FINANČNÍ PRODUKTY PRACOVNÍ SEŠIT (obálka zatím není hotová)
OBSAH Ú VO D CO JE V PRACOVNÍM SEŠITU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 JAK POUŽÍVAT PRACOVNÍ SEŠIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 I.
R O Z POČ E T A J E H O Ř E ŠENÍ
1.
ROZPOČET A JEHO ŘEŠENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
I I . F I N A NČ N Í P R OD U K T Y 1.
BĚŽNÝ ÚČET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2.
SPOŘICÍ ÚČET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.
TERMÍNOVANÝ VKLAD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
4.
VKLADNÍ KNÍŽKA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
5.
STAVEBNÍ SPOŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
6.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.
INVESTICE DO CENNÝCH PAPÍRŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
8.
HYPOTEČNÍ ÚVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
9.
SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
10. OSOBNÍ PŮJČKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 11. FINANČNÍ LEASING . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 12. SPLÁTKOVÝ PRODEJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 I I I . P O J I ŠTĚ N Í 1.
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
2.
POJIŠTĚNÍ MAJETKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
3.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
4.
CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
I V. V Ý BĚR V H O D N Ý C H F IN AN Č NÍCH PRODUKT Ů 1.
VÝBĚR PRODUKTŮ VHODNÝCH PRO INVESTOVÁNÍ PENĚZ . . . . . . . . . . . 41
2.
VÝBĚR PRODUKTŮ VHODNÝCH PRO PŮJČOVÁNÍ PENĚZ . . . . . . . . . . . . . 42
Z Á VĚ R
FINANýNÍ PRODUKTY PRACOVNÍ SEŠIT
Jméno a pĜíjmení:
…………………………………………….
Škola:
………………………………………….....
TĜída:
…………………………………………….
Školní rok:
……………………………………………. 1
ÚVOD
CO JE V PRACOVNÍM SEŠITU V pracovním sešitu uþivo prakticky procviþíš, prostĜednictvím internetu budeš vyhledávat vhodné produkty, investovat a zhodnocovat peníze. Budeš si moci porovnat své znalosti a dovednosti se spolužáky. K zopakování nČkterých pojmĤ ti pomohou hry a kvíz, nauþíš se vyhledávat potĜebné informace na internetu a správnČ je porovnat.
Zkus proniknout do tajuplného svČta finanþních produktĤ!
JAK POUŽÍVAT PRACOVNÍ SEŠIT Úkoly, které budeš Ĝešit v pracovním sešitu, vycházejí z uþebnice a nČkdy obohacují uþivo o další zajímavosti a novinky. Nastuduj nejdĜíve téma v uþebnici a potom nebude problém vyĜešit pĜíklady a úkoly v pracovním sešitu. K práci s pracovním sešitem budeš nČkdy potĜebovat internet.
2
I. ROZPOýET A JEHO ěEŠENÍ 1. ROZPOýET A JEHO ěEŠENÍ ÚKOL þ. 1 Rodina Trnkova žije v rodinném domČ. Maminka Margit je na mateĜské dovolené, pobírá dávky ve výši 7 300 Kþ, k mateĜské si svou domácí prací pĜivydČlá 12 000 Kþ. Tatínek Honza pracuje jako vedoucí dopravy a jeho mČsíþní pĜíjmy þiní 33 000 Kþ. MČsíþní výdaje na bydlení jsou: 1 000 Kþ voda, 2 200 Kþ elektĜina, 3 000 Kþ plyn, poplatky za televizor a rádio jsou 220 Kþ. Za potraviny utratí mČsíþnČ prĤmČrnČ 6 000 Kþ, za obleþení a drogistické zboží 8 500 Kþ. Dcerka Margit chodí do základní školy, mČsíþní výdaje za obČdy a pomĤcky ve škole jsou prĤmČrnČ 1 200 Kþ. Trnkovi vlastní 2 osobní auta, jedno je splacené, druhé splácejí - 4 000 Kþ mČsíþnČ, za benzín vydají 2 500 Kþ. Sestav Trnkovým rodinný rozpoþet na 1 mČsíc. S jakým výsledkem Trnkovi hospodaĜí. ěešení: PĜíjmy
ýástka
ýástka
celkem
Výdaje
celkem
Výsledek hospodaĜení je:…………………………………………………………………… ÚKOL þ. 2 Jakým zpĤsobem mĤžeš Ĝešit pĜebytek penČz? ………………………………………………………… ………………………………………………………… ÚKOL þ. 3 Jakým zpĤsobem mĤžeš Ĝešit nedostatek penČz? ………………………………………………………… …………………………………………………………
3
II. FINANýNÍ PRODUKTY 1. BċŽNÝ ÚýET ÚKOL þ. 1 Františka uvažuje o zĜízení bČžného úþtu. Vybrala si tĜi banky, které jsou v jejím mČstČ a pomocí tabulky je porovná. Františku zajímají výdaje spojené s vedením bČžného úþtu: x Jaké poplatky za vedení úþtu zaplatí za mČsíc. x Kolik zaplatí za zaslání výpisu z úþtu. Františka využívá tyto služby: a) 1x mČsíþnČ peníze vkládá v hotovosti na pĜepážce. b) 2x peníze v hotovosti na pĜepážce vybírá. c) 1x peníze vybírá z vlastního bankomatu. d) 2x vybírá peníze z cizího bankomatu (protože je líná dojít k vlastnímu). e) 1x platí na pĜepážce za telefony. f) 1x jí pĜijde výplata na úþet. Název služby úroþení bČžného úþtu poplatky za vedení úþtu výpis z úþtu - poštou vklad na pĜepážce výbČr na pĜepážce výbČr z vlastního bankomatu výbČr z cizího bankomatu platba do jiné banky (pĜepážka) pĜijatá platba z jiné banky
Banka A 0,01 % 29 Kþ 17 Kþ 8 Kþ 53 Kþ 6 Kþ 25 Kþ 47 Kþ 7 Kþ
Banka B 0,01 % 40 Kþ 10 Kþ 9 Kþ 45 Kþ 6 Kþ 45 Kþ 9 Kþ 6,00 Kþ
Banka C 0,30 % 18 Kþ 13 Kþ 9 Kþ 30 Kþ 5 Kþ 25 Kþ 10 Kþ 0 Kþ
1. Porovnej úþty a zjisti, který má nejmenší poplatky. ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................ 2. Jak dalece ovlivní míra úroþení úþet Františky? …………………………………………………………………………………………………..
4
ÚKOL þ. 2 Komu je bČžný úþet urþen? ………………………………………………………………………………………………… Mohou se bez nČj lidé obejít? ………………………………………………………………………………………………….. ÚKOL þ. 3 Jak si vybrat správnČ bČžný úþet? Oþísluj vzestupnČ poĜadí krokĤ. ZJISTÍM POýTY BANKOMATģ, ÚROVEĕ PěÍMÉHO BANKOVNICTVÍ A ÚDAJE O POUŽÍVÁNÍ PLATEBNÍ KARTY VYBERU SI VHODNÉ BANKY ZJISTÍM SI BANKOVNÍ POPLATKY ZA JEDNOTLIVÉ OPERACE ÚKOL þ. 4 Jak založíš svĤj bČžný úþet? (Informace hledej na internetu.) ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………… Co k tomu potĜebuješ? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 5 Zeptej se doma rodiþĤ: x jestli mají bČžný úþet ……………………………………………………………………………. x v þem je jejich bankovní úþet výhodný a co u nČj oceĖují ………………………………………………………………………………………… x co jim na jejich bČžném úþtu vadí …………………………………………………………………………………………
5
ÚKOL þ. 6 ZodpovČz otázky: 1. Co si myslíš o vybírání a vkládání penČz na úþet prostĜednictvím bankovních pĜepážek? 2. Je bČžný úþet vhodný ke zhodnocování penČz? ÚKOL þ. 7 VysvČtli, co znamená, když má nČkdo zĜízený kontokorent: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 8 Jaký je rozdíl mezi debetní kartou a kreditní kartou? ……………………………………………………………… ……………………………………………………………… ………………………………………………………………
ÚKOL þ. 9 Jaké jsou rozdíly mezi bČžným úþtem a studentským úþtem? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 10 Zaškrtni, komu je studentský úþet urþen: dítČti do 15 let
þlovČku, který studuje bez rozdílu vČku
þlovČku, kterému je do 30 let
studentovi, který nemá trvalé bydlištČ v ýR
studentovi þeské školy ve vČku od 15 do 30 let s trvalým bydlištČm v ýR
kterémukoliv þlovČku, který dá minimální vklad
ÚKOL þ. 11 Co musíš pĜedložit v bance, aby sis mohl/a otevĜít studentský úþet?
6
ÚKOL þ. 12 Rozhodl/a ses, že si otevĜeš studentský úþet. Zatím si chceš pouze vybrat vhodnou banku. 1. DoplĖ do tabulky, jak budeš využívat svĤj studentský úþet. ZpĤsob obsluhy Poþet výpis (poštou mČsíþnČ) výbČr na pĜepážce výbČr z vlastního bankomatu výbČr z cizího bankomatu pĜíkaz k úhradČ do jiné banky (pĜepážka) pĜíkaz k úhradČ v rámci banky (internet)) pĜíchozí platby v rámci banky 2. V této tabulce vidíš nabídku dvou bank. ZpĤsob obsluhy výpis (poštou mČsíþnČ) vklad na pĜepážce výbČr na pĜepážce výbČr z vlastního bankomatu výbČr z cizího bankomatu pĜíkaz k úhradČ v rámci banky (pĜepážka) pĜíkaz k úhradČ v rámci banky (internet)) pĜíkaz k úhradČ do jiné banky (pĜepážka) pĜíkaz k úhradČ do jiné banky (internet) pĜíchozí platby v rámci banky pĜíchozí platby z jiné banky
Banka A 13 Kþ 4 Kþ 17 Kþ 5 Kþ 25 Kþ 4 Kþ 0 Kþ 6 Kþ 2 Kþ 0 Kþ 0 Kþ
Banka B 11 Kþ 0 Kþ 8 Kþ 6 Kþ 30 Kþ 0 Kþ 0 Kþ 0 Kþ 0 Kþ 0 Kþ 0 Kþ
3. Vypoþítej, u které banky bys zĜídil/a svĤj studentský úþet (þísla zadaná v tabulce 1 vynásob s cenami za služby v tabulce 2). ZpĤsob obsluhy Banka A Banka B výpis (poštou mČsíþnČ) výbČr na pĜepážce výbČr z vlastního bankomatu výbČr z cizího bankomatu pĜíkaz k úhradČ do jiné banky (pĜepážka) pĜíkaz k úhradČ v rámci banky (internet)) pĜíchozí platby v rámci banky celkem 4. Rozhodni se, která banka pro tebe nabízí výhodnČjší úþet: 5. Jsou ještČ nČjaké informace, které jsou pro tebe dĤležité, ale v zadání tohoto úkolu chybČly? Co potĜebuješ ke zĜízení tohoto úþtu?
7
ÚKOL þ. 13 Co je dČtské konto, komu je urþeno a kdo ho mĤže zĜídit? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 14 Práce pro dvojice: NajdČte na internetu pĜíklad dČtského konta, doplĖte o nČm údaje do tabulky a porovnejte se spolužáky. (Vyberte nejvýhodnČjší produkt - pro každou dvojici to bude zĜejmČ jiný produkt.) Zadání: Pepþa má dČtské konto, všechny bankovní operace má vyznaþeny v tabulce a každá probČhla tento mČsíc pouze 1x. Tabulka k vyplnČní: Název konta výpis (poštou mČsíþnČ) vklad na pĜepážce výbČr na pĜepážce výbČr z vlastního bankomatu výbČr z cizího bankomatu pĜíkaz k úhradČ v rámci banky – pĜepážka pĜíchozí platba z jiné banky celkem Další hlavní výhody tohoto konta:
V porovnání se spolužákem byl mĤj výbČr (oznaþ správnou odpovČć). VÝHODNÝ
NEVÝHODNÝ
STEJNċ VÝHODNÝ
x
Pouþil/a ses v nČþem?
x
Co tČ na cenách za služby a výhodách nejvíce pĜekvapilo?
8
2. SPOěICÍ ÚýET ÚKOL þ. 1 Barbora Brzobohatá má doma 100 000 Kþ a momentálnČ nemá potĜebu nČco poĜizovat. Její mČsíþní rozpoþet je vyrovnaný, takže nepoþítá s dalšími vklady. ZmínČných 100 000 Kþ se rozhodla uložit na spoĜicí úþet. PĜedpokládá, že peníze nebude nČkolik mČsícĤ potĜebovat. BČžný úþet má zĜízen u B – banky. Pomocí údajĤ v tabulce naleznČte pro Barboru spoĜicí úþet, který jí pĜinese nejvýhodnČjší zhodnocení jejího vkladu.
Banka
Název spoĜicího úþtu
Nutno mít u banky bČžný úþet
Minimální vklad
PĜístup k penČzĤm
Abanka
A - konto
ne
100 000 Kþ
výp.lhĤta 48 mČsícĤ
3,2 %
B - konto
ano
200 Kþ
okamžitý
2,8 %
C - konto
ne
0 Kþ
okamžitý
2,5 %
D - konto
ano
5 000 Kþ
okamžitý
3,0 %
E - konto
ne
0 Kþ
okamžitý
2,8 %
F - konto
ne
0 Kþ
výp. lhĤta 1 mČsíc
3,0 %
Bbanka Cbanka Dbanka Ebanka Fbanka
Roþní úroková sazba
Pásmo pro danou úrokovou sazbu od 1 000 000 Kþ od 40 000 Kþ od 0 Kþ do 50 000 Kþ od 50 000 Kþ od 1 000 000 Kþ
Poplatky
67 Kþ za mČsíc
ěešení: Její poþáteþní vklad je 100 000 Kþ. Podmínkám minimálního vkladu vyhovuje v bankách: …………………………………………… BČžný úþet má zĜízen u B-banky, kvĤli poplatkĤm za pĜípadný nový bČžný úþet nebude jiný bČžný úþet zakládat. Podmínce nutnosti mít u banky bČžný úþet vyhovují banky: …………………………………………… PĜedpokládá ,že mĤže své peníze postrádat nČkolik mČsícĤ. Podmínkám pĜístupu k penČzĤm vyhovují banky: …………………………………………… Bude ukládat 100 000 Kþ, tato þástka se nachází v nejvýhodnČji úroþeném cenovém pásmu v bankách: …………………………………………… Všem podmínkám vyhovují spoĜicí úþty bank: …………………………………………… NejvýhodnČjší roþní úrokovou sazbu nabízejí banky : …………………………………..
9
PĜedpokládané zhodnocení ukládaných finanþních prostĜedkĤ Barborou na 1 rok: Banka ... Banka … poþáteþní vklad:
Kþ
Kþ
roþní úroková míra:
%
%
Kþ
Kþ
poplatky:
Kþ
Kþ
celková výše penČz na úþtu po
Kþ
Kþ
úrok pĜi délce vkladu 1 rok:
jednom roce:
+
Kþ
+
Kþ
-
Kþ
-
Kþ
=
Kþ
=
Kþ
OdpovČć: Barbora si pro uložení svých financí vybere spoĜicí úþet ……………u…………… . ÚKOL þ. 2 ýenda CísaĜ chce uložit 40 000 Kþ. Jeho mČsíþní rozpoþet je pĜebytkový, a tak poþítá s dalšími pravidelnými mČsíþními vklady ve výši 2 000 Kþ. Veškeré pĜebyteþné finance se rozhodl ukládat na spoĜicí úþet. Neví, kdy bude své peníze potĜebovat, a tak bude hledat spoĜicí úþet, na kterém by mohl mít k penČzĤm okamžitý pĜístup. BČžný úþet má zĜízen u B – banky. Pomocí údajĤ v tabulce z pĜedchozího pĜíkladu naleznČte pro ýendu spoĜicí úþet, který mu pĜinese nejvýhodnČjší zhodnocení jeho vkladu. ěešení: Jeho poþáteþní vklad je 40 000 Kþ. Podmínkám minimálního vkladu vyhovuje v bankách: …………………………………………………………… BČžný úþet má zĜízen u B-banky, jiný bČžný úþet zakládat nebude. Podmínce nutnosti mít u banky bČžný úþet vyhovují banky: …………………………………………………………… Ke svým penČzĤm chce mít v pĜípadČ potĜeby okamžitý pĜístup. Podmínkám pĜístupu k penČzĤm vyhovují banky: …………………………………………………………… Bude ukládat 40 000 Kþ, tato þástka se nachází v nejvýhodnČji úroþeném cenovém pásmu v bankách: …………………………………………………………… Všem podmínkám vyhovují spoĜicí úþty bank: ……………………………………………
10
PĜedpokládané zhodnocení ukládaných finanþních prostĜedkĤ ýendou za 1 rok: Banka … poþáteþní vklad:
Banka … Kþ
Kþ
Kþ
Kþ
další vklady za 1 rok vlastní vklady za 1 rok celkem
Kþ
+
Kþ
Kþ +
Kþ
=
Kþ
=
Kþ
roþní úroková míra:
%
%
úrok pĜi délce vkladu 1 rok: =
Kþ
=
Kþ
poplatky za 1 rok:
Kþ
Kþ
celková výše penČz na úþtu po
Kþ
Kþ
jednom roce:
+
Kþ
+
Kþ
-
Kþ
-
þ
=
Kþ
=
Kþ
OdpovČć: ýenda si pro uložení svých penČz vybere spoĜicí úþet …………u………. . ÚKOL þ. 3 Dana Dudová chce uložit 10 000 Kþ. Její mČsíþní rozpoþet je pĜebytkový, a tak poþítá s dalšími pravidelnými mČsíþními vklady ve výši 3 000 Kþ. Tyto finance se rozhodla ukládat na spoĜicí úþet. PĜedpokládá, že peníze nebude nČkolik mČsícĤ potĜebovat. BČžný úþet má zĜízen u D – banky. Pomocí údajĤ v tabulce z pĜedchozích pĜíkladĤ naleznČte pro Danu spoĜicí úþet, který jí pĜinese nejvýhodnČjší zhodnocení jejího vkladu. ěešení: Její poþáteþní vklad je 10 000 Kþ. Podmínkám minimálního vkladu vyhovuje v bankách: …………………………………………………. BČžný úþet má zĜízen u D-banky, jiný bČžný úþet nebude zakládat. Podmínce nutnosti mít u banky bČžný úþet vyhovují banky: ………………………………………………….. PĜedpokládá, že mĤže své peníze postrádat nČkolik mČsícĤ. Podmínkám pĜístupu k penČzĤm vyhovují banky: ……………………………………….………….. 11
Poþáteþní vklad bude 10 000 Kþ a potom mČsíþnČ 3 000 Kþ, tato þástka se nachází v nejvýhodnČji úroþeném cenovém pásmu v bankách: …………………………………………………… Všem podmínkám vyhovují spoĜicí úþty bank: …………………………………………………… PĜedpokládané zhodnocení finanþních prostĜedkĤ ukládaných Danou za 1 rok: Banka …
Banka …
poþáteþní vklad: další vklady za 1 rok vlastní vklady za 1 rok celkem roþní úroková míra: úrok pĜi délce vkladu 1 rok: poplatky: celková výše penČz na úþtu po jednom roce:
OdpovČć: ……………………………………………………………………………………...
ÚKOL þ. 4 V aktuální nabídce na internetu najdi a poté zapiš spoĜicí úþty s nejvyšší roþní úrokovou mírou. ýím je tato nabídka omezena? Název spoĜicího úþtu
Roþní úroková míra
12
Podmínky / omezení
ÚKOL þ. 5 Eva Eliášová chce uložit 200 000 Kþ na spoĜicí úþet. Její mČsíþní rozpoþet je vyrovnaný, takže nepoþítá s dalšími vklady. BČžný úþet má zĜízen u nejvČtší banky v ýR. Neví, kdy bude své peníze potĜebovat, a tak bude hledat spoĜicí úþet, na kterém by mohla mít k penČzĤm okamžitý pĜístup. Pomocí aktuálních údajĤ na internetu naleznČte pro Evu spoĜicí úþet, který jí pĜinese nejvýhodnČjší zhodnocení jejího vkladu. ěešení: VýbČr spoĜicích úþtĤ splĖujících vstupní kritéria:
PĜedpokládané zhodnocení finanþních prostĜedkĤ ukládaných Evou za 1 rok:
OdpovČć: …………………………………………………………………………………………………
13
ÚKOL þ. 6 Jednou tČ v životČ potká pĜíznivá situace, kdy budeš mít pĜebyteþné peníze, a tak se rozhodneš je navýšit a budeš je chtít uložit na spoĜicí úþet. Vstupní údaje si zvol sám(a). Podle aktuálních údajĤ na internetu si vyber nejvhodnČjší spoĜicí úþet. Poþáteþní vklad:
……..……………………………………………
Další vklady:
………………………………………………….
BČžný úþet u banky:
……….…………………………………………
PĜístup k penČzĤm:
………………………………………………….
ěešení:
14
3. TERMÍNOVANÝ VKLAD ÚKOL þ. 1
Oprav text: Termínovaný vklad je špatný zpĤsob zhodnocování penČz. Výše úrokové sazby nezávisí na výši vkladu a délce jeho trvání. Tento vklad mĤže být veden jen v korunách. Po celou dobu trvání termínovaného vkladu mĤžeme mČnit sjednané podmínky. VýbČr penČz už není možný po uplynutí dohodnutého termínu. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
ÚKOL þ. 2 Chceš zĜídit termínovaný vklad, potĜebné informace máš v tabulce. Vyhledej na internetu nabídky bank a doplĖ výši úrokové sazby. Porovnej svĤj výbČr se spolužáky. Vybírám termínovaný vklad u banky:
……………………………………………………
Název termínovaného vkladu:
……………………………………………………
Doba uložení 3 roky
Úrokové sazby pro výše vkladu 0 – 99 000 Kþ 100 000 – 499 999 Kþ % p.a.
% p.a.
PoĜadí, ve kterém jsem se umístil – porovnání výhodnosti mého výbČru s ostatními spolužáky.
15
Úkol þ. 3 Pavlínka trhala celé léto v Itálii jablka. Za tuto brigádu obdržela na úþet 45 000 Kþ. Rozhodla se, že tyto peníze zhodnotí prostĜednictvím termínovaného vkladu. Našla si jeden termínovaný vklad, který se jí zdál výhodný. období
3 roky
2 roky
výnos za období
9,90 %
6,40 %
úroková sazba p.a.
3,30 %
3,20 %
Minimální vklad pro termínovaný vklad je 40 000 Kþ. Termínované vklady je možno sjednat také na období jednoho týdne až 12 mČsícĤ.
1. VysvČtli, co znamená výraz – úroková míra p.a.: …………………………………………………………………………………………... 2. Vypoþítej, kolik by Pavlínka dostala navíc, kdyby peníze nepotĜebovala 3 roky.
x
=
3. Vypoþítej, kolik by Pavlínka dostala navíc, kdyby peníze nepotĜebovala 2 roky.
x
=
4. Co si myslíš o výnosu na termínovaném vkladu? 5. Jak bys tuto þástku za brigádu zhodnotil/a ty? …………………………………………………………………………………………... 6. Co by se za výnos dalo koupit?
16
4. VKLADNÍ KNÍŽKA ÚKOL þ. 1 Napiš svými slovy: 1. co je vkladní knížka: ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 2. jaké má výhody oproti jiným druhĤm spoĜení, kdo ji pĜedevším používá: …………………………………………………………………………………
5. STAVEBNÍ SPOěENÍ ÚKOL þ. 1 Co je stavební spoĜení a za jakým úþelem vzniklo? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 2 OdpovČz na otázky: x
Myslíš, že je stavební spoĜení výhodné? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
x
VysvČtli pojem státní podpora. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
17
ÚKOL þ. 3 Vyhledej na internetu: Výše státního pĜíspČvku v letošním roce:
Podmínky pro získání státního pĜíspČvku:
ÚKOL þ. 4 Anketa: Zeptej se rodiþĤ, zda mají uzavĜeno stavební spoĜení. ÚKOL þ. 5 Na internetu najdi a poté zapiš stavební spoĜitelny, které pĤsobí v ýR: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 6 Najdi na internetových stránkách tČchto stavebních spoĜitelen informace, které bys využil/a pĜi rozhodování o stavebním spoĜení (viz tabulka) a vyber produkt, který je podle tebe nejvýhodnČjší. MČĜítka
Informace z internetu
poplatek za uzavĜení smlouvy poplatek roþní úroková sazba ÚKOL þ. 7 MĤže pro tebe zĜídit tatínek stavební spoĜení? ANO
NE
18
ÚKOL þ. 8 Na obrázku vidíš smlouvu o stavebním spoĜení. Zkus si ji vyplnit:
19
ÚKOL þ. 9 Máš založeno stavební spoĜení a mČsíþnČ ukládáš 2 000 Kþ, jednou si pravdČpodobnČ budeš chtít vzít úvČr na vlastní bydlení. Zde jsou údaje ze tvé smlouvy: Cílová þástka………………………. ……………..400 000 Kþ Poplatek za uzavĜení smlouvy……………………1% z cílové þástky MČsíþní vklad……………………………………….2 000 Kþ Úroková sazba……………………………………..1% Poplatek za vedení úþtu a za výpis (1x roþnČ)…300 Kþ ORIENTAýNÍ VÝPOýET STAVEBNÍHO SPOěENÍ - údaje jsou v Kþ - pro jednoduchost je poþítáno roþní úroþení, zaokrouhlujeme na koruny nahoru Doba spoĜení
ZĤstatek
Roþní vklad
Státní podpora
Úrok
Poplatek
Stav na úþtu na konci roku
1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok celkem
1. Kolik penČz jsi uložil za šest let? 2. Kolik þiní tvá státní podpora za stejné období? 3. VysvČtli, z þeho se skládá cílová þástka.
6. PENZIJNÍ PěIPOJIŠTċNÍ ÚKOL þ. 1 Vyhledej na internetových stránkách informace o výši státního pĜíspČvku k penzijnímu pĜipojištČní. VytvoĜ tabulku (urþitému vkladu odpovídá urþitý státní pĜíspČvek). Tabulka:
20
7. INVESTICE DO CENNÝCH PAPÍRģ ÚKOL þ. 1 Graf – vývoj tržní ceny akcie spoleþnosti Druhá akciová
1. Jaký byl kurz akcie dne 31.8.2004? …………………………………. 2. Jaký byl kurz akcie dne 18.9.2006? ….………………………………. 3. Jaký byl kurz akcie dne 26.8.2009? …………………………………. 4. Ve kterých obdobích tržní cena akcie rostla? …………………………………………………………………………………………………. 5. Ve kterých obdobích tržní cena akcie klesala? …………………………………………………………………………………………………. 6. Jaký byl výnos pĜi nákupu 1 akcie dne 15.2.2006 a prodeji dne 7.3.2008 (bez dividend a poplatkĤ)? …………………………………….................................................................................... 7. Jaký byl výnos pĜi nákupu 10 akcií dne 27.7.2006 a prodeji stejného množství akcií dne 6.10.2008 (bez dividend a poplatkĤ)? ………………………………………………………………………………………………….. 8. Jaký byl výnos pĜi nákupu 100 kusĤ akcií dne 27.9.2007 a prodeji stejného množství akcií dne 6.10.2008 (bez dividend a poplatkĤ)? ………………………………………….
21
9. Pokud bychom se mohli vrátit zpČt v þase, jak bychom mohli dosáhnout maximálního výnosu – kdy bychom mČli tyto akcie nakoupit a kdy bychom je mČli prodat? Jakého bychom dosáhli výnosu pĜi obchodu s 1 popĜ. 10 nebo 100 kusy akcií? …………………………………………………………………………………………………. 10. Jaké nejvČtší ztráty za znázornČné období bylo možno dosáhnout – pĜi jakém datu nákupu a prodeji akcií? Jaká by byla ztráta pĜi obchodu s 1 popĜ. 10 nebo 100 kusy akcií? …..…………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 2 Pan Hejtmánek nakoupil dne 19.4.2007 jednu akcii spoleþnosti Druhá akciová. Dne 16.1.2008 pan Hejtmánek tuto akcii prodal. Jaký byl jeho výnos, zanedbáváme-li dividendy a poplatky? ěešení: Kurz akcie pĜi nákupu dne 19.4.2007:
…………………..…………………. Kþ
Kurz akcie pĜi prodeji dne 16.1.2008:
……………………..………………. Kþ
Výnos pana Hejtmánka:
…..………………………………….. Kþ
OdpovČć:
………………………………………………………………………………. .
ÚKOL þ. 3 Pan Nevrlý nakoupil dne 19.4.2007 10 akcií spoleþnosti Druhá akciová. Dne 28.11.2008 pan Nevrlý tyto akcie prodal. Pomocí údajĤ z grafu urþi, jaký byl jeho výnos, zanedbáváme-li dividendy a poplatky. ěešení: Kurz 1 akcie
Tržní cena 10 akcií
nákup dne 19.4.2007
Kþ
Kþ
prodej dne 28.11.2008
Kþ
Kþ
výnos
Kþ
Kþ
OdpovČć:
…………………………………………………………………………………. .
22
ÚKOL þ. 4 Dne 2.6.2006 pan Vybíral nakoupil 50 akcií spoleþnosti Druhá akciová a od té doby je stále vlastní. Spoleþnost vyplácí každý rok stejnou dividendu ve výši 50 Kþ na jednu akcii majitelĤm držícím akcie k 30.7. každého roku. Jaký je zisk pana Vybírala z vlastnictví akcií pĜi zanedbání poplatku za nákup akcií. ěešení: Poþet dividend:
…………………………………….
Poþet akcií:
…………………………………….
Dividenda na jednu akcii: ……………………………………. Výnos pana Vybírala:
…………………………………….
OdpovČć:
………………………………………………………………
ÚKOL þ. 5 Pan Smola nakoupil dne 14.8.2008 100 kusĤ akcií spoleþnosti Druhá akciová. Dne 18.3.2009 všechny akcie prodal. Pomocí údajĤ z grafu urþi, jaký byl jeho výnos z obchodu s akciemi spoleþnosti Druhá akciová, zanedbáme-li poplatky za nákup a prodej? ěešení: Nákup akcií:
=
Prodej akcií:
=
Výnos z obchodu s akciemi:
=
OdpovČć:
…………………………………………………………… .
ÚKOL þ. 6 Pan Král nakoupil dne 22.10.2004 100 kusĤ akcií spoleþnosti Druhá akciová za 300 Kþ. Dne 6.10.2008 všechny akcie prodal po 1 000 Kþ za 1 kus. Za nákup i prodej platil poplatek 1% z obchodované þástky. Za období vlastnictví akcií dostával každý rok dividendy ve výši 50 Kþ na jednu akcii. Jaký byl jeho výnos z obchodu s akciemi spoleþnosti Druhá akciová? Jaké bylo zhodnocení v % celkem, jaké bylo zhodnocení investice v % za rok? ěešení: PĜíjmy: Prodej akcií:
=
Dividendy:
=__________________
PĜíjmy celkem:
Kþ
23
Výdaje: Nákup akcií:
=
Poplatky nákup:
=
Poplatky prodej:
=_________________
Výdaje celkem:
Kþ
Výnos celkem:
_________Kþ
Zhodnocení v %: Výchozí stav:
Kþ
……………………….
%
Koneþný stav:
Kþ
……………………….
%
Zhodnocení za 1 rok: OdpovČć:
%/
roky
=
%
………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
ÚKOL þ. 8 Najdi na internetu, jak se vyvíjel kurz akcií nejvýznamnČjších spoleþností v ýR. Spoleþnost
Období rĤstu kurzu
Období poklesu kurzu
ÚKOL þ. 9 Akcie kterých spoleþností se vyplatilo pĜed rokem koupit? Jaký by byl zisk? Spoleþnost
Kurz pĜed rokem
24
Kurz dnes
Zisk na 1 akcii
ÚKOL þ. 10 Akcie kterých spoleþností se pĜed rokem koupit nevyplatilo? Jaká by byla ztráta? Spoleþnost
Kurz pĜed rokem
Kurz dnes
Ztráta na 1 akcii
ÚKOL þ. 11 Graf – vývoj kurzu podílového listu podílového fondu
1. Jaký byl kurz podílového listu podílového fondu ve dnech 1.1.2005, 1.1.2007 a 1.7.2009? …………………………………………………………………. 2. Ve kterých obdobích tržní cena podílového listu podílového fondu rostla? …………………………………………………………………………………………………. 3. Ve kterých obdobích tržní cena podílového listu podílového fondu klesala? …………………………………………………………………………………………………. 4. Jaký byl výnos pĜi nákupu 1 podílového listu fondu dne 1.1.2005 a prodeji dne 1.1.2008 (bez poplatkĤ)? …………..……………………………………………………… 5. Jaký byl výnos pĜi nákupu 1 000 podílových listĤ fondu dne 1.7.2008 a prodeji stejného množství podílových listĤ fondu dne 1.12.2008 (bez poplatkĤ)? ………………………………………………..…………………………………………………
25
6. Jaký byl výnos pĜi nákupu 10 000 kusĤ podílových listĤ fondu dne 1.1.2009 a prodeji stejného množství podílových listĤ dne 1.7.2009 (bez poplatkĤ)? ………………………………………………………………………………………………….. 7. Pokud bychom se mohli vrátit zpČt v þase, jak bychom mohli dosáhnout maximálního výnosu – kdy bychom mČli tyto podílové listy nakoupit a kdy bychom je mČli prodat? Jakého bychom dosáhli výnosu pĜi obchodu s 1 popĜ. 10 nebo 100 kusy podílových listĤ? ………………………………………………………….………………………………… 8. Jaké nejvČtší ztráty za znázornČné období bylo možno dosáhnout – pĜi jakém datu nákupu a prodeji podílových listĤ? Jaká by byla ztráta pĜi obchodu s 1 popĜ. 1 000 nebo 10 000 podílovými listy? ……………………………………………………….…………………………………………. ÚKOL þ. 12 Pan Vysloužil nakoupil dne 1.6.2005 10 000 podílových listĤ podílového fondu s vývojem kurzu uvedeným v grafu na pĜedcházející stránce. Dne 1.1.2008 pan Vysloužil všechny podílové listy prodal. Jaký byl jeho výnos, zanedbáváme-li poplatky? ěešení: Kurz podílového listu pĜi nákupu dne 1.6.2005:
…………..………….Kþ
Kurz podílového listu pĜi prodeji dne 1.1.2008:
..…………………….Kþ
Výnos pana Vysloužila: 10 000
..…………………….Kþ
x
Kþ =
OdpovČć: ……………………………………………………………………………………………. .
ÚKOL þ. 13 Najdi na internetu, jak se vyvíjel kurz podílových listĤ nČkterých podílových fondĤ. Podílový fond
Období rĤstu kurzu
26
Období poklesu kurzu
ÚKOL þ. 14 Které podílové listy podílových fondĤ se vyplatilo pĜed rokem koupit? Jaký by byl zisk? Podílový fond
Kurz pĜed rokem
Kurz dnes
Zisk 1 podílový list
ÚKOL þ. 15 Které podílové listy podílových fondĤ se pĜed rokem koupit nevyplatilo? Jaká by byla ztráta? Ztráta 1 Podílový fond Kurz pĜed rokem Kurz dnes podílový list
8. HYPOTEýNÍ ÚVċR ÚKOL þ. 1 VysvČtli, co znamená slovo úvČr. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 2 K þemu mĤžeš využít hypoteþní úvČr? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
27
ÚKOL þ. 3 Franta pracuje jako þíšník, jeho þistý mČsíþní pĜíjem je 15 000 Kþ, každý mČsíc z této þástky odvádí ještČ 150 Kþ na penzijní pĜipojištČní a 1 000 Kþ na spoĜicí úþet. Stavební spoĜení nemá. NašetĜeno má 200 000 Kþ. Rozhodl se, že si koupí byt 1+1 za 600 000 Kþ. PĜedstav si, že jsi jeho finanþní makléĜ a zkus mu doporuþit nČjaký vhodný hypoteþní úvČr. výše úvČru: jakou max. výši splátky mu doporuþuješ: druh úvČru: název banky, spoleþnosti:
Tabulka úvČru: Údaj zástavní hodnota nemovitosti
Hodnoty zjištČné na internetu
výše hypoteþního úvČru výše úrokové sazby poplatek za zpracování hypoteþního úvČru poplatek za správu hypoteþního úvČru (roþní) doba splatnosti v letech celková mČsíþní splátka o kolik Kþ pĜeplatí svĤj úvČr x
Co znamená údaj ,,Zástavní hodnota nemovitosti‘‘? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
x
Proþ jsi zvolil/a právČ takovou výši maximální splátky? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
x
Proþ je podle tebe tvĤj výbČr nejvýhodnČjší? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
28
9. SPOTěEBITELSKÝ ÚVċR ÚKOL þ. 1 Iveta chce jet do Norska. Volné penČžní prostĜedky nemá a rozhodla se vzít si spotĜebitelský úvČr na 30 000 Kþ. MaximálnČ mĤže splácet 3 000 Kþ. Vypoþítej, kolik celkem pĜeplatí. poplatek za poskytnutí úvČru (minimálnČ 500 Kþ) minimální úroková sazba úvČru poplatek za správu (roþnČ) minimální výše úvČru
1,00 % 10,90 % 600 Kþ 30 000 Kþ
Požadovaný obnos
Kþ
Poplatek za poskytnutí
Kþ
Poplatek za správu
Kþ
Sazba 10,9% za rok
Kþ
Celkem zaplatí
Kþ
MaximálnČ chce Iveta platit
Kþ
Výše splátky
Kþ
Celkem pĜeplatí
Kþ
10. OSOBNÍ PģJýKA (pĤjþka penČz) ÚKOL þ. 1 Katka má už pár let otevĜený úþet u banky A. Žije sama v bytČ po babiþce. Rozhodla se, že si pĤjþí na nový nábytek 20 000,- Kþ, které splatí za 1 rok. MČsíþnČ si vydČlá 15 000,- Kþ, žádné další pĤjþky nemá – splĖuje tedy všechny pĜedpoklady pro úvČr. výše pĤjþky
20 000 Kþ
úroková sazba p.a.
7,7%
mČsíþní splátka pĤjþky NezapomeĖ pĜiþíst: mČsíþní poplatek za správu úvČru
50 Kþ
mČsíþní splátka pojištČní pĤjþky
105 Kþ
celkové mČsíþní náklady na pĤjþku
29
x
Jakou þástku zaplatí Katka bance za zmínČný úvČr? …………………………………………………………………………………...
x
Co by si za tuto þástku mohla do bytu napĜíklad koupit? …………………………………………………………………………………...
x
Zdá se ti tento úvČr výhodný? …………………………………………………………………………………...
x
Zkus nalézt na internetu osobní pĤjþku, která má výhodnČjší úrokovou sazbu.
zdroj informací název banky úroková sazba ÚKOL þ. 2 Pokud si koupíš automobil prostĜednictvím úvČru, kdo je majitelem po dobu splácení úvČru? ………………………………………………………………………………………………….
11. FINANýNÍ LEASING ÚKOL þ. 1 Co znamená LEASING? …………………………………………… ÚKOL þ. 2 VysvČtli hlavní podstatu leasingu. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
30
ÚKOL þ. 3 Pokud si poĜídíš automobil prostĜednictvím finanþního leasingu, kdo je majitelem po dobu splácení leasingu? …………………………………………………………………………………………………. ÚKOL þ. 4 Kdy mĤžeš využít finanþního leasingu, odháþkuj správnou odpovČć. koupČ nového automobilu koupČ ojetého automobilu koupČ motocyklu koupČ strojĤ a zaĜízení koupČ nákladního automobilu
12. SPLÁTKOVÝ PRODEJ ÚKOL þ. 1 x Co znamená splátkový prodej? …………………………………………………………………………………… x
Kde se s ním mĤžeš setkat? ……………………………………………………………………………………
x
Kdy nás mĤže tento typ prodeje nejvíc lákat?
…………………………………………………………………………………… ÚKOL þ. 2 Majka chce novou hi-fi vČž, která stojí 3 000 Kþ, ale nemá dostatek penČz. V obchodČ ji zlákal splátkový prodej, kdy malou þást zaplatí okamžitČ a zbytek bude splácet. Vybrala si jeden z druhĤ splátek: Jedna desetina - pĜi uzavĜení úvČrové smlouvy se zaplatí 10 % ceny zboží a dále se splácí po dobu deseti mČsícĤ stále stejná þástka, tj. 10%. Na pokladnČ zaplatila…………..300 Kþ Pravidelná mČsíþní splátka…….300 Kþ Poþet mČsícĤ…………………….. 10 Celkem zaplatí…………………3 300 Kþ 31
x
Kde Majka vyĜídila splátkový prodej? …………………………………………………………………………………………
x
O kolik pĜeplatila Majka skuteþnou cenu? …………………………………………………………………………………………
x
Co by sis koupil za rozdíl v cenách? …………………………………………………………………………………………
x
Zdá se ti tento zpĤsob nákupu výhodný? …………………………………………………………………………………………
ÚKOL þ. 3 Najdi na internetu podmínky splátkového prodeje (co musíš pĜedložit, chceš-li vČc na splátky…). ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Musíš nČco zaplatit okamžitČ? ………………………………………………………………………………………………….. ÚKOL þ. 4 ýíhá ve splátkovém prodeji nČjaké nebezpeþí? ANO
NE
Pokud ano, jaké: …………………………………………………………………………………………………
32
III. POJIŠTċNÍ ÚKOL þ. 1 Vyhledej na internetu podle tvého názoru tĜi nejzajímavČjší pojištČní. x ………………………………………………. x ………………………………………………. x ………………………………………………. ÚKOL þ. 2 Vyhledej na internetu: POJIŠġOVACÍ AGENT: ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… POJIŠġOVACÍ MAKLÉě: …………………………………………………………………............... ……………………………………………………………………………………………………………
1. ŽIVOTNÍ POJIŠTċNÍ ÚKOL þ. 1 Kdo by mČl uzavĜít životní pojištČní a proþ. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
2. POJIŠTċNÍ MAJETKU ÚKOL þ. 1 Zeptej se doma rodiþĤ, jestli mají majetek pojištČn. Z které nenadálé události (týkající se pojištČní majetku) mají nejvČtší obavy? PojištČní majetku: Nenadálá událost:
ANO
NE
………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
33
ÚKOL þ. 2 Nakresli, jaké nehody by mohly postihnout tvĤj dĤm.
Podle nakresleného obrázku rozliš, jakou mají jednotlivé nehody naléhavost v pojištČní. Rizika, proti kterým bych svĤj dĤm pojistil/a
Rizika, proti kterým bych svĤj dĤm nepojistil/a
34
ÚKOL þ. 3 Magda zdČdila dĤm v HavlíþkovČ BrodČ, opravila ho a vybavila novým nábytkem (nic drahého – zlatá stĜední cesta – kategorie standart). Chce si zĜídit pojištČní domácnosti. Plocha domu:……………………….. 200m² Vybavení domu:……………………. Standart Požaduje: x základní pojištČní x pojištČní proti krádeži a vandalismu Majetek chce pojistit na 1 000 000 Kþ
Magda si udČlala tabulku pro srovnání nabídek: PojišĢovna
PojištČní
pojišĢovna A pojišĢovna B pojišĢovna C
domácnost domácnost domácnost
Pojistná hodnota 1 000 000 Kþ 1 000 000 Kþ 1 000 000 Kþ
Spoluúþast 1 000 Kþ 500 Kþ 0 Kþ
Pojistné za rok 2 441 Kþ 2 396 Kþ 2 610 Kþ
1. V tabulce vidíš ve þtvrtém sloupci nápis ,,Spoluúþast‘‘. Najdi na internetu, co toto slovo znamená pro zájemce o pojištČní. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 2. Proþ má pojišĢovna C dražší pojistné než pojišĢovna A? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. 3. Co by mČla udČlat Magda, kdyby si k domu postavila ještČ garáž? …………………………………………………………………………………………………..
35
3. POJIŠTċNÍ ODPOVċDNOSTI ÚKOL þ. 1 Provedl/a jsi nČkdy nČco, na co by se mohlo vztahovat pojištČní odpovČdnosti?
ÚKOL þ. 2 Která ze škod, kterou mĤže zpĤsobit jedna osoba druhé, je podle tebe škodou nejvČtší? x škoda na zdraví x škoda na majetku x škoda finanþní
ÚKOL þ. 3 ýlovČk je plnČ odpovČdný i za škody, které nezpĤsobil úmyslnČ. Pokud není pojištČn, mohou se zkušenosti získané z vlastních chyb pČknČ prodražit. Proto je tu pojištČní odpovČdnosti za škodu obþanĤ, které nám snižují následky škod, jež mĤžeme zpĤsobit druhým. Vymysli nebo nalezni na internetu nČkteré neoþekávané škody, které mĤže þlovČk zpĤsobit: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………..
4. CESTOVNÍ POJIŠTċNÍ ÚKOL þ. 1 Proþ je vhodné pojistit se pĜed cestou do zahraniþí? ÚKOL þ. 2 Jaký je hlavní rozdíl mezi cestovním pojištČním a zdravotním pojištČním? ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................
36
ÚKOL þ. 3 Aleš byl na dovolené v Rakousku a samozĜejmČ se pĜed dovolenou pojistil. Doba trvání pojištČní: 8 dní Pojistné: 288 Kþ Hned první den špatnČ šlápl a zlomil si nohu. Kdyby nemČl pojištČní, ,,bolela‘‘ by ho i penČženka. Podívej se na úþet, který by musel zaplatit. Takto za nČj veškeré výdaje hradila pojišĢovna. Orientaþní ceny v podobných pĜípadech: odvoz z místa úrazu pĜeprava vrtulníkem doprava do nemocnice sanitkou ambulantní ošetĜení hospitalizace (paušální sazba na den) pĜevoz domĤ sanitkou pĜevoz domĤ letecky celkem x
50 EUR 1500 EUR 100 – 200 EUR 100 – 500 EUR 250 – 1000 EUR 20 – 30 000 Kþ 40 – 100 000 Kþ
Spoþítej, kolik by Aleš zaplatil v Kþ, kdyby platil v každém pĜípadČ nejvyšší þástku. (Poþítej, že za 1 EUR dáš 26,70 Kþ.) DoplĖ výpoþty do tabulky.
ÚKOL þ. 4 V jakém pĜípadČ by ti pojišĢovna nevyplatila pojistné plnČní? Napiš tĜi dĤvody. 1. …………………………………………………………. 2. …………………………………………………………. 3. …………………………………………………………. ÚKOL þ. 5 Na obrázku vidíš kartiþku, kterou mĤžeš dostat, když si zĜídíš cestovní pojištČní.
1. Odhadni, k þemu tato kartiþka Janovi bude. 2. Na jaký kontinent se chystá na dovolenou?
37
ÚKOL þ. 6 Propoj šipkami jednotlivé pojistné události a možné druhy pojištČní. zlodČj vykrade tvĤj dĤm tvĤj pes pokouše pošĢaþku
životní pojištČní
blesk ti uhodí do garáže
cestovní pojištČní
letíš na Maltu a zlomíš si nohu
pojištČní majetku
rozbiješ sousedovi okno
úrazové pojištČní
zlomíš si nohu
povinné ruþení
jsi úþetní a dostaneš pokutu
pojištČní odpovČdnosti
povodeĖ vytopí tvĤj dĤm
havarijní pojištČní
nabouráš nČþí auto ÚKOL þ. 7 Najdi na internetu další dĤležitá pojištČní, která si mĤžeš zĜídit a vysvČtli spolužákĤm v þem spoþívají. ÚKOL þ. 8 Odhadni, na kolik penČz bys pojistil/a následující vČci:
………………….Kþ
…………………………Kþ
………………………Kþ
……………………Kþ
ÚKOL þ. 9 Co si myslíš o získávání penČz prostĜednictvím pojistných podvodĤ? Znáš (z televize, internetu, novin…) nČkteré pokusy o zneužití pojištČní? 38
ÚKOL þ. 10 Otestuj své znalosti z pojištČní. x Kde mĤžeme uzavĜít pojištČní ? A)
V ýNB
B)
Ve škole
C)
V pojišĢovnČ
D)
V Rumunsku
x
Pojistná doba je:
A)
Totéž, co pracovní doba
B)
Doba, na kterou máme uzavĜeno pojištČní
C)
24 hodin
D)
Doba prázdnin
x
Kdo je pojišĢovací agent?
A)
Agent 007
B)
Je to tajný agent, nemĤžeme vČdČt, kdo to je
C)
Náš smluvní partner, který vybírá z rĤzných pojišĢoven to nejlepší
D)
Smluvní partner pojišĢovny, pracuje pro ni.
x
V pĜípadČ, že nám shoĜí stĜecha, pro uplatnČní pojistného plnČní hledáme:
A)
Pojistnou smlouvu na životní pojištČní
B)
Pojistnou smlouvu na pojištČní odpovČdnosti
C)
Pojistnou smlouvu na cestovní pojištČní
D)
Pojistnou smlouvu na pojištČní majetku
x
Na co nemusíme dávat pozor pĜi uzavírání pojištČní majetku?
A)
PojištČní musíme uzavĜít na novou cenu majetku
B)
SprávnČ stanovíme hodnotu všeho majetku
C)
Dáváme pozor, aby se nám otevĜel padák
D)
Posoudíme správnČ hrozící rizika (povodeĖ na kopci nebude)
39
VYHODNOCENÍ Otázka þíslo:
Tvá odpovČć:
Body:
1. 2. 3. 4. 5. celkem bodĤ
5 – 4 BODY Výborné – kdejaký pojišĢovací agent nebo makléĜ ti mĤže závidČt! 3 – 2 BODY Zlatá stĜední cesta – v pojištČní se orientuješ, ale v pĜípadČ velkého rozhodování si klidnČ nech poradit! 1 – 0 BODY Tento obor evidentnČ nepatĜí mezi tvé silné stránky – ještČ to nastuduj a doufej, že jsi ze šĢastné planety a máš štČstí!
40
IV. VÝBċR VHODNÝCH FINANýNÍCH PRODUKTģ 1. VÝBċR VHODNÝCH FINANýNÍCH PRODUKTģ PRO INVESTOVÁNÍ PENċZ ÚKOL þ. 1 PĜedpokládané zhodnocení pĜebytku penČz rodiny Mareþkovy: Finanþní produkt
PĜedpokládaný výnos
Poþáteþní stav
bČžný úþet
60 000 Kþ
stavební spoĜení
40 000 Kþ
spoĜicí úþet
50 000 Kþ
akcie
50 000 Kþ
celkem
PĜedpokládaný stav po 1 roce
200 000 Kþ
V tabulce vypoþítej podle pokynĤ uþitele pĜedpokládaný výnos a pĜedpokládaný stav financí po 1 roce. Porovnej jednotlivé produkty z hlediska výnosu, dostupnosti financí a rizika. ÚKOL þ. 2 Navrhni finanþní produkty, které bys využil pro zhodnocení pĜebytku 200 000 Kþ. ýástka na bČžném úþtu a stavební spoĜení jsou dané. Finanþní produkt
PĜedpokládaný výnos
Poþáteþní stav
bČžný úþet
60 000 Kþ
stavební spoĜení
40 000 Kþ
celkem
PĜedpokládaný stav po 1 roce
200 000 Kþ
Srovnej svĤj pĜedpokládaný výnos s výnosem rodiny Mareþkovy z pĜedchozího pĜíkladu. 41
2. VÝBċR VHODNÝCH FINANýNÍCH PRODUKTģ PRO PģJýOVÁNÍ PENċZ ÚKOL þ. 1 Jonáš pracuje jako skladník v supermarketu, ale žije si jako lord. Svou situaci Ĝešil pĜed rokem pĤjþkou od kamaráda (100 000 Kþ), kterou ale nyní musí splatit. JonášĤv osobní mČsíþní rozpoþet: PĜíjmy ýástka þistá mzda - skladník 9 500 Kþ
celkem
9 500 Kþ
ýástka 4 000 Kþ 1 000 Kþ 800 Kþ 1 000 Kþ 2 000 Kþ 8 800 Kþ
Výdaje náklady na bydlení náklady na obleþení zábava (kino…) benzín do automobilu jídlo v restauracích celkem
Výsledek hospodaĜení je:…………………………………………………………………… . 1. MĤže Jonáš nČjaké peníze ušetĜit ve svém rozpoþtu? Zkus promítnout zmČny do tabulky a vysvČtli, proþ by právČ v tČchto položkách mohl ušetĜit. JonášĤv pĜepracovaný rozpoþet: PĜíjmy ýástka þistá mzda - skladník
ýástka
celkem
Výdaje náklady na bydlení náklady na obleþení zábava (kino…) benzín do automobilu jídlo v restauracích celkem
Výsledek hospodaĜení je:…………………………………………………………………… . Jonáš ušetĜil tím, že: ………………………………………………………………………………………………….. 2. Pomocí internetu najdi Jonášovi vhodný finanþní produkt k pĤjþování penČz, protože þástku 100 000 Kþ musí tento mČsíc splatit. Doporuþ mu výši splátek i dobu splácení úvČru. Vypoþítej, kolik celkem za pĤjþení penČz zaplatí. zdroj informací (internetová stránka) název finanþního produktu výše úvČru celkem úroková sazba doba splácení (v letech) výše navrhované splátky (mČsíþnČ) poplatky za úvČr zaplatí
42
ÚKOL þ. 2 Máš na bČžném úþtu 200 000 Kþ a na úþtu stavebního spoĜení, kde spoĜíš tĜetí rok, 400 000 Kþ. Chceš koupit malý byt za 800 000 Kþ. Jaké Ĝešení zvolíš a proþ? OdpovČć: ………………………………………………………………………………………………….. DĤvod: ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ÚKOL þ. 3 Máš na bČžném úþtu 15 000 Kþ. Chceš koupit ojeté auto za 200 000 Kþ. VydČláváš mČsíþnČ 11 000 Kþ. Jaké Ĝešení zvolíš a proþ? OdpovČć: ………………………………………………………………………………………………….. DĤvod: ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ÚKOL þ. 4 Máš 10 let staré funkþní kolo. Líbí se ti nové za 10 000 Kþ. Doma máš našetĜeno 7 000 Kþ. Dostáváš kapesné 500 Kþ mČsíþnČ. Jaké Ĝešení zvolíš a proþ? OdpovČć: ………………………………………………………………………………………………….. DĤvod: ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ÚKOL þ. 5 Dostaneš leták od nebankovní spoleþnosti na pĤjþku v hotovosti. Chceš si koupit plazmovou televizi za 15 000 Kþ. VydČláváš si 9 000 Kþ, ale 8 500 Kþ potĜebuješ na pravidelné výdaje. Jaké Ĝešení zvolíš a proþ? OdpovČć: ………………………………………………………………………………………………….. DĤvod: ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
43
ZÁVċR
Pracovní sešit ti otevĜel cestu do svČta, ve kterém se pohybují dospČlí a ukázal ti, jak se orientovat ve finanþních záležitostech.
Je na tobČ, jak se získanými znalostmi a dovednostmi naložíš. Ale zkus si zapamatovat dvČ vČci: ¾ vždy mysli na zadní koleþka ¾ než si pĤjþíš peníze, poĜádnČ to zvaž
Pokud už v investování a pĤjþování penČz udČláš nČjaký pĜešlap, nenech tuto situaci zajít pĜíliš daleko a porać se s odborníky nebo si potĜebné informace vyhledej.
44
Finanþní produkty, pracovní sešit pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Jaroslava Palánová Lektorovali: Petr Jakeš, Iveta Vincensová ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20-20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku finanční produkty:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD
