Hašení a zdolávání požáru Ing. Martin Trčka, Ph.D. email:
[email protected] Tel: 597 322 925
Základní úkoly 1. Analýza zákonitostí rozvoje a hašení požáru Dynamika požáru Požární bezpečnost staveb Protivýbuchová prevence
2. Rozpracování obecně účelných metodik pro záchranné a likvidační práce Studium hoření jednotlivých skupenství a materiálů Studium hoření na volném prostranství a v budovách Studium forem hašení různými technikami a hasebními látkami 3. Prověření taktických možností jednotek PO 4. Stanovení organizační struktury JPO
5. Stanovení metod přípravy JPO
Proces hoření Hoření:
proces při kterém dochází k vývoji tepla, světla, kouře látka je vlivem dodané energie nestabilní => mění fyzikální stav
inertní plyny
Okysličovadlo
dostatek
= Dokonalé hoření
nedostatek = Nedokonalé hoření
hořlavé splodiny exotermní reakce oxidačně-redukční Podle stavu látky
Energie
Hořlavina
Pevná Kapalná Plynná
Pásma požáru
Nejvyšší teplota plamene
1.
2.
3. Produkty hoření
Pásmo hoření
1.
2.
3.
pásmo hoření – objem par a plynů ohraničených plamenem nejvyšší teploty....dřevo 500 - 1000°C kapaliny 1200 – 1500 °C saze až 3000°C pásmo přípravy – je vymezeno tepelnou radiací pásma hoření .... kondukce – vedení .... konvekce – proudění .... radiace – sálání pásmo zakouření – prostor stěžující práci hasičů s výskytem látek životu nebezpečných Tsplodin > 60°C
čistá hořlavina
Fáze požáru
Ip Z
I.
II.
8-10
III.
IV.
tp [min] t [den]
Formy rozvoje a šíření požáru S [m2]
1
2
3
t [min]
Formy rozvoje a šíření požáru y
h
h…hloubka hašení R…rádius požáru = 180° = 90° = 60° = 45° = 30°
h
S
x
Sp
R
y
a…šířka místnosti n…počet směru šíření a R h
S
Sp x
f = 0,5 f = 0,25 f = 0,16 f = 0,12 f = 0,08
Produkty hoření Charakteristika Produkty hoření = kouř Vytěsňování vzdušného O2 Velké množství různých látek v závislosti na druhu hořlavého souboru
Nejvýznamější splodiny požáru
Oxid uhelnatý CO Oxid uhličitý CO2 Chlorovodík HCl Nitrozní plyny NOX Kyanovodík HCN Fosgen COCl2
Atomová hmotnost prvků H.....2 C.....12 N.....14 O.....16
Nejvýznamější hořlavé soubory
Chemie hořlavin a hasiv Nauka o materiálu
Materiály na bázi dřeva uhlí, koks HK (nafta, benzín, alkoholy…) plasty (PVC, PP, PU…) stavebniny (krytiny, stavební syst.)
Parametry požáru Plocha požáru Obvod požáru Fronta požáru Rychlost odhořívání Výška plamene intenzita sálání
Lineární rychlost šíření požáru
Rozhodující pro požáry kapalin
Požáry na otevřené ploše
Je určena teplotou plamene
teplota požáru Je určena teplotou splodin hoření
Intenzita výměny plynů stupeň zakouření
Požáry budov
h
Sp Npi
Kg .
m . s-1
s-1
m . s-1
Tmax m3 . s-1
směr větru
Časová osa požáru tVR
t1
t3
t2 tzp
toh
tvpr
tjpr
LOKALIZACE
tbrpr
tdopr
tr tdopo
tbrpo
5 až 15 min
LIKVIDACE
Zdolávání požáru charakteristika Činnost jednotek PO v operačním řízení Cíle činnosti jednotek: lokalizace • zamezení dalšímu šíření požáru • SaP jsou dostatečné likvidace • ukončení nežádoucího hoření Hašení požáru pomocí hasiv odstraněním hořlavých souborů rozebíráním konstrukcí, evakuace a záchrana materiálu odvětráním
Okysličovadlo
exotermní reakce oxidačně-redukční Energie
Hořlavina
požár
záchrana osob zvířat a majetku požár části objektu: • hašení v cestách šíření
požár na otevřené ploše:
požár celého objektu:
• hašení v cestách šíření • ochrana okolí
• v místě max. intenzity • ochrana okolí zabránit havárii
• NL (mimo prům. jde o zřícení budov) • nebezpečných technologií • efektivní hašení • odvětrání • rozebírání konstrukcí
Požární útok Charakteristika Organizované nasazení dostatečného množství SaP požadovaným směrem k zajištění: záchrany osob zvířat a majetku lokalizace a likvidace požáru
Druhy požárních útoků: čelní – proti frontě požáru (v řadě nebo v klínu) boční – ze dvou stran současně (čelní útok je nemožný) obchvatný – nejméně ze tří stran (po celém obvodu požáru) Týlový zvýšená možnost ohrožení jednotek PO
frontální
Postupný
- použití všech SaP najednou na celou frontu požáru, nebo jeho plochu (nárdže hořlavých kapalin) - (při zachvácení celého objektu požárem)
Z hlediska přístupu
Z hlediska počtu SaP
hlavní směry požárního útoku
ohrožení života je zachvácena větší část objektu – PU hrozí rozšíření požáru v daném směru nádrž hořlavých kapalin (chlazení nádrže i okolí + hašení) hašení ohroženého objektu v daném směru hrozí exploze od zařízení v daném směru jsou NL
Nedostatek SaP
Pro požární útok se volí nejbezpečnější cesta
využití připravených zásahových cest požární útok se provádí: • souběžně s průzkumem • po průzkumu pozor na nepřesné určení rozsahu požáru zajištění dostatečných SaP pro požární útok
Požární obrana
Požární obrana Charakteristika Zastavení šíření požáru na předem určeném místě (např. technické překážky budov) Nelze-li provést požární útok to znamená:
- nedostatek SaP - velmi rozsáhlý požár
Velikost požáru a počty SaP nepředstavují automaticky přechod k požární obraně
postupný útok
Druhy požární obrany Aktivní – na hranicích PÚ apod. Pasivní - čekání na SaP • ochlazování požárně dělících konstrukcí • poloha ohniska • odstraňování požárních mostů • proudění v prostoru požáru + úniky plynů • odstraňování hořlavých materiálů • požární mosty + skryté cesty šíření • hašení sekundárních (následných) požáru • nalezení hořlavých souborů a cenností
Úkoly a postup činnosti
místo pro obranné postavení – polní cesty, vodní toky, stavební konstrukce odstranění požárních mostů pozor na odříznutí ústupové cesty nastane-li vhodná situace požární útok
Lokalizace požáru Charakteristika Stav na místě požáru, kdy jsou zajištěny všechny předpoklady pro účinnou likvidaci požáru Požár se dále nešíří Dostatek SaP zahájení hašení
čas t
Lokalizace požáru
Doba lokalizace požáru Hodnotové charakteristiky QS IS SH
QP I P S P
dQS dS IS H dt dt dQS dS H 0 0 dt dt dQS vS dt
dQP dS IP P dt dt dS P dQP 0 0 dt dt dQP vP dt
QS QP
…lokalizace požáru
Rovnice lokalizace požáru t ( lok )
v
S
dt
…rychlost růstu plochy hašení
dt
…rychlost růstu plochy požáru
P
t ( nas) t ( lok )
v
t0 t ( lok )
t0
t ( lok )
v P dt
v
t ( nas)
S
dt 0
Podmínky lokalizace
Požární útok na celkovou plochu požáru
dQS dQP dt dt vs v P t ( lok )
Ip
Q[l.s-1]
t ( lok )
v P dt I S
t0
v
s
2
dt 0
QP
t ( nas)
I P v P t( vol ) I P v P t( lok ) I S vs t( lok ) 0
1
QS
vP t( vol ) vP t( lok ) vS t( lok ) 0 t( vol ) t( lok )
vS t(lok ) 0 vP
vS klok vP t( lok )
t( vol ) klok 1
3 tvol
klok…koeficient lokalizace
1,1 klok 3.0
tlok tnas
t[min]
Závislost doby lokalizace na koeficientu lokalizace
350
300
doba lokalizace t(LOK)
250
200 10 15
150
20 30
100
50
0 1
1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9
2
2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9
koeficient lokalizace k(LOK)
3
Q[l.s-1]
Útok na omezenou frontu (plochu) požáru
dQP) 0 QP) konst. dt t ( lok )
t ( lok )
t0
Q´
vS dt 0
vP) dt
2´ QP
2
t ( nas)
Q)P
t ( lok )
Q ) P
v
S
dt 0
t ( nas)
Q vS t ) P
QS
) lok
b…délka fronty požáru
0
h…hloubka hašení
Q IP h b
1 tvol
t´lok
) P
) I P h b vS tlok 0 n
) I P h bi vlin vlin vS tlok
bi…i-tý rozměr fronty požáru vlin…lineární rychlost šíření požáru
i 1
vP h vlin vS t ) tlok
) lok
vP h h vlin vS klok vlin
0,5 k lok 3,0
b vlin I P v Sp
dS p
dt vP
v Sp
T[min]
Závislost doby lokalizace na koeficientu lokalizace
120
doba lokalizace t(LOK)
100
80
60
5 10
40
20
0 0,1 0,3 0,5 0,7 0,9 1,1 1,3 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 koeficient lokalizace k(LOK)
hašení v místech max. intenzity
v
IP
t ( lok ) P
0
Ip
v
dt I S
H
dt 0
Q[l.s-1]
t ( lok )
t ( nas)
t lok
2
2 ))
0
1
1)
2´
) )) v dt I v s dt I S vs dt 0 p S
vP tvol vP t
) lok
2´´
2
Q))s 1´
vS stř tlok 0
QP
Q)s
QS(střed)
vS(střed)…střední hodnota rychlosti změny skutečné dodávky hasební látky
tlok
tvol t klok
1
) lok
t´lok tvol
t1 tlok
t1…doba soustředění posilových SaP t2…doba lokalizace posilovými SaP
t2
T[min]
Stanovení množství SaP • Množství hasební látky na hašení
Q ph S h I p
Sh…plocha hašení Oh…obvod hašení Ip…..intenzita dodávky Vh…objem hašení
Q Oh I o h p
Q ph 1,34 Vh • Množství hasební látky na chlazení 1 Q pch D I pch m 2 Q D I ch
ch
p
p
D…..průměr nádrže Ip…..intenzita dodávky m…..počet nádrží které chladíme
• Počet proudů na hašení
Q N q h
h p
pr
pr
S N S h
p
pr
pr
qpr….průtok proudnice Sp….plocha požáru Spr....plocha hašení 1. proudnice
• Počet proudů na chlazení
Q N q ch
ch p
pr
Qpch….množství vody na chlazení qpr……průtok proudnice
pr
• Množství automobilů N N n
pr
A
pr
NA N st
Qp qA Qp 0,75 qst
Npr….celkový počet proudnic npr…..počet proudnic pro 1. družstvo Qp…..celkové množství vody qA......množství vody pro 1. družstvo Qst….výkon čerpadla CAS, PS
• Množství hasičů N ha 1,25 ki N pri
ki…..počet hasičů k 1. proudnici Npri...počet proudnic 1. typu
Hašení pěnou • Množství hasiva
V k Q S h I p ...........Q t • Počet proudnic Q S N N q S h p
h V
h
h
p
pr
h
V….objem prostoru t….čas dodávání hasiva Qp…v l/min QV…v m3/min
p
pr
pr
pr
• Nutná zásoba pěnidla V n pr q pr
c penidla 100
10 3
c…koncentrace pěnidla pro hašení v %
hašení inertními plyny • Množství hasiva V c k Q 100 t
V…objem prostoru c…koncentrace potřebná pro hašení % k…součinitel ztrát Q…v kg/min
Shrnutí - Dodávka hasiva P3 P6 P12 Vrstva pěny
CO2
objemové hašení hašení na plochu doba hašení součinitel ztrát průtok proudnicí spotřeba na plochu objemové hašení doba hašení
Prášek
součinitel ztrát průtok proudnicí spotřeba na plochu objemové hašení doba hašení
400 l/min 800 l/min 1600 l/min 0,5 m (vysoké budovy) 0,1 - 0,3 m (HK) max 10 min 3x zásoba pěnidla 1,5 - 3 30 kg/min Doporuč. 12 kg/m2 (HK) Sh = 3,5 m2 Plocha na 8 kg/m2 (ostatní požáry) Sh = 5 m2 1. proud 30 % V prostoru (CO2, N2) 35 % V prostoru (pára) 1 – 1,5 min (v nebezpečí) 3 min (standardní doba) 1 – 1,5 5 kg/s (ruční proudnice) 40 kg/s (lafetová proudnice) 1 – 4 kg/m2 (HK 4 kg/m2) Kombinované hašení 1 – 2 kg/m3 do 1 min
Dálková doprava vody Hč ≥
Ztráty ve vedení
• • • • •
Tlak na proudnici Ztráty v dopravním vedení Ztráty v útočném vedení Výškové ztráty Ztráty v armaturách
100 m vedení C 100 m vedení B
Výškové ztráty 10 m výšky Ztráty na komponentech rozdělovač sběrač Potřebný tlak na proudnici C52 TURBOSUPON
Qh = 200 l/min Qh = 500 l/min Qh = 400 l/min Qh = 800 l/min Qh = 1600 l/min
Qh = 200 l/min Qh = 400 l/min Qh = 50 - 500 l/min
Hk Ht1 Ht2 Hp Ha 0,76 atm 4,75 atm 0,41 atm 1,67 atm 5,0 atm 1 atm 0,75 atm 0,75 atm 4,0 atm 6,0 atm 4 – 12 atm
Hlavní zásady Délka hadicového vedení se mění v dopravním vedení Změna délky útočného vedení souvisí jen s potřebou likvidace požáru Výstupní tlak na čerpadle musí být pro jednotlivé typy útočných proudů přibližně stejný
Určete tlak vody na výstupu z čerpadla CAS K 25, je-li k hašení požáru 8.NP obytného domu (dvouramenné schodiště) nasazen od rozdělovače 1xC52 (20 m) útočný proud s proudnicí TURBOSUPON (200l/min) . CAS je ustavena před vchodem. Řešení: 1) Určíme nutnou délku dopravního vedení - převýšení hp = Hp = nNP ∙ hNP − hNP = 8 ∙ 3 − 3 = 21 ⇒ 21 mv.sl. Pro dvouramenné schodiště => 1x 20 m hadice na 2.NP 𝑝𝑜č𝑒𝑡 ℎ𝑎𝑑𝑖𝑐 𝑣 𝑑𝑜𝑝𝑟𝑎𝑣𝑛í𝑚 𝑣𝑒𝑑𝑒𝑛í = • •
(nNP −1) 2
7
= 2 = 3,5 = 4 ks C52 (pokryjeme vzdálenost k vozidlu)
Pozice rozdělovače musí být vždy před zónou zakouření (před dveřmi bytu, mezipodesta pod prostorem požáru). Počet hadic v útočném vedení (1, 2, 3 nebo 4 ks) => určíme 1 ks C25 (od mezipodesty k zasaženému bytu = cca 5 m)
2) Vypočteme ztráty v dopravním a útočném vedení ht1 ∙ l ht2 ∙ l2 80 ∙ 7,6 20 ∙ 7,6 Ht1 + Ht2 = + = + = 6,08 + 1,52 = 7,6 m v. sl. 100 100 100 100 3) Stanovíme ztráty v armaturách Rozdělovač Ha = 7,5 m v.sl. 4) Stanovíme tlak na proudnici Proudnice TURBOSUPON 200l/min => 3 atm = 30 m v.sl. 5 ( vypočteme tlak na čerpadle) Hč = Ht1 + Ht2 + Hp + Ha + Hk = 7,6 + 21 + 7,5 + 30 = 66,1 m v. sl. => 0,7 Mpa => odpovídá pracovnímu diagramu čerpadla
K požáru došlo ve 20.NP administrativní budovy. Může jednotka PO s ohledem na výkon čerpadla likvidovat požár dvěma C proudy? Délka útočného vedení musí být 40 m (2xC52), průtok na proudnici 2x150 l/min. (TURBOSUPON). Jednotka přijela s CAS K 25 LIAZ. Výška podlaží je 3 m. Vozidlo je ustaveno 20 m od vnitřního dvouramenného schodiště, které tvoří zásahovou cestu. Řešení: 1) Určíme nutnou délku dopravního vedení hp = Hp = nNP ∙ hNP − hNP = 20 ∙ 3 − 3 = 57 ⇒ 57 mv.sl. (nNP − 1) 19 𝑝𝑜č𝑒𝑡 ℎ𝑎𝑑𝑖𝑐 𝑣 𝑑𝑜𝑝𝑟𝑎𝑣𝑛í𝑚 𝑣𝑒𝑑𝑒𝑛í = = = 9,5 = 10 ks C52 + 1xC52 od CAS ⇒ 11 ks 2 2 2x TURBOSUPON => 2x150 l = 300 l/min při tlaku 2,25 atm => Hk = 22,5 m v.sl. 2) Vypočteme ztráty ve vedení ht1 ∙ l ht2 ∙ l2 220 ∙ 7,6(5,7) 40 ∙ 7,6(5,7) Ht1 + Ht2 = + = + = 16,72 + 3,04 = 19,76 m v. sl. 100 100 100 100 3) Stanovíme ztráty v armaturách Rozdělovač Ha = 7,5 m v.sl 4) Stanovíme tlak na proudnici Proudnice TURBOSUPON 150 l/min => 2,25 atm = 22,5 m v.sl. 5 vypočteme tlak na čerpadle Hč = Ht1 + Ht2 + Hp + Ha + Hk = 16,76 + 57 + 7,5 + 22,5 = 103, 76 m v. sl. => 1,03 Mpa => odpovídá pracovnímu diagramu čerpadla.
Kyvadlová doprava vody Délka trasy k plnícímu místu
t3 Plnící místo
t1
t4 t2 Délka trasy k požářišti
Místo požáru
Zajistěte hasební vodu pro 3 proudnice C o průtoku 300 l/min. Cesta k vodnímu zdroji (stanice HZS) je dlouhá 5km od vodního zdroje 3 km. technika na místě požáru CAS 25 3x CAS 32 5x Řešení: 3x300 = 900 l/min celková spotřeba vody pro hašení 1) Určíme dobu plnění vozidla t1 = t4 =
V(objem nádrže vozidla) Q2 (dodávané množství vody) V(objem nádrže vozidla) Q1 (dodávané množství vody)
=
8200
=
8200
800
900
= 10,25 = 11 min
= 9,11 = 10 min
2) Určíme dobu jízdy vozidla od vodního zdroje a k vodnímu zdroji t 2 = 60.
l1 (délka trasy) 5 = 60. = 6,66 = 7 min v1 (rychlost jízdy) 45
t 3 = 60.
l2 (délka trasy) 3 l2 60.3 = 60. = 4 min ⇒ v2 = 60. = = 25,71 = 26 km/hod v2 (rychlost jízdy) 45 t2 7
3) Určíme počet cisteren pro dálkovou dopravu n=
t1 + t 2 + t 3 + t 4 11 + 7 + 7 + 10 + 1÷2 = = 3,5 = 4 + 1 = 5 ks t4 10
Zajistěte hasební vodu pro 3 proudnice C o průtoku 300 l/min. Cesta k vodnímu zdroji (stanice HZS) je dlouhá 5km od vodního zdroje 3 km. technika na místě požáru CAS K 25 101 3x CAS 32 T815 3x CAS 32 T148 2x Řešení: 3x300 = 900 l/min celková spotřeba vody pro hašení 1) Určíme dobu plnění vozidla t1 = Q
V(objem nádrže vozidla)
2 (dodávané množství vody)
t4 =
V(objem nádrže vozidla) Q1 (dodávané množství vody)
=
8200 800
= 10,25 = 11 min
=
8200 900
= 9,11 = 10 min
2) Určíme dobu jízdy vozidla od vodního zdroje a k vodnímu zdroji t 2 = 60.
l1 (délka trasy) 5 = 60. = 6,66 = 7 min v1 (rychlost jízdy) 45
t 3 = 60.
l2 (délka trasy) 3 l2 60.3 = 60. = 4 min ⇒ v2 = 60. = = 25,71 = 26 km/hod v2 (rychlost jízdy) 45 t2 7
3) Určíme počet cisteren pro dálkovou dopravu n=
t1 + t 2 + t 3 + t 4 11 + 7 + 7 + 10 + 1÷2 = = 3,5 = 4 + 1 = 5 ks ⇒ potřebujeme 2 ks CAS (použijeme CAS 148) t4 10
𝑛 𝑇148 =
𝑛 − 𝑛 𝑇815 . 𝑉𝑇815 5 − 3 . 8200 = = 2,73 = 3 𝑘𝑠 𝐶𝐴𝑆 148 𝑉𝑇148 6000
Určete, jaké množství vody jsme schopni dopravit na místo požáru stanovte počet proudů. Vzdálenost vodního zdroje je 2 km. 2x CAS K 27 1800l 2x CAS 25 RTHP 3500l 2x CAS T815 8200l 2x CAS T148 6000l Řešení: 1) Provedeme přepočet objemu nádrží Vyřadíme CAS K 27 které použijeme u vodního zdroje a u místa požáru 2x CAS 25 RTHP = 1x CAS T148 1x CAS T815 = 1x CAS T148 Na místě máme 4x CAS T148 => 4x6000 = 24000l 2) Stanovíme časy t1 až t4 𝑡2,3 = 𝑛=
60.2 45
= 2,6 = 3 𝑚𝑖𝑛
𝑡1 + 𝑡2 + 𝑡3 + 1 + 1 (1𝑥 𝐶𝐴𝑆) 𝑡4
𝑡1 = 𝑡4
𝑡2 + 𝑡3 +1 𝑡4 𝑡2 + 𝑡3 3+3 𝑡4 = = = 6 𝑚𝑖𝑛 𝑛−2 −1 4−2 −1 𝑛−2 =
3) Stanovíme množství dodávané vody 𝑡1 = 𝑡4 =
𝑉 𝑉 6000 ⇒𝑄= = = 1000𝑙/𝑚𝑖𝑛 𝑄 𝑡4 6
4) Stanovíme počet proudů 𝑄 1000 500𝑙 𝑁𝑝𝑟 = ⇒ 𝑁𝑝𝑟 = = 2 𝑘𝑠 𝑝𝑟𝑜 𝑇𝑈𝑅𝐵𝑂𝑆𝑈𝑃𝑂𝑁 𝑞𝑝𝑟 500 𝑚𝑖𝑛
HASIVA A JEJICH CHARAKTERISTIKY Voda Je to polární kapalina!!! Použití ………….požáry A, B, C, Hasící efekt…….. ochlazuje, ředí, vytěsňuje NEHASIT !!! Al, K, Mg, Na org. Peroxidy CaC2 (carbid vápenatý) => C2H2 POZOR !!! na vzkypění 1) tuky, oleje, ropné látky, zkapalněné plyny PLAVOU NA VODĚ PŘIDÁM VODU VSTOUPNE HLADINA, UTAJENÝ VAR 2) metan, ethan, propan, butan, acetylen VODA DODÁVÁ TĚMTO LÁTKÁM ENERGII
ZAHŘÍVÁNÍ
ODPAŘOVÁNÍ
Pěna Použití ………….. Požáry A, B Hasební efekt……..izolační efekt Druhy pěn Těžká ……………do 20 Střední.………..20 – 200 Lehká ….………nad 200 NEHASIT !!! LEHKÉ KOVY Al, K, Mg, Na org. Peroxidy CaC2 (carbid vápenatý) => C2H2 POZOR !!! na polární kapaliny alkoholy, aceton POLÁRNÍ KAPALINY ROZBOURÁVAJÍ PĚNU (POUŽITÍ LIGHTE WATER) na zkapalněné plyny metan, ethan, propan, butan, acetylen VODA DODÁVÁ TĚMTO LÁTKÁM ENERGII ZAHŘÍVÁNÍ
ODPAŘOVÁNÍ
Oxid uhličitý (CO2) Typy požárů…….. A, B, C, E Hasební efekt……..plyn – dusivý (A, B, C) 500 l (1 kg) = cca požár o 1 m3 NEPOUŽÍVAT !!! prašné směsi hořlavé kovy (Al, Mg, Titan) na H2 (CO2 + H2 = CO + H2O) na koks a uhlí (CO2 + C = 2 CO) POZOR!!! 8 – 10% CO2 dýchací problémy, závratě 20% CO2 velmi rychlá smrt CHARAKTERISTICKÝM RYSEM JE MODRÁNÍ POKOŽKY cyanoza NEBEZPEČNÁ KONCENTRACE JE TAKOVA, KTEROU VYDECHUJEME = 3 – 4%, PRO HAŠENÍ POTŘBUJEME AŽ 30 - 70%!!!
POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. email:
[email protected] Mobil: 59 732 29 25
Amoniak (NH3)
Methan (CH4)
Hasivo: VODA Rozpustný v H2O, OH, rozpouštědlech bezbarvý plyn intenzivní štiplavý zápach Tvar = -33,35°C Ttání = -77,7°C Tvzníc = nad 700°C r = 0,59 kg/m3 M =17 g/mol => lehčí než vzduch VÝBUŠNÝ !!! Cl, F, Br, I => výbuch HOŘLAVÝ !!! JEDOVATÝ = dráždící účinky Při vdechnutí inhalovat ocet, nebo 10% roztok mentolu v chloroformu (CHCl3)!!! POUŽITÍ: Chladící médium, výroba hnojiv, výroba HNO3 Z POČÁTKU SE DRŽÍ PŘI ZEMI (podlchl.)!!!
•Tvzníc = 557°C nesvítivý plamen •Tvar = -161°C •Ttání = -183°C •r = 0,42 kg/m3 •M = 16,04 g/mol => lehčí než vzduch VÝBUŠNÝ !!! s Cl a na slunci => výbuch!!! HOŘLAVÝ !!! NENÍ JEDOVATÝ NEHASIT VODOU!!!
Chlór (Cl2)
Chlorovodík (HCl)
Hasivo: VODA, MLHA zelený plyn, nebo jantarová kapalina OXIDAČNÍ ČNIDLO !!! silný pichlavý zápach zjistitelný při 0,02-3,4 ppm Tvar = -34,05°C Ttání = -101°C r = 1,4 kg/m3 M = 35,5 g/mol => těžší než vzduch NEVÝBUŠNÝ !!! H2, C2H2, CH4 => výbuch!!! reaguje s Na, Mg, K, Al (i na slunečním světle) => velké teplo NEHOŘLAVÝ !!! ale zapálí pyroforické kovy JEDOVATÝ = dráždící účinky Vyplachovat sodou, pít horké mléko, kávu POUŽITÍ: Textilní a papírenský průmysl, výroba bělících louhů Reaguje skoro se vším => soli (Chloridy)!!!
Tvar =108,58°C Ttání = -24°C r =1,05 kg/m-3 M = 36,46 g/mol => těžší než vzduch VÝBUŠNÝ !!! HOŘLAVÝ !!! rozpouští kovy => H2 !!! JEDOVATÝ = dráždící účinky Karcinogen, inhalovat Na2CO3 POUŽITÍ: většinou ve vodném roztoku pod názvem kyselina solná 1l H2O pohltí 450l HCl = HODNĚ TEPLA!!! VELMI KOROZIVNÍ!!!
Acetylen (Ethin C2H2) VODA,CO2 bezbarvý plyn bez zápachu (JEN CHEM. ČISTÝ) odporný zápach (TECH. ACETYLEN – obsahuje fosforovodík (fosfin = jed) svítivý čadivý plamen M = 26 g/mol => lehčí než vzduch Tvzníc= nad 429°C VÝBUŠNÝ !!! s Cl, F, Br, I => výbuch!!! HOŘLAVÝ !!! při T > 480°C => samovolně reaguje = hoří!!! NENÍ JEDOVATÝ !!! - narkotikum POUŽITÍ: Získává se 2H2O + CaC2 = C2H2 + Ca(OH)2 Převáží se zkapalněný Aceton + Hlinka a do toho při P = 1,2Mpa ACETYLEN = DISSOUS PLYN Tlaková syntéza: C2H2 + CO + H2O => CH2=CH COOH kyselina akrylová NEVYSTAVOVAT NA SLUNCI !!! POZOR NA NÁRAZY!!! TLAKOVÉ NÁDOBY NESMÍ LEŽET!!! 1l acetonu pohltí 300l acetylenu CHLADIT, CHLADIT, CHLADIT!!!
Fosgen (COCl2) kapalina páry zapáchají po shnilých potravinách Tvar = 8°C => nízkovroucí kapalina M = 99 g/mol => Páry těžší než vzduch POUŽITÍ: výroba acetylchloridu, acetanhydridu Vzniká při okysličení chlorovaných Derivátů (CCl4, trichloretylen) JEDOVATÝ = dráždící účinky Okamžitě sundat oděv (textil pohlcuje COCl2) a do nemocnice, úplný klid, teplo
Sirouhlík (CS2) Hasivo: VODA,CO2,MLHA Nerozpustná ve vodě bezbarvá kapalina modrý plamen Tvar = 46°C Tvzpl = 30°C éterický zápach silně láme světlo VÝBUŠNÝ !!! Páry se vzduchem => Výbuch!! nad 150°C => výbuch (zejména v prašném prostředí s HNO3, K, Na) HOŘLAVÝ !!! s HClO3 , H2SO4, HMnO4, KmnO4 JE JEDOVATÝ !!! Napadá CNS POUŽITÍ: výroba viskózního hedvábí, rozpouští tuky, asfalt, vosky, kaučuk NESMÍ SE DOSTAT DO KANALIZACE!!!
Anilin (aminobenzén C6H5NH2)
Nitrobenzen (C6H5NO2)
Hasivo: PRÁŠEK,PĚNA,CO2 ve vodě nerozpustná kapalina bezbarvý olejový charakter aromatická vůně na vzduchu rychle hnědne NEVÝBUŠNÁ !!! HOŘLAVÁ !!! (čadivý plamen) JEDOVATÁ !!! POUŽITÍ: vyrábí se redukcí nitrobenzenu C6H5NO2 + H2 = C6H5NH2 + O2 výroba léčiv, umělé živice NEBEZPEČNÝ PRO OKOLÍ!!!
Hasivo: PRÁŠEK,PĚNA,MLHA •ve vodě nerozpustná kapalina •bezbarvá, nebo nažloutlá •hořko-mandlová chuť VÝBUŠNÁ !!! páry se vzduchem => výbuch HOŘLAVÁ !!! JEDOVATÁ !!! Vdechnutím vytváří methemoglobin => Nepřenáší kyslík do tkání, napadá játra a ledviny POUŽITÍ: vyrábí se nitrací v olověných zař. C6H6 + (H2SO4 + HNO3) = C6H5NO2 surovina k výrobě anilinu, kosmetika barviva, krémy na boty
Metylalkohol (CH3OH) metanol
Etylalkohol (C2H5OH) líh, etanol
Hasivo: PRÁŠEK, CO2, MLHA bezbarvá kapalina ve vodě rozpustná Tvar=65°C Tvzpl = -1°C Tvzníc = nad 400°C bezbarvý plamen (vysoké teploty) těžší než vzduch VÝBUŠNÁ !!! HOŘLAVÁ !!! JEDOVATÁ !!! oxiduje se na formaldehyd, způsobuje oslepnutí, podávat čistý alkohol POUŽITÍ: v průmyslu, výroba laků
Hasivo: CO2, PRÁŠEK, ŘEDIT VODOU, MLHA bezbarvá kapalina mísitelná s vodou Tvar =78,3°C Tvzpl = 12°C Tvzníc = nad 420°C silně hygroskopická (váže vlhkost) modrý plamen těžší než vzduch HOŘLAVÁ !!! VÝBUŠNÁ !!! JEDOVATÁ !!! způsobuje otravy POUŽITÍ: v průmyslu, potravinářství DENATUROVANÝ LÍH = jedovaté přísady!!!
Benzen (C6H6)
Toluen (C6H5CH3)
Hasivo: PĚNA bezbarvá kapalina ve vodě nerozpustná Tvar = 80,4°C Tvzpl = 15°C Tvzníc = 560°C Páry těžší než vzduch VÝBUŠNÁ !!! s HMnO4, KMnO4 => => výbuch HOŘLAVÁ !!! svítivý, čadivý plamen JEDOVATÁ !!! má karcinogenní účinky Čerstvý vzduch POUŽITÍ: v koksárenském plynu, rozpouštědlo, léčiva, barviva, zvyšuje oktanové číslo paliv
PĚNA Bezbarvá kapalina nerozpustná ve vodě Tvar = 111°C Tvzpl = 4°C Tvzníc = 550°C Páry těžší než vzduch VÝBUŠNÁ !!! HOŘLAVÁ !!! JEDOVATÁ !!! má halucinogenní vlastnosti, napadá ledviny a játra POUŽITÍ: vynikající rozpouštědlo a ředidlo, barviva, sladidla, léčiva
Kyselina dusičná (HNO3)
Kyselina sírová (H2SO4)
MLHA,VODA Bezbervá kapalina Ve vodě rozpustná OXIDAČNÍ ČINIDLO Silně dýmavá!!! na vzduchu se časem barví do žluta a uvolňuje NO2 vlivem slunce!!! Tvat = 83°C Ttání = -41,59°C r = 1,5 kg/m3 M = 63,01 g/mol VÝBUŠNÁ !!! Rozpouští většinu kovů => H2 HNO3 + alkohol => výbuch!!! HOŘLAVÁ !!! politý oděv se vzněcuje!!! JEDOVATÁ !!! Vytváří nytrosloučeniny = JEDY reakce s kovy =>VZNIK JEDŮ např. Pb(NO3)2 POUŽITÍ: vyrábí se ox. NH3, jedna z nejsilnějších kyselin ROZKLÁDÁ ORGANICKÉ LÁTKY => TEPLO => SAMOVZNÍCENÍ => NESORBOVAT!!! LEHCE ODŠTĚPUJE KYSLÍK, POLEPTÁNÍ, NEVDECHOVAT DUSIČNANY JSOU VÝBUŠNÉ!!!
Bezbarvá – olejovitá Ve vodě rozpustná Bez zápachu Tvar = 300-338°C => neodpařuje se Ttání = 11°C r = 1,84 kg/m3 NEVÝBUŠNÁ !!! Reaguje s kovy => H2!!! NEHOŘLAVÁ !!! NENÍ JEDOVATÁ ZPŮSOBUJE POLEPTÁNÍ POZOR !!! ODEBÍRÁ H2O z OKOLÍ => BOUŘLIVÁ REAKCE LEJEME KYSELINU DO VODY
POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. email:
[email protected] Mobil: 59 732 29 25
Záchrana a evakuace osob • • • • • •
záchrana osob obecně záchrana osob z výšky záchrana osob z demolic a závalů záchrana osob na vodě a ledu záchrana osob při požáru vyprošťování z výtahů
Dělení:
záchrana jednotlivců hromadná záchrana
podle množství postižených
primární záchrana sekundární záchrana
podle cesty záchrany
rozhodnutí VZ o způsobu záchrany
standartní postupy !!!
Záchrana osob obecně základní úkoly JPO (z.č.133/1985Sb.) provádění požárního zásahu podle DZP, nebo při soustředění SaP provádění záchranných prací při ŽP a jiných MU. informování OPIS
•
Záchrana osob Provádí se v případech, kdy osobám hrozí bezprostřední ohrožení zdraví, nebo života.
•
•
Záchrana osob má přednost před záchranou zvířat a majetku!!! (247/2001, §14, odst.1) O zahájení a ukončení záchranných prací rozhoduje VZ a určuje pořadí záchrany!!! (247/2001, §26, odst.1, písm.c))
•
Evakuace osob Provádí se v případech, kdy by osobám mohlo hrozit nebezpečí ohrožení zdraví, nebo života.
V případě nebezpečí z prodlení může rozhodnout o způsobu záchrany hasič!!!
Faktory ovlivňující záchranu • •
možnosti JPO zátěž organismu
• • • •
Krizová situace zainteresovanost na MU Fyzická a psychická zátěž termická zátěž organismu požár Strach a panika míra projevu jednotlivce
Početní stavy vybavení
Emoční útlum 5 – 20%............relativní klid, použitelnost 10 – 25%............nepoužitelnost 50 – 75%............ovladatelnost
rozhodování VZ
jednání postižených
Fyzické vyčerpání Zdroje En. V lidském org: Tuky Cukry (glykogeny) Glykogen – důležitý pro činnost mozku (nedostatek = hypoglykemie) Málo kyslíku Málo glykogenu
spalování cukrů v organismu (glykogen) rychlé vyčerpání zásob en. = vyčerpání!!!
Příčiny vyčerpání
jednorázové výkony Dlouhodobé výkony Ochranné oděvy + DT (pozor na kyslíkové přístroje) Psychika Teplota a vlhkost přehřátí organismu!!!
Psychické vyčerpání
AKTIVITA
ADAPTACE
ZÁTĚŽ
STRES
Projevy: vzestup srdeční frekvence vzestup krevního tlaku termoregulační porucha
Nebezpečí přehřátí Hypertermie – překročení max. teploty těla – jádra => org. není schopen efektivně odvádět teplo.
ochlazení práce
teplo
odvod
malý odvod tepla rozšíření cév Ochrana: • sledovat dobu nasazení • zajistit SaP na střídání • zajištění regenerace sil: nápoje strava odpočinek
30 min nebo 2 hod 4,5 hod 12 hod
K O L A P S
Stres a hasič Krátkodobé stresové reakce
prožívání (uvolněná přilba, těsný oblek apod.) somatické projevy (dechová nedostatečnost, bolest hlavy, zraková únava, sucho v ústech) chování (zvýšený počet chybných rozhodnutí, výpadky pozornosti řidičů
odeznívají
Účinky trvalejšího charakteru
pracovní nespokojenost - vyhasnutí trvalejší změny v chování • krátká reaktivní psychóza (opakované těžké DN) • posttraumatická stresová porucha (znovuprožívání traumatické situace) • poruchy přizpůsobení (problémy mimo zaměstnání) • poruchy chování (změna funkce a pracoviště) • somatické problémy (pálení žáhy, arytmie, bolest hrudníku, poruchy spánku)
Prohlubují se
Strach a panika Strach bez vnějších projevů
racionální jednání schopnost pracovat
Podráždění
bledost , třes, vzrůst tlaku a tepové frekvence i zvýšená schopnost pracovat
Deprese
iracionální jednání pokles schopnosti pracovat
Emoční šok
ochromení strachem (emoční paralýza) panické běsnění (raptus)
Panika společenství lidí se mění v dav
Chování záchranáře sebevědomí
pátrání
informace
HASIČ razance
ošetření
opatrnost
Záchrana osob z výšky vyhlášení poplachu I. stupeň…………jednotlivci II. stupeň………..desítky osob PP III. stupeň……….stovky osob
(RD, sebevrazi) (panelový dům) (obchodní domy, divadla)
CTV typ zásahu požár
tech. zásah
• druh objektu • počet NP • je někoho vidět
• druh ohrožení • druh stavby • přístupnost • zdravotní stav
VZ
Pádová rychlost v [km/h]
G
180 111 95
160
3,1s
130
2,8s
20 40
50
180 200
Ochranné pásmo 1, 5 m 2m 2,5 m 1/10 h objektu
600
5,1s
zásah ve výšce zásah ve výšce zásah ve výšce zásah ve výšce
3 - 10 m, 10 - 20 m, 20 - 30 m, nad 30 m.
[m]
Způsob primární záchrany Po únikových cestách nejlepší a nejjistější způsob záchrany NÚC CHÚC -
odvětrání fyzický kontakt zakouřeném prostoru Děti a rodiče spolu srážky na chodbách, ucpané dveře, jiné překážky ochranné masky pro záchranu (ne DT!!!) panika, stres, křik z různých částí objektu
DZP
Pomocí evakuačních výtahů > 3NP trvale > 10 osob s omezeným pohybem H > 45m, > 50 osob zdravotnická zařízení
E/P
Způsob sekundární záchrany
Pomocí výškové techniky (sestup, výtah, koš) Pomocí záchranných rukávů a tunelů lezeckou technikou Pomocí letecké techniky Seskokové plachty a matrace
náročné na množství SaP nevhodné pro velké počty osob mnohem pomalejší nebezpečné
Záchrana osob při požárech Zásady ustrojení
kukla DT rukavice přilba převlečník
vybavení (TP) je nutné mít v okamžiku zahájení zásahu Vystrojení při jízdě k zásahu
bezpečnostní zásady
nezachraňovat v maximální intenzitě hoření udržovat spojení s VZ, VBU, VJ mít záložní SaP znát nouzové cesty úniku z prostoru požáru sledovat konstrukce a jejích chování udržovat fyzický kontakt s kolegou a se zdí o porušení této zásady rozhodne VZ nezasahovat bez vodního proudu zajistit odvod spalin odvětrání podat informace VZ o nezkontrolovaných prostorech informovat VZ o ukončení vyhledávání osob
Stav ohrožených osob
druh poranění (zlomeniny) zdravotní stav (kardiaci, diabetici, klaustrofobici) potřebé SaP - vybavení fyzické dispozice • záchrana jednotlivcem • záchrana ve dvojci podmínky v místě zásahu (viditelnost, ÚC, apod.)
Ochrana postižených osob pře zakouřením
intenzivním odvětráním únikových cest pomocí dýchacího přístroje s přípojkou pro druhého muže poskytnutím celého dýchacího přístroje (dále jen “DP”) pomocí evakuační (vyváděcí) masky Při záchraně se Hasič nedělí o vlastní DP!!!
Tuto možnost je nutné zvážit velmi obezřetně s ohledem na:
• Míru fyzické zátěže • Psychický stav postižené osoby • Fyzické možnosti postižené osoby
Zkušenost i záchranné dvojce
dvoumontáž
Záchrana ze závalů a demolic Druhy závalů
při zřícení objektů při výrobní činnosti závaly v podzemí (CO2, CH4) přírodní sesuvy – sypké hmoty
Druhy záchranných složek HZS ČR základní složka IZS BZS poplachový plán ž.č.239/2000 Sb. speleologické organizace Zjistit • zodpovědného pracovníka • orientační plány - mapy • možnosti dalšího zasypání bezpečnost prostoru • rozsah potřeba SaP • odezva postižených osob • následná nebezpečí pro postižené (požár, záplava, únik plynu, apod.) • přístupové cesty • typy pomocné techniky (jeřáby, buldozery, autogeny, apod.) • potřeba speciálních služeb (psi, BZS, speleologové, apod.)
stupeň poplachu a řízení MU podle PP
Skluzná plocha
Pozice zasypaných: Šance na přežití: Poznámka:
u spodní strany panelu vysoká panel nevytahovat z trosek, pozor na trhliny
Navrstvení
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
pod každou vrstvou, zaklínění mezi panely vysoká, pokud je mezi panely hodně trosek
Poloviční prostor
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
U nosné stěny vysoká
Vyplněný prostor
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
V různých místech prostoru slabá, ale ne vyloučená
Zahleněný (zalitý) prostor
Pozice zasypaných: V různých místech prostoru Šance na přežití: minimální
Prostor vyplněný troskami
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
Ve spodní části panelů střední
Naražený prostor
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
V různých místech prostoru velmi vysoká
Uzavřený prostor
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
V různých místech prostoru velmi vysoká
Vlaštovčí hnízdo
Pozice zasypaných: Šance na přežití:
V různých místech prostoru vysoká
Záchrana na vodě a ledu Sebezáchrana
Plavání
malá hloubka otočit na záda nohama po proudu velká hloubka na břicho hlavou proti proudu Záchrana z vodního válce sbalit do klubíčka sundat vestu a podplavat válec Záchrana s člunem nenechat se tlačit být blízko člunu Záchrana s přípravou podle situace
sebezáchrana na ledu Nechodit k místu proboření Využití plošných předmětů
plazit se záchranné desky žebříky
Druh ledu: Zdravý – průhledný a zbarvený podle vody Pórovitý – působí zde chem a org. Látky
velmi křehký a nebezpečný
Osobní zásah
Nebezpečí při záchraně
Technika přiblížení se k tonoucímu S technickým prostředkem Bez technického prostředku
Velké řeky: víry za překážkami, osobní záchrana bez plavidla je velmi nebezpečná Malé toky větve nad a pod hladinou vodní porost, dráty apod.
Správné tažení tonoucího Na znak Těla v ose tažení Paže zachránce jsou natažené Držení tonoucího pod bradou pod pažemi za lokte pod jednou paží OSOBNÍ OBRANA
Charakteristiky pro hledání utonulých
PLAVEJ KE DNU
• • • • • • •
Hloubka Charakter dna Čistota vody Přesnost určení místa Síla proudu atd. Vhodné pomůcky Osobní ponoření
POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. email:
[email protected] Mobil: 59 732 29 25
Požáry ve sklepech charakteristika
malá pravděpodobnost výskytu osob pozor na bezdomovce vysoká teplota zakouření bez NR nedostatek světla domovní rozvody a zařízení (kotel, HUP, HUV, EL) zakouření schodiště
úkoly a postup činnosti
průzkum • kontrola a složení stropu • směry šíření • uložení tlakových nádob vypnutí el. proudu, plynu apod. kontrola nadzemí – stupačky
Sklep je součástí stavby
se zavodněným proudem !!! změna ve vybavení TP
budovy pro bydlení
nebezpečí zakouření chodeb (úniků)
Bytové požáry, půdy a podkroví Charakteristika
téměř vždy výskyt osob většinou 1PÚ intenzivní hoření různorodost materiálu šíření po hořlavém plášti budovy šíření stupačkami náročnost na záchranu a evakuaci nutnost komunikace s postiženými vně budovy
úkoly a postup činnosti
průzkum • přítomnost osob a zvířat neb. z prodlení • zvláštní úkryty při sekundární záchraně • tlakové láhve • cesty šíření • stav konstrukcí vypnutí el, plynu proud nasazujeme odvětrání schodiště i nad prostor požáru !!! Hlavní směr požárního útoku
ohrožení osob
Půdní prostory a podkroví
Charakteristika
skryté hoření ve střešních vrstvách vysoká teplota nesnadné odvětrání násilné otevření nízké požární odolnosti použitých materiálů nebezpečí zřícení konstrukcí strmé a nepravidelné přístupy
půdy
podkroví
rychlé šíření po konstrukcích střech silné zakouření (pří nehořlavé střešní krytině) odstřelování krytiny provizorní rozvody el. en. různorodost materiálu - NL
Zásadní pro šíření požáru a způsob vedení zásahu je: skladba střechy Materiál stropní konstrukce
úkoly a postup činnosti
zjistit stav konstrukcí nezapomenout na druh použitých materiálů posoudit zatížení stropní konstrukce nalézt možné úkryty nalézt NL Bytové jádra vytipovat cesty šíření stoupačky vypnutí el. proudu odvětrání prostoru zajistit se proti pádu zvážit nutnost vedení zásahu neobvyklým způsobem chladit střešní krytinu Po příjezdu na místo požáru vždy přivolej všechny výtahy, U budov nad 5.NP které nejsou evakuační, popřípadě požární - zajisti jejich průzkum z hlediska uvíznutí osob !!! Výtahy uveď mimo provoz !!!
nezachraňovat v místech maximální intenzity hoření
Pavouk přežití !!! • • • • •
kontrola dveří backdraft, flashover, rollover zevní pohled (RD) zkušenosti – subjektivní pocit OOPP - neodkládat
• • • • • •
smyslnost záchrany priority vhodné vybavení počet zachránců – záchrana Rautekův úchop označení „čistého“ prostoru
vnikání do uzavřeného prostoru vyhledávání osob pohyb v neznámém prostředí vodní proudy hašení ochrana • • • • •
dvojce je nedělitelná hadice – orientace v prostoru CHÚC, NÚC, náhradní řešení pravidlo pravé ruky zóna přežití
• hledání ohniska - teplota • odvětrání - teplota • následná záchrana !!!
Rozdělení bojových úseků u požáru budov
Prioritní zásah
BÚ č.3
BÚ č.2 BÚ č.1
Prioritní záchrana
Velení pod místem požáru Zajistit SaP Obsluha požárních a evakuačních výtahů
Charakteristiky zásahu u výškových budov
Zvlášť nutná znalost PBS Nutnost využití PBZ a technického vybavení budovy (EPS ZOTK) Rozhlas Dispečink možné místo pro velení na místě zásahu Použití vyšších stupňů poplachu s ohledem na potřebu SaP Vertikální ventilace komínový efekt (kladný/záporný) Zřizování stanovišť = PŘEDSUNUTÉ ZÁKLADNY pro další vedení zásahu 2.NP pod požárem Zejména pro VPPO DT První pomoc Odpočinkové stanoviště = záloha hasičů Zásadní změny v síle proudění vzduchu , větru Nebezpečí od dopadajících trosek budovy Výška budovy neumožňuje průzkum se zavodněným proudem CHUC jsou v těchto případech využity pouze pro záchranu a evakuaci osob Nutnost zásahu nad místem požáru záchrana a evakuace
E
Vzhledem ke zvýšené nutnosti komunikace mezi JPO používat kanály K, N… Zvlášť útočné proudy BÚ Zvlášť dopravní vedení Zvlášť záchrana a evakuace osob
P
Možnosti konstrukčních systémů smíšený sloupovo – stěnový konstrukční systém, s obvodovým nebo podélným traktem z armovaného betonu a cihel je možné předpokládat u funkcionalistických staveb z období před druhou světovou válkou, stěnový systém s jádrovým traktem z armovaného betonu, aglomerovaného dřeva a plastů je možné předpokládat u panelové výstavby z období 60. – 80. let dvacátého století) sloupový systém s podélným nebo jádrovým traktem z armovaného betonu, pórobetonových tvárnic, oceli a skla dopovídá současné výstavbě.
Předpokládaná požární odolnost stavebních konstrukcí Byty 40 kg/m2 Kanceláře 60 kg/m2
absence PÚ Absence PBZ
Kodex norem 73 08 ..
Dodávka hasební vody na místo požáru
1. 2. 3. 4. 5.
nad 7.NP
0,8 MPa
Vedení od CAS
11-12.NP
Max. tlak čerpadla
Vedení od CAS
Nad 15.NP
Pomocné čerpadla
suchovody
připojit CAS na obě příruby suchovodu zavodnit suchovod spustit posilovací stanice připojit dopravní vedení nebo útočný proud zajistit doplňování Nad 15.NP
0,2 Mpa
otevřené hrdla = nulový tlak Porucha čerpadel= nulový tlak
Vnitřní odběrná místa
Požáry garáží charakteristika Dělení: jednotlivé řadové hromadné
(oddělené stavebními konstrukcemi)
rychlé a velké rozšíření požáru
podzemní nadzemní velmi špatná orientace jednopodlažní vícepodlažní
úkoly a postup činnosti
zjistit rozsah požáru využití termokamery zjistit polohu postižených osob ohrožení okolí – sousední auta nutnost použití OL-2 správná volba hasiva – pěna!!! zvážit potřebný počet proudů a směr nasazení • jednotlivé garáže vstupními dveřmi • hromadné garáže použití CHÚC pod místem požáru využití vjezdu (absence CHÚC)
větrání Přirozené nucené
je málo účinné (nedostatečný komínový efekt – hromadné garáže) kombinace přetlakové a podtlakové ventilace !!! sériové řazení ventilátorů
postup spojovacími chodbami
Ventilace u požáru Charakteristika
Vytvoření podmínek pro přežití postižených osob Zvýšení viditelnosti pro zasahující Nalezení ohniska Změny tlakových poměru vliv na chování požáru
Skutečnosti ovlivňující rozhodovací proces VZ
Množství SaP Hustota kouře Fáze požáru Barva kouře Směr proudění kouře Typ prostoru Výšková budova Sklepní prostor Možnost vytvoření odvětracích otvorů Poloha ohniska požáru Je-li nalezeno ohnisko
pa-h2.rvn.g
h2 pa+h1.rvn.g
h1 pa+h1.rvk.g
1 r vk S1 v1 2 r vn S 2 v 2 platí ...v
2p
r
…Rovnice kontinuity
…rychlost průtoku clonou
12 S12 h1 r vk 22 S 22 h2 r vn
pa-h2.rvk.g
Přetlaková ventilace Hlavní využití Snížení teploty aerosolu v prostoru zasahujících složek Požáry Vstup do budovy ze strany čistého prostoru Využití i u vícepodlažních budov Využití u jednopodlažních budov u dopravní nehody Snížení koncentrace výbušných plynů Při zásahu na NL Pozor na možnost zvýšení intenzity požáru Využití je podmíněno znalostí o poloze ohniska Princip použití Směr větru
Vertikální ventilace
Uzavřené otvory
Kladný komínový efekt
záporný komínový efekt
Podtlaková ventilace Hlavní využití Sklepní požáry Podpora ventilace ze závětrné strany Kabelové kanály
možnost hašení z návětrné strany malými otvory Možnost hašení v místě s vysokými teplotami
Princip použití Směr větru
Utěsnění odváděcího otvoru
Hodnoty kritického tepelného toku Q T 4 ...emisivita
...5,67 ·10 -8 W m 2 K 4
Stefanova-Boltzmannova konstanta
Kritické hodnoty
Intenzita sálání
Doba působení
technika
18 kW.m-2
Osoba bez OOPP
10 kW.m-2
5 sekund
Osoba bez OOPP
1 kW.m-2
5 minut
Osoba bez OOPP
0,5 kW.m-2
10 minut
Hodnota pro zapálení = 15 kW.m-2
vydržím 5 s = relativně bezpečný prostor
Hasič v zásahovém oděvu dřevo
15 kW.m-2 DO 15 min
50 kW.m-2
5 sekund
30 kW.m-2
5 minut
Úkoly a postup činnosti 1) Příjezd na místo zásahu Je k dispozici DZP V případě vybraných budov SaP stavět z návětrné strany a v bezpečné vzdálenosti nezablokovat příjezdovou komunikaci ZZS, PČR
nevytvářet překážky pro zásah
2) Průzkum na místě zásahu
zjistit (ověřit) potřebné informace Informace o výskytu osob Jsou k dispozici kontakty na znalou osobu? Ověřit NP poloha ohniska (vizuálně, bojem) Počty ohrožených osob • Prioritní záchrana v místech požáru a zakouření • Nutnost evakuace funkčnost Ovládací prvky (el, HUP, HUV, BPZ, zařízení pro požární zásah ) Zvážit pozici pro vedení zásahu v místě požáru výškové požáry v místě soustředění JPO Možnosti odvětrání S ohledem na zjištěné poznatky rozhodnout • způsob a rozsah záchrany osob • Počet proudů • podle stávajících SaP posilové jednotky
Vyhlášení odpovídajícího stupně poplachu
3) Uzavření místa zásahu 4) Záchrana osob Záchranu neprovádět v místech maximální intenzity rozvinutého požáru Záchranu provádět ve skupinách min 2 hasiči Dvojce je nedělitelná Informovat osoby o postupu záchrany – evakuace Vyhodnotit možnost postupnosti záchrany • Primární záchrana v místě požáru zakouření (poslední NP) Bezprostřední ohrožení sálání tepla • Sekundarní záchrana nedostupné prostory Informovat osoby o využití uzávěrů otvorů Setrvání v bytech Možnost využití Utěsnění otovrů Výškové techniky Uzavření oken nad místem odváděcích otvorů z místa požáru Následná evakuace Použití závisí na době trvání požárního zásahu
JPO informovat o místě pro shromáždění osob s ohledem na stav Evidovat počet zachráněných osob porovnat s informacemi OPIS porovnat s informacemi PČR
Zvážít záchranu bez zavodněné proudnice v závislosti na rozsahu záchrany
4. Poskytnutí neodkladné pomoci
Využití zejména hasičů záchranářů Je-li to možné předat osoby dalším složkám IZS (ZZS)
Charakteristické prostory podle nebezpečí Nástupní prostor určit jednotky do nástupního prostoru Týlový prostor určit jednotky do týlového prostoru Prostor pro poskytnutí zdravotní péče
Hašení požáru Analýza potřebného množství SaP Druh hořlavé látky pevná
kapalná
plynná
poloha požáru Dostřik proudnic Zař. pro zásah SHZ
voda
Druh hasiva
pěna
prášek
inert
intenzita požáru Rychlost vyhořívání
Lineární rychlost
plocha požáru
Intenzita sálání plocha chlazení
Forma hašení
Místo požáru
Okolní zařízení
plošné objemové kombinace Množství hasiva
Množství vody pro chlazení Počet proudů Počet hasičů
Povolání potřebného množství SaP
POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. email:
[email protected] Mobil: 59 732 29 25
Zásah s přítomností NL Charakteristika Definice podle z.č. 356/2003 Sb. Množství látky je nezvladatelné Nebezpečí pro lidi, zvířata, ŽP
Použití IZS
Úniky NL Ze zařízení
Při přepravě
Typické znaky havárie NL
Výstražné bezpečnostní tabule Výstražné značky Manipulační značky Technologická zařízení Změny přírodního prostředí Neobvyklé jevy při požáru – barva plamene, kouř, zápach, explosivní reakce Tvoření mlžných oparů Přítomnost obalů, tl. Lahví apod.
UN kód Jedná se o identifikaci látky pomocí čtyřmístné číslice, která je podle OSN přiřazena určitým látkám, jejichž přeprava podléhá předpisům pro přepravu NL po silnici „ADR“, nebo po železnici „RID“.
Je však nutné si uvědomit: Jedna látka může mít podle stavu při přepravě různé UN-kódy, které se zcela liší př.: amoniak UN-1005, vodný roztok při konc. nad 50% UN-3318. Naopak jeden UN-kód může představovat několik látek (skupiny látek s podobnými vlastnostmi). Z UN-kódu lze vyčíst i formaci, že látka s označením do 1000 je vyrobená výbušnina.
Kemler kód: 2…uvolňování plynů, stlačené plyny 3…vznětlivost par hořlavých kapalin a plynů 4…hořlavé pevné látky 5…oxidační účinky 6…jedovatost 7…radioaktivita 8…žíravost 9…nebezpečí spontánní reakce X…látka nesmí přijít do styku s H2O Vybrané Kemler-kódy: 20………inertní plyn 22………hluboko podchlazený plyn 323…….hořlavá kap. s H2O vyvíjí hoř. Plyny 30………hořlavá kapalina (Tvzpl=21-100°C) 33………lehce vznětlivá kapalina (pod 21°C) 333…….samozápalná kapalina 40………hořlavá nebo somozahř. se tuhá látka 44………hoř.pev.l, která se při zvýš. tepl. taví 539…….vznětlivý org. Peroxid 73………radioaktivní hořl. kap. (do 55°C) 606…….infekční látka 90………jinak nebezpečná látka
Hazchem Neurčuje druh látky, ale charakterizuje vhodnou OCHRANU!!! Kód je tvořen číslicí 1-4 a písmenem z tabulky: 1…vodní proud 2…vodní mlha 3…pěna 4…suchá hasiva v…není součástí označení (látka může bouřlivě reagovat) 1T
Diamant Systém rychle posuzuje možné nebezpečí Modré pole – nebezpečí poškození zdraví 0…bez nebezpečí, 1…málo nebezpečné, 2…nebezpečné, 3…velice nebezpečné, 4…mimořádně nebezpečné Červené pole – nebezpečí požáru 0…bez neb. vznícení za obvyklých teplot 1…neb. vznícení při silném ohřátí 2…neb. vznícení při ohřátí 3…neb. vznícení za normálních podmínek 4…extrémně zápalný při všech teplotách Žluté pole – nebezpečí spontání reakce 0…bez neb. za normálních podmínek 1…při silném zahřátí nestabilní 2…možnost prudké chem. Reakce 3…neb. výbuchu v horku, nebo při otřesu 4…velké neb. exploze Bílé pole - Jiná nebezpečí W…nesmí se hasit vodou, OXY…oxidační činidlo, ALK…zásada, COR…korozivita, ACID…kyselina
Pismeno v kódu P
Pomoc. význ.
Opatření ( hasič)
Opatření (příroda)
v
Úplná ochrana
ZŘEDIT
v
DP
R
S S
DP při požáru
T
DP
T
DP při požáru
W
v.
Úplná ochrana
v
DP
X Y Y
DP při požáru
Z
DP
Z
DP při požáru
E
Evakuace
OHRADIT
TRINS – transportní informační a nehodový systém Tento systém slouží ke zprostředkování informací o kterékoliv NL VZ prostřednictvím operačních středisek HZS ČR. Tento systém poskytuje tyto informace: - O nebezpečných látkách a přepravě, - o vlastních zkušenostech s danou látkou i s jejími haváriemi, - o následcích z předchozích událostí. Všichni účastníci tohoto systému mohou požadovat tyto stupně pomoci: • telefonická pomoc – porada s odborníkem • vyslání experta na místo MU • poskytnutí SaP – vlastní likvidace MU
Informace na přepravním obalu:
chemický, nebo obchodní název klasifikace výrobce (IČO, jméno, sídlo firmy výstražné symboly Označení rizikovosti (R,S – věty) Pokyny pro bezpečné nakládání Návod na použití Pokyny pro předlékařskou pomoc
Charakteristika zásahu na NL
Předurčené jednotky
Výbušnost Intoxikace Poleptání Ionizace Infekce
Vlastnosti NL
MU
Spolupráce IZS
Z, S, O
Zapojení Státní správy
PČR ZZS Ostatní složky
Bezpečnostní rady Krizové štáby KP, VnHP, VHP,
Základní úkoly JPO při zásahu na NL – provedení záchranných prací – omezení rizik a přerušení jejich příčin
Předurčenost jednotky: - Vybavením OOPP - TP pro zásah na NL v určitém rozsahu - Speciální OP
Úkoly a postupy činností
Úkoly standardní jednotky PO při zásahu s NL 1) 2) 3) 4)
Průzkum (zjištění, jedná-li se o MU s NL) Opatření k záchraně osob uzavření místa zásahu přivolání pomoci Úkoly předurčené jednotky PO při zásahu s NL
1) Snížení bezprostředních rizik (hašení, záchrana osob, identifikace látky, stabilizace situace na místě MU) 2) Omezení rozsahu havárie (zamezení dalšího úniku - odčerpávání, přečerpávání, sběr uniklé látky)
Opatření na místě zásahu
PRŮZKUM
- Odstup od úniku - uzavření místa - vyloučení in. zdrojů - min počet zasahujících - jištění zasahujících v NZ - 3 x PO - ohraničení MU - NP, DP, TP, NZ - likvidace MU
- Druh havárie - Povolání SaP, SJ,OJ - Ohrožení osob - množství úniku, zasažení ŽP - rizika: (l,s,g +vlast.), šíření - charakter krajiny - ohrožení spodních vod - možnosti omezení (zastavení) úniku - spolupráce s původcem úniku
- inf. obyvatelstvo? - použití z.č. 240/2001 - analýza dalšího vývoje - zóna šíření úniku - skryté úniky - náhlé reakce NL - zmatečné chování zúčastněných - mylné označení UN, KEMLER - velitelé charakteristických prostorů
Činnost hasičů v NP Charakteristika NP je místo určené pro přípravu jednotek pro vstup do NZ Činnosti prováděné v NP Příprava TP pro práci v NZ Oblékání CHO a jiných ochranných prostředků Kontrola ustrojení OOPP a CHO Kontrola VPPO Evidence osob Činnost jistící skupiny
Úkoly a postup činnosti Určení velitele NP Pohovor s hasiči vstupujícími do NZ Úkol pro skupinu (jednotku) Možná nebezpečí Doba nasazení, pravidla komunikace Vstup do NZ po kontrole velitelem NP VNP musí zajistit kontinuitu výměny hasičů v NZ Jména osob vstupujících do NZ
Zajišťuje VNP
Činnost hasičů v NZ Charakteristika NZ je prostor, kde hrozí bezprostřední ohrožení života a zdraví od účinků NL uniklé při MU. Místo s vysokou pravděpodobností kontaminace zasahujících a postižených. Činnosti prováděné v NZ Záchrana osob Identifikace NL Zamezování úniku NL (utěsnění obalů, kanálové vpustě) Ohraničení úniku NL (pouze vhodné povrchy) Odstranění NL (přečerpávání) Hašení Odstranění účinků NL (ředění, neutralizace) 100m – předběžné postavení 5m – HK, kyseliny, louhy 15m – jedy, žíravé plyny a páry 30m – výbušné látky 50m – RA látky 100 – 1000m – výbušniny, oblaka par
Hranice NZ
Úkoly a postup činnosti
Na prvním místě je vždy záchrana osob Vytýčení NZ v místě určení VZ podle vlastností NL Vstup do NZ ve stanoveném ochranném oděvu
ZÁCHRANA BEZ REŽIMOVÝCH OPATŘENÍ => BPaOZ!!!
CHO
Pobyt v NZ je omezen max. dobou nasazení protichemický nepřetlakový s DP 20°C……………max. 50 min => po 20 min = 10 min přestávka 30°C……………max. 15 min 2x10 min = 5 min přestávka protichemický přetlakový s DP 25°C……………max. 35 min 2x20 min = 5 min přestávka 30°C..................max. 15 min 2x10 min = 5 min přestávka protichemický nepřetlakový s DP (kyslík) 35°C……………max. 15 min 2x10 min = 10 min přestávka
Dodržování taktických postupů Vzájemné jištění a kontrola hasičů Pohyb po stanovených trasách Bezdůvodné vystavování se účinkům NL Použití jen nezbytných TP
Podle situace upřesní VZ
Použití nevhodných TP vzhledem k chemickým vlastnostem NL Vizuální kontakt s jistící skupinou Neustálá kontrola spojení s NP / VNP Kontinuální zajištění dostupných TP pro hasiče v NZ Ukončení činnosti v NZ DEKONTAMINACE Vjezd vozidel do NZ = velké ekonomické riziko
Důvody pro opuštění /nevstupování do NZ Indispozice hasiče / zranění
Závada na vybavení OOPP Změny na povrchu ochranného oděvu Rapidní snížení průhlednosti zorníku Náhlá změna situace v NZ Nepřítomnost jistící skupiny
Jištění hasičů při činnosti v NZ Charakteristika Zajištění okamžité pomoci hasičům v NZ Důvody zásahu jistící skupiny Záchrana zasahujících Osobní zásah v NZ Rozhodnutí VZ, VNP, vlastní Snížení okolního rizika Varování smluvenými signály Příčíny ohrožení zasahujících v NZ Indispozice hasiče Selhání / poškození OOPP Změna situace v NZ Minimální počet hasičů v jistící skupině
Počet hasičů v NZ
Početní stav jistící skupiny
2
2
3
1
>3
samojištění
Zvláštní případy
1:1
Úkoly a postup činnosti Početní stav jistící skupiny určuje VZ Skupina připravená do NZ jistící skupina Stanoviště jistící skupiny je na hranici NZ NP
Ochrana jistící skupiny je = zasahující skupiny Jistící skupina má vybavení v pohotovostní poloze Vizuální kontakt s zasahujícími v NZ Neustálá kontrola spojení se zasahujícími Jistící skupina nepřetržitě monitoruje NZ Není jinak využívína Neúčastní se ostatních činností O ukončení činnosti jistící skupiny rozhoduje VZ
Pravidla komunikace a signály při činnosti hasičů v nebezpečné zóně Charakteristika Zajištění přenosu informací z NZ k VZ
K zajištění bezpečnosti v NZ
Pravidla komunikace
VNP
SV (PPA) H
H
NZ
VZ
Úkoly a postup činnosti Volba komunikace závisí na možnosti vizuálního kontaktu
A.
B.
C.
D.
CHO
CHO
Bezpečnostní pohovor Označení zasahujících
způsob komunikace 1
2
14
CHO
CHO
CHO
CHO
Signály domluvené před vstupem do NZ Bezprostřední ohrožení NZ Signál osobního ohrožení H Signál opuštění NZ VNP Signál ohrožení v NZ jistící skupina Pracovní signály v NZ
Vizuální signály = hasič ví že je sledován příjemcem signálu Hlučné prostředí v NZ
CHO
25
Pozor na možnou záměnu signálů
VZ, jistící skupina VZ, veliteli v NZ NZ NZ
6. Dekontaminační prostor
Charakteristika
DP bezprostředně sousedí s NZ DP se zřizuje na návětrné straně
Princip a význam dekontaminace Organizace DP - rozčlenění Správný postup dekontaminace Správné odložení TP Izolace kontaminovaného materiálu Provedení úplné dekontaminace TP
Členění DP
NP
TP
vystrojení
Odložení OOPP
NZ Odkládání TP
Úkoly a postup činnosti
Dekontaminace musí být kontinuální počty hasičů Použití ochranných prostředků RA-látky = měření účinnosti dekontaminace TP odkládat do PE pytlů Tdekontaminace = typ NL Ukončení dekontaminace bezpečná likvidace DP
DEKONTAMINACE
Vstup do NZ
NL je neznámá
CHO
Minimální ochrana
Provizorní dekontaminace
Dekontaminace zasahujících hasičů Charakteristika
Snížení zdravotních rizik
Max odstranění NL
dekontaminace
Druh odstr. látky Detoxikace Dezaktivace Dezinfekce
Koho a co metoda Mechanická Fyzikální Chemická Kombinační
Způsob provedení Suchá Mokrá
Hasiči Zasažení NL VPPO Objekty a terén zvířata
Mokrá dekontaminace Výhody: Spolehlivost, účinnost Snadné jímání NL Nevýhody : Velké množství odpadních vod Oxidační vlastnosti vzniklých roztoků Omezená použitelnost detergentů Doba účinků detergentů Varianty Zjednodušená (CAS) základní (CHA)
Suchá dekontaminace Tento způsob jednotky PO neprovádí s ohledem na malý výskyt MU s látkami, kdy je možné jej uplatnit.
Detergenty pro mokrou dekontaminaci
Voda Persteril 36% Saponáty Chlornany
průmyslové škodliviny biologické látky „B-agens“, toxiny RA látky (3% LinkaII, nebo 5% Alfa + voda, 1%kyselina citronová) BOL (NaOCl, 5%CaOCl+voda, draselné mýdla )
Úkoly a postup činnosti
Zřízení DP z návětrné strany Volba způsobu dekontaminace Volba detergentu Volba aplikace detergentu Odhad odpadu Zajištění dekontaminace nejpozději před vstupem do NZ Vytvoření charakteristických prostorů v DP Obsluha používa o 1 stupeň nižší ochranu Zajistit správný postup dekontaminace a svlékání OOPP Dbát na správné uložení TP do neprodyšných PE cvaků Je-li kontaminantem RA, Bagens, BOL likvidační skupina má max. ochranu
Organizace místa zásahu Nebezpečná zóna
Vnější zóna
Zóna ohrožení
Týlový prostor NP
DP
Stanoviště přípravy
Zpětné vystrojení
směr větru
Odkládání DT
Stanoviště pohotovosti Kontrolní bod
Odkládání oděvů
Hrubá dekontaminace Zebezpečná zóna
Odkládání TP
nebezpečná
I
min 50
zóna
I bezpečnostní zóna
vnější
zóna
zóna ohroženi
Charakteristické prostory Týlový prostor K regeneraci a zajištění zasahujících jednotek Seřazovací stanoviště Vystrojovací stanoviště Nástupní prostor Musí umožňovat okamžité zajištění zasahujících jednotek Přípravný prostor (zjištění potřebných skutečností- úkoly, postup, možné specifika) Pohotovostní prostor (jistící skupina podle VZ, podávací skupina) Dekontaminační prostor
Stanoviště pro odkládání TP Stanoviště částečné dekontaminace Stanoviště odkládání oděvů a DT
Nástupní prostor
Pro soustředění SaP Je zřizován VZ Ve vnější zóně vedle NZ Kontrola vybavení a bezpečnosti Evidence vstupujících do NZ (VNP a CHTS) Stanoviště jistící skupiny (KHA) Stanoviště podávací skupiny (CHA)
Činnost hasičů v nástupním prostoru
Příprava potřebného OOPP Vzájemná pomoc při oblékání Příprava TP podle rozhodnutí VZ (PAC-EX, nosítka, zdravotnický kufr opod.) Domluva na signalizaci Neustálá kontrola okolí, jistící skupiny VZ, VNP, VNZ, VTP!!!
Je nutné zajistit dokonalé pochopení situace!!! - úkoly a postup - druh nebezpečí a zvláštnosti - pravidla komunikace a signály
Bezpečnostní pohovor
Dekontaminační prostor
Rozsah a způsob dekontaminace určí VZ Pro zamezení kontaminace po návratu z nebezpečné zóny Je umístěn ve vnější zóně Zřizuje se před nasazením první skupiny do NZ Nesmí ohrožovat NP Jediné místo výstupu z NZ (bezp, přehlednost) Stejná, nebo o 1.stupeň nižší ochrana
Dekontaminace suchá mokrá (pomocí detergentu, nebo bez něj)
Činnost Hasiče v dekontaminační skupině
Hlídat množství použité vody a tlak (2Bar) Sledovat množství detergentu Komunikace s osobami v dekontě (koordinace při očistě) Pomoc a koordinace při svlékání OOPP Okamžitý úklid OOPP na určené místo Nedovolit sejmutí DT mimo určené místo!!!
Zóny a prostory podle cNEB zóna 0 – trvalý, nebo dlouhodobý výskyt výbušné plynné atmosféry zóna 1 – může vzniknout výbušná plynná atmosféra za normálního provozu zóna 2 – nemůže zde vzniknout výbušná plynná atmosféra za normálního provozu, nebo vznikne krátkodobě ochranný prostor – výbušná plynná atmosféra zde může vzniknout pouze za zcela vyjímečných situací
ochranný prostor zóna 2
5m
zóna 1
5m
5m
7m
3m
zóna 0
1,5 m
0,5m
