Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy
Historie trestu smrti a jeho současná podoba ve světě Bakalářská práce
Autor:
Nikola Davidová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Jiří Řehák
Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Ústí nad Labem dne 12. 4. 2013
Nikola Davidová
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Mgr. Jiřímu Řehákovi za odborné vedení, trpělivost a pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále bych pak chtěla poděkovat tiskové mluvčí Amnesty International Martině Pařízkové za poskytnutí cenných informací.
Anotace: Tato práce se detailně zabývá trestem smrti, historickým vývojem a současným stavem. První kapitola tuto problematiku upravuje obecně. Nalezneme zde vysvětlení toho, co to je trest, historický vývoj, dále pak vnitrostátní a mezinárodní úpravu lidských práv. V druhé kapitole se zaměříme na současnou situaci trestu smrti ve světě. Stěţejní částí poslední kapitoly, která je věnována porovnání přístupu jednotlivých kultur k trestu smrti, je kvalitativní výzkum. Annotation: This work deals with the death penalty in detail the historical development and current state. The first chapter of this issue provides generally. Here we find an explanation of what it is punishment, historical development, as well as national and international human rights law. In the second chapter will focus on the current situation of the death penalty worldwide. The main part of the last chapter, which is devoted to comparing different cultures approach to the death penalty, is a qualitative research. Klíčová slova: Trest smrti, nejvyšší trest, pachatel, poprava, islámské právo, anglo-americké právo, lidská práva. Key words: The death penalty, the maximum penalty the offender, execution, Islamic law, AngloAmerican law, human right.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 1.
HISTORIE TRESTU SMRTI ................................................................................................................. 8 TREST SMRTI OBECNĚ ......................................................................................................................... 8 Lidská práva a trest smrti .................................................................................................................. 10 Mezinárodní konvence .................................................................................................................. 10 Evropská konvence ........................................................................................................................ 12 Americká konvence ........................................................................................................................... 13 Vnitrostátní konvence ................................................................................................................... 13 Historie trestu smrti v českých zemích .............................................................................................. 14 Trest smrti v době stavovského státu ........................................................................................... 14 Trest smrti v době feudálního absolutismu .................................................................................. 15 Trest smrti v dobách kapitalismu .................................................................................................. 16 Trest smrti a Československá republika ........................................................................................ 17 Protektorát Čechy a Morava ......................................................................................................... 18 Trest smrti v letech 1945-1948 ..................................................................................................... 19 Trest smrti v dobách komunistického režimu ............................................................................... 20 Trest smrti po roce 1989 ............................................................................................................... 21 HISTORIE TRESTU SMRTI V ODLIŠNÝCH KULTURÁCH ........................................................................ 22 Techniky poprav ............................................................................................................................ 24
2.
SOUČASNÁ PODOBA TRESTU SMRTI VE SVĚTĚ ............................................................................. 26 EVROPA ............................................................................................................................................. 26 Bělorusko....................................................................................................................................... 27 NEEVROPSKÉ KULTURY ..................................................................................................................... 28 Islámské kultury ............................................................................................................................ 28 Saudská Arábie .............................................................................................................................. 31 Írán ................................................................................................................................................ 32 Čína ................................................................................................................................................ 34 USA ................................................................................................................................................ 36
3.
PŘÍSTUP JEDNOTLIVÝCH KULTUR K TRESTU SMRTI ...................................................................... 42 Kvalitativní výzkum ............................................................................................................................ 42 Interpretace zjištěných informací ..................................................................................................... 50
ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ................................................................................................................. 56
~5~
ÚVOD Tato bakalářská práce pojednává o problematice trestu smrti. Jde o téma, které je velmi často důvodem k dlouhým diskuzím, které mnohdy nikam nevedou. Trest smrti je institut, který je starý stejně jako společnost sama. Praktikoval se v minulosti a i dnes se stále těší velké oblibě a i přes současný trend, kdy se od trestu smrti pomalu ustupuje, se bude praktikovat nadále. Cílem této bakalářské práce je analýza trestu smrti, jeho historického vývoje a stavu, a porovnání jednotlivých kultur z hlediska přístupu k trestu smrti. Cílem mé praktické části je porovnat přístup jednotlivých kultur k trestu smrti. Na základě tohoto byl proveden kvalitativní výzkum, kdy byli osloveni tři odborníci, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají ať uţ z pohledu lidsko-právních vztahů či hlediska právního. V této práci, která je rozdělená do tří kapitol, Vás seznámím v první kapitole s vymezením toho, co je trest smrti obecně, dále pak s lidskými právy v souvislosti s trestem smrti na mezinárodní úrovni. A v poslední části této kapitoly si přiblíţíme historii trestu smrti ve světě a u nás. S tím, ţe se budeme věnovat zejména historickému vývoji v českých zemích. Další kapitola mapuje současnou situaci trestu smrti ve světě. Zaměřím se na evropské a neevropské kultury. Zde blíţe představím země, ve kterých se praktikuje trest smrti dodnes. V poslední kapitole se věnuji přístupu jednotlivých kultur k trestu smrti. Jak jiţ bylo uvedeno, v rámci této poslední části, byl proveden kvalitativní výzkum. Odborníkům z dané sféry byly poloţeny tři okruhy standardizovaných otázek, které se zeširoka věnují dané problematice. Cílem tohoto výzkumu je zjistit nové skutečnosti, na základě kterých je pak provedena komparace a následné vyhodnocení. Metodika této bakalářské práce je analýza vývoje trestu smrti z historického pohledu nejen ve světě, ale i u nás. V podstatě první a druhá kapitola je vypracována na základě analýzy. V poslední kapitole je jako metodika práce zvolena komparace, kdy dojde ke srovnávání přístupu jednotlivých kultur k dané problematice ze všech moţných aspektů. Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala tuto problematiku, jelikoţ nepřímo souvisí s mým zaměstnáním. Jiţ šestým rokem pracuji u Policie České republiky a jako policistka se mnohokrát ocitnu v situacích, do kterých se běţný občan za normálních okolností nedostane. Ve většině případů jsem s kolegy na místě činu první a provádím prvotní úkony. Mnohokrát jde o situace, které jsou velmi emocionálně vypjaté, stresující a pro obvykle smýšlejícího člověka nepochopitelné. Mohlo by se zdát, ţe toto aţ tak úplně nesouvisí s danou problematikou. Dovolím si však nesouhlasit. Mnohdy závisí objasnění pachatele na prvotních
~6~
úkonech, jaké policista provede na místě činu. Je tedy nezbytné, aby tyto úkony byly provedeny bezchybně a došlo k zaznamenání všech informací, spojených s daným činem. Nejsou-li tyto úkony provedeny správně, nedojde k zadrţení pachatele a k následnému potrestání. Jak je jiţ známo z Dostojevského románu, zločin a trest jsou úzce spjaty. Kaţdý trestný čin by měl být potrestán. Jaký trest bude zločinci uloţen, závisí na více faktorech. Jsou státy, kde za sebemenší delikt můţe být pachatel odsouzen k trestu smrti. Poté jsou tu státy, kde za stejný čin je pachatel odsouzen k podmíněnému trestu. V některých kulturách je trest smrti udělen za zvlášť závaţné trestné činy, jako například vraţda. Kdeţto v Evropě, například v České republice lze za vraţdu uloţit jako nejvyšší trest doţivotí. Jednomu pachateli je odejmut ţivot a druhému pachateli doţivotní svoboda. Otázkou je, co má více odstrašující charakter, co je ekonomičtější, co má spíše preventivní účinek. Těmto otázkám bych se ve své práci také ráda věnovala. Současný prezident České republiky Miloš Zeman zastává názor, ţe trest smrti je feudální přeţitek, stejně tak jako udělování milostí. Musím uznat, ţe s tímto názorem souhlasím. Osobně si myslím, ţe jestliţe člověk vyrůstá v prostředí, kde je obvyklé páchat trestnou činnost pro získání denní obţivy, těţko z takového člověka bude právník hájící lidská práva. Platí zde bezpochyby determinismus sociálním prostředím. Proto si myslím, ţe ustanoví-li stát ve svém právním řádu trest smrti, některé jedince to beztak neodradí od páchání trestné činnosti. Vţdycky je totiţ důleţité odstranit příčinu a prvotní impuls, který člověka vede k takovému jednání.
~7~
1. HISTORIE TRESTU SMRTI
TREST SMRTI OBECNĚ Chceme-li dnes k problematice trestu smrti zjistit nějaké informace, většinou otevřeme internetový prohlíţeč a po zadání dané problematiky do příslušné kolonky, se nám objeví mnoho informací. Jedna z informací, kterou se dozvíte je, ţe trest smrti je starý jako společnost sama a je tu prakticky odjakţiva. Avšak ve většině dokumentů nenajdete jeden důleţitý fakt, který za zmínku stojí. Trest smrti tj. Absolutní trest je největší zásah do svobod člověka. Velmi důleţité a podstatné je, ujasnit si, co vlastně je trest smrti. Dle jedné respektované definice můţeme říci, ţe trest smrti je státem aprobované usmrcení člověka jako trest za jeho delikt1. Následkem samotného výkonu trestu smrti není jenom zbavení ţivota jedince, který se dopustil závaţného porušení společenských zákonných norem, ale zahrnuje v sobě i několik dalších aspektů. Jeden z aspektů je, ţe jiţ dále nebude docházet ze strany pachatele k recidivě. Dále pak je odplata a odstrašující efekt. Zajímavé je, ţe všechny kontinenty na trest smrti pohlíţejí odlišně. Např. tradiční Evropa trest smrti vnímala především jako odstrašující institut, kdeţto USA k trestu smrti přistupuje jako ke splacení dluhu společnosti jedincem. Ovšem stejně jako kaţdá mince má rub i líc, tak i trest smrti má své klady a zápory, respektive pozitiva a negativa. Toto téma dodnes vyvolává řadu emocí, vedou se často diskuze, které leckdy nikam nevedou. Zastánci trestu smrti tzv. retencionisté pouţívají velice přesvědčující argumenty, to ovšem lze říct i o straně druhé. Odpůrci často uvádějí jako první argument proti trestu smrti, právo na ţivot. Právo na ţivot nám v našem případě zaručuje ústavní zákon Listina základních práv a svobod. Jde o právo nejvyšší a nikdo nemá to právo zasahovat nám do našich základních práv. Jako další faktor nepodporující tento institut je bezesporu justiční omyl. Trest smrti je nezvratný. Ve většině zemí, kde dnes trest smrti aplikují, jsou zločinci odsouzeni v soudním řízení, které nemá základní standardy mezinárodního soudnictví. Soudy jsou v těchto případech jednostranné a obţalovaný nemá často nárok na právní ochranu. Uţ samotný fakt, ţe od počátku soudního řízení je na obţalovaného pohlíţeno jako na zločince, je v rozporu se zákony. Dokud se neprokáţe vina, mělo by se na obţalovaného pohlíţet jako na nevinného. I kdyţ pak tu jsou státy s dokonalým 1
Trest smrti. Iuridictum [online] [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Trest_smrti
~8~
právním systémem a velmi propracovaným soudním řízením, nelze mít nikdy jistotu, ţe nedojde k omylu. Přece jen o vině člověka často rozhoduje lidský faktor, ať uţ se jedná o svědectví či chybně provedené úkony související s daným trestným činem. V minulosti byly často odsouzeny osoby, které se daného činu nedopustily, toto se prokázalo aţ po čase s příchodem modernější techniky jako např. DNA. S tímto důvodem je úzce spojen argument, ţe můţe dojít ke zneuţití. V některých rozvojových zemích lze díky vlivu a finančním prostředkům ovlivnit soudní líčeni. Díky tomuto institutu se lze někde ilegálně zbavit politických oponentů. Často trest smrti slouţí jako prostředek k zastrašení různých politických odpůrců. V podstatě je dnes známo, ţe existují tzv. objednávkové tresty smrti. Mluvíme-li o důvodech proti trestu smrti, určitě je důleţité zmínit skutečnost, ţe dochází mnohdy k diskriminaci ať uţ etnických či náboţenských minorit. Ve velké nevýhodě bývají v tomto případě také nemajetní lidé. Dnes je jiţ známo, ţe v USA v 60. aţ 80. letech bylo popraveno více Afroameričanů neţ pachatelů bílé pleti. Ku-Klux-Klan prováděl doslova hony na osoby s tmavou pletí. V současnosti jsou k dispozici statistiky, ze kterých zcela jasně plyne, ţe trest smrti se v USA aplikoval několik desítek let častěji na Afroameričanech neţ osobách bílé pleti. Odpůrci trestu smrti dále zmiňují, ţe se jedná o pouhý akt msty. Jak jiţ bylo řečeno, důvody obou táborů jsou velmi silné. Zastánci trestu smrti tvrdí, ţe trest smrti slouţí především jako odstrašující prostředek. Řada odborníku tuto oblast mnoho let studuje a z výzkumů je patrné, ţe je v podstatě jedno, je-li osoba odsouzena k trestu smrti či doţivotnímu vězení. Kliničtí psychologové naopak uvádějí, ţe trest smrti můţe být pro někoho výzva, díky které spáchá závaţný zločin, jelikoţ on sám chce být usmrcen. Zastánci také tvrdí, ţe trest smrti představuje jakousi formu prevence. Kdyţ se nad tím ovšem člověk zamyslí, zjistí, ţe doţivotní vězení je téţ jistá forma prevence. Stejně tak další argument hovořící o zabránění recidivě. V případě, ţe je pachatel usmrcen, nedojde dále k páchání trestné činnosti. Tím, ţe je pachatel uvězněn na doţivotí, téţ dojde k zabránění recidivě. Poslední spor je veden ohledně nákladnosti. Je trest smrti ekonomičtější? Jde o spor materiální povahy, který poukazuje na poznatek, ţe samotná poprava je levnější neţ věznění odsouzeného doţivotně. Ve státech, kde je trest smrti zpravidla vykonán ihned, nedochází k dlouhému věznění, je opravdu úspornější nejvyšší trest. Ovšem ve státech např. USA, kde k popravě můţe dojít aţ po mnoho letech, jiţ tento argument není tak zřejmý. V poslední době se i samotná poprava stala v některých zemích drahou záleţitostí. V USA do smrtící injekce, do její první sloţky, patřil Thiopentanol sodný. Vzhledem k jeho nákladnosti, kdy samotná injekce se stala díky této látce nákladnější neţ doţivotní pobyt vězně, došlo k záměně za Pentobarbital sodný, který je levnější variantou anestetik. Pentobarbital do USA
~9~
dováţí dánská firma, která je však proti trestu smrti a nesouhlasí s pouţitím této látky na odsouzených k trestu smrti. Proto v posledních letech omezila dodávání této látky a do některých států, jako např. Oklahoma, odmítá jiţ nadále dováţet toto anestetikum. Také poprava provedená v plynové komoře je velmi nákladná. Údrţba speciální budovy, která je podmínkou pro tento způsob popravy, je velice drahá.
LIDSKÁ PRÁVA A TREST SMRTI Legislativa neboli zákonodárství je s trestem smrti úzce spojena. Jedno z nejzásadnějších práv člověka je právo na ţivot. Pod tímto právem si lze přestavit mnoho. Je to právo chráněné a legislativní úpravu nalezneme nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní úrovni. Je nutné konstatovat, ţe právo na ţivot je závazkem státu, tedy toto právo mají občané vůči (svému) státu, nikoliv vůči dalším osobám. Ostatním lidem tedy nezakazuje zabíjet mezinárodní smlouva, ale vnitrostátními předpisy dotyčného státu2. Vztah práva na ţivot a trestu smrti je otázkou diskutovanou mezinárodním společenstvím v průběhu celé druhé poloviny 20. století a názory států se diametrálně liší. Zatímco mnohé, typicky evropské státy vnímají právo na ţivot jako téměř nedotknutelné, pro jiné se jedná o právo, které můţe být prolomeno i prostřednictvím trestu smrti.3
Mezinárodní konvence Trest smrti se v současnosti pouţívá v 55 státech. Za posledních 30 let došlo k rapidnímu úpadku ve vyuţívání tohoto institutu. Všechny státy, které trest smrti pouţívají, se musí řídit nejen svojí právní úpravou, ale i nadnárodní legislativou. V roce 1966 byl na radě OSN v USA, ve státě New York, uzavřen Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
2
ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 201301-13]. http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf 3 ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 201301-13]. http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf
~ 10 ~
Mezinárodní pakt o lidských a politických právech Hlavním cílem této smlouvy je závazek státu ke svým občanům. To je v první řadě respektování základních práv a svobod občanů. Pouze několik států se rozhodlo nepodepsat smlouvu, nebo jí podepsat, ale neratifikovat, takţe neschválit její realizaci. Byla to mimo jiné Čína. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech je rozdělen do čtyř částí. V první části se jedná o sebeurčení a rozhodnutí o přírodních zdrojích jednotlivých zemí. Druhá část vyţaduje dodrţování rovnosti muţů a ţen, zakazuje diskriminaci na základě původu a náboţenství. Třetí část zakazuje otroctví a mučení. Dává lidem právo na shromaţďování, tvoření organizací, ochranu soukromého ţivota, vlastní názor a demokratickou volbu vlády své země. Na základě části čtvrté byl povolán Výbor OSN pro lidská práva, jsou v ní pravidla pro jmenování členu a jejich kadence.4 V rámci světového míru toto však nebyl první pakt, který byl uzavřen v souvislosti s lidskými právy a trestem smrti. Mezinárodní pakt vychází z Všeobecné deklarace lidských práv a je obsáhlejší a propracovanější. Všeobecné deklarace lidských práv „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“5
Všeobecná deklarace lidských práv byla uzavřena roku 1948 a schválena byla na valném shromáţdění OSN. Vznikla jako reakce na masové zločiny v 2. světové válce. Je nutné podotknout, ţe tato deklarace není politicky závazná, tj. je bez faktické právní síly. Hlavním úkolem bylo stanovit cíl, ke kterému by všechny státy směřovaly. Cílem všech států, které uznaly a podepsaly všeobecnou deklaraci, je respektování a dodrţování lidských práv. Dále např. v čl. 5 nalezneme: „nikdo nesmí být podroben mučení nebo krutému, nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo trestu.“ 6 Zajímavé je v tomto článku, ale i v celém právním aktu, ţe zde poukazuje na lidská práva a na to, ţe kaţdý má právo na ţivot, zároveň však trest smrti nevylučuje.
4
Mezinárodní pakty, MPOPP, odpovědná reforma[online] [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://www.odpovednareforma.cz/mezinrodn-pakt-o-obanskch-a-politickch-prvech/ 5 Všeobecná deklarace lidských práv- 1948 [online]. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf 6 Viz. tamtéž, čl. 5
~ 11 ~
Evropská konvence Vývoj na evropském kontinentě byl velmi podobný jako vývoj ve světě. Na evropské úrovni vznikly dokumenty, které jsou i v současnosti velmi podstatné a mají velký vliv na trest smrti respektive na jeho zrušení. Evropská úmluva o lidských právech V roce 1950 vznikla jako reakce na Všeobecnou deklaraci lidských práv Evropská úmluva o lidských právech. (dále jen EÚLP). EÚLP byla podepsána v Římě a na rozdíl od Všeobecné deklarace byla závazná pro všechny evropské státy, které ji ratifikovaly. Evropské státy se zde dohodly na respektování a dodrţování lidských práv a základních svobod. Za jeden z nejdůleţitějších bodů v této smlouvě můţeme povaţovat protokol č. 6 týkající se ochrany lidských práv a základních svobod, kde se uvádí v článku 1: „Trest smrti se ruší. Nikdo nemůţe být k takovému trestu odsouzen ani popraven.“7 Tento protokol byl schválen a přijat 28. 4. 1983 ve Štrasburku. Podíváme -li se blíţe na článek 2, zjistíme, ţe trest smrti přesto zcela nevylučuje. Podíváme se blíţe na článek 2, který trest smrti přesto zcela nevylučuje Uvádí se zde: „Stát můţe zákonem stanovit trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozby války; tento trest smí být uloţen pouze v případech předvídaných zákonem a v souladu s jeho ustanoveními. Stát sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy příslušná ustanovení tohoto zákona.“8 V dodatkovém protokolu se uvádí, ţe kaţdý ze smluvních států je povinen trest smrti vyškrtnout ze svých zákoníků. Z 23 států, které jsou členy Rady Evropy, ratifikovalo tento Protokol č. 6 do listopadu 1989 14 států. 9 Česká a Slovenská republika podepsala Úmluvu v únoru1991 a ratifikována byla v březnu 1992. Mimo jiné došlo k ratifikaci také protokolu č. 6, kdy došlo k vyškrtnutí trestu smrti ze zákoníku. S tímto je velice úzce spojen vznik Listiny základních práv a svobod.
7
Evropská úmluva o ochraně lidských práv ze dne 4.11.1950 Řím. [online] [cit. 2013-01-13]. Dostupné z
http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C134F3262F9E20B/0/CzechTch%C3%A8que.pdf 8
Tamtéţ, článek 2, Protokol 6. C.C.Best. Trest smrti. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1996. 62 s ISBN 8085765-56-X 9
~ 12 ~
AMERICKÁ KONVENCE Americká úmluva o lidských právech V Americe 22. listopadu 1969 byla podepsána Úmluva o lidských právech (dále jen AULP). Tato úmluva je povaţována za velmi zřetelnou, detailní, oproti MPOPP, která byla uzavřena v roce 1966. Trest smrti je na základě této úmluvy zrušen. Nicméně připouští trest smrti jako krajní moţnost, jelikoţ se předpokládá, ţe odsouzený má právo ţádat o milost. Dle článku 4 odstavce 1 nikdo nesmí být zbaven ţivota a vylučuje se i svévolné zabíjení. K absolutnímu trestu lze i přes první odstavec odsoudit podle článku 4 odst. 2 pouze za nejtěţší a nejzávaţnější zločiny na základě řádného soudu. Toto ustanovení se však nevztahuje na mladší 18 a starší 70 let a těhotné ţeny. Zvláštní ustanovení nalezneme v této úmluvě pro Latinskou Ameriku. Ve státech Latinské Ameriky, kde došlo ke zrušení trestu, nelze jiţ trest smrti obnovit. Do roku 1987 AULP ratifikovalo 19 států. Některé státy, jako například Chile a Spojené státy, úmluvu pouze podepsaly10.
Vnitrostátní konvence Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990, současně s pádem komunistického reţimu. V poslanecké sněmovně se o jeho zrušení prosadil Václav Havel. Absolutní trest byl nahrazen doţivotním uvězněním. Trest smrti byl tedy zakázán na základě Listiny základních práv a svobod. Absolutní svobodu a základní lidská práva nám zajišťuje na vnitrostátní úrovni Listina základních práv a svobod. Listina základních práv a svobod - 2/1993Sb. Je spjata s ústavním pořádkem v České republice. Jde o ústavní zákon, který je nadřazen všem ostatním zákonům. Tato listina (dále jen LZPS) je povaţována za základní projev demokracie a v podstatě upravuje vztah mezi člověkem a státem. LZSP kaţdému zajišťuje nejzákladnější práva a zaručuje svobodu. Obsah listiny znázorňuje vztah mezi státem a člověkem. Občanu České republiky, který má české občanství, zaručuje moţnost domáhat se svého práva. LZPS je zaloţena na principu právního státu.
Všechna práva a svobody jsou nezcizitelná,
10
C.C.Best. Trest smrti. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1996. 63-64 s. ISBN 80-85765-56-X
~ 13 ~
nezadatelná, nepromlčitelná a nezrušitelná. Stát chrání práva a svobody na základě soudní mocí. LZSP má 6 hlav a 44 článků. Hlava 2, oddíl 1 upravuje problematiku týkající se trestu smrti. Ustanovení o trestu smrti nalezneme pod článkem 6. Článek 6: 1.
Kaţdý má právo na ţivot. Lidský ţivot je hoden ochrany jiţ před narozením.
2.
Nikdo nesmí být zbaven ţivota.
3.
Trest smrti se nepřipouští.
4.
Porušením práv podle tohoto článku není, jestliţe byl někdo zbaven ţivota
v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.“11 Porovnáme-li tento dokument s jiným úmluvami na mezinárodní úrovni, zjistíme, ţe je zde několik rozdílů. LZSP trest smrti odstavcem 2 vylučuje zcela. Kdeţto Všeobecná deklarace o lidských právech trest smrti nezakazuje. Není zde uveden výslovný zákaz.
HISTORIE TRESTU SMRTI V ČESKÝCH ZEMÍCH Trestání ve středověku, ale i v novověku prošlo mnoha vývojovými etapami. Jak jiţ bylo několikrát řečeno, tak jak se vyvíjela samotná společnost, tak se vyvíjel i trest smrti. Je také známo, ţe trest smrti provází společnost od počátku. Přesné počátky však ve vykonávání trestu smrti nemůţeme dnes přesně stanovit. Staří Slované za nejvyšší trest povaţovali vypuzení ze společnosti. Postupem času si i Slované našli k trestu smrti cestu a začali jej praktikovat. První známky o ukládání trestu smrti byly objeveny na počátku 12. století v Kosmově kronice, kde Kosmas poukazuje na popravy prováděné na šibenici za dob kněţny Libuše.
Trest smrti v době stavovského státu Ve 13. století byly zřízeny tzv. Zemské soudy, které rozhodovaly ve věci svobodných a trestných statků. V čele tohoto soudu byl panovník, který měl velmi rozšířené pravomoce. V případě, ţe panovník nebyl přítomen, nahradil jej nejvyšší purkrabí. Jednání řídil nejvyšší
11
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Praha:Armex, 2010 ISBN 978-80-86795-94-2
~ 14 ~
sudí a bylo ústní. Součástí tohoto soudu bylo dvanáct přísedících, které tvořilo dvanáct pánů a dále osm rytířů. 12 V soudních procesech bylo uplatňováno tzv. Nálezové a obyčejové právo. Nálezové právo mělo v podstatě stejnou funkci jako dnes precedenční rozhodnutí soudu. Vynesený nález tj. rozsudek se později stal předlohou pro pozdější rozhodnutí. V 16. století byla provedena kodifikace šlechtického práva. Na jejím počátku stojí Vladislavské zřízení zemské (1500), vedle něho však nadále platily starobylé právní obyčeje a nálezy. Zemský soud byl aţ do 17. století první a zároveň poslední instancí, proti jeho výroku neexistovala ţádná moţnost odvolání. 13 Nejuţívanější způsoby popravy byly v této době upálení, zahrabání za ţiva, šibenice a stětí. Před popravou byla většina odsouzených mučena. Šlechtici byli mučeni jen zřídka, pouze v případech, kdy spáchali delikt politický či se dopustili zrady. V českém soudnictví byl trest smrti udělován nejčastěji za delikty spojené s náboţenstvím, například čarodějnictví, kacířství či třeba rouhání. Zajímavostí jsou také popravy, které byly prováděny na odsouzených, kteří se provinili tím, ţe obvinili soudce nebo jiného úředníka z protiprávního deliktu a své tvrzení nedokázali uhájit a doloţit. Roku 1579 sepsal Pavel Kristián z Koldína sbírku právních norem, které nahradily dosud platící zákoníky. Na udělení trestu smrti mělo i přes tento vydaný zákoník vliv více faktorů, jako například společenské postavení, vztah k šlechtě či charakter trestného činu.
Trest smrti v době feudálního absolutismu V době feudálního absolutismu měl panovník neomezenou tzv. absolutní moc. Z tohoto důvodu musel být panovník pod větší ochranou, jelikoţ to vyvolávalo řadu negativních reakcí. Nejrozšířenější byly trestné činy politické mj. uráţka krále (crimen maese majestas). V roce 1707 byl vyhlášen hrdelní řád Josefa I. Tento řád vymezil, které soudy mohou nadále ukládat trest smrti. Tyto hrdelní soudy musely mít zvláštní privilegium nebo starý obyčej. Mezi hlavní úkoly takovýchto soudů bylo mj. vyšetřování, ale hlavně stíhání a zatýkání provinilců. Z prostředků hrdelních soudů byli vypláceni kati, kteří se starali o celý chod popravy, ale i o pranýř a popraviště.14 12
FRANCEK, Jindřich. Katovské řemeslo v českých zemích. 1., vyd. Litomyšl: H.R.G.2007. 5 s. ISBN 978-8085031-70-1 13 Tamtéţ. Str. 5 14 FRANCEK, Jindřich. Katovské řemeslo v českých zemích. 1., vyd. Litomyšl: H. R.G. 2007. 9 s. ISBN 978-8085031-70-1
~ 15 ~
19. srpna 1765 byla provedena reorganizace a došlo ke sníţení počtu hrdelních soudů z 383 na 29. Na konci 18. století na základě osvícenských reforem mělo pravomoc uţ jen devatenáct soudů. Důleţitým mezníkem v historii hrdelního soudnictví je rok 1768. V tomto roce vydala Marie Terezie další hrdelní řád. Poprvé se zde objevila presumpce neviny. Na obţalovaného se do prokázání neviny pohlíţelo jako na vinného. Jedním z hlavních důkazních prostředků se na základě tohoto řádu stalo mučení tj. tortura. Mučení dle tohoto zákoníku mělo svá pravidla, řád, určité stupně a dobu, po kterou mohl být obţalovaný mučen. O několik let později byla tato metoda zrušena. V této době ustoupilo trestání za čarodějnictví do pozadí a větší důraz byl kladen na zločiny, které byly spáchané proti Bohu a činy spáchané proti panovníkovi. Josef II. v roce 1787 vydal všeobecný zákoník Zákon o zločinech a těţkých policejních přestupcích. Tento zákoník byl postaven na principu úměrnosti, kdy trest měl odpovídat společenské nebezpečnosti daného činu. Hlavním cílem trestu jiţ nebyla pomsta, nýbrţ převýchova pachatele. Na tento trestní zákoník měl vliv spis O zločinech a trestech, který sepsal italský filosof a profesor práv Caesar Beccarii. Trest smrti byl vyuţíván za delikty, které byly taxativně vymezeny současně se stupni společenské nebezpečnosti kaţdého z nich. Na základě tohoto zákoníku se nejvyšší trest vyuţíval jen ve výjimečných případech. Společně s tímto zákoníkem se objevily první zásady, které v dnešním právu stále vyuţíváme. Jsou to zásady: „Nullum crimen sine lege a nula poena sine lege.“ –Ţádný trestný čin bez zákona a ţádny trest bez zákona. Dále pak zásada stihání jen ze zákonných důvodů či zásada legitimity. Absolutní trest se začal vyuţívat aţ na konci 18. století po smrti Josefa II. a to za závaţné zločiny, kterými byly velezrada či jen pokus o ni, ţhářství, loupeţné přepadení a vraţda. Zajímavostí je, ţe zločinci, kteří nedosáhli věku 20let, nemohli být potrestání smrtí ani doţivotním vězením, byly jim udělovány tresty mírnější např. těţký ţalář v rozmezí deseti aţ dvaceti let.
Trest smrti v dobách kapitalismu V roce 1803 byl vydán zákoník, který ovlivnil vývoj našeho trestního práva aţ do roku 1949. Zákon o zločinech a těţkých policejních přestupcích, jak se tento zákon nazýval, obsahoval hmotně-právní i procesní úpravu. K novelizaci došlo aţ roku 1852. Trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích č. 117/1852 ř. z., který platil s některými změnami téměř sto let (zrušen byl v roce 1950), ukládal trest smrti za poměrně
~ 16 ~
malý počet trestných činů - za dokonanou vraţdu, loupeţné zabití, zlomyslné poškození cizího majetku, kdy byla způsobena smrt, kterou mohl pachatel předvídat. Dále za vzbouření v době stanného práva a za ţhářství, pokud tím byla způsobena smrt člověka a pachatel mohl tuto skutečnost předvídat.15
Trest smrti a Československá republika Jiţ v 19. století se velmi ţivě diskutovalo, zdali má trest smrti své opodstatnění či ne. Mnoho lidí se v té době přiklánělo k názoru, ţe zabití za nějaký spáchaný prohřešek by se mělo zrušit. I přes tyto nesouhlasné názory se absolutní trest vyuţíval ještě velmi dlouho. 28. Října 1918 vznikla Československá republika. V této době si Československá republika převzala úpravu právních předpisů Rakouska. Problematika trestu smrti v tomto období byla značně ovlivněna zákonem č. 91/1934 Sb. Existence absolutního trestu byla víceméně formální záleţitostí. Většina udělených trestů smrti v období první Československé republiky byla změněna cestou milosti prezidenta republiky.16 T. G. Masaryk Profesor Masaryk, který byl prvním československým prezidentem, měl na trest smrti velice negativní pohled. Nesouhlasil s ním a ukládání takovéhoto institutu pro něj bylo velmi těţké. Na toto téma pořádal mnoho přednášek. Bohuţel jako prezident, pod tíhou veřejnosti, musel několik rozsudků smrti podepsat, ačkoli s nimi ne zcela souhlasil. Během svého prezidentského období podepsal na několik stovek milostí. Později se svěřil se svými pocity dlouholetému příteli, Karlu Čapkovi:“ „Těţká byla pro mne otázka trestu smrti; stálo mě to mnoho nocí, kdyţ jsem měl podepisovat trest smrti, a dni, kdy jsem to učinil, mám ve svém kalendáři poznamenán černý kříţkem. Sledoval jsem pozorně, má-li trest smrti vliv na zločinnost; studoval jsem statistiku zločinů a zejména vraţd po celou dobu, ale nevidím, ţe by trest smrti měl účinek odstrašující na lidi zločinné; zločinec ve chvíli vraţdy nemyslí na trest, ale na úspěch svého zlého činu. Jistý účinek je na občany ostatní, zejména o věci myslící. Můj argument pro trest smrti není, ţe je odstrašující, ale ţe je v něm mravní expiace: vzít člověku ţivot je 15
LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. s. 12. 16 Tamtéţ str. 12
~ 17 ~
bezpráví tak strašlivé, ţe můţe být usmířeno jen výkupným stejně těţkým. Dělám ovšem patřičný rozdíl mezi vraţdou a zabitím a uznávám polehčující okolnosti při kaţdém zločinu, jak to moderní kriminální psychologie vyţaduje; ale ve výjimečných případech nemohu vyvracet, ţe trest smrti je ve shodě s metafysickým uznáním hodnoty lidského ţivota. Věřím a čekám, ţe bude zrušen vyšší vzdělaností a mravností obyvatelstva, souhlasem nás všech.“17
Protektorát Čechy a Morava Období, kdy naše země byla okupována Němci, je pro nás jedním z nejhorších období, ne-li nejhorší. Od 15. 9. 1939 byl Protektorát Čechy a Morava součástí Československa. Můţeme říct, ţe došlo k ilegální okupaci ze strany nacistického Německa. Tato okupace měla negativní vliv na všechny oblasti jak hospodářské, politické, sociální, kulturní rovněţ i právní. Demokratické zásady byly násilně vytěsněny z naší právní úpravy. Došlo k vynucenému aplikování norimberských zákonů a postupnému, hromadnému utlačování ţidovské menšiny. Naše státní území ztratilo svoji suverenitu. Československo se stalo nestabilní s pošramoceným sebevědomím, kde nikdo nevěřil ve zlepšení. Absolutní trest začal být pro nacisty velmi populární a hojně vyuţívaný, oproti letům předchozím, kdy se Masaryk snaţil trest smrti vyuţívat zřídka. Nejvyšší trest byl ukládán nepřiměřeně, často za absurdní prohřešky. Kapacita katoven na Československém území byla malá a tak docházelo k převáţení odsouzených do Říše. Na exekuci se vozilo do Dráţďan, kapacita zde také nestačila a převoz do Berlína byl nákladný, a proto došlo ke zřízení katovny na Pankráci. Pankrácká věznice se stala slavnou díky gilotině, která byla vyuţívána takřka čtyřiadvacet hodin denně. Říkalo se jí sekyrárna. Provoz pankrácké gilotiny byl zahájen 5. dubna 1943, o čtyři dny později, neţ bylo původně zamýšleno. Toho dne bylo v sekyrárně popraveno prvních pět obětí. Postupně jich přibývalo, a to aţ na konečný počet 1079 osob.18 Hlavním katem se stal Alois Weiss. Sekyra spuštěná na pokyn Praţského kata, jak byl nazýván, byla velmi těţká, váţila okolo 80kg. Za den bylo popraveno i 6 odsouzených.
17
ČAPEK, Karel: Hovory s T. G. M. 1.vyd.Praha 2009. Str. 175 ISBN 978-80-253-0752-6 LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Str. 17 18
~ 18 ~
Na konci války byla gilotina rozebrána a svrţena do Labe. Po okupaci byla vytaţena z řeky a dnes si ji můţeme prohlédnout v pankráckém památníku.19 Dle oficiálních statistik bylo na našem území během druhé světové války popraveno 1079 osob. Podle těchto oficiálních statistik je tedy patrné, ţe popravy byly prováděny jen v Pankrácké věznici.
Trest smrti v letech 1945-1948 Po druhé světové válce byl trest smrti stále vyuţíván ve velkém počtu a to v rámci Retribučního dekretu. Jedná se o jeden z Benešových dekretů, který byl vydán 19. června 1945. Často je tento dokument označován za akt pomsty. Nicméně pozitivním faktem je, ţe na základě tohoto dekretu došlo k potrestání osob, které se provinily proti Československu. Za negativum můţeme povaţovat to, ţe se tyto dekrety staly aktem pomsty a soud nebyl spravedlivý. Klement Gottwald povaţoval retribuční dekrety za zbraň, jelikoţ docházelo k vyřizování osobních a politických účtů. K dekretům uvedl: „To je nesmírně ostrá zbraň, kterou můţeme podetnout samé kořeny burţoazie, kterou můţeme burţoazii odsekat tolik výhonků, ţe z ní zůstane pahýl."20 V rámci retribučních dekretů byly zřízeny mimořádné lidové soudy, které byly umístěny v sídlech krajských soudů. Ani v této době nedošlo ke sníţení tohoto institutu. V poválečné době, tedy do roku 1948, bylo odsouzeno za tzv. válečné zločiny 730 lidí. Rozsudky byly často velmi kruté, nespravedlivé a hlavním cílem byla pohotovost. Vše muselo proběhnout rychle a tresty smrti byly prováděny okamţitě. Retribuční soudnictví také zásadně a negativně ovlivnilo naši politickou scénu, protoţe osoby obviněné podle retribučních dekretů (dokonce i ty, které dostaly zatím pouze obsílku k soudu) pozbyly volebního práva. Toto rozhodnutí bylo samozřejmě velice výhodné pro Komunistickou stranu Československa, neboť jí usnadnilo vítězství v parlamentních volbách v květnu 1946.21
19
Tamtéţ str. 18 ČTK. Velký retribuční dekret se stal také nástroj pomsty-ČT24[online] [cit. 2012-02-12] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/93434-velky-retribucni-dekret-se-staltake-nastrojem-pomsty/ 21 LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Str. 17 20
~ 19 ~
Trest smrti v dobách komunistického reţimu Jestliţe jsme druhou světovou válku povaţovali za největší zlo, které naši zemi potkalo, netušili jsme, ţe naše země bude podrobena znovu nelehké zkoušce. Nacisty vystřídali komunisté, kteří si opět nárokovali naše území. V únoru 1948 přišla nová trestněprávní úprava, kde se mj. objevila moţnost uloţit trest smrti za politické trestné činy. V době, kdy byl prezidentem Klement Gottwald, bylo popraveno (1948-1953) 237 lidí. 190 z nich mělo nálepku politického zločince. 22Do roku 1968 bylo za politické zločiny popraveno ještě 58 lidí. Cílem politických soudů, ať uţ došlo k dlouholetému věznění, či mnoha desítkám poprav, bylo opět vyřizování politických účtů a zastrašování společnosti, která jiţ tak byla vystavena vysokému tlaku mocenských zájmů. V novém trestním zákoníku, který byl vydán v roce 1950, bylo taxativně vymezeno 25 trestných činů, za které bylo moţné uloţit nejvyšší trest. V této době se trest smrti prováděl nejčastěji oběšením, ale v případě, ţe státní moc pocítila zvýšené ohroţení státu, došlo k popravě formou zastřelení. Odsouzený byl pověšen na oprátku, která byla zavěšena na kladce připevněné na vztyčeném prkně. Tento způsob oběšení byl obzvláště krutý a nelidský. Odsouzený k smrti si při pověšení nestrhl vaz, nýbrţ se pouze pověsil. Z ohledacích listů je zřejmé, ţe všichni lidé popravení na tomto zařízení zemřeli na následky udušení Tak je formulována i příčina jejich úmrtí. Předsmrtná agónie odsouzených trvala osm aţ čtrnáct minut.23 Některé politické procesy zanechaly stopu v našich československých dějinách a vryly se nám do paměti. Dnes jiţ není tajemstvím, ţe s pachateli politických zločinů bylo během provádění prvotních, ale i druhotných úkonů zacházeno dosti nelidsky. Jednání STB by se dalo přirovnat k honu na zvěř, kdy se beránek stal většinou obětí vlka. Prvotnímu zatýkání často předcházela promyšlená provokace ze strany lidí, kteří spolupracovali s kádrovými pracovníky z STB. Dále následovaly kruté, několikahodinové výslechy, kdy obviněný byl často bez jídla a bez vody. Většina doznání ze strany obviněných byla vynucena nátlakem vyslýchajících komunistických pracovníků. Bohuţel toto strašné zacházení postihlo i řadu ţen.
22
Wikipedia: The free encyklopedia. [online] Trest smrti v Československu. [cit. 2012-02-14] http://cs.wikipedia.org/wiki/Trest_smrti_v_%C4%8Ceskoslovensku 23 LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Str. 18
~ 20 ~
Milada Horáková Největší vlnu emocí vyvolává i v současnosti proces s Miladou Horákovou, která byla popravena v roce 1950 na základě vykonstruovaného obvinění. Milada Horáková byla velmi inteligentní ţena s demokratickým smyšlením a právnickým vzděláním, která obdivovala T. G. Masaryka. S trochou nadsázky lze říct, ţe její pýcha, láska k vlasti a víra ve spravedlnost ji stály cenu nejvyšší, ţivot. Komunisté, kteří ji povaţovali za nástroj západních imperialistů, ji osmý den soudního procesu 8. 6. 1950, odsoudili k trestu smrti. Mnoho známých osobnosti jako např. Winston Churchill či Eleonor Roosweltová se snaţily vybojovat milost. I přes tyto ţádosti o milost byla JUDr. Milada Horáková 27. 6. 1950 popravena oběšením. V posledních pár letech se případ Milady Horákové znovu začal řešit. 11. září 2008 vynesl vrchní soud rozsudek nad Ludmilou Broţovou – Polednovou. Polednová je bývalá a poslední prokurátorka procesu s Miladou Horákovou. Byla odsouzena k šesti letům odnětí svobody za svůj podíl na justiční vraţdě. Václav Klaus ji 21. prosince 2010 udělil milost. Jaká ironie, ţe člověk, který se podílel na justiční vraţdě a na smrt poslal nevinnou lidskou bytost, dostal milost. Dá se to povaţovat za spravedlnost?24 Bohuţel na základě těchto procesů přišel o ţivot i československý legionář generál Heliodor Píka Poslední politická poprava byla provedena v roce 1960. Poslední poprava byla provedena v Praze 2. února 1989. K nejvyššímu trestu byl odsouzen i Štefan Svitek, který spáchal čtyřnásobnou vraţdu.
Trest smrti po roce 1989 Zákonem č. 175/1990Sb. byl trest smrti z naší právní úpravy vyloučen zcela. Tento zákon na ústavní úrovni zastřešuje Listina základních práv a svobod, která nám zaručuje právo na ţivot a výslovně v čl. 6 odstavci 2 zakazuje jakoukoliv intervenci. Zrušení trestu smrti na našem území bylo přijato pozitivně, i přesto se však našli odpůrci, kteří měli obavy, zdali nestoupne kriminalita. Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami a především Ústavou České republiky, tudíţ obnovit trest smrti není tak jednoduché. 24
KAPLAN, Karel. Druhý proces: Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968 – 1990. Praha: Karolinum. 2008. str. 125 -126 ISBN: 978-80-246-1431-1
~ 21 ~
HISTORIE TRESTU SMRTI V ODLIŠNÝCH KULTURÁCH Je známo, ţe trest smrti existuje jiţ od dob, kdy byla utvořena první společnost. Důkazem je archeologický nález v paleolitických jeskyních v Addauře na Sicílii, kde je na stěně vyryto několik lidských postav, stojících kolem schouleného člověka, svázaného tak, aby se škrtil, kdyby se pokusil napřímit. 25 Ovšem první trest smrti podporovaný zákonem nalezneme v nejstarším zákoníku - Chammurapiho zákoník, tj. kodexu krále Chammurapiho. Pochází z roku 1686 př. n. l. Chammurapiho zákoník je znám zásadou: „oko za oko, zub za zub“, který se o mnoho let později stal předlohou pro některé velké právní systémy jako např. Šaria. V podstatě jediným středověkým náboţenstvím bylo křesťanství. Je známo, ţe křesťanství dalo trestu smrti, oproti islámskému náboţenství, lidskou tvář. Trest smrti měl pod taktovkou křesťanství humánnější podobu. Odsouzený si mohl často rozhodnout o některých aspektech své popravy. Ve středověku byl trest smrti udělován i za obyčejné zločiny, rozdíl můţeme spatřit i v provedení. Někteří zločinci byli upalováni, zaţiva páráni, čtvrceni či dokonce lámáni v kole. Některé druhy trestu měli symbolizovat daný čin, který zločinec spáchal. Samotný trest smrti byl velmi často hodně bolestivý, přesto si však odsouzenec často prošel hotovými muky jiţ před popravou. Někteří se popravy ani nedoţili. V dřívějších dobách vyvolávaly popravy v lidech, jiné emoce neţ v současnosti. Byl to pro ně jakýsi druh zábavy, který se nemohli nechat ujít. Cítili vzrušení a zadostiučinění. V některých evropských zemích se lidé popravy nemohli dočkat. Ve Francii na popravišti docházelo ke zraněním přihlíţejících, jelikoţ se tak tlačili, aţ se někteří zmrzačili. I v českých zemích byly popravy velmi zajímavé. Pro delikventy bylo stání na pranýři velmi zostuzující. Delikvent měl na hlavě masku či obojek a v puse hrušku, aby nemohl křičet na přihlíţející. Většinu vyspělých evropských zemí velmi ovlivnilo osvícenství. Přineslo humánnější pohled a některé změny v zacházení s delikventy. Významným krokem na cestě k odstranění trestu smrti bylo dílo italského filosofa a profesora práv na univerzitě v Miláně Caesara Beccarii (1738-1794) O zločinech a trestech, jeţ vyšlo poprvé anonymně v Livornu v Toskánsku v roce 1764. Beccaria v něm zavrhl trest smrti, který podle něj není ani nutný, ani dosti odstrašující, a navrhl jej nahradit doţivotním otroctvím. Připouštěl trest smrti pouze ve dvou výjimečných případech. Ve své práci argumentuje takto:26
25
LYONS, Lewis. Historie trestu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svojtka & Co., 2004. s. 7. ISBN: 8073520214 OTAKAR LIŠKA A KOL. Vykonané tresty smrti Československu (1918-1989)2008 [online] [cit.2012-11-15] < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/sesity/sesit2/trest.pdf >.
26
~ 22 ~
„Smrt občana nemůţe se povaţovati za nutnou neţ ze dvou příčin. První, kdyţ on, ač zbaven svobody, má stále ještě takové styky a takovou moc, ţe uvádí bezpečnost národa v nebezpečí; kdyţ jeho další ţivot mohl by přivoditi nebezpečný obrat pro ustálenou formu vládní. Smrt některého občana stává se tudíţ nutnou, kdyţ národ dobývá nebo ztrácí své svobody, aneb za času bezvládí, kdyţ vlastní nepořádky zastupují místo zákonů: při formě vlády, v níţ přání národa jest spojeno, dobře chráněné uvnitř a zevně mocí a veřejným míněním, které snad účinlivější jest moci samé, kde vláda nepřísluší ne pravému panovníku. Nevidím ţádné nutnosti, aby se zhubil občan, leč kdyţ smrt jeho byla by pravou a jedinou překáţkou, aby oddálila ostatní od spáchání zločinu: toť druhá příčina, pro kterou můţe se trest smrti povaţovati za spravedlivý a nutný.27 Tento spis měl velký vliv na některé významné osobnosti té doby jako např. spisovatele Voltaire. Samozřejmě se našli Beccariiovi příznivci, ale i kritici, kteří s jeho spisem nesouhlasili a spatřovali v trestu smrti spravedlnost. Jean Jacques Rousseau s trestem smrti souhlasil. Často však poukazoval na moţnost zneuţití této instituce. J. J. Rousseau prohlásil: „Časté popravy jsou vţdy znakem slabosti nebo liknavosti ve vládě. Vţdyť není člověka tak špatného, aby jej nebylo moţné učinit dobrým pro nějaký účel. Nemáme také právo usmrtit někoho pro výstrahu; leda toho, koho nemůţeme zachovat bez nebezpečí.“28 Jak jiţ bylo řečeno, trest smrti se vyvíjel současně s danou společnosti. V evropských zemích povaţovali po čase trest smrti za institut, který je zbytečný a k prvnímu zrušení došlo v 18. století za vlády osvícenského panovníka Josefa II. Po smrti Josefa II. se trest smrti ukládal jen za váţné zločiny, jako byla například velezrada. Zajímavým vývojem prošli i jiné státy. Trest smrti ovlivnil v podstatě všechny kultury. Čína vycházela ze zákoníku dynastie Tang. Tito povaţují trest smrti za trest absolutní. Ve starobylé Číně byl trest smrti většinou udělován muţům, ţeny byly za stejný prohřešek jen vypráskány. Těhotné ţeny, které byly odsouzeny, směly být popraveny nejdříve 100 dní od porodu. Čína i přes veškerou vyspělost od trestu smrti neupustila a je dnes na předních příčkách v počtu provedených poprav. O tyto příčky se Čína dnes dělí s muslimskými zeměmi, jako je Írán či Saudská Arábie.
27
BECCARIA, Cesare: O zločinech a trestech. Praha 1893. Bursík a Kohout, 1893 s. 45.
28
ROUSSEAU, Jean Jacques: Rozpravy. Praha. Svoboda 1989, s. 244. ISBN 80-205-0064-2
~ 23 ~
Vliv náboţenství na trest smrti přetrvává dodnes a je stále velmi silný. Bible a Korán jsou sbírky knih, tj. svaté knihy, které mají velký vliv na ţivoty lidí. Najdeme zde také zmínku o trestu smrti. V Bibli není trest smrti hlavním tématem. Ve Starém zákoně je brán jako samozřejmost. V Novém zákoně je probrán jen okrajově. V Bibli nalezneme trest smrti za zločiny jako jsou vraţda, styk se zvířetem, znásilnění, únos, ale i homosexualitu. Ne vţdy však Bůh trestá tyto zločiny. V Bibli je zmínka o tom, ţe Bůh upustil od potrestání Davida za cizoloţství. V jiné knize, v jiné části Bible však je psáno, ţe kaţdý hřích by se měl trestat a odplata za hřích je smrt. V současnosti církev přistupuje k trestu smrti citlivěji. Církev u křesťanů upřednostňuje usmíření s bohem. Korán, islámská svatá kniha je zaloţena na příkazech a zákazech. Často se setkáme s názory, ţe Korán vychází z Bible. V Koránu v 17.sůře nalezneme podobný postoj k zabití jako v Bibli. Je zde psáno: Nezabíjejte osoby, jeţ Bůh zakázal zabíjet, leda podle práva. A byl-li kdo zabit nespravedlivě, dali jsme jeho nejbliţšímu pravomoc jej pomstít, nechť však při zabití nepřehání, vţdyť zajisté mu bude pomoţeno29.
Techniky poprav U trestu smrti je také velmi důleţitý způsob provedení. Na trest smrti v historii mělo vliv více faktorů například politické, náboţenské, finanční, ale i samotné zvyklosti. Mluvíme-li o způsobu popravy, je důleţité říci, ţe přístup byl stále krutější. V celé historii trestu smrti to byla v podstatě honba za co nejzvrhlejším, nejbolestivějším a nejodpornějším přístupem. Lidé umění zabíjet povýšili na nejvyšší úroveň. Důvod je prostý. Trest měl být exemplární a měl mít odstrašující dopad. To, jak byl trestanec popraven, záleţelo na tom, kde a kdo jej soudil. Později záleţelo také na tom, k jakému stavu patřil, zda k šlechtickému nebo poddanskému. V současném přístupu k nejvyššímu trestu můţeme nalézt zásadní rozdíly. Zákonem schválené zabití se stalo nejen humánnější, má i své pevně stanovené meze, které jsou ukotveny v zákonech daných kontinentů. Nejzásadnější rozdíl však můţeme nalézt ve způsobu provedení. Důvod je také jednoduchý. Není třeba, aby trest byl co nejzvrhlejší, nejodpudivější, ale uţ samotné zbavení ţivota je odstrašující. Lidská společnost dnes postavila trest smrti do takového úhlu, ţe modus operandi není na prvním místě.
29
KROPÁČEK, Luboš. Trest smrti v muslimských zemích. Koktejl [online] [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2115%3Atrest-smrti-vmuslimskych-zemich&Itemid=4
~ 24 ~
Podíváme-li se do historie, zjistíme, ţe některé techniky byly opravdu odpudivé a kruté. Velmi často měli něco symbolizovat anebo úzce souvisely s daným zločinem. Dnes víme, ţe čarodějnice byly upalovány, mučedníci ukřiţováni a chudí a obyčejní lidé se věšeli. Ukřižování Jedním z nejznámějších způsobů poprav, výkonu trestu smrti, bylo ukřiţování, které bylo pouţíváno Římany. Jednalo se o způsob, který měl být pro odsouzeného poniţující a pro ostatní odstrašující. Tímto způsobem byli popravování otroci a nejhorší zločinci. Ukřiţován byl také hlasatel křesťanství, Jeţíš Kristus. Paradoxem je, ţe pro Římany je kříţ symbol lásky. Upalování, Utopení Upalování byl jeden z nástrojů římské a později i španělské inkvizice. Tento způsob popravy byl vymezen pro ţháře, kacíře, čarodějnice. V rané moderní Evropě se této metody společně s utopením, vyuţívalo nejčastěji. Sekyra, meč V Anglii se vyuţíval meč a sekyra. Utnutí hlavy bylo nejrozšířenější pro šlechtice. Angličané povaţovali sekyru za nástroj, který měl smrt přivodit rychle a takřka bezbolestně. Není to však pravda, jelikoţ velmi často kat musel seknout vícekrát, aby se hlava oddělila od trupu. Toto se stalo i při popravě Marie Stuartovny, která byla popravena v 16. století na ţádost královny Alţběty I. Gilotina Gilotina byl stroj, který se vyuţíval při hromadných popravách. Byl rychlý, jednoduchý a bezbolestný. Vyuţíval se nejen na francouzském dvoře, ale i v Itálii, Německu a jiných evropských městech. Při Velké Francouzské revoluci bylo poprav velice mnoho a zde gilotina našla své uplatnění.
Popravena byla takto i Marie Antoinetta se svým chotěm, králem
Ludvíkem XVI.
~ 25 ~
2. SOUČASNÁ PODOBA TRESTU SMRTI VE SVĚTĚ V současnosti můţeme státy rozdělit do tří kategorií a to podle aplikace trestu smrti na svém území. V první řadě jsou to státy, které trest smrti zrušily. Dále pak státy, které zrušily trest smrti pro „obvyklé“ zločiny a v poslední řadě jsou to státy, které trest smrti nezrušily a běţně jej aplikují. Jako samostatnou skupinu je důleţité uvést tzv. abolicionistické státy. Jedná se o státy, které trest smrti nezrušily, ale v posledních deseti letech trest smrti nepouţily. 30 Ze statistik Amnesty International vyplývá, ţe dnes trest smrti nepraktikuje 128 států. Přičemţ 88 států trest smrti zrušilo úplně, 11 států trest smrti aplikuje pouze za zvlášť závaţné zločiny, jako jsou např. válečné zločiny. Pro obvyklé zločiny byl nejvyšší trest v těchto státech zrušen. A 29 zemí tzv. “ abolicionistických“, které trest smrti formálně nezrušily, ale v praxi jej nevykonávají. V těchto zemích nebyl trest smrti aplikován déle jak 10 let. Stále je tu však 69 států, které trest smrti mají ve svém právním řádu a vyuţívají jej.
31
Podrobněji se těmto
státům budeme věnovat v následující kapitole.
EVROPA Během 19. a 20. století většina evropských zemí trest smrti zrušila. Absolutní trest je zakázán ve všech členských zemích Rady Evropy a je důleţitým prvkem společné identity evropských zemí. Všechny členské státy Rady Evropy se zavázaly k neuplatňování absolutního trestu. Pro Evropskou unii stojí na ţebříčku hodnot lidská důstojnost na prvním místě, takţe se trestu smrti musí zříci všechny země, které se chtějí stát členy. Mezi unijními institucemi zaujímá v tomto ohledu čelní postavení Evropský parlament, který spolupracuje s mezinárodními organizacemi, které bojují za zrušení trestu smrti v celosvětovém měřítku. Zákaz trestu smrti je obsaţen mimo jiné v Protokolech č. 6 a 13 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (1950). Zákaz se týká všech okolností, včetně válečného stavu. Na mezinárodní úrovni se problematice trestu smrti věnuje např. Komise OSN pro lidská práva, která roku 1999 přijala rezoluci vyzývající státy světa k přijetí Druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech. Tento 30
MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers, 1998. s. 376 -378. ISBN 80-86182-05-3 31 Tamtéţ. str. 376-378
~ 26 ~
protokol je zaměřen na zrušení trestu smrti ve všech signatářských státech a pro pozastavení jeho uplatňování v zemích, kde k tomu ještě nedošlo.32
Bělorusko Dnes trest smrti v Evropě aplikuje pouze jedna země a to Bělorusko. Dle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International bylo od roku 1991 popraveno přibliţně 400 lidí. I přesto, ţe je Bělorusko členem OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), nezveřejňuje oficiální údaje týkající se provedených poprav. Jedna z podmínek členství v OBSE je poskytovat obyvatelstvu informaci v souvislosti s uţíváním trestu smrti. Díky svému přístupu k trestu smrti se dnes běloruská vláda stává často terčem útoků, jednak ze strany Evropské Unie, či různých lidsko-právních organizací. Zajímavostí je, ţe příbuzní popravovaných nemají právo zjistit ţádné okolnosti týkající se popravy. Není jím sděleno místo, datum popravy ani se nedozví po provedení popravy, kam bylo pohřbeno tělo. Tyto informace jsou povaţovány za státní tajemství. Další zvláštností je, ţe proti rozsudku nejvyššího soudu nelze podat řádný opravný prostředek. Tento rozsudek můţe změnit pouze prezident na základě milosti. Prezident republiky můţe absolutní trest zmírnit na doţivotní trest. Nejvyšší trest se v této zemi provádí střelnou zbraní, tím, ţe popravčí vystřelí do týla odsouzeného. Poslední poprava byla provedena v březnu 2012. Popravenými byli Dzmitryjem Kanavalav a Uladzislavem Kavaljov, kteří spáchali v dubnu 2011 atentát v metru hlavního města Minsk, při kterém zahynulo 15 osob a 300 osob bylo zraněno. Po vynesení rozsudku nad těmito atentátníky se objevilo mnoho nesouhlasných postojů k trestu smrti. Tisíce lidí podepsaly petici za zrušení nejvyššího trestu. V současnosti běloruská vláda neuvaţuje o zrušení trestu smrti. Dle referenda, které se konalo v Bělorusku v roce 1996, se proti zrušení trestu smrti vyjádřilo 80,44% hlasujících.33 Na území bývalého Sovětského svazu byl v okamţiku rozpadu SSSR trest smrti praktikován ve všech bývalých svazových republikách. Po čase Arménie, Ázerbájdţán, Gruzie, Kirgizstán,
32
ENCYKOPEDIE[online] [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=8&tema=153 33 Hlas Ruska. Bělorusko nehodlá zrušit trest smrti[online] [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_02_14/Belorusko-nehodla-rusit-trest-smrti/
~ 27 ~
Moldavsko, Turkmenistán a Uzbekistán trest smrti zrušily, v Tádţikistánu, Kazachstánu a Rusku platí memorandum na vynášení a vykonávání rozsudků smrti.34
NEEVROPSKÉ KULTURY V následující podkapitole se budeme zabývat neevropskými státy, kde trest smrti stále je a kde dochází k největšímu počtu poprav v současnosti. Některé státy jsou silně demokratické, jako například USA a naopak v některých státech, kde aplikují nejvyšší trest, vládne diktatura. V zemích, kde je dnes diktatura, je právní reţim nastaven tak, aby se vládnoucí elita udrţela co nejdéle u moci. Některé země mají demokratické standardy, které jsou v souladu s právním systémem, i přesto však dochází k porušování těchto demokratických standard, ze strany samotného státu. V USA je udělování trestu smrti přípustné pouze v daných mantinelech zákona, tedy mezích upravených Ústavou a judikaturou Nejvyššího soudu. Ukládání trestu smrti je tedy výslovným právem nezávislé soudní moci. V autoritářských reţimech např. V Saudské Arábii, Iránu to často záleţí pouze na zvůli vládnoucí garnitury. V těchto zemích jsou kriteria pro udělování trestu smrti obvykle tak nejednoznačná, ţe dochází k jejich obcházení a nejvyšší tresty jsou pak mnohokrát ukládány netransparentně.35
Islámské kultury Oproti křesťanství můţeme říct, ţe islám je náboţenství, které klade velký důraz na ortopraxi, na ţivotní cestu. Je to velmi taxativně vymezený a propracovaný systém příkazů a zákazů. Jeho věřící ji někdy ve vlastním sebepojetí interpretují jako spojení tří zásadních prvků: monoteistické věrouky Aqida, právního systému šaria a civilizace Hadara. A právě právnímu systému se budeme věnovat trochu podrobněji. Jan Potměšil, přední odborník na právo šaria, ve svém díle interpretuje islámské právo jako soubor Bohem zjevených pravidel, které musí zboţný muslim dodrţovat, má-li náleţitě plnit
34
Svobodné Bělorusko. [online] [cit. 2012-02-24].Dostupné z: http://www.svobodnebelorusko.cz/aktuality/trest-smrti-v-belorusku 35 ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 201301-13]Dostupné z: .http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf
~ 28 ~
své náboţenské povinnosti. Svoji platnost a legitimitu Šaria odvozuje od svého boţského původu. Nezávisí na autoritě jakéhokoliv pozemského zákonodárce či jednotlivce. 36 Z toho vyplývá, ţe islámské právo nelze nikterak zásadně změnit a do budoucna nelze měnit, jelikoţ je to právo zjevené Bohem. Kdeţto právní systémy západních civilizací jsou projevem vůle zákonodárců.37 Tento právní systém v podstatě kompenzuje v dané muslimské zemi ústavní zákony, ale i zákonné předpisy jako např. občanské, rodinné, trestní právo. Islámské právo zasahuje do práva veřejného i soukromého. Trestní normy, které vypracovali v prvních stoletích islámu (zvláště v našem 9. století) islámští právníci jako součást systému šaria, kombinují zásady tzv. boţího a lidského práva. Celkově lze rozlišit tři okruhy provinění a trestních postihů: činy trestané mandatorními tresty podle koránu (hudúd), činy trestané podle uváţení soudce (ta'zír) a činy podléhající oprávněné pomstě. 38 V kategorii hudúd
najdeme 6 zločinů, které dle boţího soudu jsou morálním
proviněním. Trest smrti je uloţen pouze za dva prohřešky. Patří sem cizoloţství ţenatého muţe či vdané ţeny a loupeţ, při které dojde k usmrcení. Další skupinu tvoří zločiny, které trestá soudce dle vlastního uváţení. Ovšem v rámci práva šaria. Jsou to většinou triviální prohřešky. Sem řadíme pokus o cizoloţství, nepoctivost, lichvu, lesbické styky. Smrt je uloţena u těchto prohřešků výjimečné např. za čarodějnictví či špionáţ. Poslední seskupení je nejzajímavější a je v podstatě postavené na zásadě známé z Chammurapiho zákoníku „Oko za oko, zub za zub.“ Nejbliţší rodinný příslušník zavraţděné oběti můţe vzít osud do svých rukou a rozhodnout se, zda vyuţije svého práva „ţivot za ţivot“ anebo vyuţije práva na hmotné odškodné tzv. "cena krve" (dija). V trestním právu lze uloţit nejvyšší moţný trest za činy náboţenské (odpadlictví od islámu, provinění proti Alláhovi), sexuální zločiny (cizoloţství, znásilnění, ale i jiné méně závaţné sexuální prohřešky), dále pak obchodování s drogami, či loupeţné přepadení, při kterém dojde k usmrcení. Finální slovo v ukládání trestu smrti má král. Popravy jsou veřejné a mají mít odstrašující charakter. Nejčastější způsoby popravy jsou oběšení, ukamenování, stětí a zastřelení. Způsoby vykonání trestu smrti jsou závislé na spáchaném zločinu. Nejkrutější provinění jsou často potrestána oběšením nebo ukamenováním. Jsou to zločiny proti Alláhovi
36
POTMĚŠIL, Jan. Šaria - Úvod do islámského práva. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010 str. 17-18. ISBN 978-80247-4379 37 tamtéţ. str. 17-18 38 KROPÁČEK Luboš. Trest smrti v muslimských zemích [online] [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2115%3Atrest-smrti-vmuslimskych-zemich&Itemid=4
~ 29 ~
anebo Odpadlictví od víry. Ti, kteří se dopustí cizoloţství či loupeţe, jsou většinou zastřeleni nebo je jim setnuta hlava. Rozdílu ve způsobu zabití si můţeme všimnout i v případě jedná-li se o ţenu či muţe. Jde-li na popravu ţena, pouţije popravčí střelnou zbraň. Při zastřelení totiţ nedojde k odhalení tváře ţeny, kdeţto u stětí mečem se to můţe stát. Islám ţeně zakazuje odhalit tvář a proto je tedy většina popravených ţen zastřelena. Většina procesů probíhá za zavřenými dveřmi, není tedy moţné objektivně posoudit, zdali se obţalovanému dostalo spravedlivého verdiktu. Po vynesení rozsudku smrti nemá odsouzený právo znát datum popravy a nemůţe se ani rozloučit se svými blízkými. Výjimkou nejsou ani tzv. objednávkové“ tresty smrti, které jsou doménou vlivných a bohatých muslimských rodin. V pozadí těchto objednaných nejvyšších trestů stojí většinou pomsta. V současnosti praktikuje právo šaria přes miliardu věřících po celém světě. Organizace hájící a bojující za lidská práva povaţuji tento velký právní systém za nepřípustný, jelikoţ pošlapává základní lidská práva. Jeden z nejznámějších českých odpůrců islámu, který se netají svým negativním postojem vůči právu šaria, uvedl pro magazín Paralely, ţe islámské právo nemůţe souviset s demokratickým zřízením: „Protoţe šaría je barbarské právo. Víme o tom, ţe v Íránu a dalších muslimských zemích je běţné ukamenování, podřezání, ubičování. Kdyţ se zaměříme na dvě věci, které jsou i u nás diskutované, jako je práva dětí a manţelek, tak víme, ţe děvče podle šaría můţe být provdáno od 9 let, můţe být vystaveno sexuálnímu styku a ţeny zase naopak jsou pouze věcmi.“39 Na toto oponuje jeden ze zakladatelů skupiny Czechia for Sharia, Jan Hamza Velička: „Nemůţeme chápat šaríi jako zákon, jako zákoník tady v Evropě, protoţe zahrnuje vztahy člověk-bůh, člověk-člověk. Není to jenom trestní právo, trestní právo je jen malá součást. Šaría je bohem sestavené právo a způsob, jak vytvořit trestní zákoník a podobně.“
40
Někteří muslimové si stojí za tím, ţe v Evropě, ale i jinde ve světě si islámské právo interpretují nesprávně. Muslimové tvrdí, ţe západní civilizace se s oblibou zaměří jen na malou část trestního práva nebo si vyberou pár trestů, které navíc chybně vyloţí. Dle jejich interpretace má islámské právo chránit společnost, dát ji právní systém, který je velice obsáhlý a jeho součástí není jen trestní právo, ale i rodinné vztahy, mezilidské vztahy a společenský ţivot.
39
ZÍTA, Dalibor. Kdyţ se řekne Šaria pro a proti. Paralely. Rádio Česko[online] [cit. 2012-03-03]Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/kdyz-se-rekne-saria-pro-a-proti--1145121 40 tamtéţ
~ 30 ~
Ani jedna z muslimských zemí nepodepsala II. Opční protokol k Mezinárodní úmluvě o občanských a politických právech, jehoţ cílem je zrušit trest smrti. Tímto dávají muslimové jasně najevo, ţe trest smrti nehodlají zrušit.
Saudská Arábie Oficiální název této absolutistické monarchie je Království Saudské Arábie. Toto království leţí na tzv. Blízkém východě a je mj. druhým největším státem arabského světa. Vyznávané náboţenství je zde Islám, jiné náboţenství tu není ani přípustné. Občanem také můţe být jen muslim. Jak jiţ je zřejmé, v čele země je král. Král má v ukládání trestu smrti hlavní a poslední slovo. Saudská Arábie se řídí islámským právem Šaria a také tzv. fatwami. Jde o náboţenskoprávní prohlášení islámských duchovních, které posvěcují či zdůrazňují z náboţenských pozic určité jednání. 41 Tresty jsou zde ukládány za, pro nás běţné, trestné činy, jako např. pití alkoholu objímání na veřejnosti. Největšího provinění, kterého se člověk můţe v islámské kultuře dopustit je provinění proti Alláhovi. Náboţenské zločiny jsou povaţovány za zvlášť závaţné zločiny a jsou trestány většinou odplatou nejvyšší. Šaria má teritoriální působnost, tedy aplikuje se na všechny, kdo se nachází na území tohoto státu. Islámské právo se tedy aplikuje i na cizince pobývající na území této monarchie. Běţně se zde ukládají tresty jako bičování, amputace končetin, oběšení či ukřiţování. Saudská Arábie je jedna ze zemí, kde trest smrti můţe být uloţen osobě mladší 18 let, coţ je v rozporu s mezinárodním právem. i kdyţ je smluvním členem Úmluvy o právech dítěte. Často tu jsou k absolutnímu trestu odsouzeni děti, které ještě nedokáţou zcela vyhodnotit následky svého jednání. Soudní procesy nedosahují v Arábii mezinárodních standard pro spravedlivý proces. Celý proces, při kterém se v Saudské Arábii ukládají tresty nejvyšší, je v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Často vykonstruované procesy jsou nespravedlivé, za zavřenými dveřmi a obţalovaný nemá mnohdy obhájce a ani tlumočníka. Většina soudních řízení je v současnosti vedena proti chudým cizím státním příslušníkům pocházejících z rozvojových zemí. Rozsudky jsou diskriminující a v mnoha případech došlo k situaci, kdy se odsouzený dozvěděl aţ v den popravy, ţe byl odsouzen k nejvyššímu trestu. Trest smrti se provádí na veřejném popravišti. 41
ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 201303-05]. Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf
~ 31 ~
Trestem smrti se také trestají zločiny proti náboţenství a jsou zde zaznamenány časté případy odsouzení ţen z důvodu cizoloţství. Výkon trestu je veřejnosti přístupný a jedná se většinou o setnutí hlavy. U některých, zvlášť závaţných náboţenských zločinů, dochází poté k ukřiţování.42 Právě Saudská Arábie je země, kde se často aplikují tzv. Objednávkové tresty smrti. Někdo z vyšší vrstvy, většinou vlivné rodiny – šejkové, si objedná smrt nepohodlného člověka a ten je pak na základě této ilegální ţádosti odsouzen k trestu smrti. Vláda této absolutistické monarchie dává do týdne dva souhlasy k trestu nejvyššímu. Dle uváděných statistik za posledních 25 let popravila Saudská Arábie přes 1300 osob. Tato čísla bohuţel nemusí být skutečná, jelikoţ některé popravy nejsou oficiálně evidovány a tak je zřejmé, ţe poprav za poslední čtvrt století bylo více. Od ledna 2011 bylo popraveno nejméně 67 lidí, coţ je více neţ dvojnásobek počtu lidí popravených za celý rok 2010. Mezi popravenými bylo 22 cizinců a čtyři ţeny. Amnesty International se váţně obává o asi 100 vězňů, o kterých je nyní známo, ţe byli v Saúdské Arábii odsouzeni k trestu smrti. Nejméně 158 lidí včetně 76 cizinců bylo saúdskoarabskými úřady popraveno v roce 2007. V roce 2008 to bylo asi 102 lidí, mezi kterými bylo téměř 40 cizinců. Za rok 2009 jsou známy údaje o nejméně 69 popravených, a to včetně 19 cizinců. V roce 2010 bylo popraveno přinejmenším 27 osob, z toho šest cizinců.43 Amnesty international, ale i jiné organizace hájící lidská práva, upozorňují na jeden alarmující fakt, a to, ţe trest smrti je v Saudské Arábii neúměrně ukládán a také na to, ţe většina popravených jsou cizinci z chudých rozvojových zemí. Přestoţe světový trend je dnes pozvolna od trestu smrti upouštět, Saudská Arábie pouţívá trest smrti iracionálně, nepřiměřeně a stále ve větší míře. Jedno z hlavních řešení je zakotveno v pravomocích. Zásadní je omezit pravomoci soudců, potlačit diskriminaci a obţalovaným, kteří jsou často souzeni za banální prohřešky, zajistit spravedlivý a objektivní proces, při kterém bude také absolutně eliminována korupce.
Írán V cestovních příručkách o Iránu se dozvíme, ţe je to nenákladná země, kde se dá výhodně nakoupit. Lidé jsou tu milí, přívětiví, musíte však dodrţovat jejich pravidla a určité zásady. 42
tamtéţ str.12 KLEMENT Jan, Amnesty International. Saudská Arábie: Další trest smrti pro pracovnici z ciziny.[online] [cit.2013-03-05]. Dostupné z:http://www.amnesty.cz/p190/saudska-arabie-dalsi-trest-smrti-pro-pracovnici-zciziny 43
~ 32 ~
Lidé si často zaměňují Irán s Irákem. Pravdou je, ţe Irán není tolik riziková země jako Irák, ale i přesto jsou zde určité normy a principy, který musí kaţdý respektovat a dodrţovat. Irán je vyspělá země se vzdělaným obyvatelstvem. I přes tato fakta je Irán země, kde se stále ve velké míře aplikuje trest smrti. Výše provedených exekucí je alarmující a na zemi, která se pyšní vysokou vzdělaností obyvatel a vysokou bezpečností je nepřijatelná a iracionální. Otázkou však stále zůstává, zdali trest smrti je správné a zároveň nejúčinnější řešení pro boj s kriminalitou a jestli se v těchto rozvojových zemích nenabízí jiné přijatelnější řešení, které by nepošlapávalo demokratické zásady a celkově lidská práva. I kdyţ je v čele prezident, je Írán teokratická země. Hlavní slovo má také nejvyšší duchovní. Tento konzervativní kněţí udrţuje všemi moţnými a dostupnými prostředky v zemi přísný muslimský reţim. Téměř 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 91 % jsou šíité a 8 % sunnité. Íránské zákony vychází z práva šaria. Vzhledem k tomu, ţe v Íránu jsou trestní normy součástí islámského práva šaria, tak se nijak zvlášť neodlišuje od jiných muslimských zemí jako např. Saudská Arábie. Princip je v podstatě pořád stejný. Absolutní trest se ukládá také za vcelku banální prohřešky, jako pití alkoholu, podvod, cizoloţství. Íránská vláda svými odsuzujícími rozsudky k trestu smrti plní společně s Čínou v počtu vykonaných poprav první příčky. Podle Amnesty international právě největší nárůst zaznamenaných poprav nastal na Blízkém východě – oproti roku 2010 je téměř padesátiprocentní. Přitom 99 % poprav bylo vykonáno v Íránu (nejméně 360), Saúdské Arábii (nejméně 82), Iráku (nejméně 68) a Jemenu (nejméně 41)44 Z tiskové zprávy pro rok 2012 bylo zjištěno, ţe Irák prudce zvýšil počet poprav a to skoro o polovinu. V roce 2012 bylo popraveno v této islámské zemi 129 osob. V Saudské Arábii počet poprav nepatrně klesl. V loňském roce bylo popraveno na 79 osob. V Iránu je celkový počet poprav za rok 2012 stále velmi vysoký. V této zemi bylo popraveno 314 osob. Oficiální čísla provedených poprav však jsou ve skutečnosti mnohem vyšší, jelikoţ stejně jako Čína, tak i Irán uvaluje na některé rozsudky státní embargo. V Iránu lze téţ uloţit trest smrti i mladistvým. Například v roce 2008 bylo v Iránu provedeno na 2380 poprav z toho 8 poprav mladistvých. Otázky týkající se mladistvých jsou dodnes ze strany íránské vlády otevřené a nevyjasněné. Írán je signatářem Mezinárodní úmluvy o občanských a politických
44
Amnesty International. Trest smrti v roce 2011: Popravuje méně zemí, za to s větší intenzitou. [online] [cit.2013-03-07]. Dostupné z:http://www.amnesty.cz/p190/saudska-arabie-dalsi-trest-smrti-pro-pracovnici-zciziny
~ 33 ~
právech a Úmluvy o právech dítěte. Oba tyto dokumenty popravy těch, kterým bylo v době spáchání zločinu méně neţ 18 let, zakazují.45 Od roku 2002 je v čele íránského soudnictví Mahmúd Hašemi Šahrúd. Je to nejvyšší představitel soudní moci a pod jeho vedením se íránské soudnictví mírně zlepšilo. V roce 2008 pozastavil trest smrti ukamenováním. Ukamenování vychází z koránu, jde o tradiční formu exekuce. Tento typ popravy byl aplikován na odsouzené, kteří se dopustili cizoloţství. Dále ve stejném roce byly zrušeny popravy na veřejnosti.
Čína Čína je jedna z největších, nejlidnatějších zemí se starobylou a jedinečnou kulturou. Zároveň se můţe pyšnit silnou ekonomikou a velmi perspektivním trhem. Je poměrně mnoho sfér, ve kterých je Čína na úplné špici. Celkově je povaţována za gigant a za zemi, která hýbe světem. Momentálně je tato silně komunistická země také na prvním místě v počtu provedených poprav. Bohuţel čísla, která jsou uváděná ze strany této velmoci, nejsou aţ tak úplně přesná. Stejně jako v islámských zemích je na některé provedené popravy uvaleno státní tajemství. Na jak velký počet poprav je uvaleno embargo se můţeme jen domnívat. S tímto problémem se dnes zabývají všechny organizace hájící lidská práva v čele s Amnesty International. Ta sama uvádí ke zmíněné problematice: „Čína popravila víc lidí neţ celý svět dohromady. Ze statistik, které jsou k dispozici, víme, ţe za rok 2011 bylo popraveno minimálně 1000 lidí.“ 46 Většina odborníků si myslí, ţe provedených poprav bylo daleko více. Hovoří aţ o několika tisících. Čínský soudní dvůr přiznal v roce 2008, ţe si jsou vědomi, ţe v několika případech se dopustili velice závaţných omylů, které zapříčinily fatální rozhodnutí a to odebrat někomu ţivot. Na základě těchto omylů dnes dohlíţí nad ukládáním nejvyššího trestu vyšší instance. Čína byla opakovaně vyzvána, aby odtajnila rozsudky týkající se trestu smrti. Čínské úřady vţdy odtajní jen část rozsudků, které jsou většinou spojené s politickými zločiny. V případě, ţe by někdo poskytl informace související s trestem smrti, byl by mu uloţen trest smrti za vyzrazení státního tajemství. Čínský trestní zákoník prošel v roce 2011 výraznou novelizací. Do této doby bylo moţné uloţit absolutní trest za 68 prohřešků. Dnes ho lze uloţit pouze za 55 zločinů. Absolutní trest lze uloţit za zločiny jako např. vraţda, loupeţ prostá i ozbrojená, korupce, pašování, obchod 45 46
tamtéţ tamtéţ
~ 34 ~
s drogami, kuplířství, obchod se ţenami, s dětmi, zrada, znásilnění, šíření tajných informací či nelegální vývoz uměleckých děl. Nejčastější způsobem provedení popravy je zastřelení a smrtící injekce. V posledních letech se čínské soudnictví stále více přiklání k druhé variantě, která je bezesporu humánnější. Soudní procesy jsou velmi rychlé, prakticky do roka od začátku soudního líčení dojde k samotné popravě. Toto má však vliv na kvalitu soudního jednání. Tyto soudní procesy bývají nespravedlivé, neodpovídají mezinárodním standardům a často je doslova pošlapána lidská důstojnost. Většina doznání je učiněna pod nátlakem, který velmi často doprovází kruté mučení a nelidské zacházení. Mučení se povaţuje za jeden z výpovědních prostředků. Dalším známým problémem je nemoţnost svobodného výběru advokáta z důvodu registru advokátů, kteří mohou v takovýchto případech klienta zastupovat a kteří jsou pod vlivem vládnoucí strany, či fakticky neexistující presumpce neviny. V Číně jsou všechny rozsudky smrti pod kontrolou tzv. Nejvyššího lidového soudu (Supreme People’s Court) a pod zpětnou kontrolou Ministerstva spravedlnosti, tudíţ zde mimo jiné dochází k zásahu výkonné moci do moci soudní, a tudíţ i právo na spravedlivý proces je flagrantně porušováno.47 I kdyţ v posledních letech Čína provedla mnoho pozitivních změn ve svém trestním zákoníku, jako např. zrušila trest smrti pro těhotné, osoby starší 75let, omezila počet trestných činů, za které lze uloţit smrt, stále je to gigant co do počtu poprav. Ne nadarmo je tato krásná země s tak bohatým historickým a kulturním dědictvím označována za „ popraviště světa.“ Marginální změny, které Čína v posledních letech provedla, lze povaţovat pouze jako vykonstruovanou snahu ukázat se v lepším světle. I přesto, ţe Čína sníţila počet trestných činů, za něţ lze uloţit nejvyšší trest, nepovede to k celkovému sníţení počtu provedených poprav. Jedná se pouze o vykonstruovanou snahu, jelikoţ Čína sama cítí velký tlak ze strany okolních států a nejlepší, jak všechny na čas umlčet, je podvolit se alespoň z části jejich tlaku.
47
ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 201303-12]. http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf
~ 35 ~
USA „Můţu jen říci, ţe jim odpouštím, otče, protoţe ve své nevědomosti nevědí, co činí.“ -
Odsouzený vrah Anthony Antone, několik chvil před popravou na elektrickém křesle na Floridě, 198448
USA mnoho lidí povaţuje za továrnu na sny. Je to jedna z nejdemokratičtějších a nejvyspělejších zemí, kam si mnozí jezdí plnit své sny a tuţby. Ti, kteří se neodváţí rozjet se na západ a pozměnit svůj ţivot, ţijí svůj americký sen alespoň v představách. Je opravdu tento gigant, který válcuje všechny ostatní země svým prvenstvím ve všech odvětvích, zemí, kde se ţije nejlépe? I přesto, ţe je tato velmoc v mnoha ohledech napřed, některé feudální přeţitky si s sebou táhne z minulosti. USA je jediná západní demokratická země, kde se stále vyuţívá trest smrti. Vývoj trestu smrti v USA V historii USA se trest smrti ukládal jako trest za zločiny, aniţ by se přemýšlelo nad jeho legitimitou či zdůvodněním. Tento trest byl povaţován za jediný účinný nástroj. Paradoxem je, ţe v 17. století autoři ústavy v 8. dodatku zakázali krutý a neobvyklý trest, avšak trest smrti nezrušili. Na základě trestních zákoníků kolonie New Haven z let 1642-1652 víme, ţe nejvyšší trest se aplikoval u některých prohřešků, které v dnešní trestně-právní úpravě nenalezneme ani jako přečiny. 49 Šlo např. o zločiny proti Bohu, vraţdu, vraţdu mečem nebo dýkou, jedem, dále pohlavní styk se zvířetem, útok ze strany dítěte vedený proti jeho rodičům anebo homosexualitu. Na přelomu 19. a 20. století bylo vykonáno 5707 poprav. Ke sníţení počtu provedených poprav došlo aţ v 60. letech na 200. Proč vlastně Američané vyuţívali trest smrti v tak velkém měřítku? Důvod je jednoduchý. Většina států měla tento trest ve svých trestních zákonících uzákoněn. V 60. letech 20. století víme, ţe z 54 jurisdikcí mělo zavedeno trest smrti 50 států.
V roce 1967 prezidentská komise pro uplatňování zákonů a výkon
spravedlnosti uvedla, ţe nejčastěji je trest nejvyšší ukládán černochům, chudým a členům nepopulárních skupin. Jiţanští černoši byli vyktimizování trestem smrti dobrého jedna a půl století. Ve 30. letech minulého století byl ve Virginii uloţen trest smrti pěti bělochům a 70 černochům. 50 48
INCIARDI, James A.. Trestní spravedlnost: ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Praha: Victoria Publishing, 1994. s. 465 ISBN 80-85605-30-9 49 Blíţe tamtéţ str. 489-490 50 Tamtéţ str. 491
~ 36 ~
Ve Virginii v té době platil zákon, který umoţnil afroameričanovi uloţit absolutní trest za jakýkoliv trestný čin, kdeţto pachatel bílé pleti za stejný prohřešek mohl být odsouzen ke třem letům vězení nepodmíněně. Afroamerická populace byla diskriminována i v jiných státech. V některých státech USA mohl být Afroameričanům uloţen stejný trest, jaký se ve středověku ukládal kacířům, tedy upálení na hranici. Na přelomu 20. století bylo skoro na 2000 Afroameričanů pověšeno a upáleno Ku-Klux-Klanem či jiným tlupami zabývajícími se lynčováním afroameričanů.
Z historie trestu smrti v USA je na první pohled jasná
diskriminace černošské rasy. Ve 30. aţ 70. letech 20. století se trest smrti pouţíval jako prostředek rasové diskriminace. Osmý dodatek si jiţ od samého počátku mnozí vysvětlovali odlišně, v podstatě si ho kaţdý vyloţil po svém, tak jak, se mu to v daný moment zdálo nejoptimálnější. V r. 1963 soudce Arthur J. Goldberg uvedl, ţe trest smrti je v rozporu s jiţ zmíněným osmým dodatkem americké ústavy. Díky tlaku, který na nejvyšší soud byl učiněn, se Goldberg rozhodl, po podpoře NAACP a ACLU, nejvyšší trest smrti zrušit. 3. června 1963 bylo zrušeno 500 poprav a trest smrti pozastaven. Vzhledem k velkému tlaku ze strany veřejnosti a stále stoupající kriminalitě, byl trest smrti Ústavním soudem v roce 1976 obnoven a v podstatě je aplikován dodnes.51 Co se týče rasové diskriminace, dodnes se vedou diskuze, zdali je trest smrti více ukládán Afroameričanům či ne. Ze statistik vyplívá ţe, od roku 1976 aţ do roku 2003 bylo popraveno 117 afroamerických pachatelů, jejichţ oběťmi byly osoby bílé pleti. Osm bílých pachatelů bylo odsouzeno za vraţdy afroameričanů. V roce 2003 byl ve Filadelfii proveden výzkum, na jehoţ základě bylo zjištěno, ţe afroamerická rasa častěji u soudních líčení slyší rozsudky smrti. V současnosti USA je stát, který obsazuje společně s islámskými zeměmi a Čínou nejvyšší příčky, co do počtu provedených poprav. USA je vedle zemí, kde se trest smrti ukládá v podstatě nejvyspělejší zemí s demokratickým smýšlením a velice propracovanou Ústavou, ale i ostatními zákonnými kodexy. V USA je angloamerický právní systém. Hlavním pramenem „Common low“ je tzv. soudní precedens. To znamená, ţe soudy dnes, rozhodují na základě rozhodnutí, které bylo vyneseno v minulosti jiným soudem. Spojené státy americké jsou součástí federace, z toho vyplívá, ţe se řídí stejnou Ústavou, avšak zákonné normy má kaţdý stát individuální. Nejvyšší trest nemají ve svých právních řádech všechny státy USA.
51
INCIARDI, James A.. Trestní spravedlnost: ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Praha: Victoria Publishing, 1994. s. 465 ISBN 80-85605-30-9
~ 37 ~
Z tiskové zprávy Amnesty international pro rok 2012 vyplývá, ţe k dnešnímu dni nepraktikuje v USA trest smrti 17 států. První kdo zrušil nejvyšší trest, byl stát Michigan. Poslední kdo v loňském roce zrušil trest smrti je stát Connecticut. Naopak tento institut má ve svých právních řádech zakotveno 15 států. Nejvíc je trest smrti ukládán ve státě Texas. V polovině roku 2007 popravil tento stát 400. odsouzeného. Dalších dvacet států je tzv. abolicionistických. Jde o státy, které mají formálně uvedený trest smrti ve svých zákonech, ale nevyuţívají jej. Jiné státy, například Kalifornie a Pensylvánie, odsuzují mnoho vrahů k trestu smrti, ale málokdy popravu skutečně vykonají. Tyto státy pak mají stovky odsouzených, kteří vykonávají trest na odděleních věznic pro osoby odsouzené k trestu smrti. Dále je tu 15 států, většinou na jihu USA, které mají trestní zákony, v jejichţ rámci se tresty smrti ukládají a popravy skutečně vykonávají. Přesto však jsou popravy poměrně vzácné a vykonávají se aţ po mnoha letech právních sporů. Průměrná doba od odsouzení k trestu smrti je čtrnáct let.52 Jediný trestný čin, za který lze uloţit trest smrti je vraţda s přitěţujícími okolnostmi. Nicméně udělování nejpřísnějšího a nejvyššího trestu bývá výjimkou. V roce 2010 bylo ve Spojených státech spácháno 14.000 vraţd, za něţ bylo uloţeno 114 trestů smrti. Většina bude pravděpodobně zrušena odvolacími soudy nebo zmírněna guvernéry států. Počet poprav v roce 2010 byl celkem 46, coţ se blíţí současnému ročnímu průměru.53 Ze současných statistik AI víme, ţe v roce 2011 a 2012 bylo popraveno shodně 43 osob. V roce 2011 si rozsudky smrti rozdělilo mezi sebe 13 států. V roce 2012 vyneslo rozsudek smrti jen devět států. Spojeným státům nelze upřít jejich snahu předělat tento institut do té nejhumánnější podoby. Na rozdíl od rozvinutých zemí se spojené státy snaţí podílet na reformách, které zmírní tento institut a dámu jakousi lidskou podobu. Jako jeden z přínosů uvádějí fakt, ţe zuţily ve svých trestních zákonech rozsah trestných činů, za které lze uloţit nejvyšší trest. Zrušily veřejné popravy a stále se snaţí najít nejhumánnější způsob popravy. Rozhodnutí, jaký způsob popravy provést, je na kaţdém státě. Státy rozhodují, jaký způsob usmrcení primárně provedou. Ve většině případů se vyuţívá k usmrcení injekční stříkačka. Tento způsob je starý přes sto let a je povaţován za jeden z nejméně bolestivých. V podstatě usmrcení v této podobě je bezbolestivé a humánní. Poprava trvá v tomto případě deset minut a má tři fáze. Odsouzenému je, po připoutání na lůţku ve speciální místnosti, vpravena do ţil 52
GARLAND, David. American center. Proč mají spojené státy trest smrti[online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.americkecentrum.cz/proc-maji-spojene-staty-trest-smrti 53 Tamtéţ.
~ 38 ~
první látka tzv. Thiopentanol sodný. Jde o sedativum, které člověka v podstatě paralyzuje. Vyvolává stav, který lze přirovnat k opilosti. Dochází ke ztrátě koordinace, narušení motoriky. Tato látka se dnes často pouţívá jako mučící prostředek při výsleších. Ne nadarmo se jí říká také sérum pravdy. Člověk pod touto látkou prý vypovídá pravdivě a je schopný říct takřka vše. V další fázi je odsouzenému vstříknuta látka tzv. Pankuronia bromid, při které dojde k uvolnění svalů a tedy zástavě dýchání. V poslední fázi se pouţije chlorid draselný, který zastaví srdce odsouzeného. Třísloţkové smrtící injekce dnes vyuţívají především ve státech Alabama, Arizona, Delaware, Florida, Georgia, Mississippi, Montana, Washington, Oklahoma, Texas. Nově tyto státy zavedly pouţívat v třísloţkové smrtící injekci fenobarbital. Jelikoţ thiopentanol sodný je v současnosti velice nákladný a navíc není dispozici na americkém trhu, rozhodly se tyto státy nahradit první sloţku látkou pentobarbital. Stejně jako thiopentanol jde o barbiturát. Dnes se vyuţívá při utracení zvířat anebo v medicíně např. při léčbě epilepsie anebo novorozeneckých křečí. Odborníci, zabývající se trestem smrti, se jeden čas domnívali, ţe nákladnost trestu smrti, tedy i samotná cena smrtící injekční dávky povede ke zrušení trestu smrti v některých amerických státech. Náklady na odsouzeného k nejvyššímu trestu jsou dnes vyšší neţ u doţivotně odsouzeného pachatele. Jedna z příčin je mnohostupňové právní řízení, které trvá často i několik let a druhá příčina je dlouhodobý pobyt odsouzené v cele smrti. Často odsouzení v celách smrti čekají i několik let, coţ je nejen nákladné, ale i velmi frustrující. Ve státě Texas muţ, který byl odsouzen k trestu smrti, čekal 32 let, neţ byl popraven smrtící injekcí.54 Další často vyuţívaný způsob popravy je elektrické křeslo. Tento způsob usmrcení si zvolily např. státy Alabama, Arkansas, Oklahoma, Jiţní Karolina či Kentucky. K usmrcení dojde na základě přívodu elektrického proudu skrz elektrody do těla odsouzeného. Elektrické křeslo se vyuţívá jen ve Spojených státech. Odsouzenému jsou po připoutání do dřevěné ţidle nasazeny elektrody na končetiny, které jsou navlhčené ve slaném roztoku. Poté je do těla veden elektrický proud o napětí 30000W. Z posledních průzkumů bylo zjištěno, ţe tento způsob je pro pachatele velice trýznivý. Jelikoţ velmi často je odsouzený během samotné exekuce při vědomí a tak cítí velkou bolest. Velmi vyuţívaný způsob popravy, patřící jen USA, je plynová komora. Jde o spolehlivý postup, který je rychlý a při kterém nastává smrt mezi 6-18 minutami, poté co je člověk vystaven působení plynného kyanidu.
Je to velice nákladná metoda, ke které je třeba
54
INCIARDI, James A.. Trestní spravedlnost: ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Praha: Victoria Publishing, 1994. s. 506-510 ISBN 80-85605-30-9
~ 39 ~
speciální budova, která musí být zajištěna proti úniku smrtelného kyanidu. V současnosti se tato metoda vyuţívá v pěti státech. Zajímavostí je, ţe si vězeň můţe vybrat, zda bude usmrcen tímto způsobem anebo smrtící injekcí, či na elektrickém křesle Rozhodnutí jaký způsob popravy provést je na kaţdém státě. Státy rozhodují, jaký způsob usmrcení primárně provedou. Ve většině případů se vyuţívá k usmrcení injekční stříkačka. Tento způsob je starý přes sto let a je povaţován za jeden z nejméně bolestivějších. V podstatě usmrcení v této podobě je bezbolestivé a humánní. Poprava trvá v tomto případě pět aţ deset minut a má tři fáze. Odsouzenému je po připoutání na lůţku ve speciální místnosti vpravena do ţil první látka tzv. Thiopentanol sodný. Jde o sedativum, které člověka v podstatě paralyzuje. Vyvolává stav, který lze přirovnat k opilosti. Dochází ke ztrátě koordinace, narušení motoriky. Tato látka se dnes často pouţívá jako mučící prostředek při výslechách. Ne nadarmo se jí říká také sérum pravdy. Člověk pod touto látkou prý vypovídá pravdivě a je schopný říct takřka vše. V další fázi je odsouzenému vstříknuta látka tzv. Pankuronia bromid, při které dojde k uvolnění svalů a tedy zástavě dýchání. V poslední fázi se pouţije chlorid draselný, který zastaví srdce odsouzeného. Poslední způsob, kterým je moţno v USA usmrtit člověka ze zákonných důvodů, který je mj. povaţován za přeţitek z dob minulých, je oběšení. I přesto, ţe v historii byl tento způsob povaţován za vznešený, ve skutečnosti je to způsob velice nehumánní a pro odsouzeného můţe přestavovat muka. V případě, ţe je provaz příliš krátký, můţe popravovaný umírat i několik desítek minut. Při správném oběšení musí smrt nastat ihned na základě několika faktorů, které se musí dodrţet. Provaz široký 2-3 cm nesmí být příliš krátký ani dlouhý, nesmí pruţit. Uzel na smyčce, který je veden okolo krku za ucho, musí být namazán mýdlem Samotná hmotnost popraveného, by mu měla po otevření poklopu zlomit krční obratle a usmrtit jej. Často se vyuţívá v Nevadě. S nejvyšším trestem je v USA úzce spojen jeden negativní fakt, se kterým se tato velmoc neustále potýká. I přes moderní technologie, která má k dispozici a nejmodernější postupy soudnictví se totiţ často dopouští omylů ve svých rozsudcích. Četnost justičních omylů je ve státech velice vysoká. Ze statistik vyplývá, ţe nevinně bylo od roku 1989 aţ do dnes odsouzeno přes 250 osob, z toho jich 17 bylo odsouzeno k trestu nejvyššímu. Na tyto omyly se přišlo díky dna. Osoby, které byly neprávem odsouzeny, dostanou jako satisfakci finanční kompenzaci. Ve státě Texas za rok vězení lze dostat 50 tisíc dolarů. Alarmující je, ţe tyto osoby byly odsouzeny omylem na základě fatálních chyb, které by v tak propracovaném mnohastupňovém trestním řízení neměly mít místo. Řada
~ 40 ~
odsouzených si vyslechla svůj odsuzující rozsudek díky špatné identifikaci ze strany svědků, falešnému svědectví anebo chybně či nedostatečně provedených forenzních technik.55 I přes tlak ostatních zemí a různých organizací bojující za lidská práva, USA odmítá zrušit nejvyšší trest. Otázkou je, zdali je v této velmoci potřeba takto extrémní trest. Z dosud zjištěných informací vyplývá, ţe mezitím co v evropských, ale i jiných státech zločinnost narůstá, tak ve spojených státech klesá či minimálně stagnuje. Mohou za tento jev přísné zákony či samotný fakt, ţe trest smrti v USA plní svou funkci jak se patří? Podpora trestu smrti mezi Američany zvolna klesá. Podle letošního průzkumu pro CNN poprvé počet odpůrců poprav přesáhl počet příznivců - proti trestu smrti se vyslovilo 50 % dotázaných a pro něj bylo 48 %.56
55
ČTK. Idnes. USA posílají na smrt méně lidí, je to drahé a prokazují se justiční omyly[online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:. http://zpravy.idnes.cz/v-usa-posilaji-na-smrt-mene-lidi-je-to-drahe-a-prokazuji-se-justicni-omyly1q3-/zahranicni.aspx?c=a091218_133536_zahranicni_ipl 56 ČTK. Idnes. Connecticut jako sedmnáctý stát ruší trest smrti. [online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/connecticut-jako-sedmnacty-stat-usa-rusi-trest-smrti-pdr/zahranicni.aspx?c=A120405_095641_zahranicni_ts
~ 41 ~
3. PŘÍSTUP JEDNOTLIVÝCH KULTUR K TRESTU SMRTI
KVALITATIVNÍ VÝZKUM V praktické části své bakalářské práce jsem provedla kvalitativní výzkum. V rámci tohoto výzkumu byly provedeny tři expertní hloubkové rozhovory. Rozhovory byly provedeny s experty, kteří se v dané specifické oblasti dokáţou na základě svých zkušeností a znalostí orientovat a zodpovědět na odborné úrovni strukturované otázky. Třem vybraným respondentům byly poloţeny strukturované, otevřené otázky, které byly rozděleny do tří okruhů. Po dohodě s respondenty byly výzkumné rozhovory provedeny písemně a to na začátku dubna. Spolupráce proběhla na základě emailové komunikace. Tento způsob komunikace jsem si vybrala jelikoţ, respondent měl dostatek času promyslet odpovědi na dané okruhy otázek. A také proto, ţe jeden z respondentů je momentálně v zahraničí a druhý respondent ţije v Ostravě. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo porovnat z hlediska přístupu jednotlivých kultur k trestu smrti, mj. také nastínit tuto problematiku ze tří odlišných postojů osob, které se v dané problematice orientují či se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Mým záměrem také bylo analyzovat rozdíly v chápání tohoto způsobu trestání třemi odlišnými respondenty. V následující části se seznámíme postupně s dotazovanými odborníky, otázkami, které jim byly poloţeny a dále odpověďmi, které jsou následně vyhodnoceny a porovnány na konci této kapitoly. První respondent Prvním respondentem je tisková mluvčí celosvětové organizace hájící lidská práva Amnesty International, Martina Pařízková. Pani Pařízková v této organizaci pracuje od června 2012. Důleţité je přiblíţit, co vlastně je Amnesty International. Jak jiţ bylo uvedeno, je to organizace hájící lidská práva na celosvětové úrovni. V České republice byla zaloţena v roce 1991. Hlavním úkolem této organizace u nás je monitoring stavu lidských práv, dále propagují ochranu ţen, poskytují podporu ţadatelům o azyl, usilují o eliminaci diskriminace a také bojují za systémové změny v příslušných zákonech i praxi. Průběţně zveřejňují zprávy
~ 42 ~
monitorující stav lidských práv. Pořádají originální veřejné akce, díky kterým se snaţí informovat, ale také zapojit veřejnost do boje proti potlačování lidských práv. 57 Mluvčí této organizace byly poloţeny tři okruhy otázek. první okruh otázek - Jak vnímá trest smrti Amnesty International? Jak se v dané problematice angaţujete? Jaké jsou trendy podobných organizací ve světě, je patrný ústup od aplikace trestů smrti, nebo naopak? V jakých zemích z hlediska práva a aplikace trestu smrti dochází k největšímu potlačování lidských práv? Jaké jsou mezi nimi rozdíly, je znatelný nějaký vývoj? Má trest smrti odstrašující účinek? M. P.: Amnesty International (AI) je proti trestu smrti v jakémkoli případě bez výjimky - bez ohledu na povahu a okolnosti zločinu, vinu nebo nevinu jedince nebo metod státu, který trest vynáší. Trest smrti porušuje právo na ţivot a je nejkrutějším, nehumánním a nejvíce degradujícím trestem. AI usiluje kampaněmi a advokační/lobbyistickou prací o to, aby byl trest smrti zrušen za všechny zločiny a ve všech zemích. Jedná se o porušení Článku 3 Všeobecné deklarace lidských práv a svobod – práva kaţdého jedince na ţivot. Z výzkumné zprávy o trestu smrti a popravách AI za rok 2012 vyplývá, ţe navzdory několika krokům zpět pokračoval i v roce 2012 globální trend v odstraňování trestu smrti. Ţebříček států s nejvyšším počtem popravených v roce 2012: Čína – tisíce poprav, přesný počet neznámý Írán – nejméně 314 poprav Irák – nejméně 129 poprav Saudská Arábie – nejméně 79 poprav USA – 43 poprav V loňském roce byl nejvyšší trest obnoven v několika zemích, které ho nějakou dobu nepouţívaly. Například jde o Indii, Japonsko, Pákistán nebo Gambii. K alarmujícímu nárůstu udělených trestů smrti došlo v Iráku. Na druhé straně ale zároveň v řadě zemí pokračuje trend od tohoto trestu ustupovat a tato tendence byla v roce 2012 znatelná ve všech částech světa. Seznam pěti zemí, kde je trest smrti nejpouţívanější, zůstal i v loňském roce stejný. Vévodí mu Čína a následují Írán, Irák, Saúdská Arábie a USA. V těsném závěsu je na šestém místě Jemen. Z pouţívaných metod jsou nejčastější oběšení, setnutí hlavy, popravčí četa a smrtící injekce. V Saúdské Arábii bylo v jednom případě tělo muţe po setnutí hlavy ještě ukřiţováno. Důvodů k vynesení nejvyššího trestu zaznamenala AI také celou řadu. Často jde přitom o nenásilné činy, vztahující se k drogám, nebo zločiny ekonomické povahy, ale také cizoloţství,
57
Amnesty International[online] [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:. http://www.amnesty.cz/amnesty-ceska-republika
~ 43 ~
odpadlictví od víry nebo rouhání – tedy záleţitosti, které by ani neměly být povaţovány za zločiny. Zastánci tvrdí, ţe trest smrti má odstrašující účinek. Výzkum provedený v USA v loňském roce toto však vyvrací (viz tisková zpráva AI). druhý okruh otázek - Je moţné procentuelně vyjádřit, jak často dochází k justičním omylům a ve kterých zemích je toto nejpalčivější téma? M. P: Toto bohuţel AI neumí procentuálně vyjádřit. A obávám se, ţe asi nikdo. třetí okruh otázek - Moje poslední otázka bude směřovat k vašemu osobnímu názoru. Jak vy vnímáte trest smrti? Prosím zdůvodněte váš postoj. M. P.:Já osobně se ztotoţňuji s názorem Amnesty International, protoţe podle mne riziko justičního omylu tu vţdycky hrozí. Samozřejmě ale chápu i argumenty lidí, kteří jsou pro trest smrti – například v souvislosti s brutálními znásilněními v Indii, kdy mnoho lidí volá po nejvyšším trestu. V Česku zase mnoho lidí argumentuje přeplněnými věznicemi a „krmení“ brutálních vrahů ve věznicích po dlouhá léta. I kdyţ tyto argumenty respektuji, mé stanovisko je takové, ţe trest smrti je nehumánní a tudíţ pro mě nepřijatelný. Druhý respondent Druhý odborníkem je Charlie Lamento. Lamento je právník věnující se zákonodárnému právu s mnoholetou zkušeností. V minulosti pracoval jako státní zástupce trestných činů ve státě Missouri v Kansasu. Má tedy dlouholeté zkušenosti s vyšetřováním, obţalobou a vynášením právních rozsudků týkajících se všech zločinů. Mj. vedl soudy a rozhodující poroty při soudních jednáních. V současnosti je ředitelem organizace GHNI (Global Hope Network International) Jedná se organizaci pomáhající nejchudším městům a vesnicím světa. Dnes také přednáší anglo-americké právo v České republice na Metropolitní univerzitě. Rozhovor byl proveden písemnou formou v anglickém jazyce, kdy byly panu Lamentovi, taktéţ zaslány tři okruhy otázek. první okruh otázek - Dokáţete mi přiblíţit trest smrti z hlediska Amerického práva? Jeho vývoj, trendy? Jak trest smrti vnímá většinová společnost? Pohovořte o udělování trestu smrti mladistvým. Existují nějaké statistické údaje, ze kterých je patrný pokles kriminality ve státech, kde trest smrti aplikují? Can you bring the death penalty in terms of American law? Its development trends? As the death penalty perceive mainstream society? Talk about the death penalty to minors. There are some statistics from which the apparent decrease in crime in states where the death penalty apply?
~ 44 ~
Ch. L.: The death penalty, also called capitol punishment, is legal in 31 US states and in the federal and military jurisdictions in the US. This limited right is granted in the 8th Amendment of the US Constitution.This form of punishment is only used in serious-violant crime.,,ex. premeditated murder cases. As I was a criminal prosecutor for the state of Missouri, where death pentalty is legal. As to minors or the mentally ill criminals, not used, except in cases where the crime is violent/heinous act/result and a psychiatrist finds the criminal knew the seriousness of their crime (they know the difference between right and wrong and the consequences of their acts at the time they committed the crime. As far as the capitol punishment decreasing crime. The death penalty may not prevent or decrease crime over all, but should be used to bring justice for the victims and society as whole when serious crimes like premeditated murder is involved. Today the U.S., more and more states that the death penalty is waived Trest smrti, nazývaný také nejvyšší trest, je legální v 31 státech USA a federálních a vojenských soudů v USA. Toto omezené právo je ustanoveno v osmém dodatku ústavy USA. Tato forma trestu je pouţívána jen u zvlášť závaţných zločinů jako např. v předem promyšlených a úkladných vraţdách. Kdyţ jsem byl státní zástupce ve státě Missouri, kde je trest smrti legální, tak trest smrti se nepouţíval u nezletilých osob a duševně nemocných pachatelů s výjimkou násilných trestných činů, které byly provedeny zvlášť ohavným způsobem, a na základě psychiatrického šetření bylo zjištěno, ţe osoba byla v době spáchání příčetná (poznají rozdíl mezí tím co je dobré a špatné a rozpoznají důsledky zločinu v době, kdy jej spáchaly.). Trest smrti můţe zabránit nebo sníţit trestnou činnost nad všemi, ale měl by být pouţit k dosaţení spravedlnosti pro oběti a společnosti jako celku pokud se jedná o závaţné trestné činy jako je úkladná vraţda. Dnes od trestu smrti v USA stále více států upouští. druhý okruh otázek – Není tajemstvím, ţe v USA velmi často docházelo a dodnes dochází k justičním omylům. Dokáţete se k této problematice vyjádřit? Můţete poskytnout nějaká empirická data? It is no secret that the U. S. often were and still leads to miscarriages of justice. Can you comment on this issue? Can you provide some empirical data? Ch. L.: Yes, sadly, there have cases been cases where criminals have been found guilty and given the death penalty, but later found not guilty. Also, there have been cases where form of death used - electrocution, lethal injection, firing squad, hanging has been used, however lethal injection generall used in most of the states today. Cannot provide emperical date, see internet resources.
~ 45 ~
Ano, bohuţel, objevily se případy, kdy zločinci byli shledáni vinnými a byl jim udělen trest smrti, ale později byli shledáni nevinnými. Navíc byly případy, kdy byly pouţity některé způsoby usmrcení - zasaţení elektrickým proudem (elektrické křeslo), smrtící injekce, popravčí četou, pověšením, smrtící injekcí, která je pouţívána ve většině států dodnes. Nemohu poskytnout empirická data, viz, Podívejte se na internetové zdroje. třetí okruh otázek - Jaký je váš osobní názor na trest smrti? Jak tuto problematiku vnímáte vy a jakou myslíte, ţe má mít trest smrti úlohu? What is your personal opinion about the death penalty? How do you perceive this subject and what do you think should have the death penalty role in USA?, Ch. L.: Personally, I agree with the use of the death penalty, as a former criminal prosecutor, I saw first hand the horrible acts, injuries the criminals committed against our fellow man. I saw the hideous and particularly serious crime such as murder, and beleieve that this extreme penalty should be only be used in these extreme cases. I think that the main function of the death penalty is a deterrent effect. In theory, however, has to be an instrument of justice. Osobně souhlasím s pouţíváním trestu smrti, jako bývalý státní zástupce jsem měl moţnost vidět z první ruky hrůzné činy, zranění spáchaná zločinci proti našim bliţním. Viděl jsem zvlášť závaţnou a odpornou trestnou činnost, jako je vraţda. A věřím, ţe tento extremní trest by měl být pouţit pouze v těchto výjimečných případech. Myslím si, ţe hlavní funkcí trestu smrti je odstrašující efekt. Teoreticky má však být v USA nástrojem spravedlnosti. Třetí respondent Poslední dotazovaný je Jan Hamza Velička. Pan Velička je Čech a islám přijal za svou víru. Sám o sobě říká, ţe svoji budoucnost vidí v islámské osvětě a veškeré aktivity směřuje, k této víře. Neustále se snaţí vzdělávat a momentálně se věnuje arabštině. Navštěvoval různé přednášky, kurzy a studijní programy, nejzajímavější z nich v Egyptě. Zde se také poprvé hlouběji seznámil s vědou FIQH (tedy věda vytvářející ustanovení a principy na základě Boţích příkazů šaría). Pan Velička pevně věří, ţe kdo příjme islámskou víru za svou, ţe by se měl naplno věnovat i islámskému právu jiţ od počátku co příjme islám. Je totiţ důleţité naučit základní pravidla nutná pro náboţenský ţivot. Zejména pochopit islámský pojem čistoty, pravidla očisty, modliteb, půstů apod. vztah mezi úmysly a činy, nápravy chyb v očistě, uctívání atd. To je dle posledního respondenta, samotné jádro islámského práva. V roce 2012 zaloţil skupinu Sharia for Czechia. Jde o skupinu osob, které konvertovaly
~ 46 ~
k islámu. Pan Velička zdůrazňuje, ţe skutečným posláním této iniciativy je očistit toto slovo (podobně jako slovo Dţihád) od překrucování muslimy i nemuslimy a následně ukázat moţnost přínosu islámu (a tedy islámského práva) do naší společnosti. Protoţe dnes se mluví hodně o různých hrozbách, ale málo o inspirativních přínosech. první okruh otázek - Mohl byste pohovořit o vnímání trestu smrti z hlediska islámského práva? Jeho vývoji (od konzervativních k modernějším- humánnějším přístupům), postoji společnosti v islámských zemích k této formě trestu atd. J. H. V.: Tato otázka se týká trestního práva a trestů. Uţ z předchozího úvodu lze odvodit, ţe tresty jsou jen malá část islámského práva a islámské právo se nerovná trestům a trestnímu právu. Trest smrti existuje jako varianta za některé trestné činy, spadající do kategorie Hudúd). Hudúd sankce jsou stanoveny za specifické trestné činy, jejichţ výměru předepsal Alláh v Koránu, nebo Posel Boţí v Sunně. Jejich existence je tedy dána od Boha a muslimové neuznávají ţádnou autoritu, která by měla právo na nich něco měnit. Tedy, co se týká také trestu smrti, o kterém budu dál psát, není zde z pohledu islámu moţný ţádný vývoj v otázce existence, nebo neexistence moţnosti tento trest udělovat. To zahrnuje ideu, ţe principy, ze kterých vychází islámské právo, jsou univerzální a aplikovatelné v jakékoli době a na jakémkoli místě, dospěje-li společnost k tomu, ţe přijme islámské právo také v otázkách trestů. Vývoj nastal v různých zemních tak, jak se společnosti vzdalovaly od islámského ideálu, nebo jak byly ovlivňovány místními kulturami a zvyky, nebo nové zvyky vytvářely. Trest smrti se začal udělovat bez splnění jeho zákonných podmínek, začal se udělovat za některé nové skutky, nebo naopak se za jiné přestal udělovat. Jedním z případů, kdy existuje moţnost trestat smrtí, se nazývá Qisás. Qisás znamená sankci (odplatu) za vraţdu. Můţe se jednat o prominutí, finanční odškodnění, nebo trest smrti. Obviněnému můţe být trest prominut, můţe mu být udělen trest smrti. A odpuštění, ze strany poškozených, je nejlepší variantou. To platí u všech trestů Hudůd podle výroku Proroka (NMBŢ): „Promíjejte mezi sebou tresty hudúd, protoţe kdyţ ke mně dospěje něco z haddu, pak je to povinností.“ Přínosnost sankcí za vraţdu se odvozuje od verše v Koránu: „V zákonu qisás je pro vás ţivot, ó nadaní rozmyslem! Snad budete bohabojní!“. Slovo ţivot se také vykládá takto: Qisás odrazuje lidi, od spáchání vraţdy, a tím zachrání ţivot oběti. Také zachrání druhý ţivot toho, komu hrozil trest smrti za vraţdu. Smyslem trestů je tedy: odstrašující účinek, potrestání zločince, uspokojení a narovnání křivd obětí a z pohledu islámu také další netrestání po smrti na onom světě. Tento poslední bod se můţe zdát nevěřícím lidem jako nepodstatný, ale velká část udělených trestů (dokonce i trestu smrti) v počátcích islámu byly takové, kdy se přišel sám viník ze strachu před trestem na
~ 47 ~
onom světě a preferoval trest na tomto světě. (např. na základě výroku Proroka (NMBŢ): "Ten, kdo se dopustí hříchu a je za to na tomto světě potrestán, pak Bůh jest Velkorysejší, neţ aby opakoval na Svém sluţebníku trest i v posmrtném ţivotě.“ druhý okruh otázek - V naší kultuře lze mít za to, ţe v islámských zemích dochází k aplikaci trestu smrti i u soudů, kde z našeho pohledu schází rysy moderního soudnictví, coţ je z pohledu Evropana v rozporu se základními právy. Na základě tohoto pak dochází justičním omylům. Jak tuto problematiku chápete vy a jak je vnímána islámskou společností? J. H. V.: Z pohledu Evropana je v rozporu se základními právy člověka udělovat trest (vč. trestu smrti) soudem, kterému chybí rysy moderního soudnictví. A stejný pohled platí i v islámu. Tedy, ţe člověku nemůţe být udělen trest v případě pochybnosti. Základním pravidlem v islámské společnosti je, ţe se muslimové nesmí podezřívat, pomlouvat (a hrozí za to tresty) a uţ vůbec ne trestat bez důkazu. V právu vytvořeném na základě šaría je jakákoliv pochybnost je ve prospěch obviněného a jeho osvobození od trestu (vč. trestu smrti). Tento princip platí u celého principu realizace šaría. Vše musí být podloţeno důkazy, aby vzniklo nějaké závazné pravidlo, nebo rozhodnutí. Důkazy ve vědě fiqh jsou vţdy z Koránu a sunny (a několika vedlejších zdrojů, jako je analogický přístup apod.). Druhou zásadou je Ihsán ve všem, co muslim dělá. Výraz ihsán znamená: Dělat vše upřímně co nejlépe a pouţít k tomu nejlepší moţné prostředky. Takţe například, kdyţ muslim hledá lék na nemoc, musí hledat co nejlépe a pouţít co nejlepší metody, tedy ty nejmodernější známé. Islám nebrání muslimům přebírat to dobré a moderní, co je u nemuslimů. Naopak, viz přijetí byzantského systému samosprávy v první islámské říši, přijetí indické matematiky a číslic a jejich vylepšení a převoz do Evropy, tak i přijetí moderních technologií a postupů ze západu v dnešní době. Stejně tak je povinnost kriminalistů – vyšetřovatelů, pouţívat nejnovější metody získávání důkazů proti obviněným. Stejně tak soudnictví musí být co nejspravedlivější a nic nebrání tomu, pouţívat moderní systém soudů. Tedy moţnosti odvolání, kontrolních soudů, ombudsmanů. Nejdůleţitějším bodem je ale zásada presumpce neviny a zásada, ţe islámský soudce nesmí udělit trest v případě jakékoliv pochybnosti o vině. O to více je to důleţitější u fyzických trestů. Na toto téma je řada důkazů. Jestliţe někdo vykonává trest smrti v rozporuplných případech, nebo zmanipulovaných soudech, je nemoţné se zaštiťovat islámskou šaría. I kdyţ se to můţe dít z různých důvodů. Já osobně nevidím problém s udílením trestů smrti za ty nejzávaţnější zločiny (vraţda, znásilnění, vojenská zrada) a nevidím problém tam, kde fungují kontrolovatelné soudy, a došlo k usvědčení bez pochybností v důkazech, nebo kdyţ se obviněný přizná a neodvolá své
~ 48 ~
přiznání ani při vykonávání trestu (tím jeho přiznání ztrácí hodnověrnost a zaniká právoplatnost udílení trestu smrti na základě přiznání). Stále je zde také moţnost odpuštění, nebo odškodnění, podle dohody postiţené strany (např. rodina pozůstalých) a pachatele (rodina pachatele). Trest vůbec není nějaká nevyhnutelná nutnost, ale jeho moţnost ano. V islámské společnosti také panuje přesvědčení, ţe není-li nějaký zločin potrestán na tomto světě, bude potrestán na onom světě, takţe kdyţ nebudou důkazy pro odsouzení pachatele, nebo je pachatel neznámý, svého trestu se dočká. A také panuje přesvědčení, ţe kaţdé utrpení a nepříjemnost je, nebo bude jednou Bohem vynahrazena. Takţe i kdyby byl někdo potrestán neprávem, je svým způsobem mučedník a můţe vstoupit do ráje a to je pro nás muslimy, nejdůleţitějším cílem. Třetí okruh otázek – V třetím okruhu vás poţádám, zda byste mi mohl říct, jak trest smrti vnímáte (chápete) Vy? Jaký máte osobní názor na organizace hájící lidská práva jako je například Amnesty International? J. H. V.: Jak osobně vnímám trest smrti, jsem uţ odpověděl výše. Tedy, uznávám, ţe tento trest je jednou z moţností, jak potrestat ty nejtěţší zločiny. Jestli se bude realizovat, nebo ne, v trestních zákonících, o tom vţdy rozhodují konkrétní podmínky společnosti a úroveň soudnictví dané země. A o samotném provádění trestů smrti samozřejmě preferuji moţnost odpuštění, coţ také záleţí na postoje samotného obţalovaného a vztah mezi stranou oběti a stranou pachatele. Taky respektuji, kam se náš český trestní systém dostal a jako muslimové musíme mít na paměti přístup tzv. veřejného prospěchu, tedy nesnaţit se prosadit něco (i kdyţ věříme ve správnost myšlenky), co společnost můţe momentálně začít rozdělovat a poškozovat. Organizace, hájící lidská práva (např. AI), jsou podle mě uţitečným nástrojem občanské společnosti. I kdyţ se třeba neshodneme na samotné existenci moţnosti trestu smrti, shodneme se na tom, ţe spravedlivé procesy, fungující trestní systémy a minimální korupce jsou základem zdravé společnosti.
~ 49 ~
INTERPRETACE ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ Trest smrti na ústupu Z výzkumu, který jsem provedla je patrné, ţe v současnosti opravdu některé státy upouští od této extrémní formy potrestání. Jak uvádí paní Pařízková: „Z výzkumné zprávy o trestu smrti a popravách AI za rok 2012 vyplývá, ţe navzdory několika krokům zpět pokračoval i v roce 2012 globální trend v odstraňování trestu smrti.“ Například USA v porovnání s předchozími lety opravdu sníţil počet provedených poprav. Sice v posledních dvou letech není patrná ţádná změna, jelikoţ v roce 2011 a 2012 bylo popraveno shodně 43 osob. Z tiskové zprávy AI je však známo, ţe trest smrti vyneslo v roce 2011 11 států, kdeţto v roce 2012 devět států. Tento fakt ve svém rozhovoru potvrzuje i Ch. Lamento, který souhlasí s tím, ţe v USA je trest smrti na ústupu. Oproti USA jsou tu muslimské země, které trest smrti aplikují velmi často, a v porovnání s lety předchozími není patrný ústup od tohoto způsobou trestání. Z výzkumné zprávy AI vyplývá, ţe např. v Iráku byl nejvyšší trest uloţen 129 odsouzeným, kdeţto v roce 2011 68 zločincům. Jak předeslal Velička „Trest smrti existuje jako varianta za některé trestné činy, spadající do kategorie Hudúd. Hudúd sankce jsou stanoveny za specifické trestné činy, jejichţ výměru předepsal Alláh v Koránu, nebo Posel Boţí v Sunně. Jejich existence je tedy dána od Boha a muslimové neuznávají ţádnou autoritu, která by měla právo na nich něco měnit.“ Z tohoto je zřejmé, ţe se do budoucnosti nemůţeme dočkat od muslimských zemí, znatelného ústupu od trestu smrti. Tento způsob trestání je dán nejvyšším duchovním a nelze se od něj odchýlit. Lidská práva a moderní soudnictví Co se týče lidských práv, pohled AI je jednoznačný. Trest smrti je nehumánní a dochází k porušování základních lidských práv, které nám mj. zaručuje Všeobecná deklarace lidských práv a svobod. Aplikací nejvyššího trestu dochází k porušení článku 3 této deklarace. Mluvčí také upozorňuje na riziko justičního omylu, které není malé. Pan Velička uvádí, ţe v islámských zemích nedochází k porušování lidských práv a stejně jako pro jiné kultury je toto nepřijatelné. V muslimských kulturách nemůţe být udělen fyzický trest i samotný trest smrti někomu, v jehoţ případě jsou nějaké nejasnosti. Dokonce Velička říká, ţe tyto pochybnosti jdou ve prospěch obviněného a jeho osvobození od trestu smrti. Jedna z povinnosti vyplývající z šaria je provádět vše co nejlépe a vyuţít všech dostupných metod. Vyšetřovatelé zločinů v této kultuře vyuţívají nejmodernějších metod k objasnění všech
~ 50 ~
skutečností. Toto je v podstatě normální jev ve vyspělých kontinentech, jako je např. USA. Velička toto zakončuje tím, ţe islámské soudnictví musí nést rysy nejmodernějšího soudnictví. Dle Amnesty International však šaria pošlapává základní lidská práva. Toto ve své zprávě z roku 2009/2010 potvrzuje i Organizace spojených národů. OSN tvrdí, ţe ukládání trest smrti je v zemích jako např. Saudská Arábie či Irán netransparentní a mnohdy záleţí na zvůli vládnoucí garnitury. Ovšem vyspělé soudnictví není zárukou spravedlnosti a neomylnosti. USA se můţe chlubit nejpropracovanějším právním systémem a soudnictvím. Trest smrti byl zde uloţen jiţ mnoha tisícům zločincům a některým dokonce omylem. V minulosti došlo mnohokrát k justičním omylům na základě selhání lidského faktoru. Lamento ve svém rozhovoru toto nepopírá: „Ano, bohuţel, objevily se případy, kdy zločinci byli shledáni vinnými a byl jim udělen trest smrti, ale později byli shledáni nevinnými.“ Vezmeme-li v potaz, ţe je udělování tohoto extrémního trestu v rozporu s lidskými právy, jak je moţné, ţe takto vyspělý kontinent má zakotven tento nejvyšší trest ve své ústavě. Jak jiţ bylo uvedeno v předchozí kapitole, dodnes se vedou spory, zdali je trest smrti v rozporu s osmým dodatkem americké ústavy. Jaký má trest smrti účinek a význam trestání. Jedna z otázek, která často vyvolává debaty, je jestli má trest smrti nějaký odstrašující účinek. Nejvyšší trest se v některých kulturách ukládá jen za tím účelem, ţe má na obyvatele působit odstrašujícím dojmem. Ze studie, kterou provedli američtí odborníci, je patrné, ţe tomu tak není. Co se týče významu trestání v jednotlivých kulturách, víme, ţe některé země aplikují tuto formu trestu jen proto, ţe má na obyvatele odstrašující efekt. Například v Číně se ukládá trest smrti za sebemenší prohřešky. Otázkou je proč tomu tak je. Nemá soudní moc tak vyspělé země přijatelnější nástroje jak docílit co nejniţší kriminality? Bohuţel jak jiţ bylo uvedeno výše, v Číně je trest smrti státním tajemstvím, takţe na toto téma lze pouze spekulovat. Zřejmé je, ţe Čína ročně popravuje více lidí neţ celý svět dohromady. V muslimských kulturách má trestání hlubší význam. Jak uvádí Velička v rozhovoru: „Smyslem trestů je tedy: odstrašující účinek, potrestání zločince, uspokojení a narovnání křivd obětí a z pohledu islámu také další netrestání po smrti na onom světě.“ Stoupenci islámu věří, ţe jestliţe nebudou za daný zločin potrestání na tomto světě, hrozí jim v posmrtném ţivotě utrpení. Lamento se domnívá, ţe v USA je trest smrti nástrojem spravedlnosti. Jenţe většinová společnost, stejně jako zastánci trestu smrti, vnímá nejvyšší
~ 51 ~
trest jako nástroj odplaty a pomsty. Pomsta a odplata nejsou projevem spravedlnosti, ale hněvu. Trest smrti ano či ne Na tuto otázku nenalezneme odpověď v ţádné publikaci, na ţádném internetovém serveru a ani v kvalitativním výzkumu, který jsem provedla. Nalezneme tu přesvědčující argumenty tří stran, které si musí vyhodnotit kaţdý sám. Pařízková se ztotoţňuje s názorem AI a trest smrti povaţuje za nehumánní, nevratný, při kterém dochází velmi často k justičním omylům a z tohoto důvodu by se neměl vyuţívat. Lamento vychází ve svém postoji z vlastní zkušenosti: „Osobně souhlasím s pouţíváním trestu smrti, jako bývalý státní zástupce jsem měl moţnost vidět z první ruky hrůzné činy, zranění spáchaná zločinci proti našim bliţním. Viděl jsem zvlášť závaţnou a odpornou trestnou činnost, jako je vraţda. A věřím, ţe tento extremní trest by měl být pouţit pouze v těchto výjimečných případech.“ Mě osobně zaujal postoj Veličky. Souhlasí s trestem smrti za závaţné zločiny, jako je vraţda a znásilnění či velezrada. Mimo to uvádí, ţe preferuje odpuštění. Odpustit mohou v islámském právu nejbliţší pozůstalí namísto potrestání. A jako třetí moţnost, kterou pozůstalí mohou vyuţít, je odškodnění. Nejvíce mě však zaujal osobní názor pana Veličky „..a nevidím problém tam, kde fungují kontrolovatelné soudy, a došlo k usvědčení bez pochybností v důkazech, nebo kdyţ se obviněný přizná a neodvolá své přiznání ani při vykonávání trestu (tím jeho přiznání ztrácí hodnověrnost a zaniká právoplatnost udílení trestu smrti na základě přiznání). I kdyţ jsem osobně proti trestu smrti, tento názor mě velice zaujal a nemohu říct, ţe s ním nesouhlasím. Na druhou stranu si myslím, ţe společnost by se neměla sníţit na stejnou úroveň jako pachatel, byť i v případě, ţe odsouzený vyţaduje tuto formu potrestání. Společnost by měla být ve všech okolnostech takovému jedinci nadřazena a věřím, ţe adekvátní trest pro takovéto zločince je celoţivotní věznění.
~ 52 ~
ZÁVĚR Od počátku své bakalářské práce jsem se snaţila čtenáři přiblíţit tuto problematiku co nejvýstiţněji a nejsrozumitelněji. Přes obecné pojmy, lidská práva, historii a současný stav pokračuji podrobnějším zkoumáním odlišných kultur z hlediska přístupu k trestu nejvyššímu. Coţ úzce souvisí s mým cílem, který jsem si stanovila a uvedla jiţ na začátku této práce. Cílem této práce je tedy analýza trestu smrti, jeho historického vývoje a stavu, a porovnání jednotlivých kultur z hlediska přístupu k trestu smrti. Shrnu-li mnou provedený kvalitativní výzkum, musím uvést, ţe trest smrti i přes nová zjištění je trest, který by v naší moderní společnosti neměl mít místo. S trestem smrti nesouhlasím. Jiţ v předchozí kapitole jsem uvedla, ţe mě zaujaly postoje pana Veličky a velmi mě překvapily. Na islámské právo jsem měla utvrzený názor jiţ dlouho. Ovšem výklad stoupence islámu je dle mého názoru, značně zkreslený a zcela neodpovídá realitě. Z dostupných informací, které nám předkládají seriozní media, a periodiky se takřka kaţdý den můţeme dočíst o opaku. Nedávno mě zaujal jeden případ, na který upozornila Amnesty International. V roce 2010 byla v Saudské Arábii odsouzena ţena cizí národnosti za vraţdu k trestu smrti. Tato 27letá Indonéská pomocnice v domácnosti pracovala rok u muţe, který ji opakovaně sexuálně zneuţíval. V květnu 2010, kdy se ji tento zaměstnavatel pokusil opět znásilnit, se ţena začala bránit a muţe v sebeobraně uhodila tyčí. Muţ na následky svého zranění zemřel. Ţena zpanikařila a z místa uprchla. Poté, co ţena uprchla, byla ještě znásilněna devíti muţi. Je aţ neuvěřitelné co si tato ţena musela proţít. To největší peklo ji ovšem čekalo. Za peklo lze v tomto případě označit přístup „moderního soudnictví Saudské Arábie“ k takovému případu, který bohuţel není v muslimských zemích raritou. Nejbliţší pozůstalí si jako formu trestu vybrali spravedlivou odplatu. Na základě tohoto byla ţena v červnu 2011 odsouzena k trestu smrti. Rozsudku smrti však předcházelo několika měsíční vyšetřování ze strany soudu, ale i samotných vyšetřovatelů.
Ţena u soudu měla pouze
tlumočníka a první dva měsíce vyšetřování neměla obhájce. Celý případ jiţ od počátku provázela celá řada nejasností a pochybností. To, ţe byla ţena znásilněna, jiţ nikdo nevyšetřil. A v tomto já shledávám nehumánní přístup ze strany muslimských zemí. Jen v tomto případě došlo k několika pochybení a porušení samotných zásad islámského práva. Ţena byla opakovaně podrobována sexuálním atakům ze strany svého zaměstnavatele. Tento fakt u soudu nikoho nezajímal a také jej nikdo neprověřil. Soudce má přeci vyšetřit spravedlivě všechny trestné činy a v případě pochybností by neměl být vyřčen trest. Toto mu ukládá jeden z principů islámského šaria. Velička v rozhovoru také
~ 53 ~
řekl, ţe jedna z hlavních zásad je presumpce neviny. Na obviněnou, se jiţ od počátku pohlíţelo jako na vinnou. Po celou dobu se potýkala s diskriminací. Myslím si, ţe také došlo k porušení hlavní zásady Ihsán. Ta ukládá muslimovi dělat vše co nejlépe a upřímně. Na základě této zásady má být soudnictví Saudské Arábie nejspravedlivější, kdy by mělo docházet k vyuţívání co nejmodernějších a nejpřínosnějších metod. Kriminalisté by ve vyšetřování měli taktéţ vyuţít nejmodernějších postupů a technik. Kdyby tomu tak opravdu bylo, ţena by nebyla popravena 18. června 2011. Věřím, ţe se však role na onom světě obrátí. I kdyţ nebyl zaměstnavatel této mladé ţeny, za tak ohavné činy, kterých se dopustil potrestán za ţiva, bude potrestán na onom světě. Podle přesvědčení, které panuje v islámu, platí, ţe kdo byl potrestán neprávem, je svým způsobem mučedník a vstoupí do ráje. A to je, jak sám Velička uvádí, nejdůleţitější cíl pro muslimy. V tomto případě věřím, ţe utrpení této ţeny bylo vykoupeno vstupem do ráje. Celkově si však myslím, ţe dnes si muslimové přísné slovo boţí vykládají po svém, nedodrţují zásady a tradice, které plynou z příkazů samotného Mohammeda. V Koránu se píše, ţe odveta má být úměrná a nepřekračovat míru daného činu. Jenţe opak je pravdou. Co je za jejich touhou po krvelačné odplatě? Lidé z těchto kultur mají bezesporu jiné myšlení a jiné ţivotní postoje, to v podstatě vyplývá z filozofie dané kultury. Dle mého, se nechávají ovládat svými pudy a jejich jednání často postrádá rysy diplomacie. O tom svědčí i fakt, ţe ţádný muslimský stát dodnes nepodepsal II. Opční protokol k mezinárodní úmluvě o občanských a lidských právech. Jeden z důvodů, proč s trestem smrti nesouhlasím, je ten, ţe riziko justičního omylu je stále velice vysoké. Ani jistota spravedlivého a moderního soudnictví, kde se vyuţívají ty nejmodernější metody, nám nezaručí omyl. Přece jen o vině a trestu rozhoduje lidský faktor. Nejen USA, ale i celý svět zasáhl případ, kde s největší pravděpodobností došlo k justičnímu omylu. 21. září. 2011 byl v Atlantě popraven Troy Davis. Tento muţ, tmavé pleti, měl v roce 1989 zabít střelnou zbraní policistu. Odsouzen byl na základě svědeckých výpovědí. V roce 1991, kdy se případ vyšetřoval, nebyly provedeny testy DNA. Po 20 letech, sedm z devíti svědků, svojí výpověď stáhlo a znovu Troye Davise neoznačili za pachatele. V tomto případě se také spekulovalo o politickém nátlaku. Kladu si stále otázku, jak je moţné, ţe tak vyspělá velmoc se dokáţe dopustit takovýchto fatálních chyb. Nevyuţije moţnost provést testy DNA a člověka odsoudí na základě pár svědeckých výpovědí, které dle všeho byli nepřesvědčivé. Byla za tím rasová diskriminace, politický nátlak či snad touha po pomstě? Jisté je, ţe takové fatální chyby absolutně zdiskreditují celý justiční systém daného státu USA. Tento fakt je, nejspíš důvodem toho, proč v posledních letech stále více Američanů nesouhlasí s trestem
~ 54 ~
smrti. Nelze však USA oproti jiným státům vytknout snahu změnit postoj k trestu smrti a samotnému trestání. V loňském roce trest smrti udělilo méně států. Podíleli se na mnoha reformách.
Přesto, ţe USA měla v roce 2012 vcelku vysoký počet vraţd, vyuţili jiné
prostředky k potrestání pachatelů. V čemţ osobně spatřuji kladný posun dopředu a věřím, ţe toto není poslední krok, ale naopak první a zásadní v boji proti tomuto nelidskému trestu, jakým bezesporu trest smrti je. Souhlasím také s názorem Amnesty International, lidský ţivot je nejcennější a nejdůleţitější právo. Nikdo včetně státu, by neměl mít tu moc, nám vzít ţivot. Jak sem jiţ ve své práci uvedla, člověk by se neměl ve svém jednání sníţit na úroveň pachatele. Ale měl by být naopak nadřazen a nesníţit se ke stejnému činu. Osobně spatřuji nejvyšší potrestání ve formě doţivotního zbavení svobody. Představa doţivotního vězení, kdy vám někdo odejme svobodu, je dle mého názoru, mnohdy horší neţ samotná smrt.
~ 55 ~
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie: 1. BECCARIA, Cesare: O zločinech a trestech. Vyd. Praha 1893. Bursík a Kohout, 1893 2.
C.C.Best. Trest smrti. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1996. ISBN 80-85765-56-X
3. ČAPEK, Karel: Hovory s T. G. M. 1.vyd.Praha 2009. ISBN 978-80-253-0752-6 4. FRANCEK, Jindřich. Katovské řemeslo v českých zemích. 1., vyd. Litomyšl: H.R.G. 2007. ISBN 978-80-85031-70-1 5. INCIARDI, James A.. Trestní spravedlnost: ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-8560530-9 6.
KAPLAN, Karel. Druhý proces: Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968 – 1990. Praha: Karolinum. 2008 ISBN: 978-80-246-1431-1
7. LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006 8. LYONS, L. Historie trestu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svojtka & Co., 2004. ISBN 8073520214
9. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers, 1998. ISBN 80-86182-05-3 10. POTMĚŠIL, Jan. Šaria - Úvod do islámského práva. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-4379 11. ŢÍDEK Dominik, Lidská práva spojené národy Model OSN – XV. ročník (2009/2010) [online] [cit. 2013-03-05].Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1258284348700BRG_HRC_Trest_smrti.pdf
~ 56 ~
Právní předpisy: 12. Všeobecná deklarace lidských práv- 1948 [online]. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf 13. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Praha: Armex, 2010 ISBN 978-80-86795-94-2 14. Evropská úmluva o ochraně lidských práv ze dne 4. 9. 1950. Řím. [online] [cit. 201301-13]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB8C13-4F3262F9E20B/0/CzechTch%C3%A8que.pdf
Internetové zdroje: 1. Amnesty International. Trest smrti v roce 2011: Popravuje méně zemí, za to s větší intenzitou. [online] [cit.2013-03-07]. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/p190/saudska-arabie-dalsi-trest-smrti-pro-pracovnici-z-ciziny 2. ČTK. Idnes. Connecticut jako sedmnáctý stát ruší trest smrti. [online] [cit. 2013-0312]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/connecticut-jako-sedmnacty-stat-usa-rusitrest-smrti-pdr-/zahranicni.aspx?c=A120405_095641_zahranicni_ts 3. ČTK. Velký retribuční dekret se stal také nástroj pomsty-ČT24[online] [cit. 2012-02-12] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/93434-velkyretribucni-dekret-se-stal-take-nastrojem-pomsty/ 4. ČTK. Idnes. USA posílají na smrt méně lidí, je to drahé a prokazují se justiční omyly[online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/v-usa-posilaji-nasmrt-mene-lidi-je-to-drahe-a-prokazuji-se-justicni-omyly-1q3/zahranicni.aspx?c=a091218_133536_zahranicni_ipl 5. ENCYKOPEDIE[online] [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=8&tema=153
~ 57 ~
6. GARLAND, David. American center. Proč mají spojené státy trest smrti[online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.americkecentrum.cz/proc-maji-spojene-statytrest-smrti 7. Hlas Ruska. Bělorusko nehodlá rušit trest smrti [online] [cit. 2012-02-24]. Dostupné z:http://czech.ruvr.ru/2013_02_14/Belorusko-nehodla-rusit-trest-smrti/ 8. Iuridictum. Trest smrti [online] [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Trest_smrti 9. KROPÁČEK, Luboš. Trest smrti v muslimských zemích. Koktejl [online] [cit.20121121].http://www.czechpress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=211 5%3Atrest-smrti-v-muslimskych-zemich&Itemid=4 10. KLEMENT Jan, Amnesty International. Saudská Arábie: Další trest smrti pro pracovnici z ciziny.[online] [cit.2013-03-05]. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/p190/saudska-arabie-dalsi-trest-smrti-pro-pracovnici-z-ciziny 11. Svobodné Bělorusko. Trest smrti v Bělorusku [online] [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.svobodnebelorusko.cz/aktuality/trest-smrti-v-belorusku 12. Wikipedia: The free encyklopedia. [online] Trest smrti v Československu. [cit. 201202-14] http://cs.wikipedia.org/wiki/Trest_smrti_v_%C4%8Ceskoslovensku
13. ZÍTA, Dalibor. Kdyţ se řekne Šaria pro a proti. Paralely. Radio Česko[online] [cit. 2012-03-03]Dostupné
http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/kdyz-
se-rekne-saria-pro-a-proti--1145121
~ 58 ~
