KOMPOSTOVACÍ NÁDOBY V OBCI

KOMPOSTOVACÍ NÁDOBY V OBCI P ŘÍSNOTICE ÍSNOTICE

Řídící orgán: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zprostředkující subjekt: STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Příjemce dotace: Obec Přísnotice Název projektu: „Kompostovací nádoby v obci Přísnotice“

Kompostování Kompostování je přirozená a velmi jednoduchá cesta recyklace organických materiálů. Vytříděný odpad se v prostředí kompostu rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organizmů. Tomuto procesu se říká tlení. Oproti tomu bioodpad, který je společně se směsným komunálním odpadem zahrnut ve skládce, nemá dostatek kyslíku, dochází zde k anaerobnímu rozkladu a organická hmota hnije. Způsoby kompostování Dle velikosti a způsobu kompostování rozeznáváme tři základní způsoby kompostování: domácí kompostování, komunitní kompostování a komunální kompostování. Domácí kompostování, nebo též domovní kompostování, je způsob, kterým si domácnost obvykle vyrábí kompost z bioodpadů produkovaných v domácnosti a na zahradě. Jedná se o preventivní opatření – předcházení vzniku odpadu. Komunitním kompostováním Komunitním kompostováním obce se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Výsledný zelený kompost je substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. Jedná se o preventivní opatření – předcházení vzniku odpadu z veřejné zeleně v obci. Komunální zpracování bioodpadů je klasifikováno jako nakládání s odpady a jeho podmínky upravuje legislativa ČR i EU. Bioodpad se zpracovává v kompostárnách nebo bioplynových stanicích.


Co je vhodné ke kompostování Z domácnosti: • zbytky ovoce a zeleniny • kávové a čajové zbytky • zbytky pečiva • skořápky z vajíček a ořechů • lepenka, papírové kapesníky, ubrousky • podestýlka domácích býložravých zvířat Ze zahrady: • posekaná tráva, listí, větvičky • plevele, zbytky zeleniny • piliny, hobliny, kůra • popel ze dřeva • trus býložravých hospodářských zvířat Materiály nevhodné ke kompostování • kosti, odřezky masa, kůže • stolní oleje a tuky • popel z uhlí, cigaret • prachové sáčky z vysavače • exkrementy masožravých zvířat • časopisy • plasty, sklo, kovy, kameny • rostliny napadené chorobami, vykvetlé plevely • chemicky ošetřené materiály – zbytky barev, laků apod.


Základní podmínky pro kompostování •

• • • •

vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1 vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 % materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdu či hotový kompost Surovina

C:N (uhlík:dusík)

Posekaná tráva

20:1

Odpad z kuchyně

20:1

Listí

50:1

Sláma

100:1

Kůra

120:1

Dřevo

200:1

Piliny

500:1


Plastové kompostéry pro domácí kompostování Plastové kontejnery pracují kontinuálně - shora plníte čerstvý materiál a zespodu odebíráte hotový kompost. Nutností je však promíchávat bioodpad již v době, kdy jej do kompostéru vhazujete. Tímto zabráníte dalším možným problémům, jako je vysychání, zahnívání, atp. Základní pravidla míchání bioodpadu jsou: • vlhký se suchým • hutný s porézním • zelený (dusíkatý) s hnědým (uhlíkatým) např. čerstvě posekanou trávu s pilinami či štěpkou Pokud se budete držet těchto pravidel, bude vše fungovat tak, jak má. Materiál se rozkládá, mění svůj objem, strukturu a přeměňuje se v tzv. humus (složitý komplex organických látek, minerálů, makro a mikro-biogenních prvků). Otevřené dřevěné kompostéry pro komunitní kompostování Velké typy kompostérů je nutno zvolit tam, kde malé plastové kompostéry prostě nestačí. Materiálem pro kompostování jsou rostlinné a dřevité zbytky z údržby veřejné zeleně. Základní pravidla vrstvení bioodpadu jsou totožná s mícháním bioodpadu v uzavřených kompostérech. Na rozdíl od plastových kompostérů jsou otevřené kompostéry snáze přístupné a umožňují překopávání a promíchávání kompostovaného materiálu, který je díky tomu více provzdušňován. Toto je důležité zejména díku skutečnosti, že v porovnání s materiálem z domácností, je odpad z veřejných ploch pro výrobu kompostu mnohem jednotvárnější. Pokud dáváme do kompostu silné vrstvy listí nebo trávy, je vhodné je prokládat dřevní štěpkou nebo zeminou. Doba potřebná k získání kvalitního kompostu je u otevřených kompostérů zpravidla delší, díky provzdušňování materiálu se však významně zkracuje. Kompostovaný materiál je v otevřených kompostérech dobře viditelný a přístupný, může tak být zároveň velmi přínosným praktickým doplňkem enviromentální výchovy a výuky biologie.


Během kompostování je nutno dbát na dostatečnou vlhkost materiálu. Zejména v letním období při vysokých teplotách má kompost tendenci vysychat. Neměl by být umístěn na přímém slunci. Doporučuje se stříška, polostín. Kompost lze osadit rostlinami, jako jsou tykve, cukety, okurky. Listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zároveň jsou výborným indikátorem vlhkosti kompostu. Sledování procesu kompostování Správnou vlhkost určíte podle orientační zkoušky. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte jej tak pevně, jak to jde. Při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „válečku“. Bakterie a houby potřebují obrovské množství kyslíku. Pro dostatečný přísun vzduchu je nutné hutný materiál promíchávat s porézním již v době, kdy jej do kompostéru vhazujete. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Skutečnost, že se materiál zahřívá, lze poznat vsunutím ruky do kompostu. Pokud se materiál nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý, nemá vyhovující složení nebo ho není dostatečné množství.


Jak využít kompost Navrácení bioodpadu zpět do půdy ve formě hnojiva – kompostu – je důležité pro udržení kvality půdy. Kompost obsahuje humus, který je základem přirozené úrodnosti půd a zlepšuje jímavost půdy pro vodu. Kompost je nedocenitelný při rekultivacích, zúrodňování půdy a je skvěle využitelný na každé zahradě. Hodí se ke všem plodinám. Ocení jej ovocné stromy, trávník, okrasné keře, květiny i zemědělské plodiny. Kompost může přispět k rozvoji a rozkvětu většiny rostlin v bytě, na polích, na zahradě, na dvorku či terase, na balkoně i za okny. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tato vrstva může potlačit růst plevelů, během sezony dozraje na místě a na podzim ji pak zapravíme do půdy. Zfermentované nerozložené zbytky, které se mohou objevit v kompostu, můžeme vrátit zpět do kompostéru nebo je zapravíme do hlíny v záhonech - žížaly si na nich rády pochutnají.


Nejčastější otázky a problémy s kompostem Kam umístit kompostér? Plastový kompostér je uzavřený, a tedy chráněný proti dešti i povětrnostním vlivům. Tmavá barva kompostéru pohlcuje teplo ze slunce a urychluje kompostovací proces. Důležitý je kontakt kompostéru s volnou půdou. Pravidla jsou tedy velmi jednoduchá. Kompostér by neměl být příliš daleko od domu, ze kterého se nosí suroviny. Velmi pravděpodobně nebudete chtít, aby se stal ústředním bodem Vaší zahrady. Umístěte jej někam do snadno přístupného koutu, kde budete mít dostatek prostoru pro manipulaci. Kompostér by neměl být vystaven celý den přímému slunci. Podmínkou je styk s volnou půdou. Otevřený kompostér je díky svému designu více náchylný na změny počasí. Umístěte jej pod strom nebo pod malou stříšku. Co dělat, když kompost zapáchá? Problémem může být špatné složení, nebo nedostatek vzduchu. Dbejte na to, aby bioodpad byl promícháván již v době, kdy jej do kompostéru vhazujete. Pokud dodržujete všechna pravidla a kompost stejně zapáchá, přidejte hnědý materiál – větve, listy, piliny, lepenku. Tím dodáte kompostu uhlík. Co dělat když je kompost příliš vysušený a neprobíhá rozklad? Ideální je pravidelně kontrolovat vlhkost kompostu. V případě, že materiál je příliš vysušený, zalijte jej vodou a dodejte mu dostatek dusíku ze zbytků zeleniny a ovoce či posekané trávy. Co dělat, když je kompostovací proces příliš pomalý? Přidejte trochu půdy nebo už hotový kompost. Použít můžete i příměsi, které tlení aktivují - speciální urychlovače kompostů. Zkontrolujte také, zda Váš kompost má dostatek materiálu s obsahem dusíku. Je možné kompostovat v zimě? Pokud máte uzavřený zahradní kompostér, nejsou extremní mrazy a probíhá v něm intenzivní proces tlení (správná skladba, dostatek vzduchu a vlhkosti), pak materiál v kompostéru nemusí vůbec zamrznout a kompostovací proces, i když je zimou zpomalen, může probíhat celý rok.


Co dělat, když kompost láká živočichy? Důležitou podmínkou je dodržovat správné zásady kompostování a nepřidávat na kompost živočišné zbytky, které by lákaly např. vašeho psa nebo masařky. Dobrou praxí je též zakrývat rostlinné zbytky z kuchyně např. zaschlou trávou. Co dělat, když se v kompostu rozmnožují nežádoucí organismy? Na kompostu se mohou rozmnožovat i všechny druhy slimáků, svinky nebo škvoři. Jejich výskyt může být mimořádně silný. Protože se vyskytují převážně na povrchu nebo mělko pod povrchem, případně se skrývají pod většími zbytky, je možno použít obvyklé chemické prostředky pro snížení jejich výskytu, např. běžné požerové návnady proti slimákům. Velkou nepříjemností se může stát ukládání rostlin plevelů s dozrávajícími semeny nebo následné zaplevelení kompostu rostlinami, které se množí vegetativně (pýr, pryskyřník apod.). Tento problém je typický pro otevřená kompostoviště. Pokud taková kompostoviště občané zakládají, poraďte jim je přikrýt tmavou, vodu propouštějící fólií, a tak na začátku rozkladných procesů navodit podmínky pro výraznější vzestup teploty, který sníží výskyt všech škodlivých organizmů včetně semen plevelů. Použití půdních kořenových herbicidů na kompostu v ochraně proti plevelům není vůbec vhodné. Tyto látky se dlouho nerozkládají a mohou způsobit velké poškození citlivých výsadeb i mnoho měsíců po aplikaci. Nebezpečné je i prosypávat zeminou z lokalit, kde byly tyto herbicidy aplikovány. Jestliže budete mít čas a vůli udržovat kompost podle správných zásad, je nebezpečí šíření škodlivých organizmů relativně malé a dá se mu předcházet. Jestliže se však budete domnívat, že se to „nějak samo vyřeší“, mohou nastat tak závažné problémy, že vytvořenou zeminu nelze vůbec použít.


Jak podporovat domácí a komunitní kompostování? Finanční motivace Když se podaří systém kompostování zavést tak, že se občané naučí třídit bioodpad a jeho množství ve směsném komunálním odpadu se výrazně sníží, lze snížit periodicitu svozu směsného komunálního odpadu, a tím i náklady na jeho odvoz. Osvěta ve školách Přeměna organických odpadů na kompost je velmi rychlá a pro žáky názorná. Kompostování na pozemku školy lze dobře realizovat pomocí uzavřených nebo otevřených kompostérů, velmi zajímavé je i vermikompostování (kompostování pomocí žížal). Osvěta v rámci významných dnů (např. Den Země) V rámci osvěty lze získat nové občany pro kompostování. Pravidelná setkání mohou být zajímavá díky výměně zkušeností a užitečných informací. Informace o kompostování je vhodné umístit na stránky obce nebo šířit např. pomocí místního rozhlasu. Zelená telefonní linka Vhodné je též zavést informační linku nebo zvolit odpovědnou osobu, která může občanům pomoci řešit případné problémy s kompostováním, především v jeho počátcích. Motivační soutěže v obci Výtečným motivačním prostředkem jsou obecní soutěže. Soutěžit lze např. o nejlépe začleněný kompostér v zahradě, o nejchutnější nebo největší zeleninu, atd. Soutěžící zároveň poskytují návody jak nejlépe kompostovat a informují své méně zkušenější spoluobčany nebo ty, kteří ještě s kompostováním zkušenosti nemají a chtějí začít.


Poznámky:



KOMPOSTOVACÍ NÁDOBY V OBCI

Recommend Documents