Hodnocení kvality vybraných lyžařských lokalit v Jeseníkách. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Hodnocení kvality vybraných lyžařských lokalit v Jeseníkách Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Martin Vilím

Barbora Čermáková Management cestovního ruchu

Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně dne 18. dubna 2011

…………………………

Ráda

bych

zde

poděkovala

vedoucímu

této

bakalářské

práce,

Mgr. Martinu Vilímovi za cenné rady a připomínky, které pomohly k vypracování práce.

ÚVOD

5

1. PŘEHLED HISTORIE LYŢAŘSKÉHO SPORTU

6

2. JESENÍKY

8

3. HODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ LYŢAŘSKÉHO SPORTU

12

3.1. Lokalizační faktory

12

3.2. Realizační předpoklady

13

4. VYBRANÁ LYŢAŘSKÁ STŘEDISKA

15

4.1. Lyţařské středisko Praděd - Ovčárna

16

4.2. Ski-Centrum Malá Morávka - Karlov

19

4.3. Ski areál Červenohorské sedlo

22

4.4. Ski areál Avalanche - Dolní Moravice

24

4.5. Ski areál Ostruţná

26

4.6. Ski areál Přemyslov

28

4.7 Ski areál Kouty

30

5. SROVNÁNÍ LYŢAŘSKÝCH STŘEDISEK

34

5.1 Srovnání počtu a úrovně přepravních zařízení a počtu sjezdových tratí

34

5.2 Srovnání délky a obtíţnosti sjezdových tratí

35

5.3 Srovnání cen přepravních zařízení

36

5.4 Srovnání doplňkových sluţeb areálů

37

5.5 Výsledky srovnání lyţařských středisek

38

ZÁVĚR

40

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

41

RESUMÉ

43

Úvod V České republice je lyţování velmi populárním sportem. V době, kdy se na světě objevily první lyţe, tedy spíše prapůvodci lyţí, jak je známe dnes, bylo lyţování určeno pouze pro několik málo vyvolených. Lyţe vznikly zpočátku pro pracovní účely, začaly se vyvíjet první lyţařské styly a lyţování se postupně stávalo zábavou. Nyní je lyţování přístupné široké veřejnosti, k čemuţ přispěl i vývoj carvingových lyţí. Díky nim se lyţování stalo mnohem snadnější a přístupné opravdu téměř kaţdému, kdo má chuť oddávat se zimním radovánkám na lyţích. Zároveň s rozvojem lyţařského sportu se začaly rozvíjet a přizpůsobovat i lyţařské areály. Stále se postupně zdokonaluje materiálně-technická základna v lyţařských areálech. Tento rozvoj je však do jisté míry omezen přírodními podmínkami, ale také oblastmi s vyšším stupněm ochrany ţivotního prostředí. V naší práci jsme se rozhodli zhodnotit úroveň vybraných lyţařských středisek v oblasti Jeseníků. Tuto oblast jsme vybrali záměrně proto, ţe jde o jednu z nejznámějších lyţařských oblastí. Z oblasti Jeseníků jsme vybrali několik středisek. Některá pro nás známá, jiná neznámá nebo nově vybudovaná. Některá střediska jsou velká s mnoha sjezdovkami o různých stupních obtíţnosti, jindy se jedná pouze o menší areál. V naší práci jsme pouţili metodu shromaţďování dostupných informací, jejich zpracování a srovnání. Cílem práce je vytvořit souhrn přehledných informací o moţnostech pro lyţování v oblasti Jeseníků a jejich srovnání. V této práci lze nalézt o kaţdém středisku informace o mnoţství a obtíţnosti sjezdovek, o cenách, dalších sluţbách a moţnostech, které se v daném středisku nacházejí. Dále pak uvádíme srovnání jednotlivých středisek dle námi vybraných ukazatelů. Zároveň v této práci uvádíme i informace o dané oblasti a přehled historie lyţařského sportu pro dokreslení informací pro kaţdého, kdo má zájem o lyţování v oblasti Jeseníků.

5

1. Přehled historie lyžařského sportu Dříve byly zimy chladnější, s vyšší sněhovou pokrývkou, proto byl pohyb člověka sloţitější. Lidé museli kaţdý den shánět potravu, a proto si vyrobili potřebné pomůcky. Zpočátku to byly pravděpodobně sněţnice a později prehistorické lyţe. Důkazem mohou být kresby na stěnách. Nejstarší nalezené předměty podobné lyţím pocházejí z doby přibliţně 4500 př. n. l. ve Skandinávii a v Rusku. Lyţe byly nástrojem pro překonání dlouhých vzdáleností. [1] Lyţařská historie se rozděluje na dvě odlišné etapy, a to na první etapu předsportovní a druhou – sportovní. [20] První je období asi 500letého vývoje na severu Evropy a Asie a druhou je období přibliţně posledních 125 let, kdy se lyţování dostalo do ostatních zemí s vhodnými klimatickými a geografickými podmínkami. [1] První etapa začíná objevením lyţí ve střední době kamenné a končí v polovině minulého století. V roce 1843 byly v Norsku uspořádány první závody. Lyţe tehdy slouţily k nezbytným lidským činnostem jako byl lov, překonávání vzdáleností, doprava i válečné boje. Druhá etapa začíná v polovině minulého století a trvá dodnes. Lyţe se pouţívají k rekreaci a sportu. [20] Rozvoj

moderního

lyţování

probíhal

zpočátku

ve

Skandinávii.

Průkopníkem lyţování bylo hlavně Norsko. Pokrokovou techniku vytvořili především prostí lidé. Lyţování lovců, sedláků a vojáků se postupně změnilo ve sportovní lyţování. Nejznámější oblastí byla Kristianie, kde se vyvinuly nejdůleţitější norské disciplíny: běh na lyţích a skok. Dnes se nazývají severské nebo klasické lyţování. Po zrušení lyţařských jednotek v armádě přestal být tento sport pro lidi zajímavý. Výjimkou byla provincie Telemarken, zde pouţívali sedláci sněţnice k dopravě, ale také k zábavě. Přelomem se stal rok 1860, kdy telemarčané zdokonalili techniku běhu i skoku na lyţích a zdokonalili techniku zatáčení – telemark a kristianii. Roku 1861 byl zaloţen nejstarší lyţařský klub v Norsku, který byl zároveň nejstarším lyţařským klubem na světě. V té době se začala pořádat spousta závodů. Nejznámějším z nich se stal závod v Holmenkollenu. Ve druhé polovině

6

19. století začíná lyţování pronikat do střední Evropy a prosazují se i jiné techniky, neţ jen norská. Matthias Zdarsky, původem Čech, se po přečtení knihy F. Nansena „Na lyţích napříč Grónskem“ nadchl pro lyţování. Jeho přínosem bylo především to, ţe volil vědecký přístup k technice lyţování. Konstruoval lyţe a vázání a zkoušel novou metodiku lyţování. Jeho metodika vyšla v knize „Lillienfeldská lyţařská technika“, která se dočkala 14 vydání. Zdarsky začal jako první pouţívat pluh a oblouky z přívratu a pouţíval kratší lyţe. [1] Jeho technika jízdy byla v podstatě návodem, jak bezpečně zvládnout strmé alpské svahy. [20] V Rakousku na pomníku se nachází epitaf, na kterém je psáno, ţe „nebude nikdy svrţen z pozice otce sjezdového lyţování“. V Čechách jsou počátky lyţování datovány do druhé poloviny 19. století. Průkopníky lyţování u nás byli Dr. Miroslav Tyrš, Dr. Jiří Stanislav Guth - Jarkovský a Josef Rössler - Ořovský. [1] V roce 1887 zaloţil Josef Rössler - Ořovský první mimoskandinávský lyţařský krouţek v Praze a v Evropě. [20] Začátkem 20. století byl rozvoj lyţování přerušen první světovou válkou. V letech 1918 aţ 1939 nastal další mezník, kterým byl rozvoj lyţování v alpských zemích. Opět byl vývoj zabrzděn světovou válkou, ale po jejím konci se lyţování znovu prosadilo. Lyţování získávalo svou popularitu především díky slavným lyţařům, ke kterým patřili především K. Schranz, T. Sailer, B. Russi, A. Moserová- Prollová, I. Stenmark, F. Klammer, A. Tomba. Z našich lyţařů potom Bohumír Zeman, Olga Charvátová a další. Díky novým materiálům prošlo lyţování velkým vývojem. Koncem 19. století byly vyvinuty carvingové lyţe a nastal velký rozvoj lyţování. [1]

7

2. Jeseníky Jeseníky jsou nejvyšším pohořím na Moravě a po Krkonoších druhým nejvyšším v celé České republice. Nejvyšší horou je Praděd (1492 m n. m.), který je znám telekomunikační věţí. Jeseníky se rozdělují na Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník (viz Obr. 1). Středem regionu je Hrubý Jeseník. Východněji leţí Nízký Jeseník, který také ještě patří k Jesenické oblasti. [2] Jde převáţně o horský a vrchovinný terén, nechybějí zde ani níţiny. Nejmohutnějším horstvem je Hrubý Jeseník, jemuţ vévodí Praděd. Vrchol Pradědu leţí jiţ nad horní hranicí lesa, která se zde táhne ve výšce kolem 1300 m n. m. Tuto výšku převyšuje v Hrubém Jeseníku asi dvacet vrcholů. Od Pradědu, který tvoří střed celého pohoří, vybíhají tři mohutné horské hřbety. Na severozápadě se táhne hřbet, který končí Keprníkem (1424 m n. m.) a Šerákem (1351 m n. m.), se strmými svahy a hlubokými údolími. Turisty nejvíce přitahuje hřbet táhnoucí se k jihu přes Petrovy kameny (1438 m n. m.), Vysokou holi (1464 m n. m.), Jelení hřbet (1367 m n. m.) aţ po Ztracené skály. Souvisle v délce 7 km vystupuje nad hranici lesa a poskytuje nádherné rozhledy do všech stran. Poslední hřbet, směřující k severovýchodu, je jiţ niţší (nejvyšší Medvědí vrch má 1216 m n. m.) a díky tomu je souvisle zalesněný. Osamoceně se na západ od Pradědu tyčí masiv Mravenečníku (viz Obr. 1). [7] Město Šumperk je nazýváno branou k Jeseníkům. Leţí v údolí Desné ve výšce 300 aţ 350 m n. m., Jeseníky však lze vidět všude okolo. Šumperku patří rozsáhlé lesy, které střeţí prastaré hraniční kameny. V Šumperku je také moţnost navštívit okresní muzeum. Asi 10 kilometrů od Šumperka se nacházejí Velké Losiny. Velkolosinské panství patřilo šlechtickému rodu Ţerotínů, po nichţ zde zůstala řada památek. Mezi tyto památky patří renesanční zámek a stará papírna, ve které se dodnes vyrábí ruční papír. Také zde jsou lázně se sirnou termální vodou, která dosahuje teploty aţ 36 stupňů celsia. Na západ od Velkých Losin, mezi údolím Desné a Moravy, se rozkládá široký hřbet, který není turisty příliš navštěvovaný, ale umoţňuje poznat půvab podhorské kulturní krajiny. Také je moţné odtud vidět Hrubý Jeseník na východě a Kralický Sněţník na západě. V místech, kde se hřbet svaţuje do údolí Moravy,

8

se v lese nachází zřícenina Nového Hradu, která pochází ze 14. století. Na druhé straně od Velkých Losin leţí malá vesnička Maršíkov s malým dřevěným kostelíkem. Takových kostelíků bylo v okolí více a do dnešní doby zůstaly tři. Z Maršíkova se lze přes kopec dostat do Sobotína, který byl v minulém století centrem těţby ţelezných rud, které hrály velkou roli při stavbě ţeleznic v rakouské monarchii. Po široké, stále stoupající silnici se dostaneme do horského sedla Skřítek (867 m n. m.), který je mezi turisty známý jako nejlepší výchozí bod na hlavní hřbet Hrubého Jeseníku. Cestou lze narazit na Ztracené kameny, skály s mořem balvanů bílého kvarcitu. Na východní stranu od Skřítku začíná Nízký Jeseník. Zde se nachází město Rýmařov, někdejší horní město. Těţba a hledání zlata a jiných kovů výrazně přispěla k osídlení této oblasti. Typické Jeseníky, to je hřbet od Pecného přes Kamzičník a Vysokou holi k Pradědu. Okolí je typické holými oblými hřbety. Pod Vysokou holí se ukrývá Velká kotlina. V ledových dobách se zde nacházel horský ledovec a sníh se zde drţí nejdéle v Jeseníkách, někdy aţ do června. Ve Velké kotlině pramení řeka Moravice, podél které se dostaneme do původně dřevařské a hutnické osady Malá Morávka. [2] Obec se rozkládá v nadmořské výšce 700 – 800 m n. m.. Mezi turisty je Malá Morávka oblíbena jak v létě, díky překrásné přírodě a širokému turistickému vyuţití, tak v zimě, kdy zdejší lyţařské středisko navštěvují lyţaři z ČR i ze zahraničí. Téměř celá obec se nachází v pásmu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. [8] Město Bruntál leţí uprostřed Nízkého Jeseníku. Z města je krásný výhled na Hrubý Jeseník. Nedaleko Malé Morávky jsou lázně Karlova Studánka. [2] Pro svoji jedinečnou polohu a léčivé klima je Karlova Studánka místem vhodným pro léčbu pacientů s různými onemocněními. K přírodním léčivým zdrojům patří především minerální voda a přírodní oxid uhličitý získávaný z hloubky 127 m. Minerální voda má vysoký obsah kyseliny uhličité a metakřemičité. Slouţí k přípravě uhličitých koupelí i rašelinových zábalů, také k inhalaci a k pití. Ojedinělé je zdejší čisté a léčivé klima. [9] Pro Karlovu Studánku je typická dřevěná architektura. Lázněmi protéká Bílá Opava, která je bohatá na kaskády a vodopády. [2]

9

Praděd (1491 m n. m.) je nejvyšší horou Moravy. Na jeho vrcholu se tyčí věţ vysoká 145 m. Od Pradědu směrem na severozápad se nachází Červenohorské sedlo, které je také jedno z největších středisek sjezdového lyţování. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně je pozoruhodná stavba. Horní nádrţ je ve výšce 1350 m n. m., dolní nádrţ je v údolí 550 m pod ní, mezi nimi je podzemní elektrárna. Obě vodní plochy působí v krajině zajímavým dojmem. Od Červenohorského sedla se táhne hřbet Keprníku. Nejvyšší vrchol zde dosahuje 1423 m n. m. Z Keprníku je za dobré viditelnosti výhled aţ na Krkonoše. Ramzovské sedlo je dalším důleţitým střediskem v Jeseníkách. Z Ramzové směrem na západ se dostaneme aţ do Rychlebských hor. Odtud se můţeme dostat do Lipové-lázní. Lázně v Jeseníku mají s lipovskými hodně společného. V roce 1829 je zaloţil sedlák Vincenc Priessnitz, který byl propagátorem léčby chladnou pramenitou vodou. Jeseník je především průmyslové město, nechybějí v něm však památky, mezi které patří kamenný vodní hrad. Nedaleko Jeseníka je horská osada Rejvíz, kde se v lesích ukrývá rašeliniště s mechovými jezírky. Z rejvízu se snadno můţeme dostat do Zlatých Hor. Od nepaměti se zde těţilo zlato a jiné rudy a okolní kopce jsou provrtány šachtami. Dne 17. prosince roku 1993 vyjel ze šachty poslední vozík. Nikdo však nedokáţe s jistotou říci, zda to byl vozík opravdu poslední. Nyní se přeneseme do Javornického výběţku. V Javorníku můţeme nalézt zámek, který patříval k majetku vratislavských biskupů. Nad Javorníkem a Bílou Vodou se táhnou Rychlebské hory, po kterých probíhá hranice s Polskem. Pod Rychlebskými horami v Ţulovské pahorkatině, která je tvořena kvalitní ţulou, se ţula těţila ve 150 lomech. Ze Ţulovska přeskočíme na Staroměstsko, které však stále ještě patří k Rychlebským horám. Ve Starém městě přeţívá z hornické minulosti jen těţba grafitu. Nacházejí se zde louky, lesy a pastviny, dříve tu pole sahala aţ do výšky 900 – 1000 m n. m. Město Králíky leţí jiţ v Čechách, ale je ještě na okraji jesenické oblasti. Podle něj je pojmenován Kralický Sněţník. Na Kralickém Sněţníku je rozmezí Moravy, Čech a Kladska. Pod vrcholem pramení řeka Morava. Z vrcholu můţeme dohlédnout aţ do Polska. Zde tedy Jeseníky končí, nebo začínají. [2]

10

Obr. 1 - Hrubý a Nízký Jeseník [3]

11

3. Hodnocení podmínek pro rozvoj lyžařského sportu Jeseníky svým přírodním bohatstvím mohou nabídnout opravdu mnoho. V létě i v zimě jsou oblíbeným cílem mnoha turistů, kteří si chtějí uţít pobyt v přírodě. Vzhledem k tomu ţe se v této práci věnujeme především lyţařským střediskům, je následující kapitola zaměřena na jednotlivé faktory, které ovlivňují moţnosti provozování a rozvoje lyţařského sportu.

3.1 Lokalizační faktory Jádro regionu tvoří přeměněné horniny starohorního a prvohorního stáří. Nejmladší horniny souvisí s pevninským zaledněním před 300 – 250 tisíci lety. Glaciální sedimenty dosahují mocnosti aţ 50 m. Působení ledovce na území dnešních Jeseníků dokumentují bludné balvany dosahující velikosti do 2 m. V geologické stavbě Šumperska významně převaţují horniny metamorfované, starohorního stáří. Do oblasti Štítů zasahuje Česká křídová tabule. Poslední zalednění v nejjiţněji se nacházející oblasti celého regionu vedlo ke vzniku spraší a sprašových hlín s loţisky cihlářských a hrnčířských hlín. Hrubý Jeseník, jehoţ nejvyšším vrcholem je Praděd, a Kralický Sněţník jsou nejvyšší moravská a slezská pohoří. Jedná se o kerná pohoří tvořená starohorními a prvohorními krystalickými břidlicemi, které byly postupem času zarovnány do parovin a ve třetihorách rozlámány do ker, které byly podél zlomů vyzdviţeny, popřípadě došlo k jejich poklesu. Kry těchto pohoří jsou odděleny od okolního terénu příkrými zlomovými svahy. V období čtvrtohor došlo k odhalení odolných hornin a díky tomu vznikly Obří skály a Keprník v Hrubém Jeseníku, Čertovy kameny u Jeseníku, Petrovy kameny aj. Kernému pohoří odpovídají časté kaskádovité a peřejovité úseky vodních toků, jakými jsou například Vysoký vodopád na Studeném potoce a Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce. Nejvyšší části Kralického Sněţníku a Hrubého Jeseníku byly v nejchladnějších obdobích čtvrtohor pokryty horským ledovcem. [6] V jesenické oblasti lze pozorovat velkou rozmanitost podnebí. Je to způsobeno především velkými rozdíly v nadmořské výšce, která u nás nejvíce

12

ovlivňuje podnebí. Někdy i po delší dobu bývají vyšší teploty na vrcholech hor neţ v údolích a kotlinách, kde tou dobou naopak vládnou mlhy. Hradba Hrubého Jeseníku je předělem i v počasí. Nejdůleţitějšími klimatickými prvky jsou teplota vzduchu a sráţky. Závislost teploty a sráţek na nadmořské výšce je zřetelná, přesto i zde existují výjimky. Například malý úhrn sráţek v Bruntále je dán jeho polohou v dešťovém stínu Hrubého Jeseníku. Pro jiţní podhůří Hrubého Jeseníku a Nízký Jeseník jsou charakteristické dlouhé drsné zimy. [10] Podnebí oblasti je na severozápadě a jihu mírně teplé, s průměrnými teplotami 5 – 8 ºC a roční úhrn sráţek je v rozmezí 650 – 1000 mm. Nejvýše poloţená místa mají průměrnou teplotu 1 – 3 ºC a 1200 mm sráţek. Časté jsou v horských oblastech teplotní inverze. [6] Díky těmto přírodním poměrům jsou Jeseníky oblastí, která je pro lyţařský sport velmi dobře vyuţitelná. Horská údolí a úbočí hor s dobrou sněhovou pokrývkou se přímo nabízejí k provozování lyţařského sportu. Jeseníky jsou lyţařskou oblastí, která v České republice patří k oblastem s nejjistější sněhovou pokrývkou a zároveň také s nejdelší lyţařskou sezonou. Největší lyţařská střediska jsou nedaleko horských přechodů Ramzovského a Červenohorského sedla a v Karlově u Malé Morávky. Nejdelší lyţařskou sezonu má středisko Praděd-Ovčárna, které má nejvýše poloţené lyţařské trasy v České republice. Mnoho lyţařských areálů je v dnešní době vybaveno umělým zasněţováním, coţ zajišťuje dostatek sněhové pokrývky pro lyţování i v období, kdy je sněhových sráţek nedostatek. Kapacita a délky sjezdových tratí jsou poměrně malé. Není zde mnoho sjezdovek přesahujících délku 1000 m. [4]

3.2 Realizační předpoklady Jeseníky jsou jedny z nejkrásnějších hor v České republice a leţí v nejsevernější části Moravy, (viz Obr. 2) nedaleko hranic s Polskem. Celá oblast je známá především pro svůj atraktivní horský terén, ale nachází se zde i velké mnoţství níţin. [19] Pro rozvoj lyţařského sportu je důleţitá mimo jiné dostupnost lyţařských středisek. V celé oblasti je dobrá silniční i ţelezniční síť. Potenciály k rekreaci pro návštěvníky se nachází v oblasti Olomouce a Ostravy, které jsou sídly krajských správ.

13

K dalším oblastem návštěvníků patří oblast Brna, v Polsku jsou to především Nysa, Opole, Katovice a Wroclaw. Problémem dalších oblastí v Polsku, České republice, Rakousku a Německu je poměrně velká vzdálenost, dlouhá doba potřebná na cestu do Jeseníků a špatná přístupnost ve srovnání s konkurenčními středohorskými regiony s podobnou nabídkou. Moţné výchozí regiony s velkým potenciálem poptávky jako jsou Praha, oblasti Saska, Vídeň a Bratislava se budou orientovat na blíţe leţící střediska v Krkonoších, Krušných horách, Beskydech a Alpách. Další důleţitou součástí všech středisek je ubytování. Ubytování většinou zajišťují malé penziony a hotely s kapacitou do padesáti lůţek. Dále také celá řada lázeňských domů a rekreační objekty se skupinovým ubytováním. Většina ubytovacích zařízení, která jsou uvedena v turistických informacích, je prezentována i na Internetu, většinou ve více jazycích. Velká část se nachází v historických budovách a v objektech typických pro venkovskou krajinu. Standard vybavení dosahuje většinou maximálně tříhvězdičkové úrovně. Řada provozovatelů vychází z moţností okolí a snaţí se hostům pobyt něčím zpestřit a zpříjemnit (odvoz koňským povozem, oheň v krbu, domácí kuchyně, program pro děti). [4]

Obr. 2 - Oblast Jeseníků [26]

14

4. Vybraná lyžařská střediska Lyţařská střediska jsou v Jeseníkách situována především v horských údolích. Vysokohorský charakter mají areály Praděd - Ovčárna a Červenohorské sedlo. Díky zasněţování jsou však atraktivní i níţe poloţená střediska. [6] V Jeseníkách čeká na návštěvníky mnoho lyţařských středisek, sjezdovky jsou zde opravdu rozmanité. Kaţdý návštěvník zde jistě najde trať, která mu vyhovuje, ať uţ je začátečníkem nebo zkušeným lyţařem. Typickým rodinným střediskem je Ski - centrum Malá Morávka - Karlov, ve kterém si na své přijde jistě kaţdý. Středisko nabízí sjezdovky pro začátečníky i pokročilé, a díky přítomnosti dvou lyţařských škol, hotelů a penzionů je toto středisko vhodné pro rodinné lyţování. Tato oblast je velmi oblíbená i díky nedalekým lázním Karlova Studánka. Jeseníky mohou nabídnout i moderní lyţařské areály vybavené sedačkovou lanovkou s dlouhými sjezdovkami, takovým střediskem je například nově vybudovaný Ski areál v Koutech nad Desnou. V této kapitole jsou podrobnější informace o vybraných lyţařských areálech, jsou zde uvedeny informace o celkové délce sjezdových tratí, počtu přepravních zařízení, cenách permanentek a dalších sluţbách, které vybraná střediska nabízejí. Na mapce jsou vyznačeny všechny lyţařské areály v Jeseníkách. (viz Obr. 3) Pro hodnocení jsme vybrali tato lyţařská střediska: -

Lyţařské středisko Praděd - Ovčárna

-

Ski - centrum malá Morávka - Karlov

-

Ski areál Červenohorské sedlo

-

Ski areál Avalanche - Dolní Moravice

-

Ski areál Ostruţná

-

Ski areál Přemyslov

-

Ski areál Kouty

Tato

střediska

jsme

vybrali

proto,

nejnavštěvovanějším střediskům v Jeseníkách.

15

ţe

patří

k nejznámějším

a

Obr. 3 - Lyţařské areály v Jeseníkách [5]

4.1 Lyžařské středisko Praděd - Ovčárna Lyţařské středisko Praděd - Ovčárna je nejvýše poloţeným lyţařským střediskem v České republice, nástupiště lyţařských vleků jsou ve výšce 1 300 m n. m. Právě proto zde bývají nejlepší sněhové podmínky. [11] Sjezdovky jsou zde převáţně lehčí obtíţnosti, ale najdeme zde i červenou a jednu černou sjezdovku. Celkově Ski areál Praděd nabízí 4,5 kilometru kvalitního lyţařského povrchu, který je rozdělen na 8 sjezdovek. (viz Obr. 4) [12] Povolení k zahájení provozu vleků a termín ukončení provozu stanovuje správa CHKOJ, vše je závislé na výšce sněhové pokrývky. [11]

16

Obr. 4 - Mapka sjezdovek [11] Středisko je přístupné po silnici s usměrňovaným provozem. Výjezd z parkoviště Hvězda na točnu Ovčárna je v kaţdou celou hodinu a sjezd v kaţdou půlhodinu. Točna Ovčárna má pouze omezený počet míst k parkování. Ti, kteří se z kapacitních důvodů na parkoviště nedostanou, mohou vyuţít kyvadlové autobusové přepravy, kdyţ svoje vozidla zaparkují přímo na parkovišti Hvězda nebo na dvou parkovištích v Karlově Studánce. Regulace kyvadlové dopravy, která je řízena Sdruţením Praděd (obce Malá Morávka a Karlova Studánka) je dobře zajištěna. [11]

17

Tab. 1 - Sjezdovky [11] Sjezdovka

Délka (m)

Obtíţnost

Sjezdovka A

850

těţká

Velký Václavák

500

lehká

Malý Václavák

250

lehká

Sjezdovka C

600

středně těţká

Sjezdovka C turistická

800

lehká

Sjezdovka B

600

středně těţká

Sjezdovka B turistická

600

lehká

Sjezdovka D

350

středně těţká

V Tab. 1 uvádíme informace o sjezdovkách v lyţařském středisku Praděd - Ovčárna. Tratě A a C jsou homologovány pro závodní lyţování. Všechny tratě jsou pravidelně upravovány. Na sjezdovce Malý Václavák je moţnost výuky v lyţařské škole. [11] Výuku zde zajišťují instruktoři lyţařské školy Sherpa ski school. Ceník lyţařských vleků uvádíme v tabulce 2. Tab. 2 - Ceník lyţařských vleků platný v sezoně 2010/2011 [11] Typ časové

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

1 jízda

Platí v den zakoupení

30

40

dopolední

8.30 – 12.00

200

300

odpolední

12.00 – 16.00

200

300

celodenní

8.30 – 16. 00

300

400

2 hodiny

2 hodiny

150

280

2 dny

8.30 – 16. 00

550

770

3 dny

8.30 – 16. 00

780

1 150

4 dny

8.30 – 16. 00

950

1 400

5 dnů

8.30 – 16. 00

1 050

1 700

6 dnů

8.30 – 16. 00

1 200

1 900

7 dnů

8.30 – 16. 00

1 300

2 100

jízdenky

*Dětské jízdné do dvanácti let 18

Lyţařské středisko Ovčárna - Praděd je díky své nadmořské výšce střediskem, kde lyţařská sezona trvá opravdu dlouho i přesto, ţe toto středisko není uměle zasněţováno. Lyţařská sezona zde nezřídka pokračuje i v době, kdy je v níţe poloţených střediscích sněhová pokrývka jiţ nedostatečná. Středisko můţe rovněţ nabídnout upravované tratě pro běţecké lyţování. V lyţařském středisku mohou návštěvníci vyuţít k občerstvení restaurace, které nabízí mimo jiné i ubytování. Mezi takové zařízení patří například Hotel Figura, Chata Kurzovní, Chata Barborka a další. Ve středisku je rovněţ půjčovna lyţařského vybavení. Cesta z Hvězdy na Ovčárnu je zajišťována kyvadlovou autobusovou dopravou, je tedy třeba si příjezd naplánovat, pokud nechceme zbytečně čekat. Stejně tak je třeba počítat s cestou zpět, kdy sjezd do údolí je vţdy o půl. Středisko má bohuţel omezené moţnosti v budování a rozvoji sjezdovek, především proto, ţe se areál nachází v chráněné krajinné oblasti. Výhody: -

dobré sněhové podmínky

-

dlouhá lyţařská sezona

Nevýhody: -

doprava do areálu kyvadlovou autobusovou dopravou

-

omezené moţnosti v budování a rozvoji sjezdovek

4.2 Ski - centrum malá Morávka - Karlov Lyţařské středisko Ski Centrum Malá Morávka - Karlov patří mezi největší a nejnavštěvovanější lyţařská střediska v Jeseníkách. Údolí Malé Morávky a Karlova pod Pradědem se vyznačuje dlouhou zimou, vysokou sněhovou pokrývkou a krásnými lyţařskými terény. Je proto oblíbeným místem pro rozvíjení všech zimních sportovních aktivit. Lyţařům je k dispozici velké mnoţství vleků, které se nachází u jedenácti skupin sjezdovek (viz Obr. 5) V okolí střediska je k dispozici velké mnoţství upravovaných běţeckých tras. [13]

19

Obr. 5 - Mapka sjezdovek [13] Tab. 3 - Sjezdovky [13] Sjezdovka

Délka (m)

Obtíţnost

Sjezdovka Přerovák

250

lehká

Sjezdovky Myšák

A - 600, B - 800, C 1200

středně těţká

Sjezdovka Kazmarka

900

středně těţká

Sjezdovka Roháč

750

lehká

Sjezdovka Minerva

400

lehká

Sjezdovka Kopřivná

370

lehká

Sjezdovka Čerťák

350

lehká

Sjezdovky Pawlin

1 - 500, 2 - 200, 3 - 400, 4 - 800

středně těţká

Sjezdovka U Pradědu

380

středně těţká

Sjezdovka U Jantaru

602

lehká

Sjezdovka Olomoučák

500

těţká

20

Tab. 4 - Ceník lyţařských vleků platný v sezoně 2010/2011 [13] Typ časové jízdenky

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

celodenní

9.00 - 16.00

330

400

dopolední

9.00 – 12.30

250

310

odpolední

12.30 – 16.00

250

310

2 dny

9.00 - 16.00

610

780

5 dní

9.00 - 16.00

1500

1900

jednohodinová

1 hodina

80

100

dvouhodinová

2 hodiny

150

190

Skupinová – školní výcvik

9.00 - 16.00

280

* Dětské jízdné do deseti let Lyţařské středisko je díky své rozmanitosti, mnoţství sjezdovek a dobré dostupnosti vyhledávaným místem pro lyţařskou dovolenou, ale i pro příleţitostné lyţování. Na své si zde můţe přijít opravdu kaţdý. Středisko nabízí sjezdovky jak pro začátečníky, tak pro zkušené lyţaře. Díky tomu se středisko stalo velmi oblíbeným pro rodiny s dětmi. Ceník lyţařských vleků je uveden v Tab. 4. V areálu jsou dvě lyţařské školy: Sherpa ski school a Profi ski school. Lyţařské školy mají svá stanoviště na sjezdovkách Pawlin a U Pradědu. Téměř všechny sjezdovky jsou uměle zasněţovány, coţ návštěvníkům zaručuje dostatek sněhové pokrývky. Večerní lyţování je moţné na sjezdovkách: Přerovák, Kazmarka, Roháč, Kopřivná, Čerťák, Pawlin, U Pradědu a U Jantaru. U většiny vleků návštěvníky čeká občerstvení formou bufetu nebo restaurace. V celém středisku je parkoviště u vleků zdarma. Do střediska je moţné se dopravit i skibusem, který má v celé obci několik zastávek. Výhody: -

dobrá dostupnost

-

dostatek sněhu

-

rozmanitost sjezdovek

-

večerní lyţování

-

umělé zasněţování

21

Nevýhody: -

příliš zaplněná parkoviště v hlavní sezoně

4.3 Ski areál Červenohorské sedlo Lyţařský areál Červenohorské sedlo je jedním z nejznámějších lyţařských středisek na severní Moravě. Je známou křiţovatkou zimních i letních turistických cest. Červenohorské sedlo je v nadmořské výšce 1013 m n. m. Lyţařské sjezdovky ve ski areálu mají výšku 862 aţ 1164 m n. m. Tato poloha dává předpoklad pro kvalitní zimní sezónu od poloviny prosince aţ do konce března. Lyţařský areál provozuje Ski klub Šumperk. Pracovníci zabezpečují chod osmi vleků, udrţují čtyři sjezdovky a dvě cvičné lyţařské louky. Celý areál je rozdělen na severní a jiţní svahy (viz Obr. 6) Jízdenky na lyţařské vleky mohou návštěvníci zakoupit ve třech pokladnách, které jsou součástí odbavovacího systému. [14]

Obr. 6 - Mapka sjezdovek [15]

22


Délka (m)

Obtíţnost

Sjezdovka 1 - severní svahy

800

těţká

Sjezdovka 2 severní svahy

700

středně těţká

Sjezdovka 2a - severní svahy

400

středně těţká

Sjezdovka 3 - severní svahy

750

lehká

Sjezdovka 3a - severní svahy

410

lehká

Sjezdovka 3b - severní svahy

150

lehká

sjezdovka 4 - severní svahy

400

lehká

sjezdovka 4a - severní svahy

300

lehká

sjezdovka 5 - jiţní svahy

450

lehká

Sjezdovka 6 - jiţní svahy

280

lehká

Tab. 6 - Ceník lyţařských vleků platný v sezoně 2010/2011 [14] Typ časové

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

odpolední

12.00 – 16:30

200

300

celodenní

8.30 – 16.30

250

400

2 dny

8.30 – 16.30

400

700

7 dní

8.30 – 16.30

1100

1900

jízdenky

* Děti do dvanácti let a senioři nad 65 let Lyţařské středisko nabízí sjezdovky různých obtíţností a délek, kaţdý návštěvník si můţe vybrat, co mu vyhovuje. Lyţovat lze na severních či jiţních svazích. Lyţařské středisko nabízí rovněţ večerní lyţování, za příznivého počasí, na jiţním svahu, od 18:00 do 21:00 hod, od pondělí do soboty. [14] Ceník lyţařských vleků je uveden v Tab. 6. Středisko nabízí mnoho sluţeb, mezi které patří například půjčovna lyţařského vybavení, lyţařské školy, restaurace, bufety a ubytování. Do střediska se lze mimo jiné dopravit skibusem. Především v období hlavní sezony je parkoviště brzy zaplněno a vzhledem k tomu ţe parkovat na okrajích silnice se nevyplácí, můţe se cesta ke sjezdovkám trochu zkomplikovat. 23

Výhody: -

dobré sněhové podmínky

-

lyţování na severních či jiţních svazích

Nevýhody: -

příliš zaplněná parkoviště v hlavní sezoně

-

při přesunu ze severních na jiţní svahy nutno vyzouvat lyţe

4.4 Ski areál Avalanche - Dolní Moravice Ski areál se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku, mezi Karlovou Studánkou, Karlovem, Pradědem a vodní nádrţí Slezská Harta. [17] V současné době Ski areál nabízí 5 lyţařských koridorů umístěných přímo v areálu hotelového komplexu Avalanche (viz Obr. 7). [19]

Obr. 7 - Mapka areálu [17]

24


Délka (m)

Obtíţnost

Pod sedačkou

1 000

lehká

Okruţní trasa

1 500

lehká

Vydra

500

lehká

Remíz

500

lehká

Tab. 8 - Ceník lyţařských vleků a lanovek platný v sezoně 2010/2011 [17] Typ časové jízdenky

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

9.00 -16.00

300

450

9.00 - 12.00

200

250

12.00 - 16.00

200

350

Lanová dráha večerní

17.00 - 20.00

170

250

vleky - celodenní

9.00 - 16.00

150

250

vleky - dopolední

9.00 - 12.00

100

130

Vleky - odpolední

12.00 - 16.00

100

180

Lanová dráha celodenní Lanová dráha dopolední Lanová dráha odpolední

*Děti do patnácti let Součástí areálu je i snowpark se dvěma vleky a kluziště. Pro lyţaře je k dispozici ski servis a také půjčovna lyţí a bruslí. V areálu působí Lyţařská škola pro děti a dospělé. Parkování je moţné přímo u horní stanice sedačkové lanovky, kde mohou návštěvníci vyuţít občerstvení. Areál nabízí také večerní lyţování. Ceník lyţařských vleků je uveden v Tab. 8. Z našeho pohledu je toto lyţařské středisko vhodné především pro rodinné lyţování, vzhledem k tomu, ţe sjezdovky jsou zde pouze lehké obtíţnosti, náročné lyţaře by toto středisko pravděpodobně příliš nenadchlo. Velkou výhodou střediska je jistě to, ţe je součástí hotelového komplexu, který tím pádem můţe zajistit všechny potřeby rodinné dovolené. V hotelu se nachází mimo jiné i bazén, sauna, dětský koutek a mnoho dalších moţností, jak strávit volný čas. 25

Výhody: -

středisko je součástí hotelového komplexu

-

sedačková lanovka

-


Nevýhody: -

jednostrannost v obtíţnosti sjezdových tratí

-

malý počet sjezdových tratí

4.5 Ski areál Ostružná Ski Park Ostruţná se nachází v nadmořské výšce 670 - 920 m n. m. Skládá se z hlavního Ski areálu Ostruţná - vleku Jonáš ve střední části obce, areálu TJ Řetězárna Česká Ves v horní části obce, a vleku Na Hájovně u stejnojmenného penzionu, který se nachází v dolní části obce (viz Obr. 8). Terény jsou vhodné pro začátečníky, zdatné lyţaře i snowboarding. Středisko je ideální pro rodiny s dětmi. Pro děti je zde dětský vlek a lyţařská škola. V okolí jsou zajímavé běţecké tratě směrem na Paprsek a Kralický Sněţník nebo na Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo aţ k Pradědu. [16]


26


Délka (m)

Obtíţnost

1 Skalka

350

lehká

2 Jasanová

400

lehká

3 dětská

80

lehká

4 Háječek

420

lehká

5 zahrádka

430

středně těţká

6 lesní

420

středně těţká

7 Cvičná louka

600

lehká

8 závodní

500

středně těţká

9 na Hájovně

460

lehká

Tab. 10 - Ceník lyţařských vleků platný v sezoně 2010/2011 [18] Typ časové

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

celodenní

9.00 -17.00

260

330

dopolední

9.00 - 13.00

170

220

odpolední

11.00 -17.00

230

300

odpolední

13.00 - 17.00

170

220

2 dny

9.00 - 17.00

490

630

3 dny

9.00 - 17.00

700

890

4 dny

9.00 - 17.00

880

1120

5 dnů

9.00 - 17.00

1040

1320

6dnů

9.00 - 17.00

1170

1490

jízdenky

Ski areál Ostruţná nabízí návštěvníkům sjezdovky lehké i středně těţké obtíţnosti, vybrat si zde můţe kaţdý. Areál je vhodný i pro děti, vzhledem k tomu, ţe jsou zde sjezdovky přizpůsobené pro dětské potřeby. Výhody: -

středisko vhodné pro rodinné lyţování

-

běţecké tratě v okolí

27

Nevýhody: -

velká vzdálenost mezi některými sjezdovkami

4.6 Ski areál Přemyslov Ski areál Přemyslov patří mezi nejmodernější lyţařská střediska v Jeseníkách. Areál byl vybudován v letech 2006 – 2007 za spoluúčasti finančních prostředků Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Evropské unie. Areál Přemyslov se nachází na Přemyslovském sedle v nadmořské výšce 760 – 960 m n. m. a je přístupný po silnici II. třídy z obcí Loučná nad Desnou a Nové Losiny. Součástí areálu jsou čtyři sjezdové tratě obsluhované čtyřsedačkovou lanovkou a dvěma vleky (viz Obr. 9). Všechny sjezdové tratě jsou uměle zasněţovány a pravidelně upravovány sněţnými rolbami. Modrá sjezdová trať je osvětlena a s délkou 1250 m je nejdelší osvětlenou sjezdovkou na Moravě. Od horní stanice lanovky jsou denně strojově upravovány běţecké tratě o délkách 3,5 a 10 km. [21]


28


Délka (m)

Obtíţnost

Přímá

750

středně těţká

Esíčko

1 250

lehká

Dětská I

300

lehká

Dětská II

100

lehká

Tab. 12 - Ceník lyţařských vleků a lanovek platný v sezoně 2010/2011 [21] Typ časové

Platnost

Dětská* (Kč)

Dospělá (Kč)

1 hodina

1 hodina

150

200

2 hodiny

2 hodiny

200

300

4 hodiny

4 hodiny

260

360

dopolední

9.00 – 12.00

230

330

odpolední

12.00 – 16.00

260

360

večerní

18.30 – 21.00

240

330

celodenní

9.00 – 16.00

320

450

2 dny

9.00 – 16.00

600

750

3 dny

9.00 – 16.00

800

1 100

4 dny

9.00 – 16.00

1 000

1 400

5 dnů

9.00 – 16.00

1 200

1 650

6 dnů

9.00 – 16.00

1 400

1 900

7 dnů

9.00 – 16.00

1 600

2 200

jízdenky

*Děti do patnácti let V lyţařském středisku je rovněţ parkoviště, občerstvení v podobě restaurací nebo bufetu, ubytování, lyţařská škola, půjčovna vybavení a skiservis. Přepravu lyţařů z ubytovacích zařízení do Ski areálu zajišťují 3 skibusy s kapacitou 26 cestujících. [21]

29

Lyţařské středisko je svou délkou tratí a obtíţností vhodné pro zkušené i méně zkušené lyţaře. Velkou výhodou je sedačková lanovka, která zajišťuje lyţařům pohodlnou cestu na vrchol. Odtud si mohou návštěvníci zvolit dvě cesty, jednu kratší a strmější, druhou delší a méně prudkou. Pro začátečníky a děti jsou vhodné dvě menší sjezdovky (viz Tab. 11). Výhody: -

sedačková lanovka

-


-

skibusy

-

vhodné pro rodinné lyţování

Nevýhody: -

malý počet sjezdových tratí

4.7 Ski areál Kouty Ski areál Kouty je nové lyţařské středisko, které se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, v obci Loučná nad Desnou, místní části Kouty nad Desnou, ve výšce 1100 m n. m. Kouty jsou největší ski areál na Moravě s první šestisedačkovou lanovkou v Česku. Lanovka má kapacitu 3200 osob za hodinu, čas jízdy na vrchol sjezdovek je 6 min 48 sec. Ski areál nabízí čtyři sjezdovky (viz Obr. 10), z toho dvě mají délku přes 2 km a ojedinělou šířku přes 50 m. Celková plocha sjezdovek 25 ha. Horní stanice lanovky je výchozím bodem pro nově upravované běţecké trasy v bezproblémové nadmořské výšce 1100 - 1250 m n. m.. Díky nadmořské výšce je zde dostatek sněhu. Návštěvníky čeká nádherné prostředí s moţností návštěvy horní nádrţe elektrárny Dlouhé Stráně. V kouteckém lese je celoročně provozovaný historický skanzen, který se nachází přímo v areálu. Dostatek sněhu garantuje nejmodernější zasněţovací technika, pokrývající všechny sjezdovky. [22]

30

Obr. 10 - Mapka sjezdovek [23] Tab. 13 - Sjezdovky [24] Sjezdovka

Délka (m)

Obtíţnost

Hřebenovka

2 450

středně těţká

U vrtulí

650

lehká

Medvědí

2 150

středně těţká

K snowparku

410

lehká

31

Tab. 14 - Ceník lyţařských vleků a lanovek platný v sezoně 2010/2011 [25] Typ časové

Dětská*

Senioři/junioři**

Dospělá

(Kč)

(Kč)

(Kč)

8.30 – 16.00

340

490

630

8.30 – 11.30

250

380

450

8.30 – 13.00

300

430

530

11.00 – 16.00

330

440

560

12.00 – 16.00

310

420

520

13.00 – 16.00

290

380

470

14.00 – 16.00

250

350

400

Večerní

18.00 – 21.00

150

230

270

2 dny

8.30 – 16.00

670

820

1200

3 dny

8.30 – 16.00

980

1180

1640

4 dny

8.30 – 16.00

1250

1500

2080

5 dnů

8.30 – 16.00

1490

1740

2420

6 dnů

8.30 – 16.00

1730

2030

2810

7 dnů

8.30 – 16.00

1870

2170

3010

5 ze 7 dnů

8.30 – 16.00

1610

1910

2640

6 ze 7 dnů

8.30 – 16.00

1800

2100

2920

Sezonní skipass

8.30 – 16.00

3800

5100

6900

1 denní dětský pás

8.30 – 16.00

130

150

180

1x tam/zpět

8.30 – 16.00

100

100

100

1x tam

8.30 – 16.00

70

80

100

jízdenky celodenní Dopolední do 11.30 Dopolední do 13.00 Odpolední od 11.00 Odpolední od 12.00 Odpolední od 13.00 Odpolední od 14.00

Platnost

* Děti od sedmi do patnácti let **Junioři od šestnácti do devatenácti let, senioři nad 60 let

32

Pro

návštěvníky

je

v areálu

připraven

dětský

park,

pojízdný

pás, snowpark, běţecké trasy, restaurace, prodejnu, půjčovnu, servis, testcentrum lyţí a snowboardů a lyţařská škola. K občerstvení mohou lyţaři navštívit příjemné zázemí několika restaurací se slunnou terasou. Středisko nabízí i večerní lyţování. Bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou je přímo v areálu. Do střediska je moţné se dostat i vlakem, jehoţ stanice je u areálu. [23] Ceník lyţařských vleků je uveden v Tab. 14. Kouty jsou střediskem, které se začíná podobat zahraničním střediskům. Sjezdovky jsou zde dostatečně dlouhé a svým sklonem jistě potěší kaţdého náročnějšího lyţaře. Při příjezdu návštěvníky uvítá zázemí střediska s pokladnami, restaurací, půjčovnou a stanovištěm lyţařské školy. Cestu k dolní stanici sedačkové lanovky zpestřuje skanzen. Ke středisku patří bezplatné parkoviště s velkou kapacitou, zázemí s restaurací, půjčovnou a lyţařskou školou. Neţ se návštěvník dostane k sedačkové lanovce, musí pouţít nejdříve menšího vleku. Z našeho pohledu je středisko vhodné spíše pro zkušené lyţaře, vzhledem k délce a sklonu sjezdovek. Chce-li se lyţař dostat dolů na lyţích, vţdy musí jet úsek po středně těţké trati, chybí zde lehká trať. Pro méně zdatné lyţaře je moţnost vyjet lanovkou a lyţovat pouze na sjezdovce U vrtulí, která však disponuje pouze kotvovým vlekem. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý chce jezdit na sedačkové lanovce, sjezdovky jsou často zaplněny i méně zdatnými lyţaři a zvyšuje se riziko nehod. I přes některé nedostatky můţe středisko nabídnout kvalitní lyţování pro náročné lyţaře. Výhody: -

bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou

-


-


-

sedačková lanovka

-

dlouhé sjezdové tratě

-

vlaková zastávka u střediska

Nevýhody: -

dostupnost k lanovce nejdříve po vyjetí vlekem

-

tratě od sedačkové lanovky nejsou vhodné pro méně zdatné lyţaře

33

5. Srovnání lyžařských středisek V předchozích kapitolách jsme uvedli podrobné informace o kaţdém lyţařském středisku. V této kapitole jsme dle získaných údajů vybrali ukazatele, dle kterých jednotlivá střediska srovnáváme. Střediska jsme srovnávali podle čtyř námi vybraných ukazatelů tak, abychom vytvořili snadný přehled jednotlivých údajů. Záměrně jsme upustili od bodového nebo jiného hodnocení, vzhledem k tomu, ţe by takové hodnocení bylo vţdy částečně individuální. V lyţařském sportu má kaţdý své priority v závislosti na úrovni lyţařských dovedností. S přihlédnutím k tomuto faktoru jsme se rozhodli vytvořit srovnání námi vybraných ukazatelů tak, aby byl vytvořen přehled důleţitých informací, na základě kterého by si potencionální návštěvník mohl vybrat, co mu nejvíce vyhovuje. Pro srovnání jsme vybrali tyto ukazatele: -

počet a úroveň přepravních zařízení a počet sjezdových tratí

-

délku a obtíţnost sjezdových tratí

-

ceny přepravních zařízení

-

doplňkové sluţby

5.1 Srovnání počtu a úrovně přepravních zařízení a počtu sjezdových tratí V Tab. 15 srovnáváme počet a úroveň přepravních zařízení a počet sjezdových tratí. Ke kaţdému středisku uvádíme celkový počet přepravních zařízení, uvádíme vleky i lanovky dohromady. Dále jsme u kaţdého areálu rozlišili počet sedačkových lanovek a počet vleků, jiná přepravní zařízení se v České Republice nevyskytují. Mezi přepravní zařízení nepočítáme dětské přepravní zařízení v podobě taţných lan a posuvných pásů. V tabulce je také uveden počet sjezdových tratí kaţdého střediska.

34

Tab. 15 - Srovnání počtu a úrovně přepravních zařízení a počtu sjezdových tratí Počet Název střediska

přepravních zařízení

Lyţařské středisko Praděd

Sedačková lanovka

Počet Vlek

sjezdových tratí

6

0

6

8

11

0

11

16

8

0

8

10

5

1

4

4


6

0

6

9


3

1

2

4

Ski areál Kouty

3

1

2

4

- Ovčárna Ski - Centrum Malá Morávka - Karlov Ski areál Červenohorské sedlo Ski areál Avalanche Dolní Moravice

5.2 Srovnání délky a obtížnosti sjezdových tratí V Tab. 16 srovnáváme celkovou délku sjezdových tratí v daném areálu a obtíţnost sjezdových tratí. U obtíţnosti sjezdových tratí uvádíme celkové zastoupení lehkých, středně těţkých a těţkých tratí v daném lyţařském středisku.

35

Tab.16 - Srovnání délky a obtíţnosti sjezdových tratí Obtíţnost (m)

Délka Název střediska

sjezdových tratí (m)

Lyţařské středisko Praděd -

Lehká

Středně těţká

Těţká

3 600

1 550

1 200

850

9 002

2 722

4 880

500

4 940

2 740

1 100

800

3 500

3 500

0

0


3 660

2 310

1 350

0


2 400

1 650

750

0

Ski areál Kouty

5 660

1 060

4 600

0

Ovčárna Ski - Centrum Malá Morávka - Karlov Ski areál Červenohorské sedlo Ski areál Avalanche - Dolní Moravice

5.3 Srovnání cen přepravních zařízení Pro srovnání cen přepravních zařízení u jednotlivých areálů jsme vybrali tyto ukazatele: -

jednodenní permanentka dětská

-

jednodenní permanentka dospělá

-

dvoudenní permanentka dětská

-

dvoudenní permanentka dospělá

36

Tab. 17 - Srovnání cen přepravních zařízení Jednodenní Název střediska

Dospělí

Děti (Kč)

(Kč) Lyţařské středisko

Dvoudenní Dospělí (Kč)

Děti (Kč)

400

300

770

550

400

330

780

610

400

250

700

400

450

300

800

500


330

260

630

490


450

320

750

600

Ski areál Kouty

630

340

1 200

670

Praděd - Ovčárna Ski - Centrum Malá Morávka - Karlov Ski areál Červenohorské sedlo Ski areál Avalanche Dolní Moravice

5.4 Srovnání doplňkových služeb areálů Doplňkové sluţby areálů srovnáváme dle toho, zda je v areálu tato sluţba k dispozici či ne. Pro srovnání jsme vybrali tyto sluţby: -

lyţařská škola

-

půjčovna vybavení

-

parkoviště zdarma

-

občerstvení

-


-


37

Tab. 18 - Srovnání doplňkových sluţeb areálů

Lyţařské středisko

lyţování

Večerní

zasněţování

Umělé

Občerstvení

zdarma

Parkoviště

vybavení

Půjčovna

škola

Název střediska

Lyţařská

Sluţby

A

A

N

A

N

N

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

N

A

A

A

A

A

A

A


A

A

A

A

N

N


A

A

A

A

A

A

Ski areál Kouty

A

A

A

A

A

A

Praděd - Ovčárna Ski - Centrum Malá Morávka - Karlov Ski areál Červenohorské sedlo Ski areál Avalanche - Dolní Moravice

A – ano

N – ne

5.5 Výsledky srovnání lyžařských středisek Ze srovnání lyţařských středisek dle námi vybraných ukazatelů jsme vyvodili několik skutečností. V hodnocení počtu a úrovně přepravních zařízení a počtu sjezdových tratí jednoznačně dominuje Ski - Centrum Malá Morávka Karlov. Jak jiţ bylo řečeno výše, středisko je velmi oblíbené především díky rozmanitosti a mnoţství sjezdových tratí. Dalším střediskem s velkým počtem přepravních zařízení a sjezdových tratí je Ski areál Červenohorské sedlo. Středisky s nejmenším počtem přepravních zařízení jsou Ski areál Přemyslov a Ski areál Kouty. Střediska s největší celkovou délkou sjezdových tratí jsou: Ski – Centrum Malá Morávka – Karlov, Ski areál Červenohorské sedlo a Ski areál Kouty. I přesto, ţe Ski areál Kouty má malý počet přepravních zařízení a sjezdových tratí,

38

má velkou celkovou délku sjezdových tratí, coţ je dáno především tím, ţe délky jednotlivých sjezdových tratí jsou největší ze všech hodnocených areálů. Nejdelší sjezdovka v areálu měří 2450 m. Ze srovnání cen přepravních zařízení vyplynulo, ţe nejdraţším střediskem je Ski areál Kouty, kde jednodenní skipas pro dospělého stojí 630 Kč. Střediska, kde cena celodenního skipasu pro dospělého činí 450 Kč jsou: Ski areál Avalanche Dolní Moravice a Ski areál Přemyslov. U těchto areálů se na ceně pravděpodobně projevilo to, ţe součástí střediska je sedačková lanovka. Mezi levnější střediska, kde se cena skipasu pohybuje mezi 330 – 400 Kč patří: Ski Centrum – Malá Morávka Karlov, ski areál Červenohorské sedlo, Ski areál Ostruţná a Lyţařské středisko Praděd – Ovčárna. Ze srovnání doplňkových sluţeb vyplynulo, ţe lyţařská škola, půjčovna vybavení a občerstvení jsou ve všech hodnocených areálech. Všechna střediska, kromě Lyţařského střediska Praděd – Ovčárna mají neplacená parkoviště přímo v areálu. Umělé zasněţování nenabízejí střediska: Praděd – Ovčárna, Ski areál Červenohorské sedlo a Ski areál Ostruţná. Ostatní střediska jsou umělým zasněţováním vybavena. Večerní lyţování nenabízejí střediska: Praděd – Ovčárna a Ski areál Ostruţná, ostatní střediska večerní lyţování provozují.

39

Závěr Cílem naší práce bylo zhodnotit kvalitu vybraných lyţařských lokalit v Jeseníkách. Vytvořili jsme přehled informací o všech areálech a srovnání jednotlivých středisek dle námi vybraných ukazatelů. V úvodní části naší práce jsme se zaměřili na celkovou charakteristiku Jeseníků a hodnocení potenciálu pro provozování lyţařského sportu. V hlavní části jsme se zaměřili na charakteristiku jednotlivých lyţařských areálů. U všech areálů jsme uvedli informace o počtu přepravních zařízení, počtu sjezdových tratí a jejich obtíţnosti. Dále jsme uvedli informace o doplňkových sluţbách a ceník přepravních zařízení v námi vybraných lyţařských střediscích. Ze získaných údajů jsme vybrali několik ukazatelů, dle kterých jsme střediska vzájemně porovnávali. Střediska jsme porovnávali dle těchto ukazatelů: počet a úroveň přepravních zařízení a počet sjezdových tratí, délku a obtíţnost sjezdových tratí, ceny přepravních zařízení a doplňkové sluţby. Ze srovnání těchto ukazatelů vznikl jednoduchý přehled, který slouţí jako souhrn informací, na základě kterých se potencionální návštěvník můţe rozhodnout, jaké středisko je pro něj to nejvhodnější. Vytvořit pořadí jednotlivých středisek by bylo hodnocením částečně subjektivním i přesto, ţe máme objektivní ukazatele. Hodnocení středisek závisí především na tom, co od nich návštěvník očekává. Střediska s velkou rozmanitostí sjezdových tratí jsou vhodná především pro rodinné lyţování. Takovým střediskem je například Ski - Centrum Malá Morávka - Karlov, které má největší počet sjezdových tratí, ovšem délka jednotlivých sjezdovek není příliš velká. Naopak zdatnému lyţaři by vyhovovalo spíše středisko se sedačkovou lanovkou a dlouhými, strmými sjezdovkami jako je například Ski areál Kouty. Naše práce nabízí informace o lyţařských areálech pro všechny, kteří si chtějí uţít lyţařského sportu v Jeseníkách, jednom z nejhezčích pohoří v České republice.

40

Seznam použitých zdrojů [1] REICHERT, Jiří; MUSIL, Dalibor. Lyžování od základů po freestyle. Praha: Grada, 2008. 120 s. [2] NETOPIL, Ivo. Jeseníky. Štíty: Veduta, 2000. 127 s. [3] Panorama.wz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . [4]

Perspektiva

Bürogemeinschaft

cestovního aixplan,

ruchu 2006

v

Jeseníkách.

[cit.2011-02-12].

[online].

Dostupné

Aachen : z

WWW:

. [5] Ejeseniky [online]. c2005 [cit. 2011-03-14].. Dostupné z WWW: <ejeseniky.com/zima>. [6] Jeseniky-tourism [online]. c 2009 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: <jeseniky-tourism.cz/jeseniky-v-zime/lyzarska-strediska>. [7] Jeseniky.net [online]. c 2011 [cit. 2011-03-18]..

Dostupné z

WWW: . [8] Malamoravka.net [online]. c 2011 [cit. 2011-03-18].. Dostupné z WWW: . [9] K.studanka [online]. c 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [10] Jeseniky.net [online]. c 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [11]

Figura

[online].

2006

[cit.

2011-03-26]..

Dostupné

.

41

z

WWW:

[12] Ceske-sjezdovky [online]. 2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . [13] Jeseniky.net [online]. 2002-2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: < http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=3&sluz=25&pol=232>. [14] Jeseniky.net [online]. c 2002 - 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [15] Ceskehory [online]. c 1999 - 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [16] Jeseniky.net [online]. c 2002 - 2011 [cit. 2011-03-30].. Dostupné z WWW: . [17] Ceskehory [online]. c 1999 - 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [18] Ostruzna [online]. 2009 [cit. .

2011-03-30].

Dostupné

z

WWW:

[19] Skiareál Avalanche. Ski magazín. 15.1 2011, č. 4, s. 114 - 115. [20] PŘÍBRAMSKÝ, Miloš. Lyžování. Praha : Grada, 1999. 124 s. [21] Skipremyslov [online]. 2011 [cit. 2011-04-03].. Dostupné z WWW: . [22] Kouty [online]. c 2005 - 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . [23] Kouty [online]. c 2005 - 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: < http://www.kouty.cz/ >. [24] Kouty [online]. c 2005 - 2011 [cit. 2011-04-04Dostupné z WWW: . [25] Kouty [online]. c 2005 - 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: < http://www.kouty.cz/cenik>. [26] Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: .

42

Resumé Naše práce je zaměřena na hodnocení kvality vybraných lyţařských lokalit v Jeseníkách. U kaţdého vybraného střediska jsme uvedli informace o počtu a obtíţnosti sjezdových tratí, počtu přepravních zařízení, cenách skipasů a doplňkových sluţbách areálu. Ke kaţdému středisku jsme uvedli naše shrnutí výhod a nevýhod. Ve druhé části naší práce jsme střediska navzájem porovnávali na základě těchto ukazatelů: počet a úroveň přepravních zařízení a počet sjezdových tratí, délku a obtíţnost sjezdových tratí, ceny přepravních zařízení a doplňkové sluţby. Vytvořili jsme přehled důleţitých informací a srovnání vybraných údajů, který můţe poskytnout informace kaţdému, kdo se rozhodl pro lyţování v Jeseníkách. Naše práce obsahuje údaje, díky kterým lze o střediscích získat potřebné informace a jejich srovnání.

Resumé Our work is focused on quality assessment of selected ski localities in Jeseníky. For each selected locality we have reported information about the number and difficulty of slopes, the number of transports facilities, prices of ski passes and additional services in the ski resort. At each center we introduced our summary of advantages and disadvantages. In the second part we compared resorts on following indicators: number and level of transports facilities, and the number of slopes, length and difficulty of slopes, prices of ski passes and additional services in the ski resort. We have created summary of imported information and comparison of selected information which can provide information to everyone who chose to ski in Jeseníky. Our work include information make it possible to obtain necessary information and comparisons.

43

Hodnocení kvality vybraných lyžařských lokalit v Jeseníkách. Bakalářská práce

Recommend Documents