Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními druhy nákladní dopravy a jejich výkony dosahují 178 mld, respektive 158 mld tunokilometrů. Mezinárodní doprava tvoří důležitou součást všech druhů dopravy, přičemž dosahuje podílu od 42% u silniční dopravy po 94% u letecké a námořní dopravy. Počet osob usmrcených při dopravních nehodách v silniční dopravě zůstává více či méně stabilní od roku 1993.
Obsah Dopravní infrastruktura .................................................................... 2 Nákladní doprava .............................................................................. 3 Internacionalizace jednotlivých druhů dopravy............................. 4 Osobní doprava................................................................................. 5 Počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnici ...... 7
Země střední Evropy podle počtu osobních automobilů
Země střední Evropy podle počtu nákladních automobilů
Mapa 1: Vybavení automobily - údaje za rok 1998
Dopravní infrastruktura Země s nejdelší sítí železničních tratí jsou: Polsko, Rumunsko a Česká republika. Tyto ukazatele se změní, pokud budeme porovnávat hustotu železniční sítě. V tomto případě budou zeměmi s největší hustotou železničních tratí Česká republika (1 196 km na 10 000 km2), Maďarsko (821 km na 10 000 km2) a Slovensko (748 km na 10 000 km2). Česká republika, Maďarsko a Litva jsou jediné země s dálniční sítí delší než 400 km. K dispozici nejsou žádné srovnatelné údaje porovnávající délku sítě běžných silničních komunikací. Téměř 66% celkové délky ropovodů se nalézá ve třech zemích: Polsko (2 278 km; tj. 73 km/10 000 km2), Maďarsko (2 071 km; tj. 223 km/10 000 km2) a Rumunsko (1 441 km; tj. 60 km/10 000 km2). Celková délka tras vnitrozemské vodní dopravy u zemí střední Evropy představuje 9 339 km. Podstatná část těchto tras se nachází v Polsku (3 812 km), Rumunsku (1 779 km) a Maďarsku 1 373 km.
Železniční síť (tratě v provozu)
Albánie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Estonsko Makedonie Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Země střední Evropy celkem
Hustota
Hustota (km/ 10 000 2 km )
Délka (km)
720 4 290 2 726 9 430 1 018 699 7 642 2 413 1 997 23 210 11 010 3 665 1 194
250 387 482 1 196 225 275 821 374 306 742 462 748 589
319 330 498 74 144 448 417 268 113 288 325
29 58 63 16 57 48 64 9 5 59 160
70 014
589
3 224
27
Délka (km)
Síť vnitrozemské vodní dopravy
Dálniční síť
Hustota (km/ 10 000 2 km )
Délka (km)
74 470 933 664 520 1 373 106 369 3 812 1 779 172 -
26 42 165 84 115 148 16 57 122 75 35 -
189 578 601 736 2 071 437 399 2 278 1 441 -
10 272
86
8 730
Délka (km)
(km/ 10 000 km2)
Ropovodní síť
Tabulka 1: Dopravní infrastruktura - situace v roce 1998
2
Počet komerčních letišť
Počet přístavů
66 52 106 93 223 68 61 73 60 -
1 3 3 3 1 2 1 1 1 6 3 1 1
1 4 : 3 3 1 4 2 1
73
27
19
Hustota
(km/ 10 000 km2)
Nákladní doprava Pozemní doprava pokrývá čtyři druhy dopravy: silniční dopravu, železniční dopravu, ropovody a vnitrozemskou vodní dopravu. Silniční doprava je dominantním druhem nákladní dopravy a její výkony dosahují 177 642 milionů tunokilometrů. Svými výkony se jí přibližuje železniční doprava s 157 896 miliony tunokilometrů, zatímco zbývající druhy dopravy mají menší význam, neboť jejich výkony dosahují 38 010 milionů tunokilometrů v případě ropovodů a 9 820 milionů tunokilometrů v případě vnitrozemské vodní dopravy. Analýza provedená podle jednotlivých zemí ukazuje, že o dominantní postavení se dělí tři země: na prvním místě se jedná o Polsko, jehož celkové výkony pozemské přepravy zboží dosahují přibližně 150 000 milionů tunokilometrů v rozdělení 46% silniční doprava, 41% železniční doprava, 12% ropovody a 1% vnitrozemská vodní doprava. Druhé a třetí místo zaujímají Česká republika a Rumunsko, jejichž celkový objem přepravy zboží dosahuje více než 40 000 milionů tunokilometrů.
Obrázek 1: Objemy vnitrostátní nákladní dopravy v roce 1998 Legenda k obrázku: Oil pipeline = ropovody; Inland waterway = vnitrozemská vodní doprava; Road = silniční doprava; Rail = železniční doprava; údaje jsou v milionech tunokilometrů
Železniční Albánie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Estonsko Makedonie Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Země střední Evropy celkem
25 5 972 2 001 18 757 6 079 408 8 150 12 995 8 265 60 923 19 708 11 754 2 859 157 896
v milionech tunokilometrů Silniční Vnitrozemská vodní 1 830 0 22 514 563 2 517 41 33 911 816 3 791 0 894 12 592 1 561 3 365 0 4 247 13 69 543 1 096 15 785 4 203 4 750 1 527 1 903 177 642
9 820
Ropovody
v tis. tun Letecká Námořní
8 244 951 2 078 4 799 6 569 2 656 18 448 2 257 -
1 10 9 34 0 5 14 7 9 59 15 0 7
418 4 980 15 711 5 238 7 699 15 016 50 995 28 233 8 446
38 010
170
136 736
Tabulka 2: Výkony nákladní přepravy podle jednotlivých druhů dopravy - 1998 3
Námořní doprava je reprezentována zejména dvěma zeměmi: Polskem s celkovým objemem přepravy 50 995 tis. tun a Rumunskem s přepravním objemem 28 233 tis. tun. Z hlediska přepravních výkonů by bylo možno považovat leteckou nákladní dopravu za nevýznamnou ve srovnání s jinými druhy dopravy. Nicméně jednotková hodnota zboží přepraveného letecky je vysoká.
Obrázek 2: Letecká a námořní nákladní doprava - 1998 Legenda k obrázku: Air = letecká ; Sea = námořní; údaje jsou uvedeny v tis. tun
Internacionalizace jednotlivých druhů dopravy Železnice a silnice představují dohromady velký podíl vnitrostátní dopravy. Celkově je 58% výkonů silniční dopravy (vyjádřených v milionech tunokilometrů) reprezentováno vnitrostátní dopravou a na mezinárodní dopravu (bereme-li v úvahu též tranzit a kabotáž) připadá 42%. Co se týče železniční dopravy, připadá 55% na vnitrostátní a 45% na mezinárodní dopravu.
Obrázek 3: Rozdělení jednotlivých druhů dopravy na vnitrostátní a mezinárodní - rok 1998 Legenda k obrázku: Rail = železniční; Road = silniční; Inland waterway = vnitrozemská vodní; Oil pipeline = ropovody; Air = letecká; Sea = námořní; National = vnitrostátní; International = mezinárodní
4
Podle očekávání bylo možno zaznamenat vysoký stupeň internacionalizace u letecké a námořní dopravy. Pro oba tyto druhy dopravy představuje mezinárodní doprava (respektive její výkony vyjádřené v tis. tun) 94% celkového objemu přepravy zboží. Samozřejmě bychom měli očekávat, že hodnoty vyjádřené v tunokilometrech (tato data nejsou nyní k dispozici) by měly být větší než předchozí podíly, neboť mezinárodní vzdálenosti jsou často větší než vzdálenosti u vnitrostátní přepravy.
Železniční Albánie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Estonsko Makedonie Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Země střední Evropy celkem
0 11 66 56 88 97 71 97 83 27 16 74 : 45
v milionech tunokilometrů Silniční Vnitrozemská vodní 62 . 32 100 28 83 47 98 86 . 51 48 98 55 . 9 0 37 65 33 47 87 100 88 42
92
Ropovody
v tis. tun Letecká Námořní
25 0 83 100 79 100 100 74 69 -
100 100 67 97 . 100 100 100 100 90 93 0 100
100 100 80 . 100 100 99 100 100
82
94
94
Tabulka 3: Mezinárodní nákladní doprava jakožto podíl na celkových přepravních výkonech - rok 1998
Osobní doprava Pro pozemní osobní dopravu zůstává hlavním druhem používané veřejné dopravy doprava autobusová, jejíž výkony představovaly 89 491 milionů osobokilometrů v roce 1998, za ní následovala železniční doprava s výkonem 66 662 milionů osobokilometrů. Vyčerpávající statistika pro dopravu osobními automobily ještě není pro země střední Evropy k dispozici. Námořní a letecká osobní doprava představovala v roce 1998 téměř 40 milionů přepravených cestujících. Přestože podíl námořní dopravy na tomto výkonu byl téměř 50%, jen několik zemí má významnější výkony v osobní námořní dopravě.
Obrázek 4: Pozemská veřejná osobní doprava - rok 1998 Legenda k obrázku: Bus = autobusová doprava; Rail = železniční doprava; údaje jsou uvedeny v milionech osobokilometrů 5
Obrázek 5: Letecká a námořní osobní doprava - rok 1998 Legenda k obrázku: Sea = námořní doprava ; Air = letecká doprava; údaje jsou uvedeny v tis. cestujících
Albánie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Estonsko Makedonie Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Země střední Evropy celkem
v milionech osobokilometrů autobusová železniční 190 116 3 851 4 740 4 216 921 8 681 7 018 2 265 236 864 150 10 622 8 884 1 903 1 059 2 964 715 34 035 25 664 8 962 13 422 8 840 3 092 2 098 645 89 491
66 662
v tis. cestujících letecká námořní 295 417 1 269 7 1 970 12 751 4 865 324 4 006 577 2 188 262 0 528 76 4 901 2 309 2 026 6 141 807 41 20 153
Tabulka 4: Osobní doprava - přepravní výkony v roce 1998
6
19 613
Počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnici V průběhu období let 1993 až 1998 se počet osob usmrcených při dopravních nehodách na silnicích rok od roku měnil, ale nevykazoval žádný významnější celkový trend. Nicméně existují země, ve kterých byl zaznamenán značný pokles, jako např. Bulharsko (-6,9%), Slovinsko (-6,2%) a Lotyšsko (-4,8%). Na druhé straně v některých jiných zemích počet usmrcených osob vzrostl během období pokrytého tímto statistickým rozborem, jako například v případě Slovenska, kdy byl průměrný nárůst 6,2%.
Albánie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Estonsko Makedonie Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Země střední Evropy celkem
1993 298 1 307 855 1 524 321 170 1 462 670 893 6 341 2 826 584 493
1994 421 1 390 804 1 637 364 167 1 390 717 765 6 744 2 877 633 505
1995 306 1 264 800 1 588 332 179 1 414 611 672 6 900 2 845 660 415
1996 257 1 014 721 1 562 213 154 1 251 550 667 6 359 2 845 616 389
1997 266 915 714 1 597 280 178 1 249 525 725 7 310 2 863 788 358
1998 308 1 003 646 1 360 284 187 1 239 627 829 7 080 2 778 797 309
17 744
18 414
17 986
16 598
17 768
17 447
Tabulka 5: Počet osob usmrcených při silničních dopravních nehodách
Pramen: Statistics in Focus – Transport č. 4/2000, Eurostat 15.5. 2000 (EDS UK Praha) Překlad: Petr Zavadil
7