MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE
Hormonální regulace -
Většinu hormonů tvoří proteiny – produkují je endokrinní žlázy.
-
Produkty žláz (hormony) se vylučují přímo do krve (popř. do tělesných dutin), která je pak roznáší po těle, kde působí na příslušnou tkáň či orgán
-
Nejběžnější hormony jsou bílkovinné (peptidické) – vznikají z aminokyselin
-
Steroidní hormony – základem je cholesterol (látka přítomná v živočišných tucích a v mléčných potravinách)
-
Hormony: - biologicky aktivní látky, nositelé specifické chemické informace - specifické produkty žláz s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) => inkrety - tvořeny také v některých částech nervstva (tzv. neurosekrece) nebo vylučovány tkáněmi se specifickou fcí (= tkáňové hormony - viz trávicí soust. => gastrin, sekretin, pankreozymin) - vyměšovány přímo do krve nebo tkáňového moku => jimi rozváděny k cílovým tkáním - svými účinky ovlivňují metabolismus v tkáních – někdy působí na činnost jednoho orgánu, jindy mají více cílových tkání a často ovlivňují prakticky všechny buňky v těle - působí již ve velmi malé koncentraci => hladiny hormonů v krvi bývají extrémně nízké - NEJSOU pro organismus ani zdrojem energie, ani stavební látkou - po chemické stránce patří známé hormony do několika odlišných skupin (zčásti látky proteinové = bílkovinné povahy – peptidy; zčásti steroidy – jejich základ tvoří cholesterol => látky tukové povahy; či jednoduché látky odvozené z aminových kyselin) - doba působení: několik minut nebo i týdnů - cílová buňka musí obsahovat specifický receptor pro hormon - receptory váží vždy jen určitý hormon => každá z buněk může být ovlivněna vždy pouze hormonem pro ni specifickým
-
Produkce hormonů: vzniká tzv. matrice (předloha proteinového nebo peptidového hormon) v jádře endokrinní buňky -> plán ve formě RNA v podobě ribozomu umístěného v buněčné cytoplasmě -> proces = TRANSKRIPCE – RNA řídí výběr a řazení proteinových a peptidových molekul do podoby výsledného hormonu vzniklé hormony jsou ukládány do váčků v Golgiho aparátu – v případě potřeby vypuzeny skrz buněčnou stěnu a dále do krve některé hormony vznikají z tzv. prekursorů – samy o sobě nemají žádnou fci, ale pokud je tělo potřebuje, aktivuje se příslušný enzym, který spustí sérii reakcí vedoucí ke vzniku potřebného hormonu – ten odchází buněčnou membránou přímo do krve
-
Negativní zpětná vazba:
-
Jedním z nejvýznamnějších rysů endokrinního systému je jeho regulace negativní zpětnou vazbou. Řízení některých endokrinních žláz probíhá na více úrovních, nadřazenými orgány jsou
-
hypotalamus a hypofýza.
Tato mozková centra ovlivňují to, kolik hormonu do krve jim podřízené periferní žlázy uvolňují. Když tyto nadřazené žlázy dostanou zprávu, že je hladina hormonu v krvi dostatečně vysoká, sníží svou aktivitu. Je-li hormonu v krvi naopak příliš málo, nadřazené žlázy stimulují jeho tvorbu a uvolňování.
-
Příkladem zpětné vazby může být
řízení hormonů štítné žlázy. V hypothalamu je vytvářen hormon TRH
(tyreotropin uvolňující hormon), který v hypofýze působí na uvolňování TSH (tyreotropní hormon); ten dále působí na štítnou žlázu tak, aby vypouštěla do krve hormon tyroxin. Když je v krvi tyroxinu dostatek, dá hypothalamu i hypofýze zpětnovazebně signál, který způsobí pokles v sekreci TRH i TSH. Tento princip negativní zpětné vazby se kromě štítné žlázy uplatňuje i v jiných endokrinních žlázách. -
Pozitivní zpětná vazba:
se využívá méně často – informace o hodnotě výstupu dále zvyšují intenzitu vstupu až do chvíle, kdy se dosáhne určitého limitu (viz sekrece endorfinu při orgasmu nebo oxytocinu při porodu => rychlejší a intenzivnější stahy dělohy)
1
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE
ENDOKRINNÍ SYSTÉM:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
HYPOTALAMUS – HYPOFÝZA EPIFÝZA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA PŘÍŠTÍTNÁ TĚLÍSKA BRZLÍK SLINIVKA BŘIŠNÍ NADLEDVINY VAJEČNÍKY + PLACENTA VARLATA
2
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE
1. HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM má dvě složky: hypotalamus a hypofýza
HYPOTALAMUS je část mozku, která je uložena přibližně mezi ušima. Nachází se přímo nad hypofýzou. Uvolňuje hormony, které spouštějí a pozastavují uvolňování hormonů hypofýzy. Hypothalamus kontroluje uvolňování hormonů hypofýzy do krve prostřednictvím několika „propouštěcích hormonů“. Mezi ně patří následující hormony:
SOMATOTROPIN STIMULUJÍCÍ HORMON (GHRH). TYREOTROPIN UVOLŇUJÍCÍ HORMON (TRH). KORTIKOTROPIN UVOLŇUJÍCÍ HORMON (CRH). GONADOTROPIN UVOLŇUJÍCÍ HORMON (GNRH) (LH) (FSH),
řídí hypofýzu při vydávání luteinizačního hormonu
a folikuly stimulujícího hormonu
které jsou důležité pro normální průběh puberty
a menstruace.
PROLAKTIN INHIBUJÍCÍ HORMON (PIH) NEBOLI DOPAMIN. SOMATOSTATIN (GHIH). Fce hypotalamu:
řídí činnost vnitřních orgánů
reaguje na změny vnitřního prostředí – vyměšuje hormony pomocí neurosekrečních buněk (= nervové buňky vylučující hormony).
Nervové buňky produkují hormony dvojího typu:
o
spouštěcí hormony
= liberiny a
tlumící hormony
= statiny – řídí činnost
adenohypofýzy – zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů
o
antidiuretický hormon + oxytocin
– shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy –
odváděny do krve
Antidiuretický hormon – ADH (vazopresin):
působí v ledvinách na stěny sběrných kanálků.
Zvyšuje jejich propustnost vody => působí proti ztrátám vody (proti vylučování vody močí). Jestliže má organismus nedostatek vody, vylučuje více hormonu => je méně vody v moči (anti – proti, diuréza – množství definitivní moči)
Oxytocin:
způsobuje stahy hladkého svalstva dělohy při porodu a stahy hladkého svalstva ve
vývodech mléčné žlázy při sání kojence. Produkuje se při ejakulaci a při orgasmu.
HYPOFÝZA
(podvěsek mozkový)
je oválný útvar uložený v tureckém sedle na těle kosti klínové (má velikost hrášku) úzkou stopkou je spojena s hypotalamem má 2 části:
přední a zadní lalok
. Mezi nimi je zakrnělá část středního laloku.
Spojení: hypotalamus – adenohypofýza = cévní (neurohormony jsou dopraveny krví) hypotalamus neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)
ZADNÍ LALOK (NEUROHYPOFÝZA
)
vzniká v zárodečném vývoji jako vychlípenina třetí mozkové komory (mezimozek) hormony se zde netvoří, vznikají v hypotalamu a putují sem cytoplazmou nervových vláken. Vylučuje do krve dva hormony: ADH a oxytocin.
PŘEDNÍ LALOK (ADENOHYPOFÝZA) vývojově pochází z epitelu hltanu činnost adenohypofýzy ovlivňují hormony vylučované hypotalamem Adenohypofýza vylučuje 6 základních hormonů:
1) Somatotropin (= STH = růstový hormon)
- působí přímo; podporuje souměrný růst a vývoj organismu - vliv zejména na růst svalů, chrupavek a kostí
3
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE - stimuluje syntézu bílkovin a růst dlouhých kostí v epifýzách (prostřednictvím somatomedinů = látky bílkovin. charakteru, vznikají působením STH v játrech) - nadbytek STH: - v mládí - způsobuje urychlení růstu => tzv. gigantismus - nadměrný růst - postižení dosahují výšky až kolem 240 cm - v dospělosti - (růstové chrupavky jsou již uzavřeny) se vyvíjí tzv. akromegalie => nadměrný růst koncových (= akrálních) částí kostry (prsty, brada, nos, uši) - nedostatek STH: - v mládí - způsobuje poruchu růstu => tzv. nanismus - trpasličí vzrůst - léčba – možná jen při včasné diagnóze podáváním chybějících hormonů => následuje normální vývoj, děti potom v dospělosti dosahují plné výšky
2) Prolaktin (= PRL = luteotropní hormon = LTH) - působí přímo; po porodu stimuluje sekreci mléka a udržuje jeho tvorbu = laktaci - ovlivňuje činnost vaječníků (viz ženské pohlavní ústrojí) - stimuluje také mateřské chování; význam jeho sekrece u mužů dosud není znám - nadbytek prolaktinu (nejčastěji způsobeno poruchou fce hypofýzy): - v některých případech vede u mužů k impotenci a ztrátě sexuálního pudu - u žen způsobuje neplodnost nebo vede k produkci mateřského mléka i v obdobích nevyžadujících kojení
Ostatní hormony adenohypofýzy ovlivňují činnost jiných endokrinních žláz:
3) Folitropin (= FSH = folikulostimulační hormon) - společný oběma pohlavím: - u žen podporuje růst folikulů (vaječníkových váčků) ve vaječnících a tvorbu estrogenu - u mužů podporuje zrání spermií ve varlatech (spermatogenezi)
4) Lutropin (= LH = luteinizační hormon) - společný oběma pohlavím: - u žen spolu s FSH stimuluje dozrávání vajíček ve vaječnících a následnou ovulaci - řídí produkci pohlavních hormonů (u žen progesteron a estrogeny, u mužů testosteron) FSH + LH => označovány společně jako
gonadotropní hormony
– působí na fci gonád (pohlavních
žláz), jejich produkci hormonů
5) Tyrotropin (= TTH = tyreotropní hormon) - zvyšuje činnost štítné žlázy
6) Kortikotropin (= ACTH = adrenokortikotropní hormon) - ovlivňuje činnost kůry nadledvin => stimuluje syntézu a vylučování glukokortikoidů (= steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin)
+ 7) Melanotropin (= MSH = intermedin ) – působí přímo; stimuluje melanocyty, které tvoří melanin (pigment obsažený v kůži, vlasech, duhovce oka)
4
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE Adenom hypofýzy -
Velmi snadno léčitelné V naprosté většině nezhoubné (benigní) <= ADENOMY →
vzniká náhodnou poruchou DNA v endokrinních buňkách hypofýzy
Nadbytečná produkce hormonů: →
Somatotropin
řízen z vyššího nervového centra (hypotalamu) produkujícího hormon somatoliberin
AKROMEGALIE nebo GIGANTISMUS Příznaky: zvětšení některých částí těla, hlavně prstů na rukou nebo na nohou do šířky (nikoliv do délky!), zvětšení nosu, předsunutí dolní čelisti a prohloubení rýh, které jdou po stranách nosu ke rtům, zvětšený jazyk, rozestoupené zuby a zvýšenou tvorbu kazů, často se pacienti potí a mají bolesti kloubů, což souvisí s rozvinutou artrózou na podkladě zvětšování chrupavek, trpí bolestmi hlavy, které se dají pomocí léků jen špatně ovlivnit (to může být i u ostatních nádorů hypofýzy), poruchy menstruačního cyklu, 20% akromegaliků má zároveň cukrovku, hypertenze Léčba: odstranění adenomu (operativně přes nosní průchody, nebo Leksellovým gama nožem), léky - octreotid a jemu podobné léky (Sandostatin, Somatulin), které jsou aplikovány injekčně přibližně jednou za měsíc, pegvisomant (Somavert) <- považuje se za nejúčinnější →
Prolaktin
normálně vliv především na tvorbu mléka u těhotných žen
PROLAKTINOM Příznaky: potíže s menstruačním cyklem a sterilitou u žen a s poruchami potence a sexuálního apetitu u mužů + v pubertě zastavení pubertálního vývoje Léčba: podáváním léků, které blokují produkci prolaktinu => tergurid (Mysalfon), bromocriptin (Parlodel, Serocryptin, Medocriptine), cabergolin (Dostinex) nebo quinagolid (Norprolac) →
ACTH (adrenokortiko-tropní hormon) stimuluje funkci nadledvin (důležité při stresových situacích – uvolňování kortizolu)
CUSHINGOVA NEMOC (NEZAMĚŇOVAT ZA CUSHINGŮV SYNDROM)
Příznaky: změna rozložení tělesného tuku (břicho, obličej, hrb na zádech), osteoporóza, změny na kůži, poruchy menstruačního cyklu Léčba: operativně, gama nůž + farmakologická léčba
– musí se potlačit tvorba kortizolu než
začne zabírat ozáření (to má účinek totiž až po roce nebo dvou)
ADRENOKOTRIKÁLNÍ INSUFIENCE Léčba: substituční metody
→
-
TSH (thyroidea-stimulující h.), FSH (folikuly-st.h.), LH (luteinizační) vliv na správnou fci pohlavních žláz – málo časté, nevýznamné
Afunkční adenom – produkuje defektní hormony => neuplatní se a nedělají tak potíže Hypopituitarismus – výpadky některých hormonů Panhypopituitarismu – výpadek celé hypofýzy Rizikové faktory: →
Chemické látky
→
Záření (rentgen, gama záření)
→
Karcinogenní látky (cigarety, některé potraviny, léky)
→
dědičnost
5
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE 2.
EPIFÝZA
(GLANDULA PINEALIS)
- uložena na dorzální straně mezimozku; těsně za čelní kostí
→ dlouhý výběžek stropu mezimozku
- obsahuje 2 typy buněk, mezi nimiž probíhají četná nervová vlákna - s věkem buněk ubývá a naopak přibývá vaziva a zvápenatělých tělísek („mozkový písek”) - produkuje hormon
melatonin
– jeho sekrece ovlivňována světlem, max. sekrece za tmy (v zimě)
→ tlumí činnost pohlavních žláz + sexuální aktivitu; prostřednictvím adenohypofýzy pravděpodobně ovlivňuje i štítnou žlázu a kůru nadledvin, způsobuje ospalost (možná hraje roli při kontrole cyklu bdění a spánku) - aktivita šišinky je ovlivněna hypothalamem, který zprostředkovává informace o tom, kolik denního světla dopadá na sítnici
3.
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
(GLANDULA THYROIDEA)
- největší a z fylogenetického hlediska nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců - šedorůžová barva; žláza kryta zřetelným vazivovým pouzdrem - orgán nejbohatěji zásobovaný krví
→ krev přiváděna 4 mohutnými tepnami
- tvoří ji 2 laloky uložené po obou stranách štítné chrupavky hrtanu a průdušnice (trachey) - laloky spojeny většinou na přední straně můstkem (isthmem), přebíhajícím přes průdušnici - stavebními jednotkami žlázové tkáně jsou žlázové váčky (folikuly) vystlané jednovrstevným epitelem, vnitřek váčků vyplněn bílkovinnou hmotou – koloidem, jehož hlavní složku tvoří hormony štítné žlázy - hormony štítné žlázy (
TYROXIN = TETRAJODTYRONIN = T₄, TRIJODTYRONIN = T₃) kontrolují tělesný metabolismus →
zvyšují úroveň tkáňových oxidací, a tím zvyšují produkci energie v organismu; podněcují využití sacharidů, stupňují katabolismus tuků a bílkovin
→ podporují růst a vývoj organismu; jejich dostatečná produkce je nutná i
pro správnou činnost CNS a pro rozvoj sexuálních fcí - rychlost buněčné aktivity ovlivňuje pouze malé množství hormonů volně kolující v krvi - T₄ a T₃ se většinou váží na krevní bílkoviny – tvoří rezervu pro okamžik, kdy jsou volně kolující hormony vyčerpány - mechanismus působení není zcela přesně znám: - předpokládá se, že buněčnou aktivitu spouští T₃
→ tyroxin je v ostatních částech těla přeměňován
rovněž na T₃, aby mohl sloužit jako dodatečná rezerva
jód → štítná žláza ho vychytává z krve a hromadí → vázaný jód je obsažen v molekule tyroxinu i trijodtyroninu
- pro činnost štítné žlázy je nezbytný
⇒
nedostatek jódu v potravě vede ke snížení činnosti štítné žlázy
- vyměšování těchto hormonů řízeno z
-
hypotalamu a adenohypofýzy (hormon TSH)
KALCITONIN → podporuje ukládání Ca v kostech a snižuje tak hladinu Ca v krvi; vyměšován pravděpodobně
pouze při vyšší hladině Ca v krvi - nedostatek jódu
→ dochází k hypotyreóze (= snížená činnost štítné žlázy)
→ zduření (zvětšení) štít. žlázy = tzv. struma (vole) ve snaze shromáždit co nejvíce jódu pro výrobu hormonů, u žen ve střed. věku může ∗ v důsledku autoimunního onemocnění – hromadění lymfocytů nebo bílých krvinek ve štít. žláze ve snaze zničit vlastní tkáň považovanou za cizí
→ v dětství – tzv. kretenismus → celkový růst je zpomalen, pohl. dospívání se opožďuje, je postižena i dušev. činnost dítěte; léčba – včasným podáním tyroxinu
→ v dospělosti – tzv. myxedém → hromadění této zvláštní bílkoviny v podkoží, zejména v obličeji - dochází ke snížení látkové přeměny, těles. teploty, frekvence tepu a dechu, zpomalené myšlení, špatná paměť, hrubší hlas, nesnášenlivost chladu, ztráta vlasů, neplodnost atd. - léčba: podáváním tablet tyroxinu
6
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE hypertyreóza ( = zvýšená činnost štít. žlázy) → tzv. Basedowova nemoc → umocnění normálních účinků tyroxinu -
- zvýšená látková přeměna, hubnutí, zvýšená produkce tepla, nadměrné pocení, zvýšená chuť k jídlu, zrychlení srdečního tepu, zvýšená dráždivost nerv. soustavy, emocionální labilita - dochází také ke zvětšení štít. žlázy až strumě-
exoftalmus – nápadné vystoupení očí z důlků
- léčba – chirurgické odstranění části štít. žlázy; podáváním léků, které zabraňují uvolňování hormonů štít. žlázy nebo radioaktiv. izotopu jódu – ničí příslušnou část štít. žlázy, která ho vychytala z krve
4.
-
PŘÍŠTÍTNÁ TĚLÍSKA
(GLANDULAE PARATHYREOIDEAE)
4 drobné čočkovité útvary uložené na zadní straně štítné žlázy. Skládají se z buněčných trámců bohatě opředených vlásečnicemi pro jejich činnost je důležitý vitamín D produkují →
PARATHORMON:
řídí metabolismus vápníku a fosforu v organismu; obecně zvyšuje hladinu Ca v krevní plazmě společně s vitamínem D
→
primárně snižuje zpětné vstřebávání P v ledvinách
→ dostává se do moči;
podporuje vstřebávání Ca ve střevě, zvyšuje jeho vstřebávání v ledvinách + uvolňuje Ca i P z kostní tkáně → →
⇒
regulace hladiny (koncentrace) Ca a P v krvi – je udržována na stálé hodnotě
vztah mezi Ca a P
→ když přibývá jednoho, ubývá druhého a naopak → zvýšená sekrece parathormonu
při snížení hladiny Ca nebo zvýšení koncentrace fosfátu v krvi
→ způsobí uvolnění Ca z kostní tkáně, a tím dojde k obnovení normální hladiny Ca v krvi →
nedostatek parathormonu:
→ rychlý pokles hladiny Ca v krvi → zvýšená nev. dráždivost (nekontrolovatelné tetanické záškuby a stahy svalů, nebo jen křeče) → postižený umírá v křečích léčba: zvýšený příjem Ca (tablety, potrava bohatá na vápník) →
nadbytek parathormonu:
→ zvýšení hladiny Ca v krvi; dekalcifikace (odvápnění) kostí – projevuje se ∗ cyst (=patologická dutina → kosti se snadno spontánně lámou (Recklinghausenova choroba) Pro využití vápníku ze stravy je nutný také dostatek vitamínu D → zpracován v játrech a ledvinách na hormon KALCITRIOL – jeho výdej je stimulován vzestupem hladiny parathormonu, poklesem hladiny fosforu v krvi + jeho s vlastní výstelkou)
-
produkce stimulována STH, estrogenem a prolaktinem Do metabolismu Ca zasahuje významně také hormon
KALCITONIN (vyměšován zvláštními buňkami příštit. tělísek,
ale také štít. žlázy) kalcitonin
5.
působí na kost opačně než parathormon
BRZLÍK
(THYMUS)
- měkký žlutohnědý orgán uložený za hrudní kostí nad osrdečníkem - tvar zploštělého jehlanu; skládá se ze 2 laloků vyplněných lymfocyty - do puberty roste souměrně s ostatním tělem, poté se zmenšuje a jeho tkáň je postupně nahrazována tkání tukovou
→ v pokročilém věku se na jeho místě nachází už pouze tukové vazivo → ty se druhotně dostávají do sleziny a míz. uzlin
- u savců orgán produkující prvotní lymfocyty
- produkuje látky podobné hormonům působící na T lymfocyty (školí je + dospívají tu) - T lymfocyty z brzlíku produkují protilátky proti mikrobům a virům + podílejí se na schopnosti organ. rozlišit vlastní tkáně a bílkoviny od cizích
→ brzlík hraje důležitou roli při transplantacích
- u dětí nezbytně nutný pro správnou fci celého imunitního systému Poruchy fce brzlíku (nejčastěji způsobeno nádorovým onemocněním této žlázy): 1) snížení tvorby protilátek až zástava tvorby
→ snížení celkové imunity vůči infekcím, zraněním,
ozáření rentgenovými paprsky 2) autoimunní choroby – vlastní buňky organismu nebo jejich produkty vyvolají tvorbu protilátek (např. chudokrevnost z rozpadu červených krvinek)
7
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE 6.
1.
SLINIVKA BŘIŠNÍ
(PANKREAS)
Exokrinní žláza – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů vylučuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku
2.
- Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon glykemii LANGERHANSOVY OSTRŮVKY: Endokrinní část
tyto hormony pomáhají v těle udržovat
−
jsou to shluky buněk roztroušených ve tkáni slinivky, hlavně v jejím ocase (cca 1 milion buněk)
Langerhansovy ostrůvky tvoří 4 typy buněk, důležité jsou především dva:
1. A (α) buňky – produkují glukagon 2. B (β) buňky – produkují inzulín INZULÍN: Snižuje hladinu glukózy v krvi (zlepšuje propustnost membrán pro glukózu a aminokyseliny) Pro glukózu jsou plně rozpustné jen nervové buňky, takže mozek není na inzulínu závislý Ovlivňuje využití glukózy ve tkáních, působí hlavně v tukové tkáni, v játrech a ve svalech Je nezbytný pro život Nedostatek:
cukrovka (diabetes mellitus) – zvýšená hladina glukózy v krvi (nad 7 mmol/l ) způsobuje glykosylaci
−
bílkovin (= vazba glukózy na bílkoviny) a tím poruchy tkání např.: cév, sítnice oka, ledvin Glukóza se vylučuje močí => člověk více pije, protože potřebuje více vody na rozpuštění Jako zdroj energie jsou využívány mastné kyseliny a bílkoviny, při jejichž zpracování vzniká aceton, který lze cítit z dechu a moči. Nadbytek:
hypoglykémie, na kterou lze umřít
−
při předávkování inzulínem může nastat
−
v této situaci dáme diabetikovi kostku cukru
GLUKAGON: Má opačný účinek, než inzulín Zvyšuje štěpení glykogenu v játrech, ale ne ve svalech Tvorba hormonů je závislá na hladině krevního cukru (zvýší-li se hladina glukózy v krvi, zvýší se produkce inzulínu; při poklesu glukózy stoupne produkce glukagonu) Regulace probíhá zpětnou vazbou
7.
NADLEDVINY
(GLANDULAE SUPRARENALES)
- párová žláza, nasedající na horní pól ledvin – trojúhelníkovitý, případně poloměsíčitý tvar
- v době nitroděložního života a v dětství tvoří - jejich tkáň je dvojího charakteru:
1 celkové velikosti ledvin, v dospělosti tvoří jen 1 3 30
kůra nadledvin (cortex) dřeň nadledvin (medulla) a
→ liší se původem, stavbou i fcí (vyvářejí samostatné hormony se zcela odlišným působením)
ŮRA NADLEDVIN (CORTEX):
K
− − − − −
vznik z coelomových buněk (mezoderm);
coelom = pravá druhotná dutina tělní;
žlutohnědá barva
kryta vazivovým pouzdrem sekrece kůry nadledvin je řízena kortikotropinem
– je vylučován adenohypofýzou
produkuje pro život nezbytně nutné hormony: - vlastní hormony kůry nadledvin –
kortikoidy
; + vznikají tu i
steroidy s účinkem pohl. hormonů
(kromě kůry nadledvin jsou také tvořeny v gonádách nebo v placentě)
−
Udržují cirkulační a metabolickou homeostázu, pozitivní ovlivňování celkové odolnosti organismu
8
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE − 1.
Kortikoidy GLUKOKORTIKOIDY vznikají ve 2 vnitřních vrstvách kůry nadledvin
KORTIKOSTERON KORTIZOL (= hydrokortizon) KORTIZON regulující metabolismus živin obranné reakce organismu zvládnutí stresu → imunosupresivní účinek
patří
sem
především
,
a
= steroidní hormony
(hl. bílkovin, ale i cukrů a tuků) a
(správné a rychlé reakce organismu na zátěž); důležité pro
tlumí zánětlivé reakce – využití při léčbě zánětů; ve vyšších dávkách
způsobuje snížení aktivity imunitního systému ( transplantacích a při alergiích
) – využití při
→ zasahují do metabolismu cukrů - podporují uvolňování
aminokyselin z tkání (mobilizují tkáňové bílkoviny), z nichž játra potom tvoří cukry (tvorba glukózy z necukerných zdrojů = glukoneogeneze)
cukru
→
zvyšují hladinu krevního
; současně však brání oxidaci cukrů
kortizolu spánek a bdění i duševní výkonnost pravidelný vzestup a pokles hladiny
v krvi ovlivňuje tělesný metabolismus,
(jeho hladina je nejvyšší kolem osmé hodiny
⇒
ranní)
inzulín ACTH
glukokortikoidy působí na metabolismus cukrů protichůdně než
sekrece
glukokortikoidů
řízena
→
z adenohypofýzy
hormon
–
jeho
sekreci
reguluje hladina kortizolu v krvi
2.
MINERALKORTIKOIDY produkovány =
steroidní
vnější
částí
hormony
kůry
nadledvin;
ovlivňující
v
ALDOSTERON rovnováhu tekutin a minerálů
nejvýznamnější
organismu
hormon
–
- podporují zpětné vstřebávání iontů Na a současně vylučování iontů K v ledvinných
udržují
→
kanálcích
správný
poměr
mezi
oběma
ionty
v těle
prostřednictvím iontů Na a K (nepřímo) udržují i normální množství vody v organismu (zpětným
vstřebáváním
iontů
Na
se
zvyšuje
sekrece mineralkortikoidů – řízena hladinou K⁺
i
zpětné
vstřebávání
vody)
v krevní plazmě, množstvím Na⁺
a
vody v mimobuněčné tekutině + nepřímo i hypotalamem přes hormon adenohypofýzy
−
→ hormon ACTH
Steroidy
kůry nadledvin
androgeny
→ skupina mužských pohlavních hormonů; → skupina pohlavních
estrogeny a gestageny (= progestiny)
ženských hormonů
→
účinek podobný mužským a ženským pohlavním hormonům
ŘEŇ NADLEDVIN (MEDULLA):
D
− − −
původem nervové buňky (ektoderm), patřící k autonomnímu nervstvu sympatiku
adrenalin noradrenalin →
⇒
a
působí stejně jako podráždění sympatiku
vliv na kardiovaskulární systém, hladké svalstvo útrobních orgánů, CNS
způsobují zvýšení krevního tlaku, zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšují obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)
3.
ADRENALIN (účinky shodné s vlivem sympatiku na srdce) vylučuje se při psychické a fyzické zátěži stimuluje srdeční činnost – zvyšuje rychlost a sílu stahů srdečního svalu, zvyšuje srdeční výkon způsobuje rozšiřování cév v kosterních svalech, ale také zúžení např. ve střevech účinek adrenalinu vede tedy ke zvýšení přítoku krve k orgánům zvyšuje štěpení glykogenu v játrech a ve svalech a štěpení tuků v tukové tkáni - tím zajišťuje
glukózu
a
mastné
kyseliny
jako
rychle
použitelný
zdroj
energie
pro
metabolismus tkání vylučování
hormonu
z
nadledvin
je
řízeno
nervovými
vlákny
sympatiku
(nervovou
cestou), kůra je řízena hormonálně stres
=
fyzické
a
psychické
složité
situace
vyžadující
v organismu, někteří jedinci jsou citlivější než druzí
biologicky
závažné
změny
9
MARTYNENKO MAX
HORMONÁLNÍ REGULACE Stres má 3 fáze: 1.
poplachová reakce: aktivace sympatiku, vyloučení adrenalinu
2.
rezistence:
je
při
dlouhodobém
nebo
opakovaném
stresu,
maximální
adaptace na stres, zvyšuje se činnost kůry nadledvin, její hormony jsou při dlouhodobém stresu nezbytné, ale jejich význam není objasněn 3.
vyčerpání:
nadměrná
intenzita
nebo
délka
trvání
může
vést
k
fyzické
i
psychické vyčerpanosti organismu
NORADRENALIN (účinky shodné s vlivem sympatiku na cévy)
4.
stažení (vazokonstrikce) cév – kromě koronárních cév (rozšíření) noradrenalin produkován nejen dření nadledvin (ve velkém množství), ale také nepatrně sympatickými zakončeními nervových vláken
⇒
sympatoadrenální systém
Adaptační choroby: žaludeční vředy, psychické choroby - *uvolněním hormonů, aniž by byly zpracovány
−
působení obou hormonů současně provázeno vzestupem krevního tlaku
−
dřeň nadledvin řízena výhradně
nervově
(vlákny sympatiku)
→ sekrece hormonů zvýšena
působením z nervových center (hl. hypotalamu) - při tělesné námaze, vystavení chladu, poklesu krevního tlaku, snížení koncentrace glukózy v krvi, při psychickém stresu (strach, úzkost, napětí)
8.
VAJEČNÍKY + PLACENTA
Vaječníky (ovaria)
estrogeny
– produkuje je Graafův folikul. Řídí menstruační cyklus, podmiňují vývoj ženských
sekundárních pohlavních znaků. Př: estradiol
gestageny
– jsou tvořeny žlutým tělískem. Působí na děložní sliznici, brání zrání dalších Graafových
folikulů (jestliže došlo k oplození) a ovlivňuje buňky mléčných žláz. Př: progesteron Placenta - v těhotenství vytváří choriongonadotropin – působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti - také produkuje estrogeny
9.
VARLATA
Varlata (testes)
testosteron
– ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních
znaků. Podporuje tvorbu bílkovin, to způsobuje nárůst svalové hmoty (má anabolický účinek), urychluje zánik růstových chrupavek
10
