Hejčínské OKO
Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
LISTOPAD 2015
Náhrobek na neředínském hřbitově (foto Filip Kotek)
Úvodní
slovo
Začátek listopadu je spojen tradičně s památkou zemřelých. Někteří již daleko dřív navštěvují rodinné hroby, aby je stihli upravit a ozdobit. V dušičkových dnech přicházíme k hrobům svých blízkých a přátel, abychom zapálili svíčku, zavzpomínali a především se za ně pomodlili. Jako křesťané, kteří uvěřili v Ježíše, jenž zemřel a vstal z mrtvých, jsme s Ním spojeni skrze křest a svátosti a nemusíme se bát smrti jako ti, kteří neznají Vítěze nad smrtí. Zřejmě na smrt denně vědomě nemyslíme, pokud nemáme v blízkém okolí někoho, kdo je vážně nemocný. Patrně nám plně nedochází, že v každém Zdrávasu pamatujeme na smrt a prosíme za šťastnou hodinu smrti, když vzýváme Marii, aby se za nás přimlouvala nyní i v poslední hodině života. V nedávné době vyšly dvě útlé knížky na toto téma. Jedna z pera pravoslavného biskupa Antonyho Surožského Smrt není zlá. A druhá knížka, Smrt nemá poslední slovo, je svědectvím mladých manželů, jak prožívat s vírou, nadějí a láskou těžké chvíle v životě i odchod blízkých. V jejím úvodu se píše, že vznikla jako svědectví tváří v tvář smrti, že Bůh je dobrý a že můžeme zemřít šťastní. Doporučuji přečíst si jednu z těchto knížek. Může nám to pomoci jako vzdálená příprava na přechod z tohoto světa k Otci, který čeká jednou každého z nás. Neustále objevujme a nenechme si jen pro sebe sílu křesťanské víry a naděje, která přináší útěchu i radost tam, kde druzí mají jen smutek a bolest. P. Marian
2
Chlapi
sobě
2015
Písařov 2.–4. října 2015 Společně prožitý chlapský víkend ve mně pořád ještě doznívá. Jedním slovem super! Prožili jsme čas odpočinku a také společné modlitby, zamyšlení, sdílení, byli jsme si oporou. Mohli jsme načerpat duševní sílu, ztišit se a taky se od srdce zasmát, bylo čemu! Možná si řeknete, jak se to od pátku večera do neděle odpoledne dalo stihnout? Sice na minutu přesně, ale dalo. Domluva byla možná, nikdo nebyl proti J a tak se nám podařilo se shodnout. Otec Marian měl pro nás připravené povzbuzující zamyšlení nad úryvkem z evangelia Ježíš kráčí po moři, a Ježíšova slova (mimo jiné) „Proč jsi pochyboval?“ mě zasáhla nejvíc. Sobotní cesta lesem z Písařova do Králík šla skoro sama, kilometry ubíhaly… Je moc fajn takto prožít dva tři dny, odpočinout si a duchovně nabrat další síly. Vojta Černý
Pozoruhodný výhled z okna jídelny
3
Hladem ani žízní jsme rozhodně netrpěli
S úsměvem se i nádobí myje lépe
4
První zastavení pěších poutníků do Králík: zabíjačka v Písařově Kdo tak ulehl, už nevstane
5
Sice trošku zastíníme výhled, ale jsme přece fešáci...
Na Svatých schodech v Králíkách
V Králíkách při mši svaté
6
Tak tady nás máte všechny. A hurá domů!
Světec
měsíce
Bl. Charles de Foucauld (15. 9. 1858, Štrasburk, Francie ‒ 1. 12. 1916, Tamanrasset, Alžírsko) Sirotek, marnotratník, zhýralec, agnostik, voják, prostopášník, kreslič map, objevitel, cestovatel, spisovatel, trapistický mnich, poustevník, vzor pro duchovní komunity, oběť vraždy. Tím vším byl za svého života tento muž, kterého 13. listopadu 2005 prohlásil papež Benedikt XVI. za blahoslaveného a který řekl: „Ztratil jsem své srdce pro Muže z Nazareta.“ 7
V šesti letech Charles ztratil krátce po sobě oba rodiče a ujal se ho dědeček z matčiny strany. V 18 letech byl zapsán na vojenskou akademii. V porovnání s ostatními kandidáty však byl tlustý a líný. Spolužáci ho přezdívali „Tlusťoch Foucauld“. Jako poslední ze třídy složil zkoušky a byl přidělen jako důstojník k jezdectvu. Kvůli rozmařilému a nezávaznému životu na něj bylo uvaleno domácí vězení a byl postaven mimo službu. Když se dozvěděl, že jeho regiment byl odvelen do Alžíru, aby zde potlačil džihád, najednou neočekávaně ožil. Bylo mu dovoleno připojit se v Tunisku k regimentu. K údivu všech Charles nejen vydržel úmorné vedro a špatné podmínky, ale dokonce se projevil jako rozený vůdce, který si získal obdiv zkušených vojáků tím, že s úsměvem čelil nejtěžším výzvám, neustále riskoval život, svědomitě dbal o své muže. Když pominula doba bitev, stal se pro Charlese život v táboře nesnesitelným. Vystoupil z armády a s předsevzetím prozkoumat Maroko se začal učit arabsky a hebrejsky. Maroko bylo křesťanům nepřístupné. Sultán vysával marokánské bělochy daněmi a nečinně přihlížel řádění zločineckých band, které okrádaly a vraždily farmáře, bohaté a nevinné. V přestrojení za Žida se Charles vyhnul mnoha nebezpečím. Nakonec zmapoval 2720 km, sepsal tisíce postřehů z cest, nakreslil 135 skic a 20 map. Všechny zážitky shrnul v knize, která byla v Paříži dychtivě přijata a všeobecně vyzdvihována. Mezi jinými se mu 8
dostalo vyznamenání zlatou medailí Francouzské geografické společnosti. Když se věci vrátily do normálu, začal mít Charles opět dlouhou chvíli. Tentokrát věděl, že to není znudění – byla to beznaděj. Začal navštěvovat katolické kostely, kde se modlil: „Bože, pokud jsi, dej, abych tě poznal.“ Časně ráno 30. října 1886 se Charles rozhodl, že navštíví zpovědníka své sestřenice, P. Huvelina. Řekl mu však, že nepřišel ke zpovědi, protože nemá víru. P. Huvelin mu odpověděl: „To, co ti chybí, abys uvěřil, je čisté srdce. Poklekni, vyzpovídej se Bohu a uvěříš.“ Charles protestoval, ale P. Huvelin naléhal, aby se vyzpovídal. Charles se podvolil. O hodnou chvíli později dostal Charles rozhřešení a cítil jeho očistné působení. Ve svém počátečním duchovním růstu se potácel od stavů hlubokého vnitřního mysticismu k hlubokým úzkostem. P. Huvelin ho moudře nabádal, aby jednoduše žil „v následování Krista“. Charles vykonal pouť do Svaté země a vstoupil do trapistického kláštera Panny Marie Sněžné ve Francii, následně pak do chudého, odlehlého převorství v syrské poušti, kde byl znám jako bratr Maria Alberik. V roce 1897 Charles odešel do Nazareta. Stal se zahradníkem a údržbářem u klarisek. Zde napsal největší část svých meditací a rozhodl se, že se stane knězem – knězem bez farnosti, kláštera či misie: potulným knězem, který by mohl založit svůj vlastní řád. Přes řadu obtíží a nepochopení byl 9. června 1901 vysvěcen a schválen jako „nezávislý kněz“ a bylo mu dovoleno žít o samotě. Rozhodl se odcestovat mezi Tuaregy do Afriky, aby zde žil v chudobě a skrytosti, pomáhal chudým a obracel na víru muslimy. Promlouval k nim svým příkladem. Nazýval sám sebe „bratrem všech“. Dne 1. prosince 1916 ho z modliteb vytrhla tlupa nájezdníků, kteří ho chtěli unést a případně vyměnit za muslimské věz9
ně. Svázali mu ruce za záda, bili ho, srazili na kolena a přikázali mu vyznat Alláha. Neřekl ani slovo, jen zakroutil hlavou. Jeho rty se pohybovaly v tiché modlitbě, možná opakoval věty, které se našly v jeho zápisníku: „Být chudý a malý, jako byl Ježíš. Tiše a skrytě ho milovat. Projít světem jako pocestný nocí, neozbrojen, jako On, Beránek Boží, tiše snášet nespravedlnost. Bez odporu, beze slova vytrvat, až mne budou stříhat a obětovat. Až nadejde hodina, budu ho následovat v cestě kříže a smrti.“ Strhli mu šaty a hrozili smrtí. Nastal zmatek, zazněl výstřel z pušky a tělo Charlese de Foucauld se pomalu svezlo k zemi s prostřelenou hlavou. Pochovali ho v jámě. Potom vyplenili misii a znesvětili Nejsvětější svátost. Krátce před Vánoci dorazil do Tamanrassetu malý francouzský oddíl. Na jednom listu papíru, který našli, stálo: „Žít, jako kdybych měl dnes zemřít mučednickou smrtí. Jestliže nepadne pšeničné zrno do země a neodumře, zůstane samo. Odumře-li, přinese hojný užitek.“ Bratr Charles zemřel sám. Až v roce 1933 přišli první následovníci a následovnice, Malí bratři a Malé sestry Ježíšovy, Malí bratři a Malé sestry evangelia a později Kněžské hnutí Jesus – Caritas a Laická fraternita. Malí bratři a Malé sestry žijí dnes prakticky po celém světě v malých skupinkách po třech až čtyřech, zcela ztraceni uprostřed obyčejných lidí, jejichž život sdílejí: bydlení, práci, životní nejistoty, ale i přátelství se sousedy a spolupracovníky v zaměstnání. Centrem jejich domovů, otevřených pro všechny, kdo k nim chtějí přicházet jako přátelé, je kaple s Nejsvětější svátostí, kde v tichu a modlitbě přinášejí před Pána celý svět. Ačkoliv nemají žádné dílo v církvi, věří v plodnost svého kontemplativního života mezi lidmi. Protože co je důležité, je lidským očím neviditelné. A podobným životem přece žil i Boží Syn…
10
Z myšlenek Charlese de Foucauld „Když se modlíme s některým svatým, pronikáme do jeho duchovního světa, ale také poznáváme, jak žil, neboť život se promítá do modlitby a modlitba zase inspiruje život a chování. Vaše srdce se rozhoří jako jeho, vaše víra ožije jako jeho, váš duch se povznese za jeho.“ „Jsme povoláni být přáteli těch, kdo nemají přátele.“ „Tvoje utrpení, zneklidňující nejistoty v minulosti i v nedávné době, přijaté s dobrou vůlí a obětované Bohu se stejným úmyslem, s nímž trpěl Kristus, a ve spojení s ním, nejsou jen jedinou, nýbrž také tou nejcennější věcí, kterou ti Bůh dává, abys mohl před něho předstoupit s plnýma rukama.“ „Trpět a milovat je tím největším, co můžeme na tomto světě vykonat. Uvědomujeme si, že trpíme, avšak ne vždy si uvědomujeme, že milujeme, a tím trpíme ještě více; můžeme však chtít milovat a chtít už znamená to činit.“ „Domníváme se, že nemilujeme dost, a to je jistě pravda, neboť člověk nikdy nemůže milovat dost; Bůh však, jenž ví, z jaké hlíny jsme stvořeni, ten, jenž nás miluje více, než může kterákoli matka milovat své dítě, tento Bůh nám řekl, že neodmítne nikoho, kdo k němu přichází, a On nelže.“ „Ježíš nám svou lásku k nám dokázal natolik, že v ni můžeme věřit, i když ji nepociťujeme. Kdybychom cítili, že ho milujeme a On že milu11
je nás, to by už bylo nebe: nebe není z tohoto světa, mimo řídké chvíle a řídké výjimky…“ Modlitba Charlese de Foucauld Můj Otče, odevzdávám se Ti. Učiň se mnou, co se Ti zalíbí. Ať se mnou učiníš cokoliv, děkuji Ti za to. Jsem připraven na všechno, všechno přijímám. Nepřeji si nic jiného, než aby se tvoje vůle vyplnila na mně, na všech Tvých tvorech, můj Bože. Odevzdávám svou duši do Tvých rukou. Dávám Ti ji, můj Bože, s celou láskou svého srdce, protože Tě miluji a je potřebou mé lásky dát se, odevzdat se do Tvých rukou bez míry, s nekonečnou důvěrou, protože Ty jsi můj Otec. Anna Rozsívalová Více na: http://www.tedeum.cz/1_2006/psenicnezrno_12006.htm http://www.male-sestry-jezisovy.cz/karel-foucauld/ 12
INFORMACE Aktuální informace naleznete také na farních webových stránkách www.farnost-olomouc-hejcin.cz. ZMĚNA BOHOSLUŽEB V HEJČÍNSKÉM KOSTELE: Mše svatá nebude v pondělí 9. listopadu. Od 1. do 8. listopadu je možno po splnění tří obvyklých podmínek – svatá zpověď, svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce – denně získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. V ostatních dnech během roku lze takto získat odpustky částečné. K získání plnomocných odpustků je zároveň nutné hluboké obrácení a nemít zalíbení v žádném hříchu, jinak jsou odpustky pouze částečné. Odpoledne 1. listopadu a po celý den 2. listopadu je možno tytéž plnomocné odpustky získat při návštěvě kteréhokoli kostela či kaple, kdy kromě tří zmíněných podmínek je ještě podmínkou pomodlit se modlitbu Páně a vyznání víry. V neděli 1. listopadu bude ve 14.30 hodin ve hřbitovní kapli ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně dušičková pobožnost. Dušičková pobožnost na hřbitově v Horce nad Moravou bude ve stejný den v 15 hodin.
Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně. Adresa redakce: farnost, Cyrilometodějské nám. 1,v neděli 779 00 Olomouc 9, Setkání nad Římskokatolická Biblí s Mariánem Jahodou bude 1. listotel.: 585 425 025, e-mail:
[email protected]. padu v 19 v hejčínském kostele nad sakristií. Redakční rada:hodin Daniel Dehner, Jaroslav Franc, Ludmilav místnosti Kolková, Veronika Labounková, Bohumil Tříska, o. Norbert Žuška. Další 6. prosince. Tisk Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2006. Příští číslo: 5. února 2006.
13 16
Od listopadu začne setkávání maminek (nejen na mateřské dovolené) ke společné modlitbě a popovídání si. Setkání budou každou středu dopoledne od 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Začíná se ve středu 4. listopadu. Návštěva nemocných se uskuteční ve čtvrtek 5. listopadu, další pak ve čtvrtek 3. prosince dopoledne. V neděli 8. listopadu při mši svaté v 10 hodin bude v hejčínském kostele společné udílení svátosti pomazání nemocných. Týž den bude společně udílena tato svátost také ve farnosti Horka nad Moravou při mši svaté v 8.20 hodin. V Křelově bude společné udílení svátosti pomazání nemocných v neděli 15. listopadu při mši svaté v 9 hodin. Svátost pomazání nemocných je určena jako posila pro ty, kdo jsou zesláblí vážnou nemocí či stářím, nebo kdo se v důsledku nemoci chystají na operaci. Může se udělit starým lidem, jejichž síly značně ochabují, i když není na nich vidět žádnou nebezpečnou nemoc. Prosím zapište se na arch papíru vzadu v kostele. A připravte se svátostí smíření a modlitbou. Vy, kdo víte o někom, koho by se to týkalo, dejte mu vědět, popřípadě mu pomozte s dopravou do kostela. V případě, že není schopen se dostat do kostela, nabídněte mu návštěvu kněze doma či v nemocnici a oznamte to kněžím. Sbírka na Charitu proběhne při mši svaté v neděli 15. listopadu. Modlitební večer chval bude v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií v úterý 17. listopadu v 19.30 hodin. Srdečně zveme k hojné účasti. Setkání seniorů bude ve čtvrtek 19. listopadu v 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. 14
Úklid hejčínského kostela se uskuteční v sobotu 21. listopadu od 9 hodin. Prosíme o aktivní účast. Děkujeme. Farní spoření a sbírka na opravu hejčínského kostela proběhne v neděli 22. listopadu, o slavnosti Ježíše Krista Krále. V tento den bude po mši svaté obnova zasvěcení lidstva (s možností za obvyklých podmínek získat plnomocné odpustky), v hejčínském kostele pouze po mši svaté v 10 hodin. V předvečer první neděle adventní, v sobotu 28. listopadu, v 19.30 hodin v kapli Panny Marie bude eucharistická adorace „za počatý lidský život“. Adventní doba začíná v neděli 29. listopadu. Při každé mši svaté v tento den bude žehnání adventních věnců. Na první neděli adventní (29. listopadu) v 15 hodin proběhne v kostele sv. Mikuláše v Horce nad Moravou adventní koncert. Všichni jste srdečně zváni! Adventní dětské bohoslužby s lampičkami budou v hejčínském kostele v úterý 1., 8., 15. a 22. prosince v 6.30 hodin ráno. Po skončení bohoslužby je možné před odchodem do školy a do práce posnídat a vypít teplý čaj v místnosti nad sakristií. Svatý Mikuláš navštíví hejčínskou farnost v neděli 6. prosince v 15 hodin. Zveme všechny děti k setkání s ním do hejčínského kostela do místnosti nad sakristií. Ve volbách do pastorační rady hejčínské farnosti, které proběhly v neděli 11. října, byli zvoleni: Jaroslav Franc, Marcela Koupilová, Oldřich Chytilík a Ladislav Šnevajs. P. Marian dále jmenoval do pastorační rady farnosti: Vojtěcha Černého, Dagmar Hubičkovou, Veroniku Vymětalovou a Janu Werdichovou. 15
Zároveň byla jmenována nová ekonomická rada farnosti ve složení: František Dvořák, Oldřich Chytilík, Miloš Jemelka, Ladislav Šnevajs a Antonín Šťastný. Děkuji členům předchozí pastorační a ekonomické rady za jejich službu farnosti. *** Z Centra pro rodinný život Arcibiskupství olomouckého: Zveme všechny na pravidelnou pouť za víru v našich rodinách. Pouť povede od katedrály sv. Václava v Olomouci do baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Cesta je dlouhá asi 8 km a jde zhruba o 2 hodiny chůze. Podle svých fyzických sil a možností se můžete k pouti přidat: ve 12.45–13.00 hodin před katedrálou sv. Václava (odchod ve 13 hodin) nebo zhruba ve 14.30 hodin pod kopcem v Samotiškách (zde je také možné nastoupit do autobusu a vyvézt se nahoru) nebo v 15 hodin na mši svaté v bazilice na Svatém Kopečku. Nejbližší termín poutě je neděle 8. listopadu. Bližší informace najdete na www.rodinnyzivot.cz. Kontaktní osoba: Marcela Řezníčková, tel. 587 405 251, e-mail:
[email protected]. Srdečně zveme na druhou adventní sobotu 12. prosince manželské páry (případně jednotlivce) na jednodenní adventní zastavení do Olomouce. Součástí programu, který začne v 9 hodin, bude mše svatá, přednášky a možnost přijetí svátosti smíření. Obnovu povede P. Antonín Krasucki z olomouckého kláštera dominikánů. Více informací a přihlašovací formulář najdete na www.rodinnyzivot.cz. Kontaktní osoba: Josef Záboj, tel. 587 405 292, e-mail:
[email protected]. Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně. Adresa redakce: Římskokatolická farnost, Cyrilometodějské nám. 1, 779 00 Olomouc 9, tel.: 585 425 025, mobil: 775 970 461, e-mail:
[email protected], internet: www.farnost-olomouc-hejcin.cz. Redakční rada: Daniel Dehner, Jaroslav Franc, Ondřej Koupil, Jaroslava Krejčí, Veronika Lojdová, P. Marian Masařík. Tisk Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2015. Příští číslo: 6. prosince 2015.
