MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
VÍNO A VINAŘSTVÍ – GENIUS LOCI A TURISMUS NA JIŽNÍ MORAVĚ
Bakalářská práce
Martina Štorová
Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
Brno 2014
Bibliografický záznam Autor:
Martina Štorová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Víno a vinařství – genius loci a turismus na jižní Moravě
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografie
Vedoucí práce:
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
Akademický rok:
2013/2014
Počet stran:
63 + 11
Klíčová slova:
Vinařský cestovní ruch, jižní Morava, víno, genius loci, vinařské stezky, vinařské akce, certifikace vinařské turistiky
Bibliographic Entry Author
Martina Štorová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Wine and viniculture – genius loci and tourism in the Southern Moravia
Degree Programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geography
Supervisor:
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
Academic Year:
2013/2014
Number of Pages:
63 + 11
Keywords:
Wine tourism, the Southern Moravia, wine, genius loci, wine trails, wine events, certification of wine tourism
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá jednou výrazně se rozvíjející formou cestovního ruchu – vinařským turismem, a to nejprve v obecné rovině, poté konkrétně na příkladu Jižní Moravy. Objasňuje vazby mezi vínem, vinařstvím a specifickou identitou místa, zaměřuje se na to, jak vinařství napomáhá utváření genia loci Jižní Moravy. V textu je popsán historický vývoj, současný stav a perspektivy vinařské turistiky na Jižní Moravě, jsou uvedeny konkrétní příklady vinařského turismu v praxi – vinařské akce a festivaly, pozornost je věnována také analýze jejich návštěvnosti. Součástí práce je i geografická analýza certifikačních zařízení vinařské turistiky. Část práce je zaměřena na Moravské vinařské stezky, jakožto významný produkt vinařské turistiky, který výrazně přispěl k jejímu rozvoji. Stav vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě je porovnán také se situací v sousedních vinařských oblastech – dolnorakouském Weinviertelu a Malokarpatské vinařské oblasti na Slovensku. Pozornost je věnována nejen rozdílům mezi jednotlivými oblastmi, ale především jejich spolupráci, která je v tomto odvětví cestovního ruchu velmi důležitá.
Abstract The bachelor's thesis deals with a significant emerging form of tourism - wine tourism. Initially in general, and then specifically on the example of the Southern Moravia. It clarifies the links between wine, winery and specific identity of place and focuses on how wineries are helping to shape the genius loci of the Southern Moravia. The text describes the historical development, current state and perspectives of wine tourism in the Southern Moravia. There are also particular examples of wine tourism in practice wine events and festivals - and attention is also paid to analysis of their attendance. The work also includes geographical analysis of certified facilities for wine tourism. Part of the work is focused on the Moravian Wine Trails, as a major wine tourism product, which has greatly contributed to its development. Condition of wine tourism in the Southern Moravia is also compared with the situation in neighbouring wine regions Lower Austria Weinviertel and Little Carpathians wine region in the Slovak Republic. Attention is paid not only to the differences between the different areas, but especially to their cooperation, which is in the industry of tourism very important.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D., za přijetí mého tématu, skvělé vedení práce v podobě konstruktivní kritiky a podnětných komentářů a za čas, jenž mi věnoval během zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala Nadaci Partnerství, společnosti Mikulovská rozvojová a Znojemské besedě za poskytnutí údajů potřebných pro tuto práci. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu, bez níž by tato práce nemohla vzniknout.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
V Brně 24. 4. 2014
……………………………… Martina Štorová
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 10 1
TEORETICKÉ UKOTVENÍ VINAŘSKÉHO TURISMU .................................................... 12 1.1 1.2
Cestovní ruch......................................................................................................... 12 Vinařský cestovní ruch .......................................................................................... 13
1.2.1 Definice vinařského cestovního ruchu .......................................................................... 13 1.2.2 Začlenění odvětví vinařského cestovního ruchu ........................................................... 14 1.2.3 Výzkum vinařského cestovního ruchu .......................................................................... 15
2
VINAŘSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE – OBLAST JIŽNÍ MORAVA ............. 20 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
3
Genius loci jižní Moravy ........................................................................................ 21 Historie vinařství na jižní Moravě.......................................................................... 24 Vinařská oblast Morava a její podoblasti .............................................................. 25 Legislativa, instituce a organizace s vlivem na vinařský CR .................................. 27 Vinařské akce a slavnosti a jejich návštěvnost ...................................................... 30 Vinařské stezky ...................................................................................................... 38 Certifikace zařízení vinařské turistiky .................................................................... 40
KOMPARACE VINAŘSKÉ TURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE, NA SLOVENSKU A V RAKOUSKU ..................................................................................................... 45 3.1
Slovenský vinařský cestovní ruch .......................................................................... 46
3.1.1 Slovenské vinařské oblasti ............................................................................................ 46 3.1.2 Vinařská turistika v Malých Karpatech ........................................................................ 46
3.2
Rakouský vinařský cestovní ruch........................................................................... 48
3.2.1 Rakouské vinařské oblasti ............................................................................................ 48 3.2.2 Vinařský cestovní ruch ve Weinviertelu........................................................................ 48
3.3
Vinařské stezky – konkurence vs. spolupráce ....................................................... 50
3.3.1 MVS – Skalická vinná cesta .......................................................................................... 50 3.3.2 Projekt EUREGIOtour.net ............................................................................................. 50 3.3.3 Zažít kraj vína a památek na kole ................................................................................ 51
3.4
Shrnutí a doporučení............................................................................................. 51
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 53 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................... 55 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 63
ÚVOD „Víno je odpověď země na slunce”. Margaret Fuller
Cestovní ruch patří v současnosti mezi nejdynamičtější odvětví světové ekonomiky. Zvláště v posledních desetiletích (s nástupem postfordistického turismu) vznikají nové trendy v cestovním ruchu jako reakce na požadavky individuálněji pojaté dovolené ze strany účastníků turismu. Jednou z nově se rozvíjejících specifických forem je vinařský turismus, jenž je předmětem zájmu této práce. Víno dnes již není pouhým nápojem, pro mnohé se stává životním stylem, motivuje k návštěvě a poznávání vinařských oblastí, kde díky tomu vzniká specifická forma zážitkového cestovního ruchu. Zájmovým územím této práce je jižní Morava, jakožto nejznámější oblast pěstování vinné révy v České republice. Jako jižní Morava je v této práci označována vinařská oblast Morava, která byla vymezena Zákonem č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Celkem tato oblast zahrnuje 312 obcí, z nichž většina leží v Jihomoravském kraji, částečně však zasahuje také do kraje Zlínského (jihozápadní část kraje) a jedna vinařská obec leží také na Vysočině. Celkem se na jižní Moravě nachází 96 % rozlohy českých vinic, víno je se zdejší krajinou neodmyslitelně spjato už po staletí, a proto se jedná o oblast s největším potenciálem pro rozvoj vinařského cestovního ruchu v ČR. Tam, kde je v textu užíváno označení Jižní Morava, je tím myšlen turistický region, který se svým vymezením shoduje s Jihomoravským krajem. Cílem práce „Víno a vinařství - genius loci a turismus na jižní Moravě“ je zhodnocení vývoje a současného stavu vinařské turistiky v této oblasti a doložení důležitosti a nezbytnosti dalšího rozvoje této specifické formy CR. Význam vinařské turistiky na jižní Moravě bude doložen analýzou návštěvnosti největších vinařských akcí, rozborem sítě vinařských stezek a zájmem o certifikační zařízení vinařské turistiky. Stav tohoto odvětví CR ve zkoumané oblasti bude také porovnán se situací v přeshraničních vinařských oblastech v Rakousku a na Slovensku. Tato práce není jen pouhou „prostorovou analýzou“ vinařské turistiky, ale snaží se také o nalezení motivací vinařských turistů a klade důraz na vazby mezi vínem, vinařstvím a okolní krajinou, neboť činnosti spjaté s vinařstvím výrazně ovlivňují charakter území, podílí se na tvářnosti specifické atmosféry místa – spoluvytváří genia loci, díky němuž se oblast stává jedinečnou a tolik zajímavou pro její návštěvníky. Specifická identita místa tak při studiu vinařské turistiky nesmí být opomíjena, neboť je výrazným stimulem pro rozvoj turistické atraktivity. V rešeršní části budou popsány vazby mezi vinařským turismem a jinými formami CR, jeho začlenění do příslušných odvětví CR a konkretizace pojmu vinařský cestovní ruch. Součástí bude také přiblížení dostupné odborné literatury zabývající se tímto odvětvím turismu, podrobněji budou rozebrány především publikace a články popisující určitou vazbu mezi vinařstvím a jeho vlivem na specifičnost dané destinace.
10
Hlavní část práce bude věnována aktuálnímu stavu vinařské turistiky na jižní Moravě. Význam této formy CR bude doložen prostřednictvím analýzy údajů o návštěvnosti nejvýznamnějších vinařských akcí a festivalů v tomto regionu a zhodnocením projektu vinařských cyklostezek. Informace týkající se návštěvnosti jsou čerpány přímo od pořadatelů těchto akcí. Pozornost bude věnována také nejdůležitějším organizacím s vlivem na vinařskou turistiku. Bude uvedena také klasifikace nejvýznamnějších obcí pro vinařskou turistiku na základě analýzy certifikovaných zařízení vinařské turistiky. Závěrečná část se bude věnovat komparaci vinařského turismu na jižní Moravě se situací v sousedních přeshraničních vinařských oblastech - v dolnorakouském Weinviertelu a Malokarpatské oblasti na jihozápadním Slovensku. Pozornost bude zaměřena jednak na odlišnosti ve vývoji a současnému stavu, ale především existující i potenciální spolupráci v oblasti vinařské turistiky mezi těmito středoevropskými vinařskými regiony.
11
1 TEORETICKÉ UKOTVENÍ VINAŘSKÉHO TURISMU 1.1 Cestovní ruch Cestování se stává stále více neodmyslitelnou součástí životního stylu mnoha lidí. Cestovní ruch (turismus) tak v současnosti představuje velmi významné odvětví národního i světového hospodářství. K výraznému rozvoji cestovního ruchu (dále CR) dochází již od 2. poloviny 20. století. Turismus je proto častým předmětem zájmu v mnoha studiích. Vymezení pojmu cestovní ruch však není nikterak jednoduché, což naznačují následující slova: „Cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu“ (PÁSKOVÁ a ZELENKA, 2002, s. 6). Zjednodušenou definici cestovního ruchu, vycházející z definice účastníka CR, uvádí Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO1), podle níž se jedná o aktivity osob cestujících a pobývajících mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok, za účelem trávení volného času, služebních cest či jinými účely než získání finančních prostředků v místě návštěvy (UNWTO, In MALÁ, 2002, s. 17). Komplexnější definici lze nalézt například ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu, kde autoři definují CR jako „souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu2, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Toto pojetí vychází z vnímání CR jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele služeb, destinace, v nichž je CR realizován, a tranzitní destinace“ (PÁSKOVÁ a ZELENKA, 2002, s. 45). Cestovní ruch tedy nezahrnuje pouze cestování, jedná se o velmi široký komplex činností, na kterém se podílí mnoho subjektů. Jak uvádí agentura CzechTourism (2013), hlavním subjektem v cestovním ruchu je člověk a cílem CR je umožnění, organizace a zpříjemnění cestování lidem. K uspokojení jejich potřeb a přání došlo proto k postupnému vytvoření velmi široké škály profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Turismus se tak stal mnohostranným odvětvím, zahrnujícím dopravu, služby cestovních kanceláří a agentur, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, turistické informační systémy a průvodcovské služby apod. 1
UNWTO (United Nations World Tourism Organization)
2
Účastníkem CR je každá osoba, pobývající přechodně mimo místo svého běžného pobytu, přičemž motivace pro cestu není výdělečná činnost v tomto místě, a účastní se tedy některého druhu nebo formy cestovního ruchu (PÁSKOVA a ZELENKA, 2002, str. 301).
12
Cestovní ruch je tak významným sociálním jevem, který mimo jiné představuje specifický výraz lidské mobility. Specifikum turistické mobility spočívá především v jejím cyklickém charakteru, neboť se jedná o vratný pohyb, často označovaný jako „cirkulace“, a dále také v tom, že její motivace vycházejí z potřeb vyššího řádu v rámci Maslowovy pyramidy, jež jsou označovány jako zbytné. Inovace v oblasti dopravy proto znamenaly i zásadní změny ve formách, intenzitě, rozsahu a geografickém měřítku turismu (PÁSKOVÁ, 2009). Česká republika má poměrně velký potenciál pro další rozvoj CR, jelikož turistům nabízí různorodé destinace. Volný čas mohou návštěvníci ČR strávit na horách, v lázních, také mohou navštívit historické památky a poznat české lidové tradice a jedinečný folklór. S nástupem postfordistického turismu se v ČR rozvíjí i specifické formy cestovního ruchu, mezi které patří i vinařský turismus. Významný potenciál má toto odvětví CR především na jižní Moravě.
1.2 Vinařský cestovní ruch Zařazení vinařského cestovního ruchu do příslušného odvětví CR není úplně jednotné. Někteří autoři tento typ řadí mezi venkovský cestovní ruch, jiní ho začleňují do specifické kategorie gastronomického cestovního ruchu, další autoři vinařský turismus považují za součást kulturního cestovního ruchu. Dle mého názoru vinařský CR leží na pomezí všech tří zmiňovaných odvětví cestovního ruchu. Má určité znaky každého z nich a nelze proto striktně říci, že je součástí pouze některého z nich. 1.2.1 Definice vinařského cestovního ruchu Stejně tak jako panuje nejednotnost v rámci zařazení vinařského turismu do příslušného odvětví, objevuje se i nejednotnost v jeho definování. Definicí vinařského CR proto existuje hned několik. Nejznámější definice, která je citována téměř ve všech knihách i odborných článcích zabývajících se vinařskou turistikou, pochází od C. M. Halla, který vinařskou turistiku chápe jako „visitation to vineyards, wineries, wine festivals and wine shows for which grape wine tasting and/or experiencing the attributes of a grape wine region are the prime motivating factors for visitors“3 (HALL et al., 2000, s. 196). V českém prostředí se tímto odvětvím cestovního ruchu mnoho autorů nezabývá, tudíž existuje jen velmi málo českých definic tohoto pojmu. Jedna z mála je obsažena ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu, který uvádí, že se jedná o „formu CR, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín“ (PÁSKOVÁ a ZELENKA, 2002, s. 311). Podle výše uvedených definic je hlavním motivem vinařské turistiky zájem o víno, region, v němž se pěstuje a o akce a aktivity, které se v tomto regionu odehrávají. Tento úzce 3
vlastní překlad: „návštěvy vinic, vinařství, festivalů a přehlídek vína, primárně za účelem ochutnávky vín a / nebo poznávání vinařské oblasti“
13
omezený výčet motivů bývá často jinými autory kritizován. Najdou se proto i jiné definice, které nejsou postaveny na motivaci návštěvníků. Například GETZ (2000) se snaží vinařský cestovní ruch definovat na základě vztahů mezi vinaři, destinací a spotřebiteli. Podle něj se jedná o formu úzce specializovaného marketingu, která je pro destinaci hlavně rozvojovou strategií, díky níž tak může být region lépe propagován. Pro vinaře (producenty vína) vinařský CR představuje příležitost ukázat své řemeslo a prodávat své výrobky přímo spotřebitelům. Z výše uvedeného vyplývá, že neexistuje přesná definice vinařského CR. Dle mého názoru, však velmi stručně a výstižně definovala vinařskou turistiku Debra J. Kimlin, když uvedla, že vinařská turistika představuje široké spektrum aktivit soustředěných kolem vína, vinařství, sklepů, vinic a vinařských regionů nabízených domácím a zahraničním turistům (KIMLIN, In ZEMANOVÁ, 2010, s. 14). Tato definice obsahuje nejen motivační složku, ale vyjadřuje i vztah mezi komplexem vinařských aktivit v daném regionu a turisty, kteří sem zavítají. 1.2.2 Začlenění odvětví vinařského cestovního ruchu Vinařská turistika je jedním z turistických fenoménů rozvíjejících se především v posledních 20 letech, což souvisí s posunem od masového turismu k jeho alternativním a idividualizovaným formám, v odborné literatuře často označovaném jako přesun z turismu fordistického (masového) k postfordistickému. Postfordistický CR se projevuje především specializací a zvýšeným rozsahem produktů, potenciální turisté vyžadují spíše specifickou a individuální dovolenou, stále více lidí se chce odlišit, nebýt pouze součástí masovosti (chtějí být jinde než všichni ostatní), proto preferují individuálnější typ dovolené. Na tuto změnu spotřebitelského chování reagují také cestovní kanceláře, které se snaží pozměnit a rozšířit svou nabídku, aby vyhověly i požadavkům těchto turistů (HALL & PAGE, 2002). Právě díky těmto významným změnám v turistické spotřebě mohlo dojít ke vzniku a postupnému rozvoji nových individuálních forem cestovního ruchu jako je vinařský turismus. Jak již bylo zmiňováno, vinařská turistika bývá často řazena do odvětví venkovského CR. Je to především z toho důvodu, že lokality, ve kterých se pěstuje vinná réva, jsou typicky venkovské. Venkovský CR je v současnosti velmi žádaný a dochází k jeho výraznému rozvoji. Patří mezi šetrné formy cestovního ruchu, což znamená, že nenarušuje životní prostředí. V literatuře se lze setkat s různými označeními šetrného CR jako „udržitelný“, „měkký“ nebo „alternativní“ CR. V zahraniční literatuře se často setkáváme s pojmem „green tourism“ tedy „zelený cestovní ruch“. Kromě vinařské turistiky zahrnuje venkovský CR také pěší turistiku, cyklistiku, hipoturistiku4, péči o domácí zvířata, konzumaci podomácku vyrobených potravin apod. a s ubytováním v soukromí nebo malých hromadných ubytovacích zařízeních. Venkovská turistika se však nezaměřuje pouze na přírodu a venkov, ale zahrnuje také kulturní, ekonomický, společenský i materiální 4
hipoturistika = jezdecká turistika, cestování formou jízdy na koni
14
potenciál venkova (SYROVÁTKOVÁ, 2013, s. 30-31). Venkovský cestovní ruch a jeho trvale udržitelný rozvoj je jedním z hlavních pilířů postfordistického turismu. Často je vinařský CR považován za součást gastronomického CR. Vychází především z motivace vinařských turistů, kterou je ochutnávka vína a produktů z něj. Právě požitek z konzumace a poznávání nových pokrmů a nápojů jsou typické pro účastníky gastroturistiky. Také toto odvětví CR je v dnešní době velmi populární. Rozvoji gastroturistiky napomáhá vznik ekofarem, které nabízí svým návštěvníkům biovýrobky a speciality z vlastní produkce. Zde lze nalézt propojení gastronomického CR a venkovské turistiky. Často jsou v rámci gastronomického CR nabízeny i různé ukázky zpracování daných potravin a výroby produktů z nich. Příkladem mohou být návštěvy vinných sklípků a míst, ve kterých je víno zpracováváno a uchováváno, to vše spojené s ochutnávkou různých vinných odrůd přímo na místě. Autoři řadící vinařský CR do odvětví kulturního CR poukazují především na to, že vinařství je neodmyslitelně spojeno s kulturou a tradicemi dané destinace. Víno je typickým nápojem pro danou oblast, vinná réva se zde pěstuje od nepaměti a lidé zde žijící mají k vínu vřelý vztah. Vinařská tradice je v krajině znatelná na první pohled. K typickým znakům vinařské oblasti patří rovné linky vinohradů a vinné sklepy s lisovnami. Víno není jen nápojem, je považováno za tradici, která utváří obraz destinace a většina aktivit odehrávající se v ní je s vínem neodmyslitelně spojena. Pro vinařský region tak lze použít označení „turistické terroir“, jedná se o kombinaci fyzických, kulturních a přírodních prvků, které dávají každému regionu svůj osobitý půvab (HALL & MITCHELL, 2000). Vinařský CR se výrazně rozvíjí v oblastech světa, které prosluly pěstováním vinné révy. Austrálie je zemí s velmi rozvinutým vinařským turismem, proto se stala vzorem pro ostatní státy světa, jenž se snaží na svém území vinařský turismus také rozvíjet. Z evropského prostředí za zmínku určitě stojí Francie a její proslulé vinařské oblasti Bordeaux, Burgundsko a Champagne. Další významnou evropskou destinací vinařského CR je italské Toskánsko. Tyto zmiňované lokality jsou každoročně cílem nejen evropských vinařských turistů ale i milovníků vína z celého světa. 1.2.3 Výzkum vinařského cestovního ruchu Vinařská turistika začala být zkoumána již v 90. letech 20. stol. Po roce 1998, kdy se konala první konference vinařského CR v Austrálii, měla většina studií popisný a srovnávací charakter, autoři se v nich snažili nacházet odlišnosti nově se vyvíjejícího odvětví vinařského CR od již existujících odvětví CR. Ve většině studií jde především o popis postupně se rozvíjejícího vinařského turismu v jednotlivých regionech a zemích. Z tohoto období existuje řada takovýchto studií od různých autorů z různých zemí světa – Austrálie (Macionis, 1997; Dowling & Carlsen, 1999), Kanada (Hackett, 1998; Williams & Kelly, 2001); Chile (Sharples, 2002), Francie (Thevenin, 1996), Maďarsko (Szivas, 1999), Německo a Rakousko (Johnson, 1991), Itálie (Pavan, 1994), Nový Zéland (Mitchell & Hall, 2003), Španělsko (Gilbert, 1992), Jihoafrická republika (Preston-Whyte, 2000),
15
USA (Peters, 1997) a Velká Británie (Howley & van Westering, 2000). Následující tři odstavce stručně přibližují některé studie od evropských autorů. Studie E. Szivase se zabývá vývojem vinařské turistiky v Maďarsku, popisuje vznik vinařských stezek a dochází k závěrům, že nově vznikající vinařský turismus může pomoci k rozptýlení turistických toků směrem od tradičních (především městských) turistických center do venkovských regionů Maďarska a může tak napomoci zlepšení image venkovských destinací (SZIVAS, 1999). Francouzský autor R. Thevenin (1996) se zabýval strategiemi využívanými ve Francii k rozvoji vinařské infrastruktury a následnému přilákání turistů do vinařských regionů. Dle jeho výsledků převažují dvě hlavní strategie: investice do turistické infrastruktury (muzea vín, výzkumná centra, galerie, vinařské trasy, restaurace a ubytování) a vznik neformálních vinařských sdružení a klubů, které společným úsilím napomáhají k rozvoji vinařského turismu (HALL et al., 2002). Potenciálem vinařského turismu v regionu Rioja ve Španělsku se zabýval D. Gilbert. Už v roce 1992 navrhnul akční plán pro rozvoj vinařské turistiky v tomto regionu, který zahrnoval především vytvoření vinařského muzea, které by poskytovalo informace o zdejším víně a jeho historii, vytvoření strategických vztahů a marketingových partnerství mezi doplňujícími službami (restaurace, ubytování) a poskytování školení vinařům v oblasti cestovního ruchu (HALL et al., 2002). Vinařský turismus se stal oblíbeným objektem výzkumu mnoha autorů především v posledním desetiletí. Většina z nich už se nezabývá jen pouhým popisem vinařského turismu v jednotlivých zemích světa, ale snaží se o zkoumání vlivů a dopadů tohoto turistického odvětví na daný region, avšak tito autoři zaměřují svoje zkoumání vinařského turismu spíše z hlediska ekonomického. Dokonce vznikla i Americká asociace vinařských ekonomů, která od roku 2006 vydává časopis Journal of Wine Economics, ve kterém jsou uveřejňovány právě ty články zabývající se vinařským turismem a jeho ekonomickými dopady a vlivy. Zmínit lze například studii V. Asera a S. Pattiho s názvem From Wine Production to Wine Tourism Experience: the Case of Italy, ve které se zabývají vínem a regionálními pokrmy jakožto hlavním turistickým lákadlem daného území. Víno lze podle nich považovat za tzv. „territorial intensive product5“ jelikož obsahuje silný odkaz na území, v němž je pěstováno a následně vyráběno (ASERO & PATTI, 2009). Zajímavá je také kniha s názvem Food & Wine Tourism: Integrating Food, Travel and Tourism, která v celkem osmi kapitolách pojednává o problémech vinařského a gastronomického cestovního ruchu z makroekonomického (destinační management) i mikroekonomického pohledu (plánování a řízení). Tato kniha je dobrým teoretickým základem o integraci cestovního ruchu a produkci vína a jídla (GROCE & PERRI, 2010).
5
territorial intensive product = územně intenzivní produkt; produkt vázaný na území, v němž je vypěstován/vyprodukován; území produkce bývá také součástí prezentace výsledného produktu
16
V rámci některých ekonomických studií vinařské turistiky autoři zkoumají také stranu poptávky, tedy vinařské turisty jakožto spotřebitele vinařského CR. Příkladem je studie od řeckých autorek s názvem Market Segmentation in Wine Tourism: a Comparison of Approaches, která se mimo jiné zabývá také rozdíly ve spotřebním chování vinařského CR. Vliv na toto spotřební chování má podle autorek nejen pohlaví vinařského turisty, ale také jeho věk, vzdělání a příjem (ALEBAKI & IAKOVIDOU, 2011). Komplexní systém vinařského turismu přehledně znázornil GETZ (1998), když navrhnul model vinařského CR (In LANGMAIER, 2008) se třemi hlavními dimenzemi (obr. 1): na jedné straně stojí spotřebitelé (turisté) přijíždějící do vinařské oblasti s očekáváním degustace vína, kulturních a kulinářských zážitků, poznáním nového, odpočinku, zábavy a nákupů; na straně druhé pak figuruje skupina nabízejících (místní vinaři a další aktéři vinařského CR), od nichž se očekává poskytování služeb (ubytování, stravování, prodej ze dvora, speciální vinařské akce, apod.) s cílem uspokojení potřeb turistů; obě zmiňované strany jsou propojeny skrze destinaci, jenž by se měla starat o „vše kolem“ (infrastruktura, ochrana zdrojů, výzkum a vývoj vinařské turistiky, apod.).
Obr. 1: Systém vinařského cestovního ruchu dle Getze (přeloženo a upraveno podle: GETZ, 1998, In LANGMAIER, 2008, s. 12)
Dalším významným příspěvkem je kniha Global Wine Tourism – Research, Management and Marketing, která je určena nejen pro vědecké pracovníky ale i pro laickou veřejnost. Kniha je tvořena celkem 20 kapitolami od různých autorů, které jsou rozděleny do šesti tematických bloků zabývající se vznikem a fungováním vinařské turistiky, vztahem mezi vinařským CR a regionálním rozvojem, vinařským marketingem, fenoménem otevřených sklepů, vinařskými festivaly a slavnostmi, v neposlední řadě také vinařskými stezkami (CARLSEN & CHARTERS et al., 2006). Jednotlivé příspěvky se týkají různých vinařských oblastí ve světě, proto ji lze označit za jednu z nejobsáhlejších a nejkomplexnějších publikací zabývající se vinařským CR. 17
Zajímavým článkem z výše zmiňované publikace je příspěvek zkoumající motivační a propagační efekt vinařského festivalu obecně – Analysis of Motivational and Promotional Effects of Wine Festival. Autoři navrhli model, který poměrně jednoduše popisuje vliv vinařského festivalu na propagaci dané destinace a produktů z nich pocházející (viz obr. 2). V podstatě jde o to, že pokud je vinařský festival připraven kvalitně, pozitivně se to odráží na spokojenosti návštěvníka s tímto festivalem (V1), kvalitní vinařský festival i spokojenost návštěvníků zvyšuje povědomí o místních vínech a vinařstvích (V2 a V3), kvalitní vinařský festival, spokojenost jeho návštěvníků a povědomí o místních vínech a vinařstvích pozitivně ovlivňuje záměr/chování turistů koupit si tato vína a navštívit zdejší vinařství (V4, V5 a V6) (YUAN et al., In CARLSEN & CHARTERS et al., 2006). Vinařské festivaly tak mohou vytvořit jedinečné propojení mezi vínem, speciálními akcemi a nabídkou aktivit v daném regionu, čímž přispívají k dalšímu rozvoji vinařského turismu.
Obr. 2: Navrhovaný model - role vinařského festivalu v propagaci produktů a destinace (přeloženo a upraveno podle: YUAN et al., In DOUGHERTY et al., 2012, s. 200)
Čistě geografickou publikací, a jednou z mála, zabývající se vinařským turismem je dílo The Geography of Wine – Regions, Terroir and Techniques. I tato kniha se skládá z jednotlivých příspěvků od různých autorů, které jsou rozděleny do pěti oddílů. Některé články se zabývají vinařským turismem z regionálního hlediska, jiné zkoumají přírodní podmínky pro rozvoj vinařského CR, další naopak podmínky kulturní či socioekonomické, poslední oddíl je věnován moderním technikám DPZ6 využívaným při průzkumu vinařství a vinic (DOUGHERTY et al, 2012). Z této geografické publikace stojí za zmínku především příspěvek od T. Unwina – Terroir: At the Heart of Geography. Autor se snaží o vysvětlení významu slova „terroir“ a jeho vazby na vinařství. Toto slovo se využívá pro označení kombinace fyzických, kulturních 6
DPZ = dálkový průzkum Země
18
a přírodních prvků, které dávají každému regionu jeho autentičnost. Často je používáno také označení “the taste of the place7”. Měli bychom mít však na paměti, že díky odlišnému „terroir“ vinařských regionů se vína sice liší svou chutí a aroma, ale nezaručuje to jejich kvalitu. Kvalita vína závisí především na péči vinařů, na tom jak se starají o vinnou révu během roku a jakým způsobem následně víno zpracovávají. Ale pokud si vinař neuvědomuje „terroir“ daného regionu, nezná jeho geografické podmínky, tzn. neumí rozlišit, které odrůdy vína je vhodné v tomto regionu pěstovat, nikdy nedosáhne tak kvalitních vín (UNWIN, In DOUGHERTY et al., 2012). S pojmem „terroir“ se budeme v této práci často setkávat, záměrně však není překládán do češtiny, neboť jen ve svém původním znění dokáže přesně vystihnout ono jedinečné propojení kulturních, fyzických a přírodních aspektů vinařského regionu. V českém prostředí se výzkum vinařské turistiky prozatím omezuje na vysokoškolské kvalifikační práce. Jako příklad lze uvést bakalářskou práci Vinařská turistika jako specifická forma cestovního ruchu - Moravské vinařské stezky (ZEMANOVÁ, 2010), či diplomové práce Vinařský průmysl a vinařský cestovní ruch v České republice (PELÁNKOVÁ, 2012) a Vinařský cestovní ruch v Rakousku (RÁDLOVÁ, 2012). I přesto, že se opět jedná o práce výrazně ekonomického zaměření, je lze považovat za významný přínos na poli geografického výzkumu této nově se rozvíjející formy cestovního ruchu.
7
“the taste of the place“ – překládáno jako „chuť místa“
19
2 VINAŘSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE – OBLAST JIŽNÍ MORAVA Pěstování vinné révy a vinařský průmysl má v České republice velmi dlouhou tradici. Je zde uplatňováno již řadu století. Avšak víno jako turistický produkt se u nás začalo ve větší míře prosazovat teprve nedávno. Vinařská turistika je tak v ČR velmi mladým, avšak intenzivně se rozvíjejícím odvětvím cestovního ruchu (VYSTOUPIL, ŠAUER a kol., 2011). Vinařská turistika nezahrnuje pouze ochutnávku různých odrůd vín, ale stejně jako jinde ve světě, tak i v České republice je víno spojeno s kulturou a tradicemi, je neodmyslitelnou součástí folklóru specifického pro danou destinaci a podílí se tak na utváření genia loci příslušné destinace. Své kořeny má český vinařský CR na jižní Moravě8, kde je nejrozsáhlejší oblast pěstování vinné révy v ČR. Převážná většina aktivit české vinařské turistiky se odehrává právě na jižní Moravě. Tato práce se proto zabývá pouze vinařskou oblastí jižní Morava, jelikož se zde nachází zhruba 96 % ploch registrovaných vinic v ČR a má největší potenciál pro aktivity vinařské turistiky. Vinařská oblast Čechy je ve srovnání s jižní Moravou málo významná (ne-li bezvýznamná) pro vinařský CR. Vinařský CR je v ČR výrazně propojen s různými formami aktivního CR, především se to týká pěší turistiky a cykloturistiky, návštěv přírodních i historických památek, pobytů u vody, dokonce existuje i propojení vinařské turistiky a geocachingu – tzv. winecaching. Silné propojení vinařského CR a cykloturistiky na jižní Moravě dokládá existence sítě Moravských vinařských stezek, která slouží k rozvoji vinařství, udržitelného venkovského CR a v neposlední řadě také k podpoře malých a středních podnikatelů z řad místních vinařů (VYSTOUPIL a kol., 2006). Nevýhodou vinařské turistiky je její výrazně sezónní charakter. Dominance vinařského CR je bezesporu v letních měsících a začátkem podzimu. Na podzim se koná nejvíce vinařských akcí a slavností, které na jižní Moravu každoročně přilákají desetitisíce návštěvníků nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Organizace usilující o rozvoj vinařské turistiky jsou si tohoto nedostatku vědomy, proto se snaží pořádat i různé akce během zimních měsíců a alespoň částečně ho tak eliminovat. Jednotlivým vinařským akcím a slavnostem vína bude věnována samostatná podkapitola. K postupnému rozvoji vinařské turistiky začalo docházet po roce 1995, kdy byl přijat nový vinařský zákon, dalším milníkem byl zajisté vstup ČR do Evropské unie a také následný vznik a orientace Vinařského fondu. Intenzivní rozvoj vinařské zážitkové turistiky na jižní Moravě však začal teprve od roku 2006/2007, od tohoto období výrazně stoupá jak počet akcí zážitkové vinařské turistiky, tak i počet jejich návštěvníků (FLAMIK, 2012).
8
V textu je užíváno označení jižní Morava ve dvou odlišných významech: jižní Morava – geografická oblast, vinařská oblast Morava, Jižní Morava – označení turistického regionu.
20
Co se týká struktury návštěvníků podle státní příslušnosti, Petr GONDÁŠ (in HAMPLOVÁ, 2009), projektový manažer Národního vinařského centra, uvádí, že většina vinařských turistů na jižní Moravě jsou samozřejmě Češi. V posledních letech však roste podíl cizinců. Jedná se především o evropské turisty, nejvíce ze Slovenska, Rakouska, Polska a Německa. Na jižní Moravu však zavítají i milovníci vína z USA, Kanady, Ruska, Číny či Japonska. Ve srovnání s domácími návštěvníky je jich samozřejmě výrazně méně. Úroveň vinařského CR na jižní Moravě je některými odborníky také kritizována, například podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Tomia OKAMURY (in HAMPLOVÁ, 2009), je propagace českého vinařského CR naprosto nedostatečná. Vinařská turistika je podle něj velmi málo rozvinutá, což vysvětluje tím, že na jižní Moravě chybí wellness hotely a zázemí pro pořádání různých konferencí, kde by byly současně nabízeny lokální gastronomické speciality. Opírá se o fakt, že v sousedním Rakousku je tato situace již velmi dobře zvládnuta. Pravdou je, že vinařský turismus v ČR má ve svém rozvoji ještě výrazné rezervy. Odůvodnit to lze tím, že vinařská turistika v ČR je mladým odvětvím turismu a ke svému rozvoji potřebuje více času. Následující podkapitoly se pokusí o přiblížení genia loci jižní Moravy a jeho souvislosti s vinařskou turistikou, objasnění historie vinařství na jižní Moravě a jejího vlivu na rozvoj vinařského CR, propojení vinařské turistiky s místními tradicemi a folklórem, krátce bude charakterizována vinařská oblast Morava a její podoblasti, pozornost bude věnována také institucím a organizacím, které se podílejí na utváření vinařské turistiky. Nebudou opomenuty ani významné vinařské akce a slavnosti a u vybraných z nich bude blíže charakterizována jejich návštěvnost, speciální pozornost bude věnována také vinařským stezkám, které výrazně napomohly rozvoji vinařské turistiky na jižní Moravě. Součástí je také analýza certifikačních zařízení vinařské turistiky a na základě jejich rozmístění snaha o identifikaci nejvýznamnějších obcí pro vinařskou turistiku na jižní Moravě.
2.1 Genius loci jižní Moravy Genius loci neboli duch místa je často užívaným pojmem, se kterým se lze setkat nejen v odborné literatuře. Nejstarší představy o geniu loci pochází již ze starověkého Říma, kdy každá nezávislá bytost měla svého genia, jakéhosi ochranného ducha, který lidem i místům dával život, provázel je od narození až do smrti a určoval jejich charakter. Tato síla ducha však nekončila se smrtí jedince, ale byla přenášena do budoucnosti (NORBERG-SCHULZ, 2010).
V současnosti je mnoha autory fenomén ducha místa vnímám spíše jako ryze subjektivní pocit, nikterak nesouvisející s vědeckým vnímáním reality. Popisují ho jako pocit, který člověk má, když se ocitne na určitém místě či v dané krajině. To je však poněkud zavádějící chápání, jelikož bez konkrétních lidských výtvorů a jejich propojení s přírodním prostředím by genius loci nemohl vzniknout. Při vnímání krajiny lze tak fenomén genia loci chápat jako „soubor mimořádných vlastností a významů daného místa, které neopakovatelným způsobem propojují konkrétní lidské výtvory (artefakty hmotné 21
i nehmotné povahy) s přírodním prostředím“ (VENCÁLEK, 2007, s. 8). Tato definice dokládá fakt, že genius loci není jen pouhým subjektivním pocitem, který se nás zmocní, když se ocitneme na opravdu výjimečném místě, geniem loci je to, co v nás tento pocit vyvolá atmosféra onoho místa, jež vznikla skloubením hmatatelným prvků vytvořených člověkem spolu s krajinou, do které jsou zasazeny. Podle NORBERGA-SCHULZE (2010) je důležité, pokud má člověk nalézt oporu pro svou existenci, musí být nejprve schopen se orientovat, musí vědět, kde je. Ale také se musí identifikovat se svým prostředím, tzn. musí vědět, jaké je určité místo. Jedině pak je člověk schopen určit, zda se s daným prostředím ztotožňuje, považuje ho za smysluplné ke svému životu/návštěvě či naopak. Ztotožnit se však lze pouze s místem, které má svého ducha, na takováto místa se pak rádi vracíme, neboť je něčím výjimečné. Pokud je dané místo bez genia loci (často označované jako placelessness), nemáme důvod se na ono konkrétní místo vrátit, to co zde prožijeme, můžeme zažít na mnoha dalších stejných bezmístích. V současnosti má na krajinu, její ráz a její působení vliv architektura a urbanismus, jelikož právě ty určují budoucí charakter naší země. Nejedná se pouze o nově stavěné moderní domy, ale také liniové či technické stavby – dálnice, vodní nádrže, parkoviště, sklady, apod. Postupně se tak vlivem moderních vědeckých a stylotvorných designů vytrácí ta krásná, tolik obdivovaná česká krajina s neopakovatelnou lidovou architekturou, kterou vytvářeli po staletí lidé bez jakéhokoli architektonického či urbanistického vzdělání (CÍLEK, 2004).
Přesto však stále existují místa, kde tato cenná krajina zůstává prozatím zachována a s ní i její neopakovatelný genius loci. Takováto místa jsou také často označována jako tzv. „terroir“, což je francouzský výraz pro krajinu, zem či půdu. Jak již bylo uvedeno výše, toto slovo se však často využívá pro označení kombinace fyzických, kulturních a přírodních prvků, které dávají každému regionu jeho osobitý půvab a autentičnost (HALL & MITCHELL, 2000). Ve vinařství se výraz „vinařský terroir“ používá pro přiblížení lokality a popis místa, kde se nachází vinice a jak se tato specifika promítají do charakteru jednotlivých vín. „Terroir“ tak označuje vzájemné působení řady faktorů jako je půda, poloha, vinná réva a vinař. Právě díky rozmanitosti vinařské krajiny rozprostírající se mezi Znojmem a Uherským Hradištěm, odlišnosti klimatu a specifické architektury propojené s místním folklórem a tím pádem i odlišnému „terroir“ jednotlivých vinařských podoblastí, je jižní Morava jedinečná a stává se tak častým cílem turistů toužících po tom, zažít ten jedinečný pocit, které v nich dané místo probouzí, poznat „chuť jižní Moravy“. Každá vinařská obec na jižní Moravě má bohatou historii a každá má svého nezaměnitelného genia loci. Zdejší vinaři se starají o své vinice a víno, díky tomu zde vznikají lahodná vína a přitom žádné z nich není stejné, což je právě důsledkem jedinečných „terroir“ místních vinic. Za nejdůležitější faktory „terroir“ jsou označovány: geologické podloží vinice a z něho vyplývající půdní podmínky, topografické parametry vinice a podmínky klimatické. Často jsou však vedeny spory o tom, zda je „terroir“ ovlivňován také činností člověka (agrotechnickými zásahy ve vinici). Jak uvádí 22
i tyto zásahy přímo ovlivňují mikroklima vinice, a proto je vhodné považovat je také za součást „terroir“. Na základě výše uvedených skutečností, lze o víně říci, že je bezesporu „územně intenzivním produktem“ jak ho označili ve své studii italští autoři ASERO a PATTI (2009). PAVLOUŠEK (2011),
Jihomoravská architektura a tradice jsou již od nepaměti spjaty s pěstováním vína. Krajina je protkána sklepními uličkami spojujícími sklepy, které si často zachovaly svůj původní ráz, jsou překrásně zdobené různými ornamenty (viz Příloha 7), některé sklepy se dokonce staly součástí vesnických památkových rezervací, aby byly zachovány i pro další generace (například Petrovské Plže, Vlčnov). Kromě hmatatelné lidové kultury v podobě dochovaných sklepů a dalších specifických vinařských a vesnických staveb jsou na jižní Moravě stále živé různé lidové tradice, zvyky a s nimi spjaté kroje, tanec a písně. Vinaři uctívají sv. Urbana (25. 5.) – období kdy začíná víno kvést, a také sv. Martina (11. 11.) – doba, kdy se usazuje víno nové a „koštují“ se první vína nového ročníku. Dalším příkladem lidové tradice přímo spojené s vinařstvím je vztyčování zvláštních májek u vinohradů každý rok koncem srpna či začátkem září, tento obřad je pojmenován jako „Zarážání hory“ a má symbolizovat zákaz vstupu na vinice v době kdy víno dozrává. Slovácko je mimo jiné známé díky mužskému improvizovanému tanci označovanému jako Slovácký verbuňk, který je dokonce zapsán na seznamu UNESCO. Spolu s tímto specifickým tancem je na seznamu nehmotných kulturních památek zapsána také Jízda králů, která se dříve na území České republiky hojně dodržovala, dnes však tento lidový obyčej lze shlédnout jen v několika málo obcích na Slovácku a Hané (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013c; ČESKÉ DĚDICTVÍ UNESCO, 2014) . Tyto dochované tradice jako připomínka dob minulých jsou každoročně velkým lákadlem nejen pro vinařské turisty. Místní obyvatelé jsou si dobře vědomi toho, že úspěch jejich regionu závisí na tom, jak se budou chovat k okolní krajině a také k turistům, kteří sem zavítají. Vinařský turismus jim totiž poskytuje jedinečnou příležitost ukázat své řemeslo a prodávat své výrobky spotřebitelům. Jak již bylo zmíněno v rozboru literatury, vinařská turistika jakožto forma úzce specializovaného marketingu je pro destinaci především rozvojovou strategií, díky které může být region lépe propagován (GETZ, 2000). Proto na jižní Moravě jako připomínka místních tradic, zvyků a folklóru pro turisty, kteří sem zavítají i mimo různé hody a slavnosti, které se v jednotlivých obcích každoročně konají, bylo vybudováno hned několik skanzenů či muzeí lidové architektury a řemesel. Často bývají i přímo mezi vinohrady umisťovány dnes již historické vinařské lisy, boží muka či kapličky často zasvěcené některému z patronů vinařů (viz foto v Příloze 8). Z uvedeného vyplývá, že genius loci jižní Moravy je velmi silný a láká tak turisty nejen z celé České republiky ale i ze zahraničí k návštěvě tohoto jedinečného regionu.
23
2.2 Historie vinařství na jižní Moravě Následující odstavce jsou volně upraveny podle Vinařského atlasu území České republiky (LINHART a kol, 2007) a internetových stránek Národního vinařského centra (www.wineofczechrepublic.cz), kde je historický vývoj vinařství a rozlohy vinic na jižní Moravě přehledně a srozumitelně popsán. Víno se na jižní Moravu dostalo již za vlády římského císaře Proba ve 3. století n. l., který poručil vysázet vinice v římských koloniích za Alpami (jižní Morava a jižní Slovensko). K většímu rozšíření vinařství však došlo až s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Vinice byly často vysazovány v okolí klášterů (Velehrad, Loucký klášter ve Znojmě.). Ve 12. stol. se vinice začaly rozvíjet také v okolí měst, zejména Brna a Znojma. Koncem 15. a začátkem 16. století se rychle zvětšovaly plochy moravských vinic. Nové způsoby pěstování a zpracování vína přinesli v druhé polovině 16. stol. přistěhovalí novokřtěnci (habáni). Zakládali vinice, budovali sklepy a zavedli na tehdejší dobu pokrokové způsoby ošetřování vinic. Dodnes můžeme navštívit jejich odkaz ve Velkých Bílovicích, kde v roce 1614 založili sklepy. Právem je tak období od 14. do počátku 17. století v mnohých publikacích označováno za zlatý věk moravského vinařství, v té době bylo na Moravě přibližně 18 000 ha vinic. Prvními mapami, na kterých je zdokumentována rozloha moravských vinic, jsou Komenského mapy Moravy z počátku 17. stol., na kterých autor poprvé použil znak pro vinný keř, který je používaný v kartografii dodnes (viz Příloha 1). Tyto mapy jsou tak dokumentací přibližné rozlohy vinic v době před Třicetiletou válkou. Po Třicetileté válce docházelo k postupnému obnovování vinic (16 500 ha). Velký význam měl císařský patent Josefa II., který sjednotil viniční řád pro celou Moravu. Celkově však začal pozvolný úpadek vinařství v důsledku rozvoje průmyslu, především pivovarnictví, stoupajícího dovozu zahraničních vín a hlavně válečných událostí. V 2. pol. 19. stol. byla velkou katastrofou pro moravské vinařství nepřízeň počasí a rozšíření chorob vinné révy (15 000 ha). O překonání této krize se zasloužili šlechticové z rodu Dietrichsteinů, kteří založili také vinařské školy ve Znojmě, ve Valticích, v Bzenci a v Mikulově. Po 1. sv. válce došlo k výraznému poklesu rozlohy vinic na nejnižší stav v celé historii – 3 780 ha. Poté se však rozlohy začaly opět prudce zvyšovat. Do roku 1937 bylo obnovou dosaženo 7000 ha vinic. Během 60. a 70. let 20. stol. byla rozloha vinic výrazně zvýšena, v roce 1980 činila celková plocha 14 000 ha. V důsledku kolektivizace došlo k unifikaci vína a snaze o neúměrné zvyšování produkce. Kolektivní vinařství však přineslo i pozitivní důsledky: například hodnocení vinic podle kvality a zakládání výzkumných a šlechtitelských stanic (Mutěnice, Lednice, Velké Pavlovice, Znojmo). Po roce 1990 došlo k rozvoji technologií a prezentace vín a především bylo zavedeno propracované vinařské zákonodárství (zákony z let 1995 a 2004) odpovídající evropské úrovni. Právě vinařský zákon z roku 1995 a především rozsáhlá privatizace daly základ k výraznému rozvoji vinařství. I přesto však došlo k mírnému poklesu rozlohy vinic na 24
11 000 ha v roce 1997. Od té doby však rozloha moravských vinic roste a v současnosti se pohybuje kolem 16 500 ha, především také díky podpoře ze strany státu. Došlo také ke změně odrůdové skladby vinic především ve prospěch jakostních vín z odrůd oblíbených po celém světě. Oblibu vína zvyšuje samozřejmě i rozvíjející se vinařská turistika a speciální programy zaměřené na poznávání jihomoravské vinařské oblasti. Historie moravského vinařství je zdrojem kulturního dědictví. Dodnes jsou dochovány prvky hmotné kultury, kterými jsou staré viniční tratě, vinařské stavby a sklepy, díky nimž je vinařství předurčeno k dnešní poznávací turistice. Mimo zmiňovaných hmotných kulturních prvků je jižní Morava bohatá také na kulturní prvky nehmotné, kterými jsou místní tradice a zvyky spojené především s hudbou a tancem, díky nimž je v této oblasti vytvářen specifický folklór (podrobněji viz předchozí podkapitola 2.1). Proto je péče o všechny formy prezentace historie spojené s vínem jedním ze zdrojů vinařské turistiky.
2.3 Vinařská oblast Morava a její podoblasti Vinařský prostor v České republice je členěn dle Zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství na dvě oblasti - vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Vinařská oblast Morava zahrnuje přibližně 96 % ploch registrovaných vinic v ČR. Oblast Morava je od roku 2004 rozdělena do čtyř vinařských podoblastí9 – Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická a Znojemská (viz obr. 3). Jednotlivé podoblasti se dále člení na vinařské obce, na jejichž území jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části. Na základě pevně daných kritérií bylo v ČR vymezeno celkem 378 vinařských obcí, z nichž 312 se nachází v moravské vinařské oblasti (VYSTOUPIL a kol., 2006). Vinařská oblast Morava leží na rozhraní Českého masívu a Západních Karpat mezi 48. a 49. rovnoběžkou severní šířky v jižním cípu Moravy. Průměrná roční teplota je zde 9,42 °C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 510 mm a suma slunečního svitu činí 2 244 hodin/rok. Vinná réva se zde pěstuje v nadmořské výšce 150-280 metrů. Panuje zde přechodné klima, spíše však vnitrozemské s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu popř. ledového vzduchu z vnitrozemí. Réva je zde vysazována především na jižních (jv. či jz.) svazích, kde je chráněna před severními větry a má více slunečního záření. Vegetační období je sice kratší než v západní Evropě, ale vyniká vyšší tepelnou intenzitou během letních měsíců, díky čemuž se zde daří vinným odrůdám s pozdním vyzráváním hroznů. Hrozny zrají na Moravě pomaleji než například ve vinařských oblastech západní Evropy, proto se v nich koncentruje větší množství aromatických látek (NVC10, 2014a).
9
Do roku 2004 byl vinařský region Morava členěn do 10 vinařských oblastí – Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská, Velkopavlovická a Znojemská. 10
NVC = Národní vinařské centrum
25
Obr. 3: Mapa vinařské oblasti jižní Morava s jejími podoblastmi a významnými vinařskými obcemi (vlastní zpracování, podkladová data: ArcČR 500 2.0, 2003, Ministerstvo zemědělství ČR)
Následující tabulka (tab. 1) obsahuje aktuální údaje týkající se rozlohy registrovaných vinic, počtu vinařských obcí, viniční tratí a počtu pěstitelů v jednotlivých moravských podoblastech. Nejvíce vinařských obcí, viničních tratí i pěstitelů se nachází v podoblasti Slovácké. Rozlohou registrovaných vinic je však největší podoblast Velkopavlovická, na jejím území se také nachází největší vinařská obec Velké Bílovice, kde na ploše 716 ha registrovaných vinic hospodaří 1 009 pěstitelů (MZe ČR, 2013). Tab. 1: Plochy registrovaných vinic, počty vinařských obcí, viničních tratí a pěstitelů s ohledem na členění dle vinařských podoblastí dle zákona 321/2004 Sb. - stav k 31. 12. 2012 Podoblast
Plocha registr. vinic [ha]
Počet vinařských Počet viničních Počet pěstitelů obcí tratí
Mikulovská
4 494
30
182
2 473
Slovácká
4 262
117
408
8 278
Velkopavlovická
4 747
75
321
6 993
Znojemská
3 135
90
215
1 148
16 638
312
1 126
18 892
oblast Morava
Zdroj: upraveno podle: MZe ČR - Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno (prosinec 2013, s. 23)
Rozloha vinic a počet pěstitelů však nejsou tím nejdůležitějším pro určení významu dané lokality pro vinařský turismus. Jako důkaz lze uvést kategorizaci vinařských obcí ČR dle jejich významu pro vinařskou turistiku, kterou vypracoval Jiří Vystoupil. Jako kritéria hodnocení mu posloužil například počet turisticky využitelných lůžek či počet míst ve 26
vinném sklípku sloužící ke komerčnímu využití v pohostinství. Na základě uvedené klasifikace byla identifikována nejvýznamnější oblast vinařské turistiky na jižní Moravě v trojúhelníku Novosedly – Hodonín – Blučina, kde se nachází největší uskupení obcí s velkým významem pro vinařskou turistiku. Do této oblasti patří téměř celá Mikulovská podoblast, střední a jižní část Velkopavlovické a západní část Slovácké podoblasti. Poměrně dost obcí s velkým významem pro vinařský CR je koncentrováno kolem Znojma, dále mezi Kyjovem a Boršicemi a také v okolí Strážnice (VYSTOUPIL a kol., 2006, s. 76). Mapový výstup znázorňující významné obce podle této klasifikace v jednotlivých vinařských podoblastech je uveden v Příloze 2.
2.4 Legislativa, instituce a organizace s vlivem na vinařský CR Legislativa, organizace, instituce a jejich vztahy vytváří základní rámec ekonomiky vinařství i vinařského CR. Změny v legislativě a organizaci vinařství však probíhaly rychleji než v oblasti turistiky. Je to dáno především tím, že samotné vinařství spadá pod sektor zemědělství, který měl své mechanismy mnohem lépe nastavené, než tomu bylo v případě úplně nově vznikajícího sektoru vinařské turistiky, jenž byl až po roce 2000 zřízen pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (FLAMIK, 2012). Následující odstavce stručně uvádí nejvýznamnější české instituce a organizace, které se podílely, popř. podílejí na rozvoji vinařské turistiky u nás. Vinařské zákony z let 1995 a 2004
Před rokem 1995 bylo vinařství v ČR upravováno zákony, které byly již zastaralé, nerespektovaly specifika vinohradnictví a vinařství a navíc ve většině případů neodpovídaly mezinárodním předpisům. Proto byl v roce 1995 přijat zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, v rámci kterého došlo k velkým změnám a reorganizaci vinařství. Jednou z nejdůležitějších změn, kterou tento zákon zavedl, bylo stanovení vinařských regionů, vinařských oblastí a vinařských obcí. V tomto členění bylo na Moravě vymezeno 10 vinařských oblastí. Po vstupu ČR do Evropské unie byl přijat nový vinařský zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, díky kterému došlo ke sladění s normami EU. V rámci tohoto zákona došlo ke změně, která měla přímý vliv na další rozvoj vinařské turistiky, změnilo se vymezení vinařských oblastí. Z původních 10 oblastí na jižní Moravě, vznikly pouze 4 vinařské podoblasti. Tato změna se tak dále významně promítla do tvorby marketingu produktů vinařské turistiky (FLAMIK, 2012). Vinařský fond (VF ČR)
Ke vzniku Vinařského fondu došlo v roce 2002. Do roku 2004 bylo jeho úkolem především finančně podporovat výsadbu a obnovu vinic. Vinařským zákonem č. 321/2004 Sb. však došlo ke změně ve fungování Fondu. V současnosti se věnuje výhradně podpoře marketingu vína, rozvoji vinařské turistiky a podávání informací o vinohradnictví a vinařství široké veřejnosti. Vinařský fond tak pracuje na obdobné bázi jako organizace v ostatních vinařských zemích Evropy (VF ČR, 2006).
27
Pro vinaře a organizátory vinařských akcí je VF ČR velmi důležitou a nepostradatelnou organizací, neboť se v rámci projektu finanční podpory nejvíce podílí na rozvoji akcí vinařské turistiky. Program finanční podpory umožňuje žádat finance na pokrytí organizačních nákladů několika typů akcí (např. otevřené sklepy), a jak uvádí FLAMIK (2012), prakticky všechny akce vinařského CR organizované obcemi nebo vinaři, jsou dotované až do 50 % nákladů z prostředků Vinařského fondu. V roce 2012 bylo podáno 142 žádostí o podporu v oblasti vinařské turistiky, VF ČR podpořil 102 žádostí. Celkem Fond v roce 2012 vynaložil 11 581 166,- Kč na podporu rozvoje vinařské turistiky (MZe ČR, 2013). Národní vinařské centrum (NVC)
K vytvoření obecně prospěšné společnosti Národní vinařské centrum došlo díky realizaci projektu „Rozvoj vinařství na jižní Moravě“ v roce 2001. NVC sídlí v historických prostorách zámku ve Valticích. Cílem této společnosti je podpora našich vín a vinařství a to především prostřednictvím soutěže a degustační expozice Salon vín ČR, dále také vydáváním odborné vinařské literatury, pořádáním školení a seminářů pro odborníky i veřejnost a celkově obecná podpora a propagace moravských vín ve spolupráci s Vinařským fondem ČR a dalšími organizacemi. NVC každoročně vydává průvodce vinařskou turistikou s názvem „Krajem vína“ (NVC, 2014b). Publikace je vydávána v rámci projektu „Podpora a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách“ realizovaném již od roku 2006 spolu s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství, Cechem českých vinařů, agenturou Bravissimo a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje. Další aktivitou tohoto projektu je tvorba a distribuce balíčku materiálů vinařské turistiky, který obsahuje jak turistické průvodce, tak mapy vinařské oblasti i jednotlivých podoblastí a je k dostání zdarma. Svaz vinařů České republiky (SV ČR)
Svaz vinařů ČR, který vznikl v roce 1993, patří mezi nejvýznamnější aktéry v oblasti vinařství i vinařské turistiky. Hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína u nás i v zahraničí. Členy SV ČR jsou fyzické i právnické osoby podnikající v oboru vinařství a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků v obcích. Svaz je vydavatelem časopisu Vinařský obzor a také každoročním garantem Mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex a garantem nominačních oblastních výstav vín. Úzce spolupracuje s Vinařským fondem i Národním vinařským centrem a společně s nimi se podílí na tvorbě projektů zaměřených na vinařský CR (SV ČR, 2014). Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism)
Agentura CzechTourism je státní příspěvkovou organizací pod záštitou MMR ČR11, jejímž základním cílem je propagace ČR jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i u nás (CZECHTOURISM, 2013). CzechTourism provozuje webové stránky www.kudyznudy.cz, kde se snaží inspirovat obyvatele ČR k trávení dovolené v jejich rodné zemi.
11
MMR ČR = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
28
Celkem nabízí tento turistický portál 44 463 (údaj platný ke 12. 4. 2014) turistických cílů v celé ČR. Cíle jsou rozděleny do 10 tematických sekcí, jednou z nich je gurmánská turistika. Nejvíce cílů gurmánské turistiky ze všech turistických regionů nabízí Jižní Morava (celkem 234) a Praha (233), dále také Střední Čechy (137), ostatní regiony nabízí výrazně méně gurmánských turistických cílů. V podkategorii vinařská turistika je uvedeno 230 cílů v celé České republice, 164 z nich se nachází na Jižní Moravě, což je 71,3 % veškeré nabídky gurmánské turistiky a téměř 4 % všech nabízených turistických destinací v tomto regionu. Žádný jiný turistický region v ČR nenabízí tak vysoký počet vinařských cílů jako Jižní Morava. Ve většině regionů se počet vinařských destinací pohybuje do deseti míst (přesné údaje za všechny regiony uvádí tabulka v Příloze 3). Nabídka vinařské turistiky na Jižní Moravě je tedy bezesporu mnohonásobně vyšší než v ostatních regionech, což jen dokládá jak obrovský význam má tato destinace pro vinařský CR v ČR. Jihomoravský kraj
Na webovém portálu www.jizni-morava.cz prezentuje Jihomoravský kraj turistické atraktivity na jižní Moravě, kde je vinařství prezentováno jako samostatná sekce, v rámci níž jsou propagovány především Moravské vinařské stezky ale i místní vinařské stezky, dále jednotlivá vinařství, vinotéky a vinné sklípky a jiné vinařské cíle. Každoročně Jihomoravský kraj propaguje vinařskou turistiku na Mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech – Regiontour. Vinařský institut a Vinařská akademie Valtice
Tyto dvě organizace se zabývají především vzděláváním v oblasti vinařství. Nabízí kurzy vinařství či sommelierství a to nejen pro zaměstnance v gastronomii ale i pro širokou veřejnost. V současnosti jsou nabízeny různé víkendové či prázdninové kurzy, které zahrnují kromě studijního programu i ubytování, stravování, degustaci spolu s exkurzí do vinice. Za velmi kvalitně propracovaný turistický produkt lze označit zážitkový program „Den vinařem“ (VINAŘSKÝ INSTITUT, 2011; VINAŘSKÁ AKADEMIE, 2014). Vzhledem k umístění těchto institucí v turisticky atraktivní destinaci se tak příslušný kurz může stát moderní formou aktivní dovolené. Samozřejmě, že výčet organizací začleněných do organizace a propagace vinařské turistiky na jižní Moravě je nutně zjednodušující. Na rozvoji vinařského CR se podílí i další významní partneři, bez jejichž působení by dnes vinařský turismus nebyl tím čím je, jmenovat lze například: Státní zemědělský intervenční fond, Nadace Partnerství, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, Svaz venkovské turistiky, Evropské centrum pro ekologii a turismus (ECEAT12) či Regionální rozvojová agentura jižní Moravy a mnoho dalších. Nelze přesně říci, která z uvedených organizací je pro vinařský turismus nejdůležitější, žádná z nich by nedokázala sama o sobě zabezpečit kvalitní vinařskou turistiku na jižní Moravě, navzájem se tyto organizace doplňují a vytváří tak ucelený systém. Pokud bychom však měli vybrat ty organizace, které se v současnosti nejvíce podílí na propagaci 12
ECEAT = European Centre for Ecology and Tourism
29
vinařské turistiky, komunikují přímo s návštěvníky a jsou tzv. „nejvíce vidět“, byly by to především: Národní vinařské centrum jakožto největší distributor propagačních materiálů, dále CzechTourism a Jihomoravský kraj, jež na svých webových portálech poskytují nejširší nabídku tipů na výlety za vínem po celé jižní Moravě a na závěr je potřeba zmínit také Nadaci Partnerství, která vytvořila jedinečnou síť tematických vinařských stezek (více podkapitola 2.6) a je také organizátorem některých významných vinařských festivalů (více podkapitola 2.5). Samozřejmě že z pohledu vinařů je také nepostradatelnou organizací VF ČR, který významně dotuje mnohé vinařské akce a bez jehož podpory, by se některé z nich ani neuskutečnily.
2.5 Vinařské akce a slavnosti a jejich návštěvnost V průběhu celého roku se koná na jižní Moravě mnoho různých společenských a kulturních akcí spojených s vínem. Nejvíce slavností je samozřejmě pořádáno na podzim, kdy vrcholí sběr hroznů a výroba burčáku, to však neznamená, že se po zbytek roku na jižní Moravě nic neděje. Není měsíc v roce, kdy by se zde nekonala alespoň jedna akce věnovaná vínu. Kalendář zahrnující všechny vinařské akce a slavnosti každoročně zveřejňuje NVC na svých webových stránkách www.wineofczechrepublic.cz, v něm jsou uvedeny termíny konání všech gastronomických, společenských a veřejných kulturních akcí z oblasti vinařství, tedy různých výstav a soutěží vín, vinobraní, ochutnávek a degustací vína, vinařských slavností, festivalů a veletrhů, sommelierských kurzů či přednášek o víně. Jednotlivé akce jsou samozřejmě spojeny také s místními tradicemi a všudypřítomným folklórem. Pro místní obyvatele skýtají možnost předvést své řemeslo a zvyky, které se liší v jednotlivých vinařských podoblastech. Na všechny z uvedených akcí a festivalů lze aplikovat „YUANŮV“ model, uvedený již v rešeršní kapitole (obr. 1). Pořádání kvalitně připravených vinařských festivalů je největší možností pro místní obyvatele ke zviditelnění jejich regionu a přilákání turistů a tím i financí do daného regionu. Následující odstavce blíže popisují nejznámější a nejvýznamnější vinařské akce a uvádí také návštěvnost některých akcí. Nutno dodat, že údaje o návštěvnosti jsou velmi špatně dostupné, někdy i samotní pořadatelé nemají přesný přehled o návštěvnosti akcí, evidované jsou především počty návštěvníků, téměř na žádných akcích není zjišťován původ či struktura návštěvníků – odkud na akci přijíždí, zda se jedná pouze o české nebo i zahraniční účastníky, zastoupení podle pohlaví či věkových kategorií, apod. Přitom takovéto údaje by mohly výrazně napomoci při marketingové strategii a propagaci jednotlivých akcí. Vinobraní
Jedná se o nejznámější typ slavností na jižní Moravě, které jsou pořádány během měsíce září, tedy v době dozrávání a sběru bobulí a výroby vína a burčáku. Bohatý program vinobraní každý rok přiláká tisíce návštěvníků. Nejpopulárnější a tedy i nejnavštěvovanější jsou Znojemské historické vinobraní a Pálavské vinobraní v Mikulově. Nejen že na 30
vinobraní je nabízeno a prodáváno víno a burčák v tzv. mázhauzech13, ale jeho součástí jsou také různé doprovodné akce jako hudební, taneční či divadelní představení, soutěže a hry, rytířské turnaje či historické průvody. Neodmyslitelnou součástí jsou také historické tržnice a ukázky starších řemesel, které na jižní Moravě nezanikly a jsou provozovány dodnes. Každé vinobraní je něčím specifické, například dominantou Znojemského vinobraní je historický průvod krále Jana Lucemburského, Elišky Přemyslovny a jejich dvořany při svitu hořících pochodní, který vrcholí na hlavní tribuně předáním městských práv a trestáním nepoctivých vinařů. Nejoblíbenější postavou celé akce bývá každým rokem bůh vína a dobré nálady Bakchus. Loni se Znojemské vinobraní konalo již po třicáté a navštívilo ho přibližně 70 tisíc lidí (EUROZPRAVY.CZ, 2013). Pálavské vinobraní pořádané každoročně v Mikulově láká návštěvníky především na různá taneční vystoupení spojená s místním folklórem, vystupují zde tedy především lidové taneční a pěvecké soubory zaměřující se na valašskou tradici, součástí je i přehlídka lidových krojů. Vinobraní je velmi důležitou a prospěšnou akci, která nejen že zviditelní město, ale také pomůže restauracím a místním obchodníkům. Návštěvníci se za ta léta konání vinobraní naučili, že na stáncích mohou koupit kvalitní vína, každoročně se tak na vinobraní vracejí (PERGROVÁ, 2013). počet návštěvníků 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2006
2007
2008
2009
Znojemské historické vinobraní
2010
2011
2012
2013 rok
Pálavské vinobraní
Obr. 4: Vývoj návštěvnosti Znojemského historického vinobraní a Pálavského vinobraní v letech 2006 – 2013 (sestaveno podle údajů od L. KŘIVÁNKOVÉ – PR manažerky Pálavského vinobraní a P. LIŠKY – produkčního Znojemské besedy)
Obě zmiňovaná vinobraní jsou díky jejich návštěvnosti největšími vinařskými akcemi na jižní Moravě. Dohromady obě akce každý rok přivítají více než 100 tisíc návštěvníků. Výše uvedený graf ukazuje vývoj návštěvnosti obou vinobraní v období 2006 – 2013. Bohužel nejsou k dispozici data za všechny roky pro obě akce. Pro Znojemské vinobraní 13
mázhauz = „vstupní prostor středověkého měšťanského domu (síň, chodba)“ (PÁSKOVÁ a ZELENKA, 2002, s. 172), v době konání vinobraní si tyto prostory pronajímají vinaři a nabízí zde svá vína a burčák
31
nejsou dostupná data za roky 2009 a 2010, k návštěvnosti Pálavského vinobraní jsou k dispozici data až od roku 2009. Konkrétní údaje, ze kterých vychází uvedený graf (obr. 4), obsahuje tabulka v příloze 4.1. Návštěvnost Znojemského vinobraní výrazně vzrostla mezi roky 2007 a 2008 o více než 21 000 zúčastněných. Analýzu návštěvnosti však výrazně komplikují nedostupná data z let 2009 a 2010. V období 2011 - 2013 návštěvnost této akce klesá. V roce 2013 organizátoři očekávali, že Znojemské vinobraní navštíví až 80 000 lidí, nakonec jich dorazilo o celých 10 000 méně, především z důvodu nevydařeného počasí. Vinobraní je akcí, kde se převážná část programu koná pod širým nebem, tudíž počasí je faktorem, který výrazně ovlivňuje jeho návštěvnost. Co se týká analýzy návštěvníků podle místa bydliště, P. LIŠKA uvádí, že jelikož je Znojemské historické vinobraní největší akcí tohoto druhu, míří do Znojma lidé z celé České republiky. Zahraniční turisté však pravděpodobně tuto akci ve větším počtu nenavštěvují. Počet návštěvníků Pálavského vinobraní se ve zkoumaném období pohybuje kolem 40 000. Maxima dosáhla návštěvnost v roce 2013, kdy toto vinobraní navštívilo 52 000 účastníků. Podle informací od L. KŘIVÁNKOVÉ je to dáno tím, že tato akce stoupá na popularitě a proto dochází k nárůstu její návštěvnosti. Výrazně se tak v posledním roce snížil rozdíl v počtu návštěvníků mezi Znojemským a Pálavským vinobraním, je proto otázkou, zda tento nově nastoupený trend bude potvrzen v následujících letech a dojde tak k postupnému vyrovnání návštěvnosti obou akcí. I když návštěvnost Znojemského vinobraní bývá vyšší, nelze striktně říci, že je toto vinobraní slavnější, jelikož velký podíl na návštěvnosti hrají také místní občané měst, v nichž se vinobraní konají – ve Znojmě a v Mikulově. Zatímco Znojmo má zhruba 34 000 obyvatel, Mikulov pouze 7 300 obyvatel (ČSÚ, 2013). Ve výsledku je tak počet hostů přijíždějících na vinobraní do Znojma či do Mikulova poměrně vyrovnaný. Slavnosti vína
V Uherském Hradišti se každoročně již od roku 2003 vždy v září konají Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, které jsou jednou z nejvýznamnějších akcí svého druhu, jenž prezentuje rozmanitost a bohatost tradiční lidové kultury v oblasti Slovácka. Vystupuje zde řada folklorních souborů, cimbálových muzik a dechových kapel, to vše je provázeno ochutnávkou vín, burčáku, místních gurmánských specialit a ukázkou lidových řemesel (SLAVNOSTIVINAUH.CZ, 2013). Další velmi populární slavností je Burčákfest konaný vždy koncem září ve Znojmě. Jedná se především o slavnosti burčáku, hudby a kulinářských specialit. Již počtvrté se Slavnosti vína konaly také v Brně v rámci Festivalu v centru dění. Vinaři zde mají možnost prezentovat svá vína a nalákat tak případné návštěvníky, aby zavítali do jejich sklípků. Ani zde nechybí prezentace řemesel spojených s vinařskou oblastí.
32
Svatomartinské akce
Za Svatomartinská vína jsou označována první vína nového ročníku. Aby mohli vinaři Svatomartinská vína prodávat, musí nejprve získat povolení od Vinařského fondu, který od roku 2005 tuto kampaň zaštiťuje (FLAMIK, 2012). Tato vína se otevírají na svátek sv. Martina 11. listopadu přesně v 11 hodin. Tato znovuobnovená tradice má již mnoho příznivců a prodej Svatomartinských vín i počty návštěvníků těchto slavností každým rokem stoupají. Součástí obnovené tradice je nejen uctívání mladých vín, ale i pečená tzv. „Martinská husa“. Na zvýšenou poptávku po tomto tradičním jídle a pití reagují restaurace po celé ČR a do své nabídky každoročně vždy v listopadu zařazují svatomartinské menu. Vinařský fond pořádá nejznámější svatomartinskou akci tzv. Svatomartinský košt v Brně na Náměstí svobody. Ta se stává velmi populární, což dokládá i to, že akce konané 11. 11. 2013 se zúčastnilo přibližně 3 500 lidí (SVATOMARTINSKÉ VÍNO, 2013). Akce typu otevřených sklepů
Po celé jižní Moravě se v průběhu celého roku konají desítky akcí typu otevřených sklepů. Některé jsou samozřejmě známější a přilákají tak více návštěvníků, jiné jsou spíše komornějšího rázu. FLAMIK (2012) uvádí analýzu rozložení počtu opakovaných akcí otevřených sklepů během roku. Celkem se v roce 2012 na jižní Moravě konalo 54 akcí tohoto typu, podle prognózy v roce 2015 takovýchto akcí proběhne 70 s tím, že naroste jejich počet i v měsících mimo vinařskou sezónu (viz graf na obr. 5). Nízký počet akcí otevřených sklepů v měsíci září a absence akcí v měsíci říjnu lze vysvětlit tím, že se jedná o období, ve které se konají jiné významnější akce - především vinobraní. Skokový nárůst akcí v listopadu je způsoben jejich zaměřením na nová svatomartinská vína. počet akcí 12 10 8 6 4 2 0
rok 2012
rok 2015
Obr. 5: Rozložení akcí typu otevřených sklepů v jednotlivých měsících v průběhu roku 2012 a prognóza jejich rozložení v roce 2015 (převzato a upraveno: FLAMIK, 2012, s. 56)
33
Nejvýznamnější a nejnavštěvovanější akcí otevřených sklepů je v současnosti akce s názvem Ze sklepa do sklepa, jenž se koná v největší vinařské obci na jižní Moravě – Velkých Bílovicích. Akce je zaměřena na putování po sklepech a degustaci v jednotlivých vinařstvích a koná se každoročně od roku 2006. Během jednoho jarního víkendu se ve Velkých Bílovicích otevře několik desítek sklepů a každý účastník obdrží mapu, na které jsou všechny sklepy přehledně vyznačeny. Vstupenka na akci je k dostání za 1100,- Kč, každý účastník po jejím zakoupení obdrží kupony v hodnotě 600,- Kč na nákup vína, dále skleničku, již zmiňovanou mapu, v ceně je také autobusová doprava mezi vinařstvími, malé občerstvení a další drobné předměty (NVC, 2013). Festival otevřených sklepů
Tento festival je poměrně novou akcí, byl zaveden v roce 2009 díky Nadaci Partnerství. Svou podstatou spadá mezi výše zmiňované akce otevřených sklepů, přesto je v určitém ohledu výjimkou, a proto je zde uveden samostatně. Není totiž pořádán přímo místními vinaři či obcemi, ale vše zaštiťuje a organizuje právě Nadace Partnerství. Dále je Festival otevřených sklepů (dále jen FOS) výjimečný v tom, že se koná dvakrát či třikrát do roka a nikdy se nekoná dvakrát těsně po sobě na stejném místě. Organizátoři dbají na to, aby se díky této akci zviditelnily obce z různých částí jižní Moravy, proto se místo konání FOS mění. Vinaři z dané vinařské obce či několika sousedních vinařských obcí se domluví na určitý víkend, během kterého otevřou své sklepy pro turisty. Návštěvníci si koupí vstupenku (cena vstupenky je 890,- Kč), ke které dostanou poukaz na nákup lahvového vína v hodnotě 200,- Kč, degustační skleničku a také tištěného průvodce s profily vinařů, mapkami a jízdními řády autobusové dopravy. Pak už záleží jen na nich, které vinné sklepy navštíví. V otevřených sklípcích mohou návštěvníci ochutnat širokou nabídku vín a také si tyto sklepy prohlédnout a poznat, jak a kde vznikají moravská vína. Tato akce je poněkud komornějšího rázu, počet vstupenek na jednotlivé festivaly bývá omezen. Pořadatelé FOS se snaží o zachování autenticity prostředí i kontaktů s místními lidmi a usilují o prevenci a vyloučení lacinosti a masovosti. Cílem je především pozvednutí obrazu o kvalitě vín a služeb vinařské turistiky na jižní Moravě (NADACE PARTNERSTVÍ, 2008).
34
tržby vinařů [tis. Kč]
počet návštěvníků 2500
2500
2000
2000
1500
1500
1000
1000
500
500
0
0
počet návštěvnků
celková tržba vinařů (tis. Kč)
Obr. 6: Vývoj návštěvnosti Festivalu otevřených sklepů a vývoj tržeb vinařů (sestaveno podle údajů od ředitele Festivalu otevřených sklepů J. FLAMIKA)
Uvedený graf (obr. 6) znázorňuje vývoj návštěvnosti FOS od založení této akce na jaře 2009, kdy proběhl vůbec první festival „FOS v Modrých Horách“, do podzimu 2013, kdy se uskutečnil zatím poslední festival „FOS - Sv. Martin na Mutěnicku“. Během prvních šesti festivalů jejich návštěvnost postupně rostla, první tři festivaly navštívilo méně než 1 000 návštěvníků, první dva dokonce méně než 500, ale od jara 2010 návštěvnost již neklesla pod hodnotu 1 000 návštěvníků. Zatím maximální účasti bylo dosaženo na jaře 2013 „FOS - Jaro na Mikulovsku“, kterého se zúčastnilo 2 000 návštěvníků. FOS je samozřejmě také přínosem pro zúčastněné vinaře, což dokládají hodnoty jejich tržeb (obr. 6). Je samozřejmé, že tržby závisí na počtu návštěvníků, proto není překvapením, že nejvýnosnějším festivalem byl právě již zmiňovaný „FOS - Jaro na Mikulovsku“, na kterém vinaři utržili celkem 2,2 mil. Kč. Návštěvníci však v regionu utratí během konání FOS daleko více, především za ubytování a stravování v místních penzionech, hotelech a restauracích. Odhaduje se, že celkové tržby regionu během FOS jsou přibližně dvojnásobkem celkových tržeb vinařů. I přesto, že tato akce nepatří počtem návštěvníků a výší tržeb mezi největší, její přínos je obrovský. Hlavní přínos je spatřován především v tom, že díky konání FOS se daný region zviditelní a spokojení návštěvníci sem rádi zavítají individuálně i mimo konání festivalu. Víno z blízka
Pod záštitou Nadace Partnerství vznikla i další vinařská akce s názvem Festival víno z blízka konaný v Brně. V roce 2013 se tento festival konal teprve podruhé, ale i za tak krátkou dobu si stihl získat určitý okruh příznivců. Tato akce se snaží rozvíjet vinařskou turistiku především mezi těmi zájemci o víno, kterým se nechce cestovat „až“ na jižní 35
Moravu. Celá akce se skládá ze tří částí. Nejprve během celého listopadu probíhá Měsíc jídla a vína z blízka, v rámci kterého mohou zájemci navštívit festivalové vinárny, ve kterých je po celý měsíc připravena rozšířená nabídka vín od festivalových vinařů a další speciální akce, každá festivalová restaurace také nabízí jídla spolu s degustací vín od vybraného festivalového vinaře. Celá akce vrcholí víkendem na začátku prosince, kdy nastává tzv. Velká degustační sobota, návštěvníci po zakoupení vstupenky obdrží skleničku a tištěného festivalového průvodce s mapou degustačních míst. Jde o jakousi podobu otevřených sklepů přenesených do centra Brna. V neděli se pak koná Předvánoční vinný trh (v atriu Fakulty sociálních studií MU), kde mohou zájemci nakoupit vína za ceny ze dvora od festivalových vinařů na jednom místě. Jedním z cílů festivalu je snaha o oživení zašlé vinařské slávy Brna a znovuobnovení jeho statusu „brány do vinařské oblasti Morava“ (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013a). Prvního ročníku festivalu se zúčastnilo 230 osob, druhý ročník už měl návštěvnost téměř trojnásobnou (650 osob). Návštěvností se tato akce nedá srovnávat se zmiňovanými vinobraními ve Znojmě a Mikulově, festival Víno z blízka je novou akcí, která potřebuje čas, aby se dostala do povědomí vinařských turistů a získala si tak větší okruh příznivců. Také je třeba uvést, že se jedná pouze o účastníky, kteří si zakoupili vstupenku na Velkou degustační sobotu, během předešlého Měsíce jídla a vína z blízka se akce zúčastnilo mnohonásobně více lidí, tato návštěvnost však nebyla nijak evidována. Během posledního festivalu Vína z blízka 2013 vyplňovali účastníci anketu, ve které bylo zjišťováno místo, odkud přijeli, dále jejich pohlaví a věk. Celkem bylo získáno 233 dotazníků, ankety se tak zúčastnilo 36 % zúčastněných. Níže uvedené grafy analyzují výsledky této ankety, procentuální hodnoty jsou vždy vztaženy na počet respondentů, nikoli na celkový počet účastníků.
Místo, odkud návštěvníci festivalu Víno z blízka 2013 přijeli 2,1 %
Brno
7,7 %
Jihomoravský kraj (mimo Brno)
11,2 % 11,6 %
odjinud z Moravy (mimo Jihomoravský kraj)
67,4 %
z Čech ze Slovenska počet respondentů = 233 (36 % zúčastněných)
Obr. 7: Procentuální podíly dotázáných účastníků festivalu Víno z blízka 2013 podle místa, odkud přijeli (sestaveno podle údajů od manažerky festivalu E. KVAPILOVÉ)
36
Co se týká návštěvnosti festivalu podle místa, odkud účastníci přijeli (obr. 7), výrazně převažují obyvatelé města Brna (67,4 % všech dotázaných). Rovnocenné jsou kategorie návštěvníků, kteří přijeli z Jihomoravského kraje ale ne z Brna (11,6 %) a návštěvníků odjinud z Moravy mimo Jihomoravský kraj (11,2 %). Z Čech zavítalo 7,7 % dotázaných, další 2,1 % přijelo ze Slovenska, ze zahraničí mimo Slovenska nebyl žádný z respondentů. Uvedené údaje tak potvrzují výrazně regionální charakter této akce, neboť 90,2 % všech dotázaných na festival přijelo z Moravy.
Obr. 8: Procentuální podíly dotázaných účastníků festivalu Víno z blízka 2013 podle pohlaví a věku (sestaveno podle údajů od manažerky festivalu E. KVAPILOVÉ)
Z celkového počtu 233 vybraných dotazníků byla u 228 zodpovězena otázka na pohlaví a věk. Počet můžu a žen byl mezi dotázanými takřka vyrovnaný 115 žen a 113 mužů). Graf (obr. 8) porovnává návštěvnost v rámci pěti věkových kategorií, z nichž nejvíce byla mezi dotázanými zastoupena nejmladší kategorie 18 – 29 let (40 % u žen, 33,6 % u mužů). Festival navštívilo více starších mužů než žen. Ve věkové kategorii 60 a více let dominují muži. Lze tak vypozorovat odlišné věkové struktury návštěvníků festivalu v závislosti na pohlaví. To však může být způsobeno rozdílným věkem partnerů, kteří pravděpodobně navštěvují tuto akci spolu. V současnosti je totiž ve většině vztahů muž starší než žena. Přesto by bylo zajímavé dále tento jev sledovat a pokusit se tak odhalit určitý trend. To se samozřejmě týká nejen festivalu Víno z blízka ale i dalších významných akcí, to si však vyžaduje rozsáhlý několikaletý průzkum, jenž pro svou náročnost nebyl zatím realizován. Dotazníkové šetření na festivalu Víno z blízka 2013 by však mohlo být pomyslným základním kamenem takového výzkumu. V prvé řadě je však nezbytné, aby si pořadatelé vinařských akcí a festivalů uvědomili důležitost těchto dat a jejich nezbytnost pro další rozvoj vinařského turismu na jižní Moravě, neboť bez znalosti informací o tom, která věková kategorie se na vinařské turistice podílí nejvyšší měrou, nemohou zavést příslušná opatření (cílená marketingová strategie a propagace, doplňkové služby, program přizpůsobený věku návštěvníků, apod.) a tím pádem může dojít nikoliv k dalšímu rozvoji ale ke stagnaci či dokonce poklesu významu vinařského CR na jižní Moravě. 37
2.6 Vinařské stezky První vinařské stezky se začaly objevovat počátkem 20. stol. v Itálii. Samotný pojem vinná stezka (Weinstrasse, wine route) pochází z německého vinařského prostředí. Původně byly za vinařské stezky označovány panoramatické trasy procházející vinařskou krajinou, s pěkným výhledem na vinohrady, s možností návštěvy vinných sklepů a degustací místních vín. S postupným rozvojem vinařského marketingu získal pojem vinařské stezky i další významy. Především se vinné cesty rozvinuly jako marketingový a turistický produkt podporovaný určitou institucí, či sdružením vinařů, výrazně napomáhající rozvoji regionu a cestovního ruchu, založeném na tradičních produktech (ZDRUŽENIE MALOKARPATSKÁ VÍNNA CESTA, 2004).
Jižní Morava je v současnosti protkána více než 1 200 kilometry značených tras známých jako Moravské vinařské stezky (dále jen MVS). Jedná se o nejrozsáhlejší a jedinečnou síť tematických cyklotras v České republice. Tyto stezky vytyčila a spravuje Nadace Partnerství. Stezky jsou navrhovány tak, aby turisté mohli navštívit co nejvíce zajímavých míst, které jižní Morava nabízí. Procházejí tedy sklepními uličkami, zahýbají k různým vyhlídkám, propojují významné vinařské obce. Trasy většinou vedou po klidných silnicích, lesních či polních cestách (NVC, 2013). Od dubna do října na stezkách probíhá také 10 akcí v rámci seriálu Krajem vína, přičemž se každá z akcí koná na jiné vinařské stezce, jako příklad lze uvést Otevírání Lichtenštejnských stezek, Májové putování, Letní putování po vinařských stezkách či Tour de burčák (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013b). Celkem bylo vytyčeno 10 okruhů vinařských stezek, které jsou pojmenovány podle vinařských oblastí, do kterých byla jižní Morava rozdělena do roku 2004. Jedná se tedy o následující stezky: Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská, Velkopavlovická a Znojemská. Tyto vinařské stezky propojuje páteřní Moravská vinná stezka dlouhá 242 km vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště. Nadace Partnerství vydává a pravidelně aktualizuje mapy MVS. Každá stezka má svou speciální mapu obsahující informace a délce tras, jejich výškových profilech i stavu povrchů. Stezky jsou značeny jednotným logem, liší se pouze barvou typickou pro konkrétní trasu (viz mapa na obr. 9). Průměrná délka jedné trasy se pohybuje kolem 90 km, jedná se tedy o stezky regionálního významu (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013b).
Vedle vinařských tras regionálního významu, existují také místní naučné stezky či vinařské trasy vybudované vinařskými obcemi, aby turistům přiblížily vinařské tradice svého mikroregionu. Mezi tyto stezky patří například: naučná stezka Stará Hora, Vinařská naučná stezka Mikulov, Naučná vinařská stezka Valtice, Naučně-poznávací stezka Mezi vinicemi Velkých Bílovic, stezka Krajem André, stezka Modré Hory, Stezka strážnickými vinohrady, Stezka muškátu moravského či Stezka rulandského bílého (NVC, 2013). Tyto trasy jsou kratší než jednotlivé MVS, většinou se jejich délka pohybuje kolem 20 km.
38
Obr. 9: Moravské vinařské stezky a jejich značení (převzato a upraveno podle: NADACE PARTNERSTVÍ, 2013b)
Rozvoj cykloturistiky jako jednoho z hlavních druhů šetrné dopravy a turistiky se dnes již neobejde bez využití moderních technologií, díky nimž lze zjistit návštěvnost buď jednotlivých lokalit, nebo celých oblastí. Data ze sčítání pak slouží především pro plánování kapacit cyklostezek a pro sledování pohybu turistů ve významných turistických oblastech. Toho si je dobře vědom i Jihomoravský kraj, který za pomoci Nadace Partnerství instaloval na svém území již osm automatických sčítačů. Tyto sčítače lze snadno přemisťovat mezi jednotlivými lokalitami, přičemž na dané lokalitě setrvá sčítač přibližně po dobu jednoho roku, aby bylo možné vyhodnotit sezónnost v počtech cyklistů. Instalace sčítačů se nevyhnula ani některým MVS. Podle informací od koordinátora MVS L. KALY v současnosti není sčítač na žádné z nich, ale v minulých letech byly sčítače na Znojemské vinařské stezce (období srpen 2011 – červenec 2012) a páteřní Moravské vinné stezce (období srpen – listopad 2012). Oba tyto sčítače se nacházely na území města Znojma, což bezesporu výrazně ovlivnilo výsledky, neboť cyklostezky zde neslouží pouze pro rekreační účely ale plní i významnou dopravní funkci ve městě. Mezi jednotlivými měsíci v roce není rozdíl v počtu cyklistů na těchto stezkách tak výrazný, jako u jiných stezek na území Jihomoravského kraje, které slouží především pro rekreační účely (PARTNERSTVÍ, o.p.s., 2013). Tyto údaje jsou tak poměrně nedostačující pro vyhodnocení
39
využití jednotlivých MVS, je zapotřebí instalovat sčítače přímo na místa, kde vedou pouze vinařské stezky a mimo centra velkých měst. Monitoring turistů by se přirozeně neměl omezit pouze na zjišťování čísel o počtu uživatelů stezek. Velmi důležitý je také kvalitativní průzkum doplňující data ze sčítačů informacemi o chování uživatelů, jejich zájmech a očekáváních. Tyto informace jsou částečně získávány z průzkumů národních agentur CR (např. CzechTourism). Díky zjištění průměrných výdajů návštěvníků dané stezky lze určit její ekonomický přínos pro region a srovnat ho s výší investice do jejího vybudování. V zahraničí takovéto průzkumy ukázaly, že investice do stezek jsou jedny z nejlépe vynaložených veřejných prostředků (KRAJSKÉ SDRUŽENÍ NS MAS ČR JM KRAJE, 2011).
Vinařské cykloturistice a tedy i vinařským stezkám bude pozornost věnována také v rámci komparační části této práce, kde bude rozvoj vinařských stezek na jižní Moravě porovnáván se situací ve vinařských oblastech Weinviertel v Dolním Rakousku a v Malokarpatské oblasti na Slovensku. Budou uvedeny i příklady přeshraniční spolupráce právě prostřednictvím vinařských stezek mezi těmito regiony.
2.7 Certifikace zařízení vinařské turistiky V rámci kontinuálního projektu rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě a v Čechách realizuje NVC spolu s Nadací Partnerství a Vinařským fondem projekt certifikace zařízení vinařské turistiky. Cílem této certifikace je vyčlenění kvalitních poskytovatelů služeb v oblasti vinařského CR. Zařízení jsou rozdělena do pěti kategorií (NVC, 2013): vinařství, vinné sklepy, vinotéky, restaurace s vínem, ubytování s vinařskou tematikou. Certifikace obecně je známkou dosažení určité úrovně kvality, měřitelné pomocí stanovených kritérií. Aby mohlo být zařízení certifikováno, musí proto splňovat poměrně přísná kritéria. K obecným kritériím, která musí splňovat každá kategorie zařízení, patří například: poskytování informací o víně a vinařské turistice, vztah k tradiční vinařské kultuře, stanovený podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR, zatřídění alespoň části nabízených vín z dané vinařské podoblasti a prezentace těchto vín (NVC, 2013). Dále existuje mnoho dalších kritérií pro jednotlivé kategorie certifikovaných zařízení vinařské turistiky. Certifikace je prováděna od roku 2008. O certifikaci žádá provozovatel či vlastník zařízení formou žádosti adresované NVC. Certifikovaná zařízení na jižní Moravě jsou označena tabulkami s logem „Vína z Moravy“ a nápisem „Certifikace vinařské turistiky“ v češtině i angličtině (viz obr. 10). Udělení certifikace a užívání známky je zpoplatněno. 40
Certifikované podniky mají určitá privilegia, jsou například propagovány na webových stránkách NVC a také v katalogu Krajem vína, který každoročně Národní vinařské centrum vydává (NVC, 2013). Otázkou však zůstává, zda snaha o certifikaci služeb vinařské turistiky není krokem k „masovosti“ vinařského CR. Návštěvníci takto certifikovaných zařízení totiž mohou očekávat určité standardy. Každá z pěti kategorií musí splňovat stanovená kritéria, proto může být nakonec turistovi jedno, který vinný sklep navštíví, když mu v každém certifikovaném vinném sklepu budou poskytovány stejné služby.
Obr. 10: Ukázka označení certifikovaných zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě (zdroj: NVC, 2014b) Tab. 2: Počty certifikovaných zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě v roce 2013 Ubytování s Restaurace vinařskou s vínem tematikou
Vinařství
Vinný sklep
Vinotéka
Mikulovská Slovácká
15 19
14 21
10 5
9 8
5 1
53 54
Velkopavlovická
25
31
4
12
4
76
6
8
5
5
2
26
65
74
24
34
12
209
podoblast
Znojemská oblast Morava
Celkem
Zdroj: sestaveno podle: NVC, 2013
Z tabulky 2 je patrné, že nejvíce certifikovaných zařízení vinařské turistiky se nachází ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (celkem 76 zařízení) nejméně pak v podoblasti Znojemské (pouze 26 zařízení). Nejpočetnější je kategorie certifikovaných vinných sklepů, kterých je na celé Moravě 74, nejméně zařízení je v kategorii restaurace s vínem (pouze 12). Názornější srovnání situace v jednotlivých podoblastech nabízí následující graf (obr. 11). Počty certifikovaných zařízení v jednotlivých obcích udává tabulka v Příloze 5. 41
Mikulovská
Slovácká
Velkopavlovická
Znojemská
35 30 25 20 15 10 5 0 vinařství
vinný sklep
vinotéka
restaurace s vínem
ubytování s vinařskou tematikou
Obr. 11: Počty certifikovaných zařízení vinařské turistiky v jednotlivých kategoriích a v daných vinařských podoblastech na jižní Moravě (sestaveno podle NVC, 2013)
Mapa certifikovaných míst vinařské turistiky (obr. 12) zobrazuje rozmístění těchto zařízení v jednotlivých vinařských obcích jižní Moravy. Typy certifikovaných zařízení jsou odlišeny barevně, jejich počet v dané obci, je dán poloměrem kruhu. Na první pohled je patrná výrazná koncentrace certifikovaných míst uprostřed vinařské oblasti Morava. Do této oblasti spadá téměř celá Mikulovská podoblast, jižní část Velkopavlovické podoblasti a jihozápadní část Slovácké vinařské podoblasti. Výrazně menší koncentrace certifikovaných míst vinařské turistiky se vytvořila také kolem Znojma v podoblasti Znojemské. Zmiňovaná koncentrace obcí s certifikovanými místy vinařské turistiky je velmi podobná výsledku Vystoupilovy kategorizace vinařských obcí dle jejich významu pro vinařskou turistiku (VYSTOUPIL a kol., 2006). Stejně jako je nejvýznamnější koncentrace certifikovaných obcí uprostřed vinařské oblasti (čtyřúhelník: Novosedly – Valtice – Mikulčice – Velké Němčice), tak i u Vystoupilovy kategorizace se nejvýznamnější vinařské obce nachází v této oblasti (trojúhelník: Novosedly – Hodonín – Blučina). U obou klasifikací se shoduje také koncentrace v okolí Znojma. V čem se však Vystoupilova kategorizace rozchází s uvedenou klasifikací obcí na základě certifikovaných zařízení, jsou koncentrace významných vinařských obcí ve Slovácké podoblasti a to kolem Kyjova a v okolí Strážnice, tato koncentrace není v uvedené mapě certifikovaných zařízení vinařské turistiky (obr. 12) zjevná. Obě klasifikace jsou však důkazem toho, že lze i při zcela odlišném způsobu metodiky dojít k velmi podobným závěrům, tedy určit ty nejvýznamnější obce pro vinařskou turistiku. Pouze ve čtyřech obcích jsou umístěny všechny typy certifikovaných zařízení, jedná se o obce Valtice, Mikulov, Pavlov a Zaječí. Z mapy je na první pohled patrná převaha vinařství a vinných sklepů. Převaha těchto dvou typů certifikovaných zařízení je především 42
z toho důvodu, že podmínky pro zařazení mezi certifikované vinné sklepy či vinařství nejsou tak přísné jako u certifikované restaurace s vínem či ubytování. V současnosti se certifikovaná zařízení nachází v 55 vinařských obcích jižní Moravy z celkového počtu 312, tj. přibližně 17,5 % obcí je certifikovaných pro vinařskou turistiku. Poměr certifikovaných obcí se však výrazně odlišuje v rámci jednotlivých vinařských podoblastí. Nejvíce jich je v Mikulovské podoblasti (36,5 %) certifikováno je 11 z 30 obcí, naopak nejméně 6 z 90 obcí (6,5 %) v podoblasti Znojemské. Ve zbylých dvou podoblastech: Slovácká (17 %) – 20 obcí ze 117, Velkopavlovická (24 %) – 17 obcí z celkových 75. Certifikační program vinařské turistiky byl zaveden teprve před šesti lety, tudíž se stále rozvíjí a majitelé se snaží postupně své podniky přizpůsobovat požadavkům nutným pro získání této certifikace, díky níž by získali řadu výhod. Certifikace je tu však především proto, aby vyzdvihla ta nejlepší zařízení pro vinařskou turistiku, tudíž počet certifikovaných zařízení musí být nutně omezený a toto ocenění mohou získat jen opravdové špičky ve svém oboru. Počet certifikovaných zařízení by se tak neměl již výrazně zvýšit, neboť pokud by byl certifikován každý druhý sklep, vinotéka, apod., certifikace by začala postrádat svůj smysl.
43
Obr. 12: Počty a typy certifikačních zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě v roce 2014 (vlastní zpracování; podkladová data: ArcČR 500 2.0, Ministerstvo zemědělství ČR, NVC) 44
3 KOMPARACE VINAŘSKÉ TURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE, NA SLOVENSKU A V RAKOUSKU V této části bakalářské práce je srovnáván stav vinařské turistiky na jižní Moravě s vinařskou turistikou v dolnorakouské vinařské podoblasti Weinviertel14 a v Malokarpatské vinařské oblasti na jihozápadním Slovensku. Tyto dvě oblasti byly pro komparaci s jižní Moravou zvoleny především proto, že se jedná o vinařské oblasti sousedních států - leží nejblíže jižní Moravě (viz mapa na obr. 13), panují zde velmi podobné klimatické podmínky a také historický vývoj vinařství byl v těchto oblastech téměř totožný. Ve Weinviertelu i Malokarpatské oblasti stejně jako na jižní Moravě se kultura vína už po staletí výrazným způsobem podílí na tvářnosti sídlišť a pozemků, ovlivňuje zemědělskou strukturu, obchodní styky, má vliv na materiální kulturu i mentalitu obyvatelstva (LANDSTEINER, 1995). Je proto zajímavé a bezesporu důležité sledovat, jakým způsobem současné administrativní hranice rozdělující jednotlivé státy ovlivňují vývoj vinařského CR v oblastech, které si jsou v mnohém podobné. Všechny tři zmiňované oblasti mají společné také to, že se jedná o největší a nejvýznamnější oblasti pěstování vína v příslušných státech a současně jsou tyto tři regiony největšími vinařskými oblastmi ve střední Evropě. Podobnost regionů jižní Morava, Weinviertel a regionu Záhorie (sem spadá Malokarpatská vinařská oblast) dokládá také jejich společné sdružení v rámci euroregionu Pomoraví.
Obr. 13: Lokalizace komparovaných vinařských oblastí – jižní Morava, Malokarpatská oblast a Weinviertel (vlastní zpracování, podkladová data: ESRI World, MZe ČR, TopWine.sk,
Weinviertel Tourismus GmbH) Rozvoj vinařského CR je i v těchto oblastech (stejně jako na jižní Moravě) otázkou především posledního desetiletí, ve všech třech srovnávaných regionech je vinařská turistka ve fázi expanze, někde se však stihla za tu dobu rozvinout více než jinde. Tam, kde 14
v překladu „vinná čtvrť“
45
k výraznému rozvoji zatím nedošlo, mohou místní vinařští aktéři čerpat inspiraci právě od svých sousedů. Následující podkapitoly tak stručně srovnávají zmiňované vinařské oblasti a zaměřují se především na fungující projekty vinařských stezek v těchto oblastech a na ně vázaný potenciální rozvoj vinařské turistiky, jehož součástí by měla být i spolupráce mezi těmito příhraničními vinařskými regiony.
3.1 Slovenský vinařský cestovní ruch 3.1.1 Slovenské vinařské oblasti Slovenské vinařství je soustředěno v jižní části státu, konkrétně na jižních, jihovýchodních a jihozápadních svazích Karpat. Slovenský vinařský region je členěn na šest vinařských oblastí – Malokarpatská, Nitrianska, Južnoslovenská, Stredoslovenská, Východoslovenská a oblast Tokaj (viz Příloha 6), jenž jsou rozděleny do 40 vinohradnických rajónů a 603 vinařských obcí (ZVÄZ VYROBCOV HROZNA A VÍNA NA SLOVENSKU, 2012).
Malokarpatská oblast, nacházející se v jihozápadní části SR, je svou rozlohou 5 359 ha největší vinařskou oblastí na Slovensku. Průměrný roční úhrn srážek činí 600 mm a roční teplotní průměr je 11 °C. Charakteristické jsou výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, které ve vegetačním období dosahují až 15 °C ZVÄZ VYROBCOV HROZNA A VÍNA NA SLOVENSKU, 2012). Tato oblast je tvořena 3 podoblastmi (TOPWINE.SK, 2014): vinohrady Záhoria (Záhoří), které leží mezi řekou Moravou a severozápadním okrajem Malých Karpat, klimatické podmínky jsou zde drsnější, než na svazích Malých Karpat, nejvýznamnější vinohrady se nachází v okolí města Skalica; malokarpatské vinohrady (v užším slova smyslu) na jihozápadních svazích Malých Karpat, rozprostírají se směrem od Bratislavy až k Horným Orešanom; vinohrady na nížinách a pahorkatinách východně od Malých Karpat, tyto vinohrady jsou výrazně mladší v porovnání s již uvedenými oblastmi. Celkem je Malokarpatská oblast rozčleněna do 12 vinařských rajónů 15, jež jsou tvořeny celkem 120 vinařskými obcemi. Nejznámějšími vinařskými obcemi Malokarpatské oblasti jsou: Limbach, Modra, Pezinok, Rača, Skalica a Svätý Jur (SLOVAKIA.TRAVEL, 2013). 3.1.2 Vinařská turistika v Malých Karpatech Rozvoj vinařského CR v této oblasti je prozatím na svém počátku. Co se týká vinařských stezek, v této oblasti jsou prozatím vytyčeny pouze dvě – Malokarpatská vinná cesta a Vinná cesta Záhorie. Nejde však o stezky, které by byly realizovány určitou organizací (jako Nadace Partnerství spravuje MVS na jižní Moravě), byly zavedeny nezávisle na sobě. Zatím asi největším přínosem pro rozvoj vinařské turistiky v tomto regionu bylo otevření Národního salónu vína v Pezinku a Síně slávy malokarpatských vín v Limbachu. V Pezinku se nachází také Malokarpatské vinařské muzeum (SOUKUPOVÁ a MACH, 2010). 15
vinařské rajóny: Bratislavský, Doľanský, Hlohovecký, Modranský, Orešanský, Pezinský, Senecký, Skalický, Stupavský, Trnavský, Vrbovský, Záhorský
46
Stejně jako na jižní Moravě, má vinařství na tomto území dlouhou tradici - vyskytuje se zde mnoho historických památek, vinařské domy, zachovalý folklór, to vše a mnoho dalšího se výraznou měrou podílí na utváření genia loci tohoto regionu. Tento potenciál, je zde však zatím nedostatečně rozvinut. Malokarpatská vinná cesta
Malokarpatská vinná cesta (dále jen MVC) vznikla už na počátku 90. let, je dlouhá cca 50 km a spojuje dvě velká centra na jihozápadním Slovensku - Bratislavu s Trnavou. Na trase leží také tři významná vinařská centra – Svätý Jur, Pezinok a Modra. Tyto a okolní obce (celkem 37) spolu s dalšími fyzickými a právnickými osobami z regionu vytvořily institucionální ukotvení v podobě „Združenie Malokarpatská vínna cesta“, jenž se snaží o zviditelnění malokarpatského regionu pro domácí i zahraniční návštěvníky a propagaci vinařské turistiky v oblasti Malých Karpat. Tato organizace pořádá tradiční místní výstavy vína, vinné trhy v Pezinku, Den otevřených sklepů (každoročně v listopadu), Malokarpatské vinobraní v Modre, Pezinku a dalších městech a samozřejmě další vinařské akce v tomto regionu. Všechny začleněné obce i konkrétní vinařské podniky jsou označeny tabulkou s logem MVC. Sdružení MVC každoročně vydává kalendář akcí (podobně jako v ČR Národní vinařské centrum) a rozvíjí přeshraniční spolupráci s cílem propojení vinařských stezek na Slovensku a v Rakousku (MVC, 2014; SOUKUPOVÁ a MACH, 2010; KATEDRA CR VŠE PRAHA, 2007). Jedná se tak o jakýsi druh certifikace vinařských produktů a akcí v malokarpatském regionu. Zde lze vidět určitá podobnost s certifikací vinařské turistiky na jižní Moravě, která však není prozatím certifikací v onom slova smyslu, jelikož není založena na splnění určitých kritérií. Vinná cesta Zahorie
Nejznámější vinařský rajón v Malokarpatské vinařské oblasti je Skalický rajón, který má výborné předpoklady pro rozvoj vinařské turistiky. Vinná cesta Zahorie byla zprovozněna v roce 2003 a spojuje celkem 42 obcí v nejzápadnější části Slovenska (okresy Malacky, Senica a Skalica), tj. oblast Skalického a Záhorského vinařského rajónu. Kontaktním místem této vinařské stezky je Turistické informační centrum ve Skalici, jenž zajišťuje exkurze a návštěvy regionu. Účel vytvoření této stezky je obdobný jako u předchozí MVC, především snaha o zviditelnění a prezentaci turistického regionu Záhorie na výstavách cestovního ruchu, podpora středního a drobného podnikání nejen ve vinařství, ale i v lidových řemeslech, venkovské turistice a agroturistice. Umístění Skalického rajónu na hranici s jižní Moravou a Dolním Rakouskem (oblast Weinviertel) vytváří dobré podmínky pro přeshraniční spolupráci. Dobré základy pro rozvoj přeshraniční spolupráce vytvořily evropské projekty PHARE a INTERREG16 (SOUKUPOVÁ a MACH, 2010). 16
projekty EU: PHARE = předvstupní program, s cílem pomoci překlenout hospodářskou a politickou propast mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy INTERREG = program realizovaný po vstupu do EU, podpora přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi (MMR ČR, 2013)
47
3.2 Rakouský vinařský cestovní ruch 3.2.1 Rakouské vinařské oblasti Vinařství v Rakousku se koncentruje podél severovýchodní, východní a jihovýchodní hranice státu, tedy při hranicích s Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Členění rakouského vinařství do jednotlivých oblastí a podoblastí je poměrně složité a nejednotné. Dle rakouského vinařského zákona se zdejší vinařství člení do tří hlavních vinařských oblastí – Weinland, Bergland a Steirerland (viz Příloha 7.1) (O VÍNĚ, 2010). Tyto oblasti jsou dále členěny na 24 vinařských podoblastí, přičemž do Weinlandu spadá 15 z nich, oblast Bergland je rozdělena na pět a Steirerland na čtyři podoblasti. Jednou z podoblastí Weinlandu jsou Dolní Rakousy, do kterých spadá právě oblast Weinviertelu. Uvedené členění však prozatím není moc využíváno, častěji se lze setkat s názvy devíti vinařských oblastí – Burgenland, Kärnten, Niederösterreich, Oberösterreich, Salzburg, Steiermark, Tirol, Vorarlberg a Wien, uvedené názvy odpovídají jednotlivým spolkovým zemím Rakouska, a velmi často jsou používány a zaměňovány za názvy vinařských oblastí, což je dáno především tím, že v rakouském zákoně jsou tyto názvy sice uvedeny, ale nikoli jako vinařské oblasti nýbrž podoblasti. Tohoto dělení je využíváno především u propagace vinařské turistiky v rámci jednotlivých spolkových zemí, protože například v Dolních Rakousech (Niederösterreich) nemají zájem na tom, propagovat vinařskou oblast Weinland, jelikož by tím propagovali i sousední spolkovou zemi Hradsko (Burgenland), která do Weinlandu také patří. Vinařská oblast Dolní Rakousy je v rámci tohoto členění rozdělena do osmi podoblastí, z nichž nejvýznamnější je právě Weinviertel (O VÍNĚ, 2010). Nevýhoda tohoto členění může spočívat v tom, že vinná réva je pěstována v drtivé většině pouze ve čtyřech z devíti spolkových zemí (konkrétně se jedná o Dolní Rakousy/Niederösterreich, Hradsko/Burgenland, Štýrsko/Steiermark a Vídeň/Wien), proto označení vinařských oblastí podle devíti spolkových zemí může být poněkud zavádějící. Nicméně toto členění je pro místní vinaře marketingově vhodnější. V Příloze 7.2 je uvedena mapa znázorňující rozmístění zmiňovaných čtyř vinařských oblastí pěstujících víno a jejich dělení na podoblasti. Samotný Weinviertel jakožto největší vinařská podoblast (rozloha 16 500 ha) v Dolnorakouské vinařské oblasti a potažmo i v celém Rakousku je dále členěna do tří částí: Westliches Weinviertel (Západní Weinviertel), Veltlinerland (Kraj Veltlínu) a Südliches Weinviertel (Jižní Weinviertel) (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013c). Klima je zde velmi příhodné, na mnoha místech se zde již projevuje vliv suchého panonského podnebí. 3.2.2 Vinařský cestovní ruch ve Weinviertelu Jak už napovídá název této oblasti, víno je zde hlavním aktérem a dotýká se téměř všech činností v regionu, tím pádem i cestovního ruchu. Hlavními pilíři vinařské turistiky je v Rakousku především dobrá úroda a víno, skloubená s kvalitní turistickou infrastrukturou a širokou nabídkou služeb a aktivit pro různé cílové skupiny návštěvníků a jejich vysoká 48
kvalita. Rakouští vinaři jsou si dobře vědomi toho, že dnes již nestačí pro kvalitní vinařský CR pouze návštěva vinic, vinařství, muzeí, festivalů vína a vinných sklepů, dnešní vinařští turisté žádají více. Proto se zdejším vinařům podařilo skvěle propojit tyto zmiňované aspekty vinařského CR také s wellness, gastronomií, moderní architekturou, lyžováním či golfem, tedy vším co je dnes „in“ (RÁDLOVÁ, 2012). V tomto směru má vinařský CR na jižní Moravě i na Slovensku ještě poměrně výrazné rezervy, rakouský vinařský turismus tak pro ně může být jistou inspirací v budoucím rozvoji. Podle ředitele Weinviertel Tourismus, Hannese Weitschachera, je současný stav rakouského vinařského CR takový, že mnozí jeho aktéři (zejména vinaři) jsou spokojeni s dnešní situací a nemají potřebu posouvat se dál. To však může vést ke stagnaci a postupnému úpadku vinařské turistiky, čemuž se Weinviertel Tourismus a podobné organizace snaží předejít motivací vinařů a masivní propagací vinařského turismu (RÁDLOVÁ, 2012). Cestovní ruch ve Weinviertelu je podporován obrovským počtem muzeí, která se zde nachází. Z těch, které jsou vázány přímo na vinařství a lidové tradice této oblasti, stojí za zmínku především Museum für Dorfkultur (Muzeum venkovské kultury), Landesmuseum für Volkskultur (Zemské muzeum lidové kultury), Bauernmuseum (Selské museum) či Weinviertler Museumsdorf. Mimo ně se zde nachází také přírodovědná a technická muzea, na své si zde přijde každý návštěvník. Weinviertel je počtem a různorodostí místních muzeí výjimečný a muzea jsou jedním z aspektů utvářejících genia loci této oblasti (STÖCKL & STÖCKL-PEXA, 2006).
Novinkou zavedenou v roce 2013 a lákající turisty z širokého okolí i ze zahraničí jsou akce zvané „Tafeln im Weinviertel“17, kdy každý týden od června do konce srpna jsou pod širým nebem prostřeny stoly nabízející ochutnávku nejen vína ale i místních kulinářských specialit. Tyto hody jsou pořádány přímo mezi vinicemi, ve sklepních uličkách či zámeckých dvorech. Na sezónu 2014 je naplánováno celkem 22 akcí, kdy první je 18. června a poslední 28. srpna. Jelikož se tato akce ihned stala velmi populární, zájemci si musí své místo dopředu rezervovat a za určitý poplatek si za hudebního doprovodu vychutnají menu o pěti chodech z regionálních produktů spolu s vínem pocházejícím z okolních vinic (WEINVIERTEL TOURISMUS, 2014). Weinstrasse Weinviertel a systém tematických cyklostezek
I ve Weinviertelu existuje projekt podobný MVS na jižní Moravě. Celou vinařskou oblastí Weinviertel prochází 400 km dlouhá stezka pojmenovaná jako Weinstrasse Weinviertel. Stezka dělí tuto oblast do tří podoblastí - Západní Weinviertel (Westliches Weinviertel), Kraj Veltlínu (Veltliner Land) a Jižní Weinviertel (Südliches Weinviertel). V každé z nich je vyznačeno ještě několik kratších tematických vinařských stezek, kdy většina z nich je pojmenována podle vinných odrůd., které se v regionu pěstují, celkem je těchto tematických stezek 13 a jejich délka se pohybuje v průměru kolem 50 km. Jako příklad lze 17
v překladu „Tabule ve Weinviertelu“
49
uvést například stezky Chardonnay Radroute, Resling Radroute, Portugieser Radroute, Traminer Radroute, Vinařská stezka rozhledů – Veltiner Radroute, či Muskateller Radroute. Mimo tento systém vinařských cest jsou zde také vyznačeny lokální vinařské stezky – Cyklotrasa víno a kultura (Wein und Kultur Radweg) či Trasa sklepními uličkami údolí Pulkau (Pulkautaler Kellergassenweg) (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013c).
3.3 Vinařské stezky – konkurence vs. spolupráce Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, vinařské stezky (vinné cesty, Weinstrasse) jsou významným produktem vinařské turistiky, který výrazně napomáhá jejímu dalšímu rozvoji. Jejich význam spočívá také v tom, že jakožto liniový prvek v krajině umožňují propojení zajímavých míst či dokonce celých vinařských oblastí (regionů) nejen uvnitř jednoho státu, ale především v případě vinařských oblastí sousedních států ležících při státní hranici, také mezinárodní propojení. Ač má tato přeshraniční spolupráce ve zkoumané oblasti ještě značné rezervy a je teprve na svém počátku, existují již konkrétní výsledky této snahy. Aktéři v oblasti vinařského CR si začínají uvědomovat, že spolupráce se sousedními státy je v dnešní době již nezbytná, chtějí-li vinařský turismus nadále rozvíjet a neustrnout v rané fázi jeho vývoje, pro niž jsou typické výrazně konkurenční snahy. Následující odstavce tak uvádějí příklady mezinárodní spolupráce v oblasti vinařské turistiky právě prostřednictvím vinařských stezek spojujících jižní Moravu s rakouským Weinviertelem či Malokarpatskou oblastí na Slovensku. 3.3.1 MVS – Skalická vinná cesta Již zmiňovaný Skalický vinařský rajón na západním Slovensku je propojen s jižní Moravou (konkrétně Slováckou podoblastí) pomocí Skalické vinné cesty (někdy označována jako Stezka Skalického rubínu), která vznikla ve spolupráci Nadace Partnerství a „Partnerstva pre Horné Záhorie“. Stezka je dlouhá 45 km, propojuje nejvýznamnější vinařská a kulturní centra v regionu – Skalici a Holíč, na hranici s ČR vede až k Mikulčicím. Stezka je na severu napojena na síť MVS - v Hodoníně na vinařskou stezku Podluží, v Rohatci a Sudoměřicích na Strážnickou vinařskou stezku (NADACE PARTNERSTVÍ, 2013b a 2013c; PARTNERSTVO PRE HORNÉ ZÁHORIE, 2014). V současnosti je tato vinařská stezka zatím jediným projektem přeshraniční spolupráce v oblasti vinařských stezek mezi jižní Moravou a Malokarpatskou vinařskou oblastí. 3.3.2 Projekt EUREGIOtour.net Základy moderní spolupráce v oblasti turismu mezi sousedními regiony s tematicky podobnou nabídkou CR, tedy mezi jižní Moravou a dolnorakouským Weinviertelem, byly vytvořeny díky realizaci přeshraničního projektu „EUREGIOtour.net“, který byl schválen v roce 2008 a je financován v rámci operačního programu Evropská územní spolupráce (dále jen EÚS) Rakousko – Česká republika. Jeho cílem je vytvoření přeshraniční spolupráce mezi pracovníky v CR, jenž umožní výměnu zkušeností a informací. Součástí je také tvorba nových produktů CR, díky kterým dojde ke zviditelnění turistického regionu Jižní Morava a Weinviertel a podpoře přeshraniční turistiky. Tyto nově vytvořené produkty 50
se zaměřují na cykloturistiku, kulturu a víno. Byly vydány cykloturistické mapy: Cyklomapa Jižní Morava & Weinviertel – západ a Cyklomapa Jižní Morava & Weinviertel – východ, mapy obsahují cykloturistické přeshraniční okruhy. Dalším propagačním materiálem, zahrnující společnou přeshraniční nabídku v podobě konkrétních turistických balíčků, je brožura Relaxace na Jižní Moravě & ve Weinviertel. Snahou je propagace destinace Jižní Morava – Weinviertel jako celku a postupné odstranění hranic mezi oběma turistickými regiony (CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŽNÍ MORAVA, 2010). 3.3.3 Zažít kraj vína a památek na kole Na výše zmiňovanou spolupráci navazuje projekt s názvem „Zažít kraj vína a památek na kole“, který byl realizován v letech 2010 – 2013. Jeho hlavním cílem byla spolupráce Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska v oblasti cykloturistiky. Díky tomuto projektu došlo k vytvoření společných příhraničních turistických produktů, bylo optimalizováno značení mezinárodních cyklistických tras a stezek, také byla vybudována drobná moderní doprovodná turistická infrastruktura (odpočívadla) a byly vytvořeny společné propagační materiály pro turisty (např. přeshraniční mapa a také brožura vinařských stezek mezi jižní Moravou a Weinviertelem). Projekt by měl přinést zvýšení ekonomického významu turismu v příhraničním regionu a zvýšit jeho návštěvnost za pomoci využití regionálních zvláštností, mezi které bezesporu patří i vinařství (KEPRT, 2014). Jedním z produktů vzniklých v rámci tohoto projektu je cykloprůvodce „Na kole krajem vína a památek“ („Radfahren im Land des Weins und der Baudenkmaler“), v němž je popsáno celkem 19 přeshraničních cyklotras. Z hlediska vinařské turistiky jsou z nich nejzajímavější trasy (celkem 9): Ahoj sousede (Hallo Nachbar), Stezka vína a kultury (Wein und Kultur Radtour), Okruh mezi Laa an der Thaya a Mikulovem (Rundtour zwischen Laa an der Thaya und Mikulov), Bernhardsthal – Valtice, Šatov – Retz, K nejdelší sklepní uličce Weinviertelu (Zur längsten Kellergasse im Weinviertel), Z Mikulova přes Weinviertel do Valtic (Von Mikulov übers Weinviertel nach Valtice), Z Mikulova do sklepní uličky Galgenberg (Z Mikulova do sklepní uličky Galgenberg), Z Mikulova podél hranic do Valtic (Von Mikulov entlang der Grenze nach Valtice) (CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŽNÍ MORAVA, 2012).
3.4 Shrnutí a doporučení Vinařský turismus je ve všech třech srovnávaných regionech na vzestupu. Z uvedeného vyplývá, že Weinviertel (potažmo celé Rakousko) má organizaci vinařského CR zvládnutou nejlépe a v jejím rozvoji pokročilo nejdál, objevují se zde i konkrétní příklady napojení vinařské turistiky na jiné formy cestovního ruchu, stejně tak snaha o vytváření nových akcí, které by zdejší víno co nejvíce přiblížili návštěvníkům (viz zmiňované akce Tafeln im Weinviertel). Jižní Morava se však snaží Weinviertelu v tomto ohledu rychle přiblížit. Stejně jako ve Weinviertelu, tak i na jižní Moravě existuje rozsáhlá síť tematických vinařských stezek. Zatím nejhůře, co se týká vinařského CR, je na tom slovenská Malokarpatská oblast, kde je vinařský turismus teprve na počátku svého rozvoje. 51
Vinařství je zde prozatím spíše pojímáno jako jedna z mnoha součástí venkovského turismu. Postupně se však i zde objevují snahy o vyčlenění vinařské turistiky a zavedení konkrétních produktů vinařského CR (viz aktivity Sdružení MVC). Z hlediska propagace je na tom Malokarpatský region výrazně hůře než jižní Morava a Rakousko. V České republice vychází každoročně aktualizované propagační materiály od NVC, Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava či od Nadace Partnerství, stejně tak ve Weinviertelu se na tomto podílí především organizace Weinviertel Tourismus. V rámci projektu Zažít kraj vína a památek na kole byly publikovány také společné propagační materiály pro tyto dvě vinařské oblasti. Informace o jižní Moravě i Weinviertelu a možnostech vinařské turistiky v těchto oblastech (různé vinařské akce, festivaly, vinařské stezky, možnosti stravování či ubytování) jsou uváděny a neustále aktualizovány na mnoha webových stránkách zaměřených právě na vinařský CR. Takovéto informace a propagace Malokarpatské vinařské oblasti chybí, výjimku tvoří pouze webové stránky provozované MVC, které nabízí kalendář vinařských akcí v regionu a seznam členů (vinaři, restaurace, muzea, vinotéky, cestovní kanceláře) certifikace MVC, ale to je víceméně vše, žádné propagační materiály, žádné informace o jiných produktech vinařského CR. Spolupráce mezi jižní Moravou a rakouským Weinviertelem je od roku 2008 poměrně intenzivní a díky této spolupráci vznikly zajímavé turistické produkty v podobě přeshraničních vinařských stezek. Tato spolupráce by však neměla ustrnout na současném stavu, naopak měla by se i nadále rozvíjet, jelikož z ní mají prospěch oba zúčastněné státy, neboť podporuje mezinárodní CR mezi příhraničními vinařskými regiony, což motivuje aktéry vinařské turistiky, aby zaměřili svou nabídku služeb i na zahraniční klientelu a vinařská turistika se tak stává zajímavější. Podobná spolupráce by měla být navázána také mezi jižní Moravou a Malokarpatskou oblastí, kde kromě zmiňované Skalické vinařské stezky zatím neexistuje žádná rozvinutější kooperace. Také mezi Weinviertelem a Malokarpatskou oblastí neexistují žádné významnější vazby v oblasti vinařského CR. Zapojení slovenského příhraničního vinařského regionu do této přeshraniční spolupráce tří států a následná společná propagace tří vinařských regionů by vinařskou turistiku ve střední Evropě posunulo na vyšší úroveň a stala by se tak konkurenceschopnější. Tyto regiony mají opravdu mnoho společného a byla by škoda tohoto potenciálu v konkurenčním boji na trhu CR nevyužít. Neboť jak říká slogan programu EÚS Rakousko – Česká republika: „ Společně dosáhneme více“!
52
ZÁVĚR Vinařská turistika patří v současnosti mezi výrazně se rozvíjející odvětví cestovního ruchu a často se tak stává předmětem zájmu mnoha odborných ekonomických prací, což dokládá rešerše dostupné literatury na toto téma, v geografickém výzkumu je však tato specifická forma turismu stále tak trochu opomíjena. Tato práce je tedy přínosem především v této oblasti, zároveň se však nejedná jen o „prostorovou analýzu“ vinařského CR (na kterou se často geografické práce omezují), zohledněny jsou i další aspekty, bez kterých by vinařská turistika nemohla vzniknout. Jedná se především o specifické vazby s krajinou, v níž je vinařský turismus realizován, vinařství je klíčovým faktorem, který utváří obraz příslušné destinace, „terroir“ vinic se odráží na výsledném produktu – víně, jež je proto bezesporu „územně intenzivním produktem“, víno a vinařství tak utváří genia loci příslušné destinace a silně motivují k návštěvě dané vinařské oblasti. Cílem této práce bylo zanalyzovat vývoj a současný stav vinařské turistiky na jižní Moravě a doložit tak důležitost a nezbytnost dalšího rozvoje této specifické formy CR. Každá nově vznikající forma CR potřebuje pro svůj rozvoj čas, u vinařské turistiky toto platí dvojnásob. Pro vznik kvalitního vinařského CR je nezbytná spolupráce samotných vinařů a takováto spolupráce nevznikne ze dne na den. Začleňování vinařů a dalších příslušných organizací do vinařské turistiky proto probíhá postupně. Tento postupný rozvoj vinařské turistiky ve zkoumané oblasti je dokládán na analýze návštěvnosti nejvýznamnějších vinařských akcí a festivalů. Údaje o jejich návštěvnosti se však v drtivé většině případů omezují na pouhé počty návštěvníků, není již dále zjišťována struktura návštěvníků například podle pohlaví či věku, nebo dle místa bydliště. Pro další rozvoj vinařského turismu na jižní Moravě jsou však tyto informace velmi důležité (ne-li nezbytné), neboť bez znalosti struktury návštěvníků nejsou pořadatelé schopni vytvořit „produkt ušitý na míru“ příslušným návštěvníkům. Součástí analýzy aktuálního stavu vinařské turistiky na jižní Moravě bylo také zhodnocení projektu Moravských vinařských stezek. Tento projekt výrazně napomohl rozvoji vinařského turismu v této oblasti, díky vinařským stezkám funguje jižní Morava jako jedna propojená oblast vinařské turistiky a nikoli jako oblast s mnoha relativně izolovanými a samostatně figurujícími vinařskými obcemi, jako tomu bylo před vznikem MVS. Vzhledem k vysokému počtu vinařských obcí na jižní Moravě (celkem 312) a mnohonásobně vyššímu počtu vinných sklepů a dalších zařízení zaměřených na vinařskou turistiku v každé z nich, došlo k založení certifikace vinařské turistiky, která má napomoci turistům při výběru těch nejlepších zařízení (vinných sklepů, vinařství, vinoték, restaurací či ubytování). Právě na základě této certifikace byla v práci vytvořena klasifikace obcí významných pro vinařskou turistiku. Závěrečná část byla věnována komparaci stavu vinařské turistiky na jižní Moravě se sousedními přeshraničními vinařskými oblastmi – Weinviertelem v Dolních Rakousech a slovenskou Malokarpatskou oblastí. I přesto, že se jedná o vinařské oblasti velmi 53
podobné, vývoj vinařského CR je v nich poměrně odlišný. Nejvíce rozvinutý vinařský turismus má rakouský Weinviertel, který je v mnohém vzorem pro další rozvoj na jižní Moravě. Vinařská turistika v Malokarpatské oblasti zatím poměrně výrazně zaostává za zmiňovanými dvěma oblastmi. Dalšímu rozvoji vinařského CR ve střední Evropě by napomohla spolupráce těchto tří vinařských regionů, která je již z části realizována mezi jižní Moravou a Weinviertelem (projekty EUREGIOtour.net, Zažít kraj vína a památek na kole). Jako klíčový faktor umožňující vznik spolupráce mezi přeshraničními vinařskými oblastmi se jeví vinařské stezky. Stejně jako MVS umožnily propojení celé jižní Moravy, mohou vinařské stezky spojit i tyto tři oblasti na pomezí ČR, Rakouska a Slovenska a vytvořit tak konkurenceschopnější oblast vinařské turistiky nejen na evropské ale i globální úrovni. Tato práce není (a ani nemůže být) vyčerpávající geografickou analýzou vinařské turistiky na jižní Moravě, existuje několik dalších témat pro možné budoucí geografické výzkumy v této oblasti. Jako příklad lze uvést kvalitativní výzkum motivací k návštěvě vinařské jižní Moravy, který by zajisté byl velkým přínosem. Jako nejaktuálnější a nejpotřebnější se však jeví zjištění struktury vinařských turistů a to nejen podle pohlaví či věku ale především také dle místa bydliště, neboť jak již bylo uvedeno výše, bez těchto znalostí se vinařský CR, nebude moci dále rozvíjet. Širší rozbor by si zasloužila také přeshraniční spolupráce zmiňovaných příhraničních vinařských regionů a případně také nalezení konkrétních návrhů na její další vývoj. Spolupráce a propojení těchto vinařských regionů, jak již bylo akcentováno několikrát, je pro další rozvoj opravdu důležitá, bez ní by vinařský turismus mohl ztratit svůj pracně vydobytý význam.
54
SEZNAM ZKRATEK CR
cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPZ
dálkový průzkum Země
ECEAT
European Centre for Ecology and Tourism
EÚS
Evropská územní spolupráce
FOS
Festival otevřených sklepů
MMR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
MVS
Moravské vinařské stezky
MVC
Malokarpatská vinná cesta
NVC
Národní vinařské centrum
SV ČR
Svaz vinařů České republiky
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)
UNWTO
United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu)
VF ČR
Vinařský fond České republiky
55
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázky Obr. 1: Systém vinařského cestovního ruchu dle Getze ................................................................. 17 Obr. 2: Navrhovaný model - role vinařského festivalu v propagaci produktů a destinace ............. 18 Obr. 3: Mapa vinařské oblasti jižní Morava s jejími podoblastmi a významnými vinařskými obcemi .............................................................................................................................................. 26 Obr. 4: Vývoj návštěvnosti Znojemského historického vinobraní a Pálavského vinobraní v letech 2006 – 2013...................................................................................................................................... 31 Obr. 5: Rozložení akcí typu otevřených sklepů v jednotlivých měsících v průběhu roku 2012 a prognóza jejich rozložení v roce 2015 .......................................................................................... 33 Obr. 6: Vývoj návštěvnosti Festivalu otevřených sklepů a vývoj tržeb vinařů............................... 35 Obr. 7: Procentuální podíly dotázáných účastníků festivalu Víno z blízka 2013 podle místa, odkud přijeli ................................................................................................................................................ 36 Obr. 8: Procentuální podíly dotázaných účastníků festivalu Víno z blízka 2013 podle pohlaví a věku ............................................................................................................................................... 37 Obr. 9: Moravské vinařské stezky a jejich značení ......................................................................... 39 Obr. 10: Ukázka označení certifikovaných zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě ................ 41 Obr. 11: Počty certifikovaných zařízení vinařské turistiky v jednotlivých kategoriích a v daných vinařských podoblastech na jižní Moravě ........................................................................................ 42 Obr. 12: Počty a typy certifikačních zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě v roce 2014 ....... 44 Obr. 13: Lokalizace komparovaných vinařských oblastí – jižní Morava, Malokarpatská oblast a Weinviertel .................................................................................................................................... 45
Tabulky Tab. 1: Plochy registrovaných vinic, počty vinařských obcí, viničních tratí a pěstitelů s ohledem na členění dle vinařských podoblastí dle zákona 321/2004 Sb. - stav k 31. 12. 2012 ..................... 26 Tab. 2: Počty certifikovaných zařízení vinařské turistiky na jižní Moravě v roce 2013 ................. 41
56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné publikace, články a časopisy ALEBAKI, Maria a Olga IAKOVIDOU. Market Segmentation in Wine Tourism: a Comparison of Approaches. Tourismos: An International Multidisciplinary Journal of Tourism 2011, roč. 6, č. 1, p. 123-140. ASERO, Vincenzo a Sebastiano PATTI. From Wine Production to Wine Tourism Experience: the Case of Italy. AAWE Working Paper. 2009, č. 52. CARLSEN, Jack, Stephen CHARTERS, et al. Global Wine Tourism: Research, Management and Marketing. Cambridge, MA: CABI, 2006, xx, 278 p. ISBN 978-1845931-704. CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2004, 267 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86569-91-8. DOUGHERTY, Percy H., et al. The Geography of Wine: Regions, Terroir and Techniques. New York: Springer, 2012, xii, 255 p. ISBN 978-94-007-0463-3. FLAMIK, Juraj. PARTNERSTVÍ, o.p.s. Jižní Morava – příběh vinařského regionu: Zpracováno jako malá studie v rámci projektu Otevřené hranice – otevřené sklepy, podpořeného Fondem malých projektů programu Česko-rakouské přeshraniční spolupráce. Brno, 2012. GETZ, D. (2000). Explore wine tourism: management, development, destinations. New York: Cognizant. GROCE, Erica a Giovanni PERRI. Food & Wine Tourism: Integrating Food, Travel and Tourism. Oxfordshire: CABI, 2010. ISBN 978-1-84593-661-7. HALL, C. M., JOHNSON, G. R., and MITCHELL, R. D., (2000). Wine tourism and regional development. In: Hall C. M., Sharples E., Cambourne B., and Macionis N. (Eds.), Wine tourism around the world: Development, management and markets (p. 196-225). Oxford: Butterworth Heinemann. HALL, C. M., PAGE, S. J.: The Geography of tourism and recreation. Environment, place and space. 2. vyd., Routledge of Taylor & Francis Group, London, 2002, 399 p. HALL, C. Michael, Liz SHARPLES, Brock CAMBOURNE a Niki MACIONIS. Wine Tourism Around the World: Development, management and markets. 1st ed. Editor Colin Michael Hall. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002, xvi, 348 p. ISBN 07-506-5466-X. LANDSTEINER, Erich. Víno a hranice: Vinařství a obchod s vínem v moravskodolnorakouském pohraničí. KOMPLOSYOVÁ, Andrea, Václav BŮŽEK a František SVÁTEK. Kultury na hranici (Kulturen an der grenze): Jižní Čechy, Jižní Morava, Waldviertel, Weinviertel. Vídeň: Promedia, 1995, s. 143-148. ISBN 3-900478-95-3.
57
LANGMAIER, S. Nachhaltiger Weintourismus: Eine Untersuchung in der Südsteiermark. Innsbruck, 2008. 100 s. Diplomová práce na Fakultě podnikové ekonomiky Univerzity v Innsbrucku, Institut pro strategický management, marketing a turismus. Vedoucí diplomové práce A. Univ. Prof. Dr. Mike Peters. LINHART, Pavel, Miloš SUK a Vratislav VÁLEK. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. 1. vyd. Praha: Dolin, 2007, 226 s. ISBN 978-80-7028-311-0. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 98 s. ISBN 80-245-0439-1. NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: krajina, místo, architektura. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2010, 219 s. ISBN 978-80-7363-303-5. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. RÁDLOVÁ, Alena. VINAŘSKÝ CESTOVNÍ RUCH V RAKOUSKU. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce RNDr. Josef KUNC, Ph.D. STÖCKL, Marcus a Rosemarie STÖCKL-PEXA. Dolní Rakousko - Weinviertel: 50 vybraných tras v oblastech Weinviertel a Moravské pole, v lužních lesích kolem řek Moravy a Dunaje a v oblasti Hundsheimer Berge. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag & Berndt, 2006, 157 s. ISBN 80-7316-231-8. SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, 84 s. ISBN 978-80-7372-927-1. SZIVAS, Edith. The Development of Wine Tourism in Hungary, International Journal of Wine Marketing. 1999. Vol. 11 Iss: 2, p. 7 – 17. ISSN: 0954-7541. UNWIN, Tim. Terroir: At the Heart of Geography. In: DOUGHERTY, Percy H., et al. The Geography of Wine: Regions, Terroir and Techniques. New York: Springer, 2012, p. 3748. ISBN 978-94-007-0463-3. VENCÁLEK, Jaroslav. Jihomoravský kraj: genius loci. Vyd. 1. Opava: Optys, 2007, 295 s. ISBN 978-80-85819-64-9. VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC, Jaroslav MARYÁŠ, Daniel SEIDENGLANZ, Martin ŠAUER, Petr TONEV a Milan VITURKA. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1.
58
VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. YUAN, Jessica, Shawn JANG, Liping A. CAI, Alastair M. MORRISON a Sally J. LINTON. Analysis of Motivational and Promotional Effects of a Wine Festival. In: CARLSEN, Jack, Stephen CHARTERS, et al. Global Wine Tourism: Research, Management and Marketing. Cambridge, MA: CABI, 2006, p. 196-208. ISBN 978-1845931-704. ZEMANOVÁ, Petra: Vinařská turistika jako specifická forma cestovního ruchu – Moravské vinařské stezky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné klasifikace: bakalář. Jihlava 2010. 78 stran. ZVÄZ VYROBCOV HROZNA A VÍNA NA SLOVENSKU. Slovensko - krajina vína. Bratislava: Slovenská agentúra pre cestovný ruch, 2012, 32 s. Elektronické zdroje a dokumenty CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŽNÍ MORAVA. Na kole krajem vína a památek - cykloprůvodce: Radfahren im Land des Weins und der Baudenkmäler- Radführer. SHOcart spol. s. r. o., 2012. Dostupné z: http://www.cyklo-jiznimorava.cz/file/30888/6154_brozuraWEB_102x200_dvojstranky.pdf CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. MOS - Městská a obecní statistika. Czso.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/ Dělení rakouských vinařských oblastí v teorii a praxi. O víně: nezávislý portál [online]. 2010 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ovine.cz/web/structure/o-vecech-okolo14.html?do%5BloadData%5D=1&itemKey=cz_494 Historický vývoj vinařství v datech. V. KRAUS a kol. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/historie-a-fakta/vyvoj-vinarstvi/16-historicky-vyvojvinarstvi-v-datech.html Informace k projektu EUREGIOtour.net. CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŽNÍ MORAVA. Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava [online]. 2010 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/tiskova-zprava-2.pdf JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Vítejte na jižní Moravě! [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/
59
KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU VŠE PRAHA. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj [online]. Praha: Oeconomica, 2007, 123 s. [cit. 2014-0315]. ISBN 978-80-245-1159-7-. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea611783-4982-a4fa-bf6e1220f318/GetFile4.pdf KRAJSKÉ SDRUŽENÍ NS MAS ČR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Tradice a současnost vinařství jižní Moravy a tvorba pěších tras, venkovských muzeí a dalších produktů venkovského cestovního ruchu [online]. 2011 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://is.hvjdesign.eu/clanky_files/files/df2cf8e1911804bf9a4efcfcc32f4095.pdf MALOKARPATSKÁ VÍNNA CESTA. Malokarpatská vínna cesta [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://mvc.sk/sk/ Malokarpatská vinohradnícka oblasť. DAJAMA. Slovakia.travel [online]. 2013 [cit. z: http://slovakia.travel/malokarpatska-vinohradnicka-oblast
VYDAVATEĽSTVO 2014-03-14]. Dostupné
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. ISBN 978-80-7434-140-3. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/files/aktuality/souvisejici_soubory/files_aktuality_3 448/SVZRevavinnavino2013.pdf NADACE PARTNERSTVÍ. Festival otevřených sklepů [online]. 2008 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.otevrenesklepy.cz/ NADACE PARTNERSTVÍ. Festival víno z blízka [online]. 2013a [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.vinozblizka.cz/ NADACE PARTNERSTVÍ. Moravské vinařské stezky [online]. 2013b [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/uvod.aspx NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína - Moravské vinařské stezky: Průvodce nejen pro cyklisty. Brno: Printo, s.r.o., 2013c. ISBN 978-80-904918-7-8. Dostupné z: http://www.stezky.cz/MVS/media/Grafika/Pr%C5%AFvodce%20MVS/Brozura_Morav ske-vinarske-stezky_WEB.pdf NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Krajem vína: To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě [online]. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2014a [cit. 2014-01-28]. ISBN 978-8087498-31-6. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/files/aktuality/souvisejici_soubory/files_aktuality_343 4/Verze_pro_internetPruvodce_vinarskou_Moravou2014CJ.pdf 60
NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM: obecně prospěšná společnost [online]. 2014b [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.vinarskecentrum.cz/ NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vína z Moravy, Vína z Čech [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/ ÖSTERREICH WEIN MARKETING GMBH. Österreich Wein [online]. Wein, 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.oesterreichwein.at/ PARTNERSTVO PRE HORNÉ ZÁHORIE. SKALICKÁ VINÁRSKA CESTA [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://skalicka-vinarska-cesta.mas-hornezahorie.sk/ PAVLOUŠEK, Pavel. „Terroir“ a jeho magický význam ve vinohradnictví a vinařství. Zahradaweb.cz [online]. 2011 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://zahradaweb.cz/terroir-a-jeho-magicky-vyznam-ve-vinohradnictvi-a-vinarstvi/ PERGROVÁ, Ilona. Znojemské vinobraní: nový král, žízeň po víně a 70 tisíc lidí. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Znojemský deník.cz [online]. 16. 9. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/znojemske-vinobrani-novy-kralzizen-po-vine-a-70-tisic-lidi-20130916.html Seriál o víně: Vinařská turistika. HAMPLOVÁ, Ludmila. Vitalia.cz [online]. 2009 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/serial-o-vine-vinarska-turistika/ SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK: Uherské Hradiště [online]. 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.slavnostivinauh.cz/ SOUKUPOVÁ, J. a F. MACH. Vínne cesty na Slovensku. Nezisková organizácia rozvoja videckej turistiky[online]. 2010 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.tik.sk/region/spravodajstvo-z-regionu/rok-2010/vinne-cesty-na-slovensku/ SVATOMARTINSKÉ VÍNO. Svatomartinské 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.svatomartinskevino.cz/ SVAZ VINAŘŮ České z: http://www.svcr.cz/
republiky [online].
2014
[cit.
2014-01-29].
Dostupné
UNESCO památky nehmotné. ČESKÉ DĚDICTVÍ UNESCO. České dědictví UNESCO [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.unescoczech.cz/unesco-pamatky-nehmotne/ VINAŘSKÁ AKADEMIE. Vinařská akademie Valtice o. s.: Vzdělávání o víně [online]. 2014 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.vinarska-akademie.cz/ VINAŘSKÝ FOND: Česká republika [online]. 2006 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.vinarskyfond.cz/cz/hlavni-stranka VINAŘSKÝ INSTITUT ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský institut České republiky [online]. 2011 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.vinarskyinstitut.cz/
61
Vinohradnícke oblasti Slovenska - prehľad. TOPWINE.SK. TOPWINE: ...vína z celého sveta [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.topwine.sk/clanky/detail/vinohradnicke-oblasti-slovenska-prehlad WEINVIERTEL TOURISMUS GMBH. Cykloturistika v oblastech Weinviertel a Jižní Morava: Vybrané cyklotrasy pro rekreační cyklisty. 2013. Dostupné z: http://www.niederoesterreich.at/magazin/00/artikel/124181/doc/c/Radfolder_CZ_web.pd f?ok=j WEINVIERTEL TOURISMUS GMBH. Weinviertel: Offizielles Tourismusportal [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.weinviertel.at/cz/default.asp Zažít kraj vína a památek na kole. KEPRT, Jaroslav. JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Cyklojizni-morava.cz[online]. 2010-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.cyklo-jiznimorava.cz/zazit-kraj-vina-a-pamatek Znojemské historické vinobraní 2013 přivítalo 70.000 lidí. EuroZprávy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/77458-znojemskehistoricke-vinobrani-2013-privitalo-70-000-lidi/ Ostatní zdroje KVAPILOVÁ E. (manažerka festivalu Víno z blízka), Informace o návštěvnosti festivalu Víno z blízka, Nadace Partnerství, 2014 FLAMIK. J. (ředitel Festivalu otevřených sklepů), Informace o návštěvnosti Festivalu otevřených sklepů, Nadace partnerství, 2014 KALA L. (koordinátor Moravských vinařských stezek), Informace o Moravských vinařských stezkách, Nadace partnerství, 2014 KŘIVÁNKOVÁ L. (PR manažerka Pálavského vinobraní), Informace návštěvnosti Pálavského vinobraní, Mikulovská rozvojová, s.r.o., 2014 LIŠKA P. (produkční Znojemské besedy), Informace o návštěvnosti Znojemského historického vinobraní, Znojemská beseda, 2014 PARTNERSTVÍ, o.p.s. Sčítání uživatelů cyklostezek na území Jihomoravského kraje: Zpráva za rok 2012. Brno, 2013 (poskytnul: L. KALA)
62
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1.
Historické značení vinic na Komenského mapě Moravy (převzato: LINHART a kol., 2007, s. 42)
Příloha 2.
Kategorizace obcí významných pro vinařskou turistiku v ČR (mapa) (převzato: VYSTOUPIL a kol., 2006, s. 77)
Příloha 3.
Turistické cíle v jednotlivých turistických regionech ČR, cíle gurmánské turistiky a cíle vinařské turistiky - údaje platné ke 12. 4. 2014 (tabulka)
Příloha 4.
Návštěvnost vinařských akcí na jižní Moravě Příloha 4.1 – Údaje o návštěvnosti Znojemského historického vinobraní a Pálavského vinobraní v Mikulově (tabulka) Příloha 4.2 – Údaje o návštěvnosti a tržbách na jednotlivých festivalech otevřených sklepů (tabulka) Příloha 4.3 – Výsledky dotazníkového průzkumu na festivalu Víno z blízka 2013 – místo, odkud na festival návštěvníci přijeli (tabulka) Příloha 4.4 – Výsledky dotazníkového průzkumu na festivalu Víno z blízka 2013 – struktura návštěvníků podle pohlaví a věku (tabulka)
Příloha 5.
Certifikovaná zařízení vinařské turistiky v obcích jižní Moravy (tabulka)
Příloha 6.
Slovenské vinařské oblasti (mapa) (převzato a upraveno podle: TopWine.sk, 2014)
Příloha 7.
Rakouské vinařské oblasti a podoblasti – odlišnosti členění Příloha 7.1 – Členění dle rakouského vinařského zákona (vlastní zpracování, podkladová data: O víně, 2010) (mapa) Příloha 7.2 – Členění vinařských oblastí dle spolkových zemí (převzato: Österreich Wein Marketing GmbH, 2014) (mapa)
Příloha 8.
Fotografie vztahující se ke geniu loci vinařské jižní Moravy (vlastní zpracování)
63
Příloha 1.
Příloha 2.
Příloha 3. Turistické cíle celkem
Turistický region
abs. Českolipsko a Jizerské hory
rel. [%]
Cíle gurmánské turistiky abs.
rel. [%]
Cíle vinařské turistiky abs.
rel. [%]
1 306
2,94
41
2,99
1
0,43
947
2,13
24
1,75
1
0,43
Jižní Čechy
2 757
6,20
80
5,84
2
0,87
Jižní Morava
4 187
9,42
234
17,08
164
71,30
Královéhradecko
1 619
3,64
32
2,34
1
0,43
Krkonoše a Podkrkonoší
1 234
2,78
60
4,38
2
0,87
Plzeňsko a Český les
1 489
3,35
55
4,01
4
1,74
10 521
23,66
233
17,01
18
7,83
Severní Morava a Slezsko
2 323
5,22
70
5,11
3
1,30
Severozápadní Čechy
2 053
4,62
66
4,82
5
2,17
Střední Čechy
4 472
10,06
137
10,00
12
5,22
Střední Morava a Jeseníky
1 920
4,32
67
4,89
0
0,00
Šumava
1 555
3,50
47
3,43
0
0,00
Východní Čechy
2 145
4,82
42
3,07
1
0,43
Východní Morava
2 439
5,49
70
5,11
10
4,35
Vysočina
2 232
5,02
59
4,31
2
0,87
Západočeské lázně
1 263
2,84
53
3,87
4
1,74
44 462
100,00
1 370
100,00
230
100,00
Český ráj
Praha
Česká republika
Zdroj dat: www.kudyznudy.cz (CzechTourism)
Příloha 4.1 Ročník 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet návštěvníků Znojemského historického vinobraní 58 021 58 088 79 799 76 674 75 551 69 263
Počet návštěvníků Pálavského vinobraní v Mikulově 37 000 40 000 42 000 40 000 52 000
Zdroj dat: informace poskytli L. KŘIVÁNKOVÁ – PR manažerka Pálavského vinobraní v Mikulově a P. LIŠKA – produkční Znojemské besedy
Příloha 4.2 Ročník jaro 2009 léto 2009 podzim 2009 jaro 2010 podzim 2010 jaro 2011 léto 2011 podzim 2011 jaro 2012 podzim 2012 jaro 2013 podzim 2013
Počet návšt. 311 438 958 1 089 1 209 1 650 1 050 1 235 1 435 1 508 2 000 1 400
Počet sklepů 42 45 19 30 29 29 35 30 32 31 35 29
Průměrná Celková návštěva tržba vinařů sklepa (tis. Kč) 148 406,00 195 538,00 857 816,00 726 975,00 834 1 401,00 1 138 1 932,50 500 935,20 700 1 204,46 850 1 512,94 750 1 502,42 900 2 205,62 900 1 576,03
Název festivalu FOS v Modrých Horách FOS na Podluží FOS na Mikulovsku FOS na Znojemsku FOS na Kyjovském Slovácku FOS pod Pálavou FOS - Léto v Modrých Horách FOS - Sv. Martin na Znojemsku FOS - Jaro na Podluží FOS - Sv. Martin na Hustopečsku FOS - Jaro na Mikulovsku FOS - Sv. Martin na Mutěnicku
Zdroj dat: informace poskytl J. FLAMIK - ředitel FOS
Příloha 4.3 Odkud návštěvník přijel Brno JM kraj (mimo Brno) odjinud z Moravy (mimo JM kraj) z Čech ze Slovenska zahraničí (mimo Slovenska) celkem respondentů
Absolutně 157 27 26 18 5 0 233
Relativně [%] 67,38 11,59 11,16 7,73 2,15 0,00 100,00
Zdroj dat: informace poskytla E. KVAPILOVÁ – manažerka festivalu Víno z blízka
Příloha 4.4 Muži
Ženy
Věková kategorie
abs.
rel. [%]
abs.
rel. [%]
18 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více celkem
38 28 18 14 15 113
33,63 24,78 15,93 12,39 13,27 100,00
46 26 25 13 5 115
40,00 22,61 21,74 11,30 4,35 100,00
Zdroj dat: informace poskytla E. KVAPILOVÁ – manažerka festivalu Víno z blízka
Příloha 5.
Vinařská oblast / obec Mikulovská Bavory Bulhary Horní Věstonice Ivaň Lednice Mikulov Novosedly Pavlov Popice Sedlec Valtice Slovácká Blatnice pod Sv. Antonínkem Blatnička Břeclav Buchlovice Bukovany Čejč Hovorany Hrušky Kyjov Lanžhot Mikulčice Moravská Nová Ves Mutěnice Polešovice Prušánky Starý Poddvorov Strážnice Svatobořice-Mistřín Šardice Tvrdonice Velkopavlovická Boleradice Bořetice Čejkovice
Vinařství
Vinný sklep
Vinotéka
Ubytování Restaurace s vinařskou s vínem tematikou
Celkem
15 1 2 2 1 1 2 2 2 1 1 19
14 1 1 1 2 1 2 6 21
10 1 1 1 1 1 5 5
9 2 2 1 4 8
5 3 1 1 1
53 1 3 4 2 3 9 4 7 2 1 17 54
1
2
1
-
-
4
1 1 1 1 4 1 1 2 1 1 2 1 1 25 1 2 3
2 1 1 1 1 3 1 1 2 1 1 2 1 1 31 1 4 5
1 2 1 4 -
1 1 1 2 2 1 12 2 -
1 4 1 -
1 5 1 3 1 1 1 1 2 8 3 3 1 4 2 2 6 2 3 76 2 9 8
Vinařská oblast / obec Hustopeče Kobylí Němčičky Nosislav Přítluky Rakvice Starovice Velké Bílovice Velké Němčice Velké Pavlovice Viničné Šumice Vrbice Zaječí Želešice Židlochovice Znojemská Dobšice Lechovice Nový ŠaldorfSedlešovice Šatov Vrbovec Znojmo oblast Morava
Vinařství
Vinný sklep
Ubytování Restaurace s vinařskou s vínem tematikou
Vinotéka
Celkem
2 2 1 1 1 2 2 3 1 1 3 6 2 -
2 1 3 1 1 1 1 1 1 4 2 2 1 8 1 1
1 1 1 1 5 -
1 1 1 1 2 1 3 5 1 1
1 2 2 -
2 3 5 2 3 3 2 5 4 9 1 4 11 2 1 26 4 2
4
5
-
1
-
10
65
1 74
1 4 24
1 1 34
1 1 12
1 3 6 209
Pozn. pomlčka ( - ) udává neexistenci daného typu certifikovaného zařízení v obci
Zdroj dat: Národní vinařské centrum, 2013
Příloha 6.
Příloha 7.1
Příloha 7.2
Příloha 8.
Příloha 8.
