Hygiena a školní zdravotnictví Mgr. Petra Vágnerová 1-1-0, 2 kr zápočet
Sylabus 1. Úvod, životní prostředí člověka 2. Ontogeneze člověka 3. Nemoci dětského věku – neinfekční 4. Nemoci dětského věku – dědičné choroby a choroby s dědičnou dispozicí, syndromy. 5. Nemoci dětského věku – infekční nemoci 6. Výživa dětí a pitný režim 7. Úrazy a první pomoc 8. Závislosti 9. Hygiena školního prostředí 10.Hygiena vyučování 11.Výchova ke zdraví 12.Legislativa týkající se zdraví žáků a zdravého prostředí školy.
Kontakt
Místnost CH 318
[email protected] 377 636 249 Konzultační hodiny: pondělí 13-14, středa 13-14
Způsob zakončení
Zápočet Test v zápočtovém týdnu
Úvod Význam předmětu Předmět hygiena a školní zdravotnictví má posluchačům podat přehled o zdravotních aspektech vyučování, o normách týkajících se školního prostředí, o správné výživě a zdravém životním stylu.
Diskuse
Co je zdravý životní styl?
Jaký vztah má podle vás ke zdravému životnímu stylu česká populace?
Jaký je váš životní styl? Co všechno ovlivňuje zdraví člověka?
Životní prostředí člověka Znečištění ovzduší Primární emise - skupina látek vylučovaná přímo ze zdrojů. Sekundární emise - skupina látek vytvářených v ovzduší reakcemi mezi dvěma nebo několika primárními znečištěninami (s i bez UV)
Pojmy, se kterými se můžete setkat
Exhalace - jsou vlastní škodliviny Emise - množství škodlivin vyloučené do ovzduší určitým zdrojem v dané časové jednotce (kg/h, t/rok) Imise - skutečný obsah škodliviny v ovzduší (vyjadřovaný jako množství škodliviny v objemové jednotce : x . m-3)
Nejčastější zdroje znečištění
domácí topeniště - v zimních měsících se podílejí na znečištění ovzduší až z 50 % průmysl - tepelné elektrárny, metalurgický a chemický průmysl doprava - výfukové plyny neupravený zemský povrch - různá staveniště a skládky, které jsou zdrojem minerálního prachu i organického znečištění
Plynné škodliviny
Oxid siřičitý SO2 Oxid uhelnatý CO Oxidy dusíku NOx Smog – redukční (londýnský) a oxidační (losangeleský)
Los Angeles
Pevné škodliviny
Saze Prach Popílek
Dopady znečištění Z hlediska zdraví veškeré populace exponované znečištěnému ovzduší je nejzávažnější fakt, že téměř všechny znečišťující látky způsobují snížení odolnosti organismu vůči infekci.
Globální hledisko
Skleníkové plyny – vodní pára, CO2, CH4, N2O, O3 Plyny narušující ozónovou vrstvu – především freony, narušují tvorbu ozónu a ničí ho, jsou velmi stabilní
Ovzduší uzavřených prostor Škodliviny ze stavebního materiálu a bytového zařízení (formaldehyd, azbest, radon) Škodliviny vznikající činností lidí: - z vaření a topení (nedokonalým spalováním se např. uvolňuje oxid uhelnatý a oxidy dusíku) - užívání dezodorantů, čistících prostředků, barev, insekticidních látek aj. - chování domácího zvířectva a pěstování květin je zdrojem alergenů a mikrobiálního znečištění - kouření
Sick-building syndrome
bolesti hlavy, nevolnost, zhoršená paměť a neschopnost soustředění, únavnost až letargie různé pachové a chuťové vjemy pálení až bolesti očí, nosu či hrdla, způsobené drážděním sliznic a spojivek
Sick-building syndrome
rýma alergické i nealergické etiologie v těžších případech až astmatické obtíže či pneumonie zvýšená teplota ev. infekční choroby známé etiologie, vyvolané mikrobiologickou kontaminací ovzduší interiérů
Nejzávažnější kontaminanty budov
Formaldehyd Radon Azbest a minerální vlákna
Pitná voda Jako pitnou vodu označujeme vodu z jakéhokoliv přírodního zdroje, která vyhovuje hygienickým a technickým požadavkům, tj., která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví. Kritéria pro hodnocení kvality pitné vody shrnuje ČSN 75 7111 Zhodnocení určité vody jako pitné provádí na základě místního a laboratorního šetření příslušný orgán hygienické služby
Zdroje pitné vody
Hromadné zdroje: voda průlinová nebo voda získaná infiltrací z vodních toků přes náplavové vrstvy Individuální zdroje: prameny a studně
Vodárenská úprava vody
Odstranění hrubých částic na sítech a filtrech Čiření Filtrace na pomalých či rychlých pískových filtrech (někdy také ozonizace a absorpce na aktivním uhlí) Dezinfekce: chlór, chlornany, ozón, UV záření
Půda
Půda = zdroj potravy Degradace půd – poruchy a ztráty produkčních schopností půdy a její znečištění Příčiny degradace: eroze, vytváření pouští a kontaminace půdy
Odpady
Materiály a výrobky vzniklé při výrobě a pro spotřebu, které ztratily svou původní užitnou hodnotu lze považovat za odpady. Dříve než se odpad stane odpadem, může být využitelný jako druhotná surovina.
Zvláštní a nebezpečný odpad
Zvláštní odpad vyžaduje zvláštní režim při nakládání s ním, především z důvodů národohospodářských nebo ochrany životního prostředí Nebezpečný odpad je speciální zvláštní odpad, který svými vlastnostmi (např. výbušností, hořlavostí, chemickými vlastnostmi, infekčností, toxicitou, mutagenitou, karcinogenitou, teratogenitou) může být nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo životní prostředí.
Odpadní vody – splaškové - obsahují mýdla, tenzidy, fosfáty, zbytky
potravin, tuky, čistící prostředky atd., obrovské množství mikroorganismů, saprofytické intestinální mikroorganismy, patogenní mikroby (salmonely, shigely a další), viry vyvolávající virovou hepatitidu, poliomyelitidu, tuberkulósu a jiná onemocnění
Odpadní vody – průmyslové
Proměnlivé složení Znečištění anorganickými látkami: hutní, sklářský a báňský průmysl, kovoprůmysl a částečně i průmysl chemický Znečištění organickými látkami: potravinářský a chemický průmysl Znečištění toxickými látkami: chemická výroba, petrochemie, výroba barviv, umělých vláken, papíru, léčiv
Ionizující záření - záření vznikající rozpadem radioaktivních látek (alfa, beta nebo gama), rentgenové záření vznikající dopadem urychlených elektronů na kovovou anodu rentgenky, záření vyvolané částicemi urychlenými v urychlovačích nebo neutronové záření, pocházející například z jaderného reaktoru nebo z některých jaderných reakcí
Zdroje ionizujícího záření
Přirozené zdroje: kosmické záření a záření přirozených radioaktivních prvků v půdě, horninách, vodě i atmosféře Umělé zdroje: zkoušky jaderných zbraní, provoz tepelných (!) a jaderných elektráren, aplikace ionizujícího záření ve zdravotnictví a průmyslu
Vliv na organismus
Akutní účinky – objevují se po překročení určité míry expozice a jsou specifické pro jednotlivé tkáně Pozdní účinky – karcinogeneze a genetická poškození
Onemocnění z ozáření
Akutní onemocnění: poruchy krvetvorby a snížená tvorba protilátek, na kůži a sliznicích se tvoří nekrotické záněty a epilace, poškozena bývají i játra, ledviny a zárodečný epitel pohlavních žláz, selhávají i funkce žláz s vnitřní sekrecí, jsou pozorovány těžké poruchy v krevním obraze.
Onemocnění
Chronické onemocnění bývá provázeno somatickými a genetickými poškozeními. Rozvíjejí se poruchy krvetvorby, funkce endokrinních žláz, kostní nekrózy, sterilita a poškození kůže. Velmi závažné jsou pozdní karcinogenní účinky (leukemie, rakovina plic, kůže a kostí) s velmi dlouhou dobou letence.
