Hormony doplnění látky pro účastníky výměny do Brescie Cukrovka

Hormony – doplnění látky pro účastníky výměny do Brescie Cukrovka (úplavice cukrová - diabetes mellitus) Onemocnění, které se projevuje poruchami metabolismu cukrů – tělo nedokáže zajistit normální hladinu glukózy v krvi (normální glykemii).  Normální glykemie je 3,3 – 6 mmol/l (na lačno).  Po jídle je normální glykemie vyšší (nepřesahuje 8 mmol/l). Hlavním regulátorem glykemie je inzulín – cukrovka je tedy projevem nedostatku nebo nedostatečné funkce tohoto hormonu. O cukrovce se hovoří, pokud je glykemie na lačno vyšší než 7 mmol/l. K obecným rizikům spojeným s cukrovkou patří:  zvýšené riziko poškození cév (arterioskleróza),  postižení očí (slepota – šedý zákal, poškození sítnice),  postižení ledvin,  postižení nervů,  špatné hojení ran,  poruchy potence. Podle příčiny vzniku:

Cukrovka 1. typu        

5 – 10% všech nemocných. Často se objevuje už v dětství nebo dospívání. Příčina - choroba s dědičnou dispozicí (dědí se zvýšená citlivost k chorobě, je třeba spouštěcí faktor – často např. virové onemocnění). Autoimunitní onemocnění – imunitní systém těla ničí Langerhansovy ostrůvky slinivky – snižuje se a postupně zcela ustává produkce inzulínu. Příznaky: pocit žízně, zvýšená diuréza (močení), únava, ztráty hmotnosti, náchylnost k infekcím, glukóza v moči. Při vysokých hladinách glykemie (zejména v začátcích onemocnění – nástup zvláště u dětí bývá rychlý) může dojít až k tzv. ketoacidotickému kómatu (z moči i dechu je cítit aceton, nemocný zvrací, blouzní, může upadnout do bezvědomí) – závažný stav vyžadující hospitalizaci. Léčení – nemocný je závislý na podávání inzulínu a na ochranném režimu (stálá kontrola hladiny glykemie, pravidelný jídelníček). Inzulín se aplikuje nejčastěji injekčně. Stále častěji se objevují i inzulínové pumpy (nejsou vhodné pro všechny pacienty).

Cukrovka 2. typu       

90 – 95 % všech nemocných. Objevuje se častěji v pozdějším věku. Příčina – kombinace dědičných předpokladů a životního stylu. Rizikové faktory – obezita, nedostatečný pohybový režim, zvýšená konzumace potravy a alkoholu (např. piva). Porucha sekrece inzulínu, ale také značně snížená citlivost buněk tkání k účinkům inzulínu. Nástup onemocnění bývá pomalý (někdy jsou nemocní i 5 – 10 let zcela bez příznaků). Léčba – zejména úprava životního stylu (dieta + pohybový režim), může být kombinována s léky podporujícími tvorbu inzulínu či snižujícími vznik glukózy při metabolismu v játrech.

Těhotenská cukrovka 

Porucha metabolismu glukózy, která se objevuje poprvé v těhotenství a po porodu vymizí.

   

Obvykle se objevuje na konci 2. trimestru. Rizikovými faktory pro vznik (ne vždy) jsou např. obezita nebo výskyt cukrovky v rodině (zvlášť 2. typu). Léčba – úprava režimu (stravování + pohybový režim s ohledem na těhotenství), přísnější kontrola těhotných matek s diabetem (oproti matkám zdravým). Nebezpečí pro dítě - abnormální růst plodu (většinou jde o děti nadměrného vzrůstu), porucha tvorby inzulínu novorozence (tvoří nadměrné množství inzulínu), někdy mohou vznikat i poporodní komplikace (častější výskyt a těžší průběh novorozenecké žloutenky, nedostatečná funkce dýchací soustavy, psychické poruchy v dětském věku apod.).

Nadledviny (glandulae suprarenales)

 

Párové žlázy, které se nacházejí při horním pólu ledvin (s ledvinami nejsou ve vývojovém vztahu). Jsou tvořeny kůrou a dření – ty se liší původem, stavbou i funkcí, produkují celou řadu hormonů s rozdílným spektrem účinků.

kůra nadledvin   

Vzniká z mezodermu. 1 – 2 mm silná, žluté barvy. hormony kůry nadledvin

dřeň nadledvin 

Vzniká z ektodermu.

   

Její buňky jsou svým původem nervové buňky patřící k autonomnímu nervstvu sympatiku. Šedá barva. Posmrtně se velmi rychle rozpadá. hormony dřeně nadledvin

Hormony kůry nadledvin 1) kortikoidy   

Název odvozen od latinského termínu pro kůru = kortex. Jsou steroidní povahy. Jsou pro život nezbytné.

mineralokortikoidy aldosteron (nejvýznamnější z mineralokortikoidů) chemicky: steroid funkce:  Řídí v těle hospodaření s Na+ a K+ (zvyšuje zpětné vstřebávání Na+ a současné vylučování K+ v ledvinových kanálcích).  Spolu s ADH řídí rovnováhu vody a solí v organismu.  Pro život je nezbytný. nedostatek:  Je spojen s nedostatkem glukokortikoidů, způsobuje některé projevy Addisonovy choroby (viz níže) – změny vnitřního prostředí: např. zhoustnutí krve, pokles pH krve atd.

glukokortikoidy kortizol (nejvýznamnější z glukokortikoidů) chemicky: steroid funkce glukokortikoidů obecně:  Účastní se přeměny živin a jejich vzájemných metabolických vztahů. o Způsobují zvýšený rozpad buněčných bílkovin a urychlují přeměnu aminokyselin. o Uvolňují tuky ze zásoby. o Způsobují tvorbu nové glukózy z aminokyselin. o Zvyšují pohotovost organismu při zátěži (namáhavé svalové práci, infekčních chorobách aj.).  Pro život jsou nezbytné.  Mají léčebné účinky: o Příznivý účinek při léčbě zánětů (např. při artritidách). o Ve vyšších dávkách mají imunosupresivní účinek – využití při alergiích a při transplantacích. nedostatek glukokortikoidů obecně:  Addisonova choroba o Vzniká při poškození nadledvin při autoimunitních procesech, vzácněji při tuberkulóze. o Ztráty Na+, Cl- a vody silný pokles krevního tlaku. o Snížení glykogenu ve svalech snadná unavitelnost, silná vyčerpanost až ztráta schopnosti pohybu. o Nevolnost, zvracení. o Příznakem je bronzová pigmentace kůže. o Léčba neustálým podáváním hormonů kůry nadledvin.

nadbytek glukokortikoidů obecně:  Cushingův syndrom o Postižení jsou výrazně obézní – především v oblasti trupu a obličeje, mají vystouplé břicho a tenké dolní končetiny. o Obličej má měsíčitý tvar, na krku je „boule“. o K dalším příznakům patří: vysoký krevní tlak, celková slabost, napětí, bolesti v zádech, krvácivé stavy, psychické poruchy, poruchy reprodukce, špatné hojení ran, osteoporóza, mykózy aj. o Příčinou onemocnění je zvětšení nadledvin nebo také nadprodukce ACTH.

2) androgeny   

Mužské pohlavní hormony. Kůrou nadledvin jsou vylučovány v nepatrných množstvích u mužů i u žen. Vlivem genetických poruch jich může být v časných fázích života jedince vylučováno větší množství, to vede u žen k posílení maskulinních znaků.

Hormony dřeně nadledvin jsou adrenalin a noradrenalin. Jejich působení je shodné jako dráždění sympatiku (dřeň nadledvin patří svým původem k autonomnímu nervstvu sympatiku) – patří mezi neurohormony. Kromě hormonální funkce mají tyto látky význam také jako neuromediátory. V organismu se rychle přeměňují – jejich účinek trvá pouze několik minut. Pro zachování života nejsou nezbytné – jejich činnost může být nahrazena sympatickým nervstvem. V těle se uvolňují při stresu. chemicky: Hormony ze skupiny katecholaminů (odvozeny od aminokyseliny tyrozinu). funkce obou hormonů:  Příprava těla „na boj či útěk“.  Zvyšují celkovou pohotovost organismu, mobilizují ho při stoupajících nárocích na jeho činnost a metabolismus, pomáhají mu vyrovnat se se zvýšenou zátěží a s nepříznivými podmínkami (infekce, hlad, strach aj.).  Povzbuzují činnost srdeční soustavy (zrychlení srdečního tepu, zvýšení množství přečerpané krve).  Způsobují štěpení glykogenu v játrech a ve svalech a tím vzestup hladiny glukózy v krvi a uvolnění mastných kyselin do tukové tkáně tím zajišťují rychle použitelný zdroj energie pro metabolismus tkání. řízení sekrece obou hormonů:  Prostřednictvím nervových vláken sympatiku.  Vylučování adrenalinu i noradrenalinu se zvyšuje působením z nervových center (především z hypotalamu) v důsledku různých vlivů (námaha, chlad, pokles krevního tlaku, strach, úzkost vztek apod.).

adrenalin další funkce (kromě výše uvedených):  Zvyšuje sílu stahu srdeční svaloviny.  Zvyšuje bazální metabolismus.  Povzbuzuje činnost nervové soustavy – především mozkové kůry.  Způsobuje rozšíření cév v kosterních svalech.  Užívá se také léčebně především v akutní medicíně (resuscitace, anafylaktický šok).

noradrenalin další funkce (kromě výše uvedených):  Má výrazný vazokonstrikční účinek.  Působí na hladké svalstvo – především na svalovinu cév Dalším katecholaminem z této skupiny hormonů je dopamin.

zvyšuje krevní tlak.

Pohlavní žlázy – endokrinní funkce 



Produkují pohlavní hormony: o Jsou steroidní povahy (prekurzorem steroidních hormonů je cholesterol). o Jsou zodpovědné za správný vývoj a funkci pohlavních orgánů, vývoj specifických sekundárních pohlavních znaků a sexuální chování a cítění. U každého z obou pohlaví jsou v malém množství přítomny také pohlavní hormony pohlaví opačného.

Varlata (testes) Testosteron chemicky:  Steroidní hormon patřící do skupiny androgenů. funkce:  Je nejvýznamnějším mužským pohlavním hormonem.  Je důležitý už v prenatálním období, díky němu se začínají vyvíjet mužské zevní pohlavní orgány (bez přítomnosti testosteronu se automaticky začnou vyvíjet pohlavní orgány ženské).  Ve větším množství se začíná tvořit v pubertě - působí na pohlavní orgány a aktivuje jejich finální růst a vývoj.  Ovlivňuje vývoj sekundárních mužských pohlavních znaků: o růst vousů a typicky mužského ochlupení, o zvětšení hrtanu a tím i hlasové štěrbiny – „zhrubnutí" hlasu, o hrubší kůže, o výraznější vývoj kostry a svalstva.  Podílí se na vzniku mužského myšlení a pohlavního cítění.  Podporuje tvorbu bílkovin – má výrazný anabolický efekt (zneužití ve sportu: podpůrné látky – anabolické steroidy jsou deriváty testosteronu): o větší rozvoj kosterního svalstva u mužů, o zvýšená tvorba erytrocytů (muži mají více červených krvinek než ženy).  Jeho hladina je od období puberty poměrně stálá. Velmi malé množství androgenů se tvoří i v kůře nadledvin a to i u žen.

Vaječníky (ovaria) Estrogeny chemicky:  Steroidní hormony o 18 uhlících - nejvýznamnější jsou estriol a estradiol.  Ve vaječníku je produkují buňky Graafova folikulu. funkce:  Mají zejména vliv na vývoj a růst ženských pohlavních orgánů.  V pubertě ovlivňují vývoj sekundárních ženských pohlavních znaků: o zvláštnosti ve stavbě kostry – např. nižší vzrůst, širší pánev, jemnější stavba kostí, o růst ochlupení (uspořádání je jiné než u mužů), o typicky ženské rozložení tukové tkáně (prsa, ramena, paže, boky, hýždě, stehna).  Jsou nutné pro rozvoj vývodných cest v mléčné žláze.  Ovlivňují proliferační fázi menstruačního cyklu - nárůst děložní sliznice po předchozí menstruaci.  Podílejí se na vzniku ženského chování, myšlení a pohlavního cítění.  V těle zadržují vodu a sodík, zvyšují obsah bílkovin a snižují množství cholesterolu v krvi (tím se vysvětluje nižší výskyt arterosklerózy u žen), podporují tvorbu kostní hmoty. Určité množství estrogenů se tvoří i u mužů a to přímo ve varleti.

Gestageny chemicky:

 Steroidní hormony o 21 uhlících - nejvýznamnější je progesteron.  Ve vaječníku je produkují buňky žlutého tělíska. funkce:  Nezbytné pro přípravu a udržení těhotenství.  Během sekreční fáze menstruačního cyklu jsou tvořeny buňkami žlutého tělíska; pokud dojde k oplodnění, přebírá časem jejich produkci placenta.  Během těhotenství ovlivňují i přípravu mléčné žlázy ke kojení.  Zvyšují tělesnou teplotu, způsobují větší vylučování vody a sodíku. řízení sekrece:  Hypotalamo-hypofyzárním systémem (působením FSH a LH) z adenohypofýzy. Je rovněž steroidním hormonem (o 21 uhlících). Hladina estrogenů i gestagenů v těle ženy pravidelně kolísá. Změny jejich hladin navozují jednotlivé fáze menstruačního cyklu.

Placenta – endokrinní funkce Tvoří se v ní tkáňové hormony nezbytné pro udržení těhotenství:

choriogonadotropin (HCG)      

Glykoprotein (podobný LH). Budoucí základ placenty ho produkuje už několik dnů po oplození. Nejvyšší sekrece je asi 60. den těhotenství, pak jeho tvorba klesá na počáteční nízké hodnoty. Prodlužuje funkční aktivitu žlutého tělíska a jeho přeměnu na těhotenské žluté tělísko – má významnou funkci především v první polovině těhotenství. Stimuluje tvorbu testosteronu u mužských plodů, ten je nutný pro diferenciaci mužských pohlavních orgánů. Vylučuje se močí - na jeho prokázání je založena řada testů na stanovení těhotenství.

progesteron   

Na začátku těhotenství je produkován žlutým tělískem, jeho produkce placentou stoupá od prvních týdnů těhotenství (na konci těhotenství klesá). Jeho působení zastavuje ovulaci a tedy i menstruaci; způsobuje žaludeční potíže typické pro začátek těhotenství. Progesteron produkovaný placentou minimalizuje stahy děložní svaloviny (snižuje tak možnost spontánního potratu), podporuje rozvoj mléčné žlázy.

estrogeny  

U těhotných je to především estriol. Funkce v těhotenství: růst mléčné žlázy; růst zevních pohlavních orgánů; zvětšování buněk dělohy; zadržování vody v těle; změkčování kloubů, vazů a tkání v krajině stydké – příprava na porod; zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin (ve snaze omezit při porodu ztráty krve).

lidský placentární laktogen (HPL) = choriový somatomamotropin  

Strukturou i účinkem je podobný růstovému hormonu. Má také pozitivní vliv na růst mléčné žlázy a na laktaci.

Šišinka (epifýza)

  

Část mezimozku uložená těsně za čelní kostí (proto se někdy označuje jako tzv. třetí oko). Orgán, který zprostředkovává některé vlivy světla na lidský organismus. Produkuje celou řadu chemicky aktivních látek, nejvýznamnější je hormon:

melatonin  

    

Vzniká ze serotoninu. Hraje důležitou úlohu v regulaci biorytmů organismu (cyklus spánek – bdění) - jeho produkce narůstá při poklesu intenzity osvětlení (největší je za tmy) a tím zabezpečuje pro organismus biologicky dostatečný odpočinek (navozuje únavu, ospalost). Má také další účinky na činnost mozku – jeho zvýšená produkce při nedostatku světla může způsobovat zhoršení nálady či deprese. Ovlivňuje produkci dalších hormonů (snižuje např. sekreci LH). Podle některých teorií také ovlivňuje činnost pohlavních žláz (spouštění puberty). Je významným antioxidantem, testují se jeho účinky v boji proti nádorům. Léčebně se podává při narušení rovnováhy biorytmů způsobené častým střídáním časových pásem.