ov160720
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: nadezda
[email protected]
Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti – červen 2016 Technické parametry Výzkum: Realizátor: Projekt: Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvóty: Zdroj dat pro kvótní výběr: Reprezentativita: Počet dotázaných: Počet tazatelů: Metoda sběru dat: Výzkumný nástroj: Otázky: 26. Zveřejněno března 2014 dne: JJan Zpracovala: Červenka
Naše společnost, v16-06 Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i. 3. – 20. června 2016 Kvótní výběr Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Český statistický úřad Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let 1005 209 Osobní rozhovor tazatele s respondentem – kombinace dotazování PAPI a CAPI Standardizovaný dotazník OV.113, OV.158, OB.3 20. července 2016 Naděžda Čadová
V červnu 2016 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného výzkumného šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce1, eutanazie2 a trestu smrti.3 Graf 1 ilustruje, že téměř sedm z deseti českých občanů (68 %) zastává názor, že právo na to rozhodnout se o přerušení vlastního těhotenství má žena sama. Necelá pětina občanů (18 %) se domnívá, že by interrupce měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu. Že by měla být interrupce povolována jen v případě ohrožení života těhotné ženy, tvrdí 7 % populace a pro úplný zákaz Znění otázky: „Řekněte, který z těchto názorů je Vám osobně nejbližší: Žena sama má právo se rozhodnout, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství; interrupce by měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu; interrupce by měla být povolována jen v případě ohrožení života těhotné ženy; interrupce by měla být zakázána?“ 2 Znění otázky: „Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, aby náš právní řád umožňoval ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka (tzv. eutanazii)?“ Možnosti odpovědí: „Rozhodně souhlasíte – spíše souhlasíte – spíše nesouhlasíte – rozhodně nesouhlasíte.“ 3 Znění otázky: „Má či nemá podle Vás v České republice existovat trest smrti?“ Možnosti odpovědí: „Rozhodně má existovat – spíše má existovat – spíše nemá existovat – rozhodně nemá existovat.“ 1
1/[5]
ov160720 interrupcí se vyslovila pouhá 3 % občanů. Další 4 % dotázaných neměla na tuto věc jasný názor a zvolila proto odpověď „nevím“. Otázka mapující postoje veřejnosti k umělému přerušení těhotenství byla v kontinuálním šetření položena poprvé v roce 1990.4 Již v té době bylo zřetelné, že je veřejnost v tomto ohledu poměrně liberální. Graf 1 ukazuje, že se podíl lidí zastávajících právo ženy rozhodnout o vlastním těhotenství od té doby ještě zvýšil. Nejvyšší podíl odpovědí ve smyslu výsadního práva ženy rozhodnout se o vlastním těhotenství zaznamenalo šetření v roce 2008, od roku 2010 jsou postoje české veřejnosti k tomuto tématu v podstatě stabilní. Graf 1: Názory na interrupci: časové srovnání 1990 - 2016 2016
68
18
7
3 4
2015
69
17
8
3 3
20
7
2 4
2014
67
2013
69
2011
69
17
8
3 3
2010
70
16
7
3 4
2009
19
73
2008
16
75
2007 1998
6 13
19
70
17
67
19
23
5 2 4
15
72
2005
7
5 13 6 2 5 10
4
1995
63
25
9
3
1992
64
23
10
3
1990
60 0%
20%
26 40%
60%
9 80%
5 100%
Žena sama má právo se rozhodnout, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství. Interrupce by měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu. Interrupce by měla být povolována jen v případě ohrožení života těhotné ženy. Interrupce by měla být zakázána. neví
Pozn.: Do roku 1998 byla data zpracovávána bez odpovědi „neví“. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 3. – 20. 6. 2016, 1005 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Názor, že žena sama má mít právo rozhodnout, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství, se častěji objevoval u žen (souhlas vyjádřilo 71 % žen), lidí, kteří se nehlásí k žádné církvi nebo náboženskému společenství (72 %), respondentů ve věku 20 až 44 let (73 %) a dotázaných hodnotících svoji životní úroveň jako dobrou (71 %). Za určité omezení nebo úplný zákaz interrupcí se častěji postavili muži (souhlas s tím, že žena má právo o interrupci rozhodovat sama, vyslovilo 63 % z nich), lidé starší 60 let a respondenti hlásící se k římskokatolickému náboženskému vyznání. Všech respondentů jsme se ve výzkumu dále ptali, zda souhlasí či nesouhlasí s tím, aby právní řád České republiky umožňoval ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka (tzv. eutanazii). S uzákoněním eutanazie podle šetření souhlasí dvě třetiny české 4
V letech 1990 – 1998 byla otázka součástí výzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM), na jehož činnost CVVM navazuje.
2/[5]
ov160720 veřejnosti (66 %), když více než čtvrtina (28 %) podle svých slov souhlasí „rozhodně,“ necelé dvě pětiny (38 %) pak „spíše“. Nesouhlas vyjádřila přibližně čtvrtina dotázaných (24 %), rozhodný nesouhlas ale vyjádřila jen desetina respondentů (10 %), 14 % pak spíše nesouhlasí. Desetina (10 %) občanů neví, jaké stanovisko vzhledem k této otázce zaujmout. Z grafu 2 vyplývá, že se celkový podíl veřejnosti vyjadřující souhlas s uzákoněním eutanazie oproti předchozímu roku významně nezměnil a zůstává tak od roku 2011 víceméně stabilní, v porovnání s předchozími roky ale vzrostl podíl těch, kteří s eutanazií „rozhodně souhlasí“ (nárůst oproti poslednímu šetření o 5 procentních bodů). Graf 2: Názory na eutanazii: časové srovnání 2007 - 2016 (v %) 28
2016 2015
23
2014
22
2013
24
2011
24
38 43
39
19
2008
0%
10%
15
43
15
2007
17 17
43 20%
rozhodně souhlasí
30%
40%
spíše souhlasí
18 50%
60%
spíše nesouhlasí
7
9
9
12
10
12
11
10 10
70%
9
10
18
41
8
11
16
40
10
9
16
43
23
2009
10
17
42
20
2010
14
80%
11 14 90%
100%
rozhodně nesouhlasí
neví
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 3. – 20. 6. 2016, 1005 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Analýza odpovědí podle rozvrstvení občanů na sociodemografické skupiny ukazuje, že s eutanazií nesouhlasí častěji občané ve věku nad 60 let, i když i zde celkově převažuje souhlas nad nesouhlasem (64 % souhlasí, 29 % nesouhlasí). Nesouhlas jsme rovněž častěji zaznamenali u lidí věřících, zejména pak u těch, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání. Názory na eutanazii se významně neliší mezi respondenty s různou životní úrovní, ani politickou orientací. V České republice je tradičně více zastánců trestu smrti než jeho odpůrců. Červnové šetření ukázalo, že by podle téměř tří pětin občanů (58 %) měl trest smrti v právním řádu ČR fungovat, názor, že rozhodně má existovat, vyslovilo 27 % dotázaných a podle 31 % by měl „spíše“ existovat. Více než třetina populace (35 %) naopak tvrdí, že by existovat neměl, podle 20 % by „spíše neměl“ a podle 15 % by „rozhodně neměl“ existovat. 7 % dotázaných odpovědělo, že neví.
3/[5]
ov160720 Graf 3: Postoje veřejnosti k trestu smrti (v %)
7 27
15
rozhodně má existovat spíše má existovat spíše nemá existovat rozhodně nemá existovat
20
neví
31
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 3. – 20. 6. 2016, 1005 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Graf 4 ukazuje, že nejvyšší podíl (76 %) zastánců nejvyššího trestu bylo možné zaznamenat v první polovině devadesátých let minulého století. Opakovaná výzkumná šetření od té doby mapovala pokles tohoto podílu, který se zastavil v roce 2002 na hodnotě 56 % dotázaných. Od roku 2003 se pak podíl zastánců pohyboval dlouhodobě okolo tří pětin, s výjimkou let 2005 a 2011, kdy byl o něco vyšší (66, respektive 64 %). Od roku 2011 do roku 2014 pak podíl zastánců trestu smrti postupně klesal, od roku 2014 pak jejich podíl zůstává v podstatě stabilní. Zatímco v letech 1992 a 1994 tvořili odpůrci trestu smrti o málo více než desetinu populace, v letech 1995 až 1999 pak už přibližně pětinu a v letech 2000 až 2002 přibližně čtvrtinu. Podíl občanů nesouhlasících s trestem smrti dále rostl a v letech 2003 až 2013 se pohyboval okolo 30 % dotázaných, v posledních třech šetřeních (tedy v letech 2014, 2015 a 2016) tvořili lidé odmítající trest smrti více než třetinu dotázaných (35 %). Graf 4: Stoupenci versus odpůrci trestu smrti – časové srovnání (v %) 80
76 76
70
67
60
64 64
67 67
63 61 60 58 56
66 57 58
62 62 60 64 62 59 58 58
50
40
31
30 20 10
13 12
16
11 12
20
26 26
23
17 16
16
13
19 17
22 23
30 28 32 31 31 30 32 27
35 35 35
20 21 14 13 14
13 14 6
7
6
7
9
6
6
6
7
7
0
neví
proti trestu smrti
pro trest smrti
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
Mezi odpůrce trestu smrti se častěji řadí lidé s vysokoškolským vzděláním, u kterých dokonce mírně převážil názor, že trest smrti existovat nemá (souhlas vyslovilo 46 % dotázaných, nesouhlas 49 %), obyvatelé Prahy (podíly příznivců a odpůrců trestu
4/[5]
ov160720 smrti jsou zde vyrovnané), dotázaní, kteří se hlásí k římskokatolickému náboženskému vyznání, respondenti řadící se na pravou stranu politického spektra a zejména pak voliči TOP 09. Podporu absolutnímu trestu naopak častěji vyslovili muži, respondenti se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení, obyvatelé Ústeckého a Jihočeského kraje, dotázaní, kteří se na škále politické orientace řadí k levici, a voliči KSČM. Názory na eutanazii a trest smrti spolu navzájem souvisejí, když lidé, podle kterých má v ČR existovat trest smrti, rovněž častěji uváděli, že by náš právní řád měl umožňovat ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka.
5/[5]