G E N E R Á L N Í P A R T N E R E L S A Č R

2 Redakce časopisu

Úvodník

PrímaLEX

Pravidelní čtenáři, ale i vy, kterým se dostalo další vydání časopisu PrímaLEXu do rukou poprvé a možná náhodou, ráda bych Vás srdečně přivítala a tento ctěný plátek představila ještě před tím, než se začtete do následujících stránek. Časopis PrímaLEX prošel během roku 2008 velkými změnami a další dílčí má stále ještě před sebou. Mezi ty nejpatrnější určitě patří kompletní obnova celé redakce, ať už na místě šéfredaktorského křesla, ze kterého píšu já tato slova, stejně tak na reprezentačních pozicích každé z právnických fakult. Společnými silami jsme do tisku poslali vydání, ve kterém by měl najít snad každý z Vás alespoň řádek, který by ho zaujal. Můžete zkontrolovat, jak úspěšně se vede studentům ukončovat studium na té které fakultě, přečíst si o tom, co všechno podnikli a zažili studenti práv v Brně, Olomouci, Plzni a Praze, podívat se na Evropu mladýma očima nebo se zapojit do dalšího ročníku studentských prací a zabojovat o vítězství.

Šéfredaktor: Jana Špaňhelová [email protected]

Direktor pro Brno: František Pokorný [email protected]

Direktor pro Olomouc: Kateřina Šrytrová [email protected]

Direktor pro Plzeň: Markéta Vaňasová

Přeju úspěšné hledání a hlavně nalezení Vašich oblíbených řádků v tomto čísle a kromě toho pevnou vůli a silné nervy v boji s publikacemi možná už méně populárními.

[email protected]

Direktor pro Prahu: Michaela Křížková [email protected]

Za celou redakci PrímaLEXu Jana Špaňhelová, šéfredaktorka

GENERÁLNÍ PARTNER ELSA ČR

Partneři ELSA ČR

Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vydává jej Evropské sdružení studentů práva, ELSA Česká republika, nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1, kancelář č. 32, IČ: 00553751, DIČ: CZ005537, e-mail: [email protected], web: www.elsa.cz, tel.: +420 221 005 240, registrace Ministerstva kultury ČR č. 8151 ISSN 1212-494X Sazba a tisk EURO-PRINT Přerov spol. s r.o., náklad 2.900 výtisků.

Rozhovor

3

Pohled očima common law aneb nejen o Cambridge s Denise Ashmore LL.M.

Denise Ashmore LL.M. je ředitelkou Legal Projects in Central and Eastern Europe, Institute of continuing education, University of Cambridge, koordinátorkou a vyučující programu Cambridge diploma a organizátorkou Central and East European Moot competition. Zabývá se zvláště trestním a rodinným právem a právem EU, především volným pohybem osob. Paní Ashmore, vy vyučujete a koordinujete Cambridge Diploma, program výuky anglického práva a práva EU, který pořádá Institute of continuing education Universtity of Cambridge, který funguje nyní v šesti zemích střední a východní Evropy. Co vás vedlo k založení tohoto programu? Program Cambridge diploma se vyvinul z původního programu, který probíhal na Warshavské universitě v Polsku. Tento kurz vznikl pod záštitou universit Cambridge a Oxford, s finanční podporou britské vlády, celé řady mezinárodních právních firem z Londýna a Soros charitable foundation. Tento program se stal velmi populární a když se ukázalo, že mnoho studentů z jiných polských universit se snažilo přestoupit do Warsawy jen proto, aby mohli dělat náš kurz, zvážili jsme možnost rozšíření tohoto programu do dalších center. Toto vedlo v roce 1996 k založení současného programu Cambridge law diploma a protože jsme současně zakládali též Central and Eastern European moot court competition, která nyní slaví patnácté výročí, univerzity z regionu, které vysílaly týmy do této soutěže, taktéž vyjádřily zájem o tento kurz. Mezi nimi byla i pražská Karlova univerzita, a tak se Česká republika stala druhou zemí, kde byl tento program nabízen. Říkala jste, že původní program byl podporován britskou vládou. Proč měla britská vláda zájem na založení tohoto programu? Polsko v té době nebylo členem EU, ale bylo zemí, která procházela ekonomickou a politickou přeměnou a byla potenciálním budoucím členem EU. Náš program měl za cíl pomoci v tomto procesu, zvláště v oblastech vzdělávání a právu, aby tak umožnil těmto zemím být efektivnější ekonomicky, právně a politicky a umožnit tak rychlejší integraci s jejich západními sousedy. … British government Know How fund za podpory britských mezinárodních právních firem měli zvláště zájem na utvoření tréninkové platformy, která by pomohla studentům kontinentálního právního systému pochopit způsob myšlení právníků vycházejících z common law, tedy usnadnit studentům přizpůsobení se na práci v mezinárodních právních firmách… Stručně řečeno záměrem Cambridge diploma bylo v první řadě napomáhat procesu přípravy mladých právníků, kteří budou následně schopni dále rozvíjet své dovednosti, které jim budou nápomocny v jejich budoucí akademické kariéře, jako profesionálním právníkům, na ministerstvech či v diplomatickém světě.

Proč si myslíte, že je přínosné pro lidi z kontinentálního právního systému studovat common law? Prvně jsme součástí globální ekonomiky a mnoho mezinárodních právních firem jsou z Ameriky či Anglie a tudíž volí anglické právo či jiné ze systému common law jako základ pro mezinárodní smlouvy, takže ať jste v EU či ne, jako právník budete mít pravděpodobně co do činění s jistými prvky common law. Zadruhé protože je to právo, které se vyvinulo z praxe a ze skutečných situací. Myslím, že jeden velký rozdíl, který jsem zaznamenala při výuce common law, je, že chceme po studentech, aby mysleli prakticky, aby analyzovali právo a kritizovali ho. Zdůrazňujeme, že je důležité dívat se na právo v kontextu reálného života, sledovat jaká řešení budou účinná a můžou být vymahatelná v daných situacích. Myslím, že toto je velmi užitečná dovednost, kterou se snažíme v průběhu kurzu rozvíjet, naučit lidi myslet jako právníky z common law a promýšlet praktická a realistická řešení právních problémů. A samozřejmě zatřetí EU je postavená na jak common law, tak kontinentálním právu a tudíž nejlepší evropský právník bude schopen chápat a aplikovat oboje. Je možné říci, který právní systém považujete za lepší? Nemyslím si, že je možné vzít právní systém z jeho skutečného kontextu, tj. nelze vzít část jednoho systému a jednoduše ji přenést do jiného… Je třeba podívat se odděleně na podstatu jednotlivých systémů… Vždycky na mě dělalo dojem, jakou paměť si vypěstují studenti z kontinentálního právního systému, užitečnou dovednost, která je méně patrná u právníků z common law. Navíc systém středoškolské výuky ve většině zemí, které jsem v kontinentální Evropě navštívila, vyžaduje, aby se studenti i nadále zabývali větším množstvím předmětů podelší dobu, čímž si utvoří širší rozsah všeobecných znalostí. V Anglii tíhneme k tomu, abychom podporovali lidi ve specializaci téměř od 12 let, což je možná příliš brzy. Zpět k common law. Systém common law klade menší důraz na detailní paměť. Co spíš právník z common law potřebuje, je chápat obecná pravidla a principy a pak vědět kde najít detailní právní úpravu, když se zabývá specifickým případem. To je hlavní rozdíl, který já spatřuji mezi těmito dvěma systémy. Tento rozdíl samozřejmě vychází z obsažené filozofie common law a kontinentálního systému. Z toho, že se common law vyvinulo z precedentů, kde soudci museli rozhodnout spor tak, aby nejen zapadal do obecného systému práva, ale zároveň zajistil, že dané řešení bude nápomocné pro strany sporu, zatímco v kontinentálním

systému začnete s kodifikovaným právem, které pak aplikujete na praktickou situaci, díváte se tedy na vytvářející se principy z všeobecnější, širší perspektivy. Vidíte nějaké slabiny v těchto systémech? Docela často, když začínáme vyučovat anglický právní systém, mívám diskuse se studenty o tom, jestli common law garantuje jedincům dostatek právní jistoty. Díky tomu, že nemáme formální dokument, který by byl psanou ústavou, je třeba abychom hledali tato základní pravidla v různých pramenech a tudíž otázka, kterou studenti často kladou, je, jak se dozvím, co jsou má práva a povinnosti? Myslím, že zde není jednoznačná odpověď, protože otázka by mohla lépe znít, v jaké pozici občané/obyčejní lidé hledají odpověď na takové otázky. Možná že v systémech, jako je anglický právní systém, se nedíváme do jednoho psaného dokumentu, ale poněkud více na publikované případy, abychom chápali, jak právo pracuje. Nejdůležitější případy jsou publikovány v novinách a jsou probírány v médiích a tudíž toto vede k tomu, že se mnoho těchto informací dostává do všeobecného povědomí… Také jsme koneckonců měli štěstí, že jsme žili v zemi a v režimu, kde jsme po většinu času nebyli pod cizím útlakem, ačkoli jsme samozřejmě zažili období válek a násilí. Výsledkem nicméně bylo, že změny v naší společnosti proběhly postupně jako rekce na měnící se sociální podmínky a z toho také vyplývá naše označení jako země významně ovlivněná tradicí. V takovém systému nepotřebují tolik občané hledat jistotu v psaných dokumentech, které stanovují základní právní principy. Když zde existuje nejistota, občané si jí budou vědomi, protože taková otázka bude probírána v knihách, magazínech, novinách a jiných mediálních formách… Ano, určitě to zanechává určitá nebezpečí, protože daný zdroj nemusí být spolehlivý nebo nemusí být nepodjatý či vyvážený. Znamená to však, že v systémech, které mají psané ústavy či kodifikované právo, občané vlastní více práv, či jsou schopni si svá práva lépe vyložit nebo je pochopit? Liší se skutečně zdroje, kde právo hledáme? Ti co jsou zběhlí v právu a rozumí aplikaci těchto pravidel, tj. právníci, je budou chápat v obou systémech, ale obyčejný člověk zřejmě ne. Myslíte si, že díky globalizaci a evropeizaci common law a kontinentální právní systém budou jednou sloučeny do jednoho systému? Do jednoho ne. Věřím, že zůstanou odděleny, ale myslím, že oba systémy se budou od sebe učit a tím se pozitiva promítnou do obou systémů. Podívejme se jednoduše na evropské

4

Rozhovor

právo, jehož principy se vyvinuly z obou systémů, které to potvrzuje; zakládající členské státy vytvořily systém na základě konceptu římského práva a od právníků z common law se přidal soubor britské/irské praktičnosti. Jednoduché potvrzení tohoto může být shledáno v principu nadřazenosti práva EU, principu, který byl původně interpretován jednotlivými státy různě (v návaznosti na jejich vnitřní předpisy a ústavy). Toto nicméně vedlo k nekonzistentnosti v aplikaci evropského práva, takže Evropský soudní dvůr nakonec judikoval, že evropské právo je nadřazené, ačkoli tento princip není stále formálně písemně zahrnut do žádné ze zakládajících smluv. Učíte studenty z různých zemí ze střední a východní Evropy. Všimla jste si nějakých rozdílů mezi českými studenty a ostatními v jejich dovednostech, přístupu k výuce, vymýšlení řešení zadaných úkolů? Prvně musím říci, že můj pohled je limitován tím, že se jedná o určitou skupinu studentů, kteří se rozhodli pro tento kurz, tudíž má znalost není tak široká, abych mohla zcela odpovědět tuto otázku. Navíc tito studenti, které my učíme, musí mít plynulou angličtinu a tudíž nemusí být pravdivým reprezentativním vzorkem všech českých studentů práv. Můj dojem je nicméně takový, že studenti v Praze jsou zvídaví, na hodinách kladou spousty otázek a jsou lační po vědomostech a většinou jsou dobře připraveni a zajímají se o to, co studují. Taktéž jejich psané i ústní výkony jsou na stálé, dobré úrovni. V roce 2007, pokud se podíváme na průměr známek, které studenti z jednotlivých center dostali, studenti z Prahy dosáhli nejvyššího průměru za tento rok. Napadá Vás, odkud plynou tyto rozdíly? Zajímavá otázka. Jedna možná příčina může být spatřena v systému státních zkoušek, které existují v mnoha zemích, kde náš kurz probíhá. Tento systém může vytvářet více tlaku na studenta jako jednotlivce, jak ve vztahu k tomu, že je mezi jednotlivci, kteří prošli přijímacím řízením, tak v období, kdy absolvují studium. Obecně je to může dělat soutěživějšími dříve a podporuje je to v tom, aby byli soutěživými i v období studia. V Praze je jasné, že studenti můžou mít kontakty se studenty z mnoha jiných zemí, což je zvláště zřejmé z počtu studentů, kteří se mohou účastnit výměnných programů jako je Erasmus či Socrates. Znovu tedy jednotliví studenti potřebují tato místa vybojovat a stejné je to v případě nabídek stáží v právních kancelářích či na ministerstvech. Nakonec tudíž záleží na jednotlivém studentovi, na jeho či její motivaci a ambicích, jejich dovednostech a znalostech. V každém systému se najdou excelentní studenti, ale také studenti, kteří se o daný předmět zajímají méně a kteří za dobu jejich studia nabudou méně vědomostí . Ale jak už jsem zmínila, můj všeobecný dojem, který na mně zanechali naši čeští studenti je pozitivní, ukazující vysokou úroveň motivace a zvláště dobrou znalost anglického jazyka. Jste v kontaktu se systémem výuky práva jak zde, tak v UK, je možné říci, který připravuje studenty lépe na jejich budoucí povolání? Myslím, že jedna odpověď je, že každý systém připravuje studenty na kariéru v jejich zemi a tudíž je zaměřen na získávání poža-

dovaných dovedností. Ale pokud bychom se bavili o obchodních dovednostech, common law systém má jistou počáteční výhodu v tom, že od studentů požaduje praktická a realistická řešení od počátku jejich studií. V kontinentálním systému je důraz kladen na teorii a filosofii, na které právní systém stojí. Samozřejmě v obou systémech kvalifikovaný právník bude potřebovat pracovat v reálném světě a tudíž v kontinentálním systému musí hrát roli praktická cvičení, která právní vzdělání doplňují. Vím, že mnoho fakult v kontinentálních systémech pořádá praktické workshopy, či programy, kde mají studenti šanci radit v právních klinikách a tudíž v situacích z reálného života a toto se krásně doplňuje s důrazem na teorii.Tudíž můj názor je, že rovnováha někde uprostřed mezi oběma systémy, by byla tím nejlepším pro oba. Pokud se bavíme o programech právního poradenství, co si myslíte o právních klinikách, jaká je Vaše zkušenost s nimi? Velmi pozitivní. Je zřejmé, že jsou zde obsaženy dvě složky. Jednou je praxe, která se takto studentům dostane což je skvělé, protože zkušenosti z praxe jsou velmi přínosné, ale je velmi důležité zajistit, aby byly kliniky vedeny vhodnými odborníky. Právní kliniky tedy nejlépe fungují pokud mají velmi dobrý podpůrný mechanismus tvořený praktikujícími právníky a profesory. Takže ano opravdu doporučuji, aby se lidé účastnili takových iniciativ, rozhodně podporuji různé typy doplňkových vzdělávacích aktivit jako je procvičování advokátních schopností na poli moot courtů, debatních klubů a též dovedností prezentovat se, které zde účastníci mohou získat.Všechny jsou důležitou částí, kterou mladý právník dostává v průběhu vzdělávání. Vrátím se zpět k Univerzitě Cambridge. Jak je možné pro občana EU zapsat se na právnickou fakultu této univerzity? Pokud se budeme bavit o magisterském studiu, o studiu na Cambridge se uchází mnoho žadatelů z celého světa a proto si může vybrat z těch nejlepších. Za normálních okolností tudíž student musí nejprve dostat titul na domácí univerzitě a být tam mezi 1% nejlepších studentů, aby měl reálnou šanci, že mu bude nabídnuto místo. Podání žádosti je samo o sobě jednoduchý proces, který je úplně stejný jako pro anglické studenty. Vyplníte žádost, připojíte vaše reference a musíte se vejít do nastavených kvalifikačních kritérií. Díky žádostem z celého světa, se univerzita snaží zajistit, že přijímaní studenti budou reprezentovat spektrum zemí z celého světa. Zmínila jste kritéria. Jaká jsou? Doprovodná kritéria jsou spíše osobní, dojem, jaký udělají vaše reference, vaše schopnost uvažovat, co chcete dělat, vaše nadání na studium práv, vaše motivace studovat, plány do budoucna, proč jste si vybrali právě tuto univerzitu atd. Tudíž je to velmi o vás jako osobnosti. Kandidáti na vstup do vysokoškolského studia jsou zváni na ústní pohovor, zatímco ti, kteří se uchází již o program magisterský, jsou vybráni na základě písemných přihlášek.

Víte kolik studentů je přijímáno? Obávám se, že neznám přesná čísla, ale myslím, že to bude okolo 130 studentů v programu LLM každý rok. Jak finančně nákladný je rok studia? Celková doporučená částka se pohybuje okolo £12 000-20 000 za rok a zahrnuje ubytování, životní náklady a poplatky za studium. Jak složité je získat stipendium? Anglický systém stipendií je poněkud individuální a hodně záleží na nabízeném programu a univerzitě. Tedy student by měl začít s tím, že si zjistí, jaké fondy jsou dosažitelné na univerzitě, kam se hlásí. Na Oxfordu či Cambridgi například, stipendia můžou být udělena jak centrální univerzitou, tak jednotlivými fakultami. Takže je nezbytné, abyste si toto sami zjistili. Ale velmi všeobecně systém stipendií je poněkud limitovaný a mnoho anglických studentů je odkázáno na systém studentských půjček, které po započetí jejich profesní kariéry splácejí. Je možné říci jak se dvě nejprestižnější univerzity v Anglii Cambridge a Oxford liší ve způsobu výuky práva? Myslím, že výchozím bodem je, že vysokoškolští učitelé a členové těchto univerzit jsou často spojeni s oběma. Akademický personál se často střídá, tudíž rozdíl můžeme spíš najít v metodách výuky. Například při vstupu do vysokoškolského studia je na Cambridgi poměr mezi počtem studentů a vyučujících jeden na tři až pět studentů, zatímco na Oxfordu je to jeden vyučující na jednoho studenta, ale přednášky a ostatní formy výuky a výzkumu budou podobné. A na závěr dvě otázky z jiného soudku. Co si myslíte o tomto slovním spojení- žena, manželka, matka, špičková právnička? Myslíte, že to jde dohromady? To hodně záleží na podpoře, kterou má každý k dispozici a která toto umožní a samozřejmě záleží na patřičných schopnostech, stejně tak jako na schopnosti účelně zorganizovat svůj život. Určitě mě napadá spousta lidí, kteří zosobňují tuto frázi, především má kolegyně z Cambridge, Prof. Catherine Barnard, která je odbornicí na pracovní právo a právo EU, patří ve své profesi ke špičce a je stejně tak schopná věnovat se své mladé rodině. Myslíte si, že současná společnost vytvořila pro toto podmínky? Myslím, že v nedávné době můžeme vysledovat pozitivní vývoj. Zvláště Evropská unie, zde hrála roli tím, že umožnila “mateřské” stejně jako “otcovské” rodičovské dovolené a zajistila širší finanční podporu a ochranu pracovního práva pro pracující matku. Takže ano, toto téma je více uznáváno ve společnosti. Přijde mi důležité, abychom se nebavili zda-li muž nebo žena, ale aby diskuse byla o jednotlivci, jehož dovednosti ho dělají špičkou v jeho profesi. Proč se radši nezabývat tímto než otázkou pohlaví? Děkuji za rozhovor. Michaela Křížková

Rozhovor

5

Advokátní kancelář Procházka, Randl, Kubr Na otázky odpovídají partneři advokátní kanceláře Procházka, Randl, Kubr JUDr. Václav Bílý, LL.M., Ph.D a JUDr. Jan Kohout. Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli studovat právo? VB: Nebylo to tak, že bych odjakživa snil o tom, že se stanu právníkem, spíše mě nenapadlo nic „chytřejšího“. Přijímací zkoušky jsem dělal na VŠE a PFUK, zatímco na VŠE jsem se systematicky připravoval, s přijetím na práva jsem opravdu nepočítal. Přijali mě na obě školy a rozhodl se pro práva, nejspíše proto, že přijetí bylo pro mě skutečně nečekaným překvapením. JK: Problémy se zády a šlachami. S ohledem na rodinné zázemí jsem se od mládí věnoval hudbě, konkrétně hře na housle. Po absolvování konzervatoře jsem se dále hře na housle aktivně nevěnoval a byl jsem několik let učitelem hudby. V té době jsem byl jednou velmi blízkou osobou inspirován k tomu, abych si podal přihlášku na různé vysoké školy z oborů nepříbuzných hudbě. Protože se na konzervatoři nevyučovaly některé jinde běžné předměty jako matematika, fyzika a podobně, byl můj následný výběr dalšího zaměření tímto zásadně ovlivněn. V roce 1992 jsem byl přijat na FFUK obor rusistika a na PFUK. Rozhodl jsem se pro práva a možnosti studia na FFUK jsem bohužel souběžně nevyužil. Proč jste se rozhodli pro dráhu advokáta? Proč jste nešli dělat notáře, soudce, státní zástupce? VB: Už v době studií jsem působil v německé advokátní kanceláři, práce mě bavila a o jiných právnických profesích jsem ani příliš neuvažoval. JK: Představa praktikování práva v rámci advokacie mi byla nejbližší. Jaká byla Vaše cesta na pozici partnera PRK? VB: Moje cesta nebyla příliš dlouhá, ale ani strmá, postupoval jsem spíš po drobných krůčcích. V roce 1996 jsem nastoupil do PRK ještě jako student, po ukončení PFUK jsem se stal koncipientem. V roce 1998 jsem PRK opustil kvůli studiím v Curychu, naše cesty se však nerozešly zcela, trávil jsem v PRK prázdniny a částečně jsem pro PRK pracoval

i v průběhu studií. Po složení advokátních zkoušek jsem zůstal u PRK jako advokát a po 2 letech jsem se stal partnerem. JK: Myslím, že nejzásadnějším rozhodnutím z mé strany byl zřejmě výběr PRK jako kanceláře, ve které využiji možnosti být koncipientem. Protože jsem práci v PRK považoval pro sebe za zajímavou a přínosnou, rád jsem využil následně možnosti pracovat v PRK jako advokát a v roce 2004 jsem se stal partnerem. Z prvních setkání s Pavlem Randlem a Radanem Kubrem, kteří se mnou dělali přijímací pohovor si vybavuji několik dnes pro mě veselých momentů. Měl jsem na sobě, myslím, své oblíbené tvídové bordové sako a šedé kalhoty, což zřejmě inspirovalo Radana k tomu, že mě hned na závěr setkání, při kterém jsme se dohodli na spolupráci, upozornil, že vhodným oblečením koncipienta je tmavý jednobarevný oblek. Následně jsem byl Pavlem vyzván, abych sepsal na počítači v přítomnosti jeho asistentky určitý krátký dokument. K tomu jsem ho inspiroval zřejmě tím, že jsem při pohovoru uváděl, že psát všema deseti zatím neumím, ale do doby nástupu (14 dnů volna) to doženu. Díky určité průpravě obdobného pohybu při povinném klavíru na konzervatoři se to docela v té krátké době myslím povedlo. Kolik lidí měla vaše kancelář původně a kolik má nyní? VB: Úplně na začátku, tj. v roce1993, tvořil PRK Marek Procházka a jeho asistentka, ještě v témže roce se připojila advokátka Nataša Randlová. Když jsem v roce 1996 nastupoval, měla kancelář 4 advokáty a já jsem byl třetím koncipientem. Nyní tvoří PRK tým 70 právníků a kolem 50 ostatního personálu, daňová kancelář čítá v současnosti kolem 40 a dále rychle expanduje. JK: Když jsem se stal v roce 1997 v PRK koncipientem, působili v kanceláři tři partneři, jeden advokát a já byl pátým koncipientem. Václava bych doplnil, že čísla, která uvádí, se týkají pouze České

republiky. PRK má dále kanceláře v Bratislavě a Budapešti. Kromě oblastí obchodního práva, práva duševního vlastnictví, telekomunikací, daňového poradenství atd. se vaše kancelář specializuje na pracovní právo, proč je na něj kladen takový důraz? JK: PRK je dnes kanceláří, která pokrývá, snad s výjimkou trestního a rodinného práva, všechny oblasti práva. V určité době PRK předpokládalo, s ohledem na trend v jiných státech EU, významné zvýšení důrazu na oblast pracovního práva u většiny typů našich stávajících i potencionálních klientů. Tento předpoklad se potvrdil zejména po vstupu ČR do EU. Díky svému talentu a odborným znalostem se Nataše Randlové podařilo vytvořit a rozvíjet v České republice ojedinělý tým právníků zaměřených na pracovní právo a související oblasti. VB: Ano, PRK není a ani nechce být vnímána jako „pracovněprávní kancelář“, nýbrž je to kancelář poskytující komplexní právní služby v zásadě ve všech oblastech souvisejících s podnikáním. To však nijak nesnižuje úspěch, kterého se podařilo dosáhnout našemu pracovněprávnímu týmu. Vaše kancelář spoluorganizovala veřejnou sbírku na obnovu Phi Phi a též podporuje nadaci Terezy Maxové, co Vás k tomu vedlo? Jaký máte vztah k dobročinnosti? VB: Příspěvky na charitu považujeme za nedílnou součást naší existence. Vedle thajské sbírky a nadace Terezy Maxové podporujeme dlouhodobě též právnickou fakultu (např. příspěvek na obnovu knihovny po povodních, podpora plesu), Randovu nadaci (soutěž o vynikající diplomovou práci) a další subjekty. JK: Obecně bych tuto otázku i odpověď rozšířil i o podporu v oblastech dalších dnes nekomerčních aktivit jako jsou například oblasti týkající se rozvoje mládeže, vážné hudby či výtvarného umění.

Training program PRK Na otázky odpovídá HR managerka Dina Lašová Vaše kancelář pořádá Training program můžete nám o něm říci něco bližšího? Pro koho je tento program určen? Training program je určen pro čerstvé absolventy právnických fakult, kteří na sobě stále chtějí pracovat, případně pro právníky, které osud po škole odvál do podnikové sféry a rádi by zkusili vykonávat právo v advokacii. Proč jste se ho rozhodli založit? Důvodů bylo několik. Tím hlavním bylo usnadnit čerstvým absolventům adaptaci na poměrně náročné povolání, aby mohli právní služby poskytovat efektivně a nezdržovat se banalitami, které by měli teoreticky znát, ale v praxi je zaskočí. Další, neméně důležitým faktem, je že firma naší velikosti už má poměrně náročné interní procesy a mnoho zaměstnanců. Cílem tréningového pro-

gramu, je nejen nové koncipienty učit, ale také jim dát prostor na pohodlnou adaptaci na naše pracovní prostředí a to tím, že je první tři měsíce „držíme dál“ od klientské práce, ovšem ne úplně doslova. Po úvodním programu si účasníky rozeberou partneři do svých teamů. Při zařazování do teamů se snažíme saturovat nejen naše personální potřeby, ale i preference jednotlivých účastníků ohledně jejich budoucího zaměření. Dalším důvodem otevření trainingového programu je fakt, že koncipient, který absolvuje náš program, je po přiřazení do teamu schopen ihned naskočit do rozjetého vlaku, jelikož se už umí vyvarovat základních chyb. Co se účastníci naučí? Účastníci zpočátku pracují na svém know-how tím, že se setkávají s širokou škálou právních pro-

blémů, které pomáhají řešit. Koordinátorky pro ně vždy najdou příjemnou klientskou práci, která s sebou nenese žádné smrtelné termíny. Dále získají poměrně komplexní průpravu na provádění due diligence a projdou speciálním intenzivním jazykovým kurzem angličtiny. Celkově si během své praxe osvojí zcela nejzákladnější věci, které by je později neměly zdržovat od složitějších právních otázek. Jak probíhá výběrové řízení na tento program? V prvním kole výběrového řízení absolvuje kandidát test z právních znalostí, což je více méně malá klauzurní práce a z cizího jazyka (angličtina, němčina). V druhém kole absolvují kandidáti pohovor a příležitost vyjádřit se k testu. Michaela Křížková

6

Slovo děkana

DĚKANKA HRUŠÁKOVÁ O DĚNÍ NA PF UP Jaké akce plánuje fakulta v nejbližší době? Společenské - v březnu právnický ples. Vědecké - Olomoucké právnické dny, byl ustanoven organizační výbor a měníme trochu koncepci konference. Diskutovaným tématem je akreditace doktorského programu na naší fakultě; proč je toto téma spojeno s řadou problémů a na kdy je jejich vyřešení plánováno? Žádost o akreditaci byla podána, řízení bylo přerušeno, protože AK chtěla doplnit pár formálních náležitostí. V jedné části bylo akreditační řízení zastaveno, pokud jde o obor dějiny a teorie práva. Podle našeho názoru šlo o nepochopení koncep-

ce, naše chyba spočívá v tom, že jsme si mysleli, že věc je jasná a málo jsme ji vysvětlili. Budeme žádost o akreditaci tohoto oboru podávat za čas znovu s lepším vysvětlením. Zasedání AK je 26.11., doufáme, že v té části, kde bylo řízení přerušeno kvůli doplnění, již budeme úspěšní. Uvažuje fakulta o zavedení prospěchového stipendia? V případě že ne, jaký důvod tomu brání? O prospěchovém stipendiu zatím příliš neuvažujeme. Problémem jsou peníze, zejména zatím velmi nepravidelná tvorba stipendijního fondu. Plánuje se oprava budovy fakulty, popřípadě úprava a propojení pozemků s areálem nově postavené budovy přírodovědecké fakulty? O opravě a případné výstavbě fakulty byla podána informace na setkání akademické obce, včetně plánů dobudování fakulty. Musíme doufat, že nám to vyjde.

Jaký je Váš největší dosavadní úspěch ve funkci děkanky PF UP? Můj největší úspěch ve funkci děkanky? Domnívám, že se podařilo nastolit ovzduší vzájemné spolupráce a zklidnit vztahy na fakultě, jsou navázány velmi dobré vztahy jak s Ministerstvem spravedlnosti, Nejvyšším soudem, Nejvyšším státním zastupitelstvím, Nejvyšším správním soudem a Veřejným ochráncem práv jakož i s ostatním právnickými fakultami. Podařilo se dotáhnout do konce akreditaci nového bakalářského studijního programu Vyšší justiční úředník a ještě tento program (akreditace v červnu) začít od října vyučovat. Začali jsme připravovat reformu právnického studia. Nechci to všechno hodnotit jenom jako mé úspěchy, protože na všem se ve značné míře podíleli všichni proděkani. Děláme, co můžeme! Na otázky Kateřiny Šrytrové odpověděla děkanka PF UP Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.

PRIORITY PRAŽSKÉ PRÁVNICKÉ FAKULTY Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád využívám příležitosti, dané mi redakcí časopisu PrímaLEX, abych se s vámi podělil o několik myšlenek o prioritách naší fakulty v letošním akademickém roce. Měly by být spojeny zejména s diskusí o přípravě upraveného magisterského studijního programu právo a právní věda po roce 2010. Vycházíme nadále z osvědčeného modelu univerzálního profilu absolventa nestrukturovaného pětiletého magisterského studia. V tom máme podporu rovněž vedení Univerzity Karlovy. Boloňský proces naplňujeme zejména zavedením kreditního systému, prostřednictvím rozsáhlé mobility studentů a učitelů a užším sepětím s právní praxí. Chceme vytvořit i fakultativní možnosti dílčí specializace v podobě modulů specializačních předmětů, a to včetně navazující obhajoby diplomové práce a popřípadě i státní zkoušky. Chceme posilovat interaktivní formy studia, k nimž, i při vysokém počtu studentů, postupně vytváříme předpoklady. Právní dovednosti však nelze oddělovat od právních znalostí: tvoří dvě stránky téže mince. Po rozsáhlé diskusi v Srní na Šumavě v červnu t.r. byly vypracovány základní teze upraveného programu a budou postupně diskutovány ve vědecké radě, akademickém senátu a v letním semestru na pedagogické konferenci studentů a učitelů fakulty. V letošním roce věnujeme zvýšenou pozornost přechodu části studentů loňského tře-

tího ročníku do kreditního systému. Chtěl bych připomenout, že je to prvořadě důsledek mimořádné obtížnosti tohoto ročníku dle předchozího studijního plánu. V každém případě je přechod studentů z nekreditního do kreditního systému ojedinělou událostí, při níž je třeba postupovat citlivě, ale nikoliv nenáročně. Velké úsilí bylo věnováno restrukturalizaci doktorského studijního programu ze stávajících šesti na třináct oborů navržených k akreditaci na období let 2009 až 2017. Ty v zásadě odpovídají habilitačním a jmenovacím oborům. V doktorském studiu je zapsáno již na čtyři sta studentů a představuje na naší fakultě rovnocenný studijní program s programem magisterským. Dílčí změny připravujeme v přijímacím řízení, kde využijeme mírně modifikované národní srovnávací zkoušky agentury SCIO. V nejbližších měsících bude dokončena rozsáhlá kolektivní monografie Nové jevy v právu na počátku 21. století, syntetizující poznatky získané v rámci výzkumného záměru fakulty a prezentované na vědecké konferenci v dubnu t.r. V mezích finančních možností zlepšujeme prostředí na fakultě, mimo jiné byla renovována posluchárna č. 300 (amfiteátr), v měsících červnu až září 2009 nás čeká malování atria fakulty, uvažujeme o adaptaci posluchárny č. 319.

V novém akademickém roce vám přeji vše dobré. Srdečně vám zároveň blahopřeji k svátku studentů - 17. listopadu. Gaudeamus igitur! Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., děkan PF UK v Praze

Autorem fotografie Prof. JUDr. Milany HRUŠÁKOVÉ, CSc. je Ing. Petr Zatloukal

Vyjádření

7

K příspěvku „ERASMUS má neprůhledná pravidla“ PrímaLEX, květen 2008 Nejprve snad několik obecnějších poznámek. Program Evropské unie Lifelong Learning Programe – ERASMUS na léta 2007–2013 umožňuje mobility studentské i učitelské v rámci evropských univerzit při poskytování stipendií z prostředků České vlády a z části fondů EU. Jde o významný projekt, který nabízí nadaným studentům především pregraduálního studia, strávit akademický rok na evropských univerzitách a v případě právníků získat hlubší zkušenosti zejména v oblasti práva evropského, obchodního, občanského apod. Zdokonalení jazykových znalostí a mezinárodních zkušeností je samozřejmostí. Zatímco na právnické fakultě UK jsme před 10-ti lety začínali s vysláním cca 20-ti studentů, v akademickém roce 2008/2009 vysíláme 150 studentů. Zatímco v minulých letech vládl poměrně velký zájem o německy a francouzsky vyučující univerzity, v současné době je to převažující zájem o anglicky vyučující univerzity, zejména o Velkou Británii. Přitom není zcela jednoduché získat libovolný počet míst na zcela konkrétních univerzitách. Vše je založeno na smlouvách, dohodách, kde významnou podmínkou jsou reciprocity, tedy i naše fakulta musí organizovat přijímání studentů ze zahraničí v rámci akreditovaného programu v anglickém jazyce „The Czech Legal System in European Context“, jehož se v posledním akademickém roce zúčastnilo více jak 80 studentů za zahraničí. Studium v zahraničí má své velké přednosti, ale i své velké nároky. Vyžaduje se dokonalá znalost odborného jazyka, zvládání aktivních forem výuky (prezenční studium), respektování příslušných studijních předpisů dané univerzity, slušné vystupování apod. V posledních letech, až na výjimky naši studenti vzorně reprezentovali naší fakultu, o čemž svědčí pochvalná uznání samotných našich zahraničních kolegů. Tolik obecnější informace.

Pro vysílání platí rámcová pravidla Evropské kanceláře RUK, včetně financování, která nemohou být vtěsnána do „formy a požadavků zkoušky“. Proto se každoročně připravují výběrová řízení všech kandidátů. Výběrové řízení (konkurz) má svou část písemnou a ústní. Již z písemných podkladů uchazeče se zjistí dosavadní studijní výsledky, jazykové zkoušky, zahraniční zkušenosti, motivace apod. Je přirozené, že někteří kandidáti odevzdají přihlášky v posledním datu vyhlášeného termínu a „vyhrají“, že životopis nepodepíší, či některé části „ošidí“. Při pohovoru, vedeném v jazyce příslušné oblasti se nejčastěji kladou otázky typu motivace ke studiu v zahraničí, kde jste získával jazykové vzdělání, jakou máte představu o diplomové práci, zda máte představu o budoucím zaměstnání, jak hodnotíte volitelný předmět v cizím jazyce, který jste na PF absolvoval apod. V případě, že uchazeč prohlásí, že píše diplomovou práci např. na téma „Ochrana spotřebitele“ je možné, že se člen komise zeptá, které Směrnice EU tyto otázky upravují. Jestli padne otázka, která je již v písemných podkladech uvedena, není to důkaz, že nikdo podklady nečetl, ale záměrem je ověřit, jak uchazeč dovede vysvětlovat a argumentovat v cizím jazyce. Členové komise jsou profesionálové, kteří nepotřebují vždy dlouhotrvající projevy, aby je zhodnotili. Pravdou je, že při hodnocení výkonů při výběrovém řízení, obdobně jako při každé „zkoušce“, neexistují objektivní kvantitativní kriteria jako při vážení vyprodukovaných brambor (posuzujeme studenty od druhého ročníku magisterského až po třetí ročník doktorského studia). Mnoho studentů je přesvědčeno, že ve svých výkonech jsou nedoceněni, mnoho učitelů se naopak domnívá, že studentům se „něco přidává“ apod. Obecně proto existují instituty jako opravné zkoušky, komisionální zkoušky. V případě ERAS-

MA pak tyto nahrazují přihlášky v následujícím roce, možnost studia v rámci univerzitních dohod, v rámci různých grantů apod. Nejlepší rada, praxí ověřená, je: intenzivní studium jazyka a získání certifikátu např. typu TOEFEL, návštěva výběrového předmětu v příslušné jazykové oblasti, resp. v předmětech „Czech Legal System“, účast na akcích pořádaných pro zahraniční studenty apod. V tom je pak možno vidět i úspěch některých členů spolků ELSA či Common Law Society při vysílání do zahraničí. Navíc konkurzní pohovory, kromě závěrečné porady komise, jsou veřejné, takže každý může vidět, jak se to „peče“. V každém případě zahraniční úsek v příštím akademickém roce rozšíří informace o výběrovém řízení. Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc., proděkan pro zahraniční záležitosti PF UK fakultní koordinátor LLP ERASMUS

*Autorem fotografie Prof. JUDr. Milany HRUŠÁKOVÉ, CSc. na titulní straně květnového vydání PrímaLEXu je Ing. Petr Zatloukal.

Statistika

8

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY: Akademický rok 2007/2008: Podzimní termín státních závěrečných zkoušek (září 2007): Počet konajících SZZk: 104. Ze 16 studentů, kteří v tomto termínu konalo státní zkoušky v prvním řádném termínu, neuspěl ze všech předmětů žádný student (8 studentů neuspělo v jednom předmětu; 5 neuspělo ze dvou předmětů a 3 ze třech předmětů). 1 student neuspěl ve 2. opravném termínu SZZk (ukončení studia). Celkem se konaly státní zkoušky z 211 předmětů; počet úspěšně vykonaných předmětů bylo 161. Počet absolventů: 71 Zimmní termín státních závěrečných zkoušek (leden, únor 2008): Počet konajících SZZk: 70. Ze 7 studentů, kteří v tomto termínu konalo státní zkoušky v prvním řádném termínu, neuspěl ze všech předmětů žádný student (3 studenti neuspěli v jednom předmětu; 2 neuspělo ze dvou předmětů a 2 ze tří předmětů). 3 studentky neuspěly ve 2. opravném termínu státních zkoušek. Celkem se konaly státní zkoušky z 90 předmětů; počet úspěšně vykonaných předmětů bylo 61. Počet absolventů: 25 Státní závěrečné zkoušky: 26. 5. – 4. 6. 2008 - obor Právo Právnická fakulta Univerzity Palackého

PRÁVO

Celkem

Počet přihlášených studentů

176

Počet nedostavených

12

Počet konaných předmětů

641

Počet konajících SZZk v 1. termínu //uspělo

Neuspělo - občanské právo

136//65

62

Neuspělo - obchodní právo

23

Neuspělo - správní právo

43

Neuspělo v počtu předmětů

Neuspělo - trestní právo

35

1 předmět

2 předměty

3 předměty

4 předměty

39

37

11

4

Neuspělo ve 3. termínu SZZk

Uspělo – počet předmětů

Státní zkoušku vykonalo

2

478

77

Neuspělo ve 3. termínu SZZk

Uspělo – počet předmětů

Státní zkoušk vykonalo

-

181

63

Akademický rok 2008/2009: Státní závěrečné zkoušky: 1. 10. – 10. 10. 2008 - obor Právo

PRÁVO

Celkem

Počet přihlášených studentů

Počet ne-dostave-ných

Počet konaných předmětů

PočetkonajícíchSZZk v 1. termínu// uspělo

Neuspěloobčanské právo

Neuspělo - obchodní právo

Neuspělo - správní právo

Neuspělo - trestní právo

112

14

244

31

19

5

27

12

Neuspělo v počtu předmětů - 1. termín SZZ: 1 předmět

2 předměty

3 předměty

4 předměty

16

9

3

-

Statistika

9

Právnická fakulta Univerzity Karlovy Přehled letních státních zkoušek za rok 2008

3

3

1

Celkový přehled

4

1

8

4

2

4

4

3

5

celkem se zúčastnilo

703 studentů Výsledek

Studentů

1

115

2

248

3

251

4

152

Výsledek

Studentů

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

1

1

100

2

1

11

3

7

4

4

5

196

Výsledek

Pokus

Studentů

1

1

1 1 2

2 3 1

3.SZ Občanské právo hmotné a procesní; Obchodní právo; Správní právo; Trestní právo HS0003 celkem se zúčastnilo

2

2

50

1

2

3

2

2

2

1

180

3

1

2

64

3

2

2

7

3

3

3

4

2

3

4

3

2

3 3 3

1 2 3

4

1

112

4

2

33

4

3

7

1.SZ České a českosl. právní dějiny; Římské právo a základy novodobého práva soukromého; Teorie práva; Ústavní právo a státověda HS0011 celkem se zúčastnilo

3.SZ A Státní právo; Trestní právo HS003A celkem se zúčastnilo

123 studentů

306 studentů Výsledek

Studentů

1

32

Výsledek

Studentů

2

96

1

14

3

108

2

38

4

70

3

36

Výsledek

Pokus

Studentů

4

35

1

1

30

Výsledek

Pokus

Studentů

1

2

2

1

1

12

2

1

76

1

2

2

2

2

20

2

1

28

3

1

78

2

2

10

3

2

29

3

1

26

3

3

1

3

2

9

4

1

60

3

3

1

4

2

10

4

1

22

3.SZ B Občanské právo hmotné a procesní; Obchodní právo HS003B

4

2

13

celkem se zúčastnilo

2.SZ Ústavní právo a státověda HS0002 celkem se zúčastnilo

14 studentů

74 studentů

249 studentů Výsledek

Studentů

1

53

Výsledek

Studentů

2

90

1

15

3

81

2

23

4

25

3

19

Výsledek

Pokus

Studentů

4

17

1

1

49

Výsledek

Pokus

Studentů

1

2

3

1

1

8

1

3

1

1

2

4

2

1

82

1

3

3

2

2

8

2

1

10

3

1

62

2

2

11

3

2

18

2

3

2

3

3

1

3

1

12

4

1

22

3

2

6

4

2

3

Senátní sloupek 10

CO ŘEŠÍ AKADEMICKÝ SENÁT PRÁVNICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO?

Senátní sloupek Právnické fakulty UK Možná byla tahle epizoda odplatou za to, že se nám letos povedlo přijímací řízení, na což jsme tak pyšní. Že by nakonec přece jen existovala vyšší spravedlnost? Každopádně se pražská Právnická fakulta vyhoupla z nejnižších příček ve „férovosti“ přijímání až na samý vrchol. V tomto roce totiž nebylo vyhověno ani jedné žádosti o přezkum, což je vskutku průlomový výsledek. Doufám tedy, že jsou jednou pro vždy pryč časy, kdy se mluvilo o pražských právech v souvislosti s neprůhlednými a nezvládnutými přijímacími zkouškami. Plánem vedení fakulty je mimo jiné i tímto krokem přimět uchazeče, aby se k nám hlásili. Každý rok se ruku s tím v ruce pomalu a nenápadně zvyšuje i počet přijímaných studentů do prvního ročníku (letos je jich něco málo pod 700). S tím se ale pojí jeden háček – čím více je totiž studentů, tím více je i absolventů a nabídka na trhu práce není neomezená.

Akademický senát podpořil myšlenku zavedení Scio – testů pro naši fakultu. Je tedy pravděpodobné, že současné maturanty, kteří se rozhodnou vykonat přijímací zkoušku na Právnickou fakultu UP, již Scio – testy zastihnou. Současným tématem je také novelizace Volebního a jednacího řádu ASPFUP. Vyskytl se mimo jiné návrh, aby při volbách do ASPFUP volila akademická obec (studenti i vyučující) jako celek, tedy odlišně od současného stavu, kdy studenti volí své studentské zástupce a vyučující, nezávazně na studentech, volí senátory z řad akademických pracovníků. Dále se diskutuje o otázce omezení mandátu senátorovi, který by se rozhodl aspirovat ve volbě na kandidáta na děkana, čímž by se vyloučily možné spekulace spojené s nerovným postavením kandidátů. Další, nejen pro studenty, zajímavou skutečností, je chystané dobudování Právnické fakulty, které se projednávalo s výsledným souhlasem senátorů nad návrhy rekonstrukce a výstavby nové budovy, která by komplex právnické fakulty spojila v jeden stavební celek. Teď už zbývá jen doufat, že se najde dostatek finančních prostředků pro realizaci tohoto potřebného projektu. Máte-li jakékoliv připomínky, návrhy, podněty, dotazy či problémy, které je akademický senát schopen řešit, rádi vás uvidíme na dalším zasedání (ale i kdykoliv jindy). Josef Kaštil

Komu by se zdálo, že pravomoci akademických senátů jsou malé, je na velkém omylu. Už jsme dokonce dospěli tak daleko, že rozhodujeme, co je sudá a co lichá. Za vším tentokrát nestojí žena, ale počítač. Ten nejvyšší univerzitní stroj si totiž – jakkoliv se to zdá nemožné – usmyslel, že udělá zmatek v tak zdánlivě jasné věci, jako je počítání sudých a lichých týdnů. Zavedl si vlastní pravidla, přičemž si své týdny pyšně nazval „logickými“, jako by ty kalendářní logiku postrádaly, a pak už jen stačilo, aby první – tedy lichý – týden výuky připadl na sudý týden kalendářní, a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Celou situaci musel na poslední chvíli zachránit až akademický senát, který smělé plány na zmatení času v Praze zhatil dřív, než jsme si všichni přestali navzájem rozumět.

Myslím si, že nejsem jediný, kdo se bojí inflace příslušníků naší profese. Je nás zkrátka moc a bude nás ještě víc. Bohužel tenhle pocit nesdílí ti, kteří by na tom mohli něco změnit. Na námitku přesycenosti naší společnosti právníky se mi pravidelně stran vedení fakulty dostává odpovědi, že se o tom mluvilo už před pěti lety a zatím žádnou skutečnou inflaci nikdo nepozoruje. Volných míst je prý např. ve státní správě stále dostatek. Skutečným důvodem je ale podle mého názoru to, co dnes hýbe světem. Dokud se nezmění systém financování veřejných vysokých škol, nemohou právnické fakulty přebytku právníků nijak zabránit. K takovému kroku v současné době politická vůle bohužel chybí. Zvýšení počtu vysokoškoláků (nehledě na obor) je navíc kýženým cílem současné vlády. Na jejich strukturu se nehledí – hlavní je počet. Jak se zdá, tak tady už nepomůže ani akademický senát, ani manipulace s týdny. Snad jen že by nám zas chtěl zamíchat karty nějaký stroj. Pavel Pražák

Názor Každý to už někdy slyšel, známý z ročníku vám zaníceně vypráví o tom, co se děje u nich v PRÁCI, přičemž nervózně pomrkává na hodinky a na závěr odběhne v rychlosti s tím, že mají přece v PRÁCI jednání. Na slovo „práce“ a jiná důležitě znějící slova klade náležitý důraz - to aby vynikla a posluchač jimi mohl být patřičně ohromen. S takovým člověkem můžete strávit celou dobu oběda nikoliv rozhovorem, ale posloucháním toho, jak jejich úžasná kancelář právě mění logo, které bude o trochu víc červenější, než je teď, že právě PRACUJE na kauze, o které nemůže nic říct, protože je vázán mlčenlivostí, přesto o ní mluví alespoň deset minut a do toho ještě používá podivný newspeak. Mohu vám zaručit, že rozhovor s ním se zaručeně stočí k tomu, kde bude firemní vánoční večírek, jak skvělé to bylo na teambuildingu a že mu vlastně vůbec nevadí, že je každý den v PRÁCI dvanáct hodin, protože ho to hrozně baví, moc mu to dává a pro nic jiného nemá cenu žít. Možná trochu přeháním, ale vždycky se musím smát, když zahlédnu ve škole někoho, kdo si odskočil na seminář, v dokonalém pracovním úboru, protože takové je firemní kultura. Ten, kdo kopíruje a běhá po soudech taky reprezentuje podnik, ne? Rozumím tomu, že i praxe je dobrou školou a dobře se doplňují a že peníze neleží na ulici. Je ale nutné podlehnout pocitu vlastní důležitosti jenom kvůli tomu, že chodím do PRÁCE Na Příkopy? Opravdu nejsme schopni odolat „vymývání mozků“ prováděného v rámci firemní strategie, jejíž součástí není jenom povinné tykání a povinně přátelská atmosféra, ale i touha po tom, aby zaměstnanci veškerý svůj čas trávili v kanceláři nebo aspoň se svými kolegy. Je snad je záměrem těchto strategií, aby spolu zaměstnanci i chodili a žili nebo nezbyl prostor na žádný soukromý život mimo firemní struktury? Neobětujeme naše individuality příliš lacino? Vždyť venku je tak hezky. Čestmír Plch

Cesta z města - Student Trainee Exchange Programme 11

Program zahraničních stáží STEP Student Trainee Exchange Programme, zkráceně STEP, umožňuje studentům práv a mladým právníkům (věková hranice pro přihlášení se do programu je 36 let) zúčastnit se pracovní stáže v jedné z 36-ti členských zemí ELSA, občasně i v dalších zemích světa. Stáže probíhají během celého roku, nejvíce v době letních prázdnin a trvají v rozmezí 2 až 78 týdnů. Pracovat můžete jak v advokátních kancelářích, bankách, soukromých společnostech, tak například i na právnických fakultách nebo ve státních institucích. Každý rok se takovýchto stáží uskuteční kolem dvou set. STEP tak přispívá k vzdělávání mladých právníku, umožňuje získat cenné pracovní zkušenosti, stejně tak i možnost poznat kulturu a právní řád cizí země a zlepšení jazykových znalostí. V loňském školním roce se do programu zapojila pražská advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol. a po dobu letních měsíců u nich měla možnost pracovat stážistka Zsofia Bitai, členka ELSA Budapešť. Našemu STEP partnerovi bychom tímto rádi poděkovali za umožnění stáže v jejich kanceláři a za velmi dobré podmínky, které pro Zsofii vytvořili. Na zážitky Zsofi z absolvované stáže v Praze se můžete těšit v příštím čísle našeho časopisu. Pokud máte zájem dozvědět se více informací o programu stáží, navštivte naše stránky www.elsa.cz, kde vždy naleznete i STEP Newsletter s aktuálním přehledem stáží, nebo se vydejte do kanceláře ELSA, případně nás kontaktujte na emailové adrese [email protected]. Některé zážitky, které získali naši studenti v zahraničí, si můžete přečíst v tomto čísle.

Leto so STEPom S príchodom letných prázdnin som si ako každý rok položil otázku, ako čo najpríjemnejšie vyplniť tri dlhé mesiace. Predstava tráviť čas pokusmi o získanie symbolicky platenej práce v niektorej z pražských advokátskych kancelárií a v úspešnejšom prípade následne každodenne plniť zodpovedné úlohy pri obsluhe kopírky alebo kávovaru, na ktoré som ako študent druhého ročníka mal potrebnú kvalifikáciu, ma veľmi nenapĺňala radosťou a optimizmom. Cítil som túžbu ísť do zahraničia, lákali ma nové výzvy a začal som skúmať možnosti, ktoré mi Právnická fakulta Univerzity Karlovej poskytovala. Pri jednom z našich rozhovorov mi Katka Bukovská, toho času pražská koordinátorka pre STEP, predstavila projekt, ktorý si získal moju pozornosť. Program študentských stáží, STEP, či Student´ s Trainee Exchange Programme neodlučne patrí ku aktivitám spolku ELSA od samého začiatku jej činnosti. STEP napomáha ku vzdelaniu mladých právnikov, umožňuje študentom získať cenné pracovné skúsenosti i možnosť poznať kultúru a právny poriadok inej krajiny. V neposlednom rade poskytuje uchádzačovi možnosť zlepšiť si svoje jazykové znalosti.

Nezaváhal som. Z aktuálnej ponuky voľných zahraničných miest postačovalo vybrať tri podľa osobných preferencií. Všetky následné administratívne úkony (teda vyplnenie tzv. step application) mi nezabrali viac ako 15 minút vrátane prestávky na kávu. Už len zadané údaje prehlásiť za pravdivé a odoslať. Približne po dvoch týždňoch ma mailom kontaktovala slečna z ELSA Graz (Birgit Ebenführer), ktorej som bez váhania potvrdil záujem pracovať vo verejnej správe hlavného mesta republiky Steiermark. Birgit mi taktiež pomohla zaistiť solídne ubytovanie a sprostredkovala kontakt s ostatnými praktikantmi. Po krátkej porade s Christophom Leo Durrom, ktorý sa zúčastnil STEP-u predchádzajúci rok, už nič nestálo v ceste, aby sa Graz stal na mesiac mojim domovom. Prvý týždeň v zamestnaní by sa dal označiť za informačný. Po privítaní v historickej budove radnice, ktorá je čerstvo zrekonštruovaná a zaradená na zoznam UNESCO, ma vedúca personálneho oddelenia pridelila na referát spadajúci pod Dr. Engla. Tento sympatický pán v stredných rokoch ma postupne predstavil svojim podriadeným a priblížil

Zsofia Bitai, Pázmány Péter Catholic University, Faculty of Law and Political Sciences, STEP stážista v České republice

mi systém práce na jeho oddelení. Po splnení spoločenských povinností som obdržal príslušné právne predpisy. Hlavnou náplňou môjho pracovného dňa bola príprava správnych rozhodnutí, ktoré mi umožnili nazrieť do platnej rakúskej právnej úpravy. Učil som sa správne aplikovať a interpretovať normu, vyhľadávať potrebnú rakúsku judikatúru a taktiež som ocenil možnosť porovnať českú právnu úpravu s úpravou rakúskou. Za pozitívum určite pokladám, že všetka legislatíva i judikatúra bola v aktualizovanej podobe bezplatne prístupná na jednom prehľadnom servery spravovanom ministerstvom informatiky. To mi nesmierne uľahčovalo prácu i prístup ku právnym informáciám. Okrem typickej práce v kancelárii pán Engl pre praktikantov organizoval vždy raz do týždňa ,,výlet do terénu“, kde sme mohli sledovať výsledok našej práce a dopad nami pripravovaných rozhodnutí. Asi nemusím zdôrazňovať, že to dodávalo inak nie veľmi zložitým úlohám nový rozmer. Po skončení práce som sa vždy rád vracal na ubytovňu, kde som spoznal množstvo zaujímavých ľudí z Rakúska, Nemecka, Grécka i z iných krajín. Večer sa väčšinou vyrážalo do niektorého z početných barov a klubov v centre mesta alebo v študentskej štvrti. Samotné mesto však poskytuje i množstvo kultúrnych atrakcií, či už máš chuť na futuristicky ladený Kunsthaus, galérie moderného umenia, hrad Schlossberg, zámok Eggenberg, alebo plánuješ prechádzku v niektorom z miestnych parkov, Graz má určite čo ponúknuť. Celkovo svoj pobyt hodnotím veľmi pozitívne a musím priznať, že dopadol nad moje očakávania. Dostal som možnosť spoznať novým právny poriadok a vidieť fungovanie práva a štátnej správy v praxi. Taktiež som spoznal množstvo zaujímavých mladých ľudí, s ktorými som si túto stáž naozaj užil. A nezabúdam ani na pokroky v mojej nemčine, ktoré ma tiež potešili. Čo k tomu môžem viac dodať ? Budúci rok sa budem určite snažiť znova zapojiť do tohto programu a navštíviť niektoré z európskych univerzitných miest a to isté môžem jedine odporučiť aj ostatným. Možno to budeš aj práve ty, kto dostane túto príležitosť! Milan Sivý

Cesta z města - Student Trainee Exchange Programme 12

Na STEP do Bratislavy Musím říct, že jsem zprvu nevěděl, co mohu od STEPu na Slovensku čekat. Narozdíl od ostatních účastníků STEP Erasmus Summer 2008 jsem v Bratislavě nemusel řešit jazykové těžkosti ani případné kulturní rozdíly. A tak jsem se mohl soustředit čistě jen na to, co mi STEP přináší – zážitky s partou skvělých stážistů z Rakouska, Maďarska a Rumunska (a dokonce i SlovenskaJ); práci, při které se nedá nudit, pokud ji děláte společně s bezvadnými studenty pracujícími v mé AK; a v neposlední řadě také party a kulturní program tvořený a strávený s místními elsáky. Těsně po příjezdu měli někteří stepaři při vzpomínkách na Tarantinův Hostel obavu z našeho ubytování, který (během semestru schovávajíc se pod krycím názvem „Kolej Družba“ a během prázdnin pod ironickým „Red Star Hostel“) hýřil mnoha překvapeními (ať už to byl bufet, kde čerstvě začali přijímat euro a kolegům z Rakouska trvalo delší dobu, než pochopili, že se skutečně jedná o účet zusammen, nikoliv jen na osobu; nebo můj a Sebastianův pokoj, co i přes intenzivní větrání hýřil neustále směsicí vůní sirovodíku, vařícího asfaltu a santalového dřeva). Když pominu skvělý kulturní program, za který touto cestou děkuji místním elsákům - hlavně Danovi a Izce, o zábavu bylo postaráno i v práci - kde jsem měl možnost díky tomu, že místní poznali, že rozumím trochu slovensky, pracovat na stejných věcech jako slovenští studenti (na rozdíl od ostatních stepařů, jejichž záběr byl omezen agendou s cizím – nejlépe jejich domovským – prvkem). STEP mi umožnil poznat zajímavé lidi z různých koutů Evropy, prozkoumat hezké město (s děsně širokou řekou uprostřed – každý most trvá přejít aspoň pět minut) a seznámit se se studentským životem u našich sousedů. Na konec ještě jedna praktická rada: pokud jste Čech, jednak se nesnažte mluvit slovensky (a to ani v předprodeji dlouhodobých časových jízdenek Dopravného podniku Bratislava, kde je lepší zapomenout na studentskou jízdenku a neohánět se ustanoveními o zákazu diskriminace občanů EU ve vnitrostátní přepravě), jednak se nesmějte Slovákovi, který se seriozně snaží vyslovit slovo „řeřicha“. Martin Kraft Dano Kello: nepřekonatelný organizátor.

Sebastian (Rakousko), Lujza (Rumunsko), Dano (ELSA SK), Izka (ELSA SK), Kathrin (Rakousko), autor Při večeru národních kuchyní nebylo zraněno žádné zvíře (Sebastian – Rak., Kilian – Maď., Kathrin – Rak., Wolfpaul – Rak.).

Info

13

Kurz právnických dovedností Předmět „Kurz právnických dovedností“ byl do výukových osnov magisterského studijního programu Právo a právní věda zaveden v rámci projektu „Rozvoj praktických forem výuky na PF UP“, který je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. Jedná se o dvousemestrální kurz pro studenty 2. ročníku PF UP, jehož cílem je především rozvoj praktických právních dovedností a komplexní příprava na praktickou aplikaci práva. Interaktivní formou tak mají studenti možnost pochopit principy aplikace a interpretace právních předpisů, rozvíjet prezentační a komunikační dovednosti, stejně jako mohou proniknout do tajů judikatury a vyhledávání právních dokumentů. V neposlední řadě se pak na půdě PF UP 21.11.2008 uskuteční konference na téma Význam právnické profese v současném světě, která studentům nabídne možnost seznámit se s jednotlivými právnickými povoláními a tím, co profese právníka ve skutečnosti obnáší. Schopnosti a znalosti získané v Kurzu právnických dovedností pak mají studenti možnost uplatnit od pátého semestru v právních klinikách, jejichž cílem je praktické zaměření studentů, jejich samostatná činnost a praxe, která zahrnuje řešení případů, kontakt s klientem, práci v nevládní organizaci, analýzy pro účely legislativy a soudního řešení, rešerše právních dokumentů a literatury atd. Povinností studentů Kurzu právnických dovedností je pak plnit úkoly korespondující s probíranou látkou, jejich následná prezentace apod. Jednotlivé úkoly, stejně jako aktivita studentů v seminářích jsou bodově hodnoceny. Celkově tak student může získat 80 bodů, minimum nutné k absolvování kurzu je 65 bodů. Kontinuita mezi teoretickým právním vzděláváním a další profesní praktickou přípravou je nutností. Právě ona příprava studenta k efektivnímu výkonu právní praxe by se měla stát prioritním cílem každé právnické fakulty. Výjimečná snaha Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o zkvalitnění právního vzdělávání zvýšením jeho orientace na praxi je tak bezesporu velkým plusem. Na dotaz: „Myslíte si, že KPD je zajímavý předmět a znalosti v něm získané budou přínosem vaší právnické praxi?“ 141 studentů druhého ročníku PF UP odpovědělo následovně: 44,68 % (63)

Ano, myslím si že určitě!

21,28 % (30)

Spíše ano...

4,96 % (7) 29,08 % (41)

Spíše ne... Myslím si, že určitě ne.

táčky s informací o kurzu právnických dovedností, který vyučuje na William & Mary Law School v USA. Na olomoucké fakultě však byl Kurz právnických dovedností zaveden až v zimním semestru 2007 v rámci realizace projektu „Rozvoj praktických forem výuky na PF UP“ financovaného ESF a státním rozpočtem ČR. Jádrem projektu bylo rozvíjení klinických předmětů, nicméně dosavadní zkušenosti ukazovaly, že studentům často chybí dovednosti potřebné k úspěšnému zvládnutí úkolů, které na ně kliniky kladou. S vědomím, že v zahraničí jsou kurzy právnických dovedností relativně běžnou součástí studia na právnických fakultách, jsme se rozhodli takovýto předmět zavést i do studijního programu PF UP. Z řady variant, které se nabízely, jsme nakonec zvolili možnost dvousemestrálního obecného dovednostního kurzu, který v úvodu studia poskytne všem studentům základ celé řady dovedností, které jsou užitečné nejen v praxi a v praktických předmětech, ale už rovnou při studiu. Jak dlouho trvalo získání grantu a co všechno realizaci projektu provázelo? Projekt „Rozvoj praktických forem výuky na PF UP“ vznikal v poměrně krátkém časovém úseku, ale o to intenzivnější byla práce na něm. Podán byl někdy v únoru roku 2006 a už 23. června jsme začali s realizací! V prvním roce běhu projektu jsme se zaměřili na realizaci klinické části projektu, pro zavedení Kurzu právnických dovedností jsme přeci jen potřebovali trochu času k získání informací, zahraničních zkušeností, připravení syllabu a výukových materiálů a také na sestavení týmu vyučujících. KPD je totiž vyučován ve 20 seminárních skupinách, které jsou rozděleny mezi celkem 11 vyučujících. Završením prvního běhu KPD bylo sestavení učebnice k tomuto předmětu, na které se kromě interních vyučujících podíleli také externisté, kteří např. v KPD přednášeli. Učebnice existuje v knižní i multimediální podobě. Setkal jste se s kladným ohlasem studentů na KPD? Významným prvkem KPD je i velký důraz na obousměrnou zpětnou vazbu, proto jsme na konci kurzu zpracovali poměrně podrobný dotazník, kde studenti měli příležitost KPD jako celek i jeho jednotlivé prvky hodnotit. Velice mile nás překvapilo, že reakce studentů byly ve výrazné většině pozitivní, přestože se jednalo o první běh předmětu, který byl v řadě věcí experimentální, hektický, náročný na komunikaci, a kdy se také hledalo optimální nastavení náročnosti předmětu a jeho hodnocení. Zaznamenali jsme samozřejmě také řadu ohlasů směřujících ke změnám v předmětu, na které jsme se pokusili v tomto roce reagovat (např. úprava návaznosti témat a jejich časové dotace). Studenti hodnotili KPD např. takto:

Garant předmětu Kurz právnických dovedností JUDr. Maxim Tomoszek odpovídal na otázky PrímaLEXu:

„KPD je můj nejoblíbenější předmět.“

Odkud se vzala prvotní myšlenka na zavedení výuky KPD na PF UP?

„Na KPD se mi líbí forma výuky, která nutí studenty uvažovat. Semináře byly zábavné a praktické.“

Úplně poprvé jsme se s myšlenkou výuky právnických dovedností setkali na konferenci „Preparing for Practice: A Conference on Legal Skills in Central and Eastern Europe“ pořádané Association of Legal Writing Directors a CEELI Institute v Praze v květnu 2005. Na ní profesor James Moliterno rozdával le-

„KPD je velmi užitečný předmět, rozhodně by měl dál pokračovat a dál se vyvíjet.“

„Oceňuji chuť učitele do práce se studenty, kvalitní přípravu i vstřícnost.“

„Nabízí se možnost kritizovat náročnost úkolů, ale jedná se prakticky o jediné povinné úkoly v 2. ročníku, proto byla náročnost zcela adekvátní.“

Co je podle Vás největším přínosem, který může KPD studentům nabídnout? Nevím, zda je v případě tohoto předmětu důležitější jeho obsah nebo forma. Pro řadu studentů je to bohužel vůbec první zkušenost s praktickými formami výuky. Tato skutečnost nás v minulém roce dost překvapila, proto jsme letos na úvod zařadili úvodní přednášku a seminář věnované tomu, jak se učit, jaký je význam praktických forem výuky a zjištění studijních stylů studentů. Tedy jednou z hlavních devíz KPD je metodika – praktický nácvik, který zapojí všechny studenty a každému z nich dá možnost si vyzkoušet všechno na vlastní kůži. Protože forma bez obsahu je jenom pozlátkem, stejný důraz klademe i na obsah kurzu. V této oblasti bylo cílem nabídnout studentům to, co se v jiných předmětech nenaučí, nebo to, o čem se v ostatních předmětech předpokládá, že již budou umět. Po úvodním tématu tak následuje blok věnovaný profesní etice, poté přicházejí prezentační a komunikační dovednosti a v závěru zimního semestru pak vyhledávání právních informací. V letním semestru na to naváže právní psaní, analýza případu, komunikace s klientem, vyjednávání a mediace. Třetím podstatným pilířem pak je zapojení znalostí, které již studenti při studiu PF nabyli (tedy např. občanského nebo ústavního práva, které jsou vyučovány paralelně s KPD), do výuky KPD tak, aby dovednosti a znalosti byly propojeny tak, jako se to děje v praxi. Určitou novinkou může být pro studenty také intenzita práce v tomto předmětu, která ale odpovídá množství věcí, které se mohou naučit. V KPD se nevyučují pouze profesně zaměřené dovednosti, ale i tzv. klíčové kompetence (komunikační dovednosti, skupinová práce, řešení problému apod.). Jedním z cílů kurzu je také umožnit studentům již na počátku studia zorientovat se v množství různých právních profesí. V rámci kurzu proto pořádáme ve spolupráci s ELSA Olomouc Konferenci právních profesí a jedním z úkolů, které studenti plní, je interview s praktikujícím právníkem. Celkově však jako největší přínos předmětu hodnotím skutečnost, že konečně bylo tradiční vzdělávání orientované na reprodukci vědomostí obohaceno praktickým, dovednostním prvkem, který studentům po roce studia připomene, že studují právnickou fakultu. Mají ostatní právnické fakulty zájem o výuku KPD po vzoru PF UP? Nevím o tom, že by se na některé z ostatních českých právnických fakult podobný předmět vyučoval nebo připravoval, což však může vyplývat z mé nedostatečné informovanosti. Snad na všech fakultách jsou vyučovány předměty, které obsahují řadu praktických prvků či jsou dokonce přímo na některé právnické dovednosti zaměřeny. Pokud vím, nejedná se ale o povinné kurzy a nejsou to předměty tak komplexní jako KPD. Zavádění praktických forem výuky je však podle mne nevyhnutelným trendem, který musí být zohledněn i v ČR, a myslím, že vedení všech fakult si to uvědomuje a že můžeme očekávat v této oblasti změny k lepšímu. Konkrétní informace však nemám, takže se nechám (doufám, že příjemně) překvapit. Kateřina Šrytrová

14

Info

Ukázka úkolu – úloha o právnické profesi: Právník, lawyer, Jurist, юрист, … mistr pádné argumentace, briskních úvah a jasné mysli, pln morálních hodnot a citu pro spravedlnost, čestně bojující za pravdu, která vítězí – takový je předobraz právníka v mé mysli. Skutečnost, se kterou se však často setkáváme, je odlišná. Dávné ideály dobra a spravedlnosti se mění v šedý prach u nohou „mocných zvířat“, která neváhají pro svůj prospěch obětovat cokoliv. Boj za spravedlnost se pak stává potrhanou vlajkou svěšenou na půl žerdi, bezmocně se plácající v bezedné propasti byrokratických struktur. Každý právník, opouštějí-

cí mateřskou náruč alma mater by měl onu vlajku pozdvihnout a nechat ji zářit v barvách dobra a míru. Ať je právníkovi pomocníkem v jeho úsilí svědomitost, trpělivost a píle, slušnost, rozhodnost, poctivost a umění rétoriky! Ta je slovy moudrého Platóna „univerzálním uměním k získání něčí mysli pomocí argumentů“; a právě dobré slovo pozvedá zmiňovanou vlajku do patřičných výšin. Právník slovo uvádí v čin, je jeho vykonavatelem, nikoliv hercem.

byrokratické mašinérii v nekorektním boji nerovných zbraní. Odhodlanost právníka postavit se problému čelem a následné vítězství racionálního názoru je pak společností vnímající dopady rozhodnutí náležitě kladně oceněno. Ono vítězství je však vykoupeno bezmeznou dřinou právníka, která často není po právu odměněna. Zůstává tak jen hřejivý pocit dobře odvedené práce. Přesto je ale práce právníka krásná. Není v moci člověka poručit větru či dešti. Může ovládat jen věci, které sám stvořil. Právník je tak pánem zákonů.

Cesta slova ke spravedlnosti je však často strmá. Logické a zákonné postupy musí často ustoupit

UPOL NEBUDE MÍT NOVÉ LOGO Důležitou součástí prezentace každé vysoké školy je její znak. Akademický senát UPOL diskutoval o novém znaku již od roku 1992 a to hlavně proto, že současný znak ztratil svou původní podobu a tudíž i význam. Na dnešní podobu gotického štítu byla totiž dříve ze shora ještě nasazena hlava Pallas Athény v přilbici s odkrytým hledím (návrh vypracoval akademická malíř A. Beran), která symbolizovala snahu rytířsky hledat pravdu a stát si za ní. Z Beranova emblému mělo tak vyplynout, že Univerzita Palackého je školou čestnosti, vybranosti, opravdového usilování o pravdu, státního povědomí a bezvýhradné oddanosti státu. Žádná ze snah o změnu však zatím nebyla úspěšná, stejně jako ta poslední i přesto, že tentokrát mělo vedení univerzity v rukou konkrétní vítězný návrh. Jak je to možné? V roce 2007 byla vypsána ve spolupráci s Designem Centrem ČR soutěž, jejímž cílem bylo vybrat nové logo pro UPOL. Ze čtyřiaosmdesáti návrhů postoupily do druhého kola tři práce, na kterých se porota složená z pěti zástupců UP a pěti zástupců oboru designu jednomyslně shodla. Ani jeden z vítězných návrhů však nepracoval se stávajícím znakem. Ve druhé kole se porota jednomyslně shodla na vítězství návrhu MgA. V. Marešové. Logo tvoří pravidelný šestihran, který vznikl vzájemným prolnutím barevných částí symbolizujících jednotlivé fakulty univerzity. Barevné prolnutí je symbolem otevřenosti, spolupráce a přirozeného toku vědeckých poznatků a informací. Šestihran evokuje diamant, stejně tak je architektonickým půdorysem, benzenovým jádrem, matematickým rozvrhem i dokonalou strukturou, která je dokonale organizovaná. Jenže tento návrh vyvolal bouřlivé reakce u studentů i vyučujících na univerzitě. Hlavním problémem je podle odpůrců nejasnost znaku, který se bez odborného výkladu jeví jako pohled do dětského, obrazce ukazujícího, krasohledu. Dalším důvodem k odmítání tohoto loga je fakt, že nevychází z tradic druhé nejstarší univerzity na území ČR a je snadno zaměnitelné s firemními logy. Pod petici, sepsanou vyučujícími z katedry bohemistiky FF UPOL, se podepsalo více než 1300 lidí. Rektor univerzity se nakonec rozhodl svolat shromáždění akademické obce, kde se o novém logo diskutovalo. Ukázalo se, že vítězný návrh zatím podporuje pouze Lékařské fakulta, proti návrhu se naopak jednoznačně postavili Akademické senáty Fakulty tělesné kultury, Pedagogické fakulty a Právnické fakulty. Nakonec se tedy Akademický senát na svém setkání 8. října 2008 rozhodl, že přijme první variantu návrhu, tj. o zakotvení stávajícího znaku Univerzity Palackého v Olomouci. Senát zároveň navrhl rektorovi univerzity, aby vydal směrnici, která po-

změní používání znaku a razidla UP. Byla by to totiž cesta k zavedení jednotného stylu UP. Znak patří k jednomu z významných atributů každé univerzity, proto rozhodování o tom, zda zcela změnit vizuální podobu prezentace univerzity, nebylo snadné. Definitivní rozhodnutí o možné změně znaku bylo svěřeno Akademickému senátu UP jako orgánu, reprezentujícímu názor akademické obce celé univerzity. Ten při svém rozhodování nejspíše také reflektoval názory jednotlivých fakultních akademických senátů,“ komentoval rozhodnutí akademického orgánu prorektor pro záležitosti vnějších vztahů Michal Malacka. Zdroj: www.upol.cz, www.designportal.cz Štěpánka Rygálová

Původní logo Současný formát logo UPOL

Vítězné logo

Česká rada dětí a mládeže Právní servis – aneb Co mohou v rámci České rady dětí a mládeže dělat členové pro členy Od dubna letošního roku funguje pro členská sdružení České rady dětí a mládeže speciální nabídka právního poradenství, kterou přes Kancelář ČRDM zajišťují mladí studenti práva z členského sdružení ELSA ČR. Bezplatná služba sice nenahrazuje poskytování profesionálních služeb podle zákona o advokacii, ale přesto se během jejího trvání již vyskytlo pár zádrhelů a problémů v životě sdružení, které pomáhaly týmy studentů vyřešit. Při hledání odpovědí je podporoval centrálně Direktor pro Právní servis z ELSA, kterým je v současné době Michal Voldán, ale k dispozici v případě pochyb mohly mít také pedagogy ze svých čtyř domovských fakult. Ohlas od tazatelů byl velice pozitivní a oceňován byl důraz na praktické řešení konkrétní situace. O jaké případy se pro lepší představu jednalo? Např. padla otázka, jak je to se závazností smlouvy o nájmu louky po úmrtí osoby nájemce, když se dědicové staví ke sdružení „vlažně“, pak se řešil návrh na změnu nejasných částí stanov lokálního občanského sdružení. V předposledním případě se hledaly zákonné argumenty proti zápisu z kontroly hygieny, požadující od kontrolovaného taková opatření na úpravu klubovny, která byla stavebně a finančně velice náročná. Pokud bude počet dotazů narůstat, je Česká rada dětí a mládeže připravena pro členská sdružení zajistit elektronický způsob pokládání dotazníků přes webový formulář. ELSA ČR deklarovala spolupráci po celý akademický rok 2008/2009 a v projektu vidí další potenciál. Naplňuje se tak mj. jedna z myšlenek národní rady dětí a mládeže, která může sloužit také k tomu, že členové sdílejí navzájem své zkušenosti, schopnosti a nápady. Kontaktní osoba pro Právní servis v Kanceláři ČRDM: Mgr. Michaela Přílepková, e-mail: [email protected] Kontaktní osoba pro Právní servis v Představenstvu ČRDM: Ondřej Šejtka (místopředseda), email: [email protected] Na uvedených kontaktech mohou členové ČRDM získat informaci, jakým způsobem právní servis používat a jaká pravidla jsou s tím spojena. (Desatero Právního servisu) Michaela Přílepková Autorka je ředitelkou Kanceláře ČRDM

15

Ministerstvo školství s ČRDM spustily webové stránky „Evropa mladýma očima“ Počátkem října spustilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže (ČRDM), jíž je ELSA členem, novou webovou stránku www.evropamladymaocima.cz. Ta je hlavním informačním kanálem ke kampani na podporu českého předsednictví Radě Evropské unie v oblasti mládeže, která se shodně s názvem webové stránky jmenuje „Evropa mladýma očima“. Stránka je určena jak mladým lidem, tak i pracovníkům s dětmi a mládeží. Cílem kampaně Evropa mladýma očima je především přinášet informace o Evropské unii a možnostech, které nově nastupující generaci skýtá. Konkrétně se zaměřuje na období příprav, realizace a následného vyhodnocování českého předsednictví EU. Na kampani vyhlášené MŠMT se podílí přes 20 neziskových organizací, jejichž počet v dalších měsících ještě vzroste. Na stránkách www.evropamladymaocima.cz je možné nalézt kromě jiného i řadu aktuálních informací o kampani a kalendárium akcí, jež se k ní vztahují. Zájemci se tak mohou díky webu kupříkladu přihlásit do kreativní soutěže pro mladé Move Your City!, která účastníkům ukládá umělecky ztvárnit jejich představy o evropském městě budoucnosti, nebo se zapojit do panelové diskuse na téma „Jak mohou mladí lidé přispět k mezikulturnímu dialogu“. ČRDM je „střešní“ organizací zaštiťující nyní aktuálně 93 sdružení pracujících s dětmi a mládeží. Jde o demokratické, dobrovolné sdružení, nezávislé na politických stranách a hnutích. ČRDM plně respektuje svrchovanost a samostatnost všech svých členů v souladu s jejich stanovami a není jim žádným způsobem nadřízena. Posláním ČRDM je podporovat v duchu „Úmluvy o právech dítěte“ oprávněné zájmy dětí a mládeže ve snaze napomáhat všestrannému rozvoji mladých lidí po stránce duchovní, duševní, tělesné a sociální. ELSA byla přijata do ČRDM v dubnu 2004. Zdroj: Tisková zpráva ČRDM

O České radě dětí a mládeže Základní charakteristika ČRDM Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) byla založena v červenci 1998 osmi sdruženími dětí a mládeže. Dnes sdružuje 93 členských organizací (mezi nimi většinu celostátních sdružení dětí a mládeže), představujících téměř 200 000 individuálních členů. Členy ČRDM jsou sdružení velmi malá i ta největší, včetně 6 krajských rad mládeže. Česká rada dětí a mládeže je dnes jediná a vskutku reprezentativní platforma, jež sdružuje a podporuje valnou většinu celostátních a zároveň i mnoho regionálních a místních sdružení dětí a mládeže. Slovo „rada“, které je ústředním slovem jejího názvu, vystihuje obě funkce organizace, jejichž vyvážení je pro dlouhodobou stabilitu ČRDM stěžejní. Znamená jednak možnost, diskutovat demokraticky uvnitř mládežnického hnutí jeho problémy a potřeby a tyto pak otevřeně komunikovat a zastupovat vůči orgánům státní správy (samosprávy) a politické reprezentaci, jednak rozvinutý odborný kredit, který je nabízen a ve velkém měřítku také využit ze strany rodičovské i odborné veřejnosti a partnerů napříč státním i neziskovým sektorem.

Poslání ČRDM Posláním ČRDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Své poslání naplňuje ČRDM tím, že podporuje mimoškolní výchovu a činnost svých členů, zejména snahu o vytváření právních, hospodářských, společenských a kulturních podmínek vhodných pro jejich činnost. ČRDM hájí zájmy svých členů vůči domácím i zahraničním orgánům, organizacím a institucím. Autor: ČRDM

16

Reportáže

Cikháj ze dvou pohledů

STUDENTI PF UP NA EXKURZI U ÚSTAVNÍHO A NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU V BRNĚ Dne 23. října 2008 měli studenti Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jedinečnou příležitost navštívit Ústavní soud a Nejvyšší správní soud v Brně.

Z pohledu organizátora Na fakultě ještě ani pořádně nezačalo vyučování a již se konala první schůzka AA týmu. Těšila jsem se na změnu po končících prázdninách. Rozebírali jsme z převážné části Cikháj. Ne, nemluvím o zajisté malebné vesničce nedaleko Žďáru nad Sázavou, ale o akci s názvem Funny Weekend na Cikháji, který sice moc neprozrazuje, ale vězte, že se stává příjemnou tradicí. Jedná se o projekt určený převážně studentům prvního ročníku, aby se seznámili a navázali přátelství a pouta, na nichž budou moci stavět v průběhu nadcházejícího roku a potažmo i během celého studia. Když jsem se dozvěděla, že se mám účastnit zmíněného víkendu jako členka týmu organizátorů, přeorganizovala jsem si plány, zabalila si věci a vyrazila. Noví prváci mi byli od prvních okamžiků sympatičtí, i když jsem zároveň ihned viděla, že s některými se nudit opravdu nebudeme. V průběhu těch tří dnů jsme si zahráli různé hry, od seznamovacích, přes ty, které rozvíjí fantazii až po hry bojové. Jako nejlepší seznamovačku hodnotím hru, kdy účastníci sedí v kroužku a každý opakuje jméno a vlastnost začínající stejným písmenkem jako jméno předchozích sedících lidiček, jak šly po řadě a končí tím svým. Jako nejlepší hru celkově beru večerní bojovku, která sice zabrala dost času na přípravu, ale rozhodně stála za to, jak pro účastníky, tak pro organizátory a myslím, že jsme se všichni dost nasmáli, když jsme si zpětně povídali, jak trojice procházely trasou, vedoucí od penzionu a končící zase u něj, po jednotlivých stanovištích. Zajímavý byl i společenský program, kde si studenti užili maškarní večírek s tematikou hippies či

kasíno a následné půjčky u banku, kde se museli upsat pro nějakou činnost nebo dárek a jejich úpis potom putoval do dražby, kde si ho někdo jiný koupil. Dále se seznámili i s různými projekty jako je Street law, které fungují na naší fakultě. Celkově jsme se všichni vraceli domů značně unavení, ale myslím, že všichni dobře naladění a plní neopakovatelných zážitků a vzpomínek. Jana Melinka Kralovianska

Z pohledu účastníka Když jsem přišla poprvé do nové školy, nikoho jsem tam neznala a v prvních chvílích to byl trošku problém. Pozorovala jsem, jak se spolužáci mezi sebou baví, plánují večerní akce a já se zamyslela nad tím, jestli není na čase se také začlenit, najít si kamarády a někam patřit. Starší spolužáci toto všechno skloubili do jediné víkendové akce. Jmenovala se Funny víkend na Cikháji a já se rozhodla, že pojedu. Vlastně jsme se seznamovali už cestou vlakem, i když první ze seznamu seznamovacích her jsme hráli až v pátek večer a toto seznamování pokračovalo dlouho do noci. Vedoucí připravili výborný program a vše skvěle organizovali. Nenudili jsme se ani chvilku. Společenské hry ve společenské místnosti se střídaly s adrenalinovými výšlapy, ze kterých jsme se vraceli utahaní jako koťata a končili v posteli šlofíkem, abychom načerpali síly na noční bojovku. Měla jsem místy pocit, jako bych se vrátila zpět v čase na skautský tábor. Tato akce umožňuje poznat spolužáky ze zcela jiné stránky, než jak je znáte ze školy. Vracela jsem se plná nových dojmů a kontaktů na lidi, s kterými jsme si řekli, že určitě někam vyrazíme. Myslím, že to nebyla špatná investice. Člověk by měl trávit víc času v přírodě na čerstvém vzduchu a využít každou příležitost, která se k tomu naskytne, je – li to jen trochu možné. Kdybych měla možnost jet znovu, udělala bych to. Všem prvákům tuto akci vřele doporučuji. Příjemně si odpočinete, seznámíte se a pobavíte, a hlavně budete mít na co po letech vzpomínat. Kdo nejel, o hodně přišel. Kateřina Vozarová

Průvodcem po Ústavním soudu jim byl poradce pro zahraniční vztahy JUDr. Vlastimil Göttinger, který studenty provedl po bohatě zdobeném sněmovním sále a přilehlých saloncích. Poté měli studenti možnost diskuse s ústavním soudcem JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, který je také seznámil s principy fungování Ústavního soudu i historií soudní budovy a ochotně zodpověděl všechny dotazy. V budově Nejvyššího správního soudu se studentů ujal JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M.. Studenty provedl po nově zrekonstruované budově soudu, ukázal kanceláře soudců, knihovnu a v neposlední řadě i původní zdivo staré budovy soudu. Studentům také objasnil podstatu správního soudnictví, organizaci Nejvyššího správního soudu a jeho vztahy s Ústavním soudem. Celou exkurzi se podařilo uskutečnit za podpory proděkana pro modernizaci studia JUDr. Filipa Melzera, Ph.D. a především pak díky akademickému senátorovi Josefu Kaštilovi, kterému tak patří velký dík! Jana Podalová

KAFE SE SMETÁNKOU S DĚKANEM PFUK GERLOCHEM Již potřetí jsme uspořádali neformální setkání při kafi se smetánkou (a sušenkami a ovocem) s vyučujícím z naší fakulty se studenty. V minulosti naše pozvání přijali profesor Skřejpek s docentem Bělovským z katedry právních dějin; úplně prvními hosty byli doktorové Antoš (katedra ústavního práva) a Wintr (katedra teorie práva). V pondělí 3. listopadu se naším vzácným hostem stal děkan PFUK, pan profesor Aleš Gerloch. Svou úvodní řečí pan děkan nastolil téma, o kterém jsme pak následující půl druhé hodiny hovořili- a totiž fakulta. Studenty čtvrtého ročníku zajímal přechod do kreditního systému, studenty prvních a druhých ročníků pak názor na nové státnice. Podnětný byl i dotaz ohledně propojení teoretického studia s praktickou výukou v advokátních kancelářích či na soudech. A v uvolněné atmosféře nechybělo ani obligatorní téma našich studentských diskuzí, pater noster. Myslím, že jsme všichni odcházeli s pocitem příjemně stráveného večera a je-li tomu opravdu tak, navrhuji pro další setkání při kafi, zvětšit prostory kanceláře ELSA. Ale na stavební povolení jsme se pana děkana zapomněli zeptat... Zuzana Švihelová

Novinky nakladatelství ANAG …úplný sortiment publikací najdete na www.anag.cz

Petr Pelech Vladimír Pelc

edice daně

Daně z příjmů s komentářem zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s komentářem zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, s komentářem vyhlášky a nařízení vlády pokyny, sdělení a stanoviska MF ČR judikatura

podle právního stavu k 1. 7. 2008 9. aktualizované vydání

Petr Hůrka Zdeněk Schmied, Zuzana Šubertová, Ladislav Trylč komentář k občanskému zákoníku Petr Bezouška

edice práce•mzdy•pojištění

Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem

právní stav k 1. 9. 2008 1. vydání

Daně z příjmů s komentářem 2008

2487

Petr Pelech, Vladimír Pelc Obsáhlá publikace vyčerpávajícím způsobem seznamuje čtenáře se zákony o daních z příjmů a o rezervách ve zněních účinných pro rok 2008. Od zdaňovacího období roku 2008 dochází, zejména v zákoně o daních z příjmů, k podstatným změnám. Kniha, která vychází v podstatně aktualizovaném vydání, je pomůckou pro daňové a ekonomické poradce, účetní a podnikatele. Obsahuje podrobný komentář k jednotlivým ustanovením obou zákonů, dále vyhlášky, judikáty Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a soudů krajských, pokyny a písemná stanoviska MF ČR. Kniha zahrnuje zkušenosti z daňové praxe autorů i finančních úřadů, umožňuje čtenáři plnohodnotnou orientaci v zákonech a je základem pro zvládnutí daňového systému.

Červen 2008, vázaná, 904 stran

cena 649 Kč

Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem

2723

Kolektiv autorů Publikace se primárně zabývá „průnikem“občanského zákoníku do pracovněprávních vztahů. „Nosným“ obsahem publikace je odkaz na ta ustanovení občanského zákoníku, která je nutné aplikovat i v pracovněprávních vztazích, spojená s jejich výkladem v interakci s dotčenými pracovněprávními normami zákoníku práce. Výklady v publikaci jsou doplněny příklady z praxe, jakož i odkazy na některou judikaturu soudů. Publikace ke vztahu zákoníku práce a občanského zákoníku je svým zaměřením i obsahem jedinečná. Její největší přednost je spatřována v určitém zastřešujícím pohledu na zákoník práce i na občanský zákoník. Takový zorný úhel pohledu bude jistě nejcennější především pro personalisty, u nichž užívání občanského zákoníku nepatří mezi běžnou denní agendu.

Září 2008, vázaná se stužkou, 944 stran JUDr. Jaroslav Kobík

edice daně

Správa daní a poplatků s komentářem komplexní pohled na problémy správy daní

2008 6. aktualizované vydání

cena 789 Kč

Správa daní a poplatků s komentářem 2008

2479

Jaroslav Kobík Publikace přináší úplné znění zákona o správě daní a poplatků s podrobným komentářem k jeho jednotlivým ustanovením, a to včetně ustanovení novelizovaných v roce 2007. Autor ve svém komentáři vychází jak ze svých zkušeností vedoucího pracovníka správce daně, tak i z mnohaleté zkušenosti daňového poradce specializujícího se na problematiku procesních sporů mezi daňovými subjekty a správci daně. Komentář autor doplňuje judikaturou i svými poznámkami, v nichž upozorňuje na nejasnosti při výkladu jednotlivých ustanovení a na rizika z nich vyplývající, na nejčastější chyby daňových subjektů a na to, jak se jich vyvarovat. Do textu jsou zapracovány nejpoužívanější vzory podání správcům daně a text je doplněn i o nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu v oblasti správy daní. Autor na zásadní právní názory těchto soudů reaguje v komentáři k jednotlivým zákonným ustanovením. Kniha také obsahuje výklad novelizovaných ustanovení zákona, včetně výkladu nového sankčního systému.

Duben 2008, vázaná, 864 stran

cena 599 Kč

UVEDENÉ PUBLIKACE SI MŮŽETE OBJEDNAT NA ADRESE: ANAG, spol. s r. o., Kollárovo nám. 7, 779 11 Olomouc, tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867. Můžete si je také zakoupit v našich firemních prodejnách: ANAG, Národní dům, nám. Míru 9, Praha nebo KNIHY ANAG, Denisova 2, Olomouc a ve vybraných knihkupectvích po celé ČR.

h r a n i c e v p r Á v u

Elsa Česká republika představuje putovní konferenci

Hranice v právu aneb

DĚTI V PARAGRAFECH

Zajímáte se o problematiku našich dětí? Nejsou Vám lhostejné jejich práva a povinnosti či Vám není jen něco jasné? Ať už tak či tak. Neváhejte ani vteřinu a přijďte si rozšířit své vědomosti. K dispozici budou nejen přední odborníci na rodinné právo, ale také i další profese, které mají co mluvit do současné problematiky dětí (psychologové, sociologové, zástupci úřadů, zástupci neziskových organizací, atd.).

Sex a děti, Brno, 17. března 2009 Bít či nebít děti, Olomouc, 18. března 2009 Dětská kriminalita, Plzeň, 7. dubna 2009 Milníky v dětském světě, Praha, 8. dubna 2009

www.elsa.cz

Reportáže

18

STREET LAW V BRNĚ A je to tady! Velký battle mezi zastánci old school style - Učitelé crew a přívrženci new style - Lektoři crew. Porota je drsná, složená z výkvětu školních lavic a ti ocení jen ty nejnovější triky. Učitelé to rozjíždí ve velkém, převádí své osnovy, seznamy literatury a výstup končí vytasením ukazovátka. Lektoři odpovídají těžkou vychytávkou ice breakingem a pokračují zapojením poroty do svého výstupu. Učitelé nasazují nejtěžší zbraně mezi nimi červenou propisku, poznámky a v závěru si vyslouží respekt poroty za slavnou desetiminutovou písemku na dvě stránky. Ale to už je Lektor in the house a předvádí škálování, debatu a dokonce práci ve skupinkách, tak to tu dlouho nebylo, zvlášť ta interakce mezi porotou a lektory, na to se bude dlouho vzpomínat. A je tu závěr, verdikt poroty je jednoznačný, do škol chtějí new style a Lektory co nejčastěji! Nyní mě nechte představit Vám vítěznou crew Lektoři: Lektoři jsou parta nadšenců z Právnické fakulty MU, kteří se rozhodli věnovat svůj volný čas studentům středních a základních škol a přiblížit jim právo zábavnou formou. Tento projekt je zaměřen především na žáky středních škol, některé lekce jsou vhodné i pro žáky druhého stupně základních škol. Myšlenkou je ozvláštnit hodiny základů společenských věd nebo občanské výchovy, zaujmout žáky a hlavně jim nabídnout pohled na právo z jejich perspektivy, aby si uvědomili, že se jich také týká, jaká jsou jejich práva, ale i povinnosti, co vše kolem nich vychází z právního řádu. Klasická lekce začíná tím, že se spojíme s vyučujícími na vybrané škole a domluvíme se s nimi na tématu lekce, o kterou by měli zájem. Lekce si nepřipravujeme sami, nemáme pedagogické vzdělání, vycházíme z učebnice Právo pro každého neziskové organizace Partners Czech, kde jsou připraveny

lekce pro jednotlivé oblasti práva, materiály jsou rozděleny na listy pro vyučující a listy pro žáky. Před prvním krokem do praxe, tedy do třídy každý lektor také absolvuje školení, kde se dozví jak na to, základní informace jak postupovat, na co si dát pozor, vyzkouší si ukázkovou lekci či dvě z pozice studenta a od zkušenějších lektorů se dozví jaká je lektorská praxe. Následuje vytvoření dvojic lektorů, kteří si vybranou lekci spolu připraví, vždy je potřeba, aby si ověřili aktuálnost informací. Potom již vyrážíme do školy. Do třídy nás obvykle uvede učitel, který nás žákům představí, často je varuje, co bude následovat, pokud se nebudou chovat slušně, zatím, ale žádné tresty nikdy nebyly nutné. Nejdůležitějším úkolem v úvodu lekce je prolomení ledů, vzbuzení přátelské atmosféry. Já se nechávám oslovovat křestním jménem a na úvod položím obecnou otázku, která se týká tématu, a nechám žáky odpovídat. Také je požádám, aby si vytvořili cedulky se jmény či přezdívkami, kterými chtějí, abych je oslovovala. Běžně se tedy stane, že se Berušky ptám, kolik by chtěla mít dětí a proč, což není představa o obvyklém vyučování. Poté začínáme s lekcí vedenou podle přípravy z učebnice, v úvodu vyprávíme studentům příběh, který navodí situaci, a poté je necháme se k ní vyjadřovat. Následuje práce s textem zákona, aby se seznámili se zákonnými pojmy, která většinou probíhá ve skupinkách, které potom prezentují své výsledky. Samozřejmě jim nestrčíme ÚZetka, aby listovali a hledali jako my na seminářích, v listech pro žáky jsou vybrána ustanovení, která se váží k tématu, jsou v případě nutnosti zkrácena, srozumitelněji zformulována. Každá lekce probíhá trošku jinak a často dojde i na improvizaci, protože studenti jsou nepředvídatelní a někdy mají originální nápady, například svoji prezentaci pojmou jako divadelní vystoupení. Důležité je, že jim dáváme maximální prostor k otázkám, ale i k vyjádření názorů a vzájemným reakcím, jen je třeba je usměrňovat, aby nemluvilo deset lidí najednou, čímž je učíme i vnímat názory ostatních. Během lekce se studenti oproti obvyklým hodinám dost pohybují, když tvoří skupinky, chodí prezentovat, vytváří zástup, podle svých názorů od jednoho extrému po druhý. Musím říct, že z každé lekce mám velice dobrý pocit, studenti dávají svou aktivitou a zvídavostí najevo, že se jim tento vstup do každodenní výuky líbí, často se ptají, jestli opět přijdeme. Pro mě je to také přínosem, protože si zopakuju právní úpravu, vyhledám si aktuální informace a většinu detailů si pamatuju mnohem déle díky zážitkům z hodiny. Na obranu učitelů bych na závěr uvedla, že někteří z nich si učebnici Právo pro každého, která patří k projektu Street law, právo pro každý den, pořídili a využívají ji i v běžných hodinách, takže Učitelé pomalu přecházejí k new style a nejspíš je to trošku i naše zásluha. Kristýna Faltýnková

ELSA Legal Workshop V úterý 21. října 2008 se na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil další ze série úspěšných projektů sekce Seminars & Conferences – ELSA Legal Workshop. Tentokrát ve spolupráci s jedním z partnerů ELSA Brno - advokátní kanceláří Glatzová & Co. na téma „Zachraň svého klienta aneb řešení obchodních sporů v praxi“ s kapacitou 25 účastníků. Stejný projekt proběhne 13. listopadu na Pravnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. ELSA Legal Workshop je projekt, kterým se ELSA snaží přispívat k zlepšení a zatraktivnění právního vzdělávání a prostřednictvím kterého studentům přibližuje právní praxi. Jedná se o jednodenní workshop vedený zástupci advokátní kanceláře na dané téma, zaměřený především na využívání znalostí při řešení příkladů ze praxe, kdy mají studenti možnost vyzkoušet si, jak právo skutečně pracuje a že realita je mnohdy jiná, než se dovídají na přednáškách a seminářích. V neposlední řadě je to také šance zlepšit svoje argumentační a komunikační schopnosti a naučit se prezentovat výsledky své práce a své názory na danou problematiku „klientovi“. ELSA Legal Workshop s AK Glatzová & Co. s názvem „Zachraň svého klienta aneb řešení obchodních sporů v praxi“ v 9 hodin zahájil úvodním příspěvkem na téma alternativního právního vzdělávání profesor Telec z brněnské katedry občanského práva. Po krátké pauze a prezentaci kanceláře Glatzová & Co. začal hlavní program celého dne. Teoretické úvody a přednášky střídaly praktické příklady, které účastníci řešili pod dohledem zkušených právníků. Studenti měli možnost seznámit se na praktických příkladech s možnými postupy při řešení obchodních sporů. Během celého semináře dostali studenti za úkol vypracovat strategii, jak nejlépe předcházet případným sporům a jak zanalyzovat a najít nejlepší možné řešení již vzniklého sporu. Neméně zajímavou částí workshopu byl i blok věnovaný přípravě na soudní spor a soudnímu sporu jako takovému, včetně možností alternativních metod narovnání sporu, jakými je například rozhodčí řízení apod. Po přestávce na oběd byli účastníci workshopu rozdělěni do pracovních skupin a dostali za úkol zpracovat komplexní analýzu obchodního sporu mezi dvěmi společnostmi a připravit postup pro řešení včetně zhodnocení alternativ. Výsledek své práce pak prezentovali jako účastníci výběrové řízení na právní pomoc představenstvu jedné z těchto společností jako svým potencionálním klientům, kdy si mohli vyzkoušet, jakým způsobem „prodat“ výsledky své práce. Po krátkém shrnutí a představení, jak byl zmiňovaný spor ve skutečnosti vyřešen, se zástupci AK Glatzová & Co. s účastníky workshopu rozloučili a kolem 16. hodiny byl celý seminář ukončen. Pokud mohu soudit, celý den byl prospěšný pro obě strany. Studenti dostali příležitost vyzkoušet si řešit skutečné spory, aplikovat svoje znalosti nabyté při studiu a advokátní kancelář měla možnost vytipovat si nadané a talentované studenty, kteří by v budoucnu mohli začít svoji kariéru právě u AK Glatzová & Co. Nakonec jen krátkou poznámku z pohledu organizátora. Rád bych vyjádřil spokojenost nad tím, jakým způsobem a v jaké atmosféře celý workshop probíhal. Věřím, že si každý účastník z celého dne něco odnesl a účast zde pro něj byla přínosem. Lukáš Pruška

At Allen & Overy, we believe that how you work is just as important as what you achieve. Naturally we are looking for first-class legal expertise and sharp, incisive thinking – but we are also looking for people who see things differently. Ours is an organisation that thrives on the eclectic mix of personalities, backgrounds and opinions our people bring with them. It makes for an exciting and stimulating place to work and an innovative, original and highly effective offering for our clients. Our world-leading legal solutions are developed and supported by over 5,500 people in 22 countries. Could you be one of them?

We’re looking for team players – not sheep. If you are interested in learning more about what we could offer you in Prague or for further information about our recent deals and awards’ please visit www.allenovery.com/careeruk Allen & Overy means Allen & Overy LLP and/or its affiliated undertakings.

20

Reportáže Simulovaný soudní spor v Olomouci

Rozhodci jsou připravení na svých místech, soutěžící nervózně postávájí a udělují si poslední taktické pokyny, diváci napjatě sledují hlavní aktéry dnešní události a poslední přícházející diváci si pomalu sedají na svá místa.

dvojice. Porota se po dlouhé diskuzi za zavřenými dveřmi shodla na vítězné dvojici Bohuslava Krpcová a Lucie Hanušová. Ceny pro vítěze předala děkanka právnické fakulty Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.

Napětí, očekávání a zvědavost, tak lze charakterizovat atmosféru před zahájením první akce svého druhu po dlouhé době, která se odehrála pod taktovkou olomoucké ELSA za finanční podpory ALLEN & OVERY v prostorách rotundy, místnosti určené pro simulované soudní spory na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Proces se konal na konci dubna letošního roku před začátkem zkouškového období a na to, že jaro bylo v plném proudu a venku krásně hřálo sluníčko, se soutěže zúčastnilo úctyhodných 6 velmi nadaných a ambiciózních dvojic, které se postaraly o kvalitní a vyrovnané vystoupení. Vyhrát však mohla jen jedna

Hodnotící porota soutěže se skládala z 5 členů, zasedala v ní JUDr. Renáta Šínová Ph.D., Mgr. Klára Bartoníčková, zástupkyně katedry občanského práva, JUDr. Maxim Tomoszek, katedra ústavního práva a garant projektu Kurs právnických dovedností, a JUDr. Kristýna Outlá, plzeňská advokátka, která na den zanechala své práce a přijela za námi až do Olomouce. Naši justici reprezentoval Mgr. Jiří Němec, soudce Okresního soudu v Olomouci. Příklad nám poskytla Mgr. Ingrid Kovářová Kochová a konečnou verzi příkladu připravila JUDr. Renata Šínová. Ph.D.. Všem členům poroty bych chtěl touto cestou poděkovat za účast a pomoc při organizaci soutěže. O přitažlivosti soutěže vypovídálo i divácké obsazení v sále, kde se po celou dobu“tlačilo“na 50 diváků, což je jeden z mnoha důvodů, proč budeme i nadále pokračovat v organizaci moot courtu. Jedná se o zajímavý způsob výuky, kdy si studenti mohou vyzkoušet různé procesní role a zúročit večery strávené nad tlustými knihami. Zúročit nejen ve smyslu vlastního potěšení, kdy si někteří splní sen vystupovat během jednání v roli nemilosrdného a nekompromisního advokáta, ale i materiálně, protože cenou pro vítěze byla poukázka od nakladatelsví a vydavatelství ANAG.

Protože mootcourt je určen hlavně pro studenty a slovo student pochází ze slova studovat, studovat znamená učit se a člověk se nejlépe učí ze svých chyb, přivolil JUDr. Maxim Tomoszek a dal si práci s analýzou audiovizuálního záznamu předvedených výkonů soutěžících nejen po stránce právní, ale i po stránce neverbální. Výstup právníka musí působit sebevědomě, sebejistě... nebo vyhrávají spory leklé ryby?! Co dodat závěrem? Moot splnil svůj účel, vítěze jsme vybrali, užili si báječné odpoledne. A i když zazněla kritická slova, bez nichž se ovšem žádný projekt neobejde, vzali jsme si poučení a těšíme se na další ročník. Ivo Konejl

Delegátem v OSN Ve dnech 8. až 12. září tohoto roku jsem měl tu čest zúčastnit se jako jeden ze 3 delegátů Evropské asociace studentů práva (ELSA) zasedání Komise OSN pro obchodní mezinárodní právo (UNCITRAL), která v tomto termínu zasedala ve Vídni a která se snaží odstranit právní překážky mezinárodního obchodu. Spolu s kolegy z ELSA Itálie a Maďarska, tedy s lidmi, které jsem doposud neznal a se kterými jsem měl reprezentovat naší mezinárodní studentskou organizaci, jsme se zúčastnili 14. zasedání První pracovní skupiny, která měla za úkol novelizovat Vzorový zákon UNCITRAL o veřejných zakázkách zboží, staveb a služeb (Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services) z roku 1994. Podnětem pro revizi bylo mimo jiné to, že Vzorový zákon vztahující se na veřejné zakázky je neaktuální oproti úpravě Evropské unie, ale i např. USA a úplně tak nevyhovuje dnešním potřebám. Součástí Vzorového zákonu je i „Guide to enactment“, tedy jakási příručka (komentář) vysvětlující, proč dané opatření bylo přijato. I kolem přesného znění „Guide to enactment“ bylo možné pozorovat zdlouhavou debatu delegátů. Cílem „Model law“ je maximalizovat volnou soutěž, která bude spravedlivá ke smluvním stranám a která by měla poskytnout jen jakousi kostru, tedy vzory, podle kterých se bude případný spor řídit, pokud se smluvní strany nedohodly na něčem jiném. V Komisi zasedají zástupci šedesáti států, kteří jsou voleni Valným shromážděním na 6 let (každé 3 roky se obměňuje polovina z nich) a dále je přítomna řada delegátů z pozorovatelských organizací (tak např. American Bar Association, OECD, European Commission, World Trade Organization,

OPEC, World Bank a mnoho dalších, mezi nimiž nechyběla ani ELSA). Během týdne, ve kterém se zasedání konalo, jsem měl možnost nahlédnout „pod pokličku“ a zjistit, jak se „vaří“ mezinárodní právní předpisy. Bylo nesmírně zajímavé sledovat diskuzi mezi delegáty z USA, Číny, Francie, Mexika, Kanady a mnoha dalšími ze zemí, jejichž právní systémy, zákony a zvyklosti jsou odlišné. Po rozpravě s několika z nich jsem zjistil, že delegáty ze zemí s angloamerickým právním systémem tvoří převážně odborníci z praxe a ze zemí s kontinentálním právním systémem jsou zde převážně zaměstnanci patřičných ministerstev (za Českou republiku zde byl přítomen zaměstnanec Ministerstva průmyslu

a obchodu ČR). Dalším zdrojem diskuzí byly i určité překladové nejasnosti, protože termíny používané v jednom státě nemusí vždy znamenat přesně totéž jako ve státě jiném. Z počátku jsem považoval za nemožné, aby došlo mezi tolika delegáty ke konsensu, ale to se nakonec víceméně podařilo a přijaté návrhy budou po kompletním dokončení revize předloženy Valnému shromáždění OSN ke schválení. Následující 15. zasedání této pracovní skupiny se uskuteční příští rok v New Yorku. Milan Fric

Reportáže ELSA House Training Week 2008 ELSA House Trainig Week (EHTW) je medzinárodná akcia, ktorú pravidelne v lete organizuje ELSA Belgicko na motiváciu členov, či už ELSA fresherov alebo officerov. Jej cieľom je prostredníctvom workshopov a tréningov vliať do účastníkov čo najväčšie množstvo ELSA knowledge a ELSA spiritu a naštartovať ich do nového funkčného obdobia. Tohto roku sa EHTW konal v období 13.-20. 7. Účastnilo sa ho približne 50 účastníkov dokopy zo 17 európskych krajín. Tradične sa začínal slávnostným barbecue v priestoroch sídla ELSA International – tzv. ELSA House v Bruseli, ktorého sa zúčastnilo približne 150 členov spolku zo všetkých európskych krajín. Zároveň prebehla rozlúčka s odstupujúcim výborom EI a predstavenie nového. Akademickú stránku EHTW napĺňali jednak workshopy vedené ELSA trénermi, taktiež aj prednáška o práve duševného vlastníctva vedená prednými belgickými odborníkmi. Počas návštevy európskych inštitúcií, Európskeho parlamentu a Európskej komisie, prebehli prednášky o ich založení, štruktúre, fungovaní a o európskom práve. Jednotliví účastníci boli pre potreby workshopov rozdelení do dvoch skupín podľa dĺžky ich členstva a zastávanej funkcie na fresherov a officerov. V oboch skupinách prebiehali workshopy a tréningy zamerané hlavne na motiváciu, teambuilding, project management, fundrasing, ale aj na odovzdávanie vedomostí (transition) či prípravu na jednanie. V rámci fresherského workshopu prebehlo aj poučenie o základných zásadách a cieľoch, ktoré ELSA sleduje, o spôsoboch, ktorými sa toto snaží dosahovať, osvetlila sa základná terminológia a význam skratiek. Pri každom stretnutí v rámci oboch typoch workshopov boli účastníkom, rozdeleným do niekoľkých skupín, zadané prípady a situácie, ktorých návrhy riešení sa neskôr prezentovali a prebiehali diskusie. Účastníci mali takto jedinečnú príležitosť zoznámiť sa s rozmanitými spôsobmi fungovania národných či lokálnych skupín ELSA v rámci celej sieti, ich samostatným zložením (predovšetkým počet a pôsobnosť direktorov, počet rádových členov a spôsoby ich získavania), či projektami na medzinárodnej, národnej aj lokálnej úrovni. Toto všetko dodalo množstvo inšpirácie a chuti premieňať nové nápady na reálne projekty. ELSA House Training Week je jedinečná akcia. Pre väčšinu účastníkov je to prvý dotyk a spoznanie medzinárodného prvku ELSA. Je to týždeň, počas ktorého účastníci naberú veľa vzácnych soft skills, naučia sa pracovať v kultúrne rôznorodých skupinách, správne prezentovať projekty, a predovšetkým naviažu množstvo krásnych priateľstiev. A vďaka spojeniu kvalitného akademického a nemenej zaujímavého večerného spoločenského programu každý pochopí, čo sa rozumie pod pojmom ELSA spirit. Veronika Mašlejová, Ľudka Miškaňová a Martina Kalapáčová

International Presidents’ Meeting Brno 2008 (Všechny zde uvedené informace jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná ) Jaro 2007. ELSA v České republice úspěšně zvládla pořádání mezinárodního sněmu (International Council Meeting – tzv. ICM) pro více než 300 účastníků v Praze. Všichni jsme unavení, ale zvládli jsme to! Sice nám to dalo hodně, ale stálo nás to spoustu práce, času a hlavně úsilí. Nic takového už nikdy nebudeme pořádat. Léto 2007. Začíná nám nové funkční období. Chceme být zase o kousek dál, vymyslet lepší projekty, nové nápady. International Presidents’ Meeting (IPM). Teď zrovna proběhlo jedno ve Varšavě. Není to tak náročný projekt, jako ICM. Přineslo by nám to mnoho zkušeností. A hlavně bychom tím přinesli mnoho pozitivního pro ELSA! Pochybnosti… Zvládneme to finančně? Budeme mít dostatek organizátorů? Co kdybychom nejdříve vymysleli rozpočet? Podzim 2007. Vcházíme do místnosti, kde se koná Plenární schůze ICM Reggio di Calabria. Bude náš návrh na IPM přijat? Máme rozpočet, seznam organizátorů, ideální datum i časový plán! Jdeme to obhájit! Musíme to obhájit! Zima 2008. Jedeme na IPM do Makedonie. Třeba se tam něčemu přiučíme a něco nenápadně okopírujeme a budeme vědět, jak na to. Jsme ubytováni úplně jinde, než jsme měli, bydlíme v úplně jiném městě a také program je dosti odlišný. Divíme se. Organizátorů je hodně a o to víc se všichni omlouvají. Zrušili jim původní hotel 14 dní před akcí. Tak zajistili vedlejší. Ten zrušili týden před samotnou akcí. V Makedonii organizátoři sice všechno zvládli na jedničku, ale my se začínáme děsit. Jaro 2008. Organizační team, pravidelné schůzky. Makáme, makáme, MAKÁME! � Máme toho už hodně hotového, ale o to víc nám toho chybí. Není čas na školu, není čas na studium, není vlastně žádný čas. Jen IPM. Objevují se situace, o kterých jsme netušili, že se vůbec můžou stát. Řešíme, voláme, konzultujeme. Máme první odpadlíky, kteří od nás dávají ruce pryč. Méně podpory, menší realizační team na místě. Půjde to? 3.8.2008. Cestujeme na letiště pro prezidentku ELSA International. Jsme nervózní. Je všechno hotové? Místnosti na fakultě jsou nachystány, restaurace rezervovány, večerní program zajištěn, výlet domluven, organizátoři připraveni… Hlavně, aby nám nezavřeli hotel. 9.8.2008. Máme to za sebou. To bylo něco! A jak rychle to uteklo! Dodržovat časový harmonogram, být stále k dispozici, spát tři hodiny denně a ještě se usmívat. Když prospím tři dny v kuse, tak pak se možná budu cítit líp. Stálo nás to spoustu práce, času a hlavně úsilí. Nic takového už nikdy nebudeme pořádat. Oľga Mitášová Head of Organizing Committee IPM Brno 2008

21

Keď A stretne A Najobľúbenejšou aktivitou v rámci celej ELSA siete sa stali medzinárodné pracovné stretnutia jednotlivých sekcií. Nikdy predtým sa ich neuskutočnilo toľko a v tak krátkom čase. Už to nie sú len zaužívané a z minulosti známe Medzinárodné stretnutie prezidentov (IPM), či stepárov (ISM), tento rok sa stretli tiež tajomníci, marketéri a v neposlednom rade sa podarilo zorganizovať prvé medzinárodné stretnutie zástupcov sekcie Akademické aktivity (IAAM). Myšlienka zorganizovať takéto stretnutie sa zrodila na medzinárodnom stretnutí celej ELSA v Lisabone (International Council Meeting), kde sa ukázalo, že vyriešiť všetky otázky a posunúť sekciu AA dopredu si vyžaduje viac času a priestoru. Akademické aktivity sú a vždy boli základným kameňom ELSA, a preto si zaslúžia mať svoju vlastnú medzinárodnú schôdzku. IAAM sa uskutočnilo medzi 17. a 21. septembrom v prekrásnom hotely v Nepomuku, neďaleko od Prahy. Počet účastníkov sa vyšplhal na 30 a zastúpených bolo 11 krajín z celej Európy. V priebehu piatich dní sme diskutovali o rozvoji sekcie, problémoch, s ktorými sa stretávame v každej krajine a snažili sa nájsť najlepšie riešenie pre všetkých. Výbor ELSA International zastupovali Morten Rydningen a Torkil Norstrom. Najvýraznejšími momentmi celej akcie boli napríklad prezentácia Central European University v Budapešti, ktorá ponúka širokú škálu študijných programov LLM, párty na parníku a množstvo „workshopov“ zameraných na konkrétne okruhy činnosti v sekcii AA. ELSA Praha zorganizovala túto akciu, pretože chcela prispieť k rozvoju celej siete ELSA a najmä sekcie AA. ELSA čakajú náročné úlohy a aj ťažké časy a jediný spôsob ako ich prekonať je spolupracovať viac na lokálnej, národnej, ale aj medzinárodnej úrovni. Jakub Čech

22

Reportáže Týždeň tibetskej kultúry s mníchmi z kláštora Tašilhunpo

Konferencia o Tibete 20. 10. 2008 ELSA Praha na Právnickej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe uviedla dlho pripravovanú a ešte dlhšie očakávanú konferenciu o Tibete, ktorá prebehla v anglickom jazyku. Prvou rečníčkou bola slečna Phuntsog Nyidron, bývalá tibetská politická väzenkyňa, ktorá nám rozprávala o svojom neľahkom živote. Keď mala Phuntsog Nyidron 17 rokov, vstúpila do kláštora Mišungri. O dva roky neskôr dostal tibetský dalajláma Nobelovu cenu mieru, a v Tibete vypukli pokojné demoštrácie na jeho podporu, ktorých sa účastní aj Phuntsog spolu s ďalšími 15 mníškami. Nie je to pre ňu po prvý raz – demonštrovala aj dva roky predtým, no vtedy ju nechytili. Tentoraz áno. 14. októbra 1989 ju zatýkajú čínski okupanti Tibetu a odvážajú ju do väzenia. Tu sa neskôr dozvie, že dostala 9 rokov za vykrikovanie hesiel „Nech žije Jeho Svätosť dalajláma!“ a „Sloboda Tibetu“ na ulici. Nedostáva možnosť obhájiť sa pred súdom – žiadny totiž neprebehol. Je podrobená výsluchom, pri ktorých je mučená, pýtajú sa jej, kto bol vodcom demonštrácie a kto ju naučil vykrikovať heslá. Po štyroch rokov sa jej s ďalšími mníškami podarilo naspievať piesne o živote v Drapči, väzení pre politických väzňov, v ktorom je umiestnená, a o túžbe po slobodnom Tibete, ktoré nahrali na kazetu. Táto kazeta sa dostala do Veľkej Británie, kde ju buddhistická komunita sprístupnila verejnosti. Zatiaľ čo Briti počúvajú spoveď „spievajúcich mníšok“, v Drapči sa odohráva výsluch. Počas neho je Phuntsok „odsúdená“ na 8 rokov, ktoré sa jej pripočítajú k trestu. 26. februára 2004 bola Phutsog podmienečne prepustená. Niektorí za to pričítajú zásluhy Amnesty International, iný akémusi čínskemu obchodníkovi, ktorý za ňu zaplatil čínskej vláde slušnú sumu. Čo stálo v pozadí tohto rozhodnutia však nevie ani sama Phuntsog Nyidron. Po prepustení žila Phuntsog v Lhase, kde bola neustále sledovaná, jej pohyb bol obmedzený, a nemohla odísť z krajiny. Keď totiž chcete vycestovať z Číny, musíte požiadať príslušné úrady, aby vám vydali pas, a ak vám ho dajú, tak ho pri návrate musíte zase na rovnakom mieste vrátiť. To Phuntsog urobiť nemohla, keďže jej ako súčasť trestu boli odobrané „politické práva“. Po istom čase sa bývalej politickej väzenkyni predsa len podarilo dostať do USA, zrejme vďaka mediálnej známosti a blížiacej sa návštevy čínskeho prezidenta v Bielom dome Odtiaľ neskôr odišla do Švajčiarska, kde žije aj v súčasnosti. Podstupuje liečby, ktorými sa pomaly odstraňujú následky mučenia a učí sa nemecký jazyk. Zatiaľ totiž rozpráva len po tibetsky, čo jej veľmi neuľahčuje život v krajine tak veľmi vzdialenej od domova. Najväčšie starosti si však robí o ostatných demonštrantov, ktorí sú väznení, mučení a dokonca aj vyvražďovaní, zvlášť po marci 2008, a o svoju rodinu, ktorá ostala v Tibete a je sledovaná čínskou políciou. Už dlhší čas s ňou nemá žiaden kontakt, linky sú prerušené. Na otázku, či je ešte stále mníškou, odpovedá: „Nikdy som ňou nebola.“ Keď sa v sedemnástich rokoch rozhodla pre život mníšky, kláštor Mišungri bol po kalsang chokteng mnisi z klastora tasilhunpo

Konference tibet - zlava doprava kalsang chokteng phuntsog nyidron Jakub Čech Dasa van der Horst. niektorých udalostiach celkom zničený, preto sa mníšky namiesto buddhistického učenia venovali stavebným prácam. Nikdy v Tibete nemala učiteľa – lámu, a nemá ho ani dnes vo Švajčiarsku. Preto sa nepovažuje za mníšku. Keď sa jej pýtame, či sa chce vrátiť do Tibetu, odpovedá tak ako neskôr všetci ostatní – áno, keď sa vyriešia politické problémy.

Všeobecná situácia v oblasti ľudských práv Po prejave Phuntsog Nyidron sa k slovu dostáva pán Kalsang Chokteng (narodený 1950), ktorý prišiel do Švajčiarska v roku 1960 do Pestalozzi Children´s Village. Po ukončení vzdelania pracoval tri roky v nemocnici v osade s tibetskými utečencami v Mundgode, ktorý sa nachádza v Južnej Indii. Bol jedným zo spoluzakladateľov Tibetan Youth Association in Europe a Swiss Tibetan Friendship Association. V roku 1998 bol zvolený za prezidenta Tibetskej komunity vo Švajčiarsku. Bol členom zakladajúceho výboru Tibetského Inštitútu v Rikone, ktorého menom riadi projekt „Science meets Dharma“. Pán Chokteng má výklad o všeobecnej situácii v oblasti ľudských práv. V 60-tych rokoch sa zdvihla vlna proti komunismu, ktorý bol ostro kritizovaný. V roku 1997 sa o komunizme veľmi nehovorí, situácia v Číne je ale stále nezmenená, ba ešte horšia. Objavujú sa prvé demonštrácie, ktoré vrcholia v marci 2008. V uliciach ostáva viac než 200 mŕtvych tiel (podľa tibetskej vlády v exile, čínska vláda udáva 21) a 1600 zranených. Mnoho zranených tiež zomrie. Zúčastnili sa na demonštrácii, preto nemôžu ísť do čínskej nemocnice a vyliečiť sa. Ďalších 1000 je zadržaných – bez obvinenia a bez súdu. Mnohí z nich sú mučení, nie je im umožnené stretnúť sa s rodinnými príslušníkmi či advokátom. V boji Tibeťanov za autonómiu a ľudské práva považuje pán Chokteng za istú nevýhodu náboženstvo – buddhizmus, ktoré hlása nenásilný prístup. Putovať z krajiny do krajiny a prosiť o pomoc, nebojovať, nevraždiť. Podpora Tibetu v zahraničí stále nie je dostatočná, aby zmenila názor Číny. Politické ciele Tibeťanov pritom nie sú privysoké – ich požiadavkom ju kultúrna a náboženská autonómia v rámci Čínskej federácie. Čína žiadosť Tibeťanov odmieta, tvrdí, že z historického hľadiska je Tibet súčasťou Číny už od 14. storočia. Niet sa čomu čudovať, veď je známym faktom, že v Tibete sa nachádza nemalé nerastné bohatsvo a čo viac, obyvateľstvo Číny stále rastie, čoho dôsledkom je masový príliv čínskeho obyvateľstva do Tibetu (popri 6 miliónoch Tibeťanov tu žije v Tibete viac ako 7,5 mil. Číňanov). Situácia je taká, že dnes nenájdete dedinu, v ktorej by neboli prítomní aj Číňania. Len tí majú dostatočné finančné prostriedky, aby mohli podnikať, a tak sú aj jedinými, ktorí môžu poskytnúť pracovné príležitosti. Tie sa však dostávajú opäť najmä Číňanom, preto musí väčšina Tibeťanov bojovať zo dňa na deň o prežitie. V mestách sú rozmiestnené kamery, všetko je monitorované. Podobne je to aj s buddhistickými kláštormi, ktoré sú tiež pod kontrolou, či už výberu mníchov alebo každodenného života.

Reportáže Kláštor Tašilhunpo Po diskusii prichádzajú na rad mnísi z kláštora Tašilhunpo. Pomodlia sa krátku modlitbu. Po nej začína prednášať Kelkhang láma, ktorý hovorí výbornou angličtinou. Najsamprv nás pozýva na Týždeň tibetskej kultúry, v rámci ktorého mnísi robia mandalu, rituálne tance, meditáciu a rôzne diskusie. Potom nám rozpráva o kláštore a pančhenlamovi. Kláštor Tašilhunpo, ktorého názov v preklade znamená „Šťastná hora“, bol v Tibete založený r. 1447 Jeho Svätosťou 1. dalajlámom a je sídlom pančhenlamu, druhého nejvyššieho tibetského duchovného, ktorý je vtelením Amitábhu. V roku 1959 odchádza niekoľko mníchov z tohto kláštora do Indie, niekoľko ich ostáva s 10. Pančhenlamom Čhökji Gjalcchänom, ktorý je za neprítomnosti dalajlámu najvyšším duchovným vodcom v Tibete. Kultúrna revolúcia dopadá na Tibet ťažko, z viac než 6000 kláštorov, chrámov a svätyní, v ktorých žilo takmer 600 000 mníchov a mníšok, ostáva len 13 a Čhökji Gjalcchän je 10 rokov väznený. Po revolúcii sa pančhenlamovi podarí obnoviť náboženské obrady a mierne zlepšiť úroveň vzdelania, veci sa začínajú meniť k lepšiemu. Po krátkom čase, v roku 1989, však za nevyjasnených okolností zomiera, a situácia sa vracia do starých koľají. Je viacero rôznych teórií, Kelkhang láma považuje za najpravdepodobnejšiu tú, že bol otrávený. Isté je, že netrpel žiadnou chorobou. Kelkhang láma má veľmi blízky vzťah k 10. pančhenlamovi. Narodil sa v Kathmandu v rodine pochádzajúcej zo Žikacu. Keď mal Kelkhang láma 6 rokov, navštívil Pančhenlama Kathmandu a rozpoznal ho ako rinpočeho, tulku. Počas svojho detstva videl rinpoče pančhenlamu ešte jedenkrát. Vtedy si pančhenlama vyzliekol rúcho a mnísi videli množstvo jaziev, ktoré mu ostali po rokoch strávených v Tibete pod komunistickým tlakom, po väznení a po výsluchoch. Vtedy pančhenlama povedal: „Modlite sa k Jeho Svätosti dalajlámovi a uvidíte slobodný Tibet.“ V roku 1972 bol kláštor presťahovaný do zväzového štátu Karnataka v Indii, kde na jeho chod dohliada sám jeho patrón, dalajláma. Kláštor sa venuje buddhistickej praxi a štúdiu textov, ale predovšetkým je vzdelávacím centrom, ktoré si kladie za cieľ moderné vzdelávanie pri zachovávaní tibetského náboženského a kultúrneho dedičstva. V roku 1991, po 2-ročnom úsilí vyhľadávacej komisie, bola nájdená reinkarnácia pančhenlamu. Dalajláma tušiac, že by mohli nastať problémy, neoznačil meno verejne, a požiadal čínskeho prezidenta o prehlásenie chlapca za novú inkarnáciu línie pančhenlamov. V roku 1994 prezident túto žiadosť zamietol, a keďže bolo zrejmé, že čínska vláda sa snaží dieťa nájsť, v januári 1995 dalajláma označil šesťročného chlapca Gendün Čhökji Ňimu, narodeného 25. Apríla 1989, ktorý pochádza z pastierskej rodiny z východotibetského Khamu. O tri dni neskôr bol Gendün Čhökji Ňima aj s rodinou zadržaný a odvezený na neznáme miesto. V posledných správach sa však za miesto pravdepodobného pobytu považuje okolie Pekingu. Otázka, kde sa 11. pančhenlama nachádza, bola čínskym predstaviteľom položená prostredníctvom OSN v roku 2005 na konferencii o ľudských právach v Ženeve. Podľa ich prehlásenia je slobodný, nie je vo väzení, stretnutie s ním ale nie je možné. Mnísi si myslia, že pančhenlama, ktorý má v súčasnosti 19 rokov, ešte žije. Pre vládu by nebolo výhodné zabiť ho, potom by si Tibeťania jednoducho našli novú inkarnáciu. Obávajú sa však, že Gendün Čhökji Ňima

23

sa stal obeťou vymývania mozgu, netušia, aké vzdelanie dostáva, či vôbec vie niečo o buddhizme. S výlučným vplyvom na jeho výchovu môže čínska vláda spraviť čokoľvek, môže ho využiť. Pančhenlama je pri tom dôležitý duchovný vodca, a čo viac, jednou z jeho najvýznamnejších úloh je nájsť inkarnáciu dalajlámu, tak ako hľadá dalajláma pančhenlamovu. Preto sa v Tibete vraví, že dalajláma a pančhenlama sú ako slnko a mesiac. Aby sa hľadanie uľahčilo, dalajláma a tiež inkarnácie ďalších vyšších lámov zvyknú označiť v liste miesto či rodinu, kde sa inkarnujú.A kde by sa mohol narodiť ďalší dalajláma? Mnísi vravia, že by to mohlo byť aj mimo Tibetu, dokonca by to mohla byť žena. Existuje však aj ďalší pančhenlama, ktorého v decembri 1995 dosadili čínske úrady. Je to Tibeťan menom Gjalcchän Norbu. Mnísi proti nemu nič nemajú, myslia si, že bol oklamaný tak ako aj iní, ani oni, ani ostatní Tibeťania ho však neuznávajú za inkarnáciu pančhenlamu. Súčasná existencia dvoch pančhenlamov však naznačuje možnosť, že aj po smrti dalajlámu sa vyhlásia jeho „dve inkarnácie“ – tibetská a čínska. Na doplnenie, v roku 2007 vydala čínska vláda nariadenie oznamujúce, že duše „živých buddhov“ musia byť odsúhlasené komunistickou vládou ešte predtým, než sa môžu inkarnovať.

Riaditeľka Amnesty International Poslednou prednášajúcou bola pani Dáša van der Horst, riaditeľka Amnesty International Česká republika. Dáša van der Horst se narodila v Brne. V roku 1985 odcestovala z Československa do Holandska, kde na leidenskej univerzite vyštudovala sinológiu. Od roku 1993 pôsobila v diplomatických službách. Pracovala pre ministerstvo zahraničných vecí, českú ambasádu v Izraeli, styčný úrad v palestínskom Ramalláhu, České centrum v Haagu a rok pôsobila v Číne, kde mala na starosti prezentáciu českej kultúry. V súčasnej dobe stojí v čele českej pobočky organizácie na ochranu ľudských práv Amnesty International, ktorá funguje na dobrovoľníckom princípe a okrem iného realizuje projekt na podporu žiadateľov o azyl, propaguje ochranu žien pred násilím, lobuje za kontrolu obchodu so zbraňami, monitoruje situáciu v ČR a usiluje o systémové zmeny v oblasti ľudských práv u nás i v zahraničí. Z príspevku Dáše van der Horst sme sa dozvedeli, že AI sa tento rok venuje štyrom hlavným témam: cenzúre, trestu smrti, správnemu rozhodovaciemu konaniu a politickým väzňom. Čo sa týka Tibetu, situácia je alarmujúca. Čínska vláda nikdy nereagovala na tlak, niekoľko ľudí však bolo prepustených. A ako môžeme pomôcť mi? Jednou z možnosti je otvoriť si stránku Amnesty International www.amnesty.cz a napísať list na jeden z urgent appeals. Okrem toho môžete podpisovať petície, účastniť sa demoštrácií, či oslovovať našich politických predstaviteľov, aby podporili Tibet. Ja by som ešte dodala ďalšiu možnosť, ktorou je navyšovanie odmeny za informácie vedúce k priamemu kontaktu s Gedün Čhökji Ňimem. Takto je vyvíjaná snaha zistiť miesto pančhenlamovho pobytu takpovediac za úplatu na stránke www.tashilhunpo.org.

Život v kláštore Kláštor Tašilhunpo patrí k línii Gelugpa, čo v slovenskom jazyku znamená „Žlté čapice“. K tejto línii patrí dalajláma i pančhenlama. V tibetskom buddhizme existujú 4 rôzne smery, podľa mníchov je však cieľ rovnaký, i keď je cesta mierne odlišná, preto delenie nemá zásadný význam. Vravia nám: „Tak ako vy v tejto miestnosti – prišli ste z rôznych miest, ale všetci ste tu.“ Mnísi tu sa v kláštore venujú tantrickému buddhizmu a štúdiu sútier.

Cham cierne klobuky

Pôvodne žilo v kláštore okolo 6000 mníchov, po kultúrnej revolúcii a premiestnení do Indie ich tam dnes je len viac než 300. Najmladší má šesť, najstarší sto rokov. Deň v kláštore sa začína o piatej, alebo o pol šiestej. O pol siedmej sa mnísi zúčastňujú modlitby, po ktorej nasledujú raňajky. Tými je zvyčajne campa a čaj s maslom. Na obed sa podáva šošovicová polievka a ryža, na večeru bývajú rezance. Kým bol kláštor v Tibete, na večeru jedávali ryžu. Vegetariánmi sú len niektorí – tí ktorí pochádzajú z Indie. V Tibete, ktorý je položený vo vysokej nadmorskej výške, sa zelenina veľmi pestovať nedá, preto sa tunajší ľudia vždy živili takmer výhradne mäsom. V samotnom kláštore sa však mäso neje. Počas dňa mnísi študujú a vykonávajú náboženské obrady. Štúdium buddhistických textov predstavuje z veľkej časti memorizovanie. Mnísi sa učia stovky strán spamäti, aby mali všetko v hlave, mohli sa modliť kedykoľvek, a neboli nútení stále so sebou nosiť knihu a listovať v nej. Malí mnísi sa dnes okrem iného učia aj matematiku, vedy, tibetštinu a angličtinu, ale čo sa náboženstva a filozofie týka, učí sa výhradne buddhizmus. Takéto štúdium mníchovi trvá 25 rokov, potom dostane žltý pás a môže sa stiahnuť do ústrania alebo učiť. V tomto období môže mních začať študovať iné náboženstvá, čo mnohí aj robia. Venujú sa komparatistike a vyberajú si z nich, čo považujú za dobré.

24

Reportáže

Raz do týždňa majú mnísi voľný deň – v utorok. Ako však vraví Kelkhang lama, zas taký voľný nie je – mnísi si počas neho perú rúcha. Ale keď majú mnísi čas, radi si zahrajú futbal či pingpong. V Tibete sa mníchom vraví pawa, čo znamená strihať. Mnísi boli totiž nikdy nemali majetok, preto si zošívali útržky nájdených látok. Ich dnešné rúcha sú takisto mnohokrát prešívané. Farba je červená – ako na odľahčenie poznamenal rinpoče, v Tibete je zima a červená farba ich zohreje. Všetci mnísi si raz do mesiaca holia hlavu. Na otázku prečo to tak je, ktorá padla v Kostole najsv. Salvádora, kde prebehla diskusia s Tomášom Halíkom, odpovedajú „Je to v móde“. Rozprávajú, ako si robia žarty zo starších mníchov, ktorí už majú holú hlavy aj bez žiletky. Na túto poznámku okamžite reaguje aj katolícky kňaz Tomáš Halík, ktorý je na tom s účesom podobne: „My tomu vravíme pristávacia plocha pre Ducha svätého…“ Čo sa týka návštevovania svojej rodiny, zásadne to nerobievajú tí obyvatelia kláštora, ktorí tam sú len nakrátko. Mnísi majú povolené navštíviť rodinu až po šiestich rokoch kláštorného života. Do kláštora Tašilhunpo majú povolený vstup aj ženy, ktoré tam prichádzajú, aby sa s mníchmi pomodlili, nesmú tu však prespať. A čo vravia mnísi na Prahu? Prostredie je iné, ale ľudia sú všade rovnakí.

Čham Čham má korene v bém, náboženstve, ktoré v Tibete predchádzalo buddhizmu. Podľa legendy vznikol v mýtickom kráľovstve Šambala. V Tašilhunpe sa začína praktizovať v 17. Storočí, keď kláštor vedie 5.pančhenlama. Čham predstavuje modlitbu, púdžu, ktorá je pre mníchov prosbou, aby boli všetky bytosti zbavené utrpenia, a aby božstvá ostali s nami tak dlho, ako môžu. Pri čhame sa využíva tantrický tanec v maskách, spev, hra na hudobné nástroje a pestrofarebné kostýmy, ale aj rôzne posvätné predmety, akými sú napríklad miska z lebky a trojhranná magická dýka. Pre ilustráciu uvádzam niekoľko z rituálov, ktoré mnísi predviedli obecenstvu v utorok na Novomestskej radnici. Čičedur, rituál sekania, predstavuje snahu o odstránenie dvoch najväčších negatívnych vplyvov, nevedomosti a egoizmu, splynutie s prázdnotou a dosiahnutie ôsmych magických schopností. Pri tomto rituáli si mnísi symbolicky odsekávajú časti svojho tela. Tanec je doprevádzaný spevom a hrou na trúbky, ktoré sú tradične vyrobené z ľudskej stehennej kosti. Durdak, vládcovia pohrebných polí, vyjadruje myšlienku, že všetci sme len hromadou kostí. Ak si to uvedomíme, zbavíme sa ilúzie a negatívnych energií, poznanie nás privedie k pomáhaní druhým a súcitení so všetkými ľudskými bytosťami. Mimoriadne zaujímavým je Žanak, tanec v čiernych klobúkoch, ktoré predstavujú víťazstvo nad nepriateľskými silami. V rokoch 839 až 842/6 (datovanie je rôzne) sa dostal v Tibete k moci protibuddhistický kráľ Landarma. Podľa legendy k nemu prichádza mních na koni natretom čiernou farbou, a predvádza mu tanec. V rúchu má ukrytý luk a šíp, ktorým ho zasiahne priamo do srdca. Kráľovi osobní strážcovia ho prenasledujú, mních však pri úteku prejde cez rieku, ktorá z koňa zmije farbu. Po bielom koni už nikto nepátra. Okrem tancov nám bolo predvedené aj taxé, umenie debaty. Koná sa každý večer na nádvorí kláštora a patrí medzi základné zložky buddhistického tréningu. Mnísi sa vo vzrušenej debate navzájom skúšajú zo znalosti buddhistických textov. Hoci ich argumenty sú bojovné, emotívne, a tvár je ako „hlava leva“, myseľ ostáva ako „zasnežená hora“, v pokoji a bez emócií.

Mandala Počas celého týdňa tvorili mnísi na Novomestskej radnici mandalu Čhenraziga (Avalokitéšvaru), božstva vyjadrujúceho nekonečný súcit, ktorého vtelením je dalajláma. Na tvorbu obrazcov vypracovaných na základe buddhistických textov pritom použili farebný mramorový prach. V sobotu bola mandala rozmetaná a po procesii k Vltave, ktorej sa zúčastnilo niekoľko stoviek ľudí, bola počas obradnej ceremónie venovaná rieke.

Meditácia Vo štvrtok prebehla meditácia v buddhistickom centre Lotus v centre Prahy. Na úvod nám rinpoče osvetľuje teóriu, pred meditáciou nás ešte veselo upozorňuje: „Ak chcete spať, spite, ale nechrápte.“ Tibetský názov pre meditáciu je gom, cvičenie mysle. Má tri základné komponenty – analýzu, spôsob sedenia a uprenie myšlienok na zmysel modlitby. Analýza zahŕňa predovšetkým čítanie kníh, čo Rinpoče niekoľkokrát zdôrazňuje, ale aj premýšľanie a diskusiu s priateľmi. Ďalej je dôležité nájsť si na meditáciu príjemné prostredie, vhodný čas a pozíciu. Potom sa nám vraj možno podarí poznať čosi z našej budúcnosti, nájsť, čo sme stratili, alebo spomenúť si, komu sme pred desiatimi rokmi požičali peniaze. Ľudmila Miškaňová

Kontrola obchodu so zbraňami Tí, ktorých koníčkom je štúdium správneho práva, a poniektorí, ktorých zase nesmierne baví zbieranie vojenských zbraní, mali v štvrtok 23.10.2008 príležitosť zúčastniť sa diskusie s Mgr. Milenou Bačkovskou, vedúcou oddelenia obecnej polície, zbraní a dopravného inžinierstva na Ministerstve vnútra. Ako teda máme postupovať v prípade, že sme firmou, ktorá plánuje obchodovať s vojenským materiálom? Postup je presne stanovený v zákone č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálom. Najprv musíme získať povolenie Licenčnej správy, ku ktorému sa vyjadruje Ministerstvo vnútra, Ministerstvo zahraničných vecí a Ministerstvo obrany. V tejto fáze si vašu dôveryhodnosť preveria v spravodajskej službe. Toto je v obvyklom postupe zahrnuté na základe ustanovenia, že správny orgán si môže vyžiadať informácie od kohokoľvek – výslovne to stanovené nie je. To však ešte nie je všetko. Na každý konkrétny obchod je totiž potrebné konkrétne povolenie, ktorým sa už z ministerstiev zaoberajú len dve – Ministerstvo zahraničných vecí a Ministerstvo vnútra. Čo sa týka medzinárodného aspektu, dôležitým dokumentom je Kódex EÚ o obchodovaní so zbraňami. Právne záväzný síce nie je, obsahuje však kritériá pre obchod so zbraňami, ktorými sa štáty viac-menej riadia (napr. pravidlo, že zbrane sa môžu predať len v krajine, kde nie je riziko, že dôjde k reexportu.). Nebezpečenstvo zneužitia by mal minimalizovať aj certifikát konečného užívateľa, ktorý je zakotvený v našom vnútroštátnom práve. V licencii musí byť špecifikovaná každá položka aj s jej identifikačným číslom. Licenciu potrebujete, aj keď chcete vziať zbraň na výstavu do zahraničia. Celkový objem vývozu a dovozu zbraní z/do ČR bol cca 175 mil. Eur za minulý rok Jedna z otázok, ktoré padli, sa týkala v posledných dňoch často spomínanej témy – Gruzínska. Prečo sme im predali zbrane? Boli tieto obchody v súlade s kritériami? Pani magisterka považuje túto otázku za politickú, a preto nespadajúcu do jej pôsobnosti. Do Gruzínska vyvážajú zbrane aj ostatné štáty, a čo viac, z obchodného hľadiska vyplýva, že ak nevyvezieme zbrane my, vyvezie ich niekto iný. Ďalšími argumentmi sú právo každého štátu na sebaobranu a fakt, že Gruzínsko bolo v tejto dobe spojeneckým štátom. Dozvedeli sme sa aj kopu ďalších zaujímavostí: Medzi vojenský materiál patria medziiným aj padáky a ponožky, v Kriminalistickom ústave v Prahe môžete nájsť zhabané doma vyrobené zbrane šéfa balistického oddelenia, ktoré si vyrobil v štrnástich rokoch. A ešte základná kriminalistická poučka na záver: Nikdy sa so ženou nehádajte v kuchyni!!! Ľudmila Miškaňová

Reportáže

25

MÔJ Institutional Study Visit v „hlavním KRIMINALISTICKÝ městě Evropy“ ROK 2007/2008

Až doposud znali účastníci „ISV Brusel 2008“ evropské instituce a jejich fungování jen z teorie. Aby je poznali a blíže se s nimi seznámili, uskutečnila se ve dnech 7. – 9. dubna 2008 třídenní studijní cesta do Bruselu – „hlavního města Evropy“. Účastnili se jí zástupci nejen z ELSA Praha, Brno, Plzeň či Olomouc, nýbrž i naši slovenští kolegové. První naší zastávkou po příjezdu do Bruselu byla Evropská komise, kde jsme se seznámili s její činností. Vyslechli jsme dvě přednášky od jejích českých zástupců: první byla od Karla Bartáka, týkající se fungování Evropské komise a činností generálního ředitelství pro vzdělání a kulturu a druhá Lukáše Jelínka, zaměřená na roli a činnost právního servisu Evropské komise. Proto se nám věnoval i po skončení oficiální části pondělního programu u Evropské komise a večer nás provedl po historické části města Bruselu a ukázal nám zákoutí, která zůstávají běžnému turistovi skrytá, přičemž bylo velmi zajímavé naslouchat jeho postřehům, týkajícím se praktického fungování evropských institucí a vůbec problémům, které trápí evropského úředníka. Oficiální část úterního programu začínala až v 15 hodin, takže celé dopoledne mohli účastníci individuálně využít pro prohlídku města. Na prvním místě byla samozřejmě návštěva dominanty Bruselu radnice na náměstí Grand – Place, Atomia či královského paláce. Snad nikdo z přítomných účastníků se nezapomněl vyfotografovat před soškou „Manneken – pis“ či zakoupit pro své blízké pravé belgické pralinky. Jediná instituce, kterou jsme v úterý navštívili byla Rada Evropské unie, kde jsme přímo v sále ve kterém probíhají jednání Rady Evropské unie, vyslechli přednášku v anglickém jazyce na téma „Legal Adviser in the Legal service of the Council of the European Union“. Večer proběhlo neformální setkání s prezidentem ELSA, který nám umožnil navštívit ELSA House v Bruselu. Středeční program byl velice nabytý a plně se věnoval hlavnímu cíli, pro který jsme do Bruselu přijeli – a to vidět přímo „naživo“ činnost evrop-

ských institucí. První naší ranní zastávkou však nebyla žádná z institucí Evropské unie, nýbrž přísně střežený areál NATO HQ ležící na okraji města, ve kterém platila přísná bezpečnostní opatření, např. poměrně přísně vynucovaný zákaz fotografování. Přednáška a následná diskuze s českými zástupci u NATO patřila podle mého názoru asi k nejlepším a nejzajímavějším, jaké jsme v průběhu našeho třídenního pobytu v Bruselu absolvovali. Především otázka umístění prvků americké protiraketové obrany v Evropě a zejména v České republice vyvolala vášnivou a dlouhou diskusi. Vrcholem celého pobytu však byla bezesporu návštěva plenárního sálu Evropského parlamentu, kde jsme po absolvování předchozí přednášky týkající se jeho činnosti, měli možnost asi 30 minut sledovat probíhající schůzi ze zasedání Evropského parlamentu, na které byl z českých europoslanců přítomen pouze Miloslav Randsdorf. Pokud bych měl zhodnotit „ISV Brusel 2008“ tak musím konstatovat, že tato akce byla velmi úspěšná, zdařilá a dobře organizačně zajištěná, za což náleží organizátorům velký dík. Jsem toho názoru, že by se do budoucna pořádání pravidelných podobně zaměřených studijních návštěv či exkurzí mělo stát jednou ze stálých činností, kterou bude nabízet ELSA svým členům. JUDr. Jaromír Tauchen, LL.M.

Možno to bude tým, že som od detstva obľuboval detektívky a zbrane všetkého druhu, od začiatku právnických štúdií som vedel, že ma to bude ťahať k trestnému právu a súvisiacim oborom. Prvé dva ročníky sme sa navzájom spoznávali. Sem-tam nejaká prednáška či seminár, nezáväzne som si vychodil aj niektoré výberové predmety. Skutočný nástup nastal v predchádzajúcom akademickom roku, keď mojim tretiackym štúdiám nepochybne dominovala kriminalistika. Popri predmetoch kriminalistika a metodika vyšetrovania jednotlivých druhov trestných činov, ktoré sa vyučujú na našej fakulte, som absolvoval policajnú prax a zúčastnil sa niekoľkých zaujímavých podujatí, ktoré by som rád priblížil v tomto článku. K prvému podujatiu som sa dostal náhodou pri prezeraní internetových stránok venovaných kriminalistike. Kriminalistický s expertízny ústav Policajného zboru Slovenskej republiky na svojich stránkach pozýval forenzných expertov na Medzinárodné sympózium forenzných vied v septembri 2007, ktoré sa na Slovensku organizuje každé dva roky. Na e-mailovú otázku, či sa môže sympózia zúčastniť aj študent tretieho ročníka práva, som dostal prekvapivo kladnú odpoveď, a tak som si časom mohol baliť kongresový kufrík na cestu do Šamorína. Počas troch dní na sympóziu sme počúvali prednášky o najmodernejších objavoch a postupoch v rozličných oblastiach forenzného skúmania; od biometrických podpisov, cez falšovanie kolkov, daktyloskopiu, balistiku, počítačovú kriminalitu, analýzu zvuku až po molekulárnu biológiu, súdne lekárstvo či syndróm zneužívania a zanedbávania detí. Jednotlivé oddelenia ústavu prezentovali vyše metrové plagáty s aktuálne riešenými kazuistikami. Súkromné firmy dodávajúce technickú výbavu pre väčšinu policajných zborov na svete vystavovali a ochotne každému predvádzali najmodernejšie „hračky“. Pre väčšinu účastníkov bolo sympózium skutočne akciou roka. Už na prvý pohľad z nich vyžarovala vedecká zanietenosť, hrdosť na dosiahnuté výsledky svojej práce (niektorých prednášajúcich sa len ťažko podarilo dostať od rečníckeho pultu po uplynutí vyhradeného času), ale takisto radosť zo spoločného stretnutia kolegov „z fachu“. So mnou to bolo bez pochýb náročnejšie. Síce angličtina pre mňa nie je bariérou, väčšinou som odborné-

26

Reportáže

mu jazyku rozumel tak na polovicu a miestami som sa úplne strácal. Napokon, človek sa aj tak naučí plávať až vo vode. Na tomto mieste musím uznať, že najväčšou oporou mi boli organizátori a účastníci. Bol som príjemne prekvapený priateľským prístupom a veľkou ústretovosťou, menovite hlavného organizátora pána Ing. Pavla Masaryka, ktorý mi bol nápomocný s prípravou prednášky, o ktorej sa zmienim neskôr. Pri sympóziu nemôžem nespomenúť veľmi zaujímavý sociálny program, konkrétne otváraciu recepciu a dokonca ples, na ktorom sa mimochodom najviac odviazali anglickí kolegovia. Na záver si dovolím malú sympatickú perličku. Práve títo kolegovia však na výlete na Smolenickom zámku pre nás sprvoti akosi nenašli pochopenie a neveriacky krútili hlavami nad programom, ktorý nasledoval po degustácii miestneho vína. Napokon sa nechali obmäkčiť a pridali sa k nám pri streľbe z kuše, luku a vrhaní nožov. V marci 2008 som sa opäť ocitol na pôde Kriminalistického a expertízneho ústavu, tentoraz v Piešťanoch na seminári Kriminalistika v príkladoch. Na podujatie som sa dopredu veľmi tešil z dvoch dôvodov. Prvým bolo priateľské prostredie policajných expertov a druhým bola väčšia náklonnosť príspevkov k právnickej časti publika. Prednášajúci nám priblížili kriminalistiku prostredníctvom prezentácií skutočných prípadov, na ktorých v minulosti pracovali. Diskutovali sme problematiku napr. profilácie drog, interiérového pestovania konope, nového Nontoxového streliva, falšovania ochranných prvkov slovenských cestovných dokladov, vykrádania áut, laku pri dopravných nehodách a i. Osobne ma veľmi zaujalo objasnenie príčiny výbuchu vo Východoslovenských železiarňach z roku 1995, ktoré si ešte ako veľmi mladý Košičan živo pamätám, najmä z dôvodu, že môj otec v tom čase pracoval v zmienenej fabrike. Skupina pyrotechnikov taktiež prezentovala postup vyšetrovania najväčšieho výbuchu v slovenskej histórii vo Vojenskom opravárenskom podniku v Novákoch. Expert na trasológiu veľmi pútavo a dynamicky priblížil význam stopy pneumatiky pri operatívno-pátracej akcii zameranej na chytenie lúpežného vraha krupierky v medializovanom prípade. Napriek negatívnym faktorom sa na základe kľúčovej stopy podarilo zaistiť podozrivého do 88 hodín po odhalení skutku. Najvtipnejším príspevkom bolo nepochybne odhaľovanie dôkazov digitálnej fotomontáže pri retušovaných pornografických obrázkoch. Naopak najemotívnejšou bola prednáška o domácej výrobe výbušnín (hlavne mladými ľuďmi) a jej následkoch s naturalistickými vyobrazeniami. Vďaka spomenutej pomoci pána Masaryka som na pôde Právnickej fakulty Karlovej univerzity

úspešne prezentoval výstup z oboch podujatí na prednáške vedeckého seminára trestného práva pána profesora Ota Novotného. Audiovizuálna prezentácia pozostávala z výberu toho najzaujímavejšieho, čo na sympóziu i seminári odznelo. Spomeniem vplyv kyanokarylátu na DNA, zbraňovú amnestiu na Slovensku, falzifikáty kolkov, chemické stopy pri dopravných nehodách, profiláciu drog, identifikáciu ľudských pozostatkov pomocou DNA, holandský informačný systém, nové postupy v mechanoskopii a trasológii, digitálnu fotomontáž, identifikáciu vozidla vraha krupierky, syndróm zneužívania a zanedbávania detí a na záver podomácku výrobu výbušnín. Naším študentom som tiež predstavil činnosť KEÚ na Slovensku. Napriek tomu, že som predpokladal väčšiu účasť, som rád, že si ku prezentácii našli cestu skutoční záujemcovia o problematiku, a taktiež že ocenili výklad a hlavne gradovanie prednášky čo do závažnosti príkladov. S podobnými prezentáciami chcem samozrejme pokračovať aj naďalej, najbližšie to bude na vedeckom seminári 08.12., kde predstavím zaujímavé prípady trestných činov proti životu z policajnej praxe. Z akademických podujatí spomeniem ešte dve u nás v Prahe. V apríli 2008 som sa zúčastnil konferencie o DNA Forensica, ktorú organizoval jeden z najznámejších českých forenzných biológov Dr. Daniel Vaněk; mimochodom prednášajúci a môj spolubývajúci v hoteli na sympóziu v Šamoríne. Forensica bola mimoriadne pútavá a veľmi profesionálne zorganizovaná. Uchvátil ma hlavne medzinárodný rozmer podujatia. V hoteli Diplomat na Dejvicích bolo možné počas dvoch dní stretnúť biológov snáď z každého kúta planéty, všetci si veľmi pochvaľovali vedecký program, ako i večeru v reštaurácii na Hrade. Pre amerických expertov z FBI so slovenskými koreňmi som navyše pripravil sólo prehliadku po Prahe. Policajná akadémia Českej republiky hosťovala dvojdennú konferenciu Pokroky v kriminalistike so zahraničnou účasťou, na ktorej sa z akademickej stránky najviac podieľali prednášajúci z Kriminalistického ústavu Praha Polície Českej republiky. Mimochodom pripomínam, že ústav oslavuje 50. výročie svojho vzniku a pri tejto príležitosti pozýva na výstavu Kriminalistika proti zločinu v Múzeu Polície ČR. Výstava trvá až do júna 2009. Na samotnej konferencii si publikum získali najskúsenejší českí vyšetrovatelia Josef Mareš z pražskej mordparty a Luboš Valerián zo Správy Severomoravského kraja so zaujímavými prípadmi zo svojej dlhoročnej praxe. Spomedzi najzaujímavejších noviniek spomeniem prenatálnu a postterminálnu balistiku, kriminalistickú olfaktoriku, alternatívne materiály vo forenznej toxikológii, špeciálne výsluchové miestnosti či technológiu vrstevnej analýzy hlasu v psychofyziológii. Na konferencii sa tiež predviedol simulovaný služobný zásah policajného psovoda a psa pri vyhľadávaní ohniska požiaru. Mojou najintenzívnejšou kriminalistickou skúsenosťou v tomto akademickom roku bola nepochybne dvojmesačná stáž na Úrade justičnej a kriminálnej polície Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Košiciach, ktorú som absolvoval počas letných prázdnin. V prvom rade patrí moja vďaka riaditeľovi úradu plk. JUDr. Rudolfovi Pilarčíkovi a vedúcemu oddelenia všeobecnej kriminality justičnej polície pplk. JUDr. Pavlovi

Hudákovi, ktorí mi nielen túto jedinečnú prax umožnili, ale boli počas jej celého priebehu maximálne ústretoví a nápomocní. Veľmi som si užíval možnosť byť aspoň nakrátko súčasťou tímu skúsených vyšetrovateľov, ale zároveň výnimočných, priateľských a ochotných ľudí. Počas praxe som študoval a analyzoval už uzavreté prípady, čím som získal užitočné podklady pre diplomovú prácu. Veľkou výhodou bola neustála možnosť konzultácií s ľuďmi, ktorí prípad buď vyšetrovali, alebo v neskorších fázach i dozorovali a súdili, čo mi umožnilo spoznávať prípady z rôznych uhlov pohľadu. Druhou veľkou oblasťou aktivít bola spoluúčasť na rozličných vyšetrovacích úkonoch, teda najčastejšie na výsluchoch, ale i obhliadkach miesta činu, prehliadkach tela, súdnych pitvách, rekognícii, rekonštrukcii a i. Tieto úkony zaberali množstvo času a diali sa v rôznych kútoch rozsiahleho Košického kraja. Umožnilo mi to kontakt s množstvom kolegov z rozličných oddelení a skutočnú rozmanitosť pri práci. S náplňou práce „operatívcov“ z kriminálnej polície som sa zoznámil pri odhaľovaní prípadu drogovej kriminality. Tiež som využil neštandardnú možnosť limitovaného prístupu do pracovísk kriminalistických technikov (u nás náplňou práce totožných s tímom z amerického seriálu C.S.I.), ako i biologických a chemických laboratórií a balistického pracoviska Kriminalistického a expertízneho ústavu v Košiciach. Celkovo môžem hodnotiť prax ako jedno z najoriginálnejších a najdynamickejších období môjho doterajšieho života. Spoznal som prácu polície z opačného pohľadu a začal som si ju viac vážiť. Stáž bola nepochybne veľkým impulzom pri úvahách o mojej budúcej kariére. Preto by som niečo podobné chcel odporučiť všetkým, ktorí chcú spoznať svoj obor záujmu skôr, než opustia fakultu. Samozrejme to nemusí byť práca na polícii, stáž sa dá využiť pri všetkých právnických profesiách. A hoci už letné stáže nie sú v Prahe povinné, ako bývali niekedy v minulosti, určite sú hodné individuálneho zváženia. Moja skúsenosť môže byť pre vás dobrou motiváciou. Záverom svojho článku chcem vyjadriť vďaku ELSA Česká republika za podporu pri účasti na zmienených konferenciách. Tiež verím, že kriminalistika a forenzné vedy budú na našej právnickej fakulte ako i ostatných fakultách postupne priťahovať väčšiu pozornosť našich študentov a aspoň sčasti sa priblížia priazni, akej sa tešili v minulosti. Vonkoncom nejde o okrajovú záležitosť štúdia, či akúsi kuriozitu. Zvládnutie základných vedomostí kriminalistickej teórie ako i možností forenznej praxe a hlavne jej limitov je nevyhnutným predpokladom pre pochopenie mechanizmov páchania trestnej činnosti ako i jej odhaľovania a vyšetrovania a súdenia, čo je náplňou tak policajnej práce, ako i profesií štátneho zástupcu a trestného sudcu. Igor N. Barilik

Události JOB FAIR KONTAKT 2008 OLOMOUC V úterý 21. listopadu se akademická půda Právnické fakulty Univerzity Palackého stala dějištěm prvního ročníku JOB FAIR KONTAKTU V OLOMOUCI. Studenti tak měli příležitost seznámit se s širokou nabídkou uplatnění v prestižních advokátních kancelářích a především pak výjimečnou možnost komunikovat přímo se zástupci jednotlivých společností. Dozvěděli se tak vše o struktuře a právní specializaci kanceláří, náplni práce jejich zaměstnanců, i o nárocích kladených na uchazeče o právní praxi a stálé zaměstnání. Celá akce pak byla v učebně č. 8 provázena multimediálními prezentacemi advokátních kanceláří, jež studentům pomohly utřídit jednotlivé informace, které jistě zúročí jako základ budoucích profesních úspěchů. JOB FAIR tak zprostředkoval jedinečný kontakt mezi advokátními kancelářemi - Allen&Overy, e|n|w|c, Giese&Partner, Clifford Chance, Brzobohatý Brož& Honsa – a studenty práv, jakožto potencionálními uchazeči o zaměstnání či právní praxi, a umožnil tak srovnání různých nabídek advokátních kanceláří na jediném místě v jediný den. Spokojeni pak odcházeli nejen studenti obohacení o praktické informace a firemní materiály, ale i zástupci jednotlivých advokátních kanceláří, kteří byli zájmem olomouckých studentů mile potěšeni. Job fair Kontakt z pohledu studentů: Co tě na job fair Kontaktu nejvíce zaujalo? Jana Podalová: Zaujala mě ochota zástupců jednotlivých advokátních kanceláří, široká škála poskytnutých informací a především se mi pak líbila příležitost získat informace o činnosti kanceláří a možnost jejich okamžitého vzájemného porovnání. V neposlední řadě to byla možnost jak advokátní kancelář oslovit a předat svoje CV.

27

Návrat Czech Moot Court Competition

Denisa Marečková: Mě osobně tato akce motivovala do dalšího vzdělávání a k získání co nejvíce certifikátů, například ILEC, a již teď získávat praxi jako pochůzkář nebo administrativní pracovník. Na druhou stranu však nevím, jestli bych chtěla pracovat v tak velké advokátní kanceláři, kde člověk pracuje od rána do večera a nemá čas na svůj soukromý život. Job fair Kontakt je ale určitě životní příležitost k získání pracovních kontaktů, taková možnost se jen tak neodmítá. Využiješ některou z pracovních nabídek advokátních kanceláří? Jana Podalová: Ráda bych některé nabídky využila, ale vzhledem k tomu, že ani jedna z advokátních kanceláří nemá pobočku v Olomouci v současné době o tom neuvažuji, ale do budoucna se příležitostem nebráním. Denisa Marečková: I přestože jsem studentkou druhého ročníku, stáži v advokátní kanceláři bych se nebránila, je to dobré pro praktické vzdělávání. V jedné kanceláři jsem již vyplnila dotazník s žádostí o práci pochůzkáře. Jaká informace zde získaná ti je největším přínosem? Jana Podalová: Rozhodně je to informace o tom, že i jako studentka druhého ročníku mám možnost uplatnění a získání právní praxe, například jako pochůzkář, a že i když nestuduji ve městě, kde má advokátní kancelář svou pobočku, není problém přizpůsobit časové možnosti, protože z tohoto hlediska advokátní kanceláře vychází studentům vstříc. Denisa Marečková: Uvědomila jsem si, že znalost jazyků je nepostradatelnou součástí mé budoucí kariéry. Kateřina Šrytrová

Je tomu právě tři roky zpátky, co se mezi sebou utkalo 15 týmů tvořených studenty práv z celé České republiky v prestižní soutěži, která se snaží napodobovat skutečné soudní jednání, přináší mladým lidem z právnických fakult jedinečnou možnost uchopit svůj první případ a obhájit si svoje názory před soudem. Vzhledem k velkému tehdejšímu ohlasu na celý projekt se rozhodla studentská organizace ELSA a advokátní kancelář DLA Piper soutěž znovu uvést do pohybu a pod odbornou garancí Prof. JUDr. Dr. Karla Eliáše dát šanci všem, kteří si chtějí prožít svůj první velký okamžik v soudní síni v pozici zástupců jedné ze stran a zapojit se do jedné z nejznámějších akademických aktivit mladých právníků na celém světě. Celá soutěž se skládá z fakultního a celostátního kola, přičemž fakultní kolo je rozděleno na písemnou část, ve které týmy dvou nebo tří studentů řeší zadaný případ formou zpracování žaloby a vyjádření k žalobě druhou stranou. Obě tyto zpracování jsou hodnocena odbornou tříčlennou porotou, složenou ze soudců, advokátů a profesorů právnických fakult, kteří hodnotí týmy na bodové stupnici např. za argumentaci, odůvodnění podání a další náležitosti, přičemž výsledné hodnocení je vyjádřeno aritmetickým průměrem bodů od všech porotců. Následuje ústní kolo, do kterého postupují čtyři nejlepší týmy, které se utkají mezi sebou v simulovaném soudním jednání, ve kterém představují jednu z procesních stran určenou losem a obhajují vypracovaný případ. Zde se otevírá široká možnost pro prezentaci svých názorů na konkrétní případ, obhajobu svých myšlenek a pestrou argumentaci založenou na nejrůznějších rétorických postupech, protože právě o tom Moot Court je. Vítěz následně postupuje do kola celostátního, kde mezi sebou soutěží nejlepší týmy ze všech právnických fakult, které jsou povinny opět vypracovat případ nový a potom soutěží stejným způsobem v kole ústním o finanční odměny a především vítězství ve svém prvním velkém jednání a soutěži sledované širokou právní veřejností. Czech Moot Court Competition přináší obohacení pro obě strany, protože jak už zaznělo od zakladatelů celé soutěže: “Česká republika dostane sebevědomé studenty, kteří dokáží argumentovat a logicky zdůvodnit své názorové stanovisko skrze přesvědčivou prezentaci, a studenti naopak dostanou kýženou možnost projevit se a upoutat na sebe pozornost významných právních autorit, která jim může pomoci více porozumět vlastní roli ve světě práva.” Jana Drbolová

28

Události Mezinárodní konference v Olomouci

Primárním cílem každé právnické fakulty by mělo být připravit své absolventy na výkon právnického povolání. Často se však potýkáme s problémem, co vše by si měl absolvent ze studií na právnické fakultě odnést a jak jej vlastně na výkon právnického povolání připravit. Každá právnická fakulta se s definicí profilu absolventa vyrovnává po svém a také různým způsobem reaguje na nové trendy, změny ve společnosti a pod.

toři (viz dále). Organizátoři konference rádi přispěli k úvahám o tom, jakým způsoben zaměřit reformy studia na českých právnických fakultách.

Již delší dobu se v oblasti právnického vzdělávání hovoří o reformě. Jedná se o časté téma diskusí a debat, nejen na akademické půdě, a nejen v České republice, v EU, ale celosvětově. V evropském prostoru je tato debata spojena s evropskou integrací, která si žádá odpovídající reakce na výzvy spojené s tzv. boloňským procesem a snahou o vytvoření společného evropského prostoru vysokého školství. Evropské vysoké školství by se mělo v rámci boloňského procesu stát konkurenceschopnějším. Neexistuje jednotná ani jasná představa o tom, jaká by měla být reforma právnického vzdělávání a co by měla přinést. Panují také obavy, jak by se taková reforma dotkla dosavadního systému výuky, jak by ovlivnila ty, kteří na právnických fakultách působí jako vyučující atd.

V dňoch 11.–13. 4. 2008 prebehla na Právnickej fakulte Univerzity Palackého v Olomouci medzinárodná konferencia s názvom „Praktické formy výuky práva“. Zúčastnili sa jej nie len študenti a akademickí pracovníci olomouckej právnickej fakulty, ale aj študenti a pedagógovia všetkých troch ostatných verejných právnických fakúlt v Českej republike. Z významných domácich hostí spomeniem dekanku PF UP v Olomouci prof. JUDr. Milanu Hrušákovú, CSc., ktorá podujatie garantovala, prodekana PF UK v Prahe prof. JUDr. Jana Kuklíka, DrSc., vrchnú štátnu zástupkyňu v Olomouci JUDr. Milenu Hojovcovú, verejného ochrancu práv JUDr. Otakara Motejla, predsedu Ústavnoprávneho výboru Poslaneckej snemovne Parlamentu ČR pána Marka Bendu, zástupcov Českej advokátskej komory JUDr. Danielu Kovářovú a JUDr. Aleša Pejchala ako i ďalších predstaviteľov z oblasti advokácie, súdnictva a mimovládnych organizácií. Svojou prítomnosťou nás poctili poprední svetoví odborníci na problematiku praktického vzdelávania a študentských právnych poradní z právnických fakúlt v USA, Veľkej Británii a Poľsku.

Pořadatelé konference vycházejí z přesvědčení, že české právnické vzdělávání trpí mimo jiné nedostatečnou orientací na praxi. Studenti odcházejí z fakult, aniž by si osvojili základy praktických právnických dovedností a dokázali dostatečně prakticky aplikovat nabyté teoretické znalosti. Konference „Praktické formy výuky práva: Výzva pro české právnické fakulty?“, která proběhla v dnech 11. – 13. dubna 2008 na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, si položila za cíl prodiskutovat, nakolik je nedostatečná praktičnost studia sdílenou výhradou k současné podobě studia práva v České republice. Dále se zabývala tím, jaké jsou možnosti posílit moderní praktické prvky ve výuce práva u nás. Studentská část konference „Právní klinika v systému vzdělávaní v České republice“ byla zaměřena na fungování právních klinik v zahraničí prostřednictvím workshopů pro fakultní pracovní skupiny, které vedli zkušení lek-

Zdroj: oficiální bulletin konference (upraveno)

Konference očima člena organizačního výboru

Konferencia prebiehala počas troch dní. Prvý deň s podnázvom „Výzva pro české právnické fakulty“ bol zameraný na výmenu skúseností a poznatkov formou prednášok. Musím priznať, že patrili medzi najzaujímavejšie a najprínosnejšie prednášky, akých som sa mal možnosť zúčastniť. Z pohľadu organizátora bol však práve tento deň najnáročnejší. Najväčším problémom bola koordinácia prípravy sprievodných materiálov. Na samotnom priebehu konferencie sa tento fakt prejavil len v minimálnej miere, a to vďaka schopnosti improvizácie a duchaprítomnosti všetkých organizátorov, z ktorých

najviac boli práve členovia lokálnej skupiny ELSA Olomouc. Zostávajúce dva dni s podtitulom „Právní klinika v systému právní výuky v České republiky“ sa niesli v neformálnejšej atmosfére a účastníci konferencie rozdelení do menších skupín sa mohli dozvedieť ako založiť a riadiť právnu kliniku, prečo a kedy zvoliť právnu kliniku ako výukovú metódu, ako v právnej klinike vyučovať profesnú etiku, zodpovednosť a iné právnické schopnosti (soft skills). Atmosféra na workshopoch bola veľmi príjemná a priateľská, zahraniční lektori sa snažili, aby sme sa cítili čo najlepšie a aj vďaka tzv. Sokratovskej metóde sa nám podarilo rozprúdiť podnetnú diskusiu. Jednoznačný nedostatok vidím v malej účasti vyučujúcich z českých právnických fakúlt. Jedným z cieľov tohto projektu bolo zvýšiť informovanosť českých lektorov o alternatívnych formách vyučovania a ponúknuť im priestor pre zhodnotenie vlastného spôsobu vedenia seminárov a jeho efektivity. Celkovo považujem spoločný projekt za veľmi vydarený. Trúfam si povedať, že každý z nás si odniesol množstvo poznatkov, ktoré môže zužitkovať pri nasledujúcom štúdiu, činnosti v ELSA a prípadne pri zakladaní študentskej právnej poradne na svojej fakulte. Jozef Kubinec

Okénko organizátorů JUDr. Veronika Tomoszková a JUDr. Maxim Tomoszek Centrum pro klinické právní vzdělávání PF UP v Olomouci Igor N. Barilik viceprezident pro semináře a konference ELSA ČR Vystihněte konferenci jednou větou V. a M.T.: Podle našich informací se jednalo o první konferenci věnovanou právním klinikám určenou jak pro pedagogy, tak pro studenty, která se uskutečnila na půdě české univerzity. I.B.: Jedinečná príležitosť, pri ktorej sa na niekoľko dní stretli nadšenci pre modernizáciu nášho príliš teoretického právnického vzdelávania, získali poznatky od zahraničných expertov, vymenili si svoje skúsenosti a povzbudili sa do ďalšej prospešnej činnosti pre našich študentov. Nejvtipnější zážitek z konference V. a M.T.: Úvod vystoupení profesora Philipa Plowdena, v němž anekdoticky ukázal absurditu nepraktičnosti právního vzdělávání. I.B.: Nepochybne pri spoločnom fotení účastníkov. Jeho Ctihodnosť z istého nemenovaného

Události súdu z istého nemenovaného mesta začala krochkať, aby sa všetci na fotke smiali. Výsledok môžete vidieť sami. Co vás na konferenci nejvíc upoutalo V. a M.T.: Poslední den konference jsme věnovali asi půlhodinový blok společnému zhodnocení konference a velice nás překvapilo, jaké všemožné efekty konference na své účastníky měla. Neutuchající proud pozitivních reakcí motivoval všechny přítomné v podobných aktivitách pokračovat. Velice mile nás překvapil zájem studentů a jejich snaha změnit systém právního vzdělávání. Naopak nemile nás překvapilo, že pro většinu studentů byly ukázky praktických forem výuky naprostou novinkou, se kterou se ve svém dosavadním studiu nesetkali. I.B.: Z pohľadu organizátora nepochybne prejavená spokojnosť domácich i zahraničných hostí a záujem študentov a ich aktívna účasť na seminároch. Profesori a lektori zo slávnych zahraničných univerzít majú pre nás možno príliš neobyčajnú zvláštnosť – pri prvej príležitosti pri poháriku dobrého vína či nášho znamenitého piva si z vás urobia priateľa; vzťah učiteľ-študent nechápu ako niečo čo rozdeľuje, ale naopak ako niečo, čo spája. Keďže sa mi podarilo obehnúť všetky semináre, môžem hodnotiť, že mňa osobne najviac zaujal profesor Moliterno s etickou hádankou zastupovania účastníkov dopravnej autonehody. Je to však len vypichnutie toho najzaujímavejšieho z neobyčajne zaujímavých troch dní.

Kdo přednášel na konferenci Philip Genty (Columbia Law School, New York, USA) Profesor Genty působí již od roku 1989 na Columbia Law School v New Yorku. Je členem Family Court Advisory and Rules Committee, sloužící předsedovi správního soudu ve státě New York; dále působí v poradní skupině National Institute of Corrections a Federal Resource Center for Children of Prisoners a také v Coalition for Women in Prison při New York Correctional Association. Specializuje se na problematiku práv vězňů, rodinné právo a profesní odpovědnost. Je jedním z koordinátorů programu Legal Writing and Research, určeného pro studenty prvního ročníku Columbia Law School. Zároveň je ředitelem fakultního Moot Court programu.

PILI podporuje celosvětový rozvoj lidských práv, a to prosazováním konceptu veřejného zájmu (Public Interest). PILI přitom poskytuje technickou asistenci při reformě systému právní pomoci a právnického vzdělávání a podporuje právní praxi pro bono. Prof. Rekosh vyučuje na Columbia Law School předmět Lidská práva, právo a rozvoj (Human Rights, Law and Development) a působí jako hostující profesor také na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Philip Plowden (Northumbria Law School, Newcastle, UK) Profesor Plowden je proděkanem pro klinické právní vzdělávání na Northumbria Law School v Newcastle. Působí v právní klinice Studentská právní kancelář (Student Law Office), která poskytuje bezplatné právní poradenství v různých oblastech práva a funguje na Northumbria Law School již od roku 1991. Profesor Plowden je autorem řady publikací na téma právnického vzdělávání, mimoto působí jako editor časopisu International Journal of Clinical Legal Education. Je praktikujícím právníkem (barrister) a specializuje se na lidská práva a oblast veřejného práva. Kevin Kerrigan (Northumbria Law School, Newcastle, UK) Kevin Kerrigan je praktikujícím právníkem (solicitor), působícím zároveň na Northumbria Law School, kde je ředitelem pro rozvoj studijních programů na úrovni undergraduate. Kevin Kerrigen vede Criminal Appeal Clinic v rámci Studentské právní kanceláře, kde se ve spolupráci se studenty věnují případům domnělých justičních omylů. Specializuje se na problematiku lidských práv, trestní právo a na právnické vzdělávání. Izabela Gajewska-Kraśnicka (Uniwersytet w Białymstoku, Wydział Prawa, Polsko) Dr. Izabela Gajewska-Kraśnicka, Ph.D. působí na Katedře mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity v Białymstoku v Polsku. Je zástupkyní děkana pro zahraniční záležitosti a koordinátorkou programu LLP-Erasmus na Právnické fakultě Univerzity v Białymstoku. Mimoto je zakládající členkou polské Fundace studentských právních poraden (FUPP – Fundacja Uniwersyteckich Poradni Prawnych) a působí v radě FUPP. Zdroj: oficiální bulletin konference

James Moliterno (William & Mary School of Law, Williamsburg, Virginia, USA)

Co je Centrum pro klinické právní vzdělávání PF UP

Profesor Moliterno působí na akademické půdě od roku 1988. Je členem American Law Institute a komise pro klinické a dovednostní právní vzdělávání v rámci sekce pro právní vzdělávání (Section on Legal Education, Committee on Clinical and Skills Education) při American Bar Association. Je autorem řady publikací týkající se problematiky profesní odpovědnosti a etiky. Na William & Mary School of Law působí jako ředitel programu právnických dovedností a právních klinik, vyučuje civilní právo procesní, kurz právnických dovedností a právní etiku.

Stejně jako u ostatních právnických fakult v ČR je cílem PF UP v Olomouci vybavit své absolventy právními znalostmi na vysoké úrovni. PF UP v Olomouci klade kromě toho důraz také na to, aby její absolventi byli po ukončení studia schopni své znalosti v praxi okamžitě využít. Výrazem této snahy byl projekt „Rozvoj praktických forem výuky na PF UP“ financovaný ESF a státním rozpočtem ČR v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Tento projekt využil jedinečných podmínek PF UP v Olomouci k rozvoji moderních interaktivních forem výuky – právních klinik.

Edwin Rekosh (Columbia Law School, New York, USA; Public Interest Lawyers Institute, Budapest)

Idea právních klinik vznikla na přelomu 19. a 20. století v USA, kde byla do značné míry inspirována právě klinikami lékařskými a kde se v 60. letech 20. století začala intenzivně rozvíjet, aby se dnes stala naprosto standardní metodou právního vzdělávání. Tato metoda výuky je výjimečná tím, že vytváří jakýsi most mezi teorií a praxí, tedy že umožňuje

Profesor Rekosh je zakladatelem a výkonným ředitelem Public Interest Lawyers Institute (PILI), založené v roce 1997 při Columbia Law School.

29

studentům prakticky aplikovat a vyzkoušet znalosti nabyté v teoretických předmětech, a také propojit znalosti z různých oborů dohromady. Její jedinečnost spočívá v tom, že podporuje model tzv. zkušenostního učení, které naplňuje teorii Kolbova učebního cyklu. V důsledku toho rozvíjí nejen vědomosti, ale také dovednosti studentů, vštěpuje jim hodnoty, učí je rozeznávat etické konflikty, a díky komplexnosti výukových aktivit je výuka v právní klinice velice efektivní. Právní klinika může nabízet poskytování bezplatné právní pomoci klientům v situaci, která jim neumožňuje vyhledat pomoc advokáta, což je případ předmětu Studentská právní poradna. Může však také být realizována prostřednictvím metod simulovaného soudního řízení, řešení případových studií či jiných praktických forem výuky, což platí např. pro Lidskoprávní kliniku, Právní kliniku uprchlického a cizineckého práva či Administrativně právní kliniku. Pro zabezpečení intenzivní praktické části těchto předmětů na jejich realizaci fakulta spolupracuje s nevládními neziskovými organizacemi (např. Liga lidských práv, Sdružení občanů zabývajících se emigranty nebo Hnutí DUHA Olomouc), kde studenti mohou pomáhat klientům, řešit reálné případy a také se seznámit s prací pro bono. Centrum pro klinické právní vzdělávání (CKPV) má za úkol zabezpečovat výuku klinických předmětů, poskytovat metodickou a technickou podporu vyučujícím těchto předmětů a v neposlední řadě také rozvíjet pedagogický potenciál akademických pracovníků PF UP. Klinické předměty byly sdruženy pod CKPV z toho důvodu, že jako průřezové aktivity nezapadají do tradičního katederního či oborového schématu organizace fakulty, a také jsou daleko náročnější na organizaci a zázemí. Kromě klinických předmětů, které jsou zejména z důvodu početního omezení koncipovány jako volitelné, zabezpečuje CKPV také výuku povinného předmětu Kurz právnických dovedností, který je jedinečný nejen v ČR, ale i v celé střední Evropě. Více než 300 studentů druhého ročníku PF UP má ve dvousemestrálním kurzu příležitost seznámit se se základy profesní etiky, osvojit si vyhledávání právních informací, analýzu právního případu, základy právního psaní, dovednost rozhovoru s klientem a právního poradenství a celou řadu dalších. Ke kurzu již byla vydána také stejnojmenná učební pomůcka. Podrobnější informace o Centru pro klinické právní vzdělávání, o jeho aktivitách, o vyučovaných předmětech a také třeba fotogalerii lze nalézt na jeho webových stránkách. Zdroj: http://www.upol.cz/fakulty/pf/centrum-pro-klinicke-pravni-vzdelavani

30

Právní článek Problematika levies

Důvody a koncepce práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním pro osobní potřebu Dle panující dualistické koncepce jsou obsahem autorského práva výlučná práva osobnostní a majetková (§ 10 AZ), výlučná majetková práva jsou uvedena demonstrativním výčtem v § 12 AZ. Těmi jsou především právo dílo užít (mj. i právo dílo rozmnožovat), právo na odměnu při opětovném prodeji originálu uměleckého díla a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Obecně k právu na rozmnožování Právě právo dílo rozmnožovat v souvislosti s rozvojem především digitálních technologií ztrácí svůj původní význam a s tím souvisí na jedné straně nutnost chránit autora a jeho majetková práva a na straně druhé dbát o rozvoj a užitek společnosti. Střet těchto dvou zájmů je vyřešen pomocí výjimek a omezení, jejichž koncepce je věcí právně-politickou, přičemž můžeme vycházet ze dvou autorskoprávních teorií - utilitaristické a přirozenoprávní.1 V angloamerickém právu panuje utilitaristická teorie, podle které je účelem autorského práva užitek společnosti, který je zajištěn ochranou autorů (především formou časově omezeného zákonného monopolu), jejichž díla (ať už autorská či vynálezecká) jsou pro společnost přínosem. Tato ochrana, která je zakotvena v osmém článku Ústavy USA, je zároveň motivací autora pro další tvorbu. Utilitaristická teorie řeší střet zájmů společnosti a autora pomocí institutu obecné výjimky, tzv. „fair use“, která při každém porušení autorových zájmů umožňuje posoudit, zda k němu došlo v rámci rozvoje obecného blaha.2 Na rozdíl od toho kontinentální přirozenoprávní či vlastnická teorie chápe duševní vlastnictví jakožto obdobu klasického vlastnictví a jeho ochrana tedy vyplývá ze stejných principů, jako ochrana práva vlastnického. Výjimky a omezení jsou ospravedlněny teorií o společenské úloze vlastnictví vyjádřené zásadou: „vlastnictví zavazuje“ (např. čl. 11, odst. 3 LZPS). Tyto zásahy, podobně jako zásahy do vlastnického práva, jsou omezeny tím, že omezení vlastnického práva je možné pouze na základě zákona a ve veřejném zájmu.3 Díky mezinárodní úpravě došlo k prolnutí těchto dvou koncepcí, a to jak v chápání účelu autorského práva, tak v pojetí omezení a výjimek. V mezinárodních smlouvách jsou tedy upravena různá omezení i výjimky, podléhají však obecnému pravidlu, tzv. three-steps-test, který je původně upraven v čl. 9, odst. 2 Revidované Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl v stockholmském znění (dále RBÚ)4. Právo na rozmnožování pro osobní potřebu je jednou z typických výjimek, a to z výlučného autorova práva na rozmnožování, takovou výjimku označujeme jako tzv. „zákonnou licenci“5, a to zákonnou licenci úplatnou. Jde o situaci, kdy autor je povinen strpět zásah do svých práv, avšak děje se tak za náhradu (tzv. levies). Obecně k „poplatkům“ Tímto způsobem je rozmnožování pro osobní potřebu upraveno ve většině zemí. Vedlo k němu řešení, které bylo zvoleno zákonodárcem v Ně-

mecku v 60. letech minulého století. To vycházelo ze sporů, zda může autor zakázat soukromé rozmnožování svého díla. Jelikož byl zákonodárce postaven před odpověď, že na to autor právo opravdu má, avšak musel by zakázat něco, co bylo běžně praktikováno, zvolil po mnoha různých návrzích kompromisní řešení kvazilicenčních poplatků za zařízení a nosiče, které byly k soukromému rozmnožování používány. Nastolení této nejisté rovnováhy bylo zvoleno také z toho důvodu, že nebylo možné soukromé rozmnožování žádným v té době známým způsobem zakázat.6 Šlo tedy o jakousi normativní sílu skutečnosti, která pohnula německé zákonodárce k tomuto kroku. Již v době svého vzniku bylo toto řešení považováno přinejmenším za kontroverzní a ze strany svých tvůrců za dočasné. Bylo však nutné vybalancovat práva a povinnosti obou stran, tedy autorů i uživatelů. Otázce vhodnosti tohoto řešení a jeho případných alternativ se budu věnovat až v druhé části mé práce.

Problematika levies Zhodnocení současného stavu Brzy po přijetí novely AZ a následně vyhlášky Ministerstva kultury č. 488/2006 se ze strany veřejnosti objevila řada výtek, které byly zaměřeny především proti povinnosti platit náhradní odměnu i v případě, že vůbec nedochází k rozmnožování chráněného autorského díla (např. zálohování dat apod.). Z tohoto důvodu byl také osloven ombudsman, aby využil své pravomoci a navrhl ÚS zrušení zmíněné vyhlášky Ministerstva kultury kvůli její údajné protiprávnosti a obecné nesmyslnosti nebo z důvodu „presumpce viny“ a „plošného zdanění“. Ombudsman nakonec rozhodl, že taková úprava není v rozporu s českým ústavním právem ani s principy přiměřenosti nebo zákazu diskriminace, avšak zavázal se do budoucna kontrolovat, zda se vyhláška Ministerstva kultury v souvislosti se změnou socioekonomických podmínek nedostane do kolize s ústavními limity výkonu veřejné moci.7 Taková reakce veřejnosti i otevřený závěr ombudsmanova vyjádření jasně poukazuje na nesystémovost a neudržitelnost současné podoby levies, které s jasným vědomím vznikly jako dočasné řešení situace, že každý rozmnožuje chráněná autorská díla a neexistuje možnost, jak tomu efektivně zabránit. S trochou nadsázky se dá říct, že jde o alibismus ze strany zákonodárců i majitelů majetkových práv. Snad je i právu svěřována příliš velká důvěra v tom, co všechno může vyřešit. Podstatnější by mělo být odstranění příčiny, kterou je dle mého názoru příliš velký rozdíl mezi cenou produktu na „oficiálním trhu“ a snadnost její bezplatné dostupnosti na „trhu neoficiálním“. Ekonomičtější a racionálnější chování majitelů majetkových práv každopádně není jediným řešením, ačkoliv byly na tomto poli zaznamenány jisté úspěchy jako např. legální alternativy k pirátským P2P k distribuci hudby jako např. iTunes aj8. Otázkou však zůstává, zda je možné za podmínek, kdy se střetávají zájmy majitelů práv, kolektivních správců, nahrávacího a filmového průmyslu, tzv. ICT průmyslu (tzn. výrobci, dovozci a příjemci přístrojů ke zhotovování rozmnoženin či nosičů dat) a spotřebitelů, celou situaci vyřešit tak, aby výsledkem byl efektivní systém ochrany práv autorů na jedné straně a rozvoje společnosti na straně druhé. To je vlastně hlavní úkol autorského práva. Jak však ukazují závěry Stakeholder consultation

z roku 2006, lze pouze těžko očekávat dohodu mezi těmito stranami.9 Další otázkou, kterou si musíme položit, je, zda je žádoucí současný stav měnit. Žádná úprava nebude nakonec nikdy bez vady, vždy se najde nějaká možnost, jak může být porušována a vždy se najde někdo, komu nebude úplně vyhovovat. Na tuto otázku si ale nemohu odpovědět jinak, než že změna je nutná. Systém levies byl určen pro rozmnožování pro osobní potřebu pomocí analogových metod, které ze své povahy nemohlo být kontrolováno individuálně. V době dematerializace děl a digitálních metod jejich šíření a tedy i rozmnožování je nutné celý dosavadní systém přezkoumat.10 Důležitým měřítkem jsou především ekonomické aspekty, protože kvůli nedostatečné ochraně, není současný systém náhradních odměn schopen zajistit majitelům majetkových práv dostatečnou kompenzaci, což v době masivní komercionalizace11 autorských práv neznamená nic jiného, než rozsáhlé ztráty průmyslového odvětví souvisejícím s autorskými právy. Problematika digitálního a analogového Dle mého názoru je nutné rozlišovat při rozmnožování pro osobní potřebu mezi rozmnožováním děl postupem analogovým a digitálním, a to z ryze praktického hlediska. V případě, že je dílo rozmnožováno analogově, dochází v každé další generaci ke snižování jeho kvality, dílo nemůže být ani šířeno tak snadno jako dílo digitální, které může být v dematerializované podobě velice snadno dále šířeno ve stále stejné kvalitě informačními sítěmi. Z tohoto usnadnění rozmnožování, šíření a jiného užití děl vychází celý fenomén pirátství. Z těchto důvodů si dle mého názoru zaslouží každá technologie rozmnožování nebo jiného užití díla rozdílnou úpravu.12 Návrhy řešení V následující části se pokusím z výše uvedených úvah dojít k několika nástinům řešení problematiky levies. Samozřejmě s vědomím toho, že jde pouze o demonstrativní výčet. DRM a TPM (individuální licence u digitálního díla) DRM, neboli Digital Rights Management je označení, které se vžilo pro systém, který umožňuje řízení licencovaných práv a správu placení autorských honorářů na individuálním základě digitální cestou. Tento systém je základem nového modelu elektronického obchodu zaměřeného na vytváření digitálního obsahu, který je dostupný uživateli až po zaplacení.13 Zakládá se na informacích o identifikaci předmětu ochrany, informacích o části obsahu a samotných technických prostředcích ochrany, které slouží k zachování určitých pravidel užití.14 Tento systém je opatřením technického rázu, které se nespoléhá pouze na efektivní vynucování práv a jejich respektování společností. Díky svému individuálnímu přístupu má i ambice ovlivnit obsah a trvání práva na odměnu v souvislosti se soukromým užitím. Velkým paradoxem tohoto řešení je však hrozba nebezpečí dalšího rozšíření zpoplatnění na nové technologické prostředky DRM, na což upozorňuje WIPO Evropskou komisi a doporučuje jí, aby pomohla členským státům při přechodu od levies k DRM.15 DRM jsou spolu s dalším rozvojem technologií velkou nadějí, která však na sebe nechá už příliš dlouho čekat.

Právní článek TPM, neboli Technical Protection Measures jsou technologie, které mohou být použity k zabránění nedovoleného rozmnožování nebo digitálního šíření děl.16 Jde například o prostředky bránící rozmnožování, prostředky kontrol přístupu, ověřování uživatele apod. Problémem v tomto případě na jedné straně zůstává, že většina takových ochranných prostředků lze různými způsoby obejít a na druhé straně je opět nutné zajistit možnost plnohodnotného užívání ze strany spotřebitele. Jak vyplývá již ze samotného pojmu DRM, je jejich užití možné pouze v digitálním prostředí. Analogově rozmnožovaná díla tedy vyžadují zvláštní úpravu. Individuální licence u analogových děl Poskytnutí oprávnění určitému nabyvateli k výkonu práva dílo užít určitým způsobem (v našem případě rozmnožování díla pro osobní potřebu), tedy udělení licence, je čistě teoretickým avšak plně spravedlivým řešením střetu zájmů autora a uživatele a zároveň odpovědí na námitky proti levies (např. plošné zdanění a presumpce viny) avšak „pohybuje se v rovině utopických představ“17 V případě, že by došlo k propojení DRM s analogovými díly, bylo by snad možné tyto představy aplikovat v praxi. Bezpochyby by to však vyžadovalo vynaložení obrovských nákladů, které by jistě výrazně překročily výši náhradní odměny v podobě dnešních levies. Představa, že by např. každá kniha byla označena speciálním čipem, který by umožnil zhotovení její kopie na podobným čipem označeném přístroji určeném k rozmnožování až po zaplacení jistého obnosu je pro mě spíše námětem autorskoprávní sci-fi než možnou budoucností. Co však považuji za značný problém týkající se DRM ve všech podobách, je hrozba zneužití možnosti zamezení volného šíření díla, tím pádem práva na informace, na svobodnou tvorbu a také zneužití osobních údajů. V případě ovládání DRM politickými i jinými zájmy by mohlo dojít k cenzuře všech nepohodlných děl popř. také k vysledování toho, kdo jaké dílo užívá, ať už jakýmkoliv způsobem. Kolektivní licence, kolektivní správa Současný systém zákonné (kolektivní) licence na rozmnožování díla pro osobní potřebu za náhradu, jejíž výběr je obhospodařován kolektivními správci je systém, který funguje ve většině evropských zemí. Všichni ho sice vidí jako dočasný a nesystémový, ale je to jedno z mála řešení, které alespoň částečně řeší současnou situaci. Je to systém, který může být cum grano soli aplikován v současné podobě pouze u analogových děl. V dnešní zákonné úpravě se zákonodárce snaží dojít k určitému kompromisu pomocí procentuálně stanového množství zhotovených kopií či použitých přístrojů na základě místa použití přístroje či prostým odhadem, čímž se sice ne úplně šťastně, ale alespoň nějak vypořádává s námitkami, že ne každé rozmnožované dílo je dílo chráněné (viz tabulka č. 1). Nutností tohoto řešení je vytvoření systému kolektivní správy, bez které by systém správy náhradních odměn musel být zcela nepřehledný a roztříštěný, což by zcela jistě přispívalo k nechuti platit náhradní odměnu a odporovalo by požadavku právní jistoty. Náhradní odměny jsou vybírány pomocí kolektivních správců ve většině zemí EU, a jak vyplývá z údajů uvedených v tabulce č. 1, jejich význam stále stoupá.18

Alternativní udělování licence Model alternativního udělování licencí je založen na propagaci a myšlence „tvořivé společnosti“, kde jsou díla a zvukové nahrávky zpřístupňovány bez poplatku. Tento model se v posledních letech těší stále větší oblibě u širokého spektra majitelů autorských práv, protože umožňuje tvůrci co možná nejjednodušeji a nejefektivněji rozšiřovat své dílo. K tomu mají dvě možnosti, buď se rozhodnou pro úplatnou licenční smlouvu nebo poskytnou své dílo zdarma za účelem snazší propagace. Avšak v případech, kdy majitel autorského práva souhlasí s rozmnožováním bez poplatku pro nekomerční účely, spotřebitel, který stahuje nebo rozmnožuje obsah díla na různé nosiče nebo prostřednictvím různých přístrojů je stejně povinen platit levies. V tomto případě jsou levies placeny, ačkoliv byl k rozmnožování udělen souhlas ze strany majitele majetkových práv.19 Jedná se o jeden z problémů, který je v současnosti řešen na evropské úrovni. Zrušení levies Mezi návrhy řešení nemůže samozřejmě chybět úplné zrušení levies. Je třeba si však uvědomit, že levies byly zavedeny jako náhrada za ušlý zisk autorů, kteří ač by měli mít právo zakázat rozmnožování díla pro osobní potřebu, byli v tomto svém právu omezeni zákonem. Kdyby tedy byly levies zrušeny a ponecháno právo na rozmnožování pro osobní potřebu, došlo by ke zcela zřejmé nerovnosti v postavení autorů a spotřebitelů. Dle mezinárodní i evropské úpravy mají státy pouze možnost a nikoliv povinnost stanovit výjimky a omezení z autorova majetkového práva na rozmnožování a to za náhradu. Stanovení náhradní odměny je conditio sine qua non.

31

Mezi 27 státy EU je pět takových, které této své možnosti nevyužily, jde o Velkou Británii, Irsko (kde se používá zvláštní právo na rozmnožování a neexistuje zde žádná výjimka na rozmnožování pro osobní potřebu a rozmnožování pro osobní potřebu je tedy neoprávněné), Maltu, Kypr a Lucembursko. V těchto členských státech je povolený pouze „time-shifting“ z vysílání, což znamená, že je možné nahrávání programů z vysílání pro pozdější domácí použití. Malta a Lucembursko zavedly výjimku z práva na rozmnožování avšak bez zavedení systému levies, což je dle mého názoru stav, který je v rozporu se zněním čl. 5, odst. 2 Informační směrnice. V Řecku se nepodařilo prosadit rozmnožování pro osobní potřebu za náhradu od roku 1999 a úprava byla odložena v roce 2003 kvůli nesouhlasu a nátlaku ze strany řeckého ICT průmyslu.20 Pro futuro Rád bych ještě zmínil několik okruhů, které je třeba následkem technologického vývoje řešit. Jedná se o otázku, co by mělo všechno by mělo být zpoplatněno. V současnosti se nehovoří pouze o nosičích dat a o přístrojích (viz tabulka). Z důvodu rozvoje digitálních přístrojů a potřeby zálohování dat bude poměr mezi kopírováním cizích a vlastních děl v podstatě vyrovnaný a „za takových okolností nebude možné, aby odpovědni byly pouze zástupci ICT průmyslu. Z logiky věci by musely být levies zavedeny i např. vůči poskytovatelům telekomunikačních služeb, kterými jsou přenášena autorská díla, protože ti mají z jejich užívání stejně takový ekonomický prospěch jako například výrobci nenahraných nosičů dat. V tom případě, by se levies značně rozšířily, a to by způsobilo vážné

Tabulka č. 1: Vybráno na levies (v milionech €) (Zdroj: Stichting de Thuiskopie 2005)

Tabulka č. 2: Levies z přístrojů v různých členských státech EU

32

Právní článek

nebezpečí zpětní reakce, která by se v konečném důsledku obrátila proti majitelům autorských práv, stejně jako proti blahu spotřebitelů“.21 Příbuzným problémem je zavedení levies na vícefunkční přístroje a za povšimnutí stojí i zvláštní situace v českém právním řádu, kdy dochází ke zjevné nerovnosti, když z povinnosti platby náhradní odměny jsou vyjmuty mobilní telefony (§6 odst. 2 vyhlášky MK č. 488/2006), zatímco i-pod či MP3 přehrávače této povinnosti podléhají, ačkoliv v dnešní době je již běžné, že mobilní telefony obsahují funkci přehrávání hudby. V tabulce č. 2 je možné srovnat poplatky za různá zařízení ve členských státech EU.22 (viz tabulka č. 2) Vedle problematiky zavedení levies na další skupiny přístrojů existují na evropské úrovni další otázky, které je třeba v brzké době vyřešit. Jedná se o víceré placení náhradní odměny v případě několikerého překročení hranice národních států, s čímž souvisí i otázka, zda není vybírání levies v každém státě překážkou volného trhu a nemělo by to tedy být řešeno na evropské úrovni. Dále se jedná o otázku, zda by se nemělo rozlišovat mezi spotřebiteli a profesionálními uživateli ICT techniky. Na tyto a další otázky bude muset dle mého názoru reagovat Evropský soudní dvůr nebo bude muset podobně jako u Informační směrnice dojít k širokému konsenzu při hledání řešení jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni všech zájmových skupin.

(Endnotes) 1 Vyjádření veřejného ochránce práv k vyhlášce 488/2006 Sb. kterou se stanocí typy přístojů ke zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosíčů záznamů a výše paušálních odměn. In: http://www.ochrance.cz/dokumentydokument.

2

3 4 5 6

7 8

9

10

11

12

php?back=/cinnost/stanoviska.php&doc=586, s. 5. 9. 4. 2008. Disertační práce - Univerzita Karlova. Právnická fakulta: Dobeš, P.: Vliv rozvoje technologií na autorské právo (rukopis); školitel Jan Kříž, Praha 2007, 166 s, s. 8, 12. Tamtéž. K tomu blíže Dobeš, P.: Vliv rozvoje technologií na autorské právo. V českém právu jsou rozlišovány pojmy volné užití a zákonná licence. Prof. P. Bernt Hugenholtz, Dr. Lucie Guibault, Mr. Sjoerd van Geffen: The Future of Levies in a Digital Environment, Final Report. Institute for Information Law Amsterdam, March 2003. In: http://www.ivir.nl/publications/other/DRM&leviesreport.pdf, chapter 3. 9. 4. 2008. Vyjádření veřejného ochránce práv k vyhlášce č. 488/2006 Sb. K úspěchu iTunes viz http://aktualne.centrum.cz/ ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=601530, 9. 4. 2008. Stakeholder consultation on copyright levies in a converging world, June 2006. In: http://ec.europa. eu/internal_market/copyright/docs/levy_reform/ stakeholder_consultation_en.pdf, Stakeholder opinions. 9. 4. 2008. Prof. P. Bernt Hugenholtz, Dr. Lucie Guibault, Mr. Sjoerd van Geffen: The Future of Levies in a Digital Environment, Final Report, summary. Srov. Dobřichovský, T.: Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví v kontextu evropského práva, dohody TRIPS a aktivit WIPO. 1. vydání. Praha. Linde Praha, a.s., 2004, 225 s, s 68. Srov. s textem čl. 38 Informační směrnice: „Digitální soukromé rozmnožování má předpoklady k většímu rozšíření a má větší hospodářský dopad. Je proto

13

14

15

16 17

18 19 20 21 22

potřeba brát patřičný ohled na rozdíly mezi digitálním a analogovým soukromým rozmnožováním a v určitých ohledech je třeba mezi nimi rozlišovat.“ Fair compensation for acts of private copying: Background document ,Brussels, February 2008. In: http://ec.europa. eu/internal_market/copyright/docs/levy_reform/ background_en.pdf. s. 25. Dobřichovský, T.: Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví v kontextu evropského práva, dohody TRIPS a aktivit WIPO, s 79. Current Developments in the Field of Digital Rights Management z 1. 8. 2003, In. Dobřichovský, T.: Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví v kontextu evropského práva, dohody TRIPS a aktivit WIPO s 66. Fair compensation for acts of private copying: Background document, s. 25. Kříž J., Holcová, I., Kordač, J., Křesťanová, V.: Autorský zákon. Komentář a předpisy související. 2. aktualizované vydání. Praha. Linde Praha, a.s., 2005, 792 s. s. 116. Tabulka In: Fair compensation for acts of private copying: Background document, s. 9. Fair compensation for acts of private copying, Background document, s. 15. Fair compensation for acts of private copying, Background document, s. 3. Stakeholder consultation on copyright levies in a converging world, s. 10. Stakeholder consultation on copyright levies in a converging world, s. 11.

Karel Dvořák

Vývoj eJustice v České republice I. Zhodnocení současného stavu Současný stav v oblasti justice v ČR je charakteristický tím, že existující informační systémy a technologie se prakticky výlučně zaměřují na oblast organizace a řízení justice.1 Přípravné i vlastní soudní řízení jak na občanskoprávním, tak trestním úseku zatím stále probíhá výlučně v listinné podobě, s minimální provázaností prostřednictvím elektronické komunikace, a to jak mezi jednotlivými články resortu justice a soudy, tak i mezi jednotlivými složkami veřejné správy a účastníky soudního nebo správního řízení. Podání elektronickou poštou na soudy je v současné době již možné.2 Elektronicky podepsaná podání musí mít připojen kvalifikovaný certifikát vystavený akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Fungování elektronické podatelny je řešeno zákonem a informace o elektronické podatelně musí být na webových stránkách.3 Neexistuje ovšem plně funkční e-komunikace mezi státními zastupitelstvími, soudy, účastníky soudního řízení a ostatními orgány veřejné moci (včetně Policie ČR). E-podatelna je dnes zpravidla prvním a současně posledním místem elektronického zpracování dokumentu (podání). Nadále totiž zůstává zásadní upřednostňování papírové formy oběhu dokumentů, která setrvává v podstatě jako jediný nosič informací pro soudní a správní řízení. Pokud se do oběhu výjimečně dostane elektronický dokument, je ihned „zprocesněn“ vytisknutím na papír a vložením do spisu, který dále koluje jako originál v papírové formě. Zjevné nevýhody papírové formy:4 • je méně bezpečná proti manipulaci či padělání, • je snadněji zničitelná (záplavy, plísně, hlodavci pod.), • občas se „ztrácí“ či je odcizena, • ztráta spisu přitom obvykle znamená nemožnost ukončit řízení, • obtížněji se transportuje (zasílá, předává),

• kdo chce nahlédnout do spisu, musí se osobně dostavit do lokality jeho fyzického uložení, • list papíru je vždy dražší než jeho elektronický obraz, • velké množství papíru nešetří životní prostředí. Při současném stavu české justice je možno ze systémového hlediska rozdělit zpracování a oběh písemností na tři základní části:1 (1) písemnosti na vstupu do soudního sytému, (2) písemnosti zpracovávané uvnitř soudního systému a (3) informace na výstupu ze soudního systému. Pokud jde o písemnosti na vstupu do soudního systému, obecné informace může tazatel získat v elektronické formě. Civilní soudní podání lze podle § 41 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, činit písemně, ve stanovených případech ústně, a dále mj. též elektronicky. V tomto případě však musí být podání doplněno předložením papírového originálu nebo papírovým podáním stejného znění. Elektronické podání tak plní funkci předběžného podání, ke kterému soud bez dodatečného písemného potvrzení nepřihlíží.2 Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších přepisů) umožňuje podání v písemné i v kvalifikované elektronické formě. Podání musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tím je zaručena originalita Viz a podrobněji: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Popis modulární struktury včetně jejich vazeb a návazností a harmonogram vybudování elektronické justice - studie proveditelnosti, 2007. 2 Na elektronické adrese podatelny [email protected] - tato přijímá datová média (FDD nebo CD) a datové zprávy ve formátu DOC nebo RTF. 3 Povinnost k provozování elektronických podatelen je stanovena obecně pro orgány veřejné moci zákonem 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v provedení nařízením vlády 495/2004 Sb. Postup při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronických podatelen upravuje vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. 4 Tamtéž (Popis modulární struktury … … studie proveditelnosti ). 1

Právní článek podání (všechny změny podání jsou zjistitelné) a obsah podání jako datové zprávy je spojen nezaměnitelným způsobem s podepisující osobou. Podání jsou doručována na elektronické podatelny soudů. Povinnost k provozování elektronických podatelen je stanovena obecně pro orgány veřejné moci zákonem 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v provedení nařízením vlády 495/2004 Sb. Postup při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronických podatelen upravuje vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. Pro písemnosti zpracovávané uvnitř soudního systému je z hlediska efektivity soudního řízení (samostatně stojí oblast elektronizace vlastní administrativy soudů) rozhodující možnost vedení soudního spisu v elektronické podobě. Zdlouhavost rozhodování soudů je zčásti zapříčiněna administrativními průtahy způsobenými pomalým oběhem papírových písemností mezi soudními instancemi i soudy stejné úrovně. Soudy se v době oběhu soudního spisu cestou poštovního styku dostávají do stavu vynucené nečinnosti ve vztahu k řešení dané kauzy. Elektronické vedení soudního spisu přináší rovněž v praxi významné zásadní zvýšení zabezpečení soudního spisu proti neoprávněné manipulaci s ním – především proti krádeži listin ze spisu, který často není proti takovému postupu dostatečně zabezpečen. V případě vhodného zajištění elektronického soudního spisu je možnost neoprávněné manipulace s jeho obsahem vyloučena.3 Na výstupu ze soudního systému se v současné době objevují v elektronické formě pouze informace organizačního charakteru nebo informace, které nejsou pro justici specifické (úřední deska, seznamy pracovníků, údaje podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a další). Již delší dobu se diskutuje otázka zveřejňování soudních rozhodnutí v plném rozsahu (s výjimkou specifických případů).4 Vedle obecného zvýšení informovanosti o rozhodování soudů by se tím zvýšila i kontrola činnosti soudců s pozitivní zpětnou vazbou na kvalitu jejich práce. Kvalitní, jednotný způsob zveřejňování rozhodování soudů napomůže prostřednictvím snadnější dostupnosti soudních rozhodnutí i ke snížení míry nejednotnosti judikatury.5 Při vysokých nárocích na ochranu, snadnou a současně selektivní dostupnost zpracovávaných, přenášených a uchovávaných dat, vznikajících činností justice, je zřejmé, že odpovídající zajištění výše uvedených postupů může být realizováno efektivním způsobem pouze v rámci komplexního, jednotně připraveného, vedeného a odpovídajícím způsobem procesně zajištěného projektu elektronizace české justice „E-Justice“.6 Komplexní informační řešení z tohoto projektu vzešlé musí mj. zajistit ochranu příslušných dat na úrovni rámcově odpovídající např. standardům v oblasti bankovnictví.

Elektronický Realizace – již v provozu platební rozkaz Elektronický soudní spis

Realizace – plánuje se

Převod zvuku na text (elektronická zapisovatelka)

Realizace – plánuje se

Elektronické náramky

Elektronické náramky pro pravomocně odsouzené v nižší trestní sazbě budou znamenat pro odsouzené „domácí vězení“. Realizace – plánuje se

III. Závěrem aneb cíle eJustice Oproti dosavadním způsobům realizace informačních systémů v resortu MSp ČR, které se soustřeďovaly na implementaci dílčích agend bez hlubší strategie jejich vzájemné integrace, při realizaci současného projektu eJustice je sledován globální cíl vytvoření informačního systému založeného na integrujícím prvku, jímž je specifikace elektronického spisu jakožto jednotné datové základny, od níž se dále odvíjejí požadavky na odpovídající softwarovou a hardwarovou základnu. Realizace projektu e-Justice sleduje následující strategické cíle: 



Vytvoření formalizované specifikace (standardu) elektronického spisu 

otevřenost (veřejná dostupnost této specifikace umožňuje libovolnému dodavateli technologie vyvinout software pro podporu nava zujících agend a současně zabrání závislosti na jediném dodavateli technologie)



platformová nezávislost (umožní využití různých hardwarových a softwarových platforem při realizaci jednotlivých prvků celého řešení, což kromě nezávislosti na jediném dodavateli má výhodu i při postupném přechodu na budoucí technologie)



multimediálnost



rozšiřitelnost

Zajištění dostupnosti a stability elektronického spisu v čase 

II. Současné a plánované projekty PROJEKT

POPIS

infoSoud

Po zadání příslušného jednacího čísla možnost sledování soudních jednání probíhajících u všech soudů. Efektivní nástroj především pro účastníky soudního řízení. Realizace – již v provozu

Obchodní rejstřík

Další rozvoj rutinně provozovaného informačního systému, umožňujícího poskytování výpisů z evidence Obchodního rejstříku oprávněným osobám a organizacím. Příprava on-line formuláře (web formuláře i formuláře pro Filler602) pro veřejnost, který bude sloužit pro podání na provedení změny v zápise (včetně možnosti připojení příloh). Příprava podepsaného výstupu v XML formátu pro uživatele sítě Internetu. Realizace – v přípravě

Insolvenční rejstřík

Rozvoj funkcionalit aplikace zprovozněné již od 1.1.2008. Validace, zjednodušené vyhledávání a stahování informací Realizace – již v provozu

Evidence soudních rozhodnutí

Zajištěn rutinní provoz u všech soudů kromě Nejvyššího soudu – připravuje se. Realizace – v přípravě

Přehled jednání v jednacích síních

Realizace – v přípravě

33



efektivita řešení



schopnost implementování změn



zaručená doba použitelnosti spisu

Zajištění úplné harmonizace spisu s legislativou 

definice legislativního rámce



garantovaná implementace všech právních aspektů týkajících se spisu



zaručená autentičnost a integrita spisu JUDr. Bohumír Štědroň, Ph.D.,LL.M. Advokát, soudní znalec, poradce na MVČR a MSpČR

Tamtéž (Popis modulární struktury … … studie proveditelnosti ). §42/3 OSŘ: „Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.“ 7 Tamtéž (Popis modulární struktury … … studie proveditelnosti ). 8 Viz. např. volební program SNK Evropští demokraté - http://www.snked.cz/index.php?dok=1288. 9 Tamtéž (Popis modulární struktury … … studie proveditelnosti ). 10 Podrobněji např. viz. rozhovor s Ministrem spravedlnosti ČR Jiřím Pospíšilem na serveru www.ejusti ce.cz (20.6.2007). 5 6

34

Advokátní kanceláře

Allen & Overy je jedním z nejatraktivnějších zaměstnavatelů Ve zvláštní zprávě Financial Times uveřejněné letos na jaře, Top 50 Best Workplaces (50 nejlepších zaměstnavatelů), se Allen & Overy umístila mezi nejlepšími zaměstnavateli jako jediná z mezinárodních právních kanceláří. Další společnosti uvedené ve zprávě působí v jiných podnikatelských segmentech Velké Británie. Udělené ocenění nás těší o to víc, že jedna z oblastí hodnocení vycházela z dotazníku vyplňovaného v nedávné době zaměstnanci. Jedním z jeho důležitých bodů byla i důvěra zaměstnanců k organizaci. Naše globální ředitelka lidských zdrojů, Genevieve Tennant, k tomu uvádí: „Abychom našim zaměstnancům dokázali nabídnout atraktivní možnosti profesního růstu, odvedli jsme v posledních letech velký kus práce. Podstatná část hodnocení je založena na zpětné vazbě od zaměstnanců, a díky tomu víme, že naše snaha byla úspěšná.“ Organizace Great Place to Work, která hodnocení provádí, používá model vycházející z více než dvacetiletého zkoumání prostředí v jednotlivých firmách, v rámci něhož provádí i tzv. kulturní audit. Účastníci mají dále možnost vyjádřit se například k přístupu dané společnosti ke společenské odpovědnosti firem a uvést kroky jí realizované v této oblasti. Dalším oceněním, které jsme na jaře 2008 získali, a to již potřetí v řadě, je titul Most Popular Graduate Recruiter in the Sector of Law (Nejoblíbenější zaměstnavatel absolventů právnických fakult) udělovaný listem The Guardian. Jedná se o ocenění přístupu zaměstnavatelů ke koncipientům na počátku jejich profesní dráhy a zhodnocení toho, zda jsou dané sliby později plněny. Dalším posuzovaným kritériem je to, nakolik jsou zaměstnavatelé kreativní při vyhledávání nových zaměstnanců a celkovém řízení lidských zdrojů. Hodnotitelé pocházejí z řad odborníků působících v oblasti lidských zdrojů a rozvoje profesního růstu. V návaznosti na tato ocenění bychom vám rádi přiblížili, jak pražská kancelář Allen & Overy přistupuje k oblasti školení, stáží a tzv. pracovních rotací, kterých se studenti práva a koncipienti účastní.

Školení Každý student a koncipient absolvuje bezprostředně po nástupu do naší kanceláře školení, která probíhají lokálně, regionálně ve střední Evropě nebo centrálně v Londýně.

Vstupní školení Při nástupu je každému novému zaměstnanci poskytnuto vstupní školení, které je zaměřeno na specifické odborné znalosti, vnitřní předpisy kanceláře, popis činností, jimiž se kancelář zabývá, know-how, standardní formátování dokumentů a práci s virtuálním systémem Omnia (tzv. hard skills). Následně si nový zaměstnanec může vybrat školící programy v oblasti jazykové (např. právní angličtinu či přípravu na některé jazykové certifikáty) nebo v oblasti informačních technologií (certifikáty Microsoft Office Specialist z programu Word, Excel, Outlook či Power Point). V současné době se dva naši členové účastní zvláštního programu nabízeného Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Jedná se dvouleté dálkové studium, po jehož absolvování získává student „Diploma of English and European Union

Law“ na Institute of Continuing Education, University of Cambridge. Rádi vyhledáváme nové možnosti vzdělávání a rozšiřování znalostí a dovedností našich zaměstnanců.

Profesní vstupní školení V prvním roce od nástupu se každý nový student či koncipient zúčastní třídenního vstupního právního školení, které je rozděleno na blok A a blok B, konané každoročně v září a v květnu v naší varšavské kanceláři. Je zaměřeno na základy přípravy smluv (draftování), právní angličtiny, účetnictví, požadavků na due diligence, řízení a účast na transakcích a sdílení know-how. Přednášejícími jsou naši regionální partneři, seniorní advokáti nebo partneři a kolegové z dalších Allen & Overy kanceláří. Součástí je rovněž školení zaměřené na hard skills, prováděné regionální školitelkou.

Následné profesní školení Krátce po nástupu se koncipienti profilují v oblasti práva, na niž se chtějí specializovat. I když se podílí na různých transakcích a jejich práce je různorodá, školí se především v oblastech, o které mají dlouhodobý zájem a v nichž je jejich působení pro kancelář nejpřínosnější. Specializovaná profesní školení probíhají v naší londýnské kanceláři a účastní se jich kolegové z různých kanceláří Allen & Overy. Jedná se zejména o University of Corporate Law, University of Banking, University od International Capital Markets, Univesity or Real Estate atd. Přednášejícími jsou londýnští partneři a často také spolupracující profesoři z Oxford Institute. Advokátům nabízíme program podobný výše uvedeným „Universities“ a dále několik stupňů školení s názvem Associate Development Program, zaměřené na tzv. soft skills. V průběhu svého koncipientského působení se kolegové rovněž zúčastňují zvláštních celoevropských či globálních školení (offsites), která probíhají v různých metropolích. Například místem setkání specialistů na právo nemovitostí (včetně koncipientů) byl letos Madrid, daňoví specialisté se letos sešli v Amsterodamu a odborníci na pracovní právo v červnu v Praze. Koncipienti se dále zúčastňují povinných i nepovinných školení pořádaných ČAK. Po ukončení třetího roku koncipientského působení mají zájemci o složení advokátních zkoušek možnost požádat o dvouměsíční placené studijní volno, které jim umožní komplexní přípravu na náročné zkoušky.

Rotace Koncipienti a studenti práva, kteří u nás pracují, mění obvykle každých šest měsíců své pracovní místo. Znamená to, že sedí v kanceláři vždy s jiným advokátem a/nebo koncipientem a pracují v oblasti práva a na transakcích, kterými se zabývá právě příslušný advokát. Získávají tak zkušenosti z různých oblastí práva – začnou například fúzemi a akvizicemi, dalších šest měsíců stráví v oblasti kapitálových trhů, následně se posunou do oblasti nemovitostí či bankovnictví, soutěžního práva, regulace nebo řešení soudních sporů apod. Studenti či koncipienti pracují někdy na lokálních, někdy na mezinárodních transakcích, často s jinými klienty

a kolegy. Získají tak výbornou praxi a současně skvělý základ pro přípravu na advokátní zkoušky. Tzv. rotace probíhá tradičně v březnu a v září.

Stáže Program stáží či dočasného vyslání do mezinárodních kanceláří rozdělujeme na tzv. stáže typu Business Need nebo Development Need. Stáže v rámci Development Need trvají 6 měsíců a probíhají v Londýně a přístup k nim mají všichni advokáti. Stačí, aby se advokát na stáž přihlásil a vyčkal, až na něj v dané kanceláři přijde řada. V Londýně potom pracuje v právní oblasti, kterou si sám vybere, jako člen lokálního týmu na jeho transakcích a s jeho klienty. Ke stážím v rámci Business Need mají přístup všichni. Naši koncipienti například pracovali několikrát v Bruselu ještě před vstupem České republiky do EU, později ve Frankfurtu apod.

Opětovná možnost nahlédnout pod pokličku! Brzy bude zahájen 9. ročník soutěže studentských prací. Jeho velmi úspěšný loňský ročník zaznamenal jednu zásadní změnu. Ocenění totiž nebylo pouze finanční. Vítěz získal spolu s finanční odměnou víkendový pobyt v Londýně s účastí na celodenním programu otevřených dveří naší londýnské kanceláře, organizovaném pravidelně pro britské studenty práva. Těšíme na setkání s vámi buď v rámci dalšího ročníku soutěže studentských prací anebo na některé z našich tradičních aktivit – na dnech otevřených dveří, seminářích, při kontaktních dnech na fakultách atd. Máte-li zájem o více informací, navštivte internetovou adresu www.allenovery.com/career. uk, na které najdete spoustu dalších zajímavých podrobností. Marcela Hogenová Office Manager

Allen & Overy byla založena ve třicátých letech 20. století v londýnské City a dnes je jednou z největších mezinárodních kanceláří na světě. Má na 5500 zaměstnanců a 500 partnerů a zahrnuje 31 kanceláří na celém světě. Naši právníci sdílejí podrobné znalosti práva v rámci jednotlivých národních systémů a mají rozsáhlé zkušenosti z nesčetných mezinárodních transakcí. Bankovní a finanční praxe kanceláře a její praxe v oblasti kapitálových trhů a soudních sporů je celosvětově výtečně hodnocena. Mimo to se Allen & Overy dle nejnovějších průzkumů podílí na třech ze čtyř největších mezinárodních transakcí na poli fúzi a akvizic. Region střední Evropy, který v článku zmiňujeme, znamená kanceláře v Bratislavě, Budapešti, Bukurešti, Praze a Varšavě. Tyto kanceláře spolu úzce spolupracují.

1. místo v soutěži

„Právnická firma roku 2008“ v těchto kategoriích:

Největší advokátní kancelář v ČR Bankovní a finanční právo, kapitálové trhy Pracovní právo Soutež „Právnická frma roku 2008“ pořádá EPRAVO.CZ, a. s., pod záštitou České advokátní komory.

Děkujeme za důvěru.

PRK Procházka Randl Kubr / Jáchymova 2 / 110 00 PRAHA 1 tel: +420 - 221 430 111 / fax: +420 - 224 235 450 / [email protected] www.prkpartners.cz