Poč Počty hladově hladovějících na svě světě
Výživa člověka v tropech a subtropech a karence živin prof. MVDr. Daniela Lukešová, CSc. Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze
Blíží se jedné miliardě (mapa hladomoru FAO) Ročně zemře asi 50 milionů lidí: v rozvojových zemích 35 milionů na následky nedostatečné výživy díky celosvětové pomoci - podíl podvyživených v populaci klesá absolutní počet - vzrůstá díky zvyšujícímu se počtu obyvatel….
Závěry jedná jednání FAO pro rozvojový svě svět
Příjem energie chronická chronická podvýž podvýživa 190 milionů dětí ve věku do 5 let (odhad Dětského fondu UNICEF v roce 1994) ve vyspělých zemích (90. léta) energie z potravy (osoba/den) = 14,5 - 15,1 MJ (3450 - 3600 kcal) v rozvojových = jen 8,8 - 11,8 MJ (2100 - 2800 kcal) v průběhu posledních let je příjem energie nedostatečný v 48 zemích s nejnižší výživovou úrovní.
svět produkuje dostatek potravin rozvojové země nemají dostatek prostředků, aby je mohly získat… nárůst obyvatelstva předhání nárůst produkce potravin obilniny (1994) = 1951 milionů tun (na 1 obyvatele na den = 0,9 kg (13,2 MJ). zvýš zvýšení ení produkce potravin o 75 % bude nutné nutné k už uživení ivení obyvatelstva odhad poč počtu cca 9,8 miliard 2050
Konzumace stravy v zemí zemích tropů tropů a subtropů subtropů jednotvárná biologicky málo hodnotná složená v podstatě jen z jedné základní
potraviny „staple food“ deficit živin se nemůže kompenzovat (srovnej
- pestrá strava)
I. Podmí Podmínky vedoucí vedoucí k propuknutí propuknutí hladomoru
Vivy Klimatické Klimatické Sociá Sociální lní Ekonomické Ekonomické Ekologické Ekologické
Hladomor a válka ohniska mezinárodních válečných konfliktů Vietnam (1968) Střední Východ (2000) hladovění místního obyvatelstva občanská válka v Nigérii (1968) hladem zahynulo za 3 měsíce půl milionu lidí.
Hladomor a ekologické změny
hlad v důsledku sucha v Africe (1982) postiženo 35 milionů obyvatel ve více než 25 zemích ! podpora vývozu plodin, zanedbá zanedbání produkce pro mí místní stní spotř spotřebu (bezzemci odvod 75% úrody, nemají prostředky na vybudování zavlažovacích zařízení…)
Hladomor a přírodní katastrofy
přírodní katastrofa a válka v Bangladéši (1982)
zemětřesení v Thajsku (2006) v Číně (2008)
Hladomor a agrární politika
nevhodné využívání půdy důsledek neuvážené agrá agrární rní politiky orná půda se ztrácí (desertifikace)
Hladomor a ekologické změny
vliv sezónnosti zhoršování výživy způsobeno vyčerpáním zásob před žněmi.
•
zničení úrody na polích hlodavci 1/4 úrody na polích (v Indii) při skladování (1/4) než se dostane ke spotřebiteli.
• •
Země Zemědělství lství v rozvojových zemí zemích ve většině oblastí se neliší od metod užívaných před staletími. Lidská Lidská síla hlavní hlavním zdrojem energie v země zemědělství lství v TS Poč Počasí así hlavní hlavním monitorem v země zemědělství lství v TS množství srážek vlastně určuje produktivitu !!! Agrá Agrární rní reformy provedení provedení důsledné sledné reformy vedlo k intenzivní intenzivní mechanizaci země zemědělské lské velkovýroby (Alžír)
vané země lstvíí II. Metody už užívan é v zem ědělstv v tropech a subtropech
Podvýž Podvýživa sniž snižuje odolnost obyvatel
Zdroje energie a bí bílkovin v rozvojových zemí zemích pokrmy připravované z obilnin nebo škrobnatých
vůči infekčním nemocem omezuje výkonnost zemědělců brzdí rozvoj produkce zhoršuje stav výživy rodiny
plodin pokrmy z rýže - 3/4 obyvatelstva pokrmy z pšenice, kukuřice, prosa, manioku, tara,
batátů nebo plantejnů ochucení stravy - koř koření ení, trochu tuku a zeleniny maso dostupné příležitostně
Oblasti postižené energetickou a proteinovou karencí Jednotvá Jednotvárná rná strava založ založená ená na jediné jediné rostlinné rostlinné potravině potravině bývá bývá energeticky nedostateč nedostatečná biologicky nehodnotná nehodnotná
Poruchy výž výživy
Poruchy výž výživy postihují postihují děti a ženy
z nedostateč nedostatečného př přívodu zá základní kladních a př přídatných slož složek potravy Liší Liší se: podle sociá sociální lní a ekonomické ekonomické úrovně rovně společ společnosti druhu hlavní hlavní pěstované stované plodiny stravovací stravovacích zvyklostí zvyklostí způ způsobu př přípravy pokrmů pokrmů předsudků edsudků, tradič tradičních pů půstů stů a zá zákazů kazů postihují postihujících často jen ně některé které skupiny obyvatel.
důsledek zvýšených fyziologických požadavků v období růstu, těhotenství, laktace nerovnoprávné společenské postavení v období obdobích př přírodní rodních katastrof, neú neúrody a vá váleč lečných udá událostí lostí častý a hromadný výskyt nejtěžších forem přímá souvislost mezi stavem výživy stavem imunity vznikem a závažností průběhu infekčních onemocnění
Proteinová a energetická malnutrice (PEM)
„kwashiorkor“ kwashiorkor“
postihuje stovky milionů milionů lidí lidí nejrozší nejrozšířřeně enější a nejzá nejzávaž važnější svě světový problé problém. u dě ch dě dětí do 5 let (př (přírodní rodních, vá váleč lečné katastrofy), u starší starších dětí a dospě ných okolností dospělých i za běž běžných okolností „podvá podváha“ ha“ stav pacienta s hmotností hmotností v rozmezí rozmezí 60 - 80% standardu bez edé edému „kwashiorkor“ kwashiorkor“ malnutrice s edé edémem „marasmus“ marasmus“ stav pacienta s hmotností hmotností niž nižší než než 60% standardu bez edé edému „marazmický kwashiorkor“ kwashiorkor“ malnutrice s edé edémem
malnutrice s edé edémem poruchy rů růstu, úbytek svaloviny, edé edémy, změ změny psychiky
„kwashiorkor“ kwashiorkor“
„kwashiorkor“ kwashiorkor“ popsán 1933 v Ghaně (pozorován v tropických oblastech všech světadílů – dány různé názvy). postihuje děti po odstavení ( ve 2. a 3. roce) - k léčení vhodné mléko. výskyt v oblastech – hl. potravina kasava, jam, plantain, rýže nebo kukuřice není obvyklý v oblastech se zdrojem pšenice. Karence proteinu v dietě - doprovázena esenciálními makro a mikronutrienty, např. K, Mg, Zn, sloučeniny fosforu, síry, B vitamíny.
Syndrom proteinové proteinové a energetické energetické malnutrice vznikají vznikající s hlubokou poruchou výž výživy, charakterizovaný poruchou rů růstu, úbytkem svaloviny, edé edémy a změ změnou psychiky
Vvyvine se v průběhu infekčního onemocnění - působením toxických látek běžné infekce (střevních infekcí, spalniček, pertusse, masivní infestace parazity, tuberkulózy) toxiny v potravě, včetně aflatoxinu
„marasmus“ marasmus“
„marasmus“ marasmus“ malnutrice bez edé edému
Syndrom proteinové proteinové a energetické energetické malnutrice vznikají vznikající s nedostatkem využ využitelné itelné energie, charakterizovaný hmotností hmotností niž nižší než než 60% standardu, zá zástavou rů růstu, úbytkem svaloviny a podkož podkožního tuku
poruchy rů růstu, úbytek podkož podkožního tuku stař stařecký výraz snadno zvrací zvrací infekce stř střevní evní a plicní plicní opož opožděný rů růst
„marasmus“ marasmus“ výsledek hladově hladovění (kvalita adekvátní, množství nedostačuje) vymizení vymizení podkož podkožního tuku nejčastěji v 1.a 2. roce života u dětí s náhražkami mléka (nedostatek) u dě dětí opakované opakované stř střevní evní infekce (voda, mateřské mléko, průjmové příznaky) atrofie orgánů
Karence vitamínu A Projevuje se lézemi a poruchou funkce oka, keratinizace kůž kůžee a epitelií epitelií „xeroftalmie (šeroslepost)“ eroslepost)“ popsána v papyrech už v r.1600 př.n.l., hl. středověk, až 20.stol. popsán nutriční původ !!! ohroženo více než 250 milionů dětí, 14 milionů předškolních dětí (3/4 v jižní Asii). 2/3 dětí umírají v průběhu několika měsíců po oslepnutí v důsledku zvýšené vnímavosti k infekcím (sliznice) Subklinický deficit vitamí vitamínu A postihuje 40 milionů dětí v 60 zemích. mléko dodávané v rámci ZRS do zemí TS fortifikováno vitamínem A !!!
ALARM !
přes pokrok v medicí medicíně od 50. let smrtnost zá závaž važných forem malnutrice neklesá neklesá ! V 90. letech mediá medián smrtnosti u dě dětí léčených pro zá závaž važnou proteinovou a energetickou malnutrici 23,5% zatí zatímco v 50. letech byl 20,0%. smrtnost kwashiorkoru a marazmické marazmického kwashiorkoru v 90. letech mezi 50 a 60% ! Není Není pravdě pravděpodobná podobná souvislost vysoké vysoké smrtnosti s HIV při HIV onemocně onemocnění - častě astější marazmus než než malnutrice s edé edémy.
Karence thiaminu Projevuje se nedostateč nedostatečným př přísunem, resorpcí resorpcí a využ využití itím thiaminu, s projevy nervových poruch ( periferní periferní nervy konč končetin), edé edémy a postiž postižení ení srdce „beriberi-beri“ beri“ výskyt hl. na Dálném východě v „ rýžových oblastech“ konzumace vysoce vymleté obilniny, tzv. „leštěná rýže“, dnes zákaz ! karence nevzniká u tzv. parboiled rice (z Indie) !
Karence niacinu
Karence vitamínů komplexu B12
Projevuje se nedostatkem niacinu (kys. kys. nikotinová nikotinová a její její amid) s projevy symetrických dermá dermální lních lézí na částech tě těla vystavených svě světlu, poruchy GIT, nervové nervové a psychické psychické „pellagra“ pellagra“ popsána v 18.stol. ve Španělsku a se šířením kukuřice kukuřičné a čirokové oblasti Asie a Afriky, jižní státy USA neurózy, anorexie, snížení hmotnosti, fotodermatóza, hyperpigmentace, tzv. vyhlazený jazyk, vředy na sliznici ústní a střevní, demence
Komplex polyhypovitaminóz V zemích, kde se konzumuje rýže, škrobnaté hlízy manioku nedostatek riboflavinu oči - keratokonjunktivitida, slzení dutina ústní - změny na jazyku, stomatitida nosní chřípí - seboroická dermatitida scrotum, vulva - dermatózy
Karence vitamínu C Projevuje se krvá krvácení cením z dá dásní sní po nedostateč nedostatečném př přísunu zdroje vitamí vitamínu C tj. ovoce a zeleniny
„scorbut“ scorbut“, kurděje příznaky u dětí a obyvatel ojedinělé v TS nedostatek ovoce a zeleniny - námořníci na lodích, vojáci, lidé v severských zemích apod. krvácení z dásní
Deficit železa, kyseliny listové a vitamínu B 12 Deficit způ způsobuje sní snížení ení pracovní pracovní kapacity, poš poškození kození schopnosti uč učit se, zvýš zvýšení ení náchylnosti k infekcí infekcím a zvýš zvýšené enému riziku v prů průběhu tě těhotenství hotenství a porodu postihuje přes 2,1 miliardy lidí (žen v repro-dukčním věku, dětí)
„anémie“
globální prevalence u žen se odhaduje na 42 % způsobena deficitem železa (50%) dalšími příčinami anémie, např. malárie, střevní paraziti aj.
Karence vitamínu D Projevuje se nedostatkem vá vápenných solí solí v kostech vyvolané vyvolané karencí karencí vit. D spolu s nedostatkem vá vápní pníku a bí bílkovin v TS „rachitis (dě (dětská tská křivice)“ ivice)“ vysoká kojenecká úmrtnost malnutrice, u batolat v přelidněných městských oblastech „osteomalá osteomalácie (u dospělých)“ ženy žijící v temných místnostech (purdah) – Indie, Arábie chybějí drahé živočišné bílkoviny s vit.D spouštěcí moment - častá těhotenství, prolongované kojení (ztráty vápníku) nejistá chůze, bolesti kříže, spasmy dolních končetin, spontánní fraktury (řídnutí kostí)
Deficit jó jódu Vzniká Vzniká důsledkem nedostatku jó jódu „struma“, vole postihuje 750 milionů lidí karencí jódu postiženo 1,6 miliardy lidí (30 % světové populace). u 43 miliónů lidí různý stupeň poškození mentálních funkcí – „kretenismus“ potraty, narození mrtvého dítěte a zvýšená úmrtnost kojenců. distribuce jodizované soli kapsle s jodizovaným olejem nebo jodizovanou pitnou vodu.
Deficit zinku, selenu a riboflavinu Projevuje se niž nižším ším vzrů vzrůstem u dě dětí, juvenilní juvenilní kardiomyopatií kardiomyopatií, chondrodystrofií chondrodystrofií, poš poškození kozením funkcí funkcí štítné tné žlázy
Podvýživa versus infekce
deficit zinku na Středním východě deficit selenu v Číně Keshanská Keshanská choroba - juvenilní juvenilní kardiomyopatie KaschinKaschin-Beck disease - chondrodystrofie
Situace v rozvojových zemích zhoršována nízkou hygienickou úrovní stravování Vysoká incidence alimentárních nákaz a intoxikací. Hygienická kontrola potravin, stravování a potravinářských výrobků organizována nedostatečně Energeticko-proteinová karence, nedostatek železa, kyseliny listové, vitamínu A, pyridoxinu a zinku narušuje imunitní odpovědi organizmu a může navodit těžký průběh infekce.
Intenzivní Intenzivní lékař kařská ská péče a zdravotní zdravotní výchova
III. Výž Výživové ivové studie v tropech a subtropech
( dě děti do 5ti let )
Pově Pověry, př předsudky, ná nábož boženské enské zákazy a pů půsty
Způ Způsob výž výživy malých dě dětí úpadek kojení a podávání umělé výživy –
podvýživa (bez dostatečného množství, matka se snaží drahou náhrážkou mateřského mléka šetřit) chybění ochranné role mateřského mléka někde kojení jedinou potravou dětí někdy až do dvou let (od 6. měsíce přikrmovat) opakované infekce při používání závadné vody nedodržování základních hygienických zásad
bez zlepšení nutričního stavu dětí nevede k očekávanému snížení úmrtnosti. podávání bezmléčných, na bílkoviny bohatých směsí, bez opatření proti helmintózám, malárii a vakcinace může přispět dočasně ke zlepšení jejich stavu. příčiny nízké porodní hmotnosti dětí v rozvojových zemích nejsou podmíněny geneticky - uplatňuje se podvýživa matek, snížená odolnost dětí dána již před narozením.
omezují dosažitelné zdroje výživy V Etiopii - maso se požívá často v syrovém stavu, což je příčinou častého rozšíření teniózy. Hinduizmus zakazuje požívání masa vůbec. kočovné kmeny v Africe a v Asii udržují velká stáda dobytka, ale odmítají dospělé kusy prodat nebo porazit, ačkoliv trpí velkým nedostatkem bílkovin, protože podle počtu dobytka se posuzuje majetnost, vážnost a vliv. Zákaz požívání ryb ve východní části střední Africe a Tibetu. africké kmeny – tradice zakazuje dětem a těhotným ženám některé potraviny, živočišného původu.
Příjem živoč ivočišných bí bílkovin
Příjem bí bílkovin rostlinné rostlinného pů původu ve vyspělých i rozvojových zemích zhruba stejný pšenice a rýž rýže kukuř kukuřice, čirok, irok, proso, oves, žito, ječ ječmen
Příčiny nedostatku živočišných bílkovin v Africe
Obyvatelstvo rozvojových zemí zemí trpí trpí nedostatkem živoč ivočišných bílkovin
USA
Prů Průměrný příjem bílkovin na obyvatele (g) na 1 den 113 g
Afrika
56 g
Asie
64 g
V řadě adě zemí zemí
40 g
Příčiny nedostatku živočišných bílkovin v Africe 4. Dlouhé Dlouhé transporty dobytka v tropech (hladovění) aktivace latentních nákaz maso mé méně trvanlivé trvanlivé požití polosyrového nebo marinovaného masa 5. Klasické Klasické a alimentá alimentární rní nákazy salmonelózou, kampylobakteriózou, antraxem, trichinelózou, toxoplasmózou aj.
Značný rozdíl !!! Ve vyspělých zemích až 5ti násobně sobně vyšší vyšší na rozdíl od zemí tropů a subtropů
1. Omezení Omezení chovu skotu v oblastech výskytu mouchy tsetse-tse přenos původce nagany druhu Trypanosoma brucei 2. Import vyš vyšlechtě lechtěných stá stád ze zemí mírného pásu neú neúspě spěšný pro jejich malou odolnost. 3. Pokusy o domestikaci mí místní stních druhů druhů divoké divoké zvěř zvěřee – podpora FAO
Mléko a mléčné výrobky nejrizikově nejrizikovější potravina v čerstvé erstvém nebo suš sušené eném stavu ! kontaminace Bacillus cereus, salmonely, Staphylococcus aureus choroboplodné zárodky př přežívají vají v tvarohu, sýrech (měkké, uchovávané ve slaném nálevu) kysané kysané a fermentované fermentované mlé mléčné výrobky obsahují kulturní mikroflóru - inhibice rozvoje choroboplodných bakterií.
Ryby
využívány nerovnoměrně
Z celkové celkového př příjmu bí bílkovin ryby tvoří : celosvětově 5,3 % v rozvojových zemích 4,3 %
Ryby Botulizmus (typ B) uzené makrely v Japonsku pokrmy připravené z ryb zvaných ,jaši", "izuši" a "kirikomi„ v Iránu požití solených rybích jiker (ašbal). Intoxikace rtutí rtutí v rybí rybím mase senzitivní a psychické poruchy (minamatská nemoc) v Japonsku požití ryb lovených v mořské vodě znečištěné průmyslovými vodami s obsahem rtuťových sloučenin. Parazitá Parazitární rní infekce požívání syrových nebo polosyrových ryb tasemnice Diphyllobothrium latum, hlístice Anisakis marina (anisakióza).
Tuky rostlinné rostlinné V tropech a subtropech sójový, araší dový, palmový, arašídový, kokosový, svě světlicový V semiaridní semiaridních oblastech tuk „šea“ ea“ nebo „máslovní slovník“ (Butyrospermum parkii), angl. shear-butter. méně olej ze semen sezamu. sezamu
Ryby Ryby v rozvojových zemí zemích zdrojem 20 % živoč ivočišných bí bílkovin konzum omezen nedostatečně rozvinutým rybolovem, obtížemi s transportem do vnitrozemí. Výroba rybí rybí mouč moučky méně atraktivní druhy (krmivo pro zemědělství vyspělých zemí) nebezpečí kontaminace salmonelami, nákaza u dobytka Intenzivní Intenzivní výlov ryb na tichomořském pobřeží (rybí moučka, prudký pokles zarybnění) v tropických mořích řada ryb - maso a vnitřnosti mohou vyvolat intoxikace
Plody moř moře - mlž mlži Pož Požití ití mlžů mlžů vyvolává nebezpečnou otravu termostabilním mytilotoxinem Pož Požití ití syrové syrového masa sladkovodní sladkovodních krabů krabů a raků raků otrava toxinem paragoninem Pož Požití ití hydrolyzá hydrolyzátu z macerovaných solených a nevyvržených moř mořských ryb francouzsky „saumure“ v jihovýchodní Asii „nuoc-mam“ (vietnamsky) intoxikace histaminem vzniklým z histidinu.
Tuky živočišné Ve vyspě vyspělých zemí zemích 126 g na osobu a den V rozvojových zemí zemích 40 g na osobu a den
Děkuji za pozornost
