Postupy řešení příkladů z EKO/GKE Vytvořte DEM o rozlišení 10m Záleží samozřejmě na vstupních datech. Ukážeme si vytvoření DEM z nejběžnějšího podkladu – vrstevnic. Vrstvy v sobě obecně mohou zahrnovat výškopis – to poznáme podle hodnoty atributu Shape v atributové tabulce – objevuje se tam ZM – polylineZM, polygonZM … Pro vytvoření DEM pomocí nejčastějšího nástroje – Topo to raster – však musíme mít zvláštní atribut v atributové tabulce zahrnující údaj o nadmořské výšce (VYSKA). Pro řešení předpokládám, že máme vloženou vrstvu vrstevnic. 1) V atributové tabulce vrstevnic zjistíme, že výškopis je daný atributem VYSKA. 2) Využijeme funkce Topo to raster (rozšíření Spatial Analyst – Interpolation, 3D Analyst – Raster Interpolation, nebo nejrychleji přes Search) a přidáme všechny výškové vrstvy.
To je vše, co je třeba nastavit. Kromě vrstevnic samozřejmě můžeme přidat další vrstvy typu: Stream – říční síť, Boundary – hranice, Lake – jezero a další, které nejsou až tak využívané.
3) Stačí potvrdit, a pokud počítač funguje, jak má, dostaneme výsledek.
Vytvořte TIN TIN můžeme vytvořit převodem z DEM (Raster to TIN – dále nebudu rozepisovat přesné umístění v rámci bloků, stačí si nástroj vyhledat přes Search), nebo přesněji opět ze vstupních výškových vrstev pomocí nástroje Create TIN, kde máme širší možnosti zadávání oproti Topo to raster. Jednak můžeme využívat výškopisu zahrnutého ve tvaru, nemusíme spoléhat na atribut výšky (samozřejmě, pokud je výškopis v tvaru zahrnutý – Polyline ZM …), dále pak typ linie (hard line – představuje místa, kde dochází ke zlomové změně výškopisu, soft line – bez zlomové změny), polygony (hard clip, soft clip – něco jako boundary u DEM, hard, soft erase – vyjmutí určitých oblastí z výpočtu, hard, soft replace – náhrada určitých oblastí výškou danou zadaným atributem). Vrstevnice zadáváme jako soft-line.
Po spuštění dostaneme výsledek:
Vytvořte vrstvu svažitosti Potřebujeme výškový model DEM. Pak už stačí jen využít funkci Slope. Vizualizujte landuse pomocí stínování (hillshade) Opět potřebujeme výškový model DEM. Pak aplikujeme nástroj Hillshade. K vytvoření pseudo 3D zobrazení musíme nastavit jednu ze dvou vrstev – Hillshade nebo DEM nebo místo DEM např. vrstvu Landuse – tak, aby skrz ni bylo vidět reliéf v podobě hillshade (hillshade je dole a DEM zprůhledníme) nebo je hillshade nahoře a zprůhledníme jeho. Zprůhlednění nastavíme pomocí panelu nástrojů Effects (kliknutím pravým tlačítkem myši na šedé ploše nahoře), nastavíme pracovní vrstvu – např. pro variantu 1 – dem a pak přes pátou ikonku nastavíme průhlednost (Transparency).
Výsledek vidíme na dalším obrázku:
Z portálu farmáře stáhněte půdní bloky pro libovolný katastr. Přiřaďte každému bloku hodnotu C faktoru a vytvořte rastrovou vrstvu C faktoru Dejme tomu, že nás zajímá katastr Archlebova. Spustíme si veřejný registr půdy (LPIS) na portálu farmáře - http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/. Vpravo nahoře zadáme Export dat, jako katastr zadáme Archlebov a na zadanou emailovou adresu dostaneme zazipovaný soubor dat.
Po rozbalení vložíme polygonovou vrstvu půdních bloků shapefilu do prostředí ArcGIS. V atributové tabulce je atribut Kultura, která určuje, o jakou kulturu se jedná. Přehled kódů kultur najdete v číselníku xlpis – je součástí staženého zazipovaného souboru. Tady uvádím jen zkrácenou orientační tabulku. ID_KUL
NAZEV
2
orná půda
3
chmelnice
4
vinice
6
ovocný sad
7
travní porost
9
jiná kultura
91
školka
92
zelinářská zahrada
97
rybník
98
porost RRD
99
zalesněná půda
Další věc je přiřadit kultuře c faktor. Dostanete převodní tabulku mezi kulturou a C faktorem – v podobě excelu nebo prosté vytištěné tabulky. Ukážeme si postup pro prostou vytištěnou tabulku.
Nejdříve vložíme do tabulky nové pole.
Pak postupně budeme vybírat jednotlivé kultury a aktualizujeme Cf. Např. pro kulturu 2 (orná půda) dáme hodnotu pro kukuřici – 0,6.
Po výběru a nastavení všech hodnot kultur, spustíme nástroj polygon to raster.
Nastavíme pole hodnot jako Cf a spustíme. Hotovo.
Pomocí převodné tabulky vytvořte z BPEJ vrstvy rastrovou vrstvu K faktoru Máme převodovou tabulku z excelu a bpej vybraného území.
Jak jistě tušíte, tabulky budeme muset propojit na základě společného kódu. Tím kódem je HPJ, ale tu v tabulce BPEJ zatím nemáme. Musíme vložit nové pole HPJ a tuto hodnotu doplnit na základě přepočtu z atributu BPEJ. Někdy se stane, že k atributové tabulce, přes jasnou logiku, nový atribut nelze přidat. Proč? Prostě někdy je nutné improvizovat . Pak je potřeba nejdříve překopírovat tuto vrstvu do jiné přes Export data:
Pak otevřeme atributovou tabulku nově vytvořené vrstvy a vložíme nové pole (Add Field).
Pak toto pole nastavíme. Přes Field Calculator nejdříve přepneme na Python a zadáme výraz dle obrázku. Možná někomu připadá divná syntax 2:4, jde o třetí a čtvrtý znak z BPEJ. Znaky se číslují od 0, proto ne 3:5.
Pak už můžeme pomocí pravého tlačítka myši na bpej zadat
Poslední krok je podobný jako u předešlého zadání, použijeme nástroj polygon to raster, nastavíme hodnotu K faktoru a vytvoříme výslednou vrstvu rastru K.
Pro půdní bloky zjistěte průměrnou svažitost a porovnejte s údaji z LPIS Potřebujeme výškový model DEM, z něho pomocí nástroje Slope vytvoříme svažitost. Nyní je potřeba využít jakéhosi statistického zpracování hodnot rastru (svažitost) pro zadané polygony (půdní bloky). K tomu využijeme nástroj Zonal Statistics As Table:
Po spuštění získáme tabulku stat, ve které jsou základní statistické hodnoty včetně průměru. Tuto tabulku pak můžeme navázat přes join a atribut VALUE na půdní bloky postupem uvedeným u řešení předešlého příkladu.
Využijte vrstvu polohopisu a vytvořte rastr vzdálenosti od silnic. Výsledný rastr reklasifikujte do 10 kategorií.
Máme vrstvu silnic a potřebujeme rastr vzdáleností. Využijeme nástroj Euclidean Distance.
Dostaneme:
Nyní pomocí nástroje Reclassify reklasifikujeme do deseti kategorií. Předpokládejme, že 1 bude nejblíže k silnici, 10 nejdále.
Standardně se vytváří 10 kategorií, kdybychom chtěli např. 5, muse-li bychom vše nastavit přes Classify…
Výsledek pro deset nám vychází takto:
Ze zadaných faktorů vytvořte USLE model plošné eroze Tady máme všechny rastrové vrstvy už připraveny, jde o to, abyste věděli, že existuje nějaký Raster Calculator a uměli zadat jednoduchý výpočet – např: R*LS*C*K*P – s vytvořením nové vrstvy.
Toť vše.
