Hasičská kronika Svazek III okres Brno venkov (J N) Hasičská kronika. Svazek III: Hasičské sbory v okrese Brno venkov J - N

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N)

Hasičská kronika

Svazek III: Hasičské sbory v okrese Brno – venkov J-N

autor: Bruno Němec

Dolní Kounice / 2012

1


Vážený čtenáři. Spis, do kterého jsi právě nahlédl, je výsledkem několikaletého střádání, sbírání a třídění materiálů o hasičích v českých a moravských zemích. Dílo není prozatím u konce. Většina dostupných informací je vyčerpána a na pátrání po dalších prozatím nezbývá čas. Dokument je tedy poskládán tak, aby mohl být kdykoliv doplněn. Bruno Němec

OBSAH: Javůrek Jiříkovice Kaly Kanice Katov Ketkovice Kobylnice Kovalovice Kratochvilka Kuřim Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lelekovice Lesní Hluboké Lomnička Lukovany Malešovice Malhostovice Maršov Mělčany Měnín Modřice Mokrá – Horákov Moravany Moravské Bránice Moravské Knínice Moutnice Nebovidy Neslovice Nesvačilka Níhov Nová Ves u Oslavan Nové Bránice

2


HASIČSKÉ DESATERO 1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí. 2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž. 3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví. 4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše. 5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést. 6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná. 7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit. 8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil. 9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš. 10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

3


Javůrek

status: obec katastrální výměra: 10,29 km² počet obyvatel: 246 (2005) zeměpisná šířka: 49° 15' 17" s. š zeměpisná délka: 16° 21' 42" v. d. nadmořská výška: 474 m adresa obecního úřadu: OÚ Javůrek Javůrek 11 664 83 Javůrek Oficiální web: http://www.obecjavurek.cz Javůrek je vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 25 km severozápadně od Brna nad údolím Bílého potoka. Na sever od Javůrku, v údolí Bílého potoka, leží osada Šmelcovna, která administrativně patří do obce Javůrek. Javůrek je jedním z výchozích míst do údolí Bílého potoka, k osadě Šmelcovna, v jejímž okolí se nacházejí pozůstatky starých hamrů. Každoročně se tam první jarní neděli koná tradiční slavnost vítání jara.

Sbor dobrovolných hasičů Na Rosicku a Ivančicku vznikl roku 1919 hasičský sbor v obci Javůrek. Na žádosti k založení sboru je podepsán starosta obce J. Kříž, dále Josef Kříž a Ignác Kříž, Antonín Císař a Antonín Šipr.

4


Jinačovice

status: obec katastrální výměra: 6,29 km² počet obyvatel: 508 zeměpisná šířka: 49°16'4.09" s. š. zeměpisná délka: 16°31'46.15" v. d. nadmořská výška: 305 m adresa obecního úřadu: Obecní úřad Jinačovice Jinačovice 83 664 34 Oficiální web: http://www.obecjinacovice.cz Obec Jinačovice je písemně poprvé zmíněna v roce 1358. V té době měla 11 stavení. Dnes je to menší klidná obec s 560 obyvateli. Uprostřed návsi najdete kapličku sv. Maří Magdalény, postavenou v roce 1854, celkově opravenou v roce 1997. Ke svátku Maří Magdalény 22.7. se konají každým rokem krojované hody. V těsné blízkosti obce se nachází přírodní park "Baba" s nejvyššími body Velká Baba (446m) a Sychrov (458m). Křižovatka značených turistických cest v obci nabízí možnost přechodu do Kuřimi, České a Řečkovic, nebo vycházku do přírodního parku "Podkomorské lesy" směrem k Veverské Bitýšce nebo Rozdrojovicím a Brněnské přehradě.

Sbor dobrovolných hasičů Na žádosti o povolení založit hasičský sbor v Jinačovicích roku 1903 jsou podepsáni starosta obce Šimon Kazda, učitel Emil Nevíš a rolníci František Kříž, Jan a František Stodůlka. Sbor měl od svého založení 19 činných a 6 přispívajících členů, starostou obce i sboru byl Šimon Kazda, cvičením družstva byl ~ověřen Matěj Stodůlka, administrativní práce vykonával Emil Nevíš.

5


Jiříkovice

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra Nadmořská výška Počet obyvatel

obec 49° 9' 53" 16° 45' 58" 452 ha 228 m 877

První písemný záznam o Jiříkovicích je z druhé poloviny 13. století, kdy v roce 1264 olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku udělil část vsi lénem Konrádovi de Huczária jako pomoc jeho případným vojenským tažením. Dále jsou Jiříkovice zmiňovány v zápisech o bezpečnostních a obranných postaveních z let 1406 - 1445, kde jsou zmiňovány tvrz, dvůr a mlýn. Tvrz zanikla při obléhání města Brna švédskými vojsky generála Torstensona v letech 1644 - 1645. Dle pověsti byla ves založena kdysi dávno jistým Jiřím. Jeho bratři Bedřich a Blažej založili nedaleké osady Bedřichovice a Blažovice. Od 17. století jsou Jiříkovice rozděleny na tři samostatné části, náležející různým majitelům. Jednu část obce tvořil statek Jiříkovský, druhá část patřila klášteru sv. Anny v Brně, spadajícímu pod panství Blažejovské, a část náležela k panství Sokolnickému. Části obce měly své purkmistry i pečeti. Po zrušení poddanství se tyto tři části spojily v jednu. O tomto je i první záznam v kronice obce Jiříkovice, založené prvním kronikářem a purkmistrem Jánem Daňkem v roce 1835. Oficiální web: www.jirikovice.cz

Sbor dobrovolných hasičů V roce 1896 v Jiříkovicích byl založen Hasičský sbor pod dojmem zakládaných požárů, jejichž počet byl celkem 13. Některé byly v zárodku uhašeny. Ač bylo určité podezření na osobu, která ohně zakládá, palič nebyl nikdy přistižen. Prvořadou povinností členů hasičského sboru bylo pomoci bližnímu podle tehdejšího hesla dobrovolných hasičských sborů: „ Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci.“ Byly tu však v zásadě i jiné pohnutky; vlastenecké a národostní. Nemalý vliv na založení požárního

6

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) sboru v Jiříkovicích měla rovněž i činnost Čtenářskozábavního klubu ve Šlapanicích, který sdružoval od roku 1873 vlastenecky smýšlející občany. Do Panské hospody v Jiříkovicích chodil pan Václav Kosmák z Tvarožné, zanícený pro tvorbu národnostních spolků na venkově. Dále také Jindřich Dvořák, redaktor brněnského plátku HLAS a zdejší nadučitel pan Jan Cyril Hudeček. Od těchto mužů vyšel podnět k založení požárního sboru. K založení sboru přispěla i skutečnost, že v některých sousedních obcích již byly sbory založeny a jistě působily dobrým příkladem. Založení sboru se uskutečnilo 26. Července 1896. Sbor zakoupil ruční stříkačku „berlovku“. Ještě než byla 12. září téhož roku slavnostně předána, musela prodělat doslova křest ohněm při požáru v Blažovicích. K zakoupení stříkačky, vybavení, uniforem a výzbroje posloužily finanční zdroje jako peněžní dary, veřejné podpory, finance od obce a půjčky. Pan Matouš Plotěný z Jiříkovic zhotovil pro nový sbor zdarma 5 střechových, 2 přistavovací žebříky, 2 hasící kopáče. Tehdejší hašení požárů bylo primitivní, spočívalo především ve strhávání hořících došků ze střech. Než byla postavena nynější hasičská zbrojnice roku 1906, byla umístěna nová stříkačka s výzbrojí a výstrojí v areálu dnešní školy v kolně vedle školní zahrady. Malá prostora kolny již nestačila, proto postavila obec roku 1906 nové skladiště se sochou sv. Floriána. Obec tuto budovu sboru věnovala. Zmíněnou sochu darovali manželé Karel a Markéta Buchtovi z Jiříkovic. Činnost sboru jak kulturní tak pracovní přerušila první světová válka. Členové sboru povětšinou narukovali a bojovali na všech tehdejších bojištích. Všichni se šťastně vrátili až na bratra Emanuela Mazálka. Třicáté jubileum trvání sboru bylo oslaveno dne 9.5.1926 předáním nové kombinované hasičské stříkačky, zakoupené u firmy R. A. Smékal. Následné působení bylo opět negativně ovlivněno druhou světovou válkou, činnost byla omezena pouze na nejnutnější. V dubnu 1945 ve dnech osvobozování zakročoval sbor při požárech po leteckém bombardování obytných a hospodářských stavení v obci. Je nutné vyzvednout odvahu členů požárního sboru, že za procházející fronty nezištně pomáhali svým spoluobčanům. Dne 21. 10. 1945 se v Hasičském domě v Praze uskutečnila ustavující schůze, kde byly vytyčeny úkoly, které vyžadovaly i stálé zvyšování odborných a politických vědomostí celé členské základny. Byla vytvořena Krajská učiliště požární ochrany. Hasičské jednotky dostaly za úkol vybudovat socialistickou požární ochranu. Ihned po válce přistoupil sbor v naší obci k obnově činnosti požární ochrany. V roce 1956 byl zakoupen agregát za traktor a výkonnosti 800 litrů za minutu. Poprvé byl použit při hašení ohně u Vymazalů, č.p. 8. V roce 1969 bylo přiděleno okresní inspekcí našemu sboru starší skříňové auto Tatra 805. Členové sboru si jej vlastními silami upravili. Všichni členové byli proškolováni ideově, politicky a odborně. - volné citáty z brožury 80. Výročí založení požárnického sboru v Jiříkovicích u Brna Současná JSDHO Jiříkovice Tak jako naši předkové se snaží i současní členové jednotky udržet v obci tradici hasičství nejen v pořádání kulturních akcí či požární prevence, ale především ve schopnosti být nápomocni Hasičskému záchrannému sboru při likvidování požárů a nejrůznějších typů nehod. Členové sboru tuto práci vykonávají, jako naši předchůdci, zcela dobrovolně a z vlastní vůle bez nároku na finanční ohodnocení. Pohnutky k vykonávání práce jsou různé, daly by se však shrnout do několika slov – cítění povinnosti k obci, zachování tradice a především chuť pomáhat lidem a spoluobčanům v nouzi. JSDHO Jiříkovice v současné době disponuje hasičským dopravním automobilem Avia A30 a přenosnou motorovou stříkačkou PS12. Netřeba zdůrazňovat, že tato technika je již zastaralá a proto většina času je strávena na údržbě této techniky. Modernizací prošly

7

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) zásahové obleky, které jsou funkčně srovnatelné s vybavením členů Hasičských záchranných sborů. http://www.hasici-jirikovice.wz.cz/

Kaly


obec 49° 23’ 1’’ 16° 20’ 59’’ 43 ha 437 m 244

Obec se skládá ze dvou místních částí, Kalů a Zahrady. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1386. K obci Kaly od 06. 10. 1952 patří i obec Zahrada, která byla odloučena krajským národním výborem v Brně od obce Štěpánovice a přiřazena k obci Kaly v okrese Tišnov s účinností od 01. 09. 1952 na základě usnesení místních národních výborů. Součastně byl předán majetek v katastrálním území obce Zahrada do katastrálního území obce Kaly. Oficiální web: www.kaly.cz

Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů v naší obci byl založen 16. 06. 1936 a tehdy měl 25 členů. Prováděl pravidelné prohlídky obce, zúčastňoval se cvičení a soutěží v rámci okrsku a také se podílel na veškerých akcích obce. Od roku 1990 je živou organizací obce, zúčastňuje se veškerých okrskových soutěží a každoročně pořádá na místním hasičském hřišti cvičení, na které se sejde několik desítek hasičských sborů. Sbor dobrovolných hasičů Kaly dosahuje výborných výsledků. Do roku 2003 patřilo ke sboru dobrovolných hasičů družstvo mládeže, které se umísťovalo na předních pozicích. Na přelomu let 2002/2003 byl vystavěn hasičský areál. Sbor dobrovolných hasičů pořádá také každoroční taneční zábavy. Velitelem hasičů je Miloslav Svoboda, sbor má momentálně 36 dobrovolných hasičů.

8


Kanice


obec 49° 15’ 10’’ 16° 42’ 25’’ 823 ha 316 m 607

Obec Kanice leží 10 km sv. od Brna mezi krásnými lesy v okrese Brno-venkov (Jihomoravský kraj). Část katastrálního území zasahuje do CHKO Moravský kras. Obec je samostatný územní a právní celek, výkon některých pravomocí je delegován do pověřené obce Šlapanice. Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy patřila k tvrzi Ronov, která se nachází u silnice Adamov - Útěchov. V 16. století přešla obec pod panství Pozořice. V polovině 18. století byly Kanice spojeny v jednu správní obec s Řícmanicemi, užívající společnou kruhovou pečeť. V roce 1779 si Kanice pořídily svou vlastní pečeť. V současnosti mají přidělen znak i prapor s motivy znázorňujícími těžbu vápence a siluetou vzhůru letícího káněte. Od roku 1992 rozvíjí obec partnerství s dolnorakouskou obcí Spillern. Za účelem řešení problémů v oblast likvidace odpadních vod, dopravy a dalších záležitostí stala se obec členem svazku obcí Vodovody a kanalizace BÍLOVICKO (v roce 1998) a ČASNÝŘ (v roce 2001). Z organizací v obci činných jmenujme především Jednotku dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Klub důchodců. Oficiální web: www.obeckanice.eud.cz

Sbor dobrovolných hasičů V mnoha obcích však byly k založení sboru rozhodujícím impulsem až samotné požáry. Nejinak tomu bylo i v Kanicích. Prvním takovým byl požár v domě č.p. 18, který vypukl

9

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) 12.6.1885 asi v 18.30 hod. a zničil 8 okolních domů. Dalším byl požár 19.7.1888, který vypukl asi ve 23.00 hod. a zničil 3 domy. Velkým datem je až 21. srpen 1892, kdy tehdejší obecní zastupitelstvo zakoupilo hasičskou koněspřežnou stříkačku. Ještě v listopadu téhož roku byl do čela sboru postaven starosta obce František Marvánek. Hlavním iniciátorem byl však učitel na místní škole Josef Černocký, který se stal náčelníkem sboru. Písemnosti zpracovával rolník František Ondroušek. Jelikož materiální vybavení sboru je dobré, bylo vystavěno v roce 1893 skladiště (vedle „ zvoničky“č.p.22 na Malé straně). Vybavení sboru r. 1898 bylo tedy následující: 1 čtyřkolová stříkačka s 8 m savic a 80 m hadic, 4 berlovky, 10 košů, 2 plácačky, třídílný žebř střechový a žebř posunovací, vše v úhrnné ceně 1.020 zlatých. V roce 1990 byl velitelem ČSPO pan Minařík. Požárníci v tomto roce provedli sběr kovového odpadu, uklidili okolí zbrojnice, čistili místní koupaliště. Začali jim však potíže s hasičským autem, kterému byl odebrán technický průkaz a nastalo období „nicnedělání“. 9. září 1991 inicioval starosta obce ing. V. Kalivoda myšlenku znovuobnovení spolku – od tohoto roku již pod názvem sbor dobrovolných hasičů (SDH). Dočasným starostou hasičů byl 30. října zvolen L. Pernica, náčelníkem K. Florián a jednatelem M. Kučera. Kromě úpravy hasičské zbrojnice, kontroly auta a sběru šrotu, provedli kontrolu hydrantů v základní škole a preventivní prohlídky domů a chat. V roce 1992 proběhli oslavy 100 let trvání sboru – ve zbrojnici byla výstava dostupných materiálů, byla předvedena historická stříkačka a ostatní technika. Dosavadní činnost byla přerušena 11. února 1994. S tímto stavem se však někteří hasiči nechtěli smířit a začali připravovat znovuobnovení SDH. První nesmělé krůčky udělali na přelomu let 1996 – 97. V tomto období byla pracovníky p. Lukášem Donné a p. Jiřím Nebojsou zrenovována historická koněspřežná stříkačka, vyrobená roku 1892. Pomáhali i naši občané, zvláště pak p. J. Jelínek. Výsledek byl obdivuhodný. Historická stříkačka byla předvedena veřejnosti v celé své kráse v srpnu 1997. V témže roce započaly opravy hasičské zbrojnice. Byla zde zavedena voda, plynové vytápění, provedena rekonstrukce el. rozvodů a byl zaveden telefon. Opravy ve výši cca 116. tis. Kč uhradila obec. V roce 1998 došlo ke dvěma významným událostem: první z nich byla účast na celorepublikovém srazu dobrovolných hasičů s výstavou historické techniky v Litoměřicích ve dnech 4. – 5. července. Výstavy se s naší historickou stříkačkou zúčastnil L. Lánik, P. Milínek, S. Novák a L. Donné. Naše stříkačka, se předvedla jak v činnosti, tak i ve slavnostním průvodu. Další velkou událostí pro náš hasičský sbor bylo zakoupení zánovního special. automobilu AVIA. Částku 130 tis. Kč hradil opět obecní úřad. V sobotu 18. července 1998 bylo vozidlo a obě hasičské stříkačky PS 12 vyzkoušeny a dá se říci, že od této chvíle máme v obci opět fungující hasičský sbor. Je víc než potěšitelné, že v tomto roce se k činnosti naší jednotky přidávají děti a začíná jim „tvrdý hasičský výcvik“. Základní družstvo roce 1998: p. Karel Florián (velitel ) p. Stanislav Novák (strojník) p. Lubomír Pernica (řidič) p. Vítek Kousalík (řidič) p. Radomír Drozd ml. (člen) p. Jaroslav Kožnárek (člen)

10


Katov


obec 49° 19’ 51’’ 16° 16’ 52’’ 300 ha 474 m 204

Katov je vesnice ležící severovýchodně od Velké Bíteše na náhorní rovině v nadmořské výšce 474 m. Název vesnice a nález lidských kostí při stavebních pracích kolem školy přímo nabízejí domněnku, že šlo o popravčí místo, a že prvním obyvatelem Katova byl kat. Tak o tom také vypráví, nejedná pověst. Katov náležel ve středověku mocnému a majetnému rodu pánů z Deblína, jehož členové zastávali ve 12. a 13. století řadu významných funkcí: v roce 1181 podepisuje jako svědek Ratiboř z Deblína listinu kounického kláštera. V roce 1234 jinému Ratiborovi stejného rodu daroval Přemysl, markrabě moravský, všechno své právo, které měl „na stříbrných horách" v Deblíně a okolí. Roku 1252 podepisuje Jan z Deblína zakládací listinu ždárského kláštera. Je možné, že již v těch dobách ves Katov existovala, je však výslovně jmenována až v listině z roku 1390. Od roku 1318 přešlo celé deblínské panství do majetku pánů z Lomnice. V roce 1470 prodávají boskovičtí celé panství městu Brnu, kde setrvalo až do zrušení poddanství. (Tolik PhMr. Malý.) Po zrušení roboty v roce 1848 a likvidaci vrchnostenského vedení získává Katov, stejně jako okolní vesnice, místní samosprávu a náleží k okresnímu hejtmanství Brna okolí až do roku 1892, kdy byl zřízen soudní okres V. Bíteš v rámci politického okresu Velké Meziříčí. Z novodobé historie je třeba připomenout, že velký vliv na život ve vesnici a životní úroveň obyvatel měla vliv stavba dráhy Tišnov-Havlíčkův Brod, která započala v roce 1939. Mnoho mužů z Katova na stavbě pracovalo a získalo tak výhodné zaměstnání blízko vesnice a mnoho „barabů", jak se dělníkům stavby říkalo, v Katově, tak jako v ostatních okolních vesnicích bydlelo. Oficiální web: www.katov.cz

Sbor dobrovolných hasičů Situace v roce 2010

11

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Organizační struktura STAROSTA: Havlát Jiří st. NÁMĚSTEK: Urbánek Zdeněk ml. VELITEL JEDNOTKY: Urbánek Richard VELITEL DRUŽSTVA: Mičánek Luděk ZÁSTUPCE VELITELE: Urbánek Vlastimil STROJNÍK: Havlát Milan Skula Lukáš POKLADNÍK: Hamřík Miroslav ml. REVIZNÍ KOMISE: Chyba František Mičánek Zdeněk Urbánek Petr Zásahová jednotka VELITEL: Mičánek Luděk ZÁSTUPCE: Urbánek Richard Urbánek Vlastimil STROJNÍK: Havlát Milan Skula Lukáš ČLENOVÉ: Hamřík Miroslav ml. Mičánek Zdeněk Urbánek Petr Urbánek Zdeněk Urbánek Miloš

Ketkovice


obec 49° 9´ 32´´ 16° 15´ 55´´ 955 ha 433 m 625

Archeologické nálezy dokládají osídlení katastru Ketkovic již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Ketkovicích (a jejich okolí) je z roku 1101. Toho roku přemyslovská údělná knížata - Oldřich Brněnský a Lutold Znojemský zakládají benediktinský klášter v

12

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Třebíči. Klášteru věnovali vyjmenované obce, mezi nimi Ketkovice. Sousední Čučice s poznámkou, že včetně vinohradů........ Později dochází ke směně majetků a Ketkovice získává oslavanský klášter. Další výměnou pak řád Templářů, komenda sídlící v Jamolicích a na Templštýně. (po r. 1230) Templáři zakládají v Ketkovicích kostelík sv. Kateřiny. V obvodu obce, za souhlasu i pomoci Templářů, vyrůstá pevný hrad. Historikové vždy věděli, že na Moravě býval významný hrad - Levnov. Jenom neuměli lokalizovat - kde? Až v roce 1971, v souvislosti archeologickým průzkumem Kralické tvrze, se podařilo Dr. Vladimíru Voldánovi ve znojemském archivu najít původní josefinské katastrální mapy. Na místě ketkovického hradu jasně přečetl titul: "Burg Lownow". To potvrdil průzkumem pozemkových map. Mlynářům Vydrům (v podhradí) patřily parcely: "Levnovská louka", "Levnovský les", "Levnovské pole" a "Na Levnovci". Tak se potvrdilo, že hrad L e v n o v je K e t k o v i c k ý h r a d nebo také K e t k o v á k . Hrad je situovaný na skalnatých srázech, téměř 120 metrů nad řekou Oslavou. Byl poměrně rozsáhlý. Ze tří stran přirozeně chráněný. Přístup byl pouze od východu, kde byl rozšířen přirozený příkop. Zde stála brána a za ní menší spodní nádvoří. Ve svahu jsou patrny stopy horního nádvoří. Vlastní budova byla orientována od západu k východu a byla palácového typu. Hrad měl na západní straně obrannou baštu a na východní straně široké předhradí s hospodářským zázemím. Dosud stojí tři mohutné opěráky které držely zeď chránící spodní nádvoří. Pověsti praví, že hrad je spojen podzemní chodbou s Vydrovým mlýnem. V roce 1622 císař zabavil majetek pánům z Lipé. Krumlovské panství získali Lichensteinové, v jejich majetku jsou i Ketkovice. Mezi významné občany Ketkovic patří mlynáři Vydrové. Vynikající malíři autodidakti. Podporovali turistický ruch. U jejich mlýna vznikly prvé trampské osady. Po roce 1930 zakoupili vyřazený železniční most a přemostili Oslavu. Tím umožnili cestní spojení mezi Ketkovicemi a Senorady. Tento most byl opraven nákladem obou obcí v roce 2007. V roce 1780 je v Ketkovicích stržen starý kostelík a na jeho místě zbudován kostel dnešní. Stavba věže byla dokončena do současné podoby později. S podporou panství je v r. 1797 v Ketkovicích založena škola. Původně byla umístěná ve srubu. Ten později nahradila cihelná budova. Škola byla malá, kapacitou nestačila, takže dochází ke stavbě druhé školní budovy. Učit ve dvou budovách bylo neúnosné. Řídící učitel Boček vše připravil svému nástupci, řídícímu učiteli Vrbovi. Ten staví, hned po první světové válce, dnešní hlavní školní budovu. Později byla škola ještě přistavena o zadní křídlo. V této podobě stojí škola dodnes. V roce 1995 Zastupitelstvo obce Ketkovice, s doložením, že erb šestizubých, kolmo vztýčených hrabí, vznikl na území obce - požádalo o přidělení tohoto erbu obci. Heraldická komise parlamentu ČR žádost doporučila a parlament ČR erb Ketkovicím v roce 1996 přidělil. Je tedy zřejmé, že přidělením erbu a znaku obci Ketkovice (s atributy dávného rodu majitelů a stavitelů hradu Levnova) se tedy dávná historie tohoto kraje prolíná se současností.

13


Sbor dobrovolných hasičů Tuto brožurku vydává Sbor dobrovolných hasičů v Ketkovicích u příležitosti výročí 100 let od založení "Dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích" jako vděčnou upomínku na naše předky, kteří ze zcela nezištných důvodů a z přesvědčení, že je zapotřebí "s ohněm, jako zlým pánem bojovati a bližnímu svému v nouzi pomoci" sbor založili. Přáním současného výboru SDH Ketkovice je, aby každý kdo je členem našeho sboru, znal jeho historii, protože jsme přesvědčeni, že je na co navazovat a na co být oprávněně hrdi. I z tohoto důvodu tato brožurka vznikla. Pro vznik této brožury je čerpáno ze dvou nejstarších knih založených v roce 1905, které hasičský sbor vlastní. První knihou je "Pamětní kniha dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích" Druhá kniha se nazývá "Protokoly dobrovolného Pamětní kniha začíná dne 25. března 1905, tj. dnem založení sboru a končí rokem 1935. Kniha protokolů začíná rovněž 25. března 1905 a poslední zápis je 30. června 1940. Doslovný opis z knihy Protokolů dobrovolného hasičského sboru v Ketkovicích Sepsaný při valné hromadě za účelem ustavení se sboru hasičského dobrovolného v Ketkovicích ze dne 25.března 1905. Pořádek: 1/ Důležitost a význam hasičského sboru v Ketkovicích 21 Dobrovolné se hlášení ke sboru hasičskému a zápis členů Ad.ll Starosta obce p. Antonín Nešpůrek uvítal přítomné a zahájil valnou hromadu. Sdělil přítomným, že obec zakoupila nový stříkač se vším příslušenstvím, a že nyní dle nařízení c.k. okresního hejtmanství má býti v obci naší zřízen sbor hasičský. Na to se ujal slova místní učitel Josef Gregor a objasnil ve své řeči důležitost a význam sboru hasičského v Ketkovicících. Řeč vyzněla v ten smysl, že sbor hasičský má sloužiti "Bohu ke cti a bližnímu ku pomoci", hájiti a chrániti majetek i život svých bližních, podati pomocné ruky všem, kdož pomoci potřebují. Přijata byla se souzvučným souhlasem. Ad.21 Přečteny byly schválené již stanovy, jimiž členům sboru řídíti se jest a sděleny podminky při přistoupení ke sboru hasičskému totiž: Členové sboru hasičského dobrovolného v Ketkovicích zavazují se dáti 5 korun by ve sboru náčelnictva poslušni byli. Vystoupil-Ii by kdo bez příčiny do dvou let, tedy těchto 5 korun pozbude. Poplatek tento zaplatí každý do 30.června r.1905 Přihlásili se tito členové: Antonín Nešpůrek Jakub Matoušek František Nečas Karel Endlicher František Lajtner Josef Gregor Josef Pele Cyril Matoušek Jan Polák Josef Kratochvil František Pavliš Václav Smutný

14

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Cyril Hájek Jan Matoušek č. 29 Jan Horák č. 74 František Pele Jindřich Drtilek Hubert Ekr Albert Drtilek Eduard Nováček Antonín Ján Karel Lajtner Richard Obršlik Jakub Matoušek č. 24 František Šic Pozn.: V zápise je psáno příjmení Lajtner, tak jak je uvedeno. Tím protokol skončen a podepsán. Sbor hasičský v Ketkovicích, dne 25. března 1905 Následují podpisy členů. Protokol č.2 Sepsaný ve valné hromadě sboru hasičského v Ketkovicích za přítomnosti podepsaných ze dne 2.dubna r.1905. Pořádek: Volba funkcionářů: Starostou sboru hasičského v Ketkovicích zvolen jednohlasně br. Antonín Nešpůrek, starosta obce a jeho náměstkem br. Jakub Matoušek II. radní. Volba náčelnictva dělá se lístky. Volilo 21 členů, ostatní členové pro zaměstnanost jinde se k volbě nedostavili. Náčelníkem sboru zvolen br. František Nečas, rolník, 18ti hlasy I. podnáčelnikem sboru zvolen br. Karel Endlicher, majitel cihelny, 13ti hlasy. 11. podnáčelníkem sboru br. František Lajtner, rolník ustanoven losem, ježto měl s br. Jakubem Matouškem stejný počet hlasů. Jednatelem zvolen br. Josef Gregor, všemi hlasy. Pokladnikem zvolen br. Jan Matoušek č. 29, rolnik, všemi hlasy. Zbrojmistrem všemi hlasy br. Jan Horák č. 74, kovářský mistr. Trubači: br. Jindřich Drtílek a br. Albert Drtílek Četařem br. Josef Pelc a četařem stříkačníků br. Cyril Matoušek č. 81 Jejich nástupcové: prvního br. Jan Polák a druhého br. Václav Smutný Revizoři účtů: br. František Pele a br. Josef Kratochvíl Všichni funkci přijali Tím protokol skončen a podepsán. Sbor hasičský v Ketkovicích dne 2.dubna 1905 Antonin Nešpůrek - starosta sboru Josef Gregor - jednatel František Nečas - náčelník Začátek textu z pamětní knihy Hasičského sboru Ketkovice Náš ideál Když rušný den a kraj libý dříme sen a v té tiché noci zazní trubka v šíř i dál, spěchat rychle ku pomoci, toť náš ideál Když plamen řádí jako běs a lid zdrtí pláč a děs, tenkrát všichni hrdi, smělí proti zhoubci zvednem sval

15

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) jak jen sama láska velí nám, toť náš ideál Hasič z pouhé lásky jen, když upadne bližní v plen, stírá slzy, nářky tiší, těší v bídě, mírní žal, má pak někdo ještě vyšší nad náš ideál? "BOHU KE CTI, BLIŽNÍMU KU POMOCI" Toť zajisté heslo vznešené, heslo velebné. Každý ví, že je to heslo hasičské. Zvuk jeho dobře znám je v obci naší, milých Ketkovicích. Občané naší vìdouce dobře, že člověk necvičený špatně bojuje proti zuřícím plamenům ohnì, jež niči majetek i život lidský, založili dne 25. března 1905 "Dobrovolný hasičský sbor v Ketkovicích". Členů jest 25. Stříkačka zakoupena od R. N. Smékala z Prahy-Smíchova. Brzo po založení sboru měli hasičové příležitost ukázati budou-li úkol svůj v budoucnu dobře zastávati. Chytly se stáje a kůlna souseda Aloise Obršlíka, rolníka v č. 6. Hasičům, ačkoliv neměli ještě výstroje, podařilo se oheň obmezit na hořící stavení a okolní stavení uhájiti od osudu zlého. Tak podstoupili hasiči křest svůj. Uplynul rok a s ním i radosti i nepříjemnosti ve sboru. Rok tento jest korunován slavností svěcení stříkačky. Slavnost sama sebou je významná, avšak zvláštního lesku dodá jí to že, Její Milost paní Aglaia Kinská bude kmotrou při slavnostním svěcení dne 4. června 1906. Písmem zlatým napíšeme do srdcí svých, že paní tak urozená poctí nás svojí návštěvou a vyznamená svojí přízní. Její Milost, paní hraběnka však nemohla přijeti a poslala za sebe paní Pavlu Tynchovou, choť nadpokladníka panství krumlovského, jenž nás svojí návštěvou poctil. Počasí nebylo valné, ale přesto velké množství lidu se slavnosti zúčastnilo. Po slavnosti byla na radnici snídaně a přítomní se tam laskavě svým podpisem zvěčnili. Před polní mší sv., která byla u oltáře na místě prázdném, blíže radnice měl velebný pán P.Pavel Hodonský krásné kázání, když ukázal na krásnou myšlenku, jež vede hasiče k velké obětavosti, totiž k lásce k bližnímu. Po mši sv. řečnil p. Karel Malý, župní dozorce jenž vybízel sbor ke svornosti. Všem za přítomnost a zásluhy poděkoval br. Antonín Slavíček, jednatel. Odpoledne byla zahradní zábava v hostinci u pana Mohelského. Její Milost, paní hraběnka Kinská, darovala nám 100 K. Na krásnou slavnost budeme dlouho vzpomínati. Za čtrnáct dní po slavnosti byl výlet na Milošově, který se však nevydařil, protože pršelo. Dne 31. října byl požár. Shořelo stavení Jana Svobody č. 26 - horníka, Františka Svobody a Františka Klímy. Požár založen byl otcem bratří Svobodù ráno o 6 hodině. Obě stavení chytla najednou a od nich shořelo stavení Klímovo. Žhář se po vykonaném skutku sám zabil kuchyňským nožem. Neměl asi zdravého rozumu. Dne 6. ledna r. 1907 byla na radnici valná hromada a zvolen byl nový výbor sboru. Starostou sboru zùstal br. Antonín Nešpůrek. Jeho náměstkem a zároveň 11. podnáčelníkem zvolen byl br. Jakub Matoušek č. 36. Náčelníkem jest br. František Lajtner a I. podnáčelníkem br. František Nečas. Jednatelem br. Antonín Slavíček Pokladníkem br. Josef Kvarda a sedmým členem br. Alois Obršlík č.6. Členů činných zůstává 25. Dne 27. ledna pořádá sbor ples čili "bál" u Mohelsků. Po delší dobu již pozorujeme, že stříkačka nechce stříkati. Obrátili jsme se tedy na pana R. N.

16

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Smékala, aby se postural o opravu. Na pondělí velikonoční prohlédl stříkačku strojník od firmy R. N. Smékala a vnitřní části stříkačky odvezl do Prahy ke správě. Doplněk k založení sboru r. 1905 Obecní výbor v Ketkovicích Sešel se ku společné poradě dne 6. ledna 1904. Byli to tito občané: Pospíšil Karel, rolník a starosta obce Pele Jan, rolník a I. radní Nešpůrek Antonín, rolník a II. radní Mohelský Richard, hostinský a člen výboru Drtílek Jindřich, domkař a člen výboru Jeřábek Jan, domkař a člen výboru Gregor Josef, učitel a obecní písař. Zároveň podepsali první stanovy sboru Ve valné hromadě konané dne 2. dubna 1905 z 25ti členů zvoleni funkcionáři. br. Antonín Nešpůrek-rolník, starosta obce zvolen starostou sboru br. Jakub Matoušek č. 36 - rolník, místostarosta br. František Nečas - rolník, náčelníkem br. Karel Endlicher - majitel cihelny, I. podnáèelníkem br. Leimer František - rolník, II. podnáčelníkem br. Josef Gregor - učitel, jednatelem br. Jan Matoušek č. 29 - rolník, pokladníkem br. Jan Horák - kovářský mistr, zbrojmistrem br. Josef Pele č. 30 - rolnický syn, četařem lezců br. Cyril Matoušek č. 81 - cestář, četařem stříkačníků br. Jan Polák - kolářský mistr, náhradníkem br. Václav Smutný - rolník, náhradníkem br. František Pele - rolník, revizorem účtů br. Josef Kratochvíl- horník, revizorem účtů br. Jindřich Drtílek - domkař, trubačem br. Albert Drtílek - syn hajného, trubačem František Pavliš - rolník, Cyril Hájek - rolnický syn, Ekr Hubert - obchod dřevem, Eduard Nováček - skladník, Antonín Ján - horník, Karel Leitner - rolnický syn, Richard Obršlík horník, Jakub Matoušek È. 24 - rolnický syn, František Šic - rolnický syn jako členové sboru. Pozn.: v této knize se pro změnu již píše Lelmer Stará hasičská zbrojnice Činnost sboru Dne 4. května požár u Obršlíka Aloise, kde spoluúčinkoval sbor lukovanský, župa č.16. 5 členských schůzí, 9 cvičení se strojem 12 cvičení pochodových Dne 25. června pořádal sbor výlet na Milošově, čistý výtěžek 52 K 98 h. Dne 4. června zúčastnil se sbor svěcení stroje ve Zbýšově

17

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Dne 16. července vyslána desetičlenná deputace, na slavnost 10ti letého výročí trvání sboru a svěcení nového hydrofonu v Březníku. Během roku vystoupili tito členové: Ján Polák Josef Gregor, jako učitel přeložen Albert Drtílek, převzal službu hajného v Německých Knínicích František Šic, nastoupil službu vojenskou Karel Leitner, přiženil se do Sudic Na jejich místa přijati byli: Antonín Slavíček - učitel, zvolen jednatelem Jan Smutný - horník Josef Bochníček - tesař ze Sudic Celoroční příjem je 460 K 04 h Vydáno 337 K 21h Doplněk k roku 1906 Valná hromada tohoto roku se nekonala Činnost sboru Dne 31. října požár u Jana Svobody č. 76 a Františka Svobody č. 54 od kteréhož přešel oheň na stavení Jana K1ímy č. 62. Požáru tohoto se zúčastnil sbor z Lukovan. 4. členské schůze, 7 cvičení se strojem. 11 cvičení pochodových Dne 4. února pořádán věneček v hostinci Richarda Mohelského, čistý výtěžek 27 K. 50 h. Dne 4. června slavnost svěceni stříkačky, výtěžek 29 K. 71 h. Na tuto slavnost bratrské sbory přišly celé neb vyslali deputace následovně: Březník 17 členů, Senohrady 11 členů, Lukovany 11 členů, Padochov 9 členů, Zakřany 8 členů, Lhánice 6 členů, Oslavany 5 členů, Popovice 4 členové, Náměšť nad Oslavou 3 členové, za župu č. 34 župní jednatel Otakar Kubeš, Dne 17, června pořádán výlet na Milošové, který se špatně vydařil, čistý výtěžek O k 86 h, Vyslána 9 ti členná deputace na výlet do Senohrad, Dne 22, července deputace 4 členná na župní schůzi. Batelka Ludvík a Svoboda František přijati byli dne 1. ledna 1906 do sboru. Celoroční příjem 180 K 47 h, Vydání 100 K 45 h, Tohoto roku postavena pavlač na sušeni hadic. Dovětek A tak jde rok za rokem v pamětní knize je zapsána činnost sboru, radosti i starosti ketkovických hasičů, Popsány jsou akce, kterých se hasiči zúčastňovali, nebo je pořádali, Například první hasičský "Věneček" se uskutečnil v hostinci Richarda Mohelského 4, února 1906 s čistým výtěžkem 27 K 50 h. První parádní blůzy pořídil sbor na svůj náklad v roce 1907, 24 kusů blůz stálo i s ušitím 452 K 60 h. Naši předkové se také rádi bavili. Tak v roce 1908, 16, února uspořádán "Věneček" v hostinci U Mohelskù, čistý výtěžek žádný nebyl, proto 22 členů složilo po 50ti haléřích, celkem 15 K 40 h, Dne 17, května pořádána Floriánská zábava, čistý výtěžek je malý 2 K 21 h, Dne 21. června "výlet u Jezera" (pozn,: to je u lesa směrem na Rapotice), který se nevydařil Když se hosté počali nejlépe baviti, rozpoutala se strašná boulře s velkým lijavcem. Tekla velká voda, která s sebou brala výletní stoly, lavice, svobodná dívčice převrhla stolek s kuřivem trafikantce Kvardovce, Doplatek 17 K 40 h. Jak vidno, nikdy se akce nevydařila, naopak byla prodělečná,

18

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) První Hasičské hody jsou zmíněny 31. října r, 1908, konané v hostinci u Pospíšilů. Výtěžek 22 K (pozn.: jak je zřejmé už tehdy, zrovna jako v dnešní době si Ketkovičtí občané na hody potrpěli a i v současné době jsou hody z řad občanů výrazně podporovány.) Do dnešních dnů se ve sboru udržela tradice "drženi brány" při svatbě člena sboru. Zřejmě první brána byla držena dne 12, června 1913 při svatbì br, Pospíšila Petra, Nyní poslední brána byla držena při svatbě br. Nedbala Jaroslava na zámku v Náměšti nad Oslavou. Potom přišel nešťastný rok 1914. V tomto roce vypukla válka proti Srbsku, která vedla ke vzniku I. světové války. Dne 31. července v době noční hlášena bubnem všeobecná mobilizace a stanné právo. Toho času byl náš stát pod názvem: Mocnářství Rakousko-Uherské, jehož panovníkem byl císař František Josef I. I přesto, že do válečné vřavy odešlo mnoho členů sboru, sbor stále fungoval a chránil majetek občanů. Bohužel několik bratrů se z války nevrátilo. Avšak při každé valné hromadě a při zahájeni Havelských hodů u pomníku padlých (a to až do dnešních dnů) jejich památku uctíme tichou vzpomínkou. Rovněž udržujeme tradici vyprovázení zemřelých bratrů na jejich poslední cestě. Při Havelských hodech chodí několik členů sboru na hřbitov zapálit svíčku, položit věnec a vzpomenout zemřelých bratrů. Výstavba nové hasičské zbrojnice V roce 1980 začal výbor SDH uvažovat o výstavbě nové zbrojnice. Stará budova byla už nevyhovující. Dřevěná podlaha už byla prolomená a plíseň bujela na mnoha místech. Rovněž i uniformy a výbroj trpěla vlhkem a plísní. Původním záměrem pro stavbu hasičské zbrojnice bylo místo zvané "Pod kůlnou" - pozemek patřící bratrům hasičům Josefu Endlicherovi č. 16 a Karlu K1ímovi č. 15 (v současné době zde stojí dům rodiny Ošťádalovy). Tato varianta byla navržena na výborové schůzi SDH Ketkovice dne 30.6. 1983 a předána na MNV Ketkovice 1. 9. 1983. MNV Ketkovice navrhuje, aby se hasičská zbrojnice postavila na návsi vedle nové prodejny. Stavélo by se brigádnicky. Výboru byla předložena předběžná projektová dokumentace, ke které se měli členové výboru vyjádřit členové výboru plány zbrojnice prostudovali a navrhli: 1/ Šířka vjezdu do garáže nejméně 2,80 m 2/ Zařazení stavby věže na sušení hadic 3/Vzhledem ke stojící prodejně situovat západní pohled ke státní silnici 4/ Doporučujeme provedení odvodnění pod budovou do stávající kanalizace 5/ Z návrhu nelze vyčíst výšku vjezdu do garáží - velmi důležité 6/ Prověření umístění skladu na PHM 7/ Požadujeme osobní konzultaci s projektantem. Výbor dále projednal odpovědnost členů výboru při stavbě zbrojnice. Navržení a schváleni členové výboru: Obršlík Alois č. p. 6 Horák Jan č. p. 168 Pavliš František č. p. 60 Horníček Karel č. p. 158 Na den 22. září je naplánována členská schůze na které budou členové sboru seznámeni se stavbou zbrojnice. Členská schůze dne 22.září 1983 konaná v sále Pohostinství u Mohelských. Přítomno 21 členů a 2 hosté. Na téma výstavba hasičské zbrojnice vystoupil ve druhém bodě jednání předseda MNV Báňa Antonín, který k zamýšlené stavbě podal obsáhlou zprávu. Realizace stavby byla na dobré cestě, ale nejdříve bylo třeba dokončit stavbu samoobsluhy. Teprve poté bylo možno započít

19

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) se stavbou zbrojnice. Předseda MNV požádalo pochopení a o pomoc při těchto obou stavbách. Dále se hovořilo o stavbě zbrojnice na valné hromadě dne 27. listopadu 1983. Předseda MNV Báňa Antonín seznámil členy sboru s tím, že v červenci příštího roku by se mohlo přistoupit k demolici staré budovy MNV a staré zbrojnice. V této době jíž existoval příslib, že by stavba mohla být započata v příštím roce. Dále poděkoval hasičům za práci pro obec a požádal je o pomoc při rekonstrukci budovy starého obchodu, ve které bude zřízen MNV. Vlastní zahájení stavby v sobotu 28. července 1984 byly zahájeny práce na výstavbě nové hasičské zbrojnice vybagrováním odpadní jímky a její betonáže. Na výborové schůzi 2. srpna je ujednáno, že v sobotu a v neděli je třeba dokončit odpadní jímku, aby se do ní dalo "hasit" vápno. Následuje nespočet výborových schůzí sboru, na kterých se postupně řešily problémy se stavbou zbrojnice a organizování brigád. Jednotliví členové výboru měli za úkol tyto brigády zorganizovat na přesně určený termín. Další závažnější zmínkou o nové zbrojnici z výborové schůze ze dne 6. června 1985 je žádost JZD Doubrava o část prostoru ve zbrojnici pro umístění vodárny pro potřeby družstva. Členové výboru rozhodli a nabídli JZD přistavění vodárny k zadnímu traktu zbrojnice. Jejím umístěním by se značně prostory zbrojnice zmenšily. Tento náš návrh byl přijat a také realizován. Ze zápisu Výroční členské schůze dne 11. října 1985 Jako zvláštní kapitola na úseku brigádnické činnosti, vyvstala letos stavba nové hasičské zbrojnice. Výňatek ze zprávy velitele Josefa Obršlíka "S vlastní stavbou budovy zbrojnice se započalo letos 7. července, kdy se přikročilo k sanaci staré budovy MNV. Září 1985 - během tří měsíců od začátku stavby se udělalo hodně práce, ale do začátku zimy nás čeká ještě zastřešení celé stavby a její zazimování, aby mohla být v zimních, případně v jarních měsících provedena elektroinstalace a vodoinstalace. Proto bych chtěl požádat všechny členy, kteří se ještě nezúčastnili brigády, aby tímto splnili svoji členskou povinnost na stavbě hasičské zbrojnice. Máme totiž i takové členy, kteří se chovají tak, jako by se jich tato akce vůbec netýkala. Je to určitě důvod k zamyšlení. Současně konstatuji, že je zapotřebí oslovit s prosbou o pomoc všechny občany. Jedná se přece o stavbu, která bude ve svém důsledku sloužit všem. Všechno naše úsilí směřujeme k tomu, aby úkoly při stavbě byly splněny. Na druhé straně děkuji všem členům a ostatním občanům, kterým není naše úsilí cizí a svou po· mocí přispívají ke zdárnému průběhu stavby. Do dnešního dne tj. do 11. listopadu bylo na stavbě hasičské zbrojnice odpracováno 2 734 hodin z tohoto počtu odpracovali členové sboru 1 626 hodin." Jak je zřejmé stavba nebyla procházkou růžovým sadem, ale stála hasiče mnoho nervů, tvrdé práce a úsilí. Současně se ale zcela určitě utužil kolektiv, kamarádství a lecjaká legrace se také užila. Zápis ze slavnostní veřejné schůze sboru, která se konala při příležitosti výročí 80ti let od založení hasičského sboru v Ketkovicích a otevření nové hasičské zbrojnice Zúčastnilo se 34 členů a 33 hostů Schůzi zahájil Schlosser Zdeněk, zástupce NF a přivítal všechny přítomné členy i hosty. Přednesl program schůze a předal slovo veliteli sboru Josefu Obršlíkovi, který přednesl zprávu o činnosti hasičů. Ve druhém bodě programu vystoupil Pokorný Antonín, zástupce Okresního výboru hasičů, který provedl vyhodnocení naší práce a předal odměny za vykonanou práci.

20

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Tyto odměny byly uděleny jednak k výročí 80ti let založení sboru a dále za zásluhy při výstavbě nové hasičské zbrojnice. Nejvyšší vyznamenání "Za příkladnou práci" obdrželi: Pele Oldřich č.p. 120 Pavliš František č.p. 60 Prudík Miroslav č.p. 67 Horníček Karel č.p. 158 Dále byla udělena "Čestná uznání OV SPO" za dobrou práci při výstavbě hasičské zbrojnice těmto členům: Skokan Jaroslav č.p. 41 Taras Jan č.p. 132 Coufal Jan č.p, 48 Popelka Josef č.p. 133 Horák Jan č.p. 168 Leitner Karel č.p. 34 Bechný Jaroslav č.p 111 Báňa Bohumír č.p. 181 Na návrh výboru naší organizace převzali toto ocenění také tito občané naší obce, kteří se různým způsobem zasloužili o zdárný průběh výstavby hasičské zbrojnice. Báňa Antonín - předseda MNV Matoušková Alena - předsedkyně JZD Malá Hana – tajemnice MNV Jakš Ladislav - bývalý předseda MNV V diskusi poděkoval tehdejší starosta sboru Obršlík Alois č.p. 6 všem občanům a členům sboru za pomoc při výstavbě zbrojnice. Poděkoval také manželkám za trpělivost se svými muži, kteří se stavby zúčastnili. Zde je nutné vyzvednout nesporné zásluhy bratrů Aloise Obršlíka a Josefa Obršlíka, kteří stavbu hasičské zbrojnice organizovali a starali se o její zdárný průběh.Všechny udržovali ve správné náladě, v napětí a víře, že se vše podaří a stavba se zdárně dokončí. Dnes, díky úsilí nás všech se scházíme v pěkném kulturním prostředí. Zejména při tradičních "Havelských hodech" vytváří zasedací místnost tu správnou hodovou atmosféru. Dnes má hasičská zbrojnice (zase díky dobrovolné práci členů sboru) "nový kabát" a vnitřní prostory zbrojnice jsou vymalovány a v zasedací místnosti je na podlahu položen nový povrch. Těmito úpravami připravujeme zbrojnici na důstojnou oslavu našeho 100 letého výročí. Hasičská vozidla V této části se zmíníme o dopravních prostředcích, které hasičský sbor v Ketkovicích používal. Na samém začátku, i když o tom není písemná zmínka používali hasiči koně. Čí koně, nebo kdo měl za povinnost při poplachu za povinnost koně přivést není známo. Písemná zmínka se nedochovala. O prvním hasičském autě se píše v zápisu z valné hromady konané dne 14. ledna 1940 v bodě č.10. "Bratr Pele Jan - velitel sboru dal do pracovního pořadu pro rok 1940 návrh by byl zakoupen autovůz pro účely požární a samaritní. Všichni přítomní s tímto návrhem souhlasili za podmínek, že obec poskytne na potřebný obnos "záruku" Obecní rada žádosti hasičů jednohlasně vyhověla a poskytla záruku na 15 000,- korun. "V předběžné poradě s p. prof. Leonardem Bočkem jest vůz ke koupi u autoklubu v Brně za obnos 16.000,- korun. Ke koupi se vysílají br. Pele Jan ml, br. Horák František a br. Pele Václav, kterým bude napsána plná moc k zastupování sboru." A tak od jara roku 1940 vlastnil hasičský sbor v Ketkovicích svoje první auto. Bylo od firmy Laurin a Klement, mezi hasiči nazývané "Laura".Její konec byl bohužel velice smutný. Po

21

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) mnoha létech dobré služby se "Laura" rozpadla stářím. Prvním jejím řidičem byl br. Richard Obršlík. Hasičské auto „Laura“ Druhým hasičským autem (asi r. 1946) bylo vozidlo o kterém se bohužel v kronice nedochovala žádná zpráva a které skončilo také nešťastně. Bylo rozebráno! Třetím autem, které hasiči vlastnili bylo Aero 150 - zvané "Erena". Také toto auto sloužilo tak dlouho, až je nebylo možno udržet v provozuschopném stavu a muselo být vyřazeno. Dopravní inspektorát odebral technický průkaz a vozidlo bylo 29. 11. 1977 předáno na veřejný požární sbor do Ivančic. Druhé hasičské auto Dalším autem měla být slibovaná Praga V3S z Oslavan. "Sliby chyby!" Po mnoha urgencích sehnal tehdejší velitel br. Obršlík Alois vůz Praga V3S v Neratovicích z vojenských skladů. Na tomto autě odpracovali hasiči mnoho hodin, aby je bylo možno používat k požárním účelům. Bratr velitel chtěl tento typ vozidla i z jiného důvodu. V té době se již plánovala výstavba nové hasičské zbrojnice a vozidlo se mohlo využít i při přepravě stavebního materiálu a to jak na rekonstrukci radnice tak při následné výstavbě hasičské zbrojnice. Do dnešních dnů slouží toto vozidlo hasičům v Čučicích. Od roku 1988 jezdí ketkovičtí hasiči v autě CAS-25, které nám bylo přiděleno z požární stanice v Ivančicích. V roce 2004 bylo vozidlo nalakováno a opravena karoserie. I toto požární vozidlo (vzhledem ke svému stáří - rok výroby 1976) potřebuje stálou péči a údržbu. Ještě jednou něco z nedávné minulosti Na valné hromadě sboru 4. 12. 1980 předává br. Matoušek Václav č.p. 25 funkci starosty sboru br. Obršlíku Aloisovi z č.p.6. Svoboda Karel č.p. 93 předává jednatelství Matoušku Václavovi z č.p. 25 a funkci pokladníka přebírá Pavliš František č.p. 60 od Přibyla Oldřicha č.p.153. Velitelem sboru se stává ObršlíkJosefz č.p. 23 Z činnosti (náhodně vybraný rok 1981) V pátek 18. 4. 1981 v 18.00 hodin hlášen požár v lese u ketkovického hradu. Zaviněn byl lesní· mi dělníky, kteří pálili klestí. Po vyhlášení poplachu ( ještě než dozněla siréna) vyjíždí sbor v počtu 18 mužů k zásahu. Bezprostředně za námi přijíždí vojáci. Požár byl rychle zlikvidován a škoda téměř žádná nevznikla. V neděli 31. 5. 1981 je uskutečněno námětové cvičení v obci. Cílem cvičeni je prověření vodní nádrže u Trávníčkových. Voda se za pomocí dvou strojů dopravovala k Základní škole. V sobotu 13. 6. 1981 se naše družstvo zúčastnilo soutěže hasičských družstev v Radosticích. Po mnoha létech se nám splnil náš sen. V okrsku č. 10 se naše družstvo umístilo na prvním místě a po· razilo tak našeho největšího soupeře - Padochov.

22

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V pátek 10.6.1981 v 6.45 se vzňalo uhlí ve sklepě rodinného domu Horáka Jana č.p. 98. V 7.00 vyhlášen poplach. Likvidace požáru se zúčastnila naše jednotka v počtu 5 členů a požární útvar Ivančice. Uhlí se vy. nášelo na dvůr. Ve stejnou dobu bylo likvidováno vznícení briket u pana Svobody Zdeňka č.p. 205. V obou případech byla škoda minimální. Ve čtvrtek 25.6. 1981 vznikl požár stohu "Na Padělku" bezprostředně za obcí. Požár byl založen hrajícími si dětmi. Po vyhlášení poplachu bylo provedeno vedení vody od Trávníčkových. Po ně· kolíka minutách byl zásah přerušen pro bezúčelnost. Sláma ve stohu byla suchá a tudíž ve velmi krátkém čase celá v plamenech. Na pomoc přijeli vojáci a VPÚ Ivančice. Kolem požářiště bylo ještě nepokosené obilí, požár bylo nutno hlídat až do druhého dne. Ráno následujícího dne byl po· žár zcela likvidován. Likvidace požáru se zúčastnilo 18 hasičů a ostatní občané obce. Odhad škody byl 18.000,- Kč. Dodatek a perlička k tomuto požáru. Bratr Pavliš František doběhl do hasičské zbrojnice. Když zjistil, že je zbrojnice prázdná šel ihned nahlásit na MNV, krádež hasičského auta. Předseda MNV mu však řekl, že auto s hasiči je již u požáru. Je vidět, že se při hasičské práci přihodí i humorné situace, na které se potom dlouho vzpomíná. Rok 1983 Dne 4. listopadu umírá dlouholetý člen sboru (v roce 1981 dovršil 50 let členství), hasič tělem a duší Pele Jan č.p. 129. Na valné hromadě vyznamenán in memoriam medailí "Za příkladnou práci". Bratr Pele měl mnoho známých a kamarádů v okolních sborech. Jeho nepřehlédnutelnou postavu bylo vidět také na oslavách 1.máje v Oslavanech, kde se pomalu s každým hasičem zdravil, potřásal rukou a prohodil několik vět. Osobní styky a známosti udržoval i s okresními a krajskými funkcionáři hasičů. Během své více jak padesátileté činnosti ve sboru byl vyznamenán mnoha medailemi a uznáními. Tyto byly neseny na jeho poslední cestě na polštářku. Svojí impozantní postavou, rozhodným jednáním, veselou a kamarádskou povahou si získal oblibu mnoha hasičů. Občanským povoláním byl "štajgrem" na uhelném dole ve Zbýšově. Z jeho úst pochází také památná věta: "Handrycho zatoč ke Koťátkům". Tu pronesl, když se ketkovičtí hasiči vraceli z Oslavan z 1. máje a ještě byla chuť na nějaké to pivečko v čučické hospodě. "Handrycho", říkali jeho vrstevníci bratru Jindřichu Klimešovi č.p. 99, který byl řidičem hasičského auta "Erena". Historická náhoda?! Naši předkové museli krátce po založení sboru, aniž byli dostatečně vybaveni, čelit zničujícímu ohni v domě č.p. 6. Po 75ti létech se situace opakovala. Měsíc po otevření nové hasičské zbrojnice vypukl velký oheň v ulici "Nové baráky" v domě u Jánů, nyní Nevrtalovi. Požár nebyl tehdejším majitelem řádně ohlášen, byl však zpozorován občany, kteří na poli sklízeli řepu. Když byl požár nahlášen hasičům tj. v 16.30 hodin, byl požárem zachvácen i půdní prostor nad obytnými a hospodářskými budovami. Ketkovičtí hasiči oznámili požár na Veřejný požární útvar do Ivančic a ten vyhlásil požární poplach v Oslavanech a v Čučicích. Náš hasičský sbor provedl velmi rychlý a pohotový zásah, ale vzhledem k pokročilému stavu požáru jsme se museli soustředit hlavně na ochranu sousedních domů, protože vlivem sálavého tepla hrozilo zachvácení požárem i okolním budovám. Prováděla se evakuace materiálu, ošacení i nábytku. Zde je třeba vyzvednout statečnost členů sboru, kteří přes velké nebezpečí zachránili, co se dalo. Zcela vyhořela ložnice, kde bylo ohnisko požáru a obývací pokoj. Střecha shořela na celém rodinném domku. Lokalizace a likvidace požáru se zúčastnilo 28 našich členů a dalších 20 členů z jednotek z Ivančic, Oslavan a Čučic. Všichni nasadili veškeré úsilí, aby bylo zachráněno co nejvíce. Požár byl lokalizován v 17.20 a likvidace probíhala do rána následujícího dne.

23

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Při požáru bylo potřeba značného množství vody. Zcela se vyčerpala požární nádrž u Trávníčkových a požární nádrž u hasičské zbrojnice byla také téměř prázdná. Na provedeném zhodnocení jsme se všichni shodli na tom, že raději bychom chtěli cvičit na soutěžích, než zasahovat u takových tragédií, která se toho dne v Ketkovicích stala. A život šel dál ... Po otevření nové hasičské zbrojnice se naše družstvo zúčastňovalo mnoha soutěží. Také jsme po dva roky zajišťovali hasičskou pořadatelskou službu na motokrosových závodech v Biskoupkách. Uspořádali jsme zájezd do skanzenu na Veselém kopci u Hlinska. Další zájezd směřoval do Strání (rodiště br. J Popelky). Prohlédli jsme si místní sklárnu a večer nám k dobré náladě zahrála místní kapela-Zámecká pětka. V roce 2004 uspořádal výbor SDH dne 5. červa zájezd na III. Celorepublikový sraz dobrovolného hasičstva s výstavou historické techniky do Litoměřic. Hlavní akce, uvítání hasičstva a slavnostní projevy s přehlídkou úžasně udržované a funkční historické techniky z celé republiky se uskutečnila na náměstí. Dále jsme napočítali na osmdesát historických zástav a praporů, které byly dekorovány stuhou ke 140 výročí založení hasičstva v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Na náměstí vládla vskutku bratrská hasičská atmosféra a bylo na co se dívat. Kdo se zúčastnil, určitě nelitoval. Tento zájezd se nám opravdu podařil. Vzpomínka V této části zavzpomínáme na bratry hasiče, kteří naše řady opustili v mladém věku a jejich odchod jsme pociťovali velmi dlouho a na které při různých příležitostech stále vzpomínáme. V úterý 29. dubna 1997 zemřel po dlouhé a těžké nemoci bratr Obršlík Alois, náš dlouholetý velitel a starosta sboru. Zemřel ve věku nedožitých 57 roků. Po mnoho roků věnoval hasičské práci a hasičskému sboru hodně ze svého času. Dlouhá léta organizoval také průběh hodů se vším co k tomu patří. Vykonával i funkce v hasebním okrsku než dlouhá a zhoubná nemoc odvedla jej z našich řad. Byl velice družné a veselé povahy a žádný žert nezkazil, naopak je vymýšlel(a dobře). Velitelem byl od roku 1965 do roku 1983. Starostou sboru v létech 1983 až 1997. V pátek, těsně před hody zemřel po dlouhé nemoci bratr Báňa Bohumír č.p. 181. Členem sboru byl od svých čtrnácti let do konce svého života. Mira byl veselé povahy a každou situaci viděl z té veselejší stránky. Rozloučení se zemřelým bylo v obřadní síni ve Zbýšově. Za hasičský sbor položili k rakvi věnec Horák Jan a Skokan Jaroslav ml. Velký smutek nastal ve sboru hned po Novém roce 2001. Dne 2. ledna zemřel v ranních hodinách člen našeho sboru br. Irsenský Jaroslav č.p. 200. Jara se vyučil instalatérem a pracoval na vodárně v Rosicích. V hasičském sboru zastával funkci výborného strojníka a byl spolehlivým hasičem. Byl veselé povahy, stále se smál a šířil okolo sebe dobrou náladu. Dlouhých pět let bojoval s těžkou nemocí a ve věku 45ti let zemřel. Ve středu 28. srpna roku 2002 zemřel po dlouhé nemoci br. Štros Antonín č.p. 9. Byl prvním občanem Ketkovic, kterému bylo transplantováno jiné srdce. Zemřel ve věku 51 let. Rozloučení se konalo 4. září v brněnském krematoriu. Hasičský sbor věnoval Tondovi věnec, jako uctění jeho památky. V pátek 13. února roku 2004 zemřel náhle br. Popelka Josef č.p. 133, ve věku nedožitých 55 let. Z rodného Strání přišel do Ketkovic odsloužit vojnu a také se zde oženil. Po vojně se přihlásil do hasičského sboru a po celý svůj život byl platným a velice pracovitým členem. Hasičské technice dobře rozuměl a příkladně se o ni staral. Byl výborný zpěvák a zvláště si potrpěl na hasičské hody. Jeho nenadálá smrt nás všechny zaskočila a námi otřásla. Pepa nám bude dlouho chybět. Jeho pohřbu se zúčastnilo veliké množství lidí a bratři hasiči spouštěli rakev do hrobu. Nad hrobem pronesl velitel sboru br. Obršlík Josef krásný projev, ve kterém zesnulého výstižně charakterizoval. Za jeho práci pro hasičský sbor Ketkovice upřímný dík. Zápis do kroniky za rok 2004

24

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) (pro příklad současného vedení kroniky) Jak už se stalo tradicí, zahájili hasiči svoji práci v novém roce přípravou a uskutečněním 14tého hasičského plesu. Uskutečnil se v sobotu 10. ledna. Letos se ale vyskytl velký problém. Ve čtvrtek před plesem při zdobení sálu nám přišel oznámit bubeník z kapely Rudy Tesaře, pan Ivan Pražák, že kapelníka Tesaře "chytla" ledvinová kolika, a že tedy hrát nepřijedou. Zůstali jsme z té zprávy hodně přepadlí. Za dva dny je ples a kde rychle sehnat jinou kapelu. Velitel sboru Obršlík Josef a současně starosta obce začal na radnici "žhavit" telefon na všechny strany a do 21 hodin byl problém vyřešen. Hrála nám kapela EX Brno a můžeme říci, že dobře. Tombola byla již tradičně na vysoké úrovni a ples se celkově vydařil. Ve čtvrtek 5. února oslavil v hasičské zbrojnici spolu s výborem SDH své 50. narozeniny bratr Horníček Karel č.p. 158, toho času starosta sboru. Za svoji práci pro sbor obdržel od hasičského sboru na památku nerezovou placatici na slivovici a teplovzdušnou pistoli. Občerstvení bylo v hojné míře a velmi dobré. Někteří účastníci slavili až do prvního ranního autobusu. V pátek 13 února zemřel náhle bratr Popelka Josef. O této smutné události je již psáno na jiném místě. Zde je přiložen pouze smuteční projev, který pronesl nad hrobem velitel sboru Obršlík Josef: "Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté, bratři hasiči. Připadl mi nelehký úkol, abych se zde na ketkovickém hřbitově rozloučil s naším spoluobčanem, bratrem hasičem a kamarádem, panem Josefem Popelkou a abych mu za všechno naposledy poděkoval. Chtěl bych zde vyzvednout jeho obětavost pro práci v hasičském sboru do které se zapojil poté co se v roce 1970 do Ketkovic přiženil. Svým smyslem pro plnění povinností, které vyplývaly z jeho funkce strojníka byl příkladem pro ostatní. Tuto funkci vykonával zodpovědně po dlouhá léta. Ze svého rodiště si přinesl pěkný vztah k lidové hudbě a při pořádání kulturních akcí, zejména Havelských hodů se nesmazatelně zapsal do jejich organizování. Jeho náhlým odchodem, který nás všechny překvapil, ztrácíme v jeho osobě obětavého člověka, bratra hasiče, kamaráda a spoluobčana. Všem nám zůstane v paměti jeho dobrosrdečnost, obětavost, nezlomný temperament a smysl pro humor. Ještě jednou Ti za všechno děkuji." Valná hromada konaná dne 2.4.2004 1/ Zahájení provedl starosta sboru Horníček Karel 2/ Zvolena návrhová komise (Obršlík, Horváth, Neklapil) 3/ O úmyslu výboru nechat zhotovit hasičský prapor a o tom jak by měl vypadat pohovořil velitel Obršlík Josef 4/ Sběr železného šrotu se bude konat 17. dubna. Starosta požádal členy o pomoc 5/ Zájezd do Litoměřic se uskuteční v sobotu 5. června. Zájemci se mohou hlásit u velitele 6/ Na této valné hromadě se konaly doplňovací volby do výboru za zemřelého bratra Josefa Popelky Navrženi: Báňa Roman, Machát František, Daněk David. Výsledek voleb: Báňa Roman 13 platných hlasů Daněk David 8 platných hlasů Machát František 7 platných hlasů Novým členem výboru je tedy zvolen Báňa Roman 7/ Termín zaplacení členských příspěvků pro neplatiče je 15. 5. 2004. Poté jim bude členství zrušeno. Na valné hromadě bylo přítomno 30 členů Zápis pořídil Horák Jan – jednatel Dne 24. dubna se uskutečnil sběr železného šrotu, který se tentokráte velice vyplatil. Firma RM· Remet vyplácela vyšší ceny a sbor tedy utržil 33 000,- Kč.

25

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V sobotu 5. června uspořádán zájezd na III. Celostátní sraz dobrovolného hasičstva Čech, Moravy a Slezska a výstavu hasičské techniky do Litoměřic. Akce se vydařila a účastníkům se líbila. V pátek 10. září jsme zahájili opravu fasády hasičské zbrojnice. Odbornou zednickou práci provedl bratr Pavliš Jiří. Jemu posluhovali a přípravné práce prováděli: Obršlík, Matoušek, Báňa, Skokan, Horváth. V sobotu brigáda pokračovala: Skokan, Šic, Machát, Obršlík, Horák, Horváth. V neděli: Báňa, Coufal, Neklapil. Následovalo ještě několik brigád a po jejich skončení šedivá hasičská zbrojnice zmizela a hasičská zbrojnice s novou fasádou je na návsi nepřehlédnutelná. V sobotu 9. října měl svůj svatební obřad na zámku v Náměšti člen našeho sboru bratr Jara Nedbal č.p. 121. Hasiči mu drželi bránu, svatebčanům dávali připít a ženich se musel z chomoutu vykoupit. Od hasičského sboru dostal ženich jako svatební dar 1 000,- Kč. Letošní hody připadly na sobotu 16. a na neděli 17. října. Počasí nám při hodech vůbec nepřálo. Celá sobota propršela. Muzikantům jsme museli poskytnout nepromokavé kabáty z hasičky. V neděli se počasí umoudřilo, takže si stárkové mohly obléci pěkné horácké kroje, na které se každý rok velice těší. Opět hrála "Doubravěnka" Za stárky byli: Ondrejka Petr Obršlík Zbyněk Garžík Michal ŠicJan Mytyska Petr Klimeš Tomáš Obršlíková Blanka Obršlíková Libuše Obršlíková Helena Rozkošná Lenka Skokanová Jana Faltýnková Květoslava Mládci: Papež Tomáš, Marek Pavel, Matoušek Zdeněk, Rosa de Pauli David Hody vedli: Matoušek Pavel, Horníček Karel, Obršlík Josef, Báňa Roman, Neklapil Josef Soudní tribunál: Horváth Dušan, Zrzavý Milan, Horák Jan V den státního svátku, 28. října vyjeli ráno v 8.00 hodin členové výboru Horníček Karel, Obršlík Josef, Skokan Jaroslav a HorákJan do Březolup u Uherského Hradiště k firmě K + K Korábečný, objednat hasičský prapor, který pořizujeme ke 100 letům od založení hasičského sboru v Ketkovicích. Prapor a dvě stuhy budou stát 15 000,- Kč. Výroční valná hromada sboru se konala na svátek sv. Štěpána, 26. prosince v sále Pohostinství u Mohelských. 1/ Schůzi zahájil starosta sboru Horníček Karel. Povstáním všech přítomných a minutou ticha jsme vzpomněli zemřelých bratrů 2/ Dále podal obšírnou zprávu o stavu sboru. Sbor čítá k tomuto dni 57 členů 3/ Po starostovi přednesl svoji zprávu velitel Obršlík Josef 4/ Vedoucí mládeže Matoušek Pavel přednesl zprávu o činnosti mládeže 5/ Vyčerpávající zprávu přednesl pokladník Skokan Jaroslav 6/ Horák Jan přečetl zápis do kroniky za rok 2004 7/ Revizor účtů Taras Jan konstatoval, že je vše v pořádku a řádně vedeno 8/ Valná hromada schválila částku 200" Kč za 1 cisternu při dovozu vody do bazénů 9/ Je schválen plán práce na rok 2005. Na valné hromadě bylo přítomno 45 členů a čtyři žáci. Zapsal: Horák Jan

26

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) t.č. jednatel a kronikář Složení současného výboru SDH Ketkovice br. Karel Horníček - starosta sboru br. Josef Obršlík - velitel sboru br. Horváth Dušan - zástupce velitele sboru br. Jaroslav Skokan - hospodář sboru br. Jan Horák - jednatel a kronikář sboru br. Josef Neklapil- strojník sboru br. Pavel Matoušek - vedoucí mládeže sboru br. František Pavliš - člen výboru sboru br. Roman Báňa - člen výboru sboru Sbor čítá 57 členů Současný výbor hasičského sboru je přesvědčen, že je na co navazovat. Snaží se, aby si hasiči v Ketkovicích udrželi pověst spolehlivého a obětavého kolektivu lidí, kteří svůj čas a úsilí věnují tomu, aby byli nápomocni všem, kteří tuto pomoc potřebují. Navazujeme tedy na ideál, který si dali do vínku naši předkové při založení hasičského sboru v Ketkovicích Oslava 100 let od založení hasičského sboru je tedy v neposlední řadě také poděkování všem členům, kteří se ve stoleté historii zapojili do jeho činnosti, věnovali nespočet hodin dobrovolné práce pro sbor a pro svého bližního. Děkujeme! Z hasičských kronik a dalších zdrojů sepsal: br.Jan Horák t.č. kronikář SDH Ketkovice K tisku připravil: br. Josef Obršlík t.č. velitel SDH Ketkovice

Kobylnice

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Katastrální výměra

obec 49° 8’ 14’’ 16° 44’ 5’’ 509 ha

27

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Nadmořská výška Počet obyvatel

214 m 892

Kobylnice, z dřívějších názvů Kobylníky, případně Kobelnice se staly Kobylnice dne 16. března 1939. První písemná zmínka o obci Kobylnice pochází z roku 1306. V arcibiskupském archivu v Olomouci je uložena listina, ve které je psáno: „Biskup Jan dal scholastikovi v Olomouci farní pozemky a desátek z přifařených dědin: Šlapanic, Slatiny, Jiříkovic, Kobylnic a Ponětovic.“ Území dnešní obce bylo osídleno již mnohem dříve, při archeologických průzkumech tu byly objeveny předměty z období paleolitu i z dalších, mladších období pravěku; významné je např. keltské pohřebiště z 3. - 2. století př. n. l. Původní tvrz z 15. století byla na místě dnešní hasičské zbrojnice a byla obtékána potokem z druhé strany, než je tomu dnes. V té době byl v Kobylnicích dvůr, pivovar s hostincem, mlýn a 2 rybníky. Ve zdi hasičky je zazděn kámen z tvrze, který byl nalezen při zemních pracích v roce 1875 a na kterém je nápis: Za urozeného pána Jana Gbelského ze Gbelska v kobylnicích léta Páně 1563. Od nejstarších dob patří Kobylnice ke šlapanické farnosti, stejně jako Ponětovice, Jiříkovice a Bedřichovice. Dříve bývaly součástí šlapanické farnosti i Líšeň, Slatina, Podolí a další. V roce 1821 byla na návsi postavena zvonice zasvěcená Panně Marii Sněžné (v současné době je zařazena mezi kulturní památky ČR). První Boží muka na místě dnešní Poklony byla čtyřboká a postavena v roce 1769. Později byla odstraněna a postavena trojboká Poklona. V první polovině 16. století byla ke Kobylnicím připojena ves Hrušky a tři rybníky od statku sousedních Ponětovic. Na konci 16. století byly Kobylnice připojeny k Sokolnicím. V roce 1805 i zde probíhala bitva tří císařů u Slavkova. V roce 1864 byl vybudován obecní úřad s mateřskou školkou. V roce 1855 (začátek školního roku 1856) vybudována první škola (škola byla postavena z nepálených cihel, provlhala a místnosti byly nezdravé - bylo nařízeno OÚ postavit novou) a v roce 1881 nová dvojtřídní a v roce 1912-1913 trojtřídní. V roce 1867 se stává obec Kobylnice samostatnou obcí, když je oddělena od Sokolnic. Elektrický proud byl zaveden do Kobylnic v roce 1922. Obecní knihovna byla založena v roce 1923 a umístěna v budově školy, později v budově OÚ a v současné době v domě č.p. 42. Přesto nebyla knihovnou první. Již v roce 1908 působily v obci 2 knihovny spolkové a 1 školní. V roce 1932 byla dokončena budova hasičské zbrojnice. První sokolovna byla postavena v letech 1947-1952, v roce 1954 upraveno fotbalové hřiště a založen oddíl kopané.

Sbor dobrovolných hasičů Hlavním důvodem založení dobrovolného sboru v Kobylnicích byly časté požáry nejen v naší, ale i v okolních obcích. Podle poznámek z kroniky nadučitele Svobody bylo v období od roku 1852 do roku 1898 zaznamenáno 41 požárů z toho 20 v obytných domech a ostatní hospodářská stavení a 2 stohy slámy. Domy a ostatní stavení byla postavena převážně ze dřeva, střechy pokryty slaměnými došky a ke svícení se používala svíčka nebo petrolejka. Avšak "pomoc bližnímu" nebyla hlavním důvodem zakládaní dobrovolných sboru. Svou roli zde hrálo i vlastenecké hnutí, které začalo ovlivňovat i venkov.

28

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V druhé polovině roku 1898 žila obec přípravami na vytvoření sboru hasičů. Sepisovaly se stanovy a proběhla jednání na ustanovení nové jednotky hasičské. Vše vyvrcholilo dne 19. listopadu kdy byla v hostinci Svobodů slavnostní ustanovující schůze. Byl zvolen první výbor starostou zvolen Chlup František rolník náčelník Pátek Karel hospodářský adjunkt. Do sboru se přihlásilo celkem 41 bratrů z toho bylo 10 přispívajících, kteří zaplatili 10 zlatých jedno pro vždy. Koňskou stříkačku od firmy Hillary a syn (z Brna na dnešním Cejlu) sbor obdržel až v roce 1901 kdy ji zakoupila obec za přispění hraběte Mitrovského ze zámku v Sokolnicích. Hasičské skladiště sloužilo až do roku 1932 kdy nezaměstnaní bratři stavěli novou požární zbrojnici v hodnotě 30 000 Kč. V roce 1998 oslavil 100 výročí založení sboru slavnostní schůzí a ukázkami historické a současné techniky. V sobotu 3. září 1998 byla započato s demolicí staré zbrojnice. Vše bylo dokončeno k 1. říjnu 1998. Ze stavbou nové zbrojnice bylo započato až 3. listopadu 1998. Zbrojnice byla stavěna ve dvou etapách a předána k užívání v květnu 2001. Technický pokrok, vývoj aut a hasičské techniky ovlivnil i hasiče v Kobylnicích. Od koňky vlastnil sbor několik automobilů upravených jak pro hasiče tak i pro potřeby červeného kříže, který po mnoho let byl nedílnou součástí. Nejdéle jsme používali Tatru 805, kterou jme 8. března 2003 nahradili cisternou CAS 25 Škoda 706 RTHP. V současné době má zásahová jednotka 18 členů. Díky pochopení a dobré spolupráci s obecním úřadem Kobylnice se zkvalitňuje výstroj a výzbroj jednotky. V letošním roce jsme dali do hromady družstvo mladých hasičů. Pevně věříme že k šikovným dívkám se připojí šikovní kluci a tak nám v Kobylnicích vyroste nová generace hasičů.

Kovalovice

29


status: obec katastrální výměra: 4,71 km² počet obyvatel: 598 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 11’ 59’’ zeměpisná délka: 16° 49’ 7’’ nadmořská výška: 256 m adresa obecního úřadu: Kovalovice 10 66406 Viničné Šumice Oficiální web: http://kovalovice.cz První zpráva o obci je v památné nadační listině biskupa olomouckého - Jindřicha Zdíka z roku 1131. Uvádí se zde mezi jinými i 13 popluží (dvory s poli) z Kovalovic. Okolní rybníky patřily hraběti Lvu z Klobouk. V listině z r. 1210, jíž král Přemysl Otakar I potvdil založení kláštera zábrdovského a statky mu věnované se uvádějí též Kovalovice. Kovalovice ležely na formanské „slezské cestě“, významné přepravou soli, vedoucí z Brna na Podolí, přes Kovalovice, Rousínov k Věličce do Polska. V obci byly tři kovárny pro kování formanských koní. Odtud je údajně název obce( koval - více). Nad obcí k hradu Vildemberk bylo několik rybníků a rovněž za obcí k mlýnu Bahňák. U těchto hnízdilo množství vodního ptactva zejména kachny a racci. Tento motiv byl v pečeti a poté převzat do znaku obce. V dvacátých letech 18. století byla postavena nová „císařská silnice“ Olomouc - Brno, která vede částí obce - Stará Pošta. Po této jezdila kurýrní pošta a právě zde byla dědičně zřízena zprostředkující pošta a též mýto a hostinec. Zprostředkovávala též větev na Slavkov a Bučovice. V tomto objektu měl Napoleon před bitvou u Slavkova poradu se svými maršálky a podle některých pramenů zde po bitvě nocoval.

Sbor dobrovolných hasičů

V nejvýchodnějším výběžku současného okresu ležící Kovalovice a Pozořice v době založení hasičských sborů r. 1885 spadaly do župní hasičské jednoty č. IX Palacký okresu Slavkov Bučovice. Menší Kovalovice byly založeny 7. května 1885. Za starostování Vincence Šmerdy dal podnět k založení sboru nadučitel Alois Zavadil. Za podpory obce dochází ke sbírkám peněz od místních občanů na zakoupení střľkačky, výzbroje a hasičského nářadí. Sbor měl při založení 38 členů a jeho prvním starostou byl nadučitel Alois Zavadil, náčelníkem rolník Antonín Žemla a jednatelem tesařský mistr Antonín Blahák. Do roku 1918 se sbor podílel na likvidaci 64 požárů.

30


Kratochvilka

status: obec katastrální výměra: 1,5 km² počet obyvatel: 427 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 9’ 32’’ zeměpisná délka: 16° 22’ 27’’ nadmořská výška: 385 m adresa obecního úřadu: Kratochvilka 7 66491 Ivančice Oficiální web: http://kratochvilka.cz Vesnicí prochází kdysi důležitá a frekventovaná silnice Velká Bíteš - Ivančice. Zřejmě proto při ní vznikl zájezdní hostinec zvaný Kratochvilka, který je zmiňován již v r. 1626. Jméno hostince dalo později název obci, která kolem něho vznikla. Razítko obce, která svůj vznik počítá od r. 1783, mělo nápis "Obecní úřad Kratochvilka" a znakem byl beránek. Rozvoji obce napomohly nedaleké zbýšovské uhelné doly. Důl Síčka se svojí rozlohou necelých 8 hektarů se nacházel v katastru obce Kratochvilka, která byla v minulosti převážně hornickou osadou. Problém, se kterým se musela obec od samého počátku potýkat, byl nedostatek pitné vody. Proto podmínkou dalšího rozvoje a výstavby obce bylo vybudování vodovodu. Dne 28. 2. 1990 byl ustaven nový MNV na Kratochvilce a osamostatnění obce se uskutečnilo 1. 4. 1990.

Sbor dobrovolných hasičů V hornické obci Kratochvilka patřil mezi organizátory starosta obce Jakub Příhoda, jeho náměstek Josef Hrubý a radní František Kreuz. Na ustavující schůzi 6. června 1928 byli

31

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) zvoleni rolník Jan Samson za starostu, krejčí František Staněk za jednatele a stolař Jan Kubálek za náčelníka.

32


Kuřim


město 49° 17´ 47´´ 16° 31´ 32´´ 1737 ha 286 m 10 285

Kuřim je průmyslové město v Jihomoravském kraji, 14 km severozápadně od Brna. S počtem 10 285 obyvatel (stav k 1. 1. 2008) je nejlidnatějším sídlem okresu Brno-venkov. V katastru města je situována věznice, určená pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let, kteří byli soudem zařazeni k výkonu trestu do věznice s ostrahou. První písemnou zmínku o Kuřimi nalézáme v listině vydané českým králem a markrabětem moravským Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku 1226. Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době kolonizace Přemyslovců. Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, páni z Boskovic, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání. V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlili a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly – 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května 1945.

1

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského erbu umístěným v horním žerďovém rohu. Oficiální web: www.kurim.cz

Sbor dobrovolných hasičů Text převzat z brožury 120 let požární ochrany v Kuřimi Nejstarší záznam o vypálení Kuřimi je z roku 1241 při vpádu Tatarů na Moravu. V průběhu 30leté války byla Kuřim vypálena Švédy a značná část obce lehla popelem, přičemž rovněž vyhořel zámek. Zroku 1680 je nejstarší památka týkající se požáru - socha sv. Floriána na náměstí, která patří mezi nejstarší památky svého druhu. Je odrazem tehdejšího náboženského smýšlení. Velký požár v Kuřimi je zaznamenán dne 26. listopadu 1768. Prvá polovina 19. stol. zaznamenává v Kuřimi 2 velké požáry. 12. dubna 1825 vyhořelo v Kuřimi 62 domů, od sv. Jána až po školu a o 7 let později je zaznamenán další požár, při kterém vyhořelo mnoho domů (bližší počet není udán), takže jen málo jich zůstalo nepoškozeno. Rozsáhlé požáry v Kuřimi posílily snahu kuřimských občanů zřídit spolek, který by měl řádné vedení a organizovaně čelil požárům, jak tomu bylo již tehdy ve velkých městech. Na ponět mladého učitele Josefa Blažka scházeli se již na podzim r. 1874 někteří kuřimští občané a radili se, jak stmelit všechny obyvatele obce proti požárům. Výsledkem těchto porad bylo, že se dne 15. června 1875 sešla ustavující valná hromada dobrovolného hasičského sboru v Kuřimi za účasti 23 kuřimských občanů. (Vyňato z protokolu ustavující valné hromady, jehož originál je v archívu SDH v Kuřimi). Zakládající členové jsou rozepsáni v sekci členové.Do vínku obdržel nově založený sbor dne 18. května 1876 od města Brna dřevěnou stříkačku, do které se musela voda nalévati. To znamená, že až dosud byly jedinými hasicími pomůckami dřevěné džbery, háky, lopaty a plátěná vědra. 5. srpna 1876 vypukl v domě Antonína Škroba požár, který zničil v ulici Podhoří 9 obytných domů a syn Antonína Škrobav otcově domě uhořel. Tento požár podnítil občany v Kuřimi a v obcích ke sbírkám, jejich výtěžku mělo být použitok lepšímu vyzbrojení hasičského sboru. K tomuto účelu přispěli i pojišťovny a záložny. Sbírka v Kuřimi vynesla 59 zl. 66 kr. Císař František Josef I. daroval kuřimský dobrovolným hasičům 80 zl. K tomuto účelu uspořádal sbor svůj 1. hasičský ples dne 28. února 1879, jehož výnos činil 4 zl. 4 kr. Výsledky sbírek a dary umožnily dobrovolnému sboru, žedne 15. května 1881 byla zakoupena železná ruční stříkačka, která byla prvně použita při požáru domu Melichara v Čebíně. Velký požár vypukl v Kuřimi dne 28. března 1887 v domě u Malášků čís.57. Tomuto požáru padlo za oběť 8 obytných stavení a 8 stodol.Dobrovolný hasičský sbor v Kuřimi pořádal první veřejné vystoupení na jaře r. 1883.První krajský hasičský sjezd byl uspořádán v Kuřimi v létě r. 1885. Byl to první hasičský sjezd na Moravě. Na tomto sjezdu byl svěcen prapor, který byl koupen od firmy Bittner v Praze za 166 zl. 10 kr. Kmotra praporu pí. Orátorová darovala na tento prapor 100 zl. Tento prapor, nejstarší hasičský prapor na Moravě, je dosud majetkem SDH Kuřim. Že byl první hasičský sjezd na Moravě pořádán v r. 1885 právě v Kuřimi, svědčí o tom, že již tehdy byl kuřimský sbor na tehdejší dobu na výši a že se těšil velké vážnosti.

2

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Že se příslušníci sboru starali dobře i o technické vybavení dokazuje to, že v roce 1899 zakoupili druhý dvouproudový stroj. Své 25leté trvání oslavil kuřimský hasičský sbor župním sjezdem v Kuřimi dne 24. června 1900. Na tomto sjezdu byly 21 členům uděleny pamětní medaile a bylo provedeno veřejné cvičení s dvouproudovým hydroforem. O tom, jaká důležitost se přičítala práci hasičského sboru svědčí to, že jeho valných hromad se zúčastňoval starosta obce a radní. Pojištění všech činných členů sboru bylo provedeno již v roce 1877. Odborný hasičský tisk byl odebírán od r. 1907. Další župní hasičský sjezd byl pořádán v Kuřimi dne 3. července 1910. Sjezdu se zúčastnilo 261 krojovaných hasičů z I. a XVI. hasičské župy. Byl to podnik na tuto dobu velmi rozsáhlý a na kuřimský sbor velmi náročný. Bylo při něm provedeno cvičení s velkou stříkačkou, s hydroforem, s hydrantem a malou ruční stříkačkou. Při cvičení bylo rozvinuto 200 m hadic. Z toho je zřejmé, že již tehdy byl sbor dobře vyzbrojen. První světová válka postihla i místní hasiče. Většina členů narukovala do války, přesto však sbor účinně zasahoval při vzniklých požárech. Vtéto válce padlo 5 členů sboru a dva zemřeli na válečné následky. Po národním osvobození v r. 1918 začíná v hasičském sboru nový život. Celá hasičská činnost byla znovu oživena. Své padesátiny oslavil sbor 20. července 1924 opět župním sjezdem hasičské župy Oharkovy. 22. května 1925 konal sbor první veřejné cvičení s kombinovanou (motorovou) stříkačkou, na kterou byl přestavěn hydrofor. Byl to velký mezník v protipožární technice hasičského sboru v Kuřimi. První použití motoru k boji s ničivým živlem. V roce 1929 byla koupena nová výstroj (přilby a pásy) a jeden žebř od fyrmy Hrček & Neugebauer v Brně za 12.000 Kčs. Stará výzbroj byla darována hasičskému sboru v Kozárově a chudému, horskému sboru Húty na Slovensku. Život v hasičském sboru byl v těchto létech velmi živý. Sbor pořádal různé kulturní podniky jako plesy, věnečky, výlety, Martinské hody a výnosy těchto podniků tvořily finanční základnu k pořizování další modernější výzbroje a výstroje. Tak byla v roce 1931 koupena za 41.000 Kčs nová dvoukolová motorová stříkačka Tatra, která sloužila kuřimským hasičům až do roku 1961, kdy byla zdarma předána požarnímu sboru v Hradčanech. Poněvadž výzbroje a výstroje stále přibývalo a sbor se tísnil v malých prostorách bývalé staré radnice, začalo se v roce 1934 uvažovat o postavení nového požárního skladiště. Téhož roku byl 20. května slavnostně položen základní kámen a své šedesátiny v roce 1935 slavil hasičský sbor otevřením hasičské zbrojnice a velkým požárním cvičením. Stavba této zbrojnice si vyžádala nákladu 67.000 Kčs kromě práce všech členů, která byla konaná zdarma. Rozpínavost nacistického Německa nás donutila k přípravám pro protileteckou ochranu, které se sbor aktivně zúčastnil. Ve sboru byla rozšířena samaritní služba a ustaven hasičský dorst, který čítal 14 členů. Samaritní odbor byl rozšířen na 11 žen. První vystoupení dorostu bylo na hasičském dnu v Kuřimi dne 14. července 1936. Tohoto cvičení se prvně účastnil i samaritní oddíl. V roce 1938 je již celá Evropa ohrožována nacistickým Německem, které se stalo údernou pěstí světové reakce. V koncetračním táboře Mauthausenu zahynul přispívající člen našeho sboru MUDr. Hynek Vališ. Osvobozením naší vlasti nastává i v našem hasičském sboru nový život. Iniciativity se chápou mladí lidé, většinou dělníci, dobře vedeni starými osvědčenými členy, kteří zůstali věrni hasičské myšlence. Činnost hasičského sboru po osvobození byla zahájena valnou hromadou již dne 29. června 1945. Majetek sboru v té době byl celkem nepatrný a stejně tomu bylos výzbrojí a s výstrojí. Dík iniciativě mladých, podařilo se

3

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) usilovnou činností tento nedostatek postupně odstranit v převážné míře z prostředků získaných vlastní činností a vlastní prací. V roce 1947 byla pořízena autostříkačka Steyer, stroj na tehdejší dobu moderní a velmi výkonný, za celkový obnos 296.818 Kčs. Z finančních prostředků sboru bylo z této obnos sumy zaplaceno 221.818 Kčs. O tři roky později, v roce 1950, byl koupen pro potřeby kuřimských občanů a občanů z okolních obcí sanitní vůz v hodnotě 293.000 Kčs. Zde opět bylo uhrazeno z prostředků sboru 143.000 Kčs. V témže roce byla provedena přestavba a rozšíření zbrojnice. Byl rozšířen byt zbrojíře, přistavena společenská místnost, zřízen vodovod, ústřední topení, zborjnice byla podslepena a do společenské místnosti koupen nový inventář. Celá zbrojnice byla provedena brigádnicky členy SDH a potřebné zařízení koupeno z vlastních finančních prostředků. V roce 1952 byl pro potřebu požárního sboru koupen opět z vlastních finančních prostředků za 30.000 Kčs vrak, z něhož se stal svépomocí dobrý pomocný vůz, který byl v pozdějších létech zdarma předán požárnímu sboru v Ořešíně. Z iniciativy požárního sboru byl zbudován členy našeho sboru pohřební vůz. Mimo brigádnické řemeslné práce bylo za tento vůz zaplaceno z prostředků sboru 30 tisíc Kčs. Tento pohřební vůz je dosud používán při pohřebních obřadech i v našem městě. Po celostátní reorganizaci v roce 1952 byl požárním sborem místnímu národnímu výboru předán majetek v hodnotě 1,608.983 Kčs. Požárnímu výcviku, protipožární prevenci, opravám a údržběstrojů,výstroje a další výzbroje a při různých jiných akcích jsou členy našeho sboru každoročně věnovány stovky hodin. Např. v létech 1954 - 1964 bylo našimi členy odpracováno na různých akcích téměř 120 tisíc brigádnických hodin. Cisternovým vozem CAS 16 RT0 706 byl kuřimský požární sbor vyzbrojen v roce 1961. Vzhledem k rozrůstajícímu se městu Kuřim o nová sídliště a tím zvyšujícím se požárnímu byla do plánů města zahrnuta a v roce 1965 také zahájena výstavba nové požární zbrojnice. Zásluhou tisíců brigádnických hodin odpracovaných na výstavbě tohoto stánku kuřimskými hasiči byla dne 13. 10. 1968 tato zbrojnice dostavěna a slavnostně otevřena. V době příprav na oslavy 100letého výročí trvání SDH Kuřim byl sbor vybaven vozidlem AVIA 30 DVS 12 a v roce 1972 z prostředků SDH Kuřim také renovován historický prapor (nákladem 15.000 Kčs). Tento prapor, který byl vysvěcen a je majetkem SDH Kuřim, se stal symbolem nejen historie, ale i budoucnosti tohoto sboru. V roce 1975 se konaly oslavy 100 let trvání SDH Kuřim. Za zmínku stojí velkolepá výstava požární techniky a historický průvod městem. Soutěže, která se konala se zúčastnilo 32 kolektivů z celého Československa. Díky vybavenosti našeho sboru modernější technikou se rozšířil také okruh působnosti zásahové jednotky SDH Kuřim. Sbor byl povolán k lokalizaci takových požárů jako byly požáry ZD Čebín, skladu knih Vranov, sila Hrušovany, ubytovny Veverská Bítýška, sušičky obilí a senážní věže Státní statek Kuřim, skladu pneu Bratčice a několika lesním požárům v okolí města. Nemalé hodnoty zachránil i v našem městě například lokalizací požárů skladu materiálu koupaliště, skladu sena Státního statku, několika rodinných domů včetně Podlesí a lesních požárů v katastru města. V období 1975 - 1995 SDH Kuřim se zúčastnil lokalizace téměř 200 požárů a přispěl tak záchraně milionových hodnot majetku a lidských životů. V roce 1983 byl kuřimský sbor dovybaven modernějším cisternovým vozem CAS 25 Š 706 výměnou za zastaralý typ CAS 16 a výcvik zásahových jednotek byl směrován k možnosti použití dýchací techniky. Touto technikou Saturn byl SDH Kuřim vybaven v roce 1993. Intenzivní protipožární výcvik a výchova mládeže přinášela kuřimskému SDH vědy svoje

4

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) ovoce. Svědčí o tom nejlépe množství cen a diplomů získaných našimi kolektivy na soutěžích po celé republice. Mezi největší úspěchy možno zařadit: r. 1959 - II. místo v celostátní soutěži žen r. 1969 - IV. místo v mezinárodní soutěži mužů v Martině r. 1988 – Předsedou sboru je Jan Herman, velitelem Josef Hála, jednatelem V. Humpolíková r. 1990 - III. místo v národním kole dorostenek s dílčím umístěním našeho kolektivu na I. místě v kategorii požárnío sportu v Hradci u Stodu r. 1991 - III. místo v národním kole žen v Hostivaři Dne 22.11 1995 byl založen kroužek mladých hasičů. Členové tohoto kroužku se chtěli ukázat na schůzi hasičů, která se konala chvíli o založení, a tak si připravili program, který obsahoval písně i básně. Členové SDH je odměnili bouřlivým potleskem a v duchu si přáli, aby se mladým požárníkům vedlo stejně dobře ve hře PLAMEN, do které byli přihlášeni, tak jako při tomto vystoupení. 10.4 1996 zažila hasičská zbrojnice velkou úklidovou akci. Vedle hasičů se na tomto úklidu podíleli i nově založený kroužek mladých hasičů. Ti měli z výsledku obrovskou radost, a jako poděkování od SDH jim za jejich usilovnou práci byla vyhrazena část skladovacího prostoru, kde mají uloženo své "sportovní" náčiní jak pro trénink tak pro závody. Jejich nadšení bylo tak veliké, že ve spolupráci s SDH uspořádali na den dětí sporovní odpoledne. Předvedli své umění v tom, co se již naučili a děti - diváci si sami mohly vyzkoušet požárně-technické disciplíny ve značně zjednodušeném stylu, aby byly přístupné pro všechny. První závody mladí hasiči prožili v Přísnoticích, kde se závodilo ve štafetě 4x60 m, štafetě dvojic, zásahu džberovou stříkačkou a v požárním útoku. To vše již zvládali a důkazem byla výsledková listina. Nováček z Kuřimi obsadil závody 2 družsty (dívčím a chlapeckým); chlapci skončili 4 a děvčata 5. První velký úspěch na poli závodů byl pro mladé hasiče závod v Nových Bránicích 12.10 1996. Na tento závod se pečlivě připravovali a jejich důslednost v přípravě se zúročila na "bojišti". Děvčata skončily na 1. místě a chlapci hned za nimi na 2. místě. To bylo překvapení. V mnoha zúčastněných požárních sborech vykvetla myšlenka:" Tohle jsou nováčci? Ti se vjenují hasičině teprve necelý rok? To ať nám tvrdí někdo jiný." Mladým hasičům se povedlo rozšířit již tak bohatou sbírku pohárů a všichni doufali, že tento přírustek v jejich podání nebude poslední. Dalším mezníkem v dějinách SDH v Kuřimi byl rok 1998. Ve dnech 6.-11. června se jako snad každoročně uskutečnila výstava PYROS, na níž si naši hasiči v Kuřimi vyhlédli novou cisternu značky Tatra od firmy THT Polička. Dne 28.9. 1998 proběhlo v Kuřimi zasedání městského zastupitelstva, které schválilo kupní smlouvu na cisternu od již zmíněného výrobce hasičské techniky. Ve městě proběhla veřejná sbírka, nakterou skládali finanční obnosy jak samotní občané, tak i firmy, podnikatelé a v neposlední řadě i město Kuřim. Dne 20. dubna 1999 se zástupci SDH Kuřim, HZS Brno-venkov, města Kuřim odebrali k výrobci hasičské techniky do Poličky, aby přebrali novou "CASku". S mohutným houkáním se cisterna CAS25 TATRA815 4x4 typ 3620 přiřítila do Kuřimi, kde nastalo velké okukování a střílení šampusu. Po té toto auto zaujalo místo v garáži hasičské zbrojnice, kde vystřídalo zastaralé vozidlo CAS25 ŠKODA706 RTHP, které bylo navíc ve velmi špatném technickém stavu. Hlavní oslava a předání do provozu se uskutečnilo 7. a 8. května. Za účasti slovácké dechovky, sponzorů, představitelů města, HZS Brno-venkov a občanů Kuřimi nám byly předány klíče. Všem přítomným pak poděkoval starosta sboru pan Jan Herman. Hlavní dík patří sponzorům, kteří přispěli částkou přesahující 1 milion korun. Město Kuřim uvolnilo ze svého rozpočtu přes 2 miliony. Ministerstvo vnitra věnovalo dotaci 2 miliony a občané Kuřimi mezi sebou vybrali přes sto tisíc korun. V průběhu měsíce května došlo k zajetí vozidla a provedení garančních oprav. Dne 14. května bylo zařazeno do bojového stavu

5

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) vozidel sboru. V roce 2000 se uskutečnilo okresní kolo hry Plamen v Sivicích, kde po vinikajicím výkonu se stalo smíšené družstvo starších žáků mladých požárníků přeborníkem okresu Brno-venkov. Toto byl zatím asi největší úspěch v pětiletém působení mladých hasičů v Kuřimi. Po tomto výkonu se probojovali do oblastního kola, které se uskutečnilo 24.6. 2000 v BrněKrálově Poli. Po obrovských problémech jak ze strany naší, tak ze strany rozhodčích skončili naši zástupci až na 11. místě, což však ze strany nováčka není zas až tak špatné. Jako každoročně se i letos uskutečnili krojované hody, které pořádá SDH již tradičně. Moc jsem se o nich nezmiňoval, ale tyto musím vzpomenout. Tyto hody totiž okořenil výjezd zásahové jednotky. Hasiči v uniformách se okamžitě převlékli do zásahového oděvu a vyjeli k požáru. Stárci začali tancovat besedu, ale na některých bylo vidět, že by nejradši jeli k ohni :). Za chvíli se výjezdová skupina vrátila a převlékala se zpět do uniforem. Jednalo se totiž o planý poplach, tudíž v mnoha z přihlížejících občanů Kuřimi vykvetla myšlenka zda výjezd nepatří k tradicím spjatými s hasičskými hody. Mohu ujistit, že nepatří. To jen nějaký vtipálek neměl co dělat. V lednu 2001 předváděli členové zásahové jednotky vybavení obdržené v roce 2000. Jednalo se především o nehořlavé zásahové kabáty FIREMAN 3. Dále přilby GALLET, ze sponzorských darů zakoupené plovoucí čerpadlo HONDA. 20.5. 2001 se uskutečnil 1. závod mladých hasičů v Kuřimi. Našim družstvům (Kuřim A a Kuřim B) "vyfoukl" 1. místo jejich odvěkký rival z Lelekovic, avšak oba kuřimské týmy se umístily hned za nimi, tak alespoň nějaké poháry a medaile zůstaly doma. Ovšem v dalším ročníku v Kuřimi nenechali od začátku závodu nikoho na pochybách,kdo je suverén soutěže. V domácím prostředí nastoupili poprvé i hasičští benjamínci tzv. Kuřim C, kteří vítězné "áčko" a druhé "béčko" podpořili 7. místem. Po vítězství v okresním kole hry Plamen odjeli naši mladí požárníci na krajské kolo do Veliké nad Veličkou. Našim se nepovedla 1. disciplína, ale v ostatních patřili k nejlepším. Jejich hlavní konkurent v boji o celkové 1. místo Mistřín chtěl vyhrát za každou cenu, a proto se v závěrené disciplíně "braňáku" z čista jasna rozštelovaly vzduchovky, zpřeházelo se značení. Vše se stalo po odběhnuvší hlídce Mistřína, za níž běžela hlídka Kuřimi. Taková náhoda. Byl podán protest, který však nečekaně nebyl vyslyšen. Ostatní družstva sama poznala, kdo je nejlepší a sama vyhlásila Kuřim za vítěze. Vítězný Mistřín byl vypískán. V dalším roce opět po suveréním výkonu v okresním kole jela naše mládež na krajské kolo do Velkých Opatovic. Všichni se po náročném tréninku modlili, aby se neopakovalo to co před rokem. Tvrdá příprava se vyplatila. Kuřimské naděje hasičského povolání nedaly ostatním týmům nejmenší šanci, aby se umístili lépe neš na 2. místě. Kuřim vyhrála a zaslouženě postoupila na republikové kolo do Ostravy. Radost byla veliká jak mezi mládeží tak na vedení SDH Kuřim. Ve dnech 26.-28. června 2003 se uskutečnilo Mistrovství republiky mladých hasičů ve hře Plamen v Ostravě. Pro naši mládež to byla nová zkušenost v požárním sportu. Této soutěže se zúčastnili zástupci všech 14 krajů. Kuřim obsadil po sympatickém nováčkovském výkonu 8. místo. Doufejme, že letos se jen "oťukávali" a již příští rok přivezou nějakou tu medaili. Technika

6


Kuřimská Nová Ves


obec 49° 20’ 51’’ 16° 17’ 49’’ 487 ha 457 m 133

Vesnička Kuřimská Nová Ves se nachází v okrese Brno venkov a náleží pod Jihomoravský kraj. První písemná zmínka o obci je z roku 1364. Obec se skládá ze dvou částí Kuřimská Nová Ves a místní část Prosatín. Obec leží v průměrné výšce 457 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 327 ha., Obec nalezneme 12 Km jihozápadně od Tišnova a 9 Km severovýchodně od Velké Bíteše. Na katastru obce je přírodní památka Pláně o rozloze 9,3 ha. kde se vyskytuje chráněný jalovec obecný a jiná květena. Dominantou obce Kuřimská Nová Ves je kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1937 s přilehlým hřbitovem. U kostela jsou dva památné stromy – lípy cca 300 let staré. V blízkosti obce jsou dva tunely současné železniční tratě, ve kterých za okupace byla podzemní továrna na výrobu křídel na letadla Messerschmitt pro německou armádu. Za dobré viditelnosti je dobrý výhled do širokého okolí.

7

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Pro chvíle aktivního odpočinku lze využít sportovní hřiště s přilehlým areálem, které v letním období ožívá nejrůznějšími kulturními akcemi. Hlavními nositeli kultury v obci jsou zejména hasičský sbor, spolek červeného kříže a v neposlední řadě i obec sama. Oficiální web: www.kurimska-nova-ves.cz

Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů v Kuřimské Nové Vsi byl založen na ustavující schůzi dne 5. února 1950, za přítomnosti 15 členů. Při svém založení neměl sbor žádné technické vybavení. Teprve po šesti letech byla zakoupena za peníze Sboru, motorová stříkačka PPS 8 s vybavením. Stříkačka byla provizorně uložena v nevyhovujících prostorách. Hasičská zbrojnice byla postavena svépomocí v roce 1960. Při jejím slavnostním otevření se konalo v obci okreskové cvičení za účasti okolních sborů. V roce 1970 byla zakoupena automobilová cisterna CAS Praga V3S. Tím se stal sbor plně mobilním a mohl se zúčastňovat všech akcí a požárů v širokém okolí. Hasiči pořádají zábavy a zúčastňuji se okrskových cvičení. V roce 1994 byla zakoupena motorová stříkačka PPS 12. V roce 2005 byla prodána automobilová cisterna CAS Praga V3S a zakoupena automobilová cisterna Š 706 RTHP ASC 25. V obci došlo od založení sboru ke 3 požárům, které hasiči úspěšně likvidovali. Hasičský sbor likvidoval požáry lesů kolem železniční tratě ČSD. Členská základna k 1.1.2010 čítá 33 členů. STAROSTA Pavel Mičánek NÁMĚSTEK Josef Mašek VELITEL JEDNOTKY Vojtěch Pestr STROJNÍK František Klement POKLADNÍK Vojtěch Horčica REVIZNÍ KOMISE Jiří Sedlák

Kuřimské Jestřabí

status: obec katastrální výměra: 5,27 km² počet obyvatel: 125 (2. 10. 2006) zeměpisná šířka: 49° 20’ 38’’

8

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) zeměpisná délka: 16° 19’ 7’’ nadmořská výška: 434 m adresa obecního úřadu: Kuřimské Jestřabí 50 59455 Dolní Loučky Oficiální web: http://www.kurimskejestrabi.cz Nejstarší listinný zápis o obci je z roku 1390, kdy Markéta (dcera Jana z Lomnice – jinak z Deblína) se provdala za Čeňka z Kunštátu (jinak z Loučky) a do manželství přinesla majetek po zemřelém otci. Tento majetek připadl k panství hradu Deblín a obcím přilehlým, mezi nimiž bylo i Jestřabí. Jan z Lomnice prodal v roce 1415 Archlébovi z Veteřova hrad Deblín s vesnicemi, tudíž i s Jestřabím. Ves byla poté přifařena k Deblínu. Ladislav z Boskovic (další vlastník panství) prodal roku 1470 deblínské panství společně s Jestřabím městu Brnu. Tohoto roku bylo přiděleno Jestřabí k panství kuřimskému. Vysvětlení názvu obce Kuřimské Jestřabí: KUŘIMSKÉ tzn. patřilo původně k panství Kuřim JESTŘABÍ žilo zde mnoho jestřábů Dle pověsti vznikla osada vymítěním lesa. Domy jsou stavěny nejvíce z nepálených cihel a mají zahrádky.

Sbor dobrovolných hasičů Sbor byl založen 28. 5. 1923. Měl 35 členů. První starosta sboru byl Felix Carda. Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1934.

Lažánky

status: obec katastrální výměra: 14,00 km² počet obyvatel: 654 (2005) zeměpisná šířka: 49°16'44.21" s. š. zeměpisná délka: 16°23'17.03" v. d. nadmořská výška: 442 m adresa obecního úřadu: Obecní úřad Lažánky Lažánky 14 664 71 Veverská Bítýška Oficiální web: http://www.lazanky.cz

9

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Obec Lažánky se v písemných pramenech vzpomíná již v roce 1236, mnohé publikace uvádí založení této obce až v r. 1358. Archeologické nálezy keramiky však potvrzují první alternativu. (Výpis z místní kroniky):.......... kdy v roce 1236 moravský markrabě Přemysl daroval purkrabímu Ctiborovi z Veveří za jeho věrné služby všechny důchody a užitky obce Lažánek k nezkrácenému žívání pro něho i jeho zástupce pro večné časy i s těžením ze železných tajnějších baní. (Cod. Diplom. Mor. II str. 315) Roku 1470 Královské město Brno koupilo panství Deblín a tím i ves Lažánky. Zápis do zemských desek byl proveden až v roce 1504. ( Zem.desky brněn. XVIII str. 114, č. 193 ) Ve 14. století se v obci započala výstavba kostela v gotickém stylu ( v druhé polovině 18.století byl přestavěn ve slohu pozdně barokním ) a roku 1524 byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Kolem kostela byl hřbitov obehnán zdí. Od roku 1696 se v kronice píše i o místním hostinci ( dům č. 41), který patřil rodině Oratorové. (dnes je na něm umístěna pamětní deska Jindřicha Oratora jako dlouholetého starosty a zemského poslance v r. 1878 - 1890). První zmínky o pálení vápna v obci pocházejí z roku 1711 a písemně doložené jsou od roku 1802 - z doby napoleonských válek. V první polovině 20. století většina gruntovníků a několik domkařů provozovali vápenictví a vápno rozváželi daleko za Brno. Za vesnicí v lokalitě Kosová vznikla přímo kolonie 12 malých vápenek. kde se pálilo celoročně, až do 30. let minulého století zde bylo vápenictví dobrám živobytím. Podle místní kroniky byla v roce 1786 založena škola. V témže roce byla vystavěna i farní budova (o samostatné faře je první zmínka již v roce 1527). - vybudování silnice z Vev.Bítýšky do Maršova v r. 1848 - založení občanské záložny v r. 1870 - založení školní knihovny r. 1873 - založení Hasičského sboru r. 1881 V roce 1894 na Kosové postavil Jindřich Orator šachtovou vápenku – byla to první vápenka tohoto druhu. Po roce 1900 se započalo s prvními vrty na maršovských a lažanských pozemcích a v úseku „Šachet“ tehdy nazýváno „Hranicích“, kde byla zjištěna silná vrstva kaolinu, podrobněji kronika uvádí: …..začal se zde ve velkém dobývati kaolin, který byl dopravován po nově zřízené lanové dráze do čistírny v Bítýšce Veverské. Podnik dostal se do rukou montánní akciové společnosti v Praze, nabyl značných rozměrů a zaměstnával až do vzniku světové války mnoho dělníků.Po převratu se opět slibně rozvíjela činnost v kaolínových dolech, jež v r.1921 připojeny k rozvodné síti Západomoravských elektráren. Vrtací stroje u Zeleného mostu hnány elektřinou. Náhle činnost v dolech ochabla (pro skrovný odbyt kaolinu) a koncem jara 1923 přestalo se úplně pracovati. Práce byla úplně zastavena až v roce 1930.

Sbor dobrovolných hasičů V lažánkách byli hasiči založeni jako první spolek roku 1881. Protože v představenstvu obce působili občané, kteří chápali význam založení sboru, veškeré náklady spojené s jejich činností platila obec. Prvním strostou tohoto sboru byl rolník Jan David, náčelníkem a jednatelem starosta obce Jindřich Orátor. Ke konci 90. let měl sbor 2 stříkačky, 20 metrů hadic,

10

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) 5 žebříků a jiné náčiní v hodnotě 1500 zlatých33.

Lelekovice


obec 49° 17’ 36’’ 16° 34’ 44’’ 729 ha 312 m 1 571

Při pátrání po prvé zmínce o Lelekovicích se badatelé dostali až k roku 1288. Byla objevena listina otištěná v Codex diplomaticus Moraviae, podle níž Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek ve Studyni. Mezi svědky tohoto právního aktu je uváděn i Herman z Lelekovic. Tento nejstarší zjištěný záznam se zmínkou o Lelekovicích byl stanoven jako počátek historie obce, i když vlastní osídlení je prokazatelně podstatně starší. Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyze". Postupně se název obce mění na Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce 1412. Od roku 1674 se název obce píše Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se název mění na Lelekowice od roku 1846 a konečná podoba Lelekovice se používá od roku 1872. Vznik a význam názvu obce má několik výkladů a každý z nich má jak své zastánce, tak i odpůrce. Nejpravděpodobnější výklad považuje za základ jména obce ptáka "lelka". Původ lze také hledat podle tohoto výkladu ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle tohoto výkladu možno za základ názvu obce považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje název obce od slova "lela" - kmotr, tatínek; bulharského "léfa", běloruského slova "Iéla", což znamená tatínek. Volně lze tedy podle tohoto výkladu název obce přeložit jako "ves otců". Nejméně pravděpodobným se zdá být výklad, který odvozuje název obce od polského "dala" - malý člověk, případně lašského "alka", což znamená panenka. Obec Lelekovice čítala v roce 1771 asi 310 obyvatel. V obci se mluvilo česky. K prudkému rozšíření zástavby obce došlo ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. Pokračovala zástavba směrem do Poňavy Zahumení a Podemlýní. V prostoru mezi středem obce a Dvorem rovněž přibývalo domů. Z roku 1866 nacházíme poznámku o tom, jak vtáhla do Lelekovic pruská vojska. V obci se usadili v červenci a zůstali tam až do září. Byla to velká zátěž pro obyvatele.Museli pro vojsko obstarávat potraviny, krmení pro dobytek a zajišťovat přípřež ke kanónům. Prušáci značně zničili porosty obilí na lelekovických polích. Nejstarší část obce Kout postihl roku 1856 velký požár. V ústním podání se traduje, že

11

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) vznikl od škvaření sádla, avšak příčina nebyla nikde bezpečně uvedena. Při tomto požáru vyhořely domy Leopolda Šimečka č. 16, Jana Klusoně č. 17, Josefa Kincla č. 18, Františka Pijáka č. 19, Jaroslava Marka č. 20, Aloise Potomského č. 21, Václava Halouzky č. 22, Josefa Leichera I. č. 23, Václava Vermouzka č. 24, Josefa Tesaře č. 25, Leopoldy Ranné č.26, Josefa Buchty č. 27, Josefa Leichera II. č. 28, Hynka Brychty č. 29, Františka Samsona č. 42, Ludvíka Šoustala č. 43 a Antonína Novotného č. 48. Při druhém velkém požáru v obci v roce 1893 byla prakticky zničena zástavba obce Podemlýní a vyhořely domy Františka Fily č. 78, Václava Kučery č. 82, Roberta Večeři č. 85, Marie Novotné č. 86, Františka Krejčího č. 87, Josefy Kučerové č. 88, Otto Milliona č. 90, Františka Kmoníčka č. 96 a Františka Klusoně č. 100. Lze říci, že i tyto velké požáry ovlivnily rozvoj obce. Nově postavené domy byly budovány již modernější technologií s lepším využitím interiéru. Zástavba byla po požárech řešena ve větším odstupu s ohledem na nebezpečí přenosu případného požáru a tím se rozšiřovala zastavěná část obce. Podle zachovaných dokladů mají nejstarší historii v obci muzikanti. První dochovaný záznam o muzikantech v Lelekovicích je z roku 1754. Prvním spolkem, který byl v obci založen, byl Živnostenský spolek. Byl založen počátkem 80. let minulého století, avšak zanikl již roku 1895. První jednotu měli v Lelekovicích "hasiči". Přestože podle zachovaných záznamů bylo první hasičské skladiště v obci zřízeno již v roce 1787 v domě č. 36 u Aloisie Černohlávkové, píše se historie tehdejší Hasičské jednoty od roku 1884. Čtenářsko-vzdělávací spolek byl založen v roce 1897 a vytkl si za cíl „… probouzet v lidech potřebu četby a vzdělání." V obci Lelekovice je asi 560 domů, z toho 420 je trvale obydlených rodinných domů. Je tu 527 bytů. Průměrně žije v jednom bytě 3,04 osob a průměrný byt má 3,32 místnosti nad 8 m2. Zaznamenán je i poměrně značný počet domů neobydlených (54). Je zde také 144 rekreačních objektů. Oficiální web: www.lelekovice.cz

Sbor dobrovolných hasičů Ve druhé polovině 19. století měla obec Lelekovice asi 100 domů, 35 stodol a 645 obyvatel. Prakticky u každého domku byly vybudovány hospodářské přístavky pro drobné hospodářské zvířectvo. Některé domky byly dřevěné. Všechny domky měly hořlavý strop a hořlavou doškovou nebo šindelovou krytinu. Na půdách se skladovala sláma, seno, len, obilí, prázdné makovice a podobné hořlavé látky. Část domů měla ještě otevřená ohniště s "čelušněmi" (topnými otvory). Poslední takto postavený domeček s doškovou střechou, č. p. 41, stál severně od kostela, na svahu 'a byl zbořen v roce 1961. Domky stály těsně vedle sebe, odděleny pouze úzkými uličkami. Došlo - li k požáru, pak lehlo popelem více domů, protože hasební práce byly značně omezené. 1884 V tomto roce koupila obec Lelekovice, za starostování ,pana Husky Josefa z č. 3, za 1000 zlatýc.h první hasičskou stříkačku. Jednalo se o ruční dv,oukolovou stří!kačlku s ruč'ním dvoupístovým čerpadlem od firmy KNAUST z Vídně. Součástí stříkačky byly i hadice. Jedinou částí výstroje byly čapky. Obec vybídla občany k prá'ci v hasičském sboru. Sbor byl také ustaven. Podle dochovaných dokladů však žádnou činnost nevyvíjel. 1885 Stříkačkou byl hašen požár u Vojtů. Stříkačka však byla ke studni obráceně postavena a hadice obráceně sestaveny, takže čerpadlo pochopitelně nefungovalo. U požáru z toho, vznikla hádka a občané chtěli stříkačku včetně hadic vhodit do ohně. 1886

12

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Stříkačka byla použita při požárech u Beranů, Nesrstů a u Buchtů. Stála pak od tohoto roku do roku 1892 někde ve stodole, kde bez povšimnutí chátrala. 1893 Vznikl druhý z velkých požárů zaznamenaný v kronice. Požár vznikl v části obce "Pode mlýnem". To byl poslední moment, který udal další směr. 17. Května se konala první valná hromada nového spolku. Kronika uvádí, že se nejvíce o oživení činnosti zasloužil pan Václav Verner, vysloužilý vojín. V čele se jako starosta objevuje rolník Jan Buchta, náčelník mlynář Josef Toufar a jednatel obchodník Čeněk Beran. Tento požár a výzva hejtmanství přivedly do hasičského sboru dalších 34 mužů. V měsíci září bylo zakoupeno 12 nových přilbic. 1894 Hasičský sbor zasahoval při požáru v obci Jehnice. 1896 Hasičský sbor zakoupil 200 m hadic a nové žebře. V červnu pořádali hasiči "výlet" do Strážné. Mezi sebou a svými představenými se zle pohádali. Krize vyvrcholila vystoupením členstva a představených ze sboru. Zůstalo pouze 6 členů a z výboru pouze pan Verner Václav. Úkoly sboru byly proto složeny obci, která je však nepřijala. Koncem roku nastalo upokojení. 1897 Červený kohout navštívil dům pana Sedlálka Františka Č. 34 v Zahumení. Tento rok byly koupeny další žebře. 1898 Hasičský sbor zakoupil nový "hydrofor" s hadicemi za 1300 zlatých. Bylo provedeno první" veřejné požárové cvičení s prospěchem dobrým". 1901 Provedeno veřejné požárové cvičení s dobrým prospěchem. Stejně tak i v roce následujícím. Sbor měl vlastní hudbu, kterou vedl Beran František Hudbě se říkalo "plechová". 1911 Byla zřízena velká sborová lékárna za 36 K. Měla sloužit jak hasičům, tak i občanům. 1912 Na návsi vedle Huškovy hospody bylo postaveno nové hasičské skladiště. 1920 Založeno první družstvo žen, které mělo 7 členek a první družstvo dorostu, které mělo 10 hochů. 1921 Založen sanitní odbor sestávající ze tří sester a dvou bratrů. 1924 Dne 7. prosince byla u firmy Hrček a Neugebauer v Brně v ceně 32 000 Kč objednána nová stříkačka. 1925 Dne 19. července byla sboru předána nová motorová stříkačka o výkonu 15 HP. Dne 25. července by.la provedena zkouška čerpadla. Bylo rozvinuto 145 m hadic při stoupání 30 m. 1927 Dne 17. 7. po obrovské průtrži mračen vznikla rozsáhlá povodeň v obci, kdy při likvidaci jejích následků hasiči velmi pomáhali. Zřízena "koupelna" pana Jana Slavíčka. 1928 Požární sbor zasahoval dne 7. 9. při velkém požáru v kuřimském pivovaře. 1934 V červenci hasí sbor požár vysokého lesa na Babím lomě. V srpnu vzniká velká povodeň v části obce "Za humny", "Pod skalou" a "Pode mlýnem".

13

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) 1935 Bylo provedeno noční cvičení s námětem leteckého útoku na město Brno. Cvičení bylo provedeno dne 8. června a jeho součástí bylo prověřování zatemnění domů. 1939-1945 Za okupace byl hasičský sbor jedinou organizací, která s určitým omezením a pod nežádoucím podřízením německému komandu, mohla v obci vyvíjet činnost. Není však divu, že občané, členové hasičského sboru, nevykonávali úkoly požární ochrany s nadšením. Byly prováděny pravidelné prohlídky domů a půd a byly drženy noční hasičské pohotovosti. Zajišťovaly se žňové služby a prováděly se přednášky o požární ochraně pro spoluobčany. 1949 V roce 1949 byl obcí zakoupen automobil Horch, původně osobní, v té době jako dodávka valník. Byl svépomocí přestavěn na otevřený požární vůz s čerpadlem vpředu. 1951 Na náměstí byla zbořena stará hasičská zbrojnice z roku 1912 a výstroj včetně aut byla uložena v garáži u pana Eduarda Mikuly. Nikdo nepředpokládal, že zde bude materiál uložen až do roku 1955. 1953 Dodáv:kový automobil Horch je přebudován na speciální otevřenou karoserii. 1955 Postavena nová zbrojnice 1960 Svépomocí byl v roce 1960 zhotoven podvozek na přidělenou hasičskou stříkačku PS 8 Svépomocí byl vyroben podvozek na přenosnou stříkačku. 1961 V roce 1961 získal sbor od královopolských hasičů cisternu na podvozku ZIS. Trofejní automobil Rudé armády byl nepojízdný, ale po opravách sloužil spolehlivě do roku 1968. 1965 Poprvé jsou orgianizovány technické služby, spočívající v pravidelné kontrole stavu vozidel a výstroje s cílem zajistit okamžitý a bezchybný výjezd a účinný zásah požární jednotky. Při technických prohlídkách byl odebrán technický průkaz vozidlům ZIS i HORCH. 1966 ONV Brno-venkov zakoupil pro sbor vyřazený skříňový automobil T-805 na přebudování. 1969 Z prostředků ONV B,rnovenkov byl zakoupen nákladní vůz Garant, poté výměněn za vozidlo T -805, které bylo svépomocí přestavěno na požární autocisternu. 1971 U požární zbrojnice byl rozšířen most přes potok Ponávku. Od armády byla získána vyřazená autocisterna Praga V3S. Na její opravě a uvedení do chodu bylo odpracováno 1430 hodin. Vjezdy do ga'ráží požární zbrojnice musely být osazeny novými širšími vraty, aby mohly cisterny do garáží vjet. Požární sbor měl tedy koncem roku dvě autociste,rny (T-805 a P,raga V3S), které se v pozdější době plně osvědčily zejména při lesních požárech.

14

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) 1980 V roce 1980 byl ONV Brno-venkov zakoupen nový nákladní automobil AVIA 30, který byl vlastními silami přestavěn na cisternový a vyměněn se závodním požárním útvarem Zetor Brno za vozidlo CAS 25 – Škoda 706 RTHP. ten sloužil v obci až do poloviny roku 2008. 1986 Jednotce byl přidělen AZ 30 - IFA W 50L. V roce 1989 byl převeden do města Kuřim. 1988 Předsedou sboru je Vladimír Staněk, velitelem Vlastimil Beran, jednatelem ing. Pavel Hroch 1989 V roce 1989 byl přidělen, nový dopravní automobil DA 12 - AVIA 31, sloužící dodnes. 2004 V tomto roce byla jednotka vybavena technikou CAS - 25 Š 706, DA 12 - AVIA 31, CAS 8 Tatra 805 (bez platné STK). 2005 CAS 8 – T 805 byla odprodána do soukromé sbírky. Od Policie ČR bylo převzato bezúplatným převodem vozidlo Škoda Felicia, které bylo přestavěno na víceúčelový velitelský automobil. V září tohoto roku sbor obdržel díky přispění sponzorů vozidlo CAS 32 – Tatra 148. Na konci roku 2005 jednotka disponovala následující technikou: CAS 32 – Tatra 148, CAS 25 – Škoda 706 RTHP, DA 12 – Avia 31, VEA 1 – Škoda Felicia. 2006 Provedena oprava přídavné převodovky na vozidle CAS 32 – Tatra 148. 2007 Na podzim tohoto roku bylo jednotce od Armády České Republiky přiděleno vozidlo CAS 25 – Škoda 706 RTHP (r.v. 1979). Vozidlo bylo ve velmi dobrém technickém stavu, proto bylo rozhodnuto, že postupem času nahradí naši stávající CAS 25 – Š 706 RTHP (r.v. 1968). Do vozidla DA 12 – Avia 31 byla zabudována nádrž na 400 litrů vody + motorové čerpadlo. 2008 V tomto roce došlo ke kompletní obměně techniky jednotky SDH obce. Na jaře byla vzhledem k nepotřebnosti a nízkému počtu využití odprodáno vozidlo VEA 1 – Škoda Felicia. Vozidlo CAS 32 – Tatra 148 bylo odprodáno městysu Deblín a naše stávající CAS 25 – Škoda 706 RTHP (r.v. 1968) byla odprodána do soukromé sbírky. V červenci jednotka obdržela požární vozidlo CAS K 25 – Liaz 101. Vozidlo bylo převedeno na obec Lelekovice z Hasičského záchranného sboru JmK, do této doby sloužilo jako první vůz na CPS Lidická v Brně. V průběhu letních měsíců bylo vozidlo CAS K 25 – Liaz 101 zařazeno do provozu, dále probíhali práce na vozidle CAS 25 – Škoda 706 RTHP převedené v loňském roce od AČR. V současné době jednotka SDH obce Lelekovice disponuje následující technikou: CAS K 25 – Liaz 101, CAS 25 – Škoda 706 RTHP, DA 12 – A 31.

15


Lesní hluboké


obec 49° 16' 19" 16° 18' 35" 496 ha 503 m 190

Nahlédněme do prvního z materiálů, který nás seznamuje s nejstarší historií Lesního Hlubokého, to je do Vlastivědy moravské (Zavadil-Tiray, Vlastivěda moravská, okr. Bítešský, 1900). Citujme tedy: Hluboké Jméno vsi jest asi odtud, že leží hluboko v lesích, neboť jinak jest na rovině vysočiny uprostřed lesa, jihovýchodně ve výši 520 m, poblíž říšské silnice do Brna. Domy jsou bez ladu a skladu sem tam roztroušeny, netvoří ani návsi ani ulice. Skoro všecky domy jsou stejné, o dvou světnicích (větší a menší) majíce stodoly uprostřed zahrad. Na jihu osady jest zámek, letní sídlo opatův Rajhradských. Na místě, kde stojí, byla za pradávna klášterská ovčírna, která s počátku stol. XVIII. zvětšena byla ve dvůr poplužní, řádně vystavěný. Z tohoto dvora probošt Otmar Konrad r. 1770 zřídil zámeček, původně lovecký, pročež sem také z Domášova přeložil nadlesenství. V druhé polovici tohoto století byl zámeček dosti sešlý, až jej nynější opat a prelát Benedikt Korčian r. 1884 důkladně opravil a značně rozšířil na sídlo letní. Nyní stojí zámek s počátku parku, který se zvolna snižuje, až přechází v les nejprve kultivovaný, a konečně docela divoký. Hluboké jest osada velmi stará, neboť od dob nepamětných náležela k statku Domášovskému, a ten již r. 1048 byl darován klášteru Rajhradskému, tehdy založenému. R. 1395, když potvrdil král Václav IV. Veškerá privilegia klášterní, uvádí se mezi zbožím jeho Hluboké. V urbáři klášterním probošta Diviše z r. 1405 čteme: "H. odvádělo z 15 lánův a 3 čtvrtek 3 kopy a 15 grošů činže pozemkové, 6 gr. Méně 2 denárů peněz za sýr, 98 vajec a 10 slepic; desátku pak polovici panu opatovi a polovici knězi Domášovskému". Toliko od r. 1469-1499 bylo H. i s ostatními statky zdejšími v zástavě města Brna, od kteréž doby zase nepřetržitě patří klášteru Rajhradskému. Ve zdejším okolí dolovalo se kdysi stříbro, které se zde objevuje ještě v leštěnci olověném, ale v tak nepatrném množství, že dolování v brzku bylo zanecháno. - Samota: mlýn.

16

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Dále se zde těžila i železná ruda. Byly zde i pece, jejichž pozůstatky zde nalezneme i při dnešním putování těmito místy. V obvodě obecním jest u říšské silnice pověstných „9 křížů". Jest to místo uprostřed hlubokého lesa, kde silnice náhle se zatáčí, a na vyvýšeném místě u samé silnice stojí 9 různě velikých křížů (prostřední se sochou). Postaveny jsou na památku, že r. 1540 přepaden zde byl svatební průvod z Bíteše jedoucí, přičemž 9 osob bylo zabito. *) Kříže tyto staví vždy klášter Rajhradský; posledně se to stalo r. 1887 po sedmé, předtím r. 1824. Když posledně „9 křížů" dne 18. září 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svěceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká řada procesí z celého okolí až i do Brna. **) *)Vypravuje se:Cestující obchodník jeda zdejšími lesy onemocněl a byl dcerkou jednoho zdejšího sedláka nalezen a doma u nich ošetřován. Když uzdraven odcházel, slíbil, že jednou přijede a vezme si svoji ošetřovatelku za ženu. Když skutečně za několik roků přijel a po ní se ptal, dověděl se, že právě má se selským jedním synkem v Bíteši oddavky. I vyčíhal svatební průvod a s myslivcem povraždil 7 osob, načež sám i s myslivcem svému životu učinil konec. („Krvavá svatba" v Čas. Č. Muzea, roč. II, sv. 3.)

Sbor dobrovolných hasičů V naší obci působí sbor dobrovolných hasičů od svého založení roku 1911. Jeho tradice sahá hluboko do minulého století, kdy naši dědové a pradědové založili tuto organizaci. Její vznik a aktivity lze vyčíst z dochované kroniky hasčského sboru, kterou však v dané chvíli nemáme k dispozici. Jakmile ji obdržíme, budeme vás postupně seznamovat se vznikem, děním a působením tohoto sboru v naší obci a okolí. Protože jsem tuto kroniku měl možnost krátce zhlédnout, vím, že se jedná o velmi zajímavé čtení, kdy styl, forma a způsob zápisu ukazuje na velkou pečlivost tehdejších členů i funkcionářů vše dobře dokumentovat. Než se k nám však dostane, věnujme se současnému dění v této organizaci. Za současného ZO převládlo v organizaci mladší osazenstvo, které začalo aktivně rozvíjet činnost ve spolku. ZO bylo vždy nakloněno jeho činnosti, proto již v dřívějších dobách poskytovalo hasičům dostatek fiannčních prostředků na potřebné vybavení. Pro zajištění pokrytí obce vodou v případě vzniku požáru byly při budování vodovodu obce vybudovány po celé trase protipožární hydranty, jejichž použití by mělo zajistit první zásah ke zmírnění rozsahu eventuelních škod. V poslední době se aktivně a úspěšně zapojila naše jednotka při hasení požáru lánu obilí v roce 2008, kdy od kombajnu, pravděpodobně jiskrou, došlo ke vznícení obilí. Je pravdou, že při prvním zásahu se zúčastnili akce i nehasiči, kteří nepřítomné hasiče velmi dobře zastoupili. V loňském roce začali naši hasiči cvičit a zúčastňovat se různých soutěží. Již ze začátku dosahovali velmi dobrých výsledků, což můžete posoudit z některých výsledkových listin ze soutěží jako např. v Domašově , Újezdě, Říčanech.

17

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Příležitostně vás budeme s činností naší jednotky seznamovat a nabídneme vám zajímavé fotografie nebo výsledkové listiny a eventuelní pohledy jednotlivých členů na dané téma. Letos zakoupila obec pro potřeby hasičů starší hasičské auto AVIA, které jim bude sloužit k případným výjezdům a k dalším užitečným účelům. Tak jak ZO vstřícně přistupuje k požadavkům hasičů, prozatím stejně vstřícně přistupuje celá jednotka k pomoci příi organizování různých kulturních akcí v obci. V poslední době to bylo např. pořádání "Čarodějnic 2009", blíží se i "dětský den", kde jejich pomoc bude také velmi vítaná. A tak se i stalo, hasiči spoluorganizovali Dětský den v červnu 2009 a podobně jako loni, i letos se vše vydařilo. Děkujeme všem organizátorům a aktivním pomocníkům. A opět se úsúěšně zúčastnili na soutěži zásahových jednotek v Němčicích, jejich 3. místo je více než velkým úspěchem. A že se o tom ví, to mohu potvrdit, když jsem byl dotazován zástupci "Javuráků", cože jsme jim to koupili za "mašinu", že se jim tak daří, kolik jsme investovali, apod. Po mém vysvětlení, že o žádné zázračné investice v tomto duchu se nejednalo, že jde pouze o jejich snažení, um a ctižádost něco dokázat i bez nejlepšího vybavení, pak pochvalně pokyvovali hlavou.

Lomnička

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 22' 1" Zeměpisná délka 16° 25' 52" Katastrální výměra 633 ha Nadmořská výška 277 m Počet obyvatel 436 Obec Lomnička je ves, položená 277 m n. m. v okrouhlém údolí ohraničeném nevysokými pahorky Květnice, Dřínové, Lysé, Rejholce a Činperku. Pozemky zdejšího katastru se rozkládají kolem vsi a měří celkem 634 ha. O minulosti obce je zpráv poskrovnu. Patřila prý původně zeměpánu. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1235, kde byla uvedena pod názvem Lomnice, názvy se postupně měnily Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka -v roce 1924 Lomnička. Dějiny Lomničky jdou ruku v ruce jako vlastnický majetek kláštera porta Coeli (Brána nebes) tišnovského ženského řádu cisterciaček, založeným královnou Konstancií za přispění jejích synů Václava I. českého krále a Přemysla markraběte moravského. Ves Lomnici /Lomničku -v originále listiny jmenovaná

18

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) "Lomnice" je všeobecně ztotožňována se vsí Lomničkou 2 km severně od Tišnova, tato ves je rozdílná od Lomnice, která leží za Lomničkou 8 km severně od Tišnova a patřila do 17 .století pánům z Lomnice/ měl pak klášter v držení po celou dobu své existence. Slavnostní listina o tom byla vydána 27. srpna 1235 v Perugii. Vesnici potvrdil jako klášterní statek sám papež Řehoř IX., který vyňal klášter a jeho statky z pravomoci diecézního biskupa a osvobodil je od jakýchkoliv desátků. Tím pádem se ves, vlastnictví kláštera, stala zcela nezávislou vrchnosti a podléhala pouze klášteru. V roce 1782 byl klášter císařem Josefem ll. zrušen a poplužní dvůr se stal zemanským statkem. Od roku 1789 jej vlastnil Jan Homoláč, později byl prodán dražbou Matějíčkovi. Jeho syn Emanuel ho prodal roku 1821 Kolářovi a roku 1825 byl prodán majiteli tišnovského panství v Předklášteří, Bedřichu Schellovi svobodnému pánu ze Schellenbergu. Tak byl opět připojen k původnímu panství. Od roku 1949 byl užíván zemědělským družstvem, dnes je v dezolátním stavu. Pozoruhodné svým vzhledem jsou domy č. 4 (nově opraven v r. 1998) a dům č. 26 (Sáblíkův mlýn). Oplocený objekt vodárny v polích u cesty do Jamného leží na katastru Lomničky a Železného. Zděná budova mezi vzrostlými smrky je označena letopočtem 1931. Na katastru obce se nachází zdroj pitné vody pro Tišnov .Letech 1930 -1931 byl vybudován vodovod z pramenné oblasti v polích mezi Lomničkou a Jamným. V letech 1972 -1974 byla postavena uprostřed obce budova úpravny vody. V Lomničce byly postaveny 2 vodojemy a 2 vodojemy byly postaveny pod Květnicí, které zásobují město Tišnov .Ztratila se voda z některých studní, a proto byl po obci proveden rozvod vody a do domů instalovány vodovodní přípojky. Oficiální web: www.lomnicka.cz

Sbor dobrovolných hasičů Spolek hasičský byl založen v roce 1890. Začátky zdejšího Dobrovolného sboru hasičského spadají do roku 1882, kdy přičiněním Jana Novotného, rolníka a starosty obce byla založena četa hasičského sboru v Tišnově, která roku 1890 za tehdejšího učitele Jindřicha Kokty byla přeměněna na samostatný sbor Lomnička. Prvním jeho starostou byl Jan Antl a náčelník Karel Bisom. Do roku l892 měl sbor starou dřevěnou čtyřkolovou stříkačku, do které se voda nalévala. Zmíněného roku byla koupena nová stříkačka se savicemi a hadicemi. V roce 1968 byli požárníci vybaveni automobilovou stříkačkou staršího typu OPEL -BLITZ a jednou závěsnou motorovou stříkačkou. 24. 8. 1988 jim bylo přiděleno vozidlo SPZ BI -42 -11 Š 706 RTHP. Poté cistemová automobilová stříkačka 25 Škoda CAS 25. Budova hasičského sboru v Lomničce byla v padesátých letech ve velmi špatném stavu. Stará budova byla zbořena, byly vykopány základy a započalo se se stavbou. Později byla hasička rozšířena na jednopatrovou budovu. V přízemí byla garáž pro hasičské auto a místnost, kde se do teď scházejí členové sboru. V prvním patře byla zasedací síň a 2 úřední místnosti. V roce 1960 byla slavnostně budova otevřena. Sbor dobrovolných hasičů v Lomničce byl vždy dobře fungujícím sborem. V letošním roce si připomínáme stodesáté výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Lomničce. Krásná myšlenka ochrany majetku spoluobčanů i veřejnosti při vzniku ničivých požárů, ale i živelných pohrom, provázena nadšením a elánem tehdy zakládajících členů, přetrvala přes všechna období hospodářské krize, I. světové války i národního útlaku za okupace v období II. světové války. A to vše při dobrovolnosti, obětavosti a nezištnosti hasičů.

19


Lukovany

status: obec katastrální výměra: 9,07 km² počet obyvatel: 535 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 9’ 53’’ zeměpisná délka: 16° 17’ 55’’ nadmořská výška: 415 m adresa obecního úřadu: Lukovany 70 66484 Zastávka u Brna Oficiální web: http://www.lukovany.cz Lukovany leží ve zvlněném terénu Bobravské vrchoviny 10 km sz. od města Ivančic, na dně hlubokého zářezu,jímž protéká jeden z bezejmenných přítoků Balinky. O existenci osady se dovídáme z přídomku bratrů Zdislava a Arnošta z Lukovan (1269), kteří měli s největší pravděpodobností také své sídlo (tvrz s dvorem, jehož torzo se nalézá východně od lukovanského farního kostela, jsou však připomínány poprvé až v roce 1544). Od roku 1897 vede do této vesnice spojovací silnice okresní ze Zakřan. Domů zde bylo počátkem XVII. stol. 24, z nichž po válce 30leté 9 bylo pustých. Roku 1790 bylo zde 39 domů, 235 obyvatel. V roce 1900 87 domů a 678 obyvatel, Čechů - katolíků.

Sbor dobrovolných hasičů Návrh stanov v obci Lukovany má datum 2. září 1900. V té době byl starostou obce Jan Svoboda, který získal pro založení hasičského sboru Adama Šebka, Jana Smutného, Josefa Kabeše, Františka Lišku a Františka Procházku. O rozdělení práce činovníků není nic známo, lze se však domnívat, že jednatelskou práci vykonával nadučitel Adam Šebek. V dokumentu jsou notové zápisy trubkových signálů, stejně tak důkladné popisy stejnokrojů.

20


Malešovice

status: obec katastrální výměra: 9,2 km² počet obyvatel: 458 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 1’ 28’’ zeměpisná délka: 16° 29’ 25’’ nadmořská výška: 187 m adresa obecního úřadu: Malešovice 50 66465 Malešovice Oficiální web: http://www.malesovice.cz První písemná zmínka se datuje rokem 1104. Stopy dřívějšího osídlení na území obce jsou doloženy archeologickými nálezy. Dějiny obce i jejího stavebního rozvoje jsou spojené s historií kláštera v Dolních Kounicích. Ve 14. stol. obec náležela různým majitelům Tak například r. 1364 se připomíná jméno Oldřicha z Malešovic. Před rokem 1537 patřily Malešovice k panství Kounického kláštera, s nímž byly téhož roku prodány Jiřímu Žabkovi z Limberka . Po roce 1590 přechází Malešovice zpět k panství kounickému.

Sbor dobrovolných hasičů Další německý sbor s výraznou převahou Němců, byl v obci MALEŠOVICE. Známe pouze rok založení - 1882. Veškerá jejich dokumentace byla zřejmě zničena po 2. světové válce.

21


Malhostovice

status: obec katastrální výměra: 11,5 km² počet obyvatel: 840 (2. 10. 2006) zeměpisná šířka: 49° 19’ 53’’ zeměpisná délka: 16° 30’ 45’’ nadmořská výška: 279 m adresa obecního úřadu: Malhostovice 75 66603 Tišnov 3 Oficiální web: http://www.malhostovice.obec.cz První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320.

Sbor dobrovolných hasičů Neblahé zkušenosti s požáry byly motivem k založení hasičského sboru v Malhostovicích. V lidové tradici se připomínal oheň z roku 1836, kdy rozjaření svatebčané, jedoucí z Lažan do Drásova, střílelieli z pistolí nabitých prachem. Na konci vesnice jeden ze svatebčanů vystřelil proti slaměné střeše domu č. 59 tak nešťastně, že hořící koudel zapálila střechu a vlivem větru shořelo tehdy 19 domů i s hospodářskýrni staveními. Také roku 1856 řádil v obci oheň, který vznikl od rozpáleného sádla v domě čp. 16. Postupně hořela stavení až ke kostelu. Po zákroku zřízenců panství z Lomnice, kteří přijeli se stříkačkou, žárem rozpálené zvony nesnesly náhlou změnu teploty vlivem studené vody, popraskaly a největší z nich se utrhl a dopadl až na klenbu nad kůrem. Do čela sboru byl 6. listopadu 1886 zvolen nadučitel Karel Bártek, náčelníkem rolník Josef Horák a jednatelem medik Josef Helán, V roce založení koupili čtyřkolou stříkačku, nákladem obce byla postavena v roce 1889 zbrojnice, ale už roku 1911 se stěhovali do nové (nynější), která byla zbudována v místnostech bývalé rolnické mlékárny. Tato malá obec v období před válkou hostila dvakrát účastníky župního hasičského sjezdu a to roku 1897 a 1911. I zde byla zdárně se rozvíjející činnost přerušena odchodem osmnácti členů sboru do války. Čtyři z nich se ke své práci již nevrátili.

22


Maršov

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 17' 02" s. š. Zeměpisná délka 16° 21' 31" v. d. Katastrální výměra 746 ha Nadmořská výška 467 m Počet obyvatel 464 Maršov je vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 21 km severozápadně od Brna. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, jež z části spadá pod obec Maršov a z části pod obec Javůrek. Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov. Maršov je členem dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Bílý potok“. Historie obce Maršov je spjata s historií Deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé Deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí - Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno. Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov. Oficiální web: www.marsov.cz

Sbor dobrovolných hasičů Sepsal a přednesl Antonín Zavřel Je prvého února roku 1903 a Valná hromada si ze svého středu volí do čela ustaveného sboru tyto občany : Kučera František - starosta

23

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Šeda Ondřej - náčelnik Kuchyňka Josef - první podnáčelnik Malášek Valentin - druhý podnáčelník Studený Ludvík - cvičitel Flek Ondřej a Kuchyňka Vilém - členové výboru Voda Josef a Staněk Jan - náhradníci Malášek František a Kosík Jan - prohlížitelé účtů Sís František - čestný člen Za tři dny po této valné hromadě - tedy čtvrtého února - se tento výbor schází znovu a volí další funkce takto : Šeda Ondřej - náměstek starosty Studený Ludvík - jednatel Flek Ondřej - pokladní a četař Kuchyňka Vilém - četař Mičánek Jindřich - zbrojíř Dvořák Josef a Voda Josef - trubači Sbor má 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec zakoupila čtyřkolovou dvouproudní stříkačku, 200 m hadic a další nejdůležitější nářadí. Sboru vzniká dluh 3.500 Kč, k jehož umoření je konána sbírka mezi občany a je vypsáno 13 žádostí o podporu, z nichž 6 bylo vyřízeno příznivě a v zápise zaznamenáno takto: od Moravskoslezské pojišťovny 50,-Kč od pana biskupa Bauera 5,-Kč od Občanské záložny v Lažánkách 40,-Kč od obce Braníškova 24,-Kč od zemského výboru 400,-Kč od j. v. císaře pána 100,-Kč Výbor se usnáší provádět volby vždy po dvou letech, pro zbrojíře navrhuje roční odměnu 4,Kč a dává pojistit pár koní, který přepravuje stříkačku. Ihned po založení sbor aktivně cvičí, dle zápisu koná 30 cvičení pořadových a 17 se stříkačkou. V roce 1904 má sbor 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec postavila sboru hasičské skladiště, kterému býlo v červenci slavnostně předáno. V průběhu roku opět častá cvičení, sbor se zúčastnil likvidace požáru v Lažankách. V roce 1905 se stav členstva nemění, opét se řádně cvičí a sbor je 2x přítomen likvidaci ohňů v Deblíně. V roce 1906 je opět členská základna na stejné úrovni roků předešlých, opět jsou zaznamenána cvičení pořadová i se stříkačkou, je likvidován požár v obci dne 13. rijna. V roce 1907 situace ve sboru stabilizovaná, je uskutečněno několikeré cvičení a evidován zásah u ohně ve Svatoslavi dne 2. listopadu. V roce 1908 opěr sbor činný v oblasti průpravy, zůčastňuje se likvidace požáru ve Svatoslavi a ve Veverské Bítýšce. V roce 1909 zvolen starostou pan Dvořák Josef z č. 7, náčelníkem pan Flek Ondřej, sbor je při likvidaci požáru v Lažánkách.

24

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V roce 1910 členská základna bez pohybu, ze sboru byli pro neplnění povinností vyloučeni Skalník Josef, Šibor František a Mašek Jan, sbor se zúčastňuje župního sjezdu v Kuřimi a likviduje požár v obci dne 1. listopadu. V roce 1911 nezaznamenává žádných změn, v roce následujícím taktéž, sbor se zúčastnil župního sjezdu v Lažánkách. V roce 1913 je činnost na stejné úrovni období předešlých , sbor vyjíždí 2x k požárům do Lažánek, na valné hromadě odsouhlaseno zřízeni pohřebního konta s povinností placení 10 haléřů měsíčně každým členem, z kterýchžto obnosů budou v případě úmrtí člena zakupovány věnce a dán prispěvek na hudbu. V roce 1914 má sbor evidenčně 28 členů, ve skutečnosti však jen 14, neboť ostatní - jak zapsáno - dlí na poli válečném. Sbor likviduje požár u pana Novotného Františka. V průběhu 1. světové války byla činnost omezena, další zápis hovoří o roce 1919, kdy má sbor 26 členů, pět členů položilo své životy ve válečných bojích. V roce 1920 je členský stav stabilizován, v tomto roce přechází do majetku sboru hasička, která byla dosud majetkem obce. V roce 1921 se sbor zúčastňuje hasičského sjezdu v Lažánkách je zakoupeno dalších 40 m hadic, bratři Jaroš a Lupinek zúčastňuji se sjezdu v Nové vsi, bratři Malášek, Lupínek a Kosík zastupují sbor při vítání prezidenta v Brně. U sboru je poprvé upraven vzdělávací odbor v čele s Janem Kosíkem. Pro sbor a pro obec všeobecně počíná fungovat samaritánská služba v počtu tři členů. V roce 1922 je uskutečněno 16 cvičení, členové sboru-samaritáni skládají zkoušku v Tišnově, sbor je zúčastněn slavnostních sjezdů v Drásově a ve Velké Bíteši, pro zbrojíře odsouhlasena odměna 30,- Kč, soutěže v prostných a se sekerkami v Tišnově se zúčastňují bratři Šeda a Pleva. V roce 1923 má sbor 31 členů, zaznamenána účast na veřejném cvičení v Lažánkách a slavnostního odhalení pomníku padlých v obci Braníškov. V roce následujícím má sbor 30 činných členů, v oblasti kulturní jsou pořádány taneční zábavy a výlety v parku Za školou, sbor je přítomen okrskového cvičení ve Svatoslavi a sjezdu v Kuřimi, je odeslána podpora ve výši 25,- Kč zakládajícímu sboru v Juliánově, dále 10,- Kč do Rájce a Chvalčova, sboru ve Valenově pak 20,-Kč. V roce 1925 stav členstva beze změn, v obci je pořádáno veřejné okrskové cvičeni, sbor cvičí též v Deblíně, dne 16. července likviduje požár v obci, sbor se zúčastňuje hasičského sjezdu 5.7. v Brně, sbor je v materiáiovém vybaveni bohatší o 100 m hadic a sací koš. Rok 1926 zaznamenává nárůst členské základny o 14 členů, sbor se zúčastňuje veřejného cvičení v Lažánkách, župního sjezdu v Nedvědici, dne 7. 10. pomáhá při likvidaci ohně v Lažánkách. Je uspořádáno 6 tanečních zábav a 1 výlet. V roce 1927 má sbor 36 činných členů, je zaznamenán rozmach v kulturní oblasti, je postaveno jeviště v hostinci u Kytnerú a vybaveno potřebnými rekvizitami, během roku se uskutečnila tři divadelní představení, pět tanečních zábav a dožinky, sbor se zúčastnil okrskového cvičení v Deblíně, sjezdu I. Hasičské župy ve Veverské Bítýšce, svěcení kombinované stříkačky v Lažánkách, tamtéž okrskového cvičení 6. září a kolektivně se zúčastnil hasičské výstavy v Tišnově. V roce 1928 - 25 roků od svého založení - má sbor 34 členů, na oslavu výročí konáno okrskové cvičení, 13 zasloužilých členů dekorováno diplomy, sbor se v tomto roce zúčastňuje svěcení stříkačky ve Svatoslavi v počtu 18 členů a ve stejném počtu na vítání prezidenta v Tišnově. Bylo pořádáno 6 tanečních zábav - výtěžek plesu byl věnován na stavbu pomníku padlých; sboroví ochotníci sehráli 5 divadelních představení. Rok 1929 - 33 členů činných, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi, jsou pořádány 4 zábavy a 6 divadelních představení.

25

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Stav členské základny v roce dalším bez pohybu, zástupci sboru se zúčastnili hasičského sjezdu v Čebíně, pořádáno 5 tanečních zábav a 1 divadlo. Rok 1931- sbor má 33 členů, likviduje požár v obci u p. Zahradníka, je aktivně zapojen při hasičské slavnosti v Lažánkách, v Moravských Knínicích a v Sejřku, je uskutečněno 5 zábav a 3 divadla, na vyzvání župy se sbor fotografuje a zasílá snímek do Tišnova u přiležitosti 50. výročí trvání župy, dne 21. června je uskutečněno okrskové cvičení. V roce 1932 činných členů, účast na okrskovém cvíčení ve Svatoslavi, na sjezdu župy v Předklášteří a při slavnosti přejímání stříkačky v Deblíně. Materiálové vybavení sboru je takovéto: dvouproudní čtyřkolová stříkačka, 300m hadic, 6m savic, dvoukolový naviják na hadice, 1 berlovka, 2 žebře, výzbroj a výstroj pro 33 členů a další různé nářadí v celkové hodnotě 30 000 Kč. V roce dalším stav členů beze změn, účast na sjezdu v Loučkách, v průběhu roku pravidelná cvičení. V roce 1934 stav členů na stejné úrovni období předešlých, v obci konáno okrskové cvičení a likvidován požár dne 18. dubna u p. B. Šibory. Pořádány dvě zábavy a dvě divadelní představeni. V obci je znamenán zájem o zapůjčování jeviště a rekvizit, neboť valná hromada dne 20. ledna t.r. se usnáší: cituji: "Sbor dobrovolných hasičů v Maršově se usnáší, aby se za půjčováni jeviště bylo bráno 30 kaček a v pádě by sbor s jiným spolkem hrál na jevišti, rozdělí se výtěžek na polovici a mimo toho 10 kaček zvlášť na jeviště do hasičské pokladny." V roce 1935 má sbor 29 činných členů, nečekaně je provedeno jedno cvičení se stříkačkou, pořádáno šest tanečních zábav a dvě divadla. Dne 22. prosince jsou na valné hromadě za přítomnosti okresniho náčelnika schváleny dodatečně STANOVY hasičského sboru. V roce 1936 bez pohybu čl. základny, konána dvě cvičení se stříkačkou, tři taneční zábavy a dvě divadelní představení, sbor se zúčastňuje likvidace požáru u p. Kuchyňky Františka, okrskového cvičení ve Svatoslavi, župního sjezdu v Tišnově, krajského sjezdu v Brně Husovicích a druhého dne sjezdu župy v Malhostovicich. Na společensko kulturním poli je zajímavé, že sbor se nerad dělil s někým ze stran pořádání tanečnich zábav - viz zápis ze 2. srpna : žádost klubu SK Maršov ohledně hodové zábavy společně je jednoznačně zamítnuta. Sbor je obohacen v materiálovém vybavení - je zakoupena motorová stříkačka. Další zápisy nám poskytuje druhý díl kroniky, bohužel - zub času a nebo někdo, kdo si neuvědomil hodnotu této knihy - ochudil ji o několik listů, neboť další zápisy jsou až v roce 1941. V tomto roce má sbor již 42 členů, z toho ženský dorost a dvě samaritánky, zúčastňuje se valné hromady v Tišnově, jsou ustanoveny požární žňové hlídky - celkem 75, společně se sborem z Lažánek je likvidován požár u p. Skalníka - ¬zde je zaznamenáno zranění člena sboru Václava Šrámka - a zúčastňuje se záchranných akcí při povodni ve mlýně u p. Chomouta. Další zprávy o sboru jsou z roku 1944 a jsou strohé. Zaznamenávají, že velitelem sboru je pan František Staněk, kterému je velitelstvím okresni hasičské jednoty udělena mimořádná dovolená do doby nástupu do funkce dnem 1. ledna 1945, do té doby jej zastupuje p. František Nečas. Ze zápisu dne 6. března 1946 vyplývá, že do sboru přistupují další ženy - Šedová Marie, Dvořáková Lidka, Koumalová Karla, Sojková Květa, Brychtová Květa, Kosíková Květa a Anežka, Veselá Vlasta, Šrámková Marie a Kuchyňková Božena. Dne 9. června je konáno okrskové cvičení, při kterém je svěcena motorová stříkačka, za kmotry a kmotřičky jsou školní děti 24 chlapců a 31 děvčat. K tomuto dni zakupuje sbor 20 nových pracovních obleků

26

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) v hodnotě 11 tisíc korun, vyřazené bílé uniformy jsou odprodávány členům za 20 až 100 korun. V závěru roku zakupuje sbor 24 kusů helem. V roce 1947 má sbor 33 členů, 8 žen a 2 čestné členy, je likvidován požár Na salaši, je poskytnuta pomoc při povodni ve mlýně p. Chomouta, účast na župním sjezdu v D. Loučkách a na valné hromadě v Tišnově. V průběhu roku 22 schůzi a 21 cvičení. V dalším roce členská základna beze změn, sbor má 16 cvičení, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi a na valné hromadě v Tišnově, pět tanečních zábav. V roce 1949 není konáno ani jedno cvičení - což při pohledu na období minulá je určitá rarita - účast při svěcení autostrikačky v Deblíně, 8 tanečních zábav a 1 divadlo. V roce 1950 je zaznamenáno 37 členů činných a 8 žen. V naší obci okrskové cvičení, 5 tanečních zábav, velitelem sboru zvolen Chalupa Josef, obci Braníškov zapůjčeno 300 m C hadic a ruční stříkačka. Ostatni činnost není zaznamenána, sbor se zúčastnil okrskového cvičení na Braníškově a sboru bylo přiděleno staré nákladní auto v dřívějším držení p. Dvořáka z č.45. V roce 1952 je novým předsedou p.Sáblik Antonín, za zemřelého p.Koumala zvolen jednatelem Jan Urbánek, v průběhu roku tři cvičení, dvakrát preventivní prohlídky, po dobu dvou měsíců stavěny požární žňové hlídky, sbor zasahoval u tří požárů - v červenci hořel v naší obci transformátor, v srpnu hořelo u p. Slaniny na Braníškově a v září u p.Sovy v Lažánkách. V roce 1953 má sbor 25 činných členů, jsou konána dvě školení členů, žňové a preventivní prohlídky, vyhlášena dvě poplachová cvičení, 28. listopadu je likvidován požár u p.Dospíšila. V roce 1954 je v kronice zápis pouze jeden ze dne 17. 1.. Bylo usneseno pustit se do opravy hasičské zbrojnice a zakoupit několik dalších obleků, výbor ponechán v původním složení. Další zápis v kronice je až v roce 1958, sbor zřejmě nikterak výrazně nefungoval, proto bylo na popud okresu a MNV zvoleno nové vedení s cílem obnovit činnost na úroveň předchozích období. Je čilá schůzovní činnost, jedno cvičení a tři preventivní prohlídky, fungovaly tu žňové hlídky, za zemřelého Dvořáka Vladimíra se funkce ujímá Dvořák Milan. Rok 1959 potvrzuje zlepšenou činnost sboru z předešlého roku, jsou zabezpečeny preventivní prohlídky, i hlídky žňové, uskutečněno několikeré cvičení, výbor doplněn o Zavřela Mil. a Kučeru Jana ml. jako zástupců zbrojmistra. V roce následujícím je sice čilá schůzovní činnost, sbor má 37 členů, činnost sboru však není podle představ výboru, polovina členů nebere svoje členství přiliš vážně, povinnosti jsou plněny pouze sporadicky, ve výboru dochází ke změnám - novým velitelem zvolen Dvořák Jan č.44, funkcí referentů mládeže jsou pověřeni Novák Antonín a Zavřel Antonín, v Maršově konáno okrskové cvičení, z Lažánek se zúčastnili žáci, dorostenci a dorostenky a pochopitelně i muži. V roce 1961 je činnost sboru bezproblémová, sbor se zúčastňuje cvičení na Braníškově a ve Svatoslavi, je započata oprava požární zbrojnice. V roce 1962 vstupuje do sboru 11 dorostenek pod vedením Dvořákové Jany, schůzovní činnost dle potřeb, je pokračováno v rekonstrukci požárni zbrojnice. Rok 1963 byl rokem šedesátiletého založení sboru, byla dokončena oprava zbrojnice a předána do užívání slavnostním okreskovým cvičením - finanční náklad opravy představoval 60 000 Kč. Šest členů sboru bylo oceněno diplomy. Rokem 1964 dochází opět k poklesu činnosti, je zde pouze záznam z výroční členské schúze, kde je o tomto stavu činnosti hovořeno. Výborem byl zadán cíl ¬zvýšit podíl na ochraně majetku průmyslových závodů a zvýšení úrovně řídíci práce - to vše zřejmě dle pokynů nadřízených orgánů.

27

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Dalši záznamy o činnosti sboru nám poskytla obecní kronika, a to až od roku 1969, kde stroze zaznamenána činnost sboru na dostatečné úrovni, opět se cvičí a sbor se zúčastňuje okreskových cvičení. Událostí bylo zakoupení požárního auta TATRA za 9 300,- Kč. Rok 1970 se zmiňuje kromě stabilizované čínnosti schůzovní též čilou účastí na třech poplachových cvičeních dvakrát v Lažánkách a jednou ve Svatoslavi. Je ustaveno nové devítičlenné družstvo. Rok 1971 je opět ve znameni stabilizace činnosti sboru, schůzovní činnost je na dobré úrovni, i nadále jsou zabezpečovány preventivní prohlídky a dozor ve žňovém období, Sbor uděluje pěti svým členům diplomy a knižní dary za odvedenou práci ve sboru. Rok 1972 je činností sboru na úrovni období předchozích, požární devítka se umístila v krajské soutěži na 12. místě ze zúčastnéných 36 družstev. V roce 1973 oslavil náš sbor sedmdesáté výročí založení, což bylo spojeno s důstojnou oslavou, v předvečer předvedl sbor z Malhostovic na Obůrce barevnou fontánu, na druhý den na slavnostní schůzi obdrželo 20 členů sboru medaile "Za věrnost požárni ochraně", odpoledne předvedly čtyři sbory ukázky své připravenosti k likvidaci požáru. Celá akce zakončena taneční zábavou. V roce 1974 je členská základna rozšiřena o 5 nových členů, sbor obdržel od obce 9 nových vycházkových stejnokrojů a stejný počet oděvů pracovních, činnost sboru bez výkyvu na stejné úrovni let předešlých. V období let 1975 až 1980 je činnost sboru na dobré úrovni, požární devítka se zúčastňuje cvičení na všech vyvolaných akcích, schůzovní činnost obvyklá, členská základna se rozrůstá až na počet 47 členů. V roce 1980 je zvolen nový výbor, předsedou se stává Musil Fr.st., místopředsedou Vít Vilém. Období 1981 až 1984 je ve znamení poklidné činnosti sboru, v oblasti kulturní se sbor stává zřizovatelem dechové hudby, která do této doby vystupovala pod patronací JZD Deblín. Toto hudební těleso zabezpečovalo veškeré hudebně společenské dění v obci až do roku 1995, kdy ke škodě nás všech svoji činnost ukončilo. V roce 1984 je zvolen předsedou sboru Vít Vilém, požární auto je vyřazeno, a proto při požáru rodinného domu p. Císaře mohli členové sboru pomáhat pouze vynášením nábytku z hořícího domu. V roce 1985 stav sboru trvalý, v oblasti kulturní hodnocen uskutečněný zájezd na FLORU Olomouc, o rok později je sboru přiděleno požární auto - leč ve špatném technickém sfavu, na jeho renovaci bylo v roce 1986 obětováno mnoho hodin práce, ale nebyla marná, neboť bylo zdárně použito při zdolávání požáru v odchovně selat na farmě v Maršově v roce 1987. V tomto roce byl upraven park za školou a postaven přístřešek pro muzikanty a renovován taneční parket. Rok 1988 byl úspěšným ziskem prvního místa v soutěži požárních sborů v Drásově, byla uskutečněna důstojná oslava 85. výročí založení sboru, čtyři členové obdrželi čestné uznání OV, osm členů medaile za 20 let členství a tři nejstarší členové za 60 roků. Sbor s počtem 40 členů plní povinnosti v oblasti prevence a údržby požární techniky, velkou měrou se zasloužil o instalování přenosných laviček a stolků v parku, největší podíl na těchto pracích odvedl však Bešter Jaromír. Sbor se zúčastníl zdolávání požáru v n. p. RICO Vev. Bítýška. V roce 1989 dochází ve sboru - zřejmě i vlivem vyvstáních politických událostí - k různým neshodám, výbor ani členská základna nepracuje na patřičné úrovni. Mnozí funkcionáři se chtějí zbavit funkcí, přece však na výroční schůzi dohodnuto v poklidu vzniklou situaci vyřešit vzájemným vyjasněním vzniklých problémů tak, aby činnost sboru byla na odpovídajicí úrovni. V letech následujících došlo ke stabilizaci činnosti sboru, výbor se schází pravidelně i účast na schůzích členských se zlepšila, patřičná péče je věnována mat. tech. vybavení, dne 20.12.

28

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) obdržel sbor obcí zakoupenou zánovní cisternu CAS 25 a je započato s přístavbou požární zbrojnice. Shrnu-li období od roku 1992 až po dnešní den - bez odkazu na jednotlivá roční obdobi - lze jednoznačně konstatovat : - pod finanční patronací obecního úřadu bylo dosaženo všech plánovacích cílů pro zabezpečení chodu sboru, byl zrekonstruován rybnik na odpovídající požární nádrž, byla dokončena přístavba požární zbrojnice, pro zlepšení společenské úrovně v oblasti kultury bylo postaveno v parku nové sociální zařízení, zbudováno pohostinské vybaveni za již nevyhovujicí a rozpadající se buňku. Sbor má v roce 2003 31 členů, z nichž plná třetina je proškolena a procvičena pro zásah u požáru, je zařazena do III. výjezdové skupiny a tím je dán k dispozici veřejnému požárnímu útvaru Tišnov, OÚ poskytl 35 tisíc Kč na zakoupení radiostanice do cisterny a 10 obleků pro zásahovou jednotku. Sbor nezaostává ani v oblasti kulturní, již několik roků pořádá masopustní veselice s průvodem masek po vsi, každoročně uskuteční dětský karneval nebo den Dětí, vždy každý druhý rok je pořadatelem krojovaných hodů. Veškerá tato činnost sboru je zabezpečována výborem ve složení : Starosta - Dvořák Josef Místostarosta - Šrámek Stanislav Velitel - Musil František ml. Zástupce velitele - Sáblík Miroslav Jednatel - Sojka Bohumil Referent prevence - Juříček Ctibor Pokladník - Bešter Jaromír Členové výboru - Zavřel Antonín, Urbánek Josef, Zavřel Jiří Referent MTZ - Musil František st.

Mělčany

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 4´ 41´´ Zeměpisná délka 16° 29´ 33´´ Katastrální výměra 742 ha Nadmořská výška 230 m Počet obyvatel 485

29

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Obec Mělčany leží v nadmořské výšce 230 metrů, 21 km jižně od města Brna a 3 km severně od města Dolní Kounice, střediska bývalého panství, v údolí na říčce, dnes spíše potůčku Šatavě, která pramení v lesích u Silůvek a Prštic. V minulosti dokonce napájela několik menších rybníků u Silůvek. Katastr obce představuje 742,54 ha se 156 domy. Obec měla vždy především zemědělský charakter, pěstovaly se běžné zemědělské plodiny, vinná réva a na přelomu 19. a 20 století i výtečný chřest Škola byla postavena jako jednotřídní v r. 1853. Do té doby chodily děti do školy do Dolních Kounic. Ve škole učil Martin Stöffel, který založil Školní pamětní knihu. V r. 1881 byla škola rozšířena na dvojtřídní od toho roku učil na škole (ještě v r. 1910) Vincenc Přikryl. Učitel míval od obce 120 zl. platu, 15 měřic žita a měl k dispozici školní zahradu. Průmysl je zastoupen jen několika malými dílnami. Augustin Kratochvíl vzpomínal v r. 1910 existenci dvou malých cihelen, dále pak ve výčtu tehdejšího obecního jmění uvádí školu z r. 1853, hostinec, pastoušku už v r. 1749, dnes můžeme hovořit o existenci dvou obchodů se smíšeným zbožím, hostinci, 2 stolařstvích, 2 autoopravnách a Mateřské škole, neboť základní škola byla zrušena a děti dojíždí na školu do Dolních Kounic. Obec má od r. 1997 vodovod a od r.1999 byla plynofikována. Obec Mělčany je jednou z nejstarších obcí našeho regionu, jsou vzpomínané již v zakládací listině dolnokounického kláštera a i když víme, že se jedná o falsifikát zhotovený patrně až po roce 1276, je možné říci že údaje v něm uvedené vycházely z pravdivých fakt a události. Když pan Vilém z Pulína (jinak také z Kounic) zakládá v r. 1183 v Dolních Kounicích klášter, daruje klášteru vedle jiného majetku také ves Mělčany. To znamená, že v té době už musely jako ves existovat. Samozřejmě si nesmíme pod pojmem ves té doby představovat vesnici dnešní podoby, ale jen několik obydlí, patrně polozemnic ze dřeva a kamení. Dne 1. srpna 1934 došlo v regionu k obrovské průtrži mračen a voda, která se valila přes Mělčany způsobila přímo katastrofální důsledky. Ve farní kronice v Dolních Kounicích zapsal k této události farář P. Petr Bláha následující údaje:…..“Ve středu, 1. srpna ke 4.hodině odpoledne stihla celé Brněnsko velká bouře s lijákem, který trval skoro do půlnoci a všude způsobil hodně škody. V Mělčanech byl provázen průtrží mračen. V Kounicích zaplaveno celé hřbitovní náměstí až k mostu. Voda vběhla do domů, obchodů a zaplavila sklepy. Přímo katastrofálně byly postiženy Mělčany. Mnoho rodin přišlo o celý majetek. Celá řada domů vpravo od kaple po proudu byla poškozena a z několika domů zbylo jen trochu žluté blátivé hlíny. Uhynulo na 60 vepřů, 8 kusů hovězího, všechna drůbež a králíci. Koně a některé krávy se zachránili tím, že se předníma nohama opřely o žlaby a hlavy držely nad vodou, která někde dostoupila výše až 2 metrů. Štěstí, že ten příval nepřišel v noci, jistě by i mnohý lidský život padl za oběť. Na 60 hasičských sborů se tam střídalo v záchranných pracích. Celý týden trvalo čerpání vody ze sklepů. Z okolních vesnic vysílány tam pracovní sbory a též potraviny a pícnin". Samozřejmě, že všechna tato voda, jak ji popisuje pan Stehlík, která pustošila Silůvky se z nich valila údolím Šatavy na Mělčany a sbírala další přívaly vod ze všech okolních strání a tak potom ničila Mělčany, jak píše i mělčanský kronikář……"Ve vsi nastal úžasný zmatek. Lidé chtěli zachránit dobytek z níže položených stájí jeho vyvedením do výše položených stavení. Zle bylo zvláště na takzv. Malé straně a v bývalém panském dvoře na levém břehu. Voda proudila do domů a z nich se valila okny, dveřmi, vraty, berouc všechny překážky. Lidé utíkali na půdy svých domů a zoufale volali o pomoc. Ale jak jim pomoci, přístupu k nim

30

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) nebylo. V nouzi byly přineseny veliké necky, které sloužily jako záchranné čluny. Mnohá stavení neodolala dravosti přívalu, zvláště ta, co byla vystavěna z nepálených cihel, kolísala v základech a lidé, vidouce nebezpečí, přelézali z nich po střechách do domů pevnějších. Jejich domy se s hukotem zřítily do proudu. A v hukot vod a nářek lidí mísil se řev tonoucího dobytka. ……" Oficiální web: www. melcany.webpark. cz

Sbor dobrovolných hasičů Založení hasičského sboru v Mělčanech (dobový zápis z knihy zápisů SDH) V celém blízkém i vzdálenějším okolí stávají již delší neb kratší čas sbory dobrovolných hasič, pracujících nezištně pro záchranu majetku bližních. Jen Mělčany, obec o 129 domech a asi 650 obyvatelích, zůstaly doposud bez hasičského sboru. Snad bylo to důsledkem té šťastné okolnosti, že naše obec zůstala ušetřena po dlouhý čas zhoubných pohrom živelných. Leč přes to jevila se potřeba hasičského sboru stále naléhavěji. Dělo se několik pokusů založiti sbor, vždy však bezvýsledně. Konečně 21. září 1924 došlo též na naši obec. Péčí některých občanů, jimž šlo o pokrok obce a zásluhou bratrských sborů: Syrovice, Bratčice a Sobotovice uspořádána hasičská slavnost, spojená s veřejným cvičením uvedených bratrských sborů. Po cvičení zasloužilý starosta župy Světlíkovy či. 44 br. Hynek Světlík z Hrušovan ve vřelé řeči srdečnými a nehledanými slovy vylíčil dějiny hasičstva a důležitost hasičských dobrovolných sborů, jejich blahodárné úsilí, jeho podnětem je praktické provádění základního příkazu jřesťanství: „Miluj bližního jako sebe sama!“ A řeč br. Župního starosty padla na úrodnou půdu a našla cestu k srdcím shromážděných. Hned po přednášce přihlásilo se 68 občanů za členy nového sboru. Tato morálně skvělá schůze měla i značný úspěch hmotný. Při slavnosti zůstal čistý výtěžek obnosem 1.671 K 70 h, jistě pěkný příspěvek do začátku! Shora uvedeným bratrským sborům sluší poděkovati za krásný dar do vínku nově zrozenému sboru po 100 K, jímž bratrskou družnost v pravdě ukázaly. Mimo to odvedena sboru hned dotace obce na r. 1924. V Mělčanech dne 17. října 1924 J. Mouka v. r. Zapisovatel Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů v Mělčanech připadla na 12. října 1924. Do vedení byli zvoleni: Starosta František Zechmeister Místopředseda Petr Hladký Jednatel Josef Mouka Vzdělavatel Josef Mouka Pokladník Václav Kölbl Náčelník Štěpán Fiala 1. Podnáčelník Tomáš Macháček 2. Podnáčelník Jaroslav Vejrosta Četař Bedřich Fiala, Julius Šimbera Zbrojíř Jindřich Kalina, Metod Zelníček Zakládajícími členy sboru se stala Obec Mělčany, Hasičská župa dr. A. Světlíka a Sbor dobrovolných hasičů Bratčice. Členská základna eviduje 45 činných a 33 přispívajících členů.

31

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V červenci 1925 byla dodána firmou Hrček-Neugebauer nová ruční stříkačka. Slavnost jejího svěcení byla 6. září 1925. Světitelem byl dolnokounický pan farář Petr Bláha, kmotrami byly paní Anastázie Baumgartnerová č. 48 a paní Jana Dvořáková č. 78. Stříkačka byla do 15. ledna 1926 umístněna ve dvoře velkostatku a po jeho parcelaci opět v těch prostorách, které vsak již patřily p. Václavu Nechvátalovi. V roce 1929 byla místní školní rada nucena znovuvzkřísit hospodářské budovy školní. SDH ujednal s místní školní radou aby jejich rozšířením tam byla místnost pro stříkačku. Sbor se uvolil nésti polovinu nákladů. Zbrojnice byla dostavěna a v měsíci září 1929 konána slavnost otevření spojená s místním cvičením. Vydání SDH na skladiště: Stavitel 6 188,85 Kč Klempíř 2 324,20 Kč Nádeníci 3 037,15 Kč Stolař 224,- Kč Cihly, cement 489,25 Kč 12 263,45 Kč 1934 Povodeň Členská schůze SDH Mělčany dne 4. července 1934 projednala jak konati oslavu desetiletého trvání sboru. Navrhlo se toto první jubileum oslaviti poplachovým cvičením za účasti motorové stříkačky ze Syrovic. Návrh byl jednohlasně schválen, ale oslava se nekonala. 1. srpna 1934 byla obec Mělčany' postižena katastrofální povodní. Podrobně o ní vypovídá „Pamětní zápis" v knize' SDH v Mělčanech. Zhrouceno bylo obydlí: Č. 58 Zoufalý Cyril, č. 56 Navrátil Jan, č. 50 Macháček Tomáš, č. 53 Haška František, č. 54 Macháček Julius - tato dvě čísla stávala až nahoře za humny. Zbořené stodoly: Č. 48 Baumgartner Josef, č. 49 Smutný Vincenc. Obytná stavení byla popukána, neschopná k bydlení. Utopilo se 13 kusů hovězího dobytka, 50 kusů vepřového a mnoho drůbeže. Mosty přes potok zničeny před č. 46, 91, 47, 48 a 49. V roce 1938 byl založen při SDH v Mělčanech odbor žen. Po náročném výcviku bylo uspořádáno veřejné vystoupení, kterého se zúčastnilo 14 domácích žen vpracovním stejnokroji. Zpřespolních sborů se zúčastnilo 35 sester a 51 bratří. Toto veřejné vystoupení bylo poslední společenskou akcí, kterou SDH v tomto období konal. Spolková činnost byla druhou světovou válkou takřka znemožněna. Poslední zápis v knize zapisuje z výborové schůze, která se konala 15. ledna 1940. Výroční valnou hromadou SDH v Mělčanech, která se konala 20. ledna 1946 byla obnovena hasičská spolková činnost v osvobozené vlasti. Na jaře r. 1946 byla zakoupena nová motorová stříkačka. V srpnu se konala slavnost svěcení. Kmotrami byly Baumgartnerová Anděla, Hašková Marie a Nechvátalová Marie. Slavnostní projev měl předseda národního výboru br. Baumgartner Josef, který stroj předal veřejnosti. Odpoledne se konalo poplachové cvičení, které mělo zdařilý průběh. 1951

32

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Byla provedena změna názvu, místo Sbor dobrovolných hasičů se organizace dobrovolných hasičů nazývá Místní jednota Československého svazu požární ochrany (MJČSPO) a ze starosty se stává předseda. 1955 Z iniciativy Jaroslava Putny ml. byla zahájena příprava na celostátní soutěž požárních družstev, jíž se zúčastnilo družstvo mužů, mužstvo dorostenců a družstvo žáků. 1956 V lednu sehráno členy MJ ČSPO divadlo J. K. Tyla „Pražský flamendr", v dubnu divadlo „Křivoklátské nokturno". Dále účast čtyř družstev v celostátní soutěži požárních družstev. V červenci uspořádán na návsi „Den požárníků". 1958 Založeno družstvo žen. V CSPD zapojeno pět družstev. 17. srpna uspořádán na návsi celodenní program „Den mladých požárníků". Požární sbor byl vybaven vozidlem „Dodge" a byla sehrána dvě divadla „Popelka" a „Sirotek v Radhošti". 1959 Účast 5 družstev v CSPD. Družstvo mužů a dorostu postoupilo do krajského kola: muži obsadili 2. místo, dorostenci 3. místo. Hrálo se divadlo „Gorali". 1963 V CSPD zapojeno 5 družstev. Také byly provedeny přípravy na stavební úpravy na rozšíření zbrojnice. 1964 V CSPD zapojeno 5 družstev. Zahájeny stavební úpravy na rozšíření zbrojnice. Slavnost čtyřicetiletého výročí založení SDH vMělčanech se konala na návsi. Program zajišťovala pouze místní družstva před početným obecenstvem

1. 2.

Zakládající členové v r. 1964 řada zleva: Smutný Vincenc, Zoufalý Vincenc, Fráňa Josef, Peloušek Tomáš, Fiala Štěpán. řada zleva: Macháček Tomáš, Fiala Bedřich, Fiala Matěj, Kalina Jindřich, Vejrosta Jaroslav, Putna Jaroslav.

33

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) 1965 Účast družstva mužů a žen na I. ročníku soutěže požárních družstev „Memoriálu Jana Dočekala" v Hodoníně. 1966 Uspořádán „Silvestr 66" s vlastním programem. 1967 20. srpna uspořádán u Kulturního domu „Den požárníků". 1971 Účast na soutěži „Memoriál Jana Dočekala v Hodoníně - družstvo žen 1. místo. 1972 Postaven sušák na hadice. Soutěž v Hodoníně - ženy 3. místo, muži 9 místo. Družstvo žen postoupilo do krajského kola CSPD v Rusínově a obsadilo 2. místo. 1973 Účast družstva mužů a žen na soutěži v Rýmařově s dobrým výsledkem - Ženy 1. místo, muži 16. místo. 1974 Na oslavu padesátiletého trvání SDH uspořádán „Den požárníků". 1975 Do soutěže mladých požárníků „Plamen" se přihlásily 2 družstva. Uspořádán „Silvestr 75" s vlastním programem. 1976 Mladí požárníci sehráli divadlo „Království pod lípou". Ve hře „Plamen" zapojeno družstvo st. žáků, st. žákyň a ml. žákyň. V CSPD zapojeno 5 družstev. 18. srpna 1976 byla zahájena přestavba požární zbrojnice a dokončena byla 20. listopadu 1976. Akce se zúčastnilo celkem 58 lidí, kteří odpracovali za 44 dní 2152 hodin zdarma. PS bylo přiděleno vozidlo Tatra 805 v nepojízdném stavu. 1977 13. srpna 1977 se konalo slavnostní otevření opravené požární zbrojnice za účasti Ing. Jana Šmída za Federální výbor SPO ČSSR. Koncertovala „Trboušanka". 14. srpna 1977 „Mladé hody", které poprvé začaly v 11 hod. dopoledne koncertem na návsi. 1979 Účast na soutěži v Rýmarově. Krajské kolo hry „Plamen" ve Strážnici (starší děvčata 4 místo). 1980 Bylo ustanoveno družstvo dorostenek. 16. srpna 1980 dvoudenní autobusový zájezd na soutěž do Rýmařova a Jeseníků. 1981 Krajské kolo hry ,,Plamen" na Vranovské přehradě. Žačky 9. místo ze čtrnácti družstev Krajské kolo CSPD - dorostenky 1. místo 1982 21. a 23. května se zúčastnily dorostenky národního kola CSPD v Břeclavi - 7. místo. Organizován dvoudenní zájezd do Jižních Čech. 1983 Dvoudenní zájezd na Slovensko. 1984 Dvoudenní zájezd do Východních Cech. 26. srpna 1984 oslava šedesátiletého výročí SDH v Mělčanech u Kulturního domu

34

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) za účasti závodního útvaru Zbrojovky Brno. 1988 I. ročník „Memoriálu Jana Kadaňky" 1989 Dvoudenní zájezd do Severních Čech 1990 Požárnická organizace přejmenovaná na „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska". 1992 Kolaudace přístavby OÚ a MŠ. V budově OÚ je v přízemí hasičská zbrojnice v rozměrech z r. 1977. 1993 Zakoupena skříňová AVIA jako požární vozidlo. 1994 Oslava sedmdesátiletého trváni SDH uspořádána při „Memoriálu Jana Kadaňky". 1997 Jiří Cetl, autoopravna Mělčany, postavil pro PS novou soutěžní stříkačku PS 12. Požár v garáži hasičské zbrojnice. Shořela kabina Avie a poškozena vnitřní omítka. Škoda 95 tis. Kč. Při veřejné sbírce bylo vybráno 21.190,- Kč. Dále darovaly: TJ Sokol Mělčany 1.200,- Kč, SDH Lelekovice 1.000,- Kč, SDH Říčany 1.000,- Kč, SDH Starý Lískovec 1.000,- Kč, SDH Hostěrádky 1.000,- Kč, SDH Chrlice 2.000,- Kč. Požár způsobila vadná elektroinstalace Avie. Obec vybudovala na místním rozvodu pitné vody požární hydranty. 1999 Poprvé byla provedena místní sportovní soutěž pro mládež. Konala se v neděli po „Memoriálu". Uspořádán zájezd do Mělčan u Dobrušky, který organizoval Obecní úřad. Bylo navázáno přátelství s tamějším SDH. Prožili jsme moc hezký den. K 751etému výročí SDH byl uspořádán „Den otevřených dveří" hasičské zbrojnice a na OÚ výstavka fotografií o činnosti SDH a ukázka vyprošťování z havarovaného auta. 2000 Zrušeno Členství ve Svazu hasičů Čech, Moravy a Slezska a SDH přešel do Moravské hasičské jednoty. 10. června 2000 přijeli do Mělčan občané z Mělčan u Dobrušky. Prohlédli se obec a okolí a v kulturním dome se uskutečnilo přátelské setkání s našimi občany. Vyhrávala jejich hudba „Mělčaňanka". Obec zřídila z členů hasičského sboru zásahovou jednotku. 4. září 2000 účast na soutěži „Dobrušský pohár" v Dobrušce — 2 družstva mužů. 2001 Vybudováno pódium pro muzikanty u sokolovny a pořízena konstrukce stánku, která bude sloužit také jako přístřešek nad muzikanty. Družstvo starších žáků postoupilo na I. mistrovství ČR v Hlinsku a umístili se na 8. místě ze čtrnácti družstev. Družstvo mužů postoupilo až do národního kola v Nymburku. 2003 „Memoriál Jana Kadaňky" - účast 14 sborů se 17 družstvy. Byl to již 16. ročník této populární soutěže. Celostátní soutěž požárních družstev -CSPD-

35

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Tento úsek činnosti SDH Mělčany začal v roce 1955 a stal se hlavním činitelem zapojení mladých lidí do činnosti sboru. První impuls dal Jaroslav Putna ml. a potom iniciativu převzal velitel SDH Jan Kadaňka. Pod jeho vedením dosahovala družstva mužů, dorostu a žen úspěchy ve všech kolech soutěže. V průběhu roků se měnily směrnice CSPD, ale vždy to bylo pro podchycení zájmů mladých lidí o požární práci. Soutěž se skládala ze štafetového běhu 4 x 100m a požárního útoku. K této činnosti má SDH velký fotodokumentační archiv. 1959- Krajské kolo CSPD v Brně Líšni Muži Mělčany 2. místo Dorostenci Mělčany 3. místo

Práce s mládeží Hra PLAMEN Celostátní hra PLAMEN se organizovala od r. 1973 pro mladé požárníky do 15 let. Mělčanští kluci i holky byli přihlášeni do této hry v r. 1975. Od té doby se této hry zúčastňovali. Hra měla požárnickou, brannou a kulturní tématiku a mělčanská družstva v ní dosahovala velmi dobrých výsledků pod vedením pana Josefa Fuchse, který se mládeži a hře PLAMEN, dlouhá léta věnoval. Poděkování zvláště patří všem členům SDH, kteří s dětmi pracovali a pracují jako vedoucí. Od r. 2000 žactvo soutěží v okresní lize mladých hasičů. Společenská činnost SDH SDH se od svého založení podílel také na společenské činnosti v obci. Společně s TJ Sokol se střídavě podíleli na pořádání „Hodů“, ať už v červnu „ Antonínské“, nebo do r. 1966 podzimních „Rozmarýnových“. Od r. 1971 pořádá SDH „Mladé hody“ v srpnu, které od r. 1977 začínají vždy koncertem dechovky na návsi již v 11. hod dopoledne. Vystřídalo se už dost známých slováckých kapel a vytvořila se tak nová tradice. Tradiční jsou také plesy v zimním období. Zásahy u požárů 1928 - 2 výjezdy k požárům a sice do Dolních Kounic a Bránic 1931 - požár stodoly v domě paní Rybové č. 109 1932 - 2 požáry v Mělčanech- Šimbera č. 31, Nechvátal 64 2 požáry v Dol. Kounicich 1 v Bratčicích 1945 - 16. dubna vznikly 2 požáry od fosforových střel hloubkových letců při pronásledování Němců bezarbců, stodola Jana Dvořáka č. 4 a Eduarda Zechmeistera č. 113 sláma nad vepřínem - 1. 10. stodola v č. 61 - Šimbera Vincenc 1950 - 8.6. uhodil blesk do obytného domu č. 105 - Kölbl Vojtěch a úspěšným zásahem byla

36

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) zachráněna stodola a vedlejší dům č. 115, shořela jen střecha 1979 - 30.10. kůlna s uhlím v domě č. 60 - Navrátil František 1986 - výrobna krmých směsí v Hrušovanech u Brna Tyto zásahy byly zjištěny ze zápisů SDH. Další nebyly přesně evidovány, jako např. požár stohů slámy u střediska JZD, Zemědělská škola v Ivančicích, požár skládky pneu v Bratčicích a jiné při záplavách sklepů apod. Memoriál Jana Kadaňky Jan Kadaňka *19. 11. 1928-29. 11. 1985 Členem SDH v Mělčanech od r. 1956

Pravdu měl známý hasičský veterán Leopold Mann z Bratčic, který o něm na jedné okresní konferenci prohlásil: "Malý postavou a velký svými činy." Byl velkým propagátorem a organizátorem hasičských sportovnich soutěži. Pracoval 19 roků jako velitel SDH Mělčany, pracoval s mládeží a pod jeho vedením sbor dobře reprezentoval svoji činnost a tím celou obec. Několik roků byl ve funkci velitele okresního výboru SPO Brno-venkov. Pravidelné každoroční soutěže dospělých, které se v Mělčanech konaly, nesou na jeho počest od r. 1988 název "Memoriál Jana Kadaňky". 1. ročník se konal v r. 1988 a dalších šest ročníků se v soutěži hodnotila štafeta 4x 100m a požární útok. U prvních pěti nejsou k dispozíci kompletní výsledky. 6. ročník - 1993 - poslední ročník se štafetou - 13 sborů. Muži 14 družstev. 1. místo Lelekovice - štafeta 59,60, pož. útok 35,13 sek. 7. ročník – 1994 -16 sborů -24 družstev - už jenom útok Muži: 19 dr. - 1. misto Stanoviště - čas 21,12 Ženy: 5 dr. - 1. místo Mělčany B - čas 23,80 8. ročník - 1995 - 10 sborů - 15 družstev Muži: 13 dr. - 1. místo Stanoviště-čas 21,71 Ženy: 2 dr. - 1. místo Mělčany - čas 24,74 9. ročník - 1996 - 9 sborů - 12 družstev Muži: 9 dr. 1. místo Stanoviště - čas 19,60 Ženy: 3 dr. 1. místo Mělčany - čas 29,43 10. ročník - 1997 - 15 sborů - 19 družstev Muži: 16 dr. -1. místo Starý Lískovec - čas 19,1l Ženy: I dr. - I. misto Výčepy - čas 19,45 11. ročník – 1 998 - 14 sborů - 17 družstev Muži: 16 dr. - 1 .místo Stanoviště - čas 18,50 Ženy: 1 dr. - 1.místo Svatosiav - čas 89,99 12. ročník - 1999 - 15 sborů - 20 družstev Muži: 16 dr. - 1.místo Starý Lískovec "A" - čas 18,58 Ženy: 4 dr. - 1. místo Střelice - čas 34,59 13. ročník - 2000 - 11 sborů - 15 družstev

37

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Muži: 14 dr. - I. místo Hostěrádky-Rešov - čas 17,84 Ženy: 1 dr. - 1. místo Tvarožná - čas 42,97 14. ročník - 2001 – 11 sborů - 16 družstev Muži: 11 dr. - 1.místo Stanoviště - čas 17,91 Ženy: 5 dr. - 1. místo Čebín "B" - čas 24,60 15. ročník - 2002 - 4 sbory - 6 družstev Muži: 6 dr. - l.místo Stanoviště - čas 17,07 16. ročník - 2003 - 14 sborů - 22 družstev Muži: 17 dr. - 1. místo Starý Lískovec - čas 18,12 Ženy: 5 dr. - I. místo Bratčice - čas 33,01 Od roku 1994 bojuje 6 družstev S nejlepšími časy ve finále o věcnou cenu: Rekord mělčanské dráhy drží družstvo Starý Lískovec A z finále roku 2002 časem 17,04 s. Funkcionáři SDH v Mělčanech 1924 – 2004 Starostové a předsedové: František Zechmeister, č.21 Karel Fiala, č. 71 JosefFuchs, č. 58 Otto Minařík, č. 90 Pavel Macháček, č. 45 Velitelé: Štěpán Fiala, č. 69 Václav Dobrovodský, č. 72 Florian Hron, č. 2 Jan Kadaňka, č. 134 František Fuchs, č. 39 Jan Kadaňka, č. 134 František Fuchs, č. 39 Zdeněk Putna, č. 26 Pavel Macháček, č. 45 Petr Fuchs, č. 39 Petr Navrátil, č. 57 Zdeněk Putna, č. 26 Jednatelé: Josef Mouka, učitel Josef Baumgartner, č. 48 Bohumil Drobílek, č. 18 Josef Fuchs, č. 88 Libor Fráňa, č. 84 Karel Baumgartner, č. 48 Jiří Hledík, č. 90 Jaroslav Weber Josef Fuchs, č. 58 Marie Macháčková, č. 74 Alena Zaumstöcková, č. 95 Florian Hron, č. 2 Jaroslav Fráňa, č. 55 Pavel Macháček,č.45 Miluše Šimberová, č. 20

1924-1951¬ 1952-1960¬ 1961 - 1990¬ 1991-1994¬ 1995 - 1999 1924-1948 1948-1950 1950 - 1960 1961 -1967 1968-1971 1972-1984 1985-1987 1988-1991 1992-1992 1993-1994 1995-1999 20001924 - 1931 1932 - 1937 1938-1951 1952- 1953 1954-1955 1955 - 1956 1956-1957 1958-1960 1960-1961 1962 - 1963 1964 - 1965 1965-1975 1976-1991 1991 - 1992 1992-1993

38

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Martina Peloušková, č. 90 Jitka Fráňová, č. 33

1994-1996 1997 –

Měnín

status: obec katastrální výměra: 21,16 km² počet obyvatel: 1632 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 4’ 33’’ zeměpisná délka: 16° 41’ 39’’ nadmořská výška: 188 m adresa obecního úřadu: Měnín 34 664 57 Měnín Oficiální web: http://www.menin.cz Měnín se nachází kus od dálnice z Brna na Bratislavu, lze na něj odbočit z exitu 11 - Blučina. Měnínem protéká Zlatý potok. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1240.

Sbor dobrovolných hasičů Měnín byl poslední obcí v jihovýchodním cípu okresu, kde došlo k založení hasičského sboru. Snad jistota, kterou jim dávaly dobře organizované sousední sbory (Blučina, Opatovice, Moutnice, Telnice, Těšany či Žatčany), snad zahledění se do vlastní slavné historie - to vše mohlo hrát důležitou úlohu v tom, že sbor byl založen až v jubilejním roce 1908". Z obecní kroniky se můžeme dočíst jména jeho prvních činovníků: Josef Kamenický - náčelník, Václav Odrážka - podnáčelník, Václav Urbánek - zástupce náčelníka, Antonín Povolný - četař lezců, Jan Odrážka - četař u stroje, Josef Klein - zbrojař a Antonín Křivánek - trubač. Jejich návrh stanov má datum 7. února 1907 a jsou na něm podepsáni: Jan Krejčí, dr. Hynek Světlík, Matouš Tesařík, Jiří Nečas, Jan Heilig, Leopold Mátl, T. Hrozinek a Jan Langl.

39


Modřice

status: město katastrální výměra: 10,05 km² počet obyvatel: 4 403 25. prosince 2005) zeměpisná šířka: 49° 07' 40" s. š. zeměpisná délka: 16° 36' 52" v. d. nadmořská výška: 204 m adresa městského úřadu: Městský úřad Modřice nám. Svobody 93 664 42 Modřice Oficiální web: http://www.mesto-modrice.cz Modřice (německy Mödritz) je město o rozloze 1004,85 ha, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. První zmínky o Modřicích pocházejí z roku 1131, status města získaly 1. července 1994. Na obchodních webech a v tisku bývají často chybně označovány jako Brno - Modřice či Brno Modřice, přestože součástí Brna nikdy nebyly. Tramvajová linka č. 2, provozovaná dopravním podnikem města Brna, která zde má konečnou, zajišťuje spojení do brněnských městských částí Brno-jih, Brno-střed a BrnoŽidenice. Městem prochází také železniční trasa z Brna do Břeclavi a důležitá dvouproudová silnice I/52 spojující Brno s Mikulovem. Mezi jejím západním okrajem a jižním okrajem silnice do sousední obce Želešice, se nachází zdejší Technologický park, v němž působí několik významných strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál druhého nejvýznamnějšího českého obchodního a zábavního centra Olympia, do něhož jezdí za zábavou a nákupem také občané Brna a některých dalších obcí.

Sbor dobrovolných hasičů Vesničky a městečka v blízkém i vzdálenějším okolí Brna tvořily na přelomu stolení pestrý konglomerát jak po stránce sociální, tak i národnostní. Tyto skutečnosti se promítly i do zakládání hasičských sborů. Jestliže vývoj v Čechách byl charakterizován nejprve zakládáním hasičských jednot německých, tak i na Moravě; zejména v národnostně smíšených oblastech či obcích, šlo o jistou analogii.

40

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Jako příklad mohou posloužit Modřice. Podle údajů z roku 1880 žilo v obci ve 209 domech celkem 1834 obyvatel, z toho 1391 Němců a 443 občanů se hlásilo k české národnosti. Tento nepříznivý poměr se postupem desetiletí měnil dále v neprospěch Čechů. Tyto okolnosti hrály zřejmě důležitou roli i při založení německého sboru, který vznikl roku 1876 pod názvem Freiwillige Feuerwehr in Modritz, mit dem Sitze in Modritz. Silnějším podnětem k založení hasičského spolku v Modřicích byla však ta skutečnost, že v obci od roku 1849 pracuje cukrovar. Modřice jsou od roku 1868 nejprve zastávkou a potom stanicí železniční trati Břeclav - Brno. Tato okolnost dávala šanci dalším podnikatelům, ti ji využívali - byla založena cihelna, vznikly továrny na sušenou zeleninu, konzervy, kyselé zelí atd. A to vše potřebovalo hasiče. Veškerá dokumentace byla asi koncem 2. světové války zničena a tak víme pouze, že sbor měl při svém založení 8 členů a že zanikl výnosem Zemského národního výboru v Brně ze dne 15. května 1945.

Mokrá – Horákov

status: obec katastrální výměra: 12,16 km² počet obyvatel: 2701 (7. května 2007) zeměpisná šířka: 49° 13’ 13’’ zeměpisná délka: 16° 44’ 60’’ nadmořská výška: 330 m adresa obecního úřadu: Mokrá 207 Oficiální web: http://www.mokra-horakov.cz/ Název Mokrá je odvozen od přídavného jména mokrý. Vesnicí totiž protékal potok, který se na návsi rozléval v mokraď, jež dala základ pozdějšímu rybníčku Název Horákov je patrně odvozen od vlastního jména Horák. Společná historie Mokré a Horákova je poměrně krátká. Ke sloučení obou částí došlo teprve v roce 1976. Nejvýznamnější archeologickou lokalitou na katastru Mokré je jeskyně Pekárna, kde byly nalezeny důkazy osídlení této lokality již v období mladšího paleolitu (asi 40 -10 tis. let př. n. l.).

41

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) První zmínka o Mokré pochází z roku 1350, kdy Albert z Černovic dal své manželce Jitce zapsat 100 hřiven věna na Mokré, v Černovicích a v Pišově. Rok 1350 však není s největší pravděpodobností datem vzniku vesnice. Datum založení Mokré můžeme klást na počátek 14., ne-li dokonce 13. století Nejstarší zmínka o Horákovu v zemských deskách pochází z roku 1371. Horákov býval původně samostatným panstvím s hradem. O horákovském hradě se dochovala jediná zpráva z roku 1464, kdy se mluví o polích, které dříve náležely k již pustému hradu. Horákovský hrad zanikl asi na konci 14. století za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. V roce 1529 se uvádí les zvaný Hrad Za velmi důležitý mezník ve vývoji obce lze považovat sloučení Mokré a Horákova, k němuž došlo 26. 7. 1976.

Sbor dobrovolných hasičů Pro založení sboru v Mokré 17. ledna 1901 starosta obce Pavel Pátek dokázal pro hasičství získat i svoje nejbližší spolupracovníky Josefa Zouhara, Václava Kousala, Karla Neugebauera, Vincence Musila, Františka Vedrala a Jana Filipa. I oni, krátce po svém založení , píší žádost o podporu samotnému císaři. Pravděpodobně vlivem velmocenské politiky Rakouska - Uherska n aBalkáně, nebyla panovnická ruka už tak štědrá. Odpověd' místodržitelství byla strohá: "Vyhověno nebylo". A tak trojice hlavních představitelů Pavel Paták starší - starosta, Karel Neugebauer - náčelník Karel Zouhar - jednatel, nesla tíhu odpovědnosti, s menšími obměnami, až do konce války. Sbor v Horákově, založený z podnětu starosty obce i sboru Jana Pabíka 6. července 1905, měl od samého počátku problémy s penězi. Tento nelehký úkol mu pomáhali nést rolníci Jan Skotálek jako velitel a Jan Říčánek ve funkci jednatele. Dvakrát psali Horákovští žádost císaři, jeho kancelář však měla v této době už jiné starosti. Byli odmítnuti. Nic nepomohlo ani to, že jejich žádost byla napsána německy. Horákovští však nerezignovali. Pořádali sbírky mezi občany, organizovali poměrně velké kulturní akce a necelých 10 roků po založení si už otevřeli vlastní hasičské skladiště.

Moravany

status: obec katastrální výměra: 6,64 km² počet obyvatel: 1588 (3. 7. 2006)

42

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) zeměpisná šířka: 49° 8’ 44’’ zeměpisná délka: 16° 34’ 35’’ nadmořská výška: 246 m adresa obecního úřadu: Střední 10/28 Moravany 66448 Moravany u Brna Oficiální web: http://www.moravanyubrna.cz První zmínka o obci je z 11. listopadu 1289, kdy Dětřich z Kněžic daroval patronát moravanského kostela premonstrátskému proboštství v Knìžicích. Od poloviny 14. stol. až do Josefínských reforem byl plným vlastníkem obce klášter cisterciaček na Starém Brnì. Do počátku 20. stol. pak obec několikrát změnila svého majitele. Dominantou obce je kostel sv. Václava, poprvé vzpomínaný v r. 1298. Jeho současný vzhled odpovídá poslední přestavbě z 90. let 18. století. Z původních zvonů na věži se zachoval pouze zvon ulitý v r. 1793 krněnským zvonařem Stecherem. V září roku 2001 byly na věž kostela zavěšeny dva nové zvony. Tyto byly zaplaceny z příspěvku farníků. Obecního úřadu Moravany, bývalých německých obyvatel a sponzorů. Nové zvony jsou symbolem víry současných i dřívějších obyvatel obce v porozumění, úctu, mír a přátelství mezi lidmi i národy.

Sbor dobrovolných hasičů Obec Moravany měla roku 1910 558 obyvatel německé národnosti a pouze 45 Čechů. Jednak vlivem sousedních Ostopovic, jednak vlivem iniciativy Němců, kteří založení českého spolku v sousední obci nelibě nesli, dochází zde 28. července 1913 k založení Freiwillige Feuerwehr in Morbes. Jeho prvním starostou byl Johann Heinisch, který v této funkci pokračoval i po ukončení války. Jinak činnost tohoto sboru byla ochromena a začíná se rozvíjet až od roku 1922.

Moravské Bránice

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 5´ 20´´ Zeměpisná délka 16° 25´ 43´´ Katastrální výměra 818 ha Nadmořská výška 205 m

43

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Počet obyvatel

910

Obec Moravské Bránice leží v kotlině obklopené okolními kopci dosahujícími výšky až 380 m nad mořem. Pod obrysy Karlovy hory se rozkládají vinice. Hlínská vrchovina přechází na severozápadě v Bukovinu a na západě v kopec zvaný Kalce. V jejich dolní části byly v druhé polovině 20. století založeny vinice. Západně od obce vede polní cesta ke Komořině s dubovým porostem, s pozoruhodnou květenou a vzácnými druhy hmyzu. Území patří k brněnskému vyvřelému masivu, který se vytvořil v prvohorách. Horninami jsou žuly, diority a granodiority. Geologové zde objevili dosud nepopsanou kru erolánu se vzácnými krystaly vesuviánů a hesonitů. Pod Komořinou v hlubokém údolí se klikatí silnice do Ivančic. Údolím protéká řeka Jihlava s přirozeným tokem, který dodává krajině osobitý ráz. Samotnou obcí protéká potok Bukovinka, do které u hřbitova vtéká potůček Lozarka. V některých lokalitách se dnes nacházejí zbytky suchomilné a teplomilné květeny i jediných příbuzných pomerančovníků a citrusovníků v naší zemi. Objevuje se třemdava bílá, pryšec mnohobarvý, kokořík vonný, jehož bobule jsou jedovaté, hluchavka nachová, rozrazil rezekvítek, či koniklec. Staletá tradice pěstování vín na okolních svazích byla na dlouhá léta přerušena. Obnovení vinic probíhalo v šedesátých a v osmdesátých letech dvacátého století. K vinohradům se váže také pečeť Moravských Bránic. Stará pečeť obecní před rokem 1703 byla českoněmecká, ve znaku měla dva vinařské nože a hrozen. Nová pečeť je též se znakem dvou vinařských nožů, s českým nápisem Obec Moravský Bránice. Vznik Moravských Bránic je dosud zastřen rouškou tajemství. Výklad o jejich založení není jednotný. První zmínka se podle kodexu českého datuje do roku 1173. Jde o falzum ze 14. století, kde se píše, že Vilém z Polan daroval ženskému premonstrátskému klášteru Rosa – Coeli v Dolních Kounicích založenému roku 1181 se souhlasem své manželky Žofie a syna Svatoslava tři vesnice: Kounice, Mělčany a Bránice. V textu není uvedeno které. Za legendu je též považován rok 1185, který se váže k bitvě u Loděnic. Nejpravděpodobnější je písemná zmínka o vzniku obce v roce 1276 dle kodexu moravského. Kulturní památkou z 18. století je dřevěná zvonička. Její zvon denně rozdává svoje srdce. Původně stála nad sklepem domu č. 82. V roce 1929 se při prudké bouři sklep propadl. Zvonička byla silně poškozena. V témže roce byla přestavěna na kopec v původním slohu. Na zvonu je vyryto: „Svatá Anno, oroduj za nás.“ Nesmíme též zapomenout upozornit na lípy před vchodem na hřbitov, mezi kterými stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Lípy byly vysázeny v letech 1650 až 1700. Památník odboje nad hřbitovem pod sokolovnou, připomíná den vzniku Československé republiky 28. října 1918 a vzdává poctu československým legiím. Za zmínku stojí též mramorový kříž před školou z roku 1899, boží muka u silnice do Ivančic z roku 1832 a pamětní kříž „Na kopečku“ z roku 1812. Moravskými Bránice končí kraj úrodných nížin a krajina se začíná mírně vlnit. Obec Moravské bránice leží v blízkosti Dolních Kounic a Ivančic, asi 20 km jižně od Brna. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v obci 918 obyvatel v 330 domech. Označení ulic se neužívá. Je z roku 1933 a pro mnohé občany je spíš zajímavostí. Katastrální území obce měří 818 hektarů. Z celkové plochy vlastní obec 124 ha, z toho cca 90 ha lesů. Výměra orné půdy činí přibližně 350 ha. Složení půd je různorodé. Od úrodné hlinité okolo řeky až po půdy písčité, až kamenité ve vyšších polohách.

44

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V obci je základní škola se školní družinou. V mateřské škole, která je v samostatné budově je školní kuchyně. V části budovy mateřské školky je místní lidová knihovna. Obyvatelům obce i jejich návštěvníkům nabízí své služby „Potraviny Brustmannová“ a „Potřeby pro domácnost“. Žíznivým a hladovým vyjdou určitě v ústrety v „Restauraci u Kališů“ nebo v „Hospodě na Vodárně“. Při troše štěstí se určitě podaří návštěvníkovi obce v některém ze soukromých sklípků posoudit i kvalitu místních vín. Při čekání na vlak, který i v této době zajišťuje dobré spojení do tří směrů – Ivančic, Moravského Krumlova a především Brna, je možno též využít stánek občerstvení na nádraží, jehož budova byla postavena v letech 1868 až 1870. V období školního roku je na dobré úrovni spojení s okolím i autobusové. Oficiální web: www.moravskebranice.cz

Sbor dobrovolných hasičů V této části byl použit text v brožuře 100 let Sboru dobrovolných hasičů v Moravských Bránicích, vydáno v červnu 2008

O vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Moravských Bránicich a o počátečním období let 1908-1939 První hasičské sbory V českých zemích jsou známy od 2. poloviny 19 století. Ve větších městech zakládány sbory profesionální, na venkově na principu dobro¬volnosti. Předpisy byly převzaty z Rakousko-Uherska, tím zodpovědnost na venkově přecházela od starostů na dobrovolně hasičské sbory. Materiální vybavení sborů bylo finančně zajišťováno obecními úřady jen částečně. Přestože již v roce 1873 vyšel zákon pro Markrabstvi moravské o řádu hasicím (Zákony a nařízení zemská pro Markrabstvi moravské, Zemský zá¬koník č. 35/1873), který stanovil

45

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) postupy při hašení požárů a který ukládal vedeni obcí zřídit dobrovolně hasičské sbory v naší obci se tak nestalo. Moravské Bránice čítaly asi 77 domů. Ty všechny stály těsně vedle sebe, průčelím do ulice. Domy byly ve velké míře roubené, později stavěny z tzv. vepřovic (cihly z nepálené hlíny) s kamenným základem. Střechy doškové. Poslední doškovou střechu měl dům J. Koblížka č. 119, výměna za tašky cementové v roce 1926. Z těchto poznatků vyplývá, že nebezpečí vzniku ničivých požárů v mi¬nulosti bylo velké, požáry časté. O rodinné tragédii, spojené s bezohled¬ností sousedů, svědčí dopis Václava Schoře zaslaný v roce 1701 slovutné¬mu a vznešenému panu Joannesovi, J.V.K.M. knížete Leopolda z Dietrich¬steina panství kounického a vlasatického. V dopise poníženě prosí o vyslyšení za nenadálý oheň jeho domu. Neví, jak oheň vznikl. Večer přišli k němu občané pro víno a ořechy. Vtom při¬běhla jeho služebná volajíc, že hoří. Dům vyhořel do základů. Rozhněvaní sousedé mu vyhrožovali ukamenováním a vyhnáním z obce celé rodiny Svou vrchnost prosí o zastání a dovolení postavit nový dům, když ne, pak alespoň chaloupku. Odpověď vrchnosti byla přiznivá. Vlastní rukou při¬psal sám Kuncl:" Žádný nemůže slíbít, aby u něho rovně nevyšlo, on taky první není Milostivý kníže jej nevykázal, pročež já jej také nemohu vyká¬zať. Nechť staví bez pomoci a vy pak skrze něho nevztahuje na sebe více hříchů, odpouštějte, bude vám zase odpušténo, Rychtář ať to obci přede¬čte". Potud výňatek z dopisu Václava Schoře. Podle záznamů v kronice obce nejvíce požárů vznikalo po roce 1860. Hořelo u Procházků č. 28, u Oulehlů č. 29, u Plačků č. 39, u Maděrán¬ků č. 71 a u Předešlých. Největší oheň vypukl v roce 1861 u Nešpůrků č. 44, když služka nechala hořet střípek (větší lžíce s olejem a knotem vlo¬ženým do oleje přes korek), který odložila ve chlévě na okno. Obstarala dobytek a odběhla zpět na taneční zábavu. Vyhořela více než polovina domů na návsi. Protože oheň vypukl na svátek sv. Anny, byla v tento den každoročně sloužena mše svatá u kapličky sv. Anny stojící na hranici kata¬strálního území Moravských Bránic a Dolních Kounic. Tento den se stal přpomínkou na velkou tragédii v obci. Dne 24. prosince roku 1894 hořelo u Smetanů č. 31. Oheň založilo školni dítě, Le¬opold Desort. Požár zničil vedle domu i velkou úrodu, která nebyla pojištěna. Dne 14. července vznikl oheň u Antonína Smetany, popelem lehla stodola. Ústním podáním se rozšířilo podezře¬ní na krajánky, kteří často přespávali u Smetanů na půdě.

Jindřich Oulehla, první starosta sboru (JSDH) 1908

Antonín Smetana, první náčelník sboru (JSDH) 1908

46

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Opakující se a mnohdy rozsáhlé požáry přiměly představitele obce k rozhodnutí založit v obci dob¬rovolný hasičský sbor. V roce 1908 obecní výbor zasílá na C. k. okres¬ní hejtmanství v Brně žádost, které je vyhověno. Dne 23. května 1908 posílá c. k. märische Stattkul¬terei panu Jindřichu Oulehlovi, rolníku z Morav-ských Bránic č. 11, toho času starostovi obce, dopis tohoto znění: „C. k. místodržitelství nevidí se na oznáme¬ní Vaše a soudruhů, předložené C. k. okresnímu hejtmanství v Brně ze dne 19. května sem došlé, zakázati zřízení nepolitického spolku pod názvem "Jubilejní dobrovolný hasičský sbor Moravské Bránice" se sídlem v Moravských Bránicích dle předložených Stanov. Zároveň dodává se vzorce výkazní, jež spolek každoročně má předkládati s podotknutím, že roční výkazy dle tohoto vzorce sestaví“. Proč název "Jubilejní dobrovolný hasičský sbor Moravské Bránice"? V témže roce jeho založení uplynulo 60 let od zvolení Františka Jose¬fa (1830-1916) rakouským císařem a uherským králem. C. k. okresní hejtmanství vzhledem k tomuto významnému výročí doporučilo název JDSH. Z dostupných pramenů lze předpokládat zvolení členů prvního výboru sboru: - starosta Jindřich Oulehla - náčelník Antonín Smetana - podnáčelník I. Jaromír Oulehla - podnáčelník II. Theodor Holý - jednatel Jakub Navrátil - pokladník Jan Navrátil - zbrojíř Vincenc Čech Technické vybavení sboru To bylo nejpřednějším úkolem sboru. Obec zakoupila čtyřkolovou ruč¬ní stříkačku a 16 výzbrojí v ceně 3300,- K včetně navijáku a 200 m hadic od firmy R. A. Smékal z Čech u Prostějova. Sbor hasičský dokoupil dalších 11 výzbrojů za 245,30 K. Tuto částku si sbor vypůjčil od Občanské záložny v Dolních Kounicích. Při zkoušce stříkačky docílil vakuometr výše 60 cm, zatížení páky 10 kg, průměr bod 125 (Údaje zaznamenal Jakub Navrátil jednatel, v kni¬ze protokolů 1. dne 9. srpna 1908). V tento den se uskutečnilo svěcení stříkačky za hojné účasti veřejností. Sbor získal finanční podporu: kmo¬tra paní Moučková věnovala 1000,- K, obecní úřad daroval 7,- K a omla¬dina přispěla 4,- K, důstojný pán páter Hašek 5,- K, Spolek železničních zřízenců z čistého výtěžku při pořádání koncertů v zahradě nádražní restaurace poskytl sboru 10,- K a 8,- K. Tajemník biskupa z Olomou¬ce věnoval sboru 10,- K a z Moravské zemské pokladny v Brně obdržel sbor částku 300,- K. Ze spolkové pokladny bylo uhrazeno: Montérovi pří zkoušce stříkačky odměna 10,- K. Za přípravu ku svě¬cení stříkačky dle účtu 13,96 K. Hudebníkům při svěcení stříkačky 71,- K. Panu Mikulkovi útrata při zkoušce a svěcení stříkačky 38,80 K. Za licenci při taneční zábavě a slavnosti 8,- K a za kolek na kvitanci za udělenou finanční podporu 1,61 K. Čtyřkolová stříkačka se stala nepostradatelným pomocníkem při ha¬šení požárů. Přístup ke zdroji vody, k potoku Bukovinka, byl usnadněn průchodem prolukami mezi domy č. 42 a č. 43 (tzv. půsty). Pro rychlejší zásah hasičů sloužily nádrže na vodu rozmístěné ve vzdálenějších místech od potoka. Neustále byly doplňovány vodou při pravidelné kontrole. K uhašení malých ohňů sloužila berlovka. Tvarem připomínala berli. Opěrka se vsunula pod paždí, voda se naplnila do válcovité nádoby s pístem. Paždí přidržovalo berli, jednou rukou se pomocí páky čerpala voda a druhá ruka ovládala hadici. Při zásahu u požáru, obsluze strojů i při cvičení hrozilo hasičům nebezpečí úrazů. Sbor využil nabídku Všeobecné vzájemné pojišťovny hasičské a své členy pojistil. Uzavřel pojistku i na pár koní v zápřahu čtyřkolové stříkačky na 1000,- K.

47

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Výbor hasičského sboru již od počátku věnoval mimořádnou pozornost výzbroji a Výstroji. Pokračoval v jejich postupném doplňování: hadice se šroubením, háky, sekyrky, žebřík stě¬nový, žebřík střechový, koše na vodu, krompáče, lopaty, motyky a další potřeby. K jejich zajištění bylo zapotřebí peněz. Menší půjčky poskytovala sbo¬ru Občanská záložna v Dolních Kou¬nicích a pravidelnou finanční podpo¬ru získával od obce. Výbor hasičský se podílel na získávaní tak potřebných peněz organizováním různé kulturní činnosti v obci. Členskou základnu tvořili členové činní a přispívající. Takto rozděleni byli podle Stanov. Činní členové dostali služební oblečení, o které museli pečovat. Za¬sahovali při požárech, povodních, živelných pohromách. Povinně se zúčastňovali pravidelných cvičení, navštěvovali sborovou školu pro vý¬cvik hasičů a plnili úkoly dané Stano¬vami. Ti, kteří se cvičení pravidelně nezúčastňovali, nerespektovali napomenutí a výzvu k plnění svých po¬vinností, byli ze sboru vyloučeni. Rozhodujícím činitelem při řešeni pro¬blémů byl výbor hasičského sboru, v závažnějších případech pak valná hromada rozhodovala formou aklamace (veřejným hlasováním). Prvním vyloučeným řadovým členem byl Tomáš Coufal na základě rozhodnutí hasičského výboru. Důvodem vyloučení bylo neslušné chování jmenova¬ného na plesu. Členové přispívající byli bratři, kteří se podíleli svou účastí na společenských událostech (např. pořadatelé na plesích, na tanečních zábavách apod.). Členské příspěvky platili všichni členové. Vedení dokumentace náleželo k povinnostem hasičského sboru: - Kniha protokolů (schůzí) I, II a III obsahovala záznamy ze schůzí členských, výborových a z valných hromad Knihu protokolů vedl jednatel sboru. - V Knize příjmů a vydání byly zaznamenávány též členské příspěv¬ky jmenovité. Příspěvek činil 2,- K ročně. - Záznam cvičení a členských schůzí (členů činných) - přítomnost a nepřítomnost. Kniha založena roku 1921. - Kniha došlých a odeslaných dopisů - korespondence byla boha¬tá. - Kniha vyzbrojení I., II. a III vedena od roku 1910. Jmenovitě každý činný člen stvrdil svým podpisem příjem výzbroje a výstroje. - Vzdělávací výkaz obsahoval témata přednášek, školení obsluhy strojů, kulturní činnost, významná výročí, slavnosti atd. - Pohřební kniha - členové sboru přispívali do společné pokladny dobrovolnou částkou peněz. V případě úmrtí člena sboru byla po¬zůstalým poskytnuta finanční podpora, nebo zaplacena hudba, či koupen věnec. V roce 1909 poprvé přispěl sbor vdově po zemřelém Matěji Mášovi na pohřeb částkou 10,- K. Své zesnulé bratry na po¬slední cestě doprovázel celý sbor oděn ve slavnostní stejnokroje. Společenské postavení sboru v obci bylo na velmi dobré úrovni. Již v prvních letech své činnosti se stala JSDH nositelem kulturního života celé obce. Do této doby stál v čele společenského života Čtenářský spolek, jehož součástí byl pěvecký sbor. Prvním společenským počinem sboru bylo uspořádání plesu konané¬ho první neděli po Třech králích roku 1909. Nechyběly oslavy různých významných výročí, osobností a událostí. Sbor podporoval návštěvnost divadelních představení pořádaných TJ Sokol, např. "Zahučaly lesy", "Tuláci", "Milenky", představení pro děti "Perníková chaloupka". Úspěšné byly taneční zábavy, ostatky, hody hojně navštěvované pro uvádění starých hodových zvyků, hodovalo se tři dny (návštěvnost až 600 hostů, včetně návštěvníků z blízkého okolí). Bohatá byla činnost vzdělávací. Přednášky za účasti odborníků, např "Rostlinstvo a jejich užitek", "Životopis TG. Masaryka" za účast 26 členů, "Masarykův program" - přítomno 40

48

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) členů a 230 občanů. Sborová škola uspořádala přednášku na téma "Hasičské vzdělání", "Novoroční úvaha" pro členy sboru. Důležité byly přednášky z oblas¬tí hasičské techniky - "Pravidelná péče o výzbroj a výstroj" a další růz¬ná odborná školení týkající se po¬stupu při zásahu u požárů. V knize "Vzdělávací výkazy" jsou uváděny tituly: - "Návrat k přírodě" - divadel¬ní představení autora Ladislava Stroupežnického (přítomno 132 diváků), - přednáška "Význam našich legíí za I. Světové války" přítomno 20 členů, - přednáška "Hold čsl. vlajce" pří¬tomno 10 č1enů, - přednáška "Život starých Slovanů" přítomno 10 členů, - odborná přednáška pro vedení účetní knihy "Daňový rádce" přednáška "Použití ochranných ma¬sek" - učební látka Sborové školy JSDH, přítomno 19 členů Celý vzdělávací systém byl doplňo¬ván odbornými časopisy pro všechny ženy bez rozdílu. Zvláštní pozornost zasluhuje sv. Florián - ochránce hasičů, patron, kterého členové sboru uctívali, neboť si byli vědomi velkého nebezpe¬čí a ohrožení při zásahu u požárů a při různých neštěstích, zejména po záplavách a po bouhch, které bývaly velmi ničivé, Každého roku se konala v den svátku sv. Floriána mše svatá v dolnokounickém kostele za účasti všech členů bránického hasičského sboru. Slavnostně oděn v parádní uniformy pochodoval sbor v doprovodu řízné hudby do Dol¬ních Kounic a zpět. Odpoledne následovala taneční zábava v zahradní restauraci na místním nádraží. Z vybraného vstupného uhradil sbor poplatky za sloužení mše svaté za členy hasičského sboru a za režijní vydání. Zbylou částku odevzdal do spolkové pokladny. Hasičské skladiště V roce (1909) poprvé zvažuje JSDH postavit hasičské skladiště. Po několikerých úvahách je schválen návrh postavit skladiště na místě sta¬rého v roce 1870 zrušeného hřbitova. Je poslána písemná žádost o povo¬lení ke stavbě skladiště C. k. hejtmanství v Brně. Současně sbor předkládá obecnímu výboru (zastupitelstvu) návrh, aby hasičský dům byl postaven z finančních prostředků obce. V roce 1910 získává sbor povolení ke stav¬bě. Je ustanoven stavební výbor ve složení: - předseda Vincenc Rathouzský, - členové: Augustin Schoř, Augustin Hodovský, Augustin Coufal a Antonín Smetana. Stavba je zadána podmistrem Kaplerem místním zedníkům za plat smluvený, a to za 650,K bez pokryti. Dne 8. srpna 1911 na řádné valné hromadě je jednohlasně ustanoveno postavit skladiště s tělocvičnou dle posledního plánu o rozměrech nejméně 16 krát 7 metrů. Podnět rozšířit stavbu o tělocvičnu vyšel na základě žádosti T.J. Sokol Dolní Kounice. Uzavřena smlouva mezi JSDH a T.J. Sokol Dolní Kounice za těchto podmínek: Místnost užije se také ku tělocviku škol¬ních dítek s použitím sokolského nářadí a ke zpěvným zkouškám omladi¬ny". Smlouva podepsána na výborové schůzi JSDH. Stavební výbor předložil na členské schůzi sboru seznam stavebního materiálu a zadání stavebních prací: 1. vápno se odebere od pana Zavřela, 2. zámečnická práce se zadá panu R. Rychlíkovi, Původní hasičské skladiště

49


3. dřevo se odebere od firmy, která nabídne materiál za přijatelnou cenu, 4. stavbu vazby provede pan František Badin z Německých Bránic, 5. stolařské práce se zadají panu Předešlému, 6. krytbu (tašky) cementovou dodá Theodor Holý, 7. krytbu položí pan Jan Rapouch, 8. cement opatří pan Vincenc Rathouzský Finanční podporu získal sbor z prostředků obce, jež byla investorem stavby. Občanská záložna v Dolních Kounicích přispěla částkou 60,- K, obec Moravských Bránic poskytla částku 1000,- K. Přípisem od kounického starosty Mossiga obdržel sbor 100,- K. Po zvážení se výbor sboru na návrh starosty obce Vincence Rathouzského rozhodl vypůjčit od Občanské záložny v Dolních Kounicích na směnku 800,- K. Podepsal se celý výbor sboru JSDH byl postaven před náročný úkol. Nespoléhá se jen na dobrovolné dary, ale sám se snaží svou rozmanitou kulturní a společenskou činností přispět do spolkové pokladny každou sebemenší částkou finanční. Čistý zisk se často pohyboval v několika korunách, například z pořádáni veřejného cvičení hasičů činil 6,99 K, naopak z plesu konaného 12. ledna 1911 odevzdali pořadatelé do spolkové pokladny mimořádnou částku 99,99 K. Ukázka vyúčtování z oslav 1. máje, které předkládá pokladník Jan Na¬vrátil na výborové schůzi: celkem u pokladny vybráno 137,72 K vydání: za kolky a do chudé pokladny 7,06 K hudebníkům po 6,- K, celkem 66,- K hostinskému a hudebníkům snídaně, 4 obědy, všem večeři a pivo 22,58 K za národní kolky 3,- K za papír a špendlíky 0,44 K za známky na pozvánky 0,40 K za licenci c. k. hejtmanství 0,12 K za sloužení mše svaté 2,- K celkem vydání 101,60 K celkem příjem 137,72K celkem vydání 101,60 K zbývá do pokladny 36,12 K Nastává poslední fáze dostavby spolkového domu. Na návrh starosty jsou pořízeny průčelní (vchodové) dveře dvoukřídlové zasklené s ozdobnými mřížemi. Blíží se slavnostní chvíle. Dne 29. července 1912 přípisem C. k. okresního soudu v Brně je spolkový dům předán JSDH Moravské Bránice do jeho vlastnictví. Jsou zapraveny poplatky 2,- K. Následuje velká oslava, a jak jinak, ukončena taneční zábavou za účasti celé obce. JSDH vyhovuje žádosti TJ Sokol v Moravských Bránicích a pronajímá jí tělocvičnu ve spolkové hasičské budově na dobu, pokud Sokol nenalezne ke svému cvičení jinou místnost, nebo si nepostaví svou tělocvičnu. Ježto členové Sokola mají velký podíl na vybudování hasičského spolkového domu, pronajímá se tělocvična za roční nájemné 1,- K (slovy jedna koruna). TJ Sokol je povinna tuto místnost udržovat v čistotě a případ¬nou škodu na zdivu, oknech nebo na hasičském nářadí nahradit, jestliže tuto škodu členové Sokola způsobí. Hasičský sbor přizve do svých výborových schůzí zástupce Sokola, bude-li se jednat o změně týkající se tělocvičny. Smlouva nabývá platnosti dne 1. prosince 1912.

50

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Při své rozmanité a bohaté činnosti a objevujících se problémech v mezilidských vztazích nezapomínal sbor na své hlavní poslání likvidovat vzniklé požáry, živelné pohromy, časté záplavy, kdy zdánlivé tichá a klidná řeka Jihlavka dokázala protrhnout ochrannou hráz a zaplavila celé údolí až k prvním domkům v obci a k ivančické silnici. Svoje odborné schopnosti prokázali hasiči za silné bouře, která se nečekané přehnala obci. Blesk zapálil Horní mlýn, voda stékala z okolních kopců a rozvodněné potoky Bukovinka a Lozarka způsobily jednu z největších pohrom. Zborcený silniční můstek u hřbitova, zaplavené domky na Závodí (dnes Na Potoku), Horní mlýn se nepodařilo zachránit, přestože bránickým hasičům přijely na pomoc hasičské jednotky z okolních obci. Dům do základů vyho¬řel. Členové sboru se snažili o preventivní opatření pravidelnou kontrolou komínů a bezprostředních prostor kolem komínů, kde hrozilo vznícení trámů. Brzy na jaře upozorňovali občany, aby nevypalovali na mezích trávu. I přes tato varování často zasahovali při požáru travních porostů, někdy vzniklých i od jisker parních lokomotiv, Na veřejném cvičení poprvé vystoupili členové hasičského sboru v Mělčanech dne 18. července 1909. Po ukázkovém cvičení sboru místního i bránického následovala taneční zábava při dechové hudbě Trboušanka. Zábava pokračovala večer v Moravských Bránicích v zahradě restaurace na nádraží. Vstupné na veřejné cvičení činilo 0,22 K, za účast na taneční zábavě zaplatil každý účastník (včetně členů sboru) 0,60 K. Čistý zisk 176,- K byl použit na koupi hasičského nářadí. Dne 25. září tohoto roku předvedl bránický sbor dovednosti na okrskovém cvičení v Tikovicích (dnes je obec součástí Ořechova) O rok později vystoupili členové sboru na veřejném cvičení na Hlíně. Každoročně zaznamenal sbor svou účast na veřejných nebo ukázkových či okrskových cvičeních v okolních obcích . V roce 1912 bylo ve spolkové hasičské místnosti zřízeno zdravotní od¬dělení, jádro budou tvořit 4 členové. Byla zakoupena lékárnička a postup¬ně doplňována zdravotním materiálem Později získalo zdravotní oddělení nosítka. Složení představenstva: - starosta Babák Jan - místostarosta Holý Theodor - pokladník Odehnal Karel - jednatel Navrátil Jakub - náčelník Smetana Antonín - četař I Coufal Augustín - četař II Krutiš Jan - zbrojíř Světlík Tomáš - trubači Rathouzský Karel a Coufal Tomáš Každoročně podává náčelník sboru na valné hromadě zprávu o plnění úkolů činných členů: - 4 krát zasahovali hasiči při požárech - 6 krát proběhlo řádné cvičení - 2 krát se sbor zúčastnil veřejného cvičení - 6 krát účast na cvičení mimořádných - 4 krát absolvovali činní členové odborné školení Podle svých schopností byli činní členové zařazení do jednotek jako lezci, střikači, ochránci. Bylo utvořeno družstvo samaritánů. Každý činný člen měl píšťalku pro předávání signálů navzájem. Hodnostní označení: Blůza starosty označena čtyřmi rozetkami zlatými, náčelníkova znače¬na třemi rozetkami, podnáčelníkova dvěma rozetkami a četařova jednou rozetkou. Přilbici obepínala zlatá páska a trubačova přilbice označena červeným hřebenem.

51

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Léta bezprostředně předválečná a válečná jsou poznamenána ztíženou situací finanční, proto sbor žádá obecní zastupitelstvo o finanční podporu. Mezi členy sboru se objevují, i když jen ojediněle, negativní postoje jedinců. Na mimořádné valné hromadě bra¬tr vzdělavatel hovoří o "bolavých stránkách náklonnosti lidských, o zášti, o osobním nepřátelství“ a přes současné potíže vyslovuje víru v mravní nápravu. Bratr náčelník v celoročním hodnocení upozorňuje, že účast činných členů na cvičeních a školeních se postupně zlepšuje a dodává: řádných cvičení v roce se uskutečnilo 6 krát, mimořádných cvičení 7 krát a školení 3 krát. Události společenské dostávají rychlý a nečekaný spád. Propuká I. světová válka. Dotýká se i sboru hasičského. Kulturní dění ustává. Muži odcházejí do války. Sbor přijímá za nové členy mladé hochy. Jejich výcviku se ujímá Au¬gustin Coufal. Chlapci procházejí odborným školením v ovládání stříkačky. Tichý projev vlastenectví v této těžké válečné době se stává pozdrav "Na zdar", kterým končí každá schůze sboru. Starosta sboru Jan Babák odchází též na frontu, jeho funkci přijímá Čeněk Badin. Děkuje za důvě¬ru a vyzývá k vytrvalosti a ke vzornému vykonávání povinnosti každého člena sboru. Z moci úřední má spolková místnost sloužit jako obecní ne¬mocnice. Za pronájem obdrží sbor 1,- K za rok. V roce 1918 končí kruté válečné období, Rakousko je poraženo. Domů se vracejí i bráničtí hasiči, ne však všichni Ti, kteří přežili, scházejí se na valné hromadě. Jsou přivítáni a ujímají se svých funkcí. Společně uctí památku padlých bratrů minutou ticha. Starostenství se ujímá opět Jan Babák, počínaje tímto dnem, tj. 19. prosincem 1918. O slovo se hlásí náčelník Antonín Smetana. Předkládá návrh na změnu názvu spolku bez používání "přívlastku jubilejní". Návrh je přijat jednoznačně. Právoplatný tedy je název "Sbor dobrovolných hasičů Moravské Bránice". Současně členové doporučují, aby byly opraveny Stanovy - výraz "vojenský pořádek" v odstavci 3 byl změněn na "dobrovolná bratrská kázeň. O uvedených změnách bude písemně uvědomena Okresní politická správa Brno-venkov. Ve dvacátých letech začíná se psát nová kapitola Sboru dobrovolných hasičů, Zkušení a spo¬lehliví členové sboru usilují o stmelení členstva bez zbytečných osobních sporů, Je před nimi mnoho společné práce. Nutná oprava spolkového domu. Doplnění výzbroje a výstroje, obnovení hasičského trubačského sboru. V roce 1924 firma Hrček a Näugebauer provede rekonstrukcí ruční stříkačky na motorizovanou, Následuje výměna dřevěných kol stříkačky za kola gumová, za pneumatiky Hasičský sbor žádá Ředitelství rosické elektrárny o zavedení osvětlení spolkového domu. Skupina požárníků – 20. výročí sboru Sbor se potýká s nedostatkem peněz. Podporu získává v částce 100,-¬Kč od Občanské záložny v Dolních Kounicích. Moravský zemský výbor přispívá částkou 200,- Kč, v roce 1923 částkou 500,- Kč Místní sbírka na podporu sboru vynáší 822,30 Kč. Od občanské záložny si sbor půjčuje 900,- Kč, posléze další půjčku v částce 12000,- Kč na směnku. Finanční potíže přetrvávají. Dluh u Občanské záložny v Dolních Kounicích se zvyšuje o 6063,48 Kč. Snaha všech členů je získávat tak potřebné finance. Sbor navazuje na svou předešlou kulturní činnost, činnost vzdělávací a společenskou. Podílí se organizačně na pořádáni divadelních představení s T.J. Sokol s 50% ziskem. Všechny získané peníze jsou odevzdávány do spolkové pokladny. SDH úzce spolupracuje s představiteli obce V roce 1922 se hasičský výbor usnáší povolit ve spolkovém domě vyučování dětí německému jazyku. Týká se těch děti. které se odhlásily z vyučování náboženství. O rok později svoluje sbor ve spolkovém domě umístit obecní knihovnu. V roce 1924 propůjčuje sbor spolkovou místnost ke konání pravoslavných

52

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) bohoslužeb dle potřeby. Svolení používat spolkovou místnost obdrží v roce 1925 místní pěvecký sbor k nacvičování kulturních vystoupení. V roce 1928 žádá místní školní rada o pronájem spolkové místností ke zřízení třetí třídy obecné školy. Získané peníze za pronájem spolkové místností putují do spolkové pokladny. Nejdůležitější náplní SDH zůstává aktivita všech členů. Velitelé jednotlivých složek zodpovídají za odborný výcvik činných členů. Vzdělavatelem v roce 1922 je zvolen bratr František Koncer, po roce ho vystřídá Jan Kališ. Po odchodu Jana Kališe do Brna se funkce vzdělavatele ujímá Vojtěch Kvasnička. V roce 1921 vstupují do SDH první ženy. Julie Čechová, zařazena do činného družstva a Marie Vačkářová jako přispívající člen. O rok později je přijata za členku přispívající paní Vejmělková. Do služeb samaritánských přistupuje Marie Kezniklová. V roce 1921 je oddíl činných členů doplněn dorostem. V roce 1923 je sbor přihlášen za člena samaritánské služby u organizace Červeného kříže, divize pro Moravu a Slezsko. Do řad samaritánek přicházejí nové členky: Marie Sládková, Marie Veselá, Karla Šalplachtová. Na veřejných cvičeních okrskových předvádí četa samaritánek ukázku praktického cvičení první pomoci. První okrskové cvičení po válce se koná v Silůvkách za účasti bránických hasičů. Skupina hasičů cvičí prostná se sekyrkami, četa lezců předvádí práci se žebříky při hašení požáru, záchranáři provádějí záchranné zásahy při živelné pohromě. Bráničtí hasiči jsou úspěšní i na dalších vystoupeních. Počet členů ve sboru se pohybuje kolem čtyřiceti až sedmdesáti pěti. Každý rok přijímá sbor nové členy Starší členi činní přicházejí do skupiny členů přispívajících a na jejich místo nastupují mladší muži po absolvování odborného výcviku, jiní ze sboru vystupují. V roce 1926 se stávají samaritánky kompaktním družstvem. Zúčastňují se odborných přednášek (přednášející je obvodní lékař) a prakticko-technických cvičení. Získané poznatky uplatňují při poskytování první pomoci. Bývají přítomny na veřejných vystoupeních všech místních složek, zábavách, divadelních představeních apod. Vedoucí samaritánské čety je Marie Kezniklová. V témže roce pořádá sbor 16 schůzí výborových a 9 schůzí členských. Do sboru přistoupili 4 občané, z vojenské služby se vrátili 2 členové a do řad přispívajících se přihlásilo 11 občanů. Celkem činných členů čítá sbor 36. Celkem přispívajících má sbor 56 členů včetně 16 členů uvedených v Knize protokolů Dva členi ze sboru vystoupili, jeden člen byl vyloučen a jeden člen zemřel. Na hasičský sjezd do Prahy vysílá sbor dva činné členy. Zbrojíř ve své zprávě uvádí: sbor má úplnou výzbroj pro 34 členů, cel¬kem má k dispozici 41 přilbic, 6 lan s karabinkami, 6 pásů s karabinkou, 35 pásů bez karabinek, 6 smyček k hadicím, 5 pomocných hřebů, 5 trubek, 1 signálku a 17 píšťalek, 44 čamar plátěných, 47 spodků plátěných. V roce 1928 byla kombinovaná stříkačka rekonstruována na dvoukolovou. Sboru slavnostně předána firmou Hrček a Näugebauer. Téhož roku skončil pronájem spolkové místnosti TJ. Sokol v Moravských Bránicích. Trval od 27. října 1912 do 28. ledna 1928. Místnost sloužila jako tělocvična. Na slavnostní valné hromadě k dvacátému výročí trvání SDH byli pří¬tomní představitelé obce i veřejnost. Ve svém projevu zhodnotil starosta SDH bratr Jan Babák činnost členů, pochválil, ale též upozornil na nedostatky. Vzpomněl na zemřelé bratry, zejména na bratra V. Götze, řídícího učitele, který byl oporou kulturního života obce. Přítomní minutou ticha uctili jejich památku. Vyvrcholením slavnostní chví!e bylo jmenováni čestnými členy sboru následující bratry: Badin Otmar, Coufal Augustin, Světlík Ambrož, Holý Theodor, Smetana Antonín, Pazourek Jakub, Cech Čeněk. Všichni obdrželi diplomy. I v období 20. let zaujímal sbor důležité postavení v oblasti kultury a společenských událostí. Vykazoval bohatou činnost. Jen několik údajů: pořádání oslav k významným

53

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) výročím, přednášky ("Život M. J. Husa", .T G. Masaryk"). Žádný rok nechyběly již tradiční rozmarýnové hody pod májí stojící vedle hostince U Kališů a střídavě před hostincem U Plačků. Následovaly dožínky, plesy, ostatky. Při různých příležitostech vystupoval pěvecký sbor pod vedením řídícího učitele zdejší obecné školy Františka Koncera. Avšak přední místo v kulturní činnosti zaujímalo divadelní představení. Dramatický kroužek z Dolních Kounic vystupoval v Moravských Bránicích Např. sehrál divadelní hru "Za čest hasičskou" za organizační spolupráce s bránickým hasičským sborem s 50% ziskem. Velmi úspěšné byly hry "Naši furianti" a "Slovácká svatba". Hra měla zvláštní scénu. Tvořil ji grunt Č. 36 Na Dědině. Herci byli oblečeni do slováckých krojů a na scé¬ně nechyběly bohatě vyzdobené mandelnice i koňské spřežení. V roce 1929 bylo uvedeno několik divadelních představení, např. "Zahučaly lesy", "Tuláci". Za příznivého počasí se divadelní představení konala v přírodě - na Zeleném rynku nebo v Lozarech (lesík býval kulturním stánkem). Hrávalo se i na zahradě restaurace pana Scherzla na nádraží. Časté byly na zahradě taneční zábavy. Prvními členy sboru v roce jeho založení se stali Babák Jan, mlynář, hodnost starosta r 1910, čestný starosta r 1912 Badin Otmar, zámečník CSD, četař lezců, místostarosta r. 1926, starosta r. 1927, hospodář, 1931 Čestný člen. Coufal Augustin, zedník, podnáčelník r. 1909. Čestný člen. Čech Čeněk, penzista, zbrojmistr r. 1908, čestný člen. Zemřel r 1933. Holý Theodor, krejčí. čestný den Zemřel r. 1949. Pazourek Jakub, obuvník, čestný den, zemřel r. 1943. Pozůstalým vyplacen obnos 1 000,- K. Smetana Antonín, rolník, narozen 1878, náčelník do r. 1927, starosta sbo¬ru, čestný člen, zemřel r 1935. Odhalena pamětní deska. Světlík Ambrož, kovářský mistr, zbrojmistr r. 1912, starostou sboru od 1. 9. do 31. 12. 1927, čestný člen, zemřel r. 1974. Pozůstalým vyplacen obnos 1000,-K. Po roce 1908 do sboru přistoupili Badin František, zámečník, narozen r. 1900, přistoupil r. 1921. V r. 1926 jednatelem a v r. 1931 náčelníkem. Badin Jan, železniční zaměstnanec, narozen r 1903, přistoupil r. 1921, r. 1928 podnáčelník. Badin Václav, rolník, narozen r. 1906, přistoupil r. 1928. Beránek Jakub, železniční zaměstnanec, narozen r. 1897, přistoupil r. 1915, v r. 1927 náčelníkem. Beránek Josef, dělník, narozen r. 1909, přistoupil 1'.1928. Beneš Josef, tesař', narozen r. 1891, přistoupil r.1927. Hlavoň František, mechanik, narozen r. 1898, přistoupil r. 1915, v r. 1927 náčelník. Hlavoň Bedřich, rolník, narozen r. 1905, přistoupil r 1921, v r. 1923 zbrojíř', v r. 1925 a r 1932 jednatel Holý Josef, rolník, narozen r. 1904, přistoupil r. 1922, v r. 1932 podnáčelníkem. Jelínek Josef, cukrář, narozen 1897, přistoupil r 1929. Vystoupil Kvasnička Vojtěch, krejčí. narozen r. 1897, přistoupil r. 1924 Vzdělavatel Krutiš Valentin, rolník, narozen r. 1900, přistoupil r 1922. Koblížek Matěj, zámečník, narozen r. 1903, přistoupil r. 1921, v r. 1928 zbrojíř. Kvapil Josef, dělník, narozen r. 1886, přistoupil r 1930. Vystoupil Kašparovský Adolf, železniční zaměstnanec, narozen r. 1902. Příslušný Trboušany. Vystoupil. Křenek Antonín, železniční zaměstnanec, narozen r 1906, přistoupil r. 1925, Vystoupil Navrátil František, rolník, narozen r 1906, přistoupil r 1924, v r 1930 pod¬náčelníkem. Vystoupil. Nerud Jan, strojvůdce ČSD, narozen r 1902, přistoupil r. 1925, r. 1930 pokladník. Pazourek Ambrož, dělník, narozen r. 1907, přistoupil r 1926.

54

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Odehnal Jaromír, úředník, narozen r. 1906, přistoupil r 1926, r. 1929 jednatel. Rybníček Jan, železniční zaměstnanec, narozen r. 1889, přistoupil r. 1928, místostarosta. Smetana František, hřebenář, narozen r. 1904, přistoupil r. 1921, jednatel. Světlík Bohumil, strojvůdce, narozen r 1897, přistoupil r. 1915, r 1927 jednatel, r. 1927 podnáčelník, r. 1928 starosta. Skoumal Jiří, dělník, narozen r. 1906, přistoupil r. 1926. Vystoupil Svoboda Jan, rolník, narozen r.1908, přistoupil r.I929, r.1939 místonáčelník. Zraněn při nakládání motorově stříkačky na vůz. Schoř František, zámečník, narozen r. 1901, r. 1930 náčelník. V r. 1945 popraven nacisty. Šušňa Vojtěch, cestář, narozen r 1909, přistoupil r. 1924, hospodář. Vanke Josef, stolař, narozen r. 1897, přistoupil r 1925, pokladník Lechová Julie, soukromnice, narozena r 1881, přistoupila r 1921, samaritánka. Ve třicátých letech 20. století přistoupili Zoufalý Josef, zámečník, narozen r. 1914, přistoupil r. 1933, pokladník, jednatel. Badin Ludvík, rolník, narozen r 1911, přistoupil r. 1933. Schoř Bohuslav, zámečník, narozen r. 1914, přistoupil r. 1934 Havlín Jan, topič ČSD, narozen r. 1914, přistoupil r. 1936. Oulehla Ladislav, dělník ČSD, narozen r. 1913, přistoupil r. 1936, trubač. Schoř František, tesař, narozen r. 1913, přistoupil r. 1938, zapisovatel, četař lezců, náčelník. Nešpůrek Květa, zedník ČSD, přistoupil r. 1939, vzdělavatel. V r 1945 popraven nacisty Schoř František, holič, narozen r. 1908, přistoupil r. 1939, pokladník Němec Jan, dělník ČSD, narozen r. 1920 přistoupil r. 1939. Badinová Karla, v domácnosti, narozena r. 1906, přistoupila r 1936, samaritánka. Trenzová Anežka, dělnice, narozena r. 1902, přistoupila r. 1936, samaritánka. Holá Anna, švadlena, narozena r. 1915, přistoupila r. 1936 Koblížková Františka, v domácnosti, narozena r. 1915, přistoupila r. 1936 (provdaná Zoufalá). Pazourková Zdenka, v domácnosti, narozena r. 1912, přistoupila r.1939, náčelník Koblížková Božena, absolventka VESNY, narozena r. 1918, přistoupila r. 1939, místonáčelník sboru, :župní náčelník (provdaná Podracká). Holá Terezie, v domácnosti, narozena r. 1913, přistoupila r. 1939, četař" stříkač (provdaná Sklenská). Rathouzská Marie, v domácnosti, narozena r.1911, přistoupila 1'.1939, četař lezců, zemřela r. 1941. Oulehlová Libuše, v domácnosti, narozena r. 1913, přistoupila r. 1939, zbrojířka (provdaná Kafrdová). Odehnalová Marie, absolventka VESNY, narozena r. 1921, přistoupila r. 1939, přispívající (provdaná Němcová). Schořová Lidmila, úřednice, narozena r. 1918, přistoupila r,1939, přispívající, vystoupila r. 1941 (provdaná Rathouzská). Pelišková Josefa, v domácností. narozena r..1911, přistoupila r. 1939, činná (provdaná Šupíková). Schořová Lidka, v domácnosti, narozena r. 1921. přistoupila r. 1939 (pro¬vdaná Hodovská). Němcová Jaroslava, v domácností. narozena r. 1922, přistoupila r. 1939, trubačka, zemře1a r. 1944 (provdaná Slavíková) Schořová Marie, v domácnosti, narozena r.1919, přistoupila r. 1939. Proboštová Marie, v domácností, přistoupila r. 1939. Schořová Božena, v domácností, přistoupila r. 1941.

55

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Pavlíkova župa č. 56 v Ivančicích Dne 28. července 1909 na ustavující schůzi nově hasičské župy v Ivančicích, politického okresu brněnského a ivančického, byli delegáty zvoleni zástupci Jubilejního sboru dobrovolných hasičů Moravské Bránice bratři Jan Babák, Antonín Smetana a Vincenc Čech. Existence této župy neměla dlouhé trvání. V prosinci roku 1910 byla rozpuštěna. Podařilo se jí obnovit v roce 1911. Dne 8. srpna téhož roku rozhodl se JSDH Moravské Bránice opět přistoupit k Pavlíkově župě č. 56 v Ivančicích. Sbor plně respektoval přípisy župy a na valné župní hromadě nikdy nechyběli zástupci (delegáti) ) SDH Moravské Bránice. Župa naopak vysílala své zástupce do Moravských Bránic. V roce 1911 byl hostem na členské schůzi bránického sboru bratr Švéda z ivančické župy. Ve svém projevu se pochvalně vyjádřil o dobré práci sboru. Za svědomitě plnění daných úkolů obdrželi členi sboru cestně uznáni. Po opětném zrušení ivančické župy se JSDH Moravské Bránice na členské schůzi rozhodl nepřistoupit k jiné župě či organizaci a zůstat sborem samostatným. V roce 1913 vsak obdržel sbor výzvu od brněnské župy č. 16, aby se "hasičstvo nezúčastňovalo podniků sborů neorganizovaných". JSDH výzvu přijímá. Na valnou hromadu brněnské župy č. 16 vysílá své delegáty. Sbor respektuje župní předpisy V roce 1915 je do brněnského župního výboru navržen bratr Antonín Smetana. Sbor spolupracuje s brněnskou župou až do roku 1927. Dne 14. dubna 1927 se Antonín Smetana zúčastní schůze v Ivančicích. Úkolem a cílem osmičlenného výboru zvoleného z okolních sborů je obnovit ivančickou župu. Současně je rozhodnuto vystoupit z župy brněnské č. 16. První valné hromady obnovené Pavlíkovy župy č. 56 v Ivančicích se z bránického sboru zúčastní vzdělavatel Jan Krutiš a náčelník Antonín Smetana. Sbor dobrovolných hasičů Moravské Bránice se stává opět členem Pavlíkovy župy č. 56 v Ivančicích. V roce 1930 jsou nové Stanovy upraveny a doplněny dle stávajících potřeb a jejich výklad je daleko jasnější než výklad stanov minulých. Pod¬le nových Stanov mohou být činovníky i členové přispívající. Jednatelem ivančické župy je jmenován bratr Světlík Bohumil. SDH navazuje úzkou spolupráci s župou ivančickou. Třicátá léta 20. století byla prostoupena klidným soužitím všech členů sboru, což bylo před¬pokladem pro jeho úspěšný rozvoj a pro upevnění jeho postavení ve spo¬lečenském žiti. Svědčí o tom dosažené výsledky zaznamenávané chrono¬logicky v písemné fotodokumentaci. Ukázka zápisu z valné hromady roku 1932: Zpráva náčelníka od roku 1930 - v roce 1930 byly hasičské stanovy upraveny a doplněny dle stávajících potřeb s jasným výkladem - ve funkci vzdělavatele působil Vojtěch Kvasnička (V roce 1936 ho vystřídal bratr Květoslav Nešpůrek.) O rok později je bratr Antonín Smetana jmenován čestným náčelníkem sboru za dlouhou a obětavou práci. - provedeno 3 krát cvičení s ručním strojem, s motorovým strojem a cvičení pořadová - účast na okrskovém cvičení v Německých Bránicích - zásahy u požárů: oheň Horního mlýna pana Procházky 8 července roku 1932, přítomno 25 hasičů místních při použití 2 strojů. Pomoc 22 hasičů z Německých Bránic a 18 hasičů z Dolních Kounic. Požár byl velmi ničivý. - zásah našich hasičů u tří požárů v Dolních Kounicích a u jednoho požáru v Ivančicích - lékařem ošetřen jeden hasič - samaritáni ošetřili v průběhu roku 32 lehce zraněných

56

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) - cvičení členů se strojem, cvičení při zásahu u požáru - provedeny prohlídky komínů v obci - účast členů na různých pracích v počtu 55 bratří - žňové hlídky 10 krát, divadelní hlídky 3 krát - účast členů v krajské hasičské škole v Brně - účast členů na slavnostech 4 krát Zpráva vzdělavatele - "Tuberkulóza", MUDr. B. Žák, přednáška - "Moderní Japonsko", přednáška - „Tatry", přednáška - "Benzín a benzínová praktická zkouška" - ,.Zázračný pramen lásky", divadelní představení v přírodě (250 diváků) - "Sůl nad zlato", dětské představeni TJ. Sokola - "Hody pod máji" (105 hostů) - "Oslava národního svátku", pořadatelé TJ Sokol a SDH. Účast 118 členů organizaci a 350 občanů. Samaritánská služba ošetřila v roce 1932 lehce zraněných 10 osob a 13 zraněných odeslala k lékaři. Zhodnocení činnosti SDH za rok 1932 místním zastupitelstvem obce bylo velmi příznivé, vysoce hodnocena veškerá činnost sboru, hospodaře¬ní bez připomínek, vzorná dokumentace. Sbor žádá zastupitelstvo obce o darováni zbylé části pozemku starého hřbitova, parcelní číslo 67 o výměte 6 m2, za účelem postavení dřevěné věže na sušeni hadic a k výcviku lezců. Stavba věže zadána firmě H. Kéďa, zednické práce p. Josefu Kališovi. Původní stará věž je zbourána a v roce 1933 předána sboru věž nová. Náklady činily 6531,35 Kč. Vypomohla půjčka 4000,- Kč od Občanské záložny v Dolních Kounicích. Současně byla opravena část zdi a štít spolkového domu. Sbor vyhovuje žádosti místní organizace Orel o pronájem spolkové místnosti za poplatek 10,- Kč nově založenému Sportovního klubu v obci též pronajímají spolkovou místnost za poplatek 10,- Kč. V druhé polovině třicátých let se pohyboval počet členů mezi 40 až 50. Družstvo činných žen se zapojilo do CPO (civilní požární ochrana) a pokračovalo v odborném výcviku. jejich úkolem a cílem bylo získat schopnost zastoupit muže při hašení požárů a nečekaných událostí Stalo se tak dne 21. záři 1938. Byla vyhlášena mobilizace. Mladí hoši odcházeli do armády, na jejich místo nastoupily ženy. Sbor pokračoval ve své činnosti. Na členské schůzi bylo rozhodnuto zhotovit pamětní desku zemřelému bratru Antonínu Smetanovi s ná¬pisem: "Svému bývalému čestnému náčelníkovi br. Antonínu Smetanovi věnuje sbor:' Deska odhalena 10. července 1938 za přítomnosti zástupců obce, župního starosty z Ivančic a místních občanů. V roce 1939 byl zvolen nový výbor: - starosta Světlík Ambrož - místostarosta I. Badin Jakub - místostarosta II. Beránek Jakub - náčelník Schoř František - podnáčelník I. Jindra František - podnáčelník II. Svoboda Jan - zbrojíř Koblížek Matěj

57

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) - pokladník - jednatel - hospodář - hospodyně - členové výboru: - revizoři:

Schoř František Smetana František Šušňa Vojtěch Rapouchová Zdenka Badin František, Badin Václav, Holá Anna Bukač Vojtěch, Vanke Josef

Dne 15. března roku 1939 byl slibný rozvoj všestranně činnosti SDH přerušen vpádem a okupací Československa hitlerovským fašistickým vojskem. Použité prameny - Kronika obce 1., II. Moravské Bránice - Kniha protokolů 1., II., III. SDH Moravské Bránice - Vzdělávací výkazy SDH Moravské Bránice - Pohřební kniha SDH Moravské Bránice - MZA Brno, v. N.S. 691 - MZA Brno, Zákony a nařízení zemská pro Markrabství moravská Brno, ročník 1873, zemský' zákon č. 35 - Státní okresní archiv Rajhrad, A I, spolky, inv. č. 861 Sbor dobrovolných hasičů a současnost období let 1940-2008 V pravém slova smyslu nelze v tomto období hovořit o historii SDH. Události jsou příliš živé a žijící mladá generace je součástí veškerého dění v obci, ve společenském životě obce. V období 2. světové války byla činnost SDH omezena. Je ustaveno čin¬né družstvo žen, schopné v případě odchodu mužů na frontu je plně za¬stoupit. Složení výboru: - starosta Ambrož Světlík - náčelník Antonín Schoř - jednatel František Smetana - zbrojmistr František Jindra. V roce 1940 velká voda poškodila spolkovou budovu. V roce 1943 všechen majetek hasičského sboru předán do majetku obce. V tomtéž roce byla zakoupena stříkačka PRIMÁTOR, moderní stroj o výkonu 30 HP (koňských sil) a 1800 I vody/min od f. Hasičské výrobní družstvo Čechy pod Košířem V roce 1943 byli do koncentračních táborů odvlečeni bratři Květoslav Nešpůrek vzdělavatel. František Schoř - náčelník, Bohumil Světlík - náměstek starosty sboru, který se jediný vrátil domů. Ostatní byli popravenI. V roce 1945 po skončení 2. světové války návrat sboru ke své původní všestranné činnosti v obci. Sbor byl rozšířen o nové členy. V roce 1946 zvolen do funkce: - starosty Jan Badin - náčelníkem František Badin - jednatelem František Smetana. V roce 1947 zvolen náčelníkem František Jindra. V roce 1949 byl zakoupen dopravní automobil, původně sanitní vozidlo za 43.000,- Kč. Zodpovědnými řidiči - František Jindra, Ladislav Balnoha, Jan Štejdýř a Jaroslav Krutiš. Složení výboru v roce 1950: Jan Badin - předseda, členové výboru: Boh. Světlik, Anežka Holá-Červinková, Oldřich Žák, Josef Zoufalý, František Badin, Marta Hampapová, Antonín Vacík, Kristýna Rapouchová, František Jindra.

58


Členové sboru v roce 1952

Vybavení sboru: dopravní automobil stříkačka PRIMÁTOR, stříkačka Hrček, koňská stříkačka ruční, 100 m hadic B, 200 m hadic C. V roce 1950 obnoveno družstvo dorostenců pod vedením Oldřicha Žáka. V tomtéž roce zřízena ve spolkovém domě mateřská škola. Velitelem požárního sboru byl jmenován Josef Zoufalý, jednatelem Jan Kouřil a organizačním referentem Jaroslav Král. V roce 1952 byla zakoupena siréna - umístěna na věži požární zbrojni¬ce. Sbor trubačů byl zrušen. V květnu 1953 dostavěna mateřská škola a zbrojnice uvolněna sboru. Dne 1. 8. 1953 zaveden do zbrojnice telefon. V září téhož roku zásah členů sboru u požáru domu Ladislava Oulehly. Dne 4.listopadu 1955 byla zakoupena nová stříkačka OS 16 včetně 300 m hadic B a 200 m hadic C. Stříkačka Hrček byla pro opotřebení a pro funkční nespolehlivost vyřazena. V roce 1957 výměna plechových rolet (užívány od r. 1908) za dřevěná vrata. Dne 20. 4. 1958 zahájeny oslavy 50. výročí založení hasičského sbo¬ru slavnostní schůzí a 6.června požárnického dne výstavou a taneční zábavou .. V roce 1960 zahájena přístavba požární zbrojnice (vchod, vstup¬ní vestibul, sklad pohonných hmot a uhelna). Přístavba byla dokon¬čena v roce 1963 Na výroční členské schůzi roku 1957 byl zvolen nový výbor sboru: Josef Zoufalý, Jan Kouřil, Jaroslav Král, Bohumil Světlík, Vítězslav Ochoř, Bohumil Zoufalý, František Badin, Marie Ka¬lišová, Karel Ambrož a Antonín Vacík. Bylo utvořeno družstvo žáků a žákyň pod vedením Karla Ambrože, pomocníků ]iřího Zoufalého a Božka Oulehly. V červnu 1968 oslava 60 let od vzniku sboru. V roce 1968 vyřazeno vozidlo Phänomen a zakoupeno vozidlo Tatra 805, byla provedena jeho přestavba pod vedením Miloslava Schoře a Božka Oulehly. Vozidlo vybaveno stříkačkou PS 8. Strojní park je vybaven novou stříkačkou s veškerým vybavením PS 12 Stříkačka DS 16 z roku 1952 byla odebrána. K. 70. výročí trvání sboru byla uspoi'ádána slavnostní schůze a soutěže požárních družstev. V roce 1978 založeno družstvo mladých hasičů pod vedením br. Josefa Lukase, Karla Ambrože a Miloše Vařejky. Složení výboru: Josef Zoufalý - předseda, Lubomír Němec - velitel, Vladimír Vanke pokladník, Vlasta Ferdová - jednatel, Josef Lukas ¬prevence. V roce 1984 založeno družstvo dorostenek. Škoda 706 RT HP CAS 2S

59


Starostové 1940 - 2008 Složení výboru v roce 1988: Jiří Kočí - předseda, Lubomír Němec - velitel, Vlasta Ferdová - jednatel, Vladimír Vanke - pokladní, Josef Lukas - prevence, Libor Krutiš hospodář. V roce 1990 zvolen předsedou Ladislav Holas. V roce 1996 zakoupena cisternová stříkačka CAS 25 RTHP. Vozidlo TATRA 805 bylo prodáno. Byla provedena úprava vnitřních prostor zbrojnice, výměna vrat za větší a plechová. Příčka mezí skladem a garáží probourána. Z uhelny zřízeno sociální zařízení a kuchyňka.O úpravu se zasloužila sestra Mi¬loslava Holasová. V roce 1996 zavedeno do zbrojnice plynově vytápění V roce 2001 výměna střešních tašek na celé budově a oplechování střech přístavby a věže. V současně době vytvořena zásahová jednotka, vybavena ochrannými prostředky, dýchacími přístroji. Zajištěn odborný výcvik všech členů. Členové zásahové jednotky jsou: - velitel Miroslav Brázda - velitelé družstva Tomáš Odehnal a Libor Krutiš - strojník Karel Rathouzský - obsluha motorově pily Pavel Rathouzský další členové: Zbyněk Nazarej, Bohuslav Nosek, Jakub Vizent, Jindřich Elsner, Václav Němec, Jan Krutiš, Zdeněk Lukas Výbor pracuje ve složení: - starosta - zástupce starosty - velitel - zástupce velitele - preventář - strojník - jednatel - hospodářka - předseda kontrolní komise - členové

Lubomír Němec Jan Němec Miroslav Brázda Tomáš Odehnal Josef Lukas Karel Rathouzský Vlasta Ferdová Iveta Ruibarová Jan Rathouzský Josef Ferda a Bohuslav Nosek

Použité prameny: Kniha protokolů Doslov Tato publikace vznikla společným rozhodnutím všech členů SDH na výroční členské schůzi. Sto let trvající úspěšná činnost sboru, jejich členů zasluhuje obdiv, úctu a uznání. Zakládajícím členům náleží podě¬kováni za jejich velké nadšení, obětavost a odpovědnost Členem sboru se mohl stát člověk čestný, statečný a tolerantní. SDH byl ve své době nositelem národního uvědomení, vlastenectví a kultury na venkově, Všechna činnost členů sboru byla podřízena myšlence "ni zisk, ni sláva, ale bohu ku cti a bližnímu ku pomoci", Naší snahou bylo předložit výstižný obraz náročné, přesto dobrovolné práce hasičů Jsme si vědomi, že při zpracováni této publikace nebylo možné zachytit vše do podrobností, nýbrž vystihnout nejdůležitější události

60


Moravské Knínice

status: obec katastrální výměra: 12,39 km² počet obyvatel: 778 (2005) zeměpisná šířka: 49° 17' 34" s. š zeměpisná délka: 16° 30' 2" v. d. nadmořská výška: 274 m adresa obecního úřadu: OÚ Moravské Knínice Kuřimská 99 664 34 pošta Kuřim Oficiální web: http://www.moravskekninice.cz První zmínka o Moravských Knínicích pochází z roku 1235 z listiny, v níž papež Řehoř IX. vzal pod svou ochranu cisterciácký klášter Klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež zmiňuje obec Chieniz, jenž přináleží klášteru. Zmínka o Moravských Knínicích se nalézá v listině z roku 1350, v níž Boček z Medlova postoupil ves Knychnicz s (nyní zaniklou) vesničkou Kocanov pánům Bočkovi, Vilému a Hrornatovi z Kunštátu. Přívlastek Moravské je poprvé doložen roku 1437 (používal se pro odlišení od nedalekých Německých Knínic). Od let 1350 až 1375 patřily Knínice k panství veverskému. Do roku 1949 spadaly do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov. Roku 1990 se Moravské Knínice opět staly samostatnou obcí podle Zákona o obcích (od roku 1970 byly částí Kuřimi).

Sbor dobrovolných hasičů Řada požárů (v roce 1860 a 1865, kdy hořel Konec) dala podnět k založení Sboru dobrovolných hasičů. U jeho zrodu v roce 1881 stál František Večeřa, syn tehdejšího starosty. Hasiči začínali s nedostatkem informací a s jednoduchým vybavením - ruční stříkačkou. Teprve v roce 1925 koupila obec čtyřkolovou motorovou stříkačku. Kníničtí hasiči se do roku 1945 aktivně zúčastnili likvidace čtyřiceti požárů a jedné povodně. Činnost sboru se však neomezovala jen na požární případy. Hasiči vykonali mnohé i v kulturní oblasti. Již v roce 1898 zakoupil sbor divadelní jeviště, které sloužilo nejen místním,

61

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) ale i kuřimským a jinačovickým ochotníkům. V obci se konal župní sjezd (1901) u příležitosti 20 let trvaní sboru. K výročí 50 let hasičů v Moravských Knínicích byl v obci opět župní sjezd (1931). Zůčastnilo se asi 30 sborů. Hrála hudba, konalo se divadelní představení, zasloužilí hasiči obdrželi medaile za dlouholetou službu, odpoledne byla uspořádáno v Koutě požární cvičení. V roce 2010 je starostou Jaromír Večeřa, velitelem Ivan Cibulka.

Moutnice

status: obec katastrální výměra: 7,09 km² počet obyvatel: 1180 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 2’ 57’’ zeměpisná délka: 16° 44’ 2’’ nadmořská výška: 197 m adresa obecního úřadu: Moutnice 277 Oficiální web: http://www.oumoutnice.cz První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298, přičemž obec tvoří 2 části někdejších vesnic s názvy Moutnice a Rozařín. Ves Rozařín byla založena v roce 1784.

Sbor dobrovolných hasičů Ve vesnickém prostředí Moutnic a Rozářina se v druhé polovině 19. století začínaly prosazovat spolky a sdružení jako moderní způsob účelového i zábavního, ale postupem doby stále častěji vlasteneckého sbližování lidí. V našich obcích vznikaly nejprve větších Moutnicích, ale časem byly zakládány i spolky společné pro obyvatele obou vesnic a nechyběla ani sdružení výhradně rozařínská. Pro nejranější spolky je typická jejich účelovost, která nepochybně přednostně vyhovovala praktickému smýšlení Moutnických i Rozařínských. Jako první takové sdružení je doložen roku 1873 Konzumní spolek (Konsum Věrčin) a pak v roce 1889 spolek hasičů. Pak však vznikaly i spolky zaměřené především na zábavní činnost, jakým byla na předním místě Farní jednotka cyrilská, založená roku 1898, nebo Sdružení rolnické omladiny z roku 1908. A na začátku 20. století zde byl konečně zřízen místní sbor Národní jednoty pro Jihozápadní Moravu, předního vlasteneckého sdružení s působností po celé západní, ale i jižné Moravě od Telče až po Hodonín.

62

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Ještě hluboko ve druhé polovině 19. století bylo i v Moutnicích a Rozářině hašení požárů spíše improvizované, jeho postup a techniky byly dány tradičními osvědčenými praktikami, zděděnými z dávných dob beze změn a do nové doby. Nejdůležitější osobou, která organizovala zákrok proti škodícímu živlu, byl kovář. Vypukl-li požár, zvonilo se na poplach a křičelo: „Hoří“ Stalo - li se neštěstí v noci, tloukli na okna a všichni sousedé běželi k požářišti. Avšak ve druhé polovině 19. století se prosadil novodobý způsob ochrany proti požárům v podobě protipožárních sborů, cvičených kolektivů hasičů, a to nejen sborů profesionálních, jak tomu bylo ve velkých městech, ale především dobrovolnických sdružení, utvářejících se v mnoha místech po celém území našich zemí. Na konci osmdesátých let 19. století dorazil tento pokrok i do Moutnic a Rozářina. Sbor Dobrovolných hasičů v Moutnicích byl založen 2. července roku 1889. Zřizující výbor tvořili živnostních Jindřich Vidlák, Filip Král, Vilibald Ryšavý a Jan Vilihrach. Tento výbor byl podporován starostou Josefem Čermákem, poutnických hostinských, který zaplatil z obecních peněz kolkové poplatky a osobně také přispěl značnou částkou pěti zlatých. Stanovy sboru pak sepsal – nepochybně podle obvyklých příslušných vzorů – učitel Anselm Hosák. Během června roku 1889 nejenže zaslali tyto stanovy c. k. místodržitelství, ale ty byly v témže měsíci také potvrzeny a zaslány zpět. A to už 30. června téhož roku mohli členové nového sboru provést volbu výboru podle těchto stanov, přičemž předsedou byl zvolen Josef Čermák, Místopředsedou Filip Strouhal, náčelníkem obuvních Jindřich Vidlák, prvním podnáčelníkem kolář Filip Král, druhým podnáčelníkem rolník Josef Ryšavý a dále byl výbor doplněn rozařínským rolníkem Josefem Adámkem a poutnickým učitelem Anselmem Hosákem. Na konci devadesátých let pak zastávali zodpovědné funkce Vendelín žáček, který byl předsedou sboru a Josef Hanák jako náčelník. Už v sedmém počátku bylo Moutnických a rozařínských hasičů celkem více než dvacet. Za členy sboru přistupovali zdejší živnostníci a rolníci, jejichž rozsáhlá hospodářská stavení ohrožovaly požáry nejcitelněji a nejčastěji, ale také bezzemci a dělníci, kteří dojížděli za prací i do jiných míst, především do Brna. Svou zdatnost a také své odhodlání naplnit stanovy svého sboru mohli hasiči z Moutnic a Rozářina prokázat už záhy, v neděli 14. července odpoledně, kdy shořela v nedalekých Těšínech tři obytná stavení občany Ledby. K požáru se pohotově dostavilo téměř všechno poutnické hasičstvo a tak přesvědčilo o své nezbytnosti. Nicméně právě tehdy si uvědomili, že pro svou činnost potřebují značné finanční zabezpečení. Požádali proto o podporu Moravsko-slezskou pojišťovnu, od které pak v polovině listopadu obdrželi také slušnou sumu patnácti zlatých. T jim umožnila ještě téhož roku postavit kolnu k uskladnění hasičských potřeb, jakousi předchůdkyni pozdější hasičské zbrojnice. Také jejich vybavení, které zprvu nebylo zrovna nejlepší, se postupně rozšiřovalo a zdokonalovalo. Například koncem roku 1890 měli ve vlastnictví nejen žebř, dva koše, dva háky, kopáč a dvě bourací sekery, ale už také první stříkačku. V průběhu roku 1890 si také zřejmě pořizovali první hasičské uniformy, jak o to svědčí zápisy účtů v jejich kronice.Finance pak získávali z nejrůznějších zdrojů, jak tomu bylo ostatně u mnoha jiných spolků – vlastních členských příspěvků patnácti krejcarů měsíčně. Od příznivců sboru, kteří tak získávali prestižní čestné členství, z veřejných sbírek, z podpor udílených Moravsko-slezskou pojišťovnou, ale třeba i od skupiny stálých hostů, kteří hrávali kuželky v hostinci U Čermáků. V následujících letech hasili moutniční požárníci ohně nejen ve svých domovských obcích, ale za likvidaci požárů vyjížděli i do okolních míst, stejně jako to činily i ostatní hasičské sbory. Tak svou zdatnost mohli potvrdit třeba v Nesvačilce nebo v Těšanech, ale i na

63

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) velkostatku Jalovisko. Například v letech 1889-1896 hořelo skutečně často, neboť v záznamech hasičů je evidováno šestadvacet zásahů u požárů v Moutnicích, Rozářině, Těšínech, Nesvačilce a Měníně. Hořely většinou obytné a hospodářské budovy, stáje, kolny, stodoly naplněné obilím nebo i krmivo a sláma, jako tomu bylo třeba na velkostatku Jalovičko v roce 1910, kdy likvidace požáru trvala tři dny. Přestože tehdy moutniční hasiči poprvé použili svou novou stříkačku, většina ustájeného dobytka zahynula popálením a udušením. V některých usedlostech hořelo i několikrát za rok, například roku 1893 u Františka Lízala v moutnicích hned dvakrát.Zvláště černým dnem se stal pátek 10. října roku 1890, kdy vyšlehl oheň u Martina Konvici a podporován silným větrem pak pohltil osmnáct stavení, vesměs krytých slámou,. Jedinou stříkačkou prakticky nebylo možné požár omezit a Moutniché mrzelo kromě materiálních škod jistě také to, že jim nepřišel na pomoc žádný z okolních hasičských sborů.

První dochovaná fotografie sboru. Sami moutniční hasiči zasahovali nejen ve svých vesnicích a v okolních obcích, ale také při požárech na polích, třeba když hořel stoh, a v okolních lesích, například v Novém Dvoře – Bažantnici. Ale ani oni nezapomínali na zdejší děti a mládež, která ostatně jevila o jejich zdatné počínání u ohňů i o lesk jejich uniforem při slavnostních přehlídkách a oslavách značný zájem. Aby přivábili zvláště dorůstající chlapce do svých řad a zajistili si tak do budoucna vycvičené nástupce, založili moutniční hasiči pod vedením pana učitele Vondráčka v březnu roku zvláštní hasičský dorost, do kterého se přihlásilo kolem dvaceti patnácti- až šestnáctiletých chlapců. To se ukázalo prozíravých, neboť právě na nich pak záležela ochrana před požáry v letech první světové války, která vzápětí vypukla a do níž museli odejít muži, kteří moutnickým a rozařínským hasičským dorostencům byli vzorem. Založení hasičského sboru v Moutnicích a Rozářině mělo jistě značný význam i pro další rozvíjení spolkového života jako pokrokové formy účelného i zábavního sdružování lidí v našich obcích. Jako u každé novoty jistě nebylo snadné jeho prosazení v prostředí zakládájícím si na tradičních hodnotách. O to větší průkopnickou zásluhou si moutniční hasiči nepochybně získali a na jejich úspěšnou účinnost, praktickou i kulturní, pak mohla navázat mnohá další sdružení, jak to bylo pro Moutnice s Rozařínem typické zvláště od konce 19. století. Výstižně to napsali i autoři spisu 100 let dobrovolné požární ochrany v Moutnicích, který vydali v roce 1989: „Ve vesnických poměrech nebylo lehké hasičskou myšlenku probojovat. Naši předchůdci ji věnovali celá svá srdce a mnohdy i majetek, ale nikdy se jí nevzdali Sklízeni slávu i zklamání. Za to všechno jim patří náš obdiv a dík.“ Oficiální web: www.sdhmoutnice.cz

64


Nebovidy

status: obec katastrální výměra: 4,49 km² počet obyvatel: 547 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 8’ 35’’ zeměpisná délka: 16° 32’ 43’’ nadmořská výška: 303 m adresa obecního úřadu: Nebovidy 78 66448 Moravany u Brna Oficiální web: http://www.nebovidyubrna.cz První písemná zmínka a podoba jména je Nebowidi a nachází se ve známém falzu darovací listiny třebíčskému klášteru v Kosmově kronice z roku 1104. Existují dvě hypotézy vysvětlení jména Nebovidy. Podle Františka Palackého - ves rodiny Nebovidowy. Druhý výklad říká, že se jedná o původní osídlení, které bylo získáno klučením prastarého pralesa na vyvýšeném místě a označovalo lidí, kteří „nebe vidí“. Poprvé se dnešní název – Nebovidy objevuje roku 1881. Nebovidy bývaly samostatným statkem. Převážnou dobu, a to až do zrušení nevolnictví Josefem II., byly pod správou kapituly svatého Petra a Pavla. Obec byla značně zasažena mocenskými boji při utváření státnosti, husitskými bouřemi, dvojnásobným obléháním švédskými vojsky, napoleonskými válkami, vpádem Prusů a nakonec i oběma světovými válkami. Od 12. století až do konce druhé světové války předkové tvrdě odolávali německému živlu, který tvořilo jedenáct obcí v okolí Brna. Nebovidy jsou typickým příkladem vsi řadové – ulicové. V samém srdci horní části obce na mírné vyvýšenině stojí kostel sv. Kříže, který je zmiňován k roku 1329, kdy byl povýšen na kostel farní. Ve 14. století probíhala gotická přestavba, v 18. století barokní úpravy. Kostel přestál, zřejmě bez větší újmy, vypálení obce Švédy roku 1645, ale od ničivých následků ohně nebyl ušetřen při velkém požáru Nebovid roku 1821. Výrazné stavební zásahy do podoby kostela byly provedeny roku 1908 a 1936. Ve věžičce visí zvon ulitý ke cti sv. Václava Františkem Hillerem v Brně roku 1822 a další zvon značený Rudolf Manoušek a spol. Brno, 1943. Počátkem 90. let minulého století byly v lodi odkryty gotické nástěnné malby a neznámé stavební prvky - románská okna, gotický portál a okno. Starší vrstva fresek zobrazující poprsí apoštolů vznikla kolem pol. 14. století. V r. 1996 byl kostel zařazen mezi kulturní památky okresu Brno – venkov.

65


Sbor dobrovolných hasičů V červenci 1921 byl zvolen za starostu sboru Jan Polcar, jednatelem František Tonner a náčelníkem František Šmíd – starosta. Tím byl potvrzen vznik hasičského sboru.

Neslovice

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 8´ 26´´ Zeměpisná délka 16° 23´ 46´´ Katastrální výměra 582 ha Nadmořská výška 338 m Počet obyvatel 862 Obec Neslovice leží ve vzdálenosti dvacet kilometrů na jihozápad od Brna, na okraji přírodního parku Bobrava ve výšce 338 m nad mořem. První písemná zmínka o obci je z roku 1342. Osudy Neslovic byly vždy spojeny s Dolními Kounicemi; dlouho byly vlastnictvím tamního kláštera Rosa coeli, posléze je koupil Jiří Žabka z Limberka, pán na Kounicích. Na starší pečeti je nápis "CERKIT. DIEDIN. NESEVOWICZE" a znak: hrozen a vinařský nůž. V dřívějších letech se pěstovala v obci ve velkém rozsahu vinná réva. Obec citelně zasáhla třicetiletá válka. Z původních jednatřiceti domů jich zůstalo osídleno jen čtrnáct. Počet obyvatel se postupně zvyšoval, kromě zemědělců zde žilo hodně horníků a prosperoval i obchod se stavebním dřívím. V současnosti má obec 830 obyvatel. Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1782-1784. Na vyvýšeném místě uprostřed obce stojí klasicistní kaple sv. Gottharda a Floriána z počátku 19. století. A vedle ní se nachází pomník obětem první světové války. V obci je pětitřídní základní škola a dvě třídy mateřské školy. Školní budova byla postavena v roce 1805. V Neslovicích se narodil spisovatel a publicista, hlavní redaktor Moravské Orlice A.H. Sokol (1847 - 1889), který zde čerpal náměty pro své knihy Tvrdé palice a povídky Z doby komety. Směrem k Hlíně bylo při archeologických průzkumech odkryto rozlehlé sídliště z doby mladšího paleolitu. V uplynulých deseti letech byly opraveny kostel a kaple na návsi, školní budovy a byly postaveny dva bytové domy. V obci jsou celkem tři nová hřiště. Na obecním úřadě je veřejná

66

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) knihovna a klubovna pro mládež. Od roku 2002 provozuje obec prodejnu se smíšeným zbožím. V obci se koná již tradičně celá řada kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří Florianská pouť v květnu a rozmarýnové hody v září. Přírodní park Bobrava, který těsně přiléhá k obci je protkán celou řadou značených i neznačených turistických tras a po celý rok láká k výletům pěší i cyklisty.

Sbor dobrovolných hasičů "Dle vypravování starého hasiče Karla Ryšavého, nar. r. 1852, uvádí kronikář požáru bezpečnostní poměry v 2. polovici 19. století. Domy byly z velké části kryty doškem. Hašení se provádělo poléváním z putýnek, které si lidé podávali. Stavení byla vyzbrojena protipožárním hákem, žebřem a ručním stříkačem. Stříkač byla roura dřevěná, asi 1 m dlouhá. Pístem se voda nasávala a vystřikovala. Později byla zakoupena obcí stříkačka obecní. Stříkačku obsluhoval kovář Studený z č. 74, Do této stříkačky se voda přinášela a nalévala putýnkami. Hadice se k ní nepřipojovaly. " (1904) Vývoj šel kupředu a okolní města i vesnice - mimo Hlínu a Kratochvilku - už hasičské sbory měly. K neslovickým požárům projížděli hasiči z Tetčic a Rosic a tak situace nazrála k založení sborů v Neslovicích. Takto o tom píše první kronikář hasičského sboru a učitel na zdejší škole pan Karel Černova: ... potřeba hasičského sboru vlastního byla zřejmě většině občanů, ale přece ustanovení sboru bylo spojeno s velikým bojem. Dosti velká část občanů stavěla se proti zřízení sboru z důvodů osobních, peněžních i politických. (1905) 5. dubna 1873 byl vydán tzv. Řád požárový. Ten stanovil, aby v každé obci, která má více než 50 domů, byl zřízen dobrovolný hasičský sbor. Iniciátory založení se měli stát starostové a obce byla odpovědna i za pořízení nejnutnější výzbroje a hasičského náčiní. Větším živnostem, továrnám a obcím nad 100 čísel přikazoval Řád požárový pořízení hasičských stříkaček. A tak se postupně ve městech a vesnicích Moravy zakládaly jednotlivé sbory. 4. sjezdu hasičstva a první valné hromady "České ústřední jednoty hasičské Moravsko-slezských dobrovolných V obci v této době byly dvě politické skupiny. Jednu nazývali "německá strana" a druhá "slovenská strana ". Přece však dobrá myšlenka zvítězila a došlo k založení sboru v r. 1904. Zřízení spolku "Sbor dobrovolných hasičů" v Neslovicích povoleno výnosem moravského místodržitelství v Emě ze dne 3. listopadu 1904 Č. 53676. Starostou obce byl tehdy František Ryšavý, který snahy o založení sboru velmi podporoval. Pokud bylo možno zjistit, byli prvními členy hasičského sboru (činnými) tito občané: předseda: Josef Ryšavý, rolník a obchodník č. 10 náčelník: Arnošt Dusík, def. učitel podnáčelnici: Benedikt Vaňura, rolník Č. 36 Jan Šalplachta, horník Č. 49 zbrojmistr: Jan Herzán, rolník četaři: Augustin Smejkal, zedník František Kačírek, horník jednatel: Karel Ryšavý starší, rolník Č. 13

67

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) trubači:

Bedřích Ryšavý, rolník Č. 26 Karel Ryšavý mladší, rolník Č. 13 Jan Návorník, horník Č. 31 ostatní č1enové: František Ryšavý, rolník a obchodník č. 2, Jan Ryšavý, rolník Č. 26; Josef Réman starší, rolník Č. 75; Josef Herzán, rolník Č. 28, Matěj Knbát, horník; Rudolf Réman, horník, Jan Patočka, horník; František Semenko, horník; Václav Mecerod obchodník a zedník; Jindřich Čech, rolník; Ignác Brodesser, pekař; František Ondráček, rolník; Rudolf Mecerod, rolník Č. 59; František Ryšavý, stavitel Č. 2; Eduard Růžička, zedník." V r. 1905 začal sbor prakticky fungovat, poněvadž byl opatřen výzbrojí a stejnokroji. Obec zakoupi1a vozovou stříkačku od firmy Smejkal v Čechách n Prostějova. K dalšímu vybavení sboru patřily 2 berlovky, 180 ID hadic, 8 m savic, 2 opěrací žebříky a 2 střechové, 2 bourací háky a 2 kopáče. V témže roce byla postavena budova zbrojnice, kterou zaplatil sbor ze svých prostředků. Stavební místo darovala obec. Stavbu prováděli František Ryšavý a syn, stavitelé v Neslovicích. Náklady na stavbu činily 1 224 rakouských korun, z čehož sbor zaplatil hotově 524 korun a zbytek splácel ve splátkách. Za výzbroj mimo obleky obec zaplatila 3 476 korun. Z obecních prostředků byly pořízeny pracovní obleky pro 31 mužů s patřičnou výzbrojí. "Stříkačka byla v r. 1905 slavnostně posvěcena p. děkanem z Oslavan, při svěcení měl proslov starosta Karel Ryšavý, Arnošt Dusík a zdejší farář P Brach. Poprvé byl sbor při požáru na Kratochvilce, kde hasil domy Pokorného Františka a Pokorného Leopolda. Ve světové válce 1914-1918 padl z hasičů Ryšavý Bedřich. " (1905-1922) Hasičský sbor tedy už žil svým životem a v r. 1922 proběhlo v Neslovicích první okrskové cvičení, které řídil okrskový náčelník Václav Pavlík. V r. 1928 se sbor účastnil vítání pana prezidenta T. G. Masaryka v Ivanovicích. Již čtvrté okrskové cvičení bylo pořádáno v r. 1930 při oslavách 25. výročí založení hasičského sboru. Při něm někteří členové obdrželi diplomy od 56. župy Pavlíkovy. V té době byl starostou hasičů p. Artur Nesnídal. Však nejen ze cvičení a hašení sestával se život hasičův: …17. dubna 1932 pořádal hasičský sbor pro členstvo i veřejnost přednášku Z dějin obce Neslovice. Po přednášce utvořen pěvecký kroužek hasičského sboru, který se pustil hned do cvičení. Nacvičen byl nejdříve čtyřhlasý mužský sbor " Vystěhovalci ". Sbor byl zazpíván při slavnosti Svátku matek. Této slavnosti se hasiči Účastnili dílem v krojích, dílem jako hlídka v pracovním obleku. poněvadž zazpívaný mužský sbor měl Úspěch, nabyli členové kroužku. chuti a cvičilo se pilně dále". (1932) Existoval také trojhlasý sbor ženský a tak padl návrh, aby se oba sbory spojily. "Někteří občané se děvčatům vysmívali a zrazovali je, aby se staršími hasiči nezpívaly. Tedy ani před tak ušlechtilou činností jako jest zpěv, se zloba lidská nezastavila. Než přece podvratná činnost některých občanů nezvítězila. Několik hodných děvčat se nedalo přemluvit a účastnily se cvičení zpěvu s hasiči. " (1932)

68

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Sbor byl zván i do obcí u příležitosti různých oslava výročí. Velmi chvályhodnou činností bylo samaritánství - odborná složka hasičského sboru. Obětavé sestry i bratři se připravovali na případnou zdravotní pomoc každému, kdo by ji potřeboval: ,,22.5 1932 účastnil se náš sbor okrskového cvičení samaritního v Oslavanech v počtu 8 bratrů a 2 sester." (1932) Velké přípravy předcházely okrskové cvičení, které se konalo 5. 6. 1932 v Neslovicích. Připraven byl bohatý program, výzdoba a usilovně se cvičilo. Uznání od mnoha hostů a neslovických občanů se dostalo zpěváckému sboru, samaritánům, ale hlavně místnímu hasičskému sboru i sborům hostujícím. Po proslovu starosta sboru předal čestné diplomy bratru náčelníkovi L. Ostrovskému a br. vrchnímu trubači Janu Kratochvílovi za vzornou 20letou činnost ve sboru, Odpoledne bylo zakončeno taneční zábavou. Svůj výcvik zúročili hasiči 23. července naostro. Toho dne byla naše obec postižena průtrží mračen, jakou ani pamětníci nepamatovali. "Z okolních návrší lily se proudy vody, které s sebou strhovaly hlínu, štěrk a kameny. Příkopy brzy nestačily pojmouti všechnu vodu, obzvláště když ucpaly se rourové kanály pod můstky. Celá silnice vedoucí středem vesnice proměnila se v prudce tekoucí řeku. Auta byla ponořena až po osy kol. Když se již zdálo, že nejhorší příval vod přešel, tu náhle ozval se poplašný signál hasičský svolávající občany k rychlé pomoci. Ze Zahumenic vtekla totiž voda do domu č. 6 patřícího Františkovi Ryšavému. Hasiči s ostatními občany dlouho pracovali, než vodu odstranili jednak čerpáním požární stříkačkou, jednak prokopáním ucpaného kanálu. Voda natropila mnoho škod. Polní cesty i okresní silnice byly značně poškozené. V č. 40 u Odehnalů vnikla voda do stodoly, kde poškodila uložené obilí. Ve škole utopilo se 14 kuřat. V krátké době voda ze silnice odtekla a zůstaly po ní na silnici hromady písku a štěrku. " (1932) Mimo tento zásah vyjeli hasiči ještě 3x k požárům mimo obec. Zintenzivňuje se společenský život, sílí zájem o kulturní akce všeho druhu. Společenské akce se neděly pouze kvůli získání stále více potřebných peněz na rozšíření výzbroje a novou výstroj, ale měly také svůj důležitý "tmelící" význam. "S chutí pustili se bratří do nové práce. Měla být sehrána na Silvestra veselohra "Na manželské frontě stávka". Veselohru nebylo možno prozatím provésti, poněvadž nebylo možno nalézti dostatek ženských vhodných sil. " (1932) Divadelní představení se sice napoprvé nepodařilo zrealizovat, ale probíhalo průběžně vzdělávání členů sboru, byly pořádány přednášky i pro veřejnost, zpěvácký sbor také cvičil. Sbor se rozhodl uspořádat důstojnou oslavu státního svátku - 28. října 1932. "Bylo k tomu potřebí jen vytrvalých lidí pevné vůle a silné sebekázně. Úkol byl veliký. Slavnost měla být hudební akademií. Takové akademie pořádají se jen ve městech, kde je dosti odborných sil. zdálo se, že ani naši bratři na takový úkol nestačí. Nejhůře bylo, že členů k práci ochotných pomalu ubývalo. Zůstali jen ti nejpevnější. Těch však bylo jen několik. Než co naplat. Musil každý pracovati za deset. A pracovali všichni za těžkých poměrů. Hospodářská krise těžce dolehajíc na všechny občany a kromě toho hrozící hornická stávka nepodlomila pevnou vůli hasičů horníků. Nacvičeno dosti pěveckých čísel. Zpívány sbory mužské, smíšené, jeden ženský a dvě písně s6lové. Zpěvy se vhodně střídaly s hudbou smyčcovou. O tuto měl zásluhu činný člen br. Vlad. Koblížek a činný člen Alois Ryšavý. Také o přestávkách a po akademii obecenstvo svou pěknou hrou mile pobavil. Oslava měla jistě Úspěch morální a také Úspěch hmotný byl slušný. " (1932) Hasičský sbor měl 31. 12. 1932 35 činných členů a 2 samaritánky s odborným výcvikem. Starostou byl Artur Nesnídal, místostarosta Mikulášek Jan, pokladníkem Břinek Alois,

69

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) náčelníkem Ostrovský Ludvík. I. podnáčelník byl Procházka Jindřich, II. podnáčelník Mecerod Karel, I. četař Janderka Vilém, II. četař Kocáb Václav, zbrojař Mecerod Václav, samaritní dozorce Patočka Alois, vzdělavatelé Karel Patočka a Karel Černava. Členové sboru odebírali po 2 číslech "Hasičské ochrany" a po deseti číslech "Českého hasiče". V r. 1933 byl zvolen nový výbor hasičského sboru a starostou byl zvolen bratr Václav Černý. Na výletu, který byl uspořádán v neděli 25. června na louce u rybníka, byli přítomni i zástupci sborů, které se oddělily od původní organizace. Návštěva hasičů z Oslavan, Zbýšova a Kratochvilky v různých uniformách působila zvláštním dojmem. V tomto roce také hasiči vstoupili na „prkna,jež znamenají svěť' a na Silvestra sehráli veselohru "Na manželské frontě křtiny". V následujícím roce uvedli divadelní hru I. Skružného "Hříšnice". V r. 1934 byla zřízena pod "Klumperkem" betonová nádrž, která měla v době sucha zásobit vesnici při požáru vodou. Hořelo v únoru v č. 12 na návsi a požár byl brzy uhašen. Po druhé účastnil se náš sbor hašení lesního požáru ve státním lese "Bučín" na místě zvaném "U děravého dubu". Poněvadž bylo veliké sucho, předešlo se včasným zásahem veliké škodě. "Zesílenou požární hlídku vykonával sbor v noci ze dne 13. na 14. září. Tehdy bylo v naší obci ubytováno mnoho vojska při polním cvičení. Dne 10. června zúčastnil se hasičský sbor Župního sjezdu v Omicích. Bylo tam vysláno 10 bratrů. Hasičský samaritáni letos poskytli první pomoc v 11ti případech a přenesli mrtvolu". (1934) Na valné hromadě dne 20. ledna 1935 byl jednohlasně jmenován čestným členem František Ryšavý, rolník v Neslovicích č. 6, za svou přízeň hasičstvu. Na oslavu narozenin pana presidenta T. G. Masaryka byla večer 6. března zapálena ,,Na Nivkách" nad vesnicí hranice. Členové pochodovali v kroji od zbrojnice k hranici. Snad nejdůležitější událostí tohoto roku bylo v životě hasičského sboru zakoupení motorové stříkačky. "Dne 1. září byla po rozhodnutí členské schůze zakoupena motorová stříkačka od firmy Chotěbor z Brna za 19500 korun československých. " (1935) V tomto roce by zahájen výcvik členů dle vojenských povelů. Ani v kultuře nezůstali hasiči nic dlužni. Uspořádali ples, na kterém hrála kapela složená z místních hudebníků a to většinou členů hasičského sboru. Byla také založena hasičská knihovna. V r. 1936 byla slavnostně posvěcena nová motorová stříkačka. ,,16. srpna ráno v zbrojnici byl sraz hasičů, družiček a občanů. Kmotry přivezl autem br. zbrojíř. Od zbrojnice odebral se průvod do chrámu Páně, kde se konala slavná mše. Po mši svaté byla stříkačka posvěcena v ohrazeném prostranství u kostela důstojným pánem konsistorním radou farářem Františkem Rambouskem. Po obřadu měl pan farář slavnostní proslov. Po proslovu byla zapěna hymna." (1936) Kmotrami byly paní učitelka Marie Kružíková a p. Marie Varzová. Jim patřil také největší dík za možnost zakoupení. Paní učitelka Kružíková věnovala 1 000 Kč a paní Varzová 1 200 Kč a pan Jindřich Caesar, stavitel v Bruč, 100 Kč. V září potom byl zakoupen od firmy TATRA v Brně hasičský osmisedadlový automobil CADILAC. Auto stálo 4 105 Kč. Tato cena byla uhrazena částečně sbírkou, kterou vykonali hasiči v obci a vybrali 1 098,40 Kč. O zbytek ceny se podělila Hasičská zemská jednota částkou 1 800 Kč a obec vyplatila příspěvek 2000 Kč. "Činnost hasičského sboru byla velmi bohatá, neboť různých podniků, cvičení místních i přespolních a pohřbů, kterých se sbor účastnil, bylo celkem 42, takže není možno o všech se

70

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) podrobně zmínit. Z toho jest vidět, že hasičstvo jest si vědomo svého důležitého úkolu a svých povinností k spoluobčanům, k bližnímu a ke státu. " (1936) Ze všech zápisů na čtenáře "dýchá" hluboce prožívaný pocit vlastenectví. V dalším roce mimo cvičeni ať teoretických, praktických nebo veřejných, místních i přespolních, kterých bylo téměř 30, zasahoval hasičský vůz se samaritány při 26 převozech do 1vaučic, Oslavan, Rosic a Brna. Při drobných zraněních zasahovali samaritáni ve 27 případech. "Dne 14. září dozvědělo se všechno občanstvo zarmucující zprávu o smrti našeho drahého presidenta Osvoboditele D, T. G. Masaryka. Zpráva tato dotkla se těžce srdcí všech občanů. Náš národ bude jej vděčně stále vzpomínati a hájiti jeho největších odkazů: totiž naší svobody, demokracie a lidskosti. Hasičstvo patří mezi nejpevnější strážce těchto pokladů. Hasiči vzdali hold zesnulému Osvoboditeli tím, že se zúčastnili smutečního průvodu k pomníku padlých dne 19. září, dále 20. září zapálili vatru a v den pohřbu 21. září stáli čestnou stráží společně s jinými korporacemi u busty pana presidenta, umístěné u pomníku padlých“. Rok 1938 přinesl našemu národu i státu mnoho bolestných událostí. Mnichovskou dohodou naše republika ztratila třetinu území, začalo se schylovat k válce. Také hasičský sbor se kromě pravidelných cvičení, připravoval na své úkoly pro případ války. Účastnil se zatemňovacích cvičení a konal službu při zatemnění za mobilizace. Poprvé byla použita nová motorová stříkačka Chotěbor při hašení domu pana Kafoňka ve Žlebě. Připravovaly se samaritánky, za součinnosti s místní civilní protileteckou obranou,jejímž velitelem byl starosta obce pan František Břínek, probíhala cvičení branného charakteru. Pomocným vozem bylo provedeno 15 převozů do nemocnice. Vůz řídili br. Ondráček Jaroslav a br. Konrád Klenke. Zemřeli 2 zakládající členové sboru: br. Herzán Rudolf a br. Augustin Smejkal. 'Doba byla dusná a kronikář končí zápis r. 1938 výzvou k hasičům: " ...ať konají své povinnosti jako hasiči, Jako občané, nechť nepozbývají chuti k práci, ať udržují v sobě a ať šíří myšlenku, že dočkáme se zase radostnějších chvil. že nepadneme a nezahyneme, že sice nejsme národem, který počtem patři k největším, ale také ani zdaleka nepatříme k národům nejmenším. Tak nejlépe posloužíme sobě, celému národu a státu. Svatý Václave, vejvodo České země, nedej zahynouti nám ni budoucím ". (1938) Úzkostné předtuchy se naplnily v r. 1939. V březnu vtrhla německá vojska do naší republiky a v září při obsazení Polska začala 2. světová válka. Naprostá ztráta národní a státní svobody samozřejmě poznamenala i hasičské hnutí a po vyhlášení protektorátu stálo české hasičstvo jako součást utlačovaného národa před dlouhým šestiletým obdobím tvrdých zkoušek. Ze strany okupační moci byly v řadách hasičstva prováděny nejrůznější změny. Výnosem ministerstva vnitra z 15. března 1939 se stal nejvyšší složkou Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě. Moravská zemská hasičská jednota se sídlem v Brně sdružovala 25

71

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) jednot s 54 obvody, dříve župami. Základem této mohutné organizace byl v místě Sbor dobrovolných hasičů. Starosta a jednatel měli vykonávat pouze věci organizační, za ostatní záležitosti (techniku, nácvik, pohotovost a připravenost) zodpovídal velitel - byl nejdůležitějším článkem. Vedení dorostu a žactva bylo sborům odňato. Na zbrojnicích musely viset dvojjazyčné nápisy, zakázány byly veřejné schůze a shromažďování občanů. Přesto však požární sbor i nadále žil a to dokázal 19. září 1941 při požáru elektrické pily v Neslovicích. Hasiči použili motorovou i ruční stříkačku, s ohněm přijeli bojovat hasiči z Tetčic, Rosic, Kratochvilky a Lískovce, takže se požár nerozšířil na sklad dřeva. V tomtéž roce zemřel spoluzakladatel zdejšího sboru pan Karel Ryšavý, nejstarší občan v Neslovicích. Období 2. světové války se projevilo i ve vlastní činnosti sboru, která výrazně zeslábla. Přesto byli hasiči jedinou organizací, jež s určitým omezením a pod nepříjemným německým dohledem, mohla v obci vyvíjet aktivity. Chybělo ono dříve samozřejmé nadšení, takřka vůbec se nekonaly společenské akce. Prováděly se pravidelné prohlídky domů, půd, drženy byly i preventivní noční hlídky, žňové pohotovosti. Jedině připravenost k boji s ohněm nebyla a vlastně ani nesměla být omezena. A tak včasným zásahem hasičů byl brzy uhašen požár v domě pana Václava Severina r. 1943. V den osvobození Neslovic 18. dubna 1945 vypukl požár u Vojtíšků ve Žlebě. Němci nedovolili tento požár hasit s poznámkou ,,že domů v Neslovicích vyhoří více". Ukončení války v r. 1945 a následná mírová obnova života dává okamžitou možnost vzkříšení všech okupací násilně umlčených organizací a spolků. Také hasiči chtějí rychle zapomenout na dobu nesvobody a činnost sboru se opět oživuje. "Hasičstvo v každé době bylo na svém místě, jak ve prospěch naší osvobozené vlasti, tak i ve prospěch svých spoluobčanů. Stále je připraveno v každé době zasáhnout, kde je třeba" praví kronikář. (1945) Rok 1946 je naplněn již různými akcemi. Byl pořádán hasičský věneček a hasičský ples, sbor se zúčastnil prací na postavení památníku padlým rudoarmějcům, organizoval oslavu narozenin presidenta T. G. Masaryka a pouťovou zábavu. První poválečné okrskové cvičení bylo 29. června v Neslovicích a účastnilo se ho 10 sborů. Hasičský sbor ze Zbýšova předvedl hašení pěnou a na cvičení účinkovala hasičská hudba z Brna. V poválečných letech je činnost hasičského sboru na dobré úrovni. Obnovena jsou pravidelná cvičení sboru s technikou i bez, stejně tak cykly pravidelných přednášek. V dubnu 1948 došlo ke zbourání budovy starého hasičského skladiště. Na jejím místě byla vybudována nová podzemní nádrž, kterou hasiči budovali ve svém volnu. V následujícím roce byla dokončena a její obsahuje 40 m3 V té době měl sbor 29 členů, 2 dorostenky a 11 žáků . .Ještě před zbouráním hasičského skladiště bylo započteno s úpravou budovy zbrojnice v místě, kde je dosud. Tam se přestěhovaly základní věci, ale stavba šla pomalu, neboť nebyly peníze na materiál Počátek padesátých let znamená velké změny o celém hasičském hnutí. "Hasičstvo stalo se významnou masovou organizační složkou Národní fronty. Podle zákona č. 62/50 Sb. přebírá řízení a odpovědnost za požární ochranu v obci místní národní výbor. Výkonným orgánem bude Požární sbor. Touto reorganizací bude se nynější Sbor dobrovolných hasičů nazývat: Místní jednota Čs. svazu hasičstva. Na budování tohoto Svazu se zúčastní všichni poctivě smýšlející členové dobrovolného hasičstva ". Ze zápisů v padesátých letech již "dýchá" poplatnost současné politické situaci. Kromě záznamů o pravidelných hasičských cvičeních se již také dovídáme o závazkovém hnutí o tom, kolik hasičů navštěvovalo lidové kursy ruštiny, kolik jich získalo odznak ,,Připraven k práci a obraně vlasti".

72

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) "Spolupráce s MNV a Akčním výborem Národní fronty a všemi masovými organizacemi se opět zlepšila. Požárníci se plně zapojili ve všech oslavách v rámci Národní fronty pořádané v obci". (1945) Do sboru jakoby začala proudit nová krev. Do sboru vstupovali další členové a tak v r. 1955 čÍlal47 členů, z toho 9 žen. Kromě pravidelného výcviku, lokalizace jednoho požáru v obci li Kocourků, musí se členové zúčastňovat žňových hlídek, zemědělských brigád a veškerých oslav v obci. Samozřejmostí je také účast na soutěžích, úspěchem bylo druhé místo družstva neslovických žen na okresní soutěži v r. 1957. V r. 1958 byl zvolen pro svou dobrou práci opět předešlý výbor. Předseda ¬Ludvík Ostrovský, velitel-Josef Krahula,jednatel- Václav Severin, další členové - Anděla Strádalová, Stanislav Péchal, Jan Severin, Richard Sedláček, Jindřich Janderka, Růžena Nováčková, Jan Havlát, Jan Sladký, Jaroslav Šimek a Jan Herzán. Pokračovalo budování požární zbrojnice, v obci opět hořelo a to v domku Jana Žáka a zásah místního sboru byl dobrý. V r. 1964 zemřeli zasloužilí dlouholetí členové sboru - pan Ludvík Ostrovský a pan František Janderka. Pohřbu se zúčastnilo 203 (!) krojovaných požárníků z Neslovic a okolí. Obsah činnosti sboru by se dal za 60. i 70. léta shrnout do určitého přehledu: preventivní prohlídky komínů a půd, výstavba a údržba zbrojnice, očista vodních zdrojů, účast na jarním úklidu obce, sběr železného šrotu, požární hlídky v době žní, kulturní akce, doplňování výzbroje, soutěže a přebory, brigády, získávání odznaků V zorný požárník, údržba stříkaček, relace a požární prevence, praktická cvičení, námětová cvičení, pomoc zemědělství, účast na konferencích, na velitelských dnech, odběr tisku, spolupráce se složkami Národní fronty, technické prohlídky motorových vozidel, kontroly připravenosti stříkaček, nákupy náhradních dílů, zařizování potřebných oprav, spolupráce se školou, vývěsní skříňka, stálé doškolování členů s hasební technikou, příprava hasičského dorostu, soutěže s dorostem, atd, Tedy seznam činností nutných k zajištění bezvadného chodu sboru i činností bezpečně určujících ráz tehdejší doby (a tedy činností rovněž nutných ... ). V roce 1965 v obci proběhly oslavy šedesáti let trvání požárního sboru v Neslovicích. 20. 6. zahájil předseda sboru Jan Sladký slavnostní schůzi v kulturním domě. Velitel požárního sboru Václav Severin zrekapituloval činnost sboru od jeho založení. Odpoledne prošel obcí průvod požárníků k památníkům padlých v I. a v 2. světové válce. Zástupce okresního výboru pan Mantl předal vyznamenání zasloužilým členům. Zakládajícímu členu Karlu Ryšavému, nejstaršímu členu Josefu Klumparovi, za dlouholetou činnost Janu Herzánovi, Eduardu Ryškovi a Josefu Krahulovi, za vzornou péči o stroje Janu Havlátovi, odznak za příkladnou práci byl předán Václavu Severinovi, jako okresnímu a místnímu veliteli. Po slavnostním aktu bylo provedeno námětové cvičení v obci za použití všech druhů požární techniky a za spoluúčasti okolních požárních sborů. Po cvičení se konala taneční veselice. Po r. 1965 byla kronika požárního sboru 17 roků nezvěstná: Jak se záhadně ztratila, tak se v r. 1983 záhadně objevila. Ze zpětně poskládané mozaiky událostí vybírám: v r. 1973 se zúčastnili členové sboru Ryšavý Jaroslav, Havlát Zdeněk a Patočka Josef s ruční hasičskou stříkačkou taženou koňmi přehlídky techniky v Brně u příležitosti novinářské soutěže OTIF. V r. 1977 byl vyřazen dopravní vůz STEYER a do hasičské garáže přibyl milý přírůstekkrytý vůz TATRA 805, který byl zakoupen. Téhož roku byla za spolupráce předsedy MNV M. Brázdy a velitele sboru Josefa Kačírka vyměněna na požární zbrojnici dřevěná vrata za železná. Od r. 1965 do r. 1983 se náš sbor zúčastnil hašení pěti požárů v místě a okolí. Zvláště dramaticky se mohl rozrůst požár strniště v létě r. 1983. Přestože bylo veliké sucho, zapálil jeden občan strniště. Podcenil rychlost, s jakou se oheň šířil k lesu na Konvízu. Občané hasili požár lopatami a plácačkami. a ing. V. Strádal stihl vyorat brázdu, která šíření ohně zastavila.

73

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Významným rokem pro sbor byl r. 1978, kdy se do obce přistěhoval z Rosic pan František Růžička a hned se zapojil do práce v požárním sboru, který byl v té době na rozpadnutí. Založil družstvo žáků a s těmi usilovně cvičil. Žáci se zúčastnili několika soutěží s dobrými výsledky. Byl zvolen velitelem sboru a společně s předsedou sboru panem Josefem Kačírkem omladili sbor a naplno ho opět rozjeli. 75. výročí sboru, které připadlo na r. 1980, již bylo slaveno v plné síle. Součástí oslav bylo námětové cvičení v obci a ukázka výcviku a cvičení žáků. V r. 1984 se započalo s generální opravou zbrojnice, avšak tato akce z finančních důvodů nedospěla k závěru. "Členové se zúčastňovali námětových cvičení, školení a soutěží. To vše přispívalo k zdokonalování vědomostí členů a lepšímu ovládání požární techniky. Nemalou měrou přispěli i k opravě požární zbrojnice ~ 396 hodinami. Pomocí národnímu hospodářství byl sběr druhotných surovin. Hlavní zásadou požárníků je - nedat příležitost "červenému kohoutu ". Proto absolvovali preventivní prohlídky v obytných domech, školách a provozovnách. Výstavka dětských prací žáků základní školy a dětí z mateřské školy v Neslovicích názorně ukázala, jak si děli představují požární prevenci. Pouťová zábava byla -jak už se stalo tradicí, záležitostí požárníků. Návštěvnost byla průměrná. Spolu s rodinnými příslušníky podnikli někteří členové v létě výlet na jižní Moravu (1984) 80. výročí založení hasičského sboru bylo vzpomenuto v r. 1985 na slavnostní členské schůzi. Při této příležitosti byli medailí „za příkladnou práci" vyznamenáni zasloužilí členové pan Jan Sladký a pan František Havlát. Oprava zbrojnice pokračovala velmi pomalu, neboť nebyly peníze. Svou akceschopnost však osvědčili členové sboru při výjezdech k požárům mimo obec. V r. 1986 v Hrušovanech u Brna a v Tetčicích. Doma v Neslovicích dostali příležitost 5. srpna, kdy se na obec snesla průtrž mračen, která podobně jako v r. 1932 proměnila spodní část obce v jezero a bylo nutno čerpat vodu ze sklepů. 10. 10. vypukl požár v ranních hodinách v budově místního národního výboru, který uhasili požárníci z Ivančic a Neslovic. Také společenský život nebyl zanedbáván. "Podle plánu práce jsme v květnu uspořádali pouťovou zábavu. Tradičně vyhrávala hudba MEZ Brno, zábava byla v Národní frontě hodnocena velice kladně, avšak finanční zisk nebyl žádný. Před Vánocemi si mladí požárníci připravili vánoční besídku s nadílkou“. (1986) Při technických prohlídkách byl v r. 1988 vyřazen z provozu hasičský vůz TATRA805 a byl nahrazen jiným-DVS 12 AVIA 30. Vůz to nebyl nejmladší, ale díky úsilí členů sboru, byl udržován v dobrém stavu. Auto již bylo možno využít při výjezdu k požáru obrovské skládky pneumatik v Bratčicích, k požáru stohu u Zbýšova a k požáru lesního prostoru v Neslovicích. K praktickému výcviku se záchrannou technikou se přiřadila i činnost a ukázky s technikou nejstarší. Vystoupení požárníků s koňskou ruční stříkačkou je atraktivní a stále žádanější. Členové sboru se zúčastnili oslav v Ivančicích. Omicích a pyromítinku v Brně. Nová společenská a politická situace po r. 1989 s sebou logicky nesla opět určité změny ve stanovách hasičského hnutí. Ano - už opět hasičského! Proběhlo plenární zasedání ÚV Svazu požární ochrany v Jesenici li Prahy, na němž byl přijat nový název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Řízením jednotlivých hasičských sborů byly dle stanov pověřeny obecní úřady. Obecní zastupitelstvo, v čele se starostou ing. Karlem Kučou, hasičský sbor podporovalo. Ve zbrojnici byla dokončena elektroinstalace, budova byla zvenku i zevnitř omítnuta a byl upraven vjezd i vchod do zbrojnice. Při údržbě výstroje, výzbroje a při opravě budovy odpracovali hasiči více než 1 300 hodin. Hlavní tíha práce však ležela pouze na určitých

74

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) členech. Veliká snaha byla na místě, poněvadž v r. 1994 si celá obec Neslovice připomínala, že uplynulo 90 let od založení sboru dobrovolných hasičů. Oslavy proběhly důstojně a na úrovni. Dopoledne prošel průvod hasičů od hasičské zbrojnice na hřbitov. Zde byl položen věnec na hrob prvního starosty a pietně byla uctěna památka všech zemřelých hasičů. Průvod se odebral do Žleba, kde ještě dopoledne proběhla soutěž ručních koňských stříkaček. Bylo to něco nového. S přibývajícími roky roste zájem veřejnosti o zhmotněnou historii hasičských sborů - o ,,koňky". Prakticky od doby, kdy začali hasiči používat motorové stříkačky, se soutěžilo jenom s nimi. Potom následovala ukázka ,,hašení na přelomu století", se kterou hasiči zajíždějí i do okolních obcí. Profesionální hasiči z Rosic předvedli divákům záchranu osob z havarovaného vozidla a jeho hašení. Vrcholem akce bylo okrskové námětové cvičení, při němž byla hašena "hořící" budova radnice a zachraňovány osoby z 1. patra. Skupina lezců z Ivančic předvedla divákům cvičení s 25 m dlouhým žebříkem a práci lezců - záchranářů na laně. Všechny "zraněné" odvezla po ošetření na místě sanitka Rychlé záchranné služby do nemocnice. Hasiči a diváci si však moc neoddychli, neboť potom začala soutěž zásahových jednotek a tím byla odstartována tradice místní soutěže v Neslovicích. Jedná se o soutěž netradiční; vymyšlena a upravena je na místní podmínky. Celé družstvo nasedlo do svého zásahového vozu a projelo jako k požáru Žlebem. Po cestě museli hasiči odstranit z vozovky "spadlý'< strom, odtlačít traktorovou vlečku a opravit defekt předního kola. Potom dojeli k podzemní požární nádrži a odtud rozvinuli a rozložili požární útok na terče. Po celý den hrála k dobré náladě country kapela a večer byly ukončeny oslavy taneční zábavou. Diváci měli v tento den vynikající příležitost názorně vidět, jak vývoj hasební techniky za těch 90 let pokročil. Oslavami devadesáti let trvání sboru o sobě dali hasiči výrazně vědět a začali pomalu směřovat ke "stovce". Jak probíhalo další desetiletí? Jako červená nit se vine zprávami o činnosti SDH v Neslovicích informace, že činnost je poměrně široká a různorodá, ale na této práci se podílí stále většinou pouze výbor a určitá část členstva. Upřednostňována byla připravenost teoretická i praktická. Pravidelně se každoročně konala školení zásahové jednotky ukončovaná znalostními testy. Samozřejmostí byla účast členů na různých námětových cvičeních a na závodech v okolí - s různými výsledky. Členové sboru byli na soutěžích zařazováni jako rozhodčí. Pan František Růžička, který je v čele neslovického sboru již čtvrt století, je také velitelem okrsku a působí v Okresním sdružení hasičů jako rozhodčí. V r. 2001 proběhlo v Neslovicích prověřovací námětové cvičení, při kterém se ověřovala koordinovanost zásahu profesionálních sborů, dobrovolných hasičů, policie, záchranné služby a telefonního spojení. Bez funkční a stále modernější techniky by samozřejmě sbor zasahovat nemohl. V r. 1999 zakoupil obecní úřad cisternu CAS-25, nové pracovní stejnokroje a dobové stejnokroje. Na opravách techniky a na její běžné údržbě hasiči odpracovali bezpočet hodin. Zvláštní péče byla věnována opravě ruční koňské stříkačky. Stříkačka je stále funkční a nebyly na ní vyměněny žádné součástky. Stříkačka je tedy originál s rokem výroby 1905! Vystoupení s historickou technikou je součástí mnoha oslav a soutěží aje stále populárnější. V r. 1999 byl součástí oslav 95. výročí založení SDH v Neslovicích již druhý ročník soutěže, která je v naší

75

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) republice ojedinělá: je to soutěž ručních koňských stříkaček a námětové cvičení "Hašení na přelomu století". Zúčastnilo se 6 družstev. Na dlouhou pouť se naše "stará dáma" stříkačka vydala v červenci r. 1998. V Litoměřicích se konal celostátní sraz dobrovolných hasičů spojený s výstavou hasební techniky současné i historické. Přestože se srazu zúčastnilo více než 80 sborů s téměř 140 historickými exponáty, vybrala si Česká televize do zpravodajství právě naši stříkačku a naše hasiče v dobových uniformách a přilbách. Svérázná postava velitele místních hasičů p. Růžičky s fajkou v puse zdobila celostátní pozvánku na hasičské slavnosti v Litoměřicích, které se naši hasiči s koňskou stříkačkou zúčastnili znovu v r. 2001. Veliký důraz kladli hasiči na protipožární prevenci. Jejím praktickým naplněním byly prohlídky rodinných domků, škol, provozoven a besedy s dětmi v mateřské a základní škole. Mladí členové sboru se zúčastňovali celostátní celoroční hry dětí PLAMEN a závodů požárnické všestrannosti s různými úspěchy. Spoustu práce odpracovali hasiči na zvelebování hasičské zbrojnice a jejího okolí. V r. 1998 byla připojena voda a ohřívač vody, postupně opraveno sociální zařízení, chodník, kanalizace. Bohužel, budova hasičské zbrojnice připadla v rámci restitucí soukromé osobě a tak hasiči jsou zde v podnájmu. V průměru 2x až 5x ročně vyjížděli hasiči k požárům. Šlo většinou o požáry lesa, staré slámy, shořelé maso v udírně, hořící brikety či osobní auto, likvidace vosích hnízd, čerpání zaplavených sklepů nebo zahoření sazí v komíně. Obecní úřad v čele s panem starostou ing. Karlem Kučou má k otázce požární ochrany příkladný přístup a hasičský sbor podporuje různými formami. Tradice místní soutěže zásahových jednotek ,, O pohár starosty OÚ v Neslovicích" se ujala a stává se jakousi pomyslnou maturitou našich hasičů. Předchází jí spousta práce, ale cestu do Neslovic v květnu nachází stále více soutěžících družstev (už ze čtyř okresů i). V r. 2004 byla soutěž jubilejní - tedy desátá' Velmi záslužnou činností sboru je sběr železného šrotu, který bývá pravidelně dvakrát ročně, a pomoc členů při úklidu okolí obce. Členové sboru nežijí pouze cvičeními, brigádami, soutěžemi a ukázkami historické techniky, ale jejich každoroční záležitostí je také pořádání pouťové zábavy a občas vlastivědný zájezd. V současné době stojí ve vedení SDH tento výbor: starosta: Josef Kačírek velitel: František Růžička členové výboru: Mirek Kyzlink, Oldřich Hodoval, Martin Růžička, Milan Miňovský Sbor má nyní 42 členů. Patřívalo k dobré pověsti města či obce, jestliže se pyšnila hasičským sborem. Nahlédneme-li dále do historie, dovíme se, že už ve 14. století existovala všeobecná ustanovení v zacházení s ohněm; v 16. století měli rychtáři a hejtmani za povinnost po čtyřech týdnech ohledávat komíny a trestat nedbalé hospodáře. Zikmund Winter v knize O 'životě v českých městech píše: "Kterak vésti sobě při ohni samém, na to bývaly všude obšírné policejní řády: konšelé připravivše řád na velký papír, kázali ho přibíti na radní dům, aby každý zvěděl a pomohl." Přišel čas Marie Terezie a jejího syna Josefa II. V roce 1785, v takzvaném Josefinském řádu, se také psalo o hašení ohňů. Skončil čas kožených věder a postupně se začaly objevovat stříkačky tažené koňmi. Patron hasičů svatý Florián je nejčastěji znázorňován jako voják, který vylévá vědro vody na hořící domek. Také naše neslovická kaplička je zasvěcena svatému Floriánovi. Staré úsloví

76

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) pravilo, že ,, kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián". Kéž by tomu tak bylo! Starostové (předsedové) HS v Neslovících: Josef Ryšavý 1905 Artur Nesnídal 1932 Václav Černý 1933 Václav Černý 1936 František Janderka 1951 Ludvík Ostrovský 1952 Ludvík Ostrovský 1958 Jan Sladký 1965 Josef Kačírek 1977 Pavel Zima 1993 Josef Kačírek 2000 Náčelníci (velitelé) SH od r. 1905 Arnošt Dusík Alois Břínek Ludvík Ostrovský Ludvík Ostrovský Josef Krahula Josef Krahula Václav Severin František Růžička

1905 1931 1931 1936 1952 1958 1965 1977

Text převzat z brožury 100 let hasičů v Neslovicích (1904 – 2004)

Nesvačilka

status: obec katastrální výměra: 2,69 km² počet obyvatel: 340 (2. 10. 2006) zeměpisná šířka: 49° 3’ 52’’ zeměpisná délka: 16° 45’ 33’’ nadmořská výška: 198 m adresa obecního úřadu:

77

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Nesvačilka 100 66454 Těšany Oficiální web: http://www.nesvacilka.cz/ Zakládací listina (nadání), kterou jménem biskupské vrchnosti vydala správa chrlického panství v Ivanovicích (Brněnských – Nennovitz) dne 29. listopadu 1715. Odlehlý panský dvůr nedaleko Žatčan, byl rozdělen na 20 usedlostí (familií) pro nové osadníky. Jméno Nesvačilka, obec dostala podle rybníka Nesvačila (německy Neudorf, někdy také v listinách Nová ves, lidově Nová dědina). Obec má 112 domů a 340 obyvatel. Obchod s potravinami, pohostinství, stavebniny.

Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen v roce 1942. V roce 1950 byla postavena hasičská zbrojnice. SDH je vybaven cisternou Tatra 148, Avia 30 a stříkačkou PS 12. Hasiči se často zúčastňují soutěží požárních družstev, kde se jim daří a vyhráli řadu pohárů a cen. Tradičně se také starají o kulturu v obci a to pořádáním hodů, plesů, ostatků a letních nocí.

Níhov

status: obec katastrální výměra: 4,92 km² počet obyvatel: 203 (2. 10. 2006) zeměpisná šířka: 49° 20’ 50’’ zeměpisná délka: 16° 15’ 19’’ nadmořská výška: 474 m adresa obecního úřadu: Níhov 17 59455 Dolní Loučky

78


První písemná zmínka o Níhově pochází z roku 1349, kdy Níhov náležel panství Osovskému. V roce 1365 je prodal Jindřich z Osového Janu Staršímu z Meziříčí. Později přešel od Lacka z Kravař na druhou linii pánů z Lomnice. Od roku 1537 patří Níhov k panství Náměšťskému, ačkoliv ještě v roce 1570 se uvádí páni z Níhova. Počátkem 17. století má Níhov po třicetileté válce 12 domů (z toho 10 obydlených a 2 prázdné) se 76 obyvateli. Společenské změny po listopadu 1989 se odrazily i v organizačním uspořádání obcí v Československu. Dochází k dělení větších integrovaných celků na původní jednotky – obce. Tento proces se nevyhnul ani Níhovu. V roce 1980 byl připojen k městu Velká Bíteš, jako její místní část. V roce 1992 se obec opět osamostatnila. V roce 1999 se podařilo dokončit úpravu bývalé skládky na hezký parčík, opravu bývalé garáže pro autobusy a rozšířit dětské hřiště u kulturního domu. V následujícím roce byl vybudován tenisový kurt, provedena plynofikace a v roce 2003 byl uveden do provozu nový vodovod a částečně zbudována nová kanalizace.

Sbor dobrovolných hasičů Hasičský sbor má v obci dlouholetou tradici, hasiči pořádají každoročně soutěžní klání a několik letních zábav. Sbor byl založen již v roce 1893, tehdy ho tvořilo 27 mužů, o rok později už hasiči trénovali s novou stříkačkou. První protokol o práci hasičů byl sepsán dne 5. října 1893 a tentýž den byl zvolen i pětičlenný výbor spolku. Mezi první vybavení mimo jiné patřil ruční stříkač a 132 metrů konopných hadic. Všechno bylo uloženo v nové hasičské zbrojnici vybudované v roce 1897. Vysvěcena byla dne 26. září 1897, obřad vykonal pan P. Josef Pávek, farář ze Březí. Obřadu přihlíželo asi tisíc lidí a 7 hasičských sborů z okolí. V dalších letech se rozvíjela spolková činnost sboru jako výlety a plesy. V roce 1939 zakoupili hasiči motorovou stříkačku, bohužel za druhé světové války zažila hasičská činnost utlum, avšak po jejím konci znovu ožila. V roce 1986 byla započata výstavba nové požární zbrojnice u kulturního domu spolu s tanečním parketem. Na stavbě se dobrovolně podíleli členové mužstva i samotní občané. Od února 1992 se odvíjí nová historie obce. První významnou událostí byla oslava 100. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. U příležitosti tohoto výročí byla provedena generální oprava staré hasičské zbrojnice. Hlavní oslavy proběhly ve dnech 18. - 20. června 1993. Na slavnostní valné hromadě byla zhodnocena práce hasičů za celých 100 let trvání sboru. K činnosti hasičů patří nejen to nejdůležitější, tedy hašení, čili likvidace požárů, ale i protipožární prevence a účast na soutěžích v požárním sportu, které prověřují připravenost celého sboru. Hasiči se aktivně podílejí také na kulturním dění v obci. Dnes hasiči vlastní: 2 staré stříkačky, 1 malá přenosná motorová stříkačka vzor PS-8 a motorová stříkačka na podvozku vzor DS-16.

79


Nová Ves u Oslavan

status: obec katastrální výměra: 11,54 km² počet obyvatel: 753 (3. 7. 2006) zeměpisná šířka: 49° 6’ 40’’ zeměpisná délka: 16° 18’ 14’’ nadmořská výška: 278 m adresa obecního úřadu: Nová Ves 67 66491 Ivančice Oficiální web: http://novaves-bv.cz Slované založili obec Řevušín, která zanikla, a její obyvatelé pravděpodobně založili novou ves od toho tedy název. Obec Řevušín byla majetkem třebíčského kláštera, jehož opat Arnold ji zastavil v roce 1230 za 75 hřiven oslavanskému klášteru. V zápise je uváděn název obce jako Revssin. Majetkem oslavanského kláštera už obec zůstala. Za panování Václava IV. Lucemburského v letech 1378 až 1419 došlo k řadě sporů a bitev mezi jeho bratranci moravskými markraběty Prokopem a Joštem. Řada obcí byla vypálena a zničena, pověst uvádí, že stejným způsobem zanikla i obec Řevušín. Pověst Kdysi dávno táhli kolem Řevušína uprostřed noci ozbrojenci jeden z nich se oddělil a objevil tak tuto obec zavolal ostatní a společně obec vyplenili a obyvatelstvo povraždili. Prý se zachránil jenom jeden člověk, který se schoval za bodlák, a jelikož byla tma nikdo si ho nevšiml. Oblasti kde se nacházel Řevušín se dnes říká "Pustá Ves". První písemná zmínka o obci pochází z roku 1547. Ale její vznik je možný již u konce čtrnáctého století nebo na začátku století patnáctého.

Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves u Oslavan uzavírá výčet obcí, ve kterých byl založen hasičský spolek před vypuknutím 1. světové války. Novovesští mají na své žádosti ze 30. ledna 1914 uvedeného starostu obce Františka Kliku zakladatele sboru Antonína Kubřčka, Františka Grosse a Antonína Koloucha. Ve válce vyvíjeli činnost pouze rok, s její obnovou započali až za dva roky po vzniku samostatného československého státu.

80


Nové Bránice

STATISTICKÉ ÚDAJE r. 2006 Status obec Zeměpisná šířka 49° 4´ 4´´ Zeměpisná délka 16° 25´ 36´´ Katastrální výměra 621 ha Nadmořská výška 198 m Počet obyvatel 726 Obec Nové Bránice, okres Brno-venkov, před rokem 1945 Německé Bránice leží na pravém břehu řeky Jihlavy, 5,8 km jihovýchodně od Ivančic, 198 m nad mořem. Byla založena po bratrovražedné bitvě Čechů s Moravany u Loděnic na Pohořelicku dne 10. prosince 1185. Vlastivěda moravská, sepsaná Augistinem Kratochvílem, uvádí, že již před touto bitvou tábořilo na pravém břehu pomocné vojsko německé. Po bitvě z mužů ostalých v táborech a k vojenské službě neschopných, i se svými ženami a dětmi založili dvě osady, které byly ve spojení s hradem v Dolních Kounicích. Za vpádu nepřátel by měly chránit hrad, ty na levém břehu od strany moravské – Moravské Bránice a osada na pravém břehu od strany německé Německé bránice. Od založení do r. 1276 patřila osada klášteru Rosa Coeli (Růže nebeská) v Dolních Kounicích. Toho roku byly Bránice darovány příznivkyni kounického kláštera paní Mačce. Po její smrti roku 1306 si obec přisvojil klášter v Želivi se všemi náležitostmi, tj. se zámeckou budovou s kaplí, panským dvorem, mlýnem, lesy a pastvinami. Z rodáků vynikal Martin Přech, který byl roku 1406 bakalářem na vysokých školách pražských. Šlo o vzdělaného rodáka, vrstevníka Husova. V roce 1594 byly Německé Bránice prodány pražskému klášteru na Strahově. Poslední kněz, který v Německých Bránicích působil a r. 1798 zemřel, byl P. Oktavian Prudký. Vrchnostenský zámek stál za starým hřbitovem, byl na jedno patro, pokrytý šindelem, obýván ještě r. 1832. Za 46000 zlatých byl statek německé Bránice prodán roku 1808 Josefu hraběti z Ditrichštejna, po jeho smrti r. 1858, vymřel tento rod po meči. Došlo k dělení majetku mezi jeho čtyři dcery. Nejstarší Terezie, provdaná za hraběte z Herberštejna získala mimo jiné i Bránice. Od roku 1895 byl majitelem její syn Jan Josef hrabě z Herberštejna. Ve třináctém století čítala osada 44 domů. V roce 1790 bylo 70 domů a 344 obyvatel. V roce 1900 tu bylo 99 domů a 522 obyvatel. Obec řídí purkmistr, rychtář, 4 konšelé a starší obce, později starosta a dva radní. Vlastnila starou pečeť s nápisem: “Peczet Niemeczky Branicz 1658” a se znakem dvou křížem položených košířů a radlice.

81

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Vyučovalo se zde již za císaře Josefa II. Škola byla jednotřídní a měla zvoničku. Byla pro třicet dítek. Před r. 1801 se zde učilo 75 dětí. 25 místních, 15 z Trboušan, 20 z Dolních Kounic a 15 z Moravských Bránic. Roku 1873 byla dána do provozu dvoutřídní škola v domě, kde dříve bydlel šafář. V roce 1874 byla založena školní knihovna, 31. srpna 1930 byla slavnostně otevřena nová Jubilejní škola Masarykova Nejstarším spolkem v obci je Sbor dobrovolných hasičů. Byl za hmotné podpory obce založen 12. dubna 1896. Tělocvičná jednota Sokol založena 16. listopadu 1919. Její členové se podíleli na stavbě pomníku padlým vojínům v I. světové válce. Odhalen byl 8. srpna 1920. Dne 5. června 1938 byla slavnost odhalení pomníku prezidenta T. G. Masaryka. za okupace byl pomník odstraněn a nově pak odhalen 2. června 1946. Zatímco v padesátých letech byly odstraněny pomníky, sochy, názvy náměstí a ulic, zkrátka vše, co neslo jméno Masarykovo, u nás jeho pomník přetrval do dnešních dnů. Po ukončení druhé světové války v roce 1945 byla obec přejmenována na Nové Bránice. Dnes má obec 210 domovních čísel a 660 obyvatel. 1. prosince 1997 udělil obci předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman znak a prapor. Oficiální web: www.novebranice.obec.cz

Sbor dobrovolných hasičů

HISTORIE Píše se rok 1896. Obec Německé Bránice čítá 99 domů s převládající krytinou břidlicovou, většina obyvatel jsou rolníci. Dobrovolný sbor hasičský byl zde založen 12. dubna 1896. Na ustavující valné hromadě toho dne byl v místnostech domu pana Škorpíka zvolen i výbor sboru ve složení: Matěj Badin, starosta Antonín Badin, náčelník Josef Hlavoň (č. 10,), I. podnáčelnlk Vincenc Zoufalý, II. podnáčelník Dále byli do výboru zvoleni František Kališ, Eduard Zoufalý, Vincenc Schoř, náhradníky pak Václav Kučera a Karel Křivan. Za přehlížitele účtů (dnešní revizory) byli zvoleni Martin Chrást a Karel Model'. Nutno však podotknout, že volbě výboru a vůbec ustavení sboru předcházela zpráva zástupců brněnské župy pp. Františka Haslingera a Čeňka Adamce. Posledně jmenovaný čte po jednotlivých odstavcích schválené stanovy a vysvětluje: "čeho je zapotřebí"'. Delegát František Haslinger, náčelník sboru v Rosicích, ve svém projevu hovoří o důležitosti hasičského sboru a klade všem na srdce nutnost vzájemné svornosti jako základní myšlenky hasičstva.

82

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Po této ustavující schůzi se sešel téhož dne výbor ke své první vý¬borové schůzi a zvolil další hodnostáře. Náměstkem starosty byl zvolen a volbu přijal Antonín Badin, pokladníkem sboru by] zvolen František Kališ, zbroj mistrem Eduard Zoufalý, četařem lezců Josef Schoř se zástupcem Matějem Kališem, četařem stříkačníků Martin Svoboda a zástupcem Antonín Světlík. Jednatelem sboru zvolil výbor Josefa Hlavoně a funkci trubače, v té době velmi důležité, svěřil Františku Badinovi. O tom, že nově ustavený sbor měl od svého počátku vážnost v obci a těšil se všeobecné přízni, svědčí záznam v kronice "České ústřední jednoty hasičské markrabství Moravského'" z roku 1898. Zde se píše. že .,dne 20. června roku 1896 pořádala Omladina taneční zábavu, ze které čistý výtěžek 5 zl. odevzdán panu Františku Kališovi (č. 32), aby obnos věnoval k založení sboru hasičského". I další záznam v kronice nám říká o přízni, jíž se sbor těšil. V té době byl starostou obce František Badin (č. 6) a v obecní radě a před¬stavenstvu pak Jan Oulehla, Václav Světlík, František Badin (č. 53), František Dobrovolný, Vincenc Stěrba, Jan 'Procházka, Vincenc Dobrovolný, Josef Badin, Jan Pexa, Jakub Sládek a Antonín Badin. Z těchto deseti nejvyšších představitelů obce plná polovina se zavázala přispívat na sbor ročně 1 zl. Avšak jako každá nová věc nese s sebou těžkosti, i zde se dostavily: ze 34 členů, které v té době sbor měl, se někteří funkcí vzdali .. Ještě v témže roce byl zvolen novým předsedou Václav Kučera a novými revizory pak členové Martin Kališ a František Světlík. Náhradníkem se místo Karla Křivana stal Jan Kališ.

r. 1896 Horní řada zleva: Kališ Cyril (č. 50), Leopold Pexa (č. 13), Kališ Jan (č. 100), Chrást Jan (č. 85), Schoř Martin, Fráňa Jan (č. 11) Prostřední řada zleva: Kališ František (č. 32), Pexa Matěj (č. 59), Válek Martin, Světlík František (č. 36), Kučera Vincenc, Světlík Antonín (č. 44.), Bukač Jan Sedící zleva: Kališ Matěj (č. 43), Svoboda :Martin (č. 74), Hlavoň Josef (č. 10), Kučera Václav (č. 49), Badin Antonín (č. 39), Zoufalý Vincenc (č. 23), Zoufalý Eduard (č. 23), Kališ Martin (č. 33) Ležící zleva: Oulehla František (č. 66), Chrást Jakub (č. 8)

83

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Za zmínku také stojí problémy, se kterými se výbor zabýval. V prvé řadě to bylo zakoupení výzbroje, na niž si musel sbor od Občanské záložny vypůjčit 200 zl. Zbytek ve výši 104 zl se zavázali členové splácet. Bylo též rozhodnuto, aby každý člen ročně přispíval sboru částkou 50 krejcarů. Kronikář sboru považoval za důležité zaznamenat i to, že členové sboru Václav Kučera, Antonín Badin, Josef Hlavoň, František Kališ a Martin Svoboda se zavázali vykonat cestu na zakoupení výzbroje zdarma. O tom, jak sbor dbal na dobré jméno v obci. Svědčí i zápisy z let 1897 a 1898, kdy "pro nečestné jednání" byl vyloučen jeden člen a taktéž „pro ochablost v činnosti'" se sbor rozešel s několika členy. Jistě by tyto závěry našich předchůdců řekly mnoho i nám, kteří se potýkáme s téměř stejnými problémy. Po dvouleté činnosti, jak píše již vzpomenutá kronika České ústřední jednoty, měl sbor jednu dvoukolovou stříkačku v ceně 500 zl a zúčastnil se za tu dobu tří požárů. Na valné hromadě dne 6. února 1898 byl zvolen tento výbor: Předseda Václav Kučera (č. 49) Náčelník a náměstek předsedy Antonín Badin (č. 39) Pokladník a II. podnáčelník František Kališ (č. 32) 1. podnáčelník Martin Svoboda (č. 74) Zbrojíř František Kališ (č. 50) Četař lezců Jan Bukač Četař stříkačníků a náhradník výboru František Světlík Podčetař prvního a náhradník výboru Matěj Kališ Podčetař druhého Antonín Světlík Revizor František Světlík Revizor Martin Schoř V té době aktivními členy sboru byli: Vincenc Zoufalý, Martin Svoboda, Eduard Zoufalý, Josef Schoř, František Kališ, J au Bukač, Vincenc Schoř, František Světlík, Richard Pexa, Jakub Chrást, František Oulehla, Martin Válek, .Martin Schoř, Jan Chrást, Leopold Pexa, Matěj Pexa, Jan Fraňa, Vincenc Kučera, František Badin (č. 48), Matěj Oulehla, Jan Badin, František Badin (č. 15), Jan Švihá¬lek, František Badin (č. 77) a Bohumil Sládek. Výbor také rozhodl, že delegátem při volbě výboru podporovací pokladny bude dne 3. dubna Václav Kučera, kterému bude vyplacena náhrada cestovních výloh ve výši 1 z1. 20 kr. Na župní sjezd do Sokolnic byl vyslán Vincenc Pexa s odměnou 2 zl. I z těchto strohých záznamů lze dost přesně usuzovat o tom, v jakých podmínkách se na přelomu století ve sboru pracovalo. Tím více si musíme vážit těch několika nadšenců, kteří dali hasičské myšlence v dnešních Nových Bránicích tak pevné základy, že dnes můžeme slavit její 80. jubileum. Čas běžel dál a hasičský sbor v Německých Bránicích nabýval na síle a významu. Počátkem roku 1899 se sbor rozhodl spolu s představenstvem obec, aby byl k požárům do Dolních Kounic, Moravských Bránic a Trboušan zajištěn povoz (dnešní pohotovostní vozidlo). Stejně tak bylo rozhodnuto zakoupit dvě "lejty", které by byly stále naplněny vodou a připraveny pro případ požáru. V roce 1899 přistoupili do sboru Jan Kališ (č. 85) a Jakub Kališ. Pátá valná hromada sboru dne 21. ledna 1900 v místnostech Jana Škorpíka, místního hospodského, zvolila tento výbor a ostatní funkcionáře: Předseda Václav Kučera (č. 4.9) Náčelník a 1. náměstek Antonín Badin (č. 39) 1. podnáčelník Martin Svoboda II. podnáčelník a pokladník František Kališ (č. 32) Zapisovatel a důvěrník Jan Pexa

84

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Člen výboru a zbrojíř František Kališ (č. 50) Clen výboru Martin Schoř Důvěrník František Badin (č. 6) Náhradník Matěj Oulehla (č. 63) Náhradník František Badin (č. 15) Revizor Leopold Pexa Revizor a podčetař lezců Matěj Kališ (č. 43) Četař lezců Jan Bukač Četař stříkačníků Antonín Světlík Podčetař stříkačníků Jan Fráňa O narůstajícím vlivu na okolní obce svědčí i to, že za přispívající členy se do sboru v Německých Bránicích přihlásili např. PhMr Oldřich Jína, lékárník z Dolních Kounic, MUDr. Josef Hošek, lékař z Dolních Kounic, Eduard Machač, obuvnický mistr z Dolních Kounic, Řehoř Müller, čalounický mistr z Moravských Bránic a Theodor Hollý, krejčovský mistr z Moravských Bránic. Posledně jmenovaní se stali nakonec řádnými členy v roce 1901. Možno tedy už z toho usuzovat, jak velký vliv měla činnost tohoto prvního sboru na okolní obce, kde však došlo k ustavení dobrovolných sborů až mnohem později. Záznam v kronice sboru nám také říká, že k první podpoře od vyšších orgánů, a to od "Slovutného zemského výboru", citujeme-li ze zápisu, došlo v roce 1901. Činila 100 korun a sbor použil 70 korun na splacení dluhu Občanské záložně v Dolních Kounicích, který zde byl ještě z roku 1896. Ostatní sbor uložil, V roce 1902 se sbor dále rozrostl o členy z řad přispívajících, a to Hynka Procházku, Hermana Nerudu a Augustina Kališe. Za dobu trvání sboru však odešli i někteří členové, což však v žádném případě neovlivnilo záslužnou práci zůstávajících členů, zvláště z řad výboru. Sbor byl natolik agilní, že v roce 1902 uspořádal veřejné cvičení, ke kterému přizval i župního přehlížitele, Jana Průšu z Ivančic. Po veřejném cvičení byla taneční zábava. Za zmínku snad stoji, že cvičení se konalo u domu č. 13, v jehož blízkosti byla hasičským sborem vybudována vodní nádrž již v roce 1897. V roce 1903 byla vyplacena první náhrada za utrpěný úraz při požáru Řehoři Müllerovi ve výši 44 korun. Částka byla na sbor zaslána podporovací pokladnou v Rosicích. Z listopadu téhož roku je i závažné rozhodnutí výboru, aby byla pojištěna přípřež v případě požáru, a to ve výši 600 korun, stejně tak pojištěn i jeden čeledín k obsluze páru koní. Přízeň představenstva obce, trvající již od počátku ustavení sboru, byla i na valné hromadě v roce 1904 potvrzena tím, že starosta obce Matěj Světlík se přihlásil za přispívajícího člena. Také nájemce místní cihelny Josef Badin se zavázal darovat po¬třebné cihly na zhotovení dlažby v hasičské zbrojnici. Jistě k této příznivé atmosféře, ve které sbor žil, značně přispěl jeho předseda Václav Kučera, který stál v čele sboru od 12. července 1896 a v obci měl patřičnou vážnost. Tento na svou dobu velmi osvícený muž stál v čele sboru až do roku 1910, kdy se funkce vzdal pro stáří. Jeho činnost ve prospěch sboru a i obce byla dlouho příkladem pro ostatní členy sboru a našla mnohé pokračovatele. Byl častým zástupcem na jednáních vyšších složek, kde sbor vždy vzorně reprezentoval. Z dalších důležitých rozhodnutí sboru či představenstva obce z té doby, jež se vztahovaly na činnost sboru, dlužno vzpomenout roz¬hodnutí z roku 1905 přispívat ročně 20 korunami na činnost sboru z rozpočtu obce. Do jubilejního roku, 10 letého trvání sboru, jde sbor v čele s těmito většinou již osvědčenými členy:

85

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Předseda Náčelník I. podnáčelník II. podnáčelník a pokladník Zbrojíř Člen výboru I. náhradník II. náhradník

Václav Kučera Antonín Badin František Kališ (č. 32) Jan Fraňa (č. 24) Matěj Kališ (č. 43) Martin Kališ (č. 33) František Kališ, Martin Schoř František Badin (č. 15) Matěj Oulehla (č. 47)

Nová tvář ve sboru a ve výboru se objevila o rok později. Byl to učitel zdejší školy Leopold Lichteneger, který byl též zvolen zapisovatelem. Na jeho příznivý vliv pro činnost sboru dlouho ještě vzpomí¬nali mnozí z těch, co ho osobně znali. Sbor neustále pilně cvičil a na případné neúčasti svých členů byl velmi přísný. Svědčí o tom i zápis z roku 1908, kdy bylo rozhodnuto, „kdo by se tří cvičení neúčastnil, budiž naprosto ze sboru vyloučen". Jak patrno z této krátké zprávičky, byli naši předchůdci velmi odpovědni ve vztahu k řádné přípravě. Už proto nám mohou být i v dnešní době zářným vzorem. Na valné hromadě v témže roce bylo rozhodnuto věnovat na usta¬vení nového sboru v sousedních Moravských Bránicích, a to vyslanou delegací, menší obnos. Tak se stali "hasiči" z Německých Bránic spoluzakladateli sesterského sboru. I zde na této schůzi nabádal předseda členy k pilnější četbě časo¬pisu „Ochrana hasičská", a je tedy vidět, že i tuto stránku svého sebevzdělá vání v protipožárních znalostech brali tehdejší bráničtí hasiči odpovědně. V tomto roce vyvstala i myšlenka zakoupit novou čtyřkolovou stříkačku, bohužel, musela v té době ještě ustoupit před nedostatkem prostředků potřebných k jejímu zakoupeni. Až do roku 1909 lze hovořit o hasičském sboru v obci jako o velmi aktivním, avšak úzce specializovanou činností při ochraně majetku svých spoluobčanů, pomineme - li taneční zábavy k doplnění sborové pokladny. Toho roku se účastnil valné hromady velký příznivec sboru, ředitel měšťanských škol v Dolních Kounicích Ondřej Hošek. I když nechceme tvrdit, že teprve od jeho vystoupení na schůzi nastala změna v činnosti sboru, byl jeho projev v jistém smyslu roz¬hodující. Citujeme jeho myšlenky, tak jak je zaznamenal Leopold Lichteneger, učitel místní školy a zapisovatel sboru: „Není účelem sboru hasičského pouze hasit, nýbrž se i vzdělávat. Jednatel sboru má se starati při schůzích spolkových nejen o vnitřní záležitosti hasičské, ale i míti na starosti založení spolkové knihovny s knihami zvláště z oboru polního hospodářství. Zdejší sbor hasičský má se chopiti již v obci knihovny stávající. Pokladník má při schůzích předvésti statistiku, která nás poučuje, co v našem národě českém ročně zbytečně se utrácí." Tento vlastenecky smýšlející člověk, mimochodem značně příznivě ovlivňující český živel v širém okolí, měl zde i jiné velmi pozoruhodné myšlenky. Z jeho úst vyšlo radostné konstatování, jak družně ve sboru zástupci dělnictva a rolnictva "ke společnému cíli pracují". To už zde máme rok 1910 a s ním i odstoupení dosavadního dlouho¬letého předsedy Václava Kučery. Byl jednomyslně jmenován čestným členem sboru. V tom roce došlo vůbec k většímu přesunu ve výboru i v ostatních funkcích, takže stojí za to si ukázat, v jakém složení šel sbor do dalších let. Předseda Antonín Badin (č. 39) Náčelník a náměstek František Kališ (č. 32) 1. podnáčelník a pokladník Jan Fraňa (č. 24) II. podnáčelník František Badin (č. 6) Člen výboru Matěj Oulehla (č. 47) Člen výboru Leopold Pexa (č. 3)

86

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Člen výboru a četař lezců Náhradník Náhradník Revizor a četař stříkačníků Revizor Zbrojíř Zapisovatel

František Badin (č. 94.) Matěj Pexa Jan Pexa Hynek Procházka Jan Pexa (č. 3) Matěj Oulehla Leopold Lichteneger

V tomto složení se sbor rozhodl dne 23. ledna 1910 konat 1. ha¬sičský bál. Závěrečný účet z něho si dovolujeme předložit i vám, dnešním čtenářům. I když se při jeho čtení pousmějete, nic to nemění na skutečnosti, že se bál se zdarem konal. Příjem za vstupné 121 K 80 h Vydání byla tato: hostinskému při plesu a před plesem 8 K 84 h za pozvánky 5 K 65 h za poštovné při zasílání pozvánek 12 h hudba 45 K licence hudební 4K chudobinské pokladně 1 K 20 h hřebíčky při úpravě pódia 44 h drát na růže 20 h celkem vydání 66 K 67 h Čistý zisk tedy činil 55 K 13 h. Bylo rozhodnuto jej uložit do zá¬ložny v Dolních Kounicích. Tím dosáhla hotovost u záložny 600 K, a protože byla slíbena subvence od zemského výboru ve výši 500 K, bylo rozhodnuto zakoupit modernější čtyřkolovou stříkačku v ceně 2000 K. Výbor také rozhodl vykonat sbírku ve prospěch zakoupení hasičské stříkačky mezi ostatními spoluobčany. Opět šli naši předchůdci s dobou, neboť zakoupili na svou dobu velmi výkonný stroj, jenž sloužil místnímu sboru třicet osm let - až do roku 1948. Jak šel čas, členů ve sboru přibývalo, ale také někteří odešli. Zemřel bývalý dlouholetý člen a předseda sboru Václav Kučera, dlouholetý člen

r. 1913 výboru a pokladník Jan Fráňa, přeložen byl i zapisovatel sboru, učitel Leopold Lichteneger a další. Přicházeli však noví, plni zápalu pro hasičskou myšlenku, mladí členové, a ti opět předali štafetu svým následníkům. To už stojíme na prahu 1. světové války. Ze sboru odcházejí při mobilizaci muži mladší než 35 let. Čtyřletá válka činnost sboru téměř zastavuje. Sbor živoří, jakož i veškerý veřejný život. Když se výbor před vánocemi v roce 1914 schází ke své schůzi, je jedním z hlavních bodů vzpomínka na všechny svoje bývalé členy, kteří jsou na bo¬jištích. Bylo rozhodnuto zaslat všem pozdrav a malou finanční pomoc.

87

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) V roce 1921, za 25 let svého trvání se sbor zúčastnil likvidace 29 požárů, buď přímo v obci, nebo v nejbližším okolí. Do svého posledního funkčního období ve výboru nastoupil předseda sboru Antonín Badin (odstoupil v následujícím roce pro stáří). Sbor v něm ztrácí jednoho z nejaktivnějších svých funkcionářů, který stál u jeho zrodu. Byl druhým z- řady těch mužů, kteří tvořili páteř sboru v do¬bách pro národ nejtěžších. Byl to on, který předal svému nástupci organizaci silnou, životaschopnou množstvím nové, mladé krve ve svých řadách. Jeho jméno bude navždy zapsáno zlatým písmem v historii sboru a bude nám vždy příkladem. Rok 1925 byl svým způsobem také pro sbor důležitý, neboť v tomto roce byla ustavena při sboru samaritánská stráž ve složení: František Badin (č. 15) Marie Válková Albína Kališová Žofie Svobodová František Badin (č. 39) Ladislav Svoboda Ustavení samaritánské služby následovalo po přednášce MUDr. Žáka, lékaře z Dolních Kounic, který promluvil na téma: Tepenné krvácení, umělé dýchání a ošetřování spálenin. Také ve výcviku se nepolevovalo, jak o tom svědčí zpráva náčelníka na schůzi, kde sdělil, že sbor provedl 11 nácviků. 1 veřejné, 2 poplachová a 1 župní cvičení. Je vidět znalost hesla "těžko na cviičišti lehko v boji" i u sboru v Německých Bránicích. r. 1927 Rok 1926 lze také charakterizovat velkým přílivem členstva a po¬prvé je zaznamenáno ustavení vlastního dorostu. Do sboru přišli Schoř Jaroslav, Pexa František, Laciný Josef, Řezáč Metoděj, Švi¬hálek Otmar, Káčerek Karel - z dorostu pak Bukač Julius, Švihálek Jan, Badin Vladimír, Urban Josef, Oulehla Vincenc, Kališ Josef a Padělek Jan. Sbor měl v tomto roce 93 mužů, 2 ženy a 7 dorostenců. V roce 1927 se 16. hasičská župa brněnská rozděluje a bránický sbor připadá do župy Ivančice č. 56, jejímž starostou je kominický mistr Václav Pavlík z Rosic. V roce 1927 je také do výhoru poprvé zvolen dnešní předseda MNV s. Karel Káčerek, který ve funkci vzdělavatele setrval plných 20 let. Byl rovněž místovzdělavatelem župy hasičské Pavlíkovy r. 1927 Dalším předělem v životě sboru bylo vybudování nové požární zbrojnice, jejíž otevření bylo v roce 1932 spojeno se cvičením II. okrsku hasičské župy. O rozsahu této společenské akce svědčí nejlépe účast nejvyšších župních činovníků v čele se starostou Kubíčkem~ vzdělavatelem Klecknerem a jednatelem Feithem. Dále zde byl důvěrník II. okrsku Antonín Smetana a delegát ze sousední župy Světlí¬kovy. Vlastní cvičení vedl okrskový náčelník František Hlavoň. Kromě sborů z Hlíny a ze Silůvek dojely všechny sbory s vlastními stroji. Po tomto velkém vystoupení předvedl místní sbor pod vedením II. podnáčelníka Jaromíra Oulehly velmi atraktivní cvičení se žebři, v té době populárnÍ. Celkem se cvičení Účastnilo 116 krojovaných příslušníků, jejichž výkony byly sledovány velkým počtem diváků. r. 1932

88


Připočteme-li k tomu o rok později sehrané divadlo "Lešetínský kovář", poznáme, jakým ovlivňujícím tělesem byl sbor, připravující se na výročí svého 40 letého trvání. Zasahoval do všech sfér života obce a naplnil tak beze zbytku slova přednesená ředitelem Hoškem již v roce 1909. Snad jednu perličku za všechny ze zápisu výborové schůze dne října 1934. Stárci toho roku Vladimír Badin, Josef Schoř a Bohuš Švihálek se rozhodli věnovat nové pódium pro pořádání zábav bezplatně místnímu sboru. Je to jistě dobrý příklad, svědčící o vážnosti, které sbor požíval. A jsme v roce 1936, v roce, kdy dochází, dalo by se říci, k druhému střídání stráží. Odstupují předseda František Kališ (zemřel r. 1947), členové Matěj Pexa, Matěj Kališ a Jan Chrást. Zvláště první z nich stál v čele od roku 1922 a předtím jako náčelník od roku 1910. Je tím třetím nosným obloukem, na jehož pevných základech se budovalo to lepší příští. Také jeho jméno nebude mezi dnes již novobránickými požárníky zapomenuto. VÝBOR SBORU, TAK JAK VSTUPOVAL DO ROKU 1936 Předseda František Badin (č. 94) Místopředseda František Badin (č. 6) Náčelník Jaromír Oulehla (č. 66) I. podnáčelník Alois Švihálek (č. 134) II. podnáčelník Václav Fraňa (č. 24.) Vzdělavatel Karel Káčerek (č. 140) Jednatel Frautišek Badin (č. 113) Pokladník Václav Světlík (č. 9) Zbrojíř Vojtěch Kališ (č. 32) Četař Martin Oulehla Četař Alois Schoř Revizoři Matěj Pexa a Jan Chrást Při oslavě čtyřicetiletého trvání sboru jsou dlouholetí členové sboru vyznamenáni medailemi za věrnost a veřejně je jim poděkováno. To však se již schyluje k největší katastrofě dějin, ke druhé světové válce. V roce 1939, kdy německé okupační jednotky obsadily území ČSR, jsou změněny stanovy. Všechno se soustřeďuje na CPO (civilní protileteckou obranu). Veřejná činnost je zakázána, výroční schůze jsou povolovány na zvláštní žádost. Je zakázáno nosit slavnostní stejnokroj. Sbor však přesto žije, a i když je jeho činnost omezena na nejmenší možnou míru, nevzdává se - stejně tak jeho jednotliví členové. Do protifašistického odboje se zapojují Badin František (č. 15), Schoř František - zastřelen na dvoře věznice ve Vratislavi, Káčerek Karel, Badin František (č. 145), Cyril Válek, Schoř Čeněk, Alois Zoufalý - zemřel v koncentračním táboře, Jan Kališ.

89


r.1936 Horní řada zleva: Pexa Ladislav (č. 59), Světlík Vladimír (č. 35), Kališ .Jindřich, Světlík Václav (č. 9), Procházka Hynek Prostřední dvojřada zleva: Badin František (č. 15), Kališ Vojtěch (č. 22), Kališ Josef (č. 42), Oulehla Martin (č. 137), Vystrčil Jar., Fraňa Václav (č. 24), Oulehla Martin (č. 137), Vystrčil Jar., Fraňa Václav (č. 24), Kališ Vojtěch (č. 32), Badin František (č. 94), Pexa František (č. 2), Oulehla .Jaromír (č. 66), Badin Vladimír (č. ll0), Švihálek Alois (č. 134), Badin František (č. 113), Schoř Alois (č. 56), Světlík Antonín (č. 44) Sedící zleva: Chrást .Jan (č. 85), Badin Antonín (č. 39), Kališ František (č. 32), Kališ :Matěj (č. 43,) Pexa Matěj (č. 59) Konečně přišel květen 1945, kdy Sovětská armáda přinesla svobodu naší vlasti. Při osvobozovacích bojích v naší obci padli dva rudoarmějci a po odvezení jejich tělesných pozůstatků do společného hrobu v Ořechově, je jim na místním hřbitově vybudován památník. Sbor se zúčastňuje různých manifestací v okolí, ale čeká jej i nová práce. Inventář i zbrojnice zastaraly a je nutno zjednat nápravu. První valná hromada po osvobození dne 25. února 1946 měla mimo podání zprávy za celou dobu trvání války za úkol provést volby nového výboru VÝBOR BYL ZVOLEN VE SLOŽENÍ Předseda Světlík Václav (č. 9) Místopředseda Badin František (č. 94) Velitel Badin Miloš (č. 26) Pokladník Oulehla Jaromír (č. 66) Vzdělavatel Káčerek Karel (č. 140) Jednatel Badin František (č. 113) I. místovelitel Švihálek Alois (č. 134) II. místovelitel Fráňa Václav (č. 24) Zbrojíř Kališ Josef (č. 4.2) Četař Oulehla Martin (č. 137) Četař a revizor Schoř Alois (č. 56)

90

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Četař samaritní stráže Badin František (č. 15) Četař samaritní stráže Kališ Jindřich (č. 98) Revizor Chrást Jan (č. 85) V roce 1947 je sboru zakoupena obcí nová motorová stříkačka za 86000 Kčs a 100 m hadic. Rozhodujícím pro přidělení této stříkačky bylo slovo našeho rodáka, syna dlouholetého našeho předsedy, Jana Kališe, který v té době působil ve funkci tajemníka zemského výboru v Brně. Ten také dne 26. Července 1947 stroj všem členům předvedl a nabádal všechny k osvojení si obsluhy nové stříkačky v době co nejkratší. V té době byla bohužel prodána do Žiliny čtyřkolová stříkačka z roku 1910, jež byla ještě schopná provozu. Z téhož roku je i zářný příklad bratrské spolupráce mezi složkami v obci, když sbor se rozhodl vykonat mezi svými členy sbírku k slavnostnímu položení základního kamene nové sokolovny v Nových Bránicích. Výtěžek této sbírky 2000 Kčs předal předseda sboru výboru tělovýchovné jednoty Sokol. Novým ustanovením je vydání zákona o ochraně před požáry a živelnými pohromami, při čemž péče o tuto ochranu je uložena přímo národním výborům. Národní výbor je i garantem požárního sboru, který se stává celospolečenskou organizací s novým názvem Československý svaz hasičstva. Nejnižšími složkami jsou místní jednoty. Mezníkem ve vývoji ČSH je rok 1953, kdy po dokončení konsolidace jednot a po rozborech funkční činnosti je právem dávána do popředí praktická preventivní činnost, směřující k zábraně požárů. Dochází k jednotnému označení MJ ČSPO, což znamená Místní jednota Československého svazu požární ochrany. VÝBOR JEDNOTY V ROCE 1952 Předseda Světlík Václav (č. 9) I. místopředseda a výcvikový referent Badin Miloš (č. 26) II. místopředseda Světlík Antonín (č. 44) Organizační referent Káčerek Karel (č. 140) Jednatel Badin František (č. 113) Pokladník Světlík Zdeněk (č. 28) Kulturní osvětový referent Chrást Karel (č. 85) Referent prevence Schoř Ladislav (č. 33) Zdravotní referent Kališ Jindřich (č. 98) Strojmistr Kremláček Josef (č.10) Revizor Badin František (č. 15) Revizor Oulehla Jaromír (č. 66) V dalších letech jsou pořízeny nové obleky služební a pracovní gumové boty, hadice, elektrické svítilny a další nářadí. Každý člen požárního družstva má svou výstroj uloženou ve zbrojnici. Je pamatováno i na výchovu dorostu. Nelze též zapomínat na preventivní činnost, jako jsou relace v místním rozhlase a pravidelné prohlídky domů. V té době čítá sbor 46 členů. Činnost požárníků je vskutku bohatá. Kromě školení, výcviku, organizování požárních hlídek, výborových, členských a výročních schůzí zapojují se do celostátních oslav, účastňují se práce Národní fronty, pořádají hodové, plesové a jiné zábavy. Stačí připomenout ostatkové zábavy s tradičním pochováváním basy, i to jsou požárníci. Přicházejí však i období neradostná. Opět činnost stagnuje, požárníků je málo, většinou pracovně vzdáleni mimo obec. Toto období kolem let 1955-1960. Skutečné oživení činnosti nastává, jakmile nám požární inspekce přidělila starší už ojeté vozidlo. Lze na ně připojit nejen stávající stříkačku, ale do kterého jsme přemístili i později dodanou přenosnou stříkačku PS 8.

91

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Také MNV si dobrovolné práce požárníků váží a každoročně doplňuje výzbroj a výstroj na potřebnou úroveň. To je důkazem, že nejvyšší představitelé obce mají zájem, aby náš sbor byl akceschopný a plnil i nadále ušlechtilé myšlenky, tak jak v minulosti o tom podal nesčetné důkazy. Má také svůj nový stánek - novou zbrojnici v budově MNV a také místnosti pro pořádání schůzí. Má tedy všechny předpoklady a podmínky pro svou práci a nakonec i pro získávání dalších posil, zvláště z řad mládeže. Blýskání na časy se začalo dnes již památnou výroční schůzí ze dne 14. ledna 1962. Tehdy došlo k přehodnocení veškeré dosavadní činnosti, důkladné analýze příčin neúspěchů a učiněna rozhodná opatření. K nim patřilo bezesporu i pravidelné schůzování, práce s mládeží a v neposlední řadě již několikrát u našich předchůdců obdivovaná pravidelná cvičenÍ. Tato pravidelnost se nám v minulosti vždy vyplácela. Došlo také k volbě funkcionářského sboru, při níž se do výboru dostali mladí nadšenci, a to je pro věc vždy dobré znamení. SLOŽENÍ VÝBORU Z ROKU 1962 Předseda Světlík Václav (č. 9) Velitel Sobotka Zdeněk (č. 34) Jednatel Schoř Milan (č. 25) Pokladník Pexa Miloslav (č. 2) Referent prevence Forman Stanislav (č. 133) Materiálně technický referent Neubauer Josef st. (č. 100) Referent mládeže Neubauer Josef ml. (č. 100) Revizor Světlík Antonín (č. 44) Revizor Badin František (č. 15) Nový výbor se dal s velkou chutí do práce a výsledky se postupně dostavovaly. Mimo již vzpomenutého výcviku se členové zaměřili na prevenci, na protipožární domovní prohlídky a prohlídky v objektech JZD. Navázali tak na patronátní smlouvu mezi MJ ČSPO a JZD ze dne 18. dubna 1958, která v té době zůstala pouze na papíru. Nicméně jednota se ke spolupráci s JZD vždy hlásila, což nakonec vyústilo i ve vycvičení vlastního pohotovostního družstva, pro případ požáru z řad družstevníků. Bylo tomu tak ještě v dobách, kdy družstvo hospodařilo jen v obci, bylo tomu tak i při sloučení v Jednotné zemědělské družstvo Svornost se sídlem v Nových Bránicích a věříme, že tomu bude i v budoucnosti, pro kterou se družstvo spojilo v ještě větší celek se sousedními družstvy, Rok před oslavami 70 letého trvání sboru došlo ke změně ve funkci předsedy jednoty, Stává se jím bývalý dlouholetý jednatel sboru František Badin (č. 113). V roce 1972 se jí pro stáří vzdává. Vezmeme- li v úvahu, že funkci jednatele vykonával od roku 1929 až do roku 1956 a ve výboru byl nepřetržitě až do vzpomenutého roku 1972, je to úctyhodná řádka 43 let v přední linii, a myslím, že dlouho nebude překonána. Byl také po zásluze jmenován čestným předsedou sboru. U příležitosti 30 letého trvání MNV byl vyznamenán medailí OV ČSPO "Za věrnost", když předtím při oslavách 70letého trvání sboru mu byl předán odznak "Za příkladnou práci". Družstvo naší jednoty se stále více zúčastňuje na všech akcích, jak okrskových, tak i okresních. Při soutěžích zajíždí do sousedních okresů i krajů a zde navazuje další bratrské styky. Již tradiční je naše přátelství s MJ ČSPO Všechovice, v němž hodláme i v budoucnu pokračovat a které chceme přeměnit na družební styk. Jen namátkou vyjímáme místa, ve kterých se sbor účastnil soutěží.

92

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Jmenujeme např. Kuřim, Poštorná, Radonín nebo již vzpomenuté Všechovice v Severomoravském kraji. Všude tam si zástupci naší jednoty získali u mnohých soupeřů úctu a respekt. Do těch míst jejich zásluhou proniklo jméno Nových Bránic, jméno malé vesničky, čítající necelých 200 domů. V té době měl sbor i několik zásahů při požárech jak v obci, tak i v blízkém okolí. Je snad ironií osudu, že blízko protékající řeka Jihlava není nic platná při požáru, neboť sbor není schopen samostatně dotáhnout vodu pro hašení a musí vždy vyčkat pomoci sousedních sborů k účinnému zásahu. To je jedno z bolavých míst, které příslušníky jednoty nenechává v klidu spát. Dnes vlastní sbor velmi výkonné stříkačky PS 8 a PS 12 R včetně vozidla T 805 a je zásoben i ostatními prostředky pro likvidaci pohárů. Má také vycvičený kádr mladých příslušníků, který s touto technikou dovede zacházet. Je třeba také podotknout, že sbor vlastní ruční hasicí stříkačku z přelomu století ve fungujícím stavu, jak se o tom mohli přesvědčit i účastníci oslav doma a v okolí. Sbor zde předváděl ukázku hašení požáru v historických krojích, takže si diváci udělali představu o práci starých "hasičů.

1971 soutěž požárních družstev Dolní Kounice. Družstvo se umístilo na 3. místě: Stojící zleva; Pumlprla Jiří, Svoboda František, předseda OV s. Heindrich, Schoř Milan, Káčerek Karel, Schoř Miroslav, Ncšpůrck Oldřich Sedící zleva: Malý Stanislav, Sládek Bohumil, Sobotka Zdenčk, Badin Pavel Poslední léta jsou charakterizována i velkým zájmem mládeže, což vedlo k ustavení družstva žáků. Tito mladí pilně cvičí a mají pěkné výsledky i v celostátní hře "Plamen, organizované OV ČSPO. I když dnes již sbor nemusí tak těžce shromažďovat prostředky na svou činnost, jak tomu bylo v minulosti, jsou finanční prostředky získané navíc vždy vítaným přínosem. Nesmí se také podceňovat efekt společenský, kdy při pořádání kulturních podnikli je organizace vždy středem pozornosti nejen v obci, ale i v okolí. V ROCE 80LETÉHO TRVÁNÍ VÝBOR VE SLOŽENÍ Předseda Pexa Miloslav (č. 2) Velitel Sobotka Zdeněk (č. 34) Jednatel Schoř Milan (č. 25) Pokladník Forman Stanislav st. (č. 33)

93

Hasičská kronika – Svazek III – okres Brno – venkov (J – N) Referent pro politickovýchovnou práci Sládek Bohumil (č. 27) Referent prevence Malý Stanislav (č. 18) Materiálně technický referent Kremláček Jiří (č. 19) Referent branné výchovy a CO Pumprla Jiří (č. 144.) Organizační referent Svoboda František (č. 98) Revizor Inochovský Karel (č. 41) Revizor Nešpůrek Jan ml. (č. 4.) Revizor Badin Miloš (č. 26) S mládeží pracují Schoř Milan a Malý Stanislav. Mužstvo dále tvoří tito členové: Badin Jan (č. 69), Forman Stanislav ml. (č. 133), Chrást Slavomír (č. 8), Holý Slavoj, Jelínek Miroslav, Káčerek Karel st. (č. 140), Káčerek Karel ml. (č. 14.0), Kališ Josef (č. 42), Kališ Vlastimil (č. 22), Kališ Vojtěch (č. 32), Kališ Zdeněk (č. 155), Neubauer Josef (č. 100), Oulehla Jan (č. 121), Oulehla Jaromír (č. 66), Oulehla Martin (č. 137), Pexa František (č. 59), Pokorný Josef (č. 30), Růžička Karel (č. 151), Schoř Evžen (č. 111), Schoř Ladislav (č. 33), Schoř Petr (č. 73), Světlík František (č. 36), Světlík Otto (č. 35), Světlík Václav (č. 52), Světlík Zdeněk (č. 28), Šmíd Emil (č. 16), Vizent Libor (č. 117), Vystrčil Jaroslav (č. 124). Žáci: Svoboda František, Svoboda Jaroslav, Schoř Radek, Schoř Zdeněk, Sobotka Zdeněk, Malý Petr, Nevřivý Radovan, Kupský Aleš, Schoř Jiří, Horálek Zdeněk, lnochovský Karel, Leichman Marek, Lietgeb Jiří, Štrubl Radek, Oulehla Jarek.

94

Hasičská kronika Svazek III okres Brno venkov (J N) Hasičská kronika. Svazek III: Hasičské sbory v okrese Brno venkov J - N

Recommend Documents