Horník MILÍ âtená I HORNÍKA,

Horník NOVINY

ZDARMA

10. ledna 2008 • Roãník 38

MILÍ âTENÁ¤I HORNÍKA, poãínaje tímto ãíslem Horníka se s Vámi bude v kaÏdém vydání jeden z m˘ch kolegÛ z vedení dûlit o ãerstvé informace, názory, my‰lenky a záÏitky. PfiestoÏe nepatfiím k tûm úplnû nejv˘‰e postaven˘m lidem v OKD, dovoluji si Vás oslovit jako první. Myslím, Ïe si díky své funkci fieditelky komunikace a pfiedsedkynû redakãní rady Horníka mohu tro‰ku drze a s lehk˘m pfiedstihem pfied ostatními uloupnout kousíãek z nové, trochu zázraãné, perníkové chaloupky, kterou pro vás v‰echny nበútvar komunikace upeãe. DÛvodÛ pro nároãnou pekafiskou pfiípravu chaloupky je hned nûkolik: Chce Vám pfiinést lep‰ího a zajímavûj‰ího Horníka v novém kabátû, zdokonalovat webové stránky i ostatní prezentaãní materiály, posílit v lidech povûdomí o nároãné havífiské práci a její skuteãné hodnotû, pfiidat hornickému fiemeslu sílu, ãest a dobrou povûst, zaloÏit a dobfie vést novou Nadaci OKD – jednu z nejvût‰ích nadací v republice, podpofiit dobré jméno spoleãnosti OKD v médiích i mezi lidmi, pfievléci OKD z om‰elého kabátu do svrchníku moderní prosperující spoleãnosti, ukázat Va‰i práci i schopnosti v Evropû i ve svûtû a pfiedev‰ím umoÏnit Vám v‰em díky nov˘m moÏnostem vnitfiní komunikace firmy b˘t u toho a podílet se. VáÏení ãtenáfii, nበnov˘ útvar udûlá v‰echno pro to, abyste se mohli py‰nit novû, modernû vzhlíÏející spoleãností, která si uvûdomuje svÛj díl zodpovûdnosti za region, ve kterém pÛsobí. Pokusíme se, aby byl horník v oãích vefiejnosti vnímán vÏdy s velk˘m H. Tû‰ím se na spolupráci s Vámi. Petra Ma‰ínová, fieditelka pro PR a komunikaci OKD

NEJEN

PRO

www.tydenik-hornik.cz

Co pro nás znamená ,schengen’

H AV Í ¤ E ãíslo

2

str. 9

DÛl Dukla – rok poté V areálu padlo 37 budov, letos to ãeká dal‰ích 36 vãetnû tûÏních vûÏí HAVͤOV (syl-vb) LoÀská stfieda 10. ledna se nesmazatelnû zapsala do historie na‰eho revíru. Na závodû Dukla byl v tento den vytûÏen symbolick˘ poslední vozík s uhlím. Skonãila tak stoletá aktivní ãinnost této ‰achty. Zaãal její útlum. Jak to vypadá v jejím areálu dnes? Z pÛvodních 1601 zamûstnance jich tam nyní pracuje jen 17. Vût‰ina „duklákÛ“ byla pfievedena na ostatní ãinné doly nebo do dal‰ích spoleãností skupiny OKD.

Ze 1600 zamûstnancÛ se jich podafiilo 1035 pfievést na ostatní doly. V prÛbûhu roku 2007 byly vyklizeny dÛlní technologie, zasypány dvû ze tfií jam a zaãala demolice povrchov˘ch objektÛ. Hlavním cílem na zaãátku likvidace bylo zamûstnat v maximální moÏné mífie pracovníky závodu Dukla v rámci spoleãnosti OKD. Ze ‰estnácti stovek zamûstnancÛ se podafiilo pfievést na ostatní doly OKD 1035 lidí. Dal‰ích 116 zamûstnancÛ ode‰lo do dÛchodu. „Zamûstnanci, ktefií nebyli pfievedeni na jiné pracovi‰tû, dostali v rámci Sociálního programu útlumu odstupné podle odpracovan˘ch let aÏ do v˘‰e dvanáctinásobku prÛmûrného mûsíãního v˘dûlku,“ konstatuje personální fieditelka OKD Jifiina Ledvinová. Bûhem celého roku 2007 probíhaly v areálu likvidaãní práce. Jejich pÛvodní rozpoãet, necel˘ch

DÛl Dukla tûchto dnÛ. Tam, kde kdysi stály ‰achetní objekty, se válejí hromady suti a starého Ïeleza, FOTO: Bohuslav KrzyÏanek místy se rozkládá uÏ jen prázdná pláÀ. 298 milionÛ korun, se podafiilo sníÏit o 28 milionÛ korun. Z podzemí byly vyklizeny technologické celky a demontováno ostatní zafiízení. Na povrchu bylo v prÛbûhu druhého pololetí loÀského roku demolováno celkem 37 budov. Letos

zb˘vá demolice dal‰ích 36 objektÛ vãetnû tûÏních vûÏí. „Unikátem bude na závûr demolice 95metrové betonové vûÏe v nûkterém z letních mûsícÛ,“ fiíká fieditel pro rekultivace OKD Radim Tabá‰ek. Podle nûj to bude v OKD poprvé,

kdy bude likvidována taková kompaktní betonová vûÏ. „Ve‰keré likvidaãní práce by mûly b˘t skonãeny letos v fiíjnu tak, aby bylo moÏno areál dále rozvíjet jiÏ pro jiné neÏ hornické vyuÏití,“ uzavírá Tabá‰ek. Více na str. 3

Mzdy v OKD se letos zv˘‰í o sedm procent Pfiedstavitelé spoleãnosti a odborÛ podepsali dodatek pro rok 2008 ke kolektivní smlouvû OSTRAVA (vb) Vedení spoleãnosti OKD a zástupci odborÛ podepsali v pondûlí 7. ledna v sídle spoleãnosti dodatek pro rok 2008 ke Kolektivní smlouvû OKD. Ta byla uzavfiena v závûru roku 2005

pfiedstavenstva OKD Ján Fabián a Miloslava TrgiÀová. „Jednání nebylo lehké, ale i pfiesto jsme dospûli k rozumné dohodû,“ ocenil Ján Fabián. Podle nûj je dÛleÏité, Ïe nyní jiÏ obû strany mohou vûno-

„Jednání nebylo lehké, ale i pfiesto jsme dospûli k rozumné dohodû.“

PfiestoÏe vyjednávání o podobû dodatku ã. 9 ke kolektivní smlouvû OKD nebylo jednoduché, pfiedstavitelé vedení spoleãnosti a odborÛ pfii jeho podpisu konstatovali, Ïe nakonec dospûli FOTO: Josef Lys k oboustrannû pfiijatelnému kompromisu.

na tfii roky, je tedy platná do konce leto‰ního roku. Ve spoleãnosti OKD se v roce 2008 zv˘‰í mzdy zamûstnancÛ o 7 procent. Pfii dosaÏení dobr˘ch hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ se navíc prÛmûrn˘ mûsíãní v˘dûlek je‰tû nav˘‰í, aby byl o ãtyfii procenta vy‰‰í neÏ inflace. Za vedení spoleãnosti podepsali dodatek KS místopfiedsedové

vat své úsilí tomu, aby firma v leto‰ním roce zv˘‰ila svou produktivitu a stala se moderním a atraktivním zamûstnavatelem. V kolektivní smlouvû jsou samozfiejmû zakotveny i v‰echny dlouhodobû poskytované sociální nároky, to znamená zv˘‰ená zdravotní péãe, rekondiãní pobyty, pfiíspûvky na stravování, dÛlní sva-

ãiny atd. V této oblasti se vedení OKD jiÏ v prÛbûhu jednání s odboráfii shodlo na zv˘‰ení cen surovin na hornické svaãiny o dvû koruny. Objem prostfiedkÛ na sociální v˘daje bude letos v OKD nav˘‰en o ãtyfii procenta. V prosinci dostali zamûstnanci na své úãty navíc mimofiádn˘ vánoãní plat, kter˘ byl v rámci dohody zv˘‰en z dvanáctinásobku prÛmûrné mûsíãní mzdy sjednaného v platné kolektivní smlouvû o dal‰í devítinásobek. V souãasné dobû spoleãnost OKD zamûstnává 15 220 lidí. Jejich prÛmûrná mûsíãní mzda letos bude podle pfiedbûÏn˘ch odhadÛ 28 989 korun.

2

10. ledna 2008

Z OKD

Hornickému ‰tûstí je zapotfiebí jít vstfiíc Nejvíce limitních v˘konÛ mezi pfiípraváfii Dolu Lazy si vloni pfiipsal kolektiv hlavního pfiedáka Jifiího Burdka DÒL LAZY KdyÏ do toho jdou, tak vÏdycky naplno. A to mûsíc co mûsíc. VÏdy usilují o limitní v˘kon. Jin˘mi slovy fieãeno, pokou‰ejí se zhruba 800 metrÛ pod zemí vyrazit co nejdel‰í dÛlní dílo – v˘raznû pokofiit technick˘ reÏim. A uÏ ten b˘vá vedením dolu „setsakrametsky na‰ponovan˘“. Pokud chlapi chtûjí kolektivní odmûnu navíc, musejí tento úkol pfiekroãit o cel˘ch deset procent. Vloni se jim to z dvanácti pokusÛ podafiilo osmkrát. Nejãastûji ze v‰ech ‰esti kolektivÛ ‰achty. ¤eã je o pfiípraváfiích hlavního pfiedáka Jifiího Burdka a vedoucího úseku Radima Sarganka z Dolu Lazy.

dobrou komunikaci, organizaci jednotliv˘ch ãinností a také mechanika. Bez jeho ‰ikovnosti, bez dobrého technického stavu na‰ich technologií bychom limitÛ nikdy nemohli dosáhnout.“ „To je pravda,“ pfiitakává Jifií Burdek. „A kdyÏ uÏ jsme u toho, musím fiíct, Ïe hlavní zátûÏ v dole nesou jednotlivé osádky a jejich smûnoví pfiedáci, ktefií pod zemí v‰e zaji‰Èují. Jde o ZdeÀka Fuska, Milana Gábora, Tomá‰e Mali‰e a Jana Podhornyiho. Tûm patfií velk˘ dík.“

Zdraví a rodina jsou nejdÛleÏitûj‰í

Privilegia rozhodnû nemají ·karohlíd by mohl namítnout, Ïe 75procentní úspû‰nost mÛÏe b˘t zpÛsobena tím, Ïe kolektivu jsou vytváfieny pfiíznivûj‰í podmínky neÏ jin˘m, Ïe burdkovci mají jistá privilegia, respektive Ïe normy jsou nízké... „Tak tomu rozhodnû není,“ ohrazuje se vedoucí pole pfiíprav Zdenûk Pierzchala, kter˘ navrhuje konkrétní podobu jednotliv˘ch limitních v˘konÛ. „Vûfite, Ïe limit b˘vá opravdu nároãn˘. KoneckoncÛ schvaluje jej komise ve sloÏení: závodní dolu, v˘robní námûstek a hlavní inÏen˘r. V tom je záruka nároãnosti, ale také objektivity.“

Hlavní pfiedák Jifií Burdek (vlevo) s vedoucím úseku Radimem Sagarkem. dodává: „Je to hodnû o ‰tûstí, o tom, do jak˘ch dÛlnû-geologick˘ch podmínek se dostaneme. To nikdo úplnû pfiesnû nikdy neví. A vloni jsme mûli prostû ‰tûstí,“ konstatuje Jifií Burdek.

„Motivují nás peníze,“ pfiiznávají

Mít ‰tûstí, to samo o sobû nestaãí

âím to tedy je, Ïe jednûm se podafií splnit tvrdá kritéria bûhem roku hned osmkrát, jin˘m „jen“ pûtkrát ãi pouze dvakrát?! „Jde nám pfiedev‰ím o v˘dûlky, prémie, o peníze,“ pfiiznává prioritní motivaci hlavní pfiedák. Jedním dechem v‰ak

JenÏe ‰tûstí by samo o sobû nestaãilo, pokud by mu ãlovûk ne‰el naproti. A to 23ãlenná parta rozdûlená do ãtyfismûnného provozu jaksi podvûdomû ãiní. Vyplynulo to i ze slov ZdeÀka Pierzchaly: „Je to

stabilizovaná a mimofiádnû univerzální parta. AÈ ji po‰leme kamkoliv, umí si poradit. Ovládá nûkolik technologií raÏby. Tfieba vloni udûlala limity jak se dvûma rÛzn˘mi raziãsk˘mi kombajny, tak také s nakládaãem Hausherr s boãním v˘klopem. Znamená to, Ïe ovládá i klasickou raÏbu – ruãní vrtání a odstfiel,“ chválí burdkovce. „S tím ‰tûstím v boji s pfiírodou má sice pfiedák pravdu, ale zapomínat nelze ani na ty, ktefií nám k nûmu je‰tû pfiispívají,“ vmísil se do hovoru vedoucí úseku Radim Sarganek. „Mám na mysli techniky,

LoÀské limity kolektivu Jifiího Burdka mûsíc provozní dny limit (m) vyraÏeno (m)

l 17 100 105

2 22 140 155

3 22 200 208

7 18 65 90

8 22 170 173

10 18 130 130

11 21 145 145

12 17 135 149

Splnit limit v‰ak neznamená vyrazit jen urãit˘ poãet metrÛ dÛlních chodem. Kritérií je podstatnû více. Napfiíklad je nutno dosáhnout poÏadované kvality díla, dodrÏovat protiotfiesovou prevenci a také pracovat bez závaÏného úrazu. A k tomu vloni nedo‰lo. Zdraví je na prvním místû! A tak kdyÏ se dafií, tak jsou peníze ze soutûÏe s pfiíspûvkem ze sociálního fondu. „Odmûnu dáváme na spoleãn˘ úãet a pak pozveme manÏelky na dobrou veãefii, zábavu a spoleãnû si povídáme o Ïivotû. Rozhodnû ne o práci. Té máme aÏ nad hlavu,“ fiíká Radim Sarganek. „Nebo také pro své dûti pofiádáme

spoleãné akce, na kter˘ch je spousta her, zábavy, legrace, sladkostí, zkrátka bezvadná atmosféra. Pfied vánoãními svátky jsme s rodinami byli v Jablunkovû-Vojtûchovû. Bylo nás asi ãtyfiicet a moc se to povedlo,“ vzpomíná vedoucí úseku.

AÈ se pfiípraváfiÛm pfiání vyplní KdyÏ jsme se chlapÛ ptali, s jak˘m pfiedsevzetím vstoupili do nového roku, pohlédli na sebe a pokrãili rameny. „Pfiedsevzetí jsme nahlas nevyslovili. Pfiání v‰ak máme – mít to potfiebné hornické ‰tûstí a cel˘ rok proÏít ve zdraví.“ Jejich ‰éf, vedoucí pole pfiíprav Zdenûk Pierzchala je‰tû doplnil: „Pravda, kolektiv Jifiího Burdka mûl vloni nejvíce limitÛ. Na zaãátku roku v‰ak v tomto smûru nebyl favoritem. A tûÏko fiíct, zda by se na Lazích do této role nûkdo pasoval. Máme tady totiÏ dal‰í tfii ãtyfii obdobnû zdatné rivaly a v podstatû ani jednoho outsidera. V kaÏdém pfiípadû si v˘sledkÛ Burdkova kolektivu, ale i tûch ostatních váÏíme a pfiejeme v‰em ono hornické ‰tûstí. Osobnû bych si pak pfiál, aby leto‰ní rok byl pro nበdÛl minimálnû stejnû dobr˘, jako ten minul˘,“ zakonãil. AÈ se v‰em jejich pfiání vyplní. TEXT A FOTO: Josef Lys

P¤EDSTAVUJEME Jméno: Jifií Burdek Profese: Hlavní pfiedák pfiípraváfiského kolektivu. Vzdûlání: SOU s maturitou, horník-mechanizátor. Bydli‰tû: Havífiov. Rodina: Jsem Ïenat˘, mám dceru Terezku (9) a syna Jakuba (6). Vûk: 38 Poãet let v hornictví: 20 Zájmy, koníãky: Dfiíve jsem hrál fotbal, teì jsem pfiesedlal na bowling. Pfiání: NejdÛleÏitûj‰í je pro mû zdraví. Proto si pfieji, aby zdraví byli v‰ichni v rodinû, ale také kolegové v práci. Îivotní krédo: ProÏít intenzivnû kaÏd˘ den.

První hyperbarickou komoru ,zafiídil’ legendární havífi Miska OSTRAVA Byl to jeden ze Ïivotních paradoxÛ. Stra‰livé ne‰tûstí na Dole Anselm (také Eduard Urx), pfii nûmÏ pfiesnû pfied 45 lety pfii‰lo o Ïivot devût havífiÛ, vedlo ve sv˘ch dÛsledcích ke vzniku zdravotnického pracovi‰tû, kde mnohem více ÏivotÛ zachránili. TotiÏ hyperbarické komory v mûstské nemocnici na Fifejdách. Zafiízení pozdûji nafasovali také báÀ‰tí záchranáfii. „DÛlní ne‰tûstí postihlo revír v pondûlí 7. ledna 1963. Sv˘m prÛbûhem a záchrann˘mi pracemi na odstranûní následku prÛvalu stafiin˘ch vod s vysok˘m obsahem sirovodíku bylo ve svûtovém hornictví ojedinûl˘m pfiípadem. Zahynulo tam devût kolegÛ,. Jeden pfieÏil díky pouÏití filtrového sebezáchranného pfiístroje,“ vzpomínal tehdej‰í fieditel „Anselmu“ Lubomír Hájek. A právû skuteãnost, Ïe vût‰ina obûtí zemfiela na otravu kysliãníkem uhelnat˘m (CO), pfiivedla

vedení revíru na my‰lenku zfiídit hyperbarickou komoru, mezi jejíÏ moÏnosti patfií léãba intoxikací kysliãníkem uhelnat˘m. „Tehdej‰í

generální fieditel Slávek Miska o stavbû na Fifejdách rozhodl na doporuãení lékafiÛ, ktefií se seznámili s jejími moÏnostmi u

BáÀ‰tí záchranáfii v Ostravû pouÏívají i tuto mobilní hyperbarickou FOTO: OKD, HBZS komoru pro dva lidi.

holandsk˘ch kolegÛ,“ poznamenal Lubomír Hájek. Hyperbarická komora v ostravské mûstské nemocnici vybudovaná fakticky z podnûtu a penûz havífiÛ nemûla slouÏit jen jim, ale i „ostatním“ obyvatelÛm severní Moravy a Slezska. Fungovat zaãala pouhé dva roky po tragédii na „Anselmu“ a bûhem následujících 40 let poslouÏila více neÏ 40 tisícÛm pacientÛ. Nejbliωí takové zafiízení je aÏ ve v˘chodoãesk˘ch Pardubicích. Zmen‰enou mobilní hyperbarickou komoru fieãenou téÏ „ponorka“ pak nemohli nevyuÏít báÀ‰tí záchranáfii. „Pomáhá pfii nehodách potápûãÛ pfii rychlém vynofiení a také k léãení intoxikací kysliãníkem uhliãit˘m. PouÏíváme ji pomûrnû ãasto. Musí b˘t pokaÏdé v pohotovosti, kdyÏ se potápí pod deset metrÛ,“ konstatoval hlavní mechanik OKD, HBZS Jaroslav Provázek. Radek Luk‰a

Souãasn˘ pomocník báÀsk˘ch záchranáfiÛ: • dvoumuÏná dekompresní pfietlaková komora firmy Haux • pracuje na principu postupného vyrovnávání tlaku • pouÏívaná pfii potápûãsk˘ch nehodách i léãbû otravami CO • pojme dva pacienty, sedícího a leÏícího • v˘‰ka cca 1,5 metru, délka cca 2,5 metru • tlakování do 5 barÛ (odpovídá hloubce vody 50 metrÛ) • pomocí bajonetu lze spojit s „pevnou“ komorou fifejdské nemocnice • interkom pro komunikaci a okénko pro podávání lékÛ • obsluhována speciální potápûãskou skupinou • musí b˘t v pohotovosti, kdyÏ se záchranáfii potápûjí pod 10 metrÛ

10. ledna 2008

3

Z OKD

KdyÏ nad ‰achtou zavládne ticho Rok po tom, co z dolu Dukla vyfáral poslední vozík uhlí

ëura jak ìura, fiíkají b˘valí dukláci na Stafiíãi Rok je pr˘ optimální doba, kdy splynou dohromady, tvrdili smûnmistfii z Dolu Stafiíã o kolezích, ktefií je loni posílili z utlumované ‰achty. Teì uÏ se pr˘ nikdo v klecích ne‰piãkuje, nelítají v koupeli obligátní jízlivé poznámky „místních“ na „nováãky“ a naopak. Co na to chlapi z Dukly sami? St˘ská se jim? Mají se lépe? Bylo tûÏké po letech zaãínat na jiném pracovi‰ti? Milo‰ Micza (45), Havífiov: a uhlí, které je Ïiví, se pfiece kope v‰ude stejnû. „Chlapy mám pohromadû, cel˘ úsek. Díky i jim,“ dodal s tím, Ïe je „ìura jako ìura“. ·tefan Husár (37), Havífiov:

Pfies obtíÏné zimní podmínky se na Dukle nejenom bourá, ale také staví. V pfiipravovaném v˘kopu povede pfieloÏka vodního rozvadûãe pro DÛl Lazy. Vlevo je vidût kogeneraãní jednotku, která bude vyuÏívat dÛlní plyn z Dukly k v˘robû elektfiiny a tepla. DUKLA-ÚTLUM ·estaãtyfiicetilet˘ inÏen˘r Ivo Hork˘ spojil svÛj Ïivot s dolem Dukla v roce 1977, kdy nastoupil na dukelské uãili‰tû. Dnes jako závodní dolu fiídí chod vnitfiní organizaãní jednotky OKD Dukla-útlum. K ruce má sedmnáct zamûstnancÛ, ktefií zaji‰Èují nutné „papírování“, spolupráci s dodavatelsk˘mi firmami, provoz degazace a potfiebné údrÏbáfiské a servisní práce. Svût, ve kterém se pohybují, se ze dne na den tenãí. Tam, kde kdysi stály ‰achetní objekty, se válejí hromady suti a starého Ïeleza. Místy se rozkládá uÏ jen prázdná pláÀ odnikud nikam.

Areál dolu je prázdn˘ „Ano, je v tom moÏná tro‰ku nostalgie, ale ãlovûku to tak ani nepfiijde,“ fiíká Ivo Hork˘. „MoÏná tím, Ïe jsem tady nepfietrÏitû po celou dobu útlumu, si pomalu zvykám na to, jak se vûci mûní. Beru to prostû jako fakt. Jediné, co ãlovûka zaráÏí, je snad to ticho. Dfiíve se na Dukle toãilo pÛldruhého tisíce zamûstnancÛ, teì je areál prázdn˘.“

Je to pfiesnû rok... Dnes, 10. ledna 2008, je to pfiesnû rok, co byl z podzemí Dukly vyvezen poslední vozík uhlí. Útlum tûÏebního závodu, jehoÏ v˘stavba zapoãala v roce 1905, se tak mohl rozjet naplno. Co bylo v tomto období udûláno? „Pfiedev‰ím byla z dolu vyklizena dÛlní technika. ·lo o stovky tun zafiízení stamilionové hodnoty, které posílilo strojové vybavení na‰eho tehdej‰ího matefiského pod-

niku – Dolu Paskov, a dal‰ích ‰achet OKD,“ vypráví Ivo Hork˘. „Neménû dÛleÏit˘ byl pfievod lidí na jiná pracovi‰tû OKD. I to se povedlo. Zpracovan˘ sociální program útlumu nabídl na‰im zamûstnancÛm pomûrnû velkorysé odstupné ve v˘‰i aÏ dvanáctinásobku mûsíãního platu. Nûktefií tuto moÏnosti rádi vyuÏili. Naprostá vût‰ina z tûch, ktefií mûli zájem i nadále pracovat v OKD, ale na‰la nové umístûní a pokraãuje v zamûstnání.“

Útlum do konce fiíjna Tyto úkoly byly zvládnuty v podstatû do konce prvního ãtvrtletí 2007. V následujících mûsících zaãala postupná likvidace budov. Zatím bylo zbouráno na ãtvrt stovky objektÛ, coÏ pfiedstavuje asi polovinu v‰ech staveb, jeÏ jsou urãeny k demolici. Dne 31. ãervence 2007 byl zastaven hlavní dÛlní ventilátor a zahájen zásyp v‰ech tfií dukelsk˘ch jam a osmdesátimetrové vûtrné ‰achtice. I tyto práce jsou pfied ukonãením a ãeká se uÏ jen na zbourání tûÏních vûÏí, aby jámy mohly b˘t s koneãnou platností uzavfieny ohlubÀov˘mi povaly. Podle tradice na nich budou vztyãeny památníky pfiipomínající v˘znamná data z historie jam. „To se odehraje v letních mûsících a bude to znamenat definitivní ukonãení hornické ãinnosti na dole Dukla,“ uzavírá Ivo Hork˘. „Demoliãní práce na povrchu budou podle harmonogramu uzavfieny do konce fiíjna leto‰ního roku a areál pak bude pfiedán spoleãnosti RPG Real Estate, která se postará o jeho dal‰í vyuÏití.“

Smutnit nebudou VraÈme se v‰ak je‰tû jednou k poslednímu vozíku. V pondûlí 14. ledna Klub pfiátel Hornického muzea OKD pofiádá u této pfiíleÏitosti v vzpomínkovou akci v Domu kultury P. Bezruãe v Havífiovû. Pfiímo na Dukle se ale vzpomínat nebude. „Ne, nic takového nechystáme. Tak uÏ to prostû v hornictví chodí, Ïivot jde dál,“ fiíká Ivo Hork˘. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Co zÛstane Ve spolupráci se RPG Real Estate byl upfiesÀen seznam staveb, které zÛstanou v areálu b˘valého dolu Dukla zachovány: 1. Historické objekty z let 1909 a 1910, které mají statut kulturních památek: – kompresorovna – stará zámecká dílna – kombajnová dílna (dfiíve strojovna) – lampovna s koupelnami 2. Objekty z pozdûj‰ích období: – správní budova – nové koupelny – sklady MTZ – nové zámeãnické dílny – rozvodna 6 kV (pfiístavek kompresorovny) – spoleãenské a kulturní zafiízení, tzv. dukelsk˘ kulturák – památník dukelské tragédie 3. Objekty, které byly pfievedeny na VOJ Energetika: – elektrorozvodna 22 kV – elektrorozvodna 110 kV – tepeln˘ v˘mûník

„Nûco jednou konãí, nûco jiného zase zaãíná ne? Na Dukle jsem ale strávil tfiiadvacet rokÛ, ta ‰achta mû nauãila hornictví. Tehdy jsem byl po strojní ‰kole a neãekal, Ïe pÛjdu fárat,“ svûfiil se mechanik úseku závûsné dopravy ZD 24. Jedin˘ problém v novém bylo, Ïe to mûl z domova „z ruky“. Pfie‰el i na jin˘ systém fiízení i organizace práce, ale zaÏil se. Na Stafiíãi ho pfiijali. Petr Nedabylek (36), Havífiov: „Na to pfiede‰lé uÏ jsem zapomnûl!“ fiekl smûnov˘ pfiedák v rubání. A to byla Dukla dolem, kam nastoupil v roce 1984 coby uãeÀ. PÛvodnû elektrikáfi, ale skonãil v rubání. Po jejím uzavfiení pfie‰el na Stafiíã s celou partou. Hlavní pr˘ je, Ïe mají robotu,

„My jsme odtamtud pryã pomalu tfietím rokem. Ode‰li jsme jako první,“ vysvûtloval uÏ star˘ „paskovák“ z Illkova pfiípraváfiského kolektivu. Pfied Duklou si zafáral na Franti‰ku, a taky je podle nûj ‰achta jako ‰achta. V‰ude byly stejné podmínky. V novém prostfiedí v‰ech jeho 26 parÈákÛ zapadlo. Hlavní rozdíl je snad ve vût‰í vzdálenosti pracovi‰tû od jámy, mají to necel˘ch osm kilometrÛ. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Jak vidí Duklu primátor? Areál by mûl nabídnout nové pracovní pfiíleÏitosti Areál dolu Dukla se nachází na území Havífiova. Proto jsme poÏádali primátora Franti‰ka Chobota, aby nám sdûlil postoj mûsta k této lokalitû. Vzhledem k tomu, Ïe budoucnost areálu dolu Dukla nám není lhostejná, jednáme se zástupci spoleãnost RPG Real Estate o moÏnostech funkãního vyuÏití tohoto areálu. Zrovna tento t˘den máme jednání pracovní skupiny zab˘vající se touto lokalitou. Bude upfiesÀováno memorandum o spolupráci, které má spoleãnû podepsat mûsto Havífiov a RPG Real Estate. Za mûsto budeme prosazovat takové vyuÏití, které pfiispûje ke zv˘‰ení zamûstna-

nosti na‰ich obãanÛ. Spoleãnû také budeme prosazovat obchvat mûsta Havífiova, kter˘ povede právû kolem areálu dolu Dukla.

Budoucnost celého areálu je v rukou RPG Real Estate HAVͤOV (syl) V roce 2008 by mûlo dojít k pfievodu území areálu b˘valého dolu Dukla z majetku OKD do portfolia realitní skupiny RPG Real Estate. Ta jiÏ nechala zpracovat studii nového vyuÏití areálu, z níÏ vypl˘vá, Ïe by zde mohlo vzniknout aÏ 50 tisíc metrÛ ãtvereãních prÛmyslov˘ch ploch. Proto také útlum dolu probíhá ve spolupráci OKD a RPG Real Estate s ohledem na vizi budoucího vyuÏití celého území. Mluvãí RPG Real Estate Petr Handl k budoucnosti Dukly fiíká: „Spoleãnû s pfiedstaviteli mûsta Havífiova pracujeme na koncepci prÛmyslovû-komerãního areálu

doplnûného o volnoãasové aktivity. Na‰ím cílem je, aby toto území opût oÏilo, pfiineslo nová pracovní místa a stalo se souãástí vût‰ího rozvojového území oznaãovaného pracovním názvem Darkov Area. Proto jsme jiÏ nechali zpracovat ekologick˘ audit této lokality, hotové je rovnûÏ vyhodnocení technické infrastruktury. V˘hodou je, Ïe toto území má velmi dobrou dopravní dostupnost, a to jak silniãní, tak Ïelezniãní. Navíc se v areálu nachází fiada památkov˘ch objektÛ, s jejichÏ vyuÏitím rovnûÏ poãítáme. Projekty na rekonstrukci tûchto budov se jiÏ zpracovávají a napfiíklad ve spolupráci s mûs-

Jedním z historick˘ch objektÛ, které zÛstanou v areálu b˘valého FOTO: Bohuslav KrzyÏanek dolu Dukla zachovány, je i lampovna.

tem Havífiov pfiipravujeme podnikatelsk˘ inkubátor umístûn˘ právû do jednoho ze stávajících objektÛ. Zajímavostí je jistû také to, Ïe zdej‰í kryt CO by mûl b˘t zpfiístupnûn pro vefiejnost jako technická památka 2. svûtové války.“ O tom, Ïe budoucnosti areálu dolu Dukla je pfiikládán skuteãnû velk˘ v˘znam, svûdãí i fakt, Ïe projekt regenerace tohoto území byl vybrán jako prioritní v rámci zakázky Moravskoslezského kraje „Podpora pfiípravy Moravskoslezského kraje na ãerpání z fondÛ EU v plánovacím období 2007 – 2013“ pro oblast podnikání a inovace.

4

10. ledna 2008

Za branami OKD

Bizon veze eleganci i bezpeãnost Hurá na bál! Na povrchu Dolu Darkov pfiedstavili novou závûsnou lokomotivu Jak, kdy a kde se bude plesat

OSTRAVA Elegance moderních dopravních prostfiedkÛ proniká pod zem. Na pomocném pracovi‰ti Dolu Darkov pfiedstavil podnik FITE z Ostravy asi první dÛlní lokomotivu na svûtû se zaoblen˘mi tvary. Oproti jin˘m je jako ‰kodovka Superb mezi Favority. „Není to pouze o tom, Ïe ostatní mají kabiny hranaté. Ta na‰e je navíc bezpeãnûj‰í i pfii nárazu do pfiekáÏky. V rámu je je‰tû olejová nádrÏ,“ uvedl Marek Danel, „testovací jezdec“ závûsné dÛlní lokomotivy Bizon 120. Její v˘voj trval asi rok a jsou dva prototypy. Mimo nezvyklé tvary se „ma‰ina“ nedávno úspû‰nû testovaná na Slovensku mÛÏe pochlubit ze‰tíhlením, moÏností pouÏití aÏ ‰esti pohonn˘ch jednotek ãi dosáhnutí 2. aÏ 3. tfiídy Euro-emisí. K jejím schopnostem patfií zdolání trati s maximálním úklonem do 30 stupÀÛ.

OSTRAVA(uzi) âtvrté roãní období neboli plesová sezona je tady! Tfieba zapomenout na fáraãky, dÏíny nechat ve skfiíni, hodit se i s dámou do gala a hurá na bál. KaÏdá ‰achta ples pofiádá, nûkteré dokonce vícekrát. Jak organizátofii slibují, nuda to pr˘ nebude. Pfiedtanãení od „profíkÛ“, muzika pûknû od podlahy a tradiãní tombola je samozfiejmostí. Leckde budou mít i vzácné hosty nebo pofiádné pfiekvapení. DÛl âSA – ples 26. ledna v Kulturním domû v Orlové zaãíná v 19 hodin, pfiedtanãení místní skupinou Anaj, hlavními lákadly budou baviãi z Maxim Turbulenc ãi pÛlnoãní pfiekvapení. Generální fieditel ostravské firmy FITE Pavel Barto‰ kfití novou lokomotivu. „Podafiilo se zastavit ji s ‰estnáctitunov˘m nákladem na dráze osmi

metrÛ,“ konstatoval konstruktér Ivan Pindur. Ten pracoval z ãásti podle poÏadavkÛ rusk˘ch ãi ukrajinsk˘ch horníkÛ. Právû k nim by mûl Bizon 120 v sérii pûti kusÛ zamífiit. Certifikát má ale i pro Evropu. Podle Jifiího Matu‰ínského, fieditele divize báÀsk˘ch technologií FITE, mysleli i na bezpeãnostní opatfiení. Lokomotiva je vybavena celou sérií elektronick˘ch ãidel, které pfii ohroÏení automaticky vypnou motor. Stane se tak i v pfiípadû zji‰tûní vysoké koncentrace metanu. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

DÛl âSM – ples ve stylu tropického karnevalu 26. ledna od 19 hodin v Kulturním domû Dolu âSM, zazpívá Michal David, ohÀová show, moderuje exVyVolená H. Gajdo‰ová.

DÛl Darkov – první ples 19. ledna od 19 hodin ve Spoleãenském domû Reneta v Havífiovû, k hostÛm bude patfiit ostravsk˘ Rock’n’Roll Band Marcela Woodmana, druh˘ 16. února „Na Franti‰ku“ v Horní Suché, na obou hraje k tanci kapela Smolafii a vystoupí maÏoretky Dixie. DÛl Lazy – ples má ve Spoleãenském domû Reneta v Havífiovû 25. ledna od 19. hodin, dvû hudby na pódiu a tfietí, cimbálovka, ve vestibulu, dorazí i kouzelnické duo Carlos z Náchoda. DÛl Paskov – ples spoleãn˘ i pro závod Fren‰tát je tradiãnû ve dvou dnech, a to v pátek 29. února a v sobotu 1. bfiezna v Kulturním domû ve Stafiíãi. Bavit budou Ïongléfii, v pfiestávkách mezi Ïivou hudbou k tanci zahraje diskÏokej, hlavní cenou v tombole bude ozdravn˘ pobyt.

Autobus nov˘, jízdné staré KARVINÁ(uzi) Poprvé v pondûlí vyrazil do karvinsk˘ch ulic nov˘ nízkopodlaÏní, dvanáct metrÛ dlouh˘ autobus. „Bude obsluhovat pfiedev‰ím ãtyfii takzvané pátefiní linky, které kfiiÏují cel˘m mûstem, a které rovnûÏ díky vy‰‰ímu pfiíspûvku z mûstské kasy mají uÏ mûsíc lep‰í intervaly,“ oznámila mluvãí magistrátu ·árka Swiderová. Karviná

mimoto jako jedno z mála moravskoslezsk˘ch mûst dala obyvatelÛm opoÏdûn˘, leã o to více vítan˘, novoroãní dárek – nezdraÏila totiÏ cenu jízdenky v hromadné dopravû! „Naopak jsme dopravci pfiidali tfii miliony korun, aby zlep‰il intervaly linek a mohl i obnovovat svÛj vozov˘ park,“ konstatovala Swiderová.

Bizon 120 – X: Zku‰ební jezdec Marek Danel u Bizona 120, nové závûsné dÛlní lokomotivy.

• dva prototypy (chystá se série pûti kusÛ) • dieselov˘ motor Perkins, v˘kon 93 kW • pohonn˘ch jednotek 4, 5 nebo 6 • maximální taÏná síla aÏ 120 kN • maximální rychlost 7,6 km/h • ‰ífika 800, v˘‰ka 1200, délka 9850 aÏ 12 250 mm • jedna z nejprÛchodnûj‰ích dÛlními díly • ãerná skfiíÀka (dvû pamûti) • pfii ohroÏení metanem vypíná motor • elektronická bezpeãnostní ãidla

Konstruktér Ivan Pindur u zfiejmû první dÛlní lokomotivy se zaoblen˘mi tvary kabiny.

• certifikát pro Rusko i Evropu

V rukách dennû stovky tren˘rek HORNÍ SUCHÁ Fofry a pohyb odûvÛ nejrÛznûj‰ích velikostí a tvarÛ vût‰í neÏ na asijském trÏi‰ti. To zaÏívají Jana Nekolová a Jarmila Mirtu‰ová nûkolik desítek minut poté, co vyjede klec s chlapy nahoru. Dûlají totiÏ ve v˘dejnû u prádelny na závodû 3 Dolu Darkov. „Kolik dennû? Kalhot ãtyfii, nûkdy i pût stovek. Pak blÛzy, ruãníky, onuce i ty tren˘rky. Taky stovky,“ shodly se dámy pracující v sehraném duetu. Jedna odebírá za‰pinûné fáraãky, dal‰í hbitû dává fasovat nové. „UÏ mám odhad, co komu velikostnû sedí. Reklamace nemáme ãasté,“ doplnily. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Za staré jízdné mohou obyvatelé Karviné cestovat nov˘m autobuFOTO: Magistrát mûsdta Karviné sem.

Nemocnice hlásí novinky HAVͤOV(uzi) Urgentní pfiíjem, mezioborová jednotka intenzivní péãe, porodnické oddûlení. To v‰e mají se zaãátkem roku 2008 v novém v nemocnici v Havífiovû, jeÏ je spádovou pro oblast s pfiibliÏnû 120 tisícovkami lidí. Náklady na rekonstrukce spolkly více neÏ pÛl miliardy korun. „UÏ nemusíme pacienty v ohroÏení Ïivota o‰etfio-

vat na centrálním pfiíjmu ãi chirurgické ambulanci. Urgentní pfiíjem má dva boxy s moderními pfiístroji,“ fiekla fieditelka nemocnice Vûra Kováfiová. Novinkou je i slouãení pracovi‰È JIP, které byly pfiedtím „rozházeny“ po klinikách. A vût‰í komfort je nakonec i v porodnici, kde vznikly tfii boxy pro maminky i jejich doprovod.

Z Ostravy poprvé letûli do Thajska

Jana Nekolová a Jarmila Mirtu‰ová se po vyfárání chlapÛ na závodû 3 Dolu Darkov nestíhají otáãet.

OSTRAVA(uzi) Ostravské leti‰tû v Mo‰novû odbavilo historicky první let do Asie. Mezipfiistání tady mûl Boeing 737-800 na pravidelné lince z Prahy do thajského Bangkoku. „VyuÏilo toho na pût desítek lidí, coÏ je témûfi tfietina kapacity letadla,“ informovala jeho mluvãí Michaela Kube‰ová. A nebyl to pr˘ jedin˘ „exotick˘“ charterov˘

spoj, dal‰í mají b˘t i koncem ledna ãi bfiezna. Leti‰tû Leo‰e Janáãka chce uÏ na jafie zfiídit pravidelné linky do Amsterodamu, Bruselu, Lond˘na ãi Moskvy. Do tfií let by mûlo pfiib˘t je‰tû dvanáct jin˘ch evropsk˘ch mûst a mo‰novské leti‰tû se rovnûÏ jako jediné v tuzemsku doãká nádraÏí a Ïelezniãního napojení.

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

Díky za povzbuzení Po pfiedvánoãním pachtûní a silvestrovském shonu jsme vydali první leto‰ní ãíslo Horníka a pfii pfiípravû toho druhého si koneãnû na‰li chvilku probrat v‰echna va‰e pfiání, která k nám do redakce dorazila koncem roku. Za v‰echny srdeãnû dûkujeme. Vnímáme je jako velké povzbuzení do na‰í dal‰í redakãní práce. VynasnaÏíme se vám nadále nabízet co nejvíce pfiíjemn˘ch, zpráv, které budou zajímavé, uÏiteãné, pomohou vám zlep‰it náladu, dodají inspiraci a chuÈ do Ïivota. Mezi takové vloni jistû patfiila mj. i ta, Ïe v OKD bylo rozhodnuto o zv˘‰ení vánoãního platu zamûstnancÛ o dal‰ích 9 prÛmûrn˘ch denních v˘dûlkÛ, tedy na 21násobek. Také my, v redakci pro vás pfiipravujeme nûco navíc. Mnohé

napovídá ãlánek na titulní stránce od fieditelky pro PR a komunikaci OKD Petry Ma‰ínové. To v‰ak není v‰e. Pfiipravujeme pro vás dal‰í roãník populárního turnaje v bowlingu. Mnozí vûdí o jeho neopakovatelné atmosféfie, atraktivních cenách, zajímavému prostfiedí, ve kterém se setkávají lidé z na‰eho revíru, ale také jin˘ch profesí a zamûfiení. Samotná hra pak tyto lidi sbliÏuje, spolu navazují uÏiteãné kontakty, vznikají nová pfiátelství… To je jeden z pfiíspûvkÛ na‰í redakce vám, na‰im ãtenáfiÛm, pfiíznivcÛm na‰ich novin do nového roku. Pfiijìte mezi nás, do bowlingov˘ch heren a vyzkou‰ejte atmosféru pfiátelského, rekreaãního soutûÏení. Josef Lys, ‰éfredaktor P.S. O bowlingovém turnaji se více doãtete na stranû 7.

Záchranáfisk˘ veterán vzpomíná Pfied tfiiceti lety ‰el coby nováãek do akce a málem pod zemí zÛstal OSTRAVA Rovn˘ch tfiicet let uplyne letos od okamÏiku, kdy Franti‰ek Havlas (61) z ostravsk˘ch Radvanic zaãal kariéru dÛlního záchranáfie. A pr˘ nechybûlo mnoho, aby jeho premiérová akce byla i tou poslední. ·tûstí v‰ak stálo na jeho stranû, a tak nyní mÛÏe coby penzista dennû vzpomínat v roli prÛvodce záchranáfiskou expozicí Hornického muzea OKD na Landeku. „Tehdy jsem byl mlad˘ a mûl uÏ nûco odfáráno. Bral jsem to sportovnû,“ popisoval b˘val˘ ãetafi Hlavní báÀské záchranné sluÏby první „ostré“ nasazení na ‰achtû v Doubravû. PÛsobil tenkrát je‰tû jako záchranáfiská záloha na svém úseku a mûl dva roky po absolvování odborného kurzu. A zaãalo hofiet! Nováãek se ãtyfimi

Franti‰ek Havlas s nerozluãn˘m parÈákem své záchranáfiské kariéry, d˘chacím pfiístrojem.

„Strach? Ten bude i po tfiiceti letech na ‰achtû. Pofiád se mÛÏe nûco stát,“ konstatoval veterán s tím, Ïe v souãasnosti je mnohem vy‰‰í míra bezpeãnosti. kolegy musel do uzavfieného prostoru rozpojit vodní potrubí. „Jednomu z nás se pfii polézání lutní uvolnil d˘chací pfiístroj, nalokal se a pfiiotrávil. Úkol jsme splnili, ale

nejvût‰í problémy pfii‰ly cestou zpût. Za námi uÏ zavírali poklopy a my se nemohli doklepat na obsluhu hráze. Trubkou jsem dlouho mlátil, neÏ nás zaslechli,“ líãil.

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny „Îe by ãtenáfii pfii boufiliv˘ch oslavách Silvestra a Nového roku vyãerpali ve‰ker˘ smysl pro humor?“ fiíkali jsme si v redakci nad útlou hromádkou dopisÛ s texty k soutûÏní fotografii ã. 1. Nicménû nakonec jsme vybrali tfii, jejichÏ autofii si mohou k nám pfiijít pro stokorunu. Jsou to: Elvíra Hamanová z Havífiova, Vladimír Adamec a Pavel Nohava, oba z Ostravy-Poruby.

SoutûÏní foto ã. 1

V expozici vystavené protipoÏární zafiízení bylo v dobû Havlasova prvního zásahu novinkou.

JAK

Vybrané pfiíspûvky uvefiejÀujeme pod soutûÏní fotografií ã. 1:

„Nevím, co je ti na té sms zprávû tak k smíchu?!“ (eh) „Hup tam s vápnem!“ (va) „Je‰tû Ïe mi nevypadl zub moudrosti!“ (lp)

VítûzÛm blahopfiejeme a pro vás ostatní je tady dal‰í ‰ance. Po stokorunû získají tfii z vás, ktefií k soutûÏní fotografii ã. 2 napí‰í nejvtipnûj‰í prÛpovídku . Text do redakce doruãte do úter˘ 15. ledna 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648,

nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ zvefiejníme v pfií‰tím ãísle na‰eho t˘deníku.

SoutûÏní fotografie ã. 2

TO VIDÍ UÎ ZAS STRYK

Vyãerpávající a málem osudn˘ zásah se pro nûho v‰ak stal „pozvánkou“ mezi záchranáfiské profesionály. Na Bastru vyuãen˘ montér, pozdûji mûfiiã a horník v porubu na Dole Franti‰ek, se stal ãlenem Hlavní báÀské záchranné sluÏby na 22 let. „·lo to z generace na generaci, táta byl v padesát˘ch letech ãlenem záchranáfisk˘ch pomocn˘ch sborÛ,“ uvedl Havlas, kter˘ zaÏil v dole fiadu poÏárÛ, otfiesÛ ãi v˘buchÛ. Do v˘sluÏby ‰el jako ãetafi a mechanik d˘chací techniky. „Strach? Ten bude i po tfiiceti letech na ‰achtû. Pofiád se mÛÏe nûco stát,“ konstatoval veterán s tím, Ïe v souãasnosti je mnohem vy‰‰í míra bezpeãnosti. Pravda, myslelo se na ni i v minulosti, ale v duchu tehdej‰í doby byla podle nûho hlavní tûÏba, tedy „‰turmování“ a patfiiãné v˘kony. Teì Havlas spoleãnû se ãtyfimi dal‰ími exzáchranáfii provádí tematickou expozicí a pfiibliÏuje tuto profesi i laikÛm. „Jsem rád, Ïe mÛÏu b˘t mezi lidmi, Ïe jsem jako i dÛchodce tím, co mû baví,“ doplnil. âasu mu zbude i na mimohavífiské koníãky, jak˘mi je zahrádka ãi hraní mariá‰e. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

LOJZEK

Antek o fernet nakonec nûpfii‰el Pfii‰el sem v pondûli Na Upadnicu dost nasrany. „Vi‰, Antek, mam sto chuti ti tyn slibeny fernet nûdaÈ. Pravda, napisal si do Hornika fejetonek, ale normalni ãtenafi, kdyÏ se pfieãital ty Jifiikove pfiidfiistki, musel nabyÈ dojmu, Ïe sem minimalnû zavraÏdil vlastni matku, Ïe sedim v cele pfiedbûÏneho zadrÏeÀa, ãi dokoÀca ve vazbû. Tak blbû si to napisal...,“ pyskoval sem. Antek se enem smutnû podival a zamaval pûsÈu smûrem ku Jifiikovi. „Vi‰, Lojzeãku, ja sem enem nechtûl zvefiejÀovaÈ, co tû vlastnû potkalo. âemu si Na Upadnici chybûl. Nûvim, jak zje na svoje sukromi haklivy, tuÏ sem napisal, co sem uznal za vhodne, a ty se vãil sam svûfi, co to bylo za duvod!,“ pravil potichuãki a objednal se zdraÏene pivo. Majitel Zdenek totiÏ, stejnako potichuãki, zdraÏil – pry kvuliva zvy‰ene DPH – pivo o celych deset procent! CoÏ v jeho pfiipadku znamena dvû koruny padesat! Poslali zme ho s tym jeho tvrzenim o zvy‰ene dani do fiiti, bo pivo, coby alkohol, bylo dycki v te zvy‰ene. TuÏ cosik zamumlal o draωich energiach a naftû, a zmiznul v tym svojim kanclu. Hromosvodem

na‰ich nadavek se tak stal vrchni ZbyÀìa, kery ale za nic nûmoch. Ale abysem nûodboãoval. Uznal sem, Ïe mûl Antek pravdu a tyn fernet sem mu pfieci enem dal. No a ãemu sem chybûl? Byl sem ve ‰pitale na operaci. TuÏ temu Antek tak v tym fejetonku kliãkoval. Ale vylizal sem se z teho dosÈ dobfie, ku spokojenosti moji aji dochtoruv. Ale zaÏil sem v tym ‰pitale taku jednu pernu chvilku. Mam posledni pfiani, aby mi na posledni cestû, to kdyÏ tyn dfievûny spacak se mÀu pojedû do ìury, zazpival tyn bitlsak sir Paul McCartney svoju Yesterday. UÏ sem Mafii ukazal aji kaj mam tu gramafonovu desku s tu pisniãku. A vãil se pfiedstavtû, Ïe kdyÏ sem se po operaci probuzal z narkozy, sly‰el sem

McCarteneya zpivaÈ pravû Yesterday... V jedinû vtefiinû mi v lebeni probûhnul cely muj Ïivot a hlavnû obava, Ïe mû daju do kremaãniho peca Ïiveho, bo pfieci sly‰im, jak bitlsak zpiva, ni?! Citil sem, jak se potim a pfiipisoval sem to horku z peca. Pak mi ale blysklo, Ïe ti, co pfieÏili klinicku smrÈ, dycki tvrdili, Ïe vidûli bile svûtlo a taku nûjasnu postavu, co na nich mavala. A ja nic takeho nûvidûl! Namisto teho mi naraz kdosik nafackoval a ptal se mû, jak se menuju a esli vim, kaj sem. Byla to sestfiiãka na JIPce, kera se spolu ze sirem Paulem pobrukovala pisniãku Yesterday, kera se linula z radia...! TuÏ temu fiikam ìabelska nahoda! KdyÏ sem to Na Upadnici vykladal, v‰eci se smjali, pleskali mû po ramenach a tvrdili, Ïe su radi, Ïe sem zpatki mezi nimi. Ani Erìa nûzapomnûl na obligatni vtip: „To pfiidû buzík do masny a pravi: ,Dobré ráníãko, já bych chtûl támhletu ‰i‰tiãku Vysoãinky’. Prodavaã na to: ,A vcelku, nebo nakrájet?’ NaãeÏ mu teplou‰ pohrozí: ,Tytyty, ty o‰klivko, copak mám prcinku na Ïetonky?’ Fajne, ni?!“ TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

10. ledna 2008

OKD podporuje

Havífiina a Disneyland? Pod Landekem ruku v ruce OSTRAVA Vzít to nejlep‰í z Disneylandu a „naroubovat“ to na místní pomûry. Tím se fiídili pfii vzniku Hornického muzea OKD pod kopcem Landek na ostravském pfiedmûstí Petfikovice, které letos oslaví 15. v˘roãí. Rozsáhlé tematické zamûfiení plus programy jako ze zábavních parkÛ vedly ke skuteãnosti, Ïe muzeum patfií mezi desítku nejnav‰tûvovanûj‰ích atrakcí severní Moravy a Slezska. Jak na to pohlíÏí Miroslav Fojtík, jeden z nepovolanûj‰ích? Pane fiediteli, máte slovo! âím se hornické muzeum li‰í, pomineme-li originální zamûfiení, od tûch ostatních? Jednoduchá odpovûì. Pojetím rozvoje. Jeho fungováním vÛbec. Pfii vytváfiení na‰í koncepce jsme vycházeli z motta pfiedního evropského v˘stavního architekta Huberta Bariho z Francie. Prosazoval názor, Ïe je zapotfiebí ãelit ztrátû obliby muzeí v celé Evropû tak, Ïe se pfievezmou a okopírují dobré nápady z Disneylandu, aniÏ by muzea zaprodala svou du‰i. Pfiijetí této koncepce bylo nutné i proto, Ïe na Ostravsku je znaãná koncentrace podobn˘ch památek. Museli jsme se zaãít odli‰ovat; nejen, abychom si nekonkurovali, ale téÏ, abychom se vÛbec udrÏeli. Jiná muzea mají umûlecké poklady, vy zase památky. Je jejich správa jednoduchá? Kdepak. Vût‰ina na‰ich objektÛ je prohlá‰ena za kulturní památky a cel˘ areál na Landeku je vÛbec v rámci památkové ochrany. Nejvût‰í problematika památkové péãe je v tom, Ïe nestaãí objekty stavebnû a staticky stabilizovat. Pokud musí nadále slouÏit, tfieba pro nû nacházet dal‰í vyuÏití. Vzorem je kompresorovna, opravovali jsme ji a zateplovali. Teì v ní pofiádáme fiadu akcí, od firemních ãi spoleãensk˘ch, pfies rauty, koncerty aÏ po módní pfiehlídky. Není pfiece

¤editel Miroslav Fojtík hovofiil o minulosti i budoucnosti Hornického muzea OKD na b˘valé ‰achtû Anselm pod Landekem v Petfikovicích. v˘hodné nechat památky jen tak a dát miliony za jejich ostrahu, aby je nerozkradli, nezniãili. Hornické muzeum OKD jistû pfiitahuje mnoho nad‰encÛ, jaká je s nimi spolupráce? Dlouhodobá a úzká. Spolupracujeme s Nadací Landek, ta mimo jiné pfiispívá na záchranu a obnovu památek. S Klubem pfiátel Hornického muzea OKD zase uskuteãÀu-

jeme spoustu projektÛ, poãínaje publikaãní ãinností aÏ po pravidelné besedy s havífiskou tematikou. S klubem se pravidelnû spolupodílíme rovnûÏ na setkání hornick˘ch mûst a obcí âeské republiky. UÏ se pfiipravuje to leto‰ní, bude koncem léta v Mostû. Komunikace se zlep‰ila i z jiné strany, mûsto Ostrava zmûnilo svÛj pohled, zahrnulo cel˘ areál Landek do integrovaného plánu rozvoje.

Necháte nás nahlédnout do plánÛ na budoucnost, anebo alespoÀ na nejbliωí dobu? Pokraãování v práci podle pfiijaté koncepce. To by ale bylo pfiíli‰ jednoduché a nicnefiíkající. Musí pokraãovat rekonstrukce rozvodny, mûní se na multifunkãní sportovní centrum, dokonãíme úpravy vstupu, zázemí a ‰aten v kompresorovnû. Pokou‰íme se o získání

prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ Evropské unie. Peníze pÛjdou na vybudování ubytovacích kapacit, coÏ je po muzejnictví a sportovnû relaxaãních aktivitách tfietí, finální, ãást rozvoje. Chceme nabízet ubytování v návaznosti na dálnici D 47. Plánujeme také cyklostezku do Komenského sadÛ. STRÁNKU P¤IPRAVIL: Radek Luk‰a

PrÛmyslová turistika zaÏívá boom OSTRAVA Nikde jinde bûÏn˘ smrtelník nesfárá! Tûmito pûti slovy se dá shrnout unikátnost Hornického muzea OKD. Hotovo? Podle referentky marketingu Katefiiny Kotasové ani náhodou. Je zde nejménû dal‰ích devût „Ïhav˘ch“ lákadel, která loni vedla k rekordní náv‰tûvnosti v jeho historii. Branami pro‰lo celkem 80 502 lidí, coÏ staví areál napfiíklad nad vût‰inu hradÛ a zámkÛ v kraji.

„Zájem o takzvanou industriální turistiku stále roste. Nejen doly, ale i továrny, nádraÏí, vodárny, ml˘ny. Díky uchování zafiízení, odloÏen˘ch nástrojÛ ãi technologií ukr˘vají potenciál ohromit a dát poznávat, nabízejí moÏnost pfienést se o mnoho desetiletí zpût a pochopit ‰ir‰í souvislosti. Lidé dnes touÏí pÛvodní atmosféru opravdu okusit a stát se její souãástí,“ vysvûtlovala Kotasová.

Zájem o tyto památky u nás zaãal po roce 1985, kdy svévolnû zbourali praÏské nádraÏí Ti‰nov, pr˘ jednoho z nejhezãích v Evropû. Národní technické muzeum zfiídilo Sekci ochrany prÛmyslového dûdictví. Od roku 2002 má âeské uãení technické Centrum prÛmyslového dûdictví. Boom industriální turistiky dokládá i zahájení fárání v Hornickém muzeu OKD, skok patrn˘ z grafu.

Top 5, ãili to „nej“ z ostravského Hornického muzea OKD

1. Fárání do ‰achty

2. Nonstop osídlení

3. Nejstar‰í ‰tola

4. Landecká venu‰e

5. Expozice HBZS

PÛvodní tûÏní klec nabízí zaÏít na vlastní kÛÏi alespoÀ trochu pocity horníka. Fárá se na ‰tolové patro, pak následuje procházka chodbami.

UÏ pravûk˘ lovec mamutÛ se pod Landekem pfied 23 tisíci lety ohfiíval uhlím, místo nejstar‰ího a nepfietrÏitého pobytu lidí na Ostravsku.

DÛl Anselm (kdysi také Eduard Urx) postaven˘ ve stylu prÛmyslové recese, pfiístupny jsou ‰toly Albert a Franti‰ek z I. poloviny 19. století.

Jedinou kdy nalezenou ‰tíhlou venu‰i v Evropû, so‰ku Ïeny vysoké 46 milimetrÛ, vyrobil z nerostu naz˘vaného krevel pravûk˘ umûlec.

Ani v oboru vyhlá‰ená firma Dräger nemá exponát svého d˘chacího pfiístroje z roku 1890, tak bohatá je v˘stava dÛlní záchranáfiské v˘bavy.

10. ledna 2008

Po ‰ichtû

Panoráma

UÏ se ví, kdy se bude hrát Tû‰te se na 6. roãník bowlingového turnaje o Pohár t˘deníku Horník OSTRAVA Exkluzivní pobytové zájezdy k mofiskému pobfieÏí a dal‰í zajímavé ceny – to jsou spoleãnû se skvûlou atmosférou nejvût‰í lákadla bowlingového turnaje o Pohár t˘deníku Horník. Není divu, Ïe se ve svûtû bowlingu stal nejvût‰í a nejlépe dotovanou akcí svého druhu v republice. Vloni se ho zúãastnilo 149 ãtyfiãlenn˘ch druÏstev. Hrálo se v Ostravû, Havífiovû a Karviné. Leto‰ní jiÏ 6. roãník bude mít obdobn˘ scénáfi jako ten loÀsk˘. To je jistû dobrá zpráva. KaÏdé z pfiihlá‰en˘ch druÏstev si zahraje minimálnû ve tfiech kolech. Po dvou rozfiazovacích kolech budou úãastníci rozdûleni do dvou v˘konnostních skupin – zlaté a stfiíbrné. Z kaÏdé pak po dal‰ích bojích (III. kolo) vzejdou finalisté tûchto skupin. Na ceny se mohou tû‰it nejlep‰í z nich. Vedle turnaje, kter˘ je

otevfien˘ v‰em zájemcÛm, se bude bojovat o nejlep‰í druÏstvo sloÏené v˘hradnû ze zamûstnancÛ OKD. A

meÀte trénovat. Konkurence bude jistû obrovská, pfiestoÏe vítûzové kategorie OKD a první tfii nejlep‰í

Podrobn˘ herní systém a turnajová ustanovení pfiineseme v pfií‰tím vydání. Pfiihlá‰ku najdete na stranû 10 dne‰ního vydání Horníka. Pfii urãování termínÛ jednotliv˘ch kol jsme pfiihlíÏeli k jarním prázdninám v Ostravû (11. 2. – 17. 2.) a Karviné (18. 2. – 24. 2.) a také k VelikonocÛm (23. – 24. 3.). Hrát se tedy bude v následujících víkendech.

Herní termíny I. kolo: II. kolo: III. kolo: Finále:

právû na ty ãeká ta nejhodnotnûj‰í cena. Neváhejte tedy, zaãnûte sestavovat druÏstva a také nezapo-

druÏstva otevfieného turnaje v‰ech pfiedchozích roãníkÛ se leto‰ního zápolení nemohou zúãastnit.

8. a 9. 3. (so + ne) 29. a 30. 3. (so + ne) 5. a 6. 4. (so + ne) 19. 4. 2008 (sobota)

Uzávûrka pfiihlá‰ek je 25. 2. 2008. Turnaje se mohou zúãastnit pouze osoby star‰í 18 let a ti, kdo nejsou v dobû pofiádání turnaje registrováni v âeské bowlingové asociaci.

7

TIPY HORNÍKA Poláci v Mánesovû síni KARVINÁ Na v˘stavu prací polsk˘ch autorÛ Urszuly Miàcz-Sobierajové, Wac∏awa Sobieraje a Bart∏omieje Sobieraje zve Mûstsk˘ dÛm kultury v Karviné. VernisáÏ expozice v Mánesovû síni, nazvané Rodinná vá‰eÀ, se bude konat 8. ledna v 17 hod. Pfii pfiíleÏitosti je moÏno ve foyer zhlédnout i v˘stavu prací dûti pfied‰kolního vûku Pojìte se s námi vrátit do dûtství.

Kroky ostrovním svûtem HAVͤOV Na turisty vyhledávané ostrovy Lanzarote, Fuerteventura a Tenerife v Kanárském souostroví zavede zájemce cestopisná pfiedná‰ka Ostrovy vûãného jara a dfiímajících vulkánÛ Radima Ptáãka. Koná se ve ãtvrtek 10. ledna v loutkovém sále Kulturního domu Petra Bezruãe v Havífiovû.

Orlová dfiíve a dnes ORLOVÁ Novou expozici nazvanou Orlová – minulost i souãasnost otevfielo 2. ledna Muzeum Tû‰ínska ve v˘stavní síni v DDM v Orlové. Zhlédnout ji mÛÏete do 31. bfiezna. Do 28. února mÛÏete souãasnû nav‰tívit i v˘stavu Hraãky na‰í Kaãky, která prezentuje hraãky z první poloviny 20. století i z let je‰tû dfiívûj‰ích.

Osmkrát Nohavica OSTRAVA Osmkrát se v lednu pfiedstaví v Ostravû písniãkáfi Jaromír Nohavica. Série vystoupení, na kter˘ch chce natoãit Ïivé album, zaãne 17. 1. v Domû kultury Akord a uzavfie se 24. 1. v klubu Parník.

Za dechovkou do lázní KARVINÁ Velk˘ hornick˘ dechov˘ orchestr Májovák pofiádá ve ãtvrtek 10. ledna od 18 hod. reprízu Novoroãního koncertu ve Spoleãenském domû Lázní Darkov.

Umûní v praxi KARVINÁ S pracemi známé karvinské v˘tvarnice Romany Taszkové se mÛÏeme od 10. ledna do 29. února seznámit v koncertním sále ZU· B. Smetany v Karviné-Mizerovû na v˘stavû UÏitá grafika.

Máte chuÈ na fotbálek?

Z loÀského roãníku Poháru t˘deníku Horník.

FOTO: Josef Lys

KARVINÁ Novoroãní fotbalov˘ turnaj pro vefiejnost pofiádá 16. ledna od 16 hod. SVâ Juventus v Karviné.

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum tûÏby (48)

âSM – stále mlad˘ padesátník Jen málokterá z novodob˘ch ‰achet spoleãnosti OKD má tak pestrou historii jako DÛl âSM ve Stonavû na Karvinsku. Jeho vznik avizoval pováleãn˘ generel OKR rozpracovan˘ a pfiijat˘ v první polovinû padesát˘ch let. To uÏ mûli odborníci v ruce v˘sledky prÛzkumn˘ch vrtÛ, které zde potvrdily existenci kompletního karvinského souvrství. Rozhodli o otvírce loÏiska jedním dolem se dvûma závody. S velkou slávou byly 1. záfií 1958 práce na „Stavbû mládeÏe“ zahájeny. UÏ o mûsíc pozdûji hlubiãi z VOKD zaústili v˘du‰nou jámu závodu Sever. KdyÏ mûli za sebou tfii sta metrÛ, do‰lo v podzemí k masivnímu prÛvalu vody a plynu. Na cel˘ rok bylo hloubení zastaveno. Podobné potíÏe na horníky ãekaly i ve zbyl˘ch tfiech jámách obou závodÛ. Zdej‰í mimofiádné úloÏní pomûry, v báÀské praxi revíru dosud nezaznamenané, si vyÏádaly nové technologické postupy,

vy‰‰í investice a hlavnû prodlouÏení v˘stavby jam na více neÏ ‰est let. DÛl âeskoslovenského svazu mládeÏe (samostatn˘ podnik vznikl 1. 1. 1961) vydal první tuny uhlí z porubu 230 311 na závodû Jih teprve krátce pfied Vánocemi 1968. V dal‰ích letech zaãala ‰achta revíru rychle vracet vynaloÏené prostfiedky. TûÏba se ustálila na úrovni 2 aÏ 2,5 milionu tun roãnû (maximum 2,843 tis. t v roce 1981), pfii prÛmûrném stavu pfies pût tisíc zamûstnancÛ. Uhlí procházelo hrubozrnnou (provoz od r. 1971) a jemnozrnnou (1975) úpravnou na závodû Sever. Exploatace zásob a nepfiíznivé geologické pomûry si od závûru sedmdesát˘ch let vynutily otvírku dal‰ích mezipater, nového 4. patra a prohlubování jam. Události po listopadu 1989 pfiinesly na Dole âSM (zaãala se pouÏívat jen zkratka pÛvodního názvu) opravdu revoluãní zmûny. T˘mu manaÏerÛ kolem nového fieditele

Viktora Koláãka se povedlo dosáhnout vyãlenûní závodu (1. 11. 1990) ze svazku tehdy ‰estnácti dolÛ státního podniku OKD. Jméno stonavské ‰achty se skloÀovalo ve v‰ech pádech. Náv‰tûvou ji poctil také tehdej‰í prezident âSFR Václav Havel. Samostatnost byla jen prvním krokem k privatizaci a pozdûj‰ímu vzniku (1. 1. 1993) firmy âeskomoravské doly (âMD). Kromû Dolu âSM ji tvofiily stfiedoãeské ‰achty Kladno a Tuchlovice. V prÛbûhu devadesát˘ch let byly zahájeny rozsáhlé dÛlní investiãní akce, napfiíklad prohlubování vtaÏn˘ch jam na závodech Sever a Jih, vûtrní propojení obou lokalit, otvírka nového pátého patra, raÏba spojovacího pfiekopu na DÛl Darkov, povrchové ekologické stavby ap. Po ukonãení tûÏby uhlí v kladenském revíru a prodeji Karbon Invest, a. s., spoleãnosti Charles Capital patfiící RPG Industries na podzim 2004, bylo uÏ jen otázkou

Závod Sever Dolu âSM, jedna ze dvou lokalit stonavské ‰achty. ãasu, kdy se âSM vrátí pod kfiídla OKD. Stalo se tak po fúzi obou subjektÛ v listopadu 2005. Znaãka âMD se stala historií. Stonavsk˘ dÛl má díky svému dob˘vacímu prostoru pod katastry obcí Stonava, Karviná, Albrechtice a Chotûbuz pfiíznivou perspektivu. Navíc mÛÏe tûÏit uhelné zásoby

také v ãesko-polském pfiíhraniãí. Na dohodû s na‰imi severními sousedy záleÏí moÏnost kopat uhlí v oblasti uzavfieného Dolu Morcinek v Kaczycích. DÛl âSM má podle aktuálních rozvojov˘ch zámûrÛ pfiedpoklady Ïivotnosti na horizontu roku 2030. Libor Vidliãka

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: Walther: Qui mihi vult dare, non debet dicere quare. Kdo mi chce nûco dát, nemusí... OdloÏení

10. ledna 2008

Zábava

StrindbergoVelikáni vo drama (slovensky)

Anglicky „to“

Pofiádek

Mûsto u Brna

Zbavit vousÛ

NáplÀ balónÛ

Nûmecky „ãerven˘“

Otec (kniÏnû)

Zakopané bohatství

ZASMÁNÍ

(dokonãení v tajence) Svûtadíl

·v˘carské mûsto

Náãelník TatarÛ

Italské mûsto

Plynn˘ uhlovodík Vodní rostliny

Pomlouvati (slangovû)

âást houslí ·kytnutí

Mykací stroj

SPZ Karviné

Jihoamerické velehory

Opefienec

Cyklohexanon

Zkratka pro rozsáhlou integraci

Drancování Jméno reÏiséra Kazana

Sever‰tí paroháãi

Staré vztaÏné zájmeno

Obdivovatel v‰eho módního

Zn. ãesk˘ch elektrospotfiebiãÛ

Je‰tûfii

Uãitel

...jaká erotika, pane orgáne, stra‰nû to klouÏe...

TAJENKA

Hudební nástroj

Spojka

Neodborník

Sarmat

AlÏírsk˘ pfiístav

Italské mûsto

Citoslovce pobídnutí

KingÛv horror

Budí Ïena muÏe o pÛlnoci: „Pepíku, vstávej, jsou tu zlodûji!“ „Buì prosím tû zticha! âlovûku je trapné, Ïe nemají co ukrást, a ty bude‰ vyfivávat na celou ulici...“

Úbytek váhy kap. dopr.

Otvory ve zdi

Pohfiební hostina

Sídlo v âadu

Dvanáct mûsícÛ

Mongolsk˘ pastevec

Otroci

¤ímsk˘mi ãísly 49

PfiedloÏka

Zdravotnické zafiízení

Kozlík lékafisk˘

Základ organick˘ch barviv

Umûleck˘ smûr

Tajenka z minulého ãísla: Walther: Qui duo vestigat, duo perdit seque quaerere. Kdo sleduje dva cíle, ten znaví se a oba mine. PomÛcky: it, LSI, rot. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Vladislav Maciejczyk z Hnojníka. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

od 10. do 16. ledna 2008 B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

22. 5. – 21. 6.

Nebuìte si pfiehnanû jisti správností sv˘ch postojÛ. Vlivem Marsu budete samolibí a nekritiãtí. Snadno nûco pfieÏenete a udûláte si ostudu. MÛÏete se spolehnout, Ïe by to pár lidem udûlalo radost. Podafií se vám udûlat dojem na vበidol. Na nic neãekejte a pozvûte jej na schÛzku. Pravdûpodobnost, Ïe by pozvání odmítl, je minimální.

Budete mít pfiíleÏitost udûlat dojem na nadfiízené. Nesmíte se v‰ak bát pfievzít vût‰í zodpovûdnost. Nedejte se brzdit v rozletu ménû odváÏn˘mi kolegy. K pozitivní zmûnû názoru úfiadu na va‰e záleÏitosti dojde poãátkem pfií‰tího t˘dne. Bude vás to stát trochu ãasu, ale nesmíte váhat a jednání nûjak odkládat.

Bude vás nepfiíjemnû stíhat znám˘, kter˘ nûco potfiebuje. Dvakrát slu‰né to není, ale vyhnûte se setkání s ním. Máte dost sv˘ch starostí. Klid a pohodu najdete doma u rodiny. Pfiijdete na to brzy sami a partner se nebude staãit divit, jak brzy se vracíte z práce. Va‰ím zdÛvodnûním bude mile pfiekvapen.

Rak

Lev

Panna

22. 6. – 22. 7.

23. 7. – 23. 8.

Spoléhejte se hlavnû na vlastní síly. Budete mít pfiíleÏitost vyfiídit záleÏitost, která vás nedávno hodnû dopálila. Nevyt˘kejte sv˘m blízk˘m, Ïe neberou vûci tak váÏnû jako vy. MoÏná by bylo lep‰í následovat jejich pfiíklad. V pozadí va‰eho setkání s osobou opaãného pohlaví je Venu‰e. Dejte na svou intuici a v‰e dobfie dopadne.

Buìte vûrni sv˘m zásadám, nepodlehnûte nátlaku znám˘ch. Vበpostoj vás sblíÏí s nûk˘m, kdo se ukáÏe b˘t hodnû dÛleÏit˘ pro va‰i budoucnost. âeká vás pár mil˘ch pfiekvapení. Zv˘‰it hlas bude zapotfiebí na nûkoho, kdo se pokusí z vás vylákat vût‰í sumu penûz. Nemusí jít jen o nesoudného fiemeslníka, ale i o vypoãítavého pfiíbuzného.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Budete se chovat dost náladovû a na osoby, které nemáte v oblibû, vyjedete opravdu ostfie. Nebudete-li se krotit, nevyhnete se vût‰í hádce. Nûjaké konflikty jsou to poslední, co potfiebujete. Bylo by dobré zajít ãastûji mezi pfiátele a do vût‰í spoleãnosti. Potfiebujete se uvolnit a odreagovat se. Potû‰te dûti pfiíjemn˘m v˘letem na hory.

Nevyhnete se velk˘m zmatkÛm a kritick˘m situacím, ale vybruslíte z nich jako naprostá jedniãka. Va‰e okolí znovu ocení vበpfiehled a schopnosti rychlého rozhodování. Nelze vylouãit ani nabídku nového, nároãnûj‰ího místa. V‰e si ale dobfie rozmyslete, zvaÏte v‰echna pro a proti. V˘raznû se zlep‰í va‰e vztahy s milovanou osobou.

Nepodléhejte fale‰né nadûji, Ïe s jist˘m protivn˘m ãlovûkem pofiídíte po dobrém. Nejlep‰í bude se mu zdaleka vyhnout a nic od nûho nechtít. Díky novému elánu se mÛÏete pustit do nepfiíjemn˘ch, neustále odkládan˘ch povinností. MoÏná vám pfiijde vhod pomoc jednoho pfiíbuzného. Men‰í problémy lze oãekávat v citov˘ch vztazích.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

Naskytne se vám moÏnost podílet se na zajímavé finanãní operaci. V pfiípadû, Ïe pÛjde o nûkoho, koho znáte a mÛÏete mu vûfiit, nemûli byste dlouho váhat. Postavení Merkuru je pfiíslibem poklidn˘ch dní. DrÏet zpátky se musíte jen pfii navazování nov˘ch známostí. Hrozí vám, Ïe podlehnete prvnímu dojmu a dáte své sympatie nûjakému sobci.

21. 1. – 19. 2.

Na náladû vám nepfiidají opakující se spory s nadfiízen˘m. Nezbude vám nic jiného, neÏ pofiádnû bouchnout do stolu, pfiípadnû naznaãit, Ïe klidnû odejdete jinam. Va‰ím rodinn˘m rozpoãtem by mohla otfiást neuváÏená koupû nûãeho, co vlastnû ani nepotfiebujete. Nadmíru boufiliv˘ a zábavn˘ se ukáÏe nadcházející víkend.

„Jak jsi pfii‰el k té modfiinû pod okem?“ „To je dÛkaz mé ãisté lásky. Vãera jsem tahal dívku z vody, pfii‰la manÏelka a uhodila mû.“ „To je ale nelidské! A odkud jsi tahal tu dívku, z fieky nebo bazénu?“ „Z vany...“ ✿ Dva policajti nemûli kde bydlet, zjistili v‰ak, Ïe je moÏné velmi v˘hodnû zakoupit vyfiazené osobní vagony. Rozhodli se, Ïe si kaÏd˘ jeden koupí a zafiídí si tam byteãek. Pozdûji se se‰li a povídali si, jak se jim bydlí. Jeden fiíká: Já jsem celkem spokojen˘, tro‰ku mi akorát vadí, Ïe tam mám tu cedulku zákaz koufiení, takÏe kdyÏ si chci zapálit, tak musím chodit ven.“ Druh˘ fiíká: „Já jsem taky celkem spojen˘, ale vadí mi naopak ta cedulka na záchodû, pouÏívat jenom za jízdy, protoÏe neÏ ten vagon roztlaãím, tak se vÏdycky poseru.“

SUDOKU JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3 x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Dostanete odpovûì na otázku, která vás v poslední dobû docela trápí. Nelze v‰ak vylouãit, Ïe z ní Ïádnou radost mít nebudete. V zamûstnání pfiijdou na pfietfies zpÛsob odmûÀování a vytíÏenost jednotliv˘ch pracovníkÛ. Hvûzdy vám pomohou pfiijít na to, jak na sebe vhodnû upozornit, prodat své zásluhy a nasazení.

24. 9. – 23. 10.

✿ OdloÏí pan V˘kus noviny a povídá manÏelce: „Já ti povím, Ïe by mûli v‰em lidem, ktefií okrádají druhé, useknout obû ruce!“ „Nepovídej. A ãím bys jako taxikáfi fiídil auto?“ ✿ Îena chce pomoci svému muÏi, a tak mu koupí kapky, nakape preparát do veãefie, aby o tom nevûdûl. On se jí v‰ak ptá: „Ráchel, tys mnû dala nûco do polévky?!“ „VÛbec ne, nic jsem ti nedala.“ „NelÏi, nûco jsi mnû tam dala!“ „Opravdu ti nelÏu.“ „UÏ toho mám dost. Pfiiznej se!“ „No jo, chtûla jsem ti pomoci.!“ „Hned mnû bylo divné, Ïe v té polévce ty nudle stojí...“ ✿

Kresba: V. Novák

20. 2. – 20. 3.

Ochotnû vyjdete vstfiíc nûkomu, kdo na va‰i pomoc spoléhá. Bude vás to moÏná stát trochu pfiemáhání, ale dÛleÏité je va‰e poslední slovo. Sejde ze schÛzky, na kterou se nijak netû‰íte. VÛbec se dá fiíci, Ïe vám v nadcházejících dnech odpadne pár nudn˘ch povinností. V‰echny dÛleÏité vûci, které máte vyfiídit, rozhodnû neodkládejte.

NÁ·

RECEPT

Vepfiové kotlety se s˘rovou omáãkou Potfiebujeme: 4 vepfiové libové fiízky, 2 lÏíce oleje, mlet˘ bíl˘ pepfi, 1 lÏíci hladké mouky, sÛl, 10 dkg hermelínu nebo jiného s˘ra, 1,5 dl smetany ke ‰lehání, 1 lÏiãku ‰krobové mouãky, 1 lÏíci hofiãice. Vepfiové fiízky po obvodu nûkolikrát mûlce nafiízneme, po obou stranách naklepeme, lehce poprá‰íme moukou, vloÏíme na pánev s rozehfiát˘m olejem a prudce opeãeme po obou stranách. Mûkké fiízky pfieneseme na nahfiáté talífie a

V¯ROKY

osolíme je. Do v˘peku z fiízkÛ pfiidáme s˘r nakrájen˘ na tenké plátky, smetanu rozmíchanou se ‰krobovou mouãkou a za stálého míchání v‰e zahfiíváme na plameni, aÏ vznikne hladká omáãka, podle potfieby pfiidáme asi 2 lÏíce vody. Omáãku ochutíme hofiãicí, podle chuti pfiisolíme a nalijeme na steaky. Hned podáváme. Vhodnou pfiílohou jsou brambory opeãené s cibulkou. Oloupané a uvafiené brambory nakrájíme na plátky, vloÏíme na nakrájenou, na oleji zpûnûnou cibuli a za stálého obracení opeãeme dorÛÏova.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„Dva lidé, ktefií se drÏí vûci, mají vût‰í cenu neÏ osm lidí, z nichÏ G. B. Shaw kaÏd˘ má jin˘ názor.“


„Kdyby se hádky stenografovaly, a pak doslova pfiedãítaly rozvádûn˘m, padli by si se smíchem do Mauriac náruãe.“

10. ledna 2008

9

Panoráma

Sousedé uÏ pasy nechtûjí âesko i její okolní zemû jsou souãástí schengenského prostoru slovensku zase dráha a prÛmysl. Podle odborníkÛ to vedlo k zastavení rozvoje tû‰ínského regionu a úpadku tehdy v˘znamného mûsta. „Tfii, dva, jedna, teì!“ odpoãítávaly stovky lidí z obou stran také na starém hraniãním mostû v Bohumínû. Pfiesnû o pÛlnoci se závora zvedla, aby tak zÛstala napofiád. I zde se hrálo, hodovalo, oslavovalo. Bohumín‰tí pfii té pfiíleÏitosti poprvé oficiálnû pfiedvádûli nov˘ prapor mûsta a „bratfiili“ se se sv˘mi sousedy napfiíklad z polsk˘ch Krzy˝anowic ãi Wodzis∏awi Âlàskiej. STRÁNKU P¤IPRAVIL: Radek Luk‰a S hraniãní závorou naloÏili na mostû pfies fieku v âeském Tû‰ínû po FOTO: radnice âeského Tû‰ína svém. OSTRAVA Závory, kontroly a „zastávky“ na hranicích patfií historii! âeská republika novû vstoupila stejnû jako její severní a v˘chodní sousedé do schengenského prostoru, kter˘ mimo jiné znamená voln˘ pohyb osob. Na obãansk˘ prÛkaz se tak dá jít pû‰ky nakupovat z âeského Tû‰ína do Cieszyna, ale i cestovat k polárnímu kruhu do Skandinávie ãi za teplem Stfiedomofií. Pro vût‰inu obyvatel regionu znamenal „pád“ hranice o pÛlnoci ze ãtvrtka 20. na pátek 21. prosince 2007 hlavnû prolomení bariéry, Ïe jsou v cizinû. „VÏdyÈ jsme tady takov˘ men‰í Schengen mûli deset let. PÛlka m˘ch klientÛ je z Polska, mají to pfies most, zatímco do tamního znaãkového servisu ãtyfiicet

kilometrÛ,“ fiekl autoobchodník a opraváfi Bohuslav Czudek. Ten byl mezi více neÏ pûti stovkami lidí, ktefií slavili vstup do „Schengenu“ na jednom z ãeskotû‰ínsk˘ch hraniãních mostÛ. S hudbou, hrachovou polévkou, ohÀostrojem. Obyvatelé si od toho slibují hodnû. „Jeden region se spoleãnou historií. VÏdyÈ tady Ïije na osm milionÛ lidí a do Krakova to je blíÏe neÏ do Prahy,“ mínil místní podnikatel s elektronikou Roman Sikora. Dvojmûstí âesk˘ Tû‰ín-Cieszyn bylo pfiitom klasickou ukázkou rozdûlení místa i lidí. Politici to udûlali v roce 1920 kvÛli tahanicím o sporné území tû‰ínského Slezska. Z fieky Ol‰e vznikla hranice, Polsku zÛstalo historické centrum, âesko-

Schengensk˘ prostor • podle vesnice s asi 500 lidmi v Lucembursku na pomezí s Francií a Nûmeckem, kde byla 14. ãervna 1985 podepsána „Schengenská dohoda“ mezi pûti evropsk˘mi zemûmi • schengensk˘ prostor tvofií 15 evropsk˘ch státÛ • mimo Evropskou unii zahrnuje i Island a Norsko • nováãky jsou kromû âeska i Slovensko, Polsko, Estonsko, Litva, Loty‰sko, Maìarsko, Malta ãi Slovinsko • zaruãuje voln˘ pohyb • pro cesty v rámci „Schengenu“ staãí obãansk˘ prÛkaz • hranice moÏno pfiekraãovat prakticky kdykoliv a kdekoliv • chystá se i zru‰ení kontrol na leti‰tích

Tak to vypadá v Chotûbuzi dnes, Ïádné celní ãi policejní kontroly.

Dûti? Nejlépe s vlastními doklady! OSTRAVA Pozor na cestování s dûtmi! Schengen neschengen, nelze je posadit tfieba jen tak do ‰kolního autobusu a hurá do ciziny na v˘let. Tedy, nejsou-li drÏiteli vlastního pasu. Pokud naopak vyrazí mimo âeskou republiku s rodiãi, postaãí, kdyÏ má máma ãi otec potomky zapsány zase ve sv˘ch dokladech… „Platí to pro nezletilé, neboli osoby mlad‰í patnácti let,“ upozornila Katefiina Jirgesová, mluvãí praÏského republikového fieditel-

ství sluÏby cizinecké a pohraniãní policie. MÛÏe se stát, Ïe se policisté nebo celníci toho kterého státu rozhodnou provûfiit lidi „odjinud“. „KaÏd˘ vãetnû dítûte musí dÛvûryhodnû prokázat totoÏnost. Tedy platn˘m obãansk˘m prÛkazem ãi cestovním pasem. Nevyfie‰í se to tak, Ïe kdyÏ nemáte doklady, bude pokuta,“ doplnila Jirgesová. Následovat mÛÏe „zajistûní“ ãili odvoz a pobyt na policejní stanici do doby, neÏ se zjistí, o koho vlastnû jde.

V Bohumínû-Chalupkách zmizely ze silnice zpomalovací pásy.

Dvojmûstí má spojit tramvaj s koly autobusu âESK¯ Tù·ÍN Jako poãátkem minulého století mají âesk˘ Tû‰ín a polsk˘ Cieszyn spojovat tramvaje. Vstupu do schengenského prostoru ve dvojmûstí na fiece Ol‰i (Olze) vyuÏili k oÏivení nejkrat‰í trati v tuzemsku. Jen kolejí pr˘ nebude zapotfiebí, tramvaje totiÏ dostanou podvozky od autobusÛ.

„Vybudování nové linky by bylo pfiíli‰ nákladné. Tak to budou imitace historick˘ch tramvají na autobusov˘ch kolech. S tak upraven˘mi vozy mÛÏeme kdykoliv mûnit trasu,“ fiekla mluvãí radnice Dorota Havlíková. Projekt teì schvalují na polské stranû, ãeská uÏ vybírá i dopravce. Platit to má Evropská unie.

Tramvaje vyjely na 1800 metrÛ dlouhou trasu od nádraÏí po Hlavní tfiídû, pfies fieku, ulicemi G∏´boka a Szersznika na kfiiÏovatku Wy˝sza Brama-Bielska v roce 1911. Politická situace tomu ale nepfiála a zdrÏování pfii celních prohlídkách bylo zaãátkem jejich konce. V dubnu 1921 pak provoz zastavili.

Cizinecká policie se stáhla do vnitrozemí OSTRAVA „Vበpas, prosím!“ – Tohle je sice minulostí na pomezí mezi státy, ale sl˘chávat to lidé nepfiestanou. Cizinecká a pohraniãní policie totiÏ pfiesunula svou práci z pfiechodÛ a „zelené“ hranice a stáhla se do vnitrozemí. „Tûsnû pfied pfiipojením âeské republiky k Schengenu jsme v regionu provûfiovali 1882 osob, z toho 1127 cizincÛ,“ fiekla o novém v˘konu sluÏby mluvãí cizinecké policie v

Ostravû Daniela Vlãková. Poru‰ení zákona pak pokutovali ve 34 pfiípadech, vybrali 20 tisíc korun. Zatkli i ãtyfii cizí státní pfiíslu‰níky, ktefií nerespektovali ãi obcházeli vízovou povinnost. „Jednoho nám na‰el sluÏební pes ukrytého v kontejneru v trÏnici na Hraneãníku. Bude vyho‰tûn,“ konstatovala Vlãková. Ostatní tfii pfiestupce ãeká soud za mafiení v˘konu úfiedního rozhodnutí.

Co my na to? Aneb pol‰tí kolegové a volná hranice… Sotva bychom se bez nich obe‰li. Jsou jich stovky. KolegÛ, kamarádÛ, byÈ je jejich matefi‰tina tro‰ku jiná. Právû polsk˘ch havífiÛ se dotkl vstup do „Schengenu“ osobnû a jako prvních. Proto bylo nasnadû vyzpovídat ty, kdo roky dennû mífií na ranní smûnu na závod 3 Dolu Darkov.

Piotr Âmiech (55): „Devát˘m rokem dojíÏdím na pátou ráno pfies Petrovice a dfiíve uÏ pfiece taky nebyly Ïádné problémy na hranicích. Celníkovi v budce jsme zastavovali jen tak kvÛli povinnosti a ze slu‰ného vychování. Jen by bylo asi tfieba tu prázdnou budku pfievrátit do pfiíkopu, stojí v cestû, to aby bylo lépe vidût na silnici,“ uvedl mechanik z Mizerówa, obce u mûsta èory.

Edward Kapica (49):

Henryk Smoliƒski (51):

„Je to na zdviÏen˘ palec, na jedniãku! Tak to mûlo b˘t cel˘ ãas, jsme pfiece v‰ichni lidi, navíc sousedé a je‰tû v‰ichni v Evropské unii. Národy mají drÏet spolu. Není to jen o rychlej‰í cestû do práce, pfiipadám si totiÏ bez závor i tady jako doma,“ uvedl revírník, kter˘ pendluje mezi domovem v Rybniku a prací pát˘m rokem. Hranici pfiekraãoval na pfiechodu GlokowiceZávada.

„Cítím se koneãnû svobodn˘ ve svobodné zemi, ve svobodném svûtû. Ráno vstanu, vypravím se a mÛÏu si jít nebo jet, kam chci. Ne, Ïe bych proti nim nûco mûl, Ïe by to byli samí hlupáci, ale je pfiíjemné, Ïe uÏ nejsou na hranici ti panáci s ãepiãkama. Nikdo se nezdrÏuje,“ konstatoval dÛlní zámeãník z mûsta Jastrz´mbieZdrój, pracující na ãeské ‰achtû uÏ dvanáct˘m rokem.

10. ledna 2008

Inzerce

• Nákladní automobil sklápûcí,

TATRA T815 S3, rok v˘roby 1988 • Nákladní automobil sklápûcí,

· 706 MTSP 27,

Staãí jen zavolat a jednou nav‰tívit na‰i kanceláfi! Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  606 790 696

Půjčky od 6,9 % pro všechny i MD, důchodce atd.

AVIA A31.1N, rok v˘roby 1992 • Automobilní sklápûcí pfiívûs,

BSS PS 1010H, rok v˘roby 1980 • 2 ks nákladní automobil

NA-N1-1, · Felicia Pickup, rok v˘roby 1992 Termín pro informace: do 11. 1. 2008

Kontakt: p. Jifií Tvardík tel.: 596 440 075, fax: 596 440 613 mobil: 603 728 622 e-mail: [email protected]

Pohár Horník

2008

týdeníku

bowlingový turnaj družstev

Trvalé bydli‰tû

HIT ROKU 2008

21. ledna 2008

Nebankovní pÛjãka

aÏ 500 000 Kã v‰em i bez pfiíjmu !!! SMùNKA !!! Rychle vyfiídíme.

Tel.: 739 320 273

✧ PRODEJ

✧ KOUPù

Dne 13. ledna vzpomeÀme na nedoÏité 75. narozeniny pana Jaromíra Kresty. S láskou vzpomínají manÏelka Juanita a dûti Zuzana a Jaromír s rodinami. 6/2

• Dva kusy plechov˘ch dvefií, pravé, 900x 2 000 mm, zateplené vãetnû zárubní. Jeden kus dvefií 1 500x 2 000 mm celoprosklen˘ch, dvoukfiídl˘ch. V‰e velmi levnû. Inf. na tel.. 723 878 061. B2/2

• Hodiny pendlovky i po‰kozené a stojací podlahové hodiny. Nabídnûte, pfiijedu. Inf. na tel.: 603 775 296. B6/2

Dne 7. ledna 2008 jsme tichou vzpomínkou uctili nedoÏité 81. narozeniny pana Josefa Horkého z Dolu Franti‰ek. 12. prosince uplynulo smutn˘ch 12 let od jeho úmrtí. S láskou stále vzpomínají a nikdy nezapomenou manÏelka a B1/2 dcery s rodinami.

Pfiíjem inzerce: Mgr. Renata Pavlíková tel.: 596 264 803, 732 829 149 e-mail: [email protected]

Telefon

2. hráã 3. hráã DruÏstvo OKD: nehodící se variantu ‰krtnûte

ANO

• ·tûÀata karelského medvûdího psa s p. p. Je to seversk˘ loveck˘ pes stfiední velikosti. Oba rodiãe v˘stavnû úspû‰ní. Odbûr v únoru 2008. Inf. na tel.: 596 531 002, 731 210 054, www.karelak-sametovypodklad.estranky.cz B2/2 • LoÏnici pro nároãné, ãerná, vysok˘ lesk, zrcadlová skfiíÀ, zrcadla na posteli. PÛvodní cena 48 000 Kã. Nyní 18 000 Kã. Inf. na tel.: 777 834 938. B4/3 • Plechovou garáÏ. Cena 2 000 Kã. Vanu 120 cm. Cena 500 Kã. Sporák na PB + bomby. Cena 600 Kã. Inf. na tel.: 775 077 411. B5/2 • KoÏe‰inové paleto, béÏov˘ pes, vel. 48 – 50. Velmi málo no‰en˘. Cena 2 000 Kã. Inf. na tel.: 732 100 486. B10/2 • MraÏák Whirlpool, objem 117 l, tfii ‰uplíky. Cena dohodou. Inf. na tel.: 605 027 546. B11/2

Pracovi‰tû

1. hráã

NE

Herna: dle kapacity herny si vyhrazujeme právo zmûny

Podpis kapitána:

ZDARMA

✧ VZPOMÍNÁME

Kapitán

âestnû prohla‰uji, Ïe ãlenové druÏstva jsou star‰í 18 let a nejsou registrovan˘mi hráãi. Souhlasíme s podmínkami turnaje.

Kontaktní osoba: Pavel Szlosek tel.: 596 451 262

ZAMùSTNANCÒM OKD

vyplní jen zamûstnanci revíru

Neúplná pfiihlá‰ka bude vyfiazena z registrace!

Rektifikaci jefiábové dráhy na úpravnû Dolu âSM Termín doruãení pfiihlá‰ek:

PŘIHLÁŠKA – 6. ročník bowlingového turnaje

Jméno a pfiíjmení

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení na:

tel. 776 446 405

rok v˘roby 1982 • Nákladní automobil – skfiíÀ,

se sídlem Stonava, ã. p. 1077, PSâ 735 34

VYUÎIJTE LO≈SKÉ ÚROKOVÉ SAZBY MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti!

• ·tûÀata ãivavy bez p. p., odãervená, oãkovaná, oba rodiãe u nás k vidûní, dlouhosrstá i krátkosrstá varianta, pûkná v typu. Inf. na tel.: 723 268 694. B11/2 • ·tûÀata zlatého retrívra bez p. p., odãervená, oãkovaná, oba rodiãe u nás k vidûní, k odbûru koncem ledna. Pevná cena 4 000 Kã. Inf. na tel.: 732 950 703 Petfivald u Karviné. B12/2 • Velmi levnû praãku Tatramat mini a ãepici s límcem ze stfiíbrné li‰ky. V˘hodná koupû. Inf. na tel.: 595 056 341. B13/2

• Náhradní díly autodráhy KOHI-NOR, pfieváÏnû kolejnice, uωí i ‰ir‰í rozteãe kolejnic. Nejlépe z Ostravy a blízkého okolí. Kontaktujte tel.: 737 862 775. B14/2

✧ BYTY • Pronajmu byt 1 + kk v HavífiovûMûstû. Inf. na tel.: 774 801 132. B7/2

• Hledám pronájem garsonky nebo 1+1 ve Fr˘dku-Místku na 2 roky, do 5 000 Kã bez kauce. Inf. na tel.: 608 439 800. B8/2

✧ SEZNÁMENÍ • Hledám Ïenu pro váÏn˘ vztah, 54/185, s bytem. Jsem z Ostravy, rozveden˘. Jen váÏné SMS. Tel.: 737 114 387. B9/2

✧ RÒZNÉ • Pronajmu garáÏ v Karviné 4, poblíÏ státní hranice. Inf. na tel.. 605 920 956, 732 289 750. B10/2

!!! ZMĚNA

R3/2

nabízí k odprodeji nepotfiebn˘ majetek:

DÛl âSM

R2/2

Havífiov-Prostfiední Suchá, Dûlnická 41/884, PSâ: 735 64

vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku

RPSN jiÏ od 9,51%

R4/2

OKD, Rekultivace, a. s.

OKD, a. s.

30.000 Kã – splátka jiÏ od 555 Kã 50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã 70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.222 Kã 100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.777 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.666 Kã 200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.444 Kã

R1/2

R5/2

PÛjãka za pár minut! Nejsnadnûj‰í cesta k penûzÛm pro zamûstnance a dÛchodce aÏ do 75 let dopoledne schválíme, odpoledne vyplatíme!

R 6/2

10

âSOB, penzijní fondy (dfiíve HPFO) Kontaktní místa: Havífiov RBP-MÚ Po: 10.30 – 15.30 hod. ât: 13.00 – 16.00 hod Orlová – vedle âSOB Út: 14.00 – 16.00 hod.

☎ 596 546 279, 604 755 352

Górnik

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

10 STYCZNIA 2007 • ROCZNIK 5

NUMER 2

Rozsàdne warunki Podpisano uk∏ad zbiorowy pracy OKD OSTRAWA (bk) Dodatek do uk∏adu zbiorowego pracy spó∏ki w´glowej OKD na lata 2006-2008 podpisali w poniedzia∏ek 7 bm. wiceprezesowie zarzàdu OKD Ján Fabián i Miloslava TrgiÀowa oraz przedstawiciele górniczych zwiàzków zawodowych. „Negocjacje nie by∏y ∏atwe, pomimo to doszliÊmy do rozsàdnego porozumienia” – podsumowa∏ przebieg rokowaƒ ze zwiàzkowcami Ján Fabián. Jak ju˝ informowaliÊmy, p∏ace pracownicze w spó∏ce OKD wzrosnà w tym roku o siedem procent. W razie pomyÊlnych wyników eko-

nomicznych, zarobki zostanà dalej podwy˝szone tak, aby by∏y o 4 procenta wy˝sze od stopy inflacji. Spó∏ka w´glowa OKD zatrudnia w chwili obecnej 15 220 osób. Wed∏ug szacunków ich Êrednia miesi´czna p∏aca osiàgnie w 2008 roku wartoÊç 28 989 koron. Uk∏ad zbiorowy pracy OKD obejmuje naturalnie wszystkie d∏ugofalowe Êwiadczenia socjalne, takie jak podwy˝szonà opiek´ medycznà, pobyty rekondycyjne, dodatki na wy˝ywienie. Fundusz Êrodków na Êwiadczenia socjalne wzroÊnie w 2008 roku o 4 proc.

Gmach starych ∏aêni, jeden z zabytków z lat 1909 i 1910, które FOT. Bogus∏aw Krzy˝anek zostanà zachowane.

Jubileusz co si´ zowie! Na stulecie zagrajà z „Májovákiem“ górnicy z Jastrz´bia KARWINA Uroczystym Koncertem Noworocznym, zorganizowanym w dniu 1 stycznia 2008 roku w Domu Kultury Miasta Karwiny, wkroczy∏a wielka górnicza orkiestra d´ta „Májovák“ w jubileuszowy rok swojej dzia∏alnoÊci. A jubileusz to nie lada. Zalà˝kiem zespo∏u, zrzeszajàcego na dzieƒ dzisiejszy ponad 70 cz∏onków, by∏a kapela górnicza przy karwiƒskiej kopalni „Gabriela”, która powsta∏a w 1908 roku. ¸atwo policzyç, ˝e od tamtej pory min´∏o równe 100 lat! „W tym czasie oczywiÊcie wiele si´ zmieni∏o” – wspomina szefdyrygent zespo∏u Milan BystroÀ. To, co pozosta∏o, to przywiàzanie do górniczych korzeni i górniczych tradycji, które pragniemy nadal kontynuowaç i kultywowaç.

To, co pozosta∏o, to przywiàzanie do górniczych korzeni i górniczych tradycji. Na ubieg∏orocznym mi´dzynarodowym konkursie wielkich orkiestr d´tych w Ostrawie „Májovák” zdoby∏ z∏ote pasmo oraz wyró˝nienia za nejlepiej odegrany utwór obowiàzkowy i za najlepszà parti´ solowà. Podobnych sukcesów orkiestra zaliczy∏a wiele. Pomimo ˝e dzia∏a na zasadach amatorskich, reprezentuje wysoki poziom i propaguje dobre imi´ czeskiej muzyki d´tej i czeskiego górnictwa w kraju i za granicà. Bogaty program „Májovák“ przyszykowa∏ tak˝e na rozpoczynajàcy si´ rok jubileuszowy. Orkiestra b´dzie na przyk∏ad jednà z gwiazd obchodów 100. rocznicy urodzin kompozytora Karla Pádivého w s∏owackim Trenczynie. W pierwszym tygodniu sierpnia wyjedzie na pobyt wymienny do w∏oskiego

TEMAT

zawsze zaskakuje, to jednak cisza. Dawniej pracowa∏o tu pó∏tora tysiàca ludzi, dziÊ wsz´dzie jest pusto”. Prace restrukturyzacyjne na terenie „Dukli” zostanà wed∏ug harmonogramu zakoƒczone w paêdzierniku br., po czym obszar z pozostawionymi na nim obiektami przejmie spó∏ka RPG Real Estate, które zatroszczy si´ o jego dalsze wykorzystanie. Ostatni wózek dukielskiego w´gla przypomni 14 stycznia w Hawierzowie Klub Przyjació∏ Muzeum Górniczego OKD. Cz∏onkowie aktualnej za∏ogi „Dukli” niczego nie szykujà. „Tak to ju˝ w górnictwie jest, ˝ycie idzie dalej” mówià ludzie.

TYGODNIA

Do lekarza z portfelem REGION (bk) W ramach reformy s∏u˝by zdrowia w RC wprowadzono od stycznia 2008 roku op∏aty za us∏ugi medyczne. 30 koron trzeba zap∏aciç za ka˝dà wizyt´ u lekarza, w tym tak˝e stomatologa, psychologa lub logopedy. Równie˝ 30 koron nale˝y zap∏aciç za ka˝de lekarstwo na recepcie. 60 koron kosztuje dzieƒ pobytu w szpitalu, sanatorium, zak∏adach piel´gnacyjnoopiekuƒczych i hospicjach. Op∏aty w wysokoÊci 60 koron pobierane sà

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

tak˝e za pobyt dziecka, w∏àcznie z noworodkami. 90 koron p∏acimy wreszcie za wizyt´ w pogotowiu lekarskim. Op∏aty pobierane sà równie˝ od osób posiadajàcych Europejskà Kart´ Ubezpieczenia Zdrowotnego (EKUZ). Niektóre szpitale oraz przychodnie lekarskie wprowadzi∏y automaty do pobierania op∏at, natomiast nie wsz´dzie znajdujà si´ automaty do wymiany pieni´dzy na monety. Konieczne jest wi´c posiadanie bilonu.

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

Macerata. Kulminacjà roku b´dà jednak koncerty rocznicowe, które odb´dà si´ w dniach 20 i 21 czerwca w Karwinie w ramach obchodów 740-lecia miasta na Olzie. W piàtek 20 czerwca zespó∏ wystàpi w karwiƒskim domu kultury, w sobot´ 21 czerwca da koncert dla szerokich rzesz swoich fanów i mi∏oÊników muzyki d´tej na Rynku Masaryka w Karwinie-Frysztacie. WczeÊniej, w dniu 31 maja 2008 roku, „Májovák“ wystàpi na koncercie rocznicowym w Muzeum Górniczym OKD w OstrawiePetrzkowicach. Koncert dedykowany b´dzie tak˝e 20. rocznicy powstania Klubu Przyjació∏ Muzeum Górniczego OKD oraz 15. rocznicy otwarcia samego muzeum. Jak poinformowa∏ „Górnika” prezes zarzàdu orkiestry Petr

Îenã, goÊciem imprezy, którà nagra Radio Ostrawa, b´dzie Zak∏adowa Orkiestra D´ta KWK „Jas-Mos” z Jastrz´bia-Zdroju pod batutà Stanis∏awa Âmietany, z którà „Májovák“ nawiàza∏ kontakty podczas wspominanego ostrawskiego mi´dzynarodowego konkursu orkiestr d´tych. Na pewno jest wi´c na co si´ cieszyç. A czego cz∏onkowie „Májováka” ˝yczyliby sobie do nowego roku 2008? „G∏ównie, ˝eby zachowali nam przychylnoÊç nasi dotychczasowi sponsorzy, przede wszystkim spó∏ka w´glowa OKD. Pomoc górników jest dla nas niezmiernie wa˝na i jesteÊmy za nià bardzo wdzi´czni,” powiedzia∏ Petr Îenã. „I ˝yczymy sobie wielu nowych m∏odych muzyków oraz du˝o energii, abyÊmy mogli obejÊç stulecie orkiestry naprawd´ dostojnie i ku zadoleniu tak cz∏onków zespo∏u, jak i naszych s∏uchaczy”. Tekst i zdj´cie: Bogus∏aw Krzy˝anek

Po kart´ pamiàtkowà zg∏osi∏ si´ nawet pies OSTRAWA Sta∏o si´ ju˝ tradycjà, ˝e turyÊci – i nie tylko – z Ostrawy i okolicy witajà Nowy Rok 280 metrów nad poziomem morza, na ostrawskim wzgórzu Landek. Nie inaczej by∏o tak˝e w tym roku. We wtorek 1 stycznia pod wie˝à widokowà na niewielkim wzniesieniu nad Muzeum Górniczym OKD, z której rozciàga si´ ciekawy widok na koksowni´ OKD, OKK „Svoboda”, zg∏osi∏o si´ po kart´ pamiàtkowà Noworocznego Rajdu Turystycznego na Landek 265 ludzi i jeden pies, czyli o pi´ç osób i jednego czworonoga wi´cej ni˝ przed rokiem. „Prawd´ mówiàc, psów by∏o wi´cej, ale tylko tego jednego chciano wpisaç na dyplom” – Êmia∏ si´ zadowolony Václav ·ebek, inicjator imprezy, której ósmà ju˝ edycj´ zorganizowa∏o Ko∏o Klubu Czeskich Turystów „Baník“ OKD. „Do zobaczenia za rok!“.

Nostalgii si´ nie czuje HAWIERZÓW (bk) Dok∏adnie przed rokiem, 10 stycznia 2007 r., wydobyto w by∏ym ruchu górniczym „Dukla” Kopalni „Pasków” symboliczny ostatni wózek w´gla i postawiono go w stan restrukturyzacji. DziÊ Dukla zatrudnia raptem kilknaÊcie osób. Pomimo powyburzanych budynków, zwa∏ów gruzu i z∏omu oraz rozrastajàcych si´ pustych b∏oni wÊród ludzi nie czuç raczej nostalgii. „Mo˝e dlatego, ˝e jestem tu przez ca∏y czas restrukturyzacji, powoli przyzwyczajam si´ do zachodzàcych zmian i przyjmuj´ je jako prosty fakt” – mówi kierownik ruchu „Dukli” Ivo Hork˘. „To, co mnie

„Májovák“ podczas Koncertu Noworocznego w Domu Kultury Miasta Karwiny.

Jest mi∏o i przyjemniej iÊç na szycht´ Górników zdà˝ajàcych po Nowym Roku do pracy wita∏y orkiestry d´te REGION (bk) Tak˝e w tym roku rozpoczynano 2 stycznia pierwsze noworoczne zmiany w przedsi´biorstwach górniczych spó∏ki w´glowej OKD przy dêwi´kach muzyki d´tej. W „Darkowie” zagra∏a górnikom podà˝ajàcym na szycht´ Kapela Górnicza Kopalni „Darków” pod dyrekcjà Jaroslava ·indela, górników z Kopalni „âSA“ wita∏a stonawska „Akorìanka” dyrygowana przez Franti‰ka HuÀafia, w kopalniach „¸azy” i „Paskow” zagra∏a wreszcie „AzeÈanka“ pod kierownictwem Radka

Kapela Górnicza Kopalni „Darków” przed turnikietami w najwi´kszym zak∏adzie górniczym spóp∏ki w´glowej OKD. FOT. Josef Lys

Fabíka. Górnicy kwitowali na ogó∏ koncerty z uÊmiechem na twarzy i zadowoleniem. Jak mo˝na by∏o us∏yszeç, rzeÊ-

ka muzyka cz∏owieka tak jakoÊ rozbudzi i wprawi w lepszy nastrój. Jest Êwiàtecznie, jest mi∏o i przyjemniej idzie si´ do pracy.

12

10. ledna 2008

Sport

Baník mífií na turnaj do Polska „Chtûl bych zkusit ‰tûstí v zahraniãí,“ pfiiznal pivot TomበBednafiík TomበBednafiík, kter˘ tuto fázi sezony zrovna nemiluje. „UkaÏte mi házenkáfie, kter˘ by si v tfiífázovém fyzickém tréninku liboval,“ smûje se 25let˘ pivot. Trenér Jifií Kekrt se uÏ smífiil s faktem, Ïe jeho t˘m opustil Polák Kieliba. „Nesplnil oãekávání. Ale doufám, Ïe to byla poslední zmûna v kádru, Ïe uÏ zÛstaneme pohromadû.“ Bednafiík si myslí, Ïe odchodem Kieliby se síla karvinského muÏstva nesníÏila. „Nedafiilo se mu u nás a stejnû toho pfiíli‰ neodehrál. Je to urãitû kvalitní borec, ale do t˘mu pfiíli‰ nezapadl a neprodal v‰echno, co umí,“ míní Bednafiík.

Odchod Poláka Kieliby by nemûl b˘t pro Baník velk˘m oslabením

Pivot TomበBednafiík má pfied sebou nûkolik cílÛ: prosadit se do základní sestavy Baníku, získat titul, odejít do zahraniãí a po skonFOTO: Ivo Dudek ãení kariéry se stát sportovním zpravodajem. KARVINÁ (tam) Nepopulární fyzická pfiíprava a do toho pfiípravné zápasy. Tak nabit˘ je program házenkáfiÛ Baníku OKD Karviná, ktefií v tûchto dnech intenzivnû nabírají síly pfied útokem na dal‰í mistrovsk˘ titul.

Ve dvojzápase proti polskému Lubinu Karvin‰tí jednou vyhráli (28:23) a jednou podlehli (30:32). „Ve druhém zápase uÏ jsme se museli hodnû snaÏit, abychom soupefii staãili. Pfiece jen se ta silová pfiíprava na nás podepsala,“ pfiiznal

Právû Bednafiík je jedním z tûch, ktefií chtûjí Karvinou opustit. Ale stane se tak pravdûpodobnû aÏ po sezonû. „Konãí mi smlouva a chtûl bych zkusit ‰tûstí v zahraniãí, tfieba v Rakousku nebo Itálii. Ale teì makám naplno a v hlavû mám pouze obhajobu titulu s Baníkem,“ zdÛraznil TomበBednafiík. âesk˘ ‰ampion odjíÏdí dnes na turnaj do polského Plocku, kde na nûj ãekají polské t˘my a slovensk˘ Pre‰ov. Pak následují odvetná utkání s Lubinem. Trenér Kekrt se bude muset velkou ãást pfiípravy obejít bez reprezentantÛ Tomá‰e Heinze a Jána Faitha, ktefií budou pravdûpodobnû startovat na ME.

Marek Po‰tulka je na roztrhání B˘val˘ reprezentant pracuje v rehabilitaci i ve dvou fotbalov˘ch klubech REGION (tam) Neznal˘ místních pomûrÛ by si musel myslet, Ïe na severu Moravy Ïijí tfii Markové Po‰tulkové. Jeden pracuje jako rehabilitaãní pracovník v Petfivaldû u Karviné, druh˘ jako rekondiãní trenér v Baníku Ostrava a tfietí pak dûlá asistenta trenéra v Mûstském fotbalovém klubu Karviná. Pravda je ale jiná: Marek Po‰tulka naklonovan˘ není, je jen jeden a zastává tyto tfii funkce najednou!

Zmínil jste Martina Luke‰e z Baníku Ostrava. Tím se dostáváme k va‰í dal‰í funkci na Bazalech. Co pfiesnû dûláte tam?

na trávník. Momentálnû mám na starosti Luke‰e, Bolfa a Pfiecechtûla. Je to ale nárazová práce, podle poãtu zranûn˘ch baníkovcÛ.“

„Jako rekondiãní trenér se snaÏím, aby hráãi po zranûní co nejlépe zrehabilitovali a vãas se vrátili

V pfiípadû Martina Luke‰e se mluví o malém zázraku…

Pût let uÏ pracujete na ortopedické klinice v Petfivaldû, kdo ze znám˘ch sportovcÛ uÏ vám pro‰el rukama?

A Marek Po‰tulka potfietí: asistent trenéra MFK Karviná… „Byli jsme s vedením klubu domluveni uÏ del‰í dobu, ale teprve teì od zaãátku roku jsem se zbavil povinností v Bohumínû, kde jsem trénoval. Jsem trenérsk˘ zaãáteãník, ale baví mû to a doufám, Ïe Karviná pÛjde nahoru.“

„Tûch jmen je tolik, Ïe si na v‰echny nevzpomenu. Ale kdyÏ chcete aspoÀ ty nejznámûj‰í: fotbalisté Jankulovski, Galásek, Slonãík, Luke‰, pak fiada hokejistÛ, házenkáfiÛ a dal‰ích sportovcÛ. Ale na klinice peãujeme i o vefiejnost.“

Jak to v‰echno mÛÏete, proboha, stíhat?

TûÏíte i z toho, Ïe va‰e fotbalová kariéra byla také plná zranûní? „Po této stránce mám nejvíce zku‰eností ze v‰ech (smích). Urãitû je to v˘hoda, Ïe si umím pfiedstavit, jak jsou zranûní nepfiíjemná a co by tûm zranûn˘m mohlo nejvíce pomoct.“

„To jsou asi silná slova, ale je fakt, Ïe se léãí velmi slibnû. ZdÛrazÀuji mu ale, Ïe ho ãeká je‰tû dlouhá cesta, musí zranûnou nohu posílit natolik, aby se vyrovnala té zdravé. A to dá je‰tû hodnû práce.“

B˘val˘ kanon˘r by mûl vylep‰it útoãnou sílu Karviné FOTO: Ivo Dudek v MSFL.

„V‰ude mi vycházejí vstfiíc, jinak by to ne‰lo. Ale i tak je to hodnû divoké. Beru to tak, Ïe je to na pÛl roku. Pak se rozhodnu, co mû baví nejvíc a v ãem budu pokraãovat. Na tfiech Ïidlích najednou urãitû dlouho nevydrÏím.“

Dalínek uÏ nezavolá OSTRAVA (red) Slep˘ hlasatel. Takovou pfiezdívku si získal velk˘ fanda a znalec fotbalu Dalibor Suchánek, kter˘ dlouhá léta doprovázel sv˘m nezapomenuteln˘m hlasem fotbalové zápasy Baníku na Bazalech. Hlas oblíbeného „Dalínka“ uÏ bohuÏel neusly‰íme, pfied koncem minulého roku nás ve vûku 57 let navÏdy opustil. „Ligov˘ trávníãku, pfiines tfii body na‰emu Baníãku,“ pronesl Suchánek své oblíbené „zaklínadlo“ vÏdy pfied tím, neÏ vystoupal do hlasatelské kabiny. PfiestoÏe byl nevidom˘, dokázal komentovat zápasy i vyburcovat cel˘ stadion. „Vnímám fotbal ostatními smysly – sluchem a ãichem. A pfiestoÏe ho nevidím, je kaÏd˘ zápas pro mû nezapomenuteln˘m záÏitkem,“ svûfiil se pfied ãasem.

Dalínek s mik-

rofonem zaãínal v hornickém klubu Baník Hefimanice, kde s radostí hlásil aÏ do své náhlé smrti. Oblíbili si ho také fanou‰ci v Opavû ãi Dolním Bene‰ovû. Vrcholem jeho kariéry pak byla reprezentaãní utkání a Liga mistrÛ. Byl ve svûtû sportu tak mimofiádnou osobností, Ïe o nûm natoãily reportáÏe a medailony televize Nova, Eurosport ãi DSF. Dalibor Suchánek ale nebyl „jen“ hlasatelem. Byl také fotbalov˘m znalcem, sportovním pamûtníkem, bystr˘m glosátorem sportovních událostí, dlouholet˘m telefonním operátorem OKD a také ãast˘m spolupracovníkem Horníka. Je‰tû pfied Vánoci k nám do redakce volal s pfiáním pfiíjemn˘ch svátkÛ a ‰Èastného nového roku. Bude nám chybût.

·ampionát v deblovém squashi FR¯DEK-MÍSTEK (tam) Mimofiádnou squashovou podívanou pfiipravuje sportovní centrum Squashstorm ve Fr˘dku-Místku. Pfií‰tí víkend pofiádá mistrovství republiky ve ãtyfihfie. Fr˘dek-Místek jako jedin˘ na Moravû disponuje speciálními kurty potfiebn˘mi pro tuto netradiãní squashovou disciplínu.

Dal‰í dva kurty pak najdete uÏ jen v âesk˘ch Budûjovicích. „Ve Fr˘dku máme posuvné stûny, díky kter˘m se dají snadno a rychle vytvofiit kurty pro debl,“ informoval organizátor Franti‰ek Mamula. Hrát budou muÏi, Ïeny i smí‰ené páry, finálové zápasy jsou na programu v nedûli 20. ledna.

Led Kurfürstové nesvûdãil KARVINÁ (tam) Chtûla se pfied domácím publikem bl˘sknout bodov˘m ziskem do Svûtového poháru, místo toho se v‰ak ani nepodívala do druhého kole. Karvinská lyÏafika Eva Kurfürstová byla sv˘m vystoupením ve ·pindlerovû Ml˘nû jednoznaãnû zklamaná. V sobotním obfiím slalomu mûla k postupu do finálového kola daleko, zato v nedûlním slalomu ji dûlilo od druhého kola pouze pût pfiíãek. Pfiesto spokojená nebyla. „V˘kon z obfiáku mû nepfiekvapil, protoÏe se mu v poslední dobû pfiíli‰ nevûnuji, ale ve slalomu jsem do druhého kola moc chtûla. UÏ kvÛli divákÛm, ktefií byli v˘borní.“ Tím, Ïe uhájila pozici ãeské slalomáfiské dvojky, nad‰ená nebyla. „MoÏná jsem mûla obfiák vynechat a soustfiedit se jen na slalom. Stále jsem totiÏ pfiesvûd-

Z

ãena, Ïe ve slalomu mezi elitní svûtovou tfiicítku patfiím.“ Právû ·pindl se stal pfied dvûma lety místem, kde Kurfürstová získala své první body do Svûtového poháru. Tentokrát jí v‰ak ‰tûstí nepfiinesl. „Bylo to hodnû ledové a nároãné na sílu, tedy nic pro mû. Ale Ïivot jde dál, ãekají mû dal‰í závody Evropského i Svûtového poháru.“ Ve ·pindlu neuspûla ani dal‰í lyÏafika z na‰eho regionu Lucie Hrstková, která musela obfií slalom i slalom vzdát kvÛli zranûní holenû. „Tlaãila jsem na Silvestra kamaráda na sáÀkách, které se na kameni zasekly a já jsem do nich narazila holení,“ popisovala své kuriózní zranûní Hrstková. „Pofiád mi z toho tekla krev a bolelo to, proto jsem nemohla ani jeden závod dojet.“

V¯SLEDKÒ

HÁZENÁ Přátelsky: HC Baník OKD Karviná v. Lubin (Polsko) 28:23 a 30:32. FOTBAL Přátelsky: Baník O.–Slovácko 1:3. HOKEJ Extraliga: Sparta–Třinec 5:2, Zlín v. Vítkovice 4:2, Vítkovice–Slavia 3:1, Znojmo–Třinec 6:0, po 39. kole: 1. Č. Budějovice 79, 2. Slavia 76, 3. Liberec 76, …7. Třinec 59, 9. Vítkovice 55.

CO

I. liga: Kometa Brno–Havířov 3:6, Sareza Ostrava–Šumperk 4:2, skupina Východ po 33. kole: 1. Kometa 67, 2. Olomouc 56, 3. Sareza 55, 4. Havířov 51. FLORBAL Extraliga mužů: Havířov–Bohemians 10:3, Pardubice–Ostrava 3:6, Vítkovice–Liberec 4:3 po nájezdech, Střešovice–Třinec 7:4, po 14. kole: 1. Střešovice 32, 2. Ostrava 8, 3. Vítkovice 28, …8. Havířov 19, 11. Třinec 4.

NÁS âEKÁ

NEDĚLE Hokej – extraliga: Třinec–Karlovy Vary (17).

STŘEDA Hokej – I. liga: Havířov–Šumperk (17).

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem Severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.