Hejčínské OKO Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně

Hejčínské OKO

Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně

ZÁŘÍ 2016

Neděle 4. září 2016 – svatořečení Matky Terezy z Kalkaty

Úvodní slovo Milí farníci! Jak víte, v srpnu se restaurovala výmalba presbytáře a vítězného oblouku v hejčínském kostele. Během ní jsem byl restaurátorem upozorněn na to, že by mozaika šla vyčistit. Při detailním pohledu bylo totiž vidět, že některé kamínky mozaiky za desítky let získaly bílý povlak (například některé původně zelené kamínky), některé víc, jiné míň. Bylo úžasné pozorovat čištění mozaiky. Čekal jsem se zvědavostí a rozechvěním, jaká barva se po vyčištění na kamínku objeví. Připomnělo mi to známou skutečnost, že každý z nás je stvořen k Božímu obrazu. Neseme v sobě Boží obraz. Žel, za roky života pod vlivem času, událostí, hříchů je Boží obraz v nás zašpiněný, nejasný nebo dokonce změnil barvu či odstín. Je třeba Bohu dovolit a v modlitbě prosit, aby ten nejlepší restaurátor, Duch Svatý, v nás znovu obnovil Boží obraz, abychom se zaskvěli v plné kráse Božích dětí... Rodinám a dětem přeji pokojný začátek školního roku! P. Marian

Svatý rok milosrdenství BULA MISERICORDIAE VULTUS (TVÁŘ MILOSRDENSTVÍ), KTEROU PAPEŽ FRANTIŠEK VYHLÁSIL MIMOŘÁDNÝ SVATÝ ROK MILOSRDENSTVÍ (9) 21. Milosrdenství neodporuje spravedlnosti, ale je výrazem Božího zacházení s hříšníkem, kterému nabízí další možnost nápravy, obrácení a víry. Zkušenost proroka Ozeáše nám pomáhá nahlédnout, jak lze překonávat spravedlnost milosrdenstvím. 

Doba tohoto proroka patří v dějinách židovského lidu k těm nejdramatičtějším. Království je blízko zkáze, lid nezachoval věrnost smlouvě, vzdálil se od Boha a ztratil víru otců. Podle lidské logiky je spravedlivé, že se Bůh rozhodne odvrhnout vyvolený lid. Nedodržel uzavřenou smlouvu, a proto si zasluhuje náležitý trest, tedy vyhnanství. Prorokova slova to dosvědčují: „Nevrátí se do egyptské země, leč jeho králem bude Ašur, protože se odmítl vrátit ke mně.“ (Oz 11,5) A přece po této reakci odvolávající se na spravedlnost prorok radikálně modifikuje svůj jazyk a vyjevuje pravou Boží tvář: „Obrací se ve mně srdce, rozněcuje i soucit. Nebudu jednat podle žáru svého hněvu, nezničím znovu Efraima, neboť jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe, a nevzplanu hněvem.“ (Oz 11,8–9) Svatý Augustin, jako by komentoval tato prorokova slova, říká: „Bůh snadněji zadrží hněv než milosrdenství“. Je tomu právě tak: Boží hněv trvá okamžik, ale jeho milosrdenství navěky. Kdyby se Bůh zastavil u spravedlnosti, přestal by být Bohem a byl by jako všichni lidé, kteří se dovolávají dodržování zákona. Spravedlnost sama nestačí a zkušenost učí, že odvolávat se pouze na ni hrozí jejím zničením. Proto Bůh překračuje spravedlnost milosrdenstvím a odpuštěním. Neznamená to znehodnotit spravedlnost nebo ji učinit zbytečnou, ale naopak. Kdo chybuje, musí si odpykat trest. Není to však účel, nýbrž začátek obrácení, aby zakusil něhu odpuštění. Bůh neodmítá spravedlnost. Pojímá ji a překonává vyšší událostí, ve které se zakouší láska, jež je základem pravé spravedlnosti. Musíme věnovat velkou pozornost tomu, co píše Pavel, abychom neupadli 

do téhož omylu, který apoštol vyčítal svým židovským současníkům: „Upadli do omylu při usuzování, jak Bůh ospravedlňuje, a chtěli k tomu dojít sami, a proto se nepodřídili Božímu způsobu ospravedlnění. Vždyť cíl Zákona je Kristus, aby v něm dostal ospravedlnění každý, kdo věří.“ (Řím 10,3-4) Tato Boží spravedlnost je milosrdenstvím uděleným všem jako milost v síle smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Kristův kříž je tedy Boží soud nad námi všemi a nad světem, protože nám nabízí jistotu lásky a nového života.

Za varhanami hejčínského kostela V době, kdy vychází toto číslo Hejčínského oka, můžeme spolu s doc. MUDr. Pavlem Majerem CSc., děkovat Bohu za dar neuvěřitelných 60 let služby u kláves a pedálů hejčínských varhan. Krátký rozhovor při této příležitosti se přímo nabízí… *** Povězte, jak jste se vůbec dostal k hudbě a ke hře na varhany. Hudba provází můj život od dětství. Pocházím z malého města Rožnov pod Radhoštěm. Tam kvetl poměrně bohatý kulturní život. Hodně se muzicírovalo. Můj otec hrál na housle a křídlovku, takže jsem vyrůstal v amatérském hudebním prostředí. Brzy po válce jsem se začal učit hrát na klavír u ředitele místní hudební školy, který byl současně ředitelem kůru rožnovského kostela. Když se moje hra na klavír zdokonalila, tak můj učitel mě po dobrém výkonu v hodině poslal zahrát na varhany při bohoslužbách, které jsem jako ministrant znal. Od té doby jsem si varhany oblíbil a tato obliba královského hudebního nástroje trvá dosud. 

Tak dlouho za varhanickým pultem, to vyžaduje hodně píle… Neřekl bych, že je to píle. Křesťané mají tu výhodu, že se mohou celý život pravidelně zúčastňovat bohoslužebných obřadů. Varhaník jen doprovází společné zpěvy. Za těch několik desítek let jste zažil v naší farnosti mnohé. Mohl byste ve stručnosti nastínit, jak to za ta léta vypadalo po stránce hudební? Každá doba má své charakteristické rysy, které ovlivňovaly i život církve. Do II. vatikánského koncilu vládl v duchovní hudbě dost přísný řád. Některé hudební nástroje (např. kytary, bubny, různé píšťaly atd.) se nesměly používat. Panu Bohu se mělo dávat jen to nejlepší. Na velké svátky dirigent František Preisler pozval orchestr a sbor divadla k provedení některé slavnostní mše svaté významných skladatelů. Mše svaté se sloužily výhradně v latině. Buď kněz celebroval potichu, lid zastupovali ministranti a věřící zpívali mešní písně. Nebo při tzv. zpívaných 

mších lid odpovídal v nápěvech gregoriánského chorálu. Texty částí Gloria a Credo byly pro lid nahrazeny příslušnými slokami mešních písní. Jak vidíte situaci liturgické hudby v Hejčíně v nejbližší budoucnosti? Zdá se, že u varhan máte následovníky, nová schola se také snad formuje… Pokoncilní nálada je poněkud jiná. Věřící lid se má více aktivně zapojovat do bohoslužebných obřadů. Celé chápání víry je niternější. Člověk má žít v Boží lásce a milosrdenství. Ustupuje se od pompéznosti a dává se přednost prostému upřímnému projevu. Soudobé hudební chápání v občanském životě se spíše zaměřuje na jednodušší a srozumitelnější hudební formy. To se projevuje i v činnosti mladých schol. Je to správné, že svým způsobem zpívají Pánu Bohu o svém životě. Dovolím si jen malou připomínku, že vokální i instrumentální interpretace prošla dlouhodobým vývojem a má v současnosti vysokou úroveň. Jako dlouholetý sbormistr mužských sborů jsem poznal, jak je nácvik skladeb náročný a jak je potřebná velká trpělivost. Mladým přeji, aby se jim dařilo zpívat co nejlépe. Začínáme v našem zpravodaji malou minianketu. Jste trošku neplánovaně první, komu budou položeny následující otázky. Takže: Co máte v naší farnosti nejraději a proč? Že je při bohoslužbách hodně mladých rodin s malými dětmi. Co by Vám udělalo ve farnosti radost? Aby mladých lidí v kostele bylo stále více. Co Vás v poslední době zaujalo při četbě? Útlá knížka Kateřiny Lachmanové O milosrdenství. 

Kdo je Váš oblíbený světec a proč právě on? Můj patron svatý Pavel, jeho rady pro křesťanský život mají plnou platnost i pro dnešní dobu. Děkuji za rozhovor a přeji Vám i všem příjemcům Vaší hudební interpretace, aby tato byla radostnou oslavou Boží nejen ve společenství věřících. Připravil Daniel Dehner

Světec měsíce JESTLIŽE SE CHCEŠ LÉPE MODLIT, MODLI SE VÍCE! Neděle 4. září 2016 je dnem svatořečení Matky Terezy z Kalkaty. Její život a dílo jsou poměrně dosti známy, veškerá média v těchto dnech je znovu připomínají. V našem farním měřítku se podíváme na novou světici trochu z jiného úhlu pohledu. Přebíráme text z týdeníku Světlo 35/2016. Rozhovor Christofa Gaspariho s P. Leem Maasburgem, ředitelem Missio-Austria pro rakouský časopis VISION 2000 P. Leo Maasburg po léta doprovázel Matku Terezu a zažil ji zblízka. Zeptali jsme se ho: Jak se modlí světice? Čemu se můžeme od ní učit? Jaké místo zaujímala modlitba v životě Matky Terezy? P. Leo Maasburg: Jeden mladý kněz jí jednou položil tuto otázku: „Matko Terezo, co je vlastně vaším tajemstvím?“ Podívala 

se na něho trochu nevraživě a odpověděla: „To je velmi jednoduché. Modlím se.“ Skutečně patřila modlitba u Matky Terezy k životu stejně jako dýchání. Když zrovna nevykonávala nějakou práci nebo si s někým nepovídala, viděl jsem ji modlit se. V jejích rukou byl vždycky růženec. Ona sama říkala: „Myslím si, že není nikdo, kdo by potřeboval Boha více než já. Cítím se tak nepotřebná a slabá. Protože se nemohu spolehnout sama na sebe, spoléhám se na něho, 24 hodin každý den. Mám ráda modlitbu. Touha po modlitbě je se mnou stále. Modlitba rozšiřuje srdce, až je připraveno přijmout Boží dar sama sebe. Chceme se rádi modlit, ale potom ztroskotáme. Když se chceš lépe modlit, modli se více! Když chceme být schopni milovat, musíme se více modlit.“ Vzpomínám si, že se při jedné cestě u čerpací stanice dlouho dívala na tankovací hadici, kterou tekl benzín do nádrže, a potom řekla: „Podívej se, otče, to je jako krev v těle. Bez krve není v těle života. Bez benzínu v autě žádná jízda. Ale také bez modlitby je duše mrtvá.“ Jak se Matka Tereza modlila? P. Leo Maasburg: Matka Tereza odpověděla na tuto otázku: „Bůh mluví ke mně – a já mluvím k němu. Je to tak jednoduché. To je modlitba.“ Modlitba má být kontaktem od srdce k srdci. „Když se modlím k Ježíši, pak je to od mého srdce k Srdci Ježíšovu. Když se modlím k Matce Boží, pak od mého srdce k Srdci Mariinu.“ Základní věta Matky Terezy o modlitbě zní: „Bůh mluví v tichosti našeho srdce a my nasloucháme. Potom z plnosti svého srdce mluvíme my, a naslouchá on. A to je modlitba.“ – „Modlitba nevzniká sama od sebe,“ říká, „musíme vyvinout úsilí, abychom se modlili.“ Ona neučila žádným komplikovaným modlitebním technikám, ale stále upozorňovala na to, že si musíme být vědomi, co děláme, když se modlíme. Pro Matku Terezu byla modlitba dětským kontaktem, jaký má dítě ke svému otci, ale určitě ne povrchním, nýbrž „od srdce k srdci“. 

Jak se to dělá konkrétně? P. Leo Maasburg: Matka Tereza učila jako svatý Pavel, že se musíme „modlit stále“. Tato „stálá modlitba“ se u ní projevovala v růženci, který pořád držela v ruce a „používala“. Často jsem pozoroval, jak nechávala rychle proklouzávat perly růžence mezi prsty. Vzpomínám si třeba na jednu cestu do hor Střední Indie, kde se otevírala univerzita. Seděl jsem na stupni pod ní a měl jsem její ruce s růžencem ve výši očí. Tak jsem mohl pozorovat, jak probíhaly perly skrze prsty, a to takovou rychlostí, že to byla pro celé „Zdrávas Maria“ určitě krátká doba. Domnívám se, že nad každou perlou růžence vysílala modlitební vzlyky, krátká zvolání, jako „můj Ježíši milosrdenství“, nebo „Ježíši, Synu Boží, smiluj se nade mnou“. Mnozí budou teď namítat, že není možné se trvale modlit, musí se také něco dělat. „Ora et labora“ – tak zní heslo benediktinů… P. Leo Maasburg: Modlitba není totéž co práce a práce není totéž co modlitba, ale můžeme se učit „modlit se prací“. Matka Tereza byla velmi zamilovaná do Ježíše, proto chtěla být se svým Milovaným po 24 hodin. A byla s ním, když všechno, co dělala, nedělala „pro něco“, nýbrž „pro někoho“ – pro něho. „To jste pro mne udělali,“ říká Ježíš v jedné řeči. Když jsme dali hladovému najíst nebo ošetřili nemocného – což stále děláme, můžeme to dělat „pro něco“ (třeba pro peníze nebo ze ctižádosti) nebo pro něho, protože potkáváme v hladových, nemocných, bezdomovcích jeho. Když každou práci konáme pro něho, s ním, učíme se „modlit prací“. To byla cesta Matky Terezy, jak přijít k tomu „modlete se bez ustání“ (1 Sol 5,17). Důsledkem tohoto „bytí s Ježíšem 24 hodin“ bylo, že se ona i její sestry staly „rozjímajícími ve světě“. Přitom viděly ve všech událostech a zkušenostech všedního dne působení Boží ve světě. Pro ně 

služba ubohým nebyla žádným přerušením modlitby. Byla jejím praktickým vyjádřením. Mělo eucharistické klanění pevné místo v jejich životě? P. Leo Maasburg: Sestry trávily denně alespoň jednu hodinu před vystavenou Nejsvětější svátostí. V roce 1972, po velkých záplavách v Bangladéši, ihned poslala Matka své sestry, aby tam pomáhaly. Bída byla nesmírná. Práce vyžadovala od sester nadlidské úsilí. Byly žádány, aby výjimečně nepřerušovaly svoji práci kvůli modlitbám. Matka Tereza se rozhodně postavila proti tomu: „Ne, sestry přijdou domů na adoraci a na mši svatou.“ Toto mnozí pomocníci vzhledem ke katastrofě nechápali. Ale Matce Tereze bylo jasné, že síla jejích sester se vyčerpá, když nebudou denně živeny mší svatou a adorací. Bylo jí jasné, že síla pro jejich službu přichází jenom ze styku s Bohem. „Otče,“ řekla mi, „bez Boha jsme příliš chudé, než abychom ubožákům mohly pomáhat, ale když se modlíme, vkládá do nás Bůh svoji lásku. Podívej se, sestry jsou chudé, ale modlí se. Plodem modlitby je láska. Plodem lásky je služba. Jenom když se modlíš, můžeš ubožákům opravdu sloužit.“ Toto přesvědčení bylo pro ni tak zásadní, že si dala na „navštívenky“ napsat tento text: „Plodem ticha je modlitba, plodem modlitby je víra, plodem víry je láska, plodem lásky je služba, plodem služby je pokoj.“ Také láskyplné soužití v rodině má svoje kořeny v modlitbě. „Rodina, která se spolu modlí, zůstává spojena.“ Tato věta nepochází sice od Matky Terezy, ale od otce Paytona, amerického kněze, který byl velkým apoštolem rodinné modlitby. Matka Tereza si ji vzala za svou, protože modlitba a jednota v rodině byly jejími srdečními záležitostmi. Vždycky kladla svým partnerům v rozhovoru tuto otázku: „Kde začíná láska?“ – aby si pak sama odpověděla: „Láska začíná doma, v rodině.“ Modlitba je k tomu zdrojem síly. 10

Modlila se růženec také společně s ostatními? P. Leo Maasburg: Zčásti ano. Ale také sama. K tomu přicházely ještě chvály, nešpory, kompletář – sama, když byla na cestách. S námi, když jsme ji provázeli. Se sestrami, když byly doma. Ve vysokém stáří někdy při modlení usnula. Když se probrala, modlila se dále. Zvala lidi ve svém okolí k modlitbě? P. Leo Maasburg: Ano. Každou jízdu autem začínala modlitbou a sotva jsme byli ve volné krajině nebo měli před sebou delší jízdu, začala předříkávat růženec. Dětem přinášela při každé příležitosti krátkou, často spontánně vytvořenou modlitbu. Třeba: „Ježíši v mém srdci, věřím ve tvoji něžnou lásku ke mně, miluji tě.“ Poukazovala na to, že každá modlitba je rozhovorem s Bohem: „Bůh mluví v tichu našeho srdce. A z hloubi svého srdce pak mluvíme k Bohu.“ Naše modlitba je tedy odpovědí na výzvu Boží. Pokoušela se nás přivést k tomu, že modlení je dialog, který vychází z darované milosti, zvláště děkovná modlitba a chvalozpěv. Co se člověk jako laik může naučit od Matky Terezy? P. Leo Maasburg: Tichosti. Člověk potřebuje období, v nichž naslouchá Pánu, poznává ho. V adoraci nebo meditaci Písma svatého. Jde o to, stále znovu poznávat Krista samotného. Tak se bude pro mne stávat stále živějším. Musím se pokusit vyprostit se z hluku života. Pak se stane moje jednání s lidmi vroucnějším, lepším. Když Ježíše znám, poznám ho také ve svých bratřích a sestrách. Pak bude moje jednání s nimi novou formou modlitby. „Proměň svoji lásku k Ježíši v činnou lásku,“ prohlásila Matka Tereza.

11

Jak se to dělá prakticky? P. Leo Maasburg: V podzemní dráze se modlete růženec. Když sestupuji po dlouhých schodištích, mohu se modlit Vyznání víry – Ježíš přece sestoupil z nebe a stal se člověkem. Když jedu výtahem nahoru, mohu se modlit k Duchu Svatému, který mě pozvedá do lásky Boží. Pro počítač si mohu zvolit nějaké heslo, které mi bude připomínat nějakou modlitbu nebo osobu, za kterou se mám modlit. Všechno toto může být pomůckou ke kultuře modlitby. Z VISION 2000 – 3/2016 přeložil -mp12

Informace Aktuální informace naleznete také na farních webových stránkách www.farnost-olomouc-hejcin.cz.

ZMĚNY BOHOSLUŽEB V HEJČÍNSKÉM KOSTELE: Mše svatá nebude ve středu 28. září (mše svatá v katedrále). Od neděle 4. září se Cherubínek opět bude po celý školní rok věnovat dětem během bohoslužby slova při každé nedělní mši svaté v 10 hodin. Setkávání maminek ke společné modlitbě se po prázdninách rozeběhne od středy 7. září a bude se konat každou středu v 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Návštěvy nemocných se uskuteční ve čtvrtek 8. září dopoledne, další pak ve čtvrtek 6. října rovněž dopoledne. Čtvrtek 8. září je Mezinárodní den gramotnosti – významný den. Česká biskupská konference vyzývá k modlitbě na tento speciální úmysl. Na začátku září se dokončila obnova výmalby presbytáře a vítězného oblouku. V měsíci září se budou opravovat skvrny na stropě v prostoru nad kůrem a možná se bude malovat ještě prostor pod kůrem. Úklid hejčínského kostela se proto uskuteční vždy podle potřeby. Termín úklidu se bude hlásit v kostele v ohláškách. Sledujte proto nedělní ohlášky v kostele nebo na webu farnosti www.farnost-olomouc-hejcin.cz. 13

Setkání seniorů proběhne ve čtvrtek 15. září v 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Pátek 16. září je Dnem církevních škol – významný den. Česká biskupská konference vyzývá k modlitbě na daný úmysl. Společenství mládeže (14 let a výše): První setkání se uskuteční ve čtvrtek 15. září v 18.30 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Vede P. Marian. Farní spoření a sbírka na opravu hejčínského kostela bude v neděli 18. září. Modlitební večer chval bude v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií v úterý 20. září v 19.30 hodin. Středa 21. září je Mezinárodní den míru – významný den. Česká biskupská konference vyzývá k modlitbě na tento speciální úmysl. Potravinová sbírka Krajíc chleba pro chudé se uskuteční v neděli 25. září. Pomoc může mít finanční i materiální podobu a výtěžek bude použit na zajištění jídla pro lidi bez domova v Olomouci. Sbírají se zejména potraviny na vaření polévek – luštěniny, cibule, brambory, polévkové koření, olej, sůl, ocet, pepř, těstoviny, rýže, mouka, vejce, zelenina (mrkev, celer, česnek apod.). Dále čaj, káva, cukr, sirup, paštiky a jiné konzervy. Ve středu 28. září o slavnosti svatého Václava bude v olomoucké katedrále pontifikální mše svatá v 10 hodin. Při návštěvě katedrály je možné v tento den (patrocinium kostela) získat za obvyklých podmínek plnomocné odpustky.

14

Středa 28. září je výročním dnem jmenování Mons. Jana Graubnera arcibiskupem olomouckým (1992). Pamatujme na něho i na celou arcidiecézi v modlitbě. V sobotu 1. října v 8 hodin bude v kapli Panny Marie mše svatá ze svátku sv. Terezie z Lisieux a po ní bude následovat modlitba se svatou Terezkou a žehnání růží. Tak jako každý rok, i letos bude možné vytáhnout si lísteček s citátem z textů svaté Terezie jako inspiraci pro naši duchovní cestu. Sobota 1. října je Mezinárodní den hudby – významný den. Česká biskupská konference vyzývá k modlitbě na tento speciální úmysl. Setkání nad Biblí s Mariánem Jahodou bude v neděli 2. října v 19 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Tradiční víkend mužů „Chlapi sobě“ se letos opět uskuteční v Písařově (u Šumperka) ve dnech od pátku 7. října do neděle 9. října. Bližší informace a přihlášky: Jiří Hubička, tel. 736 458 520, e-mail: [email protected]. Náboženství se bude v letošním školním roce vyučovat takto: ZŠ Helsinská: v pondělí od 15 hodin, začíná se 3. října, učí Dagmar Hubičková, e-mail: [email protected]. ZŠ Horka nad Moravou: do uzávěrky Hejčínského oka nebylo ještě známo. Sledujte ohlášky v kostele nebo na webových stránkách farností Horka a Hejčín. Gymnázium Hejčín: učí Jaroslav Franc, e-mail: jaroslav.franc @upol.cz. Konkrétní čas nebyl do uzávěrky Hejčínského oka znám. Sledujte ohlášky v kostele nebo na webových stránkách farnosti Hejčín.

15

Hejčínský kostel, místnost nad sakristií: 1. a 2. třída ve čtvrtek od 15 hodin, začíná se 22. září, učí Marcela Koupilová, e-mail: [email protected] • 3. až 4. třída ve čtvrtek od 16 hodin, začíná se 22. září, učí Marcela Koupilová. Prosíme, přihlaste děti nejpozději do neděle 11. září. Změna vyhrazena. Sledujte ohlášky v kostele nebo web farnosti. Přihlášky jsou v kostele vzadu na stolku. *** Z Centra pro rodinný život Arcibiskupství olomouckého: Zveme všechny na pravidelnou pouť za víru v našich rodinách, která se uskuteční v neděli 11. září. Pouť povede od katedrály sv. Václava v Olomouci do baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Cesta je dlouhá cca 8 km a jde zhruba o 2 hodiny chůze. Podle svých fyzických sil a možností se můžete k pouti přidat: ve 12.45 – 13.00 hodin (sraz) před katedrálou sv. Václava nebo asi ve 14.30 hodin pod kopcem v  Samotiškách (zde je také možné nastoupit na autobus a vyvézt se nahoru) nebo v 15.00 hodin na mši svaté v bazilice na Svatém Kopečku. V letošním Svatém roce milosrdenství pouť vždy zahajujeme (ve 13.00 hodin) projitím Svaté brány milosrdenství s možností získání plnomocných odpustků. Bližší informace najdete na www.rodinnyzivot.cz. Kontaktní osoba: Marcela Řezníčková, tel. 587 405 251, e-mail: [email protected].

Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně. Adresa redakce: Římskokatolická farnost, Cyrilometodějské nám. 1, 779 00 Olomouc 9, tel.: 585 425 025, mobil: 775 970 461, e-mail: [email protected], internet: www.farnost-olomouc-hejcin.cz. Redakční rada: Daniel Dehner, Jaroslav Franc, Ondřej Koupil, Jaroslava Krejčí, P. Marian Masařík, Jiří Popelka. Tisk Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2016. Příští číslo: 2. října 2016.