Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů RNDr. Ondřej Májek Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Screeningové programy v České republice dle •DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/EC) •Vyhláška MZ ČR č. 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek Program screeningu karcinomu prsu ženy ve věku od 45 let mamografické vyšetření jednou za dva roky Program screeningu kolorektálního karcinomu muži a ženy ve věku od 50 let 50-54 let věku – test na okultní krvácení jednou ročně od 55 let věku – test na okultní krvácení jednou za dva roky NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let

Program screeningu karcinomu děložního hrdla ženy ve věku od 15 let cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Screening zhoubných nádorů je účinný „Existují důkazy pro účinnost screeningu rakoviny prsu a kolorektálního karcinomu odvozené z klinických studií a screeningu rakoviny děložního hrdla odvozené z observačních studií“ (Council Recommendation) Příklad – SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Screening prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice Mandel a kol. (1993) – Spojené státy •snížení úmrtnosti o 33 %

Mandel a kol. (2000) – Spojené státy •snížení počtu onemocnění o 20 %

Hardcastle a kol. (1996) – Spojené království •snížení úmrtnosti o 15 % Kronborg a kol. (2004) – Dánsko •snížení úmrtnosti o 11 % u všech pozvaných, ale o 43% u pravidelných účastníků

Screening prostřednictvím kolonoskopie Winawer a kol. (1993) – Spojené státy •snížení počtu onemocnění o 76-90 % Kahi a kol. (2009) – Spojené státy •snížení počtu onemocnění o 67 %, snížení úmrtnosti o 65 % Brenner a kol. (2010) – Německo •snížení počtu KRK a pokročilých adenomů o 48 % Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Proč organizovaný screeningový program?

základní bioetické principy 1.

Beneficience

účinnost screeningu

2.

Nonmaleficence

3.

Autonomie

4.

Spravedlnost

bezpečnost screeningu

svobodné rozhodování subjektů dostupnost a hospodárnost screeningu

organizovaný screening je doporučen Radou Evropské unie všem členským státům (2003/878/EC) superiorita organizovaného screeningu je doložena v odborné literatuře In conclusion, a well-organised screening system is more effective, costs less, and results in less harm than the spontaneous one. Nieminen et al. 1999

Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Co obnáší organizovaný screening?

přesně stanovit parametry screeningového procesu (zejména věk cílové populace, screeningový test a screeningový interval) v explicitní písemné podobě (prostřednictvím zákona, vyhlášky nebo metodického pokynu); jmenovat řídící skupinu zodpovědnou za odbornou garanci implementace programu a audit screeningových center; stanovit rozhodovací strukturu a zodpovědnost za zdravotní péči v rámci interdisciplinárního zdravotnického týmu; implementovat systém informační podpory programu, který by měl sbírat, uchovávat a hodnotit údaje o všech screeningových testech, doplňujících vyšetřeních a výsledných diagnózách a průběžně hodnotit výsledky monitoringu screeningového procesu a jeho dopad na cílovou populaci a zpřístupnit tyto výsledky široké veřejnosti i zdravotníkům zapojeným do screeningových programů.

IARC Handbooks of Cancer Prevention, Council Recommendation Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Struktura informační podpory screeningového programu Zpracovatel dat a poskytovatel informační podpory INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ, MASARYKOVA UNIVERZITA

Monitoring populačních epidemiologických dat • epidemiologie, sledování cílových skupin • evaluace dopadu screeningových programů NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR - ÚZIS

Monitoring screeningového procesu v centrech • ukazatele kvality screeningového procesu na daném centru • detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu AKREDITOVANÁ CENTRA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ

Monitoring screeningového programu na základě dat PZP • stanovení dostupnosti screeningu • ukazatele kvality screeningového procesu v populaci • cost-effectiveness screeningových programů PLÁTCI ZDRAVOTNÍ PÉČE – NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM


Struktura informační podpory screeningového programu Zpracovatel dat a poskytovatel informační podpory INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ, MASARYKOVA UNIVERZITA

Monitoring populačních epidemiologických dat • epidemiologie, sledování cílových skupin • evaluace dopadu screeningových programů NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR - ÚZIS

Monitoring screeningového procesu v centrech • ukazatele kvality screeningového procesu na daném centru • detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu AKREDITOVANÁ CENTRA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ

Monitoring screeningového programu na základě dat PZP • stanovení dostupnosti screeningu • ukazatele kvality screeningového procesu v populaci • cost-effectiveness screeningových programů PLÁTCI ZDRAVOTNÍ PÉČE – NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM


Indikátory kvality Proces péče ve screeningu Definice cílové populace

Detekce

Diagnostika

Léčba

ukazatel se vztahem k cílové populaci pokrytí screeningovým programem ukazatele se vztahem ke zdravotnickému zařízení detekční míra, prediktivní hodnota testu, ... ukazatel se vztahem k celému procesu mortalita, incidence onemocnění definitivní ukazatel účinnosti snížení mortality lze očekávat až za delší dobu a je obtížně měřitelné – další faktory ovlivňují mortalitu PRO MONITORING PROGRAMU JSOU NEZBYTNÉ ČASNÉ INDIKÁTORY Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Databáze s individuálním sběrem údajů o screeningových vyšetřeních a diagnostice

součástí doporučení Rady EU o screeningových programech jednotlivé programy disponují vlastními databázemi databáze mamografického screeningu databáze screeningových kolonoskopií databáze screeningových cervikálních cytologií součástí všech databází je informace o konečné histopatologické diagnóze nádorů i prekanceróz

NENAHRADITELNÝ ZDROJ DAT databáze umožňují výpočet INDIKÁTORŮ KVALITY SCREENINGOVÉHO PROCESU v souladu s mezinárodními standardy


Základní indikátory v monitoringu mamografického screeningu indikátory objemu (výkonu) počet vyšetřených žen počet diagnostikovaných zhoubných nádorů

indikátory kvality detekční míra (podíl diagnostikovaných zhoubných nádorů X 1000) podíl doplňujících vyšetření (further assessment rate) podíl pozvání na doplňující vyšetření (recall rate) poměr počtu operací s benigním a maligním výsledkem podíl pokročilých karcinomů (TNM stadium II a více) podíl invazivních karcinomů podíl karcinomů s negativním výsledkem vyšetření mízních uzlin podíl minimálních karcinomů (do 10 mm, pT1a + pT1b)

navrhované indikátory kvality 30měsíční návrat žen míra invazivních vyšetření (na 1000 vyšetřených žen) Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Příklad celostátního srovnávacího reportingu: PODÍL DOPLŇUJÍCÍCH VYŠETŘENÍ POPRVÉ VYŠETŘENÉ ŽENY na daném centru

Hodnota indikátoru na centrech

35% 30%

REFERENČ REFERENČNÍ HODNOTA

25 %

Min

25%

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Medián + kvartily

40%

rok 2008 rok 2007

Max

45%

Časový vývoj

20%

2005

15%

2005

2006

2007

2008

56

58

60

67

Počet hodnot (center)

10% 5% 0%

Centra mamografického screeningu


2006

2007

2008

Průměr

20,2% 19,8% 17,6% 19,6%

Medián

19,5% 19,4% 16,7% 19,0%

Reporting pro centra programu informuje centrum o dosažené hodnotě indikátoru kvality poskytuje tabelární i vizuální srovnání s ostatními centry charakterizuje vývoj hodnot indikátoru v čase anonymita center je zachována


Využití datové základny plátců zdravotní péče AGREGACE DAT Národní referenční centrum (NRC)

ANALÝZA DAT Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Plátci zdravotní péče – Zdravotní pojišťovny (členové NRC) dostupná data o všech zdravotních výkonech Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

Monitoring dostupnosti preventivní péče Mapování pokrytí cílové populace screeningem

Zdroj dat: Národní referenční centrum


Další aspekty kvality měřitelné v agregovaných datech plátců

mapování neorganizované prevence pozitivita screeningových testů využití diagnostiky využití terapeutických modalit validace klinických databází


MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: pokrytí cílové populace screeningu TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) (NRC: 2006-2007, N = 593 512 vyšetření)

Pokrytí ve skupině

Věk při vyšetření Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. V dosahovaném pokrytí nejsou výrazné rozdíly mezi pohlavími. Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: regionální pokrytí cílové populace TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) Muži a ženy od 50 let

Pokrytí populace

(NRC: 2006-2007, N = 593 512 vyšetření)

dosahované pokrytí v daném kraji rozsah hodnot pokrytí v okresech daného kraje

Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. Rozsah hodnoty dosahovaného pokrytí mezi kraji ČR je 11,4 – 20,1 %. Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: pokrytí cílové populace v okresech TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121)

Muži a ženy od 50 let

(2006-2007, N = 593 512 vyšetření (NRC)) Pokrytí v procentech

DC: 16,7 LI: 18,2 JN: 10,3 CL: 22,1

UL: 12,7 TP: 15,6 MO: 20,5 CV: 27,6 SO: 13,8 CH: 12,5

KV: 19,7

TC: 12,6

DO: 19,8

LT: 26,2

LN: 17,5

SM: 13,8

ME: 6,3

NA: 21,7

JC: 12,0

KD: 15,5 RA: 11,8 PH: 11,5 NB: 15,4 AX: 11,4 PS: 18,0 PZ: 12,9 KO: 13,5 BE: 14,6 RO: 16,8 PM: 14,9 KH: 7,0 PB: 12,5 PJ: 24,4 BN: 9,0

HK: 11,0 RK: 20,0

PI: 24,6 ST: 10,4

10,0-15,0 15,0-20,0

JE: 19,6

PA: 14,2 UO: 17,7 CR: 19,3

20,0-25,0 SU: 24,4

BR: 14,7 OP: 16,3 OT: 18,7KA: 18,5

SY: 14,8

HB: 13,0 KT: 18,0

< 10,0

TU: 10,5

MB: 13,5

OL: 22,4 TA: 16,6

PE: 19,4

ZR: 17,6 BK: 21,0

JI: 16,6

NJ: 8,8

CB: 19,6

JH: 15,6

CK: 17,2

TR: 25,8

FM: 11,0

PV: 15,1 PR: 16,6

BO: 15,5 PT: 14,6

> 25,0

BM: 14,1 VY: 19,9 KM: 19,0 ZL: 19,5

VS: 15,8

UH: 20,5

ZN: 24,5 BV: 15,7

HO: 16,4

Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. Rozsah hodnoty dosahovaného pokrytí mezi okresy ČR je 6,3 – 27,6 %. Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Vykazovaná pozitivita TOKS regionálně TOKS: negativní (15120), pozitivní (15121) Muži a ženy od 50 let

Pozitivita

(2006-2007, N = 593 512 vyšetření (NRC)) vykazovaná pozitivita v daném kraji rozsah podílu pozitivity TOKS v okresech daného kraje

Celková pozitivita TOKS v ČR činí 3,4 % (rozsah v krajích je 2,7-5,0 %). Tato hodnota odpovídá publikovaným údajům (srov. Pražský projekt, Frič a kol., 1999: 3,9 % pozitivních TOKS). Kvalita péče v metodikách NRC, 20.10.2010

ZÁVĚR

ZÁVĚR

pro zajištění účinnosti, bezpečnosti a hospodárnosti screeningových programů je nezbytná jejich pečlivá organizace nezbytnou součástí organizovaného screeningového programu je systém informační podpory systém umožňuje monitoring indikátorů kvality, které popisují dostupnost péče, validitu screeningových testů a využívání diagnostiky, a rovněž predikují úspěšnost časného záchytu zhoubných nádorů pro účinný popis screeningového procesu je vhodné kombinovat epidemiologická, administrativní i specifická klinická data


PODĚKOVÁNÍ

Pracovníci center zapojených do screeningových programů

Poskytovatelé epidemiologických a administrativních dat


Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Recommend Documents