Globální problémy lidstva 1. stupeň ZŠ

Ekoporadna do škol – Základní globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva – 1. stupeň ZŠ MANUÁL pro výuku Ekoporadna do škol – Pokyny pro lektora 1. 2.

Lektor bude na místě minimálně 10 minut před zahájením přednášky. Lektor se přivítá s učitelem, krátce zjistí, jak byli žáci předem informováni o náplni a průběhu přednášky. Dále zjistí, co již o dané problematice žáci vědí a na co chce učitel přednášku blíže zaměřit. Také si s vyučujícím vyjasní své role – je přednášející a požádá učitele s případnou pomocí kázně ve třídě (učitel zná žáky lépe a má také právní zodpovědnost za průběh hodiny). 3. V případě, že učitel má v plánu na přednášku navázat projektem, lektor zjistí, jak si následující projekt učitel představuje po stránce obsahové i realizační. Nabídne mu případnou další pomoc v rámci poradenství školám s tvorbou a realizací ŠVP (trvá do konce dubna 2008). 4. Ještě před zahájením samotné přednášky, na začátku hodiny se lektor představí a stručně představí i Rezekvítek, jakožto organizaci, která přednášky v rámci projektu Ekoporadna do škol pořádá. Také sdělí, že projekt vznikl za finanční podpory MŽP. 5. Již o přestávce (nebo při příchodu žáků do učebny) sleduje lektor rozmístění žáků a případné problematické dvojice či hloučky rozsadí ještě před zahájením výkladu. (Stává se hlavně v případech, kdy jsou sloučeny 2 třídy). Podá jasné instrukce o tom, co si žáci mají nechat na stole – psací potřeby, vše ostatní schovat do aktovek, aby to nepřekáželo. 6. Ještě před zahájením přednášky lektor jasně stanoví pravidla (např. jestliže dám ruku nad hlavu, znamená to, že si beru slovo. V tom případě přestanete ihned mluvit a jakmile budete připraveni mě poslouchat, dáte také ruku nad hlavu – vhodné především na ukončení práce ve skupinách). 7. Ještě před zahájením přednášky lektor rozdá žákům a učiteli pracovní listy a udělí jasné instrukce k jejich vyplňování. Učitele také požádá o vyplnění dotazníku a vysvětlí mu jednotlivé body. Žáky ohledně vyplňování pracovního listu instruuje i v průběhu přednášky a odkazujeme je na konkrétní body. Předem sdělí, že pracovního list zůstane žákům na památku a učitel, který si jej vyplňuje také, z něj následně může informace využít při další výuce, projektu i zkoušení. 8. Lektor mluví spisovnou češtinou, vyhýbá se nespisovným výrazům, snaží se udržovat oční kontakt s žáky, mluví přiměřenou hlasitostí a využívá intonace hlasu. Dává si pozor na nonverbální komunikaci a snaží se neopakovat svá „pomocná“ slova (např.: tak, že, takže, a…). 9. Lektor si hlídá čas a časové rozvržení přednášky – nesmíme přetáhnout, počítáme s časovou dotací na dotazy a zpětnou vazbu na konci přednášky. „Finta“ k práci ve skupinách – žákům sdělíme, že mají na práci ve skupinách, např. 5 minut. Jestliže vidíme, že ještě nejsou ani z daleka hotovi v žádné skupině, limit prodloužíme – až vidíme, že jedna skupina je hotova, sdělíme, že je minuta do konce limitu (nebo naopak limit zkrátíme obdobným způsobem). 10. Lektor udělá přestávku dle zvonění. V této přestávce si promluví s vyučující a požádá ji o zpětnou vazbu – co se p. učitelce líbí, co ne, co by probrala podrobněji, co naopak méně. Vyřídí i platbu přednášky (daňový doklad a finanční převzetí). 1


11. Je samozřejmostí, že ještě než lektor vyrazí do školy, má osvojené veškeré důležité informace o daném tématu přednášky a má ujasněno časové rozvržení přednášky. Dále je seznámen s aktivitami a výukovými pomůcky, které jsou v přednášce využity a je schopen podat bližší informace k ostatním tématům přednášek Ekoporadny do škol a dalších aktivit Rezekvítku nabízených jak školám, tak dobrovolníkům a široké veřejnosti. Úvodní motivace: Je třeba ji přizpůsobit věku a schopnostem žáků reagovat a zapojit se do diskuze. 1. Co to jsou GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, CO TO ZNAMENÁ pojem GLOBÁLNÍ? -

Na úvod před diskusí sestavit mapu světa z jednotlivých kontinentů (jistá nápověda toho, co to znamená pojem GLOBÁLNÍ) formou diskuse, napsat na papír velkého formátu problémy které žáci vyjmenují, navést je na to, co mají společného. V čem si myslíte, že jsou příčiny těchto problémů? Proč myslíte, že se o nich v poslední době tak často mluví? (lidé – je nás hodně) - 10 min.

Teoretický podklad: Globalizace x globální = celoplanetární, celosvětový, týkající se celého světa - proces, při kterém se svět neustále propojuje v jeden vzájemně provázaný celek, vzájemná provázanost jednotlivých území, a to v různých oblastech života. - je to důsledek především ekonomických aktivit člověka - Lidská civilizace je na začátku 21. stol. postavena před řadu problémů. Některé z nich přesahují svým rozměrem regionální úroveň. Jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou celosvětovou záležitostí . Takové problémy označujeme jako GLOBÁLNÍ. Globalizační proces je přirozený, nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný. Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím a službami a pohybu kapitálu a informací. Globalizace je otázkou teprve 2. poloviny 20. stol., kdy rozvoj vědy a techniky přinesl člověku vedle civilizačních předností zcela nová rizika a nebezpečí, která hrozí zánikem lidstvu, ale i všemu životu na Zemi. Globální problémy lidstva jsou tedy problémy neomezující se jen na jednotlivou zemi nebo kontinent, ale jsou celosvětové a jejich řešení je důležité pro celé lidstvo. Globálních problémů je mnoho a jsou navzájem propojené. Globalizace má určité výhody, ale i nevýhody. Výhody globalizace – např. že jednotlivé státy či menší celky mohou vyrábět a vyvážet takové zboží, pro jehož výrobu jsou má dané území nejvhodnější podmínky. Tímto dochází ke stále větší specializaci. Ta se na jedné straně projevuje v nižších nákladech (tzn. i cenou nižší pro spotřebitele a především vyššími zisky obchodníků), na druhé straně však dané území postupně přichází o svou soběstačnost a vytváří si stále větší závislost na ostatních. tato závislost může být velmi nebezpečná, zejména v případě nečekaných událostí či problémů.

2


Příklad kluziště: Představme si kluziště, na kterém bruslí jednotliví lidé. Pokud některý z nich upadne, týká se pád jen jeho a má poměrně velkou šanci, že mu někdo jiný pomůže vstát. Když se všichni lidé na kluzišti chytnou za ruce, bude sice riziko pádu menší, ale pokud k němu dojde, bude se týkat všech, a proto nebude nikdo, kdo by jim mohl pomoci. 2. Nárůst počtu lidské populace a KONZUMU (3 světy) Aktivita: Model „putování časem“ – pokusíme se jednoduše znázornit postupný nárůst lidské populace na Zemi během jednotlivých časových úseků. Hra: Na malou plochu znázorněnou papírovým kolem se musí vejít: pravěk - 1 člověk, středověk - 2 lidé, novověk - 5 lidí, současnost - 20 lidí. Takové množství lidí už je počet neúnosný pro čtverec, který představuje planetu... Účel hry a následná diskuze: Počet obyvatel na Zemi velmi prudce narůstá. Toto je třeba si uvědomovat a podle toho svůj celkový přístup k životu uzpůsobovat. Zejména je třeba mít na mysli, že ten zásadní problém, na který se musíme zaměřit je, aby přírodní zdroje na Zemi byly schopny i nadále dlouhodobě uživit všechny obyvatele Jeden ze zásadních předpokladů: Nebýt konzumní... Diskuze: Co je to „konzumní“, konzumní společnost a konzumní přístup k životu? - 10 min. Teoretický podklad: Konzumní chování - vede k neodůvodněné čili zbytečné spotřebě nad rámec nutnosti uspokojit základní lidské potřeby. Zaměření osobních hodnot člověka (příp. celé společnosti na blahobyt, čili vlastně zbytečnou spotřebu. Shromažďování hodnot a věcí, které nejsou nezbytně nutné k životu (k přežití). Člověk se dostává do fáze, kdy si pořizuje věci, které vlastně nepotřebuje (zbytečně drahé auto), ale i např. konzumuje zážitky, jež jej nebaví (návštěva operního představení), jede na dovolenou k moři (co bychom řekli sousedům, kdybychom cestovali jenom po Čechách), apod. Růst populace Populační růst je označován za jeden z prvořadých globálních problémů. Roku 1850 dosáhl počet obyvatel poprvé 1 mld . K dosažení druhé stačilo jen 75 let a v roce 2000 na Zemi žilo 6 mld lidí . Pokud bude tento enormní růst pokračovat, v roce 2030 bude počet obyvatel tvořit 12 a v roce 2100 asi 50 mld. lidí. Tento rychlý růst je způsoben snížením úmrtnosti, zlepšením výživy a zdravotní péče. Největší nárůst obyvatelstva zaznamenávají především rozvojové země, v nichž došlo k rozvoji průmyslu teprve nedávno. Kromě nárůstu populace dochází také k přesunům lidí do měst. Po roce 2000 žije ve městech asi polovina všech lidí. Příliv lidí do měst je nejvýraznější opět v rozvojových zemích, kde města rostou obrovským tempem, ale spojeným s nedostatkem pracovních příležitostí, chudobou, drogami a alkoholem, kriminalitou, kulturním vykořeněním a ztrátou identity. Mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích, tzv. slumech bez jakékoli infrastruktury v nepředstavitelné chudobě. Současná rychlost růstu populace nemůže pokračovat, aniž by se poškodil planetární ekosystém a ještě více se nesnížila životní úroveň lidí. Populační exploze 3


má za následek ještě větší růst průmyslu, rychlejší těžbu přírodních zdrojů a nárůst znečištění životního prostředí. 3. Ekologická stopa jedněch riflí Aktivita: Žáci vytvoří mapu světa z vyrobených kontinentů (nechat žáky pracovat samostatně a jen upravit rozložení – krátká diskuse nad kontinenty). Následně žáci pod vedením lektorky zapřemýšlí nad trasou, kterou projdou obyčejné rifle předtím, než si jej zakoupíme v obchodě (materiál z http://www.guardian.co.uk/g2/story/0,,497788,00.html) – viz materiál pro lektora (Dodatek č.1). Trasa se vyznačí na vytvořené mapě světa pomocí velkých špendlíků a barevného provázku. U starších žáků se vyznačí jinou barvou i trasa nutná k výrobě ostatních přísad nebo dalších surovin či prostředků, používaných při pěstování základních surovin, jako jsou např. pesticidy na postřik bavlníků, barviva na látky, potisky, atd. Trasu si žáci zakreslí do pracovního listu. Závěrem: opakování nad mapou formou diskuze ve skupině. Pro životní podmínky na planetě je vhodnější kupovat si produkty z místních zdrojů. Aktivita je časově náročné, proto je vhodné udělat její zápis do pracovních listů až po přestávcen (10 min.) - (35 min.)

PŘESTÁVKA – (žáci kteří to nestihli, si během ní mohou dokreslit trasu trička). Na konci přestávky krátká kontrola zda žáci mají vše zapsáno a zakresleno v pracovních listech. Teoretický podklad: 4


Několik zásadních problémů, na něž poukazuje „příběh riflí“: - růst vlivu nadnárodních společností – ty se často stávají mocnějšími než vlády jednotlivých států. Tyto vlády jim proto často v řadě zemí musí ustoupit, což se projevuje například tím, že upravují zákony tak, aby byly pro nadnárodní společnosti co nejvýhodnější. To často za cenu devastace dané země a ztráty její soběstačnosti. -

monopolní postavení zpracovatelských společností – tzn. že základní suroviny jsou často vykupovány za ceny, které jsou nižší než skutečné náklady. Obyvatelé v těchto zemích pak pracují na plantážích za směšnou mzdu, ale svou situaci nemohou změnit, protože jiné pracovní příležitosti prakticky nejsou. Příklad: pěstování bavlny v Africe (Benin, ale i jiné země) - velmi nevýhodné podmínky pro zemědělce. Všudypřítomná korupce a špatné hospodaření zapříčiňuje, že místní zemědělci jsou stejně chudí a žijí ve stejných podmínkách jako před 100 lety (žádné lepšení podmínek, žádná modernizace). Také proto je většinou nutné zapojit do práce i děti, aby byli schopni stíhat všechnu práci. Často mají zdraví poškozováno používáním velmi jedovatých insekticidů a umělých hnojiv (př.: endosulfin). Jsou známy případy, kdy lidé umírali na otravu (i 100 lidí za sezónu). Přes velmi náročné podmínky při pěstování dostane zemědělec za 1,5 tuny sklizené bavlny (špatná úroda) cca 15 £– tj. zhruba tolik, kolik stojí v Evropě 1 džíny. (http://www.guardian.co.uk/g2/story/0,,497788,00.html) Možno se pozastavit a vysvětlit pojem „Fair Trade“. Pro řadu spotřebitelů je při výběru výrobku rozhodující jeho cena při nákupu. Problém spočívá v tom, že cena často neodráží všechny skutečné náklady. Tam patří i takové věci, jako budování dopravní infrastruktury, škody na životním prostředí způsobené dopravou, vykácené lesy (na jejich místě se pěstují „levné“ plodiny), apod. Tyto náklady platí (ať už v podobě daní nebo snížením životní úrovně) obyvatelé v místní výrobě. Kdybychom tyto náklady započítali do ceny, staly by se výrobky ze vzdálených částí světa rázem tak drahé, že by byly zcela neprodejné. Jejich ceny by se také mnohonásobně zvýšila, kdyby lidé v rozvojových zemích dostávali za svou práci zaplaceno tolik, kolik by za stejnou práci dostali lidé v zemích hospodářsky vyspělých (např. v Evropě). -

narůstání dopravy - vlivem velkých přepravních vzdáleností výrobků z místa výroby na místo spotřeby nepřiměřeně narůstá doprava. Tento nárůst je doprovázen mnoha negativními důsledky, nejen na životní prostředí. Příklad: při letecké přepravě ovoce z Nového Zélandu do Evropy se uvolňuje do ovzduší až 5 kg sloučenin uhlíku na každý kilogram přepraveného ovoce.

Ad. Aktivita č. 5 – zakreslení do pracovního listu - 10 min. 4. Nerovnoměrnost rozšíření lidské populace a zdrojů obživy na Zemi: Aktivita: Každé dítě dostane fotografii dítěte určité národnosti. Poté si všichni musí najít ostatní příslušníky stejné národnosti (resp. zjednodušeně - ze stejného kontinentu) podle fotografie a tím vzniknou skupiny – a) africké děti (cca 10), b) americké děti (cca 2), c) evropské děti (cca 3), d) asijské děti (cca 10). (Lektorka musí předem jasně stanovit pravidla). Každá skupina dostane jednu sušenku, o kterou se musí podělit. Následně lektorka rozebere nerovnoměrnost života a bohatství mezi lidmi na Zemi. - (cca 20 minut) 5


Teoretický podklad: Přirozený přírůstek obyvatel Země je výrazně koncentrován do zemí chudého Jihu, jehož podíl na světové populaci roste. Zvětšují se tak rozdíly mezi „Severem“ a „Jihem“. To souvisí s problémem výživy. Počátkem 90.let trpěla podvýživou více než miliarda lidí. Hlavně v Africe, jižně od Sahary. V současné době není světovým problémem vyprodukovat dostatek potravin, problémem je jejich regionální přebytek či nedostatek. Přebytky: Severní Amerika, Austrálie, Argentina. Nedostatek: země Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Problémem je tedy cena a distribuce. Zamyšlení na závěr: 5. Co jste měli k snídani? (jen pro žáky 3.-5. třídy): Nejprve lektor povede s žáky diskusi o tom, co měli k snídani. Společně si zkusí vyjmenovat, z jakých surovin se skládá jejich obyčejná snídaně – např. co potřebujeme všechno k výrobě pečiva (mouka, droždí, vejce..), jogurtu (mléko, ovoce,..), müsli, oříšky, apod. Hlavním smyslem této diskuze se opět zopakovaní uvědomování si souvislostí, vzájemné provázanosti všech výrobních i distribučních procesů. Vyzdvihnout využívání a podporování lokálních zdrojů a producentů. (Vše samozřejmě způsobuje planetě určitou „zátěž“, jde jen o to, jak moc velkou – a na to má vliv každý spotřebitel, tj. každý z nás). Příklad: Demonstrace – „globální potravina“ – Na obalu se směsí ořechů a sušeného ovoce od tuzemského výrobce si můžeme přečíst země původu u jednotlivých plodů:

6


rozinky (JAR), arašídy loupané (Čína), ořechy kešu (Nigérie), jádra sladkých mandlí (USA), brusinky sušené (Kanada), lísková jádra (Turecko). (Převzato z učebnice Tomáš Matějíček: Ekologická a environmentální výchova, 2007, Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o.)

- 10 min. Další příklad: Co vše je stojí v pozadí při výrobě hamburgeru: 1) zemědělská výroba živočišná – krávy (očkování, léky, metan z moči, …) – vysoká energetická náročnost - krmivo pro krávy (často geneticky modifikované plodiny) – kukuřice + sója krmná, zábor půdy v rozvojových zemích (hladomor) 2) zemědělská výroba rostlinná – obilí na mouku, zelenina (používání hnojiva, chemické postřiky, obecně obdělávání půdy (traktor - spotřeba nafty, utlačování půd, jejich postupní únava, půdní organismy,…) 3) jatka a masokombinát (spotřeba energie) 4) pekárna (energie) 5) přepravci automobiloví (spotřeba ropy, uvolňování zplodin - CO2) 6) letecká přeprava (spotřeba ropy, uvolňování zplodin - CO2, výstavba letišť – zábor půdy) 7) obaly (odpad, přeprava obalů), prodejce – používání povoskovaného balicího papíru) 6. Ve zbývajícím čase: Shrnutí a zopakování základních problémů a pojmů. Důležité je znát pozadí a základní příčiny všech globálních problémů – stále se zvyšující počet obyvatel a sklony ke konzumnímu způsobu života. Následuje zpětné reflexe a hodnocení kvality a přínosnosti programu z pohledu žáků. – 5 min.

Pomůcky: velké špendlíky, popisky a tenké provázky dvou barev (putování riflí) filcové kontinenty (putování riflí) pracovní listy pro žáky fotografie dětí z různých kontinentů, sušenky pro žáky

7


Text pro lektora:

Lee Cooper Jeans, typ LC10

Hlavne podle Guardian 29.5 2001 http://www.guardian.co.uk/g2/story/0,,497788,00.html Střídmý odhad 40 000 km Bavlna – potřebná pro výrobu džínoviny - pěstovaná v Africe – nákup především z Beninu (západní Afrika, Guinejský záliv) - velmi nevýhodné podmínky pro zemědělce – korupce a špatné hospodaření zapříčiňuje, že místní zemědělci jsou stejně chudí a žijí ve stejných podmínkách jako před 100 lety (žádné lepšení podmínek, žádná modernizace) – většinou je nutné zapojit do práce i děti, aby stíhali všechnu práci. Zdraví poškozováno používáním velmi jedovatých insekticidů a umělých hnojiv (endosulfin) – lidé i umírají na otravu (př. 100 lidí za sezónu). Přes velmi náročné podmínky při pěstování – zemědělec dostane za 1,5 tuny sklizené bavlny (špatná úroda) cca 15 £– tj. zhruba tolik, kolik stojí v Evropě 1 džíny Lee Cooper LC10s. Džínovina - bavlna z Beninu putuje 2,700 mil severně do Milána (Itálie) (pak zpět do Afriky, Tuniska – na šití) - zde se používají k barvení syntetická barviva vyrobená ve Frankfurtu (Německo) - čištění (drhnutí) pemzou z Turecka – velké znečištění „Kapsovina“ tj. džínovina na kapsy – z jiné bavlny, pěstované v Korei a Pákistánu, následně zpracovávané v Pákistánu (mletí, tepelné zpracování) Nitě – bavlna (Pákistán) + polyester (výroba v Japonsku z ropných produktů, samotná výroba polyesterové pásky na zip ve Francii – japonskou firmou) - výroba různých syntetických nití (různá šířka, pevnost a barva) – podle toho se vyrábí buď v Irsku, Maďarsku nebo Turecku - barvení nití ve Španělsku, navinutí na špulky v Tunisu Mosaz (mosazný drát) – vyrábí se z mědi + trocha zinku – potřebný na zipy a knoflíky Zinek, měď z Austrálie a Namibie (západní pobřeží Afriky) - samotnou mosaz vyrábí německá firma - problémy v Namibii – veliké znečištění, při zpracování mědi se používá arsen – poškozuje zdraví (plíce) - nevýhodná export suroviny a ne produktu Samotné finální šití riflí – Tunisko (městečko Ras Jebel) – ruční práce - městečko v podstatě jen z továrny (resp. manufaktury) a bytů zaměstnankyň - pracují od 7 ráno do 6 hodin večer, jen 2 x 15 minut přestávky na WC - dostanou něco málo víc, než je minimální mzda - každá dělá určitou část práce (např. přišívá kapsy apod.) – musí mít velký cvik a pracovat hodně usilovně, aby dostala aspoň tu minimální mzdu, pokud jsou už hodně zacvičené a výkonné, dostanou něco málo peněz navíc Distribuce - do přístavu ve Francii, pak rozvoz lodí, vlaky po Evropě.

8

Globální problémy lidstva 1. stupeň ZŠ

Recommend Documents