SexEd Sex a squash Dnes začínáme sérii, SexEd, zkratka sexuálního vzdělání, s podtitulem Co tak asi církev může říct o sexu… Než začneme, malá informace: série bude o sexu, ale nebudeme probírat sexuální techniky (vím, pro někoho zklamání), ale spíše význam a místo sexuálních aktivit v našich životech, a slibuji, že v některých ohledech budete překvapeni: Vždyť obecný pohled na křesťanský postoj k sexu je ten, že jsme proti! Ale to je naprostý nesmysl, je to přesně naopak! Křesťané nejenže věří, že Bůh sex stvořil a vymyslel (ještě, že je Bůh tak kreativní: vždyť jsme se mohli rozmnožovat třeba dělením), ale navíc mu přisoudil mnohem důležitější roli v našich životech, než mu obecně přisuzujeme! Zároveň se ovšem budeme pohybovat na mládeži přístupné půdě (děti jsou už koneckonců na svém programu). Každopádně, já mám o sexu mluvit rovnou celé čtyři týdny! Žádné jednoduché téma to pro pastora není, co vám budu povídat. Abych vám ukázal, jak těžké to je, tady je výzva na začátek: Otoč se ke svému sousedovi (pokud vedle sedí tvé dítě, tak se otoč jinam) a řekni mu: „Dnes bych se s tebou chtěl sdílet o svých sexuálních touhách!“ Hm, moc to nejde, co? Někteří jste ale mluvili se svým manželem/kou, a nebyl to tak velký problém. Dobrá, tak se otočte na druhou stranu. Těžké, co? Někteří jste se podívali na svého souseda a jen jste zavrtěli hlavou, protože ne, určitě zrovna s TEBOU se o svých sexuálních snech bavit vůbec nebudu! Náš stud mluvit o sexu před jinými nám odhaluje jednu z nejzákladnějších pravd, kterou si dnes zapamatuje: sex je intimní záležitost, ve které se o něm dokážeme sdílet jen v láskyplném a důvěrném vztahu, kde se dobře známe. Sex je totiž vážnější a důležitější věc, než se nám na první pohled zdá. Vždyť jsme o sexu schopni vtipkovat, snižovat jej, opovrhovat jím, nebo naopak jej uctívat a doslova zbožňovat, ale cítíme se celí nesví, když se o sexu má mluvit normálně a věcně. Proč? Je to proto, že opravdový sex vyrůstá z opravdové intimity, a ne že intimita se rodí ze sexu. Sex totiž není technická věc, to jen jsme oddělili sex od vztahu, a proto také někdy založili vztah na sexu, a pak se divíme, že je prázdný a falešný, především nevydrží moc dlouho, protože po krátké době se z něj stává rutina. Než se nadějeme, přijímáme myšlenku, že ohnivý a skvělý sex (takový, jako nazval jeden křesťanský autor: „nikdy-bych-nevěřil, že-můžeme-dělat-tohle-a-stejně-jít-do-nebe sex“), je možný jen v počátečních fázích vztahu, kdy to jiskří. Odkud tuhle myšlenku však máme? Nevědomky jsme ji přijali z kultury, která okolo nás kvete. Schválně: Zkuste se zamyslet, kdy jste naposledy v nějakém filmu viděli sexuální scénu mezi manžely, která by si z nich nedělala legraci nebo je neponižovala nudou? Určitě nějaké takové filmy jsou, ale upřímně, většina
sexuálních scén ve filmech je mezi nesezdanými páry, a většina romantických filmů, u kterých slabší povahy tolik brečí, je založena na nevěře. Schválně běžte domů ke svým DVD a podívejte se znovu na všechny romantické filmy: většina z nich je založena na pnutí ve vztahu: ten opustil tu kvůli té, ona si nemohla pomoct a vydala se tomu, i když měla jiného, a tak podobně. Aniž bychom chtěli, jsme v našem myšlení ovlivňováni okolo jdoucí kulturou, ve které je nevěra nejen tolerována, ale dokonce povzbuzována, stejně jako předmanželský nebo mimomanželský sex. Ale manželský sex? Jděte, to musí být strašná nuda! Jen abyste se nepletli: statistiky svědčí o něčem jiném. Podle nich, žijete-li sexuálně před manželstvím, ohrožujete své vlastní štěstí a manželské uspokojení, a to proto, že opravdový soulad se člověk učí léta praxe se stejným partnerem. Zkuste si představit, jak vypadá život, ve kterém si vyzkoušíte sex s mnoha partnery před svatbou: třeba budete mít sex s devíti ženami. Je to podobné, jako byste si dali na ruce devatero náramkových hodinek. Protože některé se zpožďují, jiné nadcházejí a další jsou přesně, po chvíli nebudeme schopni zjistit, co je přesný čas. Nedokážeme to sečíst dohromady. Mnohem výhodnější je mít jedné hodinky, které jsou třeba i nepřesné, ale dá se podle nich řídit. Tedy: Americký průzkum zaznamenaný v Journal of Family Issues a zahrnující 1800 manželských párů dokazuje, že pravděpodobnost rozvodu je dvakrát vyšší u párů, které spolu žily před svatbou, než u těch, které spolu nežily. Navíc, soužití před svatbou snižuje hodnotu následné interakce a zvyšuje hodnotu vztahového nesouladu. Abychom ale nemluvili jen o Američanech, průzkum mezi 3884 Kanaďankami prokázal, že u žen žijících s někým na hromádce před svatbou, bude pravděpodobnost rozvodu o 50% vyšší než u těch, které se svými partnery nežily. U první skupiny je pravděpodobnost rozvodu v prvních 15 letech manželství 35%, u druhé 19%. A co Evropa? Průzkum mezi 4300 Švédkami ve věku 20-24 let prokázal, že u žen, které s partnerem žily před svatbou, je pravděpodobnost rozvodu o 80% vyšší. Proč je ale rozvod zhoubný: Průzkumy ukazují, že zanechává za sebou lidi, kteří se cítí opuštění a odmítnutí; ovlivňuje zdraví zhruba do míry jedné vykouřené krabičky cigaret denně; zkracuje o několik let samotný život; vede k chudobě a replikaci dalších rozbitých vztahů. Další vydrží ještě méně. Průzkum mezi 1235 reprezentativním vzorkem žen ve věku 20-37 let ukazuje, že vdané ženy, které se svým partnerem žily před svatbou, budou mít sex s někým jiným než se svým manželem 3,3x častěji, než ženy, které se svým partnerem před svatbou nežily. Svobodné ženy, které žily se svým partnerem, mají dalšího sexuálního partnera 1,7x častěji než svobodné ženy, které se svým partnerem sexuálně nežijí. Podle jiného průzkumu se samotná kvalita sexu zvyšovala úměrně tomu, zda ho páry začaly praktikovat před svatbou nebo až po svatbě. MF DNES v pondělí 7.6.2010 napsala: „Ač se z vtipů zdá, že manželství je nejhorším žalářem, opak je pravda. Manželé jsou podle průzkumu nejspokojenější lidé.“ V článku nazvaném prostě „Nejšťastnější jsme v manželství“. V roce 2007 zadala průzkum podle kterého je s manželským sexem v Česku spokojeno 75% párů, a zároveň v manželství považují za důležitější hodnoty než dobrý sex vzájemný respekt, pochopení, děti, péči o vztah. V roce 2009 pak MF DNES vydala článek o britském výzkumu, podle kterého, pokud máte za celý svůj život 8 sexuálních partnerů, měli jste nepřímý sexuální styk s celkem 2,8 milionů lidí, protože jejich bakteriální a virové osazenstvo sliznic pohlavních orgánů jste díky tomu sami získali. Zpráva říká: „Když se s někým vyspíme, nespali jsme ve skutečnosti jen s ním, ale také se všemi jeho předchozími partnery, a jejich partnery, atd.“ V epizodě kultovního seriálů Přátelé je scéna, ve které se Monika zeptala přítele, se kterým začala spát: „Můžeme zůstat přátelé a přitom spolu spát?“, na což on odpověděl: „Jasně. Bude to prostě jen něco, co spolu děláme, třeba jako bychom hráli racquetball.“ (Což je hra podobná squashi, proto jsem dnešní téma nazval Sex a squash.) Je to ve zkratce dnešní moderní pohled na věc: sex je zkrátka činnost, kterou děláme, jakoby to byl sport. Tím jsme sex degradovali na posilovnu a na výkon. Ve světle předchozích statistik se ovšem zdá, že ne sexuální tmářství, ale ztráta naší nevinnosti způsobuje tak silný úpadek manželských vztahů, ve které je výjimkou, když jsou lidé spolu nějakých dvacet let. Myslíme si, že musíme nabrat vědomosti a zkušenosti, abychom měli úspěšný sexuální život. Místo toho ale v manželské posteli trpíme nedostatkem nevinnosti mnohem více než nedostatkem informací. Když vstoupíte do manželství, můžete si informace doplnit. Nedostatek nevinnosti však váš vztah poznamená do konce života. Dejte si navzájem ten nejlepší svatební dar: čistá těla, čistou lásku a čisté záměru. Prostě, důvěryhodnost. Když se podíváme do Bible, zjistíme, že je tam mnoho zajímavých statí o sexu, ale nebojte, máme na to celý měsíc. Dnes se s vámi chci podívat na zajímavý fakt, ke kterému jsme došli už na začátku: Bůh hláskuje sex slovem „poznání“. Genesis 4:1-2: I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina." Dále
porodila jeho bratra Ábela. Všimněte si, že poznání bylo předpokladem k intimitě. Je to poeticky vyjádřený fakt, že se spolu Adam s Evou milovali (později se stejný výraz používá i nadále), protože vzájemné poznání je základem budoucí vztahové a sexuální intimity. Ta pramení také ze vzájemné důvěry a vztahové nevinnosti. Hned po stvoření ženy popisuje totiž Genesis krásné místo o studu. Genesis 2:23-25: Adam tenkrát řekl: "To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!" To proto muž opouští otce i matku - aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem. Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se. Byli nazí a nestyděli se. Kdy to bylo naposledy, kdy ses tak cítil? Nebyla tato nahota spojena s onou vztahovou nevinností? Co musí náš vztah mít, abychom mohli zakoušet nádherný a krásný sex po celý svůj život? Potřebujeme důvěru a nevinnost. Ty vytvoří intimitu, která je bezpečná, reaguje na naše potřeby, je vzájemně nezávislá, a přitom se důvěryhodně potřebuje. Než se pustíme další týden do dalších zajímavých témat, dovolte mi to dnešní zakončit tím, že vás budu prosit, abyste sex nedegradovali na posilovnu, to si prostě nezaslouží. Sex je nádherný a pro kvalitní a šťastný život důležitý. Není to ale cvičení na výkon, je to prostor pro vzájemnou a celoživotní intimitu.
110 metrů překážek Dnes pokračujeme s naší sérii SexEd s podtitulem Co tak asi církev může říct o sexu. Já vím, co si někteří z vás myslí: To je přece jasné, co církev o sexu říká: NEDĚLEJTE TO! Víte, sem tam sledují některé diskuse za internetu, a jsem často překvapen, čemu všemu ještě lidé věří, že si křesťané myslí. Obvyklý názor na sexualitu mezi křesťany se totiž dá shrnout do dvou základních proudů: Jednak je tam strach z přestoupení Božích příkazů, který vede až k rigidnímu strachu ze sexu jako takového, ale pak taky zmírňování jakýchkoliv standardů s omluvou, že už přece dneska máme jinou dobu. Prý bez sexu nemůžeme být stejně jako bez jídla. A manželství? Na papíru přece nezáleží. Upřímně řečeno, oba názory jsou extrémní a na hony vzdálené biblickým standardům. Jednak, je třeba vědět, že to byl Bůh, kdo stvořil člověka se sexuální touhou a rozhodně nezavírá oči nad tím, když se dva manželé milují. Naopak, Bůh sex stvořil! Na druhou stranu, sexuální touha není totéž jako hlad. Bez jídla vydržíte pár desítek dní a pak umřete. Ale opravdu si myslíte, že umřete bez sexu? Opravdu si myslíte, že žijeme v jiné době? Myslíte si, že civilizace Indie, Říma nebo některých kmenů byla méně sexuální? Myslíte si, že to byl vrchol civilizace? Myslíte si, že nějaká civilizace někdy přežila demolici manželství, rodiny a sexuálních hranic? Minulý týden jsme si řekli, že různé průzkumy nám potvrzují, že pokud si necháte sex až do manželství, a pokud v něm zůstanete věrni jedinému partnerovi, pak váš sex bude kvalitnější, déletrvající, vaše manželství vydrží déle, budete mít o 50-80% větší pravděpodobnost, že se nerozvedete, díky čemuž budete zdravější psychicky i tělesně, a budete 3,3x méně náchylnější k nevěře. Říkali jsme si, že důvodem je to, že jádrem sexuality je intimita, po které toužíme, která ale vzniká v opravdově bezpečném vztahu. Skvělý sex vzniká v opravdovém poznání druhého, nejen jeho těla, ale duše, vnitřku, srdce. Je to totiž čistota před svatbou, co tvoří cestu k intimitě v manželství. V manželské posteli trpíme nedostatkem nevinnosti mnohem více než nedostatkem informací a zkušeností. Když si dnes zachováme nevinnost, nebo ji obnovíme (recyklace panenství), čeká nás později intimita. Takže, co tak asi církev může říct o sexu? Jsem přesvědčen, že to, co Bible na téma sexuality říká, není jen dobré a správné, ale dokonce to dává rozum, a jak uvidíte, dokonce to podporují vědecké průzkumy a pokusy, jak dnes znovu uvidíte. Já vím, že už tenhle úvod působí, že někteří z vás si říkáte: Tomu už dneska nikdo nevěří, nikdo si to už dnes nemyslí, jsou to staromódní názory. Co taky čekat od kazatele: je to nepraktické a nerelevantní. Ale i když je to nepraktické, někde uvnitř našeho srdce tušíme, že to tak jasné a černobílé není. Dovolte se mi zeptat vás jednoduchou otázku: „Učinil sex mimo manželství váš život lepším, nebo ho prostě zkomplikoval?“ Zapomeňte teď na chvíli na Bibli, ale prostě se jen zamysleme na základě normálního pozorování rozumu: Funguje naše společnost tak, jak má? Jsme kolektivně šťastnější se sexem mimo manželství? Funguje to? Jsou děti radostnější? Máme méně problémů? Pomáhá to ekonomice? Jsou manželství kvalitnější? Víš co, nepotřebuješ pastora, aby ti řekl, že když vezmeš ten úžasný dar sexu a vyřežeš ho z jeho kontextu, je tvůj a náš společný život horší. Ve skutečnosti nenávidíš sám sebe, že ses do toho zamotal a teď sklízíš hořké plody. Způsob, jak používáme sex ve filmu, v reklamě, písních, z nás neudělalo lepší lidi. Problém je, že se všichni bavíme aférami. Čteme časopisy, kde píšou, kdo to táhne s kým; stačí se zajít podívat do obchoďáku, kde mladé dívky vidí znak ženskosti ve stylu oblékání, který ještě v minulé generaci byl považován
za softporno. Je pak nějaký div, že mladé dívky otěhotní? A co filmy? Znáš snad nějaký film, kde jsou horké a nadšené sexuální scény mezi manžely? To je skoro až úchylná myšlenka! Kdo by ukazoval manžele! Náš život není lepší, je komplikovanější. A nejen, že náš život je komplikovanější teď, táhne se to s námi i do dalších vztahů, do další práce, do dalších okolností. Zrovna minulý týden jsem četl v Hospodářských novinách o tom, jak se dnes s tebou táhne tvá digitální minulost. Upřímně, nefunguje to! Nikde se nedívá dozadu a neříká si: Proč já jsem jen dřív neměl více sexu, měl jsem spát s více lidmi, měl jsem víc experimentovat! Tak, co je na tom tak těžké? Kdybys byl Bohem a viděl, co se díky sexu na světě děje, co bys řekl? Buď opatrný, dávej pozor. Kultura tě chce ovlivnit, protože chce na tebe vydělat, ale Bůh tě miluje. Proto čas od času musím vzít na sebe prorocký hábit a volat: „Hej, sex je jen pro manželství.“ Je to jako s ohněm, je moc fajn, zahřeje tě, ale nerozdělávej ho uvnitř houští v lese! Problém není oheň, ale místo, kde hoří. Když budeš běhat po lese s pochodněmi, možná ten les zapálíš a bude to opravdu velký problém. Stejně tak, problém není sex, ale místo, kde ho provozujeme. Před tím, než si řekneš: No jo, co taky čekat, že církev řekne o sexu, poslouchej tohle: Bůh stvořil sex. On byl ten, který přinesl zápalky, on dal dohromady dřevo, on na to vylil litr benzínu! On svolal anděly a řekl jim, koukejte na to, co jsem udělal. Už to viděli mezi zvířaty, ale mezi lidmi, to je úplně jiné kafe! Anděl se podíval dolů a řekl si: Bože, kéž bych já byl člověkem! (To možná neřekl, ale kdo ví?) Je-li sex Boží nápad, a Bůh si přeje, abys měl skvělý sexuální život, jak na to? Proč je těžké splnit jeho standardy a mít sex pouze v manželství, i když nám výhody takového sexu rozum, naše zkušenost a průzkumy potvrzují? Dá se vůbec nad pokušením vyjmout sex mimo jeho rámec vyhrát? Moc to nejde, že? Profesor Dan Ariely popisuje experiment, který udělali na MIT s cílem najít souvislost vůle a sexuální touhy. Vzali skupinu dobrovolníků, mladých mužů, heterosexuálů, dali jim upravený počítač s dotazníkem, kde byly otázky například Zdají se vám dámské střevíce erotické, dokázali byste se milovat s o hodně starší ženou, líbilo by se vám spoutat partnerku? Druhá sada dotazů se týkala hranic morálky, jako třeba Lhal byste ženě, abyste ji dostal do postele, nebo Opil byste dívku a snažil se o sex, i kdyby byla proti? Třetí skupina otázek se týkala nebezpečnosti sexu, otázek například o kondomech a sexuální minulosti partnerky. Tyto otázky odpovídali ve stavu klidu velmi nevinně, žádná z otázek úchylných praktik je nijak nepřitahovala. Pak přišla druhá část, kdy se mladíci v soukromí vzrušili, a když dali znamení na počítači, že jsou vzrušení, znovu jim začaly na obrazovce skákat tytéž otázky. Tentokrát byl výsledek hodně jiný. Sexuální experimenty jim najednou připadaly o 72% lákavější, a to včetně obcování se zvířaty. Ochota opít a znásilnit partnerku stoupla o 136%. Účastníci experimentu zásadně podcenili, co s nimi udělá trochu vzrušení. Lidé v klidu nemají ponětí o tom, jak rychle a nepředvídatelně se mění jejich myšlení v okamžiku sexuálního vzrušení. Závěrem profesor Ariely říká: „Sexuální výchova by se měla méně orientovat na anatomii a více na strategie zvládání mimořádných emocí. V životě nastane situace, kdy své touhy nedokážeme ukočírovat. Proto se musíme naučit jednu věc: od ohně vášně je třeba utéci včas a nikdy se nedostat tak blízko, aby nás začal stravovat. Vyhnout se vzrušení je snazší než se ho snažit ovládnout.“ Bible naprosto potvrzuje tento výzkum. Apoštol Pavel opakuje znovu a znovu jednu konkrétní věc, co můžeš udělat (1. Korintským 6:18) Utíkejte před smilstvem! Jasně, musíme definovat smilstvo. Někteří možná žijete na hromádce, nebo děláte nějaké věci na internetu, a říkáte si, souhlasím s tím, ale to, co dělám já, není nemorální, není to smilstvo. Podle Bible je smilstvo jakékoliv sexuální chování mimo manželství. Pak ale možná máš problém. Útěk před nemorálností byl v Pavlově kultuře velice neobvyklý. Je to ovšem princip, který, pokud jsme ženatí/vdané, bychom všichni chtěli, aby ho dodržovali lidé okolo nás: chceme, aby naše snoubenka utíkala před sexuálním pokušením; chceme, aby náš manžel utíkal před pokušením; chceme, aby naše děti nebo vnoučata utíkala před nezdravými sexuálními vztahy. Ale my? My to přece zvládneme, ne? Jenže pokud jsi v tom nekonzistentní a chceš po jiných, aby se nevydávali jiným vztahům, ať už fyzickým a virtuálním, ale sám s nimi flirtuješ, místo, abys před nimi utíkal, pak jsi typický pokrytec! Utíkání také ukazuje, že sexuální pokušení nemůžeš porazit, můžeš před ním pouze utéct. Není to jen pasivní příkaz: Nedělej to. Je to aktivní příkaz: utíkej, odděl se, udělej konkrétní kroky, které tě uchrání před selháním. Tady je důvod, proč: 1. Korintským 6:18: Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. Důvod, proč je sexuální hřích v jiné kategorii než ostatní hříchy, není kvůli tomu, že by Boha více pobuřoval nebo měl s ním větší problém, ale proto, že tě ovlivňuje více a jinak, než kterýkoliv jiný hřích. Pokud tady dneska sedí nějaký psycholog, pravděpodobně mi dává za pravdu, protože sexuální zločiny na dětech mohou ovlivnit člověka po celý jeho život dokonce i přesto, že to vůbec nebyl jeho nebo její hřích? Sex není dočasná rekreační záležitost, je to trvalá věc. Když se s někým spojíš, když se roztrhneš, vezmeš si kus jeho a on kus tebe. Dokážeme si dělat legraci ze své minulosti, ale ne moc ze svých sexuálních
hříchů. Proč? Proč převažuje hanba a stud? Sex není fyzická věc, je to věc duše. Sex je fyzické vyjádření intimity, ale když ho oddělíš, stále ovlivňuje intimitu, dokonce i když jsi byla znásilněna, protože sex nemůžeš nikdy oddělit mezi tělo a duši. Když mají dva lidé sex, vytváří se mezi nimi jednota, kterou nikdy nelze úplně zrušit. Navždy ovlivní tvou schopnost mít intimitu. Proto taky Pavel psal v 1. Korintským 6:16: Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: "Ti dva budou jedno tělo." Proto Bůh říká: utíkej před smilstvem, ne před sexem (Bůh ho stvořil), ale sex mimo jeho kontext ničí tvé vlastní tělo. Zraňuješ sám sebe: nerozumíš síle sexu, nerozumíš jeho vážnosti! Jednoho dne se probudíš buď na dně, nebo na vrcholu, ale prázdný bez schopnosti se spojit s lidmi. A dojdeš ke stejnému závěru: tohle nefunguje, tvé vztahy jsou rozbité, jsi uvnitř osamělý, podezíravý, a plný hořkosti. Co s tím? Kaj se. Víš, co pokání znamená? Utíkej, přestaň, obrať se. Musíš se vrátit zpátky k těm věcem, kdy jsi začal a potřebuješ to vyložit na stůl a říct Bohu: Chci tě požádat o odpuštění. Zhřešil jsem. Nechci si nést více, než musím. Znamená to změnu životního stylu. Klíčem k ochraně před chybnými rozhodnutími totiž spočívá v tom, že si ustanovíme standardy tak vysoké, že i když je poruším, nebudou tam následky. Rady pro manžele: Nikdy necestuj sám s osobou jiného pohlaví. Nikdy: hranice je v oblasti, kde nezhřešíš, když ji překročíš. Nikdy si nevyjdi jíst sám s osobou jiného pohlaví. Skoro všechny aféry začaly přesně tady: dejme si kafe, večeři. A když musíš mít schůzku u jídla, kterou nemůžeš ovlivnit, zavolej své manželce/manželovi. Nenajímej si do své firmy pěknou osobu druhého pohlaví jen proto, že jim chceš pomoct. Proč chceš pomáhat jen hezkým lidem? Nelži sám sobě. Nesvěřuj se a neraď osobám druhého pohlaví. Tohle je přesně, co začíná u těch večeří a kávy. Kdybys to viděl ve filmu, hned víš, kam se zápletka pohne, ne? Když cítíš, že tvé srdce nebo touha je směrována ke specifickému člověku než je tvůj manžel/ka, někomu to řekni. Nemusí to být manžel/ka, proto věříme ve skupiny, a vědomě rozvíjené vztahy. Je fakt super mít někoho, komu můžeš říct, že máš nějaké formující se touhy. Tím, že to někomu řekneš, rozmělníš energii touhy. Rady pro svobodné: Lžičkou si vydlabej oko, co tě svádí. To je přece známý verš, který říká Ježíš, kterému nerozumíme. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by to aplikoval. Možná zkusíme něco praktičtějšího. Aplikuj principy pro manžele ve svých vztazích s ženatými/vdanými. Až jednou budeš vdaná, taky nebudeš moc ráda, když se kolem tvého manžela bude ochomýtat mladá, šťavnatá a sladká šťabajzna. Prostě to nedělej dnes, dokud jsi svobodný. Žádné přespávání. Osmiletí zůstávají na noc, ale dospívající? Přespat u někoho hřích přece není, s tím souhlasím. Ale nikdy nebudeš litovat, že jsi nestihl více přespávání. Dej si vztahovou pauzu. Jeden z důvodů je, že dnes rande je ekvivalent sexu. Dej si rok, abys dovolil sám sebe se osvobodit od vazeb předchozího vztahu. Sám jsem si dal takový rok, když mi bylo 17-18, do té doby jsem byl prakticky konstantně zamilovaný, a tento rok byl naprosto skvělým rokem. A v tomto roce jsem poznal Ditu. A jeden z důvodů, proč si mě všimla, bylo to, že ze mě nebylo cítit na sto honů, že se snažím nějakou šťabajznu ulovit. Ve skutečnosti jsem vypadal, že jsem tak soustředěný na Boha, že mě snad ani ženy nezajímají. Kdyby tak věděly! Nevědomky jsem zvýšil svou cenu na trhu, a dovolil, aby Bůh dal můj život do pořádku. Nedělej sexuálně s někým privátně nic, co bys nebyl ochotný dělat veřejně. Jednoho dne budeš vděčný za intimitu, která je lepší a silnější než pouhý sex. Sex totiž není jen fyzická aktivita, je spojen s intimitou, kterou ve skutečnosti v sexu doopravdy hledáme. A navíc, sex je svatý, a pokud ho používáš tak, jak máš, můžeš jím oslavovat Boha. Protože, jak Pavel říká: 1. Korintským 6:19-20 Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.
Kulturistika Doufám, že v minulých dvou dílech jsem úspěšně naboural obvyklou představu, že křesťané, nebo snad dokonce Bůh, by měli negativní pohled na sex. Ve skutečnosti, nejen že Bůh jako tvůrce sexu má k němu pozitivní postoj, ale i jeho omezení ohledně sexuálního života mají za cíl jedinou věc, a to nám pomoci si užívat opravdovou sexuální intimitu, která je dlouhodobá,
nepřerušená, a se vzrůstající tendencí. Když však sex vyjmeme z jeho bezpečného prostředí, a začneme si s ním hrát jako s ohněm v suchém lese, výsledkem ve většině případů je to, že náš život není lepší, ale je komplikovanější. Řešíme věci, které nás spíše matou a neseme si ve svých vztazích a životě tíži, kterou bychom nepřáli ani nepříteli. Statistiky totiž nejen dokazují, že pokud si necháte sex až do manželství, a pokud v něm zůstanete věrni jedinému partnerovi, bude váš sex kvalitnější, déletrvající, manželství vydrží déle, budete mít až o 80% větší pravděpodobnost, že se nerozvedete, díky čemuž budete zdravější psychicky i tělesně, a budete 3,3x méně náchylnější k nevěře. Budete mít silnější a lepší sexuální uspokojení díky intimitě, která vzniká v bezpečném vztahu. Skvělý sex vzniká v opravdovém poznání druhého, nejen jeho těla, ale duše, vnitřku, srdce. Abychom tam došli, je ovšem nutné si svou sexualitu chránit. Kultura naší doby totiž ze sexu dělá produkt, se kterým soutěžíme, bereme jej na lehkou váhu i s jeho následky (mimochodem všimli jste si, že po mimomanželském sexu ve filmu málokdy někdo otěhotní nebo se nakazí nějakou přenosnou chorobou?), a jsme náchylní k jeho zneužívání. Minulý týden jsem vám vyprávěl o experimentu z MIT v Bostonu, který dokázal, že při sexuálním vzrušení přestáváme myslet jasně, naše hodnoty a přesvědčení se vypaří jako pára nad hrncem, a my jsme schopni udělat věci, které bychom ve stavu klidu všichni nazvali nemorálním nebo dokonce úchylným jednáním, včetně znásilnění nebo sexu se zvířaty. Tento experiment potvrdil, že sexualita je velmi silná, opravdu podobná ohni, a my nad sexuálním pokušením nedokážeme vyhrát, dokážeme před ním pouze utéct. Není to pasivní příkaz: Nedělej to. Je to aktivní příkaz: utíkej, odděl se, udělej konkrétní kroky, které tě uchrání před selháním. A tak jsme si pověděli několik rad pro svobodné a několik rad pro ženaté/vdané, které nám pomohou svůj život uchránit před zbytečnými komplikacemi. Někteří lidé mi pak minulý týden říkali, jak moc mají s těmito záležitostmi zkušenosti, a jak je překračování některých z uvedených pravidel dohnaly na okraj nevěry a zhroucení manželství, nebo (pokud byli svobodní) ke ztrátě nevinnosti. Dnes tady mám jako dekoraci činky, a to proto, že dnešní téma jsem nazval Kulturistika. Nebudu tady ovšem mluvit o posilování, koneckonců na to nejsem žádný expert, nicméně, chtěl bych se společně s vámi zamyslet nad tím, co se stane, když ze sexu uděláme pouze fyzickou záležitost. Znáte to. V tom jsou muži i ženy jiní. Zatímco málokterá žena vnímá sex přísně odděleně od citů nebo lásky, muž to dokáže, je totiž jednodušší stvoření, které se dokáže zaměřit pouze na jeden cíl. Jenže sex není jen tělesným, že ano? I když tento argument používáme, když chceme ospravedlnit nevěru nebo nezodpovědné chování, ve skutečnosti se při sexu stáváme jedním tělem s tím, s kým se spojujeme. Tak to tedy posuneme. Uznáme, že sex není jen tělesná záležitost, že k tomu potřebujeme druhého vášnivě milovat. Taková vášnivá láska se jmenuje éros, z čehož máme slovo erotika. Sex bez lásky nenaplňuje, s érosem je to jiné kafe. Je to stav, kdy jsme zamilovaní do druhého až po uši. Éros zahrnuje sexualitu, ale nerovná se sexu. Samozřejmě můžeme mít sexuální styk bez erotické lásky, jenže sexuální touha bez érotu chce jen sex samotný, ale ne nutně osobu. Éros chce milovanou osobu. To je mimochodem jedním z důvodů, proč je v naší přesexualizované společnosti tak málo vášně. Éros je zaměřený na druhého člověka, ale touha na naplnění vlastních potřeb. Když máme pouze touhu bez vášně, jsme schopni odhodit člověka po „tom“ stejně tak, jako kuřák odhazuje vykouřenou krabičku. Ovšem, éros je láska, která je hybnou silou lidstva, bez této lásky bychom vymřeli. Navíc vášeň dává životu barvy a smysl, že? Avšak právě ve vznešenosti érotu jsou skryty nebezpečné zárodky. Éros totiž mluví jako Bůh. Jeho naprostá oddanost, jeho nezájem o vlastní štěstí, jeho schopnost tropit ze sebe šašky, to vše zní jako poselství z věčnosti. Díky tomu může éros podněcovat ke zlému stejně jako k dobrému. Ve své vrcholné podobě totiž tíhne k nárokování si božské pravomoci. Její hlas nám zní jako vůle samotného Boha. Říká nám, abychom se neptali, co to bude stát, žádá si od nás oddanost, snaží se přehlušit veškeré ostatní nároky a našeptává nám, že jakýkoliv čin spáchaný ve jménu lásky je legitimní a správný. A tak máme lidi, kteří opouštějí rodinu, protože jim to láska k jiné ženě přikázala. Máme lidi, kteří jsou ochotni obětovat své hodnoty proto, že éros byl silnější. Éros, pokud je bezvýhradně uctívaný, stává se démonem. Co pak říkají lidé, kteří mu podlehli? Nedokázali jsme si pomoci. Sexuální pud je přetlačil. Sex je zbožštěný. Nahrazuje totiž duchovní spojení. Do světa oddělení jsme se narodili, a aniž bychom si to uvědomovali, toužíme se znovu spojit. Učenci věří, že slovo sex se vztahuje k latinskému secare, což znamená „uříznout, amputovat, a oddělit od celku“. Od stejného slova mám třeba slovo sekta (odštěpek od hnutí), nebo sekce. Naše sexualita tak ukazuje na dvě věci: Ukazuje na to, jak moc se cítíme odděleni; a celá sexualita je zároveň snaha se znovu spojit. Být sexy tedy není jen o tělesném spojení, je o celkovém spojení se světem,
komunitou, a Bohem. Proto se tak cítíme dobře v davu lidí stejného ražení, nebo když děláme skvělý projekt. Dává nám to spojení. Proto také někteří z lidí, kteří jsou nejvíce sexy, nejvíce přitažliví, s nikým nespí. A někteří lidé, kteří sice s někým spí, nejsou vůbec sexy. Sex bez spojení je prostě jen sex. Můžeš spát s mnoha lidmi, a přitom se cítit uvnitř úplně sám. Můžeš být dokonce v manželství, a cítit se sám. Fyzický akt se může stát fata morgánou. Když je rozpálený vzduch, vidíš i to, co se zdá skutečné, ale s čím se nedokážeš nijak spojit, protože tomu chybí podstata. Chybí tam opravdová substance. Sex se tak stává honěním za větrem, bublinou, která splaskává tak rychle, jak rychle naše těla stárnou. Zoufale pak hledáme další přelud, jenže jsme se nikdy opravdově s nikým nespojili, a proto nejsme sexy. Žízníme. Ve starověkém Řecku používali frázi: Jídlo je pro žaludek a žaludek je pro jídlo. Chápali, že člověk je soubor fyzických potřeb, kde sex je skutečně pouhá fyzická potřeba jako jídlo. V 1. Korintským 6:19-20 Pavel tento světonázor napadl s otázkou, zda má náš život větší smysl než jen naplňování fyzických potřeb: Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. Dokonce říká, že tělo je chrámem Ducha svatého, což byla pro jeho posluchače provokativní myšlenka. Chrám bylo svaté místo, kde přebývá bůh, a pokud je tělo takovým chrámem, pak je mnohem více než jen obalem fyzických potřeb. Ve většině starověkých civilizací existovala chrámová prostituce, kdy byl sex spojován s uctíváním bohů v náboženství plodnosti, čímž byl mimomanželský sex za prvé zbožšťován jako prostředek spásy, a za druhé degradován na pouhou fyzickou potřebu. Stal se biologickou potřebou. Jenže sex bez duše je jako ze ZOO. V ZOO zvířata intimitu nepěstují. Jejich sex je čistá biologie bez potřeby lásky. Nepotřebuji se ptát: Máš je ještě pořád rád? Nekoukáš se po jiné? Nepotřebují vidět vydání se vztahu. Je to čistý instinkt. Což nám někdy připomíná chování lidí, když říkají: Nemohu věřit, že jsem udělal… Úplně jsme ztratili hlavu… Ráno jsem si vůbec nevzpomněla… Pokušení vyhnout se svědomí nebo vědomí většího záměru znamená obětovat své lidství. Náš sex se pak stává méně lidským a více… ano, více zvířecím. Jen se zamyslete, proč někdy říkáme, že se někdo choval jako zvíře. Dostal ji. Je úplná tygřice. Byl to základní instinkt. Názor, že je sex skutečně dobrý pouze pro manželství, je napadán jako nerealistická představa. Ve skutečnosti je to zoufalý hlas, který se ptá: Nejsme opravdu jen zvířata? Pornografie lidi odlidšťuje natolik, že jsme díky tomu skutečně oddělili intimitu ze vztahu, který se stal biologickým, zvířecím, chaotickým, a… prázdným. Pak je tady druhá strana. Sex ignorujeme a vůbec o něm nemluvíme. Nevím, kde jste se dozvěděli o něm vy, ale myslím si, že většina z nás se rozhodně o sexu nedozvěděla od svých rodičů. Byli to pravděpodobně kamarádi, a jejich vytahování se, jejich porno, jejich zkušenosti a jejich názory, které formovaly naši mysl. Žel, někteří se tak dozví, že sex je něco, musíš přežít, že je to nečistá věc. Rodiče se tváří, že sexualita vůbec neexistuje. Chovají se ke svým dětem, jako by byli andělé. Zvířata a andělé, dva extrémy. V jednom svou sexualitu popíráme, ve druhém jsme jí ovládáni. Když popřeme duchovní stranu existence, začneme žít jako zvěř. Popřeme-li tělesnou stránku, budeme se chovat jako andělé. Oba způsoby jsou pro nás destruktivní, protože Bůh nás stvořil jako lidi. V básni o stvoření vidíme progres. Bůh začal tvořit v chaosu (země byla pustá a divoká). Genesis 1:1-3 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Bůh řekl:… Se svým stvořením šel směrem k většímu pořádku, harmonii a kráse. V Jobovi zmiňuje, že když zemi stvořil, všichni andělé jásali radostí. Pořadí je důležité. Lidé byli stvořeni až po andělech, a až po zvířatech. Kdykoliv se tedy snažíme chovat jako zvířata nebo jako andělé, jdeme špatným směrem. Jdeme směrem k chaosu. A míjíme se tím plánem, který Tvůrce měl. K čemu nám je dodržovat jeho plán, se ptáš? Jsme-li v jeho plánu, jsme spojeni, opravdově spojeni, se světem, do kterého nás postavil, do vztahů, které na tomto světě máme, a jsme spojeni ve vztahu s ním, jako svým Stvořitelem. Jsme-li spojeni, cítíme se… plně. Zdravě. Milovaně. Užitečně. Krásně. Čistě. Nehoníme se za větrem. Nenásledujeme přelud. Žijeme.
Love Song Zatím jsme si řekli, že sex je naprosto úžasný dar, který Bůh vymyslel, navrhnul a daroval lidstvu pro jeho potěchu a krásu, ve které se cítíme být spojeni navzájem nejen tělesně, ale především také duchovně, protože celá sexualita je zároveň snaha se znovu spojit se světem, komunitou, a Bohem. Být sexy je tedy ve skutečnosti o spojení, což vysvětluje, proč někteří nejvíce sexy lidi s nikým nespí. A někteří lidé, kteří sice s někým spí, nejsou vůbec sexy. Sex bez spojení je prostě jen sex. Můžeš spát
s mnoha lidmi, a přitom se cítit uvnitř úplně sám. Můžeš být dokonce v manželství, a cítit se sám. Fyzický akt se může stát fata morgánou: pouhým rozpáleným vzduchem přeneseným obrazem skutečné věci, který nás ovšem nenasytí, protože přeludu chybí obsah. Když popřeme duchovní stranu existence, začneme žít jako zvěř. Popřeme-li tělesnou stránku, budeme se chovat jako andělé. Zvířata a andělé, dva extrémy. V jednom svou sexualitu popíráme, ve druhém jsme jí ovládáni. Oba způsoby jsou pro nás destruktivní, protože Bůh nás stvořil jako lidi. Kdykoliv se tedy snažíme chovat jako zvířata nebo jako andělé, jdeme špatným směrem. Jdeme směrem k chaosu. A díky tomu si svůj život jsme schopni zkomplikovat, místo abychom si jej zjednodušili. Když si necháme sex až do manželství, a pokud v něm zůstanete věrni jedinému partnerovi, bude náš sex kvalitnější, manželství vydrží déle, budeme mít až o 80% větší pravděpodobnost, že se nerozvedeme, díky čemuž budeme zdravější psychicky i tělesně, a budeme 3,3x méně náchylnější k nevěře. Sex bude lepší díky intimitě, která vzniká v bezpečném vztahu manželství. A to stojí za to chránit. A rozvíjet. Upřímně, je zvláštní vidět důraz na manželství. Vždyť jste určitě slyšeli názor, že na nějakém papíru vůbec nezáleží. Pravidelně mám rozhovory s lidmi, kteří přesně tohle říkají. Víte, čeho jsem si ale všiml? Většinou je to muž, který se z nějakých objektivních nebo neobjektivních příčin nechce oženit (je zklamaný, je to finančně náročné, minulý vztah se mu nepovedl, má strach), a jeho přítelkyně se mu podřídí, protože vztah je pro ni důležitější než papír. Někde uvnitř ní však hlodá strach, že když se přestane podřizovat, její přítel se prostě zvedně a odejde. Uvnitř je totiž touha po opravdovém vydání, po opravdovém závazku, po lásce, která je měřitelná… ano, prstýnkem. Koneckonců, všimněte si, že v klasických pohádkách je vyvrcholením příběhu nádherná svatba na zámku, kdy udatný rytíř získal srdce vyvolené paní. Čím to je, že i když manželství je pro nás technicky vzato papír, jsme k závazku a slibu tak přitahování? Jistě jste postřehli, že tento týden bylo v Christchurch na Novém Zélandu zemětřesení. Velmi těžká situace. Víte, jaký příběh ale svět upoutal? Třiadvacetiletou Emmu Howardovou zastihlo úterní ničivé zemětřesení v práci. Otřesy ji smetly ze židle a pak se zřítila celá kancelářská budova. "Měla jsem opravdu štěstí, že jsem se neschovala pod svůj stůl. Rozmáčkla ho část betonového stropu, který se zřítil," popsala později účetní rádiu New Zealand. Howardová si v tu chvíli myslela, že její život skončil. A zatímco ležela schoulená v troskách, napsala z mobilu zprávu svému snoubenci, jenž pracoval nedaleko. Chris Greenslade, který je také účetním, okamžitě vyrazil za svou nastávající. Při hledání snoubenky se prohraboval troskami a z ruin přitom vytáhl několik dalších lidí. Howardová strávila v troskách zbořené budovy šest a půl hodiny. Z děsivé přírodní katastrofy ale vyvázla pouze s pohmožděnou rukou. A ta jí nezabránila v tom, aby pouhé tři dny po katastrofě vyrazila se svým milým do místního kostela, aby si za pozornosti médii svého milého vzala. Čím to je, že svatby tak přitahují? Jak to, že v každé kultuře je to podstatná událost? Láska vyžaduje závazek. Láska znamená vzdávat se moci. Láska znamená dávat. Láska přestává kontrolovat. Láska znamená vzájemné vydání a také vzájemné poddání se. Apoštol Pavel napsal v Efezským 5:21-25 Podřizujte se jeden druhému v bázni Kristově: Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu, neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sebe samého za ni vydal. K této pasáží se za chvíli dostaneme znovu. Všimněte si ovšem, že Bible nezamlčuje, že muž a žena jsou jiní, mají jiné role a úlohy a jinak reagují na druhého. To je nám všem jasné, ne? Mužové a ženy nejsou stejní. Jean Kerrová totiž napsala: Provdat se za muže je jako koupit si něco, co jste obdivovala ve výkladní skříni. Moc se vám to líbí, když si to vezmete domů, ale ne vždy to ladí se vším, co doma máte. To, že muž a žena jsou jiní, má svůj dopad také na sex. Agentura Lewis-Harris prováděla průzkum veřejného mínění a ptala se žen, co považují za nejdůležitější věci, sex byl na čtrnáctém místě. Zahradničení bylo třinácté! Na druhé straně, ohrazuji se proti tvrzení, že muži myslí jen na sex. To není pravda! Muži myslí také na sport, když hraje jejich tým. Smějeme se, ale nikdo z nás nepochybuje, že muž a žena jsou jiní, mají jiné role a jinak reagují na druhého. Sex není hledání něčeho ztraceného. Je to vyjádření, že něco bylo nalezeno. Má to přetékat, být kulminací něčeho, co muž a žena našli v sobě. Je to oslava života, který v sobě nalezli. Proto Bůh dal vzájemně vyvažující se princip, který dokáže způsobit, že manželství bude vzkvétat a bude dlouhodobě fungovat:
Žena projevuje své poddání tím, že svého muže respektuje a ctí. Reaguje na vnitřní touhu každého muže vést a být respektován. Jen muži se perou za čest, očekává se to od nich, protože respekt a úcta je jejich životní touhou. Proto neexistuje horší zbraň proti muži než zesměšnění, neúcta a ponižování. Když se žena muži podřídí, odzbrojí ho a otupí jeho hroty. Znamená to, že si má žena nechat všechno líbit? Že by snad měla být ničena nebo znevažována? Že by na její názor neměl být brán zřetel? Že by měla být služkou manželovi? Že by měla držet pusu a krok? Absolutně ne! Muž projevuje své poddání tím, že miluje svou ženu a je připraven se za ni obětovat. Tady je princip, který Bůh ustanovil jako vyvážení respektu, který žena muži dává. K udržení manželství a šťastnému vztahu je potřeba obou stran. A mužova role je milovat ženu jako Kristus: tedy tak, že je připraven za ni i zemřít. Taková láska jsou více než slova, jsou to činy. A tady je onen háček. Pokud bude muž opravdu milovat ženu, ta nebude muset si nechat všechno líbit, protože muži půjde především o její dobro. Nebude znevažována, protože láska je protikladem znevážení. Její názor bude láskyplně brán na zřetel, protože milující neudělá nic bez milované. Nebude služkou, protože láska se obětuje a vydává. Nebude muset držet pusu a krok, protože láska se zajímá o názory druhého. Láska muže odzbrojuje ženu, protože reaguje na její vnitřní touhu být milována. Od ženy se chce totéž, co od kohokoliv jiného: podřízení. Pointa je, zda je muž jako Kristus. Oběť. Vzdání se. Ochota se vydat. Smrt. Mužovo čekání na to, až se jeho žena podřídí je ve skutečnosti jeho selhání vést. Kdyby doopravdy vedl, zemřel by ochotou zajistit vše, co potřebuje. Aby mohla žít. Jak by asi reagovala, kdyby ji byla zcela jasné, že její manžel klade její potřeby před svými? Kdyby byl ochotný zemřít? Po čase budování lásky a důvěry se moc a kontrola stanou zbytečnými koncepty. Čím zdravější je manželství, tím méně se budeš ptát otázky typu: Kdo má autoritu rozhodovat? Když lidé doopravdy žijí ve vzájemném poddání, ztrácíš přehled o tom, kdo vede. Píseň 6:3: Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích. Stejný princip vidíme v 1. Korintským 7:3-4: Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. Čí je tělo? Kdo má autoritu? Odpověď je: ano. Vzájemné poddání. Ochota zemřít kvůli lásce. Úcta a respekt. Pro všechny, kdo žijeme v manželství, je to zcela jasné slovo. Jak se tohle všechno ale týká vás, kteří jste svobodní? Někdy od mladých hledajících lidí slyším námitku, že vzdát se předmanželského sexu je strašně velká oběť, a dokonce, že někteří mladí lidé by raději začali věřit v jiného boha, který by po nich nechtěl sexuální abstinenci před manželstvím a věrnost v manželství. Otázka o mimomanželském sexu je často formulována: proč lidem něco upírat? Co se ovšem lidem upírá? Sex? O jaký druh sexu se jedná? Upíráme jim sex jako nucenou potřebu? Nebo sex jako zneužívání jich samých a jiných lidí? Nebo snad sex jako krátkodobou dávku biologické stimulace? Anebo sex jako možnost nabídnout své tělo lidem a nechat je, aby je porovnali s jinými těly a případně ho odmítli? Předmanželský sex je chabou přípravou na manželství. Paul Pearsall poznamenává, že v tisíci párů, které studoval: …začala velká většina jejich problémů v počátcích jejich vztahu. Typické je, že sexuální vztah požadoval muž, a žena s ním souhlasila. Sex v období námluv neobsahoval téměř žádnou slovní komunikaci a ženy uvedly, že téměř nedosahovaly orgasmu. Páry si vypěstovaly špatné návyky, uspěchaný sex, který používaly jako formu nátlaku, partneři se cítili vinni, potají se snažili mít sexuální styk a občas byli svému partnerovi nevěrní. Jeho závěr? Sexuální styk mezi mužem a ženou je tvořivý pouze v manželství. Nejsi totiž ochoten zemřít bez závazku. Viděli jste někdy mladý pár, jak se na veřejnosti vášnivě líbá a zamilovaně si hledí do očí? Jsou si jisti, že svět kolem nich neexistuje a oni budou navždy spolu. Co kdyby ovšem ta dívka řekla svému chlapci: Zajímá mě tvůj charakter a tvá čest. Chci najít, z čeho jsi udělaný. Jsi odvážný? Budeš za mě bojovat? Budeš ochotný za mě položit život? Co kdyby řekla: Už s tebou nebudu spát, protože chci zjistit, na jakém základě je náš vztah založený? Co kdyby chtěla, aby dokázal, že je ochoten za ní položit život? Byl by tento chlapec stále ještě s ní?
© Lukáš Targosz 2011
