Hodonín. tel.: fax: GSM: e mail:

říjen 2011 Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11 1

Obsah Slovo na úvod……………………………………..str. 3 Společenská kronika………………………………str. 4 Ohlédnutí………………………………………….str. 5-6 Co nás čeká………………………………………...str. 7 Téma měsíce……………………………………….str. 7-12 Okénko do lesa…………………………………….str.13-14 Dvanáct českých divů světa…………………….....str.15 -18 Příspěvek p. M.Včaly……………………………...str.18 Soutěžní křížovka…………………………………str.19

S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] časopis Ven z ulity vydává : Martina Blahová, Ilona Petrášová a Pavla Konečná pracovnice v sociálních službách – základní výchovná nepedagogická činnost tel.: 518 399 942 e – mail: [email protected]

2

Slovo na úvod Milí čtenáři! Tak už nám skončilo i babí léto, které je příjemným přechodovým obdobím z léta do podzimu. Každý rok se na něj těšíme, ale ne vždy se povede tak, jako letos. Prostě nádhera! Jak krásně nám vyšly letošní podzimní akce. Světýlkový den, Sportovní odpoledne a také muzikoterapie na zahradě. Všimla jsem si, že často chodíte ven a užíváte si pozdního slunce. Zahrada opravdu ožila. Tohle krásné počasí také mělo vliv na letošní úrodu hroznů. Bydlím hned u vinohradů a z terasy svého domu pozoruji vinnou révu, kterak nabírá na síle a cukernatosti. Slunce praží do těžkých bobulí a vinice pomalu začíná hýřit barevností. Kolik snažení a síly musela příroda ruku v ruce s vinařem vložit do celé rostliny. Kolika rozmarům přírody odolávala, aby byl výsledek zdařilý. A letošní rok opravdu přál. V Hodoníně, stejně jako v mnoha dalších obcích našeho regionu, se v září konaly slavnosti vína, nebo vinobraní. O těch hodonínských si můžete přečíst v říjnových Hodonínských listech a v obecních zpravodajích. Rok od roku se akce tohoto typu obnovují a zavádějí v dalších obcích a je to dobře. Chuť burčáku – vína starců – jak je mnohými nazýván tento lahodný vinný mok, je prostě nezaměnitelná a bohužel vždy jen sezónní záležitost. A tak je potřeba si to náležitě užít. Pokud máte příležitost a možnost se k tomuto lahodnému moku dostat, pak neváhejte! Jistě asi víte, že patronem vinařů je svatý Urban, ale nejen ten. Mnoho zajímavostí o patronech vinařů a také o vínu samotném se dozvíte právě v říjnovém vydání zpravodaje Ven z ulity, tedy v tom, který právě držíte v rukou.

Příjemný podzim, příjemné čtení a pohodu Vám přeje Martina – z Dílny volného času

3

Společenská kronika Narozeniny v říjnu slaví

Štěpánka Balusová, Ing. Josef Symerský, Zdeňka Nedomanská, Marie Nováková, Jindřiška Chalupová, Božena Orlová, Štěpánka Macková

Přejeme Vám vše nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti!

~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Opustili nás navždy Fedor Zvonař Danuše Nováková Jenovéfa Králíčková Milada Balgová

~~~~~~~~~~~~~~~~~~

4

Ohlédnutí 21. září - Světýlkový den Tento den je v kalendáři označován jako Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. A protože naše zařízení poskytuje službu v domově se zvláštním režimem, kde jsou uživatelé i s touto nemocí, rozhodli jsme se všem, kteří mezi nás přišli, říci o této problematice jiným způsobem a to rozsvítit na zahradě světýlka, které jako malé plamínky vzpomínek zůstávají v povědomí lidí s touto zákeřnou nemocí. Akce se nám podařila, už jenom tím, že po několika posledních deštivých dnech právě 21. září vyšlo sluníčko a všichni jsme si tak mohli užít krásné teplé počasí. Sešli jsme se na zahradě kolem páté hodiny odpolední, kde byl pro vás připraven bohatý program. Mezi hlavní disciplíny patřilo dlabání dýní, navlékání listů na vlasce, které poté přispěly k oživení a výzdobě S-centra, prádelní šňůra zručnosti, na kterou se připínaly kolíky s listy. Také jsme zkoušeli pouštět vlastnoručně vyrobené draky, ale bohužel, protože téměř nefoukal vítr – což je s podivem, protože nám zde fouká „třistašedesátpět“ dnů v roce, draci ne a ne vzlétnout. Celou akci podtrhla barevná hudba z vlastní produkce a jako třešnička na dortu bylo pohoštění z naší kuchyně. Na závěr Světýlkového dne jsme si zapálili svíčky v ozdobených sklenicích. A tak podle vašich kladných ohlasů soudím, že se nám akce povedla a splnila svůj účel.

4. října – Sportovní odpoledne Máte rádi sport a pohyb a je to na vás znát. Vždy s velkou chutí a odhodlaností se pouštíte do sportovních výzev a sportovního klání. Mezi vámi se najdou i tací, kteří si rádi některou disciplínu zopakují. Tentokrát jsme pro vás připravili některé nové disciplíny pro oživení a pobavení. Jízda na rotopedu – klasickém, ale i pro vozíčkáře, oblékání panáka, věšení prádla, chytání ryb. Již známé disciplíny pak zastoupily následující: kuželky, petanque a jízda zručnosti. Také počasí nám přálo, slunce hřálo až příliš, řekla bych, ale pojízdný nápojový stolík mnohé vyřešil. Potom společné foto a sladká tečka na závěr krásně zakončila další naše společné sportovní snažení. A vašim výkonům třikrát zdar, zdar, zdar !

5

14. října – Den otevřených dveří V rámci Týdne sociálních služeb se konal 14. října od 10:00 hod. do 15:00 hod. v našem domově Den otevřených dveří. Bylo pozváno mnoho významných hostů z oblasti sociální politiky a služeb. Přišli nás také navštívit uživatelé a zaměstnanci některých jiných sociálních zařízen, např. z ÚSP pro slabozraké a nevidomé Chrlice, Domova pro seniory Bažantnice, Zeleného domu pohody Hodonín apod. Po prohlídce S-centra měli možnost zakoupit drobný upomínkový předmět v našem stánku, který byl umístěn v atriu. Také vy jste měli tuto možnost a někteří z vás ji využili a zakoupili krásný, ručně vyrobený dárek pro své milované k vánocům, či jen tak pro radost. Připomínám, že všechny výrobky, které byly v našem stánku k vidění a k zakoupení, vyrobily ruce vašich spolubydlících – našich seniorů. Vám, kteří jste se na Dnu otevřených dveří podíleli, patří velký dík!

Co nás čeká 25. října - Divadelní představení Trochu té kultury potřebuje čas od času každý z nás. A tak když nám žáci ZŠ Vančurova nabídli své pásmo říkadel, písniček a básniček, neváhali jsme a jejich nabídku s radostí přijali. Celé pásmo, které bude trvat asi hodinku, pak završí pohádkou O Sněhurce, kterou také odehrají žáci základní školy. Jste proto srdečně zváni 25. října v 15,00 hodin do atria.

21. listopadu – 25. listopadu – Barevný týden Každý den v tomto týdnu bude věnován určité barvě a všichni se zahalíme do této určené barvičky. Dokonce i v kuchyni nám přichystají krmně v duchu a symbolem patřičné barevnosti. Podrobné informace Vám sdělíme v čas. Těšíme se na zpestření všedního týdne a spolupráci s Vámi.

6

Téma měsíce

VÍNO Pro tento měsíc jsem ani nemohla zvolit jiné téma. Vinobraní k říjnu neodmyslitelně patří. Stejně tak neodmyslitelně jako žně k červenci či dožínky k srpnu. A protože je říjen spíše už tím chladnějším měsícem podzimu, berte toto téma jako prima zahřívadlo pro tyto chladné a deštivé dny. Víte co, začněme ale pěkně popořádku a hlavně od začátku. Povím vám něco o vínu, jeho rozdělení a také o jeho blahodárných účincích na lidský organismus. Dozvíte se o některých druzích vína a také o jeho pěstování. Tak, myslím že na úvod to stačí a pojďme na to. Co je to tedy víno? – Asi trochu naivní otázka v kraji vína, ale přece.................. Víno je alkoholický i nealkoholický nápoj typicky vznikající kvašením moštu z plodů révy vinné. Slovo víno pochází z latinského vinum. Druhy vína – aneb podle čeho se víno dělí

1. Dle barvy Bílé víno: vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret. Růžové víno: vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína. Červené víno: vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a 7

také léčivá látka resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu. Poslední výzkumy umožňují vyrábět červená vína s až 3x vyšším obsahem resveratrolu po jejich ozařování při dozrávání. 2. Dle obsahu cukru Tuto informaci nemá cenu rozepisovat, neboť je spíše důležitá pro samotné vinaře. Takže jedeme dále...... 3. Dle třídy a druhu Stolní víno: stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti. Jakostní víno: vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Je vyráběno ve dvou druzích. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, a názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno. Víno s přívlastkem: vyrábí se z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů. • • • • • •

Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti. Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. 8

•

• • •

Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Botrytický výběr: vyrábí se z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou. Barrique: víno zraje v dubových sudech a částečně přejímá jejich vůni Sur lie: víno leží v nádobách na jemných kvasnicích, které jsou míchány

Přírodní víno: za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno. Mešní víno: mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není chemicky ošetřováno ani při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě a je po celou dobu růstu a výroby sledováno pověřenými duchovními církve. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté. Košer víno: v případě košer vína je nutné aby technologický postup byl po celou dobu trvání pod dohledem příslušného představitele židovské obce. Aromatizované víno: vyrábí se z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. Vermut: označení bývá použito v případě, že aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou, hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem.

Likérové víno: •

•

Jakostní likérové víno vyrábí se z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu. Likérové víno vinařské oblasti výroba – viz výše, užité víno a mošt však musí pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd. 9

Dealkoholizované víno: vyrábí se z běžných odrůd vína. Nejde o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Dealko víno musí mít méně než 0,5 % alkoholu. Perlivé víno: vyrábí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitý. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší. Šumivé víno: jedná se o druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, vznikající při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká, při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Druhým způsobem je výroba šumivých vín v uzavřeném tanku. Odrůdy vína Vína bílá Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát moravský, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské červené rané, Veltlínské zelené Červená vína André, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Frankovka, Merlot, Modrý portugal, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe Ovocná vína Víno je možné rovněž vyrábět z dalších druhů ovoce, případně bylin. V těchto případech je název doplněn přívlastkem, např. ovocné víno. Slovo víno samo o sobě odkazuje vždy na víno z hroznů.

Mapa konzumace vína ve světě, čím tmavší barva, tím větší spotřeba 10

Léčebné účinky Látka, která je v červeném víně tak důležitá se jmenuje resveratrol. Ten sehrává podstatnou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Víno má též protirakovinný účinek, protože fenoly v něm obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí buněk.

A jako perličku na závěr povídání o vínu si pojďme říci něco o patronech vinařů Vinaři odjakživa uctívali jako své patrony světce. V českých a moravských krajích byli a jsou uctíváni například svatý Urban, Bartoloměj, Vavřinec, Václav či Vincent. Svatý Urban Na Moravě je patronem uctíván papež svatý Urban, který bývá zobrazován s hroznem vína. Legenda nám říká, že se ukryl před pronásledovateli ve vinici a tím si zachránil život. proto se restaurace jmenuje po svatém Urbanovi, který krom toho že byl římským papežem, se stal patronem vinařů, vína a vinohradů. Narodil se ve druhém století a podle jedné z legend obrátil prý Valeriána, ženicha Ceciliina, na křesťanství a pokřtil ho. Zemřel v roce 230. Jeho hrob byl při vykopávkách roku 1854 nalezen na Via Apia v Římě.

V časopise Víno Revue 2/2002 se zase píše Jen těžko se hledá v českých a moravských vinařských oblastech socha či podobizna světce, který by měl být vinařům ze všech svatých ten nejbližší – sv. Urbana. Nakonec jsme jej objevili dokonce v trojím provedení na místě, které nám doporučili vinaři s širokého okolí Mikulova. Vždyť kde jinde hledat sv. Urbana než u rodiny Urbánků a v jejich mikulovské vinárně U sv. Urbana! Pro ty, které sv. Urban ještě neměl možnost „osvítit“, nabízíme krátké představení. Ono toho totiž ani v církevních knihách není moc více. Sv. Urban bývá jako papež z 3 st. Zobrazován s tiárou na hlavě a jeho atributem bývá hrozen, keř vinné révy nebo soudek s vínem. Podle některých odborníků je důvodem ke spojení světce s vínem pouze skutečnost, že jeho svátek 25.5. byl ve středověku prvním svátkem světce po tzv. ledových mužích, tedy již v teplém období, kdy réva nasazuje na květ. Možná to tak je možná že ne. Někdy bývá atributem sv. 11

Urbana-papeže i meč, který připomíná jeho mučednickou smrt. Pokud byste, vážení přátelé, věděli o sv. Urbanovi víc, znali jiný příběh, legendu, nebo snad víte o jeho obraze, soše apod. dejte nám na adresu redakce vědět. Rádi tohoto trochu opomíjeného světce připomeneme ostatním. Vždy bez něj by to přece na vinici ani ve sklepě tak dobře nešlo. Další patroni vinařů Patron svatý Jan Evangelista vypil pohár otráveného vína, ale jed na něj neúčinkoval, a proto se 29. prosince, na jeho svátek, světí víno. Svatý Jan Křtitel se stal patronem vinařů zřejmě proto, že se jeho jméno v evangeliu sv. Lukáše uvádí ve spojitosti s vínem. Anděl předpověděl jeho otci Zachariášovi, že jeho syn nikdy nebude víno ani opojnou sikeru. Protože 24. srpna, na svátek apoštola sv. Bartoloměje, začínalo na většině míst vinobraní, zvolili si jej za svého patrona. Sv. Bartoloměj bývá zobrazován s nožem, který je podobný noži vinařskému.

Svatého Václava uznávali již od dob Karla IV. Byl jediným, který sám révu vinnou pěstoval, sklízel a lisoval. Traduje se tak od roku 1650, kdy se snesla pohroma v podobě krupobití. Lidé začali hledat vhodného ochránce- patrona. Roku 1676 se usnesením litoměřické obce stal svatý Václav nejen patronem, ale i nejvyšším perkmistrem. Na svátek sv. Vavřince 10. srpna začínají uzrávat hrozny, proto je uctíván vinaři na jižní Moravě.

12

Okénko do lesa Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu. Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro. Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce. Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.

Září Září je měsíc babího léta, čas sklizně a prvních příprav na zimu. • • •

• •

Listy stromů se začínají vybarvovat. Kvete vřes. Dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme václavky. Odlétají vlaštovky a jiřičky a stěhovat se začíná i většina ostatních tažných ptáků (holubi, čápi, husy, křepelky, ťuhýci, rehkové, konipasové, čírky...) Začíná jelení říje Je čas hojnosti, početní stavy většiny živočichů dosahují maxima.

Práce v lese • • • •

Lesníci sbírají semeno jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, olše, jeřábů a některých keřů. Provádějí přípravu půdy pro přirozenou obnovu a pro zalesňování v příštím roce. Čistí paseky od zbytků po těžbě. Myslivci pořádají společné hony na drobnou pernatou zvěř (zejména na divoké kachny, husy a zajíce), loví i jeleny v říji a srnčí holou zvěř (= zvěř bez parohů – srny a srnčata), sklízejí otavy, brambory a topinambury na políčkách pro zvěř, zajišťují sběr kaštanů, žaludů, jeřabin, bezinek a pláňat pro krmení zvěře. 13

Pozorování Mnoho druhů ptáků se se zkracováním délky dní vydává do teplejších krajů (vlaštovky se například stěhují do Afriky). Tito ptáci by totiž mrazivou zimu u nás nepřežili. V teplejších krajích ale nemají tak dobré podmínky pro hnízdění a tak se s jarem zase vracejí k nám. Každý druh má své letové uspořádání a u mnoha ptáků můžeme slyšet i zajímavé hlasové projevy. V září je také zajímavý vzhled mraveniště – v tomto měsíci jsou největší, větší než na jaře.

Říjen Říjen je měsíc barevných listů, zkracujících se dní a tažných ptáků. • • • • •

Listy stromů a keřů začínají opadávat. Vrcholí odlet ptáků, přilétají hlavní hejna zimujících havranů. Srnci shazují paroží, začíná říje daňků. Mufloni a prasata spásají bukvice. Jezevci a plazi upadají v zimní spánek.

Práce v lese • • • • • • • •

• •

Lesníci sbírají šišky borovice a semeno tisu, jasanu, habru, lip , břeku, buku, dubu, javoru, olše, kaštanu a ořešáku. Na připravené plochy vysévají semena javoru buku, dubu, jedle, douglasky a vejmutovky. Začínají s podzimní výsadbou sazenic listnáčů. Těží především listnáče a likvidují souše. Začínají s těžbou borovice. Zabezpečují kultury a porosty proti okusu zvěře. Kontrolují oplocenky proti vniknutí zvěře. Myslivci otevírají zahrazená myslivecká políčka pro zvěř, loví jeleny, muflony, daňky, jeleny siky, srny, srnčata a divoká prasata, začínají lovit bažanty a divoké krocany. Sbírají kaštany, šípky, bezinky, jeřabiny a ostatní lesní plody. Dokončují silážování krmiv a zabezpečují dužnatá krmiva.

Pozorování Na stromech a keřích můžete už od září pozorovat množství zralých plodů. Mnoho z nich určitě znáte - hrušky, jablka, švestky, šípky, bukvice, žaludy, kaštany, lískové oříšky, jeřabiny... Plody skrývají semena, která zajišťují rozmnožování rostlin. K tomu, aby se co nejvíce šířily, používají rostliny nejrůznější zařízení. Určitě znáte javorové nažky, které se vznášejí ve větru, nebo létající semínka pampelišek. Semínka, která sežerou ptáci nebo jiní živočichové, se pohybují s nimi a uvolní se až z jejich trusu na úplně jiném místě. 14

Dvanáct českých divů světa

TELČ Historie Až do 12. století byla krajina v okolí dnešní Telče hlubokým hvozdem, jejž obývala pouze divoká zvěř. Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké cesty byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí, a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče. Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až ke zmiňovaným hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost. Roku 1339 předal Jan Lucemburský, tehdejší majitel města, Telč do rukou jistého Oldřicha z Hradce, čímž se započala éra pánů z Hradce. Život v Telči byl v těch dobách stejný jako všude jinde, tedy podřízený vrchnosti. Husitské války městu nijak zvlášť neublížily. Roku 1530 zachvátil Telč požár, který zničil mnoho domů na náměstí. Ty byly záhy provizorně opraveny. Pak se dostal ke slovu Zachariáš z Hradce, vzdělaný humanista, který – okouzlen italskou renesancí – nechal na náměstí vystavit krásné domy a telčskou pevnost přebudoval na skvostný zámek. Hlavním impulsem pro přebudování hradu v zámek byl fakt, že pevnost v Telči vypadala vedle sídla Zachariášova bratra Jáchyma velmi chudě. Telč byla v rukou pánů z Hradce až do roku 1604, kdy rod vymřel po meči (Zachariáš měl pouze dceru). Na krátkou dobu přešlo město do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po Slavatech přichází rod LichtenštejnůKastelkorů a následně, od konce 18. století, rod Lichtenštejnů-Podstatských. V jejichž držení město setrvalo až do roku 1945. Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

15

Telčský zámek je renesanční dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města. Psal se rok 1551, když čerstvý majitel hradu odjel na obchodní cestu do Janova. O Zachariášově výpravě se hovoří jako o velmi významné. Mezi českými velmoži patřil k těm nejdůležitějším a tomu odpovídala i jeho skvělá zbroj a početná družina udatných mužů. Janov se Zachariášovi vcelku zamlouval, a tak není divu, že do zemí českých přijel značně ovlivněn italskou architekturou a zvyky. Rozhodl se k zásadní přestavbě gotického sídla, vzbuzujícího v srdci spíše chlad. Měl vzniknout renesanční zámek teplých tónů a barev. Poddaní měli Zachariáše v oblibě. Ač sám katolík, nenařizoval jim vzdát se protestantství. Spíš než němčinu ovládal češtinu a byl nazýván „přítelem dobrých staročeských mravů.“ Podíváme-li se na výzdobu zámku, zjistíme, že nápisy v renesančních prostorách jsou opravdu psány česky. Zachariáš snad dokonce vůbec neovládal psanou němčinu. Roku 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a na zámku došlo k zatím největším úpravám. Lásce Kateřiny a Zachariáše osud příliš nepřál. Jejich syn Lev Mehart zemřel již v útlém věku a nedlouho na to opustila pozemský svět i Kateřina, kterou Zachariáš hluboce miloval. Před svou smrtí určila Kateřina svému muži, že má za choť pojmout Annu ze Šlejnic. A tak jediné Zachariášovo dítě, které se dožilo dospělosti, byla dcera Kateřina, která vzešla ze druhého manželství. Později padl zámek do rukou Slavatů, kteří mu, stejně jako následující rody, nechaly jeho renesanční podobu. V té době vyzdobilo interiéry mnoho dalších maleb; nejznámější z nich je ironický obraz, zachycující pražskou defenestraci roku 1618. Následně se stal zámek majetkem Lichtenštejnů, kteří se spíš než samotné stavbě věnovali zahradám a parku. Právě z jejich doby pochází klasicistní sklení A na konec našeho vyprávění o Telči ještě jedna z mnoha pověstí pro vaše pobavení a pohodu.

O Babí hoře Na sever od Telče se nachází městečko Mrákotín. Vydáte-li se od něj na jih, tedy kousek cestou zpět do Telče, narazíte na zalesněný vršek, jež se honosí jménem Babí hora. Kde vzal kopeček takový název? Chcete-li vědět, co se o krpálu v Mrákotíně vypráví, čtěte dál!

16

Na úpatí kopce stávala kdysi chaloupka se zahrádkou a políčkem. Chaloupku obývala stařenka, která na světě zbyla docela sama. S nikým nehovořila, ani se s nikým nestýkala. Obživu jí obstarával les a její malé pole. Nikdy nikomu nepřekážela, jak si tak žila na úpatí kopce za městem. Přeci se našli tací, kterým byla trnem v oku. Jediní ochránci, které stařenka měla, byli dva mohutní psi, připraveni svou paní bránit až do skonání. Avšak i na jinak mírumilovné němé tváře se snesla zloba některých měšťanů. Ti začali ve stařenčině životě hledat záhady. Zvláště psi se stali terčem jejich dohad. Proč by taková stará ženština měla mít dva psy? K čemu jí jsou? I přišli koumaví občané mrákotínští na to, že stařenka jistě někde skrývá poklad či podobné bohatství. Dohadovali se mezi sebou ti, kteří báchorce o pokladu již uvěřili, a ti, kteří ještě věřit nezačali. Společné měli jedno – závist a touhu po zlatě, která rostla ze dne na den, z hodiny na hodinu. Báchorka o zlatu se zatím rozšířila a mnoho lidí, mladých i starých, chytrých i hloupých, uvěřilo, že se pod prahem stařenčina domu ukrývá obrovský poklad. Psi měli být jeho ochránci a kdo by se snad k pokladu přiblížil, toho měli roztrhat na kusy. Kosti mrtvých dobrodruhů se prý skrývaly na zahrádce kolem stařenčiny chaloupky. Jen k oné staré ženě nedorazily žádné zvěsti, pověsti a pomluvy. Dál si pokojně žila prostým životem. Zatím v Mrákotíně nedal domnělý poklad spát nejedné zatrpklé duši. Nejchamtivější byla sedlákova žena, která pro poklad nemohla oka zamhouřit, ač měla skoro vše, nač si vzpomněla. I naléhala závistnice na svého muže, až jej donutila pokusit se poklad získat. Sedlák byl v jádru dobrý chlap a ženin plán se mu vůbec nelíbil, přeci se však jedno dne vydal se sukovicí do lesa. Dlouho chaloupku hledal, strach jej svazoval. Nakonec vylezl na strom a spatřil dům i jeho majitelku. To, co viděl, jej vyděsilo. Chaloupku prý obstoupila zvláštní záře a stařenka, sedící na zápraží, zle se smála. I zhrozil se sedlák a chtěl slézt dolů ze stromu. Tu však zaslechl strašný zvuk trhaného masa a následovalo divé vrčení psů. Jako kdyby se hrozná scéna odehrávala na vedlejším stromě. Strach sedláka docela oslepil, že později ani neuměl vysvětlit, jak se dostal domů k ženě. I rozzuřila se selka na svého muže a sprostě mu vynadala do zbabělců. Avšak k druhé výpravě jej nepřesvědčila. Vydala se tedy do lesů s kusem otráveného masa, kterým chtěla obelstít oba velké psy. Zlá ženština nalákala psi na maso a když přišli blíž, kus jim hodila a čekala, než pojdou. Netrvalo dlouho a život dva chlupáče opustil. Selka vpadla za stařenkou a vymáhala na ní poklad. Chudák žena však nechápala, co po ní selka chce. Ta se rozzuřila a praštila stařenku, jež záhy padla mrtvá k zemi. Chamtivá selka nad svým činem nepřemýšlela, zaslepila ji touha po zlatě a drahých kamenech. A tak se jala prohledat celou chaloupku od zápraží po pícku, od políčka po zahrádku, ale poklad, jenž byl jen 17

výplodem fantazie, nenašla. Ve zlosti popadla doutnající louč a příbytek stařenky i s jejím mrtvým tělem zapálila. Dodnes poutník může spatřit zahrádku, které se říká „Na krchůvku.“ A hora, na jejímž úpatí stála chaloupka? To je právě naše „Babí“ hora.

Příspěvek od pana Miroslava Včaly FILM Napjaté v setmělém sále bělostí svítí do dáli. Malí i velcí diváci tichnou jakoby zázrak čekali. Někdo tam vzadu z okénka ve zdi čaruje lidem přes hlavy, kouzelnou řečí světel a stínů zvědavým očím vypráví. O dálných městech, mořích a lidech, pohádku s pravdou proplétá, na bílém plátně otvírá lidem kouzelné okno do světa.

Napsala: p. Marčanová Zapsal: Mirek Včala __________________________________

Správné znění tajenky z č.9/2011: Nejdelší vyrobené jízdní kolo Správní luštitelé: Jaroslava Šurýnová a Stanislav Kozel

18

Soutěžní křížovka




Soutěžní kupón č.10/2011 Jméno……………………………………………………………………………. Znění tajenky……………….................................................................................. ................................................................................................................................ 19