Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Funkční příprava a výběr talentů pro sportovní gymnastiku Bakalářská práce
Autor práce: Hana Ondrášková Vedoucí práce: Mgr. Petr Hedbávný, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací V Brně, 23.4.2015 --------------------------------------------------------vlastnoruční podpis
2
Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce, panu Mgr. Petru Hedbávnému, Ph.D. za vedení a odborné konzultace při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat trenérce Mgr. Radce Pánkové a SG Sokol Brno 1 za umožnění a pomoc při testování cvičenek.
3
Obsah 1. Úvod .....................................................................................................................................5 2. Přehled poznatků ..................................................................................................................6 2.1. Historie sportovní gymnastiky……………………………………………………….6 2.2. Pravidla sportovní gymnastiky - ženy….…………………………………………….8 2.3. Přehled jednotlivých nářadí - ženy...............................................................................9 2.3.1. Přeskok...............................................................................................................9 2.3.2. Bradla ……………………………………………….………………………...9 2.3.3. Kladina...............................................................................................................9 2.3.4. Prostná..............................................................................................................10 2.4. Funkční příprava ve sportovní gymnastice u dětí předškolního věku…………… 10 2.4.1. Věkové zákonitosti…………………………….………………………….….10 2.4.2. Pohybová příprava u dětí předškolního věku..………………….……………11 2.4.2.1. Složky pohybové přípravy….…………………………………….…11 2.4.2.2. Plánování pohybové přípravy……………………………………….11 2.5.
Výběr talentů ve sportu .............................................................................................12 2.5.1. Výběr talentů ve sportovní gymnastice ...........................................................13 2.5.2. Rodinné zázemí ……………………………………………………………...13
3. Cíle a úkoly .........................................................................................................................14 3.1. Cíl práce ......................................................................................................................14. 3.2. Úkoly práce ..................................................................................................................14 4. Metodologie ........................................................................................................................15 4.1 Použité metody .............................................................................................................15 4.1.1 Testování a měření ..............................................................................................15. 4.1.2 Dotazník ..............................................................................................................21 4.2. Zkoumaný soubor ......................................................................................................21. 5. Výsledky .............................................................................................................................22. 5.1. Hodnocení testovacích cviků ................................................................................... 22 5.2. Vyhodnocení í dotazníku ...........................................................................................26 6 . Diskuze ..............................................................................................................................38 7. Závěr ...................................................................................................................................41 Seznam iteratury.......................................................................................................................42 Seznam příloh a obrázků...........................................................................................................43 Souhrn.. ………………………………………………………………………………………46 4
1. Úvod Jako svoji závěrečnou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Funkční příprava a výběr talentů pro sportovní gymnastiku. Výběr tématu nebyl náhodný, jsem bývalou aktivní závodnicí a jako každý, kdo se věnoval od útlého dětství
sportovní gymnastice, znám
důvěrně prostředí tělocvičny a gymnastického zázemí. V současné době sbírám zkušenosti z praxe trenéra v gymnastické přípravce ve svých bývalých mateřských oddílech na Moravské Slavii a Sokole Brno 1. Sport patří k lidským činnostem, které všeobecně kultivují člověka, a
sportovní
gymnastika potom rozvíjí veškeré pohybové dovednosti. Historii českého sportu zásadně ovlivnila tělovýchovná organizace Sokol. Jednak všeobecně zorganizovala sportovní život v oddílech a dále se odchovanci České obce sokolské zasloužili o četné světové úspěchy právě ve sportovní gymnastice. Role tělovýchovných organizací se v současné době sice změnila a utlumila, ale snad je jen otázkou času, kdy nastane jejich oživení a budou vytvořeny lepší podmínky pro sportovní a pohybové využití. Gymnastické přípravky patří neodmyslitelně k činnostem tělovýchovných jednot a rozvíjí pohybové dovednosti dětí ve věku 4 - 6 let. Úkolem trenéra je kromě jiných činností i aktivně vyhledávat a odborně vybrat talentované děti, které mají nejlepší předpoklady pro závodní činnost ve sportovní gymnastice. Ve své práci se zaměřuji na přípravu a výběr talentů pomocí testu pohybových aktivit, který je zaměřen na koordinaci, obratnost, rychlost a sílu, a to v průběhu šesti měsíců. V další části hodnotím vliv rodinného zázemí dětí, které cvičí v gymnastické přípravce, pomocí dotazníku, který jsem vypracovala a kde jsou otázky zaměřeny na motivaci rodičů, představy o dalším sportovním zaměření dítěte, ale také např. na vzdálenost bydliště od cvičiště, ekonomické zázemí rodiny a typ výchovy. Kvalitní výběr pohybově a psychicky zdatných jedinců z gymnastické přípravky umožňuje dostatečně širokou základnu závodní sportovní gymnastiky. Zároveň ovlivňuje zásadním způsobem konečný výsledek celého tréninkového a organizačního snažení, protože až z této základny může vyrůst cvičenec, který bude schopen splnit stále vyšší obtížnost cvičení a preciznější techniku složitých gymnastických sestav.
5
2. Přehled poznatků 2.1. Historie sportovní gymnastiky Všechny historické poznámky o sportovní gymnastice se obracejí k antice a překladu řeckých slov γυμναστής (gymnastés) a γυμνός (gymnós). Již původ, překlad a použití tohoto slova pro dnešní podobu gymnastiky naznačuje, že toto cvičení stálo u zrodu tělesné kultury jako takové. Gymnós se překládá do češtiny jako nahý a souvisí se cvičením nahých závodníků, natřených olivovým olejem,
které bylo úředně povoleno od patnáctých
Olympijských her starého Řecka (Kos, 1990). Ještě zajímavější je odvozené slovo gymnastés, které se volně překládá jako znalec sportu a označoval člověka, který je bojovník a/nebo člověk vzdělaný v nauce o tělesném cvičení. Takovým byl lékař a filozof Klaudios Galenos, který se v Pergamu staral o zraněné gladiátory a získával – kromě znalostí
z oblasti
traumatologie – také znalosti o tělesném cvičení. Dalším zajímavým odvozeným slovem je gymnasion, což bylo označení cvičiště a tělocvičny s hygienickým a kulturním zázemím. Tehdejší soutěžení se ale podobalo spíše atletice, po celou dobu historie starověkých olympijských her byl hlavní závodem běh, později se přidal skok, hod, zápas a plavání. Vedle fascinující antiky je středověk pro sport nudným a nepříliš významným obdobím, kdy tělesná výchova stagnovala a gymnastika byla omezena jen na jakési preventivní a hygienické cvičení. Až novověk vzkřísil zájem o tělesné cvičení. Předzvěstí byla práce benátského lékaře Mercurialise, který považoval tělesná cvičení za pevnou součást medicíny a zdraví (Gajdoš, 1988). Ale až bouřlivák, teolog a filolog Friedrich Ludwig Jahn (1778 - 1852) spustil lavinu gymnastického hnutí a je dodnes znám pod svou přezdívkou „Turnvater Jahn“ (česky „Jahn, otec gymnastiky“). Podhoubím turnerského hnutí byl pocit ponížení Němců po válce s Napoleonem. Jahn byl vlastenec, který chtěl veřejným cvičením a pocitem sounáležitosti ke stejnému spolku vrátit mladým lidem fyzickou a morální sílu. Tyto gymnastické spolky („TurnVereine“) se rychle rozšiřovaly a posilovaly národní sebevědomí. Jako každý člověk, který zanechá nezapomenutelnou stopu v historii, měl zajímavý osud, Na jednu stranu státní učitel gymnázia, člen frankfurtského Národního shromáždění, člen bezpečnostní tajné služby, vyznamenán železným křížem za statečnost, na druhou stranu 6 let vězněn, vykázán z Berlína, obviněn z pobuřování. Pro gymnasty je ale symbolem prvního budovatele novodobých tělocvičen, první z nich byla pod širým nebem byla vybavena gymnastickým nářadím podle
6
GutsMuthse
a názvy některých
gymnastických prvků a nářadí
jsou dodnes součástí
názvosloví. Turnerské hnutí se rychle rozšiřovalo v německy mluvících zemích, pro svůj nacionalistický charakter bylo např. v Rakousku zpočátku zakázáno. Později bylo zneužito politicky před a v průběhu druhé světové války, ale to již nepatří do historie sportovní gymnastiky. Také v Československu byla založena německá tělovýchovná organizace, a to v roce 1919 (Waic, 2004). Švédský systém zdravotní a průpravné gymnastiky založil Petr Henrik Ling (1776 – 1839), jeho nářadí známe dodnes – švédskou bednu, lavičku, ribstole. Jako protipól tohoto statického Lingova cvičení vznikl francouzský systém dynamického cvičení, který propagoval Georges Demeny (18502 – 1914) , V Čechách bylo zlomovým momentem založení Tělocvičné jednoty Pražské (16.2.1862), přejmenované za tři roky na Sokol Pražský. Jejím prvním náčelníkem byl dr. Miroslav Tyrš, autor Základové tělocviku, později nazvané Tyršova soustava.
V roce 1889 se konal
ustavující sjezd České obce sokolské a začala historie všesokolských sletů. V roce 1941 byla organizace Sokol zrušena a 8.9.1941 byli zatčeni a odvezeni do koncentračních táborů všichni vedoucí činovníci sokolských jednot a žup (3600 členů). V roce 1948 se uskutečnil XI. Všesokolský slet, v 50tých letech se staly tělovýchovné jednoty součástí ČSTV a až v roce 1990 byla Česká obec sokolská znovu obnovena (Web Sokola Pražského).. Nejstarší mezinárodní federací se stala Fédération Européenne de Gymnastique (FEG), zakládající členové jsou Francie, Holandsko a Belgie, 1881. Česká obec sokolská přijala členství v roce 1897. Nástupcem se stala v roce 1922 Féderation Internationale de Gymnastique (FIG) přijetím členství mimoevropských federací. Sportovní
gymnastika
patří
k magnetům
olympijských
závodů.
Vůbec
první
československý olympijský vítěz je Bedřich Šupčík (1898 – 1957), sportovní gymnasta, který získal zlatou medaili
v Paříži v roce 1924 za šplh na laně bez přírazu (Říman, 1986).
Úžasným výkonem bylo cvičení Aloise Hudce (1908 – 1997) na kruzích na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936, za které získal zlatou medaili. Díky filmovému záznamu můžeme
jeho
výdrže
a
rozpor
střemhlav
obdivovat
dodnes
(web
stream).
A
nezapomenutelnou je Věra Čáslavská (*1942), sedminásobná olympijská vítězka, rekordmanka v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí.
7
2.2. Pravidla sportovní gymnastiky Sportovní gymnastika je koordinačně estetický sport, který se řídí pravidly vycházející z usnesení Mezinárodní gymnastické federace. V průběhu závodu spolu gymnastky nesoupeří přímo, ale jednotlivě předvádí své závodní sestavy. Výkon je sledován sborem rozhodčích, kteří subjektivně posuzují provedení, techniku cvičení a obtížnost. Na konci devatenáctého století se soutěžilo úplně jinak než dnes, pravidla platila pouze pro jednotlivé závody. Až od druhé poloviny dvacátého století se pravidla ustálila a s růstem kvality gymnastických sestav se začal zvyšovat tlak na kvalitu rozhodčích. Od roku 1964 se začali rozhodčí školit systematicky, a to na základě vydávání nových pravidel ve spojitosti se čtyřletým cyklem olympijských her. Způsob hodnocení gymnastického výkonu se může zdát poněkud složitý a nepřehledný. Podle pravidel platných od 1.1.2006 se zrušila maximální známka deset bodů a změnil se způsob hodnocení závodních sestav. Posuzují se dvě kvality: provedení a obtížnost sestavy, za každou kvalitu se stanoví známka. Součet těchto dvou známek určuje konečné hodnocení závodnice. Závodní sestavu posuzují dva panely rozhodčích. Rozhodčí panelu D hodnotí obtížnost sestavy podle tabulek prvků uvedených v pravidlech, rozhodčí panelu E hodnotí kvalitu provedení a za všechna porušení pravidel a podle velikosti chyby ohledně techniky cvičení, plynulosti pohybu, držení těla, požadované a statické polohy penalizuje závodníka od 0,1 (malá chyba) do 1 bodu (pád). Každá nová verze pravidel sportovní gymnastiky uvádí změny v hodnocení obtížnosti a provedení. Změny v hodnocení obtížnosti vycházejí z koordinační náročnosti
cvičebních tvarů a jejich vazeb, jsou rozlišeny na kategorii seniorskou a
juniorskou. Pravidla ošetřují maximální počet započitatelných cviků obtížnosti a mnoho dalších dílčích pravidel, jako je pravidlo o opakování cvičebních tvarů, pravidlo o vazbách, o zakázaných cvičebních tvarech pro juniorky apod. Změny v hodnocení provedení vycházejí jednak z obecných předpisů, které vystihují pohybový obsah gymnastického výkonu, dále ze specifických požadavků na techniku cvičení, držení těla a jeho částí, plynulosti pohybu, držení a polohy a také zdůrazňují požadavek na obsah, skladbu a prezentaci gymnastické sestavy (web gymfed). Přesto zůstává objektivita posuzování gymnastického výkonu červenou nití, táhnoucí se gymnastickými soutěžemi. Prozatím platí, že neutuchá snaha zdokonalovat principy zajišťující
a kontrolující objektivnost, mezi které patří
8
morální principy, pravidlo o
přístupných rozdílech mezi součty středních srážek za provedení, pořizování videozáznamů a statut referenčních rozhodčích a rozhodčího kontrolora.
2.3. Přehled jednotlivých nářadí - ženy Cvičenky ve sportovní gymnastice závodí ve víceboji družstev, víceboji jednotlivkyň a ve finále na jednotlivých nářadích. Disciplíny jsou čtyři: přeskok přes gymnastický stůl, bradla o nestejné výši žerdi, kladina a prostná. 2.3.1. Přeskok Přeskok je základní disciplínou sportovní gymnastiky jak žen, tak mužů. Obtížnost cviků se výrazně zvýšila od doby, kdy byl v roce 2000 původně příčně postavený kůň nahrazen přeskokovým stolem s větší dohmatovou plochou. Tato plocha musí být umístěna ve výšce 125 cm a představuje zlepšení bezpečnostního prvku pro letovou fázi. Dále obtížnost prvků zvyšuje odrazový můstek, gymnastky si ho mohou umísťovat do libovolné vzdálenosti podle své potřeby a
mohou předvést jeden prvek ještě před odrazem z můstku. Rozběhová
vzdálenost je maximálně 25 m. Pravidla určují, že se gymnastky musí při přeskoku dotknout dohmatové plochy rukama, aby byl přeskok platný. Pokud gymnastka doskočí mimo výseč doskočiště určený pro doskok bez srážky, je penalizována. 2.3.2. Bradla Cvičení na bradlech patří pro gymnastky k nejnáročnější disciplíně, kdy předvádějí složité prvky, které jsou převzaty i z mužské hrazdy. Sestavy jsou velmi dynamické a vyžadují po gymnastkách velkou sílu v horních končetinách a vysokou schopnost orientace v prostoru. Cvičení na bradlech prodělalo historicky největší vývoj, kdy původní umístění žerdí ve stejné výšce s úzkým rozpětím vyžadovalo úplně jiný charakter cvičení, sestavy byly z velké části statické. Jakmile se změnilo rozpětí žerdí až na dnešních 160 cm a žerdě se umístily do nestejné výšky – jedna je umístěna do výše 160 cm a druhá do výše 235 cm – dostaly gymnastické sestavy velmi dynamický charakter. Navíc toto umístění žerdí umožňuje složité prvky, jako jsou toče, veletoče, letové prvky a hlavně vazby prvků, seskok je představován saltem, na vyšší úrovni vícenásobným. Důraz je kladen na plynulost sestavy. 2.3.3. Kladina Kladina patří k nářadí, které vyžaduje odvahu. Je velmi náročné na schopnost rovnováhy, orientaci v prostoru a schopnosti soustředit se. Výuka se začíná na čáře na zemi, poté na 9
lavičce a nakonec na kladině, která je pouze 10 cm široká. Její umístění se zvyšuje nad zem, konečná výše je ve 120 cm, kladina je dlouhá 5 m, výška břevna je 16 cm, je potaženo koženkou a je odpružené. Sestava je tvořena podobně jako na prostných, a to prvky akrobatickými, jako jsou salta a přemety, a gymnastickými, zejména rovnovážnými prvky, piruety, obraty a skoky. Je časově omezena, musí trvat minimálně 70 sekund a maximálně 90 sekund. K náskoku na nářadí může gymnastka použít můstek. 2.3.4. Prostná Prostná jsou považována za královskou disciplínu sportovní gymnastiky. Gymnastická sestava na prostných u žen je doprovázena hudbou, která společně s nápaditou choreografií umocňuje estetický zážitek. Proto patří k magnetům divácké atraktivity. Cvičí se na ploše o rozměrech dvanáct krát dvanáct metrů, která je tvořena odpruženou podlahou pokrytou gymnastickým kobercem. Délka sestavy je minimálně 70 sekund a maximálně 90 sekund. Skládá se z minimálně deseti
akrobatických prvků, které jsou propojeny
ostatními
gymnastickými prvky, zejména se využívají prvky síly, rovnováhy, stoje na rukou, vše je propojeno choreografickými vazbami, které umožňují i prvky uvolněnosti. Hudební doprovod je povinný, ladí s choreografií a určuje tempo sestavy.
2.4. Funkční příprava ve sportovní gymnastice u dětí předškolního věku Všeobecně platí, že funkční příprava tvoří základ výuky všech gymnastických disciplín. Aby dítě předškolního věku bylo schopno naučit se daný prvek, musí získat potřebnou pohybovou dovednost. Až získá požadovanou úroveň potřebných schopností, může se přistoupit k nácviku prvků. 2.4.1. Věkové zákonitosti Každý člověk je sice individualita, ale v určitých obdobích jeho vývoje platí obecné zákonitosti. Platí to zejména pro období dětství a dospívání. V tomto období musí trenér znát a respektovat intenzivní růst svého svěřence, vývoj a dozrávání organismu, psychický vývoj a sociální dozrávání a možnosti pohybového rozvoje (Perič, 2004). Děti předškolního věku mají vysokou potřebu pohybu, vyvíjí se hrubá motorika, která je ukončena ve čtyřech letech. Pro tento věk je charakteristická hravost, velký kloubní rozsah ale také náchylnost ke zlomeninám, protože dětská kostní tkáň obsahuje menší množství nerostných látek oproti dospělým.
10
V mladším školním věku plynule narůstá výška, narůstá objem těla a pokračuje osifikace kostí.
Zpočátku se jednotlivé orgány a segmenty těla vyvíjí nerovnoměrně, dítě není
„zmenšený dospělý“. Toto období je vhodné pro rozvoj rychlostních, koordinačních a akčněreakčních schopností. Motorika ještě není efektivní a úsporná, v tomto období je vhodné rozvíjet svalovou koordinaci
a klást důraz na zpřesnění polohy a pohybů. Oblast myšlení
ovlivňuje škola, formování názorů pak dětský kolektiv. Od 9. roku zdokonalená percepce umožní odhad vzdálenosti, zlepšuje se periferní vidění, to umožňuje nácvik prostorových cviků. Zároveň se může již určit lateralita a směr otáčení. Dozrání vestibulárního aparátu v jedenácti
letech umožní zdokonalení rovnovážných dovedností. Tento věk se nazývá
„zlatým věkem motoriky“ a v období věku 8 - 12 let dítě získává nejširší škálu pohybových zkušeností (Krištofič, 2008). Děti staršího školního věku jsou ovlivněny nástupem zvýšené činnosti endokrinních žláz, v tomto přechodu od dětství k dospělosti se rozvíjí paměť, logické a abstraktní myšlení a pocit sebeuvědomění. Začíná období růstové akcelerace, kosti rostou rychleji než svaly a šlachy, což může mít za následek dočasné zhoršení flexibility. Také se mění pákové a objemové poměry tělesných segmentů a může se zhoršit kontrola pohybu, ale dobře se rozvíjí rychlostní schopnosti (Krištofič, 2008). 2.4.2. Pohybová příprava u dětí předškolního věku Úkolem pohybové přípravy je vytvoření podmínek pro nácvik konkrétní pohybové dovednosti. Pokud projde cvičenec kvalitní přípravou, je vysoký předpoklad, že se žádaný prvek naučí nejen snadněji, ale i trvaleji a také bezpečněji. 2.4.2.1. Složky pohybové přípravy Konkrétní pohybové schopnosti i jsou (Perič, 2004): -
vytrvalost: schopnost provádět pohybovou činnost v delším časovém úseku
-
síla: schopnost prostřednictvím svalové kontrakce překonat vnější odpor
-
rychlost. schopnost provádět pohybovou činnost s co nejvyšší intenzitou a zdolat úsek v co nejkratší době
-
koordinace: schopnost řídit a regulovat pohyb přesně
-
kloubní pohyblivost: schopnost provádět pohyb v maximálním možném rozsahu
2.4.2.2. Plánování pohybové přípravy Při plánování pohybové přípravy respektujeme obecně platné zásady (Krištofič, 2008): 11
-
zásada přiměřenosti: u mladších dětí není trénink na rozvoj např. silových schopností škodlivý, naopak vede k větší odolnosti vůči zranění, ale musí být veden s ohledem na možné poškození chrupavek, vazů a šlach, které zatím nemají dostatečnou pevnost v tahu (Lehnert, 2010)
-
zásada názornosti: názorná ukázka je pro mladší děti nejvhodnější metoda pochopení a sdílnosti, až po získání zkušeností s pohybovou aktivitou je dítě schopno vnímat také verbální instrukce
-
zásada systematičnosti a trvalosti: pohybové dovednosti musí být rozfázovány, naplánovány, dítě je zvládá postupně neustálým opakováním
-
zásady cykličnosti: trenér volí velikost zátěže vlnovitě při respektování regenerace, u dětí nejsou ještě efektivní zpracování a využití laktátu
-
zásada pozitivní motivace: mladší dítě má přirozenou nutnost pohybu a lásku ke hře
Mezi didaktické prostředky, které usnadňují pohybovou přípravu patří (Krištofič, 2008): -
kvalitní nácvik výchozí polohy umožní následné zapojení správných svalových jednotek v průběhu následného pohybu
-
napřed zvládnutí jednotlivých prvků, poté spojování v celek
-
rozvíjení senzorických funkcí tím, že cvičenec vyřadí jeden informační zdroj (např. zavře oči)
-
naopak přidání dalšího senzorického vjemu – např. akustického jako je tleskání, počítání apod.
-
vhodné je kombinovat přímou a nepřímou dopomoc
-
přitom odlišovat záchranu a dopomoc
-
nácvik nových prvků nacvičovat u odpočatých dětí
-
psychická příprava pomáhá v nácviku, zejména povzbuzení, pochvala, odstranění strachu z neúspěchu
-
dítě musí rozumět důvodu, proč prvek nezvládlo
-
pokud je důvodů více, je nutné je sdělovat malým dětem postupně
-
pokud dítě nácvik baví, je samo ochotno opakovat cvičení
2.5. Výběr talentů ve sportu Talent je obecně chápán jako příznivé spojení vloh a nadání k určité činnosti. „Ideální sportovní talent“ by se měl být vhodný pro každý druh sportovní činnosti, ale v praxi
12
pracujeme s představou, že pro určitý sport jsou zapotřebí i určité specifické předpoklady – zejména výška těla, proporce, rychlost, síla, úroveň koordinace a učenlivost. To platí zejména pro sportovní gymnastiku, kde jsou tělesné rozměry přísným limitujícím činitelem výběru talentu. 2.5.1. Výběr talentů ve sportovní gymnastice V odborné literatuře se výběr talentů rozlišuje na: a. spontánní výběr: probíhá náhodně, do sportovní přípravky jsou cvičenci dovedeni svými rodiči, jsou to děti s přirozeným zájmem o pohyb nebo pochází ze sportovní rodiny. Děti jsou získávány hlavně náborem. b. empirický výběr: dítě je vybráno trenérem na základě výsledku jednoduchých pohybových testů, eventuálně sítí dotazníků, dítě splňuje předem daná kritéria. c. odborný výběr: talent je vytipován pomocí diagnostických metod, které odhalují a postihují jak motorické, tak psychologické stránky talentu. V popředí je odhad, jaký bude v budoucnu podávat dítě sportovní výkon, zaměřuje se na morfologii těla, zdravotní hledisko, rychlost motorického učení a další stránky. 2.5.2. Rodinné zázemí Rodina má nezastupitelnou roli v životě dítěte, tvoří životní prostředí, ve kterém je dítě socializováno. Rodiče jsou první vzory, které napodobuje a od kterých přijímá první představy, názory a postoje. V posledních desetiletích prochází rodina značnou proměnou společně s celou společností a zdá se, že je velký rozdíl mezi podobou rodiny před revolučním rokem 1989 a po něm, ale stále zůstává nenahraditelnou institucí i pro dospělého člověka, natož pro dítě ( Kraus, 2008). Záleží na každé rodině, jaký preferuje výchovný styl. Zdá se, že preference stylu výchovy ovlivňuje socioekonomické postavení rodiny (Helus, 2007), např. prestiž povolání, bohatství, míra kompetence a vzdělání rodičů. Sociální psychologie rozlišuje tři typy stylů výchovy: ¨ 1. autoritářský styl: direktivní, rigidní, vyžadující poslušnost dítěte. Je zatíženo nízkou úrovní komunikace, hlavní výchovný prostředek je trest. 2. permisivní styl: povolující, dovoluje maximální volnost, dítě má umožněnou volbu rozhodování. Je zatíženo kladením minimálních požadavků. 3. styl opřený o autoritu: jasné stanovení zásad a principů, dobrá komunikace, aby dítě rozumělo požadavkům rodičů 13
3. Cíle a úkoly 3.1. Cíl práce Cílem práce je ověření platnosti testové baterie používané při výběru talentů ve SG. Výzkumná otázka: 1 .Je možné opakovaným jednoduchým testem pohybové aktivity předpovědět, zda bude dítě vybráno do závodního oddílu? 2. Ovlivňuje rodinné zázemí výběr dítěte do závodního oddílu?
3.2. Úkoly práce Sestavit testovací sadu, vybrat testované děti, provést testy v září – při nástupu do gymnastické přípravky a v březnu - a dle výsledku srovnání výkonu v testech předpovědět, zda bude dítě vybráno do závodního oddílu. Tento výsledek potom porovnat s výběrem profesionálního trenéra. Sestavit otázky dotazníku pro rodiče, které by mapovaly sociálně - ekonomické zázemí rodiny, postoj rodičů ke sportovní aktivitě/sportovní gymnastice, charakteristiku dítěte z pohledu rodičů a určení způsobem výchovy v rodině testovaných dětí.
14
4. Metodologie 4.1. Testování a měření Skok do dálky z místa (obr.1)
Obr.1: Skok do dálky z místa Cvičenka skáče ze stoje mírně rozkročného, nohy jsou rovnoběžně, špičky nohou jsou těsně u odrazové čáry. Úkolem je skočit snožmo co nejdál. Podřep, švih a pohyby paží jsou povoleny. Délku skoku měříme od odrazové čáry k místu dopadu. Délka skoku se měří v centimetrech. Cvičenky měly dva pokusy, počítal se ten lepší. Testujeme a měříme výbušnou sílu (sílu dolních končetin), obratnost Počet shybů
15
Cvičenka provádí shyby na hrazdě (magnesium proti klouzání rukou), nadhmatem, na pokyn trenéra. Shyb je ukončený tehdy, když brada dosáhne výšky žerdě. Po ukončení shybu přechází cvičenka do svisu o napjatých pažích. Testujeme a měříme svalovou sílu (silu horních končetin, zádových svalů) Výdrž ve shybu (obr.2)
Obr.2: Výdrž ve shybu Cvičenka je v poloze na hrazdě s nadhmatem s ohnutými pažemi tak, aby byla brada nad hrazdou, na pokyn trenéra zdvihne nohy ze země a snaží vydržet v této poloze co nejdéle, 16
trenér test končí v případě, že brada cvičenky klesne pod hrazdu nebo se cvičenka dotkne nohama země. Měříme čas s přesností 0,1 sekundy, testujeme vytrvalostní a svalovou sílu horních končetin Přednos s výdrží (obr.3)
Obr.3: Přednos s výdrží
17
Cvičenka provádí přednos s výdrží na hrazdě s nadhmatem. Tento cvik se provádí ve svisu o napjatých pažích, na pokyn trenéra cvičenka zvedne nohy do natažené vodorovné polohy 90 stupňů (přednos). Hlava se dívá dopředu, nesmí se zaklonit. Měříme a testujeme sílu břišních svalů, sílu dolních končetin, schopnost aktivace flexoru v kyčelním kloubu, kloubní pohyblivost. Kyčle (obr.4)
:
Obr.4: Kyčle Cvičenka předvádí cvik na podložce (na koberci v tělocvičně). Tento cvik se provádí v ledu na zádech, cvičenka zvedne nohy, obě jsou propnuté, následně je roznoží a chytne si rukama paty a snaží se je stáhnout nebo dostat co nejvíce k zemi, snaží se o co největší kloubní (fyziologický) rozsah Testujeme kloubní pohyblivost, rozsah pohybu, flexibilitu
18
Placka (obr.5)
Obr.5: Placka Cvičenka si sedne do sedu roznožného, následně vzpaží a udělá pomalý hluboký předklon, hrudník musí být na podložce. Testujeme kloubní pohyblivost, flexibilitu Most (obr.6) Cvičenka provede vzpor vzadu stojmo provedený vzpažením (most). V mostu je důležité protlačení ramen, to docílíme tak, že děti postupně dopínají kolena. Vzápětí jak zvládnou most, učí se ho správně provést ze stoje a následně se z něho zvedat zpět do stoje (zádové svaly). To je potřeba k docílení gymnastických prvků, jako je přemet vzad, přemet vpřed atd. Testování rozsahu pohybu, zádové svalstvo, flexibilita
19
Obr.6: Most Překážky (obr.7)
Obr.7: Překážky 20
Cvičenka skáče přes nachystaných 5 vyvýšených překážek, úkolem je snožmo přeskákat všechny překážky za sebou a bez mezikroku (nácvik základního gymnastického prvku zvaného skrčka, dbáme na správnost provedeni skrčky, kolena musí být až u břicha). Měříme a testujeme sílu odrazu, výbušnost.
4.2. Dotazník Dotazník je plném znění uveden jako příloha 1. 4.3. Zkoumaný soubor Zkoumaný soubor tvoří jedenáct dívek, všechny narozené v roce 2009/2010, průměrné výšky 113,9 ± 5,02 cm měřené v září a 115,8 ± 5,05 cm měřené v březnu (tab.1). Všechny dívky kromě jedné vyrostly za 6 měsíců o 2 cm, pouze jedna cvičenka, označená v souboru jako osmá, vyrostla jen o 1 cm. Všechny dívky jsou symetricky rostlé a odpovídají více méně rozhraní mezomorfu s ektomorfem, což jsou dle Sheldonovy metody rozlišování lidí nejvhodnější jedinci pro sportovní gymnastiku (Krištofič, 2003) Tabulka č.1: Zkoumaný soubor Ročník
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Výška září V cm
Výška březen V cm
2009 109 111 2009 115 117 2009 113 115 2009 116 118 2009 120 122 2009 114 116 2009 124 126 2009 113 114 2010 107 109 2010 108 110 2010 112 114 průměr + směrodatná odchylka 113,9 ± 5,02 115,8 ± 5,05
21
5. Výsledky 5.2. Hodnocení testovacích cviků Výsledky skoku dalekého z místa jsou vyjádřeny graficky v grafu č.1. 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
březen září
0
50
100
150
cm
Graf č.1: Skok daleký
Výsledky počtu shybů u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.2. 11 10 9 8 7
březen bez dopomoci počet shyb
6
zař/říjen s dopomoci počet shyb
5 4 3 2 1 0
2
4
6
Graf č.2: Počet shybů - září s dopomocí, březen bez dopomoci
22
Výsledky času v sekundách výdrže v přednosu u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny v grafu č.3..
11 10 9 8 7 6
březen Přednos vydrž
5
zaří/říjen Přednos výdrž
4 3 2 1 0.00
10.00
20.00
30.00
40.00
50.00
Graf č.3: Přednos výdrž
Výsledky výdrže shyb u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.4. 11 10 9 8 7 6
březen výdrž shyb
5
zaří/říjen výdrž shyb
4 3 2 1 0
10
20
30
40
Graf č.4: Shyb výdrž
23
Výsledky známky za provedení cviku kyčel u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.5.
11 10 9 8 7 6
znamka bře kyčle
5
znamka zar kyčle
4 3 2 1 0
1
2
3
4
Graf č.5: Známka kyčle
Výsledky známky za provedení cviku placka u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.2.
11 10 9 8 7 6
brezen placka
5
říjen placka
4 3 2 1 0
1
2
3
4
Graf č.6: Známka placka
24
5
Výsledky známky za provedení cviku most u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.7.
11 10 9 8 7 6
brezen most
5
zari most
4 3 2 1 0
1
2
3
4
5
6
Graf č.7: Známka most Výsledky známky za provedení cviku překážky u jednotlivých cvičenek jsou znázorněny graficky v grafu č.8.
11 10 9 8 7 6
březen překážky
5
říjen překážky
4 3 2 1 0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
Graf č.8: Známka překážky Největší zlepšení jsem zaznamenala u cvičenky 8, dále 6, 7 a 4. Tento výběr je shodný s výběrem dětí pro závodní gymnastiku provedený profesionální trenérkou. 25
5.3. Vyhodnocení dotazníku Dotazníkové šetření jsem prováděla u rodičů testovaných dětí. Celkem jsem rozdala 18 písemných dotazníků, které rodiče vyplnili anonymně. Na dané otázky odpovídali pravdivě, odpovědi zakroužkovali, nebo v případě, že si nevybrali žádnou možnost odpovědi, napsali slovně odpověď pod otázku. Vrátilo se všech 18 dotazníků (100 %), všechny dotazníky byly vyplněny úplně a byly zařazeny ke konečné analýze. Pouze v otázce č. 3 byla ve dvou případech napsána odpověď slovně, vzhledem k charakteru odpovědi byly tyto 2 odpovědi zařazeny pod odpověď a). Získaná data jsou vyhodnocena v absolutní a relativní četnosti a jsou zaznamenána do tabulek a znázorněna pomocí grafů. Výsledky šetření jsou doplněny krátkým komentářem. Typ rodiny 16
14
14 12 10 8 6
4
4 2
0
0
0 1
2
3
4
Graf č.9: Typ rodiny Tab.č.2: Dotazník - otázka č.1 1. Vaši rodinu tvoří:
n
%
a. jeden rodič (matka nebo otec) + dítě
0
0
b. dva rodiče + dítě
4
22
c. jeden rodič (matka nebo otec) + sourozenec/sourozenci + dítě
0
0
d. dva rodiče + sourozenec/sourozenci + dítě
14
78
První otázka mapuje typ rodiny, zda se jedná o úplnou či neúplnou rodinu a zda je testované dítě v pozici jedináčka či má sourozence. Všechny testované děti (100 %) pochází z úplné rodiny, čtyři děti (22 %) jsou jedináčci, ostatních 14 dětí pochází z rodin s více dětmi.
26
12
Materiální podmínky 10
10 8 8 6 4 2 0 0 1
2
3
Graf č.10: Materiální podmínky rodiny Tab.č.3: Dotazník - otázka č.2 2. Vaši domácnost považujete za:
n
%
a. dobře ekonomicky zajištěnou
8
44
b. průměrně ekonomicky zajištěnou
10
56
c. nízce ekonomicky zajištěnou
0
0
Druhá otázka zjišťuje materiální podmínky, které je schopna rodina testovanému dítěti poskytnout. Osm dětí (44 %) žije v dobrém hmotném prostředí, ostatních 10 dětí (56 %) v průměrném.
27
18
16
Dostupnost tělocvičny
16 14 12 10 8 6 4
2
2
0
0 1
2
3
Graf č.11: Dostupnost tělocvičny Tab.č.4: Dotazník - otázka č.3 n
%
a. MHD Brno
16
89
b. IDOS mimo Brno
0
0
c. nutnost dojíždění autem
2
11
3.
Vaše dítě by mohlo jezdit na trénink (dostupnost):
Třetí otázka zjišťuje dostupnost tělocvičny, 2 děti (11 %) musí rodiče vozit autem, ostatních 16 dětí (89 %) má tělocvičnu v dosahu MHD, z toho 2 děti dochází pěšky. Zajištění tréninku 10
9
9
9 8 7 6 5 4 3 2 1
0
0
0 1
2
3
Graf č.12: Zajištění tréninku 28
4
Tab.č.5: Dotazník - otázka č.4 4. Vaše dítě na trénink doprovází nejčastěji:
n
%
a. bez doprovodu
0
0
b. jeden z rodičů
9
50
c. jeden z prarodičů
9
50
d. jiné osoby, příbuzní, sourozenci apod.
0
0
Čtvrtá otázka zjišťuje, jakým způsobem rodina zajišťuje trénink dítěte. 9 dětí (50 %) vodí rodiče, druhou polovinu testovaných dětí (50 %) vodí prarodiče.
Sportovní orientace rodičů 8
7
7
7 6 5 4 3
2
2
3
4
2 1 0 1
2
Graf č.13: Sportovní orientace rodičů Tab.č.6: Dotazník - otázka č.5 5. Vy sami jste:
n
%
a. aktivně sportovali v dětství, nyní nesportujete
7
39
b. aktivně sportovali v dětství, nyní sportujete
7
39
c. aktivně nesportovali v dětství, nyní sportujete
2
11
d. aktivně nesportovali dětství, ani nyní nesportujete
2
11
29
Pátá otázka mapuje sportovní orientaci rodičů.
7 rodičů (39 %), kteří aktivně v dětství
sportovali již nesportuje, stejný počet rodičů 7 (39%) stále sportuje. Pouze 4 rodiče (22 %) v dětství nesportovali, z nich polovina - 2 rodiče (11 %z celkového počtu) stále nesportují, druhá polovina – zbylí 2 rodiče (11 %) nyní již sportují. Budoucí sportovní orientace dítěte 9
8
8 7
6
6 5
4
4 3 2 1
0
0 1
2
3
4
Graf č.14: Budoucí sportovní orientace rodičů Tab.č.7: Dotazník - otázka č.6 6. Představuji si, že mé dítě bude:
n
%
a. provozovat sportovní gymnastiku na vrcholové úrovni
0
0
b. provozovat sportovní gymnastiku na závodní úrovni
4
22
c. provozovat sportovní gymnastiku rekreačně
6
33
d. bude ve vhodný okamžik přecházet na jiný sport
8
45
Šestá otázka zjišťuje představu rodičů o budoucí sportovní orientaci dítěte. Źádný z rodičů nechce, aby se testované dítě věnovalo sportovní gymnastice na vrcholové úrovni. Osm rodičů (45 %) si přeje, aby dítě ve vhodný okamžik přešlo na jiný sport, zbylých 10 rodičů (55 %) by chtělo, aby se dítě dále věnovalo sportovní gymnastice, ale 6 rodičů (33 %) jen na rekreační úrovni a pouze 4 rodiče (22 %) na závodní úrovni.
30
Ideální četnost tréninku 10
9
9 8 7 6 5
5 4
4 3 2 1
0
0 1
2
3
4
Graf č. 15: Ideální četnost tréninku Tab.č.8: Dotazník - otázka č.7 7. Jsem ochoten/schopen zajistit doprovod na trénink
n
%
a. 2x týdně 1,5 hod
4
22
b. 2x týdně 2,5 hod
9
50
c. 4x týdně 1,5 hod
5
28
d. 5x týdně 2 hod
0
0
Sedmá otázka se zaměřuje na míru ochoty/schopnosti obětovat čas nutný k zajištění tréninku testovaného dítěte. 5x týdně není ochoten nikdo z rodičů testovaných dětí, 4x týdně je schopno zajistit doprovod na trénink 5 rodičů (28%) , 9 rodičů 2x týdně na 2,5 hod a zbylí 4 rodiče (22%) pak 2x týdně pouze 1,5 hodinu.
31
Důvody volby SG 14
13
12 10 8 6
5
4 2 0
0
0 1
2
3
4
Graf č.16:Důvody volby sportovní gymnastiky rodičem
Tab.č.9: Dotazník - otázka č.8 8. Sportovní gymnastiku jsem vybral pro své dítě, protože:
n
%
a. chci, aby dítě trávilo volný čas jakoukoli aktivitou
0
0
b. mně byl oddíl sportovní gymnastiky doporučen, event. chodí sourozenec,
5
28
13
72
0
0
kamarádka c. chci, aby dítě trávilo volný čas sportem, může eventuálně později přejít na jiný sport d. chci, aby se dítě věnovalo přímo sportovní gymnastice
Osmá otázka zjišťuje důvody, proč rodiče vybrali pro své dítě jako sportovní aktivitu zrovna sportovní gymnastiku. Všichni rodiče chtěli pro své dítě sportovní aktivitu, nikdo při výběru nemyslel zrovna hned na sportovní gymnastiku, nejvíc rodičů 13 (72 %) chce, aby dítě trávilo čas všeobecně sportovní aktivitou, 5 rodičům (28 %) byl oddíl sportovní gymnastiky někým doporučen, či mají s oddílem již nějakou zkušenost.
32
Typologie temperamentu 7 6 6 5
5
5 4 3 2 2 1 0 1
2
3
4
Graf č.17: Typologie temperamentu dítěte Tab.č.10: Dotazník - otázka č.9 9. Domnívám se, že mé dítě je
n
%
a. flegmatik
5
28
b. melancholik
5
28
c. sangvinik
6
33
d. cholerik
2
11
Devátá otázka se zaměřuje na charakteristiku dítěte z pohledu rodiče pomocí všeobecně známé Hippokratovy typologie temperamentu. 5 rodičů (28 %) zařadilo své dítě do typu flegmatik, 5 rodičů (28 %) melancholik, 6 rodičů (33 %) sangvinik a 2 rodiče (11 %) cholerik).
33
Motivace dítěte 14 12 12 10 8 6 4
3 2
2
1
0 1
2
3
4
Graf č. 18. Motivace dítěte k tréninku Tab.č.11: Dotazník - otázka č.10 10. Moje dítě se na trénink
n
%
a. těší se vždy
12
66
b. těší se, ale ne vždy
3
17
c. spíše se musí přemlouvat
2
11
d. netěší se
1
6
Desátá otázka zjišťuje, zda se dítě musí k tréninku svými rodiči motivovat, 12 rodičů (66 %) dítě motivovat nemusí, 3 rodiče (17 %) musí občas své dítě mírně motivovat, další 2 rodiče (11 %) musí dítě přemlouvat a 1 rodič (6 %) hodnotí, že se jeho dítě na trénink netěší.
34
14
Odměna za trénink 12
12 10 8 6 4
3
3
1
2
2 0 3
Graf č.19: Druh odměny za trénink Tab.č.12: Dotazník - otázka č.11 11. Po tréninku dítě:
n
%
a. vyžaduje odměnu pochvalou
3
17
b. vyžaduje odměnu jiným způsobem
3
17
c. nevyžaduje odměnu
12
66
Jedenáctá otázka mapuje, zda dítě vyžaduje za trénink odměnu. 12 rodičů (66 %) uvádí, že jejich dítě žádnou odměnu nevyžaduje, zbylých 6 testovaných dětí ano, z toho 3 děti (17 %) pochvalu, další 3 děti (17 %) potom odměnu jiného charakteru.
35
8 7
Disciplína v rodině
7 6 6 5 5 4 3 2 1 0 1
2
3
Graf č.20: Disciplína v rodině Tab.č.13: Dotazník - otázka č.12 12. v domácím prostředí
n
%
a. má dítě své povinnosti, které musí plnit
7
39
b. má dítě povinnosti, které může plnit
5
28
c. nemá zatím žádné povinnosti
6
33
Dvanáctá otázka zjišťuje, jakou disciplínu vyžadují rodiče od svých dětí, 6 dětí (33 %) nemá dosud žádné povinnosti, 5 dětí (28 %) má povinnosti, které může, ale nemusí plnit, a 7 dětí (39 %) své určité povinnosti v domácím prostředí plnit musí. 20
18
Typ výchovy
18 16 14 12 10 8 6 4 2
0
0
2
3
0 1
Graf č. 21: Typ výchovy 36
Tab.č.14: Dotazník - otázka č.13 13. Když má dítě dostat trest:
n
%
a. musí vědět za co
18
100
b. musí aspoň tušit za co
0
0
c. stačí, když vědí rodiče, za co je dítě trestáno
0
0
Poslední třináctá otázka se snaží zjistit, jaký typ výchovy rodina preferuje. Všichni rodiče testovaných dětí trestají dítě jen v případě, že dítě pochopí, za co je trestáno.
37
6. Diskuze Výběr talentů pomocí testování je vhodnou metodou, jak předpovědět budoucí zlepšování výkonnosti cvičenky. Zdá se, že opakování testu v průběhu tréninkového roku by mělo zpřesnit předpověď. Nemalou úlohu ovšem mají také zkušenosti trenéra,
zvláště při
jednorázovém testování. Ošidné totiž je, že u tak malých dětí hraje výraznou roli aktuální kondice, jednorázový výkon navíc může být ovlivněn trémou. Navíc dítě, které vstupní testy provedlo výborně, se již dále nemusí zlepšovat, naopak jiné dítě prokáže výrazné zlepšení, tento stav je poměrně častý a jsou za něj odpovědny výkyvy v dětské motorice a také, zda se dítě nachází právě ve stádiu akcelerace či retardace (Krištofič, 2008). V mém testování se zdá, že rozhodující ve výběru by mělo být zlepšování a možnost vícestupňového výběru. Sociálně ekonomické zázemí testovaných dětí Všech 17 testovaných dětí pochází z úplné rodiny, 4 jsou jedináčci, 13 dětí má sourozence (graf 9, tab.2). Je-li vztah rodičů pevný, kvalitní a spokojený, je riziko emocionální deprivace, tenze a frustrace dítěte minimalizováno (Mühlpachr, 2008) S přítomností obou rodičů v rodině testovaných dětí pravděpodobně souvisí údaj, že žádná z dotazovaných rodin se necítí být ekonomicky strádající, naopak osm ze 17 rodin se považuje být za dobře ekonomicky zajištěnou domácnost (graf 10, tab.3). Dá se usuzovat, že testované děti pocházejí z rodin, kde rodiče pracují a jsou zvyklí spoléhat sami na sebe. Tento závěr posiluje informace, že 9 dětí doprovází na trénink jeden z rodičů, ve zbylých 8 případech jsou zapojení prarodiče, v ani jednom případě není dítě doprovázeno jinou osobou (graf 12, tab.5). Přitom pouze 2 děti mají dostupnost tělocvičny pěšky, ostatní musí dojíždět MHD a 2 děti dokonce musí být voženi autem (graf 11, tab. 4). Lze konstatovat, že sociálně ekonomické zázemí testovaných dětí je nadstandardní. Dle údajů Českého statistického úřadu z 23.3.2015 je úroveň rozvodovosti v České republice za rok 2014 46,7%, rozvod nastává nejčastěji po šesti letech manželství a 57 % z celkového počtu rozvodů jsou manželství s nezletilými dětmi (web statistického úřadu). Všechny testované děti pocházejí ze stabilní rodiny, kde kromě obou rodičů fungují i vztahy se sourozenci a prarodiči. Tyto děti mají zajištěny nejen své primární potřeby (nasycení, teplo), ale i stabilní prostředí (domov) a péči stabilně přítomných osob (rodiče, prarodiče). Tito stabilní členové rodiny jsou vzhledem ke své citové angažovanosti na správném vývoji dětí schopni zajistit takové cvičence podmínky nutné ke zvyšování výkonnosti a plnění náročného tréninkového plánu sportovní gymnastky.
38
Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč se v této skupině dětí nevyskytují děti z neúplné či ekonomicky chudé rodiny. Přípravka sportovní gymnastiky totiž není ekonomicky náročná pro rodinný rozpočet, spíše jde o organizační schopnosti rodiny a také ochotu obětovat čas k doprovázení dítěte na trénink, této problematice se věnuji v dotazníku otázkami 5 až 8. Postoj rodičů ke sportovní aktivitě/sportovní gymnastice Rodina je důležitá k udržení lidstva nejen jako biologického druhu, ale i jako bytostí kulturních. Dítě se od svého zrození vyvíjí v rodině, přijímá tradice předchozích generací a tak si utváří vlastní postoje. Každá rodina se snaží vědomě formovat dítě podle svých hodnot, které se v určitých oblastech vždy více či méně odlišují od průměrných hodnot dané společnosti. Tento přirozený vliv rodiny se uplatňuje i v oblasti sportu. U testovaných dětí nejvyšší počet, tj. 14
pochází z rodin, kde rodiče v mládí také sportovali, polovina rodičů
z této skupiny dokonce sportuje do současné doby. Dvě rodiny testovaných dětí nesportovaly v dětství, ale v současné době sportují, pouze dvě děti pocházejí z rodin, které nikdy nesportovaly a ani v současné době nesportují (graf 13, tab.6).
Pouze čtyři rodiče si
představují, že dítě bude trénovat gymnastiku na závodní úrovni, všichni tito rodiče v současné době aktivně sportují. Šest rodičů by si přálo, aby jejich dítě provozovalo sportovní gymnastiku pouze rekreačně a dokonce osm rodičů počítá s tím, že dítě bude ve vhodný okamžik přecházet na jiný sport (graf 14, tab.7). Tyto údaje dobře korespondují s faktem, že všichni rodiče si přejí, aby se dítě věnovalo sportu (a nikoliv jakékoli aktivitě), ale nikdo z rodičů si nevybral oddíl pro vlastní sportovní gymnastiku jako takovou (graf 16. tab.9), a ani žádný z rodičů si nepřeje, aby jejich dítě provozovalo sportovní gymnastiku na vrcholové úrovni. Zároveň
13 rodičů je ochotno zajistit doprovod na trénink pouze 2x
týdně, jen 5 rodičů 4x týdně, žádný z rodičů potom 5x týdně (graf 15, tab.8). Z výsledků mohu vyvodit, že rodiče jsou modelem pro postoj dítěte v tomto věku a že sportovní gymnastika není atraktivním sportem pro rodiče, spíše ji
považují za
dobrý
odrazový můstek pro jiné sporty a na vrcholové úrovni ji vnímají, společně s některými odbornými lékaři (Blahutková, 2010), jako maximálně náročnou. Na druhou stranu tito rodiče nechtějí mít za každou cenu z dítěte šampiona už v tomto útlém věku a je věcí profesionálního trenéra, aby mimořádný talent podchytil, optimálně nastavil odpovídající zátěž a dobře komunikoval s rodiči. Charakteristika dítěte z pohledu rodiče
39
Temperament je souhrn zvláštností osobnosti, jimiž se vyznačuje dynamika a intenzita celého prožívání a chování osobnosti, je vrozen a nelze ho úplně změnit. Projevuje se velmi brzy po narození. Protože temperament poznamenává motoriku a citové prožívání a odvíjí se od něj reakce organismu na zátěž, je typová charakteristika důležitou součástí trenérské práce. Ve skupině testovaných dětí jsou kromě cholerika (pouze 2 děti) všechny ostatní 3 typy rovnoměrně zastoupeny (graf 17, tab.10). Pro sportovní gymnastiku je nejvhodnější typ sangvinika, protože
vydrží i náročný trénink, potřebuje jen krátkou regeneraci, nevyžaduje
detailní vedení, má dostatek sebekázně a disciplíny, a také cholerika (Blahutková, 2010), který je výbušnou osobností se schopností krátkého intenzivního sportovního výkonu, jeho nevýhodou je sklon k častějšímu poranění. U dětí začínajících se sportovní přípravou je nutností vhodná motivace k tréninku (Šimůnková, 2011), proto je zajímavé zjištění, že u 66 % testovaných dětí není dle rodičů žádná motivace k tréninku nutná a stejné procento testovaných dětí nevyžaduje žádnou odměnu (graf 18, 19, tab.11, 12). Pravděpodobně je tento stav odrazem přirozené lásky děti k pohybu a samozřejmě také dobré úrovně vedení tréninku. Disciplína v rodině a způsob výchovy Způsobem výchovy označujeme zobecněné jednotlivé konkrétní výchovné akty, které převažují v přístupu rodičů k dítěti. Na výchovu můžeme nazírat z několika rovin, tradiční dělení je na autokratický, liberální a sociálně integrační způsob výchovy nebo můžeme rozlišovat
direktivní (přímý) a indirektivní (nepřímý). Zajímavé a moderní je také
diferencování typu rodičů na rodiče zaměřené na děti a rodiče zaměřené na sebe a svoje aktivity. Všichni rodiče testovaných dětí používají jako výchovnou metodu trest (graf 21, tab. 14), ale pouze v případě, že dítě ví, za co je trestáno. V tomto případě se všeobecně považuje trest za pozitivní výchovnou metodu, která umožní dítěti snadno a rychle rozpoznat, kdy se chová správně a kdy nesprávně, a pochopit dobro a zlo. Odpovědi rodičů na otázku mapující liberálnost a autokracii výchovy jsou rozprostřeny rovnoměrně (graf 20 a tab. 13). Považuji za nejlepší situaci z hlediska trenéra, aby rodiče takto ještě malých, sportujících dětí byli zaměřeni na dítě, vyžadující, aby se jejich dětí chovaly na jim přiměřené intelektuální a sociální úrovni, kteří děti kontrolují, ale zároveň je akceptují a kteří jsou citově vřelí a láskyplně o ně pečují. Výchova by měla být v každém případě individualizovaná a měla by vést k sebevýchově (Kopřiva 2008).
40
7. Závěr Je vhodné a lze opakovaným jednoduchým testem pohybové aktivity předpovědět, zda by mělo dítě být vybráno do závodního oddílu. Gymnastická přípravka rozvíjí sportovní dovednosti u nejmladších dětí. Je proto považována za nejlepší odrazový můstek pro všechny ostatní sporty a gymnastické přípravky jsou plné sportovně talentovaných dětí. Ale jen málo cvičenců přejde z gymnastické přípravky do závodní sportovní gymnastiky. Proto je vhodné tyto talentované podchytit co nejdříve a ke zkušenosti trenérů je vhodné přidat i jednoduchý test pokud možno opakovaný, aby byl výběr vícestupňový. Rodinné zázemí ovlivňuje výrazně výběr dítěte do závodního oddílu. Testované dětí v gymnastické přípravce Sokol Brno 1 mají rodinné zázemí nadstandardní.
41
Seznam použité literatury 1. Blahutková, M., Matějková,E., Brůžková,L.: Psychologie zdraví
pro studenty
bakalářských a magisterských oborů. Brno. Masarykova Univerzita, 2010. 128 2. Gajdoš, A., Jašek, Z. Športová gymnastika: história a súčasnosť. Bratislava. Sport. 1988 3. Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 280 s. 2007 4. Kopřiva, P.: Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž: Spirála, 2008. 286 s. 5. Kos, B.: Gymnastické systémy. Historický vývoj a charakteristika. Přepracované vydání. Praha. Univerzita Karlova, 1990, 181 s. 6. Kraus, B.: Základy sociální psychologie. 2008, Praha. Portál, 216 s. 7. Krištofič, J.: Nářaďová gymnastika. Praha: ČOS, 2008 8. Lehnert, M.: Trénink kondice ve sportu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 143 s. 9. Mühlpachr, P: Sociopatologie. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 194 stran. 10. Perič, T.: Sportovní příprava dětí. 1. vydání. Praha: Grada, 2004. 200 s. 11. Šimůnková, I, Novotná, V: Sportovní příprava moderních gymnastek v předškolním a mladším školním věku Studia Sportiva 2011/5, č. 2, s. 133-140 12. Říman, J. et al: Malá československá encyklopedie VI. Academia, Praha 1986 13. Waic, M.: Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu, Praha, Karolinum, 2004 14. https://www.czso.cz 15. http://www.gymfed.cz/ 16. http://www.sokolprazsky.cz/ 17. https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/811072-cech-vitezi-nad-hitlerem-1936
42
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro rodiče. Dobrý den, jmenuji se Hana Ondrášková, jsem studentkou Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studuji obor Trenérství, 3. ročník bakalářského studia. Téma mé bakalářské práce je: Funkční příprava a výběr talentů pro sportovní gymnastiku. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela anonymní. Vámi uvedené údaje budou využity výhradně pro výzkum mé bakalářské práce. Odpovídejte prosím pravdivě, Vaše odpovědi zakroužkujte, nebo v případě, že si nevyberete žádnou možnost, napište slovně odpověď pod otázku. Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas věnovaný vyplnění dotazníku a poskytnuté informace. 1. Vaši rodinu tvoří: a. jeden rodič (matka nebo otec) + dítě b. dva rodiče + dítě c. jeden rodič (matka nebo otec) + sourozenec/sourozenci + dítě d. dva rodiče + sourozenec/sourozenci + dítě 2. Vaši domácnost považujete za: a. dobře ekonomicky zajištěnou b. průměrně ekonomicky zajištěnou c. nízce ekonomicky zajištěnou 3. Vaše dítě by mohlo jezdit na trénink (dostupnost): a. MHD Brno b. IDOS mimo Brno c. nutnost dojíždění autem 4. Vaše dítě na trénink doprovází nejčastěji: a. bez doprovodu b. jeden z rodičů c. jeden z prarodičů d. jiné osoby, příbuzní, sourozenci apod.
43
5. Vy sami jste: a. aktivně sportovali v dětství, nyní nesportujete b. aktivně sportovali v dětství, nyní sportujete c. aktivně nesportovali v dětství, nyní sportujete d. aktivně nesportovali dětství, ani nyní nesportujete 6. Představuji si, že mé dítě bude: a. provozovat sportovní gymnastiku na vrcholové úrovni b. provozovat sportovní gymnastiku na závodní úrovni c. provozovat sportovní gymnastiku rekreačně d. bude ve vhodný okamžik přecházet na jiný sport 7. Jsem ochoten/schopen zajistit doprovod na trénink a. 2x týdně 1,5 hod b. 2x týdně 2,5 hod c. 4x týdně 1,5 hod d. 5x týdně 2 hod 8. Sportovní gymnastiku jsem vybral pro své dítě, protože: chci, aby dítě trávilo volný čas jakoukoli aktivitou a. mně byl oddíl sportovní gymnastiky doporučen, event. chodí sourozenec, kamarádka b. chci, aby dítě trávilo volný čas sportem, může eventuálně později přejít na jiný sport c. chci, aby se dítě věnovalo přímo sportovní gymnastice 9. Domnívám se, že mé dítě je a. flegmatik b. melancholik c. sangvinik d. cholerik
44
10. Moje dítě se na trénink a. těší se vždy b. těší se, ale ne vždy c. spíše se musí přemlouvat d. netěší se 11. po tréninku dítě: a. vyžaduje odměnu pochvalou b. vyžaduje odměnu jiným způsobem c. nevyžaduje odměnu 12. v domácím prostředí a. má dítě své povinnosti, které musí plnit b. má dítě povinnosti, které může plnit c. nemá zatím žádné povinnosti 13. Když má dítě dostat trest: a. musí vědět za co b. musí aspoň tušit za co c. stačí, když vědí rodiče, za co je dítě trestáno
45
Souhrn Téma bakalářské práce je způsob výběru talentů v gymnastické přípravce pro závodní gymnastiku. Pro děti předškolního věku je vhodný opakovaný jednoduchý test a vícestupňový výběr. Ve druhé části se věnuji rodinnému zázemí testovaných dětí z gymnastické přípravky Sokol Brno 1, které je nadstandardní jak v oblasti socioekonomické, tak ve vztahu rodičů ke sportu a také v typu výchovy.
Summary The topic of my bachelor work is the way of choosing talent in gymnastics team for competing in gymnastics. For pre-school children it is suitable to do simple repeating test and multi-level choice. In the second part , I concentrate on family background of tested children in gymnastics team Sokol Brno 1. This background is of higher standart in the area of social-ekonomic and in the area of parents relationships to sport and in the bringing up there children as well.
46
