HOM L. Poslední číslo tohoto školního roku

E 4

Poslední číslo tohoto školního roku

2013/2014

HOM L S

Obsah čísla

Pár slov úvodem

1......... Pár slov úvodem 2......... Soutěž v anglickém jazyce 2......... Výlet do divadla v Olomouci 3......... Zprávy z arboreta 4......... Návštěva ze Srbska 6......... Výměna žáků se zahraničními lesnickými školami 8......... Zeptali jsme se... Marcely Berkové 9......... Horská pěchota 10....... Čáp bílý a čáp černý 11....... Splinter Cell 12....... Pět slov lásky 15....... Keltský horoskop 18....... Sranda z lesa od Homelesa 19....... Lesníkova spojovačka 20....... Redakční koutek

Slunce vstává čím dál dřív, rtuť teploměru šplhá čím dál výš a nám se chce učit čím dál míň. To je neklamný znak blížících se prázdnin. Každý den stříháme pomyslný metr, abychom byli blíž bezstarostným dnům volna. Ale nejsme asi sami. Naši profesoři určitě také hledají poslední rezervy trpělivosti a sbírají zbytky sil pro práci  s  námi. Užijme si tedy  s  úsměvem a dobrou náladou pár posledních společných dnů. Absolventům školy, kteří úspěšně zvládli zkoušku z  dospělosti, přejeme hodně štěstí při práci či dalším studiu. Popřejme také hodně zdraví a radosti novým čerstvým tatínkům a maminkám a jejich ratolestem. Tak ať žijí prázdniny a v  září znovu nashledanou! Lenka Silnicová, 2. B

foto: Ing.  Bc. Alena Pavelková číslo 4 ročník 2013/2014

Aktuality

Soutěž v  anglickém jazyce

Výlet do divadla v  Olomouci

Dne 26. 3. 2014 se v  jazykové učebně uskutečnila školní soutěž v  anglickém jazyce. Soutěžily mezi sebou tři ročníky ve dvou kategoriích. První a druhý ročník měl lehčí úkoly zaměřené na poslech a doplňování slov do textu. Třetí ročník plnil složitější úkoly zaměřené na téma zdraví.

Dne 28. 4. 2014 naše škola zorganizovala pro své studenty zájezd do Moravského divadla v  Olomouci. Hlavní organizátorkou byla jako obvykle paní učitelka Bradová. Představením byla tentokrát situační komedie Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“. Divadla se zúčastnilo celkem 43 studentů. Všichni účastníci byli ve velmi dobrém rozpoložení.

Po zvládnutí první nelehké zkoušky se žáci dozvěděli překvapující výsledky. Někteří se pozastavovali nad tím, jak se mohli umístit tak dobře, jiní se pobaveni svými výsledky smáli (osobně se řadím do té druhé kategorie). Dále následoval rozhovor  s  učiteli, což byl pro některé soutěžící oříšek. Přece jenom je rozdíl zvládat gramatiku a nebát se mluvit. Nakonec vše skončilo  s  dobrým pocitem u  srdce nejen účastníků soutěže, ale i  vyučujících. Kdo přišel, jistě nelitoval, jelikož byly navíc přichystány všemožné delikatesy připravované našimi studenty. Pochutnat jsme si mohli na toustech, palačinkách a výborné zázvorové limonádě. Miroslav Šlachetka, 2. C

Sraz jsme měli v  17:00 před naší školou, odkud jsme vyjeli objednaným autobusem do Olomouce. V  divadle si všichni užívali excelentní herecký výkon herců, kteří vynikali svou improvizací a nezapomínali do hry zapojovat i  publikum, a tak někdy docházelo k  velmi vtipným momentům. Konec představení byl ve 22:00, poté jsme se vrátili zpět do Hranic, kde se studenti rozešli do svých ubytoven a internátů. Zpracoval: Josef Černoch, 3. C

strana 2

Aktuality

Zprávy z  arboreta 22. května se arboretem stejně jako celým naším krajem prohnal silný vítr, který tu za sebou zanechal několik popadaných stromů. Konkrétně se jednalo o  jedlovec různolistý (Tsuga diversifolia, obr. 1), ze kterého se vytvořila hned dvě nová posezení (obr. 2, 3). Dále pak silnému větru neodolal javor mléč (Acer platanoides, obr. 4) a cypřiš hrachonosný (Chamaecyparis pisifera, obr. 5, 6). Kmen javoru nám posloužil na nové posezení „u  lípy“ (obr. 7) a také nám zkrášluje okolí včelína (obr. 8, 9). Z  javoru jsme ještě uchovali asi 2 – 3 metrový výřez dvojáku (obr. 10), který podle některých připomíná „ženský klín“. Přes prázdniny mám  s  tímto kouskem trochu jiné plány. Chtěla bych ho využít pro výrobu strážce arboreta, anebo ho použít jako podstavec pro obrázek sv. Huberta. Nebo máte jiný nápad? Pište na můj e-mail [email protected]. Pod náporem větru se dále jeden strom zlomil – smrk ztepilý (Picea abies) a dva menší stromy se vyvrátily – javor jasanolistý (Acer negundo) a dub letní (Quercus robur). Moc děkuji všem, 1 )↑ kteří přidali ruku k  dílu. Konkrétně bývalému panu učiteli, Ing.  Vladimírovi Šmídovi (obr. 11), a žákům prvních ročníků, kteří svojí prací arboretum vrátili skoro do původní podoby. Všechno zlé je k  něčemu dobré. Díky této kalamitě vzniklo několik nových posezení (obr. 12) a nových výhledů či pohledů na arboretum. Ing.  Bc. Alena Pavelková číslo 4 ročník 2013/2014

←2)

4)↓

3)↑

5)→

6)↑

7)↑ 9)→

8)↑ ←1 0)

1 1 )→

1 2)→

Aktuality

Návštěva ze Srbska Již nějakou dobu spolupracuje naše škola  s  Lesnickou školou z  Kraljeva v  Srbsku. Je to jediná škola lesnického zaměření v  zemi a úzce spolupracuje  s  Lesnickou fakultou v  Bělehradě. Loni na podzim měli možnost naši vybraní, dobře studující žáci tuto školu navštívit. Na oplátku jsme pozvali srbské studenty a učitele k  nám a ve dnech 3. 6. - 5. 6. jsme pro ně připravili bohatý a zajímavý program.

Foto před školou. Poznáte mezi nimi i  vaše spolužáky?

První den jsme je provedli po škole a v  arboretu. Ještě dopoledne nás přijala starostka města Hranic, která pohovořila o  historii i  současnosti města. Také nás provedla po hranickém zámku. Odpoledne jsme navštívili Zbrašovské aragonitové jeskyně, a když už jsme procházeli lázněmi Teplice nad Bečvou, ochutnali i  několik pramenů místních minerálních vod. Pak jsme měli pro srbské žáky připravenou procházku přes rezervaci Hůrka a kolem Hranické propasti, která je nejhlubší v  ČR a druhá nejhlubší na světě. Bohužel nám nepřálo počasí a Hranický kras jsme museli opustit. Jako náhradní řešení jsme zvolili zámek Kinských ve Valašském Meziříčí.

Druhý den byl zaměřen na lesnickou a mysliveckou tématiku. Pracovníci LČR,  s. p. z  Lesní správy Prostějov připravili zajímavý program. Hlavním organizátorem byl lesní správce Ing.  Oldřich Bárta. Nejdříve se srbskými hosty zamířil k  revíru Troubky, kde jsou porosty slavonského dubu (původ osiva z  dnešního Srbska). Dále mohli vidět onemocnění jasanových porostů. Zajímavá byla i  ukázka zásobníků zemního plynu, který je zde téměř pod celým prostorem. Z  Troubek jsme zamířili do revíru Pohora v  Drahanské vrchovině, kde je velice zajímavé velkoplošné přirozené zmlazení douglasky tisolisté. Odpoledne jsme je vzali do lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov, kde má kořeny i  naše škola. Ve čtvrtek srbskou delegaci přijali u  Vojenských lesů a statků  s. p., divize Lipník nad Bečvou, kde viděli podrostní hospodaření na jižních stráních Oderských vrchů. Navštívili také prameny řeky Odry. Odpoledne proběhla prohlídka Školního polesí ve Valšovicích, kde si také všichni měli možnost zastřílet na školní střelnici. Nejlepším střelcem bylo jedno z  děvčat. Cenným suvenýrem pak byly prázdné nábojnice.

Při prohlídce školy jsme nakoukli i  do tříd.

strana 4

Aktuality Návštěvu jsme završili společným bowlingem, který je moc bavil. Na to, že ho hráli poprvé, jim hra šla velmi dobře. V  pátek ráno jsme se se srbskými žáky a učiteli rozloučili a oni se vydali na náročnou celodenní cestu domů do Srbska.

Ing.  Alice Palacká, Ing.  Bc. Alena Pavelková, Jiří Gratcl, Ing.  Jakub Zapletal. Nesmím zapomenout ani na naše žáky, kteří se v  průběhu týdne střídali - byli to Zbyněk Špičák, Kateřina Nakládalová, Vlastislav Daniel, Kateřina Balážová. Ředitel školy Ing.  Miroslav Kutý také písemně poděkoval za skvěle připravené exkurze generálnímu řediteli Lesy ČR,  s. p., panu Ing.  Danielu Szórádovi, PhDr., které je absolventem naší školy z  roku 1989.

V  arboretu se vrhli na sběr šišek do školní sbírky.

Následující týden přišel do školy e-mail od ředitele tamní školy, že se jim zde moc líbilo a moc děkují za přijetí a pěkný program. Na závěr bych chtěla poděkovat spoluorganizátorovi programu Ing.  Marku Šubovi a všem, kteří nám pomohli  s  provázením. Jmenovitě to byli tito: Ing.  Miroslav Kutý,

Můžu se projet?

číslo 4 ročník 2013/2014

Na střelnici si zastříleli všichni, i  učitelský doprovod.

Vzájemná spolupráce našich škol bude pokračovat i  nadále. Budete-li mít dobré studijní výsledky, můžete to být právě vy, koho vybereme pro příští návštěvu Srbska. Ing.  Alena Novotná

Aktuality

Výměna žáků se zahraničními lesnickými školami Letos se naše škola již počtvrté zúčastnila mezinárodní výměny žáků lesnických škol. První dva ročníky se týkaly pouze česko-slovenské spolupráce. Loni se zapojila i  škola z  Polska. Konkrétně jsou do projektu zapojeny tři střední lesnické školy, a to naše Střední lesnická škola v  Hranicích, Stredná odborná škola lesnícka v  Prešove (Slovensko) a Zespól Szkól Leśnych w Bilgoraju (Polsko). Každá z  uvedených škol každý rok připraví pro vybrané žáky z  partnerských škol týdenní program zaměřený jak na odborné exkurze, tak na různé zajímavosti z  okolí. Jestli budete číst dál, dozvíte se alespoň částečně, jaký program na zúčastněné žáky čekal. Vedle prohlídky školy, arboreta a města Hranic jsme slovenské a polské žáky zavedli do Zbrašovských aragonitových jeskyní, kde polskou výpravu mimo jiné

uchvátila zmínka o  Hranické propasti. Proto jsme vyhověli jejich přání a k  propasti je zavedli. Vlastně se ani jejich zájmu nedivím, vždyť poslední průzkum a měření zatopené části propasti provedl v  roce 2012 jejich krajan. Další den jsme zamířili do Hukvaldské obory, kde pozorovali zvěř daňčí, mufloní a černou. Odtud jsme pokračovali do Valašského

Slovenská a polská výprava u  nás v arboretu

muzea v  přírodě v  Rožnově pod Radhoštěm. Žáci měli také možnost podívat se, jak se hospodaří ve státních lesích. Navštívili jak Lesy ČR,  s. p. - Lesní správu Prostějov, tak Vojenské lesy a statky,  s. p., divizi Lipník nad Bečvou, kde zrovna probíhala chovatelská přehlídka trofejí zvěře spárkaté ulovené v  honitbě Libavá za rok 2013. Velký úspěch mělo také Školní polesí ve Valšovicích. Hosté byli uneseni nejen z  nové techniky, ale také z  možnosti zhlédnout harvestor při práci. Přestože je polština blízký jazyk, nebylo od věci, když u některých exkurzí vypomohl s  překladem žák 3. C Jan Michalik. Podvečerní volný čas jim pak

Slovenská a polská výprava u  nás.

strana 6

Aktuality vyplnila paní vychovatelka Ryšková přátelským sportovním kláním v  tenise a volejbale. V  Polsku naši a slovenští žáci absolvovali rovněž zajímavý program. Navštívili lesní školku „Bojary“, přírodní rezervaci „Obary“. Na lesní správě – Janów Lubelski se seznámili  s  požárním poplachovým systémem a způsobem předpovídání rizik požárů. Tento systém mají v  Polsku velmi dobře propracovaný. V  programu měli také naučnou stezku v  přírodní rezervaci Greenhouse, arboretum v  Bolestraszyce, prohlídku zámku v  Krasiczynu, Národní

Naše výprava na Slovensku

lesní naučnou stezkou u  Barďejova, kde také navštívili místní lázně a skanzen lidové architektury. Jak jste si mohli právě přečíst, náplň pobytu ve všech školách byla velmi zajímavá. Z  ohlasů zúčastněných žáků mohu říci, že se všem výměnný pobyt líbil. Ing.  Alena Novotná

Naše výprava v  Polsku

park Roztocze. Při návštěvě Nadlesnictwa Oleszyce se seznámili  s  moderními technologiemi v  tamní lesní školce. Program na Slovensku byl zaměřen podobně. Nejdřív naši a polští žáci navštívili Školní polesí Cemjata. Druhý den zamířili do Vysokých Tater na Skalnaté a Štrbské pleso. Nevynechali ani muzeum TANAPu v  Tatranské Lomnici. Cestou do Levoče se zastavili na prohlídku Spišského hradu, který je největší na Slovensku. Po exkurzi do bažantnice Rozhanovce zamířili do Košic na prohlídku města a botanické zahrady. Poslední den prošli číslo 4 ročník 2013/2014

Odpočinek v Botanické zahradě TANAPu na Slovensku

Ze školy

Zeptali jsme se… Marcely Berkové V  tomto čísle nám na naše zvídavé otázky odpovídala paní uklízečka Marcela Berková. Všichni ji dobře znáte, díky její práci totiž máme na druhý den čisto ve třídě a pod lavicemi. Ale i  ona zná každého z  nás. Ví o  nás dokonce i  to, co jsme daný den měli na svačinu, protože ty papírky se sami nevyhodí, hned pozná toho, kdo má nové boty – protože ty černé čárance na podlaze se sami neumyjí – zná dokonce i  naše otisky prstů, když umývá okna nebo zrcadla, a dokonce i  DNA… když vejde na WC ☺… Máte nějaký oblíbený recept ze zvěřiny nebo některých darů lesa? Zvěřinu i  dary lesa mám moc ráda, ale po pravdě z  nich nevařím … Nechám si to raději připravit od někoho zkušeného a pak si jen pochutnávám.

A  co tedy ráda jíte? No, i  když na to nevypadám, miluji ovoce a zeleninu … Také potom řízky a chlebíčky … A  piju to, co teče, nejraději ale červené víno a zelený čaj. Nevolnosti nejsou, játra drží.

Vzpomenete si na nějakého studenta, který vám utkvěl v  paměti? A  měla byste k  němu nějakou vtipnou vzpomínku? Jeden bývalý student by tu byl, jmenoval se Martin Z. Velice rád mi schovával naplněné kbelíky  s  vodou na umývání… Asi po roce se přišel podívat na naši školu a přinesl mi čokoládu   s  omluvou. Jinak na spoustu studentů mám dobré vzpomínky. Ti se ke mně hlásí i  při setkání po delší době a to i  mimo školu.

Posloucháte ráda hudbu? A  jakou? Hudbu mám velice ráda, žánr nerozlišuji, ale hlavně musí být rytmická a abych si u  ní mohla i  zazpívat.

Měla jste někdy nějaký velký sen? A  jestli ano, splnil se? Snů mám plno . . . Jen je těžké je uskutečnit. Asi takový dlouhodobý je – jet se podívat do Egypta . . A  taky na nějaký starý zámek nebo hrad, aby na mě dýchla trocha historie. A  ten největší sen je asi mít kolem sebe jenom spolehlivé, hodné lidi.

Máte doma zvíře? Jaké? Jé, já jich mám . . psa, rybičky a divokého kačera … no a ta lidská raději nepočítám.

Co se vám líbí na této škole? Že jsem tu už 1 9 let a díky studentům si připadám stále mladší (stejně jako paní v  bufetu). A  nejvíc asi školní arboretum a ticho v  něm.

Co byste vzkázala našim studentům? Bylo by hezké vidět, že si studenti váží naší práce, a někteří by si měli uvědomit, že za slušného člověka považuji každého, kdo pozdraví nejen ředitele, ale i  pracovnici úklidu.

Váš nejlepší zážitek na naší škole? Poznala jsem tu pár SUPER lidí, které považuji za skvělé přátele . . . A  jak se říká, šla bych  s  nimi na kafe.

Děkujeme za rozhovor. Lenka Silnicová, 2. B strana 8

Historie

Horská pěchota Elitní jednotky československé armády

Málokdo ví, že i  v  naší předválečné armádě se vyskytovaly elitní jednotky, např. hraničářské pluky, které byly určeny pro boj v  opevnění, nebo jednotky horské pěchoty. Taktéž se připravoval výcvik jednotek letecké pěchoty (výsadkářů). Jednotky horské pěchoty byly určeny zvláště pro boj v  horském terénu. Celkově byly vybudovány čtyři pluky  s  velitelstvími v  Ružomberoku, Popradu, Dolném Kubíně a Prešově. Každý pluk byl složen ze tří praporů. Všech dvanáct horských praporů mělo svá samostatná velitelství  s  hospodářskou správou a technickou rotou - ta měla zákopnickou, spojovací četu a četu děl. Prapor dále tvořily tři horské roty, horská kulometná rota a rámcové náhradní roty  s  hospodářskou správou a augmentačním skladem. Rota se skládala ze dvou čet a pomocného družstva. V  praporu bylo 400 vojáků, 18 lehkých kulometů, 8 těžkých kulometů a dvě lehká děla nebo minomety. Jelikož jednotky byly určeny pro boj v  horském terénu, i  jejich výcvik byl zvláštní. Základ výcviku tvořily dlouhé pochody v  náročném horském terénu, boj v  horách, základy horolezectví, slézání ledových polí a v  zimních měsících lyžování. Letní výcvik byl většinou organizován ve stanicích zřízených číslo 4 ročník 2013/2014

speciálně k  tomuto účelu vysoko v  horách. Po jeho skončení se příslušníci praporů horské pěchoty vraceli na krátkou dobu do posádek, aby opravili poškozenou výstroj a výzbroj. Poté následovaly manévry  s  jinými, většinou pěšími útvary naší armády, kde si vybudovali pověst elitní složky armády. Tyto jednotky byly zvláštní rovněž tím, že každý nováček musel absolvovat výstup na některý z  horských vrcholů, kde mu byly připnuty znaky horské pěchoty – sokol  s  lipovou ratolestí. Např. pro příslušníky 1. brigády  s  velitelstvím v  Turčianském sv. Martině to byl výstup na více než 1600 metrů vysoký Veľký Choč. Zpracoval R. Hlavica, 4. C

Ptactvo

Čáp bílý a čáp černý Pták roku 2014 Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí ostrůvkovitě po celé Evropě kromě britských ostrovů a severní Skandinávie. Dále hnízdí i  v  severozápadní Africe a ve střední Asii. Zimoviště má v  subsaharské Africe, kde vznikla i  malá hnízdní populace zřejmě z  jedinců, kteří se rozhodli nevrátit do Evropy. Čáp se vyhýbá souvislým lesům, vysokým horám a extrémně suchým oblastem. Čáp černý je rozšířen od centrální Evropy přes sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Chybí na britských ostrovech, v  Irsku a Skandinávii. Na začátku 20. století druh vymizel z  části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Početnost dnes stoupá v  Bělorusku, Litvě, Polsku, Slovensku, Španělsku i  v  České republice. Izolovaná hnízdní populace vznikla i  v  jižní Africe. Žije skrytě v  lesích a k  hnízdění využívá zejména vzrostlých stromů. Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, ale v  posledních letech zřejmě v  souvislosti  s  nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k  lidským obydlím. Čáp černý je mnohem mlsnější než čáp bílý, loví  s  oblibou v  menších vodních tocích ryby až do velikosti 25  cm. Čáp bílý je odnepaměti velmi oblíbeným ptačím druhem. Není divu, protože se jako jediný náš brodivý pták záhy připojil

k  člověku. Nejenže  s  oblibou sbíral potravu na poli za orajícím zemědělcem, ale na řadě míst využil relativního bezpečí lidských sídel a začal hnízdit na střechách nejrůznějších staveb. Pověry spojené  s  čápem: • Pokud uvidí dívka prvního čápa v  letu, ještě téhož roku se provdá, pokud čáp stojí, bude dívka na svatbu jen pozvaná. • Spatří-li dívka čápy hned dva, přijde svatba dřív, než se naděje. • Přelétá-li čáp dům, kde leží šestinedělka, lze čekat za rok dalšího potomka. • Když zemře v  zimě v  domě selka, čapí hnízdo zůstane neobsazeno. • Domy, na nichž hnízdí čápi, jsou uchráněny před požárem a blesky. • Poláci, Litevci a Ukrajinci věřili, že čápi přinášejí harmonii do rodiny, na jejímž stavení hnízdí. • Když čáp klape zobákem, rozbije se prý v  kuchyni hodně nádobí. České pojmenování čápa je – kromě některých bulharských dialektů (čaplik) – v  rámci slovanských jazyků zcela ojedinělé. V  jiných slovanských jazycích ale čápovi podobné názvy slouží jako označení pro volavku, jako např. polské czapla. Ve staročeštině se někdy objevovalo bočan, jemuž je příbuzné dnešní slovenské a polské bocian. U  nás je nářečně čáp také nazýván bocan, bočan, počan, bohdal, vobdál nebo (a to zejména čáp černý) šatan. Původ jména „čáp“ se vykládá obvykle v  souvislosti se starším čápat - neohrabaně chodit, nebo čapat – chytat. Zpracoval Jan Michalik, 3. C

strana 10

Hudba, film, literatura

Splinter Cell Svoboda má svoji cenu Knihu Splinter Cell – Svoboda má svoji cenu napsal americký spisovatel Tom Clancy podle světoznámé hry, kterou možná znáte. Tuto hru vydala společnost Ubi Soft. Kniha popisuje misi agenta Sama Fishera, jenž se svým vybavením vyrovná i  Jamesi Bondovi a rychlostí akce zase známému filmu Mission Impossible. Příběh se točí okolo obchodníků se zbraněmi z  Ruska, známým jako krám „Krám“. Jejich hlavním odběratelem je teroristická skupina známá pod jménem „Stíny“. NSA se snaží zjistit, kdo stojí za organizací „Krám“, a zničit ji. „Krám“ se aktivně

číslo 4 ročník 2013/2014

brání (zabíjí agenty po celém světě) a jejich zákazníci „Stíny“ zatím pořádají bombové útoky a střílejí po Američanech. A  během toho všeho se snaží zkonstruovat tajnou zbraň hromadného ničení. Jestli agent Sam Fisher dokáže zničit organizace „Stíny“ a „Krám“, jež mu unese dceru, se dočtěte sami. Tuto knihu bych ohodnotil jako průměrnou. Je sice akční, ale dle mého názoru jí chybí „jiskra“ a podruhé bych ji pravděpodobně nečetl. Petr Kvapil, 2. B

Na křídlech múzy

Pět slov lásky

Za m

i l ov

Lá l á s ks ka j e lá a j lás c h cs ka j ee tu a ka a v i vy tu - s vě š e z s ko za č t j e á ří, č i t, a l a n á d a z  vyl é u ž h e r a ří p l n ýc z t n v  z á n ý, ž e n c t to h p l i a vš ří, ech že u a s v vš e m c kři č ny r ž n e ě t ě , kt e t , ozh c ítímu ž n e ré p že m l ed n e n í o tk i l u J sem s j e y a p y h rd j a k n i c, c á m , e, pot o m U ž n šn ý ý n a ka n ě z u ž b e s ká n a to s vů j ra ň . ol es pn e , že c i t j u j e, a t n i z  m tě m ko kd y ý c h á m l e v Ka ž n e p ru k . i  t dý ozn ou ka že n p o ss e d o z á m . kre v ka ž d ý s e l e d n ví, ka , d ý s d o í, a ť žd ý e d o z ví o j e k o   m zví,   m é d e j é m Ch c i tu že j m u e, c h c c i řvá á j s vn i t , ž e t i   s   k t, c h c e ř m t sl u a v  y j s i a žd ý i kři č e n n , k ce s ka ž ta , k m , k e t, d o m vi tu d é z d o oh o a h r m á pot iluje , a do a d ě o d ká m . a d á n ést m ko p é h , za M ít t ti p ti j e o e c rů s rd třá s t a ž í v  b ř u s u d o p ží n c e k , t u ž i c h u p ro o s t a kr l íč e j e n o j e n s l a d ýl ky á s t k, m k m o t ké s rá s n ýl ky n y. é dn y.

ání

š? í m řít c hěcteo va t s e b e ? n e z á o n h o z k b o P n ěkd y n ěkoh o,, pprroo koh o ch cepšroojít tem n ý les?

Po z n a lsls n ě kd y n ě ko hhoo , z a ko h o s to jí Po z n a ls n ě kd y n ě ko te b e . Po z n a , p o z n a l js e m a Já a n o é h o jm é n v t u r a v t á ve , c i h lu b onka p e vn o vyryta d r s   v a ír D , u ž je žen a . te b e h řveějela v  m o jí m yhsoli ko ryta . u ž u tk l js e m o d s vé Od eše u š i, á p í m o jik  ds o b ě , r t o c , ím ji  t S ko n č itit    ss   tím , p řivin osurtd c e n ě c o tu šbí,ě . č je n o o s k il js e m a m v  te m n é m h ro s ko n č e b rz o s ko n č í e, re m kle p e d ú tu š í, ž a z r le ú d e je , a vessiea š ťa s tn o jep, e , u d a r e s Ale te ďs i ra d u je , výs k,á a m á s e te ď lé a te ď š lo , c o h le d a lo n a m o je ž e n a e h lo tvo je tě lo ž e p řil ě, m a s tetjně , ě b o il b ě, a te jn é n o m a v  le jn s ro vn a l a te p sjne é m rytm u , vneýsa o b ě m a n okhoatě . ve s te m n e b yl s m u t n ý ja k u   p á n a u ž js e m b yl s p o ko je u ž js e

strana 12

Na křídlech múzy

. s e boeb y. ř t i u vn o s b ře i l o va n é o d ti m a j e ve d l e š e u n vs tad á š ká vte b e . o d y. o n á i ův m r s . d yžž rá n o , že m ás í m ít d k , p u sty. j e kd y vím e m u í í j t o s s tv Š těě s tí j e , , kd yž ýt a n žd é m i n u lsoy. a k Š t ě s tí j e ů ž e b   z a u Š t ě s tí m o s tí,ys l ím ny ty h nt. k č i l t s n Š   m a n em ch m o s e zj e kd yž n a vš em u te k u č í. . j u s u d o oa tn é h o Ra dě s tí, top o m e n p ře s e j i b šp . Š t yž za s ta vím l a kcao ko l i ve o to č ím b . o Kd yž p o o n éh o ž Kd yč í dě tš í n ež n i kd oy m a rn t e s v u h t , c o rý j e s e v š e , M o ss t, kte kte rýms e o d krku m o a m é í z M s t , v rá t n a mc h . M o yž o d h c e e Kd ů j dp o vl a si s m rků v t . n M oj c ítímd ím těl e s e vůl u za s e ž y a krá sen a n i č í j i n Kd yž h l ím v  t s p o á výj i á , m o kd yž c ít e b ý m e č n j e b íl á m d e á, mo K ůž S v j e , u žl a ň , m á z a a t tě n e d Z a vřít tě , s c h ám. tě , n e o va t tě p u s ti t , m ít t , d íva t ě j e n p To v se n a r to c hšce j e n e s m te b eo. s e b e . i u d ě l ys l n é at jak , d v ě rá A  p u l z n y o te j s i m o u j íc í te p vře n é j e s t e a p ra . j n ě te m ín ky ď k j a k p r rv e , J si m ve . J sem oj e, j si sv sc h op á za n á n ý če h o konl a vž d y. A  c ítím i , kl i d ně i  v j sem , že zl o ra ž d y z rá d c s y n j s . e , tyr e m v a n , tv e tvý Te n , c c é h o ž i v h o č íc Te n , c o tě n e n o ta ko h , o n eu ech á č í. m í č ís j ít, tě p t s l o va ři tá h n Hlo m ezi e zpá t Ka ž duýp ý n e m o t řá d ky ky. . b y n e o rn ý č j ra d š i l o v ě k m oj i r n a od a ke v s tře l . p ro s tř el .

t s ě t Š

í

Ž á rl i v

číslo 4 ročník 2013/2014

ost

Na křídlech múzy

S t ra c h

Boj se a z s c h oím B o j ímu l e n ý b oul b y d rko tá s n a d s e , n a h e s tí v  ko m , n e ve z l a s p o u tě . m o u t l yká m ě. , Sn a d z ů s ta n sa m To j e at b e z e meěš s e m n o to j e t o , č e h o ž i vo tu u a n e p ů o , c o j s e m s vs tříc . j d e š dál se bo j ím i e  ř vž d yc ky N e p ře í b c ál, t. u ko u s ž i l b yc h a b l e Pře s ta b yc h z ebe t s e b s e k  stm ani de át a u n č i tý vě ři trjti s p l ín e m d en , e jak vyb í.j e t kl ín kl ín e m .

Jakub Štefánik, 1. C foto: Ing.  Bc. Alena Pavelková strana 14

Horoskopy

Keltský horoskop Pozorováním přírody sestavili druidové keltští kněží a mudrci horoskop, který se zachoval dodnes. Podle keltského horoskopu si každý člověk, narozený v  určitém období,  s  sebou nese archetypy „svého“ boha, vlastnosti rostliny a ochranného symbolu, většinou živočicha, se všemi vlastnostmi, potenciálem, ambicemi, ideály, slabostmi. Narození na konci či začátku měsíce mají mnoho společných vlastností z  předcházejícího či následujícího měsíce. A  protože všichni keltští bohové mají protějšek ve slunečním kalendáři, pro rychlejší orientaci v  pravzorcích „své“ povahy uvádíme také řeckého boha, odpovídajícího keltskému. Vyzkoušejte si, jak je pro vás keltská charakteristika platná.

Bříza (24. 12. – 20. 1.) Její vládnoucí planetou je Slunce. Jejími bohy jsou Taliesin – mistr umění a řemesla, a Lug – válečník (v  Řecku jim odpovídá Apollón, bůh Slunce, umění a medicíny). Charakteristickým zvířetem je bílý jelen – značí vysoké ideály, houževnatost, odolnost, ctižádostivost, sebejistotu a překonávání překážek.

Jeřáb (21. 1. – 17. 2.) Jeho vládnoucí planetou je Uran, bohy zase Celi - zdroj inspirace řeči a proroctví, a Brigit – mateřská bohyně, ochranitelka domácího krbu (řeckou obdobou je Úranos, bůh nebes). Charakterizuje ho číslo 4 ročník 2013/2014

zelený drak – poukazuje na představivost, inspiraci, originální myšlení, nezávislost, klidnou povahu maskující vášnivá přesvědčení a emoce.

Jasan (18. 2. – 17. 3.) Jeho vládnoucí planetou je Neptun, keltským bohem Lir, bůh moře. Řeckou obdobou je Poseidón, bůh vody. Charakteristický pro jasany je mořský koník – znamená vrozený instinkt k  přežití, schopnost přizpůsobit se změnám, sensitivitu, nekonvenčnost a pragmatismus v  ideálech.

Olše (18. 3. – 14. 4.) Vládnoucí planetou je Mars, bohem zase Král Artuš a Bran, kteří zaštiťují hmotný svět a zásvětí, rovněž pak Airem, mladý sluneční bůh (řeckou obdobou je Arés, bůh války). Symbolickým zvířetem je sokol – poukazuje na svobodného ducha, obranu, lovecké instinkty. Je vždy vpředu, určuje směr, má pevnou víru v  sebe a potřebu být finančně odměňován za akci (kořist). Je loajální k  přátelům.

Vrba (15. 4. – 12. 5.) Její vládnoucí planetou je Měsíc. Patronkou je Cailleach, bohyně osudu (v  Řecku je obdobou Artemis, bohyně lovu a Měsíce). Typickým zvířetem je mořský had, značí moudrost, schopnost vyjednávat. Vrby jsou kreativní, cílů dosahují vynalézavostí, schopností chytře vyjednávat, jsou tvrdohlavé, nelibě nesou vměšování do svých názorů, drží se vlastních úsudků.

Horoskopy

Hloh (13. 5. – 9. 6.)

Líska (5. 8. – 1. 9.)

Jeho vládnoucí planetou je Vulkán. Patronem je Govannon, bůh magických zbraní se schopností transmutace a přeměny. (Řeckou obdobou je Hefaistos, bůh ohně a kovářů). Charakterizuje ho nikoli zvíře, ale stříbrný kalich – živoucí duch ohně. Ukazuje na schopnost dávat lidi dohromady a vytvářet pouto jednoty, Hloh je flexibilní, často mění plány a je společenský.

Vládnoucí planetou je Merkur. Náležícími bohy jsou Manannán, syn mořského boha Lira, strážce pravdy, záznamů i  vědomosti (v  Řecku je Hermés, posel bohů). Charakteristickým zvířetem je losos – symbolizuje moudrost a vědomosti. Lísky mají kritické myšlení, inteligenční výzkumný potenciál, jsou rezervované, uvolní se  s  obtížemi. Rády cestují a poznávají nové.

Dub (10. 6. – 7. 7.)

Vinná réva (2. 9. – 29. 9.)

Vládnoucí planetou je Jupiter. Ochrannou ruku na ním drží Rhiannon, vládkyně živlů, přírody, a Dagda - bůh otec, pán všech věd (v  Řecku je obdobou Zeus, nejvyšší bůh). Charakteristickým zvířetem je bílá klisna – značí ochranářské a pečující vlastnosti. Dub má rozsáhlý a expandující soubor cílů, za kterými kráčí opatrně, má skvělou schopnost improvizace.

Vládnoucí planetou je Venuše. Chrání ji Guinevra, bohyně lásky (v  Řecku je to Afrodité). Charakteristickým zvířetem je bílá labuť – je inspirativní a skvěle spolupracuje. Nerada se hádá, je zranitelná, nerozhodná, zvažující, moudrá. Má kolísavou energii, je empatická a neklidná z  opačného pohlaví – typická je oddanost zvolenému partnerovi.

Cesmína (8.

7. – 4. 8.)

Vládnoucí planetou je Země. Chrání ji Ceridwen, bohyně matka, symbol plodnosti a hojnosti (v  Řecku je to Démétér, bohyně plodnosti země a rolnictví). Charakteristickým zvířetem je jednorožec – symbolizuje majestát a ušlechtilého ducha. Cesmíny jsou sebejisté, v  krizích dokážou inspirovat, mají organizační schopnosti, na osobní kritiku reagují podrážděně, jsou odvážné, ale netrpělivé.

Břečťan (30. 9. – 27. 10.) Vládnoucí planetou je Persefoné. Chrání ho bohyně Arianrhod (v  Řecku Persefoné, vládla spolu  s  Hádem podsvětí). Typickým zvířetem je motýl – má dvě vnější podoby, transformuje se. Je radikální, má aktivní uvažování, schopnost změn sebe sama i  životního stylu, ale soukromé myšlenky si nechává pro sebe, plní povinnosti, a nesnáší nerozhodnost.

strana 16

Horoskopy

Rákos (28. 10. – 24. 11.) Vládnoucí planetou je Pluto. Jeho bohem je Pwyll, bůh podsvětí, reinkarnace (v  Řecku Hádes, bůh podsvětí). Charakteristickým zvířetem je bílý pes – vyznačuje se intuicí a instinktem. Nemá rád povrchní lidi, nepromyšlené plány, má dobrou intuici, sklon vidět vše černobíle, malou schopnost kompromisu, potlačuje emoce.

číslo 4 ročník 2013/2014

Černý bez (25. 11. – 23. 12.) Vládnoucí planetou je Saturn, ochrannou ruku nad ním drží Pryderi, strážce času (v  Řecku je to Kronos, bůh času). Charakteristické je pro něj černé hříbě, milující svobodu. Je neklidný, nejistý, upřímný, má pronikavý smysl pro spravedlnost, liberální názory, obtížně se přizpůsobuje konvenčnímu životnímu stylu. Zpracoval Ing.  Vladimír Šmíd foto: Ing.  Bc. Alena Pavelková

Sranda z  lesa od Homelesa „Jak to, že jdete na hon bez nábojů?” „Ono to přijde laciněji a výsledek je týž! ” Potkají se dva myslivci: „Proč jdeš na hon v  takovémhle hrozném počasí?” „Možná budu mít štěstí a nějakého zajíce zabije blesk! ” Hajná připomíná manželovi: „Pepane, zítra je to zrovinka pětadvacet let, co jsme se brali. Měl bys zastřelit bažanta! ” Myslivec na to: „Prosím tě, copak ten chudák za to může?”

Kočka si povídá  s  prasetem a říká mu: „Já vím, co z  tebe bude, až vyrosteš.“ „Jak to? Četla jsi můj horoskop?“ „Ne, kuchařku.“

Leží to u  lesa ve škarpě, je to zelený a dělá to pořád dokola šlip, šlip, šlip... Jestlipak víte, co to může být? Je to ožralej hajnej, kterej se snaží zpívat Šly panenky silnicí.

Potkají se dva myslivci: „Kam jdeš?” „Nakoupit.” „Tak proč máš u  sebe tu flintu?” „Nejsem milionář! ”

Potkají se dva myslivci. „Tak co, jak ti letos přeje svatý Hubert?" „Ale ani se neptej, střelil jsem lišku." „To je přece úspěch - proč to říkáš tak sklesle?" „To bys musel vidět, jak řádila ta baba, co ji měla kolem krku! " strana 18

Námět nejen do lesní pedagogiky

Lesníkova spojovačka Spoj správný název  s  obrázkem.

PRŮMĚRKA PÁSMO HARVESTOR VÝSKOMĚR

číslo 4 ročník 2013/2014

POROSTNÍ MAPA ZNAČKOVACÍ SPREJE LOPATKA

Redakční koutek

Redakce a přispěvatelé

Redaktoři: Lenka Silnicová, 2.  B Josef Černoch, 3.  C Petra Pantová, 3.  B Přispěvatelé: Ing.  Alena Novotná Ing.  Bc.  Alena Pavelková Ing.  Vladimír Šmíd

Radoslav Hlavica, 4.  C Petr Kvapil, 2.  B Jan Michalik, 3.  C Miroslav Šlachetka, 2.  C Jakub Štefánik, 1.  C

Na úpravě se podíleli: Mgr.  Jan Beláň Mgr.  Vojtěch Zlámal Kontakt: [email protected]

foto: Ing.  Bc. Alena Pavelková strana 20