HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

CESTA K ROVNÉMU UPLATNĚNÍ PŘI ZRAKOVÉM POSTIŽENÍ

HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

Kolektiv autorů Marek Susčík, Milan Habrnal, Renata Susčíková

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

© Marek Susčík, Milan Habrnal, Renata Susčíková ISBN 978-80-7290-511-9

Obsah

OBSAH Úvod.................................................................................................................... ...................................9 Rozdíly mezi používáním programu nevidomým člověkem a vidícím.....................................................11 Potřebné dovednosti pro práci s hudebními programy..........................................................................13 Cakewalk Sonar a Caketalking...............................................................................................................14 Co vám může nabídnout Cakewalk Sonar......................................................................................14 Zpřístupnění programu Cakewalk Sonar osobám se zrakovým postižením.....................................15 Popis prostředí programu Cakewalk Sonar.....................................................................................16 Práce s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking.............................................................19 Čím program ovládat....................................................................................................................19 Nová skladba nebo otevření uložené skladby.......................................................................................19 Pohyb mezi stopami a jejich vlastnostmi............................................................................................20 Popis vlastností stop a práce s těmito vlastnostmi................................................................................21 Volba nástroje a nahrávání v reálném čase........................................................................................23 Nahrávání krok po kroku..............................................................................................................24 Přehrávání skladby a přesun ve skladbě............................................................................................25 Takt, tónina, tempo......................................................................................................................26 Metronom..................................................................................................................................27 Označování stop........................................................................................................................28 Kopírování vybraného úseku skladby................................................................................................29 Kvantizace................................................................................................................................29 Transpozice...............................................................................................................................30 Event list (seznam událostí)..........................................................................................................31 Meter/key view (pohled na změny taktu a tóniny)................................................................................32 Tempo view (pohled na změny tempa)..............................................................................................33 Lyrics view (pohled na texty).........................................................................................................33 Staff view (pohled na notovou osnovu).............................................................................................34 Příklad skladbičky v programu Cakewalk Sonar.............................................................................35 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Cakewalk Sonar...............................................39 Jak můžete získat Cakewalk Sonar a Caketalking...........................................................................43 Zajímavé zdroje související s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking............................44 Capella..................................................................................................................................................45 Co vám může nabídnout Capella...................................................................................................45 Zpřístupnění programu Capella osobám se zrakovým postižením..................................................46 Popis prostředí programu Capella.................................................................................................47 Práce s programem Capella............................................................................................................51 Průvodce partiturou......................................................................................................................52 Výška not, oktávy.........................................................................................................................53 Délka not, tečky za notou a ligatura..................................................................................................54 Posuvky.....................................................................................................................................55 Přehrávání skladby a pohyb v notovém zápisu......................................................................................55 Editace, opravy chyb, označování bloku .............................................................................................56 Taktové čáry a repetice..................................................................................................................57 Nožky not a trámce.......................................................................................................................57

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením

Akordový režim..........................................................................................................................59 Polyfonní dvojhlas........................................................................................................................59 Text písně................................................................................................................................60 Formátování..............................................................................................................................61 Hudební notace..........................................................................................................................63 Hudební symboly........................................................................................................................63 Jednoduchý text, textové pole..........................................................................................................64 Galerie a její použití...................................................................................................................65 Klíč, tónina, takt.........................................................................................................................65 Transpozice..............................................................................................................................66 Ukládání, otevírání, vzhled a tisk souborů programu Capella..................................................................66 Import, export............................................................................................................................66 Příklad skladbičky v programu Capella.........................................................................................67 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Capella...........................................................72 Jak můžete získat program Capella...............................................................................................74 Zajímavé zdroje související s programem Capella..........................................................................74 Goodfeel............................................................................................................ ....................................76 Co vám může nabídnout Goodfeel................................................................................................76 Zpřístupnění programu Goodfeel osobám se zrakovým postižením...............................................77 Popis prostředí a práce s programem Goodfeel..............................................................................78 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Goodfeel..........................................................81 Jak můžete získat Goodfeel...........................................................................................................83 Zajímavé zdroje související s programem Goodfeel........................................................................83 Lime a Lime Aloud................................................................................................................................84 Co vám může nabídnout Lime......................................................................................................84 Zpřístupnění programu Lime osobám se zrakovým postižením.....................................................86 Popis prostředí programu Lime....................................................................................................86 Práce s programem Lime a skripty Lime Aloud.............................................................................88 Čím program ovládat...................................................................................................................88 Nová skladba, otevření a uložení skladby, tisk......................................................................................88 Prohlížení otevřené skladby.............................................................................................................89 Zadávání not.............................................................................................................................91 Úpravy ve skladbě........................................................................................................................93 Texty, čáry a křivky ve skladbě.........................................................................................................94 Přidávání a ubírání taktů a stránek, předtaktí.....................................................................................95 Správa a přidání nových partů nebo hlasů..........................................................................................95 Klíč, tónina, takt, taktové čáry........................................................................................................96 Grafické úpravy ve skladbě.............................................................................................................97 Přehrávání skladby .....................................................................................................................97 Import, export............................................................................................................................98 Klávesové zkratky s klávesou Ctrl...................................................................................................98 Příklad skladbičky v programu Lime.............................................................................................99 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Lime...............................................................103 Jak můžete získat Lime a Lime Aloud...........................................................................................105 Zajímavé zdroje související s programem Lime a skripty Lime Aloud...........................................106 SharpEye..............................................................................................................................................107 LilyPond...............................................................................................................................................110 Co vám může nabídnout LilyPond...............................................................................................110

Obsah

Zpřístupnění programu LilyPond osobám se zrakovým postižením...............................................111 Popis prostředí programu LilyPond..............................................................................................111 Práce s programem LilyPond........................................................................................................112 Jak LilyPond pracuje..................................................................................................................112 Formát textu.............................................................................................................................113 Struktura textu..........................................................................................................................113 Překlad textu do notového zápisu....................................................................................................114 Zápis not .................................................................................................................................114 Oktávy....................................................................................................................................115 Délka not................................................................................................................................116 Pomlky...................................................................................................................................116 Označení taktu..........................................................................................................................117 Tempo.....................................................................................................................................117 Klíče.......................................................................................................................................118 Komentáře...............................................................................................................................118 Tónina....................................................................................................................................119 Ligatura a oblouček ....................................................................................................................119 Artikulace...............................................................................................................................120 Prstoklad ................................................................................................................................121 Dynamika..............................................................................................................................121 Předtaktí ...............................................................................................................................122 Trioly....................................................................................................................................122 Repetice.................................................................................................................................123 Intervaly a akordy.....................................................................................................................123 Tvorba více notových osnov...........................................................................................................124 Zápis not pro klavír...................................................................................................................125 Pojmenování notových osnov.........................................................................................................126 Zápis vícehlasu..........................................................................................................................127 Proměnné.................................................................................................................................128 Vkládání textu do notového zápisu..................................................................................................129 Podrobnější seznámení se strukturou dokumentu..................................................................................131 Typy závorek a jejich význam..........................................................................................................133 Uložení skladby ve formátu MIDI..................................................................................................134 Informace o skladbě ....................................................................................................................135 Příklad skladbičky v programu LilyPond.....................................................................................136 Systémové nároky, instalace a nastavení programu LilyPond........................................................139 Jak můžete získat LilyPond..........................................................................................................141 Zajímavé zdroje související s programem LilyPond.......................................................................141 Guitar Pro............................................................................................................................................142 Co vám může nabídnout Guitar Pro............................................................................................142 Zpřístupnění programu Guitar Pro osobám se zrakovým postižením............................................143 Popis prostředí programu Guitar Pro...........................................................................................143 Práce s programem Guitar Pro....................................................................................................145 Vkládání not............................................................................................................................145 Délka tónu, tečky u noty, trioly a další skupiny not ..............................................................................147 Přehrávání, pohyb a orientace v zápisu.............................................................................................147 Informace o partituře, tempo.........................................................................................................148 Nástroj, klíč, tónina, takt.............................................................................................................148 Taktové čáry, repetice, volta svorky, řádkování.................................................................................149


Vkládání textu písně...................................................................................................................149 Zvuk nástroje, RSE, volby mixážního pultu, panel stop........................................................................149 Vlastnosti not, efekty....................................................................................................................150 Otevření souboru, import, uložení, export, vzhled stránky a tisk...............................................................151 Příklad skladbičky v programu Guitar Pro...................................................................................151 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Guitar Pro......................................................155 Jak můžete získat Guitar Pro.......................................................................................................156 Zajímavé zdroje související s programem Guitar Pro....................................................................156 Závěr....................................................................................................................................................158 Slovníček pojmů...................................................................................................................................159 Verze popisovaných programů ............................................................................................................161

Úvod

ÚVOD Žijeme v době velkého rozmachu informačních technologií. Téměř na každém kroku se setkáváme s pojmy jako např. počítač, Internet, e-mail atd. Informační technologie se stávají součástí našich životů. Využíváme je při práci, výuce i odpočinku. Pronikají do všech oblastí lidských činností. Stranou tohoto dění nezůstává ani oblast, která nás provází od počátku naší existence, která nás ovlivňuje nezávisle na jazyku, jakým hovoříme, která v nás dokáže vyvolat hluboké a intenzivní pocity. Společník, kterého máme na mysli, se nazývá hudba. Ano, ani hudba nezaostává za dnešními trendy, i do hudební oblasti zasáhly informační technologie, jako jsou počítače či elektronické hudební nástroje. Podle našeho názoru znamenají tyto technologie pro hudbu velký přínos. Skladby interpretované významnými umělci mohou být zaznamenány ve vynikající kvalitě a díky Internetu mohou být snadno a rychle zpřístupněny celému světu. Elektronické hudební nástroje mohou v našich domovech rozehrát symfonický orchestr či rozechvět podlahu ve stovkách moderních rytmů. Počítačové programy umožňují zápis, úpravu a velmi kvalitní tisk notových materiálů hudebním skladatelům, učitelům hudby a také všem ostatním zájemcům o práci s hudebním materiálem. Velkokapacitní paměťová média (pevné disky) nám umožňují mít doma nepřeberné množství hudby a USB klíčenky nám dávají možnost nosit stovky skladeb v kapse a mít je tak stále s sebou. Poslech hudby či dokonce její tvorba je k dispozici komukoli, kdo o něco takového projeví zájem. Rozmach informačních technologií, o němž hovoříme, velmi prospěl kromě hudby také skupině osob, které „otevřel oči“. Jedná se o osoby se zrakovým postižením. Protože pro počítače existují programy, které jsou schopny prostřednictvím hlasu číst osobám se zrakovým postižením, co právě počítač zobrazuje, otevřel se těmto osobám např. svět webových stránek, e-mailů a také současných způsobů práce s hudbou. Pro zrakově postižené není problém na počítači přehrávat skladby a mít tak k dispozici stejné množství skladeb jako vidící uživatelé. Nevidomí mohou počítač využívat i pro vyhledávání informací o hudebních dílech, interpretech či skladatelích stejně jako vidící uživatelé. Situace však není pro zrakově postiženého tak jednoduchá v případě, kdy se rozhodne studovat skladbu z notového materiálu či některou skladbu sám vytvořit a připravit například notový materiál pro vidící či zrakově postižené interprety. Notový zápis je totiž grafický záznam hudby. I když dnešní počítače mohou nevidomým uživatelům přečíst text, který se objeví na obrazovce, nedokážou si poradit s popisem obrázku, který počítač ukáže vidícímu uživateli. Většina současných hudebních programů umožňujících tvorbu notového zápisu je pro osoby se zrakovým postižením nedostupná právě z toho důvodu, že odečítače nedokážou interpretovat a převést do slovní podoby obrázek notového zápisu, který tyto programy vytvářejí. Naštěstí však existuje několik aplikací, které se podařilo nevidomým uživatelům zpřístupnit a právě takové programy vám představíme v této publikaci. Tato publikace by vám měla pomoci v situaci, kdy si chcete zvolit vhodný hudební program pro zápis či zpracování hudby a přitom nemůžete při práci s takovým programem využít zrakovou kontrolu. Text může pomoci například i rodičům dětí se zrakovým postižením, které se věnují studiu hudby a rodiče pro tyto děti potřebují připravit notový zápis v Braillově písmu, případně samy děti při studiu hudby mají vypracovávat úkoly vyžadující práci s notovým zápisem. Publikace by měla posloužit také zrakově postiženým učitelům hudby, kteří připravují notové materiály pro své žáky a chtějí si za tímto účelem zvolit vhodný počítačový program, který jim při této práci pomůže. Také vidící učitelé hudby mohou po přečtení této publikace doporučit vhodný hudební program svému žákovi, má-li tento žák zrakové postižení, nebo mu prostřednictvím některého z uvedených programů připravit notový materiál.

10


Text není zamýšlen jako podrobný návod pro práci s popisovanými hudebními programy, i když máme za to, že je v něm poskytnuto dostatečné množství informací, aby po jejich prostudování mohl čtenář začít s vybraným programem pracovat. Tento text si klade za cíl představit vám programy Cakewalk, Lime, Goodfeel, SharpEye, Capella, Guitar Pro a LilyPond a seznámit vás s následujícími skutečnostmi týkajícími se výše zmíněných programů: •

jaké možnosti může program nabídnout,

•

jakým způsobem je program zpřístupněn pro osoby se zrakovým postižením,

•

jaké uživatelské prostředí na vás čeká, pokud se rozhodnete s programem pracovat,

•

jak se zvolený program ovládá včetně speciálních postupů vhodných pro obsluhu osobami se zrakovým postižením (neobsahuje podrobný popis všech funkcí, spíše tuto kapitolu berte jako rychlého průvodce umožňujícího začít s programem pracovat),

•

příklad, který vám ukáže všechny kroky potřebné pro zápis konkrétní skladby; tato skladba je zvolena stejná pro všechny programy, aby bylo možné srovnat ovládání jenotlivých aplikací a u programů podobného zaměření porovnat výsledek,

•

jak se program instaluje, nastavuje před prvotním započetím práce a jaké jsou jeho nároky na technické a programové vybavení počítače,

•

kde můžete program získat a kolik stojí, jedná-li se o placené programové vybavení,

•

několik informačních zdrojů (většinou adres webových stránek), na nichž se můžete o programu dozvědět další informace či si jej přímo objednat.

Kromě kapitol obsahujících popis jednotlivých programů obsahuje tato publikace také kapitolu, po jejímž přečtení si můžete udělat představu o tom, jak se liší práce s počítačem u osob vidících a osob se zrakovým postižením. Tento text obsahuje také kapitolu obsahující seznam doporučených dovedností pro ty z vás, kteří by se chtěli pustit do práce s některým z uvedených programů. Na konci publikace je uveden slovníček pojmů, do něhož můžete nahlédnout, pokud si nebudete jistí významem některého termínu používaného v oblasti informačních technologií. Protože počítačové programy patří k velmi rychle se vyvíjející oblasti, je v závěru publikace rovněž uveden seznam programů včetně jejich verzí, ke kterým se vztahují kapitoly tohoto textu. Pokud budete používat jinou verzi programového vybavení, může se její ovládání lišit od toho, které zde bude popsáno.

11

Rozdíly mezi používáním programu nevidomým člověkem a vidícím

ROZDÍLY MEZI POUŽÍVÁNÍM PRO GRAMU NEVID OMÝM ČLOVĚKEM A VIDÍCÍM Zrak je pokládán za nejdůležitější lidský smysl. Říká se, že až 80 procent informací vnímáme prostřednictvím zraku. Se skutečností, že vidíme, se počítá při vytváření prostředí pro život člověka. Osoby se zrakovým postižením, které nemohou zrak využívat, musejí v převážné většině případů využít pro vnímání okolního světa ostatních smyslů (zejména sluch a hmat). Sluch a hmat jsou také jediné smysly, které může osoba se zrakovým postižením využívat při obsluze osobního počítače. Pokud by nevidomý uživatel chtěl obsluhovat počítač vybavený běžně dodávaným programovým vybavením, nedostával by od počítače žádnou zvukovou ani hmatovou odezvu o tom, co se děje na obrazovce, a proto by s takovým počítačem na rozdíl od uživatele vidícího nemohl pracovat. K tomu, aby byla nevidomému uživateli práce s počítačem zpřístupněna, slouží programové vybavení nazývané odečítač obrazovky (anglicky screen reader). S tímto programovým vybavením může nevidomý uživatel pracovat se zcela standardním PC, které již není třeba nijak dále upravovat, není třeba pořizovat zvláštní klávesnici či jiné speciální technické vybavení. Odečítač obrazovky je program, který převádí dění na obrazovce počítače do zvukové nebo hmatové podoby. Zvukovou podobou máme na mysli hlas, který uživateli příslušnou informaci přečte, hmatovou podobou myslíme Braillovo písmo, do kterého odečítač převádí informace za pomoci speciálního zařízení připojeného k počítači zvaného braillský řádek. Jak se pozorný čtenář již pravděpodobně dovtípil, není možné nevidomému uživateli číst vždy celý obsah obrazovky. To by například při přesunu z jedné položky seznamu na druhou nemělo dokonce vůbec žádný význam. Odečítač musí přečíst vždy pouze tu informaci, kterou nevidomý uživatel v danou chvíli potřebuje vědět, např. na jakou položku se právě přesunul, na kterém znaku či řádku se právě nachází v textu, jaký název má aplikace, do které se právě přepnul atd. Ostatní informace jako například velikost písma, obsah celého okna nebo třeba aktuální čas, si může uživatel od odečítače vyžádat stiskem určité kombinace kláves. Podávání správných informací ve správný čas je jedna z důležitých vlastností odečítače. Další a snad ještě důležitější schopnost odečítačů je požadované informace získat, aby mohly být uživateli předány. Pokud se tvůrci aplikací drží určitých pravidel (používají standardní prvky, umožňují obsluhu programu prostřednictvím klávesnice apod.), mohou si s těmito aplikacemi odečítače dobře poradit a nevidomý uživatel je pak může bez problémů obsluhovat. Jenže autoři programů většinou nemyslí na to, že by jejich programy mohl používat člověk se zrakovým postižením. Naopak se snaží vytvořit je tak, aby co nejvíce lahodily oku, což mnohdy znamená použít nestandardní ovládací prvky, které si autoři sami navrhnou. Zpřístupnění takových aplikací je pak pro odečítače velkým oříškem, který se mnohdy ani nepodaří rozlousknout a zrakově postižený uživatel pak takové aplikace nemůže využívat. Nyní tedy již víme, že nevidomý uživatel potřebuje odečítač obrazovky k tomu, aby měl od počítače zpětnou odezvu o dění na obrazovce. Jak ale počítač ovládat a pracovat s aplikacemi, které nabízí? Počítač ovládáme prostřednictvím klávesnice a myši. Nevidomý uživatel však myš k ovládání počítače využívat nemůže, bude používat pouze klávesnici. Proto je velmi důležité, aby program, který chce nevidomý uživatel používat, umožňoval obsluhu pouze prostřednictvím klávesnice. Některé odečítače sice obsahují funkce nazývané virtuální kurzor, zvuková myš a podobně, které umožní pomocí kurzorových šipek pohybovat ukazatelem myši po obrazovce a ohlašují texty a objekty, na nichž se právě ukazatel myši nachází,

12


avšak taková obsluha programu není vůbec pohodlná a lze ji využít jen ve výjimečných případech, kdy se na některý prvek prostřednictvím klávesnice nelze dostat. K obsluze PC tedy nevidomý uživatel využívá výhradně klávesnici. To ovšem klade zvýšené nároky na jeho paměť, protože si musí zapamatovat řadu různých klávesových kombinací sloužících pro ovládání aplikací, které používá, např. pro otevření souboru slouží kombinace kláves Ctrl+O, pro uložení Ctrl+S, pro zavření aplikace Alt+F4 atd. Další skutečností, která odlišuje ovládání PC vidícím a nevidomým uživatelem kromě využívání myši vidícími uživateli, je způsob, jakým se seznamuje s novou aplikací vidící a nevidomý uživatel. Pokud poprvé spustíme aplikaci, upoutá nás nejdříve svým vzhledem. Autoři většinou určitým způsobem zvýrazní ty položky, které jsou pro nás důležité (např. velké tlačítko, tučný text atd.), takže nám na ně hned padne zrak. Můžeme pak na libovolný prvek přesunout ukazatel myši a stiskem levého tlačítka myši tento prvek obsloužit (např. stisknout tlačítko). Nevidomý uživatel po spuštění neznámé aplikace uslyší její název a případně název prvku, na kterém se právě nachází. O ničem jiném prozatím neví. Poté pro něj přichází objevná cesta. Klávesou Tabulátor se bude přesouvat z jednoho prvku na druhý, aby zjistil, které prvky jsou v okně obsaženy. Zdaleka ne všechny prvky v okně však lze takto projít, například se takto nedozví o prvcích umístěných v nástrojové liště (pod lištou s aplikační nabídkou). Poté, co si nevidomý uživatel projde prvky dostupné na stisk klávesy Tabulátor, může navštívit aplikační nabídku programu a prozkoumat položky, které se mu v ní nabízejí. Většinou se prostřednictvím aplikační nabídky dostane i na funkce, které jsou vidícímu uživateli dostupné přímo v nástrojové liště. Nevidomý však může po seznámení s programem takové položky vyvolávat i pomocí zkratkových kláves, pokud autor programu takové klávesy daným položkám přidělil. Z výše popsaného postupu je zřejmé, že prvotní poznávání aplikace je pro nevidomého uživatele mnohem náročnější než pro uživatele vidícího. Nevidomý uživatel musí procházet všechny informace lineárně, tedy jednu za druhou, nemůže některou jen tak zběžně prolétnout nebo ji přeskočit. Tento způsob poznávání počítačového světa je časově náročný, avšak jakmile se nevidomý uživatel s programem seznámí, může v případě dobré přístupnosti programu být v jeho obsluze rychlejší než osoba vidící. Uveďme jeden příklad za všechny: pokud chce vidící osoba uložit soubor, musí vzít do ruky myš, najít ukazatelem myši příslušnou ikonu reprezentující funkci pro uložení souboru, stisknout levé tlačítko myši, přesunout ruku zpět na klávesnici, zapsat název souboru, znovu do ruky vzít myš, ukazatelem myši najít tlačítko Uložit a stisknout levé tlačítko myši. Naproti tomu zběhlý nevidomý uživatel neopouští klávesnici, stiskne klávesovou zkratku Ctrl+S, napíše název souboru a stiskne klávesu Enter, což má úplně stejný efekt jako stisk tlačítka Uložit pomocí myši, avšak dosažený mnohem rychlejší akcí. Jak jsme se již zmínili, některé aplikace jsou navrženy tak, že je standardní funkce odečítače obrazovky nedokážou zpřístupnit. Většina odečítačů proto obsahuje různé pomocné funkce, s jejichž využitím je možné do určité míry takové aplikace zpřístupnit. Je například možné přidat komentář k prvkům, které nemají žádný popisek, je možné zpřístupnit některé seznamy či textová pole, které na stisk šipky neříkají aktuální položku nebo aktuální text. Mocným nástrojem při zpřístupňování aplikací je využití tzv. skriptů, které určité odečítače podporují. Skript je malý program, kterým může odečítač například přesunout někam ukazatel myši a provést na této pozici stisk levého tlačítka myši, zjistit aktuální text na obrazovce a podle toho, jaký text je na určitém řádku obrazovky napsán, provést určitou akci (vyslovit text, vyvolat nabídku s různými možnostmi atd.), hlídat určité místo na obrazovce a jakmile se na něm objeví text, tak jej vyslovit a rovněž umožňuje provést řadu dalších funkcí. Skripty jsou využity například pro zpřístupnění programů Cakewalk Sonar či Lime, kterými se budeme v tomto textu také zabývat.

13

Potřebné dovednosti pro práci s hudebními programy

POTŘEBNÉ D OVEDNOSTI PRO PRÁCI S HUDEBNÍMI PRO GRAMY Práce s hudebními programy popisovanými v této publikaci vyžaduje od uživatelů se zrakovým postižením následující znalosti a dovednosti: •

pokročilá orientace na počítačové klávesnici: pokročilou orientací máme na mysli, že nestačí pouze znát rozložení znaků a příkazových kláves; některé hudební programy vyžadují vkládání speciálních symbolů, jiné dokonce přepnutí na anglické rozložení klávesnice, další zase umožňují využívat klávesnici pro vkládání not, přičemž rozložení určité části klávesnice se změní tak, aby odpovídalo rozložení kláves na klavírní klaviatuře,

•

orientace v operačním systému Microsoft Windows: uživatel bude potřebovat znalost takových oblastí jako: •

aplikační nabídka a práce s ní,

•

prvky v dialogových oknech a jejich obsluha (editační pole, tlačítka, zaškrtávací políčka, seznamy, rozbalovací seznamy, posuvníky atd.),

•

znalost základních klávesových zkratek sloužících např. pro přepnutí na pracovní plochu, přepínání mezi spuštěnými aplikacemi, vstup do aplikační nabídky, pohyb mezi prvky v dialogových oknech atd.,

•

orientace v souborovém systému: uživatel by měl mít představu o tom, co jsou to soubory a složky a jak jimi procházet; příprava podmínek pro použití některých zde popisovaných programů dokonce vyžaduje kopírování souborů do určitých složek, proto je znalost této problematiky vítána,

•

práce s textem: vkládání a úpravy textu, pohyb v textu, výhodou je rovněž znalost označování textu a práce s bloky textu (kopírování, mazání atd.),

•

výhodou je znalost odečítače Jaws, který je potřebný pro zpřístupnění několika hudebních programů popisovaných v tomto textu (Cakewalk Sonar, Lime)

•

výhodou je znalost anglického jazyka: většina popisovaných hudebních programů je v angličtině; myslíme si, že znalost angličtiny není pro práci s těmito programy nezbytná (v této publikaci jsou všechny zmiňované anglické termíny a fráze uvedeny také v českém jazyce), ale bude určitě při práci s takovými programy uživateli ku prospěchu,

•

orientace v hudební terminologii: v textu jsou používány hudební pojmy a názvosloví bez jejich bližšího vysvětlování, počítá se s tím, že je s nimi čtenář obeznámen,

•

výhodou je základní znalost terminologie z počítačové oblasti: k této publikaci je sice připojen slovníček pojmů, ten však nemusí pokrýt veškeré pojmy z počítačové oblasti, jejichž znalost může potřebovat uživatel, který se pustí do zkoumání oblasti hudebních programů na PC,

•

výhodou pro obsluhu popisovaných hudebních programů je zvládnutá alespoň základní dovednost ve hře na klavír: většina zde popisovaných hudebních programů umožňuje pro vkládání not využít připojenou externí MIDI klaviaturu, na niž se hraje stejným způsobem jako na klavír.

14


CAKEWALK SONAR A CAKETALKING Co vám může nabídnout Cakewalk Sonar Program Cakewalk Sonar (budeme jej nadále nazývat jen Cakewalk) řadíme do skupiny programů, které nazýváme sekvencery nebo též DAW (digital audio workstation – digitální zvuková pracovní stanice). Sekvencery umožňují hudebníkovi zaznamenat své hudební nápady a představy tak, jak je to pro něj přirozené, tedy hrou. Počítač jeho hru zaznamená a umožní ji znovu přehrát či dále zpracovávat. Účelem sekvencerů není vytvořit notový zápis, který by po vytištění mohl sloužit hudebníkovi jako předloha pro hru. Jednoduchý zápis tyto programy zpravidla vytvořit umějí, avšak po grafické stránce ani množstvím zanesených detailů v notovém zápisu se výstup sekvencerů nemůže rovnat výstupu, jaký jsou schopny vytvořit programy k tomuto účelu určené. Program Cakewalk tedy umožňuje hudebníkovi vytvářet skladbu tak, že jednotlivé části zahraje. Protože klávesnice počítače není přizpůsobena pro vkládání not, používá se pro tento účel zařízení zvané MIDI klaviatura. MIDI klaviatura má shodnou klaviaturu s tou, kterou má klavír. Práce s ní je tedy pro hudebníka naprosto přirozená. Rozdíl oproti klavíru je však v tom, že MIDI klaviatura sama o sobě není hudebním nástrojem, po stisku kláves se neozývá žádný tón. Pokud se však připojí k počítači, dokáže s ním komunikovat a posílat mu informaci o tom, kterou klávesu hudebník stiskl a jakou silou ji stiskl. Tyto údaje jsou předány hudebnímu programu, v našem případě programu Cakewalk, který je zaznamená a podle tohoto záznamu pak dokáže přehrát to, co bylo na klaviatuře zahráno. Cakewalk umožňuje zaznamenávat a zpracovávat nejen signály z externí MIDI klaviatury, ale umožňuje také pracovat s digitálním audiozáznamem. To znamená, že hudebník může do své skladby přidávat např. zpěv či nahrát svůj vlastní hudební nástroj a přidat jej pak do skladby, kterou do programu Cakewalk vložil prostřednictvím MIDI klaviatury. Cakewalk nabízí hudebníkovi řadu funkcí, které dovolují zvolit různé způsoby záznamu skladby a následně zaznamenanou skladbu dodatečně upravovat či obohacovat. Jako příklad můžeme uvést následující možnosti: •

skladbu lze nahrávat buď v reálném čase, kdy hudebník hraje skladbu v příslušném tempu na externí MIDI klaviatuře, anebo skladbu může zapisovat notu po notě, kdy lze vkládat jednotlivé noty nezávisle na výsledném tempu skladby, přičemž u každé noty je třeba zadat také její hodnotu (zda bude čtvrťová, půlová atd.),

•

před nahráváním je možné nastavit, zda nahrávka bude přidána k dosud zaznamenané skladbě a bude tedy znít současně s tímto dřívějším záznamem nebo zda nová nahrávka přepíše záznam dřívější,

•

nesprávně zahrané noty je možné opravit,

•

opakující se části skladby není třeba hrát znovu, je možné pouze zkopírovat jednou zahranou část na jiné místo,

•

15

tempo skladby lze dodatečně měnit, je tedy možné zahrát obtížná místa pomaleji a dodatečně je pak zrychlit,

Cakewalk Sonar a Caketalking

•

je-li skladba v obtížně hratelné tónině, je možné ji nahrát v tónině pro hudebníka jednodušší a dodatečně ji transponovat do tóniny, v níž má skladba být,

•

části skladby vkládané pomocí MIDI klaviatury je možné dodatečně zpřesnit, tzv. kvantizovat, což může být vhodné v případě, kdy se hudebník nedržel zcela přesně metronomu,

•

skladbu je možné průběžně ukládat a k rozdělané práci se později vracet,

•

výsledný zvuk je možné obohatit řadou nejrůznějších efektů, které mohou např. navodit dojem, že hudebník hraje skladbu v koncertní síni,

•

hotovou skladbu je možné uložit ve formátu, který dovoluje tuto skladbu vypálit na hudební CD (formát wav).

Program Cakewalk je nástrojem pro tvorbu skladby, která bude znít tak, jak si to hudebník přeje. K tomu lze využít bohatou škálu hudebních nástrojů, z nichž některé jsou již součástí operačního systému Windows, řadu dalších lze však do programu nahrát (většinu takových nástrojů je třeba zakoupit). Pokud k nim přidáme ještě možnost použít nástroje skutečné či lidský hlas, dostáváme prakticky nekonečnou škálu zvukových barev, které se mohou v programu Cakewalk využít. Hudební skladatelé mohou v programu Cakewalk vytvořit skladbu a udělat si představu o tom, jak bude tato skladba znít, a to třeba i v plném obsazení symfonického orchestru. Podobnou představu si ale mohou udělat také hudební interpreti či studenti hry na hudební nástroj, těm může Cakewalk poskytnout sluchovou představu o tom, jak bude vypadat skladba, kterou se právě učí. Studenti hrající na hudební nástroj, pro nějž jsou v repertoáru skladby vyžadující korepetici, mohou mít tuto korepetici nahranou v programu Cakewalk. Mají tak svého korepetitora kdykoli k dispozici a mohou si dokonce nastavit vhodné tempo, v němž potřebují skladbu procvičovat. Velmi vhodnou pomůckou může být Cakewalk pro učitele hudby. Ti v něm mohou nejen vytvářet pro své žáky výše zmíněné korepetice, ale také profesionálně znějící podbarvení písní, které jejich žáci právě nastudovávají. Žákům se s takto vytvořenými podklady písně dobře cvičí. Nejen že je podklad udržuje ve správném tempu, ale navíc jim dává pocit, že hrají s opravdovou kapelou či s doprovodem znějícím podobně jako ten, který slyšeli např. v rádiu, což mnohé žáky motivuje k lepšímu pracovnímu nasazení.

Zpřístupnění programu Cakewalk Sonar osobám se zrakovým postižením Program Cakewalk Sonar nebyl navržen se záměrem zpřístupnit jej také uživatelům se zrakovým postižením. Nicméně již od raných verzí tohoto programu se úspěšně dařilo ozvučit některé jeho části pomocí odečítače obrazovky. V současné verzi Cakewalk Sonar 8.5 je možné zpřístupnit nevidomému uživateli většinu funkcí, které program nabízí. Ozvučení programu Cakewalk Sonar verze 8.5, kterou se v tomto textu zabýváme, není realizováno přímo jako součást odečítače. Máte-li na počítači nainstalován některý z odečítačů, které jsou v současné době dostupné, nebude tento odečítač Cakewalk ozvučovat, aniž byste do něj přidali podporu pro spolupráci s programem Cakewalk. Jediný odečítač, který v současnosti takovou dodatečnou podporu programu Cakewalk nabízí, je odečítač Jaws. Uživatelé odečítače Jaws mají dokonce dvě možnosti, jak program Cakewalk ozvučit: •

Caketalking – placené ozvučení od společnosti Dancing Dots,

•

Jsonar – ozvučení o něco méně komfortní, avšak naprosto dostačující a dostupné zdarma.

16


Oba výše zmíněné způsoby ozvučení využívají tzv. skripty pro odečítač Jaws. Jaws totiž dovoluje uživatelům využívat skripty k tomu, aby např. zjišťovaly informace z obrazovky, ohlašovaly různé události, hlídaly podmínky, za jakých budou tyto události ohlášeny atd. My se budeme zabývat ozvučením Caketalking, a to proto, že v době tvorby tohoto textu nebyla dostupná stabilní verze ozvučení Jsonar pro Cakewalk Sonar verze 8.5. Pro zájemce je dostupná verze tzv. vývojová. Podle našich zkušeností je možné tuto verzi rovněž používat, avšak je třeba mít na paměti, že se při práci s ní mohou objevit dosud nevyřešené problémy. Přestože zde budeme popisovat práci s ozvučením Caketalking, principy ovládání v případě využití ozvučení Jsonar jsou podobné. Odlišnosti je možné pozorovat v rozvržení klávesových kombinací, které vyvolávají určité funkce a v množství dostupných funkcí. Jak jsme se již zmínili, Caketalking poskytuje uživateli větší komfort při práci, např. stiskem jediné klávesy je možné označit aktuální stopu a odznačit stopy ostatní, zapnout či vypnout metronom pro přehrávání nebo pro nahrávání atd. Ozvučení programu Cakewalk, které autoři nazvali Caketalking, je dostupné pouze těm uživatelům, kteří mají zakoupen odečítač Jaws. Caketalking tedy nelze provozovat v případě, kdy máte pouze demoverzi odečítače Jaws. Licence skriptů Caketalking je totiž vázána na sériové číslo odečítače Jaws a to získáte jedině spolu se zakoupením odečítače Jaws. Caketalking dokonce není možné získat ani ve zkušební verzi, ani v případě, kdy máte zakoupen odečítač Jaws. Tato koncepce neumožňuje vyzkoušet si Caketalking před jeho nákupem. Caketalking spolupracuje pouze s programem Cakewalk v anglickém jazyce, což nepředstavuje problém, protože česká lokalizace programu Cakewalk neexistuje. Veškerá hlášení, která vám bude program Caketalking podávat, jsou rovněž v anglickém jazyce.

Popis prostředí programu Cakewalk Sonar Prostředí programu Cakewalk je v anglickém jazyce. Veškeré informace, které vám bude Cakewalk podávat, budou tedy v angličtině. Tento fakt se může pro uživatele, kteří tímto jazykem nevládnou, jevit jako velká nevýhoda. Avšak nezapomínejme, že hlavním účelem programu Cakewalk je tvorba hudebního díla. Naštěstí hudba je jazykem mezinárodním. K tomu, aby mohl hudebník nehovořící anglicky pracovat s programem Cakewalk, postačí osvojení několika desítek anglických slovíček či frází. Poté by podle našeho názoru mohl být schopen také v programu Cakewalk vytvářet skladbu. V programu Cakewalk zaznamenáváme skladbu do tzv. stop. Jednu stopu si můžeme představit jako jeden nástroj. Budeme-li tedy chtít zaznamenat např. skladbu pro flétnu, kytaru, basu a bicí, bude naše skladba obsahovat 4 stopy: •

stopa 1 – flétna,

•

stopa 2 – kytara,

•

stopa 3 – basa,

•

stopa 4 – bicí.

Stopy dělíme na dva základní typy: •

17

MIDI stopa – do této stopy zaznamenáváme naše hudební myšlenky pomocí externí MIDI klaviatury,


•

audio stopa – do této stopy zaznamenáváme reálný zvuk buď přes mikrofon, nebo přes line-in vstup zvukové karty. Tímto způsobem lze zaznamenat např. lidský hlas či zvuk různých hudebních nástrojů (kytara, dechové nástroje atd.).

Každá stopa, ať již MIDI nebo audio stopa, má řadu vlastností. K těm nejdůležitějším patří: •

název (name),

•

nástroj (patch – pouze u MIDI stop),

•

kanál (channel – pouze u MIDI stop),

•

banka (bank – pouze u MIDI stop),

•

hlasitost (volume),

•

stereováha (pan),

•

solo, mute, arm, atd.

Nyní si stručně vysvětlíme, co znamenají výše uvedené vlastnosti: Název – každou stopu si můžete pojmenovat, abyste se ve skladbě lépe orientovali, Nástroj – můžete pro každou stopu nastavit nástroj, který bude noty zadané přes externí MIDI klaviaturu přehrávat. Kanál – každý MIDI nástroj, který ve skladbě použijete, musí mít přiděleno své vlastní číslo kanálu. Banka – jednotlivé nástroje jsou roztříděny do skupin nástrojů zvaných banky. Jedna banka může obsahovat maximálně 128 nástrojů. Hlasitost – můžete nastavit hlasitost každé stopy. Tak lze docílit např. toho, aby doprovodné nástroje hrály o něco slaběji než nástroj interpretující melodii. Stereováha – pomocí tohoto parametru můžete směrovat rozložení zvuku mezi pravým a levým reproduktorem. Solo, Mute, Arm - tyto vlastnosti můžete pro každou stopu zapnout nebo vypnout. Zapnete-li Solo, bude hrát pouze ta stopa, u níž bude tato vlastnost zapnuta, ostatní stopy hrát nebudou. Zapnete-li Mute, budou hrát všechny stopy kromě té, u níž tuto vlastnost zapnete. Vlastnost Arm určuje, do které audio stopy se bude provádět záznam. Před nahráváním audio stopy je třeba Arm u příslušné stopy zapnout, po jejím nahrávání zase vypnout, aby při příštím nahrávání jiné audio stopy nebyl záznam prováděn i do předchozí nahrávky. Cakewalk Sonar vám poskytuje několik tzv. pohledů (views), které vám umožní různým způsobem nahlížet na vaši skladbu a upravovat tak přehledně právě ty její parametry, které si zrovna upravit přejete. Pohled, ve kterém budete provádět pravděpodobně většinu vaší práce, se nazývá Track view (pohled na stopy). K dalším pohledům patří např. Event list (pohled na události), Meter/key view (pohled na změny taktu a předznamenání) nebo Tempo view (pohled na změny tempa). Track view je pohled, který se vám zobrazí pokaždé, když začnete vytvářet novou skladbu a jak jsme se již zmínili, budete v něm provádět většinu operací. Track view se skládá ze čtyř částí, které Cakewalk nazývá pane: •

Track pane: tuto část budete používat při vytváření skladby a popíšeme si ji podrobněji níže,

•

Bus pane: používá se při práci s audio stopami, kdy zvuk z audio stopy může být směrován

18


do tzv. bus, který zvuku například přiřadí určitý efekt a teprve pak jej pošle do vašeho zvukového zařízení, •

Inspector pane: používá se pro změny parametrů efektů a pro úpravy ekvalizéru,

•

Clips pane: používá se pro jemné úpravy audio záznamů.

Cakewalk Sonar – Track view

Nyní se budeme podrobněji věnovat části zvané Track pane, která se nachází v pohledu Track view. Jedná se o tabulku, v níž jednotlivé řádky reprezentují jednotlivé stopy, tedy každý řádek patří jednomu MIDI nástroji či jednomu audio záznamu. Každý řádek tabulky je rozdělen do sloupců, které reprezentují vlastnosti stopy. Jeden sloupeček zobrazuje hlasitost, další nástroj atd. Každý řádek tabulky vám tak umožní podrobně nastavit nástroj a jeho parametry, případně také parametry jednotlivých audio stop. Pohled Event list vám může posloužit k přesné editaci skladby, například zjistíte-li, že jste nahráli část skladby zcela správně, jen v jediném místě jste zahráli místo tónu g tón f, můžete v pohledu Event list velmi snadno opravit chybně zahraný tón, aniž byste museli celý úsek nahrávat znovu.

19


Cakewalk Sonar – Event List

Práce s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking Čím program ovládat Program Cakewalk Sonar je možné ovládat prostřednictvím klávesnice nebo myši. My se zaměříme na ovládání prostřednictvím klávesnice. Autoři programu navrhli Cakewalk Sonar tak, že je možné řadu akcí provádět prostřednictvím klávesových zkratek. Skripty Caketalking zpřístupňující program Cakewalk nevidomým uživatelům přidávají řadu dalších velmi užitečných klávesových zkratek, které usnadňují mnohé operace či podávají uživateli hlasové informace o dění na obrazovce. Caketalking rovněž k určitým hlasovým informacím přidává zvuky (rozličná cvaknutí či pípnutí), které uživateli dávají najevo různé akce (přesun z jedné položky na druhou, zapnutí či vypnutí určitého parametru atd.). Při práci s programem Cakewalk vám doporučujeme přepnout klávesnici na anglické rozložení klávesnice stiskem kombinace kláves Alt+Shift.

Nová skladba nebo otevření uložené skladby Když spustíte Cakewalk Sonar s nainstalovanými skripty Caketalking prostřednictvím zástupce Sonar 8.5 Producer (máte-li nainstalovanou verzi programu Cakewalk Sonar 8.5 Producer) na pracovní ploše nebo v nabídce Start, bude vám nejprve oznámeno, že se tyto skripty načítají a inicializují, což může trvat různě

20


dlouhou chvíli v závislosti na rychlosti vašeho PC. Po inicializaci skriptů Caketalking je Sonar připraven a vy můžete začít pracovat. Cakewalk pro vás při svém startu otevře tzv. šablonu (template). Tato šablona určuje, jakého typu vaše skladba bude, tedy například kolik v ní bude MIDI stop či audio stop. Výchozí šablona, která má být při spuštění programu Cakewalk Sonar otevřena, se určuje při instalaci skriptů Caketalking. Pokud vám právě otevřená šablona nevyhovuje, můžete si zvolit šablonu jinou. Stačí zvolit z aplikační nabídky programu File (soubor) položku New (nový). Otevře se okno, v němž si budete moci pojmenovat svou novou skladbu a také si vybrat vhodnou šablonu. Šablony začínající písmeny AAA byly vytvořeny s ohledem na ozvučení pomocí skriptů Caketalking. Jednotlivé šablony se liší v počtu MIDI a audio stop, některé obsahují pouze MIDI stopy, jiné zase pouze audio stopy, některé MIDI i audio stopy. Některé šablony jsou nakonfigurovány pro použití MIDI nástrojů vaší zvukové karty, jiné zase počítají s tím, že máte k počítači připojen externí MIDI nástroj, který může vaši skladbu přehrávat. Kromě tvorby nové skladby máte také možnost otevřít si skladbu, kterou jste dříve vytvořili vy nebo někdo jiný. Okno pro otevření již vytvořené skladby vyvoláte stiskem kombinace kláves Ctrl+O. Po výběru šablony pro novou skladbu nebo po otevření uložené skladby je potřeba stisknout klávesu F6, aby si Caketalking načetl aktuální rozložení prvků na obrazovce.

Pohyb mezi stopami a jejich vlastnostmi Jak jsme si vysvětlili v kapitole Popis prostředí programu Cakewalk Sonar, většinou budete pracovat v pohledu zvaném Track view v části Track pane zobrazující jednotlivé stopy a jim přiřazené nástroje a další parametry. Zde se budete nacházet vždy, když spustíte program anebo po zvolení některé šablony z okna pro nový projekt. V této části můžete pro přesun mezi jednotlivými stopami použít šipku nahoru nebo šipku dolů, mezi jednotlivými parametry stopy se pak přesouváte šipkou vlevo a šipkou vpravo. Pokud se budete nacházet na posledním parametru stopy a stisknete šipku vpravo, přesunete se na první parametr stopy následující. Obdobně budete-li se nacházet na prvním parametru stopy a stisknete šipku vlevo, přesunete se na poslední parametr stopy předcházející. Po každém přesunu vám počítač ohlásí, na které stopě či jejím parametru se právě nacházíte. Budete-li chtít určitý parametr stopy změnit, stiskněte na zvoleném parametru klávesu Enter. Aby bylo možné přecházet rychleji na zvolenou stopu či parametr, nabízí Caketalking další klávesové příkazy, které standardně Cakewalk neposkytuje. Chcete-li se přesunout na určitou stopu, stiskněte klávesu Ctrl, držte ji a na numerickém bloku napište požadované číslo stopy. Poté stiskněte Enter na numerickém bloku a budete přesunuti přímo na požadovanou stopu. Při tomto způsobu zadávání čísla stopy je zapotřebí pamatovat na to, že místo čísla 0 je třeba používat znak + (plus) na numerickém bloku. Tedy chcete-li se přesunout na stopu 10, stiskněte klávesu Ctrl, držte ji a na numerickém bloku stiskněte číslo 1 a znak + (plus). Pak Ctrl pusťte a stiskněte Enter na numerickém bloku. Caketalking dokonce nabízí alternativní způsob, jak se přesunout na stopu s určitým číslem. Pokud stisknete Ctrl, podržíte jej a stisknete písmeno G dvakrát rychle za sebou, otevře se okno, do kterého můžete zadat standardním způsobem číslo stopy. Po stisku klávesy Enter budete na stopu se zadaným číslem přesunuti. Na určitou stopu se můžete také přesunout prostřednictvím jména, které jste zadali pro zvolenou stopu. Pro tento účel použijte kombinaci kláves Ctrl+G. Otevře se okno, do kterého napíšete název stopy nebo jeho část a stisknete Enter. Budete přesunuti na stopu s názvem, který jste zadali.

21


Pro přesun přímo na určitý parametr stopy můžete využít kombinaci kláves Shift spolu s dvojím stiskem počátečního písmene požadovaného parametru, tedy např. stiskem kombinace kláves Shift+B dvakrát rychle po sobě se přesunete na vlastnost Bank (banka), stiskem kombinace kláves Shift+V dvakrát rychle se přesunete na vlastnost Volume (hlasitost) atd. Pokud stisknete v kombinaci s klávesou Shift počáteční písmeno zvoleného parametru pouze jednou, dozvíte se hodnotu, na kterou je tento parametr nastaven, tedy např. Shift+V vám ohlásí hodnotu parametru Volume (hlasitost aktuální stopy). Při přesunu mezi stopami pomocí šipek nahoru a dolů je třeba mít na paměti následující skutečnost: MIDI stopa má jiné vlastnosti než audio stopa. Pokud se nacházíte na vlastnosti MIDI stopy, kterou následující audio stopa neobsahuje, bude po stisku šipky dolů tato audio stopa přeskočena a Vy se přesunete až na stopu, která tuto vlastnost obsahuje, tedy na další MIDI stopu. Např. bude-li první stopa MIDI, druhá audio a třetí MIDI, pak v případě, kdy na první stopě stisknete šipku dolů ve chvíli, kdy se budete nacházet na vlastnosti MIDI channel (kanál), přeskočíte až na stopu 3, protože audio stopa tuto vlastnost neobsahuje. Jednotlivé stopy mohou obsahovat velké množství vlastností (klidně i několik desítek). Z tohoto důvodu je možné nastavit pět různých variant zobrazení těchto vlastností. Každá varianta zobrazuje určitý typ vlastností: •

Custom Caketalking Tab: toto zobrazení bude nastaveno po spuštění programu Cakewalk a budete v něm pracovat nejčastěji.

•

All Tab: tato varianta zobrazuje úplně všechny vlastnosti včetně vlastností pro tzv. MIDI arpeggiator (asi 20 vlastností). V tomto zobrazení je zobrazených vlastností nepřehledně mnoho, a proto není příliš praktické.

•

Mix Tab: toto zobrazení vám ukáže vlastnosti potřebné pro mixování. Jedná se tedy např. o hlasitost (volume), stereováhu (pan) atd.

•

FX Tab: toto zobrazení ukazuje vlastnosti vhodné pro úpravu efektů (včetně MIDI arpeggiatoru pro MIDI stopy).

•

I/O Tab: toto zobrazení ukazuje vlastnosti vhodné pro nastavení vstupu a výstupu jednotlivých stop a dále pro MIDI stopy vlastnosti banka (bank), nástroj (patch) atd.

Mezi jednotlivými zobrazeními se přepínáte stiskem klávesy Shift spolu s šipkou vpravo nebo vlevo.

Popis vlastností stop a práce s těmito vlastnostmi Audio stopy a MIDI stopy mají odlišné vlastnosti. Existuje však několik vlastností, které tyto stopy mají společné. Nyní si tyto vlastnosti vyjmenujeme a popíšeme jejich význam. První společnou vlastností MIDI a audio stop je jméno (name). Pokud na této vlastnosti stisknete klávesu Enter, budete moci zadat jméno stopy sloužící pro vaši lepší orientaci ve skladbě. Další společnou vlastností je vlastnost Mute, resp. Manual mute a Automated Mute. Vlastnost Manual mute umlčí stopu, u níž je tato vlastnost zapnuta, takže příslušná stopa nebude slyšet. Vlastnost Manual mute můžete zapínat a vypínat klávesou Enter ve chvíli, kdy se na této vlastnosti budete nacházet. Můžete také využít speciální klávesové zkratky dostupné díky skriptům Caketalking: •

klávesa M zapne vlastnost Mute pro aktuální stopu,

•

dvojí stisk klávesy M vypne vlastnost Mute pro aktuální stopu,

22


•

trojí stisk klávesy M vypne vlastnost Mute pro všechny stopy,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+M ohlásí stav vlastnosti Mute pro aktuální stopu,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+M dvakrát rychle po sobě ohlásí, které stopy mají zapnutou vlastnost Mute,

•

klávesa ; (středník) vypne vlastnost Mute u aktuální stopy, přesune se na následující stopu a zapne u ní vlastnost Mute.

Vlastnost Automated Mute umožňuje zaznamenat, kdy je vlastnost Mute vypnuta či zapnuta, je tedy možné si například poslechnout, jak by vypadaly určité části skladby bez přítomnosti zvolených nástrojů. Vlastnost Solo umožňuje nechat si přehrát pouze stopy, u nichž je tato vlastnost zapnuta. Ostatní stopy nebudou slyšet. Vlastnost Solo můžete zapnout nebo vypnout stiskem klávesy Enter ve chvíli, kdy se na ní budete nacházet nebo můžete využít speciálních klávesových zkratek dostupných díky skriptům Caketalking: •

klávesa S zapne vlastnost Solo pro aktuální stopu,

•

dvojí stisk klávesy S vypne vlastnost Solo pro aktuální stopu,

•

trojí stisk klávesy S vypne vlastnost Solo pro všechny stopy,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+S ohlásí stav vlastnosti Solo pro aktuální stopu,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+S dvakrát rychle po sobě ohlásí, které stopy mají zapnutou vlastnost Solo,

•

klávesa / (lomeno) vypne vlastnost Solo u aktuální stopy, přesune se na následující stopu a zapne u ní vlastnost Solo.

Kromě režimu Solo můžete využít i tzv. Dim solo. Tento režim neztlumí ostatní stopy zcela, pouze je zeslabí, budete tedy slyšet hlavně stopu, u níž je vlastnost Solo zapnuta, ale na pozadí budete slyšet také ostatní nástroje. Tento režim se dá použít pouze pro audio stopy, nikoli pro MIDI stopy. Nejprve je třeba zapnout vlastnost Solo u požadované audio stopy. Poté pro zapnutí režimu Dim solo stiskněte kombinaci kláves Alt+S, pro jeho vypnutí stiskněte stejnou kombinaci kláves ještě jednou. Vlastnost Arm se využívá pro označení audio stopy, do níž chcete nahrávat. Před nahráváním je třeba tuto vlastnost u požadované stopy zapnout, po skončení nahrávání zase vypnout. Pro zapnutí a vypnutí můžete použít klávesu Enter ve chvíli, kdy se na vlastnosti Arm budete nacházet, nebo můžete využít klávesové zkratky dostupné díky skriptům Caketalking: •

klávesa A zapne vlastnost Arm pro aktuální stopu,

•

dvojí stisk klávesy A vypne vlastnost Arm pro aktuální stopu,

•

trojí stisk klávesy A vypne vlastnost Arm pro všechny stopy,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+A ohlásí stav vlastnosti Arm pro aktuální stopu,

•

kombinace kláves Ctrl+Shift+A dvakrát rychle po sobě ohlásí, které stopy mají zapnutou vlastnost Arm,

•

klávesa ‚ (apostrof) zapne vlastnost arm u aktuální stopy a přesune se na stopu následující (vhodné pro zapnutí vlastnosti Arm u několika po sobě jdoucích stop).

Pokud si nejste jistí, které stopy mají zapnutou vlastnost Arm, Solo či Mute, můžete u všech stop najednou vypnout vlastnosti Mute, Solo i Arm stiskem kombinace kláves Shift+Z.

23


MIDI i audio stopy mají společnou rovněž vlastnost Input Echo. Zapnutí či vypnutí této vlastnosti ovlivňuje např. skutečnost, zda bude u MIDI stop slyšet při nahrávání to, co hrajeme na externí MIDI klaviatuře, či zda bude u audio stop při nahrávání slyšitelný efekt, který je u této stopy zapnutý. Pokud budete chtít zapnout některou z výše popsaných vlastností u několika stop najednou, můžete k tomu využít speciální funkci dostupnou po stisku klávesy F4. Objeví se dialogové okno, v němž si pomocí šipky nahoru nebo dolů budete moci zvolit, kterou vlastnost chcete zapnout (Arm, Mute, Solo, Input Echo), nebo které stopy chcete vybrat (Select - viz dále). Po potvrzení vaší volby klávesou Enter se objeví editační políčko, do něhož zadáte stopy, u kterých chcete požadovanou vlastnost zapnout. Jednotlivá čísla stop od sebe oddělte čárkou. Po stisku klávesy Enter bude zvolená vlastnost u všech zadaných stop zapnuta.

Volba nástroje a nahrávání v reálném čase Jak jsme se již zmínili, skladba je v programu Cakewalk Sonar rozdělena do stop obsahujících jednotlivé nástroje. Chcete-li nahrávat skladbu, je třeba ji také po jednotlivých stopách zaznamenávat. Budete-li pro záznam používat MIDI stopu, je nejprve zapotřebí vybrat stopu, do níž budete provádět záznam. Poté je třeba zvolit nástroj, který bude záznam ve zvolené stopě interpretovat. Nástroj se nejlépe nastavuje v okně, které sdružuje nejdůležitější vlastnosti stopy. Toto okno se jmenuje Track properties. Standardně se vyvolává z kontextové nabídky pro zvolenou stopu, avšak díky skriptům Caketalking stačí pro jeho vyvolání stisknout na zvolené stopě písmeno P. V okně Track properties se klávesou Tabulátor přesunete na parametr Patch a šipkami nahoru nebo dolů si zvolíte požadovaný nástroj. Nachází-li se nástroj v jiné bance nástrojů, můžete podle potřeby nastavit také parametr Bank. V tomto okně se dá rovněž nastavit parametr Channel určující kanál pro zvolený nástroj. Pokud máte připojenou externí MIDI klaviaturu, můžete při výběru nástroje rovnou vyzkoušet jeho zvuk tak, že si na něj zahrajete na připojené MIDI klaviatuře. Až nástroj vyberete, stiskněte Enter a vrátíte se zpět do známého prostředí Track view. Po zvolení nástroje již můžete přikročit k nahrávání. Pokud byste nahrávali audio stopu, tedy např. zpěv, bylo by ještě před nahráváním třeba zapnout Arm pro tuto stopu vlastnost stiskem písmene A. U MIDI stop tento parametr není třeba zapínat. Nahrávání spustíte stiskem písmene R. Jakmile stisknete R, spustí se metronom, který vám bude pomáhat udržet se v nastaveném tempu. První takt, který metronom odťuká, je tzv. odpočítávací takt. Slouží k tomu, abyste se během něj připravili ke hře. Pokud v průběhu tohoto taktu něco zahrajete, nebude to zaznamenáno. Od druhého taktu již začíná nahrávání a cokoli na externí klaviatuře zahrajete či v případě audio stopy např. zazpíváte do mikrofonu, bude zaznamenáno do zvolené stopy přesně tak, jak jste to zahráli. Když budete chtít nahrávání ukončit, stiskněte klávesu Mezerník. Nahrávání bude zastaveno a vy se ve skladbě automaticky přesunete na začátek úseku, který jste právě zaznamenali. Pokud byste místo klávesy Mezerník stiskli pro zastavení nahrávání kombinaci kláves Ctrl+Mezerník, nahrávání by se také zastavilo, ale pozice ve skladbě by zůstala nastavena za nahraným úsekem. Ve výchozím nastavení probíhá nahrávání tím způsobem, že každá nová nahrávka je přidávána k nahrávce starší. Můžete ale také nastavit jiný režim, kdy každá nová nahrávka v rámci právě nahrávané stopy přemaže nahrávku starší. Změnu režimu nahrávání provedete tak, že stisknete kombinaci kláves Shift+R a vyberete si, zda chcete režim Sound on sound (novější nahrávka se přidá k nahrávce starší) nebo Overwrite (novější nahrávka přemaže nahrávku starší). Pokud budete chtít smazat poslední nahrávku, můžete stisknout kombinaci kláves Ctrl+Z. Pomocí této funkce můžete vzít zpět každou operaci, kterou v programu Cakewalk sonar provedete. Nemusíte se tedy bát, že byste skladbu nevhodně provedenou operací zničili.

24


Nahrávání krok po kroku Cakewalk Sonar nabízí kromě výše popsaného způsobu nahrávání, kterému se říká nahrávání v reálném čase, také další způsob nazývaný Step recording (nahrávání krok po kroku). Tento způsob nahrávání od vás nevyžaduje hrát skladbu v reálném čase, tedy tak, jak byste ji zahráli ve skutečnosti. V režimu Step recording vkládáte jednu notu po druhé bez nutnosti držet se ťukání metronomu. Každému vložení noty či akordu se říká krok. Každý krok má svou délku (step size) a to právě takovou, jaká je délka noty, kterou chcete vložit (čtvrťová, půlová apod.). Síla tónu je určena parametrem Velocity. Ten závisí na síle úderu do kláves připojené MIDI klaviatury. Při nahrávání v režimu Step recording je důležitý ještě jeden parametr každé vložené noty a tím je duration (délka trvání). Zatímco parametr step size určuje, na které době bude vámi vložená nota začínat, parametr duration udává, jak dlouho bude vložená nota znít. Např. u čtvrťových not hraných staccato bude parametr Step size čtvrtka, zatímco parametr Duration bude kratší. Budou-li oba parametry shodné, výsledné noty budou hrány v legatu. Step recording je vhodný například pro nahrávání velmi rychlých či jinak technicky náročných pasáží. Další jeho výhoda spočívá v naprosté přesnosti vložených not a jejich hodnot, což přijde velmi vhod při tisku skladby, kdy výsledný zápis bude velmi dobře čitelný. Budete-li chtít využít funkci Step recording, zvolte v aplikační nabídce Transport položku Step Record. Okno, které se otevře, je svým ovládáním trochu odlišné od ostatních oken. Zaškrtávací políčka v něm obsažená se zaškrtávají pomocí klávesy Enter a okno se zavírá klávesovou kombinací Ctrl+F4 místo obvyklé Alt+F4.

Cakewalk Sonar – Step recording (nahrávání krok po kroku)

Po otevření okna Step record se budete nacházet na zaškrtávacím políčku Tuplet, po jehož zaškrtnutí můžete zadat např. triolu, kvintolu atd. Po zaškrtnutí tlačítka Tuplet se zpřístupní dvě editační pole, do nichž zadáte příslušné parametry určující skupinu not, kterou budete chtít vložit. Budete-li chtít nastavit např. osminovou triolu, zvolíte osminovou hodnotu, do prvního editačního pole napíšete číslo 3 a do druhého číslo 2, tedy chcete 3 osminové noty místo dvou. A jak se zadávají hodnoty vkládaných not (step size)? Naštěstí to jde velice jednoduše. Stačí stisknout první písmeno hodnoty, kterou chcete zvolit. Protože se při zadávání vychází z angličtiny, uvedeme zde zkratky pro jednotlivé hodnoty:

25


•

W – celá nota (whole),

•

H – půlová nota (half),

•

Q – čtvrťová nota (quarter),

•

E – osminová nota (eighth),

•

S – šestnáctinová nota (sixteenth),

•

T – dvaatřicetinová nota (thirty second),

•

S -- dvakrát rychle po sobě – čtyřiašedesátinová nota (sixty fourth).

Můžete zadat i jinou hodnotu noty. Stačí stisknout písmeno O a do editačního pole, na které budete přesunuti, napsat příslušnou hodnotu. Pokud chcete zadat notu s tečkou, nastavte nejdříve její hodnotu a pak stiskněte písmeno D (dotted). Stisknete-li písmeno D dvakrát po sobě, bude nastavena hodnota se dvěma tečkami (double dotted). Trojí stisk písmene D tečku (nebo dvě tečky) zruší (dots off). Chcete-li vložit pomlku, zvolte její hodnotu a pak místo toho, abyste vložili notu z externí klaviatury, stiskněte písmeno A. Pokud stisknete Shift+A, přesunete se o zvolený úsek zpět. Pro skok vpřed či zpět o určitý počet taktů můžete rovněž využít čísla v horní řadě klávesnice podobně jako při přehrávání skladby (viz dále). V okně se dokonce nachází i editační políčko, zobrazující vaši aktuální pozici (takt, doba, tik – viz dále). Do tohoto pole můžete zadat požadovanou pozici, na niž se chcete přesunout. Chcete-li zjistit vaši aktuální pozici, stiskněte klávesu F5. Jak jsme si již řekli, lze nastavit odlišnou délku trvání noty (duration) od její hodnoty (step size). Pokud budete chtít, aby byly zadávané hodnoty kratší, zrušte zaškrtnutí u zaškrtávacího políčka Follow step size. Tím se zpřístupní dvě editační políčka. První se jmenuje Percent of note value (procenta z délky noty) a druhé Randomize by duration (náhodná délka). V políčku Percent of note value můžete zadat, kolik procent z nastavené hodnoty má zabírat vlastní nota. Pro legato je nastaveno 100 procent. Můžete ale nastavit menší hodnotu, čím menší hodnotu nastavíte, tím kratší nota bude. V políčku Randomize by duration můžete nastavit, na kolik procent má počítač být přesný v dodržování nastavené délky not a tím „zlidštit“ provedení skladby. Nastavíte-li 100, bude se počítač přesně držet nastavené délky not. Čím menší číslo nastavíte, tím větší odchylky od nastaveného trvání not bude počítač náhodně volit. Budete-li si chtít přehrát, co jste vytvořili, stiskněte klávesu Mezerník pro spuštění či zastavení přehrávání. Pro přesun na začátek stiskněte dvakrát rychle po sobě písmeno W (jeden stisk písmene W nastavuje celou notu). Okno Step recording přináší řadu dalších možností: můžete psát noty vložením jejich jména, určovat hlasitost vložením čísla 0–127, nastavit Cakewalk tak, aby se po zahrání noty neposunul na další pozici, a tak můžete i akordy vkládat po jedné notě a teprve až budete chtít, se přesunete stiskem speciální klávesy na další pozici. Pro detailnější seznámení s oknem Step recording doporučujeme nahlédnout do příručky ke skriptům Caketalking.

Přehrávání skladby a přesun ve skladbě Budete-li si chtít přehrát nahraný úsek skladby nebo skladbu, kterou jste si otevřeli, můžete stisknout klávesu Mezerník, pro zastavení přehrávání použijte opět Mezerník, čímž se vrátíte zpět na začátek přehrávaného úseku nebo kombinaci kláves Ctrl+Mezerník, v tom případě zůstane pozice pro přehrávání nastavena na místě, ve kterém jste přehrávání zastavili. Můžete si rovněž přehrát pouze tu část skladby, kterou

26


si vyberete (o výběru si povíme dále). Vybranou část skladby přehrajete stiskem kombinace kláves Shif+Mezerník. Pokud se budete chtít ve skladbě pohybovat, nabízí k tomuto účelu Cakewalk Sonar spolu se skripty Caketalking řadu možností. Chcete-li zjistit aktuální pozici ve skladbě, na které se právě nacházíte, můžete stisknout klávesu F5. Počítač vám ohlásí, ve kterém taktu (bar) se nacházíte, na které době tohoto taktu (beat) se nacházíte a ještě na kterém tzv. tiku se nacházíte (tick). Každá čtvrťová doba je rozdělena do 960 tiků, aby bylo možné zachytit i tu nejjemnější rytmickou odchylku. Vaši aktuální pozici ve skladbě počítač může rovněž oznámit v hodinách, minutách, sekundách a rámcích. Tento údaj získáte, pokud stisknete klávesu F5 dvakrát rychle po sobě. Na začátek skladby se přesunete stiskem písmene W. Můžete se rovněž přesunout na jakoukoli pozici ve skladbě. Pokud stisknete klávesu F5 třikrát rychle po sobě, objeví se okno, v němž můžete zadat požadovaný takt, dobu a tik, na který se chcete přesunout. Jednotlivé údaje od sebe oddělujte znakem : (dvojtečka). Caketalking vám umožňuje také skočit o určitý počet taktů dopředu či zpět. Pomocí čísel v horní řadě klávesnice se můžete přesunout o jeden až deset taktů dopředu (čísla 1 až 0 bez klávesy Shift) či o jeden až deset taktů zpět (čísla 1 až 0 dvakrát rychle za sebou, opět bez klávesy Shift). O jeden takt vpřed se můžete rovněž přesunout stiskem klávesové kombinace Ctrl+Page Down, o jeden takt zpět se přesunete stiskem kombinace kláves Ctrl+Page Up. Pokud stisknete kombinaci kláves Shift+Page Down, přesunete se o jednu dobu vpřed, po stisku kombinace kláves Shift+Page Up se přesunete o jednu dobu zpět. Ve skladbě se můžete pohybovat také pomocí značek (markers), které si do vaší skladby vložíte. Značky si můžete vložit například v písničce na začátek refrénu či sloky a pak se na toto místo jednoduše přemístit. Stisknete-li v průběhu přehrávání klávesu F11, bude do skladby umístěna značka, která bude automaticky pojmenována. Pokud stisknete F11 při zastaveném přehrávání, můžete v okně, které se objeví, pojmenovat značku sami a také můžete upravit její přesné umístění. O jednu značku vpřed se posouváte pomocí kombinace kláves Ctrl+F11, o značku zpět pomocí kombinace kláves Shift+F11.

Takt, tónina, tempo Pokud začnete vytvářet novou skladbu (v programu Cakewalk se jí říká projekt), bude pro ni nastaven čtyřčtvrťový takt a tónina bez předznamenání. Vy máte samozřejmě možnost takt i tóninu změnit. K tomu slouží položka Meter/Key change (změna taktu/tóniny) v aplikační nabídce Insert (vložit). Po zvolení této položky se otevře okno s několika ovládacími prvky. Editační pole At measure (takt) slouží k určení taktu, ve kterém má ke změně dojít. Vložíte-li do tohoto pole číslo 1, bude provedeno nastavení požadovaného taktu či tóniny hned na začátku skladby. Editační políčko Beats per measure (počet dob v taktu) slouží k nastavení počtu dob v taktu, tedy např. pro tříčtvrťový takt do tohoto políčka napíšeme číslo 3. Políčko Beat value (hodnota doby) určuje, jaká hodnota bude jedna doba v taktu. Bude-li zde číslo 4, bude to nota čtvrťová, tedy např. pro tříčtvrťový takt do tohoto políčka vložíme právě číslo 4. Tóninu, ve které je vaše skladba, je třeba nastavit pouze v případě, že se chystáte skladbu vytisknout. Jak jsme se již zmínili, nastavuje se ve stejném okně jako takt. Pro nastavení tóniny slouží rozbalovací seznam Key Signature (tónina). Přednastavená je tónina C-dur. Pokud stisknete šipku dolů, přesunete se do oblasti tónin s křížky (sharp), stisknete-li šipku nahoru, dostanete se do oblasti tónin s bé (flat). Chcete-li změnit tempo skladby, stiskněte kombinaci kláves Ctrl+T a zadejte tempo v úderech za minutu (beats per minute). Tempo můžete rovněž změnit kdykoli v průběhu skladby tak, že stisknete Ctrl+T, přepnete se klávesou Tabulátor na přepínač a ten přepnete do polohy Insert new tempo (vložit nové tempo).

27


Dále se přesunete na editační políčko Starting at time (začít na pozici) a zapíšete pozici, na kterou chcete nové tempo vložit, případně ponecháte aktuální pozici, která je v tomto políčku již vyplněna. V tomto okně máte dokonce možnost udat tempo tím, že v daném tempu budete tisknout tlačítko. Stačí se klávesou Tabulátor přesunout na tlačítko Click here to tap tempo (klepejte sem pro vyťukání tempa) a následně tisknout klávesu Mezerník v příslušném tempu. Tempo lze měnit také v průběhu přehrávání. Pokud stisknete F12, tempo se sníží na polovinu (tedy např. z hodnoty 100 na hodnotu 50). Stisknete-li F12 dvakrát rychle za sebou, tempo se vrátí na normální hodnotu (v našem případě na hodnotu 100). Stisknete-li F12 třikrát rychle po sobě, tempo bude nastaveno na dvojnásobek (v našem případě na hodnotu 200). Cakewalk Sonar nazývá tyto 3 hodnoty tempa, které můžete rychle nastavit jedním, dvojím či trojím stiskem klávesy F12, Tempo ratio 1, Tempo ratio 2 a Tempo ratio 3. Všechny tyto 3 hodnoty lze změnit (podrobnosti o změně hodnot pro Tempo Ratio doporučujeme vyhledat v příručce ke skriptům Caketalking). Při změně tempa je třeba mít na paměti, že popsaným způsobem lze měnit tempo pouze v případě, kdy vaše skladba neobsahuje audio stopu. Aktuální nastavené tempo můžete zjistit stiskem kombinace kláves Ctrl+Shift+T. Pokud chcete měnit tempo skladby pozvolna (např. provést postupné zpomalení – ritardando), existuje na to v programu Cakewalk speciální příkaz Insert series of tempos (vložit více změn tempa), který naleznete v aplikační nabídce Insert (vložit). Po vyvolání tohoto příkazu se objeví okno, v němž první dvě editační políčka slouží pro vložení počátečního a koncového tempa. Chcete-li provést ritardando (zpomalení), vaše skladba je v tempu například 100 a vy chcete postupně zpomalit na tempo 80, můžete do prvního políčka označeného Begin (počáteční tempo) vložit číslo 100 a do druhého políčka označeného End (koncové tempo) vložit hodnotu 80. V dalším editačním políčku Step size (velikost kroku) určujete, jak často se má do skladby změna tempa vložit. Největším krokem je osminová hodnota, tedy změna tempa bude vkládána po každé uplynulé osminové hodnotě. Pro osminový krok zadejte do editačního políčka číslo 1 a znak . (tečka). Pokud budete chtít změnu tempa provádět častěji, napíšete tečku a za ni vložíte desetinnou hodnotu ze zlomku požadované hodnoty, například změna tempa každou šestnáctinu bude zapsána znakem tečka následovaným číslem 5. Poslední dvě editační políčka určují, odkud (From) a kam (through) bude pozvolná změna tempa uplatněna. Do těchto políček můžete zapsat takt, případně i dobu a tik, od kterého či po který bude provedena změna tempa.

Metronom V průběhu nahrávání vám pomáhá udržet se v nastaveném tempu ťukání metronomu. V průběhu přehrávání metronom slyšet není. To můžete změnit. Metronom při přehrávání i nahrávání můžete zapnout nebo vypnout pomocí následujících klávesových kombinací: •

Ctrl+K – zapne ťukání metronomu při nahrávání,

•

Ctrl+K dvakrát rychle za sebou – zapne ťukání metronomu při přehrávání,

•

Shift+K – vypne ťukání metronomu při nahrávání,

•

Shift+K dvakrát rychle za sebou – vypne ťukání metronomu při přehrávání,

•

Ctrl+K třikrát rychle po sobě – přepíná druh zvuku ťukání metronomu. Pro zvuk metronomu lze využít buď MIDI nebo vzorkovaný zvuk (Wave).

28


Označování stop Cakewalk Sonar umožňuje provádět v nahrané skladbě řadu různých úprav. Můžete například zkopírovat či vymazat určitou část skladby, transponovat skladbu nebo jen určité stopy do jiné tóniny, provádět kvantizaci stopy atd. Před provedením některé úpravy je vždy programu Cakewalk Sonar potřeba říci, s jakou částí skladby se má pracovat. Je to obdobné jako při práci v textu, kde například před zkopírováním určité části textu musíte nejprve označit text, který chcete kopírovat. V programu Cakewalk je třeba zvolit nejen část skladby, tedy začátek a konec úseku, který se bude upravovat, ale ještě je nezbytné určit, pro které stopy bude následná úprava platit. Začátek a konec upravovaného úseku se určuje pomocí speciálních značek. Značka From (od) označuje začátek úseku a vkládá se stiskem klávesy F9. Značka Through (do) označuje konec úseku a vkládá se stiskem klávesy F10. Stisknete-li kombinaci kláves Ctrl+F9, bude značka From nastavena na začátek skladby, po stisku kombinace kláves Ctrl+F10 bude značka Through nastavena na konec skladby. Další způsob, jakým je možné nastavit tyto dvě značky, je stisknout Shift+F9 a v okně, které se objeví, zapsat do prvního editačního políčka takt, dobu a tik (oddělené znakem : (dvojtečka)), na který chceme nastavit značku From a do druhého políčka stejným způsobem zadat pozici, na niž chceme nastavit značku Through. Pokud se budete chtít přesunout na pozici, na níž je umístěna značka From, stiskněte klávesu F7, podobně na pozici, na níž je umístěna značka Through, se přesunete stiskem klávesy F8. Jak ale již bylo naznačeno, kromě začátku a konce úseku je třeba zvolit rovněž stopu či více stop, kterých se bude požadovaná úprava týkat. Nestačí se pouze přesunout na určitou stopu k tomu, aby byla vybrána. Pro výběr stop slouží následující speciální kombinace kláves: •

Alt+Enter – značka From bude nastavena na začátek skladby, Through na konec a následně dojde k výběru aktuální stopy. Budou tedy vybrána všechna data v aktuální stopě. Navíc tato operace zruší výběr u všech ostatních stop, pokud nějaké byly vybrány

•

Alt+Enter dvakrát rychle za sebou – rovněž vybere všechna data v aktuální stopě, avšak neruší výběr u ostatních stop, pokud u nich byl předtím proveden

•

Alt+Enter třikrát rychle za sebou – budou označena všechna data ve všech stopách, tedy bude vybrána úplně celá skladba

•

Ctrl+Enter – budou vybrána data v aktuální stopě mezi značkami From a Through. Výběr ostatních stop bude zrušen

•

Ctrl+Enter dvakrát rychle za sebou – budou vybrána data v aktuální stopě mezi značkami From a Through bez zrušení výběru u ostatních stop

•

Ctrl+Enter třikrát rychle po sobě – vybere data ve všech stopách mezi značkami From a Through.

•

Shift+, (čárka) – přesune se na další stopu a vybere v této stopě vše mezi značkami From a Through. Tato metoda je vhodná pro označování materiálu ve stopách, které jdou po sobě, při tomto procesu držte Shift a tiskněte čárku, dokud nebude označena poslední stopa, kterou označit potřebujete.

Pro zrušení výběru slouží následující kombinace kláves: •

Shift+Enter – zruší výběr u aktuální stopy

•

Shift+Enter dvakrát rychle po sobě – zruší výběr u všech stop. Kromě toho rovněž nastaví pozici značek From a Through na pozici, na níž se právě nacházíte. To není příliš užitečné. Můžete ale obnovit pozici obou značek tak, že otevřete okno pro zadání pozice značek stiskem Shift+F9 a na prvním editačním políčku stiskněte F9 a na druhém F10.

29


Všechny výše popsané klávesové kombinace pro výběr a rušení výběru jsou speciální klávesy přidané díky skriptům Caketalking. Cakewalk Sonar má svou klávesu pro výběr a jeho rušení. Je to klávesa , (čárka). Protože ale touto klávesou se výběr aktuální stopy zapíná i vypíná a rovněž dochází k ovlivnění výběru u dalších stop, nemusí být vždy jasné, jak se tato operace zachová. Z tohoto důvodu je vhodnější používat speciální klávesy skriptů Caketalking. Následujícími klávesovými kombinacemi můžete zjistit, které stopy jsou právě vybrány a rovněž se můžete dozvědět, jaká je aktuální pozice značek From a Through: •

Ctrl+Shift+F9 – ohlásí pozici značek From a Through,

•

Ctrl+Shift+Enter – ohlásí, zda je aktuální stopa vybrána či nikoli,

•

Ctrl+Shift+Enter dvakrát rychle po sobě – ohlásí, které stopy jsou vybrány

Kromě výše popsaných kláves pro výběr existují rovněž další kombinace, které umožňují například vybrat data v aktuální stopě od aktuální pozice do konce skladby či vybrat materiál v aktuální stopě mezi speciálními značkami, umístěnými ve skladbě. Tyto a řada dalších klávesových kombinací můžete v případě zájmu nalézt v příručce k programovému vybavení Caketalking.

Kopírování vybraného úseku skladby Když máte vybranou část skladby a nastavenou začáteční a koncovou značku, můžete provádět úpravy vybraného úseku. Chcete-li jej například vymazat, stačí stisknout klávesu Delete. Chcete-li vybraný úsek přehrát, stiskněte kombinaci kláves Shift+Mezerník. Kopírování vybraného úseku na jiné místo ve skladbě se provádí obdobně jako při práci s textem. Nejprve je tedy třeba vložit požadovaný úsek do schránky pomocí klávesové kombinace Ctrl+C. Poté se přesunete na místo, kam chcete tento úsek zkopírovat a stisknete Ctrl+V. Na rozdíl od použití těchto operací při práci s textem se po stisku Ctrl+C či Ctrl+V objeví speciální okno, ve kterém můžete detailněji nastavit, co se má do schránky kopírovat (např. vše kromě změn tempa nebo změn taktu a tóniny) či ze schránky vložit (můžete určit, od které pozice se vložení provede, kolikrát se má úsek ze schránky do skladby vložit a do které stopy se mají data vložit).

Kvantizace Jednou z řady úprav, kterou Cakewalk Sonar umožňuje provádět a při níž se využívá proces výběru stop popsaný výše, je úprava zvaná kvantizace. Proces kvantizace dokáže upravit rytmické nepřesnosti v MIDI stopách. Pomocí kvantizace je tedy možné opravit drobné nepřesnosti v rytmu, kterých se interpret v průběhu nahrávání při hře dopustil. Chcete-li určitou část skladby zkvantizovat, je nejdříve třeba programu Cakewalk Sonar sdělit několik věcí: •

jakou část skladby chcete kvantizovat (pomocí značek From a Through),

•

kterých stop se má kvantizace týkat (pomocí klávesových kombinací pro výběr stop popsaných výše),

•

nejmenší hodnotu, která má být při kvantizaci použita.

Poslední parametr si nyní blíže vysvětlíme. Cakewalk Sonar potřebuje vědět, jakou nejkratší notu má použít při úpravě rytmických nepřesností. Pokud zadáte například čtvrtku, budou všechny čtvrťové noty a rovněž také kratší hodnoty not zarovnány na čtvrtky. Pokud tedy zadáte jako nejmenší hodnotu čtvrtku a vámi vybraný úsek bude obsahovat osminové noty, Cakewalk Sonar i tyto osminové noty zarovná k nejbližší

30


čtvrťové době. Při kvantizaci tedy nastavte tento parametr na nejkratší hodnotu noty, která je ve vámi vybraném úseku použita. Pro kvantizaci vybrané části skladby otevřete okno kvantizace stiskem kombinace kláves Ctrl+Q. Po otevření tohoto okna se budete nacházet na políčku Duration (trvání), tedy na políčku umožňujícím nastavení nejmenší hodnoty pro kvantizaci. Pomocí šipek nahoru nebo dolů si můžete vybrat požadovanou hodnotu. Pokud nechcete nastavovat další parametry kvantizace, můžete po provedení výběru nejmenší hodnoty stisknout klávesu Enter a proces kvantizace bude spuštěn. V okně pro kvantizaci jsou však ještě tři zaškrtávací políčka, kterými můžete určit, co se bude kvantizovat: •

Start Times (počáteční časy) – budou kvantizovány začátky not (přednastavená hodnota je zaškrtnuto)

•

Note durations (trvání not) – tato hodnota není zaškrtnuta. Zaškrtněte ji jen tehdy, pokud má kvantizace ovlivnit také délku trvání not. Například pokud byste kvantizovali čtvrťové noty, které byste zahráli staccato a zaškrtli byste tuto možnost, byly by po skončení kvantizace tyto tóny hrány legato

•

Only notes, lyrics and Audio (jen noty, texty a audio) – je-li toto políčko zaškrtnuto, nebudou kvantizovány jiné události jako např. změny tempa, značky atd.

Kromě těchto tří zaškrtávacích políček jsou v okně kvantizace ještě další políčka, do kterých se dají vkládat číselné hodnoty. Tato políčka slouží k jemnému nastavení kvantizace (jak moc bude kvantizace přesná (strength), jak moc nepřesně zahrané noty mají být ještě kvantizovány (Window) a parametr swing, který u pravidelných hodnot zajistí jejich swingový rytmus atd.). Pro bližší informace o těchto hodnotách doporučujeme nahlédnout do nápovědy k programu Cakewalk Sonar či do příručky ke skriptům Caketalking. Proces kvantizace může probíhat dokonce už přímo při nahrávání. K tomu je zapotřebí, abyste u příslušné MIDI stopy zapnuli vlastnost Input Quantize (vstupní kvantizace) a poté stiskli klávesu Enter na vlastnosti Input Quantize Resolution (rozlišení vstupní kvantizace). Objeví se nabídka, z níž si vyberete nejkratší hodnotu noty, která se má při kvantizaci použít. Tento způsob kvantizace je třeba používat velmi uvážlivě. Může být vhodný pouze v případě, že předem víte, jakou nejkratší notu při následném nahrávání zahrajete a že budete hrát dostatečně přesně na to, aby proces kvantizace zarovnal noty ke správné nejbližší hodnotě.

Transpozice Další příklad, v němž využijete označování částí skladby, je transpozice skladby či části skladby. Transpozice zajistí přenesení zvolené části skladby o požadovaný počet tónů výše či níže. V programu Cakewalk Sonar můžete pro transponování využít dvě metody: buď použijete vlastnost stopy zvanou Key (tónina), čímž transponujete rozsah nástroje, na který budete hrát přes připojenou MIDI klaviaturu, anebo využijete speciální okno Transpose (transpozice), ve kterém budete moci určit různé parametry ovlivňující výsledek transpozice a provádět transponování již zaznamenaného materiálu. Vlastnost Key u každé stopy může posloužit k rozšíření rozsahu připojené MIDI klaviatury. Většina klaviatur má méně než 88 kláves, tedy méně než standardní klavírní klaviatura. Pomocí vlastnosti Key můžete posunout rozsah připojené klaviatury o požadovaný počet tónů výše či níže. Číselná hodnota určující posun rozsahu klaviatury se zadává v půltónech. Chcete-li posunout rozsah výše, zadáte do parametru Key kladné číslo, pro posun níže vložíte číslo záporné. Například pokud vaše MIDI klaviatura bude mít rozsah malé c až pětičárkované c a vy budete chtít zapsat notu velké C, můžete posunout rozsah klaviatury

31


o oktá-vu níže tak, že se přesunete na vlastnost Key, stisknete klávesu Enter a do editačního políčka zadáte hodnotu −12 (transpozice nástroje o 12 půltónů níže). Vlastnost Key transponuje vždy celou stopu, neumožňuje transponovat pouze její část. Také je třeba mít na paměti skutečnost, že pokud zkopírujete noty ze stopy, u které byla nastavena vlastnost Key, do jiné stopy, u níž tato vlastnost nastavena nebude (bude mít hodnotu 0), přenesený materiál nebude transponován. Pro jeho transpozici je nutné nastavit parametr Key také u stopy, do níž byly noty zkopírovány. Jak jsme se již zmínili, pro transpozici můžete využít také okno Transpose (transpozice). Využití tohoto okna má tu výhodu, že vám umožňuje transponovat jen části stopy a že po takto provedené transpozici budete moci zkopírovat data z jedné stopy do druhé, aniž byste museli dávat pozor na nastavení vlastnosti Key u stopy, do které noty kopírujete. Pokud budete chtít otevřít okno Transpose, naleznete tuto položku v aplikační nabídce Process. Před otevřením okna Transpose je třeba vybrat stopy či jejich části, které chcete transponovat a to způsobem popsaným výše. Bez provedeného výběru se okno Transpose neotevře. V okně Transpose můžete určit, o kolik půltónů výše či níže se bude vámi zvolená část skladby transponovat stejným způsobem jako při využití vlastnosti Key. K tomuto účelu slouží editační políčko Amount (rozsah). Pokud zaškrtnete zaškrtávací políčko Diatonic Math (podle tóniny), bude transpozice respektovat tóninu, ve které je vaše skladba zapsána. V takovém případě do políčka Amount nezadáváte počet půltónů, ale počet stupňů, o který chcete materiál transponovat. Pokud je vaše skladba v C-dur, pak v případě, kdy nemáte zaškrtnuté políčko Diatonic Math a zadáte do políčka Amount číslo 3, bude nota c transponována o 3 půltóny výše, tedy na notu dis. Pokud však zaškrtnete políčko Diatonic Math a do políčka Amount zadáte hodnotu 3, bude v případě, že je vaše skladba v tónině C-dur nota c transponována o 3 stupně výše, tedy na notu f. Připomínáme, že pro každou novou skladbu je přednastavena tónina C-dur. Zaškrtnete-li zaškrtávací políčko Transpose Audio (transponovat audio), budou transponovány rovněž záznamy v audio stopách. Pokud to bude možné, doporučujeme vyhnout se tomuto způsobu transpozice. Budete-li přesto potřebovat transponovat materiál v audio stopách, můžete k tomu využít například efekt Pitch Shift (posun ladění), jehož použití je popsáno v příručce k programu Cakewalk či ke skriptům Caketalking.

Event list (seznam událostí) Jak jsme již uvedli, program Cakewalk Sonar umožňuje nahlížet na vaši skladbu z různých tzv. pohledů (views). Event list (seznam událostí) vám umožní zobrazit seznam všech not a ostatních událostí, které se vyskytují ve stopě, na níž se právě nacházíte nebo ve všech stopách, které máte právě vybrány. Chcete-li otevřít Event list, stiskněte kombinaci kláves Alt+4 nebo zvolte položku Event List v aplikační nabídce Views. Pro uzavření tohoto pohledu stiskněte kombinaci kláves Ctrl+F4. Pohled Event list je reprezentován opět tabulkou stejně jako karta Track pane v pohledu Track view. Řádky tabulky v pohledu Event list odpovídají jednotlivým událostem ve stopě. Pokud se tedy přesouváte šipkou dolů po jednotlivých událostech, přesouváte se zároveň ve skladbě dopředu, obdobně šipka nahoru vás vrací ve skladbě zpět. Event list může zobrazit 17 typů událostí. Události, se kterými se pravděpodobně nejčastěji setkáte, jsou: notes (noty), lyrics (texty), patch change (změna nástroje), pitch wheel (ohýbání tónu, glissando), controller (ovládání MIDI nástroje) a události vztahující se ke zvukovému záznamu. Každá událost má, obdobně jako každá stopa, své vlastnosti (parametry), mezi nimiž se přesouváte pomocí šipky vpravo nebo vlevo či stiskem klávesy Shift spolu s počátečním písmenem požadovaného parametru. V pohledu na události má většina událostí 9 parametrů, tedy 9 sloupečků. Skoro všechny tyto parametry můžete upravovat. Níže uvádíme přehled parametrů spolu s klávesovými kombinacemi, které můžete použít pro přesun na tyto parametry:

32


•

Track (stopa) – Shift+T,

•

HMSF (čas) – Shift+H,

•

MBT (pozice) – Shift+M,

•

Channel (kanál) – Shift+C,

•

Event kind (typ události) – Shift+E,

•

Note name (jméno noty) – Shift+N,

•

Velocity (síla úhozu) – Shift+V,

•

Duration (délka) – Shift+D.

Pokud je událost, na níž se nacházíte, MIDI nota, můžete si ji přehrát stiskem kombinace kláves Ctrl+Shift+Mezerník. Nota bude hrát tak dlouho, jak budete tuto klávesovou kombinaci držet. Pokud podržíte Ctrl+Shift, pustíte Mezerník a opět jej stisknete, přesunete se na další notu, která bude rovněž přehrána. Pokud budete chtít některou událost změnit, přesuňte se na ni a stiskněte klávesu Enter. Poté můžete napsat novou hodnotu nebo použít šipku nahoru nebo dolů pro změnu aktuální hodnoty. Můžete také vložit novou událost stiskem kombinace kláves Ctrl+I. Aktuální událost, na níž se právě nacházíte, bude zkopírována a vy poté můžete vytvořenou kopii události změnit. Chcete-li některou událost vymazat, stiskněte na ní klávesu Delete. Události můžete vybírat stejným způsobem jako stopy a poté např. vybrané události vymazat pomocí kombinace kláves Ctrl+Delete. Pohled Event list umožňuje dále například využít filtr událostí, v němž si vyberete pouze ten typ událostí, který chcete mít zobrazen, např. chcete mít zobrazeny pouze noty či pouze změny hlasitosti apod. K tomuto účelu slouží okno Event manager (správce událostí). O použití tohoto okna se můžete dozvědět více v dokumentaci ke skriptům Caketalking. Výše popsaný pohled na události může být velmi vhodný, pokud například chcete opravit chybně zahranou notu (u příslušné noty změníte parametr Note name) či zkrátit nebo prodloužit dobu trvání některé noty (změníte parametr Duration).

Meter/key view (pohled na změny taktu a tóniny) Dalším důležitým pohledem je Meter/key view (pohled na změny taktu a tóniny). Jak již název napovídá, tento pohled zobrazuje seznam všech změn taktu a tóniny, které se ve vaší skladbě vyskytují. Pohled Meter/ key view můžete otevřít zvolením položky Meter/Key z aplikační nabídky Views (pohledy) a uzavřít jej můžete pomocí kombinace kláves Ctrl+F4. Šipkami nahoru a dolů se můžete pohybovat po jednotlivých změnách taktu a tóniny. Pokud na určité položce stisknete klávesu Enter, otevře se okno, ve kterém budete moci takt a tóninu změnit. Vybranou položku můžete vymazat stiskem klávesy Delete. Vložit novou změnu taktu či tóniny můžete stiskem Ctrl+I. Objeví se dialogové okno pro určení nového taktu a tóniny.

33


Tempo view (pohled na změny tempa) Pohled na změny tempa (Tempo view) zobrazuje veškeré změny tempa, které jste do vaší skladby vložili prostřednictvím okna Tempo vyvolaného pomocí Ctrl+T nebo pomocí okna Insert series of tempos (vložit více změn tempa), které lze otevřít z aplikační nabídky Insert (vložit). Tempo view otevřete buď stiskem kombinace kláves Alt+9, nebo zvolením položky Tempo v aplikační nabídce Views. Uzavřít tento pohled můžete stiskem kombinace kláves Ctrl+F4. Šipkou nahoru nebo dolů se pohybujete po jednotlivých změnách tempa. Chcete-li určitý údaj o tempu upravit, stiskněte na něm klávesu Enter. Objeví se okno pro změnu tempa, do něhož můžete novou hodnotu vložit. Smazat změnu tempa můžete stiskem klávesy Delete. Výjimku tvoří první údaj o tempu v prvním taktu na první době, který nelze smazat, nicméně jej lze upravovat. Můžete rovněž vložit novou změnu tempa stiskem kombinace kláves Ctrl+I. Objeví se dialogové okno pro vložení nové změny tempa. Občas se může stát, že po uzavření okna například po změně údaje o tempu a po návratu do okna Tempo view nebude možné toto okno ovládat (okno nebude mít tzv. focus). V takovém případě stiskněte F6 a tento problém by se měl vyřešit.

Lyrics view (pohled na texty) Chcete-li připojit k notám text, například k melodii přidat text písně, můžete k tomu využít Lyrics view (pohled na texty), který otevřete zvolením položky Lyrics (texty) v aplikační nabídce Views (pohledy) a uzavřít jej můžete stiskem kombinace kláves Ctrl+F4. V pohledu na text můžete psát text, který se bude automaticky zarovnávat k notám. Můžete si dokonce nechat text předčítat odečítačem v průběhu přehrávání melodie. Po otevření pohledu na text může být zapotřebí stisknout klávesu F6, aby bylo správně zaměřeno textové pole, do kterého se vkládají texty. Text můžete vkládat stejně jako v textovém editoru. Můžete používat i funkce pro kopírování do schránky a vkládání ze schránky, nelze pouze používat vyjmutí do schránky (Ctrl+X). Jednotlivá slova příslušející různým notám se od sebe oddělují mezerou, slabiky zpívané na různé noty se oddělují znakem − (pomlčka). Pokud je slovo nebo slabika zpívána na více not, zapíše se více mezer či pomlček podle toho, na kolik not se příslušné slovo či slabika zpívá. Pro přesun ve skladbě či pro přehrávání nelze při zápisu textu využít standardní klávesy, protože ty jsou v tuto chvíli využity pro vkládání textu. Proto je třeba použít pro přesun na určitou pozici ve skladbě okno vyvolané stiskem klávesy F5. Po jednotlivých taktech se lze posouvat pomocí kombinace kláves Ctrl+Page Up o takt zpět či kombinace kláves Ctrl+Page Down o takt vpřed. Přehrávání skladby lze spustit či zastavit stiskem kombinace kláves Ctrl+` (obrácený apostrof, vlevo vedle číslice 1 při anglickém rozložení klávesnice). Pokud se budete nacházet v pohledu na text a spustíte přehrávání, bude v průběhu přehrávání ohlašován

34


text příslušející právě přehrávané notě. Pokud by se vám stalo, že Jaws nebude stíhat ohlašovat správné texty k právě hraným notám, pomůže snížení tempa skladby až o 60 úderů za minutu. Vložené texty lze kontrolovat také v pohledu Event list, kde lze posouvat jejich pozici v případě, že nejste spokojeni s jejich automatickým umístěním.

Staff view (pohled na notovou osnovu) Vaši skladbu si můžete prohlédnout i v podobě notového zápisu. K tomuto účelu slouží Staff view (pohled na notovou osnovu), který otevřete buď kombinací kláves Alt+7, nebo zvolením položky Staff (notová osnova) v aplikační nabídce Views (pohledy). Tento pohled uzavřete stiskem kombinace kláves Ctrl+F4. Před otevřením pohledu Staff view si zvolte stopu nebo více stop, které mají být v notové osnově zobrazeny. Staff view lze využít pro tisk not, avšak jak jsme si již řekli, Cakewalk Sonar není notátor, a proto jsou možnosti tisku not v tomto programu omezené. Ještě větší omezení má v tomto případě osoba se zrakovým postižením. Obsluha určitých prvků umožňujících upravit vizuální stránku tištěného materiálu není kvalitně ozvučena a není možné bez asistence vidící osoby zjistit, jaký efekt má použití těchto prvků na výslednou notovou osnovu, která má být vytištěna. Z těchto důvodů doporučujeme pro tisk notového materiálu využít některý notační program jako např. Lime či Lilypond. V okně Staff view není možné bez zrakové kontroly noty upravovat, je možné pouze nastavit zobrazení not pro tisk. Pokud byste chtěli využít okno Staff view pro tisk not, je třeba mít na paměti následující skutečnosti:

35

•

Musíte nastavit takt a tóninu v okně Meter/key, pokud tyto hodnoty nenastavíte, bude přednastaven takt čtyřčtvrťový a tónina C-dur.

•

Pro každou stopu musíte nastavit klíč. V okně Staff view stiskněte kombinaci kláves Shift+L, šipkami nahoru a dolů vyberte stopu, klávesou Tabulátor se přesuňte na rozbalovací seznam Clef (klíč) a vyberte požadovaný klíč šipkami nahoru a dolů, poté stiskněte Enter pro návrat do okna Staff view.

•

Při hře v reálném čase se vám pravděpodobně nepodaří dodržet správně všechny délky not nebo se některé noty mohou překrývat. Tyto skutečnosti mají neblahý vliv na čitelnost notového zápisu. Nápravu lze provést stiskem písmene D v okně Staff view, čímž se aktivuje (nebo deaktivuje) tlačítko Fill durations (vyplnit délky not), které správně protáhne noty, u nichž jste při hře nedodrželi přesně jejich délku. Stav tlačítka Fill durations není ozvučen. Pokud stisknete písmeno D dvakrát rychle za sebou, zapnete (nebo vypnete) tlačítko Trim durations (zkrátit délky not), které eliminuje překrývající se noty. Opět ani stav tlačítka Trim durations není ozvučen.

•

Můžete nastavit, která nejkratší hodnota noty bude zobrazena. Jeden stisk písmene Q zajistí, že to bude osminová nota, dvojí stisk šestnáctinová a trojí stisk dvaatřicetinová nota.

•

Před tiskem je třeba vybrat, jak bude notová osnova zobrazena. V aplikační nabídce File (soubor) zvolte podnabídku More (více) a pak vyberte položku Print preview (náhled před tiskem). Objeví se dialogové okno, v němž stiskněte tlačítko Configure (pro stisk tohoto tlačítka můžete využít kombinaci kláves Alt+F) a poté vyberte šipkami nahoru a dolů velikost notové osnovy (0, 1 nebo 2). Výsledek je třeba zkonzultovat s vidící osobou, nicméně volbou 2 byste se měli dobrat dobrých výsledků. Poté stiskněte klávesu Enter, čímž se vrátíte do okna Print preview. Stiskem kombinace kláves Alt+P spustíte tisk not.


I přes toto úsilí nebude výsledek tak dobrý jako v notačním programu. Nemůžete například vložit repetici, nemůžete ani určit, kolik taktů se vytiskne na jednu stránku. Nicméně vidící hudebník bude schopen i přes tyto nedostatky vámi zaznamenanou a vytištěnou skladbu interpretovat.

Příklad skladbičky v programu Cakewalk Sonar V této části si ukážeme, jak v programu Cakewalk Sonar nahrát jednoduchou skladbičku. Postup si popíšeme po jednotlivých krocích tak, abyste si jej mohli prakticky vyzkoušet. Jako příklad skladbičky jsme zvolili začátek lidové písničky Červený šátečku. Před započetím vlastní práce připojíme k počítači externí MIDI klaviaturu, kterou budeme potřebovat pro vkládání not. Naši práci začneme spuštěním programu Cakewalk Sonar. Nejjednodušší způsob je spustit program prostřednictvím jeho zástupce na pracovní ploše. Máte-li nainstalovanou verzi programu Cakewalk Sonar 8.5 Producer, bude se zástupce pro jeho spuštění jmenovat Sonar 8.5 Producer. Po spuštění programu a načtení skriptů Caketalking si vytvoříme novou, prozatím prázdnou skladbu. Použijeme k tomu položku New (nový) z aplikační nabídky File (soubor). Po vyvolání této položky se budeme nacházet v okně pro vytvoření nové skladby, konkrétně na editačním poli, které slouží pro pojmenování skladby. Do tohoto pole zadáme název, pod jakým chceme skladbu uložit, například Červený šátečku. Nyní si ještě zvolíme šablonu vhodnou pro naši skladbu. Klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam Template (šablona) a z něj pomocí šipek nahoru nebo dolů vybereme položku AAA MIDI Softsynth TTS-1 16 Track. Tato šablona zajistí, že budeme mít k dispozici dostatečné množství MIDI stop pro naši skladbu a že pro přehrávání bude zvolena kvalitní nástrojová banka. Může se stát, že zvukový systém počítače nebude dostatečně rychlý na to, aby zvládl obsloužit nástroje nastavené v námi zvolené šabloně. Zpoždění se bude projevovat tak, že v pohledu na stopy bude mezi stiskem některé klávesy na MIDI klaviatuře a zazněním příslušného tónu z počítače nepřijatelná prodleva. V takovém případě zvolíme místo navrhované šablony raději položku AAA MIDI External Synth 16 track. Tato šablona využívá nástrojů připojeného MIDI zařízení (používáme-li pro vkládání not např. elektronické klávesy) nebo může využívat hudební nástroje, které obsahuje operační systém Windows. Po zvolení názvu skladby a šablony se budeme nacházet v pohledu Track view na kartě Track pane, tedy v seznamu stop, konkrétně na první MIDI stopě. V tuto chvíli si již můžeme „zabrnkat“ na připojenou MIDI klaviaturu. Z počítače budeme slyšet hrané tóny. Přepneme si klávesnici na anglické rozložení stiskem kombinace kláves Alt+Shift a stiskneme klávesu F6, aby si Caketalking načetl současné rozložení prvků na obrazovce. Caketalking ohlásí: „Please wait, refreshed and configured the track pane.“ (prosím čekejte, obnoven a nastaven seznam stop). Tuto operaci je třeba provést pouze před otevřením uložené skladby či založením skladby nové. Před započetím nahrávání si zvolíme vhodný takt, tempo a předznamenání. Písnička Červený šátečku je ve tříčtvrťovém taktu a my ji budeme hrát v tónině D-dur, v tempu 110 úderů za minutu. Pro nastavení těchto parametrů zvolíme položku Meter/Key change (změna taktu/tóniny) z aplikační nabídky Insert (vložit). Klávesou Tabulátor se přesuneme na editační políčko Beats per measure (počet dob v taktu) a vložíme sem číslo 3. Klávesou Tabulátor se dále přesuneme na rozbalovací seznam Key signature (předznamenání) a šipkou dolů vybereme položku 2 sharps D (2 křížky D-dur). Klávesou Tabulátor se přesuneme na

36


tlačítko OK a stiskneme klávesu Enter, čímž potvrdíme naše nastavení a vrátíme se zpět do seznamu stop. Nyní nastavíme tempo, pro naši písničku zvolíme tempo 110 úderů za minutu. Stiskneme kombinaci kláves Ctrl+T, čímž se dostaneme do okna pro nastavení Tempa. Do editačního políčka, na kterém se po vstupu do tohoto okna budeme nacházet, zadáme číslo 110 a stiskneme klávesu Enter, čímž zadání tempa potvrdíme a vrátíme se zpět do seznamu stop. Písnička Červený šátečku v našem příkladu bude obsahovat melodii a doprovod. Melodie bude nahrána v první MIDI stopě a doprovod ve druhé MIDI stopě. Abychom se v naší skladbě lépe vyznali, stopy si nyní pojmenujeme. Pokud jsme se prozatím v seznamu stop nikam pomocí šipek nepřesunuli, měli bychom být na první stopě a na první její vlastnosti, což je právě jméno stopy. Jestliže jsme ale některou šipku už stiskli nebo si jen nejsme zcela jistí, zda se opravdu nacházíme tam, kde chceme být, přesuneme se na první stopu stiskem kombinace kláves Ctrl+1 na numerickém bloku a poté stiskem klávesy Enter. Na vlastnost Name (jméno) se pak přesuneme stiskem kombinace kláves Shift+dvojí stisk písmene N. Pro změnu jména stiskneme Enter a do editačního políčka napíšeme nové jméno, v našem případě vložíme slovo Melodie. Poté opět stiskneme klávesu Enter, čímž zadané jméno potvrdíme. Nyní se šipkou dolů přesuneme na druhou stopu a na její vlastnost Name (jméno). Stiskneme klávesu Enter, napíšeme Doprovod a pak opět stiskneme klávesu Enter. Tím jsme pojmenovali obě stopy a šipkou nahoru se můžeme opět vrátit na první stopu. Teď zvolíme nástroj, kterým bude přehrávána melodie. Na první stopě stiskneme písmeno P, čímž se otevře okno Track properties (vlastnosti stopy). Klávesou Tabulátor se přesuneme na editační rozbalovací seznam Patch (nástroj) a šipkou dolů vybereme číslo 1, což je klavír. V případě, že jsou nástroje v seznamu pojmenovány, zvolíme Acoustic Grand Piano. Poté stiskneme klávesu Enter a vrátíme se zpět do seznamu stop. Přesuneme se šipkou dolů na druhou stopu a stejným způsobem vybereme také nástroj pro doprovod, pro zjednodušení můžeme zvolit opět klavír. V tuto chvíli již máme připraveno vše pro to, abychom mohli začít hrát a naši hru nahrávat. Doporučujeme čas od času práci uložit stiskem kombinace kláves Ctrl+S. Proveďme tedy uložení právě v tomto okamžiku. Nyní nahrajeme melodii. Budeme hrát pouze začátek písničky, tedy melodii zpívanou na slova: Červený šátečku kolem se toč, kolem se toč, kolem se toč. Nahrávání začneme od prvního taktu skladby. Pozici ve skladbě si můžeme ověřit stiskem klávesy F5. Caketalking ohlásí: „bar 1, beat 1, current position“ (takt 1, doba 1, aktuální pozice). Na začátek skladby se můžeme kdykoli přesunout stiskem klávesy W. Caketalking ohlásí: „rewind to beginning“ (přesun na začátek). Přesuneme se na první stopu a nahrávání spustíme stiskem písmene R. Začne ťukat metronom v nastaveném tempu. První takt, který metronom odťuká, je pouze přípravný takt, hrát začneme, až je tento přípravný takt metronomem odťukán. Poté, co nahrajeme melodii, stiskneme klávesu Mezerník, čímž se nahrávání zastaví a pozice pro přehrávání bude nastavena na začátek námi nahraného úseku, tedy na začátek skladby. Budeme-li chtít do melodie přidat dynamiku či frázování, můžeme tyto prvky provádět rovnou v průběhu hry, umožňuje-li to naše MIDI klaviatura. Cakewalk Sonar vše zaznamená. Naši nahrávku si můžeme přehrát stiskem klávesy Mezerník, opětovným stiskem klávesy Mezerník přehrávání zastavíme a vrátíme se zpět na začátek skladby. Nyní nahrajeme doprovod. Přesuneme se šipkou dolů na druhou stopu, kterou jsme již pojmenovali

37


Doprovod. Toto jméno nám bude při přesunu na druhou stopu ohlášeno. Záznam not pro doprovod provedeme stejným způsobem jako záznam not melodie, tedy stiskneme písmeno R, po jednom přípravném taktu začneme hrát a po skončení hry zastavíme nahrávání klávesou Mezerník. V průběhu hraní doprovodu budeme z počítače slyšet i melodii, kterou jsme nahráli do první MIDI stopy. Pokud s právě zaznamenanou nahrávkou nejsme spokojeni, můžeme ji zrušit stiskem kombinace kláves Ctrl+Z nebo zvolením položky Undo (zpět) z aplikační nabídky Edit (úpravy). Teď, když máme nahranou melodii i doprovod, bychom mohli provést kvantizaci obou hlasů, abychom eliminovali případné nepřesnosti vzniklé v průběhu hry. Kvantizaci provedeme na každém hlasu zvlášť, protože každý hlas může mít jinou nejkratší hodnotu. Nejprve zkvantizujeme melodii. Přesuneme se na první stopu např. stiskem kombinace kláves Ctrl+1 na numerickém bloku a následným stiskem klávesy Enter na numerickém bloku. Nyní označíme celou melodii stiskem kombinace kláves Alt+Enter. Caketalking ohlásí: „Selected track 1 from start to end. Unselected other tracks.“ (vybrána stopa 1 od začátku do konce, zrušen výběr u ostatních stop). Poté stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Q, čímž otevřeme okno kvantizace. Protože v melodii je nejkratší nota osminová, zvolíme ji tak, že stiskneme dvakrát šipku nahoru, uslyšíme eighth. Další parametry nemusíme nastavovat, stiskneme tedy klávesu Enter, čímž provedeme kvantizaci a vrátíme se zpět do seznamu stop. Obdobným postupem zkvantizujeme i doprovod. Přesuneme se na druhou stopu např. stiskem šipky dolů, stiskneme kombinaci kláves Alt+Enter pro vybrání všech not ve stopě a stiskem kombinace kláves Ctrl+Q otevřeme okno kvantizace. Protože však v doprovodu můžeme mít jinou nejkratší notu, nastavíme ji opět pomocí šipek nahoru nebo dolů. Poté stiskem klávesy Enter provedeme kvantizaci doprovodu. Pokud bychom s výsledkem kvantizace nebyli spokojeni, můžeme ji zrušit pomocí kombinace kláves Ctrl+Z a provést ji znovu například s jiným nastavením nejkratší notové hodnoty. V obou případech kvantizace můžeme kromě zvolení nejmenší notové hodnoty také zaškrtnout zaškrtávací políčko Note durations (trvání not), které zajistí, že noty budou nejen začínat přesně tam, kde mají, ale budou rovněž dodrženy jejich délky, což je důležité zejména v případě, kdy chceme skladbu převést do notového zápisu. Po zaškrtnutí tohoto políčka se ale ztratí veškeré případné frázování, které provedeme v průběhu hry. Protože se námi zapsaná melodie následně v písni opakuje na text „Má milá se hněvá, já nevím proč, já nevím proč, já nevím proč“, můžeme využít funkce kopírování a melodii i doprovod zkopírovat. Nastavíme značku From (od) na začátek písně tak, že se přesuneme na začátek stiskem písmene W a poté stiskneme klávesu F9. Caketalking ohlásí: „Set From time to Now time at bar 1, beat 1.“ (značka od nastavena na aktuální čas, na takt 1, dobu 1). Nyní se přesuneme na konec skladby. Naše skladba má 8 taktů, proto se můžeme přesunout na začátek devátého taktu a umístit sem značku Through (do). Pro přesun na takt 9 můžeme využít okno pro přesun na určitou pozici ve skladbě, které vyvoláme trojím stiskem klávesy F5. Poté vložíme číslo 9 a stiskneme klávesu Enter. Na začátku devátého taktu, kam jsme se právě přesunuli, stiskneme klávesu F10. Caketalking ohlásí: „Set through time to now time at bar 9, beat 1.“ (značka do nastavena na aktuální čas na takt 9, dobu 1). Nyní stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Enter třikrát rychle po sobě, čímž vybereme noty mezi značkami From a Through v obou stopách. V této chvíli stiskneme Ctrl+C. Objeví se dialogové okno pro kopírování, my necháme vše tak, jak je a stiskneme klávesu Enter. Tím bude vybraný materiál zkopírován do schránky. Teď se přesuneme na místo, kam chceme noty zkopírovat, což bude právě první doba devátého taktu. Zde bychom se již měli nacházet. Pokud ne, použijeme pro přesun opět okno vyvola-né stiskem klávesy F5 třikrát rychle po sobě. Zkontrolovat aktuální pozici

38


můžeme stiskem klávesy F5. Poté, co si ověříme, že jsme opravdu na taktu 9 na první době, stiskneme kombinaci kláves Ctrl+V. Objeví se okno pro vložení dat ze schránky. Opět ponecháme vše tak, jak je a stiskneme klávesu Enter. Tím dojde ke zkopírování melodie i doprovodu, nyní se tedy bude námi zaznamenaná část písničky ještě jednou opakovat. Teď přidáme k naší písničce text. Přesuneme se na první stopu, v níž máme uloženu melodii. Text přidáváme v Lyrics view (pohled na texty). Tento pohled si otevřeme zvolením položky Lyrics (texty) z aplikační nabídky Views (pohledy). Pokud se nebudeme v okně Lyrics view nacházet v editačním poli pro zadávání textu, stiskneme klávesu F6. Do editačního pole napíšeme následující text: Čer-ve-ný šá-teč-ku ko-lem se to-oč, ko-lem se to-oč, ko-lem se toč. Má mi-lá se hně-vá já ne-vím pro-oč, já ne-vím pro-oč, já ne-vím proč. Posledním krokem v našem příkladu bude příprava skladby pro tisk. Vybereme první i druhou stopu (melodii i doprovod), aby byly obě stopy zobrazeny v notových osnovách. Přesuneme se na první stopu a stiskneme Alt+Enter dvakrát rychle za sebou. Caketalking ohlásí: „Selected Track 1 from start to end, Kept other selected tracks.“ (vybrána první stopa od začátku do konce. Výběr ostatních stop nezměněn.) Poté se přesuneme na druhou stopu a opět ji vybereme stiskem kombinace kláves Alt+Enter dvakrát rychle po sobě. Z aplikační nabídky Views nyní zvolíme položku Staff (notová osnova). Tím se přepneme do Staff view (pohled na notovou osnovu), ve kterém budou zobrazeny dvě vybrané stopy jako dvě notové osnovy. Nyní je třeba jednotlivým osnovám přidělit správný klíč. Stiskneme kombinaci kláves Shift+L, čímž otevřeme okno Staff view layout (rozložení notové osnovy). Ze seznamu zvolíme položku Melodie a klávesou Tabulátor se přesuneme na další seznam, ze kterého vybereme Treble (houslový klíč). Poté se kombinací kláves Shift+Tabulátor vrátíme zpět na seznam stop, šipkou dolů zvolíme Doprovod a klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam klíčů, ze kterého šipkou dolů vybereme Bass (basový klíč). Nastavení klíčů potvrdíme stiskem klávesy Enter. Teď naší skladbě dáme titulek. Z aplikační nabídky File (Soubor) zvolíme položku Info. Otevře se okno File info view (pohled na informace o souboru). Toto okno obsahuje několik editačních políček, do nichž můžeme vyplnit různé informace o naší skladbě, které poté budou i vytištěny, např. název, autor, copyright atd. V našem případě vyplníme pouze první editační pole Title (název), do kterého napíšeme Červený šátečku. Obsah ostatních políček ponecháme prázdný. Stiskem klávesy Escape uložíme změny a vrátíme se zpět do okna s notovými osnovami. Nyní v aplikační nabídce File (soubor) zvolíme podnabídku More (více) a z této podnabídky zvolíme položku Print preview (náhled před tiskem). V okně, které se objeví, stiskneme tlačítko Configure (nastavit), můžeme použít klávesovou zkratku Alt+F. Poté šipkami nahoru a dolů zvolíme velikost notové osnovy, pro náš účel ponecháme tu, která je přednastavená, tedy 2. regular, common or ordinary (běžná velikost). Poté stiskneme klávesu Enter. V okně Print preview, do kterého jsme se právě vrátili, můžeme v případě, že máme připojenou tiskárnu, stiskem kombinace kláves Alt+P spustit tisk not.

39


Vytištěná písnička by pak mohla vypadat třeba takto:

Cakewalk Sonar – příklad notového zápisu

Systémové nároky, instalace a nastavení programu Cakewalk Sonar Program Cakewalk klade poměrně velké nároky na technické vybavení počítače. Náročné jsou pro počítač zejména operace týkající se zpracování materiálu v audio stopách, nejvíce pak počítač zatěžuje provádění operací s těmito stopami v reálném čase (v průběhu přehrávání můžete přímo měnit například parametry efektu a hned uslyšíte provedenou změnu). Tvůrci programu Cakewalk uvádějí následující minimální systémové požadavky potřebné pro běh programu Cakewalk Sonar 8.5: Operační systém: •

Windows XP SP3, Windows Vista SP2 (32bitová i 64bitová edice), Windows 7 (32bitová i 64bitová edice)

Rychlost procesoru: •

minimální: Intel Pentium 4 2.8 GHz nebo AMD Athlon XP 2800+ a vyšší

•

doporučená: Intel Core 2 Quad Core Q8400 2.66GHz nebo AMD Phenom Quad Core 9750 2.4GHz a vyšší

Paměť RAM: • •

minimální: 1 GB doporučená: 4 GB

40


Rozlišení obrazovky: • •

minimální: 1024 x 768, 16bitová barevná hloubka doporučená: 1280 x 960, 24bitová barevná hloubka a vyšší

Tvůrci programu Cakewalk rovněž uvádějí, že program Cakewalk Sonar 8.5 oficiálně nepodporuje operační systémy Windows 95, 98, ME, NT, 2000, XP x64 a pre-release (RTM) verze Windows 7. Podle našich zkušeností je také velmi důležitá přítomnost kvalitní zvukové karty. V dnešní době je již zcela běžné, že zvuková karta je integrována přímo na základní desce počítače či notebooku. Přestože taková karta zcela postačuje pro běžné použití počítače, při práci s programem Cakewalk její výkon dostačující není zvláště ve chvíli, kdy začnete zpracovávat materiál v audio stopách. Výkon integrované zvukové karty může být však nedostatečný i v případě, kdy se rozhodnete pro přehrávání vámi nahraných MIDI stop využít pokročilejší (lépe znějící) hudební nástroje. Tyto hudební nástroje lze zakoupit a do počítače doinstalovat. Avšak práce s takovými nástroji pouze za pomoci integrované zvukové karty pravděpodobně nebude možná hlavně z důvodu vysoké tzv. latence (zpoždění). Toto zpoždění se vám projeví ve chvíli, kdy stisknete klávesu na externí MIDI klaviatuře a příslušný tón se z počítače neozve hned, ale až s určitým (mnohdy ne zrovna malým) zpožděním. Pokud tedy budete v programu Cakewalk pracovat s těmito lepšími nástroji či budete často zpracovávat nahraný materiál v audio stopách, doporučujeme váš počítač vybavit dodatečnou zvukovou kartou, nejlépe zvukovou kartou externí. Tato externí zvuková karta se k počítači připojuje například přes port USB či Firewire. může být rovněž vložena jako malá kartička do slotu Express Card přítomném v notebooku. Další systémové požadavky a zejména požadavky na nastavení prostředí operačního systému si klade provoz skriptů Caketalking. Autoři těchto skriptů uvádějí následující další požadavky na operační systém, jeho nastavení a programové vybavení vašeho počítače: •

rozlišení obrazovky musí být nastaveno na 1024 x 768, 32bitová barevná hloubka,

•

vzhled Windows musí být nastaven na schéma Klasické nastavení,

•

před instalací skriptů Caketalking pod Windows Vista nebo Windows 7 je třeba vypnout nástroj řízení uživatelských účtů,

•

není doporučeno provozovat Caketalking na netbooku,

•

je nezbytné mít nainstalován program Jaws a tento program mít autorizován (nestačí pouze demonstrační verze),

•

Caketalking spolupracuje s programem Jaws verze 7.10, 8.x, 9, 10 a 11,

•

je třeba používat anglickou verzi programu Cakewalk Sonar a rovněž mít nastaveno anglické rozložení klávesnice,

•

rozložení klávesnice pro Jaws je třeba mít nastaveno pro stolní počítač a to i v případě, kdy pracujete na notebooku.

Po instalaci skriptů Caketalking budete mít rovněž k dispozici dokumenty (v angličtině), které podrobně popisují potřebná systémová nastavení a jak jich dosáhnout v systémech Windows XP, Windows Vista a Windows 7. Instalace programu Cakewalk je bezproblémová. Avšak instalační obrazovka, která se spustí po vložení instalačního CD, není ozvučena. Potřebujete-li instalovat Cakewalk Sonar s pomocí vašeho odečítače, je třeba neozvučenou instalaci uzavřít a spustit instalačního průvodce pomocí souboru setup.exe přítomného ve složce Install na instalačním CD. Následná instalace již bude plně přístupná, tedy ozvučena prostřed-

41


nictvím vašeho odečítače. Instalace probíhá formou klasického instalačního průvodce, v jehož průběhu po vás bude počítač chtít sériové číslo, které obdržíte k vámi zakoupenému produktu Cakewalk Sonar. Jen je třeba mít na paměti, že Caketalking pro Cakewalk 8.5 pracuje pouze s 32bitovou verzí programu Cakewalk Sonar 8.5. Proto pokud byste instalovali Cakewalk v 64bitové verzi operačního systému Windows, je třeba zvolit 32bitovou verzi programu Cakewalk. Dále je třeba před instalací skriptů Caketalking program Cakewalk Sonar po jeho instalaci alespoň jednou spustit a poté restartovat počítač. Instalace skriptů Caketalking probíhá rovněž za pomoci standardního instalačního průvodce, který je odečítačem plně ozvučen. Před instalací skriptů Caketalking je třeba mít nainstalován program Cakewalk Sonar a rovněž mít provedena doporučená systémová nastavení popsaná výše. V průběhu instalace skriptů Caketalking budete požádáni o vložení autorizačního kódu pro Caketalking. Ten obdržíte při zakoupení licence pro Caketalking. Tato licence je vázána na vaše sériové číslo odečítače Jaws. Pokud máte na svém počítači nainstalovanou českou verzi programu Jaws, bude třeba po instalaci skriptů Caketalking tyto skripty překopírovat do složky se skripty pro českou verzi odečítače Jaws. Instalace Skriptů Caketalking je totiž nainstaluje do složky pro anglickou verzi Odečítače Jaws. Pro překopírování skriptů Caketalking do složky s českými skripty pro Jaws použijte následující postup: 1.

otevřete nabídku Start a v ní zvolte Programy/Jaws x (kde x je číslo verze vašeho Odečítače Jaws, tedy např. Jaws 10.0)/Otevřít složku Jaws/Složka s uživatelským nastavením,

2. otevře se složka CSY, tedy složka se skripty pro českou verzi Odečítače Jaws, 3. přejděte o složku zpět a otevřete složku enu, tedy složku se skripty pro anglickou verzi Odečítače Jaws, 4. zde označte složku Sounds a dále soubory HotSpotClicker.jsb, HotSpotClicker.jsd a pak všechny soubory začínající slovem Sonar, 5. označené složky a soubory vložte do schránky, např. pomocí kombinace kláves Ctrl+C, 6. přejděte o složku zpět a otevřete složku CSY, 7. do této složky vložte složky a soubory, které máte ve schránce např. pomocí kombinace kláves Ctrl+V. Tím budou skripty Caketalking zkopírovány do správné složky pro českou verzi Odečítače Jaws. Po instalaci skriptů Caketalking je třeba provést dva konfigurační úkony, abyste mohli začít Cakewalk Sonar a Caketalking používat. Spusťte odečítač Jaws, který je pro práci skriptů Caketalking nezbytný a poté spusťte program Cakewalk Sonar. Pak stiskněte Ctrl+F12 pro otevření okna Configure Sonar (nastavení Sonaru). Stiskněte Enter na první volbě nazvané Enable SONAR JAWS Control Surface. Po pár sekundách bude Caketalking aktivován. Nyní je ještě třeba provést prohledání a zařazení nainstalovaných VST zásuvných modulů. Tuto akci budete muset provést pokaždé, když nainstalujete nový zásuvný modul či VST nástroj. Prohledání provedete následujícím způsobem: 1. otevřete aplikační nabídku Options (volby), 2. zvolte položku Global options (všeobecná nastavení), 3. přesuňte se na kartu VST plugins (VST zásuvné moduly),

42


4. stiskněte tlačítko Scan VST folder (prohledat složku VST), 5. počkejte, než bude prohledání dokončeno (to může trvat i několik minut), 6. pomocí kombinace kláves Alt+Tabulátor se přepněte do programu Cakewalk Sonar a uzavřete okno Global options. Protože pravděpodobně nepoužíváte anglickou verzi operačního systému Windows, bude třeba provést ještě jedno nastavení: 1. v programu Cakewalk Sonar stiskněte kombinaci kláves Ctrl+U, otevře se okno User preferences (uživatelská nastavení), 2. šipkou dolů se přesuňte na položku Default Mode - I am using English Windows (výchozí režim, používám anglická Windows), 3. stiskněte klávesu Mezerník a položka se změní na I am not using English Windows (nepoužívám anglická Windows), 4. šipkou dolů se přesuňte na položku Press Space, to Save your User Preferences, or To Restore the Default Settings (stiskněte Mezerník pro uložení vašeho uživatelského nastavení nebo obnovení výchozího nastavení), 5. stiskněte klávesu Mezerník a položka se změní na Save all Current User Preferences for the Future (uložit všechna současná nastavení pro budoucí použití), 6. klávesou Tabulátor se přesuňte na tlačítko Close (zavřít) a stiskněte jej. Tím bude toto nastavení uloženo. Nezapomeňte rovněž nastavit anglické rozložení klávesnice, jak bylo zmíněno výše. Před započetím práce v programu Cakewalk Sonar bude ještě třeba nastavit tzv. vstupní a výstupní MIDI porty, tedy odkud bude Cakewalk přijímat informace o tom, které noty má zapisovat a přes které zařízení bude nahranou skladbu přehrávat. K tomuto účelu slouží okno MIDI devices (MIDI zařízení), které je dostupné z aplikační nabídky Options (volby). Okno MIDI devices obsahuje dva seznamy: Input devices (vstupní zařízení) a Output devices (výstupní zařízení). V obou seznamech klávesou Mezerník zaškrtněte zařízení, které chcete pro daný účel využít. Budete-li chtít například pro vkládání not využít připojenou externí MIDI klaviaturu, vyberte ji v seznamu Input devices a zaškrtněte ji pomocí klávesy Mezerník. Budete-li pro přehrávání chtít využít nástroje, které jsou již přítomny v operačním systému Windows, zaškrtněte v seznamu Output devices položku Microsoft GS Wavetable Synth. Pokud při využití externí klaviatury nebudete slyšet nástroj, na který právě hrajete, zkontrolujte nejprve správné nastavení v okně MIDI devices a poté zkuste změnit režim ovladače zvukové karty následujícím způsobem: 1. otevřete aplikační nabídku Options (volby) a zvolte položku Audio (zvuk), 2. v okně, které se objeví, přejděte na kartu Advanced (pokročilý), 3. přejděte na rozbalovací seznam Driver mode (režim ovladače) a vyberte položku MME (32-bit), 4. stiskněte tlačítko OK pro uložení změn, 5. ukončete a znovu spusťte program Cakewalk Sonar.

43


Jak můžete získat Cakewalk Sonar a Caketalking Program Cakewalk Sonar 8.5 můžete zakoupit ve dvou různých verzích: levnější verze se nazývá Sonar 8.5 Studio a dražší Sonar 8.5 Producer. Dražší verze vám dá možnost využívat více tzv. virtuálních nástrojů (15 oproti 12). Virtuální nástroje mohou znít přímo z počítače, nepotřebujete tedy připojovat externí MIDI nástroj, který by tyto nástroje přehrával (pro vkládání not však stále nějakou externí MIDI klaviaturu potřebovat budete, avšak ta nemusí obsahovat žádné nástroje a tím může být podstatně levnější). Verze Producer dále nabízí více efektů (60 oproti 51), více možností pro tzv. mastering (konečné úpravy skladby před její distribucí např. na CD). S verzí Producer získáte také speciální nadstavbu zvanou Session Drummer 3 umožňující komfortní tvorbu rytmické linky s využitím bicích nástrojů, Verze Producer vám rovněž nabízí nadstavbu zvanou Guitar Rig 3 LE určenou pro tvorbu kytarových partů. Virtuální nástroj Dimension Synthesizer dostanete s verzí Studio ve verzi LE, zatímco s verzí Producer jej obdržíte ve verzi Pro. Verze Producer nabízí i několik dalších vylepšení využitelných pro náročnější operace s hudebním materiálem. Cena verze Cakewalk Sonar 8.5 Studio je stanovena na 369 dolarů a cena Cakewalk Sonar 8.5 Producer na 619 dolarů. Program Cakewalk Sonar 8.5 můžete rovněž zakoupit v České republice u distributora Roland Czech Republic Distributor s.r.o. Jedna licence programu Cakewalk Sonar 8.5 Producer stojí 10 500 Kč, pokud zakoupíte 5 licencí, obdržíte je za cenu 31 000 Kč. Jedna licence levnější verze programu (Cakewalk Sonar 8.5 Studio) přijde na 5 000 Kč, rozhodnete-li se zakoupit 5 licencí, bude cena 15 000 Kč. Na aktuální ceny je dobré se vždy před koupí informovat u distributora, protože se mohou měnit v závislosti na kurzu dolaru vůči české koruně. Program Cakewalk si můžete vyzkoušet i v tzv. trial verzi. Můžete si ze stránek výrobce programu Cakewalk stáhnout program Cakewalk Sonar 8.5 ve verzi Producer nebo Studio, který vám bude fungovat po dobu třiceti dní. Poté budete vyzváni, abyste si koupili plnou verzi programu a dokud ji nezakoupíte, nebudete již moci program nadále využívat. Trial verze se však dá stáhnout pouze v případě programu Cakewalk, nikoli jeho ozvučení Caketalking, které si zdarma vyzkoušet vůbec nemůžete. Pro ozvučení programu Cakewalk je zapotřebí mít zakoupen odečítač Jaws, se kterým spolupracují skripty Caketalking. Výrobcem odečítače Jaws je společnost Freedom Scientific. Distributorem odečítače Jaws v České republice je společnost Galop s.r.o. Jedna licence odečítače Jaws spolu s českou lokalizací a českým hlasovým výstupem Hlas přijde na 50 000 Kč ve verzi Standard edition (pracuje pod operačními systémy Windows XP/Vista/7 pouze ve verzi Home edition). Jaws ve verzi Professional edition (pracuje pod všemi verzemi operačních systémů XP/Vista/7) stojí 65 000 Kč včetně české lokalizace a českého hlasového výstupu Hlas. Odečítač Jaws si můžete zdarma vyzkoušet ve verzi, která vám poběží vždy 40 minut, po jejichž uběhnutí budete muset restartovat počítač. V případě zájmu je možné tuto demonstrační verzi odečítače Jaws včetně české lokalizace a hlasů stáhnout ze stránek českého distributora programu společnosti Galop s.r.o. Skripty Caketalking zpřístupňující program Cakewalk Sonar 8.5 osobám se zrakovým postižením vytvořila společnost Dancing Dots. Cena skriptů Caketalking pro Cakewalk 8.5 byla stanovena na 289 dolarů. V České republice neexistuje žádný distributor, který by zajišťoval dodávky a technickou podporu skriptů Caketalking. Společnost Galop s.r.o., český distributor odečítače Jaws, však je ochotna pomoci každému

44


zájemci o produkty společnosti Dancing Dots s jejich zakoupením. Neposkytuje však již následnou technickou podporu k těmto produktům, se všemi dotazy týkajícími se provozu a užívání těchto produktů je třeba obracet se přímo na společnost Dancing Dots, se kterou je třeba komunikovat v anglickém jazyce. Skripty Caketalking pro odečítač Jaws není možné zdarma vyzkoušet. Na stránkách společnosti Dancing Dots je k dispozici pouze zvuková ukázka (v angličtině), v níž je využití skriptů s programem Cakewalk Sonar předvedeno.

Zajímavé zdroje související s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking

45

•

Cakewalk http://www.cakewalk.com domovská stránka tvůrců programu Cakewalk Sonar

•

Cakewalk Sonar 8.5 http://www.cakewalk.com/Products/SONAR/ přímý odkaz na informace o produktu Cakewalk Sonar 8.5

•

Dancing dots http://www.dancingdots.com domovská stránka tvůrců skriptů Caketalking pro odečítač Jaws ozvučujících program Cakewalk Sonar

•

Caketalking http://www.dancingdots.com/prodesc/CakeTalkingForSONAR.htm přímý odkaz na informace o produktu Caketalking

•

Jsonar http://www.jsonar.org domovská stránka volně šiřitelných skriptů pro odečítač Jaws ozvučujících program Cakewalk Sonar

•

Freedom Scientific http://www.freedomscientific.com domovská stránka výrobce odečítače Jaws

•

Galop s.r.o. http://www.galop.cz domovská stránka distributora odečítače Jaws pro Českou republiku, na kterého se můžete obrátit také v případě, že budete chtít zakoupit produkt Caketalking

•

Roland Czech Republic Distributor s.r.o. http://www.rolandee.cz domovská stránka distributora programu Cakewalk Sonar v České republice

Capella

CAPELLA Co vám může nabídnout Capella Capella professional 2008 je zatím poslední verzí notačního programu německé firmy Capella software, která byla přeložena do českého jazyka. Jak z názvu vyplývá, program byl vydán v roce 2008 a na jaře roku 2009 byla uvolněna i verze přeložená do českého jazyka. Capella je notační program, někdy také nazývaný jako notový editor či notátor, tedy program sloužící k co nejdokonalejšímu zápisu not podle obecně uznávaných pravidel notopisu, k úpravám zápisu, tisku not na připojené tiskárně i k prezentaci notových zápisů na webových stránkách. Capella umožňuje zapsat veškeré běžně používané značky v notopisu i řadu značek neobvyklých. V programu Capella můžeme psát jednohlasé party pro dechové nástroje, písně včetně zápisu textu, polyfonní vícehlas v jedné notové osnově, zápis do dvojice notových osnov používaný pro klávesové nástroje, partitury pro komorní soubory, malé i velké orchestry s libovolným nástrojovým obsazením s takřka libovolným počtem nástrojů. Ke každému sólovému partu i partu v partituře lze přiřadit libovolný zvuk hudebního nástroje. Kvalita zvuku je závislá na kvalitě zvukové karty v počítači. Capella je schopna přehrávat skladby i prostřednictvím klávesového nástroje připojeného k počítači. Pak je kvalita zvuku závislá na kvalitě připojeného nástroje (zpravidla lepší kvalita než ze zvukové karty počítače). Capella od verze 2008 dokáže reprodukovat notový zápis i s dynamikou včetně crescenda a decrescenda, akcentů, rozliší ve zvuku staccato a legato, respektuje i repetice. Umožní tak nevidomému uživateli poměrně dobrou kontrolu toho, co napsal. Notový zápis přehrávaný programem Capella můžeme použít např. pro nácvik duet tak, že jeden hlas hraje hráč na nástroj a druhý je přehráván programem Capella. Kdybychom chtěli použít např. klavírní doprovod hraný programem Capella pro koncertní vystoupení sólového hráče, musíme uvážlivě posoudit, zda kvalita zvuku a přednesu pro daný účel postačuje. Pro tyto veřejné produkce jsou přece jen vhodnější sekvencery, např. Cakewalk Sonar. Kvalita jejich přednesu je dokonalejší a více se blíží přednesu živého hráče. V programu Capella se může notový zápis uskutečňovat pěti způsoby: 1. Výběrem tónů prostřednictvím myši na klaviatuře zobrazené na obrazovce. 2. Přetahováním not myší do notové osnovy. Tyto dva způsoby jsou pro nevidomého uživatele nepoužitelné. 3. Tzv. rytmické vkládání, při němž hudebník hraje podle metronomu skladbu na MIDI klaviatuře připojené k PC nebo na klaviatuře elektronického klávesového nástroje připojeného k PC. Tento způsob je velmi rychlý, ale rovněž ne příliš vhodný, protože se nevidomému uživateli velmi těžce opravují chyby, které při tomto způsobu zápisu často vznikají. 4. Způsob kombinovaný, při kterém délku not zadáváme číslicemi buď na PC klávesnici a výšku tónu na MIDI klaviatuře, nebo klaviatuře elektronického klávesového nástroje (keyboardu) připojeného k PC. 5. Výhradně pomocí klávesnice PC. Délku not zadáváme číslicemi a jejich výšku písmeny C, D, E, F, G, A, H. Všechny další značky se musí zadávat pomocí kláves a klávesových zkratek z klávesnice PC nebo pomocí myši. Proto je zadávání z klávesnice hlavně pro nevidomého hudebníka nejpřesnější a nejefektivnější.

46


Jak je vidět, vkládání základního notového zápisu je v programu Capella velmi jednoduché a rychlé. Další symboly, jako různá dynamická znaménka, obloučky a jiné značky lze napsat i dodatečně, ale pro nevidomého uživatele je nejvhodnější zapsat notu, skupinu not nebo úsek skladby, zápis označit a ihned vložit příslušnou klávesovou zkratkou potřebný znak či znaky. Notový zápis může nevidomý uživatel kontrolovat převážně sluchem, což je jedna z mála nevýhod tohoto programu. Můžeme sice přehrávat od začátku nebo od libovolného místa jeden nebo více hlasů současně, můžeme dokonce přehrávat i po jednotlivých tónech, hlasy mohou mít přiřazen zvuk různých hudebních nástrojů, ale nevidomý uživatel se špatným hudebním sluchem se bude v notovém zápisu hůře orientovat. Druhou nevýhodou tohoto programu je, že si hudebník musí sám hlídat, zda je již notová osnova zaplněna notami a sám ručně zalomit řádek. Tento problém je poměrně snadno řešitelný. V kapitole Práce s programem Capella uvádíme přehled not různých délek a jejich množství, které se maximálně vejde na jeden řádek. Naopak výhodou tohoto programu je, že veškerý zápis se děje v jediném módu, v jediném okně a můžeme bez jakéhokoliv přepínání právě zapsaný úsek přehrát a zase ihned pokračovat v psaní. Výjimku tvoří pouze zápis textu písně pod noty. V tomto případě by bylo velmi nepraktické a nepřehledné psát slabiky textu ihned pod noty. Programu Capella nečiní problém specifické české znaky s diakritikou a text pod noty může zapisovat i nevidomý uživatel. Od verze 2008 je Capella vybavena tzv. průvodcem partiturou, ve kterém si uživatel na počátku psaní not zvolí v pěti krocích nástroj partu či nástroje partitury, ke kterým se automaticky přiřadí na první osnovu plné popisky a na další osnovy zkratky názvů hudebních nástrojů. Transponujícím nástrojům jako např. trubka nebo B klarinet či Es klarinet, se automaticky změní předznamenání tak, aby nástroje spolu ladily. V dalších krocích volíme velikost notových osnov, okraje, číslování stran, předznamenání a takt. Pozastavíme se u třetího kroku, ve kterém zadáváme hlavičku notového zápisu. Je zde nabídnuto pět různých forem uspořádání nadpisu skladby, autora a popřípadě dalších libovolných údajů. Nabídnutý vzorový text nahradíme svým požadovaným textem, který se vhodně umístí. Nevidomý uživatel má tak oproti starším verzím programu v této oblasti značně usnadněnou práci. Capella dokáže transponovat velmi jednoduše celé skladby. Umožňuje také vytahovat jednotlivé party z partitury. V dnešní době, kdy se obtížně shání notový papír, může být zajímavé, že se dá pomocí programu Capella snadno vytisknout list papíru s prázdnými notovými osnovami, popřípadě s předtištěným libovolným klíčem. Šikovnější uživatel si může zvolit i libovolnou velikost notových osnov, tím i velikost celého zápisu provedeného programem Capella, což může být velmi zajímavé pro slabozraké uživatele.

Zpřístupnění programu Capella osobám se zrakovým postižením Notační program Capella nebyl původně vytvářen se záměrem umožnit nevidomým uživatelům tvorbu notového zápisu. Avšak odečítač obrazovky Jaws ve svém univerzálním nastavení umožňuje velmi dobře s programem Capella pracovat. Podobně je na tom i volně šiřitelný odečítač NVDA. Jaws má oproti NVDA přece jen několik výhod. Dokáže např. přečíst popisky nástrojů, určit typ a velikost písma v dialogových polích pro zadávání textových popisků apod. Pro program Capella ve spolupráci s odečítačem Jaws byl také vytvořen malý jednoduchý skript, který v určitém nastavení programu Capella dokáže přečíst, jaký je zapsán klíč, určit, zda existuje předznamenání, přibližně určit zadaný takt a v počátcích zápisu určit přítomnost not a pomlk a dalších definovaných symbolů. Tento skript není sice dokonalý, není možné spolehnout se pouze na něj, ale je významným doplňkem pro orientaci v notovém zápisu. Jaws s tímto skriptem také dokáže přečíst ze stavového řádku, kde se nachází kurzor, což také významně pomůže při orientaci.

47

Capella

Hlavním nástrojem pro kontrolu zápisu v programu Capella jsou různé způsoby přehrávání. Tyto způsoby nejsou ovlivňovány odečítači obrazovky, proto fungují nezávisle na použitém odečítači. Capella je vybavena velkým množstvím klávesových zkratek, pomocí kterých se dá plně ovládat. I když návod k programu popisuje především práci s myší, autor programu je názoru, že práce s klávesovými zkratkami je mnohdy rychlejší. Díky klávesovým zkratkám mohou program Capella ovládat i nevidomí uživatelé. Když si navíc osvojí některé postupy, které byly původně určeny k jiným účelům, práci si dále usnadní. Jako příklad uvedeme: Pokud jsme napsali v notovém zápise špatnou notu nesprávné výšky, nabízí autor programu pro opravu pomocí klávesových zkratek tuto možnost: Na daném tónu stiskneme a přidržíme písmeno P a šipkami dolů nebo nahoru notu po půltónech zvyšujeme nebo snižujeme, přičemž se nám tón ozývá. My využijeme pouze polovinu z tohoto postupu – budeme opakovaně tisknout pouze písmeno P a Capella nám bude přehrávat zápis po jednom tónu. Tuto funkci můžeme využít např. při hledání špatně zapsané noty nebo při označování několika not do bloku pro další práci. Tento postup v návodu k programu nenajdete, protože je pro vidícího uživatele zbytečný. A maličkost na závěr této kapitoly – v aplikační nabídce Plugin v podnabídce Skript ve skupině Expert functions najdeme položku Capella Braille export (Prototype). Pokud budeme mít k dispozici braillskou tiskárnu nebo braillský řádek, můžeme vyzkoušet funkci programu pro převedení not do braillova notopisu. V programu Capella napsanou a uloženou skladbu pomocí zmíněné funkce exportujeme a do složky, kam jsme naposledy ukládali notový zápis, se uloží soubor shodného názvu s příponou braille. Tiskárnu nebo braillský řádek musíme nastavit na šestibodové Braillovo písmo a kódovou tabulku ANSI. Soubor s příponou braille otevřeme v libovolném textovém editoru (např. v Poznámkovém bloku) a vytiskneme na braillské tiskárně nebo prohlížíme na braillském řádku. Zápis bude uvozen třemi čísly označujícími číslo řádku, hlasu a stránky. Pak bude již následovat zápis, jak jej známe v běžném Braillově notopisu, avšak s mnoha nedostatky. Houslový či basový klíč, předznamenání, takt, délka pomlk a not, výška not, to vše bude zapsáno správně. Ovšem oktávy jsou značeny chybně o jednu níže, tečky za notou nejsou značeny vůbec, noty jsou členěny bez ohledu na zadaný takt vždy do čtyřčtvrťového taktu a vícehlas také není zobrazen. Další značky nejsou do braillského notopisu převáděny. Z toho vyplývá, že tento export by bylo možno použít pouze pro jednohlasé skladby nebo skladby klavírní ve čtyřčtvrťovém taktu, kde je v každé ruce pouze jeden hlas s notami bez teček. Jedná se tedy opravdu pouze o prototyp, jak udává autor. Může nás však těšit, že se někdo pokoušel myslet také na nevidomé hudebníky a můžeme do budoucna doufat, že v tom bude pokračovat.

Popis prostředí programu Capella V okně programu Capella je kromě běžných součástí, jako je titul okna, lišta s aplikační nabídkou, panel nástrojů a stavový řádek, navíc zobrazena klaviatura.

48


Capella – vzhled po maximalizaci okna programu

Prostředí programu Capella je až na některé málo využívané funkce kompletně přeloženo do češtiny. U většiny položek v aplikační nabídce jsou uváděny klávesové zkratky, které si pozorný uživatel používáním brzy zapamatuje a pak místo využívání aplikační nabídky bude používat pouze tyto klávesové zkratky. V pracovním okně programu Capella je zobrazen bílý obdélník, znázorňující list papíru. Implicitně je po spuštění programu v tomto obdélníku zobrazen malý kousek notové osnovy, která má na začátku zapsán houslový klíč a čtyřčtvrťový takt. Při postupném zapisování not se notová osnova prodlužuje. Jak bylo již dříve zmíněno, v této situaci si musíme dát pozor, aby se noty nedostaly do šedé plochy mimo znázorněný list papíru. Proto použijeme funkci Zarovnat okraj, kterou najdeme v aplikační nabídce Formát v podnabídce Přímé formátování, nebo ji vyvoláme stiskem kombinace kláves Ctrl+Shift+R. Tato funkce způsobí, že se notová osnova roztáhne na celou šířku papíru a noty v ní se pravidelně rozmístí. Pokud použijeme zarovnání hned na prvním řádku, budou se automaticky zarovnávat všechny dále napsané řádky notového zápisu. Kdybychom funkci Zarovnat okraj nepoužili, mohl by být zápis v mnohých případech nevzhledný. Protože nevidomý uživatel nemá možnost při samostatné práci kontrolovat vzhled zápisu, měl by dbát na to, aby byl na všech řádcích přibližně stejný počet not a vždy používat funkci Zarovnat okraj. Počet not, které se vejdou na jeden řádek notové osnovy na list papíru formátu A4:

49

•

19 celých not,

•

28 půlových,

•

36 čtvrťových,

•

40 osminových,

•

48 šestnáctinových.

Capella

Uvedené počty not nikdy nepřekračujeme. Řádek zalomíme klávesou Enter. Kdyby se stalo, že by se několik not do notové osnovy nevešlo, existuje ještě tzv. komprese not, při které můžeme noty ještě více zhustit. Kompresi not používejme jen výjimečně a jen pro malé množství přebývajících not, aby se zápis nestal přehuštěný a tudíž špatně čitelný. Funkci Komprese not najdeme v aplikační nabídce Formát po zvolení položky Partitury na kartě Rozložení not, kde klávesou Mezerník zaškrtneme položku Povolit kompresi not. Pokud zjistíme, že jsme řádky nevhodně rozdělili, můžeme je opět spojit. Kurzor umístíme na spodní řádek a stiskem klávesové zkratky Ctrl+Backspace jej spojíme s předchozím. Notové řádky nebo skupiny notových řádků nazýváme v programu Capella systémy. Systémem rozumíme jeden notový řádek např. flétny či kytary, dvojici notových řádků klavírního notového zápisu, čtveřici např. smyčcového kvartetu a celá stránka velké orchestrální partitury je také jedním systémem. Můžeme také říci, že všechny notové řádky znějící současně jsou jedním systémem. Uživatelé odečítače Jaws si mohou pomocí klávesové zkratky Insert+Page down nechat přečíst na dolním okraji obrazovky tzv. stavový řádek např. s tímto textem:

F1: nápověda. -- N,X,J,V,I,O,P: držte stisknuté... 1 1 1+3/4

Nás budou zajímat jen tři poslední číselné údaje. V případě, že použijeme již dříve zmiňovaný skript pro Jaws, bude přebytečný text odfiltrován a Jaws nám přečte pouze údaje:

1 1 1+3/4

První číslice říká, že kurzor je na první stránce, druhá číslice vypovídá, že kurzor je v prvním systému a třetí složený údaj udává, že kurzor stojí za jedním celým taktem a třemi čtvrtinami druhého taktu. Tyto informace nám mohou také výrazně pomoci při orientaci v delším a složitějším notovém zápisu. Na tomto místě je třeba upozornit, že program počítá polohu kurzoru stále v celém taktu, bez ohledu na to, jaký takt (metrum) jsme zadali na začátku skladby. Poloha kurzoru v systému uvedena výrazem „1+3/4“ může znamenat, že jsme napsali celkem 7 čtvrťových not, to je jeden takt a tři čtvrtiny. Ovšem v případě zadaného tříčtvrťového taktu to jsou dva takty a jedna čtvrťová doba. Uveďme si ještě několik funkcí pro změnu prostředí, které sice na práci s hlasovým výstupem nemají žádný vliv, ale při spolupráci s vidící osobou je vhodné je znát. Všechny je najdeme v aplikační nabídce Zobrazit. Klávesou Shift+F11 zapínáme a vypínáme stránkové zobrazení. Při vypnutém stránkovém zobrazení je na obrazovce vidět celá bílá plocha, na které je na pravé straně zápisu a pod poslední zapsanou notovou osnovou vidět tenká šedá čára znázorňující pravý a spodní okraj. Spodní okraj se s přibývajícími notovými osnovami posunuje dolů.

50


Capella – stránkové zobrazení není zapnuto

Přehlednější a také pro laiky srozumitelnější je stránkové zobrazení. V tomto případě je na šedé ploše obrazovky znázorněn bílý list papíru a na něm po všech stranách tenkou šedou čárou vyznačeny okraje. Toto zobrazení jasně ukazuje, jestli se zápis nedostal náhodou mimo notovou osnovu do okrajů listu nebo dokonce mimo list do šedé plochy. Zapnutí stránkového zobrazení pozná i nevidomý uživatel snadno sám podle zaškrtnuté položky Stránkové zobrazení v aplikační nabídce Zobrazit.

Capella – stránkové zobrazení zapnuto

51

Capella

Další položkou důležitou pro dorozumění s vidící osobou je Barevné zobrazení. Někdy se může hodit Barevné zobrazení zapnout. Při zápisu polyfonního vícehlasu ať do jedné notové osnovy, nebo do více osnov jako např. u klavíru či komorního souboru, může být aktivní vždy pouze jeden hlas. Při vypnutém barevném zobrazení jsou na obrazovce vidět všechny noty všech hlasů i systémů černě, při zapnutém barevném zobrazení je černě vidět pouze aktivní hlas. Ostatní noty jsou zobrazeny ve světle šedé barvě. Toto zobrazení může nevidomému uživateli usnadnit komunikaci s vidící osobou. Vidět je pouze ten hlas, na kterém je kurzor, tedy hlas, se kterým pracujeme. Rovněž zapnutí barevného zobrazení poznáme podle zaškrtnuté položky v aplikační nabídce Zobrazit.

Capella – barevné zobrazení, viditelný horní hlas

Při spolupráci s vidící osobou se může stát, že některá změna, např. smazání noty a nahrazení jinou nebo změna trámců u not, se na obrazovce okamžitě neprojeví, popřípadě vznikne přechodně podivný tvar. Program má nastavenou automatickou obnovu obrazovky po 5 sekundách. V případě, že chceme, aby se změna projevila okamžitě a symboly byly ihned dokonale vykresleny, stiskneme klávesu F9.

Práce s programem Capella Noty můžeme zapisovat ihned po spuštění programu. Při zápisu not se budou tóny ozývat ve zvuku klavíru. Můžeme změnit předepsaný houslový klíč na jiný, vložit předznamenání a zvolit jiný než přednastavený čtyřčtvrťový takt. Protože při dodatečné změně výše zmíněných vlastností bychom museli později řešit mnoho dalších problémů, např. rozteč notových osnov, přidávání osnovy pro levou ruku pro zápis klavíru, nadpisy nebo zvuk nástroje. V této publikaci nemůžeme probrat všechny možné způsoby zadávání různých parametrů, popíšeme si jen ten způsob, který je pro nevidomé uživatele nejpřívětivější.

52


Průvodce partiturou Po spuštění programu zvolíme Průvodce partiturou. Najdeme jej v aplikační nabídce Soubor v podnabídce Nový. Můžeme také použít klávesovou zkratku Ctrl+N. Průvodce partiturou nás provede v pěti krocích základním nastavením programu pro další úspěšnou práci. Po odeznění nápovědného textu stiskneme Mezerník pro další pokračování. V prvním kroku vybíráme hudební nástroj. Nejedná se jen o zvuk nástroje, ale i o vhodný klíč a ladění nástroje, jako např. trubka B či alt saxofon Es apod. Tyto nástroje budou automaticky transponovány tak, aby spolu správně zněly. Např. klarinet B se notuje o tón výše, než zní. Pro klarinetistu píšeme skladbu v tónině D-dur a pro doprovázejícího klavíristu v tónině C-dur. Přestože je každý nástroj psán v jiné tónině, budou spolu znít správně. Nástroje jsou rozděleny do skupin: Klávesové nástroje, Zpěvové hlasy, Dřevěné nástroje, Žesťové nástroje, Smyčcové nástroje, Plugged instruments (drnkací nástroje), Lingual instruments (jazýčkové nástroje) a Bicí nástroje. V rozbalovacím stromovém seznamu vybereme žádaný nástroj, klávesou Tabulátor se posuneme na výběr jazyka popisků, šipkou dolů jej vybereme a dalším stiskem klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítko označené písmenem V (vložit), jehož stiskem přidáme nástroj. Po dalším stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítko označené písmenem Z (zrušit), kterým můžeme nástroje odebírat. Můžeme se vrátit stiskem kombinace kláves Shift+Tabulátor zpět na seznam nástrojů, vybrat si další nástroj a přidat tlačítkem s označením „V“. Budeme-li pokračovat stiskem klávesy Tabulátor až za tlačítka pro přidání a odebrání nástroje, dostaneme se na seznam vybraných nástrojů. Pohybujeme se v něm šipkami nahoru a dolů. Po výběru nástroje v tomto seznamu můžeme dalšími prvky dostupnými po stisku klávesy Tabulátor upravovat plný a zkrácený popisek nástroje. Popisky nástrojů nejsou v češtině. Můžeme si je ale sami přepsat, popřípadě i úplně smazat. Další položka umožňuje šipkami vybírat mezi trojím uspořádáním nástrojů podle typu souboru: Komorní hudba, orchestrální hudba a populární hudba. Pořadí nástrojů v partituře bude takové, jaké je najdeme v seznamu nástrojů po jejich přidání. Musíme si dát pozor, na kterém z nástrojů stojí kurzor, než budeme pokračovat na další krok. Ve čtvrtém kroku totiž budeme vybírat tóninu a ta bude vztažena k nástroji, na kterém stál kurzor při opouštění prvního kroku. Klávesou Tabulátor se dostaneme na tlačítko Další, které stiskneme. Dostaneme se na druhý krok průvodce partiturou – Popisy. Můžeme vybírat mezi šesti typy popisů. V popisech je uveden vzorový text „Bedřich Smetana“, „Má vlast“, „Op.1“. Tento text nahradíme libovolným textem podle našich představ a potřeb. Text může být i víceřádkový, ale takový text by neměl nevidomý uživatel bez kontroly vidící osobou raději používat. Najdeme zde i volbu Bez popisu a naopak nejrozsáhlejší Svazkový list obsahující celkem 8 položek: Svazek, Nr. (číslo), nástroj, titul, podtitul, skladatel a pod ním aranžér a zápatí. Ve třetím kroku průvodce nastavujeme velikost okrajů na papíru při tisku, velikost not, číslování stran a jeho umístění. Okraj můžeme mít těsný – 18 mm, Normální – 20 mm nebo široký – 22 mm. Přednastaven je normální.

53

Capella

Noty mohou být malé – 1,6 mm, normální 1,8 mm nebo velké 2,0 mm. Přednastavené jsou normální. Najdeme zde také zaškrtávací políčko Zmenšit velikost tak, aby se na stránku vešly úplné systémy. Necháme je raději zaškrtnuté. Zaškrtávací políčko Zobrazit se vztahuje k číslování stránek. Číslování je nastaveno od čísla 1 a přepsáním je můžeme změnit. Můžeme také zakázat číslování na první straně. Přednastaveno je číslování na vnějším dolním okraji stránek sešitu. Můžeme nastavit číslování všech stran vlevo, vpravo, na střed a toto vše nahoru nebo dolů. V případě, že nám vyhovují veškeré přednastavené hodnoty v tomto kroku průvodce, můžeme ihned po vstupu do něj stisknout klávesu Enter, čímž se rychle dostaneme do čtvrtého kroku – Tónina na začátku partitury. V případě, že nám vyhovuje tónina bez předznamenání, můžeme ihned opět stisknout klávesu Enter. V opačném případě máme při postupném přesouvání po jednotlivých prvcích klávesou Tabulátor na výběr tlačítka s tóninami B, F, C, G, D. Následují dvě tlačítka označená písmeny L a R. Můžeme si to představit tak, že stiskem těchto tlačítek postupujeme v tzv. kvintovém kruhu vlevo (tlačítko L) nebo vpravo (tlačítko R). Tlačítkem L přidáváme béčka a tlačítkem R přidáváme křížky. Použití tlačítek L a R je přehlednější a srozumitelnější než využití přednastavených tónin. Po nastavení příslušného počtu křížků nebo béček pokračujeme klávesou Tabulátor na tlačítko Další. Po jeho stisku se dostaneme do pátého, posledního kroku průvodce partiturou – Takt na začátku partitury. V případě, že nám vyhovuje čtyřčtvrťový takt, stačí opět stisknout klávesu Enter. V opačném případě vybíráme šipkami nahoru nebo dolů mezi nejpoužívanějšími takty. Nenajdeme-li mezi nimi požadovaný takt, můžeme po stisku klávesy Tabulátor vybírat šipkami nahoru nebo dolů vhodného čitatele a po dalším stisku klávesy Tabulátor jmenovatele. U čtyřčtvrťového taktu můžeme zaškrtávacím políčkem volit symbol C a u dvoupůlových a čtyřpůlových taktů symbol alla breve. Stiskem klávesy Mezerník na tlačítku Dokončit průvodce ukončíme. Přestože popis práce s průvodcem partiturou je obšírnější, po bližším seznámení je práce s ním snadná a rychlá. Po ukončení průvodce partiturou se dostaneme zpět do základního prostředí programu Capella.

Výška not, oktávy Než začneme zadávat noty, ujistíme se, že máme kurzor za klíčem, popřípadě předznamenáním a označením taktu. Pokud nemůžeme využít kontrolu pomocí skriptu pro Jaws, stiskneme pro jistotu klávesu End. Toto pravidlo dodržujme vždy, když si nejsme jisti, kde se nachází kurzor. Výšku not zadáváme písmeny C, D, E, F, G, A, H. Při stisku příslušné klávesy se tón ozve z reproduktoru. Výchozí zvuk je klavír. Pokud jsme použili průvodce partiturou a zvolili jiný nástroj, budou se zapisované noty ozývat zvukem zvoleného nástroje. Při houslovém klíči je výchozí oktáva jednočárkovaná. Chceme-li psát noty ve dvoučárkované oktávě, stiskneme klávesu F4. Do tříčárkované oktávy se přepneme klávesovou kombinací Shift+F4. Zpět do jednočárkované oktávy se přepneme klávesou F3.

54


Do malé oktávy se přepneme klávesou F2. Do velké oktávy se přepneme klávesovou kombinací Shift+F2. Přidržení pravé klávesy Shift zvyšuje tóny o oktávu a přidržení levé klávesy Shift tóny o oktávu snižuje. Tuto funkci můžeme využít, když potřebujeme ve vyšší nebo nižší oktávě napsat jen několik tónů. Pokud nemáme jistotu, jakou oktávu jsme naposledy zvolili, můžeme bez obav zadat volbu oktávy znovu. Všetečný čtenář by si mohl říct: „A jak napíšu noty ve čtyřčárkované oktávě? Klavír má dokonce i pětičárkované c. A co teprve subkontra A na klavíru?“ Když zvolíme tříčárkovanou oktávu klávesovou kombinací Shift+F4 a ještě přidržíme klávesu pravý Shift, můžeme psát noty ve čtyřčárkované oktávě. Rovněž když zvolíme velkou oktávu klávesovou kombinací Shift+F2 a ještě přidržíme klávesu levý Shift, budeme psát noty v kontra oktávě. Takový zápis by však byl značně nepřehledný. Čtyřčárkované h, které můžeme v programu Capella běžně napsat, by se v houslovém klíči psalo nad osmou pomocnou linkou. A kontra C by se v houslovém klíči psalo pod jedenáctou pomocnou linkou. To jsou nereálné hodnoty. Běžně se píší maximálně 4 pomocné linky pod notovou osnovou a 6 linek nad osnovou. Hluboké tóny u klávesových nástrojů se proto píší do druhé notové osnovy s basovým klíčem.

Délka not, tečky za notou a ligatura Po spuštění programu je výchozí hodnota not čtvrťová. Délku not volíme číslicemi. Můžeme je zadávat na klávesnici na numerickém bloku i v horní řadě v alfanumerické části klávesnice. Určení délky je intuitivní, snadno zapamatovatelné. •

Celá nota = 1

•

Půlová nota = 2

•

Čtvrťová nota = 4

•

Osminová nota = 8

•

Šestnáctinová nota = 6

•

Dvaatřicetinová nota = 3

•

Čtyřiašedesátinová nota = 9

•

Stoosmadvacetinová nota = 7

•

Dvoucelá nota = 5

Nejdříve zapíšeme délku noty a pak teprve její výšku. Zvolená délka noty zůstává nastavena do té doby, dokud ji nezměníme nebo do vypnutí programu. Pokud si nejsme jistí, jakou délku not jsme naposledy psali, můžeme bez obav stisknout znovu požadovanou hodnotu.

55

Capella

Rovněž zadávání not s tečkou je intuitivní. Tečku za notou zapíšeme z klávesnice opravdu stiskem klávesy . (tečka) a dvě tečky za notou zapíšeme zapíšeme stiskem klávesy : (dvojtečka). Musíme ovšem dodržet správné pořadí. Nejdříve nastavíme délku noty, pak stiskneme tečku a nakonec zvolíme výšku noty. Tečka za notou platí pouze pro jednu notu. Můžeme zvolit i obrácené pořadí, v němž tyto vlastnosti noty nastavíme, nejdříve stiskneme tečku, pak zvolíme délku a nakonec výšku noty. Pokud si nejsme jistí, jestli jsme již stiskli tečku či dvojtečku, můžeme ji bez obav stisknout ještě jednou. Capella má také speciální příkaz pro zápis tzv. tečkovaného rytmu. Chceme-li napsat např. čtvrťovou notu s tečkou a za ní doplňující notu osminovou, budeme postupovat takto: Zvolíme hodnotu 4, stiskneme znak , (čárka) a pak vložíme dvě noty příslušné výšky. Znak čárka způsobí, že první nota bude s tečkou a druhá bude mít poloviční hodnotu. Podobně můžeme pomocí znaku ? (otazník) zapsat notu s dvěma tečkami a následující nota bude mít čtvrtinovou hodnotu (např. čtvrťová nota s dvěma tečkami a doplňující nota bude šestnáctinová). Také tato funkce, podobně jako tečka za notou, platí pouze pro jednu dvojici not. Pozor! Znak na zapnutém numerickém bloku, který mnohé odečítače čtou jako „tečka“, je ve skutečnosti desetinná čárka a Capella jej také za čárku považuje. Potřebujeme-li spojit obloučkem dvě noty stejné výšky, čili vytvořit ligaturu, napíšeme příslušnou notu a pak stiskneme klávesu = (rovná se). Tím vzniknou dvě stejně dlouhé a stejně vysoké noty spojené obloučkem, které budou znít bez přerušení jako jeden tón. Mají-li být ligaturované noty různé délky postupujeme takto: Např. napíšeme půlovou notu C, pak stiskneme číslici 4 a klávesu = (rovná se). Tím vznikne půlová nota C spojená se čtvrťovou notou C obloučkem a budou znít bez přerušení na tři doby.

Posuvky Posuvky se v programu Capella tvoří částečně automaticky. Píšeme-li například skladbu v tónině D-dur a zadali jsme na začátku správné předznamenání, budeme postupovat takto: Pro napsání noty Gis stiskneme před zadáním výšky tónu klávesu + (plus). Klávesa + (plus) zvyšuje notu o půl tónu a v zápise se před notou G zapíše křížek. Toto zvýšení platí pouze pro jeden tón. K následující notě G se automaticky zapíše odrážka. Klávesa - (pomlčka) snižuje notu o půl tónu. Potřebujeme-li např. snížit tón Cis na C, stiskneme před zadáním výšky tónu klávesu - (pomlčka), tón se o půl tónu sníží a před notu se zapíše odrážka. Snížení platí také jen pro jeden tón, a proto se při zápisu dalšího C ve stejném taktu napíše před notu automaticky křížek. Podobné je to i s béčky. Musíme si uvědomit, že určujeme pouze to, zda chceme tón zvýšit nebo snížit, a proto nepotřebujeme (a v programu Capella ani neexistuje) klávesový příkaz pro odrážku. Napíšeme-li např. v tónině D-dur před notu C znak + (plus), objeví se v notovém zápisu před notou C dvojitý křížek, nota Cisis, protože jsme zvyšovali notu Cis. Potřebujeme-li zapsat v téže tónině dvojité zvýšení tónu G, tedy notu Gisis, použijeme před zadáním výšky tónu znak * (hvězdička). Pro dvojité snížení použijeme znak _ (podtržení). Pomocí funkce Enharmonická záměna v aplikační nabídce Formát nebo klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+E můžeme posuvky enharmonicky zaměnit.

Přehrávání skladby a pohyb v notovém zápisu Přehrávání je pro nevidomého uživatele hlavním kontrolním nástrojem zápisu. Můžeme přehrávat jeden hlas nebo systém. Systémem se v programu Capella rozumí více hlasů v jedné osnově nebo více notových osnov, které mají znít současně. Abychom mohli zápis přehrát, musíme se nejdříve dostat na jeho začátek. Klávesou Home skočíme na začátek notové osnovy nebo klávesovou kombinací Ctrl+Home skočíme na začátek celé skladby.

56


Přehrávání jednoho hlasu spustíme stiskem klávesové zkratky Shift+F9. Stejnou klávesovou zkratkou přehrávání přerušíme a popřípadě opět spustíme. Po zastavení přehrávání stojí kurzor za právě přehranou notou. Přehrávání celého systému spustíme i přerušíme stiskem klávesové kombinace Ctrl+F9. Přerušit přehrávání v obou případech můžeme také klávesou Escape. Zápis můžeme přehrávat po jednom tónu tak, že budeme opakovaně tisknout písmeno P nebo O. Kurzor zůstává za právě přehranou notou. Tento způsob přehrávání využijeme hlavně při kontrolách a opravách rychlejších pasáží a také při dodatečném doplňování artikulačních a dynamických znamének či melodických ozdob. V notovém zápisu se pohybujeme podobně jako v textových editorech. •

Šipka vlevo nebo vpravo = posun o notu zpět nebo vpřed.

•

Ctrl+šipka vlevo nebo vpravo = posun o jeden takt zpět nebo vpřed.

•

Klávesa Home = skok na začátek řádku nebo systému. Pozor, skáče před klíč, předznamenání a takt, ne na začátek zápisu not.

•

Klávesa End = skok na konec řádku nebo systému.

•

Ctrl+Home = skok na začátek skladby.

•

Ctrl+End = skok na konec skladby.

•

Enter = zalomení řádku, nový systém.

•

Šipka nahoru nebo dolů = posun o osnovu nebo hlas nahoru nebo dolů. Pozor, máme-li v jedné notové osnově např. dva hlasy, dostaneme se na následující osnovu až po druhém stisku šipky dolů. Rovněž u klavírního zápisu skládajícího se ze dvou notových osnov se dostaneme až po druhém stisku šipky dolů na následující systém.

Editace, opravy chyb, označování bloku V případě, že v zápisu uděláme chybu, máme několik možností opravy. •

Klávesou Backspace smažeme notu, kterou jsme právě napsali neboli notu, stojící před kurzorem.

•

Klávesou Delete smažeme notu stojící za kurzorem.

•

Klávesová kombinace Ctrl+Delete smaže celý vybraný hlas v systému.

•

Klávesa Delete smaže také označenou část zápisu.

•

Klávesovou kombinací Ctrl+D označíme celý systém, který pak můžeme např. smazat klávesou Delete.

Stejně jako v textových editorech klávesovou kombinací Ctrl+A označíme vše a přidržením klávesy Shift a pohybem šipek vlevo nebo vpravo, popřípadě Ctrl+Shift+šipky označujeme část hlasu, se kterou pak můžeme dále pracovat. Označený úsek můžeme stejně jako v textových editorech kopírovat, vyjmout, vkládat nebo smazat. I klávesové zkratky jsou shodné. Můžeme si tak podstatně při psaní usnadnit a zrychlit práci. Rovněž klávesová zkratka Ctrl+Z zruší poslední úkon a klávesovou zkratkou Ctrl+Y můžeme zrušení vrátit.

57

Capella

Zjistíme-li při přehrávání, že jsme někde napsali notu nesprávné výšky, můžeme ji opravit také následujícím způsobem: Přehrajeme si hlas s chybou pomocí klávesové kombinace Shift+F9. Snažíme se přehrávání zastavit okamžitě po zaznění chybné noty. Klávesovou zkratkou Ctrl+šipka vlevo se vrátíme o jeden nebo dva takty zpět a budeme přehrávat hlas opakovaným tisknutím písmene P nebo O. Až narazíme na chybný tón, necháme příslušné písmeno stisknuté a šipkou nahoru nebo dolů tón zvyšujeme nebo snižujeme. Při stisknutém písmenu O se nota diatonicky zvyšuje nebo snižuje o jeden tón, při stisknutém písmenu P se výška mění po půltónech.

Taktové čáry a repetice Capella při psaní dělá běžné taktové čáry podle zadaného taktu automaticky. Další speciální taktové čáry musíme zadávat podle svého přání sami. Najdeme je v aplikační nabídce Vložit po zvolení položky Taktové čáry. Do dialogového okna pro zadávání taktových čar se pohotověji dostaneme klávesovou zkratkou Shift+Ctrl+F. Capella nabízí 7 typů taktových čar, které můžeme vybírat klávesou Tabulátor, šipkami nebo nejvýhodněji vkládat číslicemi. Taktová čára č. 1 je tzv. pevná taktová čára, kterou užíváme pro předtaktí. Kurzor umístíme za notu, za níž chceme zapsat taktovou čáru, vyvoláme dialogové okno s výběrem taktových čar a stiskneme číslici 1. Pak můžeme pokračovat v psaní a další taktové čáry se již zadávají správně automaticky. •

Taktová čára č. 2 je dvojitá taktová čára, označující konec části skladby.

•

Taktová čára č. 3 je koncová taktová čára.

•

Taktová čára č. 4 je repetice právě dopsané části skladby – koncová repetice.

•

Taktová čára č. 5 je počátek repetice.

•

Taktová čára č. 6 je oboustranná repetice.

•

Taktová čára č. 7 je tečkovaná taktová čára.

V dialogovém okně pro vkládání taktových čar najdeme ještě zaškrtávací políčko Pro všechny hlasy systému. V případě, že píšeme noty např. pro klavír nebo pro soubor a všechny hlasy mají mít současně zapsanou repetici, musíme toto políčko zaškrtnout. Další prvek umožňuje vybrat šipkami nahoru nebo dolů Vytažení taktových čar. K dispozici jsou tyto volby: Podle předlohy (automatické taktové čáry), což je obdoba šablony v textových editorech, Jen v notových řádcích a Průchozí taktové čáry. Ve většině případů nemusíme tuto položku měnit. Capella přehrává repetice, pokud není tato funkce v nastavení vypnuta. Tady je vhodné upozornit, že program Capella ve verzi Professional 2008 přehraje repetici jen jednou. Pro další přehrání včetně repetice je třeba zápis uložit a pak jej znovu otevřít. Tato chyba se projevuje jen u skladeb s jednou repeticí. Bez kontroly zrakem není možné zjistit, jaký typ taktové čáry je ve skladbě použit.

Nožky not a trámce Směr nožek u not Capella určuje podle pravidel notopisu správně sama. Od noty jednočárkované h výše se píší nožky dolů a od noty jednočárkované h níže se píší nožky automaticky nahoru. V případě, že budeme psát polyfonní vícehlas, určíme si směr nožek v jednotlivých hlasech při zakládání těchto dalších hlasů.

58


V případě, že potřebujeme z jakéhokoliv důvodu změnit směr nožky u noty, přidržíme stisknuté písmeno I a šipkou nahoru nebo dolů obrátíme směr nožky noty, před kterou stojí kurzor. Nelze však tímto způsobem obrátit směr nožky spojené trámcem s další notou. Když přidržíme stisknuté písmeno I a stiskneme klávesu Home, vrátí se směr nožky do původní polohy. Nožky u osminových a kratších not se spojují trámci rovněž automaticky. V aplikační nabídce Formát po zvolení položky Systémy můžeme na kartě Všeobecné určit, jak velké budou skupiny not spojených trámcem. Máme na výběr Trámec přes celý takt, Velké trámcové skupiny, Střední trámcové skupiny, Malé trámcové skupiny a Jen praporky. Implicitní jsou Velké trámcové skupiny. Abychom pochopili správně, kdy a jak se spojují noty trámci, musíme si uvědomit, že podle pravidel notopisu se spojují minimálně všechny noty zapsané na jednu dobu taktu. To znamená, že např. ve čtyřčtvrťovém taktu mohou být spojeny nejméně 2 noty osminové, 4 šestnáctinové, 8 dvaatřicetinových atd. Tedy můžeme mít trámec přes celý takt spojující 8 not osminových, velkou trámcovou skupinu spojující 4 noty osminové a střední a shodně i malou trámcovou skupinu spojující 2 osminové noty. Bude-li to např. takt osmiosminový a budeme psát noty šestnáctinové, při nastavení velkých trámcových skupin se spojuje trámcem 8 not, střední trámcové skupiny 4 noty a malé trámcové skupiny spojují noty po dvou. Případná změna velikosti trámcových skupin v okně Formát systému se projeví v aktuálním hlasu. V případě, že chceme změnit dodatečně trámcové skupiny v celé skladbě, musíme ji celou označit standardní klávesovou zkratkou Ctrl+A a pak provést změnu. Provedeme-li změnu na začátku psaní not ještě před prvním zalomením řádku, bude změna platit až do konce skladby. Veškeré změny nastavení se ukládají současně se souborem, proto i po přerušení práce a novém otevření rozpracovaného souboru budou veškeré námi provedené změny v nastavení respektovány. V hustším notovém zápisu, kde je několik hlasů v jedné notové osnově, se může stát, že nožka noty nebo trámec překrývá jinou notu nebo jiný symbol, což však nevidomý uživatel bez asistence vidící osoby nezjistí. Kromě obrácení směru nožek můžeme provést jejich zkrácení nebo prodloužení, tím i posun trámců umístěných na konci nožek. Kurzor umístíme před notu, u které chceme měnit délku nožky, přidržíme písmeno N a šipkou nahoru nebo dolů měníme délku nožky. U not s nožkou nahoru šipka nahoru nožku prodlužuje a šipka dolů ji zkracuje. U not s nožkou dolů je to obráceně. Tento příkaz funguje i pro celou skupinu not spojených trámcem. V tomto případě může stát kurzor před libovolnou notou ze skupiny, u které chceme měnit délku nožek s trámci. Standardní délka nožky je přibližně ve vzdálenosti jedné oktávy u not v mezerách a septimy u not na linkách. To znamená, že např. nota jednočárkované c napsaná v houslovém klíči leží na první pomocné lince pod notovou osnovou a konec její nožky, popřípadě trámec je umístěn na třetí lince, tedy na pozici, kam píšeme notu jednočárkované h. Při přidrženém písmenu N zkracujeme šipkou dolů nožku i s trámcem po krocích odpovídajících jednomu kroku ve stupnici. Máme tedy 6 kroků, kterými zkrátíme nožku na nulovou hodnotu. Dalšími šesti kroky obrátíme nožku dolů a dosáhneme standardní délky v obráceném směru. Máme-li napsanou notu jednočárkované f v první mezeře, její nožka dosahuje o oktávu výše, tedy na pátou linku (na pozici, kam se píše nota dvoučárkované f). V tomto případě ji sedmi kroky šipkou dolů nastavíme na nulovou délku a dalšími sedmi kroky na standardní délku ve směru dolů. Přidržíme-li písmeno N a stiskneme klávesu Home, vrátí se námi provedené změny do původní podoby. Předpokládáme-li kolizi trámce s notou z jiného nezávislého polyfonního hlasu, nebo nás na ni upozorní vidící osoba, můžeme tedy provést úpravu sami pomocí výše zmíněných kláves, což v případě jiných notátorů může být proveditelné pouze prostřednictvím myši. V aplikační nabídce Formát v podnabídce Trámce najdeme ještě několik možností pro úpravu trámců. Klávesovou zkratkou Ctrl+F10 můžeme trámce rozdělit buď v místě, kde stojí kurzor, nebo rozdělíme všechny trámce na praporky v označené skupině not. Podobně klávesovou zkratkou Shift+F10 spojíme noty s praporky, mezi nimiž stojí kurzor nebo celou označenou skupinu. Použitím klávesové zkratky Ctrl+Shift+F10 vrátíme spojení trámců podle hlavního nastavení trámcových skupin dostupného po zvolení položky

59

Capella

Systémy v aplikační nabídce Formát. Libovolné rozdělování a spojování trámců můžeme využít např. u melodií písní, kde je zvykem seskupovat trámce podle slov v textu.

Akordový režim Potřebujeme-li zapsat např. dvoj nebo vícehlasou melodii se shodným rytmem ve všech hlasech, akordový doprovod v levé ruce klavíru nebo různé jiné souzvuky se shodným rytmem, zvolíme akordový režim zápisu. Položku Akordový režim najdeme v aplikační nabídce Volby. Můžeme si zapnutí akordového režimu urychlit postupným stiskem kláves Alt, L a nakonec K. Akordový režim vypneme stejným způsobem. Pro zapnutí a vypnutí akordového režimu je možné použít klávesu Insert. Pokud používáte odečítač Jaws, který klávesu Insert využívá pro vyvolání vlastních příkazů, je třeba před stiskem klávesy Insert stisknout kombinaci kláves Insert+3 (na alfanumerické klávesnici bez klávesy Shift). Při zápisu akordu postupujeme takto: Nejdříve zvolíme číslicí rytmickou hodnotu stejně jako u samostatných not. Pak postupným stiskem požadovaných tónů tvoříme akord. Kurzor se neposunuje. Pro napsání dalšího akordu musíme kurzor posunout šipkou vpravo. Následující postup je užitečný pro nevidomého uživatele, avšak v návodu k programu jej nenajdeme, protože ho vidící člověk nepotřebuje: Zapišme postupně tóny akordu a pak stiskněme písmeno O nebo P. Akord nám celý zazní a kurzor se posune na další pozici. Potřebujeme-li napsat další stejné akordy, můžeme stisknout klávesu / (lomeno). V tomto případě kurzor posunovat nemusíme. Chceme-li zapsat stejný akord jiné rytmické hodnoty, zvolme nejdříve číslicí délku a pak stiskněme lomeno. Protože se kurzor i v tomto případě automaticky posune, přehrání písmenem O nebo P je možné, jen když poté kurzor šipkou vlevo vrátíme. Ligatura akordů se provádí stejně jako u jednotlivých tónů stiskem klávesy = (rovná se). Stejným způsobem se napíše i ligatura akordů různé rytmické hodnoty. Po napsání prvního akordu změníme číslicí rytmickou hodnotu a stiskneme = (rovná se). Chybně zadaný akord po přehrání písmenem O nebo P, tedy ve chvíli, kdy je kurzor za ním, smažeme klávesou Backspace. Stojí-li kurzor před akordem, smažeme jej celý klávesou Delete. Jednotlivé chybné tóny z akordu, před kterým stojí kurzor, odstraníme opětovným stiskem téhož tónu. Když budeme chtít pokračovat v melodickém psaní, nesmíme zapomenout vypnout akordový režim, jinak bychom museli po každém zapsaném tónu stisknout šipku vpravo nebo tón přehrát písmeny O nebo P. Překrývání not v sekundových intervalech se upravuje v programu Capella v akordovém režimu automaticky. Např. při zápisu dvojhlasu not jednočárkované g a jednočárkované a bude mít nota jednočárkované g ležící na druhé lince nožku na pravé straně nahoru a nota jednočárkované a ležící v druhé mezeře odskočí vpravo od téže nožky. Kdyby zůstaly obě noty vlevo od nožky, splynuly by a nebylo by možné je rozlišit.

Polyfonní dvojhlas V řadě případů nám však akordový režim nebude stačit. Budeme-li chtít mít v jedné notové osnově zapsané např. dva klarinety, což se v partiturách často dělá, a každý z nich bude hrát v odlišném rytmu, musíme v téže osnově vytvořit dva samostatné nezávislé hlasy. V kytarové literatuře se takové samostatné hlasy v jedné notové osnově objevují často 3 i 4. Protože se nevidomý hudebník orientuje v notovém zápisu u programu Capella převážně sluchem, napíšeme nejdříve kousek, nejlépe hlavní melodie, ideálně celý notový řádek. Pak pomocí položky Hlas aplikační nabídky Vložit nebo klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+Enter otevřeme dialogové okno pro založení nového hlasu. Dostaneme se na položku Aktivní hlas – hlavní hlas a po stisku klávesy Tabulátor určíme šipkami směr notových nožek: „Nahoru, horní hlas“ nebo „Dolů, spodní hlas“. Určíme např. nožky aktivního hlasu nahoru a stiskem klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítka Vytvořit nový hlas nad aktivním hlasem a Vytvořit nový hlas pod aktivním hlasem. Vybereme a stiskneme tlačítko Pod aktivním hlasem. Objeví se nápis Aktivní hlas – spodní hlas. Pokud budeme pokračovat klávesou Ta-

60


bulátor, zjistíme, že Capella nám vytvořila automaticky nožky v opačném směru, než měl původní hlavní hlas. V případě, že bychom zakládali později třetí nebo čtvrtý hlas, museli bychom rozhodnout sami, kam budou směřovat nožky dalšího hlasu. Tato situace se ale může vyskytovat jen u polyfonní hudby a u kytarových not. Při zápisu not do dalšího hlasu postupujeme podobně jako např. u zápisu do dvojice notových osnov u klavíru. Šipkou nahoru nebo dolů vybíráme hlas, do kterého chceme psát. Po přehrání obou nebo i více hlasů pomocí klávesové kombinace Ctrl+F9 skončí kurzor vždy v delším hlasu. V případě, že jsou hlasy stejně dlouhé, kurzor skončí ve spodním hlasu. Proto, když hledáme místo, kde jsme skončili s psaním, použijeme u kratších hlasů od místa, kde jsou již hlasy různě dlouhé, přehrávání po krocích pomocí písmen O nebo P, aby kurzor nepřeskočil do jiného hlasu, než je hlas, který jsme si vybrali. Založíme-li nový hlas na první notové osnově, bude již připraven po stisku klávesy Enter i v ostatních řádcích téhož nástroje. Na rozdíl od akordového režimu musíme u sekundových intervalů v polyfonním dvoj nebo vícehlasu dát pozor na splývání not znějících současně. Máme-li např. v horním hlasu notu jednočárkované a s nožkou nahoru a ve spodním hlasu notu jednočárkované g s nožkou dolů, hlavičky not splývají a jsou špatně čitelné. Umístíme kurzor před notu jednočárkované g ve spodním hlasu, přidržíme písmeno J a pětkrát stiskneme šipku vpravo. Tím se nožky dostanou přesně pod sebe a hlavičky not jsou jasně vidět. V tomto případě nemusí být při křížení hlasů jasné, která nota patří ke kterému hlasu. Proto posuneme notu jednočárkované g raději ještě o jeden krok vpravo. Notu vrátíme na původní místo soutiskem písmene J a klávesy Home. Podobným způsobem můžeme notu jednočárkované g posunout o 5 kroků vlevo. Tentokrát budou hlavičky těsně vedle sebe, noty budou dobře čitelné a bude vidět, ke kterému hlasu patří. Můžeme posunovat i notu v horním hlasu. Také může nastat situace, kdy se dva hlasy sejdou na jednom tónu. Vznikne nota, která má nožku dolů i nahoru. Mají-li oba hlasy notu s vyplněnou (černou) hlavičkou, je délka noty v jednotlivých hlasech rozlišena počtem praporků či trámců na příslušné nožce. Má-li některý hlas notu půlovou nebo celou, musíme její hlavičku posunout, jak bylo popsáno u sekundových souzvuků.

Text písně Psaní textu písně s rozložením slabik pod noty je v programu Capella velmi jednoduché. Kurzor umístíme před první notu melodie písně. V aplikační nabídce Volby v podnabídce Text písně vybereme položku Psát přímo. Tuto funkci pohotově zvolíme také klávesovou zkratkou Ctrl+L. Nyní píšeme text běžným způsobem tak, že slova dělíme na slabiky pomlčkou a celá slova oddělujeme klávesou Mezerník. V případě, že uděláme chybu, můžeme klávesou Backspace smazat chybná písmena pouze z poslední napsané slabiky a nahradit je správnými. Nepokoušejme se v napsaném textu pohybovat šipkami a text opravovat. Nadělali bychom více zmatků než užitku. K opravám a editaci slouží položka Upravit, editovat v podnabídce Text písně aplikační nabídky Volby. Rychleji tuto funkci vyvoláme klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+L. Musíme si dát pozor na obloučky. Nezáleží na tom, jestli se jedná o legato či ligaturu, vždy použijeme pro notu připojenou obloučkem znak _ (podtržení). Ve výsledném zápisu se pak objeví od poslední slabiky až pod legatovanou či ligaturovanou notu delší čárka. Práci v okně pro přímý zápis textu písně ukončíme klávesou Escape. Další problém by mohl vzniknout při zápisu slov s předložkou, které mají být spolu pod jednou notou. V případě, že předložku oddělíme klávesou Mezerník, posune se slabika následujícího slova po předložce pod další notu. Znaky pomlčka, Mezerník a podtržení jsou pokynem pro posuv pod další notu. Otevřeme-li si klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+L okno pro editaci písňových textů, zjistíme, že v tomto okně je pokynem k posuvu pod další notu znak / (lomeno). Můžeme tedy tento znak mezi předložkou a první slabikou následujícího slova vymazat a nahradit mezerou. Druhý, možná lepší způsob je při zápisu mezeru mezi předložkou a slovem nedělat a pak ji pouze v editačním okně doplnit.

61

Capella

Příklad: Píšeme: Bě-ží liš-ka k Tá-bo-ru … V editačním okně najdeme: Bě-/ží/liš-/ka/k/Tá-/bo-/ru … Vymažeme / (lomeno) a nahradíme mezerou mezi předložkou a slabikou: /k Tá-/bo-/ru … Druhý způsob: Píšeme: Bě-ží liš-ka kTá-bo-ru … V editačním okně najdeme: Bě-/ží/liš-/ka/kTá-/bo-/ru … Mezi předložku „k“ a první slabiku slova Táboru pouze vložíme mezeru. Editaci ukončíme klávesou Enter. Capella umožňuje v okně Psát přímo zapsat až 9 slok písně pod sebe a vše přiřadit k notám. Po zápisu první sloky se posuneme šipkou dolů o řádek dolů, klávesou Home skočíme na jeho začátek a pokračujeme v zápisu další sloky. Sloky můžeme také číslovat. Na začátku textu sloky písně napíšeme příslušnou číslici, tečku a znak # (křížek, v českém rozložení klávesnice pravý Alt+X). Následně musíme v okně pro editaci písňových textů smazat v každé sloce znak / mezi tečkou a znakem #. Znak # se pak nebude zobrazovat a text písně bude začínat přesně pod první notou. Velmi dlouhé texty si můžeme připravit podle pravidel programu Capella v textovém editoru, který nevkládá do textu skryté formátovací znaky (např. Poznámkový blok) a pomocí schránky jej vložit do okna programu Capella pro úpravu a editaci písňových textů. Nový řádek v tomto okně vytvoříme kombinací kláves Ctrl+Enter. Stisk samotné klávesy Enter ukončí a uloží provedené úpravy. Není však přehledné psát přímo pod noty mnoho slok písně. Doporučuje se napsat další sloky v souvislém textu pod celou píseň.

Formátování V aplikační nabídce Formát je 11 hlavních položek týkajících se formátování notového zápisu. O některých jsme se již okrajově zmínili. Pro další potřebnou úpravu písňových textů použijeme položku Hlasy (sloky písní) aplikační nabídky Formát. Můžeme používat klávesovou zkratku Ctrl+Shift+M. Pozor, u počítačů firmy Galop tato zkratka koliduje se zkratkou pro spouštění programu Winmenu. Musíme ji ve vlastnostech zástupce tohoto programu změnit. Ve formátu slok písní najdeme dvě karty: Písňové sloky a Směr notových nožek. Na kartě Písňové sloky se dozvíme, jaké máme nastavené písmo, můžeme měnit jeho typ, velikost, řez a další parametry. Je třeba dát pozor na nastavení poslední položky – Skript. Pokud jsme začínali vytvářet skladbu výše popsaným způsobem pomocí Průvodce partiturou a zvolili jsme české popisky, bude nastaven skript středoevropský a znaky s českou diakritikou budou interpretovány správně. Pokud začneme psát z prázdné partitury nebo z předlohy (šablony), ve které není středoevropský skript zakotven, bude nastaven skript západní. Pokud budeme chtít psát české texty, musíme jej šipkou nahoru změnit na středoevropský a nastavení potvrdit tlačítkem OK. Další volba Odstup 1. sloky od střední notové linky je nastavena na 10 notových stupňů. To znamená, že první sloka písně bude přibližně na místě, kam se píše v houslovém klíči nota malé g. Pokud budeme mít zapsány noty nižší než jednočárkované c, musíme

62


odstup přepsáním zvětšit. Rovněž pokud budeme mít noty pod jednočárkovaným h s nožkami obrácenými dolů, musíme text písně posunout dolů nebo na vedlejší kartě nožky obrátit. Jedná-li se jen o několik výjimečných not, Můžeme je dříve popsaným způsobem zkrátit až o 3 notové stupně. Pokud jsme v notovém zápisu používali dynamická znaménka nebo jiné popisky jako Fine, Da Capo atd., které jsou umístěny přibližně ve stejné vzdálenosti pod notovou osnovou jako první sloka písně, musíme tuto první sloku snížit o 5 až 6 notových stupňů. Dále můžeme volit rozestup mezi slokami písně. Nastaven je na 3 notové stupně, což vyhovuje maximálně pro velikost písma 12 bodů. Vzhlednější je velikost 10 nebo 11 bodů. Potřebujeme-li použít větší písmo, musíme rozestup přepsáním změnit a veškeré změny klávesou Enter nebo tlačítkem OK potvrdit. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+Z otevřeme jednoduché dialogové okno s dodatečným rozestupem notových řádků. Tuto položku najdeme v aplikační nabídce Formát v podnabídce Notové řádky (rozestup). Všimněme si, že většina zkratek týkajících se formátovacích dialogů nebo příkazů je tvořena klávesami Ctrl+Shift+písmeno. Tuto systematičnost ve zkratkách nalezneme v programu Capella na mnoha místech, což usnadňuje zapamatování velkého množství zkratek. Pokud jsme pod notovou osnovu napsali několik slok písní, použili dynamická znaménka nebo napsali noty na více pomocných linkách pod notovou osnovou, jako je to běžné např. u kytarové notace, musíme vytvořit mezi notovými řádky dostatečný prostor. Při použití Průvodce partiturou nebo předloh pro různá nástrojová obsazení je sice s obvyklým rozestupem počítáno, ale nikdo nemůže předpokládat, kolik slok písně budeme chtít napsat nebo jaké budeme používat značky a jak hluboké noty budeme chtít psát. Kdyby se počítalo již předem s maximálním prostorem, zbývalo by mnoho prázdného místa tam, kde bychom naopak psali jednoduchý zápis bez jakýchkoliv dodatečných značek a písňových textů. Proto si musíme promyslet a propočítat, kolik místa budeme pod nebo i nad notovou osnovou potřebovat a v dialogovém okně šipkami nahoru či dolů zvětšit nebo i zmenšit rozestup notových osnov. Rozestup je udáván v jednotkách RML, což znamená rozestup mezi linkami. Protože noty píšeme na linky a do mezer, tak je RML dvojnásobek velikosti notových stupňů. Dodatečný rozestup můžeme určovat u osnovy, na které stojí kurzor, u skupiny osnov, které označíme přidržením klávesy Shift a posouváním pomocí šipek dolů či nahoru, nebo při označení celého zápisu klávesovou zkratkou Ctrl+A můžeme změnit rozestupy stejnoměrně u všech notových osnov najednou. Určíme-li rozestup na začátku psaní u první notové osnovy ještě před zalomením řádku, bude se u dalších osnov tvořit rozestup automaticky. V podnabídce Přímé formátování aplikační nabídky Formát najdeme ještě řadu dalších funkcí. Uvedeme jen ty nejdůležitější. Pro všechny platí, že nota nebo skupina not, pro kterou chceme danou funkci vyvolat, musí být označena. Klávesovou zkratkou Ctrl+F5 vytvoříme z označené skupiny not trioly. Budou opatřeny svorkou i číslicí 3, i když se tyto symboly na jiném místě dají i jednotlivě vypnout. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+C přiřadíme k označeným notám symbol staccato. Capella staccatované noty přehrává zkráceně. Nejlépe je to slyšet ve zvuku dechových nástrojů nebo varhan, méně ve zvuku klavíru. Pozorný posluchač pozná, že i značka tenuto, kterou vložíme klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+T, je rovněž vyjádřena i zvukově. Funkce Krátký zdvih vyvolaná klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+Y slouží k zápisu přírazu, skupinky, nátrylu, obalu a podobných melodických ozdob vypsaných označenou skupinkou not. Tyto melodické ozdoby jsou programem Capella přehrávány. Někdy se však stává, že na úplném začátku nebo konci řádku nebo při vyšší rychlosti nejsou spolehlivě přehrány. Mnohdy pomůže pro kontrolu zápisu zpomalit tempo přehrávání. Další artikulační znaménka, různé typy hlaviček not, duoly, kvintoly, sextoly, nonoly a jiné další možnosti pro označené noty najdeme na několika kartách zvolením položky Pomlky v podnabídce Noty aplikační nabídky Formát, kam se můžeme rychle dostat klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+N.

63

Capella

Hudební notace Několik dalších často užívaných značek nalezneme v podnabídce Hudební notace aplikační nabídky Kreslit. Můžeme přidat k notám legata, značky pro crescendo a decrescendo. Vložíme je buď pod notu, před kterou stojí kurzor, nebo pod skupinu označených not. Pro legatové obloučky použijeme klávesovou zkratku Shift+Alt+B. Crescendo vložíme klávesovou zkratkou Shift+Alt+C, decrescendo klávesovou zkratkou Shift+Alt+D. Crescendo a decrescendo je při přehrávání skladby slyšitelné. Volta svorky vkládáme klávesovou zkratkou Shift+Alt+V. Aby se volta svorky automaticky číslovaly správně, musíme dodržet správný postup. Nejprve označíme skupinu not, která bude prima voltou, klávesovou zkratkou Shift+Alt+V vložíme svorku, ke které se přiřadí číslo 1. Pak označíme a vložíme sekunda voltu, popřípadě tercia voltu, ke kterým se automaticky přiřadí číslice 2 a 3. Jako poslední krok vložíme za prima voltu koncový znak repetice. V případě, že bychom vložili nejdříve repetici a až pak sekunda voltu, byla by u všech volta svorek číslice 1. I tato chyba se dá dodatečně opravit. Postup, který si nyní popíšeme, je společný pro všechny objekty (značky a textové popisky), vytvořené ve skupině příkazů z aplikační nabídky Kreslit. Stiskem klávesy Tabulátor se postupně zleva označují vložené objekty. Na obrazovce budou vidět modře orámované. Pravým tlačítkem myši, u odečítače Jaws hvězdičkou na numerickém bloku vyvoláme kontextovou nabídku, ze které klávesou Enter vybereme položku Zpracovat. Do stejného dialogového okna se dostaneme volbou položky Objekt zpracovat v aplikační nabídce Kreslit. Po třetím stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na rozbalovací seznam, kde šipkou vybereme správné číslo volta svorky. Změnu potvrdíme klávesou Enter. Pozor, objekt je stále označen, na obrazovce modře olemován. Pohybem šipek jím můžeme všemi směry pohybovat. Jedno stisknutí šipky se rovná jednomu notovému stupni. Tímto způsobem může i nevidomý uživatel sám, ale s rozvahou, různými objekty pohybovat. Jaký objekt je označen lze zjistit aktivací položky Zpracovat v kontextové nabídce objektu. Klávesou Escape označení objektu zrušíme.

Hudební symboly Po zvolení položky Hudební symboly z aplikační nabídky Kreslit se objeví dialogové okno, ve kterém je celkem na deseti kartách velké množství hudebních symbolů a značek. Popíšeme si jen ty nejčastěji používané. Kurzor umístíme před notu, ke které chceme přiřadit některý ze symbolů. Po stisku klávesové zkratky Shift+Alt+S se dostaneme na tlačítko Storno. Nevidomý uživatel v tuto chvíli není informován o tom, na které kartě se nachází. Dvojím stiskem šipky vlevo se dostaneme na seznam karet. Vybírat můžeme šipkami vlevo či vpravo. Najdeme předposlední kartu – Dynamika. První krok na kartě musíme udělat klávesou Tabulátor, pak je pouze na uživateli, jestli bude dál vybírat klávesou Tabulátor, šipkami nebo volit přímo písmeny, ke kterým jsou přiřazeny různé značky. Na kartě Dynamika jsou k dispozici následující značky: •

A = mf (mezzoforte)

•

B = f (forte)

•

C = ff (fortissimo)

•

D = fff (forte fortissimo)

•

H = sfz (sforzato)

•

L = mp (mezzopiano)

64


•

M = p (piano)

•

N = pp (pianissimo)

•

O = ppp (piano pianissimo)

Dynamika je programem Capella přehrávána, pokud není tato funkce v nastavení vypnuta. Z karty Trylky nejčastěji použijeme: •

A = tr (trylek)

•

B = n (nátryl)

•

M = m (mordent)

Trylky Capella rovněž přehrává, ale může se stát, že se na kratších notách nebo ve vysokém tempu vždy neozvou. V takovém případě doporučujeme zpomalit tempo přehrávání. Na kartě Klíče, segna najdeme: •

L = segno

•

N = Coda

•

P = D.C. (Da Capo)

•

Q = D.S. (Dal Segno)

Na kartě Značky 1 nalezneme: •

A = koruna (fermata)

•

E = akcent

•

F = ostrý akcent

Jednoduchý text, textové pole Tyto funkce, nacházející se rovněž v aplikační nabídce Kreslit, slouží k různým textovým popiskům, označením tempa i nadpisům umístěným např. uprostřed stránky apod. Funkce Textové pole se od funkce Jednoduchý text liší pouze možnostmi formátování. Lze v něm použít současně více typů a velikostí písma. Jednoduchý text vyvoláme klávesovou zkratkou Shift+Alt+X, textové pole klávesovou zkratkou Shift+Alt+T. Text se stává součástí noty, před kterou stojí kurzor. Přednastaveno je písmo o velikosti 12 bodů. Na výběr jiného písma se dostaneme klávesovou zkratkou Alt+A, text zarovnáme na střed klávesovou zkratkou Alt+Z, vpravo klávesovou zkratkou Alt+R a vlevo klávesovou zkratkou Alt+L. Přednastaveno je zarovnání vlevo. Toto zarovnání se vztahuje k notě, ke které textový objekt náleží, nikoliv ke stránce, jak jsme zvyklí u textových editorů. Po uzavření těchto textových dialogových oken je text umístěn vždy uprostřed (na třetí lince) notové osnovy. Pro praktické použití jej musíme klávesou Tabulátor označit, jak jsme se zmiňovali u volta svorek, a pomocí šipek umístit na požadované místo. Příklad: pro vložení tempového označení (např. Allegro) umístíme kurzor před první notu, vyvoláme Jednoduchý text, napíšeme Allegro, dvojím stiskem klávesy Tabulátor se posuneme na tlačítko OK a stiskneme Mezerník. Jedním stiskem klávesy Tabulátor označíme objekt (text Allegro), 10krát stiskneme šipku nahoru a 10krát vlevo. Pro odznačení objektu stiskneme Escape. Označení tempa bude vhodně umístěno. Pouze v případě, že první noty by byly hodně vysoko, bylo by nutné zvednout text ještě o něco výše.

65

Capella

Máme-li např. na jedné stránce dvě drobné skladbičky, potřebujeme i pro druhou vytvořit nadpis. Nejdříve si pomocí dodatečného rozestupu notových řádků utvoříme prostor. Zvolíme dodatečný rozestup nahoru 6 RML. Po zarovnání prvního úplného řádku skladbičky najdeme přibližně notu ležící uprostřed délky řádku a umístíme před ni kurzor. Pomocí funkce Jednoduchý text napíšeme nadpis, klávesovou zkratkou Alt+A vyvoláme dialogové okno s dalšími písmy, vybereme velikost např. 16 bodů, tučné, nezapomeneme zkontrolovat, že je zvolen středoevropský skript, uzavřeme dialogové okno s písmy, klávesovou zkratkou Alt+Z zarovnáme na střed a uzavřeme dialogové okno Jednoduchý text. Klávesou Tabulátor označíme objekt nadpisu. To, jestli jsme označili správný objekt, kontrolujeme stiskem pravého tlačítka myši (Viz úprava volta svorek) a klávesou Enter. Dialogové okno objektu opustíme klávesou Escape. Máme-li již označený správný objekt s nadpisem, můžeme jej zvednout o 15 až 17 kroků (notových stupňů) šipkou nahoru.

Galerie a její použití Protože dodatečné posouvání textů napsaných pomocí funkce Jednoduchý text nebo prostřednictvím funkce Textové pole je přece jen náročnější, můžeme využít některých hotových textových popisků i se správným umístěním uložených v tzv. Galerii. Položku Galerie najdeme v aplikační nabídce Kreslit. Rychle ji vyvoláme klávesovou zkratkou Ctrl+G. Po otevření je galerie prázdná. Najdeme klávesou Tabulátor položku Vložit soubor nebo použijeme klávesovou zkratku Alt+Ž. V běžném dialogovém okně pro otevírání souboru vyhledáme složku Galerie, která bývá po instalaci programu Capella umístěna ve složce Dokumenty/Capella (u Windows XP) nebo ve složce Jméno uživatele/Dokumenty/Capella (u Windows Vista a Windows 7). Otevřeme např. galerii s názvem Movement_Tempo_Headings.cag. V galerii je řada označení tempa od Grave až po Prestissimo a nabídka dalších výrazů k použití. K prvním třiceti jsou přiřazeny horké klávesy a pokud si je zapamatujeme, můžeme výrazy vkládat, aniž bychom galerii otevírali. Pořadí výrazů v galerii si můžeme pomocí tlačítek Nahoru a Dolů měnit podle vlastní potřeby, pomocí tlačítka Smazat odstraňovat, pomocí tlačítka Vložit vkládat do notového zápisu. Můžeme načíst do galerie další soubor a vytvořit si vlastní galerii kombinací několika různých souborů. Můžeme také vkládat do galerie nové objekty vytvořené nebo upravené prostřednictvím funkce Jednoduchý text nebo Textové pole a pomocí tlačítka Uložit vše vytvořit soubor s úplně novou galerií k pozdějšímu použití. Okno s galerií uzavřeme klávesou Escape. Galerie se stane součástí souboru s notovým zápisem a je tak stále připravena i po přerušení práce a po novém otevření rozpracovaného díla. Nové objekty vkládáme do galerie z kontextové nabídky všech objektů vytvořených funkcemi v aplikační nabídce Kreslit pomocí položky Kopírovat do galerie. Také veškeré objekty vložené z libovolné galerie do notového zápisu můžeme po označení klávesou Tabulátor dále upravovat pomocí příkazů z kontextové nabídky objektů, případně pomocí šipek měnit jejich polohu a pak si je opět nakopírovat pod novým názvem do své galerie. Galerie se tak stává velmi silným prostředkem, který umožní vkládat do notového zápisu téměř libovolné objekty, které nám může pomoci příležitostně připravit vidící osoba.

Klíč, tónina, takt Potřebujeme-li uprostřed skladby změnit klíč, tóninu nebo takt, použijeme k tomu určenou funkci v aplikační nabídce Vložit. Klávesovou zkratkou Shift+F5 otevřeme dialogové okno s třemi kartami, na kterých podobně jako v Průvodci partiturou vybíráme z různých klíčů, zadáváme počet křížků či béček a vybíráme vhodný takt. Pokud nám nevyhovuje žádný z přednastavených nejčastěji používaných taktů, musíme zadat zvlášť čitatele a jmenovatele zlomku udávajícího takt. V tomto okně musíme ovšem nejdříve zadat jmenovatele. Nesmíme také zapomenout na zaškrtávací políčko Pro všechny hlasy systému pro případ, že píšeme partituru s různě transponujícími nástroji. Pokud by se jednalo jen o změnu klíče na basový nebo houslový, máme pro vložení houslového klíče k dispozici klávesu F7 a pro vložení basového klíče klávesu F8.

66


Transpozice V programu Capella můžeme napsané skladby, části skladeb nebo i celé partitury poměrně snadno transponovat do jiné tóniny. Nejprve otevřeme příslušnou skladbu, kterou chceme transponovat a pak zvolíme položku Transponovat z aplikační nabídky Formát. Můžeme také použít klávesovou zkratku Alt+F5. Transpozice se provádí ve dvou krocích. V prvním okně volíme diatonickou transpozici s upřednostněním křížků, béček nebo chromatickou zjednodušenou transpozici. Dále určíme, zda chceme transponovat jen jeden tzv. kurzorový řádek, jeden celý hlas (kurzorový řádek ve všech systémech), jen jeden nástroj nebo skupinu nástrojů z partitury nebo všechny systémy, tedy celou partituru. Dále máme možnost volit přizpůsobení legata a triolových svorek pozici not. Většinou se obejdeme bez zaškrtávání těchto dvou políček. Stiskem tlačítka Další se dostaneme do druhého kroku, kde vybíráme o kolik tónů, půltónů nebo o jaký interval a zda dolů nebo nahoru chceme skladbu transponovat. Také zde najdeme tlačítko Zjistit, po jehož stisku se objeví okno, ve kterém zjistíme, v jaké tónině je skladba před transpozicí, v jaké bude po transpozici, jak by to vypadalo, pokud by se jednalo o mollové tóniny a kolik křížků či béček má a bude mít skladba. I v tomto okně můžeme parametry ještě měnit. Stiskem tlačítka OK opustíme toto okno a po stisku tlačítka Dokončit je transpozice hotova.

Ukládání, otevírání, vzhled a tisk souborů programu Capella Při práci s programem Capella nezapomínejme na průběžné ukládání rozdělané práce. Capella má sice ve výchozím nastavení zapnuto automatické zálohování, ale je lepší a jednodušší, když vždy po určitém úseku, kdy víme, že jsme něco udělali dobře, si sami práci klávesovou zkratkou Ctrl+S uložíme. Při prvním ukládání budeme dotázáni na jméno souboru a sami určíme, do jaké složky se budou soubory programu Capella s příponou cap ukládat. Nastavení složky pro ukládání si bude Capella pamatovat do té doby, než jej změníme. Soubory napsané v programu Capella můžeme otvírat dvojím způsobem. Můžeme otevřít program Capella a v nabídce Soubor vybereme Otevřít nebo klávesovou zkratkou Ctrl+O vyvoláme běžné dialogové okno pro vyhledání a otevření souboru. Capella si pamatuje i složku, ve které jsme naposledy otvírali soubor. Druhým způsobem je najít soubor a stiskem klávesy Enter na jeho názvu otevřít program Capella spolu s žádaným souborem. V tomto případě nebude pracovní okno maximalizované a budeme jej muset maximalizovat vždy ručně. Přestože jsme okraje a číslování stránek nastavili v Průvodci partiturou, můžeme ještě dodatečně některá nastavení změnit zvolením položky Vzhled stránky z aplikační nabídky Soubor. Můžeme změnit všechny okraje, zapnout či vypnout číslování stran a určit, od jakého čísla se začne číslovat. Navíc můžeme změnit orientaci papíru na výšku nebo na šířku. Orientaci papíru lze také měnit v dialogovém okně Nastavení tisku, kde rovněž vybereme tiskárnu a můžeme nastavit další její vlastnosti. Stiskem klávesové zkratky Ctrl+P vyvoláme dialogové okno tisku, v němž můžeme určit, které strany chceme tisknout a počet kopií.

Import, export Capella může importovat soubory ve formátu MusicXML, mxl a MIDI. I když některé soubory jsou importovány velice zdařile, je práce nevidomého uživatele s importovanými skladbami velmi náročná. Lze doporučit zkoušet zpracovávat spíše jen jednohlasé skladby nebo výběr jednoduchých hlasů z většího obsazení. Při kontrole pouze sluchem nemůžeme zaručit, že je vše zapsáno tak, jak má být. Proto berme tuto funkci jen jako doplňkovou. Naopak export do MIDI souborů je jednoduchý a výsledek je dokonalý. Můžeme tak předávat skladby k přehrání i lidem, kteří nemají program Capella. Můžeme napsat v programu Capella druhý hlas či doprovod

67

Capella

a např. žák si může doma na libovolném počítači druhý hlas nebo doprovod přehrávat a spolu s přehrávanou skladbou hrát na hudební nástroj. Funkce import i export najdeme v aplikační nabídce Soubor.

Příklad skladbičky v programu Capella Nyní si popíšeme, jak budeme postupovat při zápisu úryvku písně Červený šátečku tak, aby byl výsledek stejný jako na připojeném obrázku. Máme za úkol napsat skladbičku pro klavír v tónině D-dur a ve tříčtvrťovém taktu a pojmenovat ji. Otevřeme program Capella professional 2008 stiskem klávesy Enter na zástupci Capella professional 2008 na pracovní ploše, nebo zvolením položky Capella professional 2008 dostupné ve skupině Capella software v nabídce Start a maximalizujeme jeho okno. Klávesovou zkratkou Ctrl+N spustíme Průvodce partiturou.

Capella – příklad notového zápisu

Nyní si popíšeme, jak budeme postupovat při zápisu úryvku písně Červený šátečku tak, aby byl výsledek stejný jako na připojeném obrázku. Máme za úkol napsat skladbičku pro klavír v tónině D-dur a ve tříčtvrťovém taktu a pojmenovat ji. Otevřeme program Capella professional 2008 stiskem klávesy Enter na zástupci Capella professional 2008 na pracovní ploše, nebo zvolením položky Capella professional 2008 dostupné ve skupině Capella software v nabídce Start a maximalizujeme jeho okno. Klávesovou zkratkou Ctrl+N spustíme Průvodce partiturou. 1. Stiskem klávesy Mezerník na tlačítku Další, na kterém se nachází kurzor, opustíme nápovědu a dostaneme se do prvního kroku – výběr nástroje. Budeme se nacházet na první položce Klávesové nástroje, kterou rozbalíme šipkou vpravo a šipkou dolů vybereme Piano. Dvojím stiskem klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítko „V“, po jehož stisku klávesou Mezerník vložíme nástroj Piano do partitury. Stiskneme ještě šestkrát tabulátor. Budeme procházet přes políčka se seznamem vybraných nástrojů, pro úpravu plného a zkráceného popisku nástroje, seznam různých způsobů řazení nástrojů, tlačítko Zpět, až se dostaneme na tlačítko Další, na němž stiskneme Mezerník.

68


2. V druhém kroku Průvodce partiturou nazvaném Popisky vybereme šipkou dolů položku Titul a po stisku klávesy Tabulátor napíšeme nadpis Červený šátečku. Po dvojím stisku klávesy Tabulátor se opět dostaneme na tlačítko Další, které stiskneme. 3. Protože ve třetím kroku průvodce nazvaném Okraje a číslování nebudeme nic měnit, stiskneme pouze klávesu Enter, čímž tento krok přeskočíme. 4. Po vstupu do čtvrtého kroku průvodce nazvaného Tónina na začátku partitury stiskneme desetkrát klávesu Tabulátor, až se dostaneme na tlačítko s označením „R“. Dvojím stiskem klávesy Mezerník přidáme dva křížky. Pomocí klávesy Tabulátor se přesuneme na tlačítko Další a stiskneme jej. 5. V posledním, pátém kroku průvodce partiturou s názvem Takt na začátku partitury vybereme jedním stiskem šipky nahoru tříčtvrťový takt, klávesou Tabulátor se přesuneme na tlačítko Dokončit a po jeho stisku opustíme průvodce partiturou. Klávesovou zkratkou Ctrl+S uložíme zápis písně pod názvem Červený šátečku do souboru. Doporučujeme vám soubor průběžně ukládat klávesovou zkratkou Ctrl+S, abyste se v případě nezdařených úprav ve skladbě mohli snadno vrátit k verzi zápisu uložené před úpravami. Nyní přistoupíme k zápisu melodie písně do horní notové osnovy z dvojice notových osnov pro zápis klavíru. Předpokládejme horší situaci, kdy nemáme skript pro Jaws nebo používáme jiný odečítač obrazovky. Pro jistotu tedy stiskneme šipku nahoru, abychom měli jistotu, že se nachází kurzor v horní notové osnově a stiskneme také klávesu End, abychom měli jistotu, že kurzor stojí za houslovým klíčem, předznamenáním a označením taktu. Přednastaveny jsou čtvrťové noty a jednočárkovaná oktáva. Stiskneme čárku, abychom zajistili, že první nota bude čtvrťová s tečkou a druhá osminová. Třetí nota bude čtvrťová. Stiskneme třikrát písmeno A. Dále pokračují dva takty čtvrťových not. Píšeme písmena A, H, přidržujeme pravý Shift pro přepnutí do dvoučárkované oktávy a píšeme C, D, D, pustíme Shift a píšeme F. Pro zápis půlového jednočárkovaného a stiskneme číslici 2 a pak písmeno A. Stiskem číslice 4 nastavíme zápis dalších čtyřčtvrťových not. S přidrženou klávesou pravý Shift píšeme písmena D, C, C, pustíme klávesu Shift a napíšeme písmeno E. Stiskem číslice 2 a následně písmena G zapíšeme notu půlovou, jednočárkované g. Opět stiskneme číslici 4 pro zápis následujících pěti čtvrťových not. Pak píšeme písmena H, A, A, G, F. Ukázka písně končí půlovou pomlkou, stiskneme číslici 2 a pak klávesu Mezerník. Na konci této části písně má být repetice. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+F vyvoláme dialogové okno pro vkládání taktových čar, klávesami Shift+Tabulátor se dostaneme na zaškrtávací políčko Pro všechny hlasy systému, jež klávesou Mezerník zaškrtneme, aby byla společná repetice i pro pravou i levou ruku. Pak stiskneme číslici 4, kterou vložíme repetici právě dopsané části. Stiskem klávesové zkratky Ctrl+Shift+R zarovnáme zápis k pravému okraji, aby byl úhledný. Klávesou Home se vrátíme na začátek řádku a stiskem kombinace kláves Shift+F9 píseň můžeme přehrát. Nyní popíšeme, jak přidat k zápisu označení tempa Allegretto, čtvrťová nota = 110, pod první notou zapsat písmeno p, jako dynamické označení piano, přes všechny noty v druhém taktu znak crescendo, pod první notou ve třetím taktu písmeno f, jako forte, ve čtvrtém a šestém taktu noty spojit obloučkem legato a k poslední notě přidat staccato. Kurzor vrátíme klávesou Home na začátek řádku. Stiskneme několikrát písmeno O, až se ozve první tón písně. Jedním stiskem šipky vlevo dostaneme kurzor před první notu. Pro vložení označení tempa použijeme funkci Galerie. Galerii otevřeme klávesovou zkratkou Ctrl+G. Galerie je však zatím prázdná. Klávesou Tabulátor najdeme tlačítko Vložit soubor a klávesou Mezerník jej stiskneme nebo použijeme klávesovou zkratku Alt+Ž. Ve standardním dialogovém okně pro otevírání souborů najdeme ve složce Do-

69

Capella

kumenty/Capella/Galerie soubor Tempo.cag a otevřeme jej. Tím jsme vložili soubor do galerie. Galerie nyní obsahuje jedinou položku Tempoangabe. Tlačítkem Vložit, (nespleťte si je s tlačítkem Vložit soubor) nebo klávesovou zkratkou Alt+V vložíme nad první notu nadpis Allegro moderato za nímž bude vyobrazena čtvrťová nota, znak = a číslice 100. Tím se okno galerie také uzavře. Tento text upravíme tak, že jednou stiskneme tabulátor, čímž se text označí. Pak simulací stisku pravého tlačítka myši nebo skutečným stiskem pravého tlačítka myši vyvoláme kontextovou nabídku a na její první položce Zpracovat stiskneme klávesu Enter. Otevře se okno pro editaci textového pole, kde vzorový text allegro moderato přepíšeme na Allegretto a číslici 100 upravíme na 110. Klávesou Tabulátor najdeme tlačítko OK a stiskneme jej. Okno pro editaci textového pole se uzavře, ale text je stále označen. Protože první noty písně jsou jednočárkované a, je to nejvyšší nota s nožkou obrácenou nahoru a nožka zasahuje do textu, zvýšíme označený text trojím stiskem horní šipky do ideální polohy. Začátek slova Allegretto je umístěn nad první notou písně. Můžeme to tak nechat nebo posunout, aby text začínal nad označením taktu. S použitím zrakové kontroly jsme vyzkoušeli, že toho docílíme deseti stisky šipky vlevo. Text je ještě stále označen. Můžeme toho využít pro uložení upraveného textu do galerie tak, že opět vyvoláme stiskem pravého tlačítka myši kontextovou nabídku, šipkou dolů vybereme položku Kopírovat do galerie a stiskneme klávesu Enter. Otevře se dialogové okno, kde si vkládanou položku pojmenujeme Allegretto 110, klávesou Tabulátor se přesuneme na tlačítko OK a stiskneme Mezerník. Otevře se dialogové okno s aktuální galerií, v němž budou již dvě položky. Tlačítkem Uložit vše nebo klávesovou zkratkou Alt+U se otevře standardní dialogové okno pro ukládání souborů. Můžeme zvolit původní název galerie Tempo.cag. Po stisku tlačítka OK, dotazu na přepsání souboru a dalším stisku tlačítka OK bude označení tempa Allegretto včetně správného umístění uloženo v souboru galerie a připraveno pro pozdější použití. Klávesou Escape uzavřeme galerii a dalším stiskem klávesy Escape zrušíme označení textu. Pro umístění dynamické značky piano pod první notu musí být kurzor rovněž před ní, stejně jako u označení tempa. Pak použijeme klávesovou zkratku Alt+Shift+S pro otevření dialogového okna s hudebními symboly. Dvojím stiskem šipky vlevo se dostaneme na názvy karet s hudebními symboly. Šipkou vlevo nebo vpravo najdeme kartu Dynamika. Pak několika stisky klávesy Tabulátor najdeme tlačítko označené písmenem „M“ a stiskem klávesy Mezerník vložíme značku piano pod první notu. Stejného výsledku rovněž dosáhneme, když po vyhledání karty Dynamika stiskneme jednou klávesu Tabulátor a pak písmeno M. Dialogové okno s hudebními symboly se po jeho vložení automaticky uzavře. Pro vložení značky Crescendo musíme skupinu not označit do bloku. Vrátíme se pomocí klávesy Home na začátek řádku a opakovaným tisknutím písmene O přehrajeme šest not od začátku písně. Tím jsme se dostali na konec druhého taktu za notu cis. Nyní přidržíme klávesu Shift a stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+levá šipka. Tím jsme označili celý druhý takt. Stiskem klávesové zkratky Alt+Shift+C vložíme pod označené noty grafickou značku pro crescendo. Pod sedmou notou má být umístěno dynamické znaménko pro forte. Postupujeme podobně jako u značky pro piano. Najdeme buď přehráváním po notách pomocí písmene O, nebo plynulým přehráváním klávesovou zkratkou Shift+F9 sedmou notu dvoučárkované d. Dbáme na to, aby kurzor stál před notou. Musíme plynulé přehrávání stejnou klávesovou zkratkou zastavit ještě během doby, kdy nota d ještě zní. Pokud se nám to včas nepovede, raději se pomocí šipky vlevo o několik not vrátíme a přehráváním pomocí písmene O přesně místo najdeme. Pak stiskneme klávesovou zkratku Alt+Shift+S a stiskem písmene B vložíme značku pro forte. Tentokrát jsme nemuseli zjišťovat, na které kartě s hudebními symboly se nacházíme, protože Capella si pamatuje, že jsme naposledy použili symboly na kartě Dynamika. Dále potřebujeme spojit obloučkem legato půlovou a čtvrťovou notu ve čtvrtém taktu a shodně i v šestém taktu. Budeme postupovat podobně, jako u značky pro crescendo. Protože první nota ze dvou, které máme označit do bloku, je půlová, určitě se nám podaří na ní včas zastavit plynulé přehrávání. Pak přidržíme

70


klávesu Shift a stiskneme dvakrát šipku vpravo pro označení not. Stiskem klávesové zkratky Alt+Shift+B spojíme noty ve čtvrtém taktu obloučkem. U šestého taktu postupujeme shodně. Poslední nota z úryvku písně v osnově pro pravou ruku klavíru má být staccato. I v tomto případě musíme notu označit do bloku. Je lhostejné, jestli zastavíme přehrávání ještě v době, kdy nota zní, kurzor bude tedy před notou, pak přidržíme klávesu Shift a stiskem šipky vpravo notu označíme nebo přehrajeme notu pomocí písmene O, kdy kurzor zůstane stát za notou a pak označíme notu přidržením klávesy Shift a stiskem šipky vlevo. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+C vložíme pod notu tečku, což je symbol pro staccato. Dalším úkolem je napsat pod melodii písně její text tak, aby byly jednotlivé slabiky správně umístěny pod notami. Kurzor umístíme před první notu a stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+L pro přímé vkládání textu písně. Nyní budeme psát text běžným způsobem, slabiky budeme oddělovat pomlčkou a slova klávesou Mezerník. Píšeme: Čer-ve-ný šá-teč-ku ko-lem se toč_, ko-lem se toč_, ko-lem se toč. Tam, kde je v notách legato, neboli tam, kde se zpívá jedna slabika na dvě noty, musíme napsat znak _ (podtržení). Protože se melodie opakuje, v notovém zápisu je repetice, ale text je při opakování jiný, musíme napsat pod tytéž noty ještě jeden řádek textu. Po dopsání prvního řádku stiskneme šipku dolů, abychom se dostali na další řádek a klávesu Home, abychom se dostali na jeho začátek. Pak pokračujeme v psaní stejným způsobem: Má mi-lá se hně-vá, já ne-vím proč_, já ne-vím proč_, já ne-vím proč. Opět nesmíme zapomenout na znak podtržení za slovem proč. Vkládání textu písně ukončíme stiskem klávesy Escape. Připomeňme si, že pokud při psaní uděláme chybu, nelze se ve funkci Psát přímo v textu pomocí šipek pohybovat nebo jinak text opravovat. Pro editaci textu slouží funkce vyvolaná klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+L. Toto editační okno uzavíráme klávesou Enter. Nyní budeme zapisovat noty do spodní notové osnovy s basovým klíčem ve dvojici notových osnov pro klavír. Mohli bychom samozřejmě nejdříve napsat noty pro levou ruku a pak teprve text písně, ale protože po přehrání celého systému, tedy dvojice notových osnov zůstává kurzor ve spodní notové osnově, může se stát, že opomeneme přemístit kurzor před psaním textu do horní notové osnovy. Při námi popisovaném postupu nemůže k této chybě dojít. Stiskem šipky dolů přesuneme kurzor do spodní notové osnovy a stiskem klávesy End zajistíme, že kurzor bude za basovým klíčem, předznamenáním a označením taktu. V prvním taktu bude půlová nota s tečkou malé a. Po spuštění programu je v basovém klíči nastavena velká oktáva. Stiskneme klávesu F4 pro nastavení malé oktávy. Stiskneme číslici 2 pro nastavení půlových not a tečku pro notu s tečkou. Pak stiskneme písmeno A.

71

Capella

Dále budou následovat čtvrťové noty malé a, g, e, d. Stiskneme číslici 4 pro psaní čtvrťových not. Píšeme písmena A, G, E, D. Dále budou následovat dva souzvuky malé fis s malým a. Pro psaní souzvuků musíme v programu Capella zapnout akordový režim. To provedeme postupným stiskem kláves Alt, L a K. Pak stiskem písmen F a A napíšeme požadované noty. V akordovém režimu se kurzor po napsání not neposunuje, proto to musíme udělat sami šipkou vpravo nebo výhodněji stiskem písmene O, kdy se právě napsaný souzvuk ozve a kurzor se posune za něj. Protože další souzvuk je shodný, nemusíme jej znovu vypisovat, stačí pouze stisknout klávesu / (lomeno). V tomto případě se kurzor automaticky posune za napsané noty. Oba souzvuky mají být staccato. Přidržením klávesy Shift a dvojím stiskem levé šipky je označíme do bloku a klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+C vložíme nad oba souzvuky najednou značku pro staccato. Po předchozím označování do bloku stojí kurzor před prvním souzvukem. Klávesou End skočíme na konec zápisu. Další takt je shodný s právě napsaným, proto jej označíme do bloku přidržením klávesy Shift a stiskem klávesové zkratky Ctrl+levá šipka. Klávesovou zkratkou Ctrl+C jej zkopírujeme do schránky, klávesou End skočíme na konec zápisu a klávesovou zkratkou Ctrl+V vložíme do notové osnovy. V pátém taktu bude čtvrťová nota malé e a dva čtvrťové souzvuky malé g a malé a. Napíšeme písmeno E, protože máme v programu stále zapnutý akordový režim, posuneme kurzor šipkou vpravo, písmeny G a A napíšeme první souzvuk, šipkou vpravo posuneme kurzor a klávesou / (lomeno) souzvuk zopakujeme. Souzvuky mají být opět staccato. Přidržíme klávesu Shift a stiskneme dvakrát šipku vlevo. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+C vložíme pod noty značky pro staccato. Klávesou End skočíme na konec zápisu. Šestý takt je podobný, čtvrťová nota malé cis a souzvuky malé e a malé a s označením staccato. Píšeme písmeno C, posuneme kurzor šipkou vpravo, píšeme písmena E a A, posuneme kurzor šipkou vpravo, znakem / (lomeno) opakujeme souzvuk, přidržíme klávesu Shift a dvojím stiskem šipky vlevo označíme souzvuky do bloku, klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+C vložíme značky staccato a klávesou End skočíme na konec zápisu. V posledních dvou taktech již nebudou žádné souzvuky, proto postupným stiskem kláves Alt, L a K vypneme akordový režim. Budou následovat čtvrťové noty velké A, velké H, malé cis, malé d staccato a půlová pomlka. Stiskneme klávesu F3 pro přepnutí do velké oktávy, píšeme písmena A, H, stiskneme klávesu F4 pro přepnutí do malé oktávy, písmeno C, D, přidržíme klávesu Shift a stiskneme šipku vlevo pro označení noty malé d, stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+Shift+C, kterou vložíme pod notu značku pro staccato, klávesou End skočíme na konec zápisu, stiskneme číslici dvě a klávesou Mezerník vložíme půlovou pomlku. Tím jsme dokončili vlastní zápis. Musíme ještě prověřit, jestli se vejdou oba řádky textu písně mezi notové osnovy, aniž by došlo k překrývání se spodním řádkem. Kurzor umístíme do řádku, ke kterému přísluší text písně. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+M otevřeme dialogové okno pro úpravu formátu slok písní. Vzdálenost první sloky písně je přednastavena na 10 notových stupňů od střední linky. Pokud jsou použita dynamická nebo jiná přednesová znaménka a slovní popisky pod notami, je vhodné zvýšit odstup první sloky písně přepsáním na 15 notových stupňů. Na toto editační pole se dostaneme po dvojím stisku klávesy

72


Tabulátor. Rozestup mezi slokami písně je přednastaven na hodnotu 3, která při přednastavené velikosti písma 10 bodů také vyhovuje. Po dvojím stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítko OK, jehož stiskem toto dialogové okno opustíme. První sloku písně jsme snížili o pět notových stupňů a každý řádek zabírá další tři notové stupně. To je celkem jedenáct notových stupňů a to se rovná přibližně hodnotě šest RML (rozestup mezi linkami). Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+Z otevřeme dialogové okno pro úpravu dodatečného rozestupu notových řádků. Po jednom stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na editační číselník Dodatečný rozestup směrem dolů, kde šipkou nahoru vybereme hodnotu 6 a klávesou Enter změnu potvrdíme. Jistě jste si všimli, že u notové osnovy pro pravou ruku jsme napsali nejdříve celou melodii a pak teprve zadávali dynamická znaménka, legato a staccato, kdežto při zápisu pro levou ruku jsme staccato zadávali průběžně. Je to proto, že v melodii se snáze orientujeme a snáze najdeme místo, kde máme příslušnou značku vložit. Kdežto v doprovodu levé ruky se vyskytují i shodné takty a orientace může být obtížnější, proto je lépe značky zadávat ihned po dopsání taktu nebo fráze. Nakonec zůstává rozhodnutí na každém uživateli, jaký postup si oblíbí, jaký mu bude nejlépe vyhovovat.

Systémové nároky, instalace a nastavení programu Capella Capella professional 2008 pracuje pod operačními systémy Windows XP, Windows Vista i Windows 7. Program je nenáročný na technické vybavení počítače. Jeho nároky nepřevyšují nároky operačního systému Windows XP. Ovšem u dlouhých několikastránkových skladeb se při pomalém procesoru a malé operační paměti může prodloužit odezva klávesnice. U některých starších notebooků, u nichž zvuková karta využívá část kapacity operační paměti a procesoru, může být přehrávání skladby nerytmické. Instalace: Po vložení CD s programem do CD mechaniky se otevře okno s nabídkou programů obsažených na tomto CD. Program Capella 2008 je nutno vybrat myší nebo ozvučeným ukazatelem myši a spustit dvojklikem levého tlačítka myši. Pro nevidomého uživatele je výhodnější automaticky otevírané okno s nabídkou programů zavřít pomocí klávesy Escape, na pracovní ploše vybrat a otevřít položku Tento počítač (u Windows XP) nebo Počítač (u Windows Vista a Windows 7), najít CD mechaniku, v níž je vloženo CD s programem Capella a pomocí položky Otevřít v kontextové nabídce zobrazit obsah CD. Dále je třeba vybrat a otevřít složku Capella 2008, ve které najdeme a spustíme instalační soubor Setup2008.exe. První krok instalace je v češtině, ostatní kroky standardního průvodce instalací jsou v angličtině. Všechny položky až do dokončení instalace potvrzujeme stiskem klávesy Enter. Instalátor programu Capella professional 2008 neumístí zástupce programu na pracovní plochu. Chcemeli jej umístit na pracovní plochu, najdeme v nabídce Start složku Capella-software a po jejím rozbalení najdeme zástupce Capella professional 2008. Na této položce stiskneme klávesu kontextové nabídky, vybereme podnabídku Odeslat a v ní položku Plocha (vytvořit zástupce) a stiskneme klávesu Enter. Nyní již budeme moci spouštět program Capella pomocí zástupce na pracovní ploše. Po úspěšné instalaci a aktivaci programu Capella můžeme program spustit. Aby se nevidomým uživatelům dobře s programem pracovalo, je třeba provést několik drobných nastavení. 1.

73

Je vhodné maximalizovat okno programu. (Stiskneme levý Alt+Mezerník a následně písmeno X).

Capella

2. Po prvním spuštění je v pracovním okně programu Capella zobrazena klaviatura, sloužící ke vkládání not pomocí myši. Nevidomý uživatel tuto možnost nemůže využít a zobrazená klaviatura komplikuje obsluhu. Proto v aplikační nabídce Zobrazit zrušíme zaškrtnutí na položce Klaviaturu. Zkráceně to můžeme provést tak, že postupně stiskneme levý Alt, písmeno B a pak písmeno K. Při každém dalším spuštění programu se již klaviatura zobrazovat nebude. 3. V programu Capella jsou v pracovním okně rovněž implicitně zobrazeny všechny panely nástrojů, které slouží také pro práci s myší. Pro nevidomého uživatele je výhodnější, když na obrazovce není nic, co nemůže využít. Panely nástrojů vypneme rovněž v aplikační nabídce Zobrazit zvolením položky Panely nástrojů. Otevře se dialogové okno, v němž se klávesou Tabulátor dostaneme na položku Žádné, stiskneme klávesu Mezerník, pokračujeme klávesou Tabulátor na tlačítko OK a opět stiskneme klávesu Mezerník. Ovšem v tomto případě se při novém spuštění programu Capella panely nástrojů na obrazovce opět objeví. Aby byla změna nastavení trvalá, musíme ještě v dialogovém okně pro nastavování panelu nástrojů klávesou Mezerník odškrtnout položku Přizpůsobit panely při startu programu šířce okna. Opět můžeme operaci provést rychleji pomocí zkratek: Stiskneme postupně klávesy levý Alt, B, N, Ž a pak klávesu Enter. Pro spolupráci s vidící osobou, pracující s myší, můžeme opět panely nástrojů rychle vrátit na obrazovku podobně postupným stiskem kláves levý Alt, B, N, V a na konec stiskneme klávesu Enter. 4. Je užitečné nastavit vhodný poměr hlasitosti hlasového výstupu počítače a syntetického zvuku nástrojů programu Capella. V ovládání hlasitosti snížíme hlas asi na 40% (Většinou je posuvník pojmenován Wave, MP3) a zvuk programu Capella nastavíme na 100% (nejčastěji pojmenováno jako MIDISynth). 5. V případě, že používáme odečítač obrazovky Jaws, je výhodné doinstalovat k němu skript pro program Capella. Jedná se vlastně o slovník s názvem Capella.JDF, pomocí kterého Jaws určité grafické znaky vysloví např. „Houslový klíč“, „Pomlka půlová“ nebo „Čtvrťový takt“. Není to sice pomůcka dokonalá, ale přece jen do jisté míry práci usnadní. Nelze např. rozlišit, zda jde o notu čtvrťovou, osminovou nebo šestnáctinovou, protože hlavička noty je vždy stejná. Proto je ve skriptu použit termín „Nota černá“. Ovšem nota půlová či celá je odlišná, proto je správně rozpoznána a pojmenována. Další nepřesností je nespolehlivé čtení not v případě, kdy je napsáno již více not nebo více hlasů. Hlavní výhodou je správná orientace při začátku psaní not. Poznáme spolehlivě, jestli máme kurzor za houslovým klíčem, popřípadě za předznamenáním nebo označením taktu. Protože na skriptu se stále pracuje a je průběžně doplňován, je naděje, že v budoucnu bude dokonalejší než v současné době. Schopnost skriptu správně rozlišovat grafické znaky je závislá na zvětšení obrazu. Nejlepší výsledky jsou při nastavení položky Zoom na hodnotu 25%. Capella má mnoho možností nastavení zoomu, z toho třem zvětšením jsou přiřazeny klávesové zkratky. Pro nastavení zoomu na 100% stiskneme klávesu F12, pro 150% stiskneme klávesovou zkratku Alt+F12 a pro zoom 50% je přiřazena klávesová zkratka Ctrl+F12. A právě tuto poslední zkratku je vhodné změnit na 25%. Provedeme to takto: Po spuštění Programu Capella zvolíme z aplikační nabídky Volby položku Nastavení. Dvojím stiskem kombinace kláves Shift+Tabulátor se přesuneme na výběr karet. Šipkou vpravo, popřípadě vlevo najdeme

74


kartu Zoom. Poté se klávesou Tabulátor přesuneme na položku C 50. Tuto hodnotu přepíšeme na 25 a stiskneme klávesu Enter. Pokud si opatříme skript pro program Capella, při jeho instalaci budeme postupovat takto: Klávesovou zkratkou Ctrl+C zkopírujeme do schránky soubor Capella.jdf. V nabídce Start vybereme Programy (u Windows XP) nebo Všechny programy (u Windows Vista nebo Windows 7), najdeme a rozbalíme složku Jaws, najdeme a rozbalíme položku Otevřít složku Jaws, najdeme položku Složka s uživatelským nastavením a klávesou Enter otevřeme. Klávesovou zkratkou Ctrl+V vložíme obsah schránky. Aby nám Jaws četl klíče, předznamenání, takty, noty a některé další znaky, nesmíme zapomenout nastavit klávesovou zkratkou Ctrl+F12 zoom na 25% a pokud budeme chtít někomu ukázat na obrazovce, co jsme napsali, nesmíme zapomenout přepnout klávesou F12 zoom na 100%. Při zoomu 100% je také lépe čteno nástrojové obsazení u partitur s více nástroji, jež mají uvedeny popisky nástrojů.

Jak můžete získat program Capella Program Capella professional 2008 v české verzi si můžete stáhnout z webových stránek firmy M&T music software. Po nainstalování můžete program Capella vyzkoušet jako demoverzi. Program bude plně funkční, ale notový zápis nepůjde žádným způsobem uložit nebo jinak exportovat. Můžete však svoji práci vytisknout na připojené tiskárně. Po zakoupení licence nemusíte demoverzi odstraňovat. Zadáte licenční číslo a program aktivujete prostřednictvím internetu. Cena programu Capella professional 2008 je 4700 Kč. Malý, jednoduchý skript k programu Capella pro práci s odečítačem Jaws si můžete zdarma stáhnout z webových stránek Tyflocentra Ostrava.

Zajímavé zdroje související s programem Capella •

M&T music software http://www.ladavrska.com/dev/capellasoft/ Mgr. Ivo Melecký E-mail: [email protected] Tel.: 556 411 312, Mobil: 776 003 530

•

Ing. Jiří Trubač E-mail: [email protected] Mobil: 737 213 647

nové stránky českého distributora a kontakty na autory české lokalizace programu Capella

75

•

M&T music software http://www.ladavrska.com/dev/capellasoft/download.php?mid=3# přímý odkaz ke stažení programu Capella professional 2008

•

Capellasoft http://www.capellasoft.cz starší, stále funkční stránky českého distributora programu Capella

Capella

•

Capellasoft – sekce download: http://www.capellasoft.cz/download.htm přímý odkaz na sekci Download, kde jsou ke stažení různé verze programu Capella a manuály

•

Tyflocentrum Ostrava http://www.tyflocentrum-ova.cz/kestazeni.php stránky Tyflocentra Ostrava, kde si na konci sekce ke stažení můžete stáhnout skript pro program Capella k odečítači Jaws. Vážní zájemci o práci s programem Capella se mohou také přihlásit na týdenní prázdninový rekondiční pobyt pořádaný Tyflocentrem Ostrava, kde bývá v případě zájmu zařazována i výuka práce s tímto programem.

76


GO ODFEEL Co vám může nabídnout Goodfeel Program Goodfeel, jehož autorem je společnost Dancing Dots, vybočuje z ostatních programů popisovaných v této publikaci. Nejedná se totiž ani o notátor, ani o sekvencer. Goodfeel neumožňuje vytvářet hudební dílo. Jeho jediným úkolem je převádět hudební materiál vytvořený prostřednictvím jiného hudebního programu do Braillova notopisu. Vstupní soubor, ze kterého program Goodfeel dokáže převádět hudební materiál do Braillova notopisu, může být ve formátu MIDI či Lime. Formát MIDI umějí vytvářet prakticky všechny dostupné hudební programy, není tedy problém zpracovat materiál v některém z těchto programů, uložit jej v MIDI formátu a pak výsledný soubor nechat prostřednictvím programu Goodfeel převést do Braillova notopisu. Formát Lime je specifický pro hudební program Lime distribuovaný společně s programem Goodfeel. Lime umožňuje importovat také Formát MusicXML, který lze pro uložení skladby použít v řadě hudebních programů jako např. Finale či Sibelius. Importovaný soubor ve formátu MusicXML lze poté uložit ve formátu programu Lime a jak již víme, tomuto formátu pak rozumí program Goodfeel, který jej dokáže převést do Braillova písma. Goodfeel dokáže převádět jak orchestrální partitury, tak i skladby pro sólové nástroje. Nečiní mu problém převést do Braillova písma také vokální part včetně připojeného textu. Notový zápis v Braillově písmu vytvořený programem Goodfeel je možné přímo vytisknout na připojené braillské tiskárně, uložit jako textový soubor nebo otevřít ve speciálním editoru. Ten na obrazovce ukazuje, jak vypadá zápis skladby v Braillově písmu a uživatel v něm může tento zápis dále upravovat. Goodfeel umožňuje změnou různých parametrů do jisté míry ovlivnit formát výsledného braillského zápisu. Je možné například určit, zda bude ve skladbě přítomna titulní strana a co bude obsahovat, zda budou číslovány stránky, zda budou na konci taktů psány taktové čáry, zda počítat v levé i pravé ruce intervaly vždy od spodního tónu atd. I přes poměrně bohatou škálu nastavení formátu výsledného braillského zápisu not není možné docílit toho, aby zápis zcela odpovídal zvyklostem užívaným v České republice. Čtenář notového zápisu vytvořeného programem Goodfeel si tedy bude muset zvyknout na některé odlišnosti. Ty sice nebrání čitelnosti notového zápisu, vyžadují však od čtenáře alespoň zpočátku zvýšenou pozornost při vnímání notového materiálu. Jako příklad uveďme, že Goodfeel neodděluje v každém taktu pravou a levou ruku klavírního zápisu taktovou svorou reprezentovanou bodem 6 následovaným bodem 3, jak je tomu zvykem v českém braillském notovém zápisu. Místo toho je zapsáno vždy pár taktů pravé ruky a poté stejný počet taktů levé ruky. Goodfeel dokáže nejen přesně interpretovat notový zápis včetně takových prvků jako posuvky či respektování zvyklostí v zápisu oktávových klíčů, zvládne i zápis intervalů, vícehlasu, v notách nebudou chybět ani artikulační a dynamická znaménka, repetice či melodické ozdoby. Správně bude převedeno rovněž označení taktu a předznamenání. Při převodu hudebního materiálu do Braillova písma Goodfeel upozorňuje na problematická místa v převáděném materiálu a umožňuje jejich opravu. Můžeme například opravit či přidat jméno skladby nebo jed-

77

Goodfeel

notlivých partů. Goodfeel nás ale upozorní i v případě, pokud například umístíme více různých dynamických znamének před stejnou notu, pokud zapomeneme vložit na začátek skladby označení tempa atd. Účelem samostatné aplikace Goodfeel je především poskytnout vidícímu uživateli možnost převést do Braillova písma skladby, které si předtím připravil v některém hudebním editoru. Autoři programu Goodfeel však pamatovali i na uživatele se zrakovým postižením a s programem Goodfeel dodávají notátor Lime ozvučený prostřednictvím skriptů Lime Aloud. Tento balíček programů již umožňuje vytvářet notový zápis skladeb v Braillově písmu i zcela nevidomému uživateli. Společně s programem Goodfeel se rovněž dodává program SharpEye. Ten umožňuje převést tištěný notový zápis do počítače a dále jej zpracovávat prostřednictvím některého hudebního editoru či převést do Braillova notopisu. Převod probíhá tak, že se tištěný notový materiál nejdříve naskenuje prostřednictvím scanneru připojeného k počítači a poté se v programu SharpEye přeloží do formátu, kterému rozumějí počítačové hudební programy. Tento překlad (rozpoznávání) tištěného hudebního materiálu však není příliš přesný a vznikají při něm chyby. Čím je notový zápis složitější, tím více nepřesností lze po převodu očekávat. Aby mohly být vzniklé chyby opraveny, je třeba konfrontovat přeložený zápis se zápisem původním, tištěným, což může provádět pouze vidící osoba. Nevidomý uživatel může program SharpEye využít k tomu, aby si udělal hrubou zvukovou představu o vytištěné skladbě, rozhodně však výsledky programu SharpEye nemůžeme doporučit pro bližší seznámení s tištěnou skladbou. SharpEye někdy může urychlit vidícímu uživateli převod tištěné skladby do počítače, mnohdy však počet chyb vzniklých při převodu dosáhne takové četnosti, že je lepším řešením skladbu celou od začátku přepsat a její skenování a převod vůbec nevyužívat.

Zpřístupnění programu Goodfeel osobám se zrakovým postižením Program Goodfeel není nijak složitý na obsluhu a ani jeho uživatelské rozhraní není příliš rozmanité. Vždyť jde pouze o program převádějící data z jednoho formátu na jiný s možností několika nastavení, jak tento převod uskutečnit. I když se hlavní využití programu Goodfeel předpokládá zejména vidícími uživateli, kteří budou převádět notové materiály zpracované v některém z neozvučených hudebních editorů do Braillova písma, může i nevidomý uživatel program Goodfeel bez problémů obsluhovat. Autoři navrhli všechny ovládací prvky programu Goodfeel tak, aby byly přístupné pro nevidomého uživatele prostřednictvím kteréhokoli (i toho nejjednoduššího) odečítače obrazovky. Výsledný notový zápis v Braillově písmu však lze přečíst jen prostřednictvím těch odečítačů, které podporují zobrazování informací na připojeném braillském řádku. Výstup programu Goodfeel, tedy vlastní braillský zápis not, je ukládán ve formátu obyčejného textového souboru, takže je možné noty číst na připojeném braillském řádku v libovolném textovém editoru. Je však třeba mít na paměti, že pro správné zobrazení znaků na braillském řádku v podobě znaků odpovídajících braillskému notopisu je třeba mít v odečítači při čtení notového zápisu zvolenou správnou překladovou braillskou tabulku. Tato tabulka se v odečítači Jaws nazývá US437. Každá překladová tabulka totiž definuje, jak má být určitý znak na obrazovce reprezentován na braillském řádku. V překladové braillské tabulce je tedy například definováno: objeví-li se na obrazovce znak malé a, na braillském řádku se objeví první bod. Česká braillská tabulka má nadefinováno, že písmeno w bude zobrazeno na braillském řádku jako body 12356, avšak anglická braillská tabulka má ve své definici, že písmeno w bude reprezentováno body 2456. Volba správné braillské tabulky je tedy pro správnou reprezentaci braillského notového zápisu na braillském řádku velmi důležitá. Hudební program Lime dodávaný s programem Goodfeel je zpřístupněn nevidomým uživatelům prostřednictvím skriptů Lime Aloud. O Lime a Lime Aloud pojednává samostatná kapitola.

78


Program SharpEye, který je rovněž s programem Goodfeel distribuován, je do jisté míry pro nevidomého uživatele přístupný. Osoba se zrakovým postižením může provádět základní operace převodu černotiskového materiálu do počítače, avšak následné opravy chyb vzniklých při tomto převodu již nejsou bez využití zraku možné. O programu SharpEye rovněž pojednává samostatná kapitola.

Popis prostředí a práce s programem Goodfeel Program Goodfeel můžeme spustit z pracovní plochy počítače, kam byl po jeho instalaci umístěn zástupce s názvem Goodfeel 3.1. Po spuštění programu Goodfeel se objeví velmi jednoduché uživatelské rozhraní (v anglickém jazyce) obsahující aplikační nabídku, z níž může uživatel vyvolat veškeré funkce programu Goodfeel. Pro vidící uživatele jsou dostupná rovněž dvě tlačítka: Load (nahrát) sloužící k výběru souboru pro převod do Braillova notopisu a tlačítko s otazníkem, které vyvolá nápovědu k programu Goodfeel.

Goodfeel – uživatelské prostředí

Stiskneme-li klávesovou kombinaci Ctrl+O nebo z aplikační nabídky File (soubor) zvolíme položku Load, či pokud zvolíme tlačítko Load pomocí myši, otevře se standardní dialogové okno sloužící pro otevření souboru. V tomto okně zvolíme soubor formátu MIDI (s příponou mid) nebo formátu programu Lime (s příponou lim), který chceme převést do Braillova notopisu. Po zvolení souboru provede Goodfeel analýzu souboru a zobrazí nám okno obsahující dvě karty: Report (hlášení) a Format (formát). Nejdůležitějším prvkem karty Report je seznam obsahující záznam o problémech, na které Goodfeel při překladu do Braillova písma přišel. Problematická místa mohou být:

79

•

chyby (error): tyto problémy jsou pro překlad kritické a je doporučeno je opravit,

•

varování (warning): tyto problémy nejsou kritické, avšak jejich oprava může například zpřehlednit výsledný braillský zápis,

•

poznámky (note): poznámky jsou spíše jen doporučení programu Goodfeel, co

Goodfeel

bychom mohli ve skladbě opravit, aby měla všechny potřebné náležitosti, které se obvykle v notovém zápisu vyskytují. Další prvky karty Report závisí na tom, jak dopadl překlad, tedy jaké zprávy o chybách jsou v zobrazeném seznamu chyb. Mohou se zde vyskytovat tlačítka, po jejichž stisku můžeme rovnou opravit některé chyby. Tato tlačítka začínají slovem fix (oprava). Pokud zaškrtneme zaškrtávací políčko Braille despite critical errors (převést do Braillu navzdory kritickým chybám), bude možné převést skladbu do Braillova písma i přesto, že se v ní vyskytují problémy, které program Goodfeel považuje za kritické. Tlačítko Process (zpracovat) zahájí převod do Braillova písma. Tlačítko Print report (vytisknout hlášení) umožňuje vytisknout seznam chyb na připojené tiskárně. Poslední tlačítko Help (nápověda) obsahuje nápovědu (v angličtině). Karta Format obsahuje editační pole, ve kterém jsou informace o formátu překládané skladby, například zde může být informace Solo instrument (sólový nástroj). Po stisku tlačítka Process na kartě Report dojde k překladu skladby do Braillského notopisu. Poté nám program Goodfeel nabídne několik možností ve formě tlačítek, co s přeloženou skladbou můžeme udělat. Mezi jednotlivými možnostmi se přesouváme klávesou Tabulátor, konkrétní možnost zvolíme klávesou Enter. Máme k dispozici následující možnosti: •

Braille editor: převedená skladba je zobrazena v textovém editoru,

•

Floppy/special: slouží pro uložení převedené skladby na disketu (tuto akci lze změnit v konfiguračním souboru programu Goodfeel),

•

Exit Goodfeel: ukončí program Goodfeel,

•

Close to Goodfeel‘s main screen: uzavře okno s překladem a vrátí se na hlavní obrazovku programu Goodfeel,

•

Help: nápověda (v angličtině),

•

Embosser: slouží pro vytištění přeložené skladby na braillské tiskárně,

•

Number of copies: editační políčko umožňující zadání počtu kopií, které budou vytištěny na braillské tiskárně.

Nezávisle na tom, kterou možnost následně zvolíme, je přeložený soubor automaticky uložen do složky Goodfeel output, která je umístěna ve složce Dokumenty v podsložce Music. Po zvolení možnosti Braille editor (braillský editor) se převedený braillský notový zápis otevře v textovém editoru velmi podobném Poznámkovém bloku. Máme-li k počítači připojen braillský řádek, spuštěn odečítač a nastavenu správnou braillskou tabulku (pro Jaws je to tabulka US437), můžeme noty v Braillově písmu číst prostřednictvím braillského řádku. Na obrazovce jsou noty zobrazeny rovněž v Braillově písmu (každý znak je zobrazen prostřednictvím bodů, které tento znak reprezentují v Braillově písmu). Braillský zápis můžeme upravovat a upravený jej pak můžeme uložit použitím standardních příkazů dostupných také v Poznámkovém bloku či jiném textovém editoru. Pokud v textovém poli stiskneme klávesu Tabulátor, přesuneme se do seznamu, ve kterém si můžeme zvolit písmo (font), jakým bude zápis zobrazen, můžeme tedy např. změnit původní font Braille na písmo, které bude zobrazovat skutečné znaky nikoli jejich braillskou reprezentaci. Program Goodfeel umožňuje v aplikační nabídce Options (volby) změnit řadu různých parametrů, které: upravují výsledný přeložený braillský zápis (položka Transcription options), mění chování programu Goodfeel při překladu (položka Automation options), nastavují braillský tisk (položka Embosser setup),

80


nastavují příslušné hodnoty potřebné pro správnou spolupráci s programem Lime (položka Lime options) a také nastavují vzhled titulní stránky (položka Title page options). Po zvolení položky Transcription options (volby přepisu) můžete nastavit různé parametry týkající se výsledné podoby braillského zápisu. V okně, které se objeví, máte k dispozici 3 tlačítka sdružená do skupiny Regional defaults (výchozí hodnoty podle oblastí): North American, U.K. a International. Stisk některého z těchto tří tlačítek nastaví ostatní volby v tomto okně podle amerických, britských či mezinárodních preferencí v braillském notovém zápisu. Další skupina ovládacích prvků se nazývá Contractions (zkratkopis) a slouží pro nastavení různých prvků notopisu, které budou převedeny do Braillova písma s využitím anglického zkratkopisu. Další skupina prvků se nazývá Formatting preferences (předvolby formátování). Lze v ní nastavit, zda budou v braillském zápisu obsaženy znaky pro klíče (lze určit pro partituru a instrumentální hudbu či pro klávesové nástroje a vokální hudbu), lze nastavit, zda braillský zápis bude obsahovat čísla řádků (lze nastavit zvlášť pro vokální a ostatní hudbu), dále lze nastavit, zda se budou v braillském zápisu na konci každého taktu objevovat taktové čáry, zda všechny intervaly počítat od spodního tónu a změnit řadu dalších parametrů. Lze rovněž nastavit číslo, jaké bude mít první braillská stránka. Položka Automation options (volby pro automatizaci) otevře okno, ve kterém můžete nastavit, jak bude program Goodfeel postupovat při převodu skladby do Braillského notopisu. Přepínačem Prompt before brailling (dotázat se před převodem do Braillova notopisu) lze nastavit, zda má být uživatel před převodem skladby do Braillského notopisu upozorněn na kritické chyby (errors), na kritické chyby a varování (warnings or errors), poznámky, varování a kritické chyby (comments, warnings or errors), vždy (Always) nebo nikdy (Never). Přepínač Braille destination (braillské umístění) nastavuje, zda se má Goodfeel vždy dotázat na to, co má s převedeným braillským zápisem udělat (Always ask), zda jej má rovnou vytisknout na braillské tiskárně (Embosser), zda jej uložit na disketu (Floppy) nebo otevřít v braillském editoru (Braille editor) nebo jen uložit do souboru (just a file). V tomto okně lze rovněž nastavit, zda se má program ptát na přepis v případě ukládání braillského zápisu pod jménem souboru, který již existuje, zda má být Goodfeel po převodu ukončen v případě, kdy byl spuštěn z jiné aplikace (např. z hudebního editoru Lime) a některé další parametry programu. Po zvolení položky Embosser setup (nastavení braillského tisku) je možné nastavit, kolik znaků se má tisknout na jeden řádek (Characters per line), kolik řádků má být na jedné stránce (Lines per page), nastavit zařízení, na kterém se bude tisknout (Embosser device Windows printer), port, přes který je tiskárna připojena (Embosser device port), znaková sada (Character set), zda tisknout jednostranný nebo oboustranný tisk (Braille on both sides) a některé další parametry. Okno Lime options (volby pro Lime) obsahuje jediné editační pole, do něhož je možné zapsat notační kontext, ve kterém mají být překládány soubory z programu Lime. Přednastaven je kontext Score. V okně Title page options (volby pro titulní stránku) lze nastavit, co bude vytištěno na titulní stránce pro právě načtený soubor, zda bude titulní stránka vytištěna pro každý part zvlášť (Braille title page for each part), pouze na začátku skladby (Braille title page only at start) nebo nikdy (Braille title page never) a některé další parametry. Další parametry ovlivňující chování programu Goodfeel mohou být nastaveny v souboru goodfeel.ini, který se otevře po zvolení položky Configuration File dostupné z nabídky Start, ze skupiny Goodfeel 3.1. Lze zde například změnit cestu pro ukládání výstupních souborů s přeloženým braillským zápisem (jedná se o textové soubory s příponou gf), kam má být uložen přeložený soubor po stisku tlačítka Floppy/special atd.

81

Goodfeel

Program Goodfeel lze rovněž spouštět z příkazového řádku a zadáním příslušných parametrů určovat vstupní a výstupní soubory nebo ovlivňovat nastavení programu.

Systémové nároky, instalace a nastavení programu Goodfeel Program Goodfeel není náročný na technické a programové vybavení počítače. Nainstalovat a provozovat jej lze pod operačním systémem Microsoft Windows ve verzích 98, ME, 2000, XP a Vista. Podpora pro Windows 7 se připravuje. Na další vybavení počítače nejsou kladeny žádné speciální nároky, Goodfeel lze provozovat na počítači, jehož parametry splňují základní nároky potřebné pro práci běžného uživatele. Pokud chceme noty tisknout v Braillově písmu, budeme k tomu potřebovat braillskou tiskárnu, jejíž pořizovací cena několikanásobně převyšuje cenu počítače potřebného pro práci s programem Goodfeel. Další položkou, která je při práci s programem Goodfeel užitečná a která je cenově srovnatelná s braillskou tiskárnou, je braillský řádek. Ten může posloužit k zobrazení převedeného notového zápisu v Braillově písmu bez nutnosti jej tisknout na papír. Instalace programu Goodfeel probíhá formou klasického instalačního průvodce, který je v anglickém jazyce. Pro správnou funkčnost programu není třeba v průběhu instalace měnit žádné parametry, proto můžeme v každém kroku stisknout tlačítko Next (další) či OK. Pokud budeme instalovat Goodfeel pod operačním systémem Windows Vista, může se po spuštění instalačního souboru objevit okno s názvem Windows Help 32 version. Toto okno nás upozorňuje, že v počítači nemáme nainstalovanou programovou součást, kterou program Goodfeel potřebuje pro zobrazení nápovědy (nápověda k programu Goodfeel je v anglickém jazyce). Máme k dispozici dvě tlačítka: Continue without help (pokračovat bez nápovědy) a Get help system (získat systém nápovědy). Pokud stiskneme tlačítko Get help system, bude otevřena ve webovém prohlížeči stránka společnosti Microsoft, ze které si můžeme stáhnout potřebný program pojmenovaný Winhlp32.exe. Upozorňujeme, že stránka je v anglickém jazyce a že před stažením tohoto souboru proběhne ověření pravosti vaší instalace operačního systému Windows. V kroku instalace nazvaném Select components (vybrat součásti) si pomocí zaškrtávacích políček vybereme, které programy chceme do počítače nainstalovat. Přednastavená je instalace všech programů. Jedná se o tyto aplikace: SharpEye 2 (program pro skenování not), Lime 9 (hudební editor), Goodfeel 3.1, Adobe reader 9.0 (program pro čtení PDF souborů). Pokud už na svém počítači například program Adobe reader máte nainstalován, můžete příslušné zaškrtávací políčko odškrtnout. Instalační program nás v průběhu instalace rovněž upozorní, abychom restart počítače provedli až po nainstalování všech programů a to i v případě, kdy jednotlivé programy budou restart vyžadovat. Jakmile instalace skončí, otevře se okno webového prohlížeče a v něm stránka Goodfeel 3 Tutorial (v angličtině). Toto okno obsahuje pouze nápovědu a není pro chod programu potřebné. Po instalaci bude na pracovní plochu přidán zástupce Goodfeel 3.1 a do programové skupiny v nabídce Start bude přidána skupina s názvem Goodfeel 3.1, v níž najdeme kromě položky pro spuštění samotného programu také např. položku pro otevření nápovědy (Goodfeel Manual), pro otevření konfiguračního souboru programu Goodfeel (Configuration File), pro otevření složky obsahující přeložené skladby v Braillském notopisu (Output Folder) či položku pro ověření, zda autoři vydali novější verzi programu, kterou bychom si mohli nainstalovat (Internet Update). Program Goodfeel bude pracovat v demonstračním režimu (bude převádět jen prvních pár taktů skladby),

82


dokud nebude autorizován. O této skutečnosti nás bude Goodfeel informovat při každém svém spuštění, informaci vezmeme na vědomí stiskem tlačítka OK. Proces autorizace je u programu Goodfeel poněkud složitější a vyžaduje komunikaci se společností Dancing Dots, která Goodfeel vytvořila. Při autorizaci programu Goodfeel budeme postupovat následujícím způsobem: •

program si nejprve zakoupíme u společnosti Dancing Dots. Obdržíme registrační údaje obsahující naše jméno či organizaci a sériové číslo.

•

spustíme program Goodfeel,

•

z aplikační nabídky File (soubor) zvolíme položku Authorization (autorizace); otevře se okno s několika kartami, my se budeme nacházet na kartě License (licence),

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na zaškrtávací políčko I accept the software license agreement. (Required for registration). (souhlasím s licenčními podmínkami, požadováno pro registraci) a zaškrtneme jej klávesou Mezerník,

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam karet a šipkou vpravo přejdeme na kartu User info (informace o uživateli),

•

zde vyplníme informace o naší osobě či organizaci, na kterou je program Goodfeel registrován (pole označená znakem * (hvězdička) jsou povinná, nejdůležitější je správně vyplněné sériové číslo),

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam karet a šipkou vpravo přejdeme na kartu Register (registrovat),

•

zde je v políčku Reference code vyplněn kód, který musíme zaslat společnosti Dancing dots. K tomuto účelu můžeme využít tlačítka E-mail code to dancing dots (poslat kód Dancing Dots elektronickou poštou) nebo Post to web (poslat kód prostřednictvím webového formuláře), případně Copy to clipboard (zkopírovat kód do schránky),

•

od společnosti Dancing Dots obdržíme další číslo, které vložíme do editačního políčka License key (licenční klíč),

•

stiskneme tlačítko Register (registrovat), čímž provedeme autorizaci programu Goodfeel,

•

stav autorizace můžeme zkontrolovat v editačním políčku Registration status (stav registrace),

•

po úspěšné autorizaci zavřeme okno tlačítkem Close (zavřít) a vrátíme se do programu Goodfeel.

V případě, že budeme chtít tisknout převedené noty v Braillově písmu na připojené braillské tiskárně, bude třeba tuto tiskárnu nastavit. K tomu slouží položka Embosser setup (nastavení braillské tiskárny) v aplikační nabídce Options (volby). Pokud budeme chtít, aby se noty správně zobrazovaly na braillském řádku, je třeba v odečítači nastavit správnou braillskou tabulku. Pro odečítač Jaws je to tabulka US437 s vypnutým zobrazováním osmibodového Braillova písma.

83

Goodfeel

Jak můžete získat Goodfeel Program Goodfeel verze 3.1 můžete zakoupit ve dvou různých verzích: levnější verze se nazývá Goodfeel Lite a dražší Goodfeel Standard. Goodfeel Lite obsahuje všechny funkce jako Goodfeel Standard, omezen je pouze výběr formátu zpracovávané hudby. Při objednání Goodfeel Lite si zvolíte, zda budete chtít zpracovávat hudbu instrumentální (instrumental music), vokální (vocal parts) či pro klávesové nástroje (keyboard). Goodfeel Standard vám umožní zpracovávat všechny výše uvedené formáty skladeb. Goodfeel 3.1 ve verzi Standard i Lite obdržíte s programy Lime 9, Lime Aloud a SharpEye 2. Cena programu Goodfeel ve verzi Standard je stanovena na 1195 dolarů, cena ve verzi Lite je 749 dolarů. Program Goodfeel si můžete vyzkoušet v demonstrační verzi umožňující převod několika počátečních taktů skladby do Braillova písma. Budete-li mít zájem si demonstrační verzi programu Goodfeel vyzkoušet, je třeba kontaktovat společnost Dancing Dots a požádat je o zaslání odkazu, na kterém si budete moci stáhnout instalační program pro aplikaci Goodfeel. Žádost o demonstrační verzi můžete podat vyplněním formuláře, který naleznete pod odkazem Request a Demo (požádat o demo) na webových stránkách společnosti Dancing Dots věnujících se programu Goodfeel. V České republice neexistuje žádný distributor, který by zajišťoval dodávky a technickou podporu programu Goodfeel. Společnost Galop s.r.o., český distributor odečítače Jaws, je ochotna pomoci každému zájemci o produkty společnosti Dancing Dots s jejich zakoupením. Neposkytuje však již následnou technickou podporu k těmto produktům, se všemi dotazy týkajícími se provozu a užívání těchto produktů je třeba obracet se přímo na společnost Dancing Dots, se kterou je třeba komunikovat v anglickém jazyce.

Zajímavé zdroje související s programem Goodfeel •

Dancing Dots http://www.dancingdots.com Domovská stránka autorů programu Goodfeel

•

Goodfeel Braille Music Transcription Software http://www.dancingdots.com/main/goodfeel.htm Přímý odkaz na informace o programu Goodfeel

•

Resources for Learning and Teaching Music http://www.dancingdots.com/main/resources.htm Různé zdroje informací na stránkách společnosti Dancing Dots týkající se Braillova notopisu a dalších oblastí souvisejících s hudbou a osobami se zrakovým postižením

84


LIME A LIME ALOUD Co vám může nabídnout Lime Lime je notátor, to znamená, že umožňuje zapisovat noty prostřednictvím počítače, vytisknout je a poslechnout si orientačně jak zapsaná hudba bude znít. Hudebník vidí notovou osnovu i noty tak, jak je sám zvyklý si je zapisovat tužkou na papír, nebo jak je zná z not zakoupených v knihkupectví. Stejně mohou vypadat i noty vytištěné z programu Lime. Program Lime působí tak, jako by se jeho autoři nesnažili, aby program zaujal svou grafikou, jeho vzhled je totiž velice strohý, proto Lime nevypadá na první pohled tak profesionálně jako jiné notátory např. často používaný Sibelius nebo Finale. I přes nepoutavý vzhled je Lime program bohatý na funkce a leckterému hudebníkovi budou jeho možnosti zcela jistě dostačovat. Nevidomému uživateli dá program Lime možnost důsledně si poznamenat hudební myšlenku nebo připravit noty pro vidícího hudebníka. Možná právě proto, že Lime nedělá takový velkolepý dojem, je cenově mnohem dostupnější než známé a propagované programy. Navíc není vůbec nijak náročný na výkon počítače ani na diskový prostor. Dokonce ho lze spouštět rovnou ze souboru, instalace není nezbytná. Práci s programem Lime si lze představit jako práci s textovým editorem. V notové osnově bliká kurzor, místo písmen se zapisují noty. Ty se pak dají mazat, označovat, kopírovat i upravovat jejich vlastnosti, např. délka, vázání, trylek apod. Zapsané noty si lze poslechnout. Každá úprava se dá vzít zpět. Lime umožňuje vkládání not dvěma způsoby: •

ručně, pomocí počítačové klávesnice – část klávesnice si lze představit jako klaviaturu a pomocí ní vkládat noty

•

pomocí MIDI klaviatury – noty se vkládají z MIDI klaviatury připojené k počítači. Lze zahrát vkládaný úsek not i v reálném čase a ušetřit si tím nastavování délek not.

Lime má dva pracovní režimy. Jeden na prohlížení a editaci zapsaných not, vkládání anotací a jejich úpravy, druhý pak na vkládání nových not. Dvojí režim má tu výhodu, že pokud si chcete skladbu jen prohlédnout nebo najít místo, které byste rádi upravili, nemůžete si omylem skladbu „pokazit“ nechtěným přidáním noty. Lime umožňuje načítat noty nejen ze souboru s příponou lim vytvořených v samotném programu, skladby lze také importovat z formátů MIDI, NIFF a MusicXML. To může ušetřit práci, skladbiček v těchto formátech je k dispozici velké množství, dokonce i volně na internetu. Nemusíte proto psát skladbu od začátku, pokud už je připravená, stačí si ji otevřít v programu Lime a už jen upravovat. Do těchto formátů je možné i ukládat, což může být užitečné v případě, když si potřebujete skladbu otevřít v jiném programu. K zapsaným notám se dají přidat i různé grafické symboly např. texty (můžete si zvolit druh písma), různé druhy čar, speciální posuvky atd. V programu Lime lze zapsat kromě not a pomlk také intervaly, vícehlas, dynamická znaménka, staccato, obloučky, ligatury, glissanda, frázování, melodické ozdoby atd. Můžeme v něm zaznamenávat i veškerý text jako je název skladby, tempo, da capo, slova pro zpěv, akordové značky apod. Zapsat můžeme i různé

85

Lime a Lime Aloud

klíče, předtaktí, klavírní party či orchestrální partitury. Práci nám usnadní i možnost zobrazit a případně i vytisknout část partitury – např. jen part pro hoboj. Lime automaticky určuje správný směr nožek not, ale lze jej určit i podle přání uživatele. V programu Lime lze vytvářet zápis charakteristický pro určité hudební nástroje, např. bendžo, mandolínu, kytaru (tabulatury) a také speciality notového zápisu hudby z 20. století. V programu Lime lze kreslit čáry (např. znázorňující crescendo) i v různých stylech (tloušťka, barva), tyto čáry však nelze kreslit bez pomoci myši. Lime formátuje zapsané noty a značky automaticky, takže se nemusíme starat o úpravu a náš zápis je stále úhledný. Můžeme si ale přát, aby některá skupinka not byla zapsána na kratším úseku nebo aby dvě osnovy byly více vzdálené od sebe či aby křížek byl blíže notě. To vše je v programu Lime možné zařídit, ale jen pomocí myši. Tato nastavení jsou však pro náročné uživatele, většina hudebníků bude spokojena s tím nastavením, s jakým je Lime nainstalován. Dobře využitelná je i vlastnost programu Lime označit si pomocí myši jen část notového zápisu a zkopírovat jej jako obrázek třeba do Wordu. Označený úsek bude vypadat přesně tak, jak vypadal v programu Lime. Lime umožňuje nechat si přehrát notový zápis. To proto, abychom si mohli zkontrolovat, že jsme zapsali skutečně to, co jsme měli v úmyslu. Používá velice jednoduché nástroje, které nezní příliš věrně, ale líbivý poslech není úkolem notátoru, účel tohoto poslechu je jen orientační. Můžeme tak odhalit nechtěné chyby v zápisu nebo získat představu o znění skladby, kterou vytvořil někdo jiný. Lime dokáže skladbu přehrát i s dynamikou. Je možné regulovat pomocí aplikační nabídky programu některé parametry přehrávání, např. nastavit větší rozdíl v hlasitosti mezi úrovní dynamiky piano a mezzoforte. Můžeme si také poslechnout, jak by skladba zněla, byla-li by zapsána o oktávu výše, aniž bychom zasahovali do notového zápisu. Lime není přeložen do češtiny. Má ale tři jazykové verze – anglickou, německou a španělskou. Ani návod není v češtině. Myslíme si však, že i uživatel, který příliš nevládne těmito třemi světovými jazyky, by mohl být schopen se s programem naučit pracovat. Většina textu totiž představuje hudební terminologii. Pro vkládání not by porozumění cizímu jazyku ani nemusel potřebovat, a protože se použité klávesy dost často opakují, práce se tak stává rutinní. U prohlížení by mohl mít problém jen nevidomý uživatel nepoužívající braillský řádek. Zapsané noty jsou totiž interpretovány slovním popisem v angličtině. Věříme, že takových uživatelů, které by mohla jazyková bariéra od využití tohoto programu odradit, je ale málo, mladší generace mají výhodu v tom, že získali potřebnou jazykovou výbavu ve škole. Lime má tři velikosti zobrazení notového listu. Normální, zmenšený a zvětšený. Zvětšený se může hodit pro pečlivou editaci anotací nebo k tomu, aby na zápis not viděl uživatel se slabším zrakem. Lime také umožňuje zobrazit pravítko a používat vodicí linky, pomocí kterých můžeme zarovnat značky, aby byly úhledné. Lime v průběhu zápisu kontroluje předznamenání a nenechá vás zapsat např. posuvku bé před notu, která má tuto posuvku už v předznamenání. Kontroluje také počet dob v taktu a nenechá vás jich zapsat více. Zapsat méně dob je možné, ale zbytek taktu pak bude automaticky vyplněn pomlkami. K programu Lime se dá dokoupit program SharpEye. Ten umožní naskenovat černotiskové noty a uložit je ve formátu NIFF. Soubor s notami si pak můžeme otevřít v programu Lime a noty si prohlédnout, přehrát a opravit chyby, které mohly vzniknout při rozpoznávání not.

86


Zpřístupnění programu Lime osobám se zrakovým postižením Hudební program Lime je navržen tak, aby jej mohli využívat vidící uživatelé. Pokud s programem Lime budeme používat běžný odečítač bez dodatečného speciálního zpřístupnění pro Lime, nebude zpřístupnění pro práci nevidomého uživatele dostatečné. Většinu operací při práci s programem Lime totiž provádíme v notové osnově, což je grafický prvek a ten bez dodatečného zpřístupnění nedokážou odečítače identifikovat a informace z něj následně předávat uživateli. Aplikační nabídka programu Lime či různá okna programu jsou navržena s použitím standardních prvků, takže s jejich ozvučením nebudou mít odečítače problémy. Notový zápis je možné v programu Lime provádět z klávesnice počítače či připojené MIDI klaviatury. Kontrola zapsané skladby je možná pouze tak, že si uživatel skladbu přehraje, je tedy odkázán pouze na sluchovou kontrolu, což může být poměrně komplikované v případě, kdy nedisponuje absolutním sluchem. Některé prvky hudební notace takto ani zkontrolovat nelze (např. texty písní). Proto takové ozvučení nelze považovat v případě programu Lime za dostatečné. Společnost Dancing Dots vytvořila speciální skripty pro odečítač Jaws, které nazvala Lime Aloud. Tyto skripty dokážou převést grafické informace v notové osnově do textové podoby, kterou může poté odečítač vyslovit, a tak nevidomému uživateli předat potřebnou informaci. Se skripty Lime Aloud je tedy uživatel informován o tom, na které notě se právě nachází, a to jak slovním popisem, tak i přehráním noty. Dále obdrží informace o aktuální pozici (ve kterém je taktu či na které době příslušného taktu se nachází). Odečítač rovněž ohlašuje i takové informace, kterými jsou např. zda jsou noty pod obloučkem, ligaturou atd. Společnost Dancing dots rovněž vyvinula aplikaci Goodfeel umožňující převod notového zápisu do Braillova písma. Goodfeel ve spolupráci s programem Lime a skripty Lime Aloud umožňuje okamžité zobrazení not v Braillově písmu na braillském řádku. Zapisujeme-li tedy novou skladbu v programu Lime či upravujeme-li již hotovou skladbu, můžeme na braillském řádku procházet její notový zápis převedený do braillského notopisu. Skripty Lime Aloud je možné získat v patnáctidenní zkušební verzi, takže je možné vyzkoušet si práci se zpřístupněným programem Lime před zakoupením skriptů Lime Aloud. Lime Aloud spolupracuje pouze s programem Lime, který je v anglickém, německém či španělském jazyce. Veškerá hlášení, která bude program Lime spolu se skripty Lime Aloud podávat, jsou rovněž v jednom z výše zmíněných jazyků.

Popis prostředí programu Lime V programu Lime vidíte výslednou grafickou podobu díla už v průběhu práce. Okno programu Lime obsahuje bohatou aplikační nabídku funkcí a nastavení s možností využití klávesových zkratek umožňujících rychle vyvolat zvolenou položku. Součástí okna programu Lime je také podokno nazvané Piano Window (okno s klaviaturou). Toto podokno se používá pro zadávání not. Je v něm nakreslená miniaturní klaviatura pokrývající rozsah zhruba sedmi oktáv a tlačítko pro vkládání pomlk. Pod klaviaturou se nachází tlačítka, kterými se přidávají k notám další prvky jako je např. důraz, koruna, ligatura apod. Jsou tu také tlačítka pro přidání posuvek a šipky na posouvání rozsahu klaviatury o oktávu výš nebo níž. Klávesa jednočárkované c je na klaviatuře označena malým černým obdélníčkem. V levé části okna jsou čtyři tlačítka, kterými se program přepíná mezi režimy vkládání

87

Lime a Lime Aloud

not, anotací, čar a křivek. Ve chvíli, kdy je možné do osnovy zapisovat noty, jsou v tomto okně zobrazena navíc tlačítka, kterými se volí délka noty. Tlačítka v okně Piano Window jsou buď označená, pokud jsou „zapnutá“ a má se uplatnit jejich funkce, nebo neoznačená, pokud jsou „vypnutá“.

Lime – prostředí pro zápis nové skladby

Mezi aplikační nabídkou a podoknem Piano Window se nachází další prvek, podokno s notovou osnovou pro zápis skladby, které se zobrazí po založení nové skladby nebo po otevření souboru. Můžeme mít současně otevřených i více podoken s různými skladbami.

Lime – Piano Window (okno s klaviaturou)

Lime – Piano Window (okno s klaviaturou) v režimu pro vkládání not

88


Po založení nové skladby, kdy se zobrazí notová osnova obsahující klíč a označení taktu, je na každém řádku zapsána značka připomínající celou pomlku s číslicí 4, tato značka reprezentuje 4 celotaktové kombinované pomlky.

Lime – 4 celotaktové kombinované pomlky

Lime s námi komunikuje prostřednictvím anglického, německého nebo španělského jazyka. Stejné jazykové možnosti mají také skripty Lime Aloud. Lime se stará o formátování skladby sám. Nemusíme se tedy obávat, že se nám některé noty nebo jiné znaky zobrazí či vytisknou mimo viditelnou oblast. Naše skladba tedy bude vypadat pěkně a přehledně a budou v ní dodržena veškerá pravidla notopisu. Formátování je však možné změnit i ručně podle individuálních požadavků.

Práce s programem Lime a skripty Lime Aloud Čím program ovládat Program Lime je možné ovládat prostřednictvím klávesnice a myši. Ovládání myší může některým uživatelům více vyhovovat, např. proto, že jsou na práci s myší zvyklí a klávesnici používají pouze pro vkládání textů. Ovládání prostřednictvím klávesnice bývá v některých případech rychlejší. Nejlepší je kombinace obou způsobů. Osoby se zrakovým postižením často myš využívat nemohou, a proto musejí program ovládat pouze z klávesnice. Lime má pro řadu funkcí klávesové zkratky, což je velice vhodné v případě, kdy nebudeme používat myš. Skripty Lime Aloud obohacují Lime o další klávesové zkratky, zpřístupňující i ty funkce, které prostřednictvím klávesnice nejsou dostupné v samotném programu Lime. V dalším textu se budeme věnovat jen ovládání prostřednictvím klávesnice. Při práci s programem Lime s využitím skriptů Lime Aloud je třeba mít zvoleno anglické rozložení klávesnice. Máte-li k dispozici MIDI klaviaturu, doporučujeme vám ji použít, velice vám usnadní a zrychlí vkládání not.

Nová skladba, otevření a uložení skladby, tisk Program Lime spustíte buď prostřednictvím zástupce Lime 9 na pracovní ploše nebo zvolením položky Lime 9 v nabídce Start. Novou skladbu můžete začít vytvářet zvolením položky New (nový) v aplikační nabídce File (soubor). Otevře se okno s titulem New Piece (nová skladba). V tomto okně je možné vyplnit několik informací o vytvářené skladbě. Mezi jednotlivými prvky se přesouváte prostřednictvím klávesy Tabulátor. Po otevření okna New Piece se budete nacházet na editačním políčku určujícím počet taktů v nové skladbě (Number of Measures). Přednastavená hodnota je 16 taktů. Další dvě editační políčka jsou určena pro označení taktu (Beats per Measure, Beat Value Indicator). První číslo označuje čitatele, druhé číslo jmenovatele. Přednastaven je čtyřčtvrťový takt. Další editační políčko určuje počet taktů zapsaných na jednom řádku notové osnovy (Measures per System). Přednastavená hodnota je 4 takty na řádek. Posledním editačním políčkem s přednastavenou hodnotou je počet řádků na jedné stránce (Systems per Page). Přednastavená hodnota je 4 řádky na stránku. Nemusíte se obávat, že vám zvolený počet řádků případně taktů nebude stačit, nebo že vám budou řádky či takty přebývat. V průběhu tvorby skladby je možné další takty i řádky přidávat nebo odebírat. Následující políčko je prázdné (Name for First Part in Piece). Můžete do něho zapsat název pro první part ve skladbě. Posledním prvkem je přepínač mezi jednoduchou osnovou (Single

89

Lime a Lime Aloud

Staff) a osnovou pro klavír (Grand Staff). Přednastavená je jednoduchá osnova, což můžete změnit šipkou nahoru nebo dolů. Po stisku tlačítka OK nebo klávesy Enter se otevře okno s notovou osnovou obsahující pouze houslový klíč a označení taktu. Jaws ohlásí „Unnamed part, bar 1, beat 1, treble clef, 0 sharps, C major, 4 4 time, rest combined whole, New piece“ (Nepojmenovaný part, první takt, první doba, houslový klíč, nula křížků, C-dur, čtyřčtvrťový takt, celá kombinovaná pomlka, nová skladba). Toto hlášení znamená, že kurzor ve vámi založené skladbě se nachází v nepojmenovaném partu na první době v prvním taktu, kde je zapsána pomlka, noty jsou v houslovém klíči, bez předznamenání, ve čtyřčtvrťovém taktu. Chcete-li otevřít uloženou skladbu vytvořenou v programu Lime, můžete stisknout klávesu Enter na souboru se jménem skladby a příponou lim ve správci souborů. Počítač má příponu lim asociovanou (sdruženou) s programem Lime, proto spustí program Lime a v něm otevře zvolenou skladbu. Uloženou skladbu lze rovněž otevřít tak, že spustíte program Lime a v něm z aplikační nabídky File (soubor) zvolíte položku Open (otevřít), případně stisknete klávesovou zkratku Ctrl+O. Objeví se dialogové okno, v němž můžete vyhledat soubor se skladbou a otevřít jej klávesou Enter nebo stiskem tlačítka Otevřít. V programu Lime můžete mít otevřených více skladeb zároveň. Přepínáte se mezi nimi stiskem klávesové zkratky Ctrl+Tabulátor. Chcete-li otevřít další skladbu nebo začít psát novou, program se vás nejprve zeptá, zda si přejete již otevřenou skladbu zavřít. Výsledky své práce si můžete uložit stiskem klávesové zkratky Ctrl+S. Pokud jste ještě skladbu neukládali, budete vyzváni k zadání jména souboru a zvolení místa uložení. Uložený soubor bude mít příponu lim. Doporučujeme skladbu průběžně ukládat, abyste nepřišli o svou práci. V případě, že chcete tisknout notový zápis, můžete vytisknout celou skladbu nebo jen některé party. Chcete-li tisknout celou skladbu, zvolte z aplikační nabídky File (soubor) položku Print (Tisk). Máte-li zájem tisknout jen určitý part či party, použijte položku Print Multiple (násobný tisk) ze stejné aplikační nabídky. Bude vám nabídnut seznam položek Notation Context (notační kontext), které jste si již dříve připravili pomocí položky Part Extraction (vyjmutí partu) v aplikační nabídce Context (kontext).

Prohlížení otevřené skladby Vidící uživatel má zobrazenu skladbu tak, jak by se vytiskla. Pohybuje-li se po skladbě, má stále jen vizuální odezvu v podobě blikající noty, rámečku či zašedlé noty. Skripty Lime Aloud vytvořené pro osoby se zrakovým postižením, přidávají také zvukovou odezvu. Noty či skupiny not jsou při prohlížení skladby přehrávány a hlasový výstup je následně popisuje. Například přesunete-li se šipkou na další notu, bude vám přehrána a v zápětí uslyšíte například „Bar 2, Beat 1, d5, Eight, Slur to Next“ (druhý takt, první doba, nota dvoučárkované d, osminová, svázána legatem s následující notou). Lime používá jiné pojmenování oktáv, než jsme zvyklí. Jednočárkované c nazývá c4, malé c označuje c3, dvoučárkované c pojmenovává c5 atd. Navíc notu h pojmenovává b podle anglické terminologie. Skripty Lime Aloud vám nebudou znovu opakovat informaci, která se nezměnila, takže pokud se přesunete na další notu ve stejném taktu, uslyšíte podobné hlášení jako u předchozí noty, avšak číslo taktu už bude vynecháno. Velice komfortní pro prohlížení bez využití zraku je možnost číst notový zápis v Braillově písmu na braillském řádku. Nota, na níž se nachází kurzor, na braillském řádku bliká. Ovšem k tomu, aby dostal braillský řádek informace, které má zobrazit, je zapotřebí mít nainstalovaný program Goodfeel. Doporučujeme při práci s programem Lime použít klávesnici, která má numerický blok, protože řada příkazů dostupných prostřednictvím skriptů Lime Aloud se provádí z numerického bloku. Pro pohyb ve skladbě a pro její přehrávání můžete použít následující klávesy:

90


•

4 na numerickém bloku nebo klávesa šipka vlevo – přesun na předchozí notu. Nota je přehrána a popsána. (v rámci aktuálního hlasu)

•

6 na numerickém bloku nebo klávesa šipka vpravo – přesun na následující notu. Nota je přehrána a popsána. (v rámci aktuálního hlasu)

•

šipka nahoru – přesun na předchozí part nebo hlas (ohlásí se název partu a hlasu, pak je přehrána a popsána nota)

•

šipka dolů – přesun na následující part nebo hlas (ohlásí se název partu a hlasu, pak je přehrána a popsána nota) 9 na numerickém bloku nebo klávesa Page up – přesun na první notu či pomlku následujícího taktu. Nota je přehrána a popsána

• •

7 na numerickém bloku nebo klávesa Home – přesun na první notu či pomlku předchozího taktu. Nota je přehrána a popsána

•

5 na numerickém bloku – přehrání a popis aktuální noty (v rámci aktuálního hlasu)

•

Ctrl+5 na numerickém bloku – přehrání všech not aktuální doby v osnově. Je popsána aktuální nota v akordu

•

Ctrl+4 na numerickém bloku nebo Ctrl+šipka vlevo – přesun na předchozí notu. Jsou přehrány všechny noty v osnově a je popsána aktuální nota v akordu

•

Ctrl+6 na numerickém bloku nebo Ctrl+šipka vpravo – přesun na následující notu. Jsou přehrány všechny noty v osnově a je popsána aktuální nota v akordu

•

Ctrl+8 na numerickém bloku nebo Ctrl+šipka nahoru – přehrání všech not aktuální doby ve všech partech

•

Ctrl+7 na numerickém bloku nebo Ctrl+Home – přesun na předchozí notu a přehrání všech not aktuální doby ve všech partech. Je popsána aktuální nota v akordu

•

Ctrl+9 na numerickém bloku nebo Ctrl+Page Up – přesun na následující notu a přehrání všech not aktuální doby ve všech hlasech. Je popsána aktuální nota v akordu.

•

Ctrl+] (pravá hranatá závorka) – přesun na následující stránku

•

Ctrl+[ (levá hranatá závorka) – přesun na předchozí stránku

•

F5 – otevření dialogového okna Go To Bar (Přejít na takt)

•

Ctrl+šipka dolů – přehrání celého notového zápisu od aktuální pozice

•

Ctrl+H – nastavení parametrů přehrávání a přehrání celého notového zápisu od aktuální pozice

•

Escape – zastavení přehrávání nebo konec úprav anotace

•

Alt+šipka vlevo – přesun na předchozí anotaci a její výběr

•

Alt+šipka vpravo – přesun na následující anotaci a její výběr

•

Enter – úprava vybrané anotace

Pro zjištění aktuálních informací můžete použít následující klávesy:

91

•

Z – popis aktuální noty v aktuálním partu

•

X – přečtení vybrané anotace

•

C – sdělení aktuálního řádku, notové osnovy a klíče

•

V – sdělení názvu partu a hlasu

Lime a Lime Aloud

•

B – sdělení čísla taktu a doby

•

M – sdělení názvu souboru

•

N – sdělení zvoleného režimu (režim pro vkládání not (Note Entry mode) nebo režim pro úpravy not (Not in Note Entry mode))

•

, (čárka) – přehrání aktuální noty v aktuálním hlasu

•

. (tečka) – přehrání všech not aktuální doby v aktuálním partu

•

/ (lomeno) – přehrání všech not aktuální doby ve všech partech

Zadávání not Program Lime indikuje stav, ve kterém se právě nachází, prostřednictvím dvou typů kurzoru. Buď bliká bříško noty (editační kurzor) nebo rámeček kolem něj (kurzor pro vkládání not). Protože se jedná o grafickou záležitost, autoři skriptů Lime Aloud zavedli jiný pohled na tyto stavy. Lime Aloud rozlišuje dva pracovní režimy programu Lime. Stav, kdy bliká bříško noty, nazývá Note Edit Mode (režim pro úpravy not) a stav, kdy bliká rámeček kolem bříška noty, nazývá Note Entry Mode (režim pro vkládání not). Po založení nové skladby bude Lime v režimu pro úpravy not. Budete-li se pokoušet zadávat noty prostřednictvím klávesnice, myši nebo MIDI klaviatury, budou se ozývat tóny, ale do osnovy se žádné noty zapisovat nebudou. Abyste mohli noty zapisovat, musíte se přepnout pomocí klávesové zkratky Ctrl+N do režimu pro vkládání not. Ozve se „Note Entry mode Whole“ (režim pro vkládání not, celá pomlka). Nejprve zvolíme délku vkládané noty. Délku noty volíme prostřednictvím čísel v horní řadě alfanumerické klávesnice podle následujícího seznamu: •

1 – nota celá

•

2 – nota půlová

•

3 – nota čtvrťová

•

4 – nota osminová

•

5 – nota šestnáctinová

•

6 – nota dvaatřicetinová

•

` (obrácená čárka, obrácený apostrof – vedle klávesy 1) – nota čtyřiašedesátinová

•

~ (vlnovka, tilda – vedle klávesy 1 s klávesou Shift) – nota stoosmadvacetinová

•

7 – triola, stisknete-li klávesu dvakrát rychle, otevře se vám dialog, v němž si můžete nastavit jiné skupiny not.

Potřebujete-li zadat notu s tečkou, stiskněte klávesu nastavující délku noty ještě jednou. Chcete-li např. zvolit notu půlovou s tečkou, stiskněte klávesu 2 dvakrát. Po dalším stisku stejné klávesy zvolíte notu půlovou se dvěma tečkami. Následující stisk stejné klávesy zvolí znovu notu půlovou. Délka not (a také další parametry, které si teprve popíšeme, např. oktáva či legato) zůstane nastavená do té doby, než ji změníte nebo opustíte režim pro vkládání not. Výšku noty můžete zadat několika způsoby. Máte-li k počítači připojenou MIDI klaviaturu, použijte ji. Pokud MIDI klaviaturu nevyužíváte, pak máte možnost zadávat výšku not z klávesnice počítače. Představte si, že místo řady kláves A – ; (středník) jsou bílé klávesy na klavírní klaviatuře v rozsahu jednočárkované c až dvoučárkované e. Řada kláves W – P kromě kláves R a I odpovídá černým klávesám klavírní klaviatury. Zmiňované klávesy zadávají noty v jednočárkované a částečně ve dvoučárkované oktávě. Budete-li potřebovat zadávat noty z malé oktávy, stiskněte klávesu [ (levá hranatá závorka) ještě než zadáte tón. Tím

92


posunete výšky not zadávané klávesami o oktávu níž. Stisknete-li klávesu [ (levá hranatá závorka) dvakrát, budete moci zadávat noty z velké oktávy atd. Klávesa ] (pravá hranatá závorka) posouvá výšku zadávaných not o oktávu výše. Zadáváte-li noty v jednočárkované oktávě a potřebujete-li zadat noty z dvoučárkované oktávy, stiskněte klávesu ] (pravá hranatá závorka). Pro noty v tříčárkované oktávě stiskněte klávesu ] (pravá hranatá závorka) ještě jednou atd. Klávesami R nebo I můžete zadat pomlku. Stisknete-li více kláves současně, můžete zadávat akordy. Používáte-li MIDI klaviaturu, máte ještě jednu možnost, jak zapsat noty, aniž byste určovali jejich délku, můžete vkládat noty v reálném čase. Nejprve nastavte kurzor na místo, kam chcete noty vložit. Klávesovou zkratkou Ctrl+R otevřete dialogové okno Record (nahrát). Uslyšíte ťukání metronomu. Nastavte si parametry podle svých požadavků. Pro pohyb po jednotlivých prvcích použijte klávesu Tabulátor, pro změnu parametru použijte klávesu Mezerník. Začněte hrát v rytmu metronomu na MIDI klaviatuře. Noty se budou vkládat do notové osnovy v takové délce, v jaké je zahrajete. Vkládání not ukončíte stiskem tlačítka Finished Playing (hraní skončeno) nebo klávesovou zkratkou Alt+F. Kurzor bude na první vložené notě a Lime Aloud ji popíše společně s pozicí kurzoru. Pokud stisknete tlačítko Cancel (zrušit) nebo klávesu Escape, dialogové okno Record se zavře a noty nebudou do skladby vloženy. Tento způsob zadávání vyžaduje přesné hraní a snadno při něm vzniknou nepřesnosti v délkách not. Kromě délky noty potřebujeme často zadat další parametry, například vázání, akcent apod. Tyto parametry zadáváme ve chvíli, kdy volíme délku noty, tedy ještě před určením její výšky. Používáme následující klávesové zkratky (další stisk klávesy zruší volbu nebo nastaví další možnosti, jsou-li na výběr):

93

•

9 – ligatura – vkládaná nota bude svázaná s následující vloženou notou stejné výšky

•

0 – legato – vkládaná nota bude spojena pod obloučkem s následující vkládanou notou. Zůstává zapnuté i pro další noty, dokud ji stejnou klávesou na poslední notě pod obloučkem nevypneme

•

− (pomlčka – vedle nuly při anglickém rozložení klávesnice) – provede enharmonickou záměnu vkládané noty za notu s posuvkou bé (např. v G-dur místo noty fis napíše ges)

•

= (rovná se – většinou vedle klávesy Backspace při anglickém rozložení klávesnice) – provede enharmonickou záměnu vkládané noty za notu s posuvkou křížek (např. v F-dur místo noty bé napíše ais)

•

8 – add (přidat současně znějící notu) – stojí-li kurzor na notě, stiskem této klávesy se další nota nenapíše za současnou notu, ale vytvoří s ní souzvuk

•

! (vykřičník – klávesa 1 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – zanášky – vkládaná nota bude menší než ostatní. Zůstávají zapnuté i pro další noty, dokud ji stejnou klávesou nevypneme.

•

@ (zavináč – klávesa 2 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – opora, příraz – nota bude vložena jako příraz. Stiskneme-li klávesu dvakrát, otevře se dialogové okno, v němž si můžeme vybrat, jestli vložíme příraz nebo oporu. Zůstává zapnutý (zapnuta) i pro další noty, dokud ji stejnou klávesou nevypneme.

•

# (křížek – klávesa 3 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – přidá ke vkládané notě trojité, dvojité nebo jednoduché tremolo. Volí se opakovaným stiskem.

•

$ (dolar – klávesa 4 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – přidá ke vkládané notě závorky. Opakovaným stiskem se volí mezi typy závorek.

•

% (procenta – klávesa 5 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – přidá ke vkládané notě značku glissando.

Lime a Lime Aloud

•

^ (stříška – klávesa 6 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – volí se tvar hlavičky vkládané noty. Opakovaným stiskem lze vybrat mezi několika typy hlaviček. Zůstává nastaven i pro další noty, dokud jej stejnou klávesou nezměníme.

•

& (and – klávesa 7 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – akcent – vkládaná nota bude napsaná s akcentem. Opakovaným stiskem se volí mezi typy akcentů. Zůstává zapnutý i pro další vkládané noty dokud ho nezrušíme.

•

* (hvězdička – klávesa 8 při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – koruna – vkládaná nota bude napsaná s korunou. Zůstává zapnutá i pro další vkládané noty dokud ji nezrušíme.

•

( (levá kulatá závorka) – staccato – vkládaná nota bude napsaná se značkou staccato. Opakovaným stiskem se volí mezi typy staccat. Zůstává zapnuté i pro další vkládané noty dokud ho nezrušíme.

•

) (pravá kulatá závorka) – tenuto – vkládaná nota bude napsaná se značkou tenuto.

•

_ (podtržení – vedle nuly při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – přidá před vkládanou notu posuvku dvojité bé.

•

+ (plus – vedle klávesy Backspace při anglickém rozložení klávesnice s klávesou Shift) – přidá před vkládanou notu posuvku dvojitý křížek.

Úpravy ve skladbě Máte-li již napsané noty, budete je určitě potřebovat doplnit či opravit nebo si usnadnit zadávání dalších not např. zkopírováním napsané části skladby. Před prováděním úprav se přepněte klávesovou zkratkou Ctrl+N do režimu pro úpravy not. Ozve se End Note Entry, což znamená konec režimu pro vkládání not. V této situaci nebudete moci zapisovat další noty ani upravovat výšku a délku již napsaných not, takže si případným nechtěným stiskem klávesy skladbu nezměníte, jen uslyšíte tón příslušející stisknuté klávese. Najděte si notu, kterou chcete upravit. Notě můžete přiřadit téměř všechny vlastnosti, které jste měli k dispozici v režimu pro vkládání not, tzn. můžete ji spojit obloučkem s následující notou, přidat jí staccato, změnit její posuvku z křížku na bé apod. Použijte stejné klávesové zkratky, které jsme popsali v podkapitole Zadávání not. Potřebujete-li přidat stejnou vlastnost více notám, nejprve si je označte. Pak přidejte žádanou vlastnost. Noty zůstanou po změně žádané vlastnosti označeny, takže máte možnost změnit další vlastnosti. Noty se v programu Lime označují přidržením klávesy Shift a stisky šipek vpravo nebo vlevo, přitom se ozývá popis aktuálně označované noty s doplněním Group Select (výběr skupiny). Máte možnost označit jen po sobě jdoucí noty. Po označení zvolené části skladby a po provedení požadované operace (např. kopírování do schránky) stiskněte klávesu Escape, čímž označení zrušíte. Notu případně označenou skupinu not můžete zkopírovat na jiné místo ve skladbě nebo do jiné skladby, můžete také označené noty smazat. Postupuje se podobným způsobem jako v textových editorech. Klávesy Delete nebo Backspace označené noty smažou. Klávesová zkratka Ctrl+C zkopíruje vybrané noty do schránky. Po přesunu kurzoru na místo, na které chcete noty vložit, použijte klávesovou zkratku Ctrl+V, která zkopíruje noty ze schránky do notové osnovy. Klávesovou zkratku Ctrl+V můžete použít vícekrát pro vícenásobné kopírování stejných not. Klávesovou zkratku Ctrl+X pro vyjmutí v programu Lime nelze použít. Je-li Lime v režimu pro vkládání not a označíte noty, Lime v tomto režimu nezůstane a Lime Aloud na to neupozorní. Proto je vhodné si před další prací zjistit, v jakém režimu se program nachází stiskem klávesy N.

94


Texty, čáry a křivky ve skladbě Texty, čáry a křivky se do skladby přidávají v režimu Annotation mode (anotační režim). Do skladby můžete přidat název skladby, jméno skladatele, text písně, dynamické značky, označení tempa, pedálové značky, prstoklad, akordové značky a další. Tyto možnosti se nacházejí v podnabídce Text Category (kategorie textů) v aplikační nabídce Annotation (anotace). V dalších podnabídkách s názvem Line (čáry) a Curve (křivky) naleznete možnost přidat značky pro crescendo nebo decrescendo apod. Avšak ani čáry ani křivky není možné vložit bez pomoci myši. Později si popíšeme, jak se dá tento problém obejít. Chcete-li vložit text, který není svázán s určitou notou např. název skladby, stačí zvolit z aplikační nabídky Annotation z podnabídky Text category položku Title (název). V notách se objeví kurzor tam, kam je zvykem psát příslušné texty. V případě názvu skladby bude kurzor nahoře uprostřed. Můžete napsat text, který se automaticky zarovná na střed. Zadávání ukončíte stiskem klávesy Escape. Chcete-li zadat text, který je svázán s určitou notou, nastavte nejprve kurzor na notu, ke které chcete text přidat. Uvedeme si příklad přidání textu písně. V aplikační nabídce Annotation zvolte z podnabídky Text category položku Lyric (slova). Napište slabiku, která se má zazpívat na zvolené notě. Stiskem klávesy Tabulátor se přesunete na další notu, ke které můžete zapsat další slabiku. Chcete-li zadat další řádek textu písně (další sloku), opusťte anotační režim klávesou Escape, přesuňte se zpět na první notu textu, znovu vyberte položku Lyric a začněte zadávat text další sloky písně. Druhá sloka bude zapsána pod první sloku. Znakem - (pomlčka) v textu písně se oddělují jednotlivé slabiky víceslabičných slov. Pokud se jedna slabika zpívá přes více not, zapíše se za tuto slabiku znak _ (podtržení). Je-li v aplikační nabídce Annotation v podnabídce Style (styl) zaškrtnuta položka Center Hyphens (centrovat pomlčky), pak Lime pomlčku, která je na konci slabiky, umístí tak, aby byla uprostřed mezi právě napsanou slabikou a slabikou následující. Je-li ve stejné podnabídce zaškrtnuta položka Extend Underlines (roztáhnout znak podtržení), pak Lime natáhne znak podtržení až k další notě, je-li znak podtržení posledním znakem vkládané slabiky. Rozhodnete-li se přidávat dynamická znaménka, bude postup trochu odlišný. Tato znaménka se totiž píší jiným typem písma. Postupujte obdobně jako v případě textu písně, ale v podnabídce Text Category zvolte položku Dynamic (dynamika). Poté můžete zapsat pomocí písmen dynamické znaménko. Před text zastupující znaménko je však třeba psát znak \ (obrácené lomítko), tedy např. místo textu „mf “ (znaménko pro mezzoforte) napište „\mf “. Po stisku klávesy Tabulátor (přesun kurzoru k další notě) nebo Escape (ukončení anotačního režimu) se text „\mf “ zobrazí jako „mf “, ale v písmu obvyklém pro psaní těchto znamének. Podobné je to i se značkami pro pedál, symboly not v textu apod. Seznam příkazů, které se píší za znak \ (obrácené lomítko) a charakterizují různé hudební značky, najdete v příloze manuálu programu Lime. Hledejte frázi „Backslash Characters“. Mnohé značky jako dynamická znaménka a tempo jsou programem Lime interpretovány při přehrávání skladby. Tyto speciální anotace máte možnost vložit k notě kromě zápisu obráceného lomítka následovaného specifickým textem také pomocí textového asistenta, který najdete v aplikační nabídce Annotation v podnabídce Text Assistant (textový asistent). V textovém asistentu najdete také několik dalších položek, po jejichž zvolení se otevře dialogové okno, v němž si v rozbalovacím seznamu zvolíte typ značky, kterou chcete vložit a potvrdíte stiskem tlačítka OK nebo stiskem klávesy Enter. Nachází-li se Lime v anotačním režimu, máte možnost v aplikační nabídce Annotation zvolit druh písma vkládaných textů, jeho velikost a styl. Tyto volby najdete pod položkami Font (písmo), Size (velikost) a Style (styl). Je-li zapotřebí vloženou anotaci smazat, zkopírovat nebo přesunout, můžete v anotačním režimu přesunout na anotaci kurzor pomocí kombinace kláves Alt+šipka vlevo a Alt+šipka vpravo. Lime Aloud přečte anotaci, na které stojí kurzor, potom ji můžete vyjmout do schránky (Ctrl+X), zkopírovat do schránky (Ctrl+C) nebo smazat (klávesou Delete nebo Backspace). Šipkami si najděte notu, ke které chcete vyňatou nebo zkopírovanou anotaci vložit a stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+V. Tím se k notě zkopíruje anotace uložená ve schránce. Potřebujete-li napsanou anotaci upravit, stiskněte na ní klávesu Enter.

95

Lime a Lime Aloud

Budete moci provést úpravy textu. Kurzor se bude nacházet na konci textu. Až úpravy dokončíte, stiskněte klávesu Escape. Čáry a křivky se v programu Lime vkládají myší, proto si je nevidomý uživatel nemůže nakreslit sám. Může si však takovou značku zkopírovat. Otevřete si skladbu obsahující čáru, kterou chcete vložit, např. crescendo. Můžete využít soubor Annotations.lim dodávaný společně s programem Lime firmou Dancing Dots, který obsahuje velké množství připravených anotací. Zkopírujte si anotaci crescendo do schránky a vložte do své skladby k notě, kde má crescendo začínat. Vyberte nově vloženou anotaci crescendo stiskem kombinace kláves Alt+šipka vlevo. Potom přesuňte kurzor na notu, na které má crescendo skončit a zvolte z aplikační nabídky Edit (úpravy) položku Extend Line to Here (roztáhnout čáru sem). Značka pro crescendo se roztáhne až k notě, u které má zesilování skončit.

Přidávání a ubírání taktů a stránek, předtaktí Při zakládání nové skladby se nám většinou nepodaří odhadnout přesný počet taktů, které budou zapotřebí. Může se nám také stát, že budeme potřebovat někam vložit zapomenutý takt. K tomu nám poslouží položka Insert Measures (vložit takty) v aplikační nabídce Page (stránka). Po jejím výběru se zobrazí podobné dialogové okno jako při zakládání nové skladby. Vyplňte počet přidávaných taktů, zkontrolujte označení taktu (přednastaveno je označení taktu vaší skladby), zvolte, zda chcete nové takty vložit před notu, na které stojí kurzor (Before Current Note) nebo na konec řádku (At the End of the System). Dále zvolte, zda vkládáte takty na aktuální řádek (Insert All Measures on Current System) nebo zakládáte nový řádek či stránku (Start New Systems or Pages). Je-li to potřeba, upřesněte, kolik taktů na řádek a kolik řádků vkládáte. Stiskem klávesy Enter nebo tlačítka OK vložíte takty do skladby. Stisk klávesy Escape uzavře dialogové okno bez provedení změn. Lime Aloud vám ohlásí aktuální pozici kurzoru ve skladbě a název souboru. Potřebujete-li naopak několik taktů smazat, zvolte z aplikační nabídky Page položku Delete Measures (smazat takty). V dialogovém okně vyplňte počet mazaných taktů. V případě, že máte ve skladbě více notových osnov, zvolte, zda chcete smazat takty jen v aktuální osnově (Current Staff Only) nebo ve všech osnovách (All Staves). Stisk klávesy Enter nebo tlačítka OK smaže příslušný počet taktů začínajících na notě, na které stojí kurzor. Stisk klávesy Escape opustí dialogové okno bez provedení změn. Lime Aloud vám ohlásí aktuální pozici kurzoru ve skladbě a název souboru. Chcete-li několik taktů přesunout na novou stránku či řádek, případně spojit dvě stránky či dva řádky v jeden, použijte položku Split Page (rozdělit stránku), Add to next Page (připojit k další stránce), Split System (rozdělit řádek) nebo Add to next System (připojit k dalšímu řádku) v aplikační nabídce Page. Položka Insert Measures vám poslouží i v případě, kdy do své skladby potřebujete vložit předtaktí. Umístěte kurzor na začátek skladby a z aplikační nabídky Page zvolte položku Insert Measures. Otevře se dialogové okno. V něm nastavte parametry tak, aby se vložil jeden takt s počtem dob odpovídajícím délce předtaktí a aby se umístil před aktuální notu.

Správa a přidání nových partů nebo hlasů Po založení nového souboru obsahuje skladba jen jeden part. V dialogovém okně New Piece jste měli možnost tento part pojmenovat. Do své skladby můžete přidat další party a hlasy nebo upravit ty, které již ve skladbě máte. V aplikační nabídce Voice (hlas) vyberte položku Parts and Voices (party a hlasy). Otevře se dialogové okno, ve kterém se budete nacházet na seznamu partů. V tomto seznamu můžete zvolit, který part chcete změnit, máte-li to v úmyslu. Po stisku klávesy Tabulátor se přesunete na tlačítko New Part (nový part), po jehož stisku budete moci vyplnit název nového partu a případně změníte jednu osnovu

96


(Single Staff) na dvě osnovy (Two Staves). Tím přidáte do skladby nový part. Další tlačítko Delete Part (smazat part) smaže vybraný part, následující tlačítko Rename (přejmenovat) umožní vybraný part přejmenovat, dále tlačítko Start Voice (zahájit hlas) přidá nový hlas do vybraného partu. Tlačítko Stop Voice (zastavit hlas) zastaví zvolený hlas ve vybraném partu. Zastavení proběhne od aktuální pozice kurzoru. V dialogovém okně Parts and Voices naleznete ještě jiné prvky, které umožňují nastavit další parametry partů a hlasů.

Klíč, tónina, takt, taktové čáry Při vytváření skladby můžete potřebovat zvolit klíč, tóninu, označení taktu nebo jiný druh taktové čáry. Položky vyvolávající dialogová okna pro nastavení těchto prvků naleznete v aplikační nabídce Symbol. Položka Clef (klíč) v aplikační nabídce Symbol vám nabídne dialogové okno pro výběr klíče. Budete na seznamu, ve kterém si šipkami nahoru a dolů můžete zvolit, jaký klíč chcete vložit. Po stisku klávesy Tabulátor přejdete na další položku umožňující zvolit, zda klíč vkládáte jen do aktuální osnovy (Current Staff Only) nebo do všech osnov (All Staves) vaší skladby. Další položka určuje, kam bude klíč vložen. Můžete zvolit, zda bude vložen před aktuální notu (Before Current Note) nebo na konec řádku (At the End of the System). Následují tři zaškrtávací políčka, která umožňují nastavit, jestli bude klíč skrytý, jestli bude platit až do konce skladby a jestli přidat jen značku klíče a následný notový zápis podle něj neměnit. Stiskem tlačítka OK aplikujete změny, stiskem tlačítka Cancel zavřete okno beze změn a stiskem tlačítka Delete můžete smazat klíč, který už ve skladbě máte vložený. Položka Key Signature (tónina) v aplikační nabídce Symbol vám umožní zadat tóninu. Po zvolení této položky se budete nacházet na editačním políčku, do kterého můžete napsat počet křížků nebo béček. Další prvek je přepínač určující, zda se vámi zadaná číslice týká počtu křížků (Sharps) nebo béček (Flats). Další prvek určuje charakter tóniny. Máte na výběr mezi durovou (Major) a mollovou (Minor) tóninou, přičemž název tóniny už bude zvolen automaticky podle zadaného počtu křížků nebo béček. Následuje několik zaškrtávacích políček, kterými můžete nastavit další parametry týkající se posuvek. Nakonec můžete zvolit, zda se zadání týká jen aktuální osnovy nebo všech osnov ve skladbě a jestli chcete změnu uplatnit před aktuální notou nebo až na konci řádku. Najdete zde také tlačítka OK, Cancel a Delete, které mají stejnou funkci jako v případě nastavení klíče. Položka Time Signature (označení taktu) v aplikační nabídce Symbol otevře dialogové okno pro vložení označení taktu. Vyplňte čitatel (Numerator for Time Signature) a jmenovatel (Denominator for Time Signature). Další prvek v tomto okně umožňuje zvolit označení taktu alla breve pro dvoupůlový takt (Cut Time) a celý pro čtyřčtvrťový takt (Common Time) nebo ponechat vaše číselné zadání z předchozí položky (Normal). Pokud jste zadali například tříčtvrťový takt a nedopatřením se přepnete na hodnotu Cut Time nebo Common Time, vámi zadané údaje v přechozích editačních polích budou přepsány. Budete je tedy muset zadat znovu, a to i tehdy, když vrátíte nastavení na hodnotu Normal. Následují dva prvky podobně jako v dialogovém okně sloužícím pro nastavení klíče nebo tóniny umožňující zvolit, jestli chcete změnu provést jen v jedné osnově a jen před aktuální notou. Nakonec se dostanete na tlačítka OK, Cancel a Delete a jedno zaškrtávací políčko týkající se celotaktových pomlk. Položka Time Signature vloží do skladby pouze označení taktu. Pokud vložíte tuto značku před nějaký takt, nezmění se podle tohoto označení počet dob, který tento takt obsahuje. Položka Bar Line (taktová čára) v aplikační nabídce Symbol nabídne bohaté možnosti nastavení týkající se taktových čar. Můžete změnit číslování taktů, ovlivnit jakým způsobem bude skladba přehrána např. v případě, že jste vložili prima a sekunda voltu, jestli čáru nakreslit přes více osnov nebo jen v jedné či mimo osnovu, jestli tisknout čísla taktů apod.

97

Lime a Lime Aloud

Jednoduché taktové čáry Lime kreslí sám, máte možnost vložit dvojitou taktovou čáru, repetici apod. Máte na výběr ze čtrnácti druhů taktových čar. Najdete zde také, podobně jako v předchozích dialogových oknech, přepínač na uplatnění změn jen v jedné nebo ve všech osnovách, jen před aktuální notou nebo na konci řádku a tlačítka OK, Cancel a Delete.

Grafické úpravy ve skladbě Program Lime umožňuje posouvat nakreslené grafické symboly, tj. noty, notové osnovy, tečky, posuvky atd. I když Lime formátuje zápis skladby sám, může se stát, že přesto dojde k překrývání grafických prvků, např. zapisujete-li velké množství slok písně. Pro tyto úpravy je potřeba použít myš a zrak. Bude-li nevidomý uživatel dopředu vědět o tom, že bude potřebovat některé značky zapisovat odlišně od automatického formátování, má možnost nastavit chování programu Lime zvolením položky Parameters (parametry) v aplikační nabídce Symbol (symbol). V otevřeném dialogovém okně najdete seznam s velkým množstvím skupin, u kterých můžete nastavit parametry, další seznam položek týkajících se vybrané skupiny v prvním seznamu a další prvky, v nichž se nastavují hodnoty parametrů pro vybranou položku z druhého seznamu. Tlačítko Save Change (uložit změnu) nastavené změny uloží, tlačítko Quit (ukončit) zavře okno bez uložení.

Přehrávání skladby Chcete-li v programu Lime přehrát skladbu, nastavte nejprve kurzor na místo, od kterého si chcete skladbu poslechnout. Z aplikační nabídky Hear (poslech) vyberte položku Hear nebo stiskněte Ctrl+H. Otevře se dialogové okno s prvky umožňujícími ovlivnit způsob přehrávání. Po otevření okna bude kurzor v editačním políčku s názvem Percent of Marked Tempo (procent z označeného tempa) s přednastavenou hodnotou 100. Toto políčko umožňuje nastavit procentuálně rychlost přehrávání vzhledem ke zvolenému označení tempa. Číslo 100 tedy znamená, že skladba se přehraje ve zvoleném tempu. Pokud bychom vyplnili hodnotu např. 50, skladba by se přehrála v polovičním tempu. Stiskem klávesy Tabulátor se přesunete na tlačítko Select All (vybrat vše), jehož stiskem označíte pro přehrání všechny party ve skladbě. Dalším stiskem klávesy Tabulátor se přesunete na tlačítko Select None (nevybírat žádný), kterým můžete zrušit výběr všech partů, takže nebude zvolen žádný part pro poslech. Toto tlačítko můžete využít, chcete-li si poslechnout například jen jeden part z velkého množství partů. Místo jednotlivého odznačování (viz dále) jednotlivých partů můžete stisknout tlačítko Select None a pak označit jen ten part, který vás zajímá. Klávesou Tabulátor se přesunete na tlačítko OK, jehož stiskem můžete zavřít okno a spustit přehrávání skladby. Stejného efektu dosáhnete stiskem klávesy Enter. Dalším tlačítkem, na které se dostanete klávesou Tabulátor, je tlačítko Cancel (zrušit), kterým můžete dialogové okno zavřít bez spuštění přehrávání. Stejný význam jako stisk tlačítka Cancel má stisk klávesy Escape. Dalším stiskem klávesy Tabulátor se dostanete do seznamu partů, ve kterém se lze pohybovat pomocí šipek nahoru a dolů a klávesou Mezerník lze jednotlivé party označovat pro poslech nebo označení rušit. Označené party budou po potvrzení stiskem tlačítka OK nebo po stisku klávesy Enter přehrány od aktuální pozice kurzoru ve skladbě. Posledním prvkem dialogového okna, na který se dostanete stiskem klávesy Tabulátor, je zaškrtávací políčko Skip Repeats (přeskočit repetice). Je-li políčko zaškrtnuté, nebude program Lime přehrávat repetice.

98


Po stisku klávesy Enter nebo stisku tlačítka OK Lime Aloud ohlásí informace o názvu souboru, stránce a partu, ve kterém se nachází kurzor a skladba se začne přehrávat od aktuální pozice kurzoru. Skladba se přehraje s dynamikou odpovídající použitým dynamickým znaménkům a s délkou not odpovídající použitým značkám staccato, tenuto, ligatura a legato. Díky skriptům Lime Aloud bude slyšet i ťukání metronomu. Přehrávání ukončíte stiskem klávesy Escape.

Import, export Program Lime umožňuje otevírat kromě svých souborů s příponou lim také soubory typu NIFF, MusicXML a MIDI. Soubor NIFF vytváří např. program SharpEye, určený pro skenování not. V naskenovaných notách může i nevidomý uživatel v programu Lime opravit chyby vzniklé při skenování. Formát MusicXML lze použít na prohlížení a úpravu souborů vytvořených např. v programech Finale nebo Sibelius. Před importováním souboru MIDI si musíte připravit notovou osnovu (založit novou skladbu, zvolit klíč, označení taktu a počet taktů a nastavit kurzor na místo, kam má být MIDI soubor importován). Musíte importovat každý hlas zvlášť. Do výše zmíněných formátů lze vytvořenou skladbu také exportovat.

Klávesové zkratky s klávesou Ctrl Na závěr této kapitoly uvádíme pro přehlednost seznam písmen, která v kombinaci s klávesou Ctrl ušetří hledání položky v aplikační nabídce programu:

99

•

O – otevřít soubor (Open)

•

W – zavřít soubor (Close) – můžete také použít Ctrl+F4

•

S – uložit soubor (Save)

•

P – tisknout (Print)

•

Q – zavřít program Lime (Quit) – můžete také použít Alt+F4

•

Z – zpět úpravy (Undo)

•

X – vyjmout do schránky (Cut)

•

C – zkopírovat do schránky (Copy)

•

V – vložit ze schránky (Paste)

•

[ (levá hranatá závorka) – přesun na předchozí stránku (Previous Page)

•

] (pravá hranatá závorka) – přesun na následující stránku (Next Page)

•

G – jít na stránku (Go to Page)

•

L – rozdělit stránku (Split Page)

•

M – připojit k další stránce (Add to Next Page)

•

E – rozdělit řádek (Split System)

•

A – připojit k dalšímu řádku (Add to Next System)

•

U – řádky (Systems)

Lime a Lime Aloud

•

I – vložit takty (Insert Measures)

•

D – smazat takty (Delete Measures)

•

R – nahrát (Record)

•

N – režim pro vkládání not, režim pro úpravy not (Note Entry)

•

H – poslech skladby (Hear)

•

F – klíč (Clef)

•

K – tónina (Key Signature)

•

T – označení taktu (Time Signature)

•

B – taktová čára (Bar Line)

•

Y – parametry (Parameters)

Program Lime umožňuje uživateli změnit některé přednastavené klávesové zkratky podle vlastní volby. Postup je popsán v návodu k programu Lime.

Příklad skladbičky v programu Lime

Lime – příklad notového zápisu

100


Ukážeme si konkrétní příklad, jak můžeme Lime využít pro vytvoření notového zápisu. Napíšeme začátek lidové písničky Červený šátečku. Pro píseň zvolíme tóninu D-dur, tříčtvrťový takt, tempo Allegretto čtvrťová nota = 110. Píseň zapíšeme do notové osnovy pro klavír, pravá ruka bude v houslovém klíči, levá v basovém klíči. Půlové noty budou s následující notou svázány obloučkem. Použijeme značku pro repetici, dynamické značky pro piano, crescendo a forte, skladbě dáme název Červený šátečku a zapíšeme slova písničky. Spustíme program Lime například pomocí zástupce Lime 9 na pracovní ploše. Přepneme klávesnici na anglické rozložení stiskem kombinace kláves Alt+Shift. V případě, že budeme potřebovat napsat text s českou diakritikou, přepneme na chvíli rozložení klávesnice na české pomocí stejné kombinace kláves. Z aplikační nabídky File (soubor) zvolíme položku New (nový). Budeme se nacházet na editačním políčku, do kterého máme zapsat počet taktů potřebných pro zápis naší skladbičky. Protože je krátká, můžeme snadno spočítat, že budeme potřebovat osm taktů. Napíšeme číslo 8. Klávesou Tabulátor se přesuneme na další prvek, který reprezentuje čitatele z označení taktu. Potřebujeme tříčtvrťový takt, proto vložíme číslo 3. Další prvek reprezentuje jmenovatele, proto v něm ponecháme přednastavené číslo 4. Další políčka můžeme projít beze změn až k přepínači, který šipkou dolů nastavíme do polohy Grand Staff (klavírní osnova). Stiskneme klávesu Enter a Lime otevře nové okno pojmenované New Piece (nová skladba) s připravenou notovou osnovou. V této chvíli je vhodné si soubor pojmenovat a uložit. V průběhu další práce je dobré pomocí klávesové zkratky Ctrl+S soubor průběžně ukládat. Stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+S i v tuto chvíli. Otevře se dialogové okno s názvem Save piece as: (uložit skladbu jako:). Napíšeme název Červený šátečku. Můžeme rovněž změnit úložiště pro vytvářený soubor. V našem případě ponecháme přednastavenou cestu C:/ Users/Veřejné/Veřejné dokumenty/Music (ve Windows Vista) a stiskneme klávesu Enter. Soubor se uloží a okno New Piece dostane nový název „Červený šátečku.lim“. Píseň chceme zapsat v tónině D-dur, přidáme proto do notové osnovy předznamenání. Pomocí klávesové zkratky Ctrl+K otevřeme dialogové okno Key Signature. Kurzor bude v políčku, do kterého zapíšeme počet křížků v předznamenání, tedy 2. Ostatní prvky již budou správně předvoleny, proto stiskneme klávesu Enter, čímž bude zavřeno dialogové okno a na začátek skladby bude vloženo zvolené předznamenání. Do připravené notové osnovy nyní začneme vkládat noty. Klávesovou zkratkou Ctrl+N přepneme program Lime do režimu, v němž je možné zapisovat noty (režim pro vkládání not). Kurzor se bude nacházet v osnově pro pravou ruku. První nota je čtvrťová s tečkou, jednočárkované a. Stiskneme dvakrát klávesu 3. Tím jsme nastavili délku noty na čtvrťovou s tečkou. Notu jednočárkované a zapíšeme do notové osnovy buď tak, že ji zahrajeme na připojené MIDI klaviatuře, nebo tak, že stiskneme písmeno H na klávesnici. Dále už budeme popisovat postup práce v případě, že MIDI klaviaturu nemáme k dispozici. Další vkládaná nota je osminové jednočárkované a, stiskneme proto číslo 4 pro nastavení osminové délky noty a pak opět klávesu H, která reprezentuje notu jednočárkované a. Následují noty čtvrťové. Nejprve stiskneme klávesu 3, kterou nastavíme délku not na čtvrťovou. Pak zadáme výšky not pomocí kláves H (jednočárkované a), H (jednočárkované a), J (jednočárkované h), O (dvoučárkované cis), L (dvoučárkované d), L (dvoučárkované d), T (jednočárkované fis). Všimněte si, že jsme použili klávesnici počítače jako klavírní klaviaturu. Noty dvoučárkované cis a jednočárkované fis jsme zahráli jakoby v řadě černých kláves. Navíc nám virtuální klaviatura umožnila zapsat několik tónů z dvoučárkované oktávy, takže jsme nemuseli posouvat její rozsah pomocí klávesy ] (pravá hranatá závorka) a pak zase zpět pomocí [ (levá hranatá závorka). Další notou bude půlové jednočárkované a, které bude vázáno obloučkem k další notě. Stiskneme klávesu 2 pro půlovou notu, klávesu 0 pro legato a nakonec klávesu H, kterou vložíme notu jednočárkované a. Následující nota je čtvrťové dvoučárkované d, které se už neváže k další notě, proto stiskneme klávesu 3 pro čtvrťovou délku not, klávesu 0 pro vypnutí legata a nakonec klávesu L, kterou se vloží nota dvoučárkované d. Pokračujeme ve vkládání čtvrťových not pomocí kláves O (dvoučárkované cis), O (dvoučárkované cis), D (jednočárkované e). Podobně jako v předchozím taktu zadáme půlovou notu a svážeme

101

Lime a Lime Aloud

se čtvrťovou, tedy stiskneme postupně klávesy 2 (půlová), 0 (legato), G (jednočárkované g), 3 (čtvrťová), 0 (vypnout legato) a J (jednočárkované h). Potom zadáme zbývající čtvrťové noty H (jednočárkované a), H (jednočárkované a), G (jednočárkované g). Poslední nota jednočárkované fis je staccato, stiskneme tedy nejprve klávesu ( (levá kulatá závorka) pro staccato a pak T pro vložení noty jednočárkované fis. Pomlku půlovou už vkládat nemusíme, vložila se automaticky. Zadali jsme noty pro pravou ruku. Nyní budeme zapisovat noty pro levou ruku. Přesuneme se na začátek skladby tak, že stiskneme klávesu F5 a do dialogového okna napíšeme číslo taktu, na který se chceme přesunout, tedy 1 a zadání potvrdíme stiskem klávesy Enter. Poté stiskneme šipku dolů, tím přesuneme kurzor do osnovy pro levou ruku. Přesunem na začátek skladby jsme opustili režim pro vkládání not, proto se do něj znovu přepneme klávesovou zkratkou Ctrl+N. Budeme zapisovat notu malé a trvající tři doby. Půlová nota s tečkou už bude předvolená, protože skladba je v tříčtvrťovém taktu. Klávesou [ (levá hranatá závorka) si nastavíme klaviaturu na zapisování not z malé oktávy. Pak stiskneme klávesu H, čímž vložíme notu malé a. Přepneme délku not na čtvrťové klávesou 3 a zadáme H (malé a), G (malé g), D (malé e) a S (malé d). Dále potřebujeme zadat dvě noty znějící současně, tedy dvojhmat, který bude staccato. Čtvrťovou hodnotu not už máme zvolenou. Stiskneme ( (levá kulatá závorka) pro staccato. Chceme zapsat dvojhmat malé fis, malé a. Proto stiskneme současně klávesy T a H. Tento dvojhmat zapíšeme ještě jednou, tedy stiskneme současně T a H. Čtvrtý takt je stejný jako třetí, který jsme právě dopsali. Abychom si ušetřili námahu, můžeme celý takt zkopírovat. Jedním stiskem šipky vlevo přesuneme kurzor na notu malé a z posledního dvojhmatu. Stiskneme a podržíme klávesu Shift a současně tiskneme opakovaně šipku vlevo, dokud nejsou označeny všechny noty ve třetím taktu. Poté klávesu Shift uvolníme. Klávesovou zkratkou Ctrl+C zkopírujeme označené noty do schránky. Stiskneme klávesu Escape, tím dáme najevo, že už nebudeme žádné noty označovat. Kurzor bude na první notě v taktu, který jsme označili. Přesuneme se na první dobu následujícího taktu stiskem klávesy Page up. Označování not způsobilo, že jsme opustili režim pro vkládání not, proto stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+N, abychom mohli pokračovat v zápisu. Klávesovou zkratkou Ctrl+V vložíme noty, které jsme si zkopírovali, do čtvrtého taktu. Kurzor bude na první notě vloženého taktu, proto ho přesuneme na první dobu dalšího taktu stiskem klávesy Page up. Vložíme zbývající noty, 3 (čtvrťová), D (malé e), ( (staccato), G a H současně (dvojhmat malé g a malé a), G a H současně (dvojhmat malé g a malé a), ( dvakrát (vypnout staccato), W (malé cis), ( (staccato), D a H současně (dvojhmat malé e a malé a), D a H současně (dvojhmat malé e a malé a), ( dvakrát (vypnout staccato), [ (vkládání not z velké oktávy), H (velké A), J (velké H), O (malé cis), ( (staccato), L (malé d). Zapsali jsme noty a kurzor je na půlové pomlce v posledním taktu. Vložíme na konec notové osnovy značku pro repetici. Klávesovou zkratkou Ctrl+B otevřeme dialogové okno Bar Line (taktová čára). Klávesou Tabulátor se přesuneme na přepínač, kterým se volí, kam taktovou čáru vložit. Bude přednastavená volba Before Current Note (před aktuální notu). Změníme ji šipkou dolů na At the End of the System (na konec řádku). Přesuneme se klávesou Tabulátor na přepínač s druhy taktových čar. Zvolená bude Single Bar Line (jednoduchá taktová čára). Šipkou dolů zvolíme Thick double Bar Line with Backward Repeat (silná dvojitá taktová čára se zpětnou repeticí). Stiskem klávesy Enter vložíme repetici do notové osnovy. K notám přidáme dynamická znaménka. Zapíšeme je pod osnovu pro pravou ruku, proto do ní šipkou nahoru přesuneme kurzor z osnovy pro levou ruku. Přesuneme kurzor na první notu písně, kam chceme vložit dynamické znaménko piano tak, že stiskneme F5 a do dialogového okna napíšeme číslo taktu, na který se chceme přesunout, tedy 1 a stiskneme klávesu Enter. Z aplikační nabídky Annotation (anotace) zvolíme podnabídku Text Category (kategorie textů) a v ní položku Dynamic (dynamika). Tím jsme se dostali do anotačního režimu a kurzor je připraven psát text v místě pod notovou osnovou pro pravou ruku, kam je zvykem psát dynamická znaménka. Napíšeme \p a stiskneme klávesu Tabulátor. Pod notu jednočárkované a se zapíše značka pro piano v písmu, kterým se tato značka v hudebních materiálech píše, zároveň se kurzor posune pod následující notu jednočárkované a. Přidáme značku pro zesilování,

102


která bude zakreslená pod celým druhým taktem. Stiskneme dvakrát klávesu Tabulátor, aby se kurzor nacházel pod první notou druhého taktu. Otevřeme si soubor Annotations.lim nebo jiný, ve kterém je už značka pro zesilování použita. Po stisku Ctrl+O se nás Lime zeptá, jestli chceme soubor Červený šátečku. lim zavřít. Odpovíme, že ne. Soubor Annotations.lim najdeme ve složce DDResources. Otevřeme jej. Přesuneme kurzor do čtrnáctého taktu. Stiskneme Alt+šipka vlevo, abychom označili značku pro crescendo. Lime Aloud ohlásí „Lime annotation crescendo hairpin“ (Lime anotace značka pro crescendo). Uložíme si ji do schránky stiskem Ctrl+C. Soubor Annotations.lim můžeme zavřít stiskem Ctrl+F4, čímž se dostaneme zpět do souboru Červený šátečku.lim. Stiskneme Ctrl+V, tím zkopírujeme ze schránky značku pro crescendo k první notě druhého taktu. Pomocí Alt+šipka vlevo značku pro crescendo označíme. Přesuneme kurzor na notu dvoučárkované cis, u které má zesilování skončit. Z aplikační nabídky Edit (úpravy) zvolíme položku Extend Line to Here (roztáhnout čáru sem). Na první dobu ve třetím taktu umístíme dynamickou značku forte. Přesuneme se na notu dvoučárkované d šipkou vpravo, vrátíme se do anotačního režimu volbou Dynamic z podnabídky Text Category aplikační nabídky Annotation, napíšeme \f a stiskneme klávesu Escape. Nyní přidáme název skladby volbou položky Title (název) z podnabídky Text Category (kategorie textů) aplikační nabídky Annotation (anotace). Napíšeme Červený šátečku a stiskneme klávesu Escape. Přesuneme se na začátek skladby a vložíme tempo volbou položky Tempo Marking (označení tempa) z podnabídky Text Category (kategorie textů) aplikační nabídky Annotation (anotace). Napíšeme Allegretto (\q = 110) a stiskneme klávesu Escape. Na závěr k písni napíšeme slova. Ujistíme se, že se kurzor nachází na první notě skladby. Volbou položky Lyric (slova) z podnabídky Text Category (kategorie textů) aplikační nabídky Annotation (anotace) se přepneme do anotačního režimu a kurzor se přesune pod první notu pod značku piano. Napíšeme „Čer-“ a stiskneme klávesu Tabulátor. Kurzor se přesune pod druhou notu. Napíšeme „ve-“ a znovu stiskneme klávesu Tabulátor. Kurzor se přesune pod třetí notu, kam napíšeme „ný“ a znovu stiskneme klávesu Tabulátor. Budeme pokračovat stejným způsobem v psaní textu „šá-“ Tabulátor „teč-“ Tabulátor „ku“ Tabulátor „ko-“ Tabulátor „lem“ Tabulátor „se“ Tabulátor. Následující slabika „toč“ se má zpívat přes dvě noty. Napíšeme „toč_“ a stiskneme klávesu Tabulátor. Znak _ (podtržení) se protáhne až k další notě, kam napíšeme „_,“ a stiskneme klávesu Tabulátor. Tím jsme podtržení ještě trochu protáhli přes notu dvoučárkované d, zapsali čárku a přesunuli kurzor pod další notu. Zapíšeme zbývající část textu, „ko-“ Tabulátor „lem“ Tabulátor „se“ Tabulátor „toč_“ Tabulátor „_,“ Tabulátor „ko-“ Tabulátor „lem“ Tabulátor „se“ Tabulátor „toč.“. Abychom mohli zadat druhý řádek slov k písni, stiskneme klávesu Escape pro opuštění anotačního režimu, přesuneme kurzor zpět na první notu a zvolením položky Lyric (slova) z podnabídky Text Category (kategorie textů) aplikační nabídky Annotation (anotace) se přepneme zpět do anotačního režimu. Kurzor se bude nacházet pod první notou pod slabikou „Čer“. Napíšeme druhý řádek slov stejným způsobem jako ten první. „Má“ Tabulátor „mi-“ Tabulátor „lá“ Tabulátor „se“ Tabulátor „hně-“ Tabulátor „vá“ Tabulátor „já“ Tabulátor „ne-“ Tabulátor „vím“ Tabulátor „proč_“ Tabulátor „_,“ Tabulátor „já“ Tabulátor „ne-“ Tabulátor „vím“ Tabulátor „proč_“ Tabulátor „_,“ Tabulátor „já“ Tabulátor „ne-“ Tabulátor „vím“ Tabulátor „proč.“. Stiskneme klávesu Escape pro opuštění anotačního režimu. Skladbu jsme dopsali, ale stala se nám nepříjemná věc, na kterou nás může upozornit jedině vidící osoba. Tím, že jsme zadali pod osnovu pro pravou ruku tři řádky anotací, tj. dynamika, první řádek slov a druhý řádek slov, zasáhl text posledního řádku do notové osnovy pro levou ruku. Na tuto skutečnost nás však program Lime nijak neupozornil. Řešení problému s překrýváním je několik, například nepsat text písně pod notovou osnovu pro pravou ruku, ale pod notovou osnovu pro levou ruku. My už ale text máme zapsaný, proto si ukážeme, jak docílit toho, aby se zvětšil prostor mezi osnovami pro pravou a levou ruku. Toto řešení vybočuje ze základního používání programu.

103

Lime a Lime Aloud

Aby byl kurzor na první notě v osnově pro pravou ruku, přesuneme kurzor na začátek skladby. Klávesovou zkratkou Ctrl+Y otevřeme dialogové okno Parameters (parametry). Budeme se nacházet na seznamu kategorií položek, kterým se dají měnit parametry. Šipkou dolů vybereme kategorii STAFF LINES, MARGINS, NOTE SPACING (linky notové osnovy, okraje, mezery mezi notami) a klávesou Tabulátor se přesuneme na další seznam. V něm šipkou dolů vybereme položku default distance between this voice´s staff and next (výchozí vzdálenost mezi osnovou tohoto hlasu a následující osnovou). Stiskneme dvakrát klávesu Tabulátor, abychom se přesunuli na editační políčko Value (hodnota). Je v něm vyplněná hodnota 80, přepíšeme ji na hodnotu 100 (číslo jsme odvodili pouhým odhadem za přítomnosti vidící osoby, která potvrdila, že už je rozestup dostatečný). Provedenou změnu uložíme stiskem klávesové zkratky Alt+S a dialogové okno Parameters zavřeme stiskem klávesové zkratky Alt+Q. Rozestup notových osnov se upraví podle nastavené hodnoty, takže už nedochází k překryvu. Popsaný způsob vytvoření skladby není jediný možný. Uživatel má na výběr více cest, jak se dostat k zamýšlenému výsledku. Může volit položky v aplikační nabídce nebo použít klávesové zkratky, místo zápisu značek pomocí znaku \ (obrácené lomítko) může použít podnabídku Text Assistant (textový asistent) aplikační nabídky Annotation (anotace), ve které si může požadovanou značku vybrat ze seznamu a nemusí si pamatovat příkazy, které se píší za znak \ (obrácené lomítko). My jsme se snažili použít co nejefektivnější způsob, který je rovněž přehledný i pro začátečníky.

Systémové nároky, instalace a nastavení programu Lime Program Lime spolu se skripty Lime Aloud není náročný na technické a programové vybavení počítače. Nainstalovat a provozovat jej lze pod operačním systémem Microsoft Windows ve verzích 98, ME, 2000, XP a Vista. Podpora pro Windows 7 se připravuje. Nejsou podporovány 64-bitové verze operačních systémů Windows. Na další vybavení počítače nejsou kladeny žádné speciální nároky, Lime spolu se skripty Lime Aloud lze provozovat na počítači, jehož parametry splňují základní nároky potřebné pro běh operačního systému a odečítače Jaws. Odečítač Jaws je třeba mít ve verzi 6 nebo novější. Doporučujeme při práci s programem Lime používat externí MIDI klaviaturu, která usnadňuje hudebníkům vkládání not. Pro vkládání not je možné využít i počítačovou klávesnici, takže MIDI klaviatura není povinnou součástí technického vybavení počítače, na kterém bude nainstalován program Lime, avšak využití MIDI klaviatury představuje pro hudebníka přirozenější způsob zápisu not. Chceme-li pracovat s notovým zápisem v Braillově písmu, budeme potřebovat spolu s programem Lime a skripty Lime Aloud zakoupit rovněž program Goodfeel a také braillský řádek, na kterém bude počítač braillský notový zápis zobrazovat. Instalace programu Lime a skriptů Lime Aloud probíhá formou klasického instalačního průvodce, který je v anglickém jazyce. Pro správnou funkčnost programu není třeba v průběhu instalace měnit žádné parametry, proto můžeme v každém kroku stisknout tlačítko Next (další) či OK. V kroku instalace nazvaném Select components (vybrat součásti) si pomocí zaškrtávacích políček vybereme, které programy chceme do počítače nainstalovat. Přednastavená je instalace všech programů. Jedná se o tyto aplikace: SharpEye 2 (program pro skenování not), Lime 9, Goodfeel 3.1, Adobe reader 9.0 (program pro čtení PDF souborů). Pokud už na svém počítači například program Adobe reader máte nainstalován, můžete příslušné zaškrtávací políčko odškrtnout. Program Goodfeel musíme nainstalovat i v případě, že jsme jej nezakoupili a nehodláme pracovat s braillským notopisem. Prostřednictvím programu Goodfeel je totiž řešena autorizace programu Lime a skriptů Lime Aloud.

104


Pokud budeme provádět instalaci pod operačním systémem Windows Vista, může se po spuštění instalačního souboru objevit okno s názvem Windows Help 32 version. Toto okno nás upozorňuje, že v počítači nemáme nainstalovanou programovou součást, kterou program Goodfeel potřebuje pro zobrazení nápovědy (nápověda k programu Goodfeel, Lime i Lime Aloud je v anglickém jazyce). Máme k dispozici dvě tlačítka: Continue without help (pokračovat bez nápovědy) a Get help system (získat systém nápovědy). Pokud stiskneme tlačítko Get help system, bude otevřena ve webovém prohlížeči stránka společnosti Microsoft, ze které si můžeme stáhnout potřebný program pojmenovaný Winhlp32.exe. Upozorňujeme, že stránka je v anglickém jazyce a že před stažením tohoto souboru proběhne ověření pravosti vaší instalace operačního systému Windows. Instalační program nás v průběhu instalace rovněž upozorní, abychom restart počítače provedli až po nainstalování všech programů a to i v případě, kdy jednotlivé programy budou restart vyžadovat. V průběhu instalace budeme také vyzváni, abychom si vybrali jazyk pro instalaci programu Goodfeel (Select language). V tomto kroku je možné pouze stisknout tlačítko OK. Bude zvolena angličtina (čeština v nabízených jazycích není). Instalační průvodce nás rovněž vybídne, abychom si přečetli a následně souhlasili s licenčními podmínkami programu Lime. Přednastaveno je tlačítko Agree (souhlasím), stačí tedy pouze stisknout klávesu Enter. V kroku Select Jaws for Windows directories (vyberte složky s odečítačem Jaws) můžete zaškrtnout verze odečítače Jaws, pro které chcete nainstalovat skripty Lime Aloud. Pokud máte na svém počítači nainstalovanou jedinou verzi odečítače Jaws, nemusíte v tomto kroku instalačního průvodce nic měnit či nastavovat. Jakmile instalace skončí, otevře se okno webového prohlížeče a v něm stránka Goodfeel 3 Tutorial (v angličtině). Toto okno obsahuje pouze nápovědu a není pro chod programu potřebné. Po instalaci bude na pracovní plochu přidán zástupce Lime 9 a do programové skupiny v nabídce Start bude přidána skupina s názvem Lime, v níž najdeme kromě položky pro spuštění samotného programu také např. položku pro otevření nápovědy k programu Lime (Lime 9 Manual), nápovědy k práci s programem Lime za pomoci skriptů Lime Aloud (Lime Aloud Guide), položku pro otevření nastavení skriptů Lime Aloud (Accessibility Options), položku pro ověření, zda autoři vydali novější verzi programu, kterou bychom si mohli nainstalovat (Internet Update), atd. Veškeré nápovědné texty jsou v anglickém jazyce, uživatel však ve skupině Lime najde ještě dvě podskupiny, obsahující tyto texty v Němčině a Španělštině. V těchto jazycích je rovněž schopen pracovat program Lime a skripty Lime Aloud. Pro přepnutí jazyka lze použít položku Language Manager (správce jazyků), která je rovněž přítomna ve skupině Lime v nabídce Start. Po instalaci je třeba autorizovat program Lime, skripty Lime Aloud a případně program Goodfeel. Dokud autorizaci neprovedeme, nebude možné využívat skripty Lime Aloud pro zpřístupnění programu Lime a program Goodfeel bude fungovat pouze v demonstračním režimu. Autorizaci výše zmíněných programů je třeba provádět prostřednictvím programu Goodfeel. Celý proces je poněkud složitější a vyžaduje komunikaci se společností Dancing Dots, která vytvořila skripty Lime Aloud a program Goodfeel. Při autorizaci budeme postupovat následujícím způsobem:

105

•

požadované programy či skripty si nejprve zakoupíme u společnosti Dancing Dots; obdržíme registrační údaje obsahující naše jméno či organizaci a sériové číslo.

•

spustíme program Goodfeel,

Lime a Lime Aloud

•

z aplikační nabídky File (soubor) zvolíme položku Authorization (autorizace); otevře se okno s několika kartami, my se budeme nacházet na kartě License (licence),

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na zaškrtávací políčko I accept the software license agreement. (Required for registration.) (souhlasím s licenčními podmínkami, požadováno pro registraci) a zaškrtneme jej klávesou Mezerník,

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam karet a šipkou vpravo přejdeme na kartu User info (informace o uživateli),

•

zde vyplníme informace o naší osobě či organizaci, na kterou jsou programy zakoupeny (pole označená znakem * (hvězdička) jsou povinná, nejdůležitější je správně vyplněné sériové číslo),

•

klávesou Tabulátor se přesuneme na seznam karet a šipkou vpravo přejdeme na kartu Register (registrovat),

•

zde je v políčku Reference code vyplněn kód, který musíme zaslat společnosti Dancing dots; k tomuto účelu můžeme využít tlačítka E-mail code to dancing dots (poslat kód Dancing Dots elektronickou poštou) nebo Post to web (poslat kód prostřednictvím webového formuláře), případně Copy to clipboard (zkopírovat kód do schránky),

•

od Dancing Dots obdržíme další číslo, které vložíme do editačního políčka License key (licenční klíč),

•

stiskneme tlačítko Register (registrovat), čímž provedeme autorizaci zakoupených programů (tedy některých z těchto programů: Goodfeel, Lime a Lime Aloud),

•

stav autorizace můžeme zkontrolovat v editačním políčku Registration status (stav registrace),

•

po úspěšné autorizaci zavřeme okno tlačítkem Close (zavřít) a vrátíme se do programu Goodfeel, který můžeme rovněž uzavřít.

Jak můžete získat Lime a Lime Aloud Zkušební verzi programu Lime si můžete zdarma stáhnout na webových stránkách společnosti CERL Sound Group. Zkušební verze není nijak omezena, jen před spuštěním programu je třeba stisknout tlačítko Begin free run. Autoři programu však vyzývají uživatele, aby si po skončení zkušební lhůty dané licenčními podmínkami program Lime zakoupili. Cena programu Lime je stanovena na 65 dolarů. Chcete-li si pouze prohlížet či jen přehrávat skladby vytvořené v programu Lime, můžete k tomu využít program Lime Viewer, který je zdarma k dispozici na webových stránkách společnosti CERL Sound Group. Výše zmíněné programy Lime a Lime Viewer nejsou přístupné pro osoby se zrakovým postižením. Ke zpřístupnění programu Lime slouží skripty Lime Aloud pro odečítač Jaws. Ty lze zakoupit spolu s programem Lime a programem SharpEye u společnosti Dancing Dots, která je autorem těchto skriptů. Cena za balíček programů obsahující Lime, Lime Aloud a SharpEye je stanovena na 595 dolarů. Program Lime zpřístupněný prostřednictvím skriptů Lime Aloud je možné vyzkoušet, od společnosti Dancing Dots lze získat patnáctidenní zkušební verzi skriptů Lime Aloud. V této zkušební lhůtě je možné vyzkoušet dokonce i spolupráci Lime a Lime Aloud s programem Goodfeel, který nabízí zobrazení právě prohlíženého či upravovaného úseku skladby v braillském notopisu na připojeném braillském řádku.

106


Pro zpřístupnění programu Lime prostřednictvím skriptů Lime Aloud je zapotřebí mít zakoupen odečítač Jaws ve verzi 6 nebo novější. Výrobcem odečítače Jaws je společnost Freedom Scientific. Distributorem odečítače Jaws v České republice je společnost Galop s.r.o. Jedna licence odečítače Jaws spolu s českou lokalizací a českým hlasovým výstupem Hlas přijde na 50 000 Kč ve verzi Standard edition (pracuje pod operačními systémy Windows XP/Vista/7 pouze ve verzi Home edition). Jaws ve verzi Professional edition (pracuje pod všemi verzemi operačních systémů XP/Vista/7) stojí 65 000 Kč a to opět včetně české lokalizace a českého hlasového výstupu Hlas. Odečítač Jaws si můžete zdarma vyzkoušet ve verzi, která vám poběží vždy 40 minut, po jejichž uběhnutí budete muset restartovat počítač. V případě zájmu je možné tuto demonstrační verzi odečítače Jaws včetně české lokalizace a hlasů stáhnout ze stránek českého distributora programu společnosti Galop s.r.o. V České republice neexistuje žádný distributor, který by zajišťoval dodávky a technickou podporu programu Lime spolu se skripty Lime Aloud a programem SharpEye. Společnost Galop s.r.o., český distributor odečítače Jaws, však je ochotna pomoci každému zájemci o produkty společnosti Dancing Dots s jejich zakoupením. Neposkytuje však již následnou technickou podporu k těmto produktům, se všemi dotazy týkajícími se provozu a užívání těchto produktů je třeba obracet se přímo na společnost Dancing Dots, se kterou je třeba komunikovat v anglickém jazyce.

Zajímavé zdroje související s programem Lime a skripty Lime Aloud

107

•

CERL Sound Group http://www.cerlsoundgroup.org domovská stránka tvůrců programu Lime

•

Lime Music Notation Software for Windows http://www.cerlsoundgroup.org/cgi-bin/Lime/Windows.html přímý odkaz na informace o programu Lime ve verzi pro operační systém Windows

•

Dancing Dots http://www.dancingdots.com domovská stránka tvůrců skriptů Lime Aloud

•

Lime Aloud from Dancing Dots http://www.dancingdots.com/prodesc/limealoud.htm přímý odkaz na informace o skriptech Lime Aloud

•

Scan with Visiv SharpEye Music Scanning http://visiv.co.uk domovská stránka programu SharpEye

•

Freedom Scientific http://www.freedomscientific.com domovská stránka tvůrců odečítače Jaws

•

Galop s.r.o. http://www.galop.cz domovská stránka distributora odečítače Jaws pro Českou republiku, na kterého se můžete obrátit také v případě, že budete chtít zakoupit od společnosti Dancing Dots produkty Lime, Lime Aloud a SharpEye

SharpEye

SHARP EYE Program SharpEye verze 2 můžete použít pro převod tištěných not do počítače. Je však třeba upozornit, že proces převodu tištěných not je poměrně nepřesný, a tak lze tuto metodu využít jen pro přibližnou představu o tom, jak má příslušná skladba znít. Přesnost převodu závisí na několika faktorech, např. na kvalitě tištěné předlohy, na formátu (jednohlas, vícehlas, více partů), na tom, zda jsou součástí notového zápisu také texty atd. Obecně platí: •

převádět lze pouze tištěné noty, noty psané rukou převést nelze

•

převod jednohlasé skladby poskytuje mnohem lepší výsledky než převod skladby vícehlasé

•

mnohem lépe dopadne převod notového zápisu, jehož součástí není text

•

je-li text psán v českém jazyce a je-li použita diakritika, kvalita výsledku se může při každém převodu značně lišit.

Aby bylo možné program SharpEye 2 použít, je třeba mít k počítači připojen scanner. Právě do něj se vkládá tištěná notová předloha, kterou scanner naskenuje, jako obraz ji pošle do počítače a program SharpEye se pokusí udělat vše, co bude v jeho silách, pro úspěšný převod tohoto obrazu do formátu, který bude možné na počítači dále zpracovávat. Samotný program SharpEye 2 poskytuje nástroje pro opravu chyb vzniklých při procesu rozpoznávání, dokonce je schopen označovat v převedené skladbě místa, u nichž při převodu mohlo vlivem např. méně kvalitní předlohy dojít k nepřesnému převodu. SharpEye 2 umožňuje také skladbu přehrávat. Je rovněž možné uložit skladbu ve formátu MIDI nebo NIFF. Oba tyto formáty lze poté dále zpracovávat v řadě hudebních programů, přičemž formát MIDI slouží hlavně pro přehrávání skladby, případně pro úpravy prostřednictvím některého sekvenceru jako např. Cakewalk Sonar a formát NIFF slouží pro úpravy v některém notátoru, např. v programu Lime. Zatímco proces skenování, převodu tištěné notové předlohy do počítače a následného uložení v některém z výše zmíněných formátů je přístupný pro osoby se zrakovým postižením, opravy chyb vzniklých při převodu a využití funkcí programu SharpEye 2 usnadňujících tyto opravy nejsou ozvučeny, a tak je osoby se zrakovým postižením nemohou využívat. Ukážeme si, jak je možné prostřednictvím programu SharpEye 2 naskenovat skladbu z tištěné předlohy, převést ji do podoby, kterou je možné přehrát, jak spustit a zastavit přehrávání přímo v programu SharpEye 2 a jak převedenou skladbu otevřít v programu Lime, kde je možné dále ji zpracovávat. Program SharpEye 2 můžeme spustit z pracovní plochy počítače prostřednictvím zástupce SharpEye 2. Stejně pojmenovaného zástupce najdeme i v nabídce Start, ve skupině nazvané Visiv. V této skupině můžeme nalézt také nápovědu k programu SharpEye 2 (SharpEye 2 Help), návod ve formátu PDF (SharpEye 2 Manual), návod ve formátu HTML, který je lépe čitelný prostřednictvím odečítače (SharpEye 2 Manual (HTML Version)), návod v textové verzi, který je velmi dobře čitelný pro odečítače (SharpEye 2 Manual (Text Version)), návod ve verzi pro textový editor Microsoft Word (SharpEye 2 Manual (Word Version)) a také instrukce, jak vytvářet braillský notový zápis prostřednictvím programů SharpEye 2, Lime a Goodfeel (Creating Braille Music Overview). Po spuštění programu SharpEye 2 stiskneme Ctrl+Tabulátor, abychom se přesunuli do hlavního okna programu. Toto okno obsahuje standardní aplikační nabídku, z níž budeme vyvolávat jednotlivé příkazy.

108


Připravíme si do scanneru notový zápis, který chceme převést do počítače. Poté z aplikační nabídky File (soubor) zvolíme položku Acquire (získat). Objeví se okno, které se liší podle typu připojeného scanneru. Účelem tohoto okna je dát uživateli k dispozici možnosti pro nastavení a spuštění skenování. Protože se okna různých typů scannerů velmi odlišují, není možné na tomto místě podat přesný návod, jak nastavit jednotlivé parametry a jak spustit skenování. Obecně platí, že je třeba nastavit skenování ve stupních šedi (grayscale) a rozlišení 300 DPI. Skenování spustíte tlačítkem, které může být nazváno např. Skenovat, Scan atd. Můžete rovněž vyzkoušet stisknout kombinaci kláves Alt+S. Po skončení skenování stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Tabulátor, abychom se přesunuli do okna programu SharpEye 2. Nyní máme v počítači obraz notového zápisu umístěného ve scanneru. Jeho převod do podoby, kterou bude počítač schopen přehrát, spustíme zvolením položky Read (číst) z aplikační nabídky Read. Pokud nás program SharpEye 2 bude upozorňovat, že jsme naskenovaný obraz neuložili, můžeme stisknout tlačítko OK, protože tuto operaci nepotřebujeme provádět. Po dokončení převodu naskenované notové předlohy zobrazí program SharpEye 2 notový zápis tak, jak jej převedl a umožní přímo opravit některé chyby, které mohly při převodu vzniknout, např. chybné označení taktu nebo tóniny, chyby ve výškách not, v délkách not, chybně rozpoznaný klíč atd. Opravy těchto problémů může provádět pouze vidící uživatel. Chceme-li si převedenou skladbu přehrát, zvolíme z aplikační nabídky File (soubor) položku Play (přehrát). Přehrávání zastavíme zvolením položky Stop playing (zastavit přehrávání) z aplikační nabídky File (soubor).

SharpEye – prostředí programu s naskenovanou a převedenou skladbičkou Červený šátečku vytvořenou v programu Cakewalk Sonar

Budeme-li chtít otevřít převedený notový zápis v programu Lime a dále jej zpracovávat, zvolíme z aplikační nabídky File (soubor) podnabídku NIFF a z ní vybereme položku Save and open temp file (uložit a otevřít dočasný soubor). Otevře se program Lime a nabídne nám dialogové okno umožňující změnit některé parametry týkající se importu souboru ve formátu NIFF. Stiskem tlačítka OK se dostaneme do prostředí programu Lime, v němž je možné skladbu upravovat.

109

SharpEye

Program SharpEye 2 obsahuje řadu nastavení, která nalezneme v aplikační nabídce Options (volby). Například položka Text recognition options (volby pro rozpoznávání textu) otevře okno, které obsahuje nejrůznější nastavení pro rozpoznání textu přítomného v notovém zápisu. Mimo jiné je zde zaškrtávací políčko Read lyrics (číst texty). Pokud skladba, kterou převádíte, žádné texty neobsahuje, doporučujeme nastavení této volby zrušit, mohou se tak zlepšit výsledky převodu. Aplikační nabídka Options dále obsahuje nastavení pro rozpoznávání not (Music recognition options), volby pro analýzu rytmu (Rhytmic analysis options), nastavení týkající se převodu do formátů MIDI, NIFF a XML a dále například položku Warning options (volby upozornění) umožňující nastavit, na co nás bude či nebude program SharpEye 2 upozorňovat. Program SharpEye 2 můžeme zakoupit přímo od společnosti Visiv, která je jeho autorem, za cenu 160 dolarů. Pokud si však zakoupíme od společnosti Dancing Dots skripty Lime Aloud, program SharpEye 2 obdržíme jako součást instalačního balíčku obsahujícího programy Lime, Lime Aloud a SharpEye 2. Program SharpEye 2 obdržíme také v případě, zakoupíme-li u společnosti Dancing Dots program Goodfeel a to jak ve verzi Standard, tak i ve verzi Lite. Ze stránek společnosti Visiv je možné stáhnout zkušební verzi programu SharpEye 2, kterou můžeme používat po dobu třiceti dnů.

110


LILY POND Co vám může nabídnout LilyPond LilyPond vám umožní zapsat skladbu a převést ji do standardní grafické podoby, ve které se běžně připravují notové materiály. Grafický výstup programu LilyPond je na velmi vysoké úrovni. Do notového zápisu lze zahrnout nejen základní prvky jako jsou noty a pomlky, LilyPond si hravě poradí i s takovými prvky jako je vázání, ligatury, dynamika, texty atd. Problémy nečiní ani zápis akordů, vícehlasu, předznamenání, označení tempa atd. Program LilyPond si poradí i s notovým zápisem specifickým pro určité hudební nástroje, lze např. vytvářet tabulatury pro strunné nástroje. Kromě grafického výstupu dokáže LilyPond připravit také výstup zvukový, můžete si tedy skladbu poslechnout, případně ji dále zpracovávat v jiných hudebních programech, jako jsou například Cakewalk Sonar či Lime. Z výše popsané charakteristiky programu LilyPond by se mohlo zdát, že jde o klasický notační program neboli notátor, jakým je například program Lime. Ve skutečnosti charakteristice notátoru odpovídá pouze výstup programu LilyPond. Vstup, tedy způsob, jakým zadáváte notový materiál, je u LilyPondu zcela odlišný od klasicky užívaných notátorů. Pro zápis not a všech dalších atributů vaší skladby totiž využíváte obyčejný text. Ten můžete psát v textovém editoru, který nejraději používáte. A právě možnost zapisovat skladbu v textové podobě je velmi vhodná metoda zápisu pro osoby se zrakovým postižením. Využívání programu LilyPond jako vhodného nástroje pro zápis not nahrává ještě jedna skutečnost, program LilyPond je možné zdarma stáhnout z webových stránek tvůrců tohoto programu, a to nejen pro operační systém Windows, ale také pro jiné operační systémy. Možná vás právě napadlo, proč tedy všichni hudebníci nepoužívají LilyPond, když je zdarma a vytváří velmi dobře vypadající notový zápis. Důvodem je poměrně hodně komplikovaný zápis, který v textové podobě reprezentuje různé prvky hudební notace. Přirozenou vlastností notace totiž je její grafické zobrazení. Pokud toto zobrazení autoři programu LilyPond chtěli převést na text, museli za tímto účelem vytvořit řadu pravidel, která se budou pro tento převod používat. Vznikl tak speciální jazyk podobný jazykům programovacím, jehož prostřednictvím můžete v textové podobě zapsat nejrůznější atributy vámi vytvářené skladby, ovšem je třeba si pamatovat řadu speciálních formátovacích pravidel a speciálních klíčových slov, chcete-li do vašeho zápisu zahrnout různé prvky, o nichž jsme se zmínili výše. Pokud však budete chtít prostřednictvím LilyPondu připravit jednoduchou skladbičku obsahující pouze noty bez využití dalších značek jako je např. dynamika, můžete toho dosáhnout poměrně snadno osvojením několika jednoduchých pravidel. LilyPond se nám jeví jako velmi vhodný prostředek pro učitele, kteří připravují notový materiál pro své žáky. Jednoduchou písničku například v LilyPondu připravíte velmi rychle a poté do ní můžete postupně přidávat další prvky, a tak žákovi notový zápis obohacovat. Pokud se důkladněji seznámíte se syntaxí, kterou LilyPond využívá a s repertoárem používaných příkazů, můžete pro své žáky připravit velmi kvalitní materiál. LilyPond může být vhodný i pro žáky, kteří v něm budou zapisovat různá cvičení, ovšem vzhledem k náročnější práci s pouhou textovou informací o hudebním materiálu nemusí tento způsob žák zvládnout a výsledky mohou být mařeny syntaktickými chybami, kterých se žák během vypracování takového cvičení dopustí a které budou následně bránit převodu textu do grafické podoby.

111

LilyPond

Velmi vhodný pro vás bude LilyPond například i tehdy, pokud se rozhodnete psát text, jehož součástí budou hudební ukázky. Lze totiž poměrně jednoduše integrovat to, co v LilyPondu vytvoříte, do textu ve formátu HTML či LaTeX nebo do dokumentů vytvořených v prostředí OpenOffice. Díky integraci do již zmíněného HTML můžete vaše skladby začlenit do vaší webové prezentace a vystavit je tak všem zájemcům, kteří si je budou moci prohlédnout prostřednictvím sítě Internet.

Zpřístupnění programu LilyPond osobám se zrakovým postižením Vzhledem k tomu, že materiál pro program LilyPond připravujeme jako prostý text, který můžeme vytvořit v libovolném textovém editoru, je zpřístupnění tohoto způsobu zadávání dat na té nejlepší úrovni. Nejjednodušším textovým editorem, který je přítomný v systému Microsoft Windows a který můžeme pro tvorbu vstupního materiálu pro program LilyPond využít, je Poznámkový blok. Tento editor je zpřístupněn každým odečítačem obrazovky existujícím pro systém Windows. Můžete dokonce využít i odečítače, které jsou zcela zdarma jako například odečítač NVDA či Pocket Reader. Protože je zdarma také program LilyPond, můžete takto získat zcela zdarma systém pro tvorbu notových materiálů přístupný pro osoby se zrakovým postižením. Zatímco vlastní tvorba notového materiálu v textové podobě je pro zrakově postiženého uživatele přístupná, výstup programu LilyPond, tedy vlastní notový zápis, který je vygenerován na základě zadaného textu, není pomocí odečítače obrazovky čitelný. Lze však vytvořit kromě grafického výstupu také výstup zvukový, jehož poslechem může zrakově postižený uživatel výstup programu LilyPond zkontrolovat. Pro LilyPond vzniklo i několik programů, které usnadňují zápis poměrně složité textové reprezentace notového materiálu tím, že umožňují zaznamenat hudebníkovy myšlenky do připravené notové osnovy a následně tento záznam převádějí do textového formátu programu LilyPond. Tyto programy však nejsou pro nevidomé uživatele vhodné právě proto, že jsou založeny na grafické reprezentaci notového materiálu, se kterou si odečítače nedokážou poradit. Jedním z příkladů takového programu může být například program Denemo, ve kterém dokonce nejsou prostřednictvím odečítače čteny ani informace, které v jiných programech bývají zpřístupněny bez problémů jako například položky aplikační nabídky či běžná dialogová okna např. pro otevření souboru.

Popis prostředí programu LilyPond Vstupní data pro LilyPond se zapisují v obyčejném textu, proto tato kapitola o prostředí, v němž lze pro LilyPond připravovat vstupní materiál zmíní prostředí, které je vám již pravděpodobně velmi důvěrně známé a to prostředí pro práci s textem. Program LilyPond má sice své vlastní prostředí zvané Lilypad, avšak toto prostředí představuje zcela obyčejný textový editor, do kterého zapisujete zdrojový dokument, který je poté přeložen do grafické podoby. Podle našich zkušeností je lepší používat pro tvorbu vstupního (zdrojového) textu pro LilyPond takový textový editor, na který jste zvyklí a který nejlépe znáte. Lilypad má totiž problém se správným zobrazováním českých znaků v položkách aplikační nabídky. Zdrojové texty pro LilyPond obsahují i některé znaky, které v běžném textu najdete jen velmi zřídka jako například znaky {, } či ‚. Z tohoto důvodu doporučujeme při práci s odečítačem obrazovky nastavit jej tak, aby vám vyslovoval také tyto speciální znaky. Pokud s programem pracuje osoba se zrakovým postižením ovládající Braillovo písmo, pak je zcela nejlepším řešením používat při tvorbě zdrojových textů pro LilyPond braillský řádek, na kterém je možná přesná kontrola zpracovávaného textu.

112


Pro LilyPond existují i jiná prostředí umožňující grafický zápis skladby přímo do notové osnovy jako např. prostředí zvané Denemo. Existují také zásuvné moduly pro některé textové editory, které usnadňují tvorbu zdrojových textů pro LilyPond (kontrolují správnost zdrojového textu, napovídají správnou syntaxi, dovolují snadný překlad vloženého textového materiálu do grafické podoby atd.). Z těchto modulů jmenujme například LilyPondTool pro textový editor Jedit či OOoLilyPond pro prostředí OpenOffice. Žádná z výše jmenovaných pomůcek však není s odečítači obrazovky dobře přístupná pro práci nevidomého uživatele, proto jako nejpřístupnější a zároveň nejefektivnější metodu tvorby zdrojových materiálů pro LilyPond můžeme doporučit již zmiňovanou práci s obyčejným textem v takovém prostředí, které vám bude nejlépe vyhovovat. Vytvořený zdrojový text je programem LilyPond přeložen do souboru PDF. Tento soubor již obsahuje grafickou podobu toho, co jste napsali v textu, tedy vlastní notový zápis. Protože se jedná o grafický dokument, není možné jej číst za pomoci odečítače obrazovky. Lze jej však zobrazit v libovolném prohlížeči PDF dokumentů. Pravděpodobně nejrozšířenějším programem sloužícím k tomuto účelu je program Adobe Reader. PDF soubor můžete z prohlížeče PDF dokumentů také snadno vytisknout. Kromě souboru ve formátu PDF si můžete také nechat programem LilyPond vytvořit soubor zvukový ve formátu MIDI. Díky této možnosti si můžete vámi napsanou skladbu poslechnout, a protože se jedná o MIDI soubor, můžete takto uloženou skladbu dokonce otevřít v hudebních programech, jako jsou například Cakewalk či Lime a dále ji zpracovávat. Program LilyPond vytváří při překladu zdrojového textu do notového materiálu také soubor, který má příponu log. V tomto souboru naleznete zprávy o tom, jak probíhal překlad. Důležitý je tento soubor pro vás v případě, kdy se nevytvoří výsledný PDF či MIDI soubor. V takovém případě v souboru s příponou log najdete zprávu o chybách ve zdrojovém souboru, které zabránily správnému přeložení do výsledné grafické či zvukové podoby. Protože soubor se zprávami o chybách je textový dokument, můžete si jej snadno přečíst v libovolném textovém editoru, a tedy jeho čtení nebude dělat problém žádnému odečítači obrazovky.

Práce s programem LilyPond Jak LilyPond pracuje Program LilyPond se chová spíše jako by pracoval s programovacím jazykem než s notovým materiálem. V programátorské terminologii bychom LilyPond nazvali compiler. V libovolném textovém editoru napíšeme text za použití přesně daných syntaktických pravidel a tento text poté program LilyPond zkompiluje do grafické podoby, tedy vytvoří PDF soubor obsahující notový zápis skladby, kterou jsme zapsali v textovém editoru. Pokud uložíte textový soubor pro LilyPond s příponou ly, stačí poté pouze v libovolném správci souborů (Průzkumník, Tento počítač (či Počítač), Total Commander apod.) stisknout na vytvořeném souboru klávesu Enter. Automaticky se spustí program LilyPond, který zkompiluje (přeloží) textový soubor do notového zápisu. Ten uloží do souboru PDF do stejné složky, do níž jste předtím uložili vámi vytvořený textový soubor. Do této složky se uloží případně i soubor ve formátu MIDI, pokud si jej budete přát vytvořit. Kromě těchto souborů se do stejné složky uloží také textový soubor s příponou log obsahující informace o tom, jak probíhal překlad textového souboru. Pokud se při překladu vyskytly jakékoli chyby, budou zaznamenány také v tomto souboru.

113

LilyPond

Pokud stisknete Enter na souboru s příponou ly, pak může dojít k delší prodlevě, během níž se bude zdát, že počítač nic nedělá. Je však třeba jen vyčkat, systému může totiž chvíli trvat, než zavede program LilyPond a všechny jeho součásti potřebné pro překlad vámi vytvořeného textového souboru do notového zápisu.

Formát textu Vstupní materiál, ze kterého program LilyPond dokáže vytvořit notový zápis, je prostý text. Můžete tedy využít například program Poznámkový blok, ve kterém napíšete vaši skladbu, uložíte ji a následně ji necháte programem LilyPond přeložit do notového zápisu. Pokud byste skladbu zapisovali například v programu Microsoft Word, je třeba mít na paměti, že dokument, který program Microsoft Word vytváří a ukládá s příponou doc či docx, není prostý text. Kromě textové informace totiž obsahuje i řadu dalších informací například o formátování dokumentu. Takto vytvořenému dokumentu by program LilyPond nerozuměl. Proto je třeba dbát na to, abyste při ukládání dokumentu v programu Microsoft Word zvolili možnost uložení jako prostý text. Tato volba se provádí v rozbalovacím seznamu Uložit jako typ v okně Uložit jako, ve kterém také zadáváte název ukládaného dokumentu. Pokud váš dokument obsahuje znaky s diakritikou (např. v názvu skladby, textu písně atd.), je třeba uložit soubor ve formátu UTF-8, aby byla písmena s diakritikou při překladu správně interpretována. Abyste mohli po uložení vámi vytvořený dokument co nejjednodušeji přeložit do notového zápisu, uložte vaši skladbu do souboru, který bude mít příponu ly. S touto příponou je totiž program LilyPond asociován (sdružen).

Struktura textu Text, který bude reprezentovat vaši skladbu, má pevně daná pravidla, která je nutné dodržovat, aby textu program LilyPond rozuměl a mohl jej správně přeložit do notového zápisu. Při zápisu můžete text libovolně formátovat, tedy rozdělovat do jednotlivých řádků. Toto rozdělení se nijak neprojeví ve výsledném notovém zápisu. Stejně tak můžete vkládat mezery či tabulátory tam, kam se vám to bude hodit, abyste pro svou potřebu zvýšili přehlednost textu. Text reprezentující notový zápis je rozdělen do několika bloků. Každý blok je uzavřen ve složených závorkách (znaky { a }). Každá složená závorka musí být od ostatního textu oddělena mezerou či novým řádkem. Jednotlivé bloky mohou obsahovat i vnořené bloky. V určitých případech lze složenou závorku na začátku a konci bloku vynechat. Toto strukturování textu umožňuje zapsat i složitější materiál jako je vícehlas či partitura. Kromě samotného notového materiálu, o jehož zápisu si povíme za chvíli, obsahuje text skladby také tzv. klíčová slova. Každé klíčové slovo začíná znakem \ (obrácené lomítko) a určuje například, jak se budou překládat následující noty, do kterého hlasu budou následující noty patřit atd. V textu jsou při překladu rozlišována velká a malá písmena. Na tuto skutečnost je třeba dát pozor, omylem zapnutý režim velkých písmen (klávesa Caps Lock) může způsobit, že bude celý materiál pro LilyPond nečitelný. Program LilyPond je naštěstí navržen tak, že může řadu prvků vyskytujících se v notovém zápisu doplnit za vás, pokud je nechcete sami specifikovat. Tak například můžete zapsat jen noty a LilyPond sám doplní klíč a označení taktu. Můžete samozřejmě všechny prvky notového zápisu také určit sami.

114


Překlad textu do notového zápisu Text, který napíšete, uložte jako prostý text s příponou ly. Poté v Průzkumníku Windows či jiném správci souborů na uloženém textu stiskněte klávesu Enter, což je to stejné jako byste na něm dvakrát rychle za sebou stiskli levé tlačítko myši. Program LilyPond text přeloží a do stejné složky uloží soubor s příponou PDF, se stejným názvem jako má vámi vytvořený soubor s příponou ly. PDF soubor již obsahuje notový zápis skladby zapsané v textovém souboru. První překlad může trvat delší dobu, protože si program LilyPond načítá veškeré materiály potřebné pro překlad. Následné překlady by již měly být rychlejší.

Zápis not Noty se zapisují jejich jmény. LilyPond rozumí takovým názvům not, jaké se používají v anglicky mluvícím světě, tedy místo noty h je třeba psát b. Tóny stupnice C-dur tedy pojmenovává LilyPond takto: c d e f g a b c Pokud budeme chtít zapsat pouze stupnici C-dur , aniž bychom se starali o to, v jaké bude oktávě a jaké budou mít hodnotu jednotlivé noty, můžeme vytvořit textový soubor, jehož obsah bude následující: { c d e f g a b c } Soubor uložte s příponou ly a nechte jej programem LilyPond přeložit. Vytvořený PDF soubor bude obsahovat následující notový zápis:

Všimněte si, že musíme uzavřít jména not do složených závorek, čímž je vytvořen ucelený blok. Protože jsme neurčili hodnoty jednotlivých not, zvolil LilyPond hodnoty čtvrťové. Oktáva byla zvolena malá a poslední nota, nota c, je opět v malé oktávě místo oktávy jednočárkované, jak bychom očekávali. Avšak houslový klíč, označení taktu (takt celý) a taktové čáry LilyPond automaticky do notového zápisu přidal. Dříve než budeme zpřesňovat náš zápis durové stupnice, řekneme si ještě pár slov o názvech pro jednotlivé noty. Jak jsme se zmínili výše, program LilyPond předpokládá, že budou noty pojmenovány podle anglické konvence. To pro hudebníky v České republice, kteří jsou zvyklí pojmenovávat noty podle německé konvence, není příliš pohodlné. LilyPond pamatuje i na tyto rozdíly v notovém názvosloví. Aby bylo možné pojmenovat noty tak, jak jsme zvyklí, je třeba na začátek textového souboru se zápisem skladby přidat následující řádek: \include „deutsch.ly“ Tímto řádkem začleníme (příkaz \include) do našeho notového zápisu soubor definující názvy not podle německé konvence (soubor deutsch.ly, jehož jméno dáváme do uvozovek). Zápis stupnice C-dur by pak mohl vypadat takto:

115

LilyPond

\include „deutsch.ly“ { c d e f g a h c } Notový zápis vypadá takto:

Díky přidanému prvnímu řádku již můžeme označovat noty podle konvence, na kterou jsme zvyklí (tón h místo b). Z tohoto důvodu budeme výše zmíněný řádek přidávat na začátek každého dalšího příkladu, který zde budeme uvádět. Chceme-li zapsat notu s posuvkou, můžeme se opět řídit tím, co již známe. Pro noty s křížky přidáme příponu is, tedy fis, cis, gis, dis, ais, eis, his. Pro noty s bé přidáme příponu es, tedy b (nelze hes), es, as, des, ges, ces, fes. Podle stejné konvence lze zadávat i dvojité posuvky (fisis, cisis atd., heses, eses, asas atd.).

Oktávy Abychom určili oktávu, v níž má být nota zapsána, je výhodné využít tzv. relativní režim programu LilyPond. V tomto režimu zadáme před blok obsahující noty příkaz \relative následovaný notou c v takové oktávě, aby byla co nejblíže první notě naší skladby. Ostatní noty jsou pak počítány podle následujícího pravidla: je-li příští nota o jeden, dva či tři tóny výše nebo níže než nota předcházející, není třeba pro ni oktávu určovat, LilyPond počítá s tím, že se následující nota nachází nejblíže notě předcházející. Při uplatnění tohoto pravidla se nebere ohled na posuvky (např. mezi tóny c, d a c, dis je stále uvažována vzdálenost jednoho tónu). Chceme-li posunout notu o oktávu výše, zapíšeme za ni znak ’ (apostrof), pro posun o oktávu níže zapíšeme za příslušnou notu znak , (čárka). Znak apostrof či čárka můžeme zapsat za notu i vícekrát za sebou a tím posunout notu o požadovaný počet oktáv výše či níže. Výchozí oktávou pro LilyPond je malá oktáva. Chceme-li zapsat například notu c v jednočárkované oktávě, zapíšeme c‘. Pokud bychom chtěli náš příklad obsahující stupnici C-dur upravit tak, aby byla stupnice správně zapsána a aby byla v jednočárkované oktávě, mohli bychom upravit náš příklad následujícím způsobem: \include „deutsch.ly“ \relative c’ { c d e f g a h c } Notový zápis pak vypadá takto:

116


Příkazem \relative c‘ jsme určili, že první nota ve skladbě bude relativně vztažena k notě c v jednočárkované oktávě. Výška každé další noty je vztažena k výšce noty předcházející podle výše popsaného pravidla o třítónové vzdálenosti. Kromě relativního zápisu můžeme použít zápis absolutní. Ten je použit v případě, kdy neuvedeme příkaz \relative. V absolutním zápisu notové výšky symbolizují písmena c d e f g a h noty v malé oktávě. Chceme-li notu posunout do vyšších oktáv, musíme za ni zapsat příslušný počet znaků ’ (apostrof), pro posun do nižších oktáv zase musíme za notu psát znak , (čárka). Absolutní zápis výšky not není příliš přehledný, avšak je velmi vhodný při automatickém generování zápisu pro LilyPond, který může vzniknout například při konverzi hudebních materiálů z jiných formátů. V případě stupnice C-dur by použití absolutního zápisu výšek not vypadal takto: \include „deutsch.ly“ { c‘ d‘ e‘ f‘ g‘ a‘ h‘ c‘‘ } Notový zápis neuvádíme, protože je shodný s předchozím příkladem.

Délka not Délku not určujeme pomocí číselné hodnoty, kterou napíšeme za příslušnou notu. Číslo 1 znamená celou notu, 2 půlovou, 4 čtvrťovou, 8 osminovou atd. Pokud za notou žádné číslo neuvedeme, bude použita hodnota, která byla uvedena naposledy. Pro hodnotu s tečkou přidáme znak . (tečka) za číslo příslušné hodnoty (např. půlová nota c s tečkou bude zapsána jako c2.). Upravme nyní náš příklad se stupnicí C-dur tak, že první nota (jednočárkované c) bude půlová a poslední nota (dvoučárkované c) bude celá. Ostatní noty budou čtvrťové. \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c2 d4 e f g a h c1 } Notový zápis bude vypadat takto:

Pomlky Pomlku vložíme stejně jako bychom chtěli vložit notu, pouze místo jména noty zadáme písmeno r (např. r2 vloží půlovou pomlku). Nahradíme-li celou notu c v našem příkladu notou půlovou a půlovou pomlkou, bude zápis vypadat takto: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c2 d4 e f g a h c2 r2 } Notový zápis bude vypadat takto:

117

LilyPond

Označení taktu Pro označení taktu slouží příkaz \time následovaný taktovým označením (4/4, 3/4 atd.). Příkaz \time se vkládá do stejného bloku jako noty. Je možné jej vložit kamkoli mezi noty a tím kdykoli dosáhnout změny taktu. Budeme-li chtít změnit takt v našem příkladu ze čtyřčtvrťového na dvoučtvrťový, bude zápis vypadat takto: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \time 2/4 c2 d4 e f g a h c2 r2 } Notový zápis je následující:

Taktové čáry LilyPond vkládá automaticky. Pro zpřehlednění do zápisu můžeme vložit znak | (svislá čára), který nám bude jednotlivé takty oddělovat.

Tempo Označení tempa se vkládá do stejného bloku jako noty. K nastavení tempa slouží příkaz \tempo, za který napíšeme hodnotu a kolika úderům za minutu bude odpovídat. Například chceme-li zapsat, že čtvrťová nota se rovná 120 úderů za minutu, napíšeme: \tempo 4=120. Za příkaz \tempo můžeme vložit rovněž slovní popis tempa, tedy např.: \tempo „animato“. Obě hodnoty můžeme zkombinovat tak, aby bylo vloženo jak slovní, tak číselné označení tempa. Tento způsob si ukážeme na následujícím příkladu, kdy naši stupnici doplníme o označení tempa animato, čtvrťová nota = 120 úderů za minutu: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \time 2/4 \tempo „animato“ 4=120 c2 d4 e f g a h c2 r2 } Notový zápis vypadá takto:

118


Klíče LilyPond nastavuje automaticky houslový klíč. Pokud chceme nastavit klíč jiný, použijeme příkaz \clef, za který napíšeme název klíče, tedy např. treble (houslový), alto (altový), tenor (tenorový), bass (basový). Příkaz \clef se vkládá do stejného bloku jako noty a může být vložen na kterékoli místo. Upravme náš příklad tak, že stupnici napíšeme od tónu malé c a použijeme basový klíč. \include „deutsch.ly“ \relative c { \time 2/4 \clef bass c2 d4 e f g a h c2 r2 } Notový zápis bude vypadat takto:

Komentáře Do zápisu skladby lze kdykoli vložit komentář, abychom se v textu lépe vyznali my nebo někdo jiný, kdo jej bude číst poté, co skladbu dopíšeme. Komentáře mohou být dvou typů: •

jednořádkový komentář, který je uvozen znakem % (Procento); LilyPond pak vše od znaku % až do konce řádku pokládá za komentář,

•

víceřádkový komentář, kdy před začátkem komentáře napíšeme %{ (procento levá složená závorka) a po skončení komentáře napíšeme %} (procento pravá složená závorka).

Je třeba pamatovat na to, že víceřádkové komentáře nelze vnořovat, tedy do jednoho komentáře vložit jiný. Komentář se nijak neprojeví na výsledném přeloženém notovém zápisu, slouží pouze ke zpřehlednění zdrojového textu. Přidejme nyní do našeho příkladu komentář. % následující řádek umožní psát názvy not tak, jak jsme zvyklí \include „deutsch.ly“ % začínáme v malé oktávě \relative c % zvolíme dvoučtvrťový takt { \time 2/4 % vložíme basový klíč \clef bass %{ napíšeme stupnici C-dur, první a poslední nota c bude půlová, ostatní noty čtvrťové a nakonec přidáme půlovou pomlku %} c2 d4 e f g a h c2 r2 }

119

LilyPond

Notový zápis je následující (zcela shodný s předchozím příkladem):

Tónina Pro určení tóniny, v níž je naše skladba, se využívá příkaz \key následovaný jménem tóniny a klíčovým slovem \major (dur) nebo \minor (moll). Například tóninu G-dur zapíšeme jako \key g \major tóninu g-moll pak zapíšeme jako \key g \minor Změnu tóniny můžeme vložit do skladby kdykoli a tím docílit změny tóniny i v průběhu skladby. V případě nastavení tóniny se LilyPond chová trochu jinak, než bychom očekávali. Přestože na začátku skladby zadáme tóninu, v níž skladba je, musíme každou notu s křížkem či bé nazvat v textu přesně tak, jak bychom ji zahráli. Bude-li například naše skladba v tónině D-dur, musíme v průběhu zápisu stále psát fis nebo cis. Výsledný přeložený notový zápis však již bude zcela v souladu se zaběhlými konvencemi. Pro příklad si ukážeme, jak vypadá zápis stupnice D-dur složené ze čtvrťových not. \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \key d \major d e fis g a h cis d } Notový zápis bude vypadat následovně:

Ligatura a oblouček Ligaturu vložíme tak, že za první notu, která má být ligaturována, přidáme znak ~ (tilda). V následujícím příkladu si ukážeme, jak ligaturou svázat čtvrťovou notu c s osminovou notou c: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c4~ c8 } Notový zápis vypadá takto:

120


Oblouček označující vázání více různých not se v programu LilyPond zapíše tak, že za první notu pod obloučkem zapíšeme znak ( (levá kulatá závorka) a za poslední notu pod obloučkem zapíšeme znak ) (pravá kulatá závorka). Vrátíme se opět ke stupnici C-dur, ve které nyní budeme čtvrťové noty po dvou vázat: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c( d) e( f) g( a) h( c) } Notový zápis vypadá takto:

Frázový oblouk, tedy vázání přes delší úsek skladby, zapíšeme podobně jako oblouček s tím rozdílem, že začátek frázového oblouku označíme $ (obrácené lomítko a levá kulatá závorka) a konec frázového oblouku označíme $ (obrácené lomítko a pravá kulatá závorka). Tóny stupnice C-dur v následujícím příkladu svážeme pomocí frázového oblouku: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c$ d e f g a h c$ } Notový zápis vypadá takto:

Artikulace Artikulaci přidáme k notě tak, že za příslušnou notu napíšeme znak – (pomlčka) a za pomlčku jeden znak reprezentující požadovaný artikulační symbol. Tímto způsobem je možné napsat následující artikulace: •

staccato reprezentované znakem . (tečka)

•

tenuto reprezentované znakem – (pomlčka)

•

marcato reprezentované znakem > (větší než)

•

martelato (silný akcent na úrovni forte nebo silnější) reprezentované znakem ^ (stříška)

•

pizzicato reprezentované znakem + (plus)

•

portato reprezentované znakem _ (podtržení)

Příklad, který uvádíme níže, ukazuje postupně všechny zmíněné artikulační značky na notě dvoučárkované c: \include „deutsch.ly“ \relative c‘‘ { c–. c–– c–> c–^ c–+ c–_ }

121

LilyPond

Notový zápis vypadá takto:

Prstoklad Prstoklad k určité notě zapíšeme tak, že za notu napíšeme znak – (pomlčka), za kterou napíšeme číslo prstu, který má danou notu zahrát. Obohatíme nyní stupnici C-dur o prstoklad: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c–1 d–2 e–3 f–1 g–2 a–3 h–4 c–5 } Notový zápis vypadá takto:

Dynamika Dynamická znaménka jako např. forte, piano atd. se píší za notu, u níž chceme dynamiku uplatnit. Zvolené dynamické označení zapíšeme za znak \ (obrácené lomítko), například \ff pro fortissimo, \f pro forte, \mf pro mezzoforte atd. V následujícím příkladu přidáme ke každé druhé notě stupnice C-dur jednu dynamickou značku od nejslabší úrovně po nejsilnější: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c\p d e\mp f g\mf a h\f c } Notový zápis vypadá takto:

Chceme-li zapsat crescendo, zapíšeme za notu, na níž crescendo začíná, znaky \< (obrácené lomítko a menší než) a pro začátek decrescenda použijeme znaky \> (obrácené lomítko a větší než). Budeme-li chtít ukončit crescendo či decrescendo, použijeme znaky \! (obrácené lomítko a vykřičník). Crescendo a decrescendo budou rovněž zakončeny použitím některého dynamického znaménka pro označení síly hry (forte, piano atd.). V následujícím příkladu si ukážeme zápis stupnice C-dur s dynamikou. Začneme hrát v pianu a budeme při hře stupnice směrem nahoru zesilovat až do forte. Při hře stupnice směrem dolů budeme opět zeslabovat:

122


\include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c\p\< d e f g a h c\f c\> h a g f e d c\! } Notový zápis vypadá takto:

Předtaktí Předtaktí vložíme do skladby tak, že napíšeme klíčové slovo \partial a za ně pak trvání předtaktí (např. 4 pro čtvrťovou notu, 8 pro osminovou notu atd.). Rozšiřme stupnici C-dur o předtaktí, v němž bude čtvrťová nota malé g: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \partial 4 g c d e f g a h c } Notový zápis vypadá takto:

Trioly Triolu zapíšeme pomocí příkazu \times následovaného zlomkem 2/3 a ve složených závorkách notami, ze kterých se triola skládá. Tímto způsobem můžeme samozřejmě zapsat i jiné skupiny not jako např. kvintoly. V následujícím příkladu jsou ve stupnici spodní a vrchní noty c zapsány jako čtvrťové noty, ostatní noty jsou zapsány jako osminové trioly: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ {c \times 2/3 { d8 e f } \times 2/3 { g a h } c4 } Notový zápis vypadá takto:

123

LilyPond

Repetice Repetici zapíšeme pomocí příkazu \repeat volta x, kde x je počet opakování úseku, který následuje ve složených závorkách. Chceme-li zapsat stupnici C-dur, která se bude jednou opakovat (tedy bude zahrána celkem dvakrát), napíšeme: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ \repeat volta 2 { c d e f g a h c } Notový zápis vypadá takto:

Pokud bychom chtěli vložit prima voltu a sekunda voltu, napíšeme do úseku v repetici tu část, která je pro obě opakování stejná a poté použijeme příkaz \alternative, za který ve složených závorkách uvedeme noty prvního i druhého zakončení. Každé zakončení rovněž uzavřeme do složených závorek. Jako příklad si uvedeme začátek písničky Pod naším okýnkem, v níž při prvním opakování hrajeme noty f e e, při druhém pouze e: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \time 2/4 \repeat volta 2 { e8 e e4 g8 a g4 g8 f f4 } \alternative { { f8 e e4 } {e4 r } } } Notový zápis vypadá takto:

Intervaly a akordy Chceme-li v LilyPondu zapsat skupinu not, která má znít současně (interval či akord), uzavřeme tuto skupinu not do znaků < > (menší než a větší než). Všechny noty v akordu musí mít stejnou délku. Délka not a vše ostatní, co s notami souvisí (např. obloučky, ligatura apod.) se zadává až za uzavírací znak > (větší než). Ukážeme si zápis tříhlasé kadence v tónině C-dur v oktávové poloze. První a poslední akord (jednočárkované e g a dvoučárkované c) zapíšeme jako půlovou hodnotu, další dva akordy (jednočárkované f, a, dvoučárkované c, jednočárkované d, g, h) zapíšeme jako čtvrťové hodnoty. Na závěr vložíme půlovou pomlku.

124


\include „deutsch.ly“ \relative c‘ { <e g c>2 4 <e g c>2 r } Notový zápis vypadá takto:

Tvorba více notových osnov Pokud budeme chtít provést zápis do více notových osnov, např. každý hlas do jedné notové osnovy, bude každý hlas, tedy materiál zapsaný v jedné notové osnově, uzavřen ve složených závorkách a celá část skladby obsahující zápis ve více notových osnovách bude uzavřena ve speciálních závorkách << >> (dva znaky menší než a dva znaky větší než). Relativní výška první noty v notové osnově se odvozuje od výšky poslední noty v osnově předcházející. V následujícím příkladu si ukážeme zápis dvou hlasů rozdělených do dvou notových osnov. V prvním hlase (první osnově) budou zapsány čtyři čtvrťové noty v jednočárkované oktávě (c d e c), ve druhém hlase (druhé osnově) budou zapsány dvě půlové noty v malé oktávě (e, g): \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << { c4 d e c } { e,2 g } >> } Notový zápis bude vypadat takto:

Pro větší přehlednost lze uvádět před každou novou notovou osnovu příkaz \new Staff (nová osnova). S tímto příkazem bude předchozí příklad vypadat takto: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << \new Staff { c4 d e c } \new Staff { e,2 g } >> }

125

LilyPond

Notový zápis uvádět nebudeme, je zcela shodný s předchozím příkladem. Pro každou osnovu můžeme uvést všechny parametry, které jí náleží (předznamenání, klíč apod.). Označení taktu uvedené u první osnovy však dědí i následující notové osnovy (na rozdíl například od předznamenání). Jistě jste si v předchozím příkladu všimli, že zápis not v malé oktávě v houslovém klíči není příliš dobře čitelný. Proto příklad upravíme tak, že pro osnovu obsahující tyto noty zavedeme basový klíč a osnovu obsahující noty v jednočárkované oktávě ponecháme v houslovém klíči: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << \new Staff { \clef treble c d e c } \new Staff { \clef bass e,2 g } >> } Notový zápis vypadá takto:

Zápis not pro klavír Zápis not pro klavír je podobný zápisu not ve více notových osnovách, který jsme si vysvětlili v předchozí kapitole. LilyPond však pro klavírní notaci zavádí speciální blok pianostaff, který se opět vytváří pomocí příkazu \new (nový). Příklad z předchozí podkapitoly by tedy správně zapsaný pro klavír vypadal takto: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \new PianoStaff << \new Staff { c d e c } \new Staff { \clef bass e,2 g } >> } Notový zápis vypadá takto:

126


Pojmenování notových osnov Jednotlivé notové osnovy můžeme pojmenovat, což se může hodit například pro snazší určení osnovy, do které chceme právě zapisovat noty. Jméno osnovy zapíšeme za příkaz \new Staff a za znak = (rovná se) do uvozovek. Pojmenujme si nyní dvě osnovy z předchozího příkladu, první osnově dejme název „prava“ (pravá ruka), druhou pak pojmenujme „leva“ (levá ruka): \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \new PianoStaff << \new Staff = „prava“ {cdec} \new Staff = „leva“ { \clef bass e,2 g } >> } Notový zápis zde neuvádíme, protože je zcela shodný s předchozím příkladem. Výše popsané pojmenování slouží pouze pro účely zápisu zdrojového textu, nijak se neprojeví v notovém zápisu. Pokud bychom chtěli pojmenovat notové osnovy tak, aby námi zvolená jména byla zobrazena nalevo od notové osnovy, použijeme k tomu příkaz instrumentName, který je jednou z mnoha tzv. vlastností notové osnovy. Využití ukazuje následující příklad, v němž pojmenujeme osnovu pro pravou ruku p.r. a osnovu pro levou ruku l.r.: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { \new PianoStaff << \new Staff = „prava“ { \set Staff.instrumentName = #“p.r.“ cdec} \new Staff = „leva“ { \set Staff.instrumentName = #“l.r.“ \clef bass e,2 g } >> } Notový zápis vypadá takto:

127

LilyPond

Zápis vícehlasu Chceme-li zapsat do jedné osnovy několik nezávislých hlasů, využijeme systém, který je shodný se zápisem hlasů do více osnov. Každý hlas zapíšeme do složených závorek a zápis hlasů do jedné osnovy zajistíme tím, že mezi jednotlivé hlasy vložíme znaky \\ (dvakrát obrácené lomítko). Upravíme předchozí příklad tak, aby hlasy, které byly rozděleny do dvou rukou pro klavír, byly nyní zapsány pro jednu ruku. Pro lepší přehlednost transponujeme hlasy o oktávu výše: \include „deutsch.ly“ \relative c‘‘ { << { c4 d e c } \\ { e,2 g } >> } Notový zápis vypadá takto:

LilyPond umožňuje barevně odlišit zápis jednotlivých hlasů pro edukační účely. Jsou definovány styly pro 4 hlasy (\voiceOneStyle, \voiceTwoStyle, \VoiceThreeStyle, \voiceFourStyle). Ukážeme si barevné odlišení jednotlivých hlasů názorně tak, že upravíme předchozí příklad, aby byly dva hlasy graficky rozlišeny: \include „deutsch.ly“ \relative c‘‘ { << { \voiceOneStyle c4 d e c } \\ { \voiceTwoStyle e,2 g } >> } Notový zápis vypadá takto:

Stejně jako v případě více notových osnov, tak i při zápisu více hlasů je dobré při tvorbě složitějších partů řídit ručně vytváření nových hlasů. Výše popsaný způsob se hodí zejména pro tvorbu krátkých úseků skladby, v nichž je třeba zapsat několik nezávislých hlasů. Chceme-li vytvořit nový hlas, použijeme příkaz \new Voice, za který do složených závorek zapíšeme příslušný hlas. Předchozí příklad upravený tak, že v něm explicitně řídíme vytváření nových hlasů, bude vypadat takto (pro zjednodušení vypustíme různé grafické styly obou hlasů):

128


\include „deutsch.ly“ \relative c‘‘ { << \new Voice { c4 d e c } \\ \new Voice { e,2 g } >> } Notový zápis neuvádíme, protože se nijak neliší od již uvedeného příkladu. V polyfonii můžeme symbol dvou zpětných lomítek nahradit příkazy pro vytvoření každého hlasu: \ voiceOne, \voiceTwo, \voiceThree, \voiceFour. Pro zpřehlednění můžeme podobně jako u notových osnov také za příkaz \new voice zapsat znak = (rovná se) a do uvozovek uvést název hlasu. Použití \ voiceOne, \voiceTwo a pojmenování hlasů čísly 1 a 2 ukazuje následující příklad: \include „deutsch.ly“ \new Staff << \new Voice = „1“ { \voiceOne \relative c‘‘ { c4 d e c } } \new Voice = „2“ { \voiceTwo \relative c‘‘ { e,2 g } } >> Notový zápis vypadá takto:

Příkazy \voiceOne až \voiceFour ovlivňují grafické znázornění nožek u not, obloučků, ligatur, artikulačních a dynamických značek a také prstokladů. Zatímco \voiceOne a \voiceThree směřuje tyto prvky směrem nahoru, \voiceTwo a \voiceFour je směřuje směrem dolů. Chceme-li ze zápisu vícehlasu přejít k zápisu jednohlasu a vrátit grafické zobrazení do podoby vhodné pro jednohlas, použijeme příkaz \oneVoice stejným způsobem jako příkazy \voiceOne až \voiceFour.

Proměnné Práce s proměnnými může zpřehlednit komplikovanější zápis skladby obsahující hodně hlasů a notových osnov. Proměnné mohou rovněž zkrátit zápis skladby v případě, že se určitý úsek či motiv ve skladbě vícekrát opakuje. Proměnná umožňuje pojmenovat určitou část skladby, ještě před započetím zápisu vlastní skladby tuto část tzv. nadefinovat a poté ji ve skladbě kdykoli použít pouhým zapsáním znaku \ (obrácené lomítko) následovaného názvem, který jsme části skladby přidělili. Program LilyPond vloží to, co je obsahem proměnné na místo, kam později znak \ následovaný proměnnou zapíšeme. V názvech proměnných se mohou vy-

129

LilyPond

skytovat pouze písmena bez české diakritiky. Proměnné musí být nadefinovány před zahájením zápisu samotné skladby. Proměnnou nadefinujeme tak, že napíšeme její název následovaný znakem = (rovná se), za kterým uvedeme požadovaný obsah proměnné. Uvedeme si příklad doprovodu, který obsahuje notu malé c a poté 3 přiznávky, akord malé g a jednočárkované c, e. Abychom nemuseli akordové přiznávky vždy znovu vypisovat, uložíme si akord g, c, e do proměnné: \include „deutsch.ly“ akord = \relative c { \clef bass c \akord \akord } Notový zápis vypadá takto:

Vkládání textu do notového zápisu Pokud chceme k naší skladbě přidat text (např. slova k písničce), použijeme v zápisu podobnou konvenci jako při zápisu vícehlasu s tím rozdílem, že v prvním hlase uzavřeném ve složených závorkách bude melodie a místo druhého hlasu bude text, rovněž uzavřený ve složených závorkách. Před text písně vložíme příkaz \addlyrics. Nezapomeňme opět celý blok (noty i text) uzavřít do znaků << >> (dva znaky menší než a dva znaky větší než). Jednotlivé slabiky textu, které mají být přiřazeny k notám, oddělujeme od sebe mezerou. Jako příklad si uvedeme stupnici C-dur spolu se solmizačními slabikami: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << { c d e f g a h c } \addlyrics { do re mi fa sol la si do } >> } Notový zápis vypadá takto:

V předchozím příkladu příslušelo každé notě jedno slovo v textu. Bude-li se v textu vyskytovat víceslabičné slovo a každá slabika bude zpívána na různé noty, zapíše se za každou slabiku znak – (pomlčka). V následujícím příkladu obsahujícím začátek písničky Ach synku synku je tato situace ukázána na prvním i druhém výskytu slova synku.

130


Má-li být jedna slabika zpívána na více not, spojíme tyto noty pomocí obloučku. V následujícím příkladu je tato situace ukázána na druhém výskytu slova synku. Následuje příklad, v němž je zapsán začátek písničky Ach synku synku: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << \time 3/4 { c c c c8( d) e2 } \addlyrics { Ach synku synku } >> } Notový zápis vypadá takto:

Ve vokální hudbě bývá většinou situace složitější než v námi popsaném příkladu. V LilyPondu se tyto složitější zápisy rozdělí, melodie i text se píší zvlášť. Pro zápis melodie se využije příkaz \new Voice a pro zápis textu příkaz \new Lyrics. Text se poté spojí s notovým zápisem příslušného hlasu pomocí příkazu \lyricsto, za nějž se vloží jméno hlasu, ke kterému se daný text vztahuje. Upravíme nyní předchozí příklad tak, aby využíval výše popsanou konstrukci: \include „deutsch.ly“ << \new Voice = „melodie“ \relative c‘ { \time 3/4 c c c c8( d) e2 } \new Lyrics \lyricsto „melodie“ { Ach synku synku } >> Notový zápis vypadá takto:

Budeme-li chtít v notovém zápisu podchytit situaci, kdy je třeba zazpívat více slabik na jedinou notu (např. předložku s následujícím slovem), zapíšeme mezi tyto dvě slova znak _ (podtržení) a nebudeme je oddělovat mezerou. V následujícím příkladu se jedná o předložku „k“ a o slovo „Táboru“:

131

LilyPond

\include „deutsch.ly“ \relative c‘ { << { c4 e c e g2 g4 g } \addlyrics { Bě- ží liš- ka k_Tá- boru } >> } Notový zápis vypadá takto:

Podrobnější seznámení se strukturou dokumentu Všechny příklady, které jsme si dosud ukázali, využívaly poměrně jednoduchou strukturu dokumentu. LilyPond si totiž řadu věcí doplnil sám. Co všechno LilyPond automaticky doplňuje, si ukážeme na našem příkladu obsahujícím stupnici C-Dur. My jsme ji zapsali takto: \include „deutsch.ly“ \relative c‘ { c d e f g a h c } Program LilyPond si k tomuto příkladu při jeho zpracovávání automaticky doplnil další řádky takto: \include „deutsch.ly“ \book { \score { \new Staff { \new Voice { \relative c‘ { c d e f g a h c } } } \layout { } } } Notový zápis neuvádíme, protože se nijak neliší od příkladu, který zde již byl uveden. Pokud programu LilyPond zadáme pouze noty, program se postará o to, aby byl vytvořen hlas (Voice), notová osnova (Staff), partitura (score) a kniha (book). V předchozích kapitolách jsme si ukázali, jak zapisovat noty ve více notových osnovách a do více hlasů a víme, že i zde se LilyPond automaticky mohl postarat o vytvoření nové osnovy (\new Staff) či nového hlasu (\new Voice). U jednoduchých skladbiček můžeme nechat řízení vytváření notových osnov a hlasů na programu LilyPond, ovšem budeme-li tvořit složitější skladby či partitury, doporučujeme řídit si vytváření osnov a hlasů kontrolovaně a zadávat příkazy \new Staff či \new Voice tam, kde je třeba novou osnovu či hlas vytvořit.

132


V bloku score může být obsažen jeden hudební výraz uzavřený ve složených závorkách. Tento hudební výraz může být jednoduchá stupnice nebo třeba partitura pro orchestr. Příkaz \book se používá v případě, chceme-li vytvořit v jednom textovém souboru více výstupních souborů, třeba více etud, cvičení a podobně. Tento příkaz není třeba zadávat v případě, že chceme vytvořit pouze jeden výstupní soubor (např. jeden PDF soubor), což bude pravděpodobně většina případů využití programu LilyPond. Struktura dokumentu pro LilyPond může být ještě košatější. Schéma struktury dokumentu pro LilyPond vypadá takto: \version „2.12.3“ \header { } \score { % zde je obsažen hudební výraz (jednoduchý nebo složitý, písnička či partitura) \layout { } \midi { } } V předchozím příkladu se objevily další příkazy, s nimiž jsme se doposud nesetkali: \header, \layout a \midi. Tyto příkazy mohou být jak uvnitř bloku score, tak i mimo něj. Většinou se umisťují mimo partituru, jak je tomu třeba v příkladu výše, kde je příkaz \header umístěn před blok score obsahující notový zápis. Příkaz \layout ovlivňuje formát notové osnovy a různé její vizuální atributy. Je-li umístěn v bloku score, ovlivňuje příslušnou partituru. Bude-li umístěn mimo blok score, bude ovlivňovat všechny partitury ve vytvářené knize. Příkaz \header slouží k zadání vlastností skladby, které se přímo netýkají notového zápisu, např. titulek skladby, autor atd. Příkaz \midi slouží k vytvoření MIDI souboru, který bude vygenerován spolu s PDF souborem obsahujícím notový zápis. Příkaz \version je dobré vkládat na začátek každého textového souboru vytvořeného pro LilyPond, aby bylo jasné, pro kterou verzi programu LilyPond je tento textový soubor určen. Struktura notového zápisu obsahujícího např. noty pro několik nástrojů a zpěv již může být poměrně hodně složitá a na orientaci potřebnou pro případné opravy značně nepřehledná. Je dobré si pomáhat například tím, že party pro jednotlivé nástroje nadefinujeme jako proměnné, které pak pouze vložíme na příslušné místo ve skladbě. Pro uživatele, kteří využívají zrak, je vhodné používat odsazení, které jim pomůže lépe se zorientovat v celkové struktuře dokumentu. Toto odsazení může být do jisté míry využitelné i pro osoby se zrakovým postižením v případě, že při práci využívají braillský řádek. Pokud však uživatel pracuje pouze s hlasovým výstupem, je třeba nalézt si jinou orientační pomůcku. Tou může být například umístění vhodných komentářů na klíčová místa v textu. Na závěr této podkapitoly si ukážeme, jak může vypadat dokument pro LilyPond v případě, kdy se rozhodneme zapsat part pro zpěváka a k němu korepetici pro klavír. Pro zpřehlednění celého zápisu použijeme proměnné, do nichž uložíme melodii, kterou má zpěvák zpívat (melodie), noty pro pravou ruku korepe-

133

LilyPond

titora (prava) a pro levou ruku korepetitora (leva). V příkladu použijeme příkaz \lyricmode, který předznamenává, že vše, co bude za ním ve složených závorkách následovat, bude zápis textu, nikoli zápis not. Tento příkaz je třeba použít vždy, když budeme chtít přiřadit do proměnné určitý text, který budeme chtít později využít ve skladbě. \version „2.12.3“ \include „deutsch.ly“ melodie = \relative c‘ { c c c c8( d) e2 } text = \lyricmode { Ach synku synku } prava = \relative c‘ { <e g c>2. <e a c>2. } leva = \relative c { c2 h4 a2. } \score { << \time 3/4 \new Staff = „zpevak“ << \new Voice = „zpev“ { \melodie } \addlyrics { \text } >> \new PianoStaff = „klavir“ << \new Staff = „prava“ { \prava } \new Staff = „leva“ { \clef „bass“ \leva } >> >> \layout { } } Notový zápis vypadá takto:

Typy závorek a jejich význam V průběhu seznamování se zápisem not v programu LilyPond jsme se setkali s různými druhy závorek. Pojďme si nyní shrnout, k čemu se v LilyPondu jednotlivé závorky využívají: •

{ } (složené závorky) – začátek a konec bloku, v notovém zápisu uzavírají po sobě jdoucí noty

•

< > (menší než, větší než) – označují začátek a konec akordu

134


•

<< >> (dvě menší než, dvě větší než) – začátek a konec současně znějících hudebních výrazů (např. pravá a levá ruka v klavírních notách)

•

( ) (kulaté závorky) – označují začátek a konec obloučku, první závorku uvedeme za první notu pod obloučkem, druhou závorku za poslední notu pod obloučkem

•

 (obrácené lomítko následované kulatými závorkami) – označují začátek a konec frázového oblouku, znak $ uvedeme za první notu pod frázovým obloukem, znak $ za poslední notu pod frázovým obloukem

•

[ ] (hranaté závorky) – označují začátek a konec not, které mají být spojené trámečkem, levou hranatou závorku napíšeme za první notu pod trámečkem, pravou hranatou závorku za poslední notu pod trámečkem

Uložení skladby ve formátu MIDI LilyPond překládá textový soubor do notového zápisu, který ukládá do souboru ve formátu PDF. Tento soubor je však pro osoby se zrakovým postižením nečitelný, a tak je výhodné využít možnost vytvořit také soubor ve formátu MIDI. Skladbu ve formátu MIDI můžeme v počítači přehrát, a tak si sluchem zkontrolovat, zda jsme vše napsali tak, jak jsme zamýšleli. Chceme-li si nechat vytvořit naši skladbu ve formátu MIDI, je třeba počítat s tím, že každé notové osnově je v MIDI souboru přiřazen jeden kanál a jeden kanál je přiřazen globálním nastavením. Jeden kanál je určen pro bicí nástroje. Proto skladba, kterou chceme převádět do formátu MIDI, může mít maximálně 14 notových osnov (14 nástrojů) plus jednu osnovu pro bicí nástroje. Každá další osnova nebude v MIDI souboru přehrávána. Abychom vytvořili výstup v MIDI formátu, přidáme do textu obsahujícího skladbu blok \midi. Chceme-li vytvořit MIDI soubor se stupnicí C-dur, bude zápis vypadat takto: \include „deutsch.ly“ \score { \relative c‘ { c d e f g a h c } \midi { } } Všimněte si, že jsme si již sami zařídili vytvoření partitury příkazem \score. Předchozí příklad sice vytvoří MIDI soubor se stupnicí C-dur, avšak nevytvoří PDF soubor s jejím notovým zápisem. Aby byl vytvořen také notový zápis, je třeba přidat do souboru blok \layout takto: \include „deutsch.ly“ \score { \relative c‘ { c d e f g a h c } \midi { } \layout { } }

135

LilyPond

V MIDI souboru jsou interpretovány nejen výšky not a rytmus, ale také tempo, obloučky i změny dynamiky. V předchozích příkladech jsme ponechávali midi blok prázdný. Je však možné v něm definovat řadu parametrů ovlivňujících výsledný MIDI soubor: •

je možné nastavit tempo MIDI souboru nezávisle na tempu skladby,

•

můžeme zvolit nástroj, kterým bude skladba přehrávána,

•

můžeme potlačit změny dynamiky v MIDI souboru atd.

Upravme nyní příklad se stupnicí C-dur tak, že nastavíme tempo na 100 úderů za minutu a jako nástroj pro přehrávání zvolíme flétnu: \include „deutsch.ly“ \score { \new Staff { \set Staff.midiInstrument = #“flute“ \relative c‘ { c d e f g a h c } } \midi { \context { \Score tempoWholesPerMinute = #(ly:make-moment 100 4) } } \layout { } }

Informace o skladbě Všechny informace, které chceme o naší skladbě do notového zápisu vložit, zapíšeme do bloku \header. Do tohoto bloku můžeme zapsat několik parametrů, za které vložíme znak = (rovná se) a pak do uvozovek hodnotu příslušného parametru. Parametry, které můžeme v bloku \header uvést, jsou následující: •

dedication – věnování umístěné nahoře na první stránce uprostřed

•

title – název skladby umístěný uprostřed hned pod věnováním

•

subtitle – podtitul umístěný uprostřed pod titulem

•

subsubtitle – další podtitul umístěn pod podtitulem subtitle

•

poet – jméno zpěváka či básníka umístěno nalevo pod podtitulem subsubtitle

•

instrument – jméno nástroje umístěno uprostřed pod podtitulem subsubtitle. Jméno nástroje se rovněž vkládá doprostřed horního řádku na každé další stránce

•

composer – jméno skladatele umístěno vpravo pod podtitulem subsubtitle

•

meter – informace o metru umístěna nalevo pod jméno zpěváka či básníka poet

•

arranger – jméno aranžéra umístěno napravo pod jménem skladatele composer

•

piece – název skladby umístěn nalevo pod informací o metru meter

136


•

opus – jméno opusu umístěno napravo pod jménem aranžéra arranger

•

copyright – informace o autorských právech umístěna uprostřed spodního řádku na první stránce

•

tagline – informace, která je umístěna uprostřed posledního řádku na poslední stránce

Příklad skladbičky v programu LilyPond V této části si ukážeme, jak v LilyPondu zapsat jednoduchou skladbičku. Postup si popíšeme po jednotlivých krocích tak, abyste si jej mohli prakticky vyzkoušet. Jako příklad skladbičky jsme zvolili začátek lidové písničky Červený šátečku. Pokusíme se na tomto krátkém příkladu ukázat použití co nejvíce prvků hudební notace. Nejprve si slovně popíšeme, jak bude vypadat výsledný notový zápis: Skladba se jmenuje Červený šátečku, tento název zapíšeme jako její titul. Tempo je Allegretto, čtvrťová nota = 110. Osnova je klavírní a hrát budou obě ruce, pravá melodii a levá doprovod. Pravá ruka je v houslovém klíči, levá ruka je v basovém klíči. Písničku zapíšeme v tónině D-dur, takže předznamenání budou dva křížky – fis a cis. Takt je tříčtvrťový. Pravá ruka začíná v jednočárkované oktávě, levá v malé oktávě. Pod notovou osnovu umístíme rovněž text písně. Na první notě jednočárkované a, tedy na slabice „Če“, je dynamické znaménko „p“, tzn. piano. Na první době druhého taktu, tedy na notě jednočárkované a, na slabice „šá“ začneme zesilovat, zapíšeme zde tedy začátek crescenda. Zesilovat budeme až do začátku třetího taktu. Na první době třetího taktu, na notě dvoučárkované d, na slabice „ko“, je dynamické znaménko „f “ jako forte. Půlová se čtvrťovou notou ve čtvrtém taktu (noty jednočárkované a, dvoučárkované d) a v šestém taktu (jednočárkované g a jednočárkované h) jsou spojeny obloučkem. Dvojhmaty v levé ruce ve třetím až šestém taktu jsou staccato. Poslední nota v písni, na kterou se zpívá slabika „toč“, je staccato v pravé i levé ruce. Na konci je značka repetice. Nyní se již pustíme do práce. Na počítači si otevřeme náš oblíbený textový editor. Pokud nejsme rozhodnuti, který to bude, můžeme využít Poznámkový blok přítomný ve všech verzích operačního systému Windows. Najdeme jej v nabídce Start. V systému Windows XP a Windows Vista se nachází ve skupině Programy a dále v podskupině Příslušenství. V systému Windows 7 zvolíme položku Všechny programy a poté Poznámkový blok najdeme ve skupině Příslušenství. Do textového editoru opíšeme následující text, který obsahuje zápis skladbičky. Do textu jsou vloženy řádky s komentáři začínající znakem %. Tyto řádky slouží jako metodické poznámky, pro vlastní notový zápis nemají žádný význam. Není třeba je tedy opisovat do textového editoru. Začátek příkladu: % začneme označením verze programu LilyPond, kterou používáme \version „2.12.3“ % následující řádek umožní pojmenovávat noty tak, jak jsme zvyklí \include „deutsch.ly“ % zde začíná hlavička, v níž se píší informace jako titul skladby, autor atd.

137

LilyPond

\header { % dáme skladbičce název, ktrerý se objeví ve výsledném notovém zápisu title = „Červený šátečku“ } % uzavírá část \header % do proměnné pravanoty vložíme noty pro pravou ruku pravanoty = % první tón je a1, nejbližší c je dvoučárkované, což říká následující řádek \relative c‘‘ % pravá ruka se dvakrát opakuje, repetici vložíme následujícím řádkem \repeat volta 2 { % zapíšeme noty pro pravou ruku % v zápisu jsou obsažena i dynamická a artikulační znaménka % pro lepší přehlednost jsou jednotlivé takty odděleny znakem | (svislá čára) a4.\p a8 a4 | a\< h cis | d4\f d fis, | a2( d4) | cis4 cis e, | g2( h4) | a4 a g | fis-. r2 | } % uzavírá repetici \repeat volta 2 % do proměnné levanoty vložíme noty pro levou ruku levanoty = % první tón je malé a, nejbližší c je jednočárkované, což říká následující řádek \relative c‘ % levá ruka se dvakrát opakuje, repetici vložíme následujícím řádkem \repeat volta 2 { % zapíšeme noty pro levou ruku % v zápisu jsou obsažena i dynamická a artikulační znaménka % pro lepší přehlednost jsou jednotlivé takty odděleny znakem | (svislá čára) a2. | a4 g e | d -. -. | d -. -. | e -. -. | cis, <e a>-. <e a>-. | a, h cis | d-. r2 | } % uzavírá repetici \repeat volta 2 % do proměnné prvnitext zapíšeme text zpívaný při prvním opakování prvnitext = % příkaz \lyricmode zajistí, že se znaky budou interpretovat jako text, nikoli jako noty \lyricmode { Čer- ve- ný šá- teč- ku kolem se toč, kolem se toč, kolem se toč. } % uzavírá část \lyricmode % do proměnné druhytext zapíšeme text zpívaný při druhém opakování druhytext = % příkaz \lyricmode zajistí, že se znaky budou interpretovat jako text, nikoli jako noty \lyricmode { Má mi- lá se hně- vá já ne- vím proč, já ne- vím proč, já ne- vím proč. } % uzavírá část \lyricmode

138


% začínáme vytvářet notový zápis \score { % zapisujeme noty pro klavír % pro případné pozdější reference je dobré celou klavírní osnovu pojmenovat, v našem případě klavir \new PianoStaff = „klavir“ << % zapíšeme tempo skladby \tempo „Allegretto“ 4 = 110 % zapíšeme tříčtvrťový takt \time 3/4 % vytvoříme notovou osnovu pro pravou ruku % pro případ pozdější reference ji pojmenujeme prava \new Staff = „prava“ { % pravá ruka bude v D-dur \key d \major % vložíme obsah proměnné pravanoty, což jsou všechny noty pro pravou ruku \pravanoty } % uzavírá osnovu pro pravou ruku % vložíme obsah proměnné prvnitext, což je text zpívaný při prvním opakování \addlyrics { \prvnitext } % vložíme obsah proměnné druhytext, což je text zpívaný při druhém opakování \addlyrics { \druhytext } % vytvoříme notovou osnovu pro levou ruku % pro případ pozdější reference ji pojmenujeme leva \new Staff = „leva“ { % levá ruka bude v D-dur \key d \major % levá ruka je v basovém klíči \clef „bass“ % vložíme obsah proměnné levanoty, což jsou všechny noty pro levou ruku \levanoty } % uzavírá osnovu pro levou ruku >> % ukončuje blok hraný současně (levá ruka, pravá ruka, text) % následující řádek zajistí vytvoření MIDI souboru % MIDI soubor obsahuje zvukový záznam skladby, který si můžeme poslechnout \midi { } % následující řádek zajistí vytvoření PDF souboru % PDF soubor obsahuje grafickou podobu skladby, kterou můžeme vytisknout \layout { } } % uzavírá celý blok \score Konec příkladu. Nyní text uložíme. V Poznámkovém bloku naleznete příkaz pro uložení souboru v aplikační nabídce soubor, položka Uložit jako. Název souboru může být libovolný, přípona však musí být ly. Můžeme tedy pojmenovat náš soubor např. Šáteček.ly. Před uložením souboru je nezbytné nastavit ještě správné kódování, ve kterém bude soubor uložen. Standardně systém Windows ukládá soubory v kódování Windows1250, v Poznámkovém bloku označované jako ANSI. My však musíme uložit náš text v kódování UTF-8. Pokud

139

LilyPond

bychom to neudělali, nebyly by ve výsledném notovém zápisu správně zapsány znaky s českou diakritikou. V Poznámkovém bloku nalezneme volbu kódování po zvolení položky Uložit jako v rozbalovacím seznamu Kódování. Po uložení souboru textový editor uzavřeme. Spustíme správce souborů, který nejraději používáme a v něm si najdeme soubor, který jsme právě vytvořili. Pokud nejsme rozhodnuti, kterého správce souborů použijeme, můžeme využít klasické prostředí zvané ve Windows XP Tento počítač a ve Windows Vista a Windows 7 nazývané Počítač. Poté, co soubor s naší skladbičkou najdeme, stiskneme na něm klávesu Enter, čímž spustíme programové vybavení LilyPond a překlad našeho textového souboru. Ve stejné složce, ve které se nachází textový soubor, se po chvíli vytvoří další soubory se stejným názvem, avšak různými příponami. Pokud jsme pojmenovali naši skladbu Šáteček.ly, budou vytvořeny tyto další soubory: Šáteček.log – textový soubor, v němž je zapsán tzv. protokol o průběhu překladu. Tento soubor je důležitý jen v případě, dojde-li při překladu k chybě Šáteček.mid – MIDI soubor obsahující zvukový záznam skladbičky, který je možné přehrát Šáteček.pdf – soubor obsahující notový (grafický) zápis skladbičky, je možné jej vytisknout V závislosti na používané verzi programového vybavení LilyPond může být rovněž vytvořen soubor Šáteček. ps, který obsahuje tzv. postscript, což je formát vhodný k dalšímu zpracování a převodu do jiných formátů. Protože tato možnost většinou není uživateli vyžadována, bylo v novějších verzích programového vybavení LilyPond automatické vytváření souborů s příponou ps vypnuto. Ve vytvořeném PDF souboru bude uložen následující notový zápis:

LilyPond – příklad notového zápisu

Systémové nároky, instalace a nastavení programu LilyPond Program LilyPond není nijak náročný na technické vybavení počítače. Pokud se spustí na počítači s méně výkonným procesorem, bude pouze překlad textu do notového zápisu trvat delší dobu. Na pevném disku zabere nainstalovaný program LilyPond kolem 100 MB prostoru. Autoři uvádějí, že LilyPond funguje pod operačním systémem Windows ME, NT, 2000, XP a Vista. My jsme otestovali funkčnost rovněž v operačním systému Windows 7 a neshledali jsme při práci žádné obtíže.

140


Před instalací programu LilyPond je potřeba zvolit, zda chceme instalovat tzv. stabilní verzi nebo tzv. betaverzi. Stabilní verze je taková verze programu LilyPond, u níž autoři garantují bezproblémovou funkčnost všech jeho funkcí. V době tvorby tohoto textu byla stabilní verze LilyPondu 2.12.3. Betaverze je taková verze programu LilyPond, do níž autoři čerstvě implementovali nové funkce a ještě je plně neotestovali, takže může při používání programu dojít k neočekávaným problémům. V době tvorby tohoto textu byla poslední betaverze LilyPondu 2.13.44. Na stránkách programu LilyPond můžete rovněž nalézt tzv. vývojovou verzi. To je verze obsahující nejnovější funkce, avšak rovněž kritické dosud neopravené chyby. Sami autoři nedoporučují běžným uživatelům tuto verzi používat. Podle našich zkušeností je možné využívat stabilní verzi a rovněž jsme nenarazili na problémy při používání betaverze. Betaverze jsou však vydávány poměrně často, takže jejich spolehlivost je s každou vydanou verzí odlišná. Stabilní verze jsou vydávány velmi zřídka. Pokud tedy budete potřebovat některou funkci LilyPondu, která byla zrealizována v betaverzi, je podle našeho názoru bezpečné vyzkoušet i tuto betaverzi, na stabilní verzi obsahující vámi požadovanou funkci byste totiž mohli čekat dlouhou dobu. Instalace programu LilyPond probíhá formou klasického instalačního průvodce. Ten je sice v anglickém jazyce, ale neobsahuje žádné zvláštní nastavování, proto zcela postačí v každém jeho kroku stisknout tlačítko Next (další) a na konci instalace stisknout tlačítko Finish (dokončit). Instalace programu LilyPond zajistí nejen nainstalování vlastního programu, ale také asociaci (sdružení) souborů s příponou ly s LilyPondem. To znamená, že pokud stiskneme klávesu Enter na některém souboru s příponou ly, dojde ke spuštění programu LilyPond a k překladu zvoleného souboru do notového zápisu. LilyPond obsahuje textový editor pojmenovaný Lilypad. Jedná se o zcela běžný textový editor. Ten můžeme spustit ze skupiny LilyPond, kterou instalační průvodce vytvořil v nabídce Start, nebo můžeme ke spuštění použít zástupce umístěného na pracovní ploše. Po spuštění programu Lilypad se objeví klasické textové pole pro zápis textu. Na rozdíl od běžných textových editorů nebude toto pole prázdné. Bude v něm uveden krátký příklad zápisu skladby v LilyPondu, konkrétně jde o zápis stupnice C-dur. Stačí uložit tento text pod libovolným názvem s příponou ly a nechat jej přeložit. V příkladu je použito anglické názvosloví not (místo h je uvedeno b). Program Lilypad neobsahuje žádné speciální funkce, které by neposkytl jiný textový editor. Navíc v názvech položek aplikační nabídky nejsou správně kódovány české znaky. Proto můžeme práci v Lilypadu nahradit prací v libovolném textovém editoru, na který jsme zvyklí. Program Lilypad je pro úpravu textových souborů s příponou ly použit v případě, pokud na zvoleném souboru vyvoláme kontextovou nabídku a z ní vybereme položku Edit source (upravit zdroj). Položka Generate PDF (vytvořit PDF) dostupná rovněž v kontextové nabídce u zvoleného souboru spustí překlad vybraného souboru pomocí programu LilyPond, je to tedy stejná akce, jaká je provedena v případě, kdy na zvoleném souboru stiskneme klávesu Enter. Chování programu LilyPond je možné velmi zásadně upravovat, a to jak po stránce textového vstupu (můžeme například zcela změnit názvy jednotlivých not), tak i po stránce grafického výstupu (např. umístění jednotlivých grafických objektů). Součástí instalace však není žádné uživatelské rozhraní, které by tyto úpravy umožňovalo provádět. Některé změny chování je možné provést vhodným nastavením určitých proměnných či vlastností daných objektů, jiné je třeba provádět přímou úpravou souborů obsažených v programovém vybavení LilyPond, což sice jsou textové soubory, avšak nevhodný zásah do těchto souborů může narušit fungování celého programu. Z těchto důvodů se zde úpravami chování programu

141

LilyPond

LilyPond nebudeme zabývat a zvídavého čtenáře odkážeme na velmi obsáhlou dokumentaci programového vybavení LilyPond v anglickém jazyce, která je dostupná na webových stránkách programu LilyPond.

Jak můžete získat LilyPond Program LilyPond není třeba kupovat, dá se zdarma stáhnout z webových stránek programu LilyPond. LilyPond je šířen pod GNU General Public License a GNU Free Documentation License, což dává příležitost každému nejen zdarma LilyPond využívat, ale také opravovat a obohacovat jeho dosavadní možnosti. Dostupné jsou rovněž zdrojové kódy programu, je tedy možné přímo nahlédnout, jak je LilyPond vytvořen. Program LilyPond je stále rozvíjen a do nových verzí jsou přidávány nové prvky, které rozšiřují jeho možnosti. Proto je dobré čas od času navštívit stránky programu LilyPond a podívat se, zda již není k dispozici nová verze programu.

Zajímavé zdroje související s programem LilyPond •

LilyPond – music station for everyone http://www.lilypond.org domovská stránka programu LilyPond

•

LilyPond – Windows http://www.lilypond.org/windows.html přímý odkaz na stránku, na níž je možné stáhnout program LilyPond pro operační systém Windows

•

OOoLilyPond http://ooolilypond.sourceforge.net/ umožňuje pracovat s formátem programu LilyPond v programech Open Office

•

LilyPond Wiki http://wiki.lilynet.net/ informace o programu LilyPond, zajímavé zdroje, výukové texty a příklady

•

The Mutopia Project http://www.mutopiaproject.org/ velké množství skladeb ve formátu LilyPond

•

Denemo http://www.denemo.org/index.php/Main_Page program usnadňující vkládání a úpravu not pro LilyPond

•

Lilyeditor http://www.leszer.net/index.php/my-software/87-lilyeditor.html editor usnadňující tvorbu materiálu pro LilyPond

•

SumatraPDF http://www.leszer.net/index.php/my-software/58-downloads.html komponenta potřebná pro správnou funkci programu Lilyeditor

•

LilyPondTool http://lilypondtool.organum.hu/ modul pro textový editor Jedit umožňující zpracování textů ve formátu programu LilyPond

142


GUITAR PRO Co vám může nabídnout Guitar Pro Před vznikem klasického notového zápisu, jak jej známe dnes, zapisovali hudebníci svá díla pro strunné nástroje pomocí tzv. tabulatur. Byla to skupina linek, ve většině případů znázorňujících struny a na ně se pomocí číslic, písmen nebo i jiných značek zaznamenávaly pokyny jaký tón a jak má zaznít. Tabulatur bylo ve středověku několik typů. Postupem času docházelo ke sjednocování, zjednodušování, až se vyvinula hudební notace, jak ji známe dnes. V moderní době, nejvíce ve 20. století s velkým rozvojem popularity hry na kytaru se začaly objevovat snahy hledat zápis přístupný i pro laiky, kteří neznají klasickou notaci. Mnozí hudebníci tento vývoj i v dnešní době odsuzují a tvrdě odmítají. Jenže laiků, kteří se chtějí naučit hrát, aniž by byli ochotni učit se noty, je více než hudebníků profesionálů. Protože nelze tento vývoj zastavit, začala i řada profesionálních odborníků spolupracovat při zdokonalování moderní soudobé tabulatury. Řada vydavatelství již v dnešní době vydává kytarové noty hlavně s jazzovou a populární hudbou v kombinované notaci, kdy je zapsán vždy jeden řádek not do klasické pětilinkové notové osnovy a pod ní řádek v moderní tabulatuře. Soudobá moderní tabulatura je dokonalejší než stará středověká, v některých případech přece jen méně přesná než klasická notace, ale naopak v mnoha speciálních postupech při vyjádření specifických technik hry na kytaru klasickou notací nenahraditelná. Současně s vývojem moderních tabulatur se také vyvíjely počítačové programy umožňující tyto tabulatury zapisovat a zapsané hudební dílo přehrávat. Jedním z nejdokonalejších a pravděpodobně i nejrozšířenějších notačních programů zahrnujících přesný zápis do tabulatury je program francouzské firmy Arobas Music s názvem Guitar Pro (v této publikaci se budeme věnovat verzi Guitar Pro 5.2). Většina pracovního prostředí a aplikačních nabídek je přeložena do českého jazyka. Podle názvu programu bychom si mohli myslet, že slouží pouze k zápisu skladeb pro kytaru. Avšak v Guitar Pro můžeme psát tabulatury a noty pro kytary s různým počtem strun, baskytary, různá bendža, mandolíny, ukulele, veškeré smyčcové nástroje, popřípadě i jiné strunné nástroje. Můžeme v něm zapsat noty a tabulatury i pro jakýkoliv jiný hudební nástroj, ovšem u jiných než strunných nástrojů nemá tabulatura význam. V tomto programu můžeme volit, bude-li zobrazena či vytištěna pouze klasická notace, pouze tabulatura nebo obojí. Můžeme v něm zapsat partituru pro celý orchestr včetně bicích nástrojů a následně skladbu přehrávat v libovolném tempu. Program využívá zvuky, které nabízí zvuková karta počítače nebo operační systém Windows. Novější verze programu obsahují i tabulku tzv. realistických zvuků různých kytar, baskytar a bicích nástrojů. Tyto zvuky se více blíží skutečnému zvuku hudebních nástrojů. Guitar Pro dokáže importovat i záznamy z některých jiných programů pro zápis tabulatur jako např. Tabledit, PowerTab ve formátu ptb, starší verze Guitar Pro ve formátech gtp, gp3, gp4, gp5 a nejnovějším gpx. Novější verze programu umí také exportovat nebo převádět zápis do starších verzí formátu. Program je rovněž vybaven importem z formátu MIDI, textového formátu ASCII a Music XML. Rovněž je k dispozici export tabulatury v textovém formátu, notového zápisu i tabulatury ve formátu PDF, bmp, MusicXML, zvukovou podobu můžeme exportovat do souboru MIDI nebo WAV. Pro zápis hudby v klasickém notopisu jsou určitě vhodnější a přesnější i jiné programy. Převést notový zápis pro kytaru do moderní tabulatury v základní podobě dokáže např. i program Capella professional 2008, ale v Guitar Pro můžeme zapsat i různé speciality jako např. směr úhozu trsátkem či vytažení struny, příklepy, odtahy, skluzy, různé druhy tlumení, tapping, slapování, práci s vibrapákou a wah-wah pedálem. Ale hlavním důvodem, proč chceme doporučit tento program vaší pozornosti je skutečnost, že na různých webových stránkách najdete bez nadsázky statisíce hotových skladeb od renesanční hudby až po součas-

143

Guitar Pro

nost pro kytaru a i jiné nejen strunné hudební nástroje a hlavně současnou populární hudbu v úpravách pro jednotlivé nástroje i celé orchestry. Např. jen server www.ultimateguitar.com nabízí více než 300 000 různých hudebních děl v tabulaturách i s klasickou notací. Potřebujeme-li pro určité nástrojové seskupení skladbu, stačí ji mnohdy jen najít a popřípadě provést drobné úpravy, změny v nástrojovém obsazení nebo skladbu velmi jednoduše transponovat do potřebné tóniny. Můžeme si poslechnout, jak bude skladba znít vcelku, jak budou znít jednotlivé nástroje, pro kytary vytisknout noty včetně tabulatury a pro ostatní nástroje zobrazení tabulatur zakázat a vytisknout jen v klasické notaci. Guitar Pro se dá výhodně použít i pro nácvik hry. Zvuk nástroje, na který hrajeme, můžeme ztlumit nebo úplně vypnout a hrát s doprovodem zbytku nástrojů, popřípadě celého orchestru. K dispozici je i metronom. Můžeme si také označit část skladby pro nácvik a ta se nám postupně automaticky zrychluje až do původního tempa. Máme-li nainstalovány realistické zvuky (RSE), můžeme skladbu nebo jen některé její hlasy exportovat do formátu wav, vypálit na CD disk a použít jako doprovod pro veřejnou produkci.

Zpřístupnění programu Guitar Pro osobám se zrakovým postižením Notační program Guitar Pro není dosud nijak speciálně přizpůsoben pro práci nevidomých. Aplikační nabídka programu Guitar Pro je odečítači špatně zpřístupněna. Přesto může nevidomý uživatel bez cizí pomoci s programem úspěšně pracovat. Nejvhodnější verze programu pro práci nevidomých je Guitar Pro 5.2 nebo starší. Starší verze jsou pochopitelně méně dokonalé a neumožňují otevírat soubory vytvořené v novějších verzích. Naopak nejnovější verze programu Guitar Pro 6, která se objevila na trhu během vzniku této publikace, je pro nevidomé nepřístupná. Tato verze nebyla dosud ani přeložena do českého jazyka. Nevidomý s ní může samostatně provádět jen základní operace nebo ty, které se naučil ve starší verzi a dokáže je provádět automaticky bez jakéhokoli ozvučení a práci kontrolovat pouze výsledným zvukem. Proto můžeme doporučit práci s tímto programem těm, kteří mají k dispozici starší verzi nebo těm, kteří si opatří na internetu demo verzi nejlépe Guitar Pro 5.2 omezující práci s velkými soubory.

Popis prostředí programu Guitar Pro Zástupce programu se při instalaci automaticky umisťuje na pracovní plochu. Po stisku klávesy Enter na zástupci programu Guitar Pro 5 se otevře jeho maximalizované okno. Okno programu si můžeme při popisu rozdělit na tři části umístěné pod sebou. V horní části najdeme lištu s aplikační nabídkou. Pod touto lištou jsou ve třech řádcích umístěny ikony panelu nástrojů. Střední, největší část okna programu, zabírá pomyslný bílý list papíru, na kterém se zobrazují v jeho horní části informace o partituře. Mohou zde být uvedeny položky Titul, Podtitul, Umělec, Album, Text, Hudba, Copyright a Pokyny (pokyny autora skladby pro interpreta). Následuje řádek se slovním i číselným označením tempa. Přednastaveno je Moderate, čtvrťová nota = 120. Pod označením tempa je zobrazena notová osnova s houslovým klíčem a čtyřčtvrťovým taktem. Pod notovou osnovou je řádek tabulatury. Přednastavena je šestilinková tabulatura pro klasickou šestistrunnou kytaru. Protože můžeme mít také pětilinkovou tabulaturu např. pro bendžo nebo pětistrunnou baskytaru, je tabulatura uvozena slovem Tab, abychom si ji nespletli s běžnou notovou osnovou. V notové osnově i v tabulatuře je za kurzorem koncová taktová čára, která se při psaní stále odsouvá. Přednastavená velikost zobrazení je nastavena na 100%. Při této velikosti se do okna vejdou přibližně tři dvojice notových osnov s tabulaturou, což však může být ovlivněno nastavením dalších parametrů zobrazení. Nad notovou osnovou může být také zobrazena klaviatura a hmatník nástroje pro zadávání not myší a lepší představu rozložení tónů na nástroji.

144


Pod pomyslným listem papíru je třetí část okna programu, kde najdeme čtvrtý řádek ikon panelu nástrojů obsahující efekty. Pod ním je panel se stopami a na spodním okraji okna stavový řádek programu.

Guitar Pro – vzhled programu po spuštění

Panel stop je tabulka, ve které můžeme zjišťovat a nastavovat vlastnosti jednotlivých stop reprezentujících nástroje. Nevidomý uživatel si může panel se stopami prohlížet pouze pomocí ozvučeného kurzoru myši. Každá stopa má pořadové číslo a jméno, které sami můžeme změnit (např. jméno nástroje nebo hráče). Dále má stopa číslo portu, číslo MIDI kanálu a číslo MIDI efektového kanálu, které zpravidla neměníme. Položka obsahující Číslo a jméno zvuku nástroje je přednastavena na hodnotu 25 - Acoustic Guitar (steel). Následuje hlasitost, kterou můžeme měnit v rozsahu od 0 do hodnoty 16. Přednastavena je hodnota 13. Položka vyvážení je přednastavena na hodnotu 0, což je umístění zvuku do středu mezi stereofonní reproduktory. Posouváním posuvníku vlevo se zvuk posouvá více do levého reproduktoru a zobrazují se záporné hodnoty čísel. Kladné hodnoty znázorňují posun zvuku do pravého reproduktoru. Můžeme tím rozmístit jednotlivé hudební nástroje libovolně po stereofonní bázi. Dále následují čtyři efektové položky, všechny přednastavené na nulu. Jsou to položky Chorus, Reverb, Phaser a Tremollo. Na stavovém řádku můžeme zjistit číslo zobrazené stránky (Page) a celkový počet stran, číslo taktu, ve kterém se nachází kurzor a celkový počet taktů, zda je poslední takt neúplný nebo úplný, na které době v taktu se právě nachází kurzor a kolik dob obsahuje jeden takt. Na konci řádku je číslo a jméno stopy, se kterou právě pracujeme, popřípadě název souboru, pokud byl již pojmenován. Na následujícím obrázku si může zájemce prohlédnout, jak vypadá zápis kytarové stopy včetně tabulatury.

145

Guitar Pro

Guitar Pro – zobrazení jedné stopy s tabulaturou

Za stopu se v programu Guitar Pro považuje part jednoho hudebního nástroje. Chceme-li však napsat klavírní part, musíme použít dvě stopy, abychom získali dvojici notových osnov pro pravou a levou ruku. V takovém případě anebo i v případech, kdy chceme mít zobrazenou celou partituru orchestru, volíme v aplikační nabídce Zobrazení položku Vícestopé zobrazení. Na následujícím obrázku je ukázáno vícestopé zobrazení, tedy celá partitura včetně tabulatur u tří kytarových stop. U jednotlivých stop jsou uvedena jména hráčů a dole na panelu stop je vidět, jaký zvuk nástroje je přiřazen k jednotlivým stopám.

Práce s programem Guitar Pro Vkládání not Po spuštění programu je Guitar Pro ihned připraven pro zápis not. Je pouze na uživateli, zda nadpis, autora a další informace o partituře zadá hned nebo později. Zápis not můžeme provádět dvojím způsobem. Buď do tabulatury nebo do notové osnovy. Zapisujeme-li noty do tabulatury, zapisují se automaticky současně noty i do notové osnovy a naopak, zapisujeme-li noty do notové osnovy, zapisují se čísla a značky do tabulatury. Pro zápis hudby pro kytaru a jiné strunné nástroje je vhodnější zapisovat do tabulatury, protože přesně určujeme, na jaké struně a ve které poloze se bude tón hrát. Po spuštění programu je proto kurzor připraven v tabulaturové osnově na první lince shora, což odpovídá první struně, u kytary struně e1. Šipkou dolů přesouváme kurzor postupně na druhou, třetí a další struny.

146


Guitar Pro – vícestopé zobrazení, zmenšeno na 75%

Po stisku šipky dolů na poslední struně, přeskočí kurzor na první strunu. Protože pohyb kurzoru po strunách není ozvučen, může nevidomý uživatel ztratit přehled o tom, na které struně se nachází. Pro zjištění aktuálně zvolené struny můžeme stisknout číslici 0, která odpovídá prázdné struně. Ozve se tón a sluchem tak můžeme rozpoznat, na které struně se nachází kurzor. Poté zapsaný tón ihned musíme smazat klávesou Delete. Stiskem příslušné číslice určujeme, v které poloze či u kterého pražce na hmatníku se má nota hrát. Po zadání číslice se zvolený tón ozve z reproduktoru. Potřebujeme-li zapsat notu v poloze s dvojciferným číslem např. ve dvanácté poloze, stiskneme nejdříve číslici 1, ozve se tón v první poloze, pak stiskneme číslici 2 a již se ozve tón a také zapíše nota ve dvanácté poloze. Zapíšeme-li na stejné struně další číslo, aniž bychom posunuli kurzor na další pozici v taktu, platí nota zadaná druhým číslem. První nota se smaže, protože nelze hrát současně dva tóny na téže struně. Při zápisu vícehlasu pouze přesuneme kurzor na jinou strunu a zapíšeme další číslo. Po zapsání druhé noty se ozve současně s ní i první tón. Při zápisu třetí noty se ozve celý trojhlasý akord atd. Zadáme-li jinou notu, než jsme měli v úmyslu, nemusíme chybnou notu mazat, rovnou ji přepíšeme správnou notou. Po stisku klávesy Tabulátor se kurzor přemístí do klasické notové osnovy na třetí linku. V programu Guitar Pro je po spuštění přednastavený nástroj kytara, která zní o oktávu níž než se píše. Při zápisu not do notové osnovy vybíráme výšku tónu šipkami nahoru a dolů po stupních diatonické stupnice. Tón se ozve a zapíše až po stisku libovolné číslice. Při dalším stisku kterékoliv číslice na téže notě se zapíše stejná nota na další struně v tabulatuře a tón se ozve silněji. Může tak znít až 6 stejných tónů současně. Pro zvýšení nebo snížení noty o půl tónu vybereme po jejím zapsání v aplikační nabídce Nota položku Nahoru o půltón nebo položku Dolů o půltón. Pro enharmonickou záměnu můžeme použít v aplikační nabídce Nota položku Změna posuvky. Vícehlas a akordy v notové osnově zapisujeme obdobně jako v tabulatuře. Dalším stiskem

147

Guitar Pro

klávesy Tabulátor se vrátíme do tabulaturové osnovy. Kurzor bude připraven na třetí struně g. Pomlky v tabulaturové i v klasické notové osnově vkládáme stiskem klávesy R. Kurzor se v programu Guitar Pro při psaní automaticky neposunuje. Musíme proto po zapsání každé noty nebo akordu posunout kurzor šipkou vpravo na další pozici v taktu. Snažme se vyvarovat stisku šipky vpravo na konci zápisu vícekrát než jednou. Vytvářeli bychom tím prázdné takty, které zhoršují nevidomému orientaci v zápisu.

Délka tónu, tečky u noty, trioly a další skupiny not Délku tónu nebo pomlky vybíráme klávesami + (plus) a – (mínus) na zapnutém numerickém bloku. Pokud není klávesnice vašeho počítače vybavena numerickým blokem, je vhodné si opatřit externí numerickou klávesnici. Po spuštění programu je nastavena délka odpovídající čtvrťové notě. Klávesou – (mínus) noty prodlužujeme na půlové a celé, klávesou + (plus) noty zkracujeme na osminové až čtyřiašedesátinové. Pokud neposuneme kurzor šipkou vpravo na další pozici, měníme délku již zapsané noty. Můžeme tak dodatečně měnit délku dříve zapsaných not. Nevidomý uživatel má k dispozici několik způsobů, jak zjistit nebo určit zvolenou délku noty. Kromě odposlechu při přehrávání, což může být u rytmicky složitějších a rychlejších pasáží obtížné, je možné stisknout několikrát klávesu – (mínus) až se dostaneme na nejdelší celou notu a pak odpočítat např. třikrát stisknout klávesu + (plus), abychom se dostali na osminovou hodnotu. Dalším pomocníkem v tomto problému může být informace dostupná prostřednictvím číselných údajů na stavovém řádku. Např. nemáme-li zadány žádné noty, údaj 1,000:3,000 značí, že kurzor je na první době tříčtvrťového taktu a je nastavena čtvrťová hodnota. Pokud po stisku klávesy – (mínus) se změní údaj na 2,000:3,000, znamená to, že jsme nastavili hodnotu not na půlovou. Při stisku klávesy + (plus) se změní délka noty na osminovou a na stavovém řádku se ukáže údaj 0,500:3,000. Posledním způsobem určení délky noty je v aplikační nabídce Nota, v podnabídce Délka vybrat šipkami potřebnou délku noty. V této podnabídce najdeme také skupiny not, jako jsou trioly, kvintoly až 13oly. Tyto skupiny not a tečka za notou, která se zde také nachází, fungují jako přepínače, to znamená, že jsou zapnuté dokud je znovu nezvolíme, čímž je vypneme. Tečku za notou můžeme pohotověji volit stiskem klávesy * (hvězdička) na numerickém bloku. Trioly můžeme také zvolit stiskem klávesy / (lomeno) na numerickém bloku. Zda jsou tyto funkce zvolené, můžeme zjistit podobným způsobem jako délku not na stavovém řádku. První doba osminové trioly bude vyjádřena hodnotou 0,334, druhá doba 0,667 a třetí doba 1,000. Pro zlepšení orientace v rytmu zapisované skladby je vhodné si zapnout metronom, což můžeme provést zvolením položky Metronom v aplikační nabídce Zvuk.

Přehrávání, pohyb a orientace v zápisu Stiskem klávesy Mezerník přehrajeme skladbu od pozice kurzoru. Pokud jsme po zapsání noty neposunuli kurzor, můžeme tuto funkci také využít pro kontrolu právě zapsané noty nebo akordu. Pokud stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Mezerník, přehrajeme skladbu od začátku, aniž bychom museli přesouvat kurzor na začátek skladby. Stiskem klávesy F9 zvolíme funkci Smyčka/Nácvik rychlosti. V dialogovém okně můžeme volit režim Jednoduchá smyčka, kdy se bude skladba po jejím spuštění klávesou Mezerník stále opakovat. V režimu Nácvik rychlosti je přednastaveno první přehrání na 50% rychlosti, každé další přehrání se zvýší o 10% až do maximální nastavené rychlosti (přednastaveno je 100%). Všechny tři číselné hodnoty můžeme libovolně měnit. Další funkce, kterou můžeme uplatnit při hře na hudební nástroj s doprovodem programu Guitar Pro, je odpočítávání. Po spuštění přehrávání bude jeden takt před začátkem skladby odťukán zvukem metronomu. Tuto funkci zapínáme a vypínáme zvolením položky Odpočítávat v aplikační nabídce Zvuk. Pro pohyb v zapsané skladbě můžeme použít následující klávesové zkratky: •

Ctrl+šipka vlevo – přesun kurzoru o takt zpět,

•

Ctrl+šipka vpravo – přesun kurzoru o takt vpřed,

148


•

Ctrl+Home – přesun kurzoru na začátek skladby,

•

Ctrl+End – přesun kurzoru na konec skladby.

Máme-li skladbu s více stopami (více nástroji) můžeme použít následující klávesové zkratky: •

Ctrl+šipka dolů – přesun kurzoru na další stopu,

•

Ctrl+šipka nahoru – přesun kurzoru na předchozí stopu.

Pro přesun kurzoru na první stopu zvolíme položku První v aplikační nabídce Stopa. Pro přesun kurzoru na poslední stopu zvolíme položku Poslední v aplikační nabídce Stopa. Pro přesouvání stop na jinou pozici v partituře můžeme použít následující klávesové zkratky: •

Ctrl+Alt+šipka nahoru – přesun stopy o jednu pozici výš,

•

Ctrl+Alt+šipka dolů – přesun stopy o jednu pozici níž.

Informace o partituře, tempo Klávesou F5 vyvoláme dialogové okno s informacemi o partituře. Je v něm několik editačních polí, které podle potřeby vyplníme nebo necháme prázdné. Většina názvů polí napovídá, co do nich budeme psát. Jsou to: Titul, Podtitul, Umělec, Album, Text, Hudba, Copyright, Tab (autor tabulatury), Pokyny (pokyny autora tabulatury k provádění) a pole Poznámka. Mezi editačními poli se pohybujeme stiskem klávesy Tabulátor. Po stisku tlačítka OK se vepsané údaje vloží do partitury. Položka Nový v aplikační nabídce Soubor, kterou lze vyvolat také klávesovou zkratkou Ctrl+N, také otevře dialogové okno s informacemi o partituře vztahujícími se k novému souboru. Pro určení tempa skladby vyhledáme v aplikační nabídce Zvuk položku se symbolem čtvrťové noty, za kterou následuje = 120 a do editačního pole, ve kterém se budeme nacházet, zapíšeme potřebnou hodnotu tempa. Po stisku klávesové zkratky Shift+Tabulátor se dostaneme do seznamu slovních označení tempa na položku Moderate. Pokud nenajdeme v seznamu potřebný výraz, napíšeme jej na klávesnici a volbu potvrdíme stiskem klávesy Enter.

Nástroj, klíč, tónina, takt Po stisku klávesy F6 se otevře dialogové okno s názvem Vlastnosti stopy. Po jednotlivých prvcích se pohybujeme klávesou Tabulátor. Do prvního políčka můžeme napsat jméno stopy, nejčastěji jméno nástroje nebo hráče. Další prvek je rozbalovací seznam a můžeme zde vybrat barvu (v angličtině), kterou bude stopa charakterizována v panelu stop. Následuje rozbalovací seznam, ve kterém vybíráme počet strun od čtyř do sedmi a v dalším seznamu druh nástroje a jeho ladění. K vybranému nástroji se automaticky přiřazuje klíč. Na jiném místě v programu Guitar Pro není možné klíč zvolit. Proto, pokud bychom chtěli do partitury zařadit např. klavírní part, musíme pro stopu levé ruky vybrat např. nástroj Bass Standard Tuning při zvoleném čtyřstrunném nástroji. Tím získáme basový klíč. Pokud nenajdeme vhodné ladění nástroje, můžeme si je upravit v dalších polích, jejichž počet se řídí počtem strun vybraného nástroje. Z dalšího velkého množství polí pro úpravu vlastností stopy si uveďme alespoň zaškrtávací políčka určující typ notace Standardní notace a Tabulatura. Implicitně jsou políčka zaškrtnuta, tedy je zobrazena standardní notace i tabulatura. Stejnou volbu najdeme také v aplikační nabídce Zobrazení. Zaškrtávací políčka ve vlastnostech stopy ovlivňují zobrazení notace pro jednotlivé stopy a v aplikační nabídce Zobrazit se ovlivňuje zobrazení notace pro celou partituru.

149

Guitar Pro

Tóninu (předznamenání) vybíráme v aplikační nabídce Takt po otevření položky Předznamenání. Šipkou nahoru nebo dolů vybereme vhodný počet a typ posuvek a volbu potvrdíme stiskem klávesy Enter. Takt vybíráme v aplikační nabídce Takt po otevření položky Takt. Šipkami vybíráme zvlášť čitatele a jmenovatele, můžeme také nastavit velikost trámcových skupin.

Taktové čáry, repetice, volta svorky, řádkování Taktové čáry vkládá program Guitar Pro do notového zápisu automaticky. Předtaktí zapsat nelze, proto musíme nevyužitou část taktu vyplnit pomlkami. Koncovou taktovou čáru a začátek repetice vložíme výběrem příslušné položky z aplikační nabídky Takt. Po zvolení položky Konec repetice v aplikační nabídce Takt se otevře dialogové okno, ve kterém můžeme určit počet opakování. Podobně po zvolení položky Primavolta, sekundavolta v aplikační nabídce Takt se otevře dialogové okno, ve kterém můžeme určit první až osmý alternativní konec části skladby. Další možnosti v aplikační nabídce Takt nabízí podnabídky Směrování, opakování, ve které najdeme 19 položek, jako jsou Coda, Fine, Da capo al fine, Dal segno apod. Po vybrání žádané položky a stisku klávesy Enter se text umístí na pozici kurzoru nad noty a při přehrávání se na něj bude brát zřetel. Program Guitar Pro zalamuje řádky automaticky, což je pro práci nevidomého uživatele vhodné. Řádek se zalamuje přibližně po pátém až sedmém taktu v závislosti na hustotě not. Můžeme sice pomocí položky Řádkování v aplikační nabídce Takt řádek libovolně zalomit nebo zalomení zakázat, ale nevidomý uživatel nemá možnost sám zjistit, kdy byl řádek automaticky zalomen.

Vkládání textu písně Dialogové okno Informace o partituře, které můžeme vyvolat stiskem klávesy F5, obsahuje kartu Text písně, sloužící pro zápis textu pod noty. Rozbalovací seznam Použij pro stopy slouží pro zvolení stopy, ke které stopě bude text náležet. V seznamu karet (Řádek 1, Řádek 2 atd.) určíme, kterou sloku budeme psát. Můžeme jich napsat nejvíce pět. Dále můžeme prostřednictvím rozbalovacího seznamu Začni od taktu určit, od kterého taktu písně bude začínat text. Text písně píšeme tak, že slabiky oddělujeme znakem – (pomlčka) a slova znakem mezera. V případě legata, kdy se zpívá jedna slabika na dvě noty, napíšeme k takové slabice ještě jednu pomlčku.

Zvuk nástroje, RSE, volby mixážního pultu, panel stop Po stisku klávesy F7 se otevře dialogové okno, ve kterém vybíráme v rozbalovacím seznamu hudební nástroj a jeho zvuk. V základní instalaci, kdy máme k dispozici pouze MIDI zvuky, můžeme vybírat např. z osmi druhů kytar. V případě, že máme doinstalovány tzv. RSE (Realistic sound engine) realistické zvuky, se zvuk nástroje Electric Guitar (clean) dále dělí na typ kytary Strat Electric Guitar a Les Paul Electric Guitar, které se dále dělí na Acoustic Tones, Amp. Tones a Legent Tones, kde např. Ve skupině Amp. Tones je 198 zvuků napodobujících zvuky kytar různých výrobců nebo světoznámých hráčů. V tomto dialogovém okně můžeme ještě upravovat zabarvení zvuku nástroje třípásmovým ekvalizérem. Mezi používáním MIDI zvuků a RSE zvuků přepínáme program stiskem klávesy F2. Po stisku klávesy F10 se otevře dialogové okno s názvem Volby mixážního pultu. Stiskem šipky vpravo postupujeme po zaškrtávacích políčkách s názvy Nástroj, Hlasitost, Stereo, Chorus, Reverb, Phaser a Tremolo. Po zaškrtnutí políčka Nástroj se objeví Seznam nástrojů, ve kterém se pohybujeme šipkami nahoru a dolů. Výběr dokončíme stiskem klávesy Enter. Změna zvuku nástroje se projeví od místa, na kterém stál kurzor při provádění změny. Podobně lze provést změnu ostatních parametrů mixážního pultu

150


s tím rozdílem, že ke každému parametru je přiřazen grafický posuvník, který lze ovládat ozvučeným ukazatelem myši. Poloha posuvníku je vyjádřena číslem od 0 do 16. Toto číslo je vždy vpravo od názvu zaškrtávacího políčka. Klikáním vlevo od čísla hodnotu snižujeme a klikáním vpravo od čísla hodnotu zvyšujeme. Na panelu stop, umístěném v dolní části pracovní plochy, je na každém řádku číslo stopy, její pojmenování a řada údajů, shodná s dialogovým oknem Volby mixážního pultu. I tento panel lze prohlížet pouze pomocí ozvučeného ukazatele myši. Protože jsou na panelu stop ukázány všechny použité stopy najednou, může i nevidomý uživatel zvyklý pracovat s ozvučenou myší získat rychlý přehled o obsazení orchestru a nastavených parametrech mixážního pultu. Na panelu stop můžeme rovněž měnit nastavení parametrů mixážního pultu klikáním vlevo a vpravo od hodnoty znázorňující aktuální nastavenou hodnotu s tím rozdílem, že zde měníme parametry pro celou stopu, nikoli pro část od pozice kurzoru. Pravděpodobně budeme nejčastěji potřebovat měnit hlasitost některé stopy, abychom dobře slyšeli, co daný nástroj hraje nebo budeme chtít stopu ztlumit a nahradit ji živým hráčem. Kdo nerad pracuje s ozvučeným ukazatelem myši, může v tomto případě nepotřebnou stopu dočasně smazat, poslechnout si skladbu a pak hned klávesovou zkratkou Ctrl+Z smazanou stopu obnovit. Abyste o smazanou stopu nepřišli, doporučujeme vám skladbu před touto operací uložit. Aktuální stopu smažeme klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+Del. Pro přidání další stopy do partitury použijeme klávesovou zkratku Ctrl+Shift+Insert. Otevře se dialogové okno, ve kterém šipkami volíme, zda se jedná o stopu typu nástroj nebo typu bicí. Po stisku klávesy Tabulátor určíme šipkami pořadí umístění nové stopy. Po stisku klávesy Enter se otevře dialogové okno Vlastnosti stopy, ve kterém pojmenujeme stopu, vybereme počet strun a ladění nástroje tak, jak jsme popsali dříve.

Vlastnosti not, efekty Popíšeme si několik vlastností not a efektů.

151

•

Staccato – notu označíme tak, že přidržíme klávesu Shift a kurzor, který byl na notě, posuneme šipkou na další pozici. Pak v aplikační nabídce Efekty vybereme položku Staccato.

•

Ligatura – napíšeme dvě noty stejné výšky, kurzor necháme na druhé notě a stiskneme písmeno L.

•

Opakování tónu, akordu, trioly – kurzor necháme na poslední zapsané notě nebo akordu a stiskneme písmeno C.

•

Úhoz směrem dolů – kurzor necháme na zapsaném akordu a stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+D. Otevře se dialogové okno, ve kterém šipkami vybíráme rychlost úhozu od 1 do 6 a můžeme zaškrtnout způsob Razquado. Dokončíme stiskem tlačítka OK.

•

Úhoz směrem nahoru – stejně jako úhoz směrem dolů, klávesová zkratka je Ctrl+U.

•

Zatlumená nota – kurzor necháme na notě a stiskneme písmeno X.

•

Práce s pákou – v aplikační nabídce Efekty zvolíme položku Práce s pákou, otevře se dialogové okno, ve kterém šipkami vybíráme, o kolik poklesne tón při tlaku na vibrapáku. Volbu potvrdíme klávesou Enter.

•

Akcent – notu označíme s přidrženou klávesou Shift, v aplikační nabídce Efekty zvolíme položku Akcent.

•

Ozdoba – kurzor necháme na hlavní notě. Stiskem písmene G vyvoláme dialogové okno, ve kterém šipkami vybereme notu tvořící ozdobu. Číslem 0 je vyjádřena shodná nota s notou hlavní, číslem 12 je vyjádřena nota o oktávu vyšší a číslem 24 je vyjádřena nota

Guitar Pro

o dvě oktávy vyšší. Tóny se při výběru ozývají. Po stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na zaškrtávací políčko Neznějící nota, které způsobí, že zvuk ozdoby je částečně zatlumen. V dalším kroku vybíráme šipkou ozdobu Před notu nebo Na notu. Dále můžeme určit ve třech stupních trvání ozdoby a typ přechodu Žádný, Příraz, Slide (sklouznutí) a Natažení. V tomto okně je možné také nastavit dynamiku ozdoby, tato volba však není pro nevidomého uživatele přístupná. Výběr typu ozdoby dokončíme stiskem tlačítka OK. •

Vytažení – kurzor necháme na notě a stiskneme písmeno B. Otevře se dialogové okno, ve kterém šipkami vybíráme vytažení od čtvrttónu až po tři tóny po čtvrttónových stupních. V tabulatuře je vytažení zakresleno šipkou ve směru vytažení a zlomkem vyjadřujícím stupeň vytažení. Slovem Full je vyjádřeno vytažení o celý tón.

V aplikační nabídce Efekty lze najít i několik dalších efektů. Před jejich použitím musí být kurzor vždy na notě nebo na struně, pro kterou efekt vytváříme. V některých případech musí být nota nebo skupina not přidržením klávesy Shift a stiskem šipky označena.

Otevření souboru, import, uložení, export, vzhled stránky a tisk Dříve uložené soubory můžeme otevírat dvojím způsobem, jak je to obvyklé u většiny programů v operačním systému Windows. V programu Guitar Pro klávesovou zkratkou Ctrl+O vyvoláme okno pro otevření souboru a stiskem klávesy Enter na zvoleném souboru jej otevřeme. Druhou možností je stisknout klávesu Enter na názvu souboru vyhledaném v správci souborů. Otevře se tak program Guitar Pro s načteným vybraným souborem. V programu Guitar Pro 5.2 můžeme přímo otevírat soubory s příponami gpt, gp3, gp4 a gp5. Soubory v dalších formátech lze otevřít pomocí položky Import v aplikační nabídce Soubor. Výrobce uvádí, že lze importovat soubory ve formátu ASCII, MIDI, MusicXML, dobré zkušenosti jsou se soubory z programu PowerTab s příponou ptb a programu Tabledit s příponou tef. Program Guitar Pro verze 5.2 ukládá soubory do formátu gp5. Pomocí položky Export v aplikační nabídce Soubor můžeme převést soubory do formátu ASCII, MIDI, MusicXML, gp4, bmp, pdf a wav. Export souboru do všech formátů je jednoduchý. Zvolíme typ souboru, stiskneme klávesu Enter, napíšeme jméno souboru nebo ponecháme nabízené a dokončíme stiskem klávesy Enter. Pouze při exportu do wav souboru jsme dotázáni na typ zařízení pro převod zvuku. Protože máme většinou v počítači jen jednu zvukovou kartu, nemusíme nic nastavovat. Převod do wav souboru probíhá v reálném čase. Pro zahájení exportu musíme přehrávání spustit stiskem klávesy Mezerník a po skončení skladby stejnou klávesou převod ukončit. Po stisku klávesy F8 se otevře dialogové okno Vzhled stránky s nastavením velikosti a orientace papíru, velikosti okrajů a číslování stran. Nastavujeme zde také velikost zobrazení v procentech, co vše bude zobrazeno, případně vytištěno, v záhlaví a zápatí. Stiskem klávesové zkratky Ctrl+P vyvoláme dialogové okno s nastavením pro tisk. Můžeme zvolit, jestli chceme vytisknout vše nebo vybrané strany, nastavit velikost tisku v procentech, zvětšit nebo zmenšit předlohu podle použitého papíru a vycentrovat ji na střed. Většinou pouze určíme, jestli chceme tisknout všechny strany nebo výběr a stiskem klávesy Enter spustíme tisk.

Příklad skladbičky v programu Guitar Pro Ukážeme si stejnou píseň a ve stejné tónině jako u ostatních programů, ale v úpravě pro šestistrunnou kytaru ve standardním ladění.

152


Budeme psát píseň Červený šátečku s označením tempa Allegretto, čtvrťová nota = 110, ve tříčtvrťovém taktu a v tónině D-dur. Na pracovní ploše vyhledáme zástupce programu Guitar Pro 5, stiskneme na něm klávesu Enter a vyčkáme otevření okna programu. Klávesovou zkratkou Ctrl+N nebo klávesou F5 otevřeme dialogové okno s informacemi o partituře. Do prvního pole s názvem Titul napíšeme Červený šátečku a stiskneme klávesu Enter. V aplikační nabídce Zvuk zvolíme položku se symbolem čtvrťové noty, za kterou následuje = 120. Do editačního pole, ve kterém se budeme nacházet, zapíšeme hodnotu tempa 110. Po stisku klávesové zkratky Shift+Tabulátor se dostaneme do seznamu slovních označení tempa na položku Moderate. Protože v seznamu není potřebný výraz, napíšeme na klávesnici Allegretto a volbu potvrdíme klávesou Enter. V aplikační nabídce Takt zvolíme položku Předznamenání. V dialogovém okně Předznamenání vybereme šipkou dolů D (##) a stiskneme klávesu Enter. V aplikační nabídce Takt zvolíme položku Takt. Otevře se dialogové okno Hodnota taktu. Do editačního políčka, na kterém se budeme nacházet, zapíšeme hodnotu 3 pro tříčtvrťový takt a stiskneme klávesu Enter. Vzhledem k přednastavenému čtyřčtvrťovému taktu jsme nemuseli jmenovatele měnit. Po spuštění programu jsou přednastaveny čtvrťové noty. První nota má být čtvrťová s tečkou, proto stiskneme na zapnutém numerickém bloku klávesu * (hvězdička). Správnost nastavení délky noty můžeme zkontrolovat na stavovém řádku ve výrazu „1,500:3,000 Neúplný takt“ (1,5 doby z třídobého taktu). Po spuštění programu je kurzor nastaven v tabulatuře na první struně e1. První nota jednočárkované a se bude hrát v desáté poloze na druhé struně. Šipkou dolů se přesuneme na druhou strunu h a napíšeme číslo 10. Tón se ozve z reproduktoru. V případě, že se neozval tón, který jsme chtěli zadat, notu ihned smažeme klávesou Delete a zkusíme zadat tón znovu. Na první dobu bude znít současně basová struna d. Stiskneme dvakrát šipku dolů, čímž se přesuneme na strunu d a napíšeme číslo 0 (prázdná struna). Z reproduktoru se ozvou oba tóny, které mají znít současně. Chceme, aby nota malé d zněla přes celý takt na tři doby, proto v aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu = 100% a do editačního pole, na němž se budeme nacházet, napíšeme číslo 200, čímž změníme délku tónu na 200% a stiskneme klávesu Enter. Nota zůstane zapsaná jako čtvrťová s tečkou, ale bude znít přes celý takt. Posuneme kurzor šipkou vpravo na další pozici v taktu. Stiskem klávesy * (hvězdička) zrušíme tečku u noty pro další noty. Stiskem klávesy + (plus) na numerickém bloku změníme hodnotu následující noty na osminovou. Na stavovém řádku bude správné nastavení rytmické hodnoty v tomto okamžiku vyjádřeno výrazem „2,000:3,000 Neúplný takt“. Dvojím stiskem šipky nahoru přesuneme kurzor na strunu h a napíšeme číslo 10. Ozve se a zapíše nota jednočárkované a. Šipkou vpravo posuneme kurzor na třetí dobu v taktu. Stiskem klávesy – (mínus) změníme hodnotu not na čtvrťové. Správně nastavená hodnota noty bude reprezentována výrazem na stavovém řádku „3,000:3,000 Kompletní takt“. Pro zápis noty jednočárkované a napíšeme číslo 10 a šipkou vpravo posuneme kurzor na první pozici v dalším taktu.

153

Guitar Pro

Ve druhém taktu budou tři čtvrťové noty: jednočárkované a, jednočárkované h a dvoučárkované cis. Pod první notou v taktu bude velké A, které necháme přeznívat přes celý takt na tři doby. Píšeme 10, stiskneme třikrát šipku dolů pro přesun na strunu a, píšeme 0 pro zápis noty velké A na prázdné struně. Volíme v aplikační nabídce Nota položku Délka tónu, zapíšeme hodnotu 300 pro 300% a potvrdíme klávesou Enter. Stiskneme šipku vpravo pro posun na další pozici a čtyřikrát šipku nahoru pro přesun na strunu e1. Píšeme číslo 7 pro zápis noty jednočárkované h. Stiskneme šipku vpravo a napíšeme číslo 9 pro zápis noty dvoučárkované cis. Stiskneme šipku vpravo pro posun na první pozici v následujícím taktu. Ve třetím taktu následují tři čtvrťové noty: dvoučárkované d, d a jednočárkované fis. Na první dobu bude zapsána basová nota malé d přeznívající přes celý takt. Píšeme číslo 10, stiskneme třikrát šipku dolů pro přesun na strunu d, píšeme 0, v aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu, zapíšeme číslo 300 pro 300% a potvrdíme klávesou Enter. Šipkou vpravo se přesuneme na další pozici a stiskneme třikrát šipku nahoru pro přesun na strunu e1. Píšeme 10, šipkou vpravo posuneme kurzor na další pozici v taktu a jedním stiskem šipky dolů se přesuneme na strunu h. Píšeme číslo 7 a stiskneme šipku vpravo pro posun kurzoru na první dobu čtvrtého taktu. Ve čtvrtém taktu bude půlová nota jednočárkované a, následovaná čtvrťovou notou dvoučárkované d. Na první dobu zazní basová nota malé d přeznívající přes celý takt. Stiskem klávesy – (mínus) na numerickém bloku změníme hodnotu noty na půlovou. Píšeme číslo 10, dvojím stiskem šipky dolů přesuneme kurzor na strunu d a píšeme číslo 0. V aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu, zapíšeme hodnotu 150 pro 150% a potvrdíme klávesou Enter. Šipkou vpravo posuneme kurzor na třetí dobu v taktu. Stiskneme na numerickém bloku klávesu + (plus) pro změnu na čtvrťovou hodnotu následující noty. Stiskneme třikrát šipku nahoru pro přesun kurzoru na strunu e1. Píšeme číslo 10. Šipkou vpravo přesuneme kurzor do pátého taktu. Následují noty dvoučárkované cis, dvoučárkované cis a jednočárkované e. Na první dobu zazní čtvrťová nota velké A přeznívající přes celý takt. Píšeme číslo 9, stiskneme čtyřikrát šipku dolů pro přesun kurzoru na strunu a, píšeme číslo 0. V aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu, napíšeme číslo 300 pro 300% a potvrdíme stiskem klávesy Enter. Šipkou vpravo přesuneme kurzor na další pozici v taktu a stiskneme čtyřikrát šipku nahoru pro přesun na strunu e1. Píšeme číslo 9 a stiskneme šipku vpravo pro přesun kurzoru na poslední dobu taktu. Dvakrát stiskneme šipku dolů pro přesun kurzoru na strunu g, napíšeme číslo 9 a stiskem šipky vpravo přesuneme kurzor do následujícího taktu. V šestém taktu bude zapsána půlová nota jednočárkované g a čtvrťová nota h. Basová nota velké E má znít přes celý takt. Stiskem klávesy – (mínus) na numerickém bloku změníme hodnotu noty na půlovou. Šipkou nahoru přesuneme kurzor na strunu h a napíšeme číslo 8. Stiskneme čtyřikrát šipku dolů pro přesun kurzoru na strunu e6 a napíšeme číslo 0. V aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu = 100% a zapíšeme číslo 150 pro 150% a potvrdíme stiskem klávesy Enter. Šipkou vpravo přesuneme kurzor na třetí dobu taktu a jedním stiskem šipky dolů se přesuneme na strunu e1. Stiskem klávesy + (plus) na numerickém bloku změníme hodnotu not na čtvrťové. Napíšeme číslo 7 a stiskem šipky vpravo přesuneme kurzor do následujícího taktu.

154


V sedmém taktu jsou noty: jednočárkované a, jednočárkované a, jednočárkované g a na první dobu basová nota velké A přeznívající přes celý takt. Jedním stiskem šipky dolů přesuneme kurzor na strunu h a napíšeme číslo 10. Pro přesun kurzoru na strunu a třikrát stiskneme šipku dolů a napíšeme číslo 0. V aplikační nabídce Nota zvolíme položku Délka tónu, napíšeme číslo 300 pro 300% a potvrdíme stiskem klávesy Enter. Stiskneme šipku vpravo pro přesun kurzoru na druhou dobu a třikrát šipku nahoru pro přesun na strunu h. Napíšeme číslo 10, stiskneme šipku vpravo, napíšeme číslo 8 a stiskneme šipku vpravo pro přesun do následujícího taktu. V posledním taktu je čtvrťová nota staccato jednočárkované fis, v basu čtvrťová nota staccato malé d, následuje půlová pomlka a značka pro konec repetice. Napíšeme číslo 7. V aplikační nabídce Efekty zvolíme položku Staccato. Stiskneme dvakrát šipku dolů pro přesun kurzoru na strunu d a napíšeme číslo 0. V aplikační nabídce Efekty zvolíme položku Staccato. Stiskneme šipku vpravo pro přesun kurzoru na druhou dobu taktu. Stiskem klávesy – (mínus) na numerickém bloku změníme hodnotu not na půlové. Stiskem písmene R vložíme půlovou pomlku. V aplikační nabídce Takt zvolíme položku Konec repetice. V otevřeném dialogovém okně můžeme volit počet opakování. Stiskem klávesy Enter potvrdíme přednastavenou hodnotu dvakrát. Nyní si můžeme rozpracovanou píseň uložit pomocí standardní klávesové zkratky Ctrl+S. Protože jsme v informacích o partituře již zadali titul skladby, nabídne nám program tento titul také jako název souboru. Po dokončení zápisu skladby si můžeme stiskem kombinace kláves Ctrl+Mezerník celou píseň přehrát. Program Guitar Pro od verze 5.0 zalamuje řádky automaticky. U této písně se vešlo na první řádek sedm taktů a osmý se zapsal jako jediný na další řádek. Zápis textu písně je velmi jednoduchý. Stiskem klávesy F5 otevřeme dialogové okno s informacemi o partituře, ve které jsme již zadávali titul písně. Stiskem kombinace kláves Shift+Tabulátor se dostaneme na seznam karet a šipkou vpravo se přesuneme na kartu Text písně. Po stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na seznam stop, v němž vybíráme, pro kterou stopu má být text použit. Naše píseň je zapsána pouze v jedné stopě, proto zvolíme číslo 1. Po dalším stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na seznam pěti karet reprezentujících sloky písně. Opět stiskneme klávesu Tabulátor, abychom se dostali do editačního pole, ve kterém budeme zapisovat text písně. Slabiky oddělujeme znakem – (pomlčka), slova znakem mezera. V případě, kdy se zpívá jedna slabika na dvě noty, píšeme za tuto slabiku ještě jeden znak – (pomlčka) navíc. Píšeme: Čer-ve-ný šá-teč-ku ko-lem se toč,- ko-lem se toč,- ko-lem se toč. Po stisku klávesy Tabulátor se dostaneme na rozbalovací seznam, v němž vybíráme, od kterého taktu má začínat text písně. V našem případě necháme nastavené číslo jedna. Stiskneme několikrát klávesu Tabulátor, až se dostaneme opět na karty s řádky písně. Šipkou vpravo vybereme druhý řádek, stiskneme klávesu Tabulátor, čímž se dostaneme opět do rozbalovacího seznamu, kde můžeme určit, od kterého taktu má začít text tohoto řádku. Stiskneme klávesu Tabulátor a dostaneme se do editačního pole, do kterého napíšeme: Má mi-lá se hně-vá já ne-vím proč,- já ne-vím proč,- já ne-vím proč.

155

Guitar Pro

Stiskem klávesy Tabulátor se dostaneme na tlačítko OK, po jehož stisku zápis textu písně ukončíme. Guitar Pro sám hlídá prostor pro text, proto nemusí mít nevidomý uživatel obavy z konfliktu textu písně s notovým zápisem nebo tabulaturou. Stiskem klávesové zkratky Ctrl+S píseň uložíme a práce je hotova.

Guitar Pro – příklad notového zápis

Systémové nároky, instalace a nastavení programu Guitar Pro Systémové požadavky Guitar Pro verze 5.2, jak je udává výrobce programu: •

operační systém Windows XP, Windows Vista, Windows 7,

minimální požadavky (pro MIDI přehrávání zvuků): •

procesor Intel Pentium 500 MHz,

•

operační paměť 128 MB RAM,

minimální požadavky pro přehrávání s bankou realistických zvuků (RSE): •

procesor Pentium 1,7 GHz,

•

operační paměť 512 MB RAM.

Instalace: Instalace demo verze probíhá v angličtině pomocí běžného průvodce instalací. Po prvním stisku klávesy Mezerník nebo klávesy Enter se nic neozve. Po stisku klávesy Tabulátor a šipky nahoru vybereme

156


I accept the agreement (Souhlasím s licenčními podmínkami) a po dalším trojím stisku klávesy Enter proběhne instalace. Instalátor oznámí, že Guitar Pro byl instalován a nabízí spuštění programu po dokončení instalace. Pokud klávesou Mezerník odškrtneme položku Launch Guitar Pro 5 (spustit Guitar Pro 5), program se nespustí. Po spuštění programu se objeví dialogové okno pro výběr jazyka. Pro zvolení češtiny budeme postupovat takto: klávesou Tabulátor se přesuneme přes tlačítka sloužící pro volbu jazyků Anglicky, Francouzsky, Německy, Španělsky na seznam dostupných jazyků, v němž šipkou dolů vybereme položku Cesky. Po stisku klávesy Enter bude přehrána znělka programu, která se bude ozývat při každém jeho spuštění. Přes hlavní okno programu se ukáže malé dialogové okno dostupné pouze s ozvučeným kurzorem myši, které nás upozorňuje, že používáme zkušební verzi omezenou na 15 dní a pro práci se soubory do 24 taktů. Musíme kliknout myší na text Let me try before (nech mě nejdřív zkusit). Objeví se okno s nastavením různých parametrů pro MIDI. My nemusíme nic měnit, stačí jen stisknout klávesu Enter. Okno s upozorněním, že používáme demo verzi, se opět objeví a také při každém dalším spuštění programu. Skladby kratší než 24 taktů program dovolí několikrát přehrát, skladbu delší jen jednou a pak se opět objeví okno s upozorněním, že používáme demo verzi. Musíme opět pomocí ozvučeného ukazatele myši potvrdit položku Let me try before. Bez potvrzení této volby nelze program ani zavřít. Práce s demo verzí je pro nevidomého velmi nepříjemná. Instalace plné verze je shodná s demo verzí, pouze v okně, ve kterém při prvním spuštění volíme jazyk, najdeme navíc políčka pro zadání User ID: (uživatelské ID) a Serial: (sériové číslo). Pokud nenastavíme české prostředí ihned, můžeme to provést kdykoli později v aplikační nabídce Options (volby) zvolením položky Language (jazyk).

Jak můžete získat Guitar Pro Protože novější verze programu Guitar Pro 6.0 je pro nevidomé nepřístupná a starší verze již byly staženy z prodeje, doporučujeme těm, kteří nevlastní program ve verzi 5.2, vyzkoušet verzi 5 demo, která je omezena délkou zpracovávaných souborů. Protože i demo verze programu Guitar Pro 5.2 se obtížně vyhledává v internetu, požádali jsme o její umístění na webových stránkách Tyflocentra Ostrava. Stáhnout si ji můžete v sekci Ke stažení na konci stránky v oddílu Software pro hudebníky. Program Guitar Pro ve verzi 6.0 můžete zakoupit u českého distributora firmy Ritornel s.r.o. Cena programu je 1450 Kč, cena upgrade ze starší verze na verzi 6.0 je 1050 Kč. Program lze rovněž zakoupit přímo u výrobce na webových stránkách za cenu 59,95 euro a upgrade za 29,95 euro. Zde můžete získat i demo verzi programu Guitar Pro 6.0.

Zajímavé zdroje související s programem Guitar Pro •

157

Arobas Music http://www.Guitar-Pro.com stránky firmy Arobas Music, výrobce programu, na kterých se můžete více dočíst v angličtině o programu Guitar Pro

Guitar Pro

•

Ritornel http://www.ritornel.com stránky firmy Ritornel, českého distributora programu Guitar Pro. Najdete zde podrobnou charakteristiku programu včetně nároků na technické vybavení. Avšak od května roku 2010, kdy začala distribuce programu Guitar Pro ve verzi 6.0, se zde již nedočtete nic o starší verzi 5.2, která je popisována v této publikaci.

•

Recenze programu Guitar Pro verze 5 http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Guitar-Pro-5-notacni-software-s-novymi-zvukovymi-moznostmi~16~rijen~2007/ stránka s recenzí programu Guitar Pro verze 5

•

Ultimate-Guitar.Com http://www.ultimate-guitar.com stránka s velkým množstvím souborů (přes 300 000) pro program Guitar Pro zdarma ke stažení

•

911Tabs http://www.911tabs.com stránka s přístupem k 4,6 milionu tabulaturám (únor 2011)

•

Tyflocentrum Ostrava www.tyflocentrum-ova.cz/kestazeni.php stránky Tyflocentra Ostrava, kde si na konci sekce ke stažení můžete stáhnout demo verzi programu Guitar Pro 5.2

158


ZÁVĚR V této publikaci jsme vám představili několik programů zaměřených na práci s hudbou a přístupných pro práci osob se zrakovým postižením. Snažili jsme se zvolit programy, které obsáhnou různé oblasti zpracování hudby: •

Cakewalk Sonar poslouží hudebníkům, kterým jde převážně o zvukovou podobu zpracovávaného díla,

•

Lime umožní jednoduchým způsobem zapsat hudební myšlenky a zobrazit je (případně i vytisknout) ve standardním notovém zápisu či ve spolupráci s programem Goodfeel v braillském notovém zápisu,

•

program Goodfeel umožní převod skladby zapsané v hudebním programu, který vůbec nemusí být přístupný pro práci zrakově postižených uživatelů, do Braillova notopisu a ve spolupráci s programem SharpEye může dokonce sloužit pro převod jednoduchých tištěných skladeb do Braillova notopisu,

•

program Capella umožní rovněž jednoduchým způsobem zapsat hudební myšlenky, a i když pro tento program neexistují tak propracované skripty pro odečítač jako pro Lime v podobě Lime Aloud, má Capella tu výhodu, že je v českém jazyce,

•

program LilyPond umožňuje zapsat hudební myšlenky v textové podobě a tento text následně převést do standardního notového zápisu, tak je uživateli se zrakovým postižením dána možnost stoprocentní kontroly nad tím, co bude výsledná skladba obsahovat,

•

program Guitar Pro poslouží zejména hráčům na strunné nástroje či autorům skladeb pro tyto nástroje, protože je zaměřený na tvorbu tabulatur.

Oblast výpočetní techniky se velmi rychle rozvíjí, a tak se i situace na poli hudebních programů velmi rychle mění. Může se tedy stát, že ve chvíli, kdy si čtete tuto publikaci, nebudou již některé uvedené informace zcela odpovídat aktuální situaci (např. uvedené programy budou vydány v novější verzi, budou funkční pod aktuálně používanou verzí operačního systému, s níž v době přípravy této publikace ještě funkční nebyly atd.). Autoři zpřístupňujících nástrojů (odečítače, skripty pro tyto odečítače apod.) mnohdy nestačí držet krok s rychle se měnící situací v oblasti počítačových programů. A tak se může snadno stát, že se objeví nová verze některého třeba i námi popisovaného programu, pro kterou prozatím nebude existovat žádné zpřístupnění pro nevidomé uživatele. Pokud autor hudebního programu neprovedl zásadní změny, které by zpřístupnění tohoto programu bránily, pak věříme, že se tvůrci ozvučení pro předchozí verze ujmou i zpřístupnění verze nové a po nějaké době se jí dočkají také osoby se zrakovým postižením. Může ovšem nastat také situace, kdy autor hudebního programu provede v nové verzi zásadní změny bránící zpřístupnění takového programu. V tom případě nezbývá jiné řešení než si opatřit verzi starší, je-li to možné, nebo se poohlédnout po alternativním programovém vybavení. Věříme, že takových alternativních programů pro hudebníky se zrakovým postižením bude přibývat, a to jak proto, že budou jejich autoři již při počátečním návrhu programu na zrakově postižené uživatele pamatovat, tak díky tomu, že se zpřístupnění programů pro práci s hudbou dostane do pozornosti společností vytvářejících odečítače zpřístupňující zrakově postiženým uživatelům vlastní operační systém. Přejeme vám inspirující práci s hudebními programy.

159

Slovníček pojmů

SLOVNÍČEK POJMŮ Následující slovníček podává přehled odborných termínů z oblasti informačních technologií vyskytujících se v předchozím textu. Ke každému termínu je uvedeno jeho vysvětlení, které si neklade za cíl podat vyčerpávající definici příslušného termínu. Cílem je pomoci čtenáři porozumět danému termínu v kontextu problematiky, jíž se zabývá tato publikace. Alfanumerická klávesnice — klávesnice obsahující písmena a číslice, jde o tu část klávesnice, ve které píšeme všemi deseti prsty, nejedná se tedy o část klávesnice, kde se nachází numerický blok Alt — přeřaďovač, soutiskem s jinou klávesou dostává daná klávesa jiný (alternativní) význam aplikace — počítačový program Backspace — znak zpět, slouží k vymazání právě napsaného znaku Bajt — viz Byte Braillovo písmo — určeno pro nevidomé, založeno na principu plastických bodů, každý znak tvoří skupina šesti bodů uspořádaných do obdélníku o dvou sloupcích a třech řadách, lze zapsat 63 různých znaků, velká písmena a čísla se tvoří pomocí speciálního prefixu (předřazeného znaku) braillská tiskárna — zařízení, umožňující ve spojení s počítačem tisk v braillově písmu, výtisk pak mohou hmatem číst osoby se zrakovým postižením braillský řádek — zařízení, jenž ve spojení s počítačem umožňuje zobrazování informací v Braillově písmu Byte — jednotka množství dat, odpovídá jednomu znaku Ctrl — Control, přeřaďovač, soutiskem s jinou klávesou dostává daná klávesa jiný význam DAW — Digital Audio Workstation, viz sekvencer dialogové okno — okno programu vyžadující od uživatele zadání určitých informací (např. zadání textu, vybrání položky ze seznamu, stisk tlačítka atd.) e-mail — electronic mail, elektronická pošta, výměna elektronických zpráv (dopisů) přes síť Internet editor — program sloužící pro zápis nebo úpravy zapsaného materiálu (např. textový editor, hudební editor) editovat — upravovat ekvalizér — slouží k úpravám frekvenční charakteristiky zvukového signálu (ve skladbě lze s jeho pomocí např. zvýraznit basy, potlačit výšky atd.) Enter — klávesa, kterou uživatel potvrzuje vybranou položku, ukončuje zadávání dat z klávesnice či vkládá do textu nový řádek GHz — Gigahertz (1 000 000 Hz) hlasový výstup — zprostředkovává dodané informace v hlasové podobě Hz — hertz, jednotka kmitočtu, v níž se také udává rychlost procesoru internet — celosvětová síť navzájem propojených počítačů a počítačových sítí kurzor — ukazatel určující místo, na které bude vložen příští napsaný znak kvantizace — proces, který koriguje rytmicky nepřesnou hru. Je možné rytmicky upravovat začátky nebo i konce not MB — megabyte (přibližně 1 000 000 bajtů)

160


MIDI — (Musical Instrument Digital Interface) protokol umožňující komunikaci hudebních nástrojů mezi sebou nebo komunikaci hudebního nástroje s počítačem netbook — malý notebook určený zejména na práci s internetovými zdroji jako jsou např. webové stránky, elektronická pošta, hlasové hovory či videohovory atd. notační program — viz notátor notátor— aplikace, zajišťující možnost tvorby a tisku kvalitního notového zápisu notebook — přenosný počítač numerický blok — skupina kláves na pravé straně klávesnice seskupená do pěti řad a čtyř sloupců. Obsahuje číslice od 0 do 9, desetinnou čárku, klávesu Enter, klávesy pro základní matematické operace (+, -, *, /) a klávesu NumLock, po jejímž stisku se některé klávesy numerického bloku přepnou na funkce pro pohyb kurzoru odečítač — programové vybavení zpřístupňující osobám se zrakovým postižením informace z obrazovky počítače v hlasové či hmatové podobě operační paměť — paměť počítače (typu RAM), sloužící pro ukládání údajů, které počítač potřebuje pro zpracování právě prováděné úlohy operační systém — základní programové vybavení počítače, jehož hlavním úkolem je zajistit uživateli možnost ovládat počítač a také vytvořit stabilní prostředí pro běh spouštěných programů OS — viz operační systém osmibodové Braillovo písmo — varianta Braillova písma (viz Braillovo písmo), body uspořádány do obdélníku o dvou sloupcích a čtyřech řadách, lze zapsat 255 různých znaků, vzniklo kvůli informačním technologiím, kdy je třeba, aby jeden znak na obrazovce byl reprezentován jedním znakem v Braillově písmu PC — Personal Computer, osobní počítač pracující s operačním systémem Microsoft Windows procesor — základní (řídící) jednotka počítače, „srdce počítače“, vykonává instrukce čtené z paměti, posloupnost těchto instrukcí se nazývá počítačový program přípona — součást názvu souboru psaná za znak . (tečka) indikující typ souboru (text, obrázek, zvuk atd.) a program, v němž má být soubor otevřen RAM — Random Access Memory (paměť s náhodným přístupem), lze z ní číst a opakovaně do ní zapisovat, v případě využití jako operační paměti počítače jsou při výpadku elektrické energie veškeré informace ztraceny restart — vypnutí a následné automatické zapnutí počítače, před vypnutím jsou řádně ukončeny všechny spuštěné aplikace screen reader — viz odečítač script — jednoduchý počítačový program zapsaný v textové podobě sekvencer — aplikace umožňující tvorbu a úpravy skladby, její nástrojové aranžmá, přidávání různých efektů a dalších prvků zajišťujících vznik co nejlépe znějícího hudebního díla Shift — přeřaďovač, soutiskem s jinou klávesou dostává daná klávesa jiný význam (většinou změna z malého písmene na velké) skript — viz script slot — místo (většinou zásuvka) pro připojení karty rozšiřující možnosti počítače složka — organizační jednotka v souborovém systému na datovém médiu, může obsahovat další složky (podsložky) nebo soubory Software — programové vybavení počítače

161

Verze popisovaných programů

soubor — pojmenovaná uspořádaná množina dat uložená na datovém médiu USB — Universal Serial Bus, moderní způsob připojení zařízení k počítači nahrazující dříve užívaná připojení (sériový port, paralelní port) web — viz world wide web webové stránky — viz world wide web world wide web — zkráceně www nebo také web, systém navzájem propojených dokumentů (webových stránek) prostřednictvím odkazů, který je přístupný přes síť Internet za pomoci webového prohlížeče zástupce — ukazatel na soubor, obsahuje informaci o umístění a názvu souboru, který má být po zvolení zástupce otevřen zvuková karta — technické vybavení rozšiřující možnosti počítače o přehrávání a nahrávání zvuku

VERZE POPISOVANÝCH PRO GRAMŮ •

Cakewalk Sonar 8.5.2

•

Capella professional 2008

•

Goodfeel 3.1

•

Guitar Pro 5.2

•

LilyPond 2.12.3

•

Lime 9.03

•

SharpEye 2

162

HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Kolektiv autorů Marek Susčík, Milan Habrnal, Renata Susčíková Obálka, sazba a grafická úprava Tereza Lochmannová Vydala Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta v rámci projektu Konzervatoře Jana Deyla a střední školy pro zrakově postižené Cesta k rovnému uplatnění při zrakovém postižení (č. projektu CZ.1.07/1.2.00/08/0127) nákladem 100 kusů ISBN 978-80-7290-511-9 2011

HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

Recommend Documents