Genius loci a jeho využití v rámci projektu se zaměřením na pohybové aktivity

Genius loci a jeho využití v rámci projektu se zaměřením na pohybové aktivity

Děkuji všem, kteří mi pomáhali s napsáním této práce, za jejich cenné rady a podněty.

Genius loci a jeho využití v rámci projektu se zaměřením na pohybové aktivity Bakalářská práce

Marie Krátká

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2011

ABSTRAKT

Krátká, Marie: Genius loci a jeho využití v rámci projektu se zaměřením na pohybové aktivity. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Paeddr. Emanuel Hurych, Ph.D.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 42 stran.

Bakalářská práce se zabývá vysvětlením a analyzováním pojmu genius loci a zjištěním jeho vlivu na účastníky víkendového kurzu. Praktická část práce je věnována vytvoření víkendového kurzu, který využívá působení genia loci na účastníky.

Klíčová slova – genius loci, pohybové aktivity

Kratka, Marie: Genius loci and its use within a project focused on motor activities. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Paeddr. Emanuel Hurych, Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2011. 42 pages. The bachelor thesis deals with the explanation and analysis of the concept of genius loci and explores its influence on participants of a weekend course. The practical part of the thesis is devoted to creating of the weekend course which uses the influence of genius loci on its participants.

Key words - genius loci, motor activities

OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST

1

GENIUS LOCI

1.1

Analýza pojmu genius loci – všeobecně, vymezení pojmu genius loci

1.1.1 Historické chápání 1.1.2. Současné vnímání pojmu genius loci 1.2

„Místní“ genius loci – lokalizace kurzu

1.2.1 Přírodní aspekty - Stvořidla 1.2.2 Historické aspekty – PP Melechov, Lipnice 1.2.3 Významné osobnosti – Foglar

2

POHYBOVÉ AKTIVITY

2.1

Pohybové aktivity všeobecně

2.2

Pohybové aktivity vybrané pro kurz

2.2.1 Bouldering 2.2.2 Slaňování 2.2.3 Cykloturistika - trekking 2.2.4 Vodní turistika – rafting, kanoistika

5

PRAKTICKÁ ČÁST

3

PLÁN VÍKENDOVÉHO KURZU VYUŽÍVAJÍCÍHO GENIUS LOCI

3. 1

Stručný popis programu

3. 2

Program víkendového kurzu podrobněji

4

VÝZKUM

4.1

Metodologie výzkumu

4.2

Výsledky výzkumu

ZÁVĚR

6

ÚVOD

Téma bakalářské práce se zabývá vysvětlením a analýzou genia loci a dále jeho využitím v rámci víkendového

kurzu

se

zaměřením

na pohybové

aktivity.

Téma práce

je

mi velmi blízké. Odmalička jsem ráda objevovala pohádkové krajiny a pociťovala působení onoho tajemného genia loci. Genius loci je pojmem pro mnohé dosud cizím a nejasným. Z tohoto důvodu mne láká snaha nalézt odpovídající definici a pokusit se zachytit též lokálního genia loci pro destinaci Přírodní rezervace Stvořidla a přiléhajícího Přírodního parku Melechov. Teoretickou část práce věnuji podrobné analýze všech dostupných literárních pramenů zabývajících se problematikou uchopení a pochopení genia loci. Vnímám několik hlavních linií

působení

genia loci na člověka.

Dále

se

části zabývám

v této

pohybovými aktivitami a jejich konkrétním výběrem využitým při víkendovém kurzu. V neposlední řadě se zde vyskytuje stručná charakteristika vybraných lokalit, do kterých jsem umístila víkendový kurz. Do teoretické části jsem včlenila i několik místních legend, které jsou nezbytné pro navození atmosféry, při které lze vnímat působení ducha místa. Praktickou

část

práce

tvoří

víkendový

kurz,

konkrétně

se

zabývám

jednotlivými aktivitami vybranými pro kurz. Nedílnou součástí je podrobný program víkendového kurzu. Dále sleduji jednotlivé aspekty působení genia loci při každé pohybové aktivitě. Cílem bakalářské práce je vytvoření víkendového kurzu s využitím pohybových aktivit v návaznosti na genia loci vybrané lokality. Pobyt nazvaný „Genius loci v pohybu“ jsem se rozhodla umístit do Přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě a přilehlého Přírodního parku Melechov.

V bakalářské

práci se

chci zaměřit

na možnosti propojení

genia loci s

vybranými pohybovými aktivitami. Vzhledem k turistickým i přírodním možnostem destinace a požadavkům pohybových aktivit jsem se rozhodla pro umístění víkendového kurzu do letní sezóny.

Výběr

geografického

umístění

kurzu

do

lokality

Přírodní

rezervace

Stvořidla a Přírodního parku Melechov byl ovlivněn mou láskou a obdivem k rodnému kraji. Chtěla bych dokázat, že tato lokalita má v sobě ducha místa, stejně jako mnohé jiné známější destinace cestovního ruchu. 7

Důvody výběru lokalizace – historická souvislost - konání dětských táborů pod vedením Jaroslava Foglara, dlouhodobá tradice, příroda Stvořidel - atraktivní prostředí a vhodné podmínky pro provozování pohybových aktivit, které jsou klíčovým faktorem pro úspěch akce a v neposlední řadě dobrá dopravní dostupnost. Celou práci doplňuje část nazvaná Výzkum, ve které se pokusím zachytit působení genia loci na účastníky víkendového kurzu.

8

1 GENIUS LOCI Pojem genius loci laikovi mnoho neřekne, ale pokud použijeme vhodnou interpretaci jeho významu, zjistí snad každý, že se s jeho působením setkal již nesčetněkrát. Osobně jsem se setkala s pojmem genius loci a jeho českým překladem již na gymnáziu, kdy jsme dostali ve druhém ročníku za úkol popsat, co v nás toto slovní spojení evokuje. Tehdy jsem ve své slohové práci popisovala mužské zosobnění strážce místa a vida, nebyla jsem daleko od původního významu těchto dvou slov pro starověké Římany.

1.1 Analýza pojmu genius loci – všeobecně

Genius loci je latinské slovní spojení znamenající v doslovném překladu duch místa. V následujících kapitolách dělím chápání genia loci do dvou úrovní. Vnímám linii historickou a současný pohled na fenomén genia loci.

1.1.1

Historické chápání

Chceme-li vypátrat nejpřesnější vysvětlení a původ pojmu genius loci, je třeba jít k jeho kořenům. Prapočátek slovního spojení genius loci bychom našli v antickém Římě. V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek, ochraňující určitého muže či místo, často býval zobrazován jako had (wikipedia). Podle přesvědčení starých Římanů má každá bytost svého genia, ochranného ducha, který dává lidem i místům život, doprovází je od narození do smrti a určuje jejich charakter či povahu (Norberg-Schulz, 1994). Řecký výraz pro genia loci zněl daimonion. Tento výraz jasně naznačuje téměř démonickou přítomnost nadpřirozena.

9

1.1.2. Současné vnímání pojmu genius loci Dnes chápeme vliv genia loci na člověka jako specifickou atmosféru určitého místa danou souhrou působení krajinných prvků – přírody, kulturního prostředí, historických souvislostí – dějinných událostí, ale také současné antropogenní působení na dané prostředí, popřípadě jako vliv místa, kde se pohybovala či kde tvořila nějaká známá osobnost. Zelenka (2008) se domnívá, že je dnes genius loci pojmem často používaným (až nadužívaným, zneužívaným) v denním tisku, na webu, při propagaci turistických destinací a často i v něžných rozhovorech „intelektuálů“ S touto domněnkou plně souhlasím, zvlášť v souvislosti s propagací turistických destinací. Téměř každý poskytovatel služeb cestovního ruchu na svých webových stránkách uvádí, že právě jeho destinace je zaručeně ta s největší možností pocítění genia loci. Nicméně autoři propagačních materiálů obvykle nejsou příliš konkrétní ve vyjádření, v čem přesně spočívá jejich místní duch místa. Jejich jednání na mě působí jako jednoduché ohánění se atraktivními cizími slovy. Pokud budeme pátrat po exaktním vyjádření obsahu slovního spojení genius loci, pak nám nejkomplexněji pohled a charakteristiku nabízí autoři Pásková a Zelenka ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu (2002): „GENIUS LOCI (angl. genius loci) = holistický soubor hmatatelných i nehmatatelných projevů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný, vytvářející svou kontinuální interakcí s duchovním světem návštěvníka nebo rezidenta jeho vícerozměrný dynamický vjem z dané lokality. Hledání a setkávání, ne pouhé navštěvování, vytváří podmínky pro dialog s genius loci místa. Pozitivní genius loci motivuje návštěvníky k opakované návštěvě.“ Vyjádření

genia loci v podání

Páskové

a Zelenky

doprovází

také

slova psychologa Šípka (2001), podle něhož ovlivňují vnímání genia loci také atmosférické podmínky daného místa a psychologické vyladění člověka. Jinými slovy vykládá Šípek genia loci takto: „atmosféra, „duch“ místa, jak ji lidé prožívají. Psychologicky obtížně definovaný jev tvořený řadou momentů: přírodní lokalitou, kulturním ztvárněním, atmosférickými podmínkami, roční dobou, ale i aktuálním psychickým 10

a fyzickým vyladěním člověka. Často má v takové chvíli člověk pocit neopakovatelnosti, vznešenosti, záhadnosti, nebo splynutí s místní komunitou. Genius loci může být také specifický pro konkrétního člověka – např. místo nějaké nehody, traumatické události, nebo naopak místo šťastného setkání. Genius loci bývá zabarvován hodnotami, se kterými je spjatý.“ Architekt Norberg-Schulz označuje pojmem genius loci místa se silnou energií, silným kosmickým, zemním či duchovním magnetismem. „Od dávných dob byl genius loci pokládán za konkrétní skutečnost, s níž se člověk setkává tváří v tvář a s níž se musí vyrovnávat ve svém každodenním životě.“ Nejsnáze podle něj vnímají genia loci děti, podobně jako primitivní národy, nerozlišují mezi psychickým a fyzickým a prožívají věci, jako by byly „oduševnělé“. Další pohled na genia loci přináší Šípek společně s kolegou Štýrským (2008), kdy říkají: „Ducha místa lze chápat také jako současné působení historie, scénických charakteristik, lidských osudů, ale i přítomných osob. Dohromady pak tyto položky vytvářejí živou atmosféru.“

Duch přírodního místa je přítomen v mnoha typech krajin a lze jej vyhledat i v přeměněné kulturní krajině v archetypických ústraních, místech, v nichž lze zakoušet přítomnost původních sil země. (Zelenka, 2008)

Obecně lze říci, že genius loci konstituují významy, které místo shromažďuje (NorbergSchulz, 1994).

Mnohé pozitivní i negativní příklady z celého světa ukazují, že ekonomické, sociální, politické a kulturní záměry se mohou/musí konkretizovat způsobem, který respektuje genius loci (Zelenka, 2008). Výrok Josefa Zelenky předkládá možnou teorii trvale udržitelného genia loci. Vencálek (2006) nastavuje teorii proměn genia loci v čase. „Je přirozené, že soubor jakýchkoli mimořádných vlastností a významů daného místa, který neopakovatelným způsobem propojuje konkrétní lidské artefakty s přírodním prostředím, nemůže mít absolutně stálou, konstantní povahu. Duch krajiny může na svém významu být posilován, může ale 11

i jeho význam oslabovat, ale nemůže za běžných podmínek, umožňujících život člověka v dané krajině, zcela vymizet. Dokonce se může po nějakém čase znovu, zpravidla v pozměněné podobě, vracet a obnovovat.“ Konstatuje též, že „i místa a děje vzdálené, pokud mají tu schopnost, aby se staly geniem loci, stávají se místy a ději přítomnými.“ Genius loci je výrazem sice užívaným, ale ponechávaným na posluchačově významovém dotažení (Zelenka, 2008). Ve volné řeči slýcháme, že nějaké místo, ale i jakýkoli jev má, event. Nemá „ducha“. … Genius loci se již výběrem slov vztahuje k nějakému místu, které díky své historii, struktuře, spojitosti s jednáním apod. podmiňuje naše hodnotové nebo emoční prožívání. Nicméně, základem jevu genius loci je jistý výrazný vztah v podobě kognitivního uchopení a emočního zabarvení (Zelenka, 2008). O čem hovoříme, když chceme zachytit prožitek genius loci? I zde platí, že musíme mít nějaký osobní zájem na kontaktu s místem, osobní apetenci, musíme být základně naladěni vnímat právě danou lokalitu, předmět, seskupení apod. Důvod může být prostý a pochopitelný – žili jsme tam, vyrůstali jsme na těchto místech, připomíná nám to čas našich lásek. Zvláštní atmosféra, kterou nazýváme genius loci, se pravděpodobněji objevuje tam, kde přítomné objekty získávají přesah nad aktuální funkční význam. Předpokládáme, že je možné, aby člověk přisuzoval prostředí specifickou atmosféru, kterou nemusí sdílet s nikým jiným, resp. ji sdílí jen s několika dalšími lidmi. Zdá se také, že některé jevy mají v sobě vyšší potenciál vyvolávat nálady, dojmy, představy apod. je to například obzor, ať již na zemi, či na moři, vodní hladina obecně, oblaka, kompozice lesů a řek apod.

12

1.2 „Místní“ genius loci – lokalizace kurzu

PR Stvořidla geograficky Přírodní rezervaci Stvořidla najdeme západně od Světlé nad Sázavou, podél řeky Sázavy. Tato oblast byla vyhlášená přírodní rezervací v roce 1948, zaujímá rozlohu 246,4 ha a je v nadmořské výšce 358 - 480 m. PP Melechov geograficky Přírodní rezervace Stvořidla se rozprostírá na území okresu Havlíčkův Brod v kraji Vysočina. Přírodní rezervace (PR) Stvořidla a k němu přiléhající Přírodní park (PP) Melechov se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny asi 6,5 km východně až jihovýchodně od Ledče nad Sázavou. Plochou zabírají Stvořidla zhruba 300 ha především na pravém břehu řeky. Horniny a reliéf Území PR Stvořidla je zahloubeno mezi žulový masiv Melechova (707 m n. m.) a Žebrákovského kopce (601 m n. m.) . Řeka zde vytváří hluboké údolí tvaru písmene V. Sázava v těchto místech musela v nedávné geologické minulosti překonat výškový rozdíl 350 metrů, aby mohla pokračovat dále k západu do Vltavy. Tento čtvrtohorní proces dal ráz celé okolní krajině. Proudící voda s plaveným materiálem vymodelovala tzv. obří hrnce a množství vodních prahů s četnými peřejemi, díky nimž je úsek od Smrčné do Vilémovic jeden z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších na českých řekách vůbec. Peřeje mají také nezanedbatelný ekologický význam, protože se v nich voda čeří a za nižšího stavu vody okysličuje, což přispívá k samočištění vody. Fauna a flóra Lesní porosty zde tvoří po obou stranách vzrostlé smrky promíšené s opadavými stromy jako je buk, habr, lípa, javor, olše i vrba. Ze vzácnějších rostlin můžeme nalézt barvínek menší, kruštík širokolistý, kozlík dvoudomý, plavuň vidlačka, strmobýl lysý, čertkus luční, kruštík širokolistý, Ve stráních kolem řeky se vyskytuje i horská a podhorská vegetace zřejmě splavená ze Žďárských vrchů. Jsou to např. takové rostliny jako růže alpská, devětsil býlí, 13

silenka červená, křivatec žlutý, prvosenka vyšší, řeřišničník Hallerův, dymnivka bobovitá i dutá Ze vzácných živočichů byla prokázaná vydra říční a mlok skvrnitý. V zimě zde můžeme spatřit poletovat ledňáčka říčního. DOPRAVA Do Stvořidel se nejlépe dostanete tzv. Posázavským pacifikem, na který nastoupíte ve Světlé nad Sázavou (trať č. 212) směr Čerčany. Do Světlé nad Sázavou se pohodlně dopravíte rychlíky od Brna i od Prahy. Ve směru od Prahy se nabízí i druhá varianta železniční dopravy, a to ve směru od Čerčan, kdy se vydáte „pacifikem“ proti proudu Sázavy. Stvořidla jsou dostupná i pro silniční dopravu. Přímo do kempu Stvořidla vede úzká silnice počínající na okraji Dobrovítovy Lhoty. Odbočka do Stvořidel je už z dálky viditelně označena velkou směrovou tabulí z obou stran silnice. Do Dobrovítovy Lhoty se dostanete ze směru od Ledče nad Sázavou a z druhé strany od Světlé nad Sázavou po silnici III. třídy č. 34740 UBYTOVÁNÍ Stvořidla jsou přírodní rezervací, platí pro ně tedy, že se může stanovat jen v místech tomuto účelu vahrazených. Zde je oním vyhrazeným prostorem kemp Stvořidla. V nedávné době zde byl pro větší komfort turistů vybudován penzion Stvořidla. Pro větší sepjetí s přírodou je pro mnou vytvořený kurz příhodnější ubytování ve stanech. - Lipnice nad Sázavou asi 10 km od Stvořidel, známa gotickým hradem, dožíval zde spisovatel Jaroslav Hašek

Přírodní rezervace Stvořidla a genius loci

V přírodní rezervaci Stvořidla, dle mého názoru, můžeme pozorovat všechny výše zmíněné komponenty onoho genia loci. V jednotlivých kapitolách se jim budu podrobněji věnovat. Těsně pod vlakovou zastávkou ve Smrčné na trati č. 212 (Čerčany – Světlá nad Sázavou) bychom vysledovali počátek mezi vodáky proslulých peřejí Stvořidla. Přesný číselný údaj je

14

138. – 139. říční kilometr. Konec slavných peřejí se nachází zhruba o 4 kilometry dále po proudu na říčním km 135) (Větvička 2011). Podle Norberg-Schulze (1994) „se náš každodenní žitý svět skládá z konkrétních fenoménů a tvoří jej mimo jiné lidé, zvířata, květiny, stromy osamělé nebo tvořící les, kameny, balvany, skály… voda, patří do něj i slunce, měsíc a hvězdy… zahrnuje i méně hmatatelné jevy, jakými jsou naše vnitřní pocity.“

Přírodní park Melechov a genius loci

Rovněž v přírodním parku Melechov jsou obsaženy všechny aspekty genia loci.

Melechov je táhlý zalesněný kopec s kótou 707,7 metrů. Z jižních svahů lze pozorovat vodní nádrž Švihov (Želivka), ze severních pak můžeme vidět koryto řeky Sázavy.

1.2.1 Přírodní aspekty genia loci – Stvořidla

Přírodní rezervace Stvořidla byla vyhlášena státem chráněným územním celkem už v roce 1948,

kdy

zahrnovala území

o

rozloze

100

ha.

V roce

1956

byla rezervace

rozšířena na celkovou plochu 246 ha. Z geologického hlediska se jedná o žulový masiv neustále rozrušovaný vodní erozí, díky které dnes můžeme obdivovat četné žulové balvany a obří hrnce v nich přímo v řečišti. Významným chráněným prvkem je i místní flóra, zvlášť zbytky

původních

suťových

lesů,

bohužel

dnes

většinou

nahrazených

smrkovými monokulturami. Zástupci chráněné fauny jsou především vydra říční, mlok skvrnitý nebo ledňáček říční.

Místní

krajina je

opředena legendami o

svém

vzniku.

Lidé

si v dávných

dobách

nedokázali vysvětlit některé jevy exaktně, proto jim přisuzovali nadpřirozený či božský původ. Takto vznikaly různé pověsti, báje a legendy. Bývalý ředitel gymnázia v Ledči nad Sázavou Eduard Doubek vydal v roce 1971 celou knížku pověstí sebraných právě v krajině Ledče nad Sázavou a okolí. Mezi nimi je i pověst o líném sedlákovi a čertovi popisující původ kamenů v řečišti Sázavy.

15

Jak vznikla Stvořidla Mezi městy Světlou a Ledčí se řeka Sázava prodírá v hlubokém zářezu mezi Melechovem a Žebrákovským kopcem, V cestě jí stojí plno velikých balvanů, šumivý proud je přeskakuje nebo obchází a svými stříbrnými vlnkami omývá a krásně ohlazuje. Stráně po obou březích, porostlé smrkovým lesem, jsou rovněž plné velikých balvanů a přecházejí místy ve skalní srázy. Avšak i tam se vyšplhaly bílé břízky a dívají se odtud na třpytivou hladinu. Tomuto překrásnému koutu přírody s peřejemi řeky Sázavy dal náš lid již dávno jméno Stvořidla. Před

mnoha a mnoha léty

zde

však

peřeje

nebyly

a řeka tekla klidně

pod

melechovskými stráněmi, lemována pásem vrb a olší. Ani svahy Melichova nebyly prý tak kamenité a neúrodné a v okolních vesnicích žilo nemálo bohatých sedláků. V jedné z nich, v Rejčkově, hospodařil zámožný sedlák. Nebyl zdejší. Přišel jako vysloužilý voják, oženil se ve vsi se starší vdovou a vyženil pěkný grunt. Leč práce na polích se mu příliš brzy znelíbila, a tak šlo hospodářství od deseti pěti. Když tak jednou s kravami u lesa oral, přišla na něho zase líná chvilka, nadával na práci a posílal ji k čertu. Pak vypřáhl krávy, uvázal je ke stromu, lehl si na kraj lesa a usnul. Když se probudil, nechtěl ani zrakům věřit: pole je už skoro celé zorané, jen při dolním konci zbývá ještě kousíček. Za pluhem s kravkami si vykračuje hezký urostlý člověk, oblečený jako myslivec. Neznámý dooral, přišel k sedlákovi a povídá: „Já jsem čert. Před chvilkou jsi mě volal, abych za tebe pole zoral. Přišel jsem a práci jsem udělal. Jsi spokojen? Chceš-li, půjdu k tobě do služby, všechnu práci za Tebe udělám, ale za deset let si vezmu tvou duši. Líný sedlák se vším souhlasil a čertu se upsal.

16

Čert byl výborným čeledínem. Do práce opravdu jako čert a všechno se mu dařilo. Vypěstoval nejlepší obilí z celé vesnice, brambor bylo jako smetí, hlávka zelí se sotva vešla do košíku a stromy byly obsypány plody, div se větve nelámaly. Takový život se sedlákovi moc líbil. Stále jen odpočíval a poroučel. Leč deset let uplynulo jako voda v Sázavě, a tak jednoho dne ráno mu čert oznámil: „Dnes v poledne je to už deset let, co ti sloužím. Lhůta vypršela, a tak se chystej platit zase ty! Dnes v noci si pro tebe přijdu.“ Sedlák stál jako opařený. V pohodlném živobytí na smlouvu úplně zapomněl a svět i život na zemi se mu nesmírně zalíbil. I uvažoval, jak by čerta oklamal, nemohl však na nic přijít, a tak se svěřil se svým trápením ženě. Dobře udělal, protože ta si hned věděla rady. Doběhla do Loukova ke kostelníkovi pro svěcenou vodu a vykropila celý dům i zápraží. Když se začalo stmívat, usedli ve světnici a s obavou čekali, co se bude dít. Za nějakou dobu uslyšeli zvenku vzteklé volání čerta: pekelník se nemohl dostat do domu přes svěcenou vodu. Viděl, že ho sedlák podvedl. Rozhodl se proto zničit alespoň všechna sedlákova pole. Vrátil se rychle do pekla, sebral velký pytel a už s ním letěl za řeku na Žebrákovský kopec, kde byl lom. Začal do pytle sbírat veliké balvany, kterými chtěl zasypat sedlákovy pozemky. Pytel se plnil, ale čert cpal do něho balvan za balvanem, a pořád jich neměl dost, jen aby se pomstil co nejvíce. Když byl pytel tak přeplněn, že jej mohl sotva unést, nechybělo už mnoho do rozednění. Čert si hodil náklad na záda a letěl k Rejčkovu. Ale nedolétl ještě ani k řece, když se u Pultarů ve smrčenském mlýně probudil první kohout a silně zakokrhal. To bylo znamení, že končí síla a moc zlých duchů, a tu začal slábnout i náš čert. Musel kamení stále víc a víc usypávat, a když doletěl k Rejčkovu, byl pytel poloprázdný. Všude, kudy letěl, zůstaly ležet veliké i menší balvany, nejvíc v korytě a na březích Sázavy, a zbytek roztrousil na svazích Melichova. Tak vznikla Stvořidla i kamenité svahy melechovské. Čertova pomsta zničila někdejší jejich úrodnost. 17

Čertův Kámen Nedaleko železniční zastávky ve Smrčné je na okraji lesa veliký žulový balvan. O tom, jak se sem dostal, vznikla mezi lidmi pověst. Ve Smrčné stával na levém břehu řeky Sázavy od nepanšti mlýn. Byl to takový obyčejný klepáč, jakých bývalo dříve hodně. Mletí z okolních vesnic bylo dost, ale pan otec přece nebyl spokojen. Mrzelo ho, že v řece kousek nad náhonem je velký kámen a za povodní sráží vždy vodu přímo na mlýn. Však již zavinil mnoho škod na mlýně i v jeho okolí. Pan otec se mnohokrát s mlýnskou chasou snažil neblahý kámen odstranit, ale lidská síla byla na obrovský žulový balvan slabá. Jednou po povodni, při níž nešťastný kámen opět způsobil na mlýnském zařízení notnou škodu, vyšel si mlynář podél náhonu a při pohledu na balvan se neubránil zaklení. „Každému zaplatím podle přání, třeba by to i čert byl, jen když mě toho prokletého kamene zbaví.“ „Opravdu, všechno podle přání zaplatíš? I duši dáš?“ ozvalo se najednou za zády pana otce. „Ano, i duši, jen když bude kámen pryč,“ odpovídá mlynář, aniž se podíval, s kým mluví. Myslil si, že je to někdo známý a chce si s ním zažertovat. Jaké bylo jeho překvapení, když se obrátil a uviděl před sebou chechtajícího se rohatého čerta. Nic platno, vyřčené slovo už zpátky nevezmeš. Čert trval na svém, že odstraní kámen, a za odměnu mu pak bude náležet mlynářova duše. Jen na dvě podmínky čert přistoupil: kámen odnese tak daleko, že ho nebude od mlýna vidět, a musí to udělat do klekání. Když to splní, bude mu mlynářova duše patřit, nesplní-li, nemá na duši nárok a musí ještě navíc přinést pytlík dukátů. Čert nelenil a pustil se hned do práce. Leč kámen nebyl ani pro pekelníka lehký a práce mu nešla tak rychle, jak si představoval. Mlynářovi se však i tak zdálo, že pracuje až příliš rychle. Už se zdálo, že ďábel vyhraje. Vyvalil konečně kámen na druhý břeh a teď už jej pozvolna poponášel směrem po proudu. 18

Pan otec, bledý jako stěna, přestával již věřit v záchranu své duše, když tu se pojednou rozezněl v blízké vesnici zvonek ke klekání. Čert jen zlostí zafuněl, zadupal kopyty a byl ten tam. Slíbené peníze za prohru prý nepřinesl, ale mlynář byl i tak rád. Život a duši neztratil a balvan byl odstraněn.

1.2.2 Historické aspekty – Přírodní park Melechov

Krajinou kolem kopce Melechova se podle nejstarších dochovaných písemných pramenů pohybovali už středověcí kupci. Pro jejich ochranu zde existovala síť tvrzí a hradů, sloužící jim též jako orientační body v krajině. Melechovskou tvrz bychom našli na ose zemské stezky počínající v Rakousku a procházející osou Jihlava – Humpolec – Ledeč nad Sázavou až ke Kutné Hoře. Melechovská tvrz byla vystavěna ve 14. století v gotickém stylu. Svůj název získala po Albertu z Nelechova (označována též Nelechovská), ten byl vlastníkem tvrze v roce 1415. V dnešní době jsou na místě tvrze pouze části jejích dvou zdí. V okolí tvrze je stále patrný vodní příkop a severně položený vyschlý rybník, ze kterého v případě nouze šlo napustit vodní příkop. Melechovská tvrz byla vyhlášena kulturní památkou 3. května 1958. V letech 2004 – 2005 zde byl proveden archeologický průzkum, při kterém byly částečně odkryty další části zdi a celá tvrz byla opravena a stabilizována. O osudech pána z Nelechu vypráví pověst, spojující ho s Ledčí nad Sázavou.

POVĚST O NELECHOVI

Rytíř Nelech Nad městem Ledčí n. S. zdvíhá se jeden z nejvyšších vrcholků Českomoravské vrchoviny, vrch Melechov. Jméno prý dostal podle tvrze, která na jeho úpatí stávala. Ještě dnes je možno spatřit její zbytky nedaleko obce Kouty. Kolem dokola se zdvíhají stromky a zakrývají stále víc a víc pohled na zříceninu někdejší tvrze. Ponurý klid vládne mezi kamennými stěnami, jen zřídkakdy zapraská jehličí lidským krokem. Němé zdi mlčí, mlčí les, ponořen v hlubinu dávných dob. O jakých příbězích dávných dob už nikomu nepovědí? O statečném rytíři Nečechovi, o Jitce, dívce, kterou miloval. O Jitčině otci, měšťanu Sýkorovi, který jejich lásce kladl nástrahy. 19

Vzpomínky přeletí několik století, v dálce duní krok Zikmundových vojsk táhnoucích proti husitům do Kutné Hory. Vojenský hřmot děsí ze spánku lidi z vesnice, do nevycvičených rukou jim klade zbraň, řadí je v husitské šiky. A v jejich čele stanul rytíř Nelech. Také bohatí ledečtí měšťané se báli o svůj majetek a s hrůzou očekávali příchod Zikmundův. Na obranu se zbraní v ruce však byli příliš zbabělí. Ani radní Sýkora nebyl jiný. Kudy chodil, tudy jen vzdychal a naříkal. Mladý zeman, vida smutek a strach Sýkorův, nabídl mu svou malou, ale pevnou tvrz za útočiště. Domníval se, že si svou nabídkou nakloní neústupného otce milé Jitky, který později jistě uzná, že nenalezne zetě lepšího. Aby Sýkoru přesvědčil o bezpečnosti tvrze, prozradil mu i tajemství, že ze sklepení vede až do koutecké myslivny tajná podzemní chodba, kudy v případě největšího nebezpečí je vždy možno se ještě zachránit útěkem. Leč Sýkora nabízené přístřeší nepřijal, neboť se nemohl rozloučit se svým majetkem a také zášť vůči Nečechovi mu bránila přijmout jeho nabídku. Sotvaže mladý zeman z Ledče odjel, roznesla se městem zpráva, že se blíží Zikmundovo vojsko. Když Zikmund přitáhl, dal se k němu měšťan Sýkora dovést, aby zradil statečného rytíře. Vyprávěl proradnému císaři, že nejzatvrzelejší husita a císařův odpůrce je rytíř Nelech. Pověděl vše i o tajné chodbě, neboť myslil, že získá ochranu a důvěru Zikmundovu a zbaví se i nevítaného nápadníka své dcery. Císařské vojsko nelenilo a městem jen prošlo, aby co nejdříve dobylo odbojné tvrze. Oblehlo ji, ale přímé útoky se nedařily, protože obránci byli vždy na místě a statečně odráželi silnějšího nepřítele. Zatím

druhá

část

Zikmundova vojska přitrhla ke

koutecké

myslivně.

Myslivce

spoutali a přinutili ho, že jim ukázal východ z tajné chodby, vnikli do tvrze a nic netušícím obráncům vtrhli do zad. Této zrady se rytíř Nelech nenadál. Po statečném odporu byl přemožen, zajat, svázán a zašitý v koňské kůži vláčen pak cestou necestou do města, kde byl vsazen do vězení. Jeho rodná tvrz byla vojskem vypálena a rozbořena. Zikmund si liboval, že má zemanského zajatce a hrozil mu, že hned po návratu do Kutné Hory jej dá hodit do nejhlubší šachty. Nezměrné hoře vtisklo se Jitce ve tvář, zoufalství ji však nepřemohlo. V noci, když nastal v městě klid, usmrtila otcovou dýkou stráž před vězením a s osvobozeným miláčkem uprchla. 20

Když byla ráno nalezena stráž mrtvá a vězení prázdné, císař zuřil. Obviňoval v městě kdekoho ze zrady. Když se dozvěděl, že zajatec miloval dceru radního Sýkory, kázal Sýkoru přivést a vyslýchat. Když zjistil, že i dýka, jíž byla stráž zavražděna, patří radnímu, začal jej podezírat, že právě on rytíře osvobodil. Rozkázal proto, aby zbabělý zrádce byl zašit do koňské kůže a v ní jej dal táhnout s sebou až do Prahy. Starý Sýkora utrpení cesty nevydržel, a tak jej stihl právě takový osud, jaký hodlal uchystat Nečechovi, když Zikmundovi prozradil tajnou chodbu. Rytíř se na rozbořenou tvrz nevrátil a nikdo v městě už o něm nic neslyšel. Jeho jméno však žije v názvu kopce: Melechov. Na starých mapách jsme ještě čítali původní název Nelechov.

21

1.2.3 Významné osobnosti - Foglar

Stvořidla a zejména Sluneční zátoka jsou pevně spjaty se jménem Jaroslava Foglara, známého též pod skautskou přezdívkou Jestřáb. Spisovatel Foglar si tuto krajinu zamiloval pro její půvab již v předválečném období a na své vyhlášené tábory sem přiváděl generace mladých chlapců celá léta. První tábor se zde konal v roce 1925. Do prostředí kolem řeky Sázavy zasadil Jaroslav Foglar děje mnoha svých dobrodružných knih a tato místa pak jeho zásluhou dostala svá nová pojmenování, např. Bobří řeka, Sluneční zátoka, Rodrigova skála. Tato označení se zde používají dodnes.

22

2 POHYBOVÉ AKTIVITY Pohybové aktivity provázejí každého člověka od narození. Pohyb je pro člověka přirozený. Z hlediska stavby lidského těla je pohyb dokonce nutný. Bez něj by tělo ztrácelo oporu kosterního svalstva a též by oslabovaly kosti, šlachy a ostatní svalový aparát, nemluvě o vnitřních orgánech jako je např. srdce. Nauce, která se zabývá lidským pohybem, se říká kinantropologie.

Pohybový program Při pohybovém programu se musí brát zřetel na věk člověka, zdravotní stav, faktory motivace, zdatnost organismu. Uvolnění, duševní pohoda a hluboký prožitek, tyto tři věci by měly být při pohybu navozeny. (Štilec 2004)

2.1 Pohybové aktivity všeobecně Rozdělení aktivit podle stupně zátěže: Sporty v přírodě, Turistika, Rekreace (pobyt) v přírodě – jakákoli aktivita v přírodě … vztahuje se k volnému času, odpočinku, a zábavě (Neuman, 2000) Aktivity v přírodě Řadíme k nim především činnosti, které konáme vlastní silou (eventuálně za pomoci speciálního vybavení) a které jsou spjaty se šetrným využíváním přírodního prostředí nebo s překonáváním přírodních překážek. Tyto aktivity nejsou samoúčelné, jsou využívány jako prostředek a výzva pro jednotlivce a malé skupiny. Při aplikaci odpovídajících metod a přístupů skrývají výchovný potenciál využitelný k rozvoji osobnosti.

23

Cvičení v přírodě Jedná se o tělesná cvičení rozvíjející základní pohybový fond člověka a přispívající také k osobnostnímu růstu. Nejde tedy jen o určité pevné pohybové struktury, ale především o kombinaci různých pohybových úkolů při překonávání umělých i přírodních překážek, které v sobě skrývá určitou dávku rizika, vyžaduje překonání strachu, projevení rozhodnosti a tvořivého přístupu při řešení vzniklých situací. (Neuman, 2000) Pohybová aktivita Pohyb v dnešní moderní době hraje důležitou roli v životě každého člověka. Pomáhá udržet lidský organismus v dobrém zdravotním stavu a tělesné i duševní kondici. Lidské tělo je velice důmyslně k pohybu uzpůsobeno, a jestliže jej nepoužíváme, ztrácí svalovou hmotu, která je pak snadno nahrazována tukem. (online, www.obezita.cz) Pohybová aktivita je pro člověka nevyhnutelná, neboť jeho orgány nemohou zůstat bez funkce. Prostřednictvím pohybové aktivity se orgány rozvíjejí. Tělovýchovné aktivity mohou vyplnit „ akční vakuum“. Mládež hledá uspokojování potřeb dobrodružství a rizikových prožitků (risk-taking) a potřebu vzrušení a napětí (sensation seeking). Pohybová aktivita (angl. motor activity) je definována jako chování a jednání člověka uskutečňované jeho pohybovým aparátem. Jinými slovy jde o soubor pozorovatelných pohybových činností aktivit živočichů včetně člověka, jimiž se uskutečňuje vzájemné působení mezi nimi a prostředím. specificky lidská, vůlí řízená a pohybová aktivita vyznačující se vědomým záměrem, sled aktivit směřujících k jasně stanovenému cílimnohostranná pohybová činnost člověka, která se realizuje jeho pohybovými orgány.(KASA 1995) komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při současné spotřebě energie (Frömel, 1999). (to celé Kalman, 2009) Druhy pohybové aktivity Pohybovou aktivitu můžeme rozdělit na tzv. AEROBNÍ cvičení a POSILOVÁNÍ. Aerobní pohybová aktivita je taková, která posiluje činnost srdce a je nejúčinnější pro spalování tuků. Mezi aerobní pohybové aktivity patří také disciplíny vybrané pro kurz. Jsou to horolezectví, vodní turistika a cyklistika. Posilování slouží spíše ke zpevnění postavy, to znamená přeměnu tukové tkáně na svalovinu, která zabírá méně místa. Posilování by mělo být aktivitou dlouhodobou, proto se příliš nehodí pro záměr mého kurzu. [http://www.obezita.cz/hubnuti/pohybova-aktivita]

24

Evropská charta sportu Důležitým bodem při provozování pohybových aktivit je též šetrnost k prostředí, kde se tyto aktivity provádějí. Nejlépe charakterizuje trvale udržitelný rozvoj prostředí pro venkovní pohybové aktivity článek č. 10 EVROPSKÉ CHARTY SPORTU: Sport a zásada trvalého rozvoje Zajišťovat a zdokonalovat tělesné, společenské i duševní blaho populace od jedné generace ke druhé lze za předpokladu, že tělesná činnost, včetně tělovýchovné činnosti provozované v městském, venkovském i vodním prostředí je přizpůsobena omezeným zdrojům naší planety a probíhá v harmonickém spojení se zásadami trvalého rozvoje a vyváženého přístupu k životnímu prostředí. To znamená, že je mimo jiné zapotřebí: - přihlížet k hodnotám přírody a životního prostředí při projektování a výstavbě sportovních zařízení - podporovat a podněcovat sportovní organizace v jejich úsilí o zachování přírody a životního prostředí - dbát na to, aby si občané lépe uvědomovali vazby mezi sportem a trvalým rozvojem a naučili se lépe znát a chápat přírodu.

Historie Vývoj pohybových aktivit probíhal zpočátku pouze ve venkovním prostředí, později se přidaly i aktivity cíleně umístěné do vnitřních prostor tělocvičen z důvodu atmosférických podmínek provozování aktivit. Mnou vytvořený kurz je umístěn do přírodního prostředí, proto budeme sledovat historický vývoj selektovaně pouze ve venkovních prostorách.

Vývoj pohybových aktivit v přírodním prostředí ve světě 14. století – s nástupem renesance a humanismu nastává návrat k člověku, přírodě a jejímu poznávání 1592 – 1670 – J. A. Komenský – formování pedagogického systému, systematika her, důležitost cestování pro poznávání světa, základy výchovy zkušeností a prožitkem 1632 – 1704 – J. Lock a jeho pedagogický systém – pobyt žáků na zdravém vzduchu, otužování, návyk na vypětí tělesných sil, odolnost

25

1762 – J. J. Rousseau – překonávání přírodních překážek a cestování 1740 – 1840 – německý filantropismus – vycházky do přírody, překonávání přírodních překážek, dlouhodobé táboření 1800 – 1903 – volný systém sportů a her v Anglii, důraz na pobyt v přírodě, prvky turistiky, H. Spencer propagoval dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu 1800 – 1950 – G. Hébert – přirozená cvičení, překonávání překážek, rozvoj základního pohybového fondu člověka, vzor u přírodních národů, předchůdce dnešních „ropes courses“ 1850 – 1910 – K. D. Ušinskij zdůrazňuje výchovné působení aktivit v přírodním prostředí 1861 – F. W. Gunn v USA uspořádal první tábor, aby uspokojil touhu svých žáků žít v polních podmínkách jako vojáci. Tyto tábory byly později opakovány a daly základ organizovanému táboření a campingu 1887 – v tomto roce byl údajně první pracovník zaměstnán na plný pracovní úvazek při vedení letních táborů YMCA, jmenoval se Summer F. Dudley 1890 – vznikají školy v přírodě, zdůrazňuje se pobyt v přírodě a turistika 1897 – se uskutečnil v norském Bergenu první orientační závod 1902 – E. T. Seton zakládá prví novodobou organizaci mládeže Woodcraft Indians – Lesní moudrost indiánů – vycházející z ideálních představ o přírodě a společnosti; vědomé využívání pobytu a aktivit v přírodě k rozvoji osobnosti mladých lidí 1920 – 1940 – vytvářejí se základy tzv. přirozeného tělocviku, který zdůrazňuje přirozené pohybové formy, hry a cvičení v přírodě

Vývoj přírodních aktivit v českých zemích 15. století – rozvoj cestování za poznáním a dobrodružstvím 1492 – 1670 – začlenění cestování a pobytu v přírodě do výchovy mládeže – J. A. Komenský 1800 – nástup romantismu, opěvování krás přírody, vyzdvihování historických činů, cestování za poznáním přírody a historie 26

27. 4. 1862 – první sokolský výlet na Říp; sokolské výlety se zaměřovaly na procvičování chůze a překonávání přírodních překážek, znamenaly důležitou činnost, která ovlivnila rozvoj turistiky 1867

–

strojník

Pecháček

a továrník

Thonet

dovezli kola Michaux;

potom

následovala výroba prvních českých kol 1914 – vytváří se skupiny Lesní moudrosti pod vlivem M. Seiferta 1925 – J. Foglar vede svůj první skautský tábor na Sázavě; následuje nepřetržitá řada jeho dalších šedesáti táborů 1937 – J. Foglar vydává knížku Hoši od Bobří řeky, která ovlivnila celé generace, jejich vztah k táboření, přírodě i k překonávání vedoucích k sebevýchově 1947 – oblast cvičení a pobytu v přírodě byla přijata jako jeden ze základních prvků sokolské tělovýchovy 1978 – se uskutečňuje první ročník nově založené Prázdninové školy Lipnice – PŠL, která významně ovlivnila využívání turistiky, pobytu a aktivit v přírodě k výchovným účelům 1991 – na FTVS UK byly schváleny osnovy specializace Sporty v přírodě – Outdoor Leadership, v jejichž rámci se dále rozvíjí výchovné i rekreační aplikace aktivit k přírodě

Pojmy spojované s výchovou v přírodě Vybrané pojmy dokreslují působení genia loci na účastníky kurzu. Domnívám se, že čím silnější je prožitek z vykonané pohybové aktivity, tím pravděpodobněji bude ú Prožitek – je tím silnější, čím více vlastního úsilí vložíme do jeho získání; vzniká z určitého napětí mezi začátkem aktivity (zadáním) a jejím provedením (splněním úkolu) Dobrodružství – do dobrodružné situace vstupujeme ze svobodné volby, s motivací tuto situaci zvládnout. Situace je charakterizována nejistotou v tom, jak skončí, existuje více řešení, v nichž se opíráme nejen o vlastní síly, ale i o spolupráci s dalšími členy skupiny.

27

Riziko – spojujeme se ztrátou něčeho cenného; víme, že existuje reálné i zdánlivé riziko. V programech aktivit v přírodě se snažíme vždy pracovat co nejvíce s rizikem zdánlivým. Snažíme se o to, aby reálné nebezpečí bylo co nejmenší, nejlépe nulové. Strach – funguje jako jeden z mechanizmů pro zachování života, je doprovázen stresem, který mobilizuje různé funkce organismu. Nedostatek strachu se podílí na ztrátě pudu sebezáchovy a může dojít k hazardu. Aktivity v přírodě Řadíme

k nim

především

činnosti,

které

konáme

vlastní

silou

(eventuálně

za pomoci speciálního vybavení) a které jsou spjaty se šetrným využíváním přírodního prostředí nebo s překonáváním přírodních překážek. Tyto aktivity nejsou samoúčelné, jsou využívány jako prostředek a výzva pro jednotlivce a malé skupiny. Při aplikaci odpovídajících metod a přístupů skrývají výchovný potenciál využitelný k rozvoji osobnosti. Cvičení v přírodě Jedná se o tělesná cvičení rozvíjející základní pohybový fond člověka a přispívající také k osobnostnímu růstu. Nejde tedy jen o určité pevné pohybové struktury, ale především o kombinaci různých pohybových úkolů při překonávání umělých i přírodních překážek, které v sobě

skrývá

určitou

dávku

rizika,

vyžaduje

překonání

strachu,

projevení

rozhodnosti a tvořivého přístupu při řešení vzniklých situací.

2.2 Pohybové aktivity vybrané pro kurz Kurz jsem se rozhodla vyplnit pohybovými aktivitami, při jejichž vykonávání je dle mého názoru největší pravděpodobnost, že účastníci kurzu budou vnímat ducha místa.

2.2.1 Bouldering anotace, historie, současnost

Bouldering či bouldrování je vlastně, jak název napovídá (boulder = angl. Balvan), přelézání velkých kamenů. Jedná se o jednu z nejstarších forem volného lezení, která se 28

vyvinula v samostatnou lezeckou disciplínu. Je to lezeni bez jištění, většinou do výšky, ze které se dá bezpečně seskočit. Nejčastěji se pod pojmem „bouldering“ označuje nacvičování a lezení obtížných sekvencí lezeckých kroků – a to buď na umělé lezecké stěně, nebo v přírodních terénech. O lezení pro zábavu se začíná hovořit v osmnáctém století. Osídlením Alp a vznikem malých vesnic v těchto oblastech vzniká touha zdejších obyvatel po dosažení vrcholků. Použití lana a prvního jištění spadá na začátek dvacátého století. Tehdejší vybavení nebylo velmi spolehlivé, a proto bylo lezení spojováno s velkým počtem úrazů, často smrtelných.

Bouldering – základní cvičení a hry

-

slézáme velké balvany do výšky 2,5 – 3 metry. Lezec je vždy sledován a jištěn ze země. Zkoušíme různé způsoby využití chytů, držení různě velkých a různě nasměrovaných tvarů. Všimneme si odlišné drsnosti skály.

-

Stoupáme po skále, několik kroků bez držení rukou. Nutný je velmi ukloněný terén.

-

Opakujeme rozhodující zásady lezení: tříbodová opora, mírný odklon od skály, lezení nohama.

-

Zkoušíme traverzovat nízko nad zemí. Každý lezec je jištěn jedním nebo dvěma účastníky, kteří nelezou.

-

Zkoušíme, kdo doleze nejdále bez seskočení. Každý si stanoví svůj limit, ke kterému se může denně vracet a překonávat ho. Lezci musí být vždy pod kontrolou. Nenecháme nikoho lézt bez jištění do výšky nad tři metry.

-

Tato

Při případném pádu chytáme lezce v pase a kontrolujeme jeho dopad na obě nohy.

aktivita bude

provozována v lokalitě

Rodrigovy

skály

směrem

k

východnímu okraji přírodní rezervace Stvořidla. Místo objevil pro jednu disciplínu své celoroční táborové hry Alvarez spisovatel Jaroslav Foglar v roce 1942. Cílem hry bylo zachytit dole pod skálou symbolický klíč od pevnosti představovaný papírovým míčkem hozeným táborníkem z vrcholku skály, přičemž házejícímu i chytajícímu chlapci bránil ve vzájemném očním kontaktu skalní převis a bujná vegetace. Úspěšné pokusy byly náležitě bodově ohodnoceny. 29

Cílem aktivity je navodit atmosféru Foglarovy soutěže mladých táborníků, ti také museli k získání bodů ze soutěže nějakým způsobem zdolat Rodrigovu skálu. Pokusy o dosažení vrcholku skály bouldrováním se přiblížíme stejnému či alespoň podobnému prožitku, jakého nabývali chlapci vedení Foglarem. Měli bychom vnímat totéž, co zde cítil Foglar,

pocit,

který

ho

vedl

k umístění

hry

právě

do

tohoto

prostoru.

V souvislosti s překonáváním skalní překážky pociťují lezci téměř posvátnou úctu k přírodě, cítí respekt ke skále a jejím zdoláním posilují nejen svou sílu, ale i odvahu.

2.2.2 Slaňování anotace, historie, současnost

Slaňování se při lezení využívá nejčastěji k sestupu. Může to však být i samostatná disciplína. Zdůrazňujeme

nutnost

horního

jištění

lezce-začátečníka,

který

slaňuje,

a potřebu

uzlu

na konci sladovacího lana.

Výbava pro bouldering a slaňování: lana, lezecký sedací úvazek, jistící pomůcky (karabiny), slaňovací osmička, ochranná přilba, vhodný oděv, obuv, doporučují se i měkké podložky tlumící náraz při doskoku tzv. „bouldermatky“. Bouldrování má tu výhodu, že je nenáročné na vybavení. Oproti ostatním druhům lezení, kde kompletní vybavení přijde na tisíce až desetitisíce korun, se lezec spokojí s párem lezeckých bot a pytlíkem na magnézium (nejčastěji se pro něj užívá označení „maglajz pytlík“).

Lezecké boty neboli „lezačky“ jsou vyrobeny ze speciální gumy a slouží tak k co nejlepšímu přilnutí boty ke skále. Lezec tak dokáže využít jako stup i malé vystouplé místo na skále nebo se pouze zapře botou o rovnou skálu a pomocí tření odlehčí horním končetinám. V současné době existuje velká nabídka lezeckých bot od mnoha firem a záleží jen na vkusu a volbě každého lezce, pro který tip lezecké obuvi se rozhodne. Bota může být zavazovací, na suchý zip anebo nazouvací.

Slaňovací osmička je velmi rozšířenou pomůckou ke slaňování, slouží též k nejjednoduššímu dynamickému jištění. Kličku lana provlečeme větším otvorem a založíme přes menší otvor,

30

do něhož zapneme karabinu. Tření, které brzdí pád je však v osmičce malé, proto je jištění náročné na hbitou pohotovost.

Mezi volitelnou výbavu bouldera patří i tzv. „bouldermatka“. Jedná se o podložku vyrobenou z tuhých pěn či molitanu mající za úkol zachytit a ztlumit energii případného pádu lezce. Nevýhodou těchto podložek je jejich neskladnost, naopak výhodou může být jejich využití jako podložky pro spaní, kdy nabízí nadstandardní pohodlí.

Hodnocení obtížnosti výstupu podle UIAA (Mezinárodní svaz horolezeckých asociací) I – lehké – malé potíže, nejjednodušší forma skalního lezení (není to ale již chodecký terén), rukou se používá k udržení rovnováhy, začátečníci již potřebují jistit lanem II – mírně těžké – střední potíže, nutné správné lezení po chytech a stupech (dodržování zásady tří bodů), pro zdatné lezce většinou ještě schůdné bez lana, jistí-li se, pak dodržovat zásadu řádného sebezajištění. Chceme-li sestoupit ze strmého terénu a odhadneme-li, že sestup volným lezením by byl příliš nebezpečný nebo pomalý, použijeme pro sestup techniku slaňování. Tento případ nastává i na Rodrigově skále. Jištění provedeme shora Pravidlo tří bodů: stojíme-li ve dvou stupech, přidržujeme se vždy alespoň jednou rukou, děláme-li krok jednou nohou, musíme se přidržovat oběma rukama. Nejméně tři body opřené o podložku zajišťují rovnováhu těles, a tedy i rovnováhu horolezce. Dalším velice platným pravidlem je držet trup dále od skály a ruce ve výši hlavy, snižujeme tak možnost uklouznutí, zlepšujeme přehled, lépe můžeme přezkoušet chyty.

2.2.3 Cykloturistika kombinovaná – trekking

Výbava pro cykloturistiku: nejlépe všestranné trekkingové kolo, ochranná přilba, vhodný oděv, obuv.

31

Trekkingové kolo -

spojuje přednosti kola horského a silničního. Široká škála převodů, lehčí konstrukce rámu, řazení na řídítkách, středně silné pneumatiky vhodné i na neupravené cesty. Lépe než kolo silniční unese brašny na cykloturistiku.

Při putování za historií a hradními pány použijeme k přemístění vlastní fyzickou sílu, stejně jako tak činili středověcí poutníci. V našem případě si poněkud usnadníme cestování použitím kol a zkombinujeme terénní cyklistiku se silniční. Během dvou zastavení zakusíme působení ducha místa z jeho historického hlediska. Genius loci na nás „dýchá“ ze středověkých zdí Melechovské tvrze a hradu Lipnice. Obě místa mají svou historicky doloženou minulost i své legendy.

2.2.4 Vodní turistika – rafting, kanoistika

Vodní turistika je jedna z forem cestovního ruchu. K přemisťování osob se používá plavidel, tím je pevně svázána s vodními toky a plochami. K rozvoji vodní turistiky začalo docházet ve druhé polovině 19. století. Roku 1866 byl založen v Evropě první kanoistický klub. V Čechách se první kánoe objevila v roce 1875, kdy jí roudnický lékárník Ferdinand Zinke koupil od anglických obchodníků se závodními koňmi. Další kánoe se v na území dnešního Česka objevují až roku 1910, z Kanady je nechává přivézt velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský. Obliba těchto lodí rychle stoupala a tak již roku 1913 byl založen Český svaz kanoistů. Požadovaná výbava pro vodní turistiku: plavidlo, pádlo, plovací vesta, helma, vhodný oděv, vhodná obuv. Plavidlo: Kánoe C2 – polokrytá Liší se od původních kánoí dovezených ze Severní Ameriky uzavřeným tvarem špičky a zádi lodi. Prvotním materiálem pro stavbu lodí bylo dřevo, to bylo postupně nahrazováno moderním laminátem, v dnešní době je preferovaným materiálem plast pro svou vyšší 32

odolnost. Vzhledem ke svým vlastnostem je kanoe nejoblíbenějším plavidlem pro rekreační vodní turistiku. Za normálního stavu vody jsou Stvořidla sjízdná pro otevřené lodě bez větších obtíží. Naopak při vyšším průtoku vody je doporučováno splutí na kajacích či nafukovacích lodích typu Orinoko a Baraka. Vodácký průvodce po Sázavě doporučuje tento způsob překonání Stvořidel: Za jezem ve Smrčné se na říčním km 139,4 objevují první prahy a peřeje, obtížný úsek nastává za ohbím řeky na říčním km 137,7, lépe sjízdný vpravo, obtížnost WW II. Na říčním km 137,2 následuje nejtěžší úsek Stvořidel o obtížnosti WW III, za velké vody až WW IV, nejlépe sjízdný středem. Peřeje končí kamenným prahem u tábořiště Stvořidla na říčním km 135,2. Pádlo volíme dostatečně dlouhé. Doporučená délka je přibližně do výšky úst. U starších dřevěných pádel byla jejich velkou nevýhodou vyšší váha, dnešní pádla jsou lehčí konstrukce díky použití hliníkových slitin - duralu - na dřík pádla a termoplastů pro jeho hlavici a list. Dalšími používanými materiály jsou kevlar a laminát. Z bezpečnostních důvodů používáme plovací vesty a vodácké ochranné přilby, které jsou zvlášť uzpůsobeny pro použití na vodě. Vhodným oděvem je míněno kvalitní termoprádlo, které odvádí vlhkost a rychle schne, funkční svrchní vrstva. Při nepřizni počasí doplňujeme o další funkční vrstvy: větrovka. Obuv doporučuji neoprénovou s protiskluzovou podrážkou, pokud takovou nevlastníme, lze za přijatelnou obuv považovat tenisky nebo trekkingové sandály. Přírodní vlivy genia loci jsou při sjíždění vodního toku doslova hmatatelné. Nejednou nás může olíznout studená vlna či naše plavidlo zachytí obří čertův balvan. Splutí v nás zanechá silný zážitek, ať už pozitivní, komentovaný slovy „zvládli jsme to“ či negativní „mokrý“. Jedinečný obraz vodního koryta s „čertovými“ kameny vyrývá do našich pamětí nesmazatelnou stopu podpořenou zvýšenou hladinou adrenalinu vytvořenou při kličkování mezi balvany ve snaze překonat peřeje. Pozitivní zážitek a touha po znovudosažení stejné či dokonce vyšší adrenalinové hladiny v nás vyvolává puzení k opětovné návštěvě Stvořidel.

33

Charakteristika úseku

Smrčná

–

Stvořidla podle

Mezinárodní

stupnice

obtížnosti za normálního stavu vody (neuvažujeme splutí při povodních po jarním tání, kdy obtížnost dosahuje i stupně WW III - IV) WW II – mírně těžká – nepravidelné proudnice, nepravidelné vlny, střední peřeje, slabé válce a víry, nízké stupně, malé peřeje v silně meandrujících nebo málo přehledných úzkých řečištích.

34

3 PLÁN VÍKENDOVÉHO KURZU VYUŽÍVAJÍCÍHO GENIUS LOCI

Následující kapitola se věnuje plánování konkrétního víkendového kurzu využívajícího genius loci. Obsahuje stručný i podrobný program kurzu.

3. 1 Stručný popis programu Pátek: 12:00 příjezd do Stvořidel 13:00 – 17:00 bouldering a slaňování 19:00 večeře a posezení u ohně Sobota: 8:00 snídaně 9:00 první etapa cyklo 10:00 zastávka na prohlídku tvrze Nelechov 10:30 druhá etapa cyklo 12:00 oběd 13:00 prohlídka hradu Lipnice + domku Jaroslava Haška 15:00 třetí etapa cyklo 19:00 večeře Neděle: 8:00 snídaně 9:00 splutí Stvořidel 12:00 odjezd

35

3.3 Program víkendového kurzu podrobněji Pátek Kurz

začíná

příjezdem

účastníků

do

Stvořidel.

Možnosti dopravy

jsem

vyhodnotila v předchozí kapitole Doprava. Po příjezdu se účastníci kurzu ubytují v kempu Stvořidla. Na postavení stanů, vybalení výbavy, popřípadě na konzumaci oběda mají kursisté vymezenu jednu hodinu od příjezdu do kempu. Ve 13 hodin je naplánován sraz účastníků na předem stanovaném místě. Nejlépe u recepce kempu, která je nejblíže místu vymezeném pro stavění stanů. Účastníkům kurzu budou poskytnuty informace pro následující činnost a budou proškoleni o základních zásadách bezpečnosti při provádění pohybových aktivit v přírodě. Následuje patnáctiminutový pěší přesun k Rodrigově skále, kde budou účastníci dále proškoleni o bezpečnosti pohybu na skalních površích, dále jim budou vysvětleny základní principy pohybu po skále. Po důkladném proškolení účastníků se přistoupí k nácviku potřebných technik boulderingu. V případě tohoto kurzu budou účastníci stoupat a sestupovat ze skalního masivu Rodrigovy skály, proto jim bude vysvětlen a bude s nimi nacvičen princip tří bodů a technika slaňování a vzájemného jištění lezců. Lezci budou postupně zkoušet krátké a následně delší výstupy na skálu. Cílem aktivity je dostat se na vrcholek skály a následně sestoupit dolů za pomoci techniky slanění. V souvislosti se

zdoláváním

Rodrigovy

skály

by

mělo

být

patrné

působení

genia loci na účastníky. V místě Rodrigovy skály se nachází informační tabule, která nám vypráví o táborové hře Alvarez, kterou vytvořil pro své táborníky Jestřáb – Jaroslav Foglar. Tehdejší táborníci i dnešní účastníci kurzu stojí před úkolem zdolat skálu. Při napodobování stejné pohybové aktivity mohou účastníci kurzu pociťovat stejné mystické působení místa, jako tehdy táborníci při záchraně symbolického klíče k pevnosti. Na vrcholku skály můžeme pro věrnější napodobení Foglarovy hry též umístit klíč a motivovat účastníky kurzu k jeho získání formou soutěže jednotlivých skupinek lezců. Trvání aktivity bude přerušeno jednou 15 minutovou přestávkou přibližně v polovině času vyhrazeného pro bouldering a slaňování. 36

Pohybová aktivita bude ukončena až se vystřídají všechny skupinky lezců a dosáhnout svého pohybového maxima v boulderingu, nejdéle však v 17 hodin. Po ukončení aktivity budou slovně ohodnoceny výsledky jednotlivých skupinek i jednotlivců. Od jednotlivých účastníků se bude vyžadovat zpětná vazba v podobě slovního zhodnocení atraktivnosti aktivity a vyhodnocení působení genia loci. Pěšky se přesuneme zpátky do kempu Stvořidla. Následovat bude volný program. Účastníci kurzu mohou odpočívat ve stanech, připravovat si večeři nebo se mohou od 19 hodin zúčastnit společného posezení u ohně a zpívání trampských songů. Večerka nebude pevně stanovena, je na zodpovědnosti každého jednotlivce, aby včas ulehl ke spánku a mohl následující den absolvovat další pohybové aktivity.

Sobota Sobotní program začíná individuální snídaní v 8 hodin. V 9 hodin se účastníci kurzu sejdou opět u recepce kempu. Sobotní pohybové aktivity budou ve znamení cyklistiky. Celodenní cyklistický výlet „Po stopách hradních pánů“ je rozdělen do několika etap, přerušován bude zastávkami na předem vytipovaných místech, kde bychom opět měli narazit na specifické až mystické působení genia loci. Výběr lokalit by měl odpovídat

historickému

aspektu

ducha místa,

proto

jsou

zvolena místa spojená se

středověkými dějinami. První etapa začíná v kempu Stvořidla, odtud vyrazí účastníci po silnici prudce vzhůru do Dobrovítovy Lhoty. Na okraji Dobrovítovy Lhoty odbočíme z místní komunikace vedoucí do Stvořidel na silnici III. třídy č. 34740. Část první etapy vede stejnými cestami, kudy projížděli cyklisté účastnící se Závodu míru v květnu roku 1985. Terén je místy velmi náročný a jsou zde i místa, kde je nutno překonat značné převýšení. Jedním z takových míst je právě prudký sjezd od Dobrovítovy Lhoty k Pinkasovu mlýnu a na něj navazující strmý výšlap do obce Veliká. Následuje hladký průjezd obcí Veliká, za obcí Veliká ostře vlevo směrem na obec Mstislavice odbočíme na silnici III. třídy č. 34744, projedeme Mstislavicemi, odtud zamíříme po „staré“ cestě do obce Kouty. Dvě stě metrů před obcí Kouty

se

nachází

cíl

první

etapy.

Východně 37

od

silnice

směrem

k vrcholku

Melechova vystoupáme pěšky přes lehce se svažující louku až k hranici lesa. Ve skrytu stromů, ve stínu čtyř mohutných dubů se zde nachází první zastávka na cestě za hradními pány - Melechovská tvrz. Účastníci budou mít možnost důkladně prozkoumat zbytky Melechovské tvrze, budou seznámeni s její historií a současným pohledem na její stav po archeologickém průzkumu a opravách v letech 2004 a 2005. Zde též necháme prostor pro působení ducha místa na účastníky kurzu. Seznamujeme se zde z historickým rozměrem genia loci. Nejeden z nás si v mládí hrával na hradní pány a paní. Rozhodně na nás dýchne ono mystično dávných dob, obzvláště při poslechu pověsti O rytíři Nelechovi. Mnozí z nás si začnou vytvářet imaginativní obraz tehdejšího prostředí: hluboké lesy, hradní panstvo, pocestné i loupeživé lapky. Po zastávce u Melechovské tvrze budou účastníci jistě dost odpočati a budou moci vyrazit na druhou etapu cyklovýletu. Účastníci dojedou do obce Kouty, kde na návsi odbočí vlevo na silnici III. třídy č. 13016, po které dojedou přes vesničky Rejčkov, Dobrá Voda Lipnická a Loukov až do Dolního Města. Odtud budou pokračovat po silnici III. třídy č. 34740 až do Lipnice nad Sázavou. Dosažením cíle v Lipnici nad Sázavou končí druhá etapa. Cíle bude dosaženo nejdéle ve 12 hodin, cyklisté se tady mohou občerstvit v místním restaurantu Česká Koruna, kam chodil i Jaroslav Hašek v dobách, kdy pobýval na Lipnici. Kousek za restaurantem se nachází hřbitov, kde jsou uloženy ostatky tvůrce Dobrého vojáka Švejka a kousek od něj „sedí“ i socha tohoto autora v nadživotní velikosti. Delšího času odpočinku po obědě lze využít i k prohlídce hradu Lipnice s průvodcem, či lze navštívit domek, ve kterém žil Jaroslav Hašek. Na tento program je vymezen čas mezi 13. a 15. hodinou. Čas může být po domluvě se všemi účastníky prodloužen, či zkrácen podle aktuálního stavu počtu návštěvníků hradu a Haškova domku. Nechme zde na sebe působit magično mnohem větších rozměrů, než bylo to, které jsme mohli pocítit u Melechovské tvrze. Hrad Lipnice působí mnohem zachovalejším dojmem, díky

svým

„moderním“

přestavbám

a opravám.

Vychutnejme

si opět

působení

genia loci zašlých dob. Blíže do současnosti nás přenese vcítění do doby, kdy zde trávil svůj čas a kdy zde tvořil spisovatel Jaroslav Hašek. Vytane nám na mysli několik úryvků a vtipných sekvencí z jeho 38

díla o dobrém vojáku Švejkovi, které nás i dnes pobaví. Nadčasovost jeho díla je patrná. Mnohokrát se spekulovalo o tom, nakolik je jeho dílo inspirováno právě lipnickým přírodním okolím. Podle mého názoru působí krajina Lipnicka tak silným dojmem, že se ani výtečný spisovatel, jako byl Hašek, nemohl zcela oprostit od jejího kouzla a musel ji alespoň částečně vetknout do svých děl. Patnáctou hodinou počíná třetí etapa cykloturistiky ve šlépějích hradních pánů. Po silnici III. třídy č. 34740 se vrátíme zpět do obce Dolní Město, odkud změníme směr trasy, abychom se nevraceli stejnou cestou, jakou jsme do Dolního Města dorazili. Pokračujeme dále po silnici III. třídy č. 34740 do obce Meziklasí, odtud do Koňkovic, Trpišovic, Bilantovy Lhoty a Dobrovítovy Lhoty, zde odbočíme ze silnice doprava na místní komunikaci, která nás dovede zpět do kempu Stvořidla. Finální sjezd 1,2 km z Dobrovítovy Lhoty dolů do Stvořidel jistě přijde vhod. Předpokládaný příjezd by měl být zhruba do 17 hodiny v závislosti na fyzických silách cyklistů. Od účastníků bude opět přijata zpětná vazba na vykonanou aktivitu s jejich ohodnocením atraktivity a vyjádřením výsledku působení genia loci na jejich smysly. Následuje opět volný program s možností společného posezení u ohně od 19. hodiny. Večerka není

stanovena,

podobně

jako

předchozí

den

je

ponecháno

na zodpovědnosti účastníků kurzu, kdy ulehnout, aby byli příští den čerství a náležitě odpočatí. Shrnutí cykloturistiky „Po stopách hradních pánů“ První etapa: 1 hod., 5,1 km Druhá etapa: 1,5 hod., 12,9 km Třetí etapa: 2 hod., 12,4 km Celková ujetá vzdálenost: 30,4 km Minimální nadmořská výška: Stvořidla 360 m.n.m. Maximální nadmořská výška: Lipnice nad Sázavou 590 m.n.m. 39

Maximální převýšení na trase: 230 m

Kilometráž cyklotrasy: 0 km Stvořidla 1,2 km Dobrovítova Lhota 1,2 km Veliká – odbočka na Mstislavice 1 km Mstislavice 1,7 km Melechovská tvrz Druhá etapa: 0 km Melechovská tvrz 0,2 km Kouty 9,2 km Dolní Město 3,5 km Lipnice nad Sázavou Třetí etapa (po obědě): 0 km Lipnice nad Sázavou 3,5 km Dolní Město 2,8 km Meziklasí 1,9 km Koňkovice 0,9 km Trpišovice 0,7 km Bilantova Lhota 1,4 km Dobrovítova Lhota 1,2 km Stvořidla 40

Ten, kdo si tuto trasu nevyzkoušel na vlastní kůži, by mohl tvrdit, že je velmi snadná, ale i zde může zdání klamat. Předpokládám, že mezi účastníky kurzu se nevyskytuje ani jeden vrcholový cyklista. Moje úvaha o účastnících kurzu počítá s průměrnými cyklisty, kteří ujedou maximálně desítky kilometrů týdně. Už jen počáteční dvojí prudké stoupání může působit značně demoralizačně, proto je první etapa tou nejkratší ze všech a její součástí je i dostatečná možnost regenerace u Melechovské tvrze. Druhá etapa je provázena pouze mírným, či protáhlejším stoupáním a nebude už působit takové problémy, jak je to možné u prvního úseku. Zvolená etapa je proto nejdelší ze všech tří. Poslední úsek je tří a půl kilometrové mírné stoupání do Lipnice nad Sázavou, tento úsek je

proto

zakončen

dlouhým

odpočinkem

a větším

občerstvením

ve

formě

oběda v obci Lipnice nad Sázavou. Třetí etapa je zahájena dlouhým sjezdem z Lipnice zpět do obce Dolní Město, odkud se trasa cykloturistiky mění, aby došlo k její obměně a nevraceli jsme se stejnou cestou do výchozího bodu. V první etapě jsme vyjeli od Dobrovítovy Lhoty západním směrem k obci Veliká a nyní se vrátíme od východu z obce Bilantova Lhota. Délka trasy třetí etapy je srovnatelná s délkou trasy druhé etapy. Terén tohoto úseku je nejmírnější ze všech tří. Cyklisty čeká průjezd mírně zvlněnou krajinou oscilující kolem jedné z vrstevnic kopce Melechova. Třešničkou na dortu a tečkou za dnem plným cyklistiky je závěrečný sjezd z Dobrovítovy Lhoty dolů do kempu Stvořidla.

Neděle Nedělní program začíná snídaní a budíčkem v 8 hodin. Poslední pohybovou aktivitou kurzu je splutí legendárních stvořitelských peřejí. Sraz účastníků a jejich proškolení o bezpečnosti při jízdě na lodi začíná od 9 hodin na obvyklém místě u recepce kempu. Přesun lidí a plavidel k výchozímu bodu plavby, vlakové zastávce Smrčná, může být uskutečněn za pomoci vozidla s přívěsným vozíkem, na který naložíme lodě z pevných materiálů (kanoe) nebo se můžeme s vyfouknutými gumovými čluny přesunout proti proudu za pomoci posázavského pacifiku. Vzhledem k turistické atraktivitě Stvořidel jsou ve vlacích akceptovány tyto nadrozměrné náklady.

41

Aktivita bude započata na pravém břehu řeky Sázavy přípravou lodí pro splutí. U kánoí se nejedná o nijak těžký úkol, jediné co bych mohla před jízdou doporučit, je dofouknutí balónů v předních a zadních částech lodí, aby bylo zamezeno vyššímu ponoru lodí. Gumové čluny bude nutno nafouknout a umístit do nich sedačky, které jsou obvykle pro přepravu vyjmuty z člunů. Přímo před vyplutím je nutné gumové čluny ještě dodatečně přihustit. Na klidné vodě pod mostem ve Smrčné můžeme procvičit základní pohyby pádlem ve vodě, abychom dokázali nasměrovat plavidlo požadovaným směrem ve složitějších úsecích. Za jezem ve Smrčné se na říčním km 139,4 objevují první prahy a peřeje, obtížný úsek nastává za ohbím řeky na říčním km 137,7, lépe sjízdný vpravo, obtížnost WW II. Na říčním km 137,2 následuje nejtěžší úsek Stvořidel o obtížnosti WW III, za velké vody až WW IV, nejlépe sjízdný středem. Peřeje končí kamenným prahem u tábořiště Stvořidla na říčním km 135,2. V případě využití gumových člunů lze splutí peřejí Stvořidel absolvovat vícekrát. Tato pohybová aktivita musí být ukončena v 11:00, protože potom následuje balení a ve 12:00 je oficiální ukončení kurzu.

42

4 VÝZKUM Cíl výzkumu je zachytit působení genia loci na účastníky víkendového kurzu.

4. 1 Metodologie výzkumu Z důvodu nízkého počtu devíti účastníků kurzu jsem volila jako metodu výzkumu působení genia loci na účastníky kurzu kvalitativní průzkum formou polostrukturovaného rozhovoru. Kvalitativní výzkum je prováděn po každé pohybové aktivitě formou krátkého polostrukturovaného rozhovoru s jednotlivci i skupinou. Účastníci odpovídají na krátké, jednoduché a srozumitelně formulované otázky. Prvotní otázkou zjišťujeme, zda mají účastníci kurzu povědomí o tom, jaký význam skrývá slovní spojení genius loci, zda se již ve svém životě s tímto pojmem setkali a jak by vyjádřili jeho obsah, co pro ně osobně představuje genius loci. Zásadní otázkou je, zda vůbec účastníci pociťovali působení genia loci v daném prostředí. Pokud odpověděli kladně, následovala otázka pátrající po způsobu působení genia loci na jejich osobu. Mým úkolem není stanovovat hypotézy, hledám pouze známky působení genia loci na účastníky kurzu. Zjišťuji, zda na účastníky působí místo, na kterém se věnují určité pohybové aktivitě a zároveň jak je v tomto případě tato pohybová aktivita pobízí ke vnímání ducha místa. Významným faktorem relevance tohoto průzkumu je co možná nejpřesnější zachycení odpovědí účastníků kurzu a jejich vhodné vyhodnocení. Výzkumné otázky: Co je podle vás genius loci? Setkali jste se už ve svém životě s pojmem genius loci? Jak byste jednoduše formulovali svou představu o významu slovního spojení genius loci? Setkali jste se už ve svém životě s působením genia loci? Působil na vás genius loci při pohybové aktivitě? Jak na vás genius loci působil? 43

4.2 Výsledky výzkumu Vyhodnocení odpovědí podle jednotlivých otázek Co je podle vás genius loci? Genius loci je pojmem, který není mezi mladými lidmi v běžné mluvě příliš frekventovaný. Chceme-li po účastnících kurzu bez předchozí charakteristiky pojmu vysvětlit jeho význam, v drtivé většině přiznají, že tento pojem neznají. Setkali jste se už ve svém životě s pojmem genius loci? Většina odpovědí byla záporná, což jen potvrzuje vyhodnocení první otázky, že mladí účastníci kurzu tento pojem v běžném hovoru nepoužijí. Jak byste jednoduše formulovali svou představu o významu slovního spojení genius loci (duch místa)? V prvních momentech reagovali účastníci kurzu podobně jako já ve druhém ročníku na gymnáziu, když jsem svou představu o geniu loci zhmotnila v muže chránícího určité místo. Imaginace neznámých jevů je nám psychologicky nejbližší. Další reakce popisující působení genia loci v dané lokalitě by se daly shrnout jako snaha o slovní zachycení onoho nadpřirozena, které má vliv na účastníky kurzu. V odpovědích na tuto otázku se hojně objevují věty typu: „cítím, že na mě působí nějaká vyšší síla, kterou nedokáži exaktně vysvětlit“. Setkali jste se už ve svém životě s působením genia loci? Po vysvětlení pojmu účastníkům kurzu zjistí každý, že se vlastně setkává s geniem loci dennodenně, jen dosud nevěděl, že pro pocit či prožitek spojený s určitým místem existuje toto latinské označení. Působil na vás genius loci při pohybové aktivitě? Většina odpovědí je kladných, účastníci si uvědomují, že jejich vnímání je ovlivňováno okolní přírodou, atmosférickými podmínkami i jejich momentálním psychickým a fyzickým naladěním.

44

Jak na vás genius loci působil? Genius loci účastníci kurzu hromadně označovali jako nadpřirozenou sílu, která je obklopuje a je navíc umocněna prováděnou aktivitou a naopak prováděná pohybová aktivita je ještě přitažlivější, pokud je prováděna na místě, které vyzařuje tuto exaktně neuchopitelnou energii. Účastníci uvádějí ve svých odpovědích, že cítí zvláštní přítomnost jistého fluida, které lze v této podobě nalézt pouze ve vybrané lokalitě kurzu a za daných jedinečných atmosférických a časových podmínek. Shrnutí výzkumu Výzkumem bylo prokázáno, že nejen ve velkých destinacích a evropských metropolích, ale i v přírodě na Českomoravské vrchovině lze vnímat a cítit na vlastní kůži působení genia loci. Neznalost přesného významu latinského slovního spojení genius loci není v tomto případě na závadu. Účastníci kurzu se setkávali s geniem loci již před svou účastí na tomto kurzu, jen si neuvědomovali, že ono nadpřirozeno, které se jich na daných místech dotýká, je definováno jako duch místa.

45

ZÁVĚR

Záměrem této práce bylo zanalyzovat pojem genius loci a s jeho využitím vytvořit víkendový kurz zaměřený na pohybové aktivity. První kapitola byla věnována dostatečnému prostudování pojmu genius loci v dostupné literatuře. Zmapován byl současný stav vysvětlení fenoménu genius loci. Bylo též upozorněno na nadměrné užívání genia loci coby marketingového prostředku, bez jeho konkrétního významu. Ve druhé části první kapitoly jsem se zabývala lokálním působením genia loci. Na základě informací získaných z předchozí analýzy došlo k pokusu o aplikaci jednotlivých aspektů genia loci na vybrané lokality umístění víkendového kurzu. Ve druhé kapitole jsem se pokusila o všeobecné definování pohybových aktivit a jejich propojení s geniem loci v daném místě. Praktická část obsahovala podrobný popis vytvořeného víkendového kurzu, včetně analýzy možného působení genia loci na účastníky kurzu. Vycházíme zde z poznatků druhé kapitoly o možnostech nalézání genia loci na různých místech při vykonávání odlišných pohybových aktivit. Část výzkumu se věnovala vlivu genia loci na účastníky kurzu. Za pomoci polostrukturovaného rozhovoru a jednoduchých přesných otázek účastníci popisovali jejich ovlivnění geniem loci v souvislosti s vykonávanou pohybovou aktivitou. Tato práce nabízí ucelený přehled různých pohledů na fenomén genia loci a je tímto významná jako souhrnný teoretický zdroj poznatků o geniu loci. Nezanedbatelnou součástí je i význam pro praxi. Byl vytvořen víkendový kurz zaměřený na pohybové aktivity, který je použitelný pro širokou veřejnost. Zvláště vhodný je pak pro skupiny mladých lidí. Práce má svůj význam i do budoucnosti, jednak může sloužit jako zdroj informací pro další zkoumání fenoménu génia loci a dále jako odrazový můstek při tvorbě časově rozsáhlejších kurzů. Zájem o rozšíření kurzu na týdenní táborový pobyt byl zaznamenán u společenství křesťanské mládeže, která by ho ráda vyzkoušela v následujícím letním období. Dalším nesporným kladem kurzu je, že může být též zkrácen až na rozsah aktivit jednoho jediného dne, čímž se docílí jeho využitelnosti pro celodenní školní výlety starších žáků z druhého stupně ZŠ nebo nižšího stupně víceletých gymnázií.

46

SEZNAM LITERATURY ČERVENÝ, M. Přírodní rezervace Stvořidla a Přírodní park Melechov [online]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/, [aktualizováno 2005-04-28]. [citováno 2011-11-26]. ISSN 1801-2787. DOUBEK, E. Na Sázavě. Hradec Králové: Východočeské nakladatelství, 1972. Evropská charta sportu. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu. [aktualizováno 2006-10-12]. [citováno 2010-03-25]. FRÖMEL, K. aj. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1.vyd. Olomouc: UP Olomouc, 1999. ISBN 80-7067-945-X. KALMAN, M. Podpora pohybové aktivity: pro odbornou veřejnost, Olomouc : ORE-institut, 2009. 172 s. NEUMAN, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě. Přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě. Praha: Portál, 2000. 197s. NORBERG-SCHULZ, Ch. Genius loci: k fenomenologii architektury. Praha: Odeon, 1994. 219 s. PÁSKOVÁ, M. - ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 431 s. PROCHÁZKA, V. Základy horolezectví. Praha: Olympia, 1979. 276 s. Sázava. Vodácký průvodce. Zlín: SHOCart, 1998. ISBN 80-7224-013-7. SYNKOVÁ, L. Bouldering. Diplomová práce předkládána na Masarykově univerzitě v Brně r. 2006. 71 s. ŠÍPEK J., ŠTÝRSKÝ J. Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2008. 212 s. ŠÍPEK, J. Úvod do geopsychologie. Praha: ISV nakladatelství, 2001. ISBN 80-85866-70-6. ŠTEMPROK, K. a kol. Vodní turistika. Praha: Olympia, 1983, 221 s. 47

ŠTILEC, M. Pohybově-relaxační programy pro starší občany. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. VĚTVIČKA, V., RENDEK, J. Sázava. Praha: JAN VAŠUT, s.r.o., 2011, ISBN 978-80-7236745-0. WIKIPEDIA.

Genius

loci.

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Genius_loci.

[aktualizováno 2010-03-14]. [citováno 2010-03-25]. ZELENKA, J. et al. Percepce krajiny a genius loci. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 325 s. ISBN 978-80-7041-191-9.

48