E
HOM L S 2013/2014
1
Uč se jedním okem a jedním uchem. Druhé nechej na zejtra.
Obsah čísla 1......... Pár slov úvodem 2......... Rekonstrukce střechy 2......... Partička v Hranicích 3......... Neočekávaný úlovek 3......... Přebor v atletice „O vlajku školy“ 3......... Zbrašovské jeskyně 4......... Arboretum 4......... Výlov rybníka Horní Čermná 5......... Prof. Ing. Antonín Dyk 6......... Včelařský kroužek ve školním roce 2013/14 8......... Československé pohraniční opevnění 10....... Prázdninová dovolená v Dolomitech 12....... Fenomén jménem Hra o trůny 13....... Podzimní arboretum 14....... Světlušky 14....... Zrcadlo 15....... Drát 15....... Námořník 16....... Daniel Weiss 17....... Věděli jste? 18....... Halloween 18....... Sranda z lesa od Homelesa 19....... Myslivecké vtípky 22....... Redakční okénko
číslo 1 ročník 2013/2014
Pár slov úvodem
Milí čtenáři, a zase je tu podzim! ... Stromy se nám oblékly do barevných kabátů, zelený koberec pokrývá slabá vrstva jinovatky, a když jdu ráno do školy, někdy se i úžasem zastavím nad nádherným východem slunce překrytým něžným mlhovým oparem. Někteří ptáci odlétají na dovolenou, lesníci už pomalu začínají vybírat vánoční stromky a zvířata si dělají zásoby na zimu... Jako by všechno hezké mělo skončit...! Ale kdo má oči pořádně otevřené a chuťové buňky navnaděné, ví, že přišel jeho čas! Začal totiž sběr a ochutnávání našich plodů ze sadů a vinohradů. Není nad to na chvíli posedět s přáteli u dobrého burčáku, zazpívat si, udělat si pohodu, zastavit se a rozhlédnout se kolem sebe. Každý lesák by měl podzim milovat, protože když sedíte na posedu a v té nádheře kolem vás se objeví kus vysoké, je to neopakovatelný zážitek! ! NO a teď si představte chudáka lesáka, který tohle všechno musí stihnout jenom ve dvou víkendových dnech a ještě přitom porýt zahradu a naučit se několik stránek botaniky… ANO, nemáme to jednoduché, ale statečně se snažíme bojovat s časem a užít si naplno každý okamžik. Tak si popřejme, ať nás ještě alespoň pár dní podzimní sluníčko hřeje, ať s námi mají kantoři trpělivost a až jim ten burčák povezete, nezapomeňte povolit vršek! ! Lenka Silnicová, 2. B
Aktuality
Rekonstrukce střechy
Po osmi letech se konečně podařilo naší škole získat dotace od Olomouckého kraje na opravu střechy. Rekonstruovala se střecha historické budovy. O výběru
firmy na opravu střechy rozhodlo výběrové řízení, které vyhrála firma s nejnižší cenovou nabídkou. Stavba byla firmě předána v září 2012 a ukončena koncem září 2013, hlavní práce probíhaly zhruba od června 2013. Škole byla umožněna funkce dozoru nezávislou osobou. Díky nekompromisnímu dozoru a zástupci školy došlo k tomu, že stavba byla kvalitně provedena. Stavba stála zhruba
4 932 000 Kč z čehož škola přispěla částkou ve výši 300 000 Kč. Stavba přinesla bohužel také svá negativa, např. zatékání do místností pod střechou — firma následně škody odstranila. Došlo též k poškození římsy kolem budovy školy, s čímž projektant nepočítal a tudíž zřizovatel nemohl dodat potřebné finance na opravu. K této opravě má tedy dojít v příštím kalendářnmí roce v zimním období — a to v úseku od vchodu hlavní budovy po levý roh. Škola se také snaží vydobýt dotace na opravu oken, ale bohužel to zatím nelze kvůli složitým kritériím, která nejsou naplněna. Josef Černoch a Jan Hlaváček, 3. C
Partička v Hranicích
V pondělí 7.10. 2013 jste mohli v Hranicích v místní Sokolovně zhlédnout show zvanou Partička . Na představení se přišli podívat i někteří studenti bydlící na Studentské , protože měli polovinu vstupného hrazenou z fondu internátu. Partička spočívá v improvizovaném vystoupení čtyř herců při různých hrách. V současné době ji vysílá i televize Prima. Celým komickým představením provází Ondřej Sokol, Michal Suchánek, Richard Genzer a Igor Chmela. Hranické představení se mimořádně vydařilo jak po organizační stránce, tak i díky výkonu herců. Ujít si ji nenechalo přes dvě stovky diváků. Josef Černoch, 3. C
strana 2
Aktuality
Přebor v atletice „O vlajku školy“
Ve čtvrtek 10. 10. 2013 se konal na hranickém stadioně přebor v atletice, kde si mohly mezi sebou poměřit síly jednotlivé třídy naší školy. Přeboru se zúčastnili sportovci z deseti tříd. Soutěžilo se v 8 disciplínách (běh na 1500 m, 400 m, 100 m, hod oštěpem, skok do výšky, vrh koulí, skok do dálky a štafeta). Letošní rok nejlépe zabojovala a „vlajku školy“ do svého vlastnictví získala třída 4. A. Na druhém místě se umístila 3. B a na třetím místě skončila 4. C. Josef Černoch, 3. C
Zbrašovské jeskyně
Dne 17. 10. jsme se všichni žáci prvních ročníků zúčastnili besedy o historii a zpřístupňování Zbrašovských aragonitových jeskyní. Přednáška se konala v interaktivní učebně formou prezentace. Přednášela nám paní Barbora Šimečková, která nám pověděla vše o provozu jeskyně. Přednáška sama o sobě byla velice poutavá, všechny nás zaujaly informace o hranické propasti a historie objevu jeskyně. Na závěr padlo několik dotazů, poté jsme se s velkým potleskem rozešli! Doufáme, že takových přednášek bude ještě spousta a už teď se těšíme na další. Děkujeme paní Šimečkové i naší škole za číslo 1 ročník 2013/2014
tuto příležitost se něco nového a zajímavého dozvědět. Za prváky Lenka Kešeláková, 1. A
Neočekávaný úlovek
Dne 19. 10. 2013 ráno v půl osmé ulovil náš učitel praxe, pan Jiří Gratcl, při čekané na daňka kapitálního kňoura o živé hmotnosti cca 220 kg. Kňour šel již za světla Přírodní rezervací Bukoveček. Asi ve vzdálenosti 160 m od lovce si ryjem vyhloubil záleh, nahrnul do něj listí, zalehl a usnul. Pan Gratcl se přiblížil tak na 120 m zakašlal a pak zlomil větev. Kňour nereagoval. Tak došel ještě asi na vzdálenost 100 m a zavolal na něj. Prase vstalo a v ten moment bylo sraženo dobře mířenou ranou. Spadlo na záda a asi minutu odkazovalo. Avšak najednou vstalo a vyrazilo proti střelci. Ten nemeškal a na ostro, dobře mířenou střelou, mu prostřelil srdce. První střela šla přes játra.
Aktuality Takovýto kňour, pokud dobře pamatuji, byl naposledy na ŠP uloven lesním technikem, panem Žabkou, někdy v letech 1983 / 84. Tehdy získal stříbrnou medaili. Současný kňour má jistě zbraně medailové hodnoty, ještě je však nemáme změřeny. Následovala přirozená radost lovce, neboť ten se letos dožil jubilea — šedesáti let. Plně si takovouto trofej, i za svoji poctivě odváděnou práci, jistě zaslouží. Při fotografování sice kňour neleží na pravém boku, ale to jen z toho důvodu, že jsme s ním oba nemohli pohnout. Transport musel být proveden až s pomocí traktoru. Váha kňoura bez váhy a bez běhů byla cca 180 kg. Přejeme panu Jiřímu Gratclovi upřímné Lovu zdar! Ing. Miroslav Kutý, ředitel školy
Výlov rybníka Horní Čermná
Dne 21. 10. 2013 se uskutečnil výlov rybníka Horní Čermná ve vojenském prostoru Libavá. Svojí pomocí přispěli i žáci ze tříd 2. A, 2. C a 4. A. Od školy se vyjíždělo okolo sedmé hodiny ranní. Cesta autobusem trvala necelou půlhodinu. Po příjezdu na místo jsme dostali instrukce, rozdaly se prsačky, brodící kalhoty a mohli jsme jít na to. Byli jsme poučeni, kam která skupina půjde a jakým směrem se bude zatahovat. Pamatuji si velice dobře na větu: „Jak špatně šlápnete, budete po prsa v bahně! “ ☺ A taky že na to někteří doplatili. Na výlov se přijelo podívat mnoho lidí, od žáků základních škol, pracovníků VLS až po našeho pana ředitele. Byli jsme rádi, že nám vyšlo počasí, protože při výlovu
je tohle potřebné. Zátahů se uskutečnilo celkem pět. Nejproblematičtější bylo, abychom se sjednotili, tahali stejnou silou a byli v rovině. Během výlovu se udělala i přestávka, kdy jsme se mohli ohřát u ohně a opéct si klobásu. Celkem se vytáhlo asi 70 metráků ryb, od kapra, amura, štiky až po dva menší sumce. Slovení rybníka se nám podařilo v poměrně dobrém čase. Chtěla bych moc poděkovat jak za sebe, tak i za moje spolužáky, panu učiteli Církvovi, že nám umožnil na tento výlov jet. Co pro nás, rybáře, může být lepší, než být od hlavy až k patě umazaní od bahna a vidět ty nádherné kousky! ! ! Děkuju moc všem zúčastněným a všem rybářům přeji PETRŮV ZDAR! ☺ Petra Nováková, 2. C
Arboretum
Po celý školní rok 2013 / 2014 probíhá dobrovolná činnost v arboretu. Nyní se jedná o podzimní práce, např. hrabání listí, ořez stromů ve výškách, štěpkování listí a ořezané hmoty, tvorba růží z listů na maturanty chystanou Hubertskou zábavu. Pro držitele průkazu k obsluze motorové pily a křovinořezu je možná práce s protořezem a křovinořezem. Těším se na spolupráci s vámi. Ing. Bc. Alena Pavelková strana 4
Lovecké troubení
Prof. Ing. Antonín Dyk
Skladatel lovecké hudby, který ji povznesl na současnou úroveň. Antonín Dyk se zasloužil o to, aby lovecké troubení nebylo zapomenuto, ale znovu se začalo ve většině mysliveckých sdružení používat. Narodil se 5. března 1871 v myslivně Harabaska v Kbelanech u Stříbra. Lesnické vzdělání získal na vídeňské HochschulefürBodenkultur a po absolvování prošel v lesnické praxi mnoha funkcemi — od adjunkta až po ředitele lesů a statků. V roce 1920 byl povolán jako docent ochrany lesů a myslivosti na nově vzniklou Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a v roce 1922 zde byl jmenován profesorem. Díky němu došlo k propojení teoretické a praktické vysokoškolské výuky, demonstračně cenné objekty se staly nevyčerpatelnou studnicí a dílnou pro odborný výcvik a životní průpravu posluchačů lesnictví a dřevařství. Antonín Dyk byl nejen lesníkem a myslivcem širokého rozhledu a praktických zkušeností, ale i člověkem výjimečně dobrého srdce, přítelem studentů, milovníkem dobrého humoru a v neposlední řadě také velmi nadaným hudebníkem. Kromě ochrany lesů byla těžištěm jeho celoživotní práce myslivost, a tak znalosti a soustavné studium vyústily v publikování významných odborných prací, jako jsou například Bažantnictví, Malá myslivost, Hodnocení loveckých trofejí zvěře spárkaté a Rybářství. Byl zakladatelem a v letech 1927 - 1933 i předsedou Československé myslivecké jednoty. Pečoval o zvěř, číslo 1 ročník 2013/2014
o myslivecké tradice a kázeň. Protože byl i básníkem a hudebním skladatelem, vytvořil v roce 1936 svoje proslulé a nadčasové Signály pro lesnici B a v roce 1947 pak rozšířené Lovecké signály pro lesnici B či slavnostní fanfáry pro lesní rohy F. Po velmi produktivním životě odešel profesor inženýr Antonín Dyk v roce 1939 do důchodu a 29. července 1952 v Brně – Žabovřeskách zemřel. Připomeňme si některé ze skladeb, které složil a které jistě znáte: Dykovo lovecké desatero, Halali, Jelen, Daněk, Srnec, Škodná, Černá, Slavností fanfára. Matěj Pospíšil, 4. C
Volný čas
Včelařský kroužek ve šk. roce 2013 / 2014
Začal nový školní rok. Konec lenošení našich studentů. Včelaři ale finišují. Skončilo nejkrásnější období práce se včelami — vyvrcholení včelařské sezóny — medobraní. Vytočeno, zpracováno a vyexpedováno 150 kg kvalitního medu. Můžeme hodnotit minulé období a být vcelku spokojeni. Máme celkem 10 včelstev (8 včelstev v arboretu, 2 včelstva na ŠP ve Valšovicích). V těchto včelstvech jsme obměnili 3 nové matky. Další 4 nové kvalitní oddělky jsme vychovali pro kolegu Ing. Marka Šubu, který se stal aktivním včelařem a má včelstva na Rybářích. Tato investice se nám v budoucnu vrátí, protože vedoucí kroužku „stárne“ a nebude na škodu omlazení. Jeho „málomluvnost“ nám pomáhá při propagaci kroužku.
včelařského kroužku 55 zájemců. Je to obrovská „invaze“ ze strany studentů. Dle tříd to vypadá následovně: 1. A 8 1. B 6 1. C 7 2. A 10 2. B 2 2. C 3 3. A 3 3. B 2 3. C 2 4. A 0 4. B 8 4. C 4 Velmi aktivní včelaři jsou ve třídě 2. A. Ze 4. C lze pochválit Kachlíře Stanislava a Hlavicu Radoslava. Někteří členové kroužku občas chybějí, takže se to zvládá. Když se jich sejde 33, tak je to pěkný „masakr“. Scházíme se pravidelně každý čtvrtek po osmé vyučovací hodině (v 15.10). Již v minulém školním roce byl velký zájem, takže jsem musel přistoupit na etapovou výuku. Nyní to bude ještě zajímavější. V zimním období se to dá zvládnout, protože máme spoustu kvalitních podkladových materiálů. Na jaře to bude horší. Ale přesto, kdo bude mít zájem, tak se základům včelařství u nás naučí. Je to krásný koníček náročný na čas a kvalitu prováděné činnosti. Každá špatně provedená práce se včelařovi vymstí. V závěru přikládám obecný obsah činnosti včelařského kroužku. Ing. Vladimír Rolinc, vedoucí včelařského kroužku
V zimním období se podařilo vyrobit dostatečné množství nových rámků a některé dokonce zbyly pro další období. Práce se nám daří a ze strany studentů je velký zájem. Oproti jiným školám jsou u nás kroužky bezplatné. V tomto školním roce se přihlásilo do strana 6
Volný čas
Celoroční plán práce včelařského kroužku Září:
1. schůzka: Přijetí nových členů, zahájení výuky. 2. schůzka: Příprava krmiva, dokrmení včelstev, výměny matek. 3. schůzka: Vývoj včely, složení včelstva. 4. schůzka: Úprava plodišť před ošetřením, vložení podložek. Praxe: Nácvik držení dýmáku a dýmání, držení a obracení plástů.
Říjen:
1. schůzka: Jaké záznamy vedeme o včelách, příprava fumigace. 2. schůzka: Kontrola zásob a ochrana před hlodavci. 3. schůzka: Význam včel pro přírodu a člověka; Flora Olomouc. 4. schůzka: Včelí příbytek — historie vývoje úlů — včelařské muzeum Hranice. Praxe: Teoretický nácvik otevírání úlů a rozebírání včelího díla na cvičném úle. Boj s varroázou — fumigace.
Listopad:
1. schůzka: Kam postavit úly - seznámit se s výběrem vhodného stanoviště. 2. schůzka: Poznáváme tělo včely medonosné, důležité orgány těla včel. 3. schůzka: Nepřátelé včel. 4. schůzka: Vosk — stavební materiál včel. Praxe: Aerosolové ošetření včelstev, desinfekce plástů.
Prosinec:
1. schůzka: Med, druhy medu, upotřebení, ochutnávka. 2. schůzka: Výživa včel. 3. schůzka: Nemoci včel. 4. schůzka: Použití včelích produktů, výroba svíček. Praxe: Co zajímavého jsi četl v časopise Včelařství, čistění podložek, diagnostika stavu. včelstev.
Leden:
1. schůzka: Včelařství v českých zemích — historie a současnost. 2. schůzka: Včelařské pomůcky. 3. schůzka: Jak se včely dorozumívají. 4. schůzka: Co potřebují včely k úspěšnému rozvoji. Praxe: Poslech včelstva v úlu, kontrola klidu ve včelíně, odběr vzorků zimní měli, diagnostika varroázy a výroba rámků.
číslo 1 ročník 2013/2014
Únor: 1. schůzka: Množení včelařsky významných rostlin. 2. schůzka: Teplo v předjarním vývoji včelstva — uteplení stropu. 3. schůzka: Pyl, voda a jejich význam v životě včel — pylodárné rostliny 4. schůzka: Celoroční včelařský provozní plán, roční fenologická vývojová období. Praxe: Odběr vzorků mrtvolek včel k vyšetření nosematózy, desinfekce okolí česna, drátkování rámků.
Březen:
1. schůzka: Vývoj včel. 2. schůzka: Proč chováme jen silná včelstva a jak je získáváme. 3. schůzka: Dnešní obydlí včel, nejpoužívanější typy úlů ve včelařské praxi. 4. schůzka: Pastva včel, role včel v udržení a rozvoji kulturní krajiny. Praxe: Jarní prolet včelstva, ošetřování a předjarní prohlídka, kontrola zásob.
Duben:
1. schůzka: Podpora včelí pastvy a vysazování dřevin. 2. schůzka: Čištění a desinfekce nástavků. 3. schůzka: Rozšiřování včelstev. 4. schůzka: Přidávání nástavků a přísuny včelstev. Praxe: Jarní prohlídka včelstev, příprava mezistěn.
Květen:
1. schůzka: Začíná hlavní snůška — protirojová opatření. 2. schůzka: Jak vychováme mladou včelí matku. 3. schůzka: Jak připravujeme oddělek. 4. schůzka: Příprava na medobraní, rojení včelstev. Praxe: Kočování se včelstvy, příprava, potřeby na medobraní.
Červen:
1. schůzka: 2. schůzka: 3. schůzka: 4. schůzka: Praxe:
Medobraní. Kontrola kladení matek. Producenti medovice. Český med — požadavky na kvalitu. Nácvik hledání matky, odběr medových plástů.
Prázdninová činnost červenec—srpen:
1. schůzka: Příprava včelstev na zimu — úprava prostoru na zimování. 2. schůzka: Posuzování včelstev, plodu a zásob. 3. schůzka: Podletní dodání zásob. Praxe: Třídění díla a ochrana souší proti zavíječi.
Historie
Československé pohraniční opevnění
Nám tvrz, nepřátelům hráz Není pravdou stále opakované tvrzení, že opevnění se budovalo na úkor modernizace armády. Opevnění nedostalo přednost před tanky či letadly. Byla to jen logická možnost, jak posílit obranu Československa, které nemělo tolik lidského potenciálu na velkou mobilní armádu, která by se mohla počtem vojáků rovnat největšímu tradičnímu nepříteli Německu. Díky vyspělému zbrojnímu průmyslu byla naše armáda vybavována na svou dobu jedněmi z nejmodernějších zbraní na světě např. slavným kulometem Bren (používaným i v britské armádě) ze Zbrojovky Brno, nebo LT-38 Škodových závodů, které ještě v 60. letech sloužily v peruánské armádě, či letadly značky Aero či Avia, u kterých naše velení bohužel předpokládalo, že letecké bitvy budou probíhat ve stylu 1. sv. války, tj. jako manévrové souboje.
Koncepce opevnění se postupně vyvíjela, až byl nakonec přijat tzv. Husárkův program. Ten narozdíl od předchozích opevňovacích plánů navrhl, že těžké opevnění bude namísto celé délky hranic pouze na nejohroženějších místech (příčka Odra—Labe) a základním prvkem opevnění bude lehké opevnění tzv. řopíky v několika sledech (např. pražská čára) a dvou ústupových příčkách na česko-moravském pomezí (Králíky—Slavonie) a moravsko-slovenském pomezí (Jeseníky—Břeclav). Na rozdíl od francouzské Maginotovy linie, která dle Francouzů měla úplně zastavit německou ofenzivu, mělo československé opevnění jiné cíle: 1) Zajistit čas pro mobilizaci a rozvinutí (nástup) vlastní armády (splněno). 2) Ochránit strategicky důležitá místa v republice (např. Praha). 3) Zajistit vhodné prostory pro zásah armády. 4) Uspořit živou sílu nepřítele. 5) Získat čas k mobilizaci a nástupu armád spojenců (např. tradičně ne-
strana 8
Historie informace. Takže Němci sice věděli, kde pohraniční opevnění jsou, ale neznali např. výzbroj, stav dokončení nebo početní stav posádky. Osobně si myslím, že i nedokončená opevnění měla svou bojovou hodnotu, tj. že by způsobila nepříteli ztráty (wehrmacht neměl velké zkušenosti z dobýváním pevností, to začali zkoušet až po záboru a potvrdili domněnky o velkých ztrátách) a zajistila klidný průběh mobilizace, který byl československými generály považován za jeden z rozhodujících aspektů úspěšné obrany. Zpracoval Radek Hlavica, 4.C Zdroje: http://bunkry.cz/ Československá armáda v roce 1938, Pavel Šrámek schopné Francie). A proto je lež, že československé opevnění je pouze menší kopií Maginotovy linie, protože opevnění měla jak jiné cíle, tak byla stavěna i v jiném prostředí. Plánoval se postupný ústup vojska na moravskoslovenské pomezí, kde by se rozhodlo, zda svést závěrečnou bitvu na území, které bylo předem připraveno ve prospěch československé armády, nebo ustoupit do slovenských hor a vést partyzánský způsob války. Německé velení se československého opevnění velmi obávalo. Mělo asi malý komplex od Verdunu, a tak se všemožně snažilo získat maximum zpravodajských informací, např. letecké mapy se zaznačenými pevnostmi či informace od Sudetských Němců. Nesmíme však tyto zprávy moc přeceňovat, jelikož o vnitrozemských liniích a ústupových příčkách mělo německé velení jen mlhavé nebo žádné číslo 1 ročník 2013/2014
Cestování
Prázdninová dovolená v Dolomitech
Každý z vás má jistě mnoho zážitků z prázdnin. Někdo byl u moře, jiný zase cestoval po světě. Já s bráchou jsme letos již podruhé jeli do italského horského masívu Dolomity. Byli jsme tam na 9 dní (od 12. 7. do 20. 7.). Nejeli jsme tam skrz žádnou cestovku nebo tak něco, pořádá to organizace s působností v Ostravě a okolí a funguje to spíše na principu zájezdu. Takže se posbíral celý autobus a jelo se. Celodenními činnostmi na této dovolené byly horské turistické tůry do tamních vrcholků. Takže jsme se podívali na celé Dolomity například z nejvyššího vrcholu, ledovce Marmolada (3343 m). Ovšem proč bych psal do lesáckého časopisu o tom, jak jsem prožil prázdniny? Každý z vás má své zážitky a vzpomínky na dovolenou a určitě vás nezajímá, jak si o prázdninách užíval nějaký student střední školy. Takže to, o čem bych se tady chtěl hlavně zmínit, je krajina a celkové prostředí v Dolomitech.
Skály, horské louky, nebo lesy?
Abych řekl pravdu, tak všechno. Zajímavé je, že díky své rozloze (necelých 5 000 km²) se zde vyskytují všechny tváře horské přírody. Na jedné straně pohoří jsou jen holé skály bez jakékoliv zeleně a často zasněžené skoro po celý rok, na druhé straně jsou zase oblé hory, na kterých roste jen tráva a sem tam nějaký strom. A někde mezitím jsou hory obrostlé lesy a protkané ledovcovými jezery. Dolomity mají název po minerálu, ze kterého se tyto hory skládají – dolomitu. Je to odrůda vápence, tudíž se často odlupuje a zvětrává. Takže na jakékoliv tůře se často setkáte s obrovskými balvany, které tam dopadají z vrcholků hor.
Flora
Z dřevin se v Dolomitech nejčastěji setkáme se smrkem a modřínem. Z listnáčů pak s druhy jako u nás, ale to pouze v podhůří. Květena obsahuje obrovskou škálu pestrých druhů alpských květin. Setkáme se zde s mnoha druhy hořců, hvězdnici alpinskou, mákem oranžovým, mochnou dolomitovou a mnoha dalšími. Jejich vyjmenovávaní by zabralo opravdu mnoho času (některé druhy najdete na připojených fotografiích). strana 10
Cestování
Fauna
Abych řekl pravdu, tak za celý pobyt jsem se tam nesetkal s žádnou divoce žijící zvěří. Nebo vlastně ano, jednou jsem zahlédl dva horské sviště. Ovšem živo je na horách i tak. Skoro na každé tůře se setkáte s volně se pasoucím dobytkem (od krav, ovcí až po kozy). Často se tak stává, že abyste se dostali dál po cestě, musíte přejít skrz celé stádo.
Na závěr
Napsat by se toho dalo ještě mnoho, ale takové ty základy jsem tady uvedl. Na konec musím říci, že tamní příroda je opravdu úchvatná. Já osobně mám v plánu se tam letos o prázdninách vydat znovu, protože mě to tam okouzlilo. Letos jsem tam byl již podruhé a stále je tam mnoho nových věcí k vidění. Daniel Mamula, 4. C číslo 1 ročník 2013/2014
Hudba, film, literatura
Fenomén jménem Hra o trůny
Mnoho z vás už určitě slyšelo o seriálu Hra o Trůny nebo o stejnojmenné knize a jejím pokračování: Střet králů , Bouře mečů , Hostina pro vrány a Tanec s draky. Celá série se jmenuje Písně ledu a ohně . Ale co to vlastně je a o čem pojednává? Hra o trůny je fantazy kniha Amerického spisovatele G. R. R. Martina, jež má i seriálovou adaptaci. Tato kniha popisuje dramatické události v Západozemí, kde se každý snaží získat si pro sebe co nejvíce moci a peněz. Je zde nepřeberné množství velkých i malých rodů, co spolu soupeří o moc. Co předchází ději knihy? Kdysi byl svět zvaný Západozemí rozdělen na sedm království a každé si vládlo po svém, ale po invazi mocného rodu Targeryenů s jeho draky bylo sedm království spojeno v jednu velkou říši, do jejíhož čela se postavil tento dobyvatelský rod. Vládl dlouhých 300 let, ale štěstí mu nakonec nepřálo — proběhla velká rebélie, jež jeho nadvládu ukončila. Na trůn se dostává Robert Baratheon. Kniha začíná v Západozemí na dalekém a chladném severu u mocného rodu Stárků, jenž vládne severu po tisíce let. Vše se
zdá být v normálu, když z ničeho nic doletí havran se správou, že na sever míří král Robert, jenž je starým přítelem hlavy rodu Stárků Neda. Jak se po jeho příjezdu ukáže, král chce, aby s ním Ned jel do hlavního města a stal se jeho pobočníkem. Ned jet nechce, ale nemá v úmyslu krále urazit, a tak nakonec přijme funkci a vydá se na jih do hlavního města, odkud se ještě nikdo z jeho rodu nevrátil živý. Ned je velmi čestný muž, což se ukáže jako nevýhoda, a brzy se dostává do hry intrik a podvodů, v níž se nevyzná. Situace se vyhrocuje a vyústí ve válečný konflikt, který zachvátí celou zemi... Je zvláštní, že na rozdíl od jiných knih tu nenajdete jasně rozlišené dobro a zlo a každý si může vybrat oblíbence, jenž podle něj bude vítězem Hry o trůny a jemuž bude fandit. Jak jsem ale zjistil, není moudré komukoliv fandit, protože budete zklamáni, až váš oblíbenec umře. Autor totiž nemá nejmenší problém s tím zabít kteroukoliv hlavní postavu. Odůvodňuje to tím, že si přeje, abychom se o postavy v nebezpečí báli. Petr Kvapil, 2. B
strana 12
Na křídlech múzy
Podzimní arboretum
Dny se krátí, noci se prodlužují a počasí je taky už nic moc. I takto lze nahlížet na jedno z ročních období – PODZIM. Podzim je krásný a přitom stačí jen vykouknout ze školní třídy. Listy stromů v našem arboretu se barví do nejrůznějších odstínů oranžové, žluté, červené a hnědé a ukazují nám, že dokážou něco, na co je člověk krátký. Přijď se i ty podívat☺. Pro důkaz, že nekecám, přikládám pár snímků z arboreta. Ing. Bc. Alena Pavelková
číslo 1 ročník 2013/2014
Na křídlech múzy
ý l e k. ýl e k t t ě o v m s í n ch ra , n o čm n o h o ru d ý ů m n n o c , j e j e n c i g a re t á n m e t o, Tm a vá u ti c h o , ti c h a ve n k e i m ě s ícíc e . ř á z é d s V té š e tl u š e k ro j í ti s e s vě sá m , . , é n i d b e z j e v š e c h s t ra n m í d , e s Já a l í ze p o d rž í h ě ě m m e ž tm a ře kn e , m l ž í. e n a e a n e p ři j d— s l z o u s e z o d k i N e oči s u o í, z l s d o to vo ro vý… k o l á p l á č í, md z e m h á j b i ž u m I Z rc a d l o m ě po p ři j m e m n ě s e p rý j e o d ra z ž iv v n ěm n e l e s kn e o t a n i c j en o Vi d ím ta m n i cot m a m u s í b í tvá ř j e ž s e t zn i č en mi hnus a p ro s tě í te ď m u Ro z b ít t sí ro z b ít i o z rc a d l o s ko n l i d i a sk č o n č i t s i t te ď s n a rc i s n m em a ci sm e J e sm u t m n é j a k v ka j a k l i d s tvo se žd ém z n á s n i c n i čí o ta kl íč J sm e n á í d o b y ž vš e c h n y d u š e i vo ta p l n é h n u j sou j a k s uhlí mn u Č e rn é j o h o ku s ů to j e te ďs o u a č e rn ě j š í bu d ou m o d e rn í to j d e te ď s d o Jak mál bou o pl n é j so d u ší j ež j sou u ž i vo ta d p ři p rá cn e s b íl é i s íl e m ožn á j s e d e j t e v š m z a p š kl ý a ak duš m ožn á n em á m d e j te p r i m é ci t o s ím kl id
ky š u l t ě Sv
Z rc a d l o
strana 14
Na křídlech múzy
N á m o řn ík
Vz p o m ín js e m ja k á m n a te b e a s rd c n á m o řn ík e n a tvé m m é lá s ko u h o ří lá s ky m o J e m i sm u ři js e m tu d tn o p o to b ě c e lé rž e n s á m v te m n é c e le N a lo d i o t kd yž vz p ro ká řs ké vle č e n js e m p ry om en u č o d te b e ž e vz d a lu s i ji s e n a s rd c i m ě zebe J e n ko rm ta ví m á láo rá n s m u tn ě lé tá n a n ebi s ka ta ví s m u t ku le d y Ta ví je s il p ře b íj í ru o u s h e ro ic ko u kr ko u m íc h u y a b řic h to s tí a b o le s ti O ko vy js e p o m ů ž e š m p řib it ke s tu d e n é zd i mi pom ů žeš je n a je n o m ty Z a tvé p o ji ž p ře b ýv li b ky d a l b yc h te ď á m zd e d lo u h é m ě s ta tis íc e s íc e Ta k ko n č ím s vo jí lá n e č e ká m u ž a n i o d s ky z p o vě ď p o vě ď í v r k rv i l s e o n i c n e v í a b z t d rá e n o n i k d z ý t a O s tn n o j e z n i č ladný ž h i j c í e n š v k n e ý ch l a d n ý a t í n k rk n e e m í c e l i č k ý n d z p ry č a L e d j o o p n ž ch l eží u o v š e rý č l e z i u ž z m n k rv a v ý o n h c Vš e n í l e ž í j e d ě s í s i v l e s íc h z e ve d l e s e t e n m t a m kd e d j a n i oj ebe í Te n kd m n ým š kl i c n ev n e t o d ik tím en o n y n i c n en í č i n z n i kd no je Vš e c h n i c n e b y l o Jakub Štefánik, 1. C n i kd y
D rá t
číslo 1 ročník 2013/2014
Na křídlech múzy
D
s s i e W a n i el
, j m én o n i ce, i j u v o l Vys n o j e ve ry “ to j m é é n o „We i s s j e to j ml We i s s . Da n i e vím , o l s y v o o j m én a pl esá . t ž y d K rd c e z v a š e s t e s i p rá v ě : l e n o b l e s a . “ Ře kn e e i s s , to j e a „Te n W , j m é n o ka . e l h ý Ta ko v o d í d o Č e s to s e h , j e ž s e d á vá S l e z s ka . J m é n o vo l e n ým z e j e n vy te ří s e k , m ů S l e z a n l i vl a s ti . z a s l íb i ro k d o ko n c e Te n to l i kl e s tí. n i ce, t á t s e z í é u kl sl ožen a y l u t i m a j í t u žel , o c m ě T e , b o h vi c e . c i s s o l et en bu k j i l a r í sb , z ru č n í j z . é d i l o J sou t a j í pl n ý špa kte ří ml a vn ě p ro to , i s s “ . A to h n u j í s e „We že j m e ys l íte , p a d á m ? m i s a Pro č s i h l e p ě kn ě vy ž e ta k m ě p ro to , kl á d á m . To z ře j j m é n ě s i z a jak na ím i ž p ro s , j ei ss. ď e W t i n A e a c i má e sl o to č m e č a s te n n e p ro to ž
Daniel Weiss, 1. A strana 16
Zajímavosti
Věděli jste?
Zajímavosti, které zaujmou
Semena od pánaboha
Mnozí lidé tvrdí, že zažili bombardování semeny, která pršela odněkud z nebe. Jako složky tohoto podivného krupobití byly uváděny rýže, pšenice, ječmen, dokonce i lískové oříšky. Příčina tohoto jevu zůstává nevysvětlena, ale někdo hledá vysvětlení ve vzdušných vírech nebo silných větrných proudech vysoko v atmosféře.
Mohou rostliny číst myšlenky?
Rostlina prý zareaguje i na pouhou myšlenku, že chcete spálit jeden z jejích listů. Jiné pokusy naznačují, že rostliny chřadnou nebo dokonce uhynou, když na ně lidé myslí ve zlém.
Daří se rostlinám lépe při hudbě?
Mnoho lidí tvrdí, že ano. Někdo dokonce uvádí, že Bachova hudba a indická sitárová hudba je rostlinám příjemnější než tvrdá a hlasitá moderní hudba. Výzkumy ukázaly, že zemědělské plodiny rostou lépe při vibracích elektrického motoru. Silné zvuky mohou způsobit, že semena klíčí mnohem rychleji.
Noční lucerničky
Mnohé rostliny a houby v noci tajemně světélkují. Některé druhy hub svítí tak silně, že lze při tom číst. Smysl tohoto jevu nikdo nezná. Někteří odborníci se domnívají, že houby světélkují, aby číslo 1 ročník 2013/2014
přilákaly mouchy, které potřebují pro rozšiřování svých výtrusů. Proč by však měly ve tmě žhnout některé kakosty, aksamitníky a mechy?
Mají rostliny paměť?
Někteří lidé tvrdí, že si jistá rostlina „zapamatovala“ ničitele sousední rostliny a že dokonce poznala ve skupině lidí viníka. Pokusy nasvědčují tvrzení, že si rostliny „pamatují“ člověka, který poranil jejich listy.
Lidé se zlatýma rukama
Proč jsou někteří lidé při pěstování rostlin zvlášť úspěšní? Neví se to jistě, ale některé rostliny jsou asi schopné reagovat na osoby, které zacházejí s květinami s uznáním a péčí. Někdo má ve svém potu chemické látky, jež podporují růst rostlin.
Kaktusy šplhající do nebe
Obrovitý kaktus saguaro může dorůst až do výšky 15 metrů a dožít se stáří hrubo přes 200 let. Do 75 let zpravidla nevytváří postranní „větve“. Velké exempláře saguaro mohou vážit tolik jako dva sloni. Tři čtvrtiny této hnotnosti tvoří voda, kterou kaktusy uskladňují ve svých obrovitých stoncích. Při nasávání vody se podélné záhyby stonku roztahují jako harmonika. Voskový povlak na povrchu je chrání před ztrátami vláhy. Tomáš Klvaňa, 3. C
Sranda z lesa od Homelesa
Halloween
Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, den před Svátkem všech svatých a Dušičkami. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu) — v Americe je typické pomalovávání automobilů či dveří domů. Název svátku vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“. Halloween vznikl z předkřesťanského keltského svátku Samhain – obdoby našeho Nového roku. Halloween k nám nepřišel z Velké Británie nebo Spojených států, jak by se na první pohled mohlo zdát. Oslavy Halloweenu pocházejí přibližně už z období 5. století, kdy jej slavili Keltové ve Skotsku a Irsku jako konec léta a příchod zimy. Halloween bez vydlabané dýně by nebyl Halloween! Dýně, která je s tímto svátkem neodlučně spojovaná,
skrývá také svůj vlastní příběh. Podle staré legendy žil Hrozný Jack, který se vyznačoval takovou krutostí a zlou povahou, že ho nechtěli vzít ani v pekle. Proto od těch dob musí Hrozný Jack chodit s vydlabanou dýní a hledat společníka… Svítícím vydlabaným dýním se také říkalo Jackovy lucerny. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. Lenka Silnicová, 2. B
strana 18
Myslivecké vtípky 1. 2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
14. 15. 16. 17.
Myslivec vyčítavě promlouvá ke svému jezevčíkovi: „Dobře, pro dnešek ještě půjdu já, ale příště už do té nory bez řečí vlezeš ty! ” Dva myslivci se vydali na lov kachen. Ještě se ani pořádně nestačili připravit, když vyplašili celé hejno. Oba rychle zamířili. „Kterou bereš?” zeptal se první. „Tu, která spadne první.“ Víte proč, nesmí divoké prase na nudapláž? Protože by tam okusovalo žaludy! Víte, jak se milují ježci? Opatrně. „Manželka ti v poslední době celá kvete! “ „Všiml jsem si, asi mám v revíru škodnou! “ Sedí zajíček v trávě a kouří. Jde kolem kráva a kárá ho: „Takovej malej a kouří?! ” Zajíček típne a říká: „Taková velká a bez podprsenky! ” Víte, proč nemají komáři svítící zadečky jako světlušky? Protože by to večer u rybníka vypadalo jako v Las Vegas. Víte, jak se pozná impotentní ježek? Nepíchá. Jaký je rozdíl mezi dívkou z vesnice a holkou z města? Holka z města má v pupíku piercing a holka z vesnice má v pupíku klíště. Víš, co proletí broučkovi hlavičkou, když narazí ve stokilometrové rychlosti do čelního skla auta? Prdelka. Potká stará želva mladou a povídá: „Ahoj, kde máš krunýř?“ A mladá na to: „Ale utekla jsem z domova.“ Na louce se pasou krávy. Jedna zvedne hlavu a udělá: „Bůůů.“ A druhá na to: „No, teď jsem to chtěla říct.“ „Tatí, co je to kamzík?“ ptá se Pepíček tatínka. „To je taková blbá ryba,“ odpovídá tatínek. “Ale vždyť skáče po horách.“ „No tak vidíš, jak je blbá! “ Přijde zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve: „Kdo mi zmlátil bráchu?! “ „Já! “ zvedne se medvěd. „A co má být?“ „Ále nic. Dobřes udělal.“ Jde malá stonožka se svou maminkou na procházku dcerka se jí ptá: „Mami, kdo je to člověk?“ „To je bytost, které chybí 98 nohou.“ Které zvíře se i po smrti 500krát otočí? Grilované kuře! Potkají se dvě myši: „Ty, představ si, mám nového přítele, tady mám jeho fotku.“ „Vždyť to je netopýr! “ „No vidíš, a mě přesvědčoval, že je pilot.“
číslo 1 ročník 2013/2014
Sranda z lesa od Homelesa „Jaký je rozdíl mezi srnou a kozou?“ „Srna leze z lesa a koza z podprsenky.“ (3. B)
Učitel: „Charakterizuj cyklonální počasí! “ Žákyně: „Tak můžeme očekávat nějaké počasí…“ (2. B)
Učitel: „Co to máš na těch nohách?“ „Na jedné botě vůl, na druhé penis! “ „Tak si to rozmysli, neboť to z biologického hlediska nejde dohromady! “ (2. B)
Paní učitelka se ptá žáka, jaká je jeho oblíbená herečka? Žák odpovídá: „Courtney Cummz! “ (známá pornoherečka) (1. B)
Reakce učitele na známky žáka z praxí: „To byli zhulení, když ti to dávali?“ (1. B)
Reakce studenta po spatření učitele: „Mu zas stojí vlas, už zas….. To vypadá jak kanárčí ocas, pane učiteli nechcete si pořídit kanárka?“ (2. C)
Učitel: „Kdo to byl pátek?“ Žákyně: „Pes Robinsona?! “ (2. B)
Žák se ptá: „Pane učiteli, můžu jít na zkoušení?“ Učitel: „Miro, já tě nechci! “ Žák: „Ale já vás jo! “ Reakce spolužáka: „Ty buzno! “ (2. B)
Paní učitelka se ptát žáka, co se stalo s dítětem v baladě Vodník. Žák: „Já nevím, ono bylo za dveřmi“! (1. B)
strana 20
Sranda z lesa od Homelesa Reakce žákyně na 55. vyučovací hodinu fyziky: „Drž hubu! “ (3. B)
Žákyně chce poradit spolužačce při zkoušení, a tak se zeptá: „Jakého že má? Lesklého?“ (lýkožrout lesklý) (3. B)
„Přeplaval je! “ odvětil žák na otázku, jak Hanibal překonal Alpy.
Obyvatelka Hranic vidí, jak žáci naší školy fotí modřín, jak opadavá, a zeptá se: „Vy chodíte na lesnickou školu, že? Vy určitě víte, jaké hnojivo tomu stromu chybí, že každý rok opadává“. Žáci: „To je ale modřín opadavý! “
Žák se ptá učitele: „Pane učiteli, máte nějakého svého idola z dětství?“ Učitel: „Jo, *ole, krtečka! “
Učitel: „Vy jste snad mimozemšťané, kteří k životu nepotřebují kyslík! “ Učitel otevírající okno říká: „Cítím kyslík.“ (1. B)
„Na stole léžajet krásnaja děvuška,“ byla odpověď žáka na otázku, co leží na stole. Učitelka: „Na stole může přece ležet mnoho jiných krásných věcí! “ Učitel: „Co vzniká spalováním síry?“ (2.B) Žákyně: „Železo! “ (2. B)
Sesbírala Petra Pantová, 3. B číslo 1 ročník 2013/2014
Redakční okénko
Lesáci a lesačky...!
Tímto posledním článkem bych se s vámi chtěla rozloučit a taky vás ještě upozornit na některé změny, co nastaly. Máme nový homelesácký e-mail:
[email protected] Můžete nám na něj psát, co se vám líbí a co ne a spoustu jiných nápadů k tomu, co byste rádi v Homelesu viděli. Dále je nově otevřená schránka u rozvrhů, do které také můžete vhodit své nápady, inzeráty, atd. Budeme rádi, když nám pomůžete. Doufám, že se vám nový Homeles líbí a těšíte se na vánoční číslo! ! ! Lenka Silnicová, 2. B
Redakce a přispěvatelé redaktoři: Lenka Silnicová, 2. B Josef Černoch, 3. C Petra Pantová, 3. B přispěvatelé: Ing. Miroslav Kutý Ing. Bc. Alena Pavelková Ing. Vladimír Rolinc
Jan Hlaváček, 3. C Radoslav Hlavica, 4. C Lenka Kešeláková, 1. A Tomáš Klvaňa, 3. C Petr Kvapil, 2. B Daniel Mamula, 4. C Petra Pantová, 3. B Matěj Pospíšil, 4. C Jakub Štefánik, 1. C
na úpravě se podíleli: Mgr. Jan Beláň Mgr. Vojtěch Zlámal kontakt:
[email protected] strana 22
