TÝDENíK ~UNÁCKÉ MLÁDEŽE ROCNIK 28 C(SLO 23. V. 1946 CENA Kčs
25 .... = ~
....: !ll
GS
=
!ll
~
o ' ~
Clo ;.. .III
...o -=' ~
GS
...-a GS
N
L ,
w )V)
> I \-.
, )0:::
l l-
ROMANTIKA A.EK, JEZER , A MOlU-láká vodnf skauty v celém světě.' Francouzský skaut na zádi plachetnice.
MíSA PARTYzAN ' aerial uvnitf 1iatu
28. května - šedesáté druhé narozeniny presidenta republiky Dr. Ed. Beneše
U PRVÉHO JUNAKA REPUBLIKY Zástupci
československých junáků
odevzdali presidentu československé republiky dr. "Za čin junácký" a legitimaci "J unáka" Č . 1.
~dvardu
Benešovi odznak
Ve čtvrtek dne 2. května v poledne přijal p. president republiky na Pražském hradě dvanáctičlennou deputaci čes koslovenského Junáka, vedenou náčelnikem dr. Rudolfem Plajnerem a náče1ní sestrou Vlastou Koseovou, kteří současně zastupovali také českou větev Junáka. V čele Slováků byl starosta "Slovenského Junáka", hrdina povstání ,,2elezný kapitán" pll<'. Staněk a náčelník MgPh. Stržínek. Junáčtí zástupci přednesli p. presidentovi pozdrav, úctu ,a dík veškerého československého . junáctva a přání všeho zdraví do mnoha dalších let. Jako dlouholetému starostovi a později protektoru junáctví odevzdan mu junáckou legitimaci Č. 1 a Ndčdnlk "Ceskoslo'lJcnského Junáka" brat~ dr Rudolf Plajner odevzdává panu ujistili ho, jak velikou ctí pro presidento'!!i pozdrav10u adresu . Vedle 'lého náčelník slovenský.h junáků bralr československé junáky je, že ho MgPh. Stržinek. mají ve svých řadách. Všichni čtenáři "Junáka" se jistě v du- zlatý odznak "Za čin junácký". venských junáků a slíbil, že chu k těmto projevům připojují. Pan president na proslov ná- přijme v blízké době české a Jako vděk za to, že p. presi- čelníka dr. Plajnera odpověděl slovenské junáky na Pražském dent se tolik zasloužilo znovu- delším projevem, v němž při z- hradě. Delegace na to setrvala dobytí naší svobody, podali mu nivě ocenil snažení českoslo- s panem presidentem v rozho~ '" voru skoro po tři čtvrti hodiny '1 t " a odnesla si mnohá cenná poučení a povzbuzení pro svou další práci. Podrobnou zprávu o této významné události přinese časo pis Činovnik. Neopomeňte si v něm přečísti vzácná slova, která nám pan Eresident adreJaroslav Novák. soval.
* Pan president tl rozhovoru se zástupci Junáka. Po pratlici p. presidenta náčel ník bratr dr Rudolf Plajner a starosta slotlenských junáku br plk. Staněk . Po levici náčeln! sestra Vlasta Koseová.
314
•
JUNACI V RADACH REVOLUCNICH BOJOVNIKů Ve výročí květno vé revoluce bylo čas to vzpomínáno, že představitelé naší mládeže - junáci se platně zúčastnili našeho odboje. Zde dva obrázky, které to dosvědčují. Br. Jan R.yšavý z Prahy jest vyznamenáván za statečnost ve dnech povstání. Dole čestná stráž 13. vodního oddílu u pamětní desky na Příkopech v Praze, která nese jméno jejich padlého kapitána,
Spolupracujte s námi!
,
Připravujeme
další
ročník
JUNAKA! , Denn~ dOllávime dopisy, ve kterých nám nali čtenUi a čtenAfky _d~lujl své obory na č~sopis JUNAK. Vítáme kddt takový dOPIS, protože JUNAK je časo pisem vlech československých hoch\\ • dlvčat a titO mají právo flci jaký časopis cht~j1. JUNAK chce být v~čn~ mladý a proto musi být ve styku se svými mlldými čtenáfi. Vítáme kddou radu, kddý podnk; vál zájem o časopis nás tHI a je n'm povzbuzením pro dallí práci.
První roČník v osvobozené republice a dvacátýosmý od vzniku JUNÁKA se chýlí ke konci. Třicátým číslem, které vyjde poslední týden v červnu jej uzavřeme. Připravujeme uŽ ročník dalij a chceme, aby se vám líbil ještě více než letošní. Až přijedete z prázdnin, bude vás již doma oče kávat jeho první číslo. Připravujeme v něm pro vás četná překvapeni. Cekáme vbk, že také VY řeknete jak byste si představovali nový rC::čník svého časopisu a vyhlašujeme proto ap.ketu:
,,]UNAK patří všem". Může se jí účastniti každý čtenář JUNÁKA, junácký oddll, klub JUNÁKA, po případě celé třídy ze škol. Anketu uspořádejte při oddllové nebo klubovní schůzce, pti přestávce ve škole, nebo se svolením pana učitele při vyučování (požádáte-li jej slušně jistě vám vyhoví) nebo také doma v~ své rodině . Chceme, aby se ankety zličastnili ' všichni hoši a děvčata protože ,,1UNÁK patří všem". ' Anketa se skládá z těchto deseti otlÍzek: 1. Co se tJám tJ letošním ročníku JUNÁKA nejtJíce Ubilo f - 2. Co se tJám neUbilo f 3. Máte rádi soutUe o cenYf - 4. CO BYSTE CHTBLI M lT V P:A 1ST 1M ROCN lKU f 5. Máte raději román na f!ystfihotJání A"uttA "JUNAK patfí "I,m," JUNACKE ODDILY který lze po ukončení stJázat jako knihu: Poč,t ůčQ!,,,íků: ... .. . . .. .•.... . . .. . nebo tJám lépe tJyhotJuje úpratJa jako je Vlk ",jm/adll"": .. , ... .... ..... .... . . A DRUZINY tJ JUNÁKU dosud f - 6. Jaký román Vlk ",j"arUho: . .... . . . . ... • .. . .' . . . . zde je něco pro vás. Místo, kd, s...nklt.. konala: . • • .. .. • •'. I ' byste chtěli mít tJ pfíštím ročníku (dohro,d ružný, detektitJnl, z pflrody histoV'lSLBDBK ANKBTY Právě vyšla nová kniha Jaroslava rický, z jun. žitJota, cestopis, h~morný 1. Líbi/o s. ndm: .. ...... .. ...... .... . Nováka: atd. ) f - 7, Chcete mlti na zadni stra2, N.líbllo II "dm: •. •.. .....•. • ... • .• ně seriál r Nebo je lépe tam otiskotJat 3. Sourli. o ce"y II • •. .. (t .. k po!tračuju Družinová soustava zákla- /JI k bodu 10.) různé články a obrázky? - 8. Kolik P ..k s, 1t..piso"atll pod.p/l, .. tI ..píl, '''011 ' byste chtěli, aby měl JUNÁK stránek dem junácké výchovy. ..d'IIU, a kolik by měl stát f - 9. Jak se tJám libí ATOM TOM f - 10, Volné náCena Kčs 15'Hlášení zasílejte na: Redakci JU- why a poznámky, NÁKA, Praha II., Stěpánská ul. 61. Objednávejte ihned a hromadně. Je-li vás více, zvolte íi pfedsedu, který vždy Těifme se na spolupráci s vámi Budete překvapeni novými návrhy a přečte jednu otázku a zahájl o ni debatu. s pozdravem Jlou-li vale nbory rťizné. lilii-ii se, předseda podněty, které radikálně změní vaši d' hlasovat a výsledek zlpíle. Po ,končeni práci. "JUNÁK paů! všem" ozll6ml pak vale usneseni redakci Junáka Redakce. JUNÁCKÁ EDICE. podle vedle;ilho vzoru.
315
Povídka
ze
španělské
občan~ké
války
(3) Po půlnoci zachvívaly místností. v níž seděli. temné výbuchy; tO útočili Francovci na houževnatě hájený klášter ručními granáty i plamenomety. Byl to tuhý boj a teprve druhý den dopoledne byl skončen. Rachot a výbuchy v troskách ustaly a ulicemi se vlekli první zajatci. ' Teprve nyní Esteban vystoupil ze skrýše. "Polez!" zařval na Jáchyma. který zůstal trochu pozadu. "Podíváme se. co nám ti mniši v klášteře nechali! Kdyby tak nějaké tO vínečko. pane .. . " mlaskl významně jazykem a již vykročil ke klášteru. Klopýtali přes rozvaliny a vyhýbali se hořícím trámům. A právě. když vešli polorozvalenou branou do stavby kdysi tak krásné. ustrnul Jaime na místě a vytřeštěný m.a očima se díval- díval se na skupinu znavených a roztrhaných zajatcu. kterou právě nacionalističtí vojáci popoháněli kolbami pušek k rychlejší ch'Ůzi. Neboť muž. kráčející v čele tohoto proužku. a označený poddůstoj nickými výložkami na rozbité uniformě nebyl nikdo jiný. než - Jáchymův otec! Esteban. který v tomto okamžiku byl zaměstnán prohlížením jedné místnosti. v niž doufal něco nalézti. si ani nevšiml chlapcova vzrušení; a také starý Requienza. oslepený prachem. potem i krví z menš\ho zranění na čele. nepomal v rozedraném a přece dojímavě hezkém hošíkovi vlastního syna. Ale nemohlo být pochyby. byl tO otec! Tatáž energická brada. mračný pohled černých očí a bílé vlasy •.. Jaime se ohlédl úzkostlivě; Estebana však vůbec neviděl. Jako rychlý stín proklouzl kolem rozbořené zdi a po několika minutách běhu byl v poměrném bezpečí. Republikánští zajatci z bitvy o Terruel byli prozatímně shromážděni v dosti rozlehlé býčí aréně města. Tato stavba vyvázla kupodivu jen s m.alými škodami. Nastala nOc a muži odpočívali jako mavená. ubitá ' zvěř na stupnich arény. Nehýbali se. zachumláni do 'těž kých plášťů a houní. Stenáni raněných. a klapot kroků , hlídek byl jediným zvukem této noci. A přeci - najednou
se ozval šramot v průlomu. vzniklém leteckou pumou. a malá. temná postavička vklouzla dovnitř. Nikdo si Jáchym.a nevšiml. , A netrvalo dlouho. a chlapec klečel nad ležícím mužem. který spal na třetím stupni. bývalého hlediště.
"Tatinku ... můj tat'ko •• !"
"Tatínku ... můj taťko .. . !" šeptal rozechvělý chlapec. hladě poddůstojnikovo zpocené čelo a stíraje s něho prach i krev. Muž se pomalu pohnul a znaveně otevřel víčka.
"Kdo - kdo to?" řekl chraptivě. pohlížeje cize do temné tváře. sklánějcí se nad nim.. "Tiše. tiše." napomínal hoch. pln radosti. "jsem to já. tvůj Jaime. víš? Jsem na živu a utekl jsem zlému 'Es tebanovi , , ." dobře můžete, využít doskočiště na sportovním hřišti. Jen je třeba písek umést nebo uhrabat v hladkou plochu a stopovací čtverec je. připraven. Nyní si sem napíšeme stopami různé události.
V knížkách jste četli o slavných stodovedli sledovat stopu na dlouhé trati. o detektivech. kteří podle nepatrných známek a stop vypátrali pachatele a o Indiánech. jimž jeden pohled na stopu v prérii řekl vše. Závidíte jim? Pokuste se o to také. ovšem musfte se cvičit od začátku' ! Na výpravách jistě se někdy zdržíte v pískovně nebo v lomu. kde je několik čtverečních metrů písku. ale právě tak
Cvičeni
1: Chlapci půjdou na chvíli stranou mimo dohled a zatím ..napíše" vedoucí se svými pomocníky do stopovacího
pařích. kteří
316
čtverce nějaký děj. Začneme obyčej
PIi lmtl tŮukti,,1ty ••
nou chůzí vpřed i vzad a k'lusem. ,~a voláme chlapce a necháme je usuzovat. která stopa co říká. Postupně znázorňujeme i jiné složitější děje: chůzi se zatížením. chůzi kulhavého. unaveného. ohlédnutí v chůzi. chůzi s ju-
"Cože!?" vymrštil se Requienza a hleděl na mluvčího, snaže se překonati temnotu. "Jáchym! ? Tys Jáchym .•. ? Jak je to možné?" "Až později, tatínku, později! Nejprve m.usím.e odtud utéci, vím již, kudy! Sotva hodinku cesty, a jsme na druhé straně u vašich!" Teprve nyní - hlavně podle hlasu - poznal Requienza svého synka. Objal ho beze slov, políbil, a řekl . tiše, s nevýslovným dojetím: "Můj statečný hochu!" Nato vyskočil a již oba jako kočky plížili se k průlomu ve zdi, poslouchajíce úzkostlivě kroky hlídek. Útěk se jim však podařil. Povstalecké stráže byly nedbalé a podle červených plaménků cigaret se dalo snadno určit, kde stojí. Naši uprchlíci se dali na útěk ulicí z města k horám na východě . Každou chvíli se musili krýti, spatfivše stíny nepřátel proti obloze nebo zasněženým stráním, nebo zaslechli jejich hovor. Prudce stoupající cestou, na níž ve sněhu a blátě ležel rozstřílený tank, dostali se konečně až na temeno kopce, na němž byly poslední posice Francovců. Na protější hoře, která se hrozivě týčila ve tmě, byly již zákopy a hnízda vládních. S pravé strany sem zazněl občas výstřel, jinak byl však klid. A pak se to najednou stalo. jaime, který kráčel těsně · za otcem., sestupujícím do spásného údolí, sklouzl po hladkém., oslizlém kameni. Vykřikl lehce překvapením a úlekem, jen velmi lehce, ale přeci ten zvuk postačil. Povstalecká Předsunutá hlídka, skrytá za nedalekým balvanem s puškou mezi koleny zaslechla tento zvuk. Voják vyskočil a zalícil do tmy. Prásk!! Prásk ·! Oblázky rachotily po svahu, a vojáci vyvstávali na všech stranách. Několik dalších výstřelů se ozvalo. Paprsek světlometuozáři1 na okamžik misto, kde Jáchym uklouzl. Ve štěrbině mezi dvěma skalami leželo malé, schoulené tělíčko, zabalené do hadrů. Záře reflektoru spočinula na tváři mrtvého chlapce, ozářila vytřeštěné, oči a ústa, pootevřená k úzkostlivému výkřiku. Z pod rozhalené košile vytékala mezi kamení krev. Hustý proud jasné, čisté krve. Lehký větřík si zase pohrával hošíkovými vlasy, jako kdysi na vrcholku Redetty .. . Netrvalo dlouho a Terruel byl zcela dobyt Francovci. A současně začala i mohutná ofensiva vojsk vzbouřeného generála odtud na jih, na Valencii, klíny pancéřů a ~oto risované pěchoty prorazily k moři , a odřízly severní část republikánského území od jižní. Severní část byla brzy likvidována, a po ní následoval v krátkém čase i zbytek vládiúho území na jihu. Válka skončila nešťastně pro španělský lid. A jednoho dne, kdy slunce již se nížilo k obzoru a co chvíli bylo zakrýváno závoji purpurových mraků, starý a sešlý muž s nuzným uzlíkem v rukou klopýtal prašnou
cestou podél rozvalin dó hor. Šel, a jeho vrásčitá tvář se zkřivila jakýmsi úšklebkem, když na městském hlavním nám.ěstí se zastavil před. novým pomníkem na němž byla vytesána četná jména FrancovY-ch hrdinů, padlých kdysi v boji o Terruel. Cetl zde jméno, které ho jak se zdá nejvíce zajímalo: Pablo ESTEBAN. Byl uveden v seznamu jako hrdina, padlý za Španělsko .. . Bůh však ví, jak skončil tento dobrodruh, kterého zasáhl spravedlivý osud snad zbloudilou střelou na mistě, kde zhynula i jeho oběť, malý Jaim.e. . Stařec pokýval hlavou, a beze slova kráčel dále. Těžce stoupal po hors,ké cestě. Dosáhl konečně temene známého kopce, a jeho kalný zrak hledal cosi ve skalách ... až našel. Dřevěný, prostý kříž týčil se upevněn kameny na jednom místě. Hlína a balvany pokrývaly malý rov, a pod ,křížem, na plochém kamenu, byl zřetelný nápis, vyrytý bodlem nějakého vojáka: N e zná m Ý chl a pec. Starý muž klesl na kolena před prostinkým rovem Jáchymovým a jen tiché okolní skály slyšely slova, přerušo vaná usedavým pláčem . "Můj synáčku ... " A slzy, kanoucí ze starcových očí světily hrob malého hrdiny. Zářivý, bílý mrak zakryl na chvíli slunce, barvíci rudě vrcholy hor, a údoli skrývající bezměrné hoře opuštěného otce pokrylo se temným stínem ...
náckou tyčí, s obyčejnou holí, zastavení a opět rozejití, procházka i rychlá chůze, podání ruky dvou lidí při setkání a odnesení jednoho z nich druhým a pod. . Cvičení 2: Později sehrajeme opravdu nějaký detektivní příběh a necháme chlapce ze stop vyčísti děj a usoudit co se tÍl dělo. Na příklad: Našli těžce raněného a tři dopadení hoši jsou z činu důvodně podezřelí. Je úkolem (třebas jako . soutě~ družin) vyčíst, co se zde stalo a kdo ze tří zajištěných čin spáchal. Cvičení 3:
Na
hřišti
ukážeme i stopy jízdního
I
kola, trakaře a pod., aby je chlapci poznali a dovedli určit i směr jízdy"Přes stopovací čtverec přeběhne nám snad i pes, kočka, drůbež a jiná domácí zVÍřata, jejichž stopy se učíme znát. Stopovací čtverec v lese poblíž letního tábora nám občas přinese zajímavé zá' znamy o lesních obyvatelích. Poznáte, že usuzování ze stop je velmi těžké, vyžaduje mnoho cviku i zkušenosti. Při čtení detektivky budete posuzovat neuvěřitelné líčení úspěšného detektiva již velmi kriticky a odsoudíte nemožnosti, jimiž některé špatné knížky si získávají obdiv čtenářů, kteří nedovedou vůbec myslit.
sopka
317
HORSKý VLK
lun,dcky lilDl Kaidý z va. vld~1 liž Ultf celou ladu fi1m6 vleho druhu. Byly to filmy dobrodru~n~, společenslu!, hudebnl lllll~ a obi. raly se nelr6znflllmi 't hematy a motivY. Nenl takllta Udlkf čin. nostl, pokud lest len trochu zalimavá, která by nebyla ve filmu zvfčněna.
Pleoto vlak filmafl zapomnfli na námU, který by do blo. arafů "kal j1stf desetltlslcovf davY a uspokojoval pll tom I ty nejnaročněJlf, totli na námft ze ollvota Junák6 . V čem věz{ pflčlna tohoto nedollatku? Je .nad málo hercll? Což by se pro role člnovnlkll nedali :Ehkat Zdeněk Ihfpánek, Eduard Kohout nebo Plltěk a pro role IUčných IJr;autek Věra
Ferbasová. Jltlna Stránská nebo dokonce Vlalta Matulo, á? SkauUky by mohli pfedltavovat žáci konlervatofe, nallčeni trochu mladicky, a role rádce družiny .. Tyarll·', by Jistě nád· hernf sedfla S. Bendovi. Pflčlna bude Jiná. Vle totiž ztroskotává na nedostatku vhodného libreta, vhodného pllemného podkladu, kterého by se výrobci ujali a na jehoi z'kladě by budovali. Pokoull", le proto o UěoU, a pfedklád'm naAI filmové I Jun'cké velelnostl nikollk n"rilllt6, kter~ by se snad daly fllmov' využiti: N'mft časový. Tábor ·- slunce zapadá za zřlceninu hrádu - mlhy vystupuji z blat . - Hudba : loudavt tango. Několik sk.utll upravuje hřiAtě. Maji hlad. (Hudba nazn,čUje kručenl v Mik) Akela : .. , nejdřlv si déme hors ďouvre , potom ruská vejce , .. Kim : Potom jemnou vepřovou na kmlně. Kdyby to nestačilo, ještě smažený řlzek s brambllrky a hráškem .. . Riki: To už je lepU nadlvaná kachnička .. . Balil: Nenl nad skopové na česneku s tatarskou oméčkou! Akela: K tomu jemný nlltez šunky a mortadely s vejci . . . Bobr : Dávém pfednost raději něčemu pikantnlmu ... takový italský salát s majonézou . .. nebo sardel ová pasta . . . na to Bordeauxské , Módoc, Chianti a šampaňské .. . (hudba hraje .... , pojď sem s tlm sudem •. •H) Pedro: A jako zakončeni černé mocca, paflžské tyčinky, čokoláda s ořl šky, eskymo a zmrzlina ... (Všichni si otlrajl sliny - detailnl záběry.) Hlas vedouclho : H eši, padla! Jde se na večeři, JSOU SKUBÁNKY OD OB1!DA! Námit filosofický. Večernl potlach černá hodinka v kuchyni . Vede se filosofická debata. Vážné tvllte vzhledem k vážnosti námětu rozhovo ru . A.: Samozfejmě ovlem. Někdy však i velmi . . • B. : Ba co dlm, pravděpodobně i naopak . . . C.: Nu, pokud se týče, i přes to naprosto .. . O .: V mnohém často, potažmo zvláltě někdy . . . E .: Zdá se, že i patfičně .. . F .: Pfestože vŠlk možné nikoliv .. . G .: I kdyby nakrllsně, nicméně přece . •. Vedoucf: Ale, holi, nehádejte se, jsme pfece bratři ! N'mět
lyrický (pro d'moU pUblikum). Noc, hvězdy, létavice, svatojánské mušky a ostatnl rekvisity, jako slavlk, cikády a bublánl potllčku. HUdka obcházl stany. (Hudba : " •.. za tichých noci ••. ") Hlasy z jednoho stanu. 1. : Mé hnědé oči a tmavé vlasy. Chodi k nám d o boudy, do tereie. Ob ča s ji vid lm v elektrice . . . II.: No a ? Co potom? 1.: Tam jsem ji jednou sledoval , ila domll přes Petřin. Bylo to ve~er, venku krásně, jako dneska. Sel jsem pořlld za ni, až ..• II .: Až ... ? 1. : Až k bludi!ti. Tam jsem si dodal odvahy, pozdravil jsem, a požádal ji nonchalantně . . . II. : Hahaha .. . nonchalantně! I : . . . požádal ji, jestli by jako nechtěla někdy tento do biliku a .emhle ulmhle. No a ona, když viděla tak ov. ho sekllče, tak ... (Hudba hraje : ..... Věrné naše milovén! •.. ") Dozorčl člnovnlk: Ake1a a Kim zltra ráno k rozkazu pro ruAenl nočnlho klidu! I!" (Blesk a hrom . ) Dva hlasy : Tě bllllllch .•• Námět
realistický. Boko dostal z domova baUk . Je proto středem pozornosti viech junékll. Boko si jejich pozornosti nevAlmá a ne.e bal!k do stanu, kde zahajuje rozbalovánI. Balil: Co je asi uvnitř? Boko: Ale to vll - snad nějaký ten pernlk nebo čokoléda, snad i kus dortu. A hlavně ovoce, ty žluté meruňky, co rostou u nás na zahradě . Psal jsem si o ně domll. Také bonbony jsem si poručil. Naši na mne přeci jen dajl ... Balů ; A dlli mi trochu? VU, já nadlvanou čokoládu hrozně rád. Vezmu za tebe jednu načni hUdku - nikdo nic nepozná! Boko: Jeltě si to rozmysUm . No - snad ... V balíčku bude jistě také busola, kanadský nůž a laso. A pak jisté nčco k svátku. Já mám totiž dneska svátek a naši mně chtějl jistě překvap it' Balil: Svátek? A jéje! Konečně je ba Uk rozbalen. Obsah : Záplatované ponožky a dvě pasty ná zuby. , Balu: Kluci, Boko má svátek .. . (Následuje hobl; hudba naznačuje chrastěnl obradll o krtiny.) Námět
eurreaUatld.t. Na vrcholku skleněné hroudy jest vacuum, kde táboří skauti. Fialová duha s rachotem padá do studně zapomněnl. Zelené skalice svlažuje spoullě automat!), které Atěkajl jako hladovi foxteriéři. Oráč oře i černými psy brázdy na čele vyžilého kmeta. V pozadl kráčejl dějiny.
1. skaut : (maže si meruňkový jam na chodidla) ••• Ach, proč je ten dndek tak gumový? II .• kaut: Asi proto, že kane.. jednonohého piráta nezalévé vyschlé medusy, jd se vydávaj! bez bodll. Protože mllj věrný krokodýl oplakává vepfové s jablečnou omllčkou, vislcl na Aibenici ..• Ul. skaut; Ano I A tlké proto,le se přetrhla červená nit, téhnoucl le lidským dc!n!m. Kajte .el IV. skaut: Ano, tatlnku! (Hudba hraje stfldavě "Marche funebře" • "Vrť aa dievča".) T ak co, filmovl magnáti, nedáte se z16kat?
318
JEDNODUCHÁ ' KRYSTALKA V poslední dobl se mezi mládeží velmi rozš{ři/a stavba krystalek. Mnozí by si ji rMi postavili, kdyby mlli jednoduGhý plán a kdyby bYl materiál lehce dosaJi-
telný. Podáváme zde proto jeden velmi lehce proveditelný plán na krystalku, která dosti silnl hraje, a která je tak mald, že je možno si ji vzít s sebou na tábor. Potřeby: pertina"xová (lepenková) trubka 0 7-11 mm, 5 cm dlouhá; 6 m isolovaného drátu fl) 0,3 mm; 6 telefonních zdířek s banánky; sluchátka; detektor; pevný kondensátor ( 300 pF, 270 pF, nebo 250 pF), (nemu sí být).
pol detektoru vedeme k zbývajícímu pólu sluchátek. Pro lepší poslech můžeme přes cívku připájet pevný kondensátor (pro Prahu 300 pF, Brno 270 pF, Mor ..Ostravu 250 pF). Nyní si vyrobíme z h..penky skřínku podle délky trubky a zdířek (asi VywltlÍfJlty: 2 X 4,5 X " 6 cm). Zadní stěnu skřínky - l>!)----- T nepřibijeme, abychom mohli montoK = konden.'tor vat vnitřní zařízeni. Do boku skřínky, T" aluchitka přesně tam, kde bude ležet otevřený ;I. .$ = detektor konec trubky, vyřežeme otvor o prů't' = antena měru šroubu, který budeme do cívky ol zasunovat místo železového ladícího .., "uzemn!nf jádra (délka asi 4 cm). Jádrem (vytahoNejprve navineme na pertinaxo- váním a zasouváním) budeme ladit vou trubku cívku. Trubku na jedné hlasitost poslechu. Nyní připevníme straně jakkoli uzavřeme a středem proti otvoru cívku. D o přední bočné uzávěru vedeme šroub, na který při- stěny zasadíme dvě dvojice zdířek pro pájíme: jeden konec Cívky, uzemnění, jeden pól sluchátek, příp. jeden pól kondensátoru. Nyní vineme cívku. Asi ve 3 m drátu seškrábeme isolaci, a připájíme odbočku snteny. Druhý konec cívky připevníme k trubce (by se cívka nesmekala) a vedeme jej sluchátka,"antenu a uzemnění (obr. 2".), k jednomu pólu detektoru. Druhý do přední stěny dvojici zdířek pro detektor (o br. 3.). Nyní připájíme vše chny spoje, příp. kondensátor a skřínku uzavřeme . Zasuneme detektor, sluchátka, antenu a uzemnění a posloucháme. Hotová krystalka na obr. 4. Atalafa
Mistr partyzánského boje Když se népřítel pii blížil k BITito se přestěhoval se svým vrchním štábem do Petrovce, odkud lídi1 operace. Rozpoutala se velká bitva, trvající 40 dní. Titovým hlavním plánem bylo zachráněni 4.000 ran.ěných, které měl s sebou. Bylo tieba je dostat pies řeku Neretvu. Vojáci umírali v zákopech vysHením. Již se zdál.o, že je vše ztraceno, ale Tito jako mistr rychlého rozhodování, dovedl. unikat obklíčení
hači,
I tg
/ 8 /.
NARODNI
pISE~
MILADA NEDOBITA
V rozjásaném letním dnú, kdy jetel voní omamnou vůní a slunce koupe své zlaté paprsky v hravých vlnkách lučního potůčku, vznikla asi první Písnička, také tak 'Veselá a jasná. Vytryskla ze srdce dl'Včátka, které v červené sukénce a režné haleni koupalo nožky v chladné vodl potůčku. Byl krásný den. Skři'Vánek vysoko v tyrkysu nebe sypal z hrdélka perličky trylků a dlvče jej napodobilo. Zrodila se písnička jedno. duchá, jako to 'Vesnické dlvčátko. Zrovna tak hezká a prostinká. Protože naši předko'Vé mlli smysl pro vše krásné, zalíbila se jim a brzy se nesla od úst k ústům, od dUiny k dUjnl. Zpi'Val ji celý kraj a potom celý národ. Casem však 'Vznikla píseň uml/á, která zatlačila národní píseň tak, že tato upadla skoro 'V zapomnění. Za to, že se nám přece ještl ucho't'ala, vdlčíme hlavni K. J. Erbenovi, Fr. Bartošovi, Fr. Suši/ovi. Ti sbírali národní písni a z achránili tak mnoho drahokamů lidového umlní pro národní poklad. A nyní záleží na nás, aby se tato prostinká a přece tak krásná /ido'l:á pisnička zachovala. Proto zpi'Vejme často a rddi,jak v př'rodl, tak na schůzkách. Pamatujte, že "Zplvem k srdci, srdcem k vlasti!" P~ED OSMDESAT I LIgTY, 26. kvltna 187 6 zemřel v Praze český buditel, plJlitik a dljepisec Fr. P a I a c k Ý O tec n á rod a.
r}chlým manévrováním na vnitiních liniích. Když se velitelovým uměním a hrdinstvím Titových vojáků situace podstatně zlepšila, dorazil na místo Mihailovič, který vedl od Mostaru 18.000 komitů a měl za úkol spolu s Italy vpadnout Titovi do zad a odříznout mu ústup. Tito se svými čtyřmi brigádami a 4.000 raněňými byl obkJ.íčen a vystaven útokům ze všech stran. Ale ani tato zoufalá. situace ho nepřivedla z rovnováhy. Veliký partyzán vymysHl válečnou lest. Ačkoliv dříve tvrdil, že musí přepravit své raněné a svá vojska přes Neretvu, dal nyní k úžasu svých vojáků vyhodit mosty přes Neretvu do pověti'í a začal útočit záložními jednotkami druhým směrem. Němci nabyli přesvědčení, že Tito chce proniknout tímto směrem a sousti'edid tam své síly. Tu se Tito vrátil k Neretvě, dal rychle postavit provisol'ní most a přepravil do bezpečí nejen celé čt)ři tisíce ra-o něných, ale také své čtyři brigády. Titova lest se dokonale zdařila. Nepřítel byl pak poražen a komité rozprášeni. (Výňatek z brožury "Maršál Tito, malý životopis")
319
Kdo se % vod Afriky jednou napi/, t.n se vždy žíznivý zase k nim vrdti/. říká staré arabské přísloví a skrývají v sobě odvěkou moudrost a pravdu. Afrika, velký díl světa jižně od Evropy, byla ještě před sto lety pro bělo cha zcela neznámou pevninou. Neko. nečné pralesy, kde byla věčná noc, dravé a nebezpečné řeky, o nichž nikdo ne'(,oěděl, kde začínají a kde konči. Gorily, It'i, krokodilové, hroši, pestři ptáci a huj"é róst/imtvo, divoké černošské kmeny s nejrozličnějšimi zvyky - to byl velkolepý, neznámý svět. A tajemný jako zakletý kraj. Ajrika skrývala . zlato, perly, diamanty a slonovou kost smetanové barvy. A r. 1871 přišel mladý Angličan, Henry Morton Stanley~ Nepřišel však obrat tuto p'odivuhodtlOu zemi o jeji poklady; Přišel prozkoumat kraje, kterými dosud neprošla lidská noha. Vybral si nebezpečný a tajemný tok mohutného Konga. Zp~ávy, které se Stanley o řece do:vidá,jsou málo potěšuHci. Tak se jednou zeptal muže, který o ní nejvíc věděl: "Abede, pověz mi, LO víš o řece? ' "Vim o ní všechno, pochváleno budiž jméno Allahovo." -;- "Kterým směrem teče?"-"Na sever."- "A potom?" - "Potom teče dál na sever." - "A potom (" - "Polom teče stále dál na sever. Nemá vůbe~ konce. Stále teče na sever. Jsou i taci, kteříříka/i, že se vlévá do moře." - "Do kterého'moře? Ukaž
Tak
přísloví
V.Jkj pdnj, moudrý. VI.cJmo Ilapisuj• •••
310
mi světovou stranu!" - "To víjen Bůh ná nebesích." A to bylo všechno. Ale ' Stan/ey se nedal odradit. Když nemohl kupředu po souši, začal tedy po vodě. Týdny a mě síce trLal tento zápas s veletokem. Slunce, řeka, únava, nemoci, nepřátelské čer nošské kmeny, někdy dokonce hlad oslabovaly sil~ výpravy. Ale domorodí nosiči a průvodci přesto StanÍeye neopustili. Ve výpravě byl i černoch Uledi. Každý si ho vážil a ctil, neboť třináct členů výpravy zachránil před utopením. Ale jednoho dne se ukázalo, že právě tento vážený a milovaný sluha okradl Stanleye o značné množství skleněných perel. Bylo to právě v době, kdy každá skleněná perla měla větší cenu, než kdylry byla ze zlata. Domorodci jen za ně vyměňovali rozličné věci, potřebné pro výpravu. Stanley vyslechl více osob, ale největší podezření bylo proti Uledimu. Dal prohlédnout jeho zavazadlo a opravdu u něho našli pět liber krásných perel, zvaných sami-sami. Stanley dal vinníka svázat a před západe,!, slunce svolal všechny účastníky výpravy, muže, ženy - ,a děti, na soud. Vy:ložil jim, co Dledi provedl, a tázal se jich, co s ním. V tom promluvil Mpuapua: "Uledi je jako náf bratr. Trestat ho je jako trestat sebe. Ale když to musí být, velký pane, dej ho zbít, ale, jen docela málo."
Stan/ey se obrátil k jinému: "A ty, Marsuko, co ty říkáš?" "Mpuapua řekl přesně to, co by rád pověděl můj jazyk." ', "A ty, Sumari f Jak mám potrestat zloděje, který nás všechny chtěl nechat umřít hlady, tebe i mne f" - "Tvá slova, pane, jsou jako olovo. Ušetři ho! Ale když 'liůdcové mysli, že zaslouží bití, dej polovinu ran vysázet mnl. Věda, že je dostávám za Ulediho, ani je nepocítím." "A ty, Saivo, tys jeho bŤatranec. Co o něm ,soudíš f" - "Smím mluvit otevřeně?" - "Mluv tak; jak ti srdce káže." - "Velký pán je mou,drý. Všechno, co dělá, zapisuje do knih. Každý den něco zapisuje. My, lidé ze Zanzibaru nic nevíme a nemáme paměť. Co jsme včera viděli, dnes už o tom nevíme. velký , p,ánnif:. nezapomí~. , Snad
Stan/ay dal viníka pfivd%at •••
se o Uledim něco dočte, když se podívá do své knihy. Uledi u jezera Tanganjika; Uledi, jak vyrval Zaidiho z vodopádu; Uledi, jQk pracoval ve člunech, kolik tnohl; Uledi, jak tě předevšim vždy poslouchal. Chceš-li Ulediho potrestat a Sumari chce vzít na sebe polovinu trestu, dej SaÍt'ovi druhou a Ulediho propusť."
Saiva domluvil. - A co Stanley r Toto oddané a krásné přátelství polodivokých lidí ho hluboko dojalo. Odpustil Uledimu -;- a v táboře zavládla nesmírná radost. Jestliže před tím černoši svého pána milovali, od té doby ho zbožňovali. Za spravedlivost platili důvěrou.
A na této divoké, a nebezpečné plné útrap a bolesti, bylo této důvěry nejvÍce třeba. Vždyť teprve po měsících se dostali k clli, své cesty k moři.
výpravě,
•• PARTYZANSKAJA
LISTOCKÁ MOSKVA"
G.nira1 von Grabb. ddval velmi daJ.tité rozkazy • ..
Parlyt!dn MUa vlak také nespal! Uf/zl si malilký stromek s. ~kem na konei a do Idtku zavdzal kámen • ••
Tislc Idler! Ani druhý tel.fon n.fungujel
To MIla
zavěsil
To Mila pf.1Iroutil poz.mn 1Iab. a pfetrhl drdt
. Donn..... tter! I(do pf"uIil můj hovor (
To ut MlIa zachytil sukem drdt a strh' ved.nt.
uzUk s kam ....m IIa provdz.k a urhl druhý drdt.
Pan. g.nerd/.1 Radiovd .tanice v N. umlMal
Pa... generd/.1 J. pf..ufeno spoj,ni polnlm telefon.m.
Mlla hodil na nlmlckou poln{ radipvou .tanici .ulnl grandt a tak ",akonlil svůj úkol. G_rdlu Grabb.",u II n,podafilo vydat iddný rozllaz.
JAROSLAV NOVÁK ~
Z'A ·,T·E M N t M S ·L U N C E M
(24) Poslední den Pavlova pobytu na Queen Mary, úterý dne 25. května vyznačuje se v Pavlově deníku jistým zmatkem. Je zřejmo, že jej zachvátilo vzrušení, které se zmocňuje každého, kdo po prvé vstupuje na práh Nového světa. Ještě před snídaní vyběhl na promenádní palubu, aby zjistil, zda už není vidět pevninu. Cestující si ukazovali na západě jakousi mlhavou čáru, která mohla býti stejně dobře nízkým pobřežím jako ptízemrtí mlhou. Na palubě bylo nezvykle rušno a tu a tam v koutech postávali již někteří cestující u svých zavllzadel, jako by byli zachváceni panickým strachem, že vystoupí příliš pozdě. Jinak bylo krásné jitro, jak se na takový významný den sluší a po modravých vlnách moře plavila se řada parníků různých velikostí · na západ i na východ. Neklamná to známka, že veliký přístav je již nedaleko. Při snídani se Pavel a strýc rozloučili s oběma příjemnými společ níky. Zejména KilIpat1ickovo rozloučení s Pav'em bylo velmi srdeČIié a hoch se cítil pojednou zvlášť osamě lým, když KilIpatrick mu naposled kypul a volal "By-by". Setkal se s ním však ještě jednou na palubě, když sledoval, jak Queen Mary zajíždí do Newyorského zálivu. Město bylo ještě ve veliké dálce, sotva znatelné, II Queen Mary plula zvolna. Vjezd do zátoky zavalují nánosy a pro oceánské obry je tu vyhrabáno široké a hluboké koryto. Plavební dráhu po obou stranách vyznačují boje. Když přicházíme z moře máme po pravicí červené kužele, na levém boku pak černé válce. Killpatrick Pavlovi vykládal, že na tyto DOje zejména menší parníky často najedou v mlze i v Douři. Přitom si ovšem poškodí někdy lodní šrouD. Boje jsou ocelové, ta.kže víc vydrží.
311
Dřívější dřevěné musely být často opravovány. Nejvíce bojí poškodí však lana vlečných lodí. Aby tomu přístavní správa zamezila, dala na dolni část bojí připevniti jakési zuby, vlastně silné řezací nože. Když lano boji zachytí, nože je přeříznou a boje zůstane neporušena. Kapitáni těchto lodí byli ovšem velmi překvapeni, když seznali účel tohoto vynálezu a hrozně láteřili. Nazývají je "zatracené dikobrazí boje". Ale pomohlo tO, jsou ted opatrnější. Jednu chvíli ukazoval Killpatrick Pavlovi jiný druh boje. Označovala místo, kde je potopena ztroskotaná lod. Je velmi důležito takové místo hned omačiti, aby se vrak Jlestal nebezpečím pro jiná plavidla. Mr. KilIpatrick vypravovai Pavlovi příhodu, kterou znal z vlastní zkušenosti. V prosinci 1929 potopila se při vstupu do newyorského přístavu lod "Fon Viktoria". Byla hustá mlha, ale přes tO ihned na místo neštěstí přispěchaly malé, silné vleČIié parníky, zvané tendry. Jsou to jacísi uklizeči a současně strážníci přístavu. Vrak označili hned červenou bojí a červeným světlem na jednom konci a černou bojí se zeleným světlem na druhém kopci. Tato boje hvízdala a nejzajímavějším na tom je, že hvízdání vydávalo samo moře. Když totiž vlna udeřila do spodní části píšťaly, stlačila tam vzduch, který vyrazil horním koncem a vydal hvízdavý zvuk.
•
Zatím, co se Pavel bavil s
Irčanem
přirazil k lodi malý elegantní parníček a při zVQlněné jízdě vyšplhal na palubu lodní lékař se svým štábem. Ve
velkém sále parníku shromáždili se pak cestující prvé třídy, aby se podrobili lékařské prohlidce. Byla dost povrchní, neboť lékař se vyptával cestujících, zda se cítí nemocnými a když tO
popřeli, potvrdil jim prostě jejich zdravotní stav. Zdá se však, že mezi lékaři byli odborníci, kteří velmi bedlivě z povzdálí cestující pozorovali a podle chůze, z výrazu tváře a očí, stavu vlasů a podobpého nenápadně přezkoušeli výroky cestujících. Alespoň v některých případech byli vzati stranou, ačkoli ujišťovali, že jsou zcela zdrávi. Neobešlo s~ to také bez ostrých protestů.
Strýc, když s Pavlem čekali, až na ně přijde řada, vypravoval chlapci, proč lékařské prohlídky jsou tak důle žity. Lod obyčejně navštěvuje řadu přístavů v různých zemích a tu by snadno mohla přenésti nákazu z jednoho mista na druhé. Nej~QU tQ jen cestující, kteří by epidemie rozšiřo vali. Největším nebezpečímjsoukrysy. Proto na moři a v přístavech stále zuří boj proti těmto hlodavcům. Moderní lodi mají hladké kovové boky, nábřežní zdi a špýchary staví se též s hladkými stěnamj. Lodě i špýchary jsou v praVidelných obdobích zbavovány krys jedovatými plyny. Protivní hlodavci snaží se všemi cestičkami dostati se do lodi a proto i lana, jimiž je parník přivázán ku břehu, musí mít zvláštní ochranné opatření. Obtížnější boj je proti malarii a žluté zimnici. Tyto nemoce přenášejí komáři, kteří vniknou na lod, když navštíví zamotenou krajinu: V okénkách kabin bývají husté sftě, ale co je tO platné, když komáři mohou vniknouti na palubu a do chodeb lodi. Bojuje se proti nim proto na pevnině tak, že se vysu§ují močjHy nebo se do nich vpustí proudícf voda a osadí se dravými rybkami, které žerou komátí larvy. Po hladině rozlévají se také jedovaté tekutiny, které larvy otráví nebo nafta, která zacpe jejich dýchací ústroje a tak je usmrtí. Po lékařské prohlldce následovala prohlídka pasová. Pti nf zahlédl Pavel
finskou dvojicí a ačkoli b yl od rd \"Zdále n na dvacet kroků , přece vidě l v její tváři napětí. Zejména mladá žena bvla vel mi nervosní a Pavel sá m lPěl obavu . že se nakonec prozradí. PoJedno u se po jejich bok u objevil ,,-Ir . Wood. Zdálo se, že tím byli oba cizinci tro chu uklidněni . Na š tč s tí však odehrála se jiná příhoda, která jim umožnila proklouznouti bez nehody. Tě s ně před nimi jakási žena dostala hysterický záchvat, když její papíry nebyly shledány v pořádku . Za křiku a vzrušení celého okolí prohlídka papírů obou Finů pro b čhla velmi zběžně a hladce. Pavel provázel dvojici přátelským po hledem, aby ji už nikdy v životě nespatřil. Ste jně i M r. Wooda. • Někdy před desátou hodinou byl již Pavel a strýc na palubě a oba hleděli k majestátnímu panoramatu největšího měHa světa. D ávno byla již za nimi tro chu starodávně vyhlížející socha Svobody v ,edivém oparu kdesi na východě. Pavel by si jí nebyl ani povšiml, kdyby ho byl strýc na ni neupozornil. Jeho zrak klouzal raději s podivem po zubatině obrovských krabic a věži ček , prolomených nes čet nými okny. To byly tedy ty s větc známé mrakodrapy! Měly modravou barvu a mezi jejich s těnami proplétaly se chomáče a stuhy bělavého kouře nižších budov. Queen Mary, jako by se u srovná nl s nimi zmenšovala. Ale naproti té dro botině parníků a převozních prámů, která naplňovala ústí řeky Hudsonu byl přece Pavlův parník nesmírným obrem. Pavel byl omámen dojmy, které co chvíli přibíraly na mohutnosti. Queen Mary již nejela vla>tním strOjem, nýbrž vlečena osmi drobn}-nli, ale silnými tendry. Pět táblo jí lany vpřed ll, tři z nich manévrovaly u její NejItlhl.jIí mrakodrap NttD Yorku zádi a tak jako m.ravenci housenku, zatáhli ji nakonec m.ezi mola u doku č . 49. Americké pevniny bylo dosaženo! hotelu. Byla to velmi pomalá jízda, neboť ulice byly přeplněny a neko13. V New-Yorku nečný had vozidel, zejména na Ctvrté Strýc a Pavel nebyli zachváceni třídě, co chvlli se zarazil náhlým vyloďovací horečkou jako ostatní strhnutím a zas křípáním brzd. Pavel cestující, kteří si zoufali nad hroma- toho nelitoval, neboť měl ale s poň dost dou svých zavazadel a stále chytali příležitosti dívati se z otevfeného auta klidné lodní dŮs tojníky a zřízence , po nesmírných propastech tohoto obtěžujíce je desítkami zbytečných velkoměsta. Cím více se blížili stfedu, dotazů. Naopak, když Queen Mary tím výše mrakcdrapy rostly. Z pozakotvila a spustila můs tky, odebrali čátku měly jen asi dvacet až třicet se oba do své kabiny, by tam vyčkali pater, ale pak už neměl Pavel možnost zřízence společ nosti American-Ex- je p očítati. S hlavou docela nazad press, která o ně převzala na americké zvrácenou snažil se dohlédnouti jejich pevnině péči . Ten se opravdu vbrzku vrcholu, ale šlo to velmi ztěžka, neboť dostavil, provázen nosičem . Po chvilce pers pektiva se tak nějak zvlášť zkracoseděl strýc i Pavel v autu a čekali na vala, že ve výšce již nerozeznával zřízence, který prováděl vydení zava- poschodí od poschodí. Nebyly ovšem zadel. Všude kolem panoval veliký všechny budovy stejně vysoké, ba dozmatek a hluk, až z toho šla Pavlovi konce tu a tam v šedivém stínu krčilo hlava kolem. Nevěděl kam dříve po- se stavení sotva desetiposchoďovt'. hlédnouti. Vůbec se zdálo, jakoby se tu stavělo Krátce po poledni se dalo auto do bez plánu, alespoň pokud se výšky pohybu, aby oba Cechy dovezlo do t ýče . Ale Pavel o tom neměl možnost
dlouho přemýšleti, neboi ulice, za polední přestávky zvláši pfeplněné, brzy k sobě přivábily jeho pozornost. Obdi voval zkušenost šoférů, kteří v tOm zmatku dovedli beze srážky říditi svá vozidla. Vždyť auta postupovala ve čtyřech až šesti proudech vedle sebe! • Trvalo více než hodinu, než pfijeli k velkému hotelu, nesoucímu název "Waldorf-Astoria". Byl to rovněž obrovský mrakodrap, ale Pavel neměl kdy, aby si ho lépe povšiml. Z nádherného vchodu při s kočili dva krojovaní hoši a otevírali dvířka auta. Jiní se chopili zavazadel a nesli je do obrovské haly. Zdálo se, že i strýc, zkušený cestovatel, byl překvapen , v jakém přepychovém hotelu jim Mr. Price zajistil ubytování. Chtěl zajisté tím svým hostům naznačit, že si jejich ochoty vážl. Haly v amerických hotelech jsou volně přlstupny veřejno sti; je tu také řada krámů s květinami, novinami, jsou tu holiči, mydláři, drogerie a pod o bně. Taková hala jest s polečenským s tředi s kem, který dává správa hotelu zdarma k disposici obecenstvu a to nejen tomu, kdo v hotelu bydlí, ale všem. Uniformovaní zřízenci a ještě vice tajnl detektivové dávají ovšem dobře pozor, aby se mezi slušnou spole čnost nevmisily zločinecké živly. Str)'C:l Pavel šli tu z ruky do ruky; brzy HAli se dvěma nosiči, se zfízencem hotelu a se zástupcem American Express v malé frontě, které se řadily u každé zdviže, jichž tu bylo velké mnoútví. Po chvilce vstoupili do prostorné kabiny jednoho z rychlfkových výtahů, který je bleskem vynesl do 24. poschodl. Tu na ně čekal velký pokoj se soukromou lázní a takt' telegram Mr. Price a jeho paní, v němž je oba velmi s rde čně vítají v(. své vlasti. Sotva cízinci opustili míanost a strýc s Pavlem se převlékli z ces tovních šatů, usadil se hcch na delší dobu u širokého okna. Pohled na Ctvrtou třídu, táhnoucí se do nedohiedna k jihu, na její mrakodrapy, tu větší tu menší i na nesmírný ruch, který ji přeplňoval, jej přitahoval magneticky . Strýc se za chvilku k němu při pc ji1. Pavel se k němu obrátil a uptal se: "Prohlédneme si Ne\\' York dů kladně? Jak dlouho se tu zdržíme?" " Mnoho neuvidíš, protože zítra po poledni jedeme dále. Musíme být co nejrychleji v Kalifornii . Mr. Price na to naléhá a tO nejenom k vůli své paní , ale také, že hvězdář s ká výprava co nejdříve se musí vydati do Tichého oceánu. Však si tO nahradíš, až se budeme vnceti do Ce s kos lovens k~ ," dodal, když viděl zklamání na tváři svého synovce. • Odpoledne se Pavel a strýc vydali na prohlídku města, aby aspoň něco zachytili z jeho pozoruhodnos ti a života. Pokr"č{)<'cnl
3l]
NĚKDY SE STANE NEHODA PRÁSK! Rolf znechucen vyjekl a dival se na trosky. Zdálo se nemožným, že by malý míč mohl způsobiti takovou spoušť. Házel jej Lenovi, ale ten jej nechytil. Míč ho minul a prorazil okno zimní zahrady. To však nebylo vše. Míč skončil svůj let v řadě květináčů 'a výsledkem byla hromada země,.ze které vykukovalo několik smutně vyhlížejících listů a květů, které byly až do této osudné chvíle Oblíbenými květinami Rolfova strýce. Rolf zastenal: "Ke všem kozlům! Proč jsi ho jen nechytil ?" "Měl jsi hodit rovně," odpověděl Len. "A teď , to ~chytneš' ty!" "Já vím," pravil Rolfnešťastně. "Nechci slyšet, co mi strýc Dick poví." Rolf byl na návštěvě u svého strýce, staršího pensionovaného plukovníka, jehož koníčkem bylo sbírání cenných vzácnůstek . Hned potom přicházela jeho vášeň pro skleník a rostliny, kterým věnoval mnoho péče.
Za jejich zády se náhle ozval podivný zvuk, jakási se svištěním sodovky unikající z lahve, ze kterého hoši poznali, že se přihodilo to nejhorší, co se mohlo stát. Strýc objevil škodu! "J e mi líto . .. " koktal Rolf. "Byla to opravdu náhoda, strýčku Dicku!" "Náhoda, n á hod a !" zařval rozzlobený plukOvník. "Tak se mi zdá, že těch náhod je nějak mnoho. Mínulý týden jsi rozbil okno mé pracovny; před dvěma dny jsi zcela náhodou nechal otevřený kohoutek od sudu s vodou až všechna vytekla, včera jsi zase zcela náhodou nezavřel vrátka do zahrady a kuřata rozhrabala trávník. Jestli se vyskytnou ještě nějaké náhOdY, tak ... Tak ti pořádně nařežu, hošíčku! A ted ukliď tuhle. spoušť!" Pak se rozzlobený plukOvník obrátil k Lenovi, který se na to díval. "A ty mu pomoz při úklidu," řekl. "Nedovedu si vůbec představit, co mne to napadlo, že jsem svému synovci dovolil, aby si pozval na tyhle prázdniny ještě přítele, Rozhodně jsem nebyl zcela při smyslech." Nato vyšel ze zahrady, rudý vztekem, mumlaje hrozby proti chlapcům. Když odešel, řekl Rolf: "Tak to máme. směs býčího řevu
324
JOHN GRAY
Dejme se do toho: pojď, nejdříve uklidíme tyto střepy , Ať děláme cokoliv, vždycky to dopadne zle," dodal zahořkle. "Strýc pravděpodobně nikdy nic nerozbil, když byl hochem. Nikdy se mu asi nepřihodila žádná nehoda."
Rolf se obrátil na bok a otevfel oči. V pokoji byla tma jako v pytli. Ráno tedy ještě nebylO, ale přece jej něco probudilo. V domě vládlo úplné ticho, přerušované jen lehkým chrápáním Lena v druhé posteli. Co jej te4y probudilo? Potom se donesl k jeho sluchu slabý zvuk, jakýsi šramot z pokoje ležícího pod nimi. Tento pokoj byl strýcovou pracovnou, kde byla ve velké nedobytné pokladně, která byla zapuštěna jako skříň do zdi, uinfstěna plukovníkova sbírka cenných rarit. Bud o U t o I u p i či! V mžiku byl Rolf z postele venku a šel potichoučku přes kobercem pokrytou podlahu k Lenově posteli. "Lene! Produd se!" šeptQl. Potom, když se jeho druh pohnul a začal něco bručet, položil mu , ruku na ústa. "Pst," zasyknul. "Někdo je dole v strýcově pracovně . Lupiči!" . Len se mezitím' zcela probral ze spánku a šklebil se sedě v posteli. "Tohle je přece podařený vtip I" řekl. "pokusme se je chytit. To by měl strýc pak O nás jiné mínění I" Hoši vyšli opatrně z pokoje a plížili se po schodech. Jednou neb dvakrát zaslechli slabý zvuk, pak ale zase bylo ticho. Tfesouce se rozčilením dostali se ke dveřím pracovny a nakoukli dovnitř. Viděli jen pruh světla vycházejíCi z elektrické lampičky, která ležela vedle dveří nedobytné pokladny. Jak se tak divali, pootevřeli se dveře pokladny o trošku více a jakýsi muž z nich povystrčil hlavu. Oba pozorovatelé zatajili dech. Vyrušili toho chlapíka? Zdálo se, že lne, neboť za několik vteřin vrátil se do prostorné pokladny. Rolf šťouchl Lena a s opatrností Indiána se vplížili ' do místnosti. Dostali se až ke dvefím pokladny a RoIf je prudce při bouchl. Kd~ zaslechl, jak zámek zapadl, obrátil se ke. svému kamar~du. "Máme ptáčka," řekl. "Teď musíme rychle vzbudit strýčka Dicka." Oba hoši dupali po schodech vzhůru a zabouchali na strýcovu ložnici. Když se nikdo neozýval, otevfel RoIf dveře a nahlédl dovnitř. Světlo hořelo; postel byla rozházena, strýc však v pokoji n e byl. . Rolf potřeboval vteřinu nebo dvě, než pochopil, co se vlastně stalo. Pak se obrátil ke kamarádovi. V jeho obličeji se zračilo úplné ohromení.. "Lene I" zašeptal. "Teď jsem to provedl! Víš, že to byt strýc Dick, kterého jsme do té nedobytné pokladny zavřeli . " Oba kamarádi na sebe pohlíželi s hrůzou. "Musíme jej nějak dostat vell," řekl Len. "Umíš otevřít nedobytnou pokladnu ?" Rolf zavněl hlavou. "To je právě ono," pravil. "Nedobytná pokladna se zavírá sama, ale otevřít se může jen klíčem. Je-li strýc Dick v pokladně, pak je klíč uvnitř s ním. Nikdy ho nevyndává z kapsy." "Pak tedy . .. " začal Len. "Pak se může vypustit sám." - "Nemůže," odvětil Rolf hrobovým hlasem. "Klíč oteví~á jen zvenčí. Nedobytná pokladna nedá se zevnitř vůbec otevřít." - "No tohle I" Len hleděl tupě před sebe. "Jak dlouho, myslíš, zůstane někdo v té pokladně na živu?" - "Neřekl bych, že dlouho. Ale poSlyš, Lene, mám nápad. Zatelefonuji policii a poprosím ji, aby přišla a pomohla strýci ven. Policie musí vědět, jak se otevírají nedobytné pokladny a podobné věci." "Inu, snad by to nebyl tak špatný nápad," řekl Len pochybovačně. "To bude mít ale strýc na nás vztek." "Ani zdaleka ne takový, jako by měl, kdybychom jej tam nechali a musil by zemřít hladem," řekl Rolf. RoIf
TOM ATOM:
Rozhovor s tiskařským šotkem "Kdy vyjde dalil JUNÁK," ptá se mne ieden, "jak to dopadne s výpravou do :llurých lkal;-' ptá se druhý a takové podobné otázky mi kladou čtenáři, ani nestačlm odpovldat. Udičky, já j sem atom na roztrhánU Nedávno mi redakce uložila, abych vypátral tiskařského lotka, který se nám už ně kolikrát snažil vloudit do JUNÁKA. "Hochu, co se dá !iělat," řekl jsem si, " pojedel se za nim podlvet do tiskárny." Pozdravil jsem pěkně .Iečnu u okénka a slu!ně se otázal: "Proslm vás, mohl bych mluviti s panem ti skařským lotkem t" "Ale ano, druhé dveře vpravo proslm." Několikrát jsem rázně zaklepal na dveře, ale nic. se neozývalo.
ten, který zkazl vždycky jednu stránku JUNÁKA." , " No dovolte, t o si vyproluji, " ohradil jsem se neznámému, "když někdo něco zkazl, tak je to vždy tiskařský lotek - a toho prosim také právě hledám." uTo jsen.1 tedy já .•. u "U křivého totemu - kde? Nic nevidlm '" "Tady jsem, tady u kalamáře." Opravdu. Se stolu se na mne drze lklebil malý, černý piiiivor: "Tak ty si to jde! se mnou jako vypořá dat?" "Kluku uimudlanáJ" odlehčil jsem si, "to jsem netuiil, že takový mn\ous dovede natropit tolik tiskových chyb '" "Neurážej, vždyť nejsi o moc v!t!l, ty chyby kritisujei a já je dělám. Bezo mne bys byl úplný chudák '" " "Nevymlouvej se," povldám "a prozraď, mi, proč JUNÁKA dostáváme stále opoždě
co se bude dlt. V reprodukčnlm odděleni vlechno obrátili na ruby, ale nic nenašli. Až se jeden pán nabldl, že obrázek skautského pozdravu nakresli zpaměti . Do pravé ruky vzal tužku a podle levé kreslil. Chudák ani nevěděl že to udělal obráceně' A než jsem mu přinesl pllvodnl správný obrázek - už to bylo vytiltlno!U "Tak ty si mysllš, že ti tu jsou čtenáři pro legraci," rozčilil jsem se, "jak já jim mém potom vyprávět o nějakém šotkovi '" "Poslechni, řekni čtenárum, že si mne lidé ymysleli a stvořili jen proto, aby se na mne mohli vymlouvat. Já nedělám nic špatného, sem tam nějaké to plsmenko přehodlm anebo snlm - ale vždyť muslm být také něčlm živ'
D~?U
"Nemysli si holičku," fekllotek rozlafně, "že je to lehké, vytisknout a rozvést do světa tolik tiolc člsell" "Já vlm, lidi je málo a práce mnoho, ale doufám, že se to brzy poleplU" "Samozřejmě - ale počkej - nemllžcmc tady na stole debatovat, pan ředitel se co nevidět vrátl. Pojď sc podlvat dolil do tiskárny'" "Dobfe, ale ne abys utekl!U "Dovol, přeci jsem charakter," nafoukl se lotek. Vyili jsme na chodbu, kde nás málem zatlápl nějaký obtloustlý pán a za chvilku jsme byli mezi hučlcimi stroji velkých rotaček. "Vidl!," volal lotek, "tady se tiskne jdtě mnoho jiných časopisll, plakáro a obrázkll, takže někdy stačl malá nehoda a už se tisk opozdU" "Abych ti řekl, proč jsem vlastně za tebou Vnikl jsem dovnitř. přitel," křičel jsem lotkovi do ucha, "na jednaStoj lm v prázdné, pěkně zařlzené mlst- dvacátém člsle JUNÁKA byl Ipetně namalo, vaný skautský pozdrav a čtenáři teď obviňuji nosti a tu se odněkud ozve: "Co si račte . .." redakci, že prý jim dává·chybné informace '" "Rukullbám," vyhrkl jsem překvapeně, ,,A vy jste to samozřejmě svedli na mne "jsem ATOM TOM a pficházlm ••. " tiskařského lotka. Ale k jednomu sc přiznám: "ZnáD;l vás,.". ozvalo se z neznáma, "vy jete • choval jsem ,z legrace tcn vál obrázek a čekal,
však byl rozhodnut a šel pomalu po schodech do přízemí, kde byl ve výklenku ve stěně umístěn telefon. Když byl již skoro u něho, klopýtlo něco měkkého. "Rychle, Lene," vylal, "rozsviť světlo 1 Tady něco je I" Když světlo zalilo halu, zatajil se Rolfovi dech. Na zemi ležel svázán s roubíkem v ústech jeho strýc Dick. "Přines rychle nůž !" rozkázal Rolf a za několik minut přeřezal s Lenem plukOvníkova pouta a vyndali mu roubík. Strýc nebyl vztekem mocen slova, přece se však za chvilku tak dalece uklidnil, že jim začal vysvětlovati, co se přihodilo. Slyšel, jak se někdo dole pohybuje a tak tam šel. Nebyl asi dosti zticha a než se tam dostal, vetřelec jej uslyšel a připravil se na něj. Náhle jej nějakým tvrdým předmětem udeřil do hlavy, takže pozbyl vědomí a když pak přišel k sobě, zjistil, že leží svázán s roubíkem v ústech a v úplné tmě. "Tak, a ted zloděj již pravděpo dobně utekl," zakončil rozhOrlený strýc. Rolf zakašlal. "To tedy ne, strýčku," řekl. "Víi, my jsme nedělali tolik hluku jako ty. Nás neuslyšel, a my jsme jej zavřeli do nedobytné pokladny." Strýc vyvalil oči. Pak se po jeho obličeji rozlil široký úsměv. "Vy jste ho tedy zavřeli do pokl.dny?" pravil a uchopil Rolfovu ruku a mocně mu ji stiskl. "Rolfe, tohle je nejlepší novinka, kterou jsem kdy slyšel. Hned si zavoláme policii. A zítra to oslavíme." A oslavili to slavnos'tně, s jahodami a zmrzlinou k svačině a návštěvou v biografu jako pf{davkem. Strýc byl na svého synovce velmi hrdý a všude se clllubil. jak šikovně chytil zloděje. Jedinou věc svým
Podlvej, právě budou SIIzet nové člslo JUNÁKA a já mám hrozný hlad. Nazdar '" Než byste řekli hec - zmizel. Tak jak vidlte, tiskařský šotek bude řádit potud, pokavad i lidé budou chybujlcl. Ale to neznamená, že bychom se mu vzdávali naopak' Pomozte mi tiskařského šotka pronásledovat ' Teď jsem jenom zvědav, co mi ten hladový nezmar na oplátku poplete. Vt.l MOT MOTA •
přátelům nepověděl, totiž o těch několika zlých minutách, které Rolf prožil, když myslil, že v pokladně se
Strom nevyroste za den ...
••• a p,oto ' SI nejdf/", prej hajnélw a pOlom teP"" seJuj!
315
VIEUX
BOUC
A v jednom rohu byla poznámka inkoustem: D ůvěrné!! To bylo to, po čtm jstm toužil a proto jSt m hned začal listovat v seznamu. Každá strana byla rozdělena napříč na rubriky a podélné čáry omezovaly prostor ur čen ý kažčému muži, jenž byl v oddfle Lorenca. Byla to podivná s měsice jmen cizinců, kteří vstoupili do cizinecké legie, aby se bili za Francii: Španělé, Italové, ~ekové, Švýcaři, Kanaďané Jjhoameričané, H olandani a Skandi~ návei ... jeden vedle druhého, jen podl~ abecedlÚho pořádku, bez ohledu na narodnost. Náhle jsem se zachvěl. "Hle, co říkáte tom u, veliteli?" , A ukázal jsem mu. rubriku, v níž ~tálo jméno : Aster PETTERSEN , a v dalších odstavcích : číslo hlavního seznamu 5803, četař, rodiště Kodaň 17. května 1882, elektrotechnik. ' Konečně v posledním sloupci s nápisem "Poznámky" s tručná poznámka červenou tužkou: "Zmizel na výzvě dách dne 20. srpna 1914." Guvernér se na mne chvili díval a neříkal nic. Ptal jsem se znova: "Nu tedy, nic vám to nepovídá?" "A vám ano?" "Mně to říká mnoho: na příklad , že to je asi ten elektrotechnik, který zařizoval světlo ve vašem pokoji ... a vůbec v celém "Paláci" .. . " "Ale (,všem že ano, m ilý pHteli. Ten dobrý hoch, ještě s jedním odvážlivcem a jedním technikem, byl vybrán za dílovedoucího, když byla postavena centrála v Kwassa-Ngoué. Byl to ostatně jediný člověk z celé osady, jenž měl schopnost pro tutO funkci. Po krátké době dosáhl toho, že vycvičil několik domorodců na dobré elektromontéry, ktefí pak pracovali pod jeho vedelÚm. Na neštěstí však, právě když vypukla válka, byl poslán na výzvědy dne 15. srpna, ! mě rem ke hranici Kam!runu. Jeho hlidka se vrátila 22. srpna, on však v ní nebyl. Jednoho večera :zmizel. Nebyla nalezena známka, jež by m ohla býti vodítkem, když se po něm pátralo. Patrně nějaký hladový tygr... Bylo ho škoda, toho hocha! A dalo to mnoho práce, než jsme jej nahradili jiným, .. "Podle toho, co mi říkáte, veliteli, tenhle. váš "dobrý hoch" je dánský poddaný, jejž bych se neodvážil přiliš doporučovati. " Velitel zrovna vylétl z lenošky. červeným
H Podivni
~
ft udilo.t
(Z francouzského přeložil F. Novák.) (6) Výraz, jaký na sebe vzala dobrácká tvát mého protějšku, mi prozradil, že neschází mnoho, aby telefonoval pro tti silné chlapíky, aby mi dali svěrací kazajku a pak mi uštědřili ledovou sprchu. Přece se však ovládl a odvětil mi: "Nikdy, nikdy, můj ubohý mladý muži. Jakživo tu nebylo nic jiného než tato lampa. ~yslím však, že by vám velmi posloužilo, kdybyste si lehl do postele, a to co nejdřív ... Nechcete si vzít trochu chininu? Tenhle kraj vám nějak nesvědči. Pošlu vás asi do Francie nejbližším parníkem." To už jsem ho neposlouchal. Horečná činnost se mne ~mocnila. Vstal jsem: "Poslyšte, veliteli, nejs(m ani šílený, ani nemám horečku. Odpovídejte jen na mé otázky po několik minut. A byl by to vrchol laskavosti od vás, kdybyste sem dal co nejrychleji přinésti žebřík. Ujištuji vás, že mám všech pět pohromadě ." "Guvernér" vypadal čím dále tlm udiveněji. Ale tón mých slov mu tak imponoval, že poslal sluhu, aby co nejrychleji opatřil žádaný žebfík a sá m si pozorně usedl naproti mnl "Poslouchám vás !" pravil mi. t "Nuže, mohl byste mi jmenovati několik Evropanů, kteří navštívili stanici Kwassa-Ngoué na začátku války?" Projevuje větší zvědavost než kdy jindy, přemýš lel můj velitel nějakou dobu. ,,Nevím, kam s tím asi m íříte" p~avil a pokrčil rameny. "Ale p~ nevadž o to tak stojíte, řeknu vám to:
z
vilky
v
Africe
Bylo nás tu pět bělochů v roce 1914, a to pastor Duthil se svou ženOu ktetí šli založit protestantskou misii' už ani nevím, kde,... pak obchodnÍ agent Arnould, od firmy Bernier a spol., obchodníků exotickými dře vy ... a konečně kapitán Loréac z cijinecké legie se mnou." "Děkuji vám .. . A nemite snad důvod, abyste podezříval někoho z oněch lidí ze skutků... hm .. . z něčeho nepoctivého? Chci říci .. . co se týče jejich povahy .. . zkrátka, nebyl vám někdo z nich podezřelý?" Velitel by se byl milem rozhněval pro toto podezření, ale vida moje naléhání docela form1lně mne ujistil, že nepodezřívá nikoho a že všechny pokládal za své přátele. Když js(m dostal takovou odpověď, pohroužil jsem se v hluboké přemítání .
,,~ekl jste, myslím, že byl také celý oddll cizinecké legie na stanici V oné době?" pravil jsem konečně . "Tak jest." "Mohl byste mi ve vašem archivu laskavě vyhledati seznam vojínů onoho oddllu ?" "J de-li vám jen oto," odvětil ihned, "mohu vám posloužit, neboť mám vše při ruce." V jedné z knihoven vyhledal zeleně vázanou knihu; položil ji přede mnou na stůl a otřel s ní prach. Na obálce jsem četl napsáno pěk ným, velkým písmem poddůstojní kovým:
Rok 1914. Misse LAUREACOVA přidllená stanici K wassa-Ngoué (Kongo ) . Kontrolni seznam mužst'!:a.
(PoUačorinO
z.
Lithium j. n.j/.hll vlech kovl/. J. tlikrdt I,hll ".t homl< a pltkrdt I.hll nd hlinlll. Slouti hlavni v ch.micklm prl/myslu a v I.tectvl lul. pfispllo I< vltlzs/f}i Spoj",ců v. vdl". TalrÍ v miru nalezn. jisti plnlho uplatnlni zvldltl pro svl vlastnosti, jimž umožrfuje výrobu p.vných a .I.ktricky dobf. vodivých ,litin. Na obr. vl.vo: Dr Ham Ostborg, gen. ftdiul spol.lno'ti ,,Lithaloys", pf,dvddi jaki. lithium miklů tim, t. j. krdji not.m. Vpravo: Smis lithia a vodiku obsat.fliho ,., vodl nadndll balon.k.
Tvorba hocll. V minulém čhle jsme vyhlhili v TVORBa soutU o ceny. Skládá se ze čtyř úkolll. Prvnl byl uveřejněn ve dvacátém čtvném člsle a dnes otiskujeme druhý. 2. Nakre,let. ilustraci k PO
II děvčat
A chlapci pracuj{, pot se s nich jen leje, ale zastavit se - ne I Ani vteřina nesml být ztracena I Ohell je docela bUzko, kd~ pfichbl hajný s vesničany a dokončuji průsek. A již hoři i z~e. Vlichn.i. p~blhajl kolem. ohně a utloukaJI kddou JIskřIČku, která preskočl na druhou stranu. Hodiny se vlekou a je již pozdě večer, kdy! .e junáci vracej! do tábora. Sotva se 11navou držl na nohou, laty majl na mnoha mlatech propáleny, ale vykonali svoji povinnost. Les je zachráněn. Baeul . Vd!m úkolem je nakreslit jeden obrázek k uvedené pov!dce. Můiete za něj zlskat 1-10 bodů Přesné podmlnky soutěže naleznete ve 24. čisle JUNAKA na předposlednl straně
• Mnoho zdaru v práci vám přeje REDAKCE.
D. D. D. Doplňky Dobrých Družinovel< PfipravuJei se na družinovku? To je divná otázka - seberu se a jdu - řekne si mnoh.ý z vás. Ale tO je chyba! Stejně, jako se připravujete do školy (anebo lépe řečeno jak byste se měli připravovat!) tak i družinovka vyžaduje určité přípravy. Ptej se svého svědomí: Mám s sebou všechny povinné věci ~ Mám svůj zápisník a tužku t Vyřídil jsem všechno, co jsem na minulé družinovce sllbil t , Včasným příchodem, stoprocentní dccházkou a svědomjtým plněním svěřených úkolu pomužeš nejen družině, ale budeš příkladným. junákem ostatním.! Raději
o deset minut di'ive, než o minutu
Hra: Němí tlumočnici. Družina se rozdělí na dvě
~kupiny,
později.
které vyšlou k rádci po jednom "tlu-
močník0vi".
STOCKHOLM.. Také ,Je Svidsk" o,lavovali IU. duhen, sválelo sv. Jifl - patrona skautů. Obrázek ukazuj. wúlské svltluJky a v/lata, podávajlcl kvlliny princi Gusta,," Adolfovi, který je pfedsedou $védské skautski rody. V pozadl je náldnlk. hrabl Folke Bernodorr•.
Kluby Junáka Klubovní polta 17. Spolok mládeže Zvolen: Napihe nám vice o Valem klubovnlm časopise. Máme radost z Vašeho klubovnlho divadla. - 12. Sedl bobfi: Také Vale. hlášeni je vzorné, zvláltě jeho barevná úprava. Klub ai vede knihu, hm zapisuje dobré skuiky svých čle nů. T.rf/vci: Přesné krojové předpisy se právě vypracovávajl v organisačnlm odboru. Uveřejnlme je v JUNAK U. 18. V.selá ltyfka: Vale hlálenl jsme otiskli jaki> vzorné. Pokračujte tak dále.
Rádce sdělí tlumočníkům nějaký rozkaz, který pak mají ruznými posunky svým ~kupinkám. Odpovědi, dotazy, sděJ.eni Vítězí jednotlivec, či skupina, která podle posunků svého "němého tluCerný dimotl: Nic nového. - Junáci od Sázavy si st~žuj l na pražské junáky, Že svým močníka" správně vykonala rádcuv rozkaz.
sdělit
chován lm poškozuji pověst JUNÁKA v Po-
sázavl. - Zn. Bylináf: Vykonal bys pěkný 6. bodovacího úkolu. čin, kdyby ses pokusil zorganisovat mládei 1. Dvacetikoruna, 2. J. Masaryk, 3. Stefánik, 4. Ústřední rada odborů, v okoU. Založ buď oddll nebo klub. - B. Praha II., Jindřišská 18, by si rád vy5. předseda ' vlády, 6. červená, 7. v Anglii, 8. Ceská tisková kancelář, 9. pade- Filip, měňoval rultka. V dejné mlnlnl. Děkujeme sátikoruna, 10. kovové mince do koruny. a tMlme se na daUI sdělenI. - Kdo ztratil Rozluš~ěni
7. bodovací úkol. Když Jirka Vodička vstoupil k vodním skautům.
ORN;S
.;
peněženku přihlásl
se měl
potom v noci podivu, hodný sen, ve kterém se mu všechna junácká slova, která v klubovně zaslechl, dukladně popletla. Teprve po chvilce se mu rozbřesk lo .. , Kolik popletených slov během jedné minuty rozluštiš ty?
v blízkosti vdovické ETY nech( v ·red.kci.
PRAVOLIDU Josefov mé svoje loďstvo. V těchto dnech sledovalo četné obecenstvo mlstnl středisko vodnlch skautů v Josefově, ktečl po zimnl přestávce využili krásných jarnich dnů a vypluli se v!emi svými loděmi. Přes 20 lodi brázdilo Labe a Metuji, bllé plachty se vesele třepotaly ve větru á radost chlapců byla tím větU, že všechny lodi byly jejich dilem. Vznikly pfes zimu v prostranné loděnici, kde se ukázalo, že naše mládd se dovede ullechtile bavit, jen jl dát popud a pak dokáže věci, za které by se nemusel stydět ani odborný řemeslnlk.
"JUl'\AK", týdenlk ju:,áck. ~ mh\de~e,. člslo 25. - M.ajitel a vydavatel: Junák, ústředl skautské výchovy. Redakce: PRAHA II, . Stěpánská ulice člslo .61, telefon 2.8 5-09. Adnunmrace: Praha II, Václav.ké náměstí 36, telefon čialo 2l.l-51. _ Vedoucl redaktor: Jaroslav Novák.Odpovědny redaktor:. JiH Lapáček-Jasan. - Y redakčn! radě Jarmil M . Burghauser a Josef Starec. Tiskne Melantrich a. S., Praha. _ Použlvánl novmoveho po§tovného povoleno pod č!.lem IA-2372-0B, dohlédacl pOšt. úřad Praha 25. Cena výtisku Kčs 2,50. Toto čislo vyšlo 23. V. 1946.
327
9. Dva nálezy
