Funkce a tvorba rezerv

Bankovní institut vysoká škola Praha

Funkce a tvorba rezerv Diplomová práce

Patricie Theven

Duben 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Funkce a tvorba rezerv Diplomová práce

Autor:

Patricie Theven Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.

Duben 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práce zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 15. dubna 2011

Patricie Theven

Poděkování

V první řadě bych chtěla poděkovat panu doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc., který se uvolil vést mojí práci a podpořil mě při výběru tématu diplomové práce. Děkuji také svému zaměstnavateli Allianz a. s., který mi umožnil vykonávat práci na částečný úvazek. V neposlední řadě děkuji své celé rodině, která mně vytvořila vynikající podmínky při zpracování, tím že my po celou dobu tvůrčí činnosti byla oporou a podporou při hlídání čtyřleté dcery.

Anotace

Tato diplomová práce je zaměřena na funkci a tvorbu rezerv v pojišťovnictví. Přináší aktuální legislativní ukázku z nového zákona o Pojišťovnictví, který upravuje povinně předepsané technické rezervy pro životní a neživotní pojištění. Pro ukázku zobrazuje tvorbu samotných technických rezerv na názorných příkladech, jejich využití, a jejich následné finanční umístění na finančním trhu.

Annotation This Masters thesis concentrates on the function and creation of reserves in the insurance sector. It presents the current legislative example from the new Law on Insurance, which modifies the mandatory technical reserves for both life and non-life insurance. To better illustrate this, the thesis presents the creation of individual technical reserves using examples, as well as their usage and their subsequent positioning on the financial market.

Klíčová slova Zákon o pojišťovnictví, pojišťovna, zajišťovna, technické rezervy, finanční umístění

Obsah Obsah 1 Funkce technických rezerv v pojišťovnictví ................................................................... 9 1.1 Riziko ............................................................................................................................ 10 1.1.1 Životní upisovací riziko ..................................................................................... 12 1.1.2

Neživotní upisovací riziko ................................................................................. 12

1.2 Pojistně technické-riziko pojišťovny............................................................................. 12 1.3 Zajištění pojistně-technického rizika pojišťovny .......................................................... 13 1.4 Technické rezervy a Solvency II ................................................................................... 13 2 Povinnosti pojišťoven a zajišťoven dle legislativy České republiky .................................... 15 2.1 tuzemské pojišťovny ..................................................................................................... 15 2.2 pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z třetích států .................................. 16 2.3 tuzemské zajišťovny ...................................................................................................... 17 2.4 zajišťovny jiného členského státu ................................................................................. 17 2.5 zajišťovny z třetích států ............................................................................................... 17 2.6 Společná ustanovení k technickým rezervám ............................................................... 18 2.7 Stanovení výše pojistného a zajistného ........................................................................ 18 3 Tvorba pojistně technických rezerv ...................................................................................... 21 3.1 Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné ........................................................... 23 3.2 Rezerva na pojistná plnění ............................................................................................ 25 3.2.1 Rezerva RBNS (reported but not settled) ........................................................... 27 3.2.2

Rezerva IBNR (incurred but not reported) ......................................................... 27

3.2.3

Matematicko-statistická metoda ......................................................................... 27

3.2.4

Trojúhelníkové metody ...................................................................................... 28

3.2.5

Vývojový trojúhelník (run-off triangle) ............................................................. 28

3.3 Rezerva na závazky Kanceláře ...................................................................................... 38 3.4 Rezerva na prémie a slevy ............................................................................................. 39 3.5 Vyrovnávací rezerva ..................................................................................................... 40 3.5.1 Výška vyrovnávací rezervy se stanoví na základě vztahu: ................................ 42 3.6 Rezerva pojistného životních pojištění ......................................................................... 42 3.7 Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů ................................................................................................................................... 46 3.8 Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník ................... 47 3.9 Rezerva pojistného u neživotních pojištění ................................................................... 48 3.10 Jiná technická rezerva ................................................................................................... 50 4 Daňové aspekty technických rezerv v pojišťovnictví ........................................................... 52 4.1

Druhy pojistně technických rezerv ................................................................................ 52

5

Finanční umístění .................................................................................................................. 57 5.1 Zásady investování pojistně technických rezerv ........................................................... 57 5.2 Skladba finančního umístění v rámci členských států zahrnuje:................................... 58 5.2.1 Finanční umístění dále zahrnuje ........................................................................ 61 5.2.2

Vývoj aktiv a finančního umístění v ČR od roku 1997 do roku 2009 ............... 62

5.3 Měna finančního umístění ............................................................................................. 63 5.4 Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění .................. 65 5.5 Společná ustanovení ke skladbě finančního umístění ................................................... 65 5.5.1 Povinnost pojišťovny a zajišťovny..................................................................... 68 5.5.2

Názorná ukázka u níže vybrané pojišťovny ....................................................... 73

5.6 Evidence finančního umístění ....................................................................................... 80 Závěr ……………………………………………………………………………………. 81 Slovník pojmů …………………………………………………………………………... 82 Seznam použité literatury……………………………………………………………….. ............ 87 Elektronický zdroj dat……………………………………………………………………. .88 Seznam použitých grafů……………………………………………………………………89 Příloha………………………………………………………………………………………90

Úvod Hlavním cílem diplomové práce jsou veškeré technické rezervy v životním a neživotním pojištění s ukázkou metodiky tvorby těchto rezerv o matematicko-statistických metodách pro odhalování jejich hodnot a především o významu veškerých technických rezerv. Díky použité metodice v této práci si ukážeme jaké metody a postupy výpočtů se používají pro životní a neživotní pojištění. Jak je všeobecně známo, tak v oblasti pojišťovnictví se jedná o dlouhodobý obchod, kdy pojišťovna přebírá za úplatu na sebe rizika uvedená v pojistné smlouvě popřípadě doplňkových pojistných podmínkách. Pojišťovny a zajišťovny se tak zavazují svým klientům, že v případě pojistné události budou schopny plnit pojistná plnění, která nejsou většinou předem známa. V první části mé diplomové se věnuju tvorbě technických rezerv a jejich významu. Je zde věnována pozornost hlavně pojistnému riziku, protože z toho vyplývají základní úvahy pojistné matematiky v neživotním, životním pojištění a zajištění. Práce se z tohoto důvodu věnuje legislativnímu vymezení jednotlivých druhů rezerv, které musí pojišťovna tvořit, a to podle zákona o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. Nejdůležitější částí v této kapitole je popsání technických rezerv a jejich podíl na Českém pojistném trhu u členů České asociace pojistitelů. Dopodrobna popisuje veškeré povinnosti pojišťoven a zajišťoven provozující pojišťovací popřípadě zajišťovací činnost na území České republiky. Dále se v mé diplomové práci zabývám finančním umístěním technických rezerv, které pojišťovny investují. Především prostředky pojistně technických rezerv životního pojištění mají dlouhodobý charakter, a proto jsou určeny k dlouhodobému investování. Technické rezervy představují rozhodující položku v pasivech bilance pojišťoven. Rozdílnou roli v bilanci hrají u životních pojišťoven, průměr se odhaduje okolo 85% a u neživotních pojišťoven okolo 60%. Při investování prostředků pojistně technických rezerv by se měli pojišťovny řídit určitými zásadami a jejich umístěním. Známe zásady bezpečnosti, rentability, likvidity a diverzifikace, které jsou podrobně popsané v kapitole 5. V poslední části své práce přikládám přílohu s metodickými pokyny o tvorbě technických rezerv přímo z pojišťovny Aliianz, a. s..

1 Funkce technických rezerv v pojišťovnictví Pojišťovnictví jako takové má dlouhodobou historii, neustále se vyvíjí a zdokonaluje. Jinak tomu samozřejmě není ani u určení výše pojistně technických rezerv, jejichž metody stanovení se také stále vylepšují, přehodnocují a vyvíjí. Výpočty jsou založeny na matematicko-statistických metodách, které mají širokospektrální využití nejen u technických rezerv. Před dvaceti lety bylo portfolio neživotního pojištění financováno prostřednictvím průběžného systému placení. To znamená, že veškeré vzniklé pojistné události v určitém období byly vyplaceny z přijatého pojistného tohoto samého období a to bez ohledu na rok vzniku nároku na výplatu pojistného plnění. Rovnováha finančního portfolia byla realizována pouze na základě přijatého pojistného a výši vyplaceného pojistného plnění v daném roce. Díky inovacím, vývoji a nutnosti zabezpečení došlo od té doby k velkému pokroku v dané oblasti.

Pojištění je dlouhodobý obchod, při kterém od zaplacení pojistného až po pojistné plnění může uplynout dlouhá doba. Pojišťovna vlastně přebírá při uzavření pojistné smlouvy na sebe zodpovědnost, že bude schopna plnit svoje závazky při vzniku pojistné události.

Od podpisu pojistné smlouvy a uvedeného data na pojistné smlouvě pojištění trvá. V této době může či nemusí docházet k nahodilým pojistným událostem, které má povinnost klient hlásit své pojišťovně, pojišťovna je povinna prozkoumat každou hlášenou pojistnou událost a v případě vzniku nároku uhradit své závazky ze svých sjednaných pojistných smluv. Některé závazky z pojistných smluv pojišťovny hradí ještě dlouho potom, co pojištění skončilo. Proto jsou vlastně technické rezervy nezbytnou součástí hospodaření pojišťoven. Měli by být zárukou, že bude v budoucnu pojišťovna schopna plnit své závazky, které na sebe převzala uzavřením pojistných smluv. Tímto závazkem, je pojistné plnění, které může v budoucnu nastat v případě realizace rizika.

Ukazatelem schopnosti pojišťovny splnit veškeré závazky jsou tak zvané technické rezervy. Bez nich by pojišťovna v dnešní době nemohla efektivně fungovat a být konkurenceschopná. Zdánlivá rentabilita a solventnost pojišťovny je z tohoto důvodu silně závislá na výši technických rezerv.

Pojistně technické rezervy se tvoří z přijatého pojistného pojišťovny či zajišťovny. Úlohou pojišťoven a zajišťoven je veškeré přijaté pojistné kumulovat, spravovat a přerozdělovat dle

právních legislativních norem. Rezervy přitom tvoří velkou část prostředků pojišťoven a zajišťoven. U pojišťoven a zajišťoven s velkým pojistným kmenem se jedná o miliardové rezervy. Největší podíl technických rezerv jsou rezervy na na životním pojištění.

Podíl technick technických ých rezerv

Životní pojištění Neživotní pojištění

Graf 1: zastoupení technických rezerv pro životní a neživotní pojištění v České republice pro rok 2009 dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

Obecným pravidlem je, že pojišťovny vytvářejí jednotlivé druhy pojistně technických rezerv v závislosti na zaměření činnosti pojišťovny. Technické rezervy mají u rezervotvorných a rizikových pojištění různý charakter. U rezervotvorných (životních) pojištěn pojištěníí se technické rezervy vytvářejí z celého pojistného snížené o náklady a hromadí se v nich přijaté pojistné většinou delší dobu, aby se nashromáždila potřebná částka na pojistné plnění, které v budoucnu jistě nastane. Dočasně Dočasně volné finance technických rezerv rezerv tvořené v rámci rezerovotvorných pojištění jsou vhodné k dlouholetému investování na finančním trhu, které tvoří základ investičního portfolia a pojišťovny.

V rámci rizikových pojištění se vytváří rezervy na vyrovnání výkyvů, které mají nahodilý charakter ter na vyrovnání časového nesouladu mezi vývojem přijatého pojistného a vyplacením pojistného plnění. U rizikových pojištění, je nutné, aby byly rezervy v krátké době likvidní.

1.1 Riziko Jedná se o nejistotu, kterou můžeme do určité míry změřit. Popřípadě o nebezpečí, které působí na určitý objekt v určitých intervalech. (Pravděpodobnost nejistoty.) S kvalifikací rizika pracuje mnoho definic. Každý autor či objekt si určuje sám, co je riziko. Dle všeobecně uváděných definic si nyní uvedeme dvě nejvíce využívané.: využív

a) Empirické1 – odhad založený zejména na zkušenostech z předcházejícího vývoje či zkušenosti z daného oboru či odvětví. b) Analytické2 metody využívají matematicko-statistických aparátů, které tvoří teorii pravděpodobnosti, na kterých se pokouší o vytvoření absolutní hodnoty uváděné v měnových jednotkách vzniklých rizik a ztrát.

U rizik však musíme brát v potaz i rizika kvalitativního charakteru, mezi která patří například operační riziko. Určitý význam má i vztah jednotlivého subjektu k riziku. Subjekty rozlišují tyto přístupy:3

a) neutrální vztah k riziku- rizika nevyhledávají ani je nijak neeliminují,

b) pozitivní vztah k riziku- rizika přímo vyhledávají,

c) negativní postoj k riziku- snaží se eliminovat vznik rizik.

Pojišťovny jako subjekty přistupují k této problematice s negativním postojem, kdežto klienti pojišťoven s pozitivním postojem (kupují si za své peníze tak zvanou ochranu a zodpovědnost předávají na pojišťovací subjekty).

Při klasifikaci rizika, kde je komerční pojišťovna právním subjektem a zákon jí předepisuje právní formu akciové společnosti, musí čelit rizikům stejně tak jako jiné podnikatelské subjekty, ale navíc musí počítat i se specifickými riziky v pojišťovnictví. Z tohoto důvodu tvoří portfolio pojišťovny dvě kategorie rizik:

a) obchodně podnikatelské rizika (politická, právní, operační, strategická, úvěrová, …)

b) finanční a pojistně technické rizika (tržní, akciové, úrokové, měnové, majetkové a v případě pojistně technických rizik u životního a neživotního pojištění upisovací riziko).

1

Zpracováno dle: Tichý, M. Ovládání rizika. Analýza a management, 1. Vydání Praha, 2006 Zpracováno dle: Tichý, M. Ovládání rizika. Analýza a management, 1. Vydání Praha, 2006 3 Zpracováno dle: Tichý, M. Ovládání rizika. Analýza a management, 1. Vydání Praha, 2006 2

1.1.1 Životní upisovací riziko Toto riziko souvisí s rizikem ztráty popřípadě s nepříznivými změny hodnot upsaných pojistných závazků. Ovlivňuje ho především změna úrovně, vývoje nebo míra úmrtnosti (čím vyšší věk dožití, tím je větší hodnota pojistných závazků). Do tohoto rizika zařazujeme i riziko nákladů v životním pojištění, sazby uplatňované na důchody, počet zrušených smluv, ukončení a odbytné u pojistných smluv. V dnešní době je nutné také obezřetně zahrnout míru katastrofických rizik, u nichž je samozřejmě velice složité stanovení cen a výše technické rezervy pro takto mimořádné situace.

1.1.2 Neživotní upisovací riziko Riziko zahrnující rezervy na neživotním pojištění a neživotní katastrofické riziko. U tohoto rizika vycházíme z teorie pravděpodobnosti a zákona velkých čísel, u kterého samozřejmě není možné s jistotou určit načasování, výskyt a závažnost pojistných událostí a tak vlastně nemůžeme znát skutečnou výši pojistných plnění. Celkové výkyvy nám velice negativně ovlivňují hodnotu pojistných závazků.

1.2 Pojistně technické-riziko pojišťovny Možnost vzniku kladné či záporné odchylky při stanovení pojistného. Ekonomicky závažné problémy způsobují pojišťovně odchylky od očekávaného škodního průběhu.

a) Náhodné pojistně-technické riziko, kdy jde o náhodné kolísání kolem očekávaného průměrného škodního průběhu, ten se však v čase v podstatě nemění. Další členění je na normálně nahodilé riziko, škodní průběh dané realizace náhodné veličiny běžného kolísání kolem stanoveného průměru i u katastrofického rizika, kde je průběh ovlivněn škodami velkého rozsahu, které se velice obtížně zahrnují do tohoto modelu.

b) Pojistně-technické riziko změn, kdy škodní průběh není dlouhodobě konstantní, v čase se nám mění a s tím se mění i celkové podklady pro výpočet pojistného. Zde se jedná o cyklické výkyvy v návaznosti na hospodářský průběh, biologické změny, trendy společnosti a výkyvy počasí.

c) Pojistně-technické riziko omylu, kde byl škodní průběh do budoucnosti odhadnut nesprávně. Což se stává v poslední době velice častým problémem. Hlavním problémem je neustále zvyšující se katastrofické riziko a celosvětový ekonomický výkyv.

Ke snižování pojistně technického rizika vytváří pojišťovny rezervy na výkyvy škodního průběhu z hlediska časového, místního a věcného. Princip fungování pojišťovny je založen na tvorbě těchto rezerv. Vedle tvorby výkyvových a dalších rezerv provádějí pojišťovny dělení pojistně-technického rizika zajištěním.

1.3 Zajištění pojistně-technického rizika pojišťovny Jedná se o pojištění pojišťovny. Znamená to, že pokud li pojišťovna přijímá do pojištění riziko, při jehož katastrofálním vzniku by pojišťovně nemusely stačit vlastní finanční zdroje, popřípadě by to ohrožovalo její zdravou finanční stabilitu, postoupí za úplatu zajistné své zajišťovně. Hledá vlastně někoho, na koho za úplatu rozmělní tento dopad neúnosných škod. Bez této možnosti by prvopojistitelé mohly své produkty nabízet pouze do výše jejich pojistně-technické kapacity. Jedná se o globální proces přenosu rizika, kde náš prvopojistitel v rámci vnitřního risk managementu rozhodne o výši únosného rizika a neúnosné riziko podstoupí zajišťovně. Zajištění je vlastně nadnárodní proces a své náklady na krytí rizika je rozloženo mezi místní a světový pojistný trh. Dojde díky tomu k celkovému rozložení a vzájemné kompenzaci. Díky tomuto nejsou pojišťovny a zajišťovny tak ohroženy, čímž můžeme říci, že se jedná o subjekty s ekonomickou a finanční stabilitou.

1.4 Technické rezervy a Solvency II Solventnost v pojišťovnictví znamená, že je pojistitel schopen plnit přijaté závazky, uhradit pojistné plnění z vzniklých pojistných událostí. K výpočtu solventnosti se používají finanční poměrové ukazatele, u kterých využíváme technické rezervy pojišťovny. Technické rezervy tvoří většinový podíl celkové bilance pojišťovny. Veškeré tyto rezervy ovlivňují budoucí hospodaření pojišťovny a to jak negativně (odlišný vývoj peněžních toků – neočekávané výkyvy výplat pojistných plnění) tak pozitivně.

Při výpočtech požadované míry solventnosti u životního pojištění se promítá výše technických rezerv přímo (důvodem jsou požadované 4 % objemové rezervy), kdežto u neživotního pojištění se nám promítá pouze požadovaná míra solventnosti úměrná průměrným ročním nákladům na pojistná plnění (aktuální výše technických rezerv se nepromítá – zajímá nás pouze změna stavu za měřené období). Při tvorbě projektu Solvency II nabývá na významu ohodnocení rizika vyplívajícího ze skutečných plynoucích peněžních toků a odlišného vývoje závazků. Proto je pro nás velice nutné znát kromě očekávané střední hodnoty technických rezerv i odhady těchto rezerv. Při tomto výpočtu se dostáváme do velice složité role a to že se snažíme o sledování více rizik najednou. Což není vůbec pro modelové situace snadné. Aby bylo možné dosáhnout opravdu dobrého výsledku, musíme mít velice dobře propracovaný systém vstupních dat a vytvářet modelové situace například na katastrofických scénářích.

2 Povinnosti pojišťoven a zajišťoven dle legislativy České republiky Pojišťovny a zajišťovny jsou povinni vytvářet technické rezervy podle zákona č. 277/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2010 a nahradil tak minulý zákon č. 363/1999 Sb..

2.1 tuzemské pojišťovny Tuzemské pojišťovny vytvářejí k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které můžou být pravděpodobné nebo jisté, ale je nejistá jejich výše nebo okamžik vzniku, technické rezervy. Tato zákonná povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.

1) Pokud je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

a) rezervu na nezasloužené pojistné,

b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu pojistného životních pojištění,

d) rezervu na prémie a slevy, e) rezervu životních pojištění - je-li nositelem investičního rizika pojistník, f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, g) rezervu pojistného neživotních pojištění,

h) jinou rezervu.

2) Pokud je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné,

b) rezervu na pojistná plnění,

c) rezervu na prémie a slevy,

d) vyrovnávací rezervu,

d) rezervu pojistného neživotních pojištění,

e) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, f) jinou rezervu.

Tuzemská pojišťovna, která současně s pojišťovací činností provozuje i zajišťovací činnost, vytváří technické rezervy odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z jí uzavřených zajišťovacích smluv. Technické rezervy podle výše uvedených odstavců 1 a 2, které vytváří v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z těchto smluv a na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu.4

2.2 pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z třetích států Technické rezervy pojišťovny z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu. Díky evropské integraci pojišťovnictví se tyto povinnosti k tvorbě technických rezerv nijak neodlišují.

4

Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §51

Technické rezervy pojišťovny z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky obdobně jako tuzemská pojišťovna, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.5

2.3 tuzemské zajišťovny Tuzemské zajišťovny vytváří technické rezervy z provozované zajišťovací činnosti k plnění závazků, které jsou buď pravděpodobné, nebo jisté, ale není jistá jejich výše nebo okamžik vzniku. Technické rezervy tvoří ve výši jejích závazků uzavřených zajišťovacích smluv. Povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou zajišťovací činnost. Vytváření technické rezervy se řídí v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z uzavřených zajišťovacích smluv a to na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu zajišťovny.6

2.4 zajišťovny jiného členského státu Technické rezervy zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.7

2.5 zajišťovny z třetích států Technické rezervy zajišťovny z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění závazků ze zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, a to na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu pobočky zřízené na území České republiky nestanovíli zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.8

5

Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §52 Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §53 7 Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §54 8 Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §54 6

2.6 Společná ustanovení k technickým rezervám Každou technickou rezervu účtuje tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu odděleně od svých ostatních obchodních závazků. Tento výkaz o tvorbě technických rezerv pojišťovny a zajišťovny předkládají České národní bance. Vyhláška stanovuje způsob předkládání, formu a veškeré náležitosti výkazu o tvorbě a výši technických rezerv, období, za které má být tento výkaz zpracován, a data, do kterých má být České národní bance předložen. Toto si názorně ukážeme v následující kapitole přímo na jedné pojišťovně.

Tuzemská zajišťovna a pojišťovna je povinna mít technické rezervy vytvořené s ohledem na celý rozsah své obchodní činnosti a to v dostatečné výši, aby tato pojišťovna nebo zajišťovna byla schopna v kterémkoli okamžiku dostát svým závazkům (které má vůči svým obchodním partnerům či klientům) vyplývajícím z jí uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv. To platí stejně tak pro pojišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky. Je-li Česká národní banka také příslušným orgánem dohledu, musí tvorbu rezerv vytvářet k její činnosti i na území jiných členských států.

Při uzavření zajišťovací smlouvy postupuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu anebo zajišťovna z třetího státu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích veškerých závazků, které v tu danou chvíli má. Uzavřít lze pouze smlouvy, na které je vytvořena dostatečná technická rezerva. Česká národní banka má oprávnění zakázat pojišťovnám nebo zajišťovnám zahrnutí veškerých pohledávky již z uzavřených zajišťovacích smluv do finančního umístění nebo může určit hodnotu, do které lze tyto pohledávky z finančního umístění zahrnout, pokud není u této zajišťovací smlouvy jistota jejího splnění nebo nedochází-li opravdovému přenosu pojistného nebo zajistného rizika.9

2.7 Stanovení výše pojistného a zajistného Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu musí stanovit výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. Tato situace platí obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a 9


zajišťovnou z třetího státu. Při výpočtu sazeb pojistného v životním pojištění pojišťovna použije v případě pojistných smluv uzavíraných v měně České republiky, u kterých garantuje výnos. Tuzemská pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životního pojištění na území jiného členského státu, při výpočtu sazeb pojistného použije technické úrokové míry stanovené členským státem, v jehož měně je závazek. To platí obdobně pro pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životního pojištění provozovanou na území třetího státu.

Pokud pojišťovna používá rozdílnost pohlaví jako určujícího faktoru při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění, zabezpečí, že tyto rozdíly jsou:

a) založeny na přesných, pojistně matematických a statistických údajích a b) přiměřené.10

Při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění pojišťovna vychází z veřejně dostupných údajů a z údajů získaných z vlastní provozované pojišťovací činnosti nebo ze statistik společně vytvářených pojišťovnami. Nejsou-li k dispozici veřejně dostupné údaje včetně statistik společně vytvářených pojišťovnami, pojišťovna uveřejňuje a pravidelně aktualizuje vlastní statistické údaje, ze kterých vychází při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, které podklady používá pro výpočet technických rezerv vytvářených k závazkům z pojistných smluv životního pojištění, a obecnou charakteristiku metod používaných při tomto výpočtu.11

Dle Směrnice 2004/113/ES, která stanovila členským státům povinnost, aby použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného v případě smluv uzavřených nejpozději po 21. prosinci 2007 nevedlo u mužů a žen k rozdílům ve výši pojistného a v pojistném plnění. Ponechala však v pravomoci členských států rozhodnout o povolení přiměřených rozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců, je-li pohlaví určujícím faktorem

10

Čl. 5 odst. 2 směrnice Rady č. 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování 11 Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §56, §57 a §58

při hodnocení rizika založeném na příslušných a přesných pojistně-matematických a statistických údajích.

České republice byla zákonem stanovena výjimka, která pojistitelům rozlišování pohlaví umožňovala za předpokladu, že mohou doložit, že statistické údaje, ze kterých při výpočtech vycházejí, jsou spolehlivé, pravidelně aktualizované a veřejně dostupné.

Soudní dvůr Evropské unie nyní rozhodl, že nejpozději do 21. prosince 2012 musí být odstraněny rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění, které vyplývaly z využití pohlaví jako faktoru při jejich výpočtu. Z tohoto důvodu byla výše stanovená výjimka pro Českou republiku zrušena.

Toto rozhodnutí bude mít bohužel nepříznivý dopad na klienty v České republice. Pojistný trh tak v České republice přijde o svoji konkurenceschopnosti kvůli užšímu výběru produktů pro klienty. Přizpůsobení se k novému systému povede akorát ke zvýšení cen těchto produktů. Bude nutné přehodnotit veškeré strategie pojišťoven, které tyto produkty doposud nabízeli. Tím bude docházet ke zvyšování veškerých možných nákladů pojišťoven. Ovlivňuje to produkty životního a důchodového pojištění, u kterých se do dnešní doby faktor zohledňoval. Vliv to bude mít i u neživotního pojištění – například cena pojistného u povinného ručení a havarijního pojištění.

3 Tvorba pojistně technických rezerv Základní podmínky tvorby technických rezerv v životním pojištění:

Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu tak, aby:

1) výpočet výše technických rezerv byl proveden pomocí dostatečně obezřetného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně:

- všech plnění včetně plnění souvisejících s odkupem pojištění garantovaných pojistnou smlouvou,

- prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,

- všech možností, které jsou dány pojistníkovi v souladu s podmínkami pojistné smlouvy,

- nákladů, včetně provizí, při současném zohlednění budoucího splatného pojistného,

2) při používání retrospektivní metody nebyly výsledné technické rezervy nižší, než by činily při dostatečně obezřetném prospektivním výpočtu; retrospektivní metody se použije, pokud pro obsah pojistné smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda,

3) metoda výpočtu výše technické rezervy byla obezřetná i k metodě ocenění aktiv, jejichž zdrojem je tato rezerva, zejména nesmí v důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv,

4) výše technických rezerv byla vypočítána pro každou pojistnou smlouvu zvlášť, přičemž použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je povoleno pouze v

případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace; zásada odděleného výpočtu nebrání vytvoření dodatečných technických rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována,

5) v případech, kdy je zaručeno plnění související s odkupem pojištění, nebylo v žádném okamžiku toto plnění vyšší, než je v daném okamžiku výše rezervy pojistného životních pojištění pro danou pojistnou smlouvu.

Část technické rezervy určenou k úhradě svých nákladů tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu stanoví na obezřetném základě s ohledem na členský stát závazku, charakter pojištěného rizika a očekávané správní náklady včetně provize. Členským státem závazku je členský stát, ve kterém má pojistník, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se životního pojištění, bydliště, nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází sídlo nebo pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva vztahuje.

Při výpočtu výše technické rezervy vytvářené k závazkům z pojistných smluv s dodatečným podílem na zisku je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu oprávněna použít metodu zohledňující budoucí prémie, a to způsobem zohledňujícím současnou metodu přiznávání těchto prémií a předpokládaný budoucí vývoj.

Metodu výpočtu výše technické rezervy lze měnit pouze z důvodů nezávislých na vůli tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu.12

Popis typů rezerv Rezervy rozdělujeme následujícím způsobem pro životní a neživotní pojištění zvlášť. V neživotním pojištěné hrají technické rezervy významnou roli. Značně významný je odhad rezervy na pojistná plnění, jelikož zjištění konečné výše škody může v některých produktech neživotního pojištění trvat i několik let, např. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Kdežto v životním pojištění známe maximální hranici vyplacené částky v budoucnu.

12


Grafická ukázka vývoje technických rezerv v posledních třech letech na českém pojistném trhu u členů České asociace pojišťoven. 300,000,000

250,000,000

200,000,000 2007

150,000,000

2008 2009

100,000,000

50,000,000

0 Technické rezervy

Hrubá výše

Podíl zajišťovatelů

Graf 2: Vývoj technických rezerv členů České asociace pojistitelů od roku 2007 do roku 2009 v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.1 Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění, s výjimkou životního pojištění s jednorázovým pojistným. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím nebo s pozdějším účetním obdobím, a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné takto stanovit, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody. U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematickostatistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí. Toto pravidlo platí obdobně v případě nezaslouženého zajistného v životním a neživotním zajištění.13

Tato rezerva, dříve rezerva na pojistné jiných období se tvoří u životních i neživotních pojištění. Výše rezervy se stanoví jako souhrn částí pojistného, vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv a vztahuje se k budoucím účetním obdobím. Jedná-li se o dlouhodobé pojištění, přechází pojistná doba do následujících účetních období. Přijaté pojistné proto připadá zčásti ke sledovanému období a také z části k budoucím obdobím, kdy teprve budou pojistná plnění, 13


vztahující se k danému přijatému pojistnému, vyplácena. Je proto nezbytné přijaté pojistné rozdělit na pojistné odpovídající sledovanému období a na pojistné, které patří do následujícího či následujících období. Je to část přijatého pojistného, která má být převedena do následujících období a která znázorňuje část rizika, které odpovídá budoucím pojistným krytím. Výše rezervy na nezasloužené pojistné je zcela jednoznačně dána výší předepsaného pojistného a obdobím, na které je toto pojistné určeno. Proto je tato jediná pojistně technická rezerva nezávislá na počtu pravděpodobnosti.

Například:

Polovina ročního pojistného zaplacená na konci června pokryje zbytek běžného kalendářního (účetního) roku (jedná se o zasloužené pojistné), zatím co druhá polovina pojistného musí být převedena jako přijaté pojistné vztahující se k dalšímu kalendářnímu roku (zde se jedná o nezasloužené pojistné), tuto část je nutné v běžném účetním (kalendářním) roce umístit do zmíněné rezervy. Celková výše se spočte dle níže uvedených vzorců. V dnešní době provádí poměrné dělení pojistného na zasloužené a nezasloužené plnění operační systém pojišťovny hned při předpisu pojistného ke vzniku pojistné smlouvy k danému datu vzniku právního vztahu.

Výpočet rezervy na nezasloužené pojistné se odvíjí z následujícího vztahu:

Výše rezervy =

Délka období po 31. 12. x pojistné Délka pojistného období

Rozlišuje-li se velikost správních nákladů zahrnovaných do tarifu pojistného, jako u životních pojištění, zjednodušený postup výpočtu by vypadal následovně:

Délka období po 31. 12. Výše rezervy= x (tarif pojistného – počáteční jednorázové náklady) Délka pojistného období

Počáteční jednorázové náklady se v současné době obvykle rozvrhují na delší období. A to z důvodu, že se nejedná o zrovna nízké náklady, v případě rozpuštění nedochází k tak velkým odchylkám u výše uvedeného výpočtu.

25,000,000

20,000,000

15,000,000 2007 2008 10,000,000

2009

5,000,000

0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 3: Vývoj technických rezerv na nezasloužené pojistné nebo zajistné členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.2 Rezerva na pojistná plnění Tato rezerva v rámci životního pojištění není obvykle příliš důležitá, důvodem toho je, že do ní pojišťovny převádí rezervu při ohlášení pojistné události nebo bezprostředně před výplatou pojistného plnění. Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí:

a) pojistné události v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných. Jde o úhrn závazků, které pojišťovna zná, na konci účetního období, ale ještě nebyly uhrazeny. (Výše rezervy na pojistná plnění se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.),

b) pojistné události v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nehlášených (Výše rezervy na pojistná plnění se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.).14

Rezerva na pojistná plnění obsahuje hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí, dále se pak snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními. V poslední době dochází v pojišťovnictví jako takovém ke zkoumání škůdce. Dokonce se začínají objevovat pracovní pozice vyšetřovatele viníků (škůdců) a to i u nízkých poškození, což se doposud u komerčních pojišťoven příliš neobjevovala. Jedná se o nákladnou činnost, která není právně příliš jednoduchá, kde administrativní a právní proces bývá většinou finančně náročnější, než vymáhaná částka od viníka. Vyplácí-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod. Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění. Tyto závazky nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění. Toto platí obdobně jak v případě životního tak neživotního zajištění. 80,000,000 70,000,000 60,000,000 50,000,000 2007

40,000,000

2008 30,000,000

2009

20,000,000 10,000,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 4: Vývoj technických rezerv na pojistné plnění členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

14


3.2.1 Rezerva RBNS (reported but not settled) Jedná se o rezervu určenou ke krytí závazků z pojistných událostí v běžném účetním období vzniklých, hlášených, ale nezlikvidovaných (popřípadě zlikvidovaných, ale ne zcela vyplacených). V praxi se tvoří z dílčích hodnot pro jednotlivé pojistné události (case estimates). Likvidátor na základě svého odhadu a vnitřních metodických podkladů pojišťovny ocení předpokládanou výši budoucího pojistného plnění. Odhady postupně zpřesňuje na základě případných dalších informací k dané pojistné události. V případě jakéhokoliv nového zjištění je povinen do počítačového systému pojišťovny vnést nově odhadovaný údaj. Pro hodnocení přiměřenosti takto skládané RBNS metody se u nízkých rezerv mnohdy odhaduje RBNS dohromady s IBNR rezervou a to pomocí matematicko-statistických metod.

3.2.2 Rezerva IBNR (incurred but not reported) Jedná se o rezervu určenou ke krytí závazků z pojistných událostí v běžném účetním období vzniklých, ale v běžném období neohlášených. Pojišťovna je zde připravena na vzniklé pojistné události, které nebyly z jakýchkoliv důvodů nahlášeny. U kvalifikovaného odhadu IBNR rezervy se většinou používají matematicko-statistické metody. Výhodou je že respektují vnější vlivy (inflace, nárůst cen, změny daňových sazeb, nové znění vyhlášek a předpisů).

3.2.3 Matematicko-statistická metoda Uplatnění závisí na druhu a počtu škod v minulých obdobích, jejich výši a druhu pojistného produktu. Při výpočtu se vychází z údajů o škodním vývoji a průběhu v rámci daného pojistného:

- množství škod na jeden den, - průměrný odstup mezi vznikem škody a nahlášením škody, - počet pozdních škod, - průměrná výše škod.

3.2.4 Trojúhelníkové metody Vycházejí z dat matematicko-statistických metod, z kterých získáváme odhad celkové výše škody vzniklých v daném roce pomocí předpovědi daných hodnot.

3.2.5 Vývojový trojúhelník (run-off triangle) Tento trojúhelník je specifickým uspořádáním z minulých dat pojišťovny, který byl využíván v rámci matematicko-statistických metod pro kvalifikovaný odhad rezervy na pojistná plnění v minulých letech. Odečtením vytvořené RBNS rezervy od odhadnuté celkové rezervy na pojistná plnění se získá odhad nezbytné pro IBNR rezervy. Dosud vyplacená pojistná plnění jsou v něm zapisována do řádků podle období vzniku pojistné události a do sloupců podle období vývoje výše rezervy. Klasicky jsou využívány tyto trojúhelníky s ročním účetním obdobím, ale v praxi se setkáváme s pololetními popřípadě čtvrtletními trojúhelníky, které mohou být ovlivňované vznikem rizik k danému ročnímu období (z praxe uvedu například riziko tíha sněhu, která nastává v zimním období).

Rokem vzniku myslíme kalendářní rok, kdy vznikly pojistné události (tuto informaci uvádíme do prvního řádku, do dalšího řádku uvádíme následné roky, čímž vytváříme určitou konstrukci trojúhelníku.

Rokem vývoje pojistných plnění myslíme počet let, která uplynuly od vzniku pojistných událostí (první sloupec máme nadepsaný jako 0, tento sloupec obsahuje vyplacená pojistná plnění ještě v daném roce vzniku).

Kalendářní rok pojistných plnění zahrnuje všechna pojistná plnění v určitém kalendářním roce (diagonála obsahuje pojistná plnění vyplacená v minulém roce).

3.2.5.1 Nekumulativní vývojový trojúhelník Níže uvedená tabulka nekumulativního vývojového trojúhelníku zachycuje rozdělení pojistného plnění vyplaceného do konce roku 2009 na vrub vzniklých pojistných událostí v letech od roku 2004 do roku 2009. První řádek níže uvedené tabulky (120) ukazuje vyplacená pojistná plnění v roce 2005 na vrub pojistných událostí vzniklých v roce 2004.

Nekumulativní vývojový trojúhelník Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0 90 130 140 160 120 110

1 120 150 150 80 140

Rok vývoje 2 3 100 110 80 100 150 160 180

4 80 140

5 0

3.2.5.2 Kumulativní vývojový trojúhelník Níže uvedená tabulka kumulativního vývojového trojúhelníku zachycuje v prvním řádku tabulky (210) a představuje vyplacené pojistné plnění do konce roku 2005 na vrub pojistných událostí vzniklých v roce 2004. K číslu 210 jsme přišli součtem čísel (90),(uvedeno v prvním řádku kumulativní tabulky, rok vývoje 0, pro rok 2004) a číslem (120),(uvedeno v prvním řádku nekumulativní tabulky v roce vývoje 1, pro rok 2004).

Kumulativní vývojový trojúhelník Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0 90 130 140 160 120 110

1 210* 280* 290* 240* 260*

Rok vývoje 2 3 310 420 360 460 440 600 420

4 50 60

5 50

Pomocí výše uvedených tabulek si ukážeme všechny popisované metody a postupy. Pro názornost byly zvoleny tabulky šestileté délky, které jsou pro následnou demonstraci plně dostačující. Data uvedená v tabulkách jsou smyšlená a použita pouze pro názornou ukázku.

3.2.5.3 Výpočet technických rezerv na vzniklé, ale nevyplacené pojistné události Pro výpočet rezerv na vzniklé, dosud nezaplacené pojistné události se používají nejčastěji následující metody, které pocházejí z výše uvedených trojúhelníkových metod.:

a) řetězová žebříková metoda (Chain Ladder Method), b) řetězová žebříková metoda s inflačním vyrovnáním (Inflation Adjusted Chain Ladder Method) c) separační metoda (The Separation Method), d) Bornhuetterova-Fergusonova metoda (Bornhuetter-Ferguson Method), e) metoda Cape Cod (Cape Cod Method).

3.2.5.3.1 Metoda Chain-Ladder Jedná se o tak zvanou stupňovou metodu, která vychází z předpokladů kumulativních pojistných plnění mezi jednotlivými roky. Vývoj zůstává pro jednotlivé roky přibližně stejný. Sečtou se vývojové koeficienty a to následujícím způsobem. Vezmu-li například vývojový koeficient 2 pro rok vzniku 2009 uvedený v tabulce vývojových, kumulativních a inverzních koeficientů (k výpočtu se dostaneme pomocí podílu součtu sloupce 1 kumulativního vývojového trojúhelníku, a součtu sloupce 0 kumulativního vývojového trojúhelníku, ((210*+280*+290*+240*+260*) / (90+130+140+160+120), vyznačené hodnoty z výše uvedené tabulky – kumulativní vývoj. Stejně tak pokračujeme například u roku 2008, kde nám tento koeficient vychází na 1,5 (je to podíl součtu sloupce 2 a součtu sloupce 1). Tabulka vývojových, kumulativních a inverzních koeficientů Rok vzniku Vývojové koeficienty Kumulativní koeficienty Inverzní koeficienty 2005 1 1 1 2006 I.25 1,25 0,8 2007 1,333 1,667 0,6 2008 1,5 2,5 0,4 2009 2 5 0,2

Pomocí zadání vývojového koeficientu můžeme dále doplnit kumulativní koeficient a to způsobem trojúhelník na obdélník. Znamená to, že nebudeme mít zadaná data do trojúhelníku, ale díky koeficientu do obdélníku. Pro doplnění počítáme následujícím

způsobem: Vezmeme-li rok 2009, sloupec 0 – vidíme údaj 110, ten vynásobím Vývojovým koeficientem pro stejný rok 2, tím dostaneme údaj 220, stejný princip použijeme i v dalších sloupcích – vezmeme údaj 220 ve sloupci 1 a vynásobíme ho koeficientem 1,5 – tím dostaneme údaj 330. Díky Vývojovým koeficientům dokážeme vyplnit celou níže uvedenou tabulku.

Tabulka doplněného kumulativního vývojového trojúhelníku Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008

0 90 130 140 160 120

1 210 280 290 240 260

2009

110

220

Rok vývoje 2 310 360 440 420 390

330

3 420 460 600 560 520

4 500 600 750 700 650

5 500 600 750 700 650

440

550

550 3750

Celkem

Oranžovou barvou máme zadána stejná data jako ve vzorové tabulce Kumulativního vývojového trojúhelníku. Díky vyplněné tabulce můžeme nyní dojít k hledanému odhadu výše rezervy potřebné na konci roku 2009. K tomuto odhadu se dostaneme díky součtu sloupce 5 (3750) od kterého odečteme součty kumulativního vývojového trojúhelníku (v tabulce jsou hodnoty vyznačeny tučným podtržením – jedná se o hodnoty 110+260+420+600+600+500 = 2490), díky čemuž se dostaneme k výsledku (3750 – 2490) =

1260 hledaný odhad výše rezervy

3.2.5.3.2 Metoda Inflatcion Adjusted Chain-Ladder Tato metoda je naprosto stejná jako metoda Chai-Ladder, pouze se k vývojovému koeficientu použije inflační koeficient, tím bude zohledněna možná inflace a deflace. Uvedená metoda se může vztahovat i k poměrně dlouhému období, proto doporučuji zahrnout do této metody vliv inflace, která značně do výsledku zasahuje. Podle míry inflace z předcházejících roků se přepočítají všechna známá vyplacená plnění na úroveň cen na konci posledního vývojového roku. Není jednoduché správně odhadnout míru inflace, proto se při zjištění míry inflace za minulé období celá tabulka vždy přepočítá, aby byly údaje vždy co nejpřesnější.

3.2.5.3.3 Metoda Cape Cod Tato metoda zohledňuje podíl pojistného plnění a pojistného. Zde záleží na tom, jak jsou řádky tvořeny. Zda podle roku vzniku pojistných událostí nebo podle roku uzavření pojištění. Pokud-li jsou řádky tvořeny podle roku uzavření pojištění musíme zde brát pouze hodnotu skutečně zaslouženého pojistného pro daný rok. Pro jednoduchost ukázky budu uvažovat se stejně zadanými parametry ve výše uvedených tabulkách. Pro větší jednoduchost necháme zasloužené pojistné neměnné a to v roční výši 625. Dosavadní pojistná plnění vyplníme z diagonální osy doplněné tabulky kumulativního vývoje. Inverzní koeficienty převezmeme z výše uvedené tabulky vývojové, kumulativní a inverzní koeficienty. Sloupec (4) spočítáme jako číslo 1 – hodnota uvedená sloupci (3), pro rok 2009 nám výpočet vyjde 0,8 (1-0,2). K výsledku sloupce (5) se dostaneme například u roku 2009 tak, že vynásobíme zasloužené pojistné 625 s inverzním koeficientem pro tento rok – vyjde nám hodnota 125 (625 x 0,2). V pátém sloupci je pomocí inverzního koeficientu upraveno pojistné (1), aby bylo možné ho porovnat s celkovým pojistným plněním z druhého sloupce (2) níže uvedené tabulky. Díky podílu sumy dosavadního pojistného plnění a sumy pátého sloupce dostaneme hodnotu vykazující dlouhodobý škodní průběh pro roky 2004 – 2009 (2490 / 2500) = 0,996. Tuto získanou hodnotu budeme potřebovat k výpočtu odhadnuté rezervy pro dané roky. Abychom dostali hodnoty pro sloupec (6) vezmeme výše uvedený koeficient 0, 996, který vynásobíme sloupcem (1) a sloupcem (6). Pro rok 2009 nám vychází výpočet (0,996 x 625 x 0,8) dostáváme hodnotu 498, stejně tak provedeme u ostatních let. Následně sečteme celý sloupec (6) a dostaneme tak hodnotu 1245 což je finální odhad rezervy.

Doplněná tabulka pro výpočet v metode Cape Cod Rok vzniku

2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

Zasloužené pojistné (1)

625 625 625 625 625 625

Dosavadní pojistná plnění (2) 500 600 600 420 260 110 2490

Inverzní koeficienty (3) 1 1 0,8 0,6 0,4 0,2

1 - (3) (4)

(1) x (3) (5)

0 0 0,2 0,4 0,6 0,8

625 625 500 375 250 125 2500

Odhadnutá rezerva 0,996x(1)x(4) (6) 0 0 124,5 249 373,5 498 1245

Odhad metody Cape Cod (1245) je srovnatelný pro odhad u metody Chain-Ladder (1260).

3.2.5.3.4 Metoda Bornhuetterova-Fergusonova Tato metoda je velice podobná metodě Cape Cod, jediným rozdílem je, že pracuje s individuálním škodním průběhem. Nekumulativní škodní průběh si ukážeme na dalších tabulkách. Sloupec 0 pro rok 2009 vyplníme následujícím způsobem. Vezmeme hodnotu z tabulky nekumulativního vývojového trojúhelníku, kde máme uvedenou hodnotu 110, kterou vydělíme zaslouženým pojistným 625, tím nám vyjde hodnota 0,176, stejným způsobem doplníme ostatní roky stejných řádků a sloupců. V poslední sloupci sečteme vždy celý řádek, díky tomu dostaneme odhad celkového škodního průběhu pro vzniklé pojistné události v daném roce. Následně vyplníme finální odhad rezervy. Do prvního sloupce zadáme pro všechny roky zasloužené pojistné 625, do druhého sloupce napíšeme získané hodnoty celkového škodního průběhu (0,8 – 0,96 – 1,184 – 1,152 – 1,16 – 1,125), do třetího sloupce umístíme Inverzní koeficienty. Čtvrtý sloupec spočteme pomocí 1 – inverzní koeficient, což například pro rok 2009 je 1- 0,2 = 0, 8. K hodnotám odhadnuté rezervy se dostaneme pomocí násobku zaslouženého pojistného x celkového škodního průběhu x čtvrtý vypočtený sloupec. Pro rok 2009 nám to vykazuje hodnoty 625 x 1,125 x 0,8 = 562,4. Po dopočítání odhadnuté rezervy pro veškeré uvedené roky v tabulce přistoupíme k součtu veškerých odhadnutých rezerv a tím dostaneme hodnotu 1433,4 – finální odhad rezervy. U této metody je zatím vypočtená hodnota největší.

Doplněná tabulka škodního průběhu a extrapolace Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0 0,144 0,208 0,224 0,256 0,192 0,176

1 0,192 0,24 0,24 0,128 0,224 0,205

2 0,16 0,128 0,24 0,288 0,264 0,264

Rok vývoje 3 0,176 0,16 0,256 0,256 0,256 0,256

4 0,128 0,224 0,224 0,224 0,224 0,224

5 Celkem 0 0,8 0 0,96 0 1,184 0 1,153 0 1,16 0 1,125

Doplněná tabulka finálního odhadu rezervy

Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

Zasloužené Celkové škodní Inverzní pojistné (1) průběhy (2) koeficoenty (3) 625 0,8 1 625 0,96 1 625 1,184 0,8 625 1,152 0,6 625 1,16 0,4 625 1,125 0,2

1 - (3) (4) 0 0 0,2 0,4 0,6 0,8

Odhadnutá rezerva (1) x (2) x (4) 0 0 148 288 435 562,4 1434,4

3.2.5.3.5 Separační metoda Výše uvedená metoda se zaměřuje na rozdělení kalendářního efektu. Při výpočtu využíváme separační index, který výpočet ovlivňuje stejně tak jako například u makroekonomických výpočtů. Výpočet nám zahrne zpoždění mezi přijatým pojistným a jednotlivými roky vývoje. Pro začátek budeme vycházet z hodnot nekumulativních dat, které budeme dělit zaslouženým pojistným. Využijeme tak tabulku z metody Bornhuetter-Ferguson škodního průběhu a extrapolace. Přerovnáme škodní průběhy následujícím způsobem: prohodíme řádky s diagonálami a vypočteme kumulativní škodní průběhy uspořádané do řádků podle roků. To znamená, že hodnoty v prvním řádku se budou týkat klasických pojistných plnění vyplacených v roce 2009. Tabulku separační metody vyplníme podle tabulky škodního průběhu výše uvedené u Bornhuetter-Fergusonové metody, pouze převrátíme roky, tak že nebudou uvedené roky vzestupně, ale sestupně (od roku 2009 do roku 2004).

Doplněná tabulka separační metody škodního průběhu po prohození diagonál s řádky Kalendářní rok 2009 2008 2007 2006 2005 2005

0 0,176 0,192 0,256 0,224 0,208 0,144

1 0,224 0,128 0,24 0,24 0,192

Rok vývoje 2 3 0,288 0,256 0,24 0,16 0,128 0,176 0,16

4 0,224 0,128

Abychom byli schopni doplnit tabulku kumulativního škodného průběhu u separační metody, vypočítáme kumulativní škodní průběhy. Například: uvedená hodnota 1,168 v sloupci (5) pro

5 0

rok

2009

je

součet

5ti

sloupců

u

výše

uvedeného

škodního

průběhu.

(0,176+0,224+0,288+0,256+0,224+0). Stejně tak vyplňujeme i u ostatních kalendářních roků. Díky tomuto postupu dostaneme vyplněnou celou tabulku kumulativního škodního průběhu. Doplněná tabulka kumulativního škodního průběhu separační metody Kalendářní Rok vývoje rok 0 2009 0,176 2008 0,192 2007 0,256 2006 0,224 2005 0,208 2004 0,144

1 0,4 0,32 0,496 0,464 0,4

2 0,688 0,56 0,624 0,624

3 0,944 0,72 0,8

4 1,168 0,848

5 1,168

V následujícím kroku si připravíme tabulku vývojových, kumulačních a inverzních koeficientů a to sestupně od roku 2009 po rok 2004. Stejnou metodu jsme již využili u metody Chain-Ladder.

Doplněná tabulka vývojových, komulativních a inverzních koeficientů Kalendářní rok 2009 2008 2007 2006 2005 2004

Vývojové koeficienty Kumulativní koeficienty Inverzní koeficienty 1 1 1 1 1 1 1,212 1,212 0,825 1,316 1,595 0,627 1,486 2,369 0,422 1,97 4,667 0,214

K níže uvedeným separačním indexům se dostaneme díky náhledu do tabulky kumulativního škodního průběhu u separační metody. Jedná se o konečné hodnoty sloupce (0),(1),(2),(3),(4), až sloupce (5).

Separační index Kalendářní rok 2009 2008 2007 2006 2005 2004

Separační index 1,168 0,848 0,969 0,995 0,948 0,672

Pro index zpoždění využijeme tabulky vývojových, kumulativních a inverzních koeficientů u separační metody. Výpočet provedeme následujícím způsobem: Hodnota roku 2009 je 1 – hodnota roku 2008 je také 1 = proto nám vyjde index zpoždění v hodnotě 0. Stejným způsobem pokračujeme i v dalších letech, čímž dostáváme hodnoty 1-0,825=0,175 pak 0,8250,627=0,198 ,…

Index zpoždění Rok vývoje

Indexy zpoždění 5 4 3 2 1 0

0 0,175 0,198 0,205 0,208 0,214

V případě, že chceme zohlednit v odhadu rezervy i inflaci musíme ještě indexy zpoždění upravit. Úpravu provedeme pro inflaci 5%. Pro zjištění Výplatního rezidua pro rok 2009 postupujeme tímto způsobem – hodnota řádku ((1) index zpoždění) krát 5% + další řádky. 0,208x1,05+0,205x1,052+0,198x1,053+0,175x1,054+0x1,055=0,0886. Stejný postup bude i u ostatních let. Tak dokážeme vyplnit tabulku separační metody se zohledněním inflace do trojúhelníku. Doplněná tabulka separační metody se zohledněním inflace Rok vzniku 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0

1

0,218

Rok vývoje 2

0,215 0,226

3

0,208 0,219 0,23

4

0,183 0,192 0,202 0,212

5 0 0 0 0 0 0

Výplatní rezidua 0 0 0,183 0,401 0,636 0,886

Díky získaným výplatním reziduím upravených o inflaci můžeme doplnit závěrečnou tabulku finálního odhadu rezervy. Do prvního sloupce zadáme zasloužené pojistné, s kterým počítáme od úplného začátku, do druhého sloupce zadáme poslední zjištěný separační index z roku 2009, do třetího sloupce vsadíme získané výplatní rezidua z výše uvedené tabulky a tak jsme schopni spočítat odhadnutou rezervu pro každý rok vzniku. Výpočet odhadnuté rezervy se provede díky součinu sloupce (1),(2) a (3). Například pro rok se jedná o hodnoty

625x1,168x0,886=646,78. Následně sečteme odhadnuté rezervy od roku 2004 do roku 2009, tím zjistíme Celkovou odhadnutou rezervu.

Doplněná tabulka finálního odhadu rezerv u separační metody Rok vzniku

Zasloužené pojistné (1)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

625 625 625 625 625 625

Poslední Výplatní rezidua separační index (3) (2) 1,168 0 1,168 0 1,168 0,183 1,168 0,401 1,168 0,636 1,168 0,886

Odhadnutá rezerva (1)x(2)x(3) 0 0 133,83 292,53 464,3 646,78 1537,44

U separační metody získáme odhadnutou rezervu ve výši 1537. Díky zohlednění 5% inflace jsme získali podstatně vyšší odhad na rozdíl od předtím uvedených metod, u kterých inflace nebyla zohledněna.

3.2.5.3.6 Souhrn výpočtových metod Každá pojišťovna či zajišťovna by si měla metody ověřit, zda-li jsou pro jejich činnost vhodné a zda odpovídají reálné situaci. Jak jsme u každé metody mohli vidět, výsledek finálních odhadů rezerv se vždy minimálně liší. Důvodem odchylek jsou zadaná vstupní odhadnutá data, které nelze vždy přesně určit. Každý pojistný trh přináší svá úskalí, ekonomická vyspělost celého světa není stejná, díky tomu dochází k odchylkám. Pojišťovny a zajišťovny se setkávají se spoustou vedlejších vlivu například inflace, nástup katastrofických situací, které bohužel nejdou ovlivňovat. Jak jsme si na výše uvedených metodách ukázali, tak nám inflace velice navýší předpokládané odhadnuté rezervy. Dalším příkladem lze uvést nynější katastrofický scénář v Japonsku. Tato katastrofa samozřejmě ovlivní do budoucna celý pojistný trh. Při výpočtech se zohlední a především zvýší rizikový koeficient. Tudíž do budoucna bude stále docházet k vylepšování výše uvedených metod. Inovace a veškeré vylepšování a přibližování se ke skutečnosti není snadné a je nutné veškeré metody stále zdokonalovat.

Při porovnání výsledků všech použitých metod jsou vidět rozdíly. Tyto rozdíly si ukážeme na následující tabulce a grafu. Vznik rozdílu je díky použití původních dat a doplňující data.

Příkladem je počet škod, zasloužené pojistné nebo míra inflace (která byla zohledněna u separační metody). metody).

Celková výše technických rezerv - porovnání metod Metoda Chain-Ladder Cape Cod Bornhuetter-Ferguson Separační

Odhadnutá rezerva ke konci roku 2009 1260 1245 1433 1537

Odhad rezervy 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Chain Chain-Ladder Cape Cod Bornhuetter Ferguson Bornhuetter-Ferguson Separační Průměr

Graf 5: Odhad technických rezerv dle trojúhelníkových metod na vlastní příkladové studii v měrných jednotkách

3.3 Rezerva na závazky Kanceláře Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění Tato rezerva je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář pojištění. vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými matematicko statistickými metodami.15

15

Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §62

4,900,000

4,850,000

4,800,000 2007

4,750,000

2008 2009

4,700,000

4,650,000

4,600,000 Technické rezervy Graf 6: Vývoj technických rezerv na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.4 Rezerva na prémie a slevy Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s uzavřenými pojistnými smlouvami a používá se ke krytí veškerých nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami. Pokud je součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění podíl na výnosech z investic nebo zisku z finančního umístění, musí zahrnovat tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i částky z výnosu nebo zisku určené pro tento účel. Samozřejmě nejsou tyto rezervy zahrnuty v rezervě pojistného u životního pojištění. Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří, jen když je k tomu na základě zajišťovací smlouvy důvod.

Prémie představuje částku, kterou se oprávněná osoba podílí na zisku nebo na přebytku pojistného.

Sleva představuje částku, o kterou se snižuje placené pojistné, nebo která se vrací pojistníkovi.16

16

Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §63

V České republice je rezerva na prémie a slevy u životního pojištění vytvářena například u slev při frekvenci placení běžného pojistného. Klient se rozhodne hradit pojistné jedenkrát ročně na počátku období, pojišťovna má po celé období finanční prostředky k dispozici (může je investovat a tvořit tak díky tomu zisk – klientovi za to nabízí určité slevy či výhody), nebo při situaci vzniku invalidity pojistníka – pro pojišťovnu to znamená, že nedostává platbu pojistného, ale její závazky stále trvají v nezměněné podobě – pojistné hradí z těchto rezerv pojišťovna.

2,000,000 1,800,000 1,600,000 1,400,000 1,200,000 2007

1,000,000

2008 800,000

2009

600,000 400,000 200,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 7: Vývoj technických rezerv na prémie a slevy členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.5 Vyrovnávací rezerva Vyrovnávací rezerva se tvoří k vyrovnání technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu (kalamitní a katastrofické situace) v daném účetním období. Tvoří se u odvětví neživotních pojištění vzniklých v daném účetním období. Postupy pro stanovení výpočtu výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanovuje příslušná vyhláška. Vyrovnávací rezervu tvoříme pouze v případě, že celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v příslušném odvětví neživotního pojištění je rovna nebo vyšší než 4 % z celkového objemu předepsaného pojistného v neživotním pojištění za příslušné účetní období, nebo je vyšší než 67 500 000 Kč.

Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu si pro výpočet výše vyrovnávací rezervy musí zvolit jednu z metod stanovených vyhláškou. Volbu metody nelze libovolně měnit a přehodnocovat. Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která je oprávněna provozovat i zajišťovací činnost v neživotním zajištění a překročí jednu z výše uvedených podmínek, spočítá výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro každou z těchto činností zvlášť. Pokud tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu provozuje souběžně pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění, vypočte výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro odvětví neživotních pojištění (pojištění úvěru) a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění (pojištění kauce). Vyrovnávací rezerva tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu je rovna součtu vyrovnávacích rezerv, které byly vypočteny zvlášť pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění.17

Výkyvová rezerva je určena na vyrovnání zvýšených nákladů na pojistná plnění. Kolísání nákladů na pojistná plnění vznikají díky kolísání škodních průběhů – jedná se o poměr mezi pojistným plněním a přijatým pojistným. Tuto situaci neumí pojistitel ovlivnit, protože se většinou jedná o velice špatně odhadnutelné předpovědi. Důvodem můžou být klimatické výkyvy, ekonomický vliv, zákony a mnoho dalších aspektů. Z tohoto důvodu je nutné, aby pojistitel v období příznivějšího škodního průběhu vytvářel z přebytků pojistného určitou technickou rezervu, z které je možné čerpat finanční prostředky v době ne příliš vlídného škodního průběhu. Dříve nám směrnice přikazovala vytvářet pouze vyrovnávací rezervu pro pojištění úvěru, což se díky implementaci Evropského pojišťovnictví změnilo.

Vyrovnávací rezerva je nyní v podmínkách České republiky regulována ze strany státu, kdy je určen postup výpočtu velikostí rezervy. Obsahuje vymezení horní hranice velikost rezervy z daňových důvodů. Zároveň je stanoven postup propočtu velikosti této rezervy.

17


3.5.1 Výška vyrovnávací rezervy se stanoví na základě vztahu:

=+⋯+, kde - příslušné odvětví neživotního pojištění, =1,…,,

- tvorba rezervy pro příslušné odvětví stanovené tímto postupem, - T celková tvorba vyrovnávací rezervy.

6,000,000

5,000,000

4,000,000 2007

3,000,000

2008 2009

2,000,000

1,000,000

0 Technické rezervy Graf 8: Vývoj technických rezerv na vyrovnávací rezervu členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.6 Rezerva pojistného životních pojištění Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používají statistická data a technické úrokové míry. Technické úrokové míry a statistická data jsou samozřejmě použity při výpočtu sazeb pojistného (tvorba sazebníku). Rezerva pojistného u životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně přiznaných podílů na zisku a nákladů spojených se správou pojištění, samozřejmě že až to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Minusové hodnoty

jednotlivých rezerv pojistného u životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody, ty se nahradí nulovými hodnotami. Použitá technická úroková míra nesmí ke dni uzavření pojistné smlouvy přesáhnout maximální výši technické úrokové míry. Maximální výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka díky neustále novelizovaným vyhláškám. Maximální výši technické úrokové míry Česká národní banka zveřejňuje včetně jejích změn formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky. Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu uvede svoji technickou úrokovou míru do souladu s uveřejněnou maximální technickou úrokovou mírou nebo její změnou ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uveřejnění.18

Jedná se o jednu z nejdůležitějších rezerv u klasického životního pojištění, je určena ke krytí závazků ze životního pojištění. Počítáme jí pomocí matematicko-statistických metod podle sjednaných jednotlivých pojistných smluv. Od hodnoty budoucích závazků pojistitele se musí odečíst hodnota budoucího pojistného.

Hodnota pojistné smlouvy v čase t = očekávaná hodnota budoucích výdajů v čase t – očekávaná hodnota budoucích příjmů v čase t.

Vzniklý rozdíl mezi pojistnou částkou a vytvořenou rezervou nazýváme rizikový kapitál. Pro výpočet netto rezervy na pojistné životního pojištění použijeme následující metody:

-

prospektivní výpočet netto rezervy (budoucí výdaje - budoucí příjmy)

-

retrospektivní výpočet netto rezervy (minulé příjmy – minulé výdaje)

Retrospektivní výpočet netto rezervy ukazuje skutečný proces tvorby, ovšem v praxi se dává přednost prospektivnímu výpočtu. Důvodem je zohlednění budoucí změny například u úrokových sazeb.

18


Netto rezerva pojistného:

"

∑

# ∑

! !$

!

Kde:

t- na konci t-tého roku x- vstupní věk n- pojistná doba lx- počet dožívajících se věku x dx- počet zemřelých ve věku x v=1/(1 + i)- diskontní faktor odpovídající technické úrokové míře i- technická úroková míra (představuje zaručené zhodnocení pojistného výsledku pro pojištěné, protože je zahrnuta přímo do výpočtu pojistné sazby a následně je zahrnuta i do výpočtu sazby této technické rezervy) P- roční pojistné – hrazené na počátku následujícího roku a1- sjednané pojistné plnění vyplacené při dožití se konce t-tého roku pojištění b1- sjednané pojistné plnění vyplacené při úmrtí během t-tého roku pojištění

Brutto rezerva pojistného Oproti netto rezervám zohledňuje navíc správní náklady pojistitele, proto je velice snadné jí odvodit od výše uvedeného vzorce.

%&'

() "*

!() " *

ä! ,$ ä!

∑

!$ !-

∑ 3 4 " 1

2 .ě0 10

6 !$

7 6! !

Kde:

A- jsou počáteční jednorázové náklady pojistitele – bývají odhadované v procentech vůči pojistné částce – velkou část těchto nákladů tvoří prémie vyplácená obchodnímu zástupci za uzavření pojistné smlouvy.

Vzorce musíme vždy upravovat vzhledem k možnostem a typu dané smlouvy. U životního pojištění máme možnosti dočasného pojištění pro případ smrti, smíšeného pojištění nebo pojištění odloženého doživotního důchodu.

180,000,000 160,000,000 140,000,000 120,000,000 100,000,000

2007

80,000,000

2008 2009

60,000,000 40,000,000 20,000,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 9: Vývoj technických rezerv na životním pojištění členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.7 Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu vytváří technickou rezervu určenou na splnění jejích veškerých závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedosahovala-li by výše rezervy pojistného životních pojištění vypočtená za použití původních parametrů postačitelné výše zjištěné při použití současných odhadů hodnoty technické úrokové míry a ostatních početních parametrů použitých při ohodnocení výše přijatých závazků. O způsobu výpočtu výše technické rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů nebo změny tohoto způsobu výpočtu pojišťovna bezodkladně písemně informuje Českou národní banku, a to jakmile zjistí skutečnosti. Česká národní banka nařídí změnu způsobu výpočtu výše této technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.19

19


Tato rezerva je především využívána v případech špatně vykalkulovaných celkových procesů v pojišťovně či zajišťovně. Přeci jen se jedná o předběžné kalkulace, které se vždy liší od skutečnosti.

4,000,000 3,500,000 3,000,000 2,500,000 2007

2,000,000

2008 1,500,000

2009

1,000,000 500,000 0 Technické rezervy

Graf 10: Vývoj technických rezerv na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.8 Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojistníkovi u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník. Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojistníkům ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách. Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění.20

20


V tomto případě je pojistník subjektem, který uzavírá pojistnou smlouvu a platí za to určitou výši pojistného. Tento způsob pojištění se uplatňuje u investičního životního pojištění. Klient si nakupuje na svůj vlastní účet jednotky různých investičních fondů, z kterých si část odebírá pojišťovna jako pojistné pro probíhající pojištění proti smrti. Pojistné plnění v případě dožití se konce sjednané doby spočívá ve vyplacení zhodnocených podílových jednotek z klientského účtu, nebo může mít formu důchodu vypláceného dle pojistných podmínek. Klient se v celém tomto procesu podílí s pojišťovnou na investičním riziku. Výše pojistného plnění se odvíjí od provedených investic za celou dobu pojištění.

45,000,000 40,000,000 35,000,000 30,000,000 25,000,000

2007

20,000,000

2008 2009

15,000,000 10,000,000 5,000,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 11: Vývoj technických rezerv na životní pojištění, (je-li nositelem investičního rizika pojistník) členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

3.9 Rezerva pojistného u neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k pojistným odvětvím, u kterých se při výpočtu výše pojistného používá vstupního věku a pohlaví pojištěného nebo pouze vstupního věku pojištěného. Vstupním věkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na

vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného. Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.21

Tuto rezervu nejvíce uplatňujeme u pojištění nemoci (denní dávky při pracovní neschopnosti, pojištění léčebných výloh v zahraničí, jiné smluvní zdravotní pojištění). Samozřejmě jen pokud sazby tohoto pojištění zohledňují a závisí na věku klienta popřípadě na pohlaví.

350,000 300,000 250,000 200,000

2007 2008

150,000

2009 100,000 50,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 12: Vývoj technických rezerv na neživotní pojištění u členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

21


3.10 Jiná technická rezerva Jinou technickou rezervu tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu vytvoří k těm závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které nelze zahrnout do technických rezerv. O důvodech tvorby a způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy pojišťovna nebo zajišťovna bez zbytečného odkladu písemně informuje Českou národní banku. Česká národní banka je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.22

1,400,000 1,200,000 1,000,000 800,000

2007 2008

600,000

2009 400,000 200,000 0 Technické rezervy

Hrubá výše


Graf 13: Vývoj technických rezerv na jiné technické rezervy u členů České asociace pojistitelů v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

22


Technické rezervy 180,000,000 160,000,000 140,000,000 120,000,000 100,000,000 80,000,000 60,000,000 40,000,000 20,000,000 0

Technické rezervy

Graf 14: Podíl technických rezerv u členů České asociace pojistitelů pro rok 2009 v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

4 Daňové aspekty technických rezerv v pojišťovnictví Způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a držení příjmům u poplatníků daně z příjmů upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely zjištění základu daně z příjmů se v pojišťovnictví z technických rezerv, s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné, uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba:

- rezervy na neživotní pojištění ve výši, která nesmí překročit objem závazků, vypočtený metodami pojistné matematiky, stanovenými zákonem o pojišťovnictví,

- rezervy na životní pojištění ve výši, která nesmí překročit objem závazků, vypočtený metodami pojistné matematiky, stanovenými zákonem o pojišťovnictví a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

Výše a způsob tvorby rezerv za zdaňovací období musí být prokazatelné. Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být dokazatelné. Při inventarizaci se hodnotí nejen odůvodněnost nýbrž i výše těchto rezerv. Výdaje (náklady) se musí přednostně uhradit z rezerv, které se na vyrovnání vytvořily. Rezervy se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy uplynuly důvody, pro které byly vytvořeny. Do následujícího zdaňovacího období se pak převádí zůstatek rezerv zjištěný na konci zdaňovacího období.

4.1 Druhy pojistně technických rezerv Pojišťovny vytvářejí jednotlivé druhy pojistně technických rezerv v souvislosti na zaměření činnosti pojišťovny (jiné technické rezervy tvoří životní pojišťovna, jiné neživotní a jinou skladbu technických rezerv najdeme u pojišťovny zabývající se životním a neživotním pojištěním současně) a s účelem, na který jsou tyto technické rezervy vytvářeny. Základní obligatorní strukturu (povinné druhy) pojistně technických rezerv určují pojišťovacím

institucím státní orgány v právních předpisech a zákonech. Nejvýznamnější druhy pojistně technických rezerv jsou tyto:

- matematické rezervy – v rámci jednotlivých pojistek se systematicky akumuluje přijaté pojistné tak, aby na konci sjednané pojistné doby byla v rámci technické rezervy nashromážděna částka odpovídající sjednané velikosti určeného pojistného plnění,

- výkyvové rezervy – technické rezervy určené na pokrytí výkyvů ve velikosti pojistných plnění (rozdíly a výkyvy dlouhodobého průměru),

- rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného – přijaté pojistné se prostřednictvím technických rezerv přiřazuje do období, kdy se na pojistné váže pojistné plnění, tj. kdy budou prostředky pojistného potřebné na výplatu příslušeného pojistného plnění.

Správný odhad pojistných rezerv je komplexní problém, při kterém je třeba brát do úvahy množství vnějších a vnitřních faktorů.

Vnitřní faktory: monetární politika pojišťovny (ochota přeplácet pojistné plnění, proklientské jednání, přístup ke stížnostem a k soudním přelíčením), interní administrativní postupy – vnitřní nařízení, subjektivní faktor při odhadu rezerv, rozhodnutí managementu pojišťovny.

Vnější faktory: inflace, deflace, růst cen, úroková míra, technologický rozvoj, ekonomické, legislativní změny a nepředvídatelné přírodní katastrofy.

Vývoj pojistně technických rezerv v České republice od roku 1999 do roku 2009

Technické

Neživotní

Životní

Nositelem

rezervy

pojištění

pojištění

rizika je

Celkem

pojistník

1999

33 443 691

76 185 693

700 464

109 629 384

2000

30 769 958

86 330 280

1 650 465

117 100 238

2001

37 160 167

97 768 694

2 547 689

134 928 861

2002

46 624 115

110 849 306

3 628 059

157 473 421

2003

50 863 830

125 421 357

5 002 209

176 285 187

2004

59 321 459

139 253 358

7 543 783

198 574 817

2005

58 505 201

162 964 889

12 053 208

221 470 090

2006

62 261 790

182 887 012

18 545 544

253 035 567

2007

68 189 030

197 408 214

26 901 543

265 597 244

2008

73 569 721

204 842 911

29 388 794

278 412 631

2009

74 230 727

222 462 395

42 554 895

296 693 122

Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojišťoven pro rok 2009

V tisících Kč

Technické rezervy u neživotního pojištění 80,000,000 1999

70,000,000

2000 60,000,000 2001 50,000,000

2002

40,000,000

2003

30,000,000

2004 2005

20,000,000

2006 10,000,000 2007 0

2008 Neživotní pojištění

Graf 15: Velikost pojistně technických rezerv v ČR u neživotního pojištění v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

Technické rezervy u životního pojištění 250,000,000 1999 2000

200,000,000

2001 150,000,000

2002 2003

100,000,000

2004 2005

50,000,000

2006 2007

0

2008 Životní pojištění

Graf 16: Velikost pojistně technických rezerv v ČR u životního pojištění v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

Technické rezervy u životního pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník 45,000,000 40,000,000

1999

35,000,000

2000 2001

30,000,000

2002 25,000,000

2003

20,000,000

2004 2005

15,000,000

2006 10,000,000

2007

5,000,000

2008

0

2009 Nositel rizika - pojistník

Graf 17: Velikost pojistně technických rezerv v ČR technická rezerva v životním pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

Technické rezervy celkem 350,000,000 1999

300,000,000

2000 250,000,000

2001 2002

200,000,000

2003 2004

150,000,000

2005 100,000,000

2006 2007

50,000,000

2008 2009

0 Celkem

Graf 18: Velikost pojistně technických rezerv v ČR v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

5 Finanční umístění Finanční umístění v pojišťovnách představuje především finanční a nemovitý majetek. Vedle pohledávek z přímého pojištění a ze zajištění je to nejvýznamnější součást aktiv celé pojišťovny. Z časového hlediska jde zejména o majetek dlouhodobé povahy. Výše finančního umístění musí být nejméně rovna výši technických rezerv, protože jde vlastně o formu investování těchto rezerv jako zdrojů krytí (financování) závazků vůči pojištěným. Jedná se o finanční prostředky, které pojišťovna musí skutečně vlastnit. K finančnímu umístění se používají nejen cizí zdroje, tak i zdroje vlastní (zde se jedná o vlastní kapitál pojišťovny či zajišťovny). I přes to, že se jedná převážně o dlouhodobou investici, mělo by finanční umístění být dostatečně likvidní, aby tak byla zajištěna solventnost pojišťovny. Pojišťovna musí s velkou obezřetností rozhodovat o finančním umístění technických rezerv – musí být jistota, že v podniku jsou finanční prostředky na pokrytí závazků vůči klientům. Nakládání s majetkem je omezeno zákonem o pojišťovnictví a prováděcími vyhláškami.

5.1 Zásady investování pojistně technických rezerv Pojistně technické rezervy tvoří významnou položku v pasivech bilance pojišťoven. Odlišnou roli v bilanci hrají u životních a u neživotních pojišťoven (průměrně se odhaduje přibližně 85% u životních pojišťoven a přibližně 60% u neživotních pojišťoven). Pojistně technické rezervy investují pojišťovny na finančním trhu. Prostředky pojistně technických rezerv životního pojištění mají dlouhodobý charakter, a proto jsou určeny k dlouhodobému investování. Většinou známe čas, kdy dochází k rozpuštění těchto finančních prostředků.

Pojistně technické rezervy se účtují odděleně od ostatních závazků pojišťovny eventuálně zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předkládá pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Jsou-li zdrojem technické rezervy, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna ve skladbě finančního umístění aktiv, postupovat tak, aby se řídily následujícími zásadami:

a) zásadou bezpečnosti – jednotlivé složky finančního umístění poskytují záruku návratnosti vložených prostředků, (prostředky investujeme způsobem, který nám zaručí jejich návratnost),

b) zásadou rentability – jednotlivé složky finančního umístění zabezpečují výnos z jejich vlastnictví nebo zisk z jejich prodeje, (prostředky investujeme tak, aby plynul běžný nebo kapitálový výnos z držby),

c) zásadou likvidity – v závislosti na profilu provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti je část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené občanským zákoníkem, (zabezpečujeme neustálou finanční hotovost pro výplatu pojistných plnění),

d) zásadou diverzifikace – jednotlivé složky finančního umístění jsou rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby ani osob, které jednají ve shodě s podle zvláštního právního předpisu (rizika rozkládáme na více ekonomických subjektů).

Podílí-li se zajišťovna na technických rezervách pojišťovny, je povinností pojišťovny uzavřít zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků.

V neživotním pojištění platí, že škody můžou vzniknout kdykoliv a proto platí zásada bezpečnosti a likvidity, v rámci které se maximalizuje výnos. Dominantními zásadami životního pojištění je bezpečnost a výnos, u které se sleduje přiměřená likvidita.23

5.2 Skladba finančního umístění v rámci členských států zahrnuje: a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou (jedná se o dluhový cenný papír vydaný členským státem nebo centrální bankou, který vyjadřuje závazek emitenta vůči věřiteli, je s ním spojeno právo na splacení dlužné částky, vyplacení stanovených výnosů a povinnost emitenta splnit veškeré závazky) Státní dluhopisy jsou cenné papíry emitované vládou (například k pokrytí schodku státního rozpočtu, k financování nákladných investičních

23

Zpracováno dle: Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F. Pojistná ekonomiky 1. Vyd. \Brno, 2003

projektů, k vybudování silnic a jiné infrastruktury popřípadě k obnově po neočekávaných katastrofách). Dluhopisy jsou velmi oblíbené pro velkou jistotu návratnosti investovaných finančních prostředků. b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, mají stejnou charakteristiku jako výše uvedené dluhopisy, jen se liší vydáním, v tomto případě je emitují banky a obdobné instituce členských států. c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, jedná se o dluhopisy, které jsou vydané obchodními společnostmi a jsou regulované a kontrolované. Jedná se o zapsané společnosti na regulovaném trhu, jehož organizátor má sídlo vždy v daném členském státě.

d) pokladniční poukázky, jedná se krátkodobé dluhopisy vydávané státem nebo orgány a institucemi veřejné správy ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz. Jsou úročené obdobně jako půjčky. Státní pokladní poukázky mají splatnost do jednoho roku.

e) kótované komunální dluhopisy, jsou dluhopisy vydané společnostmi, podléhají kontrole a regulaci. Vydávají se na základě mezinárodního práva.

f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, půjčky mají za následek redistribuci finančních prostředků v průběhu času mezi věřitelem a dlužníkem. Úvěry jsou formou dočasného postoupení peněžních prostředků věřitelem, na principu návratnosti, dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněžité prémie. Jinými pohledávkami jsou práva věřitele na plnění od dlužníků. Spočívají v právu věřitele požadovat po dlužníkovi, aby něco dal (peníze ve stanovené výši), konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl. Jedná se o majetkovou hodnotu, kterou lze až na výjimky převést na jiného (postoupení pohledávky) a která, nezanikne-li smrtí věřitele, může být předmětem dědění. g) směnky, jsou úvěrové cenné papíry, které slouží jako zajištění peněžitého závazku a je možné je uplatnit poté, co povinnost na základě původního peněžitého závazku nebyla splněna.

h) nemovitosti na území členských států, jsou zapsané nemovitosti u příslušného katastrálního

úřadu

na

území

České

republiky

a

členských

států.

i) hypoteční zástavní listy, je dluhopisový CP tak zvaný druh obligace. Hypoteční zástavní list může být dle zákona emitován jedině bankou. Krytý je zástavním právem na nemovitosti. Zástavní

právo

je

zapsáno

u

příslušného

místního

katastrálního

úřadu.

j) kótované akcie, jedná se o cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na určitém veřejném trhu. Za kótovaný cenný papír je pak dle zákona (v České Republice) považován ten, který je přijat k obchodování na tak zvaném oficiálním trhu, což je hlavní segment trhu veřejného.

k) vklady, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka. l)

předměty

a

díla

umělecké

kulturní

hodnoty

oceněná

nejméně

2

znalci.

m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj.

n) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství.

o) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství.

p) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům.

r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti.

s) vratky daní

t) pohledávky vůči garančnímu fondu.

5.2.1 Finanční umístění dále zahrnuje 24 a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu 8 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění.

c) zajišťovací deriváty, (opce, termínový obchod nebo swap přispívající ke snižování investičních rizik nebo usnadňující efektivní správu portfolia).

d) pohledávky za zajišťovnami a osobami uvedených v zákoně včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli.

24


5.2.2 Vývoj aktiv a finančního umístění v České republice od roku 1997 do roku 2009

V tisících Kč

Aktiva celkem

Finanční umístění celkem

Dluhové cenné papíry

Finanční umístění v podnikatelských seskupeních

Depozita u finančních institucí

23 958 648

Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 7 841 404

1997

125 148 004

93 410 310

13 061 510

29 728 436

1998

133 001 151

108 821 940

39 161 712

4 269 548

13 773 708

36 449 850

1999

155 344 254

124 885 569

56 431 972

4 397 819

10 341 794

38 062 051

2000

176 557 416

141 471 186

93 393 223

7 576 262

9 442 257

16 680 824

2001

201 700 327

165 503 583

108 953 174

5 299 803

13 743 294

20 859 186

2002

229 542 497

194 372 667

133 536 699

13 417 989

13 098 161

20 037 292

2003

258 893 288

215 720 136

145 298 820

12 579 437

18 557 250

23 162 065

2004

291 796 604

249 737 526

154 893 816

26 771 463

24 475 565

26 884 226

2005

316 489 613

267 745 199

167 355 559

32 784 437

25 787 352

27 329 644

2006

328 778 386

273 749 883

194 204 983

30 480 586

11 259 690

26 003 560

2007

350 558 045

284 837 409

205 287 026

29 071 525

11 582 685

25 810 909

2008

374 060 029

302 850 121

226 853 171

23 219 390

13 880 270

29 156 366

2009

401 293 642

319 038 376

250 819 041

17 245 347

13 354 889

25 952 786

Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojišťoven pro rok 2009

Vývoj aktiv a finančního umístění v České republice od roku 1997 do roku 2009 450,000,000 400,000,000 350,000,000 300,000,000

1997

250,000,000

1998

200,000,000

1999

150,000,000

2000

100,000,000

2001

50,000,000

2002 2003

0

2004 2005 2006 2007 2008 2009

Graf 19: Ukázka finančního vývoje a umístění dle uvedených let v tis. Kč, dle výroční zprávy České asociace pojistitelů

5.3 Měna finančního umístění Pokud je v pojistné smlouvě závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřen v konkrétní měně, považuje se za splatný v této měně, pokud dále není stanoveno jinak. Jestliže se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu zavázala k pojistnému plnění v cizí měně, drží aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně, pokud výše všech takto povinně držených aktiv ve všech měnách přesáhne 7% všech aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy. Pokud tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu vznikne povinnost, nemusí držet aktiva v konkrétní cizí měně ke krytí závazků vyjádřených v této měně, jestliže:

a) aktiva vyjádřená v konkrétní cizí měně nepřesahovala 7 % aktiv vyjádřených v ostatních cizích měnách,

b) měna třetího státu není vhodná pro finanční umístění, zejména z důvodu regulace investic v dané cizí měně nebo proto, že podléhá omezením převodu, nebo

c) částka, v jejíž výši nejsou závazky v konkrétní cizí měně kryty aktivy v této měně, nepřesáhne 20 % všech závazků vyjádřených v této cizí měně.

Jsou-li závazky tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřeny ve více cizích měnách, musí se celková hodnota aktiv v cizích měnách rovnat nejméně celkové výši závazků vyjádřených v cizích měnách. Není-li závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu z neživotního pojištění vyjádřen v konkrétní měně, považuje se pro účely určení měny finančního umístění za splatný v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko.

Pojišťovna však může zvolit měnu, ve které je stanoveno pojistné, pokud existují oprávněné důvody pro takovou volbu, zejména v případě, kdy je v době sjednání pojištění pravděpodobné, že pojistné plnění bude poskytnuto v měně, ve které je stanoveno pojistné, a nikoli v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu není povinna postupovat podle těchto parametrů v případě:

a) pojištění zařazených do pojistných odvětví neživotních pojištění

b) pojištění zařazených do ostatních odvětví neživotních pojištění, jestliže je z povahy pojistného rizika zřejmé, že pojistné plnění bude poskytováno v měně jiné než v měně, kde je umístěno pojistné riziko, nebo v měně, ve které je stanoveno pojistné, jestliže na základě jejích zkušeností by byla taková měna z důvodu její nestability nebo z jiných důvodů nevhodná; v takovém případě použije ke krytí závazků z neživotního pojištění měnu, kterou považuje podle svých získaných zkušeností za vhodnou, nebo při nedostatku takové zkušenosti českou měnu. Je-li výplata pojistného plnění z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění splatná v měně odlišné, považuje se závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu za splatný v této měně, zejména v případě, kdy konkrétní měna byla určena soudním rozhodnutím nebo dohodou pojišťovny s oprávněnou osobou. Byla-li pojišťovna po vzniku pojistné události informována, že výše pojistného plnění

bude stanovena v měně, která je odlišná od měny, je pojišťovna oprávněna považovat takový závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění za splatný v této měně. Má-li být závazek z pojištění kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost držet aktiva v odpovídající měně splněna i tehdy, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.25

5.4 Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění Pokud má závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímou vazbu na hodnotu podílových listů standardního fondu kolektivního investování nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, obvykle rozděleného do podílů, který je ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, tvoří skladbu finančního umístění k těmto závazkům tyto podíly, nebo v případě, kdy nejsou podíly stanoveny, aktiva vnitřního fondu. Vnitřním fondem se pro účely této finanční skladby rozumí portfolio aktiv zvlášť vyčleněných ke krytí těchto závazků. Je-li závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímo svázán s indexem akcií nebo s jinou hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené, tvoří skladbu finančního umístění vztahující se k těmto závazkům podíly odpovídající této hodnotě, nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, aktiva s odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází. To neplatí v případě, že tyto závazky obsahují garanci investičního výnosu nebo určitého jiného garantovaného plnění.26

5.5 Společná ustanovení ke skladbě finančního umístění Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít své finanční umístění v každém okamžiku v souladu se zákonem v závislosti na charakteru její činnosti, a to nejméně ve výši technických rezerv vytvořených podle tohoto zákona. To platí obdobně v případě pojišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu, k její činnosti na území ostatních členských států, a zajišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky. Je-li činnost tuzemské

25

Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §71 Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §72

26

pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny provozována na území jiných členských států, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Jde-li o činnost této pojišťovny nebo zajišťovny na území třetího státu, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území tohoto třetího státu nebo na území kteréhokoli členského státu nebo států. Jedná-li se o činnost pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na území České republiky, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území České republiky nebo na území jednoho nebo více jiných členských států. Aktiva se nacházejí na území státu, kde je veden registr, jedná-li se o zaknihované cenné papíry, nebo kde se fyzicky nacházejí. Ve své skladbě finančního umístění pojišťovna nebo zajišťovna postupuje v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby:

a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků,

b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje,

c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou smlouvu,27

d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob, které jednají ve shodě podle obchodního zákoníku.

27

Zpracováno dle: § 16 zákona č. 37/2004 Sb.

Tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu ve svém finančním umístění

a) zohledňuje charakter jí provozované činnosti, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby zajistila dostatečnost, likviditu, kvalitu, rentabilitu a ziskovost investic,

b) zajistí diverzifikací a rozložením aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, včasnou reakcí zejména na rizika vývoje finančních trhů, trhů s nemovitostmi anebo na rizika katastrof značného rozsahu, proto zajišťovna průběžně vyhodnocuje dopad rizikových okolností na své finanční umístění,

c) udržuje obezřetnou úroveň investic do aktiv, která nejsou obchodována na regulovaném finančním trhu,

d) postupuje v případě provozování zajišťovací činnosti v životním pojištění.

Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zákonem upravujícím pojistnou smlouvu nebo zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo dohodnutých v pojistné smlouvě nebo zajišťovací smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem. Průměrným stavem se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma. Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, přičemž se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.28

28


5.5.1 Povinnost pojišťovny a zajišťovny Pojišťovna a zajišťovna je povinna při udržování výše finančního umístění dodržovat limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění, stanovené vyhláškou. Aktiva, která svojí povahou naplňují podmínky 2 nebo více položek finanční skladby podle příslušného zákona, lze zahrnout pouze do jedné její položky, a to nejvýše v částce nepřekračující výši limitu stanoveného pro tuto položku. Pro účely umístění movitého nebo nemovitého majetku na území členského státu není rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde jsou aktiva umístěna. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno. Na základě písemné žádosti může Česká národní banka udělit pojišťovně nebo zajišťovně časově omezený souhlas se zvýšením limitů pro jednotlivé položky finanční skladby, je-li skladba finančního umístění v souladu se zákonem, a jestliže tím nedochází k porušení zásad. Splnění těchto podmínek tato pojišťovna nebo zajišťovna doloží v žádosti. Pojišťovna a zajišťovna předkládá České národní bance výkaz o skladbě finančního umístění. Způsob předkládání, formu a náležitosti tohoto výkazu včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen, stanoví vyhláška.29

Ukázka poslední vyhlášky České národní banky ze dne 24. Listopadu roku 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazu pojišťoven a zajišťoven

5.5.1.1 Výkazy tuzemské pojišťovny30 Tuzemská pojišťovna předkládá:

a) čtvrtletně - předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Rozvaha pojišťovny / zajišťovny pro účely dohledu 2. Výkaz zisku a ztráty pojišťovny / zajišťovny 3. Doplňkové informace k finančním výkazům pojišťovny / zajišťovny 29

Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §74 Vyhláška 433 ze dne 24. listopadu 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny § 3 30

4. Hlášení o organizační struktuře a kvalifikovaných účastech pojišťovny / zajišťovny

b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Vybrané ukazatele za odvětví životních pojištění 2. Vybrané ukazatele za odvětví neživotních pojištění 3. Aktivní zajištění týkající se životního pojištění 4. Aktivní zajištění týkající se neživotního pojištění 5. Výkaz pojišťovny/zajišťovny o operacích uvnitř skupiny 6. Výkaz pojišťovny/zajišťovny o skladbě finančního umístění

c) pololetně - předkládá do 60 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního pololetí, k němuž se vztahují, výkaz: 1. Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnu

d) ročně - předkládá do 15 kalendářních dnů ode dne vypracování zprávy o auditu 1. Výkaz solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu 2. Výkaz pro výpočet upravené míry solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu.

Výkazy zahrnují i údaje za činnosti provozované pobočkami tuzemské pojišťovny a za činnosti provozované tuzemskou pojišťovnou na základě svobody dočasně poskytovat služby. Tuzemská pojišťovna sestavuje pololetně a předkládá do 90 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního pololetí výkaz:

1. Vybrané ukazatele pojišťovny / zajišťovny – příhraniční aktivity, a to za činnost provozovanou na základě svobody dočasně poskytovat služby v jiném členském státě a zvlášť za činnost provozovanou prostřednictvím pobočky v jiném členském státě, odděleně za každý jednotlivý členský stát, kde tuto činnost provozuje.

5.5.1.2 Výkazy české kanceláře pojistitelů 31 Kancelář pojistitelů předkládá:

a) čtvrtletně - předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Rozvaha pojišťovny/zajišťovny pro účely dohledu 2. Výkaz zisku a ztráty pojišťovny/ zajišťovny 3. Doplňkové informace k finančním výkazům pojišťovny / zajišťovny 4. Hlášení o organizační struktuře a kvalifikovaných účastech pojišťovny / zajišťovny

b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Vybrané ukazatele za odvětví neživotních pojištění 2. Výkaz pojišťovny / zajišťovny o skladbě finančního umístění

c) pololetně - předkládá do 60 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního pololetí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnu 2. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

5.5.1.3 Výkazy tuzemské zajišťovny32 Tuzemská zajišťovna sestavuje výkazy

a) čtvrtletně - předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Rozvaha pojišťovny / zajišťovny pro účely dohledu 2. Výkaz zisku a ztráty pojišťovny / zajišťovny 3. Doplňkové informace k finančním výkazům pojišťovny / zajišťovny 4. Hlášení o organizační struktuře a kvalifikovaných účastech pojišťovny / zajišťovny

31

Vyhláška 433 ze dne 24. listopadu 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů české kanceláře pojistitelů § 3 a 4 32 Vyhláška 433 ze dne 24. listopadu 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny § 4

b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Výkaz pojišťovny / zajišťovny o operacích uvnitř skupiny 2. Výkaz pojišťovny / zajišťovny o skladbě finančního umístění

c) ročně - předkládá do 15 kalendářních dnů ode dne vypracování zprávy o auditu 1. Výkaz solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu 2. Výkaz pro výpočet upravené míry solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu

Výkazy zahrnují i údaje za činnosti provozované pobočkami tuzemské zajišťovny a za činnosti provozované tuzemskou zajišťovnou na základě svobody dočasně poskytovat služby. Tuzemská zajišťovna sestavuje pololetně a předkládá do 90 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního pololetí výkaz: 1. Vybrané ukazatele pojišťovny / zajišťovny – příhraniční aktivity“, za činnost provozovanou na základě svobody dočasně poskytovat služby v jiném členském státě a zvlášť za činnost provozovanou prostřednictvím pobočky v jiném členském státě, odděleně za každý jednotlivý členský stát, kde tuto činnost provozuje.

5.5.1.4 Výkazy pojišťovny z třetího státu33 Pojišťovna z třetího státu sestavuje za činnost provozovanou na území České republiky prostřednictvím pobočky:


b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 33

Vyhláška 433 ze dne 24. listopadu 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a

zajišťovny § 5

1. Vybrané ukazatele za odvětví životních pojištění 2. Vybrané ukazatele za odvětví neživotních pojištění 3. Aktivní zajištění týkající se životního pojištění 4. Aktivní zajištění týkající se neživotního pojištění 5. Výkaz pojišťovny / zajišťovny o skladbě finančního umístění

c) pololetně - předkládá do 60 kalendářních dnů po skončení sledovaného kalendářního pololetí, k němuž se vztahuje, výkaz: 1. Zprostředkovatelská činnost za pojišťovnu

d) ročně - předkládá do 15 kalendářních dnů ode dne vypracování zprávy o auditu 1. Výkaz solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu 2. Výkaz pro výpočet upravené míry solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu

Pojišťovna se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která na území České republiky provozuje formou pobočky pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, postupuje podle výkazu předkládané pojišťovnou z jiného členského státu.

5.5.1.5 Výkazy zajišťovny z třetího státu34 Zajišťovna z třetího státu sestavuje za činnost provozovanou na území České republiky prostřednictvím pobočky:


b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po konci kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, výkaz: 34


zajišťovny § 6

1. Výkaz pojišťovny / zajišťovny o skladbě finančního umístění

c) ročně - předkládá do 15 kalendářních dnů ode dne vypracování zprávy o auditu 1. Výkaz solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu 2. Výkaz pro výpočet upravené míry solventnosti za pojišťovnu / zajišťovnu

5.5.1.6 Výkazy předkládané pojišťovnou z jiného členského státu35 Pojišťovna z jiného členského státu sestavuje za činnost provozovanou na území České republiky na základě práva zřídit pobočku výkazy takto:

a) čtvrtletně - předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Rozvaha pojišťovny/zajišťovny pro účely dohledu 2. Výkaz zisku a ztráty pojišťovny / zajišťovny

b) čtvrtletně - předkládá do 45 kalendářních dnů po skončení čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. Vybrané ukazatele za odvětví životních pojištění 2. Vybrané ukazatele za odvětví neživotních pojištění

5.5.2 Názorná ukázka u níže vybrané pojišťovny Akciová společnost Allianz pojišťovna a. s. se sídlem: Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8, zapsaná do obchodního rejstříku: 23. prosince 1992, se zapsaným splaceným základním kapitálem v obchodním rejstříku ve výši 600 000 000 Kč, předkládala za 3 čtvrtletí roku 2010 následující podklady:

Provozování pojišťovací činnosti, zajišťovací činnosti a činností souvisejících v následujícím rozsahu:

35


zajišťovny § 7

1. Pojišťovací činnost dle § 7 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů: - v rozsahu pojistných odvětví I. písm. a), b), c), II., III., VI., VII., IX životních pojištění v části A přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví; - v rozsahu pojistných odvětví 1; 2 a), b), c); 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; 11; 12; 13; 15; 16 b), c), d), e), f), h), i), j); 18 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

2. Zajišťovací činnost dle § 3 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví - pouze v rozsahu fakultativní zajišťovací činnosti dle § 7 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví pro pojistná odvětví č. 1; 2 a), b), c); 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; 11; 12; 13; 15; 16 b), c), d), e), f), h), i), j); 18 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy číslo 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona číslo 39/2004 Sb.

3. Činnost související s pojišťovací a zajišťovací činností (§ 3 odst. 4 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví): - zprostředkovatelská činnost podle zákona o pojišťovnictví; - poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob podle zákona o pojišťovnictví; - šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou podle zákona o pojišťovnictví; - provozování zprostředkovatelské činnosti v oblasti stavebního spoření nebo v oblasti penzijního připojištění.

4. Činnost související s pojišťovací a zajišťovací činností (§ 3 odst. 4 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví): - vzdělávací činnost pro pojišťovací zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí; - provozování zprostředkovatelské činnosti v oblasti hypotéčních úvěrů.

Přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo pozastaveno: žádné

Rozvaha pojišťovny Allianz a. s. k 30. Září roku 2010

Výkaz zisku a ztráty pojišťovny Allianz k 30. Září 2010 Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za sledované období, v níže uvedeném příkladě se jedná o 3 kvartál pojišťovny Allianz. Forma výkazu zisku a ztráty je v České republice upravena, používá se buď ve zkrácené, nebo plné verzi. V našem případě potřebujeme plnou verzi, kterou rozdělíme na netechnický a technický učet k životnímu a neživotnímu pojištění.

Technický účet k neživotnímu pojištění Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění Předepsané pojistné, očištěné od zajištění Předepsané hrubé pojistné Pojistné postoupené zajišťovatelům Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, očištěné od zajištění Změna stavu hrubé výše rezervy na nezasloužené pojistné Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, podíl zajišťovatelů Převedené výnosy z finančního umístění z netechnického účtu Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění Náklady na pojistná plnění včetně změny technických rezerv, očištěné od zajištění Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění Hrubá výše nákladů na pojistná plnění Náklady na pojistná plnění, podíl zajišťovatelů Změna stavu rezervy na pojistná plnění, očištěné od zajištění Změna stavu hrubé výše rezervy na pojistná plnění Změna stavu rezervy na pojistná plnění, podíl zajišťovatelů Změny stavu ostatních technických rezerv, očištěné od zajištění Prémie a slevy, očištěné od zajištění Čistá výše provozních nákladů Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů Správní režie Provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění Změna stavu vyrovnávací rezervy

460 129 488,95 4 165 538 610,15 4 234 480 628,33 5 381 783 074,87 1 147 302 446,54 68 942 018,18 185 247 901,72 116 305 883,54 280 178 273,19 772 245 066,10 2 757 642 324,14 2 338 392 166,95 2 734 377 936,60 395 985 769,65 419 250 157,19 654 840 432,02 235 590 274,83 0,00 177 977 627,61 1 063 857 929,98 454 482 584,55 -19 444 779,53 816 367 940,97 187 547 816,01 758 354 578,76 0,00

Technický účet k životnímu pojištění Výsledek technického účtu k životnímu pojištění Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění Předepsané pojistné, očištěné od zajištění Předepsané hrubé pojistné Pojistné postoupené zajišťovatelům Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, očištěné od zajištění Změna stavu hrubé výše rezervy na nezasloužené pojistné Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, podíl zajišťovatelů Výnosy z finančního umístění Výnosy z podílů Výnosy z ostatního finančního umístění Výnosy z pozemků a staveb (nemovitosti) Výnosy z ostatních investic (mimo nemovitostí) Změny hodnoty finančního umístění - výnosy Výnosy z realizace finančního umístění Přírůstky hodnoty finančního umístění Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění Náklady na pojistné plnění včetně změny technických rezerv, očištěné od zajištění Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění Hrubá výše nákladů na pojistná plnění Náklady na pojistná plnění, podíl zajišťovatelů Změna stavu rezervy na pojistné plnění, očištěné od zajištění Změna stavu hrubé výše rezervy na pojistná plnění Změna stavu rezervy na pojistná plnění, podíl zajišťovatelů Změny stavu ostatních technických rezerv, očištěné od zajištění Změna stavu rezervy pojistného životního pojištění, očištěná od zajištění Změna stavu hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění Změna stavu rezervy pojistného životních pojištění, podíl zajišťovatelů Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěné od zajištění

305 421 074,53 2 954 747 431,50 2 943 271 817,02 2 968 947 790,02 25 675 973,00 -11 475 614,48 -11 475 614,48 0,00 3 941 542 804,67 0,00 488 816 960,99 0,00 488 816 960,99 0,00 3 452 725 843,68 1 403 200 915,05 121 133 427,22 1 548 534 074,81 1 547 441 965,51 1 557 466 480,51 10 024 515,00 1 092 109,30 2 982 443,30 1 890 334,00 1 071 088 649,73 81 148 925,72 79 682 726,72 -1 466 199,00 989 939 724,01

Prémie a slevy, očištěné od zajištění Čistá výše provozních nákladů Pořizovací náklady na pojistné smlouvy Změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů Správní režie Provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích Náklady na finanční umístění Náklady na správu finančního umístění, včetně úroků Změna hodnoty finančního umístění - náklady Náklady spojené s realizací finančního umístění Úbytky hodnoty finančního umístění Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění Převod výnosů z finančního umístění na netechnický účet

16 392 556,40 391 125 531,09 305 048 154,59 -108 859 976,92 208 062 699,42 13 125 346,00 3 394 686 696,85 855 233,57 0,00 3 393 831 463,28 1 066 653 264,18 162 722 402,89 464 000 327,96

Netechnický účet Zisk nebo ztráta za účetní období Zisk nebo ztráta z běžné činnosti po zdanění Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění Výsledek technického účtu k životnímu pojištění Výnosy z finančního umístění Výnosy z podílů Výnosy z ostatního finančního umístění Výnosy z pozemků a staveb (nemovitosti) Výnosy z ostatních investic (mimo nemovitostí) Změny hodnoty finančního umístění – výnosy Výnosy z realizace finančního umístění Převedené výnosy finančního umístění z technického účtu k životnímu pojištění Náklady na finanční umístění Náklady na správu finančního umístění, včetně úroků Změna hodnoty finančního umístění - náklady Náklady spojené s realizací finančního umístění Převod výnosů z finančního umístění na technický účet k neživotnímu pojištění Ostatní výnosy Ostatní náklady Daň z příjmů z běžné činnosti Mimořádný zisk nebo ztráta Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Ostatní daně neuvedené v předcházejících položkách

797 446 285,77 797 681 505,38 460 129 488,95 305 421 074,53 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 464 000 327,96 0,00 0,00 0,00 0,00 280 178 273,19 66 198 085,50 37 511 763,28 180 377 435,09 0,00 0,00 0,00 0,00 235 219,61

Deriváty sjednané za účelem zajišťování a za účelem obchodování nebo spekulace Pojišťovna v souladu se zákonnými předpisy používá deriváty výhradně jako instrumenty k zajištění kurzových nebo úrokových rizik.

Jmenovitá hodnota

zajišťovací deriváty

599 177 125,00 Kč

Reálná hodnota

zajišťovací deriváty

1 338 199,63 Kč

Poměrové ukazatele

Ukazatele solventnosti Disponibilní míra solventnosti Požadovaná míra solventnosti Výše garančního fondu Poměr disponibilní a požadované míry solventnosti Poměr výše garančního fondu

Neživotní pojištění 3 109 790,00 1 255 860,00 90 000,00 2,48

a součtu položek dle § 18

Název ukazatele

0,03

Vzorec

Životní pojištění 1 776 257,00 390 690,00 90 000,00 4,55 0,05

3Q10 anualizace

Rentabilita průměrných aktiv (ROAA) 100% x zisk / ztráta po zdanění / aktiva celkem 4,2 % Rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE) 100% x zisk / ztráta po zdanění / vlastní kapitál 22,6 % Combined Ratio u neživotního pojištění 100% x (náklady na pojistná plnění včetně stavu rezerv na pojistná plnění netto + čistá výše provozních nákladů) / zasloužené pojištění netto 91,7 %

5.6 Evidence finančního umístění Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu musí vést evidenci finančního umístění. Evidenci musí vést od okamžiku vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě je finanční umístění určeno. Evidence se musí průběžně aktualizovat. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, musí vést samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění, v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Stejně to platí pro zajišťovnu, která provozuje zajišťovací činnost v životním zajištění a současně v neživotním zajištění rizik spadajících do pojistných odvětví neživotního pojištění. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost a přesahuje-li určené limity, vede samostatné evidence pro oba typy činnosti. Vázne-li na majetku, jež by mohl být zapsán nebo je zapsán v evidenci finančního umístění, věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k úhradě závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek považovat za finanční umístění od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti. V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci finančního umístění vázne věcné právo (břemeno) ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek, nebo tento majetek podléhá výhradně vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny nebo zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle právních předpisů České republiky, nestanoví-li zákon upravující úpadek a způsoby jeho řešení jinak.36 Složení aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění v okamžiku zahájení insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v evidenci finančního umístění se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb. Připočítávají se k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene. Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.37

36 37

Zpracováno dle: § 381 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech řešení (insolvenční zákon) Zpracováno dle: Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 §75

Závěr Cílem této diplomové práce bylo vysvětlit funkci a tvorbu technických rezerv v pojišťovnictví s ohledem na legislativní vymezení na území České republiky. V prvopočátku jsem se věnovala vymezení a funkci veškerých technických rezerv a následně povinnostem pojišťoven a zajišťoven působících na našem území. Práce přesně popisuje veškeré druhy technických rezerv pro životní a neživotní pojištění - zajištění, které musí pojišťovny a zajišťovny vytvářet na základě zákona o pojišťovnictví. Přesto že se jedná o velice obsáhlé téma, pro názornou ukázku jsem vytvořila vlastní konstrukci tvorby technických rezerv na pojistná plnění, které patří z hlediska celkového objemu na druhou pozici. Hlavním cílem bylo předvést názorně výpočet odhadovaných technických rezerv a to pomocí matematickostatických metod způsobem Cape Cod, Chain-Ladder, a Bornhuetter-Ferguson a separačním. Vše jsem znázornila pro jednoduší pochopení celé problematiky na uvedených tabulkách a v závěru na finálním grafu odhadu technických rezerv na pojistná plnění pro výše uvedené metody. Bohužel data musela být zadána fiktivní a to především z důvodu neoficiálního přístupu k těmto informacím, které všechny pojišťovny před celým světem zdárně tají. Osobně jsem oslovila jednu z působících pojišťoven na českém pojistném trhu ohledně zpřístupnění dat, ale souhlas s uveřejněním mi nebyl povolen. Proto byla zvolená data o vývoji pojistného k vývojovým trojúhelníkům jen odhadována a byla pro ukázkový výpočet určena doba pro vyplacení veškerých pojistných plnění do šesti let od vzniku pojistné události. Dále jsme znázornila vývoj pojistně technických rezerv v České republice od roku 1999 do roku 2009 a to u členů České asociace pojišťoven s ohledem na výši tvorby technických rezerv u životního pojištění, neživotního pojištění a u pojištění, kde je nositelem investičního rizika sám pojistník. Zaobírala jsem se finančním umístěním, skladbou a vývojem aktiv na českém pojistném trhu za posledních třináct let. V závěru práce jsme uvedla jaké podklady a v jakém časovém horizontu musí pojišťovny a zajišťovny předkládat veškeré výkazy. Pro názornou ukázku jsme ve zkrácené verzi uvedla vykazované podklady pojišťovny Allianz a. s. a to za třetí kvartál roku 2010. V příloze své diplomové práce uvádím metodický pokyn tvorby a použití technických rezerv pojišťovny Allianz, ve kterém jsou uvedeny praktické postupy pro zpracování uvnitř podniku.

Slovník pojmů Běžné pojistné Pojistné stanovené za pojistné období. Dohled v pojišťovnictví Rozhodování a kontrolní činnost v zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanoveném rozsahu prováděné Českou národní bankou v pojišťovnictví. Domovský členský stát Členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny. Finanční dohled Kontrola hospodaření pojišťovny, platební schopnosti, tvorby technických rezerv, finančního umístění podle zákona o pojišťovnictví. Kancelář pojistitelů Profesní organizace sdružující pojišťovny, které jsou oprávněny provozovat pojištění odpovědnosti. Likvidace pojistné události Zahrnuje činnosti spojené s vyřizováním pojistné události. Začíná šetřením hlášené pojistné události, aby byla zjištěna povinnosti pojišťovny plnit, a končí stanovením výše pojistného plnění, popřípadě zamítnutím škody. Nahodilá skutečnost Skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo neznáme dobu jejího vzniku. Nezasloužené pojistné Část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu, zda-li bylo pojistné uhrazeno. Neživotní pojištění Zde se jedná o ostatní pojištění, které není zahrnuto v životním pojištění. Hlavním rysem tohoto odvětví je nejistota. Patří sem pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, pojištění úrazu a zdravotní pojištění. (pojištění rizikové) Odkupné Část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtena pomocí matematických metod k zániku pojištění.

Pojistitel Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost dle zákona o pojišťovnictví. Pojistka Písemné potvrzení pojistitele o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka Dohodnuté nejvyšší plnění z pojistné události, nebo z několika pojistných událostí za dané časové období v pojistné smlouvě. Pojistná doba Doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistná hodnota Nejvyšší možná majetková újma, která může v době pojištění nastat. Pojistná smlouva Dokument vytvořený písemnou formou, jehož obsahem jsou smluvní ujednání a podmínky pojistného vztahu, které jsou závazné pro obě smluvní strany. Dvoustranný právní úkon na jehož základě vzniká a trvá smluvní pojištění dle uvedených podmínek. Pojistná událost Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, je s ní spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistné Úplata za soukromé pojištění. Pojistné nebezpečí Možná příčina vzniku pojistné události. Pojistné období Časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné. Pojistné plnění Peněžní částka vyplacena pojistitelem jako náhrada za vzniklé škody v souladu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami. Pojistné riziko Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolaná pojistným nebezpečím. Jedná se o souhrn rizik, které jsou kryté určitým druhem pojištění tak, jak je převzala pojišťovna na základě smlouvy.

Pojistník Je osoba, která s pojišťovnou uzavře pojistnou smlouvu a v ní se zavazuje platit pojistné za pojistnou ochranu. Pojistné právo Jedná se o vymezení dle příslušných pojistných podmínek s časovou platností dle smlouvy o pojištění. Pojištění Přenesení rizika, mezi více účastníků. Pojištěný Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek či odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Dále vzniká pojištěnému právo na pojistná plnění bez ohledu na to, zda pojištění sjednal sám nebo pojistník. Pojišťovací činnost Uzavírání pojistných smluv na základě zvláštního právního předpisu pro pojišťovny. Zaobírá se správou pojištění, poskytováním pojistných plnění, poskytuje asistenční služby a zpracovává osobní údaje. Dále nakládá s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírá smlouvy se zajišťovnami o zajištění závazku pojišťovny vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna Dělíme je do třech kategorií na pojišťovnu tuzemskou, z jiného členského státu a pojišťovnu z třetího státu. Pojišťovna z jiného členského státu Jedná se o právnickou osobu se sídlem na území nějakého členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti a to Českou národní bankou. Pojišťovna z třetího státu Jedná se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika nebo členské státy Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti českou národní bankou. Provozování pojišťovací činnosti na základě práva zřizovat pobočky Každá trvalá přítomnost pojišťovny z členského státu na území jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém má tato pojišťovna sídlo. Tato forma může mít organizační složku podniku.

Regulovaný trh Jedná se o trh, u kterého právní předpisy z důvodu veřejného zájmu a ochrany spotřebitele vymezují práva a povinnosti účastníků trhu, především u institucí, které nabízejí zboží a služby s cílem, aby dostáli svým finančním závazkům. Tento proces je kontrolován státem a kompetentními úřady. Provozování pojišťovací činnosti upravuje zákon o pojišťovnictví, který vymezuje práva a povinnosti pojišťoven. Legislativu připravuje regulátor Ministerstva financí a prováděcí vyhlášky k zákonům má na starost Česká národní banka. Solventnost Schopnost dostát svým závazkům v příslušném čase, to znamená, že má pojišťovna na krytí všech potřeb a závazků dostatek vlastních disponibilních finančních prostředků. Hodnotí se okamžitá likvidita. Splnitelnost závazků Jedná se o prokazatelnou schopnost pojišťovny, popřípadě zajišťovny uhradit veškeré závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, včetně závazků splatných k následujícímu období. Škodná událost Skutečnost, díky které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události. Technická úroková míra Jedná se o zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění. Technická úroková míra je garantována zákonem a její maximální výši určuje každým rokem Česká národní banka. Technické rezervy Ve skutečnosti představují hodnotu budoucích úhrad předpokládaných závazků pojišťovny vyplívajících z platných uzavřených pojištění. Pro určení předpokládaných závazků se využívají zejména matematicko-statistické metody. Právní úprava je obsažena v zákoně o pojišťovnictví. Tuzemská pojišťovna Je právnická osoba, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Sídlo právnické osoby je na území České republiky. Zajištění Jedná se o pojištění pojišťovny – pojištění rizika převzatého pojistitelem. Jedná se o právní vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Zajištění slouží k méně náročnějším finančním dopadům na pojistitele.

Zajišťovací činnost Uzavírání zajišťovacích smluv, kterými se samotná zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně plnění a to v případě, že nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Pojišťovna se zavazuje hradit zajišťovně pojistné z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou. Uzavírají se také zajišťovací smlouvy mezi zajišťovnami. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny. Zajišťovna Právnická osoba, která se zabývá přebíráním pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Dalo by se říct, že se jedná o pojišťovnu pojišťovny. Zasloužené pojistné Část předepsaného pojistného, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu, zda bylo pojistné zaplaceno. Životní pojištění Zaměřuje se především na riziko dožití nebo úmrtí, popřípadě na kombinaci obou rizik. Jedná se o samostatné pojistné odvětví, kde se vytváří rezerva na výplatu pojistné částky pro případ dožití nebo úmrtí pojištěného. (rezervotvorné pojištění)

Seznam použité literatury 1. Böhm, A.: Ekonomika a řízení pojišťoven, ASPI 2004 2. Cipra, T.: Zajištění přenos rizik v pojišťovnictví, Grada Publishing 2004 3. Cipra, T.: Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví, Ekopress 2002 4. Cipra, T.: Pojistná matematika, teorie a praxe, Ekopress 2004 5. Daňhel, J.: Kapitoly z pojistné teorie, Oeconomica, Praha 2002 6. Daňhel, J.: Pojistná teorie, Druhé vydání, Professional Publishing 2006 7. Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress 2003 8. Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress 2005 9. Walter, J.: Základy pojišťovnictví VŠE Praha 1994 10. Tichý, M. Ovládání rizika, Analýza a management, 1. Vydání Praha, 2006 11. Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. ze dne 22. července 2009 12. Zákon o úpadku a způsobech řešení č. 182/2006 Sb., 13. Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F. Pojistná ekonomiky 1. Vydání Brno, 2003 14. Výroční zpráva ČAP 1997 15. Výroční zpráva ČAP 1998 16. Výroční zpráva ČAP 1999 17. Výroční zpráva ČAP 2000 18. Výroční zpráva ČAP 2001 19. Výroční zpráva ČAP 2002 20. Výroční zpráva ČAP 2003 21. Výroční zpráva ČAP 2004 22. Výroční zpráva ČAP 2005 23. Výroční zpráva ČAP 2006 24. Výroční zpráva ČAP 2007 25. Výroční zpráva ČAP 2008 26. Výroční zpráva ČAP 2009 27. Vyhláška 433 ze dne 24. listopadu 2009 o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny 28. Směrnice 2004/113/ES

Elektronický zdroj dat 1) http://www.cnb.cz 2) http://www.cap.cz 3) http://www.allianz.cz 4) http://www.homeallianz.com

Seznam použitých grafů Graf 1: Podíl technických rezerv pro životní a neživotní pojištění v České republice Graf 2: Vývoj technických rezerv členů České asociace pojistitelů od roku 2007 do roku 2009 Graf 3: Vývoj technických rezerv na nezasloužené pojistné nebo zajistné členů České asociace pojistitelů Graf 4: Vývoj technických rezerv na pojistné plnění členů České asociace pojistitelů Graf 5: Odhad technických rezerv dle trojúhelníkových metod na vlastní příkladové studii Graf 6: Vývoj technických rezerv na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů členů České asociace pojistitelů Graf 7: Vývoj technických rezerv na prémie a slevy členů České asociace pojistitelů Graf 8: Vývoj technických rezerv na vyrovnávací rezervu členů České asociace pojistitelů Graf 9: Vývoj technických rezerv na životním pojištění členů České asociace pojistitelů Graf 10: Vývoj technických rezerv na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů členů České asociace pojistitelů

Graf 11: Vývoj technických rezerv na životní pojištění, (je-li nositelem investičního rizika pojistník) členů České asociace pojistitelů Graf 12: Vývoj technických rezerv na neživotní pojištění u členů České asociace pojistitelů

Graf 13: Vývoj technických rezerv na jiné technické rezervy u členů České asociace pojistitelů Graf 14: Podíl technických rezerv u členů České asociace pojistitelů pro rok 2009 Graf 15: Velikost pojistně technických rezerv v ČR u neživotního pojištění dle uvedených let Graf 16: Velikost pojistně technických rezerv v ČR u životního pojištění dle uvedených let Graf 17: Velikost pojistně technických rezerv v ČR technická rezerva v životním pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník dle uvedených let Graf 18: Velikost pojistně technických rezerv v ČR dle uvedených let Graf 19: Ukázka finančního vývoje a umístění dle uvedených let

Příloha Podniková směrnice pro tvorbu a použití technických rezerv

Funkce a tvorba rezerv

Recommend Documents