Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Historie trestu smrti (Futurologie trestu smrti) Bakalářská práce
Autor :
Ivana Andržová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce :
Praha
Mgr. Pavel Norek
Duben, 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Teplicích dne 01. 04. 2010
Ivana Andrţová
2
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala za poskytnutí inspirativního vedení a konzultace Mrg. Norkovi, Mrg. Sršňovi i Bc. Šrůtkové za praktickou realizaci ankety a komunikaci s respondenty. Zároveň chci vyjádřit poděkování i všem ostatním, kteří mi pomohli v realizaci mé práce.
3
MOTTO: „Žádný člověk není ostrov sám o sobě, každý je kusem kontinentu, části pevniny: Spláchne-li moře hroudu, zmenší se Evropa, stejně jako spláchne-li mys, nebo sídlo tvých přátel, nebo tvé vlastní. Smrt každého člověka mne zmenšuje, neboť jsem součástí lidstva. A proto se neptej, komu zvoní hrana, tobě zvoní.“1
1
Citát. DONNE, John. (1572 – 1631), anglický básník, kněz a právník.
4
Anotace Bakalářská práce se zabývá mapováním historie trestu smrti ve světě a v naší zemi. Popisuje přístup k trestu smrti od starověku do současnosti. Jeho vliv na společnost a na její postoj k budoucnosti. Součástí práce je dotazník, jehoţ cílem bylo zjistit názor studentů na problematiku trestu smrti.
Annotation Bachelor thesis deals with mapping the history of the death penalty in the World and Czech republic. Describes the approach to death penalty in the World from antiquity to the present. Its impact on society and his future. Part of the thesis is questionnaire intended to identify students´views on the issue of the death penalty.
5
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 9 1
STAROVĚK ........................................................................................................................ 10 1.1 NEJSTARŠÍ CIVILIZACE ............................................................................................................... 10 1.2 EGYPT .................................................................................................................................... 11 1.3 MEZOPOTÁMIE ....................................................................................................................... 12 1.4 CHETITÉ (2. TISÍCILETÍ PŘ. N. L.).................................................................................................. 12 1.5 IZRAEL ................................................................................................................................... 12 1.6 ŘECKO ................................................................................................................................... 12 1.7 ŘÍMSKÁ ŘÍŠE ........................................................................................................................... 13 1.8 INDIE ..................................................................................................................................... 14 1.9 ČÍNA ...................................................................................................................................... 14
2
STŘEDOVĚK ...................................................................................................................... 15 2.1 O TRESTECH ............................................................................................................................ 16
3
HISTORIE V ČR .................................................................................................................. 18 3.1 POPRAVENÉ ŽENY PO ROCE 1945 MIMO RETRIBUČNÍ TRESTNÉ ČINY ................................................. 25
4
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA ............................................................................................ 27 4.1 ZÁKON Č. 117/1852 SB. O ZLOČINECH, PŘEČINECH A PŘESTUPCÍCH ................................................ 27 4.2 VOJENSKÝ TRESTNÍ ZÁKON Č. 19/1855 PRO VOJENSKÉ ZLOČINY A PŘEČINY ........................................ 27 4.3 TRESTNÍ ZÁKON Č. 86/1950 SB. ZE DNE 12. 7. 1950 ................................................................... 28 4.4 TRESTNÍ ZÁKON Č. 140/1961 SB. .............................................................................................. 29 4.5 SOUČASNOST V ČR .................................................................................................................. 31 4.6 NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK Č. 40/2009 SB. ..................................................................................... 31
5
SOUČASNOST TRESTU SMRTI VE SVĚTĚ ............................................................................ 33 5.1 SAUDSKÁ ARÁBIE ..................................................................................................................... 33 5.2 PÁKISTÁN ............................................................................................................................... 33 5.3 IRÁK ...................................................................................................................................... 34 5.4 SEVERNÍ KOREA ....................................................................................................................... 34 5.5 JIŽNÍ KOREA ............................................................................................................................ 34
6
5.6 IRÁN ...................................................................................................................................... 35 5.7 MALAJSIE ............................................................................................................................... 36 5.8 MONGOLSKO .......................................................................................................................... 36 5.9 EGYPT .................................................................................................................................... 37
6
5.10
BĚLORUSKO ........................................................................................................................ 37
5.11
INDIE ................................................................................................................................. 38
5.12
SINGAPUR .......................................................................................................................... 38
5.13
ČÍNA ................................................................................................................................. 40
5.14
TAIWAN ............................................................................................................................. 41
5.15
JAPONSKO .......................................................................................................................... 42
5.16
USA.................................................................................................................................. 43
5.17
SHRNUTÍ ............................................................................................................................ 45
PRO A PROTI .................................................................................................................... 47 6.1 EXEMPLÁRNÍ ÚČINEK ................................................................................................................ 47 6.2 ZABRÁNĚNÍ RECIDIVY ................................................................................................................ 47 6.3 ODPLATA................................................................................................................................ 47 6.4 OČISTNÝ ÚČINEK ...................................................................................................................... 48 6.5 EKONOMICKÉ NÁKLADY ............................................................................................................. 48 6.6 JUSTIČNÍ OMYL ........................................................................................................................ 48 6.7 POSTOJ EVROPSKÉ UNIE ........................................................................................................... 49 6.8 POSTOJ MEZINÁRODNÍ .............................................................................................................. 50 6.1 POSTOJ ČESKÉ REPUBLIKY .......................................................................................................... 50
VÝSLEDKY ................................................................................................................................. 51 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 52 BIBLIOGRAFIE ........................................................................................................................... 53 TIŠTĚNÉ MONOGRAFIE....................................................................................................................... 53 TIŠTĚNÝ SEŠIT .................................................................................................................................. 53 ČLÁNEK V TIŠTĚNÉM ČASOPISE ............................................................................................................ 54 INTERNETOVÉ ZDROJE........................................................................................................................ 54 PRÁVNÍ NORMY ................................................................................................................................ 54 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 55 PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 56
7
8
Úvod Trest smrti je aktuální téma, a to i ve státě, kde byl zrušen pro všechny zločiny (nejtěţší tresty jsou klasifikovány odnětím svobody na doţivotí). Tento problém se nás týká, aniţ bychom si to uvědomovali. I český občan se můţe dostat do konfliktu se zákonem a trest smrti se ho můţe týkat v zemi, která jej povoluje. Je to tedy věcí kaţdého z nás. Hypotézou práce “Historie trestu smrti“ je futurologie trestu jako takového. Pokusila jsem se zmapovat postoj společnosti k hrdelnímu trestu celou jeho historií aţ do současnosti. Práce je rozdělena do sedmi částí. První se věnuje historii nejvyššího trestu ve světě. Je zde popsán názor lidí na praktikování hrdelního trestu od prvních společenstev. Druhá popisuje středověk, charakterizovaný mučením, upalováním čarodějnic a velkou podporou poprav – je zde kapitola, věnující se trestům. Třetí část je historie a současnost v České republice. Líčí počátky práva na našem území, první zákoníky, a vývoj u nás do současnosti. Velký prostor je věnován politickým procesům v padesátých letech, zvláště pak nespravedlivě popraveným, jako Heliodor Píka, nebo JUDr. Horáková. Čtvrtá část je věnována právní úpravě v Česku. Zákonům, které u nás platily a trestným činům, na které se nejvyšší trest vztahoval. Pátá popisuje současný stav ve světě, resp. je věnována státům, které v dnešní době trest smrti pouţívají. Najdeme mezi nimi nejenom rozvojové státy, ale i vyspělé země, jako například USA, či Japonsko. Šestý díl charakterizuje polemiku o trestu smrti. Zabývá se různými pohledy, a tím, jak různé skupiny lidí podporují svůj názor „pro, nebo proti“. V posledním oddílu, nazvaným výsledky, se nachází průzkum mínění studentů o trestu smrti, jehoţ cílem bylo zjistit povědomí o trestu smrti jako takovém.
9
1 Starověk 1.1
Nejstarší civilizace
Během celého trvání lidského pokolení existovaly tresty. Rozvíjely se paralelně s formováním civilizací na základě náboţenství, morálních a společenských norem. Lidé se začali usazovat na úrodných místech, vznikala první města a tím i potřeba regulovat vzájemné souţití uzákoněním určitých principů, které by byly akceptovány a dodrţovány celou společností. S rozvojem písma se začaly zaznamenávat normy chování a vytvářely se tak první zákoníky. Prvním dochovaným, byl Ur-Nammův zákoník, sepsaný na hliněné tabulce Sumérským králem Ur-Nammuem, který přebral zákony od boha Měsíce. Vztahoval se přibliţně k roku 2050 př. n. l. Většina kriminálních činů byla trestána pokutou. Pokud někdo někomu vypíchl oko, musel zaplatit určenou částku. Trest smrti se aplikoval na vrahy. Eshunnské zákony pocházely z města Eshunna, které se nacházelo poblíţ Bagdádu. Autor textu není znám. I zde tvořily většinu trestů pokuty, jejich výše se odvíjela od druhu spáchaného činu. Mezi těţké skutky trestané smrtí patřil i vstup souzeného na cizí pozemek v noci, coţ byl váţný přečin vzhledem k moţnosti ohrozit zásoby potravin. Nejlépe dochovaným byl Chamurapiho zákoník, sepsaný v akkadštině v Babylonu kolem roku 1750 př. n. l. Od předešlých zákoníků se lišil přísností. Je v něm aplikována zásada „ oko za oko, zub za zub, ţivot za ţivot“. Trest smrti se ukládal ve 25 různých případech provinění a vztahoval se například na usvědčeného zloděje. Pokud někdo někoho obvinil z vraţdy a neprokázal ji, byl usmrcen. Napomáhání otrokům se trestalo utopením, smrtí se trestala bigamie nebo incest. Inspiraci z Chamurapiho zákoníku čerpali jak Hebrejci, tak islámské právo šaría. V některých případech převzaté Mojţíšovy zákony obsahovaly třicet šest trestných činů a různé druhy poprav dle skutku činu. Uskutečňovaly se ukamenováním (skutky proti společnosti a sexuální delikty), upálením (incest), dekapitací (vrazi a heretici)2, uškrcením (únos Izraelity, poranění matky či otce). Trest smrti se také uděloval za 2
Heretici byli odpůrci části křesťanské víry. (Viz. Slovník cizích slov)
10
modlářství, rouhání a znesvěcení soboty. Jelikoţ byly hrdelní zákony přísné, důkladně se prošetřovala vina či nevina rozhodnutím 23 soudců v zájmu zachování spravedlnosti. Islámský zákon je velmi ustálený. Jeho podstatou je bezmezná poslušnost Boha. Islámské právo začalo vznikat z popudu Mohameda Ibn Abdullaha (narodil se roku 570 v Mekce), kterému se zjevil Anděl Gabriel. Od té doby začal sestavovat se svými ţáky Korán a kázat, ţe Alláh je jediný bůh. Za formu zákona se povaţuje šaría3, coţ znamená cesta víry a praxe. Ukazuje směr v mnoha aspektech kaţdodenního ţivota, včetně politiky, bankovnictví, ekonomiky, smluv, rodiny, sexuality, hygieny a sociálních vztahů. Platilo heslo „co není zakázáno, je povoleno“. Trest smrti ukamenováním se vztahoval na pohlavní styk mimo manţelství nebo s prostitutkou. Za vraţdu bylo stětí mečem, za úkladnou vraţdu trest ukřiţováním. Zřeknutí se islámu také znamenalo smrt. Homosexualita je trestána smrtí v Iránu, Mauretánii, Nigérii, Saudské Arábii, Indonésii, Somálsku, Súdánu, v Arabských Emirátech a v Jemenu.
1.2
Egypt
První dochované zákony pochází z roku 2700 př. n. l. K pramenům práva patřily také texty smluv, různá královská nařízení a nápisy v hrobkách. Útok na krále (faraona) byl trestán smrtí. Nejvyšší trest se vztahoval na příslušníky vyšší kasty obyvatelstva. Provinilci byli místo pochování do hrobky předhazováni krokodýlům. V té době ještě tresty nebyly tak nezvratné, například za cizoloţství nebyla smrt, ale následovalo useknutí ruky. Během éry Nové říše (po roce 1500 př. n. l.) byli trestání smrtí provinilí úředníci, kteří se trestného činu dopustili při vykonávání své práce. Čekalo je upálení nebo přehození krokodýlům. Nevěrné ţeny byly upalovány. Pohřebení na nedovoleném místě se téţ trestalo upálením. Samotný trest smrti byl schvalován králem. Spiklenci proti Ramsesovi III. (1198 – 1085 př. n. l.) byli odsouzeni ke spáchání sebevraţdy. Stětím se trestali poraţení nepřátelé.
3
http://en.wikipedia.org/wiki/Sharia [cit. 2009-11-11]
11
1.3
Mezopotámie
Nejvyšší trest byl aplikován na majetkové delikty (krádeţ, koupě od otroka bez písemné smlouvy…). Způsoby byly různé – utopení, upálení, zazdění, naraţení na kůl, pověšení nebo usmýkání dobytkem. Hrdelním trestem byla trestána loupeţ, znásilnění, pomoc otrokovi, apod. Za útok proti avilům4 byla smrt, proti ostatním členům společnosti jen pokuta. Vraţda manţela znamenala pro manţelku nabodnutí na kůl.
1.4
Chetité (2. tisíciletí př. n. l.)
Trestem smrti mohl postihnout manţel manţelku, pokud ji přichytil přímo při nevěře. Činy proti králi byly trestány smrtí a zničením domu provinilce. Pokud někdo odporoval státní moci, byla mu uříznuta hlava. Sodomie byla trestána pouze při styku s vepřem, dobytkem a ovcí. Trpěn byl styk s koněm nebo mulou.
1.5
Izrael
Trestalo se na základě odplaty. Izraelské zákony čerpaly z Chamurapiho zákoníku a mnoho trestů bylo stavěno na principu „oko a za oko“. Za vraţdu se dlouho uplatňoval princip krevní msty. Většinou se praktikoval ukamenováním, nebo oběšením. Upalovalo se za smilstvo, kterého se dopustila dcera kněze a za pohlavní styk, jehoţ se dopustila matka s dcerou. Trest smrti se ukládal při odporu kněţím nebo soudcům. To platilo i pro skutky proti králi. Vraţda se trestala smrtí. Pokud někdo unesl Izraelce, ponechal si ho jako otroka nebo ho prodal do otroctví, stihl ho také trest smrti. Cizoloţství se trestalo ukamenováním, stejně tak incest a sodomie.
1.6
Řecko
Drakón sepsal v roce 621 př. n. l. zákony, které byly velmi přísné. Téměř všechna provinění postihoval hrdelní trest. Například i za krádeţ čekala odsouzeného smrt. Neúmyslné zabití bylo spojeno s trestem v podobě exilu, sebeobrana nebyla postihována
4
Avilové pocházeli z nejvyšší vrstvy lidí, Slovník cizích slov
12
vůbec. Vraţdu trestali buď příbuzní, nebo státní kat. Drakónické zákony se ovšem minuly účinkem, jelikoţ trestaly dluţníky otroctvím. Tím trpěla celá společnost a hrozily občanské nepokoje. V roce 594 př. n. l. byl Solón pověřen reformou Drakónových zákonů. Zrušil trest otroctví za dluţnictví a trest smrti ponechal jen v případech vraţdy a zrady. Přispěl tak ke zklidnění situace, i kdyţ reforma nepřinesla plně vše, co si od ní lidé slibovali. Chudina chtěla přerozdělení peněz a bohatí nesouhlasili s umořenými dluhy.
1.7
Římská říše
Prvním zákonem, který byl zapsán, bylo Dvanáct desek (LEX DUEDOCIM TABULARUM) v roce 450 př. n. l. Byl přijat na popud plebejců. Tento zákon byl povaţován za podstatu římského práva. Trest smrti byl ukládán za čarodějnictví, noční krádeţe a vlastizradu. Ţhářství bylo trestáno upálením. Zákon Dvanácti desek byl sepsán v samých počátcích města Říma a s jeho rozkvětem nebyl dostatečný. Vznikaly nové trestné činy, které bylo třeba řešit. Proto byl zřízen policejní sbor, který postihoval nejhorší provinění smrtí (zloději, traviči, ţháři, zrádci, příprava jedů, čarodějnictví). Způsoby popravy byly různé, lišily se dle spáchaného trestného činu. Upalováni byli otroci a za panování císaře Nera i první křesťané, kteří byli obviněni z velkého poţáru Říma. Ukřiţováni bývali otroci, cizinci a římští občané nízkého původu. Předhození lvům byl trest pro otroky, cizince, ale i římské občany. Pouţíval se také trest gladiátorskými zápasy. Ţháři byli upalováni nebo zmrskáni a svrţeni z Tarpejské skály. Za otcovraţdu následovalo bití, zašití do pytle se psem, kohoutem, hadem, opicí a následné svrţení do řeky. Někteří odsouzenci byli vsazováni do vidlí a pak ubiti k smrti. Jestliţe odsouzenec na smrt potkal vestálku, byl omilostněn. Naopak vestálky byly za pohlavní styk zakopány zaţiva. V roce 529 byzantský císař Justinián sestavil na podkladech římského práva Kodex Justinianus, který platil v celé Byzantské říši. Ten slouţil jako základ pro většinu evropského práva. Čerpal z něj i Napoleonův zákoník. Uţíval se aţ do 19. století a některé jeho části daly základ moderním zákonům.
13
1.8
Indie
Zákony Manuovy byly starobylé zákony sepsané v sanskrtu. Vztahují se k 1. aţ 2. století př. n. l. Společnost byla v té době rozdělena do kast. Nevyšší kasta Bráhmanů byla osvobozena od trestu smrti i v případě spáchané vraţdy. Zde následovalo pouze vyhnanství. Trest smrti se vztahoval také na pití vína nebo zabití krávy. Krádeţ byla trestána nabodnutím na kůl nebo utopením. Tomu však předcházelo kruté mučení. Takto se trestal i podvod, vraţdy, činy proti státním orgánům nebo králi.
1.9
Čína
Nejstarším dochovaným zákoníkem je Tang. Nejvyšší trest se aplikoval na neúctu (uhození rodiče), vzpouru (byla potrestána celá rodina provinilce), incest a vlastizradu. Trest smrti byl konán upálením, nebo uvařením zaţiva. V Číně byli lidé rozděleni do tříd. Na nejvyšší třídu se trestní právo nevztahovalo. Byl to císař a vysoce postavení úředníci. V 5. století byly stanoveny těţké zločiny, které zákonodárci trestali smrtí (zrada, ničení chrámů a hrobů, otcovraţda, nevěra a mravnostní delikty v rodině). Porušení morálky mělo za následek přeseknutí v polovině těla a zároveň byla popravena celá rodina zločince. Trest smrti byl vykonáván dekapitací a podléhal schvalování císařem.
14
2 Středověk Středověk je charakterizován torturou, upalováním čarodějnic a velmi přísnými tresty. V Anglii bylo populární věšení do té doby, neţ je Vilém Dobyvatel zakázal. Krutovláda nastala v 16. století v době panování Jindřicha VIII. Trestalo se za zradu, zapírání zločinu, nebo sňatek s Ţidem. Popravy byly vykonávány věšením, upalováním, vařením a čtvrcením. Předpokládá se, ţe za jeho vlády bylo popraveno aţ 72 000 lidí. V 18. století se hrdelní trest ukládal za 222 trestných činů (např. zneuctění westminstreského mostu, krádeţ, poraţení stromu, atd.). Ferdinand a Isabela sjednotili v 15. století Španělsko a začali věřící násilně obracet na katolickou víru. Jednalo se především o muslimy, Ţidy a ty, kteří přešli ke katolictví jen na oko. Vyţádali si k tomu svolení papeţe. S kacíři pořádali auto-da-fé, coţ byl akt víry, tj. upalování. Tímto drastickým způsobem bylo popraveno mnoho lidí a jen někteří měli to štěstí, ţe byli těsně před upálením usmrceni. Rovněţ v 15. století vypuká v celé Evropě hon na čarodějnice. Důvodem bylo potvrzení existence čarodějnictví, vydané papeţem Inocencem VIII, tzv. bula „Summis desiderantes affectibus“, 5. prosince 1484. Zkoumáním provinění se měli zabývat Heinrich Kramer a Jakob Sprenger. Ti vydali manuál trestání čarodějnictví „Malleus Maleficium“. Knihu přijala celá Evropa, bez rozdílu náboţenství. Odhaduje se, ţe do konce 18. století zabila inkvizice víc jak 30 000 lidí. V 18. století se začal prosazovat humanismus5 a přehodnocovat názor na trest smrti, na tresty jako takové, na mučení a mrzačení. Na tu dobu velmi převratné bylo dílo Itala Cesare Beccaria (1738-1794) O zločinech a trestech. Zamýšlel se nad tím, zda má trest smrti a mučení v civilizované společnosti svůj účel. Řešení viděl v jistotě trestu a ne v jeho přísnosti. Ve snaze zavádět humánní praktiky usmrcení vynalezl v roce 1789 Dr. Joseph Guillotin nový stoj pojmenovaný po autorovi – gilotina. Nejznámějším popraveným byl francouzský král Ludvík XVI. a jeho manţelka Marie Antoinetta v roce 1793.
5
Humanismus je uznání hodnot člověka a lidskosti. Slovník cizích slov.
15
2.1
O trestech
V 17. století byl nejčastěji trest smrti vykonáván stětím nebo oběšením převáţně za vraţdy a loupeţe. Oběšení se obecně povaţovalo za potupné, a proto jím byli trestáni zločinci, především muţi. Tento trest měl vliv na celou rodinu delikventa, ta se často snaţila trest sníţit na stětí, protoţe po oběšení byla odsouzencova mrtvola vystavena ptákům a nesměla být pohřbena. Podobnost byla i u trestu smrti lámáním v kole, mrtvola na něm byla ponechána do úplného zetlení. Pro Ţidy existovala speciální poprava. Byli na šibenici věšeni za nohy spolu se psy hlavou dolů. Smrt tak nastala aţ za několik dnů. Koncem 17. století bylo většinou pouţívané stínání mečem z důvodu humánnějšího zacházení s odsouzeným. Zároveň to byl nejlehčí trest určený zejména pro šlechtice. Vztahoval se na lupiče, krvesmilníky, vraţedkyně dětí, velké podvodníky a na ty, kteří se dopustili zabití. Součástí trestu byla skutečnost, zda můţe být zločinec pohřben, zahrabán pod šibenicí nebo se jeho tělo pouţije na anatomické zkoumání. Za milost byl povaţován obvyklý pohřeb a netknutí katem. Stávalo se, ţe odsouzenec před popravou spáchal sebevraţdu. Potom byl uloţený trest vykonán na mrtvém těle. Tento fakt byl přímo uzákoněn, například v pruském Všeobecném zemském zákoníku z roku 1794. V 18. století nebyly pouţívány příliš kruté tresty. Trest smrti byl vykonáván pouze stětím nebo oběšením. Přesto existovala a také se praktikovala moţnost zastřelení. Mučení mrtvého těla bylo v právní praxi a v očích veřejnosti součástí trestu. Nešlo tedy o smrt jako takovou, ale o to, aby byl trest exemplárně předveden. Účelem bylo odstrašení od zločinu a zároveň příkladem, jak se určité provinění trestalo. Tato představa se uchovala aţ do 19. století. Popravy se vţdy vykonávaly na veřejnosti. Zvlášť k tomu se tiskly speciální letáky za účelem informovanosti široké veřejnosti. Vedlo k tomu několik důvodů. Především potrestat zločince, očekával se odstrašující účinek a vrchnost demonstrovala svoji moc. Často si veřejnou popravu přál sám odsouzenec, protoţe měl moţnost duchovní útěchy, mohl si ulehčit veřejnou omluvou a rozloučit se s přáteli a příbuznými.
16
V 19. století se od veřejných poprav upustilo, protoţe často docházelo k nepokojům a stávalo se, ţe mnoho lidí bylo ušlapáno k smrti. Mezi lidmi existovaly tradice, které mohly vést k omilostnění odsouzence. V 16. století se trestanec mohl zachránit před trestem smrti sňatkem s pannou (jsou známy takové případy). Odsouzená mohla uniknout tím, ţe si vzala kata. Za boţí zásah se brala nepovedená poprava, tj. kdyţ se přetrhl odsouzencův provaz. V pojetí lidovém se usuzovalo na rozhodnutí boţího soudu. Zvláště v 16. a 17. století se na tento fakt bral zřetel. Vrchnost se ho snaţila postupně eliminovat, proto byly nakonec popravy neveřejné. V případě, ţe kat neprovedl popravu řádně, neunikl pomstě lidu a často byl ukamenován nebo zabit. Vrchnost v 18. století vyuţívala přítomnosti ţoldáků, kteří v případě nepovedené popravy kata před lidem chránili.
17
3 Historie v ČR V samém počátku bylo právo nepsané, předávalo se a udrţovalo ústní formou. Řídilo se morálkou a Desaterem (nepokradeš, nesesmilníš, nezabiješ, nezcizoloţíš…). Postupně právo přecházelo do rukou vrchnosti, respektive krále a vzniká potřeba soudů a soudců. Prvním soupisem práv je Břetislavova dekreta z roku 1039, psaná česky. Zabývala se potlačením pohanských zvyklostí a byla ovlivněna církevní naukou. Uzákonila manţelský vztah a řešila společenské vztahy, kdy platil zákaz práce v neděli i v ostatních svátcích. Obsahuje příkazy (mrtvé lze pohřbívat pouze na hřbitově) a zákazy (zákaz zakládání krčem6). Dekreta obsahovala tři druhy trestů. Nejtěţší zločiny znamenaly vyhnanství a středně těţké zločiny se řešily pomocí ordálů7 (jsou zmíněny poprvé v právní rovině). Ordály byly vlastně boţí soudy, kde Bůh rozhodl o osudu provinilce. Například „nevinného nepálí“ – odsouzenec přísahal na ţhavém ţeleze. Jestliţe neměl ţádné puchýře, byl nevinen. Z nejlehčích přestupků, obsaţených v Dekretě, se bylo moţno vykoupit. Statuta Konrádova byla sepsána latinsky v roce 1189 jako soubor panovnických nařízení Konráda II. Oty. Čerpala především ze Starého zákona a z římského práva. Obsahovala dědické právo (dědění lén), uzákonila moţnost zakládání krčem a mimosoudního vyrovnání. Dochovala téţ údaje o trestu smrti ukamenováním celou osadou. V té době docházelo k rozvoji církevních nařízení, čímţ vznikl postih za kacířství. Smrt bez soudu se vztahovala na útočníky proti královské majestátnosti. V platnosti bylo nadále pouţívání ordálů. Nejstarším dochovaným právním svazkem v našich zemích je Kniha Roţmberská, sepsaná na podnět Petra I. z Roţmberka, jenţ byl nejvyšším zemským sudím. Datuje se k 14. století, ale první část byla napsána ve století třináctém. Byla zaměřena na právo šlechtické, majetkové a správní. Část se knihy se dotýkala i trestního práva. Významným dílem byl Horní zákoník z roku 1300 Václava II. Autorství je připisováno italskému právníkovi Gozziusovi z Orvietta. Byly to vlastně čtyři latinsky psané knihy.
6 7
Krčmy byly dřívější hostince. Ordál je iracionální důkazní prostředek, zaloţený na boţí vůli.
18
Upravoval rozvíjející se hornictví, bezpečnost práce v dolech, stanovil horní úředníky a zabýval se personální otázkami, jako byla pracovní doba nebo plat. Latinsky psané dílo Codex Carolinus z roku 1355 bylo pokusem Karla IV. (1316 – 1378) o kodifikaci práva. Platilo v zemích České koruny a vycházelo z obyčejového práva. Obsahovalo zákaz pouţívání ordálů a omezení vlivu šlechty na poddané. Bohuţel ho generální sněm zamítl a Karel IV. musel vydat odvolací listinu, kterou potvrdil zničení dokumentu. Mnohé normy ze zákoníku byly přeneseny do pozdějšího zpracování práva. Od 17. století se začal pouţívat název Maiestas Carolina. Ve druhé polovině 14. století sepisovali úředníci soudní rozhodnutí a dělali z nich sbírky, coţ byl vlastně vznik Řádu práva zemského, psaného latinsky. Inspiraci čerpal z německých knih Saské a Švábské zrcadlo, coţ byl soupis zvykového práva. Zahrnoval právo procesní, trestní a majetkové. Upraven byl i pojem souboj, kde rozhodoval boţí soud – kdo přeţil a kdo ne. Významným představitelem 15. století byl Viktorín Kornel ze Všehrd, proslulý humanista. Ve svém nejznámějším spise O Práviech zpracoval české zvykové právo, které nadřadil právu římskému. Kornel se inspiroval Zemskými deskami. Měl k tomu příleţitost jako písař zemských desek. V češtině napsal celkem devět knih v rozmezí let 1495 aţ 1507. Knihy byly opisovány ručně, vytištěny byly aţ v 19. století. Do stejné doby spadá i Moravská kniha Továčovská – soupis moravského zvykového práva. Sepsal ji Ctibor Továčovský během let 1482 aţ 1490. Byl moravský šlechtic, právník a politik, který vykonával funkci zemského sudího.
Během své praxe se
významně zaslouţil o prosazení češtiny na jednáních moravského zemského soudu. V knize Továčovské se trestné činy prolínaly s právem církevním. Pouţívala se na Moravě aţ do roku 1535 jako zákon. Předhusitská doba je charakterizována ordály. Tento způsob však umoţňoval osvobodit zřejmé zločince a proto se od něj upustilo. Trest smrti byl vykonáván stětím (vraţda), zahrabáním zaţiva, upálením (to se vztahovalo nejen na čarodějnice, ale i na ţháře) nebo oběšením (krádeţ), či lámáním kolem (vraţda). Smrtí byla trestána i lichva, pokud lichvář překročil stanovený úrok. Obecně se však v té době zabíjelo beztrestně, v rámci ohroţení, které se vztahovalo na malichernosti, jako například slovního napadení, nebo ohroţení zbraní. 19
Husitské hnutí přerušilo vývoj českého feudálního státu a začalo formovat protifeudální právní vědomí. Husité sepsali v roce 1420 tzv. Čtyři artikuly praţské, které jim zaručovaly svobodu vyznání, přijímání pod obojí, moţnost trestat těţké hříchy a konec světského panování církve (konec platby za odpustky – návrat církve k chudobě, apod.). Významným prvkem byl konec nerovnosti před zákonem. Strategie, taktika, pevná kázeň a rovnost byly obsaţeny v Ţiţkově vojenském řádu z roku 1423. V 16. století se začalo při souzení trestního práva pouţívat mučení, coţ se většinou nevztahovalo na šlechtu. Přiznání v mučírně byla doslovně přepisována do knih černých nebo smolných. Bitva na Bílé Hoře v roce 1620 znamenala pro český národ velký předěl. České vojsko podporované protestanty bylo poraţeno a české stavy kapitulovaly, coţ pro ně znamenalo ztrátu veškerých práv, jelikoţ se postavili se proti svému králi. Poráţka vyústila ve vydání Obnoveného zřízení zemského, které mělo pro Čechy neblahé následky. Záměrné vytištění v němčině zabránilo Čechům přístup k informacím. Byl nastolen katolicismus, omezena práva stavů ve prospěch panovníka, kterému patřila i moc zákonodárná a Habsburkové získali dědičný nárok na český trůn. Jednacím jazykem byla stanovena němčina. Čeští bratři a kalvíni byli vypovězeni ze země a jezuité začali dozorovat školství. Trest smrti znamenal jakýkoli odpor proti panovníkovi, coţ byl zločin proti majestátu. S nástupem Marie Terezie (1717 – 1780) na trůn přichází absolutismus. Marie Terezie omezila pravomoc měst na vykonávání trestů smrti a proslavila se Tereziánou. Tento kodex vznikl v roce 1768 na podkladech Koldínova8 zákoníku a Obnoveného zřízení zemského. Kladl důraz na torturu, coţ ve své podstatě znamenalo krutost. Nejpřísněji se trestalo provinění proti Bohu, církvi a panovníkovi. Takový zločinec mohl odejít s naříznutým jazykem nebo mu usekli ruku a pak ji upálili. Potupa Panny Marie byla trestána stětím. Stále platila perzekuce čarodějnictví. Pokud byl někdo přistiţen při sodomii, byl zaţiva upálen, převaţoval inkviziční proces a dokazování neviny bylo na straně obţalovaného. Josef II. byl velmi zdatný právník, který své znalosti vyuţil při formování tzv. Josefínské reformy trestní a civilní. Reformy byly ovlivněny osvícenstvím, coţ vyústilo ke směru, který vedl více k převýchově pachatele, neţ ke krutým trestům. Převratnost znamenalo 8
Koldínův zákoník byl kodifikací městského práva v 16. století.
20
zrušení trestu smrti, i kdyţ jen na dočasnou dobu (1780-1790) – trest smrti platil pouze v případě zavedení stanného práva. Josef II. zrušil mučení a trest za čarodějnictví. Po jeho smrti byl trest znovu obnoven (2. 1. 1795). Z Josefínského zákoníku vycházel Zákoník o zločinech a těţkých policejních přestupcích (1803), který byl vydán pro celou Rakouskou monarchii, mimo Uhry. Umoţňoval vyloučení trestní odpovědnosti v případech nedbalosti, náhody, nedostatku roku (hranice 14 let) a nepříčetnosti.
Propojoval právo hmotné a právo procesní. Trest smrti byl
vykonáván oběšením, včetně ztráty občanských práv a titulů. Rakouské právo novelizovalo trestní zákon z roku 1803 zákonem č. 117/1852. Zákon platil v celé Rakousko-Uherské monarchii. Nahradil zastaralé věci a začal rozlišovat nejen trestní přestupky a zločiny, ale také přečiny. Byla stanovena zásada „nikdo nesmí být stíhaný pro jednání, které nebylo uvedeno v zákoníku, ani mu nemohl být udělený ţádný trest“. Těţké zločiny se trestaly ţalářem nebo smrtí oběšením, za stanného práva zastřelením (například vzbouřenci). Nejvyšší trest se vztahoval i na velezradu, vraţdu, ţhářství a loupeţné zabití. Pokud byl takto odsouzen šlechtic, byl zbaven svého titulu, avšak rodiny se to nedotklo. Tento zákon pamatoval i na moţnost dočasného pominutí smyslů, těţkou nemoc nebo těhotenství odsouzené, kdy byl výkon rozhodnutí pozastaven do doby, neţ uvedený stav pominul. Výkon trestu se odehrával ve věznici za přítomnosti komise (soudci, zapisovatel, duchovní a lékař). Mohli být přítomni také příbuzní. Po popravě byl odsouzený pohřben nebo bylo tělo předáno rodinným pozůstalým. Vše probíhalo diskrétně. Tento zákon s malými změnami platil aţ do roku 1950. Za první republiky byl stále v platnosti zákon č. 117/1852. Trest smrti ovlivňoval zákon č. 91/1934 Sb., kdy bylo moţno místo trestu smrti v určitých případech uloţit trest těţkého ţaláře na doţivotí, nebo na 15 aţ 30 let, v případě polehčujících okolností. V té době byl trest smrti uloţen v četných případech závaţných vraţd, ale v mnoha případech byli pachatelé osvobozeni milostí Prezidenta republiky. Tomáš Garrigue Masaryk byl známý svým nesouhlasným postojem k trestu smrti a jeho milostí bylo „osvobozeno“ cca 400 pachatelů, odsouzených k nejvyššímu trestu. Za jeho působení bylo popraveno pouze 26 odsouzených, většinou velmi váţných zločinů a několikanásobných vraţd. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi platil trestní zákon O zločinech a přečinech z roku 1878. Stanovil trest smrti pouze za vraţdu a to oběšením.
21
Během Protektorátu Čechy a Morava se náš stát stal částí Velkoněmecké říše (od března 1939). To znamenalo ztrátu mezinárodní právní subjektivity. Platily zde předpisy vydané protektorátními orgány, předpisy Německé říše a zákony před okupací. Byly velmi přísné a trest smrti se aplikoval i na nedbalostní delikty. V září roku 1935 byly zavedeny Norimberské zákony, které přísně vymezovaly německého občana a přesně definovaly Ţidy, kteří museli od 1. 9. 1941 nosit ţlutou hvězdu. Konečnému řešení padlo u nás za oběť přes 78 000 Ţidů. V době okupace byla zřízena v pankrácké věznici „sekyrárna“, a to z finančních důvodů. Nacistům se prodraţoval transport odsouzených na smrt do sekyráren v Berlíně, Mnichově nebo ve Vídni. Proto se rozhodli zřídit takové zařízení v Praze. Prvních pět lidí bylo popraveno gilotinou 5. dubna 1943. Celkem bylo popraveno 1079 osob. „Pankrácká sekyrárna včetně popravčího nástroje slouží jako památka, která je přístupná školám, i veřejnosti.“9 V lednu 1942 byla schválena Svatojakubská deklarace postihující stíháním nacistické zločince. V Moskvě byla přijata deklarace o ukrutnostech, která stanovila princip postihu válečných zločinců, kdy se Československo zavázalo sestavit seznamy nacistů. K potrestání dle závaţnosti provinění byly stanoveny soudy v Norimberku a Tokiu. Pro domácí kolaboranty se začaly zřizovat zvláštní soudy. Byl povolen princip retroaktivity. Pro činnost lidových soudů byl vypracován Dekret prezidenta republiky č. 16 (19. června 1945), tzv. Velký retribuční dekret, kterým se trestaly zločiny spáchané v období od 21. května 1938 do 31. prosince 1946. Vycházel ze zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. a byl charakteristický zpětnou účinností. Trest smrti se vykonával do dvou hodin od rozsudku. Na Slovensku slouţil jako podklad pro zřízení národního soudu zákon č. 33/1945. Pokud soud doporučil trest smrti, byl ihned vykonán. Mimořádné lidové soudy vynesly do roku 1948 cca 730 rozsudků smrti. Bohuţel, často vedly k vyřizování osobních účtů. Ústavodárné národní shromáţdění v červnu 1946 posílilo pozici komunistů. Jejich moc se nadále stupňovala a demokraté s nimi sváděli marný boj. Předpokládali postup komunistů 9
Věznice Pankrác. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bznice_Pankr%C3%A1c. [cit. 2009-11-14]
22
dle tradiční prvorepublikové politiky, tudíţ čestně. Avšak komunisté si vybrali cestu pohrůţek, hrozeb nepokoji a diskreditace politických rivalů. V Únoru 1948 nastala vládní krize. Demokratičtí ministři podali demisi, jelikoţ předpokládali předčasné volby. Místo toho musel Edvard Beneš jejich demisi přijmout pod hrozbou demonstrací a sovětské intervence. V květnu 1948 byla přijata nová Ústava, kterou Edvard Beneš odmítl podepsat a abdikoval. Novým prezidentem se stal Klement Gottwald. Ústava stanovila pouze jednu stranu, Národní frontu, pod reţií komunistů a byl dán poţadavek na přepracování celého právního řádu. V období let 1949 aţ 1950 došlo k úplnému přepracování právních předpisů. Byly odstraněny „váţné chyby“, například rozdělení práva na veřejné a soukromé, liberalismus a pojímání práva v duchu demokracie. Místo toho se začlenily prvky ochrany socialismu, zvýšila se právní ochrana politického systému a zavedlo zlidovění práva. Tragickou součástí našich dějin jsou politické procesy v padesátých letech. Popraveni byli jak „nepřátelé státu“ (Heliodor Píka, Milada Horáková…), tak i vysocí funkcionáři komunistické strany (Rudolf Slánský, Vladimír Clementis, atd.). Způsob popravování byl zvlášť krutý. Při oběšení nedošlo ke zlomení vazu, ale k dušení, které trvalo přibliţně 15 minut. Umírání trvalo i déle10:„Odsouzený byl předveden 18. června 1985 v 8:32, výkon trestu byl proveden v 8:35. Smrt nastala v 8:58“. Agónie v tomto konkrétním případě trvala 23 minut! Popravení se pochovávali do společného hrobu v Praze Ďáblicích. Někteří tam ale neskončili, jako například odsouzení ve vykonstruovaném procesu, jehoţ hlavní aktér byl Rudolf Slánský, kterého komunisté odstranili na popud Stalina. Byli to Bedřich Reicin, Karel Šváb, Rudolf Margolius, Otto Fischl, Otto Šling, André Simone, Josef Frank, Ludvík Frejka, Vladimír Clementis a Bedřich Geminder, jejichţ zpopelněná těla skončila rozsypána za Prahou na silnici směrem k Mělníku. Do dějin nespravedlivých politických soudních případů byla zapsána krvavou tuší temná kapitola příběhu Heliodora Píky11. Narodil se 3. července 1897 ve Štitíně, v rodině koláře. Byl pokřtěn jménem Heliodor, dle jména řeckého biskupa, které připadlo na den jeho 10
LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989. Sešit 2. Dokument č. 9 – protokol o provedení výkonu trestu smrti 11 http://www.totalita.cz/proc/proc_pikah.htp; http://protikomunisticke.misto.cz/svedectvi5b.htm
23
narození. Vystudoval gymnázium v Opavě s vynikajícím prospěchem a díky tomu ukončil studium dříve. Po maturitě nastoupil jako dobrovolník do rakouskouherské armády. Osud ho zavál do Ruska, kde byl zajat. Tam vstoupil do československých legií, se kterými pokračoval aţ do francouzského Cognacu, kde byl v roce 1917 určen ke zdravotní sluţbě u 21. Československého střeleckého pluku. V dubnu 1941 vláda ČSR ustanovila Píku vedoucím české vojenské mise v Moskvě. To mu umoţnilo seznámit se stalinským reţimem a jeho zločiny. Píka také prosazoval politiku londýnské vlády, coţ vedlo k rozepřím se sovětským vedením a komunisty. I přesto mu příkladný postoj mu vynesl povýšení v roce 1943 do hodnosti brigádního generála. Potom přišel osudný rok 1949. Bylo zinscenováno soudní přelíčení, ve kterém byl Píka odsouzen za to, ţe v letech 1940 v Istanbulu, 1941 aţ 1945 v Moskvě a 1945 aţ 1948 v Praze vyzradil skutečnosti, jeţ měly být utajeny pro obranu republiky. Soudní znalci (plukovník Zadina a štábní kapitán Kocián) potvrdili křivě závaţnost vyzrazených informací. Ve skutečnosti byl zřejmě odsouzen k trestu smrti za své povědomí o gulazích v Rusku. Pomáhal vězněným Čechoslovákům, měl zmapovaná místa táborů, kruté poměry, které tam panovaly a utrpení lidí, kteří tam zemřeli. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením dle §6, odst. 2/II zákona 50/23 a §45, §96 vojenského trestního zákona, zbaven hodnosti, čestných odznaků a vyznamenání. Klement Gottwald nevyhověl ţádosti o milost a Heliodor Píka byl popraven 21. června 1949 v plzeňské věznici na Borech. Jelikoţ byl generál spoluţákem francouzského prezidenta de Gaulla, byl po jeho popravě vyhlášen ve Francii jednodenní smutek. Milan Píka (syn) a obhájce jeho otce, Rastislav Váhala, podali v roce 1968 podnět k obnovení procesu. Při něm vyšla najevo neexistence důkazu vyzrazení státního tajemství, tudíţ bylo soudní řízení poplatné tehdejším, dopředu přijatým, politickým rozhodnutím. Dokument, který měl Píku usvědčit, byl falzifikátem. Soud jej zprostil viny v plném rozsahu obţaloby Státního soudu a generál Píka byl rehabilitován. Většina aktérů justiční vraţdy je v dnešní době po smrti a zůstala tím nepotrestána. Prokurátor Karel Vaš byl v roce 2001 postaven před soud, ale ten byl zastaven, protoţe v roce 1994 došlo k promlčení. Rodině Píkových se nikdo z aktérů neomluvil. Kdo přesně stál v pozadí politické vraţdy se vlastně dodnes neví. Posledním popraveným byl 2. února 1989 Vladimír Lulek (zavraţdil čtyři děti a manţelku), v Bratislavě 8. července 1989 Štefan Svitek za trojnásobnou vraţdu. Trest smrti byl zrušen s novou Ústavou v roce 1990. 24
3.1
Popravené ženy po roce 1945 mimo retribuční trestné činy
První ţenou popravenou po roce 1945 byla JUDr. Milada Horáková za velezradu a vyzvědačství. Stala se symbolem odporu proti komunistickému reţimu především proto, ţe během soudního procesu nepodlehla tlaku totalitních postupů. Kritizovala komunismus a udrţovala styky s exilem, proto neunikla agentům StB a 27. září 1949 byla zatčena. Z tohoto důvodu vláda zorganizovala politický proces na objednávku, jehoţ cílem bylo potlačit a odstrašit jakékoli snahy o nastolení demokratického reţimu. Trest smrti byl vynesen 8. července 1950. Horáková o milost nepoţádala, ale světové osobnosti jako Albert Einstein, Winston Churchill, nebo Elleonor Rooseveltová o milost ţádali u prezidenta Klementa Gottwalda – bezúspěšně. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950. V roce 1953 (7. 11.) byla popravena za vraţdu Zdenka Mizerovská. V roce 1958 (21. 2.) také za vraţdu popravená Irena Liptáková (Kociánová). Za prokázanou vraţdu dvou novorozenců byla popravena Marie Fikáčová (13. dubna 1961). Vystudovala zdravotní školu a začala pracovat jako zdravotní sestra v nemocnici v Sušici. Přiznala se, ţe fyzicky týrala přibliţně 10 novorozenců, kteří její útok přeţili. Působilo na ni zřejmě neutěšené prostředí, ve kterém vyrůstala. Otec byl alkoholik a s matkou nevycházela. Její chorobná nesnášenlivost vyústila v nenávist k dětem. Další popravenou (28. září. 1966) byla Irena Čubírková, odsouzená za vraţdu. Svého druha uspala, zabila několika ranami do hlavy, kterou mu následně usekla. Hlavu umístila na záchod vlaku Trnava – Bratislava. Tělo spálila v peci doma a zbytky kostí zakopala na zahradě. Do dějin se krvavým písmem zapsala také Olga Hepnarová. Svým činem způsobila smrt osmi lidí a 11 jich zranila. Byla nespokojená se svým ţivotem, s rodinou špatně vycházela a svého otce nenáviděla. Zcela vědomě se rozhodla zabít co nejvíce osob, aby tím potrestala společnost. Nákladním vozem najela na tramvajový ostrůvek do čekajících cestujících. Se svým činem nebyla spokojená, mrzel ji malý počet zemřelých.
25
V době provedení celé akce jí bylo 22 let. Za to byla odsouzena k trestu smrti a popravena 12. března 1975. Olga Hepnarová byla poslední popravenou ţenou v ČSSR.
26
4 Současná právní úprava Dnešní právní úpravě předcházely zákony č. 117/1852 Sb., Vojenský zákon č.19/1855 Sb., zákon č. 86/1950 Sb. a zákon č. 140/1961 Sb. Nynějším zákonem je nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
4.1
Zákon č. 117/1852 Sb. O zločinech, přečinech a přestupcích12
Podle tohoto trestního zákona se trestaly přestupky, přečiny a zločiny. V §1 je dána klauzule o podmínce zlého úmyslu. §3 obsahuje větu „neznalost zákona neomlouvá“. Hlavním druhem trestů byla smrt, nebo ţalář. Trest smrti (§13) se vykonával provazem. Zákon myslel také na polehčující okolnosti v případě trestu smrti (§52) - věk pachatele. Tj. pokud mu bylo méně neţ 20 let, nebyl mu za zločin udělen trest smrti nebo doţivotní ţalář, ale těţký ţalář v rozmezí trestu od 10 do 20 let (§ 52). Trest smrti se vztahoval na § 86 zlomyslné poškození majetku. Pokud byl někdo při takovém skutku usmrcen a pachatel to mohl předvídat, čekala jej smrt; vraţdu §134 (také na toho, kdo si vraţdu zjednal § 136) a loupeţné zabití §140. Prominutí trestu řešil §223. Pachatelovou smrtí se rušilo stíhání a uţití trestu (§ 224). Promlčení obsahuje §231, kde se určuje nemoţnost promlčení zločinů, na které se vztahoval trest smrti. Po uplynutí dvaceti let mohl být uloţen těţký ţalář v rozmezí 10-20 let (§ 231).
4.2
Vojenský trestní zákon č. 19/1855 pro vojenské zločiny a přečiny13
Tento zákon se vztahoval na příslušníky ozbrojených sil. Způsob trestu smrti (§ 22) byl vykonáván provazem, nebo zastřelením. Polehčující okolností (§121) byl věk pachatele do 20 let.
12 13
Systém ASPI, zákon č. 117/1852, [stav k 23. 7. 2009] Systém ASPI, zákon č. 19/1855, [stav k 23. 7. 2009]
27
Nejvyšší trest se vztahoval na porušení subordinace (§ 146) - pouţití zbraně proti nadřízenému; vzpouru § 159 (voják nemusel nadřízeného ani usmrtit a bylo mu moţno uloţit trest smrti); odboj § 167 (pokud pokračoval po vyhlášení stanného práva); při útoku na stráţ § 174; chycení uprchlíci (§ 191), kteří chtěli vstoupit do jiné armády, mohli být zastřeleni nebo pověšeni; zejména velitelé byli trestáni exekucí za zbabělost dle § 243; v době války mohli být zastřeleni ti, co se sebepoškozovali (§ 293); pokud při poškozování cizího majetku (§ 362) vznikla škoda a úraz na zdraví nebo smrt člověka, pachatel byl potrestán smrtí provazem; stejně tak za vraţdu (§ 413) a loupeţné zabití (§ 420).
4.3
Trestní zákon č. 86/1950 Sb. ze dne 12. 7. 195014
Zákon obsahoval některé klauzule dodnes platné, např. § 2 „trestný čin je jednání, jehoţ výsledek uvedený v zákoně pachatel zavinil“. Trestní odpovědnost §10 platila od dovršení 15 let. Působnost zákona § 12 posuzovala trestný čin dle platného zákona v době spáchání. Podle pozdějšího zákona se pachatel soudil jen v případě, ţe to pro něj bylo příznivější. Další paragrafy byly poplatné tehdejší době. Např. § 17 udával jako první (tedy nejdůleţitější) „zneškodnit nepřátele pracujícího lidu“, aţ potom následovalo zabránění v opakování trestného činu a výchovný efekt. Hlavními tresty byly trest smrti, odnětí svobody a nápravné opatření. Mezi přitěţující okolnosti § 20 patřilo zejména nepřátelství k lidově demokratickému řádu a ohroţení politických, vojenských a hospodářských zájmů. Trest smrti (§ 29 odst. 1) se vykonával oběšením, v době ohroţení vlasti i zastřelením. Těhotné ţeně nebylo moţno uloţit trest smrti (§ 29 odst. 2). K nejvyššímu trestu se vztahovala ztráta občanských práv § 43 a vyloučení z vojska § 45. Soud mohl vyslovit také propadnutí jmění § 47. Tím zaniklo i zákonné společenství majetkové (§ 47 odst. 3). Trest smrti se nevztahoval na mladistvého (§ 59), místo toho bylo moţno uloţit odnětí svobody 3-15 let (§ 60 odst. 1). Promlčení (§ 65) nastalo po dvaceti letech. Konečný trest se ukládal za velezradu § 78, coţ byla činnost k rozvrácení lidově demokratického státního zřízení, snaha zničit vymoţenosti pracujícího lidu a podlomit obranyschopnost. Tento paragraf se měl aplikovat za zvýšeného ohroţení státu, ovšem bylo za něj popraveno 24 osob (Příloha č. 3). Trest smrti se také ukládal za záškodnictví 14
Systém ASPI, zákon č. 86/1950, [stav k 23. 7. 2009]
28
§ 84 (maření rozvoje národního podniku nebo provozu obecně důleţitého zařízení); sabotáţ § 85 (maření státního plánu, způsobení poruchy podniku), tj. aplikoval se při ohroţených zájmech obrany vlasti, plnění státního plánu rozvoje a musel být takovým činem ohroţen ţivot lidí; § 86 vyzvědačství (úmysl vyzradit cizí moci státní tajemství), smrtí byl pachatel potrestán, pokud se jednalo o důleţité státní tajemství, pokud to dělal delší dobu nebo za úplatu (Příloha č. 7); válečné škůdnictví za zvýšeného ohroţení vlasti § 99 (kdo úmyslně způsobil škodu při obraně vlasti, nebo podporoval nepřítele) trest se měl vztahovat na vojáka nebo pokud to někdo dělal za úplatu; válečná zrada § 101 (sluţba v nepřátelském vojsku nebo v ozbrojeném zboru), pachatel byl souzen za tento paragraf, jestliţe měl čin za následek značnou škodu, nebo se ho dopustila vojenská osoba; obecné ohroţení § 190 trest smrti se aplikoval, pokud někdo opakovaně a úmyslně vydal lidi ve smrtelné nebezpečí, pokud se k takovému činu spolčil nebo způsobil smrt; vraţda § 216 úmyslná, opakovaná, několikanásobná nebo spáchaná surově (§ 216 odst. 2); vyhýbání se sluţební povinnosti § 270 za války nebo bojové situace; § 279 zprotivení – kdo kladl odpor vojenské osobě, která plnila sluţební povinnost a způsobil tím smrt nebo za bojové situace, bude potrestán smrtí; § 285 porušení povinnosti stráţní sluţby, porušení řádu za války nebo bojové situace mělo za následek trest nejvyšší; § 287 porušení velitelských povinností, velitel, který se vzdal se svou jednotkou nebo opustil stanovené místo a ohrozil bojového ducha za bojové situace (§ 294) mělo za následek smrt.
4.4
Trestní zákon č. 140/1961 Sb.15
Tento zákon se vztahoval na osoby starší patnácti let (§ 11). Výjimku z trestní odpovědnosti tvořila nepříčetnost § 12 – kdo pro duševní poruchu nerozpoznal nebezpečnost svého chování nebo neovládal své jednání - nebyl za tento čin trestně odpovědný. Při nutné obraně § 13 se připouštěla beztrestnost. Československý občan nemohl být vydán k trestnímu stíhání do jiného státu § 21. Účelem trestu bylo ve své podstatě chránění společnosti před zločinci a měl výchovný efekt (§ 23 odst. 1). Výjimečný trest byl trest smrti § 29. Ukládal se, vyţadovala-li to ochrana společnosti (§ 29 odst. 1a) nebo pokud nebyla naděje na nápravu pachatele (§ 29 odst. 1b). Z osobní působnosti výjimečného trestu byly vyňaty těhotné ţeny a mladiství do 18 let (§ 29 odst. 15
Systém ASPI, zákon č. 140/1961, [stav k 23. 7. 2009]
29
4). Trest smrti obsahoval i ztrátu čestných titulů, včetně vojenské hodnosti (§ 30 odst. 1), vykonával se oběšením, za branné pohotovosti byla moţnost výkonu popravy zastřelením (§ 30 odst. 3). Ukládal se za vlastizradu § 91, rozvracení republiky § 92 (organizované skupiny rozvracely státní zřízení), § 93 teror (úmyslné poškození státního zřízení nebo republiky), § 95 záškodnictví (vydání lidí v nebezpečí úmyslným trestným činem), § 97 sabotáţ (zneuţití svého zaměstnání nebo povolání k maření úkolu státního orgánu), § 105 vyzvědačství (úmyslné vyzrazení tajemství cizí mocnosti – trest smrti se aplikoval v určitých případech – taxativně vymezeno v § 105 odst. 3), § 114 válečná zrada, tj. sluţba v cizím vojsku za branné pohotovosti), § 179 obecné ohroţení (úmyslné vydání lidi v nebezpečenství a tím způsobení smrti), § 180a ohroţení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku (pouţití pohrůţek násilí na palubě letadla s následkem smrti - 1b, za branné pohotovosti s úmyslem smrti – 2b), § 219 vraţda, § 259 genocidium (úmysl zničit národní nebo etnickou skupinu); § 262 pouţití zakázaného bojového prostředku za bojové situace, nebo války, § 263 válečná krutost (nelidské zacházení), § 264 plenění v prostoru válečných operací (okrádání mrtvých); § 273 neuposlechnutí rozkazu (za branné pohotovosti, nebo bojové situace), § 275 zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti (kladení odporu vojákovi a tím způsobení tím smrti), § 279 násilí vůči nadřízenému (pokud pachatel způsobils smrt); § 280 vyhýbání se výkonu vojenské sluţby a § 282 zběhnutí (za branné pohotovosti nebo bojové situace); § 283 zběhnutí do ciziny za účelem vyhnutí se vojenské sluţbě (pokud se zmocní letadla, nebo prostředku bojové techniky za branné pohotovosti - § 283 odst. 3), § 285 porušování povinnosti stráţní sluţby (porušení předpisů nebo pravidel za bojové situace), § 287 porušování povinností sluţby při obraně vzdušného prostoru (jednalo se o porušení pravidel na hláskách, vztahovalo se i na nedbalost – trest smrti se aplikoval při branné pohotovosti nebo pokud měl čin závaţný následek - § 287 odst. 3), § 288 odst. 2 ohroţování politického a morálního stavu jednotky za bojové situace, § 289 zbabělost před nepřítelem (kdo se ze zbabělosti vzdal za bojové situace), § 290 nesplnění bojového úkolu, § 291 opuštění bojových prostředků za bojové situace, § 292 vydání bojových prostředků.
30
4.5
Současnost v ČR
V listopadu 1989 došlo v naší zemi k „sametové revoluci“. Poté se změnil politický reţim ze socialistického na demokratický. To vyvolalo potřebu zreformovat a novelizovat právní normy. Česká republika16 zrušila trest smrti v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb. Trest smrti nahradilo doţivotní vězení jako trest nejvyšší, tedy výjimečný. V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zakotven ústavně v Listině základních práv a svobod17, článek 6 odst. 1 („Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením“), odst. 2 („nikdo nesmí být zbaven života“), a odst. 3 („trest smrti se nepřipouští“). Česko ratifikovalo Druhý opční protokol Mezinárodní smlouvy o občanských a politických právech v září 2004, který umoţňoval trest smrti ve výjimečných případech vojenských trestných činů vykonaných v době války. V září 2004 začal platit Protokol č. 13 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jeţ zakotvil zákaz smrti za všech okolností. Texty v anglickém a českém jazyce byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv18, kde se publikují všechny ratifikované mezinárodní smlouvy. Jelikoţ jsou schválené mezinárodní smlouvy nadřazené českým zákonům, není moţné v současně době obnovení trestu smrti. Můţeme o znovuzavedení pouze polemizovat.
4.6
Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb.19
V roce 2009 byl vypracován nový trestní zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Trestní odpovědnost je upravena v § 2, vztahuje se na osoby starší 15 let. § 26 upravuje nepříčetnost - kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Zákoník stanoví okolnosti vylučující protiprávnost (§ 28 – krajní nouze, § 29 – nutná obrana, § 30 - svolení poškozeného, § 31 – přípustné riziko a § 32 – oprávněné pouţití zbraně). Trestní odpovědnost zaniká promlčením (v § 34 jsou vyjmenovány různé případy
16
Podpora celosvětového zrušení trestu smrti. Ministerstvo zahraničí České republiky. Dostupný z www:
[cit. 2009-1208] 17 ÚZ Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Listina základních práv a svobod. Čl. 6, Ostrava: Sagit 2007. ISBN 978-80-7208-617-7, s. 16-17 18 Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva. Praha ASPI Publishing, 2004, s. 73 -75 19 Systém ASPI, zákon č. 40/2009 Sb., [stav k 2010-03-01]
31
promlčecí doby, na co a kdy se vztahuje). Naopak, v § 35 jsou obsaţeny trestné činy vyloučené z promlčení. Zákoník vymezuje polehčující okolnosti § 41 a přitěţující okolnosti § 42. V § 43 je stanoven úhrnný a souhrnný trest, tj. je-li pachatel souzen za více trestných činů, bude mu uloţen úhrnný trest nejpřísnější sazby ze všech, které by připadaly v úvahu. § 52 definuje druhy moţných trestů. § 54 se věnuje výjimečnému trestu. Ten je rozdělen na odnětí svobody v sazbě 20 aţ 30 let a na doţivotí, který se ukládá za zvlášť závaţné zločiny, jako jsou například trestné činy proti ţivotu (§ 140) - vraţda, proti republice (§ 309) – vlastizrada, proti bezpečnosti (§ 316) – vyzvědačství, proti obraně státu (§ 320) – válečná zrada, u vojenských trestných činů se výjimečný trest aplikuje za válečného stavu, ohroţení republiky nebo bojové situace (§ 375) – neuposlechnutí rozkazu, proti povinnostem stráţní, dozorčí, nebo jiné sluţby (§ 389 odst. 3) – porušení povinnosti stráţní sluţby, trestné činy ohroţující bojeschopnost (§ 392 odst. 2) – ohroţení morální stavu vojáků, proti lidskosti (§ 400) – genocidium a trestné činy proti míru (§ 406) – příprava útočné války.
32
5 Současnost trestu smrti ve světě 5.1
Saudská Arábie20
Je jednou z hlavních zemí, které vykonávají trest smrti. Téţ patří mezi země, které pouţívají jako oficiální metodu stínání mečem. Saudské právo ovšem povoluje i trest smrti ukamenováním, nebo zastřelením popravčí četou, i kdyţ se to děje zřídka a popravy jsou většinou prováděny v soukromí. Stětí předchází poţití léků s cílem sníţit bolest (kdyby se poprava nepovedla) a také znehybnit odsouzeného. Většina poprav je vykonávána na veřejnosti a někdy se tělo popraveného ještě ukřiţuje. Trest smrti je aplikován za vraţdu, cizoloţství, znásilnění, rouhání, pijáctví, homosexualitu, zločiny spojené s drogami, pobuřování, prostituci, čarodějnictví, modlářství a smilstvo. V roce 2006 bylo popraveno 86 odsouzených, v roce21 2008 Saudská Arábie nechala popravit 102 lidí.
5.2
Pákistán22
Trest smrti je v Pákistánu poměrně rozšířený. V roce 2005 bylo odsouzeno k trestu smrti 241 lidí, 31 z nich bylo popraveno, coţ je třetí nejvyšší počet na světě. V roce 2006 uţ bylo 82 popravených. Pákistán je, co se poprav týče, na pátém místě za Čínou, Iránem, Saudskou Arábií a USA. Mnoho odsouzených bylo uznáno vinnými niţšími soudy. Kontroverzní země popravuje i mladistvé (pod hranici 18 let). Nejběţnější metodou je oběšení. Prezident Asif Ali Zardari vydal v roce 2008 nařízení, které postihuje trestem smrti také počítačové pirátství. Stejný rok bylo dle organizace Amnesty International23 vykonáno nejméně 36 poprav.
20
21 22
23
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Saudi_Arabia [cit. 2009-11-10] Amnesty International Česká republika. Vloni vykonáno 2 390 poprav, 72 procent lidí popravila Čína. Dostupný z www: [cit. 2009-12-08] http://e.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Pakistan [cit. 2009-11-10] Amnesty International Česká republika. Vloni vykonáno 2 390 poprav, 72 procent lidí popravila Čína. Dostupný z www: [cit. 2009-12-08]
33
5.3
Irák24
Po irácké invazi v roce 2003 byly stanoveny správcem země USA. Lewis Paul Bremer25 pozastavil výkon trestu smrti v zájmu ochrany lidských práv. V roce 2004 byl trest smrti obnoven. Irácké právo obsahuje zákaz exekuce po dovršení věku 70 let. V září 2005 byli po obnovení trestu smrti popraveni tři vrahové a v roce 2006 dvacet sedm lidí za těţké zločiny proti civilistům. Ve stejném roce ukamenovali muţe a ţenu za údajný mimomanţelský styk. V roce 2008 zemřelo na popravištích nejméně 34 lidí. V lednu 201026 byl popraven tzv. „chemický Alí“. Alí Hasan Madţíd, bratranec Saddáma Husajna, skončil na šibenici za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V minulosti byl k hrdelnímu trestu odsouzen čtyřikrát. Nejprve to bylo za operaci „Anfal“ – genocidu Kurdů, poté za eliminaci šíitského povstání, následovalo potlačení protestů po zavraţdění Ajatolláha Muhammada Sádika a nakonec za chemický útok proti Kurdům.
5.4
Severní Korea27
V této zemi je forma trestu smrti legální. Vykonává se nejčastěji při trestných činech zrady, či praktikování nepovolené víry. Popravy jsou uskutečňovány na veřejnosti popravčí četou. V roce 2007 byl popraven 74 - letý muţ za to, ţe měl mezinárodní hovory. Byl zastřelen na stadionu před 170 000 diváky. Během opouštění stadionu bylo v tlačenici ušlapáno šest lidí a 34 dalších jich bylo zraněno.
5.5
Jižní Korea28
Trest smrti je legální formou trestu i v Jiţní Koreji. Člověk k němu můţe být odsouzen, jako se to stalo v dubnu 2009 Kang Ho-sunovi za vraţdu deseti lidí. Ovšem trest smrti nebyl proveden od roku 1998. Poslední popravení (celkem dvacet tři) byli v prosinci roku 1997. V září 2009 vláda potvrdila, ţe nebude popravovat lidi odsouzené v minulosti. Poprava dříve probíhala oběšením. 24
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Iraq [cit. 2009-11-12] Lewis Paul Bremer je americký diplomat. 26 http://www.mediafax.cz/zahranici/2985961-Iracane-popravili-chemickeho-Aliho [cit. 2010-01-25] 27 http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_North_Korea [cit. 2009-11-12] 28 http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_South_Korea [cit. 2009-11-12] 25
34
5.6
Irán29
Trest smrti se vykonává a je pevně zakořeněn v íránské společnosti. Nejčastěji se aplikuje na odpadlíky od víry. Islámský Ajatolláh30 Sajjid Rúholláh Musáví Chomejní31 rozhodl, ţe trestem za konverzi k jiné víře nebo za odpadlictví od víry je smrt. Trest za odpadlictví byl zaveden hlavně pro činy, které připadaly cizincům víc politické neţ náboţenské. Např. Hashem Aghajari byl odsouzen k smrti za odpadlictví, protoţe brojil proti slepému následování islámských duchovních. Irán je v současné době velmi kritizovaný za porušování práv dětí. Přestoţe stát podepsal Úmluvu práv dětí („Convention of Right of the Child“) je zemí, která popraví nejvíce mladistvých na světě, i kdyţ jim to Úmluva zakazuje. Od roku 2007 jich zemřelo na popravištích sto dvacet. Například v roce 2004 byla popravena šestnáctiletá školačka Atefah Sahaaleh za zločin proti cudnosti. Nejvyšší představený duchovního soudu Haji Rezai, který řídil celý soudní proces, ji na závěr poučil, ţe smrt ji naučí poslušnosti. Rezai byl později zatčen za znásilňování a mučení odsouzených. Poprava se vztahuje také na homosexualitu, za kterou bylo do roku 1990 popraveno 107 muţů a ţen. I nadále je kaţdoročně někdo takto odsouzen. V roce 2007 Mohsen Yahyavi prohlásil, ţe Íránci schvalují trest smrti za homosexualitu. Podle něj by měli být mučeni a popraveni. Mezi základní metody popravy patří popravčí četa (tento způsob se však nepouţívá tak často) a smrt oběšením. Odsouzenému je dána na krk oprátka a poté je za provaz jeřábem vytaţen do výše. Tím však nedojde ke zlomení vazu ani k bezvědomí, ale odsouzený je bolestně a pomalu rdoušen oprátkou. Neţ ztratí vědomí, uběhne přibliţně deset minut a celé umírání trvá velmi dlouho, často aţ 45 minut. V roce 2008 bylo takto popraveno 29 lidí. Pokud rodina oběti odpustí odsouzenci na smrt, bude mu trest prominut, coţ se někdy stává, je to však zřídka. Hojně pouţívanou metodou je ukamenování. V roce 2006 byla několika ţenami iniciována kampaň na vyřazení tohoto trestu z islámského trestního zákoníku. Podle organizace Amnesty International, která se mimo jiné snaţí o celosvětové zrušení trestu
29
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in-Iran [cit. 2009-11-10] Ajatolláh je nejvyšší titul pro vykladače koránu 31 Chomejní byl šíitský vůdce protišáhovské revoluce v Iránu 30
35
smrti, byli v roce 2006 a 2007 ukamenováni tři lidé a v roce 2008 dalších jedenáct za prostituci, incest a cizoloţství. V roce 2004 bylo popraveno 159 vězňů, 2005 to bylo 94 osob, v roce 2006 bylo popraveno zhruba 177 lidí a v roce 2008 minimálně 346 lidí.32 Statistické údaje jsou přibliţné, protoţe Irán neposkytuje přesné a pravdivé informace.
5.7
Malajsie33
V Malajsii je trest smrti přípustný za vraţdu, obchod s drogami, velezradu a vedení války proti konstituční monarchii (králi). V poslední době byl do práva začleněn terorismus. Jakýkoli teroristický čin, pomoc teroristovi – finanční nebo jiná – znamená hrdelní trest. Pouze nejvyšší soud má pravomoc odsuzovat k trestu smrti. To se týká i mladistvých, i kdyţ jinak podléhají příslušnému soudu pro mladistvé. Milost můţe udělit guvernér státu, ve kterém se zločin stal, ale i král, pokud to je zločin federální. Trest smrti se vykonává oběšením. Mezi roky 1970 aţ 2001 bylo popraveno 359 lidí, a do roku 2006 to bylo 159 lidí.
5.8
Mongolsko34
V Mongolsku je moţný nejvyšší trest za teroristický čin, sabotáţ a vraţdu s přitěţujícími okolnostmi. Nevztahuje se na ţeny, mladší 18 let a starší 60 let. Vláda drţí výkon trestu v tajnosti. Rodina tak není informována, ani nezná místo pohřbu. V roce 2007 bylo odsouzeno k hrdelnímu trestu 47 lidí, počet skutečně popravených není znám. V roce 2008 bylo pravděpodobně popraveno pět lidí. Následující rok byl zvolen novým prezidentem Tsakhiagiin Elbegdoj, který je proti trestu smrti. Aby zabránil popravám, začal pouţívat svoji výsadu uplatňování milosti. Od roku 2010 vyhlásil na trest smrti moratorium. To se však nesetkalo s podporou
32
33 34
Amnesty International Česká republika. Vloni vykonáno 2 390 poprav, 72 procent lidí popravila Čína. Dostupný z www: [cit. 2009-12-08] http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Malaysia [cit. 2009-11-12] http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in-Mongolia [cit. 2010-02-05]
36
parlamentu, která je nutná pro úplné zrušení. Je tedy moţné, ţe s novým prezidentem bude trest smrti obnoven.
5.9
Egypt35
Trest smrti se aplikuje na terorismus, vraţdu, znásilnění a obchod s drogami. Existují dvě metody popravy – buď oběšení pro civilisty, nebo zastřelení četou pro vojenské sloţky. V roce 2006 bylo popraveno přibliţně 20 osob (přesná čísla nejsou známa). I kdyţ směřuje mezinárodní trend ke zrušení trestu smrti, Egypt to zatím neplánuje.
5.10
Bělorusko36
Trest smrti se v Bělorusku vykonává od doby rozdělení Sovětské svazu. Od začátku se vztahoval na „těţké zločiny“. Později bylo přesně vymezeno, na jaké zločiny se trest smrti bude vztahovat. Obecně to jsou činy proti státu a proti jednotlivci. Podle organizace Amnesty International je Bělorusko poslední zemí v Evropě, která trest smrti pouţívá jak v době války, tak i v míru. Proto Evropská Unie doporučila Bělorusku zrušit trest smrti dříve, neţ bude ţádat o členství. Hrdelní trest se aplikuje například na mezinárodní terorismus, genocidu, zločin proti humanitě, terorismus, smrt následkem zrady, velezradu za účelem svrţení vlády, teroristický útok, sabotáţ, vraţdu policisty, apod. Většinou se trest smrti ukládá za vraţdu spáchanou za zvlášť přitěţujících okolností. Rozhodčí soud se skládá z jednoho soudce a dvou přísedících z lidu. Rozsudek smrti je ukládán po společném uváţení. Během let se počet zločinů, za které byl trest smrti ukládán, sníţil. V roce 1993 byly ekonomické zločiny, za které byl dříve ukládán trest smrti, změněny parlamentním usnesením na vězení. Odsouzenec můţe mít to štěstí, ţe mu bude udělena prezidentská milost, i kdyţ se to stává jen zřídka. Od roku 2003 do roku 2005 prezident Alexander Lukašenko udělil pouze dvě milosti. Základní metodou popravy je zastřelení. Před popravou jsou všichni odsouzení převezeni do detenčního centra v Minsku. Místo popravčí čety je odsouzený zastřelen 35 36
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Egypt [cit. 2009-11-12] http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Belarus [cit. 2009-11-09]
37
jedním střelcem zezadu do hlavy. Po ukončení popravy zkonstatuje lékař a ostatní vězeňští úředníci smrt. Potom je vystaven úmrtní list a jsou informováni pozůstalí. Od roku 1990 do roku 2008 bylo takto popraveno přibliţně 246 lidí. Přesné číslo popravených není známo, jelikoţ poslední dokument, který se této problematice věnoval, byl zveřejněn v roce 2006.
5.11
Indie37
Hrdelní ortel je v Indii legální, ale v poslední době se pouţívá velmi zřídka. V roce 1983 Nejvyšší soud zavedl vykonávání trestu smrti jen ve výjimečných případech. Niţší soudy často trest smrti udělí, ale po odvolání k Nejvyššímu soudu je rozsudek změněn na doţivotí. Trest smrti je udělován za vraţdu, loupeţ s následkem smrti, pomoc k sebevraţdě dítěte nebo duševně choré osoby, vedení války proti vládě a v poslední době za terorismus. Výkon trestu je proveden oběšením. Některé zdroje uvádějí, ţe bylo od vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 popraveno aţ 4300 lidí.
5.12
Singapur38
Trest smrti je v Singapuru velmi zakořeněný. Vykonával se jiţ za dob éry britské nadvlády. Metodou je oběšení dle britského způsobu, tzv. dlouhý pád, který zdokonalil Brit William Marwood. Výkon trestu probíhá vţdy v pátek za úsvitu. Od roku 1991 do roku 2001 bylo popraveno přibliţně 405 lidí. Mezi nimi mnoho cizinců, a to většinou za obchod s drogami. Pocházeli z Austrálie, Malajsie, Hong Kongu, Makaa, Číny, Indonésie, Thajska, Filipín, Bangladéše, Indie, Pákistánu, Srí Lanky, Nigerie, Ghany, Nizozemí, Velké Británie a Portugalska. Singapurská vláda vydala prohlášení, ţe mezi roky 1993 a 2003 bylo mezi odsouzenými k trestu smrti 36% cizinců. Mladiství do 18 let a těhotné ţeny nemohou být podle singapurského práva popraveni. (Ovšem Tong Chingman a Poon Yuen-chung, dvě ţeny z Hong Kongu, byly popraveny za obchod s drogami, který spáchaly ve věku 18 let). Kauzy, které spadají pod trest smrti, jsou projednávány Vyšším soudem v Singapuru. Po odsouzení existuje moţnost odvolání k Odvolacímu soudu v Singapuru. Pokud i ten
37 38
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_India [cit. 2009-11-12] http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Singapore [cit 2009-11-12]
38
zamítne zmírnění trestu, je zde poslední eventualita, a to milost prezidenta na základě doporučení vlády. Bohuţel je doloţeno jen velmi málo milostí, od roku 1965 to bylo pouze šest případů. Rodina odsouzeného dostane oznámení o popravě minimálně čtyři dny dopředu. Pokud jde o cizince, informují rodinu diplomatické mise nebo ambasády, a to vţdy dva týdny dopředu. Odsouzený čeká na smrt v cele, jejíţ rozměry jsou pouze 3 m2 a je vybavena toaletou a podloţkou na spaní (není tam postel). Odsouzenému se povoluje pouze jedna dvacetiminutová návštěva týdně. Odehrává se ve zvláštní místnosti za sklem, přes telefon. Fyzický kontakt s příbuznými mu není umoţněn. Čtyři dny před popravou je vězni povoleno sledovat televizi nebo poslouchat rádio, můţe si vybrat jídlo dle chuti a jsou mu povoleny návštěvy rodinných příslušníků navíc. Trestní zákoník ukládá trest smrti za zločin proti prezidentovi, vzpouru, pirátství, které ohroţuje ţivot, křivou přísahu, která vede k popravě nevinného, vraţdu, napomáhání k sebevraţdě osobě mladší 18 let nebo duševně choré, únos dítěte s následkem smrti, obchod s drogami (to je 70% případů) a nezákonné drţení střelných zbraní. Jelikoţ je obchod s drogami nejčastější zločin, za který následuje rozsudek smrti, je o tom informován kaţdý cestující do Singapuru pomocí letáčku a informačních tabulí. Existuje přesné vymezení povoleného mnoţství drog. Překročení těchto limitů je povaţováno za trestný čin. V Singapuru se veřejně o trestu smrti nemluví a to platí i pro média. K dispozici jsou tak jen vyjádření politiků. Například ministr vnitřních záleţitostí Ho Peng Kee v roce 2007 navrhl v parlamentu zrušení trestu smrti. Avšak před třemi roky byl vypracován přehled mínění obyvatelstva s výsledkem 95% pro trest smrti, coţ nahrává státní moci, která s trestem smrti počítá i nadále. Vláda argumentuje tím, ţe pro zrušení trestu smrti neexistuje ţádná společná mezinárodní dohoda, poukazuje na suverenitu země a právní systém. Svoji podporu trestu smrti odůvodňuje tím, ţe je Singapur jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a pouţíváním trestu smrti pouze ve velmi závaţných případech.
39
5.13
Čína39
Státem, kde je trest smrti velmi rozšířený, je Čína. Je aplikován na velké mnoţství zločinů. Nejčastěji na vraţdu, nebo obchod s drogami. Popraví se zde ročně nejvíce lidí na světě (víc neţ v Iránu, nebo Singapuru). Čínský trestní zákoník zakazuje popravu mladistvého, kterému bylo v době spáchání trestného činu méně neţ 18 let. Trest smrti není aplikován v Hong Kongu. I kdyţ je součástí Číny, má zvláštní správní systém a samostatnou právní jurisdikci. Specifické pro Čínu je politické a sociální ovlivňování trestu smrti, tj. diskriminace menšin nebo různých náboţenských skupin. Je znám případ, kdy nesouhlas lidu změnil zkušební dobu40 trestu smrti na okamţitý výkon trestu, jelikoţ Nejvyšší lidový soud podlehl tlaku lidu. Popravy jsou neveřejné. Dříve vykonávala popravu policie, nyní je to speciální policejní jednotka spadající pod jurisdikci soudu. Čína pouţívá dvě metody popravy. Tou uţívanější je popravčí četa. V poslední době narůstá obliba výkonu trestu pomocí smrtící injekce. Většina obyvatelstva to povaţuje za jednodušší a humánnější cestu ke smrti. Trest smrti se vztahuje také na ekonomické delikty, jako je podvod, daňový podvod, korupce, rozkrádání, pašování kulturních památek nebo zabití pandy, která je národním symbolem Číny. Celkem je to 68 trestných činů. Přesný počet popravených je státním tajemstvím. V roce 2005 Čína popravila přibliţně 10 000 lidí, v roce 2006 8000 lidí, v roce 2007 zřejmě 5000 aţ 6000 osob a v roce 2008 asi 1718 osob. Pro čínský lidový soud je typická velká rychlost odsouzení, respektive spěšná poprava. Příkladem za všechny byla exekuce Ujgurů v červnu 2009, kdy bylo popraveno osm
39 40
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_China [cit. 2009-11-10] Čínské právo umoţňuje uloţit trest smrti na zkušební dobu dvou let. Pokud obviněný během této doby nespáchá ţádný trestný čin, je mu trest smrti zmírněn na doţivotí.
40
Ujgurů41 za účast na nepokojích v Ujgurské autonomní oblasti. Podle organizace Amnesty International „jim bylo odepřeno právo na spravedlivý soudní proces“42. Čína popravila na konci roku 2009 po 50 letech prvního Evropana.43 Byl jím Brit Akmal Shaikh. Při kontrole po příletu do země u něj byly nalezeny 4 kg heroinu. Byl odsouzen k smrti při procesu, který trval pouze půl hodiny. Rodina odsouzeného tvrdila, ţe má duševní poruchu, coţ Číňané nerespektovali. Podle nich byl jeho duševní stav v pořádku. Popravě nezabránila ani intervence britského premiéra Browna. Tento případ probíraný v mediích ve světě i u nás vyvolal vlnu rozhořčení a hlavně bezmocnosti domoci se spravedlnosti.
5.14
Taiwan44
Nejvyšší trest je začleněný do zákona. Před rokem 2000 vykazoval Taiwan poměrně vysoké číslo popravených (od roku 1987 do roku 2000 bylo popraveno 440 osob), vzhledem k přísnému právu a nestabilní politické situaci. Po roce 1990 proběhly světovými médii některé sporné kauzy a byli popraveni nevinní lidé. Tím, ţe prezident Chen Shui-bian podpořil myšlenku zrušení trestu smrti, je tento trest v zemi prozatím pozastaven. Taiwan rozděluje právo na vojenské a civilní. Tím se liší kriminální činy spadající pod působnost zákona. Dle vojenského zákoníku to jsou zrada, kolaborace, špionáţ, dezerce, neuposlechnutí rozkazu, vzpoura, zničení vojenských zásob nebo vybavení, krádeţ a prodej munice, atd. Dle civilního práva to jsou například vraţda, krádeţ s následkem vraţdy, pirátství, únos dítěte, obchod s drogami, prodej zbraní, atd. Na taiwanském letišti je také z preventivních důvodů umístěna informační tabule, upozorňující turisty na moţnost trestu smrti v případě, ţe budou prodávat drogy.
41
Ujgurové náleţí k etniku ţijícím v čínské provincii Sin-ťiang. Amnesty International Česká republika. Uspěchané popravy Ujgurů usvědčují Čínu z nespravedlivých procesů. Dostupný z www: http://www.amnesty.cz/zpravy/Uspechane-popravy-Ujguru-usvedcuji-Cinu... [cit. 2009-12-08] 43 Novinky.cz. Čína poprvé po 50 letech popravila Evropana. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/zahranici/svet/187912-cina-poprve-po-50-letech... [cit. 2009-12-29] 44 http://en.wikipedia.org/wiki/Capitl_punishment_in_the_Republic_of_China [cit. 2009-11-12] 42
41
Od roku 1987 do roku 2005 bylo v zemi popraveno 489 lidí, mezi nimiţ byli také Číňané, Filipínci, Thajci, Malajci nebo Singapuřané. V posledních pěti letech nebyl popraven nikdo, coţ je výsledek pro západně orientované politiky státu.
5.15
Japonsko45
I ve vyspělé zemi, jako je Japonsko, je trest smrti legální. Výkon trestu byl pozastaven v roce 2009 ministrem spravedlnosti Keiko Chibou. Lze jej aplikovat na zradu a vraţdu, a to většinou mnohanásobnou s přitěţujícími okolnostmi. Poprava musí proběhnout podle trestního řádu do šesti měsíců po odsouzení. Do této doby se nepočítá čas potřebný k odvolání a případná ţádost o milost. Proto čeká vězeň průměrně pět aţ sedm let na popravu. Odsouzený na smrt má ve vězení velmi přísný reţim. Pobývá na samotce, je mu zakázána komunikace s ostatními vězni, není mu povolena televize a můţe mít ke čtení pouze tři knihy. Návštěvy rodinných příslušníků jsou ojedinělé, bedlivě se na jejich průběh dohlíţí a to trvají pouhých pět minut. V cele se odsouzený nesmí pohybovat, můţe jen sedět. Doba strávená v těchto tíţivých podmínkách působí na psychiku vězně, proto u odsouzených někdy dochází k rozvinutí duševních poruch, ale i k sebevraţdám odsouzenců. Výkon trestu se uskutečňuje oběšením. Odsouzený je o provedení informován ráno, těsně před vykonáním rozsudku (vězni tedy ţijí v kaţdodenní nejistotě). Předtím se můţe najíst dle svého výběru, coţ je jeho jediné privilegium. Rodina je o provedení trestu informována teprve, aţ je delikvent popraven. Japonsko podepsalo Úmluvu o právech dítěte („Conention on the Rights of the Child“), která zakazuje ukládat trest smrti mladistvým do 18 let. Ovšem pokud v tomto věku někdo spáchá trestný čin, k němuţ se vztahuje trest smrti, můţe být k hrdelnímu trestu odsouzen. Od roku 1993 do července 2009 bylo popraveno 82 lidí.
45
http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_Japan [cit. 2010-02-05]
42
Podle organizace Amnesty International46 jsou popravováni i vězni, kteří trpí duševní chorobou.
5.16
USA47
Počátek nejvyššího trestu se datuje od dob kolonií, kdy byl trest aplikován dle práva „domovské země“. Postupně pak byl přijat do práva amerického. Trest smrti se v USA pouţívá podle pravomoci určitého státu. Některé státy pouţití hrdelního trestu zakázaly, jiné pozastavily výkon trestu a některé rozšiřují působnost trestných činů, na které se bude trest smrti vztahovat. V současné době se nejčastěji pouţívá na delikt vraţdy nebo na vraţdu sjednanou. Metody popravy (viz. Příloha č. 2) se liší stát od státu, včetně trestných činů, na které se trest smrti vztahuje. Trest smrti není uplatňován toho času ve státě Michigan, Wisconsin, Oregon (trest smrti je dočasně zrušen), Rhode Island, Jiţní Dakota (dočasné pozastavení nejvyššího trestu), Maine, Washington, Severní Dakota, Minnesota, Západní Virginie, Iowa, District of Columbia, Americká Samoa, Guam, Puerto Rico, Vermont a nejnověji v Aljašce a Havaji. V roce 2007 se přidal stát New Jersey a v roce 2009 Nové Mexiko, které nahradily trest smrti trestem na doţivotí bez moţnosti propuštění. Stát New York a Massachusetts uzákonil trest smrti jako protiústavní. Zbylé státy USA trest smrti aplikují. Nejvíce popravených má stát Texas a nejvíce odsouzených k trestu smrti je v Kalifornii – z 667 jich zatím bylo popraveno 13, trest smrti je v povědomí obyvatelstva pevně zakořeněn. Od roku 1976 bylo v USA popraveno přibliţně 1 179 lidí (Příloha č. 1). Kaţdý stát má svou vlastní právní úpravu, pouţití trestu smrti se tedy liší stát od státu. Například je to špionáţ, terorismus, znásilnění s přitěţujícími okolnostmi, pouţití zbraní hromadného ničení s následkem smrti, některá porušení ţenevských konvencí, která vedou ke smrti více osob (Florida, Oklahoma, Louisiana), únos s vydíráním (Oklahoma), únos letadla (Alabama)… Navíc jednotný vojenský zákoník umoţňuje trest smrti v době války za dezerci, špionáţ, vzpouru a špatné chování před nepřítelem. V praxi ale dosud
46
Amnesty International Česká republika. Na popravištích v Japonsku končí i duševně nemocní vězni. Dostupný z www: http://www.amnesty.cz/zpravy/Na-popravistich-v-Japonsku-konci-i-dusevne-nemocnivezni/ [cit. 2009-12-08] 47 http://en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment_in_the_United_States [cit. 2009-11-10]
43
nikdo odsouzen nebyl. Milost můţe udělit guvernér státu nebo prezident. Největší počet omilostnění poskytl odstupující guvernér George Ryan ze státu Illinois v roce 2003, a to celkem čtyři. Také zmírnil 167 rozsudků trestu smrti na doţivotí bez moţnosti odvolání. Během americké historie existovaly různé druhy poprav. Upálení bylo určeno hlavně jako trest pro otroky – poslední takto popravený byl v roce 1825, v Utahu se aţ do 19. století popravovalo stínáním, ale nejčastější způsob popravy bylo pověšení na šibenici. Nyní je nejrozšířenější metodou popravy injekce, která se pouţívá ve všech 36 státech umoţňujících trest smrti. Smrtící koktejl se skládá ze tří částí, které jsou odsouzenému postupně vpichovány do ţíly. Je to tiopental sodný (anestetikum), midazolam a poslední sloţkou je hydromorfon. V Nebrasce se pouţíval k popravě elektrický proud v podobě elektrického křesla. V roce 2008 ale Nejvyšší soud státu Nebraska prohlásil tento způsob za porušující Ústavu, proto od roku 2009 pouţívají smrtící injekci. Ostatní státy také povolují elektrické křeslo. I kdyţ se jiţ tato metoda v dnešní době pouţívá velmi zřídka, ve 20. století to byl nejčastější způsob popravy. Dalším způsobem je exekuce v plynové komoře, oběšení nebo popravčí četa (pouţívá se v Utahu). Elektrické křeslo bylo často poruchové, odsouzení při popravě trpěli, proto bylo ve většině států rozhodnuto o humánnějším způsobu popravy smrtícím koktejlem. Některé státy umoţňují odsouzenému volbu metody popravy. Jednu aţ dvě hodiny před popravou dostane odsouzenec jídlo dle vlastního přání a v případě zájmu dostane poslední útěchu od kněze. Vše probíhá v soukromí, jsou přítomni pouze pozvaní hosté, coţ bývají často příbuzní obětí. Několik popravených lidí obdrţelo posmrtnou milost, jelikoţ byl zrušen trestný čin, za který byli odsouzeni. Třeba dříve postihované povstání otroků. Podle opakovaných průzkumů veřejného mínění potvrzují Američané podporu trestu smrti, ovšem v porovnání s předchozími roky podpora klesá, nyní to je pouze cca 50% veřejnosti. Dle Amnesty International bylo v roce 2008 popraveno 37 lidí, coţ je nejméně za posledních 14 let, v roce 2009 to uţ bylo 52 osob. Tento rok byli také propuštěni čtyři vězni odsouzení na smrt, protoţe byla prokázána jejich nevina. Od roku 1975 to bylo jiţ 120 nevinných. Tragickou statistikou je dvacet tři případů popravených lidí, jejichţ nevina byla prokázána aţ po vykonané popravě. 44
Na konci roku 2009 popravili v Ohiu Kennetha Birose dosud nevyzkoušenou metodou.48 Jednalo se o popravení pouze pomocí silné dávky anestetika tiopentalu sodného, který se běţně pouţívá k usmrcování zvířat. Tento způsob nebyl v historii USA nikdy pouţit, stalo se tak poprvé, coţ se dá přirovnat k pokusu na člověku. Nikdo s určitostí nevěděl, jak poprava dopadne. Lékař se musí při experimentování na člověku řídit přísnými etickými pravidly, při nejmenším souhlasem pacienta, coţ v tomto případě nebylo splněno, navíc o metodě rozhodl federální soud. Podle ochránců lidských práv „nová metoda musí být důkladněji posouzena, než může být použita“.49
5.17
Shrnutí
Některé země (například Afghánistán, Nigérie…) porušují mezinárodní právo nespravedlivými soudními procesy, diskriminací vězňů třeba v USA (na základě rasy, sexuální orientace a pohlaví)50 či v Saudské Arábii… nebo zatajují počet popravených (kupříkladu Bělorusko a Čína), coţ je porušování standardů OSN. K trestu smrti jsou odsuzováni nevinní lidé. V roce 2008 takto byli propuštěni z cel smrti čtyři muţi z USA. Stále jsou popravováni mladiství mladší 18 let (například v Jemenu byl popraven chlapec za vraţdu, kterou spáchal ve věku 16 let). Přitom Mezinárodní úmluva o lidských právech zakazuje popravu osob mladších osmnácti let a Úmluva o právech dítěte trest smrti zcela vylučuje. „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života dítěte.“51 V USA přestali být popravováni mladiství aţ v roce 2005! Od roku 1976 jich bylo popraveno dvacet dva.52
48
Novinky.cz. V Ohiu popravili vězně nevyzkoušenou metodou. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/186434-v-ohiu-popravili-vezne... [cit. 2009-12-09] 49 Novinky.cz. V Ohiu popravili vězně nevyzkoušenou metodou. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/186434-v-ohiu-popravili-vezne... [cit. 2009-12-09] 50 AMERICAN FRIENDS SERVICE COMMITTEE, Prisoners in U.S. Suffer Discrimination Based On Race, Gender & Sexual Orientation. Dostupný z www: [cit. 2010-03-20] 51 http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf [cit. 2010-02-06] 52 DEATH PENALTY INFORMATION CENTER. Facts About the Death Penalty, Ferbruary 13, 2009. Dostupný z www: http://deathpenaltyinfo.org [cit. 2009-02-22]
45
Při výsleších je pouţíváno mučení a doznání je vynucené především ve státech Blízkého východu, a to i ve vyspělých státech, jako je například Japonsko. V mnoha zemích zaţívají odsouzení na smrt nelidské zacházení během pobytu ve vězení (například v Bělorusku, Japonsku nebo Singapuru).
46
6 Pro a proti 6.1
Exemplární účinek
Nejčastějším argumentem pro trest smrti je odstrašující účinek pro potencionální zločince, jenţe většina pachatelů si v době spáchání trestného činu neuvědomuje důsledek, tj. jedná pod vlivem emocí, někdy i pod vlivem drog, nebo alkoholu. Také není prokázáno, ţe by v zemích, kde byl trest smrti zrušen, docházelo k nárůstu kriminality.“Jeden profesor práv a kriminologie v Nigérii vyhodnotil statistiky za období let 1967-85 týkající se vražd a poprav. Zjistil, že výskyt vražd se zvyšoval, i když každý věděl o trestu smrti. Z výsledků vyhodnotil jasný závěr neúčinnosti trestu smrti.“53 Opakovaný výzkum pod záštitou OSN z roku 1998 a 2002 tento efekt neprokazuje.“Není rozumné přistoupit na hypotézu, že trest smrti předchází vraždám výrazně více, než například trest doživotního vězení.“54
6.2
Zabránění recidivy
Zastánci trestu smrti přikládají význam zabránění opakování trestného činu vykonáním popravy odsouzeného, tj. bude zaručeno, ţe se nikdy jiţ takový čin nestane. Avšak z průzkumů vyplývá, ţe zločinci, kteří byli omilostněni, se stejného činu nedopustili, a ti kteří jej zopakovali, bylo jen minimální mnoţství. Dle Václava Bednáře “lze stejného cíle, tj. ochrany společnosti, dosáhnout i výkonem trestu ve vězení, přičemž je zde možná náprava odsouzeného“55.
6.3
Odplata
Jiţ od počátku civilizací je ve společnosti zakořeněná pomsta, kdy fungovala na principech morálky a také odvety „oko za oko, zub za zub, smrt za smrt“. Vraha je třeba
53
BESTOVA, Cornelie C.Trest mrti v Německo-Českém porovnání. . Brno: Doplněk 1996. IBSN 80-8576556-X, s. 18 54 Amnesty International. Trest smrti ve světě 2006: zaznamenáno 1.591 poprav. Dostupný z www: [cit. 2009-0303] 55 BEDNÁŘ, Václav. Trest smrti II. Dostupný z www: [cit. 2009-1208]
47
postihnout stejně jako oběť, tj. zabít. Coţ je omlouváno „mravností“. Postavíme tedy na jednu stranu vah zločin a na druhou trest, ovšem v ryzím důsledku jednu špatnost na rovnost s druhou.
6.4
Očistný účinek
Dá se říci, ţe je na odsouzence pohlíţeno také z hlediska víry a dřívějších rituálů, které se udály v minulosti a přetrvaly aţ do dneška. Stále přeţívá myšlenka, ţe by měl odsouzený ze ţivota odejít očištěn. To se v přeneseném smyslu promítá do rituálů před samotným výkonem trestu. Vězeň se koupe a převléká se do čistých šatů. Také se dbá na to, aby byl odsouzený smířen se ţivotem a popravou. Měl by se chovat pokorně (v dřívějších dobách „kajícný hříšník“).
6.5
Ekonomické náklady
Řada zastánců hrdelního trestu argumentuje niţšími náklady. Trest smrti podle nich šetří peníze státní pokladny. Studie prováděné v USA ukázaly vyšší náklady na celý proces v rámci trestu smrti neţ na celoţivotní uvěznění. Například bylo prokázáno, ţe na náklady jednoho soudního procesu vztahujícího se k trestu smrti, je vynakládáno přibliţně $ 2,3 milionů, coţ je 3x více, neţ jsou náklady na uvěznění ve věznici s nejvyšší ostrahou na 40 let (Dallas Mening News, March 8, 1992).56 Coţ argument cenové výhodnosti vyvrací.
6.6
Justiční omyl
Nesporným argumentem proti trestu smrti je justiční omyl. Ten provází lidstvo celými jeho dějinami. Victor Hugo jednou trefně poznamenal: „Gilotina mi připomíná Lusurguese (byl popraven za účast na vražedném loupežném přepadení – později byla prokázána jeho nevina), kolo se jmenuje Calas, hranice se jmenuje Jeanne d´Arc,
56
DEATH PENALTY INFORMATION CENTER. Facts About the Death Penalty, Ferbruary 13, 2009. Dostupný z www: http://deathpenaltyinfo.org [cit. 2009-02-22]
48
skřipec Campanella, popravčí Thomas Morus, pohár s bolehlavem Sokrates a šibenice Jeţíš Kristus“57. Zastánci „pro“ vyvracejí justiční omyl58 poučením do budoucna, tj. větší svědomitostí soudů. Soud by měl pamatovat na zásadu „in dubio pro reo“, tedy v pochybnostech ve prospěch obţalovaného.
6.7
Postoj Evropské Unie
Nedotknutelnost lidského ţivota je zakotvena v Listině základních práv, která byla podepsána v Nice v roce 2000 a v protokolu č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Článek 1: „Trest smrti se ruší. Nikdo nemůže být k takovému trestu odsouzen, ani popraven.“59 EU vyjádřila svoji podporu zákazu trestu smrti také ustanovením 10. října „Evropským dnem proti trestu smrti“. EU podporuje projekty, které přispívají k osvětě v zemích aplikujících trest smrti. Dnes uţ bývalý Evropský komisař Franco Frattini k této problematice uvedl: „Trest smrti představuje porušení nejzákladnějších lidských práv, konkrétně práva na život. Bez ohledu na to, zda je trest smrti považován za účinný v boji proti kriminalitě, nelze jej ničím odůvodnit. Taková praxe je eticky nepřijatelná a velmi často může vést k zabití nevinných lidí, tj. k případu, kdy náprava již není možná.“60 Stoupenci „pro“ poukazují na to, ţe“člověk nemá absolutní právo na život“61.
57
BESTOVA, Cornelie C.Trest mrti v Německo-Českém porovnání. . Brno: Doplněk 1996. IBSN 80-8576556-X, s . 41 58 ThDr. SKOBLÍK, Jiří. Připomínky k trestu smrti. Dostupný z www: [cit. 2009-04-15] 59 Úmluva o ochraně lidských práv. Dostupná z www: http://www.echr.coe.inf [cit 2010-02-15] 60 EUROPE DIRECT. Dnešek si připomínáme jako Evropský den proti trestu smrti. http://ed.uh.cz/doc/1038/ [cit. 2010-02-10] 61 Tamtéž ThDr. SKOBLÍK, Jiří
49
6.8
Postoj mezinárodní
Komise OSN pro lidská práva vydala v roce 2005 Rezoluci č. 5962, kterou vyzvala státy pouţívající absolutní trest k jeho zrušení, případně k vyhlášení moratoria, coţ je celosvětový trend. Do konce roku 2009 zrušilo trest smrti 139 zemí v právních předpisech nebo v praxi.
6.1
Postoj České republiky
Česko je součástí Evropské Unie, platí pro něj tedy ratifikované mezinárodní závazky. Trest smrti se v naší zemi neuplatňuje od roku 1990 a v Listině základních práv a svobod je obsaţena klauzule o nedotknutelnosti lidského ţivota. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění souhlasí s hrdelním trestem 62% dotázaných. „Mezi zastánce trestu smrti se v Česku řadí například nacionalistická Národní strana či krajně pravicová Dělnická strana.“63
62
Human Rights Resolution 2005/59. Dostupný z www: http://ap.ohchr.org/documents/E/CHR/resolutions/E-CN_4-RES-2005-59.doc [cit 2010-02-17] 63 Většina Čechů je pro trest smrti [cit. 2009-04-15]. Dostupný z www:
50
Výsledky Aby byla bakalářská práce o trestu smrti aktuální, vypracovala jsem dotazník. (Příloha č. 10), který byl vytvořen v programu Word. Cílovou skupinou tvořili studenti z různých škol, s jiným nadáním i znalostmi a s rozdílným věkem. Reprezentují „budoucnost“ našeho národa a proto bylo zajímavé zjistit, co si myslí. Pomocí spolupráce s učiteli na školách byl dotazník distribuován v různých třídách. Učitelům bylo rozdáno 350 ks ankety o trestu smrti. Vyplněných se jich vrátilo 286 ks. Úmyslem dotazníku bylo: 1. Zjistit povědomí studujících o aplikaci trestu smrti v Česku. (Otázka: Je v současné době možno uložit v ČR trest smrti?) Ukázalo se, ţe je většina studentů obeznámena se zákazem trestu smrti v naší republice (správně odpovědělo 96,3%). Přesto to ale někteří nevěděli (3,8 %). 2. Poznat jejich názor na danou problematiku. (Otázka: Jste pro trest smrti?) Výsledkem ankety byla velká převaha studentů podporujících znovuzavedení trestu smrti (68%). Proti bylo pouze 32% dotázaných. 3. Pokud jsou „pro“, tak na jaké trestné činy, by se měl trest smrti vztahovat. (Otázka: Pokud jste pro trest smrti, za jaký trestný čin byste ho použili (zaškrtněte, prosím, pouze jednu možnost): vražda jedné osoby; vražda více osob; vražda dítěte; jiné) Jiný trestný čin
28
Vraţda dítěte
57
Vraţda jedné osoby
49
Vraţda více osob
62
Celkem dotázaných pro trest smrti
196
51
Závěr V dnešním světě existují tři tábory států. Ty, které trest smrti pouţívají; ty, které na něj dočasně vyhlásili moratorium; a ty, které jej zrušili. Proto je trest smrti stále diskutovanou záleţitostí. Někde to je dáno náboţenstvím, respektive uplatňováním práva šaría, které je spjato s radikálností některých vyznavačů islámu. V Africe stále panuje v některých zemích diktatura, občanské války a striktní vyznávání náboţenství. Lidský ţivot v takových podmínkách nic neznamená. Evropa, vlastně státy Evropské Unie, trest smrti nepřipouští, coţ je právně zakotveno. V prvním tisíciletí lidé objevovali nové obzory a získávali zkušenosti. I přesto to byla doba velmi krutá. Druhé tisíciletí bylo obdobím smrtelných nemocí, decimujících celé národy a bylo obdobím ničivých válek, kdy zahynuly miliony lidí. V první světové válce byl poprvé pouţit smrtelný plyn a ve druhé atomová bomba. Nyní ţijeme ve třetím tisíciletí. Lidé se jiţ poučili z předchozích činů. Proto by toto století mělo být symbolizováno úctou k lidskému ţivotu. Technický i vědecký pokrok kráčí mílovými kroky dopředu a my se jiţ umíme postarat o alternativní metody k trestu smrti. Člověk by tedy neměl rozhodovat o tom, kdo bude ţít a kdo ne. Vţdy je tu moţnost, ţe bude popraven nevinný jedinec, ale pro nápravu jiţ bude pozdě. Problematiku trestu smrti jsem si vybrala, abych o něm získala větší povědomí a mohla si tak udělat adekvátní názor. Myslím si, ţe trest smrti není tím správným prostředkem k potrestání pachatele, mnohem efektivnější je vyuţití výjimečného trestu, případně trestu doţivotního. V těch nejzávaţnějších případech bych aplikovala trest doţivotí bez moţnosti podmínečného propuštění. Jsem proti trestu smrti. Podle mne nemá nikdo právo rozhodnout o ţivotě, či smrti jiného člověka.
52
Bibliografie Tištěné monografie BESTOVA, Cornelie C. Trest smrti v německo-českém pojednání. Brno: Doplněk 1996. IBSN 80-85765-56-X BOGUSZAK, J. – ČAPEK, J. – GERLOCH, A.: Teorie práva. Praha ASPI Publishing 2004 ISBN 80-7357-030-0 CHMEL, Ladislav. Nejslavnější popravy. 1. Vydání, Praha: Petrklíč 2004. IBSN 807229-107-6 Prof. JUDr. MALÝ, Karel, Dr. Sc. České právo v minulosti. 1. Vydání, Praha: Orac 1995. IBSN 80-85903-01-6 MALÝ, Karel a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 2003. IBSN 80-7201-433-1 LEWIS, Lyons. Historie trestu. 1. Vydání, Praha: Svojtka & Co, 2004. IBSN 80-7352021-4 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník cizích slov. 1. Vydání, Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 80-7360-289-X TUREČEK, Josef a kol. Světové dějiny státu a práva ve starověku. 1. Vydání, Orbis Praha 1963. IBSN 11-059-63 VAN DŰLMEN, Richard. Divadlo hrůzy. 2. Vydání. 2001. IBSN 80-86182-44-4
Tištěný sešit LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918 -1989. Sešit 2, 2. Vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SK PV PČR 2000
53
Článek v tištěném časopise plk. JUDr. DLOUHÝ, Michal. Ze starých paragrafů…8. Trest smrti. Kriminalistický sborník 5/2007, s. 62
Internetové zdroje Amnesty International Česká republika. Trest smrti ve světě 2006: zaznamenáno 1.591 poprav. [cit. 2009-03-03]. Dostupný z www: http://www.amnesty.cz/zpravy/Trest-smrtive-svete-2006-zaznamenano-1591-poprav/ Amnesty International Česká republika. Trest smrti ve světě 2004: popraveno 3.797 osob. [cit. 2009-03-03]. Dostupný z www: http://www.amnesty.cz/zpravy/Trest-smrtive-svete-2004-popraveno-3-797-osob/ Amnesty International Česká republika. V celách smrti ve světě čeká přes 20.000 osob. [cit. 2009-03-03]. Dostupný z www: http://www.amnesty.cz/zpravy/V-celach-smrti-vesvete-ceka-pres-20000-osob/ BEDNNÁŘ,
Václav.
Trest
smrti
II.
[cit.
2009-12-08].
Dostupný
z www:
http://tisk.juristic.cz/30510/tisk/old. KRBEC, Lukáš. Rozbor historického pramene: Břetislavova dekreta. [cit. 2010-02-08]. Dostupný z www: http://romanjon.blog.cz Přednáška
o
historii
práva.
[cit.
http://juristic.zcu.cz/plzen/sw/kpd/1cd.doc
Právní normy Zákon č. 117/1852 Vojenský trestní zákon č. 19/1855 Trestní zákon č. 86/1950 Sb. Zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. 54
2010-02-08].
Dostupná
z www:
Seznam příloh Příloha č. 1
Počet popravených dle jednotlivých států USA od roku 1976
Příloha č. 2
Metoda popravy v USA
Příloha č. 3
Přehled popravených za velezradu
Příloha č. 4
Přehled popravených za retribuční trestné činy
Příloha č. 5
Přehled popravených ţen
Příloha č. 6
Přehled popravených za krádeţ
Příloha č. 7
Přehled popravených za vyzvědačství
Příloha č. 8
Přehled popravených za vojenskou zradu
Příloha č. 9
Přehled popravených za návod k vraţdě
Příloha č. 10 Vzor dotazníku
55
Přílohy Příloha č. 164 Počet popravených dle jednotlivých států USA od roku 1976 stát
celkem 2009 2008
stát
celkem 2009 2008
Texas
431
8
18
Nevada
12
0
0
Virginie
102
0
4
Mississippi
10
0
2
Oklahoma
89
1
2
Utah
6
0
0
Missouri
66
1
2
Maryland
5
0
0
Florida
67
1
2
Washington
4
0
0
Severní Karolína
40
0
3
Nebraska
3
0
0
Georgia
43
0
3
Pennsylvania
3
0
0
Alabama
40
2
0
Kentucky
3
0
1
Louisiana
27
0
0
Montana
3
0
0
Arkansas
27
0
0
Oregon
2
0
0
Arizona
23
0
0
Tennessee
5
1
0
Ohio
28
0
2
Connectlcut
1
0
0
Indiana
19
0
0
Idaho
1
0
0
Delaware
14
0
0
New Mexico
1
0
0
Kalifornia
13
0
0
Colorado
1
0
0
Illinois
12
0
0
Wyoming
1
0
0
Jiţní Dakota
1
0
0
USGov´t (federální trest)
3
0
0
64
DEATH PENALTY INFORMATION CENTER. Facts About the Death Penalty, Ferbruary 13, 2009. Dostupný z www: http://deathpenaltyinfo.org [cit. 2009-02-22]
56
Příloha č. 265 Metoda popravy v USA 978 lidí
Smrtící injekce
155 lidí
Elektrické křeslo
11 lidí
Plynová komora
3 lidé
Oběšení
2 lidé
Popravčí četa
Příloha č. 366 Přehled popravených za velezradu
65
66
Tamtéţ. LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918 -1989. Sešit 2, 2. Vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SK PV PČR 2000
57
Příloha č. 467 Přehled popravených za retribuční trestné činy
Příloha č. 5 Přehled popravených žen
67
LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918 -1989. Sešit 2, 2. Vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SK PV PČR 2000
58
Příloha č. 668 Přehled popravených za krádež
Příloha č. 769 Popravení za vyzvědačství
68
69
LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918 -1989. Sešit 2, 2. Vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SK PV PČR 2000 Tamtéţ
59
Příloha č. 870 Popravení za vojenskou zradu
Příloha č. 971 Popravení za návod k vraždě
70
LIŠKA, Otakar a kol. Vykonané tresty smrti Československo 1918 -1989. Sešit 2, 2. Vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SK PV PČR 2000 71 Tamtéţ
60
Příloha č. 1072 Vzor dotazníku
DOTAZNÍK Škola: Třída: Věk: Je v současné době moţno uloţit v ČR trest smrti?
ANO
NE
Jste pro trest smrti?
ANO
NE
Pokud jste pro trest smrti, za jaký trestný čin byste ho pouţili (zaškrtněte, prosím, pouze jednu moţnost): Vraţda jedné osoby
Vraţda více osob
Vraţda dítěte
Jiné
Tento dotazník je vypracován pouze pro účely bakalářské práce „Historie trestu smrti“, BIVS Praha Vyhotovila: Ivana Andrţová
72
Formulář dotazníku jsem vytvořila sama.
61
