Historie inovací 1. Inovace – invence 1.1.
K jakým změnám v podnikatelském prostředí dochází v posledních letech?
V současné době dochází k mnoha zásadním změnám v podnikatelském prostředí: Mnohonásobně převažuje nabídka nad poptávkou (obchody přetékají zboží, v porovnání se stavem, jaký byl u nás před 15.lety, kdy jsme stáli fronty na kvalitní nedostatkové zboží). Růst produktivity práce výrobních faktorů umožňuje vyrábět stále více a více výrobků a nabízet širší škálu služeb. Postupná globalizace, odbourávání překážek pro pohyb kapitálu a lidí mezi jednotlivými státy, možnosti rychlého přesunu informací a výrobních zdrojů dále rozšiřují nabídku, umožňují firmám nabízet jejich výrobky téměř po celém světě, čímž přestává existovat teritoriální rozdělení světa. Ve většině odvětví neexistují zásadní překážky pro vstup dalších firem a firma již nemůže spoléhat na poměrně stálý a jistý tržní podíl. Podniky musí neustále bojovat o udržení dosavadního tržního podílu a vyhledávat všechny příležitosti k jeho zvětšení. Získávání nových trhů, nových zákazníků je stále obtížnější.
Jak se můžeme chránit proti takovým změnám? Jedním ze způsobů jak firmy ochránit před krachem je využívání podnikového inovačního potenciálu, neboť přežije ten, kdo inovuje. 1.2. Co předchází inovacím? Nové poznatky (invence), tj. tvůrčí aktivita vedoucí ke změnám ve vědění. Bez vědění by nebyl možný pokrok lidstva. Stále bychom ještě žili v jeskyních a živili se lovem zvěře. Bez vědění bychom neměli naše teplé domovy, naše automobily, které nás přepravují z místa na místo, naše mobilní telefony, které náš činí vždy dostupnými atd.
1
1.3. Co jsou to tedy inovace? Mezi inovace řadíme změny výrobků a služeb a změny metod a procesů jejich
výroby. Inovace jsou všechny převratné objevy lidstva – objev elektřiny, objev atomové energie, vynález lokomotivy, vynález automobilu, telegrafu, telefonu, televize. V současné době vynález mobilního telefonu, internetu, počítače apod.
2.
Historie inovací a současnost inovací
2.2. Z čeho vychází historie inovací? Již v roce 1939 popsal Josef Schumpeter, profesor na Vysoké škole obchodní v Kolíně nad Rýnem ve své knize „Business Cycles“ popsal délky hospodářských cyklů jako ucelený systém a příčinu jejich vzniku přisoudil nástupům a šíření inovací různého typu. Označil je jako zhruba tříletý Kitchin (u spotřebního zboží), přibližně čtvrtstoletý Wardwell (nástup příbuzných odvětví na bázi dříve vzniklých nových objevů) a přibližně půlstoletý Kondratěv (nástup nových radikálních objevů). My pro naše sledování inovací vyjdeme s Kondratěvových inovačních cyklů
2.2. Co způsobují radikální inovační změny členěné podle jednotlivých Kondratěvových vln? Základní rytmus Kondratěvových vln dlouhodobého vývoje vyvolávají radikální inovace, jimiž nastupují nová odvětví a obory výroby. Schumpeter je označuje jako tahouny hospodářského vývoje. Nová odvětví, jimiž nastupuje další Kondratěvova vlna vyvolávají novou investiční vlnu, která podněcuje vlnu rostoucích nákupů (poptávky). Počáteční nerovnováha projevující se převisem poptávky po nových druzích v průběhu K-vlny se postupně vyrovnává. Ke konci Kondratěvovy vlny se druhy výrobků, které ji vyvolaly stávají běžným zbožím. Poptávka po nich je s nabídkou vyrovnána, původně nová odvětví se tak stávají zavedenými.
2
2.3. Jaké známe jednotlivé Kondratěvovy vlny (K-vlny) ? Cyklická zákonitost hospodářského vývoje ( střídání konjunktury s krizí) se od průmyslové revoluce (konec 18. století) do konce 20. století opakovala ve vyspělých zemích celkem čtyřikrát. 1) První K-vlna - trvala od konce 18. stolení do r. 1842. Byla vyvolána nástupem a šířením parního stroje a pracovních strojů, poháněných tímto novým zdrojem energie. 2) Druhá K-vlna trvá v letech 1842 – 1898. Jejím tahounem je expanze investic do veřejných železnic a s tím související rozmach ocelářství. Uprostřed druhé vlny začíná šíření průmyslové chemie. Např. zahájení výroby umělých hnojiv v Německu kolem r. 1875. 3) Třetí K-vlna trvala v letech 1898 – 1947. Začíná expanzí elektroenergetiky, elektrotechniky, nástupem automobilů a letadel. Uprostřed nastupují nové obory využívající elektřinu např. vakuová elektronika, rozhlas a později televize. Nástup každé K-vlny nastává významnou expanzí nových odvětví a oborů na základě nového objevů nových principů ve větě a technice, které mají znatelný odraz
v ekonomickém vývoji.
2.4. Čtvrtá Kondratěvova vlna Kdy probíhala? Čtvrtá E-K-vlna trvala od r. 1947 přibližně do 90. let 20. století.
Jak začala čtvrtá K-vlna a co způsobila? Vynálezem prvního polovodičového tranzistoru vyrobeného z kousku polovodičového materiálu, zlatého plíšku a drátěné sponky na papír.
Co způsobila? Brzy nato začíná expanze tranzistorových sálových počítačů, televize a pronikání elektronické regulace do výrobních zařízení. Na tomto základě nastupuje investiční obnova strojního parku, výroba elektronicky regulovaných strojů pro domácnosti – pračky, ledničky, myčky na nádobí apod.
Kdy a čím započala Wardwellova vlna čtvrtstoletí? Přibližně po 25 letech od vynálezu prvního tranzistoru nastupuje mikroelektronický čip.
Co způsobila? Aplikace mikroelektronického čipu pronikají do všech sfér lidské činnosti, zejména do výpočetní a regulační techniky , výroby, dopravy, komunikace, lékařství. Expanze mikroelektroniky vrcholí před koncem 20. století globálním informačním systémem a 3
tendencí „everybody on-line“. Mikroelektronické produkty se stávají běžným
zbožím a původně nová odvětví průmyslu se v současnosti zařadila mezi odvětví zavedená. Přibližně v té době, kdy vznikl mikroelektronický čip, vynesla Wardwellova vlna čtvrtstoletí také inženýrství genové manipulace jako další větev mikrotechnologií vedle mikroelektroniky.
Kdy, kde proč začal útlum čtvrté K-vlny? Útlum čtvrté Kondratěvovy vlny se projevil výrazně v ekonomice tzv. Asijských tygrů, jejichž průmysl vyrostl na vlně mikroelektroniky. Více než dvacet let tyto státy nepoznaly nic jiného než konjunkturu. Poslední investiční vlna v jihovýchodní Asii financovaná úvěry za stovky miliard US dolarů, byla směrována převážně do výstavby mrakodrapů pro finanční instituce, ale nenašla uplatnění. Moderní budovy zůstaly bez nájemníků a zahraniční kapitál se z této oblasti stáhl. V polovině r. 1997 nastala finanční krize, která se z Asie šířila dál a v Evropě se setkala s již patrným ekonomickým útlumem. V USA nastal ekonomický útlum zhruba o deset let dříve.
2.5. Pátá Kondratěvova vlna Kdy a kde začala? V Americe v 90. letech minulého století. V době, kdy se z jihovýchodní Asie začala šířit finanční krize do Evropy se očekávalo, že také ekonomika USA bude touto krizí postižena. Ekonomický útlum, který postihl
Evropu v 90. letech, však měla americká ekonomika již za sebou v průběhu 80. let Nárůst hmotných investic spolu srůstem hrubého domácího produktu často před 4% ročně a pokles nezaměstnanosti pod 4% a nízká inflace jsou příznakem počátku páté K-vlny v USA a to s několikaletým předstihem před Evropou. 2.5.1. Jakými převratnými objevy se vyznačuje pátá K-vlna? Nejzávažnější změna byla vyvolána nástupem celého vějíře dalších mikrotechnologií v průběhu 90. let. Nejvýznamnější z nich je produkce tzv. MEMS – mikro-elektro-mechanických systémů. Již v průběhu čtvrté K-vlny přichází inženýrství genové manipulace, které využívá k pracovní funkci proměny dědičnosti v řetězcích DNA a RNA. Obdobně také MEMS (mikro-elektro-mechanické-systémy) překračují meze dosavadní informační a regulační funkce mikroelektroniky a mohou sloužit jako pracovní ústrojí a nebo jako zcela nové pracovní stroje a zařízení.
4
Jaké funkce začínají plnit Mikro-elektro-mechanické systémy? 1) 2) 3) 4)
pracovní funkce strojů a jiných zařízení, vyvíjejí se mikroenergetické zdroje, vznikají nové materiály nasycené mikroelektronickými částicemi, zkoumají se praktické možnosti nanotechnologické manipulace s jednotlivými atomy a molekulami.
Společným znakem nových technologií včetně mikroelektroniky a inženýrství genové manipulace je vstup praktické lidské činnosti do vnitřní struktury neživé a živé hmoty. Tyto nové objevy slibují, že další rozvoj lidstva nemusí být nutně založen na vyčerpání a devastaci přírodních zdrojů.
2.5.2. Jaké známe praktické příklady nových mikrotechnologií?_ 1) MEMS - Mikro-elektro-mechanických systémy např.: čip americké firmy Texas Instruments sloužící jako promítací zařízení, které na sobě nese 10 000 zrcátek na kloubech každé s vlastním elektronickým obvodem. 2) Extrémně miniaturizované mechanismy, které jsou vyvíjeny i v jiných zemích např.: v Japonsku je to např. funkční automobil malý jako zrnko rýže. v Německu např. helikoptéra velikosti vosy poháněná elektromotorkem o objemu špičky tužky. Z Velké Británie je znám zemědělský stroj fungující na principu inkoustové tiskárny, který při pojíždění po poli kontinuálně snímá kyselost a vlhkost půdy, rozliší užitkovou plodinu od plevele na plodinu vstřikuje přesné množství hnojiva a na plevel potřebné množství herbicidů k jeho vyhubení.
3) Nové druhy materiálu - mikroelektronizace se má stát také technologií pro získání nových druhů materiálu např.: Ve vývoji jsou betonové směsi nasycené elektronickými částicemi, které by vysílaly varovné signály před hrozícím protržením přehradních hrází. Kovové materiály mají být vybaveny schopností samočinně zacelovat trhliny např. v lopatkách turbín. Vyvíjí se sendvičový papír s jednou vrstvou složenou z černobílých buněk. Může sloužit k výrobě knih, které bude možno naplnit textem z diskety, CD ROM, nebo z internetu. Jiná forma tohoto materiálu by se měla stát promítacím plátnem schopným přijímat televizní programy, anebo na zdi zavěřeným měnitelným obrazem.
5
Před dokončením je vývoj tkaniny s takovou úpravou, která umožňuje, aby oděv v mrazech zahříval a ve vedrech ochlazoval toho, kdo jej bude nosit, který by měl být k dispozici už v roce 2006. 4) Mikroenergetika - jinou větví nových produktů se mají stát různé způsoby řešení mikroenergetiky například: generátor elektřiny vestavěný do podpatku a podešve boty, nebo košile s vetkanými elektrodovými vlákny schopnými snímat elektrické pole lidského těla. Obojí je určené pro napájení mobilního telefonu , nebo kapesního počítače. 5) Nanotechnologie - intenzivně probíhá výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií neboli manipulací s atomy a molekulami neživé hmoty, původně inspirovaný genetikou. Tato nová odvětví na bázi Mikrotechnologií a nanotechnologií jsou produkty lidské výrobní činnosti, která vstupuje bezprostředně do vnitřní struktury neživé i živé
hmoty. Charakteristickým znakem mikrotechnologií je, že produkují výrobky a služby, které jsou
výsledkem bezprostředního působení lidí na vnější vlastnosti předmětů neživé i živé přírody. Další větve mikotechnologií vstupují do procesu vzniku nové materiálové a energetické základny. Společným znakem je minimalizace přírodních zdrojů vtahovaných do
reprodukčního procesu společnosti a značná redukce znečišťování přírody. Na tomto základě lze založit další bezdevastační rozvoj. Může se uskutečnit stejný obrat ve vývoji lidstva, jaký nastal před mnoha tisíci lety, když zemědělské civilizace nalezly nový způsob obživy a překonaly tak omezení před tím převládajících pastevectví, jehož stáda dobytka přeměňovala zemi v poušť.
6
