MUZEUM PODHRADÍ BUCHLOVICE Vernisáž výstavy „Ukrojte si u nás!“, pátek 04.11.2016, 17.00 hodin Chléb Je s námi už hodně dlouho, často říkáme, jako lidstvo samo. Chléb má tisícero podob a vůní. Jednou je získává dlouholetou tradicí té země, která jej vytvořila, jindy jich nabývá vlastností plodiny, ze které pochází. V průběhu nekonečných let se chléb vyvíjel od nekvašených placek až k bílému kynutému pečivu. Na začátku mého přemýšlení byla vzpomínka na voňavou kůrečku chleba, třeba trochu rozpraskanou, a následný varovný hlas maminčin, napomínající mě za uličnické „loupání“ chlebíčka. My starší si ještě vzpomeneme na pečení chleba v „černých“ kuchyních. Vzpomeneme na babičky, které opakovaně, vlastně po celý svůj život, zadělávaly kvasný proces, pečovaly o něj, aby výsledkem byla výživa, často velmi početných rodin našich otců a maminek. Vývoj jde, především také díky výzkumu, dál, a my, běžní konzumenti chleba, nemáme mnohdy možnost ani sledovat, kudy se ubírá. A musím říci, že jsem s potěšením zjistil, že mnohdy se i současné výzkumy vrací do minulosti, a to tehdy, když se zjistí, že například prastaré suroviny (obilniny), mají v sobě zakódovány nějaké mimořádné vlastnosti, které jsou nám nebo mohou být v blízké budoucnosti potřebné. A tak na této výstavě „Ukrojte si u nás!“ chceme ukázat nejen vzpomínky na výrobu chleba před sto lety, to je tak doba, ze které se nám zachovaly ještě nějaké artefakty, technologické pomůcky při výrobě – díže a kopisti, síta a sítka na osévání mouky, lopaty na podávání a vyndávání chleba z pece, ale i různé formy vzpomínání, ve kterých je chléb v hlavní roli. V rámci možností fyzických i prostorových jsme dnes, do Muzea Podhradí Buchlovice, snesli příklady z těch dob dávno minulých, s tím nám pomohlo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně vybranými předměty, fotografiemi i průvodcem výstavou, která se ve Zlíně odehrávala na podzim roku 2014 – Příběh chleba. Také pár kamarádů, které jsem oslovil, nám přispělo do této kapitoly – tak třeba Obec Jalubí, která nedávno rekonstruovala větrný mlýn, který byl rozstřílen na konci II. světové války, dnes sice nemele, ale slavné řemeslo mlynářské připomíná. Jsou zde předměty z obecních muzeí z Dolního Němčí a z Huštěnovic a samozřejmě i ty domácí. Ale, hlavně – oslovená výzkumná centra dávají nahlédnout „pod pokličku“ a tak máme možnost spolu s nimi, být dobře informováni, poznat, co se děje nového, a jakými cestami se ubírá boj o výživu našich dětí a vnoučků. Milí čtenáři, projděte se, prosím, se mnou vernisáží výstavy: 1. Úvodní slovo o poslední výstavě tohoto roku, která „překmitne“ do roku příštího, přivítání – autor výstavy Miloslav Hrdý /Bože moj, otče moj, z vysokého neba/, /keď si mi zuby dal,/ daj že mi aj chleba./
2. Chléb Boží …………………………..P. Rudolf Chmelař „Od pradávna lidé nahlíželi na chléb jako na Boží dar a zacházeli s ním s velkou úctou. Zdá se, že pro některé lidi už chleba zevšedněl. Často skončí v popelnicích," řekl smutně buchlovických farář Rudolf Chmelař. Stručně připomenul historii chleba kvašeného i nekvašeného, který už dva tisíce let berou kněží v podobě oplatku jako tělo Kristovo při eucharistii. 3. Pásmo písní o chlebě …………………Ženský sbor REZEDA z Uh. Hradiště, komponované pásmo písní a textů z přísloví a pořekadel, bylo milou pozorností pro všechny zúčastněné, jichž bylo asi 100 4. Myšlenky o chlebě – Ing. Miloslav Hrdý Moje představy o scénáři výstavy " o chlebě" obsahovaly původně jen všechny fáze aktivit spojených s produkcí obilovin užívaných pro výrobu chleba (v minulosti i současné době v našich podmínkách, především historické fotografie orání - setí - sklízení obilí - mlácení - mletí - pečení chleba) s důrazem na místní sběry (okolí městečka Buchlovice). Zde, podle mých představ budou užity i některé artefakty zapůjčené Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Při prvním setkání s panem ing. Petrem Martinkem a návštěvě Polního dne v Kroměříži, mi přišlo na mysl přísloví, které jsem kdysi slyšel od pana prof. Stanislava Komendy z olomoucké univerzity: „Kdo není schopen se celý život učit, nenaučí se tomu nejdůležitějšímu,“ a s potěšením jsem přijal jeho spolupráci a nabídku na vystavení sortimentu obilovin z kroměřížského výzkumáku. A pak další! A tak zde dnes můžeme uvítat zástupce vědeckých týmů: Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Agrotest fyto, s.r.o Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, Ústav experimentální botaniky AV ČR, Olomouc - Holice, Genová banka Praha MENDELU v Brně ve spolupráci s Karlovou pekárnou 5. Žitka zeleňajú ………………………….……….Mužský sbor Paniháj z Moravan, mužská síla zpěvná, sbor, který se řadí mezi nejlepší na celé Moravě, a pod vedením muzikanta a zpěváka Jury Petrů, při zpěvu září 6. Kolekce rostlinného materiálu – Ing. Petr Martinek, CSc., Agrotest fyto, s.r.o. v Kroměříži Z kroměřížského pracoviště (Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Agrotest fyto, s.r.o.), Ing. Petr Martinek, CSc. zasvěceně promluvil o vystavené kolekci rostlinného materiálu, které jsou ve výstavě a jsou doménou jejich výzkumu, především pak o třech skupinách obilnin: a) o barevných zrnech pšenice, b) různé morfologii klasu pšenice, c) o jiných kulturních a botanických druzích obilovin, včetně nových allohexaploidech odvozených od pšenice. 7. Genová banka Praha, Ing. Zdeněk Nesvadba, PhD., Ing. Jiří Hermuth
Opomíjené tradiční druhy obilnin a jejich význam pro lidskou výživu představil Ing. Zdeněk Nesvadba, jejich význam, podle jeho slov, přichází, neboť jde o rostliny, které jsou schopny akceptovat „suché období“, které lidstvo, podle všech předpokladů, čeká. Ze sběrových materiálů jsou znovu k využití připraveny Pšenice jednozrnka (Rumona), Pšenice dvouzrnka (Rudico), Pšenice špalda (Rubiota), Čirok obecný (Ruzrok), Bér vlašský (Ruberit). 8. Vínečko dobrý …………………………….Mužský sbor Paniháj z Moravan 9. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, Ústav experimentální botaniky AV ČR, Šlechtitelů 31, 783 71 Olomouc - Holice, postery o pšenici i o jejím sekvenování, prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., Ing. Radoslava Kvasničková „Vzhledem k tomu, že výstava je určena pro širokou veřejnost, postačí, zúčastníte-li se příspěvkem v rozsahu posterů o sekvenování pšenice, a půjde-li to, alespoň při vernisáži výstavy podáme společnou informaci o metodách, které se v rámci Vašich výzkumných prací užívají. Mé prosbě o tuto formu prezentace přispívá i ta skutečnost, že péčí kolegů z Kroměříže a Prahy budeme zahrnuti množstvím exponátů rostlinného materiálu.“ To jsem si dovolil napsat před časem do Olomouce, aniž bych tušil, že budu a i budeme mít příležitost se setkat s člověkem tak vzácným a v světě váženým, odborníkem na dědičnou informaci rostlin, jako je pan prof. Jaroslav Doležel! „Pane profesore, prosím Vás, promluvte k nám, obyčejným lidem, o některých zajímavostech z prací Vašeho kolektivu!“ (citace z průvodního textu) A přítomný pan profesor Jaroslav Doležel ve svém krátkém příspěvku ukázal, jak může být i věda půvabná a přijatelná i pro široké vrstvy posluchačů – popsal několik příkladů, které charakterizují oblasti základního výzkumu jejich pracoviště. 10. Ženské zpívání o víně …………… Ženský sbor REZEDA z Uh. Hradiště 11. MENDELU Brno, Dr. Vyhnánek, Dr. Trojan, Ing. Bohdana Šlégrová a Karlova pekárna (pan Dr. Karel Kraus – majitel) Jak to bylo s Karkulkou (vyprávěl majitel Karlovy pekárny pan dr. Karel Kraus) Kdysi dávno, za dob našich pra, pra, prababiček, byla pra, pra, pra Karkulka, rostla po celé Moravě a i jinde. Karkulka je totiž neobyčejné zrníčko obilí. V čem je tak zvláštní? Je červená. V celé té záplavě žlutých pšeničných zrnek se, červená Karkulka, pěkně vyjímá. Nejdříve lidem nevadilo, jakou barvu má obilí, které sklízeli. Pak ale nějaký rádoby chytrák rozhodl, že zrníčka obilí musí být jenom žlutá a žádná jiná barva nesmí být. To bylo pro pra, pra Karkulku pohroma. Lidé ji mýtili, kde mohli, a Karkulka chřadla. Naštěstí se našlo pár chytrých lidí, kteří rozeznali neobyčejnost pra pra Karkulky. Tajně ji pěstovali, množili a šlechtili, až vznikla naše současná Karkulka. Jejich péče a práce se jim vyplatila a Karkulka se jim odměnila. Vyrostls do krásného červeného zrníčka, které skrývá mocnou sílu proti nebezpečí dnešního uspěchaného světa. Karkulka obsahuje přírodní barviva mající antioxidační účinky, která pomáhají snižovat riziko vzniku srdečních a cévních chorob, některé druhy rakoviny a bojují proti stresu. …… a zde můžete ochutnat chlebíček z naší pekárny upečený z mouky pšenice jménem Karkulka
12. Písně o chlapech ………………………. Ženský sbor REZEDA z Uh. Hradiště Přátelé, stojí za to číst internetové stránky firmy IREKS – Enzyma, Brno Filosofie společnosti IREKS je postavena na třech pilířích, které současně reprezentují základ naší každodenní práce: kontinuita myšlenek a činů, kompetence ve všech oblastech a partnerská spolupráce. Všimnu si jen - Partnerství Všechny naše nápady a receptury by byly k ničemu, kdyby neexistovali naši partneři. Podle motta „společně jsme silní“ se staráme o naše partnerství uvnitř i mimo společnost a tyto vztahy trvají mnohdy mnoho let, nebo dokonce desetiletí. Upřednostňujeme tudíž společná řešení problémů a předáváme si zkušenosti a poznatky z generace na generaci. K dosažení tohoto cíle přispívá každý jedinec ve společnosti na svém pracovním místě a se svým pracovním závazkem zajišťuje, že společnost IREKS stále zůstane i v budoucnu speciální rodinnou firmou. … a představil zpěváka Mužského sboru Paniháj, ale současně ředitele firmy pana Ing. Jaromíra Gece. 13. IREKS – Enzyma s.r.o. z Brna, Ing. Jaromír Gec, ředitel firmy 14. Daj ně, Bože, daj ně………………………….Mužský sbor Paniháj z Moravan 15. Děkujem Ti, Hospodine, společná píseň 16. Otevření výstavy …………………………………. Miloslav Hrdý Dnes, po sto letech, kdy mladé Muzeum Podhradí Buchlovice slaví desáté výročí své existence, se znovu tato místa podobají původnímu účelu – panským mlatům plným obilí, mám velikou radost! Výstava byla připravována autorským kolektivem ve složení: Scénář a realizace: Ing. Miloslav Hrdý Výtvarná spolupráce: Eliška Maděrová Technická spolupráce: Jan Rybář a Josefka Ťuhýčková Garant výstavy: Městys Buchlovice Vernisáž byla dílem poctivého přístupu autora i jeho spolupracovníků, ale i dílem náhody, patřila však jistě k tomu nejlepšímu, co Muzeum Podhradí Buchlovice pro své návštěvníky připravilo. Co tedy výstava „Ukrojte si u nás!“ nabízí?
Propojení tisícileté historie pěstování obilí (vybraných druhů) a současných špičkových obilnářských technologií Náhled do historie pečení chleba v minulosti i o současných tendencích Ohlédnutí do historie regionu, městečka Přiblížení se každodennímu životu lidí Ukázku napojení našich předků na půdu Dobové fotografie z minulého století z Buchlovic a okolí (sklizeň obilí, mlácení obilí, mlynářské řemeslo, pohled do pekáren)
Některé exponáty zemědělského nářadí, strojů, zařízení z fondu Muzea Podhradí Buchlovice, zápůjčky z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně i ze soukromých sbírek Přehledné představení mimořádně široké palety obilovin pro výrobu chleba a dalších pečivárenských výrobků z kroměřížského pracoviště (Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Agrotest fyto, s.r.o., Ing. Petr Martinek, CSc. budou vystaveny vzorky týkající se tematicky: a) barevného zrna pšenice, b) morfologie klasu pšenice, c) různých jiných kulturních a botanických druhů obilovin, včetně nových allohexaploidů odvozených od pšenice. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, Ústav experimentální botaniky AV ČR, Šlechtitelů 31, 783 71 Olomouc - Holice, postery o pšenici i o jejím sekvenování Opomíjené tradiční druhy obilnin a jejich význam pro lidskou výživu představí Genová banka Praha na posteru Mendelova univerzita v Brně ve spojení s Karlovou pekárnou, například pekařskými výrobky z barevných pšenic
Pro všechno, co jsem zde uvedl, si dovolujeme pozvat širokou veřejnost, ale také studenty škol základních i středních, zájemce z řad zemědělců, neboť takovou šíři obilnin nebude moci shlédnout snad nikde, kromě zdejší výstavy. Výstava přinese potěšení i dětem, pro které chystáme malá překvapení. Těšíme se na Vaši návštěvu! Zaznamenal: Ing. Miloslav Hrdý
Tam na buchlovském zámku, ej, tam já mám galánku, víno ně naleje z devaterých žbánků. Ej, vínečko ze žbánku, ej, tebe je ně třeba, slavím tě, vínečko, jak ten boží chleba.
