FINANČNÍ TRH UČEBNICE (obálka zatím není hotová)
Finanþní trh, uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Petr Jakeš Lektorovali: Iveta Vincensová, Marcela Marešová ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20-20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
FINANýNÍ TRH Petr Jakeš
UýEBNICE pĜedmČt finanþní hospodaĜení
Základní škola Štoky, 2009 1
OBSAH
I.
II.
III.
Úvod ………………………………………………………………………….
3
Finanþní trh ……………………………………………….………………..
4
1. Finanþní trh …………..…………………………………………….…….
5
2. Toky penČz ve finanþních produktech ………………………..…….…
7
Finanþní instituce ……………………………………………..……….….
19
1. Banky …….…………………………..………………...……………….…
20
2. Stavební spoĜitelny …………..…………….………………………..…...
24
3. Penzijní fondy ………….…………………………..…………….............
26
4. Instituce pro obchod s cennými papíry …………………………….…..
28
5. Investiþní spoleþnosti ……………………………….……………………
31
6. PojišĢovny …………………………………………………………………
33
7. Leasingové spoleþnosti ………….…………….………………………..
35
8. Splátkové spoleþnosti …………………………………………………...
36
Porovnání nabídky finanþních institucí ……………………………….
38
1. PĜehled hlavních þinností finanþních institucí .……..…………………
38
2. PĜehled služeb finanþních institucí podle potĜeby Ĝešení finanþní situace ..………………………………………………………..
39
3. Porovnání nabídek produktĤ finanþních institucí ……………………
40
ZávČr …………………………………………………………………………
44
2
ÚVOD Každý z nás se v urþitém þase nachází v nČjaké finanþní situaci. NČkdo má penČz pĜebytek, jinému se nedostávají. NČkdo si chce neustále nČco kupovat, jiný tolik potĜeb nemá. Touha nČco si poĜídit nČkdy postihne každého z nás. Pokud si nČco chceme koupit, porovnáme cenu dané vČci s množstvím penČz ve své penČžence nebo na svém úþtu. NČkomu jeho peníze bohatČ staþí i na nákup velkých vČcí, jiný má potíže zaplatit i drobnosti. Z porovnání našich potĜeb se stavem našich financí vychází Ĝešení dané situace. NČkomu jeho peníze pĜebývají i po nákupu vČcí pro svou potĜebu – bude uvažovat, co udČlat s pĜebyteþnými penČzi, aby se mu pĜípadnČ ještČ rozmnožily. Jinému stav jeho financí neumožĖuje poĜízení nČþeho, co by potĜeboval nebo si pĜál – jeho úvahy budou smČĜovat k tomu, jak získat prostĜedky na nákup tČchto vČcí. ěešení rĤzných finanþních situací mĤžeme nalézt v institucích na finanþním trhu – bankách, pojišĢovnách atd. Tyto spoleþnosti mají ve své nabídce produkty, které nám pomohou Ĝešit danou finanþní situaci. O institucích pĤsobících na finanþním trhu a jejich produktech se dozvíme v této uþebnici pĜedmČtu finanþní hospodaĜení s názvem Finanþní trh. Na finanþním trhu se vyskytují obchodníci – finanþní instituce, které obchodují s finanþními produkty. Pokud si budeme chtít poĜídit urþitý finanþní produkt, bude velmi užiteþné znát: x z þeho se skládá cena daného produktu – dozvíme se v I. kapitole Finanþní trh x kde je možno uvedené zboží nebo službu poĜídit – II. kapitola Finanþní instituce x podle þeho porovnat nabídku – III. kapitola Porovnání nabídek finanþních institucí. Tento díl ti poskytne základní orientaci v tom, kam se obrátit v urþité finanþní situaci, jaké nabídky mĤžeš oþekávat a jak si vhodnČ vybrat. PĜeji úspČšné zvládnutí základĤ teorie i praxe :-) autor
3
I. FINANýNÍ TRH V úvodu si pĜedstavme své prĤvodce Michala a Terezu, jsou to sourozenci. Michalovi je 11 let a chodí do základní školy, Tereze 15 let a už je stĜedoškolaþka. Oba žijí se svými rodiþi v jednom menším mČstČ. Jednou u veþeĜe Tereza vypráví o svém starším kamarádovi Filipovi z házené. Filip studuje vysokou školu technického zamČĜení, a protože je chytrá hlava, vymyslí vynález. Uvedení vynálezu do praxe však nČco stojí a Filip nemá peníze na to, aby jej uskuteþnil. Z této situace nemá prospČch nikdo – Filip ani celá spoleþnost. Na jiném místČ naší zemČ žije Jitka. Jitka už pracuje, a protože zbyteþnČ neutrácí, má teć penČz víc, než spotĜebuje. Ani tato situace není výhodná – Jitka má sice pĜebyteþné peníze, ale nic navíc jí nepĜinášejí. Co by se ovšem stalo, kdyby se Filip s Jitkou poznali a domluvili se? Jitka by mohla vložit své peníze do uskuteþnČní Filipova vynálezu. Filip by mohl za pomoci jejích penČz uvést svĤj vynález do praxe. Vynález by potom pomohl ve spoleþnosti zvýšit výrobu. Z této situace mají prospČch všichni: Filip získá uvedením vynálezu do života, Jitka se bude podílet na FilipovČ zisku a také vydČlá celá spoleþnost. Klíþem k úspČchu bylo pouze pĜevedení penČz od Jitky k Filipovi. Michal na to ale Ĝíká: „Já tomu nerozumím.“ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Co mohl Filip získat z uvedení svého vynálezu do praxe? Mohl finanþní podporu pro svĤj vynález získat i jiným zpĤsobem? Mohla Jitka zkusit své peníze využít k zisku jinak? PĤjþil(a) jsi nČkdy peníze nČkomu jinému? PotĜeboval(a) jsi nČkdy pĤjþit peníze? Víš o pĜípadu ze svého okolí, kdy nČkdo pĤjþil své peníze? Víš o pĜípadu ze svého okolí, kdy si nČkdo potĜeboval peníze pĤjþit? Co mĤžeme udČlat, pokud nám peníze pĜebývají? 9. Co mĤžeme dČlat, pokud peníze nemáme a potĜebujeme je?
4
1.
FINANýNÍ TRH
Michalovi bychom pĜíbČh mohli vysvČtlit tak, že všude jsou lidé nebo firmy, které mají momentálnČ financí nadbytek a zároveĖ lidé nebo firmy, které jich mají nedostatek a potĜebují je. Pro všechny je prospČšné, aby se peníze dostaly tam, kde jsou potĜeba. Tento pohyb penČz se uskuteþĖuje na finanþním trhu. Finanþní trh tvoĜí organizace, které zabezpeþují pohyb penČz mezi jednotlivci, domácnostmi, firmami nebo státem. Finanþní trh se dČlí na: a) soukromý - veškeré platby probíhají pouze mezi dvČma stranami
b) zprostĜedkovatelský – pĜesun financí probíhá pĜes zprostĜedkovatele - tČmito
zprostĜedkovateli jsou napĜíklad banky, stavební spoĜitelny, penzijní fondy, pojišĢovny a další. BANKA
zprostĜedkovatel
Na zprostĜedkovatelský trh dohlíží v ýeské republice ýeská národní banka. Pohyb financí probíhá na základČ nabídky a poptávky. Nabídka je množství zboží þi služeb, které dodají výrobci na trh za urþitou cenu. - napĜ. potraviny v obchodČ, jídlo v restauraci, obleþení, pohonné hmoty u þerpacích stanic, služby mobilních operátorĤ, pĜipojení k internetu, uložení penČz, pĤjþky penČz atd. Poptávka je zboží þi služby, které si kupující chce koupit na trhu za urþitou cenu. - napĜ. si chceme koupit hygienické potĜeby, dovolenou, boty, mobil, vČci na sport, uložit peníze na úþet, pĤjþit si peníze, atd. 5
Zboží, služby apod. mĤžeme chtít koupit ze dvou dĤvodĤ: a) pro vlastní spotĜebu - napĜ. potraviny, obleþení, boty, elektĜina, pĜíjem tv signálu, sportovní potĜeby atd.
b) aby nám tento majetek tvoĜil zisk - napĜíklad nemovitost (dĤm, byt, chata, penzion), výrobní prostĜedky (malíĜské potĜeby, vybavení autodílny, vybavení kadeĜnictví) atd.
-
majetek v penČžní formČ za úþelem zisku - mĤžeme poĜídit na finanþním trhu.
Proþ tedy vstoupit na finanþní trh? Na finanþním trhu si mĤžeme koupit nejen finanþní majetek za úþelem tvorby zisku, ale i další finanþní nástroje: ke správČ penČz, k uložení penČz, k pĤjþení penČz, k pojištČní apod.
Otázky: 1. 2. 3. 4. 5.
Uveć pĜíklad nabídky trhu. Uveć pĜíklad poptávky trhu. Co se stane s cenou zboží na trhu, jestliže nabídka pĜevyšuje poptávku? Jaké zboží nebo služby si kupujeme pro svoji vlastní spotĜebu? Jaké zboží nebo službu bys koupil(a), aby ti tvoĜily zisk?
Shrnutí: finanþní trh pohyb financí na finanþním trhu nakup zboží nebo služeb
nabídka na finanþním trhu
systém institucí, které zabezpeþují pohyb penČz mezi lidmi, firmami a státem pĜesuny penČz probíhají na základČ nabídky a poptávky a) pro vlastní potĜebu b) pro tvorbu zisku nástroje zabývající se financemi: - ke správČ penČz - k uložení penČz - k pĤjþení penČz - k pojištČní
6
2. TOKY PENċZ VE FINANýNÍCH PRODUKTECH Tereza s Michalem pĜijeli z prázdnin od babiþky a dČdy, kde dostali peníze na pĜilepšenou. Doma si je Michal spČchal uložit do pokladniþky, ale Tereza Ĝekla, že si je zajde uložit do banky. Když peníze teć nepotĜebuje, uloží je v bance na úþet. Banka jí na úþet pĜipíše úrok a až bude peníze potĜebovat, vybere si je i s úrokem navíc. Michal nahlas uvažuje: „Já tomu stejnČ nerozumím, proþ bych s nimi chodil nČkam do banky? 1. Jaké výhody a nevýhody bude mít uložení penČz do pokladniþky, jak to udČlal Michal? 2. Jaké výhody a nevýhody bude mít uložení penČz v bance, jak to udČlala Tereza? 3. Znáš další možnosti, co udČlat s darovanými penČzi? 4. Co bys s darovanými penČzi, za které neplánuješ hned nČco koupit, udČlal(a) ty?
Finanþní produkty Pokud chceme nČco poĜídit, mĤžeme jít pro urþité zboží do urþitého obchodu. NapĜíklad pro peþivo zajdeme do pekárny, pro maso do masny. Pohonné hmoty nabízejí benzínové stanice nebo šperky se prodávají ve zlatnictví. V urþitém obchodČ je možno si koupit nČjaký nabízený výrobek – produkt. PodobnČ své produkty nabízejí banky. Protože se banky zabývají penČzi, mluvíme o výrobcích v jejich nabídce jako o finanþních produktech. Finanþní produkty nenabízejí jen banky, ale mnoho dalších organizací. Pojmem finanþní produkty je tedy možno oznaþit veškeré „výrobky“, které jsou na finanþním trhu nabízeny. Z velmi široké nabídky finanþních produktĤ jmenujme napĜ. bČžný úþet, spoĜicí úþet, pĤjþka, stavební spoĜení, hypotéka, pojištČní atd. Finanþní produkty si za své peníze poĜizujeme zejména z tČchto dĤvodĤ: 1. snadnČjší správa svých penČz – napĜ. snadnČjší placení, pĜíjem plateb, obsluha úþtu z domova, využití platební karty apod. 2. navýšení svých penČz a vytvoĜení zisku 3. pĤjþení penČz v pĜípadČ potĜeby 4. zmírnČní následkĤ náhlé nepĜíjemné události (pojištČní) Nabídky finanþních produktĤ využívá vČtšina obyvatel naší zemČ. Nabídky mĤžeme využít v situaci, kdy máme: - pĜebytek penČz - nedostatek penČz - vyrovnané osobní þi rodinné finanþní hospodaĜení.
7
2.1 Výnos u produktĤ pro ukládání penČz NejvýhodnČjší je situace, kdy máme nadbytek financí. Tento pĜebytek mohou tvoĜit peníze schované doma i peníze uložené v bance. Tyto pĜebyteþné finance se nazývají úspory. Pokud máme nadbytek finanþních prostĜedkĤ, mĤžeme s tímto pĜebytkem naložit dvojím zpĤsobem: 1) pĜebytek držet doma ve formČ hotových penČz – slouží jako finanþní rezerva pro pĜípad nenadálé události (oprava auta, nákup nové praþky atd.). – nedostávají se do obČhu na finanþním trhu a jejich množství zĤstává poĜád stejné. 2) využít nČkterého finanþního produktu – napĜíklad chceme své peníze snadnČji spravovat (pohodlnČ platit úþty, platit z domova pĜes internet) nebo chceme navýšit jejich hodnotu – v tČchto pĜípadech je mĤžeme vložit do nČkterého z finanþních ústavĤ.
Vklady a investice Peníze mĤžeme: -
vkládat na urþitý úþet – vytváĜíme vklady
-
poĜídit majetek, který nám bude vytváĜet další zisk – takto vložené peníze se nazývají investice.
V obou pĜípadech bude rozhodující: x kolik penČz chceme vkládat x jak dlouho je budeme moci postrádat (kdy si je budeme moci vybrat) x kolik penČz celkem dostaneme pĜi výbČru zpČt.
8
Výnos Peníze vkládáme proto, aby se jejich hodnota navýšila a abychom jich pĜi výbČru zpČt dostali více. Rozdíl mezi vybíranou þástkou a þástkou vloženou na zaþátku se nazývá výnos. Výnos je tedy þástka, o kterou jsme vkládanou þástku navýšili, a je tedy ziskem z provedené operace. Výnos mĤže být i záporný – vkládaná þástka se sníží a výsledkem je ztráta.
výnos
BANKA
výbČr
vklad výnos = vybraná þástka – vložená þástka PĜíklady výnosĤ
PĜíklad 1: peníze zĤstávají doma: Na poþátku máš 5 000 Kþ. Necháš si je doma v obálce. Za pĤl roku máš v obálce stále 5 000 Kþ. Výnos v tomto pĜípadČ: 5 000 Kþ – 5 000 Kþ = 0 Kþ. PĜíklad 2: vklad – peníze jsou vloženy na úþet Na poþátku máš 5 000 Kþ. Zajdeš s nimi do banky a vložíš je na úþet. Za pĤl roku máš na tomto úþtu 5 050 Kþ a mĤžeš si je vybrat. Výnos v tomto pĜípadČ: 5 050 Kþ – 5 000 Kþ = 50 Kþ. PĜíklad 3: investice – peníze jsou vloženy do majetku Na poþátku máš 5 000 Kþ. Koupíš si nČ na sbČratelské burze poštovní známky. Za pĤl roku je prodáš za 5 300 Kþ. Výnos v tomto pĜípadČ: 5 300 Kþ – 5 000 Kþ = 300 Kþ. PĜíklad 4: investice – peníze jsou vloženy do majetku Na poþátku máš 5 000 Kþ. Koupíš si za nČ mobilní telefon. Za pĤl roku ho prodáš za 3 500 Kþ. Výnos v tomto pĜípadČ: 3 500 Kþ – 5 000 Kþ = - 1 500 Kþ. V prvním pĜípadČ byl výnos nulový. V dalších dvou pĜípadech byl výnos kladný a tvoĜil zisk. V posledním pĜípadČ byl výnos záporný a tvoĜil ztrátu.
9
PĜi vkladu nás tedy bude velmi zajímat, o kolik penČz dostaneme na konci více, to znamená, jak velký bude náš výnos. Výši výnosu ovlivĖují zejména: a) úrok b) poplatky V pĜípadČ vkladĤ budeme poþítat: výnos = úrok - poplatky
Úrok Když vložíme do banky peníze (pĤjþíme jí je), banka nám vrátí vČtší þástku, než jsme jí pĤjþili. Peníze vrácené navíc jsou úrok. Úrok je tedy penČžitá odmČna za pĤjþení penČz. Velikost úroku se vyjadĜuje pomocí úrokové míry (sazby). Úroková míra (neboli sazba) se vyjadĜuje v procentech. Udává, jakou þást (v procentech) z uložené þástky bude þinit úrok. Úrokovou míru stanovuje banka. Jaká bude úroková míra v následujících pĜípadech? Pozn.: Všechny následující pĜíklady jsou poþítány zjednodušenČ (nejsou zapoþítány poplatky, úroky z úrokĤ apod.). Skuteþné výpoþty jsou složitČjší. Uvedené pĜíklady ukazují jednoduchý postup pĜi výpoþtu. Tímto postupem je možné získat výsledky pĜibližnČ odpovídající realitČ. PĜíklad 5 Adam uložil na úþet 6 000 Kþ. PĜi výbČru dostal zpČt celkem 6 600 Kþ. Úrok z vkladu je: 6 600 Kþ – 6 000 Kþ = 600 Kþ Úroková míra: úrok 600 Kþ dČleno vklad 6 000 Kþ (x100%) = 0,1 (10 %). Úroková míra v tomto pĜípadČ je 10 %. PĜíklad 6 Adéla uložila na úþet 8 000 Kþ. PĜi výbČru dostala zpČt celkem 8 400 Kþ. Úrok z vkladu je: 8 400 Kþ – 8 000 Kþ = 400 Kþ Úroková míra: úrok 400 Kþ dČleno vklad 8 000 Kþ (x100%) = 0,05 (5 %). Úroková míra v tomto pĜípadČ je 5 %. Porovnej výnos a úrokovou míru v jednotlivých pĜípadech. Kdo uložil peníze výhodnČji a proþ?
Úroky se poþítají na rĤzná þasová období. NejþastČji se setkáváme s úrokovacím obdobím, které þiní jeden rok. Úroková míra na jeden rok se nazývá roþní úroková míra a oznaþuje se zkratkou p.a. (zkratka latinského „per annum“, v þeštinČ „za rok“). Jaká bude roþní úroková míra v následujících pĜípadech? PĜíklad 7 Petr uložil 10 000 Kþ na 1 rok na úþet s úrokovou mírou 2%. Úrok z vkladu je: 2% z 10 000 Kþ = 200 Kþ Za rok dostal: vklad 10 000 Kþ + úrok 200 Kþ = 10 200 Kþ. Roþní úroková míra v tomto pĜípadČ jsou 2 %.
10
PĜíklad 8 Jitka uložila 10 000 Kþ na 3 mČsíce na úþet s úrokovou mírou 0,6%. Úrok z vkladu je: 0,6 % z 10 000 Kþ = 60 Kþ Za 3 mČsíce dostala: vklad 10 000 Kþ + úrok 60 Kþ = 10 060 Kþ. Roþní úroková míra: úroková míra za 3 mČsíce ….… 0,6 % úroková míra za 1 mČsíc ……. 0,6 % dČleno 3 mČsíci = 0,2 % úroková míra za 12 mČsícĤ ….… 0,2% krát 12 mČsícĤ = 2,4%. Roþní úroková míra v tomto pĜípadČ je 2,4 %. PĜíklad 9 Roman uložil 10 000 Kþ na 2 roky na úþet s úrokovou mírou 3 %. Úrok z vkladu je: 3 % z 10 000 Kþ = 300 Kþ Za 2 roky dostal: vklad 10 000 Kþ + úrok 300 Kþ = 10 300 Kþ. Roþní úroková míra: úroková míra za 2 roky …… 3 % úroková míra za 1 rok …... 3 % dČleno 2 roky = 1,5 % Roþní úroková míra v tomto pĜípadČ je 1,5 %. Porovnej úrok a roþní úrokovou míru v jednotlivých pĜípadech. Kdo uložil peníze nejvýhodnČji a proþ?
V sazebnících jednotlivých bank se nejþastČji udává úroková míra ve formČ roþní úrokové míry (p.a.). Podle výše roþní úrokové sazby si mĤžeme spoþítat celkový úrok za období, na které uložíme peníze. Jaký bude úrok a jaká þástka celkem bude vyplacena pĜi výbČru v následujících pĜípadech? PĜíklad 10 Lukáš chce uložit 3 000 Kþ na jeden rok. V sazebníku našel pro svĤj vklad roþní úrokovou míru 2,5 %. Úroková sazba na 1 rok ……………. 2,5 % Úrok z vkladu: ……………………. 2,5 % z 3 000 Kþ = 75 Kþ Za rok dostane celkem … vklad 3 000 Kþ + úrok 75 Kþ = 3 075 Kþ. PĜíklad 11 Jitka chce uložit 3 000 Kþ na pĤl roku. V sazebníku našla pro svĤj vklad roþní úrokovou míru 2 %. Úroková sazba na 1 rok ……………. 2% Úroková sazba na pĤl roku …. 2 % dČleno 2 = 1 % Úrok z vkladu: ……………………. 1 % z 3 000 Kþ = 30 Kþ Za pĤl roku dostane celkem … vklad 3 000 Kþ + úrok 30 Kþ = 3 030 Kþ. PĜíklad 12 Veronika chce uložit 3 000 Kþ na dva roky. V sazebníku našla pro svĤj vklad roþní úrokovou míru 3 %. Úroková sazba na 1 rok ……………. 3% Úroková sazba na dva roky …. 3 % krát 2 = 6 % Úrok z vkladu: ……………………. 6 % z 3 000 Kþ = 180 Kþ Za pĤl roku dostane celkem … vklad 3 000 Kþ + úrok 180 Kþ = 3 180 Kþ. Porovnej výnosy v jednotlivých pĜípadech. Kdo uložil peníze nejvýhodnČji a proþ? 11
Výši úroku ovlivĖují tĜi þinitelé: a)
výše poþáteþního vkladu
PĜíklad 13 Irena si uložila 7 000 Kþ na jeden rok na úþet s úrokovou mírou 4% p.a. Jaký bude úrok ? Úroková sazba na 1 rok ……………. 4% Úrok z vkladu: ……………………. 4 % ze 7 000 Kþ = 280 Kþ Úrok je 280 Kþ. PĜíklad 14 David si uložil 20 000 Kþ na jeden rok na úþet s úrokovou mírou 4% p.a. Jaký bude úrok ? Úroková sazba na 1 rok ……………. 4% Úrok z vkladu: ……………………. 4 % ze 20 000 Kþ = 800 Kþ Úrok je 800 Kþ. Porovnejte úroky v jednotlivých pĜípadech. ýím vČtší þástku budeme ukládat, tím bude úrok vyšší (pĜi stejné úrokové míĜe a dobČ uložení).
b)
výše úrokové sazby
PĜíklad 15 JiĜí si uložil 5 000 Kþ na jeden rok na úþet s úrokovou mírou 3 % p.a. Jaký bude úrok ? Úroková sazba na 1 rok ……………. 3% Úrok z vkladu: ……………………. 3 % z 5 000 Kþ = 150 Kþ Úrok je 150 Kþ. PĜíklad 16 Petra si uložila také 5 000 Kþ na jeden rok na úþet s úrokovou mírou 4% p.a. Jaký bude úrok? Úroková sazba na 1 rok ……………. 4% Úrok z vkladu: ……………………. 4 % z 5 000 Kþ = 200 Kþ Úrok je 200 Kþ. Porovnejte úrok v jednotlivých pĜípadech. Kdo uložil peníze výhodnČji? ýím vyšší bude úroková míra, tím vyšší bude úrok (pĜi stejné výši vkladu a dobČ uložení).
12
c)
doba uložení
PĜíklad 17 AlžbČta si uložila 20 000 Kþ na úþet s úrokem 3 % p.a. na jeden rok. Jaký bude úrok ? Úroková sazba na 1 rok ……………. 3% Úrok z vkladu: ……………………. 3 % z 20 000 Kþ = 600 Kþ Úrok je 600 Kþ. PĜíklad 18 MatČj si uložil 20 000 Kþ na úþet s úrokem 3 % p.a. na tĜi roky. Jaký bude úrok? Úroková sazba na 1 rok ……………. 3% Úroková sazba na tĜi roky …. 3 % krát 3 = 9 % Úrok z vkladu: ……………………. 9 % z 20 000 Kþ = 1 800 Kþ Úrok je 1 800 Kþ. Porovnej úrok v jednotlivých pĜípadech. ýím déle necháme vklad na úþtu, tím vyšší bude úrok (pĜi stejné výši vkladu a úrokové míĜe). PĜi ukládání penČz chceme získat co nejvČtší úrok (dostat zpátky nazpČt co nejvíce penČz). NejvČtší úrok tedy získáme, jestliže: - poþáteþní vklad bude co nejvyšší - úroková sazba bude co nejvyšší - doba uložení bude co nejdelší.
Poplatky U mnoha finanþních produktĤ musíme poþítat kromČ úrokĤ s poplatky, které bance platíme. Poplatky jsou peníze za služby, které nám banka poskytuje. NejþastČjší poplatky jsou za vedení úþtu, za provádČní plateb, za zasílání výpisu atd. ZjednodušenČ je možno pĜi vkládání úspor poþítat: þástka na úþtu = vložená þástka + úrok – poplatky
vklad
þástka na úþtu
13
poplatky úrok
BANKA
2.2 Náklady u produktĤ pro pĤjþování penČz V situaci, kdy máme nedostatek financí na nákup urþitého zboží nebo služby, máme dvČ možnosti: 1) nákup odložíme a danou vČc nebo službu poĜídíme, až si peníze našetĜíme 2) chybČjící peníze si vypĤjþíme a nákup provedeme ihned – využijeme tedy nČkterého finanþního produktu, pomocí kterého nám bude poskytnuta pĤjþka neboli úvČr.
ÚvČr Je to doþasné poskytnutí finanþních prostĜedkĤ za úplatu. PĜi úvČru se zavazujeme peníze vrátit. Nebudeme ovšem vracet pouze vypĤjþené peníze, ale vČtší þástku než jsme si pĤjþili. Navštívíme nČkterý z finanþních domĤ (napĜ. banku) a tam si o pĤjþku zažádáme. Po poskytnutí úvČru máme u banky dluh a stáváme se dlužníkem, banka se stává naším vČĜitelem. V pĜípadČ pĤjþek je rozhodující: kolik penČz si chceme pĤjþit x kdy je musíme splatit (doba splatnosti) x kolik penČz celkem musíme splatit. x
Vždy musíme mít na pamČti: - z þeho budeme vytvoĜený dluh splácet a zdali jsme schopni dluh v daném termínu splatit - rizika nepĜedvídatelné události (zejména ztráta zdroje pĜíjmu, ze kterého chceme dluh splácet – napĜ. ztráta zamČstnání, snížení platu, dlouhodobá nemoc atd.) PĜíklad 1 Pan Navrátil si chce koupit novou televizi za 24 000 Kþ. Peníze na ni nemá, a tak si chce celou þástku pĤjþit. Bude muset splatit více penČz, než si pĤjþil. Dostal dvČ nabídky úvČru: ÚvČr A : pĤjþená þástka 24 000 Kþ + úrok 2 400 Kþ = celková splátka bude 26 400 Kþ splatnost bude 2 roky – úvČr bude splácen 24 mČsícĤ splátka za 1 mČsíc: 26 400 Kþ dČleno 24 mČsícĤ = 1 100 Kþ. úvČr B: pĤjþená þástka 24 000 Kþ + úrok 2 400 Kþ = celková splátka bude 26 400 Kþ splatnost bude 4 roky – úvČr bude splácen 48 mČsícĤ splátka za 1 mČsíc: 26 400 Kþ dČleno 48 mČsícĤ = 550 Kþ. Pan Navrátil se mĤže rozhodnout: – televizi splatí dĜíve, ale bude muset splácet vČtší mČsíþní splátky, nebo – bude splácet déle, ale bude splácet menší mČsíþní splátky. 14
Celkové náklady na úvČr PĜi splácení dluhu budeme splácet nejen pĤvodní pĤjþenou þástku, ale peníze navíc. PĜi úvČru nás tedy bude velmi zajímat, o kolik penČz zaplatíme na konci více, než jsme si pĤjþili. Tato þástka vyjadĜuje naše celkové náklady na úvČr. Výši této þástky ovlivĖují zejména: a) úrok b) poplatky V pĜípadČ úvČrĤ mĤžeme zjednodušenČ poþítat: náklady na úvČr = úrok + poplatky
Úrok U úroku pĜi pĤjþování penČz platí stejná pravidla jako u vkladĤ (viz str. 10) s tím rozdílem, že tentokrát banka pĤjþuje peníze nám, a proto úrok platíme my bance. Úroky z pĤjþek jsou ovšem vČtší než úroky z vkladĤ. Jaká bude úroková míra v následujících pĜípadech? PĜíklad 2 Pan Adamec si pĤjþil 120 000 Kþ. Úrok z úvČru þinil celkem 6 000 Kþ. Úroková míra: úrok 6 000 Kþ dČleno pĤjþka 120 000 Kþ (x100%) = 0,05 (5 %). Úroková míra je 5 %. PĜíklad 3 Paní Bártová si pĤjþila 80 000 Kþ. Úrok z úvČru þinil celkem 8 000 Kþ. Úroková míra: úrok 8 000 Kþ dČleno pĤjþka 80 000 Kþ (x100%) = 0,1 (10 %). Úroková míra je 10 %. Porovnej úrokovou míru v obou pĜípadech. Která pĤjþka je výhodnČjší?
15
O výhodnosti úvČru více napoví roþní úroková míra - je to úroková míra vztažená na jeden rok.
Jaká bude roþní úroková míra v následujících pĜípadech? PĜíklad 4 Pan Coufal si pĤjþil 300 000 Kþ se splatností na 1 rok s úrokovou mírou 10%. Úrok z úvČru je: 10% z 300 000 Kþ = 30 000 Kþ ÚvČr celkem: pĤjþka 300 000 Kþ + úrok 30 000 Kþ = 330 000 Kþ. Roþní úroková míra: Úroková míra za 1 rok …… 10 % = roþní úroková míra Roþní úroková míra je 10 %. PĜíklad 5 Paní Dokoupilová si pĤjþila 100 000 Kþ se splatností na 6 mČsícĤ s úrokovou mírou 2,5%. Úrok z úvČru je: 2,5 % z 100 000 Kþ = 2 500 Kþ ÚvČr celkem: pĤjþka 100 000 Kþ + úrok 2 500 Kþ = 102 500 Kþ. Roþní úroková míra: za 6 mČsícĤ…… 2,5 % za 12 mČsícĤ… 2,5 % krát 2 = 5 %. Roþní úroková míra je 5 %. PĜíklad 6 Pan Gregor si pĤjþil 100 000 Kþ se splatností na 3 roky s úrokovou mírou 45 %. Úrok z úvČru je: 45 % z 100 000 Kþ = 45 000 Kþ ÚvČr celkem: pĤjþka 100 000 Kþ + úrok 45 000 Kþ = 145 000 Kþ. Roþní úroková míra: za 3 roky…… 45 % za 1 rok……. 45 % dČleno 3 roky = 15 % Roþní úroková míra je 15 %. Porovnej roþní úrokovou míru ve všech tĜech pĜípadech. Která pĤjþka je nejvýhodnČjší?
16
Výši úroku v pĜípadČ pĤjþek ovlivĖují tĜi þinitelé (podobnČ jako u vkladĤ na str. 12) a) výše pĤjþky – þím vČtší þástku si budeme pĤjþovat, tím bude úrok vČtší (pĜi stejné úrokové míĜe a dobČ splatnosti) b) výše úrokové míry – þím vyšší bude úroková sazba, tím bude úrok vČtší (pĜi stejné výši pĤjþky a dobČ splatnosti) c) doba splatnosti - þím déle budeme pĤjþku splácet, tím bude úrok vyšší (pĜi stejné výši pĤjþky a úrokové míĜe). PĜi pĤjþování penČz chceme dosáhnout co nejnižšího úroku (zaplatíme nejménČ penČz navíc pĜi splácení). Nejnižší úrok tedy získáme, jestliže: - poþáteþní pĤjþka bude co nejnižší - úroková sazba bude co nejnižší - doba splatnosti bude co nejkratší.
Poplatky Celkovou výši úvČru navyšují poplatky. Jde tedy pĜi pĤjþce o další výdaj navíc – platíme bance za poskytované služby. Poplatky se hradí zejména za poskytnutí úvČru, za vedení úvČrového úþtu, za zasílání výpisĤ atd.
Roþní procentní sazba nákladĤ (RPSN) Celkové náklady na úvČr nám vyjadĜují, o kolik penČz zaplatíme navíc, než jsme si pĤjþili. MČĜítko, které tyto náklady pomĤže vČrohodnČ urþit, je roþní procentní sazba nákladĤ (RPSN). RPSN je možno zhruba urþit tak, že seþteme poplatky na jeden rok a vyjádĜíme, kolik procent z úvČru tvoĜí. Potom seþteme roþní úrokovou míru a poplatky (obojí v %) a dostaneme celkové náklady na úvČr vyjádĜené v procentech za jeden rok. Takto vyjádĜené náklady se nazývají roþní procentní sazba nákladĤ (RPSN). Jaká bude RPSN v následujícím pĜípadČ? PĜíklad 7 Roþní úroková míra u úvČru bude 15 %, poplatky zvýší úvČr roþnČ o 4 %. RPSN bude: roþní úroková míra 15% + poplatky za rok 4 % = 19 % RPSN bude 19 %.
17
Výpoþet RPSN je ve skuteþnosti složitČjší, kalkulaþky pro výpoþet RPSN je možno najít na internetu (napĜ. na stránkách ýeské obchodní inspekce nebo nČkterého z finanþních serverĤ). RPSN je základním mČĜítkem pĜi porovnávání v nabídce úvČrĤ – nejvČrnČji ukazuje cenu úvČru. Neporovnává jen úrokové sazby, ale zapoþítává i poplatky. RPSN je objektivní mČĜítko: x udává, kolik procent z dluhu musí dlužník zaplatit navíc (úroky+ poplatky) x udává se za jeden rok (vyluþuje omyly pĜi porovnávání sazeb za rĤzné doby)
V pĜípadČ pĤjþek mĤžeme splácenou þástku zjednodušenČ poþítat:
splácená þástka (dluh)
pĤjþená þástka úrok poplatky
BANKA
Splácená þástka = pĤjþená þástka + úrok + poplatky
Otázky: 1. 2. 3. 4. 5.
Co mĤžeme udČlat s pĜebyteþnými penČzi? Jaké znáš finanþní produkty? Co je to roþní úroková míra? Jak získáme nejvČtší úrok pĜi ukládání penČz? Co tvoĜí splácenou þástku pĜi úvČru?
Shrnutí: finanþní produkt vklad výnos úvČr celkové náklady na úvČr úrok poplatky
„výrobek“ pro požadovanou operaci s financemi peníze ukládané na úþet rozdíl mezi vkládanou a vybíranou þástkou - kladný = zisk - záporný = ztráta zapĤjþení finanþních prostĜedkĤ rozdíl mezi zapĤjþenou a splácenou þástkou tvoĜí úrok + poplatky odmČna za pĤjþení penČz peníze za poskytovanou službu
18
II.
FINANýNÍ INSTITUCE
Jednou šli Tereza s Michalem do mČsta. Prošli nČkolika ulicemi a zastavili se na námČstí, kde se Michal rozhlíží se slovy: „Já tomu nerozumím, vím co to je drogerie, vím co knihovna, ale co to je stavební spoĜitelna, nevím - nebo co znamená ten nápis penzijní fond?“ 1. Dokázal(a) bys Michalovi odpovČdČt na jeho otázku? 2. ýím se podle tvého názoru zabývají ve stavební spoĜitelnČ a þím v penzijním fondu? Co mají spoleþného? 3. Znáš další organizace, které mají podobné zamČĜení? 4. Víš o budovČ takové spoleþnosti ve svém okolí? 5. Byl(a) jsi nČkdy v takové budovČ? 6. Co si pĜedstavíš pod slovy finanþní instituce a k þemu slouží? 7. Jaké druhy finanþních institucí u nás pĤsobí?
Finanþní instituce – jsou spoleþnosti pĤsobící na finanþním trhu – zabývají se poskytováním služeb ve finanþní oblasti. Mezi finanþní instituce patĜí: 1. banky 2. stavební spoĜitelny 3. penzijní fondy 4. instituce pro obchod s cennými papíry 5. investiþní spoleþnosti 6. pojišĢovny 7. leasingové spoleþnosti 8. splátkové spoleþnosti.
19
1.
BANKY
Na podzim už bývá veþer venku chladnČji a tak si Tereza s Michalem vytáhli stolní hru. ChtČli pĜizvat rodiþe, ale mamka si šla zacviþit a taĢka sedČl u poþítaþe. Pozvali ho tedy, aĢ si jde zahrát s nimi, protože s nimi hrál rád a byla s ním u hry vždy legrace. Tentokrát ale otec odpovČdČl, aĢ chvíli poþkají nebo hrají sami, protože musí nutnČ nČco zaplatit. Zaþali tedy hrát sami, ale Michal pĜemítá: „Já tomu nerozumím, jak chce taĢka nČco platit, když sedí doma u poþítaþe?“ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Co bys odpovČdČl(a) Michalovi? Jak je možné pĜes poþítaþ ovládat své peníze? Jaké jsou výhody a nevýhody obsluhy svých penČz pĜes poþítaþ? Co je nutné pro obsluhování svých financí prostĜednictvím poþítaþe udČlat? Co si pĜedstavíš pod slovem banka? Jaké banky ve svém okolí znáš? Kdy jsi ty nebo nČkdo z rodiny banku navštívil(a) a proþ? Je nutná vždy osobní návštČva banky? Jaké služby banky nabízejí? Mohou banky pomoci Ĝešit urþitou finanþní situaci?
1.1 Banka Banka je penČžní ústav, který poskytuje finanþní služby. Její základní þinností je shromažćování penČz, které jí vkladatelé svČĜili. VkladatelĤm vyplatí kromČ jejich vložených prostĜedkĤ ještČ úrok z vkladu. Peníze od vkladatelĤ pĤjþí nČkomu, kdo je potĜebuje. Ten se v okamžiku pĤjþky stává dlužníkem. Dlužník poskytnutou pĤjþku (úvČr) musí splácet. PĜi jejím splácení ovšem zaplatí navíc úrok z úvČru a poplatky.
v klad
vkladatel
vkl ad
BANKA
+ ú rok- p oplatky
pĤjþka
dlužník
Tímto zpĤsobem banka umožĖuje pohyb penČz a zprostĜedkovává využití doþasnČ volných financí.
20
Zajímavost - Historie Jako první banky sloužily v dávných dobách chrámy, kam si bohatí lidé pĜinášeli ukrýt svoje zásoby zlata, neboĢ tyto chrámy považovali za spolehlivé místo pro svoje úspory. Existují podrobné záznamy o pĤjþkách, které poskytovali v 18. století pĜ. n. l. v BabylonČ knČží v tČchto chrámech obchodníkĤm. K dalšímu rozvoji bankovnictví docházelo v antickém ěecku, kde se bankovní operace zaþaly pĜesouvat z chrámĤ, ale velký rozmach zaznamenalo bankovnictví až ve starovČkém ěímČ. OstatnČ i slovo banka má pĤvod v latinském „il banco“ což znamená stĤl þi lavice na kterém byly provádČny operace s penČzi. Ve stĜedovČku rozvoj bankovnictví narážel na církevní zákaz pĤjþování penČz za úplatek. Velký rozvoj bankovních služeb pĜišel v období prĤmyslové revoluce, která pĜinesla potĜebu propracovanČjších bankovních produktĤ a vČtšího poþtĤ bankovních domĤ.
1.2 Druhy bank V každém státČ obvykle pĤsobí: a) jedna centrální (ústĜední) banka, b) více obchodních bank.
Centrální banka Je to státní instituce, dĤležitá pro hospodáĜství státu. V ýeské republice je centrální bankou ýeská národní banka (ýNB). Tato banka není podnikatelskou organizací a jejím cílem není dosahovat zisk. NejdĤležitČjším úkolem ýNB je udržení stability mČny - þeské koruny. ýNB vykonává své hlavní úkoly zejména v tČchto oblastech: - vydává státu peníze (mince i bankovky) - ovlivĖuje množství penČz v obČhu - je bankou obchodních bank (dohlíží na nČ a reguluje jejich þinnost, poskytuje jim úvČry) - ovlivĖuje výši úrokové sazby obchodních bank. ýeská národní banka sídlí v Praze. V jejím þele stojí Bankovní rada, kterou jmenuje prezident republiky. ýNB je nezávislá na vládČ. Foto: Budova ýNB v Praze, Na PĜíkopech
21
Obchodní banky Obchodní banky podnikají na finanþním trhu. Mezi obchodní banky v ýR patĜí napĜíklad ýeská spoĜitelna (ýS), ýeskoslovenská obchodní banka (ýSOB), Komerþní banka (KB), GE Money Bank, HVB Bank, Raiffeisen Bank a další. Zákazníky obchodních bank jsou obþané, podniky i organizace (napĜ. školy, úĜady obcí atd.) ýinnost obchodních bank Obchodní banky jsou podnikatelskými organizacemi, podnikají tedy za úþelem dosažení zisku. Toho dosáhnou v pĜípadČ, že pĜíjmy pĜevýší výdaje. Obchodní banky provádČjí þinnost v následujících oblastech: a) poskytují úvČry - pokud potĜebujeme pĤjþit peníze, banka nám pĤjþí - pĜi splácení úvČru musíme zaplatit nejen dlužnou þástku, ale navíc i úrok z úvČru a poplatky za provádČní bankovních služeb - tyto peníze zaplacené navíc jsou pro banku pĜíjmem b) získávají vklady - banka získává vklady a z nich se zavazuje vyplácet úroky - to znamená pro banku výdaj - peníze od vkladatelĤ jsou pro banku zdrojem prostĜedkĤ pro poskytování pĤjþek c) další služby: - napĜ. vedení úþtĤ, zabezpeþení placení pĜevodem penČz z jednoho úþtu na druhý, smČnárenské služby, poradenství pĜi investování, obchodování s cennými papíry. ýinnost bank je obvykle daleko rozsáhlejší. Zakládají další instituce ke zvČtšení nabídky svých služeb: napĜ. stavební spoĜitelny (napĜ. Stavební spoĜitelna ýeské spoĜitelny), penzijní fondy (napĜ. Penzijní fond Komerþní banky), podílové fondy (napĜ. ýSOB Vyvážený fond) atd.
1.3 Produkty obchodních bank Mezi nejobvyklejší produkty v nabídce obchodních bank patĜí: BČžný úþet - nejþastČji požadovaný a nejrozšíĜenČjší produkt našich bank - slouží pĜedevším k zajištČní hotovostních a bezhotovostních plateb zákazníka na bČžný úþet mĤžeme dostávat pravidelné pĜíjmy (mzdu od zamČstnavatele, za brigádu), nepravidelné pĜíjmy; my naopak mĤžeme pomocí bČžného úþtu provádČt jakékoliv platby - vklady na úþtu jsou úroþeny sazbou - ta je nižší než u ostatních vkladĤ - výhodou je možnost obsluhovat úþet pomocí internetového bankovnictví - u bČžného úþtu mĤžeme využít dalších bankovních produktĤ: platební karta x má široké využití, umožĖuje držiteli zejména vybírat hotovost, platit za zboží x prostĜednictvím platební (neboli debetní) karty mĤžeme utrácet své peníze do výše zĤstatku na našem bČžném úþtu kontokorent x je povolené pĜeþerpání množství svých penČz na úþtu do povoleného limitu x formou kontokorentu nabízí banka pĤjþku chybČjících finanþních prostĜedkĤ
22
Studentský úþet - forma bČžného úþtu urþená pro studenty þeských škol ve vČku 15 – 30 let - má výhodnČjší podmínky vedení než bČžný úþet pro dospČlé - k založení nutno pĜedložit platné potvrzení o studiu na stĜední nebo vysoké škole DČtské konto - forma bČžného úþtu urþená pro dČti do 15 let - má výhodnČjší podmínky vedení než bČžný úþet pro dospČlé (napĜ. vyšší úroþení) - do plnoletosti dítČte mají nad všemi transakcemi kontrolu rodiþe SpoĜicí úþet - finanþní produkt sloužící ke zvýšení hodnoty pĜebývajících financí - úroky: spoĜicí úþet je úroþen vyšší úrokovou sazbou než bČžný úþet Termínovaný vklad - bankovní vklad na dobu urþitou – výbČr je možný až po dohodnutém termínu - výše vkladu a délka uložení záleží na zákazníkovi Vkladní knížky - patĜí v ýeské republice k nejstarší formČ spoĜení - v souþasné dobČ se díky velké konkurenci na trhu používají výjimeþnČ SpotĜebitelské úvČry - pĤjþky sloužící zejména k nákupu spotĜebních pĜedmČtĤ (automobilu, elektroniky) nebo k zaplacení rĤzných služeb (dovolená, školné) - pro poskytnutí úvČru musí klient prokázat dostateþnČ vysoký zdroj pĜíjmĤ Hypoteþní úvČr (hypotéka) - dlouhodobý úvČr zajištČný nemovitostí - pokud dlužník pĜestane splácet, banka má právo získat nesplacený dluh prodejem nemovitosti, kterou dlužník vlastní - peníze získané tímto druhem úvČru lze využít k libovolnému úþelu, využívá se hlavnČ jako pĤjþka na bydlení (nákup, výstavba nebo rekonstrukce nemovitosti)
Otázky: 1. 2. 3. 4.
Jak banka vytváĜí svĤj zisk? ýím jsou tvoĜeny finanþní prostĜedky na našem úþtu v pĜípadČ našeho vkladu? Jak se liší bČžný úþet od ostatních produktĤ bank? Jaký finanþní produkt z nabídky bank mĤžeš v souþasnosti využívat?
Shrnutí: banka centrální banka obchodní banka finanþní produkty bank
ústav poskytující penČžní služby - ve státČ jedna – u nás ýNB - státní, netvoĜí zisk - hlavní úkol: udržení stability mČny - ve státČ jich je více - soukromé, podnikají s cílem tvoĜit zisk nejobvyklejší jsou: bČžný úþet (studentský úþet, dČtské konto), spoĜící úþet, termínovaný vklad, vkladní knížka, spotĜebitelský úvČr, hypotéka 23
2.
STAVEBNÍ SPOěITELNY
Jednou u veþeĜe se ptá mamka taĢky: „Založil jsi už dČtem to stavební spoĜení? ěíkal jsi, že to udČláš, když jsi dostal v práci pĜidáno.“ TaĢka na to odpovČdČl: „JeštČ jsem to nestihnul, ale brzo nČjakou stavební spoĜitelnu vybereme a vyĜídím to. Opravdu bychom jim þasem mohli nČco naspoĜit“, a otáþí se k dČtem: „To by se docela hodilo, ne?“ Michal ale povídá: „Já tomu nerozumím, já pĜece nic stavČt nebudu, na co mi bude stavební spoĜení?“ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Co bys odpovČdČl(a) Michalovi? Co si pĜedstavíš pod pojmem stavební spoĜení? Kde je možno založit stavební spoĜení? Co to je stavební spoĜitelna a k þemu slouží? Jaké stavební spoĜitelny ve svém okolí znáš? Kdy jsi ty nebo nČkdo z rodiny stavební spoĜitelnu navštívil(a)? Platí ti rodiþe stavební spoĜení? Jaké služby stavební spoĜitelny nabízejí?
2.1 Stavební spoĜitelna Stavební spoĜitelna je banka zamČĜená zejména na stavební spoĜení. Stavební spoĜitelny rozšiĜují dále svou nabídku napĜ. o pojištČní, hypotéky i bČžné úþty. Stavební spoĜitelny v ýR jsou ýeskomoravská stavební spoĜitelna, Modrá pyramida stavební spoĜitelna, Raiffeisen stavební spoĜitelna, Stavební spoĜitelna ýeské spoĜitelny, Wüstenrot – stavební spoĜitelna.
Zajímavost První stavební spoĜitelna vznikla po první svČtové válce v NČmecku. Vznikla jako sdružení, které vybíralo pĜíspČvky od svých þlenĤ. Za tyto pĜíspČvky pak stavČlo rodinné domy a byty. Zpoþátku byly byty rozdČlovány losem. DĤvodem byl nedostatek penČz na výstavbu bytĤ pro všechny. Teprve po vČtším rozšíĜení bylo stavební spoĜení nabízeno bankami a v souþasné podobČ je navíc podporováno finanþnČ státem.
24
2.2 Stavební spoĜení Hlavním produktem v nabídce stavebních spoĜitelen je stavební spoĜení. UmožĖuje zákazníkovi po urþitou dobu spoĜit své finanþní prostĜedky. Ten má po této dobČ na svém úþtu urþitou þástku a mĤže podle své situace rozhodnout: a) využije stavební spoĜení k úsporám financí, tedy jako spoĜicí produkt: – spoĜí dále a potom si vybere své peníze z úþtu stavebního spoĜení zpČt – výše prostĜedkĤ na úþtu stavebního spoĜení: vlastní úspory + úrok + státní podpora – poplatky
stavební spoĜitelna
zákazník
úrok
stát poplatky
vklad
þástka na úþtu stavebního spoĜení
státní podpora
– minimální doba spoĜení je 6 let – celkovou získanou þástku je možno využít k libovolnému úþelu – výhodnost tvorby úspor pomocí stavebního spoĜení spoþívá v pĜíznivé úrokové míĜe a poskytované státní podpoĜe b) využije stavební spoĜení k vypĤjþení penČz, tedy jako úvČrový produkt: – zažádá o úþelový stavební úvČr – tuto pĤjþku je možno využít pouze na bydlení þi úþely související s bydlením – po poskytnutí pĤjþky stavební spoĜitelnou musí potom tento úvČr splácet – bude splácet vypĤjþenou þástku zvýšenou o úrok z úvČru a poplatky – výhodnost pĤjþky na bydlení pomocí stavebního spoĜení spoþívá v pĜíznivé úrokové míĜe a poskytované státní podpoĜe Každý þlovČk mĤže uzavĜít libovolný poþet smluv stavebního spoĜení, ale pouze na jednu smlouvu mĤže dostávat státní podporu.
Otázky: 1. 2. 3. 4.
Na jakém principu je založeno stavební spoĜení? Jaké stavební spoĜitelny v ýeské republice znáš? Je nutná k založení stavebního spoĜení osobní návštČva stavební spoĜitelny? Jaké jsou výhody a nevýhody stavebního spoĜení?
Shrnutí: stavební spoĜitelna stavební spoĜení
banka zamČĜená na stavební spoĜení finanþní produkt, mĤžeme využít - ke spoĜení - k získání pĤjþky na bydlení 25
3.
PENZIJNÍ FONDY
Michal mČl narozeniny a na oslavu pĜijela samozĜejmČ i babiþka. Dovezla mu pČkný dárek – nové kolo, a Michal mČl radost. U stolu povídá mamka babiþce: „To sis nemČla dČlat takovou škodu, tak drahý dárek!“ Ale babiþka odpovČdČla: Celé roky jsem si platila penzijní pĜipojištČní, takže teć mám pĜilepšení k dĤchodu a mĤžu si dovolit nČco hezkého koupit.“ Michalovi ale zase nČco nehraje: „Já tomu nerozumím, jak se za pojištČní mĤžou dostat peníze navíc k dĤchodu?“ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Jak bys odpovČdČl(a) Michalovi? Co si pĜedstavíš pod slovy penzijní pĜipojištČní? Znáš nČkoho, kdo penzijní pĜipojištČní využil? Kde je možno penzijní pĜipojištČní založit? Co to je penzijní fond? K þemu penzijní fondy slouží? Jaké penzijní fondy znáš? Jaké služby penzijní fondy nabízejí?
3.1 Penzijní fond Penzijní fond je finanþní instituce, do které pĜispívají úþastníci a stát. Úþastníci si prostĜednictvím penzijního fondu šetĜí na pĜilepšení ke svému dĤchodu. Peníze z penzijního fondu jim jsou vypláceny v dĤchodu. S pĜíspČvky se fond snaží hospodaĜit tak, aby se jejich celková hodnota zvýšila. Penzijní fondy v ýR jsou napĜ. Penzijní fond ýeské pojišĢovny, AXA Penzijní fond, ING Penzijní fond, Penzijní fond Komerþní banky, Penzijní fond ýeské spoĜitelny a další.
26
3.2 Penzijní pĜipojištČní Hlavním pĜedmČtem þinnosti penzijních fondĤ je penzijní pĜipojištČní. Z názvu produktu by bylo možno usuzovat, že jde o druh pojištČní, ale ve skuteþnosti jde o spoĜicí produkt. Penzijní pĜipojištČní je zpĤsob dlouhodobého spoĜení zamČĜeného pĜedevším na pĜilepšení v dĤchodovém vČku. PĜi tomto druhu spoĜení ukládáme menší þástky, které se nám po mnoho let hromadí na osobním úþtu. Celková výše penČz na úþtu jsou vlastní úspory navýšené o úroky a státní pĜíspČvek a snížené o poplatky.
penzijní fond zákazník
úrok
stát poplatky
vklady
þástka na úþtu penzijního pĜipojištČní
státní podpora
Riziko ukládání finanþních prostĜedkĤ je nízké. SpoĜit je nutno minimálnČ 5 let, úspory je možno vybrat ve vČku 60 let. Peníze z úþtu penzijního pĜipojištČní je možno si potom nechat vyplatit najednou nebo si je nechávat vyplácet pravidelnČ.
Otázky: 1. Proþ si lidé zakládají penzijní pĜipojištČní? 2. Jaká je hlavní þinnost penzijního fondu? 3. ýím je tvoĜena celková výše finanþních prostĜedkĤ na úþtu penzijního pĜipojištČní? 4. Jaké jsou výhody a nevýhody penzijního pĜipojištČní?
Shrnutí: penzijní fond penzijní pĜipojištČní
instituce shromažćující finance pro jejich využití v penzi - zpĤsob ukládání penČz po dlouhou dobu - nashromáždČné peníze se využijí na penzi
27
4.
INSTITUCE PRO OBCHOD S CENNÝMI PAPÍRY
Jednou u veþeĜe povídá taĢka mamce: „Co kdybychom nakoupili nČjaké akcie, mĤj kolega v práci pĜed lety nČjaké nakoupil a teć se chlubil tím, jak je výhodnČ prodal a kolik penČz navíc dostal.“ Ale mamka na to Ĝíká: „Já ti nevím, taĢko, víš pĜece, jak pan Smutný z vedlejšího domu na nich prodČlal?“ Michal jenom zkoumavČ kouká: „Já tomu nerozumím, jak mĤžu za stejnou vČc dostat nČkdy víc penČz a nČkdy míĖ?“ 1. MĤžeme za urþitou vČc pĜi jejím prodeji nČkdy dostat více a nČkdy ménČ penČz než kolik stála pĜi nákupu? Pokud ano, uveć pĜíklady. 2. Existuje nČco, co nekupujeme ke spotĜebČ? Uveć pĜíklady. 3. Co si pĜedstavíš pod slovem akcie? 4. VidČl(a) jsi nČkdy burzu (napĜ. v televizi nebo ve filmu)? Jak to na burze vypadá a co se tam dČje?
4.1 Investice Investice je jakýkoliv vklad do poĜízení majetku, který neslouží okamžité spotĜebČ, ale k zabezpeþení budoucích pĜíjmĤ. Investovat je možno napĜ.: - do nemovitosti (dĤm, byt) – bude se pronajímat, a pronájem nám vynese zisk - do cenných papírĤ - do podílových fondĤ Pokud vložíme své peníze (investujeme) do poĜízení majetku za úþelem zisku z tohoto majetku, stáváme se investorem. Investovat mĤžeme: 1) jako jednotlivci – potom využijeme služeb institucí obchodujících s cennými papíry (burza, RM-Systém) 2) spoleþnČ s ostatními investory – využijeme služeb investiþních spoleþností.
4.2 Instituce obchodující s cennými papíry Cenný papír je listina, která pĜedstavuje urþitou penČžní hodnotu a je možno s ní obchodovat. Cenné papíry se dají rozdČlit na: a) akcie - vyjadĜují podíl na majetku firmy - majitel akcií (akcionáĜ) má právo na podíl ze zisku firmy (dividenda – její výše se každoroþnČ mČní) - hlavním cílem nákupu akcií je maximální výnos z jejich promČnlivé ceny nebo z výše dividendy b) dluhopisy - vyjadĜují závazek vyplatit urþitou þástku - hlavním cílem nákupu dluhopisĤ jsou pravidelné úroky po dobu platnosti dluhopisu 28
Cenný papír je možno koupit nebo prodat za víc nebo ménČ penČz, než jakou hodnotu pĜedstavuje. Aktuální cena daného cenného papíru je urþena nabídkou a poptávkou. Pokud je nabídka napĜ. akcií urþité spoleþnosti vyšší než poptávka, jejich cena klesá. Naopak pĜi vyšší poptávce po dané akcii její cena stoupá. S cennými papíry mĤžeme obchodovat – koupit nebo prodat. V obou pĜípadech k tomu využijeme institucí obchodujících s cennými papíry. Pro pĜíklad si pĜedstavme, že nakoupíme akcie automobilky AuĢák. Staneme se tedy podílníky na jejím majetku. Pokud v automobilce vyvinou nový typ automobilu s lepšími vlastnostmi (napĜ. motor s vČtší úsporou paliva, kvalitnČjší jízdní vlastnosti apod.), bude o nový vĤz firmy AuĢák velký zájem. Auta se budou prodávat, majetek firmy poroste a o její akcie bude vČtší zájem a cena akcií poroste. Potom mĤžeme svĤj podíl – akcie prodat dráže než jsme koupili a máme zisk. Jestliže ovšem o vozy AuĢáku zájem nebude (napĜ. vysoká poruchovost, vysoká spotĜeba apod.), auta se prodávat nebudou, majetek firmy neporoste, o její akcie bude malý zájem a jejich cena bude klesat Potom bychom akcie prodali za ménČ, než jsme nakoupili – tedy se ztrátou.
zisk
investice nákup akcií
AKCIE
prodej akcií
ztráta
Burza Je to místo, kde uskuteþĖují obchody s cennými papíry. Na tomto místČ se pravidelnČ v urþenou dobu shromáždí osoby (pĜítomné osobnČ nebo pĜipojené pĜes poþítaþe). Na burzu nemĤže pĜijít každý, mají na ní možnost vstupu pouze obchodníci s cennými papíry nebo makléĜi (zprostĜedkovatelé). Pokud bychom chtČli obchodovat na burze, tak právČ pouze prostĜednictvím makléĜe.
29
Na burze si mĤžeme koupit nebo prodat akcie celé Ĝady firem. Každá akcie má v daném okamžiku na burze urþitou cenu. Tato cena se zvyšuje nebo snižuje podle toho, jaký je o ni v tu chvíli zájem. Zakoupené akcie mĤžeme také držet doma a oþekávat z jejich držení zisk v podobČ dividendy.
RM-SYSTÉM Je to trh s akciemi þeských i zahraniþních spoleþností. Je zamČĜen na drobné a stĜední investory. Pokud bychom chtČli obchodovat s akciemi sami, pak pro nás bude RM-Systém vhodným trhem. Na RM-Systém má pĜístup každý zájemce. Po registraci mĤže podávat pokyny k nákupu nebo prodeji cenných papírĤ sám – na obchodních místech nebo po internetu. ZpĤsob obchodování i urþování cen akcií jsou v RM-Systému podobné jako na burze.
Otázky: 1. 2. 3. 4.
Proþ se obchoduje s cennými papíry? Na þem závisí aktuální cena urþitého cenného papíru? Kde je možno koupit akcie? Jaké instituce obchodující s cennými papíry znáš?
Shrnutí: investice cenný papír akcie dluhopis burza RM-Systém
vklad do poĜízení majetku, od kterého oþekáváme pĜíjmy listina pĜedstavující urþitou penČžní hodnotu, je možno s ní obchodovat podíl na majetku firmy závazek k vyplacení urþité þástky místo obchodĤ s cennými papíry trh s akciemi pĜístupný drobným investorĤm
30
5.
INVESTIýNÍ SPOLEýNOSTI Na Dušiþky jeli Tereza s Michalem a rodiþi na návštČvu k dČdovi. Po cestČ ze hĜbitova vzal dČda Terezu kolem ramen a povídá jí: “Tak co holka moje, co by sis pĜála k VánocĤm, o Michalovi mám jasno, ale u tebe nemĤžu na nic pĜijít. Jestli máš nČjaké pĜání, tak Ĝekni. A pĜát si mĤžeš dost, protože jsem vybral peníze z podílového fondu.“ Tereza slibuje, že dČdovi nČco drobného poradí, ale Michal dumá: „Já tomu nerozumím, odkud že dČda vzal ty peníze?“
1. 2. 3. 4.
Proþ si dČda mohl vybrat peníze z podílového fondu? Co si pĜedstavíš pod slovy podílový fond a investiþní spoleþnost? Znáš nČjaký podílový fond? Znáš nČkoho, kdo vložil své peníze do podílového fondu?
5.1 Investiþní spoleþnost Investiþní spoleþnost shromažćuje vklady drobných investorĤ. Pro tyto úþely zakládá podílové fondy. Pokud tedy nechceme investovat sami, mĤžeme vložit své peníze s ostatními podílníky do tČchto fondĤ.
5.2 Podílový fond Podílový fond je možno si pĜedstavit jako množství penČz, které je dále investováno na finanþním trhu tak, aby se navyšovalo. Je tvoĜen penČzi mnoha drobných investorĤ - tČmito investory mĤžeme být i my. Majetek v tomto fondu je spravován profesionálními manažery. Tito lidé za nás vyhledávají nejvýhodnČjší pĜíležitosti k nákupu i prodeji cenných papírĤ. Veškeré operace provádČjí za úþelem navýšení množství penČz ve fondu. Na úspČchu jejich þinnosti závisí i úspČch nás jako podílníka: pokud hodnota majetku ve fondu roste, roste i hodnota našeho podílu. Naopak pokud množství penČz ve fondu klesá, klesá i hodnota našeho podílu. Na vČtších investicích se tak mohou podílet obyþejní lidé a získat z nich výnosy.
31
PrĤbČh investování prostĜednictvím podílových fondĤ investiþních spoleþností je znázornČn ve schématu: InvestoĜi vloží své peníze do vybraného podílového fondu. Správce fondu nakupuje a prodává akcie s cílem zvČtšit velikost fondu. (Ta ovšem mĤže být po provedených finanþních operacích i menší.) Drobní investoĜi si vyberou ve vhodném okamžiku, který si sami urþí, svĤj podíl z fondu. Jeho velikost je závislá na zmČnČ velikosti celého fondu.
investiþní spoleþnost
investiþní spoleþnost
investoĜi
investice
investoĜi
podílový fond
velikost podílového fondu p Ĝed provádČním finan þních operací
správa fondu nákup a prodej akcií
vČtší stejná menší
podílový fond
velikost podílového fondu po provedených finan þních operacích
Fondy se rozlišují podle toho, kam prostĜedky investují – existují napĜ. akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy penČžního trhu. Investiþní spoleþnosti v ýR jsou napĜ. Investiþní spoleþnost ýeské spoĜitelny, Investiþní kapitálová spoleþnost KB, ýP INVEST Investiþní spoleþnost, ING Investment management a další. Otázky: 1. 2. 3. 4.
K þemu investiþní spoleþnosti slouží? Jaké služby investiþní spoleþnosti nabízejí? Jaké jsou výhody a nevýhody investování prostĜednictvím podílových fondĤ? Co urþuje aktuální hodnotu našeho podílu ve fondu?
Shrnutí: investiþní spoleþnost podílový fond
instituce shromažćující vklady drobných investorĤ prostĜednictvím podílových fondĤ množství penČz od drobných investorĤ, které je dále investováno na finanþním trhu tak, aby se navyšovalo
32
6.
POJIŠġOVNY
Michal hraje fotbal a na konci podzimu zaþínají tréninky v tČlocviþnČ. Michal je jinak šikovný hráþ, ale hned pĜi prvním tréninku skonþil s roztrženou bradou na zemi. V nemocnici mu bradu sešili a brzy se mu jizva zahojila. Mamka ho vzala do mČsta a povídá: „Dnes pĤjdeme koupit nové kopaþky, protože ti roste noha. A mĤžeš si vybrat nČjaké lepší znaþkové, protože jsi za ten úraz dostal peníze.“ Michal je rád, ale po cestČ do mČsta mu vrtá hlavou: „Já tomu nerozumím, jak mĤžu dostat peníze, když se mi nČco stane?“
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
UmČl(a) bys vysvČtlit Michalovi, jak je to možné? Jaký druh pojištČní Michalovi rodiþe využili? Máš podobné pojištČní? Znáš jiný druh pojištČní? Co si pĜedstavíš pod slovem pojištČní? Kde je možné pojištČní sjednat? Co to je pojišĢovna a k þemu slouží? Kde bys našel(našla) ve svém okolí pojišĢovnu?
6.1 PojišĢovna PojišĢovna je finanþní instituce pĜebírající rizika svých zákazníkĤ. Pokud dojde k události, na kterou se vztahuje pojištČní (pojistná událost), vyplatí pojišĢovna urþené osobČ náhradu. Urþenou osobou mĤže být samotný pojištČný nebo jím urþené jiné osoby. PojišĢovny tedy umožĖují ochranu pĜed následky škod na zdraví nebo majetku. PojišĢovny v ýR jsou napĜ. ýeská pojišĢovna, Kooperativa pojišĢovna, Allianz pojišĢovna, Generali PojišĢovna, PojišĢovna ýeské spoĜitelny a další.
6.2 PojištČní Hlavním pĜedmČtem þinnosti pojišĢoven je pojištČní. Dobrovolným placením pojištČní si zajišĢujeme pomoc pojišĢovny v pĜípadČ neoþekávané události. Pokud se stane náhlá nepĜíjemná událost (ztráta nebo ohrožení života, zdraví, majetku), pojišĢovna vyplatí finanþní náhradu. Tato náhrada se nazývá pojistné plnČní a jejím úþelem je zmírnČní následkĤ neoþekávané události.
33
Druhy pojištČní Typ pojištČní zvolíme v závislosti na tom, co chceme pojistit. PojišĢovny nejþastČji nabízejí: životní pojištČní – urþitá þástka je vyplacena pojištČnému, pokud se dožil skonþení pojištČní, nebo pozĤstalým, pokud se pojištČný konce pojištČní nedožil úrazové pojištČní – urþitá þástka (odškodné) je vyplacena v pĜípadČ úrazu pojištČného pojištČní domácnosti – škody jsou hrazeny v pĜípadČ, že je poškozeno vybavení domácnosti (povodeĖ, požár, krádež atd.) povinné ruþení neboli pojištČní odpovČdnosti z provozu vozidla – pojišĢovna hradí škody na zdraví i na majetku, které pojištČný neúmyslnČ zpĤsobí svým vozidlem nČkomu jinému havarijní pojištČní – jsou hrazeny škody na vlastním pojištČném vozidle v pĜípadČ dopravní nehody pojištČní odpovČdnosti – pojišĢovna hradí škody, které pojištČný neúmyslnČ zpĤsobí nČkomu jinému cestovní pojištČní – pojišĢovna hradí léþebné výlohy v pĜípadČ nemoci nebo úrazu pojištČného v zahraniþí Pozn.: Pro zjednodušení je v þlánku vynecháno povinné pojištČní ze zákona (sociální pojištČní, zdravotní pojištČní). Je uvedeno jen dobrovolné pojištČní, které si mĤže každý zvolit.
Otázky: 1. Kdy mĤžeš využít služeb pojišĢovny? 2. V þem je pojištČní výhodné, v þem nevýhodné? 3. Co se mĤže stát, pokud se ti na dovolené v cizinČ stane úraz a nebudeš pojištČn(a)? 4. Co se stane v pĜípadČ havárie vašeho vlastního vozu, když nebudete mít uzavĜeno havarijní pojištČní?
Shrnutí: pojišĢovna pojištČní
finanþní instituce pĜebírající rizika svých zákazníkĤ vztah mezi pojišĢovnou a pojištČným pro zmírnČní dĤsledkĤ neoþekávané události 34
7.
LEASINGOVÉ SPOLEýNOSTI
Na Vánoce pĜijel na návštČvu strýc Jarda s tetou a obČma sestĜenicemi. PĜi obČdČ povídá: „Pojćte se podívat ven, ukážu vám naše nové auto a mĤžeme se v nČm projet.“ DČti souhlasily, sedly si dozadu a pĜi jízdČ slyší zepĜedu hovor otce se strejdou: „Jak jsi to poĜídil, když poĜád breþíš, že nemáš peníze?“ Strejda odpovČdČl: „To taky nemám, ono to auto zas tak úplnČ moje není, protože jsem ho poĜídil na leasing.“ Michal jen sedí na sedaþce a uvažuje: „Já tomu nerozumím, jak se mĤže koupit auto na leasing, proþ ne za peníze?“ 1. Dokázal(a) bys odpovČdČt Michalovi na jeho otázku? 2. Jak je možné, že strýc auto nezaplatil celé a mĤže ho používat? 3. Znáš nČkoho, kdo využil leasingu? 4. Znáš nČjakou leasingovou spoleþnost?
7.1 Leasingová spoleþnost Leasingová spoleþnost nakoupí zboží (dopravní prostĜedky, spotĜební zboží, výrobní zaĜízení atd.) a toto zboží potom pronajímá svým zákazníkĤm. Leasingové spoleþnosti pĤsobící v ýR jsou napĜ ŠkoFIN, UniCredit Leasing, Leasing Credium, ýSOB Leasing, VB Leasing a další.
7.2 Leasing Hlavní þinností leasingových spoleþností je leasing. Leasing je pĜevzaté slovo z angliþtiny a znamená pronájem. Leasing je tedy pronájem vČci. Leasing je jedním ze zpĤsobĤ financování nákupu. Pokud chce zákazník koupit urþité zboží a nemĤže nebo nechce platit hned hotovČ, mĤže využít služeb leasingové spoleþnosti. Po uzavĜení leasingové smlouvy leasingová spoleþnost nakoupené zboží zákazníkovi pronajímá. Pronajímaná vČc je po celou dobu trvání smlouvy majetkem leasingové spoleþnosti. Nájemce platí pravidelnČ leasingové spoleþnosti dohodnutou þástku. Po skonþení leasingu si pronajímatel vezme vČc zpČt nebo jí za zbytkovou cenu prodá nájemci. NejþastČji bývá leasing využíván k poĜízení automobilĤ, avšak do nabídky leasingových spoleþností patĜí též ostatní dopravní prostĜedky (napĜ. motocykly), stroje þi zaĜízení.
Otázky 1. Jaká je hlavní þinnost leasingových spoleþností? 2. V þem spoþívá poĜízení vČcí na leasing? 3. VysvČtli výhody a nevýhody leasingu.
Shrnutí leasingová spoleþnost leasing
spoleþnost, která pronajímá zboží pronájem vČci
35
8.
SPLÁTKOVÉ SPOLEýNOSTI
Jednou se doma Tereza ptá: V létČ bychom mohli jet s házenou na soustĜedČní, máme Ĝíct, kdo pojede. Tak bych se chtČla zeptat, jestli bych mohla a jestli mi to zaplatíte.“ Oba rodiþe se shodli, že na sport najdou peníze vždycky a Tereza s tím mĤže poþítat. Tereza dál povídá: „To jsem ráda, Nikola Drahokoupilová urþitČ nepojede. Když se doma ptala, tak pan Drahokoupil Ĝekl, že peníze nemají a dlouho mít nebudou. Na podzim prý koupili na splátky domácí kino a potom si ještČ pĤjþili peníze na odtuþĖovací pás z teleshoppingu a na nádobí z jedné pĜedvádČcí akce a teć to všechno tČžko splácí.“ Michal jenom sedí a povídá: „Já tomu nerozumím - jak to, že se za pár vČcí platí tolik penČz, že je potom dlouho mít nebudou?“ 1. Jak je možné, že nákup nČkolika vČcí mĤže ohrozit rodinné finance? 2. Jaké byly na podzim potĜeby DrahokoupilĤ a jakým zpĤsobem je Ĝešili? 3. Co mČli Drahokoupilovi udČlat jinak? 4. Jaké bys navrhnul(a) DrahokoupilĤm Ĝešení jejich souþasné situace? 5. Co si pĜedstavíš pod pojmy nákup na splátky a pĤjþka penČz? 6. Znáš nČjaké splátkové spoleþnosti? 7. Znáš nČkoho, kdo nakoupil na splátky? 8. Znáš nČkoho, kdo si pĤjþil od splátkové spoleþnosti peníze v hotovosti?
8.1 Splátková spoleþnost Splátková spoleþnost se zamČĜuje na poskytování pĤjþek pĜedevším na spotĜební zboží. Tento úvČr zprostĜedkuje obchodník pĜímo na místČ. Poskytnutí úvČru bývá velmi rychlé. PĜi vþasném splacení mohou být tyto úvČry i bez navýšení vypĤjþené þástky. Pokud ovšem dluh zaplatíme tĜeba jen o den pozdČji, spoleþnosti úþtují vysoké úroky. Splátkové spoleþnosti v ýR poskytující pĤjþky zejména na nákup zboží jsou napĜ. Multiservis, Home Credit, Essox, Cetelem a další. Splátkové spoleþnosti poskytují i pĤjþky v hotovosti. TČchto služeb využívají zejména zákazníci, kterým nepĤjþí banka nebo zákazníci požadující rychlou výplatu potĜebné hotovosti. U tČchto pĤjþek si musíme dávat velký pozor na to, jak vysoký úrok spoleþnost nabízí. NČkdy jsou úroky opravdu velmi vysoké. Výška tohoto úroku potom velmi navyšuje množství penČz, které zákazník zaplatí navíc. NejobjektivnČjší porovnání je samozĜejmČ pomocí RPSN. Splátkové spoleþnosti v ýR poskytující rychlé pĤjþky v hotovosti jsou napĜ. Provident Financial, COFIDIS, Myerson, Cetelem a další.
36
8.2 Splátkový prodej Hlavní þinností splátkových spoleþností je splátkový prodej. Je to možný zpĤsob poĜízení spotĜebitelského zboží v pĜípadČ, že nemĤžeme zaplatit zboží najednou a potĜebujeme rozložit zaplacení ceny zboží na delší dobu. Tento zpĤsob sice jednorázovČ ménČ zatíží naší penČženku, ale obvykle je vykoupen vysokými úroky. Na splátky se nakupuje tak, že zákazník neplatí celou cenu zboží v hotovosti. Zaplatí hotovČ pouze urþitou þást (napĜ. 10%) ceny zboží a zbytek pak splácí v pravidelných splátkách. Výše splátek se Ĝídí podle splacené þástky v hotovosti na zaþátku a délky splácení. ýím více zaplatíme najednou na zaþátku nebo þím déle splácíme, tím ménČ odvádíme v pravidelných splátkách. Úrokové sazby u svých úvČrĤ prozrazují splátkové spoleþnosti nerady. MĤžeme získat pĤjþku i bez úrokového navýšení. Obvykle ovšem roþní úroková míra þiní mnoho procent. Vyšší úroková sazba znamená vyšší úrok a tím i více penČz ke splácení. Výhodou nákupĤ na splátky je jejich snadná dostupnost - pokud se mĤžeme prokázat obþanským prĤkazem, prakticky nic nám nebrání v tom si pĤjþit. Je tĜeba si dobĜe rozmyslet, jestli se to vyplatí.
Otázky: 1. Jaké služby nabízejí splátkové spoleþnosti? 2. Jaké jsou výhody a nevýhody nákupu na splátky? 3. Jaké jsou výhody a nevýhody pĤjþek penČz v hotovosti od splátkových spoleþností?
Shrnutí: splátková spoleþnost splátkový prodej
spoleþnost poskytující pĤjþky - na spotĜební zboží - penČz v hotovosti zákazník neplatí za zboží najednou - za zboží zaplatí jen þást, zbytek platí ve splátkách
37
III. POROVNÁNÍ NABÍDKY FINANýNÍCH INSTITUCÍ 1.
PěEHLED HLAVNÍCH ýINNOSTÍ FINANýNÍCH INSTITUCÍ
Finanþní instituce
Banky
Stavební spoĜitelny
nabízené produkty bČžné úþty spoĜicí produkty: - spoĜicí úþty - termínované vklady - vkladní knížky úvČrové produkty: - kontokorent na bČžném úþtu - kreditní platební karty - spotĜebitelský úvČr - hypotéka stavební spoĜení - jako spoĜicí produkt
úþel, funkce produktu správa financí krátkodobé spoĜení (výbČr penČz do 5 let)
- jako úvČrový produkt
jako úvČrový produkt k pĤjþce na bydlení dlouhodobé spoĜení
Penzijní fondy
penzijní pĜipojištČní
Investiþní spoleþnosti
podílové fondy
Instituce k obchodu s cennými papíry (burza, RM-Systém) PojišĢovny
zprostĜedkování obchodu s cennými papíry
Leasingové spoleþnosti
leasing
Splátkové spoleþnosti
splátkový prodej
pojištČní
38
výpĤjþka finanþních prostĜedkĤ
jako spoĜicí produkt k dlouhodobému spoĜení
vklad finanþních prostĜedkĤ za úþelem jejich navýšení obchod s cennými papíry - vklad finanþních prostĜedkĤ za úþelem jejich navýšení zmírnČní dĤsledkĤ neoþekávané události pronájem zboží nakoupeného spoleþností - pĤjþky na spotĜební zboží - hotovostní pĤjþky
2.
PěEHLED SLUŽEB FINANýNÍCH INSTITUCÍ PODLE POTěEBY ěEŠENÍ FINANýNÍ SITUACE
Na této stránce je uveden struþný pĜehled finanþních institucí a jejich produktĤ, kterých mĤžeme využít v dané finanþní situaci. Úmysl / úþel / potĜeba 1. Správa financí provádČní a pĜijímání plateb
nabízí instituce
banky
druh produktu, kterého je možno využít bČžný úþet
2.
Máme volné finanþní prostĜedky, chceme je navýšit banky spoĜicí úþet termínovaný vklad vkladní knížky stavební spoĜitelny stavební spoĜení a) spoĜení - využití jako spoĜicí produkt penzijní fondy penzijní pĜipojištČní investiþní spoleþnosti podílové fondy b) investice burza, RM-Systém zprostĜedkování obchodu s cennými papíry 3.
PotĜebujeme si pĤjþit peníze nebo poĜídit vČci, na které finanþní prostĜedky v daný moment nemáme banky kontokorent na bČžném a) pĤjþky úþtu finanþních prostĜedkĤ splátkové spoleþnosti hotovostní pĤjþka banky kreditní platební karty spotĜebitelský úvČr hypotéka b) poĜízení vČcí stavební spoĜitelny stavební spoĜení na pĤjþku - využití jako úvČrový produkt splátkové spoleþnosti splátkový prodej c) pronájem vČcí
leasingové spoleþnosti
leasing
4. Chceme zmírnit dĤsledky neoþekávaných nepĜíjemných událostí pojištČní pojišĢovny pojištČní Uvedený pĜehled není v žádném pĜípadČ vyþerpávající, nabídka jednotlivých institucí je širší a stále se mČní. Uvedený pĜehled ovšem umožĖuje základní orientaci v tom, kam se pĜedevším obrátit v konkrétní situaci.
39
3.
POROVNÁNÍ NABÍDEK PRODUKTģ FINANýNÍCH INSTITUCÍ
Jednou po Novém roce se taĢka domluvil s dČtmi, že si pĤjdou zahrát do haly tenis. U veþeĜe taĢka povídá: „Až to zítra odehrajeme, pozvu vás do mČsta na nČco dobrého. PĜitom nČkam zajdu uložit peníze. Dostali jsme je od babiþek k VánocĤm, že si za nČ máme nČco koupit. Zatím ale nevíme co, takže je mĤžeme nČkam uložit. Ale ještČ nevím kam a chci se na to veþer podívat a spoþítat si to.“ Michal na to povídá: „V poslední dobČ jsem se nČco o penČzích dozvČdČl. Pokud máme nČjaké pĜebyteþné peníze, není nejlepší je mít doma. VýhodnČjší je zajít s nimi do nČkteré finanþní instituce a tam je uložit. Z tČchto penČz bychom mČli mít i nČjaký zisk. A jak velký ten zisk bude, to záleží na tom, kam a jak peníze uložíme. Já už to totiž všechno chápu - !“ 1. Podle þeho by sis vybíral(a) ty, kam s pĜebyteþnými penČzi? 2. Podle þeho by sis vybíral(a) ty, pokud bys potĜeboval(a) peníze pĤjþit?
3.1 Správa financí BČžné úþty Jsou v nabídce všech bank, slouží ke správČ našich financí, pĜíjmu plateb a placení. Podle þeho bychom si mČli vybrat ten správný bČžný úþet pro sebe? Rozhodovat se budeme podle dvou hledisek: ceny a šíĜe nabídky. Cena za úþet Cenu za úþet urþují zejména poplatky spojené s úþtem a úroþení penČz na úþtu. a) poplatky – tvoĜí výdaje na našem úþtu (peníze, které platíme): – poplatek za vedení úþtu, poplatek za vložení penČz, poplatek za výbČr penČz, poplatky za jednotlivé pĜíkazy k úhradČ, poplatky za pohyby na úþtu, zmČnu a rušení trvalých pĜíkazĤ, poplatky za výpisy apod. b) úrok z penČz na úþtu – tvoĜí pĜíjmy na našem úþtu (peníze, které dostáváme): – v souþasné dobČ nízký a pro rozhodování nepodstatný, bČžný úþet není urþen ke spoĜení, ale k platebním operacím. Cenu za úþet mĤžeme jednoduše spoþítat jako souþet všech poplatkĤ snížený o þástku získanou úroþením úþtu. Návazné služby a) platební karty – nejrozšíĜenČjší doplnČk úþtu, užívá se masovČ zejména k platbám v obchodČ a k výbČru hotovosti z bankomatu b) telefonní nebo internetové bankovnictví – obsluha úþtu po telefonu nebo internetu podporuje jeho snadnČjší ovládání, zlevĖuje poplatky, které by byly vyšší v pĜípadČ návštČvy poboþky c) kontokorent – povolené pĜeþerpání úþtu, – rezerva pro pĜípad nenadálých výdajĤ þi mimoĜádného výpadku pĜíjmĤ. 40
Podle þeho tedy vybírat? Budeme vybírat takový úþet, u nČhož mĤžeme mít všechny služby, které nČkdy pravdČpodobnČ budeme využívat. Je zbyteþné vybrat napĜ. úþet s internetovým bankovnictvím v cenČ, když nemáme pĜipojení k internetu. Praktická urþitČ bude blízkost poboþky banky þi bankomatu. Pro studenty bude pravdČpodobnČ nejvýhodnČjší variantou nČkterý ze studentských úþtĤ (pro dČti dČtský úþet). Nejlépe je spoþítat si poplatky za jeho vedení a dále za služby, které opravdu využijeme (napĜ. kolikrát vybíráme za mČsíc z bankomatu, poþet pĜíchozích plateb, poþet odchozích plateb apod.). Cenu za poplatky a využívané služby potom porovnat v nabídce jednotlivých bank. NejvhodnČjší bude úþet, který bude plnČ vyhovovat našim potĜebám a bude nejlevnČjší.
3.2 Uložení penČz, které právČ nepotĜebujeme, za úþelem jejich navýšení Pokud chceme výhodnČ uložit peníze, rozhodujeme se pro vhodný produkt zejména na základČ následujících kritérií: 1) likvidita - schopnost rychlé smČny za nČco jiného (napĜ. za peníze), schopnost být rychle prodáno nebo koupeno - nejdĜíve si promyslíme, na jak dlouho mĤžeme ukládané finance postrádat z toho vyplývá, na jak dlouho chceme peníze uložit a kdy si chceme uložené peníze vybrat zpČt - podle toho se rozhodneme pro výbČr vhodného druhu produktu 2) riziko - vyjadĜuje možnost: - snížení nebo ztráty výnosu - ztráty þásti našich vložených penČz - volba rizika záleží na každém z nás – vČtšinou platí, že vČtší oþekávaný výnos je spojen s vČtším rizikem a mĤže se tedy promČnit ve ztrátu 3) výnos - þástka, kterou nám uložené peníze pĜinesou - oþekávaný výnos porovnáváme podle výše úroku a poplatkĤ u daného produktu - výše úroku ovlivĖuje navýšení našich vkladĤ, poplatky nám výnos snižují.
41
Porovnání produktĤ urþených k uložení penČz, k investicím: Druh uložení penČz / investice
finanþní instituce
likvidita
oþekávaný výnos v % za rok
riziko
BČžný úþet
banky
vysoká - lze promČnit rychle
velmi nízké
minimální 0%-1%
SpoĜicí úþet
banky
stĜední
velmi nízké
malý 2%-4%
Termínovaný vklad
banky
nízká – nelze rychle promČnit (bez pokuty)
velmi nízké
malý 2%-4%
Vkladní knížka
banky
vysoká
velmi nízké
malý 0%-2%
Stavební spoĜení
stavební spoĜitelny
velmi nízké
stĜední 3%-8%
nízké
stĜední 1%-5%
Penzijní pĜipojištČní Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy akciové Akcie
penzijní fondy, stavební spoĜitelny investiþní spoleþnosti investiþní spoleþnosti burza, RM-Systém
nízká – nelze rychle promČnit (bez pokuty) velmi nízká – nelze rychle promČnit
menší rozptyl -5 % - +10 % vČtší rozptyl -20 % - +40 %
stĜední
stĜední
stĜední
stĜední
vysokáobvykle lze rychle prodat
velmi vysoké
velký rozptyl - 60 % - +80 %
nejvČtší - lze promČnit ihned
nulové
nulový 0%
Pro srovnání: hotovost
Pozn.: aktuální parametry produktĤ se mČní, aktuální údaje poskytnou webové stránky – finanþní servery nebo internetové stránky jednotlivých institucí
? ?
akcie
?
bČžný úþet
spoĜicí úþet
? podílové fondy
penzijní pĜipojištČní
?
termínovaný vklad 42
?
stavební spoĜení
?
3.3 PĤjþka chybČjících finanþních prostĜedkĤ Než se rozhodneme, že si pĤjþíme peníze, vše dobĜe uvážíme. Pokud se rozhodneme pro úvČr, mČli bychom pĜed vypĤjþením penČz ĜádnČ porovnat možnosti, kde a jak si peníze vypĤjþit. PĜi volbČ vhodného druhu pĤjþky bychom si mČli vybírat zejména podle následujících mČĜítek: - jak velkou þástku si chceme pĤjþit - kolik penČz navíc budeme muset pĜi splácení zaplatit (úrok z úvČru, poplatky) - jak rychle musíme dluh splácet, jak vysoké budou splátky dluhu - jak máme zajištČno splácení dluhu. ProstĜednictvím vypĤjþených penČz si lidé plní své sny a touhy, ale také þasto jen Ĝeší svou momentálnČ špatnou finanþní situaci. Základním pravidlem pĤjþování si penČz je: nikdy si nepĤjþovat bez jasné pĜedstavy, z þeho a kdy pĤjþku budu schopen splatit. VypĤjþovat si s tím, že „ono to nČjak dopadne“, je þin hodný zoufalce nebo hazardéra. Porovnání produktĤ urþených k vypĤjþení penČz: Druh úvČru
finanþní instituce
splatnost
kontokorent na bČžném úþtu
banky
do 1 roku
kreditní karta
banky, splátkové spoleþnosti
do 2 mČsícĤ
spotĜebitelský úvČr
banky
6 mČsícĤ až 6 let
hypotéka
banky, stavební spoĜitelny
3 až 20 let
úvČr stavebního spoĜení
stavební spoĜitelny
5 let
splátkový prodej
splátkové spoleþnosti
nČkolik mČsícĤ i let
hotovostní pĤjþka
splátkové spoleþnosti
dle spoleþnosti
riziko vysoké penále pĜi pĜeþerpání povoleného limitu úroky naskakují v okamžiku výbČru nízké pĜi nesplácení pĤjþky mĤže banka zabavit nemovitost nízké, pĜi nesplácení platí ruþitel vysoké úroky pĜi opoždČní splátky dluhu vysoké díky obrovským úrokĤm
roþní úroková sazba 10 – 20 %
15 – 25% 7 – 20 % 4 – 12 %
3-5% 0 – 25 % pĜes 100 %
K urþení celkových nákladĤ na pĤjþku je nutno k úroku pĜipoþítat poplatky. Pozn.: parametry produktĤ se mČní, aktuální údaje najdeme na webových stránkách finanþních institucí.
43
3.4 PojištČní proti neoþekávaným událostem PojišĢovací produkt v nabídce pojišĢoven vybíráme podle toho, co chceme pojistit. Pro výbČr konkrétního produktu jsou dĤležitá následující kritéria: - šíĜe pokrytí rizik – proti jakým rizikĤm je pojištČní uzavĜeno - výše pojistného plnČní – jak vysoké je plnČní v pĜípadČ pojistné události - výše pojistných splátek – jakou þástku budeme pravidelnČ platit
Otázky: 1. Jaký produkt bys zvolil(a), pokud zaþneš vydČlávat peníze a budeš potĜebovat provádČt pravidelné i nepravidelné platby? 2. Jaký produkt bys zvolil(a) pro jednorázový vklad 50 000 Kþ, které nebudeš potĜebovat 3 roky a nejsi ochoten(a) riskovat? 3. Jaký produkt bys zvolil(a) pro jednorázový vklad 50 000 Kþ, které nebudeš potĜebovat 5 let a jsi ochoten(a) hodnČ riskovat? 4. Jaký produkt bys zvolil(a), pokud bys chtČl(a) koupit novou televizi, nemáš potĜebnou hotovost, ale díky svým pĜíjmĤm jsi schopen (a) pĤjþku splácet? 5. Jaký produkt bys zvolil(a), pokud bys chtČl(a) pĜestavČt byt a 3 roky ukládáš peníze na stavební spoĜení? 6. Jaký produkt bys zvolil(a), pokud se chceš zajistit proti následkĤm pĜípadného úrazu?
Shrnutí: VýbČr produktu bankovní úþet produkty pro vklady
produkty na pĤjþení penČz
pojištČní
Základní mČĜítka pro výbČr - cena - využívané služby - likvidita - riziko - výnos - výše pĤjþky - náklady na úvČr - splatnost dluhu - rizika pĜi nesplácení - šíĜe pokrytí rizik - výše pojistného - výše pojistných splátek
ZÁVċR Snad ti tato uþebnice pomohla v tom, jak Ĝešit rĤzné finanþní situace, které tČ v životČ þekají, kam se obrátit, jaké nabídky oþekávat, na co si dát pozor a jak vhodnČ urþitou situaci Ĝešit. PodrobnČjší informace o jednotlivých finanþních produktech, jejich charakteristiky a porovnání dostaneš v dalším díle uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení s názvem Finanþní produkty. Zvládnuté teoretické základy ti pak už jen zbývá úspČšnČ uplatnit v bČžném životČ. HodnČ štČstí:-)
44
I. FINANýNÍ TRH Vklady
1
BANKA
vklad zisk rozdíl: výnos
2
ztráta
vklad + úrok - poplatky
BANKA
ÚvČry
1
BANKA
pĤjþená þástka
celkové náklady na úvČr:
2
pĤjþená þástka + úrok + poplatky
BANKA
II. FINANýNÍ INSTITUCE ¾ ¾ ¾ ¾
banky stavební spoĜitelny penzijní fondy instituce pro obchod s cennými papíry
¾ ¾ ¾ ¾
investiþní spoleþnosti pojišĢovny leasingové spoleþnosti splátkové spoleþnosti
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku finanční trh:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD
