I

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví

LETECKÝ PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I - RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY L 10/I

UVEŘEJNĚNO POD ČÍSLEM JEDNACÍM: 1285/2003-220-SP/1.

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I – RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY (L 10/I)

Strana

Datum

Strana

Datum

i / ii

23.11.2006 Změna č. 81

Dopl. B-1 až Dopl. B-12

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

iii / iv

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B-13 / Dopl. B-14

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

v

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

Dopl. B-15

13.11.2014 Změna č. 89

1-1 / 1-2

14.11.2013 Změna č. 88

Dopl. B-16

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

2-1 / 2-2

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

Dopl. B-17

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-1 / 3-2

19.11.2009 Změna č. 84


17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3-3 / 3-4

18.11.2010 Změna č. 85


14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-5 / 3-6

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3-7 / 3-8

18.11.2010 Změna č. 85

Dopl. B-26

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-9 až 3-16

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3-17 / 3-18

19.11.2009 Změna č. 84

Dopl. B-32

15.11.2012 Změna č. 87

3-19 / 3-20

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3-21 / 3-22

19.11.2009 Změna č. 84


14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-23 až 3-26

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B-55

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3-27 až 3-30

19.11.2009 Změna č. 84


13.11.2014 Změna č. 89

3-31 / 3-32

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

DA-1 až DA-5

25.11.2004

3-33 / 3-34

19.11.2009 Změna č. 84

DA-6

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-35 / 3-36

13.11.2014 Změna č. 89

DB-1 / DB-2

24.11.2005 Změna č. 80

3-37 / 3-38

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-1 až DC-8

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-39 až 3-44

15.11.2012 Změna č. 87

DC-9 až DC-13

18.11.2010 Změna č. 85

3-45 / 3-46

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-14

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3-47 až 3-65

19.11.2009 Změna č. 84

DC-15 / DC-16

18.11.2010 Změna č. 85

Dopl. A-1 až Dopl. A-21

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-17

19.11.2009 Změna č. 84

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

DC-18 až DC-20

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-5 až DG-11

19.11.2009 Změna č. 84

DC-21 až DC-24

19.11.2009 Změna č. 84

DG-12 až DG-14

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-25 až DC-28

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-15 až DG-22

19.11.2009 Změna č. 84

DC-29 až DC-37

19.11.2009 Změna č. 84

DG-23 až DG-26

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-38 / DC-39

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-27 až DG-30

19.11.2009 Změna č. 84

DC-40 až DC-45

19.11.2009 Změna č. 84

DG-31 až DG-42

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC-46 až DC-50

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-43 až DG-56

25.11.2004

DC-51 až DC-52

19.11.2009 Změna č. 84

DG-57 / DG-58

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DD-1 až DD-4

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-59 až DG-62

25.11.2004

DD-5 až DD-55

13.11.2014 Změna č. 89

DG-63 / DG-64

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DE-1 / DE-2

25.11.2004

DG-65 / DG-66

25.11.2004

DF-1 až DF-4

25.11.2004

DG-67 až DG-70

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG-1 až DG-3

19.11.2009 Změna č. 84

DG-71 až DG-82

19.11.2009 Změna č. 84

DG-4

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DN-1

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

ÚVODNÍ ČÁST

PŘEDPIS L 10/I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Ministerstvo dopravy, jako příslušný správní orgán, uveřejňuje dle ustanovení § 102 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů letecký předpis:

PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I - RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY (L 10/I)

1.

V tomto leteckém předpisu je použito textu jednoho dokumentu, a to: Annex 10, Volume I – Radio Navigation Aids Ministerstvo dopravy provedlo redakci shora uvedeného dokumentu tak, aby jednotlivé části textu na sebe plynule a systematicky navazovaly.

2.

Tam, kde dokument neobsahuje určení adresátů jednotlivých pravidel (práv a povinností) a nositelů pravomocí, jsou tito adresáti a nositelé pravomocí uvedeni ve vlastním textu leteckého předpisu. Rovněž v případech, kdy se to jeví žádoucím, je vlastní text leteckého předpisu opatřen dalším textem.

3.

Pro řešení případných sporů o pravomoc nebo příslušnost je třeba využít příslušných ustanovení platných právních předpisů České republiky, zejména pak zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4.

Předpis stanoví technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky včetně odpovídajícího rádiového vybavení letadel.

5.

Technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky, které nejsou zahrnuty v tomto předpisu, jsou stanoveny jinými předpisy.

6.

Tento předpis je závazný: a) pro všechny orgány zabývající se konstrukcí, výrobou a instalací zabezpečovací letecké techniky; b) pro všechny pracovníky civilního letectví a jiných organizací, kteří zajišťují provoz, údržbu a kontrolu činnosti zařízení a systémů zabezpečovací letecké techniky; c) pro všechny provozovatele telekomunikačních zařízení, která pracují na kmitočtových pásmech, vyhrazených civilnímu letectví.

Datum účinnosti tohoto předpisu je:

27.02.2000.

i

23.11.2006 Změna č. 81

PŘEDPIS L 10/I

ÚVODNÍ ČÁST

ÚČINNOST PŘEDPISU, ZMĚN A OPRAV

Změny Číslo změny

Datum účinnosti

1 - 74

Opravy Datum záznamu a podpis

Číslo změny

Datum účinnosti

zapracovány

1/ČR

17.11.2011

zapracovány

2/ČR

14.11.2013

75 - 79

25.11.2004

80

24.11.2005

81

23.11.2006

82

22.11.2007

zapracována

83

---

---

84

19.11.2009

Změna 84 obsahuje Amdt 83 a 84 k Annexu 10 ICAO.

85

18.11.2010

86

17.11.2011

87

15.11.2012

88

14.11.2013

89

13.11.2014

1/ČR

5.3.2015

ii

Datum záznamu a podpis

ÚVODNÍ ČÁST

PŘEDPIS L 10/I

OBSAH

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN ÚVODNÍ USTANOVENÍ

i

ÚČINNOST PŘEDPISU, ZMĚN A OPRAV

ii

OBSAH

iii

Hlava

1

Definice

1-1

Hlava

2

Obecný úvod do radionavigačních prostředků

2-1

Hlava

3

2.1

Standardní radionavigační prostředky

2-1

2.2

Pozemní a letové zkoušky

2-2

2.3

Informace o provozním stavu radionavigačních služeb

2-2

2.4

Zdroje elektrické energie pro radionavigační prostředky a spojovací systémy

2-2

2.5

Aspekty lidských činitelů

2-2

Specifikace radionavigačních zařízení

3-1

3.1

Specifikace systému přesných přibližovacích majáků ILS

3.2

Specifikace systému přesného radarového přiblížení

3-15

3.3

Specifikace VKV všesměrového majáku (VOR)

3-16

3.4

Specifikace nesměrového majáku (NDB)

3-18

3.5

Specifikace UKV měřiče vzdálenosti (DME)

3-20

3.6

Specifikace VKV traťových rádiových návěstidel (75 MHz)

3-32

3.7

Specifikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)

3-33

3.8

(Rezervováno)

3-41

3.9

Systémové charakteristiky přijímače palubního radiokompasu (ADF)

3-41

3.10

(Rezervováno)

3-41

3.11

Specifikace mikrovlnného přistávacího systému MLS

3-41

3-1

Doplněk A

Charakteristiky mikrovlnného přistávacího systému MLS

Dopl. A-1

Doplněk B

Podrobná technická specifikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)

Dopl. B-1

1.

Definice

Dopl. B-1

2.

Všeobecná ustanovení

Dopl. B-1

3.

Prvky GNSS

Dopl. B-1

Vyobrazení pro Doplněk B

Dopl. B-113

iii

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

ÚVODNÍ ČÁST

Dodatek A

Stanovení integrity a nepřetržitosti obsluhy na základě metody stromové analýzy rizika

DA-1

Dodatek B

Strategie zavedení a použití nevizuálních prostředků zajištění přiblížení na přistání a přistání

DB-1

Dodatek C

Dodatek D

13.11.2014 Změna č. 89

1.

Úvod

DB-1

2.

Cíle strategie

DB-1

3.

Výchozí principy

DB-1

4.

Strategie

DB-2

Informace a podklady aplikace Standardů a doporučení (SARPs) pro ILS, VOR, PAR, traťová radiová návěstidla 75 MHz, NDB a DME

DC-1

1.

Úvod

DC-1

2.

Údaje k systému ILS

DC-2

3.

Údaje k majákům VOR/DVOR

DC-26

4.

Systém přesného radarového přiblížení

DC-32

5.

Specifikace traťových radiových návěstidel 75 MHz

DC-35

6.

Údaje k nesměrovým majákům NDB

DC-35

7.

Materiál týkající se DME

DC-42

8.

Přepínací doby náhradních zdrojů elektrické energie

DC-52

Informace a výkladové materiály pro aplikaci Standardů a doporučených postupů GNSS

DD-1

1.

Definice

DD-1

2.


DD-1

3.

Požadavky na výkonnost navigačního systému

DD-1

4.

Základní prvky GNSS

DD-6

5.

Systém s palubním rozšířením (ABAS)

DD-8

6.

Systém s družicovým rozšířením (SBAS)

DD-9

7.

Systém s pozemním rozšířením (GBAS)

DD-16

8.

Návrh sledování kvality signálu (SQM)

DD-42

9.

Monitorování stavu a NOTAM

DD-45

10.

Interference

DD-45

11.

Záznam parametrů GNSS

DD-47

12.

Hodnocení výkonu GNSS

DD-48

13.

GNSS a databáze

DD-48

14.

Modelování zbytkových chyb

DD-48

Vyobrazení pro Dodatek D

DD-49

iv

ÚVODNÍ ČÁST

Dodatek E

Dodatek F

Dodatek G

Dodatek N

PŘEDPIS L 10/I

Podklady k předletovým kontrolám palubního zařízení VOR (VOT)

DE-1

1.

Specifikace kontrolního zařízení (imitátoru) pro kontrolu palubního zařízení VOR (VOT)

DE-1

2.

Výběr a použití letištních kontrolních bodů VOR

DE-2

Podkladový materiál týkající se spolehlivosti a provozuschopnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků

DF-1

1.

Úvod a základní poznámky

DF-1

2.

Hodnocení spolehlivosti a dostupnosti v praxi

DF-3

Informace a podklady pro aplikaci Standardů a doporučení (SARPs) v MLS

DG-1

1.

Definice

DG-1

2.

Charakteristiky signálu v prostoru - úhlové funkce a funkce dat

DG-1

3.

Pozemní zařízení

DG-8

4.

Posouzení stanoviště

DG-9

5.

Provozní faktory ovlivňující výběr místa instalace pozemního zařízení DME

DG-15

6.

Vzájemné vazby kontroly pozemního zařízení a jeho ovládání

DG-15

7.

Palubní výstroj

DG-15

8.

Lety na hranici a vně publikovaných sektorů krytí MLS

DG-19

9.

Kritéria rozmístění, určovaná poměrem signálů a ztrát

DG-19

10.

Materiál, týkající se instalací MLS ve speciálních lokalitách

DG-20

11.

Integrita a nepřetržitost činnosti pozemního zařízení MLS

DG-20

12.

Klasifikace pozemních prostředků MLS, které zajišťují přiblížení na přistání v azimutu a elevaci a také pozemních instalací DME

DG-23

13.

Přiblížení na přistání po vypočtené ose

DG-24

14.

Použití úrovní obsluhy podle tabulky G-15 pro lety MLS/RNAV

DG-27

15.

Použití zjednodušené konfigurace MLS

DG-28

Tabulky pro Dodatek G

DG-31

Vyobrazení pro Dodatek G

DG-43

Letová ověřování leteckých pozemních zařízení (LPZ)

v

DN-1

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 1

HLAVA 1 – DEFINICE

Poznámka 1: Všechny odvolávky na „Radiokomunikační řád“ se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva až tři roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou v Manuálu požadavků na radiové kmitočtové spektrum civilního letectví včetně stanoviska odpovědných orgánů ICAO (ICAO Doc 9718 – Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including statement of approved ICAO policies). Poznámka 2: Předpis L 10/I obsahuje standardy a doporučené postupy (SARPs) pro některé typy zařízení, která patří mezi letecká navigační zařízení.

Otázku nezbytnosti konkrétních zařízení řeší, v souladu s podmínkami stanovenými v odpovídajících SARPs, členské státy. Posouzení nezbytnosti konkrétních zařízení, formulace stanovisek ICAO a vypracování doporučení pro jednotlivé členské státy probíhá pravidelně Radou ICAO na základě doporučení oblastních leteckých zasedání (Direktivy oblastních leteckých zasedání a procedurální pravidla pro jejich konání, ICAO Doc 8144 – Directives to Regional Air Navigation Meetings and Rules of Procedure for their Conduct). Poznámka 3: S účinností od 13. listopadu 2014 platí, že terminologie použitá v tomto předpisu, která odkazuje na přiblížení podle přístrojů, je založena na dřívější verzi klasifikace Předpisu L 6 pro přiblížení podle přístrojů a přistání. S ohledem na definice Předpisu L 6 může být rozdělena následovně:

Požadavky výkonnosti k podpoře přiblížení podle přístrojů Metoda podle Předpisu L 6 – kategorie přiblížení

Výkonnost systému podle Předpisu L 10 Nepřesné přístrojové přiblížení (NPA)

2D typu A

(1)

Přístrojové přiblížení s vertikálním vedením (APV)

3D typu A

(2)

Kategorie I, DH větší nebo rovna 75 m (250 ft)

3D typu A

(3)

Kategorie I, DH větší nebo rovna 60 m (200 ft) a menší než 75 m (250 ft)

3D typu B – CAT I

Kategorie II

3D typu B – CAT II

Kategorie III

3D typu B – CAT III

Přesné přiblížení (PA)

(3)

(1) Bez vertikálního vedení. (2) S barometrickým vertikálním vedením nebo pomocí SBAS. (3) S vertikálním vedením pomocí ILS, MLS, GBAS nebo SBAS.

Dále uvedené výrazy, použité v tomto předpisu, mají následující významy:

Nadmořská výška (Altitude) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od střední hladiny moře (MSL).

Bod dotyku (Touchdown) Bod, ve kterém nominální sestupová dráha protíná dráhu. Poznámka: „Bod dotyku“, jak je shora definován, je pouze základní údaj a nemusí být skutečným bodem, ve kterém se letadlo dotkne dráhy.

Navigace založená na výkonnosti (PBN) (Performance-based navigation ) Prostorová navigace založená na výkonnostních požadavcích pro letadla provozovaná na tratích ATS, na postupech přiblížení podle přístrojů nebo ve stanoveném vzdušném prostoru. Poznámka: Výkonnostní požadavky jsou vyjádřeny navigačními specifikacemi (specifikace RNAV, specifikace RNP) ve vztahu k přesnosti, integritě, spojitosti, dostupnosti a funkčnosti, nezbytné pro navrhovaný provoz v souvislosti s příslušným konceptem vzdušného prostoru.

Chráněný provozní prostor (Protected service volume) Část prostoru krytí, ve kterém prostředek poskytuje konkrétní služby v souladu s odpovídajícími SARP a v němž se zajišťuje ochrana kmitočtů daného prostředku.

1-1

14.11.2013 Změna č. 88

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 1

Navigační specifikace (Navigation specification) Soubor požadavků pro letadlo a letovou posádku nezbytných k podpoře provozu s navigací založenou na výkonnosti ve stanoveném vzdušném prostoru. Existují dva druhy navigačních specifikací:

Tlaková nadmořská výška (Pressure-altitude) Atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře.

Specifikace požadované navigační výkonnosti (RNP) (Required navigation performance (RNP) specification) Navigační specifikace založená na prostorové navigaci, která zahrnuje požadavky na sledování výkonnosti a varování, označovaná zkratkou RNP, např. RNP 4, RNP APCH.

Účinné potlačení sousedního kanálu (Effective adjacent channel rejection) Potlačení kmitočtu příslušného sousedního kanálu dosažené při všech tolerancích parametrů přijímače.



Užitečná šířka pásma příjmu (Effective acceptance bandwidth) Rozsah kmitočtů kolem jmenovitého (přiděleného) kmitočtu, jejichž příjem je zajištěn při všech tolerancích parametrů přijímače.

Specifikace prostorové navigace (RNAV) (Area navigation (RNAV) specification) Navigační specifikace založená na prostorové navigaci, která nezahrnuje požadavky na sledování výkonnosti a varování, označovaná zkratkou RNAV, např. RNAV 5, RNAV 1. Poznámka 1: Performance-based Navigation (PBN) Manual (Doc 9613), Volume II obsahuje podrobný návod pro navigační specifikace. Poznámka 2: Výraz RNP, který byl dříve definován jako „vyhlášení navigační výkonnosti nezbytné pro provoz v definovaném vzdušném prostoru“ byl z tohoto předpisu odstraněn, jelikož byl koncept RNP nahrazen konceptem PBN. Výraz RNP je nyní v tomto předpisu používán výhradně v souvislosti s navigačními specifikacemi, které vyžadují sledování výkonnosti a varování. Např. RNP 4 se vztahuje k letadlu a provozním požadavkům, které obsahují požadavek na výkonnost v příčném směru 4 NM s palubním sledováním výkonnosti a varováním, které jsou podrobně popsány v PBN Manual (Doc 9613).

Vějířové návěstidlo (Fan marker beacon) Typ radiomajáku, jehož vyzařovací diagram má tvar vertikálního vějíře. Výška (Height) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny. Výška nad mořem (Elevation) Vertikální vzdálenost bodu na zemském povrchu nebo hladiny splývající se zemským povrchem měřená od střední hladiny moře. Z – návěstidlo (Z marker beacon) Typ radiomajáku, jehož vyzařovací diagram má tvar vertikálního kužele.

Prostorová navigace (RNAV) (Area navigation) Způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoliv požadované letové dráze, v dosahu pozemního nebo kosmického navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího. Poznámka: Prostorová navigace zahrnuje navigaci založenou na výkonnosti, stejně tak jako jiné činnosti, které nesplňují definici navigace založené na výkonnosti.

Základní radionavigační služba (Essential radio navigation service) Radionavigační služba, jejíž narušení má významný vliv na provoz v rámci dotčeného vzdušného prostoru nebo letiště. Zásady lidských činitelů (Human Factors principles) Zásady, které platí pro projekt/konstrukci, osvědčování, výcvik, provoz a údržbu, a které se snaží nalézt bezpečné rozhraní mezi člověkem a ostatními systémovými složkami správným zvážením lidské výkonnosti.

Radionavigační služba (Radio navigation service) Služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení. Střední výkon (rádiového vysílače) (Mean power (of a radio transmitter)) Průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem. Poznámka: Obvykle se volí čas 1/10 s, během něhož střední výkon dosahuje své nejvyšší hodnoty.

14.11.2013 Změna č. 88

dle definice v Předpisu L 8


1-2

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 2

HLAVA 2 – OBECNÝ ÚVOD DO RADIONAVIGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ

2.1


2.1.4

2.1.1 jsou:


2.1.4.1 Družicovou službu GNSS poskytovanou jedním z jejích prvků (ust. 3.7.2 Hlavy 3) je přípustné ukončit na základě oznámení poskytovatele služby s nejméně šestiletým předstihem.

a) systém přesných přibližovacích majáků (ILS), odpovídající standardům ust. 3.1 Hlavy 3; b) mikrovlnný přistávací systém (MLS), odpovídající standardům ust. 3.11 Hlavy 3; c) globální družicový navigační systém (GNSS), odpovídající standardům ust. 3.7 Hlavy 3; d) VKV všesměrové maják (VOR), odpovídající standardům ust. 3.3 Hlavy 3; e) nesměrový maják (NDB), odpovídající standardům ust. 3.4 Hlavy 3; f) UKV měřič vzdálenosti (DME), odpovídající standardům ust. 3.5 Hlavy 3; a g) VKV traťové rádiové návěstidlo, odpovídající standardům ust. 3.6 Hlavy 3. Poznámka 1: Jelikož vizuální vedení letadla v poslední fázi přiblížení a při přistání zůstává dále důležité, neodstraňuje instalace radionavigačních prostředků potřebu vizuálních přibližovacích a přistávacích prostředků za zhoršené viditelnosti. Poznámka 2: Předpokládá se, že zavádění a využívání radionavigačních prostředků k podpoře přesného přiblížení a přistání se bude uskutečňovat v souladu se strategií uvedenou v Dodatku B. Poznámka 3: Kategorie přesných přiblížení a přistání jsou uvedeny v Hlavě 1 Předpisu L 6/I. Poznámka 4: Informace o provozních minimech spojených s různými kategoriemi ILS jsou uvedeny v ust. 2.1 a 2.14 Dodatku C. Poznámka 5: Informace o provozních minimech spojených s provozními charakteristikami MLS, jsou uvedeny v ust. 11 Dodatku G. 2.1.2 Všechny rozdíly instalací radionavigačních prostředků oproti standardům obsaženým v Hlavě 3 musí být zveřejněny prostřednictvím Letecké informační příručky (AIP). 2.1.3 V těch případech, kdy radionavigační prostředek není systémem ILS nebo MLS, ale může být zcela nebo zčásti využíván v komplexu s palubním zařízením určeným pro využití společně s ILS nebo MLS, se plný a podrobný popis takového zařízení, které je možno takovým způsobem využít, publikuje v Letecké informační příručce (AIP). Poznámka: Dané ustanovení předpokládá nezbytnost publikace odpovídající informace, ale neznamená povolení takových instalací.

Specifická ustanovení pro GNSS

2.1.4.2 Stát, který schválí provoz na základě systému GNSS, by měl zajistit, že provozně důležitá data budou zaznamenávána. Poznámka 1: Zaznamenávaná data jsou v prvé řadě určena pro vyšetřování nehod a incidentů. Měla by také pravidelně dokládat, že přesnost, integrita, průchodnost a dostupnost je udržována v limitech požadovaných pro provoz. Poznámka 2: Poradenský materiál týkající se záznamu parametrů GNSS je obsažen v ust. 11 Dodatku D. 2.1.4.3 Záznamy by měly být uchovávány po dobu nejméně čtrnácti dní. Pokud záznamy souvisí s vyšetřováním nehody nebo incidentu, měly by být uchováván po delší dobu, dokud není jasné, že již nebudou později potřebná. 2.1.5

Přesný přibližovací radar

2.1.5.1 Kde je systém přesného přibližovacího radaru (PAR) zastavěn a provozován jako radionavigační prostředek spolu s komunikačním zařízením pro oboustranné spojení s letadly a prostředky pro účinnou koordinaci těchto prvků s řízením letového provozu, musí splňovat standardy uvedené v ust. 3.2 Hlavy 3. Poznámka 1: Přesný přehledový radar (PAR) jako prvek systému přesného přibližovacího radaru může být zastavěn a provozován bez prvku přehledového radaru (SRE), pokud je určeno, že SRE není nezbytný pro řízení letového provozu při zajištění letadel, jejichž posádky předpokládají využít radionavigační prostředek. Poznámka 2: Přestože nelze SRE považovat za jakýchkoliv okolností za dostatečnou náhradu systému přesného přibližovacího radaru, může být SRE zastavěn a provozován jako pomoc řízení letového provozu při kontrole letadel používajících radionavigační prostředky, nebo při přiblíženích a odletech pomocí přehledového radaru. 2.1.6 Kde radionavigační prostředek poskytuje podporu při přesném přiblížení a přistání, měl by být podle potřeby doplněn jedním nebo více zdroji informací, které s příslušnými postupy zajistí účinné přivedení letadla k požadované referenční čáře a jeho dostatečné vedení (ruční nebo automatické) po této čáře. Poznámka: Pro tyto účely mohou být použity VOR, NDB, DME, GNSS a palubní navigační systémy.

2-1

5.3.2015 Změna č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I 2.2

HLAVA 2

Pozemní a letové zkoušky

2.2.1 Radionavigační prostředky typů spadajících pod technické požadavky Hlavy 3 Předpisu L 10/I podléhají periodickým pozemním a letovým kontrolám. Poznámka: Poradenský materiál týkající se pozemních i letových zkoušek standardních zařízení ICAO, včetně četnosti opakování zkoušek, je obsažen v Dodatku C a v dokumentu ICAO „Manual on Testing of Radio Navigation Aids“ (Doc 8071). ČR: 2.2.1.1 Rozsah a intervaly letových ověřování leteckých pozemních zařízení v ČR jsou přehlednou formou stanoveny v Tabulce N-1 Dodatku N. Poznámka: Tabulka N-1 Dodatku N se zabývá navigačními, komunikačními a přehledovými leteckými pozemními zařízeními, která jsou předmětem letových ověřování. Rozsah a intervaly letových ověřování světelných zabezpečovacích zařízení jsou stanoveny v Předpisu L 14. 2.3 Informace radionavigačních služeb

o

provozním

stavu

2.3.1 Letištní řídící věž a přibližovací stanoviště řízení musí mít k dispozici informaci

o provozním stavu radionavigačních služeb významných pro přiblížení na přistání, přistání a vzlet na obsluhovaném letišti (letištích), na základě včasného oznámení odpovídajícího použití dotčené služby (dotčených služeb). 2.4 Zdroje elektrické energie pro radionavigační prostředky a spojovací systémy 2.4.1 Radionavigační zařízení a pozemní části spojovacích systémů typů uvedených v Předpisech řady L 10 musí být napájeny ze vhodných zdrojů a takovým způsobem, aby byl zabezpečen nepřetržitý provoz v souvislosti s použitím vyžadované služby (služeb). Poznámka: Poradenský materiál k přepínacím dobám zdrojů elektrické energie je uveden v ust. 8 Dodatku C. 2.5

2.5.1 Při projektování a certifikaci radionavigačních prostředků by se měly zvažovat zásady lidských činitelů. Poznámka: Poradenský materiál týkající se zásad lidských činitelů je uveden v dokumentu „Human Factors Training Manual“ (Doc 9683) a v Cicular 249 (Human Factors Digest No.11 – Human Factors in CNS/ATM Systems).


5.3.2015 Změna č. 1/ČR

Aspekty lidských činitelů

2-2

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

HLAVA 3 - SPECIFIKACE RADIONAVIGAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

Poznámka: Specifikace týkající se umístění a konstrukce zařízení a instalací v provozních prostorech, určené ke sníţení nebezpečí pro letadla na minimum, jsou uvedeny v Předpisu L 14, Hlava 8. 3.1 Specifikace systému přibližovacích majáků ILS 3.1.1

přesných

Definice

Bod „A“ systému ILS (ILS Point “A”) Bod, leţící na sestupové čáře ILS, ve vzdálenosti 7,5 km od prahu pojezdové a přistávací dráhy (RWY), podél její prodlouţené osy ve směru přiblíţení. Bod „B“ systému ILS (ILS Point “B”) Bod, leţící na sestupové čáře ILS, ve vzdálenosti 1 050 m od prahu RWY, podél její prodlouţené osy ve směru přiblíţení. Bod „C“ systému ILS (ILS Point “C”) Bod, kterým prochází prodlouţená klesající přímková část jmenovité sestupové čáry ILS ve výšce 30 metrů nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. Bod „D“ systému ILS (ILS Point “D”) Bod, leţící ve výšce 4 m nad osou RWY a ve vzdálenosti 900 m od prahu ve směru ke kurzovému majáku. Bod „E“ systému ILS (ILS Point “E”) Bod, leţící 4 m nad osou RWY a ve vzdálenosti 600 m od konce ve směru k prahu. Poznámka: Viz Dodatek C, Obr. C-1. Dvoukmitočtový kurzový maják (Two-frequency localizer system) Kurzový maják ILS, u kterého je poţadované krytí dosaţeno dvěma nezávislými vyzařovacími diagramy, vytvořenými na určitém kmitočtovém kanálu kurzového majáku samostatnými nosnými kmitočty. Dvoukmitočtový sestupový maják (Two-frequency glide path system) Sestupový maják ILS, u něhoţ je poţadované krytí dosaţeno dvěma nezávislými vyzařovacími diagramy, vytvořenými na určitém kmitočtovém kanálu sestupového majáku samostatnými nosnými kmitočty. ILS I. kategorie (Facility Performance Category I – ILS) Systém ILS, umoţňující vedení letadla od hranice krytí do průsečíku kurzové a sestupové čáry ILS, leţícímu ve výšce 60 m nebo níţe nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. Poznámka: Tato definice nevylučuje vyuţití systému ILS I. kategorie pod výškou 60 m s vizuálním vedením v případech, kdy je zajištěna kvalitní informace pro vedení letadla a vyhovující provozní postupy.

ILS II. kategorie (Facility Performance Category II – ILS) Systém ILS, umoţňující vedení letadla od hranice krytí do průsečíku kurzové a sestupové čáry ILS, leţícímu ve výšce 15 m nebo níţe nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. ILS III. kategorie (Facility Performance Category III – ILS) Systém ILS, doplněný v případě nutnosti dalším zařízením, umoţňující vedení letadla od hranice krytí k povrchu a podél RWY. Integrita systému ILS (ILS integrity) Parametr, vyjadřující předpokládanou správnost informací, poskytovaných zařízením systému. Úroveň integrity ILS LLZ a ILS GP se uvádí jako ukazatel pravděpodobnosti, ţe nebudou vyzařovány falešné naváděcí signály. Kurzová čára (Course line) Geometrické místo bodů o RHM = 0%, leţících nejblíţe k ose příslušné RWY v libovolné vodorovné rovině. Kurzový sektor (Course sector) Sektor ve vodorovné rovině, zahrnující kurzovou čáru, ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 15,5%, které leţí nejblíţe kurzové čáry. Polohová citlivost (kurzového majáku) (Displacement sensitivity (localizer)) Poměr měřeného RHM k odpovídající stranové odchylce od příslušné referenční čáry. Poloviční kurzový sektor (Half course sector) Sektor ve vodorovné rovině, proloţené kurzovou čárou ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 7,75%, které leţí nejblíţe kurzové čáry. Poloviční sestupový sektor ILS (Half ILS glide path sector) Sektor ve svislé rovině, proloţené sestupovou čárou ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 8,75%, které leţí nejblíţe sestupové čáry. Pohotovost činnosti ILS (ILS continuity of service) Vlastnost spojená s řídkými výpadky vyzařování signálu v době libovolného přiblíţení na přistání. Úroveň pohotovosti ILS LLZ nebo ILS GP se uvádí jako pravděpodobnost existence vyzařovaných naváděcích signálů. Přední kurzový sektor (Front course sector) Kurzový sektor leţící ve směru od kurzového majáku k RWY.

3-1

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Referenční výška ILS (bod „T“) (ILS reference datum (Point “T”)) Stanovená výška bodu leţícího na vertikále nad průsečíkem osy RWY a jejího prahu, kterým prochází prodlouţená klesající přímková část sestupové čáry. RHM (DDM – Difference in depth of modulation) Rozdíl hloubek modulací navigačních tónů přesného přibliţovacího majáku, vyjádřený v %. Sestupová čára (ILS glide path) Ta spojnice bodů o RHM = 0%, leţících ve svislé rovině proloţené osou RWY, která je ze všech takových spojnic nejblíţe vodorovné rovině. Sestupový sektor ILS (ILS glide path sector) Sektor ve svislé rovině, proloţené sestupovou čárou ILS ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 17,5%, které leţí nejblíţe sestupové čáry. Poznámka: Sestupový sektor ILS leţí ve svislé rovině proloţené osou RWY. Vyzařovanou sestupovou čárou je rozdělen do dvou částí, které jsou označovány jako horní a dolní sektor a odpovídají sektorům nad a pod sestupovou čárou. Sestupový úhel ILS (ILS glide path angle) Úhel sevřený přímkou odpovídající střední sestupové čáře ILS a vodorovnou rovinou. Úhlová polohová citlivost (Angular displacement sensitivity) Poměr měřeného RHM k odpovídající úhlové odchylce od příslušné referenční čáry. Zadní kurzový sektor (Back course sector) Kurzový sektor, leţící ve směru od kurzového majáku na opačnou stranu neţ RWY. 3.1.2

Základní poţadavky

3.1.2.1 části:

Systém ILS zahrnuje tyto základní

a) VKV kurzový maják, příslušný monitorový systém, dálkové ovládání a dálkovou indikaci; b) UKV sestupový maják, příslušný monitorový systém, dálkové ovládání a dálkovou indikaci; c) VKV polohová návěstidla nebo měřič vzdálenosti (DME) v souladu s ust. 3.5 společně s příslušným monitorovacím systémem a vybavením pro dálkové ovládání a indikaci. Poznámka: Poradenský materiál týkající se pouţívání DME jako alternativy k polohovému návěstidlu jako sloţky ILS je obsaţen v Dodatku C, ust. 2.11.

3.1.2.1.1 ILS I., II. a III. kategorie musí zajistit indikaci okamţitého provozního stavu všech pozemních částí systému ILS na určených pracovištích, a to následovně: a) pro ILS II. a III. kategorie stanoviště řízení letového provozu, která poskytují sluţby letadlům v konečné fázi přiblíţení na přistání, musí patřit

19.11.2009 Změna č. 84

mezi určená stanoviště a dostat informaci o provozním stavu ILS, se zpoţděním odpovídajícím poţadavkům provozních podmínek; b) pro ILS I. kategorie, pokud takovýto ILS poskytuje základní radionavigační sluţbu, stanoviště řízení letového provozu, která poskytují sluţby letadlům v konečné fázi přiblíţení na přistání, musí patřit mezi určená stanoviště a dostat informaci o provozním stavu ILS, se zpoţděním odpovídajícím poţadavkům provozních podmínek. Poznámka 1: Indikace vyţadované tímto standardem mají být nástrojem podporujícím funkce uspořádání letového provozu a podle toho jsou určeny příslušné poţadavky na včasné oznámení (v souladu s ust. 2.3.1). Poţadavky na včasné oznámení příslušné pro funkce sledování integrity ILS, které chrání letadlo před nesprávnou funkcí ILS, jsou určeny v ust. 3.1.3.11.3.1 a 3.1.5.7.3.1 Poznámka 2: Úplný pozemní systém III. kategorie bude pro dosaţení plné provozní způsobilosti pravděpodobně vyţadovat další opatření, např. zajištění stranového a podélného vedení letadla při dojezdu po přistání a pojíţdění a zvýšení integrity a spolehlivosti systému. 3.1.2.2 Systém ILS musí být instalován a seřízen tak, aby indikace přístrojů na palubě letadla v určité vzdálenosti od prahu RWY odpovídaly odchylkám letadla od kurzové nebo sestupové čáry ILS nezávisle na tom, která souprava pozemní instalace je pouţita. 3.1.2.3 Kurzová a sestupová část (viz 3.1.2.1 a), b) systému ILS kategorie I musí odpovídat alespoň ustanovením, uvedeným v ust. 3.1.3 a 3.1.5, s výjimkou ustanovení předepsaných pro systém ILS kategorie II. 3.1.2.4 Kurzová a sestupová část (viz 3.1.2.1a, b) systému ILS kategorie II odpovídá ustanovením pro systém ILS kategorie I, doplněným nebo opraveným o ustanovení uvedená v odstavcích 3.1.3 a 3.1.5, doplněných nebo upravených pro pouţití u systému ILS kategorie II. 3.1.2.5 Části kurzového a sestupového majáku a ostatní pomocná zařízení uvedená v ust. 3.1.2.1.1, která jsou součástí systému ILS III. kategorie, musí s výjimkou dalších ustanovení v odstavci 3.1.3 a 3.1.5, předepsaných pro tuto kategorii provozu, vyhovovat příslušným ustanovením, vztahujícím se k těmto částem v případě systému ILS I. a II. kategorie. 3.1.2.6 Pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti musí být systém ILS konstruován a udrţován tak, aby ve shodě s příslušnou provozní kategorií byla dosaţena vysoká pravděpodobnost provozu systému v rozmezí poţadovaných parametrů. Poznámka: Poţadavky na systém kategorie II a III mají za účel dosáhnout co nejvyššího stupně integrity systému, spolehlivosti a stability jeho provozu při většině nepříznivých okolních podmínek, které mohou přicházet v úvahu. Příslušné podklady, týkající se provozu II. a III. kategorie, jsou uvedeny v ust. 2.8 Dodatku C.

3-2

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.1.2.7 V místech, kde na opačných koncích jedné RWY jsou instalovány dva samostatné systémy ILS, musí být zajištěno vzájemné blokování činnosti kurzových majáků tak, aby byl vţdy v provozu pouze maják vysílající pro směr přiblíţení. Výjimku z tohoto ustanovení lze udělit v případě, ţe se jedná o kurzové majáky I. kategorie, a kdy při jejich současné činnosti nedochází k ţádnému, provozně významnému vzájemnému ovlivňování. 3.1.2.7.1 Doporučení. V těch místech, kde dvě instalace ILS slouţí pro opačné směry jedné RWY a kde se ILS kategorie I pouţívá pro automatické přiblíţení a přistání v podmínkách viditelnosti, by mělo být blokováním zajištěno, ţe signály vyzařuje pouze maják zajišťující přistání v pouţívaném směru s podmínkou, ţe druhý maják není současně nutný k provoznímu vyuţití. Poznámka: Pokud se vyzařují signály z obou kurzových majáků, existuje pravděpodobnost poruch v prostoru prahu RWY. Další podkladový materiál je uveden v ust. 2.1.9 a 2.13 Dodatku C. 3.1.2.7.2 V těch místech, kde instalace ILS slouţící pro dva směry téţe RWY nebo dvě RWY na témţ letišti pouţívají stejné páry kmitočtů, musí blokování zajistit, ţe signál vysílá pouze jedna instalace. Při přepnutí z jedné instalace ILS na druhou se po dobu nejméně 20 s nevysílá ţádný signál. Poznámka: Další informace o provozu kurzových majáků, pracujících na stejném kmitočtu, jsou uvedeny v ust. 2.1.9 Dodatku C a v Hlavě 4 Předpisu L 10/V.

3.1.3.2

Kmitočty

3.1.3.2.1 Kurzový maják pracuje v kmitočtovém pásmu 108 MHz aţ 111,975 MHz. Při pouţití jednoho nosného kmitočtu musí být dodrţena kmitočtová -5 stabilita lepší neţ 5.10 . Dvoufrekvenční kurzový maják musí mít kmitočtovou stabilitu kaţdého -5 kmitočtu lepší neţ 2.10 . Jmenovité kmitočtové pásmo obsazené nosnými kmitočty musí být vzhledem k přidělenému provoznímu kmitočtu symetrické. Odstup mezi nosnými kmitočty včetně všech kmitočtových tolerancí nesmí být menší neţ 5 kHz a větší neţ 14 kHz. 3.1.3.2.2 Vysílání kurzového majáku musí být polarizováno horizontálně. Vertikálně polarizovaná sloţka vysílání na kurzové čáře nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při letu letadla na kurzové čáře a náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 1,6%. 3.1.3.2.2.1 U kurzových majáků II. kategorie vertikálně polarizovaná sloţka vysílání na kurzové čáře nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při letu letadla na kurzové čáře a náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 0,8%. 3.1.3.2.2.2 U kurzových majáků III. kategorie vertikálně polarizovaná sloţka vysílání v sektoru, ohraničeném RHM = 2% po obou stranách od kurzové čáry, nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 0,5%.

3.1.3 VKV kurzový maják a příslušný monitor Poţadavky ust. 3.1.3 se týkají kurzových majáků ILS, zajišťujících pouţitelné informace pro vedení letadel o buď v celém rozsahu azimutu 0 aţ 360 nebo pouze v rozmezí určité části předního kurzového sektoru (viz ust. 3.1.3.7.4). V místech, kdy je instalován kurzový maják ILS, poskytující pouţitelné informace, jsou všeobecně poţadovány další informace od vhodně umístěného navigačního prostředku a příslušné provozní postupy.

3.1.3.2.3 U kurzových majáků III. kategorie nesmí signály, vyzařované vysílačem, obsahovat ţádné sloţky, které by se projevily ve fluktuacích kurzové čáry o amplitudě větší neţ RHM = 0,5% špička/špička a kmitočtech v rozsahu 0,01 Hz aţ 10 Hz.


3.1.3.3.1 Kurzový maják musí v sektorech pokrytí kurzového a sestupového majáku zajistit dostatečný signál pro vedení letadla, vybaveného standardní instalací ILS. Sektor pokrytí kurzového majáku se rozšiřuje od středu anténního systému kurzového majáku do vzdálenosti:

3.1.3.1

3.1.3.1.1 Signál vysílaný anténním systémem kurzového majáku vytváří sloţený vyzařovací diagram. Tento diagram obsahuje amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz, které představují kurzový sektor, v němţ převaţuje hloubka modulace jednoho navigačního tónu na jedné, a druhého navigačního tónu na druhé straně od kurzové čáry. 3.1.3.1.2 Ze strany přiblíţení letadla k RWY, směrem na kurzový maják, převaţuje vpravo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 150 Hz, vlevo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 90 Hz. 3.1.3.1.3 Všechny úhly ve vodorovné rovině, jimiţ je vyznačen vyzařovací diagram kurzového majáku, jsou vztaţeny ke středu jeho anténního systému, pouţitého pro vysílání signálů předního kurzového sektoru.

3.1.3.3 Pokrytí Poznámka: Poradenský materiál týkající se zóny pokrytí kurzovým majákem je uveden v ust. 2.1.10 a na obrázcích C-7A, C-7B, C-8A a C-8B Dodatku C.

46,3 km (25 NM) v rozmezí 10° od kurzové čáry předního kurzového sektoru; 31,5 km (17 NM) mezi 10° a 35° od kurzové čáry předního kurzového sektoru; 18,5 km (10 NM) v ostatních směrech mimo sektor 35° od kurzové čáry předního kurzového sektoru; s výjimkou, ţe pokud to provozní poţadavky dovolí, mohou být v případě nepříznivých terénních podmínek hranice pokrytí sníţeny aţ na 33,3 km (18 NM) v rozmezí 10° a 18,5 km (10 NM) v ostatních částech sektoru pokrytí za předpokladu, ţe pokrytí prostoru středního přiblíţení bude zajištěno náhradním navigačním prostředkem. Signály kurzového majáku

3-3

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

musí být moţno přijímat ve stanovených vzdálenostech od výšky 600 m (2 000 ft) nad nadmořskou výškou prahu RWY nebo 300 m (1 000 ft) nad nadmořskou výškou nejvyšší překáţky v prostorech středního a konečného přiblíţení podle toho, která hodnota je větší, s tou výjimkou, kde je potřeba chránit výkonnost ILS a pokud to provozní poţadavky dovolí, musí se spodní hranice pokrytí za úhlem 15 stupňů od kurzové čáry předního kurzového sektoru lineárně zvedat od výšky v 15 stupních na výšku 1 350 m (4 500 ft) nad nadmořskou výškou prahu RWY v 35 stupních od kurzové čáry předního kurzového sektoru. Příjem signálů musí být zajištěn aţ po rovinu rozšiřující se od anténního systému kurzového majáku do stanovených vzdáleností pod úhlem 7° nad vodorovnou rovinou. Poznámka: Kde mezilehlé překáţky pronikají spodní rovinou, není nutné poskytovat vedení ve výškách pod čárou přímé viditelnosti. 3.1.3.3.2 Ve všech částech sektoru pokrytí specifikovaných v ust. 3.1.3.3.1 mimo specifikace v ust. 3.1.3.3.2.1, 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 40 V/m (–114 dBW/m ). Poznámka: Tato minimální intenzita pole je poţadována pro moţnost uspokojivého pouţití kurzových zařízení systému ILS. 3.1.3.3.2.1 Pro zařízení ILS I. kategorie nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 90 V/m (–107 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti od 18,5 km (10 NM) do výšky 60 m (200 ft) nad rovinou proloţenou prahem dráhy. 3.1.3.3.2.2 Pro zařízení ILS II. kategorie nesmí 2 být intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti 18 km (10 NM) zvětšující se nejméně na 200 V/m 2 (–100 dBW/m ) ve výšce 15 m (50 ft) nad vodorovnou rovinou proloţenou prahem dráhy. 3.1.3.3.2.3 Pro zařízení ILS III. kategorie nesmí 2 být intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) zvětšující se nejméně na 200 V/m 2 (–100 dBW/m ) ve výšce 6 m (20 ft) nad vodorovnou rovinou proloţenou prahem RWY. Od tohoto bodu do následujícího bodu 4 m (12 ft) nad osou RWY a 300 m (1 000 ft) směrem od prahu ke kurzovému vysílači, a pak ve výšce 4 m (12 ft) nad osou po celé délce RWY směrem ke kurzovému vysílači nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ). Poznámka: Intenzity pole uvedené v ust. 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 jsou nutné k zajištění poměru signál/šum, poţadovaného pro integritu systému. 3.1.3.3.3 Doporučení. Nad rovinou 7° by měly být signály omezeny na co nejniţší hodnotu. Poznámka 1: Poţadavky ust. 3.1.3.3.1, 3.1.3.3.2.1, 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 vycházejí z předpokladu, ţe letadlo směřuje přímo k zařízení. Poznámka 2: Poradenský materiál k údajům o důleţitých parametrech palubního přijímače, vztahujících se k pokrytí kurzových majáků, je uveden v ust. 2.2.2 a 2.2.4 Dodatku C. 3.1.3.3.4 Pokud je pokrytí dosaţeno dvoukmitočtovým kurzovým majákem, kde jeden nosný kmitočet vytváří vyzařovací diagram v předním

18.11.2010 Změna č. 85

kurzovém sektoru a druhý vyzařovací diagram mimo tento sektor, poměr intenzit signálů těchto dvou nosných kmitočtů v předním kurzovém sektoru do hranic pokrytí, stanovených v ust. 3.1.3.3.1, nesmí být menší neţ 10 dB. Poznámka: Poradenský materiál k údajům o dosaţení pokrytí u dvoukmitočtového majáku je uveden v Poznámce k ust. 3.1.3.11.2 a v ust. 2.7 Dodatku C. 3.1.3.3.5 Doporučení. Pro kurzový maják ILS kategorie III by poměr hodnot intenzit dvou nosných signálů v předním kurzovém sektoru neměl být menší neţ 16 dB. Průběh kurzové čáry

3.1.3.4

3.1.3.4.1 Průběh kurzové čáry kurzového majáku I. kategorie nemá vykazovat větší amplitudy zvlnění, vyjádřené RHM, neţ tyto hodnoty: Úsek

Od vnější hranice pokrytí do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“

O bodu „B“ do bodu „C“

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %) 3,1 % 3,1 % v bodě „A“, odtud lineárně klesající na hodnotu 1,5 % v bodě „B“ 1,5 %

3.1.3.4.2 Průběh kurzové čáry kurzového majáku II. a III. kategorie nemá vykazovat větší amplitudy zvlnění, vyjádřené RHM, neţ tyto hodnoty: Úsek

Od vnější hranice pokrytí do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %) 3,1 %

3,1 % v bodě „A“, odtud lineárně klesající na hodnotu 0,5 % v bodě „B“ do 0,5 %

Od bodu „B“ referenční výšky ILS a u kurzového majáku III. kategorie pouze: Od referenční výšky ILS do bodu „D“ Od bodu „D“ do bodu „E“

0,5 %

0,5 % v bodě „D“, odtud se lineárně zvětšující na 1 % v bodě „E“ Poznámka 1: Amplitudy, uvedené v ust. 3.1.3.4.1 a 3.1.3.4.2, jsou hodnoty RHM vznikající vlivem zvlnění, které se při správném nastavení projevují na střední kurzové čáře. Poznámka 2: Další údaje o průběhu kurzové čáry a signálech kurzového majáku jsou uvedeny v ust. 2.1.4, 2.1.6 a 2.1.7 Dodatku C. 3.1.3.5

Modulace nosného kmitočtu

3.1.3.5.1 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu navigačními tóny 90 a 150 Hz podél kurzové čáry je 20 %.

3-4

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.1.3.5.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu navigačními tóny 90 a 150 Hz se musí pohybovat v mezích 18 aţ 22 %. 3.1.3.5.3 podmínkám:

Navigační tóny musí vyhovovat těmto

a) kmitočty navigačních tónů jsou 90 a 150 Hz, v obou případech s tolerancí 2,5 %, b) u systému ILS II. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %, c) u systému ILS III. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %, d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být větší neţ 10%, u kurzových majáků III. kategorie nesmí být obsah druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz větší neţ 5%. e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být větší neţ 10%. 3.1.3.5.3.1 Pokud je to moţné, měly by být u kurzového majáku I. kategorie kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %. 3.1.3.5.3.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu kurzového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými neţádoucími sloţkami nesmí být větší neţ 0,5%. Úroveň harmonických kmitočtů napětí napájecího zdroje nebo ostatních neţádoucích šumových sloţek, které by s navigačními tóny 90 Hz a 150 Hz nebo s harmonickými kmitočty těchto tónů mohly způsobovat intermodulační zkreslení a vytvářet fluktuace průběhu kurzové čáry, nesmí překročit 0,05 % hloubky modulace nosného kmitočtu. 3.1.3.5.3.3 Navigační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním kurzovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz, při kaţdé půlperiodě sloţeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená poţadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C. 3.1.3.5.3.4 U dvoukmitočtového kurzového majáku platí ust. 3.1.3.5.3.3 pro kaţdý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy tónů procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí:

1) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz. 3.1.3.5.3.5 V provozu mohou být vyuţívány i jiné dvoukmitočtové kurzové majáky, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů odlišnými od podmínek předepsaných v ust. 3.1.3.5.3.4. U těchto systémů musí být fázové vztahy jednotlivých navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nastaveny na jmenovité hodnoty v rozmezích odpovídajících poţadavkům ust. 3.1.3.5.3.4. Poznámka: Tento poţadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo kurzovou čáru, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibliţně stejné. 3.1.3.5.3.6 V poţadovaném prostoru pokrytí by neměla celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší neţ 30 %. 3.1.3.5.3.6.1 Pro zařízení prvně instalována po 1. lednu 2000 nesmí být celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší neţ 30 % v poţadovaném prostoru. Poznámka 1: Jestliţe celková hloubka modulace je větší neţ 60 % pro kurzový maják ILS kategorie I, potom na omezení hloubky modulace se můţe jmenovitá hodnota polohové citlivosti upravit podle ust. 3.1.3.7.1. Poznámka 2: Pro dvoukmitočtové systémy se standard na maximální součet hloubek modulací neaplikuje v azimutech nebo v blízkosti azimutů, kde amplitudy úrovně nosné kmitočtu kurzového a vykrývacího signálu jsou stejné (tj. v azimutech, kde oba systémy mají značný vliv na celkovou hloubku modulace). Poznámka 3: Standard určující minimální součet hloubek modulací vychází z úrovně signalizace poruchy, která se nastavuje na 30 %, jak je uvedeno v ust. 2.3.3 Dodatku C. 3.1.3.5.3.7 Je-li kurzový vysílač vyuţit pro radiofonní spojení, součet hloubek modulací navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nesmí překročit 65 % v rozmezí 10° od kurzové čáry a 78 % v ostatních bodech okolí kurzového vysílače. 3.1.3.5.4 Neţádoucí kmitočtová a fázová modulace vysokofrekvenčních nosných kurzového majáku ILS, která můţe nevhodně ovlivnit RHM v kurzových přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající poradenský materiál je uveden v ust. 2.15 Dodatku C. 3.1.3.6

Přesnost seřízení kurzové čáry

a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°,

3.1.3.6.1 Střední kurzová čára musí být nastavena a udrţována v mezích odpovídajících těmto odchylkám střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS:

fáze vzhledem ke sloţce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí:

a) u kurzového majáku I. kategorie: 10,5 m (35 ft), nebo lineární ekvivalent 0,015 RHM podle toho, co je menší;

3-5

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

b) u kurzového majáku II. kategorie: 7,5 m (25 ft); c) u kurzového majáku III. kategorie: 3,0 m (10 ft). 3.1.3.6.2 U kurzového majáku II. kategorie by měla být střední kurzová čára nastavena a udrţována v mezích odpovídajících odchylce střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS o 4,5 m (15 ft). Poznámka 1: Předpokládá se, ţe instalace zařízení II. a III. kategorie budou nastavovány a udrţovány tak, ţe ve většině případů budou poţadavky ust. 3.1.3.6.1 a 3.1.3.6.2 dodrţeny. Dále se předpokládá, ţe konstrukce a provoz úplných pozemních systémů ILS budou vykazovat integritu dostačující pro dosaţení tohoto cíle. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe nové instalace kategorie II budou splňovat poţadavky ust. 3.1.3.6.2. Poznámka 3: Údaje o měření seřízení kurzové čáry jsou uvedeny v ust. 2.1.3 Dodatku C. 3.1.3.7

Polohová citlivost

3.1.3.7.1 Jmenovitá hodnota polohové citlivosti uvnitř polovičního kurzového sektoru musí odpovídat 0,00145 RHM/m (0,00044 RHM/ft) v místě referenční výšky ILS. Pro kurzové majáky ILS I. kategorie, kde nemůţe být tato předepsaná citlivost splněna, musí být polohová citlivost nastavena co nejblíţe k poţadované hodnotě. Pro zařízení ILS LLZ kategorie I na drahách kódového označení 1 a 2 musí být jmenovitá polohová citlivost dosaţena v ILS bodě „B“. Úhel kurzového sektoru nesmí být větší neţ 6°. Poznámka: Kódové označení 1 a 2 pro RWY je definováno v Předpisu L 14. 3.1.3.7.2 Stranová polohová citlivost musí být nastavena a udrţována v rozmezí: a) 17 % jmenovité hodnoty u zařízení I. a II. kategorie, b) 10 % jmenovité hodnoty u zařízení III. kategorie. 3.1.3.7.3 Pokud je to moţné, měla by být polohová citlivost zařízení II. kategorie nastavena a udrţována v rozmezí 10 %. Poznámka 1: Hodnoty vyjádřené v ust. 3.1.3.7.1, 3.1.3.7.2 a 3.1.3.7.3 vycházejí ze jmenovité šířky kurzového sektoru 210 m (700 ft) v příslušném bodě, tj. v bodě „B“ pro RWY kódového označení 1 a 2 v místě referenční výšky ILS pro ostatní RWY. Poznámka 2: Údaje o zařízení a polohová citlivost kurzových majáků, pracujících se dvěma nosnými kmitočty, jsou uvedeny v ust. 2.7 Dodatku C. Poznámka 3: Údaje o měření polohové citlivosti kurzového majáku jsou uvedeny v ust. 2.9 Dodatku C.

Poznámka 2: Výše uvedená hodnota RHM v sektoru 10° aţ 35° je uvaţována jako minimální poţadavek pro pouţití ILS jako přistávacího zařízení. Kdekoliv je dosaţitelná vyšší hodnota RHM, např. 18 %, je ţádoucí jako pomoc rychlým letadlům pro zajištění většího úhlu zachycení v provozně poţadovaných vzdálenostech, za podmínky dodrţení mezních úrovní modulace, jak uvádí ust. 3.1.3.5.3.6. Poznámka 3: Pokud je to prakticky moţné, úroveň zachycení kurzového majáku automatickými systémy řízení letu musí být nastavena na 0,175 RHM nebo méně, aby se zabránilo falešným zachycením kurzového majáku. 3.1.3.8

3.1.3.8.1 Kurzový maják I. a II. kategorie můţe být současně s vysíláním navigačních a identifikačních signálů pouţit pro radiotelefonní spojení s letadly za předpokladu, ţe tím nebude nijak ovlivněna ţádná z jeho základních funkcí. 3.1.3.8.2 Kurzový maják III. kategorie nemá umoţňovat radiotelefonní spojení, s výjimkou případů, kdy konstrukční uspořádání a provoz zařízení jsou takové, ţe vylučují jakoukoli moţnost ovlivňování základní funkce kurzového majáku – vedení letadel v přibliţovacím prostoru. 3.1.3.8.3 Je-li kanál pro radiotelefonní spojení s letadly pouţit, musí vyhovovat těmto poţadavkům: 3.1.3.8.3.1 Hovorový signál je modulován na nosný kmitočet nebo kmitočty pouţité pro ostatní funkce kurzového majáku. Vysílání hovorového signálu je polarizováno horizontálně. Je-li hovorový signál modulován na dva nosné kmitočty, musí být obě modulace v takovém fázovém vztahu, aby v prostoru pokrytí kurzového majáku nedocházelo ke vzniku „hluchých“ míst. 3.1.3.8.3.2 Maximální hloubka modulace nosného nebo nosných kmitočtů hovorovým signálem není větší neţ 50 % a je nastavena tak, ţe: a) poměr špičkových hloubek modulací hovorového a identifikačního signálu je přibliţně 9 : 1; b) celková hloubka modulace směsi hovorového, identifikačního a navigačních signálů není větší neţ 95 %. 3.1.3.8.3.3 Nízkofrekvenční charakteristika radiotelefonního kanálu v rozsahu kmitočtů 300 Hz aţ 3 000 Hz musí být vzhledem k úrovni 1 000 Hz v rozmezí 3 dB. 3.1.3.9

3.1.3.7.4 Zvyšování RHM vzhledem k úhlové odchylce od přední kurzové čáry (kde RHM = 0%) musí být téměř lineární po obou stranách přední kurzové čáry aţ do úhlů, kde RHM = 18,0%. Od tohoto úhlu aţ po úhel 10° nesmí být RHM menší neţ 18 %. V sektorech od 10° do 35° nesmí být RHM niţší neţ 15,5 %. Je-li poţadováno pokrytí i mimo sektor 35°, nesmí RHM v prostoru pokrytí, s výjimkou zadního kurzového sektoru, být niţší neţ 15,5 %. Poznámka 1: Lineární závislost změny RHM na úhlové odchylce je důleţitá zejména v okolí kurzové čáry.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Hovorový signál

Identifikační signál

3.1.3.9.1 Kurzový maják musí na nosném kmitočtu nebo kmitočtech umoţnit současně s vysíláním signálů základních funkcí vysílání identifikačního signálu, příslušejícího určité RWY a směru přiblíţení. Vysílání identifikačního signálu nesmí v ţádném případě ovlivňovat základní funkce kurzového majáku. 3.1.3.9.2 Identifikační signál je vytvářen modulováním nosného kmitočtu nebo kmitočtů tónem

3-6

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 1 020 50 Hz, druhem vysílání A2A. Hloubka modulace identifikačního signálu musí být v rozmezí 5 % aţ 15 % s výjimkou, ţe při pouţití radiotelefonního kanálu musí být poměr špičkových hloubek modulací hovorového a identifikačního signálu přibliţně 9:1 (viz ust. 3.1.3.8.3.2). Vysílání identifikačního signálu je polarizováno horizontálně. Je-li identifikační signál modulován na dva nosné kmitočty, musí být obě modulace v takovém fázovém vztahu, aby v prostoru pokrytí kurzového majáku nedocházelo ke vzniku „hluchých“ míst. 3.1.3.9.3 Identifikační signál se vysílá mezinárodní Morseovou abecedou. Obsahuje 2 nebo 3 písmena, kterým můţe předcházet písmeno „I“ následované krátkou mezerou pro rozlišení kurzového majáku ILS od ostatních radionavigačních prostředků v blízkém okolí. 3.1.3.9.4 Identifikační signál se vysílá ve formě teček a čárek rychlostí přibliţně 7 slov za minutu, opakovaně ve stejných intervalech nejméně 6krát za minutu, nepřetrţitě po celou dobu provozního vyuţívání kurzového majáku. Není-li vysílání kurzového majáku provozně pouţitelné, např. při údrţbě nebo seřizování, musí být vysílání identifikačního signálu přerušeno. Délka teček je od 0,1 do 0,160 sekundy. Délka čárek je obvykle třikrát delší neţ délka teček. Délka mezery mezi tečkami a/nebo čárkami je stejná jako délka tečky ±10 %. Délka mezery mezi písmeny není menší neţ délka tří teček. 3.1.3.10

Umístění

3.1.3.10.1 Pro zařízení II. a III. kategorie musí být anténní systém kurzového majáku umístěn v prodlouţené ose RWY za jejím koncem ve směru přistání. Zařízení se seřizuje tak, aby kurzová čára procházela svislou rovinou, proloţenou osou příslušné RWY. Výška a umístění antény musí vyhovovat všem poţadavkům na bezpečné výšky nad překáţkami. 3.1.3.10.2 Pro zařízení I. kategorie musí být anténní systém kurzového majáku umístěn a nastaven stejně jako v ust. 3.1.3.10.1, pokud místní omezení nepředurčují, ţe anténa musí být vyosena z osy RWY. 3.1.3.10.2.1 Vyosený systém kurzového majáku musí být umístěn a nastaven v souladu s poţadavky pro vyosené ILS danými v PANS-OPS (Doc 8168), Volume II, a standardy kurzového majáku musí být vztaţeny k souvisejícímu fiktivnímu bodu prahu RWY. 3.1.3.11

Monitorový systém

3.1.3.11.1 Automatický monitorový systém musí při vzniku kterékoli z podmínek uvedených v ust. 3.1.3.11.2 předat výstrahu určeným kontrolním stanovištím a v časových intervalech, stanovených v ust.3.1.3.11.3.1, způsobit: a) přerušení vysílání; b) odstranění navigačních a identifikačních sloţek z nosného kmitočtu. 3.1.3.11.2 Monitorový systém musí být uveden do činnosti při vzniku některého z následujících stavů:

a) u kurzových majáků I. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 10,5 m (35 ft) nebo neţ lineární ekvivalent 0,015 RHM podle toho, co je menší; b) u kurzových majáků II. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 7,5 m (25 ft); c) u kurzových majáků III. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 6 m (20 ft); d) u kurzových majáků s jedním nosným kmitočtem při sníţení výstupního výkonu na takovou úroveň, ţe kterékoliv z poţadavků daných v ust. 3.1.3.3, 3.1.3.4 nebo 3.1.3.5 nejsou nadále plněny, nebo na úroveň menší neţ 50 % normální hodnoty (podle toho, co nastane dříve); e) u dvoukmitočtových majáků při sníţení výstupního výkonu kteréhokoli z nich na méně neţ 80 % normální hodnoty. Větší sníţení výstupního výkonu na 80 aţ 50 % normální hodnoty je přípustné pouze za předpokladu, ţe zařízení budou i nadále vyhovovat ust. 3.1.3.3, 3.1.3.4 a 3.1.3.5; Poznámka: Je důleţité zjistit změny kmitočtu, které při překročení odchylek určených v ust. 3.1.3.2.1 mohou vyústit v nebezpečné situace. Význam tohoto problému se zvětšuje u zařízení určených pro provoz II. a III. kategorie. Je-li to nutné, můţe být tento problém vyřešen zvláštním monitorem nebo vysoce spolehlivými obvody. f) u kurzových majáků I. a II. kategorie při změně polohové citlivosti o více neţ 17 % jmenovité hodnoty tohoto činitele pro kurzové zařízení. Poznámka: Při volbě hodnot přípustného sníţení výkonů dvoukmitočtového kurzového majáku, při kterém má podle ust. 3.1.3.11.2 e) být uveden do činnosti monitorový systém, je nutno věnovat pozornost tvarům horizontálního a vertikálního vyzařovacího diagramu kombinovaných anténních systémů (vlivem různé výšky antén nad zemí dochází ke vzniku vertikálních laloků). Velký rozdíl mezi výkony jednotlivých nosných kmitočtů by se mohl projevovat v místech o malém gradientu RHM a v průběhu falešných kurzových čar v prostorech mimo kurzový sektor, a to aţ ke hranicím vertikálního pokrytí, stanovených v ust.3.1.3.3.1. 3.1.3.11.2.1 Doporučení. V případě dvoukmitočtových kurzových majáků, by měl být v podmínkách pro vyvolání činnosti monitoru předpokládán případ, kdy RHM v poţadovaném sektoru pokrytí za úhlem  10° v přiblíţení se sníţí pod 0,155, s výjimkou sektoru zpětného kurzu. 3.1.3.11.3 Celková doba, včetně doby nulového vysílání, ve které jednotlivé parametry vysílání překročí hodnoty stanovené v bodech a), b), c), d), e) a f) ust. 3.1.3.11.2, musí být co moţno nejkratší. 3.1.3.11.3.1 Celková doba (viz ust. 3.1.3.11.3), včetně doby nulového vysílání, nesmí být za ţádných okolností delší neţ:

3-7

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

10 sekund u kurzového majáku kategorie I, 5 sekund u kurzového majáku kategorie II, 2 sekundy u kurzového majáku kategorie III. Poznámka 1: Uvedená celková časová období nesmí být překročena. Jejich stanovení má za účel zabránit dlouhým nebo opakovaným výpadkům kurzového majáku z provozu ve fázích konečného přiblíţení letadel na přistání. Z tohoto důvodu zahrnují nejen počáteční období provozu mimo stanovené tolerance, která se mohou objevit při obnovování provozu, např. po zásahu monitorového systému a následujícím přepínání souprav nebo částí kurzového majáku, ale rovněţ celkový čas kterékoliv nebo všech období provozu mimo stanovené tolerance, včetně nulového vysílání, a času potřebného k odstranění navigačních a identifikačních sloţek z nosné. Poznámka 2: Účelem je, aby po uvedených časových obdobích nebyly pro vedení letadel vysílány ţádné informace, které by se pohybovaly mimo tolerance monitorového systému, a po následujících 20 sekund nebyl obnovován provoz nesprávně pracující soupravy. 3.1.3.11.3.2 Doporučení. V případech, kde je to moţné, by neměla celková doba podle ust. 3.1.3.11.3.1 pro kurzové majáky II. kategorie překročit 2 sekundy a pro kurzové III. kategorie 1 sekundu. 3.1.3.11.4 Konstrukce a provoz monitorového systému musí splňovat poţadavek na odstranění navigačních sloţek a identifikačního signálu z vysílání a předání výstraţného signálu určeným kontrolním stanovištím v případě, ţe se vyskytne porucha samotného monitorového systému. Poznámka: Poradenský materiál pro konstrukci a provoz monitorových systémů je uveden v ust. 2.1.7 Dodatku C. 3.1.3.12 provozu

Poţadavky na integritu a nepřetrţitost

3.1.3.12.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým majákem ILS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání.

3.1.3.12.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, by měla -6 být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Poradenský materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v ust. 2.8 Dodatku C.

3.1.4.1 Kurzové přijímací systémy ILS musí zabezpečit odpovídající odolnost proti rušení intermodulačními produkty třetího řádu vyvolanými dvojicí signálů VKV FM rozhlasového vysílání. Úrovně signálů odpovídají následujícím vztahům: 2N1 + N2 + 72  0 pro rozhlasové vysílání FM v pásmu VKV 107,7 aţ 108,0 MHz 2N1 + N2 + 3 (24 – 20 log

18.11.2010 Změna č. 85

f )0 0,4

pro rozhlasové vysílání FM v pásmu pod 107,7 MHz, kde kmitočty dvou VKV rozhlasových vysílačů FM produkují v přijímači ILS intermodulační produkty třetího řádu na ţádaném kmitočtu kurzového majáku ILS. N1 a N2 jsou úrovně (dBm) signálu dvou VKV FM rozhlasových vysílačů na vstupu kurzového přijímače ILS. Ani jedna z úrovní nepřevyšuje kritéria pro sníţení citlivosti, uvedená v ust. 3.1.4.2 f = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet rozhlasového vysílače bliţší ke kmitočtu 108,1 MHz. 3.1.4.2 Kurzový přijímací systém ILS nesmí sníţit citlivost za přítomnosti signálu VKV FM rozhlasového vysílání, který má hodnoty podle následující tabulky:

3.1.3.12.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým majákem ILS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.3.12.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, musí být větší neţ: -6 a) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie II nebo kurzový maják schválený pro provoz kategorie III A (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). -6 b) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 30sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie III schválený pro provoz plného rozsahu kategorie III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 4 000 hodin). Poznámka: Kurzový maják dosahující -6 nepřetrţitosti obsluhy 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin) můţe být pouţit pro podporu kategorie III A.

Odolnost kurzových přijímačů ILS proti

3.1.4 rušení

Kmitočet (MHz)

Maximální úroveň neţádaného signálu na vstupu přijímače (dBm)

88–102 104 106 107,9

+15 +10 +5 –10

Poznámka 1: Mezi přilehlými body v tabulce je lineární vztah. Poznámka 2: Podkladový materiál týkající se kritérií odolnosti pro vlastnosti uvedené v ust. 3.1.4.1 a 3.1.4.2 je uveden v ust. 2.2.2 Dodatku C. 3.1.5 UKV sestupový maják a příslušný monitor Poznámka: Symbol  je v textu pouţit pro označení jmenovitého úhlu sestupové čáry.

3-8

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.1.5.1


3.1.5.1.1 Signál, vysílaný anténním systémem sestupového majáku vytváří sloţený vyzařovací diagram, obsahující amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz. Vysílaný signál vytváří ve svislé rovině, proloţené osou příslušné RWY, přímou, klesající sestupovou čáru, přičemţ hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz převaţuje pod a hloubka tónu 90 Hz nad sestupovou čárou do úhlu nejméně 1,75 . 3.1.5.1.2 Provozně nejvýhodnější úhel sestupové čáry ILS je 3°. Úhly nad 3° by měly být pouţity pouze v případech, kdy poţadavky na bezpečné převýšení nad překáţkami nelze zajistit jiným způsobem. 3.1.5.1.2.1 Sestupový úhel musí být nastavitelný a udrţovaný v rozmezí: a) 0,075  u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie b) 0,04  u sestupových majáků ILS III. kategorie. Poznámka 1: Další pokyny pro nastavování sestupových úhlů jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. Poznámka 2: Další údaje o průběhu sestupové čáry ILS, seřízení a umístění sestupového majáku ILS, které se vztahují k volbě referenční výšky ILS, jsou uvedeny v ust. 2.4 a na Obr. C-5 Dodatku C. 3.1.5.1.3 Prodlouţená klesající přímá část sestupové čáry ILS musí procházet referenční výškou ILS tak, aby bylo zajištěno bezpečné vedení letadel nad překáţkami a bezpečné a účinné vyuţití příslušné RWY. 3.1.5.1.4 Referenční výška ILS pro systém ILS II. a III. kategorie musí být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). 3.1.5.1.5 Referenční výška ILS pro systém ILS I. kategorie by měla být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). Poznámka 1: Referenční výšky ILS byly stanoveny za předpokladu, ţe svislá vzdálenost mezi dráhou, opsanou sestupovou anténou a dráhou, opsanou nejniţší částí podvozku letadla nad prahem RWY, je maximálně 5,8 m (19 ft). Pro letadla, u nichţ je toto kritérium větší, je zapotřebí buď dodrţet přiměřené převýšení nad prahem RWY, nebo upravit povolená provozní minima. Poznámka 2: Další údaje jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. 3.1.5.1.6 Referenční výška ILS pro zařízení kategorie I. pouţitých na RWY s kódovým označením 1 a 2 by měla být 12 m (40 ft). Povolená tolerance je plus 6 m (20 ft). 3.1.5.2

Kmitočty

3.1.5.2.1 Sestupový maják pracuje v kmitočtovém pásmu 328,6 MHz aţ 335,4 MHz.

Při pouţití jednoho nosného kmitočtu musí být -5 dodrţena kmitočtová stabilita lepší neţ 5.10 . Dvoukmitočtový sestupový maják musí mít kmitočtovou stabilitu kaţdého kmitočtu lepší neţ -5 2.10 . Jmenovité kmitočtové pásmo obsazené nosnými kmitočty musí být vzhledem k přidělenému provoznímu kmitočtu symetrické. Odstup mezi nosnými kmitočty, včetně všech kmitočtových tolerancí, nesmí být menší neţ 4 kHz a větší neţ 32 kHz. 3.1.5.2.2 Vysílání sestupového majáku musí být polarizováno horizontálně. 3.1.5.2.3 U sestupového majáku III. kategorie nesmí signály vyzařované vysílačem obsahovat ţádné sloţky, které by se projevily ve fluktuacích kurzové čáry o amplitudě větší neţ 2 % RHM špička/špička a kmitočtech v rozsahu 0,01 Hz aţ 10 Hz. 3.1.5.3

Pokrytí

3.1.5.3.1 Sestupový maják musí zajistit dostatečný signál pro vedení letadla, vybaveného standardní instalací ILS v sektorech 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS, do vzdálenosti nejméně 18,5 km (10 NM), v rozmezí úhlů 1,75  a 0,45  nad vodorovnou rovinou nebo aţ do úhlu 0,30 , jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. 3.1.5.3.2 Pro poskytnutí řádného pokrytí v sestupové rovině, určeného v ust. 3.1.5.3.1, nesmí být minimální intenzita pole menší neţ 400 V/m 2 (–95 dBW/m ). U sestupového majáku pouţívaného pro I. kategorii musí být toto pole dolů aţ do výšky 30 m (100 ft) nad horizontální rovinou, proloţenou prahem dráhy. U sestupového majáku pouţívaného pro II. a III. kategorii musí být toto pole dolů aţ do výšky 15 m (50 ft) nad horizontální rovinou, proloţenou prahem dráhy. Poznámka 1: Poţadavky tohoto ustanovení vycházejí z předpokladu, ţe letadlo letí přímo k majáku. Poznámka 2: Základní parametry palubního přijímače jsou uvedeny v ust. 2.2.5 Dodatku C. Poznámka 3: Údaje týkající se omezení pokrytí mimo sektory 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. 3.1.5.4

Průběh sestupové čáry ILS

3.1.5.4.1 U sestupového majáku ILS I. kategorie nemá amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřená RHM, být větší neţ tyto hodnoty:

Úsek

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí do bodu „C“

3,5 %

3.1.5.4.2 U sestupových majáků ILS II. a III. kategorie nesmí amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřené RHM, být větší neţ tyto hodnoty:

3-9

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

Úsek

HLAVA 3

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí 3,5 % do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“ 3,5 % v bodě „A“, lineárně klesající na hodnotu 2,3 % v bodě „B“ systému ILS Od bodu „B“ do referenční 2,3 % výšky ILS Poznámka 1: Amplitudy uvedené v ust. 3.1.5.4.1 a 3.1.5.4.2 jsou hodnoty RHM vznikající vlivem zvlnění, které se projevuje na přesně nastavené střední sestupové čáře ILS. Poznámka 2: Amplitudy zvlnění v přibliţovacích prostorech, ve kterých je křivost sestupové čáry ILS význačná, jsou stanoveny ze středního zakřivení čáry a ne z průběhu klesající prodlouţené přímkové části. Poznámka 3: Další údaje, vztahující se k průběhu sestupové čáry ILS, jsou uvedeny v ust. 2.1.4 Dodatku C. 3.1.5.5

Modulace nosného kmitočtu

tónů

musí

a) u sestupového majáku I. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 2,5 %; b) u sestupového majáku II. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %; c) u sestupového majáku III. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %; d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být vyšší neţ 10 %, kromě toho u sestupového majáku III. kategorie nesmí úroveň druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz překročit 5 %; e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být vyšší neţ 10 %. 3.1.5.5.2.1 Pokud je to moţné, měla by být tolerance kmitočtů navigačních tónů u sestupového majáku ILS I. kategorie 1,5 %. 3.1.5.5.2.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu sestupového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými neţádoucími kmitočty nesmí být větší neţ 1 %. 3.1.5.5.3 Modulační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním sestupovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u sestupového majáku ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupového majáku ILS III. kategorie 10°,

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.1.5.5.3.1 U dvoukmitočtového sestupového majáku platí ust. 3.1.5.5.3 pro kaţdý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupových majáků ILS III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: 1) u sestupových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u sestupových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz.

3.1.5.5.1 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu kaţdým z navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz na sestupové čáře je 40 %. Skutečná velikost hloubky modulace nesmí překročit rozmezí 37,5 % aţ 42,5 %. 3.1.5.5.2 Kmitočty navigačních vyhovovat těmto podmínkám:

fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz, při kaţdé půlperiodě sloţeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená poţadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C.

3.1.5.5.3.2 V provozu mohou být vyuţívány i jiné systémy dvoukmitočtových sestupových majáků ILS, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů, odlišných od podmínek předepsaných v ust. 3.1.5.5.3.1. U těchto systémů musí být fáze jednotlivých tónů 90 Hz a tónů 150 Hz nastaveny v rozmezích, odpovídajících poţadavkům ust. 3.1.5.5.3.1. Poznámka: Tento poţadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo sestupový sektor, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibliţně stejné. 3.1.5.5.4 Neţádoucí kmitočtová a fázová modulace nosných kmitočtů sestupových majáků ILS, která můţe škodlivě ovlivnit hodnotu RHM v palubních přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající podkladový materiál je uveden v odst. 2.15 Dodatku C. 3.1.5.6

Polohová citlivost

3.1.5.6.1 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie musí při úhlových odchylkách nad a pod sestupovou čárou v rozsahu mezi 0,07  a 0,14  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. Poznámka: Toto ustanovení nevylučuje systémy sestupových majáků pracující s nesymetrickými sestupovými sektory. 3.1.5.6.2 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie by měla při úhlové odchylce o 0,12  s tolerancí 0,02  pod sestupovou čáru odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. Horní a spodní sestupové sektory mají být v rozsahu podle ust. 3.1.5.6.1 co nejvíce symetrické.

3 - 10

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.1.5.6.3 Průběh úhlové polohové citlivosti sestupového majáku ILS II. kategorie musí být co nejvíce symetrický. Jmenovitá úhlová polohová citlivost musí odpovídat hodnotě RHM = 8,75 % při úhlové odchylce o: a) 0,12   0,02  pod sestupovou čáru, b) 0,12  + 0,02  aţ – 0,05  nad sestupovou čáru. 3.1.5.6.4 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS III. kategorie musí při úhlové odchylce nad a pod sestupovou čáru o 0,12   0,02  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. 3.1.5.6.5 RHM pod sestupovou čárou se musí rovnoměrně zvyšovat se sniţujícím se úhlem aţ do hodnoty RHM = 22 %, které musí být dosaţeno při úhlu ne menším neţ 0,3  nad vodorovnou rovinou. Je-li uvedené hodnoty dosaţeno při úhlu větším neţ 0,45 , nesmí RHM klesnout pod hodnotu 22 % aţ do úhlu 0,45  nebo aţ do úhlu 0,10 , jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. Poznámka: Limity nastavení sestupového majáku jsou znázorněny na Obr. C-11 Dodatku C. 3.1.5.6.6 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS I. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 25 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.7 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS II. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 20 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.8 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS III. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 15 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.7

Monitorování

3.1.5.7.1 Automatický monitorový systém musí v časových intervalech, stanovených v ust. 3.1.5.7.3.1, zajistit předání výstrahy určeným kontrolním stanovištím a přerušit vysílání při vzniku kterékoli z těchto podmínek: a) při změně úhlu střední sestupové čáry ILS o hodnotu větší neţ mínus 0,075  do plus 0,10  od jmenovitého úhlu ; b) u jednokmitočtových sestupových majáků ILS při sníţení výkonů na méně neţ 50 % normální hodnoty, za předpokladu, ţe zařízení i dále vyhovuje ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; c) u dvoukmitočtových majáků ILS při sníţení výstupního výkonu kteréhokoli nosného kmitočtu na méně neţ 80 % normální hodnoty. Větší sníţení výstupního výkonu na 80 aţ 50 % normální hodnoty je přípustné pouze za předpokladu, ţe zařízení majáku bude i nadále vyhovovat poţadavkům ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; Poznámka: Je důleţité zjistit změny kmitočtu, které při překročení odchylek určených v ust. 3.1.5.2.1 mohou vyústit v nebezpečné situace. Význam tohoto

problému se zvětšuje u zařízení určených pro provoz II. a III. kategorie. Je-li to nutné, můţe tento problém být vyřešen zvláštním monitorem nebo vysoce spolehlivými obvody. d) u sestupového majáku I. kategorie při změně úhlu mezi sestupovou čárou a čárou ve spodním sestupovém sektoru (kde převaţuje hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz), na které je dosaţeno hodnoty RHM = 8,75 %, o více neţ je větší z: i)  0,0375 ; nebo ii) úhel odpovídající změně polohové citlivosti na hodnotu lišící se o 25 % od jmenovité hodnoty; e) u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie při změně polohové citlivosti o více neţ 25 % jmenovité hodnoty tohoto činitele; f) sníţení čáry pod sestupovou čárou ILS, na které je dosaţeno hodnoty RHM = 8,75 % k úhlu niţšímu neţ 0,7475  od vodorovné roviny; g) sníţení RHM na méně neţ 17,5 % uvnitř specifikovaného krytí pod sestupovým sektorem. Poznámka 1: Hodnota 0,7475  byla stanovena s ohledem na zajištění dostatečného bezpečného převýšení nad překáţkami. Tato hodnota byla odvozena z ostatních parametrů určených pro sestupovou rovinu a monitor. Dokud není moţno zajistit přesné měření na uvedená čtyři desetinná místa, můţe být jako limitní hodnota monitoru pro tyto účely pouţita hodnota 0,75 . Podkladové materiály týkající se kritérií výšek nad překáţkami jsou uvedeny v PANS-OPS (Doc 8168). Poznámka 2: Odstavec f) a g) nemá za účel zavádět poţadavek na samostatné monitorování odchylky spodní hranice polovičního sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 3: U sestupových majáků, kde zvolená jmenovitá úhlová polohová citlivost odpovídá určitému úhlu pod sestupovou čárou ILS, který se blíţí nebo dosahuje maximálních tolerancí, stanovených v ust. 3.1.5.6, můţe být zapotřebí nastavit provozní limity monitorového systému tak, aby nedocházelo k odchylkám (spodního) sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 4: Podklady vztahující se k podmínkám popsaným v ust. g) jsou v ust. 2.4.13 Dodatku C. 3.1.5.7.2 V případech, kde to bude z provozních důvodů nutné, by mělo být monitorování charakteristik sestupové čáry ILS prováděno s přísnějšími tolerancemi. 3.1.5.7.3 Celková doba, ve které jednotlivé parametry vysílání překročí mezní hodnoty, stanovené v ust. 3.1.5.7.1, včetně doby nulového vysílání, musí být co moţno nejkratší, odpovídající potřebě vyhnout se výpadku navigační sluţby zajišťované sestupovým majákem ILS. 3.1.5.7.3.1 Celková doba (viz ust. 3.1.5.7.3) nesmí být za ţádných okolností delší neţ: 6 sekund u sestupového majáku I. kategorie; 2 sekundy u sestupových majáků II. a III. kategorie. Poznámka 1: Uvedená celková časová období nesmí být překročena. Jejich stanovení má za účel

3 - 11

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

zabránit dlouhým nebo opakovaným výpadkům sestupového majáku z provozu ve fázích konečného přiblíţení letadel na přistání. Z tohoto důvodu zahrnují nejen počáteční období provozu mimo stanovené tolerance, ale rovněţ všechna časová období vysílání mimo tyto tolerance, včetně doby nulového vysílání, která se mohou objevit při obnovování provozu, např. po zásahu monitorového systému a následujících přepínaných souprav nebo částí sestupového majáku. Poznámka 2: Účelem je, aby po uvedených časových obdobích nebyly pro vedení letadel vysílány ţádné informace, které by byly mimo tolerance monitorového systému, a po následujících 20 sekund nebyl provoz nesprávně pracující soupravy obnovován.

3.1.6.1 Dvojice kmitočtů pro kurzový a sestupový maják jakéhokoli systému pro přístrojové přistání musí být zvoleny z následující tabulky v souladu s ust. 4.2 Předpisu L 10/V.

3.1.5.7.3.2 V případech, kde je to moţné, by neměla celková doba podle ust. 3.1.5.7.3.1 u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie překročit 1 sekundu. 3.1.5.7.4 Konstrukce a provoz monitorového systému musí splňovat poţadavek na odstranění navigačních sloţek a identifikačního signálu z vysílání a předání výstraţného signálu určeným kontrolním stanovištím i v případě výskytu poruchy samotného monitorového systému. Poznámka: Poradenský materiál pro konstrukci a provoz monitorových systémů je uveden v ust. 2.1.7 Dodatku C. 3.1.5.8 provozu

Poţadavky na integritu a nepřetrţitost

3.1.5.8.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem ILS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.2 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem -7 ILS kategorie I by neměla být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, musí být větší neţ 1 – 2 x -6 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie II a III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). 3.1.5.8.4 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, by měla být větší neţ 1–4 -6 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Poradenský materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v ust. 2.8 Dodatku C. 3.1.6 Dvojice a sestupový maják

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

kmitočtů

pro

kurzový

3 - 12

Kurzový (MHz) 108,1 108,15 108,3 108,35 108,5 108,55 108,7 108,75 108,9 108,95 109,1 109,15 109,3 109,35 109,5 109,55 109,7 109,75 109,9 109,95 110,1 110,15 110,3 110,35 110,5 110,55 110,7 110,75 110,9 110,95 111,1 111,15 111,3 111,35 111,5 111,55 111,7 111,75 111,9 111,95

Sestupový (MHz) 334,7 334,55 334,1 333,95 329,9 329,75 330,5 330,35 329,3 329,15 331,4 331,25 332,0 331,85 332,6 332,45 333,2 333,05 333,8 333,65 334,4 334,25 335,0 334,85 329,6 329,45 330,2 330,05 330,8 330,65 331,7 331,55 332,3 332,15 332,9 332,75 333,5 333,35 331,1 330,95

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.1.6.1.1 V oblastech, kde poţadavky na kmitočty kurzových a sestupových vysílačů systému pro přístrojové přiblíţení na přistání nepřevyšují 20 párů, mají být podle poţadavků postupně vybrány z následující tabulky:

Pořadí číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Kurzový (MHz) 110,3 109,9 109,5 110,1 109,7 109,3 109,1 110,9 110,7 110,5 108,1 108,3 108,5 108,7 108,9 111,1 111,3 111,5 111,7 111,9

Sestupový (MHz)

vyznačují předem stanovené vzdálenosti od prahu RWY. 3.1.7.1.1 Polohová návěstidla pouţívaná v zadním kurzovém sektoru ILS musí splňovat poţadavky ust. 3.1.7. 3.1.7.1.2 Identifikační signály návěstidel pouţitých v zadním sektoru kurzového majáku musí být zřetelně odlišeny od identifikačních signálů polohových návěstidel v předním sektoru, předepsaných v ust. 3.1.7.5.1.

335,0 333,8 332,6 334,4 333,2 332,0 331,4 330,8 330,2 329,6 334,7 334,1 329,9 330,5 329,3 331,7 332,3 332,9 333,5 331,1

3.1.7.2

Kmitočet

3.1.7.2.1 Polohová návěstidla pracují na jednotném kmitočtu 75,0 MHz, který musí být vysílán -5 se stabilitou lepší neţ  5.10 . Vysílání musí být polarizováno horizontálně. 3.1.7.3

Krytí

3.1.7.3.1 Polohová návěstidla musí zabezpečit krytí v následujících délkách, měřených na sestupové a kurzové čáře systému ILS: a) vnitřní polohové návěstidlo: 150 ± 50 m (500 ± 160 ft) (je-li pouţito); b) střední polohové návěstidlo: 300 ± 100 m (1 000 ± 325 ft); c) vnější polohové návěstidlo: 600 ± 200 m (2 000 ± 650 ft).

3.1.6.2 Kde existují kurzové vysílače ILS podle národních poţadavků, pracující na kmitočtech končících na sudé desetiny MHz, musí být jejich kmitočty co nejdříve změněny v souladu s ust. 3.1.6.1 nebo 3.1.6.1.1. Na dosavadních kmitočtech mohou pracovat pouze do doby, neţ bude moţné změnu uskutečnit. 3.1.6.3 Existujícím kurzovým vysílačům ILS v mezinárodní sluţbě, pracujícím na kmitočtech končících na liché desetiny MHz, nesmí být přidělovány nové kmitočty, vyjádřené na místě desetin MHz lichou číslicí a současně na místě setin MHz číslicí 5. Výjimkou je případ, kdy oblastní dohodou je povoleno všeobecné pouţití libovolných kanálů z tabulky 3.1.6.1 (viz ust. 4.2 Předpisu L 10/V.)

3.1.7.3.2 Intenzita pole, která ohraničuje krytí určené v ust. 3.1.7.3.1, musí být 1,5 mV/m (–82 2 dBW/m ). Dále musí uvnitř oblasti krytí intenzita pole 2 stoupat aţ na 3 mV/m (–76 dBW/m ). Poznámka 1: Při návrhu pozemní antény je vhodné se přesvědčit, ţe přiměřený poměr změny intenzity pole zajišťuje hranice krytí. Je rovněţ vhodné se přesvědčit, ţe letadlo uvnitř kurzového sektoru bude mít vizuální identifikaci. Poznámka 2: Uspokojivá činnost typické palubní instalace přijímače návěstidel se získá, jestliţe citlivost je nastavena tak, aby vizuální identifikace byla zajištěna při intenzitě pole 1,5 mV/m 2 (-82 dBW/m ). 3.1.7.4

Modulace

3.1.7

VKV rádiová polohová návěstidla

3.1.7.4.1 Modulační polohových návěstidel jsou:

3.1.7.1

Všeobecně

a) vnitřní polohové návěstidlo: 3000 instalováno); b) střední polohové návěstidlo: 1300 Hz; c) vnější polohové návěstidlo: 400 Hz.

a) Kaţdá instalace systému ILS musí zahrnovat dvě polohová návěstidla, s výjimkou provedení dle 3.1.7.6.5. Pokud se vyskytnou zvláštní provozní poţadavky, můţe letecký úřad udělit výjimku pro instalaci dalšího, třetího polohového návěstidla. b) Polohová návěstidla musí splňovat poţadavky odstavce 3.1.7. Pokud instalace systému ILS zahrnuje pouze dvě polohová návěstidla, musí být splněny poţadavky vztahující se na střední a vnější polohové návěstidlo. c) Polohová návěstidla musí vytvářet vyzařovací diagramy, které podél sestupové čáry ILS

kmitočty

jednotlivých Hz

(je-li

Modulační kmitočty musí být dodrţeny s přesností  2,5 %, celkové harmonické zkreslení nesmí být vyšší neţ 15 %. 3.1.7.4.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu polohových návěstidel musí být 95  4 %.

3 - 13

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I 3.1.7.5

HLAVA 3

Identifikační signál

3.1.7.5.1 Nosný kmitočet polohového návěstidla nesmí být přerušován. Identifikační signál je vytvořen klíčováním modulačního kmitočtu následujícími způsoby:

3.1.7.6.3 Vnější polohové návěstidlo musí být umístěno tak, jak je to třeba k ověření správné výšky, vzdálenosti a činnosti zařízení letadla ve fázi středního a konečného přiblíţení na přistání.

a) vnitřní polohové návěstidlo (je-li instalováno): nepřetrţitá série teček vysílaných rychlostí 6 teček za sekundu; b) střední polohové návěstidlo: nepřetrţitá série kombinace tečka-čárka, vysílaná rychlostí 2 čárek nebo 6 teček za sekundu; c) vnější polohové návěstidlo: nepřetrţitá série čárek, vysílaných rychlostí 2 čárek za sekundu.

3.1.7.6.3.1 Vnější polohové návěstidlo by mělo být umístěno ve vzdálenosti 7,2 km (3,9 NM) od prahu RWY. Pokud z terénních nebo provozních důvodů nelze v této vzdálenosti instalaci vnějšího polohového návěstidla provést, můţe být umístěno ve vzdálenosti mezi 6,5 a 11,1 km (3,5 a 6 NM) od prahu RWY.

Uvedené rychlosti vysílání identifikačních signálů musí být dodrţeny s přesností  15 %. 3.1.7.6

Umístění

3.1.7.6.1 Pokud bude instalováno vnitřní polohové návěstidlo, musí být umístěno tak, aby za sníţené viditelnosti indikovalo blízkost příletu letadla na práh RWY. 3.1.7.6.1.1 Pokud bude instalováno vnitřní polohové návěstidlo se svislým vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno ve vzdálenosti mezi 75 m (250 ft) aţ 450 m (1 500 ft) od prahu a nejvíce 30 m (100 ft) stranou od prodlouţené osy RWY. Poznámka 1: Předpokládá se, ţe vyzařovací diagram vnitřního polohového návěstidla zasahuje prodlouţenou klesající přímou část jmenovité sestupové čáry ILS v nejniţší výšce rozhodnutí, která přichází v úvahu za provozu II. kategorie. Poznámka 2: Pozornost je třeba věnovat ochraně proti rušení mezi vnitřním a středním polohovým návěstidlem. Podrobnosti, týkající se umístění vnitřního polohového návěstidla, jsou uvedeny v ust. 2.10 Dodatku C. 3.1.7.6.1.2 Pracuje-li vnitřní polohové návěstidlo s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaţeno stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.1.1. 3.1.7.6.2 Střední polohové návěstidlo musí být umístěno tak, aby za podmínek sníţené viditelnosti vyznačovalo blízkost místa přechodu z přístrojového na vizuální vedení letadla provádějícího přiblíţení na přistání. 3.1.7.6.2.1 Střední polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem by mělo být umístěno ve vzdálenosti 1 050 m (3 500 ft)  150 m (500 ft) od prahu RWY ve směru přistání, max. 75 m (250 ft) stranou od prodlouţené osy této RWY. Poznámka: Umístění vnitřního a středního polohového návěstidla viz ust. 2.10 Dodatku C.

3.1.7.6.4 Pracuje-li vnější polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem, nemělo by být umístěno ve vzdálenosti větší neţ 75 m (250 ft) stranou od prodlouţené osy RWY. Pracuje-li s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, má být umístěno tak, aby v kurzových a sestupových sektorech bylo dosaţeno podobné krytí signálem návěstidla jako u antény vyzařující vertikální diagram. 3.1.7.6.5 Umístění jednotlivých polohových návěstidel nebo odpovídající vzdálenostní údaj, indikovaný UKV měřičem vzdálenosti (DME) (je-li pouţit jako náhrada části nebo všech polohových návěstidel, tvořících součást systému ILS), musí být zveřejněno v souladu s ustanoveními Předpisu L 15. 3.1.7.6.5.1 V případě výše uvedeného pouţití poskytuje měřič vzdálenosti DME informaci o vzdálenosti, která je pracovně rovnocenná informaci polohových návěstidel. 3.1.7.6.5.2 Při pouţití jako náhrada středního polohového návěstidla musí být DME kmitočtově párován s kurzovým vysílačem ILS a umístěn tak, aby chyba vzdálenosti informace byla minimální. 3.1.7.6.5.3 UKV měřič vzdálenosti (DME), pouţitý podle ust. 3.1.7.6.5, musí být v souladu se specifikací uvedenou v ust. 3.5. 3.1.7.7

3.1.7.7.1 Signály pro činnost automatické kontroly polohového návěstidla jsou dodávány vhodným zařízením. Zařízení musí předat výstrahu kontrolnímu stanovišti při vzniku některého z těchto případů: a) chybné modulaci nebo klíčování; b) poklesu výstupního výkonu na méně neţ 50 % normální hodnoty. 3.1.7.7.2 Pro kaţdé polohové návěstidlo by se mělo zajistit odpovídající kontrolní zařízení, které bude indikovat na odpovídajícím místě sníţení hloubky modulace pod 50 %.

3.1.7.6.2.2 Pracuje-li střední polohové návěstidlo s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaţeno stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.2.1.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Kontrola činnosti

3 - 14

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.2 Specifikace systému přesného radarového přiblížení Poznámka: V celé kapitole 3.2 jsou pouţívány šikmé vzdálenosti. 3.2.1 Systém přesného přiblíţení obsahuje následující zařízení:

radarového

3.2.1.1

Přesný přibliţovací radar (PAR)

3.2.1.2

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.2 Pouţívá-li se přesný přibliţovací radar, musí být označen zkratkou PAR nebo názvem „Přesný přibliţovací radar“ a nikoliv výrazem „Systém přesného radarového přiblíţení“. Poznámka: Opatření týkající se záznamu a uchování radarových dat jsou uvedena v Předpisu L 11, Hlava 6. 3.2.3

Přesný přibliţovací radar (PAR)

3.2.3.1

Krytí

3.2.3.1.1 PAR musí být schopen zjistit a určit 2 polohu letadla s odraznou plochou 15 m nebo větší, které je uvnitř prostoru omezeného v horizontální rovině sektorem o šířce 20° a ve vertikální rovině sektorem o šířce 7° do vzdálenosti nejméně 16,7 km (9 NM) od antény radaru. Poznámka: Jako vodítko pro určení odrazných ploch letadel slouţí tato tabulka: 2 malé jednomotorové letadlo: 5 aţ 10 m ; 2 malé dvoumotorové letadlo: 15 m a více; 2 střední dvoumotorové letadlo: 25 m a více; 2 čtyřmotorové letadlo: 50 aţ 100 m . 3.2.3.2

Umístění

3.2.3.2.1 PAR musí být umístěn a nastaven tak, aby pokryl celý prostor, jehoţ vrchol je ve vzdálenosti 150 m (500 ft) od bodu dotyku směrem ke konci RWY a jenţ je omezen v horizontální rovině sektorem o šířce  5° vzhledem k ose RWY a ve vertikální rovině sektorem – 1° aţ + 6°. Poznámka 1: Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor  10° vzhledem k ose RWY, je moţno splnit ustanovení 3.2.3.2.1 umístěním zařízení za bod dotyku směrem ke konci RWY do vzdálenosti 915 m (3 000 ft) nebo více při vzdálenosti 120 m (400 ft) od její osy, nebo ve vzdálenosti 1 200 m (4 000 ft) nebo více při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor 15° na jednu, a 5° na druhou stranu od osy RWY, mohou být minimální vzdálenosti sníţeny na 685 m (2 250 ft) při vzdálenosti 120 m (400 ft) od osy RWY a na 915 m (3 000 ft) při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Poznámka 2: Obrázky znázorňující umístění zařízení PAR jsou v Dodatku C (Obr. C-14 aţ C-17). 3.2.3.3

Přesnost

3.2.3.3.1 Přesnost v azimutu Azimutální informace musí být zobrazeny takovým způsobem, aby odchylky vlevo nebo vpravo od osy přiblíţení mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba vzhledem k odchylkám od osy

přiblíţení můţe být buď 0,6 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % odchylky letadla od osy přiblíţení, nebo 9 m (30 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 9 m (30 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší neţ 0,3 % vzdálenosti letadla od antény PAR, nebo 4,5 m (15 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 1,2°. 3.2.3.3.2 Přesnost v elevaci Elevační informace musí být zobrazeny tak, aby odchylky nad nebo pod osou sestupu, na kterou je zařízení nastaveno, mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba, vzhledem k odchylkám od osy přiblíţení, můţe být buď 0,4 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % lineární odchylky letadla od zvolené sestupové osy, nebo 6 m (20 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 6 m (20 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší neţ 0,2 % vzdálenosti letadla od antény PAR nebo 3 m (10 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v elevaci musí být 0,6 %. 3.2.3.3.3 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od bodu dotyku nesmí být větší neţ 3 % této vzdálenosti plus 30 m (100 ft). Rozlišovací schopnost v dálce má být 120 m (400 ft). 3.2.3.4 Zobrazení musí být provedeno takovým způsobem, aby dovolilo určit polohu řízeného letadla vzhledem k ostatním letadlům a vzhledem k překáţkám. Zobrazení má rovněţ dovolit odhadnout rychlost letadla vzhledem k zemi a rychlost jeho vzdalování nebo přibliţování k poţadované dráze letu. 3.2.3.5 Úplné zobrazení se musí opakovat nejméně jednou za sekundu. 3.2.4

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.4.1 Přehledový radar pouţitý jako část SRE ze systému přesného radarového přiblíţení musí splňovat nejméně následující základní poţadavky. 3.2.4.2

Krytí

3.2.4.2.1 SRE musí být schopen zjistit letadlo 2 s odraznou plochou 15 m nebo větší, které je v dohledu jeho antény uvnitř prostoru, vzniklého otáčením dále popsané plochy ve vertikální rovině o 360° kolem antény. Plocha je ohraničena přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 1,5° s horizontální rovinou aţ do vzdálenosti 37 km (20 NM), vertikální přímkou od průsečíku s předchozí přímkou aţ do výšky 2 400 m (8 000 ft) nad úrovní antény, přímkou v horizontální rovině od průsečíku s předchozí kolmicí zpět k anténě aţ do průsečíku s přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 20° s horizontální rovinou a touto přímkou k anténě.

3 - 15

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.2.4.2.2 V zájmu zvětšení krytí letadla 2 s odraznou plochou 15 m by se měly pouţít v ust. 3.2.4.2.1 tyto hodnoty: - místo 1,5°: 0,5°; - místo 37 km (20 NM): 46,3 km (25 NM); - místo 2 400 m (8 000 ft): 3 000 m (10 000 ft); - místo 20°: 30°. Poznámka: Vertikální krytí SRE je znázorněno na Obr. C-18 v Dodatku C. 3.2.4.3

Přesnost

3.2.4.3.1 Přesnost v azimutu Poloha letadla v azimutu musí být zjištěna s přesností  2°. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 4°. 3.2.4.3.2 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od antény SRE nesmí převýšit buď 3 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 150 m podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v dálce musí být buď 1 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 230 m podle toho, která hodnota je větší. 3.2.4.3.2.1 Chybovost indikace vzdáleností by neměla překročit 3 % skutečné vzdálenosti nebo 150 m (bere se větší hodnota). 3.2.4.4 Zařízení musí být schopné nejméně jednou za 4 sekundy opakovat úplné informace o azimutu a vzdálenosti všech letadel, nacházejících se v prostoru jeho krytí. 3.2.4.5 SRE by měly být vybaveny zařízením pro co největší omezení rušení, způsobovaného odrazy od pozemních cílů, oblačností a povětrnostních sráţek. 3.3 Specifikace majáku (VOR) 3.3.1

VKV

všesměrového

Všeobecně

3.3.1.1 VKV všesměrový maják VOR musí pracovat a být nastaven tak, aby přístrojová indikace v letadle odpovídala úhlové odchylce (zaměření) ve stupních od magnetického severu, měřeného od stanoviště majáku. 3.3.1.2 Nosný kmitočet majáku VOR je modulován dvěma samostatnými signály 30 Hz. Jeden z nich (referenční signál) je fázově nezávislý na azimutu místa pozorování. Druhý (proměnný signál) musí mít takový fázový průběh, ţe rozdíl fází proměnného a referenčního signálu odpovídá zaměření místa pozorování vztaţeného ke stanovišti majáku. 3.3.1.3 Rozdíl fáze referenčního a proměnného signálu ve vztaţném magnetickém směru musí být nulový. Poznámka: Referenční a proměnné signály mají nulový rozdíl fází, jestliţe maximální hodnota součtu energií (výkonů) nosného kmitočtu a postranních pásem, vznikajících vlivem proměnného signálu, probíhá ve stejném čase jako nejvyšší okamţitý kmitočet referenčního signálu.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.3.2

Kmitočet

3.3.2.1 Maják VOR musí pracovat v pásmu kmitočtů 111,975 MHz aţ 117,975 MHz. V pásmu 108 aţ 111,975 MHz mohou majáky VOR pracovat pouze tehdy, jsou-li dodrţena ust. 4.2.1 a 4.2.3.1 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,950 MHz, rozteč jednotlivých kanálů aţ do tohoto kmitočtu je 50 kHz, počínaje od nejvyššího přiděleného kmitočtu. V těch prostorech, kde se obvykle pouţívá rozteč kanálů 100 nebo 200 kHz, -5 stabilita nosného kmitočtu se poţaduje  5.10 . 3.3.2.2 U zařízení VOR instalovaných po 23. 5. 1974 musí být stabilita vysílaného nosného -5 kmitočtu alespoň 2.10 v prostorech, kde se pouţívá rozteč 50 kHz. 3.3.2.3 U stávajícího zařízení VOR musí být v první řadě předem zlepšena stabilita vysílacího -5 nosného kmitočtu alespoň na hodnotu 2.10 v případě, ţe ve stejném prostoru bude doplňováno nové zařízení VOR, kterému byl přidělen kmitočet o 50 kHz odlišný od kmitočtu dotčeného stávajícího zařízení VOR. 3.3.3

Polarizace signálu a přesnost

3.3.3.1 Signál majáku VOR je vysílán s horizontální polarizací. Vertikálně polarizovaná sloţka vysílacího signálu musí být co nejmenší. Poznámka: V současné době není moţno stanovit max. přípustnou velikost vertikálně polarizované sloţky. Způsoby zjišťování jejího vlivu na přesnost zaměření majáku VOR jsou uvedeny v publikaci ICAO „Manual on Testing of Radio Navigation Aids“ (Doc 8071). 3.3.3.2 Vliv pozemní stanice na chybu v informaci o zaměření, odvozenou z horizontálně polarizovaného signálu majáku VOR v rozsahu všech elevačních úhlů mezi 0° aţ 40° vztaţených ke středu anténního systému, musí být v mezích  2°. 3.3.4

Krytí

3.3.4.1 Maják VOR musí zajistit dostatečnou úroveň signálu, potřebnou k činnosti standardního palubního vybavení letadla, pohybujícího se v hladinách a vzdálenostech poţadovaných z provozních důvodů, aţ do elevačního úhlu 40°. 3.3.4.2 Intenzita pole nebo hustota výkonu signálu VOR, potřebná k činnosti standardního palubního vybavení letadla, v minimální provozní hladině a maximální provozní vzdálenosti by měla být 2 90 V/m resp. –107 dBW/m . Poznámka: Velikosti ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu (EIRP) pro stanovený dosah jsou uvedeny v ust. 3.1 Dodatku C. Definice EIRP je uvedena v ust. 3.5.1. 3.3.5

Modulace navigačních signálů

3.3.5.1 Nosný kmitočet majáku VOR musí být v kterémkoli místě příjmu amplitudově modulovaný dvěma signály: a) s konstantní amplitudou, kmitočtově modulovanou 30 Hz na subnosném kmitočtu 9 960 Hz:

3 - 16

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 1) U klasického majáku VOR je 30Hz sloţka kmitočtově modulovaného pomocného nosného kmitočtu neměnná, nezávislá na azimutu a je označována jako „referenční signál“ a musí mít činitel kmitočtového zdvihu 16  1 (tj. 15 aţ 17); 2) U Dopplerova majáku VOR se fáze této sloţky mění s azimutem a je označována jako „proměnný signál“ a musí mít činitel kmitočtového zdvihu 16  1 (tj. 15 aţ 17) měřený pod jakýmkoliv elevačním úhlem aţ do 5°, s minimálním kmitočtovým zdvihem rovným 11, je-li elevační úhel větší neţ 5° a menší neţ 40°;. b) amplitudově modulovanou 30Hz sloţkou: 1) U klasického majáku VOR vzniká tato sloţka otáčením vyzařovacího diagramu, její fáze se mění s azimutem a je označována jako „proměnný signál“; 2) U Dopplerova majáku VOR je fáze této sloţky nezávislá na azimutu, má konstantní amplitudu, je vyzařována všesměrově a označuje se jako „referenční signál“. 3.3.5.2 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 30 Hz nebo pomocným nosným kmitočtem 9 960 Hz musí být v mezích 28 % aţ 32 %. Poznámka: Tento poţadavek platí pro přenášený signál bez přítomnosti odrazů. 3.3.5.3 Hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 30 Hz, měřená v místě pod jakýmkoli elevačním úhlem aţ do 5°, musí být v mezích 25 aţ 35 %. Hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 9 960 Hz, měřená v místě pod jakýmkoli elevačním úhlem aţ do 5°, musí být v mezích 20 aţ 55 % pro zařízení bez hovorové modulace, a 20 aţ 35 % pro zařízení s hovorovou modulací. Poznámka: Při měření modulace během letových zkoušek pod vlivem silných dynamických podmínek odrazů se předpokládají odchylky získaných procent modulace. Krátkodobé odchylky mimo tyto hodnoty jsou přijatelné. Další informace o tolerancích modulace na palubě jsou obsaţeny v dokumentu Doc 8071. 3.3.5.4 Modulační kmitočty referenčního a proměnného signálu musí být 30 Hz  1%. 3.3.5.5 Střední kmitočet pomocného nosného kmitočtu musí být 9 960 Hz  1%. 3.3.5.6 a) U klasického majáku VOR nesmí být hloubka amplitudové modulace pomocného nosného kmitočtu vyšší neţ 5%. b) U Dopplerova majáku VOR nesmí být hloubka amplitudové modulace pomocného nosného kmitočtu 9 960 Hz vyšší neţ 40%, při měření v bodě vzdáleném nejméně 300 m (1 000 ft) od majáku. 3.3.5.7 Při rozteči kmitočtových kanálů majáku VOR 50 kHz nesmí úroveň postranních pásem harmonických kmitočtů 9 960 Hz ve vysílaném

signálu být vyšší neţ uvedené úrovně, vztaţené k úrovni postranních pásem základního kmitočtu 9 960 Hz: Pomocný nosný kmitočet

Úroveň

9 960 Hz druhý harmonický kmitočet třetí harmonický kmitočet čtvrtý a další harmonické kmitočty

vztaţná úroveň 0 dB – 30 dB – 50 dB – 60 dB

3.3.6 a identifikace

Modulace

hovorovým

signálem

3.3.6.1 Jestliţe má být vysílač majáku VOR pouţit také pro radiotelefonní spojení mezi zemí a letadly, musí být modulace hovorovým signálem vysílána na stejném nosném kmitočtu, jaký je pouţit pro vysílání navigačních signálů. Toto vysílání musí být horizontálně polarizováno. 3.3.6.2 Maximální hloubka modulace nosného kmitočtu hovorovým signálem nesmí být větší neţ 30 %. 3.3.6.3 Nízkofrekvenční charakteristika hovorového kanálu musí v rozsahu kmitočtů 300 aţ 3 000 Hz vzhledem k úrovni 1 000 Hz probíhat v rozmezí 3 dB. 3.3.6.4 Na nosném kmitočtu majáku VOR pouţívaném pro vysílání navigačních signálů musí být umoţněno současné vysílání identifikačního signálu s horizontální polarizací. 3.3.6.5 Identifikační signál se sestavuje ze dvou nebo tří písmen, vysílaných v mezinárodní Morseově abecedě rychlostí přibliţně 7 slov za minutu. Signál musí být opakován nejméně kaţdých 30 sekund, modulační tón identifikačního signálu musí mít kmitočet 1 020  50 Hz. 3.3.6.5.1 Doporučení. Identifikační signál by měl být vysílán nejméně 3x rovnoměrně za sebou kaţdých 30 sekund. Jedno z těchto opakování identifikačního signálu můţe být ve formě hovorové modulace. Poznámka: Při společné instalaci zařízení VOR a DME podle ust. 3.5.2.5 se vysílání identifikačního signálu majáku VOR řídí poţadavky ust.3.5.3.6.4. 3.3.6.6 Hloubka modulace nosného kmitočtu identifikačním signálem se musí co nejvíce blíţit hodnotě 10 % a tuto hodnotu nesmí překročit. Pokud není pouţíván hovorový kanál, je moţno zvýšit hloubku modulace identifikačního signálu na hodnotu max. 20 %. 3.3.6.6.1 Doporučení. Jestliţe maják VOR současně zajišťuje i hovorový kanál pro spojení s letadly, hloubka modulace identifikačního signálu s ohledem na dosaţení vyhovující kvality hovorového signálu by měla být 5  1 %. 3.3.6.7 Pouţívání hovorového kanálu nesmí v ţádném případě ovlivňovat základní navigační funkce nebo potlačovat vysílání identifikačního signálu majáku VOR.

3 - 17

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.3.6.8 Za podmínek příjmu, vyskytujících se ve stanovených hranicích krytí a při způsobech modulace uvedených v ust. 3.3.6.5, 3.3.6.6 a 3.3.6.7, musí příjem (přijímač) majáku VOR umoţnit jednoznačnou identifikaci ţádaného signálu. Monitorování

3.3.7

3.3.7.1 Vhodným zařízením, umístěným ve vyzařovacím poli majáku, jsou získány signály pro činnost automatického monitoru. Monitor musí kontrolnímu stanovišti předat výstrahu a buď přerušit vysílání navigačních sloţek a identifikačního signálu na nosném kmitočtu, nebo úplně přerušit vysílání při vzniku jedné, popř. obou z níţe uvedených odchylek od normálního stavu: a) změně informace o zaměření kontrolní antény monitoru, předávaného majákem VOR, o více neţ 1°; b) poklesu úrovně napětí modulačních sloţek pomocného nosného kmitočtu nebo amplitudově modulovaných 30 Hz sloţek nebo obojích v obvodech monitoru o 15 %. 3.3.7.2 Při poruše vlastního monitoru musí být vyslán kontrolnímu stanovišti výstraţný signál a buď: a) přerušeno vysílání navigačních sloţek a identifikačního signálu na nosném kmitočtu, nebo b) přerušeno vysílání. Poznámka: Poradenský materiál k majákům VOR je uveden v kapitole 3 Dodatku C a v Dodatku E. Odolnost přijímačů VOR proti rušení

3.3.8

3.3.8.1 Přijímací systémy VOR zabezpečí odpovídající odolnost proti rušení intermodulačními produkty třetího řádu způsobenými interferencí dvou signálů FM rozhlasu VKV. Úroveň rušivých signálů je tato: 2N1 + N2 + 72  0 pro VKV rozhlasové vysílání FM v pásmu 107,7 aţ 108 MHz a

2N1+ N2 + 3 ( 24 - 20 log

f )0 0,4

pro VKV pro rozhlasové vysílání FM v pásmu pod 107,7 MHz, kde kmitočty dvou VKV rozhlasových vysílačů FM produkují v přijímači VOR intermodulační sloţky třetího řádu na ţádaném kmitočtu VOR.

Poznámka 1: Závislost mezi sousedními body, určenými danými kmitočty, je lineární. Poznámka 2: Poradenský materiál k pouţití vlastností uvedených v ust. 3.3.8.1 a 3.3.8.2 je uveden v ust. 3.6.5 Dodatku C.

3.4 Specifikace majáku (NDB)

f = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet N1 vysílače VKV rozhlasu bliţší ke 108,1 MHz. 3.3.8.2 Přijímací systémy VOR nesmí sníţit citlivost za přítomnosti VKV rozhlasového FM signálu s úrovněmi podle této tabulky:

19.11.2009 Změna č. 84

nesměrového

radio-

3.4.1 Definice Poznámka: V Dodatku C tohoto Předpisu jsou uvedeny údaje o jmenovitém a účinném krytí a jejich vztahu ke krytí NDB. Oblast jmenovitého krytí (Rated coverage) Prostor obklopující NDB, ve kterém intenzita vertikálního pole přízemní vlny překračuje minimální hodnotu stanovenou pro geografický prostor, ve kterém je NDB umístěn. Poznámka: Cílem této definice je zavést metodu odhadu krytí NDB bez odrazů od ionosféry a ostatních nepravidelností v šíření elektromagnetické energie nebo rušení jinými prostředky v pásmu dlouhých a středních vln a s ohledem na úroveň atmosférických poruch v dané geografické oblasti. Polohový radiomaják (Locator) Je to nesměrový radiomaják NDB, pouţitý jako prostředek pro konečné přiblíţení. Poznámka: Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí polohového radiomajáku bývá obvykle 18,5 aţ 46,3 km (10 aţ 25 NM). Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí (Average radius of rated coverage) Poloměr kruhu, který má stejnou plochu jako oblast jmenovitého krytí. Účinné krytí (Effective coverage) Oblast, ve které je umístěn NDB a kde je zajištěna přesnost zaměření, dostačující pro příslušný druh letového provozu. 3.4.2

N1 a N2 jsou úrovně (dBm) signálů dvou VKV rozhlasových FM vysílačů na vstupu přijímače VOR. Ţádná z hodnot přitom nepřekračuje kritéria pro sníţení citlivosti, specifikovaná v ust. 3.3.8.2.

Minimální úroveň neţádoucího signálu na vstupu přijímače + 15 dBm + 10 dBm + 5 dBm – 10 dBm

Kmitočet (MHz) 88 – 102 104 106 107,9

Krytí

3.4.2.1 Doporučení. Minimální intenzita pole na hranici jmenovitého krytí NDB by měla být 70 V/m. Poznámka 1: Další údaje, týkající se intenzity pole na hranici krytí NDB, jsou uvedeny v ust. 6.1 Dodatku C, příslušná ustanovení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) jsou uvedena v Dodatku 12 Radiokomunikačního řádu (edice Ţeneva, 2008). Poznámka 2: Pro získání správných výsledků měření intenzity pole je velmi důleţitý výběr vhodného

3 - 18

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 místa a doby měření. Z provozního hlediska jsou nejvýznamnější prostory letových cest v okolí NDB. 3.4.2.2 Všechny další směrnice a předpisy o provozu a vyuţívání NDB musí vycházet z průměrného poloměru oblasti jmenovitého krytí. Poznámka 1: Při klasifikaci NDB je nutno vzít v úvahu denní a sezónní změny šíření rádiových vln, které ovlivňují krytí. Poznámka 2: Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí NDB má být v případě velikosti mezi 46,3 aţ 278 km (25 aţ 150 NM) uváděn v nejbliţších násobcích 46,3 km (25 NM), v případě průměrného poloměru většího neţ 278 km (150 NM) v nejbliţších násobcích 92,7 km (50 NM). 3.4.2.3 Tam, kde je jmenovité krytí NDB provozně významně rozdílné v různých sektorech vyzařování, měla by se jeho klasifikace vyjádřit průměrným poloměrem jmenovitého krytí a úhlovými hodnotami kaţdého sektoru takto:

3.4.5

Identifikace

3.4.5.1 Kaţdý nesměrový radiomaják musí být identifikován skupinou dvou nebo tří písmen, vysílaných mezinárodní Morseovou abecedou rychlostí přibliţně 7 slov za minutu. 3.4.5.2 Úplný identifikační signál musí být vysílán nejméně kaţdých 30 sekund. U nesměrových radiomajáků, u kterých je identifikační signál vytvořen přerušováním nosného kmitočtu, má být tento signál vysílán v intervalech 1 minuty nebo kratších, podle provozních poţadavků. 3.4.5.2.1 S výjimkou případů, kdy identifikační signál radiomajáku je vytvářen klíčováním nosného kmitočtu, by měl být tento signál vysílán rovnoměrně nejméně třikrát kaţdých 30 sekund.

Poloměr krytí sektoru nebo úhlových hranic sektoru vyjádřený zaměřením ve směru hodinových ručiček od majáku.

3.4.5.3 Identifikační signál NDB s průměrným poloměrem jmenovitého krytí do 92,7 km (50 NM), vyuţívaných přednostně jako přibliţovacích a vyčkávacích prostředků v blízkosti letiště, musí být vysílán rovnoměrně nejméně třikrát kaţdých 30 sekund.

Tam, kde se vyţaduje klasifikace majáku takovýmto způsobem, se musí udrţet minimální počet sektorů. Nejvhodnější je vyjádřit dva sektory. Poznámka: Průměrný poloměr jmenovitého krytí daného sektoru je roven poloměru odpovídajícího kruhového sektoru téhoţ prostoru.

3.4.5.4 Kmitočet modulačního tónu, pouţitého pro identifikační signál, musí být 1 020 Hz  50 Hz nebo 400 Hz  25 Hz. Poznámka: Pokyny o volbě kmitočtu modulačního tónu jsou uvedeny v ust. 6.5 Dodatku C.

Příklad:

3.4.3

150/210° – 30° 100/30° – 210°. Omezení vyzářeného výkonu

Výkon vyzářený NDB nesmí být o více neţ 2 dB větší neţ výkon potřebný k dosaţení stanoveného jmenovitého krytí. Můţe být zvýšen pouze za předpokladu, ţe nedojde ke škodlivému rušení ostatních rádiových zařízení, pracujících ve stejném kmitočtovém pásmu. 3.4.4

Kmitočty

3.4.4.1 Kmitočty nesměrových radiomajáků musí být určeny z pouţitelných kmitočtů v části spektra mezi 190 kHz aţ 1 750 kHz. 3.4.4.2 Stabilita provozního kmitočtu NDB -4 musí být lepší neţ 1.10 s výjimkou majáků o výkonu přes 200 W a kmitočtu přes 1 606,5 kHz, kde musí být -5 stabilita lepší neţ 5.10 . 3.4.4.3 Pokud jsou dva polohové radiomajáky pouţity jako doplněk systému ILS, rozdíl jejich nosných kmitočtů by neměl být menší neţ 15 kHz pro dosaţení správné činnosti radiokompasu a zejména ne větší neţ 25 kHz pro umoţnění rychlého přeladění u letadel vybavených pouze jedním radiokompasem. 3.4.4.4 Pokud je pro polohové radiomajáky, patřící do systému ILS na opačných koncích téţe RWY, přidělen společný kmitočet, musí být zajištěno, aby radiomaják, který není provozně vyuţíván, nemohl být uveden do činnosti. Poznámka: Další pokyny pro provoz polohových radiomajáků (lokátorů) na společném kmitočtu jsou uvedeny v ust. 3.2.2 Hlavy 3 Předpisu L 10/V.

3.4.6 Charakteristiky vyzařování Poznámka: Následující odstavce nevylučují, kromě specifikovaných druhů modulace, i současné modulování vysílače radiomajáku identifikačním a hovorovým signálem za předpokladu, ţe tato přídavná modulace nebude nepříznivě ovlivňovat provozní vyuţitelnost nesměrových radiomajáků a běţně pouţívaných palubních radiokompasů, a za předpokladu, ţe tím nebude způsobováno škodlivé rušení příjmu ostatních radiomajáků. 3.4.6.1 S výjimkou případů, uvedených v ust. 3.4.6.1.1, musí všechny NDB vysílat nepřerušovaný nosný kmitočet a musí být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním amplitudově modulovaného tónu (N0N/A2A). 3.4.6.1.1 NDB, s výjimkou těch, které jsou pouţívány jako vyčkávací, přibliţovací nebo polohové radiomajáky s průměrným poloměrem jmenovitého krytí menším neţ 92,7 km (50 NM), mohou být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním nemodulovaného nosného kmitočtu N0N/A1A za předpokladu, ţe jsou umístěny v oblasti s velkým počtem radiomajáků, anebo v případě, ţe není moţné dosáhnout poţadovaného jmenovitého krytí z důvodů: a) rušení, způsobovaného provozem ostatních rádiových stanic, b) vysoké úrovně atmosférických poruch, c) místních podmínek. Poznámka: Při volbě druhu modulace bude třeba vzít v úvahu moţnost vzniku omylu při přelaďování palubního radiokompasu z radiomajáku, vysílajícího signál N0N/A2A na radiomaják, vysílající signál N0N/A1A, bez přepnutí radiokompasu z druhu

3 - 19

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

provozu modulovaný nosný na provoz nemodulovaný nosný kmitočet. 3.4.6.2 U NDB, jejichţ identifikační signál je vytvořen přerušováním amplitudově modulovaného tónu, musí být hloubka modulace tohoto tónu na nosném kmitočtu pokud moţno 95%. 3.4.6.3 Charakteristiky vysílání NDB, u nichţ je identifikační signál vytvořen klíčováním modulačního tónu, musí zajistit dostatečné rozlišení identifikačního signálu na hranici jejich jmenovitého krytí. Poznámka 1: Ustanovení tohoto článku poţaduje co největší moţnou hloubku modulace spolu s udrţením přiměřeného vyzářeného výkonu během vysílání identifikačního signálu. Poznámka 2: Za předpokladu šířky pásma radiokompasu  3 kHz bude na hranici jmenovitého krytí NDB vyhovovat shora uvedeným poţadavkům odstup signálu od šumu 6 dB. Poznámka 3: Některé další otázky hloubky modulace jsou obsaţeny v ust. 6.4 Dodatku C. 3.4.6.4 Výkon nosného kmitočtu NDB pracujícího druhem vysílání N0N/A2A by se při vysílání identifikačního signálu neměl měnit. Výjimka je moţná u NDB o jmenovitém krytí větším neţ 92,7 km (50 NM), kdy je přípustný pokles výkonu max. o 1,5 dB. 3.4.6.5 Celková neţádoucí nízkofrekvenční modulace nosného kmitočtu nesmí překročit 5 % jeho amplitudy. Poznámka: Spolehlivá činnost palubního radiokompasu můţe být váţně narušena v případě, kdy signál radiomajáku obsahuje nízkofrekvenční kmitočet, který je shodný nebo se blíţí přepínacímu kmitočtu anténního rámu (nebo jeho druhé harmonické), jeţ u obvykle pouţívaných typů radiokompasů bývá 30 Hz aţ 120 Hz. 3.4.6.6 Šířka pásma vysílaného signálu a úroveň rušivých signálů musí být co nejmenší s ohledem na technickou úroveň zařízení a druh zajišťované sluţby. Poznámka: Článek 3 Radiokomunikačního řádu obsahuje základní ustanovení, týkající se technických charakteristik rádiových zařízení a vyzařování. Radiokomunikační řád ITU obsahuje specifická ustanovení týkající se povolené šířky pásma, kmitočtové stability a rušivého vyzařování (viz Dodatky 1, 2 a 3). 3.4.7

Umístění polohových radiomajáků

3.4.7.1 Pokud jsou polohové radiomajáky pouţívány se systémem přesných přibliţovacích majáků (ILS), měly by být umístěny shodně s vnějším a středním polohovým návěstidlem. V případě pouţití pouze jednoho polohového radiomajáku měla by být provedena jeho instalace v místě vnějšího polohového návěstidla. Pokud polohové radiomajáky představují samostatný prostředek pro zabezpečení konečného přiblíţení, bez pouţití přesného přibliţovacího majáku,

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

měly by být umístěny v ose RWY podobně jako polohové radiomajáky doplňující systém ILS, přičemţ je nutno vzít v úvahu příslušné ustanovení Předpisu L 8168, Provoz letadel – letové postupy. 3.4.7.2 Pokud jsou polohové radiomajáky instalovány v místech obou polohových návěstidel, měly by být pokud moţno umístěny na stejnou stranu od prodlouţené osy RWY, aby spojnice stanovišť obou radiomajáků byla rovnoběţná s osou RWY. 3.4.8

Kontrola činnosti

3.4.8.1 Kaţdý NDB musí být vybaven kontrolním zařízením, které umoţňuje zjistit: a) pokles vyzařovaného výkonu na méně neţ 50 % normální hodnoty, potřebné k dosaţení stanoveného jmenovitého krytí, b) přerušení vysílání identifikačního signálu, c) nesprávnou činnost nebo poruchu kontrolního zařízení. 3.4.8.2 U NDB napájeného ze zdroje, jehoţ napětí má kmitočet blízký přepínacímu kmitočtu anténního rámu palubního radiokompasu, v případě, ţe kmitočet napájecího zdroje by se mohl projevit jako modulace vysílaného signálu, by mělo být kontrolní zařízení schopno zjistit takovouto neţádoucí modulaci, překročí-li hloubku modulace 5 %. 3.4.8.3 U polohových radiomajáků musí být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti po celou dobu jejich provozu. 3.4.8.4 U ostatních nesměrových radiomajáků by mělo být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti nepřetrţitě po celou dobu jejich provozu. Poznámka: Pokyny pro kontrolní činnosti nesměrových radiomajáků jsou uvedeny v ust. 6.6 Dodatku C. 3.5 Specifikace UKV měřiče vzdálenosti (DME) Poznámka: V následující kapitole se popisují dva typy zařízení DME: DME/N pro všeobecné pouţití, DME/P v souladu s ust. 3.11.3 níţe. 3.5.1

Definice

Amplituda impulsu (Pulse amplitude) Maximální napětí obálky impulsu, tj. A na Obr. 3-1. Čas klíčování (Key down time) Čas, za který se předá tečka nebo čárka Morseovy abecedy. Čas náběžné hrany impulsu (Pulse rise time) Čas měřený mezi body odpovídajícími 0,1 a 0,9 amplitudy, tj. mezi body a, c na Obr. 3-1.

3 - 20

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Čas potlačení DME (DME dead time) Období následující okamţitě po dekódování platného dotazu, během něhoţ přijetí dotazu nevyvolá odpověď. Poznámka: Čas potlačení DME je určen jako prevence odpovídače proti odpovědím, vyvolávaným vícenásobnými odrazy. Čas trvání závěrné hrany impulsu (Pulse decay time) Čas měřený mezi 0,9 a 0,1 amplitudy na sestupné části obálky impulsu, tj. mezi body e, g na Obr.3-1. DME/N (DME/N) Měřič vzdálenosti prvořadě určený pro navigační zabezpečení letových cest a koncových řízených oblastí. Písmeno „N“ označuje úzké spektrum vyzařovaného signálu. DME/P (DME/P) Dálnoměrná část MLS, písmenem „Pop“ se označuje přesné měření vzdáleností. Spektrum vyzařovaného signálu je analogické jako DME/N. Efektivnost odpovědí (Reply efficiency) Poměr počtu odpovědí vyslaných odpovídačem k počtu skutečně přijatých dotazů. Efektivnost systému (System efficiency) Poměr počtu správných odpovědí zpracovaných dotazovačem k celkovému počtu vlastních dotazů. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) (Equivalent isotropically radiated power) Součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru. Chyba zadání trajektorie (Path following error, PFE) Část chyby naváděcího signálu, která můţe způsobit odchýlení letadla z poţadovaného kurzu nebo sestupu. Kód impulsů (Pulse code) Způsob zajištění rozdílu mezi reţimy W, X, Y, Z a také mezi reţimy FA a IA. Počáteční čas náběhu impulsu (Partial rise time) Čas měřený mezi body odpovídajícími 5 a 30 % amplitudy na náběţné hraně impulsu, tj. mezi body h, i na Obr. 3-1 a Obr. 3-2.

Referenční bod MLS (MLS datum point) Bod na ose RWY nejbliţší středu antény kurzu přiblíţení (viz ust. 3.11). Referenční výška přiblížení MLS (MLS approach reference datum) Bod na minimálním sestupovém úhlu, nacházející se v určené výšce nad prahem RWY (viz ust. 3.11). Režim konečného přiblížení na přistání (Final approach (FA) mode) Podmínky činnosti DME/P, které zabezpečují lety v prostoru konečného přiblíţení na přistání a v prostoru letiště. Režim počátečního přiblížení na přistání (Initial approach (IA) mode) Podmínky činnosti DME/P, které zajišťují lety za hranicemi konečného přiblíţení na přistání, přičemţ se zajišťuje součinnost s DME/N. Režimy W, X, Y, Z (Mode W, X, Y, Z) Způsob kódování vysílání DME změnou času mezi impulsy dvojimpulsu, aby se mohl kaţdý kmitočet vyuţít několikrát. Rychlost vysílání (Transmission rate) Střední počet dvojimpulsů předaný odpovídačem za sekundu.

pozemním

Sledování (Track) Stav činnosti, kdy palubní dotazovač je synchronizován na svoje odpovědi a zabezpečuje nepřetrţité měření vzdálenosti. Šum ovládání (Control motion noise, CMN) Ta část chyby naváděcího signálu, která uvede do pohybu a můţe ovlivnit úhlovou polohu letadla řízeného autopilotem, ale nezpůsobí odchylku od ţádaného kurzu a nebo sestupu (viz ust. 3.11). Trvání impulsu (Pulse duration) Interval času mezi body 50% amplitudy na náběţné a sestupné hraně impulsu. Virtuální počáteční bod (Virtual origin) Bod, ve kterém přímka procházející přes body 30 % a 5 % amplitudy na náběţné hraně impulsu protíná osu x, odpovídající nule amplitudy (viz Obr. 3-2). Vyhledávání (Search) Podmínky činnosti, kdy dotazovač je připraven přijmout odpovědi na své dotazy od určeného odpovídače a synchronizovat se s nimi.

3 - 21

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Obrázek 3-1

Obrázek 3-2

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 22

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.2

3.5.3.1

Všeobecně

Základní parametry

3.5.2.1 Systém DME je určen pro zajištění nepřetrţité a přesné indikace šikmé vzdálenosti letadla, vybaveného příslušným zařízením, vyhodnocované od referenčního bodu pozemního zařízení.

3.5.3.1.1 Dosah Systém musí zajistit měření šikmé vzdálenosti od letadla ke zvolenému odpovídači do hranice krytí, stanovené pro tento odpovídač podle provozních poţadavků.

3.5.2.2 Systém zahrnuje dvě základní části – zařízení na palubě letadla a zařízení instalované na zemi. Palubní zařízení se nazývá dotazovač, pozemní odpovídač.

3.5.3.1.2

3.5.2.3 Činnost systému DME probíhá tak, ţe dotazovače dotazují odpovídače, tyto vysílají k dotazovačům odpovědi synchronizované s dotazy, tímto způsobem je zajištěno přesné měření vzdálenosti. 3.5.2.4 a FA. 3.5.2.5 MLS pro prostředku:

DME/P má dva reţimy činnosti, IA Je-li DME sdruţeno s ILS, VOR nebo vytvoření jednoho radionavigačního

a) musí pracovat na stanovených dvojicích kmitočtů podle ust. 3.5.3.3.4; b) musí být umístěna v mezích uvedených pro sdruţená zařízení v ust. 3.5.2.6; a c) musí splňovat poţadavky na identifikaci odpovídající ust. 3.5.3.6.4. 3.5.2.6 Omezení pro DME a ILS, MLS nebo VOR

instalaci

sdruţených

3.5.2.6.1 Sdruţená zařízení VOR a DME musí být společně umístěna podle těchto zásad: a) u zařízení pouţívaných v řízených oblastech pro přiblíţení nebo jiné postupy, které vyţadují vysokou přesnost stanovení polohy, nesmí být vzdálenost mezi anténami VOR a DME větší neţ 80 m (260 ft); b) u zařízení pouţívaných pro účely jiné neţ uvedené v odstavci a) nesmí být vzdálenost mezi anténami VOR a DME větší neţ 600 m (2 000 ft). 3.5.2.6.2 Sdruţení DME a ILS Poznámka: Dodatek C, ust. 2.11 uvádí informace o sdruţení DME s ILS. 3.5.2.6.3

Sdruţení DME a MLS

3.5.2.6.3.1 Doporučení. Jestliţe DME/P má být pouţito k zjišťování vzdálenosti, potom by mělo být umístěno co nejblíţe ke kurzovému zařízení MLS. Poznámka: Dodatek G, ust. 5 a Dodatek C, ust. 7.1.6 uvádějí podklady k umístění DME a MLS. V daném materiálu jsou částečně řešeny problémy zabránění různé indikace nulové vzdálenosti v těch případech, kdy stejnou RWY zajišťuje DME/P spolupracující s MLS a DME/N spolupracující s ILS. 3.5.2.7 Standardy v ust. 3.5.3, 3.5.4 a 3.5.5 označené znakem ‡ platí pouze pro zařízení DME poprvé zastavěná po 1. lednu 1989. 3.5.3

Charakteristiky systému

Krytí

3.5.3.1.2.1 Při sdruţení s VOR musí být krytí DME/N v maximální míře nejméně takové, jako má VOR. 3.5.3.1.2.2 Při sdruţení s MLS nebo ILS musí být krytí DME/N nejméně takové, jako je krytí ILS nebo MLS v příslušném kurzovém sektoru. 3.5.3.1.2.3 Krytí DME/P musí být nejméně takové, jako je v kurzovém sektoru MLS. Poznámka: Tímto nejsou stanoveny poţadavky na provozní dosah a krytí, pro které by měl být systém vyuţit; dosah v určitých oblastech můţe být omezen vzdáleností mezi jiţ instalovanými zařízeními. 3.5.3.1.3

Přesnost

3.5.3.1.3.1 Systémová přesnost. Přesnost specifikovaná v ust. 3.5.3.1.4, 3.5.4.5 a 3.5.5.4 vychází z pravděpodobnosti dosaţení 95 %. 3.5.3.1.4 Přesnost DME/P Poznámka 1: Dále jsou uváděny dva standardy přesností 1 a 2 pro DME/P v různých variantách pouţití. Poznámka 2: Podklady k přesnosti jsou uvedeny v ust.7.3.2 Dodatku C. 3.5.3.1.4.1 Sloţky chyby Chyba PFE sestává z těch kmitočtových sloţek DME/P na výstupu dotazovače, které leţí pod 1,5 rad/s. Chyba CMN sestává z těch kmitočtových sloţek na výstupu dotazovače DME/P, které leţí v pásmu od 0,5 do 10 rad/s. Poznámka: Chyby specifikované pro bod mají být aplikovány při letu přes daný bod. Informace o uplatnění a měření těchto chyb v intervalu vhodném pro letovou kontrolu jsou v ust. 7.3.6.1. Dodatku C. 3.5.3.1.4.2 Chyby na prodlouţené ose RWY nesmí převýšit hodnoty dané v tabulce B. 3.5.3.1.4.3 V sektoru přiblíţení mimo prodlouţenou osu RWY se můţe přípustná chyba PFE pro standardy přesnosti 1 a 2 lineárně zvětšovat do úhlu 40°, kde povolená hodnota je 1,5krát větší neţ na ose RWY ve stejné vzdálenosti. Přípustná chyba CMN se nesmí zvyšovat se změnou úhlu. PFE a CMN se nezmenšují v závislosti na sestupovém úhlu. 3.5.3.2 Kmitočty a polarizace Systém pracuje v kmitočtovém pásmu 960,0 MHz aţ 1 215 MHz s vertikální polarizací. Kmitočty pro dotazování a odpovědi jsou stanoveny s roztečí mezi jednotlivými kanály 1 MHz. 3.5.3.3

3 - 23

Kmitočtové kanály

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.5.3.3.1 Provozní kanály pro DME jsou sdruţeny ve dvojice kmitočtů pro dotazy a odpovědi a kódováním impulsů na spárovaných kmitočtech.

Poznámka 2: Předpokládá se, ţe všechny změny opakovacího kmitočtu (PRF) jsou zajištěny automatickým zařízením.

3.5.3.3.2 Kódování impulsů Kanály DME/P mají dva rozdílné dotazovací kódy uvedené v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. Jeden se pouţívá pro reţim počátečního přiblíţení (IA) a druhý pro reţim konečného přiblíţení (FA).

3.5.3.5

3.5.3.3.3 Provozní kanály DME jsou vybírány ze 352 kanálů v Tab. A, která stanovuje čísla kanálů, kmitočty a impulsní kódy.

3.5.3.5.2 Doporučení. Kde špičkový provoz převyšuje 100 letadel v prostoru, odpovídač by měl být schopen obslouţit špičkový provoz. Poznámka: Poradenský materiál k počtu obsluhovaných letadel je v ust. 7.1.5 Dodatku C.

3.5.3.3.4 Párování kanálů Kdyţ má být odpovídač DME pouţit společně s jedním VKV navigačním zařízením z pásma 108 – 117,95 MHz a/nebo s úhlovým zařízením MLS z pásma 5 031,0 – 5 090,7 MHz, musí být provozní kanál DME párován s VKV kanálem a/nebo kmitočtem úhlové funkce MLS podle tabulky A. Poznámka: Mohou existovat situace, kdy je kanál DME párován současně s kmitočtem ILS a kanálem MLS (viz ust. 4.3 Hlavy 4 Předpisu L 10/V). 3.5.3.4 Opakovací kmitočet dotazovacích impulsů Poznámka: Pokud dotazovač pracuje na více kanálech v průběhu jedné sekundy, dále uvedené poţadavky se vztahují na součet dotazů na všech kanálech. 3.5.3.4.1 DME/N Průměrný opakovací kmitočet impulsů dotazovače nesmí být vyšší neţ 30 dvojic impulsů za sekundu za předpokladu, ţe nejméně 95 % této doby je vyhrazeno pro vyhodnocování. 3.5.3.4.2 DME/N Pro zkrácení vyhledávání můţe být během této doby opakovací kmitočet zvýšen, ale nejvýše na 150 dvojic impulsů za sekundu. 3.5.3.4.3 DME/N. Doporučení. Po vyslání 15 000 dvojic impulsů, aniţ by byla získána indikace vzdálenosti, by neměl být opakovací kmitočet vyšší neţ 60 dvojic impulsů za sekundu aţ do doby, kdy je provedena změna provozního kanálu nebo úspěšně skončeno vyhledávání. ‡3.5.3.4.4 DME/N Jestliţe po uplynutí 30 s není nastaveno sledování, opakovací kmitočet dvojimpulsů nesmí převyšovat 30 za sekundu. 3.5.3.4.5 DME/P Opakovací kmitočet dotazovače nesmí převyšovat následující počet dvojimpulsů za sekundu. a) b) c) d)

vyhledávání letadlo na zemi reţim IA reţim FA

40 5 16 40

3.5.3.5.1 Kapacita odpovídače v určitém prostoru musí být úměrná špičkovému provozu nebo 100 letadlům podle toho, která hodnota je niţší.

3.5.3.6

Identifikace odpovídače

3.5.3.6.1 Všechny odpovídače musí vysílat identifikační signál v jednom z následujících tvarů tak, jak to poţaduje ust. 3.5.3.6.5: a) „nezávislou“ identifikaci sestavenou z kódovaných (mezinárodní Morseova abeceda) identifikačních impulsů, které mohou být pouţity u všech odpovídačů; b) „sdruţený“ signál, který můţe být pouţit u odpovídačů sdruţených s VKV navigačním nebo MLS úhlovým zařízením, které samo vysílá nějaký identifikační signál. Poznámka: Úhlový systém MLS vytváří identifikaci jako digitální slovo vysílané datovým kanálem do prostorů krytí přiblíţení a nezdařeného přiblíţení specifikovaných v ust. 3.11.4.6.2.1 dále. 3.5.3.6.2 U obou způsobů identifikace jsou pouţity signály, vytvořené určitou dobu trvajícím vysíláním série dvojic impulsů opakovacím kmitočtem 1 350 dvojic impulsů za sekundu. Mají dočasně nahradit všechny impulsy odpovědí, které by byly jinak v dané době vysílány s výjimkou podle ust. 3.5.3.6.2.2. Tyto impulsy mají podobný průběh jako ostatní impulsy signálů odpovědí. ‡3.5.3.6.2.1 DME/N. Odpovídající vysílají mezi dobami klíčování.

impulsy

se

3.5.3.6.2.2 Doporučení. Je-li nutné (pro DME/N) zachovat konstantní funkční cyklus, měly by být po kaţdé identické dvojici impulsů vysílány po dobu 100  10 s vyrovnávací dvojice impulsů, které mají stejný charakter jako identifikační dvojice. 3.5.3.6.2.3 DME/P. Odpovídající vysílají mezi dobami klíčování.

impulsy

se

3.5.3.6.2.4 Pro odpovídač DME/P odpovídací impulsy na reţim dotazů FA se vysílají i v době klíčování a mají před klíčováním přednost. 3.5.3.6.2.5 Odpovídač DME/P nepouţívá vyrovnávací dvojice impulsů podle ust. 3.5.3.6.2.2.

Poznámka 1: Opakovací kmitočet dvojimpulsů (PRF) 5 za sekundu na zemi smí být překročen v případě, ţe letadlo ţádá přesnou informaci o vzdálenosti.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Kapacita systému

3.5.3.6.3 „Nezávislý“ identifikační signál musí mít tyto charakteristiky: a) identifikační signál je sestaven z vysílání kódu odpovídače ve formě teček a čárek (mezinárodní Morseova abeceda) identických impulsů,

3 - 24

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 vysílaných nejméně jednou za kaţdých 40 sekund rychlostí nejméně 6 slov za minutu; a b) charakteristika identifikačního kódu a rychlost vysílání odpovídače DME musí vyhovět následujícím poţadavkům, aby bylo zajištěno, ţe celková doba zaklíčování nepřekročí 5 sekund na jednu identifikační skupinu. Tečky musí trvat 0,1 aţ 0,160 s, čárky mají trvání trojnásobku teček. Mezera mezi tečkami a/nebo čárkami musí být stejná jako jedna tečka  10 %. Mezera mezi písmeny nebo číslicemi nesmí být menší neţ 3 tečky. Celková doba vysílání skupiny identifikačního kódu nesmí překročit 10 s. Poznámka: Tónový identifikační signál je vysílán opakovacím kmitočtem 1 350 impulsů za sekundu. Tento kmitočet můţe být vyuţit přímo v palubním zařízení jako slyšitelný výstupní signál pro posádku letadla nebo mohou být vyuţity i jiné kmitočty (viz ust. 3.5.3.6.2). 3.5.3.6.4 má být:

Charakteristika „sdruţeného“ signálu

a) při sdruţení s VKV zařízením nebo úhlovým zařízením MLS identifikační kód sestává z vysílání kódu ve formě teček a čárek (mezinárodní Morseova abeceda), jak je uvedeno v ust. 3.5.3.6.3, ale synchronizovaných s identifikačním kódem tohoto VKV zařízení, b) kaţdý interval 40 s je rozdělen nejméně do 4 stejných úseků, přičemţ identifikace odpovídače se vysílá pouze během 1 úseku a identifikace sdruţeného VKV nebo MLS zařízení během zbývající doby. c) při sdruţení odpovídače DME a MLS musí mít identifikační kód poslední tři písmena identifikačního kódu MLS, specifikovaného v ust. 3.11.4.6.2.1. 3.5.3.6.5

Pouţívání identifikace

3.5.3.6.5.1 „Nezávislý“ identifikační kód se pouţívá v případě, kdy odpovídač není sdruţen s VKV navigačním zařízením nebo MLS. 3.5.3.6.5.2 „Sdruţená“ identifikace se pouţívá ve všech případech, kdy odpovídač pracuje společně s VKV navigačním zařízením nebo MLS. 3.5.3.6.5.3 „Sdruţený signál“ odpovídače nesmí být potlačován pro vysílání hovorové modulace z VKV navigačního zařízení. 3.5.3.7

Přechod reţimů DME/P

3.5.3.7.1 Dotazovač DME/P pro standard přesnosti 1 má měnit reţim sledování z IA na FA ve vzdálenosti 13 km (7 NM) od odpovídače, nebo jindy ve vzdálenosti do 13 km (7 NM).

Poznámka: Ustanovení 3.5.3.7.1 se neaplikuje, pokud je odpovídač DME/N nebo na odpovídači DME/P je reţim FA mimo provoz. 3.5.3.8 Efektivnost systému Systém DME/P musí dosáhnout přesnost úst. 3.5.3.1.4 s efektivností 50 % nebo více. 3.5.4 Podrobné technické odpovídače a příslušného monitoru. 3.5.4.1

dle

charakteristiky

Vysílač

3.5.4.1.1 Provozní kmitočet Odpovídač musí vysílat na kmitočtu pro odpovědi příslušejícím přidělenému kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.4.1.2 Stabilita kmitočtu Provozní kmitočet musí být vysílán se stabilitou lepší -5 neţ  2.10 . 3.5.4.1.3 Tvar a spektrum impulsů Všechny vysílané impulsy musí vyhovovat těmto podmínkám: a) 1) náběţná hrana impulsu DME/N nesmí převýšit 3 s. 2) náběţná hrana impulsu DME/P nesmí převýšit 1,6 s. Pro reţim FA musí mít impuls počáteční čas náběhu impulsu 0,25  0,05 s. Pro reţim FA a standard přesnosti 1 sklon se nesmí měnit více neţ ± 20 %. Pro standard přesnosti 2 se sklon nesmí měnit o více neţ ± 10 %. 3) Doporučení. Náběţná hrana impulsu DME/P by neměla převýšit 1,2 s. b) trvání impulsu je 3,5  0,5s, c) jmenovitá doba trvání závěrné hrany impulsů je 2,5 s, skutečná hodnota nesmí překročit 3,5 s, d) okamţitá amplituda impulsu nesmí mezi body 95% maximální amplitudy na náběţné a na závěrné hraně impulsu klesnout pod tuto hodnotu, e) pro DME/N a DME/P musí být kmitočtové spektrum impulsně modulovaného signálu takové, aby v době trvání impulsu EIRP v 0,5 MHz širokých pásmech, jejichţ středy leţí na kmitočtech 0,8 MHz nad a 0,8 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, v obou případech nebyl větší neţ 200 mW a EIRP v 0,5 MHz širokých pásmech, jejichţ středy leţí na kmitočtech 2,0 MHz nad a 2,0 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, v obou případech nebyl větší neţ 2 mW. EIRP v libovolném pásmu 0,5 MHz se musí monotónně sníţit, přechází-li střed pásma od jmenovitého kmitočtu. Poznámka: Podklady týkající se měření spektra impulsu jsou uvedeny v dokumentu EUROCAE ED-57 (včetně změny č. 1).

3.5.3.7.2 Pro standard přesnosti 1 přechod z reţimu IA na FA můţe být zahájen 14,8 km (8 NM) od odpovídače. Ve vzdálenosti větší neţ 14,8 km (8 NM) dotazovač nesmí vysílat dotazy reţimu FA.

3 - 25

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

f) pro zajištění správného provozu prahové techniky okamţitá velikost impulsu předaného v době před virtuálním počátečním bodem musí být menší neţ 1 % špičkové amplitudy impulsu. Zahájení postupu zpracování nesmí skončit dřív neţ 1 s před virtuálním počátečním bodem. Poznámka 1: Čas v „průběhu impulsu“ je celkový interval od počátku vyslání impulsu do jeho konce. Z praktických důvodů se můţe tento interval měřit mezi body o 5 % amplitudy na náběţné a závěrné hraně impulsu. Poznámka 2: Výkon obsaţený v kmitočtových pásmech specifikovaných v ust. 3.5.4.1.3 e) je střední výkon během impulsu. Střední výkon v daném kmitočtovém pásmu je obsaţený výkon dělený časem vysílání v průběhu impulsu podle Poznámky 1. 3.5.4.1.4

Vzdálenost impulsů

3.5.4.1.4.1 Vzdálenosti mezi jednotlivými impulsy vysílaných dvojic impulsů jsou uvedeny v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.4.1.4.2 je  0,25 s.

DME/N. Tolerance vzdálenosti impulsů

3.5.4.1.4.3 DME/N. Doporučení. Tolerance vzdálenosti impulsů by měla být  0,10 s. 3.5.4.1.4.4 je  0,10 s.

DME/P. Tolerance vzdálenosti impulsů

3.5.4.1.4.5 Vzdálenost mezi impulsy se měří mezi body polovičního napětí na náběţných hranách impulsů. 3.5.4.1.5

Špičkový výstupní výkon

3.5.4.1.5.1 DME/N. Doporučení. Špičkový EIRP by neměl být niţší neţ výkon potřebný v maximálním stanoveném provozním dosahu a hladině k dosaţení špičkové impulsní hustoty výkonu přibliţně -83 dBW/m. ‡3.5.4.1.5.2 Špičkový ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon nesmí být menší neţ se poţaduje pro zajištění špičkové impulsní hustoty výkonu 2 –89 dBW/m za všech provozních povětrnostních podmínek v libovolném bodě krytí podle ust. 3.5.3.1.2. Poznámka: Ačkoliv ust. 3.5.4.1.5.2 předpokládá zlepšení citlivosti přijímače, předpokládá se hustota výkonu dle ust. 3.5.4.1.5.1 na maximálním specifikovaném dosahu a výšce. 3.5.4.1.5.3 DME/P. Špičkový ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon nesmí být menší neţ se poţaduje pro zajištění následující špičkové impulsní hustoty výkonu za všech povětrnostních provozních podmínek: 2

a) –89 dBW/m v libovolném bodě v prostoru krytí podle specifikace v ust. 3.5.3.1.2 a vzdálenosti větší neţ 13 km (7 NM) od antény odpovídače, 2 b) –75 dBW/m v libovolném bodě v prostoru krytí specifikovaném v ust. 3.5.3.1.2 a vzdálenosti menší neţ 13 km (7 NM) od antény odpovídače,

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

2

c) –70 dBW/m v referenčním bodu přiblíţení na přistání MLS, 2 d) –79 dBW/m ve výšce 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY, v referenčním bodě MLS nebo na nejvzdálenějším bodě na ose RWY, který je na přímé viditelnosti s anténou odpovídače. Poznámka: Další podklady týkající se EIRP je moţné nalézt v ust. 7.2.1 a 7.3.8 Dodatku C. 3.5.4.1.5.4 Špičkové výkony impulsů jednotlivých dvojic nesmí být rozdílné o více neţ 1 dB. 3.5.4.1.5.5 Doporučení. Vysílač by měl mít takovou výkonovou kapacitu, aby odpovídač mohl být v plynulém provozu s rychlostí vysílání 2 700 ± 90 dvojic impulsů za sekundu (má-li s DME pracovat 100 letadel). Poznámka: Podklady ke vztahu mezi počtem letadel a rychlostí vysílání jsou v ust.7.1.5 Dodatku C. 3.5.4.1.5.6 Vysílač musí pracovat v pracovním cyklu, včetně náhodně rozloţených dvojic impulsů a dvojic udávajících vzdálenost, zahrnujícím kromě identifikace nejméně 700 dvojic impulsů za sekundu. Minimální rychlost vysílání musí být co nejblíţe rychlosti 700 dvojimpulsů za sekundu. Pro DME/P nesmí v ţádném případě převýšit 1 200 impulsů za sekundu. Poznámka: Odpovídače DME provozované s klidovou rychlostí vysílání blízkou 700 dvojimpulsům za sekundu minimalizují vliv interference impulsů, zvláště s jinými leteckými sluţbami jako GNSS. 3.5.4.1.6 Neţádoucí vyzařování Během intervalů mezi vysíláním impulsů musí být neţádoucí výkon, přijímaný a měřený přijímačem, který má stejné charakteristiky jako přijímač odpovídače, který je ale laděn na dotazovací nebo odpovídací kmitočet DME, o více neţ 50 dB pod špičkovým impulsním výkonem, přijímaným a měřeným stejným přijímačem, naladěným na odpovídací kmitočet, pouţitý během vysílání poţadovaných impulsů. Toto ustanovení platí pro všechna neţádoucí vyzařování včetně modulačního a elektrického rušení. ‡3.5.4.1.6.1 DME/N. Úroveň parazitního výkonu specifikovaného v ust. 3.5.4.1.6 musí být více neţ 80 dB pod špičkovým impulsním výkonem. 3.5.4.1.6.2 DME/P. Úroveň parazitního výkonu specifikovaného v ust. 3.5.4.1.6 musí být více neţ 80 dB pod špičkovým impulsním výkonem. 3.5.4.1.6.3 Parazitní vyzařování mimo pásmo Na všech kmitočtech od 10 do 1 800 MHz mimo pásma 960 – 1 215 MHz nesmí parazitní vyzařování odpovídače DME překročit –40 dBm na libovolném 1 kHz šířky pásma přijímače. 3.5.4.1.6.4 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon na libovolné harmonické nosného kmitočtu kteréhokoliv kanálu DME nesmí převýšit –10 dBm.

3 - 26

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.4.2

Přijímač

3.5.4.2.1 Provozní kmitočet Střední kmitočet přijímače musí být na dotazovacím kmitočtu příslušného přiděleného provozního kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.4.2.2 Stabilita Střední kmitočet přijímače se nesmí od přiděleného -5 kmitočtu lišit o více neţ 2.10 . 3.5.4.2.3

Citlivost odpovídače

3.5.4.2.3.1 V případě nepřítomnosti všech dotazovacích impulsů, s výjimkou nutných pro měření citlivosti, dotazovací dvojimpulz se správnou vzdáleností mezi impulzy a jmenovitým kmitočtem zajistí činnost odpovídače, pokud je špičková hustota výkonu na anténě odpovídače nejméně: 2

a) – 103 dBW/m pro DME/N s dosahem pokrytí větším neţ 56 km (30 NM); 2 b) – 93 dBW/m pro DME/N s dosahem pokrytí ne větším neţ 56 km (30 NM); 2 c) – 86 dBW/m pro DME/P reţim IA; 2 d) – 75 dBW/m pro DME/P reţim FA. 3.5.4.2.3.2 Minimální hustota výkonu specifikovaná v ust. 3.5.4.2.3.1 vyvolá odpověď odpovídače nejméně s následující efektivností: a) 70% pro DME/N; b) 70% pro DME/P reţim IA; c) 80% pro DME/P reţim FA. ‡3.5.4.2.3.3 Dynamika DME/N. Vlastnosti odpovídače musí být zachovány jestliţe hustota výkonu dotazovacího signálu na anténě odpovídače má libovolnou hodnotu od minima specifikovaného 2 v ust. 3.5.4.2.3.1 do maxima – 22 dBW/m , je-li 2 instalován s ILS nebo MLS, a – 35 dBW/m při instalaci pro jiné účely. 3.5.4.2.3.4 Dynamika DME/P. Vlastnosti odpovídače musí zůstat zachovány, jestliţe hustota výkonu dotazovacího signálu na anténě odpovídače má libovolnou hodnotu od minima specifikovaného 2 v ust. 3.5.4.2.3.1 do maxima – 22 dBW/m . 3.5.4.2.3.5 Citlivost odpovídače nesmí kolísat o více neţ 1 dB v případě, ţe zatíţení odpovídače se pohybuje mezi 0 – 90 % jeho max. rychlosti vysílání. ‡3.5.4.2.3.6 DME/N. Jestliţe vzdálenost mezi dotazovacími impulzy ve dvojimpulzech dotazu se mění aţ o 1 s, citlivost přijímače se nesmí zmenšit o více neţ 1 dB. 3.5.4.2.3.7 DME/P. Jestliţe vzdálenost mezi dotazovacími impulzy ve dvojimpulzech dotazu se mění aţ o 1 s, citlivost přijímače se nesmí zmenšit o více neţ 1 dB. 3.5.4.2.4

Omezení zátěţe

3.5.4.2.4.1 DME/N. Doporučení. Překročí-li zatíţení odpovídače 90 % jeho max. rychlosti vysílání, mělo by automaticky dojít ke sníţení citlivosti přijímače, a tím k omezení odpovědí odpovídače tak,

aby max. rychlost vysílání nebyla překročena. (Citlivost má být moţno sníţit v rozsahu nejméně o 50 dB.) 3.5.4.2.4.2 DME/P. S cílem zabránit přetíţení odpovídače daný odpovídač automaticky omezuje odpovědi, aby zabránil překročení maximální rychlosti přenosu. V případě sníţení citlivosti přijímače, pro splnění uvedeného poţadavku, se toto připouští pouze v reţimu IA a nemá vliv na reţim FA. 3.5.4.2.5 Šum Kdyţ je přijímač dotazován s hustotou výkonu podle ust. 3.5.4.2.3.1 a vysílá s rychlostí rovnou 90 % maxima, šum generovaný dvojimpulzy nesmí převýšit 5 % maximální vysílací rychlosti. 3.5.4.2.6

Šířka pásma

3.5.4.2.6.1 Minimální přípustná šířka pásma přijímače musí být taková, aby v případě, kdy se odchylka kmitočtu přijímače zvětší o odchylku přijímaného signálu o 100 kHz, nedošlo ke sníţení citlivosti dotazovače o více neţ 3 dB. 3.5.4.2.6.2 Šířka pásma přijímače musí rovněţ v případě signálů uvedených v ust. 3.5.5.1.3 být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3. 3.5.4.2.6.3 DME/P – reţim IA Šířka pásma přijímače musí být dostatečná pro zajištění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály odpovídají specifikacím podle ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí překročit 2 MHz a 60 dB šířku 10 MHz. 3.5.4.2.6.4 DME/P – reţim FA Šířka pásma přijímače musí být dostatečná pro zajištění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály odpovídají specifikacím podle ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí překročit 6 MHz a 60 dB šířku 20 MHz. 3.5.4.2.6.5 Odpovídač nesmí být spouštěn signály, jejichţ kmitočet se liší o více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu kanálu a které mají hustotu výkonu aţ do hodnot specifikovaných v ust. 3.5.4.2.3.3 pro DME/N a v ust. 3.5.4.2.3.4 pro DME/P. Signály o mezifrekvenčním kmitočtu musí být potlačeny nejméně o 80 dB. Všechny ostatní neţádoucí průběhy mezi signály v pásmu 960 aţ 1 215 MHz a zrcadlové kmitočty musí být potlačeny nejméně o 75 dB. 3.5.4.2.7 Doba obnovení citlivosti V intervalu 8 s trvání příjmu signálu o velikosti mezi 0 – 60 dB nad minimální citlivostí, musí být poměr minimální citlivosti odpovídače k ţádanému signálu v rozsahu 3 dB od hodnoty získané v klidovém stavu. Tento poţadavek můţe být splněn pouţitím obvodů pro potlačení ozvěn, jestliţe ostatní opatření zůstala neúčinná. Intervaly 8 s jsou měřeny mezi body polovičního napětí na náběţných hranách dvou signálů, jejich průběh odpovídá tvaru uvedenému v ust. 3.5.5.1.3. 3.5.4.2.8 Neţádoucí vyzařování Vyzařování kterékoli části přijímače obvodů musí vyhovovat poţadavkům ust. 3.5.4.1.6.

3 - 27

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Potlačení netlumených kmitů a ozvěn

3.5.4.2.9

Doporučení. Potlačení netlumených kmitů a ozvěn by mělo být přiměřené pro všechna místa, ve kterých můţe být odpovídač poţíván. Poznámka: Pod pojmem ozvěny jsou myšleny neţádoucí signály, způsobené vícecestnými přenosy (odrazy atd.). 3.5.4.2.10

Ochrana proti rušení

Doporučení. Ochrana proti rušení mimo kmitočtové pásmo DME by měla být přiměřená pro všechna místa, ve kterých má být odpovídač pouţíván.

3.5.4.3.1 Odpovídač musí mít dekódovací obvod, který zajistí, ţe odpovídač je spouštěn pouze dvojicemi přijatých impulsů, jejichţ šířka a rozmístění odpovídá signálům dotazovače popsaným v ust. 3.5.5.1.3 a 3.5.5.1.4. 3.5.4.3.2 Dekódovací obvod nesmí reagovat na signály přicházející před, mezi nebo po impulzech tvořících dvojici správně rozmístěných impulsů. ‡3.5.4.3.3 DME/N – odmítnutí dekódování Dotazovací dvojimpulz se vzdáleností impulzů odchýlenou 2 s nebo více od jmenovité hodnoty s úrovní signálu aţ do hodnot podle ust. 3.5.4.2.3.3 musí být odmítnut tak, ţe vysílací rychlost se nemění proti stavu, kdy není ţádný dotaz. 3.5.4.3.4 DME/P – odmítnutí dekódování Dotazovací dvojimpulz se vzdáleností impulzů odchýlenou 2 s nebo více od jmenovité hodnoty s úrovní signálu aţ do hodnot podle ust. 3.5.4.2.3.4 musí být odmítnut tak, ţe vysílací rychlost se nemění proti stavu, kdy není ţádný dotaz. Časové zpoţdění

3.5.4.4

3.5.4.4.1 Kdyţ je DME sdruţeno pouze s VKV zařízením, časové zpoţdění je interval mezi bodem polovičního napětí na náběţné hraně druhého impulsu ve dvojici impulsů dotazu a bodem polovičního napětí na náběţné hraně druhého impulsu ve dvojici impulsů odpovědi. Je-li poţadováno, aby palubní dotazovač indikoval vzdálenost od stanoviště odpovídače DME, je toto zpoţdění v souladu s tabulkou.

Kanál

Reţim

X

DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M

Y

W

Z

19.11.2009 Změna č. 84

W a X jsou multiplexně na témţ Z a Y jsou multiplexně na témţ

3.5.4.4.2 Kdyţ je DME sdruţeno se zařízením MLS, časové zpoţdění je interval mezi bodem polovičního napětí na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojici impulsů dotazu a bodem polovičního napětí na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojici impulsů odpovědi. Je-li poţadováno, aby palubní dotazovač indikoval vzdálenost od stanoviště odpovídače DME, je toto zpoţdění 50 s pro kanály X a 56 s pro kanály Y. 3.5.4.4.2.1 DME/P odpovídač nemá povoleno ţádné nastavitelné časové zpoţdění.

Dekódovací obvod

3.5.4.3

Poznámka 1: kmitočtu. Poznámka 2: kmitočtu.

Vzdálenost Časové zpoţdění impulsů ve (s) dvojimpulsu (s) Dotaz Odpověď 1. impuls 2. impuls 12 12 50 50 12 12 50 18 12 56 36 30 56 50 36 30 56 42 30 62 24 24 50 30 24 56 21 15 56 27 15 62 -

3.5.4.4.3 Doporučení. Pro DME/N časové zpoţdění odpovídače by mělo být nastavitelné na vhodnou hodnotu mezi jmenovitou a 15 s pro umoţnění indikace nulové vzdálenosti letadlům stojícím na specifikovaném místě mimo stanoviště odpovídače. Poznámka: Reţimy, které neumoţňují nastavení zpoţdění v plném rozsahu 15 s mohou být nastaveny pouze do limitů určených obvody odpovídače. ‡3.5.4.4.3.1 DME/N. Časové zpoţdění je interval mezi polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu odpovědi. 3.5.4.4.3.2 DME/P – Reţim IA Časové zpoţdění je interval mezi polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu odpovědi. 3.5.4.4.3.3 DME/P – Reţim FA Časové zpoţdění je interval mezi virtuálním počátečním bodem prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a virtuálním počátečním bodem prvního impulsu ve dvojimpulsu odpovědi. Body měření času příchodu jsou v kaţdém případě v mezích počátečního času náběhu impulsu prvního impulsu ve dvojimpulsu. 3.5.4.4.4 DME/N. Doporučení. Odpovídač DME/N by měl být umístěn pokud moţno co nejblíţe k místu, k němuţ je poţadována indikace nulové vzdálenosti. Poznámka 1: Je ţádoucí, aby poloměr oblasti, v níţ bude udávána nulová vzdálenost, byl co moţno nejmenší proto, aby oblast dvojznačnosti byla co nejmenší. Poznámka 2: Poradenský materiál k umístění DME a MLS je uveden v ust. 7.1.6 Dodatku C a v Hlavě 5, Dodatku G. V daném materiálu jsou částečně řešeny problémy zabránění různé indikace nulové vzdálenosti v těch případech, kdy stejnou RWY zajišťuje DME/P spolupracující s MLS a DME/N spolupracující s ILS. 3.5.4.5

Přesnost

3.5.4.5.1 DME/N. Odpovídač se na celkové chybě systému nesmí podílet sloţkou větší neţ  1 s (150 m (500 ft)).

3 - 28

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.4.5.1.1 DME/N. Doporučení. Podíl kombinace chyb odpovídače, chyb souřadnic polohy odpovídače, vlivů prostředí šíření vln a náhodné interference signálů na celkové chybě systému by neměl být větší neţ ± 340 m (0,183 NM) plus 1,25 procent měřené vzdálenosti. Poznámka: Toto omezení sloţky chyby zahrnuje všechny příčiny kromě palubního vybavení, a předpokládá, ţe palubní vybavení měří časové zpoţdění na základě první sloţky impulzu dvojimpulzu. ‡3.5.4.5.1.2 DME/N. Kombinace chyb odpovídače, chyb souřadnic polohy odpovídače, vlivů prostředí šíření vln a náhodné interference signálů se na celkové chybě systému nesmí podílet více neţ ± 185 m (0,1 NM). Poznámka: Toto omezení sloţky chyby zahrnuje všechny příčiny kromě palubního vybavení, a předpokládá, ţe palubní vybavení měří časové zpoţdění na základě první sloţky impulzu dvojimpulzu. ‡3.5.4.5.2 DME/N. Odpovídač sdruţený s přistávacím zařízením nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  0,5 s (75 m (250 ft)). 3.5.4.5.3

DME/P – reţim FA

3.5.4.5.3.1 Standard přesnosti 1 Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  10 m ( 33 ft) PFE a  8 m ( 26 ft) CMN. 3.5.4.5.3.2 Standard přesnosti 2 Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  5m ( 16 ft) PFE a  5 m ( 16 ft) CMN. 3.5.4.5.4 DME/P – reţim IA Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  15 m ( 50 ft) PFE a  10 m ( 33 ft) CMN. 3.5.4.5.5 Doporučení. Při spojení DME s příslušným úhlovým zařízením MLS by měla uvedená přesnost obsahovat chybu vnesenou detekcí prvního impulsu z důvodu tolerance vzdálenosti mezi impulsy. 3.5.4.6

Účinnost

3.5.4.6.1 Účinnost odpovídače musí být při minimální citlivosti stanovené v ust. 3.5.4.2.3.1 a 3.5.4.2.3.5 nejméně 70 % jeho celkové kapacity pro DME/N a DME/P (reţim IA) a 80% pro DME/P (reţim FA) aţ do zatíţení, které odpovídá ust. 3.5.3.5. Poznámka: Při úvahách o činnosti odpovědí odpovídače je nutné počítat s časem potlačení přijímače a moţném zvětšení času potlačení přijímače a časem potlačení a zatíţení vneseném funkcí monitoru. 3.5.4.6.2 Čas potlačení přijímače odpovídače Přijímač odpovídače má být mimo činnost po dobu normálně nepřevyšující 60 s po úspěšném dekódování dotazovacích impulsů. V extrémních případech, kdy na stanovišti vznikají vlivem terénu značné problémy s odrazy, můţe se tato doba

prodlouţit, ale pouze na minimum nutné pro potlačení odrazů pro DME/N a DME/P reţim IA. 3.5.4.6.2.1 U DME/P čas potlačení v reţimu IA nesmí ovlivnit činnost reţimu FA a naopak. 3.5.4.7

Monitorování a ovládání

3.5.4.7.1 Kaţdá pozemní instalace DME musí být vybavena monitorem pro automatickou kontrolu ovládání odpovídače, který je v provozu. 3.5.4.7.2

Činnost monitorování DME/N

3.5.4.7.2.1 V případě, ţe nastane jakákoliv z okolností uvedených v ust. 3.5.4.7.2.2 monitor musí zajistit následující: a) předání vhodné indikace kontrolnímu stanovišti; b) automatické vypnutí soupravy odpovídače, která byla v provozu; a c) automatické uvedení do provozu záloţní soupravy, pokud je zřízena. 3.5.4.7.2.2 Monitor musí zajistit činnost podle ust. 3.5.4.7.2.1, jestliţe: a) zpoţdění odpovídače se liší od přidělené hodnoty o 1 s (nebo 150 m (500 ft)) nebo více; ‡b) v případě DME/N sdruţeného s přistávacím prostředkem se zpoţdění odpovídače liší od přidělené hodnoty o 0,5 s (75 m (250 ft)) nebo více. 3.5.4.7.2.3 Doporučení. Monitor by měl zajistit činnost specifikovanou v ust. 3.5.4.7.2.1, jestliţe mezera mezi impulsy ve dvojimpulsu odpovědi se liší o 1s nebo více od jmenovité hodnoty uvedené v tabulce za ust. 3.5.4.4.1. 3.5.4.7.2.4 Doporučení. Mimo uvedené případy by měl monitor také předat indikaci na kontrolní stanoviště při: a) poklesu výstupního výkonu odpovídače nejméně o 3 dB; b) snížení minimální citlivosti přijímače nejméně o 6 dB (za předpokladu, že tato úroveň není snížena obvody AVC); c) odchylce ve vzdálenosti mezi prvním a druhým impulsem odpovídací dvojice impulsů odpovídače od normální hodnoty, uvedené v ust. 3.5.4.1.4 nejméně o 1 s, d) odchylce kmitočtů přijímače a vysílače odpovídače mimo rozsah obvodů řízení kmitočtů (v případě, že provozní kmitočty nejsou řízeny krystalem). 3.5.4.7.2.5 Mezi vznikem některé z podmínek uvedených v ust. 3.5.4.7.2.2, 3.5.4.7.2.3 a 3.5.4.7.2.4 a počátkem činnosti monitoru musí být zavedeno určité časové zpoţdění. Toto zpoţdění má být co nejniţší, ale nesmí převýšit 10 sekund. Toto zpoţdění je nutné k zamezení přepínání souprav a tím přerušení činnosti odpovídače vlivem přechodových jevů. 3.5.4.7.2.6 Pro monitorování nebo automatické řízení kmitočtu nebo pro obojí nesmí být odpovídač spuštěn více neţ 120krát za sekundu.

3 - 29

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I 3.5.4.7.3

HLAVA 3

Činnost monitoru DME/P

Provozní kmitočet se nesmí měnit o více neţ 100 kHz od stanovené hodnoty.

3.5.4.7.3.1 Monitorový systém musí přerušit vysílání odpovídače a dát výstrahu na určené ovládací místo v případě, ţe kterákoliv z následujících okolností trvá déle neţ určený čas: a) na odpovídači se změní PFE přes limity specifikované v ust. 3.5.4.5.3 nebo 3.5.4.5.4 po více neţ 1 s. Jestliţe jsou překročeny limity reţimu FA, ale limity pro IA jsou dodrţeny, můţe reţim IA zůstat v činnosti; b) sníţí se EIRP na menší hodnotu, neţ je nutná ke splnění poţadavků podle ust. 3.5.4.1.5.3 po dobu více neţ 1 s; c) citlivost odpovídače se sníţí o 3 dB nebo více oproti citlivosti nutné ke splnění poţadavků dle ust. 3.5.4.2.3 po dobu více neţ 5 s (přitom nejde o automatické sníţení citlivosti přijímače); d) mezera mezi prvním a druhým impulsem ve dvojimpulsu odpovědi se liší od hodnot specifikovaných v tabulce za ust. 3.5.4.4.1 o 1 s nebo více po dobu více neţ 1 s. 3.5.4.7.3.2 Doporučení. Monitor by měl dát vhodnou indikaci na příslušná stanoviště, jestliţe dojde ke zvýšení nad 0,3 s nebo sníţení pod 0,2 s počátečního času náběhu impulsu odpovědi a toto trvá déle neţ 1 s. 3.5.4.7.3.3 Doba, po kterou jsou vysílány chybné informace, nesmí překročit časy specifikované v ust. 3.5.4.7.3.1. Odstranění poruchy novým zapnutím hlavní soupravy nebo přepnutím na záloţní soupravu musí být skončeno v této době. Pokud porucha není odstraněna v povoleném čase, musí se vypnout vysílání. Po vypnutí nesmí být zařízení zapnuto dříve neţ po uplynutí 20 s. 3.5.4.7.3.4 Odpovídač nemá být spouštěn pro účely monitorování více neţ 120krát za 1s v reţimu IA a 150krát za 1s v reţimu FA 3.5.4.7.3.5 Porucha monitoru DME/N a DME/P Porucha libovolné části monitoru musí automaticky vyvolat stejnou činnost jako porucha monitorované funkce. 3.5.5 Technické charakteristiky dotazovače Poznámka: V následujících ustanoveních jsou uvedeny pouze ty parametry dotazovače, které musí být definovány k zajištění toho, ţe dotazovač: a) nepříznivě neovlivňuje systém DME, např. abnormálním zvyšováním zatíţení odpovídače; a b) je schopen udávat přesnou indikaci vzdálenosti. 3.5.5.1

Vysílač

3.5.5.1.1 Provozní kmitočet Dotazovač pracuje na kmitočtu příslušejícímu přidělenému kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). Poznámka: Toto ustanovení nevylučuje pouţívání dotazovačů, které nemají úplný počet provozních kanálů. 3.5.5.1.2

19.11.2009 Změna č. 84

Stabilita kmitočtu

3.5.5.1.3 Tvar a spektrum impulsů Všechny vysílané impulsy musí vyhovovat těmto podmínkám: a) jmenovitá doba trvání náběţné hrany impulsů: 1) DME/N. Náběhový čas impulsu nesmí převýšit 3 s. 2) DME/P. Náběhový čas impulsu nesmí převýšit 1,6 s. Pro reţim FA má impuls počáteční čas náběhu 0,25 0,05 s. Pro reţim FA a standard přesnosti 1 sklon počátečního času náběhu impulsu se nesmí měnit o více neţ 20 %, pro standard přesnosti 2 o více neţ 10 %. 3) Doporučení. DME/P. Náběhový čas impulsu by neměl překročit 1,2 s. b) šířka impulsu je 3,5  0,5 s. c) jmenovitá doba trvání závěrné hrany impulsu je 2,5 s, skutečná hodnota nesmí překročit 3,5 s. d) okamţitá amplituda impulsu nesmí v ţádném okamţiku mezi body 95 % maximální amplitudy na náběţné a závěrné hraně impulsu klesnout pod tuto hodnotu. e) kmitočtové spektrum impulsně modulovaného signálu musí být takové, aby nejméně 90 % celkové energie kaţdého impulsu bylo vyzářeno v 0,5 MHz širokém pásmu, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. f) pro zajištění správného provozu prahové techniky okamţitá velikost impulsu předaného v době před virtuálním počátečním bodem musí být menší neţ 1 % špičkové amplitudy impulsu. Zahájení postupu zpracování se nesmí skončit dříve neţ 1 s před virtuálním počátečním bodem. Poznámka 1: Poţadavky na kmitočtové spektrum podle ust. 3.5.5.1.3 e) zahrnují spodní hranici doby trvání náběţné hrany impulsu – viz ust. 3.5.5.1.3 a) a dobu trvání závěrné hrany – viz ust. 3.5.5.1.3 c). Poznámka 2: Odstavec e) specifikuje prakticky dosaţitelné spektrum, přičemţ je ale ţádoucí, aby bylo dosaţeno kmitočtového spektra s touto charakteristikou: Výkon v pásmech 0,5 MHz širokých, leţících o 0,8 MHz nad a 0,8 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, je v kaţdém případě nejméně o 23 dB menší neţ výkon v 0,5 MHz širokém pásmu, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. Výkon v pásmech 0,5 MHz širokých, leţících o 2,0 MHz nad a 2,0 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, je v kaţdém případě menší alespoň o 38 dB neţ výkon v pásmu 0,5 MHz širokém, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. Všechny další části kmitočtového spektra mají amplitudu vţdy niţší neţ sousední část, leţící blíţe ke jmenovitému kmitočtu kanálu. 3.5.5.1.4

Vzdálenost impulsů

3.5.5.1.4.1 Vzdálenost mezi impulsy je uvedena v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.5.1.4.2 DME/N. impulsy je  0,5 s.

3 - 30

Tolerance

mezery

mezi

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.5.1.4.3 Doporučení. DME/N. Tolerance mezery mezi impulsy by měla být  0,25 s. 3.5.5.1.4.4 DME/P. impulsy je  0,25 s.

Tolerance

mezery

mezi

3.5.5.1.4.5 Vzdálenost mezi impulsy je měřena mezi body polovičního napětí na náběţných hranách impulsů. 3.5.5.1.5

Opakovací kmitočet impulsů

3.5.5.1.5.1 Opakovací kmitočet impulsů musí být podle ust. 3.5.3.4. 3.5.5.1.5.2 Změny vzdálenosti mezi následujícími dvojicemi dotazovacích impulsů musí být dostatečné k tomu, aby nedošlo k falešnému „zachycení“ dotazovače. 3.5.5.1.5.3 DME/P. Za účelem dosaţení přesnosti systému, specifikované v ust. 3.5.3.1.4, změna času mezi následujícími dvojimpulsy dotazů musí být dostatečná pro vyhovující odstranění korelace chyb od mnohonásobných vysokofrekvenčních odrazů. Poznámka: Podklady k mnohonásobným odrazům DME/P jsou v ust. 7.3.7 Dodatku C. 3.5.5.1.6 Neţádoucí vyzařování Neţádoucí impulsní výkon, vyzařovaný v intervalech mezi jednotlivými impulsy, přijatý a měřený přijímačem, jehoţ parametry jsou shodné s parametry přijímače odpovídače DME a který je naladěn na některý kmitočet pro dotazy nebo odpovědi, musí být nejméně o 50 dB pod špičkovým impulsním výkonem přijatým a měřeným stejným přijímačem, naladěným na dotazovací kmitočet pouţitý při vysílání měřených impulsů. Tento poţadavek se vztahuje na všechna neţádoucí impulsní vysílání. Výkon neţádoucího nemodulovaného nosného kmitočtu, vyzařovaného dotazovačem na některém z kmitočtů DME pro dotazy nebo odpovědi, nesmí být větší neţ –47 dBW (20 W). Poznámka: Ačkoli je neţádoucí vyzařování modulovaného nosného kmitočtu v intervalech mezi impulsy omezeno na úroveň niţší neţ –47 dBW, při společném provozu dotazovače DME a odpovídače SSR v tomtéţ letadle, můţe být zapotřebí zajistit ochranu palubního zařízení SSR v kmitočtovém pásmu 1 015 MHz aţ 1 045 MHz. Dostatečnou ochranou můţe být omezení neţádoucího vyzařování nemodulovaného nosného kmitočtu na úroveň řádu -77 dBW. Pokud nelze tuto úroveň dosáhnout, můţe být poţadovaný stupeň ochrany zajištěn vhodným umístěním anténních systémů DME a SSR na letadle. Je třeba poznamenat, ţe v kmitočtových plánech pro zařízení VKV a DME je vyuţíváno pouze několik kmitočtů spadajících do uvedeného kmitočtového pásma. 3.5.5.1.7 Doporučení. Neţádoucí impulsní výkon, přijímaný a měřený za podmínek podle ust. 3.5.5.1.6, by měl být o 80 dB menší neţ plánovaný přijímaný impulsní výkon. Poznámka: Viz ust. 3.5.5.1.6 a 3.5.5.1.7 – přestoţe je doporučeno omezit neţádoucí vyzařované nemodulované nosné vlny mezi impulsy na úroveň niţší neţ 80 dB pod špičkovým výkonem přijímaných impulsů, je třeba upozornit, ţe při pouţívání palubních

odpovídačů sekundárního radaru na tomtéţ letadle můţe být nutné přímé omezení vyzařovaného nemodulovaného signálu v pásmu kmitočtů 1 015 aţ 1 045 MHz na maximální hodnotu 0,02 W. V plánu sdruţených VKV/DME kmitočtů je pouţito pouze několik z těchto kmitočtů. 3.5.5.1.8 DME/P. Špičkový EIRP nesmí být menší, neţ je poţadováno pro zjištění hustoty výkonu podle ust. 3.5.4.2.3.1 za všech povětrnostních provozních podmínek. 3.5.5.2

Časové zpoţdění

3.5.5.2.1 Časové zpoţdění musí být v souladu s tabulkou v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.5.2.2 DME/N. Časové zpoţdění musí být interval mezi body polovičního napětí náběţné hrany druhého dotazovacího impulsu a dobou, v níţ obvody pro měření dosáhnou stavu odpovídajícího indikaci nulové vzdálenosti. ‡3.5.5.2.3 DME/N. Časové zpoţdění je od poloviny amplitudy na náběţné hraně impulsu ve dvojimpulsu do času, kdy obvody vzdálenosti mají podmínky odpovídající nulové vzdálenosti.

interval prvního měřené indikaci

3.5.5.2.4 DME/P – reţim IA. Časové zpoţdění je interval od poloviny amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu do času, kdy obvody měřené vzdálenosti mají podmínky odpovídající indikaci nulové vzdálenosti. 3.5.5.2.5 DME/P – reţim FA. Časové zpoţdění je interval mezi virtuálním počátečním bodem náběţné hrany prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a časem, kdy obvody měřené vzdálenosti mají podmínky odpovídající indikaci nulové vzdálenosti. Čas příchodu musí být měřen v mezích počátečního času náběhu impulsu. 3.5.5.3

Přijímač

3.5.5.3.1 Pracovní kmitočet. Střední kmitočet přijímače musí být kmitočet odpovídače příslušný přidělenému provoznímu kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.5.3.2

Citlivost přijímače

‡3.5.5.3.2.1 DME/N. Citlivost palubního přijímače musí být dostatečná, aby zajistil vyhovující získání informace o vzdálenosti s přesností podle ust. 3.5.5.4 při hustotě výkonu signálu podle ust. 3.5.4.1.5.2. Poznámka: Ačkoliv ust. ‡3.5.5.3.2.1 se vztahuje na dotazovač DME/N, citlivost přijímače je lepší, neţ je nutná pro činnost s hustotou výkonu odpovídačů DME/N v ust. 3.5.4.1.5.1 pro zajištění moţnosti pracovat rovněţ s odpovídači DME/P v reţimu IA. 3.5.5.3.2.2. DME/P. Citlivost palubního přijímače musí být dostatečná pro získání a vyhodnocení informace o vzdálenosti s přesností podle ust. 3.5.5.4.2 a 3.5.5.4.3 při hustotě výkonu signálu podle ust. 3.5.4.1.5.3.

3 - 31

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

‡3.5.5.3.2.3 DME/N. Vlastnosti dotazovače musí být zachovány, jestliţe hustota výkonu signálu odpovídače na anténě dotazovače se mění od minima 2 dle ust. 3.5.4.1.5 do maxima –18 dBW/m . 3.5.5.3.2.4 DME/P. Vlastnosti dotazovače musí být zachovány, jestliţe výkonová hustota signálu odpovídače na anténě dotazovače se mění od minima 2 dle ust. 3.5.4.1.5 do maxima –18 dBW/m . 3.5.5.3.3

Šířka pásma

3.5.5.3.3.1 Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, kdyţ vstupní signály jsou podle specifikace v ust. 3.5.4.1.3. 3.5.5.3.3.2 DME/P – reţim IA. Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály jsou podle specifikace v ust.3.5.4.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí převýšit 2 MHz a pro 60 dB šířku 10 MHz. 3.5.5.3.3.3 DME/P – reţim FA. Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály jsou podle specifikace v ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí převýšit 6 MHz a pro 60 dB šířku 20 MHz. 3.5.5.3.4

Potlačení interference

3.5.5.3.4.1 Pokud je na vstupu palubního přijímače poměr ţádaného k neţádoucímu signálu zařízení DME pracujících na stejném kmitočtovém kanálu alespoň 8 dB, musí dotazovač vyhodnotit informaci o vzdálenosti a jednoznačně rozlišit silnější signál. Poznámka: Stejný kanál znamená signály odpovědi, které pouţívají stejný kmitočet a stejnou vzdálenost mezi impulsy dvojimpulsu. ‡3.5.5.3.4.2 DME/N. Signály DME vzdálené více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu ţádaného kanálu s amplitudou aţ do 42 dB nad prahovou citlivost musí být odmítnuty. 3.5.5.3.4.3 DME/P. Signály DME vzdálené více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu ţádaného kanálu s amplitudou aţ do 42 dB nad prahovou citlivost musí být odmítnuty. 3.5.5.3.5

Dekódování

3.5.5.3.5.1 Dotazovač musí obsahovat dekódovací obvody takové, ţe přijímač bude spouštěn pouze přijatými dvojimpulsy, které mají trvání impulsů a vzdálenosti mezi impulsy v souladu se specifikací pro signál příslušného odpovídače podle ust. 3.5.4.1.4. ‡3.5.5.3.5.2 DME/N – odmítnutí dekódování Odpovídací dvojimpulsy se vzdáleností impulsů  2s nebo více od jmenovité hodnoty a úrovní signálu do 42 dB nad citlivost přijímače se potlačují. 3.5.5.3.5.3 DME/P – odmítnutí dekódování Odpovídací dvojimpulsy se vzdáleností impulsů  2 s nebo více od jmenovité hodnoty a s úrovni signálu do 42 dB nad citlivost přijímače se odmítají.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3.5.5.4

Přesnost

‡3.5.5.4.1 DME/N. Dotazovač nesmí mít na celkové chybě systému větší podíl neţ  315 m (0,17 NM), nebo 0,25 % indikované vzdálenosti podle toho, která hodnota je větší. 3.5.5.4.2 DME/P – reţim IA. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 30 m (100 ft) PFE a ne více neţ 15 m (50 ft) CMN. 3.5.5.4.3

DME/P – reţim FA

3.5.5.4.3.1 Standard přesnosti 1. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 15 m (50 ft) pro PFE a 10 m (30 ft) CMN. 3.5.5.4.3.2 Standard přesnosti 2. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 7 m (23 ft) pro PFE a 7 m (23 ft) CMN. Poznámka: Podkladové materiály pro filtry pomáhající dosaţení této přesnosti jsou v ust. 7.3.4 Dodatku C. 3.5.5.4.4 DME/P. Dotazovač musí dosáhnout přesnost podle ust. 3.5.3.1.4 se systémovou efektivností 50 % nebo více. Poznámka: Podkladový materiál o systémové efektivnosti je uveden v ust. 7.1.1 Dodatku C. 3.6 Specifikace VKV rádiových návěstidel (75 MHz) 3.6.1

traťových

Zařízení

3.6.1.1 Kmitočet. Všechna traťová návěstidla pracují na kmitočtu 75 MHz 0,005 %. 3.6.1.2

Charakteristiky vysílání

3.6.1.2.1 Traťové návěstidlo vysílá nepřerušovaný modulovaný nosný kmitočet s hloubkou modulace min. 95 % a max. 100 %. Celkový obsah harmonických kmitočtů v modulaci nesmí být vyšší neţ 15 %. 3.6.1.2.2  75 Hz.

Kmitočet modulačního tónu je 3 000

3.6.1.2.3 Vysílání polarizováno.

musí

být

horizontálně

3.6.1.2.4 Identifikace Je-li u traťového návěstidla poţadována kódová identifikace, musí být modulační tón klíčován tak, ţe jsou vysílány tečky nebo čárky nebo obojí v příslušném pořadí. Klíčování má být provedeno takovým způsobem, aby bylo zajištěno trvání teček a čárek spolu s oddělovacími mezerami, odpovídající rychlosti vysílání přibliţně 6 aţ 10 slov za minutu. Během identifikace nesmí být nosný kmitočet přerušován. 3.6.1.2.5 Krytí a vyzařovací diagram Poznámka: Krytí a vyzařovací diagram traťového návěstidla se obvykle volí podle provozních

3 - 32

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 poţadavků, přičemţ se berou v úvahu příslušná mezinárodní doporučení. Nejţádanější by byl vyzařovací diagram, který by: a) v případě vějířového návěstidla uvedl do činnosti indikační zařízení pouze v tom případě, kdy se letadlo nachází uvnitř pravoúhlého rovnoběţnostěnu, symetrického kolem svislé přímky, procházející návěstidlem, jehoţ velká a malá osa by byly poloţeny v souhlasu s danou letovou cestou, b) v případě Z – návěstidla uvedl do činnosti indikační zařízení pouze v tom případě, kdy se letadlo nachází uvnitř válce, jehoţ osa by byla svislá přímka procházející návěstidlem. V praxi ovšem není vytvoření takového vyzařovacího diagramu moţné a je nutné nalézt kompromisní řešení. Běţně pouţívaný a prakticky ověřený anténní systém je uveden v Dodatku C. Takové a nové konstrukce anténních systémů, které se budou co nejvíce přibliţovat ţádanému vyzařovacímu diagramu, uvedenému dříve, budou obvykle vyhovovat provozním poţadavkům. 3.6.1.2.6 Krytí Hranice krytí traťového návěstidla musí být určeny na základě intenzity pole, uvedené v ust. 3.1.7.3.2. 3.6.1.2.7 Doporučení. Vyzařovací diagram Vyzařovací diagram traťového návěstidla by měl být obvykle takový, aby polární osa diagramu byla svislá a intenzita pole uvnitř diagramu byla symetricky rozloţena kolem polární osy v rovině nebo v rovinách, kterými procházejí letové cesty, pro které je návěstidlo určeno. Poznámka: Obtíţe při umístění některých traťových návěstidel mohou vést k pouţití jiné polární osy neţ svislé. 3.6.1.3 Doporučení. Kontrola činnosti Kaţdé traťové návěstidlo by mělo být doplněno kontrolním zařízením, které bude příslušnému stanovišti indikovat: a) pokles výkonu vyzařovaného nosného kmitočtu pod 50 % normální hodnoty, b) sníţení hloubky modulace pod 70%, c) nesprávné klíčování.

3.7 Specifikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) 3.7.1

Definice

Čas do výstrahy (Time-to-alert) Maximální přípustný čas, který uplyne od počátku chyby v určování polohy do doby, kdy zařízení vyhlásí výstrahu. Globální družicový navigační systém (GNSS) (Global navigation satellite system) Celosvětový systém pro určování polohy a času, který zahrnuje konstelaci jedné nebo více druţic, letadlových přijímačů a monitorování integrity

systému, rozšířený, je-li to nezbytné, k podpoře poţadované navigační výkonnosti pro určitý provoz. Globální navigační systém (GPS) (Global positioning system) Druţicový navigační systém provozovaný Spojenými státy. GLONASS (GLObal NAvigation Satellite System) Druţicový navigační systém provozovaný Ruskou federací. Chyba polohy GNSS (GNSS position error) Rozdíl mezi skutečnou polohou a polohou určenou přijímačem GNSS. Integrita (Integrity) Míra důvěry, ţe informace poskytovaná celým systémem můţe být brána jako korektní. Integrita zahrnuje schopnost systému poskytovat včasné a správné varování pro uţivatele (výstrahy). Kanál standardní přesnosti (CSA) (Channel of standard accuracy) Specifikovaná úroveň přesnosti určování polohy, rychlosti a měření času, která je dosaţitelná pro jakéhokoli uţivatele GLONASS na celosvětové bázi. Limit výstrahy (Alert limit) Chybová tolerance pro určitý měřený parametr, která nesmí být překročena bez vydání výstrahy. Pseudovzdálenost (Pseudo-range) Rozdíl mezi časem vyslání signálu druţicí a přijetím signálu uţivatelem, násobená rychlostí světla ve vakuu, zahrnující odklon způsobený rozdílem mezi časovou základnou uţivatele a druţice. Služba standardního určování polohy (SPS) (Standard positioning service) Specifikovaná úroveň přesnosti určování polohy, rychlosti a měření času dostupná pro jakéhokoli uţivatele GPS na celosvětové bázi. Systém s družicovým rozšířením (SBAS) (Satellitebased augmentation system) Rozšířený systém s rozsáhlým pokrytím, v kterém uţivatel přijímá informace z druţicového vysílače. Systém s palubním rozšířením (ABAS) (Aircraftbased augmentation system) Rozšířený systém, který rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z různých částí GNSS s informací, která je k dispozici na palubě letadla. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) (Groundbased augmentation system) Rozšířený systém, v kterém uţivatel přijímá rozšiřující informace přímo z pozemského vysílače. Systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS) (Ground-based regional augmentation system) Rozšířený systém, v kterém uţivatel přijímá rozšiřující informace přímo z jednoho nebo ze skupiny pozemských vysílačů pokrývajících region.

3 - 33

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Výstraha (Alert) Údaj poskytnutý jiným letadlovým systémům nebo oznámení pilotovi, ţe provozní parametr navigačního systému je mimo toleranci. Základní uskupení družic (Core satellite constellation(s)) Základními uskupeními druţic jsou GPS a GLONASS. 3.7.2


3.7.2.1

Funkce

3.7.2.1.1 GNSS poskytuje letadlům data o poloze a čase. Poznámka: Tato data jsou odvozena od měření pseudovzdálenosti mezi letadlem vybaveným GNSS přijímačem a různými zdroji signálů na druţicích nebo na zemi. 3.7.2.2

Prvky GNSS

3.7.2.2.1 Navigační sluţba GNSS je poskytována pouţitím různých kombinací následujících prvků instalovaných na zemi, na druţicích nebo na letadlech: a) Globální polohový systém (GPS), který poskytuje sluţbu standardního určování polohy (SPS), jak je definováno v ust. 3.7.3.1; b) GLONASS, který poskytuje kanál standardní přesnosti (CSA) navigačního signálu, jak je definováno v ust. 3.7.3.2; c) systém s palubním rozšířením (ABAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.3; d) systém s druţicovým rozšířením (SBAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.4; e) systém s pozemním rozšířením (GBAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.5;

f) systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.5; a g) palubní GNSS přijímač, jak je definováno v ust. 3.7.3.6. 3.7.2.3

Prostorová a časová reference

3.7.2.3.1 Prostorová reference. Informace o poloze poskytované uţivateli z GNSS jsou vyjádřeny v souřadnicích World Geodetic System – 1984 (WGS84). Poznámka 1: Standardy a doporučené postupy (SARPs) pro WGS-84 obsahuje Hlava 2 Předpisu L 4, Hlava 2 Předpisu L 11, Hlava 2 Předpisů L 14 a L 14 H, a Hlava 3 Předpisu L 15. Poznámka 2: Jestliţe jednotlivé prvky GNSS pouţívají jiné souřadnice neţ WGS-84, jsou aplikovány příslušné konverze parametrů. 3.7.2.3.2 Časová reference. Informace o čase poskytované uţivateli z GNSS jsou vyjádřeny v časovém měřítku, které bere UTC (Universal Time Coordinated) jako referenční čas. 3.7.2.4

Výkonnost signálu v prostoru

3.7.2.4.1 Kombinace prvků GNSS a bezporuchového uţivatelského přijímače GNSS musí vyhovovat poţadavkům na výkonnost signálu v prostoru definovaných v tabulce 3.7.2.4-1. Poznámka: Koncepce bezporuchového uţivatelského přijímače je pouţita pouze jako prostředek pro definování výkonnosti různých kombinací jednotlivých prvků GNSS. Bezporuchový přijímač je předpokládán jako přijímač s nominální přesností a výkonností času do výstrahy. Za bezporuchový přijímač se povaţuje přijímač, který nemá poruchy ovlivňující integritu, dostupnost a průchodnost.

Tabulka 3.7.2.4-1. Požadavky na výkonnost signálu v prostoru Typická operace

Let po trati Let po trati, konečná fáze Počáteční přiblíţení, střední přiblíţení, nepřesné přístrojové přiblíţení (NPA), odlety Přístrojové přiblíţení s vertikálním vedením (APV-I) Přístrojové přiblíţení s vertikálním vedením (APV-II) Přesné přiblíţení kategorie I (7)

19.11.2009 Změna č. 84

Horizont. přesnost 95% (1)(3) 3,7 km (2,0 NM) 0,74 km (0,4 NM) 220 m (720 ft)

Vertikální přesnost 95% (1)(3) nepouţito

1 – 10-7/h

Čas do výstrahy (3) 5 min

nepouţito

1 – 10-7/h

15 s

nepouţito

1 – 10-7/h

10 s

16,0 m (52 ft).

20 m (66 ft)

16,0 m (52 ft)

8,0 m (26 ft)

16,0 m (52 ft)

6,0 m aţ 4,0 m (20 ft aţ 13 ft) (6)

1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení 1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení 1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení

Integrita (2)

3 - 34

Průchodnost (4)

Dostupnost (5)

1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h 1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h 1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h

0,99 aţ 0,99999

10 s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

6s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

6s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

0,99 aţ 0,99999 0,99 aţ 0,99999

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámky: 1.

2.

95procentní hodnoty chyb polohy GNSS jsou poţadovány pro provoz zamýšlený v nejniţší výšce nad prahem dráhy (HAT – height above treshold), jsou li poţadovány. Detailní poţadavky jsou specifikovány v Doplňku B, podkladové materiály jsou uvedeny v ust. 3.2 Dodatku D. Definice poţadavku integrity zahrnuje limit výstrahy, pro který můţe být poţadavek hodnocen. Pro přesné přiblíţení kategorie I můţe být pro určitý návrh systému pouţit limit vertikální výstrahy (VAL) větší neţ 10 m, pouze pokud jiţ byla provedena analýza bezpečnosti konkrétního systému. Další materiál týkající se limitů výstrahy je uveden v Dodatku D, ust. 3.3.6 aţ 3.3.10. Tyto limity výstrahy jsou:

Typická operace Let po trati (oceánská/kontinentální s nízkou hustotou) Let po trati (kontinentální) Let po trati, konečná fáze NPA APV-I APV-II Přesné přiblíţení kategorie I

3. 4.

5.

6. 7. 8.

Limit horizontální výstrahy

Limit vertikální výstrahy

7,4 km (4 NM)

Nepouţito

3,7 km (2 NM) 1,85 km (1 NM) 556 m (0,3 NM) 40 m (130 ft) 40,0 m (130 ft) 40,0 m (130 ft)

Nepouţito Nepouţito Nepouţito 50 m (164 ft) 20,0 m (66 ft) 35,0 m aţ 10,0 m (115 ft aţ 33 ft)

Poţadavky přesnosti a času do výstrahy zahrnují nominální výkonnost bezporuchového přijímače. Rozsahy hodnot jsou stanoveny pro jednotlivé poţadavky pro traťový let, konečné a počáteční přiblíţení, NPA a odletový provoz, které závisí na několika faktorech zahrnujících hustotu provozu, sloţitost vzdušného prostoru a pouţitelnost jiných navigačních prostředků. Niţší hodnota minimálních poţadavků je stanovena pro prostory s nízkou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru. Vyšší hodnota odpovídá prostorům s vysokou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru (viz ust. 3.4.2 Dodatku D). Poţadavky na průchodnost pro přiblíţení APV a kategorie I platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty sluţby normalizované na dobu 15 sekund (viz ust. 3.4.3 Dodatku D). Rozmezí hodnot je stanoveno pro dosaţitelné poţadavky, tyto poţadavky závisí na provozních potřebách, které vychází z několika faktorů zahrnujících frekvenci činností, převaţující počasí, rozsáhlost a hustotu výpadků, dostupnost jiných navigačních prostředků, radarové pokrytí, hustotu provozu a reverzních provozních postupů. Stanovené niţší hodnoty jsou pouţitelné jako minimální pro systémy, kde jsou povaţovány za prakticky pouţitelné, ale nejsou adekvátní náhradou jiných navigačních zařízení (jiné neţ GNSS). Pro traťovou navigaci prováděnou v dané oblasti pouze pomocí GNSS jsou stanoveny vyšší hodnoty. Pro přiblíţení a odlety jsou stanoveny vyšší hodnoty na základě poţadavků dosaţitelných pro letiště s rozsáhlým provozem, u nichţ se předpokládá provoz na nebo z několika vzletových a přistávacích drah, ale reverzní provozní postupy zajišťují provozní bezpečnost (viz ust. 3.5 Dodatku D). Rozpětí hodnot je specifikováno pro kategorii I přesného přiblíţení. Poţadavek 4,0 m (13 ft) je zaloţen na specifikaci systému ILS a představuje konzervativní odvození z těchto specifikací (viz ust. 3.2.7 Dodatku D). Poţadavky výkonnosti GNSS pro kategorii II a III přesného přiblíţení jsou posuzovány a budou zahrnuty do standardů později. Termíny APV-I a APV II se vztahují na dvě úrovně přiblíţení a přistání s vertikálním vedením pomocí GNSS a nejsou určeny pro provozní vyuţití.

3.7.3

Specifikace jednotlivých prvků GNSS

3.7.3.1 GPS (L1)

Standardní určování polohy (SPS)

3.7.3.1.1 segmentu

Přesnost kosmického a kontrolního

Poznámka: Následující standardy přesnosti nezahrnují atmosférické chyby ani chyby přijímače, jak je uvedeno v ust. 4.1.2 Dodatku D. Platí za podmínek stanovených v ust. 3.1.3.1.1 Doplňku B.

3.7.3.1.1.1 Přesnost určení polohy. Chyba určení polohy sluţby standardního určování polohy GPS (SPS) nemá přesáhnout následující limity:

Chyba horizontální polohy Chyba vertikální polohy

3 - 35

Celosvětový průměr 95 % času 9 m (30 ft)

Nejhorší místo 95 % času 17 m (56 ft)

15 m (49 ft)

37 m (121 ft)

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.3.1.1.2 Přesnost přenosu času. Chyby přenosu času sluţby standardního určování polohy GPS (SPS) nepřesáhnou 40 nanosekund během 95 % času. 3.7.3.1.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Chyba přesnosti v prostoru působnosti nesmí dosáhnout následujících limitů: a) chyba měření vzdálenosti kterékoli druţice – 30 m (100 ft) při spolehlivosti stanovené v ust. 3.7.3.1.3; b) 95. percentil chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti – 0,006 m/s (0,02 ft/s) (celkový průměr); c) 95. percentil chyby v určení zrychlení změny 2 vzdálenosti kterékoli druţice – 0,002 m/s 2 (0,006 ft/s ) (celkový průměr);a d) 95. percentil chyby měření vzdálenosti pro jakoukoliv druţici po celou dobu rozdílů mezi časem vygenerování dat a časem pouţití dat – 7,8 m (26 ft) (celkový průměr). 3.7.3.1.2 Dostupnost. Dostupnost GPS SPS sluţby musí být následující: ≥ 99% dostupnost v horizontální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 17 m; ≥ 99% dostupnost ve vertikální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 37 m; ≥ 90% dostupnost v horizontální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 17 m; ≥ 90% dostupnost ve vertikální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 37 m. 3.7.3.1.3 Spolehlivost. Spolehlivost GPS SPS musí být v následujících limitech: a) spolehlivost – nejméně 99,94 % (celkový průměr); a b) spolehlivost – nejméně 99,79 % (nejhorší průměr jednoho bodu). 3.7.3.1.4 Pravděpodobnost závaţného selhání (selhání hlavní sluţby). Pravděpodobnost, ţe chyba v určení vzdálenosti uţivatele (URE) kterékoliv druţice překročí 4,42krát horní hranici přesnosti určování vzdálenosti u uţivatele (URA) vysílanou danou druţicí, aniţ by během 10 sekund uţivatel na přijímací -5 anténě obdrţel výstrahu, nesmí překročit 1×10 za hodinu. Poznámka: Různé indikace výstrah jsou popsány v ust. 2.3.4 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard“, 4. vydání, září 2008.

3.7.3.1.6 Pokrytí. GPS SPS pokrývá celý povrch Země aţ do výšky 3 000 km. Poznámka: Výkladový materiál k přesnosti, dostupnosti, spolehlivosti a pokrytí GPS je uveden v ust. 4.1 Dodatku D. 3.7.3.1.7 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Detailní VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.1.1.1 Doplňku B. 3.7.3.1.7.1 Nosný kmitočet. Kaţdá GPS druţice má vysílat SPS signál na nosném kmitočtu 1 575,42 MHz (GPS L1), pouţitím vícenásobného přístupu s kódovým dělením (CDMA). Poznámka: Druţicím GPS bude přidělen nový civilní kmitočet, který bude nabídnut Spojenými státy pro kritické záchranné aplikace. SARPs pro tento signál budou rozpracovány později. 3.7.3.1.7.2 Spektrum signálu. Výkon signálu GPS SPS je vysílán v pásmu ±12 MHz (1536,42–1587,42 MHz) od středu kmitočtového pásma L1. 3.7.3.1.7.3 Polarizace. Vysílaný VF signál je pravotočivě kruhově polarizován (ve směru hodinových ručiček). 3.7.3.1.7.4 Výkonová úroveň signálu. Kaţdá GPS druţice vysílá SPS navigační signály s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována v elevačním úhlu 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dB v rozsahu od –158,5 dBW do –153 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.1.7.5 Modulace. SPS signál frekvence L1 je modulován s binárním fázovým klíčováním (BPSK) a pseudonáhodným šumem (PRN) 1,023 MHz kódu pro hrubé měření (C/A). C/A kódová posloupnost je opakována kaţdou milisekundu. Přenášená PRN kódová posloupnost je součtem Modulo-2 navigační zprávy o rychlosti 50 bitů za sekundu a C/A kódu. 3.7.3.1.8 (USNO).

3.7.3.1.9 Souřadnicový systém. Souřadnicový systém GPS je WGS-84. 3.7.3.1.10 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) b) c) d) e) f) g)

3.7.3.1.5 Průchodnost. Pravděpodobnost ztráty dostupnosti GPS SPS signálu v prostoru ve slotu nominální 24slotové konstelace v důsledku -4 neplánovaného přerušení nesmí překročit 2×10 za hodinu.

13.11.2014 Změna č. 89

Čas GPS. Referenční čas GPS je UTC

3 - 36

druţicového času vysílání; polohy druţice; stavu druţice; korekce času druţice; zpoţdění při šíření signálu; převodu času do UTC; a stavu konstelace druţic.

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.1.1.2 a ust. 3.1.1.3 Doplňku B.

Poznámka: Výkladový materiál týkající se přesnosti, dostupnosti, spolehlivosti a pokrytí systému GLONASS je uveden v ust. 4.2 Dodatku D.

3.7.3.2 Kanál standardní přesnosti (CSA) GLONASS (L1) Poznámka: V tomto oddíle se termín GLONASS týká všech druţic v uskupení. Standardy týkající se pouze druţic GLONASS-M jsou příslušně označeny.

3.7.3.2.5 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Detailní VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.2.1.1 Doplňku B.

3.7.3.2.1 Přesnost kosmického a kontrolního segmentu Poznámka: Následující standardy přesnosti nezahrnují atmosférické chyby ani chyby přijímače, jak je uvedeno v ust. 4.2.2 Dodatku D. 3.7.3.2.1.1 Přesnost určení polohy. Chyby určení polohy CSA sytému GLONASS nesmí překročit následující limity: Chyba horizontální polohy Chyba vertikální polohy

Celosvětový průměr 95 % času 5 m (17 ft)

Nejhorší místo 95 % času 12 m (40 ft)

9 m (29 ft)

25 m (97 ft)

3.7.3.2.1.2 Přesnost přenosu času. Chyby přenosu času CSA systému GLONASS nesmí přesáhnout 700 nanosekund po 95 % času. 3.7.3.2.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Chyba přesnosti v prostoru působnosti nesmí dosáhnout následujících limitů: a) chyba měření vzdálenosti kterékoli druţice – 18 m (59,7 ft); b) chyba v určení rychlosti změny vzdálenosti – 0,02 m/s (0,07 ft/s); c) chyba v určení zrychlení změny vzdálenosti 2 2 kterékoli druţice – 0,007 m/s (0,023 ft/s ); d) efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby měření vzdálenosti u všech druţic – 6 m (19,9 ft). 3.7.3.2.2 Dostupnost. Dostupnost CSA sluţby musí být následující:

GLONASS

a) ≥ 99% dostupnost v horizontální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; b) ≥ 99% dostupnost ve vertikální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m); c) ≥ 90% dostupnost v horizontální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; d) ≥ 90% dostupnost ve vertikální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m. 3.7.3.2.3 Spolehlivost. Spolehlivost GLONASS musí být v následujících limitech:

CSA

a) frekvence závaţných selhání – ne více jak tři za rok pro danou konstelaci (celkový průměr); a b) spolehlivost – nejméně 99,7 % (celkový průměr). 3.7.3.2.4 Pokrytí. CSA GLONASS musí pokrývat celý povrch Země aţ do nadmořské výšky 2 000 km.

3.7.3.2.5.1 Nosný kmitočet. Kaţdá druţice systému GLONASS vysílá CSA signál na vlastním nosném kmitočtu v pásmu L1 (1,6 GHz) s pouţitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). Poznámka 1: Druţice systému GLONASS mají stejný nosný kmitočet, ale v tomto případě jsou umístěny na protipólových úsecích oběţné dráhy. Poznámka 2: Druţice sytému GLONASS-M budou vysílat přídavný kód určení polohy na nosných kmitočtech v pásmu L2 (1,2GHz pásmo) s pouţitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). 3.7.3.2.5.2 Spektrum signálu. Výkon signálu GLONASS CSA musí být v pásmu ±5,75 MHz od středu kmitočtového pásma kaţdého nosného kmitočtu GLONASS. 3.7.3.2.5.3 Polarizace. Vysílaný VF signál musí být pravotočivě kruhově polarizován. 3.7.3.2.5.4 Výkonová úroveň signálu. Kaţdá druţice systému GLONASS musí vysílat CSA navigační signály s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od -161 dBW do –155,2 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. Poznámka 1: Výkonnostní limit 155,2 dBW vychází ze zadaných charakteristik antény uţivatele, atmosférických ztrát 0,5 dB a chyby úhlové polohy druţice, která nedosáhne víc neţ jeden stupeň (ve směru způsobujícím zvýšení úrovně signálu). Poznámka 2: Druţice systému GLONASS-M budou také vysílat kód pro určení vzdálenosti na frekvenci L2 s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, není úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi niţší neţ –167 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.2.5.5

Modulace

3.7.3.2.5.5.1 Kaţdá druţice systému GLONASS musí vysílat navigační VF signál na vlastním nosném kmitočtu modulovaného binární řadou uţitím binárního klíčování fáze (BPSK). Klíčování fáze nosné vlny je provedeno v -radiánech s maximální chybou ±0,2 radiánu. Pseudonáhodná kódová posloupnost je opakována kaţdou milisekundu. 3.7.3.2.5.5.2 Modulovaný navigační signál generován součtem modulo-2 následujících binárních signálů:

3 - 37

je tří

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

a) kódu určení vzdálenosti, přenášeného rychlostí 511 kbit/s; b) navigační zprávy, přenášené rychlostí 50 bit/s; a c) 100Hz pomocná meandrová posloupnost. 3.7.3.2.6 Čas systému GLONASS. Čas sytému GLONASS je vztaţen k UTC (SU). 3.7.3.2.7 Souřadnicový sytém. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90. Poznámka: Převod ze souřadnicového systému PZ-90 pouţívaného systémem GLONASS na WGS-84 je definován v ust. 3.2.5.2 Doplňku B. 3.7.3.2.8 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) b) c) d) e) f)

druţicového času vysílání; polohy druţice; stavu druţice; korekce času druţice; převodu času do UTC; a stavu konstelace druţic.


3.7.3.3.1 Výkonnost. ABAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým GNSS přijímačem a s bezporuchovým letadlovým systémem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. 3.7.3.4 (SBAS)

Systém

s druţicovým

rozšířením

3.7.3.4.1 Výkonnost. SBAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým přijímačem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost pro zamýšlený provoz, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. Poznámka: SBAS doplňuje základní konstelaci druţic GPS nebo GLONASS zvýšením přesnosti, integrity, průchodnosti a dostupnosti navigace v provozním prostoru, typicky zahrnujícím několik letišť. 3.7.3.4.2 Funkce. SBAS plní jednu nebo více následujících funkcí: a) určení vzdálenosti: poskytnutí doplňkového pseudovzdálenostního signálu s indikátorem přesnosti z SBAS druţice (ust. 3.7.3.4.2.1 a Doplněk B, ust. 3.5.7.2); b) stav GNSS druţice: určení a přenos informace o stavu GNSS druţice (health status) (Doplněk B, ust.3.5.7.3); c) základní diferenční korekce: poskytnutí efemeridových a časových korekcí GNSS aplikovaných na měření pseudovzálenosti od druţice (Doplněk B, ust. 3.5.7.4); a

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.7.3.4.2.1

Měření vzdálenosti

3.7.3.4.2.1.1 Chyba určení vzdálenosti, s výjimkou atmosférických vlivů, pro signál určení vzdálenosti SBAS druţic, nesmí přesáhnout 25 m (82 ft) (s pravděpodobností 95 %). 3.7.3.4.2.1.2 Pravděpodobnost, ţe chyba určení vzdálenosti přesáhne v libovolnou hodinu 150 m -5 (490 ft), nesmí přesáhnout 10 .

Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.2.1.2 a 3.2.1.3 Doplňku B. 3.7.3.3

d) přesné diferenční korekce: určení a přenos ionosférických korekcí (Doplněk B, ust. 3.5.7.5). Poznámka: Pokud jsou poskytovány všechny informace, můţe SBAS v kombinaci se základní konstelací druţic zajišťovat vzlety, traťové lety a konečné přiblíţení včetně kategorie I přesného přiblíţení. Úroveň výkonnosti, která můţe být dosaţena, závisí na infrastruktuře přičleněné SBAS a na ionosférických podmínkách v geografickém prostoru zájmu.

3.7.3.4.2.1.3 Pravděpodobnost, ţe dojde k neplánovanému výpadku určení vzdálenosti od druţic -3 SBAS v libovolnou hodinu, nesmí přesáhnout 10 . 3.7.3.4.2.1.4 Chyba v určení rychlosti vzdálenosti nesmí přesáhnou 2 m/s.

změny

3.7.3.4.2.1.5 Chyba v určení zrychlení 2 vzdálenosti nesmí přesáhnout 0,019 m/s .

změny

3.7.3.4.3 Provozní oblast. Provozní oblast systému SBAS je oblast dostačující k zajištění uvaţovaného provozu. Poznámka 1: Oblast pokrytí je ta oblast, ve které vysílání SBAS můţe být přijímáno (např. pokrytí zemského povrchu geostacionární druţicí). Poznámka 2: Oblast pokrytí SBAS a provozní oblasti jsou popsány v ust. 6.2 Dodatku D. 3.7.3.4.4 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Podrobné VF charakteristiky jsou popsány v ust.3.5.2 Doplňku B. 3.7.3.4.4.1 Nosný kmitočet. Nosný kmitočet je 1 575,42 MHz. Poznámka: Po roce 2005, kdy budou uvolněny horní kmitočty systému GLONASS, můţe být uveden jiný typ SBAS, který bude tyto kmitočty vyuţívat. 3.7.3.4.4.2 Spektrum signálu. Nejméně 95 procent vysílacího výkonu je vysíláno v pásmu ± 12 MHz od středu kmitočtového pásma L1. Šířka pásma signálu vysílaného SBAS je nejméně 2,2 MHz. 3.7.3.4.4.3

Výkonová úroveň signálu

3.7.3.4.4.3.1 Kaţdá druţice systému SBAS musí vysílat navigační signály s dostatečným výkonem takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od –161 dBW do –153 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu.

3 - 38

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.3.4.4.3.2 Kaţdá druţice systému SBAS umístěná na oběţné dráze po 31. prosinci 2013 musí vysílat navigační signály s dostatečným výkonem takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována s minimálním elevačním úhlem nebo vyšším, pro který je potřeba poskytovat sledovatelný signál GEO, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu antény určené v tabulce B-87 Doplňku B nejméně –164,0 dBW. 3.7.3.4.4.3.2.1 Minimální elevační úhel. Minimální elevační úhel pouţívaný ke zjištění pokrytí GEO nesmí být pro uţivatele blízko země menší neţ 5 stupňů. 3.7.3.4.4.3.2.2 Úroveň přijímaného VF signálu SBAS na výstupu antény se ziskem 0 dBic umístěné blízko země nesmí překročit –152,5 dBW. 3.7.3.4.4.4 Polarizace. Vysílaný pravotočivě kruhově polarizován.

signál

je

3.7.3.4.4.5 Modulace. Vysílaná posloupnost je součtem modulo-2 navigační zprávy o rychlosti 500 znaků za sekundu a 1023bitového pseoudonáhodného šumového kódu. Pak je modulována binárním klíčováním fáze (BPSK) na nosnou vlnu rychlostí 1,023 megabitů za sekundu. 3.7.3.4.5 Síťový čas SBAS (SNT). Rozdíl mezi časem SNT a GPS nesmí přesáhnout 50 nanosekund. 3.7.3.4.6 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) SBAS druţicového času vysílání; b) polohy druţice SBAS; c) opraveného druţicového času pro všechny druţice; d) opravené pozice druţice pro všechny druţice; e) vlivu ionosférického zpoţdění při šíření signálu; f) integrity polohy uţivatele; g) převodu času do UTC; a h) statusu úrovně sluţby. Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.5.3 a 3.5.4 Doplňku B. 3.7.3.5 Systém s regionálním rozšířením (GBAS) a systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS) Poznámka 1: Kromě případů, kde je to specificky vyznačeno, platí pro GBAS a GRAS standardy a doporučené postupy GBAS. Poznámka 2: Kromě případů, kde je to specificky vyznačeno, odkaz na přiblíţení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 3.7.3.5.1 Výkonnost. GBAS kombinovaný s jedním nebo více jinými GNSS prvky a bezporuchovým přijímačem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost pro zamýšlený provoz, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. Poznámka: GBAS bude zajišťovat všechny typy přiblíţení, přistání, odletů a pozemního provozu a můţe zajišťovat traťové lety a konečné fáze. GRAS

bude zajišťovat traťové lety, konečné fáze, přístrojová přiblíţení, odlety a přiblíţení s vertikálním vedením. Následující SARPs jsou vytvořeny k zajištění přesného přiblíţení kategorie I, přiblíţení s vertikálním vedením a k zajištění sluţeb určování polohy pomocí GBAS. Za účelem dosaţení stykové provozuschopnosti a moţnosti účinného vyuţití spektra se předpokládá, ţe vysílání dat je stejné pro všechny druhy provozu. 3.7.3.5.2

Funkce. GBAS plní následující funkce:

a) poskytnutí patřičných korekcí pseudovzálenosti v daném místě; b) poskytnutí GBAS dat; c) poskytnutí dat pro konečné přiblíţení při podpoře přesného přiblíţení; d) zabezpečení dat a dostupnosti předpokládaných zdrojů určování vzdálenosti; a e) zabezpečení monitorování integrity zdrojů určování vzdálenosti; 3.7.3.5.3

Pokrytí

3.7.3.5.3.1 Přesné přiblíţení kategorie I a přiblíţení s vertikálním vedením. S výjimkou míst, kde to neumoţňují topografické charakteristiky a provozní poţadavky, musí být pokrytí GBAS k zajištění kaţdého přesného přiblíţení kategorie I nebo přiblíţení s vertikálním vedením následující: a) stranově: začátek 140 m (450 ft) na kaţdou stranu od bodu prahu dráhy pro přistání (landing threshold point) / fiktivního bodu prahu dráhy (fictitious threshold point) (LTP/FTP) a vybíhající do ± 35 stupňů na kaţdou stranu od tratě konečného přiblíţení do vzdálenosti 28 km (15 NM) a ± 10 stupňů na kaţdou stranu od tratě konečného přiblíţení do vzdálenosti 37 km (20 NM); a b) vertikálně: v oblasti stranového pokrytí, vzhůru do 7 stupňů nebo 1,75násobku vyhlášeného úhlu sestupové dráhy (glide path angle) (GPA) nad horizontálou s počátkem v průsečíku sestupové dráhy s přistávací dráhou (glide path interception point) (GPIP) a 0,45 GPA nad horizontálou nebo k takovému menšímu úhlu, dolů do 0,30 GPA, jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro nezdařené přiblíţení. Toto pokrytí je aplikováno mezi 30 m (100 ft) a 3 000 m (10 000 ft) výšky nad prahem dráhy (HAT). Poznámka: LTP/FTP a GPIP jsou popsány v ust.3.6.4.5.1 Doplňku B. 3.7.3.5.3.1.1 Pro přesné přiblíţení kategorie I by mělo být vysílání dat, jak je stanoveno v ust. 3.7.3.5.4, prodlouţeno dolů do 3,7 m (12 ft) nad povrch dráhy. 3.7.3.5.3.1.2 Vysílání dat by mělo být všesměrové, je-li to poţadováno k zajištění zamýšlených aplikací. Poznámka: Výkladový materiál týkající se oblastí pokrytí signálem pro přesné přiblíţení kategorie I a APV je uveden v ust. 7.3 Dodatku D. 3.7.3.5.3.2 Sluţba určování polohy GBAS. Oblast sluţby určování polohy GBAS musí být taková oblast, kde vysílaná data lze přijímat a kde sluţba určování

3 - 39

15.11.2012 Změna č. 87

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

polohy splňuje poţadavky ust. 3.7.2.4 a zajišťuje odpovídající schválený provoz. Poznámka: Výkladový materiál týkající se pokrytí sluţbou určování polohy je uveden v ust. 7.3 Dodatku D. 3.7.3.5.4 Charakteristiky vysílání dat Poznámka: VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.6.2 Doplňku B. 3.7.3.5.4.1 Nosný kmitočet. Vysílání dat probíhá na vyhrazeném nosném kmitočtu v pásmu od 108,000 MHz do 117,975 MHz. Nejniţší přidělitelný kmitočet je 108,025 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,950 MHz. Separace mezi přidělitelnými kmitočty (kanálový odstup) je 25 kHz. Poznámka 1: Výkladový materiál pro přidělování kmitočtů a geografickou separaci pro VOR/GBAS je uveden v ust. 7.2.1 Dodatku D. Poznámka 2: Kritéria pro geografickou separaci ILS/GBAS a GBAS a komunikačních sluţeb VKV pracujících v pásmu 118 – 137 MHz jsou vyvíjena. Dokud tato kritéria nebudou definována a zahrnuta v SARPs, poţaduje se vyuţívání frekvencí 112,050 – 117,900 MHz. 3.7.3.5.4.2 Způsob přístupu. Pouţívá se vícenásobný přístup s časovým dělením (TDMA) a s pevnou strukturou rámce. Vysílaná data jsou přidělena do jednoho aţ osmi slotů. Poznámka: Dva sloty je nominální přidělení. Některé GBAS, které pouţívají více VDB vysílacích antén pro zvýšení pokrytí VDB mohou vyţadovat více neţ dva časové sloty. Výkladový materiál k pouţití více antén je uveden v ust. 7.12.4 Dodatku D. Některé vysílací stanice GBAS v GRAS mohou pouţívat jeden časový slot. 3.7.3.5.4.3 Modulace. GBAS data jsou přenášena jako 3bitové symboly modulující nosný kmitočet vysílání dat pomocí diferenčního 8stavového klíčování fáze (D8PSK), rychlostí 10 500 symbolů za sekundu. 3.7.3.5.4.4 Intenzita pole a polarizace VF vysílání dat Poznámka: GBAS můţe vysílat data na VKV kmitočtu jak s horizontální (GBAS/H), tak eliptickou (GBAS/E) polarizací, které vyuţijí jak horizontálních (HPOL), tak vertikálních (VPOL) sloţek polarizace. Letadla pouţívající VPOL sloţku nebudou moci provádět operace se zařízeními GBAS/H. Výkladový materiál je uveden v ust. 7.1 Dodatku D. 3.7.3.5.4.4.1

GBAS/H

3.7.3.5.4.4.1.1 Vysílaný polarizován.

signál

je

horizontálně

3.7.3.5.4.4.1.2 V celém provozním rozsahu systému GBAS s horizontálně polarizovaným signálem musí dosahovat efektivní vyzářený výkon (ERP) minimální 2 intenzity pole 215 μV/m (–99 dBW/m ) a maximální 2 intenzity 0,350 V/m (–35 dBW/m ). Intenzita pole je měřena jako střední intenzita během periody specifického slova v části nastavovací posloupnosti zprávy. Fázový posun mezi sloţkou HPOL a jakoukoliv sloţkou VPOL musí být takový, ţe minimální výkon signálu definovaný v ust. 3.6.8.2.2.3

15.11.2012 Změna č. 87

Doplňku B je dosahován pro uţivatele HPOL v celém rozsahu pokrytí. 3.7.3.5.4.4.2

GBAS/E

3.7.3.5.4.4.2.1 Kdykoliv je to prakticky moţné, měl by být vysílán elipticky polarizovaný signál. 3.7.3.5.4.4.2.2 Kdyţ je vysílán elipticky polarizovaný signál, musí horizontálně polarizovaná sloţka signálu vyhovovat poţadavkům specifikovaným v ust. 3.7.3.5.4.4.1.2, a efektivní vyzářený výkon (ERP) vertikálně polarizovaného signálu musí mít minimální 2 intenzitu pole 136 μV/m (–103 dBW/m ) a maximální 2 intenzitu pole 0,221 V/m (–39 dBW/m ) v celém provozním rozsahu systému GBAS. Intenzita pole je měřena jako střední intenzita během periody specifického slova v části nastavovací posloupnosti zprávy. Fázový posun mezi HPOL a VPOL komponenty signálu musí být takový, ţe minimální výkon signálu definovaný v ust. 3.6.8.2.2.3 Doplňku B je dosahován pro uţivatele HPOL a VPOL v celém rozsahu pokrytí. Poznámka: Minimální a maximální intenzity pole definované v ust. 3.7.3.5.4.4.1.2 a 3.7.3.5.4.4.2.2 jsou v souladu s minimální citlivostí přijímače –87 dBm a minimální vzdáleností 200 m (660 ft) od antény vysílače, pro rozsah pokrytí 43 km (23 NM). 3.7.3.5.4.5 Relativní výkon vysílaný na sousedních kanálech. Za všech provozních podmínek nesmí výkon vysílaný na obou i-tých sousedních kanálech, měřený ve středu 25kHz pásma, přesáhnou hodnot uvedených v Tab. 3.7.3.5-1. Tab. 3.7.3.5-1 Relativní výkon vysílaný na sousedních kanálech

Kanál

Relativní výkon

Maximální výkon

1. sousední

–40 dBc

12 dBm

2. sousední

–65 dBc

–13 dBm

4. sousední

–74 dBc

–22 dBm

8. sousední

–88,5 dBc

–36,5 dBm

16. sousední

–101,5 dBc

–49,5 dBm

32. sousední

–105 dBc

–53 dBm

64. sousední

–113 dBc

–61 dBm

76. sousední a další

–115 dBc

–63 dBm

Poznámka 1: Maximální výkon se dosahuje, jestliţe autorizovaný vysílaný výkon přesahuje 150 W. Poznámka 2: Vztah mezi jednotlivými sousedními body určenými sousedními kanály definovanými výše je lineární. 3.7.3.5.4.6 Rušivé emise. Rušivé emise zahrnující parazitní a vněpásmové emise musí být v souladu s úrovněmi uvedenými v Tab. 3.7.3.5-2. Celkový výkon v libovolném harmonickém nebo diskrétním signálu VDB nesmí být větší neţ –53 dBm.

3 - 40

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.4.1 GNSS musí vyhovovat poţadavkům na výkonnost definovaným v ust. 3.7.2.4 a Doplňku B, ust.3.7 při přítomnosti rušení, které je definováno v ust.3.7 Doplňku B. Poznámka: Provoz GPS a GLONASS v kmitočtovém pásmu 1 559 – 1 610 MHz je klasifikován ITU jako poskytování radionavigační druţicové sluţby (RNSS) a letecké radionavigační sluţby (ARNS) se zvláštním statusem spektrální ochrany pro RNSS. Za účelem dosaţení příslušné výkonnosti pro přesné přiblíţení a vedení za podpory GNSS a jeho rozšíření se přepokládá, ţe pro RNSS/ARNS zůstane jediné globální přidělení pásma 1 559 – 1 610 MHz a emise z tohoto a přilehlých kmitočtových pásem budou důsledně regulovány národními nebo mezinárodními předpisy.

Tab. 3.7.3.5-2. Rušivé emise Relativní úroveň rušivých emisí (poznámka 2)

Maximální úroveň rušivých emisí (poznámka 1)

9 kHz – 150 kHz

–93 dBc (poznámka 3)

–55 dBm/1kHz (poznámka 3)

150 kHz – 30 MHz

–103 dBc (poznámka 3)

–55 dBm/10 kHz (poznámka 3)

30 MHz – 106,125 MHz

–115 dBc

–57 dBm/100 kHz

106,425 MHz

–113 dBc

–55 dBm/100 kHz

107,225 MHz

–105 dBc

–47 dBm/100 kHz

107,625 MHz

–101,5 dBc

–53,5 dBm/10 kHz

107,825 MHz

–88,5 dBc

–40,5 dBm/10 kHz

107,925 MHz

–74 dBc

–36 dBm/1 kHz

107,9625 MHz

–71 dBc

–33 dBm/1 kHz

107,975 MHz

–65 dBc

–27 dBm/1 kHz

118,000 MHz

–65 dBc

–27 dBm/1 kHz

118, 0125 MHz

–71 dBc

–33 dBm/1 kHz

118,050 MHz

–74 dBc

–36 dBm/1 kHz

118,150 MHz

–88,5 dBc

–40,5 dBm/10 kHz

118,350 MHz

–101,5 dBc

–53,5 dBm/10 kHz

118,750 MHz

–105 dBc

–47 dBm/100 kHz

119,550 MHz

–113 dBc

–55 dBm/100 kHz

119,850 MHz – 1 GHz

–115 dBc

–57 dBm/100 kHz

1 GHz – 1,7 GHz

–115 dBc

–47 dBm/1 GHz

Kmitočet

3.7.5 Databáze Poznámka: Standardy a doporučené postupy pro letecké databáze a počítačové navigační systémy jsou specifikovány v Předpisech L 4, L 11, L 14 a L 15. 3.7.5.1 Palubní prostředky GNSS, vyuţívají databáze, poskytují prostředky k:

Poznámka 1: Maximální úroveň rušivých emisí (absolutní výkon) nastává, jestliţe autorizovaný vysílaný výkon přesahuje 150 W. Poznámka 2: Relativní úroveň rušivých emisí je počítána s pouţitím stejné šířky pásma pro poţadované i rušivé signály. Toto můţe vyţadovat změnu měření pro rušivé signály pouţitím šířky pásma indikované pro maximální úroveň rušivých emisí v levém sloupci Tab. 3.7.3.5-2. Poznámka 3: Tato hodnota se je omezena měřením. Předpokládá se, ţe skutečné hodnoty jsou lepší. Poznámka 4: Vztah mezi jednotlivými sousedními body určenými sousedními kanály definovanými výše je lineární. 3.7.3.5.5 Navigační informace. Navigační data obsahují následující informace: a) korekce pseudovzdálenosti, referenční čas a integrita dat; b) data týkající se GBAS; c) data pro konečné přiblíţení při zajišťování přesného přiblíţení; a d) data o předpovídané dostupnosti zdrojů určování vzdálenosti. Poznámka: Obsah a struktura dat je specifikována v ust. 3.6.3 Doplňku B. 3.7.3.6

Palubní GNSS přijímač

3.7.3.6.1 Palubní přijímač zpracovává signály od příslušných prvků GNSS, jak je specifikováno v ust. 3.1 Doplňku B (pro GPS), v ust. 3.2 Doplňku B (pro GLONASS), v ust.3.3 Doplňku B (pro kombinaci GPS a GLONASS), v ust.3.5 Doplňku B (pro SBAS) a v ust.3.6 Doplňku B (pro GBAS a GRAS). 3.7.4

které

a) aktualizaci elektronické navigační databáze; a b) určení uţitečných AIRAC dat letecké databáze. Poznámka: Poradenský materiál pro potřeby obecné navigační databáze v palubních zařízeních GNSS je specifikován v kapitole 11Dodatku D. 3.8

Rezervováno

3.9 Systémové charakteristiky přijímače palubního radiokompasu (ADF) 3.9.1

Přesnost indikovaného zaměření

3.9.1.1 Zaměření, indikované systémem radiokompasu, nesmí vykazovat chybu větší neţ  5° za podmínek, ţe: 

intenzita pole přijímaného signálu je 70 V/m nebo větší,  signál je vyzařován některým z NDB nebo polohových radiomajáků, jejichţ provoz vyhovuje poţadavkům tohoto Předpisu,  současně s tímto signálem je ze směru o 90 od indikovaného zaměření přijímán neţádoucí signál buď: a) na stejném kmitočtu a intenzitě o 15 dB niţší neţ ţádaný signál, nebo b) na kmitočtu posunutém o  2 kHz a intenzitě o 4 dB niţší neţ ţádaný signál, nebo c) na kmitočtu posunutém o  6 kHz nebo více a intenzitě o 55 dB vyšší neţ ţádaný signál. Poznámka: Uvedená chyba zaměření nezahrnuje chybu magnetického kompasu letadla. 3.10

Rezervováno

3.11 Specifikace mikrovlnného přistávacího systému MLS

Odolnost vůči interferencím 3.11.1

3 - 41

Definice

15.11.2012 Změna č. 87

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Azimut MLS (MLS azimuth) Geometrické místo bodů v libovolné horizontální rovině, pro kterou platí, ţe dekódovaný úhel navedení je konstantní. DME/P Dálkoměrná funkce spojená s MLS, kde pod „P“ se rozumí přesné změření vzdálenosti. Kmitočtové charakteristiky jsou analogické DME/N. Doplňková data (Auxiliary data) Data vysílaná jako doplněk základních dat a zajišťující informaci o poloze pozemního zařízení pro zpřesnění vypočtení polohy letadla a další dodatečné informace. Elevace MLS (MLS elevation) Geometrické místo bodů v libovolné vertikální rovině, pro kterou platí, ţe dekódovaný úhel navedení je konstantní. Funkce (Function) Určená sluţba, zajišťovaná MLS, např. kurz přiblíţení, nezdařené přiblíţení, základní data atd. Chyba zadání trajektorie (PFE) (Path following error) Část chyby signálu, která můţe vést k odchylce letadla od poţadovaného kurzu a/nebo sestupu. Minimální sestupový úhel (Minimum glide path) Nejmenší sestupový úhel podle nulového kurzu, který odpovídá publikovaným postupům přiblíţení a bezpečné výšce nad překáţkami. Poznámka: Je to nejmenší sestupový úhel, který byl pro přístrojovou RWY schválen a vyhlášen. Nulový úhel MLS (MLS zero degree azimuth) Azimut MLS, pro který je dekódovaný úhel navedení nula stupňů. Počáteční bod MLS (MLS datum point) Bod na RWY nejbliţší fázovému středu antény sestupu (viz ust. 3.5). Prostor krytí (Coverage sector) Objem vzdušného prostoru, ve kterém je zabezpečena činnost dané funkce a ve kterém je hustota výkonu signálu rovna, nebo větší neţ určené minimum. Referenční výška nezdařeného přiblížení MLS (MLS back azimuth reference datum) Bod ve specifikované výšce nad osou RWY v polovině její délky. Referenční výška přiblížení MLS (MLS approach reference datum) Bod ve specifikované výšce nad průsečíkem osy a prahu RWY. Sektor úměrného navedení (Proportional guidance sector) Objem vzdušného prostoru, ve kterém úhlová informace dané příslušné funkce je přímo úměrná poloze antény letadla vzhledem ke vztaţné čáře nulového úhlu.

15.11.2012 Změna č. 87

Sektor volného navedení (Clearance guidance sector) Objem prostoru uvnitř sektoru krytí, ve kterém kurzová informace není přímo úměrná úhlové poloze letadla, ale dává stálou indikaci, zda je letadlo vpravo nebo vlevo od prostoru úměrného navedení. Signál mimosektorové indikace (OCI) (Out-ofcoverage indication signal) Signál vyzařovaný do prostorů mimo předpokládaný prostor krytí, kdyţ je v konkrétním případě nutné zabránit neopodstatněné varovné indikaci při existenci chybné naváděcí informace. Směrování antény MLS (MLS antenna boresight) Rovina procházející fázovým středem antény kolmo k horizontální rovině a rovině anténního zrcadla. Poznámka: V případě azimutální antény směrování antény a nulový úhel se obvykle shodují. Přesto z technického hlediska perspektivním termínem je „směrování antény“, ale z provozního hlediska je lepší pouţívat termín „nulový azimut“. Souřadnicový systém kuželový (Coordinate system – conical) Předpokládá se, ţe pro funkci se pouţívají kuţelové souřadnice, kdyţ dekódovaný úhel navedení se mění jako minimální úhel mezi povrchem kuţele obsahujícího přijímací anténu a rovinu procházející osou a vrcholem kuţele. Vrchol kuţele je ve fázovém středu antény. Pro funkce kurzu přiblíţení na přistání a nezdařeného přiblíţení je danou rovinou svislá rovina procházející osou RWY. Pro sestupové funkce je rovina vodorovná. Souřadnicový systém rovinný (Coordinate system – planar) Předpokládá se, ţe pro funkci se pouţívají rovinné souřadnice, kdyţ dekódovaný úhel navedení se mění jako úhel mezi rovinou obsahující anténu přijímače a referenční rovinou. Pro úhlové kurzové funkce je referenční rovinou vertikální rovina procházející osou RWY a rovinou obsahující anténu je vertikální rovina procházející středem antény. Střed laloku (Beam centre) Střední bod mezi dvěma body poklesu výkonu o 3 dB na náběţné a sestupové hraně hlavního snímacího laloku. Střední chyba kurzu (Mean course error) Střední hodnota chyby kurzu podél prodlouţené osy RWY. Střední chyba sestupu (Mean glide path error) Střední hodnota chyby sestupu podél sestupového úhlu. Šířka laloku (Beam width) Šířka hlavního snímacího laloku měřená mezi body poklesu výkonu o 3 dB, vyjádřená v úhlových jednotkách v horizontální rovině pro kurzové funkce a ve vertikální rovině pro sestupové funkce. Šum řízení (CMN) (Control motion noise) Část chyby naváděcího signálu, která můţe ovlivnit ovládací systémy letadla a vyvolat pohyb při letu řízeném autopilotem, ale nevyvolá odchylku polohy letadla od ţádaného kurzu nebo sestupu (viz ust. 3.5).

3 - 42

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Šum sledování trajektorie (PFN) (Path following noise) Část chyby signálu navedení, která můţe vyvolat odchylku letadla od střední čáry kurzu nebo sestupu. Základní data (Basic data) Data vysílaná pozemním zařízením, která jsou přímo spojena s činností systému přiblíţení a přistání, a data informující o úrovni činnosti pozemního zařízení MLS. 3.11.2

Obecně

3.11.2.1 MLS je přesný přibliţovací a přistávací naváděcí systém, který zajišťuje informaci o poloze a různá data ze země do vzduchu. Polohová informace je poskytována v širokém sektoru a je určena měřením úhlu kurzu (azimutu), sestupového úhlu (elevace) a vzdálenosti. Poznámka: Pokud není specificky uvedeno palubní zařízení, text ust. 3.11 se vztahuje na pozemní zařízení MLS. 3.11.3

Konfigurace MLS

3.11.3.1 Základní MLS Základní konfigurace MLS sestává z následujících částí: a) zařízení kurzové, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, b) zařízení sestupové, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, c) prostředky pro kódování a vysílání slov hlavních dat, připojený monitor, dálkové ovládání a indikaci. Poznámka: Hlavní data jsou základní a nezbytná doplňková slova dat specifikovaná v ust. 3.11.5.4. d) DME, příslušný monitor, a indikační zařízení.

dálkové

ovládání

Poznámka 2: Formát signálu MLS umoţňuje další rozvoj systému a zahrnutí dodatečných funkcí, jako např. azimut 360°. 3.11.3.4 Zjednodušené konfigurace MLS Připouští se pouţití zjednodušených konfigurací získaných ze základní konfigurace MLS (ust. 3.11.3.1) sníţením charakteristik následujícím způsobem: a) krytí kurzovým zařízením při přiblíţení na přistání je zajištěno pouze v prostoru přiblíţení na přistání (ust. 3.11.5.2.2.1.1), b) krytí kurzovým a sestupovým zařízením při přiblíţení na přistání (ust. 3.11.5.2.2 a 3.11.5.3.2) nesahá pod výšku 30 m (100 ft) nad prahem RWY, c) limity přesnosti pro PFE a PFN se zvyšují do hodnot nepřesahujících 1,5 násobek hodnot, které jsou uvedeny v ust. 3.11.4.9.4 pro kurzové zařízení a v ust. 3.11.4.9.6 pro sestupové zařízení při přiblíţení na přistání, d) vliv pozemního zařízení na střední chybu kurzu a střední chybu sestupové dráhy se zvyšuje do hodnot přesahujících 1,5krát hodnoty uvedené v ust. 3.11.5.2.5 a 3.11.5.3.5, e) poţadavky na CMN (ust. 3.11.4.9.4 a ust. 3.11.4.9.6) se neuvaţují, f) reakční interval systému monitorování a ovládání (ust. 3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3) se zvyšuje na 6 sekund. Poznámka: Podkladový materiál týkající se pouţití zjednodušených konfigurací MLS je uveden v kapitole 15 Dodatku G. 3.11.4 Charakteristiky signálu v prostoru – úhlová funkce a funkce přenosu dat 3.11.4.1

3.11.3.2 Jestliţe přesná dálkoměrná informace je potřebná v celém prostoru krytí v kurzu, mělo by být pouţito DME/P vyhovující ust. 3.5 Hlavy 3. Poznámka: DME je dálkoměrným prvkem MLS a očekává se, ţe bude instalován co nejdříve. Přesto, pokud na stejné RWY pokračuje vyuţívání ILS, připouští se dočasné vyuţívání radiových návěstidel systému ILS s MLS. 3.11.3.3 Rozšířené konfigurace MLS Připouští se rozšíření základní konfigurace MLS doplněním jedné nebo několika z následujících funkcí nebo zlepšených charakteristik: a) vybavení zpětného kurzu, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, b) vybavení úhlové informace podrovnání, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, c) DME/P, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, d) prostředky pro kódování a vysílání slov vedlejších doplňkových dat, připojený monitor, dálkové ovládání a indikaci, e) zajištění většího sektoru úměrného navedení, převyšující minima určené v ust. 3.11.5. Poznámka 1: Přestoţe je vypracován standard pro úhlovou funkci podrovnání, tato funkce není zavedena a neplánuje se její zavedení v budoucnosti.

Přenosové kanály

3.11.4.1.1 Uspořádání kanálů Úhlová funkce a funkce přenosu dat se uskutečňují na jednom z 200 kanálů, které vyuţívají kmitočty v pásmu 5 031,0 – 5 090,7 MHz, jak je uvedeno v Tab. A. 3.11.4.1.1.1 V případě nezbytnosti, pro uspokojení budoucích leteckých poţadavků, se mimo kanály uvedené v ust. 3.11.4.1.1 pouţijí doplňkové kanály v podpásmu 5 030,4 – 5 150,0 MHz. 3.11.4.1.2 Párování kanálů a DME Párování kanálů úhlové funkce a přenosu dat s kanálem měřiče vzdálenosti DME se provádí v souladu s Tab. A. 3.11.4.1.3 Kmitočtová tolerance Pracovní kmitočet pozemního zařízení se nesmí lišit o více neţ  10 kHz od přiděleného kmitočtu. Kmitočtová stabilita musí být taková, ţe při měření v průběhu 1 sekundy není odchylka od jmenovitého pracovního kmitočtu větší neţ  50 Hz. 3.11.4.1.4

Vysokofrekvenční spektrum signálu

3.11.4.1.4.1 Vysílaný signál musí být takový, ţe během doby vysílání střední hustota výkonu ve výšce 600 m (2 000 ft) měřená v pásmu širokém 150 kHz se

3 - 43

15.11.2012 Změna č. 87

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

středem na kmitočtu vzdáleném o 840 kHz nebo více 2 od jmenovité hodnoty nepřevýší – 94,5 dBW/m pro úhlové signály a data. 3.11.4.1.4.2 Vysílaný signál musí být takový, ţe během doby vysílání střední hustota výkonu za hranicí vzdálenosti 4 800 m (2,6 NM) z jakýchkoliv antén a pro výšku pod 600 m (2 000 ft) nesmí překročit – 94,5 2 dBW/m pro úhlové navádění nebo datové signály, při měření v pásmu o šířce 150 kHz se středem 840 kHz nebo více od jmenovitého kmitočtu. Poznámka 1: Poţadavky v 3.11.4.1.4.2 jsou pouţitelné tehdy, jestliţe provozní pokrytí jiné pozemní stanice MLS přesahuje radiový horizont uvaţované pozemní stanice. Poznámka 2: Výkladový materiál pro plánování kmitočtů MLS je uveden v ust. 9.3 Dodatku G. 3.11.4.2 Polarizace Vysílání na kmitočtech všech pozemních zařízení má jmenovitou vertikální polarizaci. Vliv libovolné sloţky mající horizontální polarizaci nesmí vyvolat zhoršení úhlové informace větší neţ 40 % od povolené hodnoty PFE, kdyţ se palubní anténa otočí o 30° od svislé polohy, nebo vyvolat překročení limitní hodnoty PFE. 3.11.4.3

Uspořádání časového multiplexu

3.11.4.3.1 Úhlové informace i data se předávají na jediném kmitočtu s časovým multiplexem. 3.11.4.3.2 Synchronizace Vysílání různých části úhlového pozemního zařízení a přenosu dat jsou časově synchronizována pro zajištění provozu na společném kmitočtovém kanálu bez rušení. 3.11.4.3.3 Opakovací kmitočet funkcí Kaţdá vysílaná funkce se opakuje s následujícím kmitočtem: Funkce

Kurz přiblíţení Kurz přiblíţení s vysokou opakovací rychlostí Zpětný kurz (nezdařené přiblíţení) Sestupový úhel přiblíţení Úhel podrovnání Základní data Doplňková data

3.11.4.3.5 Následnost funkcí Časový interval mezi opakovaným vysíláním funkcí se určí takovým způsobem, který zajišťuje ochranu proti synchronním poruchám. Poznámka 1: Kaţdé vysílání funkce je nezávislé vysílání, které se můţe uskutečnit v libovolném místě časového multiplexu (s výjimkou zpětného kurzu, kterému musí předcházet slovo č. 2 základních dat). Poznámka 2: V ust. 2.1.4 Dodatku G jsou uvedeny některé následnosti, ochraňující před synchronními poruchami. 3.11.4.4

Preambule

3.11.4.4.1 Signál preambule se vysílá do celého příslušného prostoru krytí pro identifikaci následující funkce. Preambule sestává z periody určeného nosného vysokofrekvenčního signálu, referenčního časového kódu pro přijímač a identifikačního kódu funkce. Časování preambule je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-1. 3.11.4.4.2 Určení nosného vf signálu Vysílání preambule začíná periodou nemodulovaného nosného vf signálu, jak je specifikováno v Doplňku A, Tab. A-1. 3.11.4.4.3

Modulace a kódování

3.11.4.4.3.1 Diferenciální fázová modulace Kód preambule a dat dle specifikace v ust. 3.11.4.8 jsou vysílány diferenciální fázovou modulací nosného vysokofrekvenčního kmitočtu. „Nula“ je určena fázovým posunem 0°  10°, „jednička“ 180°  10°. Modulační rychlost je 15 625 baud. Vnitřní přesnost časování DPSK musí odpovídat specifikaci v ust. 3.11.4.3.4 výše. Během fázového přechodu se nesmí pouţívat amplitudová modulace. Čas přechodný nesmí převýšit 10 s a fáze musí v oblasti přechodu předbíhat nebo být opoţděna rovnoměrně.

Střední opakovací kmitočet (Hz), určený na interval 10 sekund 13  0,5 39 1,5 6,5  0,25 39  1,5 39  1,5 viz Doplněk A, Tab. A-7 viz Doplněk A, Tab. A-10 a A-12

3.11.4.3.3.1 Kde sektor úměrného navedení není větší neţ  40° a není předvídána funkce podrovnání nebo jiná doplňková funkce pro toto zařízení, měla by být pouţita vysoká opakovací rychlost pro kurz přiblíţení. Poznámka: Informace vyuţití je uvedena v ust. 2.3.3 Dodatku G. 3.11.4.3.4 Synchronizace funkcí Standardní časování pro kaţdou úhlovou a datovou funkci musí vyhovět specifikaci v Doplňku A, Tab. A-1

15.11.2012 Změna č. 87

aţ A-6 a A-8. Přesnost vnitřní synchronizace kaţdého uvedeného stavu musí odpovídat jmenovité hodnotě s tolerancí  2 s. Střední kvadratická odchylka (RMS) časové nestability musí být menší neţ 1 s. Poznámka 1: Synchronizace kaţdého uvedeného stavu ukazuje počátek intervalu času pro daný stav a ukončení stavu předchozího. Charakteristiky a synchronizace skutečného vysílání jsou definovány v příslušných ustanoveních. Poznámka 2: Informace o měření přesnosti časování jsou uvedeny v ust. 2.2.2 Dodatku G.

3.11.4.4.3.2 Referenční čas přijímače Kaţdá preambule obsahuje referenční čas přijímače 11101 (bity I1 aţ I5). Čas středního bodu posledního přechodu fáze v kódu je referenční čas přijímače. Kód referenčního času přijímače musí být potvrzen dekódováním platného identifikačního kódu funkce, následujícího bezprostředně po kódu referenčního času. 3.11.4.4.3.3 Identifikace funkce Kód pro identifikaci funkce následuje po kódu referenčního času. Kód sestává z 5 informačních bitů (I6 aţ I10), umoţňujících identifikaci 31 různých funkcí, a dvou paritních bitů (I11 aţ I12) následovně:

3 - 44

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

I6 0 0

I7 0 0

I8 1 1

Kód I9 1 0

1 0

1 1

0 1

0 0

0 0

0 0

1 1

1 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1

0 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1

0 0 0 1 1 0 0 0 1 1 1

1 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1

0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0

1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0

Funkce Azimut přiblíţení Vyšší rychlost azimutu přiblíţení Elevace přiblíţení Elevace podrovnání Zpětný azimut Azimut 360° Základní data 1 Základní data 2 Základní data 3 Základní data 4 Základní data 5 Základní data 6 Doplňková data A Doplňková data B Doplňková data C

I10 0 1

I11 0 0

I12 1 0

Poznámka 1: Mezi koncem kmitu „tam“ a počátkem kmitu „zpět“ je příslušná doba, kdy se nevysílá. Další informace jsou uvedeny v ust. 2.2.1. Dodatku G. Poznámka 2: Uvedené hodnoty maximálních úhlů kmitů uvaţují tu skutečnost, ţe pro zajištění odpovídajícího dekódování, úhel kmitu musí přesahovat hranice sektoru úměrného navedení, v krajním případě o polovinu šířky laloku (v ekvivalentních úhlových hodnotách). 3.11.4.5.2 Tolerance pozemního zařízení pro rychlost kmitání a časovou separaci mezi kmity „tam“ a „zpět“ musí být dostatečná pro splnění poţadavků uvedených v ust. 3.11.4.9. 3.11.4.5.3 Vysílání kmitů „tam“ a „zpět“ musí být symetricky rozloţeno okolo středních bodů uvedených v Tab. A-2 aţ A-5 Doplňku A. Střední bod kmitů a střed časových intervalů mezi kmity „tam“ a „zpět“ se musí krýt s tolerancí  10 s.

Poznámka: Kódy identifikace funkcí jsou vybrány tak, ţe paritní bity I11 a I12 vyhovují rovnicím: I6 + I7 + I8 + I9 + I10 + I11 = sudá veličina I6 + I8 + I10 + I12 = sudá veličina 3.11.4.5 Parametry úhlového navedení Informace úhlového navedení se kóduje časovými intervaly mezi středy přijatých hlavních laloků kmitajícího svazku „tam“ a „zpět“. V palubním zařízení se tento kód definuje jako lineární funkce času:

 = (To - t) .

v 2

kde: 

= úhel navedení v kurzu (podrovnání) ve skupinách,

t

= časový interval mezi středy hlavních laloků „tam“ a „zpět“.

nebo

sestupu kmitajících

TO = časový interval mezi středy kmitajících hlavních laloků „tam“ a „zpět“, odpovídající 0. v

= konstantní rychlost kmitání ve stupních za mikrosekundu.

3.11.4.5.1 Význam a rozsah parametrů úhlového navedení je následující: Funkce

Maximální úhel kmitu (o)

Hodnota t pro maximální úhel kmitu (s)

To (s)

v (0/s)

Kurz přiblíţení

- 62° aţ + 62°

13 000

6 800

0,020

- 42° aţ + 42°

9 000

4 800

0,020

- 42° aţ + 42°

9 000

4 800 - 0,020

- 1,5° aţ + 29,5°

3 500

3 350

0,020

- 2° aţ + 10°

3 200

2 800

0,010

Kurz přiblíţení s vysokou rychlostí opakování Zpětný kurz Úhel sestupu Úhel podrovnání

3.11.4.6

Funkce kurzového navedení

3.11.4.6.1 Kaţdé vysílání úhlu navedení kurzu sestává z kmitu „tam“ ve směru hodinových ručiček, následovaného kmitem „zpět“ proti směru hodinových ručiček, pozorováno shora od antény. Pro kurz přiblíţení se hodnota úhlu zvětšuje ve směru „tam“, pro zpětný kurz ve směru „zpět“. Poznámka: Zobrazení konvence kmitání je uvedeno v ust. 2.3.1 Dodatku G. 3.11.4.6.2 Sektorové signály Formát vysílání libovolné úhlové funkce musí obsahovat časový interval pro výběr palubní antény mimosektorovou indikací a kontrolní impulsy, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-2 a A-3. Vnitřní přesnost synchronizace sektorových signálů musí odpovídat vnitřní přesnosti přechodu DPSK, specifikované v ust. 3.11.4.3.4. 3.11.4.6.2.1 Identifikace pozemního zařízení MLS slouţící pro určitou RWY musí být identifikován čtyřmístnou skupinou písmen, začínající M. Toto označení bez prvního písmene se musí vysílat jako digitální slovo, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-7. Poznámka: Nepoţaduje se, aby pozemní zařízení MLS vysílalo informaci s identifikací za hranici sektoru krytí. V tom případě, kdy se informace o identifikaci kanálu MLS vyţaduje z provozních důvodů za hranici sektoru krytí, je ji moţno získat od všesměrového zařízení DME (viz níţe ust. 3.11.5.5.2 a ust. 8.2 v Dodatku G). 3.11.4.6.2.1.1 Signál se vysílá na datovém kanálu funkcí přiblíţení a zpětného kurzu. 3.11.4.6.2.1.2 Bit kódu v časové mezeře předtím určené pro alternativní indikaci pozemního zařízení (Morse) následující za preambulí azimutu, musí být nastaven na „NULA“. 3.11.4.6.2.2 Signál výběru palubní antény Signál pro výběr palubní antény se vysílá jako „NULA“ DPSK signálu v trvání 6 bitů. Signál musí být v celém prostoru krytí, ve kterém se předpokládá zavedení v kurzu nebo zpětném kurzu.

3 - 45

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Poznámka: Signál dává moţnost výběru nejvhodnější antény, pokud je na palubě více antén. 3.11.4.6.2.3 Impulsy mimosektorové indikace Kde jsou pouţity impulsy mimosektorové indikace, musí být: a) větší neţ jakýkoliv naváděcí signál mimo sektor krytí, b) nejméně o 5 dB menší neţ úroveň vykrývacího signálu „leť vpravo“ („leť vlevo“) ve vykrývacím sektoru a c) nejméně o 5 dB menší neţ úroveň kmitajícího hlavního laloku v prostoru úměrného navedení. Trvání kaţdého impulsu, měřené na bodech poloviční amplitudy, musí být nejméně 100 s a časy náběţné a sestupové hrany menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.3.1 Je-li poţadováno, mohou být postupně vysílány dva impulsy v kaţdém časovém intervalu mimosektorové indikace. Kdyţ je pouţit pár impulsů, je trvání kaţdého z nich nejméně 50 s a časy náběţné a sestupové hrany musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.3.2 Vysílání impulsů indikace mimo prostor krytí z antén přesahujícím se krytím musí být odděleno nejméně o 10 s. 3.11.4.6.2.4 Ze země vysílané kontrolní signály Poznámka: Ve formátu signálu kurzového navedení je rezervován čas pro budoucí pouţití ze země vysílaných kontrolních signálů. 3.11.4.6.2.5 Vykrývací navedení Kde je sektor úměrného navedení menší neţ minimální krytí, specifikované v ust. 3.11.5.2.2.1.1 a) a 3.11.5.2.2.2 a), sektor krytí se doplňuje vykrývacím navedením – vysíláním vykrývacích impulsů „leť vlevo“ („leť vpravo“) ve formátech funkcí kurzu přiblíţení s vyšší opakovací rychlostí a zpětného kurzu. Alternativně je moţné vykrývací navedení kmitáním laloku na určený sektor úměrného navedení pro indikaci „leť vlevo“ („leť vpravo“), jak je třeba, kdyţ dekódované úhly převyšují limity krytí úměrného navedení. 3.11.4.6.2.5.1 Informace vykrývacího navedení se dává vysíláním párů impulsů v intervalech času úhlového kmitání. Jeden pár sestává z jednoho impulsu hraničícího s časem na začátku kmitu „tam“ a jednoho impulsu hraničícího s časem ukončení kmitu „zpět“. Druhý pár sestává z jednoho impulsu hraničícího s časem konce kmitu „zpět“. Vykrývací signál „leť vpravo“ představuje kladné a „leť vlevo“ záporné úhly. Trvání kaţdého vykrývacího impulsu je 50 s s tolerancí  5 s. Přepínací čas vysílače mezi vykrývacími impulsy a vysíláním kmitání laloků nesmí převýšit 10 s. Náběhový čas kaţdého impulsu, který není přilehlý ke kmitu laloku, musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.5.2 Charakteristiky signálu základních vykrývacích impulsů v prostoru jsou následující: a) při letu pravým sektorem vykrytí, signál vykrývacího navedení „leť vpravo“ převyšuje boční

laloky kmitajícího laloku a další signály navedení a mimosektorovou indikaci nejméně o 5 dB, b) při letu levým sektorem vykrytí signál vykrývacího navedení „leť vlevo“ převyšuje boční laloky kmitajícího laloku a další signály navedení a mimosektorovou indikaci nejméně o 5 dB, c) v prostoru úměrného navedení signály vykrývací musí být nejméně o 5 dB pod úrovní hlavního kmitajícího laloku. 3.11.4.6.2.5.3 Hustota výkonu vykrývacího signálu musí vyhovět poţadavkům v ust. 3.11.4.10.1. Poznámka 1: Dodatek G, ust. 2.3.4 obsahuje informace o: a) časovém uspořádání vykrytí a kmitání hlavního laloku, b) obálce impulsů v přechodném prostoru mezi vykrývacími a kmitajícími signály, c) změny konvence vykrývání („leť vpravo“, „leť vlevo“). Poznámka 2: Limity úměrného navedení jsou vysílány v základních datech podle specifikace v ust. 3.11.4.8.2. 3.11.4.7

3.11.4.7.1 Konvence kmitů Pro sestupový úhel přiblíţení se úhel zvětšuje směrem nahoru. Nulová hodnota odpovídá horizontální rovině proloţené fázovým středem příslušné antény. Kaţdé naváděcí úhlové vysílání spočívá v kmitu „tam“ následovaného kmitem „zpět“. Kmit „tam“ je ve směru zvětšujících se úhlů. 3.11.4.7.2 Sektorový signál Ve formátu sestupové funkce přiblíţení je předvídán jeden impuls mimosektorové indikace. Kde je pouţit impuls mimosektorové indikace, musí být: 1) 2)

větší neţ jakýkoliv naváděcí signál v prostoru mimosektorové indikace, nejméně o 5 dB menší neţ naváděcí signál v naváděcím sektoru.

Časování mimosektorového signálu musí odpovídat tabulce A-4 Doplňku A. Trvání kaţdého impulsu, měřené v polovině amplitudy, musí být nejméně 100 s a náběţná a sestupová hrana musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.7.2.1 Je-li to nutné, musí se umoţnit následující vysílání dvou impulsů v kaţdé časové mezeře určené na označení bezpečné výšky nad překáţkami. Tam, kde se tyto páry impulsů pouţívají, musí být trvání kaţdého impulsu nejméně 50 μs a čas náběhové a sestupové hrany musí být menší neţ 10 μs. 3.11.4.8 Datové funkce Ve formátu signálu MLS je zabezpečeno vysílání základních a doplňkových dat. Poznámka: Poţadavky na pozemní zařízení vysílače dat, týkající se prostoru působnosti a kontroly jsou specifikovány v ust. 3.11.5.4. 3.11.4.8.1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Sestupová naváděcí funkce

3 - 46

Vysílání dat

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Data musí být 3.11.4.4.3.1.

vysílána

dle

specifikace

v ust.

3.11.4.8.2 Struktura a časování základních dat Základní data jsou kódována do slov o 32 bitech sestávajících z preambule (12 bitů), specifikované v ust. 3.11.4.4, a obsahu dat, uvedeného v Doplňku A, tabulka A-7. Synchronizace základních dat je uvedena v Doplňku A, tabulka A-6. Obsah, maximální interval mezi vysíláním stejného slova a uspořádání slov musí odpovídat specifikacím v Doplňku A, tabulka A-7. Data obsahující číslicovou informaci musí být vysílána počínaje bitem nejniţšího významu a nejmenší dvojkové číslo představuje nejniţší limit ve zvyšování dvojkových kroků do maximální hranice, uvedené v Doplňku A, tabulka A-7. 3.11.4.8.2.1 Obsah základních dat Data specifikovaná v Doplňku A, tabulka A-7 jsou definována takto: a) vzdálenost antény kurzu přiblíţení od prahu je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou prahem kolmo na osu RWY, b) prostor úměrného krytí kurzu přiblíţení je limit sektoru, ve kterém je vysílání úměrné azimutu navedení, c) signál vykrývání musí ukázat metodu pro vytvoření vykrývacího signálu kurzu, d) minimální sestupový úhel je nejmenší úhel sestupu podél nulového azimutu definovaného v ust. 3.11.1, e) statut zpětného azimutu je provozní stav zařízení zpětného azimutu, f) statut DME je provozní stav zařízení DME, g) statut azimutu přiblíţení je provozní stav zařízení azimutu přiblíţení, h) statut sestupu přiblíţení je provozní stav zařízení sestupu přiblíţení, i) šířka laloku je pro danou funkci šířka anténního laloku podle ust. 3.11.1, j) vzdálenost DME je nejmenší vzdálenost mezi fázovým středem antény DME a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, k) magnetický kurz přiblíţení je úhel měřený v horizontální rovině ve směru pohybu hodinových ručiček od magnetického severu k nulovému azimutu přiblíţení, vycházejícímu z antény kurzu přiblíţení. Vrcholem měřeného úhlu je fázový střed antény kurzu přiblíţení, l) magnetický kurz zpětného přiblíţení je úhel měřený v horizontální rovině ve směru pohybu hodinových ručiček od magnetického severu k nulovému azimutu zpětného přiblíţení vycházejícímu z antény kurzu zpětného přiblíţení. Vrcholem úhlu je fázový střed antény kurzu zpětného přiblíţení, m) limit úměrného krytí zpětného azimutu je limit sektoru, ve kterém se vysílá úměrné vedení zpětného azimutu, n) identifikace pozemního zařízení MLS jsou poslední tři znaky identifikace systému

specifikované v ust. 3.11.4.6.2.1. Znaky se kódují z mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5) s vyuţitím bitů od b1 do b6. Poznámka 1: Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) je uvedena v Předpisu L 10/III. Poznámka 2: Bit b7 tohoto kódu můţe být vytvořen palubním přijímačem, doplněním bitu b 6. 3.11.4.8.3 Uspořádání a časování doplňkových dat Doplňková data jsou uspořádána ve slovech o 76 bitech, sestávajících z funkce preambule (12 bitů) podle ust. 3.11.4.4, adresy (8 bitů) podle Doplňku A, tabulka A-9 a obsahu dat a parity (56 bitů) podle Doplňku A, tabulky A-10, A-11, A-12, A-13 a A-15. Tři funkční identifikační kódy jsou rezervovány pro indikaci vysílání doplňkových dat A, doplňkových dat B a doplňkových dat C. Časování doplňkových dat je podle Doplňku A, tabulka A-8. Pouţívají se dva formáty slov doplňkových dat, jeden pro číslicová data a druhý pro data alfanumerických znaků. Data obsahující číslicové informace se vysílají s bitem nejvyššího významu jako prvním. Písmenné znaky ve slovech B1 – B39 dat se kódují podle mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5) s vyuţitím bitů b1 - b5, přitom bit b1 se vysílá jako první. Alfanumerické znaky v jiných slovech dat se kódují v souladu s IA-5 s pouţitím informačních bitů a 1 bit sudé parity se do kaţdého znaku doplňuje. Alfanumerická data se vysílají v pořadí, v jakém se mají číst. Sériové vysílání znaku začíná nejniţším bitem jako prvním a paritní bit je poslední. Poznámka 1: Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) je uvedena v Předpisu L 10/III. Poznámka 2: Doplňková data A jsou definována níţe v ust. 3.11.4.8.3.1. Doplňková data B jsou definována níţe v ust. 3.11.4.8.3.2. Doplňková data C se rezervují pro národní pouţití. 3.11.4.8.3.1 Obsah doplňkových dat A Datové poloţky, obsaţené ve slovech A1 – A4 doplňkových dat a specifikovaná v Doplňku A, tabulka A-10, jsou definovány následovně: a) vyosení antény azimutu přiblíţení je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou osou RWY, b) vzdálenost antény azimutu přiblíţení k referenčnímu bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, c) sesouhlasení azimutu přiblíţení s osou RWY je dáno minimálním úhlem mezi nulovým azimutem přiblíţení a osou RWY, d) systém souřadnic antény azimutu přiblíţení udává souřadnicový systém (rovinný nebo kuţelový) úhlových dat vysílaných anténou, Poznámka: Nehledě na to, ţe výše uvedený standard byl vypracován s cílem zajištění alternativních souřadnicových systémů, rovinný souřadnicový systém nebyl zaveden a zavedení se v budoucnosti neplánuje. e) výška antény kurzového přiblíţení je dána výškou fázového středu antény vztaţené k referenčnímu bodu MLS,

3 - 47

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

f) vyosení antény sestupu přiblíţení je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a svislou rovinou proloţenou osou RWY, g) vzdálenost referenčního bodu od prahu je vzdálenost měřená podél osy RWY od referenčního bodu MLS ke prahu RWY, h) výška antény sestupu přiblíţení je výška fázového středu antény vztaţené k referenčnímu bodu MLS, i) Převýšení počátečního bodu MLS je převýšení počátečního bodu měřené od střední hladiny moře (msl), j) výška prahu RWY je výška průsečíku prahu a osy RWY vztaţená k referenčnímu bodu MLS, k) vyosení DME je minimální vzdálenost fázového středu antény DME s vertikální rovinou proloţenou osou RWY, l) vzdálenost DME do referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény DME a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY, m) výška antény DME je výška fázového středu antény vztaţená k referenčnímu bodu MLS, n) vzdálenost konce dráhy je vzdálenost měřená podél osy RWY od konce dráhy k referenčnímu bodu MLS, o) vyosení antény zpětného azimutu je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou proloţenou osou RWY, p) vzdálenost zpětný azimut – referenční bod MLS je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, q) zaměření zpětného azimutu s osou RWY je minimální úhel mezi nulovým zpětným azimutem a osou RWY, r) systém souřadnic antény zpětného azimutu udává souřadnicový systém (rovinný nebo kuţelový) úhlových dat vysílaných anténou nezdařeného přiblíţení, Poznámka: Nehledě na to, ţe výše uvedený standard byl vypracován s cílem zajištění alternativních souřadnicových systémů, rovinný souřadnicový systém nebyl zaveden a zavedení se v budoucnosti neplánuje. s) výška antény zpětného azimutu je výška fázového středu antény vztaţená k referenčnímu bodu MLS. Poznámka: Definování dalších slov doplňkových dat A se neplánuje. 3.11.4.8.3.2 Obsah doplňkových dat B Slova doplňkových dat B jsou uvedena v Tab. A-11 a A-13 Doplňku A. 3.11.4.8.3.2.1 Postupy při pouţití MLS pro prostorovou navigaci (MLS/RNAV) V případě nezbytnosti se slova B1 – B39 doplňkových dat pouţijí pro přenos dat s cílem zajištění postupů MLS/RNAV. Připouští se rozdělení těchto dat do dvou oddělených bázi dat: jedna pro přenos v sektoru navedení a druhá pro přenos v sektoru zpětného azimutu. Data pro kaţdý postup se předávají do báze dat sektoru, ve kterém byl postup zahájen. Data

19.11.2009 Změna č. 84

nezdařeného přiblíţení se začleňují do báze dat, která obsahuje odpovídající postupy přiblíţení na přistání. 3.11.4.8.3.2.2 Struktura báze dat V případě pouţití se kaţdá báze následujícím způsobem:

dat vytváří

a) slovo mapy/CRC určuje rozměr báze dat, počet stanovených postupů, kontrolu s pouţitím cyklického kódu pro bázi dat, b) slova popisovače (deskriptoru) definují všechny v bázi dat uvedené postupy přiblíţení na přistání a vzletu, c) slova dat o bodech trati definují polohu a posloupnost bodů trati pro postupy. Poznámka: Struktura a kódování slov B1 – B39 doplňkových dat B je uvedena v Tab. A-14 aţ A-17. Vysvětlení kódování postupů s pouţitím MLS/RNAV je uvedeno v Dodatku G. 3.11.4.9 Přesnost systému Uváděné hodnoty přesnosti musí být dosaţeny s pravděpodobností 95 %, pokud není uvedeno jinak. Poznámka 1: Celkové limity přesnosti obsahují všechny chyby způsobené palubním vybavením a šířením radiových vln. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe limity chyb budou uplatňovány pro část letu, obsahující referenční výšku přiblíţení a referenční výšku zpětného kurzu. Informace o výkladu chyb MLS a jejich měření v rozsahu letové kontroly jsou uvedeny v ust. 2.5.2 Dodatku G. Poznámka 3: Pro určení přijatelných chyb pro moţné zkoušení v jiných bodech, neţ je referenční výška, přesnost specifikovaná pro referenční výšku musí být nejprve převedena z lineárních hodnot do úhlového ekvivalentu vycházejícího z antény. 3.11.4.9.1 Referenční výška MLS Referenční výška přiblíţení na přistání MLS je 15 m (50 ft). Povolená tolerance je +3 m (10 ft). Poznámka 1: Provozní nutností určení výšky referenčního bodu přiblíţení MLS je zabezpečit bezpečné vedení nad překáţkami a rovněţ bezpečnost a efektivní uţívání obsluhované RWY. Výšky uvedené v ust. 3.11.4.9.1 předpokládají RWY kódů 3 nebo 4, jak jsou definovány v Předpisu L 14. Poznámka 2: Současně referenční bod vytváří vhodný bod, ke kterému se můţe specifikovat přesnost a další parametry. Poznámka 3: Při stanovení výše uvedených hodnot referenčního bodu MLS bylo dohodnuto, ţe maximální vertikální vzdálenost mezi trajektorií letadla podle sestupové antény a trajektorií spodní části kol letadla, při přeletu prahu dráhy, činí 5,8 m (19 ft). Pro letadla přesahující toto kritérium mohou být stanoveny odpovídající hodnoty buď s cílem zajištění dostatečné rezervy výšky letadla nad prahem RWY, nebo pro odpovídající přizpůsobení se stanoveným provozním minimem. 3.11.4.9.2 Referenční výška zpětného kurzu MLS Referenční výška zpětného kurzu MLS má být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je +3 m (10 ft). Poznámka: Provozní hlediska pro určené referenční výšky zpětného kurzu MLS jsou pro určení

3 - 48

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 vhodného bodu, ke kterému můţe být specifikována přesnost a ostatní parametry funkcí.

Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 mají uhlové chyby v libovolném místě prostoru pokrytí následující limity:

3.11.4.9.3 PFE obsahuje ty kmitočtové sloţky chyb naváděcího signálu na výstupu palubního přijímače, které leţí pod 0,5 radiánu za sekundu pro naváděcí funkci kurzu, nebo 1,5 radiánu za sekundu pro naváděcí informaci elevace. Šum řízení (CMN) se skládá z kmitočtových sloţek chyb naváděcího signálu, které leţí nad 0,3 radiánu za sekundu pro informaci v kurzu nebo 0,5 radiánu za sekundu pro naváděcí informaci sestupu. Výstupní kmitočtový filtr pouţitý pro měření na přijímači je 10 radiánu za sekundu.

a) PFE nesmí být větší neţ  0,25, b) PFN nesmí být větší neţ  0,15.

3.11.4.9.4 Funkce navedení v kurzu přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí být v referenční výšce kurzu přiblíţení tyto parametry:

3.11.4.9.5.1 Povolené zhoršení V úhlu zpětného kurzu je povoleno lineární zhoršení PFE, PFN a CMN do následujících limitů v prostoru krytí:

a) PFE nesmí být větší neţ  6 m (20 ft), b) PFN nesmí být větší neţ  3,5 m (11,5 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  3,2 m (10,5 ft) nebo 0,1° podle toho, co je menší.

a) Ve vzdálenosti – limit PFE a PFN, vyjádřené v úhlu jako limit krytí podél prodlouţené osy RWY jsou 2krát větší neţ hodnoty specifikované pro referenční výšku zpětného azimutu. Limit CMN, vyjádřený úhlově ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) od konce RWY podél prodlouţené osy RWY, je 1,3krát větší neţ hodnota specifikovaná pro referenční výšku zpětného kurzu. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN, vyjádřené v úhlu  20 jsou 1,5krát větší neţ hodnoty ve stejné vzdálenosti od referenční výšky zpětného kurzu podél prodlouţené osy RWY. Limit CMN v úhlu  20 je 1,3krát větší neţ hodnota pro stejnou vzdálenost od referenční výšky zpětného kurzu, měřená podél prodlouţené osy RWY. c) V úhlu sestupu – limit PFE a PFN se nesmí zhoršit do úhlu 9. Limit PFE a PFN pro úhel 15 je 2krát větší neţ hodnota povolená pod elevací 9 pro stejný úhel a vzdálenost. Limit CMN se nemění s úhlem sestupu. d) Maximální limit CMN. Maximální hodnota CMN nepřevyšuje 0,2 v libovolném místě prostoru činnosti.

3.11.4.9.4.1 Doporučení. V referenční výšce přiblíţení by nemělo být PFE větší neţ  4 m (13,5 ft). 3.11.4.9.4.2 Lineární přesnosti specifikované pro referenční výšku musí být udrţeny v celé oblasti povrchu RWY, uvedené v ust. 3.11.5.2.2.1.2, s výjimkou povoleného zhoršení podle ust. 3.11.4.9.4.3. 3.11.4.9.4.3 Povolené zhoršení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 se mohou v úhlu kurzu přiblíţení PFE, PFN a CMN lineárně zhoršovat do následujících limitů v prostoru krytí: a) Ve vzdálenosti – limit PFE a PFN, vyjádřený v úhlové hodnotě vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY, podíl prodlouţené RWY je dvojnásobek hodnot vyjádřených pro referenční výšku. Ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY v prodlouţení osy RWY při minimálním sestupovém úhlu limit CMN činí 0,1°. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN, určené pro úhly + 40 nebo – 40, musí být 1,5krát větší neţ hodnoty určené pro stejnou vzdálenost od referenční výšky podél prodlouţené osy RWY. c) V úhlu sestupu – limit PFE a PFN se nesmí zhoršit aţ do sestupového úhlu 9. Limit PFE a PFN, vyjádřené v úhlu při sestupovém úhlu 15 z fázového středu antény kurzu přiblíţení, musí být 2krát větší neţ hodnota povolená pod 9 ve stejné vzdálenosti od referenční výšky pro stejný azimut. CMN se nesmí horšit v závislosti na elevaci. d) Maximální limit CMN. Limity CMN nepřevyšují 0,2 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.4.3.1 Doporučení. Limit CMN by neměl přesahovat 0,1 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.4.4

Maximální úhlové limity PFE a PFN.

3.11.4.9.5 Funkce zpětného kurzu V referenční výšce zpětného kurzu musí funkce zajišťovat následující parametry: a) PFE nesmí být větší neţ  6 m (20 ft), b) sloţka PFN nesmí být větší neţ  3,5 m (11,5 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  3,2 m (10,5 ft) nebo 0,1 podle toho, co je menší.

3.11.4.9.5.2 Maximální úhlové limity PFE a PFN. V libovolném místě prostoru činnosti uhlové chyby mají následující limity: a) PFE nesmí být větší neţ  0,50, b) PFN nesmí být větší neţ  0,30. 3.11.4.9.6 Funkce sestupu přiblíţení Pro zařízení umístěné pro sestupový úhel 3 nebo niţší, kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4, musí mít funkce sestupu přiblíţení na referenční výšce přiblíţení tyto hodnoty: a) PFE nesmí být větší neţ  0,6 m (2 ft), b) PFN nesmí být větší neţ  0,4 m (1,3 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  0,3 m (1 ft). 3.11.4.9.6.1 Povolené zhoršení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 se můţe sestupové úhlové PFE, PFN a CMN lineárně zhoršovat k následujícím limitům v prostoru krytí:

3 - 49

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

a) Ve vzdálenosti – limity PFE a PFN, vyjádřené úhlově ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY na minimálním sestupovém úhlu, jsou 0,2. Ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY v prodlouţení osy RWY při minimálním sestupovém úhlu limit CMN činí 0,1. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN v úhlu kurzu  40 jsou 1,3krát větší neţ hodnota podél prodlouţené osy RWY ve stejné vzdálenosti od referenční výšky přiblíţení MLS. Limit CMN v úhlu kurzu  40 je 1,3krát větší neţ hodnota podél prodlouţené osy RWY ve stejné vzdálenosti od referenční výšky přiblíţení MLS. c) V sestupovém úhlu – pro sestupové úhly nad minimálním sestupovým úhlem nebo 3 podle toho, co je menší, aţ do maximálního úhlu úměrného navedení a v místě bodů přímo nad referenční výškou přiblíţení limity PFE, PFN a CMN se mohou lineárně zhoršovat tak, ţe v sestupovém úhlu 15 jsou 2krát větší neţ pro referenční výšku přiblíţení. V ţádném případě nesmí CMN přímo nad referenční výškou překročit hodnotu  0,07. Pro ostatní oblasti krytí v úhlovém sektoru od minimálního sestupového úhlu aţ po maximální úhel úměrného navedení se zhoršení ve vzdálenosti a kurzovém úhlu řídí podle specifikace v ust. 3.11.4.9.6.1 a) a b). d) V prostoru mezi minimálním sestupovým úhlem a úhlem rovným 60 % minimálního sestupového úhlu se limity PFE, PFN a CMN nemění v závislosti na úhlu. Pro sestupové úhly pod 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí specifikovaného v ust. 3.11.5.3.2.1.2 a pro body přímo nad referenční výškou přiblíţení MLS se limity PFE, PFN a CMN vyjádřené úhlově mohou lineárně zhoršovat aţ na 6krát větší hodnoty, neţ jsou pro referenční výšku přiblíţení. Pro ostatní oblasti krytí od sestupového úhlu 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí se zhoršení se vzdáleností a úhlem kurzu řídí podle ust. 3.11.4.9.6.1 a) a b). V ţádném případě nesmí PFE překročí 0,8 nebo CMN 0,4. e) Maximální limit CMN. při hodnotách sestupového úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu limity CMN nesmí být větší neţ 0.2 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.6.2 Maximální úhlové limity PFE a PFN Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 mají úhlové chyby v libovolném místě prostoru pokrytí při hodnotách sestupového úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu následující limity: a) PFE nesmí být větší neţ  0,25°, b) PFN nesmí být větší neţ  0,15°. 3.11.4.9.6.3 Doporučení. Limit na lineární zhoršení PFE, PFN a CMN, vyjádřený v úhlových podmínkách v úhlu pod 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe, by měla být 3krát hodnota povolená pro referenční výšku přiblíţení.

19.11.2009 Změna č. 84

Poznámka: Pro ostatní oblast krytí uvnitř úhlového sektoru mezi 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí, zhoršení ve vzdálenosti a azimutu se řídí podle ustanovení 3.11.4.9.6.1 a) a b). 3.11.4.9.6.4 Doporučení. Maximální hodnota CMN. Při hodnotách úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu by hodnoty CMN neměly překročit 0,1° v libovolné části oblasti krytí. 3.11.4.9.6.5 Doporučení. PFE by nemělo být větší neţ 0,35 a CMN 0,2. 3.11.4.9.6.6 Zařízení pro sestup přiblíţení nastavené pro minimální sestupový úhel větší neţ 3 musí mít v prostoru krytí úhlové přesnosti ne horší, neţ jsou specifikovány pro zařízení s minimálním sestupovým úhlem 3. 3.11.4.10

Hustota výkonu

3.11.4.10.1 Hustota výkonu pro DPSK, vykrývací a úhlové naváděcí signály musí mít za všech povětrnostních podmínkách v libovolném bodě uvnitř prostoru krytí následující hodnoty, s výjimkou specifikovanou v ust. 3.11.4.10.2.

Funkce

DPSK (dBW/m2)

Úhlový signál (dBW/m2) o

1

o

2

o

3

(šířka svazku)

Vykrývací signál (dBW/m2)

Kurz přiblíţení

-89,5

-85,7

-79,7

-76,2

-88,0

Kurz přiblíţení s vyšší rychlostí opakování

-89,5

-88,0

-84,5

-81,0

-88,0

Zpětný kurz

-89,5

-88,0

-82,7

-79,2

-88,0

Sestup přiblíţení

-89,5

-88,0

-84,5

N/A

N/A

N/A - neuplatňuje se Poznámka: Výše uvedená tabulka specifikuje minimální hustoty výkonu pro vykrývající signály a kmitající signály. Poměrné hodnoty těchto dvou signálů jsou uvedeny v ust. 3.11.4.6.2.5.2. 3.11.4.10.2 Hustota výkonu naváděcích signálů v kurzových úhlech přiblíţení musí být větší, neţ je specifikováno v ust. 3.11.4.10.1, nejméně: a) o 15 dB v referenční výšce přiblíţení, b) o 5 dB pro 1 nebo o 9 dB pro 2 nebo širší anténní lalok ve vzdálenosti 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY u referenční výšky nebo v nejvzdálenějším bodě osy RWY, který je spojnicí se stanovištěm kurzové antény. Poznámka 1: Blízko povrchu RWY zařízení kurzu přiblíţení normálně dodá hustotu výkonu větší, neţ je specifikováno v ust. 3.11.4.10.1 pro pomoc pozemnímu provozu. Dodatek G uvádí podklady pro nároky širšího anténního laloku a obálky. Poznámka 2: Specifikace pro krytí v ust. 3.11.5.2.2 a 3.11.5.3.2 obsahují opatření pro místa omezených podmínek instalací pozemních zařízení, ve kterých není moţné dosáhnout hustoty výkonu podle ust. 3.11.4.10.2.

3 - 50

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.11.4.10.3 šíření

Relativní hustota výkonu vícecestného

3.11.4.10.3.1 V rámci pokrytí azimutu MLS ve výšce 60 m (200 ft) nad prahem dráhy musí být doba trvání odraţeného signálu snímacího laloku, jehoţ hustota výkonu je vyšší neţ 4 dB pod hustotou výkonu signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování, kratší neţ 1 sekunda, z pohledu letadla na publikovaném přiblíţení. 3.11.4.10.3.2 V rámci sektoru úměrného navedení azimutu MLS pod 60 m (200 ft) nad prahem dráhy musí být hustota výkonu jakéhokoliv odraţeného signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování niţší neţ 10 dB nad hustotou výkonu signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování. Na ose RWY nesmí tento odraţený signál degradovat tvar sledovacího laloku úhlu a vytvářet chybu na výstupu přijímače mimo tolerance stanovené v ust. 3.11.4.9. 3.11.4.10.3.3 V rámci pokrytí elevace MLS musí být doba trvání odraţeného signálu snímacího laloku sestupového vedení, jehoţ hustota výkonu je vyšší neţ 4 dB pod hustotou výkonu signálu snímacího laloku sestupového vedení, kratší neţ 1 sekunda, z pohledu letadla na publikovaném přiblíţení. 3.11.5

Charakteristiky pozemního zařízení

3.11.5.1 Synchronizace a monitorování Synchronizace časově rozděleného multiplexního vysílání úhlových naváděcích signálů a vysílání dat, která je uvedena v ust. 3.11.4.3.3, se musí monitorovat. Poznámka: Specifické poţadavky na monitorování pro různé funkce MLS jsou uvedeny v ust.3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3. 3.11.5.1.1 Zbytkové vyzařování funkcí MLS Zbytkové vyzařování funkcí MLS v době, kdy vyzařuje (vysílá) jiná funkce, musí být nejméně 70 dB pod úrovní při vysílání. Poznámka: Přijatelná úroveň zbytkového vyzařování pro danou funkci je úroveň, která nemá příznivý vliv na přijetí funkce a závisí na stanovišti zařízení a poloze letadla. 3.11.5.2

Zařízení kurzového navedení

3.11.5.2.1 Charakteristiky kmitajícího laloku Pozemní kurzová anténa musí vytvářet lalok úzký ve vodorovné a široký ve svislé rovině, který kmitá horizontálně mezi limitními hodnotami sektoru úměrného navedení. 3.11.5.2.1.1 Souřadnicový systém Kurzové naváděcí informace musí být vyzařovány v kuţelovém nebo rovinném systému souřadnic. 3.11.5.2.1.2 Šířka anténního laloku Šířka anténního laloku nesmí překročit 4.

Poznámka: Cílem je zajistit, ţe přijatá obálka kmitajícího laloku v prostoru krytí nemá převýšit 250 s (odpovídá šířce 5) pro zajištění správného dekódování úhlu na palubním zařízení. 3.11.5.2.1.3 Strmost kmitajícího laloku Body – 10 dB na obálce laloku musí být rozloţeny od jeho středu nejméně na 0,76, ale ne více neţ 0,96 šířky. Poznámka: Popsaná strmost je pro stanoviště v prostředí bez mnohonásobných odrazů a s pouţitím vhodného filtru. Informace o strmosti a postranních lalocích jsou uvedeny v ust. 3.1 a 3.2 Dodatku G. 3.11.5.2.2 Krytí Poznámka: Diagramy ukazující zde specifikované poţadavky na krytí jsou na obrázcích G-5A, G-5B a G-6 v Dodatku G. 3.11.5.2.2.1 Azimut přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí pozemní zařízení pro azimut přiblíţení zajistit naváděcí informaci nejméně v následujícím objemu prostoru. 3.11.5.2.2.1.1 Prostor přiblíţení a) Horizontálně v sektoru  80 (jako pravidlo  40 od osy směrování antény), který začíná z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání. b) V podélném směru – od antény azimutu přiblíţení na přistání do bodu vzdáleného 41,7 km (22,5 NM). c) Vertikálně v rovině mezi: 1) spodním kuţelových povrchem, počínajícím z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání a postupující nahoru do dosaţení výšky na hranici prostoru činnosti v podélném směru 600 m (2 000 ft) nad horizontální rovinou, procházející přes fázový střed antény, a 2) vrchním kuţelovým povrchem, počínajícím z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání s úhlem 15 nad horizont do výšky 6 000 m (20 000 ft). Poznámka 1: Kde rušivé překáţky neumoţní spodní povrch navedení, není nutné zabezpečovat navedení pod spojnicí antény s jejich výškou. Poznámka 2: Kde je zjištěno, ţe existují chybné naváděcí informace mimo vyhlášený sektor krytí a příslušné provozní postupy nemohou dát potřebný výsledek, je moţné pouţít techniku sníţení těchto efektů. Technika obsahuje úpravu nastavení sektoru úměrného navedení nebo uţití signálů mimosektorové indikace. Podklady k pouţití této metody jsou v kapitole 8 Dodatku G. Poznámka 3: V případě, kdyţ konkrétní sektor úměrného navedení je menší neţ minimální prostor činnosti v horizontální rovině uvedený v ust. 3.11.5.2.2.1.1 a), jsou poţadovány signály navedení podle povolení uvedené v ust. 3.11.4.6.2.5. 3.11.5.2.2.1.2 Oblast RWY a) Horizontálně v sektoru  45 m (150 ft) na kaţdou stranu od osy RWY, počínaje koncem RWY a paralelně s osou podél RWY ve směru přiblíţení

3 - 51

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

na přistání aţ do spojení s prostorem minimálního provozního krytí, který je popsán v ust. 3.11.5.2.2.1.3. b) Vertikálně v rovině mezi: 1) horizontálním povrchem, který je 2,5 m (8 ft) nad nejvzdálenějším bodem RWY na hranici přímé viditelnosti azimutální antény, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení s úhlem náklonu 20 od horizontu do výšky 600 m (2 000 ft). Poznámka 1: Informace o určení tvaru dle b) 1) výše jsou uvedeny v ust. 2.3.6 Dodatku G. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe navedení pod linií přímé viditelnosti se můţe zajistit v těch případech, pokud kvalita signálu vyhovuje poţadavkům na přesnost, uvedeným v ust. 3.11.4.9.4. 3.11.5.2.2.1.2.1 Doporučení. Niţší úroveň krytí v oblasti RWY by měla být 2,5 m (8 ft) nad osou RWY. 3.11.5.2.2.1.2.2 Kde je poţadováno automatické přistání, pojíţdění nebo vzlet, niţší úroveň krytí nesmí být výše neţ 2,5 m (8 ft) nad osou RWY. Poznámka: Předpokládá se, ţe spodní hranice krytí ve výšce 2,5 m (8 ft) platí pro všechny RWY. Informace týkající se moţnosti pouţití menších hodnot, neţ jsou uvedeny v ust. 3.11.4.10.2 pro výšku 2,5 m (8 ft), jsou uvedeny v ust. 2.3.6 Dodatku G. 3.11.5.2.2.1.3 Prostor minimálního provozního krytí: a) V horizontální rovině – v rámci sektoru  10 od osy RWY a který začíná v referenčním bodu MLS. b) V podélném směru – od prahu RWY ve směru přiblíţení na přistání do hranice prostoru krytí v podélném směru, jak je uvedeno v ust. 3.11.5.2.2.1.1 b). c) Ve vertikální rovině mezi: 1) spodním povrchem, který prochází ve výšce 2,5 m (8 ft) nad prahem RWY a pokračuje nahoru do dosaţení výšky povrchu, který je uveden v ust. 3.11.5.2.2.1.1 c) 1), na hranici prostoru krytí v podélném směru, a 2) vrchním povrchem, uvedeným v ust. 3.11.5.2.2.1.1 c) 2). 3.11.5.2.2.1.4 Doporučení. Pozemní zařízení kurzu přiblíţení by mělo zajistit naváděcí informace do 30 nad horizont. 3.11.5.2.2.1.5 Minimální sektor úměrného navedení musí být dle tabulky XX. Tabulka XX Vzdálenost azimutální antény přiblížení k prahu RWY (AAT – Approach Azimuth antenna to Threshold distance)

Minimální proporcionální pokrytí

AAT < 500 m

± 8°

500 m < AAT < 3 100 m

± 6°

3 100 m < AAT

± 4°

19.11.2009 Změna č. 84

3.11.5.2.2.2 Zpětný kurz Pozemní zařízení zpětného kurzu musí dát informaci nejméně v následujícím objemu prostoru: a) Horizontálně v sektoru  20 od osy RWY, počínaje v anténě zpětného kurzu s pokračováním nejméně 18,5 km (10 NM) od konce RWY ve směru nezdařeného přiblíţení. b) Vertikálně v prostoru RWY mezi: 1) horizontálním povrchem 2,5 m (8 ft) nad nejvzdálenějším bodem RWY, který je na přímé viditelnosti s anténou, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení zpětného kurzu se sklonem 20 nad horizontem do výšky 600 m (2 000 ft). c) Vertikálně v oblasti zpětného kurzu mezi: 1) kuţelovým povrchem, počínajícím 2,5 m (8 ft) nad koncem RWY se sklonem 0,9 nad horizont, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení se sklonem 15 nad horizont do výšky 3 000 m (10 000 ft). Poznámka 1: Informace pro určení bodu dle b) 1) je uvedena v ust. 2.3.6 Dodatku G. Poznámka 2: Kde fyzikální charakteristiky RWY nebo překáţka znemoţňují dosaţení standardů dle b) a c) výše, není nutné zajišťovat vedení pod linií přímé dohlednosti. 3.11.5.2.2.2.1 Doporučení. Zařízení zpětného azimutu by mělo zajistit naváděcí informace do 30  nad horizont. 3.11.5.2.2.2.2 Minimální sektor úměrného navedení musí být  10 od osy RWY. Poznámka: Příslušná informace k aplikaci je uvedena v ust. 7.5 Dodatku G. 3.11.5.2.3


3.11.5.2.3.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí systémy monitorování kurzu přiblíţení a zpětného kurzu přerušit vysílání své příslušné funkce a dávat výstrahu na určená místa, pokud kterákoliv z následujících okolností trvá déle neţ určenou dobu: a) taková změna nepřesnosti způsobená pozemním zařízením v kurzu, ţe PFE na referenční výšce MLS nebo ve směru kteréhokoliv přibliţovacího radiálu převýší limity specifikované v ust. 3.11.4.9.4 a 3.11.4.9.5 na dobu delší neţ 1 sekunda, b) zmenšení vyzářeného výkonu na menší hodnoty, neţ jsou nutné pro splnění poţadavků v ust. 3.11.4.10.1 a 3.11.4.6.2.5.2, po dobu delší neţ 1 sekunda, c) chyba v preambuli DPSK, která se vyskytne více neţ 1krát za libovolný interval 1 sekundy, d) existence takové chyby v časovém multiplexu (TDM) určené úhlové funkce, ţe nejsou splněny poţadavky uvedené v ust.3.11.4.3.2 výše, a tento stav trvá déle neţ 1 s.

3 - 52

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Dodatku G.

Poradenský materiál je v kapitole 6

3.11.5.2.3.2 Konstrukce a provoz monitorovacího systému musí zajistit, ţe v případě poruchy monitoru bude na příslušném ovládacím místě dána výstraha. 3.11.5.2.3.3 Doba vysílání chybných naváděcích informací, včetně doby nulového vysílání, nesmí překročit dobu určenou v ust. 3.11.5.2.3.1. Jakékoliv pokusy o odstranění závady zásahem na provozované pozemní soupravě nebo zapnutí záloţní soupravy musí být ukončeny v této době, a jakákoliv doba (doby) nulového vysílání nesmí překročit 500 milisekund. Pokud chyba není odstraněna v povoleném čase, musí se vysílání přerušit. Po vypnutí nesmí být činěny pokusy o nové zahájení činnosti dříve neţ za 20 sekund. 3.11.5.2.4 Poţadavky na integritu a nepřetrţitost provozu kurzového zařízení MLS 3.11.5.2.4.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým zařízením MLS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.2.4.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým zařízením MLS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 1.0 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.2.4.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, musí být větší neţ: -6 a) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie II nebo kategorie III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). -6 b) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 30sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie III v plném rozsahu (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 4 000 hodin). 3.11.5.2.4.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, by -6 měla být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Podkladový materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v kapitole 11 Dodatku G. 3.11.5.2.5

Přesnost pozemního zařízení

3.11.5.2.5.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 nesmí podíl pozemního zařízení na střední chybě kurzu v místě referenční výšky MLS překročit ekvivalent hodnoty  3 m (10 ft). 3.11.5.2.5.2 Doporučení. Podíl pozemního zařízení na CMN v místě referenční výšky MLS by neměl s pravděpodobností 95 % překročit 1 m (3,3 ft), nebo 0,03° podle toho, co je menší. Poznámka 1: Tato hodnota je přístrojová chyba bez uvaţování efektů šíření vln. Poznámka 2: Podklady k měření tohoto parametru jsou v ust. 2.5.2 Dodatku G.

3.11.5.2.6 Umístění Poznámka 1: Není cílem omezovat instalace MLS tam, kde není moţné umístění pozemního kurzového zařízení v prodlouţené ose RWY. Poznámka 2: Podkladový materiál o kritických a citlivých prostorech úhlových antén je v ust. 4.3 Dodatku G. 3.11.5.2.6.1 Normálně má být anténa pozemního zařízení kurzu přiblíţení umístěna v prodlouţení osy RWY za koncem RWY a nastavena tak, aby vertikální rovina obsahující nulový kurz obsahovala výšku přiblíţení MLS. Umístění antény musí vyhovět poţadavkům na překáţky v Předpisu L 14. 3.11.5.2.6.2 Anténa pozemního zařízení zpětného kurzu má být normálně umístěna na prodlouţení osy před prahem RWY a nastavena tak, ţe vertikální rovina nulového kurzu obsahuje referenční výšku zpětného kurzu. 3.11.5.3

Zařízení sestupového navedení

3.11.5.3.1 Charakteristiky kmitajícího laloku Antény sestupového zařízení vytvářejí plochý, široký diagram, který je úzký ve svislé a široký ve vodorovné rovině a kmitá vertikálně v sektoru úměrného navedení. 3.11.5.3.1.1 Systém souřadnic Naváděcí informace úhlu sestupu a podrovnání musí být vyzařována v kuţelových souřadnicích. 3.11.5.3.1.2 Šířka anténního laloku Šířka anténního laloku nesmí překročit 2,5. 3.11.5.3.1.3 Strmost kmitajícího laloku Body – 10 dB na obálce laloku musí být vzdáleny od jeho středu nejméně 0,76, ale ne více neţ 0,96 šířky. Poznámka: Popsaná strmost laloku platí pro stanoviště bez odrazů s pouţitím vhodného filtru. Informace o strmosti a postranních lalocích jsou uvedeny v ust. 3.1 a 3.2 Dodatku G. 3.11.5.3.2 Krytí Poznámka: Diagramy zobrazující zde specifikované poţadavky na krytí jsou na Obr. G-10A Dodatku G. 3.11.5.3.2.1 Sestup přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí pozemní zařízení sestupu přiblíţení zajistit úměrné navedení nejméně v tomto prostoru: 3.11.5.3.2.1.1 Prostor přiblíţení na přistání: a) Stranově v sektoru, počínajícím v fázovém středu sestupové antény, úhel které je nejméně v rozsahu rovném sektoru úměrného navedení, který vytváří pozemní zařízení kurzu přiblíţení na hranici prostoru krytí v podélném směru. b) V podélném směru od sestupové antény ve směru přiblíţení do 37 km (20 NM) před prahem RWY. c) Vertikálně v rovině mezi: 1) spodním kuţelovým povrchem, počínajícím ve fázovém středu sestupové antény a pokračujícím nahoru do výšky na hranici krytí v podélném směru 600 m (2 000 ft) nad

3 - 53

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

horizontální rovinou procházející přes fázový střed antény, a 2) horním kuţelovým povrchem, počínajícím ve fázovém středu sestupové antény se sklonem 7,5 nad horizont do výšky 6 000 m (20 000 ft). Poznámka: Kde fyzikální charakteristiky prostoru přiblíţení znemoţňují dosaţení limitů podle a), b), c) 1) výše, není nutné zajišťovat navedení pod čárou přímé viditelnosti.

3.11.5.3.3.3 Doba, během které jsou vysílány chybné naváděcí informace, včetně doby nulového vysílání, nesmí překročit dobu uvedenou v ust. 3.11.5.3.3.1. Jakékoliv pokusy o obnovu činnosti zásahem na provozovaném pozemním zařízení nebo přepnutí na záloţní soupravu musí skončit během této doby, a jakákoliv doba (doby) nulového vysílání nesmí překročit 500 milisekund. Po vypnutí nesmí být činěn pokus o obnovu činnosti dříve neţ po uplynutí 20 sekund.

3.11.5.3.2.1.1.1 Doporučení. Pozemní zařízení sestupu přiblíţení by mělo zajistit sektor navedení nad 7,5, pokud je to nutné ke splnění provozních poţadavků.

3.11.5.3.4 Poţadavky na integritu a nepřetrţitost provozu sestupového zařízení MLS

3.11.5.3.2.1.2 Prostor minimálního provozního krytí: a) V horizontální rovině – v rámci sektoru  10 od osy RWY a který začíná v referenčním bodu MLS. b) V podélném směru – na vzdálenost 75 m (250 ft) od referenčního bodu MLS ve směru od prahu RWY do hranice prostoru krytí, jak je uvedeno v ust. 3.11.5.3.2.1.1 b). c) Ve vertikální rovině – mezi horním povrchem uvedeným v ust. 3.11.5.3.2.1.1 c) 2) a nejvyšším z následujících povrchů: 1) povrch ve výšce 2,5 m (8 ft) nad RWY, který je geometrickým místem bodů, nebo 2) povrch, začínající v referenčním bodu MLS a postupující nahoru aţ do dosaţení výšky na hranici prostoru krytí v podélném směru nepřesahující výšku povrchu uvedenou v ust. 3.11.5.3.2.1.1 c) 1). Poznámka: Informace k charakteristice horizontálního diagramu úhlu sestupu je uvedena v ust. 3.3 Dodatku G. 3.11.5.3.3


3.11.5.3.3.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí systémy pro monitorování úhlu sestupu a podrovnání přerušit vyzařování příslušných funkcí a dát výstrahu na určené ovládací místo, pokud kterákoliv z následujících podmínek trvá déle neţ specifikovanou dobu: a) změna pozemního zařízení působící podíl na střední chybě sestupu takový, ţe PFE na referenční výšce nebo jiném sestupu v souladu s vyhlášenými postupy přiblíţení překročí limity specifikované v ust. 3.11.4.9.6 po dobu delší neţ 1 sekunda, b) sníţení vyzářeného výkonu pod hodnoty nutné ke splnění poţadavků, specifikovaných v ust. 3.11.4.10.1, po dobu delší neţ 1 sekundy, c) chyba preambule DPSK, která se vyskytne více neţ 1krát za libovolný interval 1 sekundy, d) chyba synchronizace TDM pro jednotlivé úhlové funkce sestupu a podrovnání taková, ţe poţadavky, specifikované v ust. 3.11.4.3.2, nejsou splněny a tento stav trvá déle neţ 1 sekundu. Poznámka: Podkladový materiál je uveden v kapitole 6 Dodatku G. 3.11.5.3.3.2 Konstrukce a činnost monitorového systému musí přerušit vyzařování a dát výstrahu na určená ovládaná místa v případě, ţe dojde k závadě samého monitoru.

19.11.2009 Změna č. 84

3.11.5.3.4.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým zařízením MLS kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x -9 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.3.4.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým zařízením MLS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 1,0 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.3.4.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, musí být větší neţ -6 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupové zařízení MLS kategorie II a III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). 3.11.5.3.4.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, by -6 měla být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupové zařízení MLS kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Podkladový materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v kap. 11 Dodatku G. 3.11.5.3.5

Přesnost pozemního zařízení

3.11.5.3.5.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 nesmí podíl pozemních zařízení na střední chybě sestupu sloţky PFE v místě referenční výšky překročit ekvivalent chyby rovné  0,3 m (1 ft). 3.11.5.3.5.2 Doporučení. Podíl pozemních zařízení na CMN v místě referenční výšky by neměl s pravděpodobností 95 % překročit o  0,15 m (0,5 ft). Poznámka 1: Toto je přístrojová chyba, která neuvaţuje efekty šíření. Poznámka 2: Podklady pro měření tohoto parametru jsou uvedeny v ust. 2.5.2 Dodatku G. 3.11.5.3.6 Umístění Poznámka: Podklady o kritických oblastech pro sestupové antény jsou v ust. 4.2 Dodatku G. 3.11.5.3.6.1 Antény pozemního zařízení úhlu sestupu a podrovnání musí být umístěny stranou od RWY. Umístění antén musí být v souladu s poţadavky na překáţky, uvedenými v Předpisu L 14. 3.11.5.3.6.2 Anténa pozemního majáku sestupu přiblíţení se umisťuje tak, aby asymptoty minimálního sestupového úhlu protínaly práh v referenční výšce MLS.

3 - 54

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.11.5.3.6.2.1 Doporučení. Minimální sestupový úhel je normálně 3° a neměl by být vyšší kromě případů, kdy není moţné jinak zajistit bezpečnou výšku nad překáţkami. Poznámka: Předpokládá se, ţe minimální sestupový úhel větší neţ 3° je určen spíše provozními neţ technickými faktory.

3.11.5.4.2.4 Doporučení. Jestliţe se zajišťuje funkce zpětného azimutu, měla by být vysílána odpovídající slova doplňkových dat B. Poznámka: Obsah slov doplňkových dat je v Doplňku A, tabulka A-10, A-12 a A-15.

3.11.5.3.6.2.2 Doporučení. Sestupová anténa pozemního zařízení přiblíţení na přistání by měla být umístěna tak, aby výška bodu, který odpovídá dekódovanému signálu navedení po minimálním úhlu nad prahem RWY, nepřesahovala 18 m (60 ft). Poznámka: Vyosení sestupové antény vůči ose RWY způsobí, ţe signál sestupového navedení pro minimální úhel bude nad referenčním bodem přiblíţení.

3.11.5.4.3.1 Monitorový systém musí dát výstrahu na určené ovládací místo, jestliţe vyzařovaný výkon poklesne na menší hodnotu, neţ je nutná pro splnění poţadavků DPSK, specifikovaných v ust. 3.11.4.10.1.

3.11.5.3.6.3 Doporučení. Pokud ILS a MLS slouţí současně stejné RWY, referenční výšky ILS by měly být shodné v toleranci  1m (3 ft). Poznámka 1: Účelem je, aby se toto doporučení pouţilo jen v těch případech, kdy referenční výška ILS splňuje poţadavky na výšku podle ust. 3.1.5.1.4 a 3.1.5.1.5. Poznámka 2: Informace o společném umístění ILS a MLS jsou uvedeny v ust. 4.1 Dodatku G. 3.11.5.4 Prostor krytí a monitorování Poznámka 1: Podklady vztaţené k aplikaci dat jsou v ust. 2.7 Dodatku G. Poznámka 2: Nezbytnými daty jsou základní data a nezbytná doplňková data, uvedená ve slovech A1, A2, A3 a A4 doplňkových dat. 3.11.5.4.1

Základní data

3.11.5.4.1.1 Slova základních dat 1, 2, 3, 4 a 6 se musí vysílat v celém sektoru krytí azimutu přiblíţení. Poznámka: Uspořádání slov základních dat je uvedeno v Doplňku A, tabulka A-7. 3.11.5.4.1.2 Kde je uplatněno krytí zpětného azimutu, slova základních dat 4, 5 a 6 se musí vysílat v sektoru zpětného azimutu. 3.11.5.4.2

Doplňková data

3.11.5.4.2.1 Slova doplňkových dat A1, A2 a A3 se vysílají v sektoru krytí azimutu přiblíţení. 3.11.5.4.2.2 Kde je funkce zpětného azimutu, slova doplňkových dat A3 a A4 se vysílají v prostoru krytí zpětného azimutu. Poznámka: Slova B42 a B43 doplňkových dat jsou vysílána, případně místo slov A1 a A4, pro vyuţití v těch případech, kdyţ se vyţaduje kmitání antény za hranice prostoru působnosti, předpokládaného ve slovech A1 a A4. 3.11.5.4.2.3 V tom případě, kdy se pouţijí slova doplňkových dat B, vysílají se v celém sektoru přiblíţení, s výjimkou slov vytvářejících bázi postupů zpětného azimutu, které se vysílají v celém sektoru zpětného azimutu.

3.11.5.4.3


3.11.5.4.3.2 Jestliţe je zjištěná chyba v základních datech vysílaných do prostoru přiblíţení na přistání a opakuje se ve dvou po sobě jdoucích vysíláních, potom vysílání těchto dat a funkce přiblíţení na přistání se přeruší. 3.11.5.4.3.3 Jestliţe je zjištěná chyba v základních datech vysílaných do prostoru zpětného azimutu a opakuje se ve dvou po sobě jdoucích vysíláních, potom vysílání těchto dat a funkce zpětného azimutu se přeruší. 3.11.5.5

Měřič vzdálenosti

3.11.5.5.1 Informace DME musí být zajištěna nejméně v prostoru krytí kurzu přiblíţení a zpětného kurzu. 3.11.5.5.2 Doporučení. Informace DME by se měly vysílat všesměrově (azimut 360), jestliţe to vyţaduje provozní situace. Poznámka: Umístění DME je závislé na délce a profilu RWY a místním terénu. Podklady k umístění DME jsou uvedeny v ust. 7.1.6 Dodatku C a kapitole 5 Dodatku G. 3.11.6

Palubní výstroj

3.11.6.1

Funkce úhlu a přenosu dat

3.11.6.1.1

Přesnost

3.11.6.1.1.1 Kde hustota výkonu signálu DPSK a kmitajícího laloku jsou minimální hodnoty podle specifikace v ust. 3.11.4.10.1, palubní výstroj musí být schopná zpracovat signál a pro jakýkoliv dekódovaný úhel nesmí CMN překročit 0,1, s výjimkou toho, ţe CMN funkce zpětného azimutu nepřesáhne 0,2. Poznámka 1: Předpokládá se, ţe slova základních a doplňkových dat obsahující informaci podstatnou pro poţadovanou činnost se dekódují v čase a s celistvostí vhodnou pro zamýšlenou aplikaci. Poznámka 2: Informace vztahující se k získání a potvrzení úhlového navedení a funkcí dat je v ust. 7.3 Dodatku G. 3.11.6.1.1.2 Kde je hustota výkonu dostatečná, aby šum palubního přijímače byl zanedbatelný, palubní zařízení nesmí zhoršit přesnost dekódovaného úhlu naváděcího signálu více neţ  0,017 (PFE) a  0,015 (kurz) a  0,01 (CMN). 3.11.6.1.1.3 Pro získání přesného navedení 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY musí palubní zařízení

3 - 55

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Přijímače určené pouze pro činnost na vizuální zobrazovač mohou mít příslušný doplňkový filtr. Doplňkové informace o filtraci výstupních dat jsou uvedeny v ust. 7.4.2 Dodatku G.

působit CMN menší neţ 0,04 při hustotě výkonu uvedené v ust. 3.11.4.10.2 b). 3.11.6.1.2

Dynamický rozsah

3.11.6.1.4 Rušivá odezva sousedního kanálu. Vlastnosti přijímače specifikované v 3.11.6 výše musejí být splněny, kdyţ poměr mezi poţadovanými sledovanými signály a šumem vytvářeným signály sousedních kanálů v pásmu o šířce 150 kHz se středem okolo poţadovaného kmitočtu se rovná hodnotám nebo je větší neţ hodnoty poměru signál / šum (SNR): a) jak je stanoveno v tabulce X1, kdyţ hustota výkonu přijatá od poţadované pozemní stanice je rovna nebo větší neţ hodnoty uvedené v tabulce Y, nebo b) jak je stanoveno v tabulce X2, kdyţ hustota výkonu přijatá od poţadované pozemní stanice je mezi hodnotou minimální hustoty výkonu uvedené v ust. 3.11.4.10.1 a hodnotami uvedenými v tabulce Y.

3.11.6.1.2.1 Palubní zařízení musí být schopno zpracovat signál a musí být splněny vlastnosti uvedené v ust. 3.11.6.1.1.2, kdyţ hustota výkonu vyzařovaného signálu má libovolnou hodnotu mezi minimem, specifikovaným v ust. 3.11.4.10.1, do 2 maxima – 14,5 dBW/m . 3.11.6.1.2.2 Vlastnosti přijímače se nesmí zhoršit za specifikované limity, kdyţ maximální rozdíl úrovní, povolený dle ust. 3.11.6.1.2.1, existuje mezi výkonovými hodnotami jednotlivých funkcí. 3.11.6.1.3 úhlových dat

Charakteristiky

výstupního

filtru

3.11.6.1.3.1 Pro sinusové vstupní kmitočty výstupní filtr přijímače nesmí vyvolat změny amplitudy fázových poměrů v úhlových datech větší, ţe odpovídá jednopólové dolní propusti s úhlovým kmitočtem 10 rad/s, nebo větší neţ 20 %.

Tabulka Y Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

1°

2° 2

3° 2

-60,2 dBW/m2

Navádění při přiblíţení – azimut

-69,8 dBW/m

Navádění při přiblíţení – azimut – s vysokou rychlostí opakování

-74,6 dBW/m2

-69,5 dBW/m2

-65 dBW/m2

-71 dBW/m2

-65 dBW/m2

N/A

N/A (Poznámka 4)

N/A (Poznámka 4)

N/A (Poznámka 4)

Navádění při přiblíţení – elevace Zadní azimut

-63,8 dBW/m

Tabulka X1 SNR (Poznámka 1) Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

Data

1°

2°

3°


5 dB

24,7 dB

30,7 dB

34,3 dB


5 dB

19,9 dB

26 dB

29,5 dB

Navádění při přiblíţení – elevace

5 dB

23,5 dB

Zadní azimut (Poznámka 4)

5 dB

5,2 dB

29,5 dB 11,2 dB

N/A 14,8 dB

Tabulka X2 SNR (Poznámka 1) Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

Data

1°

2°

3°


5 dB

8,2 dB

14,3 dB

17,8 dB


5 dB

3,5 dB

9,5 dB

13 dB

Navádění při přiblíţení – elevace

5 dB

3,5 dB

9,5 dB

N/A

Zadní azimut (Poznámka 4)

5 dB

5,2 dB

11,2 dB

14,8 dB

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 56

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Poznámka 1: Je-li hustota výkonu vyzařovaného ţádaného signálu dostatečně vysoká na to, aby způsobila, ţe šumový příspěvek přijímače je nevýznamný, poţaduje se, aby příspěvek palubního CMN pro navádění v elevaci a azimutu přiblíţení (nikoliv pro zadní azimut) dle specifikace v ust. 3.11.6.1.1 byl sníţen, v porovnání s příspěvkem CMN v případě, kdy má hustota výkonu vyzařovaného poţadovaného signálu minimální hodnotu specifikovanou v ust. 3.11.4.10.1, a minimální hodnoty SNR jsou proto vyšší. Poznámka 2: Vztah mezi sousedními body označenými šířkami paprsku je lineární. Poznámka 3: Tyto hodnoty SNR musejí být ochráněny prostřednictvím pouţití kritéria kmitočtového odstupu, jak je vysvětleno v ust. 9.3 Dodatku G. Poznámka 4: Protoţe není změna v přesnosti navádění v zadním azimutu, kdyţ šum palubního přijímače můţe být povaţován za nevýznamný, stejné hodnoty SNR se pouţijí pro zadní azimut.

Tabulka A – Uspořádání kanálů DME a jejich párování s úhlovou informací MLS, DME/VOR a DME/ILS/MLS (viz. 3.5.3.3.3) Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů Kanál DME č. *1X **1Y *2X **2Y *3X **3Y *4X **4Y *5X **5Y *6X **6Y *7X **7Y *8X **8Y *9X **9Y *10X **10Y *11X **11Y *12X **12Y *13X **13Y *14X **14Y *15X **15Y *16X **16Y 17X 17Y 17Z 18X 18W 18Y 18Z 19X 19Y 19Z 20X

Kmitočet MHz 108,00 108,05 108,10 108,15 108,20 108,25 108,30

Kmitočet úhl. MLS MHz 5043,0 5043,3 5031,0 5031,3 5043,6 5043,9 5044,2 5044,5 5031,6

Kanál MLS č. 540 541 500 501 542 543 544 545 502

Kmitočet

DME/N

MHz 1025 1025 1026 1026 1027 1027 1028 1028 1029 1029 1030 1030 1031 1031 1032 1032 1033 1033 1034 1034 1035 1035 1036 1036 1037 1037 1038 1038 1039 1039 1040 1040 1041 1041 1041 1042 1042 1042 1042 1043 1043 1043 1044

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 57

Reţim DME/P Reţim IA Reţim FA s 36 21 12 24 36 21 36 21 12

s 42 27 18 30 42 27 42 27 18

Kmitočet MHz 962 1088 963 1089 964 1090 965 1091 966 1092 967 1093 968 1094 969 1095 970 1096 971 1097 972 1098 973 1099 974 1100 975 1101 976 1102 977 1103 978 1104 1104 979 979 1105 1105 980 1106 1106 981

Kód impulzů s 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Dotaz

Odpověď

Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 20W 20Y 20Z 21X 21Y 21Z 22X 22W 22Y 22Z 23X 23Y 23Z 24X 24W 24Y 24Z 25X 25Y 25Z 26X 26W 26Y 26Z 27X 27Y 27Z 28X 28W 28Y 28Z 29X 29Y 29Z 30X 30W 30Y 30Z 31X 31Y 31Z 32X 32W 32Y 32Z 33X

Kmitočet MHz 108,35 108,40 108,45 108,50 108,55 108,60 108,65 108,70 108,75 108,80 108,85 108,90 108,95 109,00 109,05 109,10 109,15 109,20 109,25 109,30 109,35 109,40 109,45 109,50 109,55 109,60

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5031,9 5044,8 5045,1 5045,4 5045,7 5032,2 5032,5 5046,0 5046,3 5046,6 5046,9 5032,8 5033,1 5047,2 5047,5 5047,8 5048,1 5033,4 5033,7 5048,4 5048,7 5049,0 5049,3 5034,0 5034,3 5049,6 5049,9 5050,2 5050,5 5034,6 5034,9 5050,8 5051,1 5051,4 5051,7 5035,2 5053,5 5052,0 5052,3 -

Kanál MLS č. 503 546 547 548 549 504 505 550 551 552 553 506 507 554 555 556 557 508 509 558 559 560 561 510 511 562 563 564 565 512 513 566 567 568 569 514 515 570 571 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1044 1044 1044 1045 1045 1045 1046 1046 1046 1046 1047 1047 1047 1048 1048 1048 1048 1049 1049 1049 1050 1050 1050 1050 1051 1051 1051 1052 1052 1052 1052 1053 1053 1053 1054 1054 1054 1054 1055 1055 1055 1056 1056 1056 1056 1057

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 58

Reţim IA Reţim FA Kmitočet s 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 -

s 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 -

MHz 981 1107 1107 982 1108 1108 983 983 1109 1109 984 1110 1110 985 985 1111 1111 986 1112 1112 987 987 1113 1113 988 1114 1114 989 989 1115 1115 990 1116 1116 991 991 1117 1117 992 1118 1118 993 993 1119 1119 994

Kód impulzů s 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď



Reţim DME/P Kanál DME č. 33Y 33Z 34X 34W 34Y 34Z 35X 35Y 35Z 36X 36W 36Y 36Z 37X 37Y 37Z 38X 38W 38Y 38Z 39X 39Y 39Z 40X 40W 40Y 40Z 41X 41Y 41Z 42X 42W 42Y 42Z 43X 43Y 43Z 44X 44W 44Y 44Z 45X 45Y 45Z 46X

Kmitočet MHz 109,65 109,70 109,75 109,80 109,85 109,90 109,95 110,00 110,05 110,10 110,15 110,20 110,25 110,30 110,35 110,40 110,45 , 110,50 110,55 110,60 110,65 110,70 110,75 110,80 110,85 110,90

Kmitočet úhl. MLS MHz 5052,6 5052,9 5035,8 5036,1 5053,2 5053,5 5053,8 5054,1 5036,4 5036,7 5054,4 5054,7 5055,0 5055,3 5037,0 5037,3 5055,6 5055,9 5056,2 5056,5 5037,6 5037,9 5056,8 5057,1 5057,4 5057,7 5038,2 5038,5 5058,0 5058,3 5058,6 5058,9 5038,8 5039,1 5059,2 5059,5 5059,8 5060,1 5039,4

Kanál MLS č. 572 573 516 517 574 575 576 577 518 519 578 579 580 581 520 521 582 583 584 585 522 523 586 587 588 589 524 525 590 591 592 593 526 527 594 595 596 597 528

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

Reţim FA

Kmitočet

MHz 1057 1057 1058 1058 1058 1058 1059 1059 1059 1060 1060 1060 1060 1061 1061 1061 1062 1062 1062 1062 1063 1063 1063 1064 1064 1064 1064 1065 1065 1065 1066 1066 1066 1066 1067 1067 1067 1068 1068 1068 1068 1069 1069 1069 1070

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

s 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12

s 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18

MHz 1120 1120 995 995 1121 1121 996 1122 1122 997 997 1123 1123 998 1124 1124 999 999 1125 1125 1000 1126 1126 1001 1001 1127 1127 1002 1128 1128 1003 1003 1129 1129 1004 1130 1130 1005 1005 1131 1131 1006 1132 1132 1007

3 - 59

Kód impulz ů s 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3




Reţim DME/P Kanál DME č. 46W 46Y 46Z 47X 47Y 47Z 48X 48W 48Y 48Z 49X 49Y 49Z 50X 50W 50Y 50Z 51X 51Y 51Z 52X 52W 52Y 52Z 53X 53Y 53Z 54X 54W 54Y 54Z 55X 55Y 55Z 56X 56W 56Y 56Z 57X 57Y 58X 58Y 59X 59Y **60X

Kmitočet MHz 110,95 111,00 111,05 111,10 111,15 111,20 111,25 111,30 111,35 111,40 111,45 111,50 111,55 111,60 111,65 111,70 111,75 111,80 111,85 111,90 111,95 112,00 112,05 112,10 112,15 112,20 112,25 -

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5039,7 5060,4 5060,7 5061,0 5061,3 5040,0 5040,3 5061,6 5061,9 5062,2 5062,5 5040,6 5040,9 5062,8 5063,7 5063,4 5063,7 5041,2 5041,5 5064,0 5064,3 5064,6 5064,9 5041,8 5042,1 5065,2 5065,5 5065,8 5066,1 5042,4 5042,7 5066,4 5066,7 -

Kanál MLS č. 529 598 599 600 601 530 531 602 603 604 605 532 533 606 607 608 609 534 535 610 611 612 613 536 537 614 615 616 617 538 539 618 619 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1070 1070 1070 1071 1071 1071 1072 1072 1072 1072 1073 1073 1073 1074 1074 1074 1074 1075 1075 1075 1076 1076 1076 1076 1077 1077 1077 1078 1078 1078 1078 1079 1079 1079 1080 1080 1080 1080 1081 1081 1082 1082 1083 1083 1084

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 60

Reţim IA Reţim FA s 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 -

s 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 -

Kmitočet MHz 1007 1133 1133 1008 1134 1134 1009 1009 1135 1135 1010 1136 1136 1011 1011 1137 1137 1012 1138 1138 1013 1013 1139 1139 1014 1140 1140 1015 1015 1141 1141 1016 1142 1142 1017 1017 1143 1143 1018 1144 1019 1145 1020 1146 1021

Kód impulzů s 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 12 30 12 30 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3




Reţim DME/P Kanál DME č. **60Y **61X **61Y **62X **62Y **63X **63Y **64X **64Y **65X **65Y **66X **66Y **67X **67Y **68X **68Y **69X **69Y 70X **70Y 71X **71Y 72X **72Y 73X **73Y 74X **74Y 75X **75Y 76X **76Y 77X **77Y 78X **78Y 79X **79Y 80X 80Y 80Z 81X 81Y

Kmitočet MHz 112,30 112,35 112,40 112,45 112,50 112,55 112,60 112,65 112,70 112,75 112,80 112,85 112,90 112,95 113,00 113,05 113,10 113,15 113,20 113,25 113,30 113,35 113,40 113,45

Kmitočet úhl. MLS MHz 5067,0 5067,3 5067,6

Kanál MLS č. 620 621 622

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

Reţim FA

Kmitočet

MHz 1084 1085 1085 1086 1086 1087 1087 1088 1088 1089 1089 1090 1090 1091 1091 1092 1092 1093 1093 1094 1094 1095 1095 1096 1096 1097 1097 1098 1098 1099 1099 1100 1100 1101 1101 1102 1102 1103 1103 1104 1004 1104 1105 1105

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 2 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36

s 36 21 36

s 42 27 42

MHz 1147 1022 1148 1023 1149 1024 1150 1151 1025 1152 1026 1153 1027 1154 1028 1155 1029 1156 1030 1157 1031 1158 1032 1159 1033 1160 1034 1161 1035 1162 1036 1163 1037 1164 1038 1165 1039 1166 1040 1167 1041 1041 1168 1042

3 - 61

Kód impulzů s 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 15 12 30

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3




Reţim DME/P Kanál DME č. 81Z 82X 82Y 82Z 83X 83Y 83Z 84X 84Y 84Z 85X 85Y 85Z 86X 86Y 86Z 87X 87Y 87Z 88X 88Y 88Z 89X 89Y 89Z 90X 90Y 90Z 91X 91Y 91Z 92X 92Y 92Z 93X 93Y 93Z 94X 94Y 94Z 95X 95Y 95Z 96X

Kmitočet MHz 113,50 113,55 113,60 113,65 113,70 113,75 113,80 113,85 113,90 113,95 114,00 114,05 -114,10 114,15 114,20 114,25 114,30 114,35 114,40 114,45 114,50 114,55 114,60 114,65 114,70 114,75 114,80 114,85 114,90

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5067,9 5068,2 5068,5 5068,8 5069,1 5069,4 5069,7 5070,0 5070,3 5070,6 5070,9 5071,2 5071,5 5071,8 5072,1 5072,4 5072,7 5073,0 5073,3 5073,6 5073,9 5074,2 5074,5 5074,8 5075,1 5075,4 5075,7 5076,0 5076,3 -

Kanál MLS č. 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1105 1106 1106 1106 1107 1107 1107 1108 1108 1108 1109 1109 1109 1110 1110 1110 1111 1111 1111 1112 1112 1112 1113 1113 1113 1114 1114 1114 1115 1115 1115 1116 1116 1116 1117 1117 1117 1118 1118 1118 1119 1119 1119 1120

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 62

Reţim IA Reţim FA s 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 -

s 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 -

Kmitočet MHz 1042 1169 1043 1043 1170 1044 1044 1171 1045 1045 1172 1046 1046 1173 1047 1047 1174 1048 1048 1175 1049 1049 1176 1050 1050 1177 1051 1051 1178 1052 1052 1179 1053 1053 1180 1054 1054 1181 1055 1055 1182 1056 1056 1183

Kód impulzů s 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3




Reţim DME/P Kanál DME č. 96Y 96Z 97X 97Y 97Z 98X 98Y 98Z 99X 99Y 99Z 100X 100Y 100Z 101X 101Y 101Z 102X 102Y 102Z 103X 103Y 103Z 104X 104Y 104Z 105X 105Y 105Z 106X 106Y 106Z 107X 107Y 107Z 108X 108Y 108Z 109X 109Y 109Z 110X 110Y 110Z

Kmitočet MHz 114,95 115,00 115,05 115,10 115,15 115,20 115,25 115,30 115,35 115,40 115,45 115,50 115,55 115,60 115,65 115,70 115,75 115,80 115,85 115,90 115,95 116,00 116,05 116,10 116,15 116,20 116,25 116,30 116,35 -

Kmitočet úhl. MLS MHz 5076,6 5076,9 5077,2 5077,5 5077,8 5078,1 5078,4 5078,7 5079,0 5079,3 5079,6 5079,9 5080,2 5080,5 5080,8 5081,1 5081,4 5081,7 5082,0 5082,3 5082,6 5082,9 5083,2 5083,5 5083,8 5084,1 5084,4 5084,7 5085,0 5085,3

Kanál MLS č. 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

MHz 1120 1120 1121 1121 1121 1122 1122 1122 1123 1123 1123 1124 1124 1124 1125 1125 1125 1126 1126 1126 1127 1127 1127 1128 1128 1128 1129 1129 1129 1130 1130 1130 1131 1131 1131 1132 1132 1132 1133 1133 1133 1134 1134 1134

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 . 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 -

s 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21

3 - 63

Reţim FA Kmitočet s 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27

MHz 1057 1057 1184 1058 1058 1185 1059 1059 1186 1060 1060 1187 1061 1061 1188 1062 1062 1189 1063 1063 1190 1064 1064 1191 1065 1065 1192 1066 1066 1193 1067 1067 1194 1068 1068 1195 1069 1069 1196 1070 1070 1197 1071 1071

Kód impulzů s 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 13 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3




Reţim DME/P Kanál DME č. 111X 111Y 111Z 112X 112Y 112Z 113X 113Y 113Z 114X 114Y 114Z 115X 115Y 115Z 116X 116Y 116Z 117X 117Y 117Z 118X 118Y 118Z 119X 119Y 119Z 120X 120Y 121X 121Y 122X 122Y 123X 123Y 124X **124Y 125X **125Y 126X **126Y

Kmitočet MHz 116,40 116,45 116,50 116,55 116,60 116,65 116,70 116,75 116,80 116,85 116,90 116,95 117,00 117,05 117,10 117,15 117,20 117,25 117,30 117,35 117,40 117,45 117,50 117,55 117,60 117,65 117,70 117,75 117,80 117,85 117,90 117,95

Kmitočet úhl. MLS MHz 5085,6 5085,9 5086,2 5086,5 5086,8 5087,1 5087,4 5087,7 5088,0 5088,3 5088,6 5088,9 5089,2 5089,5 5089,8 5090,1 5090,4 5090,7 -

Kanál MLS č. 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 -

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

MHz 1135 1135 1135 1136 1136 1136 1137 1137 1137 1138 1138 1138 1139 1139 1139 1140 1140 1140 1141 1141 1141 1142 1142 1142 1143 1143 1143 1144 1144 1145 1145 1146 1146 1147 1147 1148 1148 1149 1149 1150 1150

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36

s 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 -

Reţim FA Kmitočet s 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 -

MHz 1198 1072 1072 1199 1073 1073 1200 1074 1074 1201 1075 1075 1202 1076 1076 1203 1077 1077 1204 1078 1078 1205 1079 1079 1206 1080 1080 1207 1081 1208 1082 1209 1083 1210 1084 1211 1085 1212 1086 1213 1087

Kód impulzů s 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 13 15 12 30 15 12 30 15 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30

* Tyto kanály jsou určeny výhradně pro národní pouţití. ** Tyto kanály mohou být určeny pro národní pouţití na sekundárním základě. Hlavním účelem rezervace těchto kanálů je ochrana sekundárního radaru.  108,0 MHz se pro sluţbu ILS nepřiděluje. Odpovídající kanál 17 X DME můţe být přidělen pro tísňové pouţití. Odpovídací kmitočet kanálu 17X (tj. 978 MHz) je vyuţíván také pro radiostanici s univerzálním přístupem (UAT). Standardy a doporučené postupy pro UAT jsou uvedeny v Předpisu L 10/III, Část I, Hlava 12.

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 64

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Tabulka B – Přípustné chyby DME/P PROSTOR Od 37 km (20 NM) do 9,3 km (5 NM) od referenční výšky MLS od 9,3 km (5 NM) do referenční výšky MLS

V referenční výšce MLS po celé délce RWY V prostoru krytí zpětného kurzu

STANDARD

REŢIM

1 a

IA

2 1

FA

2

FA

PFE

CMN

 250 m (820 ft) zmenšuje se lineárně do 85 m (279 ft)

 68 m ( 223 ft) zmenšuje se lineárně do  34 m ( 111ft)

 85 m ( 279 ft) zmenšuje se lineárně do  30 m ( 100 ft)  85 m ( 279 ft) zmenšuje se lineárně do  12 m ( 40 ft)

 18m ( 60 ft)  12 m ( 40 ft)

viz pozn. 1

IA FA

 100 m ( 328 ft)  30 m ( 100 ft)

 68 m ( 223 ft)  18 m ( 60 ft)

2 1a2

FA FA

 12 m ( 40 ft)  100 m ( 328 ft)

 12 m ( 40 ft)  68 m ( 223 ft)

viz pozn.

IA

 100 m ( 328 ft)

 68 m (223 ft)

Poznámka: Ve vzdálenosti od 9,3 km (5 NM) do referenční výšky MLS a v prostoru krytí zpětného kurzu se můţe pouţít reţim IA, pokud je reţim FA mimo provoz.

3 - 65

19.11.2009 Změna č. 84

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A – CHARAKTERISTIKY MIKROVLNNÉHO PŘISTÁVACÍHO SYSTÉMU MLS

)

Tabulka A-1. Synchronizace preambule* ( viz 3.11.4.3.4 )

Časový interval stavu počíná v Stav

synchronizující impuls 15,625 kHz (číslo)

Čas milisekund

Určení nosného kmitočtu (vyslání CW) 0

0

I1 = 1

13

0,832

I2 = 1

14

0,896

I3 = 1

15

0,960

I4 = 0

16

1,024

I5 = 1

17

1,088 **

I6

18

1,152

I7

19

1,216

I8

20

1,280

I9 (viz 3.11.4.4.3.3)

21

1,344

I10

22

1,408

I11

23

1,472

I12

24

1,536

Konec preambule

25

1,600

)

Určení funkce

)

*

Pouţívá se ke všem vysílaným funkcím ) ** Referenční čas synchronizace přijímače pro všechny funkce.


Dopl. A - 1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Tabulka A-2. Synchronizace funkce azimutu přiblížení na přistání (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v Stav

synchronizující impuls

Čas

15,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

kód Morse (viz 3.11.4.6.2.1.2)

25

1,600

výběr antény

26

1,644

zpětný OCI

32

2,048

levý OCI

34

2,176

pravý OCI

36

2,304

kontrola „tam“

38

2,432

kmit „tam“ *)

40

2,560

mezera

8,760

střední bod kmitu

9,060

kmit „zpět“ *)

9,360

kontrola „zpět“

15,560

konec funkce (palubní výbava)

15,688

konec bezpečnostního mezilehlého intervalu, konec funkce (pozemní vybavení) 15,900 )

*

Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti zabezpečovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly umoţňují zabezpečení maximálního kmitání v rozmezí 62°. Synchronizace kmitání je v souladu s poţadavky na přesnost.


14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 2

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka A-3. Synchronizace funkcí azimutu přiblížení na přistání s vysokou rychlostí obnovy a zpětného azimutu (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v synchronizující impuls

Čas


milisekund

preambule

0

0

kód Morse (viz 3.11.4.6.2.1.2)

25

1,600

výběr antény

26

1,644

zpětný OCI

32

2,048

levý OCI

34

2,176

36

2,304

38

2,432

40

2,560

Stav

pravý OCI kontrola „tam“ * kmit „tam“ *

)

)

mezera

6,760

střední bod kmitu kmit „zpět“ *

7,060

)

7,360

kontrolní impuls „zpět“

11,560


11,688

konec ochranného mezilehlého času, konec funkce(pozemní vybavení)

11,900

)

*

Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti zabezpečovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly umoţňují zabezpečení maximálního kmitání v rozmezí 42°. Synchronizace kmitání je v souladu s poţadavky na přesnost. Tabulka A-4. Synchronizace funkce sestupu přiblížení na přistání (viz 3.11.4.3.4) Interval stavu začíná v Stav

synchronizující implus

Čas


milisekund

preambule

0

0

přestávka procesoru

25

1,600

OCI

27

1,728

kmit „tam“

29

1,856

mezera

3,406

střed kmitu kmit „zpět“ *

3,606 )

3,806


5,356

konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení) )

*

5,600

Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti obsluhovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly zabezpečují maximální kmity od -1,5 do +29,5. Synchronizace musí být slučitelná s poţadavky na přesnost.

Dopl. A - 3

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Tabulka A-5. Synchronizace funkce podrovnání (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v Stav

synchronizující impuls

Čas


milisekund

preambule

0

0

přestávka procesoru

25

1,600

kmit „tam“

29

1,865

mezera

3,056

střed kmitu kmit „zpět“ *

3,456 )

3,856


5,056

konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení) )

*

5,300

Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti obsluhovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly zabezpečují maximální kmity od –2 do +10. Synchronizace musí být slučitelná s poţadavky na přesnost.

Tabulka A-6. Synchronizace funkce základních dat (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v synchronizující impuls

Čas


milisekund

preambule

0

0

přenos dat (bity I13 – I30)

25

1,600

přenos parity (bity I31 – I32)

43

2,752


45

2,880

Stav

konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení)

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3,100

Dopl. A - 4

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka A-7. Základní data (viz 3.11.4.8.2.1) Maximální čas

Pouţito bitů

Preambule Vzdálenost antény azimutu k prahu vzletové a přistávací dráhy (RWY) Limit úměrného krytí azimutu záporný Limit úměrného krytí azimutu kladný Typ vykrývajícího signálu Rezervní Parita

1,0

12 6

Preambule Minimální sestupový úhel Statut zpětného azimutu Statut DME Statut azimutu přiblíţení Statut elevace přiblíţení Rezervní Parita

0,16

Preambule Šířka laloku azimutu přiblíţení

1,0

Slovo

Obsah dat

1

2

3

4

5

0 aţ 6300 m o

100 m o

1 1 2

0 aţ 60 (viz Pozn. 11) o o 0 aţ 60 (viz Pozn. 11) viz Pozn. 9 viz Pozn. 12 viz Pozn. 1

12 7 1 2 1 1 6 2

viz Pozn. 10 o o 2 aţ 14,7 viz Pozn. 2 viz Pozn. 7 viz Pozn. 2 viz Pozn. 2 viz Pozn. 6 a 12 viz Pozn. 1

12 3

5 5

Šířka laloku elevace přiblíţení

3

Vzdálenost DME Rezerva Parita

9 3 2

viz Pozn. 10 o o 0,5 aţ 4 (viz Pozn. 8) o o 0,5 aţ 2,5 (viz Pozn. 8) 0 m aţ 6387,5 m viz Pozn. 12 viz Pozn. 1

12 9

viz Pozn. 4 a 10 o o 0 aţ 359

9

0 aţ 359

2

viz Pozn. 1

12 5

viz Pozn. 5 a 10 o o 0 aţ 40 (viz Pozn. 11) o o 0 aţ 40 (viz Pozn. 11) o o 0,5 aţ 4,0 (viz Pozn. 8) viz Pozn. 2 viz Pozn. 3 a 12 viz Pozn. 1

Preambule Magnetická orientace azimutu přiblíţení Magnetická orientace zpětného azimutu Parita

1,0

Preambule Negativní limit úměrného krytí zpětného azimutu Kladný limit úměrného krytí zpětného azimutu Šířka laloku zpětného azimutu

1,0

5 3

Statut zpětného azimutu Rezervní Parita 6

Bit nejniţšího významu

Rozsah hodnot

Preambule Identifikace pozemního zařízení MLS Znak 2 Znak 3 Znak 4 Parita

1 4 2 1,0

12

6 6 6 2

Dopl. A - 5

o

o

viz Pozn. 4 a 10 písmena A aţ Z

viz Pozn. 1

Číslo bitů

I1 – I12 I13 – I18

2

o

I19 – I23

2

o

I24 – I28 I29 I30 I31 – I32

0,1

o

0,5

o

0,5

o

12,5 m

1

o

1

o

I1 – I12 I13 – I19 I20 I21 – I22 I23 I24 I25 – I30 I31 – I32 I1 – I12 I13 – I15 I16 – I18 I19 – I27 I28 – I30 I31 – I32 I1 – I12 I13 – I21 I22 – I30 I31 – I32

2

o

2

o

0,5

I1 – I12 I13 – I17 I18 – I22 o

I23 – I25 I26 I27 – I30 I31 – I32 I1 – I12

I13 – I18 I19 – I24 I25 – I30 I31 – I32

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Poznámky: Poznámka 1:

Paritní bity I31 a I32 se vybírají, aby vyhověly rovnicím

I13 + I14 +.....+ I29 + I30 + I31= lichá I14 + I16 + I18 + ....+ I28+ I30 + I32= lichá Poznámka 2: Kódování pro bit statutu: 0 = funkce se nevysílá, nebo vysílá ve zkušebním provozu (nepoužitelné pro navigaci) 1 = funkce se vysílá v řádném provozu (Statut zpětného azimutu ve základním datovém slově 2 také značí, že následuje vysílání zpětného azimutu). Poznámka 3: Tyto bity jsou rezervovány pro budoucí použití. Jedna možná aplikace je měřítko odchylky zpětného azimutu. Poznámka 4: Základní datová slova 4 a 6 se vysílají v obou směrech, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 5: Základní datové slovo 5 se vysílá v obou směrech, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 6:

Tyto bity jsou rezervovány pro budoucí použití vyžadující vyšší rychlost přenosu.

Poznámka 7:

Kódování pro I21 a I22 I21 0 1 0 1

I22 0 0 1 1

Odpovídač DME nepracuje nebo není instalován Existuje pouze režim IA nebo DME/N Existuje režim FA, standard 1 Existuje režim FA, standard 2

Poznámka 8: Hodnota, kódovaná pro tyto data, představuje skutečnou šíři laloku (v souladu s odst. 3.11.1) zaokrouhlenou na nejbližší 0,5°. Poznámka 9:

Kód pro I29 0 = impulsní mezerovací signál 1 = snímaný mezerovací signál

Poznámka 10: 12 bitů dat Preambule předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) pro uvedení nosného kmitočtu (viz Tab. A-1). Poznámka 11: Limity snímání budou přesahovat hranice sektoru úměrného navedení, které jsou uvedeny ve základních datových slovech 1 a 5 v souladu s ust. 3.11.4.5.1. Poznámka 12:

Všechny rezervní bity mají hodnotu NULA.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 6

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-8. Synchronizace funkce doplňkových dat (viz 3.11.4.3.4) Interval stavu začíná v synchronizující impuls

Čas


milisekund

Preambule

0

0

Předání adresy (bity I13-I20)

25

1,600

Předání dat (bity I21-I69)

33

2,112

Předání parity (bity I70-I76)

82

5,248

Konec funkce (palubové vybavení

89

5,696

Stav

Konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení)

5,900

Tabulka A-9. Kódy adres doplňkových datových slov Číslo

I13

I14

I15

I16

I17

I18

I19

I20

Číslo

I13

I14

I15

I16

I17

I18

I19

I20

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0

0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0

1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0

1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 0 1 1

1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0

0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0

1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0

0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 0

1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0

Poznámka:

Paritní bity I19 a I20 se vybírají tak, aby splnily rovnice:

I13+ I14 + I15 + I16 + I17 + I18+I19 = sudá I14 + I16 + I18 + I20 = sudá

Dopl. A - 7

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-10. Doplňková data (viz 3.11.4.8.3.1)

Slovo

A1

A2

Obsah dat

Typ dat

Maximální čas

Pouţito bitů

Rozsah hodnot

Preambule Adresa Vyosení antény azimutu přiblíţení Vzdálenost antény azimutu přiblíţení referenčního bodu MLS Zaměření azimutu přiblíţení k ose RWY Systém souřadnic přiblíţení Výška antény azimutu přiblíţení Rezervní Parita

číslice

1,0

12 8 10

viz Pozn. 6

Preambule Adresa Vyosení antény elevace přiblíţení Vzdálenost referenč. bodu MLS ke prahu RWY Výška antény elevace přiblíţení Převýšení referenčního bodu MLS Výška prahu dráhy

číslice

13

12 1 7 6 7 1,0

10

7 13 7

Rezervní Parita A3

Preambule (viz Pozn. 4) Adresa Vyosení DME

12 8 10

2 7 číslice

1,0

12 8 12

Vzdálenost DME od ref. bodu MLS Výška antény DME

14

Vzdálenost konce dráhy Rezervní Parita

14 2 7

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

7

Dopl. A - 8

–511 aţ +511 m (viz Pozn. 3) 0 aţ 8 191 m o

–20,47 aţ+20,47 (viz Pozn. 3 a 7) viz Pozn. 2

o

–63 aţ +63 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8 viz Pozn. 1


Číslo bitů

1m

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I30

1m

I31 – I43

0,01

o

I44 – I55 I56

1m

I57 – I63 I64 – I69 I70 – I76

–511 aţ +511 m (viz Pozn. 3) 0 aţ 1 023 m

1m

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I30

1m

I31 – I40

–6,3 aţ +6,3 m (viz Pozn. 3) –4 095 aţ +4 095 m (viz Pozn. 3) –6,3 m aţ +6,3 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8 viz Pozn. 1

0,1 m

I41 – I47

1m

I48 – I60

0,1 m

I61 – I67

–2 047 aţ +2 047 m (viz Pozn. 3) –8 191 aţ+8 191 m (viz Pozn. 3) –63 aţ +63 m (viz Pozn. 3) 0 aţ 16 383 m viz Pozn. 8 viz Pozn. 1

I68 – I69 I70 – I76

1m

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I32

1m

I33 – I46

1m

I47 – I53

1m

I54 – I67 I68 – I69 I70 – I76

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Slovo

Obsah dat

Typ dat

Maximální čas

Pouţito bitů

Rozsah hodnot

A4

Preambule (viz Pozn. 5) Adresa Vyosení antény zpětného azimutu Vzdálenost antény zpětného azimutu od ref. bodu MLS Zaměření zpětného azimutu k ose RWY Systém souřadnic antény zpětného azimutu Výška antény zpětného azimutu Rezervní Parita

číslice

1,0

12 8 10

viz Pozn. 6

Poznámka 1:

11

12 1 7 8 7

–511 aţ +511 m (viz Pozn. 3) 0 aţ 2 047 m o

–20,47 aţ +20,47 (viz Pozn. 3 a 7) viz Pozn. 2

o

–63 aţ +63 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8 viz Pozn. 1


Číslo bitů

1m

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I30

1m

I31 – I41

0,01

o

I42 – I53 I54

1m

I55 – I61 I62 – I69 I70 – I76

Paritní bity I70 do I76 jsou vybrány, aby vyhověly rovnicím dále uvedeným:

Pro bit I70 sudá=(I13 +....+I 18) + I20 + I22 + I24 + I25 + I28 + I29 + I31 + I32 + I33 + I35 + I36 + I38 + I41 + I44 + I45 + I46 + I50 (+ I52 +......I55) + I58 + I60 + I64 + I65 + I70 Pro bit I71 sudá = (I14 +... + I19) + I21 + I23 + I25 + I26 + I29 + I30 + I32 + I33 + I34 + I36 + I37 + I39 + I42 + I45 + I46 + I47 + I51 + ( I53 + ....+ I56) + I59 + + I61 + I65 + I66 + I71 Pro bit I72 sudá = ( I15 + ......+ I20) + I22 + I24 + I26 + I27 + I30 + I31+ I33 + I34 + I35 + I37 + I38 + I40 + I43 + I46 + I47 + I48 + I52 + ( I54+ ......+ I57 ) + I60 + I62 + I66 + I67 + I72 Pro bit I73 sudá = (I16 + ....+ I21) + I23 + I25 + I27 +I28 + I31 + I32 + I34 + I35 + I36 + I38 + I39 + I41 + I44 + I47 + I48 + I49 + I53 + (I55 + .....+ I58 ) + I61+ I63 + I67 + I68 + I73 Pro bit I74 sudá = I17 + .......+ I22) + I24 + I26 + I28 + I29 + I32 + I33 + I35 + I36 + I37 + I39 + I40 + I42 + I45 + I48 + I49 + I50 + I54 + ( I56 + ......+ I59) + I62 + I64 + I68 + I69 + I74 Pro bit I75 sudá = ( I13.......+ I17) + I19 + I21 + I23 + I24 + I27 + I28 + I30 + I31 + I32 + I34 + I35 + I37 + I40 + I43 + I44 + I45 + I49 + (I51 + ...+ I54) + I57 + I59 + I63 + I64 + I69 + I75 Pro bit I76 sudá = I13 + I14 + .....+ I75 + I76 Poznámka 2:

Kód anténních souřadnic 0 = kónické

Poznámka 3: Úmluva pro kódování záporných čísel: MSB (nejvyšší) bit 0 = kladná 1 = záporná Ostatní bity udávají absolutní hodnotu. Úmluva pro umístění antény: při pohledu od referenční výšky MLS k referenčnímu bodu MLS kladná čísla jsou pro umístění vpravo od osy RWY (boční posun) nebo nad RWY (vertikální odchylka), nebo ve směru konce RWY (podélná odchylka). Úmluva pro zaměření: při pohledu shora kladné číslo znamená otáčení ve směru ručiček hodinových od osy RWY do azimutu odpovídajícího 0°. Poznámka 4: Datové slovo A3 se předává v prostoru krytí azimutu přiblížení i azimutu zpětného, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti.

Dopl. A - 9

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Poznámka 5: Datové slovo A4 se předává v prostoru krytí azimutu přiblížení i azimutu zpětného, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 6: 12 bitů dat Preambule předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) pro uvedení nosného kmitočtu (viz Tab. A-1). Poznámka 7: Viz Tab. A-12, ve vztahu k datovým slovům B42 a B43, určeným pro použití v těch případech, když se požaduje kmitání azimutální antény nad 20,47 , udávané datovým slovem A1 pro azimut a datovým slovem A4 pro zpětný azimut. Při kmitech antény pro azimut přiblížení na přistání nad 20,47  se vysílá slovo B42 místo slova A1. Při kmitech antény pro zpětný azimut nad 20,47° se vysílá slovo B43 místo slova A4. Poznámka 8:



14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 10

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-11. Definování položek doplňkových dat B (viz 3.11.4.8.3.2)

Poznámka:

Definování položek doplňkových dat B pro lety s využitím MLS/RNAV je uvedeno v Tab. A-13.

a) Šířka referenčního bodu MLS, je souřadnice šířky referenčního bodu MLS, která je určena pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic ve WGS-84. b) Délka referenčního bodu MLS, je souřadnice délky referenčního bodu, která je určena pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic uvedených v bodě a). c) Vertikální souřadnice referenčního bodu MLS, je vertikální souřadnice referenčního bodu, které jsou určeny pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic uvedených v bodě a). Poznámka: Přestože systém WGS-84 je potvrzen jako standard ICAO pro šířku a délku zeměpisných souřadnic, vertikální souřadnice WGS-84 ještě nejsou zavedeny. Do přijetí rozhodnutí o jejich zavedení, je možno používat převýšení vyčíslené od střední hladiny moře (msl). d) Orientace azimutu přiblížení na přistání vztažená k severu, představuje úhel měřený v horizontální rovině ve směru hodinových ručiček, od severu do nulového azimutu přiblíţení na přistání a vycházející z azimutální antény přiblíţení na přistání. Vrchol měřeného úhlu je fázovým středem azimutální antény přiblíţení na přistání. e) Dráhová dohlednost (RVR) – údaje RVR, měřené pomocí přístrojů v prostoru přistání, středu a konce dráhy s uvedením trendu vývoje a předávané v souladu s Hlavou 4 Předpisu L 3. f) Přízemní vítr – údaje o rychlosti a směru (magnetickém) větru, předávané v souladu s Hlavou 4 Předpisu L 3. g) Vyosení antény azimutu přiblížení na přistání představuje minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény azimutu přiblíţení na přistání a vertikální rovinou procházející osou RWY. h) Vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání od referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény přiblíţení na přistání a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY. i) Souhlas azimutu přiblížení na přistání s osou RWY představuje minimální úhel mezi nulovým azimutem přiblíţení na přistání a osou RWY. j) Výška antény azimutu přiblížení na přistání je poloha fázového středu antény ve vztahu k referenčnímu bodu MLS ve vertikální rovině. k) Vyosení antény zpětného azimutu je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény zpětného azimutu a vertikální rovinou procházející osou RWY. l) Vzdálenost antény zpětného azimutu od referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY. m) Souhlas zpětného azimutu s osou RWY představuje minimální úhel mezi nulovým zpětným azimutem a osou RWY. n) Výška antény zpětného azimutu je poloha fázového středu antény ve vztahu k referenčnímu bodu MLS ve vertikální rovině. o) Číslo hlavní RWY je číslo hlavní RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14. p) Písmeno označení hlavní RWY je písmeno označení hlavní RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14 a pouţívané k rozlišení paralelních RWY. q) Číslo vedlejší RWY je číslo vedlejší RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14. r) Písmeno označení vedlejší RWY je písmeno označení pomocné RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14 a pouţívané k rozlišení paralelních RWY. s) Výškové navedení na vedlejší RWY indikuje, zda je moţno pouţít výškové navedení na vedlejší RWY a pokud ano, zda s bezprostředním vyuţitím dále nezpracované úhlové informace nebo je potřebná nově vypočtená sestupová cesta. t) Minimální sestupový úhel na vedlejší RWY je nejmenší úhel v ose vedlejší RWY. u) Souhlas azimutu přiblížení na přistání s osou vedlejší RWY je minimální úhel mezi nulovým azimutem přiblíţení na přistání a osou vedlejší RWY. v) X souřadnice prahu vedlejší RWY je minimální vzdálenost mezi prahem vedlejší RWY a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu hlavní RWY. w) Y souřadnice prahu vedlejší RWY je minimální vzdálenost mezi prahem vedlejší RWY a vertikální rovinou procházející osou hlavní RWY. x) Z souřadnice prahu vedlejší RWY je výška prahu vedlejší RWY nad referenčním bodem MLS. y) Výška přeletu prahu vedlejší RWY je výška nad prahem vedlejší RWY, ve které vypočtená sestupová trať protíná práh RWY. z) Vzdálenost virtuální azimutální antény od prahu vedlejší RWY je vzdálenost prahu vedlejší RWY od bodu, braného jako referenční při bočním navedení na danou RWY. Poznámka: Tuto vzdálenost může použít přijímač MLS stejným způsobem, jako vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání od prahu RWY, při stanovení koeficientu boční odchylky.

Dopl. A - 11

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-12. Doplňková datová slova B (viz 3.11.4.8.3)

Slovo

Obsah dat

Typ dat

Maximální doba mezi vysíláním (sekundy)

Pouţité bity

Rozsah hodnot


Číslo bitů

Slova B1 aţ B39: V čase neměnné (trvalé) poloţky dat, určené pro lety s vyuţitím MLS/RNAV (viz Tab. A-15) Slova B40 aţ B54: Další neměnné poloţky dat B40 Preambule číslice 2,0 12 viz. Pozn. 6 I1 – I12 Adresa 8 I13 – I20 Zeměpis. šířka ref. bodu 23 – 0,1 oblouk. I21 – I43 MLS 324 000,0oblouk. sekund sek. aţ+324 000,0 oblouk. sek. (viz Pozn. 2) Zeměpisná délka ref. bodu 24 –648 000,0 0,1 oblouk. I44 – I67 MLS oblouk. sek. aţ sekund +648 000,0 oblouk. sek. (viz Pozn. 2) Rezervní 2 viz Pozn. 9 I68 – I69 Parita 7 viz Pozn. 1 I70 – I76 B41

Preambule Adresa Vertikální souřadnice ref. bodu MLS

číslice

2,0

Orientace azimutu přiblíţení na přistání vůči severu Rezervní Parita B 42

Preambule (viz Pozn. 5) Adresa Vyosení antény azimutu přiblíţení na přistání Vzdálenost antény azimutu přiblíţení na přistání od ref. bodu MLS Souhlas azimutu přiblíţení na přistání s osou RWY

číslice

1,0

Preambule (viz. Pozn. 4 a 5) Adresa Vyosení antény zpětného azimutu Vzdálenost antény zpětného azimutu od ref. bodu MLS Souhlas zpět. azimutu s osou RWY Výška antény azimutu

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

16

20 7

viz Pozn. 1

1m

I31 – I43

0,01°

I44 – I57

1m

I58 – I64

5 7

–81,91° aţ +81,91° (viz Pozn. 2) –63 aţ + 63 m (viz Pozn. 2) viz Pozn. 9 viz Pozn. 1

12

viz Pozn. 6

11

14

7

Dopl. A - 12

I50 – I69 I70 – I76

1m

8 10

zpětného

I34 – I49

–511 aţ +511 m (viz Pozn. 2) 0 aţ 8 191 m

7

1,0

0,01°

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I30

12 8 10

14

číslice

1m

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I33

viz Pozn. 6 –4 095 aţ + 4 095 m (viz Pozn. 2) 0 aţ 359,99°

13

Výška antény azimutu přiblíţení na přistání Rezervní Parita B43

12 8 13

viz Pozn. 6

I65 – I69 I70 – I76 I1 – I12

–511 aţ +511 m (viz Pozn. 2) 0 aţ 2 047 m

1m

I13 – I20 I21 – I30

1m

I31 – I41

–81,91 aţ +81,91° (viz Pozn. 2) –63 aţ +63 m (viz Pozn. 2)

0,01°

I42 – I55

1m

I56 – I62

DOPLNĚK A Slovo

PŘEDPIS L 10/I Obsah dat

Typ dat

Maximální doba mezi vysíláním (sekundy)

Rezerva Parita B44

Preambule Adresa Číslo hlavní RWY

číslice

2,0

Pouţité bity

Rozsah hodnot

7 7

viz Pozn. 9 viz Pozn. 1

I63 – I69 I70 – I76

12 8 6

viz Pozn. 6

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I26

Písmenný znak hlavní RWY Číslo vedlejší RWY

2

Písmenný znak vedlejší RWY Navedení po sestupovém úhlu na vedlejší RWY Minimální sestupová trajektorie na vedlejší RWY Souhlas azimutu s osou vedlejší RWY Rezerva Parita


0 aţ 36 (viz Pozn. 10) viz Pozn. 7

Číslo bitů

I27 – I28 I29 – I34

2

0 aţ 36 (viz Pozn. 10) viz Pozn. 7

2

viz Pozn. 8

I37 – I38

7

2 aţ 14,7°

0,01°

I39 – I45

16

180,00°

0,01°

I46 – I61

8 7

viz Pozn. 9 viz Pozn. 1

6

I35 – I36

I62 – I69 I70 – I76

Preambule číslice 2,0 12 viz Pozn. 6 Adresa 8 X souřadnice prahu 15 1m 16 384 m vedlejší RWY Y souřadnice prahu 15 1m 16 384 m vedlejší RWY Z souřadnice prahu 8 1m 127 m vedlejší RWY Výška průletu prahu 5 0 aţ 31 m 1m vedlejší RWY Vzdálenost virtuální 6 0 aţ 6 300 m 100 m azimutální antény od prahu pomocné RWY Parita 7 viz Pozn. 1 Slova B55 aţ B64: V čase měnící se poloţky dat. (Poznámka: Níže je uveden obsah pouze slova B55.) B55 Preambule číslice 10,0 12 viz Pozn. 6 Adresa 8 RVR (prostor dotyku) 11 0 aţ 2 555 m 5m (viz Pozn. 3) RVR (střední bod) 11 0 aţ 2 555 m 5m (viz Pozn. 3) RVR (koncový bod) 11 0 aţ 2 555 m 5m (viz Pozn. 3) Rychlost přízemního větru 7 0 aţ 127 kt 1 kt Snos přízemního větru 9 0 aţ 359° 1° (magetický) Parita 7 viz Pozn. 1 B 45

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I35 I36 – I50 I51 – I58 I59 – I63 I64 – I69 I70 – I76 I1 – I12 I13 – I20 I21 – I31 I32 – I42 I43 – I53 I54 – I60 I61 – I69 I70 – I76

Poznámka 1 Paritní bity I70 až I76 se volí tak, aby vyhovovaly níže uvedeným rovnicím: Pro bit I7O sudá = (I13 + ... + I18) + I20 + I22 + I24 + I25 + I28 + I29 + I31 + I32 + I33 + I35 + I36 + I38 + I41 + I44 + I45 + I46 + I50 + (I52 + ... + I55) + I58 + I60 + I64 + I65 + I70 Pro bit I71

Dopl. A - 13

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

sudá = (I14 + ... + I19) + I21 + I23 + I25 + I26 + I29 + I30 + I32 + I33 + I34 + I36 + I37 + I39 + I42 + I45 + I46 + I47 + I51 + (I53 + ... + I56) + I59 + I61 + I65 + I66 + I71 Pro bit I72 sudá = (I15 + ... + I20) + I22 + I24 + I26 + I27 + I30 + I31 + I33 + I34 + I35 + I37 + I38 + I40 + I43 + I46 + I47 + I48 + I52 + (I54 + ... + I57) + I60 + I62 + I66 + I67 + I72 Pro bit I73 sudá = (I16 + ... + I21) + I23 + I25 + I27 + I28 + I31 + I32 + I34 + I35 + I36 + I38 + I39 + I41 + I44 + I47 + I48 + I49 + I53 + (I55 + ... + I58) + I61 + I63 + I67 + I68 + I73 Pro bit I74 sudá = (I17 + ... + I22) + I24 + I26 + I28 + I29 + I32 + I33 + I35 + I36 + I37 + I39 + I40 + I42 + I45 + I48 + I49 + I50 + I54 + (I56 + ... + I59) + I62 + I64 + I68 + I69 + I74 Pro bit I75 sudá = (I13 + ... + I17) + I19 + I21 + I23 + I24 + I27 + I28 + I30 + I31 + I32 + I34 + I35 + I37 + I40 + I43 + I44 + I45 + I49 + (I51 + ... + I54) + I57 + I59 + I63 + I64 + I69 + I75 Pro bit I76 sudá = I13 + I14 + ... + I75 + I76 Poznámka 2: Pravidla kódování záporných hodnot jsou: Nejvyšší platný bit je znakový bit: 0 - kladná hodnota, 1 - záporná hodnota Další bity jsou absolutní hodnoty. Podmínky určení polohy antény jsou následující: Při směru od prahu dráhy k referenčnímu bodu MLS, kladné hodnoty jsou vpravo od osy RWY (boční odchylky), nebo nad RWY (vertikální odchylky) nebo ve směru konce RWY (podélná vzdálenost) Podmínky určení orientace antény jsou následující: V projekci shora kladnou hodnotu má pohyb ve směru hodinových ručiček od osy RWY na stranu odpovídajícího radiálu navedení (jeho hodnota je 0°). Pravidla určení zeměpisných souřadnic jsou následující: Kladné číslo označuje severní šířku nebo východní délku. Záporné číslo vyjadřuje jižní šířku nebo západní délku. Poznámka 3: S cílem zajistit informaci typu "trend" při předání každé hodnoty RVR se použije 10. a 11. bit. Podmínky kódování jsou:

neuvedeno zeslabení stálý zesílení

Desátý bit 0 1 0 1

Jedenáctý bit 0 0 1 1

Poznámka 4: Datové slovo B 43 (pokud se používá) se vysílá v sektorech činnosti azimutu přiblížení na přistání a zpětného azimutu, když se zajišťuje uvedení ve zpětném azimutu s tím, že je dodržen uvedený maximální čas mezi vysíláním v každém prostoru. Poznámka 5: Viz Tab. A-12 ve vztahu k datovým slovům B 42 a B 43, určeným pro použití v těch případech, když se požaduje kmitání azimutální antény větší než 20,47 , které je zajištěno položkami dat ve slově A 1 pro azimut a ve slově A 4 pro zpětný azimut. Údaje o kmitání antény azimutu přiblížení na přistání větší než 20,47° se vysílají ve slově B 42 místo slova A 1. Údaje a kmitání antény zpětného azimutu větší než 20,47° se vysílají ve slově B 43 místo slova A 4. Poznámka 6: Preambuli s 12 bity dat předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) nosného kmitočtu (viz Tab. A-1). Poznámka 7: Podmínky kódování jsou: 0 - žádné písmeno 1 - R (vpravo) 2 - C (střed) 3 - L (vlevo)

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 14

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka 8: Podmínky kódování jsou: 0 - není zajišťováno 1 - nezpracovaná data sestupu 2 - vypočtená sestupová trať 3 - kód není povolen Poznámka 9:


Poznámka 10:

Číslo 0 pro RWY se použije při činnostech na heliportech.

Tabulka A-13. Stanovení položek obsahu doplňkových datových slov B pro bázi postupových dat při použití MLS/RNAV (viz 3.11.4.8.3.2) a) Počet deskriptorů procedur azimutu přiblížení na přistání je celkový počet vytvořených procedur přiblíţení na přistání a vzletu, pro které se deskriptory vysílají v sektoru azimutu přiblíţení na přistání. Poznámka: Nezdařené přiblížení se neuvažuje, protože slova deskriptorů se v takovém případě nepoužívají. Procedury přiblížení na přistání po vypočtení trajektorií v ose na hlavní RWY se uvažují, jestliže se vysílá deskriptor této procedury, přestože odpovídající data v bodech trati se nevysílají v doplňkových slovech B1 – B39. b) Počet deskriptorů procedur zpětného azimutu je celkový počet vytvořených procedur přiblíţení na přistání a vzletu, pro které se deskriptory vysílají v sektoru zpětného azimutu. Poznámka: Nezdařené přiblížení se neuvažuje, protože slova deskriptorů se v takovém případě nepoužívají. c) Poslední slovo báze dat azimutu přiblížení na přistání je adresní kód posledního doplňkového datového slova v rozsahu B1 – B39, která sa vysílá v sektoru azimutu přiblíţení na přistání a určuje se bity I 13 - I19 daného slova. d) První slovo báze dat zpětného azimutu je adresní kód prvního doplňkového datového slova v rozsahu B1 – B39, které se vysílá v sektoru zpětného azimutu a určuje se bity I 13 – I18 daného slova. e) Kód CRC azimutu přiblížení na přistání je koeficient cyklického kontrolního kódu pro bázi postupových dat azimutu přiblíţení na přistání. f) Kód CRC zpětného azimutu je koeficient cyklického kontrolního kódu pro bázi postupových dat zpětného azimutu. g) Vysílání slova B 42 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo B 42 místo slova A1. h) Vysílání slova A 4 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo A 4. i)

Vysílání slova B 43 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo B 43.

j)

Ukazatel „změna/CRC“ zpětného azimutu ukazuje, zda se slovo B 39 pouţije jako slovo změna/CRC zpětného azimutu nebo jako datové slovo o bodech trati azimutu přiblíţení na přistání.

k) Základní ukazatel je název prvního prolétávaného bodu trati v proceduře přiblíţení na přistání nebo poslední prolétávaný bod v proceduře vzletu. Tento název je tvořen pěti písmeny, kódovanými v souladu s Mezinárodní abecedou č. 5 s vyuţitím bitů b 1 – b5. l)

Ukazatel stavu označuje stupeň rozlišovací úrovně procedury přiblíţení na přistání nebo vzletu. Ukazatel stavu je číslo od 1 do 9.

m) Ukazatel trati označuje trať do nebo z bodu trati, nazvané v základním ukazateli. Ukazatel trati je jedno písmeno, kódované v souladu s Mezinárodní abecedou č. 5 s vyuţitím bitů b 1 – b5. Písmeno „I“ a „O“ se nepouţívají. Kaţdý z 24 existujících ukazatelů tratí se pouţije jedenkrát v rámci celého souboru slov deskriptorů procedur azimutu přiblíţení na přistání a zpětného azimutu. Poznámka: Omezení související s určením individuálního ukazatele tratí pro lety MLS/RNAV, znamená opuštění běžné praxe označování tratí, což je vyvoláno nezbytnosti zvýšit úroveň integrity při výběru trajektorie a zmenšit pracovní zátěž pilota. n) Číslo RWY je číslo RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14. o) Písmenný znak RWY je písmenný znak RWY uvedený v Hlavě 5 Předpisu L 14 a pouţije se pro uvedení rozdílu mezi paralelními RWY. p) Typ procedury ukazuje, zda se jedná o proceduru přiblíţení na přistání nebo proceduru vzletu. q) Index prvního bodu trati ukazuje pořadové místo (v bázi dat azimutu přiblíţení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu) popisu bodu trati pro první kódovaný bod trati v proceduře.

Dopl. A - 15

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

r) X souřadnice je X souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. s) Vysílání Y souřadnice ukazuje, zda se vysílá Y souřadnice pro daný bod trati. Jestliţe se Y souřadnice nevysílá, pak se povaţuje za rovnou NULE. t) Y souřadnice je Y souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. u) Vysílání Z souřadnice ukazuje, zda se vysílá Z souřadnice pro daný bod trati. v) Z souřadnice je Z souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. w) Identifikátor následujícího úseku/pole ukazuje, je-li následující úsek v dané proceduře přímočarý nebo zakřivený a uvádí jaká pole dat následují za souřadnicemi bodu trati. x) Výška bodu nad prahem RWY je výška bodu tratě nad prahem hlavní RWY. y) Vzdálenost bodu trati od virtuální a azimutální antény je vzdálenost bodu trati od bodu, posuzovaného jeho výchozí při bočním navedení v proceduře přiblíţení na přistání k prahu hlavní RWY. Poznámka: Tuto vzdálenost může použít přijímač MLS, stejným způsobem jako vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání k prahu RWY, pro určení koeficientu přepočtu bočních odchylek v dané proceduře. z) Index následujícího bodu trati ukazuje pořadové míst (v bázi dat azimutu přiblíţení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu přiblíţení na přistání) dat popisu bodu trati pro následující bod trati v proceduře. Poznámka: Index následujícího bodu trati se může použít k tomu, aby zajistil využití jednoho nebo několika společných bodů trati, které jsou jednoznačně definovány jako část jiné trajektorie. Společné body tratě jsou konečné body pro trajektorie přiblížení na přistání a počátečními body nezdařeného přiblížení a vzletu. aa) Index nezdařeného přiblížení ukazuje pořadové místo (v bázi dat azimutu přiblíţení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu) dat popisu bodu trati pro první kódovaný (poslední proletěný) bod trati v odpovídající proceduře nezdařeného přiblíţení.

Tabulka A-14. Struktura báze postupových dat při použití MLS/RNAV (viz 3.11.4.8.3.2) Báze dat

Azimut přiblíţení na přistání

Zpětný azimut (viz Pozn. 2)

Slovo

B1 B2 … … B(M+1) B(M+2) aţ B(a) B(a+1) aţ B(b-1) B(b) … … B(b+N-1) B(b+N) aţ B(38) B(39)

Obsah dat

Změna/CRC azimutu přiblíţení na přistání Slovo deskriptoru procedury č. 1 … … Slovo deskriptoru procedury č. M (viz. Pozn.1) Datové slovo o bodech trati Nepouţito Slovo deskriptoru procedury č. 1 … … Slovo deskriptoru procedury č. N (viz. Pozn. 1) Datové slovo o bodech trati Změna/CRC zpětného azimutu

Poznámka 1: Parametr „M“ uvádí počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, které začínají v sektoru azimutu přiblížení na přistání. Parametr „N“ uvádí počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, které začínají v sektoru zpětného azimutu. Poznámka 2: Zařízení bez báze dat zpětného azimutu může použít všechna slova až do B39 pro bázi dat azimutu přiblížení na přistání.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 16

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka A-15. Doplňková datová slova B1 až B39 (viz 3.11.4.8.3.2) Slovo

Obsah dat

Typ dat

Maximální čas

Pouţito bitů

Změna/CRC azimutu přiblížení na přistání B1 Preambule číslice 2,5 12 Adresa 8 Počet deskriptorů procedur 4 přiblíţení Poslední slovo báze dat 6 azimutu přiblíţení Kód CRC azimutu přiblíţení 32 Vysílání slova B42 1 Vysílání slova A4 1 Vysílání slova B43 1 Rezervní 4 Parita 7 Slova deskriptorů procedur B2 aţ B(M+1) (báze dat azimutu přiblíţení na přistání) (viz Pozn. 1) B(b) aţ B(b+N-1) (báze dat zpětného azimutu) Preambule číslice 2,5 12 Adresa 8 Základní ukazatel 25 Ukazatel stavu 4 Ukazatel tratě Číslo RWY

5 6

Písmenný znak RWY Typ procedury Indexy provozního bodu trati

2 1 6

Parita 7 Datová slova v bodech trati (viz Tab. A-16) B(M+2) aţ B(a) (báze dat azimutu přiblíţení na přistání) (viz Pozn. 1 a 11) B(b+N) aţ B(38) (báze dat zpětného azimutu) Preambule číslice 2,5 12 Adresa 8 Poloţky dat popisu bodu trati 49 Parita 7 Slovo změna/CRC zpětného azimutu (viz. Pozn. 1, 11) B-39 Preambule číslice 2,5 12 Adresa 8 Počet deskriptorů procedur 4 zpět. azimutu První slovo báze dat zpětného 6 azimutu Kód CRC zpětného azimutu 32 Vysílání slova B43 1 Rezerva 5 Ukazatel změna/CRC zpětného 1 azimutu PARITY 7

Dopl. A - 17

Rozsah hodnot

Číslo bitů

0 aţ 15

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I24

viz Pozn. 2

I25 – I30

viz Pozn. 3 viz Pozn. 4 viz Pozn. 4 viz Pozn. 4 viz Pozn. 12 viz Pozn. 13

I31 – I62 I63 I64 I65 I66 – I69 I70 – I76

viz Pozn. 5 1 aţ 9 (viz Pozn. 14) viz Pozn. 5 0 aţ 36 (viz Pozn. 15) viz Pozn. 6 viz Pozn. 7 0 aţ 63 (viz Pozn. 8, 9) viz Pozn. 13

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I45 I46 – I49 I50 – I54 I55 – I60 I61 – I62 I63 I64 – I69 I70 – I76

viz Pozn.10, 11 viz Pozn. 13

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I69 I70 – I76

0 aţ 15

I1 – I12 I13 – I20 I21 – I24

viz Pozn. 2

I25 – I30

viz Pozn. 3 viz Pozn. 4 viz Pozn. 12 viz Pozn. 11

I31 – I62 I63 I64 – I68 I69

viz Pozn. 13

I70 - I76

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka 1:

DOPLNĚK A

Proměnné použité v číslech slov odpovídají Tab. A-14.

Poznámka 2: Toto pole se kóduje v souladu s Tab. A-9 s použitím bitů I13 – I18 . V této tabulce bit I25 nese informaci bitu I13 z Tab. A-9 a vysílá se první. Poznámka 3:

Kód CRC obsahuje zbytek R(x) z dělení dvou polynomů Modulo 2.

 x 32.Mx   Rx  = Q(x) +     G x Gx    mod 2 M(x) informační pole, které obsahuje níže uvedenou bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo zpětného azimutu, s vynecháním preambule, adresy, paritních bitů a bitů kódu CRC. Pro doplňková datová slova se použijí bity I21 - I69 a pro slova základních dat bity I13 až I30. Báze dat obsahuje následující datová slova v uvedeném pořadí: Báze dat azimutu přiblížení na přistání B1 - (bity I21 - I30, I63 - I69) B2 - B(a) B40, B41 A1 nebo B42, A2, A3 A4 nebo B43 (jestliže se vysílá) Základní datové slovo 6 Báze dat zpětného azimutu B(b) (bity I21 – I30, I63 – I69) B40, B41, A3 A4 nebo B43 (jestliže se vysílá) Základní datové slovo 6 32 M(x) se násobí x , v důsledku čeho se doplňuje na konec dělení 32 nulových bitů. G(x) polynomu generátoru, stanovený následovně: 32

31

14

13

9

8

4

3

G(x) = x + x + x + x + x + x + x + x + x + 1 Q(x) = podíl z dělení Kód CRC, R(x) vysílá se s koeficientem x

31

0

jako bit I31 a s koeficientem x jako bit I62.

Poznámka 4: 0 - ne 1 - ano

Následující podmínky kódování:

Poznámka 5:

Písmenné znaky se kódují dle ust. 3.11.4.8.3 pro datové slovo B1 – B39.

Poznámka 6: Následující podmínky kódování: 0 - bez písmena 1 - R (pravý) 2 - C (střední) 3 - L (levý) Poznámka 7: Následující podmínky kódování: 0 - procedura přiblížení na přistání 1 - procedura vzletu Poznámka 8: Čísla indexů bodů trati se přidělují postupnou numerizací všech trati v bázi dat azimutu přiblížení nebo zpětného azimutu. Jestliže je bod na prahu hlavní RWY kóduje se pouze s použitím výšky přeletu prah RWY a vypouští se z posloupnosti indexů bodů tratí. Poznámka 9: Hodnota nula v tomto poli ukazuje, že se použije procedura přiblížení na přistání po vypočtené ose. Výpočet na základě dat obsažených v doplňkových datových slovech A1 (nebo B42), A2, A3 a A4 (nebo B43).

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 18

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka 10: Popis bodů trati má proměnnou délku a kóduje se postupně bez potvrzování hranic slova. Mezi popisem bodů trati se nepovoluje použít rezervní bity. Libovolné rezervní bity na konci slova o posledním bodu mají hodnotu nula. Popis bodů trati pro proceduru přiblížení na přistání se kóduje v tom pořadí, v jakém letadlo plní proceduru. Popis bodů trati pro nezdařené přiblížení nebo vzlet se kóduje v opačném pořadí. Body trati při nezdařeném přiblížení nebo vzletu, které nejsou totožné s body přiblížení na přistání, se kódují za posledním bode tratě přiblížení na přistání v bázi dat. Poznámka 11: Zařízení bez báze dat zpětného azimutu může použít doplňkové datové slovo B39 jako datové slovo bodu trati pro azimut přiblížení na přistání. Bit I 69 slova B39 se použije pro ukázání použití daného slova. Podmínky kódování jsou následující: 0 - slovo B-39 je datovým slovem bodu trati 1 - slovo B39 je datovým slovem změny/CRC zpětného azimutu Poznámka 12:


Poznámka 13:

Bity parity I70 - I76 se stanovují tak, aby vyhověly rovnicím uvedeným v Poznámce 1 k Tab. A-12.

Poznámka 14:

Použití zakódované hodnoty 0000 se nepřipouští.

Poznámka 15:

Číslo RWY rovno 0 se použije pro heliport.


Dopl. A - 19

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-16. Položky dat popisu bodu trati (viz 3.11.4.8.3.2) Pouţité bity

Rozsah hodnot


X souřadnice

15

2,56 m

Vysílání Y souřadnice Y souřadnice

1 15

Vysílání Z souřadnice Z souřadnice

1 13

Identifikátor následujícího úseku/pole Výška bodu trati na prahu RWY Vzdálenost bodu trati od virtuální azimutální antény Index následujícího bodu trati Index nezdařeného přiblíţení

3

41 940 m (viz Pozn. 1, 2) viz Pozn. 3 41 940 m (viz Pozn. 1, 2) viz Pozn. 3 –100 aţ +8 091 m (viz Pozn. 1, 4) viz Pozn. 5 0 aţ 31,5 m (viz Pozn. 5) 0 aţ 6 300 m (viz Pozn. 5) viz Pozn. 5, 6 viz Pozn. 5, 6

0,5 m

Obsah dat

6 6 6 6

2,56 m

1m

100 m

Poznámka 1: Počátkem systému souřadnice je referenční bod MLS. Osa X je horizontální čára ležící ve vertikální rovině, procházející osou RWY, s kladnou hodnotou, označující polohu ve směru referenčního bodu přiblížení na přistání. Osa Y je horizontální čára kolmá na osu X, s kladnou hodnotou označující polohu vlevo od osy RWY při pohledu od referenčního bodu MLS ve směru referenčního bodu přiblížení na přistání. Osa Z je vertikální čára s kladnou hodnotou označující polohu nad referenčním bodem MLS. Při stanovení hodnot souřadnic bodů trati se zakřivení země neuvažuje. Poznámka 2: Následující podmínky kódování Nejvyšší platný bit je znakovým bitem 0 - kladná hodnota 1 - záporná hodnota Další bity představují absolutní hodnotu Poznámka 3: Následující podmínky kódování 0 - ne 1 - ano Bit „vysílání Y souřadnice“ má hodnotu NULA na uvedení toho, že Y souřadnice daného bodu je rovna nule, v tom případě se pole Y souřadnice nepoužije. Bit „vysílání Z souřadnice“ má hodnotu NULA na uvedení toho, že buď bod trati se uvádí dvěma souřadnicemi, nebo lze na čáře stálého gradientu mezi dvěma body, pro které se vysílá Z souřadnice. V obou případech pole Z-souřadnice se nepoužije. Poznámka 4: Dané pole se kóduje z výchozí hodnoty –100 m. To znamená, hodnota 0 v tomto poli odpovídá Z-souřadnici rovné –100 m. Poznámka 5: Pole dat, která následují za identifikátorem následujícího úseku/pole, se vysílají pouze v určitých případech. Kódování identifikátoru následujícího úseku /pole a použití následujících polí dat je uvedeno v Tab. A-17. Poznámka 6: Čísla indexu bodů tratě se přiřazují postupně všem bodům tratě v bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo zpětného azimutu. Jestliže bod trati na prahu hlavní RWY se kóduje s použitím pouze výšky přeletu RWY, potom se vypouští z posloupnosti indexů bodu tratí. Pole indexu následujícího bodu vždy obsahuje číslo indexu menší než v stávajícím bodu. Pole indexu nezdařeného přiblížení vždy obsahuje číslo indexu větší než v stávajícím bodu tratí.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. A - 20

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka A-17. Identifikátory následujícího úseku/pole (viz 3.11.4.8.3.2) Pouţití Místo následujícího bodu

Následuje společný bod

Spojeno s nezdař. přiblíţením

Ne v libovolném místě

Ne Ano

Typ úseku

Identifikátor následujícího úseku/pole

Přímý Zakřivený Přímý

0 1 2

Zakřivený

3

Ne

Práh hlavní RWY

4

Přímý Ano

Ne

5

Ne

Chybí viz Pozn. 2

6

Ano

Přímý do 1. prolet. bodu při nezdařen ém přiblíţení

7

Chybí

Pole dat za identifikátorem Přiblíţení na přistání

Nezdařené přiblíţení

Vzlet

X souřadnice následujícího bodu trati 1. Index následujícího bodu trati 2. X-souřadnice prvního bodu následující procedury 1. Výška bodu tratě X souřadnice 1. na prahu RWY bodu tratě 2. X souřadnice 1. následující bodu následující procedury procedury 1. Výška bodu tratě na prahu RWY 2. Index nezdař. Není povoleno přiblíţení (viz Pozn. 3) 3. X souřadnice 1. bodu následující procedury 1. Vzdálenost bodu trati od virtuální X souřadnice 1. antény bodu tratě 2. X souřadnice 1. následující bodu trati procedury následující procedury 1. Vzdálenost bodu trati od virtuální antény 2. Index nezdařeného Není povoleno přiblíţení (viz Pozn. 3) 3. X souřadnice 1. bodu trati následující procedury

Poznámka 1: Společným bodem tratě je bod, který se označuje v probíhající proceduře pouze číslem indexu bodu tratě. Přesné souřadnice bodu tratě jsou části jiné procedury. Poznámka 2: Po tomto bodu tratě informace navedení jsou zajišťovány přímou čarou, která pokračuje od stávajícího bodu a tangenciálně z tohoto bodu trati. V proceduře nezdařeného přiblížení tato čára protíná poslední bod tratě při přiblížení na přistání. Poznámka 3: Hodnoty 5 a 7 identifikátoru následujícího úseku pole se rezervují pro použití pouze v procedurách přiblížení na přistání. V procedurách nezdařeného přiblížení a vzletu se mohou použít společné body tratě při přiblížení na přistání s těmito hodnotami. Přitom pole dat výšky bodu tratě na prahu RWY, vzdálenost virtuální antény od prahu RWY a index nezdařeného přiblížení se neberou do úvahy.

Dopl. A - 21

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B – PODROBNÁ TECHNICKÁ SPECIFIKACE GLOBÁLNÍHO DRUŢICOVÉHO NAVIGAČNÍHO SYSTÉMU (GNSS)

1.

DEFINICE

GBAS/E Systém s pozemním rozšířením vysílající elipticky polarizovaný VKV datový signál do všech míst určení. GBAS/H Systém s pozemním rozšířením vysílající horizontálně polarizovaný VKV datový signál do všech míst určení. Přijímač (Receiver) Podsystém přijímající signály systému GBAS, obsahující jeden nebo více senzorů. Rezervované (bity/slova/pole) (Reserved (bits/words/fields)) Bity/slova/pole, které nejsou přiděleny, ale jsou rezervovány pro zvláštní aplikaci GNSS. Rezervní (bity/slova/pole) (Spare (bits/words/fields)) Bity/slova/pole, které nejsou přiděleny nebo rezervovány a jsou k dispozici pro budoucí aplikace. Poznámka: Všechny rezervní bity jsou nastaveny na nulu. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

2. Poznámka:

Následující technické specifikace doplňují ustanovení Hlavy 3, ust. 3.7.

3.

PRVKY GNSS

3.1

Sluţba standardního určování polohy (SPS) (L1) globálního navigačního systému (GPS)

3.1.1

Neletadlové prvky

3.1.1.1

Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky

3.1.1.1.1 Fázový šum nosné. Spektrální hustota fázového šumu nemodulované nosné musí být taková, ţe fázový závěs při šířce jednoho postranního pásma šumu 10 Hz je schopen sledovat nosnou s efektivní hodnotou přesnosti 0,1 radiánu. 3.1.1.1.2 Parazitní vyzařování. Vnitropásmové parazitní vyzařování musí být nejméně o 40 dB pod úrovní nemodulované nosné L1 v celém pásmu přiděleného kanálu. 3.1.1.1.3 Korelační ztráty. Výkonová ztráta obnoveného signálu způsobená nepřesnostmi při modulaci signálu a zkreslením časového průběhu nesmí přesáhnout 1 dB. Poznámka: Výkonová ztráta signálu je rozdílem mezi vysílaným výkonem v pásmu 2,046 MHz a výkonem signálu obnoveným bezšumovým, bezztrátovým přijímačem s jednočipovým oddělovacím korelátorem se šířkou pásma 2,046 MHz. 3.1.1.1.4 Generování C/A kódu a časování. Kaţdý C/A vzorek kódu Gi(t) musí být tvořen součtem modulo2 dvou 1023bitových lineárních vzorků, G1 a G2 i. Posloupnost G2i je utvořena aktivně zpoţďovanou G2 posloupností o celočíselný počet znaků na vytvoření jednoho z 36 jednoznačných G i(t) vzorků definovaných v tabulce B-1. Posloupnosti G1 a G2 jsou generovány 10stavovými posuvnými registry, přičemţ na vstupu posuvného registru jsou přiváděny následující polynomy: 10

3

a) G1: X + X + 1; a 10 9 8 6 3 2 b) G2: X + X + X + X + X + X + 1. Inicializační vektor posloupností G1 a G2 je „1111111111―. Přiřazení fáze kódu je zobrazeno v tabulce B-1. Registry G1 a G2 jsou taktovány rychlostí 1,023 MHz. Vzájemná vazba časování a C/A kódu je zobrazena na obrázku B-1.



Všechny obrázky se nachází na konci tohoto Doplňku.

Dopl. B - 1

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.1.1.2 Struktura dat. Navigační zpráva má formát zobrazený na obrázku B-2. Kaţdá stránka, jak je vidět na obrázku B-6, pouţívá základní formát rámce o délce 1500 bitů s 5 podrámci, kaţdý podrámec má délku 300 bitů. Pro všechna slova je nejdříve odeslán bit nejvyššího významu (MSB). Tabulka B-1. Přidělení fáze kódu

* ** ***

Identifikační číslo druţice

GPS PRN signál

G2 Zpoţdění (znaky)

Prvních 10 znaků osmičkové soustavy*

1

1

5

1440

2

2

6

1620

3

3

7

1710

4

4

8

1744

5

5

17

1133

6

6

18

1455

7

7

139

1131

8

8

140

1454

9

9

141

1626

10

10

251

1504

11

11

252

1642

12

12

254

1750

13

13

255

1764

14

14

256

1772

15

15

257

1775

16

16

258

1776

17

17

469

1156

18

18

470

1467

19

19

471

1633

20

20

472

1715

21

21

473

1746

22

22

474

1763

23

23

509

1063

24

24

512

1706

25

25

513

1743

26

26

514

1761

27

27

515

1770

28

28

516

1774

29

29

859

1127

30

30

860

1453

31

31

861

1625

32

32

862

1712

***

33

863

1745

***

34**

950

1713

***

35

947

1134

***

36

948

1456

***

37**

950

1713

V oktalovém zápisu pro prvních 10 znaků C/A kódu, jak je zobrazeno v tomto sloupci, první číslice představuje „1― pro první znak a poslední tři číslice jsou konvenčním osmičkovým znázorněním zbývajících 9 znaků (např. prvních 10 znaků C/A kódu pro sestavení PRN signálu číslo 1 je: 1100100000). C/A kódy 34 a 37 jsou společné (stejné). PRN posloupnosti 33 aţ 37 jsou rezervovány pro další pouţití (např. pozemní vysílače).

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 2

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.1.1.2.1 Struktura podrámce. Kaţdý podrámec a/nebo stránka podrámce musí začínat slovem TLM (telemetrickým slovem) následovaným slovem HOW (slovem přepnutí). Za HOW musí následovat 8 datových slov. Kaţdé slovo v kaţdém rámci musí obsahovat 6 paritních bitů. Formát slov TLM a HOW je zobrazen na obrázcích B-3 a B-4. 3.1.1.2.2

Konec/začátek týdne. Na konci/začátku týdne:

a) cyklické stránkování od 1. po 5. podrámec je restartováno podrámcem 1 bez ohledu na to, který podrámec byl vysílán jako poslední před koncem/začátkem týdne; a b) cyklování 25 stran podrámců 4 a 5 je restartováno stránkou 1 kaţdého podrámce, bez odhledu na to, která stránka byla přenesena před koncem/začátkem týdne. Všechny přesuny a přepnutí stránek se nachází na okrajích rámců (tj. Modulo 30 sekund vztahujících se ke konci/začátku týdne). Poznámka:

Přenos nových dat v podrámcích 4 a 5 může začít v jakékoli z 25 stránek těchto podrámců.

3.1.1.2.3 Parita dat. Slova od prvního po desáté podrámců 1 aţ 5 obsahují 6 paritních bitů jako jejich LSB. Navíc dva informačně nevýznamné bity 23 a 24, druhého a desátého slova jsou určeny pro výpočet parity. 3.1.1.2.4 TLM (Telemetrické slovo). Kaţdé slovo TLM má délku 30 bitů, vyskytuje se kaţdých 6 sekund v datovém rámci a je prvním slovem kaţdého podrámce. Formát slova TLM je zobrazen na obrázku B-3. Slovo TLM začíná úvodní formulí následovanou 16 rezervovanými bity a 6 paritními bity. 3.1.1.2.5 HOW (Slovo přepnutí). Slovo HOW má délku 30 bitů, je druhým slovem v kaţdém podrámci/stránce, bezprostředně následuje za slovem TLM. HOW se vyskytuje v datovém rámci kaţdých 6 sekund. Formát a obsah slova HOW je zobrazen na obrázku B-4. Plné načtení TOW se skládá z 19 LSB 29bitového čísla Z (viz ust. 3.1.1.2.6 Doplňku B). HOW začíná 17 MSB čísla TOW. Těchto 17 bitů koresponduje s číslem TOW v 1,5sekundovém intervalu, který se vyskytuje na začátku (předním okraji) kaţdého následujícího podrámce. 3.1.1.2.5.1 Bit 18. U druţic označených konfiguračním kódem 001 je 18. bit „výstraţným příznakem―. Je li tato značka aktivována (18. bit má hodnotu „1―), oznamuje se uţivateli, ţe URA můţe být horší, neţ je udáváno v podrámci 1, a ţe pouţití druţice je na vlastní riziko uţivatele. 3.1.1.2.5.2

Bit 19. 19. bit je rezervován.

3.1.1.2.5.3 Bity 20, 21 a 22. Bity 20, 21 a 22 slova HOW udávají ID podrámce, v kterém je konkrétní HOW druhým slovem. ID kód je definován dále: ID

Kód

1

001

2

010

3

011

4

100

5

101

3.1.1.2.6 Číslo Z družice. Kaţdá druţice vnitřně odvozuje 1,5sekundový interval, který obsahuje vhodnou jednotku pro přesné počítání a čas komunikace. Čas vyjádřený tímto způsobem je uváděn jako číslo Z. Číslo Z je poskytováno uţivateli jako 29bitové binární číslo sestávající ze dvou částí, jak je uvedeno dále. 3.1.1.2.6.1 Číslo času týdne (TOW). Binární číslo reprezentované 19 LSB posledními platnými bity čísla Z je uvedeno jako číslo TOW a je definováno jako rovné počtu 1,5sekundových intervalů, které se vyskytly od přenosu z minulého týdne. Počítání musí mít krátké cyklování, protoţe rozmezí čísla TOW je od 0 do 403199 1,5sekundových intervalů (rovnající se jednomu týdnu) a je nastaveno na nulu na konci kaţdého týdne. Stav nula čísla TOW je 1,5sekundový interval, který je časově shodný s počátkem daného týdne. Zkrácená verze čísla TOW, sloţená ze 17 MSB, je obsaţena ve slově HOW sestupného spoje L1. Vztah mezi aktuálním číslem TOW a jeho zkrácenou HOW verzí je uveden na obrázku B-5. Poznámka: Tato doba se objeví (přibližně) na přelomu sobotní půlnoci a nedělního rána, kdy půlnoc je definována jako 0000 hodin v časovém měřítku času UTC, který je nominálně vztažen ke Greenwichskému poledníku. 3.1.1.2.6.2 Číslo týdne. 10 MSB čísla Z je binárním vyjádřením pořadového čísla přiděleného danému týdnu dle GPS (modulo 1024). Rozsah tohoto čísla je od 0 do 1023. Jeho stav nula je ten týden, který začíná 1,5sekundovým intervalem, který se objeví v (přibliţně) nulovém čase UTC (ust. 3.1.4 Doplňku B). Po vypršení lhůty 1023 čísla týdne GPS, toto číslo týdne GPS přejde na 0. Převod předchozích 1024 týdnů z času GPS do kalendářového data musí uskutečnit uţivatel.

Dopl. B - 3

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Tabulka B-2. Parametry 1. podrámce Počet bitů **

Rozsah (LSB)

Číslo týdne

10

1

Přesnost druţice

4

„Stav― druţice

6

Parametr

TGD

8*

IODC

10

* ** ***

2

diskrétní

–31

sekundy -

16

af2

8*

2

af1

16*

2

22*

Jednotky týden

1

toc

af0

Efektivní rozsah ***

2

2

4

–55 –43 –31

604 784

sekundy sec/sec

2

sec/sec sekundy

Takto označené parametry jsou dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko (+ nebo -) v MSB. Kompletní rozdělení bitu v podrámci viz obrázek B-6. Není-li v tomto sloupci uvedeno jinak, efektivní rozsah je maximální rozsah.

3.1.1.3

Obsah dat

3.1.1.3.1 1. podrámec – družicový čas a data o stavu. 3. aţ 10. slovo prvního podrámce obsahuje časové parametry a další data, jak je vidět v tabulce B-2. Parametry sady dat jsou platné po dobu časového intervalu, během kterého jsou přenášena, a zůstávají v platnosti v dalším časovém intervalu do zahájení přenosu další sady dat. 3.1.1.3.1.1 Číslo týdne. Deset MSB třetího slova obsahuje 10 MSB 29bitového čísla Z a představuje počet platných GPS týdnů na začátku přenosu sady dat se „všemi nulami― představujícími týden „0―. Číslo GPS týdne se zvyšuje v době kaţdého konce/začátku týdne. 3.1.1.3.1.2 Přesnost měření vzdálenosti u uživatele (URA). Bity 13 aţ 16 třetího slova poskytují předpovídanou přesnost měření vzdálenosti u uţivatele (URA), jak je uvedeno v tabulce B-3. Poznámka 1: URA nezahrnuje chybu způsobenou nepřesností jednokmitočtového ionosférického modelu zpoždění. Poznámka 2: URA je statistickým ukazatelem příspěvku zdánlivého času a přesností předpovědí efemerid na přesnost určování vzdálenosti, který lze získat z historických dat každé družice. 3.1.1.3.1.3 Stav. Šestibitová indikace stavu vysílající druţice přenášející data je poskytována bity 17 aţ 22 třetího slova. MSB indikuje souhrn stavu navigačních dat, kde: a) 0 = všechna navigační data jsou platná; a b) 1 = některá navigační data nejsou platná. Pět LSB udává stav sloţek signálu podle ust. 3.1.1.3.3.4. Indikace stavu je zajišťována ve vztahu ke způsobilosti kaţdé druţice, jak je určeno v ust. 3.1.1.3.3.5. Kaţdá druţice, která nemá zaručenou určitou schopnost, je označena jako „způsobilá―, jestliţe ztráta této schopnosti je dána v její konstrukci nebo je konfigurována do módu, který je normální z hlediska přijímače, který tuto schopnost nepoţaduje. Další data o stavu jsou poskytnuta v podrámcích 4 a 5. Poznámka: Data v 1. podrámci se mohou odlišovat od dat uváděných ve 4. a/nebo 5. podrámci jiných družic, protože posledně jmenovaná mohou být aktualizována v jiném čase.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 4

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-3. Přesnost měření vzdálenosti uţivatele. URA

Přesnost

0

2m

1

2,8 m

2

4m

3

5,7 m

4

8m

5

11,3 m

6

16 m

7

32 m

8

64 m

9

128 m

10

256 m

11

512 m

12

1024 m

13

2048 m

14

4096 m

15

Nepouţívat

3.1.1.3.1.4 Předávání dat, čas (IODC). Bity 23 a 24 třetího slova v 1. podrámci jsou dva MSB z 10 bitů předávaných dat udávající čas IODC. Bity 1 aţ 8 osmého slova v 1. podrámci obsahují 8 LSB dat IODC. IODC indikuje číslo předávané sady dat. Vysílané IODC musí být odlišné od jakékoli jiné hodnoty vysílané druţicí během předcházejících sedmi dní. Poznámka:

Vztah mezi IODC a předávanými daty, efemeridami (IODE) je definován v ust. 3.1.1.3.2.2.

3.1.1.3.1.5 Odhad diferenciálního skupinového zpoždění. Bity 17 aţ 24 sedmého slova obsahují korekční dobu TGD, k výpočtu diferenciálního skupinového zpoţdění druţice. Poznámka:

TGD nezahrnuje žádné chyby skupinového zpoždění vztahující se k C/A do P(Y) kódu.

3.1.1.3.1.6 Parametry korekce času družice. Bity 9 aţ 24 osmého slova, bity 1 aţ 24 devátého slova a bity 1 aţ 22 desátého slova obsahují parametry nezbytné pro správnou korekci času druţice (tOC, af2, af1 a af0). 3.1.1.3.1.7 Rezervovaná datová pole. Rezervovaná datová pole jsou uvedena v tabulce B-4. Všechna rezervovaná datová pole podporují platnou paritu dat v příslušných slovech.

Tabulka B-4 Rezervovaná datová pole 1. podrámce

3.1.1.3.2

Slovo

Bit

3

11 – 12

4

1 – 24

5

1 – 24

6

1 – 24

7

1 – 16

2. a 3. podrámec – data efemerid družice. 2. a 3. podrámec obsahuje efemeridy vysílající druţice.

3.1.1.3.2.1 Parametry efemerid. Parametry efemerid jsou zobrazeny v tabulce B-5. Pro kaţdý parametr ve 2. a 3. podrámci musí být počet bitů, měřítko LSB, vzdálenost a jednotky, jak je specifikováno v tabulce B-6. 3.1.1.3.2.2 Předávaná data, efemeridy (IODE). Předávaná data IODE je 8bitové číslo rovné 8 LSB bitům desetibitového IODC stejné sady dat. IODE je předáváno ve 2. i 3. podrámci za účelem porovnání s 8 LSB hodnoty IODC z 1. podrámce. Kdykoli si tyto tři hodnoty nejsou v ověřovacím výpočtu rovny, je nutné shromáţdit nová data. Vysílané IODE musí být odlišné od jakékoli jiné hodnoty vysílané druţicí během předcházejících šesti

Dopl. B - 5

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

hodin (viz poznámka 1). Jakékoli změny provedené ve 2. a 3. podrámci se týkají změn v obou IODE slovech. Při změně na novou sadu dat se objeví pouze nové hodinové hranice s výjimkou první sady nově přisunutých dat. Navíc hodnota toe pro nejméně první sadu dat vysílanou druţicí po aktualizaci musí být odlišná od té, která byla vysílána před změnou (viz poznámka 2). Poznámka 1: Hodnoty efemeridy/času.

IODE/IODC

poskytují

přijímači

prostředky

k detekci

změn

v parametrech

Poznámka 2: První sada dat se může změnit (viz ust. 3.1.1.2.2) v jakémkoli čase během hodiny, a proto může být vysílána družicí za méně než jednu hodinu.

Tabulka B-5. Definice dat efemerid M0

Střední anomálie v referenčním čase

n

Střední odchylka pohybu od vypočtené hodnoty

e

Excentricita

A

Odmocnina hlavní poloosy

OMEGA0

Zeměpisná délka vzestupného bodu roviny oběţné dráhy v době jednoho týdne

i0

Inklinační úhel v referenčním čase



Argument perigea

OMEGADOT

Rychlost skutečného vzestupu

iDOT

Poměr inklinačního úhlu

Cuc

Amplituda kosinu harmonické korekce argumentu zeměpisné délky

Cus

Amplituda sinu harmonické korekce argumentu zeměpisné délky

Crc

Amplituda kosinu harmonické korekce argumentu poloměru oběţné dráhy

Crs

Amplituda sinu harmonické korekce argumentu poloměru oběţné dráhy

Cic

Amplituda kosinu harmonické korekce argumentu inklinačního úhlu

Cis

Amplituda sinu harmonické korekce argumentu inklinačního úhlu

toe

Referenční čas, efemeridy

IODE

Předávaná data, efemeridy

3.1.1.3.2.3 Rezervovaná pole dat. V 10. slově 2. podrámce jsou bity 17 aţ 22 rezervovány. Rezervovaná datová pole podporují platnou paritu dat v příslušných slovech. 3.1.1.3.3 4. a 5. podrámec – pomocná data. Kaţdý 4. a 5. podrámec je 25krát změněn. Kaţdá stránka, s výjimkou „rezervovaných― stránek a explicitních opakování, obsahuje rozdílná data ve slovech 3 aţ 10. Stránky 4. podrámce pouţívají šest různých formátů, stránky 5. podrámce pouţívají dva různé formáty, jak je zobrazeno na obrázku B-6. Stránky 4. podrámce jsou následující: a) Stránky 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10: almanach dat druţic 25 aţ 32. Jestliţe je 6bitové slovo stavu stránky 25 nastaveno na šest „jedniček― (viz ust. 3.1.1.3.3.4), pak stránka ID druţice nesmí mít hodnotu od 25 do 32; Poznámka: Tyto stránky jsou vytvořeny pro jiné účely; formát a obsah každé stránky je definován ID družice této stránky. b) Stránka 17: zvláštní zprávy; c) Stránka 18: údaje o ionosféře a UTC; d) Stránka 25: konfigurace druţic pro 32 druţic; a e) Stránky 1, 6, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, a 24: rezervovány. Stránky 5. podrámce jsou následující: a) Stránky 1 aţ 24: almanach druţic 1 aţ 24; a b) Stránka 25: údaje o stavu (health) druţic 1 aţ 24, referenční čas almanachu a referenční číslo týdne almanachu.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 6

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-6. Parametry efemerid

* ** ***

Parametr

Počet bitů **

IODE

8

Crs

16*

Měřítko (LSB)

2

n

16*

2

M0

32*

2

Cuc

16*

2

e

32

2

Cus

16*

2

A

32

toe

16

Cic

16*

2

–5

OMEGA0

32*

2

Cis

16*

2

iDOT

14*

2

604 784

–29 –31

2 2

1/2

metry

–31

2 2

4

bezrozměrné radiány

–29

16* 24*

0,03

–19

32* 32*

radiány

–29

i0 

polokruhy

–29

Crc OMEGADOT

polokruhy/sec

–31

–33

Jednotky

metry

–43

2 2


–5

–31 –43 –43

sekundy radiány polokruhy radiány polokruhy metry polokruhy polokruhy /sec polokruhy /sec

Takto označené parametry jsou dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko (+ nebo –) v MSB. Kompletní rozdělení bitu v podrámci viz obrázek B-6. Není-li v tomto sloupci uvedeno jinak, efektivní rozsah je maximální rozsah dosaţitelný s uvedeným rozdělením bitu a měřítkem.

3.1.1.3.3.1 ID dat. Dva MSB 3. slova kaţdé stránky obsahují ID dat, které definují pouţitelnou strukturu navigačních dat GPS. ID dat je zobrazeno v tabulce B-7 shodně s následujícím dělením: a) pro ty stránky, které jsou vyhrazeny almanachu určité druţice, definuje ID dat strukturu dat pouţitých druţicí, jejíţ almanach je obsahem této stránky; b) pro všechny ostatní stránky označuje ID dat strukturu dat vysílající druţice; a c) ID dat „1― (označených binárním stavem 00) nesmí být pouţito.

3.1.1.3.3.2 ID družice. ID druţice je zprostředkováno 3. aţ 8. bitem 3. slova v kaţdé stránce. ID druţice je vyuţito dvěma způsoby: a) pro ty stránky, které obsahují almanach dat dané druţice, je ID druţice stejné číslo jako to, které je přiděleno druţici jako fáze kódu PRN, v souladu s tabulkou B-1; a b) pro všechny ostatní stránky slouţí ID druţice přidělené v souladu s tabulkou B-7 jako „ID stránky―. ID 1 aţ 32 jsou přiděleny těm stránkám, které obsahují almanach dat určitých druţic (stránky 1 aţ 24 podrámce 5 a stránky 2 aţ 5 a 7 aţ 10 podrámce 4). ID „0― (v binárním kódu samé nuly) je vyhrazeno k označení neexistující druţice, zatímco ID 51 aţ 63 jsou vyuţity pro stránky obsahující jiná data neţ almanach dat určité druţice (viz poznámky 1 a 2). Poznámka 1: Pro každou stránku 4. a 5. podrámce jsou rezervována specifická ID, ale ID družice stránek 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10 podrámce 4 může být pro každou stránku změněno z důvodu možných změn v obsahu dané stránky. Poznámka 2: Zbývající ID (33 až 50) nejsou přiřazeny.

Dopl. B - 7

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-7. ID dat a druţice ve 4. a 5. podrámci Podrámec 4

* ** *** **** *****

Podrámec 5

Strana

Data ID

ID Druţice*

Data ID

ID Druţice *

1

***

57

**

1

2 ****

**

25

**

2

3 ****

**

26

**

3

4 ****

**

27

**

4

5 ****

**

28

**

5

6

***

57

**

6

7 ****

**

29

**

7

8 ****

**

30

**

8

9 ****

**

31

**

9

10 ****

**

32

**

10

11

***

57

**

11

12

***

62

**

12

13

***

52

**

13

14

***

53

**

14

15

***

54

**

15

16

***

57

**

16

17

***

55

**

17

18

***

56

**

18

19

***

58 *****

**

19

20

***

59 *****

**

20

21

***

57

**

21

22

***

60 *****

**

22

23

***

61 *****

**

23

24

***

62

**

24

25

***

63

***

51

„0― označuje „neexistující― druţici. Při pouţití „0― k označení neexistující druţice, je pouţito ID dat vysílající druţice. ID dat té druţice, jejíţ ID se objeví v této stránce. ID dat vysílající druţice. Stránky 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10 podrámce 4 mohou obsahovat almanach dat pro druţice 25 aţ 32 nebo data pro jiné funkce, jak je určeno jiným ID druţice ze zobrazených hodnot. ID druţice se můţe měnit.

3.1.1.3.3.3 Almanach. Stránky 1 aţ 24 podrámce 5, stejně jako stránky 2 aţ 5 a 7 aţ 10 podrámce 4 obsahují almanach dat a slovo o stavu druţice (ust. 3.1.1.3.3.4) aţ pro 32 druţic. Časová základna a parametry efemerid almanachu mají sníţenou přesnost. Data obsazují všechny bity 3. aţ 10. slova kaţdé stránky, s výjimkou 8 MSB třetího slova (ID dat a ID druţice), bitů 17 aţ 24 5. slova (stav druţice) a 50 bitů parity. Počet bitů, měřítko (LSB), rozsah a jednotky parametrů almanachu jsou popsány v tabulce B-8. Zpráva almanachu pro jakoukoli neexistující druţici obsahuje střídající se „nuly― a „jedničky― s platnou paritou. 12

3.1.1.3.3.3.1 Referenční čas almanachu. Referenční čas almanachu toa, je násobkem 2 sekund a vzniká přibliţně 70 hodin po prvním platném vysílacím čase dané datové sady almanachu. Almanach je aktualizován tak často, aby byla zajištěna odchylka GPS času t od toa méně neţ 3,5 dne během vysílací periody. Parametry almanachu musí být během normálního provozu aktualizovány nejméně kaţdých 6 dní. 3.1.1.3.3.3.2 Časové parametry almanachu. Časové parametry almanachu obsahují 11 bitů konstantní veličiny (af0) a 11 bitů veličiny prvního řádu (a f1).

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 8

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-8. Parametry almanachu

Parametr

Počet bitů **

Měřítko (LSB)

e

16

2

toa

8

2

i**** OMEGADOT

16* 16*

2

A

24*

2

OMEGA0

24*

2

 M0

24*

2

24*

2

af0

11*

2

af1 * ** *** ****

11*

2

2


–21

Jednotky bezrozměrné

12

602 112

–19

sekundy polokruhy

–38

polokruhy /sec

–11

1/2

metry

–23

polokruhy

–23

polokruhy

–23

polokruhy

–20

sekundy

–38

sek/sek

Takto označené parametry jsou dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko (+ nebo –) v MSB. Kompletní přiřazení bitů v podrámci viz obrázek B-6. Není-li v tomto sloupci uvedeno jinak, efektivní rozsah je maximální rozsah dosaţitelný s uvedeným přiřazením bitů a měřítkem. Vztaţeno k i0 = 0,30 polokruhu.

3.1.1.3.3.3.3 Referenční týden almanachu. Bity 17 aţ 24 3. slova 25. stránky 5. podrámce označují číslo týdne (WNa), ke kterému je vztaţen referenční čas almanachu (t oa). WNa obsahuje 8 LSB plného čísla týdne. Bity 9 aţ 16 3. slova 25. stránky 5. podrámce musí obsahovat hodnotu toa, která je vztaţena k danému WNa. 3.1.1.3.3.3.4

Shrnutí stavu družice. 4. a 5. podrámec obsahuje dva druhy dat o stavu druţice:

a) kaţdá z 32 stránek, která obsahuje data almanachu vztaţená k časové základně/efemeridám, poskytuje 8bitové slovo o stavu druţice s ohledem na druţici, jejíţ almanach přenášejí; a b) 25. stránka 4. a 5. podrámce společně obsahují 6bitová data o stavu pro aţ 32 druţic. 3.1.1.3.3.4.1 8bitové slovo o stavu zabírá bity 17 aţ 24 5. slova v těch 32 stránkách, které obsahují almanach pro jednotlivé druţice. 6bitové slovo o stavu zabírá 24 MSB 4. aţ 9. slova v 25. stránce 5. podrámce plus bity 19 aţ 24 8. slova, 24 MSB 9. slova a 18 MSB 10. slova ve 25. stránce 4. podrámce. 3.1.1.3.3.4.2 Tři MSB 8bitového slova o stavu udávají stav navigačních dat podle kódu v tabulce B-9. 6bitové slovo poskytuje 1bitové shrnutí stavu navigačních dat v MSB podle ust. 3.1.1.3.1.3. Pět LSB 8bitového a 6bitového slova o stavu poskytují informaci o stavu jednotlivých částí signálu druţice podle kódu v tabulce B-10. 3.1.1.3.3.4.3 Zvláštní význam je přiřazen kombinaci šesti „jedniček― 6bitového slova o stavu v 25. stránce 4. a 5. podrámce; tato vyjadřuje, ţe „druţice s tímto ID není pouţitelná a zřejmě na této stránce 4. nebo 5. podrámce, která normálně obsahuje data almanachu této druţice, nejsou ţádná data vztahující se k této druţici―. Poznámka: Zvláštní význam se týká jen 25. stránky 4. a 5. podrámce. Zde mohou být ve stránce almanachu data týkající se jiné družice vztahující se k výše uvedenému viz ust. 3.1.1.3.3.3. 3.1.1.3.3.4.4 Indikace stavu se vztahuje ke způsobilosti kaţdé druţice (jak je popsáno konfiguračním kódem v ust. 3.1.1.3.3.5). Proto kaţdá druţice, která nemá určitou způsobilost, musí být označena jako způsobilá, jestliţe ztráta této způsobilosti je dána v její konstrukci nebo byla konfigurována do módu, který je z hlediska přijímače normální a tuto způsobilost nepoţaduje. Předpovídaný stav je aktualizován během kaţdého přísunu. Poznámka 1: Vysílaná data o stavu nemusí korespondovat s aktuálním stavem vysílající družice nebo ostatních družic v soustavě. Poznámka 2: Data v 1., 4. a 5. podrámci ostatních družic se mohou lišit od dat v 4. a/nebo 5. podrámci, protože posledně zmíněné podrámce mohou být aktualizovány jindy.

Dopl. B - 9

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-9. Indikace stavu navigačních dat

Pozice bitu na straně

Indikace

137

138

139

0

0

0

VŠECHNA DATA JSOU V POŘÁDKU

0

0

1

CHYBA PARITY – některé nebo všechny parity jsou špatné

0

1

0

0

1

1

1

0

0

1

0

1

1

1

0

1

1

1

PROBLÉM FORMÁTU TLM/HOW – jakákoliv odchylka od standardního formátu (např. chybně umístěná a/nebo nekorektní preambule, atd.), kromě nesprávného čísla Z, uvedeného v HOW ČÍSLO Z V HOW ŠPATNÉ – jakýkoliv problém s hodnotou čísla Z, neodráţí aktuální fázi kódu PODRÁMCE 1, 2, 3 – jeden nebo více elementů ve slovech 3 aţ 10 jednoho nebo více podrámců je špatných PODRÁMCE 4, 5 – jeden nebo více elementů ve slovech 3 aţ 10 jednoho nebo více podrámců je špatných VŠECHNA PŘISUNUTÁ DATA JSOU ŠPATNÁ – jeden nebo více elementů ve slovech 3 aţ 10 kteréhokoliv (i více) z podrámců je špatných VŠECHNA DATA JSOU ŠPATNÁ – slovo TLM a/nebo HOW a jeden nebo více elementů kteréhokoliv (i více) z podrámců je špatných

Tabulka B-10. Kódy pro sloţky signálu stavu druţice MSB

LSB

Indikace

0

0

0

0

0

VŠECHNY SIGNÁLY V POŘÁDKU

1

1

1

0

0

1

1

1

0

1

1

1

1

1

0

DRUŢICE JE DOČASNĚ NEDOSTUPNÁ – nepouţívat tuto druţici během daného přeletu __ DRUŢICE BUDE DOČASNĚ NEDOSTUPNÁ – pouţívat opatrně __ REZERVNÍ

1

1

1

1

1

Všechny ostatní kombinace

VÍCE NEŢ JEDNA KOMBINACE BY POŢADOVALA POPIS ANOMÁLIÍ, S VÝJIMKOU OZNAČENÝCH __ ZKOUŠENÍ MODULACE KÓDU DRUŢICE A/NEBO PROBLÉMY S VÝKONOVOU ÚROVNÍ VYSÍLANÉHO SIGNÁLU. Uţivatel můţe mít střídavě problémy se sledováním při zachycení druţice.

3.1.1.3.3.5 Souhrn konfigurace družic. Stránka 25 4. podrámce musí obsahovat konstantu o délce 4 bitů pro kaţdou aţ z 32 druţic k indikaci konfiguračního kódu kaţdé druţice. Tato 4bitová konstanta zabírá bity 9 aţ 24 třetího slova, 24 MSB čtvrtého aţ sedmého slova a 16 MSB osmého slova, všechny na 25. stránce 4. podrámce. MSB kaţdé 4bitové konstanty indikuje, zda je (MSB = 1) nebo není (MSB = 0) aktivována funkce kontroly zdrojové adresy (anti-spoofing). Tři LSB označují konfiguraci kaţdé druţice pouţitím následujícího kódu:

3.1.1.3.3.6

Kód

Konfigurace druţice

001 010 011

Druţice bloku II/IIA/IIR Druţice bloku IIR-M Druţice bloku IIF

Parametry UTC. Stránka 18 4. podrámce musí obsahovat:

a) parametry potřebné ke vztaţení času GPS k UTC; a b) oznámení uţivateli, ohledně rozvrhu budoucí nebo minulé (ve vztahu k přísunu navigační zprávy) hodnoty delta času kvůli přestupné sekundě (t LSF), společně s číslem týdne (WNLSF) a číslem dne (DN) na konci doby, během níţ je přestupná sekunda vloţena. „Den jedna― je první den vztaţený ke konci/začátku týdne a hodnotě WNLSF obsahující osm LSB úplného čísla týdne. Absolutní hodnota rozdílu mezi hodnotami nezkráceného WN a WNLSF nesmí přesáhnout 127. Poznámka: Očekává se, že uživatel si vypočítá zkrácenou opravu tohoto parametru, stejně jako zkrácení WN, WNt a WLSF kvůli překročení plného čísla týdne (ust. 3.1.1.2.6.2).

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 10

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.1.1.3.3.6.1 24 MSB 6. aţ 9. slova plus osm MSB 10. slova na 18. stránce 4. podrámce musí obsahovat parametry vztaţené ke korelaci UTC a GPS času. Délka bitů, měřítko, rozsah a jednotky těchto parametrů jsou specifikovány v tabulce B-11.

Tabulka B-11. Parametry UTC Parametr A0 A1 tLS tot WNt WNLSF DN tLSF * ** *** ****

Počet bitů ** 32* 24* 8* 8 8 8 8**** 8*

Měřítko (LSB) –30 2 –50 2 1 12 2 1 1 1 1


602 112

7

Jednotky sekundy sek/sek sekundy sekundy týdny týdny dny sekundy

Takto označené parametry jsou dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko (+ nebo –) v MSB. Kompletní přidělení bitů v podrámci viz obrázek B-6. Není-li v tomto sloupci uvedeno jinak, efektivní rozsah je maximální rozsah dosaţitelný s uvedeným přidělením bitů a měřítkem. Správně nastaveno.

3.1.1.3.3.7 Parametry ionosféry. Parametry ionosféry, které umoţňují uţivateli GPS SPS pouţívat ionosférický model pro výpočty ionosférického zpoţdění, musí být uvedeny na 18. stránce 4. podrámce, jak je určeno v tabulce B-12. 3.1.1.3.3.8

Zvláštní zpráva. Stránka 17 4. podrámce musí být rezervována pro zvláštní zprávy.

Tabulka B-12. Ionosférické parametry Parametr 0 1 2 3 0 1 2 3 * ** ***

Počet bitů ** 8* 8* 8* 8* 8* 8* 8* 8*

Měřítko (LSB) –30 2 –27 2 –24 2 –24 2 11 2 14 2 16 2 16 2


Jednotky sekundy sekundy za polokruhy 2 sekundy za (polokruhy) 3 sekundy za (polokruhy) sekundy sekundy za polokruhy 2 sekundy za (polokruhy) 3 sekundy za (polokruhy)

Takto označené parametry jsou dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko (+ nebo –) v MSB. Kompletní přidělení bitů v podrámci viz obrázek B-6. Není-li v tomto sloupci uvedeno jinak, efektivní rozsah je maximální rozsah dosaţitelný s uvedeným přidělením bitů a měřítkem.

3.1.1.3.3.9 Rezervovaná pole dat. Všechny bity 3. aţ 10. slova, kromě 58 bitů pouţitých pro ID dat, ID (stránky) druţice, paritu (šest LSB kaţdého slova) a výpočet parity (bity 23 a 24 10. slova) stránek 1, 6, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23 a 24 4. podrámce a těch stránek almanachu, které jsou přiděleny nulovému ID druţice, musí být označeny jako rezervované. Ostatní rezervované bity ve 4. a 5. podrámci jsou zobrazeny v tabulce B-13. Pozice rezervovaných bitů kaţdého slova zahrnuje vzor střídajících se nul a jedniček s platnou paritou slova.

Dopl. B - 11

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-13. Rezervované bity ve 4. a 5. podrámci

Podrámec

Stránky

Slova

Rezervovaná pozice bitu ve slově

4

17

10

17 aţ 22

4

18

10

9 aţ 22

4

25

8

17 aţ 18

4

25

10

19 aţ 22

5

25

10

4 aţ 22

Definice protokolů pro aplikaci dat

3.1.2

Poznámka: Tato část definuje vzájemné souvislosti mezi parametry vysílané zprávy. Poskytuje definice parametrů, které nejsou vysílány; navíc jsou použity jak neletadlovými, tak letadlovými prvky a definované veličiny jsou použity ke stanovení řešení navigace a její integrity. 3.1.2.1

Algoritmus parity. Algoritmy parity GPS jsou uvedeny v tabulce B-14.

Tabulka B-14. Algoritmus kódování parity

D1 D2 D3

= d1  D 30 * = d2  D 30 * = d3  D 30 *















D24 D25 D26 D27 D28 D29 D30



= = = = = = =

d24  D 30 * D 29  d1  d2  d3  d5  d6  d10  d11  d12  d13  d14  d17  d18  d20  d23 * D 30  d2  d3  d4  d6  d7  d11  d12  d13  d14  d15  d18  d19  d21  d24 * D 29  d1  d3  d4  d5  d7  d8  d12  d13  d14  d15  d16  d19  d20  d22 * D 30  d2  d4  d5  d6  d8  d9  d13  d14  d15  d16  d17  d20  d21  d23 * D 30  d1  d3  d5  d6  d7  d9  d10  d14  d15  d16  d17  d18  d21  d22  d24 * D 29  d3  d5  d6  d8  d9  d10  d11  d13  d15  d19  d22  d23  d24 *

Kde: D1, D2, D3, … D29, D30 jsou bity vysílané druţicí; D25, … D30 jsou vypočtené paritní bity; d1,d2, … d24 jsou bity zdrojových dat;  je operace „Modulo-2― nebo „Exclusive-Or― (výlučný součet); a * symbol ( ) označuje poslední dva bity z předcházejícího slova podrámce.

3.1.2.2

Korekce časové základny družice. Systémový čas t GPS je definován jako:

t  t sv  t sv L1 kde:

t tsv (Δtsv)L1 (Δtsv)L1

= = = =

systémový čas GPS (opravený pro překročení začátků a konců týdnů); druţicový čas v době vysílání zprávy; fázový posun PRN kódu druţice; 2 af0 + af1(t – toc) + af2(t – toc) + Δtr – TGD

kde: af0, af1 a af2 a toc jsou obsaţeny v podrámci jedna; a

t r  hodnota relativistické korekce (sekundy)  t r  Fe A sin Ek kde: e a A jsou obsaţeny v podrámci 2 a 3; Ek je definováno v tabulce B-15;

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 12

DOPLNĚK B

F

PŘEDPIS L 10/I

 2  c2

 c

kde

1

2

= =

 4,44280763310 s / m1 / 2 10

univerzální gravitační parametr WGS-84 (3,986005 x 10 8 rychlost světla ve vakuu (2,99792458 x 10 m/s)

14

3

2

m /s )

Poznámka: Hodnota t má značit začátek nebo konec přechodu týdne. To znamená, že pokud t–toc  302 400 sekund, je nutno od t odečíst 604 800 sekund. Je-li t–toc  –302 400 sekund, je nutno k t přičíst 604 800 sekund. Pozice družice. Současná poloha druţice (Xk, Yk, Zk) je definována v tabulce B-15.

3.1.2.3

Tabulka B-15. Prvky soustavy souřadnic systému

A

 A

n0 

2

Hlavní poloosa



Vypočtená střední hodnota pohybu

A3 t k  t  t oe

Čas z referenční doby efemerid*

n  n0  n

Opravená střední hodnota pohybu

Mk  M0  ntk

Střední anomálie

Mk  Ek  e sin Ek

Keplerova rovnice pro anomálii excentricity (můţe být vyřešeno iterací)

2    sin k  1  1  e sinE k / 1  ecosE k    k  tan1    tan    cosE k  e / 1  ecosE k    cos k    

Skutečná anomálie

 e  cos k  Ek  cos1   1  e cos k 

Anomálie excentricity

k   k  

Argument zeměpisné šířky Sekundární harmonické poruchy

uk  Cus sin 2k  Cuc cos 2k

Argument korekce zeměpisné šířky

rk  Crc sin 2k  Crs cos 2k

Oprava poloměru

ik  Cic sin 2k  Cis cos 2k

Oprava inklinace

uk  k  uk

Opravený argument zeměpisné šířky

rk  A1  ecosEk   rk

Opravený poloměr

ik  i0  ik  iDOTt k

Opravená inklinace

 x k  rk cosuk    y k  rk sinuk 

Poloha na orbitální rovině

   t    t  k   0   e k e oe

Opravená zeměpisná šířka vzestupného uzlu

  x k  x k cos k  y k cosik sin k     y k  x k sin k  y k cosik cos k    z k  y k sinik 

Zemské souřadnice vázané na střed Země

*

t je systémový čas GPS v době přenosu, tj. čas GPS opravený pro čas přenosu (vzdálenost/rychlost světla). Dále je tk aktuální celkový časový rozdíl mezi časem t a dobou t oe a musí být vypočten pro překročení začátku nebo konce týdne. Tj., jestliţe je tk větší neţ 302 400 sekund, odečte se 604 800 sekund od tk. Jestliţe tk je menší neţ –302 400 sekund, připočte se 604 800 sekund k tk.

Dopl. B - 13

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I Ionosférické korekce. Ionosférická korekce (Tiono) je definována jako:

3.1.2.4

Tiono

DOPLNĚK B

    x 2 x 4  F  5,0  10 9  AMP1    , x 1,57      2 24   (sekund)    9 , x  1,57 F  5,0  10





kde

 3    n  nm , AMP  0  AMP    (sekund) n 0  jestli AMP0, AMP  0 



x

2t  50400 , (radiánů) PER

3      n  nm , PER  72 000 PER    (sekund) n 0  jestli PER72 000, PER  72 000  



F  1,0  16,0 0,53  E

3

αn a βn jsou datová slova vysílaná druţicí s n = 0, 1, 2, a 3

m  i  0,064cos i  1,617 (polokruhy) i  u 

 sin A (polokruhy) cos i

i  u   cos A (polokruhy)

i  i , je  li i  0,416   i   i  0,416, je  li i  0,416     0,416, je  li  0,416  i  i  

(polokruhy)

0,0137  0,022 (polokruhy) E  0,11

t  4,32  10 4  i  časGPS (sekund), kde 0 ≤ t < 86 400, proto: jestliţe t ≥86 400 sekund, odečte se 86 400 sekund; a jestliţe t < 0 sekund, přičte se 86 400 sekund. E = elevační úhel druţice 3.1.2.4.1

Veličiny pouţité ve výpočtu ionosférického zpoţdění jsou:

a) Veličiny vysílané druţicí: αn = koeficienty kubické rovnice představující amplitudu vertikálního zpoţdění (4 koeficienty = 8 bitů kaţdý) βn = koeficienty kubické rovnice představující periodu modelu (4 koeficienty = 8 bitů kaţdý) b) Veličiny generované přijímačem: E = elevační úhel mezi uţivatelem a druţicí (polokruhy) A = azimut mezi uţivatelem a druţicí, měřený kladně ve směru hodinových ručiček od skutečného severu (polokruhy) Φu = zeměpisná šířka uţivatele (polokruhy) WGS-84 λu = zeměpisná délka uţivatele (polokruhy) WGS-84 GPS čas = přijímačem vypočítaný systémový čas

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. B - 14

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

c) Vypočítávané veličiny: x = fáze (radiány) F = koeficient sklonu (bezrozměrný) t = místní čas (sekundy) Φm = geomagnetická zeměpisná šířka zemského průmětu ionosférického bodu průniku (myšlena výška ionosféry 350 km) (polokruhy) λi = geomagnetická zeměpisná délka zemského průmětu ionosférického bodu průniku (polokruhy) Φi = geomagnetická zeměpisná šířka zemského průmětu ionosférického bodu průniku (polokruhy) Ψ = zemský středový úhel mezi polohou uţivatele a zemským průmětem ionosférického bodu průniku (polokruhy)

3.1.3

Palubní (letadlové) prvky

3.1.3.1

Přijímač GNSS (GPS)

3.1.3.1.1 Vyloučení družice. Přijímač musí vyloučit kaţdou marginální nebo nezpůsobilou druţici. Poznámka: Předpoklady naznačující, že je družice „způsobilá―, „marginální― nebo „nezpůsobilá― je možné nalézt v ust. 2.3.2 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard―, 4. vydání, září 2008. 3.1.3.1.2 Sledování družic. Přijímač musí být schopen nepřetrţitě sledovat minimálně čtyři druţice a generovat řešení polohy zaloţené na těchto měřeních. 3.1.3.1.3 Dopplerův posuv. Přijímač musí být schopen kompenzovat dynamický efekt Dopplerova posuvu na nominální fázi SPS signálu nosné a měření C/A kódu. Přijímač musí kompenzovat Dopplerův posuv, který je specifický pro předpokládanou aplikaci. 3.1.3.1.4 Odolnost vůči interferenci. Přijímač musí vyhovovat poţadavkům na odolnost vůči interferenci uvedeným v ust. 3.7 Doplňku B. 3.1.3.1.5 Použití časové základny a efemerid. Přijímač musí zajistit pouţívání správných efemerid a časové základny před stanovením polohy. Přijímač musí monitorovat hodnoty přicházejících dat časové základny IODC a efemerid IODE a aktualizovat efemeridovou a časovou databázi při detekci změn jedné nebo obou těchto hodnot. SPS přijímač musí pouţívat data časové základny a efemerid odpovídající hodnotám IODC a IODE dané druţice.

3.1.4

Čas

Čas GPS je vztaţen k UTC (udrţován U.S. Naval Observatory) času nula, který je definován jako půlnoc z noci 5. ledna 1980 na ráno 6. ledna 1980. Největší jednotka pouţitá v uváděném GPS času je jeden týden, definovaný jako 604 800 sekund. Časová stupnice GPS je udrţována v rozsahu jedné mikrosekundy času UTC (Modulo jedna sekunda) po korekci na celé číslo rozdílu přestupných sekund. Navigační data musí obsahovat potřebné údaje pro vztaţení času GPS k UTC.


Dopl. B - 15

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

GLONASS (Global navigation satellite system) kanál standardní přesnosti (CSA) (L1)

3.2

Poznámka: V tomto oddíle se termín GLONASS týká všech družic v uskupení. Standardy týkající se pouze družic GLONASS-M jsou odpovídajícím způsobem upřesněny. 3.2.1

Neletadlové prvky

3.2.1.1

VF charakteristiky

3.2.1.1.1

Nosné kmitočty. Nominální hodnoty pásma L1 nosných kmitočtů jsou definovány následovně:

f k1 f01  kf1 , kde: k= f01 = Δf1 =

–7, ..., 0, 1, ..., 6 jsou čísla nosných (kmitočtové kanály) signálů vysílaných druţicemi GLONASS v podpásmu L1; 1 602 MHz; a 0,5625 MHz.

Nosné kmitočty jsou koherentně odvozeny z obvyklých palubních časových / kmitočtových normálů. Nominální hodnota kmitočtu (z sledováno na zemi) musí být rovna 5,0 MHz. Nosný kmitočet druţic GLONASS musí být -11 v rozsahu ±2x10 vztaţeno k nominální hodnotě fk. Poznámka 1: Nominální hodnoty nosných kmitočtů pro čísla nosné k jsou uvedeny v tabulce B-16. Poznámka 2: Družice GLONASS-M mají navigační signály L2 CSA šířku pásma 1 242,9375 – 1 251,6875 MHz ±0,511 MHz, jak je definováno následujícími výrazy: f k2 = f02 + kΔf2, f 02 = 1246 MHz; Δf2 = 0,4375 MHz. Pro jakoukoli danou hodnotu k je poměr nosných kmitočtů v pásmu L1 a L2 roven:

fk 2 / fk1  7 / 9 Tabulka B-16. Nosné kmitočty v pásmu L1

Číslo nosného kmitočtu

Hn (viz 3.2.1.3.4 Dopl. B)

Nominální hodnota kmitočtu v podpásmu L1 (MHz)

06

6

1 605,3750

05

5

1 604,8125

4

4

1 604,2500

3

3

1 603,6875

2

2

1 603,1250

1

1

1 602,5625

0

0

1 602,0000

–1

31

1 601,4375

–2

30

1 600,8750

–3

29

1 600,3125

–4

28

1 599,7500

–5

27

1 599,1875

–6

26

1 598,6250

–7

25

1 598,0625

A

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 16

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.2.1.1.2 Fázový šum nosné. Spektrální hustota fázového šumu nemodulované nosné musí být taková, ţe fázový závěs při šířce jednoho postranního pásma šumu 10 Hz je schopen sledovat fázi nosné s přesností ne horší neţ 0,1 radiánu (1 ζ). 3.2.1.1.3 Generování GLONASS PR kódu. Pseudonáhodný (PR) kód je 511bitová posloupnost, která je vzorkována na výstupu 7. stupně 9stupňového posuvného registru. Počáteční vektor pro generování této posloupnosti má hodnotu „111111111―. Generování polynomu odpovídajícího 9stavovému posuvnému registru musí být:

Gx   1  x 5  x 9 .

3.2.1.1.4 Parazitní vyzařování. Výkon vysílaného VF signálu za pásmem přiděleným GLONASS nesmí být větší neţ –40 dB, vztaţeno k výkonu nemodulované nosné. Poznámka 1: Družice GLONASS vypuštěné během let 1998 až 2005 a později používají filtry omezující mimopásmové vyzařování na limit pro nežádoucí interference podle Doporučení ITU-R RA.769 pro pásmo 1 660 až 1 670 MHz. Poznámka 2: Družice GLONASS vypuštěné po roce 2005 používají filtry omezující mimopásmové vyzařování na limit pro nežádoucí interference podle Doporučení ITU-R RA.769 pro pásma 1 610,6 až 1 613,8 MHz a 1 660 až 1 670 MHz. 3.2.1.1.5 Korelační ztráty. Ztráty ve výkonu obnoveného signálu v důsledku nepřesností při modulaci signálu a zkreslení časového průběhu nesmí přesáhnout 0,8 dB. Poznámka: Výkonová ztráta signálu je rozdílem mezi vysílaným výkonem v pásmu 1,022 MHz a výkonem signálu obnoveným bezšumovým bezztrátovým přijímačem s 1čipovým oddělovacím korelátorem se šířkou pásma 1,022 MHz. 3.2.1.2

Struktura dat

3.2.1.2.1 Úvod. Navigační zpráva je vysílána jako vzorek číslicových dat kódovaných Hammingovým kódem a transformovaných do relativního kódu. Strukturálně je datový vzorek generován jako nepřetrţitě opakované superrámce. Superrámec se skládá z rámců, rámec se skládá z řetězců. Hranice řetězců, rámců a superrámců navigační zprávy z jiných druţic systému GLONASS jsou synchronizovány v rozsahu 2 milisekund. 3.2.1.2.2 Struktura superrámce. Superrámec trvá 2,5 minuty a skládá se z pěti rámců. V kaţdém superrámci se vysílá celkový obsah nepřímých informací (almanach pro 24 druţic systému GLONASS). Poznámka: Struktura superrámce s indikací čísel rámců v superrámci a řetězců v rámci je znázorněna na obrázku B-7. 3.2.1.2.3 Struktura rámce. Kaţdý rámec má délku 30 sekund a skládá se z 15 řetězců. V kaţdém rámci je vysílán celkový obsah přímých informací (parametry efemerid) daných druţic a část nepřímých informací (almanach). Rámce 1 aţ 4 osahují část almanachu pro 20 druţic (5 druţic na rámec) a 5. rámec obsahuje zbytek almanachu pro 4 druţice. Almanach jedné druţice zabírá dva řetězce. Poznámka: Struktura rámců je zobrazena na obrázcích B-8 a B-9. 3.2.1.2.4 Struktura řetězce. Kaţdý řetězec má délku 2 sekundy a skládá se z elementárních binárních signálů dat a časové značky. Během posledních 0,3 sekund tohoto dvousekundového intervalu (na konci kaţdého řetězce) je vysílána časová značka. Časová značka (zkrácená pseudonáhodná posloupnost) sestává z 30 znaků s délkou 10 milisekund pro kaţdý znak s následující posloupností: 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0. Během prvních 1,7 sekund tohoto dvousekundového intervalu (na začátku kaţdého řetězce) se vysílá 85 datových bitů (kaţdý datový bit s délkou 20 ms) v duobinárním formátu. Čísla bitů se zvyšují zprava doleva. Společně s informačními bity (poloha bitů 9 aţ 84) jsou vysílány kontrolní bity Hammingova kódu (KX) (poloha bitů 1 aţ 8). Hammingův kód má délku 4. Data jednoho řetězce jsou oddělena od dat přilehlých řetězců časovou značkou (MB). Slova dat musí mít nejprve označen MSB (bit nejvyššího významu). Poloha bitu 85 v kaţdém řetězci je znak výplně „0―, který je přenesen první. 3.2.1.2.4.1 Řetězce 1 až 4. Informace obsaţená v řetězcích 1 aţ 4 kaţdého rámce musí korespondovat s druţicí, ze které byla vysílána. Tato informace se nesmí v superrámci měnit. 3.2.1.2.4.2 Řetězce 5 až 15. Řetězce 5 aţ 15 kaţdého rámce musí obsahovat almanach GLONASS pro 4 nebo 5 druţic. Informace obsaţená v 5. řetězci se musí opakovat v kaţdém rámci superrámce. Poznámka: Struktura řetězce je zobrazena na obrázku B-10.

Dopl. B - 17

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.2.1.3

Obsah dat

3.2.1.3.1

Definice parametrů efemerid a času. Parametry efemerid a času jsou následující:

m tK

= =

tb

=

γn(tb)

=

číslo řetězce v rámci; čas vztaţený k začátku rámce ve stávajícím dni. Je vypočítán podle časového měřítka druţice. Celé číslo počtu hodin uplynulých od zahájení stávajícího dne je registrovaných v pěti MSB. Celé číslo počtu minut uplynulých od začátku stávající hodiny je registrováno v následujících šesti bitech. Počet třicetisekundových intervalů, které uběhly od začátku stávajícího dne, je registrován v jednom LSB. Počátek dne podle časového měřítka druţice se shoduje s počátkem opakujícího se superrámce; časový interval ve stávajícím dni shodující se s UTC (SU) + 03 hodiny 00 minut. Přímá data přenesená v rámci jsou vztaţena ke středu t b časového intervalu. Délka časového intervalu a maximální hodnota tb záleţí na hodnotě příznaku P1; relativní odchylka předpovězené hodnoty nosné frekvence n-té druţice od nominální hodnoty v okamţiku tb je:

 n t b  

fn t b   fHn fHn

kde: fn(tb) fHn ηn(tb)

= = =

x n t b , y n t b , zn t b   x n t b , y n t b , z n t b  

x n t b , y n t b , zn t b   En

=

Bn P1

= =

frekvence hodinových impulsů n-té druţice v okamţiku tb; nominální hodnota frekvence hodinových impulsů n-té druţice; korekce času tn n-té druţice vztahující se k času GLONASS t c v okamţiku tb, t.j.:

n t b   t c t b   t n t b ;

souřadnice n-té druţice v souřadnicovém systému PZ-90 v okamţiku tb; sloţky vektoru rychlosti n-té druţice v souřadnicovém systému PZ-90 v okamţiku tb; sloţky zrychlení n-té druţice v souřadnicovém systému PZ-90 v okamţiku tb, způsobené účinky Slunce a Měsíce; indikace „stáří― nejbliţší informace, která je časovým intervalem, který uběhl od okamţiku jejího výpočtu (přísunu) do okamţiku tb pro n-tou druţici; příznak stavu (health flag). Hodnoty větší neţ 3 indikují nesprávnou funkci druţice; příznak indikující časový interval mezi současnou a předešlou hodnotou t b parametrů v minutách: Časový interval mezi sousedními hodnotami t b v minutách 0 30 45 60

P1 00 01 10 11 P2

=

P3

=

Δηn

=

příznak indikující, je-li hodnota tb sudá nebo lichá. Hodnota „1― označuje 30minutový interval přenosu informací (tb = 1, 3, 5,…), hodnota „0― indikuje 60minutový interval přenosu informací (tb = 2, 6, 10,…); příznak indikující počet druţic, pro které je vysílán almanach v daném rámci. „1― odpovídá pěti druţicím a „0― odpovídá čtyřem druţicím; časový rozdíl mezi navigačním VF signálem vysílaným v pásmu L2 a navigačním VF signálem vysílaným v pásmu L1 danou druţicí: Δηn = tf2 - tf1,

kde: tf1, tf2 jsou zpoţdění v zařízení v pásmech L1 a L2, vyjádřené v jednotkách času. 3.2.1.3.2 Parametry efemerid a času. Parametry efemerid a času jsou uvedeny v tabulce B-17. Ve slovech, jejichţ numerická hodnota můţe být kladná nebo záporná, označuje MSB znaménko. Znak „0― odpovídá znaménku „+― a znak „1― odpovídá znaménku „–―. 3.2.1.3.3 Uspořádání efemeridových a časových parametrů. Uspořádání efemeridových a časových parametrů v rámci je zobrazeno v tabulce B-18.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 18

DOPLNĚK B

Definice parametrů almanachu. Parametry almanachu jsou:

3.2.1.3.4 A A M n

= =

ηc A N

= =

n A H n A λ n

A

= = =

A

= =

tλ n A Δi n A n

ΔT

T A n A ε n A ω n A η n A C n

PŘEDPIS L 10/I

= = = = = =

index označující vztah parametru k almanachu; A příznak modifikací n -té druţice; „00― označuje druţice GLONASS, „01― označuje druţice GLONASS-M; A korekce časového měřítka na UTC (SU). Korekce η c je stanovena pro daný okamţik dne N ; číslo kalendářního dne ve čtyřleté periodě, začínající od přestupného roku. Korekce η c a ostatních dat almanachu (almanach drah a almanach fází) jsou vztaţeny k tomuto číslu dne; číslo časového intervalu slotu obsazeného n-tou druţicí; A číslo kanálu nosné frekvence n -té druţice (viz tabulka B-16); A A zeměpisná délka prvního (v N -tém dni) vzestupného vrcholu orbitu n -té druţice v souřadnicích PZ-90; A A čas průchodu prvního vzestupného vrcholu n -té druţice v N -tém dni; A A oprava na střední hodnoty inklinace n -té druţice v okamţiku tλ n (střední hodnota inklinace je rovna 63 stupňům); A A korekce na střední hodnoty Draconiovy periody n -té druţice v okamţiku tλ n (střední hodnota Draconiovy periody T je rovna 43 200 s); A

rychlost změny Draconiovy periody n -té druţice; A A excentricita n -té druţice v okamţiku tλ n; A A perioda perigea n -té druţice v okamţiku tλ n; A A hrubá hodnota korekce časové základny n -té druţice na čas GLONASS v okamţiku tλ n; A zobecněný „příznak nezpůsobilosti― n -té druţice v okamţiku přísunu almanachu (almanach drah a fází). Je-li Cn = 0, je druţice nefunkční. Je-li Cn = 1, je n-tá druţice funkční.

3.2.1.3.5 Rozdělení a kódování parametrů almanachu. Almanach GLONASS, přenášený v superrámci, je rozdělen na superrámce, jak je uvedeno v tabulce B-19. Číselné hodnoty parametrů almanachu jsou kladné nebo záporné. Znaménko je určeno bitem MSB, znak „0― odpovídá znaménku „+― a znak „1― odpovídá znaménku „–―. Parametry almanachu jsou zobrazeny v tabulce B-20. Uspořádání parametrů almanachu. Uspořádání slov almanachu v rámci je zobrazeno v tabulce

3.2.1.3.6 B-21.

Obsah a struktura dodatečných dat vysílaných družicemi GLONASS-M

3.2.1.4

3.2.1.4.1 Písmenné označení dodatečných dat. Vedle dat GLONASS druţice GLONASS-M vysílají následující dodatečná data, uvedená v tabulce B-17A: index druţice vysílající daný navigační signál. Odpovídá číslu slotu v rámci uskupení GLONASS; příznak stavu n-té druţice, „0― označuje, ţe n-tá druţice je plně funkční, „1― označuje nesprávnou funkci n-té druţice; A B1 – koeficient, jímţ se určuje ΔUT1. Je roven rozdílu mezi UT1 a UTC na počátku dne (N ), vyjádřenému v sekundách. B2 – koeficient, jímţ se určuje ΔUT1. Je roven denní změně rozdílu ΔUT1 (vyjádřeno v sekundách pro střední sluneční den); Tyto koeficienty se pouţijí pro přechod mezi UTC (SU) a UT1: n ln

– –

ΔUT1 = UTC(SU) – UT1, kde: UT1 – UTC (SU) –

světový čas vztaţený ke greenwichskému poledníku (s přihlédnutím k pohybu pólu); světový koordinovaný čas standardu Ruské federace; A

ΔUT1 = B1 + B2 x (NT – N ); KP

–

hlášení korekce následující přestupné sekundy UTC (±1 s), viz tabulka níţe: KP

Údaje o sekundové korekci UTC

00

Ţádná korekce UTC na konci stávajícího čtvrtletí

01

Korekce UTC přičtením 1 s na konci stávajícího čtvrtletí

11

Korekce UTC odečtením 1 s na konci stávající čtvrtletí

Dopl. B - 19

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Poznámka: Korekce časového rozmezí systému GLONASS se provádí jednou za rok o půlnoci v 00 hodin 00 minut 00 sekund v souladu se včasným upozorněním International Time Bureau (BIH/BIPM) na konci čtvrtletí: z 31. prosince na 1. ledna — 1. čtvrtletí, z 31. března na 1. dubna — 2. čtvrtletí, z 30. června na 1. července — 3. čtvrtletí, z 30. září na 1. října — 4. čtvrtletí. NT

–

Poznámka: 4.2.7.1. N4 FT

– –

M

–

P4

–

současné datum, kalendářní číslo dne v rámci čtyřletého intervalu začínajícího 1. lednem přestupného roku; Příklad převodu NT do běžné formy datových údajů(dd/mm/rr) je uveden v dodatku D, ust.

číslo čtyřletého intervalu začínající 1996; parametr, který udává předpokládanou přesnost měření vzdálenosti v čase tb v oblasti, kde se uţivatel (vyuţívající signál ze satelitu) pohybuje. Kódování dle tabulky B-17B. typ druţice vysílající navigační signál. „00― označuje druţici GLONASS, „01― druţici GLONASSM. příznak ukazující, ţe jsou k dispozici aktualizované parametry efemeridy nebo frekvence/času. „1― znamená, ţe si řídící segment přenesl aktualizované parametry efemerid nebo frekvence/času.

Poznámka: Aktualizované informace o efemeridách a frekvenci/času se vysílají v intervalu následujícím po konci stávajícího intervalu tb. P

–

technologický parametr řídícího segmentu, který označuje provozní mód druţice z hlediska časových parametrů: 00 – c parametr přenášený z řídícího segmentu, GPS parametr přenášený z řídícího segmentu; 01 – c parametr přenášený z řídícího segmentu, GPS parametr vypočítaný na palubě druţice GLONASS-M; 10 – c parametr vypočítaný na palubě druţice GLONASS-M, GPS parametr přenášený z řídícího segmentu; 11 – c parametr vypočítaný na palubě druţice GLONASS-M,GPS parametr vypočítaný na palubě druţice GLONASS-M;

GPS

–

korekce na čas GPS (ve srovnání s časem GLONASS):

TGPS – TGL= ΔT + GPS, kde: ΔT je celočíselná část rozdílu mezi časovými souřadnicemi systému vyjádřená v sekundách, GPS je část ve tvaru zlomku. Poznámka: přijímače. A n

M

–

ΔT (část ve formě celého čísla) je určena z navigační zprávy GPS pomocí uživatelského

A

typ druţice n , kódování „00― znamená, ţe jde o druţici GLONASS, kódování „01― znamená, ţe jde o druţici GLONASS-M.

3.2.1.4.2 Parametry dodatečných dat. Parametry dodatečných dat jsou uvedeny v tabulkách B-17A, B-17B a B-18A. 3.2.1.4.3 Umístění dodatečných dat v rámci navigačního rámce GLONASS-M. Poţadované umístění dodatečných dat v navigačním rámci GLONASS-M určuje tabulka B-18A.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 20

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-17. Efemeridové a časové parametry

Parametr

Počet bitů

Měřítko (LSB)

m

4

1

5

1

tk tb

 n t b 

x n t b , y n t b , z n t b 

bezrozměrné 0 aţ 23

1

0 aţ 59

minuty

30

0 nebo 30

sekundy

7

15

15…1425

minuty

27

2 2 2

–40

±2

–30

–30

±2

bezrozměrné

–9

sekundy

–11

±2,710

–20

±4,3

24

2

xn t b , yn t b , zn t b 

5

2

En

5

1 1

–30

±6,210

4

km km/s

–9

km/s

2

0 aţ 31

dny

0 aţ 7

bezrozměrné

Bn

3

P1

2

P2

1

1

0; 1

P3

1

1

0; 1

n

hodiny

1

22

x n t b , y n t b , zn t b 

Jednotky

6

11

n t b 

Efektivní rozsah

podrobně v ust. 3.2.1.3.1.

5

2

–30

±13,9710

bezrozměrné bezrozměrné –9

sekundy

Tabulka B-17A. Parametry dodatečných dat

Parametr

Počet bitů

LSB

Efektivní rozsah

Jednotky

n ln B1 B2 KP NT N4 FT M P4 P GPS A M n

5 1 11 10 2 11 5 4 2 1 2 22 2

1 1 -10 2 -16 2 1 1 1

0 aţ 31 0; 1 ±0,9 –3 (–4,5 aţ 3,5) x 10 0 aţ 3 0 aţ 1461 1 aţ 31 Viz tab. B-17B 0 aţ 3 0; 1 00,01,10,11 –3 ±1,9 x 10 0 aţ 3

bezrozměrné bezrozměrné sekundy s/střední sluneční den bezrozměrné dny čtyřletý interval

1 1 1 -30 2 1

Dopl. B - 21

bezrozměrné bezrozměrné bezrozměrné sekundy bezrozměrné

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-17B. Kódování slov FT

Hodnota FT

Přesnost pseudovzdálenosti, 1 sigma (m)

0

1

1

2

2

2,5

3

4

4

5

5

7

6

10

7

12

8

14

9

16

10

32

11

64

12

128

13

256

14

512

15

Nepouţito

Tabulka B-18. Uspořádání efemeridových a časových parametrů v rámci

Parametr

Počet bitů

Číslo řetězce v rámci

Číslo bitu v rámci

m

4

1…15

81 – 84

tk

12

1

65 – 76

tb

7

2

70 – 76

n(tb)

11

3

69 – 79

n(tb)

22

4

59 – 80

xn(tb)

27

1

9 – 35

yn(tb)

27

2

9 – 35

zn(tb)

27

3

9 – 35

24

1

41 – 64

24

2

41 – 64

24

3

41 – 64

5

1

36 – 40

5

2

36 – 40

zn t b 

5

3

36 – 40

En

5

4

49 – 53

Bn

3

2

78 – 80

P1

2

1

77 – 78

P2

1

2

77

P3

1

3

80

 n

5

4

54 – 58

x n t b  y n t b 

z n t b 

x n t b  y n t b 

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. B - 22

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka B-18A. Umístění dodatečných datových slov v navigační zprávě GLONASS-M Slovo

Počet bitů

Číslo řetězce v superrámci

Číslo bitu v řetězci

n

5

4, 19, 34, 49, 64

11 – 15

ln

1

5, 7, 9, 11 ,13, 15, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 35, 37, 39, 41, 43, 45, 50, 52, 54, 56, 58, 60, 65, 67, 69, 71, 73, 75, 3, 18, 33, 48, 63

9

65

B1

11

74 (v superrámci)

70 – 80

B2

10

74 (v superrámci)

60 – 69

KP

2

74 (v superrámci)

58 – 59

NT

11

4, 19, 34, 49, 64

16 – 26

N4

5

5, 20, 35, 50, 65

32 – 36

FT

4

4, 19, 34, 49, 64

30 – 33

M

2

4, 19, 34, 49, 64

9 – 10

P4

1

4, 19, 34, 49, 64

34

P

2

3, 18, 33, 48, 63

66 – 67

GPS

22

5, 20, 35, 50, 65

10 – 31

A M n

2

6, 8, 10, 12, 14

78 – 79

Tabulka B-19. Rozdělení almanachu v superrámci Číslo rámce v superrámci

Čísla druţic, pro které je přenášen almanach v daných rámcích

1

1 aţ 5

2

6 aţ 10

3

11 aţ 15

4

16 aţ 20

5

21 aţ 24

Tabulka B-20. Kódování parametrů almanachu

Parametr A n

M

c

Efektivní rozsah

Jednotky

1

0 aţ 3

bezrozměrné

±1

sekundy

2

–27

A

11

1

1 aţ 1461

dny

A

5

1

1 aţ 24

bezrozměrné

A n

5

1

0 aţ 31

bezrozměrné

–20

±1

polokruhy

–5

0 aţ 44100

sekundy

–20

±0,067

polokruhy

n H

A  n A tλ n

A

n

T n T A n A



Měřítko (LSB)

2 28

N

i

Počet bitů

A n

A  n A t n A C n

21 21 18 22

2

2 2

2

7

2

15

2

16 10 1

2 2

–9

–14

±3,610 ±2

3

–8

s/ot s/ot

2

–20

0 aţ 0,03

bezrozměrné

–15

±1

polokruhy

–18

1

Dopl. B - 23

±1,910 0 aţ 1

–3

sekundy bezrozměrné

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Tabulka B-21. Uspořádání parametrů almanachu v rámci. Parametr A n

Číslo řetězce v rámci

Číslo bitu v řetězci

2

6, 8, 10, 12, 14

78 – 79

28

5

42 – 69

A

11

5

70 – 80

A

5

6, 8, 10, 12, 14

73 – 77

M

c N n

Počet bitů

A H n

5

7, 9, 11, 13, 15

10 – 14

21

6, 8, 10, 12, 14

42 – 62

21

7, 9, 11, 13, 15

44 – 64

18

6, 8, 10, 12, 14

24 – 41

T A n  An T

22

7, 9, 11, 13, 15

22 – 43

7

7, 9, 11, 13, 15

15 – 21

A  n

15

6, 8, 10, 12, 14

9 – 23

A  n

16

7, 9, 11, 13, 15

65 – 80

A n A C n

10

6, 8, 10, 12, 14

63 – 72

1

6, 8, 10, 12, 14

80



A n A tλ n

i

t

A

n

Poznámka: Čísla řetězců prvních pěti rámců v superrámci jsou dána. Ve 14. a 15. řetězci 5. rámce nejsou žádné parametry almanachu.

3.2.2

Definice protokolů pro použití dat

Poznámka: Tato část definuje vzájemné souvislosti mezi parametry vysílané zprávy. Poskytuje definice parametrů, které nejsou vysílány; navíc jsou použity jak neletadlovými, tak letadlovými prvky a definované veličiny jsou použity ke stanovení řešení navigace a její integrity. 3.2.2.1 Algoritmy kontroly parity pro ověřování dat. Algoritmus popsaný v tabulce B-22 a detailněji níţe je pouţíván k detekci a opravám chyb jednoho bitu v řetězci a k detekci chyb ve dvou a více bitech řetězce. 3.2.2.1.1 Kaţdý řetězec obsahuje 85 datových bitů, kde 77 bitů nejvyššího významu (MSB) jsou datové znaky (b85, b84,..., b10, b9), a 8 bitů nejniţšího významu jsou kontrolní bity Hammingova kódu délky 4 (β 8, β7,..., β2, β1). 3.2.2.1.2 Pro opravu jednobitových chyb v řetězci jsou generovány kontrolní součty: (c 1, c2,..., c7) a k detekci dvoubitových chyb (nebo více bitových chyb) je generován kontrolní součet c Σ, viz tabulka B-22. K opravám jednotlivých chyb a detekci vícenásobných chyb je pouţito následující: a) Řetězec je povaţován za správný, jestliţe všechny kontrolní součty (c 1,..., c7, a cΣ) jsou rovny „0―, nebo jestliţe pouze jeden kontrolní součet z (c 1,..., c7) je roven „1― a cΣ je rovno „1―. b) Jestliţe jsou dva nebo více kontrolních součtů (c 1,..., c7) rovny „1― a cΣ = „1―, pak znak „bicor― je opraven na opačný znak v následující pozici bitů: „icor― = c7 c6 c5 c4 c3 c2 c1 + 8 – K, za předpokladu, ţe „icor― ≤ 85, kde: „c7 c6 c5 c4 c3 c2 c1― je binární číslo generované z kontrolního součtu (c1,..., c7), kde c1 je LSB a c7 je MSB. K je pořadové číslo kontrolního součtu nejvyššího významu, který není roven nule. Je-li icor > 85, pak se vyskytl lichý počet vícenásobných chyb a data jsou vyřazena. c) Jestliţe je nejméně jeden z kontrolních součtů (c 1,..., c7) roven „1― a cΣ = „0―, nebo jsou-li všechny kontrolní součty (c1,..., c7) rovny „0―, ale cΣ = „1―, pak se vyskytly vícenásobné chyby a data jsou vyřazena.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 24

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-22. Algoritmus kontroly parity

b85, b84, ...., b10, b9 jsou datové bity (pozice 9 aţ 85 v řetězci); 1, 2, ...., 8 jsou kontrolní bity Hammingova kódu (pozice 1 aţ 8 v řetězci); c1, c2, ...., c7, c jsou kontrolní součty pouţité následovně:

c 1  1   ibi mod 2 i=

9, 10, 12, 13, 15, 17, 19, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 34, 35, 37, 39, 41, 43, 45, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 61, 63, 65, 66, 68, 70, 72, 74, 76, 78, 80, 82, 84.



c 2   2   jb j j=

mod 2

9, 11, 12, 14, 15, 18, 19, 21, 22, 25, 26, 29, 30, 33, 34, 36, 37, 40, 41, 44, 45, 48, 49, 52, 53, 56, 57, 60, 61, 64, 65, 67, 68, 71, 72, 75, 76, 79, 80, 83, 84.

c 3  3   k bk mod 2 k = 10, 11, 12, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 26, 31, 32, 33, 34, 38, 39, 40, 41, 46, 47, 48, 49, 54, 55, 56, 57, 62, 63, 64, 65, 69, 70, 71, 72, 77, 78, 79, 80, 85.

c 4   4   lbl mod 2 l=

13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80.

c 5  5   mbm mod 2 m = 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 81, 82, 83, 84, 85.

c 6   6   nbn mod 2 n = 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65.



c 7   7   pbp

mod 2

p = 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85.

 mod 2  br mod 2

c   b q

q = 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8. r=

9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85.

Dopl. B - 25

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.2.2.2

Korekce časové základy družice

3.2.2.2.1

Systémový čas GLONASS je odvozen z: tGLONASS = tk + ηn(tb) – γn(tb) (tk – tb),

kde: tk, ηn(tb), γn(tb) jsou parametry popsané v ust. 3.2.1.3.1 Doplňku B. 3.2.2.2.2 (UTC (SU)):

Čas GLONASS je vztaţen k času Národní sluţby času Ruska (National Time Service of Russia) tUTC(SU) = tGLONASS + ηc – 03 hodiny 00 minut,

kde: ηc je parametr popsaný v ust. 3.2.1.3.4 Doplňku B; a 03 hodin 00 minut je nepřetrţitý časový posun způsobený rozdílem mezí moskevským a greenwichským časem. Poloha družice

3.2.2.3

3.2.2.3.1 Aktuální poloha druţice je definována pouţitím efemeridových parametrů z navigace GLONASS, jak je uvedeno níţe a v tabulce B-17. 3.2.2.3.2 Přepočet efemerid z okamţité hodnoty tb do okamţité hodnoty ti v intervalu (|ηi| = | ti - tb| ≤ 15 minut) je prováděn vyuţitím techniky numerické integrace diferenciálních rovnic popisujících pohyb druţic. Na pravé straně rovnice jsou určena zrychlení pouţitím gravitační konstanty μ, druhého zonálního harmonického 2 koeficientu geopotenciálu J 0, který definuje zploštění Země na pólech, a zohledněna jsou zrychlení způsobená rušivými vlivy Měsíce a Slunce. Rovnice jsou integrovány v souřadnicovém systému PZ-90 (ust. 3.2.5 Doplňku B) s aplikací Range-Kuttovy metody čtvrtého řádu, jak je uvedeno dále:

dx / dt  Vx dy / dt  Vy dz / dt  Vz

dVx / dt   dVy / dt  

 r

3

 r

3

x

2 3 2 a e  5z 2 J0 x 1 2  2 r5 r 

   2 x  2Vy  x  

y

2 3 2 a e  5z 2 J0 y 1 2  2 r5 r 

   2 y  2Vx  y  

dVz / dt  

 r3

z

2 3 2 a e  5z 2   J0 z 1  z 2 r 5  r 2 

Kde:

r  x 2  y 2  z2  ae

= zemská univerzální gravitační konstanta (398 600,4410 m /s ); = hlavní poloosa (6 378 136 m);

J02

= druhý zonální harmonický koeficient geopotenciálu (1 082 625,710 ); a



= rychlost otáčení Země (7,29211510 radián/s).

9

3

2

-9

-5

Souřadnice xn t b , yn t b , zn t b  a sloţky vektoru rychlosti x n t b   Vx , y n t b   Vy , z n t b   Vz jsou počáteční podmínky pro integraci. Zrychlení způsobená rušivými vlivy Měsíce a Slunce xn t b , yn t b , zn t b  jsou konstanty v integračním intervalu 15 minut. 3.2.3

Letadlové prvky

3.2.3.1

GNSS (GLONASS) přijímač

3.2.3.1.1 nezpůsobilé.

Vyloučení družice. Přijímač musí vyloučit druţice označené navigační zprávou GLONASS jako

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. B - 26

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.2.3.1.2 Sledování družic. Přijímač musí být schopen nepřetrţitě sledovat minimálně čtyři druţice a generovat řešení polohy zaloţené na těchto měřeních. 3.2.3.1.3 Dopplerův posuv. Přijímač musí být schopen kompenzovat dynamický efekt Dopplerova posuvu na nominální fázi GLONASS signálu nosné a měření standardního kódu. Přijímač musí kompenzovat Dopplerův posuv, který je specifický pro předpokládanou aplikaci. 3.2.3.1.4 Odolnost vůči interferencím. Přijímač musí vyhovovat poţadavkům na odolnost vůči interferencím uvedeným v ust. 3.7 Doplňku B. 3.2.3.1.4.1 Intrasystémová interference. Během příjímání navigačního signálu na frekvenčním kanálu k = n nesmí být interference vytvořená navigačním signálem na frekvenčním kanálu k = n + 1 nebo k = n – 1 větší neţ –48 dBc, za předpokladu, ţe druţice, které vysílají tento signál, jsou současně zachyceny v zóně viditelnosti uţivatele. Poznámka: Intrasystémová interference je interkorelační vlastností určování vzdálenosti pseudonáhodného signálu s ohledem na vícenásobný přístup s frekvenčním dělením. 3.2.3.1.5 Použití dat časové základny a efemerid. Přijímač musí zajistit pouţívání správných dat efemerid a časové základny před stanovením polohy. 3.2.3.1.6 Korekce přestupné sekundy. Při korekci přestupné sekundy (viz. ust. 3.2.1.3.1, definice t b) musí být přijímač GLONASS schopen: a) generování platných a spojitých měření pseudovzdálenosti; a b) opakované synchronizace časové značky datového řetězce bez ztráty sledování signálu. 3.2.3.1.6.1

Po korekci přestupné sekundy musí přijímač GLONASS pouţít čas UTC:

a) pouţít starý (před korekcí) čas UTC společně s efemeridami (odeslanými před 00 hodinami 00 minutami 00 sekundami UTC); b) pouţít aktualizovaný čas UTC společně s novými efemeridami (odeslanými po 00 hodinách 00 minutách 00 sekundách) 3.2.4

Čas

3.2.4.1 U druţic GLONASS-M musí být součástí navigační zprávy údaje potřebné ke stanovení poměru UTC(SU) vůči UT1. Čas GLONASS je udrţován díky řídícímu segmentu specifických funkcí tak, aby se po korekci a pro celý počet hodin neodchyloval od času UTC(SU) o více neţ jednu milisekundu: │tGLONASS – (UTC + 03 hod 00 min│< 1 ms Navigační data musí obsahovat potřebné údaje ke vztaţení času GLONASS k UTC (jak je udrţován Národní sluţbou času Ruska, UTC(SU)) v rozsahu jedené milisekundy. Poznámka 1: Časová měřítka družic GLONASS jsou periodicky srovnávána s centrálním synchronizátorem času. Opravy časových měřítek družic GLONASS vztažené k času GLONASS a času UTC(SU) jsou vypočítávány v pozemním kontrolním komplexu systému GLONASS a předávány družicím dvakrát denně. Poznámka 2: Mezi časem GLONASS a UTC se nevyskytuje celočíselný rozdíl v sekundách. Časové měřítko systému GLONASS je periodicky opravováno na celý počet sekund zároveň s opravami UTC, které jsou prováděny podle notifikace Bureau International de l’Heure (korekce přestupných sekund). Tyto opravy jsou prováděny v 00 hodin 00 minut 00 sekund UTC o půlnoci na konci čtvrtletí. Při korekci přestupné sekundy GLONASS změní časová značka v navigační zprávě svoji pozici, aby byla synchronizována s 2sekundovou dobou korigovaného časového měřítka UTC. Uživatelé GLONASS jsou o této plánované korekci s předstihem informováni. U družic GLONASS-M se informace o těchto korekcích uživatelům poskytují prostřednictvím parametru KP navigační zprávy. 3.2.4.2 Přesnost vzájemných synchronizací časových měřítek druţic je 20 ns (1ζ) pro druţice GLONASS a 8 ns (1ζ) pro druţice GLONASS-M. 3.2.4.3 Korekce času GPS vztahující se k času GLONASS (nebo rozdíly mezi těmito časovými souřadnicemi) vysílané druţicemi GLONASS-M, GPS nesmí překročit 30 ns (1ζ). Poznámka: Přesnost GPS se určuje s odkazem na přibližný (hrubý) signál GPS SPS a může být zpřesněna po řadě zkoušek systému GLONASS s využitím družic GLONASS-M.

Dopl. B - 27

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

3.2.5

DOPLNĚK B

Souřadnicový systém

3.2.5.1 PZ-90. Vysílané efemeridy GLONASS popisují polohu fázového středu vysílající antény dané druţice v referenčním souřadnicovém systému PZ-90 (Parametry obecného zemského elipsoidu a gravitačního pole Země 1990) ECEF (Earth-Centered Earth-Fixed). 3.2.5.2 Převod mezi souřadnicemi PZ-90 a WGS-84. K získání souřadnic polohy v souřadnicích WGS-84 ze souřadnic PZ-90 (Verze 2) jsou pouţity následující převodní parametry:

 X  0,36  X       Y     0,08   Y   Z    0,18  Z  WGS 84 PZ90 Poznámka:

X, Y a Z jsou vyjádřeny v metrech.

3.2.5.2.1

Chyba převodu nesmí přesáhnout 0,1 m (1 ζ) podél kaţdé souřadnicové osy.

3.3

Kombinované pouţití GPS a GLONASS

3.3.1

Letadlové prvky

3.3.1.1 Kombinovaný GNSS přijímač. Kombinovaný GNSS přijímač musí zpracovávat signály ze systémů GPS a GLONASS podle poţadavků uvedených v ust. 3.1.3.1 pro GPS (GNSS) přijímač a ust. 3.2.3.1 pro GLONASS (GNSS) přijímač. 3.3.1.1.1 Odolnost vůči interferencím. Kombinovaný GNSS přijímač musí vyhovovat individuálním poţadavkům pro systém GPS a GLONASS, jak je uvedeno v ust. 3.7 Doplňku B. 3.3.1.2 Poznámka:

Anténa(y). Signály GPS a GLONASS musí být přijímány jednou nebo více anténami. Provozní charakteristiky přijímací antény GNSS jsou definovány v ust. 3.8 Doplňku B.

3.3.1.3 Převod mezi souřadnicovými systémy. Informace o poloze zajišťované kombinovaným přijímačem GPS a GLONASS musí být vyjádřeny v souřadnicovém systému WGS-84. Poloha druţice GLONASS, získaná v souřadnicích PZ-90, musí být převedena pro výpočet rozdílů mezi WGS-84 a PZ-90, jak je definováno v ust. 3.2.5.2. 3.3.1.4 Čas GPS/GLONASS. Při kombinovaném měření z GPS a GLONASS musí být rozdíl mezi časem GLONASS a GPS zahrnut do výpočtu. 3.4 Poznámka:

Systém s palubním rozšířením (ABAS) Výklad k systému s palubním rozšířením (ABAS) je uveden v Dodatku D, kapitole 5.

3.5

Systém s druţicovým rozšířením (SBAS)

3.5.1


Poznámka: 3.5.2

Parametry v této části jsou definovány v souřadnicovém systému WGS-84. VF charakteristiky

3.5.2.1 Stabilita nosného kmitočtu. Krátkodobá stabilita nosného kmitočtu (druhá mocnina Allanovy -11 směrodatné odchylky) na výstupu antény druţice musí být lepší neţ 5x10 v rozsahu od 1 do 10 sekund. 3.5.2.2 Fázový šum nosné. Spektrální hustota fázového šumu nemodulované nosné musí být taková, ţe fázový závěs při šířce jednoho postranního pásma šumu 10 Hz je schopen sledovat nosnou s efektivní hodnotou přesnosti 0,1 radiánu. 3.5.2.3 Nežádoucí vyzařování. Neţádoucí vyzařování musí být na všech frekvencích nejméně 40 dB pod výkonem nemodulované nosné. 3.5.2.4 Koherence frekvence kódu/nosné. Krátkodobý (méně neţ 10 sekund) dílčí frekvenční rozdíl mezi -11 fázovou rychlostí kódu a nosnou frekvencí musí být menší neţ 5x10 (standardní odchylka). Dlouhodobý (méně

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 28

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

neţ 100 sekund) rozdíl mezi změnou ve vysílané fázi kódu, převedený na cykly nosné násobením počtu kódových znaků x 1540, a změnou ve vysílané fázi nosné, v cyklech, musí být v rozsahu jednoho cyklu nosné (standardní odchylka). Poznámka: Toto se týká výstupu vysílací antény družice a nezahrnuje divergence kódu/nosné způsobené lomem v ionosféře při šíření na sestupné dráze. 3.5.2.5 Korelační ztráty. Výkonová ztráta obnoveného signálu způsobená nepřesnostmi při modulaci signálu a zkreslením časového průběhu nesmí přesáhnout 1 dB. Poznámka: Výkonová ztráta signálu je rozdílem mezi vysílaným výkonem v pásmu 2,046 MHz a výkonem signálu získaného z bezšumového, bezztrátového přijímače s jednočipovým oddělovacím korelátorem a šířkou pásma 2,046 MHz. 3.5.2.6 Maximální odchylka fáze kódu. Maximální nekorigovaná fáze kódu vysílaného signálu se nesmí -20 odchylovat od ekvivalentního času sítě SBAS (SNT) o více neţ ±2 sekund. 3.5.2.7

Koherence kódu/dat. Kaţdý 2ms symbol musí být synchronní s kaţdou jinou periodou kódu.

3.5.2.8 Synchronizace zpráv. Přední hrana prvního symbolu, který souvisí s prvním bitem aktuální zprávy, musí být vyslána z druţice SBAS, která je synchronní s jednosekundovým intervalem SNT. 3.5.2.9 Konvoluční kódování. Tok dat 250 bits/s musí být kódován rychlostí dvou symbolů za bit pouţitím konvolučního kódu s omezenou délkou od 7 do 500 generovaných symbolů za sekundu. Uspořádání logiky konvolučního kódovače je zobrazeno na obrázku B-11 s výstupem G3 vybraným pro první polovinu kaţdé 4milisekundové periody datových bitů. 3.5.2.10 Pseudonáhodné šumové kódy (PRN). Kaţdý PRN kód je 1023bitovým Goldovým kódem, který je součtem modulo-2 dvou 1023bitových lineárních vzorků G1 a G2i. Posloupnost G2i je vytvořena zpoţděním přiřazeného celého čísla znaků posloupnosti G2, jak je ukázáno v tabulce B-23. Kaţdá z posloupností G1 a G2 je definována jako výstup stavu 10 10stavového posuvného registru, kde vstup do posuvného registru je součet modulo-2 následujících stavů posuvného registru: a) b)

G1: stavy 3 a 10; a G2: stavy 2, 3, 6, 8, 9 a 10.

Počáteční stav pro posuvné registry G1 a G2 je „1111111111―. Tabulka B-23. SBAS PRN kódy

PRN číslo kódu

G2 zpoţdění (znaky)

Prvních 10 znaků SBAS (První bit vlevo představuje první přenesený znak, binární)

120

145

110111001

121

175

101011110

122

52

1101001000

123

21

1101100101

124

237

1110000

125

235

111000001

126

886

1011

127

657

1000110000

128

634

10100101

129

762

101010111

130

355

1100011110

131

1012

1010010110

132

176

1010101111

133

603

100110

134

130

1000111001

135

359

101110001

136

595

1000011111

137

68

111111000

138

386

1011010111

Dopl. B - 29

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I 3.5.3

DOPLNĚK B

Struktura dat

3.5.3.1 Shrnutí formátu. Všechny zprávy musí sestávat z identifikátoru typu zprávy, preambule, datového pole a cyklického kontrolního součtu, jak je zobrazeno na obrázku B-12. 3.5.3.2 Preambule. Preambule sestává z posloupnosti bitů „01010011 10011010 11000110―, rozdělené do tří po sobě následujících bloků. Začátek všech ostatních 24bitových preambulí je synchronní s 6sekundovým intervalem GPS podrámce. 3.5.3.3 Identifikátor typu zprávy. Identifikátor typu zprávy je 6bitová hodnota identifikující typ zprávy (typy 0 aţ 63), jak je definováno v tabulce B-24. Pro identifikátor typu zprávy je přenášen bit nejvyššího významu (MSB) jako první. Tabulka B-24. Typy vysílaných zpráv Typ zprávy

Obsah

0

„Nepouţívat― (SBAS testovací reţim)

1

Maska PRN

2 aţ 5

Rychlé korekce

6

Informace o integritě

7

Degradační činitel rychlé korekce

8

Rezervní

9

Parametry funkce GEO určování vzdálenosti

10

Degradační parametry

11

Rezervní

12

Čas sítě SBAS/ parametry odchylky UTC

13 aţ 16

Rezervní

17

Almanachy druţice GEO

18

Rastrové body masek ionosféry

19 aţ 23

Rezervní

24

Sníţení rychlé korekce/dlouhodobé korekce chyb druţic

25

Dlouhodobé korekce chyb druţic

26

Korekce ionosférického zpoţdění

27

Servisní zprávy SBAS

28

Kovarianční matice efemerid časové základny

29 aţ 61

Rezervní

62

Rezervováno

63

Nulová zpráva

3.5.3.4 Pole dat. Pole dat má 212 bitů, jak je definováno v ust. 3.5.6. Pro kaţdý parametr pole dat musí být přenášen nejdříve MSB. 3.5.3.5 Kontrola cyklickým kódem. Kontrola cyklickým kódem (CRC) zprávy SBAS musí být vypočítána podle ust. 3.9. 3.5.3.5.1

Délka CRC kódu je k = 24 bitů.

3.5.3.5.2

Generovaný polynomický CRC je: 24

G(x) = x 3.5.3.5.3

23

+x

18

+x

17

14

+x

+x

11

+x

10

+x

7

6

5

4

3

+x +x +x +x +x +x+1

Informační pole M(x) CRC je:

Mx  

226

m x i

226i

 m1x 225  m2 x 224  ...  m 226 x 0

i1

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 30

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.3.5.4 M(x) je utvořeno z 8bitové preambule SBAS zprávy, 6bitového identifikátoru typu zprávy a 212bitového pole dat. Bity jsou uspořádány v pořadí, jak jsou vysílány z SBAS druţice, takţe m1 odpovídá prvnímu přenesenému bitu preambule a m 226 odpovídá bitu 212 pole dat. 3.5.3.5.5

CRC kód je uspořádán tak, ţe r1 je první vysílaný bit a r24 je poslední vysílaný bit.

3.5.4

Obsah dat

3.5.4.1

Parametry PRN masky. Parametry PRN masky jsou:

Kódové číslo PRN: číslo jednoznačně identifikující PRN kód druţice nebo číslo intervalu (GLONASS), jak je ukázáno v tabulce B-25. Maska PRN: 210 hodnot masky PRN odpovídajících kódovým číslům PRN druţice. Maska stanovuje 51 z 210 hodnot masky PRN. Poznámka: První přenesený bit masky PRN odpovídá kódovému číslu PRN 1. Hodnota masky PRN: bit v masce PRN indikující, jestli jsou data poskytována pro přidělené kódové číslo PRN druţice (1 aţ 210). Kódování: 0 = data neposkytována 1 = data poskytována Číslo masky PRN: pořadové číslo (1 aţ 51) hodnot masky nastavených v masce PRN. Poznámka: Číslo masky PRN je „1― pro nejnižší PRN číslo družice, pro které je hodnota masky PRN „1―. Poskytování dat – PRN (IODP): indikátor sdruţení, který přiřazuje data korekce masce PRN. Poznámka: Vysílané parametry: a) b) c) d)

maska PRN (skládající se z 210 hodnot masky PRN) ve zprávě typu 1; číslo masky PRN ve zprávě typu 24, 25 a 28; kódové číslo PRN ve zprávě typu 17; a IODP ve zprávě typu 1 až 5, 7, 24, 25 a 28. Tabulka B-25. Přiřazování kódového čísla PRN Kódové číslo PRN

Přidělení

1 aţ 37

GPS

38 aţ 61

Číslo slotu GLONASS, plus 37

62 aţ 119

Rezervní

120 aţ 138

SBAS

139 aţ 210

Rezervní

Parametry funkce GEO určování vzdálenosti. Parametry funkce GEO určování vzdálenosti jsou:

3.5.4.2

t0,GEO: referenční čas pro data funkce GEO určování vzdálenosti, vyjádřený jako čas po půlnoci daného dne.

XG YG ZG  : poloha GEO v čase t0,GEO.

X X

 

 : rychlost GEO v čase t : zrychlení GEO v čase t

G YG Z G

 

G YG ZG

0,GEO.

0,GEO.

aGf0: časový posun hodin GEO vzhledem k SNT, definovaný v t0,GEO. aGf1: poměrná odchylka GEO vzhledem k SNT. Přesnost určování vzdálenosti u uživatele (URA): indikátor střední kvadratické chyby určování vzdálenosti, nezahrnující atmosférické jevy, podle tabulky B-26. Poznámka: Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 9.

Dopl. B - 31

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-26. Přesnost určování vzdálenosti u uţivatele

3.5.4.3

URA

Přesnost (efektivní hodnota)

0

2m

1

2,8 m

2

4m

3

5,7 m

4

8m

5

11,3 m

6

16 m

7

32 m

8

64 m

9

128 m

10

256 m

11

512 m

12

1024 m

13

2048 m

14

4096 m

15

Nepouţívat

Parametry almanachu GEO. Parametry almanachu GEO jsou:

Číslo týdne PRN: viz. ust. 3.5.4.1. Stav a status: indikace funkcí poskytovaných SBAS. Identifikátory poskytovatele sluţby viz tabulka B-27. Kódování:

Bit 0 (LSB) Bit 1 Bit 2 Bit 3 Bit 4 aţ 7

Poznámka:

Určování vzdálenosti Korekce přesnosti Status druţice a základní korekce Rezervní Identifikátor poskytovatele sluţby



Off (1) Off (1) Off (1)

ID poskytovatele služby 14 je použito pro GBAS a není použitelné pro SBAS.

XG,A YG,A ZG,A  : poloha GEO v čase t

X

On (0) On (0) On (0)



G, A YG, A Z G, A

almanach,

: rychlost GEO v čase t

almanach,

talmanach: referenční čas pro data almanachu GEO, vyjádřený jako čas po půlnoci daného dne. Poznámka:

Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 17. Tabulka B-27. Identifikátory poskytovatelů sluţby Identifikátor

15.11.2012 Změna č. 87

Poskytovatel sluţby

0

WAAS

1

EGNOS

2

MSAS

3

GAGAN

4

SDCM

5 aţ 13

Rezervní

14, 15

Rezervováno

Dopl. B - 32

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.4.4

Vysílání parametrů korekcí družice

3.5.4.4.1

Parametry dlouhodobých korekcí jsou:

Poskytování dat (IODi): indikátor, který přiřazuje dlouhodobé korekce pro i-tou druţici s efemeridami vysílanými druţicí. Poznámka 1:

Pro GPS se IODi shoduje s IODE a 8 LSB IODC (viz ust. 3.1.1.3.1.4 a 3.1.1.3.2.2).

Poznámka 2: Pro GLONASS IODi označuje časovou periodu, kdy se mají data GLONASS používat s daty SBAS. Skládá se ze dvou polí uvedených v tabulce B-28.

x i : Pro druţici i, korekce efemerid pro osu x. y i : Pro druţici i, korekce efemerid pro osu y. z i : Pro druţici i, korekce efemerid pro osu z.

a i ,f 0 : Pro druţici i, korekce času efemerid.

x i : Pro druţici i, korekce efemeridové rychlosti pro osu x. y i : Pro druţici i, korekce efemeridové rychlosti pro osu y. z i : Pro druţici i, korekce efemeridové rychlosti pro osu z. a i,f 1 : Pro druţici i, rychlost změny korekce času efemerid. ti,LT: čas aplikovatelnosti parametrů x i , y i , z i , a i , f 0 , x i , y i , z i a a i,f 1 vyjádřený v sekundách po půlnoci daného dne. Kód rychlosti: indikátor formátu vysílané zprávy (tabulka B-48 a B-49). Kódování:

0 = x i , y i , z i a a i,f 1 nejsou vysílány. 1 = x i , y i , z i a a i,f 1 jsou vysílány.

Poznámka:

Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 24 a 25.

Tabulka B-28. IODi pro druţice GLONASS

3.5.4.4.2

MSB

LSB

Interval platnosti (5 bitů)

Čekací doba (3 bity)

Rychlé korekce parametrů jsou:

Rychlá korekce (FCi – fast correction): pro druţici i korekce pseudovzdálenosti pro rychle se měnící chyby, aplikovatelná pro pseudovzdálenost po aplikaci dlouhodobé korekce a nezahrnující troposférické a ionosférické korekce. Poznámka: Uživatelův přijímač aplikuje troposférické korekce odděleně (ust. 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3). Identifikátor typu rychlých korekcí: indikátor (0, 1, 2, 3) toho, jestli zpráva typu 24 obsahuje rychlé korekce a data integrity přiřazené číslu masky PRN zprávami typu 2, 3, 4 nebo 5. Poskytování dat – rychlé korekce (IODFj ): indikátor přiřazení UDREIi rychlým korekcím. Index j označuje typ zprávy (j = 2 aţ 5), ke které se IODFj vztahuje (identifikátor typu rychlé korekce +2). Poznámka: Identifikátor typu rychlých korekcí je vysílán ve zprávě typu 24. FC i jsou vysílány ve zprávách typu 2 až 5 a 24. IODFj jsou vysílány ve zprávách typu 2 až 6 a 24.

Dopl. B - 33

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.5.4.5 Parametry integrity dlouhodobých a rychlých korekcí. Parametry integrity dlouhodobých a rychlých korekcí jsou: UDREIi: indikátor definující ζ

2

i,UDRE

pro druţici i, jak je uvedeno v tabulce B-29. 2

Změny modelu zbytkových chyb času a efemerid ( i,UDRE): odchylka normálního rozloţení s nulovou střední hodnotou, související s rozsahem diferenčních chyb u uţivatele pro druţici i po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí, nezahrnující atmosférické jevy a pouţívaná ve výpočtech HPL/VPL (ust. 3.5.5.6). Poznámka: Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 2 až 6 a 24.

Tabulka B-29. Vyhodnocení UDREII 

2

UDREIi

3.5.4.6

i,UDRE

0

0,0520 m

2

1

0,0924 m

2

2

0,1444 m

2

3

0,2830 m

2

4

0,4678 m

2

5

0,8315 m

2

6

1,2992 m

2

7

1,8709 m

2

8

2,5465 m

2

9

3,3260 m

2

10

5,1968 m

2

11

20,7870 m

12

230,9661 m

2

13

2078,695 m

2

14

Nesledováno

15

Nepouţívat

2

Ionosférické korekční parametry. Ionosférické korekční parametry jsou:

Maska IGP: sada masek jedenácti skupin ionosférických rastrových bodů (IGP) definovaných v tabulce B-30. Maska skupiny IGP: sada hodnot IGP masky, která odpovídá všem místům IGP v jedné z jedenácti IGP skupin definovaných v tabulce B-30. Hodnota masky IGP: bit indikující to, jestli jsou data poskytována ve skupině IGP pro přiřazený IGP. Kódování:

0 = data nejsou poskytována 1 = data jsou poskytována

Číslo skupiny IGP: číslo skupiny IGP masek se vysílá. Identifikátor skupiny IGP: číslo identifikující ionosférickou skupinu, jak je definována v tabulce B-30. Identifikátor bloku IGP: identifikátor bloku IGP. IGP bloky jsou definovány rozdělením do skupin 15 IGP posloupnosti IGP v masce skupiny IGP, která má hodnotu masky IGP „1―. Bloky IGP jsou číslovány v pořadí vysílání hodnot masky IGP, počínaje nulou „0―. Interval platnosti (V): časový interval, kdy je moţné pouţít efemeridová data GLONASS (kódovaná s posuvem 30 s), jak je uvedeno v tabulce B-31. Čekací doba (L): časový interval mezi dobou, kdy byly stanicí pozemního segmentu přijaty poslední efemeridy GLONASS a dobou vysílání prvního bitu zprávy dlouhodobé korekce v GEO(tltc), viz tabulka B-32. IODIk: indikace toho, jestli se k-tá maska skupiny IGP změnila.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 34

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Odhad vertikálního zpoždění IGP: odhad zpoţdění způsobeného signálu 1575,42 MHz, pokud prošel vertikálně ionosférou v IGP. Kódování:

vzorek bitů „111111111― indikuje „Nepouţívat―.

GIVEIi: indikátor definující ζ

2

i,GIVE,

jak je popsáno v tabulce B-33. 2

Odchylka modelu residuálních ionosférických chyb ( i,GIVE): odchylka normálního rozloţení související s residuálními ionosférickými vertikálními chybami v IGP u signálu v pásmu L1. Poznámka:

Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 18 a 26.

Tabulka B-30. Umístění IGP a čísla skupin Pořadí vysílání v masce skupiny IGP

Umístění IGP Skupina 0 180 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N, 85N

1 aţ 28

175 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

29 aţ 51

170 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

52 aţ 78

165 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

79 aţ 101

160 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

102 aţ 128

155 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

150 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

145 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Skupina 1 140 W

85S, 75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 28

135 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

29 aţ 51

130 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

52 aţ 78

125 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

79 aţ 101

120 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

102 aţ 128

115 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

110 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

105 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Skupina 2 100 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

95 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

90 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N, 85N

51 aţ 78

85 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

79 aţ 101

80 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

102 aţ 128

75 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

70 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

65 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Dopl. B - 35

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Pořadí vysílání v masce skupiny IGP

Umístění IGP Skupina 3 60 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

55 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

50 W

85S, 75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 78

55 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

79 aţ 101

40 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

102 aţ 128

35 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

30 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

25 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Skupina 4 20 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

15 W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

10 W

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 77

5W

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

78 aţ 100

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N, 85N

101 aţ 128

5E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

10 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

15 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

0

Skupina 5 20 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

25 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

30 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 77

35 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

78 aţ 100

40 E

85S, 75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

101 aţ 128

45 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

129 aţ 151

50 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

152 aţ 178

55 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Skupina 6 60 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

65 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

70 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 77

75 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

78 aţ 100

80 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

101 aţ 127

85 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

128 aţ 150

90 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N, 85N

151 aţ 178

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 36

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Pořadí vysílání v masce skupiny IGP

Umístění IGP 95 E

179 aţ 201

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

Skupina 7 100 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

105 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

110 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 77

115 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

78 aţ 100

120 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

101 aţ 127

125 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

128 aţ 150

130 E

85S, 75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

151 aţ 178

135 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

179 aţ 201

Skupina 8 140 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

1 aţ 27

145 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

28 aţ 50

150 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

51 aţ 77

155 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

78 aţ 100

160 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

101 aţ 127

165 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

128 aţ 150

170 E

75S, 65S, 55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N, 65N, 75N

151 aţ 177

175 E

55S, 50S, 45S, ... , 45N, 50N, 55N

178 aţ 200

Skupina 9 60 N

180W, 175W, 170W, ..., 165E, 170E, 175E

1 aţ 72

65 N

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

73 aţ 108

70 N

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

109 aţ 144

75 N

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

145 aţ 180

85 N

180W, 150W, 120W, ..., 90E, 120E, 150E

181 aţ 192

60 S

180W, 175W, 170W, ..., 165E, 170E, 175E

1 aţ 72

65 S

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

73 aţ 108

70 S

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

109 aţ 144

75 S

180W, 170W, 160W, ..., 150E, 160E, 170E

145 aţ 180

85 S

170W, 140W, 110W, ..., 100E, 130E, 160E

181 aţ 192

Skupina 10

Dopl. B - 37

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-31. Interval platnosti

Data

Pouţité bity

Rozmezí hodnot

Rozloţení

Interval platnosti (V)

5

30 s – 960 s

30 s

Tabulka B-32. Čekací doba Data

Pouţité bity

Rozmezí hodnot

Rozloţení

Čekací doba (L)

3

0 s – 120 s

30 s

Tabulka B-33. Vyhodnocení GIVEi



2

GIVEIi

3.5.4.7

i,GIVE

0

0,0084 m

2

1

0,0333 m

2

2

0,0749 m

2

3

0,1331 m

2

4

0,2079 m

2

5

0,2994 m

2

6

0,4075 m

2

7

0,5322 m

2

8

0,6735 m

2

9

0,8315 m

2

10

1,1974 m

2

11

1,8709 m

2

12

3,3260 m

2

13

20,787 m

2

14

187,0826 m

15

Nesledováno

2

Parametry degradace. Parametry degradace, kdykoli pouţité, jsou:

Indikátor faktoru degradace rychlé korekce (ai i): indikátor faktoru degradace rychlé korekce (ai) pro i-tou druţici, je popsán v tabulce B-34. Poznámka: aii je také použito k definování časové prodlevy/intervalu platnosti pro rychlé korekce, jak je popsáno v ust. 3.5.8.1.1. Čekací doba systému (tlat): časový interval mezi počátkem degradace rychlé korekce a referenčním časem UDREI. Brrc: parametr omezující chyby způsobené šumem a zaokrouhlováním při výpočtu degradace korekce rychlosti změny vzdálenosti, jak je pospáno v ust. 3.5.5.6.2.2. Cltc_lsb: maximální chyba zaokrouhlování způsobená rozlišením oběţné dráhy a informací o čase. Cltc_v1: mezní chyba při maximálním rozsahu odchylky výpadku zpráv způsobeného rychlostí odchylek času a oběţné dráhy. Iltc_v1: interval aktualizace pro dlouhodobé korekce, je-li kód rychlosti = 1 (viz ust. 3.5.4.4.1).

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 38

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Cltc_v0: parametr omezující rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dlouhodobými korekcemi pro druţice s kódem rychlosti = 0. Iltc_v0: minimální interval aktualizace pro dlouhodobé zprávy, je-li kód rychlosti = 0 (viz ust. 3.5.4.4.1). CGEO_lsb: maximální chyba zaokrouhlování, způsobená rozlišením informací o čase a o oběţné dráze. CGEO_v: mezní chyba rychlosti při maximálním rozsahu odchylky výpadku zpráv, způsobeného odchylkami poměru času a oběţné dráhy. IGEO: interval aktualizace pro zprávy funkce určení vzdálenosti GEO. Cer: hranice zbytkové chyby přiřazené pouţitým datům po překročení časového limitu přesného přiblíţení/APV. Ciono_step: hranice odchylky rozdílu mezi následujícími hodnotami zpoţdění ionosférického rastru. Iiono: minimální interval aktualizace zpráv ionosférické korekce. Ciono ramp: rychlost změny ionosférických korekcí. RSSUDRE: indikátor střední kvadratické hodnoty pro residua rychlých a dlouhodobých korekcí. Kódování:

0 = rezidua korekce byla vypočítána jako aritmetický průměr 1 = rezidua korekce byla vypočtena jako střední kvadratická hodnota

RSSIONO: indikátor střední kvadratické hodnoty pro ionosférická residua. Kódování:

0 = rezidua korekce byla vypočítána jako aritmetický průměr 1 = rezidua korekce byla vypočtena jako střední kvadratická hodnota

Ccovariance: termín pouţívaný k vyrovnání účinků kvantizace při vysílání zpráv typu 28. Poznámka 1: Parametry aii a tlat jsou vysílány ve zprávě typu 7. Všechny ostatní parametry jsou vysílány ve zprávě typu 10. Poznámka 2:

Pokud není vysílána zpráva typu 28, nepoužívá se Ccovariance.

Tabulka B-34. Faktor degradace rychlých korekcí Indikátor faktoru degradace rychlých korekcí (aii)

Faktor degradace rychlých korekcí (ai)

0

0,0 mm/s

1

0,05 mm/s

2

2

0,09 mm/s

2

3

0,12 mm/s

2

4

0,15 mm/s

2

5

0,20 mm/s

2

6

0,30 mm/s

2

7

0,45 mm/s

2

8

0,60 mm/s

2

9

0,90 mm/s

2

10

1,50 mm/s

2

11

2,10 mm/s

2

12

2,70 mm/s

2

13

3,30 mm/s

2

14

4,60 mm/s

2

15

5,80 mm/s

2

Dopl. B - 39

2

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

3.5.4.8

DOPLNĚK B

Časové parametry. Časové parametry, kdykoli jsou pouţity, musí být následující:

Identifikátor standardu UTC: identifikátor referenčního zdroje UTC, jak je definováno v tabulce B-35. Číslo týdne u času GPS: počet sekund, které uběhly od přenosu od předešlého GPS týdne (podobně jako u GPS parametru v ust. 3.1.1.2.6.1, ale s jednosekundovým rozlišením). GPS číslo týdne: viz ust. 3.1.1.2.6.2. Indikátor GLONASS: příznak indikující poskytování časových parametrů GLONASS. Kódování:

0 = časové údaje GLONASS nejsou k dispozici 1 = časové údaje GLONASS jsou k dispozici

Posunutí času GLONASS (δai,GLONASS): parametr, který představuje stabilní část posunu mezi časem GLONASS a časem sítě SBAS. Poznámka:

Pokud SBAS nepodporuje GLONASS, δaI,GLONASS se nepoužívá.

Parametry UTC: A1SNT, A0SNT, t0t, WNt, ΔtLS, WNLSF, DN a ΔtLSF jsou popsány v ust. 3.1.1.3.3.6 Doplňku B, s výjimkou SBAS parametrů, kde vztaţení SBAS síťového času k UTC je přesnější neţ GPS. Poznámka:

Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 12.

Tabulka B-35. Identifikátor standardu UTC Identifikátor standardu UTC 0 1 2 3 4 5 aţ 6 7

3.5.4.9

UTC standard UTC provozovaný Communications Research Laboratory (CRL), Tokio, Japonsko UTC provozovaný U.S. National Institute of Standards and Technology (NIST) UTC provozovaný U.S. Naval Observatory (USNO) UTC provozovaný International Bureau of Weights and Measures (BIPM) Rezervováno pro UTC provozovaný Evropskou laboratoří Rezervní UTC se neposkytuje

Parametry regionální služby. Parametry regionální sluţby jsou:

Zdroje dat služby (IODS): indikace změny sluţby poskytované v regionu. Počet zpráv služby: počet různých vysílaných zpráv sluţby SBAS typu 27. (Hodnota je kódovaná posunutím o 1.) Číslo zprávy služby: posloupné číslo určující zprávu v právě vysílaném souboru zpráv typu 27 (od 1 do počtu zpráv sluţby, kódované posunutím o 1). Počet regionů: počet regionů sluţby, pro které jsou ve zprávě vysílány souřadnice. Přednostní kód: označení přednosti zprávy, pokud dvě zprávy určují překrývající se regiony. Zpráva s vyšší hodnotou přednostního kódu má přednost. Pokud jsou přednostní kódy rovny, má přednost zpráva s niţším δUDRE. δUDRE indikátor-vnitřní: označení faktoru degradace UDRE v regionu (δUDRE) aplikovatelného v místech uvnitř jakéhokoli regionu určeného ve zprávě, podle tabulky B-36. δUDRE indikátor-vnější: označení faktoru degradace UDRE v regionu (δUDRE) aplikovatelného v místech mimo všechny regiony určené ve všech aktuálních zprávách typu 27, podle tabulky B-36. Souřadnice zeměpisné šířky: zeměpisná šířka jednoho konce regionu.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 40

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Souřadnice zeměpisné délky: zeměpisná délka jednoho konce regionu. Tvar regionu: určení, zda je region ve tvaru trojúhelníku nebo čtyřúhelníku. Kódování:

0 = trojúhelník 1 = čtyřúhelník

Poznámka 1: Souřadnice 3 má souřadnici 1 zeměpisnou šířku a souřadnici 2 zeměpisnou délku. Pokud je region čtyřúhelník, souřadnice 4 má souřadnici 2 zeměpisnou šířku a souřadnici 1 zeměpisnou délku. Hranice regionu se tvoří spojením souřadnic v pořadí 1-2-3-1 (trojúhelník) nebo 1-3-2-4-1 (čtyřúhelník). Okrajové části mají buď stálou zeměpisnou šířku, stálou zeměpisnou délku nebo stálý sklon ve stupních zeměpisné šířky na stupně zeměpisné délky. Změna zeměpisné šířky nebo zeměpisné délky v jakékoli okrajové části mezi dvěma souřadnicemi je menší než ±180°. Poznámka 2: Všechny parametry jsou vysílány ve zprávě typu 27.

Tabulka B-36. Hodnota indikátoru δUDRE Indikátor δUDRE

δUDRE

0

1

1

1,1

2

1,25

3

1,5

4

2

5

3

6

4

7

5

8

6

9

8

10

10

11

20

12

30

13

40

14

50

15

100

3.5.4.10 Parametry kovarianční matice efemerid časové základny. Tato kovarianční matice musí mít následující parametry: Číslo masky PRN: viz ust. 3.5.4.1. Exponent měřítka: pouţívá se k výpočtu měřítka pouţívaného pro kódování prvků Choleskyho faktorizace. Prvky Choleskyho faktorizace (Eij) Cholesky factorization elements): prvky horní trojúhelníkovité matice, která komprimuje informace v kovarianční matici efemerid časové základny. Tyto prvky jsou pouţívány k výpočtu δUDRE jako funkce polohy uţivatele. 3.5.5


Poznámka: Tato část poskytuje definice parametrů použitých neletadlovými nebo letadlovými prvky, které nejsou vysílány. Tyto parametry, nezbytné k zajištění stykové provozuschopnosti SBAS, jsou použity k stanovení řešení navigace a její integrity (úrovně ochrany). 3.5.5.1

Poloha a časová základna GEO

3.5.5.1.1

Odhad polohy GEO. Odhad polohy GEO v jakémkoli čase tk je:

Dopl. B - 41

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

    ˆ  X  X X X G G G G ˆ      1  2     YG    YG    Y G  t  t 0,GEO    YG  t  t 0,GEO  2    Zˆ   Z   Z  Z  G  G  G  G Korekce času GEO. Korekce času pro i-tou GEO SBAS druţici se uskutečňuje podle následující

3.5.5.1.2 rovnice:

t  t G  t G kde:

t = čas sítě SBAS tG = GEO fázový čas kódu v době přenosu zprávy ΔtG = GEO fázový posun kódu GEO fázový posun kódu (ΔtG) v jakémkoli čase t je:

3.5.5.1.2.1

t G  aGf 0  aGf 1t  t 0,GEO  kde (t – t0,GEO) je korekce při přechodu konce dne. Dlouhodobé korekce

3.5.5.2

3.5.5.2.1 Korekce časové základny GPS. Korekce časové základny pro i-tou GPS druţici se uskutečňuje podle následující rovnice:



t  t SV,i  t SV,i L1  t SV,i

kde:

t tSV,i (ΔtSV,i)L1 δΔtSV,i

= = = =



čas sítě SBAS; čas druţice GPS v době vysílání zprávy; fázový posun PRN kódu jak je definováno v ust. 3.1.2.2; a korekce fázového posunu kódu.

Korekce fázového posunu kódu (δΔtSV,i) pro i-tou druţici GPS nebo SBAS v kterémkoli čase dne

3.5.5.2.1.1 tk je:

t SV,i  ai,f 0  ai,f1 t k  t i,LT 

3.5.5.2.2 Korekce časové základny GLONASS. Korekce časové základny pro GLONASS satelit i se pouţívá v souladu s níţe uvedenou rovnicí:

t  tsv, i  n(tb)  n(tb)( tsv, i  tb)  tsv, i kde: t tsv,i ηn(tb), γn(tb) δΔ tsv,i

= = = =

síť SBAS satelitní čas GLONASS v době vysílání zprávy časové parametry GLONASS dle definice v 3.2.2.2 korekce posunu kódovací fáze (code phase offset correction)

Korekce posunu kódovací fáze δΔ tsv,i pro GLONASS satelit i je:

tsv, i  ai, f 0  ai, f1(t  ti, LT)  ai, GLONASS kde: (t – ti,LT) je korigováno pro přechod konce dne. Je-li kód rychlosti = 0, pak δaI,F1 = 0. 3.5.5.2.3 v čase t je:

Korekce polohy družice. Opravený vektor SBAS pro i-tou druţici GPS, GLONASS nebo SBAS

x i   x i  x i  x i            y i   y i   y i  t  t i,LT  y i   z i   z i  z i  z i  corrected kde: (t – ti,LT) je korigováno pro přechod konce dne

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 42

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I T

[xi yi zi] = vektor polohy druţice GPS, GLONASS nebo SBAS, jak je definováno v ust. 3.1.2.3, 3.2.2.3 a 3.5.5.1.1.



Je-li kód rychlosti = 0, pak x i y i z i

T  000T .

Korekce pseudovzdálenosti. Opravená pseudovzdálenost pro i-tou druţici v čase t je:

3.5.5.3

PRi,corrected  PRi  FCi  RRC i t  t i,0f   ICi  TCi kde:

PRi FCi RRCi ICi TCi ti,0f

= = = = = =

změřená pseudovzdálenost po aplikaci korekce časové základny druţice; rychlá korekce; korekce rychlosti změny vzdálenosti; ionosférická korekce; troposférická korekce (záporná hodnota představuje troposférické zpoţdění); čas pouţitelnosti nejnovějších rychlých korekcí, který je počátkem intervalu SNT sekundy, která je shodná s přenosem prvního symbolu bloku zprávy druţice SBAS. Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC). Korekce rychlosti změny vzdálenosti pro druţici i je:

3.5.5.4

RRC i  kde: FCi,current FCi,previous ti,0f ti,0f_previous

= = = =

FC i,current  FC i,previous t i,0 f  t i,0 f _ previous

nejnovější rychlá korekce předcházející rychlá korekce doba pouţitelnosti FCi,current doba pouţitelnosti FCi,previous Vysílané ionosférické korekce

3.5.5.5

3.5.5.5.1 Poloha bodu průniku ionosféry. Poloha bodu průniku ionosféry (IPP – ionospheric pierce point) je definována jako průsečík rovné úsečky mezi přijímačem a druţicí a elipsoidem s konstantní výškou 350 km nad elipsoidem WGS-84. Tato poloha je definována zeměpisnou šířkou (pp) a zeměpisnou délkou (pp) v souřadnicích WGS-84. Ionosférické korekce. Ionosférická korekce pro druţici i je:

3.5.5.5.2

ICi  Fpp  vpp kde:

Fpp

  R cos   2  i   = činitel zešikmení = 1   e   R e  hI    

vpp Re θi hI

= = = =



1 2

;

interpolací vypočtené vertikální ionosférické zpoţdění (viz ust. 3.5.5.5.3); 6378,1363 km; elevační úhel druţice i; a 350 km.

Poznámka: Pro satelity GLONASS se ionosférická korekce (ICi) musí vynásobit druhou mocninou podílu 2 kmitočtů GLONASS a GPS (fGLONASS/fGPS) . 3.5.5.5.3 Odhad interpolovaného vertikálního ionosférického zpoždění. Při pouţití čtyř bodů pro interpolaci je odhad interpolovaného vertikálního ionosférického zpoţdění při zeměpisné šířce pp a délce pp: 4

 vpp 

W 

k vk

k 1

Dopl. B - 43

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

kde: ηvk: vysílané hodnoty vertikálního zpoţdění bodu rastru v k-tém rohu IGP rastru, jak je zobrazeno na obrázku B-13.

W1  x pp y pp

  W3  1  x pp 1  y pp  W4  x pp 1  y pp  W2  1  x pp y pp

3.5.5.5.3.1

Pro IPP mezi N85° a S85°:

x pp  y pp  kde: λ1 λ2 Φ1 Φ2

= = = =

 pp   1  2  1  pp  1  2  1

zeměpisná délka IGP západně od IPP; zeměpisná délka IGP východně od IPP; zeměpisná šířka IGP jiţně od IPP; a zeměpisná šířka IGP severně od IPP.

Poznámka: Jestliže λ1 a λ2 překročí zeměpisnou délku 180°, výpočet x pp musí zohlednit nespojitost v hodnotách zeměpisné délky. 3.5.5.5.3.2

Pro IPP severně od N85° nebo jiţně od S85°:

y pp  x pp  kde: λ1 λ2 λ3 λ4

= = = =

pp  85

 pp   3 90

10





 1  2y pp  y pp

zeměpisná délka druhého IGP východně od IPP; zeměpisná délka druhého IGP západně od IPP; zeměpisná délka nejbliţšího IGP východně od IPP; a zeměpisná délka nejbliţšího IGP západně od IPP.

Pokud jsou pro interpolaci pouţity tři body, odhad interpolovaného vertikálního ionosférického zpoţdění je: 3.5.5.5.3.3

Pro body mezi S75° a N75°: 3

 vpp 

W 

k vk

k 1

kde:

W1  y pp W2  1  x pp  y pp W3  x pp 3.5.5.5.3.4 xpp, ypp jsou počítány jako pro čtyřbodovou interpolaci, kromě toho, ţe λ1 a Φ1 jsou vţdy zeměpisná délka a šířka IGP2 a λ 2 a Φ2 jsou ostatní zeměpisné délky a šířky. IGP2 je vţdy vrchol proti přeponě trojúhelníku definovaného třemi body, IGP1 má stejnou zeměpisnou délku jako IGP2, a IGP3 má stejnou zeměpisnou šířku jako IGP2 (příklad je zobrazen na obrázku B-14). 3.5.5.5.3.5

Pro body severně od N75° a jiţně od S75° není podporována tříbodová interpolace.

3.5.5.5.4

Výběr ionosférických bodů mřížky. Protokol pro výběr ionosférických bodů mříţky (IGP) je:

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 44

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

a) Pro IPP mezi N60° a S60°: 1) jestliţe čtyři IGP, které definují buňku 5x5 stupňů kolem IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 2) jestliţe jakékoli tři IGP, které definují trojúhelník 5x5 stupňů ohraničující IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 3) jestliţe jakékoli čtyři IGP, které definují buňku 10x10 stupňů kolem IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 4) jestliţe jakékoli tři IGP, které definují trojúhelník 10x10 stupňů ohraničující IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 5) ionosférická korekce není pouţitelná. b) Pro IPP mezi N60° a N75° nebo mezi S60° a S75°: 1) jestliţe čtyři IGP, které definují buňku 5° zeměpisné šířky krát 10° zeměpisné délky kolem IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 2) jestliţe jakékoli tři IGP, které definují trojúhelník o rozměrech 5° zem. šířky krát 10° zeměpisné délky ohraničující IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 3) jestliţe jakékoli čtyři IGP, které definují buňku 10x10 stupňů kolem IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 4) jestliţe jakékoli tři IGP, které definují trojúhelník 10x10 stupňů ohraničující IPP, padnou do IGP masky, pak jsou vybrány; jinak, 5) ionosférická korekce není pouţitelná. c) Pro IPP mezi N75° a N85° nebo mezi S75° a S85°: 1) jestliţe dva nebliţší IGP u 75° a dva nebliţší IGP u 85° (separované 30° zeměpisné délky, je-li pouţita skupina 9 nebo 10; jinak separované 90°) padnou do IGP masky, je lineární interpolací vytvořena buňka 10x10 stupňů mezi IGP při 85°, k získání virtuálního IGP při zeměpisné délce rovné zeměpisné délce IGP při 75°; jinak, 2) ionosférická korekce není pouţitelná. d) Pro IPP severně od N85°: 1) jestliţe čtyři IGP při zeměpisné šířce N85° a šířkách W180°, W90°, 0° a E90° padnou do IGP masky, jsou vybrány, jinak, 2) ionosférická korekce není pouţitelná. e) Pro IPP jiţně od S85°: 1) jestliţe čtyři IGP při S85° zeměpisné šířky a zeměpisných délkách W140°, W50°, E40° a E130° padnou do IGP masky, jsou vybrány; jinak, 2) ionosférická korekce není pouţitelná. Poznámka: Tento výběr je založen jen na informaci poskytnuté v masce, bez odhledu na to, zda je vybraný IGP monitorován, nemonitorován nebo nepoužitelný. Jestliže kterýkoli z vybraných IGP je identifikován jako nepoužitelný, ionosférická korekce není použitelná. Jestliže jsou vybrány čtyři IGP a jeden z nich je identifikován jako nemonitorován, pak je použita tříbodová interpolace, je-li IPP v trojúhelníkové oblasti pokryté třemi korekcemi, které jsou poskytovány. Úrovně ochrany. Horizontální úroveň ochrany (HPL) a vertikální úroveň ochrany (VPL) jsou:

3.5.5.6

K H,NPA  dhlavn’ HPL SBAS    K H,PA  dhlavn’

na trati prostřednictvím NPA módů při přesném přiblíţení a NPV módech

VPLSBAS  K V,PA  dV kde: N

d2V 

s

2 2 v,i  i

= odchylka modelu rozdělení, která překračuje skutečnou chybu rozdělení ve vertikální ose;

i1

dhlavní 

d2x  d2y 2

 d2x  d2y    2 

2

   d xy  

 2

;

Dopl. B - 45

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

kde: N

d2x 

s

2 2 x,i  i

= odchylka modelu rozdělení, která překračuje skutečnou chybu rozdělení v ose x;

2 2 y,i  i

= odchylka modelu rozdělení, která překračuje skutečnou chybu rozdělení v ose y;

i1 N

d2y 

s i1

N

d xy 

s

2 x,i s y,i  i

= kovariance modelu rozdělení v ose x a y;

i1

kde: sx,i = parciální derivace chyby polohy v x-ovém směru vzhledem k chybě pseudovzdálenosti i-té druţice; sy,i = parciální derivace chyby polohy v y-ovém směru vzhledem k chybě pseudovzdálenosti i-té druţice; sv,i = parciální derivace chyby polohy ve vertikálním směru vzhledem k chybě pseudovzdálenosti i-té druţice;

i2  i2, flt  i2,UIRE  i2,air  i2, tropo 2

2

Odchylky (ζ i,flt a ζ i, UIRE) jsou definovány v ust. 3.5.5.6.2 a 3.5.5.6.3.1. Parametry (ζ letadlovým prvkem (ust. 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3).

2

i, air

2

aζ

i,tropo)

jsou určeny

Osy x a y jsou definovány v lokální horizontální rovině, osa v představuje lokální vertikálu. Pro obecné řešení polohy metodou nejmenších čtverců je projekční matice S:

S x,1 S x,2  S y,1 S y,2 S S v,1 S v,2   S t,1 S t,2 kde:

S x,N   S y,N  1  GT  W  G  GT  W S v,N   S t,N 

   





Gi   cosEli cos Azi  cosEli sin Azi  sin Eli 1  i-tý řádek G;

W 1

w 1  0     0

0 w2  0

 0   0 ;      wi 

= navýšení úhlu i-tého zdroje rozsahu (ve stupních); = azimut i-tého zdroje rozsahu braného proti směru hodinových ručiček od osy x ve stupních; 2 = váha přiřazená druţici i =  i.

Eli Azi wi

Poznámka 1: Poznámka 2: (wi = 1). 3.5.5.6.1

Ke zlepšení čitelnosti byl v rovnicích ochrany vynechán index i. Pro řešení metodou nejmenších čtverců bez váhových čísel je váhová matice identická matici

Definice hodnot K. Hodnoty K jsou: KH,NPA = 6,18; KK,PA = 6,0; a KV,PA = 5,33.

3.5.5.6.2 Definice chybového modelu rychlých a dlouhodobých korekcí. Jestliţe jsou pouţity rychlé korekce, pomalé korekce/GEO parametry určování vzdálenosti a degradační parametry:

 



 UDRE    fc  rrc  ltc   er 2 ,    2flt   i,UDRE 2 2 2 2 2   i,UDRE UDRE    fc   rrc   ltc   er ,



jestliţe RSSUDRE = 0 (Zpráva typu 10) jestliţe RSSUDRE = 1 (Zpráva typu 10)

kde: při pouţití zprávy typu 27 je UDRE termínem specifickým pro daný region, dle definice v ust. 3.5.4.9;

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 46

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

při pouţití zprávy typu 28 je UDRE termínem specifickým pro druţici, dle definice v ust. 3.5.5.6.2.5; pokud se nepouţije ani jedna tato zpráva, UDRE =1. Pokud jsou pouţity rychlé a dlouhodobé korekce/ geo parametry určování vzdálenosti, ale nejsou pouţity degradační parametry, pak platí:



2

i2,flt  i,UDRE UDRE   8m

Degradace rychlých korekcí. Parametr degradace pro data rychlých korekcí je:

3.5.5.6.2.1

 fc  at  t u  t lat  2 2

kde: t= tu =

tlat =

aktuální čas; (UDREIi referenční čas): jestliţe IODFj ≠ 3, je pouţit počáteční čas jednosekundového intervalu SNT, který je časově shodný s počátkem vysílání bloku zprávy obsahujícího nejnovější data UDREIi (zprávy typu 2 aţ 6 nebo 24), které odpovídají IODF j rychlé korekce. Jestliţe IODFj = 3, je pouţit počáteční čas jednosekundového intervalu SNT, který je časově shodný s počátkem vysílání zprávy, která obsahuje rychlé korekce pro i-tou druţici; a definováno v ust. 3.5.4.7.

Poznámka: Pro vysílaní UDRE ve zprávách typu 2 až 5 a 24, je t u rovno času aplikovatelnosti rychlých korekcí, dokud jsou ve stejné zprávě. Pro vysílaní UDRE ve zprávě typu 6, a je-li IODF = 3, je tu také rovno času aplikovatelnosti rychlých korekcí (t of). Pro vysílání UDRE ve zprávě typu 6, a je-li IODF ≠ 3, je tu definováno jako čas přenosu prvního bitu zprávy typu 6 v GEO. 3.5.5.6.2.2

Degradace korekce rychlosti změny vzdálenosti

3.5.5.6.2.2.1

Je-li RRC = 0, pak εrrc = 0.

3.5.5.6.2.2.2

Je-li RRC ≠ 0 a IODF ≠ 0, parametr degradace pro data rychlé korekce je:

 rrc

3.5.5.6.2.2.3

0,   aI B   fc  rrc   4 t  

 t  t 0 f , 

jestliţe (IODFcurrent – IODFprevious) MOD 3 = 1 jestliţe (IODFcurrent – IODFprevious) MOD 3  1

Je-li RRC ≠ 0 a IODF = 3, parametr degradace pro data rychlosti změny vzdálenosti je:

 I 0, pokud t  fc  0  2    a t  Ifc / 2 B rrc  I  t  t 0 f , pokud t  fc  0    2  t 2  

 rrc

kde: t = aktuální čas; IODFcurrent = IODF přiřazené poslední rychlé korekci; IODFprevious = IODF přiřazené předcházející rychlé korekci; Δt

 t i,0f  t 1,0f _ previous ; a

Ifc

= interval časové prodlevy/platnosti dat u uţivatele pro rychlé korekce.

3.5.5.6.2.3

Degradace dlouhodobých korekcí

3.5.5.6.2.3.1

Základní uskupení družic

3.5.5.6.2.3.1.1 Pro kód rychlosti = 1 je parametr degradace dlouhodobé korekce druţice i:

0,  ltc   C ltc _ lsb  C ltc _ v1 max 0, t i, LT  t, t  t i, LT  I ltc _ v1 ,





Dopl. B - 47

jestliţe ti,LT < t < ti,LT + Iltc_v1 v ostatních případech

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.5.5.6.2.3.1.2 Pro kód rychlosti = 0 je parametr degradace dlouhodobé korekce:

 t  t ltc   ltc  C ltc _ v 0    Iltc _ v 0  kde: t tltc

= aktuální čas; = doba přenosu prvního bitu ve zprávě dlouhodobé korekce v GEO;

x 

= největší celé číslo menší neţ x.

Družice GEO. Parametr degradace pro dlouhodobé korekce je:

3.5.5.6.2.3.2

0,  ltc   C geo _ lsb  C geo _ v max 0, t 0,GEO  t, t  t 0,GEO  Igeo ,





jestliţe t0,GEO < t < t0,GEO + IGEO v ostatních případech

kde: t = aktuální čas. Poznámka: Pokud je dlouhodobá korekce aplikována na družici GEO, použije se degradace dlouhodobých korekcí, ale nepoužije se degradace navigační zprávy GEO.

Degradace pro traťový let prostřednictvím přístrojového přiblížení.

3.5.5.6.2.4

 er

Jestliţe ani rychlé, ani dlouhodobé korekce nepřekročily časový limit pro přesné 0, přiblíţení/přiblíţení s vertikálním vedením   C , jestliţe rychlé nebo dlouhodobé korekce překročily časový limit pro přesné přiblíţení/přiblíţení  er s vertikálním vedením

Faktor degradace UDRE vypočítaný za pomoci dat zprávy typu 28. δUDRE je:

3.5.5.6.2.5

UDRE  IT * C * I  c kde:

I

=

i x    i y  ; i  z 1 

i x    i y  i   z

=

jednotkový vektor od uţivatele k druţici v souřadnicovém systému WGS-84 ECEF

C εc SF R

= = = =

R R Ckovariance . SF scale exponent -5 2 E  SF

=

E1,1 E1,2 E1,3 E1,4  0 E E2,3 E2,4  2,2  0 0 E3,3 E3,4    0 0 E4,4  0

E

T

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 48

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.5.6.3

Definice modelu chyb ionosférických korekcí

3.5.5.6.3.1 je:

Vysílaní ionosférických korekcí. Jsou-li aplikovány ionosférické korekce na základě SBAS, ζ

2

UIRE

2 2 2 UIRE  Fpp  UIVE

kde: Fpp

=

viz ust. 3.5.5.5.2; 4

2  UIVE 

W

n

  n2,ionogrid

n

  n2,ionogrid

n1

nebo 3

2  UIVE 

W n1

při pouţití stejných vah bodu průniku ionosféry (W n) a bodů rozsahu vybraných pro ionosférickou korekci (ust. 3.5.5.5). Pro kaţdý bod rastru: 2    iono  ,  2 ionogrid   GIVE 2 2    GIVE   iono,

jestliţe RSSiono = 0 (Zpráva typu 10) jestliţe RSSiono = 1 (Zpráva typu 10)

kde:

 t  t iono   iono  Ciono _ step    Ciono _ ramp t  t iono  ;  Iiono  t tiono

= aktuální čas; = čas vysílání prvního bitu zprávy ionosférické korekce v GEO; a

x 

= největší celé číslo, menší neţ x.

Poznámka: V případě družic GLONASS je třeba parametry δGIVE a δiono vynásobit druhou mocninou podílu 2 kmitočtů GLONASS a GPS. (fGLONASS/fGPS) . 3.5.5.6.3.2 je:

Ionosférické korekce. Jestliţe nejsou aplikovány ionosférické korekce na základě SBAS, ζ 2    T 2 UIRE  MAX iono  , Fpp   vert 5   



2

UIRE



2   

kde: Tiono = ionosférické zpoţdění určené pomocí vybraného modelu (korekce GPS nebo jiný model); Fpp = viz ust. 3.5.5.5.2;

 vert

 9m 0  pp  20   4,5m 20  pp  55 ; a  55  pp  6m

Φpp

= zeměpisná šířka bodu průniku.

3.5.5.6.3.3

Časová základna GLONASS. Parametr degradace pro korekci časové základny GLONASS je: εGLONASS časová základna = CGLONASS časová základna  [ t – tGLONASS časová základna]

kde: t = tGLONASS časová základna = [SC] =

reálný čas čas vysílání prvního bitu Synchronizační zprávy (MT12) v GEO nejvyšší celé číslo větší neţ sc.

Poznámka 1:

Pro družice mimo GLONASS platí, že εGLONASS časová základna = 0.

Poznámka 2:

CGLONASS časová základna = 0,00833 cm/s.

Dopl. B - 49

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Tabulky zpráv

3.5.6

Kaţdá SBAS zpráva musí být kódována podle odpovídajícího formátu zprávy definovaného v tabulkách B-37 aţ B-53. Všechny označené parametry v těchto tabulkách jsou reprezentovány dvojkovým doplňkem s bitem označujícím znaménko, který obsazuje MSB. Poznámka: Rozsah označených parametrů je menší, než je udáváno, maximální kladná hodnota je omezena, aby byla o jednu hodnotu nižší (uváděná hodnota minus rozlišení).

Tabulka B-37. Zpráva typu 0, „Nepouţívat“ Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Rezervní

212

—

—

Tabulka B-38. Zpráva typu 1, maska PRN Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

1

0 nebo 1

1

2

0 aţ 3

1

Pro kaţdé z 210 čísel kódu PRN Hodnota masky IODP Poznámka:

Všechny parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.1.

Tabulka B-39. Zpráva typu 2 aţ 5, rychlé korekce Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

IODFj

2

0 aţ 3

1

IODP

2

0 aţ 3

1

12

256,000 m

0,125 m

4

(viz tab. B-29)

(viz tab. B-29)

Obsah dat

Pro 13 slotů Rychlá korekce (FCi) Pro 13 slotů UDREIi Poznámka 1: Poznámka 2: Poznámka 3:

Parametry IODFj, a FCi jsou definovány v ust. 3.5.4.4.2. Parametr IODP je definován v ust. 3.5.4.1. Parametr UDREIi je definován v ust. 3.5.4.5.

Tabulka B-40. Zpráva typu 6, integrita Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

IODF2

2

0 aţ 3

1

IODF3

2

0 aţ 3

1

IODF4

2

0 aţ 3

1

IODF5

2

0 aţ 3

1

(viz tab. B-29)

(viz tab. B-29)

Obsah dat

Pro 51 druţic (uspořádaných podle čísla masky PRN) UDREIi Poznámka 1: Poznámka 2:

4

Parametry IODFi jsou definovány v ust. 3.5.4.4.2. Parametr UDREIi je definován v ust. 3.5.4.5.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 50

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-41. Zpráva typu 7, faktor degradace rychlé korekce Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Čekací doba systému (tlat)

4

0 aţ 15 s

1s

IODP

2

0 aţ 3

1

Rezervní

2

—

—

(viz tab. B-34)

(viz tab. B-34)

Obsah dat

Pro 51 druţic (uspořádaných podle čísla masky PRN) Indikátor faktoru degradace (aii) Poznámka 1: Poznámka 2:

4

Parametry tlat a aii jsou definovány v ust. 3.5.4.7. Parametr IODP je definován v ust. 3.5.4.1.

Tabulka B-42. Zpráva typu 9, funkce určování vzdálenosti Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Rezervováno

8

—

—

t0,GEO

13

0 aţ 86 384 s

16 s

URA

4

(viz tab. B-26)

(viz tab. B-26)

XG

30

42 949 673 m

0,08 m

YG

30

42 949 673 m

0,08 m

ZG

25

6 710 886,4 m

0,4 m

 X G

17

40,96 m/s

0,000625 m/s

 Y G

17

40,96 m/s

0,000625 m/s

Z G

18

524,288 m/s

0,004 m/s

 X G

10

0,0064 m/s

2

0,0000125 m/s

2

 Y G

10

0,0064 m/s

2

0,0000125 m/s

2

 Z G

10

0,032 m/s

0,0000625 m/s

2

aGf0

12

0,9537 x 10 s

aGf1

8

Obsah dat

Poznámka:

2

-6

1,1642 x 10

-10

s/s

2 2

-31

-40

s

s/s


Tabulka B-43. Zpráva typu 10, parametry degradace Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Brrc

10

0 aţ 2,046 m

0,002 m

Cltc_lsb

10

0 aţ 2,046 m

0,002 m

Cltc_v1

10

0 aţ 0,05115 m/s

0,00005 m/s

Iltc_v1

9

0 aţ 511 s

1s

Cltc_v0

10

0 aţ 2,046 m

0,002 m

Iltc_v0

9

0 aţ 511 s

1s

Cgeo_lsb

10

0 aţ 0,5115 m

0,0005 m

Cgeo_v

10

0 aţ 0,05115 m/s

0,00005 m/s

Igeo

9

0 aţ 511 s

1s

Cer

6

0 aţ 31,5 m

0,5 m

Ciono_step

10

0 aţ 1,023 m

0,001 m

Dopl. B - 51

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka:

DOPLNĚK B

Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Iiono

9

0 aţ 511 s

1s

Ciono_ramp

10

0 aţ 0,005115 m/s

0,000005 m/s

RSSUDRE

1

0 nebo 1

1

RSSiono

1

0 nebo 1

1

Ckovariance

7

0 aţ 12,7

0,1

Rezervní

81

—

—


Tabulka B-44. Zpráva typu 12, síťový čas SBAS/UTC Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

A1SNT

24

±7.45 x 10 s/s

A0SNT

32

±1 s

t0t

8

0 aţ 602 112 s

4096 s

WNt

8

0 aţ 255 týdnů

1 týden

tLS

8

128 s

1s

WNLSF

8

0 aţ 255 týdnů

1 týden

-9

Rozlišení 2

-50

2

s/s

-30

s

DN

8

1 aţ 7 dní

1 den

tLSF

8

128 s

1s

Identifikátor standardu UTC

3

(viz tab. B-35)

(viz tab. B-35)

GPS čas v týdnu (TOW)

20

0 aţ 604 799 s

1s

GPS číslo týdne (WN)

10

0 aţ 1 023 týdnů

1 týden

Indikátor GLONASS

1

0 nebo 1

1

-8

δa i, GLONASS (Pozn. 2)

24

± 2,0 . 10 s

Rezervní

50

—

± 2,0 . 10

-31

s

—

Poznámka 1: Všechny parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.8. Poznámka 2: Platí pouze v případě, že SBAS vysílá GLONASS synchronizační informace zprávou typu 12 (viz ust. 3.5.7.4.4. – Synchronizační data).

Tabulka B-45. Zpráva typu 17, almanach GEO Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Rezervováno

2

0

—

Číslo kódu PRN

8

0 aţ 210

1

Stav a statut

8

—

—

XG,A

15

42 598 400 m

2 600 m

YG,A

15

42 598 400 m

2 600 m

ZG,A

9

6 656 000 m

26 000 m

 X G,A

3

40 m/s

10 m/s

 Y G,A

3

40 m/s

10 m/s

Z G,A

4

480 m/s

60 m/s

11

0 aţ 86 336 s

64 s

Obsah dat Pro kaţdou ze 3 druţic

talmanac (pouţito na všechny tři druţice) Poznámka:


17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 52

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-46. Zpráva typu 18, masky IGP Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Počet skupin IGP

4

0 aţ 11

1

Identifikátor skupiny IGP

4

0 aţ 10

1

Zdroj dat - ionosféra (IODIk)

2

0 aţ 3

1

1

0 nebo 1

1

1

—

—

Obsah dat

Pro 201 IGP Hodnota masky IGP Rezervní Poznámka:


Tabulka B-47. Zpráva typu 24, smíšené rychlé korekce/ dlouhodobé korekce chyb druţice Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

12

256,000 m

0,125 m

4

(Viz tab. B-31)

(Viz tab. B-31)

IODP

2

0 aţ 3

1

Identifikátor typu rychlých korekcí

2

0 aţ 3

1

IODFj

2

0 aţ 3

1

4

—

—

106

—

—

Obsah dat Pro 6 slotů Rychlé korekce (FCi) Pro 6 slotů UDREIi

Rezervní Polovina zprávy typu 25

Poznámka 1: Parametry identifikátoru typu rychlých korekcí, IODF j a FCi jsou definovány v ust. 3.5.4.4.2. Poznámka 2: Parametr IODP je definován v ust. 3.5.4.1. Poznámka 3: Parametr UDREIi je definován v ust. 3.5.4.5. Poznámka 4: Zpráva dlouhodobých korekcí chyb družice je rozdělena na dvě poloviny. Polovina zprávy pro kód rychlosti = 0 je definována v tabulce B-48. Polovina pro kód rychlosti = 1 je definována v tabulce B-49.

Tabulka B-48. Polovina zprávy typu 25, dlouhodobé korekce chyb druţice (KÓD RYCHLOSTI = 0) Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

1

0

1

Číslo masky PRN

6

0 aţ 51

1

Zdroj dat (IODi)

8

0 aţ 255

1

δxi

9

32 m

0,125 m

δyi

9

32 m

0,125 m

δzi

9

32 m

0,125 m

10

2

IODP

2

0 aţ 3

1

Rezervní

1

—

—

Obsah dat Kód rychlosti = 0 Pro 2 druţice

δai,f0

Poznámka 1: Poznámka 2:

-22

s

2

-31

s

Parametry číslo masky PRN a IODP jsou definovány v ust. 3.5.4.1. Všechny ostatní parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.4.1.

Dopl. B - 53

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Tabulka B-49. Polovina zprávy typu 25, pomalé korekce chyb druţice (KÓD RYCHLOSTI = 1) Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Kód rychlosti = 1

1

1

1

Číslo masky PRN

6

0 aţ 51

1

Číslo dat (IODi)

8

0 aţ 255

1

δxi

11

128 m

0,125 m

δyi

11

128 m

0,125 m

δzi

11

128 m

0,125 m

δai,f0

11

2

Obsah dat Pro 1 druţici

-21

2

s

-31

s

 x i

8

0,0625 m/s

2

-11

 y i

8

0,0625 m/s

2

-11

m/s

2

-11

m/s

-39

s/s

 z i

0,0625 m/s

8

2

-32

m/s

δai,f1

8

Čas aplikovatelnosti (ti,LT)

13

0 aţ 86 384 s

16 s

IODP

2

0 aţ 3

1


2

s/s

Parametry číslo masky PRN a IODP jsou definovány v ust. 3.5.4.1. Všechny ostatní parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.4.1.

Tabulka B-50. Zpráva typu 26, ionosférické zpoţdění Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Identifikátor skupiny IGP

4

0 aţ 10

1

Identifikátor bloku IGP

4

0 aţ 13

1

Odhad vertikálního zpoţdění v IGP

9

0 aţ 63,875 m

0,125 m

Indikátor ionosférické vertikální chyby (GIVEIi)

4

(viz tab. B-33)

(viz tab. B-33)

IODIk

2

0 aţ 3

1

Rezervní

7

—

—

Obsah dat

Pro všech 15 bodů rastru

Poznámka:


Tabulka B-51. Zpráva typu 27, sluţba SBAS Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Zdroje dat sluţby (IODS)

3

0 aţ 7

1

Počet zpráv sluţby

3

1 aţ 8

1

Čísla zpráv sluţby

3

1 aţ 8

1

Počet regionů

3

0 aţ 5

1

Přednostní kód

2

1 aţ 3

1

δUDRE indikátor – vnitřní

4

0 aţ 15

1

δUDRE indikátor – vnější

4

0 aţ 15

1

Obsah dat

Pro kaţdý z 5 regionů Souřadnice 1 zem. šířky

8

±90°

1°

Souřadnice 1 zem. délky

9

±180°

1°

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Dopl. B - 54

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Pouţité bity

Obsah dat

Rozsah hodnot

Rozlišení

Souřadnice 2 zem. šířky

8

±90°

1°

Souřadnice 2 zem. délky

9

±180°

1°

Tvar regionu

1

—

—

Rezervní

15

—

—

Poznámka:


Tabulka B-52. Typ 63, nulová zpráva

Obsah dat

Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Rezervní

212

—

—

Tabulka B-53. Typ 28, kovarianční matrice efemerid časové základny Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

2

0 aţ 3

1

Číslo masky PRN

6

0 aţ 51

1

Exponent měřítka

3

0 aţ 7

1

E1,1

9

0 aţ 511

1

E2,2

9

0 aţ 511

1

E3,3

9

0 aţ 511

1

E4,4

9

0 aţ 511

1

E1,2

10

±512

1

E1,3

10

±512

1

E1,4

10

±512

1

E2,3

10

±512

1

E2,4

10

±512

1

E3,4

10

±512

1

Obsah dat IODP Pro dvě druţice


Parametry – číslo masky PRN a IODP jsou definovány v ust. 3.5.4.1. Ostatní parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.10.


Dopl. B - 55

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Neletadlové prvky

3.5.7

Poznámka 1: V závislosti na úrovni poskytované služby příslušným SBAS, mohou být implementovány různé funkce popsané v ust. 3.7.4.2 Hlavy 3. Poznámka 2: Parametry uvedené v této části jsou definovány v ust. 3.5.4.

3.5.7.1


3.5.7.1.1 Požadovaná data a intervaly vysílání. SBAS musí vysílat data poţadovaná pro podporované funkce, jak je uvedeno v tabulce B-54. Pokud systém vysílá data, která nejsou poţadována pro určitou funkci, jsou aplikovány poţadavky pro data podporující jinou funkci. Maximální interval mezi jednotlivými vysíláními pro všechna data kaţdého typu poskytovaných dat je uveden v tabulce B-54. 3.5.7.1.2 Monitorování kmitočtu rádiového spojení SBAS. SBAS musí monitorovat SBAS parametry z druţice uvedené v tabulce B-55 a provádět uváděnou činnost. Poznámka: SBAS může vysílat nulové zprávy (zprávy typu 63) v každém časovém slotu, v němž se nevysílají žádná jiná data.

Tabulka B-54. Intervaly vysílání dat a podporované funkce Maximální interval přenosu

Typ dat Kovarianční matice efemerid časové základny SBAS v testovacím módu maska PRN UDREI Rychlé korekce Dlouhodobé korekce Data funkce určování vzdálenosti GEO Degradace rychlých korekcí Parametry degradace Maska ionosférického rastru Ionosférické korekce, GIVEI

Zjištění vzdálenosti

Status druţic GNSS

Základní diferenční korekce

Přesné diferenční korekce

Přiřazené typy zpráv

120 s

28

6s

0

120 s

R

R

R

1

6s

R*

R

R

2 aţ 6, 24

Ifc/2 (viz pozn. 4)

R*

R

R

2 aţ 5, 24

120 s

R*

R

R

24, 25

R

R

R

9

R

R

7

120 s

R

10

300 s

R

18

300 s

R

26

120 s

R

120 s

Synchronizační data

300 s

R (viz pozn. 3)

R (viz pozn. 3)

R ( viz pozn. 3)

R (viz pozn. 3)

12

Data almanachu

300 s

R

R

R

R

17

Úroveň sluţby

300 s

Poznámka 1: Poznámka 2: Poznámka 3: Poznámka 4: v tabulce B-57.

13.11.2014 Změna č. 89

27

„R― označuje data, která musí být vysílána k podpoře určité funkce. „R*― označuje zvláštní kódování, jak je popsáno v ust. 3.5.7.3.3. Zprávy typu 12 jsou požadovány pouze v případě poskytování dat družicím GLONASS. Ifc odkazuje na interval časové prodlevy/platnosti dat PA/APV pro rychlé korekce, definované

Dopl. B - 56

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.7.1.3 „Nepoužívat―. SBAS musí vysílat zprávu „Nepouţívat― (zpráva typu 0), kdyţ je nezbytné informovat uţivatele, aby nepouţívali funkci SBAS určování vzdálenosti a vysílaná data. 3.5.7.1.4 Dopplerův posuv viděný z jakéhokoliv pevného místa v rámci stopy GEO pro kteroukoliv GEO nesmí překročit ±450 Hz. Poznámka: Tento maximální Dopplerův posuv odpovídá přibližně maximálnímu sklonu dráhy družice GEO, který lze vyrovnat rozsahy kódování zpráv typu 9 a typu 17. 3.5.7.1.5 Parametry funkce GEO (geostacionární dráhy) určování vzdálenosti. Kaţdá druţice SBAS musí vysílat parametry GEO určování vzdálenosti (definováno v ust 3.5.4.2). Poznámka: Parametry funkce GEO určování vzdálenosti je potřeba vysílat, i když není funkce určování vzdálenosti poskytována, tak aby mohly palubní přijímače provést kladnou identifikaci vysílající družice SBAS. Pokud se určování vzdálenosti neposkytuje, je k zachycení družice potřeba pouze přesnost dat typu 17 (a dat typu 9). 3.5.7.1.5.1 Chyba Dopplerova posuvu druţice GEO odvozená ze zprávy typu 9, která nebyla přerušena, s ohledem na skutečný Dopplerův posuv GEO viděný z jakéhokoliv pevného místa v rámci stopy GEO, nesmí překročit ±210 Hz. 3.5.7.1.6 Data almanachu. Kaţdá druţice SBAS musí vysílat data almanachu (definováno v ust. 3.5.4.3 Doplňku B) pro všechny druţice SBAS stejného poskytovatele sluţby. 3.5.7.1.6.1 Chyba odhadu polohy druţice odvozená z vysílání kterékoliv zprávy typu 17 během předešlých 15 minut, s ohledem na skutečnou polohu druţice, nesmí překročit 3 000 km. 3.5.7.1.6.2 Separační vzdálenost mezi odhadem polohy druţice odvozeným z vysílání zprávy typu 17 během předešlých 15 minut a polohou druţice odvozenou z parametrů GEO určování vzdálenost v kterékoliv zprávě typu 9, která nebyla přerušena, nesmí překročit 200 km. 3.5.7.1.6.3 Chyba Dopplerova posuvu druţice GEO odvozená z vysílání kterékoliv zprávy typu 17 během předešlých 15 minut, s ohledem na skutečný Dopplerův posuv GEO viděný z jakéhokoliv pevného místa v rámci stopy GEO, nesmí překročit ±210 Hz. 3.5.7.1.6.4 SBAS nesmí vysílat data almanachu pro jakoukoliv druţici SBAS jiného poskytovatele sluţby, pro kterou by byl odhad polohy z dat almanachu vysílaných v průběhu předešlých 15 minut v rozmezí 200 km od polohy jakékoliv z jeho vlastních GEO, odvozené z parametrů GEO určování vzdálenosti z jakékoli zprávy typu 9, která nebyla přerušena. 3.5.7.1.6.5 Kde je odhad polohy druţice GEO poskytující funkci určování vzdálenosti, který je odvozen z vysílání zprávy typu 17 během předešlých 15 minut, v rozmezí 200 km od polohy jiné druţice GEO stejného poskytovatele sluţby, která je odvozená ze zprávy typu 9 pro tuto GEO, která nebyla přerušena, musí být hodnota GEO UDRE stanovena dostatečně velká na to, aby zohledňovala moţnost, ţe by uţivatel mohl nesprávně určit PRN GEO poskytující funkci určování vzdálenosti. 3.5.7.1.6.6 Parametr stavu a statusu musí indikovat stav druţice a identifikátor poskytovatele sluţby, jak je uveden v ust 3.5.4.3. 3.5.7.1.6.7

Nevyuţité sloty almanachu ve zprávách typu 17 musí být kódovány kódovým číslem PRN „0―.

3.5.7.1.6.8 almanachu.

Poskytovatel sluţby musí zajistit správnost vysílání ID poskytovatele sluţby v kaţdém

3.5.7.2 Funkce určení vzdálenosti. Pokud SBAS poskytuje funkci určení vzdálenosti, musí tato funkce vyhovovat poţadavkům, které obsahuje tato část navíc k poţadavkům v ust. 3.5.7.1. 3.5.7.2.1 Poznámka:

Požadavky na charakteristiky Viz ust. 3.7.3.4.2.1 Hlavy 3.

3.5.7.2.2 Data funkce určování vzdálenosti. SBAS musí vysílat data funkce určování vzdálenosti tak, ţe chyba polohy druţice SBAS promítnutá do čáry přímé viditelnosti kteréhokoli uţivatele, který se nachází ve stopě druţice, je méně neţ 256 metrů. Kaţdá druţice SBAS musí vysílat URA reprezentující odhad standardní odchylky chyb určování vzdálenosti vztaţenou k SNT. 3.5.7.3 Funkce statusu družice GNSS. Pokud SBAS zajišťuje informace o statusu druţice, musí tato funkce vyhovovat, kromě obecných poţadavků, také poţadavkům obsaţeným v této části.

Dopl. B - 57

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Poznámka: SBAS může být schopen stanovit integritu u některých družic GPS, které jsou označeny buď jako marginální, nebo nezpůsobilé. 3.5.7.3.1 Charakteristika funkcí statusu družice. Pro jakoukoli platnou kombinaci aktivních dat pravděpodobnost předkročení horizontální chyby HPL SBAS (jak je definováno v ust. 3.5.5.6) po dobu delší neţ 8 -7 po sobě jdoucích sekund musí být niţší neţ 10 kteroukoli hodinu, za předpokladu nulového zpoţdění u uţivatele. Poznámka: Aktivní data jsou definována jako data, která nepřekročila časový limit podle ust. 3.5.8.1.1. Tento požadavek zahrnuje selhání GPS, GLONASS a SBAS. 3.5.7.3.2 Maska PRN a zdroj dat – PRN (IODP). SBAS musí vysílat PRN masku a IODP (zpráva typu 1). Hodnoty masky PRN indikují, zda jsou nebo nejsou data poskytována pro kaţdou druţici GNSS. IODP se musí změnit při jeho změně v masce PRN. Změna IODP ve zprávě typu 1 se musí objevit před změnou IODP v jakékoli jiné zprávě. IODP ve zprávě typu 2 aţ 5, 7, 24 a 25 musí být rovné IODP vysílanému ve zprávě masky PRN (zpráva typu 1) pouţitému k označení druţice, pro kterou jsou v této zprávě poskytnuta data. 3.5.7.3.2.1 Kdyţ se změní maska PRN, měl by SBAS před odvoláním se na tuto změnu několikrát zopakovat zprávu typu 1, aby bylo zajištěno přijetí nové masky uţivatelem. 3.5.7.3.3 Data o integritě. Jestliţe SBAS neposkytuje základní funkce diferenční korekce, musí přenést rychlé korekce, dlouhodobé korekce a degradační parametry rychlých korekcí kódovaných nulou pro všechny viditelné druţice zobrazené v masce PRN. 3.5.7.3.3.1 Jestliţe SBAS neposkytuje základní funkce diferenční korekce, SBAS musí označit druţici jako nezpůsobilou („unhealthy―) („Do Not Use― („nepouţívat―)), pokud chyba pseudovzdálenosti přesáhne 150 m. 3.5.7.3.3.2 Jestliţe SBAS neposkytuje základní funkce diferenční korekce, SBAS musí označit druţici jako „Not Monitored― („nesledováno―), pokud nemůţe být vyjádřena chyba pseudovzdálenosti. 3.5.7.3.3.3 Jestliţe SBAS neposkytuje základní funkce diferenční korekce, SBAS musí přenést UDREIi rovno 13, jestliţe druţice není „Do Not Use― nebo „Not Monitored― („Nepouţívat― nebo „Nesledováno―). 3.5.7.3.3.4

Parametr IODFi ve zprávách typu 2 aţ 5, 6 nebo 24 musí být roven 3.

3.5.7.4 Funkce základní diferenční korekce. Pokud SBAS poskytuje funkci základní diferenční korekce, musí tato funkce, kromě poţadavků na funkci statusu druţice GNSS definovaných v ust. 3.5.7.3 Doplňku B, vyhovovat také poţadavkům uvedeným v této části. 3.5.7.4.1 Charakteristika funkce základní diferenční korekce. Pro jakoukoli platnou kombinaci aktivních dat pravděpodobnost předkročení horizontální chyby HPLSBAS (jak je definováno v ust. 3.5.5.6 Doplňku B) po -7 dobu delší neţ 8 po sobě jdoucích sekund musí být niţší neţ 10 kteroukoli hodinu, za předpokladu nulového zpoţdění u uţivatele. Poznámka: Aktivní data jsou definována jako data, která nepřekročila časový limit podle ust. 3.5.8.1.1. Tento požadavek zahrnuje selhání základního(-ch) uskupení družic a SBAS. 3.5.7.4.2 Dlouhodobé korekce. S výjimkou druţic SBAS stejného poskytovatele sluţby, musí SBAS udávat dlouhodobé korekce pro kaţdou viditelnou druţici GNSS (viz pozn.) udávanou v masce PRN (hodnota masky PRN rovna „1―). Dlouhodobé korekce jsou takové, ţe chyba polohy druţice v základním uskupení druţic promítnutá do čáry přímé viditelnosti kteréhokoli uţivatele, který se nachází v prostoru pokrytí druţice, musí být po aplikaci těchto dlouhodobých korekcí menší neţ 256 metrů. Pro kaţdou druţici GLONASS musí SBAS převést souřadnice druţice do souřadnicového systému WGS-84, jak je uvedeno v ust. 3.5.5.2, ještě před určením dlouhodobých korekcí. Vysílané IOD kaţdé druţice GPS musí být shodné jak s IODE GPS, tak s 8 bity nejniţšího významu IODC přiřazenými datům časové základny a efemerid, která byla pouţita (data) pro výpočet korekcí (ust. 3.1.1.3.1.4 a 3.1.1.3.2.2). Po vysílání nových efemerid druţicí GPS musí SBAS pokračovat v pouţívání starých efemerid, k určení dlouhodobých a rychlých korekcí chyb, nejméně 2 minuty a ne více jak 4 minuty. Pro kaţdou druţici GLONASS musí SBAS vypočítat a odvysílat IOD, skládající se z čekací doby a intervalu platnosti, které jsou definovány v ust. 3.5.4.4.1. Poznámka: Kritéria pro viditelnost družice zahrnují polohy referenčních stanic a dosaženého úhlu masky v těchto polohách. 3.5.7.4.2.1 K zabezpečení správných korekcí rychlosti změny vzdálenosti by měl SBAS minimalizovat nespojitosti u efemerid druţice po aplikaci dlouhodobých korekcí. 3.5.7.4.3 Rychlé korekce. SBAS musí určovat rychlé korekce pro kaţdou viditelnou druţici GNSS, indikovanou v masce PRN (hodnota masky PRN rovna „1―). Kromě IODF = 3, kdykoli se změní jakákoli data rychlé korekce ve zprávě typu j (j = 2, 3, 4 nebo 5), IODF j musí mít pořadí (0, 1, 2, 0, …). Poznámka: Když je to výstraha, IODFj může být rovno 3 (viz ust. 3.5.7.4.5).

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 58

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.7.4.4 Synchronizační data. Při poskytování dat GLONASS musí SBAS vysílat synchronizační zprávu (zpráva typu 12) včetně časového posunu GLONASS, definovaného v tabulce B-44. 3.5.7.4.5 Data o integritě. SBAS musí vysílat data o integritě (UDREIi a volitelně i data zprávy typu 27 nebo 28 pro výpočet δUDRE) pro kaţdou druţici, pro kterou jsou poskytovány korekce, a to tak, aby byl splněn poţadavek integrity v ust. 3.5.7.4.1. Pokud rychlé nebo dlouhodobé korekce přesáhnou jejich rozsah kódování, 2 SBAS musí označit tuto druţici jako „nezpůsobilou― („nepouţívat―). Jestliţe není moţné určit ζ i,UDRE, SBAS musí uvést, ţe druţice je „nesledována―. 2

Pokud je zpráva typu 6 pouţita k vysílání ζ i,UDRE, pak: 2 a) IODFj je shodné s IODFj rychlých korekcí přijatých ve zprávě typu j, ke které se vztahuje ζ i,UDRE; nebo 2 b) IODFj je rovno 3, pokud se ζ i,UDRE vztahuje ke všem platným rychlým korekcím, přijatým ve zprávě typu j, které nepřekročily časový limit (dobu platnosti dat). 3.5.7.4.6 Data o degradaci. SBAS musí vysílat parametry degradace (zpráva typu 7) k označení časového intervalu aplikovatelnosti pro rychlé korekce a zajištění poţadavku na integritu v ust. 3.5.7.4.1. 3.5.7.5 Funkce přesné diferenční korekce. Pokud SBAS poskytuje přesnou diferenční korekci, musí tato funkce, kromě poţadavků na funkci základní diferenční korekce v ust. 3.5.7.4, vyhovovat poţadavkům obsaţeným v této části. 3.5.7.5.1 Charakteristika funkce přesné diferenční korekce. Při jakékoli platné kombinaci aktivních dat musí být pravděpodobnost stavu mimo toleranci během jakéhokoli přiblíţení po dobu přesahující příslušnou -7 dobu do výstrahy menší neţ 2x10 , za předpokladu nulového zpoţdění u uţivatele. Doba do výstrahy je 5,2 sekundy pro SBAS, který podporuje přesná přiblíţení a provoz APV-II, a 8 sekund pro SBAS, který podporuje provoz APV-I. Stav mimo toleranci je definován jako horizontální chyba přesahující HPL SBAS nebo vertikální chyba přesahující VPLSBAS (jak je uvedeno v ust. 3.5.5.6). Kdyţ se vyskytne stav mimo toleranci, vyplývající pohotovostní zpráva (vysílána typem zpráv 2 aţ 5, 6, 24, 26 nebo 27) musí být třikrát opakována po počátečním oznámení pohotovostního stavu celkem čtyřikrát za 4 sekundy. Poznámka 1: Aktivní data jsou definována jako data, která nepřekročila časový limit podle ust. 3.5.8.1.1. Tento požadavek zahrnuje selhání základních uskupení družic a SBAS. Poznámka 2:

Následující zprávy mohou být vysílány normálním tempem aktualizace.

3.5.7.5.2 Maska rastru ionosférických bodů (IGP). SBAS musí vysílat IGP masku a IODIk (aţ jedenáct zpráv typu 18, odpovídajících jedenácti skupinám IGP). Hodnoty masky IGP musí indikovat, zda jsou data poskytována pro kaţdý IGP. Pokud je pouţita skupina IGP 9, pak hodnoty masky IGP pro IGP severně od 55°N ve skupině 0 aţ 8 musí být nastaveny na „0―. Je-li pouţita skupina IGP 10, pak hodnoty masky IGP pro IGP jiţně od 55°S ve skupině 0 aţ 8 musí být nastaveny na „0―. IODIk se mění při změně hodnot masky IGP v k-té skupině. Nová maska IGP musí být vysílána ve zprávě typu 18 před odkazem na ni v příslušné zprávě typu 26. IODIk ve zprávě typu 26 musí být shodné s IODIk vysílaným ve zprávě masky IGP (zpráva typu 18), pouţitým k označení IGP, pro který jsou v této zprávě poskytnuta data. 3.5.7.5.2.1 Kdyţ je změněna maska IGP, měl by SBAS před odvoláním se na tuto změnu ve zprávě typu 26 několikrát zopakovat zprávu typu 18, aby bylo zajištěno přijetí nové masky uţivatelem. Stejné IODI k by mělo být pouţito pro všechny skupiny. 3.5.7.5.3 Ionosférické korekce. SBAS musí vysílat ionosférické korekce pro IGP označené v masce IGP (hodnota masky IGP rovna „1―). 3.5.7.5.4 Integrita ionosférických dat. SBAS musí vysílat GIVEI data pro kaţdý IGP, pro který jsou poskytovány korekce, takţe jsou splněny poţadavky na integritu v ust. 3.5.7.5.1. Pokud ionosférické korekce 2 nebo ζ i,GIVE přesáhnou jejich rozsah kódování, SBAS musí označit stav tohoto IGP jako „Do Not Use― 2 („nepouţívat―) (označeno v datech korekce, ust. 3.5.4.6). Jestliţe ζ i,GIVE nemůţe být určeno, SBAS označí takový IGP jako „Not Monitored― („nesledováno―) (označeno v GIVEI kódování). 3.5.7.5.5 Data o degradaci. SBAS musí vysílat parametry degradace (zpráva typu 10) tak, ţe poţadavky na integritu v ust. 3.5.7.5.1 jsou splněny. 3.5.7.6

Volitelné funkce

3.5.7.6.1 Synchronizační data. Jsou-li vysílány časové parametry UTC, musí být takové, jak je definováno v ust. 3.5.4.8 (zpráva typu 12). 3.5.7.6.2 Indikace služby. Pokud jsou vysílána data indikace sluţby, musí odpovídat ust. 3.5.4.9 (zpráva typu 27) a zprávy typu 28 se nesmí vysílat. Při změně jakýchkoliv dat ve zprávě typu 27 se IODS ve všech zprávách typu 27 musí zvětšit.

Dopl. B - 59

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.5.7.6.3 Kovarianční matice efemerid časové základny. Pokud se vysílají data kovarianční matice efemerid časové základny, pak musí být vysílána pro všechny monitorované druţice v souladu s ust. 3.5.4.10 (zpráva typu 28) a nesmí se vysílat zprávy typu 27. 3.5.7.7

Monitorování

3.5.7.7.1 Monitorování radiové frekvence SBAS. SBAS musí monitorovat parametry druţic SBAS, které jsou uvedeny v tabulce B-55, a provádět příslušné činnosti. Poznámka: Vzhledem k požadavkům sledování rádiového kmitočtu v této části bude nutné učinit zvláštní opatření, která umožní sledovat zrychlení pseudovzdálenosti, jak je definováno v ust. 3.7.3.4.2.1.5 Hlavy 3, fázový šum nosné definovaný v ust. 3.5.2.2 a korelační ztráty v ust. 3.5.2.5, pokud rozbory a testování neprokáží, že tyto parametry nepřekročí daná omezení. Tabulka B-55. Monitorování radiové frekvence SBAS Parametr

Odkaz

Úroveň výkonu signálu

Hlava 3, ust. 3.7.3.4.4.3

Modulace

Hlava 3, ust. 3.7.3.4.4.5

Doba mezi SNT a GPS

Hlava 3, ust. 3.7.3.4.5

Stabilita nosného kmitočtu

Doplněk B, ust. 3.5.2.1

Koherence kódu/frekvence


Maximální fázová odchylka kódu


Konvoluční kódování


Limit upozornění minimum = –161 dBW maximum = –153 dBW (viz Pozn. 2) sledování zkreslení tvaru signálu Neuvádí se (viz Pozn. 3) Neuvádí se (viz Pozn. 3) Neuvádí se (viz Pozn. 3) Neuvádí se (viz Pozn. 2, 3) všechny přenesené zprávy jsou chybné

Poţadovaná akce Minimum: ukončení funkce vzdálenosti (viz Pozn. 1). maximum: ukončení vysílání.

určování

Ukončení funkce určování vzdálenosti (viz Pozn. 1). Ukončení funkce určování vzdálenosti, pokud URA neukáţe chybu. Ukončení funkce určování vzdálenosti, pokud  2UDRE a URA neukáţe chybu. Ukončení funkce určování vzdálenosti, pokud  2UDRE a URA neukáţe chybu. Ukončení funkce určování vzdálenosti, pokud  2UDRE a URA neukáţí chybu. Ukončení vysílání.

Poznámka 1: Ukončení funkce určování vzdálenosti je provedeno vysíláním URA a ζ danou družici SBAS.

2

UDRE

„nepoužívat― pro

Poznámka 2: Tyto parametry mohou být monitorovány prostřednictvím jejich vlivu na kvalitu přijímaného signálu (vliv C/N0). Poznámka 3: Výstražný limit není specifikován, protože vyvolaná chyba je akceptovatelná za předpokladu, že 2 je uvedena v parametrech ζ UDRE a URA. Pokud nemůže být chyba uvedena, musí být funkce určování vzdálenosti ukončena. 3.5.7.7.2 Monitorování dat. SBAS musí monitorovat signály druţice a najít stav, který by vedl k nevhodné operaci odlišného postupu pro letadlové přijímače s dráhovým provedením definovaným v ust. 8.11 Dodatku D. 3.5.7.7.2.1 Pozemní podsystém musí pouţívat nejsilnější korelační vrchol ve všech pouţívaných přijímačích, aby generoval opravy pseudovzdálenosti. 3.5.7.7.2.2 Pozemní podsystém musí také najít stav, který způsobuje více neţ jedno nulové překročení pro letadlové přijímače, které pouţívají funkci předčasně-pozdního diskriminátoru, jak je definována v ust. 8.11 Dodatku D. 3.5.7.7.2.3

Proces monitorování musí mít nastaven UDRE pro druţici na „Nepouţívat―.

3.5.7.7.2.4 SBAS musí monitorovat všechna aktivní data, která mohou být pouţita jakýmkoli uţivatelem v oblasti sluţby. 3.5.7.7.2.5 SBAS musí dát výstrahu, pokud jakákoli kombinace aktivních dat a výsledky GNSS signálu v prostoru jsou během 5,2 sekundy mimo toleranci pro přesné přiblíţení nebo APV II (viz ust. 3.5.7.5.1). 3.5.7.7.2.6 SBAS musí dát výstrahu, pokud jakákoli kombinace aktivních dat a výsledky GNSS signálu v prostoru jsou během 8 sekund mimo toleranci pro traťový let přes APV I (viz ust. 3.5.7.4.1). Poznámka: Monitorování se týká všech podmínek selhání, zahrnujících poruchy v základních uskupeních družic nebo SBAS. Pro monitorování se předpokládá, že letadlové prvky odpovídají požadavkům RTCA/DO229C, vyjma toho, jak je uvedeno v ust. 3.5.8 a Dodatku D, ust. 8.11.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 60

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.7.8 Odolnost vůči výpadkům základních uskupení družic. SBAS musí pokračovat v normální funkci pouţíváním dostupných signálů druţic v normálním stavu po objevení se anomálií u základních uskupení druţic. 3.5.8

Letadlové prvky

Poznámka 1:

Parametry uvedené v této části jsou definovány v ust. 3.5.4 Doplňku B.

Poznámka 2: Některé požadavky v této části se nemusí týkat zařízení, které integruje přídavné navigační senzory, jako například zařízení integrující SBAS s inerciálními navigačními senzory. 3.5.8.1 Přijímač GNSS vybavený pro SBAS. S výjimkou uvedených specifik musí přijímač GNSS vybavený pro SBAS zpracovávat signály SBAS a vyhovovat poţadavkům specifikovaným v ust. 3.1.3.1 (přijímač GPS) a/nebo ust. 3.2.3.1 (přijímač GLONASS). Měření pseudovzdálenosti pro kaţdou druţici musí být vyhlazena pouţitím měření nosné a vyhlazujícího filtru, jehoţ odchylka je menší neţ 0,1 m za 200 sekund po zahájení, vztahující se k stálé odpovědi filtru definované v ust. 3.6.5.1 v proudu mezi fází kódu a fází integrované nosné do 0,01 m/s. 3.5.8.1.1 Zachycení družice GEO. Přijímač musí být schopen zachytit a sledovat druţice GEO, u nichţ by se stacionární přijímač v místě přijímače uţivatele setkal s Dopplerovým posuvem velkým ±450 Hz. 3.5.8.1.2 Podmínky pro použití dat. Přijímač pouţije data ze zprávy SBAS pouze v případě, ţe byl ověřen CRC této zprávy. Přijetí zprávy typu 0 z druţice SBAS má za následek zrušení výběru této druţice a vymazání všech dat z této druţice za nejméně poslední minutu. U druţic GPS pouţije přijímač dlouhodobé korekce, jen pokud se IOD shoduje jak s IODE, tak s 8 bity nejniţšího významu IODC. U druţic GLONASS pouţije přijímač dlouhodobé korekce jen v případě, ţe se příjem (tγ) efemerid GLONASS nachází uvnitř intervalu platnosti IOD (dle ust. 3.5.4.4.1).

t LT  L  V  t r  t LT  L Poznámka 1: U družic SBAS neexistuje mechanismus, který by spojoval údaje funkce určování vzdálenosti GEO (zpráva typu 9) a dlouhodobé korekce. Poznámka 2:

Tento požadavek neznamená, že přijímač musí přestat sledovat družici SBAS.

3.5.8.1.2.1 Identifikace družice SBAS. Po zachycení nebo opětovném zachycení druţice SBAS nesmí přijímač pouţívat data druţice SBAS, není-li vypočítaná separační vzdálenost mezi polohou druţice, která je odvozena z parametrů určování vzdálenosti GEO, a polohou druţice, která je odvozena ze zprávy almanachu nejnověji obdrţené od stejného poskytovatele sluţby během posledních 15 minut, menší neţ 200 km. Poznámka: Tato kontrola zajištuje, že přijímač nezamění jednu družici SBAS za jinou v důsledku křížové korelace během zachycení nebo opětovného zachycení. 3.5.8.1.2.2 Přijímač pouţije data o integritě nebo korekci pouze, kdyţ IODP přiřazené k této zprávě je shodné s IODP přiřazené masce PRN. 3.5.8.1.2.3 Přijímač pouţije ionosférická data poskytovaná SBAS (IGP odhad vertikálního zpoţdění a GIVEIi), pouze pokud se IODIk přiřazené k datům zpráv typu 26 shoduje s IODIk přiřazeným k související IGP pásmové masce vysílané zprávou typu 18. 3.5.8.1.2.4 Přijímač pouţije nejnovější přijatá data o integritě, pro která: IODFj je rovno třem; nebo IODFj je rovno IODFj přiřazenému posledně aplikovaným datům rychlé korekce (pokud jsou korekce poskytovány). 3.5.8.1.2.5 Přijímač pouţije jakoukoli regionální degradaci pro  i,UDRE , jak je definováno zprávami sluţby typu 27. Pokud zpráva typu 27 s novým IODS určí vyšší δUDRE pro uţivatelské místo, vyšší δUDRE musí být okamţitě pouţito. Niţší δUDRE v nové zprávě typu 27 nesmí být pouţito, dokud není přijat kompletní soubor zpráv s novým IODS. 2

3.5.8.1.2.6

2

Přijímač pouţije pro  i,UDRE degradaci specifickou pro druţice, jak je definováno zprávou typu

28 – kovarianční matice efemerid časové základny. UDRE odvozený ze zpráv typu 28 musí být okamţitě pouţit. 3.5.8.1.2.7 V případě ztráty čtyř po sobě jdoucích zpráv SBAS přijímač nebude dále podporovat přesné přiblíţení nebo APV provoz zaloţený na SBAS. 3.5.8.1.2.8 Přijímač nesmí pouţívat parametry vysílaných dat po časové prodlevě/intervalu platnosti, jak je definováno v tabulce B-56. 3.5.8.1.2.9 Přijímač nesmí pouţívat rychlé korekce, pokud Δt pro přiřazené RRC přesáhne interval časové prodlevy/intervalu platnosti pro rychlé korekce nebo pokud stáří RRC překročí 8Δt.

Dopl. B - 61

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

3.5.8.1.2.10 „nesledováno.―

DOPLNĚK B

Výpočet RRC musí být znovu spuštěn, pokud je od druţice přijat údaj „nepouţívat― nebo

3.5.8.1.2.11 Pro přesné přiblíţení nebo provoz APV zaloţený na SBAS musí přijímač pouţívat pouze druţice s elevačním úhlem 5 nebo více stupňů. 3.5.8.1.2.12 Přijímač nesmí nadále zajišťovat přesné přiblíţení nebo provoz APV zaloţený na SBAS vyuţívající určitou druţici, pokud je přijaté UDREIi větší nebo rovno 12. Tabulka B-56. Intervaly platnosti dat

Data

Přiřazené typy zpráv

Intervaly platnosti dat při letu po trati, konečné fázi, NPA

Intervaly platnosti dat při přesném přiblíţení/ APV

Kovarianční matice efemerid časové základny

28

360

240

SBAS v testovacím reţimu

0

Neuvádí se

Neuvádí se

Maska PRN

1

600 s

600 s

UDREI

2 aţ 6, 24

18 s

12 s

Rychlé korekce

2 aţ 5, 24

Viz tabulka B-57

Viz tabulka B-57

Dlouhodobé korekce

24, 25

360 s

240 s

Data funkce určování vzdálenosti GEO

9

360 s

240 s

Degradace rychlých korekcí

7

360 s

240 s

Parametry degradace

10

360 s

240 s

Ionosférická rastrová maska

18

1200 s

1200 s

Ionosférické korekce, GIVEI

26

600 s

600 s

Synchronizační data

12

86 400 s

86 400 s

Časový posun GLONASS

12

600 s

600s

Data almanachu

17

Ţádné

Ţádné

Úroveň sluţby

27

86 400 s

86 400 s

Poznámka:

Intervaly platnosti dat jsou definovány od konce přijetí zprávy.

Tabulka B-57. Vyhodnocení časové prodlevy/platnosti dat při výpadku rychlých korekcí Indikátor degradačního faktoru rychlých korekcí (aii)

Interval časové prodlevy/platnosti dat NPA pro rychlé korekce (Ifc)

Interval časové prodlevy/platnosti dat PA/APV pro rychlé korekce (Ifc)

0

180 s

120 s

1

180 s

120 s

2

153 s

102 s

3

135 s

90 s

4

135 s

90 s

5

117 s

78 s

6

99 s

66 s

7

81 s

54 s

8

63 s

42 s

13.11.2014 Změna č. 89

9

45 s

30 s

10

45 s

30 s

11

27 s

18 s

12

27 s

18 s

13

27 s

18 s

14

18 s

12 s

15

18 s

12 s

Dopl. B - 62

DOPLNĚK B 3.5.8.2

PŘEDPIS L 10/I Funkce určování vzdálenosti

3.5.8.2.1 Přesné přiblížení a APV. Střední kvadratická hodnota (1 sigma) celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro druţici SBAS, při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (viz ust. 3.7.3.4.4.3 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7 Doplňku B, musí být menší neţ nebo rovna 1,8 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. Poznámka: Letadlové prvky budou omezovat chyby způsobené vícecestným šířením a troposférou (viz ust. 3.5.8.4.1). Pro účely predikce služby je předpokládána chyba způsobená vícecestným šířením menší než 0,6 m (1 sigma). 3.5.8.2.2 Odlet, traťový let, konečné a nepřesné přístrojové přiblížení. Střední kvadratická hodnota (1 sigma) celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro druţici SBAS, při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (viz ust. 3.7.3.4.4.3 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7 Doplňku B, musí být menší neţ nebo rovna 5 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. 3.5.8.2.3

Poloha družice SBAS

3.5.8.2.3.1 Výpočet polohy. Přijímač musí dekódovat zprávu typu 9, určit fázový posun kódu a polohu (XG, YG, ZG) druţice SBAS. 3.5.8.2.3.2 Poznámka:

Identifikace družice SBAS. Přijímač musí rozlišovat mezi druţicemi SBAS. Tento požadavek se vztahuje na nesprávné zjištění družice způsobené vzájemnou korelací.

3.5.8.2.4

Data almanachu

3.5.8.2.4.1 Data almanachu poskytovaná druţicí SBAS by měla být pouţita pro určení druţice. Poznámka: Informace o stavu a statusu družice poskytované v datech almanachu GEO nepotlačují nebo neruší platnost dat poskytovaných v jiných zprávách SBAS. Použití bitů 0 až 2 palubním vybavením je volitelné; neexistují žádné požadavky týkající se jejich použití. 3.5.8.3 Funkce stavu GNSS družice. Přijímač musí vyloučit z určení polohy druţice, pokud jsou SBAS identifikovány jako „nepouţívat―. Pokud je pouţito integrity poskytované SBAS, není od přijímače poţadováno vyloučení druţic GPS, jejichţ pouţití je zaloţeno na indikátoru stavu efemerid, poskytovaném GPS, jak je poţadováno v ust. 3.1.3.1.1, nebo vyloučení druţic GLONASS, jejichţ pouţití je zaloţeno na indikátoru stavu efemerid dle poţadavků v ust. 3.2.3.1.1. Poznámka 1: V případě označení družice jako „marginální― nebo „nezpůsobilé― indikátorem stavu základního (základních) uskupení družic, SBAS může být schopen vysílat efemeridové a časové korekce, které uživateli umožní pokračovat v používání družice. Poznámka 2: Pokud je družice identifikovaná SBAS jako „nesledováno― používána pro určování polohy, SBAS nezajišťuje integritu. Pokud jsou dostupné, jsou pro zajišťování integrity využívány ABAS nebo GBAS. 3.5.8.4

Základní a přesné diferenční funkce

3.5.8.4.1 Přesnost určování polohy základních uskupení družic. Střední kvadratická hodnota (1 sigma) celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro druţici GPS, při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (ust. 3.7.3.1.5.4 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7, musí být menší neţ nebo rovna 0,4 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. Střední kvadratická hodnota celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro druţici GLONASS při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (ust. 3.2.5.4 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7, musí být menší neţ nebo rovna 0,8 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. 3.5.8.4.2

Přesné přiblížení a provoz APV

3.5.8.4.2.1 Přijímač musí vypočítávat a pouţívat dlouhodobé korekce, rychlé korekce, korekce rychlosti změny vzdálenosti a vysílané ionosférické korekce. U druţic GLONASS je nutno vynásobit ionosférické korekce 2 přijaté od SBAS druhou mocninou podílu kmitočtů GLONASS a GPS (f GLONASS/fGPS) . 3.5.8.4.2.2

Přijímač musí pouţívat k určení polohy váţenou metodu nejmenších čtverců.

3.5.8.4.2.3 Přijímač musí pouţívat troposférický model tak, aby residuální chyby pseudovzdálenosti měly střední hodnotu (μ) menší neţ 0,15 m a standardní odchylku menší neţ 0,07 m. Poznámka: Byl vyvinut model, který vyhovuje těmto požadavkům. Výklad je uveden v ust. 6.7.3 Dodatku D. 3.5.8.4.2.4 Přijímač musí vypočítávat a pouţívat horizontální a vertikální úrovně ochrany, jak je definováno v ust. 3.5.5.6. V tomto výpočtu definuje ζtropo:

Dopl. B - 63

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

1 0,002  sin 2 i 

 0,12 m

kde θi je elevační úhel i-té druţice. Navíc ζair musí vyhovovat stavu normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou a standardní odchylkou rovnou ζair omezující chybnou distribuci pro zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti: 

y

y

 f x dx  Q   pro všechny   0 n

y

a y

f  

n x dx



y y  Q  pro všechny 0  

kde: fn(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti; a

Qx  

1 2



e



t2 2 dt

x

Poznámka: Standardní přídavek pro vícecestné šíření na palubě definované v ust. 3.6.5.5.1 může být použit k omezení chyb způsobených vícecestným šířením. 3.5.8.4.2.5 Parametry, které definují dráhu přiblíţení pro jednotlivé přesné přiblíţení nebo APV, musí být obsaţeny v datovém bloku FAS. Poznámka 1: Dráha FAS je přímka v prostoru definovaná bodem prahu dráhy pro přistání/ fiktivním bodem prahu dráhy (LTP/FTP), bodem podrovnání letové tratě (FPAP), výškou přeletu prahu dráhy (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Místní vodorovná rovina pro přiblížení je rovina kolmá k místní svislici procházející bodem LTP/FTP (tj. tečna k elipsoidu v bodě LTP/FTP). Místní svislice pro přiblížení je normála k elipsoidu WGS-84 v bodě LTP/FTP. Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou (GPIP) se nachází v místě, kde dráha konečného přiblížení protíná místní vodorovnou rovinu. Poznámka 2: Pro SBAS jsou datové bloky FAS uloženy v palubních databázích letadla. Formát dat pro ověření kontroly cyklickým kódem je uveden v Dodatku D, ust. 6.6. Liší se od datového bloku FAS GBAS v ust. 3.6.4.5. 3.5.8.4.2.5.1

Parametry datového bloku FAS musí být následující (viz Tabulka B-57A):

Typ provozu: postup přímého přiblíţení nebo jiné druhy provozu. Kódování:

0 = postup přímého přiblíţení 1 aţ 15 = rezervní

ID poskytovatele služby SBAS: indikuje poskytovatele sluţby přiřazeného tomuto datovému bloku FAS. Kódování:

viz tabulka B-27. 14 = datový blok FAS je pouţit pouze s GBAS. 15 = datový blok FAS můţe být pouţit s jakýmkoli poskytovatelem sluţby SBAS.

ID letiště: tří nebo čtyřpísmenné označení určující letiště. Kódování:

Kaţdé písmeno je kódováno pouţitím niţších 6 bitů Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Kaţdý znak bi je vyslán jako první a dva nulové bity jsou přiděleny po b 6 tak, aby bylo pro kaţdý znak vysláno 8 bitů. Jsou pouţita pouze velká písmena, číselné znaky a „mezera― IA-5. Pravý krajní znak je vysílán první. Pro tříznakové ID letiště je pravý krajní znak (první vysílaný) „mezera― IA-5.

Číslo RWY: orientace RWY, bod v prostoru kurzu konečného přiblíţení nebo pouze kurz postupu okruhu SBAS, zaokrouhlené na nejbliţších 10 stupňů a zkrácené na dva znaky. Kódování:

01 aţ 36 = číslo RWY

Poznámka: U provozů na heliport je hodnota čísla RWY celé číslo nejbližší k jedné desetině kurzu konečného přiblížení s výjimkou, kdy je celé číslo nula – v tomto případě je číslo RWY rovno 36.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 64

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Písmeno RWY: jednopísmenné označení pouţité, pokud je to nezbytné, k odlišení paralelních drah. Kódování:

0 = ţádné písmeno 1 = R (pravá) 2 = C (střední) 3 = L (levá)

Označení výkonnosti pro přiblížení: toto pole není SBAS vyuţíváno.

Tabulka B-57A. Datový blok úseku konečného přiblíţení (FAS) Pouţité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

4

0 aţ 15

1

ID poskytovatele SBAS

4

0 aţ 15

1

ID letiště

32

—

—

Číslo RWY

6

01 aţ 36

1

Písmeno RWY

2

—

—

Označení výkonnosti pro přiblíţení

3

0 aţ 7

1

Ukazatel tratě

5

—

—

Selektor dat referenční dráhy

8

0 aţ 48

1

Identifikátor referenční dráhy

32

—

—

Zeměpisná šířka LTP/FTP

32

 90,0

0,0005 arcsec

Zeměpisná délka LTP/FTP

32

 180,0

0,0005 arcsec

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6 041,5 m

0,1 m

 zeměpisné šířky FPAP

24

 1,0

0,0005 arcsec

 zeměpisné délky FPAP Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH) (Poznámka 1)

24

 1,0 0 aţ 1 638,35 m nebo 0 aţ 3 276,7 ft

0,0005 arcsec

Selektor jednotek TCH pro přiblíţení

1

—

—

Úhel sestupové dráhy (GPA)

16

0 aţ 90,0

0,01

Šířka kurzu

8

80,0 aţ 143,75 m

0,25 m

Posunutí délky 

8

0 aţ 2 032 m

8m

Limit horizontální výstrahy (HAL)

8

0 aţ 51,0 m

0,2 m

Limit vertikální výstrahy (VAL) (Poznámka 2)

8

0 aţ 51,0 m

0,2 m

CRC úseku konečného přiblíţení

32

—

—

Obsah dat Typ provozu

15

0,05 m nebo 0,1 ft

Poznámka 1: Informace může být poskytnuta ve stopách nebo metrech, jak je uvedeno v selektoru jednotek TCH pro přiblížení. Poznámka 2: VAL rovno 0 naznačuje, že nelze používat vertikální odchylky (tj. přiblížení pouze s vedením podle kurzu). To však nebrání poskytování poradního vertikálního vedení při takovýchto přiblíženích, viz poradní oběžník FAA AC 20-138().

Ukazatel tratě: záměrně nepouţitý nebo jednopísmenný identifikátor pouţitý k rozlišení mezi více přiblíţeními na stejný konec RWY. Poznámka:

Postupy se považují za rozdílné, i když se liší pouze úsekem nezdařeného přiblížení.

Kódování:

Písmeno je kódováno pouţitím bitů b 1 aţ b5 Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Bit b1 je vyslán jako první. Jsou pouţity pouze velká písmena, s výjimkou „I― a „O―, a „mezera― IA-5 (záměrně nepouţitý). Záměrně nepouţitý znamená, ţe existuje pouze jeden postup pro daný konec RWY. U více postupů pro stejný konec RWY se ukazatel tratě kóduje pomocí písmen počínaje písmenem Z a dále v opačném abecedním pořadí pro další postupy.

Selektor dat referenční dráhy (RPDS): toto pole není SBAS vyuţíváno.

Dopl. B - 65

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Identifikátor referenční dráhy (RPI): čtyři znaky pouţité k jednoznačnému označení referenční dráhy. Čtyři znaky sestávají ze tří alfanumerických znaků plus prázdného nebo čtyř alfanumerických znaků. Poznámka: Zaužívanou praxí je kombinovat druhý a třetí znak kódující kódované číslo RWY. Poslední znak je písmeno počínaje A nebo záměrně nepoužitý. Kódování:

Kaţdý znak je kódován pouţitím bitů b 1 aţ b6 Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Kaţdý znak b1 je vyslán jako první a dva nulové bity jsou přiděleny po b 6 tak, aby bylo pro kaţdý znak vysláno 8 bitů. Jsou pouţita pouze velká písmena, číselné znaky a „mezera― IA-5. Pravý krajní znak je přenášen první. Pro tříznakový identifikátor referenční dráhy je pravý krajní znak (první přenesený) „mezera― IA-5.

Poznámka: Bod LTP/FTP je bod, nad kterým prochází dráha FAS ve výšce nad výškou bodu LTP/FTP specifikované výškou přeletu prahu dráhy. Zeměpisná šířka LTP/FTP: zeměpisná šířka LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje severní zeměpisnou šířku. Záporná hodnota označuje jiţní zeměpisnou šířku.

Zeměpisná délka LTP/FTP: zeměpisná délka LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje východní zeměpisnou délku. Záporná hodnota označuje západní zeměpisnou délku.

Výška LTP/FTP: výška LTP/FTP nad elipsoidem WGS-84. Kódování:

Toto pole je kódováno jako neoznačené číslo pevného bodu s posunutím –512 m. Hodnota nula v tomto poli umisťuje LTP/FTP 512 m pod zemský elipsoid.

Poznámka: Bod podrovnání letové tratě (FPAP) je bod ve stejné výšce jako LTP/FTP, který je použit k definování vyrovnání přiblížení. Počátek úhlových odchylek v bočním směru je definován v 305 m (1000 ft) za FPAP podél boční dráhy FAS. Pro přiblížení srovnané se vzletovou a přistávací drahou je FPAP na konci nebo za koncem vzletové a přistávací dráhy. Δ zeměpisné šířky FPAP: rozdíl zeměpisné šířky FPAP RWY a LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje zeměpisnou šířku FPAP na sever od zem. šířky LTP/FTP. Záporná hodnota označuje zeměpisnou šířku FPAP na jih od zem. šířky LTP/FTP.

Δ zeměpisné délky FPAP: rozdíl zeměpisné délky FPAP RWY a LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje zeměpisnou délku FPAP na východ od zem. šířky LTP/FTP. Záporná hodnota označuje zeměpisnou délku FPAP na západ od zem. šířky LTP/FTP.

Výška přeletu prahu dráhy (TCH) při přiblížení: výška dráhy FAS nad LTP/FTP definovaná ve stopách nebo metrech, jak je indikováno selektorem jednotek TCH. Selektor jednotek TCH pro přiblížení: jednotky pouţité k popisu TCH. Kódování:

0 = stopy 1 = metry

Úhel sestupové dráhy (GPA): úhel dráhy FAS vzhledem k tečně horizontální roviny k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Šířka kurzu: boční posunutí z dráhy definované FAS a LTP/FTP, při kterém je dosaţena odchylka v plném rozsahu. Kódování:

Pole je kódováno jako neoznačené číslo pevného bodu s posunutím 80 m. Hodnota nula v tomto poli indikuje šířku kurzu 80 m k LTP/FTP.

Posunutí délky Δ: vzdálenost od konce zastavení RWY k FPAP. Kódování:

1111 1111 = nezajišťováno

HAL: limit horizontální výstrahy, který má být pouţit během přiblíţení, v metrech. VAL: limit vertikální výstrahy, který má být pouţit během přiblíţení, v metrech. CRC úseku konečného přiblížení: 32bitový CRC přidaný ke konci kaţdého datového bloku FAS za účelem zajištění integrity dat pro přiblíţení. 32bitový CRC úseku konečného přiblíţení je vypočítán podle ust. 3.9. Délka CRC kódu je k = 32 bitů.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 66

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Generovaný polynom CRC je:

Gx   x 32  x 31  x 24  x 22  x16  x14  x 8  x 7  x 5  x 3  x  1 Informační pole CRC, M(x), je:

Mx  

288

m x

288i

i

 m1x287 m2 x286    m288x0

i1

M(x) je utvořeno ze všech bitů přiřazených datovému bloku FAS, s výjimkou CRC. Bity jsou uspořádány v přenášeném pořadí, takţe m 1 odpovídá LSB pole typu provozu a m 288 odpovídá MSB pole limitu vertikální výstrahy (VAL). CRC je uspořádán tak, ţe r1 je bit nejniţšího významu (LSB) a r32 je bit nejvyššího významu (MSB). 3.5.8.4.2.5.2 Pro přesné přiblíţení a APV musí být ID poskytovatele sluţby vysílané ve zprávě typu 17 identické s ID poskytovatele sluţby v bloku dat FAS, kromě ID rovného 15 v bloku dat FAS. Poznámka: Je-li ID poskytovatele služby v bloku dat FAS rovno 15, pak může být použit jakýkoli poskytovatel. Pokud je ID poskytovatele služby v bloku dat FAS rovno 14, pak nemohou být přesné diferenční korekce SBAS použity pro přiblížení. 3.5.8.4.2.5.3 Přesnost bodů dat FAS SBAS. Chyba zaměření všech bodů dat FAS, vzhledem k WGS-84, musí být menší neţ 0,25 metrů vertikálně a 1 metr horizontálně. Odlet, traťový let, koncové a nepřesné přístrojové přiblížení

3.5.8.4.3

3.5.8.4.3.1 Přijímač musí vypočítávat a pouţívat dlouhodobé korekce, rychlé korekce a korekce rychlosti změny vzdálenosti. 3.5.8.4.3.2 Poznámka:

Přijímač musí vypočítávat a pouţívat ionosférické korekce. Jsou možné dvě metody výpočtu ionosférických korekcí, viz ust. 3.1.2.4 a 3.5.5.5.2.

3.5.8.4.3.3 Přijímač musí pouţívat troposférický model tak, aby zbytkové chyby pseudovzdálenosti měly střední hodnotu (μ) menší neţ 0,15 m a standardní odchylku menší neţ 0,07 m. Poznámka: Byl vyvinut model, který vyhovuje těmto požadavkům. Výklad je uveden v Dodatku D, ust. 6.7.3. 3.5.8.4.3.4 Přijímač musí vypočítávat a pouţívat horizontální a vertikální úrovně ochrany, jak je definováno v ust. 3.5.5.6. V tomto výpočtu definuje ζtropo:

1 0,002  sin 2  i 

 0,12 m

kde θi je elevační úhel i-té druţice. Navíc ζair musí vyhovovat stavu normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou a standardní odchylkou rovnou ζair omezující chybnou distribuci pro zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti: 

y

y

 f x dx  Q   pro všechny   0 n

y

a y

f  

n x dx



y y  Q  pro všechny  0  

kde: fn(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti; a

Qx  

1 2



e



t2 2

dt

x

Poznámka: Standardní přídavek pro vícecestné šíření na palubě definované v ust. 3.6.5.5.1 může být použit k omezení chyb způsobených vícecestným šířením.

Dopl. B - 67

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.5.8.4.4 Pro operace odletu, traťového letu, konečného a nepřesného přístrojového přiblíţení by měl přijímač pouţívat vysílané ionosférické korekce, pokud jsou dostupné, a troposférický model v provedení stejném, jak je specifikováno v ust. 3.5.8.4.3. 3.5.9

Rozhraní mezi SBAS

Poznámka: Výkladový materiál týkající se rozhraní mezi různými poskytovateli služby SBAS je uveden v ust. 6.3 Dodatku D.


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 68

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS)

3.6

Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. Všeobecně

3.6.1

GBAS musí sestávat z pozemního a letadlového podsystému. Pozemní podsystém GBAS musí poskytovat letadlovému podsystému data a korekce pro GNSS signály pro určování vzdálenosti digitálně vysílané na VKV. Pozemní podsystém GRAS se musí skládat z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS. Poznámka: Výkladový materiál je uveden v Dodatku D, ust. 7.1. Charakteristiky rádiových kmitočtů

3.6.2

3.6.2.1 Stabilita nosného kmitočtu. Nosný kmitočet pro vysílání dat musí být udrţován v rozsahu ±0,0002 % přiděleného kmitočtu. 3.6.2.2 Kódování bitů na změnu fáze. Zprávy GBAS musí být sestaveny do symbolů, kaţdý symbol sestává ze 3 po sobě jdoucích bitů zprávy. Konec zprávy, pokud je to nezbytné, je zvětšen jedním nebo dvěma bity výplně, které tvoří poslední 3bitový symbol zprávy. Symboly jsou konvertovány do D8PSK fázového posunu nosné (ΔΦk) podle tabulky B-58. Poznámka: Fáze nosné pro k-tý znak (Φk) je dána rovnicí: k  k 1  k . Signál D8PSK může být vytvářen (jak je vidět na obrázku B-19) kombinováním kvadratur rádiových signálů, které jsou nezávisle amplitudově modulovány potlačenou nosnou prostřednictvím filtrovaných impulsů základního pásma. Kladný nárůst Δφk představuje rotaci proti směru hodinových ručiček v komplexní rovině I-Q na obrázku B-19.

Tabulka B-58. Kódování dat Bity zprávy

Poznámka:

Fázový posun pro symbol

I3k-2

I3k-1

I3k

k

0

0

0

0 / 4

0

0

1

1 / 4

0

1

1

2 / 4

0

1

0

3 / 4

1

1

0

4 / 4

1

1

1

5 / 4

1

0

1

6 / 4

1

0

0

7 / 4

Ij je j-tý bit vysílaného bloku signálů, kde I 1 je první bit nastavovací posloupnosti.

3.6.2.3 Tvar modulačního signálu a impulsní tvarovací filtr. Výstupní signál diferenčního fázového kodéru musí být filtrován impulsním tvarovacím filtrem, jehoţ výstup s(t), je popsán následovně:

st  

k 

e

jk

ht  kT 

k  

kde: h Φk t T

= = = =

impulsní odezva zvýšeného kosinového filtru; definováno v ustanovení 3.6.2.2; čas; a délka kaţdého znaku (T = 1/10500 sekund).

Tento impulsní tvarovací filtr musí mít nominální komplexní frekvenční odezvu zvýšeného kosinového filtru s α = 0,6. Časová odezva, h(t), a frekvenční odezva, H(f), filtru základního pásma musí být následující:

Dopl. B - 69

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

 t   t  sin  cos  T  T  ht   2 t   2t   1     T   T    

 1    1  sin  2 fT  1   2  Hf    2   0   

pro

0 f 

1 2T

1 1   f  2T 2T 1  pro f  2T pro

Výstupní signál s(t) impulsního tvarovacího filtru moduluje nosnou. 3.6.2.4 Velikost chybového vektoru. Velikost chybového vektoru vysílaného signálu musí být menší neţ 6,5 procent RMS (1 sigma). 3.6.2.5 VF rychlost dat. Symbolová rychlost musí být 10 500 symbolů/s ±0,005 %, výsledná nominální bitová rychlost je pak 31 500 bitů/s. 3.6.2.6 Emise v nepřidělených časových slotech. Za všech provozních podmínek nesmí přesáhnout průměrný výkon v pásmu o šířce 25 kHz, se středem na přiděleném kmitočtu, při měření v jakémkoli nepřiděleném časovém slotu –105 dBc vztaţených k autorizovanému vysílanému výkonu. Poznámka: Je-li schválený výkon vysílače vyšší než 150 W, –105 dBc nemusí ochránit příjem vyzařování ve slotu přiřazeném jinému požadovanému vysílači pro přijímače do 200 metrů od antény s nežádoucím vysíláním. 3.6.3

Struktura dat

3.6.3.1

Časování vysílače

3.6.3.1.1 Struktura časování vysílání dat. Časovací struktura TDMA je zaloţena na rámcích a časových slotech. Kaţdý rámec musí mít délku 500 milisekund. Dva takové rámce jsou obsaţeny v kaţdém jednosekundovém intervalu UTC. První rámec začíná na začátku UTC intervalu, druhý rámec začíná 0,5 sekundy po začátku intervalu UTC. Rámec je multiplexován rozdělením času, takţe sestává z 8 individuálních časových slotů (A – H) o délce 62,5 milisekund. 3.6.3.1.2 Přenosové bloky. Kaţdý přidělený časový slot obsahuje nejvíce jeden přenosový blok. K zahájení pouţití časového slotu musí GBAS vysílat v takovémto časovém slotu přenosový blok v kaţdém z pěti po sobě jdoucích rámců. Pro kaţdý pouţívaný časový slot musí pozemní podsystém vysílat přenosový blok alespoň v jednom rámci z kaţdých pěti po sobě jdoucích rámců. Poznámka 1: Přenosové bloky obsahují jednu nebo více zpráv a mohou mít proměnlivou délku až do maximální povolené délky v slotu, jak je požadováno v ust. 3.6.3.2. Poznámka 2:

Během zahájení časového slotu nemusí letadlový přijímač obdržet první čtyři přenosové bloky.

3.6.3.1.3

Časovací rozvaha pro přenosové bloky

3.6.3.1.3.1

Kaţdý přenosový blok musí být obsaţen v 62,5 milisekundovém časovém slotu.

3.6.3.1.3.2 ±95,2 μs.

Začátek přenosového bloku se musí objevit 95,2 μs po začátku časového slotu s tolerancí

3.6.3.1.3.3 U zařízení GBAS/E se začátek synchronizace a rozloţení nejednoznačnosti části přenosového bloku, vysílaného s horizontální polarizací (HPOL), musí objevit v rozsahu 10 mikrosekund od začátku vysílání přenosového bloku s vertikální polarizací (VPOL). Poznámka:

13.11.2014 Změna č. 89

Tabulka B-59 níže ukazuje časování přenosového bloku.

Dopl. B - 70

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-59. Časování přenosového bloku

Událost

Nominální trvání události

Nominální procentuální hodnota výkonu v ustáleném stavu

Stupňovité zvýšení

190,5 s

0% aţ 90%

Stabilizace výkonu vysílače

285,7 s

90% aţ 100%

Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti

1 523,8 s

100%

Přenos kódovaných dat

58 761,9 s

100%

Stupňovité sníţení

285,7 s (Pozn. 1)

100% aţ 0%

Poznámka 1: Trvání události indikované pro vysílání zakódovaných dat je pro maximální použitelnou délku dat 1776 bitů, dva doplňující bity a nominální trvání symbolu. Poznámka 2: Tyto časovací požadavky poskytují ochranný interval při šíření přenosu 1 259 μs, dovolující dosah přibližně 370 km (200 NM) pro jednocestné šíření. Poznámka 3: Tam, kde lze přenosové bloky z vysílací antény GBAS přijímat ve vzdálenosti o více než 370 km (200 NM) větší, než je vzdálenost od jiné vysílací antény používající nejbližší sousední slot, požaduje se delší ochranná doba, aby se předešlo ztrátě obou přenosových bloků. Pro poskytnutí delší ochranné doby je třeba omezit délku aplikačních dat prvního přenosového bloku na 1 744 bitů. Toto umožní rozdíl v rozsazích šíření až do 692 km (372 NM) bez konfliktu. 3.6.3.1.4 Stupňovité zvýšení a stabilizace výkonu vysílače. Vysílač musí zvýšit výkon na 90 % ustálené úrovně výkonu během 190,5 μs po začátku přenosového bloku (2 symboly). Vysílač se musí stabilizovat na ustáleném výkonu během 476,2 μs od začátku přenosového bloku (5 symbolů). Poznámka: Doba stabilizace výkonu vysílače může být využita letadlovým přijímačem na nastavení automatického řízení zisku. 3.6.3.1.5 Stupňovité snížení výkonu. Po posledním vysílaném symbolu v přiřazeném časovém slotu se výstupní úroveň výkonu vysílače musí sníţit nejméně 30 dB pod výkon v ustáleném stavu během 285,7 μs (3 symboly). 3.6.3.2 Uspořádání přenosového bloku a kódování. Kaţdý přenosový blok musí sestávat z prvků uvedených v tabulce B-60. Kódování zpráv musí mít tento sled: formátování aplikačních dat, generování FEC nastavovací posloupnosti, generování aplikační FEC a zakódování bitů.

Tabulka B-60. Obsah přenosového bloku Prvek Začátek přenosového bloku

Obsah dat

Počet bitů

samé nuly

15

ust. 3.6.3.2.1

48

Stabilizace výkonu Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti Zakódovaná data:

ust. 3.6.3.3

Identifikátor slotu stanice (SSID)

ust. 3.6.3.3.1

3

Délka přenosu

ust. 3.6.3.3.2

17

Nastavovací posloupnost FEC

ust. 3.6.3.3.3

5

Aplikační data

ust. 3.6.3.3.4

aţ do 1776

Aplikační FEC

ust. 3.6.3.3.5

48

ust. 3.6.2.2

0 aţ 2

Bity výplně (Pozn.) Poznámka:

Zakódování dat bitů výplně je volitelné (ust. 3.6.3.3.6).

Dopl. B - 71

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.3.2.1 Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. Pole synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti sestává z posloupnosti 48 bitů uvedené níţe, kde je pravý krajní bit přenesen jako první: 010 001 111 101 111 110 001 100 011 101 100 000 011 110 010 000

Obsah zakódovaných dat

3.6.3.3

3.6.3.3.1 Identifikátor slotu stanice. Identifikátor slotu stanice (SSID) je numerická hodnota, které odpovídá označení písmenem A aţ H prvního časového slotu přiřazeného pozemnímu podsystému GBAS, kde slot A je představován číslem 0, slot B číslem 1, C číslem 2, … a H číslem 7. U identifikátoru je vysílán LSB jako první. 3.6.3.3.2 Délka přenosu. Délka přenosu indikuje celkový počet bitů v aplikačních datech a aplikačním FEC. U délky přenosu je vysílán LSB jako první. 3.6.3.3.3 FEC nastavovací posloupnosti. FEC nastavovací posloupnosti se vypočítává pomocí SSID a pole délky přenosu, pouţitím (25, 20) blokového kódu podle následující rovnice:

P1,...,P5   SSID1,...,SSID3, TL1,...,TL17  HT kde: Pn SSIDn TLn T H

= n-tý bit FEC nastavovací posloupnosti (P1 je přenesen první); = n-tý bit identifikátoru slotu stanice (SSID1 = LSB); = n-tý bit v délce přenosu (TL1 = LSB); a = transpozice matice parity, definované níţe:

0  0 T H  1  1 0

0 0 1 1 1

0 1 0 0 1

0 1 0 1 0

0 1 0 1 1

0 1 1 0 0

0 1 1 1 0

0 1 1 1 1

1 0 0 0 1

1 0 0 1 1

1 0 1 0 1

1 0 1 1 0

1 1 0 0 0

1 1 0 0 1

1 1 0 1 0

1 1 0 1 1

1 1 1 0 0

1 1 1 0 1

1 1 1 1 0

1  1 1  1 1

T

Poznámka: Tento kód je schopen korigovat všechny jednobitové chyby a detekovat 75 z 300 možných dvojbitových chyb. 3.6.3.3.4 Aplikační data. Aplikační data sestávají z jednoho nebo více bloků zprávy, jak je definováno v ust. 3.6.3.4. Bloky zprávy jsou mapovány přímo bez dodatečných nároků na řídící vrstvy. 3.6.3.3.5 Aplikační FEC. Aplikační FEC se vypočítá pouţitím dat aplikace pomocí systematického ReedSolomonova (R-S) (255, 249) kódu určené délky. 3.6.3.3.5.1

Primitivní polynom, p(x), definující pole R-S kódu je:

px   x 8  x 7  x 2  x  1 3.6.3.3.5.2

Polynom generátoru R-S kódu, g(x), je:

gx  

 x     x 125

i

6

  176 x 5  186 x 4   244 x 3   176 x 2  156 x   225

i120

8

i

kde α je kořen p(x) pouţívaný k sestavení Galoisova pole o velikosti 2 , GF (256) a α je základní prvek GF (256). 3.6.3.3.5.3 Při generování aplikační FEC jsou data zakódována, m(x) musí být seskupen do 8bitových R-S symbolů. Všechna datová pole v blocích zpráv, která definují aplikační data musí být přiřazena, jak je určeno v tabulkách B-61 a B-62 a v tabulkách zpráv v ust. 3.6.6. Protoţe je však Reed-Solomonův kód blokovaný kód, bloky aplikačních dat kratší neţ 249 bytů (1992 bitů) musí být prodlouţeny na 249 bytů virtuálními bity výplně nastavenými na nulu a připojenými k aplikačním datům. Tyto virtuální bity výplně nesmí být přenášeny k bitovému kódovacímu zařízení. Data, která mají být zakódována, m(x), jsou definována: 248

m(x) = a248x

13.11.2014 Změna č. 89

247

+ a247x

248-délka+1

+ … + a248-délka+1x

Dopl. B - 72

248-délka

+ a248-délka x

+… + a1x + a0

DOPLNĚK B kde: -

PŘEDPIS L 10/I

délka představuje počet 8bitových bytů v aplikačních datových blocích; a248 představuje identifikátor bloku zprávy (MBI) s posledním bitem vpravo definovaným jako LBS a prvním bitem aplikačních dat zaslaným bitovému kódovacímu zařízení; a248-délka+1 představuje poslední byte bloku zprávy CRC s prvním bitem vlevo definovaným jako MSB a posledním bitem aplikačních dat zaslaným bitovému kódovacímu zařízení; a a248-délka,…, a1, a0 jsou virtuální bity výplně (pokud existují).

3.6.3.3.5.4 Šest R-S kontrolních symbolů (bi) je definováno jako koeficienty připomínky, které vzniknou 6 dělením polynomu zprávy x m(x) polynomem generátoru g(x):

bx  

5

b x i

i





 b 5 x 5  b 4 x 4  b 3 x 3  b 2 x 2  b1x 1  b 0  x 6 mx  mod gx 

i 0

3.6.3.3.5.5 Osmibitový R-S kontrolní symbol musí být přiřazen k aplikačním datům. Kaţdý 8bitový R-S kontrolní symbol musí být vyslán v pořadí MSB jako první – od b0 do b5, tj. první aplikační bit FEC vyslaný k bitovému kódovacímu zařízení musí být MSB rovný b0 a poslední aplikační bit FEC vyslaný k bitovému kódovacímu zařízení musí být LSB rovný b5. Poznámka 1:

Tento R-S kód je schopen opravit až tři chyby symbolů.

Poznámka 2 Pořadí vysílaných 8bitových kontrolních symbolů R-S přiřazené aplikace FEC se liší od VDL módu 2. Navíc pro VDL módu 2 je každý kontrolní symbol R-S vysílán v pořadí LSB jako první. Poznámka 3: 3.6.3.3.6

Příklady výsledků kódování aplikační FEC jsou uvedeny v Dodatku D, ust. 7.15. Zakódování bitů

3.6.3.3.6.1 Výstup pseudošumového kódovacího zařízení s 15stavovým registrem generátoru musí projít výlučným součtem (EXCLUSIVE-OR) s daty přenosového bloku, který začíná SSID a končí aplikační FEC. Zakódování bitů a nastavení hodnoty bitů výplně je volitelné. Poznámka:

Bity výplně letadlový přijímač nevyužívá a nemají vliv na systém. 15

3.6.3.3.6.2 Polynom pro odbočky registru zakódovacího zařízení je 1 + x + x . Obsah registru se střídá rychlostí jednoho posunu za bit. Počáteční stav registru před prvním SSID bitem kaţdého přenosového bloku je 1101 0010 1011 001, s levým bitem v prvním stavu registru. První výstupní bit kódovacího zařízení musí být vzorkován před prvním posuvem registru. Poznámka:

Diagram zakódovacího zařízení bitů je uveden v Dodatku D, 7.4.

3.6.3.4 Formát bloku zprávy. Bloky zprávy sestávají z hlavičky zprávy, zprávy a 32 bitů kontroly cyklickým kódem (CRC). Tabulka B-61 zobrazuje skladbu bloku zprávy. Všechny označené parametry jsou čísla dvojkového doplňku a všechny neoznačené parametry jsou čísla neoznačených pevných bodů. Změna měřítka dat je uvedena v tabulkách zpráv v ust. 3.6.6 Doplňku B. Všechna datová pole v bloku zprávy jsou vysílána v pořadí specifikovaném v tabulkách zpráv, přičemţ LSB kaţdého pole se vysílá první. Poznámka: Všechna binární vyjádření, čteno z leva doprava, jsou v pořadí od MSB do LSB.

Tabulka B-61. Formát bloku zprávy GBAS Blok zprávy Záhlaví bloku zprávy

Bity 48

Zpráva

do 1696

CRC

32

3.6.3.4.1 Záhlaví bloku zprávy. Záhlaví bloku zprávy sestává z identifikátoru bloku zprávy (MBI), identifikátoru GBAS (ID), identifikátoru typu zprávy a délky zprávy, jak je zobrazeno v tabulce B-62. Identifikátor bloku zprávy (MBI): 8bitový identifikátor pro pracovní reţim bloku zprávy GBAS. Kódování:

1010 1010 = normální zpráva GBAS 1111 1111 = testovací zpráva GBAS všechny ostatní hodnoty jsou rezervovány.

Dopl. B - 73

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

GBAS ID: čtyřznaková identifikace GBAS pro odlišení pozemních podsystémů GBAS. Kódování: Kaţdý znak je kódován pouţitím bitů b1 aţ b6 jeho reprezentace v Mezinárodní abecedě č. 5 (IA-5). Pro kaţdý znak je bit b1 vyslán jako první a pro kaţdý znak je vysláno 6 bitů. Pouţívají se pouze velká písmena, číselné znaky a „mezera―. Pravé krajní písmeno je přeneseno první. U tříznakového ID GBAS je pravé krajní písmeno (první přenesené) „mezera― IA-5. Poznámka: ID GBAS je normálně stejné jako indikátor polohy nejbližšího letiště. Přidělování ID GBAS bude z důvodu vyhnutí se konfliktům koordinováno. Identifikátor typu zprávy: numerické návěští identifikující obsah zprávy (viz. tabulka B-63). Délka zprávy: délka zprávy v 8bitových bytech zahrnující 6bytové záhlaví bloku zprávy, zprávu a 4bytový CRC kód zprávy. Tabulka B-62. Formát záhlaví bloku zprávy Pole dat

Bity

Identifikátor bloku zprávy

8

GBAS ID

24

Identifikátor typu zprávy

8

Délka zprávy

8

Tabulka B-63. Vysílané datové zprávy GBAS VKV Identifikátor typu zprávy

Název zprávy

0

Rezervní

1

Korekce pseudovzdáleností

2

Data související s GBAS

3

Nulová zpráva

4

Data úseku konečného přiblíţení (FAS)

5

Předpovězená dostupnost zdroje určování vzdáleností

6

Rezervováno

7

Rezervováno pro národní aplikace

8

Rezervováno pro testovací aplikace

9–100 101 102–255

Rezervní Korekce pseudovzdálenosti GRAS Rezervní Formáty zpráv – viz ust. 3.6.6.

Poznámka:

3.6.3.4.2

Cyklický kontrolní součet (CRC). CRC zprávy GBAS je vypočítáván podle ust. 3.9 Doplňku B.

3.6.3.4.2.1

Délka CRC je k = 32 bitů.

3.6.3.4.2.2

Generovaný polynom CRC je:

Gx   x 32  x 31  x 24  x 22  x16  x14  x 8  x 7  x 5  x 3  x  1

3.6.3.4.2.3

CRC informačního pole, M(x) je:

Mx  

n

m x i

ni

 m1x n1  m 2 x n2    mn x 0

i1

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 74

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.3.4.2.4 M(x) je utvořeno z 48bitového záhlaví bloku zprávy GBAS a všech bitů zprávy proměnlivé délky, kromě CRC. Bity jsou uspořádány tak, jak jsou přenášeny, takţe m 1 odpovídá prvnímu přenesenému bitu záhlaví bloku zprávy a mn odpovídá poslednímu přenesenému bitu (n-48) bitů zprávy. 3.6.3.4.2.5

CRC je uspořádán tak, ţe r1 je první přenesený bit a r32 je poslední přenesený bit.

3.6.4

Obsah dat

3.6.4.1

Typy zpráv. Typy zpráv, které mohou být vysílány GBAS jsou uvedeny v tabulce B-63.

3.6.4.2

Zpráva typu 1 – korekce pseudovzdálenosti

3.6.4.2.1 Zpráva typu 1 poskytuje data diferenciální korekce pro individuální zdroje určování vzdálenosti pomocí GNSS (tabulka B-70). Zpráva obsahuje tři části: a) informace o zprávě (doba platnosti, indikátor doplňkové zprávy, počet a typ měření); b) nízkofrekvenční informace (parametr dekorelace efemerid) CRC efemerid druţice a informace o dostupnosti druţice); a c) bloky naměřených dat druţice. Poznámka:

Vysílání nízkofrekvenčních dat pro zdroje určení vzdálenosti SBAS je volitelné.

3.6.4.2.2 Kaţdá zpráva typu 1 musí obsahovat parametr dekorelace, CRC efemerid a parametry doby dostupnosti zdroje pro jeden druţicový zdroj určování vzdálenosti druţice. Parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid a doba dostupnosti zdroje jsou aplikovány na první zdroj určování vzdálenosti ve zprávě. 3.6.4.2.3

Korekce pseudovzdálenosti musí být následující:

Modifikované číslo Z: indikace doby aplikovatelnosti pro všechny parametry ve zprávě. Kódování:

modifikované číslo Z se nuluje při celé hodině (xx:00), ve dvacáté minutě (xx:20) a ve čtyřicáté minutě (xx:40) hodiny, vztaţené k času GPS.

Indikátor doplňkové zprávy: indikace toho, jestli je soubor bloků měření v jednom rámci pro daný typ měření obsaţen v jedné zprávě typu 1 nebo spojeném páru zpráv. Kódování: 0= všechny bloky měření daného typu měření jsou obsaţeny v jedné zprávě typu 1. 1= toto je první vyslaná zpráva spojeného páru zpráv typu 1, které dohromady obsahují soubor všech bloků měření daného typu měření. 2= rezervní 3= toto je druhá vyslaná zpráva spojeného páru zpráv typu 1, které dohromady obsahují soubor všech bloků měření daného typu měření. Poznámka: Když je spojený pár zpráv typu 1 používán pro daný typ měření, jsou data LF (dlouhých vln) a počet měření vypočítávány pro každou ze dvou zpráv zvlášť. Počet měření: počet bloků měření ve zprávě. Typ měření: typ signálu pro určení vzdálenosti, ze kterého byly vypočítány korekce. Kódování: 0= C/A nebo CSA kód L1 1= rezervováno 2= rezervováno 3= rezervováno 4 aţ 7 rezervní Parametr dekorelace efemerid (P): parametr, který charakterizuje dopad zbytkových chyb efemerid vzniklých vinou dekorelace na první blok měření ve zprávě. Geostacionární druţice SBAS musí parametr dekorelace efemerid kódovat jako samé nuly (bude-li vysílán). Pozemní systémy GBAS, které nevysílají přídavný datový blok 1 ve zprávě typu 2, musí parametr dekorelace efemeridy kódovat jako samé nuly.

Dopl. B - 75

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

CRC efemerid: CRC vypočítané s daty efemerid, pouţitými pro určení korekcí pro první blok měření ve zprávě. CRC efemerid pro zdroje určení vzdálenosti pomocí základního uskupení druţic, musí být vypočítáno podle ust. 3.9 Doplňku B. Délka CRC je k = 16 bitů. Generovaný polynom CRC je:

Gx   x16  x12  x 5  1 Informační pole CRC, M(x), pro danou druţici je:

Mx  

n

m x i

ni

 m1x n1  m 2 x n2    mn x 0

i1

Pro druţici GPS musí mít M(x) délku n = 576 bitů. M(x) se pro druţici GPS vypočítá pouţitím prvních 24 bitů z kaţdého 3. aţ 10. slova 1., 2. a 3. podrámce dat vysílaných z této druţice, a jejich logického součinu (AND) s maskou efemerid druţice GPS dle tabulky B-64. M(x) je uspořádán tak, jako byly byty vysílané druţicí GPS, ale v kaţdém bytu je bit nejniţšího významu první, takţe m1 odpovídá bitu 68 1. podrámce a m576 odpovídá bitu 287 3. podrámce. Poznámka: M(x) pro družice GPS neobsahuje 1. slovo (TLM) nebo 2. slovo (HOW), kterým začíná každý podrámec nebo 6 bitů parity na konci každého slova. M(x) u druţic GLONASS musí mít délku n = 340 bitů. M(x) pro druţici GLONASS bude vypočítán za pomoci řetězců 1, 2, 3, a 4 dat vysílaných z této druţice a jejich logického součinu s maskou efemerid druţice GLONASS uvedenou v tabulce B-65. Bity budou vysílány v takovém pořadí, kde m1 odpovídá bitu 85 řetězce 1 a m 340 odpovídá bitu 1 řetězce 4. Pro geostacionární druţici SBAS musí být CRC efemerid, pokud je vyslán, kódován jako samé nuly. CRC je vysílán v uspořádání r9, r10, r11, …, r16, r1, r2, r3, …, r8, kde ri je i-tý koeficient zbytku dělení R(x), jak je definován v ust. 3.9. Doba dostupnosti zdroje: předpokládaná doba, po kterou zůstávají dostupné korekce zdroje určování vzdálenosti, vztaţené k modifikovanému číslu Z prvního bloku měření. Kódování:

1111 1110 = doba je delší nebo rovna 2 540 sekundám. 1111 1111 = predikce dostupnosti zdroje není tímto pozemním podsystémem poskytována.

Tabulka B-64. Maska efemerid družice GPS 1. podrámec

Byte 1

Byte 2

Byte 3

3. slovo

0000 0000

0000 0000

0000 0011

5. slovo

0000 0000

0000 0000

0000 0000

7. slovo

0000 0000

0000 0000

9. slovo

1111 1111

2. podrámec

Byte 1

Byte 2

Byte 3

4. slovo

0000 0000

0000 0000

0000 0000

6. slovo

0000 0000

0000 0000

0000 0000

1111 1111

8. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

1111 1111

1111 1111

10. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1100

Byte 1

Byte 2

Byte 3

Byte 1

Byte 2

Byte 3

3. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

4. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

5. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

6. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

7. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

8. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

9. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

10. slovo

1111 1111

1111 1111

0000 0000

3. podrámec

Byte 1

Byte 2

Byte 3

Byte 1

Byte 2

Byte 3

3. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

4. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

5. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

6. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

7. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

8. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

9. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1111

10. slovo

1111 1111

1111 1111

1111 1100

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 76

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-65. Maska efemerid družice GLONASS Řetězec 1: 0 0000 0000 0000 0000 0000 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 0000 0000 Řetězec 2: 0 0000 0000 0000 0000 0000 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 0000 0000 Řetězec 3: 0 0000 0111 1111 1111 0000 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 1111 0000 0000 Řetězec 4: 0 0000 1111 1111 1111 1111 1111 1100 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000

3.6.4.2.4

Parametry bloku měření jsou:

ID zdroje určování vzdálenosti: identita zdroje určování vzdálenosti, vůči kterému jsou data následujícího bloku měření pouţitelná. Kódování:

1 aţ 36 = ID (PRN) druţic GPS 37 = rezervováno 38 aţ 61 = ID druţic GLONASS (číslo slotu plus 37) 62 aţ 119 = rezervní 120 aţ 138 = ID (PRN) druţic SBAS 139 aţ 255 = rezervní

Zdroj dat (IOD): zdroj dat přiřazený efemeridám pouţitým k určení korekcí pseudovzdálenosti a rychlosti změny vzdálenosti. Kódování:

Poznámka:

pro GPS, IOD pro GLONASS, IOD pro SBAS, IOD

= GPS IODE parametr (viz ust. 3.1.1.3.2.2) = parametr GLONASS „tb― (viz ust. 3.2.1.3.1) = 1111 1111

Pro GLONASS vložte 0 do MSB IOD.

Korekce pseudovzdálenosti (PRC): korekce pseudovzdálenosti ke zdroji určování vzdálenosti. Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC): rychlost změny korekce pseudovzdálenosti. σpr_gnd: standardní odchylka normálního rozdělení spojená s příspěvkem rozloţení signálu v prostoru na chybu pseudovzdálenosti v referenčním bodu GBAS (viz ust. 3.6.5.5.1, 3.6.5.5.2 a 3.6.7.2.2.4). Kódování:

1111 1111 = neplatná korekce zdroje určování vzdálenosti.

B1 až B4: jsou parametry integrity přiřazené korekcím pseudovzdálenosti poskytované ve stejném bloku měření. Pro i-tý zdroj určování vzdálenosti odpovídají tyto parametry Bi,1 aţ Bi,4 (viz 3.6.5.5.1.2, 3.6.5.5.2.2 a 3.6.7.2.2.4). Indexy „1–4― odpovídají shodnému fyzickému referenčnímu přijímači pro kaţdý rámec odvysílaný z daného pozemního podsystému během nepřetrţitého provozu. Kódování:

1000 0000 = referenční přijímač nebyl pouţit k výpočtu korekce pseudovzdálenosti.

Poznámka: Některé palubní přijímače mohou počítat s neměnným přidělením referenčních přijímačů k indexům během krátkodobých přerušení provozu. Avšak hodnota B indexů může být nově přidělena poté, co byl pozemní podsystém mimo provoz po delší dobu, jako je například údržba. 3.6.4.3 Zpráva typu 2 – data vztahující se k GBAS. Zpráva typu 2 identifikuje polohu referenčního bodu GBAS, v němţ jsou pouţity korekce poskytnuté GBAS, a poskytuje další data vztahující se k GBAS (viz tabulka B-71A). Parametry dat vztahujících se k GBAS jsou: Poznámka: Do zprávy typu 2 mohou být zahrnuty přídavné datové bloky. Je definován přídavný datový blok 1 a přídavný datový blok 2. V budoucnosti mohou být definovány další datové bloky. Datové bloky 2 až 255 mají proměnnou délku a mohou být doplněny ke zprávě po přídavném datovém bloku 1 v jakémkoliv pořadí.

Dopl. B - 77

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Referenční přijímače GBAS: počet referenčních přijímačů GNSS instalovaných v pozemním podsystému GBAS. Kódování:

0= 1= 2= 3=

GBAS se 2 instalovanými referenčními přijímači GBAS se 3 instalovanými referenčními přijímači GBAS se 4 instalovanými referenčními přijímači počet referenčních přijímačů GNSS instalovaných v pozemním podsystému GBAS se nepouţívá

Písmeno označující pozemní přesnost: označující písmeno indikuje charakteristiku minimální prostorové přesnosti signálu poskytovanou GBAS (viz ust. 3.6.7.1.1). Kódování:

0 = označení přesnosti A 1 = označení přesnosti B 2 = označení přesnosti C 3 = rezervní

Označení průchodnosti/integrity GBAS (GCID): číselné označení indikující provozní status GBAS. Kódování:

0 = rezervní 1 = GCID 1 2 = GCID 2 3 = GCID 3 4 = GCID 4 5 = rezervní 6 = rezervní 7 = „nezpůsobilý―

Poznámka 1: Hodnoty GCID 2, 3 a 4 jsou specifikovány za účelem zajištění kompatibility vybavení s budoucím GBAS. Poznámka 2:

Hodnota GCID 7 značí, že není možné zahájit přesné přiblížení nebo APV.

Lokální magnetická odchylka: publikovaná magnetická odchylka v referenčním bodě GBAS. Kódování:

Kladná hodnota značí východní odchylku (ve směru hodinových ručiček od skutečného severu). Záporná hodnota značí západní odchylku (proti směru hodinových ručiček od skutečného severu). 100 0000 0000 = Postupy přesného přiblíţení podporované tímto GBAS jsou publikovány a zaloţeny na zeměpisném (skutečném) zaměření.

Poznámka: Místní magnetická odchylka je vybrána tak, aby byla konsistentní s postupy návrhu, a je aktualizována během ročních magnetických období. σvert_iono_gradient: standardní odchylka normálního rozdělení spojená se zbytkovou ionosférickou neurčitostí kvůli prostorové dekorelaci (viz ust. 3.6.5.4). Index lomu (Nr): nominální troposférický index lomu pouţívaný k označení troposférické korekce související s pozemním podsystémem GBAS (viz ust. 3.6.5.3). Kódování: Toto pole je kódováno jako číslo dvojkového doplňku s posunutím o +400. Hodnota nuly označuje v tomto poli index lomu 400. Měřítko výšky (h0): činitel měřítka pouţitý pro označení troposférické korekce a zbytkové troposférické neurčitosti související s pozemním podsystémem GBAS (viz ust. 3.6.5.3). Neurčitost indexu lomu (σn): standardní odchylka normálního rozdělení spojená se zbytkovou troposférickou neurčitostí (viz ust. 3.6.5.3). Zeměpisná šířka: zeměpisná šířka referenčního bodu GBAS definovaná v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje severní zeměpisnou šířku. Záporná hodnota označuje jiţní zeměpisnou šířku.

Zeměpisná délka: zeměpisná délka referenčního bodu GBAS definovaná v obloukových sekundách. Kódování:

13.11.2014 Změna č. 89


Dopl. B - 78

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Výška referenčního bodu: výška referenčního bodu GBAS nad elipsoidem WGS-84. 3.6.4.3.1

Parametry přídavného bloku dat 1. Tyto parametry jsou následující:

Selektor dat referenční stanice (RSDS): numerický identifikátor pouţívaný k volbě pozemního podsystému GBAS. Poznámka: RSDS se liší od každého jiného RSDS a každého selektoru dat referenční tratě (RPDS) vysílaného na totožné frekvenci všemi pozemními podsystémy GBAS v rámci regionu vysílání. Kódování:

1111 1111 = sluţba pozemního systému zpřesňování polohy GBAS není poskytována.

Maximální dosah GBAS (Dmax): maximální šikmá vzdálenost od referenčního bodu GBAS, pro nějţ je zajišťována integrita. Poznámka: Tento parametr neurčuje vzdálenost, v jejímž rámci jsou splněny požadavky na intenzitu pole (signálu) vysílaných VHF(VKV) dat. Kódování:

0 = ţádné omezení vzdálenosti

Parametr nezdařené detekce efemeridy GPS, pozemní systém zpřesňování polohy GBAS (K md_e_POS, GPS): násobitel pro výpočet hranice chyb způsobených efemeridami (pro sluţbu pozemního systému zpřesňování polohy GBAS) odvozený od pravděpodobnosti nezdařené detekce za podmínky, ţe v GPS druţici existuje chyba efemeridy. Pro pozemní podsystémy GBAS, které nevysílají korekce zdrojů měření vzdálenosti GPS nebo které neposkytují zpřesňování polohy GBAS, musí být tento parametr kódován jako samé nuly. Parametr nezdařené detekce efemeridy GPS, přesné přiblížení kategorie I a APV (K md_e, GPS): násobitel pro výpočet hranice chyb způsobených efemeridami týkající se přesného přiblíţení kategorie I a APV odvozený od pravděpodobnosti nezdařené detekce za předpokladu, ţe v GPS druţici existuje chyba efemeridy. Pro pozemní podsystémy GBAS, které nevysílají korekce zdrojů měření vzdálenosti GPS, musí být tento parametr kódován jako samé nuly. Parametr nezdařené detekce efemeridy GLONASS, pozemní systém zpřesňování polohy GBAS (K md_e_POS, GLONASS): násobitel pro výpočet hranice chybného určení polohy efemeridy pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS odvozený od pravděpodobnosti nezdařené detekce za podmínky, ţe v druţici GLONASS existuje chyba efemeridy. Pro pozemní podsystémy GBAS, které nevysílají korekce zdrojů měření vzdálenosti GLONASS nebo které neposkytují zpřesňování polohy GBAS, musí být tento parametr kódován jako samé nuly. Parametr nezdařené detekce efemeridy GLONASS, pro přesné přiblížení kategorie I a APV (Kmd_e, GLONASS): násobitel pro výpočet hranice chyb způsobených efemeridami týkající se přesného přiblíţení kategorie I a APV odvozený od pravděpodobnosti nezdařené detekce za předpokladu, ţe v druţici GLONASS existuje chyba efemeridy. Pro pozemní podsystémy GBAS, které nevysílají korekce zdrojů měření vzdálenosti GLONASS, musí být tento parametr kódován jako samé nuly. 3.6.4.3.2 Přídavné datové bloky. Pro další datové bloky jiné, neţ je přídavný datový blok 1, budou parametry pro kaţdý datový blok následující: Délka přídavného datového bloku: počet bytů v přídavném datovém bloku, včetně polí délky přídavného datového bloku a čísla přídavného datového bloku. Číslo přídavného datového bloku: číslicový identifikátor typu přídavného datového bloku. Kódování:

0 aţ 1 2 3 4 5 aţ 255

= rezervováno = přídavný datový blok 2, vysílací stanice GRAS = rezervováno pro budoucí sluţby podporující provoz kategorie II/III = přídavný datový blok 4, ověřovací parametry VDB = rezervní

Přídavné datové parametry: sada dat definovaných v souladu s číslem přídavného datového bloku.

Dopl. B - 79

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I 3.6.4.3.2.1

DOPLNĚK B

Vysílací stanice GRAS

Parametry pro přídavný datový blok 2 musejí zahrnovat data pro jednu nebo více vysílacích stanic následovně (Tab. B-65A): Číslo kanálu: číslo kanálu, dle definice v ust. 3.6.5.7, přiřazené vysílací stanici GBAS. Poznámka:

Číslo kanálu v tomto poli odkazuje na kmitočet a RSDS.

Δ zeměpisné šířky: rozdíl zeměpisné šířky vysílací stanice GBAS měřeno od zeměpisné šířky poskytované v parametru zeměpisné šířky zprávy typu 2. Kódování:

Kladná hodnota označuje, ţe vysílací stanice GBAS je severně od referenčního bodu GBAS. Záporná hodnota označuje, ţe vysílací stanice GBAS je jiţně od referenčního bodu GBAS.

Δ zeměpisné délky: rozdíl mezi zeměpisnou délkou vysílací stanice GBAS měřeno od zeměpisné délky poskytované v parametru zeměpisné délky zprávy typu 2. Kódování:

Kladná hodnota označuje, ţe vysílací stanice GBAS je východně od referenčního bodu GBAS. Záporná hodnota označuje, ţe vysílací stanice GBAS je západně od referenčního bodu GBAS.

Poznámka:

Poradenský materiál týkající se přídavného datového bloku 2 je uveden v Dodatku D, ust. 7.17.

Tabulka B-65A. Data vysílací stanice GRAS Datový obsah

3.6.4.3.2.2

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Číslo kanálu

16

20001 aţ 39999

1

Δ zeměpisné šířky

8

±25,4°

0,2°

Δ zeměpisné délky

8

±25,4°

0,2°

Ověřovací parametry VDB

Přídavný datový blok 4 obsahuje informace potřebné pro podporu ověřovacích protokolů VDB (Tab. B-65B). Definování skupiny slotu: toto 8bitové pole ukazuje, který z 8 slotů (A-H) je určen pro pouţití pozemní stanicí. Pole je vysíláno s bitem nejniţšího významu (LSB) jako prvním. LSB odpovídá slotu A, další slotu B atd. Znak „1― na pozici bitu znamená, ţe je slot přidělen pozemní stanici. Znak „0― znamená, ţe tento slot pozemní stanici přidělen není.

Tabulka B-65C. Ověřovací parametry VDB Datový obsah Definování skupiny slotu

3.6.4.4

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

8

—

—

Zpráva typu 3 – Nulová zpráva

3.6.4.4.1 Zpráva typu 3 je „nulová zpráva― proměnlivé délky, která je určena pro pouţití pozemními podsystémy, které podporují ověřovací protokoly (viz ust. 3.6.7.4). 3.6.4.4.2

Parametry zprávy typu 3 musí být následující:

Výplň: sled bitů střídajících se „1― a „0― o délce (v bytech), která je o 10 menší neţ hodnota uvedená v poli délky zprávy v záhlaví zprávy. 3.6.4.5 Zpráva typu 4 – Úsek konečného přiblížení (FAS). Zpráva typu 4 obsahuje jednu nebo více sad dat FAS, kde kaţdá definuje jednotlivé přesné přiblíţení (tabulka B-72). Kaţdá sada dat zprávy typu 4 obsahuje následující:

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 80

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Délka sady dat: počet bytů v sadě dat. Sada dat zahrnuje pole délky sady dat a s tím spojená pole bloku dat FAS, vertikálního limitu výstrahy FAS (FASVAL) / status přiblíţení a stranového limitu výstrahy FAS (FASLAL) / status přiblíţení. Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS): sada parametrů k identifikaci jediného přesného přiblíţení nebo APV a definuje jeho přiřazenou trať přiblíţení. Kódování:

viz ust. 3.6.4.5.1 a tabulka B-66.

Poznámka:

Výkladový materiál pro definování dráhy FAS obsahuje Dodatek D, ust. 7.11.

FASVAL/status přiblížení: hodnota parametru FASVAL, jak je pouţita v ust. 3.6.5.6. Kódování:

1111 1111 = nepouţívat vertikální odchylky.

Poznámka: Rozsah a rozlišení hodnot pro FASVAL závisí na označení výkonnosti pro přiblížení v příslušném datovém bloku FAS. FASLAL/status přiblížení: hodnota parametru FASVAL, jak je pouţita v ust. 3.6.5.6. Kódování:

1111 1111 = nepouţívat přiblíţení.

Tabulka B-66. Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS) Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

4

0 aţ 15

1


4

0 aţ 15

1

ID letiště

32

—

—

Číslo RWY

6

1 aţ 36

1

Písmeno RWY

2

—

—


3

0 aţ 7

1

Ukazatel tratě

5

—

—

Selektor dat referenční dráhy

8

0 aţ 48

1


32

—

—


32

 90,0

0,0005 arcsec


32

 180,0

0,0005 arcsec

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6041,5 m

0,1 m


24

 1,0

0,0005 arcsec

 zeměpisné délky FPAP Výška přeletu prahu dráhy přiblíţení (TCH) (Poznámka)

24

 1,0 0 aţ 1 638,35 m nebo 0 aţ 3276,7 ft

0,0005 arcsec

—

—

Obsah dat Typ provozu

při

15

0,05 m nebo 0,1 ft


1


16

0 aţ 90,0

0,01

Šířka kurzu

8

80,0 aţ 143,75 m

0,25 m


8

0 aţ 2032 m

8m


32

—

—

Poznámka: TCH.

Informace může být poskytnuta ve stopách nebo metrech, jak je uvedeno v selektoru jednotek

3.6.4.5.1 Datový blok úseku konečného přiblížení. Datový blok úseku konečného přiblíţení obsahuje parametry definující jednotlivé přesné přiblíţení nebo APV. Dráha úseku konečného přiblíţení (FAS) je přímka v prostoru definovaná bodem prahu dráhy pro přistání / fiktivním bodem prahu dráhy (LTP/FTP), bodem podrovnání letové tratě (FPAP), výškou přeletu prahu dráhy (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Rovina lokální úrovně pro přiblíţení je rovina kolmá k lokální vertikále procházející přes LTP/FTP (tj. tangenta k elipsoidu v LTP/FTP). Lokální vertikála přiblíţení je normála k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou (GPIP) je tam, kde dráha konečného přiblíţení prochází rovinou lokální úrovně. Parametry datového bloku úseku konečného přiblíţení jsou: Typ provozu: postup přímého přiblíţení nebo jiné druhy provozu.

Dopl. B - 81

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I Kódování:

DOPLNĚK B

0 = postup přímého přiblíţení 1 – 15 = rezervní

ID poskytovatele služby SBAS: indikuje poskytovatele sluţby přiřazeného tomuto datovému bloku FAS. Kódování:

viz tabulka B-27. 14 = datový blok FAS je pouţit pouze s GBAS. 15 = datový blok FAS můţe být pouţit s jakýmkoli poskytovatelem sluţby SBAS.

Poznámka: nebo GRAS.

Tento parametr není použit pro přiblížení vedené použitím korekcí pseudovzdálenosti GBAS

ID letiště: tří nebo čtyřpísmenné označení určující letiště. Kódování: Kaţdé písmeno je kódováno pouţitím niţších 6 bitů Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Kaţdý znak bi je vyslán jako první a dva nulové bity jsou přiděleny po b 6 tak, aby bylo pro kaţdý znak vysláno 8 bitů. Jsou pouţita pouze velká písmena, číselné znaky a „mezera― IA-5. Pravý krajní znak je vysílán první. Pro tříznakové ID letiště je pravý krajní znak (první vysílaný) „mezera― IA-5. Číslo RWY: číslo přibliţovací RWY. Kódování:

1 aţ 36 = číslo RWY

Poznámka: U provozů na heliport a na bod v prostoru (point-in-space) je hodnota čísla RWY celé číslo nejbližší k jedné desetině kurzu konečného přiblížení s výjimkou, kdy je celé číslo nula – v tomto případě je číslo RWY rovno 36. Písmeno RWY: jednopísmenné označení pouţité, pokud je to nevyhnutné, k odlišení paralelních drah. Kódování:

0 = ţádné písmeno 1 = R (pravá) 2 = C (střední) 3 = L (levá)

Označení výkonnosti pro přiblížení (APD): obecná informace o typu přiblíţení. Kódování:

0 = APV 1 = kategorie I 2 = rezervováno pro kategorii II 3 = rezervováno pro kategorii III 4 – 7 = rezervní

Poznámka: Některé palubní vybavení navržené pro provádění přiblížení kategorie I je necitlivé k hodnotám APD. Zamýšlí se, aby palubní vybavení navržené pro provádění přiblížení kategorie I přijímalo jako platné alespoň hodnoty APD 1–4, a mělo tak kapacitu pro budoucí rozšíření na vyšší výkonnostní typy používající stejný datový blok FAS. Ukazatel tratě: jednopísmenný identifikátor pouţitý k rozlišení mezi více přiblíţeními na stejný konec RWY. Kódování: Písmeno je kódováno pouţitím bitů b 1 aţ b5 Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Bit b1 je vyslán jako první. Jsou pouţity pouze velká písmena, s výjimkou „I― a „O―, a „mezera― IA-5. Selektor dat referenční dráhy (RPDS): jednoznačný numerický identifikátor regionu vysílání, pouţitý pro výběr datového bloku FAS (poţadovaného přiblíţení). Poznámka: RPDS pro daný datový blok FAS se liší od každého dalšího RPDS a každého selektoru dat referenční stanice (RSDS) vysílaného na témže kmitočtu každým GBAS v rámci regionu vysílání. Identifikátor referenční dráhy (RPI): tři nebo čtyři alfanumerické znaky pouţité k jednoznačnému označení referenční dráhy. Kódování: Kaţdý znak je kódován pouţitím bitů b 1 aţ b6 Mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5). Kaţdý znak b1 je vyslán jako první a dva nulové bity jsou přiděleny po b 6 tak, aby bylo pro kaţdý znak vysláno 8 bitů. Jsou pouţita pouze velká písmena, číselné znaky a „mezera― IA-5. Pravý krajní znak je přenášen první. Pro tříznakový identifikátor referenční dráhy je pravý krajní znak (první přenesený) „mezera― IA-5. Poznámka: Bod LTP/FTP je bod, nad kterým prochází dráha FAS v relativní výšce specifikované výškou přeletu prahu dráhy. Normálně je umístěn v průsečíku středu vzletové a přistávací dráhy a prahu dráhy. Zeměpisná šířka LTP/FTP: zeměpisná šířka LTP/FTP v obloukových sekundách.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 82

DOPLNĚK B Kódování:

PŘEDPIS L 10/I Kladná hodnota označuje severní zeměpisnou šířku. Záporná hodnota označuje jiţní zeměpisnou šířku.

Zeměpisná délka LTP/FTP: zeměpisná délka LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:


Výška LTP/FTP: výška LTP/FTP nad elipsoidem WGS-84. Kódování: Toto pole je kódováno jako neoznačené číslo pevného bodu s posunutím –512 m. Hodnota nula v tomto poli umisťuje LTP/FTP 512 m pod zemský elipsoid. Poznámka: Bod podrovnání letové tratě (FPAP) je bod ve stejné výšce jako LTP/FTP, který je použit k definování vyrovnání přiblížení. Počátek úhlových odchylek v bočním směru je definován v 305 m (1000 ft) za FPAP podél boční dráhy FAS. Pro přiblížení srovnané se vzletovou a přistávací drahou je FPAP na konci nebo za koncem vzletové a přistávací dráhy. Δ zeměpisné šířky FPAP: rozdíl zeměpisné šířky FPAP vzletové a přistávací dráhy a LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje severní zeměpisnou šířku FPAP od zem. šířky LTP/FTP. Záporná hodnota označuje jiţní zeměpisnou šířku FPAP od zem. šířky LTP/FTP.

Δ zeměpisné délky FPAP: rozdíl zeměpisné délky FPAP vzletové a přistávací dráhy a LTP/FTP v obloukových sekundách. Kódování:

Kladná hodnota označuje východní zeměpisnou délku FPAP od zem. šířky LTP/FTP. Záporná hodnota označuje západní zeměpisnou délku FPAP od zem. šířky LTP/FTP.

Výška přeletu prahu dráhy (TCH) při přiblížení: výška dráhy FAS nad LTP/FTP definovaná ve stopách nebo metrech, jak je indikováno selektorem jednotek TCH. Selektor jednotek TCH pro přiblížení: jednotky pouţité k popisu TCH. Kódování:

0 = stopy 1 = metry

Úhel sestupové dráhy (GPA): úhel dráhy FAS vzhledem k tangentě horizontální roviny k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Šířka kurzu: boční posunutí z dráhy definované FAS a LTP/FTP, při kterém je dosaţena odchylka v plném rozsahu. Kódování: Pole je kódováno jako neoznačené číslo pevného bodu s posunutím 80 m. Hodnota nula v tomto poli indikuje šířku kurzu 80 m k LTP/FTP. Posunutí délky Δ: vzdálenost od konce zastavení vzletové a přistávací dráhy k FPAP. Kódování:

1111 1111 = nezajišťováno

CRC úseku konečného přiblížení: 32bitový CRC přidaný ke konci kaţdého datového bloku FAS za účelem zajištění integrity dat pro přiblíţení. 32bitový CRC úseku konečného přiblíţení je vypočítán podle ust. 3.9 Doplňku B. Délka CRC je k = 32 bitů. Generovaný polynom CRC je:

Gx   x 32  x 31  x 24  x 22  x16  x14  x 8  x 7  x 5  x 3  x  1 Informační pole CRC, M(x), je:

Mx  

272

m x i

272i

 m1x 271 m 2 x 270    m 272 x 0

i1

M(x) je utvořeno ze všech bitů přiřazených datovému bloku FAS, s výjimkou CRC. Bity jsou uspořádány v přenášeném pořadí, takţe m 1 odpovídá LSB pole typu provozu a m272 odpovídá MSB pole úhlu sestupové dráhy. CRC je uspořádán tak, ţe r1 je bit nejniţšího významu (LSB) a r32 je bit nejvyššího významu (MSB).

Dopl. B - 83

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.4.6 Zpráva typu 5 – předpokládaná dostupnost zdroje určování vzdálenosti. Je-li pouţita, obsahuje zpráva typu 5 počáteční informace a informace o uspořádání současně nebo brzy viditelných zdrojů určování vzdálenosti. Parametry předpokládané dostupnosti zdroje určování vzdálenosti jsou: Modifikované číslo Z: indikuje čas aplikovatelnosti parametrů zprávy. Kódování:

stejné jako pole modifikovaného čísla Z ve zprávě typu 1 (viz ust. 3.6.4.2).

Počet působících zdrojů určování vzdálenosti: počet zdrojů, pro které jsou poskytovány stálé informace pouţitelné pro všechna přiblíţení. Kódování:

0 = omezení mají pouze specifikovaná zablokovaná přiblíţení. 1 aţ 31 = počet pouţitelných zdrojů určování vzdálenosti.

ID zdroje určování vzdálenosti: jako zpráva typu 1 (viz ust. 3.6.4.2). Snímání dostupnosti zdroje: indikuje, zda zdroj určování vzdálenosti bude nebo nebude dostupný. Kódování:

0 = diferenční korekce nebudou brzy poskytovány pro přiřazený zdroj určování vzdálenosti. 1 = diferenční korekce začnou být brzy poskytovány pro přiřazený zdroj určování vzdálenosti.

Doba dostupnosti zdroje: předpokládaná minimální doba dostupnosti zdroje vztaţená k modifikovanému číslu Z. Kódování:

111 1111 = doba je větší neţ nebo rovna 1270 sekundám.

Počet zablokovaných přiblížení: počet přiblíţení, pro které budou redukovány korekce, kvůli zvláštní konstelaci maskování. Selektor dat referenční dráhy: indikace datového bloku FAS, kterého se týkají data dostupnosti zdroje (viz ust. 3.6.4.5.1). Počet působících zdrojů pro toto přiblížení: počet zdrojů, pro které jsou poskytovány stálé informace pouţitelné pouze pro toto přiblíţení. 3.6.4.7 Zpráva typu 6 Poznámka: Zpráva typu 6 je rezervována pro budoucí použití k poskytování informací požadovaných pro přesná přiblížení kategorie II/III. 3.6.4.8 Poznámka:

Zpráva typu 7 Zpráva typu 7 je rezervována pro národní aplikace.

3.6.4.9 Poznámka:

Zpráva typu 8 Zpráva typu 8 je rezervována pro lokální a regionální zkušební aplikace.

3.6.4.10

Zpráva typu 101 – Korekce pseudovzdálenosti GRAS

3.6.4.10.1 Zpráva typu 101 musí poskytovat diferenciální korekční data pro jednotlivé zdroje určování vzdálenosti GNSS (tabulka B-70A). Zpráva musí obsahovat tři části: a) informace o zprávě (doba platnosti, indikátor doplňkové zprávy, počet měření a typ měření); b) nízkofrekvenční informace (parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid druţice a informace o dostupnosti druţice); a c) bloky naměřených dat druţice. 3.6.4.10.2 Kaţdá zpráva typu 101 musí obsahovat parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid a parametry doby dostupnosti zdroje pro jeden zdroj určování vzdálenosti pomocí druţice. Parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid a doba dostupnosti zdroje musí platit pro první zdroj určování vzdálenosti ve zprávě. 3.6.4.10.3

Parametry korekce pseudovzdálenosti musí být následující:

Modifikované číslo Z: dle definice v ust. 3.6.4.2.3. Indikátor doplňkové zprávy: dle definice v ust. 3.6.4.2.3 kromě toho, co platí pro zprávy typu 101. Počet měření: dle definice v ust. 3.6.4.2.3. Typ měření: dle definice v ust. 3.6.4.2.3.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 84

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Parametr dekorelace efemerid (P): dle definice v ust. 3.6.4.2.3. CRC efemerid: dle definice v ust. 3.6.4.2.3. Doba dostupnosti zdroje: dle definice v ust. 3.6.4.2.3. Počet parametrů B: indikace toho, zda jsou v bloku měření pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti zahrnuty parametry B. Kódování:

0 = parametry B nejsou obsaţeny 1 = 4 parametry B na kaţdý blok měření

3.6.4.10.4

Parametry bloku měření musí být následující:

ID zdroje určování vzdálenosti: dle definice v ust. 3.6.4.2.4. Zdroj dat (IOD): dle definice v ust. 3.6.4.2.4. Korekce pseudovzdálenosti (PRC): dle definice v ust. 3.6.4.2.4. Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC): dle definice v ust. 3.6.4.2.4. σpr_gnd: dle definice v ust. 3.6.4.2.4, s výjimkou rozsahu hodnot a rozlišení. B1 až B4: dle definice v ust. 3.6.4.2.4. Poznámka:

3.6.5

Zahrnutí parametrů B do bloku měření je pro zprávy typu 101 volitelné.


Poznámka: Tato část definuje vzájemné vztahy parametrů vysílaných datových zpráv. Definuje parametry, které nejsou vysílány; ačkoli jsou používány jak letadlovými, tak neletadlovými prvky, a definuje termíny použité k stanovení řešení navigace a její integrity. 3.6.5.1 Změřená a vyhlazená pseudovzdálenost. Vysílaná korekce je aplikovatelná na měření vyhlazené kódované pseudovzdálenosti, na kterou nebyly aplikovány troposférické a ionosférické korekce vysílané druţicí. Vyhlazování nosné je vymezeno následujícím filtrem:

  n  n1  PCSCn  P  1    PCSCn 1  2   kde: PCSCn PCSCn-1 P

λ Φn Φn-1 α

3.6.5.2

= vyhlazená pseudovzdálenost; = předešlá vyhlazená pseudovzdálenost; = hrubé měření pseudovzdálenosti, které je získáváno ze smyčky kódu řízeného nosnou, prvního řádu nebo vyššího a s jednostranným pásmem šumu větším neţ nebo rovným 0,125 Hz; = vlnová délka L1; = fáze nosné; = předchozí fáze nosné; a = váhová funkce filtru rovnající se intervalu vzorkování dělenému časovou konstantou 100 sekund, s výjimkou uvedenou v ust. 3.6.8.3.5.1 pro palubní vybavení.

Korigovaná pseudovzdálenost. Korigovaná pseudovzdálenost pro danou druţici v čase t je:

PRkorigované  PCSC  PRC  RRC  t  tzcount  TC  c  Δt sv L1 kde: PCSC = vyhlazená pseudovzdálenost definovaná v ust. 3.6.5.1; PRC = korekce pseudovzdálenosti definovaná v ust. 3.6.4.2; RRC = rychlost změny korekce psudovzdálenosti definovaná v ust. 3.6.4.2; t = aktuální čas; tzcount = čas aplikovatelnosti odvozený z modifikovaného čísla Z definovaného v ust. 3.6.4.2; TC = troposférická korekce definovaná v ust. 3.6.5.3; a c a (Δtsv)L1 jsou dle definice v ust. 3.1.2.2 pro druţice GPS.

Dopl. B - 85

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.5.3

Troposférické zpoždění

3.6.5.3.1

Troposférická korekce pro danou druţici je:

TC  Nr h o

10 6

 h   1  e h0  0,002  sin 2 Eli  

   

kde: Nr Δh Eli h0

3.6.5.3.2

= index lomu ze zprávy typu 2 (viz ust. 3.6.4.3); = výška letounu nad referenčním bodem GBAS; = elevační úhel i-té druţice; a = měřítko výšky troposféry ze zprávy typu 2.

Zbytková troposférická neurčitost je:

 tropo   n h o

10 6

 h   1  e h0  0,002  sin 2 Eli  

   

kde σn

= neurčitost indexu lomu ze zprávy typu 2 (viz ust. 3.6.4.3).

3.6.5.4

Zbytková ionosférická neurčitost. Zbytková ionosférická neurčitost pro danou druţici je:

σiono = Fpp x σvert_iono_gradient x (xair + 2 x τ x vair) kde: Fpp = σvert_iono_gradient = xair =

faktor vertikální aţ šikmé křivolakosti pro danou druţici (viz ust. 3.5.5.5.2); definováno v ust. 3.6.4.3; vzdálenost v metrech mezi aktuálním umístěním letadla a referenčním bodem GBAS označená ve zprávě typu 2; 100 sekund (časová konstanta pouţitá v ust. 3.6.5.1); a rychlost horizontálního přiblíţení letadla (v metrech za sekundu).

τ vair

= =

3.6.5.5

Úrovně ochrany

3.6.5.5.1 Přesné přiblížení kategorie I a APV. Vertikální a stranová úroveň ochrany (VPL a LPL) signálu v prostoru jsou horními hranicemi spolehlivosti polohové chyby vzhledem k referenčnímu bodu GBAS definované jako: VPL = MAX {VPLH0VPLH1} LPL = MAX {LPLH0LPLH1}

3.6.5.5.1.1

Normální podmínky měření

3.6.5.5.1.1.1 Vertikální úroveň ochrany (VPLH0) a stranová úroveň ochrany (LPLH0), za předpokladu, ţe normální podmínky (tj. bezchybné podmínky) existují ve všech referenčních přijímačích a všech zdrojích určování vzdálenosti (druţicích), je počítána jako: N

VPLH0  K ffmd

 s _ vert

2 i

  i2

i1

N

LPLH0  K ffmd

 s _ lat

2 i

i1

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 86

  i2

DOPLNĚK B kde: Kffmd, s_verti s_lati sx,i

= = = =

sy,i

=

sv,i

=

GPA N i

= = =

PŘEDPIS L 10/I

násobitel odvozený z pravděpodobnosti selhaní bezchybné detekce; sv,i + sx,i x tan(GPA); sy,r; parciální derivace polohové chyby ve směru x s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té druţice; parciální derivace polohové chyby ve směru y s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té druţice; parciální derivace polohové chyby ve vertikálním směru s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té druţice; úhel sestupové dráhy konečného přiblíţení (ust. 3.6.4.5.1); počet zdrojů určování vzdálenosti pouţitých při určení polohy; a index zdroje určování vzdálenosti pro zdroje určování vzdálenosti pouţívané při určení polohy.

Poznámka: Uspořádání referenčního rámce je definováno tak, že x je kladné směrem dopředu podél dráhy, y je příčné k dráze a kladné vlevo v místní horizontální rovině a v je kladné nahoru a kolmé k x a y.

3.6.5.5.1.1.2

Pro řešení polohy obecnou metodou nejmenších čtverců je projekční matice S definována jako:

s x,1 s x,2  s y,1 s y,2 S s v,1 s v,2   s t,1 s t,2

   

s x,N   s y,N   GT  W  G s v,N   s t,N 





1

 GT  W

kde:

Gi   cos Eli cos Azi

 cos Eli sin Azi 12  0 W     0

kde

0  22  0

 sin Eli 1  i  tý řádek z G ; a 1

 0   0 ;       N2 

2 2 2 2 i2  pr _ gnd,i   tropo,i   pr _ air,i   iono,i ;

kde:

 pr _ gnd,i

= σpr_gnd pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (ust. 3.6.4.2);

 tropo,i

= zbytková troposférická neurčitost pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (viz ust. 3.6.5.3);

σiono,i

= zbytková ionosférická neurčitost zpoţdění (kvůli prostorové dekorelaci) pro i-tý zdroj měření vzdálenosti (viz ust. 3.6.5.4); a

 pr _ air,i

=

2 2  receiver El    multipathEl  , standardní odchylka příspěvku letounu k chybě i

i

korigované psedovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti. Celkový příspěvek letounu zahrnuje příspěvek přijímače (ust. 3.6.8.2.1) a standardní přídavek pro vícecestné šíření od draku letadla; kde: σmultipath,i(Eli) =

0,13  0,53e

Eli

10 deg

, standardní model příspěvku vícecestného šíření od draku

letadla (v metrech); Eli

= elevační úhel pro i-tý zdroj měření vzdálenosti (ve stupních); a

Azi

= azimut i-tého zdroje měření vzdálenosti měřený proti směru hodinových ručiček pro osu x (ve stupních).

Poznámka:

Pro lepší čitelnost byl v rovnici projekční matice vynechán index i.

Dopl. B - 87

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.5.5.1.2 Podmínky měření s chybami. Je-li vysílána zpráva typu 101 bez bloků parametru B, hodnoty VPLH1 a LPLH1 jsou definovány jako nulové. Jinak vertikální úroveň ochrany (VPLH1) a stranová úroveň ochrany (LPLH1), za předpokladu, ţe existují skryté chyby v jednom a pouze jednom referenčním přijímači, jsou:

  LPLH1  maxLPL j  VPLH1  max VPL j

kde VPLj a LPLj pro j = 1 aţ 4 jsou:

VPL j  B_vert j  K md σ vert,H1 LPL j  B_latj  K md σ lat,H1 a

 s _ vert N

B _ vert j 

i

 B i, j



i1 N

B _ lat j 

 s _ lat  B  i

i, j

i1

Bi,j

= vysílané rozdíly mezi vysílanými korekcemi pseudovzdálenosti a korekcemi získanými vynecháním měření j-tého referenčního přijímače pro i-tý zdroj určování vzdálenosti;

Kmd

= násobitel odvozený podsystémem;

σ 2vert,H1 

 s_vert N

2 i

 σ_H1i2

i1 N

2 σ lat, H1 

 s_lat

2 i

 σ_H1i2

z pravděpodobnosti

chybné

detekce

dané

chybným

pozemním





i1

M  _ H1i2   i  Ui

 2 2 2 2  pr _ gnd,i   pr _ air,i   tropo,i   iono,i 

Mi

= počet referenčních přijímačů pouţitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (označený hodnotami B); a

Ui

= počet referenčních přijímačů pouţitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti, vyjma j-tého referenčního přijímače.

Poznámka: Skrytá chyba zahrnuje jakékoli chybné měření, které není okamžitě detekováno pozemním podsystémem, takže vysílaná data jsou ovlivněna a způsobí polohovou chybu v letadlovém podsystému. 3.6.5.5.1.3 B-67.

Definice násobitelů K pro přesné přiblížení kategorie I a APV. Násobitele jsou uvedeny v tabulce

Tabulka B-67. Násobitelé K pro přesné přiblížení kategorie I a APV Mi Násobitel

Poznámka:

13.11.2014 Změna č. 89

1

(Poznámka)

2

3

4

Kffmd

6,86

5,762

5,81

5,847

Kmd

Nepouţito

2,935

2,898

2,878

Pro přiblížení APV I podporovaná vysíláním zpráv typu 101 bez bloku parametru B.

Dopl. B - 88

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.5.5.2 Služby určování polohy GBAS. Horizontální úroveň ochrany (HPLH0) signálu v prostoru je horní hranicí spolehlivosti horizontální chyby polohy vzhledem k referenčnímu bodu GBAS definovaná jako: HPL = MAX {HPLH0, HPLH1} 3.6.5.5.2.1 Normální podmínky měření. Za předpokladu, ţe normální podmínky (tj. bezchybné podmínky) existují ve všech referenčních přijímačích a všech zdrojích určování vzdálenosti (druţicích), je horizontální úroveň ochrany (HPLH0) počítána jako: d

HPLH0 = K ffmd,POS

major

kde:

d2x  d2y

dmajor 

2



d2x  d2y 2

 (d xy ) 2

N

d 2x 

s

2 2 x,i  i

i1 N

d 2y 

s

2 2 y,i  i

i1

N

d xy 

s

2 x ,i S y,i  i

i1

Sxi

= parciální derivace polohové chyby ve směru osy x (pokud jde o chybu pseudovzdálenosti na satelitu i)

Syi

= parciální derivace polohové chyby ve směru osy y (pokud jde o chybu pseudovzdálenosti na satelitu i)

K ffmd, POS = násobitel, odvozený od pravděpodobnosti bezchybné nezdařené detekce N

= počet zdrojů určování vzdálenosti pouţitých při určování polohy

i

= index zdrojů určování polohy pro zdroje určování polohy pouţité při určování polohy

σi

= termín chyby vzdálenosti definovaný v ust. 3.6.5.5.1.1

Poznámka: U pozemního systému zpřesňování polohy GBAS definují osy x a y libovolnou kolmou základnu v horizontální rovině. 3.6.5.5.2.2 Podmínky měření s chybami. Je-li vysílána zpráva typu 101 bez bloků parametru B, hodnota HPLH1 je definována jako nulová. Jinak horizontální úroveň ochrany (HPL H1), za předpokladu, ţe existují skryté chyby v jednom a pouze jednom referenčním přijímači, je: HPLH1 = max [HPLj] kde HPLj pro j = 1 aţ 4 je: HPLj = │B_horzj│+ Kmd_POS d major,H1 a

 B _ horz j    

2

  S x,iB i,j      i1   N



 S y,iB i, j   i1  N



2

Bi,j

= vysílané rozdíly mezi vysílanými korekcemi pseudovzdálenosti a korekcemi získanými vynecháním měření j-tého referenčního přijímače pro i-tý zdroj určování vzdálenosti.

Kmd, POS

= násobitel odvozený z pravděpodobnosti chybné detekce dané chybným pozemním podsystémem.

dmajor,H1 

d _ H12x  d _ H12y 2

 d _ H12x  d _ H12y    2 

Dopl. B - 89

2

   d _ H12 xy  

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B N

d _ H12x 

s

2 2 x,i  _ H1i

s

2 2 y,i  _ H1i

i1 N

d _ H12y 

i1 N

d _ H1xy 

s

2 2 x,i s y,i  _ H1i

i1

Poznámka: U pozemního systému zpřesňování polohy GBAS osy x a y definují libovolnou kolmou základnu v horizontální rovině.

M  _ H1i2  i  Ui

 2 2 2 2  pr _ gnd   pr _ air,i   tropo,i   iono,i 

Mi

= počet referenčních přijímačů pouţitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (označený hodnotami B).

Ui

= počet referenčních přijímačů pouţitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti, vyjma j-tého referenčního přijímače.

Poznámka: Skrytá chyba zahrnuje jakékoli chybné měření, které není okamžitě detekováno pozemním podsystémem, takže vysílaná data jsou jím ovlivněna a způsobí polohovou chybu v letadlovém podsystému. 3.6.5.5.2.3 Definice násobitele K pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Násobitel Kffmd_POS je roven 10,0 a násobitel Kmd_POS je roven 5,3. Limity výstrahy

3.6.5.6

Poznámka: Výklad týkající se výpočtu limitů výstrahy, včetně přiblížení spojených s čísly kanálů 40 000 až 99 999, je uveden v Dodatku D, ust. 7.13. 3.6.5.6.1 Limity výstrahy přesného přiblížení kategorie I. Limity výstrahy jsou definovány v tabulkách B-68 a B-69. Pro polohy letadla, ve kterých stranová odchylka přesahuje dvakrát odchylku, při které je dosaţena plná stranová výchylka ukazatele traťové odchylky, nebo vertikální odchylka přesahuje dvakrát odchylku, při které je dosaţena plná výchylka sestupného letu ukazatele traťové odchylky, jsou stranový i vertikální limit výstrahy nastaveny na maximální hodnoty uvedené v tabulkách. 3.6.5.6.2 Limity výstrahy APV. Limity výstrahy jsou rovné FASLAL a FASVAL pro přiblíţení s čísly kanálů v rozsahu 20 001 aţ 39 999. Pro přiblíţení s čísly kanálů v rozsahu 40 000 aţ 99 999 jsou limity výstrahy uloţeny do palubní databáze.

Tabulka B-68. Stranový limit výstrahy kategorie I Horizontální vzdálenost mezi polohou letadla a LTP/FTP přenesená podél dráhy konečného přiblížení (metry)

Stranový limit výstrahy (metry)

291 < D  873

FASLAL

873 < D  7 500

0,0044D (m) + FASLAL – 3,85

D > 7 500

FASLAL + 29,15

Tabulka B-69. Vertikální limit výstrahy kategorie I Výška polohy letadla nad LTP/FTP přenesená na dráhu konečného přiblížení (stopy)

Vertikální limit výstrahy (metry)

100 < H  200

FASVAL

200 < H  1 340

0,02925H (ft) + FASVAL – 5,85

H > 1 340

FASVAL + 33,35

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 90

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.5.7 Číslo kanálu. Kaţdému přiblíţení pomocí GBAS vysílanému z pozemního podsystému je přiřazeno číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. V případě pouţití pozemního zpřesňování polohy GBAS má tato sluţba přiřazeno samostatné číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. Číslo kanálu je dáno: Číslo kanálu = 20000 + 40(F – 180,0) + 411(S) kde F

= frekvence vysílání dat (MHz)

S

= RPDS nebo RSDS

RPDS

= selektor dat referenční dráhy pro datový blok FAS (jak je definováno v ust. 3.6.4.5.1)

RSRS

= selektor dat referenční stanice pro pozemní podsystém GBAS (jak je definováno v ust. 3.6.4.3.1)

a

Pro čísla kanálů vysílaná v přídavném datovém bloku 2 zprávy typu 2 (dle definice v ust. 3.6.4.3.2.1) se pouţívají jen RSDS. Poznámka 1: až 99 999.

Jestliže se FAS nevysílá pro APV, přiblížení GBAS je přiřazeno k číslům kanálů v rozsahu 40 000

Poznámka 2:

Podkladový materiál je uveden v Dodatku D, ust. 7.7.

3.6.5.8

Hranice chyb způsobených efemeridami

Poznámka: Hranice chyb způsobených efemeridami se vypočítává pouze pro zdroje určování polohy pomocí základního uskupení družic použitých při určování polohy (j index) a nikoliv pro jiné typy zdrojů určování vzdálenosti (družice SBAS nebo pseudodružice), které nejsou závislé na chybách způsobených nezaznamenanými odchylkami parametrů (oběžných) drah. Nicméně pro výpočty těchto hranic se využívají informace ze všech zdrojů určování vzdálenosti používaných pro určení polohy (i index). 3.6.5.8.1 Přesné přiblížení kategorie I a APV. Hranice vertikálních a stranových chyb způsobených efemeridami jsou definovány následujícím způsobem:

  LEB  maxLEB j  j VEB  max VEB j j

Hranice vertikálních a stranových chyb způsobených efemeridami pro j-té zdroje určování vzdálenosti pomocí základního uskupení druţic pouţívaných při určování polohy jsou dány následující rovnicí: N

 s_vert

VEB j  s_vert j x airPj  K md_e,j

2 i

 σ i2

i1

N

LEB j  s_lat j x airPj  K md_e,j

 s_lat

2 i

 σ i2

i1

kde: s_vert i nebo j

= definováno v ust. 3.6.5.5.1.1

s_lat i nebo j

= definováno v ust. 3.6.5.5.1.1

Xair

= dle definice v ust. 3.6.5.4

N

= počet zdrojů určování vzdálenosti pouţívaných při určování polohy

σi

= dle definice v ust. 3.6.5.5.1.1.

Pj

= parametr dekorelace vysílané efemeridy pro j-tý zdroj určování vzdálenosti

Kmd_e,j

= násobitel nezdařené detekce vysílané efemeridy pro přesné přiblíţení kategorie I a APV za pomoci základního uskupení druţic pro j-tý zdroj určování vzdálenosti (Kmd_e, GPS nebo Kmd_e, GLONASS)

3.6.5.8.2 Pozemní systém zpřesňování polohy GBAS (GBAS positioning service). Hranice horizontální chyby způsobené efemeridami je definována jako:



HEB  max HEB j j

Dopl. B - 91

 13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Hranice horizontální chyby způsobené efemeridami pro j-tý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic pouţívaných při určování polohy je dána následující rovnicí:

HEB j  s hor z, j x airPj  K md _ e _ POS dmajor kde 2

2

2

shor z,j

= sxj + syj

sx,j

= jak je definováno v ust. 3.6.5.5.2.1

sy,j


xair

= jak je definováno v ust. 3.6.5.4

Pj

= parametr dekorelace vysílané efemeridy pro j-tý zdroj určování vzdálenosti

Kmd_e_POS

= násobitel nezdařené detekce vysílané efemeridy pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS

dmajor


Tabulky zpráv

3.6.6

Kaţdá zpráva GBAS musí být zakódována v souladu s odpovídajícím formátem zprávy definovaným v tabulkách B-70 aţ B-73. Poznámka:

Struktura typu zprávy je definována v ust. 3.6.4.1.

Tabulka B-70. Formát zprávy pro korekci pseudovzdálenosti typu 1 Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 aţ 3

1

Počet měření (N)

5

0 aţ 18

1

Typ měření

3

0 aţ 7

Obsah dat

1 -3

-6

Parametr dekorelace efemeridy

8

0 aţ 1,275x 10 m/m

5x10 m/m

CRC efemeridy

16

—

—

Doba dostupnosti zdroje

8

0 aţ 2540 s

10 s

8

1 aţ 255

1

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

327,67 m

0,01 m

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

32,767 m/s

0,001 m/s

pr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

B1

8

6,35 m

0,05 m

B2

8

6,35 m

0,05 m

B3

8

6,35 m

0,05 m

B4

8

6,35 m

0,05 m

Pro N bloků měření ID zdroje určování vzdálenosti

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 92

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-70A. Formát zprávy pro korekci pseudovzdálenosti GRAS typu 101

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení


14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s


2

0 aţ 3

1

Počet měření (N)

5

0 aţ 18

1

Typ měření

3

0 aţ 7

Obsah dat

1 -3

-6

Parametr dekorelace efemeridami

8

0 aţ 1,275x 10 m/m

5x10 m/m

CRC efemeridami

16

—

—


8

0 aţ 2540 s

10 s

Počet parametrů B

1

0 nebo 4

—

Rezerva

7

—

—

Pro N bloků měření ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1


16

327,67 m

0,01 m


16

32,767 m/s

0,001 m/s

pr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

B1

8

25,4 m

0,2 m

B2

8

25,4 m

0,2 m

B3

8

25,4 m

0,2 m

B4

8

25,4 m

0,2 m

Blok parametrů B (je-li uveden)


Dopl. B - 93

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Tabulka B-71A. Formát zprávy dat vztahujících se na GBAS typu 2 Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Referenční přijímače GBAS

2

2 aţ 4

—

Písmeno označující pozemní přesnost

2

—

—

Rezervní

1

—

—

Označení průchodnosti/integrity GBAS

3

0 aţ 7

1

Lokální magnetická odchylka

11

180

0,25

Rezervní

5

—

Obsah dat

— -6

-6

σvert_iono_gradient

8

0 aţ 25,5 x 10 m/m

0,1 x 10 m/m

Index lomu

8

16 aţ 781

3

Stupnice výšky

8

0 aţ 25 500 m

100 m

Neurčitost indexu lomu

8

0 aţ 255

1

Zeměpisná šířka

32

90,00

0,000 5 arcsec

Zeměpisná délka

32

180,00

0,000 5 arcsec

Výška referenčního bodu GBAS

24

83 886,07 m

0,01 m

Selektor dat referenční stanice

8

0 aţ 48

1

Maximální dosah GBAS (Dmax)

8

2 aţ 510 km

2 km

K md_e_POS, GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

Kmd_e

8

0 aţ 12,75

0,05

Kmd_e_POS, GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

Kmd_e, GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

Délka přídavného bloku

8

2 aţ 255

1

Číslo přídavného bloku

8

2 aţ 255

1

Proměnná

—

—

Přídavný blok dat 1 (je-li k dispozici)

Přídavný blok dat 2 (je-li k dispozici)

Parametry přídavných dat

Tabulka B-71B. Nulová zpráva typu 3 Obsah dat

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Výplň

Proměnné (Poznámka)

N/A

N/A

Poznámka: Počet bytů v poli výplně je o 10 nižší než hodnota uvedená v poli délky zprávy v záhlaví zprávy, jak je definováno v ust. 3.6.3.4.


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 94

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka B-72. Formát zprávy dat FAS typu 4

Obsah dat

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

8

2 aţ 212

1 byte

304

—

—

0 aţ 50,8 m

0,2 m

0 aţ 25,4 m

0,1 m

0 aţ 50,8 m

0,2 m

Pro N sad dat Délka sady dat Blok dat FAS Vertikální limit výstrahy FAS /status přiblíţení (1) kdyţ přiřazené označení výkonnosti pro přiblíţení indikuje APV-I (APD kódováno jako 0) (2) kdyţ přiřazené označení výkonnosti pro přiblíţení neindikuje APV-I (APD není kódováno jako 0) Stranový limit výstrahy FAS/status přiblíţení

8

8

Tabulka B-73. Formát zprávy předpokládané dostupnosti dat zdroje určování vzdálenosti typu 5 Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení


14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

Rezerva

2

—

—

Počet působících zdrojů (N)

8

0 aţ 31

1

ID zdroje určování vzdáleností

8

1 aţ 255

1

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—


7

0 aţ 1270 s

10 s

8

0 aţ 255

1

8

0 aţ 48

—

8

1 aţ 31

1

1 aţ 255

1

Obsah dat

Pro N působících zdrojů

Počet zablokovaných přiblíţení Pro A zablokovaných přiblíţení Selektor dat referenční dráhy Počet působících přiblíţení (NA)

zdrojů

pro

toto

Pro NA působících zdrojů určování vzdálenosti pro toto přiblíţení ID zdroje určování vzdálenosti

8


1

—

—


7

0 aţ 1270 s

10 s


Dopl. B - 95

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.7

Neletadlové prvky

3.6.7.1

Charakteristiky

3.6.7.1.1

Přesnost

3.6.7.1.1.1 Střední kvadratická hodnota RMS příspěvku pozemního podsystému na přesnost korigované pseudovzdálenosti pro druţice GPS a GLONASS je:

RMSpr _ gnd  kde: M

a

0

 a1e n M



0 2

 a 2 

2

= počet instalovaných pozemních referenčních přijímačů GNSS, jak je uvedeno v parametru zprávy typu 2 (ust. 3.6.4.3), nebo je-li tento parametr kódován tak, aby indikoval „nepouţitelnost―, hodnota M je definována jako 1;

n

= n-tý zdroj určování vzdálenosti;

θn

= elevační úhel n-tého zdroje určování vzdálenosti; a

a0, a1, a2 a θ0 = parametry definované v tabulkách B-74 a B-75 pro definované pozemní indikátory přesnosti (GAD). Poznámka 1: Požadavek na přesnost pozemního podsystému GBAS je určen písmenem přesnosti pozemního indikátoru přesnosti (GAD) a počtem instalovaných referenčních přijímačů. Poznámka 2: Příspěvek pozemního podsystému ke korigované chybě pseudovzdálenosti je specifikován křivkami definovanými v tabulkách B-74 a B-75 a příspěvkem družic SBAS, který nezahrnuje šum letounu a vícecestné šíření k letadlu.

Tabulka B-74. Parametry požadavků přesnosti GPS – GBAS Písmeno označující pozemní přesnost

n (stupně)

a0 (metry)

a1 (metry)

0 (stupně)

a2 (metry)

A

5

0,5

1,65

14,3

0,08

B

5

0,16

1,07

15,5

0,08

C

>35

0,15

0,84

15,5

0,04

5 aţ 35

0,24

0

—

0,04

Tabulka B-75. Parametry požadavků přesnosti GBAS – GLONASS Písmeno označující pozemní přesnost

n (stupně)

a0 (metry)

a1 (metry)

0 (stupně)

a2 (metry)

A

5

1,58

5,18

14,3

0,078

B

5

0,3

2,12

15,5

0,078

>35

0,3

1,68

15,5

0,042

5 aţ 35

0,48

0

—

0,042

C

3.6.7.1.1.2 Střední kvadratická hodnota RMS příspěvku pozemního podsystému k přesnosti korigované pseudovzdálenosti pro druţice SBAS je:

RMSpr _ gnd 

1,8 M

metry

kde M je definováno v ust. 3.6.7.1.1.1. Poznámka: Klasifikace GAD pro SBAS zdroje určování vzdálenosti jsou zpracovávány.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 96

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.7.1.2

Integrita

3.6.7.1.2.1

Riziko integrity pozemního podsystému GBAS

3.6.7.1.2.1.1 Přesné přiblížení kategorie I a APV. Riziko integrity pozemního podsystému GBAS pro přesné -7 přiblíţení kategorie I a APV musí být menší neţ 1,5 x 10 / přiblíţení. Poznámka 1: Riziko integrity stanovené pro pozemní podsystém GBAS je podsoubor rizik integrity GBAS signálu v prostoru, kde úroveň ochrany rizika integrity (ust. 3.6.7.1.2.2.1) je vyloučena a jsou zahrnuty účinky všech dalších selhání GBAS, SBAS a základního uskupení družic. Riziko integrity pozemního podsystému GBAS zahrnuje riziko integrity monitorování družicového signálu, požadovaného v ust. 3.6.7.2.6 a riziko integrity spojené s monitorováním v ust. 3.6.7.3. Poznámka 2: Riziko integrity GBAS signálu v prostoru je definováno jako pravděpodobnost, že pozemní podsystém GBAS poskytuje informace, které při zpracování v bezchybném přijímači, který používá jakákoliv data GBAS, která by mohla být využívána letadlem, mají za následek netolerovatelnou stranovou nebo vertikální relativní chybu polohy bez ohlášení po dobu delší, než je maximální doba do výstrahy. Netolerovatelná stranová nebo vertikální relativní chyba polohy je definována jako chyba, která překračuje úroveň ochrany pro přesné přiblížení kategorie I nebo APV a – v případě, že je vysílán přídavný datový blok 1 – pro hranice chyb způsobených efemeridami. 3.6.7.1.2.1.1.1 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 3 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 1. Poznámka: Výše uvedená doba do výstrahy je definována jako doba mezi začátkem netolerovatelné stranové nebo vertikální relativní chyby a přenosem posledního bitu zprávy obsahující data o integritě, která svědčí o tomto stavu. 3.6.7.1.2.1.1.2 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 5,5 s, jsou-li vysílány zprávy typu 101. 3.6.7.1.2.1.1.3 Pro přesné přiblíţení kategorie I nesmí být hodnota FASLAL pro kaţdý blok FAS dle definice pole stranového limitu výstrahy FAS zprávy typu 4 větší neţ 40 metrů a hodnota FASVAL pro kaţdý blok FAS dle definice pole vertikálního limitu výstrahy FAS zprávy typu 4 větší neţ 10 metrů. 3.6.7.1.2.1.1.4 Pro APV nesmí být hodnota FASLAL a FASVAL větší neţ stranový a vertikální limit výstrahy uvedený v Předpisu L10/I, ust. 3.7.2.4. 3.6.7.1.2.1.2 Pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Pro pozemní podsystémy GBAS, které v rámci GBAS zpřesňují polohu, musí být riziko integrity (pozemního podsystému zpřesňování polohy) niţší neţ -8 9,9 x 10 za hodinu. Poznámka 1: Riziko integrity pro pozemní podsystémy GBAS je podsouborem rizika integrity signálu v prostoru GBAS, z něhož byla vyřazena úroveň ochrany rizika integrity (ust. 3.6.7.1.2.2.2) a do něhož byly zařazeny dopady chyb všech ostatních uskupení družic (SBAS, GBAS a základní uskupení). Riziko integrity pozemního podsystému GBAS zahrnuje riziko integrity monitorování signálu družice požadovaného v ust. 3.6.7.2.6 a riziko integrity spojené s monitorováním, tak jak bylo uvedeno v ust. 3.6.7.3. Poznámka 2: Riziko integrity GBAS signálu v prostoru je definováno jako pravděpodobnost, že pozemní podsystém GBAS poskytuje informace, které při zpracování v bezchybném přijímači, který používá jakákoliv data GBAS, která by mohla být využívána letadlem, mají za následek netolerovatelnou horizontální relativní chybu polohy bez ohlášení po dobu delší, než je maximální doba do výstrahy. Netolerovatelná horizontální relativní chyba polohy je definována jako chyba, která překračuje jak horizontální úroveň ochrany, tak hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami. 3.6.7.1.2.1.2.1 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 3 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 1, a menší nebo rovná 5,5 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 101. Poznámka: Výše uvedená doba do výstrahy je definována jako doba mezi začátkem netolerovatelné horizontální relativní chyby a přenosem posledního bitu zprávy obsahující data o integritě, která svědčí o tomto stavu. 3.6.7.1.2.2

Úroveň ochrany rizika integrity

3.6.7.1.2.2.1 Úroveň ochrany rizika integrity pozemního podsystému GBAS pro přesné přiblíţení kategorie I -8 a APV musí být menší neţ 5 x 10 / přiblíţení. Poznámka: Úroveň ochrany rizika integrity přesného přiblížení kategorie I a APV je riziko integrity kvůli nezaznamenaným/neodhaleným chybám v poloze spojené s referenčním bodem GBAS větším, než jsou příslušné úrovně ochrany za těchto dvou podmínek:

Dopl. B - 97

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

a) normální podmínky měření definované v ust. 3.6.5.5.1.1; a b) podmínky měření s chybami definované v ust. 3.6.5.5.1.2. 3.6.7.1.2.2.2. Pro pozemní podsystémy GBAS, které zpřesňují polohu, musí být úroveň ochrany rizika -9 integrity menší neţ 10 za hodinu. Poznámka: Úroveň ochrany rizika integrity pozemního systému zpřesňování polohy GBAS je riziko integrity vzniklé vinou nezaznamenaných/neodhalených chyb v poloze spojených s referenčním bodem GBAS větším, než jsou úrovně ochrany systému zpřesňování polohy GBAS za těchto dvou podmínek: a) normální podmínky měření definované v ust. 3.6.5.5.2.1; a b) podmínky měření s chybami definované v ust. 3.6.5.5.2.2. 3.6.7.1.3

Průchodnost

3.6.7.1.3.1 Průchodnost služby pro přesné přiblížení kategorie I a APV. Průchodnost sluţby pozemního -6 podsystému GBAS musí být větší neţ nebo rovna 1 – 8,0 × 10 na 15 sekund. Poznámka: Průchodnost pozemního podsystému GBAS je průměrná pravděpodobnost, že během 15sekundové doby vysílání dat na VKV dojde k přenesení zprávy v toleranci, intenzita pole vysílaných dat na VKV bude ve specifikovaném rozsahu a úrovně ochrany pro přesné přiblížení kategorie I budou nižší než limity výstrahy, včetně změn v konfiguraci, které se objeví kvůli prostorovému segmentu. Tento požadavek na průchodnost služby je celý rozdělen v požadavku na průchodnost signálu v prostoru viz tab. 3.7.2.4-1 Hlavy 3, a proto všechna rizika průchodnosti zahrnutá v tomto požadavku musí být brána v úvahu poskytovatelem pozemního podsystému. 3.6.7.1.3.2

Průchodnost služby určování polohy

Poznámka: Na pozemní podsystémy GBAS zpřesňující polohu mohou být v závislosti na zamýšlených operacích kladeny dodatečné požadavky na průchodnost. 3.6.7.2

Požadavky na funkčnost

3.6.7.2.1

Obecná ustanovení

3.6.7.2.1.1

Rychlost vysílání dat

3.6.7.2.1.1.1 Pozemní podsystém GBAS, který zajišťuje přesné přiblíţení kategorie I nebo APV-II, musí vysílat zprávy typu 1. Pozemní podsystém GBAS, který nezajišťuje přesné přiblíţení kategorie I nebo APV-II, musí vysílat buď zprávy typu 1, nebo typu 101. Pozemní podsystém GBAS nesmí vysílat zprávy obou typů 1 a 101. Poznámka:

Výkladový materiál týkající se používání zpráv typu 101 je uveden v ust. 7.18 Dodatku D.

3.6.7.2.1.1.2

Kaţdý pozemní podsystém GBAS musí vysílat zprávy typu 2.

3.6.7.2.1.1.3 Kaţdý pozemní podsystém GBAS musí vysílat FAS bloky ve zprávách typu 4 pro všechna přesná přiblíţení kategorie I zajišťovaná takovým pozemním podsystémem GBAS. Zajišťuje-li pozemní podsystém GBAS APV a nevysílá-li FAS bloky pro odpovídající přiblíţení, musí vysílat přídavný datový blok 1 ve zprávě typu 2. Poznámka: FAS bloky pro postupy APV mohou být uchovávány v databázi na palubě letadla. Vysílání přídavného datového bloku 1 umožňuje, aby palubní přijímač vybíral pozemní podsystém GBAS, který zabezpečuje postupy přiblížení, v palubní databázi. FAS bloky mohou být též vysílány pro zabezpečení provozu letadel bez palubní databáze. Tyto postupy používají jiná čísla kanálů, jak je popsáno v ust. 7.7 Dodatku D. 3.6.7.2.1.1.4 Pouţívá-li se zpráva typu 5, pozemní podsystém musí vysílat zprávy typu 5, s rychlostí v souladu s tabulkou B-76. Poznámka: Když není standardní 5° maska schopna popsat viditelnost družice ani anténami pozemního podsystému nebo letadlem během konkrétního přiblížení, může být použita zpráva typu 5 k vyslání dodatečných informací letadlu. 3.6.7.2.1.1.5 Rychlosti vysílání dat. Pro všechny typy zpráv, jejichţ vyslání je poţadováno, musí být v kaţdém bodu pokrytí poskytovány zprávy splňující poţadavky na intenzitu pole ust. 3.7.3.5.4.4.1.2 a 3.7.3.5.4.4.2.2 Hlavy 3 a s minimální rychlostí uvedenou v tabulce B-76. Celkové rychlosti vysílání zpráv ze všech anténních systémů pozemního podsystému v kombinaci nesmí překročit maximální rychlosti uvedené v tabulce B-76.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 98

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka: Výkladový materiál týkající se používání vícenásobných anténních systémů je uveden v ust. 7.12.4 Dodatku D.

Tabulka B-76. Rychlosti vysílání dat GBAS na VKV Zpráva typu 1 nebo 101

Minimální rychlost vysílání

Maximální rychlost vysílání

Pro kaţdý typ měření: Všechny bloky měření jednou za Pro kaţdý typ měření: Všechny bloky rámec (poznámka) měření jednou za slot

2

Jednou za 20 po sobě jdoucích rámců

Jednou za rámec

4

Všechny bloky FAS jednou za 20 po sobě jdoucích rámců

Všechny bloky FAS jednou za rámec

5

Všechny působící zdroje jednou za 20 po sobě jdoucích Všechny působící zdroje jednou za 5 rámců po sobě jdoucích rámců

Poznámka: Jedna nebo dvě zprávy typu 1 nebo typu 101, jsou spojeny použitím indikátoru doplňkové zprávy popsaného v ust. 3.6.4.2. 3.6.7.2.1.2 Identifikátor bloku zprávy (MBI). MBI je nastaven buď na normální, nebo testovací podle kódování uvedeného v ust. 3.6.3.4.1. 3.6.7.2.1.3

Ověření VDB

Poznámka:

Tato část je vyhrazena pro vyvíjené schopnosti v závislosti na budoucích ověřovacích funkcích.

3.6.7.2.2

Korekce pseudovzdálenosti

3.6.7.2.2.1 Čekání zprávy. Čas mezi časem indikovaným modifikovaným číslem Z a posledním bitem vysílané zprávy typu 1 nebo typu 101 nesmí přesahovat 0,5 sekundy. 3.6.7.2.2.2 Nízkofrekvenční data. Kromě doby, kdy se mění efemeridy, musí být uspořádání prvního zdroje určování vzdálenosti pomocí základního uskupení druţic ve zprávě takové, ţe parametr dekorelace efemeridy, CRC efemeridy a doba dostupnosti zdroje jsou pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic vysílány nejméně jednou za 10 sekund. Během změny efemerid musí být první zdroj určování vzdálenosti zařazen tak, ţe parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid a doba dostupnosti zdroje pro kaţdé základní uskupení druţic je přenesena nejméně jednou za 27 sekund. Kdyţ jsou přijaty nové efemeridy ze zdroje měření základního uskupení druţic, pouţije pozemní podsystém předchozí efemeridy z této druţice, dokud nejsou spojitě přijaty nové efemeridy za dobu nejméně dvou minut, ale přenos k novým efemeridám musí proběhnout před uplynutím tří minut. Během této změny, pouţitím nových efemerid pro daný zdroj určování vzdálenosti, vysílá pozemní podsystém nové efemeridy CRC pro všechny případy tohoto zdroje nízkou frekvencí informaci zprávy typu 1 nebo typu 101 v dalších třech po sobě následujících rámcích. Pozemní stanice pokračuje ve vysílání dat pro daný zdroj určování vzdálenosti, odpovídajících předešlým efemeridám, dokud není přenesen nový CRC efemerid nízkofrekvenčními daty zprávy typu 1 nebo typu 101 (viz poznámka). Pokud se změní CRC efemerid, ale nezmění se IOD, pozemní podsystém povaţuje zdroj určování vzdálenosti za neplatný. Poznámka: Zpoždění před vysláním efemerid poskytuje letadlovým podsystémům dostatek času pro sběr nových dat efemerid. 3.6.7.2.2.2.1 Parametr dekorelace efemerid a CRC efemerid pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic by měl být vysílán tak často, jak je to moţné. 3.6.7.2.2.3 Vysílání korekce pseudovzdálenosti. Kaţdá vysílaná korekce pseudovzdálenosti musí být určena kombinací korekce pseudovzdálenosti odhadnuté pro příslušný zdroj určování vzdálenosti vypočítané kaţdým referenčním přijímačem. Měření pouţitá v této kombinaci pro kaţdou druţici jsou získána ze stejných efemerid. Korekce je zaloţena na vyhlazených měřeních kódu pseudovzdálenosti pro kaţdou druţici, pouţitím měření nosné z vyhlazovacího filtru podle ust. 3.6.5.1. 3.6.7.2.2.4 Parametry integrity vysílaného signálu v prostoru. Pozemní podsystém musí poskytovat parametry σpr_gnd a B pro kaţdou korekci pseudovzdálenosti ve zprávě typu 1 tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany integrity rizika definované v ust. 3.6.7.1.2.2. Pozemní podsystém musí poskytovat σpr_gnd a v případě potřeby parametry B pro kaţdou korekci pseudovzdálenosti ve zprávě typu 101 tak, aby byly splněny poţadavky na integritu úrovně ochrany definované v ust. 3.6.7.1.2.2. Poznámka: Vysílání parametrů B je pro zprávy typu 101 volitelné. Výkladový materiál týkající se parametrů B ve zprávách typu 101 je uveden v ust. 7.5.11 Dodatku D. 3.6.7.2.2.5 Měření referenčního přijímače by měla být monitorována. Chybná měření nebo selhání referenčního přijímače by neměla být pouţívána k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti.

Dopl. B - 99

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.7.2.2.6 Opakované vysílání zprávy typu 1 nebo typu 101. Pro daný druh měření a uvnitř daného rámce musí mít všechna vysílání zpráv typu 1 nebo typu 101 nebo spojených párů ze všech vysílacích stanic GBAS, které sdílejí společnou identifikaci GBAS, identický datový obsah. 3.6.7.2.2.7 Zdroj dat. Pozemní stanice GBAS musí nastavit pole IOD v kaţdém bloku zdroje měření pseudovzdálenosti na hodnotu IOD přijatou ze zdroje určování pseudovzdálenosti, který odpovídá efemeridám pouţitým pro výpočet korekce pseudovzdálenosti. 3.6.7.2.2.8 Aplikace modelů chyb signálu. Ionosférické a troposférické korekce nesmí být aplikovány na pseudovzdálenosti pouţívané k výpočtu korekce pseudovzdálenosti (PRC). 3.6.7.2.2.9 Spojený pár zpráv typu 1 nebo typu 101. Pokud je vyslán spojený pár zpráv typu 1 nebo typu 101, pak: a) obě zprávy musí mít stejné modifikované číslo Z; b) minimální počet korekcí pseudovzdálenosti v kaţdé zprávě musí být jedna; c) blok měření pro danou druţici nesmí být vysílán ve spojeném páru zpráv více neţ jednou; d) zprávy musí být vysílány v různých časových slotech; a e) uspořádání hodnot B v obou zprávách musí být stejné. 3.6.7.2.2.10 Aktualizace modifikovaného čísla Z. Modifikované číslo Z pro zprávy typu 1 nebo typu 101 daného typu měření musí předcházet kaţdý rámec. 3.6.7.2.2.11

Parametry dekorelace efemerid

3.6.7.2.2.11.1 Přesné přiblížení kategorie I a APV. Pozemní podsystémy, které vysílají přídavný datový blok 1 ve zprávě typu 2, musí vysílat parametr dekorelace efemerid pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic tak, aby byl splněn poţadavek integrity rizika pozemního podsystému, uvedený v ust. 3.6.7.1.2.1.1. 3.6.7.2.2.11.2 Pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Pozemní podsystémy, které poskytují zpřesnění polohy v rámci GBAS, musí vysílat parametr dekorelace efemerid pro kaţdý zdroj určování polohy základního uskupení druţic tak, aby byl splněn poţadavek integrity rizika pozemních podsystémů uvedený v ust. 3.6.7.1.2.1.2. 3.6.7.2.3

Data vztahující se na GBAS

3.6.7.2.3.1 Parametry troposférického zpoždění. Pozemní podsystém musí vysílat index lomu, měřítko výšky a neurčitost indexu lomu ve zprávě typu 2 tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany rizika integrity definované v ust. 3.6.7.1.2.2. 3.6.7.2.3.2 Indikace GCID. Pokud pozemní stanice vyhovuje poţadavkům ust. 3.6.7.1.2.1.1., 3.6.7.1.2.2.1 a 3.6.7.1.3.1, GCID musí být nastaveno na 1, jinak musí být nastaveno na 7. 3.6.7.2.3.3 Přesnost fázového středu referenční antény GBAS. Pro kaţdý referenční bod GBAS musí být chyba fázového středu referenční antény méně neţ 8 cm, vztaţeno k referenčnímu bodu GBAS. 3.6.7.2.3.4 Chyba zaměření referenčního bodu GBAS. Chyba zaměření referenčního bodu GBAS vztaţeného k WGS-84 by měla být menší neţ 0,25 m vertikálně a 1,0 m horizontálně. Poznámka:

Podkladový materiál je uveden v ust. 7.16 Dodatku D.

3.6.7.2.3.5 Parametr odhadu ionosférické neurčitosti. Pozemní podsystém musí vysílat parametr postupného ionosférického zpoţdění zprávou typu 2 tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany rizika integrity definované v ust. 3.6.7.1.2.2. 3.6.7.2.3.6 Pozemní podsystémy poskytující zpřesnění polohy v rámci systému GBAS musí vysílat parametry hranice chyb způsobených efemeridami v přídavném datovém bloku 1 ve zprávě typu 2. 3.6.7.2.3.7 Všechny pozemní podsystémy by měly vysílat parametry hranice chyb způsobených efemeridami v přídavném datovém bloku 1 ve zprávě typu 2. 3.6.7.2.3.8 Pro pozemní podsystémy, které vysílají přídavný datový blok 1 ve zprávě typu 2, platí následující poţadavky: 3.6.7.2.3.8.1 Maximální dosah. Pozemní podsystémy musí poskytovat vzdálenost (Dmax) od referenčního bodu GBAS, která definuje prostor, v jehoţ rámci jsou splněny poţadavky na integritu rizika pozemního podsystému (definovaného v ust. 3.6.7.1.2.1) a na úroveň ochrany rizika integrity (definovanou v ust. 3.6.7.1.2.2).

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 100

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.7.2.3.8.2 Parametry nezdařené detekce efemerid. Pozemní systémy musí vysílat parametry nezdařené detekce efemerid pro kaţdé základní uskupení druţic tak, aby byly splněny poţadavky na riziko integrity pozemního podsystému, uvedené v ust. 3.6.7.1.2.1. 3.6.7.2.3.8.3 Indikace pozemního systému zpřesnění polohy GBAS. Pokud pozemní podsystém nesplňuje poţadavky uvedené v ust. 3.6.7.1.2.1.2 a 3.6.7.1.2.2.2, pak tento pozemní systém musí udávat pomocí parametru RSDS, ţe neprovádí zpřesnění polohy v rámci systému GBAS. 3.6.7.2.3.9 Jsou-li vysílaná data na VKV v rámci provozní oblasti GRAS přenášena na více neţ jednom kmitočtu, kaţdá vysílací stanice GBAS v rámci pozemního podsystému GRAS musí vysílat přídavné datové bloky 1 a 2. 3.6.7.2.3.9.1 Vysílaná data na VKV by měla obsahovat parametry přídavného datového bloku 2 pro identifikaci čísla kanálu a umístění sousedních a blízkých vysílacích stanic GBAS v rámci pozemního podsystému GRAS. Poznámka. Toto usnadní přechod od jedné vysílací stanice GBAS k dalším vysílacím stanicím GBAS v pozemním podsystému GRAS. 3.6.7.2.4

Data úseku konečného přiblížení

3.6.7.2.4.1 Přesnost bodů dat FAS. Relativní chyba zaměření mezi body dat FAS a referenčním bodem GBAS musí být niţší neţ 0,25 m vertikálně a 0,40 m horizontálně.

3.6.7.2.4.2 CRC úseku konečného přiblíţení by měl být přidělen na dobu výpočtu vytváření procedury a uchován jako nedílná část datového bloku FAS od tohoto okamţiku dále. 3.6.7.2.4.3 GBAS by měl být schopen nastavit FASVAL a FASLAL pro jakýkoli datový blok FAS na „1111 1111― k omezení přiblíţení pouze na stranové nebo k indikaci, ţe přiblíţení nesmí být pouţito. 3.6.7.2.5

Předpokládaná dostupnost dat zdroje určování vzdálenosti

Poznámka: Dostupnost dat zdroje určování vzdálenosti je volitelná pro kategorii I a APV a může být požadována pro možné budoucí činnosti. 3.6.7.2.6 Monitorování integrity pro GNSS zdroje určování vzdálenosti. Pozemní podsystém musí monitorovat signály druţic z důvodu detekce podmínek, které mohou mít za následek nesprávnou činnost diferenčního zpracování pro letadlové přijímače vyhovující sledování dle omezení v ust. 8.11 Dodatku D. Pozemní podsystém musí pouţívat nejvyšší vrchol korelace ve všech přijímačích pouţívaných ke generování korekcí pseudovzdálenosti. Čas monitorování k výstraze musí vyhovovat ust. 3.6.7.1.2. Monitorování musí mít nastaveno σpr_gnd na bitový vzorec „1111 1111― pro druţici nebo vyloučit druţici ze zpráv typu 1 nebo typu 101. Pozemní podsystém také detekuje podmínky, které způsobují více neţ jedno nulové překročení pro letadlové přijímače, a které pouţívají předčasně-pozdní funkci diskriminátoru, jak je popsáno v ust. 8.11 Dodatku D. 3.6.7.3

Monitorování

3.6.7.3.1

Monitorování VF

3.6.7.3.1.1 Monitorování vysílání dat na VKV. Přenosy vysílaných dat musí být monitorovány. Přenos dat musí být zastaven v rozsahu 0,5 sekund v případě neustálého nesouladu v průběhu jakýchkoliv 3 sekund mezi přenesenými aplikačními daty a aplikačními daty odvozenými nebo uloţenými monitorovacím systémem před přenosem. 3.6.7.3.1.2 Monitorování slotů TDMA. Riziko, ţe pozemní zařízení přenese signál v nepřiděleném slotu a selţe při detekci výpadku přenosu slotu, který přesáhne povolené v ust. 3.6.2.6, v rozsahu 1 sekundy, musí být -7 menší neţ 1x10 v jakémkoli 30sekundovém intervalu. Pokud je detekován výpadek přenosu slotu, pozemní zařízení musí ukončit vysílání všech datových přenosů do 0,5 sekundy. 3.6.7.3.1.3 Monitorování výkonu přenašeče VDB. Pravděpodobnost, ţe horizontálně nebo elipticky polarizovaný výkon přenášených signálů vzroste o více neţ 3 dB od nominálního výkonu na více neţ 1 sekundu, –7 musí být menší neţ 2,0 x 10 v jakémkoli 30sekundovém intervalu. Poznámka:

Vertikální složka je monitorována pouze pro vybavení GBAS/E.

Dopl. B - 101

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I 3.6.7.3.2

DOPLNĚK B

Monitorování dat

3.6.7.3.2.1 Monitorování kvality vysílání. Monitorování pozemního podsystému musí vyhovovat poţadavkům na dobu do výstrahy daným v ust. 3.6.7.1.2.1. Systém monitorování musí být jedním z následujících: a) vysíláním zpráv typu 1 nebo typu 101 bez bloků měření; b) vysíláním zpráv typu 1 s polem σpr_gnd,i nastaveným na indikaci neplatného zdroje určování vzdálenosti pro všechny zdroje určování vzdálenosti obsaţené v dříve přeneseném rámci; c) ukončením vysílání dat. Poznámka: Systémy monitorování (a) a (b) výše jsou upřednostňovány před (c), pokud daný způsob selhání takovou odpověď dovoluje, protože systémy (a) a (b) mají typicky zmenšenou dobu signálu v prostoru do výstrahy. 3.6.7.4

Požadavky na funkčnost pro ověřovací protokoly

3.6.7.4.1

Požadavky na funkčnost pro pozemní podsystémy, které podporují ověřování

3.6.7.4.1.1 Pozemní systém musí vysílat přídavný datový blok 4 se zprávou typu 2 s polem definice skupiny slotů kódované tak, aby bylo patrné, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici. 3.6.7.4.1.2 Pozemní podsystém musí vysílat kaţdou zprávu typu 2 ve slotu, který odpovídá kódování SSID pro pozemní podsystémy. Slot A je symbolizován SSID=0, B je symbolizován 1, C je symbolizován 2, a H je symbolizován 7. 3.6.7.4.1.3 Přidělené obsazení slotu. Pozemní podsystém musí vysílat zprávy tak, ţe 87 procent nebo více kaţdého přiděleného slotu je obsazeno. Je-li to nezbytné, budou v kterémkoli přiděleném časovém slotu k vyplnění nevyuţitého prostoru pouţity zprávy typu 3. 3.6.7.4.1.4 Kódování identifikátoru referenční dráhy. Kaţdý identifikátor referenční dráhy začleněný v kaţdém vysílání datového bloku úseku konečného přiblíţení pozemní stanicí prostřednictvím zpráv typu 4 musí mít první písmeno zvoleno tak, aby indikovalo SSID pozemní stanice v souladu s následujícím kódováním. Kódování:

A = SSID rovno 0 X = SSID rovno 1 Z = SSID rovno 2 J = SSID rovno 3 C = SSID rovno 4 V = SSID rovno 5 P = SSID rovno 6 T = SSID rovno 7

3.6.7.4.2

Požadavky na funkčnost pro pozemní podsystémy, které nepodporují ověřování

3.6.7.4.2.1 Kódování indikátoru referenční dráhy. Znaky v této sadě: {A X Z J C V P T} nesmí být pouţity jako první znak identifikátoru referenční dráhy začleněného v kterémkoli vysílání bloku FAS pozemní stanicí prostřednictvím zpráv typu 4. 3.6.8

Letadlové prvky

3.6.8.1 Přijímač GNSS. Přijímač GNSS schopný přijímat a zpracovávat signál GBAS musí zpracovávat signály GBAS podle poţadavků specifikovaných v této části, stejně jako poţadavků v ust. 3.1.3.1 a/nebo ust. 3.2.3.1 a/nebo ust. 3.5.8.1. 3.6.8.2

Požadavky na charakteristiky

3.6.8.2.1

Přesnost letadlového přijímače GBAS

3.6.8.2.1.1 Střední kvadratická hodnota (RMS) celkového příspěvku letadlového přijímače k chybě pro GPS a GLONASS je:

RMSpr _ air n   a 0  a1  e n

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 102

0 

DOPLNĚK B kde:

PŘEDPIS L 10/I

n

= n-tý zdroj určování vzdálenosti;

θn

= elevační úhel pro n-tý zdroj určování vzdálenosti; a

a 0, a 1 a θ 0

= definováno v tabulce B-77 pro GPS a B-78 pro GLONASS.

3.6.8.2.1.2 RMS celkového příspěvku letadlového přijímače k chybě pro druţice SBAS je definována v ust. 3.5.8.2.1 pro kaţdé z definovaných označení přesnosti letadel. Poznámka: draku letadla.

Příspěvek letadlového přijímače nezahrnuje chybu měření způsobenou vícecestným šířením od

Tabulka B-77. Požadavky přesnosti letadlového přijímače GPS Označení přesnosti letadla

n (stupně)

a0 (metry)

a1 (metry)

0 (stupně)

A

5

0,15

0,43

6,9

B

5

0,11

0,13

4

Tabulka B-78. Požadavky přesnosti letadlového přijímače GLONASS

3.6.8.2.2

Označení přesnosti letadla

n (stupně)

a0 (metry)

a1 (metry)

0 (stupně)

A

5

0,39

0,9

5,7

B

5

0,105

0,25

5,5

Charakteristiky přijímače dat vysílaných na VKV

3.6.8.2.2.1 Ladicí rozsah vysílání na VKV. VKV přijímač dat musí být schopen ladění kmitočtů v rozsahu od 108,000 do 117,975 MHz s přírůstkem po 25 kHz. 3.6.8.2.2.2 Rozsah zachycení vysílání na VKV. VKV přijímač dat musí být schopen zachytit a udrţet sledování signálu v rozsahu ±418 Hz nominálního přiděleného kmitočtu. Poznámka: Stabilita kmitočtu pozemního podsystému GBAS a nejhoršího případu Dopplerova posuvu způsobeného pohybem letounu jsou vyjádřeny ve výše uvedených požadavcích. Dynamický rozsah automatického dolaďování kmitočtu (AFC) by měl také zahrnovat chybu stability kmitočtu letadlového VKV přijímače dat. 3.6.8.2.2.3 Citlivost při vysílání dat na VKV, dynamický rozsah a četnost selhání zpráv. VKV přijímač dat musí dosahovat četnosti selhání zpráv (MFR) menší neţ nebo rovné jedné chybné zprávě za 1000 zpráv plné délky (222 bytů), při provozu v rozsahu od –87 dBm do –1 dBm za předpokladu, ţe průměrný výkon přijatého signálu mezi následnými přenosovými bloky v daném časovém slotu nepřekročí 40 dB. Chybné zprávy zahrnují ztráty způsobené systémem VKV přijímače dat nebo takové, které neprojdou CRC po aplikaci dopředné opravy chyb (FEC). Poznámka: Letadlová přijímací anténa VKV může být horizontálně nebo vertikálně polarizovaná. Kvůli rozdílu mezi intenzitou pole horizontálně a vertikálně polarizovaných složek vysílaného signálu jsou celkové realizační ztráty letadla limitovány 15 dB pro horizontálně polarizované přijímací antény a 11 dB pro vertikálně polarizované přijímací antény. 3.6.8.2.2.4 Dekódovaní časového slotu dat vysílaných na VKV. VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky ust. 3.6.8.2.2.3 pro všechny zprávy typu 1, 2 a 4 z vybraného pozemního podsystému GBAS. Tyto poţadavky je nutno splnit v přítomnosti jiných přenosů GBAS v kterémkoliv a ve všech časových slotech zohledňujících úrovně uvedené v ust. 3.6.8.2.2.5.1 b). Poznámka: Ostatní přenosy GBAS mohou obsahovat: a) jiné zprávy než typu 1, 2 a 4 se stejným SSID; a b) zprávy s odlišným SSID. 3.6.8.2.2.4.1 Dekódování zpráv typu 101. Přijímač dat vysílaných na VKV schopný přijímat zprávy typu 101 musí splňovat poţadavky ust. 3.6.8.2.2.3 pro všechny zprávy typu 101 ze zvoleného pozemního podsystému GBAS. Tyto poţadavky musí být splněny v přítomnosti vysílání jiných GBAS ve kterémkoliv a ve všech časových slotech při respektování úrovní dle ust. 3.6.8.2.2.5.1 b).

Dopl. B - 103

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I 3.6.8.2.2.5

DOPLNĚK B

Potlačení stejného kanálu

3.6.8.2.2.5.1 Vysílání dat na VKV jako nežádoucí zdroj signálu. VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti neţádoucího signálu na stejném kanálu vysílání dat na VKV, kterému je: a) přidělen stejný časový slot (sloty) a je 26 dB pod poţadovaným výkonem signálu vysílaného na VKV nebo níţe; a b) přidělen jiný časový slot (sloty) a jehoţ výkon je aţ 15 dBm na vstupu přijímače. 3.6.8.2.2.5.2 VOR jako nežádoucí signál. VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti neţádoucího signálu na stejném VOR kanálu, který je 26 dB pod poţadovaným výkonem signálu vysílání dat na VKV. 3.6.8.2.2.6

Potlačení sousedního kanálu

3.6.8.2.2.6.1 První sousední 25kHz kanály (±25 kHz). VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti současně přenášeného neţádoucího signálu posunutého o 25 kHz na jednu nebo druhou stranu od poţadovaného kanálu, který je buď: a) 18 dB nad poţadovaným výkonem signálu, v případě ţe, neţádoucím signálem je jiné vysílání dat na VKV přiřazené stejnému časovému slotu (slotům); nebo b) výkonově stejný v případě, ţe neţádoucím signálem je VOR. 3.6.8.2.2.6.2 Druhé sousední 25kHz kanály (±50 kHz). VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti přenášeného neţádoucího signálu posunutého o 50 kHz na jednu nebo druhou stranu od poţadovaného kanálu, který je buď: a) 43 dB nad poţadovaným výkonem signálu v případě, ţe neţádoucím signálem je jiný zdroj vysílání dat na VKV přiřazený stejnému časovému slotu (slotům); nebo b) 34 dB nad poţadovaným výkonem signálu v případě, ţe neţádoucím signálem je VOR. 3.6.8.2.2.6.3 Třetí a další přiléhající 25kHz kanály (±75 kHz nebo více). VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti současně přenášeného neţádoucího signálu posunutého o 75 kHz nebo více na jednu nebo druhou stranu od poţadovaného kanálu, který je buď: a) 46 dB nad poţadovaným výkonem signálu v případě, ţe neţádoucím signálem je jiný zdroj vysílání dat na VKV přidělený stejnému časovému slotu (slotům); nebo b) 46 dB nad poţadovaným výkonem signálu v případě, ţe neţádoucím signálem je VOR. 3.6.8.2.2.7 Potlačení mimokanálových signálů ze zdrojů uvnitř pásma 108,000 – 117,975 MHz. Při přítomnosti VKV signálu vysílání dat mimo kanál nesmí VKV přijímač dat poskytovat data z neţádoucího signálu vysílání dat na VKV na jakémkoli přiděleném kanálu. 3.6.8.2.2.8

Potlačení signálů ze zdrojů mimo pásmo 108, 000 – 117, 975 MHz

3.6.8.2.2.8.1 Odolnost vůči interferenci vysílání dat na VKV. VKV přijímač dat musí vyhovovat poţadavkům specifikovaným v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti jednoho nebo více signálů, které mají kmitočet a celkovou úroveň interference specifikované v tabulce B-79. Tabulka B-79. Maximální úrovně nežádoucích signálů

Poznámka 1: vztah.

13.11.2014 Změna č. 89

Kmitočet

Maximální úroveň nežádoucího signálu na vstupu přijímače (dBm)

50 kHz aţ 88 MHz

–13

88 MHz aţ 107,900 MHz

(viz ust. 3.6.8.2.2.8.2)

108,000 MHz aţ 117,975 MHz

vyloučeno

118,000 MHz

–44

118,025 MHz

–41

118,050 MHz aţ 1660,5 MHz

–13

Mezi jednotlivými sousedními body, které jsou označeny výše uvedenými kmitočty, je lineární

Dopl. B - 104

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka 2: Tyto požadavky na odolnost vůči interferenci nemusí být adekvátní k zajištění kompatibility mezi VKV přijímačem dat a VKV komunikačními systémy, zvláště pro letadla, která používají vertikálně polarizovanou složku vysílání dat na VKV. Bez koordinace mezi přidělením kmitočtů COM a NAV nebo bez ohledu na střežené pásmo v horním konci pásma 112 – 117,975 MHz, maximální úrovně stanovené na nejnižší kanály COM VKV (118,000, 118,00833, 118,01666, 118,025, 118,03333, 118,04166, 118,05) mohou být překročeny na vstupu přijímačů VDB. V tomto případě bude muset být pomocí nějakých prostředků provedeno oslabení signálů COM na vstupu přijímačů VDB (např. oddělení antény). Konečná kompatibilita musí být zajištěna při instalaci zařízení na letadlo. 3.6.8.2.2.8.2 Snížení citlivosti. VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti vysílaných signálů FM VKV s úrovněmi signálů uvedenými v tabulkách B-80 a B-81. Tabulka B-80. Požadavky na snížení citlivosti podle kmitočtu a výkonu pro kmitočty VDB od 108,025 do 111,975 MHz

Poznámka 1: vztah.

Kmitočet

Maximální úroveň nežádoucích signálů na vstupu přijímače (dBm)

88 MHz  f  102 MHz

15

104 MHz

10

106 MHz

5

107,9 MHz

–10


Poznámka 2: Požadavky na snížení citlivosti neplatí pro nosné FM nad 107,7 MHz a kanály VDB na 108,025 nebo 108,050 MHz. Viz Dodatek D, ust. 7.2.1.2.2.

Tabulka B-81. Požadavky na snížení citlivosti podle kmitočtu a výkonu pro kmitočty VDB od 112,000 do 117,975

Poznámka: vztah.

Kmitočet

Maximální úroveň nežádoucích signálů na vstupu přijímače (dBm)

88 MHz  f  104 MHz

15

106 MHz

10

107 MHz

5

107,9 MHz

0


3.6.8.2.2.8.3 Odolnost vysílání dat na VKV vůči intermodulacím FM vysílání. VKV přijímač dat musí splňovat poţadavky specifikované v ust. 3.6.8.2.2.3 za přítomnosti interference intermodulačních produktů ze dvou signálů třetího řádu dvou vysílaných signálů VKV FM majících úrovně v souladu s následujícím: 2 N1 + N2 + 72  0 pro zvukově vysílané signály VKV FM v rozsahu 107,7 – 108,0 MHz a



2 N1 + N2 + 3  24  20 log



f   0 0,4 

pro zvukově vysílané signály VKV FM pod 107,7 MHz kde kmitočty dvou zvukově vysílaných signálů VKV FM vydávají u přijímače dvojitý signál, produkt intermodulace třetího řádu na poţadovaném kmitočtu VKV. N1 a N2 jsou úrovně (dBm) dvou zvukově vysílaných signálů VKV FM na vstupu VKV přijímače vysílaných dat. Ţádná z úrovní nesmí překročit kritéria o sníţení citlivosti uvedené v ust. 3.6.8.2.2.8.2.

f = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet N1, zvukově vysílaný signál VKV FM bliţší 108,1 MHz.

Dopl. B - 105

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Poznámka: Požadavky na odolnost vůči intermodulaci FM se netýkají VKV kanálu na vysílání dat provozovaného na kmitočtech pod 108,1 MHz, protože tyto kmitočty nejsou zamýšleny pro obecné přiřazování. Další informace jsou uvedeny v Dodatku D, ust. 7.2.1.2. 3.6.8.3

Funkční požadavky na letadlo

3.6.8.3.1

Podmínky pro použití dat

3.6.8.3.1.1

Přijímač pouţívá data ze zprávy GBAS pouze v případě, ţe CRC této zprávy bylo ověřeno.

3.6.8.3.1.2 Přijímač pouţívá data ze zprávy jen v případě, ţe identifikátor bloku zprávy (MBI) je nastaven na „1010 1010―. 3.6.8.3.1.2.1 Schopnost zpracování zpráv GBAS. Přijímač GBAS musí zpracovávat minimálně typy zpráv v souladu s tabulkou B-82. 3.6.8.3.1.2.2 Palubní zpracování pro vyvíjené schopnosti Poznámka: Byla provedena opatření, která umožňují budoucí rozšíření standardů GBAS podporujících nové schopnosti. Mohou být definovány nové typy zpráv, nové přídavné datové bloky zpráv typu 2 a nové datové bloky definující referenční dráhy pro začlenění do zpráv typu 4. Pro usnadnění těchto budoucích rozšíření by mělo být veškeré vybavení navrženo tak, aby vhodně ignorovalo všechny typy dat, které nejsou rozpoznány. 3.6.8.3.1.2.2.1 Zpracování zpráv neznámých typů. Existence zpráv neznámých palubnímu přijímači nesmí zamezovat správnému zpracování poţadovaných zpráv. 3.6.8.3.1.2.2.2 Zpracování neznámých rozšířených datových bloků typu 2. Existence rozšířených datových bloků zpráv typu 2 neznámých palubnímu přijímači nesmí zamezovat správnému zpracování poţadovaných zpráv. 3.6.8.3.1.2.2.3 Zpracování neznámých datových bloků typu 4. Existence datových bloků zpráv typu 4 neznámých palubnímu přijímači nesmí zamezovat správnému zpracování poţadovaných zpráv. Poznámka: Zatímco stávající SARPs zahrnují pouze jednu definici datového bloku pro začlenění do zprávy typu 4, budoucí standardy GBAS mohou zahrnovat jiné definice referenční dráhy. Tabulka B-82. Zpracovávání typů zpráv palubním vybavením Navrhovaná výkonnost palubního vybavení

Minimálně zpracovávané typy zpráv

APV-I

MT 1 nebo 101, MT 2 (včetně ADB 1 a 2, jsou-li poskytovány)

APV-II

MT 1, MT 2 (včetně ADB 1 a 2, jsou-li poskytovány), MT 4

Kategorie I

MT 1, MT 2 (včetně ADB 1, jsou-li poskytovány), MT 4

3.6.8.3.1.3 Přijímač musí pouţívat pouze bloky měření zdroje určování vzdálenosti s odpovídajícím modifikovaným číslem Z. 3.6.8.3.1.4 Pokud pozemní podsystém vysílá Dmax, přijímač aplikuje korekce pseudovzdálenosti pouze v případě, ţe vzdálenost k referenčnímu bodu GBAS je menší neţ Dmax. 3.6.8.3.1.5 Přijímač poţaduje korekce pseudovzdálenosti pouze od poslední obdrţené sady korekcí pro daný typ měření. Pokud počet polí měření v posledních přijatých zprávách typu 1 nebo typu 101 indikuje, ţe zde nejsou ţádné bloky měření, nepoţaduje přijímač pro daný typ měření korekce GBAS. 3.6.8.3.1.6 Přijímač musí vyloučit z řešení diferenční navigace jakékoli zdroje určování vzdálenosti, pro které je σpr_gnd nastaveno na vzorek bitů „1111 1111―. 3.6.8.3.1.7 Přijímač pouţije zdroj měření vzdálenosti při řešení diferenční navigace pouze tehdy, není-li doba pouţitelnosti, indikovaná modifikovaným číslem Z ve zprávě typu 1 nebo typu 101 obsahující parametr dekorelace efemerid pro daný zdroj měření vzdálenosti, starší neţ 120 sekund. 3.6.8.3.1.8

Podmínky pro použití dat na podporu přesného přiblížení kategorie I a APV

3.6.8.3.1.8.1 Během konečných fází přiblíţení kategorie I nebo APV musí přijímač pouţívat pouze bloky ze zpráv typu 1 nebo typu 101, které obdrţel v posledních 3,5 sekundách.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 106

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.8.3.1.8.2 Přijímač pouţije data zprávy z pozemního podsystému GBAS určená pro navádění na přesné přiblíţení kategorie I nebo APV pouze v případě, kdy GCID indikuje 1, 2, 3 nebo 4 před započetím konečných fází přiblíţení na přistání. 3.6.8.3.1.8.3

Přijímač musí ignorovat jakékoliv změny GCID během konečných fázích přesného přiblíţení.

3.6.8.3.1.8.4 Přijímač nesmí provádět vertikální vedení na přiblíţení zaloţené na konkrétním datovém bloku FAS vysílaném ve zprávě typu 4, pokud je FASVAL přijatý před zahájením závěrečných fází přiblíţení nastaven na „1111 1111―. 3.6.8.3.1.8.5 Přijímač nesmí provádět vedení na přiblíţení na přistání zaloţené na konkrétním datovém bloku FAS vysílaném ve zprávě typu 4, pokud je FASLAL přijatý před zahájením závěrečných fází přiblíţení nastaven na „1111 1111―. 3.6.8.3.1.8.6 Změny hodnot dat FASLAL a FASVAL vysílaných ve zprávě typu 4 během závěrečných fází přiblíţení musí být přijímačem ignorovány. 3.6.8.3.1.8.7

Přijímač pouţije data FAS, jen pokud byl CRC pro tato data FAS ověřen.

3.6.8.3.1.8.8 Přijímač pouţije pouze zprávy, u nichţ GBAS ID (v záhlaví bloku zpráv) odpovídá GBAS ID v záhlaví zpráv typu 4, který obsahuje vybraná data FAS nebo zprávy typu 2, která obsahuje zvolené RSDS. 3.6.8.3.1.8.9

Používání dat FAS

3.6.8.3.1.8.9.1

Pro určení FAS pro přesné přiblíţení musí přijímač pouţívat zprávy typu 4.

3.6.8.3.1.8.9.2 Pro určení FAS pro APV ve spojení s číslem kanálu mezi 20 001 aţ 39 999 musí přijímač pouţívat zprávy typu 4. 3.6.8.3.1.8.9.3 Pro APV ve spojení s číslem kanálu mezi 40 000 aţ 99 999 musí přijímač pouţívat FAS uloţené v palubní databázi. 3.6.8.3.1.8.10 Jestliţe pozemní podsystém GBAS nevysílá zprávy typu 4 a vybraná data FAS jsou přijímači k dispozici z palubní databáze, přijímač musí pouţívat jen zprávy ze zamýšleného pozemního podsystému GBAS. 3.6.8.3.1.9 polohy GBAS

Podmínky pro použití dat potřebných k poskytování služeb pozemního systému zpřesňování

3.6.8.3.1.9.1 7,5 sekund.

Přijímač musí pouţívat jen ty bloky měření ze zpráv typu 1, které byly přijaty během posledních

3.6.8.3.1.9.2 Přijímač musí pouţívat pouze bloky měření ze zpráv typu 101, které byly přijaty během posledních 5 sekund. 3.6.8.3.1.9.3 Přijímač pouţije data zprávy pouze v případě, pokud byla přijata zpráva typu 2 obsahující přídavný datový blok 1 a RSDS parametr v tomto bloku indikuje, ţe sluţby pozemního systému zpřesňování polohy GBAS jsou poskytovány. 3.6.8.3.1.9.4 Přijímač pouţije pouze zprávy, kde se GBAS ID (v záhlaví bloku zpráv) shoduje s GBAS ID uvedeném v záhlaví pouţité zprávy typu 2, která obsahuje zvolenou RSDS. 3.6.8.3.2

Integrita

3.6.8.3.2.1 Omezení chyb letadla. Přijímač musí pro kaţdou druţici pouţitou v řešení navigace vypočítat σreceiver tak, ţe normální příspěvek s nulovou střední hodnotou a standardní odchylkou rovnou σ receiver omezí příspěvek přijímače opravené pseudovzdálenosti následovně: 

y

y

 f x dx  Q   pro všechny   0

a

y

y

 f 

x dx



y y  Q  pro všechny  0  

kde: f(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti residuální chyby letadlové pseudovzdálenosti; a

Dopl. B - 107

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

Qx  

1 2



e



DOPLNĚK B t2 2

dt

x

3.6.8.3.2.2 Použití parametrů integrity GBAS. Letadlový prvek musí vypočítat a pouţít vertikální, stranové a horizontální úrovně ochrany, popsané v ust. 3.6.5.5, pouţitím parametrů vysílaných GBAS σ pr_gnd, σN, h0, σvert_iono_gradient a B, stejně jako parametr σpr_air. Pokud je parametr Bi,j nastaven na kombinaci bitů „1000 0000―, která indikuje, ţe toto měření není dostupné, letadlový segment předpokládá, ţe B i,j má hodnotu nula. Pro přesné přiblíţení kategorie I a APV letadlo ověřuje, ţe vypočítané vertikální a stranové úrovně ochrany jsou menší neţ odpovídající vertikální a stranové limity výstrahy, definované v ust. 3.6.5.6. 3.6.8.3.3

Použití dat efemerid družice

3.6.8.3.3.1 Kontrola IOD. Přijímač pouţije pouze druţice, pro které IOD vysílané GBAS ve zprávě typu 1 nebo typu 101 vyhovují IOD základního uskupení druţic pro časová a efemeridová data pouţívaná přijímačem. 3.6.8.3.3.2 Kontrola CRC. Přijímač musí vypočítat CRC efemerid pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti pomocí základního uskupení druţic pouţitý při určování polohy. Vypočítaný CRC je potvrzen pro CRC efemerid vysílaný ve zprávě typu 1 nebo typu 101 během jedné sekundy přijímání nového CRC. Přijímač musí okamţitě ukončit pouţívání jakékoli druţice, pro niţ selţe porovnání hodnot vypočítaného a vysílaného CRC. Poznámka: Během počátečního zachycení vysílaných VKV dat může přijímač zařadit družici do určování polohy ještě před tím, než přijme pro tuto družici CRC efemerid. 3.6.8.3.3.3

Hranice chybného určení polohy efemerid

3.6.8.3.3.3.1 Hranice chybného určení polohy efemerid pro přesné přiblížení kategorie I a APV. Pokud pozemní podsystém poskytuje přídavný blok dat 1 ve zprávách typu 2, vypočítá letadlo hranice chybného určení efemerid dle ust. 3.6.5.8.1 pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic pouţitý při určování polohy během 1 s příjmu nezbytných vyslaných parametrů. Letadlo vyloučí z určování polohy druţice, jejichţ vypočítané hranice vertikálních a stranových chyb polohy (VEBj nebo LEBj) jsou větší neţ odpovídající vertikální a stranové limity výstrahy, definované v ust. 3.6.5.6. Poznámka: Během počátečního zachycení vysílaných VKV dat může přijímač zařadit družici do určování polohy ještě před tím, než přijme pro tuto družici parametry potřebné k výpočtu hranice chybného určení polohy efemerid. 3.6.8.3.3.3.2 Hranice chybného určení polohy efemerid pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Letadlo vypočítá a pouţije hranice horizontální chyby polohy (HEB j), jak je definováno v ust. 3.6.5.8.2 pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení druţic pouţitých při určování polohy. 3.6.8.3.4

Ztráta zprávy

3.6.8.3.4.1 Pro účely přesného přiblíţení kategorie I musí přijímač vydat příslušnou výstrahu, jestliţe během posledních 3,5 sekund nebyla přijata ţádná zpráva typu 1 nebo typu 101. 3.6.8.3.4.2 Pro APV musí přijímač vydat příslušnou výstrahu, jestliţe během posledních 3,5 sekund nebyla přijata ţádná zpráva typu 1 nebo typu 101. 3.6.8.3.4.3 Pro sluţbu určování polohy GBAS pouţívající zprávy typu 1 musí přijímač vydat příslušnou výstrahu, jestliţe během posledních 7,5 sekund nebyla přijata ţádná zpráva typu 1. 3.6.8.3.4.4 Pro sluţbu určování polohy GBAS pouţívající zprávy typu 101 musí přijímač vydat příslušnou výstrahu, jestliţe během posledních 5 sekund nebyla přijata ţádná zpráva typu 101. 3.6.8.3.5

Měření letadlové pseudovzdálenosti

3.6.8.3.5.1 Vyhlazování nosné pro palubní vybavení. Palubní vybavení musí pouţívat standardní 100sekundové vyhlazování nosné pro měření fáze kódu definované v ust. 3.6.5.1. Během prvních 100 sekund po spuštění filtru musí být hodnota buď: 1) konstanta rovná vzorovému intervalu děleno 100 sekundami, nebo 2) proměnná veličina definovaná vzorovým intervalem děleno dobou od spuštění filtru v sekundách.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 108

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.7

Odolnost vůči interferenci

3.7.1

Požadavky na charakteristiky

Poznámka 1: Pro nerozšířené přijímače GPS a GLONASS je odolnost vůči interferenci měřena s ohledem na následující parametry charakteristik:

Chyba sledování (1 sigma)

GPS

GLONASS

0,4 m

0,8 m

Poznámka 2: Chyba sledování nezahrnuje příspěvky způsobené šířením signálu jako vícecestné šíření, troposférické a ionosférické jevy, stejně jako chyby efemerid a časové základny družic GPS a GLONASS. Poznámka 3: Pro přijímače SBAS je odolnost vůči interferenci měřena s ohledem na parametry specifikované v ust. 3.5.8.2.1 a 3.5.8.4.1. Poznámka 4: Pro přijímače GBAS je odolnost vůči interferenci měřena s ohledem na parametry specifikované v ust. 3.6.7.1.1 a 3.6.8.2.1. Poznámka 5: Úrovně signálu specifikované v této části jsou stanoveny na vstupních svorkách antény. Poznámka 6: Požadavky na charakteristiky musí vyhovovat požadavkům v interferenčním prostředí definovaném níže pro různé fáze letu.

3.7.2

Interference nepřerušované vlny (CW)

3.7.2.1

Přijímače GPS a SBAS

3.7.2.1.1 Přijímače GPS a SBAS pouţité pro přesné přiblíţení nebo pouţité na letadlech s palubní druţicovou komunikací musí vyhovovat poţadavkům na charakteristiky s interferujícími signály CW současně s úrovní výkonu na vstupních svorkách antény rovnající se interferenčním prahům specifikovaným v tabulce B-83 a zobrazeným na obrázku B-15 a s poţadovanou úrovní signálu –164,5 dBW na vstupních svorkách antény. 3.7.2.1.2 Přijímače GPS a SBAS pouţité pro přístrojové přiblíţení musí vyhovovat poţadavkům na charakteristiky s interferenčními prahy o 3 dB menšími, neţ jsou uvedené v tabulce B-83. Pro konečnou oblast a traťovou navigaci v ustáleném stavu a pro počáteční zachycení signálů GPS a SBAS před ustáleným stavem navigace musí být prahy interference o 6 dB niţší neţ uvedené v tabulce B-83. Tabulka B-83. CW interferenční prahy pro přijímače GPS a SBAS Kmitočtový rozsah fi interferenčního signálu

Interferenční práh pro přijímače používané při fázi přesného přiblížení letu

fi  1315 MHz

–4,5 dBW

1315 MHz < fi  1525 MHz

Lineární pokles z –4,5 dBW na –42 dBW

1525 MHz < fi  1565,42 MHz

Lineární pokles z –42 dBW na –150,5 dBW

1565,42 MHz < fi  1585,42 MHz

–150,5 dBW

1585,42 MHz < fi  1610 MHz

Lineární nárůst z –150,5 dBW na –60 dBW

1610 MHz < fi  1618 MHz

Lineární nárůst z –60 dBW na –42 dBW *

1618 MHz < fi  2000 MHz

Lineární nárůst z –42 dBW na –8,5 dBW *

1610 MHz < fi  1626,5 MHz

Lineární nárůst z –60 dBW na –22 dBW **

1626,5 MHz < fi  2000 MHz

Lineární nárůst z –22 dBW na –8,5 dBW **

fi > 2000 MHz

–8,5 dBW

* **

Týká se palubních instalací, kde není palubní druţicová komunikace. Týká se palubních instalací, kde je palubní druţicová komunikace.

Dopl. B - 109

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Přijímače GLONASS

3.7.2.2

3.7.2.2.1 Přijímače GLONASS pouţité pro fázi přesného přiblíţení letu nebo pouţité na letadlech s palubní druţicovou komunikací musí splňovat poţadavky na charakteristiky CW při interferujících signálech současně s úrovní výkonu na vstupních svorkách antény rovnou prahům interference specifikovaným v tabulce B-84 a zobrazeným na obrázku B-16 a s poţadovanou úrovní signálu –165,5 dBW na vstupních svorkách antény. 3.7.2.2.2 Přijímače GLONASS pouţité pro přístrojové přiblíţení musí vyhovovat poţadavkům na charakteristiky s prahy interference o 3 dB niţšími, neţ jsou uvedeny v tabulce B-84. Pro konečnou oblast a traťovou navigaci v ustáleném stavu a pro počáteční zachycení signálů GPS a SBAS před ustáleným stavem navigace musí být prahy interference o 6 dB niţší neţ uvedené v tabulce B-84. Tabulka B-84. Prahy interference pro přijímače GLONASS

Kmitočtový rozsah fi interferenčního signálu

Interferenční práh pro přijímače používané při fázi přesného přiblížení letu

fi  1315 MHz

–4,5 dBW

1315 MHz < fi  1562,15625 MHz

Lineární pokles z –4,5 dBW na –42 dBW

1562,15625 MHz < fi  1583,65625 MHz

Lineární pokles z –42 dBW na –80 dBW

1583,65625 MHz < fi  1592,9525 MHz

Lineární pokles z –80 dBW na –149 dBW

1592,9525 MHz < fi  1609,36 MHz

–149 dBW

1609,36 MHz < fi  1613,65625 MHz

Lineární nárůst z –149 dBW na –80 dBW

1613,65625 MHz < fi  1635,15625 MHz

Lineární nárůst z –80 dBW na –42 dBW *

1613,65625 MHz < fi  1626,15625 MHz

Lineární nárůst z –80 dBW na –22 dBW **

1635,15625 MHz < fi  2000 MHz

Lineární nárůst z –42 dBW na –8,5 dBW *

1626,15625 MHz < fi  2000 MHz

Lineární nárůst z –22 dBW na –8,5 dBW **

fi > 2000 MHz

–8,5 dBW

* **

Týká se palubních instalací, kde není palubní druţicová komunikace. Týká se palubních instalací, kde je palubní druţicová komunikace.

3.7.3

Šum omezeného pásma stejný jako interference

3.7.3.1

Přijímače GPS a SBAS

3.7.3.1.1 Po zajištění ustáleného stavu navigace musí přijímače GPS a SBAS pouţité pro přesné přiblíţení nebo pouţité na letadlech s palubní druţicovou komunikací vyhovovat poţadavkům na charakteristiky s šumem stejným jako interferující signály přítomné v rozsahu frekvencí 1575,42 MHz ±Bwi/2 a s úrovněmi výkonu na vstupních svorkách antény rovnými prahům interference specifikovaným v tabulce B-85 a obrázku B-17 a s poţadovanou úrovní signálu –164,5 dBW na vstupních svorkách antény. Poznámka: Bwi je ekvivalentní šířka pásma šumu interferenčního signálu. 3.7.3.1.2 Vysílače GPS a SBAS pouţité pro přístrojové přiblíţení musí vyhovovat poţadavkům na charakteristiky s prahy interference pro pásmově omezené signály podobné šumu o 3 dB niţšími, neţ jsou uvedené v tabulce B-85. Pro konečnou oblast a traťovou navigaci v ustáleném stavu a pro počáteční zachycení signálů GPS a SBAS předcházejícím ustálenému stavu navigace musí být prahy interference pro pásmově omezené signály podobné šumu o 6 dB niţší, neţ jsou specifikované v tabulce B-85. 3.7.3.2

Přijímače GLONASS

3.7.3.2.1 Po zajištění ustáleného stavu navigace musí přijímače GLONASS pouţité pro fázi přesného přiblíţení nebo pouţité na letadlech s palubní druţicovou komunikací splňovat poţadavky na charakteristiky při příjmu interferenčních signálů podobných šumu v pásmu fk ± Bwi/2, s úrovněmi výkonu na vstupních svorkách antény rovnými prahům interference definovaným v tabulce B-86 a s poţadovanou úrovní signálu –165,5 dBW na vstupních svorkách antény. Poznámka: fk zde je centrální frekvencí kanálu GLONASS s fk = 1 602 MHz + k x 0,6525 MHz a k = –7 až +13, jak je uvedeno v tabulce B-16, a Bwi je ekvivalentní šířka pásma šumu interferenčního signálu.

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 110

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.7.3.2.2 Přijímače GLONASS pouţité pro přesné přiblíţení musí splňovat poţadavky na charakteristiky s prahy interference při příjmu interferenčních signálů podobných šumu o 3 dB niţších, neţ jsou uvedeny v tabulce B-85. Pro koncovou oblast, traťovou navigaci v ustáleném stavu a pro počáteční zachycení signálů GLONASS před dosaţením navigace v ustáleném stavu musí být prahy interference pro pásmové omezené signály podobné šumu o 6 dB niţší, neţ jsou uvedené v tabulce B-86. Poznámka: Pro přiblížení se předpokládá, že přijímač pracuje v módu sledování a nezachycuje nové družice. Tabulka B-85. Práh interference pro pásmově omezené signály podobné šumu přijímačů GPS a SBAS použitých pro přesné přiblížení Interferenční šířka pásma

*

Interferenční práh

0 Hz < Bwi  700 Hz

–150,5 dBW

700 Hz < Bwi  10 kHz

–150,5 + 6 log10(BW/700) dBW

10 kHz < Bwi  100 kHz

–143,5 + 3 log10(BW/10000) dBW

100 kHz < Bwi  1 MHz

–140,5 dBW

1 MHz < Bwi  20 MHz

Lineární nárůst z –140,5 dBW na –127,5 dBW *





40 MHz < Bwi

–119,5 dBW *

Práh interference nesmí překročit –140,5 dBW/MHz v rozsahu kmitočtů 1575,42 ±10 MHz. Tabulka B-86. Práh interference při pásmové omezené interferenci podobné šumu přijímačů GLONASS použitých pro přesné přiblížení Interferenční šířka pásma

Interferenční práh

0 Hz < Bwi  1 kHz

–149 dBW

1 kHz < Bwi  10 kHz

Lineární nárůst z –149 na –143 dBW

10 kHz < Bwi  0,5 MHz

–143 dBW

0,5 MHz < Bwi  10 MHz

Lineární nárůst z –143 na –130 dBW

10 MHz < Bwi

–130 dBW

3.7.3.3 Impulsní interference. Po zajištění ustáleného stavu navigace musí přijímač splňovat poţadavky na charakteristiky při příjmu impulsních interferenčních signálů s charakteristikami odpovídajícími tabulce B-87, kde práh interference je definován na vstupních svorkách antény. Tabulka B-87. Prahy interference pro impulsní interferenci GPS a SBAS

GLONASS

1 575,42 MHz  10 MHz

1 592,9525 MHz aţ 1 609,36 MHz

Interferenční práh (Špičkový výkon impulsu)

–20 dBW

–20 dBW

Šířka impulsu

 125 s

 250 s

1%

1%

Kmitočtový rozsah

Impulsový pracovní cyklus

3.7.3.4 SBAS a GBAS přijímače nesmí vysílat zavádějící informace v případě interference, a to i v případě interference na vyšší úrovni, neţ je specifikována v ust. 3.7. Poznámka: Výkladový materiál k těmto požadavkům naleznete v ust. 10.6 Dodatku D.

Dopl. B - 111

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Anténa letadlového družicového přijímače GNSS

3.8

3.8.1 Pokrytí antény. Anténa GNSS musí vyhovovat poţadavkům na charakteristiky pro příjem signálů z GNSS druţice od 0 do 360 stupňů v azimutu a od 0 do 90 stupňů v elevaci, vztaţeno k horizontální rovině letadla ve vodorovném letu. 3.8.2 Zisk antény. Minimální zisk antény nesmí být niţší, neţ je uvedeno v tabulce B-88 pro specifikované elevační úhly nad horizontem. Maximální zisk antény nesmí přesahovat +4 dBic pro elevační úhly nad 5 stupňů. Tabulka B-88. Minimální zisk antény – GPS, GLONASS a SBAS Elevační úhel, stupně

Minimální zisk, dBic

0

–7

5

–5,5

10

–4

15 aţ 90

–2,5

Poznámka: Zisk –5,5 dBic při 5 stupních elevace je vhodný pro anténu L1. V budoucnu může být pro signály GNSS v pásmu L5/E5 vyžadován vyšší zisk. 3.8.3 Polarizace. Polarizace antény GNSS musí být pravotočivá kruhová (ve směru hodinových ručiček s ohledem na směr šíření).

Kontrola cyklickým kódem

3.9

Kaţdý CRC je vypočítán jako zbytek, R(x), dělení modulo-2 dvou binárních polynomů:





k  Rx   x Mx     Qx       G x Gx     mod 2

kde: k=

počet bitů v jednotlivých CRC;

M(x) =

informační pole, které obsahuje poloţky dat chráněných zvláštním CRC, vyjádřeným polynomem;

G(x) =

generovaný polynom specifikovaný pro zvláštní CRC;

Q(x) =

kvocient dělení; a

R(x) =

zbytek dělení, obsahující CRC:

Rx  

k

r x i

k i

 r1x k 1  r2 x k 2    rk x 0

i1


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 112

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Doba X1 2/3 bps

1023 1023 1023 bitový Gold kód (1023 kb.s-1)

0

1

2

1023

1023

atd.

1 ms 18

19

0

Doby Gold kódu (1000/s)

Data (50 CPS)

20 ms

Obrázek B-1. Vztahy časování C/A kódu

1. PODRÁMEC

TLM

HOW

číslo týdne GPS, SV přesnost a stav

2. PODRÁMEC

TLM

HOW

Efemeridové parametry

3. PODRÁMEC

TLM

HOW

Efemeridové parametry

4. PODRÁMEC (25 stránek)

TLM

HOW

Data almanachu a stavu pro druţice 25–32, zvláštní zprávy, konfigurace druţice, příznaky , ionosférická data a data UTC

5. PODRÁMEC (25 stránek)

TLM

HOW

Data almanachu a stavu pro druţice 1–24 a referenční čas almanachu a číslo týdne

Obrázek B-2. Struktura rámce

Preambule Rezervováno Parita 1 0 0 0 1 0 1 1 MSB LSB 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Obrázek B-3. Slovo TLM

ID Podrámce

Zpráva číslo TOW

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Parita

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Obrázek B-4. Slovo HOW

Dopl. B - 113

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

403 192

403 196

1,5 s



Konec/začátek týdne

0

1

2

3

4

5

6

7

Desítkový ekvivalent aktuálního čísla TOW 

Doby podrámce

100 799





0

6s



1

2

Desítkový ekvivalent čísla TOW ve zprávě HOW Poznámky: 1.

Kaţdý podrámec obsahuje zkrácené číslo času týdne (TOW) dopomáhá rychlému pozemnímu určení HOW.

2.

HOW je druhým slovem v kaţdém podrámci.

3.

Číslo TOW zprávy HOW sestává ze 17 MSB aktuálního čísla TOW na začátku dalšího podrámce.

4.

Převod čísla TOW zprávy HOW na aktuální číslo na začátku dalšího podrámce se uskutečňuje násobením čtyřmi.

5.

První podrámec začíná synchronně s koncem/začátkem kaţdého intervalu.

Obrázek B-5. Časové návaznosti ve slově HOW


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 114

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 1

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 2

SLOVO 3

SLOVO 4

SLOVO 5

71 PODRÁMEC Č.

1

STRANA Č.

1

61

31 TLM 22 BITŮ

N/A

C

HOW 22 BITŮ

P

t

P

73 77 83

WN 10 BITŮ

91

121

23 BITŮ***

P

P

IODC - 10 BITŮ CELKEM

2 MSB

SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ

1

24 BITŮ***

N/A

P

SLOVO 8

197

181 16 BITŮ***

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 7

151

P

PŘÍZNAK DAT L2 P - 1 BIT

C/A NEBO P NA L2 - 2 BITY URA INDEX - 4 BITY SV STAV - 6 BITŮ

SLOVO 6

24 BITŮ***

211

TGD 8 BITŮ

SLOVO 9

219 toc 16 BITŮ

P

SLOVO 10

241

271

af2 P 8 BITŮ

af1 16 BITŮ

af0 22 BITŮ

P

t

P

IODC - 10 BITŮ CELKEM

8 LSB *** REZERVOVANÉ P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ

SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 1 PODRÁMEC Č.

2

STRANA Č.

SLOVO 2

1

SLOVO 3 61

31 TLM 22 BITŮ

N/A

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

P

SLOVO 4

69

IODE 8 BITŮ

107

91 Crs 22 BITŮ

P

SLOVO 5

Dn 16 BITŮ

8 BITŮ

121

24 BITŮ

P

P

LSB

MSB M0 - 32 BITŮ CELKEM

SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 6 151

2

N/A

CUC 16 BITŮ

8 BITŮ

MSB e - 32 BITŮ CELKEM

SLOVO 7

167

SLOVO 8 211

181

P

24 BITŮ

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

P

CUS 16 BITŮ

LSB

SLOVO 9

227 8 BITŮ

SLOVO 10

241

P

MSB

271

24 BITŮ

P

toe 16 BITŮ

287

t P

LSB

A - 32 BITŮ CELKEM PŘÍZNAK VHODNÉHO INTERVALU - 1 BIT AODO - 5 BITŮ

P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ

Obrázek B-6. Formát dat (list 1/6)

Dopl. B - 115

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 1

PODRÁMEC Č.

3

STRANA Č.

SLOVO 2

1

SLOVO 3 61

31 TLM 22 BITŮ

N/A

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

SLOVO 5

91

77 Cic 16 BITŮ

P

SLOVO 4

8 BITŮ P

24 BITŮ

P

 0 - 32 BITŮ CELKEM

N/A

SLOVO 9

211

Crc 16 BITŮ

8 BITŮ

24 BITŮ

P

SLOVO 10

241

 

P

279

271

24 BITŮ

P

IODE 8 BITŮ

IDOT 14 BITŮ

t

P

8 BITŮ

P

LSB

MSB

LSB

PRVNÍ MSB

SLOVO 8

181

P

P

3 SEKUNDY

SLOVO 7

24 BITŮ

8 BITŮ

MSB

SMĚR TOKU DAT OD SV

3

Cic 16 BITŮ

i0 - 32 BITŮ CELKEM

150 BITŮ

151

137

LSB

MSB

SLOVO 6

121

 - 32 BITŮ CELKEM

i0 - 32 BITŮ CELKEM



5

STRANA Č.

SLOVO 2

1

SLOVO 3 61 63

31 TLM 22 BITŮ

1 ZE 24

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

69

91 e 16 BITŮ

P

SLOVO 4

toa P

99 i 16 BITŮ

8 BIT Ů

DATA ID - 2 BITY SV ID - 6 BITŮ

SLOVO 5 121

P

SV STAV

SMĚR TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 6

5

1 ZE 24

SLOVO 8

A

P

SLOVO 9

211

181

24 BITŮ

0 24 BITŮ

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 7

151

 

16 BITŮ

P

SLOVO 10

241  24 BITŮ

P

271 M0 24 BITŮ

af1 - 11 BITŮ CELKEM P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ Poznámka: Strany 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10 podrámce 4 mají stejný formát jako strany 1 až 24 podrámce 5.


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 116

290

t P

P

8 MSB af0 - 11 BITŮ CELKEM

279

3 LSB

DOPLNĚK B


PODRÁMEC Č.

5

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 2

SLOVO 3

SLOVO 4

SLOVO 5

61

STRANA Č.

1

63

31 TLM 22 BITŮ

25

C

HOW 22 BITŮ

P

t

69

91

toa WNa 8 8 BITŮ BITŮ

P

121 SV STAV 6 BITŮ/SV

P

SV 1

SV 2

SV 3

SV 4

P

SV STAV 6 BITŮ/SV SV 5

SV 6

SV 7

SV 8

P

DATA ID - 2 BITY SV (STRANA) ID - 6 BITŮ


PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 7

SLOVO 8

SLOVO 9

SLOVO 10 271

151 SV STAV 6 BITŮ/SV 5

25

SV 9

211

181

SV 10

SV 11

P

SV 12

SV STAV 6 BITŮ/SV SV 13

SV 14

P

SV SV 15 16


SV 17

SV 18

SV SV 19 20


P

SV 21

SV 22

SV SV 23 24

P

19 BITŮ**

t

P

3 BITY ***

** REZERVOVÁNO PRO SYSTÉMOVÉ POUŽITÍ *** REZERVOVÁNO P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ


4

STRANA Č.

SLOVO 2

1

SLOVO 3 61 63

31 TLM 22 BITŮ

1, 6, 11 16 A 21

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

69 16 BITŮ***

P

SLOVO 4

SLOVO 5

91

121

24 BITŮ***

P

24 BITŮ***

P

P



SLOVO 7

4

1, 6, 11 16 A 21

SLOVO 8

24 BITŮ***

P

SLOVO 9

211

181

151

24 BITŮ***

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

P

241

24 BITŮ***

P

SLOVO 10 271

249

8*** 16 BITŮ*** BITŮ

P

22 BITŮ**

t P



Dopl. B - 117

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I


PODRÁMEC Č.

4

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 2

SLOVO 3

SLOVO 4

SLOVO 5

61

STRANA Č.

1

63

31 TLM 22 BITŮ

12, 19, 20, 22, 23 A 24

C

HOW 22 BITŮ

P

t

69

91 16 BITŮ***

P

121 24 BITŮ***

P

24 BITŮ***

P

P



SLOVO 7

151

4

12, 19, 20, 22, 23 A 24

SLOVO 8

24 BITŮ***

P

SLOVO 9

211

181

24 BITŮ***

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

24 BITŮ***

P

P

241

249

8*** BITŮ

16 BITŮ**

SLOVO 10

271

22 BITŮ**

P

t



4

STRANA Č.

SLOVO 2

1

SLOVO 3 61 63

31 TLM 22 BITŮ

18

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

69

SLOVO 4

77

91

99

107

SLOVO 5

121

0 1 2 3 0 1 P P 8 8 8 8 8 8 BITŮ BITŮ BITŮ BITŮ BITŮ BITŮ

P

129

137

2 3 P 8 8 BITŮ BITŮ



SLOVO 7

151

4

18

SLOVO 8

181 A1 24 BITŮ

24 BITŮ

P

MSBs

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

P

211

219

8 BITŮ

tot WNt 8 8 P BITŮ BITŮ

227

SLOVO 9 241

257

271 tLSF 8 BITŮ

211 14 BITŮ**

LSBs WNLSF

A0 - 32 BITŮ CELKEM ** REZERVOVÁNO PRO SYSTÉMOVÉ POUŽITÍ P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ


13.11.2014 Změna č. 89

249

DN tLS 8 8 8 P BITŮ BITŮ BITŮ

SLOVO 10

Dopl. B - 118

t P

P

DOPLNĚK B


PODRÁMEC Č.

4

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 2

SLOVO 3

SLOVO 4

SLOVO 5

61

STRANA Č.

1

63

31 TLM 22 BITŮ

25

C

HOW 22 BITŮ

P

t

69

91

A- SPOOF & SV CONFIG

P

P

SV SV SV SV 1 2 3 4

121

A- SPOOF & SV CONFIG SV SV SV SV SV SV 5 6 7 8 9 10


P

SV SV SV SV SV SV 11 12 13 14 15 16

P


SMĚR TOKU DAT OD SV

150 BITŮ SLOVO 6

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY SLOVO 9

SLOVO 8

SLOVO 7

SLOVO 10

227

151


25

17 18 19 20 21 22

241

P

SV SV SV SV 29 30 31 32

23 24 25 26 27 28

271

SV STAV 6 BITŮ/SV


SV SV SV SV SV SV P SV SV SV SV SV SV

4

229

211

181


P SV

SV 25

SV 27

26

2 BITY **

SV STAV 6 BITŮ/SV

SV 28

P SV

SV 29

SV 27

26

P

t

SV 28

SV STAV - 6 BITŮ 4 BITY **

** REZERVOVÁNO PRO SYSTÉMOVÉ POUŽITÍ P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ


4

STRANA Č.

SLOVO 2

1

13

SLOVO 3 61 63

31 TLM 22 BITŮ

C

HOW 22 BITŮ

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

t

SLOVO 4

SLOVO 5

69 91

71

P

E R D 1

E R D 2

E R D 3

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

121

E R D 3

E R D 4

E R D 5

E R D 6

E R D 7

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

E R D 7

E R D 8

E R D 9

E R D 10

E R D 11

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

DATA ID - 2 BITY UKAZATEL POUŽITELNOSTI - 2 BITY

SV (STRANA) ID - 6 BITŮ

NEJDŘÍVE MSB

ORIENTACE TOKU DAT OD SV 150 BITŮ SLOVO 6

SLOVO 7

13

SLOVO 8

E R D 11

E R D 12

E R D 13

E R D 14

E R D 15

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

SLOVO 9

211

181

151

4

3 SEKUNDY

E R D 15

E R D 16

E R D 17

E R D 18

E R D 19

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

SLOVO 10

241

E R D 19

E R D 20

E R D 21

E R D 22

E R D 23

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

271

E R D 23

E R D 24

E R D 25

E R D 26

E R D 27

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

2 M S B

P

E R D 27

E R D 28

E R D 29

E R D 30

4 L S B

6 B I T Ů

6 B I T Ů

6 B I T Ů

t

P



Dopl. B - 119

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I


PODRÁMEC Č.

4

STRANA Č.

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

SLOVO 2

SLOVO 3

SLOVO 4

SLOVO 5

61 1

63

31 TLM 22 BITŮ

14, 15 A 17**

C

HOW 22 BITŮ

P

t

69

91 16 BITŮ**

P

121

24 BITŮ**

P

24 BITŮ**

P

P



SLOVO 7

151

4

14, 15 A 17**

24 BITŮ**

SLOVO 8 211

181

P

PRVNÍ MSB

3 SEKUNDY

24 BITŮ** BITY P

SLOVO 9

SLOVO 10

241

24 BITŮ** BITY P

271

24 BITŮ**

P

22 BITŮ**

t

P

** INDIKOVANÉ ČÁSTI SLOV OD 3 DO 10 STRAN 14 A 15 REZERVOVANÉ PRO SYSTÉMOVÉ POUŽITÍ, POKUD JSOU NA STRANĚ 17 REZERVOVÁNY PRO SPECIÁLNÍ ZPRÁVY P = 6 PARITNÍCH BITŮ t = 2 NEINFORMAČNÍ PŘENOSOVÉ BITY, POUŽITÉ PRO VÝPOČET PARITY C = TLM BITY 23 A 24, KTERÉ JSOU REZERVOVANÉ



13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 120

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

2s Rámec číslo

I

II

III

IV

V

číslo bitu v řetězci

0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

Přímá data pro vysílání druţice Nepřímá data (almanach) pro pět druţic Přímá data pro vysílání druţice Nepřímá data (almanach) pro pět druţic Přímá data pro vysílání druţice Nepřímá data (almanach) pro pět druţic Přímá data pro vysílání druţice Nepřímá data (almanach) pro pět druţic Přímá data pro vysílání druţice

KX KX KX KX

MB MB MB MB

KX KX KX KX KX

MB MB MB MB MB

KX KX KX KX KX

MB MB MB MB MB

KX KX KX KX KX

MB MB MB MB MB

KX KX KX KX KX

MB MB MB MB MB

MB MB

30 s

30 s  5 = 2,5 minut

1 2 3 4 • • • 15 1 2 3 4 • • • 15 1 2 3 4 • • • 15 1 2 3 4 • • • 15 1 2 3 4 • • • 14 15

0,3 s

1,7 s

Řetězec číslo

Nepřímá data (almanach) pro čtyři druţice 0 0

Rezervované bity Rezervované bity

KX KX

85

84…………………….9

8.………1

datové bity v relativním duobinárním kódu

bity Hammingova kódu v relativním duobinárním kódu

Obrázek B-7. Struktura superrámce

Dopl. B - 121

13.11.2014 Změna č. 89

* rezervované bity v rámci Poznámka: Obsah dat, definice a vysvětlení parametrů jsou uvedeny v ust. 3.2.1.3 a 3.2.1.4. V obrázku jsou šedou barvou zvýrazněna dodatečná data vysílaná GLONASSM. Obrázek B-8. Struktura rámců (rámce 1 až 4)

PŘEDPIS L 10/I

13.11.2014 Změna č. 89 DOPLNĚK B

Dopl. B - 122

* rezervované bity v rámci Poznámka: Obsah dat, definice a vysvětlení parametrů jsou uvedeny v ust. 3.2.1.3 a 3.2.1.4. V obrázku jsou šedou barvou zvýrazněna dodatečná data vysílaná GLONASSM. Obrázek B-9. Struktura rámců (rámec 5)

DOPLNĚK B PŘEDPIS L 10/I

Dopl. B - 123

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

2,0 s 1,7 s

0,3 s

Datové bity a kontrolní bity v duobinárním kódu (Tc=10ms)

Časová značka (Tc=10 ms) 1111100 … 110

85

9 8 Datové bity v relativním duobinárním kódu

2 1

Hammingův kód kontrolních bitů (1-8) v relativním duobinárním kódu

Znak/čísla v řetězci

Poznámka:

Tc = čas trvání pro každý znak.

Obrázek B-10. Struktura datového řetězce

G4 (1011011)

VÝSTUPNÍ SYMBOLY (500 symbolů/s) (ALTERNUJÍCÍ G3/G4)

VSTUP DAT (250 bitů/s)

G3 (1111001)

ČASOVÁ ZÁKLADNA SYMBOLŮ

Obrázek B-11. Konvoluční kódování

SMĚR TOKU DAT OD DRUŢICE; BIT NEJVZŠŠÍHO VÝZNAMU (MSB) JE PŘENESEN NEJDŘÍVE 250 BITŮ / SEKUNDU DATOVÉ POLE 212 BITŮ

6 BITŮ IDENTIFIKÁTORU TYPU ZPRÁVY (0–63) 8 BITŮ PREAMBULE Z CELKEM 24 BITŮ VE TŘECH SOUVISLÝCH BLOCÍCH

Obrázek B-12. Formát bloku dat

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 124

24 BITŮ CRC

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

y v2

2

v1

 pp=pp-1

UŢIVATELŮV IPP vpp(pp,pp)

 pp=pp-1

1

v3

x

v4

1

2

Obrázek B-13. Dohodnuté číslování IGP bodů (čtyři IGP)

y

2

v1

 pp=pp-1

UŢIVATELŮV IPP vpp(pp,pp)

 pp=pp-1

1

v2

v3

1

x

2

Obrázek B-14. Dohodnuté číslování IGP bodů (tři IGP)

Dopl. B - 125

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Obrázek B-15. CW interferenční prahy pro přijímač GPS a SBAS použité pro přesné přiblížení

Obrázek B-16. CW interferenční prahy pro přijímač GLONASS použité pro přesné přiblížení

13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 126

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

-110

Koncová oblast, let po trati & zachycení pro všechny Přístrojové přiblíţení Přesné přiblíţení & Satcom vybavení

Interferenční práh [dBW]

-120

-119,5

-130

-140

-150

-140,5

-150,5

3 dB

6 dB

-160 0,01

0,1

1

10

100

1000

10000

100000

Interferenční šířka pásma (kHz) Obrázek B-17. Práh interference a šířka pásma pro přijímače GPS a SBAS

130

Koncová oblast, let po trati & zachycení pro všechny

133

Přístrojové přiblíţení Přesné přiblíţení & Satcom vybavení

Interferenční práh [dBW]

135 140 145 150

146 149 3 dB

6 dB

155 160 0,01

0,1

1

1 10 100 0 0 0 Interferenční šířka pásma [kHz]

1000 0

10000 0

Obrázek B-18. Práh interference a šířka pásma pro GLONASS

Dopl. B - 127

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Obrázek B-19. Příklad datové modulace


13.11.2014 Změna č. 89

Dopl. B - 128

PŘÍLOHA 10/I - L 10/I

DODATEK A

DODATEK A - STANOVENÍ INTEGRITY A NEPŘETRŽITOSTI OBSLUHY NA ZÁKLADĚ METODY STROMOVÉ ANALÝZY RIZIKA

1. Metoda stromové analýzy rizika představuje metodu grafického zobrazení logického spojení mezi jednotlivou poruchovou situací a příčinou nebo poruchami, které tuto situaci způsobily. Tato metoda je aplikací stromové analýzy poruch, který se používá v kosmickém průmyslu. 1.1 V metodě se používá řada symbolů pro označení logických souvislostí mezi různými příčinami některé poruchy. Následující symboly jsou použity v tomto materiálu. Buňka "AND" popisuje logickou operaci, kdy pro výstupní událost je nutné společné působení všech vstupních událostí. Buňka "OR" označuje situaci, kdy výstupní událost se projeví, jestliže nastane jedna nebo několik vstupních událostí. Obdélník označuje událost, která je výsledkem souhrnu událostí označujících chyby nebo poruchy působící přes vstupní logickou buňku. Kruh označuje událost, která souvisí s působením elementární poruchy a nepotřebuje další konkretizaci. Četnost a typ poruchy elementů, označovaných takovým způsobem, se získá ze zkušebních dat. 1.2 Metoda dá názornou představu o posloupnosti a spolupůsobení událostí, které způsobí konečnou poruchovou situaci. Tato metoda se také může použít pro stanovení pravděpodobnosti vzniku

konečné události, za podmínky, že jsou známy nebo mohou být zjištěny pravděpodobnosti dalších událostí. V případě prostého stromu poruch je nutné věnovat pozornost těm případům, kdy prvotní poruchy nejsou nezávislé, tj. kdy poruchy jsou společné pro několik postupných událostí (více než jednu cestu). 1.3 V tomto materiálu se přípustná pravděpodobnost vzniku konečné události určuje stanovením rizika a stromová analýza poruch se použije pro postupné rozdělení tohoto rizika na další rizika, která sa vztahují k integritě a nepřetržitosti obsluhy. V této souvislosti se termín "stromová analýza rizika " použije místo termínu "stromová analýza poruch". 2. Obecná stromová analýza rizika, charakteristická pro přistávací operace letadel, je uvedena na Obr. A-1. Bylo stanoveno, že konečnou událostí této stromové analýzy je ztráta letadla v důsledku poruchy systému navedení, který se nenachází na palubě letadla. Příčiny této události jsou spojeny buď s porušením integrity základního vybavení pro navedení mimo paluby nebo s porušením nepřetržitosti činnosti (COS) systému navedení mimo paluby (tj. jak základního systému, tak libovolného pomocného systému, použitého pro zajištění přerušeného přiblížení na přistání/nezdařeného přiblížení). Bylo stanoveno, že základní systém navedení mimo paluby zahrnuje celou řadu prvků od 1 do N. Na příklad kursové a sestupové zařízení a také DME/P v případě MLS. Pomocným systémem navedení může být alternativní systém mimo palubu nebo v některých případech palubní navigační systém, např. inerciální referenční systém.

DA - 1

25.11.2004


DODATEK A

25.11.2004 DA - 2


DODATEK A

2.1 Mohou pravděpodobnosti: Pa

být

definovány

následující

= pravděpodobnost ztráty letadla v důsledku poruchy systému navedení mimo paluby

Pb

= pravděpodobnost ztráty letadla v důsledku porušení integrity základního navedení

Pc

= pravděpodobnost ztráty letadla v důsledku narušení COS

Px

= pravděpodobnost toho, že pilot není schopen zjistit poruchu integrity základního navedení a úspěšně zasáhnout do řízení po takové události. Tento faktor zmenšení rizika se vztahuje pouze k těm situacím, kdy porušení integrity systému navedení může být zjištěno pilotem, např. ve výšce rozhodnutí při přiblížení na přistání pomocí ILS v podmínkách kategorie I

Pu

= pravděpodobnost toho, že pilot není schopen úspěšně zasáhnout do řízení po porušení COS základního navedení a při neexistenci jiného navedení

kde Pa = Pb + Pc Pb = Pi × Px Pi = Pi1 + Pi2 + ... + PiN Pc = Pp × Pd Pp = Pp1 + Pp2 + ... + PpN Pd = PS × Pu PS = PS1 + PS2

Pp

= pravděpodobnost porušení COS základního navedení

Pd

= pravděpodobnost ztráty letadla přerušeného přiblížení přistání/nezdařeného přiblížení

Pi

= pravděpodobnost základního navedení

porušení

integrity

2.2 Přípustná pravděpodobnost Pa konečné události může být stanovena rozdělením celkového rizika pro přiblížení na přistání a přistání do různých tříd nehod. Na základě této metody byla -9 stanovena přípustná hodnota Pa rovna 3 × 10 . Tato hodnota odpovídá nejmenší pravděpodobnosti, kterou možno vztáhnout ke každému pozemnímu -9 navigačnímu prvku a která je 1 × 10 (obvykle se rozděluje stejně mezi porušením integrity a porušením COS).

PiN

= pravděpodobnost navigačního prvku N

porušení

integrity

2.3 Výše uvedená analýza nezahrnuje chyby v konstrukci zařízení.

během na

PPN = pravděpodobnost porušení COS navigačního prvku N PS

= pravděpodobnost ztráty letadla při přerušeném přiblížení na přistání/nezdařeném přiblížení při zajištění pomocného navedení

PS1

= pravděpodobnost porušení COS pomocného navedení

PS2

= pravděpodobnost porušení pomocného navedení

rizika

3. Příklad použití stromové analýzy rizika: základní trajektorie letu podle MLS v podmínkách kategorie III (Obr. A-2) 3.1 V daném případě se posuzují pouze dva navigační prvky (např. kursový a sestupový). Předpokládá se neexistence pomocného navedení po porušení COS základního navedení a obyčejné postupy založené na dodržování kursu a výšky. Pi1 = Pi2 = 0,5 × 10

-9

integrity Pp1 = Pp2 = 2 × 10

-6

25.11.2004 DA - 3


DODATEK A

25.11.2004 DA - 4


DODATEK A

DA - 5

25.11.2004


DODATEK A

Poznámka: Tyto hodnoty odpovídají úrovni 4 v Tab. G-15 Dodatku G a jsou založeny na tom, že hodnoty času přeletu překážek jsou 30 až 15 sekund a hodnota MTBO je 4000 a 2000 hodin pro kursové a sestupové zařízení.

Poznámka: Protože se nepředpokládá přerušené přiblížení na přistání/nezdařené přiblížení se zajištěním navedení s využitím pomocného navedení, pravděpodobnost letecké události při takovém letu je rovna 1. Px = 1,0 Poznámka: V tomto případě se předpokládá, že při přiblížení na přistání v podmínkách kategorie III pilot není schopen zasáhnout do řízení v případě porušení integrity pozemního systému. V této souvislosti je faktor zmenšení rizika roven 1. Pu = 2,5 × 10

-4

Poznámka: Na základě analýzy metod s letadly, které prováděly přiblížení na přistání a přistání s využitím pozemních navigačních prostředků je faktor zmenšení rizika v souvislosti s pilotem roven 1:4 000. Tato hodnota představuje předpokládanou hodnotu zmenšení rizika v důsledku zásahu pilota po poruše nepřetržitosti služeb (COS). Proto: -9

Pp = 4 × 10

Poznámka: Předpokládá se, že doba přeletu překážky (OET) je 60 sekund a MTBO je 4000 pro všechny pozemní systémy.

Poznámka: Předpokládá se, že přerušení přiblížení na přistání/nezdařené přiblížení bez zajištění navedení je nepřípustné. V této souvislosti pravděpodobnost nehody při letu za takových podmínek je rovna 1. 4.2 V případě letu podle MLS/RNAV v prostoru s mnoha překážkami se předpokládá, že pomocné navedení bude mít důležitý význam pro bezpečnou realizaci přerušeného přiblížení na přistání/nezdařeného přiblížení v průběhu průletu prostoru s překážkami. PS1 = 7,5 × 10

-5

Poznámka: Tato hodnota představuje pravděpodobnost porušení COS pozemního vybavení, které zajišťuje pomocné navedení. V tomto případě se předpokládá, že systém pomocného navedení má MTBO 1000 hodin a že kritická doba je 270 sekund. Kritická doba vlivu poruchy pomocného navedení závisí od momentu, kdy se objeví potřeba pomocného navedení. Při předpokladu, že toto nastane do začátku letu podle MLS/RNAV a že od pilota se nebude požadovat opakované potvrzení potřeby pomocného navedení (do začátku kritické fáze letu v prostoru naplněném překážkami), může kritická doba trvat několik minut. PS2 = 5 ×10

-6

Pd = 2,5 × 10

-6

Pu = 1,0

PS = 1,0

Pi = 1 × 10

Pp1 = Pp2 = Pp3 = 4 × 10

-5

-4

-6

-4

Pc = 4 × 10 × 2,5 × 10 = 1 × 10

Poznámka: Tato hodnota charakterizuje nezbytnou integritu systému pomocného navedení.

-9

-9

Pb = 1 × 10 × 1

Proto:

a potom

Pi = 1,5 × 10

vypočtená hodnota

Pa = 2 × 10

-9

Pb = 1,5 × 10

-9

3.2 V této souvislosti existuje rezerva -9 1× 10 ve vztahu k celkovým požadavkům.

Pp = 12 × 10

-9

-6 -5

-5

Ps = 7,5 × 10 + 5 × 10 = 1,25 × 10 Pd = 1,25 × 10

-4

-4

4. Použití stromové analýzy rizika k přiblížení na přistání pomocí MLS/RNAV v prostoru naplněném překážkami (Obr. A-3)

Pc = 12 × 10 × 1,25 × 10 = 1,5 × 10

4.1 V tomto případě máme tři navigační prvky (tj. kursový a sestupový a také DME/P) a předpokládá se, že všechny tři prvky odpovídají požadavkům na integritu a COS, jak je požaduje úroveň 4 pro kursové zařízení. To je integrita = 1 - 0,5 -9 × 10 a MTBO = 4000 hodin.

vypočtená hodnota Pa = 3 × 10 , jak je to nutné. Poznámka: Při času přeletu překážek nad 60 sekund, je nutné buď zvětšit MTBO základního vybavení nebo zvýšit faktor zmenšení rizika pomocného navedení. Např. zvýší-li se doba přeletu překážky na 90 sekund, je nutné MTBO základního vybavení zvýšit na 6000 hodin nebo MTBO pomocného navedení na 2250 hodin. Existuje provázanost mezi spolehlivosti základního vybavení, kritickou dobou a spolehlivosti a integritou pomocného navedení. Metoda stromové analýzy rizika se může použít pro analýzu jednotlivých typů letů podle MLS/RNAV a stanovení odpovídajících požadavků na spolehlivost a integritu základního a pomocného navedení.

Pi1 = Pi2 = Pi3 = 0,5 × 10

-9

Px = 1,0 Poznámka: Předpokládá se, že pilot není schopen zasáhnout do řízení v případě porušení integrity pozemního systému.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

-6

-4

-9

a potom:

DA - 6

-9

DODATEK B


DODATEK B - STRATEGIE ZAVEDENÍ A POUŽITÍ NEVIZUÁLNÍCH PROSTŘEDKŮ ZAJIŠTĚNÍ PŘIBLÍŽENÍ NA PŘISTÁNÍ A PŘISTÁNÍ (viz kap. 2.1 Hlavy 2)

1.

e) ve většině míst světa je možnost prodloužení provozu ILS pro blízkou budoucnost.

Úvod

3.3

1.1 Z hlediska bezpečnosti, efektivnosti a pružnosti mají na provádění letů za všech povětrnostních podmínek vliv různé prvky. Vývoj nové techniky vyžaduje pružný přístup ke koncepci letů za všech povětrnostních podmínek s cílem vytěžit z technického rozvoje maximální přednosti. Pro vytvoření takové pružnosti dovoluje strategie integraci nového technického vývoje a nových myšlenek pomocí stanovení cílů a výchozích principů této strategie. Tato strategie nepředpokládá rychlý přechod na jeden globálně zavedený systém nebo výběr systémů zajištění přiblížení na přistání a přistání.

a) MLS kategorie I je zaveden a provozován, b) pozemní vybavení kategorie II je certifikováno. U pozemního i palubního vybavení kategorie IIIB probíhá certifikace s plánovaným dokončením v letech 2004-2005, c) na určitých místech se plánuje zavedení MLS ke zvýšení využitelnosti dráhy za podmínek zhoršené viditelnosti. 3.4

Cíle strategie

2.1

Strategie musí:

a) dodržovat minimálně stávající úroveň bezpečnosti letů za všech povětrnostních podmínek, b) zajistit minimálně současnou úroveň nebo plánovanou vyšší úroveň služeb, c) zajistit spolupráci v globálním měřítku, d) zajistit regionální pružnost na základě koordinovaného regionálního plánování, e) platit minimálně do roku 2020 a f) uvažovat ekonomické, provozní a technické aspekty. 3.

Výchozí principy

3.1

Obecně

3.5 Skutečnosti týkající se vícerežimové možnosti palubního vybavení pro přiblížení na přistání a přistání:

Níže uvedené výchozí principy jsou založeny na předpokladu, že existují provozní požadavky, že zahrnují potřebné povinnosti a že vyžadují nezbytné úsilí. 3.2

Skutečnosti, týkající se GNSS:

a) Standardy a doporučené postupy (SARPs) pro GNSS s funkčním doplněním jsou v účinnosti pro podporu přiblížení APV a přesného přiblížení kategorie I, b) SARPs pro systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS) pro APV provoz se vyvíjí, c) GNSS s družicovým rozšířením (SBAS) pro provoz APV je v některých oblastech světa v provozu, d) předpokládá se, že systém GNSS s pozemním rozšířením (GBAS) pro přesná přiblížení kategorie I bude uveden do provozu v průběhu roku 2006, e) mezinárodní přijetí GNSS s nezbytným funkčním doplňkem pro kategorii II a III se neočekává dříve než v letech 2010 – 2015, f) musí být současně řešeny technické a provozní problémy související s použitím GNSS pro přiblížení na přistání, přistání a vzlet, g) musí být současně řešeny organizační problémy, související s použitím GNSS pro přiblížení na přistání, přistání a vzlet.

1.2 Tato strategie řeší použití nevizuálních prostředků pro přiblížení na přistání a přistání s vertikálním naváděním (APV) a přesné přiblížení a přistání. 2.

Skutečnosti týkající se MLS:

Pro umožnění této strategie je nezbytná, a očekává se že bude k dispozici, vícerežimová možnost palubního vybavení pro přiblížení na přistání a přistání.

Skutečnosti týkající se ILS:

a) existuje pravděpodobnost, že lety pomocí ILS kategorie II nebo III nelze ve specifických prostorech bezpečně realizovat, b) 3.1.4 hlavy 3 Svazku I c) rozšíření použití ILS je omezeno počtem kanálů (40 kanálů), d) mnohé zastaralé pozemní instalace ILS bude nezbytné nahradit,

3.6

Další skutečnosti:

a) požadavky na provoz kategorie II a III rostou, b) GNSS může teoreticky nabídnout mimořádné provozní výhody v provozu za zhoršené viditelnosti, včetně nových postupů, pružných požadavků na situování letiště a možnosti pozemního navádění po letišti,

DB - 1

24.11.2005 Změna č. 80


DODATEK B

c) očekává se, že hlavní úlohu v zabezpečení provozu za všech povětrnostních podmínek budou hrát pouze tři základní systémy (ILS, MLS a GNSS s nezbytným funkčním doplňkem). Další provozní výhody může poskytnout využití průhledových displejů ve spojení se systémy pro zlepšení viditelnosti a/nebo umělého vidění, d) důsledkem globální strategie je, že přechod z ILS na nové systémy jako GNSS nebo MLS nebude rychlý. Proto je pro zavádění této strategie nezbytné, aby rádiová kmitočtová spektra používaná všemi těmito systémy byla dostatečně chráněna, e) přechod z ILS přímo na GNSS je upřednostňován v maximální možné míře. Nicméně v řadě států bude nemožné zajistit přechod bez snížení současné úrovně letů kategorie II nebo III, f) dokud budou někteří uživatelé dané dráhy i nadále spoléhat na ILS, mohou být provozní výhody, vyplývající ze zavedení nových přistávacích systémů, spojeny s omezeními vyplývajícími ze smíšeného provozu systémů, g) APV provoz může být prováděn s využitím vertikálního navádění GNSS s nezbytným funkčním doplňkem nebo barometrického vertikálního navádění a bočního navádění GNSS s ABAS nebo DME/DME RNAV, h) APV provoz poskytuje v porovnání s přístrojovým přiblížením vyšší bezpečnost a obecně nižší provozní minima. 4.

a) pokračovat ve využívání ILS se zajištěním nejvyšší úrovně služeb, dokud to je provozně přijatelné a ekonomicky výhodné, aby bylo zajištěno, že letadlům vybaveným pouze ILS není odepřen přístup na letiště, b) zavádět MLS, kde to vyžaduje provoz a kde je to ekonomicky výhodné, c) zavádět GNSS s nezbytným funkčním doplňkem (např. ABAS, SBAS, GBAS) pro provoz APV a provoz kategorie I, kde to vyžaduje provoz a kde je to ekonomicky výhodné při současném zajištění, že záležitosti související s ionosférickým šířením signálu v rovníkových oblastech jsou náležitě řešeny a následně vyřešeny, d) podporovat vývoj a využívání vícerežimové možnosti palubního vybavení pro přiblížení na přistání a přistání, e) podporovat využívání provozu APV, zejména provozu využívajícího vertikálního navádění GNSS, pro zvýšení bezpečnosti a pro zlepšení přístupnosti letiště, f) určit a vyřešit záležitosti provozní a technické proveditelnosti GNSS se systémem s pozemním rozšířením (GBAS) na podporu provozu kategorie II a III. Zavádět GNSS pro zajištění provozu kategorie II a III tam, kde to vyžaduje provoz a kde je to ekonomicky výhodné, g) umožnit každému regionu vyvinout implementační strategii pro tyto systémy v souladu s globální strategií.

Strategie

Na základě výše uvedených skutečností nezbytnosti provedení konzultací s provozovateli letadel a mezinárodními organizacemi a pro zajištění bezpečnosti, efektivity a nákladové účinnosti navrhovaných řešení, je globální strategie založena na následujícím:

24.11.2005 Změna č. 80

DB - 2

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

DODATEK C – INFORMACE A PODKLADY APLIKACE STANDARDŮ A DOPORUČENÍ (SARPS) PRO ILS, VOR, PAR, TRAŤOVÁ RADIOVÁ NÁVĚSTIDLA 75 MHZ, NDB A DME

1. Úvod Obsah tohoto Dodatku je určen k vyjasnění požadavků obsažených v ustanoveních předpisu a v žádném případě nesmí být chápán jako jejich součást. Pro objasnění výrazů, vyskytujících se v textu Dodatku a k usnadnění jejich výkladu, jsou určeny následující definice. Definice týkající se systému přibližovacích majáků (ILS)

přesných

Poznámka: Uvedené výrazy mohou být použity buď samostatně nebo s přídavnými jmény „jmenovitý“ a „indikovaný“. V jednotlivých případech mají tento význam: bez přídavného jména: dosažené charakteristiky určité části nebo celku (systému), s přídavným jménem „jmenovitý“: návrhové charakteristiky určité části nebo celku, s přídavným jménem „indikovaný“: dosažené charakteristiky určité části nebo celku tak, jak jsou indikovány přijímačem (tj. včetně chyb, vznikajících v přijímací části).

Kurzová část Sestupová část Indikovaná kurzová čára – geometrické místo bodů v libovolné rovině, ve kterých je nulová výchylka indikátoru přijímače. Indikovaný kurzový sektor – sektor v libovolné vodorovné rovině, obsahující indikovanou kurzovou čáru, vymezený plnou výchylkou indikátoru kurzového přijímače. Zvlnění kurzové čáry – odchylka kurzové čáry od Zvlnění sestupové čáry – odchylka sestupové čáry od její její jmenovité polohy. jmenovité polohy.


DC - 1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I 2.

DODATEK C

Údaje k systému ILS

2.1 Stanovení a udržování provozních vlastností a definice průběhu kurzové a sestupové čáry u zařízení jednotlivých provozních kategorií. 2.1.1 Zařízení jednotlivých provozních kategorií podle definice v ust. 3.1.1 Hlavy 3 zajišťují následující provozní minima: Kategorie I: Přesné přístrojové přiblížení na přistání na přistání s výškou rozhodnutí nad 60 m (200 ft) a buď při dohlednosti nad 800 m nebo dráhové dohlednosti nad 550 m. Kategorie II: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání s výškou rozhodnutí pod 60 m (200 ft), ale nad 30 m (100 ft) a při dráhové dohlednosti nad 300 m. Kategorie III A: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání: a) s výškou rozhodnutí pod 30 m (100 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí; a b) při dráhové dohlednosti nad 175 m. Kategorie III B: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání: a) s výškou rozhodnutí pod 15 m (50 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí; a b) při dráhové dohlednosti pod 175 m, ale nad 50 m. Kategorie III C: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání bez omezení výšky rozhodnutí a dráhové dohlednosti. 2.1.2 Schopnosti. Uvedeným provozním požadavkům mají odpovídat typy letadel používajících ILS a možnosti palubních systémů navedení. V těchto požadavcích se předpokládají moderní letadla vybavená odpovídající technikou. V praxi mohou provozní schopnosti přesáhnout specifické požadavky uvedené v ust. 2.1.1. 2.1.2.1 Vybavení pro další podmínky. Dostupnost palubních systémů navedení, které z důvodu poruchy nepracují nebo nesprávně pracují, společně s používaným pozemním zařízením, zajišťujícím potřebnou úroveň navedení s odpovídající nepřetržitostí provozu a integritou, může způsobit vznik provozních podmínek, které neodpovídají popisu v ust. 2.1.1. 2.1.2.2 Rozšířený provoz. Pro moderní letadla vybavená systémy automatického přiblížení na přistání a automatického přistání se podle existující praxe u leteckých společností tyto systémy nejprve používají v podmínkách, kdy posádka může přiblížení vizuálně kontrolovat. Takové lety se mohou např. uskutečnit s použitím ILS kategorie I v těch případech, kdy kvalita navedení a prostor krytí převyšují požadavky v ust. 3.1.3.4.1 Hlavy 3 a jsou rozšířeny až na RWY.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

2.1.2.3 Systém klasifikace ILS. Za účelem plného využití předností moderních palubních systémů automatického řízení letů je nutné zabezpečit s tím spojené otázky podrobnějšího popisu pozemních systémů ILS, než je prosté uvedení kategorie. Toho se dosahuje systémem klasifikace ILS, kde se používají tři určená označení. Tím se zajišťuje popis těch vlastností systému, které je nutné z hlediska provádění letů znát pro výběr metody, která může být zabezpečena konkrétním ILS. 2.1.2.4 Schéma klasifikace ILS zabezpečuje informaci o doplňkových potenciálních možnostech, které může dát konkrétní systém ILS mimo těch, které jsou spojeny s prostředky uvedenými v ust. 3.1.1 Hlavy 3. Tyto doplňkové možnosti se mohou využít pro umožnění provozního využití v souladu s ust. 2.1.2.1 a 2.1.2.2 až do minimálních hodnot uvedených v ust. 2.1.1 a níže. 2.1.2.5 Příklad klasifikace systémů je uveden v ust. 2.14.3. Poznámka: Dále uvedené podklady mají napomoci při rozhodování o přípustnosti zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS. Ačkoliv v souladu s definicí se zvlnění kurzu a zvlnění sestupu vztahuje k jejich jmenovité poloze, hodnocení vysokofrekvenčních odchylek se zakládá na odchylkách od střední hodnoty kurzu nebo sestupu. Materiál v ust. 2.1.5 Obr. C-2 k ohodnocení zvlnění ukazuje, že se zvlnění vztahuje ke střední poloze kurzové nebo sestupové čáry. Údaje získané letadlem budou obvykle předloženy v takové formě. 2.1.3 Zvlnění kurzové čáry Zvlnění kurzové čáry kurzového majáku má být vyhodnocováno z hlediska kurzové čáry a ve veličinách určených v ust. 3.1.3.4 Hlavy 3. S ohledem na přistávání a pojíždění v podmínkách III. kategorie vychází průběh kurzové čáry z požadavku získat přiměřené podklady pro ruční nebo automatické řízení po dráze v podmínkách nízké dohlednosti. S ohledem na provedení přibližovací fáze letu v I. kategorii vychází průběh kurzové čáry z požadavku omezit ve výšce 30 m (100 ft) na kurzové čáře boční odchylky letadla na méně než 10 m (30 ft) (s pravděpodobností 95%). S ohledem na provedení přibližovací fáze letu ve II. a III. kategorii vychází průběh kurzové čáry z požadavku omezit (s 95% pravděpodobností) na kurzové čáře v úseku mezi bodem „B“ a referenční výškou ILS (u zařízení II. kategorie) nebo bodem „D“ (u zařízení III. kategorie) odchylky letadla zaviněné zvlněním kurzové čáry na méně než 2° v úhlech klonění a klopení a snížit odchylky na méně než 5 m (15 ft). Poznámka 1: Zvlnění kurzové čáry je nepřijatelné, jestliže za normálních podmínek zabraňuje dosáhnout výšky rozhodnutí, ze které by bylo možno uskutečnit bezpečné přistání: automaticky nebo poloautomaticky řízené letadlo je ovlivňováno zvlněním kurzové čáry větší měrou než letadlo řízené ručně. Zvýšená činnost systému řízení letadla může znemožnit provedení zdařilého přiblížení na přistání pod výšku rozhodnutí. Tyto požadavky je možno zajistit, pokud průběh kurzové čáry splňuje ust. 3.1.3.4 Hlavy 3. Poznámka 2: Zvlnění a ostatní nepravidelnosti průběhu kurzové čáry se obvykle zjišťují letovými zkouškami za vyhovujících meteorologických podmínek a pomocí přesných měřicích přístrojů a metod.

DC - 2

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 2.1.4 Zvlnění sestupové čáry Zvlnění sestupové čáry sestupového majáku má být vyhodnocováno z hlediska sestupové čáry a ve veličinách určených v ust. 3.1.5.4 Hlavy 3. U I. kategorie vychází průběh sestupové čáry z požadavku omezit (s 95% pravděpodobností) vertikální odchylky letadla ve výšce 30 m (100 ft) na sestupové čáře na méně než 3 m (10 ft). U II. a III. kategorie vychází průběh sestupové čáry z požadavku omezit 95 % pravděpodobných odchylek letadel ve výšce 15 m (50 ft) zaviněných zvlněním sestupové čáry na méně než 2° v úhlech klonění a snížit vertikální odchylky na méně než 1,2 m (4 ft). Poznámka 1: Zvlnění sestupové čáry je nepřijatelné, jestliže za normálních podmínek

zabraňuje letadlu v rozmezí přijatelných odchylek od sestupové čáry ILS dosáhnout výšky rozhodnutí, ze které by bylo možno uskutečnit bezpečné přistání. Automaticky nebo poloautomaticky řízené letadlo je zvlněním sestupové čáry ovlivňováno více než letadlo řízené ručně. Kromě toho při automatickém řízení letadla může být z provozních důvodů zapotřebí pokračovat v přiblížení na přistání pod výškou rozhodnutí. Vedení letadla může být dostatečné, pokud je splněna specifikace pro průběh sestupové čáry ILS v ust. 3.1.5.4 Hlavy 3. Poznámka 2: Zvlnění a ostatní nepravidelnosti průběhu budou obvykle zjišťovány letovými zkouškami, které budou v případě potřeby doplněny speciálním pozemním měřením.

Obr. C-1 Meze amplitudy zvlnění kurzové a sestupové čáry

DC - 3

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-2 Vyhodnocení zvlnění kurzové/sestupové čáry

T  t 1  t 2  t 3 ... . 100  95 % T

2.1.5 Aplikace ustanovení o přípustných amplitudách zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS Při aplikaci ustanovení o průběhu kurzové čáry (ust. 3.1.3.4 Hlavy 3) a sestupové čáry (ust. 3.1.5.4 Hlavy 3) mají být použita kritéria:

-

vztah mezi maximálními amplitudami zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS (pro 95% pravděpodobnost) a vzdálenostmi od prahu RWY, specifikovanými pro provozní limity kategorie I, II a III, tak jak je znázorněn na Obr. C-1, při zjišťování amplitud zvlnění v určitém úseku přiblížení na přistání mají být výsledky letového přezkoušení opravené o úhlovou chybu polohy letadla, vyhodnocovány v časových intervalech  20 sekund od středu vyhodnocovaného úseku. Předpokládá se, že letadlo se pohybuje při přiblížení rychlostí vzhledem k zemi 195 9 km/h (105 ±5 kt).

Stanovených 95 % maximální amplitudy je přípustné procento celkového časového intervalu, ve kterém je amplituda kurzové nebo sestupové čáry nižší než velikosti zvlnění, uvedené pro vyhodnocovaný úsek na Obr. C-1. Příklad vyhodnocení zvlnění kurzové a sestupové čáry u určitého zařízení je uveden na Obr. C-2. Jestliže se součet časových intervalů t1, t2, …, tn, ve kterých jsou dané mezní hodnoty zvlnění překročeny, rovná nebo je menší než 5 % celkové doby T, je zvlnění ve vyhodnocovaném úseku přijatelné, čili:

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Pro vyhodnocení sestupové čáry ILS se za vztažný údaj má brát střední sestupová čára namísto prodloužené klesající přímkové čáry. Rozsah zakřivení je funkcí stranové odchylky anténního systému sestupového majáku od osy RWY, jeho vzdálenosti od prahu RWY a relativního převýšení terénu v přibližovacím prostoru a na stanovišti majáku (viz ust. 2.4 dále). 2.1.6 Filtr měření. V průběhu zvlněných čar ILS se projevuje řada kmitočtových složek. Měření hodnot zvlnění je proto závislé na kmitočtové odezvě palubního přijímače a záznamového zařízení. Dolní frekvenční filtr (radiány za sekundu) výstupních RHM okruhů přijímače a záznamového zařízení má být V/92,6, kde V je rychlost letadla nebo pozemního zařízení v km/hod. 2.1.7 Monitorové systémy. Údaje, které jsou k dispozici, ukazují, že stabilita provozních vlastností v rozsahu mezních hodnot, definovaných v ust. 3.1.3.6, 3.1.3.7 a 3.1.5.6, tzn. v rozmezí limitů monitorových systémů, je snadno dosažitelná. 2.1.7.1 Výběr limitů monitorových systémů vychází z úvahy podložené znalostí požadavků bezpečnosti pro danou kategorii provozu. Přesto specifikace těchto limitů neukazuje na velikost běžných změn provozních vlastností, které jsou výsledkem chybného nastavení a nestability zařízení. V případě, že se v každodenním provozu provozní

DC - 4

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C vlastnosti zařízení častěji pohybují mimo limity specifikované v ust. 3.1.3.6, 3.1.3.7 a 3.1.5.6 Hlavy 3, je zapotřebí prozkoumat příčiny tohoto stavu a provést potřebné opravné zásahy. Tyto příčiny mohou být vyloučeny: a) větším snížením pravděpodobnosti výskytu signálů o kritických parametrech, pohybujících se v blízkosti specifikovaných limitů monitoru, b) zajištěním vyšší integrity provozu systému ILS. 2.1.7.2 V dalším jsou uvedeny některé všeobecné požadavky na konstrukci, provoz a údržbu monitorových systémů z hlediska splnění požadavků ust. 3.1.3.11 a 3.1.5.7 Hlavy 3: 1) Značnou pozornost je třeba věnovat zajištění, aby monitorové systémy reagovaly na všechny změny v provozu pozemního zařízení, které v průběhu přiblížení na přistání podle systému ILS nepříznivě ovlivňují činnost palubních zařízení letadel. 2) Monitorové systémy nemají reagovat na ty místní podmínky, které navigační informace z hlediska palubních zařízení neovlivňují. 3) Odchylky v činnosti monitorového systému se nemají projevit znatelným snížením nebo zvýšením specifikovaných limitů monitoru. 4) Při konstrukci a provozu monitorového systému má být věnována zvláštní pozornost způsobu zajištění, že v případě výskytu poruchy samotného monitoru budou buď navigační složky z vysílání odstraněny, nebo bude vysílání úplně přerušeno. 5) Některé monitory využívají vzorky signálu získané v blízkosti vysílacího anténního systému. Podle získaných zkušeností je u takových monitorových systémů třeba věnovat zvláštní pozornost: a) umístění snímacích prvků monitoru u anténních systémů s velkým úhlem otevření, kde je obtížné zaručit, že fázové vztahy signálů v místě snímacích prvků budou stejné jako fázové vztahy signálů ve větších vzdálenostech. Přesto má monitorový systém detekovat rovněž změny parametrů vysílacího anténního systému a napáječe, které by mohly významně ovlivnit průběh kurzových signálů ve větší vzdálenosti od anténního systému; b) změna účinné odrazové plochy terénu před anténním systémem vlivem sněhu, vody a pod., které mohou ovlivnit činnost monitorových systémů sestupového majáku a různě měnit průběh sestupové čáry zejména v případech, kdy je této plochy využíváno pro vytvoření požadovaného tvaru vyzařovacího diagramu; c) ostatním příčinám, které mohou nepříznivě ovlivnit snímání vyzařovaného signálu monitorovým systémem, jako např. námraza, ptáci atd.; d) systémům, u kterých jsou pro korekce změn parametrů příslušného zařízení ve zpětnovazební smyčce využívány signály monitoru. V těchto případech je zapotřebí

zajistit, aby vnější vlivy a změny v samotném monitorovém systému nemohly vyvolat posunutí parametrů kurzové nebo sestupové čáry ILS mimo specifikované limity, aniž by při tom byla monitorovým systémům předána výstraha. 6) Jedna z možných forem je souhrnný monitor, ve kterém je příspěvek každého prvku vysílací antény k vytvoření pole kurzového signálu měřen u anténního systému. Podle získaných zkušeností může takový vhodně navržený monitorový systém vytvořit těsný vztah mezi indikací monitoru a vyzařovanými signály ve vzdáleném poli. Takový monitor za jistých okolností odstraňuje problémy, nastíněné v bodě 5 a), b), c). 2.1.7.3 Při konstrukci a provozu monitorových systémů je třeba zajistit, aby RHM, měřený v kterémkoli bodě prostoru, byl funkcí polohové citlivosti a polohy kurzové nebo sestupové čáry. 2.1.8 Vysílání kurzových majáků ILS, které nejsou provozně využívány. U letadel, provádějících přiblížení na přistání na RWY, vybavené na obou koncích kurzovými majáky ILS, byla při letech v malých výškách několikrát zaznamenána interference signálů těchto majáků. Interference v případě letadla, přelétávajícího anténní systém, je způsobena křížovou modulací, vznikající vlivem signálů kurzového majáku sloužícího pro opačný směr přiblížení. Při letu v malých výškách může tato interference ohrozit průběh přiblížení nebo přistání a snížit bezpečnost letu. Z těchto důvodů jsou v ust. 3.1.2.7, 3.1.2.7.1 a 3.1.2.7.2 Hlavy 3 stanoveny podmínky, za nichž lze připustit vysílání kurzového majáku, který není provozně využíván. 2.1.9 Interference ILS Poznámka: Tento poradenský materiál nebere v úvahu, jak jsou rozměry kritických a citlivých prostorů ovlivněny novými velkými letadly. Aby zohlednil vliv takovýchto letadel a výrazných změn na letištích a provozního prostředí na kritické a citlivé prostory, bude tento materiál aktualizován, jakmile budou vytvořeny první podklady. Na státy je naléháno, aby používali varování před níže uvedenými případy, pokud nezvažují některé činitele, které ovlivňují kvalitu signálu v prostoru. 2.1.9.1 Výskyt interference signálů ILS závisí na celkovém okolí a charakteristikách antén ILS. Každý velký odrážející objekt, včetně mechanismů nebo pevných objektů, např. staveb v prostoru vyzařování signálů může potenciálně vyvolat interferenci na struktuře kurzové nebo sestupové. Umístění a velikost odrážejících pevných objektů a staveb ve spojení se směrovými vlastnostmi antén určují staticky kvalitu struktury kurzu nebo sestupu kategorie I, II nebo III. Mobilní objekty mohou zhoršit tuto strukturu na nepřijatelné hodnoty. Je třeba definovat prostory, ve kterých je takové ovlivnění možné. Pro účely zpracování kritérií ochranných prostorů se tyto prostory dělí na dva typy – kritické a citlivé. a) Kritický prostor ILS je oblast definovaná rozměry v okolí antény kurzového majáku a sestupového majáku, kde mechanismy včetně letadel se nesmí

DC - 5

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

v době činnosti ILS vyskytovat. Kritické prostory jsou chráněny, protože výskyt vozidel nebo letadel uvnitř vyvolává nepřípustné zkreslení signálu ILS v prostoru. b) Citlivý prostor ILS je oblast okolo kritického prostoru, kde je řízen pohyb a parkování vozidel a letadel pro zamezení možné nepřijatelné interference signálu ILS. Citlivá oblast je chráněna proti působení interference ILS vyvolané velkými mobilními objekty mimo kritické prostory, ale normálně bývá uvnitř hranic letiště. Poznámka 1: Cílem definice kritických a citlivých prostorů je zajistit odpovídající ochranu ILS. Použití této terminologie se v jednotlivých státech různí – termín kritický prostor se používá i pro označení zde uvedeného citlivého prostoru. Poznámka 2: Předpokládá se, že při společném umístění ILS a MLS je možné vybavení MLS umístit v rozsahu kritických zón ILS v souladu s materiálem uvedeným v ust. 4.1 Dodatku G. 2.1.9.2 Typické příklady citlivých a kritických prostorů s požadavkem chránění jsou na Obr. C-3A, C-3B, C-4A a C-4B. Pro ochranu kritického prostoru je nutné zakázat jakýkoli vstup vozidel a pojíždění a stání letadel v tomto prostoru během činnosti ILS. Kritický prostor určený pro kurz i sestup má být jasně vyznačen. Pro zamezení vstupu vozidel a letadel na pojezdové dráhy a silnice procházející tímto prostorem může vzniknout potřeba vhodné signalizace. Ve vztahu k citlivým prostorům může být nutné vyloučit část nebo veškerý pohyblivý provoz v závislosti na možných interferencích a provozní kategorii. Je žádoucí, aby hranice letiště obsahovaly citlivé prostory – tímto způsobem je možné zajistit patřičnou kontrolu a řízení veškerého pozemního provozu pro zamezení nepřípustného zkreslení signálů ILS. Jestliže tyto prostory jsou mimo hranice letiště, je důležité dosáhnout potřebnou kontrolu a řízení v součinnosti s příslušnými autoritami. Pro ochranu citlivých prostorů je nutné mít zpracované provozní postupy. 2.1.9.3 Velikost citlivého prostoru závisí na řadě faktorů, včetně typu antény ILS, topografické situace a velikosti a orientace objektů včetně velkých letadel a vozidel. Moderní konstrukce kurzových a sestupových antén může podstatně snížit možnosti rušení a zmenšit rozsah citlivých prostorů. Protože pro větší letadla se zvětšují možnosti rušení signálu ILS, jsou pro tato letadla citlivé prostory zvětšeny na významnou vzdálenost za kritické prostory. Tento problém se zvětšuje při zvýšení hustoty pozemního provozu. 2.1.9.3.1 V případě kurzového majáku se jakýkoliv velký objekt ozářený hlavním lalokem považuje za možný zdroj nepřípustného rušení signálu. To zahrnuje letadla na RWY a některých pojezdových drahách. Rozměry citlivého prostoru pro ochranu provozu I., II. a III. kategorie se liší, největší je pro III. kategorii. Pouze nejmenší zvlnění je přípustné pro kategorii III, zatímco zkreslení kurzu mimo tolerance podél povrchu RWY neovlivní provoz kategorie II nebo I. Jestliže je kurzová struktura ovlivněna statickými efekty, může menší dodatečná interference vyvolat nepřípustné zvlnění signálu. V těchto případech jsou nutné větší citlivé prostory.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

2.1.9.3.2 V případě sestupového majáku zkušenost ukazuje, že se za možný zdroj rušivé interference signálu považuje každý objekt protínající povrch nad obrazovou rovinou antény v prostoru krytí azimutu. Úhel povrchu nad horizontální rovinou antény závisí na typu antény. Velmi rozměrná letadla, jestliže vyčkávají nebo pojíždějí několik set metrů od antény a přímo mezi ní a sektorem přiblížení, obvykle působí vážné rušení signálu sestupového majáku. Naopak vliv malých letadel několik desítek metrů od antény sestupového majáku může být zanedbatelný. 2.1.9.3.3 Zkušenost ukazuje, že hlavní činitele ovlivňující odrazy a rozptyl signálů ILS, které působí interferenci, jsou výška a orientace svislých povrchů letadel a vozidel. Proto je nutné určit maximální výšku a nejnepříznivější orientaci, se kterými se počítá. Důvodem je, že určitá orientace může vyvolat odchylky kurzového nebo sestupového signálu mimo tolerance i ve větší vzdálenosti než orientace paralelní nebo kolmá. 2.1.9.4 Počítače nebo modelování lze využít pro výpočet pravděpodobných míst, velikosti a trvání rušení ILS, působených objekty bez ohledu na to, zda jde o stavby či letadla různých velikostí, orientací a na různých místech. Při použití těchto metod se berou do úvahy následující faktory: a) Počítačové matematické modely jsou určeny pro všeobecné použití a aplikují se personálem s různými úrovněmi zkušeností. Při modelování specifického prostředí s vícenásobnými odrazy se při posuzování příslušných předpokladů a omezení vyžadují technické znalosti. Informace o vlastnostech ILS v této souvislosti by měly být k dispozici u výrobce zařízení. b) Tam, kde je instalovaný ILS a splňuje všechny podmínky, mohou se použít počítače a simulační metody na předpovídání pravděpodobného zvýšení rušení ILS, které může vzniknout jako důsledek navrhovaných staveb. Kdekoliv je to možné, měly by se výsledky takových počítačových simulací potvrdit přímým porovnáním s výsledky letových měření vlivu staveb. c) Uvažováním maximálního přípustného zhoršení signálu způsobeného odrazy od letadla na zemi se mohou určit odpovídající minimální hranice citlivého prostoru. Na určení kritických a citlivých prostorů na obr. C-3A, C-3B, C-4A a C-4B bylo použito modelování maximálního přípustného zhoršení signálu ILS vícenásobnými odrazy od letadla na zemi. Faktory, které ovlivnily velikost a tvar kritických a citlivých prostorů, zahrnují typy letadel, které pravděpodobně způsobují rušení, aperturu antény a typ (logaritmicko-periodický dipól/dipól apod.), typ vykrývacích signálů (jedno/dvou kmitočtové), navrhovanou kategorii provozu, délku vzletové a přistávací dráhy a statické zakřivení způsobené existujícími stavbami. Takové modelování se potvrzuje porovnáním vypočítaných výsledků se skutečnými naměřenými hodnotami rušení signálu ILS způsobeného stojícím letadlem.

DC - 6

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 2.1.9.5 Řízení v kritických prostorech a označení citlivých prostorů na letišti nemusí být pro ochranu ILS proti vlivům způsobeným odrazem od velkých pozemních staveb dostačující. To je zvlášť významné v případech výstavby nových objektů pro velká nová letadla nebo pro jiné účely. Stavby mimo hranice letiště mohou rovněž působit těžkosti signálu kurzového majáku ILS, i když vyhoví kritériím AGA pro výšku překážek. 2.1.9.5.1 Pokud v okolí letiště velké objekty jako vysoké stavby ovlivní strukturu kurzového nebo sestupového zvlnění do hodnot blízko povoleným tolerancím, jsou nutné větší citlivé prostory. Důvodem je, že vliv pohyblivých objektů, kvůli kterým se citlivé prostory zřizují, se přičítá k působení statických zvlnění působených pevnými objekty. Přesto se ukazuje, že přímé sečtení maximálních amplitud není odpovídající a skutečnosti více odpovídá kvadratický součet.

Příklady: a) zvlnění kurzu statickými objekty  1,5 A, limit  5A. Přípustná hodnota pro zvlnění od pohyblivých objektů je proto 5 2  1,5 2 = 4,77 A

b) zvlnění kurzu od statických objektů  4 A, limit  5A. Pro pohyblivé objekty vychází přípustná hodnota 5 2  4 2 = 3 A. V případě b) bude citlivý prostor větší pro udržení objektů působících interferencí ve větší vzdálenosti od RWY tak, aby působily zkreslení kurzového laloku 3 A nebo méně. Stejné principy platí pro citlivé prostory sestupového majáku.

Příklad 1

Příklad 2

Příklad 3

Typ letadla

B-747

B-747

B-727

Apertura antény LLZ

typicky 27 m (90 ft) (dvoukmitočtová, 14 prvků)

typicky 16 m (50 ft) (8 prvků)

typicky 16 m (50 ft) (8 prvků)

600 m (2000 ft) 60 m ( 200 ft) 1220 m (4000 ft) 90 m ( 300 ft) 2750 m (9000 ft) 90 m ( 300 ft)



Citlivý prostor (X, Y) Kategorie I Kategorie II Kategorie III

X Y X Y X Y

Obr. C-3A Typické rozměry kritického a variace citlivého prostoru LLZ pro RWY 3000 m

DC - 7

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Typ letadla Kategorie I Kategorie II / III

*

X Y X Y

Příklad 1

Příklad 2

Příklad 3

B-747

B-727

malá a střední*

915 m (3000 ft) 60 m ( 200 ft) 975 m (3200 ft) 90 m ( 300 ft)

730 m (2400 ft) 30 m ( 100 ft) 825 m (2700 ft) 60 m ( 200 ft)

250 m (800 ft) 30 m (100 ft) 250 m (800 ft) 30 m (100 ft)

Za malá a střední letadla jsou považována ta, která mají délku menší než 18 m (60 ft) a zároveň výšku menší než 6 m (20 ft).

Poznámka: V některých případech je citlivý prostor zvětšen na opačnou stranu RWY.

Obr. C-3B Typické kritické prostory a variace citlivých prostorů pro ILS-GP

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC - 8

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-4A Přehled uplatnění kritického a citlivého prostoru s interferencí od letadla B 747

Obr. C-4B Příklad uplatnění kritického a citlivého prostoru s interferencí od letadla B 747

DC - 9

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.1.10 Snížení zvlnění kurzové čáry a prostorů kurzového majáku s nedostatečným rozdílem hloubky modulace (RHM) 2.1.10.1 Úvod. Vzhledem k místním vlivům není vždy v určitých umístěních možné vytvářet za pomoci jednoduché standardní zástavby ILS kurzové signály, které dostatečným způsobem neobsahují škodlivá zvlnění nebo nepravidelnosti. V takovém případě je k zajištění standardního pokrytí a charakteristik signálu mnohem vhodnější použít dvoukmitočtový maják. Doplňkový poradenský materiál týkající se pokrytí dvoukmitočtového majáku je uveden v ust. 2.7. Pokud i přesto nemohou být požadavky na standardní pokrytí splněny, potom lze využít omezení vyzařování ve směru objektů a přijetí zvýšení spodních hranic vertikálního pokrytí, jak je povoleno v ust. 3.1.3.3.1 Hlavy 3. 2.1.10.2 Snížení standardního pokrytí kurzového majáku. Při použití možnosti snížení pokrytí určeného v ust. 3.1.3.3.1, je třeba věnovat pozornost zajištění toho, aby snížený prostor pokrytí odpovídal minimálním nadmořským výškám publikovaným pro postup přiblížení podle přístrojů. Navíc by neměl být přerušen normální vektorový provoz a povolení nalétnutí kurzového majáku by nemělo být vydáno, dokud nebude letadlo ve vyhlášeném prostoru pokrytí. Ten je někdy uváděn jako provozní rozsah služby. 2.1.10.2.1 Provozní ohledy z pohledu řízení letového provozu. Postupy přiblížení podle přístrojů musí být navrženy tak, aby braly v úvahu jakékoliv snížení pokrytí kurzového majáku povolené standardem v ust. 3.1.3.3.1 Hlavy 3. Toho může být docíleno buď zajištěním, že v průběhu postupu letadlo zůstává v mezích pokrytí kurzového majáku, nebo poskytnutím alternativního způsobu navigace. Proto musí být významná část (minimálně 3,7 km (2 NM)) úseku počátečního přiblížení v rámci pokrytí kurzového majáku. Je potřeba, aby bylo pokrytí kurzového majáku dostupné dostatečně před prostorem, kde řídící obvykle udělují povolení k přiblížení nebo nalétnutí kurzového majáku, aby dovolili pilotům ověření identifikace v Morseově kódu (IDENT). 2.1.10.2.2 Provozní ohledy z pohledu pilota/ letadla. Pro letadla vybavená systémem auto-matického řízení letu (AFCS) má být pokrytí kurzového majáku dostupné před aktivací módu zachycení AFCS (manuální nebo automatický let) a dostatečně před prostorem, kde řídící obvykle udělují povolení k přiblížení nebo nalétnutí kurzového majáku, aby bylo možné ověřit signál IDENT. Při ručním řízení nebo při použití AFCS piloti normálně ověří IDENT zařízení ILS, a pak čekají, dokud nedojde k aktivaci módu umožňujícího započetí zatáčky pro nalétnutí a zachycení kurzového majáku, poté co obdrželi povolení k přiblížení nebo k nalétnutí kurzového majáku. Ideálně by doplňkové prostředky (pokud jsou zahrnuty v postupu přiblížení) měly pilotovi dovolit určení vzájemného vztahu mezi polohou letadla a kurzovou čárou předního kurzového sektoru kurzového majáku. 2.2

Palubní přijímač ILS

2.2.1 Pro zajištění dosažení požadovaných provozních cílů je nezbytné, aby palubní přijímací vybavení splňovalo stanovené standardy výkonnosti. Poznámka: Související minimální provozní standardy výkonnosti pro přijímače ILS jsou podrobně popsány v dokumentech RTCA DO-195 (1986) a EUROCAE ED-46B (včetně změn č. 1 a 2) pro kurzové přijímače, v dokumentech RTCA DO-143 (1970) a EUROCAE 1/WG 7/70 pro přijímače polohové návěsti,

18.11.2010 Změna č. 85

a v dokumentech RTCA DO-192 (1986) a EUROCAE ED-47B (včetně změny č. 1) pro sestupové přijímače. 2.2.2 Odolnost kurzových přijímačů ILS proti rušení rozhlasovými signály VKV FM 2.2.2.1 S ohledem na poznámku 2 ust. 3.1.4.2 Hlavy 3 se odolnost proti rušení měří s přihlédnutím na odsouhlasené zhoršení normálních parametrů přijímače a za standardních podmínek a přítomnosti žádaného vstupního signálu. Toto je potřebné na zajištění toho, aby se kontrola přijímače provedla za opakovatelných podmínek a výsledků a aby se zjednodušilo jeho následující schválení. Zkoušky ukázaly, že rušící signály FM mohou ovlivnit jak kurzové navedení, tak i proud signalizačního praporku a jejich vliv se mění v závislosti od RHM použitého žádaného signálu. Doplňující informace jsou k dispozici v doporučení ITU (Recommendation ITU-R SM.1140, Test procedures for measuring receiver characteristics used for determining compatibility between the sound-broadcasting service in the band of about 87–108 MHz and the aeronautical services in the band 108–118 MHz). Poznámka. Doporučení ITU Recommendation ITUR SM.1140 můžete nalézt v dokumentu Doc 8071, Volume I. 2.2.2.2 Na posouzení nekompatibility přijímačů, pokud jde o splnění všech kritérií odolnosti uvedených v ust. 3.1.4 Hlavy 3, se má používat společně schválená metodika a formulace. Formulace poskytují vysvětlení odolnosti proti rušení falešným vyzařováním (typ A1), rušení mimo pásma (typ A2), rušení dvěma a třemi signály třetího řádu (typ B1) a rušení přetížením nebo ztrátou citlivosti (typ B2). Doplňující informace jsou k dispozici v doporučení ITU (Recommendation ITU-R SM.1009-1, Compatibility between the soundbroadcasting service in the band of about 87–108 MHz and the aeronautical services in the band 108–137 MHz). Poznámka. Doporučení ITU Recommendation ITUR SM.1009-1 můžete nalézt v dokumentu Doc 8071, Volume I. 2.2.3 Polarizace a sestupového majáku

antény

kurzového

2.2.3.1 V rozsahu kmitočtového pásma kurzového a sestupového majáku ILS příjem vertikálně polarizovaných signálů ve směru antény na antény kurzového a sestupového majáku je nejméně o 10 dB menší než horizontální polarizace přijímaná ze stejného směru. 2.3 Podmínky palubního vybavení ILS

výstražné

signalizace

2.3.1 Výstražný systém přijímače, jako vizuální výstražný praporek, má varovat pilota při jakékoliv nepřijatelné nesprávné funkci vzniklé buď na zemi nebo na palubním zařízení. Dále je uvedeno, jak může být tento ideál splněn. 2.3.2 Výstražný systém je vázán na součet dvou hloubek modulací, a proto nepřítomnost jedné modulační složky ve vysílaném vf signálu vyvolá poplach. 2.3.3 Výstražný systém indikuje pilotovi i dalším palubním systémům, které mohou být závislé na kurzových a sestupových údajích, výskyt kterékoli z následujících podmínek: a) nepřítomnost vf signálu i současnou nepřítomnost modulačních kmitočtů 90 Hz a 150 Hz,

DC - 10

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C b) hloubka modulace jedné ze složek 90 Hz nebo 150 Hz poklesne na nulu, zatímco druhá má svoji normální hodnotu 20% pro kurzový a 40% pro sestupový maják. Poznámka: Doporučuje se, aby poplach vznikl, pokud hloubka modulace jedné ze složek 90 Hz nebo 150 Hz u kurzového majáku poklesne na 10 %, zatímco druhá má normální hodnotu 20 %. Doporučuje se, aby poplach vznikl, pokud hloubka modulace jedné ze složek 90 Hz nebo 150 Hz u sestupového majáku poklesne na 20 %, zatímco druhá má normální hodnotu 40 %. 2.3.3.1 Varovná indikace má být snadno zjistitelná a viditelná za všech normálních letových podmínek. Je-li použit výstražný praporek, má být co největší podle možnosti daného indikátoru. 2.4 Podklady pro umístění, nastavení úhlu sestupové čáry, seřízení a pokrytí sestupového majáku 2.4.1 Boční umístění. Boční vzdálenost sestupového majáku od osy RWY obvykle není menší než 120 m (400 ft). Při výběru místa pro anténu sestupového majáku je nutné vzít v úvahu příslušná ustanovení Předpisu L 14, která se vztahují k překážkovým plochám a objektům v pásech RWY. 2.4.2 Zakřivení sestupové čáry ILS. Sestupová čára ILS je v mnoha případech vytvářena jako kuželová plocha, jejíž počátek leží v místě anténního systému sestupového majáku. Vlivem stranového odchýlení počátku této kuželové plochy od osy RWY má sestupová čára ve svislé rovině, proložené osou RWY, tvar hyperboly. Zakřivení sestupové čáry vzniká v oblasti prahu RWY a rychle se zvětšuje směrem k bodu dotyku. Aby bylo zakřivení omezeno, neměla by být anténa sestupového majáku umístěna v přílišné boční vzdálenosti od osy RWY. 2.4.3 Návrh postupu. Standardy a doporučené postupy týkající se úhlu sestupové čáry a referenční výšky ILS uvádí ust. 3.1.5.1 Hlavy 3. Podélná poloha antény sestupového majáku je vzhledem k prahu dráhy stanovena tak, aby poskytovala zvolený úhel sestupové čáry a požadovanou referenční výšku ILS pro postup přesného přiblížení navržený pro danou dráhu. Návrh postupu přesného přiblížení může být upraven tak, aby byly splněny požadavky na překážkové plochy nebo byly vzaty v úvahu omezení umístění sestupové antény (např. křížení drah, pojezdové dráhy). Při návrhu postupu se musí vzít v úvahu přijatelný úhel sestupové čáry, výška přeletu prahu dráhy a dostupná délka dráhy související s typem letadla, které bude podle předpokladů používat tento postup přesného přiblížení. 2.4.4 Podélné umístění. Za předpokladu, že odrazná plocha plochy tvořící svazek může být aproximována dvojrozměrnou plochou s odpovídajícím podélným a příčným sklonem, potom je požadovaná podélná poloha sestupové antény funkcí referenční výšky ILS nad prahem dráhy a průmětu odrazné plochy sestupového majáku podél osy RWY. Uvedená závislost je znázorněna na Obr. C-5. Na tomto obrázku je přímka OP definována jako průsečnice odrazné plochy sestupového majáku a svislé roviny proložené osou RWY a bod O je ve stejné podélné vzdálenosti od prahu RWY jako anténa sestupového majáku. V závislosti na výšce a orientaci odrazné plochy může být bod O nad nebo pod rovinou RWY.

V případě dvojrozměrné odrazné plochy se potom podélná poloha anténního systému sestupového majáku stanoví ze vztahu:

D=

H Y tg()  tg( )

kde: D = vodorovná vzdálenost mezi O a P (ekvivalent podélné vzdálenosti mezi anténou sestupového majáku a prahem dráhy), H = jmenovitá výška referenční výšky ILS nad prahem dráhy, Y = vertikální výška prahu RWY nad P´,  = jmenovitý úhel sestupové čáry,  = podélný sklon odrazné plochy sestupového majáku. Poznámka: Úhel  v uvedeném vztahu je považován za kladný v případě klesání terénu od anténního systému směrem k prahu. Vertikální výška Y se považuje za kladnou v případě, že práh RWY leží nad průsečnicí odrazné plochy. 2.4.5 Předcházející poradenský materiál je založen na aproximaci odrazné plochy náležitě orientované rovině. Skutečné charakteristiky umístění, jako je významný příčný sklon nebo spíše nepravidelný nežli rovinný odrazný povrch, mohou vyžadovat mnohem pečlivější přístup, má-li být přesně splněn cíl návrhu referenční výšky ILS. V náročných případech může být vhodná predikce vlivů podmínek umístění pomocí matematických modelů. 2.4.6 Normálně má skutečná sestupová čára ILS některé nepravidelnosti průběhu. Úhel střední sestupové čáry může být zjištěn pouze letovými zkouškami. Pozorovaná střední poloha sestupové čáry mezi body „A“ a „B“ systému ILS se považuje za přímku a sestupový úhel ILS je úhel měřený mezi touto přímkou a jejím svislým průmětem do vodorovné roviny. 2.4.7 Je důležité vědět, že vliv nepravidelností sestupové čáry v prostoru mezi středním návěstidlem a prahem RWY se může projevit do referenční výšky, která je ve skutečnosti odlišná od referenční výšky ILS. Referenční výška definovaná zde jako dosažená referenční výška ILS má důležitý provozní význam. Dosažená referenční výška ILS může být zjištěna pouze letovou kontrolou. Měřená střední poloha sestupové čáry mezi body 1 830 m (6 000 ft) a 300 m (1 000 ft) před prahem RWY se považuje za přímku směrem k prahu RWY. V bodě, ve kterém tato přímka protne svislou přímku vztyčenou na prahu ve středové čáře RWY se dosáhne referenční výška ILS. Poznámka: Další podklady o měření sestupového úhlu a dosažené referenční výšky ILS jsou uvedeny v ICAO dokumentu Doc 8071. 2.4.8 Pro snížení interference sestupových majáků kategorie III a snížení požadavků na umístění a citlivé prostory v těchto místech je žádoucí, aby signály tvořící horizontální vyzařovací diagram systému antény sestupového majáku ILS kategorie III byl redukován na tak nízkou hodnotu, jak je prakticky možné po limity kurzového pokrytí stanovené v ust. 3.1.5.3 Hlavy 3. Jinou přijatelnou metodou je kurzové natočení antén sestupového majáku směrem od zdrojů vícecestného šíření, čímž se sníží velikost vyzářeného signálu v specifických úhlech, zatímco se stále udržují limity kurzového pokrytí.

DC - 11

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.4.9 Ust. 3.1.5.3.1 Hlavy 3 ukazuje, že pokrytí sestupového majáku má umožnit uspokojivou činnost typického palubního vybavení ILS. Provozní postupy vyhlášené pro zařízení musí být v souladu s nejmenšími hodnotami tohoto pokrytí. Při klesání je obvyklé dosažení určité výšky a přiblížení pokračuje v této výšce, dokud není přijat sestupový signál („klesej“, fly-down). Za určitých okolností není v tomto bodě možná další kontrola polohy. Systém automatického řízení obvykle zahájí klesání, jakmile hodnota signálu pod sestupovou rovinou („stoupej“, fly-up) klesne na méně než 10 A. 2.4.10 Proto je cílem zajistit signál „stoupej“ (fly-up) před dosažením sestupové roviny. Ačkoliv za normálních podmínek jsou postupy pro přiblížení určeny tak, že signál sestupového majáku není používán pod úhlem 0,45, musí být učiněna příslušná opatření proti vyzařování chybných informací pod úhlem 0,45 a to při normální činnosti i poruše, aby nemohlo být zahájeno konečné klesání v nesprávném bodu přiblížení. Jedním z možných opatření proti vyzařování chybných informací je vyzařování doplňkového vykrývacího signálu, jak je

uvedeno v ust. 3.1.5.2.1 Hlavy 3, zřízení samostatného monitoru pro vykrývací signál a příslušných postupů pro pozemní kontrolu a nastavení. 2.4.11 Dosažení uspokojivé ochrany proti změně RHM (rozdílu hloubky modulace) mimo tolerance pod sestupovou rovinou, v závislosti na použitém anténním systému, nemusí být splněno monitorem citlivosti podle ust. 3.1.5.7.1 e) Hlavy 3 rovnocenně jako monitorem pro vykrývací signál. V některých systémech, např. těch, které používají mnohaprvkové antény bez doplňkového vykrytí, malé změny signálu určité antény mohou vyvolat vážné zhoršení vykrytí beze změn, nebo pouze s malými změnami v sestupovém sektoru, který je kontrolován monitorem polohové citlivosti. Je důležité zajistit, že monitor ohlásí poruchu při všech možných změnách antény a podmínek vyzařování signálu, které znamenají pokles RHM na hodnotu 17,5 % a méně v prostoru dodatečného vykrytí pod sestupovou rovinou.

Obr. C-5 Umístění sestupového majáku pro skloněnou RWY

18.11.2010 Změna č. 85

DC - 12

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Grafy ilustrují metodu, kterou je možno použít pro zjištění relativního fázového posunu mezi navigačními tóny 90 Hz a 150 Hz. Horní část každého grafu ukazuje samostatně tvar každého tónu, když fázový posun je v limitech, určených v ust. 3.1.3.5.3.3 a 3.1.5.5.3 Hlavy 3. Spodní část ukazuje součet obou tónů, který může být sledován na osciloskopu. Dáme-li do poměru P1 a P2 (hodnota ≤ 1), můžeme určit, zda je fázování v mezích tolerance. Pro kategorie I a II ILS by měl být poměr větší než 0,903 a pro kategorii III větší než 0,951.

Obr. C-6 Průběhy modulačních signálů ILS znázorňující fázové vztahy mezi nízkofrekvenčními tóny 90 Hz a 150 Hz

DC - 13

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

2.5

DODATEK C

Vyobrazení (obr. C-6 až C-12), znázorňující některé normy, uvedené v Hlavě 3

Obr. C-9 Rozdíl hloubek modulací (RHM) a polohová citlivost

Obr. C-7A Dosah a pokrytí kurzového majáku v azimutu

Obr. C-10 Pokrytí sestupového majáku Obr. C-8A Dosah a pokrytí kurzového majáku v elevaci

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC - 14

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-7B Snížené pokrytí kurzového majáku v azimutu

Obr. C-8B Snížené pokrytí kurzového majáku v elevaci

DC - 15

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

(Přerušované čáry vyznačují meze, ve kterých může být v rozmezí jmenovitých úhlů dosaženo hodnoty RHM = 0,0875 pro kategorie I, II a III.)

Obr. C-11 Sestupový maják – rozdíl hloubek modulací RHM

18.11.2010 Změna č. 85

DC - 16

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-12 Monitorovací sestupové čáry

2.6

Rozložení kmitočtů ILS

2.6.1 Hodnoty uvedené v tabulce C-1 se vztahují k zajištění ochrany před rušením v místě ležícím v ochranné výšce a na hranici užitečného krytí ILS ve směru předního sektoru. V případě provozního využívání zadního sektoru budou použita stejná kritéria v podobném místě ležícím ve směru tohoto sektoru. Při přidělování kmitočtů bude třeba brát v úvahu směrové nastavení kurzového majáku. Tato kritéria se použijí u každé instalace kurzového majáku v tom smyslu, že zatímco v případě dvou zařízení prvé nemusí rušivě ovlivňovat činnost druhého, může přesto druhé zařízení rušivě ovlivňovat zařízení prvé. 2.6.2 Hodnoty uvedené v Tab. C-1 jsou určeny pro podmínky normální činnosti palubních přijímačů. 2.6.2.1

Kurzové přijímače ILS

2.6.2.1.1 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 50kHz kanálové rozteče jsou vybrány minimální rozteče pro zajištění minimálních poměrů signálu v provozním rozsahu takto:

a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 50 kHz převyšuje žádaný nejvýše o 34 dB, c) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 100 kHz převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 150 kHz převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. 2.6.2.1.2 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 100kHz kanálové rozteče jsou minimální separace pro zajištění minimálního poměru signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený o 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 7 dB, c) nežádoucí signál vzdálený o 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený o 150 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB.

DC - 17

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I 2.6.2.2

DODATEK C

Sestupové přijímače ILS

2.6.4 Přesto že interferencí žádaného a nežádoucího nosného kmitočtu může vzniknout záznějový tón, ochranný poměr zajišťuje, že nedojde k ovlivnění indikace. Při použití radiotelefonního kanálu však může záznějový tón působit rušivě.

2.6.2.2.1 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 150kHz kanálové rozteče jsou minimální separace pro zajištění minimálního poměru signálů v provozním rozsahu vybrány takto:

2.6.5 Použití systému ILS pro mezinárodní letecký provoz je vázáno na dvojice kmitočtů, uvedené v ust. 3.1.6.1.1 Hlavy 3. Kritéria jsou uspořádána tak, že vyhoví-li jim kurzová část, je jimi automaticky pokryta i sestupová část systému ILS. Pro dosažení minimální zeměpisné separace podle ust. 2.6.6 dále může být v některých oblastech s větším počtem instalovaných systémů ILS zapotřebí – je-li nutné přidělit dvojici kmitočtů jak z prvé, tak i z druhé desítky pořadí – vyloučit některé dvojice kmitočtů. Příklad: Podle ust. 3.1.6.1.1 Hlavy 3 jsou dvojicí kmitočtů systému ILS pořadového čísla 2 kmitočet kurzového majáku 109,9 MHz a kmitočet sestupového majáku 333,8 MHz. Dvojice kmitočtů pořadových čísel 12 a 19 přesto, že v případě kurzových majáků zajišťují od pořadového čísla 2 dostatečnou kmitočtovou separaci, v případě sestupových majáků zahrnují kmitočty 334,1 MHz a 333,5 MHz, které představují sousední kmitočtové kanály (pro kmitočtovou rozteč 300 kHz) kmitočty sestupového majáku pořadového čísla 2. Je-li výběr kmitočtových kanálů ILS prováděn pouze z prvé nebo pouze z druhé desítky pořadí dvojic kmitočtů, je potom minimální kmitočtová rozteč sestupových majáků 600 kHz.

a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kmitočtu, b) nežádoucí signál vzdálený o 150 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 20 dB, c) nežádoucí signál vzdálený o 300 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 40 dB. 2.6.2.2.2 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 300kHz kanálové rozteče jsou minimální separace pro zajištění minimálního poměru signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nežádoucí na stejném kanálu nejméně o 20 dB, b) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 150 kHz nepřevyšuje úroveň žádaného signálu (poměr 0 dB), c) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 300 kHz převyšuje úroveň žádaného signálu nejvíce o 20 dB, d) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 450 kHz nebo více převyšuje úroveň žádaného signálu nejvíce o 40 dB.

2.6.3 Výpočty vycházejí z předpokladu, že 2.6.6 Tabulka požadovaných separačních poskytovaná ochrana žádaného signálu před vzdáleností (viz Tab. C-1) nežádoucím signálem je 20 dB. To odpovídá změně indikace na hranici užitečného krytí ILS menší než 15 A. Tabulka C-1. Požadované separační vzdálenosti Kmitočtová separace Kurzový maják

Sestupový maják

Shodný kmitočet

Minimální separace mezi druhým zařízením a ochranným bodem prvního zařízení km (NM) „A“ „B“

„C“

148 (80)

148 (80)

148 (80)

50 kHz

–

37 (20)

9 (5)

100 kHZ

65 (35)

9 (5)

0

150 kHz

–

0

0

200 Khz

11 (6)

0

0

Shodný kmitočet

93 (50)

93 (50)

93 (50)

150 kHz

–

20 (11)

2 (1)

300 kHz

46 (25)

2 (1)

0

450 kHz

–

0

0

600 kHz

9 (5)

0

0

Sloupec „A“ se týká kurzových přijímačů určených pro 200kHz dělení kanálů ve spojení s přijímači pro 600kHz dělení a je použitelný pouze v prostorech s malou hustotou zařízení. Sloupec „B“ se týká kurzových přijímačů pro 100kHz dělení kanálů ve spojení s přijímači pro 300kHz dělení. Sloupec „C“ se týká kurzových přijímačů pro 50kHz dělení ve spojení s přijímači pro 150kHz dělení. Poznámka 1: Uvedené hodnoty vycházejí z předpokladu, že ochranný bod kurzového majáku leží ve vzdálenosti 46 km (25 NM) a výšce 1 900 m (6 250 ft), a sestupového majáku ILS ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) a výšce 760 m (2 500 ft). Poznámka 2: Stanoviště majáků ILS a VOR je třeba volit způsobem, který vyloučí možnost vzniku chyby palubního přijímače vlivem jeho přetížení nežádoucími signály vysoké úrovně v době, kdy letadlo provádí počáteční a konečné přiblížení na přistání. Poznámka 3: Při uplatnění separačních vzdáleností podle tabulky je nutné zajistit umístění sestupových majáků takovým způsobem, který zamezí možnosti chybné sestupové indikace v letadle na konečném přiblížení po přijetí signálu sousedního kanálu, jestliže požadovaný signál není z jakéhokoli důvodu vyzařován.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC - 18

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.6.7 Použití údajů v tabulce C-1 bude správné za těchto omezujících předpokladů: Zařízení mají v podstatě nesměrový charakter, srovnatelné vyzářené výkony, intenzita pole je přibližně úměrná elevačnímu úhlu až do 10 a anténa letadla je zásadně všesměrová. Jestliže v prostorech kmitočtově přeplněných je požadováno přesnější určení separačních vzdáleností, mohou být určeny pro každé zařízení z příslušných křivek šíření, přičemž jsou brány v úvahu činitelé směrovosti, vyzařovaný výkon a provozní požadavky na krytí. Tam, kde jsou zmenšené separační vzdálenosti určeny na základě směrovosti atd., musí být letovou kontrolou prokázáno, že v ochranném bodě ILS a ve všech bodech přibližovacího sektoru je dosaženo ochranného poměru nejméně 20 dB. 2.7 Krytí dvoukmitočtových kurzových a sestupových majáků 2.7.1 Kurzová a sestupová zařízení mohou dosahovat požadavků na krytí využitím dvou vyzařovacích diagramů, obvykle známých jako „kurzové“ a „vykrývací“ vyzařovací diagramy, vysílaných na dvou oddělených nosných kmitočtech, které leží v rozmezí kmitočtového kanálu. Kurzový vyzařovací diagram obsahuje přesné informace o kurzu a polohových odchylkách; vykrývací zajišťuje indikaci polohové odchylky v úhlech za hranicemi kurzového vyzařovacího diagramu. Rozlišení mezi signály jednotlivých vyzařovacích diagramů se v palubním přijímači získá porovnáním úrovní zachycených signálů. Účinnost rozlišení závisí na druhu použitého detektoru, ale všeobecně platí, že při poměru těchto dvou signálů 10 dB nebo více nezpůsobí signál nižší úroveň v demodulovaném výstupu významně větší chyby. Pro dosažení optimálních provozních vlastností v předním kurzovém sektoru má být jejich provoz prováděn podle následujících zásad. 2.7.2 Dvoukmitočtový kurzový maják má být konstruován a nastaven tak, aby poměr dvou vyzařovaných signálů v prostoru předního kurzového sektoru nebyl nižší než 10 dB. Zvláštní pozornost je nutno věnovat průběhu vertikálních laloků vyzařovacích diagramů vytvářených anténními systémy, jejichž jednotlivé části mohou mít různou výšku a být různě rozmístěny co do vzdálenosti, a tím způsobovat změny poměru intenzit signálu v průběhu přiblížení. 2.7.3 V důsledku povolené tolerance zvlnění pásmového filtru přijímače (6 dB) a protože kmitočet vykrývacího signálu je posunut od kurzového kmitočtu, mohou se u kurzového přijímače vyskytnout odchylky v citlivosti. K minimalizaci tohoto efektu (hlavně u kategorie III) je potřeba zvýšit poměr mezi kurzovým a vykrývacím signálem z 10 dB na 16 dB. 2.7.4 Pro další snížení nebezpečí vzniku chyb v případě, že poměr dvou vyzařovaných signálů v předním kurzovém sektoru klesne pod 10 dB, se musí rozdíl v nastavení vyzařovacích diagramů jednotlivých signálů udržovat na minimální hodnotě. 2.7.5 Dvoukmitočtové sestupové majáky jsou využívány pro vytvoření složeného vyzařovacího diagramu na jednom kmitočtovém kanálu. Vhodné

uspořádání anténních prvků, rozložení a fázování anténních proudů umožní instalaci zařízení sestupového majáku v místech s takovými terénními podmínkami, které by pro instalaci a provoz systému s jedním nosným kmitočtem byly nepřijatelné. Zlepšení se dosahuje omezením vyzařování pod nízkými elevačními úhly. Druhý nosný kmitočet je využit pro zajištění krytí pod sestupovou čárou. 2.7.6 Monitorové dvoukmitočtové systémy. Požadavky na dvoukmitočtové monitorování v ust. 3.1.3.11.2 e) a 3.1.5.7.1 c) Hlavy 3 stanovují činnost monitoru při výstupním výkonu menším než 80 % normálního kromě případu, kdy může být přijatelné snížení až na 50 % normálního výkonu pod podmínkou splnění určitých požadavků na výkonnost. 2.7.6.1 Monitorování snížení výkonu kurzového a vykrývacího signálu o 20 % (přibližně -1 dB) může být náročné, pokud v daném místě existují vlivy prostředí či jiné vlivy, jako jsou velké výchylky okolní teploty. Například kolísání teploty způsobuje kolísání normálního výstupního výkonu vysílače a změny ztrát na vstupu koaxiálního kabelu. I když nedojde k poruše vysílacího systému, mohou být někdy překročeny limity pro výstrahu, a to může následně snížit pohotovost. 2.7.6.2 Alternativa monitorování snížení výkonu až o 50 % je zajímavá, ale musí být používána obezřetně. Při monitorování každého signálu zvlášť může 50% snížení dovolovat velké rozdíly mezi jmenovitými výkony jednotlivých signálů, pokud dojde k výskytu nekorelovaných poruch. To může vést následně ke snížení úplného překrytí v přijímači, zvýšení chyb konstrukce nebo snížení indikací vykrytí. 2.7.6.3 Jedním z řešení je použití schématu monitorování, které omezuje rozdíly mezi výstupními výkony signálů na přibližně 1 dB (tj. 80 procent), a zároveň dovoluje snížení obou až o 3 dB (tj. 50 procent), pokud se mění společně. Tato metoda poskytuje větší přípustnost společných vlivů, jako jsou změny ztrát v kabelu v důsledku teploty, a proto zvyšuje pohotovost služby. 2.8 Integrita a pohotovost služby – pozemní zařízení ILS 2.8.1

Úvod

2.8.1.1 Tento materiál je zpracován pro ujasnění otázky integrity a pohotovosti služby zařízení kurzového a sestupového majáku ILS s cílem zabezpečit podkladový materiál o konstrukci a systémových charakteristikách tohoto zařízení. Integrita je nezbytná pro zajištění toho, aby letadlo uskutečňující přiblížení na přistání mělo malou pravděpodobnost nesprávného navedení; pohotovost (nepřetržitost) služby je nezbytná pro zajištění toho, aby letadlo v poslední fázi přiblížení na přistání mělo malou pravděpodobnost neobdržení signálu navedení. Integrita a pohotovost služby jsou obě klíčovými činiteli bezpečnosti v kritických fázích přiblížení a přistání. Z hlediska provozu je nutné, aby údaje o integritě a pohotovosti služby byly závazně známé pro výběr provozního využití, které může být zajištěno s ILS.

DC - 19

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.8.1.2 Nezávisle na provozních minimech se celkově uvádí, že střední počet leteckých nehod se smrtelným následkem v době přistání, způsobený výpadkem celého systému nebo jeho nedostatky, včetně pozemního zařízení letadla a pilota, nesmí -7 překročit 1x10 . Toto kritérium se nazývá obecným ukazatelem rizika. 2.8.1.3 Při přistávání za kategorie I za dodržení minim ve větší nebo menší míře v podstatě odpovídá pilot. Při přistávání v kategorii III se požaduje dodržení téhož kritéria, které se v daném případě uvažuje ve vztahu k celému systému. V této souvislosti je co možná nejdůležitější snažit se o dosažení co nejvyšší úrovně integrity a pohotovosti provozu pozemního zařízení. 2.8.1.4 Požadavky na integritu a vysokou pohotovost služby vyžadují vysoce spolehlivé systémy, aby bylo minimalizována pravděpodobnost poruchy, která by mohla ovlivnit jakékoliv charakteristiky celkového signálu v prostoru. Navrhuje se, aby státy usilovaly o dosažení tak velké spolehlivosti, jak je technicky a ekonomicky opodstatnitelné. Spolehlivost zařízení se řídí základní konstrukcí a provozním prostředím. Návrh zařízení by měl využívat nejvhodnější technické postupy, materiály a součásti, a ve výrobě by měla být uplatňována přísná a pečlivá kontrola. Zařízení by mělo být provozováno v prostředí odpovídajícím kritériím návrhu výrobce. 2.8.2 Dosažení a udržení úrovně integrity provozu systému 2.8.2.1 Narušení integrity provozu může nastat, když kontrolní systém nezjistí odchylku signálu za povolené tolerance nebo obvody kontrolního systému nemohou přerušit vysílání nesprávného signálu. Pokud toto vyvolá velkou chybu, může vzniknout nebezpečná situace. 2.8.2.2 Bezpodmínečně ne všechna narušení integrity jsou nebezpečná ve všech etapách přiblížení na přistání. Například v kritických etapách přiblížení na přistání nezjištěné výpadky vyvolávající velké chyby šířky kurzové čáry nebo posuny kurzové čáry jsou zvlášť nebezpečné, nezjištěné změny hloubky modulace, nepřítomnost vykrývajícího signálu kurzového a sestupového majáku a indikace kurzového majáku nevedou nutně ke vzniku nebezpečné situace. Kritéria hodnocení různých typů poruch musí nicméně obsahovat všechny nebezpečné situace, které nemusí být nutně zřejmé pro systém automatického přiblížení nebo pro pilota. 2.8.2.3 Nejvyšší stupeň ochrany je nutný proti riziku nezjištěné poruchy v činnosti monitoru a odpovídajícím systému ovládání majáku. To se dosahuje pečlivým projektováním zaměřeným na maximální snížení takových případů, které zajišťuje provoz bezpečný při poruše splňující požadavky ust. 3.1.3.11.4 a 3.1.5.7.4 Hlavy 3, a také systémem preventivních kontrol činnosti monitoru v časech daných analýzou konstrukce. 2.8.2.4 Analýza konstrukce se může využít pro výpočet integrity systému pro každé jednotlivé přistání. Dále je uveden vztah, použitelný pro určité typy ILS, a příklad výpočtu integrity systému (I) cestou

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

určení pravděpodobnosti nesprávného signálu (P). 1)

P

nezjištěného

předání

I=1–P

T1T2 , když T1 < T2 1 2M1M2

kde: I = integrita P = pravděpodobnost souběžné poruchy vysílače a monitorových systémů vyúsťující v nezjištěné chybné vysílání M1 = střední doba mezi poruchami (MTBF) vysílače M2 = MTBF monitoru a připojeného ovládání

1 = poměr počtu poruch vysílače, které vedou ke 1 vzniku vysílání chybného signálu, k počtu všech poruch vysílače

1 = poměr počtu poruch monitoru a připojeného 2

T1 T2

ovládání, které vedou ke vzniku neschopnosti zjistit nesprávný signál, k počtu všech poruch monitoru a připojeného ovládání = časové období mezi preventivními prohlídkami vysílače = časové období mezi preventivními prohlídkami monitoru a připojeného ovládání.

Pokud je T1  T2, považuje se preventivní prohlídka monitoru rovněž za prohlídku vysílače. V tom případě, protože T1 = T2, platí vztah: 2)

P

T22 1 2M1M2

2.8.2.5 Vzhledem k tomu, že vznik nebezpečné poruchy monitoru a připojeného ovládání je nepravděpodobný s velmi malou pravděpodobností výskytu (extremely remote), vyžaduje určení úrovně integrity s vysokým stupněm ověření dobu mnohonásobně převyšující dobu potřebnou pro určení MTBF zařízení. Tato dlouhá doba je nepřijatelná, a proto se požadovaná úroveň integrity určuje pouze na základě pečlivé analýzy zařízení. 2.8.2.6 Pro zajištění integrity se rovněž uvažuje o ochraně signálů v prostoru před rušením působeným v zařízení ILS, nebo odrazem signálů. Opatření proti odrazům v kritickém a citlivém prostoru jsou obecně dána v ust. 2.1.9. Pokud jde o radiovou interferenci, je nutné periodicky kontrolovat, že její úroveň nezpůsobuje nebezpečnou situaci. 2.8.2.7 Obecně je konstrukce monitoru založena na principu trvalého monitorování signálu v ustanovených bodech prostoru krytí za účelem ujištění, že je v souladu se standardy specifikovanými v ust. 3.1.3.11 a 3.1.5.7 Hlavy 3. Pokud takové monitorování v takovém rozsahu ukazuje, že signál v prostoru a všech ostatních bodech krytí je obdobně v tolerancích, je to plně pravděpodobné. Je důležité

DC - 20

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

dané provozní podmínky. Jestliže se konstrukční chyba odstraní tímto způsobem, ověřování může pokračovat a tento výpadek se nepočítá za předpokladu, že existuje vysoká pravděpodobnost, že tato konstrukční chyba se již nebude opakovat. Stejný postup se použije v případě výpadků z příčin, jejichž vliv se může odstranit trvalými změnami provozních podmínek.

zajistit pečlivé letové a pozemní kontroly zařízení pro zajištění integrity signálu v prostoru v celém prostoru krytí. 2.8.3 Dosažení pohotovosti služby

a

udržení

úrovně

2.8.3.1 K předurčení MTBF a pohotovosti služby zařízení ILS by měla být použita analýza návrhu. Před přiřazením úrovně pohotovosti služby a zavedením do kategorie II nebo III, by měla být vyhodnocením v provozních podmínkách potvrzena střední doba mezi výpadky (MTBO) ILS. V tomto ověření je výpadek definován jako jakékoliv nepředpokládané přerušení signálu v prostoru. Toto ověření bere do úvahy vliv provozních činitelů, tj. prostředí letiště, povětrnostní podmínky, síťové napájení, kvalitu a četnost údržby. MTBO se vztahuje k MTBF, ale není jí rovna, protože některé poruchy zařízení, jako např. porucha vysílače vedoucí k okamžitému přechodu na záložní vysílač, nemusí nezbytně vést k výpadku. Pro úroveň pohotovosti služby 2 a 3 nebo 4 by měla být perioda ověření taková, aby dosažená úroveň byla určena s vysokým stupněm důvěryhodnosti. Jednou z metod, jak prokázat splnění standardů pro pohotovost, je sekvenční zkušební metoda. Pokud je použita sekvenční metoda, používají se následující předpoklady: a) Minimální přijatelná úroveň důvěryhodnosti je 60 %. Pro dosažení úrovně důvěryhodnosti 60 procent musí být doba ověřování delší než požadované hodiny MTBO stanovené v Tab. C-2. Obvykle jsou tyto minimální doby ověřování pro nové a následující zástavby 1 600 provozních hodin pro úroveň 2, 3 200 hodin pro úroveň 3 a 6 400 hodin pro úroveň 4. Na vyhodnocení sezónního vlivu prostředí se v případě nového typu zástavby v konkrétním prostředí obyčejně vyžaduje minimální doba ověření v délce 1 roku. Tuto dobu je možné zkrátit v těch případech, kdy je provozní prostředí dobře kontrolované a podobné jiným ověřeným zástavbám. Tam, kde je v provozu několik identických systémů v podobných podmínkách, ověření se může zakládat na souhrnných provozních hodinách všech systémů; tím se dosáhne zkrácení doby ověřování. Pokud je jednou pro typ zástavby získána vyšší úroveň důvěryhodnosti, mohou se v případě následných zástaveb stejného typu zařízení při podobných provozních podmínkách a podmínkách prostředí uplatňovat kratší doby ověřování. b) Během periody ověřování se má v případě každého výpadku rozhodnout, zda jde o chybu konstrukce, nebo zda byl způsobený poruchou součásti v důsledku její normální míry poruchovosti. Chyby konstrukce jsou způsobené například tím, že provozní součásti jsou použity mimo rozsah svých specifikací (tepelné, proudové nebo napěťové přetížení, apod.). Tyto konstrukční chyby se odstraní tak, že provozní podmínky se upraví na normální poměry použitých součástí nebo se součást nahradí součástí vhodnou pro

2.8.3.2 Přidělená úroveň pohotovosti služby se nemá často měnit. Vhodná metoda na vyhodnocení chování zástavby je vedení záznamů a výpočet průměrného MTBO během posledních 5 až 8 poruch zařízení. Ta považuje z pohledu dalšího přístupu MTBO pro účely pohotovosti služby za důležitější, než výpočet MTBO z celkové doby životnosti zařízení. Pokud se pohotovost provozu zhoršuje, mělo by být přidělené označení sníženo, dokud se nebudou moci projevit zlepšení výkonnosti.

2.8.3.3 Doplňující podrobný poradenský materiál. Několik států publikovalo strategii a postupy týkající se pohotovosti služby. Pro další pokyny a podrobnosti můžete nahlédnout do následujících dokumentů: a)

b)

European Guidance Material on Continuity of Service Evaluation in Support of the Certification of ILS & MLS Ground Systems, EUR DOC 012, prosinec 2002; a Instrument Landing System Continuity of Service Requirements and Procedures, Order 6750.57, U.S. Federal Aviation Administration.

2.8.4 Dále je uvedena varianta příkladu zdvojeného zařízení, které umožňuje splnit úroveň 3 nebo 4 z hlediska integrity a pohotovosti služby. Zařízení kurzového a sestupového majáku se každé sestává ze dvou stále pracujících vysílačů, z nichž jeden je připojen k anténě a záložní do zátěže. S vysílači je spojen monitor, který plní následující funkce: a) potvrzování správné činnosti hlavního vysílače a anténního systému v určených mezích s využitím většiny dat od kontrolních monitorů, b) potvrzování činnosti záložního zařízení. 2.8.4.1 Kdykoliv monitor vypne jedno zařízení, úroveň pohotovosti služby se sníží z důvodu možné ztráty signálu v prostoru následkem poruchy druhého zařízení. Tato změna se automaticky hlásí na vzdáleném stanovišti. 2.8.4.2 Stejné uspořádání monitorů je použito pro kurzový i sestupový vysílač. 2.8.4.3 Pro zmenšení možného určení mezi hlavním a záložním vysílačem jakékoliv vyzařování záložního vysílače je nejméně 50 dB pod úrovni signálu hlavního vysílače měřenou na anténním systému.

DC - 21

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.8.4.4 V uvedeném příkladě bude obsaženo opatření k zajištění kontrol monitoru v intervalech určených výrobcem na základě analýzy konstrukce, aby bylo zajištěno dosažení požadované úrovně integrity. Tyto kontroly mohou být manuální nebo automatické a ověří správnou činnost monitorového systému včetně kontrolních a přepínacích obvodů. Předností automatického systému kontroly integrity je, že není nutné přerušení činnosti kurzového nebo sestupového majáku. To je důležité, když celkové trvání cyklu kontroly nepřevýší doby specifikované v ust. 3.1.3.11.3 nebo 3.1.5.7.3 Hlavy 3. 2.8.4.5 Přerušení činnosti zařízení z důvodu výpadku napájení el. proudem je odstraněno použitím vhodného náhradního zdroje, jako jsou baterie nebo nonstop agregát. Za těchto podmínek může zařízení pokračovat v činnosti po dobu, kterou může letadlo být v kritických fázích přiblížení. Z toho důvodu zabezpečí náhradní zdroj činnost po dobu nejméně 2 minut. 2.8.4.6 Výstraha o výskytu poruchy kritických částí systému (jako je např. výpadek primárního zdroje napájení) se předá určeným kontrolním místům. 2.8.4.7 Za účelem zmenšení počtu poruch, když jsou parametry zařízení blízké povoleným limitům, je účelné v monitorovém systému zřídit „předporuchový varovný signál“, vedený na příslušné pracovní místo, když se monitorované hodnoty blíží zhruba 75 % povolené odchylky.

2.8.4.8 U zařízení uspořádaného podobně jako v ust. 2.8.4, ale bez záložního vysílače je možné očekávat dosažení pohotovosti služby úrovně 2.

2.8.5 Podklady k monitoru vzdáleného pole kurzového majáku 2.8.5.1 Monitory vzdáleného pole jsou zřizovány pro monitorování zaměření kurzu, ale mohou být rovněž použity pro monitorování kurzové citlivosti. Monitor vzdáleného pole pracuje nezávisle na integrálním monitoru nebo monitoru blízkého pole. Jeho prvotním účelem je ochrana proti nebezpečí chybného nastavení kurzového majáku, nebo chybám integrálních monitorů nebo monitorů blízkého pole. Dále monitor vzdáleného pole zlepšuje schopnost kombinovaného monitorového systému reagovat na vlivy fyzikálních změn vysílacích prvků nebo vlivy pozemních odrazů. Navíc vícenásobné vlivy a rušení v prostoru RWY nezjištěné integrálním monitorem nebo monitorem blízkého pole a výskyt rádiového rušení se může podstatně lépe monitorovat použitím monitoru vzdáleného pole, vybaveného vhodným přijímačem (přijímači) a instalovaného v přibližovacím sektoru. 2.8.5.2 Monitor vzdáleného pole je obecně považován za nutný pro provoz III. kategorie a považuje se za žádoucí pro provoz za II. kategorie. Rovněž pro instalace I. kategorie může být monitor vzdáleného pole hodnotným doplňkem běžného monitorového systému.

19.11.2009 Změna č. 84

2.8.5.3 Signál přijatý monitorem vzdáleného pole má krátkodobé poruchy, vyvolané pohybem letadel na RWY nebo v její blízkosti. Zkušenosti ukázaly, že použití monitoru vzdáleného pole jako řídícího monitoru není vhodné. V případech, kdy se používá jako pasivní monitor, přijmou se opatření na minimalizování takových dočasných rušících efektů a na potlačení vzniku nepřípustných degradačních indikací. Metody pro dosažení tohoto cíle jsou uvedeny v ust. 2.8.5.4. Odezva monitoru vzdáleného pole umožňuje indikovat na pracovišti řízení letového provozu existenci dočasných zhoršení kurzového signálu. Přesto zkušenost ukázala, že rušení způsobená pohybem letadla po RWY včetně prostoru bodu dotyku nejsou vždy monitorem vzdáleného pole zjištěna. Proto se nesmí předpokládat, že monitor vzdáleného pole může sloužit pro kontrolu pohybů letadel po RWY. 2.8.5.3.1 Další možné vzdáleného pole je následující:

využití

monitoru

a) může být užitečným prostředkem údržby pro ověření kurzu a odchylek polohové citlivosti při použití přenosného monitoru, b) může být využit pro trvalý záznam, ukazující vlastnosti signálu ve vzdáleném poli a rozsah rušení. 2.8.5.4 Možné způsoby potlačení vzniku nepřípustných degradačních indikací jsou následující: a) zařazení časového zpoždění, nastavitelného v rozmezí 30 až 240 s, b) použití vyhodnocovací techniky, zajišťující, že do ovládacího systému budou uplatněna pouze rušení, která nejsou vyvolána dočasnými efekty, c) užití nízkofrekvenčního filtru. 2.8.5.5 Typicky vzdálený monitor sestává z antény, VKV přijímače a připojených monitorovacích jednotek, které indikují RHM, součet modulací a úroveň vf signálu. Přijímací anténa je obvykle směrová pro minimalizaci nežádoucích interferencí a má být co nejvýše pod překážkovou rovinou (OCL). Pro monitorování kurzové čáry je anténa obvykle umístěna podél prodloužené osy RWY. Kde je rovněž požadováno monitorování polohové citlivosti, je další přijímač s anténou a monitorem instalován na vhodném místě na jedné straně od prodloužené osy RWY. Některé systémy používají v prostoru více oddělených antén. 2.9 Polohová a sestupového majáku

citlivost

kurzového

2.9.1 Specifikace některých prvků seřízení a polohových citlivostí kurzových a sestupových majáků vzhledem k referenční výšce ILS nekladou požadavek na měření zmíněných parametrů v tomto místě. 2.9.2 Limity monitorového systému a tolerance pro nastavení a seřízení kurzového majáku, uvedené v ust. 3.1.3.7 a 3.1.3.11 Hlavy 3, jsou vyjádřeny poměrnou změnou polohové citlivosti (v %). Tento nový (1966) způsob jejich vyjádření nahrazuje specifikace úhlové šířky v dřívějších vydáních Přílohy 10 ICAO. Byl zaveden proto, že odezva řídících systémů letadel závisí přímo na dané

DC - 22

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C polohové citlivosti. Kromě toho je nutno poznamenat, že mezi úhlovou šířkou a polohovou citlivostí je nepřímá závislost.

2.12 Užití doplňkových zdrojů orientačních podkladů ve spojení se systémem ILS

Umístění polohových návěstidel ILS

2.12.1 Letadlu, začínajícímu přiblížení na ILS, mohou přispět informace získané od jiných pozemních zařízení, jako je VOR, SSR, a kde tato zařízení nejsou v provozu, polohové radiomajáky (L).

2.10

2.10.1 Maximální výška sestupové čáry ILS na úrovni prahu RWY, vyznačená vnitřním polohovým návěstidlem umístěným v rozmezí stanoveném tímto Předpisem, bude možnou interferencí signálů vnitřního a středního návěstidla a minimálním provozně přijatelným časovým intervalem mezi světelnou indikací přeletu těchto návěstidel omezena na hodnotu řádově 37 m (120 ft). Maximální výška, která může být vyznačena, se určí na základě posouzení daného stanoviště návěstidla s tím, aby minimální interval mezi světelnými indikacemi přeletu středního a vnitřního polohového návěstidla pro typický palubní přijímač návěstidel za rychlosti na přiblížení 260 km/h (140 kt) byl řádově 3 sekundy. 2.10.2 V případě instalací systému ILS na blízkých paralelních RWY, tj. RWY vzdálených jedna od druhé např. 500 m (1 650 ft), je pro zajištění správné činnosti polohových návěstidel zapotřebí provést zvláštní proměření jejich vyzařovacích diagramů. V některých případech se osvědčilo využívání jednoho vnějšího polohového návěstidla společného pro oba systémy ILS. U středních polohových návěstidel je přesto nutné provést určitá opatření proti vzájemné interferenci jejich signálů, tzn. úpravu vyzařovacích diagramů, zejména u paralelních RWY, jejichž prahy mají v podélném směru různou polohu. 2.11 Užití UKV měřiče vzdálenosti (DME) jako náhrady za polohová návěstidla ILS 2.11.1 Když je měřič vzdálenosti DME použit jako náhrada za polohová návěstidla ILS, má být umístěn na letišti tak, aby indikace nulové vzdálenosti byla v bodě blízko dráhy. Jestliže DME spojený s ILS používá offset nulové vzdálenosti, musí být toto zařízení vyloučeno z aplikace RNAV. 2.11.2 Pro snížení trojúhelníkové chyby má být měřič DME umístěn tak, aby zajistil malý úhel (menší než 20°) mezi směrem přiblížení a směrem k DME v bodě, kde je požadována vzdálenostní informace. 2.11.3 Užití jako náhrady za střední návěstidla ILS vyžaduje systémovou přesnost DME 370 m (0,2 NM) nebo lepší a výslednou indikaci na palubě letadla, která umožní tuto přesnost dosáhnout. 2.11.4 Dosud není speciálně předepsáno, aby kmitočet DME, použitého jako náhrada za vnější návěstidlo ILS, byl párován s kmitočtem kurzového majáku, ovšem kmitočtovému párování je dávána přednost, kdykoliv zjednoduší činnost pilota a umožní letadlu se dvěma přijímači ILS užití obou přijímačů na kanálu ILS.

2.12.2 Když není zajištěno zařízením, které existuje na letišti nebo v jeho okolí, může zajistit výhodné navedení do paprsku ILS vhodně umístěný VKV radiomaják VOR. Tomuto účelu může vyhovět VOR umístěný ve směru kurzového paprsku nebo vzdálený z kurzového paprsku o takovou vzdálenost, aby radiál k VOR protínal kurzový paprsek ILS pod úhlem, který umožní snadný přechod v případě automatického zařízení. Vzdálenost mezi polohou VOR a požadovaným bodem zachycení musí být známá pro určení přesnosti zachycení a k zamezení traťových chyb v příslušném prostoru. 2.12.3 Když není výhodné vhodně umístit radiomaják VOR, může k navedení do paprsku ILS napomáhat dlouhovlnný polohový radiomaják (L) nebo některý nesměrový radiomaják (NDB). Zařízení se umístí na kurzovém paprsku ve vhodné vzdálenosti od prahu dráhy, aby umožnilo optimální navedení. 2.13 Používání systému ILS s vlastnostmi I. kategorie pro automatické přiblížení a přistání v podmínkách viditelnosti, umožňujících vizuální monitorování činnosti pilotem 2.13.1 Zařízení systému ILS s vlastnostmi I. kategorie může být při vhodné kvalitě instalace, v kombinaci s takovým letadlovým řídícím systémem, jehož základní informace nejsou odvozeny výhradně od snímačů ILS, použito za podmínek, které umožňují vizuální monitorování činnosti pilotem, pro automatické přiblížení a přistání. 2.13.2 Pro pomoc pozorovatelům letadel k počátečnímu ocenění vhodnosti jednotlivých instalací ILS pro takové operace mají jejich provozovatelé vyhlásit: a) odchylky od ust. 3.1 Hlavy 3, b) rozsah shody s ust. 3.1.3.4 a 3.1.5.4 Hlavy 3, ve vztahu k průběhu kurzové a sestupové čáry, c) hodnotu referenční výšky ILS nad prahem RWY. 2.13.3 Pro zabránění interferencím, které mohou zabránit dokončení automatického přiblížení a přistání, je nutné místním uspořádáním zajistit v možném rozsahu ochranu kritických a citlivých prostorů ILS.

2.11.5 Když je měřič DME kmitočtově párován s kurzovým majákem, identifikace odpovídače DME má být získána z příslušného signálu kmitočtově párovaného kurzového vysílače.

DC - 23

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

2.14 Klasifikace ILS – doplňková metoda popisu ILS pro usnadnění provozního využití 2.14.1 Dále uvedené klasifikace systému v souhrnu s existujícími kategoriemi charakteristik systému jsou určeny pro zabezpečení úplnějšího popisu ILS. 2.14.2 Klasifikace systému ILS se určuje s využitím tří vybraných písmen nebo číslic: a) I, II, III: tato čísla značí příslušné kategorie dle ust. 3.1.3 a 3.1.5 Hlavy 3. b) A, B, C, T, D nebo E: písmena určují body ILS, kde struktura kurzu je v souladu se strukturou danou v ust. 3.1.3.4.2 Hlavy 3, mimo písmeno T, které označuje práh RWY. Body jsou definovány v ust. 3.1.1 s kritérii uvedenými v ust. 3.1.3.4.2 Hlavy 3. c) 1, 2, 3 nebo 4: tato čísla uvádějí úroveň integrity a pohotovosti služby podle dále uvedené Tab. C-2. Poznámka: Ve spojení se speciálními lety využívajícími systém ILS se předpokládá, že úroveň integrity a pohotovosti služby bude obvykle v souladu s následujícími úrovněmi: 1) Úroveň 2 je charakteristika vztažená k zařízení ILS, používanému za nízké dohlednosti, když se navedení podle ILS ve fázi přistání doplňuje

vizuálními signály. Daná úroveň se v podstatě vztahuje k požadavku na lety za II. kategorie a je žádoucí pro zařízení sloužící pro kategorii I. 2) Úroveň 3 je charakteristika vztažená k zařízení ILS používanému pro lety, které potřebují vysoký stupeň spolehlivosti navedení podle ILS v zóně bodu dotyku. Daná úroveň je žádoucí pro zařízení určené k provozu za kategorie II a IIIA. 3) Úroveň 4 je charakteristika vztažená k zařízení ILS používanému k zajištění letů, které vyžadují vysoký stupeň spolehlivosti navedení podle ILS v zóně dotyku i ve výběhu. Tato úroveň se v podstatě vztahuje k plnému provozu kategorie III. 2.14.3 Například charakteristiky ILS kategorie II, které vyhovují kritériím struktury kurzové čáry odpovídající charakteristikám zařízení kategorie III až do bodu D a které vyhovují úrovni integrity a pohotovosti služby úrovně 3, se budou označovat jako II/D/3. 2.14.4 Třídy zařízení ILS odpovídají pouze pozemnímu zařízení. Posouzení provozních charakteristik musí zahrnout rovněž posouzení doplňkových faktorů, takových jako možnosti provozovatele, ochrana kritických a citlivých zón, procedurální kritéria a doplňkové faktory, jako jsou transmisometry, světelná zařízení, atp.

Tabulka C-2. Úroveň integrity a pohotovosti služby Kurzový nebo sestupový maják

Úroveň

Pohotovost služby

Integrita

Neuvedeno nebo horší než úroveň 2

1 2 3 4

MTBO (HOD)

-7

1 – 10 na jedno přistání -9

1 – 0,5 x 10 na jedno přistání -9

1 – 0,5 x 10 na jedno přistání

-6

1000

-6

2000

1 – 4 x 10 na libovolný interval 15 s 1 – 2 x 10 na libovolný interval 15 s -6

1 – 2 x 10 na libovolný interval 30 s (LLZ), 15 s (GP)

4000 (LLZ) 2000 (GP)

Poznámka: Pro existující systém v případě, kdy význam integrity úrovně 2 není nebo nemůže být snadno vyčíslen, je nutné nejméně vykonat analýzu integrity pro záruku správné bezpečné činnosti monitoru.

2.15 ILS

Nosný kmitočet a fázová modulace

2.15.1 Kromě požadované amplitudové modulace nosného kmitočtu složkami 90 Hz a 150 Hz může existovat nežádoucí frekvenční (FM) a/nebo fázová (PM) modulace. Tato nežádoucí modulace může způsobit chyby vyhodnocení středění osy v přijímačích ILS vlivem detekce na boku křivky zvlněním pásma propustnosti mezifrekvenčního (IF) filtru. 2.15.2 Aby se tak mohlo stát, transponovaný nosný kmitočet padne do pásma mezifrekvence tam, kde má pásmo propustnosti strmou hranu. Hrana transformuje nežádoucí změny kmitočtů 90 a 150 Hz na amplitudovou modulaci stejných kmitočtů. Podobně každá změna kmitočtové odchylky mezi

19.11.2009 Změna č. 84

nežádoucími složkami 90 Hz a 150 Hz se transformuje na RHM, což následně vytváří posun v přijímači. Mechanismus je shodný v případě PM i FM, protože PM způsobuje změnu kmitočtu shodnou se změnou fáze (radiány) násobenou modulačním kmitočtem. 2.15.3 Účinek nežádoucí frekvenční a/nebo fázové modulace se vektorově sčítá s požadovanou amplitudovou modulací. Detekovaná frekvenční modulace je buď ve fázi nebo protifázi s amplitudovou modulací podle toho, zda je hrana pásma propustnosti na mezifrekvenci nosné vlny kladná nebo záporná (vzestupná nebo sestupná). 2.15.4 Nežádoucí frekvenční a/nebo fázová modulace způsobená kmitočty jinými než 90 Hz a 150 Hz, avšak které projdou přes filtry 90 Hz a 150 Hz v přijímači, může způsobit změny požadované

DC - 24

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

amplitudové modulace nosného kmitočtu signály 90 Hz a 150 Hz, což se projeví chybným posunem v přijímači. Proto je důležité, aby se při měření úrovní nežádoucích modulací používaly pásmové propusti s pásmem propustnosti minimálně s takovou šířkou, jakou mají filtry modulačních složek. Takové filtry se

Kmitočet (Hz) 45 85 90 95 142 150 158 300

Útlum pásmové propusti 90 Hz (dB) -10 -0,5 0 -0,5 (není stanoveno) -14 (není stanoveno) -16

2.15.5 Nejvhodnější maximální limity (viz tabulka dále) jsou odvozeny z limit chyb středění přijímače ILS stanovených v dokumentech EUROCAE (ED-46B a ED-47B), které jsou založeny na

Druh zařízení LLZ Kat. I LLZ Kat. II LLZ Kat. III GP Kat. I GP Kat. II/III

obvykle zařazují v komerčních přístrojích na měření modulace mezi demodulační a měřicí obvody na zajištění toho, aby byly změřeny jen spektrální složky z oblasti zájmu použití ILS. Ke standardizaci těchto měření se doporučují charakteristiky filtrů v dále uvedených tabulkách.

nejnepříznivějším pozorovaném vzájemném vztahu mezi úrovněmi nežádoucí modulace a chyby vyhodnocení osy.

Max. odchylka při 90 Hz FM (Hz)/PM (rad) (poznámka 1) 135/1,5 60/0,66 45/0,5 150/1,66 90/1,0

Max. odchylka při 150 Hz FM (Hz)/PM (rad) (poznámka 2) 135/0,9 60/0,4 45/0,3 150/1,0 90/0,6

Poznámka 1: Tento sloupec platí pro maximální frekvenční nebo fázovou odchylku měřenou s filtrem 90 Hz podle ust. 2.15.4. Poznámka 2: Tento sloupec platí pro maximální frekvenční nebo fázovou odchylku měřenou s filtrem 150 Hz podle ust. 2.15.4. Poznámka 3: Tento sloupec platí pro rozdíl maximálních frekvenčních odchylek mezi samostatnými měřeními nežádoucí frekvenční

Útlum pásmové propusti 150 Hz (dB) -16 (není stanoveno) -14 (není stanoveno) -0,5 0 -0,5 -10

Rozdíl odchylek (Hz) (poznámka 3) 45 20 15 50 30

modulace 90 Hz (nebo ekvivalentní fázové modulace) a frekvenční modulace 150 Hz (nebo ekvivalentní fázové modulace) získaných použitím filtrů podle tabulky v ust. 2.15.4. Ekvivalentní odchylky hodnot fázové modulace 90 Hz a 150 Hz se získají vynásobením každé maximální naměřené hodnoty fázové modulace v radiánech jí odpovídajícím modulačním kmitočtem v Hz.


DC - 25

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

3.

DODATEK C

Pd  Pa  10. log

Údaje k majákům VOR/DVOR

3.1 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) a krytí VOR/DVOR Poznámka: Veškerý uvedený poradenský materiál platí pro signály VOR a DVOR, i když to není konkrétně uvedeno. 3.1.1 Intenzita pole, specifikovaná v ust. 3.3.4.2 Hlavy 3 byla stanovena na základě této úvahy: Citlivost palubního přijímače Ztráty přenosového vedení, ztráta nepřizpůsobením, odchylky polárního diagramu antény ve vztahu k izotropickému zářiči

– 117 dBW

Výkon potřebný na anténě

– 110 dBW

+ 7 dB

Požadovaný výkon – 110 dBW se na kmitočtu 2 118 MHz dosáhne při hustotě výkonu – 107 dBW/m . Tato hustota výkonu odpovídá intenzitě pole 90 V/m, tj. + 39 dB na 1 V/m. Poznámka: Hustota výkonu pro izotropní zářič se stanoví podle výrazu:

2 4

kde: Pd Pa

hustota výkonu v dBW/m ; výkon v místě příjmu v dBW;



vlnová délka v metrech.

2

3.1.2 EIRP potřebný pro získání intenzity 2 pole 90 V/m (-107 dBW/m ) je uveden na obr. C-13. Intenzita pole je přímo úměrná elevaci vyzařovacího diagramu antény. Skutečné vyzařovací diagramy antén závisí na množství činitelů, jako jsou výška fázového středu antény nad zemí (AGL), nerovnost povrchu, tvar terénu a vodivost země a anténní protiváhy. S ohledem na nejnižší EIRP v místech mezi laloky skutečné elevace vyzařovacího diagramu antény byla stanovena konzervativní hodnota. Kdykoli jsou však dostupné přesnější údaje, je povolen přesnější odhad vzdálenosti. Další poradenský materiál naleznete v Doc 9718 (Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies).

Obr. C-13 2 EIRP potřebný k dosažení intenzity pole 90 μV/m (– 107 dBW/m ) jako funkce výšky nad a vzdálenosti od VOR/DVOR Poznámka 1: Křivky jsou založeny na modelu šíření IF-77 s 4/3 poloměrem Země, který byl potvrzen měřeními. Poznámka 2: Uvedené pokyny předpokládají, že výška protiváhy antény VOR/DVOR nad zemí (AGL), která definuje vyzařovací diagram antény, je ve 3 m (10 ft) AGL nad rovným terénem. Stínění terénem bude snižovat dostupnou vzdálenost. Poznámka 3: Vysílaný výkon potřebný k dosažení uvedených hodnot EIRP závisí na zisku vysílací antény a ztrátách v kabelu. Např. EIRP o velikosti 25 dBW může být dosaženo VOR s výstupním výkonem 100 W, se ztrátami v kabelu 1 dB a ziskem antény 6 dBi.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC - 26

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

3.2

Umístění majáku VOR

3.2.1 VOR je náchylný k interferenci vlivem okolního terénu, budov, stromů a elektrických vedení. Jejich vliv by měl být proto zvážen při výběru místa pro nové zařízení a při zvažování přijatelnosti navrhovaného územního rozvoje v blízkosti stanovených míst. Dopplerův maják VOR je odolnější vůči interferenci než klasický maják VOR a může být použit k zajištění přijatelného výkonu v náročnějších podmínkách vícecestného šíření. Poznámka. Poradenský materiál pro umístění majáků VOR je uveden v dokumentech EUROCAE ED-52 (včetně změny č. 1), U.S. Federal Aviation Administration Order 6820.10 a ICAO EUR DOC 015 (první vydání). 3.2.2 Díky růstu zájmů v oblasti alternativních zdrojů energie je v mnoha státech rostoucím problémem výstavba farem větrných elektráren, která ovlivňuje majáky VOR. Vliv farem větrných elektráren na majáky VOR je těžké posoudit, a to z několika důvodů, včetně následujícího: a) kumulativní vliv skupiny turbín může být nepřijatelný, i když vliv každé turbíny samostatně může být přijatelný; b) k chybám s nejhoršími následky může dojít, pokud se listy turbíny nepohybují (díky vlivu vysokých nebo nízkých rychlostí větru). Skutečná chyba je funkcí natočení turbíny a polohy listů turbíny, pokud se nepohybují; c) k největším chybám pravděpodobně dojde na hranici krytí a při nízkých elevačních úhlech; a d) díky výše uvedeným činitelům je nepravděpodobné, že by mohly být chyby s nejhoršími následky ověřeny při letové kontrole. 3.2.3 K posouzení vlivu farem větrných elektráren na maják VOR mohou být použity počítačové simulace počítající s předpoklady nejhorších případů uvedených výše.

vyskytuje malý prostor, ve kterém může být letadlu používajícímu jiný maják VOR způsobováno rušení. Nicméně je tento prostor tak malý, že trvání rušení bude nepatrné a v některých případech je pravděpodobné, že letadlo bude právě přelaďovat z jednoho majáku na druhý. 3.4.5 Pro stanovení zeměpisných separací platí tyto empirické vzorce: A – minimální zeměpisná separace (provoz na stejném kanálu): 20  K buď (km) 2D1  S když

20  K S K D1  D2  S 2D2 

když

3.4.1 Hodnoty uvedené v tabulce C-3 jsou odvozeny z empirických vzorců v závislosti na určitých výškách. Budou využívány při oblastním plánování pouze pro zajištění ochrany provozně žádaných rozsahů výšek a vzdáleností. Pomocí uvedených vzorců mohou být stanovena kritéria pro libovolné výšky nebo vzdálenosti. 3.4.2 Hodnoty v tabulce jsou stanoveny za předpokladu, že efektivní potlačení sousedních kanálů palubního přijímače na nejbližším přidělitelném kanálu je nejméně 60 dB. 3.4.3 Výpočty vycházejí z předpokladu, že pro ochranu před rušením je odstup žádaného signálu od nežádaného 20 dB, odpovídající chybě vzniklé vlivem nežádaného signálu menší než 1°.

(km)

B – zeměpisná separace (provoz na sousedních kanálech) 40  K a) shodné umístění < S > 2D1 

b) různé umístění

když

D1  D2 

40  K S

(km)

K S

nebo

2D2 

40  K S

D1  D2 

[Vyhrazeno]

3.4 Kritéria pro zeměpisnou separaci zařízení VOR

K S

nebo

když 3.3

D1 > D2 

(km)

K S

C – zeměpisná separace (sousední kanál) (přijímače určeny pro 100kHz dělení v oblastech, kde je zavedeno 50kHz dělení). V případě použití 100kHz přijímače pro rozteč 50 kHz (potlačení sousedních kanálů ne lepší než 26 dB) je třeba v uvedených výrazech nahradit číslo 40 číslem 6. V tomto případě nemůže být použit výraz pro shodné umístění, protože poskytovaná ochrana může být nedostatečná. To vede k následujícím vzorcům:

 2D1 

6K S

když

D1  D 2 

K S

nebo

2D 2 

když

D1  D 2 

6 K S

(km)

(km)

K S

3.4.4 Je známo, že v případě provozu na sousedním kanálu se v blízkosti majáku VOR

DC - 27

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

V uvedených rovnicích: D1, D2 = požadované provozní dosahy (km) K = poměr efektivních vyzařovaných výkonů (ERP) (v dB) majáku s krytím D1 a majáku s krytím D2. Poznámka: Jestliže ERP majáku s krytím D2 je vyšší než majáku s krytím D1, bude koeficient K záporný. S = sklon křivky znázorňující závislost intenzity pole na vzdálenosti při konstantní výšce (dB/km). 3.4.6 Hodnoty uvedené v tabulce C-3 zabezpečují vytvoření podmínek pro normální činnost palubních přijímačů. 3.4.6.1 Pro ochranu přijímačů VOR konstruovaných pro kanálovou rozteč 50 kHz jsou minimální separace pro zajištění minimálních poměrů signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený o 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 34 dB, c) nežádoucí signál vzdálený o 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený o 150 kHz nebo více od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. 3.4.6.2 Pro ochranu přijímačů VOR konstruovaných pro kanálovou rozteč 100 kHz jsou minimální separace pro zajištění minimálních poměrů signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 7 dB, c) nežádoucí signál vzdálený 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený 150 kHz a více od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. 3.4.7 Při použití hodnot podle ust. 3.4.6 nebo jiných hodnot přiměřených jinému provoznímu krytí (vzdálenosti a výšce) je třeba respektovat základní předpoklady této náhradní metody výpočtu separací, přičemž aplikace těchto hodnot bude správná jen v rámci omezení, která jsou dána těmito předpoklady. Při tom se předpokládá, že změna

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

intenzity pole se vzdáleností (činitel „S“) v různých výškách příjmu platí do elevačního úhlu 5° nad rádiovým horizontem stanoviště VOR. Bude-li třeba v exponovaných oblastech určit separační vzdálenosti přesněji, mohou být pro každé zařízení stanoveny z příslušných křivek šíření. 3.4.8 Rozmístění při kmitočtovém dělení 50 kHz vyžaduje splnění ust. 3.3.2.2 a 3.3.5.7 Hlavy 3 tohoto předpisu a ust. 4.2.4 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Vlivem okolností v počátcích přechodu z dělení 100 kHz na dělení 50 kHz může být nutné vzít v úvahu blízké majáky VOR, které nevyhovují ust. 3.3.2.2 a 3.3.5.7 Hlavy 3 tohoto předpisu a ust. 4.2.4 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Mezi nimi a novými majáky určenými pro dělení 50 kHz je nutné zvolit větší separační vzdálenosti, které zajistí, že úhlové chyby způsobené nežádoucím signálem nepřekročí 1°. Za předpokladu, že vyzářená úroveň harmonických kmitočtů 9 960 Hz nepřevýší úroveň: 9 960 Hz - 0 dB druhý harmonický kmitočet - 20 dB třetí - 30 dB čtvrtý a další - 40 dB je možné využít separační vzorec z ust. 3.4.5 následovně: a) kde je požadována ochrana přijímačů pro dělení 50 kHz, je nutné nahradit číslo 40 číslem 20 ve vzorci B) pro různé umístění, b) kde je požadována ochrana přijímačů pro dělení 100 kHz, má být pro požadované výšky a dosah uplatněn vzorec A). 3.4.9 Pokud podle ust. 3.5.3.3.4 Hlavy 3 mají zařízení DME/N a VOR pracovat společně ve stejném provozním prostoru, jsou požadavky na separační vzdálenosti DME pro provoz na stejných i sousedních kanálech splněny separačními vzdálenostmi, tak jak jsou vypočteny v této části, za předpokladu, že vzdálenost mezi stanovišti VOR a DME není větší než 600 m (2 000 ft). Možnost interference vzniká při zavedení „Y“ kanálů DME, protože rozdíl kmitočtů pozemních stanic 63 MHz může způsobit vysílání i příjem na stejném kmitočtu (např. vysílání na kanálu 17Y může interferovat s příjmem na kanálech 80X a 80Y). Pro zabezpečení pozemních přijímačů proti takové interferenci je mezi zařízeními nutná vzdálenost nejméně 18,5 km (10 NM).

DC - 28

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C Tab. C-3. Zeměpisné separace pro provoz na stejném kanálu Zařízení VOR se stejnými efektivními vyzařovanými výkony

Zařízení VOR s rozdílem efektivních vyzařovaných výkonů 6 dB

Minimální zeměpisná separace mezi zařízením je 20 , když D1D2 2D1  S nebo 20 , když D2D1 2D2  S

Minimální zeměpisná separace mezi zařízeními je 20  K , když 2D1  S D1D2  K nebo S 20  K , když 2D2  S

D1
3.5 Kritéria pro zeměpisnou separaci zařízení VOR a ILS 3.5.1 Hodnoty uvedené v ust. 3.5.3.1 a 3.5.3.2 mohou být úspěšně použity za splnění těchto předpokladů: a) útlumová charakteristika kurzového přijímače ILS vyhovuje požadavkům ust. 2.6.2, útlumová charakteristika přijímače VOR požadavkům ust. 3.4.2, b) úroveň ochrany pro systém ILS a systém VOR je 20 dB podle ust. 2.6.3, resp. 3.4.3, c) ochranný bod ILS leží ve vzdálenosti 46,25 km (25 NM) v používaném směru a ve výšce 1 900 m (6 250 ft). Poznámka: S ohledem na vysokou směrovost anténních řad ILS nejkritičtější bod není v prodloužené ose RWY. Směrové antény dávají kritický bod na maximálním dosahu buď  10° nebo  35° od osy RWY. Ochrana těchto bodů má být přezkoušena v průběhu přidělování kmitočtu. 3.5.2 Přestože zařízení VOR a ILS určená pro mezinárodní provoz nebudou pracovat na stejném kmitočtu, může dojít k případu, že VOR pro mezinárodní provoz bude dočasně pracovat na stejném kmitočtu a ve stejném prostoru jako ILS pro národní provoz. Z toho důvodu jsou dále uvedeny zásady pro stanovení zeměpisné separace při rozteči kanálů 50 kHz, 100 kHz i provoz na stejném kanálu.

20-K S (km) 7 43 61 76 89 104 113 135 154

20+K S (km) 8 80 113 143 167 193 209 254 284

Zařízení VOR s rozdílem efektivních vyzařovaných výkonů 12 dB Minimální zeměpisná separace mezi zařízeními je 20  K , když 2D1  S D1D2  K nebo S 20  K , když 2D2  S D1
20-K S (km) 11 24 35 44 52 59 65 78 87

20+K S (km) 12 98 137 174 206 237 258 311 348

3.5.3 Vzhledem k rozdílným požadavkům na používání těchto dvou zařízení jsou, kde je to důležité, stanovena kritéria minimální zeměpisné separace VOR/ILS pro každé zařízení zvlášť. 3.5.3.1

Provoz na stejném kanálu

a) pro ochranu systému ILS je třeba, aby VOR mající ERP +17 dBW (50 W) byl nejméně 148 km (80 NM) od ochranného bodu ILS, b) za předpokladu, že VOR s ERP + 17 dBW (50 W) má být chráněn do vzdálenosti 46,25 km (25 NM) ve výšce 3 000 m (10 000 ft), je pro ochranu systému VOR třeba, aby ILS byl ve vzdálenosti nejméně 148 km (80 NM) od majáku VOR, c) jestliže je žádána ochrana majáku VOR např. do 92,5 km (50 NM) při výšce 6 000 m (20 000 ft), je třeba, aby ILS byl ve vzdálenosti nejméně 250 km (135 NM) od majáku VOR. 3.5.3.2 Provoz na sousedních kanálech V tomto případě je ochrana systému VOR účinně zajištěna bez zeměpisné separace daných zařízení. Přesto v případě: a) kurzových přijímačů, určených pro rozteč kanálů 100 kHz a používaných v prostoru, kde jsou kmitočty radionavigačních prostředků přiděleny po 100 kHz, vyžaduje ochrana systému ILS, aby VOR mající ERP + 17 dBW (50 W) byl umístěn ve vzdálenosti nejméně 9,3 km (5 NM) od ochranného bodu ILS,

DC - 29

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

b) kurzových přijímačů, určených pro rozteč kanálů 100 kHz a používaných v prostoru, kde jsou kmitočty radionavigačních prostředků přiděleny po 50 kHz, vyžaduje ochrana sytému ILS, aby VOR mající ERP + 17 dBW (50 W) byl umístěn ve vzdálenosti nejméně 79,6 km (43 NM) od ochranného bodu ILS.

těchto složek z vyzařované nosné vlny se proto projeví vysunutím výstražného praporku (nebo terčíku apod.) na indikátoru VOR. Protože pozemní monitor majáku VOR přeruší vysílání těchto složek kdykoli při výskytu nepřípustných podmínek v činnosti pozemního zařízení, bude výstražný praporek na palubě letadla okamžitě indikovat stav nepoužitelnosti systému.

3.5.4 Základní prostředky provedené v přibližné metodě výpočtu zeměpisných separací budou respektovány použitím hodnot, uvedených v ust. 3.5.3 nebo jiných odpovídajících ostatním velikostem krytí a výšek. Použití těchto hodnot bude správné pouze uvnitř předpokládaných mezí. Bude-li třeba v exponovaných oblastech určit separační vzdálenost s větší přesností, mohou být stanoveny pro každé zařízení z příslušných křivek šíření.

3.6.3.2 Vychylovací proud výstražného praporku rovněž závisí na charakteristikách AGC palubního zařízení a na každém zesílení za druhým detekčním stupněm přijímače. Takto bude za předpokladu správně nastaveného přijímače při příjmu signálu VOR, jehož modulace odpovídá charakteristikám specifikovaným v ust. 3.3.5 Hlavy 3, výstražný praporek zasunut a bude znovu viditelný v případě zhoršení celkové ziskové charakteristiky přijímače. Poznámka: U některých typů přijímačů a indikátorů je pro zajištění popisované funkce využíváno jiných způsobů výstražné indikace než mechanických praporků nebo terčíků.

3.5.5 Ochrana systému ILS proti interferenčnímu rušení zařízením VOR je nutná, pokud je radiomaják VOR umístěn blízko přibližovacího sektoru ILS. V takových případech je nutné použít vhodné kmitočtové separace kanálů ILS a VOR, aby se zamezilo rušení výstupu přijímače ILS možnou křížovou modulací. Kmitočtová separace bude závislá na poměru intenzit pole zařízení ILS a VOR a charakteristikách palubního zařízení. 3.6

Příjem

3.6.1 Citlivost Vzhledem k dovolenému nepřizpůsobení napáječe letadlové antény, útlumovým ztrátám a rozdílům v polárních diagramech antén má být příjem takový, aby ve většině případů byla pro signál o intenzitě pole 2 90 V/m nebo – 107 dBW/m na výstupu přijímače dosažena přesnost požadovaná v ust. 3.6.2. 3.6.2 Přesnost Podíl palubní instalace VOR na celkové chybě systému nemá být pro pravděpodobnost 95 % větší než  3°. Poznámka 1: Při stanovení podílu přijímače na chybě systému bude nutno vzít v úvahu: 1) tolerance modulačních složek pozemního zařízení VOR, jak jsou definovány v ust. 3.3.5 Hlavy 3, 2) změny úrovně signálu a kmitočtu nosné vlny pozemního zařízení VOR, 3) vliv nežádoucích signálů majáků VOR a ILS. Poznámka 2: Neuvažuje se, že by palubní zařízení VOR zahrnovalo zvláštní součásti , které by mohly být potřebné pro zpracování informace VOR na palubě letadla a které by mohly zavádět vlastní chyby (např. radiomagnetický ukazatel (RMI)). 3.6.3 Činnost výstražného praporku V ideálním případě má výstražný praporek upozornit posádku letadla na kterýkoliv nepřijatelný stav nesprávné činnosti, který se může objevit buď u pozemního nebo palubního zařízení. Rozsah, ve kterém lze tento ideální požadavek uspokojit, je uveden v dalších ustanoveních. 3.6.3.1 Vychylování výstražného praporku je ovládáno součtovou hodnotou dvou proudů, odvozených z 30Hz a 9 960Hz složek části signálu VOR, která přenáší informaci o zaměření. Odstranění

19.11.2009 Změna č. 84

3.6.4 Citlivost přijímačů VOR na signály VOR a kurzové signály ILS 3.6.4.1 Konstrukce přijímačů zajišťuje správnou činnost za následujících podmínek: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 34 dB. (V průběhu dílenského nastavování, v případě tohoto prvního přilehlého kanálu se nežádoucí signál mění v kombinaci kmitočtové tolerance pozemního zařízení / 9 kHz/ a kmitočtových tolerancí přijímače). c) nežádoucí signál vzdálený 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený 150 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. Poznámka 1: Je známé, že ne všechny současné přijímače vyhovují bodu b), ale všechny budoucí musí být konstruovány tak, aby tomuto požadavku vyhověly. Poznámka 2: V některých státech se používá menší tolerance pozemního zařízení. 3.6.5 Odolnost přijímačů VOR proti rušení rozhlasovými signály VKV FM 3.6.5.1 Odolnost proti rušení definovaná v ust. 3.3.8 Hlavy 3 se měří s přihlédnutím k odsouhlasenému zhoršení normálních parametrů přijímače a za standardních podmínek a přítomnosti požadovaného vstupního signálu. Toto je potřebné na zajištění toho, aby se kontrola přijímače prováděla za opakovatelných podmínek a výsledků a aby se zjednodušilo jeho následné schválení. Doplňující informace jsou k dispozici v doporučení ITU (Recommendation ITU-R SM.1140, Test procedures for measuring receiver characteristics used for determining compatibility between the soundbroadcasting service in the band of about 87–108 MHz and the aeronautical services in the band 108 – 118 MHz).

DC - 30

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C Poznámka: Zkušební postupy přijímačů jsou rovněž uvedeny v MOPS pro přijímače VOR (RTCA DO-196 a EUROCAE ED-22B). 3.6.5.2 K posouzení potenciální nekompatibility přijímačů, pokud jde o splnění všech kritérií odolnosti uvedených v 3.3.8 Hlavy 3, se má použít společně schválená metodika a formulace. Formulace poskytují vysvětlení odolnosti proti rušení falešným vyzařováním (typ A1), rušení mimo pásma (typ A2), rušení dvěma a třemi signály třetího řádu (typ B1) a rušení přetížením nebo ztrátou citlivosti (typ B2). Doplňující informace jsou k dispozici v doporučení ITU (Recommendation ITU-R IS.1009-1, Compatibility between the sound-broadcasting service in the band of about 87–108 MHz and the aeronautical services in the band 108–137 MHz).

3.7 Přesnost systému VOR Poznámka : Podkladový materiál k určení systémových vlastností a hodnot VOR je obsažen rovněž v Dodatku A Předpisu L 11. 3.7.1 Účel Následující odstavce mají za účel pomoci při využívání systému VOR. Nereprezentují standardní příčné rozstupy nebo bezpečné převýšení nad překážkami, i když mohou být vzaty za základ při jejich stanovení. Při určování standardních rozstupů nebo minimálního bezpečného převýšení bude zapotřebí vzít v úvahu ještě mnoho dalších činitelů, které v následujícím materiálu nejsou obsaženy. 3.7.1.1 Pro plánování a výstavbu systému VOR je přesto zapotřebí stanovit přesnost, kterou lze při provozním využívání tohoto systému dosáhnout. 3.7.2 Výklad použitých výrazů Následující výrazy, použité v dalším textu, mají tento význam: a) Chyba radiálního signálu VOR Rozdíl mezi jmenovitým magnetickým zaměřením místa měření od stanoviště majáku VOR a zaměřením indikovaným v tomto místě signálem VOR. Chyba radiálního signálu VOR zahrnuje některé stálé složky (např. chybu polohy radiálu a většinu chyb vznikajících vlivem blízkého a vzdáleného okolního terénu) a některé nahodilé proměnné chyby. Tato chyba se vztahuje pouze k pozemní části systému VOR a nezahrnuje žádné další vlivy, jako např. chyby palubního zařízení, pilota, apod. b) Proměnná chyba radiálu VOR Část chyby radiálního signálu VOR, o které je možno předpokládat, že se mění kolem téměř konstantní zbytkové hodnoty. Proměnná chyba radiálu je dána součtem proměnných chyb. c) Chyba polohy radiálu VOR Stálá část chyby radiálního signálu VOR, kterou lze v dlouhých časových intervalech považovat za konstantní.

d) Chyba palubní výstroje VOR Chyba, která vzniká neschopností palubní výstroje správně přenášet informace o zaměření, obsažené v radiálním signálu VOR. Tato chyba zahrnuje vlivy palubního přijímače a přístrojového vybavení, použitého pro předkládání informací posádce letadla. e) Úhrnná chyba zařízení VOR Rozdíl mezi magnetickým zaměřením místa měření od stanoviště majáku VOR a zaměřením indikovaným palubní výstrojí VOR o dané přesnosti. Jednodušeji řečeno, je to chyba obsažená v informaci předávané posádce letadla, a proto se při jejím stanovení berou v úvahu nejen chyby pozemní části systému a chyby šíření, ale rovněž chyby způsobené palubním přijímačem a přístrojovým vybavením VOR letadla. f) Chyba pilota Chyba při vedení letadla podle majáku VOR vznikající tím, že pilot není schopen nebo nemůže udržet letadlo přesně na středu radiálu VOR nebo na zaměření, které je mu indikováno. g) Celková chyba systému VOR Je to druhá odmocnina součtu čtverců (střední kvadratická hodnota) úhrnné chyby zařízení VOR a chyby pilota. Celková chyba systému VOR může být použita ke stanovení pravděpodobnosti, s níž se letadlo, využívající systém VOR, bude pohybovat v rozsahu stanovených tolerancí. 3.7.3 VOR

Výpočet celkové přesnosti systému

3.7.3.1 Celková přesnost systému VOR se stanoví v závislosti na: a) chybě radiálního signálu VOR (Eg) Tato složka zahrnuje chybu polohy radiálu a proměnnou chybu radiálu. Závisí na stálé odchylce radiálu, monitorování, vlivech polarizace a terénu a změnách prostředí, b) chybě palubní výstroje VOR (Ea) Tato složka zahrnuje všechny činitele, které mohou zavádět chyby v palubní výstroji VOR (chyby vznikající u některých indikátorů VOR využitím informací od kompasu se neuvažují), c) chybě pilota (Ep) Velikost této chyby pilota je stanovena v Předpisu L 8168, Provoz letadel – letové postupy, Část II. Poznámka: Jako samostatná složka existuje chyba měření. V tomto všeobecném pojednání je možno ji považovat za zahrnutou v ostatních chybách. 3.7.3.2 Protože chyby ad a), b), c), uvažujeme-li je z hlediska systému (ne pouze některý jeden radiál), jsou nezávislé proměnné, mohou být, za předpokladu, že všechny složky mají stejnou pravděpodobnost výskytu, sčítány na základě střední kvadratické hodnoty. Pro účely tohoto materiálu se předpokládá, že všechny složky mají pravděpodobnost výskytu 95%.

DC - 31

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C  1,7° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota byla získána rozsáhlým letovým měřením velkého počtu majáků VOR v jedné zemi.

Na základě toho platí, že: Úhrnná chyba zařízení VOR = Eg  Ea 2

2

Celková chyba systému VOR = Eg2  Ea2  Ep2

Chyba palubní výstroje VOR  2,7° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je dosahována u mnoha letů.

3.7.3.3 V následujících příkladech bude stanovena pouze celková chyba systému VOR. Pomocí uvedených vztahů lze určit vliv zvýšení nebo snížení jednotlivých složek chyb na celý systém. Poznámka: Všechny číselné hodnoty chyby radiálního signálu VOR se vztahují na radiály, pro které neplatí žádné provozní omezení. 3.7.3.4 Vzhledem k omezení, vyjádřenému v ust. 3.7.1, je pro účely plánování a využití systému VOR uvažována jeho celková přesnost (pro pravděpodobnost 95 %) hodnotou 5° (viz také ust. 3.7.3.5). Tato hodnota odpovídá následujícím velikostem jednotlivých složek: Chyba radiálního signálu VOR  3° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v praktickém provozu snadno dosažitelná, Chyba palubní výstroje VOR  3 (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je jednou ze systémových charakteristik (viz ust. 3.6.2), Chyba pilota  2,5° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v souladu s Předpisem L 8168, Provoz letadel – letové postupy (viz také ust. 3.7.3.8). 3.7.3.5 I když celková přesnost systému VOR 5° (pro pravděpodobnost 95 %) vychází ze zkušeností získaných s provozem systému a v mnoha zemích je využívána pro praktickou potřebu, je nutno poznamenat, že může být dosažena za předpokladu, že velikosti jednotlivých složek chyb zůstávají v určitých mezích. V případě, že chyby částí systému VOR překročí uvažované hodnoty, bude výsledná celková chyba systému rovněž větší a naopak. 3.7.3.6 Jako další vodítko pro plánování a výstavbu systému VOR jsou určeny následující příklady, rovněž odvozené z praktických zkušeností: A)

Chyba radiálního signálu VOR  3,5° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v některých zemích uvažována jako celková chyba pozemní části systému. Chyba palubní výstroje VOR  4° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v některých zemích považována za minimální výkonnostní charakteristiku palubního zařízení pro některé druhy provozu. Chyba pilota  2,5° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v souladu s Předpisem L 8168, Provoz letadel – letové postupy (viz také ust. 3.7.3.8). Vypočtená celková přesnost systému VOR  6° (pro pravděpodobnost 95 %).

B)

Chyba pilota  2,5° (pro pravděpodobnost 95 %): tato hodnota je v souladu s Předpisem L 8168, Provoz letadel – letové postupy (viz také ust. 3.7.3.8). Vypočtená celková přesnost systému VOR  4° (pro pravděpodobnost 95 %).

3.7.3.7 Pro objektivnější posouzení systému VOR je výhodnější stanovit chyby tak, jak se v konkrétních podmínkách skutečně vyskytují, než přistoupit na zevšeobecnění, která mohou vést k příliš optimistickým nebo pesimistickým výsledkům. V jednotlivých případech může být uvažována celková přesnost systému VOR nižší než  5° za předpokladu, že jedna nebo více složkových chyb jsou nižší než velikosti těchto složek, použité pro výpočet celkové přesnosti ve výši  5° a naopak. Nicméně ve vztahu k používání nižších hodnot jednotlivých prvků systému (např. chyba radiálního signálu) je důležité dát pozor na ujištění, že bylo dosaženo celkové zlepšení systémové přesnosti. Je žádoucí evidovat, že nejde o případ náhodných podmínek, a lepší systémová přesnost nemá být aplikována bez dalšího potvrzení (např. radarové sledování), že bylo skutečně dosaženo zlepšení celkových vlastností. 3.7.3.8 Je třeba poznamenat, že u úhloměrných systémů, jakým je např. systém VOR, se bude chyba pilota, vyjádřená úhlem, zvětšovat se zmenšováním vzdálenosti letadla od počátku úhlového systému. Přestože se pro všechny praktické účely považují chyby pozemní i palubní části, které se mění se vzdáleností, za konstantní, je nutno při úvahách o celkové přesnosti systému vzít na zřetel i vliv zvětšování chyb pilota s klesající vzdáleností letadla od majáku VOR. Nicméně velké chyby pilota v blízkosti majáku VOR nemají za následek velké odchylky od kurzu. 3.8 VOR

3.8.1 Podklady k určení bodů pro přeladění z jednoho majáku na druhý maják VOR na vytýčených letových cestách jsou obsaženy v Dodatku A Předpisu L 11.

4. Systém přesného radarového přiblížení Vyobrazení (Obr. C-14 až C-18) znázorňují některé normy uvedené v ust. 3.2 Hlavy 3.

Chyba radiálního signálu VOR

19.11.2009 Změna č. 84

Body pro přeladění mezi majáky

DC - 32

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-14 Minimální vzdálenost PAR od bodu dotyku, při umístění 120 m od osy, je-li nastaven k snímání ± 10° od magnetického směru dráhy (viz 3.2.3.2 Hlavy 3)

Obr. C-15 Minimální vzdálenost PAR od bodu dotyku, při umístění 185 m od osy, je-li nastaven k snímání ± 10° od magnetického směru dráhy (viz 3.2.3.2 Hlavy 3)

Obr. C-16 Minimální vzdálenost PAR od bodu dotyku, při umístění 120 m od osy, je-li nastaven k snímání 5° na jednu a 15° na druhou stranu od magnetického směru dráhy (viz 3.2.3.2 Hlavy 3)

DC - 33

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-17 Minimální vzdálenost PAR od bodu dotyku, při umístění 185 m od osy, je-li nastaven k snímání 5° na jednu a 15° na druhou stranu od magnetického směru dráhy (viz 3.2.3.2 Hlavy 3)

Obr. C-18 SRE systému přesného radarového přiblížení – vertikální krytí pro letadlo 2 s odraznou plochou 15 m (viz 3.2.4.2 Hlavy 3)

19.11.2009 Změna č. 84

DC - 34

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 5. Specifikace návěstidel 75 MHz 5.1

traťových

radiových

Anténní systémy traťových návěstidel

5.1.1 Všeobecně V dalších odstavcích jsou popsány některé z běţně pouţívaných typů anténních systémů. Jsou jednoduchého tvaru a vyhovují běţným poţadavkům. V některých případech mohou být poţadovány výkonnější typy (viz Poznámka k ust. 5.1.4). 5.1.2

Z - traťové návěstidlo

a) Vyzařovací systém antény Vyzařovací systém antény sestává ze dvou řad vodorovných dipólů, navzájem se kříţících pod úhlem 90°. Kaţdá řada zahrnuje dva půlvlnné vyzařovací prvky na stejné ose, jejichţ středy leţí za sebou ve vzdálenosti přibliţně /2, které jsou umístěny ve výši /4 nad anténní protiváhou. Proudy v dipólech a jejich příslušných prvcích jsou nastaveny tak, ţe: 1) proud v jedné dipólové řadě má stejnou velikost jako proud v druhé řadě, ale jeho fázový průběh se liší o 90°. 2) proudy ve vyzařovacích prvcích kaţdé dipólové řady mají stejnou velikost a jsou ve fázi. b) Protiváha Protiváha bývá vytvořena obdélníkovou odraznou plochou minimálních rozměrů 9 m x 9 m, umístěnou obvykle ve výši 1,8 m (6 ft) nad zemí. Při provedení protiváhy z drátěné sítě nemají být oka větší neţ 7,5 cm x 7,5 cm. 5.1.3 Vějířové traťové návěstidlo s nízkým výkonem pro pouţití v malých výškách. Anténní systém musí být schopen vytvořit intenzitu pole určenou v ust. 3.1.7.3.2 Hlavy 3. 5.1.4 Vějířové traťové návěstidlo s velkým výkonem pro všeobecné pouţití. a) Vyzařovací systém Vyzařovací systém je vytvořen ze čtyř vodorovných půlvlnných zářičů, umístěných na společné ose ve vzdálenosti /4 nad protiváhou. Proudy jednotlivých anténních prvků mají být ve fázi, vzájemný poměr má být 1:3:3:1. Poznámka: Pro získání diagramu, vyhovujícího určitým provozním potřebám, může být změněn poměr proudů jednotlivých prvků a jejich výška nad odraznou plochou. Zlepšení vertikálního vyzařovacího diagramu lze dosáhnout nastavením výšky soustavy dipólu nad protiváhou na hodnotu /4 nebo více, ale méně než /2. b) Protiváha Protiváha bývá tvořena obdélníkovou odraznou plochou minimálních rozměrů 6 m x 12 m, umístěnou obvykle ve výši 1,8 m (6 ft) nad zemí. Při provedení protiváhy z drátěné sítě nemají být oka větší neţ 7,5 cm x 7,5 cm.

5.2 Identifikační kódování pro vějířová traťová návěstidla sdružená se čtyřpaprskovým radiomajákem 5.2.1 Vějířová traťová návěstidla, umístěná v jednotlivých sektorech paprskového radiomajáku, obvykle nevyţadují identifikační signál vztahující se k určitému geografickému místu, ale pouze signál, který by označoval směr, ve kterém jsou tato návěstidla umístěna. 5.2.2 V případě čtyřpaprskového radiomajáku, který má v kaţdém sektoru ne více neţ jedno návěstidlo, je běţnou praxí označení návěstidla umístěného v sektoru ve směru zeměpisného severu nebo sektoru směrově nejbliţšímu severu ve smyslu otáčení hodinových ručiček (východ) jednou čárkou. Návěstidla v ostatních sektorech jsou potom označována dvěmi, třemi a čtyřmi čárkami podle toho, zda sektor, ve kterém jsou umístěna, je druhý, třetí nebo čtvrtý od severu ve smyslu otáčení hodinových ručiček. Pokud je na jednom sektoru čtyřpaprskového radiomajáku umístěno více neţ jedno návěstidlo, je návěstidlo leţící nejblíţe stanici radiomajáku označeno jenom čárkami, další návěstidlo dvěma tečkami před čárkami, třetí návěstidlo třemi tečkami před čárkami, atd. Poznámka: Za určitých zvláštních podmínek může uvedený způsob kódování vést k mnohoznačnosti vzhledem ke dvěma návěstidlům, spojeným se sektory různých, ale překrývajících se paprskových radiomajáků, které leží geograficky blízko sebe. V takových případech je žádoucí použít u jednoho z návěstidel odlišného identifikačního kódování. 6.

Údaje k nesměrovým majákům NDB

6.1 Poţadavky na intenzitu pole NDB pracujících v zeměpisných šířkách mezi 30° severní a 30° jiţní šířky 6.1.1 Abychom obdrţeli uspokojující sluţby od NDB umístěných v zeměpisných šířkách mezi 30 severní a 30 jiţní šířky, minimální hodnota intenzity pole by měla být 120 V/m, ovšem praktické zkušenosti z provozu NDB za několik let potvrdily, ţe minimální intenzita pole 70 V/M je odpovídající k uspokojení všech provozních poţadavků. V některých specifických oblastech by byla nutná intenzita pole 120 V/m. Takové oblasti jsou: a) Indonésie a Papua Nová Guinea, Barma, Malajsie, Thajsko, Laos, Kambodţa, Vietnam a severní Austrálie, b) Karibská oblast a severní část Jiţní Ameriky, c) střední Afrika. 6.1.2 Intenzita pole 120 V/m vychází z praktických zkušeností a je kompromisem mezi tím, co je technicky ţádoucí a co je ekonomicky moţné.

DC - 35

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

6.2

Jmenovité a účinné krytí NDB

6.2.1

Jmenovité krytí

minimální intenzita pole 120 V/m, která bude ale nedostatečná v oblastech s velmi vysokou hladinou poruch. V takovýchto oblastech lze obecně postupovat podle informací uvedených v ust. 6.3 (Krytí NDB) tohoto Dodatku.

6.2.1.1 Jmenovité krytí definované v ust. 3.4.1 Hlavy 3 je způsob vyjádření skutečné měřitelné výkonnosti NDB, která závisí na kmitočtu, vyzářeném výkonu a vodivost prostředí mezi NDB a místem, ve kterém je specifikována hodnota intenzity pole.

6.2.2 krytí

6.2.2.1 Jmenovité krytí můţe být v úzkém vztahu k účinnému krytí za těchto podmínek: a)

6.2.1.2 Údaj o jmenovitém krytí je výhodný pro oblastní plánování a v některých případech můţe být vztaţen k účinnému krytí. 6.2.1.3 Aplikace jmenovitého plánování kmitočtů se řídí těmito kritérii:

krytí

pro b)

6.2.1.3.1 Přidělování kmitočtů má být prováděno se zřetelem na jmenovité krytí uvaţovaných NDB tak, aby poměr intenzity signálu kteréhokoli NDB na hranici jeho jmenovitého krytí k celkové intenzitě pole vysílačů, pracujících na stejném nebo sousedním kmitočtovém kanálu s příslušnou roztečí s ohledem na selektivitu běţných palubních přijímačů, nebyl za denních podmínek menší neţ 15 dB. 6.2.1.3.2 Pro stanovení rozteče kmitočtových kanálů, kterou je třeba zajistit k potlačení signálů sousedních kanálů, mají být pouţity hodnoty, uvedené v Dodatku B Předpisu L 10/V. 6.2.1.4 Z aplikace jmenovitého krytí pro účely přidělování kmitočtů vyplývá, ţe pokud nebudou stanoveny jiné poţadavky, můţe být ochrana proti škodlivému rušení zajištěna pouze v rámci jmenovitého krytí daného NDB, a tudíţ pouze tehdy, jestliţe vyzařovaný výkon NDB je nastaven tak, ţe v rámci přiměřených mezí zajišťuje intenzitu pole poţadovanou na hranici jmenovitého krytí. V oblastech s velkou hustotou radiomajáků bude kterýkoli NDB, jehoţ signál na hranici jmenovitého krytí značně převyšuje hodnotu (intenzity pole) stanovenou pro danou oblast, způsobovat škodlivé rušení uvnitř jmenovitých krytí NDB, pracujících v této oblasti na stejných nebo sousedních kmitočtových kanálech, a bude omezovat počet NDB, které by v rámci vhodného kmitočtového spektra mohly být v dané oblasti umístěny. Z těchto důvodů je důleţité, aby zvýšení vyzařovaného výkonu nad úroveň nutnou pro zajištění jmenovitého krytí, zejména v nočním období, kdy prostorová vlna můţe způsobovat rušení i ve velkých vzdálenostech, nebylo prováděno bez koordinace s orgány, odpovědnými za provoz ostatních NDB a radiomajáků, které by mohly ovlivňovat (viz ust. 3.4.3 Hlavy 3). 6.2.1.5 Výběr kmitočtů lze značně usnadnit, jestliţe je v mezích poţadovaného krytí pouţívána společná hodnota minimální intenzity pole. 6.2.1.6 Získané zkušenosti ukázaly, ţe v oblastech s nízkou hladinou poruch, např. v Evropě, je dostačující hodnota minimální intenzity pole 70 V/m. 6.2.1.6.1 s vyšší

Rovněţ tak se ukázalo, ţe v oblastech hladinou poruch všeobecně dostačuje

19.11.2009 Změna č. 84

Vztah jmenovitého krytí k účinnému

jestliţe intenzita pole v rámci jmenovitého krytí je taková, ţe ve většině doby dostatečně převyšuje intenzitu pole atmosférických a ostatních poruch a tím zajišťuje, ţe informace předkládané v letadle nebudou zkreslovány ve větší míře, neţ která je přijatelná, jestliţe poměr intenzity ţádaného signálu k intenzitám rušivých signálů je takový, ţe ve všech místech krytí převyšuje minimální poţadovanou hodnotu a zajišťuje, ţe rovněţ rušivé signály nebudou zkreslovat informace předkládané v letadle ve větší míře, neţ která je přijatelná.

6.2.2.2 Nejniţší signál v oblasti krytí bude obvykle na její hranici, a proto intenzita pole (hraniční) v těchto místech má být taková, aby její poměr vzhledem k úrovni atmosférických poruch zajišťoval letadlům ve většině času pouţitelné informace. Plánovité přidělování kmitočtů má zajistit, aby po většinu doby byla velikost minimálního signálu větší neţ velikost rušivých signálů. 6.2.2.3 Přesto ţe hodnota 70 V/m, pouţívaná pro přidělování kmitočtů, se ukázala být pro Evropu (severně od 30° rovnoběţky) zcela vyhovující a poskytuje krytí, které se ve většině doby těsně přibliţuje k účinnému krytí, jsou k dispozici velmi omezené zkušenosti k ověření vhodnosti hodnoty 120 V/m pro všeobecné pouţití v oblastech s vysokou úrovní poruch. Předpokládá se, ţe jmenovitá krytí v těchto oblastech, vycházející z hraniční intenzity pole 120 V/m, budou v mnoha případech podstatně vyšší neţ dosavadní účinné krytí. K zajištění lepšího vztahu mezi jmenovitým a dosahovaným účinným krytím můţe být vhodné zvolit hraniční intenzitu pole tak, aby co nejvíce odpovídala poměru úrovně poruch v dané oblasti k úrovni poruch v oblastech, kde byla tato hodnota stanovena v postačující velikosti, nebo ji lze stanovit ze statistických zhodnocení dosahovaného účinného krytí v závislosti na známém výkonu NDB v dané oblasti. 6.2.2.4 Přesto je důleţité uváţit, ţe minimální intenzity pole, stanovené na základě jednoduchého porovnání úrovní poruch v různých oblastech, mohou být nedostatečné, protoţe takto získané výsledky mohou být ovlivněny různými faktory, jako např. četností výskytu poruch, jejich charakteru a vlivu na palubní přijímač a povahou leteckého provozu. 6.2.2.5 Velikost denních a sezónních úrovní poruch v jednotlivých částech světa jsou uvedeny ve Zprávě č. 322 CCIR ITU, vydané jako samostatná publikace.

DC - 36

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 6.2.2.5.1 Vztah těchto hodnot ke skutečným místním podmínkám a odvození poţadovaného odstupu signálů a poruch pro efektivní provozní pouţívání radiokompasů není dosud zcela propracováno. 6.2.3

Účinné krytí

6.2.3.1 Účinné krytí, definované v ust. 3.4.1 Hlavy 3, je oblast kolem NDB, v níţ můţe operátor v kaţdém okamţiku získat pouţitelné informace. Je to tudíţ míra výkonnosti NDB za převládajících podmínek. 6.2.3.2 „Účinné krytí― je omezeno poměrem intenzity stálého signálu (bez úniku) přijímaného od NDB k celkové úrovni „poruch― zachycených přijímačem radiokompasu. Rovněţ tak je třeba poznamenat, ţe účinné krytí NDB můţe být v některých případech omezeno na vzdálenost, ve které je ještě pouţitelný identifikační signál. 6.2.3.3 dána: a) b)

c)

d)

Intenzita signálu přijatého od NDB je

výkonem dodávaným do antény NDB, vyzařovací účinností antény, která se mění s výškou a ostatními charakteristikami vyzařovacího systému, vodivostí prostředí mezi NDB a přijímačem, která můţe být v různých směrech různá a vţdy je niţší nad zemí neţ nad mořem, provozním kmitočtem.

6.2.3.4 Mnoţství přijímačem závisí na: a) b)

c)

d)

6.2.3.6 Jak je vidět, závisí „účinné krytí NDB― na velkém počtu činitelů, z nichţ některé jsou proměnné, takţe není moţné stanovit účinné krytí jednotlivých NDB nějakým jednoduchým způsobem. Účinné krytí kteréhokoli NDB se ve skutečnosti mění s denní dobou a ročním obdobím.

poruch

zachycených

šířce pásma přijímače, úrovni atmosférických poruch, která se mění v závislosti na dané geografické oblasti s denní dobou a ročním obdobím a která můţe dosáhnout vysokých úrovní při místní bouřkové činnosti, úrovni rušení vytvářeném ostatními vysílači, pracujícími na stejném nebo blízkém kmitočtu, která je dána hustotou NDB a radiomajáků v dotyčné oblasti s účinností oblastního plánování jejich provozu, úrovni poruch vyvolávaných elektrickým zařízením letadla nebo v osídlených místech průmyslovými poruchami (vznikajícími při provozu elektrických motorů a pod.).

6.2.3.4.1 Je třeba poznamenat, ţe vliv poruch závisí na charakteristikách přijímače radiokompasu a připojených zařízení a rovněţ tak na druhu poruch (se souvislým spektrem, impulsní, atd.). 6.2.3.5 Další činitel, který omezuje účinné krytí NDB, se objevuje v noci, kdy dochází ke vzájemnému působení sloţek signálu šířících se ve vodorovné rovině (šíření přízemní vlny) a odráţejících se od ionosféry (šíření prostorové vlny). Při vzájemném působení přicházejí sloţky signálu na vstup přijímače radiokompasu v různé fázi, čímţ jsou do zaměření zaváděny chyby (tzv. noční jev).

6.2.3.6.1 Kaţdá snaha stanovit „účinné krytí―, které by mohlo být k dispozici kdykoli během denního nebo nočního období, povede ke krytí, které buď bude velmi malé (protoţe to bude krytí, získané za nejhorších podmínek atmosférických poruch, apod.) a bude podávat zcela zkreslený obraz o účinnosti NDB, nebo bude uvaţovat tak velký výkon a nákladný anténní systém (pro zajištění poţadovaného krytí za nejhorších podmínek), ţe instalace takového NDB by pro vysoké pořizovací a provozní náklady nebyla moţná. K určení, zda jmenovité krytí bude ekvivalentní poţadovanému účinnému krytí, nelze poskytnout ţádný zvláštní výraz a vztah mezi těmito hodnotami musí být v jednotlivých oblastech stanoven odhadem. 6.2.3.7 Poţadavky na krytí NDB budou zpravidla uvaţovány v termínech „ţádaného provozního krytí―. V oblastním plánování obvykle bude třeba vyjádřit tyto poţadavky pomocí jmenovitého krytí, z něhoţ mohou být základní charakteristiky poţadovaného NDB odvozeny a který také můţe definovat rozsah ochrany proti škodlivému rušení. K určení, zda jmenovité krytí bude odpovídat ţádanému účinnému krytí, nelze poskytnout ţádný zvláštní výraz a vztah mezi těmito hodnotami musí být v jednotlivých oblastech stanoven odhadem. 6.2.3.8 V některých státech jsou vedeny údaje o NDB a jejich účinném krytí. Podrobné informace a jejich soustřeďování mohou být praktickou cestou k získání přehledů o vztahu jmenovitého a účinného krytí zařízení v dané oblasti. Budou rovněţ vyuţitelné pro výhledové oblastní plánování. Pro sníţení počtu činitelů zahrnutých v odhadování účinného krytí by bylo ţádoucí stanovit kritéria pro určení hranice účinného krytí vzhledem k reakci indikátoru zaměření. Údaje uvedené dříve budou spolu s měřením skutečné intenzity pole v rámci krytí NDB rovněţ umoţňovat stanovení účinnosti existujících instalací a zajistí předpoklady pro zlepšení, která mohou k dosaţení ţádaného účinného krytí být potřebná. 6.3

Krytí NDB

6.3.1

Úvod

6.3.1.1 Následující studie vychází z posledních údajů ITU o šíření a poruchách. Tyto údaje jsou v dodatku zahrnuty jako všeobecný podklad pro plánování NDB. Pozornost je věnována zejména zavedeným předpokladům. 6.3.1.2 Při vyuţívání tohoto materiálu má být pečlivě přezkoumána platnost předpokladů za jednotlivých podmínek a zvlášť je třeba poznamenat, ţe předpokládané odstupy signálu od poruch vyţadují další prozkoumání dříve, neţ budou přijaty za odpovídající poměr omezující uţitečný příjem.

DC - 37

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

6.3.2

DODATEK C

Předpoklady

1) Provozní kmitočet – 300 kHz. Pokud je vhodné, jsou uvedeny vztahy také pro 200 a 400 kHz. 2) a) b)

Průměrná vodivost země: -13  = 1 . 10 (EMU) Průměrná vodivost mořské vody:  = 4 . 10

-11

(EMU)

3) Úroveň atmosférických poruch (střední kvadratická hodnota), která obvykle převaţuje: 1. ve dne, 2. v noci, nad zemními plochami, omezenými uvedenými šířkami. (Velikosti očekávaných poruch byly vzaty z Doporučení ITU-R P.372-6 a z údajů o průměrných úrovních poruch ve dne a v noci během rovnodenních období, tzn. z údajů, které pravděpodobně převládají během 20 aţ 25% ročního období). 4) Výkon dodávaný do antény NDB. a) 5 kW b) 1 kW c) 500 W d) 100 W e) 50 W f) 10 W

6.3.3 A.

5) Průměrné hodnoty účinnosti vyzařování antény (poměr vyzařovaného výkonu k výkonu dodanému do antény): Výkon dodávaný do antény a) b) c) d) e) f) g) h)

5 kW 5 kW 1 kW 500 W 100 W 50 W 10 W 10 W

Vyzařovací účinnost antény 20 % (- 7 dB) 10 % (- 10 dB) 8 % (- 11 dB) 5 % (- 13 dB) 3 % (- 15 dB) 2 % (- 17 dB) 1 % (- 20 dB) 0,3 % (- 25 dB)

Údaje pod bodem a) jsou uvedeny proto, ţe je moţné dosáhnout této účinnosti u dokonalejších systémů, neţ jsou obvykle pouţívány. ii) Údaje pod bodem h) jsou uvedeny proto, ţe mnoho NDB malého výkonu pracuje s velmi neúčinnou anténou. i)

6) Šířka pásma přijímače radiokompasu je 6 kHz. 7) Poţadované odstupy signálu (středního) poruch (střední kvadratické hodnoty): a) 15 dB ve dne b) 15 dB v noci

od

Výsledky studií Minimální intenzita pole, poţadovaná na hranici jmenovitého krytí: Zeměpisná

Ve dne, pro poměr

V noci, pro poměr

šířka

S/P 15 dB

S/P 15 dB

5 N – 5 S

320 V/M (+50 dB)

900 V/m (+59 dB)

5 – 15 N a S

85 V/m (+39 dB)

700 V/m (+57 dB)

15 – 25 N a S

40 V/m (+32 dB)

320 V/m (+50 dB)

25 – 35 N a S

* 18 V/m (+25 dB)

120 V/m (+42 dB)

 35 N a S

* 18 V/m (+25 dB)

50 V/m (+35 dB)

* V případě vyšší úrovně průmyslových nebo letadlových poruch můţe být nutná 2 aţ 3 krát vyšší intenzita pole (+ 6 dB aţ + 10 dB). B. Krytí NDB (vyjádřené poloměrem kruţnice v km, v jejímţ středu leţí NDB), které lze za provedených předpokladů očekávat:

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DC - 38

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C Ve dne nad zemí, poměr S/P na hranici krytí 15 dB:

1.

Výkon dodávaný do antény Zeměpisná šířka

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

5 kW

5 kW

1 kW

500 W

100 W

50 W

10 W

10 W

5 N – 5 S

320

300

170

120

50

30

10

 10

5 – 15 N a S

510

470

320

250

150

90

40

10

15 – 25 N a S

600

600

450

350

220

160

70

45

25 – 35 N a S

600*

600*

600*

500*

330*

250*

130*

80*

 35 N a S

600*

600*

600*

500*

330*

250*

130*

100*

V noci nad zemí, poměr S/P na hranici krytí 15 dB:

2.

Výkon dodávaný do antény Zeměpisná šířka

6.3.3.1 a) b)

c)

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

5 kW

5 kW

1 kW

500 W

100 W

50 W

10 W

10 W

5 N – 5 S

190

150

85

50

20

 10

 10

 10

5 – 15 N a S

210

180

110

70

25

15

 10

 10

15 – 25 N a S

320

300

170

120

50

30

10

 10

25 – 35 N a S

390

390

280

200

100

70

25

15

 35 N a S

390

390

390

310

180

120

50

30

Ve všech uvedených tabulkách:

vzdálenosti jsou v souladu s praxí ITU uvedeny v km, údaje v posledním sloupci s dodávaným výkonem 10 W jsou vypočteny za předpokladu, ţe NDB nízkého výkonu pracuje s velmi neúčinnou anténou (viz 6.3.2, předpoklad 5 h)), * u některých hodnot znamená, ţe krytí můţe být omezeno letadlovými nebo průmyslovými poruchami.

6.3.3.2

Dále je třeba poznamenat:

a) pouţití kmitočtu 200 kHz namísto 300 kHz nebude mít znatelný vliv na krytí NDB malého výkonu určeného pro vedení letadel na krátké vzdálenosti, ale jak je zřejmé z hodnot uvedených v tabulkách, zvýší se asi o 20 % krytí NDB velkého výkonu určeného pro vedení letadel na dlouhé vzdálenosti (např. NDB pro vedení letadel na vzdálenosti 150 km a více), b) pouţití kmitočtu 400 kHz namísto 300 kHz nebude mít znatelný vliv na krytí NDB malého výkonu, ale jak je zřejmé z hodnot uvedených v tabulkách, sníţí se asi o 25 % krytí NDB velkého výkonu (např. NDB pro vedení letadel na vzdálenosti 150 km a více), c) pouţití přijímače radiokompasu s uţším pásmem při nezměněných ostatních podmínkách bude pro stejný vyzařovaný výkon NDB znamenat zvýšené krytí, nebo pro stejné krytí zlepšení odstupu uţitečného signálu od poruch.

Například bude-li šířka pásma přijímače 1 kHz namísto 6 kHz, můţe při stejném vyzářeném výkonu dojít ke zvýšení krytí aţ o 30 %, nebo naopak, můţe být zvětšen odstup uţitečného signálu od poruch aţ o 8 dB, d) jestliţe část prostoru činnosti NDB probíhá nad mořem, můţe být v této části očekáváno větší krytí vlivem: 1. lepšího šíření „přízemní― vlny nad mořem neţ nad pevninou, 2. úrovně poruch, která je nad zemí vyšší a často rychle klesá se zvětšující se vzdálenosti od země. Z toho důvodu je moţno předpokládat, ţe při šíření nad mořem se mohou vzdálenosti uvedené v tabulkách zvýšit téměř o 30 % ve dne a 20 % v noci, e) jestliţe je ale NDB umístěn na nějakém ostrově vzdáleném od pevniny (např.ve středním Pacifiku nebo středním Atlantiku, ale ne v Karibské oblasti), bude jeho krytí s velkou pravděpodobností mnohem větší, zejména v tropických šířkách, neţ krytí uvedené v tabulkách. V těchto případech vlivem úrovně poruch, která je, jak ukázaly zkušenosti, nad střední částí oceánu mnohem niţší neţ nad nebo v blízkosti pevniny, se mohou velikosti krytí blíţit hodnotám uvedeným pro šířky větší neţ 35° N a S a je moţno předpokládat jejich dosaţení ve všech šířkách.

DC - 39

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

6.3.4 Omezení krytí NDB v noci vlivem „nočního jevu― a) vzdálenosti, v nichţ je v noci pravděpodobné, ţe sloţky přízemní a prostorové vlny přijímaného signálu budou stejné, jsou tyto: Kmitočet

Nad pevninou

Nad mořem

200 kHz

500 km

550 km

300 kHz

390 km

520 km

400 kHz

310 km

500 km

Nad pevninou

Nad mořem

200 kHz

300 km

320 km

300 kHz

230 km

300 km

400 kHz

200 km

280 km

Činitelé ovlivňující činnost NDB

6.4.1

Hloubka modulace

6.4.1.5 Zvětšením odporu se zvýší ztráty výkonu antény, při zvětšení kapacity tomu tak není. Zvětšení kapacity má dále za následek sníţení napětí na anténě, a tím i zmenšení izolačních problémů. 6.4.1.6 Z uvedených důvodů je ţádoucí zvětšit kapacitu antény vrcholovou zátěţí, např. tzv. vrcholovým kapacitním deštníkem. 6.4.2

c) v důsledku vzájemného působení dvou sloţek přijímaného signálu je v noci nepravděpodobné, ţe bude získáno spolehlivé zaměření ve vzdálenostech mnohem větších, neţ které jsou uvedeny v odst. b). Tyto vzdálenosti nezávisí na výkonu NDB. d) mimo to je třeba poznamenat, ţe zatímco v případě šíření elektromagnetické energie nad pevninou s dobrou vodivostí bude noční jev závaţný pouze ve vzdálenostech poněkud větších neţ uvedených v tabulkách, bude noční jev v případě šíření nad prostředím s niţší vodivostí výraznější v mnohem kratších vzdálenostech. Působení nočního jevu bude rovněţ závislé na charakteristikách vyzařovacího systému. 6.4

6.4.1.3 Výsledný jev je znázorněn na Obr. C-19, sestaveném z výsledků měření provedeného jedním státem. Modulační kmitočet byl 1 020 Hz. Se sniţováním modulačního kmitočtu výsledný jev klesá. 6.4.1.4 Pro sníţení potlačení je třeba věnovat pozornost sníţení Q antény. To lze provést dvěma způsoby, buď zvětšením její kapacity, nebo odporu.

b) vzdálenosti, v nichţ je v noci pravděpodobné, ţe sloţka přízemní vlny přijímaných signálů bude o 10 dB převyšovat sloţku prostorové vlny, jsou následující: Kmitočet

6.4.1.2 Na kmitočtech tohoto řádu má anténa rozměry, které jsou obvykle pouze zlomkem vlnové délky, a má tudíţ vysokou reaktanční sloţku a vysoký činitel jakosti Q.

6.4.1.1 K poţadavku, aby hloubka modulace byla udrţována, jak je prakticky moţno, co nejblíţe 95 %, je třeba poznamenat, ţe na provozních kmitočtech NDB mohou všeobecně pouţívané anténní systémy malých rozměrů ovlivnit efektivní hloubku modulace následkem potlačení postranních pásem.

6.4.2.1 Kmitočtové plány NDB vycházejí z předpokladu, ţe bude dodrţena odpovídající intenzita pole. V případě vysokého zemního odporu (tzn. nevyhovujícího zemnění), nejen ţe bude nízká vyzařovací účinnost, ale vyzářený výkon bude závislý na změnách povětrnostních podmínek a ostatních činitelů ovlivňujících vodivost země. V kaţdém případě je třeba provést zemnění co moţno nejlépe a vzít přitom v úvahu všechny místní podmínky. 6.5 Okolnosti ovlivňující modulačního kmitočtu pro NDB, způsobem vysílání N0N/A2A

volbu pracující

6.5.1 Vzhledem ke skutečnosti, ţe moderní úzkopásmové přijímače radiokompasu mají zlepšenou selektivitu, je třeba se zabývat tím, jak dalece působí zeslabení nízkofrekvenčních postranních pásem v těchto přijímačích na sníţení hloubky modulace a v jaké míře je tím omezena vzdálenost, ve které je moţno získat postačující identifikační signál NDB. Za těchto okolností bude modulační kmitočet 400 Hz zajišťovat lepší identifikaci neţ kmitočet 1 020 Hz. Přesto je ale zřejmé, ţe při vysoké úrovni atmosférických poruch bude modulační kmitočet 1 020 Hz poskytovat snáze čitelný signál.


19.11.2009 Změna č. 84

Způsob zemnění

DC - 40

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-19 Vliv činitele jakosti Q antény na hloubku modulace vysílaného signálu

DC - 41

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

7.

Materiál týkající se DME

7.1 a DME/P

Podkladový

7.1.1

Efektivnost systému

materiál

7.1.4 k

DME/N

7.1.1.1 Efektivnost systému je kombinovaný výsledek zkomolení kanálu vzduch – země, času potlačení odpovídače, zkomolení v kanálu země – vzduch a efektivnosti zpracování signálů dotazovače. V souladu s tím, ţe kaţdá uvedená veličina je statisticky nezávislá, mohou se vypočítat odděleně a potom sloučit s cílem určení efektivnosti systému. Vliv jednotlivé sloţky se vyjadřuje procentním poměrem správných odpovědí na vlastní dotazy, zpracovaných dotazovačem za podmínky, ţe ostatní sloţky nepůsobí. V tom případě efektivnost systému je výsledkem jednotlivých sloţek. 7.1.1.2 Při výpočtu efektivnosti systému se uvaţuje počet vynechaných odpovědí i přesnost měření vzdáleností, získaná pomocí přijatých odpovědí. Chybějící odpovědi mohou vzniknout v důsledku zkomolení signálu nebo dotazů přijatých v době potlačení odpovídače. Odpovědi, které mají významné chyby a jsou při zpracování odpovídačem odmítnuty, se hodnotí rovněţ jako vynechané odpovědi. 7.1.1.3 Četnost výskytu poruch vyvolaných zkomolením závisí na plánu určení kanálů, provozního zatíţení a šířky pásma přijímačů dotazovače i odpovídače. Protoţe reţim FA má širší pásmo neţ IA, je na rušení více citlivý. Tyto faktory se uvaţují při určování DME/P a obvykle nevyţadují zvláštní posouzení provozními orgány. 7.1.2

Zkomolení v kanálu vzduch – země

7.1.2.1 Zkomolení v kanálu vzduch – země vzniká, kdyţ na správné dotazy v pozemním odpovídači působí ve stejném čase dotazy z jiných letadel, coţ vede ke ztrátě signálu nebo chybě při měření času příchodu signálu. Tato neţádoucí zátěţ kanálu vzduch – země je funkcí počtu dotazujících se letadel v blízkosti odpovídače, rozdělení dotazovacích kmitočtů a amplitudy signálů přijatých odpovídačem. Poznámka: Zkomolení odpovídač – odpovídač řeší příslušné orgány přidělující kanály DME. 7.1.3

Zkomolení v kanálu země – vzduch

7.1.4.1 Efektivnost procesoru dotazovače je vztah mnoţství odpovědí zpracovaných dotazovačem a mnoţství odpovědí bez zkomolení a času potlačení odpovídače. Tato efektivnost závisí na prahové úrovni odpovídajícího impulsu a úrovni šumu přijímače. 7.1.5 Závislost mezi obsluhovaným letadlem a rychlostí přenosu 7.1.5.1 Specifikace maximální rychlosti vysílání odpovídače určuje úroveň středního výkonu vysílače. V ust. 3.5.4.1.5.5 Hlavy 3 se doporučuje, aby měl odpovídač schopnost odpovídat rychlostí 2 700 dvojimpulsů za sekundu při obsluhování 100 letadel. To reprezentuje typickou zátěţ odpovídače od 100 letadel. Pro určení aktuální schopnosti na rychlost vysílání, která můţe být přizpůsobena pro dané zařízení špičkovému provozu, se poţaduje určit přibliţný maximální počet dotazů. Pro výpočet zátěţe odpovídače dotazy se uvaţuje: a) počet letadel při špičkovém provozu, b) počet dotazovačů pouţívaných na kaţdém letadle, c) rozdělení pracovních reţimů pouţívaných dotazovačů (např. vyhledávání počáteční přiblíţení, konečné přiblíţení, zkouška na zemi), d) odpovídající opakovací kmitočet impulsů uvedený v ust. 3.5.3.4 Hlavy 3. 7.1.5.2 Na základě údajů o špičkovém provozu a efektivnosti odpovídače při zatíţení špičkovým provozem můţe být vypočtena výsledná rychlost vysílání a následně určena poţadovaná kapacita vysílače. Tato rychlost je úrovní, při jejímţ překročení dochází ke sníţení citlivosti přijímače (viz specifikace v ust. 3.5.4.2.4 Hlavy 3) za účelem zajištění rychlosti vysílání na nebo pod touto úrovní. 7.1.6 MLS

Umístění DME spojeného s ILS nebo

7.1.6.1 Pro zajištění existujících provozních poţadavků má, kde je to moţné, DME zabezpečovat v kabině pilota indikaci nulové vzdálenosti v bodě dotyku. 7.1.6.2 Optimální stanoviště DME se určuje podle řady technických a provozních faktorů. DME/N se můţe instalovat společně s ILS nebo MLS v těch případech, kdy to dovolí provozní poţadavky.

7.1.3.1 Zkomolení kanálu země – vzduch vzniká, kdyţ na správné odpovědi mají vliv jiné odpovídače, coţ vede ke ztrátě signálu nebo chybě při měření času příchodu signálu. Zkomolení můţe být poruchou, která pochází od libovolného odpovídače, jehoţ kmitočet je v pásmu propustnosti dotazovače, včetně dotazovačů pracujících na témţe kmitočtu s jiným kódováním impulsů. Tato neţádoucí zátěţ kanálu země – vzduch je funkcí přítomnosti několika odpovídačů blízko dotazovače, příslušného rozdělení kmitočtů a amplitudy signálů dotazovačem přijatých.

19.11.2009 Změna č. 84

Efektivnost procesoru dotazovače

DME/P, které zajišťuje vyšší přesnost v zóně krytí v celém prostoru RWY, se vyţaduje pro zajištění přesnějších a sloţitějších letů, moţných při vyuţití MLS. 7.1.6.3 V případě DME/N zajištění nulové indikace se dociluje umístěním odpovídače blízko bodu, kde se nulová indikace poţaduje. Mimo to se časové zpoţdění v odpovídači reguluje, aby byla moţná indikace nulové vzdálenosti od antény odpovídače DME. Pokud je místo indikace nulové vzdálenosti mimo stanoviště DME, má se posoudit otázka publikace dané informace.

DC - 42

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 7.1.6.4 V případě DME/P po vyhovění poţadavkům na přesnost v prostoru krytí, zejména RWY, doporučuje se umístění co nejblíţe kursovému vysílači MLS v souladu s překáţkovou rovinou. Pro vhodně vybavená letadla s plnou moţností MLS se poţadovaná indikace nulové vzdálenosti můţe zabezpečit v základních datech MLS. Je nutno upozornit, ţe pro tento účel nelze regulovat zpoţdění odpovídače DME/P. 7.1.6.5 Je ţádoucí, aby všichni provozovatelé měli indikaci nulové vzdálenosti v bodě dotyku bez ohledu na palubní vybavení. K tomuto účelu bude nutné DME/P umístit na kolmici k ose RWY v bodě dotyku. V tom případě nebudou na RWY splněny poţadavky na přesnost. Je nutné upozornit, ţe pouze slovo 3 základních dat MLS umoţňuje v určených mezích kódovat souřadnice DME/P. 7.1.6.6 Jestliţe MLS/DME/P a ILS/DME/N obsluhují stejnou RWY a letadlo je vybaveno MLS s minimálními moţnostmi, můţe indikace nulové vzdálenosti na palubě odpovídat místu instalace kurzové antény MLS, kdyţ přiblíţení na přistání probíhá pomocí MLS, a bodu dotyku, jestliţe přiblíţení probíhá pomocí ILS. Protoţe z provozního hlediska a zvláště z hlediska ŘLP je toto nevhodné a jestliţe ztrojení frekvencí ILS/MLS/DME, aby se zabránilo přemístění DME/N, není moţné, potom zavedení DME/P je nutno odloţit do zrušení provozu DME/N. 7.1.6.7 Pro indikaci nulové vzdálenosti zabezpečované odpovídačem DME/N je nutné publikovat nominální umístění odpovídače. 7.1.6.8 Při posuzování variant rozmístění DME je také nutné uvaţovat technické faktory, jako jsou např. délka a profil RWY, zvláštnosti místa a výška antény nad terénem, aby bylo moţné zaručit potřebné úrovně signálů blízko prahu a podél RWY a rozsah pokrytí (kruhový nebo sektorový). Je nutné upozornit, ţe v případech potřeby informace o vzdálenosti v prostoru RWY je málo pravděpodobné, ţe vybrané umístění můţe způsobit ztrátu sledování v případě velké změny rychlosti (tj. boční vyosení antény DME musí být zvoleno pečlivě). 7.1.7

Kritéria zeměpisných separací

7.1.7.1 Za účelem úvahy aktuální konstrukce antény, vlastností zařízení a objemu provozu jsou

v ust. 7.1.8 a 7.1.9 uvedeny poměry signálu pro zajištění nerušené funkce různých zařízení, která pracují v pásmu DME. Na základě těchto poměrů mohou být určeny zeměpisné separace výpočtem podle ztrát výkonu a křivek šíření. 7.1.8 Poměr ţádaného/neţádaného (D/U) signálu na palubním dotazovači 7.1.8.1 Tabulka C-4 uvádí poměr D/U nutný pro ochranu signálu ţádoucí odpovědi na palubním dotazovači ve vztahu ke stejnému nebo přilehlému kmitočtu, stejnému nebo rozdílnému kódování, coţ jsou neţádoucí kombinace, které se mohou na odpovídači vyskytnout. Předpokladem jakéhokoliv výpočtu vyuţívajícího poskytované poměry je, ţe minimální potřebná hustota výkonu poţadovaného DME je splněna v celém publikovaném rozsahu provozního pokrytí. Pro počáteční přidělení kanálu je třeba určit poměr signálu k poruše, nutný pro ochranu palubního vybavení se 6 s oknem dekodéru. Při určování kanálu je nutné kaţdou instalaci uvaţovat jako zdroj ţádoucího signálu a ostatní jako rušivé zdroje. Pokud oba způsoby hodnocení vyhovují pro zachování ţádaného poměru D/U, je moţno kanál definitivně přidělit. 7.1.8.2 V souladu s tímto závisí přidělení kanálu DME na následujících faktorech: a) pro určení stejného kanálu, tj. případ, kdy oba signály, ţádoucí a rušivý, předávané po kanálu (W, X, Y nebo Z) mají stejný kmitočet a kód. Poměr ţádoucího a rušivého signálu musí být nejméně 8 dB v celém obsluhovaném prostoru, b) pro jeden kmitočet, ale při různých kódech, tj. případ, kdy jedno zařízení pracuje na kanálu X a jiné na W, nebo obdobně jedno na Y a druhé na Z, c) první vedlejší kmitočet při stejných kódech, tj. ţádoucí i rušivý signál jsou téhoţ typu (W,X, Y, Z), d) první vedlejší kmitočet při různých kódech, tj. jedno zařízení na kanálu X, druhé na W s rozdílem kmitočtu 1 MHz, analogicky kanály Y a Z, e) pro druhý sousední kmitočet při stejném nebo jiném kódu – obvykle není nutná ochrana pro druhý sousední kmitočet. Přesto je nutné věnovat pozornost Poznámce 4 k tabulce C-4, zvláště kdyţ rušícím prostředkem je odpovídač DME/P.

Tab. C–4. Ochranný poměr D/U (dB) Typ přidělení

A

B

Stejný kmitočet, stejné kódy

8

8

různé kódy

8

– 42

– (Pu – 1)

– 42

První vedlejší kmitočet, stejné kódy

– (Pu + 7)

– 75

Druhý vedlejší kmitočet, stejné kódy

různé kódy

– (Pu + 19)

– 75

různé kódy

– (Pu + 27)

–75

Poznámka 1: Poměry D/U ve sloupci A platí pro dotazovače DME/N na kanálech X nebo Y uvažuje se čas potlačení k dekódování 6 s.

DC - 43

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Poznámka 2: Poměry D/U ve sloupci B platí pro ta DME/N nebo DME/P užívající charakteristiky výběru v souladu s ust. 3.5.5.3.4.2 a 3.5.5.3.4.3 Hlavy 3 a čas potlačení k dekódování v souladu s ust. 3.5.5.3.5 Hlavy 3. Poznámka 3: Pu je špičková úroveň nežádoucího signálu v dBW. Poznámka 4: Požadavky k ochraně kmitočtu se určují ze směrových diagramů antén daného a rušícího zařízení a EIRP rušícího zařízení. Poznámka 5: Při určení ochrany sousedního kanálu veličina ve sloupci A nemá převyšovat veličinu ve sloupci B. 7.1.9 Zvláštní úvaha týkající se přidělování kanálů Y a Z pro DME Plán přidělení kanálů pro DME je takový, ţe odpovídací kmitočet odpovídače pro kaţdý kanál Y nebo Z je stejný jako dotazovací kmitočet kanálu jiného DME. Kde se odpovídací kmitočet jednoho DME shoduje s dotazovacím kmitočtem druhého DME, měly by být tyto dva odpovídače odděleny vzdáleností větší, neţ je rádiový horizont mezi nimi. Výpočet vzdálenosti rádiového horizontu bere v úvahu elevace antén dvou odpovídačů.

7.1.10 Speciální spolupracující s ILS

podmínky

pro

DME/P

7.1.10.1 Na těch RWY, kde se plánuje instalovat DME spolupracující s ILS a kde se plánuje v krátké době zahájit MLS/RNAV lety, je ţádoucí instalovat DME/P. 7.1.10.2 Jestliţe se předpokládá vyuţití informace o vzdálenosti od DME/P v celém prostoru letiště, potom dotazovací páry impulsů (vysílané se správnou mezerou a nominálním kmitočtem) musí vyvolat zpracování odpovídačem, jestliţe špičková hustota výkonu na anténě odpovídače je minimálně 2 -93 dBW/m . Tato úroveň citlivosti je zaloţena na hodnotách uvedených v ust. 3.5.4.2.3.1 Hlavy 3 a vztahuje se k reţimu IA DME/P. Předpokládá se, ţe při takové úrovni bude DME/P, pracující v reţimu IA, zajišťovat stejnou efektivnost odpovědi a minimálně stejnou přesnost jako DME/N. 7.1.11 Pokyny pro radiostanici s univerzálním přístupem (UAT) 7.1.11.1 Kritéria pro plánování kmitočtů pro zajištění kompatibility mezi DME a UAT jsou uvedena v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (Doc 9861). 7.2 Podkladový pouze DME/N 7.2.1

materiál

týkající

se

Pokrytí DME/N

7.2.1.1 Zda konkrétní zástavba můţe zajistit poţadované kmitočtově chráněný rozsah pokrytí, lze určit z obrázku C-20. Ztráty šířením pro dráhy bez překáţek pouţívají model šíření IF-77.



7.2.1.2 Kdykoliv DME, který zajišťuje pokrytí s pouţitím buď směrové nebo dvousměrové antény DME, musí být vzat v úvahu diagram antény v azimutu a elevaci, aby bylo plně dosaţeno výhody sníţených poţadavků separace mimo hlavní lalok antén. Skutečné vyzařovací diagramy antén záleţí na mnoha činitelích, včetně výšky fázového středu antény, výšky protiváhy DME nad zemí (AGL), terénních nerovností povrchu, tvaru terénu, výšce místa nad mořem (MSL) a vodivosti země a protiváhy. Pro zajištění krytí v obtíţných terénních podmínkách můţe být zapotřebí přiměřeně zvýšit ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP). Na druhé straně praktické zkušenosti ukázaly, ţe za příznivých místních podmínek a za méně pesimistických podmínek, které se ve skutečném provozu často vyskytují, je dostačujícího provozu systému dosaţeno s niţším EIRP. Nicméně se doporučuje brát v úvahu pro nejniţší EIRP v místech mezi laloky skutečného diagramu antény v elevaci hodnoty na Obr. C-20. Poznámka. Další poradenský materiál naleznete v příručce ICAO Doc 9718 (Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies). 7.2.2

7.2.2.1 Hustota výkonu specifikovaná v ust. 3.5.4.1.5.2 Hlavy 3 je zaloţena na následujícím vzoru: Citlivost palubního přijímače Ztráty přenosového vedení, ztráta nepřizpůsobením, odchylky polárního diagramu antény ve vztahu k izotropickému zářiči Poţadovaný výkon na anténě

– 120 dBW

+ 9 dB – 111 dBW

Poţadovaný výkon na anténě – 111 dBW odpovídá ve středu kmitočtového pásma hustotě výkonu 2 - 89 dBW/m . 7.2.2.2 Jmenovité hodnoty EIRP potřebného 2 pro dosaţení hustoty výkonu – 89 dBW/m jsou uvedeny v diagramu na Obr. C-20. Pro zajištění krytí v obtíţných terénních podmínkách můţe být zapotřebí EIRP zvýšit. Na druhé straně je na základě praktických zkušeností zřejmé, ţe za výhodných terénních a provozních podmínek, které se ve skutečném provozu často vyskytují, můţe být dosaţeno stanovené hustoty výkonu i při niţším EIRP.

Připravuje se.

19.11.2009 Změna č. 84

EIRP zařízení DME/N

DC - 44

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-20 2 EIRP potřebný k dosažení hustoty výkonu – 83 dBW/m jako funkce výšky nad DME a vzdálenosti od DME Poznámka 1: Křivky jsou založeny na modelu šíření IF-77 s 4/3 poloměrem Země, který byl potvrzen měřeními. Poznámka 2: Rádiový horizont na obr. C-20 je pro anténu DME umístěnou 5 m (17 ft) AGL nad rovným terénem. Stínění terénem bude snižovat dostupnou vzdálenost. Poznámka 3: Je-li anténa umístěna výrazně výše než předpokládaná referenční anténa, budou rádiový horizont a hustota výkonu vyšší.

7.2.3

DME-DME RNAV

7.2.3.1 Vzrůstá vyuţití DME k podpoře provozu s prostorovou navigací (RNAV). Ačkoliv pouţití DME k podpoře provozu RNAV nevznáší ţádné dodatečné technické poţadavky na systém DME, v porovnání s tradičním pouţitím DME s VOR, které podporují konvenční provoz, vyvstávají některé dodatečné otázky. Tyto jsou stručně komentovány níţe. 7.2.3.2 Určování polohy DME/DME je zaloţeno na triangulaci polohy systémem RNAV letadla ze vzdáleností od několika zařízení DME, jejichţ poloha je v databázi letadla. Výsledná přesnost určení polohy závisí na vzdálenostech mezi jednotlivými DME a jejich vzájemné geometrii. Proto jsou nezbytná některá dodatečná měření k zajištění toho, ţe je infrastruktura DME postačující pro podporu provozu RNAV, tzn. ţe je dostupný dostatečný počet DME a ţe jejich poloha poskytuje adekvátní geometrii pro splnění poţadavků na přesnost. Pro postupy přiblíţení a odletu je rovněţ nezbytné potvrdit, ţe je

zde dostatečná intenzita signálu a nedochází k falešnému zachycení nebo nezachycení v důsledku vicecestného šíření. Při zajišťování dostatečných DME je rovněţ důleţité určit jakékoliv kritické DME (tj. ty, které musí být v provozu, aby byla zajištěna nezbytná výkonnost). 7.2.3.3 Chyby v publikovaných polohách zařízení DME se projeví v chybách polohy RNAV. Proto je důleţité, aby byly polohy DME správně zmapovány a zavedeny dostatečné postupy k zajištění správného uveřejnění údajů o poloze. U zařízení DME umístěných spolu s VOR by měla být poloha DME zvlášť vyměřena a uveřejněna, pokud je vzdálenost mezi nimi větší neţ 30 m. Poznámka: Požadavky na jakost dat a uveřejňování informací o umístění DME jsou uvedeny v Předpisu L 15 – O letecké informační službě. 7.2.3.4 Při pouţití DME pro RNAV obvykle přijímače letadel snímající DME nekontrolují identifikaci DME. V důsledku toho nezaručuje odstranění identifikace během zkoušení a údrţby, ţe

DC - 45

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

signály nebudou provozně vyuţity. Činnosti údrţby, které by mohly vést k poskytnutí klamné informace, by měly být minimalizovány. Poznámka 1: Další poradenský materiál pro letovou kontrolu postupů DME-DME RNAV je uveden v dokumentu ICAO Doc 8071. Poznámka 2: Další poradenský materiál pro hodnocení navigační infrastruktury k podpoře postupů RNAV je uveden v dokumentu EUROCONTROL „EUROCONTROL-GUID-0114“ (dostupném na webových stránkách http://www.eurocontrol.int/eatm/public/standard_page/ gr_lib.html) a webové stránce ICAO vztahující se k PBN http://www.icao.int/pbn. 7.3 Podkladový pouze DME/P 7.3.1

materiál

týkající

se

Popis DME/P

7.3.1.1 DME/P je nedílnou částí systému ILS popsaného v ust. 3.11 Hlavy 3. Formát signálu DME/P má dva pracovní reţimy – počáteční přiblíţení (IA) a konečné přiblíţení (FA). Reţim IA je slučitelný s DME/N a je určen ke zlepšení přesnosti v počátečním přiblíţení na přistání. Reţim FA podstatně zlepšuje přesnosti v prostoru konečného přiblíţení. Oba reţimy jsou kombinovány v jednom pozemním zařízení a systémové charakteristiky umoţňují, ţe DME/N a DME/P můţe být kombinováno v jednom dotazovači. Reţimy IA a FA jsou identifikovány podle impulsních kódů v ust. 3.5.4.4 Hlavy 3. V přibliţovacím sektoru MLS je krytí DME/P nejméně 41 km (22 NM) od pozemního odpovídače. Předpokládá se, ţe dotazovač nepracuje s reţimem FA ve větší vzdálenosti neţ 13 km (7 NM) od odpovídače a přechod z IA na FA můţe začít 15 km (8 NM) od odpovídače. Tyto hodnoty vychází z předpokladu, ţe odpovídač je instalován za koncem RWY ve vzdálenosti přibliţně 3 600 m (2 NM) od prahu. 7.3.1.2 Hlavní potenciální příčinou zhoršení přesnosti ve fázi konečného přiblíţení a přistání jsou interference působené mnohonásobnými odrazy signálu. DME/P reţim FA minimalizuje tyto efekty uţitím širokopásmového zpracování impulsů majících rychlou náběţnou hranu a měřením času příchodu nízkého bodu přijatého impulsu, kdy ještě nebyl významně ovlivněn odrazy. To je hlavní rozdíl oproti pomalé náběţné hraně a měření na 50 % amplitudy u DME/N. 7.3.1.3 Protoţe reţim FA se uţívá v dosahu menším neţ 13 km, vysílač můţe zajistit odpovídající úroveň signálu pro poţadovanou přesnost bez narušení poţadavků na spektrum během rychlého nárůstu impulsu. V reţimu IA pouţití 50% prahu a úzkopásmového přijímače umoţňuje zabezpečit příslušné charakteristiky v prostoru krytí. Odpovídač určuje reţim přijatého dotazu podle jeho kódu pro určení zpoţdění, vycházejícího z příslušných výchozích dat měření. Reţim IA je slučitelný s DME/N a umoţňuje vyuţít dotazovače DME/N s odpovídačem DME/P pro získání přesnosti nejméně stejné jako u odpovídače DME/N. Stejným způsobem můţe pracovat dotazovač DME/P s odpovídačem DME/N.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

7.3.2

Přesnost systému DME/P

7.3.2.1

Poţadavky na přesnost DME/P

7.3.2.1.1 Při úvahách o přesnosti DME/P lze lety v prostoru konečného přiblíţení a reţimu FA rozdělit do dvou skupin. To vedlo k definici dvou standardů přesnosti v reţimu FA: a) Standard přesnosti 1. Tento standard je niţší a vyhovuje pro většinu letů klasických letadel (CTOL). b) Standard přesnosti 2. Tento standard má vyšší přesnost, která je potřebná pro letadlo a lety STOL a VTOL, manévr podrovnání letadel CTOL a letadla CTOL s vysokou rychlostí výběhu. 7.3.2.1.2 Tabulka C-5 uvádí aplikace DME a typických poţadavků na přesnost. To pomáhá vybrat příslušný standard přesnosti podle provozních poţadavků. Výpočet je zaloţen na vzdálenosti 1 768 m (5 800 ft) mezi anténou DME a prahem RWY. Následující paragraf se vztahuje k tabulce C-5. 7.3.2.1.3 Předpokládá se, ţe přesnost DME/P přibliţně odpovídá azimutální funkci PFE ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od referenčního bodu MLS podél prodlouţené osy RWY a na azimutu 40°. CMN je lineárně úměrný  0,1° hodnotě CMN specifikované pro úhlovou azimutální funkci. 7.3.2.1.4 PFE odpovídá azimutální úhlové chybě: CMN je přibliţný lineární ekvivalent  0,1° CMN určeného pro systém kursového úhlu. 7.3.2.1.5 Chyba  30 m PFE odpovídá  1,5 m vertikální chyby při sestupovém úhlu 3°. 7.3.2.1.6 Podrovnání začíná blízko referenční výšky MLS, elevační informace MLS a DME/P dávají vertikální vedení pro automatické přistání, kdyţ terén před prahem RWY není rovný. 7.3.2.1.7 Poţadavky na změny citlivosti nebo programování vstupních čísel autopilota nezávisí přímo na přesnosti. 7.3.2.1.8 Předpokládá se, ţe specifikace se aplikuje, kdyţ vertikální navedení a rychlost klesání pro automatické přistání jsou zaloţeny na informaci podrovnání MLS a DME/P. Poznámka: Přestože je rozpracován standard pro funkci podrovnání MLS, tato funkce není zavedena a neplánuje se zavádět. 7.3.2.1.9 Pilotovi je indikováno, jestliţe letadlo přistává mimo zónu dotyku. 7.3.2.1.10 Poţadavky na přesnost při výběhu odpovídají potencionálním moţnostem systému. V tomto směru pouţití PFE se bude určovat podle moţné nutnosti optimalizace brzdění při výběhu s cílem zmenšit čas obsazení RWY.

DC - 46

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C 7.3.2.1.11 Tato informace je určena pilotovi k ujištění, ţe letadlo je před klesáním nad plochou dotyku.

můţe být ţádoucí převod souřadnic MLS z jednoho systému na druhý. Hodnoty v tabulce jsou typické pro aplikaci VTOL, konkrétní hodnoty závisí na geometrii instalace.

7.3.2.1.12 Kdyţ antény nejsou umístěny v souladu s ust. 3.11.5.2.6 nebo 3.11.5.3.5 Hlavy 3, Tabulka C-5 Funkce

Typická vzdálenost PFE (95 % CMN (95 % od prahu RWY pravděpodobnosti) pravděpodobnosti)

Příblíţení (ust. 7.3.2.1.3) — podél prodlouţené osy RWY

37 km

 250 m

 68 m

— na úhlu 40°

37 km

375 m

68 m

— podél prodlouţené osy RWY

9 km

 85 m

 34 m

— na úhlu 40°

9 km

 127 m

 34 m

— vnější návěstidlo

9 km

 800 m

NA

— střední návěstidlo

1 060 m

 400 m

NA

— 3° sestup (CTOL)

556 m

 30 m

NA

— 6° sestup (STOL)

556 m

 15 m

NA

— 3° sestup (CTOL)

0

 30 m

 18 m

— 6° sestup (STOL)

0

 12 m

 12 m

37 km

 250 m

NA

Přiblíţení (ust. 7.3.2.1.4)

Náhrada návěstidel

30 m určení rozhodnutí (ust. 7.3.2.1.5)

Začátek podrovnání (ust. 7.3.2.1.6)

Změna citlivosti (ust. 7.3.2.1.7) (programové změny předávaných čísel autopilota)

aţ 0

Manévr podrovnání se sestup. úhlem podle MLS (ust. 7.3.2.1.8) — CTOL

0

 30 m

 12 m

— STOL

0

 12 m

 12 m

Výstraha na dlouhé podrovnání (ust. 7.3.2.1.9)

prostor RWY

 30 m

NA

Vysoká rychlost výběhu CTOL (ust. 7.3.2.1.10)

prostor RWY

 12 m

 30 m

0 aţ 9 km

 100 m

 68 m

925 m aţ 0

 12 m

 12 m

-

 12 m aţ  30 m

 12 m

Stoupání při vzletu a nezdařené přiblíţení VTOL přiblíţení (ust. 7.3.2.1.11) Změna souřadnic (ust. 7.3.2.1.12) Poznámka: 7.3.3

NA = neaplikuje se Propočty chyb DME/P

7.3.4

Příklad propočtu chyb DME/P standardů přesnosti 1 a 2 je uveden v Tab. C-6. Pokud specifické prvky chyb nejsou individuálně v praxi převýšeny, lze očekávat dosaţení celkové přesnosti specifikované v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3. Podíl zkomolení na chybě systému je počítán metodou kvadratického součtu (RSS) chyb získaných ve specifikovaném prostředí letadlo – země, země – letadlo a s vyjmutím, na základě RSS, chyb nezpůsobených zkomolením.

Zavádění systému

7.3.4.1 Zatímco DME/P se můţe zavádět různými cestami, přístrojové chyby a chyby šíření se pokládají za typické pro chyby vzniklé při konstrukci zařízení, která zabezpečují vnitřní kompenzaci časového zpoţdění a nastavují body měření času s pomocí prahu na náběţné hraně prvého impulsu v dvojimpulsu s pouţitím následující metody: a) reţim IA – obvyklá metoda, nastavení prahu na 50 % amplitudy,

DC - 47

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

b) reţim FA – metoda zpoţdění a porovnání (DAC), nastavující práh na úroveň mezi 5 % aţ 30 % amplitudy. 7.3.4.2 Přesnost standardu 1 můţe být dosaţena pouţitím 100 nanosekundového zpoţdění a útlumu 5 aţ 6 dB. Rovněţ se poţaduje, aby bod prahu amplitudy zpoţděného i utlumeného impulsu byly v oblasti počátečního času náběhu impulsu. 7.3.4.3 Výše uvedený příklad nevylučuje pouţití jiných metod měření času příchodu impulsu, mimo DAC, ale je stejně nutné, aby se jakékoliv měření uskutečňovalo v počátečním čase náběhu impulsu. 7.3.5

Zpracování signálu DME/P

7.3.5.1

Při zachycení signálu:

a) dotazovač zachycuje a vyhodnocuje správnost signálu během 2 s, neţ přejde do reţimu sledování, uskutečňovaného rovněţ při přerušovaných odpovědích a náhodných dvojimpulsech od sousedních kanálů, coţ vyúsťuje v efektivnost 50 %, b) po ztrátě zachyceného signálu buď v reţimu IA nebo FA odpovídač vydá za 1 s varování, v této době pokračuje indikace navádění informace. Po ztrátě signálu se dotazovač vrací k vyhledávání v reţimu IA za účelem nového sledování. 7.3.5.2

V průběhu sledování

Kdyţ je nastaveno sledování, je na výstupu přijímače platná informace, pokud není dána výstraha. Postup oceňování platnosti informace probíhá celou dobu, po kterou je dotazovač ve sledování. Dotazovač zůstává ve sledování, pokud efektivnost je 50% nebo větší. V reţimu sledování přijímač zajišťuje ochranu proti krátkým signálům a chybovým signálům s velkou amplitudou. 7.3.5.3

Filtr dat vzdálenosti

Technické poţadavky na přesnost v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3 a rovněţ propočty chyb posouzené v ust. 7.3.3 předpokládají, ţe podíl šumu vysokého kmitočtu je omezen dolní propustností s úhlovým kmitočtem 2, jak je specifikováno na Obr. C-21. V závislosti na uţivatelské aplikaci můţe být pro potlačení šumu pouţit další filtr za předpokladu, ţe fázové zpoţdění a změny amplitudy nemají ţádoucí vliv na dynamické vlastnosti systému řízení letadla. Následující části doporučují další parametry, které mohou být zařazeny do filtru dat. 7.3.5.4

Paměť rychlosti

Filtr dat můţe poţadovat paměť rychlosti za účelem dosaţení přesnosti určené v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3 se systémovou efektivností 50 %. Je nutno vzít na vědomí, ţe nízká systémová efektivnost se můţe projevit při IA reţimu v důsledku identifikačního vysílání.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

7.3.5.5

Potlačení vedlejších (chybných) dat

Hodnocení vzdálenosti, které se významně odlišuje od předchozích hodnocení vzdálenosti po filtru a není důsledkem pohybu letadla, se posuzuje jako chyba. Tyto údaje jsou odmítnuty na vstupu filtru dat. 7.3.6

Způsoby měření chyb DME/P

7.3.6.1

Chyba systému

7.3.6.1.1 Charakteristiky přesnosti DME/P jsou v ust. 3.5.4.1.4 Hlavy 3 ve formě chyb zadání trajektorie (PFE) a šumu řízení (CMN). Tyto parametry určují vzájemné spojení signálu navedení DME/P s letadlem ve veličinách přímo spojených s chybou určení místa letadla a konstrukcí systému řízení. 7.3.6.1.2 Pro určení souladu se standardem přesnosti sloţky PFE a CMN se hodnotí v libovolném intervalu v trvání T sekund (T = 40 s pro reţim IA a 10 s pro reţim FA) při zaznamenání chyb za letu v hranicích krytí DME/P. Předpokládá se, ţe poţadavek na 95% správnost bude splněn, kdyţ sloţky PFE a CMN nepřevýší určené hodnoty v průběhu celé periody, která odpovídá 5% intervalu času hodnocení. Toto je uvedeno na Obr. C-21. Pro hodnocení sloţek PFE a CMN dat navedení DME/P, se skutečná poloha letadla, určená příslušným měřícím způsobem, odečítá z dat navedení pro zjištění signálu chybového. Pokud jde tento chybný signál filtry PFE a CMN a na výstupu se zabezpečují nutná hodnocení příslušné PFE a CMN. Takové filtry jsou na Obr. C-21. 7.3.6.1.3 Tyto filtry se mohou pouţívat pro určení sloţek přístrojové chyby dotazovače, uvedené v ust. 3.5.4.5.3 a 3.5.4.5.4 Hlavy 3. Tím mohou být určeny sloţky přístrojové nepřesnosti dotazovače, uvedené v ust. 3.5.5.4 Hlavy 3. 7.3.7

Vliv vícenásobného šíření

7.3.7.1 V podmínkách vícenásobného šíření, které můţe existovat, poţadavky na přesnost předpokládají, ţe provozní parametry se nezhorší za určené limity a ţe toto zhoršení se stejnou měrou týká dotazovače i odpovídače. 7.3.7.2 Pro zajištění, ţe zařízení pracuje v souladu se specifikacemi, uplatňuje se v reţimu FA následující: a) jestliţe do přijímače vstoupí signál dostatečného výkonu nad tepelným šumem, tak druhý signál zpoţděný oproti prvnímu o 0 aţ 350 nanosekund s amplitudou o 3 dB nebo více niţší a kmitočtem zvlnění 0,05 aţ 200 Hz nemá způsobit na výstupu přijímače chybu větší neţ ±100 ns (15 m), b) pro zpoţdění větší neţ 350 ns se chyba dále zmenšuje. Typická hodnota je ±7 ns (1 m). 7.3.7.3 Palubní anténa má být umístěna tak, aby zabránila sníţení zisku ve směru letu, kdyţ je letadlo v přistávací konfiguraci. Jakékoliv sníţení zisku můţe zvýšit vliv vícenásobného šíření ve fázích přiblíţení a přistání, kdy je poţadována nejvyšší přesnost DME.

DC - 48

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

7.3.8

Propočet výkonu DME/P

S/P(video) = S/P(IF) + 10log

7.3.8.1 Tabulky C-7 a C-8 jsou příkladem propočtu výkonu letadlo – země a země – letadlo pro CTOL přistání. Povolená špičková hodnota efektivního vyzářeného výkonu (ERP) je zaloţena na formě impulsu, odpovídající spektrálním omezením v ust. 3.5.4.1.3 e) Hlavy 3.

šířka pásma šumu IF šířka pásma šumu video

Poznámka 1: Vzdálenosti jsou měřeny od antény odpovídače. Poznámka 2: Kmitočtově závislé parametry jsou počítány pro kmitočet 1 088 MHz. Měření zpoţdění monitoru DME/P

7.3.9 7.3.8.2 V propočtu a kalkulaci výkonu se předpokládá, ţe palubní anténa není stíněna částmi letadla, včetně konfigurace s vysunutým podvozkem.

Poţadované časové zpoţdění monitoru se můţe dokázat měřením na výstupu filtru PFE a přijetím rozhodnutí ovládání v průběhu 1 s. Protoţe PFE dotazovače má poruchu měnící se sloţky chyby, ekvivalentním měřením je střední hodnota nefiltrovaného výběru zpoţdění za 1 s.

7.3.8.3 Poměr výkonu videosignálu k šumu je vztaţen k poměru signál/šum na mezifrekvenčním kmitočtu (IF) následovně:

Tabulka C-6. Příklad propočtu chyb DME/P Reţim FA Standard 1 Zdroj chyby

Sloţka chyby

PFE (m)

Přístrojová

Odpovídač Dotazovač

Působená stanovištěm

Zrcadlový odraz letadlo – země

v

kanálu

Zrcadlový odraz v kanálu země – letadlo Nezrcadlové (difusní) odrazy Zkomolení

Reţim IA Standard 2

CMN (m)

PFE (m)

CMN (m)

PFE (m)

CMN (m)

 10

8

5

5

 15

 10

 15

 10

7

7

 30

 15

 10

8

3

3

 37

 20

 10

 8

3

3

 37

 20

3

3

3

3

3

3

6

6

6

6

6

6

Poznámka 1: Čísla pro „nezrcadlový odraz“ a „zkomolení“ jsou společné veličiny z kanálů „letadlo – země“ i „země – letadlo“. Poznámka 2: PFE obsahuje jednak stálou, jednak proměnnou složku času. Předpokládá se, že v uvedené tabulce proměnná složka času a složky chyb vztažené k místu jsou v podstatě statisticky nezávislé. Sloučení nemusí být v souladu s jakoukoli určenou statistickou distribucí. Při úvahách o propočtu těchto chyb je nutné zachovávat opatrnost při kombinaci jednotlivých složek libovolným matematickým způsobem. Poznámka 3: Předpokládá se, že doba narůstání signálu vysílače je 1 200 ns.


DC - 49

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C Tabulka C-7. CTOL propočet výkonu kanálů země – letadlo

Sloţka propočtu výkonu

41 km

13 km

Ref. výška

Doběh

Špičkový efektivní vyzářený výkon, dBm

55

55

55

55

Ztráty pozemními odrazy, dB

-5

-3

-4

- 17

Ztráty ve směrovosti antény, dB

-4

-2

-5

-5

Ztráty šířením, dB

- 125

- 115

- 107

- 103

Ztráty monitoru, dB

-1

-1

-1

-1

Polarizace a ztráty deštěm, dB

-1

-1

0

0

- 81

- 67

- 62

- 71

- 89

- 75

- 70

- 79

0

0

0

0

Přijatý signál na letadle, dBm Výkonná hustota na letadle, dBW/m

2

Zisk letadlové antény, dB Ztráty letadlové kabeláţe, dB

-4

-4

-4

-4

Přijatý signál na dotazovači, dBm

- 85

- 71

- 66

- 75

- 103

- 103

- 103

32

37

28

Šum přijímače, dBm (šumové číslo (NF) = 9 dB) IF BW: 3,5 MHz IF BW: 0,8 MHz

- 109

Poměr signál/šum (video), dB

24

Tabulka C-8. CTOL propočet výkonu kanálu letadlo – země Sloţka propočtu výkonu

41 km

13 km

Ref. výška

Doběh

Výkon vysílače dotazovače, dBm

57

57

57

57

Zisk letadlové antény, dB

0

0

0

0

Ztráty palubní kabeláţe, dB

-4

-4

-4

-4

Špičkový efektivní vyzářený výkon, dBm

53

53

53

53

- 125

- 115

- 107

- 103

Polarizace a déšť, dB

-1

-1

0

0

Přijatý signál na anténě odpovídače, dBm

- 78

- 66

- 58

- 67

8

8

8

8

Ztráty směrovostí, dB

-4

-2

-5

-5

Ztráty kabeláţe, dB

-3

-3

-3

-3

Přijatý signál na odpovídači, dBm

- 77

- 63

- 58

- 67

- 106

- 106

- 106

43

48

39

Ztráty šířením, dB

Zisk pozemní antény, dB

Šum přijímače, dBm (šumové číslo (NF) = 9 dB) IF BW: 3,5 MHz IF BW: 0,8 MHz

- 112

Poměr signál/šum (video), dB

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

35

DC - 50

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

  = poţadavky na chyby; T = čas, ve kterém se měří; T1,T2, T3, … okamţiky, kdy chyby převyšují technické podmínky. Pozemní zařízení se povaţuje za vyhovující, kdyţ platí nerovnost: (T1 + T2 + T3 + …) / T  0,05.

Obr. C-21 Metoda měření DME/P

DC - 51

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

8. Přepínací doby náhradních zdrojů elektrické energie 8.1 Přepínací doby náhradních zdrojů elektrické energie pro pozemní radiová zařízení instalovaná v okolí letišť

8.1.1 Přepínací doby náhradních zdrojů elektrické energie pro radionavigační zařízení a pozemní části telekomunikačních systémů závisí na druhu a rozsahu vybavení příslušné RWY a druhu letového provozu, který má být zabezpečován. Reprezentativní přepínací doby, které mohou být u stávajících náhradních zdrojů dosaţeny, jsou uvedeny v následující tabulce C-9.

Tabulka C-9. Přepínací doby náhradních zdrojů elektrické energie pro radiová zařízení instalovaná v okolí letišť Vybavení RWY a druh provozu

Zařízení

Maximální přepínací doba

SRE

15 sekund

Přístrojové

VOR

15 sekund

přiblíţení

NDB

15 sekund

Zaměřovač

15 sekund

Kurzový maják ILS

10 sekund

Přesné přiblíţení

Sestupový maják ILS

10 sekund

I. kategorie

Střední návěstidlo

10 sekund

Vnější návěstidlo

10 sekund

PAR

10 sekund

Kursový maják ILS

0 sekund

Přesné přiblíţení

Sestupový maják ILS

0 sekund

II. kategorie

Vnitřní návěstidlo

1 sekunda

Střední návěstidlo

1 sekunda

Vnější návěstidlo

10 sekund

Přesné přiblíţení III. kategorie

19.11.2009 Změna č. 84

Jako u kategorie II

DC - 52

Jako u kategorie II

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

DODATEK D – INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS

1.

Definice

Duo-binarita (Bi-binary) Duo-binarita je známa jako „kódování typu Manchester―. Někdy je vztaţena k „diferenciálnímu kódu typu Manchester―. Při pouţití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Selektivní dostupnost (SA) (Selective availability) Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uţivatele signálu Standardní sluţby určování polohy (SPS). Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci 1. 5. 2000.

navigační systém nemusí vyhovovat všem poţadavkům souvisejícím s přesným přiblíţením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému ukazateli ILS kategorie I s různými úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblíţením na přistání bez radiolokačních prostředků a sluţby, které jsou poskytovány, závisí na provozních poţadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují poţadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy vyuţívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblíţení VNAV APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2

Zlatý kód (Gold code) Třída jedinečných kódů pouţívaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Znak (Chip) Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti. 2.


2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v ust. 3.7.2.2 Hlavy 3. Další poradenský materiál pro implementaci je uveden v příručce Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). Poznámka: Není-li uvedeno poradenský materiál GBAS pro GRAS.

jinak,

3. Požadavky systému

navigačního

3.1

na

výkonnost

platí

Úvod

3.1.1 Poţadavky na výkonnost jsou definovány v Příručce pro navigaci zaloţenou na výkonnosti (Doc 9613 – Performance-based Navigation Manual) pro jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po poţadované trajektorii. Tyto celkové poţadavky na systém byly pouţity jako výchozí k odvození poţadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvaţováno, ţe degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté poţadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvaţování pouţití systému vícerými letadly. 3.1.2 Dva typy nepřesného přiblíţení s vertikálním vedením APV-I a APV-II pouţívají vertikální vedení vztaţené k sestupové dráze, ale vybavení nebo

Přesnost

3.2.1 Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, ţe chyba polohy je v mezích poţadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent. 3.2.2 Stacionární, pozemní systém, jako je VOR a ILS, mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takţe výkonnost můţe být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, ţe přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu druţic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc přesnost samotná (chyba omezená 95procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie druţic. Protoţe není moţné průběţně měřit přesnost systému, implementace GNSS poţaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení zaloţená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.2.3 Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uţivatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důleţitý pro aplikace přesného přiblíţení, protoţe to znamená 5procentní pravděpodobnost toho, ţe chyba polohy přesáhla poţadovanou přesnost pro celé přiblíţení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným v ust. 3.2.2, mnohem menší. 3.2.4 Poţadavek 95procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protoţe reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Poţadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za pouţitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní

DD - 1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I pravděpodobnost zvláštní určování vzdálenosti.

DODATEK D geometrie

signálu

pro

3.2.5 Proto je přesnost GNSS specifikována jako pravděpodobnost pro kaţdý ze vzorků, spíše neţ jako procento vzorků v určitém měřícím intervalu. Pro rozsáhlou sadu nezávislých vzorků by mělo nejméně 95 procent vzorků splňovat poţadavky na přesnost, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Data jsou uvedena pro nejhorší případ geometrie, za účelem odstranění variability v přesnosti systému, která je způsobena geometrií obíhajících druţic. 3.2.6 Příklad toho, jakým způsobem můţe být tento koncept aplikován, je pouţití GPS pro nepřesné přiblíţení. Předpokládá se, ţe systém je určen pro nepřesné přiblíţení, kdyţ sníţení horizontální přesnosti (HDOP) je niţší neţ nebo rovno 6. K dokázání této výkonnosti by měly být vzorky odebírány po dlouho dobu (např. 24 hodin). Změřená chyba polohy pro kaţdý vzorek i je označena εi. Tato chyba je upravena pro nejhorší případ geometrie jako 6 x gi / HDOP. 95 procent upravených chyb musí být menších neţ 220 metrů, proto aby systém vyhověl poţadavkům na přesnost nepřesného přiblíţení při nejhorších podmínkách geometrie. Celkový počet shromáţděných vzorků, braných do výpočtu nekorelované doby chyb, musí být dostatečný pro statistickou reprezentativnost výsledku. 3.2.7 Rozsah hodnot vertikální přesnosti je specifikován pro kategorii I operací přesného přiblíţení, které ohraničují pro různé hodnoty, které mohou zajišťovat provoz ekvivalentní ILS. Počet hodnot je odvozen různými skupinami, pouţitím různých interpretací standardů ILS. Nejniţší hodnota z těchto odvození byla přijata jako konzervativní hodnota pro GNSS; toto je minimální hodnota daná pro rozsah. Protoţe tato hodnota je konzervativní a protoţe charakteristiky chyb GNSS jsou odlišné od ILS, je moţné dosáhnout kategorie I přesného přiblíţení, pouţitím větších hodnot přesnosti a limitů výstrahy v tomto rozsahu. Větší hodnoty by měly znamenat zvětšenou dostupnost pro provoz. Maximální hodnota v rozsahu byla navrţena jako vyhovující hodnota podmíněná ověřením. 3.2.8 Chyba určování polohy SPS GPS (ust. 3.7.3.1.1.1 Hlavy 3) odpovídá pouze za příspěvek kosmického a řídicího segmentu k chybám polohy (chyba času a efemerid druţice); nezahrnuje příspěvky chyb modelu ionosférického a troposférického zpoţdění, chyb vlivem vícecestného šíření a chyb měření šumu přijímače (ust. 4.1.2 Dodatku D). Tyto chyby jsou řešeny ve standardech pro přijímače. Chyba určování polohy uţivatele na výstupu zařízení způsobilého pro ABAS je hlavně řízena pouţitým přijímačem GNSS. 3.2.8.1 Pro základní přijímače GNSS vyţadují standardy způsobilosti přijímače prokázání přesnosti určování polohy uţivatele v přítomnosti interference a modelové selektivní dostupnosti (SA) – hodnota musí být méně neţ 100 m (95 procent času) horizontálně a 156 m (95 procent času) vertikálně. Standardy pro přijímače nevyţadují, aby základní přijímač GNSS pouţíval ionosférické korekce popsané v ust. 3.1.2.4 Doplňku B.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Poznámka: Termín „základní přijímač GNSS― označuje avioniku GNSS, která splňuje přinejmenším požadavky na přijímač GPS tak, jak je uvedeno v Předpisu L 10/I a ve specifikacích RTCA/DO-208 v platném znění FAA TSO-C129A nebo EUROCAE ED-72A (nebo rovnocenném dokumentu). 3.2.8.2 Z důvodů nespojitosti SA byla typická přesnost určování polohy uţivatele GPS konzervativně odhadnuta tak, jak je uvedeno v Tabulce D-0. Uvedená čísla předpokládají, ţe nejhorší dvě druţice jmenovitého uspořádání 24 druţic GPS jsou mimo provoz. Navíc se předpokládá model ionosférického zpoţdění 7 m (1 σ), model zbytkového troposférického zpoţdění 0,25 m (1 σ) a šumová chyba přijímače 0,80 m (1 σ). Při nespojitosti SA (Dodatek D, kap. 1) je dominantní chybou pseudovzdálenosti pro uţivatele standardní sluţby určování polohy GPS ionosférická chyba, která zbude po aplikaci ionosférických korekcí. Tato chyba je téţ vysoce variabilní a závisí na podmínkách, jako je geomagnetická šířka uţivatele, úroveň sluneční aktivity (tj. bod solárního cyklu, který platí), úroveň ionosférické aktivity (tj. je-li magnetická bouře nebo ne), úhel elevace měření pseudovzdálenosti, roční období a denní doba. Předpoklad modelu ionosférického zpoţdění zohledněný v Tabulce D-0 je obecně konzervativní. Nicméně lze najít podmínky, za kterých předpokládaná chyba 7 m (1 σ) během maxima solární činnosti bude nepřiměřená. Tab. D-0. Přesnost určování polohy uživatele GPS Přesnost určování polohy uţivatele GPS 95% času, globální průměr Horizontální chyba polohy

33 m (108 ft)

Vertikální chyba polohy

73 m (240 ft)

3.2.9 Přijímače SBAS a GBAS budou přesnější a jejich přesnost je charakterizována v reálném čase přijímačem, který pouţívá standardní chybové modely tak, jak jsou popsány v ust. 3.5 Hlavy 3 pro SBAS a v ust. 3.6 Hlavy 3 pro GBAS. Poznámka 1: Pojem „přijímač SBAS― označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač SBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-229C, v platném znění FAA TSO-C145A/TSO-C146A (nebo rovnocenném dokumentu). Poznámka 2: Pojem „přijímač GBAS― označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač GBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-253A v platném znění FAA TSO-C161 a TSO-C162 (nebo rovnocenném dokumentu).

3.3

Integrita a doba do výstrahy

3.3.1 Integrita je měřítkem důvěry v korektnost informací poskytovaných celým systémem. Integrita zahrnuje schopnost systému provádět včasné a odůvodněné varování pro uţivatele (výstrahy) ve chvíli, kdy systém nesmí být pouţit pro určitou činnost (nebo fázi letu).

DD - 2

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 3.3.2 K zajištění akceptovatelné chyby polohy je limit výstrahy definován tak, ţe představuje největší chybu polohy, která má za následek bezpečný provoz. Chyba polohy nedosáhne limitu výstrahy bez toho, ţe by byla oznámena. Tato situace je analogická systému ILS, kde systém můţe degradovat tak, ţe chyba je větší neţ 95procentní, ale v limitu kontrolního přijímače. 3.3.3 Poţadavek na integritu navigačního systému pro jedno letadlo pro zajištění traťového letu, konečného přiblíţení, počátečního přiblíţení, nepřesného přiblíţení a odletu je předpokládán -5 1 – 10 za hodinu. 3.3.4 V druţicových navigačních systémech obsluhuje signál v prostoru prostředí trati velký počet letadel nad rozsáhlou oblastí ve stejném čase, a proto dopad selhání integrity systému na řízení provozu bude větší neţ s klasickými navigačními prostředky. Poţadavky v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 jsou z tohoto důvodu náročné. 3.3.5 Pro APV a přesné přiblíţení jsou poţadavky na integritu GNSS signálu v prostoru v Tab. 3.7.2.4-1 Hlavy 3 shodné s poţadavky na systém ILS. 3.3.6 Limity výstrahy pro typické operace jsou uvedeny v poznámce 2 k tabulce 3.7.2.4-1. Rozsah limitů výstrahy je pro činnosti přesného přiblíţení určen s ohledem na potenciální rozdíly v návrhu systému, které mohou činnost ovlivňovat. V případě ILS jsou prahové hodnoty monitoru klíčových parametrů signálu normované a monitory samy o sobě mají s ohledem na sledovaný parametr velmi nízké hodnoty šumu. U diferenčního GNSS mají některé monitory systému srovnatelně velkou velikost nejistoty šumu, jejíţ vliv musí být při zamýšlené činnosti brán v úvahu. Ve všech případech je výsledným cílem limitu výstrahy omezit geometrii uţivatelů druţic na takovou, kde je výkonnost monitoru (typicky v oblasti pseudovzdálenosti) přijatelná při transformaci pro místo polohy. 3.3.7 Nejmenší hodnota (10 m (33 ft)) pro limit vertikální výstrahy (VAL) přesného přiblíţení byla odvozena na základě výkonnosti monitoru ILS, jelikoţ by to mohlo ovlivnit sestupový úhel ve jmenovité nadmořské výšce rozhodnutí 60 m (200 ft) nad prahem dráhy. Při pouţití tohoto limitu výstrahy můţe být chyba GNSS při poruchovém stavu přímo srovnatelná s chybou ILS při poruchovém stavu tak, ţe chyby GNSS jsou menší nebo rovné chybám ILS. Pro tyto poruchové stavy se srovnatelně velkým šumem monitoru v GNSS to vede k tomu, ţe prahové hodnoty monitoru jsou přísnější neţ pro ILS. 3.3.8 Nejvyšší hodnota (35 m (115 ft)) pro limit vertikální výstrahy přesného přiblíţení byla odvozena tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překáţkami rovnocenná s ILS při takových poruchových stavech, které lze modelovat jako odchylku během konečného přiblíţení, kdy se bere v úvahu, ţe nadmořská výška rozhodnutí letadla je nezávisle odvozena od barometrického tlaku. Hodnocení bylo provedeno pro nejhorší případ skryté chyby odchylky rovné limitu výstrahy 35 m (115 ft) se závěrem, ţe je poskytována přiměřená ochrana bezpečné výšky nad překáţkami při přiblíţení a nezdařeném přiblíţení (s tím, ţe nadmořská výška

rozhodnutí by byla dosaţena dříve či později, při pouţití nezávislého barometrického výškoměru). Je důleţité poznamenat, ţe toto hodnocení se týká pouze bezpečné výšky nad překáţkami a je omezeno na chybové stavy, které lze modelovat jako chyby odchylky. Analýza prokázala, ţe bez dopadu na bezpečné výšky nad překáţkami ILS mohou být tolerovány podmínky odchylky 35 m (115 ft) nahoru a dolů blíţící se limitům sestupového úhlu pro kategorie rychlosti přiblíţení (kategorie A aţ D) uvedené v Předpisu L 8168 (Provoz letadel – letové postupy). 3.3.9 Protoţe analýza VAL 35 m (115 ft) je rozsahově omezená, měla by být před pouţitím jakékoliv hodnoty větší neţ 10 m (33 ft) pro konkrétní návrh systému provedena analýza bezpečnosti na úrovni systému. Analýza bezpečnosti by měla brát v úvahu kritéria bezpečné výšky nad překáţkami a riziko sráţky z důvodu navigační chyby a riziko nebezpečného přistání z důvodu navigační chyby, dané charakteristiky návrhu systému a provozní prostředí (jako je typ letadel provádějících přiblíţení a vedlejší infrastruktura letiště). S ohledem na riziko sráţky je dostatečné potvrdit, ţe pro pouţití VAL 35 m (115 ft) platí předpoklady určené v ust. 3.3.8. S ohledem na nebezpečné přistání představuje hlavní zmírnění navigační chyby během vizuálního úseku přiblíţení zásah pilota. Omezená provozní zkoušení ve spojení se znalostmi provozu ukazují, ţe navigační chyby menší neţ 15 m (50 ft) stále vedou k přijatelné výkonnosti na prahu dráhy. Při chybách větších neţ 15 m (50 ft) můţe dojít k výraznému zvýšení pracovního zatíţení letové posádky a potencionálně k významnému sníţení bezpečnostní rezervy, zvláště pokud jde o chyby, které posunují bod, v němţ letadlo dosáhne nadmořské výšky rozhodnutí, blíţ k prahu dráhy, kde se posádka můţe pokusit přistát s neobvykle vysokou rychlostí klesání. Toto nebezpečí je, co se týče závaţnosti, významné (viz Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859)). Jeden z přijatelných způsobů řízení rizik ve vizuálním úseku představuje pro systém vyhovění následujícím kritériím: a) přesnost v případě bezchybovosti je rovna ILS. To zahrnuje 95procentní vertikální navigační chybu systému (NSE – navigation system error) menší neţ 4 m (13 ft), a bezchybovou vertikální NSE systému překračující 10 m (33 ft) s pravdě-7 podobností menší neţ 10 pro kaţdou polohu, pro niţ má být provoz schválen. Toto hodnocení se provádí pro všechny provozní podmínky a podmínky prostředí, za nichţ má být sluţba dostupná; b) v případě poruchy systému je návrh systému takový, ţe pravděpodobnost chyby větší neţ 15 m -5 (50 ft) je niţší neţ 10 , takţe pravděpodobnost výskytu je malá. Poruchové stavy, které mají být vzaty v úvahu, jsou ty, které ovlivňují buď uvaţované základní konstelace, nebo rozšíření GNSS. Tato pravděpodobnost má být chápána jako kombinace pravděpodobnosti výskytu dané poruchy a pravděpodobnosti odhalení příslušným monitorem (příslušnými monitory). Typicky je pravděpodobnost jednotlivé poruchy dostatečně velká, takţe se pro monitor vyţaduje splnění této podmínky. 3.3.10 Pro GBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se limit výstrahy letadlu vysílal.

DD - 3

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Standardy GBAS vyţadují limit výstrahy 10 m (33 ft). Pro SBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se určoval limit výstrahy pomocí aktualizovatelné databáze (viz Dodatek C). 3.3.11 Poţadavky na integritu při přiblíţení platí pro kterékoliv jedno přistání a vyţadují návrh bezpečný při poruše (fail-safe). Jestliţe je pro dané přiblíţení známo specifické riziko překračující tento poţadavek, nemělo by být přiblíţení provedeno. Jedním z cílů procesu návrhu je určit specifická rizika, která by mohla vést k chybným informacím, a zmírnit tato rizika prostřednictvím zálohování nebo monitorování, aby tak bylo dosaţeno návrhu bezpečného při poruše. Pozemní systém můţe například potřebovat záloţní korekční procesory a je schopen automaticky se vypnout, pokud by nebyla záloha dostupná v důsledku závady procesoru. 3.3.12 Jedinečnou stránkou GNSS je časově proměnná výkonnost způsobená změnami v geometrii základních druţic. Způsob, jak vzít tyto odchylky v úvahu, je zahrnut v protokolech SBAS a GBAS prostřednictvím rovnic úrovně ochrany, které zajišťují prostředek zabraňující pouţití systému, pokud je specifické riziko integrity příliš vysoké. 3.3.13 Výkonnost GNSS se můţe rovněţ měnit v rámci provozního rozsahu v závislosti na geometrii viditelných druţic základní konstelace. Prostorové odchylky výkonnosti systému se mohou projevit výrazněji, pokud pozemní systém pracuje v degradovaném módu v důsledku poruchy součástí systému, jako monitorovacích stanic nebo komunikačních spojení. Riziko z důvodu prostorových odchylek výkonnosti systému by se mělo odrazit v rovnicích úrovně ochrany, tj. ve vysílaných korekcích. 3.3.14 Rozšíření GNSS rovněţ podléhají několika atmosférickým jevům, zvláště v ionosféře. Prostorové a dočasné změny v ionosféře mohou způsobit místní nebo oblastní ionosférická zpoţdění, která nemohou být korigována v rámci architektur SBAS nebo GBAS v důsledku definice protokolů zpráv. Takovéto události jsou zřídkavé a jejich pravděpodobnost se mění v závislosti na oblasti, ale nejsou povaţovány za zanedbatelné. Výsledná chyba můţe být dostatečně velká, aby vyvolala chybnou informaci, a měla by být v návrhu systému zmírněna tím, ţe ve vysílaných parametrech bude počítáno s jejími vlivy (např. σiono_vert v GBAS), a budou monitorovány extrémní podmínky v případě, ţe vysílané parametry nebudou odpovídající. Pravděpodobnost setkání s těmito jevy by měla být zváţena při vývoji jakéhokoliv monitoru systému. 3.3.15 Další vlivy prostředí, které by měly být vzaty v úvahu při návrhu pozemního systému, jsou chyby v důsledku vícecestného šíření od pozemních referenčních přijímačů, které závisí na fyzickém okolí antén monitorovacích stanic, stejně jako na výšce druţic nad mořem a násobcích dráhy. 3.4

Průchodnost

3.4.1 Průchodnost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.4.2

Průchodnost při letu po trati

3.4.2.1 Pro tento provoz se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu za předpokladu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. Protoţe délka tohoto provozu je různá, poţadavek na průchodnost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu. 3.4.2.2 Poţadavek průchodnosti navigačního -4 systému pro jediné letadlo je 1 – 10 za hodinu. Navíc u druţicových systémů můţe signál v prostoru slouţit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě poţadavky na průchodnost, uvedené v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3, představují poţadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich poţadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS. 3.4.2.3 Rozsah hodnot je uveden v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 pro poţadavky na průchodnost signálu v prostoru pro tyto operace. Niţší uvedená hodnota je minimální průchodnost, při které je systém povaţován za pouţitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně zvyšovat poţadavek na průchodnost nad poţadavek průchodnosti pro jediné -4 letadlo (1 – 1x10 za hodinu). Nejvyšší uvedená -8 hodnota (tj. 1 – 1x10 za hodinu) je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy, kde je vysoký stupeň vyuţití systému při navigaci, a eventuálně a podle moţností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká, aby byla pravděpodobnost selhání systému během jeho ţivotnosti malá. Střední hodnoty průchodnosti (např. 1 -6 – 10 / h) jsou povaţovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí, s vysokým stupněm vyuţití navigačního systému, ale je moţné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním můţe být pouţití alternativní navigace nebo pouţití sledování ATC a zakročení k udrţení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik průchodnosti jsou odvozeny od poţadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala. 3.4.3

Průchodnost při přiblížení a přistání

3.4.3.1 Pro přiblíţení a přistání se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblíţení a přistání, pokud vezmeme v úvahu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Zejména to znamená, ţe případy ztráty průchodnosti, které mohou být předpovídány a pro něţ byly vydány zprávy NOTAM, nemusí být při stanovování vyhovění daného návrhu systému poţadavkům SARP na průchodnost vzaty v úvahu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje případ ztráty průchodnosti. V tomto případě je

DD - 4

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D poţadavek na průchodnost uveden pravděpodobnost pro krátkou dobu působení.

jako

3.4.3.2 Poţadavky na průchodnost pro přiblíţení a přistání představují pouze rozvrţení poţadavků mezi letadlový přijímač a neletadlové prvky systému. V tomto případě není nezbytné ţádné zvýšení poţadavků v důsledku pouţití systému více letadly. Hodnota průchodnosti je normálně vztaţena pouze k riziku chybného přiblíţení a kaţdé letadlo je povaţováno za nezávislé. Ale v některých případech můţe být nezbytné zvýšení hodnot průchodnosti, protoţe porucha systému můţe korelovat mezi dvěma dráhami (např. pouţití společného systému pro přiblíţení blízko umístěných paralelních drah). 3.4.3.3 Pro APV a přiblíţení kategorie I zaloţená na GNSS je nezdařené přiblíţení povaţováno za normální, pokud dojde k přerušení kdykoli během klesání letadla aţ do nadmořské výšky rozhodnutí pro přiblíţení a pilot není schopen pokračovat s vizuálním vedením. Poţadavky na průchodnost pro tato přiblíţení platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty sluţby normalizované na dobu 15 sekund. Proto můţe specifické riziko ztráty průchodnosti pro dané přiblíţení překročit průměrný poţadavek, aniţ by nezbytně ovlivnilo bezpečnost poskytované sluţby či přiblíţení. Hodnocení bezpečnosti provedené na jednom systému došlo k závěru, ţe za podmínek stanovených v hodnocení bylo pokračování v poskytování sluţby bezpečnější neţ její neposkytnutí.

3.5.4

3.5.4.1 Specifické poţadavky na dostupnost pro provozní oblast by měly být zaloţeny na uváţení následujících činitelů: a) hustota provozu; b) alternativní navigační prostředky; c) primární/sekundární pokrytí prostředky pro sledování; d) letový provoz a procedury pilota; e) doba výpadků. 3.5.4.2 Z toho důvodu specifikují Standardy a doporučené postupy pro GNSS rozsah hodnot pro dostupnost. Tyto poţadavky zajišťují základní prostředky provozu GNSS ve vzdušném prostoru s různými úrovněmi provozu a sloţitostí. Dolní okraj rozsahu je dostatečný pouze pro zajištění základních prostředků navigace v jednoduchém vzdušném prostoru a s nízkou hustotou provozu. 3.5.4.3 Rozšíření mohou sníţit závislost GNSS na jakémkoli speciálním základním prvku, nemohou však poskytovat pouţitelnou sluţbu bez základních prvků. Poţadavek dostupnosti speciálního rozšíření v oblasti by také měl počítat s potenciální degradací základních prvků GNSS (minimální předpokládaná konstelace základních prvků – např. počet a různorodost druţic). Provozní procedury by měly být vyvíjeny pro případ, ţe se neobjeví degradující konfigurace. 3.5.5

3.4.3.4 Pro tyto oblasti, kdy návrh systému nesplňuje průměrné riziko průchodnosti určené SARP, je i tak moţné vydat postupy. Nicméně by měla být provedena specifická provozní omezení, aby se vyváţila předpokládaná sníţená průchodnost. Například nesmí být při tak vysokém průměrném riziku průchodnosti autorizováno plánování letu zaloţené výhradně na prostředcích navigace GNSS. 3.5

Dostupnost

3.5.1 Dostupnost GNSS je podíl času, během kterého je systém pouţíván pro navigaci, během které jsou posádce, autopilotu nebo jiným systémům řídícím let letadla poskytovány spolehlivé navigační informace. 3.5.2 Při stanovování poţadavků na dostupnost pro GNSS by měla být uváţena poţadovaná úroveň poskytované sluţby. Pokud má systém nahradit existující infrastrukturu navigačních zařízení pro let po trati, měla by být dostupnost GNSS úměrná dostupnosti poskytované existující infrastrukturou. Mělo by se provést stanovení provozního dopadu degradace sluţby. 3.5.3 Tam, kde má GNSS nízkou dostupnost, je moţné pouţít omezení provozní doby navigace na dobu, kdy je předpokládána dostupnost. Toto je moţné v případě GNSS, protoţe nedostupnost způsobená nedostatečnou druţicovou geometrií je opakovatelná. Při takových omezeních zde zůstává pouze riziko průchodnosti spojené se selháním nezbytných systémových komponentů v době mezi předpovědí a provedením činnosti.

Dostupnost při traťovém letu

Dostupnost při přiblížení

3.5.5.1 Specifické poţadavky pro oblast by měly být zaloţeny na následujících přímých ukazatelích: a) hustota provozu; b) procedury pro uspořádání a řízení přiblíţení na náhradní letiště; c) navigační zařízení pouţité pro náhradní letiště; d) letový provoz a pilotní procedury; e) doba výpadků; a f) geografický rozsah výpadků. 3.5.5.2 Při vývoji provozních procedur pro přibliţovací systémy GNSS by měla být uvaţována doba výpadku a její dopad na náhradní letiště. Mohouli se objevit výpadky GNSS ovlivňující mnoho přiblíţení, sluţba přiblíţení by měla být obnovena bez jakéhokoli zdrţení z důvodu obíhání druţic. 3.5.6

Určení dostupnosti GNSS

Narozdíl od pozemní navigační infrastruktury je dostupnost GNSS komplikována pohybem druţic vzhledem k oblasti pokrytí a potenciálně dlouhé době k opravení druţice v případě poruchy. Přesné měření dostupnosti takového systému můţe trvat několik let, aby bylo moţno poskytnout dobu měření delší neţ MTBF a doby opravy. Dostupnost GNSS by měla být raději odvozena z konstrukce, analýz a modelování, neţ z měření. Model dostupnosti by měl vzít v úvahu modely ionosférické chyby, troposférické chyby a chyby přijímače pouţívané přijímačem pro ověřování integrity (např. výpočty HPL, LPL, VPL). Dostupnost specifikovaná v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 se týká konstrukční dostupnosti.

DD - 5

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Poznámka: Poradenský materiál týkající se spolehlivosti a dostupnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků je obsažen v Dodatku F.

4.

Základní prvky GNSS

4.1

GPS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GPS mohou být nalezeny v dokumentu „Global Positioning System Standard Positioning Service – Performance Standard―, září 2008 a v Interface Specification (IS)GPS-200E. 4.1.1 Standardy výkonnosti jsou zaloţeny na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní standardní přijímač SPS. Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: a) je navrţen v souladu s IS-GPS-200E; o b) pouţívá 5 úhel masky; c) provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému ECEF (geocentrický zemský souřadnicový systém) Světového geodetického systému 1984 (WGS-84); d) stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; e) kompenzuje vliv dynamického Dopplerova posuvu na fázi nosné nominálního SPS signálu (pro měření vzdálenosti a kódu C/A); f) při zjišťování polohy vylučuje marginální a nezpůsobilé druţice; g) pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; a h) ztrácí funkčnost v případě, ţe GPS druţice přestane vysílat sledovatelný signál. Přesnost doby přenosu se týká dat ve vysílané navigační zprávě, která dává do souvislosti čas GPS SPS s UTC zajišťovaným observatoří United States Naval Observatory. Poţadavky uvedené v ust. 3.7.3.1.1.1 a 3.7.3.1.2 plní dvanáctikanálový příjímač, přijímač schopný sledovat pouze 4 druţice (ust. 3.1.3.1.2 Doplňku B) nedosahuje potřebné přesnosti a dostupnosti. Poznámka: Předpoklady naznačující, že je družice „způsobilá―, „marginální― nebo „nezpůsobilá― je možné nalézt v ust. 2.3.2 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard―, 4. vydání, září 2008. 4.1.2 Přesnost oblasti polohy. Přesnost oblasti polohy je měřena reprezentativním přijímačem a 24hodinovým měřicím intervalem pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. 4.1.3 Přesnost oblasti měření vzdálenosti. Úroveň přesnosti oblasti měření vzdálenosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe

13.11.2014 Změna č. 89

vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Přesnost oblasti měření vzdálenosti je podmíněna indikací stavu druţice a vysíláním kódu C/A a nepočítá s poruchami druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) 4 metry. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.1.4 Dostupnost. Úroveň dostupnosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 17 m a vertikální chyba 37 m, předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá uskupení splňující kritéria stanovená v ust. 4.1.4.2. 4.1.4.1 Vztah k možnosti rozšíření (zlepšení). Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GBAS definované v ust. 3.7.3.1.2 Hlavy 3. Státy a provozovatelé musí vyhodnotit dostupnost rozšířeného systému porovnáním zvýšeného výkonu s poţadavky. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici. 4.1.4.2 Dostupnost družice/uskupení. Na oběţné dráze bude zajištěno dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data a nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (normalizováno ročně). Minimálně 20 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,99999 (normalizováno ročně). 4.1.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci určeného časového intervalu, v němţ je pro všechny funkční druţice GPS udrţována okamţitá SPS SIS URE v rámci limitů chyby vzdálenosti, a to v jakémkoliv bodě oblasti pokrytí. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Nejhorší průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento

DD - 6

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D bod připadá celková doba selhání hlavní sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky, kaţdý po 6 hodinách). 4.1.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav, během něhoţ chyba určování vzdálenosti způsobilého satelitu GPS (vyjma chyby přijímače a atmosférické chyby) překročuje limity chyby určování vzdálenosti o 4,42násobek horní hranice přesnosti určování vzdálenosti u uţivatele (URA) vysílanou druţicí po dobu delší, neţ je povolená doba do výstrahy (10 sekund). -5 Pravděpodobnost 1x10 uvedená v ust. 3.7.3.1.4 Hlavy 3 odpovídá 3 závaţným selháním v celém uskupení druţic za rok, za předpokladu maximálního uskupení 32 druţic. 4.1.7 Průchodnost. Průchodnost je u způsobilé druţice GPS pravděpodobnost, ţe SPS SIS bude i nadále způsobilé a bez neplánovaného přerušení po určené časové období. Plánovaná přerušení oznámená minimálně 48 hodin předem se na ztrátě průchodnosti nepodílejí. 4.1.8 Pokrytí. SPS podporuje oblasti pokrytí na Zemi, která se rozkládá od zemského povrchu aţ do výšky 3 000 km. 4.2

GLONASS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GLONASS je možné nalézt v dokumentu „GLONASS Interface Control Document―, který vydala organizace Scientific Coordination Information Center, Ruská federace, Ministerstvo obrany, Moskva. 4.2.1 Předpoklady. Standard výkonnosti je zaloţen na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní přijímač kanálu standardní přesnosti (CSA). Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: je navrţen v souladu s GLONASS ICD; pouţívá 5° úhel masky; provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému PZ-90 a pouţívá parametry transformace mezi systémy PZ-90 a WGS-84 uvedené v ust. 3.2.5.2 Doplňku B; stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; kompenzuje vliv dynamického Dopplerovského posunu na fázi nosné nominálního CSA signálu pro měření vzdálenosti a měření signálu standardní přesnosti; při zjišťování polohy vylučuje nefunkční druţice GLONASS; pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; ztrácí funkčnost v případě, ţe druţice GLONASS přestane vysílat kód standardní přesnosti. Přesnost doby přenosu se týká stacionárního přijímače pracujícího v pozorované lokalitě. 4.2.2 Přesnost. Přesnost je měřena reprezentativním přijímačem a s 24hodinovým intervalem měření pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. Přesnost se odvozuje na základě vyřazení dvou nejhorších druţic z uskupení 24 druţic a chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) pro uskupení RMS SIS v řádu 6 m.

4.2.3 Přesnost měření vzdálenosti. Rozsahy oblastí přesnosti jsou podmíněny indikací stavu druţice a vysíláním kódu standardní přesnosti a nenesou odpovědnost za poruchy druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Překročení limitu pro chyby měření vzdálenosti jsou povaţovány za významnou poruchu funkce, jak je popsáno v ust. 4.2.6. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je průměrem RMS URE všech druţic za 24hodinový interval pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS URE 6 metrů. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.2.4 Dostupnost. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 12 m (40 ft) a vertikální chyba 25 m (80 ft), předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá, ţe kombinace dvou nejhorších druţic bude vyřazena. 4.2.4.1 Vztah k možnosti rozšíření. Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GLONASS definované v ust. 3.7.3.2.2 Hlavy 3. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici. Na oběţné dráze je k dispozici dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data, ale nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic z 24 musí být plně funkčních a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (roční průměr). 4.2.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci stanoveného časového intervalu, v němţ je okamţitá CSA SIS URE udrţována v rámci limitů chyby měření vzdálenosti, a to v jakémkoliv daném bodě oblasti pokrytí a pro všechny způsobilé druţice GLONASS. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a na průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento daný bod připadá celková doba selhání sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky – kaţdý po 6 hodinách).

DD - 7

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Snížení přesnosti

4.2.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav po dobu časového intervalu, během kterého chyba signálu pro určování vzdálenosti způsobilé druţice GLONASS (vyjma atmosférických chyb a chyb přijímače) překračuje limit chyby měření vzdálenosti 18 m (60 ft) (jak je definován v ust. 3.7.3.2.1.3 a) Hlavy 3) a/nebo se vyskytnou poruchy charakteristik rádiového kmitočtu signálu pro určování vzdálenosti CSA, struktury navigační zprávy nebo obsahu navigační zprávy, které sniţují příjem signálu pro určování vzdálenosti CSA přijímačem nebo moţnosti zpracování.

4.3

4.2.7 Pokrytí. CSA GLONASS podporuje oblast pokrytí na Zemi sahající od zemského povrchu aţ po nadmořskou výšku 2 000 km.

4.4.1 Selhání způsobené přijímačem mohou mít dva následky na výkonnost navigačního systému: buď přerušení informací poskytovaných uţivateli, nebo vytváření matoucích informací. Se ţádným z těchto dvou případů se neuvaţuje v poţadavku SIS.

4.2.8 Čas GLONASS. Generování času GLONASS je zaloţeno na Centrální synchronizační jednotce času. Denní nestabilita vodíkových hodin Centrální -14 synchronizační jednotky není horší neţ 5 x 10 . Rozdíl mezi časem GLONASS a National Time Refference Service UTC(SU) je v rozsahu 1 ms. Navigační zpráva obsahuje potřebná data ke vztaţení času GLONASS k UTC(SU) v rozsahu 0,7 μs. 4.2.8.1 Převod aktuálních datových informací GLONASS-M do běžné podoby. Navigační zpráva druţice obsahuje aktuální datové informace v parametru NT, které je moţné za pouţití níţe uvedeného algoritmu převést do běţné podoby: a) Aktuální číslo roku J ve čtyřletém intervalu se vypočítá: Pokud 1 ≤ NT ≤ 366 J=1 Pokud 367 ≤ NT ≤ 731; J=2 Pokud 732 ≤ NT ≤ 1096; J=3 Pokud 1097 ≤ NT ≤ 1461; J=4. b) Aktuální rok v běţné podobě se vypočítá za pomoci této rovnice: Y =1996 + 4 (N4 – 1) + (J – 1) c) Aktuální den a měsíc (dd/mm) lze získat z tabulky uloţené na ROM uţivatelského vybavení. V tabulkách jsou uvedeny převody NT parametrů na běţné formy datace. 4.2.9 Souřadnicový systém GLONASS. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90 (parametry obecného pozemního elipsoidu a gravitačního pole Země 1990), jak je popsáno v Parametry Země, 1990 (PZ-90), publikováno Topografickou sluţbou, Ministerstva obrany Ruské federace, Moskva, 1998. 4.2.9.1 Parametry PZ-90 zahrnují základní geodetické konstanty, rozměry obecného pozemního elipsoidu, charakteristiky gravitačního pole Země a elementy orientace elipsoidu Krakovského (souřadnicový systém 1942) vůči obecnému pozemnímu elipsoidu. 4.2.9.2 Podle definice je souřadnicový systém PZ-90 geocentrický kartézský prostorový systém, jehoţ počátek je ve středu Země. Osa z je orientována ke konvenčnímu zemskému pólu, jak je doporučeno International Earth Rotation Service (IERS). Osa x je orientována k bodu průniku roviny rovníku Země a nulového poledníku zavedeného BIH (Bureau International de ľHerue). Osa y doplňuje souřadnicový systém pravostrannou osou.

13.11.2014 Změna č. 89

Činitel sníţení přesnosti (DOP) vyjadřuje, jak je přesnost určení vzdálenosti odstupňována efektem geometrie k získání přesnosti polohy. Optimální geometrie (tj. nejniţší hodnoty DOP) čtyř druţic je dosaţeno, kdyţ jsou tři druţice rovnoměrně rozloţeny na horizontu, při minimálním elevačním úhlu a jedna druţice je přímo nahoře. Dá se říct, ţe geometrie můţe „sníţit― rozsah přesnosti v oblasti činitelem DOP. 4.4

Přijímač GNSS

4.4.2 Nominální chyba letadlového prvku GNSS je dána šumem přijímače, interferencí, zbytkovými chybami modelu vícecestného šíření a troposféry. Specifické poţadavky na šum přijímače jsou ustanoveny pro letadlové přijímače SBAS a GBAS. Tyto čísla zahrnují efekt jakékoli interference pod hranicí ochranné masky specifikované v ust 3.7 Doplňku B. Poţadovaná výkonnost byla dokázána přijímačem, který aplikuje úzký odstup korelátoru nebo techniky vyhlazování kódu. 5.


5.1 ABAS rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z prvků GNSS s informacemi dostupnými na palubě letadla za účelem zajištění provozu v souladu s hodnotami specifikovanými v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. 5.2 ABAS obsahuje schémata zpracování, které poskytují: a) monitorování integrity určení polohy pouţitím přebytečných informací (např. vícenásobné měření vzdálenosti). Schéma monitorování obecně zahrnuje dvě funkce: detekce chyby a vyloučení chyby (FDE). Cílem detekce chyby je zjištění přítomnosti chyby v určování polohy. Po detekci chyby dojde k určení a vyloučení zdroje chyby (bez nezbytné identifikace samotného zdroje problému), coţ dovoluje pokračovat bez přerušení v navigaci pomocí GNSS. Obecně existují dva druhy monitorování integrity: autonomní monitorování integrity přijímačem (RAIM – Receiver Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá výlučně informace GNSS, a autonomní monitorování integrity letadlem (AAIM – Aircraft Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá informace z dalších palubních senzorů (např. barometrického výškoměru, hodin a inerciálního navigačního systému (INS)); b) podporu spojitosti pro řešení polohy pouţitím informací z alternativních zdrojů, jako je INS, barometrické určování výšky a externí hodiny; c) podporu dostupnosti pro řešení polohy (analogické podpoře spojitosti); a d) podporu přesnosti pomocí výpočtu zbývajících chyb v určené vzdálenosti.

DD - 8

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 5.3 Informace získané z jiného zdroje neţ GNSS mohou být kombinovány s informacemi z GNSS dvěma moţnými způsoby: a) integrací do algoritmu řešení GNSS (příkladem je modelování dat pro měření výšky jako měření doplňkové druţice umístěné ve středu Země); a b) externě k základnímu výpočtu polohy GNSS (příkladem je porovnání dat o výšce s řešením vertikální polohy GNSS se značkou výšky, kdykoli porovnání selţe). 5.4 Kaţdé schéma zpracování má své specifické výhody a nevýhody, proto není moţné uvést všeobecný popis všech potenciálních voleb integrace s určením specifických numerických hodnot. Stejný důvod se vztahuje i na situaci, kdy je kombinováno několik prvků GNSS (např. GPS a GLONASS).

6.

Systém s družicovým rozšířením (SBAS)

6.1 SBAS je tvořen třemi odlišnými prvky: a) pozemní infrastrukturou; b) druţicemi SBAS; a c) palubním přijímačem SBAS. 6.1.1 Pozemní infrastruktura zahrnuje stanice na monitorování a zpracování, které přijímají data z navigačních druţic a počítají integritu, korekce a data pro určování vzdálenosti, která vytváří SBAS signál v prostoru (SIS; signal-in-space). Druţice SBAS vysílají SIS z pozemní infrastruktury do palubních přijímačů SBAS, které určují polohu a čas z druţic GPS, GLONASS a SBAS. Palubní přijímače SBAS získávají vzdálenostní a korekční data a pouţívají tyto data k určení integrity a zvýšení přesnosti odvozené polohy. 6.1.2 Pozemní systém SBAS měří pseudovzdálenost mezi zdrojem pro určování vzdálenosti a přijímačem SBAS ve známých místech a poskytuje samostatné korekce pro chyby efemerid zdroje určování vzdálenosti, chyby časové základny a ionosférické chyby. Uţivatel pouţívá model troposférického zpoţdění. 6.1.3 Chyba efemeridy zdroje určování vzdálenosti a pomalu se měnící chyba času jsou primárním základem pro dlouhodobé korekce. Chyba časové základny zdroje určování vzdálenosti je přizpůsobena dlouhodobým korekcím a troposférické chybě a je východiskem pro rychlé korekce. Ionosférické chyby z více zdrojů pro určování vzdálenosti jsou sloučeny do vertikální ionosférické chyby v předem daných bodech ionosférické sítě (IGP). Tyto chyby jsou východiskem pro ionosférické korekce. 6.2

Pokrytí a obsluhovaná oblast SBAS

6.2.1 Je důleţité rozlišovat mezi oblastí pokrytí a obsluhovanou oblastí pro SBAS. V jedné oblasti pokrytí bude jedna nebo více obsluhovaných oblastí schopných podporovat operace zaloţené na některých nebo všech funkcích SBAS, definovaných v ust. 3.7.3.4.2 Hlavy 3. Tyto funkce mohou být vztaţeny k podporovaným následujícím operacím:

a) určování vzdálenosti: SBAS poskytuje zdroj pro určování vzdálenosti pro pouţití s dalšími rozšířeními (ABAS, GBAS nebo ostatní SBAS); b) status družice, základní diferenční korekce: SBAS poskytuje sluţbu pro let po trati, konečné a nepřesné přiblíţení. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (např. provoz s navigací zaloţenou na výkonnosti); c) přesné diferenční korekce: SBAS zabezpečuje přesné přiblíţení a sluţbu APV. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (přesné přiblíţení, APV-I a APV-II). 6.2.2 Sluţby s druţicovým rozšířením jsou poskytovány Wide Area Augmentation System (WAAS) (Severní Amerika), European Geo-stationary Navigation Overlay Service (EGNOS) (Evropa a Afrika) a Multifunction Transport Satellite (MTSAT) Satellite-based Augmentation System (MSAS) (Japonsko). K poskytování těchto sluţeb jsou rovněţ vyvíjeny GPS-aided Geo-augmented Navigation (GAGAN) (Indie) a System of Differential Correction and Monitoring (SDCM) (Rusko). 6.2.3 Mimo obsluhované oblasti, které jsou definovány poskytovatelem sluţby, poskytuje SBAS stále přesnou a spolehlivou sluţbu. Rozsahový status druţice a funkce základních diferenčních korekcí jsou pouţitelné všude v oblasti pokrytí. Výkonnost těchto sluţeb můţe být technicky adekvátní podpoře traťového, konečného a nepřesného přiblíţení při zabezpečení monitorování a integrity dat základního uskupení druţic SBAS. Jediný moţný kompromis integrity můţe být, pouze pokud se vyskytne chyba efemerid druţice, která nemůţe být zaznamenána pozemní sítí SBAS, ale způsobí nepřípustnou chybu mimo oblast pokrytí poskytovatele sluţby. Pro limity výstrahy 0,3 NM (NPA) a větší je to velmi nepravděpodobné. 6.2.4 Kaţdý stát je odpovědný za definování obsluhovaných oblastí SBAS a schvalování operací zaloţených na SBAS ve svém vzdušném prostoru. V některých případech vymezí státy pole pozemní infrastruktury SBAS spojitě s existující SBAS. To by se poţadovalo k dosaţení APV nebo přesného přiblíţení. V jiných případech mohou státy jednoduše schválit obsluhované oblasti a operace zaloţené na SBAS pouţitím dostupných signálů SBAS. V kaţdém případě je kaţdý stát odpovědný za ujištění, ţe SBAS splňuje poţadavky ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 ve svém vzdušném prostoru a ţe je pro svůj vzdušný prostor poskytován vhodný operační status zpráv a NOTAM. 6.2.5 Před schválením provozu zaloţeném na SBAS musí stát stanovit, ţe navrţený provoz je dostatečně podporován jedním nebo více SBAS. Toto stanovení by se mělo zaměřit na praktické pouţívání signálů SBAS a vzít v úvahu vzájemné umístění pozemní infrastruktury SBAS. Toto se můţe týkat spolupráce se státem (státy) nebo organizací (organizacemi) odpovědnými za provozování těchto SBAS. Pro vzdušný prostor, který je relativně daleko od pozemní sítě SBAS, můţe být sníţen počet viditelných druţic, které určují SBAS stav a základní korekce. Protoţe přijímače SBAS jsou schopné pouţít data ze dvou SBAS současně a v případě potřeby pouţít autonomní detekci chyb a výluky, dostupnost

DD - 9

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

můţe být stále dostačující k podpoře schválených operací. 6.2.6 Před zveřejněním postupů zaloţených na signálech SBAS se předpokládá, ţe stát poskytne stav monitorování systému a NOTAM. Pro stanovení vlivu chyby části systému na provoz pouţije stát matematický model (rozsah sluţby). Stát také můţe získat model od provozovatele SBAS nebo vyvinout vlastní model. Komplexnost těchto modelů a potřeba zajistit, ţe model přesně odráţí stávající sluţby, naznačuje, ţe předešlý by byl lepší. Pouţitím současného a předpokládaného stavu součástí základního systému a místa, kde stát schválil provoz, by model určil vzdušný prostor a letiště, kde je předpokládaný výpadek sluţby, a můţe být pouţit k vytvoření NOTAM. Data o stavech elementů systému (současné a předpovězené) poţadované pro model by mohly být získány cestou bilaterálních dohod s poskytovatelem sluţby SBAS nebo cestou napojení na vysílání dat v reálném čase, pokud si poskytovatel sluţby SBAS zvolí poskytování dat touto cestou. 6.2.7 Zúčastněné státy nebo regiony budou koordinovat přes ICAO zajištění poskytnutí globálního pokrytí bez mezer v místech styku, berouce v úvahu, ţe letadlo vybavené pro pouţití signálu můţe dostat omezení provozu v případě, ţe stát nebo region neschválí pouţití jednoho nebo více signálů SBAS v jeho vzdušném prostoru. Protoţe vybavení letadla nemusí dovolit zrušit volbu SBAS nebo určitého poskytovatele sluţby SBAS, pilot musí zrušit volbu GNSS úplně. 6.2.8 Rozhraní mezi systémy s družicovým rozšířením. Při přesahu pokrytí (stop) SBAS GEO druţicemi, musí být mezi zdroji SBAS rozhraní. Palubní přijímače SBAS musí být minimálně schopny provozu při pokrytí jakýmkoli SBAS. Poskytovatel sluţby SBAS můţe monitorovat a posílat korekční data a data o integritě druţicím GEO patřícím jinému poskytovateli. Tím dojde ke zlepšení dostupnosti přidáním zdrojů pro určování vzdálenosti. Toto zlepšení nevyţaduje jakékoli vzájemné propojení mezi systémy SBAS a mělo by být provedeno oběma poskytovateli sluţby SBAS. 6.2.9 Další úrovně integrace mohou být realizovány pouţitím zvláštního spojení mezi sítěmi SBAS (např. separace druţicové komunikace). V tomto případě mohou SBAS získat buď hrubá měření z jedné nebo více referenčních stanic, nebo zpracovaná data (korekce nebo data o integritě) z jejich hlavních stanic. Tato informace můţe být pouţita ke zvýšení robustnosti systému a přesnosti prostřednictvím průměrování dat nebo integrity pomocí vzájemného kontrolního mechanismu. Dostupnost bude rovněţ zlepšena v obsluhované oblasti a technická výkonnost bude vyhovovat předpisům SARP v celém rozsahu pokrytí (tj. monitorování efemerid druţic bude zlepšeno). Konečně, pro účely operací systému můţe být ke zlepšení udrţování sytému zabezpečeno předávání dat řízení SBAS a o stavu.

13.11.2014 Změna č. 89

6.3

Integrita

6.3.1 Opatření pro integritu jsou komplexní, jako jsou některé prvky stanoveny bez pozemního systému SBAS a přenášeny v SIS, jsou jiné prvky stanoveny pro palubní zařízení SBAS. Pro funkce stavu druţice a základní funkce korekce je pozemním systémem SBAS určena neurčitost chyby pro korekce časové základny a efemeridy. Tato neurčitost je modelována pomocí odchylky normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje uţivatelovy diferenční chyby vzdálenosti (UDRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí a vyloučení atmosférických efektů a chyb přijímače. 6.3.2 Pro přesné diferenční funkce je určena neurčitost chyby pro ionosférickou korekci. Tato neurčitost je modelována směrodatnou odchylkou normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje L1 zbytkovou ionosférickou chybu uţivatele (UIRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci ionosférických korekcí. Tato směrodatná odchylka je odvozena od ionosférického modelu, pouţitím vysílané vertikální chyby ionosférických bodů sítě (GIVE). 6.3.3 Existuje konečná pravděpodobnost, ţe přijímač SBAS nepřijme zprávu SBAS. Za účelem pokračování v navigaci v tomto případě vysílá SBAS degradační parametry v SIS. Tyto parametry jsou pouţity v mnoha matematických modelech, které charakterizují další zbytkové chyby ze základních a přesných diferenciálních korekcí, způsobených pouţitím starých, ale aktivních dat. Tyto modely jsou pouţity jako vhodná modifikace směrodatné odchylky UDRE a směrodatné odchylky UIRE. 6.3.4 Individuální neurčitosti chyby popsané výše jsou pouţity přijímačem k výpočtu chybového modelu řešení navigace. Toto je provedeno promítáním chyb pseudovzdálenosti do oblasti polohy. Horizontální úroveň ochrany (HPL) zajišťuje hranici horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z poţadavku na integritu. Podobně VPL zajišťuje hranici vertikální polohy. Pokud vypočítané HPL přesáhne pro určitý provoz limit horizontální výstrahy (HAL – horizontal alert limit), integrita SBAS není adekvátní pro zajištění této operace. Pro přesné přiblíţení a operace APV platí obdobné, pokud VPL přesáhne limit vertikální výstrahy (VAL). 6.3.5 Jedním z nejnáročnějších úkolů pro poskytovatele SBAS je určení odchylek UDRE a GIVE tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany integrity a aby neměly vliv na dostupnost. Výkonnost jednotlivých SBAS závisí na konfiguraci sítě, geografické rozloze a hustotě, typu a kvalitě pouţitého měření a na algoritmech pouţitých pro zpracování dat. Obecné metody k určení modelové varianty jsou popsány v kapitole 14 níţe. 6.3.6 Zbytková časová chyba a chyba efemeridy (σUDRE). Zbytková časová chyba je dobře charakterizována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k této chybě přispívají. Zbytková chyba efemeridy závisí na umístění uţivatele. Pro přesnou diferenciální funkci se poskytovatel SBAS ujistí, ţe se zbytková chyba pro všechny uţivatele

DD - 10

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D v definované obsluhované oblasti odráţí v σUDRE. Pro základní diferenciální funkci by měla být zbytková chyba efemeridy vyhodnocena a můţe být určena.

zdrojů RNSS a jiných neţ RNSS. Pokud výsledek této analýzy ukáţe, ţe úroveň interference je pro provoz přiměřená, potom můţe být provoz schválen.

6.3.7 Vertikální ionosférická chyba (σGIVE). Zbytková ionosférická chyba je dobře reprezentována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k tomuto odhadu přispívají. Chyby pocházejí z šumu měření, ionosférického modelu a prostorové dekorelace ionosféry. Chyba umístění způsobená ionosférickou chybou je zmírněná pozitivní korelací samotné ionosféry. Navíc má rozdělení zbytkové ionosférické chyby komolé doznívání, ionosféra nemůţe vytvořit negativní zpoţdění a má maximální zpoţdění.

6.4.2 Síťový čas SBAS. Síťový čas SBAS je časová reference udrţovaná SBAS za účelem definice korekcí. Při pouţití korekcí je uţivatelovo řešení v čase vztaţeno spíše k síťovému času SBAS neţ k systémovému času základního uskupení druţic. Pokud nejsou korekce aplikovány, pak bude řešení polohy brát ohled na smíšený síťový čas základního uskupení druţic /SBAS, závisející na pouţitých druţicích, a výsledná přesnost bude postiţena rozdílem mezi nimi.

6.3.8 Chyby letadla. Kombinované vícecestné rozmístění a rozmístění přijímače je omezeno, jak je popsáno v kapitole 14. Tato chyba můţe být rozdělena do vícecestného rozmístění a rozmístění přijímače, jak je definováno v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B, a můţe být pouţit standardní model pro vícecestné šíření. Příspěvek přijímače můţe být vzat z poţadavků na přesnost (ust. 3.5.8.2 a 3.5.8.4.1 Doplňku B) a extrapolován k typickým podmínkám signálu. 2 2 Můţeme předpokládat, ţe letadlo má σ air = σ přijímač + 2 2 σ vícecesta, kde se předpokládá, ţe σ přijímač je definováno RMSpr_air specifikovaným pro GBAS 2 zařízení A k určení letadlové přesnosti a σ vícecesta je definována v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Příspěvek letadla k vícecestnému šíření zahrnuje účinky odrazů od samotného letadla. Vícecestné chyby způsobené odrazy od jiných předmětů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenosti naznačují, ţe tyto chyby nejsou zanedbatelné, potom musí být vysvětleny provozně. 6.3.9 Troposférická chyba. Přijímač musí pouţívat model korekce pro troposférické účinky. Zbytková chyba modelu je vynucena maximálním odkloněním a variantou definovanou v ust. 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3 Doplňku B. Účinky těchto prostředků musí být sečteny pozemním systémem. Letecký uţivatel pouţije specifikovaný model pro zbytkovou troposférickou chybu (σtropo). 6.4

VF charakteristiky

6.4.1 Minimální úroveň výkonu signálu GEO. Poţaduje se, aby minimální vybavení letadla (např. RTCA/DO-229D) pracovalo při minimální intenzitě signálu –164 dBW na vstupu přijímače za podmínek interference jiné neţ RNSS (Doplněk B, ust. 3.7) a celkové hustotě šumu –173 dBm/Hz. Za podmínek interference nemohou mít přijímače spolehlivou sledovací výkonnost pro vstupní signál o intenzitě pod –164 dBW (např. s druţicemi GEO umístěnými na oběţnou dráhu před rokem 2014). GEO poskytující výkon signálu pod –164 dBW na výstupu standardní přijímací antény při elevaci 5 stupňů na zemi můţe být pouţit k zajištění sledovacího signálu v prostoru poskytování sluţby obsaţeném v prostoru pokrytí určeném minimálním elevačním úhlem, který je větší neţ 5 stupňů (např. 10 stupňů). V tomto případě je výhodou zisková charakteristika standardní antény, jeţ slouţí jako kompromis mezi výkonem signálu GEO a velikostí prostoru poskytování sluţby, ve kterém je potřeba zajistit sledovatelný signál. Při plánování zavedení nového provozu zaloţeného na SBAS se předpokládá, ţe Státy provedou vyhodnocení úrovně výkonu signálu, jako srovnání s úrovní interference od

6.4.3 Konvoluční kódování SBAS. Informace týkající se konvolučního kódování a dekódování zpráv SBAS můţe být nalezena v RTCA/DO-229C, Appendix A. 6.4.4 Časově řízené zprávy. Uţivatelův konvoluční dekodér bude také zavádět pevné zpoţdění, které závisí na jeho příslušných algoritmech (obvykle 5 omezených délek nebo 35 bitů), které musí kompenzovat při určení síťového času SBAS (SNT) z přijatého signálu. 6.4.5 Charakteristiky signálu SBAS. Rozdíly mezi charakteristikami fázových vztahů a skupinových zpoţdění signálů SBAS, ve srovnání se signály GPS, mohou způsobovat relativní chybu určení diagonální vzdálenosti v algoritmech sledování přijímače. Předpokládá se, ţe poskytovatel sluţby SBAS bere tuto chybu v úvahu, kdyţ ovlivňuje přijímače s charakteristikami sledování v rámci omezení sledování v ust. 8.11 Dodatku D. Pro GEO, jejichţ charakteristiky palubního VF filtru byly uveřejněny v RTCA/DO-229D, Appendix T, se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS zajistí, ţe UDRE tvoří hranici zbytkových chyb, včetně maximálních chyb určení diagonální vzdálenosti stanovených v RTCA/DO-229D. Pro ostatní GEO se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS spolupracují s výrobci zařízení, aby se pomocí analýzy určily maximální chyby určení diagonální vzdálenosti, které lze očekávat od stávajících přijímačů, pokud zpracovávají tyto specifické GEO. Tento vliv lze minimalizovat zajištěním toho, ţe GEO mají velkou šířku pásma a malé skupinové zpoţdění napříč celým pásmem propustnosti. 6.4.6 Pseudonáhodné šumové kódy (PRN) SBAS. RTCA/DO-229D, Appendix A stanovuje dvě metody pro generování PRN kódu SBAS. 6.5

Charakteristiky dat SBAS

6.5.1 Zprávy SBAS. Kvůli omezené šířce pásma jsou data SBAS kódována do zpráv, které jsou navrţeny k minimalizaci poţadované propustnosti dat. Detailní specifikaci zpráv SBAS poskytuje dokument RTCA/DO-229D, Appendix A. 6.5.2 Intervaly vysílání dat. Maximální intervaly mezi vysíláním zpráv SBAS jsou specifikované v tabulce B-54 Doplňku B. Tyto intervaly jsou takové, ţe uţivatel vstupující do oblasti vysílání sluţby SBAS získává výstupní data korigované polohy společně s informacemi integrity poskytovanými SBAS v přiměřeném čase. Pro let po trati, konečné přiblíţení

DD - 11

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

a NPA budou všechna potřebná data přijata do 2 minut, zatímco pro přesné přiblíţení je to maximálně 5 minut. Maximální intervaly mezi vysíláním nezaručují určitou úroveň výkonnosti přesnosti, definovanou v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Za účelem zajištění dané výkonnosti přesnosti bude kaţdý poskytovatel sluţby adaptovat nastavení intervalů vysílání, které počítají s různými parametry, jako například s typem konstelace (GPS s SA, GPS bez SA) nebo aktivitou ionosféry. 6.5.3 Doba do výstrahy. Obrázek D-2* vysvětluje přidělení celkové doby do výstrahy, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Poţadavky na dobu do výstrahy v ust. 3.5.7.3.1, 3.5.7.4.1 a 3.5.7.5.1 Doplňku B (odpovídající příslušným stavům GNSS druţice, základním diferenciálním korekcím a funkci přesných diferenciálních korekcí) zahrnují jak pozemní, tak vesmírné rozdělení uvedené na obrázku D-2. 6.5.4 Troposférická funkce. Protoţe index lomu troposféry je lokální vlastností, všichni uţivatelé budou počítat jejich vlastní korekce troposférického zpoţdění. Troposférické zpoţdění vypočítané pro přesné přiblíţení je popsáno v RTCA/DO-229C. Mohou být pouţity i jiné modely. 6.5.5 Uvažování vícecestného šíření. Vícecestné šíření způsobuje jeden z největších příspěvků k chybě určování polohy u SBAS. Efekty vícecestného šíření ovlivňují jak pozemní, tak palubní přijímače zavedením chyb při určování polohy. U pozemních systémů SBAS by měl být největší důraz kladen na co největší moţné zredukování nebo zmírnění efektu vícecestného šíření tak, ţe neurčitost SIS bude malá. Bylo studováno mnoho technik zmírnění jak z teoretických, tak experimentálních hledisek. Nejlepší metodou přiblíţení pro implementaci pozemních referenčních stanic SBAS s malými chybami při vícecestném šíření je: a) zajištění výběru dobré antény s charakteristikami sniţujícími vliv vícecestného šíření; b) uvaţovat techniky vyuţití zemského povrchu; c) zajištění umístění antény v místě s nízkým vlivem vícecestného šíření; a d) pouţití hardwaru přijímače redukujícího vícecestné šíření a techniky zpracování.

6.5.6 Vysílání dat GLONASS. Vzhledem k tomu, ţe stávající design GLONASS neposkytuje specificky definovaný identifikátor pro sady dat časové základny a efemerid, pouţívá SBAS specifický mechanismus, jehoţ účelem je zabránit jakékoliv dvojznačnosti v aplikaci vysílaných korekcí. Tento mechanismus je vysvětlen v Obr. D-3. Definice intervalu platnosti a čekací doby spolu se souvisejícími poţadavky na kódování jsou uvedeny v ust. 3.5.4 Doplňku B. Uţivatel můţe pouţít přijaté dlouhodobé korekce pouze v případě, ţe sada dat efemerid a časové základny GLONASS pouţitých na palubě byla přijata v rámci intervalu platnosti. 6.6 Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS) SBAS 6.6.1 Datový blok FAS SBAS pro konkrétní přiblíţení je uveden v ust. 3.5.8.4.2.5.1 a tabulce B-57A Doplňku B. Je stejný jako datový blok FAS GBAS definovaný v ust. 3.6.4.5.1 a tabulce B-66 Doplňku B, s následujícími výjimkami. Datový blok FAS SBAS obsahuje také HAL a VAL pro postupy přiblíţení popsané v ust. 6.3.4. Vybavení uţivatele SBAS interpretuje určitá pole odlišně na rozdíl od vybavení uţivatele GBAS. 6.6.2 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblíţení GBAS jsou uchovávány ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. V této databázi musí být přidělení kanálů pro přiblíţení jedinečné a musí být koordinováno s civilními úřady. Státy odpovídají za poskytnutí FAS dat pro zapracování do databáze. 6.6.3 V tabulce D-1 je uveden příklad kódování datového bloku FAS pro SBAS. Tento příklad ilustruje kódování různých parametrů aplikace, včetně kontroly cyklickým kódem (CRC). Technické hodnoty parametrů zprávy v tabulce uvádějí názorně proces kódování zprávy.


* Všechny obrázky se nachází na konci tohoto dodatku.

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 12

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-1. Příklad datového bloku FAS SBAS POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ

Typ provozu

4

[0..15]

1


4

[0..15]

1

ID letiště

32

α1α2α3α4

—

Číslo RWY Písmeno RWY

6 2

[01..36] [0..3]

1 1

Označení výkonnosti při přiblíţení Ukazatel tratě

3

[0..7]

1

5

α

—

Selektor dat referenční dráhy Identifikátor referenční dráhy

8

[0..48]

—

32

α1α2α3α4

—

POPIS OBSAHU DAT

PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5)

POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU

POUŢITÉ HODNOTY FAS DB

BINÁRNÍ DEFINICE

BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1)

HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ

Přímé

0

m4..m1

0000

08

EGNOS

1

m8..m5

0001

LFBO

LFBO

m40..m33 m32..m25 m24..m17 m16..m9

F0 40 60 30

14 R

14 1

m46..m41 m48 m47

„L“ 00 001100 „F“ 00 000110 „B“ 00 000010 „O“ 00 001111 (Pozn. 2) 001110 01

0 (defaultní hodnota)

0

m51..m49

000

0B

Z

Z

m56..m52

11010

0 (defaultní hodnota)

0

m64..m57

00000000

00

E14A

E14A

m96..m89 m88..m81 m80..m73 m72..m65

„E“ 00 000101 „1“ 00 110001 „4“ 00 110100 „A“ 00 000001 (Pozn. 2)

80 2C 8C A0

0: Postup přímého přiblíţení 1..15: Rezervní 0: WAAS 1: EGNOS 2: MSAS 3..13: Rezervní 14: Pouze GBAS 15: Jakýkoliv poskytovatel SBAS α1, α2, α3 = [0..9, A..Z] α4 = [<mezera>, 0..9, A..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F

— 0: Ţádné písmeno 1: Pravá (R) 2: Střední (C) 3: Levá (L) SBAS není vyuţíváno

α = [<mezera>, A..Z] α≠Iaα≠O SBAS není vyuţíváno α1 = [E, M, W] α2, α3 = [0..9] α4 = [<mezera>, A, B, D..K, M..Q, S..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F

DD - 13

72

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ




BINÁRNÍ DEFINICE



32

[-90,0°..90,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 43°38'38,8103" N

DCONV1 = 43°38'38,8105" N DCONV2 = 157118,8105 sec DOUT = 314237621

m128..m121 m120..m113 m112..m105 m104..m97

00010010 10111010 11100010 10110101

AD 47 5D 48


32

[-180,0°..180,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 001°20'45,3591" E

DCONV1 = 001°20'45,3590" E DCONV2 = 4845,359 sec DOUT = 9690718

m160..m153 m152..m145 m144..m137 m136..m129

00000000 10010011 11011110 01011110

7A 7B C9 00

Výška LTP/FTP

16

[-512..6041,5]

0,1 m

DIN = 148,74 m

24

[-1,0°..1,0°]

0,0005 arcsec

DCONV = 148,7 DOUT = 6607 DCONV1 = -00°01'37,8975" DCONV2 = -97,8975" DOUT = Two's complement (195795) DOUT = 16581421

m176..m169 m168..m161 m200..m193 m192..m185 m184..m177

00011001 11001111 11111101 00000011 00101101

F3 98


 zeměpisné délky FPAP

24

[-1,0°..1,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 0°01'41,9329"

DCONV1 = 0°01'41,9330" DCONV2 = 101.9330" DOUT = 203866

m224..m217 m216..m209 m208..m201

00000011 00011100 01011010

5A 38 C0

Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH)

15

[0..1638,35 m] [0..3276,7 ft]

0,05 m 0,1 ft

DIN = 15,00 m

DCONV = 15,00 m DOUT = 300

m239..m233 m232..m225

0000001 00101100

34 81


1

[0, 1]

—

m

1

m240

1


16

[0..90,00°]

0,01°

DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 N: DOUT S: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 E: DOUT W: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DIN + 512) x 10 DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 +: DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 +: DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) m: DOUT = DIN x 20 ft: DOUT = DIN x 10 0: stopy 1: metry DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN x 100

DIN = 3,00°

DCONV = 3,00° DOUT = 300

m256..m249 m248..m241

00000001 00101100

POPIS OBSAHU DAT


13.11.2014 Změna č. 89

DIN = -0°01'37,8973"

DD - 14

B4 C0 BF

34 80

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ

Šířka kurzu

8

[80.00m..143.75m]

0.25m


8

[0..2032m]

8m

Limit horizontální výstrahy (HAL)

8

[0..50.8m]

0.2m

8

[0..50.8m]

0.2m

32

[0..232-1]

POPIS OBSAHU DAT

Limit vertikální výstrahy (VAL)



DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DCONV - 80) x 4 DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (celočíselný podíl DCONV při dělení 8) + 1 DOUT = 255: neposkytovaná hodnota DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN * 5 DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = Hodnota * 5 DOUT = 0 : vertikální odchylku nelze pouţít DOUT = zbytek (P(x) / Q(x))



BINÁRNÍ DEFINICE



DIN = 105,00 m

DCONV = 105,00 m DOUT = 100 DCONV = 288 m DOUT = 36

m264..m257

01100100

26

m272..m265

00100100

24

DCONV = 40,0 m DOUT = 200 DCONV = 50,0 m DOUT = 250

m280..m273

11001000

13

m288..m281

11111010

5F

—

r32..r25 r24..r17 r16..r9 r8..r1

10101110 11000011 01100100 10001111

75 C3 26 F1 (Note 4)

DIN = 284,86 m

DIN = 40,0 m DIN = 50,0 m

—

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB binární hodnoty parametru a je prvním bitem přeneseným na CRC kalkulátor. 2. Dva bity nejvyššího významu každého bytu jsou nastaveny na 0 (viz znaky tučně). 3. Způsob zaokrouhlování je uveden v dokumentu PANS-OPS (Doc 8168), Volume II. 4. Hodnota FAS CRC se zobrazuje v pořadí r25..r32, r17..r24, r9..r16, r1..r8, kde ri je i-tý koeficient zbytku R(x), definovaný v ust. 3.9 Doplňku B. 5. DIN: hrubá hodnota dat, DCONV: transformovaná hodnota dat podle pravidel kódování, DOUT: kódovaná hodnota dat.

DD - 15

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

7. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s pozemním regionálním rozšířením (GRAS) Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 7.1

Popis systému

7.1.1 GBAS sestává z pozemních a letadlových prvků. Pozemní podsystém GBAS typicky zahrnuje jeden aktivní vysílač VDB a vysílací anténu, dále jen vysílací stanici, a několik referenčních přijímačů. Pozemní podsystém GBAS můţe obsahovat více vysílačů VDB a antén, které sdílí společnou identifikaci GBAS (GBAS ID) a kmitočet a vysílají stejná data. Jeden pozemní podsystém GBAS můţe v oblasti pokrytí podporovat všechny letadlové podsystémy. Pozemní podsystém poskytuje letadlovému podsystému data přiblíţení, korekce a informace o integritě druţic GNSS v zorném poli. Všechna mezinárodní letadla podporující APV by měla udrţovat data přiblíţení v databázi na palubě letadla. Kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přesná přiblíţení kategorie I, musí být vysílána zpráva typu 4. Zpráva typu 4 musí být také vysílána, kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přiblíţení APV, jestliţe není státem poţadováno, aby data přiblíţení byla uloţena v palubní databázi. Poznámka: Přiřazení požadavků na výkonnost mezi podsystémy GBAS a metodiky přiřazení lze nalézt v RTCA/DO-245, Minimum Aviation System Performance Standards for Global Positioning System/ Local Area Augmentation System (GPS/LAAS). Standardy minimální provozní výkonnosti palubních zařízení GRAS jsou vyvíjeny RTCA. 7.1.2 Pozemní podsystém GBAS poskytuje dvě sluţby: sluţbu přiblíţení a sluţbu určování polohy GBAS. Sluţba přiblíţení poskytuje navádění a odchylky pro FAS, v přesném přiblíţení kategorie I, APV a NPA v rámci oblasti provozního pokrytí. Sluţba určování polohy GBAS poskytuje informace o horizontální poloze pro zajištění operací RNAV v prostoru poskytování sluţeb. Tyto dvě sluţby se rovněţ odlišují různými poţadavky na výkonnost podle konkrétního zabezpečovaného provozu (viz tabulka 3.7.2.4-1) včetně různých poţadavků na integritu, jak je diskutováno v ust. 7.5.1. 7.1.3 Hlavním rozlišovacím rysem pro konfigurace pozemního podsystému GBAS je, zda jsou vysílány přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridy. Toto vysílání je povinné pro sluţby zpřesňování polohy, ale je pouze volitelné pro sluţby přiblíţení. Pokud přídavné parametry chyb způsobených efemeridy nejsou vysílány, je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity dat o efemeridách zdrojů určování vzdálenosti bez toho, ţe by se spoléhal na to, ţe si letadlo vypočítá tyto hranice a pouţije je, jak je uvedeno v ust. 7.5.9. 7.1.4 GBAS. Jsou moţné vícenásobné konfigurace pozemních podsystémů GBAS, které plně splňují standardy GNSS, jako je: a) konfigurace, která podporuje pouze přesné přiblíţení na přistání kategorie I;

13.11.2014 Změna č. 89

b) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení na přistání kategorie I a APV a také vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami; c) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení kategorie I, APV a sluţbu určování polohy GBAS a kdy jsou vysílány parametry hranice chyb způsobených efemeridami, jak je uváděno v b); a d) konfigurace, která podporuje APV a sluţbu určování polohy GBAS a pouţívá se v rámci GRAS. 7.1.5 Konfigurace GRAS. Z hlediska uţivatele se pozemní podsystém GRAS skládá z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS (jak je popsáno v ust. 7.1.1 aţ 7.1.4), kaţdý z nich má jedinečnou identifikaci GBAS, poskytuje sluţbu určování polohy a APV tam, kde je to potřeba. Pouţitím více vysílacích stanic GBAS a vysíláním zpráv typu 101 je GRAS schopen zabezpečovat traťový provoz prostřednictvím sluţby určování polohy GBAS při současném zabezpečování konečné fáze, odletu a provozu APV ve větší oblasti pokrytí, neţ které typicky poskytuje GBAS. V některých aplikacích GRAS mohou být korekce vysílané ve zprávě typu 101 vypočteny pomocí dat získaných ze sítě referenčních přijímačů rozmístěných v oblasti pokrytí. Toto umoţňuje detekci a zmírňování chyb měření a chyb přijímače. 7.1.6 Diverzita přenosové cesty VDB. Všechny vysílací stanice pozemního podsystému GBAS vysílají stejná data se stejnou identifikací GBAS na společném kmitočtu. Palubní přijímač nemusí a nemůţe rozlišovat mezi zprávami přijatými od různých vysílacích stanic stejného pozemního podsystému GBAS. Je-li v prostoru pokrytí dvou takových vysílacích stanic, přijímač bude přijímat a zpracovávat duplicitní kopie zpráv v různých časových slotech TDMA. 7.1.7 Vzájemná součinnost pozemních prvků GBAS a letadlových prvků kompatibilních s RTCA/DO253A je popsána v ust. 3.6.8.1 Doplňku B. GBAS přijímače splňující RTCA/DO-253A nebudou kompatibilní s vysíláním zpráv typu 101 pozemních podsystémů GRAS. Nicméně přijímače GRAS a GBAS shodné s RTCA GRAS MOPS budou kompatibilní s pozemními podsystémy GBAS. Přijímače GBAS splňující SARPs nemusí být schopny správně dekódovat FAS data pro APV vysílaná z pozemních podsystémů GBAS. Tyto přijímače budou pouţívat FASLAL a FASVAL tak, jako kdyby prováděly přesné přiblíţení kategorie I. Pro zajištění bezpečnosti provozu musí být přijata příslušná provozní omezení. 7.1.8 Distributivní vysílání dat GBAS na VHF s horizontální nebo eliptickou polarizací (GBAS/H nebo GBAS/E) umoţňuje poskytovateli sluţby přizpůsobit vysílání provozním poţadavkům a uţivateli. 7.1.9 Většina letadel bude vybavena horizontálně polarizovanou VDB přijímací anténou, která můţe být pouţita k příjmu VDB ze zařízení GBAS/H i GBAS/E. Podskupina letadel bude vybavena vertikálně polarizovanou anténou z důvodu omezení při instalaci nebo z ekonomických důvodů. Tato letadla nejsou

DD - 16

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D kompatibilní s vybavením GBAS/H, a jsou proto omezena na provoz GBAS podporovaný GBAS/E. 7.1.10 Poskytovatelé sluţby GBAS musí udat polarizaci signálu (GBAS/H nebo GBAS/E) u kaţdého z jejich prostředků. Typ zařízení bude publikován v letecké informační příručce (AIP). Provozovatelé letadel, která pouţívají vertikálně polarizovanou přijímací anténu, musí počítat s touto informací při plánování letového provozu, zahrnujícího přípravu letového plánu a postupy ve výjimečných situacích. 7.2

VF charakteristiky

7.2.1

Koordinace kmitočtů

7.2.1.1 Faktory výkonu 7.2.1.1.1 Geografický odstup mezi uchazeči o provoz stanic GBAS, uchazeči o provoz VOR a existujícími instalacemi VOR nebo GBAS musí brát v úvahu následující faktory: a) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a efektivní vyzářený výkon (ERP) uchazečů o vysílání dat GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Minimální poţadavky na pokrytí a intenzitu pole jsou uvedeny v ust. 3.7.3.5.3 a 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3. ERP je stanoveno z těchto poţadavků; b) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a ERP okolních stanic VOR a GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Poţadavky na pokrytí a intenzitu pole pro VOR jsou uvedeny v ust. 3.3 Hlavy 3, respektive poradenský materiál v Dodatku C; c) výkonnost přijímačů VDB, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu a odolnost vůči sníţení citlivosti a intermodulačním produktům od signálů FM vysílačů. Tyto poţadavky jsou uvedeny v ust. 3.6.8.2.2 Doplňku B; d) výkonnost přijímačů VOR, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu VDB signálů. Protoţe existující přijímače VOR nebyly zvláště konstruovány pro potlačení vysílání VDB, byly poměry signálu ţádoucího k neţádoucímu signálu (D/U) pro stejný kanál a potlačení přilehlého kanálu VDB stanoveny empiricky. Tabulka D-2 shrnuje předpokládané poměry signálů zaloţené na empirické výkonnosti početné skupiny přijímačů VOR určených pro 50kHz kanálový odstup; e) pro oblasti kmitočtového nahromadění můţe být pouţitím vhodných kritérií poţadováno přesné určení separace; f) mezi zástavbami GBAS jsou na daném kmitočtu v rámci rádiového dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS čísla RPDS a RSDS přidělena pouze jednou. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.4.3.1 Doplňku B; g) mezi zástavbami GBAS v rádiovém dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS je identifikátor referenční dráhy přidělen tak, aby byl jedinečný. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.4.5.1 Doplňku B; a

h) čtyřznakový identifikátor (ID) GBAS pro rozlišení mezi pozemními podsystémy GBAS. ID GBAS je normálně stejný jako indikátor polohy nejbliţšího letiště. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.3.4.1 Doplňku B. 7.2.1.1.2 Nominální energetické rozvahy spoje pro VDB jsou znázorněny v tabulce D-3. První příklad v tabulce D-3 předpokládá výšku přijímače uţivatele 3 000 m (10 000 ft) (MSL) a vysílací anténu konstruovanou k potlačení ozáření země za účelem omezení ztrát úniky signálu na maximum 10 dB na hranici pokrytí. V případě zařízení GBAS/E 10 dB také zahrnuje jakékoli účinky ztráty signálu kvůli vzájemnému ovlivňování mezi horizontálními a vertikálními komponentami. Druhý příklad v tabulce D-3 uvádí energetickou rozvahu pro sluţbu určování delší vzdálenosti. Ta je určena pro přijímače uţivatelů, jejichţ výška je dostatečná pro udrţení přímé rádiové viditelnosti a s omezením vícecestného šíření. Rezerva na únik je nulová, protoţe se předpokládá, ţe přijímač pracuje s nízkými elevačními úhly vyzařování a povětšinou bez významných „hluchých― míst při vzdálenostech uvedených v tabulce (větších neţ 50 NM). 7.2.1.2 Odolnost vůči FM 7.2.1.2.1 Jakmile je určena vhodná frekvence, pro kterou je splněno kritérium separace GBAS a VOR, musí být určena kompatibilita s přenosem FM. Toho se můţe dosáhnout pouţitím metodiky aplikované při určení kompatibility FM s VOR. Pokud vysílání FM porušuje toto kritérium, je nutno zváţit jinou moţnou frekvenci. 7.2.1.2.2 Sníţení citlivosti není aplikováno na VKV s kmitočtem nosné vlny vyšším neţ 107,7 MHz a kanály VDB na kmitočtu 108,050 MHz, protoţe součást vnějších kanálů takového vysokoúrovňového vysílání z VKV vysílačů s kmitočtem vyšším neţ 107,7 MHz bude interferovat s výkonem GBAS VDB na kmitočtech 108,025 a 108,050 MHz, proto se tomuto přidělení musí zamezit s výjimkou speciálních přidělení v geografických oblastech, kde je v provozu nízký počet vysílacích stanic FM a je velice nepravděpodobné, ţe by přijímač VDB rušily. 7.2.1.2.3 Poţadavky na odolnost vůči intermodulačnímu zkreslení FM se netýkají kanálů VDB na kmitočtech niţších neţ 108,1 MHz, protoţe přidělení na kmitočty niţší neţ 108,1 MHz se provádí pouze ve speciálních případech v geografických oblastech, kde je počet vysílacích stanic FM nízký a je nepravděpodobné, ţe by tyto stanice byly příčinou intermodulačního zkreslení v přijímači VDB. 7.2.1.3 Metodika geografické separace 7.2.1.3.1 Dále uvedené metodiky mohou být pouţity k určení poţadované geografické separace mezi GBAS navzájem a mezi GBAS a VOR. Počítají se zachováním minimálního poměru mezi ţádoucím a neţádoucím signálem. [D/U]required je definován jako poměr signálů určených k ochraně ţádoucího signálu před interferencí na stejném kanálu nebo přilehlém kanálu, kterou způsobilo neţádoucí vysílání. Hodnoty [D/U]required poţadované pro ochranu přijímače GBAS před neţádoucími signály GBAS nebo VOR jsou

DD - 17

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

definovány v ust. 3.6.8.2.2.5 a 3.6.8.2.2.6 Doplňku B. Hodnoty [D/U]required určené na ochranu VOR přijímače před přenosem GBAS VDB, tak jak jsou uvedeny v tabulce D-2, nejsou definovány v SARPs a představují předpokládané hodnoty vycházející z výsledků zkoušek. 7.2.1.3.2 Geografická separace je zajištěna dodrţením tohoto vztahu na okraji poţadovaného pokrytí, kde je výkon poţadovaného signálu odvozen od poţadavků na minimální intenzitu pole uvedených v Hlavě 3. Tato poţadovaná úroveň signálu, převedená do dBm, je značena jako PD,min. Povolený výkon neţádoucího signálu PU,allowed je:





PU,allowed(dBm)  PD,min (dBm)  D / Urequired dB

Aby bylo zajištěno splnění D/Urequired, Pu ≤ DU,allowed. Poţadavek pro přidělení kanálu pak je:



7.2.1.3.3 Přenosová ztráta můţe být určena pomocí standardního modelu šíření publikovaného v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2 nebo z útlumu ve volném prostoru aţ do rádiového horizontu, a potom z konstantního činitele útlumu 0,5 dB/NM. Výsledkem těchto dvou metodik je nepatrně odlišná geografická separace pro stejný kanál a první přilehlé kanály a identická separace, je-li uvaţován druhý přilehlý kanál. Aproximace šíření ve volném prostoru je uvedena ve výše uvedeném dokumentu. 7.2.1.4 GBAS/GBAS

Výkon neţádoucího signálu PU převedeného na dBm je:

PU (dBm)  TxU (dBm)  L dB kde: TxU L

Tabulka D-2. Předpokládané poměry [D/U]

requiered k

= 26 dB (viz ust. 3.6.8.2.2.5.1 Doplňku B);

PD,min = –72 dBm (ekvivalentní 215 ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3); a TxU

μV/m,

viz

= 47 dBm (příklad energetické rozvahy spoje v tabulce D-3);

tedy

L  47  26   72  145 dB .

ochraně zařízení VOR vůči vysílání dat GBAS VDB Poměr [D/U]required (dB) na ochranu přijímačů VOR

Kmitočtová odchylka Stejný kanál

26

fVOR – fVDB = 25 kHz

0


–34


–46


–65


13.11.2014 Změna č. 89

Příklad kritéria geografické separace

7.2.1.4.1 Pro přenos GBAS VDB na stejném kanálu, přidělenému stejnému časovému slotu, jsou parametry pro horizontální polarizaci: D/U

je efektivní vyzářený výkon rušícího vysílače; a je tlumení přenosu pro neţádoucí vysílač, zahrnující tlumení ve volném prostoru, vliv atmosféry a země. Toto tlumení závisí na vzdálenosti mezi rušícím vysílačem a hranicí oblasti pokrytí poţadovaným signálem.



L(dB)  D / Urequired(dB)  TxU dBm  PD,min(dBm)

DD - 18

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-3. Nominální energetická rozvaha VDB

Prvky VDB spoje Pro službu přiblížení

Vertikální složka na hranici pokrytí

Horizontální složka na hranici pokrytí

Poţadovaná citlivost přijímače (dBm)

–87

–87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB)

11

15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm)

–76

–72

3

3

Provozní ochrana (dB) Rezerva na únik (dB)

10

10

Útlum na trase ve volném prostoru (dB) na 43 km (23 NM)

106

106

Nominální efektivní vyzářený výkon (ERP) (dBm)

43

47

Vertikální složka

Horizontální složka

Poţadovaná citlivost přijímače (dBm)

–87

–87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB)

11

15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm)

Pro delší vzdálenosti a nízký úhel vyzařování spojené se službou určování polohy

–76

–72

Provozní ochrana (dB)

3

3

Rezerva na únik (dB)

0

0

Nominální ERP (dBm) Vzdálenost (km (NM))

Útlum ve volném prostoru (dB)

ERP (dBm)

ERP (W)

ERP (dBm)

ERP (W)

93 (50)

113

39,9

10

43,9

25

185 (100)

119

45,9

39

49,9

98

278 (150)

122

49,4

87

53,4

219

390 (200)

125

51,9

155

55,9

389

Poznámka 1: V této tabulce je ERP vztažen k modelu isotropické antény. Poznámka 2: S vhodně umístěnou vysílací anténou VDB s omezením vícecestného šíření s ERP dostatečným pro splnění požadavků na intenzitu pole pro službu přiblížení a s uvážením místních topografických omezení je možné také splnit takové požadavky na intenzitu pole, že může být podporována služba určování vzdálenosti ve vzdálenostech uvedených v tabulce výše. Poznámka 3: Skutečné ztráty způsobené zástavbou v letadle (včetně zisku antény, ztrát nepřizpůsobením, ztrát kabelového vedení atd.) a skutečná citlivost přijímače mohou být vyváženy tak, aby bylo dosaženo předpokládané energetické rozvahy. Například pokud jsou ztráty způsobené zástavbou v letadle pro horizontální složku 19 dB, musí pro splnění nominální energetické rozvahy citlivost přijímače překročit minimální požadavek a dosáhnout –91 dBm.


DD - 19

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

7.2.1.4.2 Geografická separace pro společný kanál, přidělení stejného slotu GBAS VDB je stanovena určením vzdálenosti, ve které bude přenosový útlum roven 145 dB pro nadmořskou výšku přijímače 3 000 m (10 000 ft) nad anténou vysílače GBAS VDB. Tato vzdálenost je 318 km (172 NM) při pouţití aproximace útlumu ve volném prostoru a za předpokladu, ţe výška antény vysílače je zanedbatelná. Minimální poţadovaná geografická separace můţe být potom určena připojením této vzdálenosti k nominální vzdálenosti 43 km (23 NM), mezi hranicí pokrytí a vysílačem GBAS. Výsledkem je pro stejný kanál a stejný slot vzdálenost 361 km (195 NM). 7.2.1.5 Výklad ke kritériu geografické separace GBAS. Pouţitím metodiky popsané výše můţe být definováno typické kritérium geografické separace pro GBAS-GBAS a GBAS-VOR. Vyplývající minimální kritéria geografické separace GBAS/GBAS jsou shrnuta v tabulce D-4.

Poznámka: Kritéria geografického odstupu mezi vysílači GBAS poskytujícími služby zpřesňování polohy se v současné době připravují. Je možné použít konzervativní hodnotu odpovídající rádiohorizontu jakožto prozatímní hodnotu pro separaci/odstup mezi vysílači sousedících časových slotů vysílajících na sousedním kmitočtu, a zabránit tak případnému přesahu časových slotů. 7.2.1.6 Minimální kritéria geografické separace GBAS/VOR, zaloţená na stejné metodice, jsou shrnuta v tabulce D-5 a nominální rozsahy pokrytí VOR v Dodatku C. Poznámka 1: Při určování geografické separace mezi VOR a GBAS je, jako požadovaný signál, omezujícím případem obecně vzato VOR, kvůli větší ochranné výšce oblasti pokrytí VOR. Poznámka 2: Redukované požadavky na geografickou separaci mohou být získány použitím standardních modelů šíření uvedených v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2.

Tabulka D-4. Typická kritéria uspořádání frekvence GBAS/GBAS

Kanál nežádoucího VDB ve stejných časových slotech

Ztráta intenzity (dB)

Minimální požadovaná geografická separace pro TxU=+47 dBm a Pd,min = –72 dBm v km (NM)

Společný kanál

145

361 (195)

1. přilehlý kanál (25 kHz)

101

67 (36)


76

44 (24)


73

Bez omezení


73

Bez omezení

Poznámka: Žádná geografická omezení přenosu se neočekávají mezi stejným kmitočtem a přilehlým časovým slotem. Nežádoucí přenosová anténa VDB by měla být alespoň 200 m od oblastí, kde je požadovaný signál na minimální intenzitě pole.

Tabulka D-5. Minimální požadovaná geografická separace pokrytí VOR s horní hranicí 12 000 m (40 000 ft)

Kanál nežádoucího VDB

Poloměr pokrytí VOR

Ztráta intenzity (dB)

342 km (185 NM)

300 km (162 NM)

167 km (90 NM)

Stejný kanál

152

892 km (481 NM)

850 km (458 NM)

717 km (386 NM)

fŢádoucí – fNeţádoucí = 25 kHz

126

774 km (418 NM)

732 km (395 NM)

599 km (323 NM)


92

351 km (189 NM)

309 km (166 NM)

176 km (94 NM)


80

344 km (186 NM)

302 km (163 NM)

169 km (91 NM)


61

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Poznámka: Výpočty jsou založeny na referenčním kmitočtu 112 MHz a předpokládají, že GBAS Txu = 47 dBm a VOR P D,min = –79 dBm.

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 20

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 7.2.2 Kritéria geografické separace pro GBAS/ILS a komunikační zařízení GBAS/VKV jsou zpracovávána.

pole vertikálního a horizontálního signálu v rozsahu pokrytí. 7.3

7.2.3 Kompatibilita s ILS. Dokud nebudou vyvinuta kritéria slučitelnosti pro GBAS VDB a ILS, neměly by pro VDB být přidělovány kanály pod 112,025 MHz. Jeli ILS s vysokým přiděleným kmitočtem na stejném letišti jako VDB s kmitočtem blízko 112 MHz, je nutné brát v úvahu slučitelnost ILS a VDB. Úvahy při přidělování kanálů VDB obsahují separaci kmitočtů mezi ILS a VDB, plošnou separaci mezi oblastí pokrytí ILS a VDB, intenzity pole VDB a ILS a citlivosti VDB a ILS. Pro GBAS vybavené vysílačem o výkonu do 150 W (GBAS/E, 100 W pro horizontální sloţku a 50 W pro vertikální sloţku) nebo 100 W (GBAS/H), 16. kanál (a vyšší) bude pod –106 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5dB kladného odrazu. Hodnota –106 dBm předpokládá signál kurzového přijímače –86dBm na vstupu přijímače ILS a minimální odstup signálu od šumu 20 dB. 7.2.4 Kompatibilita s VKV spojením. Pro VDB přidělené nad 116,400 MHz je nutné brát v úvahu kompatibilitu VKV spojení a GBAS VDB. Úvahy při přidělování těchto VDB kanálů obsahují separaci kmitočtů mezi VKV spojením a VDB, vzdálenostní separaci mezi vysílači a oblastmi pokrytí, intenzity pole, polarizaci signálu VDB a citlivost VDB a VKV. Mělo by být zváţeno vybavení VKV spojení jak letadla, tak i pozemní stanice. Pro vybavení GBAS/E vysílačem o maximálním výkonu do 150 W (100 W pro horizontální sloţku a 50 W pro vertikální sloţku), 64. kanál (a vyšší) bude pod –120 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5dB kladného odrazu. Pro vybavení GBAS/H vysílačem o maximálním výkonu 100 W, 32. kanál (a vyšší) bude pod –120 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače včetně povoleného +5dB kladného odrazu a polarizační izolací 10 dB. Musí se poznamenat, ţe vzhledem k rozdílům mezi vysílacími charakteristikami VDB a VDL musí být zpracována samostatná analýza k ujištění, ţe VDL neinterferuje s VDB. 7.2.5 Pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá pouze horizontálně polarizovaný signál, je přímo splněn poţadavek na dosaţení výkonu sdruţeného s minimální citlivostí prostřednictvím poţadavku na intenzitu signálu. Ideální fázový posun pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá elipticky polarizovanou sloţku, mezi signálovými sloţkami HPOL a VPOL je 90 stupňů. Aby byl zajištěn odpovídající přijatý výkon v celém rozsahu pokrytí GBAS během normálních manévrů letadla, mělo by být vysílací vybavení konstruované k vysílání HPOL a VPOL sloţek signálu s VF fázovým posunem o 90 stupňů. Tento fázový posun by měl být stálý v průběhu času a okolních podmínek. Odchylky od nominálních 90 stupňů musí být zjistitelné při návrhu systému a rozvaze spojů, tak ţe ţádné kolísání signálu v důsledku polarizačních ztrát neohrozí minimální citlivost přijímače. Postupy systémové způsobilosti a letové inspekce budou brát v úvahu povolenou odchylku ve fázovém posunutí konzistentní s udrţováním odpovídající úrovně signálu v celém rozsahu pokrytí GBAS. Jedna metoda k zajištění horizontální a vertikální intenzity pole je pouţít samostatnou VDB anténu, která vysílá elipticky polarizovaný signál, a letová kontrola účinné intenzity

Pokrytí

7.3.1 Pokrytí GBAS na podporu sluţeb přiblíţení na přistání je zobrazeno na obrázku D-4. Je-li vysílán přídavný parametr chyb způsobených efemeridami, je pro maximální dosah (Dmax) definovaný ve zprávě typu 2 moţné pouţít pouze diferenciální korekce. Tam, kde je to praktické, je provozně výhodné poskytovat platné navádění podél vizuálního úseku přiblíţení. 7.3.2. Pokrytí poţadované na podporu sluţeb zpřesňování polohy GBAS závisí na specifickém typu operace. Optimální pokrytí pro tuto sluţbu je zamýšleno jako všesměrové, pak můţe podporovat operace vyuţívající zpřesňování polohy GBAS, které jsou prováděny mimo rozsah pokrytí pro přesné přiblíţení. Kaţdý stát je odpovědný za definování oblasti pro poskytování sluţeb určování polohy GBAS a za zajištění splnění poţadavků ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. Při provádění tohoto určení by měly být zvaţovány charakteristiky bezporuchového provozu přijímače GNSS, včetně reverzace k integritě na bázi ABAS v případě ztráty sluţby určování polohy GBAS. 7.3.3. Limit na pouţívání informací v rámci systému zpřesňování poloh je dán maximálním dosahem (Dmax), který definuje vzdálenost, v jejímţ rámci je zajištěna poţadovaná integrita a je moţné pouţívat diferenciální korekce jak pro přesné přiblíţení, tak pro zpřesňování polohy. Dmax však nevymezuje oblast pokrytí, v níţ jsou splněny poţadavky na intenzitu pole specifikované v ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3, a ani se s touto oblastí neshoduje. Stejně tak operace v rámci sluţby zpřesňování polohy je moţné předpovídat pouze v rámci oblasti (oblastí) pokrytí (kde jsou splněny poţadavky na intenzitu pole) v rámci Dmax. – maximálního dosahu. 7.3.4 Protoţe poţadovaná oblast pokrytí sluţbou určování polohy GBAS můţe být větší neţ ta, kterou lze poskytovat jednou vysílací stanicí GBAS, lze pro poskytování pokrytí pouţívat síť vysílacích stanic GBAS. Tyto stanice mohou vysílat na jediném kmitočtu a mohou pouţívat různé časové sloty (8 dostupných) v nejbliţších stanicích, aby se předešlo interferenci, nebo mohou vysílat na různých kmitočtech. Obrázek D-4A podrobně zobrazuje, jak různé časové sloty umoţní pouţívání jediného kmitočtu bez interference při uváţení ochranné doby uvedené v tabulce B-59. Pro síť zaloţenou na různých VKV kmitočtech je třeba zváţit výkladový materiál v ust. 7.17. 7.4

Struktura dat

Bitový kódovač / dekódovač je zobrazen na Obr. D-5. Poznámka: Další informace týkající se struktury dat vysílaných na VKV jsou uvedeny v RTCA/DO246B, GNSS Based Precision Approach Local Area Augmentation System (LAAS) — Signal-in-Space Interface Control Document (ICD). 7.5

Integrita

7.5.1 Pro činnosti spojené s přesným přiblíţením a zpřesňováním polohy GBAS jsou stanoveny

DD - 21

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

specifické úrovně integrity. Riziko integrity signálu -7 v prostotu pro kategorii I je 2 x 10 na jedno přiblíţení. Pozemní podsystémy GBAS, které mají podporovat rovněţ další činnosti prostřednictvím pouţití systému zpřesňování polohy, musí rovněţ splňovat poţadavky na riziko porušení integrity signálu v prostoru specifikované pro činnosti v koncové oblasti řízení -7 letového provozu, coţ je 1x10 / hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Proto je na podporu těchto přísnějších poţadavků na sluţby zpřesňování polohy nezbytné přijmout dodatečná opatření. Riziko integrity signálu v prostoru se skládá z rizika integrity pozemního podsystému a z rizika integrity úrovně pokrytí. Riziko integrity pozemního podsystému zahrnuje selhání v pozemním podsystému, stejně jako v základním uskupení druţic a selhání SBAS, jako např. špatná kvalita signálu, chybné efemeridy. Úroveň ochrany proti porušení integrity zahrnuje řídká rizika bezchybného výkonu a případ selhání v jednom z referenčních měřících přijímačů. V obou případech úroveň ochrany zajišťuje, ţe vlivy druţicové geometrie pouţívané přijímačem v letadle jsou brány v úvahu. To je popsáno podrobněji v následujících odstavcích. 7.5.2 Pozemní podsystém GBAS definuje nejistotu opravené chyby pseudovzdálenosti pro chybu relativní k referenčnímu bodu GBAS (pr_gnd) a chyby plynoucí z porušení vertikální (tropo) a horizontální (iono) prostorové korelace. Tyto nejistoty jsou modelovány odchylkami od normálního rozdělení se střední nulovou hodnotou, které popisují tyto chyby pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti. 7.5.3 Jednotlivé nejistoty chyb popsané výše jsou pouţity přijímačem pro výpočet chybového modelu navigačního výpočtu. To je uskutečněno návrhem modelů chyb pseudovzdálenosti pro místo polohy. Obecné metody, určující, zda je proměnlivost modelu přiměřená pro zajištění úrovně ochrany rizika integrity, jsou popsány v kapitole 14. Stranová úroveň ochrany (LPL) stanovuje mez horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z poţadavku integrity. Podobně vertikální úroveň ochrany (VPL) stanovuje mez vertikální polohy. Pro přesné přiblíţení kategorie I a APV platí, ţe pokud vypočtené LPL převyšuje limit stranové výstrahy (LAL) nebo VPL převyšuje limit vertikální výstrahy (VAL), pak integrita není dostačující k podpoře provozu. Pro upřesňování polohy nejsou limity výstrahy definovány ve standardech a vyţaduje se výpočet a pouţití horizontální úrovně ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami. Limity výstrahy budou určeny na základě prováděných činností. Letadlo pouţije vypočítanou úroveň ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami tak, ţe si ověří, ţe jsou niţší neţ limity výstrahy. Jsou definovány dvě úrovně ochrany, jedna pro určení podmínky, kdy jsou všechny referenční přijímače bezchybné (H0 – podmínky normálního měření), a jedna pro určení podmínky, kdy jeden z referenčních přijímačů obsahuje chybná měření (H1 – podmínky chybného měření). Navíc hranice chyb způsobených efemeridami jsou vlastně hranice chyb polohy vzniklých vinou chyb v efemeridách zdrojů určování polohy. Pro přesné přiblíţení kategorie I a APV je definována stranová hranice chyby (lateral error bound – LEB) a vertikální hranice chyby (vertical error bound – VEB). Pro zpřesňování polohy je definována hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami (HEB).

13.11.2014 Změna č. 89

7.5.4 Přínos pozemního systému k opravě chyby pseudovzdálenosti (pr_gnd). Zdroje chyby, které přispívají k této chybě, zahrnují šum přijímače, vícecestné šíření a chyby kalibrace fázového středu antény. Šum přijímače má normální chybové rozdělení se střední nulovou hodnotou, zatímco vícecestné šíření a kalibrace fázového středu antény mohou mít chybu menšího významu. 7.5.5 Zbytkové troposférické chyby. Troposférické parametry jsou vysílány ve zprávách typu 2, aby modelovaly vlivy troposféry, kdyţ je letadlo v odlišné výšce neţ referenční bod GBAS. Tato chyba můţe být dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.6 Zbytkové ionosférické chyby. Ionosférický parametr je vysílán ve zprávách typu 2, aby modeloval vlivy ionosféry mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Tato chyba můţe být dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.7 Přínos přijímače letadla k opravě chyby pseudovzdálenosti. Přínos přijímače je omezen, jak je popsáno v kapitole 14. Maximální přínos pouţitý pro analýzy dodavatelem GBAS můţe být brán z poţadavků na přesnost, kde se předpokládá, ţe receiver se rovná RMSpr_air palubního vybavení GBAS přesnosti A. 7.5.8 Chyba vícecestného šíření od draku letadla. Příspěvek chyby vícecestného šíření od draku letadla je definován v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Chyby vícecestného šíření vyplývající z odrazů od dalších objektů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenost ukazuje, ţe tyto chyby nejsou zanedbatelné, pak s nimi musí být počítáno pro provoz nebo naplnění parametrů vysílaných ze země (např. pr_gnd). 7.5.9 Nejistota/nespolehlivost chyby efemerid. Chyby pseudovzdálenosti vzniklé z chyb efemerid (definované jako rozdíl mezi skutečnou polohou druţice a polohou druţice, určenou pomocí vysílaných dat) jsou prostorově dekorelovány, coţ znamená, ţe přijímače v různých místech obdrţí rozdílné údaje. Pokud jsou uţivatelé relativně blízko referenčního bodu GBAS, zbytková diferenciální chyba vzniklá vinou chyby efemerid bude malá a jak korekce, tak parametry nejistoty/nespolehlivosti pr_gnd vysílané pozemních podsystémem budou platné pro opravu prvotních měření a pro výpočet úrovní ochrany. Pro uţivatele dále od referenčního bodu GBAS platí, ţe ochranu proti odchylkám efemerid je moţné zajistit dvěma různými způsoby: a) pozemní podsystém nevysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami. V tomto případě je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity v případě chybných efemerid druţice, aniţ by se spoléhal na to, ţe letadlo si hranice chyb vypočítá a aplikuje samo. Tím můţe vzniknout omezení vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a nadmořskou výškou rozhodnutí v závislosti na prostředcích pozemního podsystému k detekci chyb efemerid zdrojů určování polohy. Jedním z prostředků detekce je

DD - 22

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D pouţití informací o integritě druţic vysílaných SBAS; a b) pozemní podsystém vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami, coţ umoţňuje palubnímu přijímači vypočítat si hranici chyb. Tyto parametry jsou: koeficienty pouţívané v rovnicích výpočtu hranice chyb způsobených efemeridami (Kmd_e_(), kde index () znamená buď „GPS―, „GLONASS―, „POS, GPS― nebo „POS, GLONASS―), maximální dosah pro diferenciální korekce (Dmax) a parametry dekorelace efemerid (P). Parametr dekorelace efemerid (P) ve zprávě typu 1 nebo typu 101 charakterizuje zbytkovou chybu jako funkci vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Hodnota P je vyjádřena v m/m. Hodnoty P určuje pozemní podsystém pro kaţdou druţici. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují hodnoty P, je design kontrolního přístroje (monitoru) pozemního podsystému. Kvalita tohoto přístroje je charakterizována nejmenší chybou efemerid (nebo minimální zjistitelnou chybou (MDE), kterou je tento přístroj schopen zjistit. Vztah mezi parametrem P a MDE pro danou druţici můţe mít přibliţně podobu Pi = MDEi/Ri, kde Ri je nejmenší z předpovídaných vzdáleností z antény (antén) referenčního přijímače pozemního podsystému za dobu platnosti Pi. Vzhledem k závislosti na geometrii druţice se hodnoty parametrů P pomalu mění. Nicméně pro pozemní podsystémy není dynamická změna P poţadována. Statické parametry P mohou být odeslány, pokud patřičně zajišťují integritu. V tomto posledně jmenovaném případě by byla dostupnost lehce sníţena. Obecně platí, ţe se sniţující se MDE se zvyšuje celková dostupnost GBAS. 7.5.10 Chyba efemerid/monitorování odchylek. Existuje několik způsobů monitorování za účelem zjišťování chyb/odchylek efemerid. Mezi ně patří: a) Soustava stanic – dlouhá vzdálenost (long baseline). V tomto případě je třeba, aby se k určení chyb efemerid nezjistitelných jedním přijímačem pouţívaly pozemní podsystémy přijímače, mezi nimiţ jsou dlouhé vzdálenosti. Čím delší vzdálenosti, tím lepší výkon MDE; b) SBAS. Protoţe rozšíření SBAS poskytuje monitorování výkonu druţice včetně dat efemerid, je moţné pouţít informace o integritě vysílaných SBAS jako indikaci platnosti efemerid. SBAS pouţívá přijímače pozemního podsystému instalované daleko od sebe (ve velkých vzájemných vzdálenostech), a proto poskytuje při monitorování efemerid optimální výkon a dosahuje tak malých MDE; a c) Monitorování dat efemerid. Při tomto způsobu jsou porovnávány vysílané efemeridy s následnými (sekvenčními) oběţnými drahami druţice. Existuje předpoklad, ţe jediné nebezpečí vzniku chyby vychází z chyby při stahování údajů o efemeridách ze sítě pozemního řízení uskupení druţic

(constellation ground control network). Chyby vzniklé neřízenými/samovolnými manévry/obraty druţic musí být dostatečně nepravděpodobné, aby byla jistota, ţe tento postup zajišťuje poţadovanou integritu. 7.5.10.1 Design kontrolního zařízení (monitoru), např. dosaţeného MDE, musí být zaloţen na poţadavcích rizika integrity a modelu poruch, proti nimţ má monitor chránit. Na základě poţadavků na spolehlivost, uvedených v ust. 3.7.3.1.3 Hlavy 3, je moţné stanovit hranice chybovosti efemerid GPS druţice. Takováto chyba způsobená efemeridami je povaţována za závaţnou chybu poskytované sluţby. 7.5.10.2 Kontrolní úsek GLONASS monitoruje parametry efemerid a času a v případě jakékoliv nenormální situace začíná vkládat nové a správné navigační zprávy. Chyby parametrů efemerid a času nepřekročí 70 m chyby při měření vzdálenosti. Chybovost druţice GLONASS včetně -5 chyb parametrů efemerid/času nepřekračuje 4 x 10 na druţici a hodinu. 7.5.11 Typický pozemní systém GBAS zpracovává měření od 2 aţ 4 referenčních přijímačů instalovaných v těsné blízkosti referenčního bodu. Letadlový přijímač je chráněn proti velkým chybám nebo poruchovému stavu v jednom referenčním přijímači výpočtem a aplikací B parametrů ze zprávy typu 1 nebo typu 101 pro porovnání dat z různých referenčních přijímačů. Architektury alternativních systémů s dostatečným zálohováním v měření referenčního přijímače mohou pouţívat algoritmy zpracování schopné identifikovat velkou chybu nebo poruchu v jednom z přijímačů. Toto můţe platit pro síť GRAS s přijímači rozmístěnými ve velké oblasti a s dostatečnou hustotou bodů ionosférických děr pro odlišení chyb přijímače od ionosférických vlivů. Integrity lze potom dosáhnout pouze pomocí úrovní ochrany pro normální podmínky měření (VPLH0 a LPLH0) s příslušnými hodnotami Kffmd a pr_gnd. Toho lze dosáhnout pouţíváním zprávy typu 101 s vyloučením parametrů B. 7.6

Průchodnost

7.6.1 Indikátor pozemní průchodnosti a integrity. Indikátor pozemní průchodnosti a integrity (GCID) zajišťuje klasifikaci pozemních podsystémů GBAS. Pozemní podsystém splňuje poţadavky kategorie I přesného přiblíţení nebo APV, kdyţ je GCID nastaven na 1. GCID 2, 3 a 4 budou zjišťovat budoucí provoz s přísnějšími poţadavky, neţ jsou poţadavky kategorie I. Předpokládá se, ţe GCID bude indikovat stav pozemního podsystému, kdyţ si letadlo zvolí přiblíţení. Nemyslí se tím nahrazení nebo doplnění současné indikace integrity oznamované ve zprávě typu 1 nebo typu 101. GCID neudává, ţe pozemní podsystém podporuje sluţby zpřesňování polohy GBAS. 7.6.2 Průchodnost pozemního podsystému. Aby mohly podporovat přesné přiblíţení kategorie I a APV, musí pozemní podsystémy GBAS splňovat průchodnost specifikovanou v ust. 3.6.7.1.3 Doplňku B. Pozemní podsystémy, které mají rovněţ podporovat další činnosti prostřednictvím sluţeb zpřesňování polohy GBAS, by měly podporovat minimální průchodnost poţadovanou pro činnosti

DD - 23

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D -4

v koncové fázi řízení, coţ je 1–10 /hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Pokud průchodnost poţadovanou -6 pro přesné přiblíţení nebo APV (1–8 x 10 /15 sekund) přepočítáme na hodinové hodnoty, nesplňuje -4 poţadavek minimální průchodnosti 1–10 /hod. Aby byla splněna průchodnost pro další činnosti, jsou proto potřeba další opatření. Jedním ze způsobů, jak prokázat shodu s výše uvedeným poţadavkem, je předpokládat implementaci v letadle, která pro zálohování pouţívá jak GBAS, tak ABAS. To předpokládá, ţe ABAS je pro tuto činnost dostatečně přesný. 7.7

Výběr kanálu GBAS

7.9 Přidělení RPDS a RSDS poskytovatelem služby Přidělování RPDS a RSDS je třeba kontrolovat, aby se zabránilo duplicitnímu pouţití čísel kanálů pro frekvence vysílání dat v oblasti ochrany. Proto musí poskytovatel sluţby GBAS zajistit, ţe RPDS a RSDS je na dané frekvenci, v radiovém dosahu určitého pozemního podsystému GBAS, přiděleno pouze jednou. Přidělování RPDS a RSDS je třeba řídit společně s přidělováním frekvencí a časových slotů pro vysílání dat na VKV. 7.10

7.7.1 Čísla kanálu jsou pouţita v GBAS pro usnadnění rozhraní mezi zařízením letadla a signálem v prostoru, které je shodné s rozhraním pro ILS a MLS. Zahrnutí kabiny a rozhraní posádky pro GBAS můţe být zaloţeno na zadání pětimístného čísla kanálu. Je také moţné rozhraní zaloţené na výběru přiblíţení pomocí funkce optimalizace letu, tak jak se to v současné době provádí u ILS. Číslo kanálu GBAS můţe být uloţeno v palubní navigační databázi jako část uvedeného přiblíţení. Přiblíţení můţe být vybráno jménem a číslo kanálu můţe být poskytnuto pro zařízení, které vybere příslušná data přiblíţení GBAS z vysílaných dat. Obdobně i pouţití systému zpřesňování polohy GBAS můţe být zaloţeno na výběru pětimístného čísla kanálu. To usnadňuje provádění jiných činností neţ přiblíţení definovaných FAS daty. Pro usnadnění frekvenčního ladění mohou být v přídavném bloku dat 2 ve zprávě typu 2 poskytnuta čísla kanálů GBAS pro sousední pozemní podsystémy GBAS, které zabezpečují sluţbu určování polohy. 7.7.2 Kdyţ jsou data FAS vysílána ve zprávě typu 4, je přiřazeno číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. Kdyţ jsou data FAS přiřazená k APV získávána z palubní databáze, je přiřazeno číslo kanálu od 40 000 do 99 999. 7.8 Selektor dat referenční dráhy, selektor dat referenční stanice

Identifikace GBAS (ID) je pouţita k jednoznačné identifikaci pozemního podsystému GBAS vysílajícího na dané frekvenci v oblasti pokrytí GBAS. Letadlo bude navigováno s vyuţitím dat vysílaných z jedné nebo více pozemních vysílacích stanic GBAS jednoho pozemního podsystému GBAS (určeného společnou identifikací GBAS). 7.11

13.11.2014 Změna č. 89

Dráha úseku konečného přiblížení (FAS)

7.11.1 Dráha úseku konečného přiblíţení (FAS) je přímka v prostoru definovaná bodem prahu dráhy pro přistání/ fiktivním bodem prahu dráhy (LTP/FTP), bodem podrovnání letové tratě (FPAP), výškou přeletu prahu dráhy (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Tyto parametry jsou určeny z dat poskytovaných v datovém bloku FAS ve zprávě typu 4 nebo v palubní databázi. Vztah mezi těmito parametry a dráhou FAS je vysvětlen na obrázku D-6. 7.11.1.1 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblíţení GBAS jsou uchovávána ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. Pokud není vysílána zpráva typu 4, státy jsou odpovědné za poskytování dat FAS na podporu postupů APV. Tato data obsahují parametry obsaţené v bloku FAS, RSDS a přidruţený vysílací kmitočet. Blok FAS pro konkrétní postup přiblíţení je popsán v ust. 3.6.4.5.1 Dodatku B a v tabulce B-66. 7.11.2

Schéma mapování zajišťuje jedinečné přiřazení čísla kanálu kaţdému přiblíţení GBAS. Číslo kanálu se skládá z pěti numerických znaků v rozsahu 20 001 aţ 39 999. Číslo kanálu dovoluje palubnímu podsystému GBAS naladit správnou frekvenci a vybrat datový blok úseku konečného přiblíţeni, který definuje poţadované přiblíţení. Správný datový blok FAS je vybrán selektorem dat referenční dráhy (RPDS), který je zahrnut jako část definování dat FAS ve zprávě typu 4. Tabulka D-6 ukazuje příklady vztahů mezi číslem kanálu, frekvencí a RPDS. Stejné schéma mapování se pouţije při výběru sluţby zpřesňování polohy prostřednictvím selektoru dat referenční stanice (RSDS). RSDS se vysílá ve zprávě typu 2 a umoţňuje výběr specifického pozemního podsystému GBAS, který poskytuje zpřesňování polohy. U pozemních podsystémů GBAS, které tuto sluţbu neposkytují a vysílají přídavná data efemerid, je RSDS kódován jako 255. Všechna vysílání RPDS a RSDS uskutečněná pozemním podsystémem musí mít v rámci radiového rozsahu signálu specifický kmitočet. Hodnota RSDS nesmí být totoţná s jakoukoliv jinou vysílanou hodnotou RPDS.

Identifikace GBAS

Definice dráhy FAS

7.11.2.1 Stranová orientace. LTP/FTP je typicky na prahu nebo blízko prahu dráhy. Kvůli zajištění provozních potřeb nebo fyzických omezení nemusí být LTP/FTP na prahu dráhy. FPAP je ve spojení s LTP/FTP pouţit k definování postraní referenční roviny přiblíţení. Pro přímé přiblíţení ve směru přistávací dráhy je FPAP na konci nebo za koncem (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. FPAP není umisťován před konec (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. 7.11.2.2 Posunutí délky Δ. Posunutí délky Δ definuje vzdálenost od konce přistávací dráhy k FPAP. Tento parametr umoţňuje zařízení letadla vypočítat vzdálenost ke konci dráhy. Pokud posunutí délky Δ není správně nastaveno pro indikaci příslušné délky přistávací dráhy ve vztahu k FPAP, měl by poskytovatel sluţby zajistit, ţe parametr bude kódován jako „neposkytováno―.

DD - 24

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 7.11.2.3 Vertikální orientace. Lokální vertikála přiblíţení je definována jako normála k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Tato normála se můţe výrazně odchylovat od lokálního vektoru gravitace. Lokální vodorovná rovina přiblíţení je definována jako rovina kolmá na lokální vertikálu procházející přes LTP/FTP (tj. tangenta k elipsoidu v LTP/FTP). Výchozí bod přeletu (DCP) je bod ve výšce definované TCH nad LTP/FTP. Dráha FAS je definována jako přímka s úhlem (definovaným GPA) vztahující se k lokální vodorovné rovině procházející přes DCP. GPIP je bod, kde dráha konečného přiblíţení protne lokální vodorovnou rovinu. GPIP můţe být ve skutečnosti nad nebo pod povrchem vzletové a přistávací dráhy, v závislosti na jejím zakřivení. 7.11.3 Výpočet odchylky „vypadající podobně jako ILS―. Pro slučitelnost s existujícím označením letadel je poţadováno, aby letadlové zařízení poskytovalo výstupní informace pro vedení na přistání ve formě odchylek, vztahujících se k poţadované dráze letu definované dráhou FAS. Zpráva typu 4 obsahuje parametry, které podporují výpočet odchylek, které jsou shodné s typickými zástavbami ILS. 7.11.3.1 Definice stranové odchylky. Obrázek D-6 také ilustruje vztah mezi FPAP a počátkem stranových úhlových odchylek. Parametr šířky kurzu a FPAP jsou pouţity k definování počátku a citlivosti stranových odchylek. Nastavením polohy FPAP a hodnoty šířky kurzu můţe být nastavena šířka kurzu a citlivosti GBAS na poţadované hodnoty. Ty mohou být nastaveny tak, aby byly shodné s šířkou kurzu a citlivostí existujícího ILS nebo MLS. To můţe být nezbytné např. pro kompatibilitu s existujícím vizuálním navigačním zařízením. 7.11.3.1.1 Referenční stranová odchylka. Rovina referenční stranové odchylky je rovina, zahrnující LTP/FTP, FPAP a normálový vektor k elipsoidu WGS84 v LTP/FTP. Přímočará boční odchylka je vzdáleností vypočítané polohy letadla od boční roviny referenční odchylky. Úhlová boční odchylka odpovídá úhlovému posunutí vztaţenému k referenčnímu bodu azimutu GBAS (GARP; GBAS azimuth reference point). GARP je definován za FPAP spolu s procedurální střední čárou pevnou hodnotou posunutí 305 m (1 000 ft). 7.11.3.1.2 Citlivost bočního posunutí. Citlivost bočního posunutí je definována letadlovým zařízením z šířky kurzu, poskytované datovým blokem FAS. Poskytovatel sluţby je odpovědný za nastavení parametru šířky kurzu na hodnotu, která vyplývá z příslušného úhlu pro určení měřítka plné odchylky (např. 0,155 RHM nebo 150 μA) při uvaţování všech provozních omezení. 7.11.3.2 Vertikální odchylky. Vertikální odchylky jsou vypočítány zařízením letadla s ohledem na elevační referenční bod GBAS (GERP). GERP můţe být v GPIP nebo stranově posunutý od GPIP o pevnou hodnotu posunutí 150 m. Pouţití posunutí GERP dovoluje stranovým odchylkám vytvářet stejné

hyperbolické efekty, které jsou normálními charakteristikami ILS a MLS (pod 200 ft). Rozhodnutí, zda GERP posunout nebo ne, je provedeno letadlovým zařízením v souladu s poţadavky na kompatibilitu s existujícími letadlovými systémy. Poskytovatelé sluţby by si měli být vědomi, ţe uţivatelé mohou počítat vertikální odchylky pouţitím GERP, který je umístěn v libovolné poloze. Citlivost vertikální odchylky je automaticky nastavena v letadlovém zařízení jako funkce GPA. Specifikovaný vztah mezi GPA a nejvyšší výchylkou (FSD) citlivosti vertikální odchylky je: FSD = 0,25*GPA. Hodnota 0,25 je stejná jako pro MLS (Dodatek G, ust. 7.4.1.2) a mírně se liší od jmenovité hodnoty 0,24 doporučované pro ILS (Hlava 3, ust. 3.1.5.6.2). Avšak specifikovaná hodnota je bez problému v mezích tolerancí doporučovaných pro ILS (0,2 aţ 0,28). Proto je výsledná citlivost ekvivalentní citlivosti posunutí sestupové dráhy poskytované typickým ILS. 7.11.4 Přiblížení neshodující se s osou přistávací dráhy. Některé operace mohou vyţadovat definování dráhy FAS, která se neshoduje s osou dráhy, jak je zobrazeno na Obr. D-7. Pro přiblíţení, která se neshodují s osu dráhy, můţe nebo nemusí leţet LTP/FTP v prodlouţené ose dráhy. Pro tento druh přiblíţení nemá posunutí délky Δ význam, a měl by být nastaven na „neposkytuje se―. 7.11.5 Poskytovatel služby SBAS. Pro datové bloky FAS je u GBAS i SBAS pouţit společný formát. Pole ID poskytovatele identifikuje, který(é) systém(y) SBAS můţe(mohou) být pouţit(y) letadlem, které pouţívá během přiblíţení data FAS. Poskytovatel sluţby GBAS blokuje pouţití dat FAS, které souvisí s libovolnou sluţbou SBAS. Pro přesné přiblíţení zaloţené na GBAS se toto pole nepouţívá a letadlovým zařízením můţe být ignorováno. 7.11.6 Identifikátor přiblížení. Poskytovatel sluţby je zodpovědný za přidělení identifikace přiblíţení přiřazeného kaţdému přiblíţení. Identifikace přiblíţení by měla být jedinečná v rozsáhlé geografické oblasti. Identifikace přiblíţení pro víceré přistávací dráhy na daném letišti by měla být vybrána tak, aby se zmenšila moţnost záměny a nesprávné identifikace. Identifikace přiblíţení by se měla objevit v publikovaných mapách, které popisují přiblíţení. První písmeno identifikátoru přiblíţení je pouţito v ověřovacích protokolech pro GBAS. Pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly musí pro všechna podporovaná přiblíţení zakódovat první znak identifikátoru ze souboru písmen {A X Z J C V P T}, jak je popsáno v ust. 3.6.7.4.1.4 Doplňku B. To umoţňuje palubnímu vybavení (které podporuje ověřovací protokoly) určit, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici, a tudíţ následně ignorovat příjem datového vysílání ve slotech nepřiřazených zvolené pozemní stanici. Pozemním stanicím, které nepodporují ověřovací protokoly, můţe být jako první písmeno identifikátoru přiblíţení přidělen jakýkoliv znak s výjimkou těch, které jsou v tomto souboru {A X Z J C V P T}.

DD - 25

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-6. Příklady přidělení kanálů

Kanál číslo (N)

Kmitočet v MHz (F)

Selektor dat referenční dráhy (RPDS) nebo selektor dat referenční stanice (RSDS)

20 001

108,025

0

20 002

108,05

0

20 003

108,075

0

….

….

….

20 397

117,925

0

20 398

117,95

0

20 412 (Pozn.)

108,025

1

20 413

108,05

1

….

….

….

Poznámka: Kanály mezi 20 398 a 20 412 nemohou být přiděleny, protože algoritmy výběru kanálu je mapují na kmitočtech mimo rozsah 108,025 MHz a 117,950 MHz. Podobná „mezera― v přidělení kanálu se objeví při každém přechodu RPDS.

7.12

Uvážení situování letiště

7.12.1 Instalace pozemního podsystému GBAS zahrnuje zvláštní úvahy o výběru budoucích míst pro antény referenčního přijímače a antény VDB. Při plánování umístění antény musí být dodrţeny poţadavky Předpisu L 14 na omezení překáţkami. 7.12.2 Umístění antén referenčního přijímače. Místo by mělo být vybráno v oblasti bez překáţek, aby mohly být signály z druţice přijaty pod nejmenšími moţnými elevačními úhly. Obecně cokoli, co zakrývá druţice GNSS v elevačních úhlech větších neţ 5 stupňů, bude degradovat dostupnost systému. 7.12.2.1 Antény referenčních přijímačů by měly být konstruovány a umístěny tak, aby byly omezeny interference vícecestných signálů s poţadovaným signálem. Montáţ antén blízko povrchu země sniţuje dlouhé zpoţdění vícecestného signálu vyplývající z odrazů pod anténou. Výška montáţe by měla být dostatečná k tomu, aby se zabránilo pokrytí antény sněhem nebo interferencím s personálem údrţby nebo pozemním provozem. Anténa by měla být umístěna tak, ţe jakékoli kovové konstrukce, jako jsou odvzdušňovací ventily, potrubí, jiné antény apod., jsou mimo blízké pole antény. 7.12.2.2 Kromě velikosti chyby způsobené vícecestným šířením signálu referenčního přijímače musí být uvaţován také stupeň korelace. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místech, které poskytují nezávislá prostředí při vícecestném šíření. 7.12.2.3 Instalace kaţdé antény by měla mít takové upevnění, aby nedošlo k ohnutí antény ve větru nebo zatíţením ledem. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místě s kontrolovaným přístupem. Provoz můţe přispívat k chybám vzniklým v důsledku vícecestného šíření a zabraňovat anténám ve viditelnosti druţice.

13.11.2014 Změna č. 89

7.12.3 Umístění antény VDB. Anténa VDB by měla být umístěna tak, aby existovala přímá viditelnost od antény k jakémukoli bodu v rozsahu pokrytí pro kaţdý podporovaný FAS. Měl by být brán také ohled na zajištění minimální separace vysílače od přijímače, a to takové, ţe není překročena maximální intenzita pole. Aby se dosáhlo poţadovaného pokrytí pro více FAS na daném letišti a aby se dosáhla pruţnost při umístění antény VDB, můţe být potřebný aktuální rozsah pokrytí kolem vysílací antény značně větší neţ pro jediný FAS. Schopnost zabezpečení tohoto pokrytí závisí na umístění antény VDB s ohledem na vzletovou a přistávací dráhu a výšku antény VDB. Celkem vzato, zvýšená výška antény můţe být potřebná k poskytnutí adekvátní intenzity pole pro uţivatele v niţších výškách, ale můţe mít také za následek nepřijatelný nulový signál v oblasti poţadovaného pokrytí v důsledku vícecestného šíření signálu. Vhodná výška umístění antény musí být zaloţena na analýzách, aby se zajistilo, ţe bude vyhověno poţadavkům na intenzitu signálu v celém rozsahu. Měl by být brán také zřetel na vliv vlastností terénu a budov v prostředí vícecestného šíření. 7.12.4 Použití vícenásobných přenosových antén pro zlepšení pokrytí VDB. Omezení umístění antény nebo vlastnosti terénu nebo překáţek mohou u některých instalací GBAS způsobit na zemi vícecestné šíření a/nebo signálové blokování, které ztěţuje zajišťování specifikované intenzity pole v celé oblasti pokrytí. Některá pozemní zařízení GBAS mohou vyuţívat jeden nebo více přídavných anténních systémů umístěných tak, aby poskytovaly diverzitu cestě signálu tak, aby společně splnily poţadavky na pokrytí. 7.12.4.1 Kdykoliv při pouţití vícenásobných anténních systémů musí být anténní sekvence a plánování zpráv uspořádány tak, aby bylo poskytováno vysílání ve všech bodech v prostoru pokrytí, které patří ke specifikovaným minimům a maximům rychlostí vysílání dat a hodnot síly pole, aniţ by byla překročena schopnost přijímače přizpůsobit se změně síly pole v daném slotu mezi jednotlivými vysíláními. Aby se zbránilo problémům

DD - 26

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D ztráty nebo duplicity zpráv při zpracování přijímačem, musejí všechna vysílání zprávy typu 1 nebo typu 101 nebo spojeného páru zpráv typu 1 nebo typu 101 pro daný typ měření v jednotlivém rámci mít identický obsah dat. 7.12.4.2 Příklad pouţití vícenásobných antén je zařízení se dvěma anténami instalovanými ve stejném místě ale s rozdílnou výškou nad povrchem země. Výšky antén jsou zvoleny tak, aby diagram jedné antény vyplňoval nulové body v diagramu druhé antény, které jsou následkem odrazů od zemského povrchu. Pozemní podsystém GBAS střídavě vysílá z těchto dvou antén pomocí jednoho nebo dvou přiřazených slotů v kaţdém rámci pro kaţdou anténu. Zprávy typu 1 nebo typu 101 se vysílají po jedné v kaţdém rámci z kaţdé antény. Toto umoţňuje příjem jedné nebo dvou zpráv typu 1 nebo typu 101 během rámce, v závislosti na tom, zda je uţivatel v místě nulového bodu jednoho z anténních diagramů. Zprávy typu 2 a 4 jsou vysílány z první antény v jednom rámci, poté z druhé antény v dalším rámci. Toto umoţňuje přijetí po jedné ze zpráv typu 2 a 4 za jeden nebo dva rámce v závislosti na poloze uţivatele. 7.13 Definice výstrahy

limitů

stranové

a

vertikální

7.13.1 Limity stranové a vertikální výstrahy pro přesné přiblíţení kategorie I se vypočítají z definic v Doplňku B, Tab. B-68 a B-69. Pro tento výpočet je význam parametrů D a H znázorněn v Obr. D-8. 7.13.2 Limit vertikální výstrahy pro přesné přiblíţení kategorie I se měří od výšky 60 m (200 ft) nad LTP/FTP. Pro postup navrţený s výškou rozhodnutí větší neţ 60 m (200 ft), VAL v této výšce rozhodnutí bude větší neţ vysílaný FASVAL. 7.13.3 Limity stranové a vertikální výstrahy pro postupy APV přiřazené s kanálovými čísly 40 001 aţ 99 999 se počítají stejným způsobem jako pro postupy APV pomocí SBAS, jak je uvedeno v ust. 3.2.8 Dodatku D. 7.14

Činnosti monitorování a údržby

7.14.1 Stanovení specifických poţadavků monitorování nebo vnitřních testů (BIT) můţe být nezbytné a mělo by být určeno jednotlivými státy. Od doby, kdy je signál VDB kritický pro provoz vysílací stanice GBAS, jakákoliv chyba úspěšného přenosu pouţitelného signálu VDB v přiřazeném slotu a celé oblasti pokrytí by měla být opravena v nejkratším moţném čase. Proto se doporučuje, aby byly následující podmínky vodítkem pro implementaci sledování VDB: a) Výkon. Závaţný pokles výkonu musí být zjištěn do 3 s. b) Ztráta typu zprávy. Chyba přenosu nějakého(ých) plánovaného(ých) typu(ů) zpráv(y). Toto můţe být zaloţeno na stálé chybě přenosu jediného typu zpráv nebo kombinaci různých typů zpráv. c) Ztráta všech typů zpráv. Chyba přenosu nějakého typu zprávy po dobu rovnou nebo větší neţ 3 s musí být zjištěna.

7.14.2 Při detekci chyby a při absenci záloţního vysílače se můţe uvaţovat o omezení sluţby VDB, pokud nemůţe být signál spolehlivě uţíván v celé oblasti pokrytí tak, ţe by mohl mít podstatný vliv na provoz letadla. Můţe se uvaţovat o alternativních zásazích v provozních postupech pro zmírnění případu, kdy signál není sluţbou poskytován. Toto zahrnuje plánování specialistů údrţby na obsluhu GBAS VDB nebo zvláštní postupy ATC. A nakonec, údrţbové práce by měly probíhat, kdyţ je moţné zabránit ztrátě sluţby GBAS pro všechny BIT poruchy. 7.15

Příklad zpráv VDB

7.15.1 Příklad kódování zpráv VDB je v Tab. D-7 aţ D-10. Příklady znázorňují kódování různých parametrů aplikace, včetně parametrů CRC a FEC a výsledky bitového kódování a symbolového kódování D8PSK. Řídící hodnoty pro parametry zprávy v těchto tabulkách znázorňují proces kódování zprávy, ale nenabývají nutně realistických hodnot. 7.15.2 Tabulka D-7 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1. Pole indikátoru doplňkové zprávy je kódováno tak, ţe indikuje, zda je toto první ze dvou zpráv typu 1 pro vysílání ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 1 není typicky poţadována, kromě případů, jak umoţnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, neţ které lze vloţit do jediné zprávy . 7.15.3 Tabulka D-7A poskytuje příklad zprávy VDB typu 101. Pole indikátoru doplňkové zprávy je zakódováno tak, aby indikovalo, ţe toto je první ze dvou zpráv typu 101, které se budou vysílat ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 101 obvykle není poţadována, kromě případů, jak umoţnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, neţ které lze vloţit do jediné zprávy. 7.15.4 Tabulka D-8 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1 a typu 2 kódovaných v jednom přenosovém bloku (tj. jsou vysílány dvě zprávy v jednom přenosovém slotu). Pole indikátoru doplňkové zprávy typu 1 je kódováno tak, ţe indikuje, jestli druhá ze dvou zpráv typu 1 je vysílána ve stejném rámci. Zpráva typu 2 obsahuje přídavný datový blok 1. Tabulka D-8A uvádí příklad zpráv typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2. 7.15.4.1 Tabulka D-8B uvádí příklad zpráv typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 4 kódovaných v jednom přenosovém bloku se zprávou typu 3, která je pouţita k vyplnění zbytku časového slotu. 7.15.5 Tabulka D-9 znázorňuje příklad zprávy typu 4 obsahující dva bloky dat FAS. 7.15.6 Tabulka D-10 znázorňuje příklad zprávy typu 5. V tomto příkladě doba dostupnosti zdroje běţná pro všechna přiblíţení je stanovena ze dvou zdrojů určování vzdálenosti. Doba dostupnosti zdroje pro dvě samostatná přiblíţení je odvozována: první přiblíţení má dva zdroje určování vzdálenosti, druhé přiblíţení má jeden zdroj určování vzdálenosti. Zpráva typu 2 obsahuje přídavný datový blok 1.

DD - 27

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-7. Příklad zprávy VDB typu 1

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

—

—

E

100

Délka přenosu (bity)

17

0 aţ 1824 bitů

1 bit

536

000 0000 1000 0110 00

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

0000 1


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100


8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

61

0011 1101


14

0 aţ 1199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000


2

0 aţ 3

1

první z páru

01

Počet měření

5

0 aţ 18

1

4

0 0100

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000

Parametr dekorelace efemerid (P)

8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

1 x 10-4

0001 0100

CRC efemeridy

16

—

—

—

0000 0000 0000 0000


8

0 aţ 2540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

2

0000 0010

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

255

1111 1111


16

±327,67 m

0,01 m

+1,0 m

0000 0000 0110 0100


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,98 m

0011 0001

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000


8

1 aţ 255

1

4

0000 0100

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

126

0111 1110


16

±327,67 m

0,01 m

–1,0 m

1111 1111 1001 1100


16

±32,767 m

0,001 m/s

+0,2 m/s

0000 0000 1100 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,34 m

0001 0001

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,20 m

0000 0100

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,30 m

0000 0110

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,50 m

1111 0110

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000


8

1 aţ 255

1

12

0000 1100

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

222

1101 1110


16

±327,67 m

0,01 m

+1,11 m

0000 0000 0110 1111

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 1)

Blok měření 1

Blok měření 2

Blok měření 3

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 28

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,02 m

0011 0011

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,25 m

0000 0101

B3

8

±6,35 m

0,05 m

-0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000


8

1 aţ 255

1

23

0001 0111

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

80

0101 0000


16

±327,67 m

0,01 m

–2,41 m

1111 1111 0000 1111


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,96 m/s

1111 1100 0100 0000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,16 m

0000 1000

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,20 m

0000 0100

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,30 m

0000 0110

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,50 m

1111 0110

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

1100 0010 1111 0011 0000 1011 1100 1010

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0110 0011 1110 1001 1110 0000 1110 1101 0010 1001 0111 0101

POPIS OBSAHU DAT

Blok měření 4

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 46 10 10 55 30 CA 10 80 BC 17 C2 20 28 00 00 FF 40 FF 26 00 1C FF 8C 40 C0 DF 01 20 7E 39 FF 13 00 88 20 60 6F 01 30 7B F6 00 1C FF CC 40 A0 DF 01 E8 0A F0 FF 02 3F 10 20 60 6F 01 53 D0 CF 43 AE 94 B7 07 97 C6

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 60 27 98 1F 2F D2 3B 5F 26 C2 1B 12 F4 46 D0 09 81 B6 25 1C 18 D0 7C 2A 7F B9 55 A8 B0 27 17 3A 60 EB 5F 1B 3B A5 FE 0A E1 43 D7 FA D7 B3 7A 65 D8 4E D7 79 D2 E1 AD 95 E6 6D 67 12 B3 EA 4F 1A 51 B6 1C 81 F2 31

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

—

—

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650100 12707716 71645524 74035772 26234621 45311123 22460075 52232477 16617052 04750422 07724363 40733535 05120746 45741125 22545252 73171513 51047466 13171745 10622642 17157064 67345046 36541025 07135576 55745512 222

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány. 4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).


DD - 29

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-7A. Příklad zprávy VDB typu 101

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



15

000 0000 0000 0000


48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000


3


17


5

0 aţ 1824 bitů

1 bit

E

100

416

00000000110100000 11011

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 101) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110


8

1 aţ 8,101

1

101

0110 0101

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

46

0010 1110


14

0 aţ 1199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000


2

0 aţ 3

1

první z páru

01

Počet měření

5

0 aţ 18

1

4

0 0100

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000


8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0,115 x 10-3 m/m

0001 0111

CRC efemeridy

16

0

0000 0000 0000 0000


8

0 aţ 2540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

Počet parametrů B

1

0 aţ 1

1

0

0

Rezerva

7

0

000 0000


Blok měření 1 ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

2

0000 0010

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

255

1111 1111


16

±327,67 m

0,01 m

+3,56 m

0000 0001 0110 0100


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,011 m/s

1111 1111 1111 0101

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

9,8 m

0011 0001

8

1 aţ 255

1

4

0000 0100

Blok měření 2 ID zdroje určování vzdálenosti Číslo dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

126

0111 1110


16

±327,67 m

0,01 m

–1,0 m

1111 1111 1001 1100

Korekce rychlosti určení vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

+0,002 m/s

0000 0000 0000 0010

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

3,4 m

0001 0001

8

1 aţ 255

1

12

0000 1100

Blok měření 3 ID zdroje určování vzdálenosti Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

222

1101 1110


16

±327,67 m

0,01 m

+4,11 m

0000 0001 1001 1011


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,029 m/s

1111 1111 1110 0011

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

10,2 m

0011 0011

8

1 aţ 255

1

23

0001 0111


8

0 aţ 255

1

80

0101 0000


16

±327,67 m

0,01 m

–2,41 m

1111 1111 0000 1111


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,096 m/s

1111 1111 1010 0000

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 30

PŘEDPIS L 10/I


EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

1,6 m

0000 1000

CRC bloku zprávy

32

1000 1000 1001 1111 0111 1000 0000 0100

APLIKACE FEC

48

1100 1100 1110 0110 1111 0110 1100 1110 1101 0110 0110 0010

POPIS OBSAHU DAT


0 41 60 1B 55 73 A4 A8 A6 74 17 C2 20 E8 00 00 FF 00 40 FF 26 80 AF FF 8C 20 7E 39 FF 40 00 88 30 7B D9 80 C7 FF CC E8 0A F0 FF 05 FF 10 20 1E F9 11 46 6B 73 6F 67 33


0 67 57 93 1F 6C BC 83 79 EE C2 1B 12 34 46 D0 09 C1 09 FC 3A 84 80 0F E6 9F 18 6D 77 8E 1E 60 19 1B BA FF BC AB 68 26 7B E7 BC CE FA 0B D3 C4 43 C8 E0 B6 FA 42 84 A1


0 aţ 2

0

9

000 000 000

00000035 11204546 31650105 06345463 57026113 51374661 15123376 12066670 44776307 04225000 02735027 73373152 13230100 04706272 74137202 47724524 12715704 15442724 01101677 44571303 66447212 222



DD - 31

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 v jednom přenosovém bloku

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



15

000 0000 0000 0000


48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000


3

—

—

E

10 0


17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

544

000 0000 1000 1000 00


5

—

—

—

0000 0


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100


8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100


14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000


2

0 aţ 3

1

druhý z páru

11

Počet měření

5

0 aţ 18

1

1

0 0001

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000


8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0 (SBAS)

0000 0000

CRC efemeridy

16

—

—

0

0000 0000 0000 0000


8

0 aţ 2 540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

8

1 aţ 255

1

122

0111 1010

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy



8

0 aţ 255

1

2

0000 0010


16

±327,67 m

0,01 m

+1,0 m

0000 0000 0110 0100


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,96 m

0110 0010

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy 1

32

—

—

—

1011 0101 1101 0000 1011 1100 0101 0010


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100


8

1 aţ 8

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

34

0010 0010

Referenční přijímač GBAS

2

2 aţ 4

1

3

01

Písmenné označení pozemní přesnosti

2

—

—

B

01

Rezerva

1

—

—

0

0

Popis kontinuity / integrity GBAS

3

0 aţ 7

1

1

001

Místní magnetická odchylka

11

±180°

0,25°

58° E

000 1110 1000

Rezerva

5

—

—

0

0000 0

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy


13.11.2014 Změna č. 89

DD - 32

PŘEDPIS L 10/I


EFEKTIVNÍ ROZSAH


8

Index lomu

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


0 aţ 25,5 x 10–6 m/m

0,1 x 10-6 m/m

0

0000 0000

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25 500 m

100 m

100 m

0000 0001

Nejistota indexu lomu

8

0 aţ 255

1

20

0001 0100


32

±90,0°

0,0005 arcsec

45°40’32’’ N

0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka

32

±180,0°

0,0005 arcsec

93°25’13’’W

1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

POPIS OBSAHU DAT

Přídavný blok dat 1 Selektor dat referenční stanice

8

0 aţ 48

1

5

0000 0101

Maximální dosah (Dmax)

8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

CRC bloku zprávy 2

32

—

—

—

0101 1101 0111 0110 0010 0011 0001 1110

APLIKACE FEC

48

1110 1000 0100 0101 0011 1011 0011 1011 0100 0001 0101 0010


0 41 10 00 55 30 CA 10 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 26 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 4A 3D 0B AD 55 30 CA 10 40 44 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 78 C4 6E BA 4A 82 DC DC A2 17


0 67 27 88 1F 2F D2 3B 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 25 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 C2 F3 15 45 7C 50 A9 6F 3B 10 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 42 44 37 45 68 29 5A B9 55 65


0 aţ 2

—

—

1

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650105 67443352 35201160 30501336 62023576 12066670 74007653 30010255 31031274 26172772 76236442 41177201 35131033 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 66547730 34732201 40607506 014444



DD - 33

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8A. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



15

000 0000 0000 0000


48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000


3


17


5

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

E

100

592

00000001001010000 10110

DATA APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110


8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100


14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000


2

0 aţ 3

1

druhý z páru

11

Počet měření

5

0 aţ 18

1

1

0 0001

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000


8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0 (SBAS)

0000 0000

CRC efemeridy

16

0

0000 0000 0000 0000


8

0 aţ 2 540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

8

1 aţ 255

1

122

0111 1010



8

0 aţ 255

1

2

0000 0010


16

±327,67 m

0,01 m

+2,09 m

0000 0000 1101 0001


16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,96 m

0110 0010

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy 1

32

00110010 10100100 11001011 00110000

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110


8

1 aţ 8

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

40

0010 1000


2

2 aţ 4

1

3

01


2

B

01

Rezerva

1

0

0


3

0 aţ 7

1

1

001


11

±180°

0,25°

58° E

000 1110 1000

Rezerva

5

0

0000 0


13.11.2014 Změna č. 89

DD - 34

PŘEDPIS L 10/I


EFEKTIVNÍ ROZSAH


8

Index lomu

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


0 aţ 25,5 x 10-6 m/m

0,1x10-6 m/m

0

0000 0000

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25 500 m

100 m

100 m

0000 0001


8

0 aţ 255

1

20

0001 0100


32

±90,0°

0,0005 arcsec

45°40’32’’ N

0001 0011 1001 1010 0001 0001 00000000

Zeměpisná délka

32

±180,0°

0,0005 arcsec

93°25’13’’W

1101 0111 1110 1000 1000 1010 10110000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

POPIS OBSAHU DAT


8

0 aţ 48

1

5

0000 0101


8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Délka přídavného bloku dat

8

2 aţ 255

1

6

0000 0110

Číslo přídavného bloku dat

8

2 aţ 255

1

2

0000 0010

Číslo kanálu

16

20001 aţ 39999

1

25001

0110 0001 1010 1001

Δ zeměpisné délky

8

±25,4°

0,2°

5,2

0001 1010

Δ zeměpisné šířky

8

±25,4°

0,2°

–3,4

CRC bloku zprávy 2

32

11100000 01110010 00011101 00100100

APLIKACE FEC

48

1110 0010 0101 1100 0000 1111 101010110011 0100 0100 0000

Přídavné bloky dat

Přídavný blok dat 2

1110 1111


0 42 90 0D 55 73 A4 A8 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 8B 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 0C D3 25 4C 55 73 A4 A8 40 14 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 60 40 95 86 58 F7 24 B8 4E 07 02 2C D5 F0 3A 47


0 64 A7 85 1F 6C BC 83 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 88 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 84 1D 3B A4 7C 13 C7 D7 3B 40 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 5A C0 CC 79 7A 5C A2 DD B9 75 B6 95 64 52 78 3F

Bity výplně

0 aţ 2

Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

1

9

0 000 000 000

00000035 11204546 31650107 56336574 60137224 74145772 26467132 56422234 30443700 05565722 06506741 73647332 27242654 63345227 31575333 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 62077121 37275607 55315167 17135031 34423411 274444

Poznámky: 1.

Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce.

2.

Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit.

3.

V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány.

4.

Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

DD - 35

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8B. Příklad zprávy typu 2 obsahující bloky dat 1 a 4

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

Zvýšení výkonu a ustálení

15

—

—

—

000 0000 0000 0000


48

—

—

—

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

POPIS OBSAHU DAT


OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice

3

—

—

E

100

Délka přenosu

17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

1704

0 0000 0110 1010 1000


5

—

—

—

01000


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

000010 000101 001100 001100


8

1 aţ 101

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

37

0010 0101


2

2 aţ 4

1

3

01


2

—

—

B

01

Rezerva

1

—

—

—

0


3

0 aţ 7

1

2

010


11

±180°

0,25°

58,0° E

000 1110 1000

Rezerva

5

—

—

—

0000 0

BLOKY ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy


0 aţ 25,5 x 10 m/m

-6

-6

-6


8

Index lomu

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25.500 m

100 m

100 m

0000 0001


8

0 aţ 255

1

20

0001 0100


32

±90.0°

0.0005 arcsec

45°40’32’’ N (+164432―)

0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka

32

±180.0°

0.0005 arcsec

93°25’13’’ W (–336313―)

1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

0,1 x 10 m/m

4 x 10

0010 1000


8

0 aţ 48

1

5

0000 0101


8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Délka přídavného bloku dat

8

3

1 byte

3

0000 0011

Číslo přídavného bloku dat

8

4

1

4

0000 0100

Definice skupiny slotů

8

—

—

E

0011 0000

CRC bloku zprávy 1

32

—

—

—

1100 0101 1110 0000 0010 0110 1100 1011


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

000010 000101 001100 001100


8

1 aţ 101

1

3

0000 0011

Přídavný blok dat 4

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 3) Hlavička bloku zprávy

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 36

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POPIS OBSAHU DAT

Délka zprávy

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


8

N/A

1 byte

170

1010 1010

Zpráva (příklad typu 3) Výplň

1280

—

—

—

1010 1010 …... 1010 1010

CRC bloku zprávy 2

32

—

—

—

1001 0000 1110 1100 1101 1001 1011 1010

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0000 1000 0010 0011 1100 1011 1101 0000 1101 0110 1011 0101


0 45 58 02 55 30 CA 10 40 A4 A2 17 00 14 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 C0 20 0C D3 64 07 A3 55 30 CA 10 C0 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 5D 9B 37 09 AD 6B 0B D3 C4 10

Výstup bitového kódován (Poznámka 3)

0 63 6F 8A 1F 2F D2 3B 9F 3E 77 CE 32 C8 D9 50 DE C1 C1 5A D4 09 7E E7 81 5A 5C D4 28 56 00 CE 29 60 A3 5F 77 87 C0 C9 D2 42 73 01 15 DB A6 8F EF 8C F3 88 DC 78 B6 C7 D0 93 58 5D 46 B5 6F D5 0C AA 77 FE D3 30 A2 27 E1 EC E4 F7 17 2D AD F4 0B 29 82 04 61 96 E4 50 E9 58 FA B8 C0 38 99 C7 BB 6C 3D 09 CA 7B 7E C2 CF 60 8D 18 75 B9 2B C5 FC 94 C8 57 79 52 C5 5F 6A B2 FF DF 33 4D DD 74 B5 28 2A 06 01 91 9B A4 43 E9 63 05 1D 95 B4 54 29 56 05 51 95 5B AA BC 00 36 66 2E EE 0F 0E 72 71 21 25 E5 EB 14 FD A8 CB F8 83 38 62 39 1E 3A 4E 3E 8E 30 71 D9 24 BA 17 C1 AC 9B F7 BC D3 C8 A3 78 1D 39 B5 C4 2B 69 FD 04 CA 68 81 07 9A 64 8F 6B 39 7D 2A 34 D0 6F EA


0 aţ 2

—

—

2

00

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650102 46331130 13067746 01666461 41203311 42111340 14733657 27302663 40135774 07012022 52546153 57425454 25413051 56622615 23311312 51275055 11132570 45242065 06765616 04756006 16264736 30530735 02426407 42254251 12533720 37475054 44460104 57516674 37230050 35463673 43300570 12353363 77140357 50111005 40736127 14021742 36572477 13042222 2

52605627 77076361 54022547 63665236 53610061 46523401 42715724

35467122 44301001 01622754 04052447 12111501 22503075 03470633

62533573 17175104 12302141 35155017 04147002 25125742 30354042

77100603 35263707 24615265 73303745 72512117 03431633 67720645

75554273 43007132 50476225 61650521 74672621 22607072 27225703

Poznámky: 1.

Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce.

2.

Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit.

3.

V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány.

4.

Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).


DD - 37

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-9. Příklad zprávy typu 4

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



15

000 0000 0000 0000


48

010 0011 1110 1111 1100 0110 0011 1011 0000 0011 1100 1000 0


3

—

—

D

01 1


17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

784

000 0000 1100 0100 00


5

—

—

—

0000 0


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

CMJ

0000 1100 1101 0010 1010 0000


8

1 aţ 8

1

4

0000 0100

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

92

0101 1100

8

2 aţ 212

1 bajt

41

0010 1001

Typ provozu

4

0 aţ 15

1

0

0000

Poskytovatel sluţby SBAS

4

0 aţ 15

1

15

1111

Identifikace letiště

32

—

—

LFBO

0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111

Číslo RWY

6

1 aţ 36

1

15

00 1111

Písmeno RWY

2

—

—

R

01


3

0 aţ 7

1

CAT 1

001

Ukazatel tratě

5

—

—

C

0001 1

Selektor dat referenční dráhy (RPDS)

8

0 aţ 48

1

3

0000 0011


32

—

—

GTBS

0000 0111 0001 0100 0000 0010 0001 0011


32

±90,0°

0,0005 arcsec

43,6441075°N

0001 0010 1011 1010 1110 0010 1000 0110


32

±180,0°

0,0005 arcsec

1,345940°E

0000 0000 1001 0011 1101 1110 1001 0000

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6 041,5 m

0,1 m

197,3

0001 1011 1011 0101

∆ zeměpisné šířky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

-0,025145°

1111 1101 0011 1100 1100 1100

∆ zeměpisné délky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

0,026175°

0000 0010 1110 0000 0010 1100


15

0 aţ 1 638,35 m (0 aţ 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

17,05 m

000 0001 0101 0101


1

0 = ft; 1 = m

—

metry

1


16

0 aţ 90°

0,01°

3°

0000 0001 0010 1100

Šířka kurzu

8

80,0 aţ

0,25 m

105

0110 0100


Zpráva (příklad typu 4) Sada dat FAS 1 Délka sady dat Blok dat FAS 1

143,75 m Posunutí délky ∆

8

0 aţ 2 032 m

8m

0

0000 0000

CRC datového bloku FAS 1

32

—

—

—

1010 0010 1010 0101 1010 1000 0100 1101

FASVAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 25,4

0,1 m

10

0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 50,8

0,2 m

40

1100 1000

8

2 aţ 212

1 byte

41

0010 1001

Typ provozu

4

0 aţ 15

1

0

0000

Poskytovatel sluţby SBAS

4

0 aţ 15

1

01

0001

Identifikace letiště

32

—

—

LFBO

0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111

Sada dat FAS 2 Délka sady dat Blok dat FAS 2

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 38

PŘEDPIS L 10/I


EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


Číslo RWY

6

1 aţ 36

1

33

10 0001

Písmeno RWY

2

—

—

R

01


3

0 aţ 7

1

CAT 1

001

Ukazatel tratě

5

—

—

A

0000 1

Selektor dat referenční dráhy (RPDS)

8

0 aţ 48

1

21

0001 0101


32

—

—

GTN

0000 0111 0001 0100 0000 1110 0010 0000


32

±90,0°

0,0005 arcsec

43,6156350°N

0001 0010 1011 0111 1100 0001 1011 1100


32

±180,0°

0,0005 arcsec

1,3802350°E

0000 0000 1001 0111 1010 0011 0001 1100

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6 041,5 m

0,1 m

200,2 m

0001 1011 1101 0010

∆ zeměpisné šířky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

0,02172375°

0000 0010 0110 0010 1111 1011

∆ zeměpisné délky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

–0,0226050°

1111 1101 1000 0100 0011 1100


15

0 aţ 1 638,35 m (0 aţ 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

15,25 m

000 0001 0011 0001


1

0 = ft; 1 = m

—

metres

1


16

0 aţ 90°

0,01°

3,01°

0000 0001 0010 1101

Šířka kurzu

8

80,0 aţ 143,75 m

0,25 m

105

0110 0100

Posunutí délky ∆

8

0 aţ 2 032 m

8m

0

0000 0000

CRC datového bloku FAS 2

32

—

—

—

1010 1111 0100 1101 1010 0000 1101 0111

FASVAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 25,4

0,1 m

10

0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 50,8

0,2 m

40

1100 1000

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

0101 0111 0000 0011 1111 1110 1001 1011

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0001 1011 1001 0001 0010 1010 1011 1100 0010 0101 1000 0101

POPIS OBSAHU DAT


1 82 30 00 55 05 4B 30 20 3A 94 0F F0 40 60 30 F2 98 C0 C8 40 28 E0 61 47 5D 48 09 7B C9 00 AD D8 33 3C BF 34 07 40 AA 81 34 80 26 00 B2 15 A5 45 26 13 94 08 F0 40 60 30 86 90 A8 04 70 28 E0 3D 83 ED 48 38 C5 E9 00 4B D8 DF 46 40 3C 21 BF 8C 81 B4 80 26 00 EB 05 B2 F5 26 13 D9 7F C0 EA A1 A4 3D 54 89 D8


1 A4 07 88 1F 1A 53 1B FF A0 41 D6 C2 9C 26 E0 04 59 89 CB 5C 2C CF 91 2D E2 2E 5D F3 07 1E 45 F1 53 5F C0 4F 53 E4 64 F0 23 C3 ED 05 A9 E6 7F FF FF B5 49 81 DD A3 F2 B5 40 9D A0 17 90 12 60 64 7C CF E3 BE A0 1E 72 FF 61 6E E4 02 44 D9 1E D2 FD 63 D1 12 C3 5A 00 0E F8 89 FE 4C 12 0C 78 4F 9D 55 08 16 F6


0 aţ 2

—

—

1

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650432 23007716 62170713 05255667 31767243 45377776 15776346 16615705 43615214 57640513 34016775 21423130 44430613 01150266 77434175 56032762 41630527 53654001 52470514 20322575 33346255 54377076 05652760 63144462 43163101 35372225 01207604 07526435 10345771 40777704 15665273 60012232 40074020 31443362 754444


DD - 39

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-10. Příklad zprávy typu 5

POČET BITŮ

POPIS OBSAHU DAT

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY



15

000 0000 0000 0000


48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000


3

—

—

D

01 1


17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

272

000 0000 0100 0100 00


5

—

—

—

0001 1


8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

CMJ

0000 1100 1101 0010 1010 0000


8

1 aţ 8

1

5

0000 0101

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100


14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Rezerva

2

—

—

—

00

Počet působících zdrojů (N)

8

0 aţ 31

1

2

0000 0010


8

1 aţ 255

1

4

0000 0100


1

—

—

Bude přerušeno

0


7

0 aţ 1 270 s

10 s

50 s

0000 101


8

1 aţ 255

1

3

0000 0011


1

—

—

Bude zahájeno

1


7

0 aţ 1 270 s

10 s

200 s

0010 100

Počet zablokovaných přiblíţení (A)

8

0 aţ 255

1

2

0000 0010

8

0 aţ 48

1

21

0001 0101

8

1 aţ 31

1

2

0000 0010



První působící zdroj určování vzdálenosti

Druhý působící zdroj určování vzdálenosti

První zablokované přiblížení Selektor dat referenční dráhy (RPDS) Počet působících zdrojů zablokované přiblíţení (NA)

pro

první

První působící zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

12

0000 1100


1

—

—

Bude přerušeno

0


7

0 aţ 1 270 s

10 s

250 s

0011 001

1

14

0000 1110

Druhý zatížený zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255


1

—

—

Bude přerušeno

0


7

0 aţ 1 270 s

10 s

1 000 s

1100 100

8

0 aţ 48

1

14

0000 1110

8

1 aţ 31

1

1

0000 0001

1

12

0000 1100

Druhé zablokované přiblížení Selektor dat referenční dráhy (RPDS) Počet působících zdrojů zablokované přiblíţení (NA)

pro

druhé

První působící zdroj určování vzdálenosti druhého zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8


1

—

—

Bude přerušeno

0


7

0 aţ 1 270 s

10 s

220 s

0010 110

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

1101 1011 0010 1111 0001 0010 0000 1001

13.11.2014 Změna č. 89

1 aţ 255

DD - 40

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POPIS OBSAHU DAT

APLIKACE FEC

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY


48

—

—

—

0011 1110 1011 1010 0001 1110 0101 0110 1100 1011 0101 1011


1 82 20 18 55 05 4B 30 A0 38 17 C0 40 20 50 C0 94 40 A8 40 30 4C 70 13 70 80 30 34 90 48 F4 DB DA D3 6A 78 5D 7C

Výstup bitového kódování

1 A4 17 90 1F 1A 53 1B 7F A2 C2 19 72 FC 16 10 62 81 E1 43 2C 48 5F E3 1A 3F 56 60 18 86 EA 33 F3 B3 09 07 26 28


0 aţ 2

—

—

9

0 000 000 000

00000035 11204546 31650432 20566605 51067602 41612447 73634632 20700103 22400660 13321241 66231163 64377711 01731157 43023234 45146644 444

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. Symboly jsou reprezentovány diferenciální fází vzhledem k fázi prvního symbolu zprávy v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).


DD - 41

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I 7.16

DODATEK D

Přesnost zaměřování GBAS

Standardy pro přesnost zaměřování pro NAVAID jsou uvedeny v Předpisu L 14 – Letiště. Kromě toho Manual of the World Geodetic System 1984 (WGS-84) (Doc 9674) poskytuje výklad k zaloţení sítě řídicích stanic zaměřování (survey control stations) pro kaţdé letiště a jak tuto síť pouţívat k zavedení souřadnicového systému WGS-84. Dokud nebudou pro GBAS vyvinuty specifické poţadavky, platí i pro GBAS poţadavky na přesnost zaměřování pro NAVAID na letišti uvedené v Předpisu L 14. Doporučení uvedená v ust. 3.6.7.2.3.4 Doplňku B, týkající se přesnosti zaměřování referenčního bodu GBAS, jsou určena k dalšímu sníţení chyb v poloze v rámci WGS-84 vypočítané uţivatelem sluţeb zpřesnění polohy na palubě letadla na hodnotu, která bude menší neţ poţadavky uvedené v ust. 3.6.7.2.4.1 a 3.6.7.2.4.2 Doplňku B, ve standardech GBAS a ke zvýšení přesnosti zaměřování oproti poţadavkům uvedeným v Předpisu L 14. Integrita veškerých leteckých dat pouţívaných pro GBAS musí být shodná s poţadavky na integritu uvedenými v Hlavě 3, tabulce 3.7.2.4-1. 7.17

Přídavné bloky dat zprávy typu 2

7.17.1 Zpráva typu 2 obsahuje data související se zařízením GBAS, jako je poloha referenčního bodu GBAS, indikátor průchodnosti a integrity GBAS (GCID) a jiné relevantní informace o konfiguraci. Metoda přidání nových dat do zprávy typu 2 byla navrţena tak, aby dovolovala GBAS vyvíjet se a podporovat další typy sluţeb. Metoda spočívá v tom, ţe jsou přiloţeny ke zprávě typu 2 prostřednictvím definice nových přídavných bloků dat. V budoucnosti můţe být definováno více přídavných bloků. Bloky dat 2 aţ 255 mají proměnlivou délku a mohou být přiloţeny ke zprávě za přídavným blokem 1 v jakémkoliv pořadí. 7.17.2 Přídavný blok dat 1 zprávy typu 2 obsahuje informace týkající se prostorové dekorelace chyb a informace potřebné k podpoře výběru sluţby určování polohy GBAS (pokud je danou stanicí poskytována). 7.17.3 Data přídavného bloku dat 2 zprávy typu 2 lze pouţít v GRAS pro umoţnění palubnímu podsystému GRAS přepnutí mezi vysílacími stanicemi GBAS, zejména jestliţe vysílací stanice GBAS pouţívají různé kmitočty. Přídavný blok dat 2 identifikuje čísla kanálů a umístění právě přijímané vysílací stanice GBAS a dalších sousedních nebo blízkých vysílacích stanic GBAS. 7.17.4 Přídavný blok dat 3 zprávy typu 2 je vyhrazen pro budoucí pouţití. 7.17.5 Přídavný blok dat (ADB) 4 zprávy typu (MT) 2 obsahuje informace potřebné pro pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly. To zahrnuje jeden parametr označující, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici pro přenosy VDB. Palubní vybavení, které podporuje ověřovací protokoly, nebude pouţívat data, pokud nejsou přenášena ve slotech označených polem definice skupiny slotů v MT 2 ADB 4. 7.18

Zpráva typu 101

GRAS. Primární rozdíl v obsahu a pouţití těchto dvou typů zpráv je dvojí: (a) zpráva typu 101 má větší pouţitelný rozsah hodnot pr_gnd; a (b) doba do výstrahy pozemního podsystému je větší pro systém vysílající zprávy typu 101. První dvě podmínky by typicky nastaly v systému, kde vysílací stanice pokrývá větší plochu, takţe by chyby dekorelace zvyšovaly horní mez chyb korekce pseudovzdálenosti. Druhá podmínka můţe být typická pro systémy, kde ústřední hlavní stanice zpracovává data z více přijímačů rozptýlených po velké oblasti.

8.

8.1 Cílem monitoru kvality signálu (SQM) je odhalit anomálie signálu druţice, aby se předešlo pouţití klamných informací (MI) přijímačem letadla. MI je nezjistitelná diferenční chyba pseudovzdálenosti letadla větší neţ maximální chyba (MERR), která můţe být tolerována. Tyto velké chyby pseudovzdálenosti jsou způsobeny deformací korelačních špiček C/A kódu způsobenou chybami uţitečného zatíţení druţice. Jestliţe mají referenční přijímač pouţitý k vytvoření diferenčních korekcí a přijímač letadla rozdílný způsob měření (tj. šířka pásma přijímače a sledování odstupu cyklu korelátoru), deformace signálu má rozdílný vliv. SQM musí chránit přijímač letadla v případě, ţe způsoby měření nejsou podobné. Výkonnost SQM je dále definována pravděpodobností zjištění chyby druţice a pravděpodobností nekorektního oznámení chyby druţice. 8.2 Vlivy signálu, které by mohly vyvolat MI na výstupu GBAS nebo SBAS, mohou být zařazeny do následujících třech rozdílných kategorií podle vlivu na funkci korelace: a) Mrtvé zóny: Pokud korelační funkce ztratí své maximum, pak diskriminátor přijímače bude obsahovat vadnou plochu nebo mrtvou zónu. Jestliţe se referenční přijímač a přijímač letadla ustálí na rozdílných dílech této mrtvé zóny, můţe to mít za následek MI; b) Chybné špičky: Jestliţe se referenční přijímač a přijímač letadla ustálí na rozdílných špičkách, můţe existovat MI; a c) Zkreslení: Pokud je korelační špička zdeformovaná, pak letadlo, které pouţívá jiný odstup korelátoru neţ ten, který pouţívá referenční přijímač, se můţe dočkat MI. 8.3 Model ohroţení navrţený pro pouţití při stanovení SQM má tři části, které mohou vytvořit tři chyby korelační špičky uvedené výše. 8.4 Model ohroţení A sestává z normálního signálu kódu C/A s výjimkou, kdy všechny pozitivní znaky mají klesající intenzitu, která předchází nebo relativně zaostává za správným časovým koncem pro tento znak. Tento model ohroţení je spojen s chybou v datové navigační jednotce (NDU), číslicové jednotky druţice GPS nebo GLONASS.

Zpráva typu 101 je alternativou ke zprávě typu 1, která je vyvinuta pro splnění specifických potřeb systémů

13.11.2014 Změna č. 89

Návrh monitoru kvality signálu (SQM)

DD - 42

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 8.4.1 Model ohroţení A pro GPS má jeden parametr , který předchází () nebo zaostává (>0) a je vyjádřený v části znaku. Rozsah tohoto parametru je –0,12    0,12. Model ohroţení A pro GLONASS má jeden parametr , který předchází () nebo zaostává (>0) a je vyjádřený v části znaku. Rozsah tohoto parametru je –0,11    0,11. 8.4.2 V tomto rozsahu model ohroţení A generuje mrtvé zóny popsané výše. (Je třeba poznamenat, ţe křivky s předcházením není třeba testovat, protoţe jejich korelační funkce jsou jednoduše odvozeny z korelačních funkcí zaostávání. Proto je ohroţení MI stejné). 8.5 Model ohroţení B představuje modulaci amplitudy a modely degradací v analogové sekci druţice GPS. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, kdyţ je vstupem nominální C/A kód signálu základního pásma. U modelu ohroţení B se předpokládá, ţe degradovaný podsystém druţice můţe být popsán jako lineární systém ovládaný párem komplexních sdruţených pólů. Tyto póly jsou umístěny 6 v   j2fd, kde  je tlumící faktor v 10 Np/s (neper za 6 sekundu) a fd je rezonanční kmitočet vyjádřený v 10 cyklů za sekundu. 8.5.1 Jednotka kroku odezvy druhořadého systému je dána:

0 t  0    e( t )  1  exp(t )cos  t   sin  t  t  0  d d    d    

–0,11    0,11; 10  fd  20; a 2    8. 8.6.2 V rozsazích těchto parametrů generuje model ohroţení C mrtvé zóny, deformace korelační špičky a chybné špičky. 8.7 Na rozdíl od GPS a GLONASS je signál SBAS poskytován a řízen dodavatelem sluţby. Dodavatel sluţby také monitoruje kvalitu signálu z SBAS. Z tohoto hlediska bude model ohroţení specifikován a šířen dodavatelem sluţby pro kaţdou druţici. SBAS SQM bude navrţen tak, aby chránil veškerou avioniku, která vyhovuje tabulce D-12. Šíření modelu ohroţení je poţadováno pro případy, kdy dodavatel sluţby rozhodne, ţe signál SBAS určování vzdálenosti od sousedního dodavatele sluţby bude pouţit pro přesné přiblíţení pomocí SBAS a GBAS. V těchto případech bude dodavatel sluţby monitorovat signál určování vzdálenosti SBAS sousední druţice. 8.8 Za účelem analýzy výkonnosti návrhu jednotlivého monitoru, musí být definován limit monitoru a měl by být určen k ochraně jednotlivé chyby pseudovzdálenosti druţice v závislosti na úrovni ochrany s uváţením rizika integrity pozemního podsystému. Maximální tolerovaná chyba (označená jako MERR) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti (i) můţe být definován v GBAS jako: MERR = Kffmdpr_gnd,i a



MERR  K V,PA  i2,UDRE  min  i2,UIRE







kde d = 2fd.

pro SBAS APV a přesné přiblíţení, kde min i2,UIRE

8.5.2 Model ohroţení B pro GPS odpovídající anomáliím druhého řádu pouţívá následující rozsah pro parametry , fd a :

je minimální moţná hodnota pro kaţdého uţivatele. MERR je vyčísleno na výstupu bezchybného přijímače uţivatele a mění se s úhlem elevace druţice a s výkonností pozemního podsystému.

 = 0; 4  fd  17; a 0,8    8,8.

 = 0; 10  fd  20; a 2    8.

8.9 SQM je navrţen pro omezení chyby diferenčního rozsahu uţivatele na hodnoty pod MERR v případě anomálie druţice. Typicky měření SQM mění hodnoty korelační špičky a generuje odstup a metrický poměr, který charakterizuje deformaci korelační špičky. Obrázek D-9 ukazuje typické body na vrcholu bezchybné a nefiltrované korelační špičky.

8.5.3 V tomto rozsahu parametru model ohroţení B generuje deformace korelační špičky, stejně jako chybné špičky.

8.9.1 Korelační pár je pouţit pro sledování. Všechny další korelační hodnoty jsou měřeny s ohledem k tomuto páru sledování.

8.6 Model ohroţení C představuje jak předcházející/zaostávající, tak i amplitudovou modulaci. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, kdyţ signál kódu C/A na vstupu je v předstihu nebo je zpoţděn. Tento tvar vlny je kombinací dvou vlivů popsaných výše.

8.9.2 Jsou vytvořeny dva typy metriky: metrika včasného záporného zpoţdění (early-minus-late) (D), udávající chyby sledování zaloţené na deformaci špičky, a metrika poměru amplitudy (R), která měří sklon a udává plochost špičky nebo uzavřené vícenásobné špičky.

8.6.1 Model ohroţení C pro GPS parametry , fd a  v následujících mezích:

8.9.3 Je nezbytné, aby přijímač SQM měl předkorelační šířku pásma, která je dostatečně široká pro měření blízkých odstupů tak, aby nedošlo k význačné deformaci špičky a aby se neskryly anomálie způsobené chybami druţice. Typicky musí mít přijímač SQM předkorelační šířku pásma nejméně 16 MHz pro GPS a minimálně 15 MHz pro GLONASS.

Model ohroţení B pro GLONASS odpovídající anomáliím druhého řádu pouţívá následující rozsah pro parametry definované výše:

obsahuje

–0,12    0,12; 7,3  fd  13; a 0,8    8,8. Model ohroţení C pro GLONASS obsahuje parametry , fd a  v následujících mezích:

DD - 43

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

8.9.4 Zkouška metrik je vyhlazena pomocí dolnopropustných digitálních filtrů. Časová konstanta těchto filtrů musí být menší neţ ty, které jsou pouţity společně (a normalizované na 100 s) referenčními přijímači pro odvození diferenčních korekcí a přijímačem letadla pro plynulé měření pseudovzdálenosti (pouţitím vyhlazení nosné vlny). Vyhlazené metriky jsou dále porovnávány s prahem. Pokud je překročen kterýkoliv z prahů, je pro tuto druţici spuštěna výstraha. 8.9.5 Prahy pouţité pro odvození výkonnosti jsou definovány jako minimální zjistitelné chyby (MDE) a minimální zjistitelné poměry (MDR). Pravděpodobnost chybné detekce bezporuchovosti a pravděpodobnost detekce výpadku jsou pouţity pro odvození MDE a MDR. Šum v metrice definovaný výše a označený níţe D,test a R,test převládá u chyb vícecestného šíření. Je třeba poznamenat, ţe zkouška metriky můţe mít také střední hodnotu (test) zaloţenou na deformaci filtru přijímače SQM. Práh testů také musí vyjádřit střední hodnoty. 8.9.6 Hodnoty MDE a MDR pouţité při simulaci výkonnosti SQM jsou vypočteny na základě následujících rovnic:

MDE  K ffd  K md  D,test a

MDR  K ffd  K md R,test kde: Kffd =

typický násobitel detekce bezchybnosti je 5,26 reprezentující pravděpodobnost chybné -7 detekce 1,5 x 10 za test; Kmd = typický násobitel detekce selhání je 3,09 reprezentující pravděpodobnost detekce -3 výpadku 10 za test; D,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky diferenčního testu D; a R,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky testu poměru R. 8.9.7 Pokud jsou vícenásobné nezávislé přijímače SQM pouţity na zjištění chyb, hodnoty sigma mohou být sníţeny na odmocninu z počtu nezávislých monitorů. 8.9.8

Chyba je vyhlášena, jestliţe:

D, test  D,test  MDE nebo

R, test   R,test  MDR pro kaţdý z provedených testů, kde X,test je střední hodnota testu X, která vyjadřuje bezchybnost deformace filtru přijímače SQM, stejně jako deformaci korelační špičky vlastní specifickému C/A kódu PRN. (Ne všechny korelační špičky kódu C/A mají stejný sklon. Při simulaci prostředí však můţe být tato deformace PRN ignorována a můţe být pouţita přesná korelační špička s výjimkou deformace simulovaného filtru.)

13.11.2014 Změna č. 89

8.10 Standardní odchylky statistiky testu D,test a R,test mohou být vyjádřeny pomocí sběru dat na přijímači multikorelátoru v předpokládaném provozním prostředí. Při sběru dat přijímače je pouţit jeden pár sledování korelátorů a další měřící body korelační funkce, které pomáhají páru sledování, jak je uvedeno na Obr. D-9. Data jsou sbírána a vyhlazována ve všech dostupných měřících bodech za účelem výpočtu metrik. Standardní odchylku těchto metrik definuje D,test. Tuto statistiku testu sigma je také moţné vypočítat, pokud je dostupný model vícecestného šíření prostředí instalace. 8.10.1 Výsledný D,test je vysoce závislý na prostředí vícecestného šíření, ve kterém jsou data sbírána. Odchylky způsobené vícecestným šířením mohou být řádově významnější neţ ty, které mohou plynout ze šumu i při minimální úrovni C/No. Toto hledisko ukazuje důleţitost návrhu antény a kritéria umístění, jeţ jsou prvořadé faktory při vyjádření úrovně vícecestného šíření, které budou vstupovat do přijímače. Redukce vícecestného šíření výrazně sníţí výsledné MDE, a tak zlepší schopnost SQM. 8.10.2 Střední hodnoty D,test aR,test na jedné straně jsou vyjádřeny v relativně bezchybném prostředí, jako třeba pouţití signálu simulátoru GPS a GLONASS jako vstupu. Tyto střední hodnoty formují nominální deformaci filtru přijímače SQM autokorelační špičky, včetně vlivů deformace způsobených sousedními menšími autokorelačními špičkami. 8.10.3 Přítomnost nominální vlivů deformace signálu můţe způsobit rozváţení detektorů monitoru tak, ţe nemají nulovou střední hodnotu. Tyto vlivy deformace mohou být sledovány zprůměrováním měření vzatých ze souboru skutečných dat. Poznamenejme, ţe nominální vlivy deformace mohou záviset na elevaci a časem se mírně měnit. 8.11 Aby pozemní monitor bránil uţivatele proti různým modelům ohroţení, popsaným výše, je nutné předpokládat, ţe přijímače letadla mají některé specifické charakteristiky. Kdyby se nepředpokládalo takové omezení, byla by sloţitost pozemního monitoru zbytečně vysoká. Budoucí vývoj technologie můţe vést ke zlepšení schopnosti detekce přijímače letadla a můţe zmírnit současná omezení. 8.11.1 Pro zdvojené delta korelátory letadlové přijímače sledují nejsilnější korelační špičku během celé sekvence kódu pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti pouţitý při řešení navigace. 8.11.2 Pro zdvojené delta korelátory se předkorelační filtr posouvá minimálně o 30 dB za oktávu v pásmu přenosu. Poţaduje se, aby byl pro přijímače GBAS výsledný útlum v potlačeném pásmu větší nebo rovný 50 dB (v porovnání se špičkovým ziskem v propustném pásmu). 8.11.3 Pro popis výkonnosti sledování, specifického pro kaţdý typ druţice, jsou pouţity následující parametry: a) okamţitý odstup korelátoru je definovaný jako odstup mezi jednotlivými sadami předchozích a následných vzorků korelační funkce;

DD - 44

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D b) průměrný odstup korelátoru je definovaný jako jednosekundový průměr okamţitého odstupu korelátoru. Průměr působí během kaţdého jednosekundového časového rámce; c) diskriminátor () je zaloţen na průměru předčasných mínus pozdních vzorků s odstupem ve specifickém rozsahu nebo je diskriminátor typu 2d12d1 s d1 a 2d1 ve specifickém rozsahu. Je pouţitý buď spojitý, nebo nespojitý diskriminátor; a d) diferenciální skupinové zpoţdění se aplikuje na celý systém instalace letadla, nejdříve v korelátoru, včetně antény. Diferenciální skupinové zpoţdění je definováno jako:

d fc   d f  d d kde: fc f  

je předkorelační filtr pásma středního kmitočtu; je jakýkoliv kmitočet uvnitř šířky pásma 3dB předkorelačního filtru; a je kombinovaná fáze odpovídající filtru předkorelačního pásma a antény je rovno 2f.

9.1.1 Zhoršení GBAS má obvykle místní vlivy a hlavně působí na operace přiblíţení. Zhoršení systému GBAS by mělo být šířeno jako informace vztahující se k přiblíţení. 9.1.2 Degradace základního uskupení druţic nebo SBAS obvykle nemá jen místní vlivy, ale má další následky pro širokou oblast a má přímý vliv na traťový provoz. Systém degradace těchto elementů můţe být šířen jako informace vztahující se k oblasti. Příkladem je porucha druţice. 9.1.3 Degradace GRAS můţe mít lokální účinky a/nebo účinky v široké oblasti. Proto pokud má degradace jen lokální účinky, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.1. Má-li degradace účinky v širší oblasti, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.2. 9.1.4 Informace můţe být šířena, aby indikovala nezpůsobilost GNSS pro podporu definovaných operací. Například GPS/SBAS nemůţe podporovat operace přesného přiblíţení při určitých přiblíţeních. Tato informace můţe být generována automaticky nebo manuálně, vycházejíc z modelů výkonnosti systému.

8.11.4 Pro přijímače letadla, které pouţívají korelátory předstihu-zpoţdění (early-late correlator) a sledování druţic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-11, s výjimkou níţe uvedeného.

9.2

8.11.4.1 Pro palubní vybavení GBAS, které pouţívá korelátory předstihu-zpoţdění (early-late correlator) a sledování druţic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-11 s tou výjimkou, ţe minimální šířka pásma pro region 1 bude navýšena na 4 MHz a průměrný korelační odstup sníţen na průměr 0,21 znaků nebo okamţitá hodnota na 0,235 znaků.

9.3

8.11.5 Pro přijímače letadla, které pouţívají korelátory předstihu-zpoţdění a sledování druţic GLONASS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-12. 8.11.6 Pro přijímače letadla pouţívající dvojité delta korelátory a sledování druţic GPS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v tabulkách D-13A a D-13B. 8.11.7 Pro přijímače letadla pouţívající korelátory předstihu-zpoţdění nebo dvojité delta korelátory a sledování druţic SBAS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-14. 9.

Monitorování stavu a NOTAM

9.1

Stav systému

Informace o typu degradace

Měly by být šířeny následující informace: a) nedostupnost sluţby; b) zhoršení sluţby, je-li to vhodné; c) čas a předpokládané trvání degradace. Načasování ohlášení

Pro plánované události by měl být vydán NOTAM nejméně 72 hodin před událostí. Pro neplánované události by měl být podán NOTAM během 15 minut. Oznámení by mělo být podáno pro události trvající 15 nebo více minut. 10.

Interference

10.1

Možnosti interference

Druţicové radiové navigační systémy GPS nebo GLONASS jsou charakteristické relativně nízkým výkonem přijímaného signálu, coţ znamená, ţe interferenční signál můţe způsobit ztrátu sluţby. Za účelem udrţení sluţby bude nezbytné zajistit, ţe maximální úrovně interference, specifikované v SARP, nebudou překročeny. 10.2 Specifikace prahu vstupních svorkách antény

interference

na

Indikace úrovní interference jsou vztaţeny k vstupním svorkám antény. V této souvislosti znamená termín vstupní svorky antény rozhraní mezi anténou a přijímačem GNSS, kde výkon signálu druţice odpovídá nominálnímu minimálnímu výkonu přijímaného signálu –164,5 dBW pro GPS a –165,5 dBW pro GLONASS. Přijímače GNSS, které jsou pouţity pro letovou fázi přiblíţení, musí mít vyšší práh interference neţ přijímače pouţité pouze pro navigaci

DD - 45

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

při letu po trati, z důvodu redukované vzdálenosti od potenciálních zdrojů interference.

umísťování antény GNSS by měla být brána v úvahu moţnost palubní interference (hlavně SATCOM).

Zdroje vnitropásmové interference

10.5.2 Přijímače GNSS, které jsou pouţity na palubě letadla se SATCOM zařízením, musí mít vyšší práh interference v rozsahu frekvencí mezi 1 610 MHz a 1 625,5 MHz neţ palubní přijímače bez zařízení SATCOM. Proto se ve specifikacích pro práh interference rozlišuje mezi těmito dvěma případy. Poznámka: Limit pro vyzařující SATCOM letadlové pozemské stanice je uveden v ust. 4.2.3.5 Hlavy 4 Části I Předpisu L 10/III.

10.3

Moţným zdrojem škodlivé vnitropásmové interference je provoz pevné sluţby v určitých státech. V určitých státech je mikrovlnným spojům bod-bod pevné sluţby primárně přiděleno frekvenční pásmo pouţívané pro GPS nebo GLONASS. Zdroje mimopásmové interference

10.4

Moţné zdroje mimopásmové interference zahrnují harmonické a rušivé emise leteckých VKV a UKV vysílačů. Mimopásmový šum, diskrétní rušivé produkty a intermodulační produkty z rádiového a TV vysílání mohou také způsobit problémy s interferencí.

10.5.3 Hlavní techniky sníţení palubní interference zahrnují stínění, filtrování, konstrukci přijímače, a zvláště pro velká letadla, fyzické oddělení antén, vysílačů a kabeláţe. Metody sníţení interference u přijímačů zahrnují pouţití adaptivních filtrů a techniky potlačení interference, které zmírňují přímou vnitropásmovou interferenci. Techniky tlumení zahrnují adaptivní řízení nuly antén, které sniţuje zisk antény ve směru zdroje bez sníţení výkonu signálu z druţic.

Zdroje generované letadlem

10.5

10.5.1 Moţnost škodlivé interference pro GPS a GLONASS na letadle závisí na individuálním letadle, jeho velikosti a instalovaném vysílacím zařízení. Při

Tabulka D-11. Omezení sledování GPS pro korelátory zpoždění-předstihu

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

Průměrný korelační odstup (znaky)

Okamžitý korelační odstup (znaky)

Diferenciální skupinové zpoždění

1

2 < BW ≤ 7 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 600 ns

2

7 < BW ≤ 16 MHz

0,045 – 0,21

0,04 – 0,235

≤ 150 ns

3

16 < BW ≤ 20 MHz

0,045 – 0,12

0,04 – 0,15

≤ 150 ns

4

20 < BW ≤ 24 MHz

0,08 – 0,12

0,07 – 0,13

≤ 150 ns

Tabulka D-12. Omezení sledování GLONASS pro korelátory předstihu-zpoždění

Oblast


Rozsah průměrného korelačního odstupu (znaky)

Rozsah okamžitého korelačního odstupu (znaky)


1

7 < BW ≤ 9 MHz

0,05 – 1,0

0,045 – 1,1

≤ 100 ns

2

9 < BW ≤ 15 MHz

0,05 – 0,2

0,045 – 0,22

≤ 100 ns

3

15 < BW ≤ 18 MHz

0,05 – 0,1

0,045 – 0,11

≤ 100 ns

Tabulka D-13A. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GRAS a SBAS s dvojitými delta korelátory Průměrný Okamžitý korelační odstup korelační odstup (X) (znaky) (znaky)

Oblast


1

(–50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz

0,1 – 0,2

0,09 – 0,22

2 < BW ≤ 7 MHz

0,2 – 0,6

0,18 – 0,65

(–50 x X) + 12 < BW ≤ (40 x X) + 11,2 MHz

0,045 – 0,07

0,04 – 0,077

(–50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz

0,07 – 0,1

0,062 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ 16 MHz

0,07 – 0,24

0,06 – 0,26

2

3

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 46

Diferenciální skupinové zpoždění ≤ 600 ns

≤ 150 ns

≤ 150 ns

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-13B. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GBAS s dvojitými delta korelátory Průměrný Okamžitý korelační odstup korelační odstup (X) (znaky) (znaky)

Oblast


1

(-50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz

0,1 – 0,16

0,09 – 0,18

4 < BW ≤ 7 MHz

0,16 – 0,6

0,14 – 0,65

(-50 x X) + 12 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz

0,07 – 0,085

0,063 – 0,094

(-50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz

0,085 – 0,1

0,077 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ 16 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz

0,085 – 0,1

0,077 – 0,11

2

3

Diferenciální skupinové zpoždění ≤ 600 ns

≤ 150 ns

≤ 150 ns

Tabulka D-14. Omezení funkce sledování určování vzdálenosti SBAS

Oblast


Průměrný korelační odstup (znaky)

Okamžitý korelační odstup (znaky)


1

2 < BW ≤ 7 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 600 ns

2

7 < BW ≤ 20 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 150 ns

10.6

Integrita při interferenci

Účelem poţadavku, aby přijímače SBAS a GBAS nevysílaly zavádějící informace při interferenci, je zabránit vysílání zavádějících informací při neúmyslných interferencích, které mohou nastat. Účelem není konkrétně řešit úmyslné interference. Vzhledem k tomu, ţe je nemoţné tento poţadavek kompletně ověřit pomocí testování, je moţné najít přijatelné řešení v dokumentu uvádějícím standardy minimálního provozního výkonu příslušného vysílače (Minimum Operational Performance Standards), vydaném RTCA a EUROCAE. 11.

Záznam parametrů GNSS

11.1 Aby bylo moţné provést vyšetřování po incidentu/nehodě (ust. 2.1.4.2 a 2.1.4.3 Hlavy 2), je nezbytné zaznamenávat pouţité informace GNSS jak pro systém pozemního rozšíření, tak pro příslušný systém základního uskupení druţic. Parametry určené k záznamu závisí na typu činnosti, systému rozšíření a pouţitých základních prvcích. V typických místech obsluhované oblasti by měly být zaznamenány všechny parametry dostupné uţivateli v rámci obsluhované oblasti. 11.2 Cílem není poskytovat nezávislé ujištění, ţe GNSS správně funguje, ani poskytovat další úroveň monitorování systému zaměřeného na anomální výkon nebo poskytovat vstupní data pro zpracování NOTAM. Záznamový systém můţe záviset na sluţbách GNSS a můţe být delegován jiným státům

nebo subjektům. Aby byla moţná budoucí rekonstrukce údajů o poloze, rychlosti a čase, které poskytla specifická konfigurace GNSS, doporučuje se zaznamenávat data průběţně, obecně rychlostí 1 Hz. 11.3 V případě základních systémů GNSS by se měly zaznamenávat následující poloţky, a to pro všechny druţice v dohledu: a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No); b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované druţice a měření fáze nosné; c) vysílané navigační zprávy druţice pro všechny druţice v dohledu; a d) relevantní informace o stavu přijímače provádějícího záznam. 11.4 V případě SBAS by se měly vedle poloţek základního systému GNSS uvedených výše zaznamenávat následující poloţky, a to pro všechny geostacionární druţice v dohledu: a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No) geostacionární druţice; b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované geostacionární druţice a měření fáze nosné; c) vysílané datové zprávy SBAS ; a d) relevantní informace o stavu přijímače provádějícího záznam. 11.5 V případě GBAS by se měly vedle poloţek základního systému GNSS a SBAS (kde je to vhodné) sledovat následující poloţky: a) úroveň výkonu VDB;

DD - 47

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

b) informace o stavu VDB; a c) vysílané datové zprávy GBAS.

12.

Hodnocení výkonu GNSS

Údaje popsané v kapitole 11 mohou podporovat periodické potvrzení výkonu v oblasti, v níţ se poskytuje sluţba. 13.

rovněţ GNSS

GNSS a databáze

v pseudovzdálenosti pouţit model rozloţení. Modely HPL/LPL a VPL (viz ust. 7.5.3 výše) jsou vytvořeny na základě modelů jednotlivých součástí chyb (v oblasti pseudovzdálenosti), které jsou nezávislé a mají normální rozdělení s nulovou střední hodnotou. Musí být definován vzájemný vztah mezi tímto modelem a rozdělením chyb. 14.2 Jedna metoda k zajištění, aby rizikové poţadavky úrovně bezpečnosti byly splněny, je 2 definování směrodatné odchylky modelu ( ) tak, aby rozdělení celkové chyby odpovídalo podmínkám:

Poznámka: Opatření vztahující se k leteckým datům obsahuje Hlava 2 Předpisu L 11 a Hlava 3 Předpisu L 15.



13.1 Databáze by měla být nejnovější s ohledem na efektivnost oběţníku AIRAC. To obecně znamená, ţe aktuální databáze je nahrána do systému přibliţně kaţdých 28 dní. Je potřeba zabránit provozu se zastaralými daty navigační databáze.

a

13.2 Přesto se v určitých situacích pro bezpečný provoz pouţívá databáze s vypršenou lhůtou platnosti, který můţe být prováděn implementací procesu a/nebo pouţitím postupů k zajištění správnosti poţadovaných dat. Tyto procesy a/nebo postupy vyţadují předchozí schválení státem. 13.2.1 Tyto postupy by měly být zaloţeny na jedné z následujících metod: a) poţadovat, aby posádka před zahájením provozu ověřila kritické informace databáze ve srovnání s nejnověji publikovanými informacemi (Tato metoda zvyšuje pracovní zatíţení a nebude pouţitelná pro všechny aplikace); nebo b) zřeknout se poţadavku pro nejnovější databázi a časté kontroly databázových informací posádkou. Toto zřeknutí se můţe být aplikováno pouze ve velmi specifických případech, kdy jsou letadla provozována ve striktně omezeném geografickém prostoru a kde je prostor řízený jednou regulační kanceláří nebo několika kancelářemi, které koordinují tyto procesy; nebo c) jiná schválená metoda, která zajišťuje ekvivalentní úroveň bezpečnosti.

14.

Modelování zbytkových chyb

14.1 Aplikace poţadavků integrity SBAS a GBAS poţaduje, aby byl k popisu charakteristik chyb

y

 f x dx  Q  

y 0 

pro kaţdé

y 0 

y

y

y

 f xdx  Q  



kde: f(x) =

Qx  

funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby pseudovzdálenosti letadla; a

1 2



e



t2 2

dt

x

14.3 Tato metoda můţe být aplikována přímo, jestliţe chybové sloţky mají nulové střední hodnoty, symetrické a nemodální funkce hustoty pravděpodobnosti. Toto je případ, kdy přijímač přispívá k opravě chyby pseudovzdálenosti, od doby, kdy letadlo není vystaveno nízkofrekvenčním zbytkovým chybám způsobeným vícecestným šířením. 14.4 Tato metoda můţe být rozšířena na zbytkové chyby, které nemají nulovou střední hodnotu, kompenzací odchylky modelu pro moţný vliv střední hodnoty v místě území. 14.5 Při ověření modelů chyb pseudovzdálenosti se musí uvaţovat několik faktorů: a) přirozené vlastnosti sloţek chyby; b) velikost vzorku poţadovaná pro důvěryhodnost datového souboru a určení kaţdého rozdělení; c) korelační doba chyb; a d) citlivost kaţdého rozdělení na geografickou polohu a čas.


13.11.2014 Změna č. 89

pro kaţdé

DD - 48

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-1 Vyhrazeno

1)

Obě události jsou povaţovány za současné. Toto není striktně případ z důvodu rozdílu výkonu mezi jednotlivými přijímači. Existuje malý rozdíl vlivem zpracování přijímače mezi okamţikem ovlivnění měření pseudovzdálenosti a zobrazením chybových dat. Z praktických důvodů toto není v obrázku zobrazeno. Obrázek D-2 SBAS – Doba do výstrahy (TTA)

DD - 49

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-3 Čas GLONASS

Půdorys

° ° Dráha koneč ného přiblížení

větší z hodnot 7° nebo 1,75θ

Profil

sestupový úhel

GPIP

– Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou

LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání Obrázek D-4 Minimální pokrytí GBAS

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 50

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-4A Uspořádání sítě GRAS VKV s jedním kmitočtem s využitím vícenásobných časových slotů

Bitová data kódovače / dek ódovače

Vstupní / výstupní data

Obrázek D-5 Bitový kódovač / dekódovač

DD - 51

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

DCP

– Výchozí bod přeletu

FAS

– Úsek konečného přiblíţení

FPAP

– Bod podrovnání letové tratě

FTP

– Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-7)

GARP

– Vztaţný bod azimutu GBAS

GPA

– Úhel sestupové dráhy

GPIP


LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání

TCH

– Výška přeletu prahu dráhy Obrázek D-6 Definice dráhy FAS


13.11.2014 Změna č. 89

DD - 52

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Půdorys

Šířka kurz u RWY

Dr

a áh

šířka kurzu

Plná výchylka

FAS


FPAP


FTP

– Fiktivní bod prahu dráhy

GARP

– Vztaţný bod azimutu GBAS

Obrázek D-7 Definice dráhy FAS pro přiblížení neshodující se s osou RWY


DD - 53

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Letadlo

Půdorys

Dráha

Letadlo Dráha

Profil

DCP

– Výchozí bod přeletu

FAS


FPAP


FTP Letadlo GARP

– Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-7) – Vztaţný bod azimutu GBAS

GPA

– Úhel sestupové dráhy

GPIP


LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání

TCH

– Výška přeletu prahu dráhy Obrázek D-8 Definice parametrů D a H při výpočtu meze výstrahy


13.11.2014 Změna č. 89

DD - 54

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-9 Primární korelační špička a měřené hodnoty korelátoru


DD - 55

13.11.2014 Změna č. 89


DODATEK E


DODATEK E - PODKLADY K PŘEDLETOVÝM KONTROLÁM PALUBNÍHO ZAŘÍZENÍ VOR (VOT)

1. Specifikace kontrolního zařízení (imitátoru) pro kontrolu palubního zařízení VOR (VOT) 1.1

Úvod

V dalších ustanoveních jsou uvedeny předpokládané charakteristiky zařízení VOT (imitátor), určeného pro předletovou kontrolu a seřízení palubního zařízení VOR. 1.2

Všeobecně

1.2.1 VOT je konstruován pro zajištění signálů, které umožní postačující činnost typických palubních instalací VOR v prostorech letiště, kde obvykle jsou, nebo by měly být prováděny předletové kontroly. 1.2.2 VOT je konstruován a seřízen tak, aby indikátor zaměření VOR v letadle, při správném nastavení přijímače, indikoval kurs 0° "OD". V rozsahu daného krytí je tato indikace konstantní, nezávislá na úhlové poloze letadla vzhledem k zařízení VOT. 1.2.3 Z hlediska způsobu použití VOT není všeobecně zapotřebí zdvojení instalace tohoto zařízení na nějakém jiném místě. 1.2.4 VOT vysílá nosný kmitočet se dvěma nezávislými modulacemi 30 Hz. Charakteristiky těchto modulací mají odpovídat referenčnímu a proměnnému signálu majáku VOR. Jejich fáze jsou nezávislé na azimutu a navzájem v každém okamžiku shodné. 1.3

Kmitočty

VOT je schopen provozu v pásmu 108 až 117,95 MHz na příslušných kmitočtových kanálech VORu zvolených tak, aby nedocházelo k interferenci se žádnou z VKV navigačních nebo komunikačních služeb. Nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,95 MHz. -5 Stabilita nosného kmitočtu musí být 5 .10 s výjimkou určenou v ust. 3.3.2.2 a 3.3.2.3 hlavy 3. 1.4

Polarizace a přesnost

1.4.1 horizontálně.

Vysílání

VOT

je

polarizováno

1.4.2 Přesnost informace o "zaměření" přenášené vysíláním VOTu musí být ± 1°. Poznámka: Protože jsou obě modulace nosného kmitočtu v každém okamžiku ve fázi, nebude nepatrná vertikálně polarizovaná složka vysílání mít vliv na přesnost zařízení.

1.5

Krytí

1.5.1 Požadavky na krytí a tím na vyzářený výkon budou ve značném rozsahu záviset na místních podmínkách. Pro některé instalace bude postačovat zlomek wattu, zatímco v jiných případech, zejména má-li jedno zařízení sloužit pro dvě nebo více blízkých letišť, může být potřeba vyzařovací výkon několika wattů. 1.5.2 V místech, kde je třeba ochránit zařízení VOR, VOT a ILS pracující na stejném kmitočtu od rušení způsobovaného zařízením VOT, musí být jeho vysílání omezeno tak, jak je to třeba k zajištění postačující činnosti a zabezpečení, že nebude vznikat rušení ostatních zařízení, pracujících na stejném kmitočtu. 1.6

Modulace

1.6.1 V kterémkoli místě příjmu je nosný kmitočet amplitudově modulován dvěma signály: a) pomocným nosným kmitočtem 9960 Hz o konstantní amplitudě, kmitočtově modulovaným 30 Hz při činiteli kmitočtového zdvihu 16 ± 1 (tj. 15 až 17), b) kmitočtem 30 Hz. 1.6.2 Hloubka modulace signálů 9960 Hz a 30 Hz je pro každou složku v mezích 28 %. 1.6.3 Signál, kterým je kmitočtově modulován pomocný nosný kmitočet 9960 Hz a signál, kterým je amplitudově modulován nosný kmitočet, má kmitočet 30 Hz ± 1%. 1.6.4 Kmitočet pomocného 9960 Hz je udržován v mezích ± 1%.

kmitočtu

1.6.5 Na výstupu vysílače nesmí být hloubka amplitudové modulace pomocného nosného kmitočtu 9960 Hz vyšší než 5%. 1.7

Identifikace

1.7.1 VOT vysílá identifikační signál 1020 Hz. Identifikační znak pro VOT se volí tak, aby umožňoval zřetelné rozlišení jeho kontrolní funkce a je-li třeba také umístění. Poznámka: V jednom státě, kde je krytí VOT omezeno na jediné letiště, je identifikační znak vytvořen nepřetržitou řadou teček. 1.7.2 Hloubka modulace identifikačního signálu na nosném kmitočtu má být přibližně 10%.

25.11.2004 DE - 1


1.8

DODATEK E

Monitorování

1.8.1 V zásadě není zapotřebí nepřetržitého automatického monitorování činnosti VOT, protože relativní fáze amplitudově a kmitočtově modulovaných 30 Hz složek jsou zajištěny mechanicky, ale je žádoucí zajistit periodické prohlídky a dálkovou kontrolu stavu zařízení. 1.8.2 Zajištění monitorování může znamenat až dvojnásobné zvýšení nákladů na instalaci VOT. Většinou se bude využívat pouze dálková kontrola chodu zařízení z kontrolního stanoviště (tech. sál). Přesto v případech, kdy z provozních důvodů bude monitorování VOT využíváno, má monitor vyslat výstrahu kontrolnímu stanovišti a způsobit přerušení vysílání v případech, kdy vznikne některá z uvedených odchylek od normálního stavu: a) změna informace o "zaměření" stanoviště kontrolovaného zařízení, vysílané VOT, je vyšší než 1°, b) úroveň 9960 Hz a 30 Hz signálů v monitoru poklesne o 50%. Při závadě v obvodech monitoru musí být automaticky vysílání přerušeno. 2. Výběr kontrolních bodů VOR 2.1

a

použití

letištních

Všeobecně

2.1.1 V případech, kdy VOR je vzhledem k letišti vhodně umístěn, mohou být předletové kontroly palubních přijímačů VOR usnadněny vhodně umístěnými a označenými kontrolními body na příhodných částech letiště. 2.1.2 Vzhledem k velké rozmanitosti místních podmínek není prakticky možné stanovit určité standardní požadavky nebo postupy pro výběr kontrolních bodů VOR na letištích. Přesto se ale odpovědné orgány, které chtějí tuto službu zajistit, budou moci řídit při výběru bodů následujícími pokyny. 2.2 bodů

Požadavky na umístění kontrolních

2.2.1 Intenzita signálu v blízkém okolí majáku VOR má být dostatečná k zajištění vyhovující činnosti obvyklých palubních přijímačů VOR. Zejména musí být zajištěna správná funkce výstražného praporku. 2.2.2 podmínek

25.11.2004

V mají

v dostatečné vzdálenosti od budov a ostatních objektů (pevných nebo pohyblivých), které by mohly pravděpodobně způsobovat nežádoucí odrazy a tím snižovat přesnost nebo stabilitu signálu VOR. 2.2.3 Zaměření majáku VOR, odečítané v kterémkoli zvoleném bodě, má v ideálním případě být v rozmezí ±1,5° od skutečného zaměření, stanoveného přímým pozorováním nebo vyhodnocením z mapy. Poznámka: Tolerance ±1,5° nemá přímý provozní význam, jelikož odečítané zaměření bývá zaměřením publikovaným. Větší rozdíl mezi skutečným a odečítaným zaměřením může znamenat nižší stabilitu. 2.2.4 Údaj majáku VOR ve zvoleném bodě může být provozně využíván pouze tehdy, jestliže bude zůstávat v rozmezí ±2° od publikovaného zaměření. Stabilita tohoto údaje má být pravidelně kontrolována kalibrovaným přijímačem pro ověření, zda bez ohledu na orientaci přijímací antény VOR, zůstává v rozmezí ± 2°. Poznámka: Tolerance ±2° se vztahuje ke stálosti údajů ve zvoleném bodě a zahrnuje malé tolerance přesnosti kalibrovaného přijímače VOR, používaného pro ověřování údajů majáku VOR v kontrolním bodě. Hodnota 2° se nevztahuje k žádné velikosti tolerance, podle níž by se posuzovala provozní způsobilost nebo nezpůsobilost palubních přijímačů. Tyto tolerance mají být určeny odpovědnými orgány a provozovateli podle charakteru prováděného provozu. 2.2.5 Kontrolní body, které mohou vyhovovat uvedeným požadavkům, mají být stanoveny ve spolupráci se zainteresovanými provozovateli. Obvykle je žádoucí vyznačení kontrolních bodů na vyčkávacích stanovištích, na koncích RWY, odbavovacích plochách a v prostorech, kde je prováděno ošetření letadel. 2.3

Označení kontrolních bodů VOR

Každý kontrolní bod musí být zřetelně označen. Označení musí zahrnout zaměření VOR, které pilot bude odečítat na přístrojích za předpokladu, že palubní přijímač VOR správně pracuje. 2.4

Využívání kontrolních bodů VOR

Přesnost, se kterou musí pilot postavit letadlo vzhledem ke kontrolnímu bodu, bude záviset na vzdálenosti od majáku VOR. V případech, kdy maják VOR je vzhledem ke kontrolnímu bodu v poměrně těsné blízkosti, musí být věnována zvláštní pozornost tomu, aby přijímací anténa palubního přijímače byla umístěna přímo nad kontrolním bodem.

rozmezí vhodných provozních být kontrolní body umístěny

DE - 2

DODATEK F


DODATEK F - PODKLADOVÝ MATERIÁL, TÝKAJÍCÍ SE SPOLEHLIVOSTI A PROVOZUSCHOPNOSTI RADIOKOMUNIKAČNÍCH A RADIONAVIGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ

1.

Úvod a základní poznámky

Tento Dodatek směřuje k poskytnutí základních údajů, které by mohly zajistit takový stupeň spolehlivosti a provozuschopnosti, který odpovídá provozním potřebám. Jednotlivé články tohoto Dodatku mají sloužit jako podkladový materiál a není třeba je chápat jako součást ustanovení a doporučení tohoto předpisu. Dodatek se též zabývá klasifikací a oznamováním provozního stavu radiokomunikačních a radionavigačních prostředků. 1.1

Definice

Dostupnost zařízení (Facility availability) Poměr mezi skutečnou provozní dobou a stanovenou provozní dobou. Porucha zařízení (Facility failure) Všechny nepředvídané okolnosti, jejichž následkem zařízení nepracuje v předepsaných tolerancích během provozně významné doby. Spolehlivost zařízení (Facility reliability) Pravděpodobnost, že pozemní zařízení pracuje v předepsaných tolerancích. Poznámka: Tato definice se vztahuje k pravděpodobnosti, že zařízení bude během stanovené doby pracovat. Střední doba mezi poruchami (Mean time between failures, MTBF) Podíl skutečné provozní doby zařízení a celkového počtu poruch tohoto zařízení během skutečné provozní doby. Poznámka: Toto časové období má zahrnovat alespoň pět nebo více poruch zařízení, aby byl takto obdržený údaj hodnověrný.

Spolehlivost signálu (Signal reliability) Pravděpodobnost, že letadlo má signál s předepsanými charakteristikami k dispozici. Poznámka: Tato definice se vztahuje k pravděpodobnosti, že signál bude během stanovené doby. 1.2

Spolehlivost zařízení

1.2.1 Spolehlivost zařízení je dosažena kombinací více faktorů. Tyto faktory jsou proměnné a mohou být stanoveny individuálně pro optimální přiblížení potřebám a podmínkám daného prostředí. Např. je možné v určité míře kompenzovat předvídané snížení spolehlivosti zvýšením počtu pracovníků údržby anebo zálohováním zařízení. Rovněž nižší odborná úroveň údržbářského personálu může být kompenzována použitím zařízení s extrémně vysokou spolehlivostí. 1.2.2 Spolehlivost následující vzorec: R = 100 e

zařízení

vyjadřuje

-t/m

kde R

= spolehlivost (pravděpodobnost, že zařízení bude v provozuschopném stavu v předepsaných tolerancích během doby T), rovněž nazývaná pravděpodobnost přežití Ps

e

= základ přirozených logaritmů

t

= sledované období

m

= MTBF

25.11.2004 DF - 1


DODATEK F

Graf Ps = 100 e

Je zřejmé, že spolehlivost lze zvětšit střední dobou mezi poruchami. Pro získání vysokého stupně spolehlivosti s provozně významnou hodnotou t je nutné docílit velké MTBF. MTBF je tedy vhodnějším způsobem vyjádření spolehlivosti. 1.2.3 Z experimentálních výsledků vyplývá, že výše uvedený vzorec je platný pro většinu elektronických zařízení, u kterých jsou poruchy ve shodě s Poissonovým distribučním zákonem. Vzorec

25.11.2004

-t/m

nebude pochopitelně použitelný na začátku životnosti zařízení, kdy se vyskytuje relativně vysoký počet předčasných poruch součástkové základny, neplatí rovněž v období, kdy životnost zařízení se chýlí ke konci. 1.2.4 U většiny typů zařízení, užívajících klasické vybavení (elektronkové typy), obdržíme běžně hodnotu MTBF = 1000 hod. nebo více. Pro objasnění - MTBF = 1000 hodin odpovídá

DF - 2

DODATEK F


spolehlivosti asi 97,5% pro 24 hodin (jinak řečeno, pravděpodobnost výskytu poruchy zařízení během 24 hodin je asi 2,5%). 1.2.5 Obr. F-1 ukazuje pravděpodobnost přežití zařízení (Ps) po uplynutí období (t) pro různé hodnoty MTBF. Poznámka: Pravděpodobnost přežití v časovém úseku stejně velikém jako MTBF je pouze 0,37 (37%), nelze tedy mít za to, že MTBF odpovídá období, oproštěnému od poruch. 1.2.6 Lze předpokládat, že stanovením MTBF se docílí žádaný stupeň spolehlivosti. Faktory, mající vliv na MTBF a tedy na spolehlivost zařízení, jsou: a) vnitřní spolehlivost vlastního zařízení, b) stupeň a typ zálohování (redundance), c) spolehlivost pomocných částí vybavení, jako napájecího vedení, telefonních nebo ovládacích linek, d) stupeň a kvalita údržby, e) vlivy prostředí, jako teplota a vlhkost.

2.1.2

Dostupnost

Dostupnost je rovněž důležitá tím, že poskytuje údaje o stupni dostupnost zařízení (nebo skupiny zařízení) pro uživatele. Dostupnost je přímo spojena s účinností, se kterou se uvádí zařízení do normálního provozu. 2.1.3 Základní četnost a způsob měření těchto četností je naznačen na obrázku F-2. Tento obrázek nepředstavuje typickou situaci, jak se běžně vytváří během stanovené provozní doby vlivem většího počtu neaktivních období. Je nutné si rovněž uvědomit, že obdržení nejsměrodatnějších hodnot spolehlivosti a dostupnosti je třeba provést měření během co možná nejdelší stanovené provozní doby. 2.1.4 Použitím četnosti, naznačených na Obr. F - 2, který zahrnuje jedno období pravidelné nebo plánované výluky a pět období poruch, možno vypočítat střední dobu mezi poruchami (MTBF) a dostupnost (A) následujícím způsobem. a1 + a2 + a3 + a4 + a5 + a6 + a7

=

5 540

hod.

s1

=

20

hod.

1.3.1 Dostupnost v % může být vyjádřena jako stonásobek podílu skutečné a stanovené provozní doby za delší období.

f1

=

2 1/2 hod.

f2

=

6 1/4 hod.

Platí, že

f3

=

3 3/4 hod.

f4

=

5

f5

=

2 1/2 hod.

1.3

A=

Dostupnost zařízení

skutečnáprovozní doba(100) s tan ovenáprovozní doba

Např. pracuje-li zařízení normálně během měsíce se 720 hodinami celkem 700 hodin, bude jeho měsíční dostupnost97,2%. 1.3.2 Hlavní faktory důležité pro dosažení vysokého stupně dostupnosti zařízení jsou: a) spolehlivost zařízení, b) rychlý zásah údržbářského personálu při poruchách, c) vhodný výcvik údržbářského personálu, d) koncepce zařízení, umožňující snadný přístup ke všem částem a pohodlnou údržbu, e) účinné respektování logiky systému, f) použití vhodného zkušebního zařízení, g) záložní vybavení anebo prostředky. 2. nosti v praxi

Hodnocení spolehlivosti a dostup-

2.1

Měření spolehlivosti a dostupnosti

Stanovená provozní doba

MTBF =

=

5 580

hod.

hod.

skutečnáprovozní doba počet poruch

7

=

=

∑a

1

i=1

5 5540 =1108hod. 5

A=

skutečnáprovozní doba × 100 s tan ovenáprovozní doba 7

2.1.1

∑ a ×100 i

=

Spolehlivost

i=1

7

∑ i=1

Hodnota, obdržená v praxi pro MTBF je zcela nutně empirickým výrazem, protože měření může být prováděno jen v konečném čase. Měření MTBF v konečném čase umožní určit změny spolehlivosti zařízení.

=

DF - 3

5

a i + s1 +

∑f

i

i =1

5540 × 100 = 99,3% 5580

25.11.2004


DODATEK F

Obr. F - 2 Vyhodnocení dostupnosti a spolehlivosti zařízení

Skutečná provozní doba

= a1 + a2 + a3 + ..............an a = období, kdy je zařízení v provozu Doba mimo provoz = s1 + ... + sn + f1 + f2.......+ fn s = období pravidelné nebo plánované výluky f = období poruchy Stanovená provozní doba = součet skutečné provozní doby a doby mimo provoz

25.11.2004

DF - 4

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

DODATEK G - INFORMACE A PODKLADY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÍ (SARPS) V MLS

1.

Definice

(viz rovněţ ust. 3.11.1 Hlavy 3) Dynamická úroveň postranního laloku (Dynamic side-lobe level) Úroveň, která převyšuje v trvání 3 % času vyzařovacího diagramu vysílající antény vzdáleného pole, vyjímaje hlavní paprsek a měřená při rychlosti snímání (kmitání) funkce s vyuţitím videofiltru šířky 26 kHz pro obálku. Úroveň 3 % je určena poměrem trvání postranního laloku, která převyšuje specifikovanou úroveň celkové doby snímání. Efektivní úroveň postranního laloku (Effective side-lobe centre) Taková úroveň postranního laloku snímacího paprsku, která při existenci určených odrazů vede ke konkrétní chybě úhlového navedení.

nemodulovaného snímacího svazku. Funkce mohou být vysílány v libovolném pořadí. Doporučené časové intervaly jsou určeny pro funkce azimut (kurz) přiblíţení, elevaci (sestup), podrovnání a azimut nezdařeného přiblíţení. Kaţdému vysílání snímacího svazku předchází preambule, která se pomocí sektorové antény vysílá do celého prostoru krytí. Preambule určuje následující funkci snímání a rovněţ synchronizuje obvody zpracování signálu a logiku palubního přijímače. 2.1.2 Kromě úhlové funkce snímání jsou zde základní a doplňková data, kaţdá s vlastní preambulí, která jsou rovněţ vysílána sektorovou anténou. Preambule umoţňuje určení a zpracování kaţdé funkce nezávisle. V důsledku toho mohou být funkce na pozemním zařízení doplněny nebo zrušeny bez vlivu na činnost přijímače. Kódy pouţité v preambuli a funkcích dat jsou modulovány diferenciálním fázovým posuvem (DPSK). 2.1.2.1

Charakteristiky signálu dat DPSK

MLS bod D (MLS point D) Bod nacházející se ve výšce 2,5 m (8 ft) nad osou vzletové a přistávací dráhy (RWY) a ve vzdálenosti 900 m (3 000 ft) od prahu ve směru kurzové antény.

Data DPSK se vysílají diferenciální fázovou modulací na nosném kmitočtu s relativním fázovým posuvem 0 a 180. Signál dat DPSK má tyto charakteristiky:

MLS bod E (MLS point E) Bod nacházející se ve výšce 2,5 m (8 ft) nad osou vzletové a přistávací dráhy RWY a ve vzdálenosti 600 m (2 000 ft) od konce vzletové a přistávací dráhy (RWY) ve směru jejího prahu.

rychlost přenosu dat – 15,625 kHz délka bitu – 64 s logická 0 – není fázový posun logická 1 – fázový posun

Standardní přijímač (Standard receiver) Typ palubního přijímače, pouţívaný pro provedení rozvahy chyb MLS. Základními charakteristikami jsou:

2.1.3 Příklady uspořádání funkcí a časování jsou uvedeny na Obr. G-1 a G-2. Detaily a definice prvků dat uvedených na Obr. G-1 jsou uvedeny v ust. 3.11.4.8 Hlavy 3.

1) zpracování signálu na základě měření středu paprsku; 2) zanedbatelná chyba určení středu; 3) šum ovládání (CMN) niţší nebo rovný hodnotám v ust. 3.11.6.1.1.2 Hlavy 3; 4) dvoupásmový nízkofrekvenční filtr obálky paprsku s šířkou pásma 26 kHz; 5) filtrace výstupních dat pomocí jednopásmového nízkofrekvenčního filtru s kmitočtem (úhlovým kmitočtem) 10 rad/s. 2. Charakteristiky signálu v prostoru úhlové funkce a funkce dat 2.1

Uspořádání formátu signálu

2.1.1 Formát signálu je zaloţen na dělení s časovým multiplexem (TDM), kdy kaţdá základní úhlová naváděcí funkce je vysílána postupně a všechny jsou vysílány na témţ kmitočtu. Úhlová informace je odvozena měřením časového rozdílu mezi následujícími přechody vysoce směrového,

2.1.4 Následnost úhlového nastavení a vysílání dat uvedené na Obr. G-3A, G-3B, G-3C ukazují dostatečnou úroveň ochrany od synchronního rušení. 2.1.4.1 Struktura těchto následností je určena pro zajištění dostatečné nahodilosti za účelem předcházení synchronnímu rušení, které můţe být vyvoláno otáčením vrtulí. 2.1.4.2 Následnost pásu, uvedená na Obr. G-3A, zahrnuje vysílání všech funkcí. Libovolná neţádaná funkce můţe být zrušena (vyloučena), pokud ostatní funkce jsou vysílány v určených časových úsecích. 2.1.4.3 Následnost pásu uvedená na Obr. G-3B zahrnuje funkci úhlu sestupu při vysoké rychlosti opakování. Libovolná neţádoucí funkce můţe být vyloučena s podmínkou, ţe ostatní funkce jsou vysílány v určených časových úsecích. 

Všechny obrázky jsou uvedeny na konci tohoto dodatku.

DG - 1

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

2.1.4.4 Na Obr. G-3C je uveden úplný časový multiplex vysílacího cyklu, který můţe sestávat z následností párů na Obr. G-3A nebo G-3B. Volné časové mezery mezi periodami mohou být vyuţity pro vysílání doplňkových datových slov, jak je uvedeno. Základní datová slova mohou být rovněţ vysílána v libovolném volném čase.

2.3.2 Poţadavky na prostor krytí Na Obr. G-5 a G-6 jsou uvedeny parametry krytí azimutu podle ust. 3.11.5.2.2 Hlavy 3.

2.1.4.5 Uvedený cyklus předpokládá dostatek času pro vyslání základních a doplňkových dat definovaných ve slovech A1-A4, B1-B39, B40-B45 a B55, za podmínky, ţe data se také vysílají v nevyuţité intervaly času nebo intervaly určené pro vysílání datových slov v rámci posloupností.

a) poţadavky na prostor krytí v celém prostoru RWY, b) poţadavky na přesnost v příslušném referenčním bodě, c) přechod od azimutu přiblíţení k azimutu nezdařeného přiblíţení, d) moţnosti poruch od pohybu dopravních prostředků, letadel nebo existujících letištních zařízení.

2.1.4.6 Efektivnost posloupnosti můţe být zvýšena korekcí synchronizace v rámci posloupnosti a intervalů mezi nimi při vysílání dodatkových datových slov. Takové posloupnosti musí zajistit stejnou úroveň ochrany před synchronními poruchami, jakou mají posloupnosti uvedené na Obr. G-3A, G-3B a G-3C. Pro demonstraci dostatečného náhodného rozdělení alternativních posloupností se mohou pouţít metody Fourierovy frekvenční analýzy. Základní

2.2 navedení

parametry

úhlového

2.2.1 Základní úhlové parametry definující úhel navedení MLS jsou specifikovány v ust. 3.11.4.5 Hlavy 3. Dva doplňkové parametry, které jsou uţitečné pro představu o činnosti systému, jsou časy středu snímání (Tm) a čas mezery. Tyto parametry mohou být odvozeny ze specifikace v Hlavě 3 a jsou uvedeny pro informaci. Čas středu snímání a čas mezery (viz Obr. G-2) Čas středu snímání *) Tm(s) Azimut přiblíţení na přistání 7 972 Azimut přiblíţení na přistání 5 972 s vysokou rychlostí obnovení Zpětný azimut 5 972 Úhel sestupu přiblíţení 2 518 Úhel podrovnání 2 368 Funkce

Čas mezery (s) 600 600

2.3.2.2 Vyosená anténa azimutu má být normálně nastavena tak, aby azimut byl buď paralelně s osou RWY, nebo protínal prodlouţenou osu v bodě provozně výhodném pro dané pouţití. Zaměření nulového azimutu ve vztahu k ose RWY se vysílá v doplňkových datech. 2.3.3 Azimut přiblíţení s vysokou rychlostí opakování Pokud sektor úměrného navedení při přiblíţení na přistání je  40 nebo méně, je moţné pro azimut přiblíţení pouţít vyšší rychlost opakování. Vyšší rychlost opakování je vhodná pro kompenzaci CMN při širším anténním diagramu (např. 3). Sníţení CMN zajišťuje dvě výhody: 1) poţadavek na hustotu výkonu signálu v prostoru azimutu přiblíţení můţe být zmenšen, 2) mohou být sníţeny poţadavky na dynamickou úroveň postranních laloků. 2.3.3.1 Celkově dané funkce sníţí CMN vyvolané velkou šířkou pásma, nekorelovanými zdroji, např. rozptýlenými odrazy, teplotními šumy přijímače, na koeficient

600 400 800

*) Měřeno vycházeje z referenčního času přijímače (viz Doplněk A, Tab. A-1) 2.2.2 Přesnost synchronizace (časování) funkcí Z důvodů nepřesnosti v určení referenčního času v Bakerově kódu a protoţe obvody vysílače vyhlazují fázi nebo amplitudu během fázových změn DPSK modulace, není moţné určit synchronizaci (časování) signálu s lepší přesností neţ 2 s ve vztahu k signálu v prostoru. Proto je nutné měřit přesnost synchronizace specifikovanou v ust. 3.11.4.3.4 Hlavy 3 na pozemním zařízení. Na pozemním zařízení mají být zřízeny vhodné měrné body. 2.3

2.3.2.1 Pokud je nutné anténu azimutu pro přiblíţení nebo nezdařené přiblíţení umístit mimo osu RWY, je nutno vzít v úvahu následující faktory:

Základní funkce kurzu

2.3.1 Podmínky snímání Na Obr. G-4 jsou uvedeny podmínky snímání azimutu přiblíţení a nezdařeného přiblíţení.

funkce 13 Hz. Přesto úplné sníţení výkonu na 1/ 3 nemůţe být realizováno pro všechny šířky anténního laloku, protoţe je nutno zabezpečit dostatečnou hustotu výkonu pro jeden přechod laloku. Poţadavky na výkon pro vysílání DPSK mohou být takové, ţe vyšší rychlostí snímání nedojde k úsporám na pozemním zařízení (viz Tab. G-1). 2.3.3.2 Přesto pouţitím vyšší rychlosti je moţno zlepšit ukazatele CMN. Např. při minimálních signálech uvedených v Tab. G-2, azimutální CMN můţe být zmenšen z 0,10 na 0,06 při šířce laloku 1 a 2. 2.3.4

Vykrytí

2.3.4.1 Kde jsou pouţity vykrývací impulsy, vysílají se přilehlé k impulsům signálu snímacího paprsku na hranicích sektoru proporcionálního navedení, jak je uvedeno v diagramu synchronizace na Obr. G-7. Hranice proporcionálního navedení se určuje ve vzdálenosti jedné šířky snímacího laloku uvnitř úhlů začátek/konec snímání, a tím přechodný 

19.11.2009 Změna č. 84

1/ 3 ve vztahu k základnímu kmitočtu

Tabulky jsou uvedeny na konci tohoto dodatku.

DG - 2

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G úsek mezi snímacím a vykrývacím lalokem vychází za hranice proporcionálního navedení. Na Obr. G-8 jsou uvedeny příklady sloţených forem vln, které mohou vzniknout při přechodu. 2.3.4.2 Pokud se vykrývací naváděcí paprsek skládá s lalokem úzké šířky (např. 1°), anténa, snímacího paprsku musí vyzařovat signál po dobu 15 s bez pohybu v polohách začátek/konec úhlu snímání. 2.3.4.3 V některých případech mohou z důvodu odrazů vzniknout problémy při zachování parametrů amplitudy vykrývajícího signálu, uvedených v ust. 3.11.6.2.5.2 Hlavy 3. 2.3.4.4 Při přiblíţení k azimutu s opačným směrem (např. přiblíţení po azimutu nezdařeného přiblíţení) je nutná opatrnost ve vztahu ke změně pravidel vykrytí – leť vpravo/leť vlevo. 2.3.5 Monitorování azimutu přiblíţení Účelem monitorování je zaručit potřebnou integritu pro vyhlášené postupy přiblíţení. Není záměrem monitorovat nezávisle všechny azimuty, ale nejméně jeden přibliţovací azimut, obvykle sesouhlasený s osou RWY, musí být monitorován a musí být učiněna příslušná opatření zajišťující zachování vlastností a integrity v ostatních azimutálních úhlech. 2.3.6 Určení spodní hranice prostoru krytí Kdyţ práh RWY není na spojnici s anténou azimutu přiblíţení, výška spodního limitu krytí přibliţovacího azimutu je určena modelováním a/nebo měřením přímo na místě. Oficiálně publikovaná spodní hranice azimutálního krytí je rovna výšce nad povrchem RWY, která vyhovuje poţadavkům na přesnost, jak jsou uvedeny v ust. 3.11.4.9.4 Hlavy 3, a určuje se měřením přímo na místě. 2.3.6.1 Jestliţe provoz vyţaduje krytí pod limity krytí podle ust. 2.3.6, anténa azimutu můţe být vyosena z osy RWY a posunuta ke prahu RWY, aby pokryla zónu bodu dotyku. Palubní instalace musí vyuţít azimutální vedení přesnou vzdálenost a souřadnice stanovišť pozemního zařízení k výpočtu středu čáry přiblíţení. 2.3.6.2 Přistávací minima dosaţitelná z vypočítaného středu čáry přiblíţení jsou mj. funkcí kombinované celistvosti a spolehlivosti azimutu přiblíţení MLS, odpovídače DME/P a palubního vybavení. 2.4

Navedení v úhlu sestupu

2.4.1

Podmínky snímání

Obr. G-9 ukazuje podmínky snímání pro sestup a podrovnání. 2.4.2 Poţadavky na krytí Obr. G-10A a G-10B ukazují poţadavky na krytí v sestupu uvedené v ust. 3.11.5.3.2 Hlavy 3.

2.4.3 Monitorování sestupu Účelem monitorování je zaručit integritu potřebnou pro vyhlášené postupy přiblíţení. Není záměrem nezávisle monitorovat všechny sestupové úhly, ale monitorovat nejméně jeden, obvykle minimální sestupový úhel, a je nutno odpovídajícím způsobem zajistit dodrţení vlastností a integrity v ostatních sestupových úhlech. 2.5

Přesnost

2.5.1

Obecně

2.5.1.1 Systémová přesnost je specifikována v Hlavě 3 prostřednictvím chyb trajektorie (PFE), šumu sledování po trajektorii (PFN) a šumu řízení (CMN). Tyto parametry jsou chápány jako charakteristika vzájemného vlivu úhlového signálu a letadla pomocí ukazatelů, které mohou být přímo vztaţeny k chybám základních údajů navádění letadla a konstrukce systému řízení letu. 2.5.1.2 PFE systému je rozdíl mezi úhlem měřeným palubním přijímačem a skutečnou polohou úhlu letadla. Základní signál je rušen chybami pozemního a palubního vybavení a chybami způsobenými šířením. Pro ocenění vhodnosti signálu v prostoru pro navedení letadla jsou tyto chyby posuzovány v příslušné oblasti kmitočtů. PFE obsahuje chybu střední kurzové čáry a PFN. 2.5.2

Metodika měření

2.5.2.1 PFE, PFN a CMN se určují uţitím filtrů definovaných v Obr. G-11. Charakteristiky filtru jsou zaloţeny na širokém rozsahu charakteristik současných letadel a předpokládá se jejich vhodnost i pro budoucí letadla. 2.5.2.2 Ačkoliv PFE předpokládá rozdíl mezi ţádaným a skutečným úhlem, který letadlo získá při vedení po základním signálu, v praxi se tato chyba určuje takto: Pilotu inspektoru se zadá, aby letěl po ţádaném azimutu MLS a zaznamenával rozdíl mezi výstupní indikací naváděcího signálu na palubě z filtru PFE a odpovídající změřenou skutečnou polohou letadla, určenou ke vhodnému referenčnímu bodu. Podobná technika s pouţitím příslušného filtru se pouţívá k určení CMN. 2.5.2.3 Hodnocené veličiny PFE se získají na výstupu filtru PFE (kontrolní bod A na Obr. G-11), CMN na výstupu filtru CMN (kontrolní bod B na Obr. G-11). Kmitočtové body filtru jsou uvedeny v Obr. G-11. 2.5.2.3.1 PFE a CMN pro azimut přiblíţení a nezdařeného přiblíţení jsou hodnoceny během některého 40 intervalu letového záznamu chyb, braného uvnitř prostoru krytí (tj. T = 40 v Obr. G-12). PFE a CMN pro sestupový úhel jsou hodnoceny v některém 10s intervalu letového záznamu chyb, braného uvnitř hranice krytí (tj. T = 10 v Obr. G-12).

DG - 3

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

d 

2.5.2.3.2 Poţadavek 95% pravděpodobnosti je dosaţen, kdyţ PFE nebo CMN nepřevýší v hodnoceném intervalu specifikovaný limit chyb o více neţ 5 % (viz Obr. G-12). 2.5.2.3.3 Alternativní postup letové kontroly můţe být pouţit, kdyţ nedává vztah k absolutní referenci. Při tomto postupu jsou na letovém záznamu měřeny pouze fluktuace na výstupu filtru PFE a porovnány s PFN standardem. Předpokládá se, ţe průměrná hodnota PFE nepřevyšuje střední odchylky kurzu během kontrolního letu. Proto se odchylky kurzu doplňují u PFN pro porovnání se specifikovanou chybou PFE. CMN je moţno ocenit podobným způsobem bez počítání střední odchylky kurzu. 2.5.2.4 Pozemní a palubní přístrojové chyby Přístrojové chyby vyvolané pozemním a palubním zařízením mohou být určeny měřením v prostředí, které nemá odraţené signály nebo jiné nepravidelnosti šíření, které mohou vyvolat zakřivení laloku. 2.5.2.4.1 Nejprve se určí přístrojové chyby standardního palubního přijímače na zkušebně vyuţitím standardního testovacího přístroje a chyba centrování se nastaví na nulu. Chyby palubního zařízení mohou být měřeny 40s záznamem dat při pouţití standardního testovacího přístroje na zkušebně. Data jsou potom rozdělena do čtyř 10s intervalů. Střední hodnota kaţdého intervalu se povaţuje za PFE, zatím co dvojitý střední kvadratický průměr odpovídajících variací za CMN. Poznámka: Výstup přijímače, je-li požadováno, může být hodnocen využitím standardních filtrů PFE a CMN. 2.5.2.4.2 Následně se tento standardní přijímač pouţije pro měření celkové přístrojové chyby na pracujícím pozemním zařízení v celém rozsahu na anténním polygonu nebo jiném prostředí bez odrazů. Protoţe chyba centrování byla eliminována, naměřená PFE je způsobená pozemním zařízením. CMN pozemního zařízení se počítá odečtením známé disperze CMN standardního přijímače z měřené disperze CMN. Předpokládá se, ţe střední chyba 10s intervalu měření je PFE a dvojitý kvadratický kořen diferenciálních disperzí je přístrojová CMN. 2.6

Hustota výkonu

2.6.1

Obecně

2.6.1.1 pro úhel:

Tři kritéria určují poţadavky výkonu

a) určení úhlu při jednom snímání vyţaduje poměr signál šum (SNR) 14 dB, pokud se měří na filtru hranic laloku (tj. video SNR); b) úhlové CMN musí být ve stanovených mezích; c) vysílání DPSK musí mít na hranicích prostoru krytí nejméně 72 % pravděpodobnosti zjištění.

2 SNR g g=



kmitočet vybrané funkce 2 (šířka pásma filtru (šumu))

kde BW = šířka laloku ve stupních, g = poměr vybraného kmitočtu funkce k šířce pásma šumu na výstupním filtru přijímače. U jednopólového filtru je šířka pásma šumu π/2-násobkem 3dB šířky pásma. Tento výraz ukazuje na závislost CMN na šířce laloku pozemní antény a výběru kmitočtu vybrané funkce. Rozpočet výkonu systému

2.6.2

2.6.2.1 Rozpočet výkonu systému je uveden v Tab. G-1. Hustota výkonu určená v ust. 3.11.4.10.1 Hlavy 3 je vztaţena k výkonu signálu určeného v Tab. G-1 na anténě letadla vztahem: výkon na všesměrové anténě (dBm) = 2 = hustota výkonu (dBW/m ) – 5,5 2.6.2.2 Měření úhlové funkce předpokládá šířku pásma filtru obálky laloku 26 kHz. Video SNR uvedený v ust. 2.6.1 je vztaţen k mezifrekvenčnímu kmitočtu (IF) SNR vztahem: SNR (videosignál)  SNR (IF)      sířka pásma sumuIF  10 log     sířka pásma sumu videosignálu  

2.6.2.3 připouští:

Analýza

funkce

preambule

DPSK

1) variantu schéma obnovení fázové synchronizace nosné palubního přijímače; a 2) to, ţe v přijímači dekodér preambule nepropustí všechny preambule, které neodpovídají Barkerově kódu nebo nevyhoví prověrce na paritu. 2.6.2.4 Body a) aţ e) v Tab. G-1 jsou funkce polohy letadla nebo počasí, a tak se uvaţují jako náhodné případy, které pouze zřídka současně dosáhnou svých nejhorších významů. Proto se takové ztráty posuzují jako náhodné proměnné veličiny a pro získání komponentu ztrát se uvaţuje střední kvadratická chyba. 2.6.2.5 Za účelem zajištění automatického přiblíţení na přistání je nutná vyšší hustota výkonu neţ při úhlových signálech přiblíţení po azimutu v ust. 3.11.4.10.1 Hlavy 3 na niţší úrovni prostoru krytí nad povrchem RWY tak, aby CMN bylo omezeno do 0,04 stupně. Obvykle se tato doplňková hustota výkonu jeví skutečným důsledkem pouţití takového vysílače pro zajištění snímacího laloku a signálu DPSK a dalších rezerv výkonu, např. předpokládaný zisk antény letadla, ztráty při šíření, ztráty v prostoru krytí se širokými úhly a ztráty za deště, které je moţno v prostoru RWY (alespoň částečně) neuvaţovat. Viz Tab. G-1.

2.6.1.2 Tepelným zdrojem CMN na vzdálenosti 37 km (20 NM) je hlavně vlastní šum přijímače. Chybu způsobenou šumy (d) je moţno vypočítat následovně:

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR



BW

DG - 4

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G 2.6.3 šíření

Relativní hustota výkonu vícecestného

2.6.3.1 Pevné a pohyblivé překáţky v okolí pozemních antén MLS mohou vytvářet odrazy, známé jako vícecestné šíření. Odrazy ovlivňují všechny přenosy MLS (DPSK, signály úhlového navedení, signály mimosektorové indikace a vykrývací impulzy). Relativní úrovně mezi hlavním naváděcím signálem (kódujícím správný naváděcí signál) a odraţenými signály jsou pouţívány úhlovým přijímačem MLS k zachycení a sledování správných signálů. Proto musí být tyto úrovně v rámci daných a známých tolerancí umoţňujících správnou činnost přijímače. Dokument EUROCAE ED-36B obsahuje specifikace minimální provozní výkonnosti pro přijímače MLS zajišťující správnou činnost i přes podmínky vícecestného šíření, jak je uvedeno v ust. 3.11.4.10.3 Hlavy 3. 2.6.3.2 Čtyřdecibelový minimální poměr, stanovený v ust. 3.11.4.10.3.1 a 3.11.4.10.3.3 Hlavy 3, zaručuje platné zjištění přijímačem. Niţší poměry mohou prodlouţit zachycení signálu nebo způsobit nesprávné zachycení a sledování odraţených signálů. 2.6.3.3 Maximální jednosekundová doba trvání, daná v ust. 3.11.4.10.3.1 a 3.11.4.10.3.3 Hlavy 3, zajistí, ţe správná naváděcí informace bude nadále předávána přijímačem bez varování, a proto nedojde ke ztrátě sluţby. Tato doba trvání musí být stanovena s pouţitím minimální pozemní rychlosti letadel na přiblíţení. 2.6.3.4 Poţadavky na přesnost omezí úroveň a dobu trvání úhlů kódování azimutu v prostředí vícecestného šíření na úzký sektor kolem osy (tzn. ±4°), a stejně tak ovlivní tvar sledovacího svazku popsaného v ust. 3.11.5.2.1.3 Hlavy 3. Pravidelné pozemní a letové kontroly musí prokázat, zda je chybové rozdělení od statického vícecestného šíření slučitelné s poţadavky na přesnost. Ochranné postupy pro kritické a citlivé prostory musí zajistit, ţe chybové rozdělení od dynamického vícecestného šíření nesníţí celkovou přesnost za hranice poţadavků na přesnost. 2.6.3.5 Pro navedení v úhlu sestupu se degradace signálu v prostoru s vícecestným šířením v niţší výšce nepředpokládá. 2.6.4

Rozvaha výkonu na palubě

2.6.4.1 V Tab. G-2 je uveden příklad rozvahy výkonu na palubě, který byl pouţit při rozpracování standardu hustoty výkonu. 2.7

Aplikace dat

2.7.1 Základní data Základní data definovaná v ust. 3.11.4.8.2.1 Hlavy 3 umoţňují palubnímu přijímači zpracovat informaci kmitajícího laloku pro různé konfigurace pozemního zařízení a nastavit výstupy pro pilota nebo palubní systém. Funkce dat se pouţívá rovněţ k získání doplňujících informací (např. identifikace a statut zařízení) pro pilota nebo palubní systém.

2.7.2

Doplňková data

2.7.2.1 Doplňková data, definovaná v ust. 3.11.4.8.3.1 a 3.11.4.8.3.2 Hlavy 3, se pouţívají pro přenos v digitální formě „vzestupným“ kanálem přenosu pro následující typy informací: a) Data o geometrii rozmístění pozemního zařízení. Tato data se vysílají ve slovech A1-A4 a některých ze slov B40-B54. b) Data pro zajištění letů podle MLS/RNAV. Tato data se vysílají ve slovech B1-B39. c) Data obsahující provozní informaci. Tato data se vysílají ve slovech B55-B64. 2.7.2.2 Frekvence vysílání doplňkových datových slov se určuje následujícími kritérii: a) Data, která je nutno dekódovat v průběhu 6 sekund po vstupu do prostoru činnosti MLS, se musí vysílat s frekvencí, při které maximální doba mezi vysíláním je 1 sekunda (viz ust. 7.3.3.1.1); b) Data, která jsou nezbytná pro určený cíl, ale nepoţadují dekódování v průběhu 6 sekund, se musí vysílat s frekvencí, při které maximální doba mezi vysíláním je 2 sekundy. Taková frekvence dovolí generovat varovný signál v průběhu 6 sekund po ztrátě dat; c) Data obsahující provozní informaci se musí vysílat s frekvencí, při které maximální doba mezi vysíláním je 10 sekund. Taková frekvence dovolí generovat varovný signál v průběhu 30 sekund po ztrátě dat. 2.7.3 MLS/RNAV

Pouţití

datových

slov

B1-B39

2.7.3.1 Data obsaţená ve slovech B1-B39 doplňkových dat jsou určena pro zajištění letů podle MLS/RNAV pouze s pouţitím informace obsaţené v datových slovech MLS. Pro zajištění přiblíţení na přistání po vypočtené ose na hlavní a vedlejší RWY, přiblíţení na přistání a vzlety po zakřivených trajektoriích a také nezdařená přiblíţení tyto data obsahují informaci o typu procedury (přiblíţení na přistání nebo vzlet), názvu procedury, RWY a bodech trati. 2.7.3.2 Data vysílaná zařízením azimutu přiblíţení a zpětného azimutu jsou oddělena. To znamená, ţe kaţdý z těchto souborů dat bude obsahovat jiný cyklický kontrolní kód (CRC), který se bude individuálně dekódovat palubním vybavením. Data pro konkrétní proceduru s pouţitím MLS/RNAV se vysílají v prostoru činnosti, kde začíná tato procedura. Obvykle to znamená, ţe data přiblíţení na přistání a nezdařeného přiblíţení se vysílají zařízením azimutu přiblíţení na přistání a data vzletu zařízením zpětného azimutu. Avšak informace o bodech trati, vztahující se k procedurám přiblíţení na přistání, nezdařeného přiblíţení nebo vzletu, se mohou vysílat buď v prostoru činnosti azimutu, nebo zpětného azimutu. Např. odlet se můţe začínat v prostoru činnosti azimutu přiblíţení na přistání, a proto data se budou vysílat zařízením azimutu přiblíţení. Jestliţe procedura začíná ve společném prostoru, odpovídající data se mohou vysílat pouze do jednoho prostoru, s výjimkou, kdy jiné je vyţadováno provozními poţadavky.

DG - 5

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

2.7.3.3 Procedury jsou definované sérií bodů trati. Body trati se uvádějí v systému pravoúhlých souřadnic s osami x, y, z, jejichţ počátek je v referenčním bodu MLS. Tento systém souřadnic je zobrazen na Obr. G-13. 2.7.3.4 Úseky mezi body trati jsou buď přímočaré nebo zakřivené. Zakřivené úseky se definují obloukem spojujícím dva body trati, jak je znázorněno na Obr. G-14. Oblouk tvoří tečnu k předcházejícímu i následujícímu přímočarému nebo zakřivenému úseku. Úseky konečného přiblíţení na přistání a úseky předcházející počátečnímu bodu trati v proceduře přiblíţení na přistání nebo úseky za posledním proletěným bodem trati v proceduře vzletu nebo nezdařeného přiblíţení jsou vţdy přímočaré. Jsou prodlouţením přímočarých úseků nebo tečnou k zakřivenému úseku. Tyto přímočaré úseky nepovinně vyţadují bod trati na hranici prostoru činnosti, v důsledku toho můţe být sníţen počet bodů trati. 2.7.3.5 Procedura libovolného typu kódování začíná v nejvzdálenějším bodu trati od prahu RWY a končí v bodu nejbliţším k RWY. Všechny body trati pro trajektorie přiblíţení na přistání se musí kódovat před libovolnými body nezdařeného přiblíţení nebo vzletu. Toto pravidlo zjednodušuje dekódování, díky oddělení bodů tratí vztahujících se k procedurám přiblíţení na přistání od všech jiných bodů. V takovém případě se můţe informace vysílat pouze jedenkrát. Společnými body trati musí být koncové body trati v procedurách přiblíţení na přistání a počáteční body v procedurách nezdařeného přiblíţení a vzletu. V procedurách přiblíţení na přistání, nezdařeného přiblíţení a vzletu se mohou pouţít stejná data za podmínky, ţe se vysílají ve stejném sektoru činnosti. O tom, ţe se pouţijí body trati té procedury, která byla určena v bázi dat, svědčí index bodu trati, následující bod trati. Index bodu ukazuje místo prvního společného bodu v bázi dat. 2.7.3.6 Index bodu trati má hodnotu odpovídající pořadí, ve kterém jsou body trati uvedeny v bázi dat. Pouţívá se při kódování pro uvedení, kde se nacházejí body trati dané procedury. Index bodu trati roven 0 v deskriptoru procedury svědčí o tom, ţe probíhá procedura přiblíţení na přistání po vypočtené ose, ve které se body trati nepouţívají. 2.7.3.7 Přestoţe body trati jsou určeny souřadnicemi X, Y, Z v různých případech se nemusí předávat všechny souřadnice. Souřadnice Y bodů trati na ose hlavní RWY jsou 0. Odpovídající pole, určující tuto hodnotu, se můţe vynechat díky nastavení bitu „vysílání Y souřadnice“ na NULU. 2.7.3.8 Jestliţe souřadnice Z není nutná pro vytvoření trajektorie, objem dat můţe být sníţen, díky zrušení vysílání této souřadnice. To se indikuje nastavením bitu „vysílání Z souřadnice“ na NULU. Toto pravidlo se můţe pouţít u počátečních bodů trati, které předcházejí kontrolnímu bodu konečného přiblíţení na přistání, kde navedení je zaloţeno na údajích změřené výšky a ne na poloze vypočtené MLS ve vertikální rovině. Také se můţe pouţít u bodů trati, které se nacházejí na přímce konstantního gradientu mezi body trati, pro které se určuje hodnota Z. V tomto případě palubní vybavení bude vypočítávat souřadnici Z na základě konstantního gradientu. Souřadnice Z se můţe také vynechat u bodů

19.11.2009 Změna č. 84

nezdařeného přiblíţení a vzletu nacházejících se v prostoru zpětného azimutu, protoţe vertikální navedení se neposkytuje. V těch případech, kdyţ se pouţívá zpětný azimut, souřadnice Z se můţe vysílat palubnímu vybavení pro analýzu polohy letadla v horizontální rovině. To dovolí zmenšit počet bočních chyb při změně šikmé vzdálenosti a kónického úhlu zpětného azimutu v souřadnicích X a Y. 2.7.3.9 Tříbitové pole za souřadnicemi bodu tratě obsahuje identifikátor následujícího úseku/pole. Tento prvek dat ukazuje na to, je-li následující úsek procedury přímočarý nebo křivočarý, je-li současný bod posledním bodem v dané proceduře a navazuje-li na tuto proceduru procedura nezdařeného přiblíţení nebo společná část jiné procedury; coţ definuje index nezdařeného přiblíţení nebo index následujícího bodu trati. Ten také ukazuje na to, doplňuje-li se k definování bodu tratě pole dat o výšce přeletu prahu RWY, nebo vzdálenost od virtuální antény k bodu trati. 2.7.3.9.1 Níţe jsou uvedeny některé typické způsoby pouţití identifikátoru, které jsou popsány v Tab. A-17, Doplňku A. Zde uvedený přehled není vyčerpávající. a) Identifikátory 0 a 1 se pouţijí v tom případě, kdyţ následující bod trati v proceduře není společným bodem trati nebo je společným bodem trati, který se kóduje poprvé; b) Identifikátory 2 a 3 se pouţijí na uvedení následujících bodů trati v proceduře, které jsou jiţ zakódovány a jsou společnými s jinou procedurou. Kódování těchto bodů se neopakuje, avšak index dovoluje spojit proceduru se společnými body jiné procedury; c) Identifikátory 4 a 5 se pouţijí pro předposlední bod trati v procedurách končících nebo začínajících na hlavní RWY. Posledním bodem trati je práh RWY. Pro tento bod se uvádí pouze výška přeletu prahu RWY, protoţe informace o přesné poloze prahu RWY (ve vztahu k referenčnímu bodu MLS) je uvedena v doplňkových datových slovech. Identifikátor 4 se pouţije v tom případě, kdyţ navedení při nezdařeném přiblíţení podle MLS/RNAV se nepoţaduje, a identifikátor 5 se pouţije, kdyţ za ním následuje „index nezdařeného přiblíţení“; d) Identifikátory 6 a 7 se pouţijí pro poslední bod trati v libovolné proceduře, mimo případy uvedené v bodě c) výše. Na hlavních RWY se tyto identifikátory pouţijí v tom případě, kdyţ se poţaduje plná informace o souřadnicích X, Y a Z posledního bodu trati. Tyto identifikátory se také pouţívají pro vedlejší RWY a heliporty. Identifikátor 6 se pouţije v těch případech, kdyţ nezdařené přiblíţení se neuskuteční a identifikátor 7 se pouţije, kdyţ se provádí nezdařené přiblíţení; a e) Identifikátory 5 a 7 se nepouţijí v případě nezdařeného přiblíţení a vzletu. 2.7.3.10 V souladu s podmínkami stanovenými pro základní a doplňková data MLS, se vysílání všech dat zakódovaných v bázi dat začíná od bitu nejniţšího

DG - 6

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G významu a znakový bit se vysílá jako bit nejvyššího významu, přitom 1 označuje zápornou hodnotu. Přenos adresy doplňkových datových slov, pouţívaných pro uvedení posledního slova báze dat azimutu přiblíţení na přistání a prvního slova báze dat zpětného azimutu začíná bitem nejvyššího významu. 2.7.4 MLS/RNAV

Příklady

pouţití

datových

slov

2.7.4.1 Níţe se uvádí příklad určení slov B1B39 doplňkových dat MLS/RNAV. Uvádí se příklad souboru procedur přiblíţení na přistání a vzletu a popisuje se proces interpretace a formátování různých bodů trati pro vysílání a charakteristiky odpovídajících procedur. 2.7.4.2 V Tab. G-3 je uveden příklad souboru přiblíţení na přistání, nezdařeného přiblíţení a vzletu pro dvě hypotetické RWY. V Tab. G-4 jsou uvedeny data o bodech trati pro procedury uvedené v Tab. G-3 a zobrazené na Obr. G-15. 2.7.4.3 Před zařazením dat do struktury slov B1-B39 je potřebné pochopit charakteristiky dat MLS/RNAV, aby se optimálně vyuţilo existující mnoţství datových slov. V souboru dat Tab. G-3 a G-4 je moţno konstatovat následující specifické vlastnosti: v procedurách KASEL a NELSO se pouţívají stejné body trati č. 1 (WP1) a č. 2 (WP2); procedury KASEL a NELSO jsou spojeny s procedurou nezdařeného přiblíţení; procedura SEMOR představuje přiblíţení na přistání na vedlejší RWY; procedura LAWSO představuje proceduru vzletu a informace o ní se bude vysílat v prostoru zpětného azimutu; pro všechny body trati za hranicí bodu konečného přiblíţení pro přesná přiblíţení (PFAF) se nevysílá hodnota souřadnice Z; hodnoty souřadnice Y není zapotřebí vysílat pro řadu bodů trati nacházejících se v prodlouţení osy hlavní RWY. 2.7.4.4 Datové slovo B1, uvedené v Tab. A-15 Doplňku A, určuje strukturu dat MLS/RNAV, vysílaných v sektoru činnosti azimutu přiblíţení na přistání. Toto slovo také obsahuje kód CRC azimutu přiblíţení na přistání. Uvaţují se 3 procedury, vysílané v sektoru azimutu přiblíţení na přistání, jak je uvedeno v Tab. G-3. Adresa posledního datového slova MLS/RNAV azimutu přiblíţení na přistání se stanoví po zařazení do kompletního oboru. V daném případě adresa posledního slova je B11. Kód CRC se počítá podle poznámky 3 k Tab. A-15. Slova B42 a B43 se nevysílají, a proto jsou odpovídající bity rovny NULE. Slovo A4 se vysílá, a proto odpovídající bit je JEDNIČKA. Kódování datového slova B1 je uvedeno v Tab. G-5. 2.7.4.5 Datové slovo B39 uvedené v Tab. A-15 Doplňku A určuje strukturu dat MLS/RNAV, vysílaných v sektoru činnosti zpětného azimutu. Toto slovo také obsahuje kód CRC zpětného azimutu. V sektoru zpětného azimutu se vysílá informace jedné procedury. Adresa prvního datového slova MLS/RNAV zpětného azimutu se stanoví pro zařazení do kompletního souboru. V daném případě adresa prvního slova je B36. Kód CRC se počítá podle poznámky 3 k Tab. A-15. Slovo B43 se nevysílá, a proto odpovídající bit je NULA. Bit ukazatele změna/CRC zpětného azimutu je roven 1 a slovo se

vysílá. Kódování datového slova B39 je uvedeno v Tab. G-5. 2.7.4.6 Slova deskriptoru procedur, uvedená v Tab. A-15 Doplňku A, se definují pro všechny procedury přiblíţení na přistání a vzlet. Ve formátu dat jsou procedury nezdařeného přiblíţení spojené s procedurami přiblíţení na přistání, a proto deskriptor procedury nepotřebují. Slova deskriptorů procedur uvedeného příkladu jsou uvedeny v Tab. G-6. Slova deskriptorů nelze plně stanovit do dokončení faktického určení dat o bodech trati v důsledku nezbytnosti stanovení „indexu prvního bodu trati“; souvisejícího s kaţdou procedurou. Tento prvek je prvním bodem trati v posloupnosti procedur. Index se generuje tak, jak je uvedeno v ust. 2.7.3.6 výše. „Ukazatel stavu“ s názvem procedury (viz Tab. G-4) je číslo varianty procedury a má hodnotu od 1 do 9. 2.7.4.7 Určení dat o bodech trati se provádí v souladu s Tab. A-15, 16 a 17 Doplňku A. V Tab. G-7 je uveden příklad běţného souboru dat. Preambule, adresy a paritní bity jsou v tabulce vynechány. Bezprostředně za slovem deskriptorů procedur přiblíţení na přistání se uvádí první bod trati první procedury. V uvedeném příkladu souboru dat je datové slovo B5 prvním slovem obsahujícím data o bodu trati. Další etapou je převedení těchto dat do odpovídajícího formátu. Data procedury vţdy začínají od souřadnice X výchozího bodu trati. Struktura báze dat připouští překrytí jednotlivých prvků dat mezi doplňkovými datovými slovy. Například, prvních 14 bitů souřadnice X bodu WP3 v proceduře KASEL se vysílá ve slově B5. Poslední bit se vysílá ve slově B6. 2.7.4.7.1 Vzhledem k hodnotě nejniţšího platného bitu bodu trati, kódovaná souřadnice bodu trati se musí zaokrouhlit. Je ţádoucí, aby získaný výsledek maximálně odpovídal skutečné hodnotě souřadnice bodu. Takové zaokrouhlování se zpravidla provádí přičtením ke skutečné hodnotě poloviny hodnoty LSB a provedení celočíselného dělení. Např. souřadnice X bodu WP2 v proceduře KASEL je 6 556 m (skutečná hodnota). Kódovaná dvojková hodnota musí být 2 561, protoţe:

 2,56      6556  2     2561 CELÉ ČÍSLO   2,56     V případě záporných čísel se pouţije ve výpočtech znakový bit. 2.7.4.8 Po souřadnici X následuje bit „vysílání Y souřadnice“. Tento bit má hodnotu 0 a souřadnice Y se nevysílá, jak je uvedeno v Tab. G-7 pro body WP2 a WP1 procedury KASEL. Jak je uvedeno pro WP3 KASEL, souřadnice Y se poţaduje a vysílá za bitem „vysílání Y souřadnice“. 2.7.4.9 V závislosti od kódování bitu „vysílání Y souřadnice“ bit „vysílání Z souřadnice“ se kóduje po informaci o souřadnici Y. V proceduře KASEL pro WP4 se nepoţaduje hodnota souřadnice Z, protoţe se nachází před PFAF. Hodnota souřadnice Z se také nepoţaduje pro WP2, protoţe mezi WP3 a WP1 je sestupový úhel konstantní. Jak je vidět, pro WP3

DG - 7

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

KASEL se souřadnice Z vyţaduje a vysílá se za bitem „vysílání Z souřadnice“. 2.7.4.10 Identifikátor následujícího úseku/pole se uvádí v souladu s tabulkou A-17 Doplňku A. V proceduře KASEL hodnota 5 identifikátoru za WP2 označuje, ţe dále se vysílá informace o výšce bodu trati nad prahem RWY, a potom následuje index bodu trati procedury nezdařeného přiblíţení. Protoţe v proceduře NELSO poslední dva body trati jsou společnými pro tuto proceduru a proceduru KASEL, identifikátor za WP3 má hodnotu 3, coţ značí, ţe dále se vysílá index následujícího bodu trati. V uvedeném příkladě má index hodnotu 3, ukazující na WP2 procedury KASEL. U procedury nezdařeného přiblíţení je identifikátor 6, coţ ukazuje, ţe to je poslední bod trati v dané proceduře. U procedury SEMOR s pouţitím vedlejší RWY je identifikátor také roven 6. Ovšem v tomto případě značí, ţe dále se vysílá informace o vzdálenosti virtuální azimutální antény od bodu trati. 2.7.4.11 V Tab. G-8 je uveden příklad stanovení bodu trati procedury vzletu. Vysílání dat o vzletu začíná od slova B36, obsahující deskriptor procedury. Vysílání dat o bodech trati začíná od slova B37. Při tvorbě dat pro vzlet se pouţije stejná metoda jako při tvorbě dat pro přiblíţení na přistání. 2.7.4.12 Potom, kdyţ je báze dat plně vytvořena, můţe být vypočtena hodnota CRC s pouţitím slov B1-B39 a dalších prvků poţadovaných dat. V Tab. G-9 jsou uvedeny výsledky takového výpočtu pro vybraný soubor dat, včetně doplňkového datového slova A, základního datového slova B6 a doplňkových datových slov B40-B41. 2.8

Pokud dynamická úroveň postranních laloků je na úrovni vyšší neţ –10dB, vyhovující charakteristiky zajistit nelze, 2) efektivní úroveň postranních laloků musí být slučitelná s rozpočtem chyb systému. 3.2.2 Efektivní úroveň postranních laloků (PESL) je vztaţena k dynamické úrovni postranních laloků (PDYN) následovně: PESL = K . PDYN kde K = koeficient potlačení, který závisí na variantě antény. Koeficient potlačení můţe záviset na: a) směru elementů diagramu antény, která můţe sníţit úroveň odraţených signálů ve vztahu k rozměrům prostoru krytí, b) stupni náhodnosti dynamických postranních laloků. Poznámka: Pokud měřená dynamická úroveň postranních laloků je menší než stanovená efektivní úroveň postranních laloků, není nutno je brát na zřetel. 3.2.3 Boční odrazy postranních laloků azimutální antény a pozemní odrazy postranních laloků antény sestupu mohou způsobit posuv hlavního laloku a vést k úhlovým chybám. Pro zajištění toho, aby chyba d, způsobená postranními laloky, byla v rámci propočtu chyb šíření, můţe být určena potřebná efektivní úroveň postranních laloků ESL takto:

PESL 

Rušení od přilehlých kanálů

2.8.1 Standard předpokládá rezervu nejméně 5 dB pro určení kolísání efektivního vyzářeného výkonu nad minimální parametr hustoty výkonu. Charakteristiky poruch jsou zaloţeny na nejhorších kombinacích šířky laloku antény, rychlosti přenosu dat a synchronizaci parazitních poruch. 3.

Pozemní zařízení

3.1

Forma snímajícího laloku

3.1.1 Tvar azimutálního snímacího laloku na úrovni stanoviště antény a tvar sestupového snímacího laloku na vybraném úhlu sestupu určované standardním přijímačem musí odpovídat hranicím určeným na Obr. G-16 v podmínkách vysokého SNR a bezvýznamných dalších odrazů (např. během zkoušky dosahu antény). Symetrie –10 dB se vzhledem k výkonové přesnosti při návrhu zařízení neuvaţuje. 3.2

Postranní laloky snímacího laloku

3.2.1

Parametry charakteristik

kde: PR

1) dynamická úroveň postranního laloku nesmí bránit palubnímu přijímači udrţet a sledovat hlavní lalok.

19.11.2009 Změna č. 84

= koeficient odrazů od překáţek,

BW = šířka diagramu hlavního laloku pozemní antény, PMA = koeficient průměru pohybu Poznámka: V prostředí složitého šíření bude všeobecně pro propočet chyb šíření dostačující PESL rovno -25 dB. 3.2.4 Koeficient průměru pohybu závisí na konkrétní geometrii odrazů, rychlosti letadla, kmitočtu funkce přenosu dat a šířky pásma výstupního filtru. Při takovém geometrickém součtu odrazů a rychlosti letadla, kdy je kmitočet zázněje větší neţ 1,6 Hz, je koeficient pohybu:

PMA =

  2(sířka pásma sumu výstupního filtru) kmitočet funkce k přenosu dat

3.2.5 Tento koeficient můţe být dále sníţen při vyšších kmitočtech záznějů odrazů, kdy odrazy způsobené zhoršení laloku není korelováno v mezích intervalu času mezi snímáním „tam“ a „zpět“. 3.3

Schéma postranních laloků musí vyhovět oběma podmínkám:

d BW PRPMA

Směrový diagram sestupové antény

3.3.1 Pokud je nutné sníţit vliv odrazů, horizontální směrový diagram sestupové antény musí být takový, aby se ve směru od linie viditelnosti antény signál postupně zmenšoval. Jako pravidlo,

DG - 8

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G horizontální diagram sestupové antény je sníţen o 3 dB na 20 a o 6 dB na 40 od úrovně antény. V závislosti na skutečných podmínkách odrazů si horizontální směrový diagram můţe vyţádat větší nebo menší zmenšení. 3.4 Kanály azimutu přiblíţení na přistání / zpětného azimutu 3.4.1 V tom případě, kdy je RWY vybavena MLS pro přiblíţení na přistání v obou směrech, můţe zařízení nepouţívané pro přiblíţení na přistání pracovat v reţimu zpětného azimutu. Je-li ţádoucí přidělit různé kanály pro kaţdý směr RWY, potom azimutální bloky budou pracovat na různých kmitočtech v závislosti od reţimu práce – azimut přiblíţení na přistání nebo zpětný azimut. Při přidělování kanálů je ţádoucí se snaţit, aby dva kmitočty byly dostatečně blízké, a tím se zabránilo potřebě mechanické korekce diagramu azimutální antény ve vertikální rovině, kdyţ se směr přiblíţení změní na opačný. 3.4.2. Kmitočtová separace by měla být omezena tak, aby se zmenšení koeficientu zesílení pro zpětný azimut (ve srovnání s optimálními hodnotami při přiblíţení na přistání) nacházelo v rámci přípustných rozsahů přijímače, jak jsou uvedeny v Tab. G-1 pro funkce zpětného azimutu. 4.

Posouzení stanoviště

4.1

Společné umístění MLS/ILS

4.1.1

Sestupová anténa MLS

4.1.1.1

Úvod

4.1.1.1.1 Při společném umístění sestupové antény MLS se sestupovou anténou ILS je nezbytné přijmout řadu řešení, aby se určilo místo instalace antény MLS. Kritéria umístění jsou vypracována s uváţením minimalizace vlivu sestupového zařízení MLS na signál sestupového majáku ILS. Tato kritéria a také charakteristiky signálu v prostoru, provozní faktory, kritické zóny a kritéria přeletu překáţek budou rozhodovat o konečném umístění sestupové antény MLS. 4.1.1.1.2 V první etapě je cílem stanovit výchozí prostor pro umístění antény a následně v rámci tohoto prostoru vybrat optimální pozice pro umístění konkrétního zařízení. Tento cíl se dosahuje postupným posouzením řady faktorů a kritérií. Proces řešení je uveden ve formě vývojového diagramu na Obr. G-17. Tento materiál není určen jako vyčerpávající návod na umístění MLS a představuje pouze doplňkovou informaci pro pouţití v tom případě, kdy vzniká nutnost společného umístění MLS a ILS. 4.1.1.1.3 Na Obr. G-17 číslo bloku odpovídá jedné ze tří konfigurací rozmístění, tj. 4.1.1.2 pro „umístění sestupové antény MLS mezi sestupový maják ILS a RWY“ atd. Číslo v kaţdém bloku odpovídá konkrétnímu ustanovení v objasňujícím textu k Obr. G-17. V ustanovení je podrobnější popis faktorů, které je nutno v dané etapě posoudit.

4.1.1.1.4 Na Obr. G-18 jsou znázorněny dva výchozí prostory pro umístění sestupové antény MLS. V závislosti od umístění sestupového majáku ILS jeden nebo druhý prostor můţe chybět. Mimo to jiţ před posouzením musí tyto prostory vyhovovat kritériím signálu v prostoru. 4.1.1.2 Umístění sestupové antény MLS mezi sestupovým majákem ILS a RWY 4.1.1.2.1 Podélná odchylka sestupové antény závisí na výšce referenčního bodu MLS (ARD – approach reference datum). ARD MLS musí vyhovovat kritériím uvedeným v ust. 3.11.4.9.1 Hlavy 3. Podélnou odchylku sestupové antény je moţno zjistit pomocí následující rovnice (viz Obr. G-19):

SB 

ARDH  RPCH 15  RPCH  tg tg

kde všechny vzdálenosti jsou uvedeny v metrech. SB = vzdálenost podélné odchylky fázového středu sestupové antény od prahu RWY po přímce paralelní s osou RWY. RPCH = relativní výška fázového středu sestupové antény nad povrchem RWY na jejím prahu (tento parametr obsahuje výšku fázového středu sestupové antény a rozdíl v převýšení mezi prahem RWY a místem instalace sestupové antény). ARDH = poţadovaná výška referenčního bodu antény MLS.  = minimální sestupový úhel. 4.1.1.2.2 V kuţelovém souřadném systému sestupové antény a při jejím příčném posunutí vůči ose se bude navádění při minimálním sestupovém úhlu zajišťovat nad referenčním bodem MLS. S přihlédnutím k doporučení v ust. 3.11.5.3.5.2.2 Hlavy 3 se toto příčné posunutí musí omezit následujícím výrazem:

OS2  SB2

 (18  RPCH)    tg  

2

kde všechny vzdálenosti jsou uvedeny v metrech. OS = vzdálenost bočního posunutí mezi fázovým středem sestupové antény a vertikální rovinou procházející osou RWY (viz Obr. G-19). 4.1.1.2.3 Mimo to ARD MLS musí souhlasit s referenčním bodem ILS v rámci jednoho metru, jak vyplývá z ust. 3.11.5.3.5.3 Hlavy 3. Tato podmínka se popisuje následujícím výrazem:

RDH  1  RPCH RDH  1  RPCH  SB  tg tg kde všechny vzdálenosti jsou uvedeny v metrech. RDH = výška referenčního bodu ILS.

DG - 9

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

4.1.1.2.4 Pro stanovení diagonální hranice prostoru 1 na Obr. G-18 je nezbytné posoudit dva faktory. První faktor spočívá v tom, ţe sestupová anténa nesmí porušit hranici migrace Fresnelovy zóny sestupového majáku ILS v době přiblíţení na přistání. Obecně tento poţadavek můţe být splněn umístěním sestupové antény mezi RWY a diagonálu spojující stoţár sestupové antény ILS s osou na prahu RWY. Hodnoty  na Obr. G-18 závisí na místě instalace stoţáru sestupové antény ILS vzhledem k ose na prahu RWY. Druhý faktor spočívá v tom, ţe je nezbytné minimalizovat porušení boční hranice směrového diagramu sestupové antény ILS (viz ust. 4.1.1.3.2 níţe). Ovšem při pouţití tohoto prostoru pro umístění sestupové antény MLS je ţádoucí druhý faktor uvaţovat, ale není to povinnost. 4.1.1.2.5 Pro stanovení řady přijatelných míst umístění sestupové antény na základě výše uvedených kritérií se její minimální boční posun vybírá s uváţením poţadavků na omezení překáţkami, jak jsou uvedeny v Hlavě 4 Předpisu L 14. 4.1.1.2.6 Podle moţnosti je třeba korigovat umístění sestupové antény, aby se minimalizoval vliv kritického prostoru sestupové antény na provádění letů. Mimo to je uţitečné vybrat místo umístění sestupové antény takovým způsobem, aby se maximálně shodoval kritický prostor sestupové antény MLS a kritický prostor sestupového majáku ILS. Při takovém ztotoţnění libovolné zvětšení sjednocených kritických prostorů bude minimální. Vzhledem k nezbytnosti umístění sestupové antény MLS před sestupový maják ILS, bude se zpravidla nacházet v rámci kritického prostoru sestupového majáku. Popis kritického prostoru sestupové antény MLS je uveden v ust. 4.3 níţe. Popis kritického prostoru sestupového majáku ILS je uveden v ust. 2.1.10 Dodatku C. 4.1.1.2.7 Po umístění sestupové antény je nutno určit místo jejího monitoru. Sestupový signál je nutno kontrolovat, jak je uvedeno v ust. 2.4.3 výše. Výška monitorovacího zařízení závisí na pouţitém integrálním monitoru minimálního sestupového úhlu a na kritériích přeletu překáţek. Při stanovení umístění monitoru můţe být uţitečné zváţit následující faktory: a) Je ţádoucí, aby se monitorovací zařízení umístilo v blízkosti vzdáleného pole s cílem minimalizovat vliv blízkého pole na práci monitoru. b) Je ţádoucí, aby zastínění a zhoršení sestupového signálu monitorem v oblasti konečného přiblíţení bylo minimální. Toho je moţné dosáhnout, jestliţe o monitor se nachází ve vyosení do 30 od osy sestupové antény a ve vzdálenosti 40 m (130 ft) aţ 80 m (260 ft) v závislosti na konstrukci antény. c) Vyosení monitoru vůči ose sestupové antény je třeba omezovat s cílem zajištění odpovídající citlivosti monitoru a s uváţením jeho mechanické stability. Předpokládá se, ţe vyosení nebude o přesahovat 30 . d) Monitor sestupové antény MLS je nutno umístit tak, aby se zabránilo vzájemnému ovlivňování s monitorem sestupového majáku ILS.

19.11.2009 Změna č. 84

4.1.1.3 Umístění sestupové antény MLS s větším posunem, neţ je posun sestupového majáku ILS 4.1.1.3.1 Při umístění sestupové antény s posunem od osy RWY kolem 130 m (430 ft) aţ 180 m (590 ft) je vliv kuţelu na referenční bod MLS významnější. V závislosti od vybraného prostředku můţe být potřebné korigovat podélný posun sestupové antény s uváţením kritérií uvedených v ust. 4.1.1.2.1, 4.1.1.2.2 a 4.1.1.2.3 výše. 4.1.1.3.2 Při umístění sestupové antény s větším posunem vůči ose RWY, neţ je posun sestupového majáku ILS, nesmí sestupová anténa MLS rušit boční hranici směrového diagramu sestupového majáku ILS. Hodnota  na Obr. G-18 závisí na typu sestupového majáku ILS a fyzických charakteristikách sestupového zařízení MLS. Zpravidla hodnota  odpovídá bodu –10 dB v směrovém diagramu sestupového majáku v horizontální rovině. Hodnota –10 dB můţe být sníţena do –4 dB, obzvláště u sestupových majáků se záchytným efektem v případě potvrzení kvality sestupového signálu. 4.1.1.3.3 Po stanovení řady vyhovujících míst umístění sestupové antény na základě výše uvedených kritérií je ţádoucí dodatečně omezit její umístění s uváţením poţadavků Předpisu L 14 ve vztahu k překáţkám v podílu separačních kritérií „pojíţděcí dráhy – překáţky“. 4.1.1.4

Varianty

4.1.1.4.1 V tom případě, jestliţe společné umístění sestupové antény MLS se sestupovým majákem ILS vyvolává problémy, je moţné sestupovou anténu MLS umístit na opačné straně RWY. 4.1.2

Azimutální anténa MLS

4.1.2.1

Úvod

4.1.2.1.1 Při společném umístění azimutální antény MLS s anténou kurzového majáku ILS je nezbytné přijmout řadu rozhodnutí, aby se určilo místo instalace azimutální antény. Kritéria umístění jsou vyvíjeny s uvaţováním nezbytnosti minimalizovat vzájemné ovlivňování signálu azimutální antény MLS a antény kurzového majáku ILS. Tato kritéria a také charakteristiky signálu v prostoru, provozní faktory, kritické prostory a kritéria přeletu překáţek budou předurčovat konečné umístění azimutální antény. Protoţe vypuklá RWY nebo světelný systém přiblíţení mohou potřebovat zvětšit výšku fázového středu (PCH) azimutální antény, je nutno tyto skutečnosti brát v úvahu při pouţití libovolného kritéria. 4.1.2.1.2 V první etapě je cílem stanovit výchozí prostor pro umístění antény a následně v rámci tohoto prostoru vybrat optimální pozice pro umístění konkrétního zařízení. Tento cíl se dosahuje postupným posouzením řady faktorů, viz vývojový diagram Obr. G-20. 4.1.2.1.3 Na Obr. G-20 čísla bloků odpovídají jedné ze čtyř konfigurací rozmístění (tj. 4.1.2.2 níţe odpovídá „umístění azimutální antény před anténou

DG - 10

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G kurzového majáku“, atd.). V kaţdém bloku se uvádí číslo konkrétního ustanovení v objasňujícím textu k Obr. G-20. V ustanovení je podrobnější popis faktorů, které je nutno v dané etapě posoudit. 4.1.2.1.4 Výchozí prostory umístění azimutální antény jsou uvedeny na Obr. G-21. 4.1.2.2 Umístění azimutální anténou kurzového majáku

antény

před

4.1.2.2.1 Azimutální anténa se musí umístit v ose kurzu ve vzdálenosti minimálně 30 m (100 ft) před anténní řadou kurzového majáku. Limit maximální vzdálenosti (proměnná X na Obr. G-21) se stanovuje při nezbytnosti zohlednění poţadavků Předpisu L 14 pro přelety překáţek, jak z hlediska azimutální antény, tak i monitoru azimutální antény. Uvedené umístění antény je pravděpodobné. Přesto takové skutečnosti, jako existence monitoru v blízkosti antény kurzového majáku, mohou vyţadovat změnu umístění azimutální antény. Azimutální anténu nelze umístit tak, aby blokovala přímou viditelnost mezi anténou kurzového majáku a jejím monitorem. V souvislosti s blokováním přímé viditelnosti do pozemního kontrolního bodu ILS azimutální anténou je moţné, ţe otázka rozmístění pozemních kontrolních bodů ILS bude vyţadovat přehodnocení. 4.1.2.2.2 Podle moţnosti je ţádoucí umístit anténu DME/P společně s azimutální anténou. Ovšem, jestliţe anténa DME/P nemůţe být umístěna společně s azimutální anténou, protoţe se porušují poţadavky na přelety nad překáţkami, je moţné posoudit posunutí dopředu DME/P nebo vybrat alternativní konfiguraci společného umístění (viz ust. 7.1.6 níţe a kap. 5 Dodatku C). 4.1.2.2.3 Podle moţnosti se můţe korigovat umístění azimutální antény, aby se minimalizovaly vlivy kritického prostoru azimutální antény na provádění letů. Mimo to se můţe ukázat uţitečné maximálně ztotoţnit kritický prostor azimutální antény s anténou kurzového majáku. V důsledku nezbytnosti umístění azimutální antény v bezprostředné blízkosti od antény kurzového majáku musí být obvykle jedna anténa umístěna v kritickém prostoru druhé antény. Popis kritického prostoru azimutální antény je v ust. 4.3 níţe, popis kritických prostorů kurzového majáku je v ust. 2.1.10 Dodatku C. 4.1.2.2.4 Po stanovení vhodné polohy azimutální antény je nezbytné stanovit umístění monitoru azimutální antény. Práce azimutální antény musí být kontrolována, jak je uvedeno v ust. 2.3.5 výše. Monitor se přednostně umisťuje na prodlouţení osy RWY. Ovšem stoţár monitoru můţe způsobit zhoršení azimutálního signálu. Jestliţe umístění monitoru vyvolává nepřípustné zhoršení signálu nebo pracuje nedostatečně kvůli světelným systémům, kurzovému majáku ILS a pod., můţe se ukázat uţitečným, vybrat jiné umístění monitoru. Tato druhá procedura se doporučuje pouze v tom případě, jestliţe se zajišťuje souvislá kontrola radiálního paprsku přiblíţení na přistání. Při umisťování monitoru můţe být uţitečné zváţit následující faktory: a) Je ţádoucí, aby se monitorovací zařízení umístilo v blízkosti vzdáleného pole s cílem minimalizovat vliv blízkého pole na práci monitoru. Tuto vzdálenost je nutno omezit, aby se zabránilo

falešné signalizaci v důsledku pohybu dopravních prostředků a letadel mezi monitorem a anténou. b) Je ţádoucí, aby zastínění a zhoršení azimutálního signálu monitorem v oblasti konečného přiblíţení bylo minimální. Monitor je nutné podle moţnosti umístit pod fázový střed azimutální antény. c) Vyosení monitoru vzhledem k ose antény je nutno omezit s cílem zajistit odpovídající citlivost monitoru s uváţením jeho mechanické stability. d) Monitor azimutální antény je nutno umístit tak, aby se zabránilo vzájemnému ovlivňování s monitorem antény kurzového majáku. 4.1.2.3 Umístění azimutální anténou kurzového majáku ILS

antény

za

4.1.2.3.1 Vzdálenost mezi anténou kurzového majáku a azimutální anténou MLS bude záviset na poţadavcích přeletu překáţek, existenci pevných objektů, pouţívání zpětného kurzu kurzového majáku a nezbytnosti společného umístění antény DME/P s azimutální anténou. V případě pouţití zpětného kurzu kurzového majáku se doporučuje, aby vzdálenost mezi azimutální anténou a anténou kurzového majáku byla minimálně 30 m (100 ft), přitom azimutální anténa se musí umístit symetricky na ose kurzu kurzového majáku. Pro antény kurzových majáků s větším výkonem v obou kurzech je moţno sníţit vzdálenost 30 m (100 ft). Jestliţe vzdálenost mezi azimutální anténou a anténou kurzového majáku je známá, pro určení výšky fázového středu azimutální antény vzhledem k anténní řadě kurzového majáku je moţno pouţít Obr. G-22. Pro zajištění, aby chybovost azimutálního navedení, vyvolaná nesoustředěním signálu o kurzového majáku ILS, byla nevýznamná (≤0,03 ), vybírá se obvykle v celém prostoru azimutálního navedení bod „W“ (Obr. G-22) pro stanovení hodnoty proměnné „X“ na Obr. G-22. Jestliţe je v důsledku výběru takového bodu umístění azimutální antény v rozporu s poţadavky na přelet překáţek, coţ je prakticky nemoţné, mohou být posouzena následující opatření: a) Na základě znalosti charakteristik konkrétního kurzového a azimutálního zařízení je moţné provést analýzu stanovení výšky fázového středu azimutální antény. Jako pravidlo se doporučuje zvolit výšku fázového středu azimutální antény takovým způsobem, aby chybovost vyvolaná nesoustředěním signálu kurzového majáku nepřekročila 0,03°. Ovšem tuto hranici je moţno zvětšit s uváţením chyb z druhých zdrojů, takových jako chybovost pozemního a palubního vybavení, odrazy bočních laloků od budov, odrazy od země a také chyby vyvolané poruchami od letadel (viz Tab. G-10); a b) Můţe být určen bod na čáře W-W N (Obr. G-22) pro stanovení hodnoty proměnné „X“. Upřednostňuje se, aby se vybraný bod nacházel co nejblíţe k bodu „W“, přitom musí být vyhovující z provozního hlediska pro odpovídající trajektorii. Protoţe hodnota chybovosti, pouţitá při tvorbě tohoto kritéria, představuje pouze nevýznamnou část v celkovém rozpočtu chybovosti, azimutální signál bude odpovídat poţadavkům na přesnost

DG - 11

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

pod rovinou, ve které se nachází vybraný bod a fázový střed azimutální antény. Bod, do kterého existují vyhovující parametry azimutálního signálu při minimálním sestupovém úhlu, můţe být určen měřením za letu. 4.1.2.3.2 V tom případě, kdy se monitor nachází v blízkosti kurzového majáku na prodlouţení osy RWY, můţe být potřeba korekce PCH azimutální antény nebo výšky monitoru kurzového majáku, aby se minimalizoval vliv stoţáru monitoru kurzového majáku na azimutální signál. Předpokládá se, ţe jestliţe výška stoţáru monitoru odpovídá výšce antény kurzového majáku nebo je menší, potom se ţádné další korekce kvůli stoţáru monitoru nepoţadují. 4.1.2.4 Společné umístění azimutální antény a antény kurzového majáku 4.1.2.4.1 Umístění azimutální anténní řadou kurzového majáku

antény

pod

4.1.2.4.1.1 Pro tuto konfiguraci je nezbytné nejdříve stanovit výšku roviny bezpečného letu nad překáţkami v místě anténní řady kurzového majáku. Vertikální vzdálenost mezi povrchem země a rovinou bezpečného přeletu překáţek v daném bodu musí být minimálně rovna výšce azimutální antény, včetně jejího základu, plus vertikální vzdálenost mezi vrchním bodem azimutální antény a anténním prvkem kurzového majáku. Pokud se tato podmínka neplní, je nutné posoudit alternativní konfiguraci společného umístění. 4.1.2.4.1.2 Experimentální výsledky, získané s pouţitím 24prvkové antény kurzového majáku, ukazují, ţe vertikální vzdálenost mezi horním bodem azimutální antény a spodním bodem anténních prvků kurzového majáku musí být nejméně 0,5 m (1,6 ft), přitom se dává přednost vzdálenosti nad 0,7 m (2,3 ft). Pro antény kurzových majáků, jejichţ prvky mají vyšší koeficient vazby, se poţaduje zvětšit vertikální vzdálenost. 4.1.2.4.2 Umístění azimutální anténní řady kurzového majáku

antény

uvnitř

4.1.2.4.2.1 V takové konfiguraci se neuvaţuje výška přeletu překáţek, protoţe azimutální anténa je obvykle níţe neţ existující anténa kurzového majáku. Při integraci azimutální antény jsou poţadovány úpravy antény kurzového majáku v prostoru. Tento vliv velmi závisí na typu kurzového majáku. 4.1.2.4.2.2 Experimentální výsledky, získané s pouţitím dvoukmitočtového kurzového majáku s dipólovou anténou, ukazují, ţe tento vliv můţe být kompenzován nevýznamnými modifikacemi antény kurzového majáku. Uţitečnost pouţití integrované konfigurace se musí potvrdit pro kaţdý typ kurzového majáku. 4.1.2.4.3 Při existenci monitoru v blízkosti ILS je nezbytné stanovit zvětšení výšky fázového středu azimutální antény nebo zmenšení výšky monitoru, aby se minimalizoval vliv stoţáru monitoru na azimutální signál. Vyhovující výsledky se mohou získat umístěním fázového středu antény nad stoţárem monitoru přibliţně o 0,3 m (1 ft). Tato hodnota závisí

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

na konstrukci a místě instalace monitoru kurzového majáku. 4.1.2.5

Posun azimutální antény

4.1.2.5.1 V některých místech, kde se poţaduje společné umístění ILS a MLS, je v důsledku fyzických omezení nemoţné umístit azimutální anténu MLS před nebo za anténou kurzového majáku ILS nebo společně s touto anténou. V takových místech je nejlepší posunout antény MLS a DME/P. Informace o umístění, obsaţené v pomocných datech, dávají moţnost na palubě vypočítat přiblíţení na přistání po ose RWY s pouţitím MLS. 4.1.2.5.2 V takovém případě je nejlepší umístit kryt azimutální antény v rovině anténní řady kurzového majáku (prostor 1 na Obr. G-21). Doporučená minimální vzdálenosti mezi azimutální anténou a anténní řadou kurzového majáku (vrchní části) je 3 m (10 ft). 4.1.2.5.3 Umístit azimutální anténu bokem od kurzového majáku je prakticky nemoţné, azimutální anténu je moţné umístit za rovinou anténní řady kurzového majáku (prostor 2 na Obr. G-21). Posun azimutální antény musí být minimálně 3 m (10 ft) a nepřipouští se umístění anténní řady kurzového majáku v prostoru úměrného navedení v azimutu. 4.1.2.5.4 Umístění azimutální antény před rovinou anténní řady kurzového majáku můţe vést ke zhoršení charakteristik signálu kurzového majáku. Prostor, ve kterém očekávaný vliv azimutálního zařízení na charakteristiky signálu kurzového majáku bude nejmenší, odpovídá prostoru 3 na Obr. G-21. Zdůvodnění výběru místa pro azimutální anténu se můţe provést pomocí makety azimutálního zařízení. 4.2 Umístění MLS v systému přibliţovacích světelných návěstidel 4.2.1 Systém světelných návěstidel přiblíţení zajišťující přiblíţení opačného směru bude ovlivňovat rozmístění azimutální antény MLS. Správné umístění bude záviset na takových faktorech, jako jsou poţadavky týkající se prostoru činnosti (viz ust. 2.3.2 výše), nutnost zabránit zastínění návěstidel, poţadavky na omezení překáţek a odrazy azimutálního signálu od světelných návěstidel. 4.2.2 Tato kritéria jsou pouţitelná pro typické systémy, u kterých výška umístění návěstidel přiblíţení zůstává prakticky nezměněna nebo se zvětšuje se vzdáleností od RWY. 4.2.3 Níţe se popisuje princip umístění MLS v rámci stávajících systémů návěstidel přiblíţení. Můţe být uţitečné pouţít konstrukci návěstidel, která neovlivňuje signál v prostoru, pokud takové jsou dostupné. 4.2.4 Jestliţe umístění azimutální antény MLS v prodlouţení osy RWY ve vzdálenosti 60 m (200 ft) za vzdáleným koncem systému návěstidel přiblíţení není moţné nebo je prakticky neuţitečné, je ji moţné umístit v rámci hranic pole návěstidel v souladu s následujícími principy: a) v horizontální rovině se anténa musí umístit v prodlouţení osy RWY, ne blíţe neţ 300 m od

DG - 12

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G konce RWY a co moţná nejdále od světelného návěstidla bliţšího ke konci RWY. b) azimutální anténa se musí umístit takovým způsobem, aby minimálně stínila návěstidla systému přiblíţení, obzvláště ve výšce rozhodnutí. Azimutální stanice nesmí stínit libovolné návěstidlo, s výjimkou návěstidel umístěných ve středové části světelného horizontu nebo návěstidel v ose (viz ust. 11.3 Dodatku A Předpisu L 14).

Poznámka 1: V těch případech, když poruchy signálu navedení mohou vznikat pouze v některé výšce nad zemí, použije se termín „kritický objem“ nebo „citlivý objem“. Poznámka 2: Cíl stanovení kritických a citlivých prostorů je v zajištění odpovídající ochrany signálů navedení MLS. Použití uvedené terminologie může mít některé zvláštnosti v různých státech. V některých státech se termín „kritický prostor“ používá také pro popis prostorů, které se v tomto materiálu nazývají citlivé prostory.

4.2.4.1 Jestliţe interval mezi sousedními návěstidly je 30 m (100 ft) nebo více, fázový střed se musí nacházet minimálně 0,3 m (1 ft) nad osou návěstidla bliţšího ke konci RWY. Při nezbytnosti tato hodnota můţe být zmenšena aţ na 0,15 m (0,5 ft), jestliţe v tomto místě nevznikají další význačné problémy. To můţe vyţadovat pouţití azimutální stanice vyzvednuté nad povrch země.

4.3.2 Typické příklady kritických a citlivých prostorů, jejichţ ochranu je nutno zajistit, jsou uvedeny na Obr. G-23 a G-24. Hodnoty v tabulkách vztahujících se k Obr. G-23 a G-24 odpovídají trajektoriím přiblíţení na přistání při sestupovém úhlu o 3 a více. Pro zajištění kvality signálu je nezbytné zpravidla zakázat vjezd do prostoru všech dopravních prostředků a také pojíţdění nebo parkování letadel v tomto prostoru v průběhu provádění letů pomocí MLS. Kritický prostor, vytvářený pro kaţdou azimutální i sestupovou anténu, musí být zřetelně označen. Moţná ţe budou zapotřebí odpovídající signální zařízení na pojíţděcích drahách a silnicích, které procházejí přes kritický prostor, s cílem omezit vjezd dopravních prostředků a letadel.

4.2.4.2 Jestliţe interval mezi sousedními návěstidly je menší neţ 30 m (100 ft), fázový střed se musí nacházet minimálně 0,6 m (2 ft) nad osou návěstidla bliţšího ke konci RWY. 4.3

Kritické a citlivé prostory

4.3.1 Vznik poruch, které ovlivňují signály MLS, závisí na odráţení a stínících objektech kolem antén MLS a také na šířce vyzařovaného svazku anténou. Dopravní prostředky a pevné objekty, nacházející se v rozsahu 1,7 šíře svazku od místa přijímače, se povaţují za nacházející se v „paprsku“ a budou vytvářet navedení MLS ovlivněné vícenásobným odrazem hlavního svazku. Zpravidla se hodnoty šířky paprsků pozemního zařízení volí tak, aby zabránily odrazům azimutálního paprsku podél směru konečného přiblíţení a také vícenásobným odrazům sestupového paprsku podél úseků sestupu. Přesto mohou pohyblivé objekty zajíţdět do prostoru paprskových odrazů a vyvolat škodlivé odrazy nebo stínění signálů navedení takové úrovně, ţe kvalita signálů se stane nevyhovující. Prostory, ve kterých dopravní prostředky mohou vyvolat takové zhoršení charakteristik je nutno stanovit a označit. Z hlediska vypracování kritérií ochrany takových prostorů, je moţné je rozdělit na dva typy: kritické prostory a citlivé prostory. a) Kritický prostor MLS je prostor vymezených rozměrů okolo azimutální a sestupové antény, ve kterém se nesmí nalézat dopravní prostředky včetně letadel při provádění letů pomocí MLS. Nezbytná ochrana kritických prostorů se předpokládá proto, aby přítomnost dopravních prostředků a/nebo letadel v rámci jeho hranic nevyvolala nepřípustné zhoršení signálů navedení. b) Citlivý prostor je prostor, který se nachází za hranicemi kritického prostoru a ve kterém stání a/nebo pohyb dopravních prostředků včetně letadel je kontrolováno s cílem zabránit vzniku nepřípustných poruch signálu MLS při provádění letů pomocí MLS. Citlivý prostor zajišťuje ochranu od poruch vyvolaných velkými objekty nacházejícími se vně kritického prostoru, ovšem zpravidla jsou v rámci hranic letiště.

4.3.3 Metody modelování na počítači se mohou pouţít pro výpočet absolutních hodnot a doby zhoršení signálů vyvolaných v různých místech umístěnými stavbami nebo různými typy letadel se zváţením jejich rozměrů a orientace. Zpravidla parametry nezbytné pro pouţití takových metod jsou šířka svazku antény a také rozměry, umístění a orientace odráţejících a stínicích objektů. Vycházeje z maximálního přípustného zhoršení signálu v důsledku letadla nacházejícího se na zemi je moţné stanovit odpovídající kritické a citlivé prostory. Taková metoda byla základem zjištění údajů na Obr. G-23 a G-24. Uvedená data byla potvrzena počítačovými modely, coţ zahrnovalo u vybraných bodů porovnání vypočtených výsledků se skutečnými lety, z hlediska působení poruch vyvolaných zaparkovanými letadly na signály navedení MLS. 4.3.4 Zjištění odpovídající kontroly kritických prostorů a označení citlivých prostorů na letišti je obvykle dostatečnou podmínkou ochrany signálu MLS od vlivu odrazů od velkých, pevných pozemních objektů. To je obzvláště důleţité při posuzování rozměrů nových budov. Objekty nacházející se mimo letiště zpravidla nevytvářejí problémy pro kvalitu signálu MLS, pokud odpovídají kritériím omezení překáţek. 4.3.5 Hranice chráněného prostoru (tj. kritického i citlivého prostoru) se stanovují takovým způsobem, aby poruchy vytvářené letadly a dopravními prostředky, nacházejícími se vně této hranice, nevyvolávaly chyby nad běţné limity, uvaţující zvláštnosti šíření signálu. Stanovení přípustných chyb s cílem ochrany trajektorií přiblíţení na přistání po ose, jak je uvedeno v Tab. G-10 a G-11 pro „jednoduché“ a „sloţité“ podmínky šíření signálu, se uskutečňuje následujícím způsobem. Limity chyb zařízení se vypočtou s pouţitím kvadratického kořenu ze součtu druhých mocnin hodnot (RSS), z limitních chyb systému v referenčním bodu (ARD) a zbývající podíl chyb uvaţuje anomální zvláštnosti šíření

DG - 13

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

signálů. Odrazy od země se uvaţují při jednoduchých i sloţitých podmínkách. Ve sloţitých podmínkách se dále uvaţují chyby související s vibrací podpůrných konstrukcí, difrakcí signálů, vyvolanou např. systémem světelných návěstidel přiblíţení (ALS), stoţáry nebo intensivnějšími odrazy v horizontální rovině. Celkově 70 % bilance chyb se uvaţuje pro stanovení hranic chráněného prostoru. Existující bilance chyb zajišťují stanovení hranic chráněného prostoru v mezních případech, které jsou charakterizovány buď ideálními podmínkami šíření signálu, kde se uvaţují pouze odrazy od země, nebo úplně sloţité podmínky, kdy se uvaţují některé skutečné chyby, vznikající při šíření signálů. 4.3.6 Kritické prostory MLS jsou menší neţ odpovídající kritické prostory ILS. V těch případech, kde se antény MLS umísťují v bezprostřední blízkosti antén ILS, kritické prostory ILS ve většině případů budou zajišťovat ochranu signálu MLS při analogických trajektoriích přiblíţení na přistání. Poznámka: Zmenšení rozměrů kritického a citlivého prostoru MLS se může uskutečnit měřením nebo analýzou, při kterých se uvažují konkrétní podmínky. Doporučuje se volit kontrolní body každých 15 m (50 ft). 4.3.7 Azimut. Pro azimutální anténu zajišťující přiblíţení na přistání při ztotoţnění nulového azimutu s osou RWY se prostor mezi azimutální anténou a koncem RWY musí označit jako kritický prostor. Citlivý prostor na Obr. G-23A zajišťuje dodatečnou ochranu signálu v těch případech, kdy se provádí přistání v podmínkách nízké dohlednosti. Obecně se citlivý prostor azimutální antény nachází v rámci hranic RWY, a proto se odpovídající kontrola můţe provádět u všech dopravních prostředků s cílem zabránit nepřípustným poruchám signálu MLS. Při stanovení délky citlivého prostoru v Tab. G-12A se předpokládalo, ţe letadlo typu B-727 (nebo B-747), které přistálo, uvolní RWY do té doby, neţ další letadlo dosáhne výšku 90 m (300 ft) (nebo 180 m (600 ft) pro B-747). Tento předpoklad vychází z následujícího: a) rozstup 5,6 km (3 rozměry B-747, b) rozstup 3,7 km (2 rozměry B-727, c) doba obsazení RWY sekund, d) rychlost letadla při 220 km/h (2 NM/min).

NM) za letadlem majícím NM) za letadlem majícím přistávajícím letadlem je 30 přiblíţení na přistání je

4.3.7.1 Pro kurzové vybavení pro přiblíţení podporující vedení letadla na povrchu RWY musí být chráněn doplňkový citlivý prostor. Kvůli nízké úrovni hustoty výkonu přijatého letadlem na zemi s přijímací anténou na spodní mezi krytí můţe být relativní hustota výkonu kurzového laloku rozptýleného aerodynamickou odtokovou hranou letadla, které opouští nebo se přibliţuje k RWY, významná a můţe vyvolat jevy vícecestného šíření uvnitř laloku. Typické plochy, v nichţ by se neměla vyskytovat ţádná kýlová plocha letadla, jsou popsány na obr. G-23B. Jedná se o úhlové sektory vycházející z azimutální antény, o poloviční šířce rovné 1,7násobku šířky laloku od osy RWY. Poloviční šířka je omezena hodnotou stanovenou v tabulce G-12E pro fázový střed azimutální antény 1,4 m nad rovnou RWY. Pokud je

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

hustota výkonu přijatého na zemi odlišná od předpokladu šíření nad rovným povrchem, měly by být pouţity některé korekce. Například bylo určeno, ţe pokud je skutečná hustota výkonu 2,5 m nad RWY o 6 dB větší (např. díky tomu, ţe je fázový střed azimutální antény dvakrát výše), můţe být poloviční šířka citlivého prostoru sníţena o 6 m (nebo zvýšena, je-li hustota výkonu o 6 dB menší). 4.3.7.2 V případě azimutální antény zajišťující přiblíţení na přistání a jejím vyosení k ose RWY budou kritické a citlivé prostory záviset na poloze azimutální antény a orientaci trajektorie přiblíţení na přistání ve vztahu k nulovému azimutu. Kritický prostor dosahuje maximálně 300 m (1 000 ft) před azimutální anténu. Kvůli zabránění zastínění v průběhu přistávacích operací se musí vytvořit dodatečná ochrana ve formě citlivého prostoru. V tabulce G-12B je uvedena délka citlivého prostoru při vyosení azimutální antény. V případě, kdy je trajektorie přiblíţení na přistání po nenulovém azimutu, plán musí uvaţovat šířku svazku. Na Obr. G-25 jsou uvedeny typické příklady. Poznámka: Tento materiál se také použije pro azimutální anténu zajišťující zpětný azimut. 4.3.7.3 Kritické a citlivé prostory pro přiblíţení na přistání po vypočtené ose. Na Obr. G-26 je celkové zobrazení prostoru, který se musí ochraňovat od nekontrolovaného pozemního pohybu dopravních prostředků. Přesný tvar tohoto prostoru bude záviset na umístění azimutální antény, vzdálenosti azimutální antény od prahu RWY, výšce rozhodnutí, typu obsluhovaných letadel a podmínkách odrazů signálů. 4.3.7.3.1 Postup stanovení prostoru, který má být chráněn, je následující: a) stanovit směr AG (Obr. G-26) od azimutální antény (bod A) k nejbliţšímu bodu na RWY, kam je nezbytné navedení (bod G); b) vytvořit bod C na přímce AG ve vzdálenosti od azimutální antény, která se nachází v Tab. G-12C nebo G-12D, s uváţením: - vzdálenosti azimutální antény od prahu RWY; - rozměrů na zemi se nacházejícího největšího letadla; - výšky bodu G na trajektorii při minimální sestupovém úhlu; c) úsečka AB má stejnou délku jako AC a úhel mezi přímkami AC a AB se stanovuje limitem na vnitrosvazkové odrazy (1,7 šíře svazku) a velikosti přípustných odchylek trati letu s cílem zváţení odchylek letadla provádějícího přiblíţení na přistání od nominální trajektorie přiblíţení na přistání; d) určit směr přímky AF od azimutální antény do bodu F, který se nachází při minimálním sestupovém úhlu ve výšce 300 m (1 000 ft); e) stanovit směr přímky AD, jejíţ úhel svíraný s přímkou AF je 1,7 BW; f) délka úsečky AD se stanoví z tabulky G-12C nebo G-12D se zváţením informací o výšce bodu F; g) prostor, který má být chráněn, je vymezen čtyřúhelníkem ABCD.

DG - 14

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

4.3.7.3.2 Obvykle má část prostoru čtyřúhelníku ABCD na Obr. G-26, maximálně do 300 m (1 000 ft) nebo 600 m (2 000 ft) od azimutální antény, kvalitu kritického prostoru pro letadlo B-727 nebo B-747. Zbývající část posuzujeme jako citlivý prostor. V těch případech, kdy je to moţné, azimutální anténu posuneme stranou od RWY a od pojíţděcích drah. Na letištích, kde je azimutální anténa posunuta dozadu méně neţ 300 m (1 000 ft) nebo je umístěna před koncem RWY, mohou podrobná analýza a posouzení plánu letiště zajistit zmenšení kritických prostorů. 4.3.7.4 Kritické a citlivé prostory pro lety s pouţitím MLS/RNAV. V případě přiblíţení s pouţitím MLS/RNAV je nutné kritický a citlivý prostor rozšířit s cílem ochrany před odrazy uvnitř svazku v pouţitých sektorech. Takové rozšíření prostoru zajistí ochranu trajektorií přiblíţení na přistání, které nejsou realizovatelné s ILS. Délka chráněného prostoru závisí na provozních minimálních výškách, uvedených v Tab. G-13. Informace pro stanovení chráněných prostorů je uvedena na Obr. G-27. Výsledky modelování s pouţitím široké škály profilů svědčí o tom, ţe při provozu letadla B-727 bude dostatečná ochrana zajištěna v tom případě, jestliţe se prvních 300 m (1 000 ft) chráněného prostoru označí jako kritický prostor a ostatní část jako citlivý prostor. Pro letadla typu B-747 je odpovídající délka 600 m (2 000 ft). Pro sloţitější profily přiblíţení můţe být délka prostoru, stanovená podle Tab. G-13 nebo v ní uvedených rovnic, menší neţ výše uvedené hodnoty, v tom případě celý rozšířený prostor musíme označit jako kritický. 4.3.8 Sestup. Chráněný kritický prostor sestupové antény vyplývá z kritického objemu, který je uveden na Obr. G-24. Pro sestupovou anténu se obvykle citlivý prostor nevytváří. Protoţe spodní plocha kritického objemu se obvykle nachází značně vysoko nad zemí, letadlo se můţe nacházet v blízkosti sestupové antény, jestliţe neprotíná spodní plochu hranice kritického objemu. 4.3.8.1 Při běţném umístění sestupové o antény se šířkou svazku 1 a rovným povrchem země budou trupy většiny typů letadel pod spodní plochou kritického objemu, uvedeného na Obr. G-24. 4.3.8.2 U sestupové antény s šířkou svazku o 1,5 se můţe připustit nevýznamné protnutí trupu letadla se spodní plochou kritického objemu, uvedeného na Obr. G-24, jestliţe je spodní část o kritického objemu mezi 1,5 a 1,7 šíře svazku pod minimální sestupovou trajektorií, potom tento objem označíme jako citlivý. Při instalacích, zajišťujících dobré charakteristiky v rámci limitů, se letadlo můţe nacházet před anténou za podmínek, ţe: a) úhel mezi trajektorií sestupu a vrchní částí trupu o letadla je minimálně 1,5 , b) vrchol ocasních ploch letadla neprotíná spodní plochu kritického objemu, c) trup je pod přímým úhlem k ocasní ploše. 4.3.8.3 V případě přiblíţení s pouţitím MLS/RNAV se rozměry kritického prostoru sestupové antény zvětší s cílem zajistit kvalitu sestupového signálu podél nominální trajektorie přiblíţení na přistání (Obr. G-28). Tyto zvětšené prostory zajišťují ochranu trajektorií přiblíţení na přistání, které se

nemohou uskutečnit pomocí ILS. Charakteristiky v profilu (Obr. G-24) zůstanou nezměněny, přitom se vede v patrnosti, ţe spodní hranice se vztahuje k nominální trajektorii přiblíţení na přistání. Vyšší pruţnost se můţe zajistit analýzou konkrétního profilu přiblíţení na přistání a podmínek letiště. 5. Provozní faktory ovlivňující výběr místa instalace pozemního zařízení DME 5.1 Pro splnění existujících provozních poţadavků má zařízení DME pokud moţno pro pilota zajistit indikaci nulové vzdálenosti v bodě dotyku. 5.1.1 Při instalaci MLS s DME/P můţe palubní vybavení, určující souřadnicové informace z údajů MLS, zajistit získání přístrojové nulové vzdálenosti od referenčního bodu MLS. Nulová vzdálenost DME se vztahuje ke stanovišti DME/P. 6. Vzájemné vazby kontroly pozemního zařízení a jeho ovládání 6.1 Vzájemné vazby činnosti při kontrole a ovládání jsou nutné pro zajištění toho, aby letadlo nedostávalo neúplnou informaci, která by mohla ohrozit bezpečnost, ale současně dále dostávalo správnou informaci pro navedení, kterou je moţno vyuţít bez ohroţení bezpečnosti v případě výpadku vysílání některých funkcí. Poznámka: Vzájemné vazby kontroly pozemního zařízení a jeho ovládání jsou uvedeny v Tab. G-14. 7.

Palubní výstroj

7.1

Obecně

7.1.1 Parametry palubní výstroje a jejich povolené odchylky jsou zde uvedeny proto, aby vyjasnily standardy v ust. 3.11 Hlavy 3 a v případě nutnosti zahrnuly tolerance pro: a) odlišnost parametrů pozemního vybavení v mezích určených v ust. 3.11 Hlavy 3, b) obvyklé manévry, rychlosti a polohy letadel v prostoru krytí. Poznámka 1: Palubní výstroj zahrnuje palubní anténu (antény), přijímač, zařízení pro spojení s pilotem a nutná propojení. Poznámka 2: Podrobné „Technické požadavky na minimální charakteristiky“ palubní elektronické výstroje MLS jsou rozpracovány a odsouhlaseny Evropskou organizací pro civilní leteckou elektroniku (EUROCAE) a Radiotechnickou leteckou komisí (RTCA). ICAO periodicky rozesílá členským státům platné přehledy publikací těchto organizací, jejichž činnost se koordinuje na mezinárodním základu v souladu s doporučeními 3/18 (a) a 6/7 (a) 7. letecké konference. 7.1.2

Dekódování funkcí

7.1.2.1 Palubní vybavení musí být schopno dekódovat a zpracovat funkce azimutu přiblíţení na přistání, azimutu přiblíţení na přistání s vysokou frekvenci obnovení, zpětného azimutu a sestupového

DG - 15

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

úhlu a nezbytná data pro splnění předpokládaných letů. 7.1.2.2 Kromě toho se v přijímači pouţívají metody zabránění zpracování funkcí v souvislosti s existencí preambulí, zařazovaných do informačních polí základních a doplňkových datových slov a také vyloučení vlivu bočních laloků. Jedna z takových metod je zaloţena v dekódování všech preambulí. Po dekódování libovolné preambule se hledání a dekódování všech preambulí přerušuje na interval odpovídající délce funkce. Dálková

7.1.2.3 samostatně.

informace

se

dekóduje

7.1.3 Přijímač dekóduje celý rozsah úhlů, zabezpečených formátem signálu pro kaţdou funkci. Úhel navedení se určuje měřením časového intervalu mezi přijetím laloků snímání „tam“ a „zpět“. Vztah dekódovaného úhlu k tomuto intervalu se určuje podle rovnice uvedené v ust. 3.11.4.5 Hlavy 3. 7.1.4 Přijímač je schopen normálně zpracovat kaţdou vysílanou funkci, nezávisle od její polohy v předávaných následnostech. 7.1.5 Jestliţe informace o azimutu přiblíţení na přistání a zpětném azimutu MLS je uváděna selektorem nebo pilotními přístroji, musí se zobrazit jako magnetický kurz. Přijímače pracující v automatickém reţimu zobrazí odpovídající informaci, vysílanou pozemní stanici, jako část základních datových slov 4. 7.1.6 Přijímač má moţnost manuálního nebo automatického výběru trajektorie přiblíţení na přistání, úhlu sestupu a radiálu zpětného azimutu, pokud se zajišťuje. Při práci v automatickém reţimu se výběr zajišťuje následujícím způsobem: 7.1.6.1 Azimut přiblíţení – výběr úhlové hodnoty odpovídající magnetickému úhlu přiblíţení v základním datovém slově 4. 7.1.6.2 Úhel sestupu – výběr minimálního úhlu sestupu v základním datovém slově 2. 7.1.6.3 Zpětný azimut – výběr úhlové hodnoty odpovídající magnetickému úhlu zpětného azimutu v základním datovém slově 4. Poznámka: Přijímač zajišťuje odpovídající indikaci, když údaje o odchylkách se určují podle signálu zpětného azimutu. 7.1.7 Úroveň integrity palubního přijímacího systému MLS musí odpovídat úrovni celkové integrity -7 MLS, která je minimálně 1 – 1 × 10 při libovolném přistání. 7.1.8 Palubní vybavení, pouţívané při letech podle MLS/RNAV, musí zajistit moţnost přesné indikace vybraného postupu. 7.2

Kmitočtové charakteristiky

7.2.1

Šířka pásma přijímače

7.2.1.1 zabezpečit

Charakteristiky přijímače musí určení signálu při posunu kmitočtu

19.11.2009 Změna č. 84

přijatého signálu 12 kHz od jmenovitého kmitočtu kanálu. Tato hodnota připouští moţné odchylky kmitočtu pozemního zařízení do 10 kHz a doplerovský posun kmitočtu 2 kHz. Přijímač musí dekódovat všechny funkce nezávisle na jejich různých kmitočtových posunech. 7.2.2

Selektivita

7.2.2.1 Při nastavení přijímače na nepracující kanál a při vyslání neţádoucího signálu s úrovní o 33 dB vyšší, neţ je specifikováno v ust. 3.11.4.10.1 Hlavy 3 pro DPSK azimutu přiblíţení na kterémkoliv jiném kanálu, nesmí být na výstupu přijímače signál. 7.2.3

Parazitní charakteristika uvnitř kanálu

7.2.3.1 Charakteristiky přijímače musí vyhovět ust. 3.11.6 Hlavy 3, pokud jsou na stejném kanálu mimo signál rušení, která nepřevyšují úroveň stanovenou v ust. 3.11.4.1.4 Hlavy 3. 7.2.4

Poruchy z vysílání mimo pásma

7.2.4.1 Charakteristiky přijímače, uvedené v ust. 3.11.6 Hlavy 3, musí být také zajištěny, kdyţ se přijímají poruchy od neţádoucích signálů při úrovni ne 2 větší neţ –124,5 dBW/m na anténě přijímače MLS. 7.3

Zpracování signálu

7.3.1

Určení signálu

7.3.1.1 Za přítomnosti vstupního signálu navedení, odpovídajícího poţadavkům ust. 3.11.4 Hlavy 3, přijímač musí určit a potvrdit správnost signálu do přechodu na reţim sledování v době 2 s v kritických částech přiblíţení a v době 6 s na hranicích prostoru krytí. 7.3.1.2 Určení signálu azimutálního navedení při přiblíţení nebo při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování nejsou dovolena pod 60 m (200 ft). Poznámka: Zachycení signálu pod 60 m (200 ft) může vést k určení nesprávného navedení, protože úroveň odraženého signálu může být nad úrovní hlavního signálu. Ztráta výkonu letadla nebo ladění pilotem jsou potenciálními příčinami zachycení signálu pod 60 m (200 ft). Aby se předcházelo takovýmto zachycením, měla by být prováděna technická nebo provozní měření. 7.3.2

Sledování

7.3.2.1 Při uskutečňovaném sledování se zajišťuje ochrana proti krátkodobým (kratším neţ jedna sekunda) parazitním poruchám s velkou amplitudou. Kdyţ je signál vysledován, přijímač musí dát platnou informaci navedení, a potom přerušit varovný signál. V reţimu sledování proces potvrzení správnosti informace pokračuje. 7.3.2.2 Při ztrátě signálu sledování na více neţ 1 s má přijímač dát výstraţný signál. V rozmezí 1 s informace navedení zůstává na poslední výstupní hodnotě. Poznámka 1: Platný signál navedení je ten, který splňuje následující kritéria: a) je dekódována správná funkce identifikace,

DG - 16

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G b) dekóduje se preambule synchronizace časování, c) je zjištěn kmitající lalok „TAM“ a „ZPĚT“ nebo vykrývací signál vlevo/vpravo a jsou symetrické ke střednímu bodu času, d) detekovaná šířka laloku je v rozmezí od 25 do 250 s. Poznámka 2: Potvrzení platnosti signálu navedení rovněž vyžaduje, aby přijímač opakovaně potvrzoval, že zjištěný nebo sledovaný signál je nejsilnější signál po dobu alespoň jedné sekundy. 7.3.2.3 Letadlo by mělo být na ose RWY nebo zvoleném azimutálním úhlu ve 200 ft a přijímač musí být v reţimu sledování. Pod touto výškou by měl přijímač pokračovat ve sledování azimutálního signálu pro přiblíţení nebo azimutálního signálu pro přiblíţení s vysokou opakovací rychlostí tak dlouho, dokud tento signál kóduje úhel v rámci úzkého sektoru okolo osy RWY nebo okolo zvoleného azimutálního úhlu, i kdyby jiné signály byly aţ o 10 dB silnější, neţ je sledovaný signál. 7.3.3

Funkce dat

7.3.3.1 Získání dat. Charakteristiky získání dat pro palubní zpracování, zajišťované díky funkcím základních nebo doplňkových dat, se dělí na dvě části: čas povolený pro získání dat a pravděpodobnost nezjištěné chyby v získaných datech. 7.3.3.1.1 Při minimální hustotě výkonu signálu čas pro zjištění základních datových slov 2 vyslaných rychlostí 6,25 Hz nepřevyšuje 2s při pravděpodobnosti 95 %. Doba získání dat vyslaných rychlostí 1 Hz nepřevyšuje 6 s při pravděpodobnosti 95 %. 7.3.3.1.2 V procesu zjišťování přijímač detekuje příslušná datová slova a uplatňují se příslušné testy pro zajištění, ţe pravděpodobnost nezjištěné chyby -6 nepřevýší 1 × 10 při minimální hustotě výkonu signálu pro výběr dat, vyţadujícího tuto úroveň celistvosti. Doporučené specifikace pro nezjištěné chyby mohou poţadovat dodatečné zpracování dat na palubě před dekódováním. To můţe být dosaţeno např. několikanásobným zpracováním téhoţ datového slova. 7.3.3.1.3 Jestliţe přijímač nezíská data, nezbytná pro předpokládané pouţití, musí provést odpovídající varování. 7.3.3.1.4 Při minimální hustotě výkonu signálu doba získání všech datových slov, poţadovaných pro zajištění letů MLS/RNAV (doplňková datová slova B1-B41, A1/B42, A2, A3, A4/B43 a základní datové slovo 6) by neměla převýšit 20 s při pravděpodobnosti 95 %. Vybavení MLS/RNAV musí zajistit, aby pravděpodobnost nezjištěných chyb pro tento blok dat -9 nepřevýšila 0,5 × 10 . Dosaţení takových hodnot předpokládá zvětšení odstupu „signál – šum“ na 2 dB. To můţe být dosaţeno zmenšením ztrát v kabelu, zmenšením rezervy nebo zvýšením citlivosti přijímače (viz data o palubní výkonnosti v Tab. G-2). Předpokládá se také, ţe při vyšších úrovních signálu bude doba získání menší neţ 20 s.

7.3.3.2 Potvrzení platnosti dat. Po získání dat přijímač opakovaně potvrzuje, ţe přijímaná data odpovídají získaným datům. Přijímač dekóduje několik postupných a identických dat, odlišných od předtím získaných dat, dříve neţ začne přijímat nová dekódovaná data. 7.3.3.2.1 Pro data poţadovaná pro zajištění letů podle MLS/RNAV pouţívá palubní vybavení kontrolu cyklickým kódem (CRC), pro zajištění dostatečné integrity. Platnost dat, která postupují dále, se nejdříve potvrdí. Zařízení MLS/RNAV nepřijme nový blok dat na zpracování, pokud jeho platnost není potvrzena pomocí CRC. 7.3.3.3 Ztráta dat. V průběhu 6 sekund po ztrátě základních nebo doplňkových dat, které se přenáší s intervalem 2 sekundy a méně, přijímač vyšle odpovídající varování a přeruší vysílání existujících dat. Přijímač vyšle varování v průběhu 30 sekund po ztrátě jiných doplňkových dat, neţ byly uvedeny výše. 7.3.3.3.1 Data poţadovaná pro lety MLS/RNAV palubní vybavení po potvrzení jejich platnosti neruší, s výjimkou případů popsaných v ust. 7.3.3.2.1. Blok dat MLS/RNAV, platnost kterého byla potvrzena pomocí CRC, se neruší, dokud nebude přijat nový blok dat s jiným identifikátorem pozemního vybavení v základním datovém slově 6 nebo nebude vybrán nový kanál MLS nebo nebude vypnuto napájení. Mimo to se blok dat neruší při přechodu do sektoru zpětného azimutu. 7.3.4

Charakteristiky odrazů

7.3.4.1 Pokud hustota výkonu vyzařovaného signálu je natolik veliká, ţe šum palubního vybavení je zanedbatelný (neznatelný) v rozmezí kmitočtů zakmitání 0,05 Hz aţ 999 Hz, musí být dodrţeny následující parametry. 7.3.4.1.1 Odrazy uvnitř laloku Odraţené signály méně neţ dvě šířky od hlavního laloku a při amplitudě o 3 dB nebo více niţší neţ přímý signál nesmějí na výstupu zhoršit přesnost úhlového navedení o více neţ 0,5 šířky laloku (špičková chyba). Přijímač by neměl ztratit sledování, pokud nastanou takovéto podmínky. 7.3.4.1.2 Odrazy mimo lalok Odraţené signály vzdálené více neţ dvojnásobek šířky laloku od hlavního signálu a s amplitudou o 3 dB nebo více menší neţ úroveň hlavního signálu nesmějí vyvolat zhoršení úhlového navedení o více neţ 0,02 šířky laloku. Pro signály azimutu a v rámci úzkého sektoru okolo osy nebo okolo vybraného úhlu azimutu by odraţené signály s amplitudami aţ o 10 dB větší neţ hlavní signál a nezkreslující tvar hlavního laloku, jak je uveden v ust. 3.11.5.2.1.3 Hlavy 3, neměly sníţit přesnost úhlového navedení o více neţ ± 0,02 šířky laloku. Přijímač by neměl ztratit sledování, pokud nastanou takovéto podmínky.

DG - 17

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G 7.4.2 Charakteristiky úhlových údajů

Vykrývání

7.3.5

7.3.5.1 Kdyţ na anténu přijde správný signál vykrývacího navedení, palubní zařízení musí zajistit informaci vykrývacího navedení. 7.3.5.2 Kdyţ je přijímaná úhlová indikace za hranicí proporcionálního navedení určeného v Tab. A-7, signál navedení MLS je nutno povaţovat za vykrývací. 7.3.5.3 Při vysílání vykrývacích impulsů přijímač zpracuje celé pásmo šířek impulsu, které se mohou objevit na přechodu mezi signálem vykrytí a signálem snímacího laloku. Jak je uvedeno na Obr. G-8, konkrétní tvar impulsu závisí na poloze přijímače, šířce laloku snímací antény a vzájemném poměru amplitud a fází signálů vykrytí a snímacího laloku. Proto je nutné, aby přijímač zpracoval rychlé změny indikovaného úhlu řádu 1,5 (špičková amplituda) za hranicemi proporcionálního navedení. 7.3.5.4 V přijímačích schopných vybrat a indikovat úhlovou informaci sestupu v azimutu převyšujícím 10 se musí informace o hranicích zóny proporcionálního navedení, obsaţená v základních datech, dekódovat a vyuţít k tomu, aby nebylo připuštěno pouţití chybné informace navedení. 7.4

Ovládání a výstup

7.4.1

Stupnice deviace azimutu a sestupu

7.4.1.1 Azimut přiblíţení. Pokud informace o odchylce azimutu přiblíţení předpokládá stejné charakteristiky citlivosti jako u ILS, je funkcí vzdálenosti antény azimutu přiblíţení od prahu RWY, která je v základních datech a odpovídá následující tabulce: Vzdálenost antény azimutu přiblížení od prahu RWY(ATT) 0 – 400 m 500 – 1 900 m

Jmenovitá šířka kurzu o ±3,6 o ±3,0

2 000 – 4 100 m

 105   arctang   ATT 

4 200 – 6 300 m

±1,5

o

7.4.1.2 Sestupový úhel přiblíţení. Informace o odchylkách je funkcí úhlu sestupu (), stanoveného manuálně nebo automaticky, v souladu se vztahem /4 = 1/2 nominální šířky sestupového laloku tak, aby nominální šířka sestupového laloku odpovídala následujícím příkladům: Vybraný sestupový úhel

Nominální šířka sestupového laloku

3

±0,75

7,5

±1,875

19.11.2009 Změna č. 84

a) 4 od 0,0 do 0,5 rad/s pro azimutální funkce; a b) 6,5 od 0,0 do 1,0 rad/s a 10 při 1,5 rad/s pro úhlovou funkci sestupu. 7.4.3 Minimální sestupový úhel Je-li zde schopnost výběru sestupového úhlu přiblíţení, má být vydáno varování, pokud se vybere úhel menší, neţ je minimální úhel obsaţený v základním datovém slově 2. 7.4.4 Statut bitů Vhodné varování se má vydat, kdyţ funkce statutu bitů v přijatých základních datech ukazuje, ţe příslušná funkce se nevysílá, nebo se vysílá ve zkušebním reţimu. 7.5 Pouţití zpětného nezdařeném přiblíţení a vzletu 7.5.1

azimutu

při

Pouţitelné úhly zpětného azimutu

7.5.1.1 Výsledky letových zkoušek ukázaly, ţe pro navigační navedení pří nezdařeném přiblíţení a vzletu se můţe pouţít zpětný azimut s vyosením od osy RWY do 30. Při pouţití odpovídajících metod mohou být vyhovující i větší hodnoty vyosení aţ do provozních limitů sektoru činnosti zpětného azimutu. Při vzletu je moţné pouţít signál zpětného azimutu pro navedení po ose RWY a počáteční etapy vzletu. Předpokládá se, ţe manévr nabrání poţadovaného úhlu zpětného azimutu začíná na výšce z provozního hlediska vyhovující, a přitom se ve stanovené trajektorii uvaţují kritéria pro přelet nad překáţkami. Stupnice odchylek zpětného azimutu

7.5.2.1 Stupňování odchylek zpětného azimutu musí zajistit vzlety a nezdařené přiblíţení pomocí zpětného azimutu neodpovídajícím kurzu přistání a také při ztotoţnění tratě přiblíţení a vzletu s azimutem přiblíţení na přistání. Stupňování odchylek má velký význam při manévrech pro nabrání zpětného azimutu. Příliš citlivé stupňování povede k přeletům v horizontální rovině a omezuje hraniční moţnosti pouţití signálu, kdyţ velmi necitlivé stupňování způsobí ztráty v ekonomickém vyuţití vzdušného prostoru. Citlivost nominální šířky kurzu  6 zajišťuje vhodné parametry pro získání zpětného azimutu při nezdařeném přiblíţení a vzletu. 7.5.3 Přepnutí z přistání na zpětný azimut

Poznámka: Tyto charakteristiky citlivosti jsou použitelné do úhlu sestupu 7,5.

filtru

7.4.2.1 Fázové zpoţdění Pro zajištění nutného spojení s amplitudou výstupní filtr při vstupních sinusových kmitočtech nevyvolá fázové zpoţdění větší neţ:

7.5.2

o

výstupního

azimutu

přiblíţení

na

7.5.3.1 Po zahájení nezdařeného přiblíţení s pouţitím zpětného azimutu je nezbytné přepnout z azimutu přiblíţení na přistání na zpětný azimut. Automatické nebo manuální přepnutí má za cíl zajistit nepřetrţité navedení v průběhu celého nezdařeného přiblíţení. Předpokládá se, ţe přepnutí se uskuteční po přijetí platného signálu zpětného azimutu letadlem, ale dříve neţ se signál azimutu přiblíţení na přistání stane nestabilním. Přepnutí zaloţené na ztrátě signálu

DG - 18

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G azimutu přiblíţení je moţné pouze v tom případě, kdyţ se letadlo nachází v bezprostřední blízkosti od azimutální antény přiblíţení na přistání, v důsledku čehoţ signál navedení bude nepouţitelný. Přepnutí zaloţené pouze na ztrátě sestupového signálu je moţné do té doby, kdy letadlo příjme platný signál zpětného azimutu. Avšak přepnutí můţe být zaloţené na ztrátě sestupového signálu po prověření platnosti signálu zpětného azimutu. Při automatickém přepnutí ve středním bodu mezi azimutálními anténami nebo v jejich blízkosti v průběhu přechodu bude zajištěno nepřetrţité navedení. Při přepnutí ve středním bodu můţe být potřebná pro přijímač MLS informace DME. Je nutno přijmout opatření k tomu, aby se automatické přepnutí z azimutu přiblíţení na přistání na zpětný azimut uskutečnilo pouze po zahájení nezdařeného přiblíţení.

publikovaných sektorů činnosti MLS se informace o stavu MLS nevysílá.

8. Lety na hranici a vně publikovaných sektorů krytí MLS

9.2

8.1 Hranice sektoru úměrného navedení v azimutu se vysílají ve základních datových slovech 1 a 5. Tyto hranice neudávají maximální vhodné úhly přiblíţení na přistání a zpětného azimutu MLS, které se obvykle budou nacházet v rámci těchto hranic. Na příklad pro azimut přiblíţení na přistání, který má sektor úměrného navedení ±40, vhodné úhly azimutu přiblíţení při plné šířce kurzu ±3 se budou nacházet v hranicích ±37. Pro zpětný azimut se vhodné úhly zpětného azimutu při plné šířce kurzu budou nacházet v rozmezí 6 hranic sektoru úměrného navedení. 8.2 Konstrukce pozemní antény MLS nemá připustit vyzařování škodlivých signálů za hranice prostoru krytí. Při některých neobvyklých umístěních antény se mohou signály MLS odráţet do prostorů mimo publikované hranice krytí s dostatečnou intenzitou, aby na přijímači vyvolaly chybnou informaci navedení. Stejně jako při současných postupech, mohou odpovědné orgány zajišťující zřízení určit provozní schémata zaloţená na vyuţití jiných navigačních prostředků k tomu, aby letadlo vstoupilo do prostoru krytí systému bez průletu zóny vyvolávající pochybnosti, nebo publikovat informaci, která dá pilotům výstrahu v těchto podmínkách. Mimo to formát signálů MLS umoţňuje vyuţít dvě metody pro sníţení moţností nesprávné funkce signalizace praporků. 8.2.1 Pokud jsou chybné signály MLS odraţené a pokud provozní podmínky dovolí, prostor krytí můţe být korigován (zmenšen nebo zvětšen) tak, aby byl na přijímači přímý signál větší neţ kterýkoliv odraţený, nebo aby odráţející plocha nebyla ozářena. Tato metoda se nazývá řízením prostoru krytí. 8.2.2 Signály mimosektorové indikace (OCI) mohou být vysílány do sektorů za hranice prostoru krytí, pro vyuţití v přijímači, s cílem zajistit signalizací praporku přítomnost chybného signálu navedení v úhlu. Toto se zajišťuje vysláním signálu OCI do těch prostorů, který je větší neţ chybný signál navedení. 8.3 Přitom se předpokládá, ţe jestliţe je z provozních příčin potřebné potvrdit vybraný kanál MLS za hranicemi publikovaných sektorů činnosti MLS, toto potvrzení bude obsaţeno v informaci o identifikaci odpovídajícího DME. Za hranicemi

9. Kritéria rozmístění, poměrem signálů a ztrát 9.1

určovaná

Zeměpisné separace

9.1.1 Kritéria separací jsou uvedená v ust. 9.2 a 9.3 jako ţádoucí odstupy signálu od šumu pro kombinace příslušných ztrát šířením umoţňující na C pásmu MLS kmitočtové přidělování stejných kanálů a přilehlých kanálů z hlediska interference. Kdyţ se vybírají kmitočty pro zařízení MLS, platí a berou se v úvahu podobná kritéria, jako pro DME/P nebo DME/N uvedená v Dodatku C. Poţadavky na stejné kmitočty

9.2.1 Přidělení stejného kmitočtového kanálu MLS se musí uskutečňovat s přihlédnutím k tomu, aby bylo vyloučeno určení preambule od neţádoucího zařízení na stejném kanálu. Poţadovaná úroveň neţádoucího signálu je menší neţ –120 dBm, tj. 2 dB pod citlivostí palubního systému MLS: citlivost přijímače zisk antény nad minimem

= =

–112 –6 –118

dBm dBm dBm

S úvahou toho, ţe propočet výkonu v Tab. G-1 ukazuje minimální úroveň signálu na letadle nejméně –95 dBm, poţadovaná úroveň –120 dBm se dosahuje pomocí rozmístění rušícího zařízení s geografickou separací, přesahující radiový horizont v libovolném místě publikovaného sektoru činnosti poţadovaného prostředku. Poznámka: Signál předávaný DPSK vyžaduje větší ochranu než kmitající lalok, takže při omezení nežádoucího signálu na témž kmitočtovém kanálu na –120 dBm se interference od kmitajících laloků neuvažují. 9.3

Poţadavky na sousední kanály

9.3.1 Při uváţení absence poţadavků na charakteristiky spektra vysílače pro první a druhý sousední kanál by pozemní stanice pracující na těchto kmitočtech měly být umísťovány s geografickým odstupem, který přesahuje vzdálenost radiového horizontu ve kterémkoliv bodu vyhlášeného sektoru pokrytí poţadovaného zařízení. Poznámka: Tam, kde ze specifických důvodů (například párování kanálů ILS/MLS/DME) první nebo druhý sousední kanál musí být přiřazen, musí méně konzervativní metoda pro zajištění ochrany přijímače zaručovat, aby minimální hodnoty SNR dle specifikace v ust. 3.11.6.1.4 byly k dispozici ve kterémkoliv bodu vyhlášeného sektoru pokrytí požadovaného zařízení během vysílání nepožadovaného zařízení. 9.3.2 Pro třetí a další sousední kanály by pozemní stanice pracující na těchto kmitočtech měly být umístěny s geografickým odstupem, který zaručí, ţe minimální hodnoty dle specifikace v ust. 3.11.6.1.4 budou dostupné v kaţdém bodu vyhlášeného sektoru pokrytí poţadovaného zařízení během vysílání nepoţadovaného zařízení.

DG - 19

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

9.3.2.1 Pokud neexistuje neţádoucí vysílání MLS situované blíţe neţ 4 800 metrů od kteréhokoliv bodu vyhlášeného pokrytí, maximální výkon –94,5 2 dBW/m dle ust. 3.11.4.1.4.2 v porovnání s minimální hustotou výkonu dle ust. 3.11.4.10.1 zajistí, ţe minimální hodnoty SNR budou splněny. Neočekávají se ţádná omezení. 9.3.2.2 Je-li neţádoucí vysílání MLS umístěno ve vzdálenosti menší neţ 4 800 metrů od bodu vyhlášeného pokrytí, maximální výkon vytvořený tímto vysíláním a změřený během doby vysílání úhlových a datových signálů v pásmu o šířce 150 kHz se středem v poţadovaném jmenovitém kmitočtu musí být vyhodnocen, přičemţ je nutno uvaţovat odstup kmitočtů, charakteristiky spektra a vyzařovací diagram vysílače a příslušné ztráty šířením. Tento maximální výkon musí být potom porovnán s poţadovanou úrovní úhlového a datového signálu pro kontrolu toho, ţe minimální hodnoty SNR definované v ust. 3.11.6.1.4 jsou splněny. Pokud tomu tak není, je nutno přiřadit jiný kanál poskytující větší kmitočtový odstup, aby se zmenšil maximální neţádoucí výkon daný spektrálními charakteristikami vysílače. 9.4

Vývoj kritéria plánování kmitočtů

9.4.1 Řídicím faktorem při vypracování kritéria plánování kmitočtů sousedních kanálů je vyzařované spektrum z pozemní stanice MLS. Při vývoji kritérií plánování kmitočtů pro třetí a další sousední kanál by bylo ideálně třeba zvaţovat vyzařovaný spektrální výstup individuálních pozemních stanic MLS. Nicméně je moţné v geografické oblasti pouţívat generickou masku vysílače MLS, která splňuje poţadavky takového regionu. 10. Materiál, týkající se instalací MLS ve speciálních lokalitách 10.1

Výkonnost MLS v prostoru pokrytí

10.1.1 Uznává se, ţe v některých lokalitách poţadavky ust. 3.11 Hlavy 3 nemohou být splněny v celém prostoru krytí vlivem okolního prostředí na šíření signálu. Předpokládá se, ţe v takových lokalitách poţadavky ust. 3.11 Hlavy 3 jsou splněny minimálně v sektoru navedení pro všechny publikované trajektorie přiblíţení na přistání podle přístrojů do stanoveného bodu, za kterým se navedení pomocí MLS nepouţívá pro předpokládané činnosti. Aby se pomohlo odpovídajícím orgánům při provádění předběţného zhodnocení vhodnosti takových individuálních instalací MLS pro předpokládané činnosti, je nezbytné publikovat odpovídající omezení prostoru činnosti. 11. Integrita a nepřetržitost činnosti pozemního zařízení MLS 11.1

Úvod

11.1.1 Tento materiál je vyhotoven s cílem popsat normy integrity a nepřetrţitosti činnosti pozemního vybavení MLS a zajistit návod na výrobu a systémové charakteristiky tohoto zařízení.

19.11.2009 Změna č. 84

Z provozního hlediska je nutné znát úroveň integrity a nepřetrţitosti činnosti, aby bylo moţno vybrat provozní nasazení, které můţe být zajištěno MLS. 11.1.2 Nezávisle na provozních minimech se celkově uznává, ţe střední počet leteckých nehod se smrtelným následkem v době přistání z důvodu poruchy celého systému nebo nedostatků v něm, kam patří pozemní vybavení, letadlo a pilot, nesmí -7 překročit hodnotu 1 × 10 . Toto kritérium se často nazývá celkovým ukazatelem risku. 11.1.3 Při přistání v podmínkách kategorie I, přestoţe se vyţadují minimální standardy přesnosti a integrity v počátečních fázích přistání, základní odpovědnost za dodrţení výše uvedených minim je na pilotovi. Při přistání v podmínkách kategorie III se poţaduje dodrţení uvedeného kritéria ve vztahu k celému systému. V této souvislosti je neobyčejně důleţité snaţit se dosáhnout vysoké úroveň integrity a nepřetrţité činnosti pozemního vybavení. Integrita je nezbytná pro zajištění toho, aby letadlo, uskutečňující přiblíţení na přistání, mělo malou pravděpodobnost nesprávného navedení. Nepřetrţitost sluţby je nezbytná pro zajištění toho, aby letadlo v poslední fázi přiblíţení na přistání mělo malou pravděpodobnost neobdrţení signálu navedení. 11.1.4 Je vidět, ţe různé provozní poţadavky odpovídají různým hodnotám integrity a nepřetrţitosti činnosti. V Tab. G-15 se stanovují a popisují čtyři úrovně integrity a nepřetrţitosti činnosti, které se vztahují k základním trajektoriím letů v případech, kdy DME není kritickým prvkem. 11.2 Dosaţení a udrţování úrovně integrity a nepřetrţitosti činnosti 11.2.1 Porušení integrity můţe nastat, jestliţe signál překročí limit přípustné odchylky nebo nesprávný signál (v případě číslicových dat) buď monitorovací zařízení nepozná, nebo obvody monitoru nemohou vypnout vyzařování nesprávného signálu. Podobná porucha, jestliţe vyvolá velkou chybovost, můţe zavinit nebezpečnou situaci. 11.2.2 Je zřejmé, ţe ne všechna porušení integrity jsou nebezpečná ve všech fázích přiblíţení na přistání. Např. během kritické fáze přiblíţení na přistání, neodhalené poruchy, které způsobí podstatnou chybovost zadání tratě (PFE), jsou zvláště nebezpečné tehdy, kdy nezjištěný chybějící signál povolení nebo identifikace můţe vést k vytvoření nebezpečné situace. Kritéria hodnocení různých typů poruch musí zahrnovat všechny nebezpečné situace a zvláště ty, které nemusí být zřejmé pro pilota nebo automatického pilota. 11.2.3 Obzvláště je důleţité, aby monitory byly navrţeny takovým způsobem, ţe zajistí spolehlivé přistání v souladu s ust. 3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3 Hlavy 3, coţ mnohdy vyţaduje provedení podrobné analýzy návrhu monitoru. V opačném případě porucha monitoru můţe způsobit vyzáření chybných signálů. Některé moţné varianty, které mohou způsobit vytvoření nebezpečné situace při minimech kategorie II a III jsou: a) neobjevená chyba vedoucí k významnému zvýšení PFE, které se projeví na palubě letadla přibliţujícího se na přistání,

DG - 20

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G b) neobjevená chyba minimální sestupové dráhy, vysílaná v základním datovém slově 2, c) neobjevená chybovost synchronizace TDM, vedoucí k překrytí, d) zvýšení CMN na nepřípustné hodnoty, např. v důsledku ztráty výkonnosti. 11.2.4 Nejvyšší úroveň ochrany proti riziku nezjištění poruch se poţaduje u monitoru a odpovídajícího řídícího systému. Toho se dosahuje pozorným projektováním s cílem sníţit pravděpodobnosti takových případů na nízkou úroveň a periodickými kontrolami práce monitoru v intervaly určené analýzou dané konstrukce. Taková analýza se můţe pouţít pro výpočet úrovně integrity systému pro libovolné přistání. Níţe je uveden vzorec, který se můţe pouţít pro určené typy MLS, a příklad výpočtu integrity systému (I) stanovením pravděpodobnosti vyslání nezjištěného vyzáření chybového signálu (P).

I  1 P T2 P 1. 2 .M1.M2 kde: I = integrita; P = pravděpodobnost odpovídajících poruch na vysílačích a monitorech, které vznikly v důsledku nezjištění vyzáření chybového signálu; M1 = střední doba do poruchy (MTBF) vysílače; M2 = MTBF monitoru a souvisejícího ovládání;

1 1

= poměr počtu poruch vysílače vedoucích k vyzáření chybného signálu k počtu všech poruch vysílače;

1 = poměr počtu poruch monitoru a souvisejícího 2

T

ovládání, které vedly k nezjištění chybného signálu, k počtu všech poruch monitoru a souvisejícího ovládání; = doba (v hodinách) mezi profylaktikami monitoru a souvisejícího ovládání.

Uvedený vzorec se pouţívá pro nezálohovaný monitor, u kterého jedna hodnota T platí pro všechny prvky monitoru a souvisejícího ovládaní. 11.2.5 Pokud se týká integrity, protoţe pravděpodobnost vzniku nebezpečné poruchy v obvodech monitoru nebo ovládání je velmi malá, potom pro stanovení poţadované úrovně integrity s vysokým stupněm věrohodnosti se poţaduje hodnotící doba mnohokrát větší neţ doba potřebná pro stanovení MTBF vybavení. Taková provozní doba je nepřijatelná, a proto je poţadovanou úroveň integrity moţno předběţně stanovit pouze podrobnou analýzou zařízení při návrhu. Určitý stupeň věrohodnosti v analýze je moţno dosáhnout demonstrací nezávislosti funkcí vysílače a monitoru. V takovém případě je moţno předběţné stanovení výkonnosti vysílače a monitoru hodnotit nezávisle, v důsledku čehoţ se hodnotící doba stává přijatelnější.

11.2.6 MTBF a ukazatel nepřetrţitosti činnosti závisí na základních charakteristikách konstrukce a provozních podmínkách. K základním charakteristikám konstrukce patří frekvence poruch komponent zařízení a fyzická vazba komponent. Frekvence poruch (1/MTBF) a nepřetrţitost činnosti nejsou vţdy bezprostředně svázány, protoţe ne všechny poruchy v práci zařízení nutně vedou k celkové poruše. Např. v případě poruchy vysílače se uskutečňuje okamţitý přechod na rezervní zařízení. Předpokládá se, ţe výrobce zařízení dodá podrobný materiál o konstrukci, aby bylo moţné vypočíst MTBF a nepřetrţitost činností. Při projekci zařízení se musí pouţít nejvhodnější metody projekce, materiály a komponenty a při výrobě se provádí přísná kontrola. Je důleţité, aby zařízení pracovalo v těch podmínkách, které předpokládal jeho výrobce. 11.2.7 Předpokládá se, ţe hodnota činitele nepřetrţitosti činnosti bude vyšší neţ hodnota v ust. 12.4 níţe o maximálně moţnou hodnotu. To se zdůvodňuje následujícími příčinami: a) MTBF je v provozních podmínkách často horší neţ ta, která byla vypočtena při projekci, v důsledku vlivu provozních faktorů. b) Normy nepřetrţitosti činnosti, uvedené v ust. 12.4 níţe, představují minimální hodnoty pro provozní podmínky. Libovolné zvýšení charakteristik nad tyto hodnoty zvyšuje celkovou bezpečnost přistání. c) Záloha mezi normou nepřetrţitosti činnosti a dosahovanou úrovní je potřebná pro to, aby se zmenšila pravděpodobnost chybového vyzáření zařízení, určeného pro konkrétní úroveň činnosti, v důsledku statistické nepřesnosti. Poznámka: Hodnoty nepřetržitosti činnosti na úrovni 3 a 4 zahrnují faktor, který uvažuje schopnost pilota zabránit letecké nehodě se smrtelnými následky v případě přerušení navedení. Mimořádně žádoucí je maximálně (nakolik je to prakticky možné) snížit tento faktor díky dosažení maximální nepřetržitosti činnosti pro zařízení na úrovni 3 a 4. 11.2.8 Zkušenost ukázala, ţe mezi vypočtenými hodnotami nepřetrţitosti činnosti a hodnotami v provozních podmínkách je často rozdíl. Charakteristiky zařízení se mohou lišit od vypočtených hodnot a také v důsledku takových provozních faktorů, jako okolní prostředí letiště, nevhodné počasí, existence elektrického napájení, kvalita a frekvence profylaktických prohlídek, atd. Z těchto důvodů se doporučuje, aby MTBF a nepřetrţitost činnosti se potvrzovaly zhodnocením v provozních podmínkách. Nepřetrţitost činnosti můţe být oceněna pomocí MTBO (střední doba mezi výpadky), kde výpadek se definuje jako libovolné neočekávané přerušení vyzařování signálu do éteru. Výpadky se počítají dělením celkové doby činnosti počtem provozních poruch. Pro úrovně integrity a nepřetrţitosti činností 2, 3 a 4 doba hodnocení musí být taková, aby s vysokým stupněm spolehlivosti stanovila dosaţení nezbytné úrovně. Proto aby se určilo, zda rozdělení pro jednotlivá zařízení odpovídá úrovním 2, 3 a 4, je nutno provést vyhodnocení následujících faktorů: a) záznam technické výkonnosti a zkušenosti s provozem systému za odpovídající období, b) střední dosaţena hodnota MTBO, zjištěná pro daný typ zařízení,

DG - 21

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

c) trend změny ukazatele frekvence poruch. 11.2.9 Minimální přijatelná úroveň pro funkci příjem/odmítnutí je 60 %. V závislosti od úrovně provozu MLS se můţe tato hodnota ověřovat v různých časových úsecích. Na vyhodnocení vlivu prostředí letiště se v případě nových instalací obyčejně vyţaduje minimální perioda ověření v délce 1 roku. Tuto periodu je moţno zkrátit v těch případech, kdy je provozní prostředí dobře kontrolované a podobné jiným ověřeným instalacím. V případě následných instalací stejného typu zařízení při podobných provozních podmínkách a podmínkách prostředí se mohou uplatňovat různé periody ověření. Tyto minimální periody jsou pro následné instalace 1 600 hodin v případě provozní úrovně 2, 3 200 hodin v případě provozní úrovně 3 a nejméně 6 400 hodin v případě provozní úrovně 4. Tam, kde je v provozu několik stejných systémů v podobných podmínkách, se můţe ověření zakládat na souhrnných provozních hodinách všech systémů, a tím se dosáhne zkrácení periody ověření. 11.2.10 Během periody ověřování se má v případě kaţdého výpadku rozhodnout, zda jde o chybu konstrukce nebo zda byl způsobený poruchou komponenty v důsledku její normální míry poruchovosti. Chyby konstrukce jsou způsobené například tím, ţe jsou provozní součásti pouţity mimo rozsah svých specifikací (tepelné, proudové nebo napěťové přetíţení, apod.). Tyto konstrukční chyby se odstraní tak, ţe provozní podmínky se upraví na normální poměry pouţitých součástí nebo se součást nahradí součástí vhodnou pro dané provozní podmínky. Jestliţe se konstrukční chyba odstraní tímto způsobem, ověřování můţe pokračovat a tento výpadek se nepočítá za předpokladu, ţe existuje vysoká pravděpodobnost, ţe tato konstrukční chyba se jiţ nebude opakovat. Stejný postup se pouţije v případě výpadků z příčin, jejichţ vliv se můţe odstranit trvalými změnami provozních podmínek. 11.2.11 Vhodná metoda pro vyhodnocení chování instalace je vedení záznamů a výpočet MTBO během posledních 5 aţ 8 poruch zařízení. Typický záznam dle této metody je uveden na obr. G-35A a G-35B. 11.2.12 Během hodnocení zařízení a dalšího spuštění do provozu je nezbytné zaznamenat všechny poruchy zařízení a výpadky, abychom se přesvědčili, ţe odpovídá poţadované úrovni nepřetrţitosti provozu. Poznámka: V tom případě, kdy se pro dosažení nezbytné úrovně nepřetržitosti provozu požaduje doplňkové nebo rezervní zařízení, je nutno přijímat opatření (taková, jak je uvedeno v ust. 11.3.4) pro zajištění dostupnosti tohoto rezervního zařízení v případě potřeby. 11.3 Doplňková opatření k nepřetrţitosti činnosti a integritě 11.3.1 Strohé poţadavky na integritu a nepřetrţitost činnosti, které mají zásadní význam pro lety podle kategorie III, vyvolávají nezbytnost pouţití takového zařízení, které můţe dostatečně garantovat bezporuchovost práce. Spolehlivost práce pozemního zařízení musí být dostatečně vysoká pro zajištění toho, aby v kritické fázi přiblíţení na přistání

19.11.2009 Změna č. 84

a přistání se bezpečnost nesniţovala v důsledku poruchy pozemního zařízení v ten okamţik, kdy se letadlo nachází v takové výšce nebo v takové poloze, která nedovoluje pilotovi učinit opatření pro zajištění bezpečnosti. Musí být zajištěna vysoká pravděpodobnost dodrţení pracovních charakteristik v zadaných mezích. Je zřejmé, ţe spolehlivost prostředků ve výpočtu MTBF je nutné systémově propojit s pravděpodobností poruchy, která můţe ovlivnit libovolnou charakteristiku výsledného signálu v prostoru. 11.3.2 Následující konfigurace je příkladem systému s rezervou, který můţe vyhovovat normám integrity a nepřetrţitosti činnosti na úrovni 3 a 4. Azimutální zařízení je tvořeno dvěma vysílači a odpovídající monitor plní následující funkce: a) kontrola práce hlavního vysílače a anténního systému ve stanovených hranicích většinovým výběrem hodnot rezervních monitorů, b) kontrola rezervního zařízení. 11.3.2.1 Jestliţe monitorovací systém vypne jednu součást, potom se úroveň nepřetrţité činnosti zmenší v důsledku toho, ţe pravděpodobnost přerušení vyzařování signálu, závisející na poruše jiného zařízení, se zvětší. Tuto změnu charakteristik je nutno automaticky zobrazit na technickém sálu. 11.3.2.2 Ve vztahu k sestupovému zařízení se přijímají opatření analogická kontrole azimutálního zařízení. 11.3.3 Ve výše uvedeném příkladě zařízení bude zahrnovat postupy zjednodušující kontrolu monitoru v termínech stanovených výrobcem, v souladu s analýzou při projekci, k pojištění poţadované úrovně integrity. Takové kontroly, které je moţno provést manuálně nebo automaticky, dají moţnost přesvědčit se o správnosti práce monitoru, včetně kontrolních obvodů a systémů přepnutí. Tyto kontroly je ţádoucí provádět tak, aby se nepřerušovalo provozní vyuţití. Přednost zavedení automatické kontroly integrity spočívá v tom, ţe takovou kontrolu je moţno provádět častěji, a tím dosáhnout vyšší úrovně integrity. 11.3.4 Přerušení práce konkrétního zařízení z důvodu přerušení napájení se zabraňuje zajištěním rezervního zdroje, jako jsou baterie nebo „no-break“ generátor. V těchto případech musí být zařízení schopno pokračovat v práci v okamţiku, kdy se letadlo můţe nacházet v kritické fázi přiblíţení na přistání. Rezervní zdroj napájení musí být schopen pokračovat v napájení minimálně v průběhu 2 minut. 11.3.5 Varování o chybě kritických částí systémů, takových jako porucha primárního zdroje napájení, se musí předat na určená místa řízení, pokud má daná chyba vliv na provozní vyuţití. 11.3.6 Pro zmenšení pravděpodobnosti poruchy zařízení, které můţe pracovat na hranici povolených hodnot, je uţitečné zajistit, aby monitor generoval upozorňující signál před výstraţnou signalizaci do určeného místa řízení a to tehdy, kdyţ kontrolované parametry dosáhnou hodnoty, odpovídající 75% hodnotě, kdy se provádí výstraha.

DG - 22

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G 11.3.7 Je nezbytné posoudit ochranu integrity signálu v prostoru od poruch, které mohou být vyvolány elektromagnetickými poruchami v pásmu kmitočtů MLS nebo od odraţených signálů MLS. 11.3.8 Monitor pole můţe zajistit doplňkovou ochranu překročení limitu chyb dodrţování trajektorie v důsledku fyzického pohybu antény MLS, díky výstraţné signalizaci nebo ochraně proti poruše integrálního monitoru. 11.3.9 Celkově je návrh monitoru zaloţen na principu trvalé kontroly vyzařovaného signálu v prostoru ve stanovených bodech v rámci prostoru činnosti proto, aby se bylo moţno přesvědčit, ţe odpovídá standardům v ust. 3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3 Hlavy 3. Přestoţe taková kontrola v omezené míře potvrzuje, ţe je signál v prostoru ve všech jiných bodech prostoru činnosti také v rámci stanovených limitů, v praxi to není potvrzeno. Proto je nezbytné periodické pozorné sledování pro zajištění integrity signálů v prostoru. 11.3.10 Předpokládá se, ţe normy integrity a nepřetrţitosti činnosti na úrovni 2 budou se zpravidla dosahovat s pomocí zařízení analogického k tomu, které je uvedeno v ust. 11.3.2 výše, ovšem bez doplňkového vysílače a s pouţitím ustanovení 11.3.5, 11.3.6, 11.3.7, 11.3.8 a 11.3.9 výše. 12. Klasifikace pozemních prostředků MLS, které zajišťují přiblížení na přistání v azimutu a elevaci a také pozemních instalací DME 12.1 Systém klasifikace, popis kterého se dále uvádí, je určen k stručnému uvedení nezbytných informací o charakteristikách konkrétní instalace MLS pro tvůrce trajektorií letů podle přístrojů, provozovatele a orgány řízení letového provozu. Tato informace bude publikována v Letecké informační příručce (AIP). 12.2 Informace o provozních charakteristikách MLS musí obsahovat následující údaje: a) b) c) d)

hranice sektoru úměrného navedení v azimutu; hranice navedení ve vertikální rovině; dostupnost signálu navedení na RWY; spolehlivost signálu navedení (azimutální i sestupová zařízení a DME).

12.3 Klasifikační systém, obsahující informaci o konkrétním MLS, pouţívá následující formáty: a) Hranice sektoru úměrného navedení v azimutu – v tomto poli se pro konkrétní MLS uvádějí hranice sektoru úměrného navedení v azimutu tak, jak jsou popsány v základním datovém slově 1. Hranice sektoru, při pohledu ve směru přiblíţení na přistání, se uvádějí dvěma hodnotami oddělenými dvojtečkou (XX:YY), první hodnota odpovídá hranici sektoru vlevo od nulového azimutu a druhá hodnota odpovídá hranici sektoru vpravo od nulového azimutu. b) Hranice navedení ve vertikální rovině – v tomto poli, uváděném bezprostředně za polem hranic

sektoru navedení v azimutu (formát: XX:YY/ZZ m (nebo XX:YY/ZZ ft)), udává minimální výšku (v metrech, nebo stopách) nad prahem RWY v úseku konečného přiblíţení při minimálním sestupovém úhlu (MGP), do které charakteristiky signálu odpovídají poţadavkům ust. 3.11 Hlavy 3. c) Navedení na RWY – písmeno D nebo E (význam kterých je uveden v kapitole 1 Dodatku G) označují bod, do kterého charakteristiky signálu navedení v azimutu na RWY odpovídají poţadavkům ust. 3.11 Hlavy 3 (formát XX:YY/ZZ/E). Jestliţe charakteristiky signálu navedení na RWY neodpovídají výše uvedeným poţadavkům, potom se ve formátu pouţije pomlčka (-). d) Spolehlivost signálu navedení – číslice 1, 2, 3 nebo 4 udávají úroveň nepřetrţitosti činnosti a integrit signálu navedení (Tab. G-15). Písmeno A, které se uvádí za označením úrovně 3 nebo 4 znamená, ţe normy vztahující se k sestupovému zařízení a DME/P odpovídají normám pro azimutální vybavení v souladu s Poznámkou 6 k Tab. G-15 (formát: XX:YY/ZZ/E/4A). Poznámka 1: V tom případě, kdy se pro plánované lety pomocí MLS nevyžaduje DME, informaci o spolehlivosti DME/P není nutno zahrnovat do klasifikace MLS. Poznámka 2: V tom případě, kdy v souladu s Poznámkou 6 k Tab. G-15, se požaduje zvýšená spolehlivost sestupového zařízení a/nebo DME/P pro zajištění plánovaných letů MLS/RNAV, údaje o této zvýšené spolehlivosti sestupového zařízení a/nebo DME/P je nutno zahrnout do klasifikace MLS. 12.3.1 Odpovídající orgán musí publikovat informaci o libovolném zhoršení charakteristik signálu ve vztahu k charakteristikám dle standardů Předpisů řady L 10 nebo dříve publikovaných norem (kapitola 10 Dodatku G a ust. 2.1.2 Hlavy 2). 12.4 V Tab. G-15 jsou uvedeny normy nepřetrţitosti činnosti a integrity pro základní trajektorie letů pomocí MLS a pomocí MLS/RNAV. Poznámka: Při specifikaci letů pomocí MLS se předpokládá, že úroveň integrity a nepřetržitosti činnosti se obvykle bude stanovovat následujícím způsobem: 1) Úroveň 2 je normou charakteristik MLS zajišťující lety za nízké dohlednosti, když navedení s cílem získání informace o poloze ve fázi přistání se doplňuje vizuálně. Daná úroveň v zásadě odpovídá požadavkům na kategorii II a je žádoucí normou pro kategorii I. 2) Úroveň 3 je normou charakteristik MLS zajišťující lety, které vyžadují vysoký stupeň spolehlivosti navedení pomocí MLS pro zjištění polohy v prostoru přistání. Daná úroveň je žádoucí normou pro kategorii II a IIIA. 3) Úroveň 4 je normou charakteristik MLS zajišťující lety, které vyžadují vysoký stupeň spolehlivosti navedení pomocí MLS v prostoru přistání a následného pojíždění. Daná úroveň v zásadě

DG - 23

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

odpovídá požadavkům na kategorii III v plném rozsahu. 12.5

Příklad klasifikace MLS:

40:30/12m/E/4A (40:30/50 ft/E/4A) označuje systém s následujícími vlastnostmi: o

o

a) sektor úměrného navedení je 40 vlevo a 30 vpravo od nulového azimutu; b) navedení ve vertikální rovině je zajištěno do výšky 12 m (50 ft) nad prahem RWY; c) navedení na RWY je zajištěno do bodu E MLS; a d) úroveň 4 integrity a nepřetrţité činnosti, přitom normy sestupového zařízení a DME/P jsou ekvivalentní normám azimutálního zařízení. 13. ose

Přiblížení na přistání po vypočtené

13.1

Obecně

13.1.1 Níţe posuzovaná přiblíţení na přistání po vypočtené ose jsou zaloţena na vypočtených trajektoriích letů podél osy RWY v těch případech, kdy azimutální anténa není umístěna v prodlouţení osy RWY. Nejjednodušším přiblíţením na přistání po vypočtené ose je přiblíţení na přistání, kdy nominální trajektorie je paralelní s nulovým azimutem. Pro lety MLS/RNAV musí mít základní přijímač MLS doplňkové moţnosti. 13.1.2 Přiblíţení na přistání po vypočtené ose na základní RWY pomocí MLS se uskutečňuje na RWY, jejíţ vazba s pozemním zařízením MLS je uvedena v doplňkových datových slovech.

rezervována pro zahrnutí vlivu počítače MLS/RNAV (chyby při výpočtech). V rozmezí 3,7 km (2 NM) od referenčního bodu MLS část kalkulace chyb rezervována na zahrnutí chyb při výpočtu je ±0,6 m (±2 ft) v horizontální i vertikální rovině. Výsledky uvedené v ust. 13.5 závisí od splnění tohoto poţadavku na přesnost výpočtu. 13.2.3 Pouţití metody kvadratického kořenu vede k přípustné plné chybě polohy v horizontální rovině bez vlivu výpočtů MLS/RNAV o něco menší neţ ±15 m (50 ft). Analogicky, přípustná chyba polohy ve vertikální rovině bez vlivu výpočtů MLS/RNAV je o něco menší neţ ±3,7 m (12 ft). Předpokládá se, ţe v uvedeném bodu tratě celková chyba zahrnující charakteristiky pozemního systému, charakteristiky palubního vybavení a vliv geometrie pozemního systému nepřevyšuje ±15 m (50 ft) v horizontální rovině, ±3,7 m (12 ft) ve vertikální rovině. S pouţitím této informace a přípustné tolerance charakteristik pozemního a palubního vybavení je moţno stanovit maximální přípustné posunutí (vliv geometrie) azimutální i sestupové antény od osy RWY. 13.2.4 Chyby CMN nepřevyšují ±7,3 m (24 ft) v horizontální rovině a ±1,9 m (6,3 ft) ve vertikální o rovině nebo lineární ekvivalentní hodnotě ±0,1 v závislosti od toho, co je menší. Lineární hodnoty jsou zaloţeny na nominálním umístění antény (vzdálenost azimutální antény od prahu RWY je 3 300 m (11 000 ft), vzdálenost počátečního bodu MLS od prahu RWY je 230 m (760 ft)), při o sestupovém úhlu 3 . V rozsahu 3,7 km (2 NM) od referenčního bodu MLS podíl chyb CMN, rezervovaný pro zahrnutí chyb výpočtu, představuje 1,1 m (3,5 ft) v horizontální rovině a 0,6 m (2 ft) ve vertikální rovině. Poznámka: Všechny chyby odpovídají chybám z 95 % pravděpodobnosti.

13.1.3 V tom případě, kdy je konečný segment v prostoru činnosti MLS, přiblíţení na přistání po vypočtené ose se mohou uskutečňovat po přímočarém konečném segmentu s daným gradientem sníţení do výšky rozhodnutí (DH). Při přiblíţení na přistání po vypočtené ose mohou být výšky rozhodnutí větší neţ výšky rozhodnutí při přiblíţení na přistání pomocí MLS s vyosenou RWY.

13.3

13.2 Kalkulace chyb přistání po vypočtené ose

na

13.3.2 Vzdálenost mezi azimutální a sestupovou anténou

13.2.1 RTCA (RTCA/DO-198) popsala kalkulaci chyb celého systému MLS/RNAV. Tato kalkulace chyb zahrnuje poloţky, spojené s:

13.3.2.1 Při zadaném posunu azimutální antény, malá vzdálenost mezi azimutální a sestupovou anténou vyvolají relativně velký azimutální úhel v bodech nacházejících se v blízkosti referenčního bodu. V důsledku toho je podíl chyby DME velký a přesnost v horizontální rovině se můţe nepříjemně zhoršovat. Na RWY, kde je velký posun azimutální antény a krátká vzdálenost mezi azimutální a sestupovou anténou, se kvůli získání nezbytné přesnosti v boční rovině můţe ukázat nezbytným pouţít DME/P místo DME/N.

a) b) c) d) e)

při

přiblíţení

charakteristikami pozemního systému, charakteristikami palubního vybavení, vlivem geometrie pozemního systému, chybou výpočtů v počítači MLS/RNAV, technickými chybami pilotáţe (FTE).

13.2.2 Součet výše uvedených chyb s vyloučením FTE představuje celkovou chybu polohy. V rozmezí 3,7 km (2 NM) od referenčního bodu MLS přípustná celková chyba polohy v horizontální rovině pro MLS/RNAV v bodu ve výšce 60 m (200 ft) nad o počátečním bodem MLS při úhlu sestupu 3 a délce RWY 3 000 m (10 000 ft) činí 15 m (50 ft) (viz poznámka níţe). Obdobně je přípustná celková chyba polohy ve vertikální rovině 3,7 m (12 ft) ve stejném bodu. Jistá část celkové kalkulace chyb polohy byla

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Vliv umístění na přesnost

13.3.1 Teoretický výpočet a analýza provozních dat ukazují, ţe řada faktorů ovlivňuje velikost bočního posunu azimutální antény, který je moţno připustit při zajištění přesnosti polohy v horizontální a vertikální rovině, které jsou uvedeny v ust. 13.2.

13.3.3

Přesnost azimutu

13.3.3.1 Limity posunu azimutální antény, uvedené v ust. 13.5, jsou zaloţeny na poţadavcích na přesnost azimutální funkce, v souladu s kterými je chyba dodrţování trajektorie ±6 m (20 ft) (viz ust. 3.11.4.9.4 Hlavy 3). Pouţití doporučených

DG - 24

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

technických poţadavků na přesnost ±4 m (13,5 ft) dovolí zvětšení posunu azimutální antény při zachování nezbytné přesnosti výpočtů polohy ve výšce DH. Předpokládá se, ţe přesnost úhlu azimutu se zhoršuje v souladu s ust. 3.11.4.9 Hlavy 3. 13.3.4

Přesnost DME

13.3.4.1 Menší chyby při stanovení polohy mají vliv v tom případě, kdyţ se pouţije DME/P a úsek konečného přiblíţení se nachází do 9,3 km (5 NM) od referenčního bodu MLS. V tomto prostoru jsou charakteristické dva druhy standardů, týkající se přesnosti DME/P v úseku konečného přiblíţení. Výsledné hodnoty posunu azimutální antény při pouţití DME/P, uvedené v ust. 13.5, jsou zaloţeny na charakteristikách přesnosti pro konečnou fázi přiblíţení na přistání, odpovídající standardu 1. Vyšší hodnota posunu azimutální antény se můţe připustit, jestliţe přesnost DME/P v konečné fázi přiblíţení na přistání odpovídající standardu 1 se zhoršuje v souladu s ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3 a tabulky B. 13.3.5 Pouţití informace o výpočtu polohy v horizontální rovině

sestupu

při

13.3.5.1 Zpravidla bude výpočet polohy v horizontální rovině, při kterém se nepouţije informace o sestupu, vyhovovat poţadavkům přiblíţení na přistání po vypočtené ose na základní RWY. Jestliţe se informace o sestupu nepouţije při výpočtu polohy v horizontální rovině, boční chyba se zvětší. Tato chyba vzroste s úhlem azimutu, výškou a zmenšením vzdálenosti. Přípustný posun azimutální antény, uvedený v ust. 13.5, se zmenšuje, jestliţe informace o sestupu se nepouţije při výpočtu polohy v horizontální rovině. Předpokládá se, ţe přesnost sestupu se zhoršuje v souladu s ust. 3.11.4.9 Hlavy 3. 13.4

Vliv vybavení

13.4.1 Charakteristiky palubního vybavení, pozemního zařízení MLS a elektronického vybavení MLS/RNAV ovlivňují moţnost provedení přiblíţení na přistání po vypočtené ose. Informace uvedená v ust. 13.5 je zaloţena na následujících vlastnostech vybavení. 13.4.2

Palubní vybavení

13.4.2.1 Předpokládá se, ţe přijímač bude dekódovat všechna doplňková datová slova, která jsou nezbytná pro přiblíţení na přistání po vypočtené ose s pouţitím MLS, pokud se informace obsaţené v těchto datech neposkytují z jiných palubních zdrojů s tím, ţe přesnost a integrita odpovídá poţadavkům na doplňková data. Pro výpočet polohy v horizontální a vertikální rovině jsou nezbytná číslicová data o úhlech MLS a data o vzdálenosti. Kvantování o úhlových dat je 0,01 . Kvantování vzdálenosti je 2,0 m (0,001 NM). 13.4.3

Výpočty RNAV

13.4.3.1 Chybí předpoklad, kde probíhají výpočty RNAV. Část kalkulace chyb, související s přiblíţením na přistání po vypočtené ose, je rezervována na chyby při výpočtech. To dovolí pouţít pruţný algoritmus.

13.4.4 Metody výpočtu přípustného posunu azimutální antény 13.4.4.1 RTCA (RTCA/DO-198, Appendix D) stanovila řadu algoritmů výpočtu různých poloh. Různé algoritmy se mohou pouţít pro různé konfigurace pozemního vybavení. Algoritmus určený pro pouţití při libovolné geometrii pozemního vybavení odpovídá algoritmu RTCA typu 12. Přípustné hodnoty posunu antény byly získány modelováním metodou Monte Carlo. Byly také získány výsledky s pouţitím přímých analytických metod. Tato analytická metoda pouţívá geometrickou transformaci maximálních úhlů MLS a chyb v dálce pro stanovení charakteristik systému. Metoda Monte Carlo, pouţitá pro modelování MLS/RNAV, je statistická metoda určení charakteristik systémů. 13.4.4.2 Moţná omezení při stanovení polohy. V závislosti na geometrii rozmístění pozemního vybavení, můţe existovat několik řešení při pouţití algoritmu stanovení polohy. Těchto několik řešení závisí na poloze sestupové antény a odpovídače DME vzhledem k RWY a vypočtené ose přiblíţení na přistání. Největší vliv je v případě, kdyţ odpovídač DME leţí v prostoru mezi bodem na úrovni DH trajektorie přiblíţení na přistání a sestupovou anténou. Nepřesnosti ve stanovení polohy se mohou řešit v tom případě, ţe odpovídač DME se nachází za sestupovou anténou, ve směru přiblíţení na přistání. Jestliţe se odpovídač DME nachází před sestupovou anténou, můţe být nemoţné vyřešit nepřesnosti stanovení polohy. 13.4.5

Geometrie pozemního vybavení

13.4.5.1 Nominální geometrie pozemního vybavení, charakterizovaná vzájemnou polohou pozemních součástí, je zobrazena na Obr. G-29. Předpokládá se, ţe odpovídač DME/P se nachází společně s azimutální anténou. V těch případech, kdy DME/P chybí, se předpokládá, ţe se odpovídač DME/N nachází mezi azimutální a sestupovou anténou MLS. 13.4.5.2 V důsledku velké chyby, charakteristické pro DME/N, nemá umístění DME/N podstatný vliv na vypočtený přípustný posun azimutální antény. To dovoluje umístit DME/N v rámci širokého prostoru mezi azimutální a sestupovou anténou. Analogický posun azimutální antény bude mít malý vliv. 13.5 Přípustný posun azimutální antény při přiblíţení na přistání po vypočtené ose na základní RWY 13.5.1

Závěry pro DME

13.5.1.1 Při daném seznamu podmínek je maximální posun azimutální antény dán maximálním posunem, který nepřevyšuje kalkulaci chyb pro přiblíţení na přistání po vypočtené ose, uvedenou v ust. 13.2. Výsledky pro DME/P jsou uvedeny ve formě závislosti na vzdálenosti mezi azimutální a sestupovou anténou. Přípustný posun azimutální antény od DME/P je uveden na Obr. G-30.

DG - 25

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

13.5.1.2 Při zadané vzdálenosti mezi azimutální a sestupovou anténou se azimutální anténa můţe nacházet v libovolném místě ve šrafovaném prostoru, přitom přiblíţení na přistání po vypočtené ose odpovídá poţadavkům ust. 13.2. 13.5.1.3 Výsledky byly získány s pouţitím charakteristik přesnosti měření dálky pomocí DME/N. Tyto výsledky jsou uvedeny na Obr. G-31. 13.6 dohlednosti

Přiblíţení

na

13.6.1

Moţná aplikace

přistání

za

nízké

13.6.1.1 Moţnost přiblíţení na přistání za nízké dohlednosti po vypočtené ose se připouští pouze na základní vybavenou RWY, protoţe geometrie souvisí se zajištěním nezbytné přesnosti. Případy pouţití základní vybavené RWY, předpokládající uţitečnost provedení letů po vypočtené ose, jsou takové případy, kdy azimutální anténa je posunuta vůči ose RWY v důsledku omezení v umístění. Mohou existovat takové posuny azimutální antény, kdy se lety v podmínkách nízké dohlednosti budou povaţovat za uţitečné. 13.6.1.2 Předpokládaná varianta palubního vybavení pro takové přiblíţení na přistání po vypočtené ose v podmínkách nízké dohlednosti bude pouţívat nepřepočítané sestupové navedení (předpokládá se případ normálního umístění sestupové antény) a navedení v horizontální rovině s pouţitím kombinace dat o azimutu (včetně dat o umístění MLS, obsaţených v základních a doplňkových datech a vzdálenosti získané od odpovídače DME/P. 13.6.2

Charakteristiky palubního systému

13.6.2.1 Z hlediska bezpečnosti se kritické programové vybavení, související s funkcí navedení při přiblíţení na přistání po nevypočítaných trajektoriích za nízké dohlednosti, především týká přijímače MLS. V případě přiblíţení na přistání po vypočtené ose je nezbytné také uvaţovat vlastnosti odpovídače DME a navigační výpočty. Programové vybavení důleţité z hlediska bezpečnosti je nutno navrhnout, vyvinout, dokumentovat a zhodnotit. 13.6.2.2 Nezbytné algoritmy jsou jednoduché a nevyvolávají potíţe při certifikaci. Přesto zkušenost s pouţitím počítačového systému optimalizace letu (FMS) ukazuje, ţe certifikace libovolné funkce spojené s bezpečností letu, zabudované do existujícího systému FMS, je sloţitou úlohou. Struktura současných systémů FMS se nedělí na jednotlivé části s cílem certifikace různých funkcí s různou úrovní důleţitosti. Rozměry a sloţitost systému FMS ztěţují certifikaci kriticky důleţitých funkcí pro bezpečnost letu v počítači FMS celkově. V této souvislosti je moţno posoudit alternativní varianty zajištění přiblíţení na přistání po vypočtené ose za nízké dohlednosti bez pouţití systému FMS (např. zahrnutí této funkce do autopilota nebo přijímače MLS). Tyto alternativní varianty budou zajišťovat výsledné navedení s analogickými výstupními charakteristikami jako v případě normálního přímého přiblíţení na přistání.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Charakteristiky pozemního systému

13.6.3

13.6.3.1 Vycházeje z případu uvedeném v ust. 13.3.5 výše, sestupové navedení bude probíhat přesně tak, jako při základních přiblíţeních na přistání pomocí MLS. V tom případě se poţadavky na integritu sestupového pozemního zařízení a nepřetrţitost činnosti nebudou odlišovat od těch, které jsou uvedeny v Tab. G-15. Pro případ navedení v horizontální rovině se parametry integrity a nepřetrţitosti činnosti, uvedené v Tab. G-15 pro azimutální vybavení, budou pouţívat pro kombinaci azimutálního vybavení a DME a výsledné poţadavky pro oba typy vybavení budou přísnější neţ ty, které se pouţívají pro základní lety pomocí MLS. Přesto se v podmínkách nízké dohlednosti přiblíţení na přistání po vypočtené ose pro DH v 30 m (100 ft) můţe uskutečnit s pomocí pozemního vybavení, které odpovídá poţadavkům úrovně 4 v Tab. G-15. Přesnost

13.6.4

13.6.4.1 Zařízení MLS/RNAV bude zajišťovat výpočet trajektorie do výšky rozhodnutí pro kategorii I pro hlavní RWY se zahrnutím omezení týkajících se umístění antény dle Obr. G-30. Mimo to můţe ve stanovených podmínkách zařízení MLS/RNAV zajistit přesnost dostatečnou pro přiblíţení na přistání v kategorii II a III. Pro to se pouţije palubní vybavení uvedené v ust. 13.6.1.2. 13.6.4.2 Pro kategorii II a III je kalkulace chyb následující. Pro kategorii III jsou poţadavky na přesnost v horizontální rovině zaloţeny na přesnosti azimutálního zařízení MLS v referenčním bodě, a to ±6 m (20 ft) pro PFE a ±3,2 m (10,5 ft) pro CMN (ust. 3.11.4.9.4 Hlavy 3). Poţadavky na přesnost v horizontální rovině pro kategorii II se stanovují lineární interpolací hodnot kategorie III od referenčního bodu MLS do výšky rozhodnutí kategorie II v 30 m (100 ft). Pro výpočet těchto hodnot (v metrech) se pouţijí následující rovnice:

PFE  6 

(D AZ ARD  R) D AZ ARD

CMN  3,2 

R

(D AZ ARD  R) D AZ ARD

DHCATII  DH CATIII tg

(1)

(2)

(3)

kde: DAZ-ARD = vzdálenost mezi azimutální anténou a referenčním bodem MLS (prahem RWY); R = vzdálenost mezi DHCATII a DHCATIII;  = sestupový úhel. Např. pro RWY délky 3 000 m (10 000 ft) a sestupový o úhel 3 při posunu azimutu přiblíţení na přistání o 300 m (1 000 ft), výšce rozhodnutí pro kategorii III v 15 m (50 ft) a výšce rozhodnutí pro kategorii II ve 30 m (100 ft) získáme následující hodnoty:

DG - 26

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G DAZ-ARD R PFEDHCATII CMNDHCATII

13.7.5

= 3 300 m = 286 m = 6,5 m (21,3 ft) = 3,5 m (11,5 ft)

13.6.4.3 Zařízení pro výpočet osy do výšky rozhodnutí kategorie II nebude vţdy zajišťovat automatické přistání, protoţe můţe chybět navedení na RWY a po RWY. Přísnější poţadavky na chybovost pro kategorii II/III vyvolávají přísnější poţadavky na umístění antény neţ u kategorie I. Důsledkem toho jsou především omezení posunutí azimutální antény vzhledem k ose RWY. 13.7 Přiblíţení na přistání po vypočtené ose na paralelní vedlejší RWY 13.7.1 Vedlejší RWY, zde definovaná, je RWY, jejíţ geometrické parametry se liší od parametrů RWY uvedených v doplňkových datových slovech A. Přiblíţení na přistání po vypočtené ose na paralelní vedlejší RWY představuje přiblíţení na přistání po vypočtené trajektorii po prodlouţení osy RWY, která není totoţná s radiálem azimutu MLS a/nebo úhlem sestupu, přesto je paralelní s osou hlavní RWY. 13.7.2 V tomto odstavci jsou uvedeny podklady, vztahující se k přípustné geometrii RWY pro provádění přiblíţení na přistání po vypočtené ose na paralelní vedlejší RWY do výšky rozhodnutí 60 m (200 ft). Materiál tohoto odstavce je zaloţen na teoretickém pouţití SARPs, týkajících se MLS a DME/P (standard 1). Pouţitá kalkulace chyb představuje konzervativní kalkulaci chyb, uvedenou v ust. 13.2, přestoţe některé změny této kalkulace se popisují v ust. 13.7.6.1. 13.7.3

Vliv geometrie RWY

13.7.3.1 Na Obr. G-32 jsou znázorněny geometrické parametry RWY a vybavení. Vedlejší RWY se nachází bokem, přitom oddělující vzdálenost mezi RWY se uvádí v metrech. Záporné hodnoty odpovídají poloze vedlejší RWY vlevo od hlavní RWY. Poloha prahu vedlejší RWY v podélném směru se charakterizuje jeho posunem vzhledem k prahu hlavní RWY. Záporné hodnoty značí posunutí prahu vedlejší RWY před práh hlavní RWY. 13.7.4

Případ velkých vzdáleností mezi RWY

13.7.4.1 V případě paralelních RWY s velkou oddělující vzdáleností je nutné uvaţovat další aspekty při přiblíţení na přistání po vypočtené ose. Tyto aspekty spočívají v následujícím: a) zajištění nezbytného prostoru signálem do DH při některých geometriích paralelních RWY můţe vyţadovat pouţití sestupové antény s prostorem o činnosti v horizontální rovině přes ±40 ; b) při takových letech můţe být nutné zvětšit kritické prostory kolem antén MLS; a c) provedení takových letů vyţaduje sestupové navedení pod trajektorií minimálního sestupu hlavní RWY.

Geometrie RWY

13.7.5.1 Na Obr. G-33 jsou uvedeny přípustné oddělující vzdálenosti a posuny prahu dráhy vedlejší RWY. Uvedená data jsou charakteristická pro 3 000 m (10 000 ft) dlouhou základní RWY. Geometrické parametry se mění v závislosti na délce hlavní RWY. Šrafovaná plocha představuje výsledky získané s pouţitím existujících SARPs pro MLS a DME/P (standard 1) a také kalkulace chyb uvedené v ust. 13.2. Pro pouţití Obr. G-33 je nutno zadat hodnotu oddělující vzdálenosti a posun prahu vedlejší RWY. Jestliţe se zjištěný bod nachází ve šrafované ploše, potom je přiblíţení na přistání po vypočtené o ose pro DH v 60 m (200 ft) a při sestupovém úhlu 3 moţné. Poznámka: Kruhový prostor 1 200 m v blízkosti posunu RWY souvisí s použitím horního omezení sestupového navedení. Předpokládá se, že tento prostor nevyvolá žádná provozní omezení. 13.7.6 RWY

Zvětšení

geometrických

parametrů

13.7.6.1 Letové a pozemní zkoušky ukázaly, ţe šrafovaná plocha se můţe zvětšit, při splnění následujících podmínek: a) zvětšení rozměru v úhlech je moţné pouţitím sestupového navedení za hranicemi zadaného minimálního sektoru úměrného v azimutu. Sestupové navedení v případě zvětšení úhlového rozměru vyţaduje odpovídající prověření. b) zvětšení vzdálenosti je moţné při nepatrném sníţení kalkulace chyb ve vertikální rovině do 4,9 m (16 ft). Takto změněná kalkulace chyb je stále dostatečně konzervativní a odpovídá 66 % ekvivalentní kalkulace chyb pro ILS (7 m (24,1 ft)). 13.7.6.2 Příklad pouţití Obr. G-33 je prezentován bodem A. S pouţitím uvedených zvětšení je přiblíţení na přistání po vypočtené ose na vedlejší RWY moţné při oddělující vzdálenosti mezi RWY do –1 400 m a posunu prahu do +200 m.

14. Použití úrovní obsluhy tabulky G-15 pro lety MLS/RNAV

podle

14.1 Níţe posuzované trajektorie letů MLS/RNAV mohou být zajišťovány pozemním vybavením, odpovídajícím normám integrity a nepřetrţitosti činnosti uvedeným v Tab. G-15. V mnoha případech mohou být takové lety zajištěny pozemním vybavením MLS odpovídajícím pouze normě na úrovni 2. Mimo to se v mnoha případech nepoţaduje přesné navedení při přerušeném přiblíţení/ nezdařeném přiblíţení. V těch případech, kdyţ procedurální postupy nemohou zajistit potřebnou výšku přeletu překáţek při přerušeném přiblíţení/ nezdařeném přiblíţení bez navedení, bude potřebný nějaký druh pomocného navedení. Poţadavky na přesnost systému pomocného navedení budou určovány charakterem prostoru s překáţkami. 14.1.1 V těch řídkých případech, kdy se trajektorie MLS/RNAV nachází v prostoru s překáţkami, vypočtená hodnota času přeletu

DG - 27

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

překáţek (OET) můţe vyţadovat pouţití zařízení s vyšší úrovní, neţ je potřebné pro přistání. 14.1.2

Stanovení kritických segmentů

14.1.2.1 Pro stanovení délky segmentů procedury MLS/RNAV se následující termíny:

kritických pouţívají

Prostor s překážkami. Prostor se povaţuje za prostor s překáţkami, kdyţ nelze provést bez navedení přerušené přiblíţení/ nezdařené přiblíţení jen procedurálními postupy. Pro dosaţení výšky v minimální absolutní výšce v sektoru bude potřebné pomocné navedení. Kritický segment. Segment, ve kterém se letadlo při přerušeném přiblíţení/ nezdařeném přiblíţení bez navedení bude nacházet v blízkosti překáţek. Doba přeletu překážky (OET). Časový interval potřebný pro přelet kritického segmentu procedury MLS/RNAV. Tato doba se pouţije pro stanovení poţadované úrovně obsluhy, která je zajišťována zařízením navedení mimo palubu letadla. 14.1.2.2 Pro stanovení OET je moţno pouţít následující metodiku (viz Obr. G-34): a) stanoví se existence prostoru s překáţkami posunutím přerušeného přistání/ nezdařeného přiblíţení bez navedení v libovolném moţném směru, které můţe být pouţito bez navedení pro realizaci nezdařeného přiblíţení z některého bodu procedury MLS/RNAV; b) stanoví se existence procedurálních způsobů obletu překáţek bez nutnosti pomocného navedení; c) stanoví se OET jako časový interval, v průběhu kterého se překáţka nachází v hranicích nezdařeného přiblíţení bez navedení, kdyţ neexistují procedurální způsoby obletu překáţky.

14.2 ose

Přiblíţení na přistání po vypočtené

14.2.1 Při provádění takových přiblíţení na přistání na základní RWY musí palubní systém počítat navedení pouze v boční rovině. Navedení ve vertikální rovině se zajišťuje bezprostředně sestupovým zařízením. Palubní vybavení, zajišťující navedení v boční rovině, musí mít stejnou integritu, jaká se poţaduje u přijímače MLS v případě základních trajektorií letů pomocí MLS, které se uskutečňují do výšky rozhodnutí. Při přiblíţení po vypočtené ose do niţší výšky rozhodnutí, neţ je výška rozhodnutí pro kategorii I, je nezbytné, aby DME mělo úroveň přesnosti, integrity a nepřetrţitosti obsluhy vhodnou pro daný typ letů. 14.2.2 Při přiblíţení na přistání na paralelní vedlejší RWY musí palubní systém počítat data navedení jak v boční, tak vertikální rovině. Výšky rozhodnutí mohou být omezeny prostorem působení signálu MLS a zajišťovanou přesností vypočtených dat navedení.

19.11.2009 Změna č. 84

14.2.3 Pozemní vybavení MLS, odpovídající normám úrovně 2, můţe být vyhovující pro zajištění přiblíţení po vypočtené ose v těch případech, kdy: a) přiblíţení na přistání probíhá do výšek rozhodnutí odpovídajících kategorii I nebo převyšuje tyto hodnoty; b) palubní vybavení, zajišťující konstrukci vypočtené trajektorie a výpočet dat navedení v boční i vertikální rovině, odpovídá stejné úrovni integrity jako přijímač MLS v případě základních trajektorií letů pomocí MLS. 14.2.4 Při přiblíţení na přistání po vypočtené ose do niţší výšky rozhodnutí, neţ je výška rozhodnutí pro kategorii I, úroveň zajišťovaná pozemním zařízením MLS musí odpovídat pouţité výšce rozhodnutí. Analogicky, palubní vybavení, zajišťující výpočet dat navedení, musí mít stejnou integritu jako pro hlavní přijímač při realizaci letů po základních trajektoriích MLS do výšky přijetí rozhodnutí. 14.3 Přiblíţení na přistání pomocí MLS po křivočaré trajektorii 14.3.1 Je nezbytné provádět podrobnou analýzu takových přiblíţení na přistání pro stanovení nezbytné úrovně sluţeb zajišťovaných pozemním zařízením. Při provádění přiblíţení na přistání po křivočarých trajektoriích s pouţitím MLS mohou existovat přísnější poţadavky na integritu a nepřetrţitost činnosti pro část letu do výšky rozhodnutí. V takových případech normy integrity a nepřetrţitosti činnosti, vztahující se k pozemnímu zařízení MLS, se nemohou stanovovat pouze s uváţením kategorie přiblíţení. V případě přiblíţení na přistání, při kterých poţadavky na přelet překáţek vyţadují vysokou úroveň spolehlivosti pro zajištění přesnosti navedení, normy integrity pozemního zařízení a nepřetrţitosti činnosti se mohou stanovit pomocí metody stromu risku, popsané v Dodatku A. Je nezbytné zvaţovat také následující poţadavky: a) a) palubní vybavení musí zajistit konstrukci vypočtené trajektorie letu a výpočet dat navedení ve vertikální i boční rovině s přesným řízením v zatáčkách; a b) integrita palubního vybavení a nepřetrţitost činnosti musí odpovídat stupni spolehlivosti pro zajištění přesnosti navedení nezbytné pro bezpečnou realizaci letu po takové trajektorii. 15. MLS

Použití zjednodušené konfigurace

15.1 Zatímco v případě základní a rozšířené konfigurace MLS je pro signál v prostoru stanovena jednotná norma, poţadavky na zjednodušenou konfiguraci, která umoţňuje její pouţití k podpoře provozu s navigací zaloţenou na výkonnosti, jsou definovány v ust. 3.11.3.4 Hlavy 3.

DG - 28

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G 15.2 Krytí, přesnost a limity monitoru nejsou větší jako ty, které jsou uvedeny v ust. 3.1 Hlavy 3 pro ILS kategorie I. Tato zjednodušená konfigurace MLS je pouţitelná pro provoz I. kategorie s podstatně menšími rozměry antén kurzového i sestupového zařízení. Další redukce sloţitosti zařízení je moţná tam, kde se při přiblíţení a přistání

nevyţaduje pouţití autopilota, a proto se neuplatňují poţadavky na hodnoty CMN. 15.3 Zjednodušená konfigurace MLS je kompatibilní se základní a rozšířenou konfigurací MLS.

.


DG - 29

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G


19.11.2009 Změna č. 84

DG - 30

PŘÍLOHA 10/I – L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-1. Propočet výkonu systému ( 40° krytí azimutu, 0-20° krytí vertikální, dosah 37 km)

Azimutální funkce Poloţka propočtu výkonu

1)

Poţadovaná úroveň na palubě (dBm) Ztráty šířením (dB)

3)4)

Pravděpodobné ztráty (dB) a/ polarizace b/ sráţky - déšť c/ atmosféra d/ horizontální odrazy e/ vertikální odrazy

Sestupová funkce

Šíře laloku

Funkce zpětného azimutu

Šíře laloku

Šíře laloku

DPSK

Vykrytí

1°

2°

3°

1°

2°

1°

2°

3°

-95,0

-93,5

-91,2

-85,2

-81,7

-95,0

-93,5

-90,0

-95,0

-93,5

-88,2

-84,7

139,0

139,0

139,0

139,0

139,0

138,1

138,1

138,1

133,9

133,9

133,9

133,9

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 1,0

0,5 2,2 0,3 1,0

0,5 1,3 0,3 3,0 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

2)

DPSK

DPSK

Celkově a/ - e/, kořen kvadratického součtu (RSS) (dB) Ztráty v horizontálním a vertikálním diagramu (dB) Ztráty monitoru (dB) 5) Zisk antény (dB) Čistý zisk na hranicích krytí (dB)

4,3

4,3

3,1

3,1

3,1

4,3

2,5

2,5

3,9

2,5

2,5

2,5

1,5 -7,3

1,0 1,5 -13,3 -

2,0 1,5 -23,0 -

2,0 1,5 -20,0 -

2,0 1,5 -18,0 -

1,5 -7,3

6,0 1,5 -20,8 -

6,0 1,5 -17,8 -

1,5 -7,3

2,0 1,5 -23,0 -

2,0 1,5 -20,0 -

2,0 1,5 -18,0 -

Poţadovaný výkon vysílače (dBm) Příklad 20 W vysílače (dBm) Výkonová reserva vysílače (dBm)

42,5 43,0 0,5

39,0 43,0 4,0

31,4 43,0 11,6

40,4 43,0 2,6

41,1 43,0 1,9

41,6 43,0 1,4

33,8 43,0 9,2

40,3 43,0 2,7

37,1 43,0 5,9

23,4 43,0 19,6

31,7 43,0 11,3

37,2 43,0 5,8

Poznámky: 1. Ztráty a zisk antény jsou reprezentativní hodnoty. 2. Vyšší rychlost obnovy azimutu sniţuje pro šířku diagramu 3° poţadovaný výkon o 4,8 dB. 3. Vzdálenost k azimutální anténě uvaţována 41,7 km (22,5 NM). 4. Vzdálenost k anténě zpětného azimutu činí 23,1 km (12,5 NM). 5. Poţadovaný výkon vysílače je moţno zmenšit pouţitím antén s vyšším ziskem.

DG - 31

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-2. Propočet výkonu na palubě

Azimutální funkce Poloţka propočtu výkonu DPSK

Vykrytí

Ţádaný poměr signál/šum a/ 72 % dekódování (dB) 2) b/ 0,1° CMN (dB) c/ určení (dB) Šumový výkon v 150 kHz mf. pásmu (dBm) Poţadovaný výkon signálu v mf. pásmu (dBm)

5,0 -122,0

Šumové číslo (dB) 3) Ztráty kabelu (dB) Zisk palubní antény (dB) Záloha (dB) Poţadovaný signál na palubě (dBm)

Šíře laloku

Funkce zpětného azimutu

Šíře laloku

Šíře laloku

1°

2°

3°

3°

1°

2°

1°

2°

3°

6,5 -122,0

8,8 -122,0

14,8 -122,0

18,3 -122,0

13,5 -122,0

6,5 -122,0

10,0 -122,0

6,5 -122,0

11,8 -122,0

15,3 -122,0

-117,0

-115,5

-113,2

-107,2

-103,7

-108,5

-115,5

-112,0

-115,5

-110,2

-106,7

11 5 0 6 -95,0

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -91,2

11 5 0 6 -85,2

11 5 0 6 -81,7

11 5 0 6 -86,5

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -90,0

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -88,2

11 5 0 6 -84,7

Poznámka: 1. Funkce azimutu s vyšší rychlosti obnovy. 2. Pro funkci zpětného azimutu CMN = 0,2°. 3. Pro typické instalace se uvaţují ztráty v kabelu buď pro přední anténu nebo zadní anténu. Při pouţití palubního vybavení dopravních letadel se připouští doplňkové ztráty (do 11 dB).

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

1)

Sestupová funkce

DG - 32

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-3. Příklad postupů RNAV pomocí MLS na RWY 23R (viz obr. G-15)

Název postup KASEL-1-A NELSO-1-B N/A SEMOR-1-C LAWSO-6-D Poznámka:

Typ postupu

RWY

Nezdařené přiblíţení

Počet bodů trati

AAZ nebo BAZ

Přiblíţení Přiblíţení Nezdařené přiblíţení Přiblíţení Vzlet

23 R 23R 23R

ANO ANO N/A

4 3 2

AAZ AAZ AAZ

26 (pozn.) 23R

NE N/A

2 3

AAZ BAZ

RWY 26 je pomocnou. Vzdálenost vertikální antény od bodu tratě je 3000 m.

Tabulka G-4 Příklad informace o bodech tratě pro lety pomocí MLS/RNAV Základní ukazatel

Ukazatel stavu

Ukazatel tratě

Číslo bodu tratě

X (metry)

Y (metry)

Z (metry)

Poznámka

KASEL

1

A

4 3 2 1

8 200 9 954 6 556 259

-9 094 -5 336 0 0

není Z PFAF není Z a Y Práh RWY

NELSO

1

B

3 2

9 742 6 556

6 499 0

N/A 789 344 16,8 (pozn.) 819 344

1

259

0

2

-7 408

1 2 1 3 2 1

0 5 567 159 -8 018 -4 964 0

N/A nezdařené přiblíţení SEMOR LAWSO

N/A

N/A

1

C

6

D

0

16,8 (pozn.) N/A

PFAF Společný s KASEL Společný s KASEL není Z a Y

0 -5 276 -2401 3 057 0 0

N/A 346 16 N/A N/A N/A

není Z a Y PFAF Práh RWY není Z není Z a Y není Z a Y

Poznámka: Hodnota je výškou přeletu prahu RWY, vztaženou k zemi na prahu RWY. Výška prahu RWY vůči referenčnímu bodu MLS se uvádí ve slově A2 doplňkových dat.


DG - 33

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-5. Příklad datových slov B1 a B39 Datové slovo

Název dat Změna/CRC azimutu přiblíţení

B1

Změna/CRC zpětného azimutu

B39

Číslo bitů

Poloţka dat

Hodnota

I21-24 I25-30

Počet deskriptorů postupů Poslední slovo báze dat azimutu přiblíţení Kód CRC Vyslání slova B42 Vyslání slova A4 Vyslání slova B43 Rezerva Počet deskriptorů postupů První slovo báze dat zpětného azimutu Kód CRC Vyslání slova B43 Rezerva Ukazatel změny/CRC zpětného azimutu

3 11

I31-62 I63 I64 I65 I66-69 I21-24 I25-30 I31-62 I63 I64-68 I69

Kód

1100 001011 (Pozn. 2) Viz tabulku G-9 NE 0 ANO 1 NE 0 NULY 0000 1 1000 36 100100 (Pozn.2) Viz tabulku G-9 NE 0 NULY 0000 změna/CRC 1

Poznámka 1: V tabulce dvojkového kódování se vlevo uvádí bit nižšího řádu. Poznámka 2: Adresy datových slov jsou uvedeny v tabulce A-9, první bit je bit nejvyššího významu. Poznámka 3: Zařízení, bez báze dat zpětného azimutu, může používat všechna slova až do B 39 včetně pro bázi dat azimutu přiblížení na přistání.

Tabulka G-6. Příklad slov deskriptorů procedur

Datová slova deskriptorů procedur Číslo bitů

Poloţka dat

Základní ukazatel (První znak) Druhý znak Třetí znak Čtvrtý znak Pátý znak Ukazatel stavu Ukazatel tratě Číslo RWY Písmenný znak RWY Typ procedury Index prvního bodu tratě Poznámka:

KASEL

NELSO

SEMOR

LAWSO

B2

B3

B4

B36

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

I21-25

K

11010

N

01110

S

11001

L

00110

I26-30 I31-35 I36-40 I41-45 I46-49 I50-54 I55-60

A S E L 1 A 23

10000 11001 10100 00110 1000 10000 111010

E L S O 1 B 23

10100 00110 11001 11110 1000 01000 111010

E M O R 1 C 26

10100 10110 11110 01001 1000 11000 010110

A W S O 6 D 23

10000 11101 11001 11110 0110 00100 111010

I61-62 I63

R APP

10 0

R APP

10 0

APP

00 0

R DEP

10 1

I64-69

1

100000

4

001000

5

101000

1

100000

V tabulce dvojkového kódování se vlevo uvádí bit nižšího řádu.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 34

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-7. Příklad bodů trati pro přiblížení na přistání pomocí MLS/RNAV Název procedury

Datové slovo

Číslo bitů

KASEL

B5

I21-35 I36 I37-51 I52 I53-55 I56-69

B6

I21 I22 I23-37 I38 I39-51 I52-54

B7

I55-69 I21 I22 I23-35 I36-38 I39-44 I45-50 I51-65 I66 I67-69

NELSO

B8

I21-32 I33 I34-46 I47-49 I50-55

Poloţka dat

Hodnota

Kód

Index bodu

Bod 4 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 4 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 3 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 3 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 3 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 2 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 2 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Výška bodu tratě na prahu RWY Index nezdařeného přiblíţení Bod 3 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice (první tři bity) Bod 3 - Y souřadnice (posledních 12 bitů) Vysílání Z souřadnice Bod 3 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Index následujícího bodu trati

8 200 m ANO - 9 094 m NE

110000010011000 1 000001111011001 0

1

přímý = 0

000 00001100111100

2

9 954 m

ANO - 5 336 m ANO 789 m

0 1 001001000001001 1 1001111011000

křivočarý = 1 6 556 m NE ANO 344 m

100 100000000101000 0 1 0011110110000

5 16,8 m

101 010001

7 9 742 m ANO

111000 101110110111000 1

6 499 m

110

ANO 819 m

101111001000 1 1110100111000

společný = 3 3

110 110000

3

4


DG - 35

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

Název procedury

Datové slovo

SEMOR

DODATEK G

Číslo bitů I56-69

B9

I21 I22 I23-37 I38 I39-51 I52-54

B10

I55-69 I21 I22-36 I37 I38-50 I51-53 I54-59

Nezdařen é přiblíţení

I60-69

B11

I21-25 I26 I27 I28-30 I31-45 I46 I47 I48-50 I51-69

Poznámka:

Poloţka dat Bod 2 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 2 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Bod 2 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 2 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 1 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 1 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Vzdálenost od virtuální azimutální antény Bod 2 - X souřadnice (prvních 10 bitů) Bod 2 - X souřadnice (posledních 5 bitů) Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Rezervní

Hodnota

Kód

Index bodu

5 567 m

11111110000100

5

ANO - 5 276 m ANO 346 m

0 1 101100000001001 1 0111110110000

přímý = 0 159 m ANO - 2 401 m ANO 16 m

000 011111000000000 1 010101011100001 1 0010111000000

6

011 011110

3 000 m 0111001011

NE NE

01001 0 0

přímý = 0 0 NE NE 6

000 000000000000000 0 0 011

NULY

000...000


DG - 36

7

- 7 408 m


14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

6

8

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-8. Příklad bodů trati vzletu pomocí MLS/RNAV Název procedury

Datové slovo

Číslo bitů

LAWSO

B37

I12-35 I36 I37-51 I52 I53-55 I56-69

B38

I21 I22 I23 I24-26 I27-41 I42 I43 I44-46

Poloţka dat

Hodnota

Kód

Index bodu

Bod 3 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 2 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 2 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole

- 8 018 m ANO 3 057 m NE

001111000011001 1 010101010010000 0

1

křivočarý = 1

100

- 4 964 m

11001001111000

NE NE

1 0 0

přímý = 0 0 NE NE

000 000000000000000 0 0

poslední bod = 6 NULY

011

I47-69 Poznámka:

Rezervní

2

3

000...000


Tabulka G-9. Příklad kompletní báze dat MLS/RNAV Poloha bitů 1

2

3

4

5

6

7

Slovo

3456

7890

1234

5678

9012

3456

7890

1234

5678

9012

3456

7890

1234

5678

9012

3456

A1 A2 A3 A4

0000 0000 0000 0001

0111 1010 1101 0011

0011 0011 0011 0011

0010 0010 0010 0010

0101 0111 0001 0111

1101 0000 0111 0000

1001 0010 0110 0010

1000 0111 0110 0000

0010 1011 0011 0000

0110 1000 0000 0000

0010 0000 0100 0001

0100 0000 0110 0000

0000 0110 0111 0000

0000 0000 0000 0000

0000 0001 0111 0110

0100 1010 1101 1000

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 B11

0000 0000 0000 0001 0001 0001 0001 0010 0010 0010 0010

0111 1010 1101 0011 0100 1001 1110 0010 0101 1000 1111

1100 1101 0111 1100 1100 0100 0100 1011 0110 1010 0100

0010 0100 0101 1101 0001 1001 1111 1100 1100 1010 1000

1100 0011 0000 0010 0011 0000 0110 1000 0000 1110 0000

0111 0011 1101 1101 0001 0100 0001 1111 0100 0001 0000

0100 0100 1001 1110 0000 1110 0101 0100 1101 1001 0000

0011 0011 1111 0100 0111 0111 0001 1110 1111 0111 0000

1111 0100 0100 1100 1011 1011 1110 0011 0110 0000 0000

0000 0100 0010 0110 0010 0001 0010 0110 0000 0001 1100

0001 0011 0011 0001 0000 0010 1110 0001 0001 1011 0000

1001 1010 1010 0110 0001 0000 1101 1111 1111 1100 0000

0001 1001 1000 0001 1001 0001 1100 1100 0000 1110 0000

000 0000 0100 0100 1110 0100 0111 0010 0000 0101 0000

0010 0111 0000 0011 0000 0011 0110 0000 0101 1110 0110

0111 1001 1101 1110 0001 0000 1001 0011 0110 0100 0100

B36 B37 B38 B39

1001 1001 1001 1001

0001 0110 1011 1100

0011 0011 1000 1000

0100 1100 0000 1001

0011 0011 0000 0010

1011 0011 0000 1011

1001 0101 0000 0010

1111 0101 0000 0001

0011 0010 1100 1000

0001 0000 0000 1011

0011 1001 0000 1111

1010 1001 0000 0010

1011 0011 0000 0000

0000 1100 0000 0000

0010 0100 0001 1010

0101 0000 1101 1001

B40 B41

1010 1010

0000 0111

0111 1100

0011 0000

0110 0000

0110 0110

0110 1101

1000 1001

0101 0111

0110 0000

0101 0000

0010 0000

0010 0000

1010 0000

0110 0001

1001 1111

B44 B45

1011 1011

0011 0100

1110 1111

1010 1001

0101 0000

1000 0000

0100 0000

1010 1101

0000 0010

1110 0100

1110 0000

1000 0000

1000 0010

0000 1111

0001 0000

1011 0011

BDW6 0011

0011

1000

1000

0011

Poznámka:

Bity preambule I1 až I12 nejsou uvedeny.

DG - 37

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-10. Rozdělení chyb pro stanovení kritických a citlivých prostorů azimutální antény MLS (hodnoty vzdálenosti v metrech a hodnoty chyb jsou ve stupních) Vzdálenost azimutální antény od prahu RWY 1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 360

3 660

3 960

Šířka vyzařovacího laloku

2°

2°

2°

2°

2°

1°

1°

1°

a. Propočet systému pro PFN = 3,5 m b. Zvýšení chyby pozemním zařízením c. Zvýšení chyby odrazem od země d. Rozdělení chyb při jednoduchém umístnění d  a2  b2  c 2    e. Zvýšení pro ALS/sloup monitoru f. Rozdělení chyb při sloţitém umístění f  d2  e2   

0,1098

0,0941

0,0824

0,0732

0,0659

0,0599

0,0549

0,0507

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0200

0,0120 0,0200

0,0120 0,0200

0,1016

0,0844

0,0710

0,0601

0,0510

0,0552

0,0497

0,0450

0,0300

0,0300

0,0300

0,0300

0,0300

0,0150

0,0150

0,0150

0,0970

0,0788

0,0643

0,0521

0,0412

0,0531

0,0474

0,0424

g. 70 % hodnoty chyb při sloţitém umístění a. Propočet systému pro CMN=3,2 m b. Zvýšení na chybu zařízení (GND) c. Zvýšení na chybu zařízení (ABN) d. Zvýšení na vibraci konstrukce e. Rozdělení chyb při sloţitém / jednoduchém umístnění e  a2  b2  c 2  d2   

0,0679

0,0552

0,0450

0,0365

0,0288

0,0372

0,0332

0,0297

0,1003 0,0315 0,0150 0,0320

0,0859 0,0270 0,0150 0,0320

0,0752 0,0236 0,0150 0,0320

0,0668 0,0210 0,0150 0,0320

0,0602 0,0189 0,0150 0,0320

0,0547 0,0172 0,0150 0,0320

0,0501 0,0158 0,0150 0,0320

0,0463 0,0145 0,0150 0,0320

0,0884

0,0735

0,0620

0,0527

0,0449

0,0380

0,0319

0,0261

f. 70 % hodnoty chyb při sloţitém 0,0619 umístění

0,0515

0,0434

0,0369

0,0314

0,0266

0,0223

0,0183


14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 38

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-11. Rozdělení chyb pro stanovení kritického prostoru sestupové antény MLS (všechny hodnoty rozdělení jsou uvedeny ve stupních)

Šířka vyzařovacího laloku

1,5°

1,0°

a. Propočet systému pro PFN=0,4 m b. Zvýšení na chybu pozemního zařízení c. Zvýšení na odrazy bočních laloků d. Rozdělení při jednoduchém umístění d  a2  b2  c 2    e. Vertikální difrakce (pole monitoru) f. Zvýšení na odrazy v podélném směru g. Rozdělení chyb při sloţitém umístění g  d2  e2  f 2   

0,083 0,010 0,055

0,083 0,010 0,037

0,061

0,073

0,030 0,031

0,030 0,043

0,043

0,051

h. 70 % hodnoty chyb při sloţitém umístění

0,030

0,036

a. Propočet systému pro CMN=0,3 m b. Zvýšení na chybu pozemního zařízení c. Zvýšení na chybu palubního vybavení d. Zvýšení na odrazy bočních laloků e. Zvýšení na vibraci konstrukce f. Rozdělení chyb při jednoduchém/sloţitém umístění f  a2  b2  c 2  d2  e2   

0,064 0,032 0,010 0,015 0,010

0,064 0,032 0,010 0,010 0,010

0,052

0,053

g. 70 % hodnoty chyb při sloţitém umístění

0,036

0,037

Tabulka G-12A. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény (přiblížení na přistání při sjednocení osy RWY s nulovým azimutem, viz. ust. 4.3.7) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny) Šířka laloku 2,0°

Šířka laloku 1,0°

Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY

1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

B-747, jednoduché umístění

490

520

580

610

640

670

700

700


300

300

300

300

300

300

460

490

B-747, sloţité umístění

490

550

580

640

700

730

760

820

B-727, sloţité umístnění

300

300

300

460

550

460

490

550

DG - 39

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-12B. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény (přiblížení na přistání při posunu vůči ose RWY, viz ust. 4.3.7.1) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny)




1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 350

3 660

3 960


640

730

790

880

880

920

940

1 010


300

300

300

300

300

300

490

550

B-747, sloţité umístění

670

760

820

880

1 010

980

1 070

1 130

B-727, sloţité umístnění

300

300

330

460

550

490

520

550

Tabulka G-12C. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény (přiblížení na přistání po vypočtené ose, viz ust. 4.3.7.2, jednoduché umístění) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny)


Šířka laloku 2,0° 1 830

2 140

2 440


3 050

3 350

3 660

3 960

300 300 610 670 920 1 100

300 490 610 760 980 1 040

300 550 670 820 1 100 1 190

550 920 940 1 070 1 550 2 040

580 940 1 010 1 190 1 710 2 070

610 1 010 1 010 1 400 1 890 2 070

Letadlo B-727, jednoduché umístění Výška 300 75 60 45 30 15

300 300 300 300 300 610

300 75 60 45 30 15

430 640 700 760 850 1 070

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 460 490 300 490 550 610 520 610 700 820 730 880 1 010 1 070 Letadlo B-747, jednoduché umístění 460 490 520 520 730 790 850 880 790 820 920 940 820 920 1 010 1 070 960 1 100 1 250 1 400 1 340 1 580 1 830 1 980

DG - 40

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Tabulka G-12D. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény (přiblížení na přistání po vypočtené ose, viz ust. 4.3.7.2, složité umístění) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny) Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY


2 140

2 440


3 050

3 350

3 660

3 960

300 490 580 700 940 1 250

300 520 610 790 1 040 1 280

300 550 730 880 1 160 1 430

550 980 1 040 1 100 1 580 2 230

580 1 070 1 070 1 190 1 770 2 350

610 1 130 1 220 1 430 1 950 2 380

Letadlo B-727, sloţité umístění Výška 300 75 60 45 30 15

300 300 300 330 330 640

300 300 330 330 550 790

300 75 60 45 30 15

430 670 730 820 920 1 100

460 760 820 880 1 010 1 370

300 300 300 330 460 550 330 490 550 490 550 670 640 730 1 010 940 1 070 1 250 Letadlo B-747, sloţité umístění 490 520 670 820 880 1 010 920 1 010 1 130 980 1 100 1 220 1 130 1 280 1 430 1 620 1 830 2 130

Tabulka G-12E Typické hodnoty poloviční šířky citlivého prostoru azimutální antény k ochraně navedení při dojezdu (Viz ust. 4.3.7) (vzdálenosti jsou v metrech (stopách))

Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY Jednoduché / sloţité umístění



1 830 (6 000)

2 140 (7 000)

2 440 (8 000)

2 750 (9 000)

3 050 (10 000)

3 350 (11 000)

3 660 (12 000)

3 960 (13 000)

38 (123)

48 (157)

59 (193)

70 (230)

83 (271)

54 (177)

62 (202)

69 (227)

Tabulka G-13 Úhel plochy minimálních vztažných výšek a odpovídající délky chráněného prostoru pro přiblížení na přistání MLS/RNAV Délka chráněného prostoru

Úhel plochy minimálních vztaţných výšek (stupně) 

Lm, PCH = 2,0 m

Poruchy od B-727

Poruchy od B-747

300 450 600 750 900

1,81 1,23 0,95 0,77 N/A

3,49 2,36 1,79 1,44 1,21

Následující rovnici můţeme pouţít pro stanovení úhlu () plochy minimálních vztaţných výšek vůči fázovému středu optimální antény při délce chráněného prostoru L:    (L )  TFH   PCH  4    tg    L     kde: TFH vztaţná výška ocasního kýlu PCH vztaţná výška fázového středu antény  délka vlny MLS 1

DG - 41

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

Poznámka: TFH je 10,4 m pro letadlo B-727 a 19,3 m pro letadlo B-747,  je 0,06 m. PCH a L musí být uvedeny v metrech, jestliže TFH a  jsou zadány v metrech.

Tabulka G-14 Vztahy monitorování a ovládání pozemního zařízeni

Porucha podsystému

Azimut přiblíţení

Azimut přiblíţení

Elevace přiblíţení

*

*

Elevace přiblíţení

Prováděná činnost Základní Základní data data vyzařována DME/N Zpětný vyzařována Doplňková do sektoru nebo azimut do sektoru data zpětného DME/P azimutu azimutu přiblíţeni + +

*

Zpětný azimut

*

Základní data vyzařována do sektoru azimutu přiblíţení

*

*

Základní data vyzařována do sektoru zpětného azimutu

+ *

*

Doplňková data

+

+

+

* +

*

DME/N nebo DME/P

*

* vysílací funkce se přerušuje + moţnost prodlouţení vyzařování v případě provozní nutnosti

Tabulka G-15 Normy nepřetržitosti obsluhy a integrity pro základní trajektorie pomocí MLS a MLS/RNAV Azimut nebo elevace Úroveň 1 1 2 3 4

5)

DME/P

Integrita pro libovolné jedno přistání

6)

Integrita pro Nepřetrţitost MTBO (hodin) libovolné jedno Nepřetrţitost přistání obsluhy obsluhy 3) Neověřováno, konstrukce vypočtena na splnění poţadavků úrovně 2 -7 -6 -7 -6 1-1x10 1-4x10 1000 1-1x10 1-4x10 (15 s) (15 s) -9 -6 -7 -6 1-0,5x10 1-2x10 2000 1-1x10 1-4x10 (15 s) (15 s) -9 -6 -7 -6 1-0,5x10 1-2x10 1-1x10 1-4x10 (15 s) (30 s Az) 4000 Az 6) 6) (15 s El) 2000 El

MTBO (hodin)

1000 1000 1000

Poznámka: 1. Hodnoty nepřetržitosti obsluhy a integrity v datovém slově jsou zahrnuty do uvedených hodnot úhlových funkcí pro každou úroveň. 2. Zpětný azimut se neuvažuje při základních trajektoriích. 3. Předpokládá se, že všechna zařízení odpovídají minimálně požadavkům úrovně 2. -5 4. Jestliže se s MLS použije jen DME/N, hodnoty mohou být zmenšeny na 1-1x10 . 5. Kritické časy pro úroveň 4 jsou stanoveny na základě zkušeností s provozem ILS a odpovídají současným provozním možnostem. Podle provozních zkušeností s MLS a rozšíření provozních možností může v budoucnu dojít k nezbytné korekci daných hodnot. 6. Trajektorii MLS/RNAV mohou vyžadovat normy integrity, nepřetržitosti obsluhy a MTBO elevace a DME/P odpovídající úrovním 3 a 4 a také, aby normy zařízení zpětného azimutu (jestliže se používá) odpovídaly normám azimutu přiblížení na přistáni.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 42


DODATEK G

DG - 43

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 44


DODATEK G

DG - 45

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 46


DODATEK G

DG - 47

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 48


DODATEK G

DG - 49

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 50


DODATEK G

DG - 51

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 52


DODATEK G

DG - 53

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 54


DODATEK G

DG - 55

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 56


DODATEK G

Obr. G-11 Uspořádání filtrů a úhlové kmitočty

DG - 57

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Obr. G-12 Metodika měření MLS

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 58


DODATEK G

DG - 59

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 60


DODATEK G

DG - 61

25.11.2004


25.11.2004 25.11.2004

DODATEK G

DG - 62


DODATEK G

Obr. G-17 Vývojový diagram stanovení umístění sestupové antény

DG - 63

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Obr. G-18 Prostor umístění sestupové antény při společné konfiguraci (minimální sestup 3°)

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 64


DODATEK G

DG - 65

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 66


DODATEK G

Obr. G-21 Prostor umístění antény společně s ILS

DG - 67

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Obr. G-22 Požadavky na výšku fázového středu azimutální antény při umístění za kurzovým majákem ILS

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 68


DODATEK G

HODNOTY PRO a  ** **  m (ft)  m (ft) 30 (100) 1,1 (3,5) 5,7 (18,6) 75 (250) 2,7 (8,7) 10,5 (34,3) 150 (500) 5,3 (17,5) 17,1 (56,2) 225 (750) 7,5 (24,5) 23,2 (76,0) 300 (1 000) 8,6 (28,3) 28,9 (94,8) Kde:  = 0,035 X X < 200 m * X m(ft)

*

MĚŘÍ SE HORIZONTÁLNĚ OD AZIMUTÁLNÍ ANTÉNY

**

MĚŘÍ SE VERTIKÁLNĚ OD SPODNÍ ŠTĚRBINY AZIMUTÁLNÍ ANTÉNY

BW =

ŠÍŘKA LALOKU

=2

X > 200 m

0,06X

 = X tan 3° + 3

0,06X

Obr. G-23A Typické kritické a citlivé prostory pro azimutální anténu

DG - 69

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Obr. G-23B Typický citlivý prostor azimutální antény k ochraně navedení při dojezdu

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

DG - 70


DODATEK G

Obr. G-24 Typické kritické a citlivé prostory (objemy) pro sestupovou anténu

DG - 71

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Obr. G-25 Typické kritické a citlivé prostory při posunutém umístění azimutální antény

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 72


DODATEK G

Obr. G-26 Typický kritický a citlivý prostor (objem) optimální antény při přiblížení po vypočtené ose

DG - 73

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Obr. G-27 Rozšíření kritických a citlivých prostorů azimutální antény při přiblížení po zakřivené trajektorii

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 74


DODATEK G

Obr. G-28 Rozšíření typického kritického prostoru sestupové antény při zakřiveném přiblížení

DG - 75

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Obr. G-29 Rozmístění pozemního vybavení pro přiblížení na přistání po vypočtené ose

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 76


DODATEK G

Obr. G-30 Přípustný posun azimutální antény při přiblížení na přistání po vypočtené ose a při měření vzdálenosti pomocí DME/P (standard 1)

DG - 77

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Obr. G-31 Přípustný posun azimutální antény pro přiblížení na přistání po vypočtené ose a při měření vzdálenosti pomocí DME/N

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 78


DODATEK G

Obr. G-32 Geometrie RWY a vybavení pro přiblížení po vypočtené ose na paralelní / vedlejší RWY

DG - 79

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Poznámka 1: Tato hranice závisí na vlastnostech sestupové antény. Poznámka 2: Bod A odpovídá příkladu uvedenému v ust. 13.7.6.

Obr. G-33 Přípustná geometrie RWY pro přiblížení na přistání po vypočtené ose na paralelní / vedlejší RWY

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 80


DODATEK G

Obr. G-34 Stanovení doby přeletu překážky

DG - 81

19.11.2009 Změna č. 84


DODATEK G

Obr. G-35A Příklad záznamu výpadků kurzového zařízení MLS

Obr. G-35B Příklad záznamu výpadků sestupového zařízení MLS

19.11.2009 Změna č. 84

DG - 82

PŘEDPIS L10/I

DODATEK N ČR:

DODATEK N – LETOVÁ OVĚŘOVÁNÍ LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ (LPZ)

Tabulka N-1. Rozsah a intervaly letových ověřování LPZ Pravidelná letová ověřování

Mimořádná letová ověřování

Doba platnosti (dny)

Tolerance (dny)

Instalace, významné opravy, konstrukční změny, modifikace

ILS (LLZ+BC, GP, MKR) CAT II a III

120

30

•

•

•

ILS (LOC, GP, MKR) CAT I

180

30

•

•

•

DME

360

30

•

•

•

VOR

360

30

•

•

•

NDB

360

30

•

•

•

MKR (ostatní)

360

30

•

•

•

VDF

360

30

•

•

•

COM (lokální radiostanice)

+

2

--

•

1

•

1

•

COM (komunikační systém)

+

2

--

•

•

•

PSR

720

3

30

•

•

•

SSR

720

3

30

•

•

•

Multiradarové zpracování (tracker)

720

3

30

•

X

•

MLAT

720

3

30

•

•

•

Druh LPZ

Narušení ochranného pásma, ovlivnění OPZ stavební činností*

Na vyžádání v odůvodněných případech (státní dozor)

1

Legenda k tabulce: • požadavek na letové ověření obletovou laboratoří; X požadavek na letové ověření se neuplatňuje; + náhradní postup – letové nebo pozemní ověření (četnost pravidelného ověření je dána intervalem prodlužování osvědčení provozní způsobilosti (OPZ) nebo zvláštními požadavky ÚCL); * aplikovatelné zejména u světelných zabezpečovacích zařízení (SZZ) (pro účely tohoto dokumentu se SZZ definuje jako světelné zabezpečovací zařízení v rozsahu dráhových návěstidel a návěstidel světelných přibližovacích soustav). 1

2

3

K ověření provozní výkonnosti COM na stanovištích poskytujících informace známému provozu, kde nejsou poskytovány ATS (Předpis L 11, Dodatek S) je možné využít při splnění podmínky „2“ neautorizované letové ověření prováděné letadlem se standardním NAVCOM vybavením a vycvičenou posádkou/pilotem (průkaz způsobilosti PPL). Výstupem ověření je hlášení posádky o subjektivním hodnocení činnosti zařízení v daném prostoru, které je prokazatelně zaznamenáváno do provozní dokumentace a uchováváno na stanovišti poskytování informací. Požadováno pozemní ověření LPZ oprávněným subjektem ve smyslu § 17 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Parametry LPZ lze ověřit s využitím připravených postupů a softwarových nástrojů zpracování dat, získaných z běžného letového provozu.

DN - 1

5.3.2015 Změna č. 1/ČR


I

Recommend Documents