HOM L. A máme tu jaro!

E 3

A máme tu jaro!

2013/2014

HOM L S

Obsah čísla

Pár slov úvodem

1......... Pár slov úvodem 2......... Borneo 3......... Kdo má duši trempa, ten si Mongolsko zamiluje 4......... Školní kolo SOČ na naší škole 5......... Proč by budka měla být vždy otevíratelná? 6......... Mezinárodní akademická soutěž trubačů – Třešť 2014 8......... A máme tady nový projekt 9......... Zeptali jsme se... Ing. Aleny Bajerové 10....... Historie vztahu společnosti a lesního hospodářství 12....... Sudetští Němci 13....... Kobra 14....... Štramberk 15....... Láska 15....... Básně 16....... Láska na druhou 17....... Jak trávím velikonoce 18....... Velikonoční odpoledne 19....... Sranda z lesa od Homelesa 20....... Příběh sborovny 21....... Křížovka 22....... Redakční koutek

A opravdu zase je to tu, zase se nám rozjel koloběh ročních období. Druháci nám zimu ukončili poslední lyžovačkou na horách, a jakmile dosbírali pupeny, jaro se začalo činit. V arboretu nám už kvetou modřence, orseje, narcisy, tulipány,... A na Polesí se činí, již během března stihli zalesnit. Těší nás i jarní sluníčko, i když se ještě občas stydí a schovává se za mraky. Ale my žáci už cítíme to jemné šimrání na nose a nutkání, co nejdříve vypadnout a jít ven ☺ Dále nesmím opomenout naše čtvrťáky, kterým moc moc moc držíme palce a věříme, že se jim maturita povede! ! (Bude se nám stýskat.) Lenka Silnicová, 2. B

číslo 3 ročník 2013/2014

Aktuality

Borneo Ve středu 29. 1. 2014 v učebně AV2 na naší škole proběhla přednáška o lesích na Borneu. Po domluvě s Ing. Alicí Palackou nás na škole navštívil bývalý student SLŠ – Ivo Kohn a povyprávěl nám zážitky ze svého studijního pobytu. Nejdříve nás obecně seznámil s Borneem, jedním z největších ostrovů světa, který se rozkládá mezi jihovýchodní Asií, Indickým a Tichým oceánem. Poté nás obeznámil s problematikou nahrazování deštných pralesů palmou olejnou. Po potravinách vypěstovaných z této palmy je totiž velká poptávka. Bohužel tímto zaměňováním ale velice klesá populace orangutanů a dalších jiných vzácných živočišných druhů.

strana 2

Přednášející pro nás měl připravenou velice zajímavou prezentaci plnou obrázků. Mluvil poutavě, zajímavě a zabrouzdal i do svých vtipných osobních vzpomínek. Myslím si, že studenti, co tuto přednášku navštívili, byli spokojeni. Dozvěděli se mnoho informací o Borneu, o problematice palmy olejné a v neposlední řadě také o programu SAFE a technologii Field-Map. Doufám, že přednáška tohoto typu nebyla na škole poslední. Martina Plhalová, 2. B

Aktuality

Kdo má duši trempa, ten si Mongolsko zamiluje Našemu absolventu Dušanu Pořízkovi se podařilo uspět ve výběrovém řízení na zahraničního experta pro oblast lesnictví, zemědělství a ochrany životního prostře-

dí. Strávil tak téměř celý říjnový měsíc v části Mongolska v rámci projektu nadace Člověk v tísni. Úkolem bylo pozvednout úroveň místního zemědělství a lesního hospodaření. Projekt financovala Rozvojová agentura ČR. Své zkušenosti zde předávali pomocí prezentací na univerzitách a středních školách. Tady v Mongolsku ho mile překvapila upřímná a milá pohostinnost místního obyvatelstva. Tankové přejezdy na Libavé jsou oproti místním silnicím luxusní dálnice, vzpomíná pan Pořízka. I když tomu


možná budete těžko věřit Mongolsko je velmi rychle se rozvíjející zemí s velkou budoucností, s velkým množstvím nerostných surovin. Jako lesáka a milovníka přírody samozřejmě nejvíce zaujaly pana Pořízku hory, lesy a jezera. Při cestě na sever darchanského ajmagu (správní kraj) na hranici s Ruskem se přiblížili k věhlasnému jezeru Bajkal, bohužel absence ruských víz jim znemožnila jeho návštěvu. Mise skončila úspěšně podepsáním memoranda o výměně studentů, profesorů a instruktorů mezi mongolskou a českou stranou. Při odletu bylo výpravě řečeno, že kdo má duši trempa, lovce a má pozitivní vztah k přírodě, ten si Mongolsko zamiluje a jednou se sem jistě vrátí. Josef Černoch, 3. C

Aktuality

Školní kolo SOČ na naší škole Dne 11. 3. 2014 se na naší škole uskutečnila prezentace středoškolské odborné činnosti našich žáků. Prezentaci prací zahájil svým úvodním slovem pan ředitel. Přivítal soutěžící, porotu i publikum, které přišlo podpořit své spolužáky a kamarády. Podle vylosovaného pořadí žáci postupně obhajovali svoje práce v různých oborech. V oboru zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství byly zařazeny dvě práce. A to práce Jana Davida (3.B) nazvaná Zjišťování základních charakteristik vybraného bukového porostu na ŠP Valšovice a Petry Pantové (3.B) nesoucí název Odrůstání modřínu na školním polesí Valšovice. V oboru tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie se účastnili Matěj Pospíšil (4. C) a Jindřich Blažek (2. B) s prací Lovecké troubení v praxi a Filip Herman (2. A) se svou prací

Včelařství. Obor Biologie úspěšně zastupoval Jan Michalík (3. C) s prací Tetřev hlušec v našich lesích a v oboru ochrana a tvorba životního prostředí se účastnil Radoslav Hlavica (4. C) s prací Smrk, dřevina pro budoucnost. Žáci své texty prezentovali a obhajovali svoje práce před odbornou porotou složenou z těchto učitelů: předseda poroty a pan zástupce ředitele Ing. Ctirad Juráň - předseda poroty, dále Ing. Arnošt Malenovský a Ing. Martin Němec. Ohodnoceným žákům blahopřejeme a děkujeme také porotě a publiku. Redakce

strana 4

Aktuality

Proč by budka měla být vždy otevíratelná?

No přece proto, aby se dala čistit. Čištění budek je vhodné na podzim a v zimních měsících jedenkrát za dva roky. V arboretu jsme se do toho s malou hrstkou žáků pustili v únoru. Nejprve jsme museli budky po arboretu najít, poté se k nim za pomoci žebříku dostat, otevřít je, vyčistit a vydesinfikovat proti parazitům. U některých budek byla nutná rekonstrukce,


např. přiklepnutí linolea na střechu, aby do budky nezatékalo… Opravené budky i několik nových budek (celkem sedm) jsme koncem února nainstalovali a již nyní jsou některé osídlené, např. na omorice u vstupu pro žáky zahnízdila sýkorka modřinka. V rámci integrované ochrany jsme pomohli k větší rovnováze v našem překrásném arboretu, protože ptáčci nám pomáhají v boji s hmyzími škůdci (Michalík, 2014). Moc děkuji dobrovolníkům (1.A – Matěj Hluchník, 2.A - Lukáš Jaroš, 3.C - Jan Michalík), kteří se akce zúčastnili. Nyní máme v plánu ještě vyrobit další nové budky a zakreslit rozvěšené budky do mapy arboreta. Bc. Ing. Alena Pavelková

Aktuality

Mezinárodní akademická soutěž trubačů - Třešť 2014 Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a dřevařská uspořádala znovu po roce akademickou soutěž trubačů a vábičů. Letos se soutěž konala v městečku Třešť, které leží 15 km jihozápadně od Jihlavy. Tato soutěž byla uspořádána pro všechny studenty SLŠ a VŠ z České a Slovenské republiky. Soutěže se zúčastnlyi soubory ze všech našich lesnických škol. Takže konkurence byla pro nás obrovská. Tato akce se konala ve dvou dnech, 28.-29. 3. 2014. Záštitu nad celým kláním přebral radní Kraje Vysočina. Z Hranic jsme vyráželi v následující sestavě: Matěj Pospíšil, Martin Šťastný, Jindřich Blažek, Monika Sklenářová, Radim Porvalík, Adéla Korcová, Karel Janoušek, Vít Broušek, Josef Martínek a Vojtěch Majkus. Na soutěž nás doprovázeli Ing. Daniela Jurčíková, Alois Ličman, Mgr. Jaroslav Valenta a Ing. Jakub Zapletal. My jsme vyjížděli z Hranic v pátek ráno. Cesta utekla naštěstí rychle, bylo stále o čem povídat, a tak jsme již za 3,5

hodiny zastavili v Třešti před SOU a SOŠ. Ubytovali jsme se v pro nás nezvyklém patře, které mělo číslo 8. Naštěstí do tohoto patra jezdil prehistorický výtah, ale i díky této sovětské vymoženosti jsme si to párkrát vyšlápli až nahoru. Proběhla prezentace a nácvik na večerní koncert a naplno se rozjel první den klání, ve kterém se soutěžící předvedli před porotou složenou ze studentů lesnických škol. Za hranickou lesárnu seděl v porotě náš borličák Vojta Majkus. První na řadu přišly soubory. My jsme hráli ve druhé polovině startovního pole. V tomto kole jsme hráli skladby Vítání a Začiatok činnosti. Byli jsme dobře naladěni a po odehrání prvního kola soutěže jsme odcházeli z pódia s pocitem dobře odvedené práce. Potom šly na řadu borlice a náš Vojta Majkus nezklamal. Všichni jsme od něj očekávali dobrý výsledek a on potvrdil své kvality. Nakonec ještě bylo první kolo soutěže lesnic, kde nás zastupoval Matěj Pospíšil. Večer následoval krátký koncert, na který se přišli podívat celí 3 neplatící diváci. A pro ty hrálo odhadem asi 80 trubačů z celé české a slovenské republiky. Po koncertu se trubači rozdělili do několika skupin a vyrazili poznávat krásy velkoměsta Třešť. Ale nemohlo se nic přehánět, protože ten den D nás teprve čekal v sobotu. V sobotu po snídani se znovu rozběhl program na plné obrátky. Znovu se začalo soutěžit. Nejprve šly na řadu soubory. Dnes se hrály skladby Srnec ( od p. Selementa) a naše volitelná skladba Magyar Fanfar. Z prezentace těchto skladeb jsme měli úplně nejlepší pocit, a tak se nám šlo z pódia parádně. Byli jsme rádi, že to máme za sebou. Dnes do poroty nezasedli studenti, ale odborníci, kteří hrají ve velkých orchestrech a jsou strana 6

Aktuality to lidé na svých místech. Porota byla tříčlenná a předseda byl JUDr. Petr Vacek. Po souborech následovali znovu jednotlivci. Nejprve hrály borlice. Vojta Majkus hrál signál Drobné a volitelnou skladbu Pochod českých myslivců II. Svou úlohu sólisty zvládl jako vždy na 100% a i on byl se svým výsledkem spokojený. Soutěžní klání uzavírali sólisté na lesnici. Matěj Pospíšil hrál povinnou skladbu Černou ( od p. Selementa) a volitelnou skladbu Šporkův pochod. V druhém kole zahrál lépe než v pátečním klání a pak už se čekalo na odpolední vyhlášení výsledků. Vyhlášení výsledků začalo ve 14 hodin v sobotu. Prvně byli vyhlášeni nejlepší vábiči jelenů, jejichž soutěž probíhala paralelně se soutěží trubačů. A po té následovaly námi tolik očekávané výsledky trubačů. První se vyhlásil vítězný soubor dle studentské poroty. A tím byl soubor naší lesnické školy. Dále jsme se umístili na druhém místě dle odborné poroty. Lepší už byl jen soubor Liščí stopa, soubor ze 75% tvořen absoloventkami naší školy, momentálně


studujícími na MENDELU v Brně. Vojta Majkus našel jen jednoho přemožitele, a to Ondřeje Matějku z MENDELu, a tak se umístil na krásném druhém místě. Nakonec proběhlo vyhlášení jednotlivců hrajících na lesnice. Neočekávaným výsledkem bylo umístění Matěje Pospíšila na špici mezi sólisty na lesnice. A aby toho soubor lesnické školy z Hranic nevezl domů málo, byl nakonec vyhlášen jako nejlepší středoškolský soubor na této soutěži a získal nádherný dort. Celkové shrnutí reprezentace naší školy: • 1. místo udělené studentskou porotou – Soubor SLŠ Hranice • 2. místo udělené odbornou porotou – Soubor SLŠ Hranice • 2. místo sólista na borlici – Vojtěch Majkus • 1. místo sólista na lesnici – Matěj Pospíšil • ! ! ! Nejlepší středoškolský soubor na této soutěži ! ! ! Chceme poděkovat vedení naší školy za podporu při plánování a uskutečňování výjezdů na soutěže. Dále našim vedoucím trubačského kroužku, bez jejichž ochoty a pomoci bychom těchto úžasných výsledků nikdy nedosáhli. Děkujeme moc. Za trubačský kroužek SLŠ Hranice Matěj Pospíšil, 4. C

Aktuality

A máme tady nový projekt Milí studenti, připravili jsme pro vás nový projekt, který je tentokrát zaměřen na praktickou výuku. Nazvali jsme ho „Inovace praktické výuky dle zásad udržitelného rozvoje“. Jedná se o projekt v rámci globálního grantu „Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji II“ a opět je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projektem dojde k inovaci předmětu Praxe. Chceme provázat vaše vědomosti získané v teoretické výuce s realitou lesnického provozu. Když jsem se v úvodu zmínila, že jsme pro VÁS připravili nový projekt, tak je jasné, že právě vy, žáci SLŠ v Hranicích, jste cílovou skupinou a přínosy projektu jsou určeny vám.

Tak a teď vám povím, co je podstatou projektu. Hlavními aktivitami jsou tvorba metodických listů pro jednotlivá odborná témata praxí a jejich ověření přímo ve výuce. Metodické listy budou v provedení odolném klimatickým jevům, abyste s nimi mohli pracovat přímo v lese za jakéhokoliv počasí. A když se jedná o předmět Praxe, tak ověřování bude probíhat na školním polesí ve Valšovicích. Uvedené dvě hlavní aktivity budou účelně doplněny odbornými exkurzemi, kde se seznámíte s i jinými lesnickými oblastmi a provozy, které není možné prakticky ukázat na našem školním polesí. Jak jste zvyklí z předchozích projektů, i tentokrát pro vás přichystám informační schůzky, kde vám řeknu více podrobností o tomto projektu a jeho přínosech. Termíny pro jednotlivé třídy se včas dozvíte. Již teď vám mohu prozradit, že to bude v dubnu. Těším se na setkání s vámi. Ing. Alena Novotná

strana 8

Z školy

Zeptali jsme se... Ing. Aleny Bajerové Řekla jsem si, že by bylo fajn dávat do každého čísla časopisu jeden rozhovo. A kým jiným v této nové éře rozhovorů začít než s člověkem, který o této škole vím z nás ze všech nejvíc. Máte nějaký oblíbený recept ze zvěřiny nebo darů lesa? Ráda vařím maso na smetaně (svíčkovou) a mám takovou vychytávku dát tam hodně zeleniny a asi lžičku mletého zázvoru. Další věc, na kterou se těším, je medvědí česnek, ten sbírám a dávám ho do oleje a do soli. A nejlepší věc je sbírání hub.

Vzpomenete si na nějakého studenta, který vám utkvěl v paměti. A měla byste k němu nějakou vtipnou vzpomínku?: Je jich celá řada… Ráda se s nimi potkávám a sleduji jejich cestu životem, ale někdy si hned nevzpomenu jejich jméno.

Posloucháte ráda hudbu? A jakou ? Hudbu poslouchám ráda, zvlášť když píšu vysvědčení. Mám ráda klasiku a taky trochu country.

Měla jste někdy nějaký velký sen? A jestli ano, splnil se? No sen až tak ne, spíš jsem chtěla cestovat a to se zatím plní.

A kde jste všude byla ? Bulharsko, Chorvatsko, Rakousko… Ale ještě bych se chtěla podívat do Ameriky.

Máte doma zvíře? Jaké? Měli jsme doma fenečku malého knírače. Bohužel už zemřela. Dožila se krásných sedmnácti let.


Co se vám líbí na této škole? Líbí se mi tu všechno – ať už vzhled, tak i nové vybavení, líbí se mi atmosféra, jaká tu je, kolektiv a chování žáků, líbí se mi poslouchat od cizích lidí, co projdou naší školou, že je studenti zdraví a jak se jim u nás líbí. Nic bych nevytkla.

A co byste vzkázala našim studentům ? Ať si váží toho, že mohou studovat na této výjimečné škole, ať si ty čtyři roky hezky užívají, protože na ně určitě budou rádi vzpomínat!

Lenka Silnicová, 3. B

Historie

Kolonizace klášterní Historie vztahu mýcením a osídlováním pohraničních společnosti a lesního Shvozdů započaly ve 12. století kláštery, hospodářství (1. část) kterým panovník vždy se založením kláš-

V textu Ing. Jaromíra Vašíčka, který poskytl našemu časopisu, se máte možnost seznámit se zajímavou historií rozvoje lesního hospodaření v naší společnosti.

Stručný pohled do dávné historie Okolo 4 000 let př. n. I. bylo 90% našeho území pokryto lesy pralesního charakteru, kolem řek se vyskytovalo řídké osídlení, lidé sbírali plody, a pokud něco pěstovali, vypalovali lesy a po vyčerpání úrodnosti se přemístili a vraceli se po 3040 letech. Okolo 1 500 př. n. I. až 500 let př. n. I. se zvyšuje využívání lesů a dochází především v nížinách k intenzivnějšímu vypalování lesů a jejich přeměně na zemědělskou půdu. Během předslovanské civilizace, 500-100 př. n. I., v období rozvoje keltské kultury se zvyšuje tlak na lesy a jsou využívány i lesy ve vyšších polohách. Dřevo je používáno na stavbu keltských měst (opid) a obydlí, pro výrobu skla, železa, pro vypalování hliněného nádobí... atd. Okolo roku 1 200 n. I. se ještě vyskytují na našich pohraničních horách tzv. pomezní hvozdy, které protínaly jen obchodní cesty. To dokládají tehdejší kronikáři, Římané, arabský obchodník. Do doby vybudování ochranných hradů bylo panovníkem (například Přemyslem Otakarem I.) zakázáno jejich vypalování a kácení.

tera daroval také lesy. Později se připojila i šlechta a zakládání nových osad podporoval i panovník. Rozvoj hutnictví, těžby drahých kovů, výroba dřevěného uhlí, budování sídel spotřebovávaly stále více dříví a docházelo k dalšímu rozrušování rozsáhlých komplexů lesů. Na některých místech se již objevuje nedostatek dříví.

Období rozvoje za Karla IV. Ochranná opatření: Karel IV. na rozvoj tehdejšího „průmyslu" reagoval vypracováním návrhu Maiestas Carolina, kde byly na dnešní dobu poměrně drakonické tresty (useknutí ruky za krádež, upálení za žhářství). Zajímavým ochranným ustanovením bylo nařízení krále Václava IV. ze dne 25. listopadu 1398, kterým udílí městu Chebu právo kácet dříví v královských lesích, ale současně nařídil aby „cest neoholili před nepřáteli, by ty cesty mohli zarůbati k zemské obraně".

strana 10

Historie

Období předhusitské Je charakterizováno dalším rozmachem hospodářství, nastartovaným v době Karla IV., s následným zvyšujícím se tlakem na lesy. Byla používána toulavá seč, obnova lesa byla ponechána přírodě. Na našem území se ještě nevyskytovaly snahy o pěstování lesů, nicméně v jiných částech Evropy (Itálie, Německo) již ano. Lesy byly dále poškozovány pastvou dobytka, již se vyskytovalo vorařství a plavení kusového dříví.

Období husitských válek Husitské války způsobily pustnutí krajiny, mnoho vesnic a měst bylo vypáleno a poškozeno. Ustalo přeměňování lesů na zemědělskou půdu a naopak značné rozlohy zemědělské půdy namnoze opět zarostly lesem.

Období od husitských válek do 30leté války Teprve až v období vlády Jiřího z Poděbrad tedy koncem 15. století začalo opětovné vypalování a klučení lesů, nicméně další rozvoj hospodářství nastal až v 16. století, což se projevilo obsazováním nových, do této doby pomíjených lesů - lesů lužních v okolí řek a údolních niv. Toto období je již charakterizováno snahami o popis a mapování lesů a prvními pěstebními opatřeními sloužícími k zachování lesů.

Období 30leté války Třicetiletá válka zasadila českým zemím velmi těžké rány. V Čechách a na Moravě bylo vypáleno 102 měst a 1 166 vesnic. Počet obyvatel klesl na polovinu a byl po bitvě na Bílé Hoře dále snižován násilnou číslo 3 ročník 2013/2014

emigrací nekatolického obyvatelstva. Velký úbytek obyvatelstva, silné omezení a zastavení provozu v dolech, hutích a sklárnách jakož i přerušení osidlování našich zemí podstatně omezily spotřebu dříví a umožnily tak alespoň přechodné zotavení našich leckde až příliš vykácených lesů. Z období třicetileté války se zachovalo mnoho dokumentů, které popisují tehdejší často neutěšený stav lesů. Lesy byly děleny clo lečí a provazců s popisem dřevinné skladby jednotlivých lečí a jejich výměrou. Často šlo jen o březové porosty. Ing. Jaromír Vašíček, CSc. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, uveřejněno se souhlasem autora.

Historie

Sudetští Němci

Mají vystěhovaní sudetští Němci opravdu nárok na odškodnění? To je otázka. Sudetští Němci byli po válce vystěhováni, jelikož se jim (kromě antifašistů, a to na jejich žádost) na základě dekretů prezidenta republiky neobnovilo československé státní občanství, ale zůstalo jim německé, které nabyli, když Třetí říše zabrala Sudety. Za Němce byl označen ten, kdo se ve sčítání lidu počínaje rokem 1929 přihlásil k německé národností nebo byl členem nějaké německé organizace. Odsun se nevztahoval na ty osoby, které si podaly žádost o zachování čs. občanství a prokázaly antifašistické smýšlení, a na osoby ze smíšených manželství. Zpočátku po osvobození republiky byli za antifašisty považováni všichni bývalí němečtí členové Komunistické strany Československa a členové Německé sociálně demokratické strany, později jen navrátilci z koncentračních táborů a věznic, kde byli z politických nebo rasových důvodů. Na antifašisty se nevztahovala poválečná opatření vůči Němcům. Dostávali potravinové příděly jako Češi a mohli cestovat veřejnými dopravními prostředky. Taktéž nebyli odsunuti tzv. specialisté významní průmysloví odborníci, úředníkci, lékaři, dělníci. Získali průkaz o prozatímní nepostradatelnosti, na jehož základě nebyli zahrnuti do odsunu. Odsunutí bylo odloženo na dobu potřebnosti těchto specialistů. Dle mého názoru byl tento čin nutný pro budoucí vývoj a stabilitu poválečné republiky. Podle mě nemají sudetští Němci nárok na odškodnění, jelikož byli odsunuti jako příslušníci jiného státu, také

Čechoslováci nedostali náhradu za majetek, který museli nechat v Říši, když se po Mnichovské zradě stěhovali do vnitrozemí. Na výzvu předáka sudetských Němců k omluvě za vyhnání říkám toto: jakožto příslušníkům poraženého národa se v historii nikdy vítěz neomlouval poraženému, vždyť právě oni způsobili rozpad první republiky (už v té době bylo vidět smýšlení SDP). Mohli bychom jim odpustit, to ano, ale ne omluvit se za svoje činy. Vždyť přece každá akce má svou odpovídající reakci. Na teror sudetských Němců v Sudetech (před Mnichovskou konferencí, tehdy vláda zakázala jakýkoliv ozbrojený odpor na sudetském území ze strany četnictva a armády) se musela po válce projevit odpovídající reakce, která v sobě nesla i pocity z protektorátu. Jest pravdou, že zbabělci se tehdy chovali nejhůře, ale tak je to všude. Zpracoval Radoslav Hlavica, 4. C Zdroje: http://nassmer.blogspot.com http://zpravy.idnes.cz http://natura.baf.cz/natura/1994/7/94073.html

strana 12

Hudba, film, literatura

Kobra Tuto knihu napsal známý britský spisovatel a novinář Frederick Forsyth. Podle názvu by mnozí možná usoudili, že se jedná o nudnou knihu o tomto známem hadovi, ovšem není tomu tak. Kniha začíná smrtí mladého chlapce, jenž zemřel na následky požití kokainu. Něco takového by nemuselo být až tak neobvyklé, ale náhoda tomu chce, že se tomto příběh doslechne sám prezident. Nechá si napsat detailní správu o této droze a rozhodne se vyhlásit „válku“ drogovým kartelům. Prezident nechá vytvořit super tajný projekt Kobra, jehož cílem je zničit bohatý kolumbijský drogový kartel. Dokáže projekt Kobra zastavit kartel???


Tato kniha se mi líbila proto, že autor ji napsal velmi čtivě a do detailu v ní popisoval chování kartelu včetně způsobů pašování drog do USA a Evropy. Petr Kvapil, 2. B

Na křídlech múzy

Štramberk Mým nejoblíbenějším místem je město Štramberk, vzdálené zhruba 36 km od Hranic. Je to horské městečko v centru Štramberské vrchoviny, vrchu Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd. Pro svou malebnost je nazýváno „Moravský Betlém“. Štramberk založil roku 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Městu vévodí zřícenina hradu Stallenberg

strana 14

s válcovou věží zvanou Trúba. Unikátem města jsou taky valašské roubené chalupy z 18.-19. století v centru města. Štramberk take proslavil voňavý cukrářský výrobek zvaný Štramberské uši. Mezi nejkrásnější místa ve Štramberku patří botanická zahrada, která se vyskytuje v prostoru vápencového lomu zvaného Dolní kamenárka, poté je krásnou památkou Jurův kámen, rozhledna Bílá hora a významná Národní přírodní památka Šipka. Pokaždé, když potřebuju vyčistit hlavu, je Štramberk pro mě tím nejkrásnějším místem, obzvlášť v létě, kdy zde bývá i ohrožený druh motýla jasoňe červenookého. Renáta Fojtíková, 1. C

Na křídlech múzy

e d í, s m kn e h l e d í. o e z , ů ra d o t m y m čem m . a i i č n n r o Če zd n é a o kl íč e m e á r š p v a s vým o m ýš l í c e s tu z m e ř P dám be, be. e s hle , . a m a , b a i te s í b ytí m b ýti n ne á m n z m ys l e m u ž e K p oo zn á n í m s n a d p a tn ým k p m bá a ča l š u íte l ti te l . o l ř h z p j ř Te ď č j s e m í m ů cem k š t o ě j v u ko n pr ě l o , ě l o. e t n e j b yl a s d ro g o í m o by se m a č l i h n J e a ko n o ít vé , o i t, c o víc d b c a fl o o o hr . n ý p a d n ěc h t c s i t a n sl a o h o vé o n Te n o n e c , s t e m kl o č i b e l je k á éh o t é pe n s e , č c i ni ádn a zn e A o n o i n i c , ž š . u n tě l a oj í d h c ó, a m en , ně v no d m a z n p rá a po z ok sen . Le ž í d ívka n a u li n g c e o í J r h l e d h rů z n ý le ž í d ívka n a u li c i, su kn ě krví z b ro c e n á , tě l a , to , c o d , a k c i, so tva d ýše z p tro s s ko n č i l ocen á . to j e e n Je ště rá n o h rá la ze ml a n o c a a l si s d ě tm i své h o a te ď le ž í v m o k Z b y ko n č i ru d e ště a n e sc h vě ku , o p n á b re ku . u ž s D ě ts tví p ro n í d n b yla tm a a všu d e s sko n č il o tvrd o u ru ko u m u ž e e m o kro , c o te ď sa m a z m ů ž e . S ta č il o je n jíti c e a m o h la te ď m ís sto u , n e z kra c o va t d rá h u to v d e šti stá t u vla stn íh o p ra h u . N e js e m tu vša k, p ra vd a je ta , m o a b yc h ře ši l m o ž n o sti, je d ě ti , svě t je p ln ý kru to sti. M o je b á sn ě sm u Při jd e n a to m n o tn é js o u , vša k říka j p ra vd u b e z o h o z vá s, a č p o z d ě č i p o m a lu . b a lu . Jakub Štefánik, 1. C

Sen

S u kn ě


Na křídlech múzy

La ň

Ti c h ý n a po l es a m ěs íc sed u s e d ě t e s vi t, a nic Cel ý m n e ře š i t. j e to j ů j ž i vo t n a k s to em á v p o va t ý b íl o u z n a m , A já s laň. a s á m tá l e n e c h c s i to n i to m u č e p ři z n á m . el i t On m kd o v ě l s m y s l a í, kd e l s e m áa ň tu b yl a , l á s ka J e sm za bl o u t n udila? m ů j o é, že za d por a to m ů ž á rl i v ž ost m u j á , Te ď ví á. a n o , n m to , a l e c o e j vyš š í c e n u s tím , za pl a Pro va tím . z , z pose ko m u , n o k d u h ou om u h p l u p á k á s e tě l o , N ech a a su n d á va t h l u pá t h o n a po by se k j e te spa s d c h tě l o n , co i ? d n e s vo ké z vě ři na lás , ku vě ří.

N

c o n u ry j e , z a v y j e . o k i r ř p b ě t c a do p e ři n a ro u n o

o č ka a a , vl k n a d o b i t e s Z a vřo u řo u s e ti o č k , a s za v i čí j i n á i l á . n a e j j s i m o tvo j e tvá ř m e ž , z ě u d e, . š v í t Ta k v rá s n ě j š í j e í v s íc s n e j s o u b íl é ě m a ta n e j k í c h á z e j í, j s o u ru d é y v y k č ě z d i y vyc h á z e j v h k a T ězd i č k ta k h v a d ce, a n ebi h l a d . l s j e k n ko , s p i s e m ě s íc , n s á l k a e T ý d en , ou pn n h s e á ř r p k as a n o vý s n ě j š í s e n . é d u r á rvá n kyku te n n e j kr e č k a P miláč p ře j i ti

Jakub Štefánik, 1. C strana 16

Velikonoce

Jak trávím velikonoce Letošní velikonoce vycházejí v kalendáři až na 20. duben a to už snad bude jaro v plném proudu. Jelikož jediná z rodiny umím uplést pomlázku, chodím už tři týdny před Velikonocemi na vrbové pruty k našemu obecnímu rybníku (dělám brutální prořezávku). Ty pak namočím do vody a dám do sklepa. Asi dva týdny poté zaseju do květináče obilí a připravuji si velikonoční výzdobu. Prvním svátečním dnem je Zelený čtvrtek. V ten den se vypravíme na mladé zelené kopřivy (jestli nejsou, nahradíme špenátem) a uvaříme z nich kopřivovou omáčku s čerstvými slepičími vejci. Bratr s bratrancem se psychicky i fyzicky připravují na večerní hrkání, jelikož se nezvoní, protože podle křesťanské tradice zvony odletěly do Říma. Na Velký pátek se kromě úklidu věnuji pečení postního pečiva - jidášů, výrobě pomlázek, a dovolí–li počasí, jdu se psem na jarní procházku. Odpoledne pak čekám na příchod hrkáčů s Jidášem. Na Bílou sobotu končí půst, vaříme bílou omáčku s uzeným masem. Neděle – první svátek velikonoční, s mamkou barvíme vajíčka, chystáme pamlsky pro koledníky a jedeme k babičce na návštěvu. Na velikonoční pondělí se mi nikdy nechce vstávat, ale taťka to vyřeší za mě, když mě vymrská už v peřinách. První koledníci přicházejí už kolem osmé hodiny. číslo 3 ročník 2013/2014

To již musím mít připravené pohoštění, jako jsou chlebíčky, jednohubky, zákusky a mnoho dalšího. Na to, že jsme malá obec (120 obyvatel), se u mě vystřídá kolem padesáti osob mužského pohlaví. Tato tradice mě už moc nebaví, raději bych se dívala na pohádky a jedla bratrův mrskut! Po poledni jsem ráda že to mám za sebou a začnu se vypravovat na internát… Ale ani tam moje utrpení nekončí. Hned další den máme bití znovu, to schytáme pořádnou nakládačku od našich spolužáků, že? Podle pranostiky každé šlehnutí pomlázkou upevňuje zdraví. Tak doufám, že se to tento rok vyplní, jelikož loni jsem i přes vydatný mrskut měla dvě angíny. Takže přeju všem pěkné Velikonoce, kluci, vám bohatou pomlázku bez následků v podobě ranní bolesti hlavy a holkám šikovné mrskáče a VYDRŽTE! ! ! Lenka Silnicová, 2. B

Velikonoce

strana 18

Sranda z lesa od Homelesa Studenti při rozhovoru: „Kolik je 25 % z 10?“ „Že by 12?“ Při hodině českého jazyka jde žák recitovat báseň. Zhluboka se nadechne a řekne: „A jak se to vlastně jmenuje?! “ Žák recituje báseň a v tom se zasekne. Učitel mu napovídá a žák mu odvětí: „A jsem v prd..., kdybyste mi do toho nekecal.“ Z recitace žáků. „Karel Hynek Mácha: Čaj prvního zpěvu.“ Učitel na studenta: „Máš pěkné mandle, čoveče – není špatné si dát tu ploutev přes zobák! “

V hodině zoologie. „Pane učiteli, jak to dělají motýlci?“ „Tykadlama a sosáčkama a jiskří u toho – občas je pozoruju.“ Učitel: „Dnes jsem se ještě nedočkal všech deseti bezpečnostních prvků.“

Žák: „A ani je neuslyšíte.“ Učitel: „Ty se mnou laškuješ, že?“

Učitel při hodině nauky o lesním prostředí: „Já vím, je to toho jak šest půlek?“ Žák: „Jak, šest půlek?“ Učitel: „No, jak řekneš, když máš něčeho plno?“ Žák: „Aha... Jako tři prd*l*.“ Učitel: „No a to je přece šest půlek, ale slušněji! " Sesbírala Petra Pantová, 3. B


Sranda z lesa od Homelesa

Příběh sborovny Ve škole šeptá se o ní, že prý už z dálky kávou voní. Je to však centrální místnost těch, jichž leží náš osud na bedrech. Skrývá se v ní tajemství, o kterém neví se. Skrývá lidi, již za naše učení berou a utrácí peníze! Každý den tudíž, s úsměvem na líci, zdravím se s osobou milého Sk … (však víte). V následném sledu, než bys řek: „ Rup,“ po schodech řítí se profesor Hub. Za ním hned odborník na vítr, na vánek … Je nám všem znám pan doktor Sargánek. A tak se rozhodnu podívat do nitra místnosti oné. Rozum mi říká: „Však otevři! Proč ne?“ I klika mě láká: „Jen uchop mě do dlaně.“ Však ve dveřích narazím na magistra Beláně. Ten se hned řečnickým obratem ohání, jestli mám pro vstup patřičné vzdělání. Můj záměr tím však prakticky nezmění, odvětím, že ovládám bojová umění. Pak si však vzpomenu, jaký jsem nešika, zvláště po úderu sportsmana Menšíka. Teď když jsem dostal

patřičně na hubu, obracím zraky na zachránce … na Šubu! Ten totiž s patřičnou osobní lehkostí ze spárů kolegy v mžiku mě vyprostí. Chvíli se vznáším, pak kouknu se nahoru, chudák tam visí … visí tam na bolu! A pak se ozvou tóny tak vřelé, slova tak líbezná jsou pana ředitele! Direktor všechny srovná si v řad, následně strhává o stovečku plat. A tak se končí příběh té místnosti, doufám, že báseň má nevzbudí ve vás ten dojem drzosti. Teraz už čakám len na skutky, akcie. Akéže budú spomínaných reakcie! Daniel Weiss, 1.A

strana 20

Křížovka

Na výloži se ošetří úlovek, provedeme ___________, popřípadě ____________________ pernatou zvěř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1) měsíc myslivosti 2) místo, kde koroptve v zimě přespávají 3) jeden z typů krmiv 4) zařízení pro úschovu suché píce 5) druh společného honu 6) noha ptáků s plovací blanou 7) rypák divočáků 8) zákaz odstřelu a chytání zvěře číslo 3 ročník 2013/2014

9) produkt obličejové žlázy u jelena a daňka 10) bělavé plochy u muflona 11) zatočená pírka na ocase kačera 12) rohy muflona 13) myslivecký mládenec 14) lovecký nástroj použivaný 15) vědecký název třenových zubů 16) zajíci prokousané pěšinky Sestavila Petra Pantová, 3. B

Redakční koutek

Slovo na závěr Lesáci a lesačky! Tímto posledním článkem bych se s vámi chtěla rozloučit a připomenout vám, že než se rozjedete domů na Velikonoční prázdniny, uskuteční se již tradiční školní akademie, při níž nás pobaví ti z vás, kteří mají chuť předvést svůj talent herecký, taneční, muzikantský ad. U dalšího vydání se s vámi loučí redakce.

Redakce a přispěvatelé

Redaktoři: Lenka Silnicová, 2. B Josef Černoch, 3. C Petra Pantová, 3. B Přispěvatelé: Ing. Alena Novotná Ing. Bc. Alena Pavelková Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Renáta Fojtíková, 1. C Radoslav Hlavica, 4. C Petr Kvapil, 2. B Martina Plhalová, 2. B Matěj Pospíšil, 4. C Jakub Štefánik, 1. C Daniel Weiss, 1. A

Na úpravě se podíleli: Mgr. Jan Beláň Mgr. Vojtěch Zlámal Kontakt: [email protected]

strana 22

Výzva

Baterie Nezapomeňte, že se dále sbírají baterie. Může je odevzdávat do určené krabice ve 3. B nebo k paní učitelce Alici Palacké! Kdo donese nejvíc dostane propisku .


HOM L. A máme tu jaro!

Recommend Documents