MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA V OBCI

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav humanitních věd

MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA V OBCI Bakalářská práce

Zpracovatel bakalářské práce: Milena Kašná Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Nataša Pomazalová

BRNO 2006

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Měření kvality života v obci“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce, za použití literatury a podkladů, které jsou uvedeny v přehledu použité literatury.

V Brně 1. 5. 2006

Milena Kašná ……………………………...

2

Poděkování Dovoluji

si

tímto

způsobem

poděkovat

vedoucí

bakalářské

práce

Mgr. Nataši Pomazalové a Ing. Jiřímu Uřičářovi, starostovi obce Tvarožná Lhota, za jeho ochotu při pomoci realizovat praktickou část zadané práce.

V Brně 1. 5. 2006

Milena Kašná

3

ABSTRAKT

Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou měření kvality života. Práce analyzuje současný stav v obci Tvarožná Lhota. V teoretické části jsem shrnula poznatky z příslušné literatury týkající se dané problematiky a uvedla jsem základní pojmy, které s kvalitou života

souvisejí. V rámci vlastní práce jsem provedla

v konkrétní obci dotazníkový průzkum. V závěru bakalářské práce navrhuji pro starostu a vedení obce doporučení ke zvýšení kvality života obyvatel v obci

ABSTRAKT

I have chosen the topic of finding out of the quality of life for my final project. It analyzes the current state in the village of Tvarožná Lhota. In the theoretical part of the final project I have made the summary of information provided in secondary sources related to the quality of life. In my final project I have used the method of questionaire. In the final part there are my suggestions for the local council to increase the quality of life in the village.

4

OBSAH

1

ÚVOD.......................................................................................................................................................... 7

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................................................. 9 2. 1

Historický exkurz ................................................................................................................................. 9

2. 2

Teoretické vymezení kvality života..................................................................................................... 12

2. 2. 1 Teoretické vymezení kvality života dle WHO ............................................................................... 12 2. 2. 2 Teoretické vymezení QOL pomocí různých pojmů ....................................................................... 12 2. 2. 3 Vymezení kvality života z pohledu sociologie............................................................................... 14 2. 2. 4 Rozsah pojetí kvality života ........................................................................................................... 16 2. 3

Dimenze kvality života ....................................................................................................................... 17

2. 3. 1 Subjektivní a objektivní dimenze kvality života ............................................................................ 17 2. 3. 2 Vnější a vnitřní činitelé QOL ......................................................................................................... 18 2. 3. 3 Statické a dynamické pojetí kvality života..................................................................................... 18 2. 3. 4 Rozdělení dimenzí kvality života za účelem měření ...................................................................... 18 2. 4

Globální souvislosti QOL v současné době ....................................................................................... 20

2. 4. 1 Psychologický přístup ke QOL ...................................................................................................... 20 2. 4. 2 Fyziologický (medicínský) přístup ke QOL................................................................................... 21 2. 4. 3 Sociologické aspekty kvality života ............................................................................................... 21 2. 4. 4 Ekologické a environmentální hledisko kvality života................................................................... 24 2. 4. 5 Ekonomický pohled na QOL.......................................................................................................... 25 2. 5

Problematika měření kvality života ................................................................................................... 26

2. 6

Obec a kvalita života ......................................................................................................................... 27

3

CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY.................................................................................................................. 29

4

METODIKA A MATERIÁL ................................................................................................................. 30 4. 1

Předmět průzkumu............................................................................................................................. 31

4. 2

Objekt průzkumu................................................................................................................................ 32

4. 3

Technika průzkumu............................................................................................................................ 32

5

5

4. 4

Sběr dat v terénu................................................................................................................................ 34

4. 6

Základní charakteristika obce ........................................................................................................... 35

VÝSLEDKY A HODNOCENÍ................................................................................................................. 37 5. 1 Osobní a demografické údaje ................................................................................................................. 37 5. 2 Spokojenost s kvalitou života v obci........................................................................................................ 39 5. 3 Spokojenost s vlastním životem ............................................................................................................... 43 5. 4 Dopad společenských změn na život lidí po vstupu ČR do EU ............................................................... 46 5. 5 Doporučení pro vedení obce ................................................................................................................... 49

6

ZÁVĚR....................................................................................................................................................... 52

7

PŘEHLED LITERATURY..................................................................................................................... 54

8

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 56

6

1

ÚVOD

Globalizační procesy ve světě ovlivňovaly a neustále ovlivňují společnost ve všech jejích základních sférách, v ekonomice, sociálních vztazích i duševním životě. Nedílnou součástí těchto procesů je změna kvality života společnosti v jejích jednotlivých segmentech,

a

to

zejména

prostřednictvím

strukturálních

změn

v národním

hospodářství, změn sociální skladby populace, technologického pokroku a hodnotového systému.

V současné době můžeme sledovat významný nárůst zájmu o kategorii „kvalita života“ (quality of life, QOL), a to jak u osob s postižením, chronicky nemocných, drogově závislých, tak i u běžné populace. Tento trend zajímá vědní obory jako filosofie, sociologie, psychologie, medicína, ekonomie a pedagogika. Jejich úhel pohledu, a tedy i teoretické vymezení toho, co kvalita života vlastně znamená, jaké oblasti zahrnuje a jakými metodami ji měřit, se velmi liší. Sociologické hledisko zdůrazňuje úzkou provázanost QOL se způsobem života, jeho stylem a potřebami. U environmentálního hlediska je kvalita života člověka přímo determinována prostředím, v němž žije.

O kvalitě života je možno hovořit a mít na mysli kvalitu života jednotlivce (individua), je možné mluvit o kvalitě života dvojice lidí, např. v manželství, mezi dvěma přáteli, ve vztahu nadřízený a podřízený atp. Dále můžeme sledovat kvalitu života malé skupiny jako je rodina, školní třída atd. nebo velké oblasti – např. obyvatel dané země, kontinentu atp. Celkový obraz o kvalitě života jednotlivce, dvojice nebo celé skupiny lze

získat

posuzováním

vývoje

objektivních

podmínek

života

ve

spojení

se subjektivním prožíváním života.

Kvalita života sestavovaná pomocí různých údajů je obtížně srovnatelná mezi různými státy – např. Rusové a Švýcaři mají odlišnou historickou zkušenost, rodinné zázemí i potřeby. Zvolená metoda může však rozumně fungovat při srovnávání názorů

7

na kvalitu života zaměstnaných a nezaměstnaných nebo obyvatel z Brna a z malé moravské vesnice. Při měření QOL je nezbytné si položit otázku: „Jaká kvalita a pro koho?“

Nejspokojenější by měli být ti, kteří se domnívají, že jsou na tom v dané oblasti celkově lépe než ostatní. Celková spokojenost se životem je pak dána prostým součtem toho, jak je jedinec spokojený v jednotlivých oblastech. Čím je tedy jedinec spokojenější se svou prací, rodinou, zdravím, přáteli a známými atd., tím je celkově spokojenější se svým životem.

Z úvodního slova je zřejmé, že náplní této bakalářské práce je problematika měření kvality života, sociálně ekonomické zaměření mého studijního oboru napovídá, že se bude problematika ubírat směrem sociálním a ekonomickým.

Smyslem této bakalářské práce je teoretické vysvětlení pojmu kvalita života, vymezení dimenzí a stručné shrnutí přístupů jednotlivých vědních oborů ke QOL. Praktická část práce je zaměřena na zjištění úrovně spokojenosti s kvalitou života obyvatel v jihomoravské obci Tvarožná Lhota. Měření kvality života v obci bude provedeno pomocí průzkumu, který je soustředěn do tří oblastí: spokojenost s kvalitou života v obci, spokojenost s vlastním životem a dopadem společenských změn na život lidí po vstupu České republiky do Evropské unie. Výsledky průzkumu se stanou podnětem pro starostu a vedení obce, na jakou oblast života v obci se prioritně v budoucnu zaměřit.

Osobním důvodem výběru tématu průzkumu byla jeho aktuálnost a osobní zájem na zjištění stávající situace a možnosti jejího budoucího zlepšení v rodné vesnici.

8

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2. 1

Historický exkurz

Pojem „kvalita života“ poprvé zmínil Pigou v roce 1920 v práci zabývající se ekonomií a sociálním zabezpečením. Předmětem jeho výzkumu byl dopad státní podpory na sociálně slabší vrstvy, na jejich život, a také na státní rozpočet. Nesetkal se však s ohlasem a pojem byl znovu objeven až po druhé světové válce.

V této době byl pojem „kvality života“ uveden do politiky americkými prezidenty J. F. Kennedym a L. B. Johnsonem, ve druhém případě zejména v programech „The Great Society“ a „The Beautiful America“. Jednalo se zejména o změnu image USA: měla být oproštěna od jisté nekulturnosti, tvrdého „boje o život“, všeobecné nejistoty a vykořisťovatelských prvků. Předmětem zájmu se staly spolupráce a pomoc rozvojovým zemím a také úcta k menšinám (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a).

V Evropě se pojem „kvality života“ objevil v programu Římského klubu. Tato nevládní organizace, založena v roce 1968 ve Švýcarsku, kritizovala negativní tendence kapitalistické společnosti, odsuzovala zbrojení, vyzývala k potlačení hrozby jaderné války a hledala prostředky a způsoby humanizace světa a člověka. Jednou z hlavních aktivit Římského klubu bylo programové zvyšování životní úrovně lidí a jejich kvality života. Klub se zaměřoval na zkoumání a řešení globálních problémů (Halečka, 2001).

Sičák (in Vaďurová, 2004) uvádí, že termín QOL se původně používal v souvislosti se zhoršujícím se životním prostředím. V 70. letech vyšlo množství publikací, které se zabývaly definováním pojmu kvalita života. Hlavním problémem společným pro všechny pokusy bylo stanovení indikátorů skutečné QOL. Tyto snahy vyústily v založení časopisu „Zkoumání sociálních indikátorů“ (Social Indicators Research), který od roku 1974 vycházel v USA a Nizozemí.

9

Výrazněji se problematika kvality života dostala do popředí ze dvou příčin (Vaďurová, 2004):


ekonomický růst a rozvoj vědy a techniky vytvářel pro občany možnost bezproblémově uspokojovat primární materiální potřeby,




zároveň se však objevoval dopad tohoto ekonomického růstu, který s sebou nesl ohrožení zdraví a lidské existence.

Pojem „kvality života“ se tedy v západní teorii užíval v souvislosti s určitými důsledky celkového vývoje, orientovaného na racionalismus vědy a techniky.

První faktory ovlivňující kvalitu života vymezil W. Forrester (in Vaďurová, 2004):


zabezpečení potravinami,




finance zabezpečující životní standard,




stav znečištění životního prostředí,




stav růstu počtu obyvatel.

Forresterovo vymezení upřesnila a rozšířila OSN v roce 1961, kdy přijala 12 faktorů a označila je jako „podmínky života“:


stav ochrany zdraví,




životní prostředí,




vzdělání,




pracovní podmínky,




stav zaměstnanosti,




uspokojování potřeb a zásoby,




doprava a komunikace,




byty a jejich výstavba,




odpočinek a zábava,




oblékání,




sociální jistoty,

10




osobní svoboda.

Společným znakem diskusí o kvalitě života od 70. let 20. stol. až do současnosti je nejednoznačnost ve stanovení indikátorů pro měření QOL, jejich důležitosti a volby nejvhodnějšího měřícího prostředku. V současnosti se odborníci shodují, že vymezení pojmu kvalita života a volba měřícího nástroje závisí na účelu měření QOL. Výsledkem je značná rozmanitost definic QOL a množství různých technik, nejčastěji dotazníků a strukturovaných rozhovorů.

Na celém světě se problematikou kvality života zabývají desítky organizací a institucí, jako

například

Světová

banka

(World

Development

Indicators,

Monitoring

Environmental Progress), Rozvojový plán OSN (UNDP – Human Development Report), World Resource Institute (World Resources), World health Organization (databáze „Health For All“), United Nations DESA ( Indikators of Sustainable Development), United Nations FAO ( statistická databáze FAOSTAT), Evropská agentura životního prostředí (Yearly Indicator-Based Report), Eurostat (Pressure Indices Project), OECD (Core Set Of Environmental Indicators).

Díky jejich působení vznikly rozsáhlé soubory ukazatelů, které přinášejí množství informací, avšak pro většinu uživatelů neposkytují jednoduchý a souhrnný pohled na rozvojovou problematiku. Proto vystupují do popředí složené (agregované) ukazatele – indexy. Jde o ukazatele, které formou jediného čísla umožňují relativní porovnání pokroku zemí (regionů) ve zkoumané oblasti. Tyto ukazatele bývají chápány také jako alternativa k tradičnímu hodnocení státu, jeho

ekonomické výkonnosti,

nejčastěji v podobě hrubého domácího produktu (v absolutní hodnotě na obyvatele nebo podle parity kupní síly v dané zemi). Nejznámějšími alternativními ukazateli jsou především Human Development Index (HDI, vyhodnocovaný od roku 1990 Programem OSN pro rozvoj – UNDP), Index od Sustainable and Economic Welfare (Centre

11

for Environmental Strategies) a Global Competitiveness Index (Word Economic Forum) (Mederly, Topercer, Nováček, 2001).

2. 2

Teoretické vymezení kvality života

Kategorie kvality života nespočívá kvůli svému multidimenzionálnímu, kulturně podmíněnému, dynamickému a značně subjektivnímu charakteru na jednoznačném teoretickém základu (Dragomerická, Škoda, 1997a). Spíše bychom mohli tvrdit, že leží na průsečíku mnoha soudobých tendencí a směrů, což má za následek velkou rozmanitost snah ji definičně vymezit

2. 2. 1 Teoretické vymezení kvality života dle WHO World Health Organization (dále jen WHO)1 definuje kvalitu života jako jedincovu koncepci jeho pozice v životě v kontextu jeho kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Jedná se o velice široké pojetí, zabývající se jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí.

Kvalita života každého jednotlivce je do značné míry ovlivněna jeho zdravím. Ústav Světové zdravotnické organizace definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze absence choroby…“ . Z této definice zdraví vyplývá, že nástroje měření zdraví musí obsahovat nejen ukazatele změn ve frekvenci a vážnosti nemoci, ale také dopad celkové spokojenosti.

2. 2. 2 Teoretické vymezení QOL pomocí různých pojmů Jedním z možných způsobů definování kvality života je definiční vymezení pomocí různých používaných pojmů, výčtem, charakteristickým znakem nebo vzájemnou souvislostí těchto znaků.

1

www.who.int/evidence/assessment-instruments/qol/index.html

12

Definice QOL pomocí spokojenosti Autor

dotazníku

SQUALA

používaného

v České

republice

–

M.Zannotti

(Dragomerická, Škoda, 1997), chápe kvalitu života jako veškeré vnímání spokojenosti či nespokojenosti jedince v celém jeho životě, přičemž spokojenost s různými aspekty nabývá různé důležitosti. Do této kategorie můžeme zařadit i empiricky orientované pojetí QOL Halečky. Autor uvádí, že kvalita života jako taková neexistuje, významu nabývá jedině tehdy, je-li vymezeno konkrétní prostředí, ve kterém je měřena.

Definice vyjadřující vztah mezi charakteristikami QOL Dalším možným přístupem k definování QOL je vyjádření vztahu mezi jejími charakteristikami. Tato oblast je úzce spojena s vymezením subjektivní a objektivní dimenze QOL - spokojenost, naplňování přání, očekávání a potřeb jedince.

Dragomerická a Škoda (1997b) z tohoto pohledu vymezují QOL jako stupeň, v němž prožívání života uspokojuje individuální psychologická a fyzická přání a potřeby. QOL je výsledkem osobních hodnot a životního stylu, prostřednictvím nichž se je jedinec snaží naplnit.

Maslowova pyramida potřeb je základem Dickensovy definice (in Dragomerická, Škoda,

1997b) QOL jako měření velikosti nepoměru mezi nenaplňovanými

a naplněnými potřebami a přáními.

Definice zdůrazňující určitou oblast Kvalita života bývá rovněž vymezována nesčetnými způsoby, od velmi obecných definic,

např.

„schopnost

vést

normální

život“,

„seberealizace“,

atp.,

až po komplexnější definice, které se zaměřují na jeden určitý aspekt kvality života jako je (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a):

13




naplnění osobních cílů

Stupeň, do kterého je jedinec schopen dosáhnout pocitu bezpečí, potřeby sebeúcty a možnosti využívat své intelektuální a fyzické schopnosti na cestě k dosažení svých cílů.




pocit spokojenosti a štěstí

QOL jako intenzitu pocitu osobní spokojenosti v oblasti uspokojování fyzických, psychických, sociálních a materiálních potřeb a aktivit.

V tomto pojetí můžeme QOL vymezit jako jedincův pocit spokojenosti a štěstí, pramenící z pocitu uspokojení či neuspokojení v oblastech života, které jsou pro něj důležité.

2. 2. 3 Vymezení kvality života z pohledu sociologie Z jiného úhlu pohledu než medicína a psychologie, které jsou základem většiny výše uvedených vymezení, přistupuje ke kvalitě života sociologie. V obecné rovině je podle ní QOL určena především protikladem k objemovým, ekonomickým a se ziskem souvisejícím kritériím výkonnosti a úspěšnosti společenského systému. Na úrovni kvality života jednotlivce bývá QOL vymezována proti konzumnímu životnímu stylu preferujícímu vlastnictví, které samo o sobě (podle kritiků konzumenství) nemůže člověka plně uspokojit a nemůže ani kompenzovat nedostatek či úplnou absenci uspokojování jiných potřeb, zejména duchovního charakteru (Vaďurová, Mühlpachr, 2005b). Zde QOL překračuje rámec čistě materiálních potřeb, které je možné uspokojit prostřednictvím zboží.

Podle Velkého sociologického slovníku (Minaříková, Petrusek, 1996) je pojem kvalita života používán ve čtyřech rozdílných vymezeních:

14




QOL jako odborný pojem, vyjadřující a operacionalizující kvalitativní stránky životních procesů a kritéria jejich hodnocení (neexistuje však obecněji přijímané a současně dostatečně konkrétní vymezení kvality života). Kvalita života je posuzována především podle indikátorů životního prostředí, ukazatelů zdraví a nemoci, úrovně bydlení a rekreace, mezilidských vztahů, volného času, sociálních a technologických charakteristik práce, možností podílet se na řízení společnosti,

podle

osobní

i

kolektivní

bezpečnosti,

sociálních

jistot

a občanských svobod.




QOL jako programové politické heslo, obracející pozornost široké veřejnosti na úkoly společnosti, přesahující materiální úroveň a vojenskou sílu. Do popředí ho dostali v 60.letech američtí prezidenti J.F.Kennedy a L.B. Johnson.




QOL jako sociální hnutí („za kvalitu života“) vznikající z iniciativy ekonomických, protikonzumentských a protirasových hnutích.




QOL jako reklamní, často zcela bezobsahový slogan objevující pro spotřebitele nové oblasti konzumu (zejména spojené s volným časem, cestováním, dovolenou, koníčky, bydlením a vnímáním umění) a orientující konzumenta (v protikladu s původním záměrem) na oblast prestižní, demonstrativní spotřeby.

V současné době se pojem kvalita života dostal nejvíce do podvědomí občanů České republiky díky předvolební kampani Strany zelených, jejichž politickým heslem pro letošní volby do Poslanecké sněmovny a parlamentu ČR se stal slogan „Hlas pro kvalitu života.“

15

2. 2. 4 Rozsah pojetí kvality života Měření kvality života se neomezuje pouze na jednotlivce, ale i na celé skupiny a velká společenstva. Kvalita života jednotlivce je pouze dílčí oblastí. Engel a Bergsman (in Vaďurová, 2004) rozlišují hierarchicky odlišné sféry kvality života:




makro-rovina

Na této úrovni se řeší otázky kvality života velkých společenských celků, např. daného státu, kontinentu. Podle Bergsmana jde o nejhlubší zamyšlení nad problematikou QOL, v podstatě o absolutní smysl života. Problematika kvality života se zde stává součástí základních politických úvah o globálních problémech jako jsou hladomor, epidemie, atp.




mezo-rovina

Na této úrovni se jedná o měření QOL v malých sociálních skupinách, např. podniku, škole, nemocnici. Do popředí vedle respektu k morální hodnotě života člověka vystupují také otázky sociálního klimatu a vzájemných vztahů mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování nebo neuspokojování základních potřeb každého člena dané skupiny.




personální-rovina

Ve středu zájmu stojí život jednotlivce. Při hodnocení kvality života zvažujeme subjektivní hodnocení jeho zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí atp. Vzhledem k subjektivitě získaných informací vstupují do hry také osobní hodnoty jednotlivce, představy, očekávání, přesvědčení atp., které mohou vnímat QOL značně odlišně.

Někteří autoři považují výčet sfér kvality života za neúplný a uvádí ještě čtvrtou sféru (Dragomerická, Škoda, 1997a, Možný, 2004):

16




rovina fyzické existence

Jedná se o pozorované chování druhých lidí, které je objektivně měřitelné a srovnatelné, např. chůze. I přes svou objektivitu a možnost kritéria měření operacionalizovat postrádá tato rovina dimenzi, která je pro hlubší pojetí QOL nezbytná.

2. 3

Dimenze kvality života

K pochopení kvality života musíme stanovit „dimenze“ (stránky, životní kvality), v nichž lze pojmově a operativně kvalitu života vymezit a zjišťovat.

2. 3. 1 Subjektivní a objektivní dimenze kvality života Ke konceptu kvalita života je možné přistupovat ze dvou hledisek, ze subjektivního a objektivního.

V současné době se odborníci ve všech vědních oborech výrazně

přiklánějí k subjektivnímu hodnocení QOL jako zásadnímu a určujícímu pro život člověka.




Objektivní kvalita života sleduje materiální zabezpečení, sociální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví. Lze ji tedy vymezit jakou souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních podmínek, které ovlivňují život člověka. QOL lze tedy chápat jako míru, v níž jedinec využívá možnosti svého života.




Subjektivní kvalita života se týká toho, jak jednotlivec vnímá své postavení ve společnosti v kontextu jeho kultury a hodnotového systému. Výsledná spokojenost je závislá na jeho osobních cílech, očekáváních a zájmech.

Základem většiny výzkumů subjektivní QOL jsou proměnné jako spokojenost se službami, sebehodnocení, emoční stabilita aj. Právě nálada a emoce

mají vliv

na subjektivní hodnocení QOL. Naproti tomu objektivní výzkumy mají společné prvky týkající se demografických faktorů.

17

2. 3. 2 Vnější a vnitřní činitelé QOL Vedle subjektivní a objektivní dimenze kvality života se někteří autoři zaměřují na vnitřní a vnější činitele ovlivňující kvalitu života jednotlivce. Dle Jesenského (1995) představují kvalitu života velmi rozsáhlou oblast činitelů, které handicapovanému jedinci umožňují žít ve společnosti. Tento pohled je možné zobecnit pro celou populaci, nejen osoby s handicapem. Tyto činitele Jesenský rozděluje do dvou základních skupin:




vnitřní činitele - somatické a psychické vybavení ovlivněné onemocněním, poruchou, defektem či efektivitami. Mezi vnitřní činitele patří všechny aspekty ovlivňující rozvoj a integritu osobnosti handicapovaného.




vnější činitele - představují podmínky jejich existence. Jedná se o ekologické, společensko-kulturní, výchovně vzdělávací, pracovní, ekonomické a materiálně technické faktory. Tato oblast obsahově koresponduje s objektivní dimenzí kvality života.

2. 3. 3 Statické a dynamické pojetí kvality života O životě lidí je možno mluvit a mít tím na mysli stav k určitému časovému údaji: např. kvalita života obyvatel jižní Moravy nebo kvalita života handicapovaných lidí. Je však možno hovořit o kvalitě života i v dynamickém pojetí, např. o vývoji kvality života dětí v posledních patnácti letech. Na kvalitu života se můžeme nahlížet tak, že popisujeme současný stav nebo se ptáme po žádoucím stavu, po cíli snažení určité skupiny nebo jednotlivce.

2. 3. 4 Rozdělení dimenzí kvality života za účelem měření Světová zdravotnická organizace založila rozčlenění jednotlivých oblastí QOL na své definici kvality života. WHO rozeznává čtyři základní oblasti, které vystihují dimenze lidského

života

bez

ohledu

na

věk,

pohlaví,

etnikum

nebo

postižení

(www.who.int/evidence/assessment-in/qol/index.html):

18




fyzické zdraví a úroveň samostatnosti - energie, únava, bolest, odpočinek, mobilita, každodenní život, závislost na lékařské pomoci, schopnost pracovat atp.,




psychické zdraví a duchovní stránka - sebepojetí, negativní a pozitivní pocity, sebehodnocení, myšlení, učení, paměť, koncentrace, víra, vyznání atp.,




sociální vztahy - osobní vztahy, sociální podpora, sexuální aktivity atp.,




prostředí - finanční zdroje, svoboda, bezpečnost, dostupnost sociální a zdravotnické péče, domácí prostředí, příležitosti pro získání nových vědomostí a dovedností, fyzikální prostředí (znečištění, hluk provoz, klima) atp..

Ze stejného teoretického vymezení QOL vyšla i QOL Research Unit v Torontu. Její koncepční model QOL byl vytvořen, na rozdíl od WHO zaměřené na zdraví, za účelem měření zohledňujícího jak zdravotní determinanty, tak i spokojenost. Koncept kvality života navrhovaný QOL Research Unit zdůrazňuje jedincovy fyzické, psychické a duševní schopnosti, jeho vazby na prostředí a možnosti udržování a zlepšování schopností a vědomostí (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a). Koncepce se skládá ze tří základních oblastí života, z nichž každá obsahuje tři podoblasti:


existence (fyzická, psychická, duchovní stránka),




sounáležitost (místo ve světě, mezi lidmi a ve společnosti),




adaptabilita (každodenní život, volný čas a plány do budoucna).

Grafické znázornění koncepčního

modelu QOL podle Research Unit v Torontu

je uvedeno v příloze č. 1 této bakalářské práce.

American Thoracic Society (ATS) chápe kvalitu života jako nejobecnější koncept, zahrnující veškeré oblasti života, které ovlivňují jeho bohatství, plnost a složitost. Upozorňuje na to, že jedincova spokojenost se životem se skládá ze dvou subjektivních složek (Vaďurová, 2004).:


jakou důležitost jedinec dané oblasti přikládá,

19




jak je s danou oblastí spokojen.

Jedinec může být spokojen s oblastí, kterou shledává velmi málo důležitou, a tak jeho celková spokojenost s kvalitou života bude dobrá. A naopak nespokojenost v oblasti velmi důležité bude mít za následek celkové snížení kvality života.

Pojetí kvality života se mění v závislosti na účelu měření. V demografickém a sociologickém měření budou zahrnuty jiné oblasti, než při zjišťování kvality života nemocných rakovinou, drogově závislých či dětí.

2. 4

Globální souvislosti QOL v současné době

Odborníci z různých oblastí (psychologie, medicína, sociologie, aj) pohlížejí na pojem „kvalita života“ různě – z perspektivy svého oboru, ovlivněni účelem měření, který je rozdílný u sociologie, pedagogiky, lékařství a všech dalších vědních oborů. OSN ve svém programu Agenda on Ageing of 21st Century2 rozeznává šest základních oblastí QOL: psychologickou, fyziologickou (medicínskou), ekonomickou, sociální, duchovní a environmentální.

2. 4. 1 Psychologický přístup ke QOL Objektem zájmu psychologického přístupu je prožívání, myšlení a hodnocení člověka, jeho potřeby a přání, sebehodnocení, seberealizace a negativní indikátory, jako například životní trauma, krize, deprese, poruchy nálad.

Sociální psychologie se zaměřuje spíše na individuální aspekt prožívání a pocitů pohody, který má z psychologického hlediska blízko k pojmu spokojenost. Někteří psychologové se odvažují užívat jako odborný termín i slovo štěstí (Možný, I., 2004). Individuální stav pohody, spokojenosti i štěstí bývá souhrnně označován jako subjective well-being. 2

www.un.org/esa/socdev/ageing/ageraav21.htm

20

2. 4. 2 Fyziologický (medicínský) přístup ke QOL V medicíně již nejsou jediným rozhodujícím ukazatelem výsledky lékařských vyšetření. Následná terapie, meditace, léčba či rehabilitace jsou stanovovány také (především u nevyléčitelně nemocných pacientů) na základě jejich subjektivní kvality života. Důraz je kladen na preference pacientů, jejich vnímání vlastního zdraví a dopadu léčby. Výsledky měření kvality života jsou následně využívány při plánování dalšího rozvoje lékařské péče, jeho zaměření, tvorbě preventivních programů či poskytování dalších služeb.

2. 4. 3 Sociologické aspekty kvality života Dnešní podoba zkoumání kvality života v sociologii navazuje zejména na tradici sledování tzv.sociálních indikátorů (Social Indicators Movement), která má své kořeny v USA.

Z pohledu sociologie se jedná o velice komplexní oblast, ve které je třeba kvalitu života hlouběji vymezit vůči životní úrovni, způsobu života a životnímu stylu, které s QOL přímo souvisejí, ale nemohou s ní být ztotožňovány. Výše zmíněné pojmy a jejich vztah ke kvalitě života budou podrobněji vymezeny v následující části této práce.

Životní úroveň Životní úroveň je určována reálnými příjmy lidí a vyjadřuje především materiální a ekonomické podmínky člověka. Způsob života ji dává životní úroveň do souvislosti s životními projevy a celkovým průběhem života, prostřednictvím kterého lidé aktivně podřizují podmínky života své vědomé kontrole (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a).

Způsob života Způsob života je pojem nejen sociologický, nýbržtak je společný pro všechny společenské vědy. Jako takový vyjadřuje komplexní přístup, analýzu z různých úhlů pohledu s přihlédnutím ke sjednocujícímu hledisku.

21

Ve společenských vědách je způsob života kategorií charakterizující život člověka jako celek zachycující jeho charakter, obsah a strukturu. Způsob života vystupuje jako projev materiálního a duchovního života, jehož součástí je životní úroveň. Zároveň ovlivňuje i charakter životního stylu (Vaďurová, 2004).

Životní styl Velký sociologický slovník vymezuje životní styl jako „strukturovaný souhrn životních zvyků, obyčejů, resp. akceptovaných norem, nalézajících

svůj výraz v interakci,

v hmotném, věcném prostředí, v prostorovém chování a v celkové stylizaci“ (Minaříková, Petrusek, 1996) Předpokládá se, že životní styl nějakým způsobem vyjadřuje i hodnoty a zájmy jedince, skupiny či společnosti vůbec.

Sičák (in Vaďurová, 2004) definuje životní styl jako specifický druh chování jednotlivce, resp. sociální skupiny se specifickým způsobem chování, zvyky a sklony. Na životní styl jednotlivce má vliv materiálně-technická úroveň spokojenosti. V praxi se životní styl projevuje jako podstatný znak individuality, projev samostatnosti a schopnosti utvářet se jako osobnost. Osobní životní styl se formuluje pod vlivem výchovy a v obecné rovině ho můžeme chápat jako obraz duchovního cítění, kultury, vzdělání a morálky. Životní styl zachycuje vlastnosti zkoumaného objektu na různých úrovních:


každodenního života – zákonité změny v jednání,




empirické úrovni – pojmenování jednotlivých činností v lidském životě,




teoretické úrovni – systém vědomostí a názorů, který zachycuje a vysvětluje určité zákonitosti v chování lidské společnosti.

Potřeby Zdrojem lidského chování a také klíčem k pochopení jsou potřeby. Většina potřeb je v moderní společnosti zprostředkována v takové míře, že původní biologický základ

22

ztrácí na významu. Do popředí tak vystupují nové potřeby, jako potřeba řízení a rozhodování a na druhé straně i potřeba integrace.

Sedmistupňové

rozlišení potřeb mezi dvěma extrémy vytvořil A. W. Maslow –

zajištěním existence (entropickým minimem) a dosažením kvality života.

ENTROPICKÉ MINIMUM – KVALITA ŽIVOTA Estetické potřeby Potřeba poznání, porozumění Seberealizace

Kvalita života

Potřeba úcty a sebeúcty Sociální potřeby Peníze

Potřeba bezpečí a jistoty Biologické potřeby

ENTROPICKÉ MAXIMUM - ZÁNIK Obr. č. 1 : Sedmistupňové rozlišení potřeb (Frk in Vaďurová, 2004)

V Maslowově schématu se prvně setkáváme s vlivem peněz na kvalitu života. Vliv peněz je nejsilnější při zajišťování biologických funkcí a potřeby bezpečí a jistoty. Seberealizace se odvíjí od osobních dispozic, peníze jsou pouze prostředkem k rozvoji, a prožitek krásna a dokonalosti je již penězi ovlivněn minimálně (Vaďurová, Mühplachr, 2005a). Obecně také platí, že lidé v ohrožení upřednostňují potřeby dosažitelné penězi a naopak lidé zabezpečení uspokojují potřeby související s kvalitou života, tedy vrcholem Maslowovy pyramidy.

Hodnoty Za hodnotu je považován každý jev, který má pro jednání a existenci člověka zásadní význam. O hodnoty se usiluje, hodnoty se požadují nebo zamítají. Hodnoty vyplývají

23

ze zájmu a potřeb, představují závažné cíle, ideály, vážou se na smysl i normy lidského života. Hodnoty a hodnotové postoje jsou podstatnou součástí osobnosti (Jesenský, 1995).

2. 4. 4 Ekologické a environmentální hledisko kvality života Pojem kvalita života přesahuje rámec jednoho vědního oboru. Z tohoto důvodu její zkoumání, definování a praktické zabezpečování vyžaduje systémový přístup. V jeho rámci je třeba zohlednit i ekologický a environmentální rozměr kvality života. Život v příznivém životním prostředí je jedním ze základních lidských práv. V návaznosti na deklaraci konference OSN o životním prostředí, Stockholm (1972), uvádí deklarace přijatá v Riu de Janeiru (1992), že „lidské bytosti…mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou“ (Halečka, 2001). Ekologicko-environmentální podmínky kvality života mají zásadní význam, neboť přímo ovlivňují život člověka. Jejich aktuálnost v současné době narůstá vzhledem k množství naléhavých ekologických problémů a hrozící ekologické krizi.

Ukazatele QOL jako jednotu ekonomických, politických a kulturních faktorů naznačuje Halečka (2001) takto:


stav hospodářského systému a jeho dopadu na možnost aktuálního pracovního uplatnění jednotlivců a tvorbu materiálních a duchovních hodnot,




způsob odměňování práce v souladu s komplexními kritérii její náročnosti a ekonomické efektivity,




stav zaměstnanosti a sociálního zabezpečení v případě nezaměstnanosti,




úroveň zdravotní péče,




podmínky pro společenské a pracovní uplatnění osob s postižením,




ochrana životního prostředí,




úroveň péče o rodinu a výchovu dětí,




podmínky pro vzdělávání,




úroveň zabezpečení přiměřeného plnohodnotného života seniorů,

24




možnost svobodných společenských aktivit občanů,




úroveň společenské morálky,




úroveň demokracie ve společenských vztazích a politickém systému,




úroveň zabezpečení a ochrany lidských práv.

Halečka (2001) uvádí také hlavní faktory narušení a rozkladu kvality života:


devastace přírody a narušení životního prostředí technosférou,




válečná politika a uplatňování různých forem násilí,




nespravedlivé sociálně-ekonomické společenské vztahy a jejich odraz v prohlubování sociálních nerovností,




narušení demokracie, porušení lidských práv,




ignorování humanitárních zásad a významu sociální politiky.

2. 4. 5 Ekonomický pohled na QOL Pro mezinárodní srovnávání kvality života v sociologii bývá často používána úroveň hrubého domácího produktu (GDP) na hlavu3.

Proti použití tohoto ukazatele existuje řada námitek. Především je třeba přijmout námitku, že hrubý národní produkt neukazuje přesně ani na hmotný blahobyt společnosti. Zahrnují se do něho i platby za služby a statky označované souhrnně jako „sociálně politováníhodné“4 (social regrettables). Nezahrnují se sem na druhé straně ty služby a statky, které produkují domácnosti a jež neprocházejí trhem (Možný, 2002).

Souhrnný index lidského rozvoje pro Českou republiku odvozený od HDP na hlavu, střední délky života při narození a stupně vzdělanosti, je vyšší než 0,8. Patříme tak mezi 55 zemí světa, které UNDP řadí do skupiny zemí světa s vysokým stupněm lidského rozvoje a kvality života. Podle aktuální hodnoty tohoto indexu zaujímá ČR 32.pozici

3 4

Roční součet všech plateb za zboží a služby v dané společnosti dělený počtem členů této společnosti. Výdaje na činnosti a statky, které poškozují životní prostředí.

25

v rámci 177 států světa a 19. místo mezi 25 zeměmi EU. Pozice ČR z hlediska postkomunistických zemí je relativně dobrá. Za ČR se nachází ostatní země Visegrádské čtyřky i pobaltské země. Naproti tomu však ve všech starých členských zemích je stupeň lidského rozvoje vyšší5.

Od počátku sedmdesátých let 20.století bylo vyvinuto mnoho úsilí, aby byl nalezen lepší souhrnný ukazatel kvality života. Představa o tom, co musí obsahovat a zahrnovat se postupně zpřesňovala a vyvíjela.

2. 5

Problematika měření kvality života

Kirby (in Dragominerecká, Škoda, 1997b) poukazuje na to, že kvalita života bývá měřena ze tří perspektiv: 1. jako objektivní měření sociálních ukazatelů (v termínech možností, bariér a zdrojů okolí), 2. jako subjektivní odhad celkové spokojenosti se životem (celkovou spokojenost považuje za výsledek osobních hodnot a životního stylu, jehož prostřednictvím se je jedinec snaží naplnit), 3. jako subjektivní odhad spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi (nejde o samotnou životní úroveň, ale o spokojenost se životní úrovní).

K prvnímu bodu je třeba dodat, že ukazatele jako bezpečnost, vzdělání, stabilita atd. se více hodí pro účely měření kolektivní kvality života (pro mezikulturní srovnávání) než pro jednotlivce. Kirby (in Dragominerecká, Škoda, 1997b) do kvality života nezahrnuje životní úroveň samu o sobě, ale spokojenost se životní úrovní. Měření je proces přiřazování čísel objektům nebo událostem podle určitých pravidel. Jedná se o proces spojování abstraktních konceptů s empirickými indikátory, které jsou pozorovatelné. Měření je explicitní, organizovaný plán pro klasifikaci a hodnocení dat

5

http://ceses.cuni.cz/downloads/studie/sesit05-02_slavik.pdf

26

v rámci základního konceptu. Nástroje jsou používány pro získávání dat. Měření je obvykle realizováno na těchto úrovních (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a):


poměrová,




intervalová – rozdíly mezi proměnnými jsou měřitelné,




ordinální – proměnné hodnoty jsou seřazeny,




nominální – proměnné mohou být pouze vyjmenovány.

Škála je soubor symbolů nebo číslic, které jsou sestaveny tak, že symboly nebo číslice stanovaným způsobem korespondují s charakteristikami jednotlivce. Stupnice obsahují komponenty, které posilují koncept, a sérii odpovědí, které hodnotí danou oblast (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001). Škály je možné členit podle jejich tvorby a obsahu.

2. 6

Obec a kvalita života

Kvalitu života lze na úrovni jednotlivce zjednodušeně vyjádřit jako spokojenost nebo osobní štěstí. Na úrovni komunity, města, obce nebo regionu si můžeme pomoci definicí udržitelného způsobu života. Udržitelný způsob života hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jedince a jeho odpovědností vůči jiným lidem, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím a vůči přírodě jako celku.

Oprávněnost nebo neoprávněnost požadavků občanů na kvalitu života je limitována oprávněností požadavků ostatních občanů, finančními a ostatními zdroji, které jsou k dispozici, zákonnými normami a zásadami trvale udržitelného rozvoje6.

Zlepšování kvality života se dosahuje na základě komplexních řešení, jejichž východiskem jsou myšlenky o udržitelném rozvoji. Za udržitelný rozvoj považujeme takový, jenž má uspokojit potřeby současnosti, aniž by byly ohroženy potřeby budoucích generací. Vycházíme z toho, že ekonomický rozvoj, sociální oblast a životní 6

Proto není možné, aby v každé obci byla např. škola, nemocnice, pověřený obecní úřad III.stupně atd..

27

prostředí nelze vnímat odděleně. Udržitelný rozvoj vyžaduje rovnováhu vývoje v těchto třech základních pilířích vývoje společnosti7.

Kvalita života ve veřejné správě je míra naplňování oprávněných požadavků zákazníků na požadovanou veřejnou službu nebo občanů na kvalitu života v dané obci, regionu či kraji. Zákazníci (tedy například žadatelé na úřadě, účastníci správního řízení atd.) očekávají, že jejich žádost nebo potřeba služby bude vyřízena rychle, bez právních a jiných nedostatků tj. v požadovaném standardu. Občané očekávají, že bude docházet ke zvyšování kvality života v jejich obci, kraji nebo regionu.

Základní jednotkou samosprávního členění ČR je obec. Velký sociologický slovníku (Minaříková, Petrusek, 1996) definuje obec jako: „územní společenství, ve kterém dochází k vzájemnému působení a interakci místních obyvatel a institucí při dosahování hospodářských, kulturních a sociálních cílů“. V soudobých společnostech je život obcí stále více podmiňován globální společností k uspokojování základních potřeb každodenního života.Ve správním významu je obec nejnižší územní a správní jednotka, která má charakter venkovského nebo městského sídla, resp. města nebo vesnice.

Kvalita života obyvatel České republiky odpovídá jejímu současnému vývojovému stádiu jako středně bohaté a středně moderní země. Naše úroveň kvality života se podobá té, jíž dosahují nejméně rozvinuté staré členské země a nejvíce rozvinuté nově přijaté země EU8.

7 8

http://ceses.cuni.cz/media/clanky/020323LN.php http://ceses.cuni.cz/downloads/studie/sesit05-02_slavik.pdf

28

3

CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY

Hlavním cílem tohoto průzkumu je, jak již bylo uvedeno v úvodu, analyzovat současný stav spokojenosti s kvalitou života obyvatel obce Tvarožná Lhota. Na základě provedené analýzy, bude formulováno několik doporučení pro starostu a zastupitele obce, jak zlepšit kvalitu života obyvatel v dané obci. To znamená určit hodnoty spokojenosti resp. nespokojenosti v několika základních segmentech kvality života a zjistit, o jakou oblast rozvoje kulturního a společenského života v obci mají obyvatelé největší zájem.

Analýzou současného stavu spokojenosti s kvalitou života se naplní dílčí cíle:


zjistit míru spokojenosti s životem v obci (v jednotlivých segmentech),




zjistit spokojenost s prací obecního úřadu a zastupitelů obce,




zjistit, jaké společenské události a aktivity obyvatelé postrádají,




zjistit hodnoty spokojenosti s vlastním životem (kterou obyvatelé prožívali v posledním roce),




zjistit dopad společenských změn na život lidí po vstupu ČR do EU.

Na základě těchto cílů byly vysloveny hypotézy, které budou tímto průzkumem ověřeny: 1. Spokojenost se společenským a kulturním žitem v obci je závislá na délce života v obci (nejméně spokojeni budou obyvatelé, kteří zde žijí méně než 10let). 2. Pořadí spokojenosti se v jednotlivých oblastech kvality vlastního života má rozdílné pořadí u mužů a žen. 3. S rostoucím věkem se snižuje průměrná spokojenost s celkovou kvalitou života (nejméně bude spokojena věková skupina 60 a více let). 4. Zlepšení v možnosti pracovních příležitostech po vstupu ČR do EU závisí na dosaženým

vzděláním

(nejvyšší

průměrná

hodnota

bude

dosažena

u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel).

29

4

METODIKA A MATERIÁL

V teoretické části jednalo především o používání určitých technik a metod v práci s literaturou. V počáteční fázi šlo

především o vyhledávání potřebných informací

v nejrůznějších pramenech, jako jsou monografie, odborné časopisy, výzkumné zprávy, denní tisk, Internet apod.

Další fáze spočívala v práci se samotným textem literatury. Již v průběhu tohoto zpracování textu bylo třeba systematicky zaznamenávat bibliografické údaje, v závěru práce budou uvedeny v seznamu použité literatury ve tvaru daném bibliografickou normou (ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2).

V praktické části bude proveden průzkum kvality života obyvatel jihomoravské vesnice Tvarožná Lhota. Úkolem vedení každého města a vesnice je provádět rozhodnutí a poskytovat služby, které povedou k uspokojení potřeb obyvatel a ke zvýšení kvality jejich života. K tom, aby se zastupitelstvo obce správně rozhodl do jaké oblasti investovat volné finanční prostředky, musí znát současnou situaci v obci, to znamená, musí vědět s čím jsou a naopak s čím nejsou obyvatelé v současné době spokojeni. Analýzou spokojenosti v jednotlivých segmentech kvality života (např. spokojenost s kulturním a společenským životem v obci, s činností obecního úřadu, informovaností o činnosti zastupitelstva obce aj., viz příloha č. 2) bude zmapován současný stav v obci. Z výsledků průzkumu bude poté vytvořen pro starostu a zastupitele obce návrh, jak zlepšit život obyvatel v rámci regionální politiky.

V průběhu každého průzkumu můžeme obecně rozlišit dvě hlavní etapy, a to etapu přípravy výzkumu a následně potom etapu jeho realizace, včetně zpracování a analýzy zjištěných údajů. Při provádění průzkumu se postupuje podle následujících kroků: 1. definování problémů a cílů výzkumu,

30

2. sestavení plánu průzkumu, 3. shromáždění informací, 4. analýza informací, 5. prezentace výsledků.

Pro získání potřebných dat byla použita jedna ze základních technik výzkumu – dotazník. Prostřednictvím dotazníku lze získat údaje od dostatečného množství respondentů během krátkého časového období. Konkrétní dotazník je sestaven až po formulaci jednotlivých hypotéz a cíli průzkumu. Při tvorbě dotazníku je nezbytné zachovat určitou strukturu a dodržet podstatné náležitosti.

Po sestavení dotazníku byla jeho správnost prakticky ověřila pomocí předvýzkumu. Samotný průzkum byl proveden v měsíci březnu roku 2006.

Data získaná z průzkumu byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel.

Nejdůležitější část mé práce tvoří výsledky průzkumu a z nich vyplývající doporučení pro vedení obce. V závěru bakalářské práce navrhuji kroky, který by mohli vést ke zlepšení kvality života v obci.

4. 1

Předmět průzkumu

Předmětem průzkumu je kvalita života. Hodnoty v jednotlivých segmentech budou zjišťovány pomocí různých okruhů otázek, dle účelu zjišťovaných informací. Kvalita života byla pro tuto práci operacionalizována jako kognitivní ohodnocení vlastního života, které se týká:


spokojenosti v jednotlivých oblastech života (přátelé, finance, volný čas atd.),




spokojenosti s celkovou kvalitou života.

31

4. 2

Objekt průzkumu

Objektem

průzkumu

byli

obyvatelé

jihomoravské

Do výzkumného souboru bylo zahrnuto 92 respondentů.

obce

Tvarožná

Lhota.

Jelikož tento počet není

dostatečný pro realizaci výzkumu, jedná se pouze o průzkum, který může předběžně informovat o stávající situaci a poskytnout podklady pro rozsáhlejší výzkum v jakékoliv obci.

Soubor byl vytvořen systematickým (mechanickým) výběrem za použití seznamu obyvatel obce, poskytnutým starostou obce. Ze seznamu, který obsahoval jména a roky narození, byly odstraněny údaje o obyvatelích obce mladších 18 let. Ze zbývajícího počtu 715 obyvatel byl vytvořen soubor, který zahrnoval každého šestého občana obce.

Vzhledem k použité metodě tvorby výběrového souboru nemohla být zajištěna reprezentativnost z hlediska zastoupení pohlaví, věku a vzdělání.

4. 3

Technika průzkumu

Základní použitou technikou tohoto průzkumu je písemný kontakt, zprostředkovaný pomocí vytvořeného dotazníku. Přesná podoba dotazníku, který byl použit k analýze současné kvality života v obci je uvedena v příloze č. 2.

Dotazník se skládá ze čtyř částí. Tři části dotazníku jsou věcného charakteru, týkají se kvality života v obci, spokojenosti s kvalitou vlastního života a dopadem společenských změna na život obyvatel po vstupu České republiky do Evropské Unie. V závěru dotazníku se zjišťovaly běžná demografická data a údaje sociologického charakteru jako jsou věk, vzdělání, ekonomická aktivita a délka života v obci.

Otázky první části dotazníku, týkající se spokojenosti s kvalitou života v obci, byly sestaveny na základě osobních a telefonických konzultací se starostou obce, v níž se průzkum uskutečnil.

32

Při tvorbě otázek druhé a třetí části (týkajících se spokojenosti s vlastním životem a dopadem

společenských

změn

na

život

lidí)

jsem

se

inspirovala

empirickým výzkumem „Kvalita života a zdraví“9 týmu autorů (H. Hnilica, H.Hnilicová, H. Janáčková, E. Křížová, J. Payne, K. Schwarz). Otázky týkající se společenských změn po roce 1989 jsem převedla na dopad společenské změny, jíž byl vstup České republiky do Evropské unie.

V dotazníku byly použity tři typy otázek, 2 polootevřené, 5 uzavřených identifikačních a 21 uzavřených škálovacích.

Využila jsem hodnotících škál a jednotlivých položek ze škál, jež jsou běžně využívány k výzkumu kvality života a s ní souvisejících nominálních proměnných:


Škála spokojenosti se životem (Satisfaction with Life Scale – SWLS),




Škála kladných a záporných emoci (Positive and Negative Affective Scale PANAS)10.

Dotazník byl vytvořen tak, aby splňoval všechny hlavní požadavky na něj kladené. Jedná se především o jasnou formulaci otázek, nabízených odpovědí, o přehlednost a příjemnou grafickou úpravu (Surynek, Komárková, Kašpárková, 2001).

Při tvorbě úvodního slova jsem se soustředila především na vhodnou volbu vět, protože tato část nejvíce ovlivní postoj respondenta k vyplnění dotazníku. Snažila jsem se respondentům přiblížit mnou zkoumanou problematiku, ujistit

je o anonymitě,

vyvrátit možné obavy ze zneužití a vysvětlit, cíl průzkumu. Součástí úvodního slova je dále poučení o způsobu odpovídání na jednotlivé otázky.

9

Výzkumný záměr č. J31/98: 11100007, 1. LF UK v Praze, 2000/2001 Jde o techniky, které jejich autoři publikovali v odborných časopisech a určili k volnému užití ve vědeckém výzkumu.

10

33

Identifikační otázky, jsou zařazeny na konci dotazníku, aby tím byla zmírněna případná respondentova pochybnost o anonymitě.

4. 4

Sběr dat v terénu

Vybraným 120 respondentům byl rozdán k vyplnění dotazník, pokud měl respondent zájem, mohl dotazník vyplnit ihned. Současně s dotazníkem byla respondentovi dána kartička s výčtem sběrných míst (sběrná schránka obecního úřadu umístěná na budově úřadu a sběrný box umístěný v prodejně potravin a na poště). Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků se vrátilo 98 z nich, 6 muselo být dále vyřazeno pro neúplné vyplnění.

4. 5

Třídění a statistické zpracování

Při zpracovávání výsledků průzkumu jsem vycházela ze zásad pro třídění 1.a 2.stupně. Tříděním 1.stupně je pouhý výčet absolutních a relativních četností. Tříděním 2.stupně hledáme osoby, které mají dvě tříděné vlastnosti zároveň. Výsledkem třídění je rozdělení četností.

Relativní četnost (vztah mezi četnostmi) ni

absolutní četnost ve skupině

pi

relativní četnost ve skupině

pi =

ni n

i =1, 2,….,k k

počet řádků v tabulce

n

rozsah souboru

při čemž platí

k

∑n i =1

i

=n

Úroveň pozorovaných jevů v daném souboru charakterizují střední hodnoty. Jejich hlavní význam spočívá v tom, že umožňují jednoduše a přehledně srovnávat úroveň zkoumaných jevů u dvou nebo více souborů. Aritmetický průměr pro tříděná data

n

x=

∑x i =1 n

i

∑n i =1

i

34

Měření závislosti mezi slovními znaky (analýza kontingence) Základním krokem při výpočtu je výpočet teoretické četnosti: n´

teoretická četnost

i

řádkový index

j

sloupcový index

nil′ =

ni * n j n

Čím více se liší teoretické hodnoty od skutečných četností, tím více se vztah mezi znaky liší od nezávislosti (závislost je vyšší). Charakteristika, která informuje o těchto odlišnostech pomocí jednoho čísla, je čtvercová kontingence. Určíme ji ze vztahu:

( nij − nij′ ) 2 χ = ∑∑ nij′ i =1 j =1 k

l

2

Ze čtvercové kontingence se dají odvodit další koeficienty:

Pearsonův koeficient

P=

χ2 χ2 +n C=

Crammerův koeficient

4. 6

χ2 n * min(k − 1; l − 1)

Základní charakteristika obce Obec Tvarožná Lhota se nachází cca 4 km JV od Strážnice v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Její počátky se datují do období kolem roku 1470. Obec je od roku 2003 součástí Mikroregionu Strážnicko.

Obr.č 2 Umístění obce na mapě ČR

Podle geomorfologického členění náleží katastr k provincii Západní Karpaty. Jedná se o mírně zvlněnou oblast charakterizovanou širokými kopulovitými vyvýšeninami a rozevřenými, převážně plochými údolími. Rozloha katastru obce je 1747ha.

35

Ekonomicky je obyvatelstvo z větší míry závislé na dojížďce za prací do Strážnice a Veselí nad Moravou. V současné době žije v obci trvale 883 obyvatel, z toho 489 v produktivním věku. Průměrný věk žen v roce 2005 byl 37,8 a mužů 41,3. Počet přistěhovalých obyvatel se od roku 2000 každoročně pohybuje v rozmezí 8 – 10 obyvatel. Rozpočet obce na rok 2006 činí 9 944 000Kč (jeho podrobné členění je uvedeno v příloze č. 3).

Obec má základní občanskou vybavenost. Ve středu obce se nachází malé turistické informační centrum a Muzeum oskoruší. Obec spravuje nedalekou Rekreační oblast Lučina s přehradou a autokempinkem. Dále je zde možnost turistiky, sportovního vyžití, rybolovu a sběru hub i léčivých rostlin. V lokalitě Lučina je množství rekreačních chat, avšak soukromé podnikatelské aktivity zde nejsou příliš rozšířeny. Mezi turistické zajímavosti patří rozhledna a salaš Travičná. V obci se během posledních let vytvořilo několik zájmových organizací

myslivci, fotbalisté, rybáři,

sdružení přátel školy a občanské sdružení INEX.

Na základě žádosti byl obci Tvarožná Lhota schválen 30.5.2001 znak a obecní prapor. Znak je zobrazen v červeno-modře kosmo děleném štítě s vinařským nožem. Kosíř je provázený dvěma vinnými hrozny, vše je v barvě zlaté.

Znak připomíná,

že Tvarožná Lhota náležela pod strážnické panství hrabatů Magni, a z rodového erbu Magnisů vychází červená barva štítu. Modrá barva štítu symbolizuje lhotské rybníky, přeměněné na louky.

Obr.č. 3 Obecní znak

36

5

VÝSLEDKY A HODNOCENÍ

5. 1 Osobní a demografické údaje Jak již bylo v předešlé kapitole řečeno, nemohla být vzhledem k metodě tvorby výzkumného souboru zajištěna reprezentativnost z hlediska zastoupení pohlaví, věku, vzdělání a délky života v obci. Níže uváděné tabulky číslo 1, 3, 4, 5 a 7 jsou uvedeny v relativním vyjádřením, jednotlivé hodnoty v absolutní formě jsou uvedeny v příloze č. 5 této bakalářské práce.

Graf č. 1: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 4 Strukrura respondentů podle pohlaví

41%

muž žena

59%

Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 2: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 5 Struktura respondentů podle vzdělání

základní 7%

17%

36%

40%

středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokošklské

Zdroj: vlastní zpracování

37

Graf č. 3: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 6 Struktura respondentů podle věku 9%

do 20 let 21 až 30 let 31 až 40 let 41 až 50 let 51 až 60 let 60 a více let

11%

12% 22%

28%

18%

Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 4: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 7 Struktura respondentů podle ekonomické aktivity student

12%

4%

zaměstnanec

13% OSVČ

12%

nezaměstnaný

7%

důchodce

52%

poživatel sociálních dávek Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 5: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 8 Struktura respondentů podle délky života v obci

9%

od narození

24%

více než 10 let 67%

méně než 10 let

Zdroj: vlastní zpracování

38

5. 2 Spokojenost s kvalitou života v obci Tab. č. 1: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 1 Spokojenost s kvalitou života v obci S kultur. a společ. životem v obci S možností sportovního vyžití v obci S možností trávení volného času S dopravní dostupností obce (ČSAD) S činností Obecního úřadu S poskytováním inform. o míst.záležitostech S informovaností o činnosti zastupitelstva

Aritmet.

Relativní četnost (v %)

průměr

Nespokojen/a Nevím Spokojen/a

4,25 4,62 3,66 2,87 4,28 4,42 4,12

36 29 54 81 34 33 33

3 7 11 5 14 10 21

61 64 35 14 52 57 46

Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledků výzkumu je patrné, že nejvíce jsou občané obce Tvarožná Lhota nespokojeni s dopravní dostupností obce (81 %). Obec je zcela závislá na autobusovém spojení. 98 % spojů, které

do obce dojíždějí, zajišťuje ČSAD Hodonín. Během

pracovního týdne se jedná o poměrně slušně zajištěné spojení, a to jak ve směru ve Veselí nad Moravou tak ve směru na Strážnici. Problém však nastane v okamžiku, kdy chcete využít služeb ČSAD během státního svátku nebo dne pracovního klidu. V tyto dny obcí projíždí za celý den pouze 4 spoje.

Dále je 54 % respondentů nespokojeno s možností trávení volného času. V obci neexistuje žádné kulturní zařízení.

Nejvíce jsou občané ( 64 %) spokojeni se sportovním vyžitím v obci. Během posledních 2 let obec investovala nemalé finanční prostředky do vybudování víceúčelové sportovní haly, kterou vedle základní a mateřské školy využívá denně i početná veřejnost.

Z otázek týkajících se činnosti veřejné správy v obci vyplynulo, že s činností obecního úřadu a zastupitelstva obce je více než 50 % občanů obce spokojena. O něco méně občanů obce je spokojeno s informovaností o činnosti zastupitelstva obce (47 %).

39

Otázka č. 1A): Jaké společenské události a aktivity Vám ve vaší obci chybí? Graf č. 6: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 1A Společenské události a aktivity, které občané nejvíce postrádají

plesy akce zájm.organizací církevní události

28%

2% 18%

7%

sportovní události 7% 38%

běžný kontakt se spoluobčany jiné

Zdroj: vlastní zpracování

Mezi společenské události a aktivity, které obyvatele obce nejvíce postrádají patří plesy, sportovní události a akce zájmových organizací. Na polootevřenou otázku, z alternativy jiné, byly získány odpovědi: výstavy prací dětí a spoluobčanů, hudební zábavy, koncerty, výstavy zvířectva a výpěstků.

Otázka č. 1B): Do čeho by se mělo ve Vaší obci nejdříve investovat z veřejných prostředků?

Graf č. 7: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 1B Potřeba incestic z veřejných prostředků oprava pozemních komunikací oprava veřejného osvětlení rekonstrukce vod. a kanaliz.sítě podpora zájmových organizací rozvoj cestovního ruchu

40% 14%

11% 10%

16%

9%

jiné

Zdroj: vlastní zpracování

40

Nejvíce občanů, tj. 40% se domnívá, že by měla obec prioritně investovat z veřejných prostředků do rozvoje cestovního ruchu, opravy pozemních komunikací a podpory zájmových organizací.

V alternativě jiné,

byly doplněny požadavky na investice do projektů, které jsou

koncepčně zaměřeny na snižování nezaměstnanosti, výstavbu domu s pečovatelskou službou, rekonstrukci dětského a fotbalového hřiště, podporu základní a mateřské školy, vybudování cyklistické stesky, které by obec spojila s rekreační oblastí Lučina, jenž spadá do katastru obce, zabezpečení povrchové vody, která vtéká do obce. Hypotéza č. 1: Spokojenost se společenským a kulturním žitem v obci je závisí na délce života v obci.

Tab. č. 2: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 1A a č. 8 Nespokojenost/spokojenost

Délka života v obci Od narození Více než 10 let Méně než 10 let

1 - výrazně nespokojen/a 2 - převážně nespokojen/a 3 - spíše nespokojen/a 4 - nevím 5 - spíše spokojen/a 6 - převážně spokojen/a 7 - výrazně spokojena

1 7 11 3 18 22 0

1 4 4 0 12 1 0

Součet

62

22

Čtvercová kontingence

32,58

Průměrná čtvercová kontingence

0,354

Pearsonův koeficient

0,511

Crammerův koeficient

0,421

3 2 0 0 3 0 0

Součet 5 13 15 3 33 23 0

8 92 Zdroj: vlastní zpracování

41

Graf č. 8: Průměrná spokojenost s kult.a spol.životem v závislosti na délce života v obci

Nespokojen/spokojen

Spokojenost s kulturním a společenským životem v obci v závislosti na délce života v obci 6 5

4,55 3,95

4 3

2,75

2

od narození

méně než 10 let

více než 10 let

Délka života v obci Zdroj: vlastní zpracování

Z vypočtených hodnot Pearsonova a Crammerova koeficientu vzešla slabá závislost mezi spokojeností se společenským a kulturním životem v obci v závislosti na délce života v obci. Nejvíce jsou spokojeni ti respondenti, kteří v obci žijí od narození. Během posledních let se společenský život v obci mírně zlepšil, respondenti, kteří zde žijí pouze několik let nemají dostatečnou možnost srovnání s předešlými roky. Většina nově přistěhovalých obyvatel přichází z měst, kde je společenský a kulturní život na mnohem vyšší úrovni, proto této kategorii spokojenosti přiřazují nižší hodnoty než respondenti, kteří zde žijí celý život. Křivka spokojenosti se společenským a kulturním životem v obci, sestavené pomocí aritmetického průměru má proto klesající tendenci.

Tabulky vypočtené četnosti a čtvercové kontingence jsou uvedeny v příloze č. 4 této bakalářské práce.

42

5. 3 Spokojenost s vlastním životem Tab. č. 3: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 2 Spokojenost s kvalitou

Aritmetický

vlastního života Se svým vzhledem Se svým zdravím Se svými přáteli a známými Se svým rodinným životem Se svou finanční situací Se svým zaměstnáním / studiem Se svou bytovou situací Se svým volným časem S celkovou kvalitou svého života

průměr 4,73 4,68 5,66 5,51 3,73 4,56 5,53 5,16 5,17

Relativní četnost (v %) Nespokojen/a Nevím Spokojen/a 17 30 5 8 50 30 16 16 17

17 3 2 3 4 4 2 7 1

66 67 93 89 46 66 82 77 82

Zdroj: vlastní zpracování

Hodnoty průzkumu v této kategorii otázek potvrdily výsledky jiných výzkumů týkajících se kvality života11. Na prvním místě ve všech doposud uskutečněných výzkumech byla umístěna spokojenost s rodinným životem, přáteli a známými. Odpovědi na tyto otázky dosáhly také v tomto průzkumu nejvyšších aritmetických průměrů, v relativním vyjádření je se svým rodinným životem, přáteli a známými spokojeno kolem 90 % respondentů.

Nejméně jsou obyvatelé obce spokojeni se svou finanční situací, zaměstnáním a studiem12. Finanční situace a kategorie zaměstnání dosahuje nižších hodnost spokojenosti v závislosti na nízkých průměrných mzdách v regionu a vysoké nezaměstnanosti. V okrese se nevyskytuje žádný podnik nad 200 zaměstnanců. Nezaměstnanost v okrese Hodonín se pohybuje kolem 14 %13. V oblasti vzdělání mají studenti velmi omezené možnosti, ve vzdálenosti do 20km od obce se vyskytují pouze 11

Např. Cíle medicíny a kvalita života“ týmu autorů (H. Hnilica, H. Janáčková, E. Křížová, J. Payne, K. Schwarz). 12 Z této kategorie byla při výpočtech odstraněna skupiny obyvatel, kteří v otázce č. 7 uvedli variantu odpovědi důchodce. 13 Dostupné na www.csoz.cz , údaj za duben 2006.

43

3 specializované střední školy a gymnázium. Nejbližší možnost vysokoškolského studia je ve 150km vzdáleném Brně.

Hypotéza č. 2: Průměrné hodnoty spokojenosti budou mít rozdílné pořadí u mužů a žen.

Tab. č. 4: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 2 a 4 – muži Spokojenost s kvalitou vlastního života Se svým vzhledem Se svým zdravím Se svými přáteli a známými Se svým rodinným životem Se svou finanční situací Se svým zaměstnáním / studiem Se svou bytovou situací Se svým volným časem S celkovou kvalitou svého života

Aritmetický Pořadí průměr 5,21 4,82 5,66 5,63 3,58 4,83 5,18 5,08 4,95

3 7 1 2 8 6 4 5 x

Relativní četnost (v %) Nespokojen Nevím Spokojen 3 21 76 29 0 71 8 0 92 8 0 92 45 21 34 24 21 55 21 8 76 18 8 71 16 0 84 Zdroj: vlastní zpracování

Tab. č. 5: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 2 a 4 – ženy Spokojenost s kvalitou vlastního života Se svým vzhledem Se svým zdravím Se svými přáteli a známými Se svým rodinným životem Se svou finanční situací Se svým zaměstnáním / studiem Se svou bytovou situací Se svým volným časem S celkovou kvalitou svého života

Relativní četnost (v %) Aritmetický Pořadí průměr Nespokojena Nevím Spokojena 4,37 4,67 5,69 5,44 3,72 4,54 5,43 5,20 5,19

7 5 1 2 8 6 3 4 x

28 30 4 7 54 31 13 15 19

15 57 6 64 4 92 6 87 2 44 0 69 2 82 6 79 2 79 Zdroj: vlastní zpracování

Hypotéza číslo 2 zaměřená na spokojenost s kvalitou vlastního života v závislosti na pohlaví se potvrdila pouze ze tří čtvrtin. Muži i ženy jsou nejvíce spokojeni s rodinným životem, svými přáteli a známými, naopak výrazně nespokojeni jsou

44

se svou finanční situací. V ostatních kategoriích je pořadí spokojenosti rozdílné. U mužů je na třetím místě v celkovém pořadí podle aritmetických průměrů spokojenost se svým vzhledem, naopak u žen je to spokojenost s bytovou situací.

V relativním

vyjádření

je

největší

rozdíl

mezi

pohlavími

u

spokojenosti

se svým vzhledem. 76 % mužů je s touto kategorii vlastního života spokojeno, 21 % respondentů neví a pouhá 3 % mužů jsou nespokojeni. U žen je rozdělení spokojenosti odlišné, spokojeno je pouze 57 % respondentek, 15 % označilo alternativu nevím a 28 % žen je se svým vzhledem nespokojena. Hypotéza č. 3: S rostoucím věkem se bude snižovat průměrná spokojenost s celkovou kvalitou života

Tab. č. 6: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 2i a 6 Věk respondenta Nespokojenost/spokojenost do 20 21- 30 31- 40 41- 50 51- 60 60 a více Součet 1 - výrazně nespokojen/a 0 0 0 1 1 0 2 2 - převážně nespokojen/a 0 0 0 2 0 2 4 3 - spíše nespokojen/a 1 1 1 3 2 2 10 4 - nevím 0 1 0 0 0 0 1 5 - spíše spokojen/a 3 2 7 10 4 2 28 6 - převážně spokojen/a 5 10 8 9 3 2 37 7 - výrazně spokojena 1 6 1 1 1 0 10 Součet 10 20 17 26 11 8 92 Zdroj: vlastní zpracování

Čtvercová kontingence

36,33

Průměrná čtvercová kontingence

0,395

Pearsonův koeficient

0,532

Crammerův koeficient

0,281

45

Graf č. 9: Spokojenost s celkovou kvalitou života v závislosti na věku

Nespokojenost/spokojenost

Spokojenost s celkovou kvalitou života v závislosti na věku 7 6 5

5,5

5,95

5,47 4,81

4,73 4

4 3 2 do 20 let

21- 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

60 a více

Věk Zdroj: vlastní zpracování

Hypotéza číslo 3 se zabývala spokojeností s kvalitou vlastního života v závislosti na věku. S Pearsnova koeficientu byla zjištěna slabá závislost mezi kvalitou života a věkem. Podle hodnoty Cramerova koeficientu závislost mezi sledovanými proměnnými neexistuje. Křivka v grafickém znázornění, vytvořená z aritmetických průměrů u jednotlivých věkových kategorií má od věkové kategorie 21 až 30 let mírně klesající tendenci. Nejnižší hodnota aritmetického průměru je dosažena u nejvyšší věkové skupiny 60 a více let. Respondenti v této věkové kategorii jsou nespokojeni převážně se svým zdravím a tuto skutečnost přenášejí v nejvyšší míře také do kategorie celkové spokojenosti. Naopak nejvyšší hodnotu dosahuje průměr u věkové kategorie 21 až 30 let. 5. 4 Dopad společenských změn na život lidí po vstupu ČR do EU Tab. č. 7: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 3 Společenská změna po vstupu ČR do EU

Aritmetický průměr

V ekonomické situaci V pracovních příležitostech V možnostech cestování V možnostech kulturního vyžití V celkové kvalitě života

3,33 4,01 4,80 4,38 3,87

Relativní četnost (v %) Žádná Zlepšení Zhoršení změna 43 51 6 25 39 36 4 40 56 2 68 30 25 56 19 Zdroj: vlastní zpracování

46

Tato část

průzkumu soustředěna na dopad vstupu ČR do Evropské unie

se u respondentů setkala s nejmenším zájmenem. 39 %

dotazovaných uvedlo,

a to ve všech kategoriích, že pro ně osobně se, se vstupem naší republiky do Evropské unie nic nezměnilo.

Nejvíce respondentů (56 %) se domnívá, že se nyní lépe cestuje. Oproti tomu 43 % občanů spatřuje ve vstupu do EU zhoršení své ekonomická situace. Při

srovnání

aritmetických průměrů spokojenosti kvality vlastního života (muži 4,95 a ženy 5,19), kterou občan prožíval v posledním roce a celkové kvality života po vstupu do Evropské unie (3,87) se setkáváme s negativním hodnocením této společenské změny občany.

Hypotéza č. 4: Zlepšení v možnosti pracovních příležitostech po vstupu ČR do EU závisí na dosaženém vzdělání.

Tab.č. 8: Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku č. 3b a 5 Zhoršení/zlepšení 1 - výrazné zhoršení 2 - značné zhoršení 3 - mírné zhoršení 4 - žádná změna 5 - mírné zlepšení 6 - značné zlepšení 7 - výrazné zlepšení Součet

Nejvyšší dosažené vzdělání SŠ bez SŠ s Součet ZŠ VŠ maturity maturitou 1 3 1 0 5 1 5 3 0 9 2 2 5 0 9 10 17 9 1 36 1 9 11 2 23 1 1 4 4 10 0 0 0 0 0 16 37 33 6 92 Zdroj: vlastní zpracování

Čtvercová kontingence

34,37

Průměrná čtvercová kontingence

0,374

Pearsonův koeficient

0,522

Cramerův koeficient

0,353

47

Graf č. 10: Názor na možnost práce v EU v závislosti na vzdělání

Nespokojenost/spokojen ost

Pracovních příležitostí v EU v závislosti na dosaženém vzdělání

7 6

5,67

5 4

3,75

3

4,19

4,15

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

2 ZŠ

VŠ

Dosažené vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

Hypotéza číslo 4 zaměřen na možnost pracovních příležitostí ve vztahu k nejvyššímu dokončenému vzdělání respondenta se potvrdila. Závislost zjištěná pomocí Pearsonova koeficientu byla je 0,522 velmi mírná a podle Cramerova koeficientu v této hypotéze závislost neexistuje. Z grafu je patrné, že respondenti s vysokoškolským vzděláním se domnívají, že vstup České republiky do Evropské unie znamenal zlepšení v možnostech pracovních příležitostí. Tito respondenti jsou oproti jiným zvýhodněni především jazykovými znalostmi. Aritmetické průměry spokojenosti u respondentů se středoškolským vzděláním (s maturitou i bez maturity) mají skoro stejné hodnoty, u dotazovaných se středoškolským vzděláním bez maturity jsou o 0,04 vyšší. Nejnižší hodnoty bylo dosaženy u skupiny se základním vzdělám. Tuto skupiny netvoří pouze středoškolští studenti, ale převážná část skupiny je tvořena respondenty vyššího věku (51 a více let).

Tabulky vypočtené četnosti a čtvercové kontingence jsou uvedeny v příloze č. 4 této bakalářské práce.

48

5. 5 Doporučení pro vedení obce Na základě provedené analýzy a po konzultaci výsledků průzkumu, byly vybrány tři oblasti, na něž by se mělo vedení obce v budoucnu prioritně zaměřit.

Podpora kulturního a společenského života v obci I přesto, že je 61 % respondentů spokojeno s kulturním a společenským životem v obci, doporučuji vedení obce do této oblasti i nadále investovat finanční prostředky z rozpočtu obce. Mezi společenské události a aktivity, které občané nejvíce postrádají patří plesy, sportovní události a akce zájmových organizací (rybáři, myslivci, zahrádkáři, TJ Sokol Tvarožná Lhota). Vedení obce nespolupracuje v dostatečné míře se zájmovými skupinami, které v obci fungují. V budoucnu by se spolupráce mezi vedením obce a zástupci zájmových skupin měla ubírat následujícími směry:


možnost pořádání kulturních a sportovních událostí v zařízeních spravovaných obcí (sportovní hala, školní tělocvična, fotbalové hřiště),




poskytnuta finanční výpomoc,




pomoc při oslovení sponzorů.

Zájmové skupiny nedisponují vlastními finančními prostředky, proto nejsou ekonomicky schopné akce jako jsou plesy, hudební zábavy a výstavy samostatně financovat.

Každoročně se zvyšuje počet seniorů v obci, nadpoloviční většina z nich je ovdovělých. Tato věková skupina je také tou, které je s celkovou kvalitou svého života nejméně spokojena. Vedení obce by mělo uspořádat ročně nejméně dvě kulturní nebo společenské akce, na kterých by se senioři pravidelně scházeli, např. Dny seniorů.

Ke zvýšení spokojenosti v této oblasti dále napomůže včasné informování občanů o událostech a akcích, které se v obci a jejím přilehlém okolí budou konat. Např. zveřejnění

v obecním

zpravodaji

(který vychází

pravidelně

každé čtvrtletí),

na internetových stránkách obecného úřadu a na úřední desce.

49

Rozvoj cestovního ruchu Podle výsledků průzkumu se 40 % obyvatel obce Tvarožná Lhota domnívá, že je v obci třeba investovat do rozvoje cestovního ruchu. V minulosti patřila Lučina14 mezi turisticky hojně navštěvovanou oblast, v posledních letech však zájem turistů o tuto část republiky upadá.

Rozvoj oblasti je závislý a omezený dodržováním podmínek ochrany a péče o území a objekty dle speciálních požadavků ochrany životního prostředí a památek (oblast spadá do CHKO Bílé Karpaty), proto bych doporučila soustředit se na rozvoj venkovské turistiky, která je spojená s ekologickým vzděláváním a byla by zaměřena na tři cílové skupiny turistů:


Senioři, jejichž počet každoročně narůstá, jsou náročnější na ubytování a gastronomii, ale vyhledávají klidné a nerušené prostředí. Dávají přednost klidným procházkám přírodou a poznávání místních tradic.




Mladé rodiny, které hledají levnější způsob dovolené a pro své děti možnost poznat život na venkově.




Poznávací turisté (příroda, kultura), jako doplněk k výše uvedeným skupinám.

Obec a rekreační oblast Lučina, má dobré vyhlídky na to, že by zde mohla venkovská turistika najít své místo. K jejímu bezproblémovému fungování, je potřeba zvýšit ubytovací kapacity v soukromí a zajistit potřebná stravovací zařízení.

Díky tomu, že obcí prochází Strážnická vinařská stezka se zde nabízí možnost rozvoje poznávací turistiky a cyklo-turistiky. V obci funguje od roku 2004 občanské sdružení INEX – SDA Bílé Karpaty, zaměřující se na záchranu a propagaci jeřábu oskeruše. Ve spolupráci obce a tohoto sdružení se naskýtá příležitost přiblížit okolí obce a její tradice, studentům středních a základních škol, prostřednictvím organizovaných

14

Lučina – rekreační oblast spadající do katastru obce.

50

exkursí, vybudování naučných stezek a tras s využitím přírodních a kulturních zajímavostí.

Malé výrobny a služby Ke snížení počtu nezaměstnaných v obci a k jejímu zviditelnění napomůže vytvoření příznivějších

podmínek pro rozvoj malých výroben a služeb a podpora soukromě

podnikajících zemědělců. Prioritními oblastmi jsou:


vinařství, ovocnářství např. založení vinařského a podpora zahrádkářského spolku v obci (propagace produktů, zaměřit se na speciální odrůdy vína a speciální druhy ovoce jako oskoruše a moruše),




výroba v domácích dílnách např. kroje a výšivky (prezentace na místních slavnostech jako např. hody, košty vín a slivovice, akce místních spolků),




služby pro návštěvníky a turisty (půjčovny, restauraterství a ubytování).

Finanční prostředky obce jsou značně omezené, proto navrhuji vedení obce zintenzívnit spolupráci s okolními vesnicemi (Radějov, Kněždub, Petrov, Hroznová Lhota, Tasov ) a městem Strážnice, které jsou spolu s Tvarožnou Lhotou součástí mikroregionu Strážnicko, a mohli by se na řadě projektů finančně spolupodílet.

51

6 Kvalita

ZÁVĚR života

je

výsledkem

vzájemného

působení

zdravotních,

sociálních

a ekonomických podmínek, které se týkají lidského a společenského rozvoje. Na jedné straně zahrnuje objektivní podmínky pro život (sociální a kulturní potřeby, materiální dostatek), na straně druhé subjektivní prožívání života (spokojenost, uspokojení, sebenaplnění apod.).

Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení subjektivní kvality života u obyvatel obce Tvarožná Lhota. Spokojenost s kvalitou života byla měřena dotazníkovým průzkumem. Z výsledků části analýzy týkající se kvality života v obci, vzešly dvě problémové oblasti, a to možnost trávení volného času a dopravní dostupnost obce. S činností obecního úřadu a s poskytováním informací o obecních záležitostech je více než 50 % obyvatel spokojeno. Mezi společenské akce a události, které obyvatele nejvíce postrádají patří plesy, sportovní události a akce zájmových organizací. 40 % respondentů se domnívá, že by obec měla z veřejných prostředků prioritně investovat do podpory rozvoje cestovního ruchu. U respondentů byla zjištěna závislost mezi spokojeností s kulturním a společenským životem v závislosti na délce života v obci. Nejspokojenější jsou ti respondenti, kteří v obci žijí od narození.

Nadpoloviční většina respondentů byla se všemi segmenty týkajícími se kvality vlastního života, kterou respondent prožíval v posledním roce, spokojena. V celkovém srovnání byly ženy

o něco málo spokojenější než muži. V pořadí spokojenosti

se shodně u obou pohlaví na prvních místech objevuje spokojenost s rodinným životem přáteli a známými. Naopak nejhůře je hodnocena muži i ženami spokojenost s finanční situací. Zbývající pokožky mají u jednotlivých pohlaví rozdílně pořadí. Spokojenost s kvalitou života je subjektivní prožitek, který je závislý na celé řadě skutečností a věk je jednou z proměnných, s níž úzce souvisí. S rostoucím věkem klesala spokojenost s celkovou kvalitou života, nejméně byla spokojena věková skupiny 60 a více let.

52

Poslední část průzkumu se věnovala vstupu ČR do EU. Více než polovina respondentů si myslí, že tato událost jim nepřinesla žádnou změnu v celkové kvalitě života. Ke zlepšení došlo dle názorů respondentů pouze v možnostech cestování.

Zastupitelům obce byly navrženy tři oblasti, na které by se měla v budoucnu zaměřit. První z nich je podpora zájmových organizací v obci. Mezi další patří rozvoj cestovního ruchu, především venkovské turistiky, a vytvoření lepších podmínek pro vznik a rozvoj malých provozoven s výrobky a službami typickými pro zdejší region.

V širším kontextu by měla být kvalita života v obci podpořena vybudováním kvalitní infrastruktury, zkvalitněním služeb a rozšířením možností kulturního a společenského vyžití. Obecní úřad je ve své činnosti omezen stavem obecního rozpočtu. Finančními prostředky pro další rozvoj a podporu nejen obce ale i regionu by však mohl najít v některém z řady evropských fondů na podporu a rozvoj venkova.

Pojem kvalita života se k užitku nás všech začíná postupně v institucích veřejné správy zabydlovat. Odpovědnost za kvalitu života nese zejména její poskytovatel - za kvalitu života obyvatel obce nesou odpovědnost zvolení zastupitelé obce.

Průzkumy kvality života provádíme jednak proto, abychom vůbec porozuměli, v jaké situaci se nalézáme a abychom dokázali porovnat míru spokojenosti v různých vrstvách a částech společnosti.

53

7

PŘEHLED LITERATURY

[1] DRAGOMERICKÁ, E. , ŠKODA, C., Kvalita života. ČS Psychiatrie, 93, 1997a, č. 2, s. 102 - 108. [2] DRAGOMERICKÁ, E. , ŠKODA, C., Měření života v sociální psychiatrii. ČS Psychiatrie, 93, 1997b, č. 8, s. 423 – 432. [3] HALEČKA, T., Kvalita života a jej ekonomicko-enviromentálný rozmer. Kvalita života a ľudská práva v kontextech sociálnej práce a vzdelávania dospelych, Prešov: Filosofická fakulta Prešovskéj univerzity v Prešove, 2002. s. 65-81. ISBN 80-8068088-4. [4] HNILICOVÁ, H. Kvalita života - k vymezení pojmu a jeho aplikaci v medicíně a ve zdravotnictví. Lékařské listy, 2003. č. 5, s. 27 – 29. [5] JESENSKÝ, J. Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1995, s. 42 – 46, ISBN 80-7066-941-1. [6] MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. II. svazek, P-Ž. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 749 s. ISBN 80-7184-310-5. [7] MEDERLY, P., TOPERCER, J., NOVÁČEK, P., Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup. Praha: UK FSV

CESES, 2001. 117 s. ISBN 80-239-4389-8. [8] MINAŘÍK, S., Statistika I: Popisná statistika II. část. Brno: Medelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-427-9. [9] MOŽNÝ, I., Česká společnost:nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života, 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 207 s. ISBN 80-7178-624-1. [10] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

[11] VAĎUROVÁ, H., Teoretické vymezení a měření kvality života. Diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2004. [12] VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P., Kvalita života: Teoretická a metodická východiska, 1. vyd . Brno: Masarykova univerzita, 2005a. 143 s. ISBN 80-210-3754-7.

54

[13] VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P., Problematika kvality života - vymezení, dimenze, měření. In BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.,. Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. 1. vyd. Brno : MSD, 2005b.

s. 96-102. ISBN 80-86633-31-4.

Elektronické zdroje:

[12] Vid.no [online]. 1995 , 14.10.2001 [cit. 2006-01-13]. Dostupný z WWW: . [13] Národní síť zdravých měst ČR : Kvalita života v krajích [online]. 1998 [cit. 200602-04]. Dostupný z WWW: . [14] World Health Organization [online]. 1992 [cit. 2006-02-21]. Dostupný z WWW: . [15] Národní síť zdravých měst ČR : Místní agenda 21 [online]. 1998 [cit. 2006-02-21]. Dostupný z WWW: . [16] Potůček, M. Velká hra o budoucnost. Ceses-Média [online]. 2002 [cit. 2006-0201]. Dostupný z WWW: . [17] SLAVÍK, C. Reálná konvergence České republiky k EU v porovnání s ostatními novými členskými zeměmi. Ceses-Média [online]. 2005 [cit. 2006-03-02]. Dostupný z WWW: .

55

8

PŘÍLOHY

1.

Koncepční model QOL podle QOL Research Unit

2.

Dotazník použitý při průzkumu kvality života v obci

3.

Statistické údaje o obci Tvarožná Lhota

4.

Vypočtené četnosti a kontingenční tabulky k hypotézám

5.

Tabulky číslo 1, 3, 4, 5 a 7 v absolutním vyjádřením

56

57