Historie, školství a kulturní tradice v obci Bohdíkov v období 20. století

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

HANA ŢÁKOVÁ III. ročník – prezenční studium

Obor: Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání a společenské vědy se zaměřením na vzdělávání

Historie, školství a kulturní tradice v obci Bohdíkov v období 20. století Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D.

Olomouc 2013

Poděkování Děkuji panu PhDr. Pavlu Kopečkovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a pouţila jsem jen uvedených pramenů a literatury.

V Bohdíkově 14. dubna 2013

…………………..

Hana Ţáková

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1

Obec Bohdíkov a její geografické vymezení, členství ve svazcích, partnerská obec ......... 6

2

Dějiny obce Bohdíkova ....................................................................................................... 8

3

4

5

2.1

Stručný přehled dějin obce Bohdíkova od jejího vzniku (13. stol.) do roku 1848 ...... 8

2.2

Situace v Bohdíkově od roku 1918 do období nacistické okupace ............................. 9

2.3

Období okupace, 2. světové války a osvobození v Bohdíkově.................................. 11

2.3.1

Rok 1938............................................................................................................. 11

2.3.2

Rok 1939............................................................................................................. 12

2.3.3

Léta 1940 – 1944 ................................................................................................ 12

2.3.4

Osvobození obce (1945) ..................................................................................... 14

2.4

Obec Bohdíkov v období 1946–1950 ........................................................................ 15

2.5

Obec Bohdíkov v letech 1951–1967 .......................................................................... 16

2.6

Vývoj a výstavba obce Bohdíkov v letech 1968-1989 .............................................. 18

2.7

Nejnovější dějiny obce Bohdíkova (1990–2013) ...................................................... 20

Školství v Bohdíkově ........................................................................................................ 24 3.1

Obecná škola .............................................................................................................. 24

3.2

Německá obecná škola ............................................................................................... 26

3.3

Významná postava Aloise Konečného v bohdíkovském školství ............................. 27

Významné spolky zaloţené v Bohdíkově ......................................................................... 28 4.1

Sbor dobrovolných hasičů.......................................................................................... 28

4.2

Tělovýchovná jednota Sokol...................................................................................... 34

4.3

Fotbalový klub Bohdíkov .......................................................................................... 37

Metodický list .................................................................................................................... 40

Závěr ......................................................................................................................................... 41 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 42 Přílohy ...................................................................................................................................... 45 Anotace ..................................................................................................................................... 47

Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou dějiny obce Bohdíkova ve 20. století. Zaměřím se na období let 1918–2012. Rok 1918 jsem zvolila záměrně, protoţe ho povaţuji za jeden z významných mezníků československého státu. Toto téma jsem si zvolila ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem je ten, ţe z obce Bohdíkova pocházím. Druhý důvod, který mě vedl k volbě tohoto tématu spočívá v tom, ţe doposud nikdo nezpracoval ucelený přehled novodobých dějin Bohdíkova. Ve své práci zmiňuji významné události, které ovlivnily další vývoj Bohdíkova. Za cíl práce si tedy kladu vytvořit ucelený přehled nejvýznamnějších a nejzásadnějších událostí, které postihly obec Bohdíkov v letech 1918-2012. Dalším cílem je vytvořit ucelený přehled vývoje významných spolků, fungujících v Bohdíkově. Ve svém bádání jsme se zaměřila na Tělovýchovnou jednotu Sokol, Sbor dobrovolných hasičů a fotbalový klub Bohdíkov. Hlavním zdrojem pro vytvoření této bakalářské práce jsou zejména obecní kroniky. Na Obecním úřadě v Bohdíkově je uloţeno celkem 8 kronik. Kromě obecních kronik dále čerpán ze školních kronik, kroniky tělovýchovné jednoty. Jediná kronika, která nebyla k nalezení, je kronika dobrovolného hasičského sboru. Proto v kapitole pojednávající o vývoji hasičského sboru čerpám z publikací, které byly vydány v rámci oslav výročí hasičského sboru. V první kapitole se budu zabývat základními údaji o obci Bohdíkov. Zaměřím se na její geografické vymezení, členství ve svazcích a partnerskou obec. Ve druhé kapitole se budu zabývat dějinami obce Bohdíkova. V první podkapitole je uveden stručný přehled vývoje od počátků vzniku Bohdíkova do roku 1848. V dalších podkapitolách je chronologicky uspořádáno období od roku 1918 do roku 2012. Není zde uvedeno období let 1848–1918, protoţe není k dispozici ţádný materiál, který by toto období zachycoval. První dostupná obecní kronika je vedena aţ od roku 1918. Ve třetí kapitole se budu zabývat vývojem školství v Bohdíkově. Zaměřím se na stručný vývoj bohdíkovské základní školy od počátků aţ do současnosti. Poslední čtvrtá kapitola bude zaměřena na vývoj významných spolků zaloţených v Bohdíkově. Zabývat se budu třemi nejdůleţitějšími spolky, které ovlivnily společenské dění v Bohdíkově. Mezi tyto spolky patří Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota Sokol a Fotbalový klub Bohdíkov. Zaměřím se na stručný vývoj od jejich počátků do současnosti. 5

1 Obec Bohdíkov a její geografické vymezení, členství ve svazcích, partnerská obec Obec Bohdíkov je součástí Olomouckého kraje. Od okresního města Šumperka je vzdálena 12 km. Nejbliţším městem jsou Hanušovice, které jsou vzdáleny 6 km. Obec tvoří celkem 4 katastrální území, a to konkrétně Dolní Bohdíkov, Komňátka, Raškov Ves a Raškov Dvůr. Mezi jeho další součást patří také osada Aloisov, která byla zaloţena na konci 18. století kníţetem Aloisem z Lichtejštejna.1 Tato obec patří mezi nejstarší v šumperském okrese. K 1. 1. 2012 měla obec celkem 1 370 obyvatel. Rozkládá se kolem levého břehu řeky Moravy. Nadmořská výška činí 348 m, rozloha je 2 622 ha. Nejvyšším bodem obce je Vaškova hora (626 m.n.m.). Okolní terén směrem po levém břehu řeky Moravy tvoří Hanušovická vrchovina, Kopřivenská vrchovina, údolí Bohdíkovského a Draţského potoka. Terén po pravém břehu řeky Moravy utváří Písařovská pahorkatina, údolí Raškovského a Komňáteckého potoka. Rozdíl mezi nejseverněji poloţeným bodem (Raškovská bouda-601 m. n. m.) a nejjiţněji poloţeným místem (Aloisovská osada- 334 m. n. m.) činí 466 m.2 Bohdíkov je členem svazků Regionu Ruda a MAS Horní Pomoraví o. p. s. Svazek Region Ruda byl zaloţen v roce 1999. Jedná se o seskupení 5 obcí, a to Bohdíkova, Bohutína, Olšan, Bušína, Rudy nad Moravou a nově také Janoušova. Mezi důvody vytvoření tohoto svazku patří jejich geografická blízkost, kulturní, historické tradice a společenské problémy.3 Svazek MAS Horní Pomoraví o. p. s. je obecně prospěšnou společností, která byla zaloţena v roce 2006. Původně byla součástí tohoto svazku pouze oblast obcí kolem Hanušovic. V roce 2012 se do tohoto svazku zapojilo jiţ 46 obcí. Cílem tohoto svazku je obnova a rozvoj venkova pomocí metody Leader. Tato metoda je zaloţena zejména na strategii místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, partnerství mezi veřejným a soukromím sektorem, provádění projektů spolupráce, vytváření sítě místních partnerstvích. Kaţdý rok se konají akce názvem „Dny MAS Horní Pomoraví“ a dále jsou registrovány projekty, vedoucí

1

ČERMÁLKOVÁ, L. (editorka). Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje. Roţnov pod Radhoštěm: Proxima bohemia, 2009. s. 235. 2 Bohdíkov. Bohdikov-historie obce [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: 3 Region Ruda. Region Ruda. [online]. Ruda nad Moravou,2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: .

6

k podpoře podnikatelů a neziskových organizací.4 Po 36 letech bylo v roce 2005 obnoveno partnerství se slovenskou obcí Nitranské Sučany. Partnerství bylo zahájeno jiţ v roce 1962 a ukončeno bylo rokem 1969. Od roku 2005 probíhají pravidelné kaţdoroční návštěvy, které se střídají. Jednou zavítá Bohdíkov do Nitranských Sučan, následující rok navštíví slovenští občané Bohdíkov. Obce se také navštěvují při konání mimořádných akcí, jako je např. Den regionu Ruda, oslavy výročí sboru dobrovolných hasičů, tradiční školní pouť.

4

MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Horní Pomoraví o.p.s. [online]. Hanušovice, 2004. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: .

7

2 Dějiny obce Bohdíkova 2.1 Stručný přehled dějin obce Bohdíkova od jejího vzniku (13. stol.) do roku 1848 Obec Bohdíkov vznikla zřejmě ve 13. století následkem slovanské kolonizace moravského vnitrozemí.5 V období 13. a počátku 14. století vedla údolím řeky Moravy stará obchodní jantarová stezka, vedoucí do Kladska a Slezska. Tato stezka spojovala Středomoří s Pobaltím. Důsledkem toho byly slovanské názvy řek a osad této lokality. Příkladem je název Komňátka, který byl zřejmě odvozen od slova komnata (místo odpočinku putujících kupců). Během let 1201–1216 se v okolí těchto řek postupně utvořila řada malých osad. Mezi tyto osady patří Bludov, Velké Losiny, Temenice, Bratrušov, Chromeč, Ruda, Bohdíkov, Komňátka a Raškov.6 Úplně první písemná zmínka o Bohdíkovu pochází zřejmě z roku 1351. Bohdíkov se stal postupně součástí majetku různých kníţecích rodů (Ţerotínové, Tobiáš Prokop z Velnic, Jan Odkolek z Oujezdce). V roce 1351 byla vesnice pojmenována jako Martini Villa.7 O 46 let později v roce 1397 Bohdíkov náleţel k rudskému panství a jmenoval se Budíkov. V 16. století patřil Bohdíkov losinským Ţerotínům. Krátce byl majitelem Bohdíkova Tobiáš Prokop z Velnic, ale v roce byl majetkem Odkolků z Oujezdce. Kvůli jejich účasti na českém stavovském povstání byl jejich majetek konfiskován, a tak byl Bohdíkov v roce 1622 znovu připojen k panství rudských Lichtejštejnů. Pod rudským panstvím zůstal aţ do roku 1848, kdy byl politicky sloučen s okolními obcemi Štědrákova Lhota, Komňátka a Aloisov. Společně s Raškovem byly tyto obce v témţ roce přiřazeny k šumperskému okresu.8

5

Bohdíkov. Bohdíkov-historie obce [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:< http://www.bohdikov.cz/pdf/historie_obce.pdf> 6 JAKL, V.: 60 let bohdíkovského fotbalu.vyd.1. Šumperk:vegaprint, s. r. o. 1993. s. 5. 7 BŘEZINA, J. Politický okres šumperský (vlastivědná studie). Šumperk: Okresní osvětový sbor, 1930. s. 53. 8 MELZER, M. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Vyd.1. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. s. 202-203.

8

2.2 Situace v Bohdíkově od roku 1918 do období nacistické okupace 20. listopadu 1918 se konala schůze obecního výboru, kde se jednalo o disciplinárním řízení nad starostou obce Romanem Schafferem, který se dopustil v době 1. světové války několika deliktů. Z otevřeného okna si směrem k budově školy hvízdal melodii německé písně „Wacht am Rhein“, dále jako starosta české obce mluvil s okresním hejtmanem vţdy německy. Během války nutil český lid k různým činům, ze kterých měla prospěch rakouská vláda. Z důvodu těchto prohřešků byl zbaven funkce starosty obce a novým starostou byl jmenován Antonín Pecha, který byl 17. prosince 1918 zvolen na zbývající období.9 13. dubna roku 1919 byla na památku vzniku Československa vysazena u sokolovny opentlená lípa svobody. Stalo se tak za přítomnosti členů Sokola, dobrovolného sboru hasičů a obecního výboru. Po skončení akce se konala malá slavnost s hudbou, přednáškou a zpěvy. V červnu roku 1919 se konaly obecní volby, a to na podkladu rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. Strana sociálních demokratů získala 11 mandátů a zvoleni byli Augustýn Rutar, Josef Hekrle, Josef Klimeš, Antonín Kubíček, Jan Stařík, Anna Matýsová, Alois Diviš, Jan Hoiger, Josef Gronych (krejčí), Josef Gronych (zedník) a Antonín Pecha. Dále získala strana agrární 3 mandáty a zvoleni byli Ludvík Rutar, Karel Kouřil a Edvard Ţváček. Třetí stranou byla strana lidová, která obdrţela 4 mandáty a zvoleni byli Hynek Šimek, Jan Rutar, František Vít a Karel Kvapilík. 10. října roku 1919 proběhla volba starosty obce a členů obecní rady. Starostou byl zvolen Augustýn Rutar, jeho náměstkem Antonín Pecha a radními Josef Klimeš a Antonín Kubíček.10 Do obecní rady byl za agrární stranu zvolen Karel Kouřil a za stranu lidovou Jan Rutar. 28. prosince 1919 byla zaloţena veřejná obecní knihovna. Do knihovní rady byli zvoleni Josef Kubíček, Růţena Doleţelová, Hynek Šimek a knihovník Alois Vágner. Jejich úkolem bylo navázat styky s dalšími osvětovými spolky v Bohdíkově. V roce 1922 byla v Bohdíkově zřízena na ţádost okresní péče o mládeţ v Šumperku poradna pro matky a kojence. Do poradny kaţdé dvě středy v měsíci přijel obvodní lékař z Rudy nad Moravou, později z Bludova, a to za účelem poskytování rad a předepisování léků na různé dětské nemoci.11 V roce 1926 nabídl starosta obce na zasedání obecního zastupitelstva svůj domek k odprodeji pro obecní kancelář. Poţadoval za něj 19 000 Kčs a výměnek pro sebe a rodinu, a to 9

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 169. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 171-173. 11 Tamtéţ, s. 215. 10

9

s doţivotním právem. Jeho návrh nebyl přijat. Zdejší obyvatelka Anna Baslerová nabídla k pronájmu místnost pro obecní kancelář za 150 Kčs ročně. Tobiáš Pospíšil navrhoval zvolit nového tajemníka obce. Starosta se ohrazoval, ţe právo jmenovat a sesazovat pomocné pracovníky má starosta jako zodpovědný činitel. 14. března roku 1926 starosta obce Augustýn Rutar oznamil odchod ze strany československé sociální demokracie a rezignoval tak na post starosty obce. Novým starostou byl zvolen Alois Diviš, který obdrţel 8 hlasů z 11 moţných.12 V roce 1928 se konaly volby do obecního zastupitelstva, kdy získala strana sociálně demokratická strana dělnická 7 mandátů, Deutche Wirtschaftsparten (Německá hospodářská strana) 1 mandát, občanská středostavovská strana 1 mandát, strana malozemědělců, ţivnostníků, úředníků a zřízenců 4 mandáty. Za nového starostu byl zvolen Petr Krobot.13 22. července 1928 se konala slavnost k desetiletému výročí vzniku samostatného Československa. Průvod procházel směrem od nádraţní budovy Českého Bohdíkova k zahradě pohostinství „Krčmy“. Průvodu se zúčastnila sokolská mládeţ, členové dobrovolného sboru hasičů z Komňátky, Bohdíkova, dále legionáři, zastupitelstvo obce a ostatní obyvatelé.14 V roce 1930 byl postaven u zdejší sokolovny pomník věnovaný prezidentu T. G. Masarykovi. Slavnost k odhalení pomníku se konala 24. srpna 1930. 24. května roku 1932 zemřel zdejší farář páter Josef Chromčík. Dočasným farářem byl ustanoven páter Vincenc Boháč z Rudy nad Moravou. Od 1. prosince 1934 byl pro bohdíkovskou farní obec zvolen novým farářem páter Jan Kobza, který ale do své funkce nakonec nenastoupil. Jeho přítel farář Weileirch ho přemluvil, aby ho v nemoci neopouštěl, kdyţ spolu 18 let ţili. V důsledku jeho rezignace byla bohdíkovská farnost 16 měsíců bez faráře. Spravována byla pouze administrátorem z Rudy nad Moravou. Novým farářem byl od 1. září 1933 zvolen páter František Šmíd, který do svého zvolení působil v Bílé Lhotě poblíţ Moravičan.15 Na Vánoce v roce 1935 byl v Českém Bohdíkově poprvé postaven vánoční strom. Podnět k tomu dalo rodičovské sdruţení při místní škole. Výtěţek z pokladničky, která byla umístěna u stromu, byl pouţit pro nadílku chudých ţáků.

12

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 184. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 190. 14 Tamtéţ, s. 196. 15 Tamtéţ, s. 229. 13

10

2.3 Období okupace, 2. světové války a osvobození v Bohdíkově K podepsání mnichovské dohody došlo 29. září 1938. Československým zástupcům byl předloţen ultimátní diktát, který nařizoval, ţe Československo musí Německu do 10 dnů vyklidit asi třetinu svého území, a to i s pohraničními pevnostmi a výzbrojí v nich. Mnichovské ultimátum bylo československou vládou přijato 30. září 1938.16 Obec Bohdíkov byla součástí Sudet, a tak byla také okupovaným německým územím.

2.3.1 Rok 1938 V květnu roku 1938 za částečné mobilizace odešli někteří bohdíkovští vojáci spolu s četnickým sborem z Českého Bohdíkova, aby hájili naši vlast. Jejich jednání ale nezabránilo připojení Sudet k Německu.17 První oddíly německých vojáků do naší obce přišly 10. října 1938. Objevily se zde v brzkých ranních hodinách, jejich cesta vedla směrem od Hanušovic. Oddíly vojáků se ubytovaly u rolníka německého původu Arnošta Büchla. Dalšího dne postupovaly německé jednotky dále k Aloisovu a k Rudě nad Moravou. Německá vojska byla obyvateli německé národnosti uvítána s velkou slávou a nadšením. Dle místní kroniky se čeští občané chovali k německému vojsku chladně a zdrţenlivě. Své domovy opouštěli jen v krajní nouzi.18 I říšská armáda, která procházela Bohdíkovem, se k obyvatelstvu chovala celkem slušně. Během průvodu německého vojska nedocházelo k ţádným násilnostem. Následně bylo vyměněno vedení obce za německé. Vedení obce se prozatím ujal Vilhelm Leckel, který nahradil stávajícího starostu obce Petra Krobota. Následně, kdyţ proběhlo první zasedání obecní rady (8. listopad 1938), byl zvolen starostou Hynek Šimek starší. Čeští zaměstnanci, kteří pracovali ve státních institucích (např. dráhy, pošta), se museli přestěhovat do vnitrozemí a svoji práci vykonávat tam. Díky vlivu německé propagandy a probíhajících politických událostí docházelo u některých občanů k tomu, ţe se

16

BARTOŠ, J. a TRAPL, M. Dějiny Moravy, díl 4: Svobodný stát a okupace. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2004. s.287. 17 Bohdíkov. Bohdíkov-historie obce [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:. 18 Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 298. Uloţeno na OÚ Bohdíkov.

11

ať uţ veřejně či skrytě hlásili k německé příslušnosti. Tímto jednáním však oslabovali pozice českého obyvatelstva v obci.19

2.3.2 Rok 1939

Po dobu, kdy probíhala 2. světová válka, byli do vedení školy a místních spolků dosazeni němečtí příslušníci. 1. března 1939 byla česká bohdíkovská škola přebudována na školu německou. Pro české děti byla ve zdejší škole vyhrazena pouze jedna třída. I v této třídě se povinně vyučoval německý jazyk. Téhoţ roku došlo také k přeměně české mateřské školy na německou. Zastavena byla také činnost tělovýchovné jednoty Sokol. Dále byla uzavřena místní česká knihovna, knihy byly zabaveny a posléze zničeny v aloisovské papírně. V tomto roce byly zavedeny potravinové lístky Následkem utlačování místními Němci a německými úřady začala upadat veškerá kulturní činnost v obci. Touha českých obyvatel po divadle nebo zábavě zůstala po celou dobu okupace utlumena.20

2.3.3 Léta 1940 – 1944 Během roku 1940 docházelo v obci Bohdíkov k přibývání německých přistěhovalců z různých krajů německé říše. Dále byl v tomto roce rozpuštěn místní potravinový spolek. Budova spolku byla odprodána německému občanu Josefu Janků. Zboţí, které se ve spolku nacházelo, následně odkoupili místní obchodníci Karel Fetka a Emanuel Kristek. Ze šumperského okresu bylo v koncentračních táborech vězněno asi kolem 180 osob, z toho 51 osob tam zemřelo. Z Českého Bohdíkova bylo v různých nacistických koncentračních táborech vězněno 19 osob, z Komňátky 8 osob a z Raškova 5 osob. Pobyt v koncentračním táboře nepřeţil zdejší občan Jaroslav Gronych, který zemřel v roce 1943. Druhou obětí byl Jaroslav Doleţel, který zahynul ve Flossenbürgu, a to 1. dubna 1945. Vězněno bylo ještě několik zdejších občanů v čele s farářem páterem M. Jaškem.21 V místní vápence byli jako dělníci zaměstnáni angličtí váleční zajatci. Bylo tu zadrţováno celkem 75 muţů z Velké 19

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 299. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 301-303. 21 Tamtéţ, s. 305. 20

12

Británie, Nového Zélandu a Austrálie. Místní občané je všemoţně, ale tajně podporovali. Většina z těchto anglických zajatců v průběhu let 1941–1944 společně s českými dělníky kopala štolu, která byla později pojmenovaná jako „štola Mařka“. Tato štola slouţila k usnadnění přepravy vytěţeného vápence z rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově. Jméno Mařka bylo zvoleno podle Polky Marianny Pliszkowiczové, která zde pobývala na nucených prací v během druhé světové války. Provoz štoly byl ukončen jiţ v roce 1945.22 Původní délka činí 960 metrů a dnes je z větší části zavalená. V současné době slouţí díky svému příznivému mikroklimatu jako největší zimoviště netopýrů v šumperském okrese. Následkem přesídlování německého obyvatelstva z Ruska, Besarábie (území dnešního Moldavska) a Bukoviny (území dnešního Rumunska a Ukrajiny) přišlo i na šumperský okres mnoho německých přistěhovalců. Němci je jako své soukmenovce vítali, ale později se jim stali přítěţí. Následně je německé úřady začaly usazovat v různých českých vesnicích v okrese. I v Českém Bohdíkově bylo usazeno několik rodin. Tím pádem museli být někteří místní rolníci ze svých usedlostí vyhnáni. Jmenovitě se jednalo o Ladislava Rutara, Karla Kvapilíka a Josefa Cinka. V roce 1944 zde bylo zaloţeno ilegální revoluční hnutí, jehoţ členem byl zdejší občan Joachym Hejl mladší a farář páter M. Jašek. Toto hnutí ale bylo vyzrazeno a o Velikonocích roku 1944 byli členové pozatýkáni. Páter Jašek byl uvězněn v Terezíně a J. Hejl z Bohdíkova uprchl a po osvobození se vrátil zpět domů.23 Dále byl v Českém Bohdíkově zaloţen z německých občanů místní „volksšturm“, který byl sloţen ze starších Němců, kteří nebyli schopni boje na frontě. „Volksšturm“ byla německá lidová domobrana. Do této domobrany byli povoláváni muţi, kteří svým věkem, zdravotním stavem či svou nepostradatelností ve válečném hospodářství, nemohli být povoláváni do armády. 24 Příslušníci „volksšturmu“ pořádali po vesnicích hlídky a sledovali kaţdé hnutí a události konané v obci.

22

Bohdíkov. Bohdíkov [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . .Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 305. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 24 Tamtéţ, 306. 23

13

2.3.4 Osvobození obce (1945) K osvobození Českého Bohdíkova došlo 8. května 1945. Jednotka ruských tanků prorazila cestu směrem od Šumperka k Hrabenovu a k Rudě nad Moravou. Druhá jednotka pronikla od Kopřivné na Hanušovice a dále na Bohdíkov. Vznikl tak kruh, ze kterého Němci nemohli uniknout. U místního hostince „Krčmy“ měla ruská armáda své palebné postavení. Chtěla tak přivítat Němce, kteří prchali od Hanušovic směrem na Raškov.25 V blízkém okolí obce ale k většímu boji při osvobození nedošlo. Jednalo se jen o menší přestřelky mezi prchajícími Němci a hlídkami Rusů, kteří je pronásledovali. Po silnici, která vede směrem od Raškova ke Komňátce projíţděl německý tank, který se chtěl probít dále směrem k Rudě nad Moravou, ale blízko hostince „U Pechů“ byl napaden střelbou z pancéřové pěsti. Tank byl tak zneškodněn i se svojí šestičlennou posádkou. Vrak tanku stál ještě po dlouhou dobu na okraji silnice. Připomínal tak, ţe i poblíţ Bohdíkova táhla německá fronta. Torzo tanku bylo aţ v roce 1952 rozebráno a odvezeno do sběrných surovin.26 Následně díky osvobození byl v obci ustanoven revoluční Národní výbor ze zdejších občanů. Národní výbor tvořili Karel Podhorný, Alois Podhorný, Josef Podhorný, Arnošt Podhorný, Antonín Reichl, Karel Václávek, Jan Schwarzer, František Gronych krejčí, Jan Turek a Karel Holomek. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto. Byly vyvlastněny byty, majetky a firmy německých obyvatel obce. Došlo k znovuobnovení školy, továren a spolků. 21. května 1945 se konal manifestační průvod na oslavu osvobození a znovunabytí národní a politické svéprávnosti z německého vlivu. Ještě téhoţ roku, a to 1. listopadu, byly uvedeny v platnost nové československé peníze. Stará platidla musela být odevzdána a výměnou za ně dostal kaţdý občan 500 Kč v nové měně.27

25

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 307. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 308. 27 Tamtéţ, s. 316. 26

14

2.4 Obec Bohdíkov v období 1946–1950 V únoru roku 1946 zasáhla obec Bohdíkov následkem prudké oblevy povodeň, která nadělala v obci rozsáhlé škody. Voda zaplavila většinu polí a luk poblíţ koryta řeky Moravy. Dravý proud řeky odnesl většinu kvalitní orné půdy a zanechal naplavené kamení a písek. Bylo poničeno několik desítek metrů ţelezniční tratě, která musela být provizorně opravena. Silnice, která vedla obcí, byla také na několika místech značně poškozena. Většina domů stojících blízko řeky Moravy byla zaplavena. Také potok, který protéká horními Drahami byl silně rozvodněn. Při této povodni byl rozsáhle poškozen břeh řeky Moravy, a to zejména v oblasti za budovou sokolovny směrem k mateřské škole.28 V roce 1946 byl proveden odsun německého obyvatelstva z československého území. Z Českého Bohdíkova bylo včetně osady Aloisov odsunuto sedm rodin. Rodiny se smíšeným manţelstvím odsunuty nebyly. Na uvolněné domky po odsunutých Němcích byli dosazeni jako národní správci zdejší občané. V roce 1947 byl původní název obce Český Bohdíkov pozměněn na nový název Dolní Bohdíkov.29 Tato změna nastala, protoţe v oblasti severní Moravy se nacházela obec Německý Bohdíkov, která byla přejmenována na Horní Bohdíkov. Události února 1948 znamenaly určitý přelom v politickém ţivotě československého národa. Po abdikaci Edvarda Beneše se novou hlavou státu stal Klement Gottwald. Vedoucí sluţbou státu se stala komunistická strana československá. Utvářeny byly Akční výbory Národní fronty a také byl znárodněn veškerý klíčový průmysl. V Dolním Bohdíkově byla znárodněna firma Ing. Kusáka a místní vápenka Einsenstein a spol. Dále byl v Dolním Bohdíkově ustanoven Akční výbor Národní fronty, který spolupracoval s Místním národním výborem

(MNV).

V roce

1948

se

konaly

volby

do

Národního

shromáţdění.

40% bohdíkovských občanů volilo tzv. bílými lístky (neplatné hlasy nebo vyjádření nesouhlasu k nastolení reţimu).30 V roce 1950 bylo zahájeno budování místního rozhlasu. Kopání děr na sloupy bylo rozděleno mezi majitele domů. Kaţdému z majitelů připadl úkol vykopat 3-4 díry, které se měly nacházet na jeho pozemku. Sloupy pro rozhlasové vedení byly objednány v Brodku u Přerova. Odbornou práci při budování rozhlasu provedli pracovníci firmy Tesla z Prostějova. Tato firma dodala také potřebný materiál. Samotná stavba však probíhala velmi pomalu, 28

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1951-1975), s. 317. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. BARTOŠ, J. a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek IV. Ostrava: profil, 1974. s. 54. 30 Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 321. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 29

15

protoţe se projevovaly různé problémy a nedostatky, se kterými se z počátku nepočítalo. Poprvé místní rozhlas zazněl v měsíci srpnu roku 1950. Prvními hlasateli bohdíkovského rozhlasu byli Josef Hatoň a Antonín Kubíček.31

2.5 Obec Bohdíkov v letech 1951–1967 V dubnu roku 1951 se konal v Bohdíkově manifestační pochod míru, pořádaný sloţkami Národní fronty. Tento pochod byl zahájen u sokolovny a procházel směrem na horní konec obce, dále přes most řeky Moravy, odtud směrem ke Komňátce, kde odbočil na černou cestu. Dále přešel přes most řeky Moravy a kráčel zpět k budově sokolovny, kde byl ukončen. Průvodu se zúčastnilo 180 občanů a zástupce z Okresního národního výboru. Dále byl v roce 1951 strţen Kremačův most a postaven byl most zcela nový. Práce na stavbě mostu prováděly skupinky vytvořené z místních obyvatel, kteří svou práci odváděli zcela zdarma. Opraven byl ještě Juříkův most na dolním konci vesnici. Všechny tyto práce vedl tesař Štěpán Podhorný.32 Rok 1954 byl významným rokem, protoţe byly reorganizovány místní národní výbory. V Dolním Bohdíkově bylo ustanoveno devět volebních obvodů. Kaţdý obvod konal několik schůzí, které byly organizovány jako besedy o kandidátu jako novém členu MNV. Kaţdý volič měl při konání besed moţnost hovořit s kandidátem svého volebního obvodu a prověřit si ho. Při besedách nebylo ţádných námitek vůči kandidátům. Volby do MNV se konaly 16. května 1954. Aby se kandidát stal novým členem MNV, bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů voličů příslušného volebního obvodu. Všech devět kandidátů se stalo novými členy MNV, jelikoţ obdrţeli nadpoloviční většinu hlasů. Novými členy se stali Jan Gronych, Josef Hatoň, Karel Kvapilík, Růţena Durchánková, Antonín Ďopan, František Mudrák, Alois Hinkelman, Anna Divišová a Antonín Kubíček. Ze svého středu si noví členové zvolili za předsedu MNV Antonína Kubíčka.33 Od ledna roku 1957 byl v bohdíkovské mateřské škole zaveden celodenní provoz se stravováním. Děti dostávaly vydatný oběd a svačinky. Kuchařkou byla zvolena Boţena Krobotová. 28. května 1957 byla provedena volba nových členů MNV. Z nově zvolených patnácti členů bylo utvořeno šest komisí při MNV, do kterých byl zapojen široký okruh občanů. Jednalo se o komisi bytovou a školskou, zemědělskou, komisi pro výstavbu, dále 31

Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1950), s. 326. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika Dolního Bohdíkova (1951-1975), s. 3-4. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 33 Tamtéţ, s. 13-15. 32

16

komisi zdravotní a obchodní, finanční a trestní. Předsedou MNV byl opětovně zvolen Antonín Kubíček. Nejdůleţitější událostí roku 1957 bylo zaloţení Jednotného zemědělského druţstva (JZD). V nově zaloţeném JZD bylo 17 členů, a to Alois a Boţena Navrátilovi, Hana Doleţelová, Ladislav Daška starší a Ladislav Daška mladší s manţelkou, Miloslav a Růţena Bednářovi, Karel Navrátil, Josef Hatoň, Alois Taláček, Alois Gronych, Ladislav a Růţena Navrátilovi, Anna Vágnerová, Věra Bruknerová a Julie Podhorná. Předsedou JZD byl jmenován Ladislav Daška ml.34 V září roku 1959 byly zahájeny přípravy stavbu kravína v bohdíkovském JZD. Vedením těchto prací byl pověřen Ing. Rudolf Kusák. Práci na stavbě prováděli zejména bohdíkovští důchodci a také další místní občané, kteří vypomáhali jako brigádníci. Celkový rozpočet činil 600 000 Kč.35 Dále byla v roce 1959 zahájena přestavba prodejny Jednota, která byla vedena Janem Skoumalem. Tato prodejna byla přestavěna na samoobsluhu. V době, kdy rekonstrukce probíhala, byl prodej potravin zřízen v bývalé prodejně se smíšeným zboţím u Karla Fetky. Rok 1960 se zapsal významně do dějin Bohdíkova. V tomto roce došlo k seskupení obcí Bohdíkova, Komňátky a Raškova pod jeden politický a hospodářský celek Dolní Bohdíkov.36 17. března 1960 byl návrh na sloučení předloţen na zasedání MNV a přijat. V červnu roku 1960 se konal jiţ ve sloučené obci volby do MNV. Předsedou MNV se stal Josef Mlčoch, který tuto funkci jiţ zastával v Raškově. Pro usnadnění komunikace občanů ze sloučených obcí se zástupci MNV byl za tímto účelem kaţdý týden určen jeden den, kdy se v Raškově a Komňátce scházeli zástupci MNV a vyřizovali zde záleţitosti občanů z těchto obcí. Do nového MNV byla zvoleno 35 členů, a to z Bohdíkova 15 členů, Raškova 12 členů a Komňátky 8 členů. Dále byly při MNV zřízeny komise trestní, zemědělská, finanční, ochrany veřejného pořádku, školská a kulturní, sociální a důchodového zabezpečení, místní hospodářská, bytová a výstavbová.37 Od ledna 1960 byla sloučena JZD Raškov a Komňátka pod jeden celek. Předsedou druţstva byl Bohumil Gronych. V Bohdíkově nadále fungovalo samostatné JZD, jehoţ předsedou byl Jiří Rulíšek.38 V roce 1964 se konaly volby do MNV. Před samotnými volbami bylo utvořeno celkem 35 volebních obvodů, a to v Bohdíkově 15 obvodů, Raškově 12 obvodů a v Komňátce 8 obvodů. V čele kaţdého volebního obvodu byl zástupce, jehoţ úkolem bylo předkládat 34

Kronika Dolního Bohdíkova (1951-1975), s. 26. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 37. 36 BARTOŠ, J. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 4. Ostrava: Profil, 1974. s. 54. 37 Kronika Dolního Bohdíkova (1951-1975), s. 41. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 38 Bohdíkov. Bohdíkov[online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . 35

17

různá přání a stíţnosti občanů svého volebního obvodu radě MNV. Novými členy MNV byli zvoleni Josef Hatoň, Richard Šimek, Ludmila Matějová, Karel Faltýn, Jan Turek, Bohumil Pavelek, Oldřich Doleţel a Josef Hladil. Předsedou MNV byl zvolen Josef Hatoň.39 V roce 1966 byly při MNV zvoleny občanské výbory pro osady Raškov a Komňátku. Členy raškovského občanského výboru se stali Karel Faltýn, Antonín Bořil, František Diviš, František Juřena a Ladislav Soldán. Do občanského výboru v Komňátce byli jmenováni Josef Hladil, Vlastimil Gronych, Josef Diviš, Jan Gronych a Jaroslav Diviš. Dále byla v roce 1966 zahájena stavba areálu Letního divadla, a to pod vedením Svazu poţární ochrany.40 V únoru roku 1967 byl v Bohdíkově ustanoven Československý svaz ţen, který se stal součástí Národní fronty, Dále byli součástí národní fronty zástupci jednotlivých společenských organizací, a to Tělovýchovná jednota Sokol, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý svaz poţární ochrany, Československý svaz mládeţe, Myslivecká společnost a Svaz chovatelů drobného zvířectva. Výbor Národní fronty organizoval společenské akce, brigády, oslavy státních svátků. Dále prováděl hodnocení činnosti jednotlivých společenských organizací. Předsedou Národní fronty v roce 1967 byl Vratislav Daněk.41 V roce 1967 došlo k zásadní změně v organizaci obecní knihovny, která byla zařazena do střediskového systému. Knihovnické středisko sídlilo v Rudě nad Moravou.

2.6 Vývoj a výstavba obce Bohdíkov v letech 1968-1989 V roce 1968 byl předsedou MNV Josef Hatoň. Tajemníkem obce byl Richard Šimek, účetní Jarmila Gronychová, administrativní pracovnicí Josefa Katzerová. Při MNV byly zřízeny komise finanční, sociální a zdravotní, školská a kulturní, výstavbová, veřejného pořádku a pro místní hospodářství.42 V roce 1969 byla uzavřena Základní škola v Komňátce. Důvodem pro zrušení byl malý počet ţáků. Školu navštěvovali pouze tři ţáci, kteří byli následně přeřazeni do školy v Bohdíkově.43 V roce 1974 byla zahájena stavba nové samoobsluhy a prodejny masa za účelem zvýšení kvality prodeje a obchodu v obci. Důvodem pro výstavbu nové prodejny byl zejména 39

Kronika Dolního Bohdíkova (1951-1975), s. 60. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 97. 41 Kronika Dolního Bohdíkova (1951-1975), s. 138. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 42 Tamtéţ, s. 148. 43 Tamtéţ, s. 175. 40

18

hygienicky nevyhovující prodejny v Bohdíkově. Dále byla v roce 1974 zahájena stavba obecního vodovodu. Důvodem pro zahájení stavby byly problémy související se znečištěním vody v řece sulfidovými výluhy z papírny Jindřichov. Znečištěny byly dále studny i prameny spodní vody poblíţ řeky. Vodní zdroj, u kterého byla v roce 1974 postavena čerpací stanice, se nachází v horní části Bohdíkova.44 Ve dnech 22. a 23. října 1976 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Volby proběhly ve třech volebních místnostech, a to v Komňátce v budově bývalé základní školy, v Raškově v budově Místního národního výboru a v Bohdíkově v místnostech letního divadla. Nově zvolené obecní zastupitelstvo bylo vytvořeno 33 poslanců. Předsedou byl jmenován Karel Podhorný. Dále bylo zvoleno 11 členů obecní rady a ustanoveno 5 komisí, a to komise finanční, školská a kulturní, sociální, pro výstavbu a vodní hospodářství, komise pro ochranu veřejného pořádku. Dále byl v roce 1976 z dosavadních úředních místností přemístěn místní národní výbor do budovy uzavřené vápenky č. p. 73. Úřadovna místního národního výboru byla přestěhována do třech místností, kde byly předtím kanceláře vápenky. Další uvolněné prostory ve vápence slouţily pro schůzové účely a dále jako obřadní síň pro vítání nových občánků a zlaté svatby.45 Další významnou událostí roku 1976 bylo otevření nové samoobsluhy. Stavba byla zahájena v roce 1974 a dokončena v dubnu roku 1976. Slavnostně byla otevřena 8. května 1976. Prodejna byla sloţena z prodejny potravin a z prodejny masných výrobků. Plně tak nahradila dvě nevyhovující prodejny v obci. Vedoucím prodejny masa byl ustanoven Josef Podhorný a prodavačkou jeho manţelka Alena Podhorná. Vedoucím samoobsluţné prodejny byl ustanoven Jan Skoumal a prodavačkou Anna Ondráčková a Ludmila Skoumalová. Na základě rozhodnutí Místního národního výboru byla budova nevyhovující prodejny potravin „ U Skoumalů“ přebudována na „Dům sluţeb“, kam byla přemístěna holičská a kadeřnická provozovna.46 V roce 1979 byl v obci postaven nový most přes řeku Moravu u mateřské školy, který byl strţen při povodni v roce 1977. Stavba byla provedena z materiálu zajištěného od místního národního výboru a místních podniků. Odpracováno bylo více neţ 500 brigádnických hodin.47 5. a 6. června roku 1981 proběhly volby do obecního zastupitelstva. Členy obecní rady byli zvoleni Karel Navrátil, Karel Vlášek, Jarmila Gronychová, Josef Dědic, Jan Kubíček, Stanislav Gronych, Josef Václávek, Ludmila Hinklemannová, Jan Gronych, Jan Krobot, 44

Kronika obce Bohdíkova (1951-1975), s. 40, 53. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1975-1978), s. 253, 254. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 46 Tamtéţ, s. 261,262. 47 Kronika obce Bohdíkova (1979-1985), s. 15. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 45

19

Antonín Matýs a Aloisie Gronychová. Součástí MNV bylo 7 komisí, a to komise pro plánování a výstavbu, komise školská a kulturní, komise sociální a zdravotní, komise finanční, komise po obchod a sluţby, komise zemědělství a lesního a vodního hospodářství, komise pro tělovýchovu a branný sport.48 V roce 1984 byla zkolaudována a předána do uţívání nová budova mateřské školy. Celkové náklady na stavbu činily 1 595 000 Kčs. Náklady na vybavení školy činily 240 000 Kč. Ředitelkou školy byla jmenována Bohumila Matýsová. Stavbyvedoucím byl Antonín Matýs, který byl oceněn jako nejlepší pracovník. Důvodem pro výstavbu nové budovy mateřské školy byly nevyhovující prostory a sociální zařízení stávající mateřské školy.49 V květnu roku 1986 byla úřadovna MNV přestěhována do zrekonstruované budovy bývalé mateřské školy č. p. 163. Ve dnech 23. a 24. května 1986 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Na základě výsledků voleb byla zvolena obecní rada, kterou tvořilo 7 členů, a to Karel Navrátil (předseda MNV), Anna Poprachová, Karel Vlášek, Josef Dědic, Ing. Jan Kubíček, Stanislav Gronych a Miloslav Podhorný. Předsedou MNV byl opět zvolen Karel Navrátil.50

2.7 Nejnovější dějiny obce Bohdíkova (1990–2013) Dne 24. listopadu roku 1990 proběhly volby do obecního zastupitelstva. Nově zvolené zastupitelstvo bylo patnáctičlenné a tvořili jej Miloslav Podhorný, Jaromír Mazák, Ing. Jan Kubíček, Vladimír Podhorný, Ing. Marie Divišová, Ing. Jaromír Rutar, Jana Divišová, Josef Diviš, František Diviš, Antonín Matýs, Karel Navrátil, Ing. Zdenek Reichel, Zdeněk Doleţel, Ludmila Hinkelmannová a Jaroslav Vít. Novým starostou byl zvolen Ing. Jan Kubíček a místostarostou Vladimír Podhorný.51 Ve dnech 18. a 19. listopadu 1994 proběhly volby do obecního zastupitelstva. Nově zvolené zastupitelstvo tvořilo 15 členů. Starostou obce byl zvolen Ing. Jan Kubíček. Obecní rada byla pětičlenná a tvořili ji Vladimír Podhorný, Miloslav Podhorný, František Diviš, Petr Krystek. Při obecní úřadu fungovala komise finanční, kontrolní, stavební a také sbor pro

48

Kronika obce Bohdíkova (1979-1985), s. 129-131. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1986-1991), s. 310. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 50 Tamtéţ, s. 412. 51 Tamtéţ, s. 292. 49

20

občanské záleţitosti.52 V roce 1996 tvořilo obecní zastupitelstvo 15 členů, a to Miloslav Podhorný, František Diviš, Ing. Jan Kubíček, Jaromír Mazák, Ing. Jaromír Rutar, Lubomír Gronych, Jiří Láhola, Petr Diviš, Karel Kouřil, Pavel Diviš, Vladimír Podhorný, Vladimír Jakl, Ludmila Matýsová, Petr Krystek a Antonín Matýs. Při zastupitelstvu byla dále zřízena finanční komise, kontrolní komise, komise pro výstavbu a Sbor pro občanské záleţitosti. Starostou obce byl Ing. Jan Kubíček. Sbor pro občanské záleţitosti kaţdoročně pořádá akce jako vítání dětí, setkání padesátiletých a stříbrné svatby, dále zájezd důchodců a setkání důchodců s vedením obce. Příleţitostně sbor také gratuluje jubilantům k ţivotním výročím a také při příleţitosti zlatých a diamantových svateb.53 V červenci roku 1997 zasáhla obec Bohdíkov rozsáhlá povodeň. Hladina řeky Moravy kulminovala v pondělí 8. Července 1997 a dosáhla hranice 4 metrů. Zaplavena byla skoro celá obec. Byly přerušeny dodávky elektřiny a pitné vody. Řeka se valila obcí a ničila vše, co jí stálo v cestě. Zničeny byly silnice, ţelezniční trať, fotbalové hřiště. Podemlety byly základy domu č. 1. Evakuováno bylo 30 obyvatel. Poškozeno bylo přes 150 domů. Škody na budovách dosáhly téměř 3 milionů korun. Náklady na opravu poničených obecních komunikací a mostů přesáhly taktéţ 3 miliony korun.54 V roce 1998 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Členy obecního zastupitelstva byli zvoleni Ing. Jan Kubíček, Miloslav Podhorný, Jarmila Václavková, Stanislav Benek, Vladimír Podhorný, MUDr. Ivo Novák, Lubomír Gronych, Petr Úlehla, Ing. Jaromír Rutar, Karel Navrátil, Bedřich Diviš, Josef Podhorný a Františka Reichlová. Starostou byl zvolen Ing. Jan Kubíček, který byl pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněn ze zaměstnání. V tomto roce bylo dále rozhodnuto o poskytnutí půjček obyvatelům postiţených povodní v červenci roku 1997. Prostředky byly vyuţity na opravu bytových prostor. Byla také zahájena stavba ţelezniční zastávky a lávky přes řeku Moravu v Raškově Dvoře.55 Na zasedání zastupitelstva v roce 2000 byl schválen vstup obce Bohdíkova do Svazku mikroregionu Hanušovice. Účelem bylo zejména zajištění realizace protipovodňových opatření pro sdruţené obce, které byly v souladu s vodohospodářskou studií okresu Šumperk. V rámci protipovodňových úprav byla v Raškově Dvoře zvýšena silnice. Jednalo se také o výstavbě levobřeţní hráze podél řeky Moravy a opravě mostu u Krčmy. Obecní rada 52

Kronika obce Bohdíkova (1992-1995), s. 250. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1996-2009), s. 9, 12. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 54 KRATOCHVÍL, M. a MAREČEK, J. Záplavy-červenec 1997. Šumperk: Agentura Trifox s. r. o., 1997. S. 22. 55 Kronika obce Bohdíkova (1996-2009), s. 28. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. 53

21

odsouhlasila zakoupení mobilního telefonu pro starostu obce, aby byl v případě jeho nepřítomnosti na obecním úřadě k zastiţení.56 V roce 2001 byla v Bohdíkově zahájena plynofikace obce. Obci byla přidělena dotace na výstavbu od Státního fondu ţivotního prostředí ve výši 50% celkových nákladů, coţ činilo 9 milionů korun. Poskytnutí dotace bylo podmíněno splněním daných podmínek, a to pravomocné stavební povolení, zajištění financování, určitý počet domácností napojených na rozvod plynu. Státní fond ţivotního prostředí poţadoval minimálně 80% připojených nemovitostí, a to do dvou let po kolaudaci. Při nedodrţení podmínek by obec musela vracet 10% poskytnuté dotace, coţ by činilo 900 000 Kč. Občanům byla zřízena skříňka hlavního uzávěru plynu, vyřízeno stavební povolení a projekt, a to za poplatek 5 000 Kč.57 V roce 2003 vyšlo první číslo Bohdíkovského zpravodaje. Členy redakční rady se staly Jana Málková (vedoucí), Dagmar Kallerová, Bohumila Matýsová, Jitka Hatoňová a Ivana Pazdírková. Zpravodaj vychází 4x ročně a pro občany Bohdíkova zcela zdarma. Dále byl v roce 2003 obecní úřad vybaven novou výpočetní technikou. Zakoupen byl také nový sluţební automobil pro starostu obce. V listopadu téhoţ roku byla spuštěna II. etapa plynofikace obce. Touto fází byl plyn rozveden do všech částí obce. Celkové náklady související s plynofikací činily 17,5 milionu korun.58 V roce 2005 byly uvedeny do provozu nové internetové stránky obce Bohdíkova. O jejich realizaci se postaral Václav Jokl z Hanušovic za 20 000 Kč a za pravidelnou měsíční aktualizaci a údrţbu poţadoval 3 500 Kč. V obecních knihovnách byla naistalována výpočetní technika a vybudováno bylo nové víceúčelové sportovní hřiště. 59 V únoru roku 2006 vstoupila obec Bohdíkov do sdruţení MAS Horní Pomoraví o.p.s. Sdruţení vzniklo na základě snahy o navázání spolupráce veřejné správy, neziskového sektoru a podnikatelů, a to za účelem rozvoje území. Hlavním důvodem vytvoření sdruţení bylo posílení místního ekonomického prostředí. Na zasedání obce dne 5. Června 2006 schválen návrh znaku a vlajky obce Bohdíkov. Grafický návrh zpracoval heraldik Miroslav J. V. Pavlů. V levé části znaku je vyobrazena figura černého lva, který byl převzatý z erbu Ţerotínů. V pravé části znaku je umístěn dvojitý klíč a meč, které připomínají patrony kostela sv. Petra a Pavla v Bohdíkově. Dále jsou v této části znaku 4 hvězdy, které symbolizují 4 části obce.60 56

Kronika obce Bohdíkova (1996-2009), s. 43. Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Tamtéţ, s. 51. 58 Tamtéţ, s. 67. 59 Tamtéţ, s. 88, 102. 60 HATOŇ, L. Obec bude mít svůj znak a vlajku. Bohdíkovský zpravodaj. 2006, č. 4. s. 2. 57

22

V roce 2008 byla zpracována projektová dokumentace pro výstavbu čističky odpadních vod a kanalizace v obci. Předběţný rozpočet činil asi 75 milionů korun. Obec Bohdíkov poţádala o udělení dotace z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V roce 2009 byla na základě získání dotace z programu rozvoje venkova započata rekonstrukce kulturního domu v Bohdíkově. Do KD byl zaveden plyn včetně kompletní výměny otopného systému. Dále byla provedena výměna oken a dveří celkové náklady na opravu kulturního domu činily 1 462 613 Kč.61 V roce 2012 byla v celé obci vybudována kanalizace a čistička odpadních vod. Během roku 2013 budou vybudovány jednotlivé kanalizační přípojky. Předpokládaný termín pro spuštění kanalizace v celé obci je naplánován na listopad 2013.

61

Kronika obce Bohdíkova (1996-2009), s. 157. Uloţeno na OÚ Bohdíkov.

23

3 Školství v Bohdíkově Školství v Bohdíkově prošlo rozsáhlým vývojem. Nejprve se vyučovalo v obecné škole. V období nacistické okupace byla Němci zřízena německá škola a po osvobození byla obnovena obecná škola. Od roku 1948 se vyučovalo v národní škole. Dále zde byla vybudována v roce 1909 také mateřská škola. Na jejím původním místě dnes sídlí obecní úřad a knihovna. Nová budova mateřské školy byla postavena v letech 1982–1984. Kromě školy v Bohdíkově fungovala do roku 2009 také základní škola v Raškově, ale ta byla z důvodu malého počtu ţáků uzavřena. V roce 2010 byla tato budova přestavěna na mateřskou školu. V letech 1878–1969 navštěvovali ţáci také základní školu v Komňátce, ale pro nedostatek ţáků byla také uzavřena. Dnes slouţí pro kulturní a společenské účely. Vývoj zdejšího školství také značně ovlivnil učitel Alois Konečný.

3.1 Obecná škola První zmínka o počátku vyučování v Bohdíkově spadá do roku 1799. Funkci učitele v místní škole zastával Jan Matys. Učil zde aţ do roku 1848, tedy skoro 50 let. Původně výuka probíhala v domě čp. 39. Dřevěná budova školy byla vybudována v roce 1819. O 40 let později v roce 1859 byla postavena zděná budova školy. V roce 1880 byla škola rozšířena na dvojtřídní. Provizorně ale musela být druhá třída umístěna do domu čp. 53. Bylo tak učiněno z důvodu přístavby prvního patra na dosavadní budovu. Přístavba byla dokončena v roce 1884. Následujícího roku byla škola rozšířena na trojtřídní. Školu navštěvovalo asi 200 ţáků. Pro zimní období byla v roce 1903/1904 zřízena školní kuchyně. V roce 1909 zde byla zaloţena také mateřská škola.62 V této době se také projevilo úsilí o zaloţení německé školy. Působením řídícího učitele Aloise Konečného, který byl významným národním a kulturním pracovníkem severní Moravy a působil na zdejší škole 22 let, byly tyto snahy zmařeny.63 V roce 1910 byla škola rozšířena na čtyřtřídní. Po skončení první světové války školu navštěvovalo asi 150 ţáků. Ve školním roce 1934/1935 ale počet ţáků klesl pod 130, kvůli tomu byla škola omezena na trojtřídní. Během okupace byla v Bohdíkově zřízena jednotřídní německá škola, která po osvobození zanikla. Nacisté také v roce 1944/1945 českou trojtřídní 62 63

SPURNÝ, F. Inventář k fondu Obecná (národní) škola Bohdíkov, 1970. s. 1. SOkA Šumperk. SOkA Šumperk. Fond Obecná škola Bohdíkov. Školní kronika 1887-1953(1964), s. 206.

24

školu zmenšili na dvojtřídní. Po osvobození byla škola znovu rozšířena na trojtřídní, ale v důsledku odchodu řady rodin s dětmi do blízkých bývalých německých obcí, počet ţáků klesal. Od školního roku 1947/1948 byla škola opět zmenšena na dvojtřídní. Aţ do školního roku 1952/1953 se počet ţáků pohyboval kolem 55-60 ţáků.64 Ředitelem školy byl od roku 1964 Bohumil Pavelek, který od roku 1941 aţ do svého přeloţení pracoval na národní škole v Komňátce. Kaţdoročně ţáci navštěvovali zdravotní středisko v Rudě nad Moravou, kde byli prohlédnuti dětskou lékařkou. Dvakrát ročně také navštěvovali zubního lékaře. Kaţdý rok se ţáci pravidelně zúčastňovali oslavy MDŢ, kde vystoupili se svým kulturním programem. Dále se zúčastňovali prvomájových oslav a tradičního lampionového průvodu. V roce 1968 byla nejvýznamnější událostí, které se ţáci zúčastnili, oslava 50. výročí vzniku Československé republiky. Učitelé ţákům připomněli vznik Československa, práci T. G. Masaryka a E. Beneše. Na zahradě kulturního střediska v Bohdíkově se 28. října 1968 konala veřejná slavnost, kde byl na úplný závěr vysázen lipový háj svobody, aby tak připomínal boj vlastenců za vznik republiky. V roce 1970 bylo předáno řediteli školy Bohumilu Pavelkovi vyznamenání za jeho usilovnou práci ve zlepšení prostředí školy. Dále byla v roce 1970 zahájena generální oprava budovy školy. Zbourány byly nevyhovující komíny. V šatně a ve II. třídě byla na východní straně zazděna 4 okna. V mezipatrech budovy byla malá okna vyměněná za trojdílná. Ve všech třídách byly poloţeny nové parkety a na chodbách byla poloţená dlaţba. Ve školní kuchyni, záchodech a umývárnách byly stěny obloţeny obkládačkami. Všechny místnosti byly vymalovány. Dále byly vyměněny okapy a svody. Byla zavedena elektrická instalace do druhého mezipatra, na půdu, na dvůr a do školních kůlen. Kompletní oprava školy byla dokončena v roce 1972.65 Bohumil Pavelek odešel do důchodu 31. července 1981. Ve škole ještě jeden školní rok vykonával funkci učitele. Novou ředitelkou se stala Vlasta Klevetová. V květnu roku 1981 byla zahájena přestavba nevyhovující školní kuchyně a jídelny v budově školy. Nová kuchyně byla vybudována v prostorách bývalého školního bytu. V rámci úprav byl přistaven také sklad potravin, rampa ve školním dvoře a zřízena byla nová ţumpa na školní zahradě. Nová jídelna byla předána do uţívání v lednu 1982. Celkové náklady na přestavbu činily 123 750 Kčs. Velký podíl na přestavbu měli také rodiče ţáků dětí ZŠ a MŠ, kteří na stavbě odpracovali 400 brigádnických hodin.66

64

SPURNÝ,F. Inventář k fondu Obecná (národní) škola Bohdíkov, 1970. s. 1. SOKa Šumperk. Školní kronika (1964-1994), s. 65. Uloţeno na ZŠ Bohdíkov. 66 Školní kronika (1964-1994), s. 143. Uloţeno na ZŠ Bohdíkov. 65

25

Od školního roku 1994/1995 se stala ředitelkou školy Mgr. Alena Vokurková. V rámci vyučování se pravidelně kaţdý rok uskutečňují různé akce, mezi které např. patří lyţařský kurz, plavecký výcvik, den otevřených dveří, vánoční besídka, návštěvy dopravního hřiště, atd. Školní rok je kaţdoročně ukončen tradiční školní poutí. V roce 2012 se konala jiţ po dvaadvacáté. Výjimkou byl pouze rok 2007, kdy se školní pouť nekonala z důvodu častých sporů rodičů, zastupitelů a školy, které se týkaly nutnosti řešit nevyhovující prostorové podmínky, dalšího provozu a rozvoje školy. V roce 2005 proběhla rekonstrukce školní jídelny, která byla vybavena novou technologií. Od 1. září 2001 byla základní škola sloučena s mateřskou školou a součástmi školy se staly školní druţina, školní jídelna, mateřská škola a výdejna stravy v mateřské škole. Pro nevyhovující poţadavky na výuku byla škola v roce 2009 přemístěna

do stávající

budovy mateřské

školy.

Budova

byla

kompletně

zrekonstruována podle poţadavků Evropské unie. Do původní budovy základní školy byla přemístěna škola mateřská, která byla taktéţ kompletně zrekonstruována.67 Při základní škole také úspěšně funguje pobočka Hudební školy Yamaha Šumperk. 22. listopadu 2011 bylo úspěšně zaloţeno občanské sdruţení Komunitní škola Bohdíkov. Jedná se o organizaci, jejímţ úkolem je starost o volnočasové a vzdělávací aktivity obyvatel Bohdíkova.68

3.2 Německá obecná škola V období nacistické okupace byla v Českém Bohdíkově zřízena škola německá. Zaloţená byla na počátku roku 1939 jako součást nacistických plánů pro úplnou germanizaci obce. Výuka ţáků byla zahájena ve druhém pololetí školního roku 1938/1939. Školu navštěvovalo 31 ţáků. Němci se snaţili o navýšení počtu ţáků, aby byla škola rozšířena na dvojtřídní. Jejich nápad ale ztroskotal. V následujícím školním roce 1939/1940 se sice podařilo počet ţáků navýšit na 34, ale jiţ v dalším roce poklesl na 26 a do konce války na 24 ţáků. Škola byla zrušena po osvobození v roce 1945.69

67

VOKURKOVÁ, A. Výroční zprávy ZŠ Bohdíkov (1995-2012). Uloţeno na ZŠ Bohdíkov. VOKURKOVÁ, A. Zaloţení komunitní školy Bohdíkov. Bohdíkovský zpravodaj, 2012. č.1, s. 2 69 SOkA Šumperk. Fond Obecná škola Bohdíkov. Školní kronika 1887-1953(1964). s. 350. 68

26

3.3 Významná postava Aloise Konečného v bohdíkovském školství Významnou osobností bohdíkovského školství byl učitel Alois Konečný. Byl odpůrcem klerikalismu a germanizačních snah. Ve školství propagoval nové vyučovací metody, obzvláště se snaţil o vyloučení náboţenství ze školního vyučování. 70 V Českém Bohdíkově působil celkem 22 let. Na zdejší školu nastoupil v září roku 1887. Obec Český Bohdíkov byla právě v této době terčem útoků německých nacionalistů, jejichţ cílem bylo zaloţení německé školy a poněmčení celé obce. Německým snahám čelil Konečný povzbuzováním národního uvědomění. Stál u zrodu tělovýchovné jednoty Sokol. Zejména však usiloval o cílevědomou výchovu českých dětí71. Snaţil se o povznesení školy na nejvyšší úroveň. A to se mu povedlo. Kvalita školy za jeho působení byla velice dobrá. Zdejší učitelé pouţívali při výuce názorné vlastní pomůcky, se kterými se zúčastňovali okresních i zemských výstav. Výuka ţáků probíhala v přísném národním duchu. Upevnil si také postavení v místním obecním zastupitelstvu, a získal tak na svoji stranu rozhodné autority v obci. V roce 1892 ale opravdu došlo k prvnímu pokusu o zaloţení německé školy. Konečný na to reagoval zavedením vyučování němčiny rozsahu 3-4 hodiny týdně. Bylo také provedeno rozšíření školy, aby mohla přijmout více ţáků. Na škole bylo také zahájeno vydávání polévek pro chudé lidi. Jeho jednání můţeme chápat jako konkurenční boj. Německé školy poskytovaly ţákům různé výhody, aby nedocházeli ţáci do českých škol. Právě tyto jeho snahy napomohly ke sjednocení celé obce v boji proti zaloţení německé školy. Německé úsilí o zaloţení školy bylo znemoţněno. Znovu se Němci pokusili o zřízení německé školy ještě v roce 1911. To se jim ale také nepodařilo. Vybudována byla aţ po mnichovské dohodě v roce 1938.72 Na počest učiteli Konečnému byla v roce 1924, rok po jeho smrti, odhalena na místní základní škole pamětní deska.73

70

HRADEČNÝ, R.: Disciplinování nadučitele Konečného. Olomouc, 1964. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta. 71 FILIP, Z.: Učitelské portréty. Olomouc: ÚP Olomouc, 1996.79 s. 72 HRADEČNÝ, R.: Disciplinování nadučitele Konečného. Olomouc, 1964. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta. 73 http://www.osobnostimoravy.eu/osobnosti/?id=kCxORPfMSraSk03pGm3NGUV2VWolve3q15UfL8Z4AHw %3D

27

4 Významné spolky založené v Bohdíkově Mezi významné spolky, které byly v Bohdíkově zaloţeny, patří sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub a Sokol.74 V současné době jsou činné pouze dva spolky, a to sbor dobrovolných hasičů a fotbalový klub. Dále jsou ještě v přilehlých osadách, Raškově a Komňátce, fungující dobrovolné hasičské sbory. Součástí raškovského sboru je také zásahová jednotka, která v případě potřeby vyjíţdí k poţárům nebo zasahuje při mimořádných situacích v obci.

4.1 Sbor dobrovolných hasičů Pro zřizování hasičských spolků existovaly dva hlavní důvody. Prvním důvodem bylo vydání spolkového zákona z roku 1867. Druhým, podstatnějším důvodem, bylo vydání poţárního zákona pro Moravu z roku 1873. Obsahem tohoto zákona bylo doporučení zakládat dobrovolné hasičské spolky ve všech obcích, které mají více neţ sto domů. Činnost hasičských spolků se řídila místodrţitelstvím (tehdejší vládní orgán, který zastupoval panovníka v době jeho nepřítomnosti v zemi) schválenými stanovami. Tyto stanovy dále upravovaly jejich poměr k obci, která měla nad nimi dohled.75 První hasičský sbor v oblasti severní Moravy byl zaloţen roku 1869 v Šumperku. O tři roky později v roce 1872 byl zaloţen sbor také v Úsově. Dále byly v letech 1874-1878 zaloţeny hasičské sbory v Moravském Karlově, Rohli, Horní Libině, Mohelnici, Lošticích, Rudě nad Moravou, Branné, Štítech, Temenici, Zábřehu. V těchto zmiňovaných městech a vesnicích se ale jednalo o spolky německé. První české hasičské sbory byly zaloţeny ve Zvoli (1876), Lesnici (1878) a v roce 1880 v obcích Bohuslavice, Dlouhomilově, Lukavici, Postřelmově a Rájci. V oblasti Šumperska byl sbor zaloţen v roce 1881 v Bludově a v roce 1886 v Českém Bohdíkově.76 Důvodem, který vedl k zaloţení dobrovolného hasičského sboru v tehdy Českém Bohdíkově, byl poţár místního statku v roce 1885. Podnět ke zřízení spolku vzešel od 74

BARTOŠ, J. a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek IV. Ostrava: Profil, 1974. s. 56. 75 SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově: 1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany, 1986. s.2. 76 MÁLKOVÁ, J. 120 let sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov.. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s. 7.

28

samotných občanů, kteří se domluvili na sestavení spolku z vlastních řad. V roce 1886 byly tedy sepsány základní stanovy hasičského spolku, a to pod vedením starosty Josefa Fetky. Tyto stanovy byly následně schváleny brněnským místodrţitelstvím. Činnost spolku byla zahájena 2. února 1886. V tentýţ den byla svolána první valná hromada, která se konala v místním hostinci Krčmě. Starostou spolku byl zvolen Josef Kodon. Kvůli jeho německé národnosti, která byla příčinou častých sporů, raději sám tuto funkci opustil. Dalším starostou se stal řídící učitel Jan Pavelka z Komňátky.77 První výstroj členů hasičského sboru se skládala pouze z koţené čepice a reţné blůzy. Speciální hasičské přilby byly zakoupeny aţ později, a to od firmy Smékal v Čechách pod Kosířem. Dále byla dne 3. října 1886 pořízena hasičská stříkačka. S tímto nákupem souvisely velké starosti, které se týkaly zajištění finančních prostředků. Výbor nejprve poţádal o příspěvek obecní úřad a také kníţete Lichtenštejna, který byl drţitelem rudského velkostatku. Obecní úřad poskytl ze svého rozpočtu 50 zlatých. Pořádání zábavných akcí a příspěvky členů vynesly 54 zlatých. I tak se nakonec povedlo shromáţdit celkových 200 zlatých potřebných pro pořízení stříkačky. Podle obecního zvyku byla následně stříkačka vysvěcena.78 Jiţ od počátku fungování se hasičský sbor výrazně uplatňoval. K poţárům, dle zápisů, vyjíţděl čtyřikrát aţ šestkrát ročně nejen v Českém Bohdíkově, ale také ve vzdálenějších obcích. Problémem sboru bylo, ţe neměl svoji vlastní poţární zbrojnici. Výstavba byla zahájena po značných peripetiích aţ v roce 1889. Podíleli se na ní všichni občané, buď přímo na stavbě, nebo tím, ţe zdarma poskytli dřevo a povozy. Díky pomoci spoluobčanů sbor ušetřil finanční prostředky, určené k pokrytí nákladů na stavbu, a mohl tak zakoupit další stříkačky a stejnokroje pro členy.79 Během svého fungování procházel sbor vzestupy a pády. První krize nastala v roce 1896, kdy se vzdal funkce velitele Karel Gronych a s ním odešla větší část činných členů. Důvod jejich odchodu ze sboru není znám, protoţe kronika hasičského sboru není k dohledání. Vedení obce si ale uvědomovalo potřebnost hasičského sboru, a tak na mimořádné valné hromadě, konané 28. června 1896, postavili do čela vedení spolku obecní radní a tehdejší starosta obce Jan Kouřil se stal zároveň předsedou sboru. Z obecního rozpočtu bylo uvolněno 60 zlatých na zakoupení dalších 2 stříkaček. Tímto krokem byl sbor hasičů zachráněn. Další krize ve sboru nastala v roce 1905, kdy ze spolku vystoupila většina členů. V důsledku toho byla obec téměř rok bez plně fungujícího hasičského sboru. Do sboru vstoupila, na výzvu starosty obce, řada mladých občanů. Pomohli 77

MÁLKOVÁ, J. 120 let Sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s.

7. 78 79

SPRURNÝ, F. Zapsáno rukou kronikářů. Bohdíkovský zpravodaj. Bohdíkov, 2006. Roč. 4, č. 2. s. 1. Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1951), s. 133. Uloţeno na OÚ Bohdíkov.

29

tak výrazně k oţivení spolku. Další obrat nastal v roce 1914 vypuknutím 1. světové války, která také měla dopad na bohdíkovský hasičský sbor. Většina aktivních členů sboru byla povolána do zbraně.

Vykonáváním hasičských povinností byli obecním zastupitelstvem

pověřeni staří lidé a ţeny. Aţ konec války a vyhlášení samostatného Československa přineslo další změny v činnosti spolku. Provoz sboru byl obnoven valnou hromadou, která se konala 19. ledna 1919. Problémem pro znovuobnovení a rozšíření výcvikové činnosti byl malý zájem členů. Příčinou jejich nezájmu byl zřejmě fakt, ţe do roku 1921 nedošlo v oblasti Českého Bohdíkova k ţádnému poţáru. Z tohoto důvodu se hasičský sbor soustředil na kulturně osvětovou činnost. Hlavním úkolem činnosti dobrovolného sboru hasičů se stalo organizování ochotnického divadla, které se poprvé představilo se svým vystoupením v roce 1923.80 Vyhlášením Mnichovské dohody se Český Bohdíkov stal součástí nacistického Německa. Nacistická okupace se stala pro sbor těţkým obdobím. Někteří členové spolku sloţili nebo byli nuceni sloţit svoji funkci, jiní raději odešli za prací mimo obec. Výbor spolku byl rozpuštěn, protoţe podle německého vůdcovského reţimu musí sbor řídit velitel a jeho zplnomocněnec. Velitelem sboru byl jmenován Antonín Ďopan a jeho zplnomocněnci byli František Vágner a pan Cékr. Jejich jmenování vyplývalo z toho, ţe plně ovládali německý jazyk. Toto jmenování výše zmiňovaní nemohli odmítnout, protoţe by nepřijetí funkce mohly německé úřady povaţovat za sabotáţ. Na konci roku 1939 byl sepsán inventář (soupis majetku) hasičského sboru a musela být odevzdána pokladní hotovost. Jelikoţ bylo toto opatření předpokládáno, tak byla veškerá hotovost uloţena u důvěryhodných členů a německým úřadům bylo odevzdáno pouze 5 marek (v přepočtu 50 korun). Před německým zabavením byly uchráněny také nové hasičské stejnokroje, které měly být nahrazeny německými uniformami. Sbor však tvrdil, ţe si kaţdý člen stejnokroj zakoupil sám, a tak nemusely být odevzdány. Na základě okupačního nařízení muselo být dvakrát měsíčně prováděno hasičské cvičení.81 8. května 1945 byl Bohdíkov osvobozen sovětskou armádou. Při následných květnových oslavách vystupovali bohdíkovští hasiči jako jediní ze šumperského okresu v českých hasičských uniformách, které se jim podařilo před nacisty zachránit. Na první poválečné valné hromadě, která se konala 1. července 1945, bylo zvoleno nové vedení sboru. Předsedou spolku se stal Alois Vágner a náčelníkem Hynek Šimek. Do roku 1945 byly 80

SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově: 1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany, 1986. s.7. 81 MÁLKOVÁ, J. 120 let Sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s.10.

30

hasičské spolky součástí ţupního členění (ţupa= administrativní či územně správní celek). Ţupní členění bylo v roce 1945 nahrazeno okresním členěním. Bohdíkovský hasičský sbor se tak stal jednou ze součástí hasičských organizací Šumperské okresní hasičské jednoty. Dále se členům sboru v roce 1945 podařilo rozšířit hasičskou výzbroj o motorovou stříkačku, kterou zanechala ustupující německá armáda v Olšanské papírně. V roce 1946 byl vydán zákon o poţární ochraně, který obcím nařizoval převzít veškerý majetek a zařízení slouţící k poţární ochraně do státního majetku a zabezpečit po hmotné stránce práci sboru. Při příleţitostí konání okrskové slavnosti dne 29. května 1946 byl hasičskému sboru předán do uţívání opravený nákladní automobil značky Opel-Blits a hasičská stříkačka typu PS8. V důsledku tohoto rozvoje se začal zvyšovat zájem občanů o členství ve sboru. V roce 1946 tvořilo sbor 20 činných a 8 přispívajících členů. O rok později, v roce 1947, uţ bylo součástí spolku 32 činných a 61 přispívajících členů.82 K reorganizaci hasičských sborů došlo v roce 1950, kdy vstoupil v platnost zákon č. 135/50 Sb. O ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami. Péče o poţární ochranu byla tímto zákon svěřena národním výborům. Bohdíkovského hasičského sboru se reorganizace dotkla 12. ledna 1951, kdy se konala výroční schůze. Zde bylo rozhodnuto o tom, ţe budou vytvořena tři druţstva hasičů, ze kterých bude jedno druţstvo náhradní. Dále byl vytvořen sbor vzdělavatelský, který měl svou vlastní samosprávu. Na základě dekretu (úřední ustanovení), který byl vydán 18. ledna 1951, se stala hasičská organizace dobrovolnou organizací celostátního významu. Vznikají místní jednoty Československého svazu hasičstva. Nově také vzniklo oslovení předseda, které nahradilo stávajícího starostu. Další změnu přinesl zákon o státním poţárním dozoru a o poţární ochraně z roku 1953. Součástí tohoto zákona byla změna pojmenování. Dosavadní název Svaz československého hasičstva byl pozměněn na Československý svaz poţární ochrany. Nově se také jednalo o jednotnou celostátní masovou organizaci. Jejím úkolem bylo provádět přípravu občanů v boji proti poţárům. Dále také nastala změna při oslovování členů sboru. Označení hasič bylo nahrazeno poţárníkem.83 Problémem, se kterým se bohdíkovský poţární sbor potýkal bylo, ţe do stávající poţární zbrojnice se nevešlo veškeré vybavení sboru. Po značných peripetiích byl 13. května 1952 slavnostně poloţen základní kámen pro stavbu nové poţární zbrojnice.84 82

SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově: 1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany v Bohdíkově. 1986. s. 13. 83 MÁLKOVÁ, J. 120 let Sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s. 11. 84 Pamětní kniha obce Dolní Bohdíkov (1951-1970), s. 6. Uloţeno na OÚ Bohdíkov.

31

Kvůli finančním problémům ale byla samotná stavba na jeden rok pozastavena. Stavba byla dokončena a předána do uţívání v červnu roku 1956. Součástí zbrojnice byla také klubovna vybavena nábytkem a knihovnou. Největšího úspěchu dosáhl poţární sbor v době 70. výročí svého zaloţení. Právě v této době dosáhl sbor ohodnocení jako nejlepší poţární jednotka v okrese. Sbor tvořilo 188 členů. Členové sboru vytvořili 4 druţstva, se kterými reprezentovala obec v celostátních soutěţích. V roce 1957 byla rozšířena hasičská výzbroj o novou stříkačku DS16, 2 agregáty a další poţární techniku. V roce 1958 vstoupil v platnost nový poţární zákon. Cílem tohoto zákona bylo odstranit nedostatky předcházejících zákonů. V této době se výbor sboru soustředil na získávání pozornosti mladých lidí. Hasiči dvakrát ročně přednášeli ve zdejší národní škole. Tématem přednášek byla zejména poţární ochrana. Zaměřili se také na nábor dětí do krouţku mladých poţárníků. V roce 1958 si poţárníci svépomoci vybudovali na pronajatém pozemku od p. Kusáka za zbrojnicí cvičiště. Dále se poţárníci podíleli na stavbě kravína v letech 19591960 a také pomáhali při polních pracích místnímu JZD.85 Bohdíkovský sbor také výrazně vynikal kulturní činností. S velkým ohlasem uváděl divadelní hry, které členové nastudovali. Vystupovali nejen v Bohdíkově, ale také v okolních vesnicích (Hanušovice, Bohutín, Hrabenov, Velké Losiny). Velký podíl na kulturní činnosti mají zejména členové sboru Vojtěch Antoníček a Richard Šimek. Kromě divadelních představení sbor pořádal další akce, které se pro sbor staly významným zdrojem financí. V akci „Z“ (v dobách komunismu v Československu neplacená pracovní činnost obyvatel) sbor během tří let vybudoval letní divadlo. Areál byl slavnostně otevřen 30. června 1968. K této příleţitosti secvičili ochotníci divadelní představení „Marjánka, matka pluku.“ Letní přírodní divadlo bylo předmětem obdivu širokého okolí. V roce 1971 byla zahájena v areálu letního divadla stavba kuţelny. Dokončena byla v roce 1973 za pomoci místních podniků JESAN, vápenka a JZD.86 Přelom 70. a 80. let znamenal pro bohdíkovský poţární sbor počátek krize. Samotná poţárnická činnost začala ochabovat. Docházelo k častým přím mezi sborem a národním výborem. Začali se často střídat předsedové a velitelé sboru. Zájem o poţárnickou činnost značně poklesl. Byla pozastavena činnost dorostu a ţactva. V roce 1981 bylo zásluhou Dany Navrátilové obnoveno druţstvo mladých poţárníků. Ale po jejím odchodu v roce 1983 se 85

MÁLKOVÁ, J. 120 let sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s. 12. 86 SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově:1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany, 1986. s. 17.

32

druţstvo znovu rozpadlo. Úplně byla ukončena také divadelní činnost. Toto období krize nastalo i přesto, ţe si sbor nemohl stěţovat na technickou zaostalost. V roce 1978 byla výzbroj sboru rozšířena o nový agregát. V roce 1979 bylo do uţívání sboru předáno nové vozidlo pro odvoz zásahové jednotky. Jedinou činností, kterou poţárníci stále prováděli, byl pravidelné kaţdoroční preventivní poţární prohlídky. V roce 1980 poţárníci navštívili a prohlédli 205 domů a 8 provozoven. O 5 let později, v roce 1985, zkontrolovali 207 domů, 10 provozoven a 4 objekty určené k rekreaci.87 Rok 1985 byl pro poţární sbor opět lepším obdobím. Zintenzivnila se výcviková činnost. Závodní druţstva se opět zúčastňovala okrskových soutěţí. Byla znovuobnovena práce s mládeţí. V roce 1986 slavil sbor 100. výročí zaloţení. Při této příleţitosti se konala 28. června 1986 slavnostní výroční schůze v místním hostinci Pelegrad. Následující den, tedy 29. června 1986, se konala letní slavnost v areálu letního divadla. V 80. letech byl předsedou sboru Jan Gronych. Spolek tvořilo 40 činných a 100 přispívajících členů. Jednotka se opět zúčastňovala zásahových cvičení, okreskových soutěţí. Od 1. září 1987 do roku 1990 také úspěšně fungoval krouţek mladých poţárníků, a to pod vedením Aleny Gronychové. Změna politického zřízení v roce 1989, která znamenala pád komunistického reţimu a přijetí demokracie, se významně dotkla také poţárnické organizace. Dne 2. června 1990 se konalo valné shromáţdění Ústředního výboru sboru poţárnické ochrany (ÚV SPO) v Jesenici u Prahy. Výsledkem tohoto shromáţdění byl zejména nový název organizace. Základní organizace se změnila na Sbor dobrovolných hasičů a Svaz poţární ochrany byl přejmenován na Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. V září roku 1990 začaly vycházet Hasičské noviny, jejichţ cílem bylo poskytovat informace členům sboru.

Další změna se týkala

oslovení. Z předsedy se stal opět starosta a členové sboru byli hasiči nikoliv poţárníci.88 Počátek 90. let 20. století znamenal pro sbor dobrovolných hasičů opět období krize. Zásahová hasičská jednotka přestala aktivně fungovat, ukončena byla činnost s mládeţí. Z důvodu nevyuţití letního divadla a obav z jeho zpustošení bylo navrhnuto Místnímu národnímu výboru Bohdíkov, jako vlastníkovi stavby, zřídit z nevyuţitých prostor pohostinství. Návrh byl přijat a v roce 1991 byla zahájena rekonstrukce prostor. Pohostinství dostalo název „U Kola“ a v roce 2013 stále funguje. Starostou sboru byl v roce 1991 zvolen Jan Gronych. Sbor tvořilo 32 činných a 77 přispívajících členů. V roce 1992 se konala výroční schůze, jejímţ závěrem bylo ukončení činnosti zásahové jednotky pro celkový 87

SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově:1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany, 1986. s. 20. 88 MÁLKOVÁ, J. 120 let Sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s. 14.

33

nezájem členů o účast na výcviku. Nekonaly se ani ţádné preventivní prohlídky domů. Obnoveny byly v roce 1993, ale postupně opět ustávaly. Sbor měl v roce 1993 celkem 31 činných a 80 přispívajících členů. Stále převládal nezájem ze strany občanů o jakoukoliv kulturní či společenskou činnost. Dne 28. 11. 1999 se konala valná hromada, která řešila otázku další existence sboru. Jednalo se o rozhodující akt v historii hasičského sboru. Výsledkem jednání mělo být rozhodnutí, zda činnost sboru ukončit či se snaţit o jeho obnovu. Vedení sboru přistoupilo k podpisové akci všech jeho členů, kteří tak vyjádřili své další působení ve sboru. Úvahy o zrušení sboru byly jednoznačně zavrhnuty. Sbor opustilo 41 členů, a tak z původních 79 členů jich ve sboru setrvalo jen 38. Po posouzení reálné situace ve sboru došli členové sboru k závěru, ţe není v jejich schopnostech obnovit zásahovou jednotku. Jediným východiskem bylo zaměřit se na kulturní činnost a pokusit se tak o navrácení zábavných akcí do areálu letního divadla. Způsoby, jak oţivit kulturní a společenskou činnost či opravovat areál letního divadla, byly značně omezené zejména nedostatkem financí. V letech 2000-2005 byl areál divadla značně pozměněn. Zahájeny byly stavební úpravy přístavků kuţelny, objektu prodeje uzenin a nové oplocení zahrady. V roce 2003 byla dále provedena rekonstrukce prodejního pultu v kuţelně, udírny a prodejny uzenin. V roce 2005 byla zahájena také stavba kůlny na dřevo a uhlí.89 Současným velitelem sboru je Miroslav Ondráček. Hlavní náplní sboru je pořádání kulturních akci. V roce 2012 hasiči zorganizovali 2. ročník Pálení čarodějnic a jiţ 12. ročník akce s názvem Pohádkový les, který navštívilo rekordní počet 90 - ti návštěvníků.90

4.2 Tělovýchovná jednota Sokol Úplné počátky neorganizovaného cvičení v Bohdíkově spadají do roku 1906. Příčinou neoficiálního zaloţení tělovýchovné jednoty bylo dvojí cvičení sokolské, které dalo podnět k tomu, aby se začalo uvaţovat nad myšlenkou zaloţení sokolské jednoty v Bohdíkově. Prvním cvičení, které ovlivnilo zaloţení jednoty, bylo vystoupení bludovských sokolů na hasičské slavnosti v Komňátce v roce 1906. Téhoţ roku se konalo druhé sokolské cvičení při příleţitosti konání národní slavnosti. Tato sokolská vystoupení nadchla místní mladé obyvatele, kteří se pravidelně scházeli v létě na lesních vycházkách. Zde začali uvaţovat o 89

MÁLKOVÁ, J. 120 let Sboru dobrovolných hasičů Bohdíkov. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. s. 16. 90 ONDRÁČEK, M. SDH Bohdíkov. Bohdíkovský zpravodaj. Bohdíkov, 2012. č. 1. s. 7.

34

zaloţení sokolské jednoty, protoţe myšlenka pospolitosti (jednoty, společenství) pro ně byla velice důleţitá, a tak se všichni přihlásili ke členství v Sokolu. V červenci roku 1906 bylo zahájeno první cvičení sokolů na školním letním cvičišti. Cvičení se konalo kaţdé nedělní odpoledne a vedl jej Bohouš Konečný, který byl synem místního řídícího učitele Aloise Konečného. Problém nastal při potíţích s místním farářem Josefem Chromčíkem, kterému zřejmě vadilo, ţe se cvičilo v době odpoledních bohosluţeb. Proto následně cvičení probíhalo třikrát týdně ve večerních hodinách. Při cvičení pouţívali svislý a vodorovný ţebřík, tyče, bradla a hrazdu. V září roku 1906 začal na zdejší škole vyučovat učitel Josef Pecha, který převzal vedení cvičení. Jakmile začalo zimní období, cvičilo se v sále „Na Krčmě“. Do roku 1907 se jednalo pouze o prvopočátky neoficiálního cvičení.91 Zlomovým rokem pro oficiální zaloţení tělovýchovné jednoty Sokol v Bohdíkově byl rok 1907. V tomto roce navštívil Český Bohdíkov jednatel sokolské ţupy severomoravské Dr. František Smrčka. Kdyţ viděl pilnou práci, návštěvnost a nadšení mladých cvičenců, přislíbil pomoc při zaloţení jednoty. Na základě doporučení Dr. Smrčky byla svolána v roce říjnu roku 1907 svolána valná hromada, která se ale nakonec nekonala. Před samotným zahájením schůze vypukl poţár v Aloisovském dvoře, a tak muselo být toto shromáţdění odloţeno. Znovu se valná hromada konala 25. prosince 1907 na Krčmě. Valné hromady se zúčastnilo celkem 42 místních obyvatel, dále několik členů jednoty z Bludova a také Dr. Smrčka. Členství v jednotě přijalo všech 42 zúčastněných, z toho 23 členů se stalo činnými. Při příleţitosti konání valné hromady byl zvolen starosta jednoty, kterým se stal obchodník Karel Fetka. Místostarostou byl jmenován rolník Jan Rutar a náčelníkem učitel František Skopeček.92

V prvním roce svého působení se jednota snaţila o pořízení potřebného nářadí,

sokolských časopisů a knih. Před oficiálním zaloţením jednoty byly pořízeny činky, můstky, tyče a stojany pro skok. Darem od sokolské ţupy severomoravské získali hrazdu, bradla a 13. párů kuţelů. Dále byli všichni členové seznámeni se zásadami sokolství a také byli poučeni o působení tělocviku na tělo. V roce 1909 byla zahájena stavba sokolovny. Jednota měla za úkol obstarat dřevo, štěrk a písek. Samotná stavba sokolovny byla zadána staviteli Otakaru Daušovi z Litovle. Probíhala ale velmi pomalu. Stavitel a jeho pomocníci byli velice nedbalí. I přes stíţnosti a upozornění se během roku 1909 ani jednou stavitel Dauš nepřijel na stavbu podívat. 93 V roce 1910 proběhla slavnost při příleţitosti otevření sokolovny, která nebyla i přes připomínky u 91

Kronika tělocvičné jednoty Sokol v Českém Bohdíkově. s.2. V soukromém drţení V. Ţákové. Tamtéţ, s. 3. 93 Tamtéţ, s. 6. 92

35

stavitele stále úplně dokončená. Dále byla jako součást jednoty zřízena sokolská knihovna. Aţ v roce 1912 byla úplně dokončena budova sokolovny. Jednota po celý rok 1912 řešila problémy související s nezaplacenými účty a upomínkami. Výsledkem všech jednání bylo, ţe česká obec sokolská zaplatí dluhy, které souvisejí se stavbou sokolovny, převezme pozemek i se sokolovnou a tělovýchovná jednota bude platit a spravovat budovu. Do doby, neţ vypukla 1. světová válka, byla mnohá tělovýchovná vystoupení pořádána ve spolupráci s okolními jednotami v Bohdíkově a také mimo obec. S tělovýchovnou jednotou spolupracovaly jednoty z Hrabenova, Bludova, Dlouhomilova a Zábřehu.94 V době 1. světové války (1915–1918) neprobíhala ţádná tělocvičná činnost, protoţe byla většina členů povolána na bojiště. V bojích padli dva z nejobětavějších členů jednoty Josef Daška a Antonín David. Po skončení války byla tělovýchovná činnost opět obnovena. Kaţdoročně jednota pořádala tělovýchovná cvičení, která se konala v letním období. V zimním období se konaly akademie. Cvičení navštěvovali ţáci, ţačky, dorost, dorostenky, muţi a ţeny. Zejména právě ţeny svým zájmem o cvičení převládaly. Součástí Sokolu byl také aktivní divadelní a pěvecký krouţek. Při jednom z tréninkových cvičení se v roce 1931 na bradlech smrtelně zranil bratr Hercík z Vamberku.95 Veškerá aktivní činnost jednoty byla ukončena německou okupací v roce 1938, kdy byl Bohdíkov jako součást pohraničního území připojen k Velkoněmecké říši. I přes následnou dobu německého obsazení se mnoho odváţlivců snaţilo o zachování tradic Sokola. Za jejich snahu jim hrozilo nebezpečí zatčení německým gestapem. Cvičení probíhalo v areálu továrny p. Kusáka a provozovaly se různé sporty jako stolní tenis, odbíjená, lední hokej a lehká atletika. Po skončení 2. světové války v roce 1945 byla činnost jednoty okamţitě obnovena. Jiţ v srpnu roku 1945 byla uspořádána 1. Poválečná sokolská slavnost u místní sokolovny, kde veřejně vystoupily všechny cvičící sloţky. V roce 1948 se místní jednota zúčastnila Všesokolského sletu v Praze. Jednotu z Bohdíkova zde reprezentovalo 8 dorostenců, 12 dorostenek, 8 muţů a 10 ţen. Součástí Sokolu byl také oddíl ţactva, který ale vystupoval pouze na místních slavnostech a cvičení 96. V roce 1948 byl bohdíkovský Sokol sloučen s fotbalovým oddílem SK Bohdíkov, a to pod novým názvem TJ Sokol Bohdíkov. K další změně názvu došlo v roce 1953, kdy byl původní název změněn na TJ Tatran Dolní Bohdíkov. Tento název byl jiţ platný aţ do roku 94

TUREK, J. a JAKL, V. Vzpomínka na 100. výročí TJ Sokol Bohdíkov. Bohdíkovský zpravodaj, 2007. č. 4. s.

1. 95

Bohdíkov. Bohdíkov-TJ Sokol Bohdíkov [online]. [cit. 2013-04-08] Dostupné z:. 96 Bohdíkov. Bohdíkov-TJ Sokol Bohdíkov [online]. [cit. 2013-04-08] Dostupné z:.

36

1967, kdy byl zpět navrácen původní název TJ Sokol Bohdíkov. Od roku 1955 se Sokol pravidelně zúčastňoval všech spartakiád konaných v Praze.97 V roce 1973 se stal součástí jednoty také turistický oddíl, a to pod názvem Turistický oddíl mládeţe. Tento název byl později přeměněn na Turistický oddíl při TJ Sokol Bohdíkov. Z počátku fungování oddílu se turisté zúčastňovali srazů a pochodů, které pořádaly zavedené oddíly. V roce 1977 však nastala změna, kdy se vedení bohdíkovského turistického oddílu rozhodlo zorganizovat vlastní pochod. Trasa prvního pochodu vedla oblastí Vaškovy hory a měřila 8 km. Po úspěšném ohlasu účastníků pochodu byly vybrány další 4 okruhy v oblasti Bohdíkova. Největšího úspěchu dosáhl turistický oddíl v roce 1983, kdy startem a cílem prošlo 270 účastníků. Dnes jiţ turistický oddíl nefunguje, protoţe pro nezájem účastníků zanikl.98 Z Tělovýchovné jednoty Sokol se v roce 1991 po dlouholeté spolupráci osamostatnil fotbalový klub. Od roku 1991 nejsou k dispozici podklady, které vyjadřují působení Sokolu. Činnost Sokolu postupně ochabovala a zanikla. Tělovýchovnou jednotu Sokol dnes v Bohdíkově připomíná pouze nevyuţitá budova sokolovny.

4.3 Fotbalový klub Bohdíkov Úplné začátky fotbalu spadají jiţ do období rakouské monarchie, kdy v roce 1904 podle vzpomínky Aloise Gronycha, přivezli o prázdninách synové továrníka Dreschera koţený míč z Vídně. A tak měli chlapci, spolu s tehdy osmiletým Aloisem Gronychem, moţnost zahrát si poprvé fotbal. Před 1. světovou válkou se rodina Gronychova odstěhovala do Lipska (Německo). Zde bratři Gronychovi hráli v klubech a setkávali se poprvé se skutečnou hrou a pravidly. Po skončení 1. světové války se vrátili zpět do Bohdíkova, kde se snaţili o uskutečnění fotbalové hry. První provizorní hřiště bylo na pozemku za nádraţím. Ftobal se tedy v letech 1922-1925 hrál neorganizovaně.99 Samotný fotbalový klub byl zaloţen v roce 1933. Jeho zakladatelem byl hasičský tovaryš Adolf Fetka, který hrál kopanou ve Staré Turé na Slovensku. Shromáţdil své kamarády a bratry Gronychovi, kteří projevili zájem o fotbal. Hřiště, které odpovídalo 97

TUREK, J. a JAKL, V. Vzpomínka na 100. Výročí zaloţení TJ Sokol Bohdíkov. Bohdíkovský zpravodaj, 2007. č. 4. s. 4. 98 Bohdíkov. Bohdíkov-TJ Sokol Bohdíkov [online]. [cit. 2013-04-08] Dostupné z:. 99 JAKL, V. 60 let bohdíkovského fotbalu. Šumperk: Vegaprint, 1993. s. 9.

37

poţadavkům Fotbalové ţupy ve Zlíně, bylo vybudováno v roce 1934 na pozemku p. Kargera. Největší podíl na jeho vybudování má Alois Gronych, který o pronajmutí pozemku s majitelem panem Kargerem vyjednával. První název, pod kterým fotbalisté Bohdíkov reprezentovali, zněl SK Český Bohdíkov. Během let 1934–1937 se na místním hřišti odehrály čtyři ročníky mistrovských soutěţí. Pátá mistrovská soutěţ v letech 1938–1939 byla nedohrána v důsledku okupace pohraničních oblastí, do které byl Bohdíkov zahrnut. I přes všechny zákazy provozování organizované činnosti se hráči dále scházeli. Na jaře roku 1938 bylo vybudováno další fotbalové hřiště na pozemku p. Dašky u Krčmy. Do roku 1940 odehráli fotbalisté několik vzájemných přátelských utkání. V roce 1940 byla ale většina aktivních členů sportovního klubu odvedena do Německa na nucené práce a hřiště musel p. Daška dle příkazu německých úřadů zaorat. Po ukončení války v roce 1945 bylo opět fotbalové hřiště u Krčmy obnoveno. Mistrovské soutěţe byly zahájeny od roku 1946–1947.100 V roce 1948 byla sloučena veškerá tělovýchova do jednoho sdruţení. Fotbalový klub tak se svým majetkem a hráči přešel do TJ Sokol Dolní Bohdíkov. Změna se také projevila na struktuře soutěţí. Od roku 1949 byl zaveden systém hry jaro-podzim. V roce 1956 muţstvo hrálo pod názvem TJ Tatran Dolní Bohdíkov. Dále bylo v roce 1956 vybudováno nové hřiště na pozemku zdejší vápenky. Kolem hřiště bylo postaveno zábradlí a dřevěné lavičky. Vysázeny byly lípy a topoly, které hřiště lemují i dnes skoro po 57 letech. Od roku 1967 byl klubu opět navrácen název z roku 1948, TJ Sokol Dolní Bohdíkov. Sezóna let 1973–1974 patřila mezi vrcholové. Poprvé v historii klubu se TJ Sokol Bohdíkov stal přeborníkem okresu. Od sezóny 1973–1974 aţ do 1979–1980 hrál Sokol Bohdíkov v krajské soutěţi. Do okresní soutěţe muţstvo fotbalistů sestoupilo v sezóně 1986–1987.101 V roce 1990 se fotbalový klub z tělovýchovné jednoty Sokol vyčlenil a osamostatnil. Fotbalisté Bohdíkov reprezentují pod názvem FK Bohdíkov. Jedná se o nejaktivnější společenskou sloţku v obci.102 Organizačně-ekonomickou oblast zajišťuje devítičlenný výbor ve sloţení: předseda oddílu, místopředseda oddílu, pokladník, jednatel, vedoucí prodeje a vedoucí I. Muţstva, zajišťování pořadatelské sluţby, zajišťování prodeje v udírně i mimo nic a věci s tím související, zajišťování materiálního zabezpečení oddílu, údrţba a uskladnění výstroje a drobného majetku oddílu. V roce 2011 měl fotbalový klub celkem 143 členů. 100

Kronika fotbalového klubu. s. 551-565. V drţení majitele pana Vladimíra Jakla. Bohdíkov. Bohdíkov-TJ Sokol Bohdíkov [online]. [cit. 2013-04-08] Dostupné z:. 102 Bohdíkov. Bohdíkov-historie obce [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . 101

38

Tvoří jej čtyři druţstva, a to Bohdíkov muţi „A“, Bohdíkov muţi „B“, dorost a futsalový tým (futsal je halová obdoba fotbalu). Za rok 2011 bylo odehráno celkem 73 fotbalových utkání, z toho 64 mistrovských, 5 přátelských a 4 pohárové zápasy. Dále také 28 mistrovských zápasů ve futsale. Kaţdoročně jsou pořádány turnaje bývalých hráčů a turnaje v malé kopané. Kromě sportovních aktivit pořádá klub také společenské a kulturní akce. Pravidelně kaţdý rok organizuje tradiční sportovní ples, který má vţdy hojnou účast. Dále připravuje Josefovskou zábavu a pozápasové posezení s hudbou. Fotbalová sezóna je ukončena kaţdoroční listopadovou zabíjačkou.103 Historii klubu znázorňuje fotbalová kronika, kterou vede p. Vladimír Jakl. V roce 2012 byl zapsán do České knihy rekordů za nejrozsáhlejší kroniku fotbalového klubu v České republice. Kronika je vedená od roku 1973, ale autorovi se podařilo shromáţdit i materiály z předchozích let, a tak kronika zahrnuje historii klubu jiţ od roku 1933. Tvoří ji 3 díly (do konce roku 2008) a další zápisy jsou prozatím na volných listech papíru (aţ do roku 2012).104

103 104

JANKŮ, P. Fotbalový klub. Bohdíkovský zpravodaj, 2012. č. 1. s. 6. MÁLKOVÁ, J. Zápis do České knihy rekordů. Bohdíkovský zpravodaj, 2012. č. 4. s. 3.

39

5 Metodický list Protoţe je cílem bakalářské práce snaha o vytvoření odborného materiálu, který by mohl být uplatněn v pedagogické praxi, byl za tímto účelem vytvořen metodický list. Tento metodický list je určen pro ţáky 2. stupně základních škol. Shrnuje exkurzi, jejímţ cílem je seznámit ţáky s historií, okolím a současností obce Bohdíkov. Součástí exkurze je prohlídka obce, beseda se starostou obce a kronikářkou, která se uskuteční v kulturním domě. V rámci besedy budou ţáci seznámeni s historií obce, geografickým vymezením a se současným stavem obce. V rámci prohlídky obce si ţáci budou moci prohlédnout prostory obecního úřadu a knihovny. Poslední zastávkou bude návštěva kostela sv. Petra a Pavla v Bohdíkově. Na závěr exkurze ţáci vyplní metodický list.

Metodický list 1) V jakém roce se objevila první zmínka o obci Bohdíkov? ………………………………………….. 2) Která řeka obcí protéká? …………………………………………. 3) Uveď jméno současného starosty obce ………………………………………… 4) Kolik obyvatel v obci ţije? …………………………………………… 5) Uveď název mikroregionu, jehoţ je obec Bohdíkov součástí …………………………………………… 6) Podobiznu kterého československého prezidenta znázorňuje socha, umístěna vedle Obecního úřadu? ………………………………………………… 7) Který významný učitel vyučoval na místní základní škole? ……………………………………………….

40

Závěr Moje bakalářská práce se věnovala historii obce Bohdíkova. Je doposud jediným zpracování, které se věnuje novodobějším dějinám této obce. Mým cílem bylo shrnout nejdůleţitější události, které zanechaly stopy na dalším vývoji obce. V první kapitole jsem se věnovala obecné charakteristice obce Bohdíkova, jejímu geografickému vymezení a členství v různých organizacích. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na ucelený vývoj dění v obci Bohdíkov, a to v období let 1918-2012. Kapitola je chronologicky rozdělená na jednotlivé podkapitoly. Obsahem podkapitol jsou zejména události politické, realizace veřejných staveb a mnoho dalších události, které ovlivnily vývoj obce. Primárním zdrojem pro vytvoření této kapitoly byly Kroniky obce Bohdíkova. Obsahem třetí kapitoly je vývoj školství v obci Bohdíkov. Jedná se o ucelený stručný vývoj školství od počátků aţ do současnosti. Primárním zdrojem pro tuto kapitolu byly školní kroniky a výroční zprávy Základní školy Bohdíkov. Čtvrtá kapitola je věnována problematice významných kulturních a společenských spolků, které ovlivnily chod obce. Zaměřila jsem se na ucelený vývoj Tělovýchovné jednoty Sokol, Sboru dobrovolných hasičů a Fotbalového klubu Bohdíkov. Před samotným zahájením sepisování bakalářské práce jsme musela seskupit veškerý materiál týkající se obce Bohdíkova. V rámci bádání jsem prostudovala veškeré obecní kroniky, školní kroniky, kroniku fotbalového klubu, kroniku Tělovýchovné jednoty Sokol, dále také několik kniţních publikací, internetových zdrojů a archiválií uloţených v Okresním archivu Šumperk. Tímto způsobem jsem získala potřebný materiál k vytvořením uceleného přehledu dějin obce. Výsledkem této bakalářské práce není pouze vývoj obce, ale také přehled všech pramenů a dostupné literatury, která o této problematice pojednává. Pro pedagogický účel bakalářské práce byl vytvořen metodický list, který je určen pro ţáky 2. stupně základních škol. Cílem metodického listu je seznámení ţáků s historií, přírodními podmínkami a současností obce Bohdíkova.

41

Seznam použité literatury BARTOŠ, J. a TRAPL, M. Dějiny Moravy, 4. Díl: Svobodný stát a okupace. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2004. 287 s. ISBN 80-7275-044-5. BARTOŠ, J. a kol. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek IV. Ostrava: profil, 1974. 316 s. ISBN neuvedeno. BŘEZINA, J. Politický okres šumperský (vlastivědná studie). Vyd.1. Šumperk: Okresní osvětový sbor, 1930. 107 s. ISBN neuvedeno. ČERMÁKOVÁ, L. (editorka). Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje. Vyd.1. Roţnov pod Radhoštěm: Proxima bohemia, 2009. 287 s. ISBN 978-80-254-8649-9. FILIP, Z. Učitelské portréty. Vyd.1. Olomouc: ÚP Olomouc, 1996. 79 s. ISBN 80-7067-6337. HRADEČNÝ, R. Disciplinování nadučitele Konečného. Olomouc, 1964. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Pedagogická fakulta JAKL, V. 60 let bohdíkovského fotbalu. Šumperk: Vegaprint s. r. o., 1993. 13 s. ISBN neuvedeno. KRATOCHVÍL, M. a MAREČEK J. Záplavy-červenec 1997. Šumperk: Agentura Trifox s. r. o, 1997. 39 s. ISBN neuvedeno. MÁLKOVÁ, J. 120 let sboru dobrovolných hasičů. Bohdíkov: Sbor dobrovolných hasičů, 2006. S. ISBN neuvedeno. MELZER, M. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Vyd. 1. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. 585 s. ISBN 80-85083-02-7. SPURNÝ, F. 100 let požární ochrany v Bohdíkově: 1886-1986. Bohdíkov: Československý svaz poţární ochrany, 1986. 21 s. ISBN neuvedeno.

Časopisy Bohdíkovský zpravodaj (2006, č.4, 2012, č.1,4, 2007, č.4). 42

Seznam použitých pramenů Pamětní kniha obce Bohdíkova (1927-1950). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Dolního Bohdíkova (1951-1975). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1976-1978). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1979-1985). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1986-1991). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1992-1995). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika obce Bohdíkova (1996-2009). Uloţeno na OÚ Bohdíkov. Kronika tělocvičné jednoty Sokol. V drţení paní Vlasty Ţákové. Kronika fotbalové jednoty Bohdíkov. V drţení pana Vladimíra Jakla. Kronika školy v Bohdíkově (1964-1994). Uloţeno na ZŠ Bohdíkov. Kniha výročních zpráv Základní školy Bohdíkov (1995-2012). Uloţeno na ZŠ Bohdíkov.

Seznam fondů uložených v SOkA Šumperk SOkA Šumperk. Fond Obecná škola Bohdíkov. Školní kronika 1887-1964. SPURNÝ, F. Inventář k fondu Obecná (národní) škola Bohdíkov,1970. SOkA Šumperk.

Internetové zdroje Bohdíkov.

Bohdíkov-historie

obce

[online].

[cit.

2013-04-08].

Dostupné

z:

. Bohdíkov.

Bohdíkov-TJ

Sokol

Bohdíkov

[online].

[cit.

2013-04-08]

Dostupné z:.

Region Ruda. Region Ruda [online]. Ruda nad Moravou, 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . 43

MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Horní Pomoraví o.p.s. [online]. Hanušovice, 2004 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: .

44

Přílohy

Budova obecního úřadu Bohdíkov-foto Hana Žáková

Budova ZŠ Bohdíkov- foto Hana Žáková

45

Budova MŠ Bohdíkov- foto Hana Žáková

46

Anotace Jméno a příjmení:

Hana Ţáková

Katedra:

Katedra společenských věd

Vedoucí práce:

PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Název práce: Historie, školství a kulturní tradice v obci Bohdíkov v období 20. století Název v angličtině: History, eduaction and cultural traditions in the village Bohdíkov in the 20th century Anotace práce:

Práce se zabývá dějinami obce Bohdíkova v letech 1918-2012. Je zaměřena na významné události, které v obci proběhly. Dále se práce zabývá vývojem školství a významných spolků.

Klíčová slova:

Bohdíkov, dějiny v letech 1918-2013, školství, Tělovýchovná jednota Sokol, Sbor dobrovolných hasičů

Anotace v angličtině:

The thesis is considering history of the village Bohdíkov. This thesis deal with history education and cultural traditions in the village Bohdíkov.

Klíčová slova v angličtině:

Bohdíkov, history in 1918–2013, education, cultural traditions

Přílohy vázané v práci:

Fotografie budovy obecního úřadu, ZŠ, MŠ a kostela sv. Petra a Pavla

Rozsah práce:

47

Jazyk práce:

Čeština

47