„Vzdělávejte
se pro růst!“
1
Manuál pro zájemce o vstup do projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ --------------------------------------------------------------------------------------------------(počet stran: 13 včetně přílohy) 1. Co je projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ a pro koho je určen 2. Podmínky získání příspěvku 3. Předložení žádosti 4. Činnosti po schválení žádosti 5. Pravidla poskytování příspěvku
1. Co je projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ a pro koho je určen 1.1 V čem spočívá princip a přínos projektu Projekt je určen zaměstnavatelům v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP, jejichž výčet obsahuje podkapitola 1.2. Lze předpokládat, že tyto podniky budou nabírat nové pracovníky, které budou potřebovat vyškolit či rekvalifikovat, popř. bude pro zaměstnavatele nezbytné, aby školili stávající zaměstnance. Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání (po tuto dobu totiž nemůže zaměstnavatel využít zaměstnance na jinou práci) Toto vzdělávání může být obecné a v odůvodněných případech i specifické1 (definované nařízením Evropské komise č. 800/2008).
1
Projekt vychází z rozlišení na obecné a specifické. Při tomto rozlišení je třeba vycházet z následujících definic: Specifické vzdělávání – vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů. Obecné vzdělávání – vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů.
1
1.2 Kdo se může účastnit projektu Projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ se mohou účastnit zaměstnavatelé:
kteří realizují svoji činnost v následujících odvětvích - strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství a gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství (podporované NACE jsou vyspecifikovány v příloze č. 1)
činnost v rámci NACE může být realizována jako hlavní i jako vedlejší
Příspěvek v rámci projektu nelze poskytnout
organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Při vymezení okruhu organizačních složek státu je třeba vycházet ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Státní příspěvkové organizace jsou organizace zřízené zákonem nebo na základě zákona (např. podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), zaměstnavateli, pokud je souběžně příjemcem peněžních prostředků poskytovaných na stejný účel (tj. obecné, případně specifické vzdělávání) ze státního rozpočtu, strukturálních fondů EU, případně z jiných programů a projektů EU. Za stejný účel se považuje vzdělávání týchž zaměstnanců ve stejném nebo obdobném typu vzdělávací aktivity. pokud se vzdělávací aktivity týkají zaměstnanců provozoven na území hlavního města Prahy. na vzdělávání zaměstnanců, kteří nejsou státními příslušníky členských zemí EU nebo nemají trvalý pobyt na území ČR.
Z uvedeného vyplývá, že
žadatelem může být pouze právnická nebo fyzická osoba (OSVČ), pokud má zaměstnance. Rozhodujícím faktorem je vlastnictví IČO a právní subjektivita.
příspěvek může obdržet zaměstnavatel, jehož firma má sídlo na území hlavního města Prahy, pokud se vzdělávací aktivity budou týkat zaměstnanců mimopražských provozoven této firmy.
2. Podmínky získání příspěvku Projekt bude realizovat Úřad práce ČR na základě § 106 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který umožňuje ověřovat nové nástroje a opatření APZ. Stejně jako u ostatních nástrojů APZ bude finanční podpora nenároková a o poskytnutí příspěvku bude rozhodovat příslušná krajská pobočka ÚP ČR nebo krajskou pobočkou delegované kontaktní pracoviště ÚP ČR. Poskytování příspěvku se rovněž musí řídit pravidly ESF.
2
1. ÚP ČR bude při rozhodování o poskytnutí příspěvku vycházet z podkladů a informací, které zaměstnavatel dokládá k žádosti. ÚP ČR posoudí situaci na lokálním trhu práce a celkovou situaci podniku podle následujících kritérií: Význam daného podniku v regionu Význam odvětví podniku v regionu Nezbytnost vzdělávání zaměstnanců Zhodnocení případného rozšíření aktivit podniku či získávání nových zakázek Přínos vzdělávací aktivity pro zaměstnance Přiměřenost výsledků vzhledem k výši požadovaného příspěvku 2. Příspěvek je možné poskytnout pro všechny typy podniků (malé, střední i velké) v odvětvích strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod (v tomto případě jen malé a střední podniky), pohostinství, gastronomie, terénní sociální služby, odpadové hospodářství (podporované NACE jsou vyspecifikovány v příloze č. 1). 3. Příspěvek v případě poskytnutí veřejné podpory s využitím tzv. blokové výjimky je možné poskytnout na obecné i specifické vzdělávání definované nařízením Evropské komise č. 800/2008. Dle tohoto nařízení nesmí intenzita podpory přesáhnout 25% způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a 60% způsobilých nákladů u obecného vzdělávání. Intenzitu podpory však lze zvýšit o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům (dle definice nařízení EK č. 800/2008). Dále lze intenzitu zvýšit o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům. Maximální intenzita podpory může činit 80% způsobilých výdajů (toto a další podrobnosti viz příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ - http://www.esfcr.cz/file/7998/ ). V případě využití režimu podpory „de minimis“ v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 může zaměstnavatel obdržet příspěvek ve výši až 100% vynaložených nákladů, a to pokud v posledních třech účetních obdobích nevyčerpal finanční podporu v režimu „de minimis“ a při splnění ostatních podmínek daných uvedeným Nařízením a Příručkou D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ. 4. V rámci jedné dohody bude příspěvek poskytován za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávacích aktivitách, přičemž tato doba zároveň nemůže být delší než 18 měsíců od zahájení vzdělávacích aktivit a trvat déle než do 31. 5. 2013. 5. Žadatel může čerpat maximálně částku 500 000 Kč měsíčně (tj. celkem na mzdové náklady i vzdělávací aktivity). Podnikům s nadregionálním dosahem (tj. s počtem zaměstnanců nad 1 000 nebo s provozovnami ve více než dvou
3
okresech) může být poskytnut příspěvek nad uvedený limit, a to na základě posouzení generálního ředitele ÚP ČR. Uvedený limit je průměrný, tzn. že pokud zaměstnavatel vyčerpá v jednom měsíci např. 450 000 Kč, v dalším měsíci může vyčerpat 550 000 Kč.
3. Předložení žádosti Zaměstnavatel předává žádost v tištěné formě, ovšem příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR si může vyžádat podání této žádosti také v elektronické podobě. Obsah žádosti, včetně příloh, které je žadatel povinen k žádosti o příspěvek přiložit, stanoví zákon o zaměstnanosti. Tištěná forma musí být signována statutárním zástupcem zaměstnavatele. Pro elektronickou komunikaci je určena emailová adresa, ke které má přístup odpovědný pracovník příslušného pracoviště ÚP ČR, jenž kontroluje správnost žádosti a případně identickou podobu elektronické a papírové verze. Elektronická verze se může vyžadovat za účelem sledování realizace projektu. Ze stejného důvodu úřad práce eviduje úspěšné i neúspěšné žádosti. Doporučený postup: 1) Zaměstnavatel si vytipuje nově přijaté či stávající pracovníky, které potřebuje vyškolit, přeškolit či rekvalifikovat např. v souvislosti se získáním nových zakázek nebo s rozšiřováním výrobních či obchodních aktivit podniku. 2) Na základě výše uvedených skutečností zaměstnavatel identifikuje vzdělávací potřeby vybraných zaměstnanců a provede průzkum nabídek vzdělávacích institucí. 3) Průzkumem trhu zjistí a posoudí zaměstnavatel cenovou nabídku vzdělávacích institucí a provede kalkulaci nákladů požadovaných vzdělávacích aktivit. Seznámí se s příručkou „Metodický pokyn pro zadávání zakázek“ (viz http://www.esfcr.cz/file/7999/ ), kde nalezne pravidla pro výběr poskytovatele vzdělávání, který se musí uskutečnit po případném schválení žádosti a uzavření dohody o poskytnutí příspěvku. Výsledkem kalkulace nákladů bude přepokládaná cena za vzdělávací aktivitu, která bude uvedena v žádosti a může být ze strany ÚP ČR během hodnotícího procesu upravena. 4) Zaměstnavatel poté zpracuje žádost, kterou si stáhne z webové stránky projektu(http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejt e_se_pro_rust~ ), a doručí na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR (příslušné podle místa výkonu práce, nikoli podle sídla firmy). Kromě informací o vzdělávací aktivitě dále dokládá určitý počet formálních příloh, které jsou nutné pro posouzení žádosti. 5) Posuzování a hodnocení žádostí o poskytnutí příspěvku, uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku a poskytování příspěvku zaměstnavateli bude v první fázi prováděno kontaktními pracovišti ÚP ČR, která jsou na úrovni bývalých Úřadů 4
práce, zhruba od začátku roku 2012 pak tyto činnosti zajistí krajské pobočky ÚP ČR. 6) Poté, co příslušné pracoviště ÚP ČR žádost posoudí, ji může zamítnout, vrátit k dopracování nebo rozhodnout o jejím přijetí.
4. Činnosti po schválení žádosti 1) Pokud je žádost přijata a rozhodnuto o příspěvku úřad práce na každou vzdělávací aktivitu se zaměstnavatelem uzavře jednu nebo více písemných dohod o poskytnutí příspěvků v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“. Tato dohoda obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran a zaměstnavatel je povinen s jejím obsahem důkladně seznámit. Obsah každé dohody může být změněn pouze formou písemného dodatku k dohodě. Dodatek k dohodě musí být uzavřen a podepsán oběma smluvními stranami přede dnem, než nastane změna, která je důvodem vypracování dodatku. Nedodržení podmínek dohody nelze řešit následným uzavřením dodatku k dohodě. 2) Po uzavření dohody zaměstnavatel provede výběr poskytovatele vzdělávání podle pravidel, stanovených pro projekty spolufinancované z ESF v příručce „Metodický pokyn pro zadávání zakázek“ (viz http://www.esfcr.cz/file/7999/ ). Pokud to zde obsažená pravidla vyžadují, realizuje výběrové řízení, jehož typ je určen výší ceny zakázky. 3) Zaměstnavatel před zahájením vzdělávací aktivity na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR doloží veškerou dokumentaci o výběru dodavatele vzdělávání, a pokud je realizováno výběrové řízení, přiloží výzvu k předložení nabídek, zápis o posouzení a hodnocení nabídek a smlouvu s dodavatelem vzdělávání. Vzdělávací zařízení nesmí vzdělávací aktivitu realizovat prostřednictvím subdodavatele. Vzdělávací zařízení musí realizaci programu zabezpečit včetně závěrečné zkoušky. V případě akreditovaných vzdělávacích programů nebo vzdělávacích programů realizovaných podle zvláštních právních předpisů může vzdělavatel smluvně zajistit zkoušku dle příslušného zvláštního právního předpisu u jiného subjektu.2 V takovém případě je zaměstnavatel povinen vysvětlit v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení, že vzdělávací aktivita musí být v rámci nabídky kalkulována včetně této zkoušky. 4) Před zahájením vzdělávacích aktivit sepsat se zapojenými zaměstnanci dohodu o zapojení do aktivit projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ 5) Zaměstnavatel měsíčně předkládá vyúčtování mezd/náhrady mezd včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
2
Např. zkouška k získání dílčí kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo některé zkoušky realizované podle zvláštních právních předpisů, u kterých vzdělavatel nemusí být totožný se subjektem, u kterého probíhá zkouška.
5
5) Po skončení vzdělávací akce, zaměstnavatel předkládá vyúčtování vzdělávacích aktivit. Vzdělavatel předkládá kopie dokladů o zaplacení daných výdajů. Formuláře pro vyúčtování nákladů (příloha dohody): - Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě - Vyúčtování vzdělávacích aktivity v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“
6) Zaměstnavatel může také žádat o DPH, pokud však nemůže žádat o jeho vrácení na FÚ. 7) Součástí dokumentace o vzdělávání zaměstnanců je závěrečný protokol, který minimálně obsahuje seznam zaměstnanců, kteří úspěšně ukončili vzdělávání v rámci odborného rozvoje, informaci, zda se dosáhlo očekávaných cílů, a dále seznam zaměstnanců, kteří odborný rozvoj nedokončili nebo ukončili neúspěšně, spolu s informací o délce vzdělávání (v hodinách), který absolvovali, a důvodech případného neúspěchu.
5. Pravidla poskytování příspěvku 1. Veřejná podpora 1.1 Režim „de minimis“ – v rámci tohoto režimu může zaměstnavatel obdržet příspěvek ve výši až 100% vynaložených nákladů, pokud v posledních třech letech nevyčerpal finanční podporu v režimu „de minimis“. Výše podpory de minimis v období 3 let nesmí u jednoho podniku překročit 200 tis. EUR. Do tohoto limitu se nezapočítává podpora poskytnutá v rámci Dočasného rámce. 1.2 Režim „blokové výjimky“ – pokud zaměstnavatel nemůže čerpat podle pravidel de minimis, může obdržet podporu ve výši stanovené v bodě 4 části druhé tohoto materiálu (podrobněji viz příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ - http://www.esfcr.cz/file/7998/ ).
2. Úhrada mzdových nákladů 2.1 Příspěvek lze poskytnout na úhradu skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a dále pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, a to za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. 2.2. Maximální výše příspěvku na mzdové náklady zaměstnance účastnícího se odborného rozvoje může činit 24 000 Kč měsíčně. 2.3. Příspěvek bude poskytován měsíčně zpětně.
6
2.4. Pro doložení mzdových nákladů je určen výkaz „Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě“.
3. Úhrada nákladů na vzdělávací aktivity 3.1 Příspěvek lze poskytnout na úhradu nákladů zaměstnavatele vynaložených na zajištění vzdělávání jeho zaměstnanců na území České republiky. 3.2 Vzdělávací aktivity v rámci projektu musí souviset s podporovanými odvětvími NACE, tzn., že náplň školení se bude týkat těchto oborů při splnění podmínek stanovených v bodě 3.3. Není nutné, aby současná pracovní pozice zapojených zaměstnanců s těmito obory souvisela. ÚP ČR si může vyžádat od zaměstnavatele dodatečné podklady (např. pracovní zařazení zaměstnanců zapojených do vzdělávání) a v rámci věcného hodnocení žádosti posoudit, zda vzdělávání příslušných zaměstnanců bude skutečně účelné. Projekt se zaměřuje na podporu firem v odvětvích NACE definovaných projektem bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší obor jejich činnosti. Takovýto postup zajistí nejenom podpoření rozvoje podniků působících v růstových odvětvích, ale zároveň umožní odborný růst zaměstnanců zapojených podniků zvýšením jejich kvalifikace či získáním kvalifikace nové tam, kde zaměstnavatel plánuje přechod na jiný (růstový) obor činnosti. Zapojení nově kvalifikovaných pracovníků umožní zaměstnavatelům plynulejší rozvoj v podporovaných oborech. 3.3 Vzdělávání, na které lze poskytnout příspěvek, musí být zaměřeno výhradně na následující oblasti: - Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli s důrazem na odborné vzdělávání stávajících nebo nově přijatých zaměstnanců, zaměřené zejména na zvýšení, rozšíření, prohloubení, obnovení nebo udržení kvalifikace, realizované ve vzdělávacím programu: a) zařízením s akreditovaným vzdělávacím programem*, b) zařízením s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (například zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů). c) zařízením se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (například vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, normy a předpisy pro oblast svařování a další). d) školou v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem - Odborná jazyková výuka související s pracovní činností, kterou pracovník v rámci firmy vykonává nebo bude vykonávat**.
7
-V odůvodněných případech další profesní vzdělávání zaměstnanců dle konkrétních potřeb zaměstnavatelů, včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici, které nelze realizovat dle první odrážky. O těchto případech rozhoduje ÚP ČR na základě posouzení konkrétní situace. Odůvodněnost této výjimky posoudí zvlášť komise. 3.4 Vzdělávání musí probíhat pouze prezenční formou. Vzdělávání formou elearningu není možné. V případě akreditovaného vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu realizovaného podle zvláštních právních předpisů je dokladem o absolvování vzdělávací aktivity získané osvědčení (popř. jiný doklad o úspěšném absolvování aktivity), v případě neakreditovaného vzdělávacího programu je dokladem potvrzení o absolvování vzdělávací aktivity a evidence docházky. 3.5 V případě předčasného ukončení vzdělávací aktivity jsou za uznatelné náklady považovány pouze skutečně vynaložené náklady za již realizovanou část aktivity. 3.6 Pokud je externí dodavatel vzdělávací aktivity plátcem DPH a zároveň zaměstnavatel nemůže požádat příslušný finanční úřad o vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty, pak je DPH uznatelným nákladem projektu. 3.7 Náklady na vzdělávací aktivity se účtují po ukončení vzdělávací aktivity, která je předmětem dohody. Příspěvek na úhradu nákladů vzdělávací aktivity je ÚP ČR poskytován až po jejím skončení. 3.8 Pro doložení výdajů, které zaměstnavatel vynaložil na vzdělávací aktivity, je určen výkaz „Vyúčtování vzdělávacích aktivit v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!““. 3.9 Uznatelnost nákladů vzdělávací aktivity je podmíněna splněním požadavků daných Metodickým pokynem pro zadávání veřejných zakázek OP LZZ (příručka D9).
---------------------------------------------------------------------*Pozn.: program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace. Akreditace se uděluje na dobu 3 let na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 561/2004 Sb., „školský zákon“, Zákon č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách). **Pozn.: jazykové vzdělávání musí být zajištěno pouze lektorem, jehož jazykové znalosti budou minimálně na referenční úrovni B1 (tedy B1, B2, C1, C2) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a který absolvoval příslušnou jazykovou zkoušku odpovídající této úrovni.
8
Příloha č. 1 - Podporované CZ-NACE dle oprávněných žadatelů Sekce C Zpracovatelský průmysl 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.11 Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 25.12 Výroba kovových dveří a oken 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.21 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení 25.29 Výroba kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.61 Povrchová úprava a zušlechťování kovů 25.62 Obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.71 Výroba nožířských výrobků 25.72 Výroba zámků a kování 25.73 Výroba nástrojů a nářadí 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků 25.91 Výroba ocelových sudů a podobných nádob 25.92 Výroba drobných kovových obalů 25.93 Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin 25.94 Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity 25.99 Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.11 Výroba elektronických součástek 26.12 Výroba osazených elektronických desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.51 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů 26.52 Výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií 27 Výroba elektrických zařízení 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení 27.11 Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů 27.12 Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.31 Výroba optických kabelů 27.32 Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. 27.33 Výroba elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.51 Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost 27.52 Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.11 Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly 28.12 Výroba hydraulických a pneumatických zařízení 28.13 Výroba ostatních čerpadel a kompresorů 28.14 Výroba ostatních potrubních armatur
9
28.15 Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.21 Výroba pecí a hořáků pro topeniště 28.22 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 28.23 Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení 28.24 Výroba ručních mechanizovaných nástrojů 28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení 28.29 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely j. n. 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.41 Výroba kovoobráběcích strojů 28.49 Výroba ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely 28.91 Výroba strojů pro metalurgii 28.92 Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví 28.93 Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku 28.94 Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní 28.95 Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky 28.96 Výroba strojů na výrobu plastů a pryže 28.99 Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory 29.31 Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla 29.32 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 30.1 Stavba lodí a člunů 30.11 Stavba lodí a plavidel 30.12 Stavba rekreačních a sportovních člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j. n. 30.91 Výroba motocyklů 30.92 Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy 30.99 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33.11 Opravy kovodělných výrobků 33.12 Opravy strojů 33.13 Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení 33.14 Opravy elektrických zařízení 33.15 Opravy a údržba lodí a člunů 33.16 Opravy a údržba letadel a kosmických lodí 33.17 Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. 33.17.1 Opravy a údržba kolejových vozidel 33.17.9 Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. kromě kolejových vozidel 33.19 Opravy ostatních zařízení 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení Sekce E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 38.1 Shromažďování a sběr odpadů 38.11 Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných 38.12 Shromažďování a sběr nebezpečných odpadů 38.2 Odstraňování odpadů 38.21 Odstraňování odpadů, kromě nebezpečných 38.22 Odstraňování nebezpečných odpadů 38.3 Úprava odpadů k dalšímu využití 38.31 Demontáž vraků a vyřazených strojů a zařízení pro účely recyklace 38.32 Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení
10
Sekce F Stavebnictví 41 Výstavba budov 41.1 Developerská činnost 41.2 Výstavba bytových a nebytových budov 41.20.1 Výstavba bytových budov 41.20.2 Výstavba nebytových budov 42 Inženýrské stavitelství 42.1 Výstavba silnic a železnic 42.11 Výstavba silnic a dálnic 42.12 Výstavba železnic a podzemních drah 42.13 Výstavba mostů a tunelů 42.2 Výstavba inženýrských sítí 42.21 Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny 42.21.1 Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny 42.21.2 Výstavba inženýrských sítí pro plyny 42.22 Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace 42.9 Výstavba ostatních staveb 42.91 Výstavba vodních děl 42.99 Výstavba ostatních staveb j. n. 43 Specializované stavební činnosti 43.1 Demolice a příprava staveniště 43.11 Demolice 43.12 Příprava staveniště 43.13 Průzkumné vrtné práce 43.2 Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce 43.21 Elektrické instalace 43.22 Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace 43.29 Ostatní stavební instalace 43.3 Kompletační a dokončovací práce 43.31 Omítkářské práce 43.32 Truhlářské práce 43.33 Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin 43.34 Sklenářské, malířské a natěračské práce 43.34.1 Sklenářské práce 43.34.2 Malířské a natěračské práce 43.39 Ostatní kompletační a dokončovací práce 43.9 Ostatní specializované stavební činnosti 43.91 Pokrývačské práce 43.99 Ostatní specializované stavební činnosti j. n. 43.99.1 Montáž a demontáž lešení a bednění 43.99.9 Jiné specializované stavební činnosti j. n. sekce G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 47.1 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 47.11 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách 47.19 Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách 47.2 Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách 47.21 Maloobchod s ovocem a zeleninou 47.22 Maloobchod s masem a masnými výrobky 47.23 Maloobchod s rybami, korýši a měkkýši 47.24 Maloobchod s chlebem, pečivem, cukrářskými výrobky a cukrovinkami 47.25 Maloobchod s nápoji 47.26 Maloobchod s tabákovými výrobky 47.29 Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách 47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách 47.4 Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejnách 47.41 Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem 47.42 Maloobchod s telekomunikačním zařízením
11
47.43 Maloobchod s audio- a videozařízením 47.5 Maloobchod s ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách 47.51 Maloobchod s textilem 47.52 Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily 47.53 Maloobchod s koberci, podlahovými krytinami a nástěnnými obklady 47.54 Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou 47.59 Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve spec. prodejnách 47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách 47.61 Maloobchod s knihami 47.62 Maloobchod s novinami, časopisy a papírnickým zbožím 47.63 Maloobchod s audio- a videozáznamy 47.64 Maloobchod se sportovním vybavením 47.65 Maloobchod s hrami a hračkami 47.7 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách 47.71 Maloobchod s oděvy 47.72 Maloobchod s obuví a koženými výrobky 47.73 Maloobchod s farmaceutickými přípravky 47.74 Maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky 47.75 Maloobchod s kosmetickými a toaletními výrobky 47.76 Maloobchod s květinami, rostlinami, osivy, hnojivy, zvířaty pro zájmový chov a krmivy pro ně 47.77 Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty 47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách 47.78.1 Maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a potřebami 47.78.2 Maloobchod s pevnými palivy 47.78.3 Maloobchod s kapalnými palivy (kromě pohonných hmot) 47.78.4 Maloobchod s plynnými palivy (kromě pohonných hmot) 47.78.9 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. 47.79 Maloobchod s použitým zbožím v prodejnách 47.8 Maloobchod ve stáncích a na trzích 47.81 Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve stáncích a na trzích 47.82 Maloobchod s textilem, oděvy a obuví ve stáncích a na trzích 47.89 Maloobchod s ostatním zbožím ve stáncích a na trzích 47.9 Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy 47.91 Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby 47.91.1 Maloobchod prostřednictvím internetu 47.91.2 Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby (jiný než prostřednictvím internetu) 47.99 Ostatní maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy Sekce I Ubytování, stravování a pohostinství 55 Ubytování 55.1 Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních 55.10.1 Hotely 55.10.2 Motely, botely 55.10.9 Ostatní podobná ubytovací zařízení 55.2 Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování 55.3 Kempy a tábořiště 55.9 Ostatní ubytování 55.90.1 Ubytování v zařízených pronájmech 55.90.2 Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže 55.90.9 Ostatní ubytování j. n. 56 Stravování a pohostinství 56.1 Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních 56.2 Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb 56.21 Poskytování cateringových služeb 56.29 Poskytování ostatních stravovacích služeb 56.29.1 Stravování v závodních kuchyních 56.29.2 Stravování ve školních zařízeních, menzách 56.29.9 Poskytování jiných stravovacích služeb j. n. 56.3 Pohostinství
12
sekce Q Zdravotní a sociální péče 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby 88.1 Ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 88.10 Ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 88.10.1 Ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory 88.10.2 mbulantní nebo terénní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením
13
Odpovědi na často kladené otázky zaměstnavatelů a vzdělávacích společností k realizaci projektu Vzdělávejte se pro růst!
1) Jak dlouho bude zpravidla trvat proces vyhodnocení žádosti? Tj. jaká bude očekávaná lhůta od podání žádosti a všech příloh žadatelem a uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s ÚP?
Termín od podání do vyhodnocení (popř. schválení) žádosti závisí na počtu podaných žádostí, kvalitě a úplnosti zpracování podaných žádostí a četnosti zasedání výběrových komisí Úřadu práce ČR. Lze však předpokládat, že tato doba nepřesáhne jeden měsíc. 2) Do kdy nejpozději lze podat žádost – projekt musí být v termínu 31. 5. 2011-31. 5. 2013, lze tedy žádat i v r. 2013 ale pouze na projekty, které budou ukončeny do května 2013?
Projekt bude ukončen v květnu roku 2013. Tzn., že uznatelnými náklady projektu jsou náklady vynaložené v tomto období. 3) V rámci jedné dohody bude příspěvek poskytován maximálně za dobu 18 měsíců. V průběhu roku 2011 však z důvodu postupně zaváděných organizačních změn v rámci ÚP ČR bude možno žádat o příspěvek na vzdělávací aktivity ukončené nejpozději do 31.12 2011. Jak má tedy postupovat žadatel o dotaci, který chce podat žádost letos, ale jeho projekt je například roční? Bude moci požádat pouze 1x na období 2011 nebo bude muset podat 2 žádosti – na projekt v r. 2011 a v lednu 2012 podat další žádost na druhou část projektu v roce 2012?
Pokud chce zaměstnavatel realizovat projekt s dobou trvání do roku 2012, dohoda o poskytnutí příspěvku bude uzavřena do konce roku 2011 s tím, že v roce 2012 může dojít k jejímu prodloužení. Není potřeba podávat žádost opakovaně. 4) Jakou formu kalkulace či doložení bude ÚP vyžadovat? Vzhledem k tomu, že vlastní zadání zakázky a provedení výběrového řízení proběhne až po podpisu dohody, není z manuálu zcela jasná forma „průzkumu trhu a provedení kalkulace“. Zaměstnavatel dokládá pouze vyplněnou žádost + případně to, co si vyžádá Úřad práce navíc (v takovém případě Úřad práce specifikuje rozsah a strukturu). V žádosti se vyplňují pouze předpokládané údaje, jako jsou náklady, počet hodin vzdělávání, termín realizace apod. 5) Potvrzení o kvalifikaci lektorů jazyků dokládá příjemce dotace, ve které fázi projektu? Až k závěrečnému vyúčtování? Před schválením žádosti ještě neproběhne výběrové řízení. V rámci výběrového řízení. 6) Kromě oficiálních jazykových zkoušek – Cambridge, ETS, Státní jazyková zkouška apod., je možné doložit i absolvováním studia na VŠ – BC., Mgr., příp. maturitním vysvědčením z jazyka apod.? Je definováno Evropským referenčním rámcem a na stránkách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a přehledem zkoušek, které odpovídají úrovním definovaným referenčním rámcem (výčet zkoušek i když není úplný je poměrně vyčerpávající). 7) Vzdělávací zařízení může poskytovat vzdělávací služby POUZE na kurzy, které má akreditované? Jako vzdělávací společnost nabízíme kurzy dle konkrétních potřeb firem, tedy náplně jednotlivých kurzů se vždy liší, nejedná se o plošně nabízené kurzy se stálým
obsahem. Znamená to, že si na každý kurz, který budeme jako vzdělávací zařízení nabízet zaměstnavatelům, musíme vyřizovat akreditaci? Pro účely projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ zpravidla ano. V odůvodněných případech lze provést i vzdělávání dle konkrétních potřeb zaměstnavatele – to posoudí Úřad práce. Snahou projektu je podporovat dlouhodobější konkrétní profesní vzdělávání, nikoliv krátkodobé kurzy zaměřené na soft skills. 8) Dle jakého vzorce bude vyčíslovat zaměstnavatel předpokládané mzdové náklady zaměstnanců za dobu jejich účasti na odborném rozvoji? Dle předpokládané doby vzdělávání a odpovídající poměrné části mzdy. 9) V jakých případech může firma žádat o projekt dle CZ NACE? (klasifikace ekonomických činností) Variantně obdobná otázka: 10) Projekt je určen pro všechny typy podniků ve vybraných odvětvích dle přílohy č. 1 dle CZNACE. Téměř každý subjekt má v předmětu činnosti více činností – co bude rozhodující pro posouzení zařazení žádostí zaměstnavatele do projektu. Variantně obdobná otázka: 11) Zaměstnavatel má pouze jeden nebo i více podporovaných CZ-NACE, ale ty tvoří jenom zanedbatelnou část jeho činnosti. Jak toto posuzovat? Projekt se zaměřuje na podporu firem v odvětvích NACE definovaných projektem bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší obor jejich činnosti. Vzdělávací aktivity v rámci projektu musí souviset s podporovanými odvětvími NACE, tzn., že náplň školení se bude týkat těchto oborů. Není nutné, aby současná pracovní pozice zapojených zaměstnanců s těmito obory souvisela. ÚP ČR si může vyžádat od zaměstnavatele dodatečné podklady (např. pracovní zařazení zaměstnanců zapojených do vzdělávání) a v rámci věcného hodnocení žádosti posoudit, zda vzdělávání příslušných zaměstnanců bude skutečně účelné. 12) Vzdělávací středisko je zařízením s akreditovaným vzdělávacím programem a má akreditovaný např. kurz měkké dovednosti v rozsahu 80 hodin (komunikační dovednosti, komunikace po telefonu, práce ve skupině, zvládání stresových situací atd.). Firma si přeje proškolit své zaměstnance pouze v oblasti „komunikační dovednosti“ je to, za předpokladu, že se cena úměrně sníží a délka kurzu bude cca 10 hodin, možné? Nebo je nutné dodržet délku a obsah akreditovaného kurzu? Je potřeba vzdělávat minimálně v rozsahu akreditace uděleného pro příslušný vzdělávací program nebo v rozsahu daném zvláštními právními předpisy (u vzdělávacích kurzů realizovaných podle zvláštních právních předpisů). Jakékoliv „krácení“ pod akreditované minimum není v tomto případě přípustné. 13) Můj klient je malou firmou (do 50 zam.) vyrábějící a prodávající oděvy v ČR - domnívám se, že ho lze zařadit do maloobchodu? Pokud podnikatel prodává zboží přímo konečnému spotřebiteli za maloobchodní ceny, pak spadá i pod maloobchod. 14) Tento klient by rád vyškolil své zaměstnanci v dovednosti využívání informačního systému PDS TAILOR, který je v ČR jedním z nejrozšířenějších IS pro navrhování a tvorbu střihů a střihové dokumentace. Vzhledem k tomu, že společnost, u které by školení bylo
provozováno je výhradním českým vlastníkem, majitelem know-how a jediným distributorem v ČR, nelze tuto kvalifikaci získat jinde. Zákazník potřebuje zaměstnance vyškolit, aby mohl zmíněný program zakoupit a využívat, což mu umožní podstatně snížit výrobní ceny a výkon výroby a získat zajímavou zakázku. Společnost vlastníci PDS TAILOR však nemá vzdělávací program akreditovaný (již 15 let jej úspěšně realizuje úplatně pro všechny své zákazníky v prostorách svého sídla ve Zlíně). Zajímalo by mě, zda tato skutečnost je posuzovatelná podle Manuálu bodu 3.2: -V odůvodněných případech další profesní vzdělávání zaměstnanců dle konkrétních potřeb zaměstnavatelů, včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici, které nelze realizovat dle první odrážky. O těchto případech rozhoduje ÚP ČR na základě posouzení konkrétní situace Ano, dle bodu 3.2 Manuálu je Vámi uváděný návrh školení posunovatelný jako odůvodněný případ, tedy podle odrážky: -V odůvodněných případech další profesní vzdělávání zaměstnanců dle konkrétních potřeb zaměstnavatelů, včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici, které nelze realizovat dle první odrážky. O těchto případech rozhoduje ÚP ČR na základě posouzení konkrétní situace Je otázka, zda se jedná o jediný využitelný software (tedy zda by se nemělo vybírat z více možných software). Je nutné realizovat výběrové řízení dle pokynů v Příručky D 9 OP LZZ. V tomto případě – návrh a střih textilu, se ale nejedná o NACE podporované v projektu. 15) Jedná se o specifické nebo obecné vzdělávání podle Manuálu, když jde o běžně používaný IS ve společnostech, které se zabývají výrobou textilu, obuvi a sportovních potřeb a doplňků. Dále je tento program dosažitelný i pro OSVČ, která v tomto oboru hodlá podnikat samostatně. Tzn. že využití této získané dovednosti není limitované prací pro současného zaměstnavatele. O obecné vzdělávání se jedná vždy, když jím získané znalosti či dovednosti nejsou vázány na určitou pozici v určité firmě – jsou tedy přenositelné jinam. 16) Zaměstnavatel se dotazuje, zda lze v tomto projektu proškolit i manažerské pozice v tzv. měkkých dovednostech? Pokud by školení těchto dovedností bylo možné, pak chce vědět, co by měl od vzdělavatele požadovat místo dokladu o akreditaci vzdělávacího programu, protože tento typ vzdělávání nebývá akreditován MŠMT ani dle zvláštního právního předpisu...? 1) měkké dovednosti školit nelze, domníváte se proto správně. Pouze výjimečně by to bylo možné, pokud jsou součástí např. akreditovaného kurzu typu obchodník nebo manažer (u MŠMT). Určitě nelze měkkým dovednostem udělovat výjimky dle poslední odrážky bodu 3.2 Manuálu. 2) právě proto, že nebývá tento typ akreditován, tak ho nelze realizovat. 17) Mohou být zařazováni do projektu i zaměstnanci, jejichž školení je povinné ze zákona? Např. periodické školení řidičů nebo povinné zajištění vzdělávání profesních pracovníků v rozsahu 24 hodin dle zákona o sociálních službách. Školení, které podle zákoníku práce má povinnost zajišťovat zaměstnavatel nemůže být předmětem vzdělávání.
18) Musí se jednat výhradně o akreditovaný kurz? Myslím tím akreditaci získanou u některého ministerstva. Typy vzdělávání, které lze realizovat, jsou uvedeny v odrážce 3.2 Manuálu – doporučuji Manuál řádně prostudovat. Nemusí se tedy jednat jen o akreditované kurzy, ale také kurzy realizované podle zvláštních právních předpisů a další případy uvedené v Manuálu. 19) Může se jednat o kurz – vzdělávací aktivitu typu „soft skills“ ? Nikoliv, samotné „soft skills“ nelze realizovat, pouze pokud jsou součástí akreditovaného vzdělávacího programu (např. obchodník a další). 20) Zajišťujeme-li školení prostřednictvím lektora sjednaného na dohodu o provedení práce. Nejedná se o subdodávku? Může takto sjednaný školitel realizovat školení pod hlavičkou naší školící společnosti? Lektor musí být uveden v akreditaci vzdělávacího programu (tj. uvádíte ho již předem při žádosti o akreditaci), stejně jako odborného garanta, který ručí za to, že vyučují lektoři v souladu s akreditací. Nelze tedy průběžně přibírat jako lektora kohokoliv. Je na Vás, jakou formu pracovního poměru bude lektor mít. 21) Může si podat společnost (zaměstnavatel) vlastní žádost o příspěvek na úhradu nákladů zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ a školení pak zajistit vlastním zaměstnancem? Zaměstnavatel vždy podává vlastní žádost, on je žadatel a v případě schválení i příjemce příspěvku, nikoliv vzdělávací zařízení. Školení zaměstnavatel (žadatel) nemůže zajistit vlastním zaměstnancem, na to soutěží výběrovým řízením dle metodiky D9 OP LZZ externí vzdělávací zařízení. 22) Zda a jaký typ dokladu máme účastníkům vydat po skončeném vzdělávání? Potvrzení o účasti nebo certifikát? Je to vše v Manuálu: 3.3 V případě akreditovaného vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu realizovaného podle zvláštních právních předpisů je dokladem o absolvování vzdělávací aktivity získané osvědčení (popř. jiný doklad o úspěšném absolvování aktivity), v případě neakreditovaného vzdělávacího programu je dokladem potvrzení o absolvování vzdělávací aktivity a evidence docházky. 23) V oblasti veřejných zakázek máme tento dotaz. Pro jeden subjekt budeme realizovat více školení, jejichž celkový finanční rozsah nelze předem odhadnout. Tato jednotlivá školení budou realizována v závislosti na konkrétním požadavku a případném zájmu tohoto subjektu, přičemž hodnota každého tohoto jednotlivého školení nepřesáhne limit 200 000,- Kč. Půjde tedy o zakázky malého rozsahu, u kterých se nemusí provádět výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Můj dotaz spočívá v tom, zda musím u později realizovaných školení, v momentě, kdy jejich celková hodnota přesáhne 200 000,- Kč řešit jejich realizaci výběrovým řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nebo se bude nadále jednat o zakázky malého rozsahu s tím, že se bude jednat o zakázky, které skutečně nebudou účelově dělena a budou vyplývat z postupných potřeb a zájmu zájemce o školení? Předně nemůžete předem vědět, pro koho budete realizovat jaká školení. To můžete vědět tehdy, až zaměstnavatel provede výběrové řízení podle příslušné metodiky. Pokud s vámi
jedná zaměstnavatel ještě předtím, než zahájí výběrové řízení, a toto jednání ovlivní transparentnost výběru, jedná se o porušená zákona o veřejných zakázkách, respektive v tomto případě porušení závazné metodiky D9 pro realizaci výběrových řízení. Výběrové řízení realizuje příjemce příspěvku. Pokud vy budete vystupovat jako dodavatel vzdělávání, znamená to, že žádné výběrové řízení neděláte. Vy, stejně jako další oslovení, reagujete nabídkou na výzvu zadavatele. Zaměstnavatel nesmí účelově rozdělit hodnotu zakázky, musí postupovat podle platné metodiky. Pokud by ji porušil, takové jednání může ke krácení nebo i neposkytnutí příspěvku. Výňatek z metodiky: Zadavatel je povinen postupovat tak, aby nedocházelo k dělení předmětu zakázky na menší zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené limity pro jednotlivé postupy. S ohledem na tento požadavek je zadavatel povinen vzít v úvahu všechna obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí pořídit v průběhu jednoho účetního období resp. Realizace projektu, a tato plnění sečíst. Také by měl posoudit, zda je vhodné zadat předmět zakázky jako jednu zakázku, a to s ohledem na věcné hledisko předmětu zakázky (tj. věcný obsah služby) a hledisko geografické (tj. dostupnost dodavatelů v daném místě plnění zakázky). Jinak řečeno, zakázky, které nejsou obdobné nebo spolu nesouvisí, není nutné sčítat.
24) K Směrnici - k části II bodu 4 – míněno ukončení těchto aktivit do konce 2011 (kurzů) nebo včetně proplacení? (má význam ve vztahu kdo proplatí, pokud zaniknou ES – pak by muselo být i proplaceno do konce roku a od nového roku bude nová metodika). Ano, od konce roku se přepokládá nová metodika, která nahradí tuto Směrnici. Jde o to vypořádat všechny závazky do konce existence KoP ES, tedy by to mělo být včetně vyúčtování konkrétních dohod. Směrnice v tuto chvíli říká, že dohody budou uzavírány do konce roku 2011, ale žádost by se mohla podávat i na období delší, tedy mohla by přesahovat do roku 2012. 25) K části III (bod 3.8) hodnotící kritéria – musí být předpokládáno, že zaměstnavatel má určeno uvést do žádosti takové informace, aby bylo možné vůbec všechna kritéria hodnotit. Např. skoro ve všech kritériích (č. 3-6) se hovoří o rozvoji podniku, získávání nových zakázek, provázanosti se vzdělávací aktivitou a současně se v části V. žádosti (viz http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_pro_rust~) uvádí, že popis prorůstových aktivit podniku není povinně vyplňovaná položka. Z čeho pak bude vycházet komise nebo dá automaticky ve většině bodů nulové hodnocení? Pokud zaměstnavatel v žádosti nepovinnou položku nevyplní, je to k jeho škodě, bude pak probatické hodnotit kritéria 3-6 a lze předpokládat, že za tato kritéria dostane málo bodů za (nebo i žádné, pokud nebude na základě čeho hodnotit). Proto by se měl snažit poskytnout v žádosti co nejkvalitnější informace. Hodnotí se na základě informací uvedených v žádosti (zároveň tyto údaje musí být pravdivé), nehodnotí se na základě domněnek jak na tom asi firma je…
26) Až do konce ledna 2012 čerpáme podporu (dle dočasného rámce) z OP LZZ - Školení je šance. Můžeme podat žádost o podporu z projektu "Vzdělávejte se pro růst" už nyní a uvést, že bychom ji chtěli čerpat nejdříve od 1.2.2012 (tj. po skončení čerpání stávající podpory)?
Ano, můžete podat již nyní žádost na vzdělávání od ledna 2012. 27) Je stanoven časový rámec, kdy probíhá příjem žádostí? Příjem žádostí zatím probíhá průběžně po dobu realizace projektu. Před koncem projektu si ÚP ČR vyhrazuje právo stanovit termín, kdy se žádosti přestanou přijímat, aby mohli být realizovány a vyúčtovány vzdělávací aktivity a mzdové příspěvky. 28) Lze do vzdělávacích aktivit zahrnout odborná IT školení a kurzy účetnictví? Zahrnout nelze obecná IT školení (např. ECDL, základy obsluhy PC). Zahrnout lze odborná IT školení, která souvisí s ekonomickou činností NACE, kterou má firma registrovanou a které je podporovaná projektem (na zaměstnance, kteří pracují na pozicích, které s tímto NACE souvisí). Kurzy účetnictví – zatím převládá názor, že přímo nesouvisí s podporovanou NACE. 29) Jsme firma zaměstnávající svářeče , vyhovíme tedy podmínce CZ - NACE . V loňském roce, či předloňském roce jsme využili Váš program "Vzdělávejte se pro udržení pracovních míst" (pozn.: pravděpodobně myšleno Vzdělávejte se!). I dnes nám velice pomůže v oblasti vzdělávaní dotace z programu " Vzdělávejte se pro růst" a to jak při realizaci nových základních kurzů svařování pro nové zaměstnance, tak pro stávající , kteří ještě svářečské oprávnění nemají . Máme v tomto případě šanci vyhovět podmínkám programu ? ( str. 2 1.2) Na tento typ vzdělávání žádat můžete. 30) Druhý dotaz související se svářeči, naši zaměstnanci musí absolvovat opakovaná přeškolení v souvislostech vyšší kvalifikace , jedná se normu ČSN , nebo ČSN EN.(str.7. 3.2). Lze tedy podat žádost o takový projekt, kde budou vyspecifikovány přesně názvy o jaké kurzy , či přezkoušení pro danou oblast potřebujeme? Můžeme tento projekt rozdělit do čtvrtletí. pololetí nebo celý rok (ať kalendářní nebo hospodářský). Z projektu nelze hradit vzdělávání, která jsou povinností zaměstnavatele vyplývající ze zákoníku práce. 31) je možné podat žádost o dotaci Vzdělávejte se pro růst pro firmu, která byla založena v lednu 2010, a nemá tedy 2 letou účetní historii (jak je to požadováno pro dotace např. přes Czechinvest)? Nebo v tomto případě není požadavek doložení účetních výkazů za předchozí období? Jedná se konkrétně o firmu, která existovala dříve registrovaná na fyzickou osobu, a teprve v lednu 2010 se změnili na s.r.o. a získali nové IČO. Pro potřeby tohoto projektu není potřeba sledovat historii podniku a je tedy možné, aby se do projektu zapojila firma existující od ledna 2010.
