Zajímavosti v obci a okolí Zámek Kolštejn Zámek se zbytky hradu - více najdete na stránkách www.icbranna.cz v historii obce. Zámek je v rekonstrukci a je možno po dohodě s kastelánem prohlídka hradu. Kastelán: tel. 777 430 598
Fojtství V sousedství zámku stojí renesanční fojtství čp. 14 z konce 16. stol. Roku 1605 fojt Wagner Urban získal dědičné fojtství s četnými právy (na provaz, na meč, vymrskání zločince, právo mílové, mj.). K původní přízemní budově bylo v 17. stol. Nadstaveno patro a zřejmě v 19. stol. Vybudována zvonice. V letech 1967-69 byl objekt adaptován na školu. Volně stojící budova má fasády pokryté sgrafitovou rustikou, vstup do objektu pod věží je složen architektonických článků nalezených při opravě stavby. Zajímavostí je litinové točité schodiště vyrobené v Kleinových železárnách v Sobotíně ve 2. polovině 19. stol., původně umístěné v zámku Loučná nad Desnou.
Kostel archanděla Michaela Mimořádnou památkou a jednou nejvýznamnějších severomoravských pozdně renesančních staveb je kostel archanděla Michaela z let 1612-14. Původně evangelická svatyně byla zasvěcena Zmrtvýchvstání Krista, po požárech byla několikrát opravována. Katolíkům začal kostel sloužit až v r. 1743, kdy byl také přesvěcen na sv. Michaela. Jednolodní stavba má půdorys obdélníka, k severní straně přiléhá čtyřboká sakristie a v ose západní průčelí předstupuje hranolová věž. Vstupní kamenný portál nese znak stavebníka Jindřicha Bernarda Bruntálského z Vrbna. V interiéru stojí za pozornost hlavně kazatelna a oltář, práce lidových umělců. Nad oltářem je umístěna soška P. Marie Immaculaty z 20. let 16. stol., kterou údajně dovezl maltézský rytíř. Soška byla původně ve starém mariánském kostele (U nynějšího hřiště (vlevo od zámku)stával katolický dřevěný kostelík s farou. (r. 1789 zbourán). Pozornost zaslouží sochy stojící u hlavního oltáře, řezané z jediného kusu dřeva. Obrazový soubor křížové cesty vznikl v uměleckém okruhu Františka Antonína Sebastiniho v pozdním 18. stol. Ve výklenku zdi kostela je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733, před závěrem kostela sousoší Piety na sloupu, dílo lidového kameníka z r. 1663.
Fara Kostel spojuje krytá chodba s klasicistní farou z r. 1784. Podle listiny papeže Klementa VI. Z 12. dubna 1351 byl původní Goldenstein samostatnou farností již před rokem 1350. Když byla roku 1345 Praha povýšena na arcibiskupství a stala se nezávislou na Mohuči, mělo být jí kromě Olomouce podřízeno ještě další biskupství. Jako sídlo biskupství byl určen premonstrátský klášter v Litomyšli. Po víceleté prodlevě a dlouhých jednání bylo r. 1351 z tehdejších severomoravských děkanátů Šumperk a Huzová od Olomouce odděleno 30 farností a 2 kláštery a ty byly přadleny nově zřízenému biskupství. Na základě listiny, která dané farnosti – mezi jinými Kolštejn- jmenovitě zmiňuje, se odvíjí velká část severomoravských dějin. Lze sledovat, že už před více než 300 lety všechna místa s výjimkou tří vesnic byla uváděna pod svým německým označením a následně i usedlíci, kteří v těchto oblastech žili, byli z větší části Němci. Roku 1667 byl zakoupen dům tehdejšího rentmistra, Dr. Grubera, a upraven na faru. Roku 1784 byla fara nově vybudována do své dnešní podoby a vybavena chodbou, která vede ke kostelní věži nad starou cestou. K farnosti Kolštejn s místními částmi Mosazné Hamry, Dolce, Alojzov, Splav, a Nový Kolštejn patřila také míst: Vikantice, Šléglov, Josefov, Františkov, Kronfelzov, Velké Vrbno a Adamov. Kolem roku 1835 zde žilo celkem2362 katolíků a 17 židů mluvících německy. V r. 1756 byl v Kolštejně děkanát.
Radnice Novorenesanční radnice s věží z let 1906-1907.
Kašna Kašna pochází z r. 1866, litinová socha Hygie byla zhotovena v r. 1901.
Mariánský pramen Nad pramenem stával dřevěný kostelík (vlevo od zámku), kde byla umístěna na vysokém oltáři socha Marie utěšitelky. Podle legendy ji snad ze Svaté země přivezli maltézští rytíři. Byli to především poutníci, kteří šířili zprávy o zázračném pramenu a vyslyšení modliteb milosrdné Marie utěšitelky.
Hřbitovní kaple se zvonicí a márnice drobné zlidovělé stavby z r. 1810 Na hřbitově je mj. Pomník padlým z 1. světové války a Morový sloup z dob třicetileté války
Z lidové architektury je zajímavý dvojdílný dřevěný dům s pavlačí z 19. stol. Dále vodní mlýn čp. 97 a vedle stojící dům čp. 98 bývalá palírna se zatrubněním potoka. Při silnici na Vikantice stojí barokní pilířová boží muka z r. 1762.
Šibeniční vrch Najdete jej ve směru z Branné na Vikantice, na horizontu vpravo po prašné polní cestě cca 400m od hlavní silnice stojí tři lípy a s kamenným korpusem litinový kříž. připomínající místo, kde se popravovalo. Hrdelní právo měl Kolštejn zřejmě již od r. 1340, kdy moravský markrabě Karel, později císař Karel IV., udělil pánům z Lipé pro jejich statky Šumperk Kolštejn a Žampach. Tento stav se zachoval až do bělohorských událostí, kdy kolštejnské panství získali Lichtensteinové, bylo hrdelní právo přesunuto do Krnova. V r. 1729 již opět funguje v kolštejnském panství a v r. 1731 k němu bylo přiděleno do té doby samostatné hrdelní právo staroměstské. Definitivně zanikl hrdelní soud v Kolštejně v roce 1753.
Sýpka Za zmínku stojí také budova, která mj. také nestojí. Zdejší panství bylo rozlehlé a patřily k němu i čtyři vrchnostenské dvory v Kolštejně, Starém Městě, Vojtíškově a Vikanticích. Stavba sýpky započala v r. 1681-1685., o rozměrech asi 85 x 27m. Kolštejnská sýpka byla postavena převážně z kamene, přičemž zdi až ke střešní konstrukci měly být i sáh (asi 1,8m) silné, štíty měly mít tloušťku 4 střevíce (asi 1,4m), výška sýpky byla cca 15-20 m. Jsou to odhady, dokumenty se bohužel nedochovaly. Takto velká sýpka zřejmě měla za úkol shromažďovat ze širokého okolí (Prostějov, z Hané) zásoby obilí pro případ napadení. V roce 1905 byla zbourána, protože byla využívána jen z malé části. Na volném místě měla být vystavěna nemocnice, ze záměru sešlo a dnes tu stojí panelové domy.
