OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR
PROJEKT REVITALIZACE STROMOŘADÍ
V OBCI VŠEMYSLICE A ČÁSTI OBCE NEZNAŠOV
OBJEDNATEL: OBEC VŠEMYSLICE, NEZNAŠOV ČP. 9, 373 02 VŠEMYSLICE ZHOTOVITEL: SPOLEK PRO ROZVOJ REGIONU, JIRÁSKOVA 84, 375 01, TÝN NAD VLTAVOU
PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚVODNÍ ÚDAJE
Objednatel:
Obec Všemyslice, Neznašov čp. 9, 373 02 Všemyslice tel/fax: 385 721 737 e-mail:
[email protected] IČO: 00245666
Zastoupený:
Hana Bartušková starostka obce
Zpracovatel:
Spolek pro rozvoj regionu Jiráskova 84, 375 01 Týn nad Vltavou IČO: 270 17 320 tel: 380 421 377, mob: 774 709 114 email:
[email protected]
Zastoupený:
Ing. Kateřina Novotná
------------------------------------------------------------------------------------------------Autorský tým: V Týně nad Vltavou
Ing. Kateřina Novotná dne 15. 6. 2011
PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE
Předmětem plnění projektové dokumentace je zpracování inventarizace dřevin a projektů sadových úprav, jejichž cílem je stanovit pěstební opatření k obnově krajinných struktur. Liniová zeleň je odedávna nedílnou součástí rozptýlené zeleně v krajině. Jednou z hlavních funkcí zeleně podél komunikací je propojení sídla a krajiny. Toto stromořadí, má tím větší důležitost, že vede k sakrální stavbě ke kostelu Nejsvětejší Trojice, kolem něhož se nachází hřbitov, kde se uchovaly kapličky s lidovými malbami. Za kostelem Nejsvětejší Trojice stojí nad srázem k Vltavě barokní kaple z 18. století - hrobka rodu Berchtoldů v Neznašově. Snahou je obnovit, dosadit či prodloužit toto stromořadí k oběma zmíněným sakrálním stavbám a tím zpříjemnit lidem častý vycházkový okruh, vedoucí z obce Neznašov až k vyhlídce na soutok Lužnice s Vltavou. Samozřejmě liniová zeleň plní i řadu dalších funkcí jako například kompoziční, mikroklimatickou, biologickou, hygienickou, estetickou a řadu dalších. Další prioritou je obnova kompozice a zachování druhové skladby, důležitou součástí regenerace tohoto stromořadí je ošetření stávajících vzrostlých stromů, které byli dlouhou dobu téměř bez údržby. Místem plnění projektu jsou plochy na pozemcích parcelních čísel 35/5, 1051/1, 176/1, 175/75, 186/6, 63/70, 181/1, 179/2, v katastrálním území Všemyslice. Všechny tyto pozemky jsou v majetku obce a nejsou evidována žádná omezení týkající se vlastnictví. Jako podklad pro budoucí realizaci byla zpracována průvodní zpráva a inventarizace dřevin, dále výkresová část inventarizace a návrh obnovy stromořadí, vše je doplněno o výkaz výměr včetně položkového rozpočtu. V budoucnu by měly tyto plochy zeleně ještě lépe plnit všechny své funkce a potřeby občanů. Nově vysazené lípy, by se mohli stát stromořadím narozených dětí v obci. U každého nově vysazeného stromu, by do budoucna mohla být cedulka se jménem nově narozeného dítěte v obci, což by prohlubovalo vztah místních obyvatel k tomuto místu. Zároveň by tato alej kontrastovalo s blízkým hřbitovem a dotvářelo fakt, že v životě každého z nás jsou dvě neměnné události a to narození a smrt. Realizace navržených pěstebních opatření je v souladu s funkčním vymezením ploch dle platného územního plánu obce Všemyslice.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Kraj: Jihočeský Okres : České Budějovice Obec: Všemyslice
Širší vztahy řešeného území
Vymezení lokality v rámci obce
SEZNAM DOTČENÝCH PARCEL
parcelní číslo:
175/75
výměra (m2):
1476
druh pozemku:
orná půda
vlastnické právo:
obec Všemyslice
způsob ochrany:
zemědělský půdní fond
parcelní číslo:
35/5
výměra (m2):
181
způsob využití:
neplodná půda
druh pozemku:
ostatní plocha
vlastnické právo:
obec Všemyslice
způsob ochrany:
nejsou evidována žádná omezení
parcelní číslo:
1051/1
výměra (m2):
3118
způsob využití:
ostatní komunikace
druh pozemku:
ostatní plocha
vlastnické právo:
obec Všemyslice
způsob ochrany:
nejsou evidována žádná omezení
parcelní číslo:
176/1
výměra (m2):
3347
způsob využití:
jiná plocha
druh pozemku:
ostatní plocha
vlastnické právo:
obec Všemyslice
způsob ochrany:
nejsou evidována žádná omezení
parcelní číslo:
186/6
výměra (m2):
38175
druh pozemku:
lesní pozemek
vlastnické právo:
obec Všemyslice
název:
pozemky určené k plnění funkce lesa
parcelní číslo:
63/70
výměra (m2):
620
způsob využití:
neplodná půda
druh pozemku:
ostatní plocha
vlastnické právo:
obec Všemyslice
způsob ochrany:
nejsou evidována žádná omezení
parcelní číslo:
181/1
výměra (m2):
3131
druh pozemku:
orná půda
vlastnické právo:
obec Všemyslice
název:
zemědělský půdní fond
parcelní číslo:
179/2
výměra (m2):
942
způsob využití:
hřbitov, urnový háj
druh pozemku:
ostatní plocha
vlastnické právo:
Obec Vššemyslice
způsob ochrany:
nejsou evidována žádná omezení
HISTORICKÉ PODKLADY
Neznašov je malá ves ležící v okrese České Budějovice asi 3 km západně od Týna nad Vltavou nad soutokem řek Lužnice a Vltavy v nadmořské výšce 426 m. První zmínky o vsi pocházejí z roku 1491. Po roce 1541 zde byla postavena tvrz, která však nezůstala zachována. Na jejím místě (na dnešní návsi) byl okolo roku 1800 postaven empírový zámeček. Zajímavostí je zdejší hřbitov u kostela Nejsvětejší Trojice, kde se uchovaly kapličky s lidovými malbami podobné kapličkám v nedalekých Albrechticích nad Vltavou. Za kostelem Nejsvětejší Trojice stojí nad srázem k Vltavě barokní kaple z 18. století hrobka rodu Berchtoldů v Neznašově. Stojí asi 200 m za místním hřbitovem, nad srázem vyhlídky na soutok řek Vltavy a Lužnice. Jde o novobarokní stavbu z roku 1930, která byla postavena nákladem rodiny JUDr. Schnöblinga. Má podobu rozměrné kaple. Složitý půdorys stavby má podobu řeckého kříže. Východní část tvoří polokruhové kněžiště. Výrazným prvkem stavby je vysoký volutový štít se železným křížem, ukotveným na vrcholu. Nad dveřmi je nápis: "V náruči Boží, z které jsme vyšli, se navečer všichni sejdeme zas". Hrobka se postupně dostala do velmi špatného stavu a byla značně zdevastována. Přechází do vlastnictví České republiky a ta ji bezúplatně v roce 1996 předává Obci Všemyslice. Obec v letech 1999 - 2000 provádí nákladnou rekonstrukci. Smuteční plastika v interiéru hrobky rodů Berchtoldů v Neznašově je umístěna vpravo za vchodem do hrobky. Ze skalní plošiny pod kaplí je pěkný výhled na soutok Vltavy s Lužnicí.
Zdroj: http://www.vsemyslice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=57&Itemid=54
I. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – JOSEFSKÉ
Proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace). Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. mapování probíhalo tak, že důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů., skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala. (Dostupné z http://oldmaps.geolab.cz/)
Na mapě I. vojenského mapování je dobře patrné místo kostela Nejsvětější trojice, v té době St. Trinit. Je zde zakreslena i cesta vedoucí z Neznašov, kolem kostela na Kořensko, Tato cesta vede téměř v nezměněném tvaru krajinou dodnes.
II. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – FRANTIŠKOVO
Proběhlo v letech 1836-1852. Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla. Oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. (Dostupné z http://oldmaps.geolab.cz/)
Na mapě II. vojenského mapování je hlavní změnou osázení všech příjezdových cest do obce. Osazení cest, je typickým rysem barokizace krajiny v Čechách. Je zde patrné i osázení kolem kostela.
III. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ - FRANTIŠKO-JOSEFSKÉ
Proběhlo v letech 1876-1878 (Morava a Slezsko) a 1877-1880 (Čechy) Jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. (Dostupné z http://oldmaps.geolab.cz/)
Mapa III. vojenského mapování zobrazuje zájmovou lokalitu v prakticky stejném stavuz hlediska zeleně. Důležité je zakreslení cesty k barokní kapli a vyhlídce.
STÁVAJÍCÍ STAV Jedná se o porosty kolem pozemní komunikace vedoucí severně od obce směrem na vodní dílo Kořensko. Část přímo u obce je tvořena oboustrannou alejí lip srdčitých. Většina z nich jsou dospělý jedinci velkého staří. Vzhledem k bezpečnosti byl již dříve u některých jedinců proveden sesazovací řez- tudíž některé stromy mají sekundární korunu. Dále navazuje část jednostranného stromořadí též tvořená lípou srdčitou. Alej pokračuje až na cestě vedoucí ke kostelu Nejsvětější trojice. Druhově je zde opět dominantní lípa srdčitá, ale místy je doplněna dubem letním, či javorem mléčem. Velmi dominantní dřevinou s výborným zimním efektem je akát bílý, který působí jako dominanta, především při pohledu přímo od vchodu ke kostelu. Pod tímto akátem se nachází křížek. Zajímavým faktem je, že většina starších stromů má dutinu v kmeni z jižní strany, příčina tohoto jevu zatím není známa. Obec se snaží o zachování a dosadbu této lokality. V některých částech jsou vysazeny mladé stromy a lípa přímo u vchodu ke kostelu a zároveň na hřbitov je již zpevněna bezpečnostní vazbou. V současné době je zájem protáhnout stromořadí až ke kapli a tím vytvořit zajímavou vycházkovou trasu, kterou by se dala ještě lépe propojit obec a sakrální stavby v blízkém okolí. Toto nově vysazené stromořadí, by mělo být ještě alejí Narozených dětí- jak již bylo posláno v úvodu. Kromě toho toto nově vysazené stromořadí vhodně doplní krajinný ráz, odcloní rozrůstající se zástavbu rodinných domů od hřbitova a dotvoří tak klidovou část obce.
Fotografie dokládají současný stav lipové aleje. Jedná se převážně o dospělé jedince, místy již se sekundární korunou. Alej je místy již obnovena a dosazena. Celkově je zdravotní stav poměrně dobrý, i když řada stromů má dutiny v kmeni či nebezpečné vidlicovité větvení. Alej je pozitivní dominantou spojující obec s kostelem a hřbitovem.
NÁVRH OPATŘENÍ Návrh opatření se zabývá především lipovou alejí, která je velmi cenné díky množství vzrostlých lip a tím, že propojuje sídlo a krajinu. Alej přirozeně tvoří velmi frekventovaný vycházkový okruh ve stínu strom. Stromořadí dává možnost pozorování krajiny jako jednotlivých obrazů mezi kmeny. V současné době se počítá s tím, že alej bude ošetřena dle inventarizace dřevin, nově dosázena a protažena. Dále pak se projekt zabývá právě nově vysazeným stromořadím, které by vhodně doplňovalo krajinný ráz a zároveň funkčně i opticky odcloní rozrůstající se zástavbu a tím napomůže k dotvoření klidové část obce. V dané lokalitě je zájem protáhnout stromořadí až ke kapli a tím vytvořit zajímavou vycházkovou trasu. Tudíž zde bude alej dosázena, ale již jen ve formě lipového stromořadí a bude směřovat až ke kapli (hrobce rodu Berchtoldů), čímž zároveň propojí obě sakrální stavby. Nově vysazené stromořadí- by se mělo stát stromy Narozených dětí. Každé dítě které by se v obci narodilo, by dostalo cedulku k jedné z lip, což by tvořilo vhodný protiklad hřbitova a prohlubovalo vztah obyvatel k místu. Dále by zde měla vzniknout parkově upravená plocha, která by oddělovala silnici od klidové zóny kolem kostela, což by bylo zajištěno výsadbou keřů podél silnice a to tavolníku Van Houtteova. V této části je potřeba dotvořit vhodné pozadí pro křížek pod akátem, které již nyní tvoří jednu z hlavních dominant. Jako keř vhodný pro pozadí sochy byl zvolen tis červený, který je jednou z nejtmavších dřevin u nás. Tento parčík by měl být místem pro zastavení a posezení, s výhled do zeleně, možností obdivování krásy starých stromů a s jedinečným výhledem na kostel. Pole jsou od parčíku oddělena skupinou stávajících keřů, mezi nimiž je pár stromů dorůstajících velikosti dospělého jedince a to především lípa srdčitá, javor klen, dub letní a akát bílý. V návrhu se počítá s jejich ponecháním a vytvořením předsazené skupiny keřů, před keře stávající. Jako vhodná dřevina byla zvolena růže šípková, neboť je naší původní dřevinou, typickou pro český venkov a ještě je cenná svým jarním a podzimním akcentem. Vstup od vesnice do parku by byl též doplněn skupinou kvetoucích keřů a to druhem trnky obecné, která má stejné vlastnosti a efekt jako popsaná růže šípková.
V neposlední řadě byla navrhnuta úprava kolem hrobka rodu Berchtoldů, která zvýrazní osovost, tím že budou doplněny dominantní stromy, keřové skupiny i upraven prostoru ke shromažďování. Doplňující částí projektu je modelové ztvárnění hřbitova a urnového háje, který by na dané parcele měl vzniknout dle územního plánu. Návrh vychází ze stávajícího členění a historických podkladů. Snaží se navázat na stávající a též doplnit vchody ve spodní části. Ale jedná se jen o modelové ztvárnění, vlastní rozvržení musí udělat a posoudit urbanista. Zde byl hřbitov dokreslen jen pro dotvoření smyslu celé kompozice.
Celkové počty vysazených dřevin.
Osazovací plán- Neznašov počet kusů počet
český
latinský
název
název
lípa srdčitá
Tilia cordata
líska obecná
Corylus avellana
22,5
2
45
ptačí zob
Ligustrum vulgare
22,5
2
45
tis červený
Taxus baccata
růže šípková
Rosa canina
22,5
trnka obecná
Prunus spinosa
22,5
m2 na m2
kusů
celkem ks
52
50
19
19
2
5
50
2
4
49
celkem kusů keřů celkem kusů stromů
208 50
TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ
VÝBĚR DŘEVIN Použitý rostlinný materiál musí kvalitativně odpovídat normě ČSN DIN 464902-1, Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti. Použit může být jen materiál z fytopatologického hlediska nezávadný, případné náklady spojené s použitím napadeného rostlinného materiálu hradí dodavatel. Velikostně musí materiál odpovídat požadavkům projektu.
PŘÍPRAVA STANOVIŠTĚ PŘED VÝSADBOU DŘEVIN Příprava stanoviště se provádí před vlastní výsadbou. Nejprve je nutné, odstranit nevhodné porosty (v tomto případě především vytrvalé plevele v bezprostřední blízkosti výsadby stromu a to buď mechanicky, nebo chemicky) a vyfrézovat pařezy (těch se zde vyskytuje několik, po odstraněných starých jedinců lip srdčitých, některé z těchto pařezů bohatě obrůstají a v budoucnu by konkurovali nové výsadbě, proto je potřeba, aby došlo k jejich odfrézování). Též je vhodné upravit strukturu půdy například rytím a pozemek celkově před přípravou půdy přihnojit vícesložkovými hnojivy. U dlouhověkých dřevin je ještě lepší dávat dlouhodobě působící hnojiva přímo do výsadbových jam. Podle ekologických nároků jednotlivých dřevin je možno upravit strukturu půdy, obsah humusu, půdní reakci, zásobu živin atd. Ve většině případů jsou zvoleny takové dřeviny, které se pro dané stanoviště vhodné a nevyžadují výrazné úpravy půdy.
VÝSADBA DŘEVIN Všeobecně nejvhodnější dobou pro výsadbu především vzrostlých stromů je podzimní období od poloviny října do zámrazu. Dřeviny pro časné podzimní výsadby jsou dobývány ve školce před opadem listů a je tedy třeba, aby pro transport a další manipulaci byly bezpodmínečně zbaveny listů a uchráněny tak před nežádoucí transpiraci (výparu vody). Druhým obdobím je jaro, pokud možno ne dlouho před rašením. Doba výsadby je závislá na tom, jaký výsadbový materiál máme (prostokořený, s balem, v kontejnerech). Důležité je, aby sazenice nebyla napadena, nebyly poškozeny kořeny, kmen ani kosterní větve. Veškeré práce, spojené s realizací sadovnických úprav budou prováděny podle platných norem a zákonů pro obor sadovnictví a krajinářství.
ZÁSADY, JEŽ BY MĚLI BÝT DODRŽOVÁNY PŘI VÝSADBĚ
a) Vysazujeme do přiměřeně vlhké půdy. b) Výsadbové jámy musí být adekvátní velikostí kořenovému balu, zde v zásadě platí pravidlo, že jáma v kvalitní půdě má být tak veliká, aby její průměr a hloubka činili minimálně dvoj násobek velikosti kořenového balu. Ve zhoršených podmínkách musí být jámy přiměřeně větší. Doporučuje se vysazovat stromy o velikosti 14-16 cm do jam o velikosti 0,7 m3. Při vysazování provádíme výměnu substrátu a t o většinou úplnou, nebo z 1/2 až 2/3. c) Při výsadbě vzrostlých stromů především v městském prostředí je důležité vytvořit drenážní a separační vrstvu. Nad těmito vrstvami bude vrstva substrátu, ten musí být vododržný a vzdušný zároveň. Důležité je dřevinu vhodně přihnojit, nejlépe dlouhodobými, postupně rozpustnými hnojivy. (Například tabletová hnojiva- ke stromům 4 až 6 kusů.) d) Velmi vhodné u nových výsadeb je umístění závlahových gravitačních sond, vedoucím ke kořenům dřeviny. Nejsou-li umístěny tyto sondy, je potřeba zajistit důkladnou pravidelnou závlahu jiným způsobem. Nově vysazené dřeviny řádně zavlažíme a zálivku pravidelně opakujeme. e) V případě potřeby provedeme řez kořenů či úpravu zemního balu. Kořeny řežeme těsně před výsadbou. Při řezu odstraníme především poškozené, napadené a zaschlé kořeny, až do zdravého dřeva. Ostatní zakracujeme tak, aby kořenová soustava byla pokud možno rovnoměrná a také tak, aby se kořeny při výsadbě do připravené jámy neohýbaly. Řežeme silnější kořeny, slabší, pokud nejsou zaschlé nebo poškozené, ponecháme bez řezu. Délka kořenů je většinou dána již při dobývání ve školce. Řez provádíme zásadně ostrým, nejlépe desinfikovaným nářadím, nůžkami či nožem. Řez vedeme kolmo nebo mírně šikmo na osu kořene. U dřevin vysazovaných s baly, nebo kontejnerovaných
řez neprovádíme, s výjimkou odstranění
přečnívajících kořenů. f) Dřeviny vysazujeme zpravidla vysazujeme tak hluboko, jak byly vysázeny na dřívějším stanovišti, či ve školce. Původní hloubka výsadby je u prostokořených stromů dobře patrná na kořenovém krčku, u dřevin vysazovaných s balem určuje správnou hloubku výsadby vrchní plocha balu, která má tvořit při výsadbě jednu rovinu s terénem.
g) Důležité je dokonalé spojení s kořenovými baly a kořeny a to tím, že půdu důkladně přišlápneme, u dřevin s balem však zásadně nešlapeme na bal, ale kolem něj. h) Řez nadzemní části vysazovaných dřevin provádíme hlavně u prostokořenných keřů, kde zakrátíme nadzemní část zhruba o 1/3. U opadavých listnáčů s baly, řez podstatně omezujeme. Důležitou zásadou při řezu před výsadbou je zachování vzájemného poměru mezi nadzemní a podzemní částí rostliny. ch) Prostokořené stromy vysazujeme tak, že je přidržujeme nad nakypřeným dnem jámy, tak vysoko, aby kořenový krček byl 2-5 cm nad úrovní terénu, neboť se počítá se slehnutím nakypřené půdy. Před výsadbou stromů zatlučeme na dno jámy kůl impregnovaný proti hnilobě. Při dodatečném zatloukání, by se mohli poškodit kořeny. Postupným zasypáváním a potřásáním a lehkým přišlápnutím dosáhneme pevného spojení kořenů se zeminou. Dbáme při tom na to, aby kořeny nebyly ohýbány ani jinak deformovány. Jámu zpravidla naplníme jen asi ze dvou třetin. Potom zeminu důkladně prolijeme vodou a zbytek zeminy dáme na povrch. i) Stromy vysazované se zemními baly se rozbalují až přímo na místě v připravené jámě. Úvazek, který bývá zpravidla upevněn ke kořenovému krčku se uvolní, balicí materiál, pokud je snadno tlející ( sláma, juta, a pod.), se rozloží na dno jámy a postupně zasypává zeminou. Další postup je v podstatě shodný s výsadbou dřevin prostokořených, je však třeba opatrnosti při usazování zemního balu. Bez potřásání jej uložíme do jámy, zasypeme a citlivě přišlápneme, aby se nepoškodil, nebo nerozpadl. Kůly zatloukám vždy před výsadbou. j) Pro upevňování a kotvení vysázených dřevin platí níže uvedené zásady: Kůly se zatloukají do jámy zásadně před výsadbou, nejméně do hloubky 0,3 m do rostlé půdy. Délka kůlů se řídí výškou kmene, výškový odstup mezi koncem kůlu a korunkou má činit přibližně 10 až 15 cm. Upevnění dřevin ke kůlům musí být provedeno tak, aby nedošlo při výsadbě a v prvních letech po výsadbě k poškození kůry vodivých pletiv. Úvazky musí být zabezpečeny proti sklouznutípřibitím ke kůlu.
OŠETŘENÍ PO VÝSADBĚ
Po ukončení výsadby následuje úprava výsadbové plochy. K tomu patří urovnání povrchu, nakypření půdy, odstranění kamenů, plevelů, zejména vytrvalých a všech zbytků po výsadbě. Způsobem udržení bezplevelného stavu je nastýlání mulčovací kůrou o síle 100 - 150 mm, která současně chrání půdu před vysycháním. Mezi substrát a mulčovací kůru, můžeme umístit černou mulčovací folii, které tuto funkci ještě podpoří. K důležitým opatřením u čerstvě vysázených dřevin patří upevnění a zakotvení v půdě. Tato opatření mají za cíl zabránit vyvracení dřevin a ochránit kořenový systém od zbytečného pohybu působením větru nebo jinými vlivy na nadzemní část a umožnit tak rychlý vývoj nového kořenového vlášení a řádné zakořenění. Dřevinu vyvazujeme k dřevěným impregnovaným kůlům, zatlučeným před výsadbou pomocí vázacího materiálu. Vázací materiál musí být především dostatečně široký, aby nezpůsoboval zářezy do kmene dřeviny. Úvazy jsou potřeba zabezpečit proti posunu a pravidelně je kontrolovat. Dle potřeby povolovat, či utahovat. O vysazené stromy je nezbytné se pravidelně starat a provádět všechna potřebná opatření ještě nejméně 3 roky. K těmto opatřením patří především zajištění závlahy, kontrola a obnova vázaní a stability stromu, výchovné, zdravotní řezy a další opatření. Případné uhynulé stromy je potřeba doplnit novou výsadbou.
INVENTARIZACE- TEXTOVÁ ČÁST
Některé staré stromy v okolí kostela jsou na svůj věk v celkem dobrém zdravotním stavu. Základním problémem zájmové plochy je stejnověkost většiny dřevin, většina jedinců se nachází ve fyziologickém stádiu dospělého jedince s projevy stagnace růstu. Přičemž zdravotní stav je u většiny stromů dobrý až zhoršený, vitalita mírně snížená či zhoršená a koruna u některých jedinců začíná prosychat. Stabilita a pravděpodobnost zlomu u většiny má mírné narušení statických poměrů (nutné další sledování) až významnější narušení stability stromu (nutná častá kontrola – 1-2x ročně, příp. sanace). Stromy jsou nejčastěji perspektivní dlouhodobě. Typickým jevem těchto lokalit je tvorba nebezpečných úžlabí kosterních větví, které je nutné řešit bezpečnostní vazbou. Mezi nejnutnějším pěstebním opatřením inventarizace je zařazen bezpečnostní, zdravotní řez a bezpečnostní vazba korun. Perspektiva kosterních dřevin je sice v současné době dlouhodobá, ale v některých místech je velmi vhodná dosadba a propojení sakrálních místech pomocí výsadby. Místy zhoršený zdravotní stav u dřevin především v blízkosti cest může ohrožovat bezpečnost návštěvníků, proto je potřeba tyto porosty ošetřit prioritně. Na některých místech je patrná zanedbaná údržba a především neošetřené řezné rány a dutiny. Ošetření dutin je nezbytné u většiny stromů. Důraz by měl být kladem především na to, aby do dutin nemohla zatékat voda, ale zároveň aby k nim byl zajištěn dostatečný přístup proudícího vzduchu. Musí se zabránit šíření hnilob, houbových patogenů a ostatních chorob a škůdců.
Cílem je realizovat taková pěstebních opatření, která povedou ke zvýšení vitality a zlepšení zdravotního stavu, je potřeba především odstranit suché větve, ošetřit rány, dutiny, pahýly a napadené části stromu. Důležitá je i ohleduplnost k stávajícím dřevinám.
POSTUP NÁVRHU TECHNOLOGIE PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ Před započetím odborných zásahů na dřevinách je nutné zohlednit všechny významné faktory, ovlivňující následně typ a rozsah zvoleného ošetření. Postup rozhodování rozdělujeme do čtyř kroků: -
Efekt ošetření (co je účelem realizovaného ošetření)
-
Aktuální stav stromu (podrobné zhodnocení celkového stavu jedince)
-
Stabilita stromu po zásahu (zajištění provozní bezpečnosti)
-
Technologie ošetření (výběr operací, které budou na dřevině prováděny)
METODIKA PROVEDENÝCH PRŮZKUMŮ
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM A INVENTARIZACE ZELENĚ Pro připravovaný odborný sadovnický a krajinářský zásah do stávajících porostů a jejich kompozice je naprosto nezbytné dané prvky dostatečně dobře poznat. V rámci dendrologického hodnocení a návrhu pěstebních opatření byl proveden terénní průzkum v dané lokalitě a to v průběhu června 2011. Aby bylo možno hodnocené dřeviny odborně ošetřit, byl proveden dendrologický průzkum, který zhodnotil celkový stav dřevin a jejich biomechanické vlastnosti jako například (fyziologické staří, vitalita, perspektiva, stabilita a zdravotní stav). Na základě inventarizace a posouzení pěstebního stavu bylo možno navrhnout příslušná pěstební opatření, včetně stanovení dřevin určených k odstranění.
ODSTRANĚNÍ DŘEVIN JE URČOVÁNO JEDNAK NA ZÁKLADĚ - Aktuálního zdravotního stavu, stability, vitality a perspektivy. - Rizikovosti a nebezpečnosti vůči okolí. - Zvoleného kompozičního záměru.
ZVOLENÁ METODIKA Jako podklad pro tvorbu inventarizace byly použity podklady od českého certifikovaného arboristy Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. a firmy Safe Trees, s.r.o.
IDENTIFIKACE DŘEVIN Soliterní stromy -
Číslo– pořadové číslo exempláře– v textové i mapové části vyjádřeno arabskou číslicí.
-
Vědecký název dřeviny a národní (Český) název dřeviny.
Dendrometrické veličiny -
Obvod kmene (cm) – měřeno pásmem ve výšce 130 cm od paty kmene, případně dle umístění jednotlivých kmenů
-
Výška (m) – měřeno odhadem
-
Šířka (m) – měřena kolmým průmětem koruny na zem
-
Nasazení koruny (m) – za nasazení koruny se počítají zemi nejblíže se nacházející živé výhony, či místo nasedání nejníže postavené větve, či první rozvětvení kmene
-
Stromy k pokácení – jsou v grafické části vyjádřeny barevnou značkou
METODIKA INVENTARIZACE:
-
Determinace taxonu- Při určování druhu hodnocených stromů byla použita botanická nomenklatura dle publikace Květena ČR (1.-5. díl).
-
Průměr kmene byl měřený ve výšce 1,3 m s přesností 2 cm.
Fyziologické stáří- Jedná se o zařazení stromu do kategorie podle vývojového stádia jedince. 1
výsadba ve stádiu aklimatizace
2
aklimatizovaná výsadba, jedinec v období dynamického růstu
3
mladý strom dorůstající rozměrů dospělého jedince
4
dospělý strom, projevuje se stagnace růstu
5
starý jedinec, ústup koruny
Perspektiva- Odhad perspektivy jedince na základě jeho zdravotního stavu a vitality. a
dlouhodobě perspektivní (nad 10 let)
b
krátkodobě perspektivní (odhadovaná doba dožití do 10 let)
c
neperspektivní
Stabilita- Odhad možného ohrožení provozní bezpečnosti jedincem na základě pozorovatelných defektů větvení, infikace kmene, výskytu dutin či trhlin v kmenové i korunové části, příp. v důsledku viditelného narušení kořenového systému. Hodnotí se především odolnost proti zlomu, v oblasti odolnosti proti vyvrácení pouze vizuálně patrné symptomy. 0
bez zjištěných symptomů narušení statických poměrů
1
mírné narušení statických poměrů (nutné další sledování)
2
významnější narušení stability stromu (nutná častá kontrola – 1-2x ročně, příp. sanace)
3
riziko pádu kosterních větví, rozsáhlý defekt (pokud není možná sanace defektu, nutné odstranění stromu)
4
havarijní stav, rozpadající se koruna či kmen
Zdravotní stav- Souhrnná charakteristika definující stav mechanického poškození jedince. Hlavním významem je vyjádření provozní bezpečnosti stromu. 0
zdravotní stav výborný
1
zdravotní stav dobrý
2
zdravotní stav zhoršený
3
zdravotní stav výrazně zhoršený
4
zdravotní stav silně narušený
5
havarijní jedinec
Vitalita- Souhrnná charakteristika popisující životaschopnost (dynamiku průběhu fyziologických funkcí) stromu jako živého organismu. Zhoršení vitality může být způsobeno nevhodnými stanovištními poměry, napadením škůdci, příp. vlivem okolního porostu. 0
vitalita výborná
1
vitalita mírně snížená
2
vitalita zhoršená, koruna začíná prosychat
3
vitalita výrazně zhoršená, prosychání dynamicky pokračuje
4
vitalita zbytková
5
suchý strom
Naléhavost- Navrhovaná naléhavost realizace zásahu. 0
akutní zásah – hrozí riziko z prodlení
1
naléhavý zásah – realizovat v první etapě prací
2
střední naléhavost – realizovat ve druhé etapě prací
3
malá naléhavost – realizovat ve třetí etapě prací
TECHNOLOGIE OŠETŘENÍ
Navrhovaná technologie ošetření stromu.
Kácení stromů Pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene do vzdálenosti 20 m se složením na hromady nebo s naložením na dopravní prostředek. Je doporučené, aby kácení stromů rostoucích mimo les vždy realizovala odborná arboristická firma pomocí proškolených pracovníků.
Kód
Subkód
Popis položky
SK
Směrové kácení
SP
Směrové kácení s přetažením stromu
PK
Postupné kácení bez nutnosti spouštění kmene a částí koruny
ZP
Postupné kácení ve ztížených podmínkách s nutností spouštění částí kmene a koruny
KS
Číslo ceníkové položky 112 10-11
112 10-31
Odstranění pařezu Odstranění pařezu pokáceného stromu odfrézováním až do hloubky 100 mm. Bez zasypání jámy vzniklé frézováním.
Kód
Subkód
OP
--
Popis položky
Odstranění pařezu frézováním
Číslo ceníkové položky
111 20-31
Řez stromů Řez stromů realizovaný s využitím výškové techniky (hydraulická plošina či stromolezecká technika) spolu s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m a složením na hromady.
Kód
RV
RZ
RR
Subkód
--
--
Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se především větve suché, vitalitně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního.
SP OR
Redukční řez obvodový za účelem snížení těžiště koruny za účelem stabilizace stromu
PV
--
Bezpečnostní řez – odstraňování suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelnými staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstraňování větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních větvení). Tvarovací řez korun stromů (účelem tohoto typu řezu je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny) Pravidelný řez na hlavu
CP
Pravidelný řez na čípek
ZZ
Znovuzapěstování přerostlého tvarovacího řezu (se selektivním ponecháním delších výhonů nad původní úrovní tvarování)
--
Číslo ceníkové položky
184 80-531
184 80-52 184 80-59
--
Sesazovací řez (hluboký řez kosterního větvením který výrazně převyšuje obvodovou redukci – možné realizovat výhradně u krátkověkých dřevin s výbornou kmenovou výmladností – vrby, topoly) úprava podchodné/podjezdné výšky
HL RT
RPB
Výchovný řez - řez mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charakteristické koruny pro daný druh či kultivar a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, podjezdné výšky, redukcí koruny směrem k budovám, veřejnému osvětlení či jiným překážkám.)
Redukční řez – řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště Redukční řez směrem k překážce
SR
RB
Popis položky
„Přírodě blízké“ ošetření koruny stromů – speciální zásah do korun senescentních stromů zaměřený nejen na stabilizaci stromu a podporu jeho regenerace, ale i na podporu jeho kolonizace doprovodnými organismy (hmyz, houby apod.). Realizaci je nutné svěřit kompetentní arboristické firmě.
184 80-51 184 80-59
--
--
Bezpečnostní vazby Instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Úkon zahrnuje jak veškerý instalační materiál, tak i vlastní umístění vazby v koruně. Číslo Kód
Subkód
ceníkové
Popis položky
položky Instalace
bezpečnostní
vazby
dynamické ze syntetických materiálů nepředepjaté VD
-H
Horní úroveň víceúrovňové vazby
D
Dolní úroveň víceúrovňové vazby Instalace bezpečnostní vazby statické předepjaté
VS
H
Horní úroveň víceúrovňové vazby
D
Dolní úroveň víceúrovňové vazby
--
Kontrola již instalované vazby – detailní VK
--
kontrola
nosných
prvků
vazby
s
--
úpravou nikoli náhradou
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ -
Střed kmene je zakreslen na základě geodetického zaměření, resp. u chybějících dřevin odhadem a dle zaměření pásmem.
-
Šířka koruny je zakreslena na základě průměru koruny.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ TAXONY: V zájmové lokalitě naprosto převažuje Tilia cordata- Lípa srdčitá.
ŘEZ STROMŮ Řez je nejčastějším zákrokem při ošetřování dřevin. Je prováděn dle požadavků vyplívajících z inventarizace dřevin a rozsah řezu pro jednotlivé typy řezů je dán dle metodiky inventarizaci. Zde jsou popsána všeobecná pravidla, jež by měla být dodržována při řezu dřevin. Hlavní zásadou řezu je snaha udržet a podpořit dobrý zdravotní stav stromu a jeho plnou funkčnost během celého života. Řezem živých částí stromu vzniká vážné poranění, kterému jde předejít prevencí a průběžnou péčí. Správně vedený řez musí umožnit tvorbu kalusu. V případě potřeby rozsáhlejšího řezu je lépe odstranit více slabých větví, než jednu tlustou (vznik velké rány, která se pomaleji hojí). Při řezu živého výhonu či větve strom reaguje snahou nahradit odstraněnou část. Tento jev probíhá nejintenzivněji u mladých stromů a v nejmladších částech koruny. Je důležité dbát na zachování charakteru a tvaru koruny v souladu s druhovými znaky a vlastnostmi stromu. Je li potřeba provést razantnější řez, je vhodné jej rozdělit do více let. Též se musí dávat pozor na náhlé odclonění kmene, při odstranění většího počtu větví. Nesmíme odstraňovat živé větve v roční době, kdy hrozí poškození, napadení infekcí či infekce živými vektory. Důležité je neodkládat zdravotní řez.
Ukázka zásad vhodně vedených řezů: Umístění správně vedeného řezu:
Závislost růstu kalusu na poloze a velikosti řezné rány:
Optimalizace velikosti řezné rány:
Respektování rozhraní mezi větví a kmenem:
Řez větví typu dicházia:
Řez větví o velké hmotnosti
Zdroj obrázků: Řez dřevin ve městě a krajině / Božena Gregorová, Nakladatel AOPK ČR, 2000 Praha
