Fórum Doktorandi 2.0 SK RVŠ, 20. 10. 2016 Shrnutí fóra: Konferenci uspořádala Studentská komora Rady vysokých škol, především její Komise pro doktorské studium. Účastnili se PhD studenti a studentky z většiny VŠ v ČR. Cílem konference bylo jednak seznámit účastníky a účastnice s nejrůznějšími informacemi a příležitostmi týkající se doktorského studia a také otevřít diskusi o doktorském studiu s představiteli akademické a politické reprezentace. V neposlední řadě šlo také o navázání méně formálních kontaktů (nejen) napříč doktorandskou komunitou. Nejviditelnějším bodem dvoudenního programu byla moderovaná panelová diskuse „Perspektiva doktorského studia v ČR“ za účastmi ministryně školství Kateřiny Valachové, rektora UTB Petra Sáhy, poradkyně předsedy vlády Aleny Gajdůškové, děkana FEL ČVUT Pavla Ripky a zástupkyně SK RVŠ Evy Hnátkové. Dalším bodem programu bylo představení různých organizací a spolků, včetně ČAD a Fóra věda žije! – podrobný výpis v programu zde http://www.skrvs.cz/wpcontent/uploads/2016/09/SKRVS_Program_Doktorandi_2.0.pdf. Proběhly i workshopy Základy hlasové hygieny a Práce v týmu a přednáška Kritické myšlení. Za ČAD se konference oficiálně zúčastnili Kateřina Cidlinská a Lukáš Dvořáček, přítomni byli i někteří další členové a členky ČAD. Závěrem panelové diskuse byl veřejný příslib ministryně, že se problematikou doktorského studia bude intenzivněji zabývat a také, že podporuje požadavky SK RVŠ a ČAD. Setkali jsme se s představiteli Komise pro doktorské studium SK RVŠ, dohodli jsme se na užší spolupráci – více v samostatném zápisu. Taktéž jsme navázali kontakt a přislíbili si další spolupráci s Asociáciou doktorandov Slovenska (rádi bychom uspořádali nějaké česko-slovenské setkání), projektem ResearchJobs.cz a Veletrhem Věda Výzkum Inovace.
Zápisky z panelové diskuse na téma Perspektiva doktorského studia v ČR Shrnutí diskuse: ministryně je nakloněna situaci doktorandů a doktorandek řešit; jako hlavní problém vidí příjem doktorandů; dále upozorňovala na současnou velkou rozdílnost studijních podmínek a kariérních příležitostí na jednotlivých školách; chce formou poslaneckého pozměňovacího návrhu podrobněji definovat roli doktoranda v zákoně (pozměňovací návrh vidí jako nejrychlejší cestu ke změně); zástupci VŠ zdůrazňovali problém zásadní role školitelů a školitelek, ale spíše než že by chtěli instituce vést k větší zodpovědnosti za doktorandy, tak chtějí studenty instruovat, jak si vybrat dobrého školitele… Na náš dotaz, co s tím, když to stejně nevyjde, protože člověk nemůže předem vědět všechno, se shodli, že si mají studenti stěžovat a zažádat o změnu školitele, čímž se špatný školitel dostane na černou listinu a pro příště děkani nepodepíšou jeho pravomoc školit. Dále by podle nich měli studenti po fakultách požadovat statistiky úspěšnosti školitelů (tzn. zda jim studenti zdárně dokončují studium a za kolik let). Prof. Ripka z ČVUT připraví google dokument, kam budou moci doktorandi doplňovat, co by podle nich měl splňovat dobrý školitel. Návrh dokumentu pošle nejdříve SK RVŠ, ty pak pošlou dokument nám a my jej rozešleme Vám . To bude počtení, jsme zvědaví, co z toho vyplyne . Úvodní slovo ministryně školství Kateřiny Valachové:
-
-
-
-
Problém: doktorandi nemají příznivé podmínky pro vědecký rozvoj; např. nedostatek času kvůli výuce, či nedostatek času ze strany školitele a materiální podmínky – dizertační práce by měla být spojena s takovou finanční odměnou, aby doktorandi nemuseli mít pracovní úvazky jinde – nyní neudržitelný systém. Místo k osobnímu rozvoji doktorandů dochází k spíše k tomu, že doktorandi zajišťují chod kateder, které šetří. Ani školitelé často kvůli jiným povinnostem nemají na doktorandy čas. Cíl doktor studia (DS): vytvořit kádry pro vývoj týmů na univerzitách (I když, ne všichni doktorandi musí zůstat na akademické půdě (jako sama Valachová) – studium poskytuje širší rámec důležitý pro vykonávání užší profesní specializace) byla by ráda, kdyby univerzity dospěly ve své vlastní vnitřní debatě k proměně DS – např. aby všude existovaly kariérní řády (pro lepší přehled doktorandů, co je čeká/může čekat po splnění určitých povinností) + důležitost internacionalizace českého akademického prostředí – nyní lidé, co získali zkušenosti v zahraničí, nemají doma dveře vždy otevřené – je třeba, aby na univerzitách fungovaly principy spravedlivého hodnocení vědecké práce Konkrétní požadavky SK RVŠ – jak se k nim Valachová staví: o Požadavek, aby státem placené zdravotní pojištění nebylo v případě doktorandů limitováno hranicí 26 let – jako dílčí opatření má její podporu, ale klíč k řešení situace doktorandů jako takové vidí ve finančních prostředcích na stipendia, aby byla důstojná Zdvojnásobit částku na stipendia – nárůst rozpočtu o miliardu Potřebujeme stanovit výši stipendia z úrovně resortu MŠMT, nikoli nechávat na jednotlivých VŠ - rektoři se neshodují ve výši a v problémech Je jasné, že jako celek systém DS nyní nefunguje, příklady dobré praxe jsou často spojeny jen s osobami „osvícených školitelů“ či jednotlivých lokálních pracovišť (kateder, ústavů, oddělení, týmů), ne s celými institucemi Je třeba zjistit, jak funguje propojení DS a grantových projektů – Bělobrádek, VaVaI. Obě složky (MŠMT i VaVaI) by měly spolupracovat na řešení situace doktorandů.
Jak vnímáte DS a jeho přínos pro společnost? -
-
-
-
Sáha, rektor UTB: je bohužel pravda, že je o štěstí studenta, do jakého vlaku sedne – na jakého školitele narazí; DS by nemělo být určeno jen na uplatnění v akademické sféře; problém, když jsou lidé na jedné instituci celý život – pak to vede k situacím, kdy např. učí něco (v aplikovaných oborech), co nikdy nedělali, nemají praxi Gajdůšková, poradkyně premiéra: souhlasí se Sáhou - její dcera opustila DS po 2 letech s odůvodněním, že nemůže učit něco, co nezažila, a šla do praxe; s tím se pojí otázka, zda máme doktorandů hodně nebo moc – k čemu má DS být, pro co jsou lidé vlastně školeni? Ripka, člen předsednictva RVŠ, děkan ČVUT: DS je hlavně příprava k vědecké práci; důležitá je osobnost školitele (doktorand se učí nápodobou, ne nějakými kurzy, jak být dobrým vědcem), můžeme (z manažerských pozic na VŠ) studenty naučit, aby poznali dobrého školitele – aby už Mgr. studenti poznali toho dobrého Hnátková SK RVŠ, Eurodoc: doktorandovi na Slovensku říkají mačkopes, začínáme studovat v cca 24 letech, ale studentské výhody jen do 26 let atp. Valachová: otázka, kolik by doktorandi měli učit – i v souvislosti s obory; důležité jasně napsat do zákona, kdo je doktorand, aby nebyl mačkopes; důležité standardizovat obsah DS
Je počet doktorandů adekvátní k potřebám trhu? Velká „úmrtnost“ DS – jak to řešit? -
-
-
-
-
-
Gajdůšková: 25-40% „úmrtnost“, je třeba se zaměřit na to, aby studium dokončovali; uplatnitelnost – potřebujeme inovace, tzn. potřebujeme doktorandy Sáha: o prolomení věkové hranice 26 let pro studenty se bojuje dlouho, bylo by super, kdyby Valachová byla v tomto boji úspěšná, ale bude to problematické – prolomení by „rozbíjelo“ současný důchodový systém atd. – změna by musela být komplexnější; limit 26 let je tu ještě od dob, kdy neexistovalo DS v současné podobě, tento limit od té doby neprošel revizí, probíhá „průmyslová revoluce 4.0“ – bude potřeba velmi kvalifikovaných lidí; náš systém je obecně pro doktorandy příznivý (i z hlediska toho, že studovat může začít každý) – jinde ve světě si může doktoranda vzít jen školitel(-ka) s granty; doktorandi = zlatý poklad pro výzkum; dostáváme jako doktorandi prý hodně, máme být spokojeni, ale bylo by skvělé mít ještě víc Gajdůšková: studium musí být limitováno věkem (poznámka Káči: vzhledem k příkladu příběhu její dcery trochu protimluv…); první 2 roky by měli doktorandi jen studovat, pak by jim měla být přidávána práce a za ni by měli dostávat zaplaceno! (není možné, aby doktorandi pracovali zadarmo) Sáha: lidé by neměli být věkově diskriminováni, mělo by být možné dočerpávat studentské výhody i např. v 35 letech a více, dokud člověk nevyčerpá zákonem stanovenou maximální dobu řádného studia Valachová: debata o věkové hranici 26 let – lidé na MŠMT nebyli nadšeni, nebyla shoda, ale kdyby to byla dílčí část balíčku, umožnilo by to trochu rozhýbat systém; nemáme příliš mnoho absolventů DS – jsme v mezinárodním srovnání uprostřed (za námi Belgie, Litva, Španělsko); neefektivní je, že odpadávají během studia; nepřijímáme moc lidí, kteří pak v důsledku nemají na to udělat PhD? Určité zpřísnění systému by mohlo být fajn, ale neztotožňuju se s tím, že máme moc studentů – ani v sociálních a humanitních vědách, jediné, co mi přijde předimenzované, jsou ekonomické obory – možná bychom měli začít nazývat věci pravými jmény; budeme postupovat cestou pozměňovacího poslaneckého návrhu – to bude rychlejší než psát nový zákon Ripka: standardizovaný obsah DS, který zmiňovala ministryně, je nesmysl, jediným standardem je kvalita školitelů Valachová: myslela jsem tím, že student má mít garantováno, že mu bude věnován určitý počet hodin vedení Ripka: (reaguje na požadavek kariérních řádů pro doktorandy, o kterém mluvila Valachová) nesouhlasím s tím, že má mít doktorand nárok na práci (další kariérní rozvoj) na své instituci, naopak měl by být vykopnut do světa, nejlépe na Harvard, a pak se vrátit do ČR; je počet doktorandů adekvátní potřebám trhu? Jde o světový trh, nechceme je zaměstnat v českých fabrikách; měli by dělat práci odpovídající jejich vzdělání – historka, kterak se mu na místo sekretářky přihlásilo deset žen s Ph.D.; ČVUT. doktorandi mají prý na FEL ČVUT 12 000,- Kč stipendium (7 od státu, zbytek by si měla katedra sehnat) – to je minimum na přežití a školitel by měl zajistit svými granty zbytek Gajdůšková: nesouhlasí s Ripkou, že české firmy doktorandy nepotřebují – potřebují, pokud chceme, aby se zabývaly inovacemi (na trhu přežívá jen 4 % firem, protože neumějí inovovat) Hnátková: úmrtnost dána hlavně finanční stránkou DS – vychází z dat různých průzkumů a šetření
-
-
-
-
-
Valachová: když se lidé se zahraniční zkušeností vrací zpět, z toho Harvardu, nejsou přijímání s otevřenou náručí – pro ty, kteří nikam nevycestovali, je dobré mít teplý pelíšek a malou konkurenci; VŠ systém je velmi deregulován – řízení skrze finance nefunguje; slyším od rektorů, že posíláme málo na stipendia; bylo by dobré dostat do akreditačních pravidel určitý standard nebo přes zákon či nařízení vlády a dodat i kritéria pro školitele Ripka: shodneme se, že by bylo dobré, aby v pedagogickém sboru byli cizinci a lidé s mezinárodní zkušeností; ministerstvo má pro toto nástroj – určit procento pracovníků s alespoň jednou zkušeností na prestižním zahraničním pracovišti, MŠMT však namísto zvyšování laťky laťku snižuje (během let se požadované procento snížilo z 23 % na 10 %), ministerstvo si podtrhlo v tomto smyslu stoličku samo Valachová: Otázka, kdo má v kompetenci říct, k čemu společnost potřebuje PhD absolventy. Otázka, jakou vizi mají VŠ, kam směřují. Je v diskusi překvapená, že VŠ samy si nemění paradigma a změnu paradigmatu musí iniciovat politik-ministryně, je překvapená, že VŠ v zásadě udržují „status quo“ a návrh na změny nevzejde od nich, že nemají žádnou vizi. Hnátková: i v Evropě se může uplatnit ve vědě jen cca 4 % doktorandů Ripka: stát by mohl dávat víc peněz na obory, které jsou u zaměstnavatelů víc žádané Sáha: stát může jen chtít zpět peníze, které do doktoranda investoval, ale vzdělávání je benefit, který stát potřebuje, holt někteří odejdou, jiní přijdou, záleží na prosperitě státu a regionů – je třeba být mobilní, nebýt vázaný jen na domovské prostředí. Doktorand by se měl sám zajímat o to, jaké uplatnění pak s titulem v daném oboru může mít. Gajdůšková: stát, hlavně MŠMT a MPSV by měly postupovat v souladu, domlouvat se
Jak by se dala zlepšit kvalita DS a vzdělávání školitelů? -
Sáha: školitel nemůže být každý – schvaluje ho vědecká rada – problém když jsou fakulty rády za jakéhokoli školitele; fakulty by měly špatné školitele utlumovat; jasně by mělo být nastaveno, že kvalita doktorského výzkumu musí mít mezinárodní parametry – proto prosazujeme na UTB práce v angličtině – jestli někdo v komisi neumí Aj, je to jeho problém (komentář za ČAD: institucionální/fakultní buňky ČAD by měly požadovat po fakultách zveřejňovat statistiku/žebříček školitelů + nabádat ke změně špatných školitelů)
Mají doktorandi učit? -
-
-
Sáha: pokud by to mělo být pro standardní výuku, mělo by to podléhat standardnímu pracovnímu poměru - to není studium; i když to může být součástí vzdělávacího procesu – aby se člověk učil prezentovat, nejlépe v mezinárod prostředí Gajdůšková: ale až ve vyšších ročnících a se základní pedagogickou průpravou Ripka: když člověk učí, tak to teprve pořádně pochopí; každý „mladý musí mít svého mladého“ (od magistrů po docenty, ve smyslu mistr - učeň) – nutné pro regeneraci systému z hlediska lidských zdrojů Hnátková: učit ano, ale výuka by měla být omezená, standardizovaná – dnes obrovské rozdíly mezi školami/ústavy Sáha: doktorand musí učit pod dozorem – aby byla zaručena kvalita výuky a on sám nebyl demotivován; dnes svět komplikovaných projektů – složité týmy – je třeba umět se vyjadřovat
-
Ripka: připraví google dokument, „kdo je dobrý školitel“ – studenti, ať reagují a píší svoje návrhy a náměty (v kuloární debatě nám dále sdělil: studenti mají po fakultách požadovat statistiky úspěšnosti školitelů; studenti mají žádat o změnu školitele, když nefunguje)
Prezentace Asociácie doktorandov Slovenska (Emília Stecíková, Katarína Rentková, Katarína Stoláriková – předsedkyně ADS v období 2012 -2013, dnes v dozorčí radě ADS) -
-
-
-
Řádná doba DS na Slovensku: 3 roky (medicína a veterina 4); nad 3 roky si studenti platí školné; maximální doba studia 5 let, pak se člověk musí znovu zapsat do 1. ročníku Doktorand má status studenta do 30 let (tzn. výhody do 26 let ztrácí jen v souvislosti s cestováním do zahraničí); po 30. roce věku mohou jít jen na dálkové studium – platí si za to 1500 eur ročně Stipendium po dobu řádného studia činí 545 eur do vykonání dizertační zkoušky, po zkoušce 636 eur; některé banky zohledňují toto stipendium jako příjem – pak se započítává do výpočtu hypotéky Pokud DS nezakončí úspěšně, dle zákona by měli stipendium vracet, v praxi se tak většinou neděje, školy toto odpouští Akreditační spis – mají tam přesně zapsáno, co by měl každý doktorand dělat – kolik výuky, kolik vedení bakalářek atp. (tzn. na rozdíl od ČR mají ošetřenou standardizaci DS) Jen málo doktorandů pracuje během studia na školách – důvod: je to pro ně ekonomicky nevýhodné - stipendium je čistý příjem, ale jakmile nastoupí na pozici odborného asistenta, tak se i to stipendium (jakožto součást příjmu zaměstnance) zdaní + razantní pokles v příjmech po dokončení studia Nemají pozici postdoka – jen odborné asistenty (pedagogičtí pracovníci + musí publikovat – budování kariéry + příplatek za publikace) a vědecko-výzkumné pracovníky (nyní ta horší třída, asistent lepší)
