Finanční analýza společnosti COLORLAK, a.s

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Finanční analýza společnosti COLORLAK, a.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Ondřej VLADYKA

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Josef MRKVIČKA

Znojmo, 2012

Prohlášení Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracoval samostatně na základě pokynů vedoucího práce Ing. Josefa Mrkvičky a všechny zdroje, použité při vypracování, jsou řádně citovány. V Praze dne

17.4.2012

Ondřej Vladyka

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat rodině a přátelům za podporu při studiu, profesorskému sboru a studijnímu oddělení SVŠE – Praha za korektní a vstřícný přístup k výuce i administrativě studia. Zvláštní poděkování si zaslouží vedoucí práce Ing. Josef Mrkvička za všechny odborné konzultace a precizní komunikaci. Ondřej Vladyka

Abstrakt Práce představuje možnosti zpracování finanční analýzy podniků v teoretické rovině, popisuje nejrozšířenější a nejpoužívanější metody, modely a aplikace. Součástí této práce je kromě metodologie finanční analýzy jako finančněekonomické vědy i praktická část, která za pomoci zpracované a vybrané metodiky analyzuje data vybrané společnosti a hodnotí finanční zdraví podniku jako celku s důrazem na oblasti hlavní provozní činnosti. Klíčová slova: Analýza absolutních ukazatelů, Poměrová analýza, Predikční modely.

Abstract This thesis introduces methodology and options of processing of the financial analysis on a theoretical basis with a special focus on the most common and widely used methods, models and aplications. This thesis incorporates both theoretical and practical demonstrations of financial analysis as an economical science. The practical segment operates with the real data of a chosen company and on the previously mentioned models rates the financial health of the whole corporation with special emphasis on primary operations. Keywords: Absolute coefficient analysis, Ratio anaylsis, Prediction models.

Obsah 1

Úvod ................................................................................................. 1

2

Cíl práce a metodika ....................................................................... 2

3

2.1

Primární cíle .................................................................................................. 2

2.2

Sekundární cíle.............................................................................................. 2

Teoretická část ................................................................................ 3 3.1

Informační zdroje ........................................................................................... 3

3.1.1

Rozvaha .................................................................................................. 3

3.1.2

Výkaz zisku a ztráty ................................................................................ 5

3.1.3

Přehled o peněžních tocích..................................................................... 6

3.1.4

Příloha k účetní závěrce ......................................................................... 6

3.2

Metodika finanční analýzy ............................................................................. 8

3.2.1

Analýza absolutních ukazatelů................................................................ 8

3.2.1.1

Horizontální analýza ......................................................................... 8

3.2.1.2

Vertikální analýza ............................................................................. 9

3.2.2

Poměrová analýza .................................................................................. 9

3.2.2.1

Rentabilita ...................................................................................... 10

3.2.2.2

Du Pont rozklad .............................................................................. 11

3.2.2.3

Aktivita ............................................................................................ 12

3.2.2.4

Likvidita a likvidnost ........................................................................ 13

3.2.2.5

Zadluženost .................................................................................... 14

3.2.2.6

Ukazatelé kapitálového trhu ........................................................... 16

3.2.3

Poměrové ukazatele na bázi cash flow ................................................. 17

3.2.4

Bonitní a bankrotní modely ................................................................... 18

3.2.4.1 3.2.5

4

Scoringové modely ............................................................................... 18

3.2.5.1

Kralicekův quicktest ........................................................................ 19

3.2.5.2

Skóre finančního zdraví .................................................................. 20

3.2.6

3.3

Bonita ............................................................................................. 18

Bankrotní modely .................................................................................. 22

3.2.6.1

Altmanovo Z-skóre ......................................................................... 22

3.2.6.2

Tafflerův model ............................................................................... 23

3.2.6.3

Bankrotní index IN_95 .................................................................... 23

Uživatelé finanční analýzy ........................................................................... 25

3.3.1

Externí uživatelé ................................................................................... 25

3.3.2

Interní uživatelé..................................................................................... 25

Praktická část ................................................................................ 27 4.1

Vstupní údaje .............................................................................................. 27

4.2

Analýza absolutních ukazatelů .................................................................... 27

4.2.1

Horizontální analýza ............................................................................. 27

4.2.1.1

Horizontální analýza rozvahy ......................................................... 27

4.2.1.2

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ..................................... 32

4.2.2

Vertikální analýza .................................................................................. 33

4.2.2.1

Vertikální analýza rozvahy.............................................................. 33

4.2.2.2

Vertikální analýza výkazu zisku a ztát ............................................ 35

4.3

Hodnocení analýzy absolutních ukazatelů .................................................. 36

4.3.1

Hodnocení horizontální analýzy ............................................................ 36

4.3.2

Hodnocení vertikální analýzy ................................................................ 40

4.4

Poměrová analýza ....................................................................................... 41

4.4.1

Rentabilita ............................................................................................. 41

4.4.1.1

Analýza finanční páky..................................................................... 42

4.4.1.2

Du Pont rozklad .............................................................................. 44

4.4.2

Aktivita .................................................................................................. 44

4.4.3

Likvidita ................................................................................................. 45

4.4.4

Zadluženost .......................................................................................... 47

4.4.5

Poměrové ukazatele na bázi cash flow ................................................. 48

4.5

Bonitní a bankrotní modely .......................................................................... 50

4.5.1

Altmanovo Z-skóre ................................................................................ 50

4.5.2

Tafflerův model ..................................................................................... 51

4.5.3

Kralicekův quicktest .............................................................................. 52

5

Závěr .............................................................................................. 53

6

Seznam použité literatury ............................................................. 56

7

Seznam tabulek ............................................................................. 58

8

Seznam grafů ................................................................................ 58

9

Seznam schémat ........................................................................... 59

10 Seznam příloh ............................................................................... 59

1

Úvod

Finanční analýza je jedním z důležitých nástrojů řízení podniku. Její správné provedení umožňuje managementu a dalším uživatelům efektivně a rychle zhodnotit a posoudit finanční a ekonomické zdraví podniku. Výstupem jsou informace, které nejenom popisují a shrnují stav, ale dokážou upozornit i na kvalitu finančního řízení podniku a odhalit případné pochybení. Teoretickým cílem finanční analýzy je interpretovat relevantní informace především z účetní závěrky firmy a na základě postupů a modelů rozebrat jednotlivé oblasti hospodaření, a dále připravit pro koncové uživatele takovou zprávu,

aby

byla

na ekonomickou

a

srozumitelná účetní

i

pro

terminologii.

osoby, Správná

které

nejsou

kombinace

odborníky

přesnosti

a

srozumitelnosti je klíčová při prezentaci výsledků finanční analýzy mimo podnikové prostředí, kdy nutně musí dojít ke kompromisu mezi množstvím představovaných informací a očekávanou reakcí druhé strany. V jednotlivých částech se tato práce zabývá teoretickým představením různých způsobů zpracování finanční analýzy, určením relevantních zdrojů informací a jejich vhodné úpravy pro účely ukazatelů a dílčích analýz a vymezení pojmů, souvisejících s problematikou. Tato teoretická část také obsáhne identifikaci uživatelů výstupů finanční analýzy a možnosti, jakými jednotlivé skupiny přistupují k výsledkům. Posledním krokem teoretické části pak bude výběr konkrétních metod a modelů, které budou dále použity pro praktickou část a tedy samotnou analýzu finanční a hospodářské situace zvoleného podniku. Praktická část se zaměří na provedení finanční analýzy konkrétními zvolenými metodami a za použití vhodných ukazatelů, a následnou interpretaci informací, získaných při analýze. Cílem takto sestavené analýzy je posouzení jednotlivých silných a slabých stránek společnosti a zdůraznění možných kritických míst.

1

2

Cíl práce a metodika

2.1

Primární cíle Prozkoumat možné způsoby zpracování a analyzování dat v teoretické rovině. Vybrat vhodný postup pro zpracování konkrétního praktického příkladu. Provést finanční analýzu zvoleného podniku. Zhodnotit výsledná zjištění a na jejich základě posoudit finanční zdraví a hospodaření společnosti.

2.2

Sekundární cíle Představit další teoretické modely používané ve finančním řízení a analýzách finanční situace podniků. Identifikovat skupiny uživatelů, pro které jsou získané výstupy klíčové v rámci řízení, investic i správy majetku. Navrhnout oblasti, ve kterých sledovaná společnost může v budoucnu očekávat citelné výkyvy či problematické změny.

Metodika, použitá v této práci, vychází ze základního členění způsobů analyzování účetních dat. V teoretické přípravě se práce zabývá analýzami absolutních i poměrových ukazatelů, bonitními a bankrotními modely a na teoretické úrovni také představením dalších metod, modelů a indexů běžně používaných pro konkrétní finanční analýzy specifických oblastí či podniků. Ke zpracování praktické části budou

použity postupy zpracování informací účetní závěrky společnosti

COLORLAK, a.s. pro účely horizontální a vertikální analýzy absolutních ukazatelů doplněné o analýzu vybraných poměrových ukazatelů a nejčastěji používaných bonitních a bankrotních modelů. Volba, které z postupů (resp. výsledná zjištění) jsou nejvhodnější pro konkrétní jednotlivé finanční analýzy, závisí na zkušenostech osoby provádějící analýzu, jakožto i na konkrétní společnosti, která tímto způsobem chce získat jisté informace,

poskytující

oporu

vedení

2

při

rozhodování

a

řízení.

3

Teoretická část

3.1

Informační zdroje

Pro účely finanční analýzy jakéhokoliv celku jsou důležité určité vstupní informace, které mají takovou vypovídací hodnotu, že jejich zpracováním dostane uživatel relativně přesnou představu o stavu. V případě finanční analýzy podnikatelského subjektu je nejdůležitějším zdrojem informací souhrnná účetní závěrka společnosti ve formě rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a doplňujících informací uvedených v příloze v účetní závěrce. Tyto jednotlivé výkazy jsou zpravidla agregovány ve výroční zprávě a za jejich vypovídací hodnotu odpovídá účetní jednotka1. Doplňující informace, potřebné pro finanční analýzu, mají zčásti povahu dobrovolnou a o jejich rozsahu rozhoduje účetní jednotka tak, aby výsledný celek splňoval požadavky zákona o účetnictví a souvisejících vyhlášek2 a podával věrný a poctivý obraz účetnictví a hospodářské situace podniku. 3.1.1

Rozvaha

Základním dokumentem, poskytujícím většinu potřebných informací, je rozvaha (bilance, angl. balance sheet) obsahující informace o majetku, způsobu jeho krytí a závazcích společnosti. Pro účely finanční analýzy je většina položek již připravena ke zpracování díky standardizované podobě a náplni jednotlivých řádků, nicméně v běžně publikovaných výkazech vzniká několik problematických míst3: Položky „jiná“ a „ostatní“. Agregace údajů. Rozdílné způsoby účtování.

1

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

2

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 3

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 1

3

Oceňování. Mezi položky „jiná“ a „ostatní“ zahrnují společnosti informace z několika či mnoha různých účtů a pro jejich rozklad je potřeba poměrně důvěrná znalost dalších sestav, které podnik v rámci svého účetnictví vytváří. Finanční analýza tyto údaje považuje za podezřelé4 a je nutné zohlednit v závěrečných hodnoceních, zda informace v takto souhrnných položkách mají požadovanou vypovídací hodnotu. Agregace údajů a rozdílné způsoby účtování jsou předmětem všech účetních výkazů, nikoliv tedy jen rozvahy. Pod pojmem agregace údajů je myšlena značná redukce dat právě pro účely účetních výkazů a účetní závěrky obecně. Množství informací, které standardně zpracovává účetní jednotka, není ve své „hrubé“ podobě dostatečně pochopitelné pro všechny uživatele a tedy je nutné při zpracování těchto údajů nejen pro účely finanční analýzy počítat např. s nepřesnostmi, vznikajícími zaokrouhlováním či odlišnými způsoby odpisování majetku. Problém oceňování spočívá v rozdílném pohledu účetnictví zejména na položky zásob, stálých aktiv, cenných papírů, ale i pohledávek a závazků. Finanční analýza by měla vycházet z údajů, které nejvíce odpovídají současnému stavu resp. realitě, což ale v praxi naráží právě na zvyklosti (a legislativní úpravy) účetnictví a oceňování majetku a závazků podnikatelů v ČR. Zásoby nejsou v účetnictví běžně oceňovány reálnými cenami. Stálá aktiva nebývají přeceněna na současné hodnoty a zároveň odhad jejich hodnoty závisí na znaleckých posudcích, které se mohou lišit. Veřejně neobchodované cenné papíry a ekvivalenty nemusí v účetnictví odrážet jejich tržní hodnotu. Pohledávky a závazky jsou spojeny s otázkami vymahatelnosti a faktorem rizika při jejich ocenění v účetnictví.

4


4

Na straně pasiv je pro finanční analýzu důležité rozčlenění položek na dlouhodobé a krátkodobé, kdy: Krátkodobá pasiva uvádějí finanční zdroje, které tvoří krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci. Dlouhodobá pasiva, tvořící dlouhodobé závazky, vlastní kapitál, rezervy a dlouhodobé bankovní úvěry. 3.1.2

Výkaz zisku a ztráty

Druhým ze základních dokumentů, který finanční analýza zkoumá, je výkaz zisku a ztráty (výsledovka, angl. income statement). V klasické podobě, užívané v tuzemském účetnictví, obsahuje informace o výkonech vloženého kapitálu, tedy tržby a náklady z běžné i jiné činnosti podniku. Výslednou položkou tohoto výkazu je prioritně informace o výsledku hospodaření a tento zisk resp. ztráta se promítá dále v rozvahové rovině na straně pasiv. Pro zajištění kontinuity účetnictví výkaz zisku a ztráty pracuje s akruálním principem sledování nákladů a výnosů, což v praxi znamená, že veškeré výkony jsou časově rozlišeny do období, kterého se tyto operace týkají, a účetnictví nesleduje, zda došlo ke skutečnému pohybu peněžních prostředků. Aby byla zachována věcná a časová shoda nákladů a výnosů, položky se upravují pomocí účtů časového rozlišení a účtů změny stavu. Finanční analýza však pracuje s modelem, který klade důraz především na výnosy z prodeje výrobků a služeb a na náklady, vznikající výrobní spotřebou, osobní náklady a odpisy5. Ostatní druhy výnosů a nákladů jsou obvykle vyjádřeny souhrnně a výše uvedené úpravy jsou připočítávány do této agregované položky. Toto pojetí zdůrazňuje důležitost převažující činnosti společnosti a v našem případě reflektuje situaci, kdy analyzujeme výrobní podnik a lze tedy předpokládat, že většina důležitých transakcí bude probíhat v rámci provozní činnosti. Pro teoretický model je však nutné počítat také s eventualitou, kdy sledovaný subjekt bude vykazovat minimální aktivitu ve výrobní sféře a nejdůležitějšími položkami jeho hospodaření budou služby či finanční činnost. V takovém případě musí autor

5

GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 41

5

analýzy dostatečně porozumět činnosti klienta a upravit svůj přístup ke sledované oblasti. Jakákoliv práce s informacemi by měla také vyloučit extrémní hodnoty z celkového souboru, neboť tyto ovlivňují výsledné hodnoty více, než je jejich dlouhodobý význam a nelze předem očekávat, že se jedná o budoucí trend (pokud např. společnost nepřechází na zcela jiný druh podnikání). Mezi extrémy lze zařadit například náklady či výnosy z mimořádných událostí (pojistky, živelné pohromy a jiné). 3.1.3

Přehled o peněžních tocích

Výkaz o peněžních tocích (cash-flow) zobrazuje skutečné pohyby (toky) peněžních prostředků a podává tedy, z pohledu finanční analýzy, přesnější informace o stavu peněžních prostředků než samotná výsledovka. Sledujeme tři základní oblasti cash-flow: 1. Provozní činnost - čistý peněžní tok z provozní činnosti 2. Investiční činnost - čistý peněžní tok z investiční činnosti 3. Finanční činnost - čistý peněžní tok z finanční činnosti Pro účely analyzování situace společnosti je nejsledovanější oblastí provozní činnost, protože v jejím rámci většinou probíhá největší aktivita. Ostatní činnosti jsou více sledovány, pokud se předpokládají zvýšené operace v investiční oblasti, resp. dochází k přesunům např. krátkodobého finančního majetku v rámci sledovaných období. 3.1.4

Příloha k účetní závěrce

Příloha obsahuje doplňující informace a vysvětlivky jednotlivých významných položek rozvahy, výkazu zisku a ztrát. Tyto informace mají doplňující charakter právě z důvodu, že jejich přesná struktura není nikdy stejná a normalizovaná. Společnost tedy poskytuje uživatelům tohoto výkazu ostatní důležité poznatky o používaných účetních metodách, vnitropodnikových lhůtách, splatnosti závazků a pohledávek, metodách ocenění dlouhodobého majetku, údaje o držených cenných papírech, podílech ve společnostech, rizikách, odměnách a jiných závažných událostech, které se stali ke dni sestavení takovéto závěrky a výkazu. Je tedy patrné, že pro účely finanční analýzy se jedná o důležitou pomůcku při 6

interpretacích číselných údajů, získaných z ostatních výkazů, ale také v kombinaci s výroční zprávou slouží k seznámení s činností a fungováním podniku jako takového.

7

3.2

Metodika finanční analýzy

3.2.1

Analýza absolutních ukazatelů

Za absolutní ukazatele považuje v tomto pojetí6 teorie finanční analýzy údaje, získané přímo z výkazů společnosti. Tato data vyjadřují především informaci o stavu k určenému časovému období určité absolutní veličiny např. stav dlouhodobého majetku a informaci, kvantifikující obsah či velikost sledované jednotky bez vztahu k dalším okolnostem. Takto určené absolutní ukazatele jsou nazývány stavové ukazatele a sledují tedy pouze konečný stav k danému datu. Dalším druhem absolutních ukazatelů jsou tokové ukazatele, které pracují s časovou řadou a porovnávají výsledky za určené období, nikoliv tedy pouze konečný stav sledovaných dat. 3.2.1.1 Horizontální analýza

V praxi používané analýzy absolutních ukazatelů pracují buď s porovnáváním absolutních dat vztahujících se k minimálně třem po sobě jdoucím obdobím a zjišťováním odpovědi na otázku „o kolik se změnila“ sledovaná položka, nebo tyto položky vztahují k předem určené veličině – například celkové bilanční sumě. První pojetí se nazývá horizontální analýza a lze ji použít pro matematické vyjádření absolutní změny ve všech účetních výkazech za předpokladu, že máme k dispozici porovnatelné sestavy za několik období a interpretace získaných výsledků podává věrohodný výsledek. Problémem interpretace se stává opět příliš „hrubé“ konstatování změn v procentních bodech bez ohledu na doplňující informace. Je nutné tedy jako v jiných statistických souborech přihlížet k vlivu extrémů a změnám v průběhu sledovaných období, které nejsou kvantifikované číselně přímo ve výkazech. Matematické vyjádření pomocí indexu změny lze modelovat takto7:

6

GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s.60. 7

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.12.

8

Iit/t-1 = Bi(t) / Bi(t-1) V tomto vzorci je označena hodnota bilanční položky i v čase t jako Bi(t). 3.2.1.2 Vertikální analýza

Konkrétní položky účetních výkazů jsou touto metodou porovnávány s jednou určenou veličinou a výsledky jsou vyjádřeny jako poměrné části této hodnoty. Součástí takto sestaveného modelu mohou být i dílčí složky, které vyjadřují vztah k jiné veličině (zpravidla podmnožina hlavní sledované veličiny). Nejběžnějším příkladem může být celková suma aktiv, kde sledujeme poměr jednotlivých druhů majetku na celkové položce, ale zároveň lze sledovat například poměr peněžních prostředků na sumě oběžných aktiv. Formální zápis tohoto vztahu lze modelovat takto8: Pi = (Bi / ∑Bi) x 100 Hledaný poměr Pi je roven poměru hodnoty bilanční položky Bi a sumě celkových sledovaných položek. V obou případech analýza absolutních ukazatelů vychází čistě jen z účetních výkazů a výsledná sestava popisuje změny, které se v těchto výkazech objevily za daný časový úsek. Nelze tedy s určitostí předpokládat, že vypovídací hodnota takto získaných dat bude samostatně dostačující k zjištění finanční situace podniku. Změny, které vykazují rozvaha, výsledovka a výkaz cash-flow, jsou v mnoha pohledech nejlépe pochopitelné a nejsnáze interpretovatelné laickým uživatelem, nelze však tyto informace použít vytržené z kontextu dalších analytických sestav, které na čistá data účetní závěrky navazují. 3.2.2

Poměrová analýza

Poměrová analýza postupuje v analyzování informací cestou porovnávání jednotlivých položek výkazu mezi sebou namísto sledování změn v časovém

8

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.15.

9

úseku či vztahu k většímu celku. Takto získané ukazatele působí jako samostatné modely různých složek, které jsou zpravidla vyjádřeny jako poměr veličin. Na základě výsledků těchto modelů pak interpretující uživatel zjišťuje, v jakém stavu se nachází různé části hospodaření podniku, například jakou rentabilitu dosahují investice apod. 3.2.2.1 Rentabilita

V praxi nejběžněji sledovaným poměrovým ukazatelem je ukazatel rentability vloženého kapitálu a jeho efektivity9. Vzhledem k tomu, že efektivita investice závisí na velikosti výnosů, tento ukazatel lze obecně vyjádřit jako poměr výnosu k vloženému kapitálu. Pomocí tohoto vztahu jsou nejčastěji sledovány dva základní ukazatele: 1. ROA (Return on assets) – rentabilita celkových aktiv 2. ROE (Return on equity) – rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkových aktiv pracuje s výnosy ve formě před zdaněním a úroky (EBIT - Earnings before interest and taxes). Oproti tomu rentabilita vlastního kapitálu v čitateli poměru uvádí jako nejvhodnější vyjádření výnosu zisk po zdanění (EAT – Earnings after taxes). Důvodem k tomuto rozdílu je odlišné pojetí výnosů v jednotlivých sledovaných ukazatelích. V prvním případě zahrnují celková aktiva i cizí kapitál a je tedy vhodné vyloučit odvody státu a úroky. Druhý ukazatel modeluje rentabilitu pro vlastníky a pro výpočet jejich podílu na výsledku hospodaření společnosti je nutné odečíst právě daňovou složku. Rentabilita celkových aktiv obsahuje dílčí složky, aby bylo zřejmé, které součásti výsledný ukazatel nejvíce ovlivnily. Podskupiny tvoří10: Rentabilita tržeb. Obrátkovost aktiv.

9

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.31 10

KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1. Praha: POLYGON, 1995. 300 s. ISBN 80-901778-4-0 s. 304

10

Rentabilita tržeb jednoduše vyjadřuje, kolik zisku připadá na jednu jednotku tržeb a ukazatel je vyjádřen jako poměr EBIT ku celkovým tržbám. Obrátkovost aktiv znázorňuje, za jakou dobu jsou aktiva přeměněna na tržby, a proto tento ukazatel pracuje s poměrem tržeb k celkovým aktivům. Finanční páka je jedním z ukazatelů zadluženosti podniku11 a ve zjednodušené formě se uvádí jako poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Součinem těchto tří složek vzniká vyjádření vzájemného vztahu mezi poměrovými ukazateli v podobě základní Du Pont rovnice12: ROA = (EBIT / Tržby) x (Tržby / Celková aktiva) ROE = ROA x (Celková aktiva / Vlastní kapitál) ROE = (Čistý zisk / Tržby) x (Tržby / Celková aktiva) x (Celková aktiva / Vlastní kapitál) Moderní finanční řízení tradičně považuje za nejdůležitější maximalizaci ukazatele rentability vlastního kapitálu a pomocí těchto tří „pák“ je tedy možné tento cíl úspěšně ovlivnit. Význam a podíl jednotlivých složek souvisí s typem podnikání společnosti a každý podnik libovolně kombinuje všechny tři, aby výnosnost vlastního kapitálu byla co nejvyšší. Důležitou roli ve většině středních a větších subjektů hraje tzv. efekt finanční páky (angl. leverage effect). V principu je tento efekt založen na využití levnějšího cizího kapitálu k financování investic, resp. na kombinaci určitého množství cizího a vlastního kapitálu tak, aby úroková míra z cizího kapitálu nepřesáhla výnosnost celkové investice (reálně se může vyskytovat i záporný poměr úrok / rentabilita a v takovém případě má finanční páka negativní efekt). 3.2.2.2 Du Pont rozklad Schéma 1: Pyramidový Du Pont rozklad

11

GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 92 12

SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 355

11

ROE

ROA

Finanční páka

Obrat celkových aktiv

Ziskové rozpětí

EAT

Obrat stálých aktiv

Tržby

Tržby

Aktiva

Vlastní kapitál

Obrat oběžných aktiv

Stálá aktiva

Tržby

Oběžná aktiva

Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Synek, M. et al.13 Pyramidový rozklad je v podstatě grafickým vyjádřením Du Pont rovnice z předchozí části a slouží k jasné identifikaci vlivu jednotlivých veličin na ukazatele rentability. 3.2.2.3 Aktivita

Pomocí ukazatelů aktivity monitoruje finanční řízení14 využívání aktiv ve vztahu k různým tokovým ukazatelům. Mezi modely patří již dříve zmíněná obrátkovost nejen zásob, ale i různých jiných druhů oběžných aktiv, nejčastěji pohledávek. Možné způsoby sledování aktivity počítají tedy s obrátkovostí – počet obrátek aktiva za určené období a také s dobou obratu – jakou dobu trvá jedna obrátka. Obrátkovost ve své podstatě vyjadřuje vztah, popsatelný podílem tržeb a sledovaného aktiva: Obrátkovost zásob = Tržby / Stav zásob

13

SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 355 14

HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 180s. ISBN 978-80-7357-492-5 s. 127

12

Obrátkovost celkových (oběžných aktiv) = Tržby / Celková oběžná aktiva Doba obratu vyjadřuje výsledná zjištění v jednotkách, nejčastěji dnech. Pro zjednodušení se ve výpočtu používá standardně rok s 360 dny. Ukazatele pak vypadají takto: Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360) Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360) Doba obratu krátkodobých závazků (inkaso) = Kr. závazky / (Tržby / 360) Doba obratu celkových (oběžných) aktiv = Oběžná aktiva / (Tržby / 360) 3.2.2.4 Likvidita a likvidnost

Nejdříve je potřeba vymezit vztah mezi pojmy likvidnost a likvidita. Likvidnost odráží vlastnost aktiva resp. jeho schopnost přeměnit se na peněžní prostředky. Likvidita pak vyjadřuje, jakým způsobem je společnost schopna hradit své splatné závazky pomocí likvidních oběžných aktiv (nejčastěji penězi). Oběžná aktiva jsou dělena podle likvidnosti na tři skupiny15: 1. Likvidní prostředky prvního stupně: finanční majetek, který je buď přímo v peněžní formě, nebo ho lze velmi snadno za peněžní prostředky vyměnit. 2. Likvidní prostředky druhého stupně: krátkodobé pohledávky, u kterých se předpokládá brzké splacení či je lze s určitou ztrátou prodat. 3. Likvidní prostředky třetího stupně: zásoby s delší předpokládanou dobou přeměny; přeměnitelné pouze s výraznou ztrátou. Likvidita je pak obecně dělena také na tři skupiny (stupně)16: 1. Běžná likvidita (current ratio) = Oběžná aktiva / Kr. závazky o Běžná likvidita, označovaná jako likvidita třetího stupně, pracuje s krátkým obdobím (běžně měsíc) a v tomto období měří platební

15



13

schopnost společnosti. Výsledné hodnoty jsou často porovnávány v rámci odvětví a za optimální hodnoty považujeme interval od 1,5 do 2,5, kdy čím vyšší hodnota, tím hrozí menší riziko platební neschopnosti v měřeném období. 2. Rychlá likvidita (quick ratio) = Oběžná aktiva – Zásoby / Kr. závazky o Rychlá likvidita (likvidita druhého stupně) měří platební schopnost podniku s vyloučením zásob. Tento ukazatel uvažuje zásoby jakožto méně likvidní oběžná aktiva za zkreslující prvek z důvodů velké ztrátovosti z jejich prodeje. Standardními hodnotami je interval od 1 do 1,5, kdy 1 je hraniční hodnota platební schopnosti. 3. Peněžní likvidita (cash ratio) = Krátkodobý finanční majetek / Kr. závazky o Peněžní likvidita (likvidita prvního stupně) prakticky nemá velkou výpovědní hodnotu a to proto, že pracuje s okamžitým stavem hotovosti, který se mění ve velmi krátkých časových úsecích. Jako ideální hodnota je uváděn výsledek 0,5.17 3.2.2.5 Zadluženost

Ukazatelé zadluženosti sledují vztah mezi cizím a vlastním kapitálem. Ve své podstatě uvádí, jak rentabilní je využívání cizího kapitálu při financování aktivit společnosti. Vysoký podíl cizího kapitálu může podniku přinášet vysoké zhodnocení za předpokladu, že situace na trzích, které souvisejí s firemními aktivitami, je managementem správně odhadnuta a riziko je správně pokryto a rozloženo. Negativním důsledkem velkého stupně finanční páky (neboť využívání cizího kapitálu není nic jiného, než již zmíněný leverage effect) v případě problémů se solventností jsou existenční problémy celého podniku, což se ukázalo při nedávném vývoji finančních trhů ve Spojených státech amerických.

17


14

Investiční

banky

(Collaterialized

ve

debt

velkém option)18,

investovaly složených

do

sdružených

především

derivátů

z velmi

CDO

volatilních

hypotečních úvěrů a na tyto investice používaly obrovské množství cizího kapitálu. Americký regulační úřad (SEC) dodatečně povolil zvýšení finanční páky těmto subjektům až na úroveň 30 až 35:1 (cizí: vlastní kapitál) a tím povzbudil investiční operace všech velkých společností. Prvním efektem rostoucích prodejů „balíčků“ derivátů dalším investorům byl enormní zisk z důvodu reakce akciových trhů na známkování AAA všech předních ratingových agentur19 (např. Moody’s, Standard and Poor’s). AAA je nejvyšší známka spolehlivosti daného produktu a byla používána především pro hodnocení státních dluhopisů výkonných ekonomik. Bohužel toto známkování bylo a stále je prováděno lidmi, kteří v tomto případě byli ochotní zaměnit objektivitu za profit, a udělené známky neodpovídaly spolehlivosti těchto investic. Pojišťovny připravily pro investory další způsob zhodnocení jejich investic pomocí nástroje zvaného CDS (Credit default swaps), kterým umožnily „pojištění“ defaultu daného CDO derivátu, což v podstatě znamená, že pokud dlužníci nebyli schopni platit své závazky – nejčastěji hypotéky na nemovitosti, držiteli prémiových opcí na CDS pojišťovna vyplatila vysoké pojistné. Začátkem tzv. globální krize ekonomiky bylo právě velké množství defaultujících hypoték (default – situace, kdy dlužník není schopen splácet své závazky) občanů, kteří půjčku získali i přes zjevnou nesolventnost. Náhle velké pojišťovací domy nedisponovaly dostatečnou zásobou hotovosti (na finanční produkty netvořily dle výsledků deregulace 20 počátkem

18

CHUNG, Joanna; GUERRERA, Francesco. SEC subpoenas big banks over CDOs. The Financial Times Limited. [Online] 16. 1. 2010. [Citace: 17. 10. 2011.] dostupné na world wide web: . 19

FONS, S., Jerome; PARTNOY, Frank. Rated F for Failure. The New York Times Company. [Online] 16. 03. 2009. [Citace: 19. 3. 2012.] dostupné na world wide web: < http://www.nytimes.com/2009/03/16/opinion/16partnoy.html?_r=3&ref=opinion>. 20

Gramm-Leach-Bliley Act, Public law No. 106-102. [Online] 12.11.1999. [Citace: 19. 3. 2012.] dostupné na world wide web: < http://thomas.loc.gov/cgibin/query/D?c106:4:./temp/~c106VnHYT8::>.

15

devadesátých let povinnou rezervu) pro pokrytí splatných závazků a byly nuceny požádat o pomoc stát nebo vyhlásit insolvenci.21 Celý systém je nadále navázaný na akciové trhy, a když informace o toxicitě prodávaných derivátů dospěla k investorům, začaly prudce klesat hodnoty akcií všech zapojených společností, což vedlo následně k bankrotu několika známých bankovních domů, dočasnému zmrazení kreditního trhu a nutnosti zapojení americké vlády formou přímých finančních injekcí do „přeživších“ firem. Globálním důsledkem je dosud snížený ekonomický růst západních ekonomik, zvyšování zadluženosti a skeptická a opatrná reakce finančních trhů na nové investice. Tento příklad dokresluje teoretické využití cizího kapitálu při financování společností a důležitost správného plánování a řízení rizik v případě velkého podílu cizích prostředků. Ukazatelé zadluženosti jsou vyjádřeny takto22: Equity ratio (poměr vlastního kapitálu) = Vlastní kapitál / Celková aktiva Debt ratio (poměr cizího kapitálu) = Cizí Kapitál / Celková aktiva Úrokové krytí (schopnost krýt úroky) = EBIT / Úroky 3.2.2.6 Ukazatelé kapitálového trhu

Tyto ukazatele poskytují informace o tržní hodnotě podniku. Přínosné jsou především

pro

potenciální

investory,

neboť

zobrazují

reálné

ocenění

hospodářských výsledků a výnosnost dividend pro případné držitele akcií společnosti. Nejčastěji sledovaným ukazatelem23 je P/E (price/earnings ratio) vyjadřující ochotu trhu platit za jednotku zisku, tedy jak atraktivní je investice do našich akcií.

21

WALSH WILLIAMS, Mary. Audits Faults New York Fed in A.I.G. Bailout. The New York Times Company. [Online] 16. 11. 2009. [Citace: 18. 10. 2011.] dostupné na world wide web: . 22

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 35 23


16

Vlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál / Počet akcií Účetní zisk na akcii = Výsledek hospodaření / Počet akcií o „Výdělek“ připadající na jednu akcii P/E = Tržní cena akcie / Zisk na jednu akcii Market ratio = (Tržní cena akcie x Počet akcií) / Vlastní kapitál o Tržní hodnota akcií vztažená k jejich účetní hodnotě DY – dividendový výnos = Dividendy / Tržní cena akcií o Výnos dividendy při dané tržní ceně Výplatní poměr = Dividenda na akcii / Účetní zisk na akcii o Uvádí, jaká část zisku na jednu akcii byla použita na výplatu dividendy. 3.2.3

Poměrové ukazatele na bázi cash flow

Podobně jako v předchozím představování modelů hodnocení finanční situace podniku pomocí informací z rozvahy a výkazu zisku a ztráty jsou v praxi používané ukazatele doplňovány daty z výkazu o peněžních tocích. Jejich vypovídací hodnota je poměrně vysoká a v mnoha případech lépe popisují stav konkrétní veličiny než podobný model na bázi rozvahy či výsledovky. Mezi výhody 24 těchto ukazatelů patří například poměrně vysoká agregovanost potřebných údajů v jednom výkazu, práce s přesnějším zobrazením výsledku hospodaření (čistý peněžní tok) a obecně větší „bezpečnost“ zpracovaných dat ve smyslu chyb a záměrně ukrytých informací. Cash likvidita = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / Provozní kr. závazky Krytí čistých dluhů = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / (Cizí zdroje – rezervy – krátkodobý finanční majetek) Cash rentabilita vlastního kapitálu = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / Vlastní kapitál

24


17

3.2.4

Bonitní a bankrotní modely

Hodnocení finanční situace podniku vychází z analýzy určitých ukazatelů, jak bylo představeno v předchozích oddílech. Kromě těchto metod existují i takzvané bodové metody či modely, které hodnotí hospodářskou situaci společnosti pomocí různých výpočtů na bázi mnoha kriterií ve snaze nějakým způsobem předpovídat budoucí vývoj finanční pozice. Výsledkem těchto výpočtů pak bývá jedno číslo, které je následně interpretováno především ve vztahu k odvětví či přímému konkurentu. V globálním měřítku jsou tyto metody používány pro „známkování“ bonity institucí, podniků, ale i celých zemí a jejich hospodaření a o vytváření těchto stupnic se starají jednotlivé soukromé společnosti, používající své vlastní metody hodnocení a interpretace. Nejznámějšími v tomto směru jsou již zmíněné ratingové agentury, specializující se na banky, finanční instituce a produkty, které jsou obchodovány na trzích, či právě na státy, jejich dluhopisy a hospodaření celkově. 3.2.4.1 Bonita

Úroveň bonity dlužníka je očekávaná míra schopnosti v budoucnu splácet závazky věřitelům25. Úlohou bonitních modelů je ohodnotit finanční zdraví podniku pomocí série ukazatelů s výsledným hodnocením v podobě jedné „známky“. Jakým způsobem analytik dospěje k výsledku, záleží z velké části na uvážení konkrétní osoby, výběru konkrétních modelů či vytvoření vlastních ukazatelů a metod měření a predikce budoucí finanční situace společnosti. 3.2.5

Scoringové modely

Kombinují výsledky analýz likvidity, rentability, solventnosti a stability k vytvoření hodnocení finanční situace. Podstatou těchto modelů je již zmíněné „známkování“ pro jednotlivé části s výsledným verdiktem, který určuje, zda a jak je společnost (resp. její finanční zdraví) věrohodná a jak se tato věrohodnost bude vyvíjet v blízké budoucnosti.

25


18

3.2.5.1 Kralicekův quicktest Tabulka 1: Hodnocení Kralicek quicktest

Ukazatel

R1

R2

R3

R4

Výpočet

Vlastní kapitál / Aktiva

(Dluhy – Kr. finanční majetek) / Provozní cash flow

EBIT / Aktiva

Hodnocení

Body

>0,3

4

0,2-0,3

3

0,1-0,2

2

0,0-0,1

1

<0,0

0

<3

4

3-5

3

5-12

2

12-30

1

>30

0

>0,15

4

0,12-0,15

3

0,08-0,12

2

0,00-0,08

1

<0,00

0

>0,1

4

0,08-0,1

3

0,05-0,08

2

0,00-0,05

1

Provozní cash flow / Provozní výnosy

19

<0,00

0

Pramen: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Grünwald; Holečková26 1. R1: Ukazatel zadluženosti 2. R2: Ukazatel solventnosti 3. R3: Ukazatel rentability 4. R4: Ukazatel provozní výkonnosti Hodnocení finanční situace: Velmi dobrý podnik (R1+R2+R3+R4 / 4) ≥ 3 Špatný podnik (R1+R2+R3+R4 / 4) ≤ 1 3.2.5.2 Skóre finančního zdraví

Přestože (či právě proto), že jsou scoringové modely víceméně subjektivním pojetím jednotlivého analytika, jsou poznatky těchto predikcí zobecněny pro účely teoretického výzkumu a výuky. Existuje doporučený postup vytváření takového modelu pro praktické použití, který by měl zaručit relevantnost výpočtů a smysluplnost celé analýzy27: 1. Výběr

několika

poměrových

ukazatelů,

které

se

týkají

rentability,

solventnosti, likvidity a jejich struktura se nepřekrývá.

26



20

2. Eliminovat takové ukazatele, které obsahují věcný majetek či jsou založeny na

obecně

uznávané

finanční

zásadě

(např.

krytí

stálých

aktiv

dlouhodobými pasivy). 3. Ve výpočtech dosazovat do jmenovatele veličiny, jejichž nárůst vyvolává zhoršení finanční situace a naopak do čitatele takové veličiny, jejichž zvýšením se obraz finanční situace zlepšuje. 4. Zvolit krajní přijatelné hodnoty poměrových ukazatelů. 5. Určit finanční skóre sledované společnosti. 6. Zařadit zjištěný výsledek z bodu 5 do pásma finančního zdraví. 7. Případně modifikovat umístění v pásmech dle konkrétní situace podniku. Vhodné poměrové ukazatele pro tento model jsou například tyto: Rentabilita celkového kapitálu (A) Rentabilita vlastního kapitálu (E) Provozní pohotová likvidita (L) Krytí zásob pracovním kapitálem (P) Krytí čistých dluhů (S) Úrokové krytí (U) Po sestavení poměrových ukazatelů přichází na řadu výpočet samotného finančního skóre dle vzorce28: Skóre finančního zdraví = 1/6 x (A/a + E/e + L/l + P/p + S/s + U/u) Kde: A,E,L,P,S,U jsou zjištěné hodnoty poměrových ukazatelů a,e,l,p,s,u jsou zvolené krajní přijatelné hodnoty poměrových ukazatelů Posledním krokem této analýzy je zařazení dosaženého skóre do pásma finančního zdraví. Opět se jedná o subjektivní hodnocení autora a záleží na jeho uvážení, do které pozice výsledek umístí. Vyjádření této pozice je uváděno slovně

28


21

a škála by měla obsahovat nejen krajní hodnoty, ale i střední rozsah – ideálně tedy více jak 3 stupně známkování. 3.2.6

Bankrotní modely

Podobně jako u bonitních modelů se bankrotní soustavy zaměřují na predikci budoucí situace podniku. Rozdíl je v odlišném zaměření. Výsledným zjištěním takovéto analýzy je informace, zda je podnik náchylný k úpadku a pokud ano, v jaké fázi se nachází. Velkým rozdílem oproti optimistickým předpovědím růstu (resp. bonity) je faktická absence ekonomického hodnocení výsledků, kdy jsou ve výpočtech používány výhradně statistické a matematické modely, konkrétně diskriminační analýza dat. 3.2.6.1 Altmanovo Z-skóre29

V sedmdesátých letech minulého století sestavená rovnice, vyjadřující pomocí skóre pravděpodobnost, s jakou v budoucnu bude společnost solventní či jí hrozí bankrot. Původ rovnice pochází ze zkoumání statistických dat již zmíněnou diskriminační analýzou a následného vytvoření stupnice výsledků a její interpretace. Z = 3,3 x X1 + 1,0 x X2 + 0,6 x X3 + 1,4 x X4 + X5 Kdy: 1. X1 = EBIT / Celková aktiva 2. X2 = Tržby / Celková aktiva 3. X3 = Základní kapitál / Celkové dluhy 4. X4 = Zadržené zisky / Celková aktiva 5. X5 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva Hodnocení dělí Altman do třech intervalů s ohledem na pravděpodobnost, s jakou v nejbližší budoucnosti hrozí společnostem bankrot. Tyto intervaly pro jednotlivá skóre jsou vymezeny takto:

29


22

Vysoká pravděpodobnost bankrotu: Hodnoty ≤ 1,2 „Šedá zóna“ (nelze s přesností určit pravděpodobnost bankrotu): 1,2 – 2,9 S největší pravděpodobností nedojde v nejbližší době k bankrotu: Hodnoty ≤ 2,9 3.2.6.2 Tafflerův model30

Tafflerův bankrotní model představuje modifikaci Altmanova vzorce a podobně jako tento, udává výsledné skóre pravděpodobnost, s jakou podnik může postihnout bankrot. Z = 0,53 x R1 + 0,13 x R2 + 0,18 x R3 + 0,16 x R4 Kdy: R1 = Zisk před zdaněním / Krátkodobé závazky R2 = Oběžná aktiva / Cizí kapitál R3 = Krátkodobé závazky / Celková aktiva R4 = Tržby celkem / Celková aktiva Hodnoty „Z“ nižší než 0,2 jsou považovány za znak velké pravděpodobnosti bankrotu. Výsledné skóre vyšší než 0,3 mají podniky, u nichž se bankrot nepředpokládá. 3.2.6.3 Bankrotní index IN_95

Tento model hodnotí, zda jsou podniky schopny bezproblémově plnit své závazky. Opět používá koncovou známku součtu jednotlivých vážených poměrových ukazatelů. Matematická interpretace je prostý součet všech známek a následné porovnání výsledku s mezní hranicí31:

30

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 2. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2 s. 76 31


23

IN95 = 0,22 x (Aktiva / Cizí zdroje) + 0,11 x (EBIT / Úroky) + 8,33 x (EBIT / Aktiva) + 0,52 x (Výnosy / Aktiva) + 0,10 x (Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry) – 16,8 x (Závazky po splatnosti / Výnosy) Pokud konečný součet nepřekročí bodovou hranici 1, jsou již tyto společnosti v současné době problematické. „Šedá zóna“ je v intervalu od 1 do 2, kdy nelze určit, v jakém stavu se podnik nachází. Výsledek 2 a více vypovídá o bezproblémové schopnosti splácet své závazky. Index IN je stále rozvíjen a v současné době existují novelizace a modifikace a novější verze (např. IN05) již obsahují spojení bankrotního i bonitního modelu.

24

3.3

Uživatelé finanční analýzy

Potřeba disponovat relevantními informacemi je považována v současné době za jeden z hlavních znaků řízení nejen hospodaření podniků. Takové informace, které vyhledávají řídící pracovníci, mohou být použitelné i dalšími uživateli, které s nimi přijdou do styku zprostředkovaně, například proto, že jsou bankami, investory či obchodníky a pro svou práci tyto informace potřebují stejně akutně, jako společnost, které se týkají. V tomto pojetí lze rozdělit uživatele finanční analýzy na externí a interní. 3.3.1

Externí uživatelé

V této skupině existují určité rozdíly s ohledem na citlivost informací a povinnosti, s jakými jsou data distribuována mezi externí uživatele. První skupinou je bezpochyby stát, který pomocí zákonů a vyhlášek nařizuje přesný rozsah požadovaných informací pro potřeby daňové, regulační a kontrolní. Velká část státu dodaných podkladů bývá veřejně dostupná a tedy společná s druhou skupinou uživatelů – konkurence a veřejnost. Volně dostupné informace použije konkurence k hodnocení své i konkurenční pozice na trhu či k srovnávací analýze vlastních výsledků. Vypovídací hodnota těchto analýz však závisí na kvalitě a množství uvolněných dat. V rozdílné situaci se nachází další skupina externích uživatelů, do které lze zařadit banky, věřitele a částečně i obchodní partnery (v závislosti na stupni spolupráce). Pro tyto uživatele jsou informace dodávány společností dobrovolně v takové struktuře, jakou konkrétní subjekt požaduje. Záleží tedy pouze na uvážení vedení a dohodě s protistranou, jaký rozsah dat uspokojí potřeby dané situace a přinese společnosti (i uživateli) požadovaný výsledek. 3.3.2

Interní uživatelé

Primárními uživateli finanční analýzy jsou manažeři a akcionáři (vlastníci) podniku. Pro potřeby řízení manažeři využívají data účetnictví a následně finanční analýzy se zaměřením na dlouhodobé srovnávání výsledků, optimalizaci majetkové struktury, financování a dalších hlediska. Zpracováním těchto informací pomáhá manažerům rozhodovat o budoucích krocích a celkovém hospodářském plánu. 25

Akcionáři resp. investoři potřebují z finanční analýzy především výsledky týkající se zhodnocování jejich vkladů a obecně sledují spíše účetní stránku analýzy, ale jejich zájmem je i hodnocení rizika a předpokládaná výnosnost dalších případných investic. Kromě rentability vkladů vlastníci či obecněji investoři hodnotí práci manažerů, tedy z finanční analýzy patrné srovnání různých ukazatelů v časové řadě a úspěšnost finančního řízení. Sekundárními interními uživateli jsou zaměstnanci společnosti, pro které jsou zásadní spíše stabilita a pozice z důvodu udržení pracovních míst a politika vyplácení mezd. Z finanční analýzy využijí jak data účetně-analytická (solventnost), tak i predikce budoucí situace podniku.

26

4

Praktická část

4.1

Vstupní údaje

Pro praktické demonstrování výše popsaných metod finanční analýzy byla vybrána společnost COLORLAK, a.s., která se zabývá převážně výrobní činností a je tedy vhodným subjektem zkoumání z pohledu externího finančního analytika z důvodu celkem standardního složení účetních výkazů, resp. položek v nich obsažených. Takto strukturovaná, a ve své podstatě normalizovaná, podoba vstupních údajů umožňuje přípravu výkazů pro potřeby finanční analýzy bez nutnosti agregování či dokonce eliminace některých problematických položek. Použitá data jsou vymezena ve vztahu ke sledovanému podniku jako samostatné jednotce i přesto, že subjekt je součástí skupiny, kde vystupuje jako většinový vlastník dalších firem a provádí konsolidaci účetních výkazů. Základnou pro horizontální analýzu všech sledovaných výkazů byl zvolen rok 2008.

4.2

Analýza absolutních ukazatelů

4.2.1

Horizontální analýza

4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy

27

Tabulka 2: Horizontální analýza aktiv

Relativní změna

COLORLAK, a.s.

Absolutní změna

2009

2010

Aktiva celkem

-6%

3%

-

36 603

Peníze Účty v bankách Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - podstatný vliv Stát - daňové pohledávky

-45%

-40%

-

538

-

261

428%

-22%

10 719

-

2 860

-30%

66%

-

19 022

29 664

-36%

-23%

-

47 510

- 19 436

-47%

-16%

-

1 051

-

190

Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Náklady příštích období Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Krátkodobá oběžná aktiva celkem

109%

-46%

970

-

862

14%

-69%

42

-

240

-7%

0%

14%

1%

-24%

39%

-12%

9%

5%

-15%

1 490

-

4 977

28%

-14%

625

-

407

-23%

5%

Software Ocenitelná práva Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

2672%

-13%

0%

0%

-96%

23%

0%

0%

-5%

-2%

-

5 191

-

2 385

-28%

-10%

-

7 963

-

1 953

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

102%

0%

126

-

57%

81%

2 021

4 557

Podíly v ovládaných a řízených osobách Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

7%

-2%

11 448

0%

0%

-

8 771

Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv

0%

0%

-

16 200

0%

-100%

16 200

- 16 200

Jiné pohledávky Stálá aktiva celkem

0%

-3%

5 950

7%

1%

25 918

Pramen: Práce autora

28

2009

-

2010 15 243

26

1

160

12

-

7 931

10 050

-

449

283

-

62 521 10 288

-

10 777 -

1 350

-

-

6 961

61

-

-

-

-

3 085

150 4 466

Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv

Relativní změna

COLORLAK, a.s.

Absolutní změna

2009

2010

2009

Pasiva celkem

-6%

3%

- 36 603

15 243

Závazky z obchodních vztahů

-32%

28%

- 21 530

12 691

0%

0%

Závazky - podstatný vliv

-68%

27%

-

7 719

980

Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění

-7%

0%

-

1 401

69

-14%

26%

-

306

501

Stát - daňové závazky a dotace

252%

-10%

1 679

-

224

1%

-13%

28

-

335

Dohadné účty pasivní

198%

210%

1 238

3 917

Jiné závazky

-14%

12%

426

319

Krátkodobé bankovní úvěry

0%

-2%

Krátkodobé finanční výpomoci

-4%

2%

Odložený daňový závazek

3%

Bankovní úvěry dlouhodobé

Závazky - ovládající a řídící osoba

Krátkodobé přijaté zálohy

2010

-

-

345

-

2 322

1 181

568

179%

7

417

-19%

-11%

- 10 566

Výdaje příštích období

13%

22%

60

Výnosy příštích období

80%

-44%

20

Cizí zdroje celkem

-13%

4%

0%

0%

-15%

-62%

Zákonný rezervní fond

5%

1%

668

205

Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

11%

3%

12 670

3 810

-70%

66%

9 323

2 661

1%

1%

3 149

3 599

Základní kapitál Ostatní kapitálové fondy

Vlastní kapitál celkem


29

-

-

-

110 -

- 39 752

-

866

20 11 644

-

5 027

-

3 077

Graf 1: Struktura aktiv v časové řadě

Struktura majetku 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

2008

2009

2010

Stálá aktiva celkem

363178

389096

393562

Krátkodobá oběžná aktiva celkem

274047

211526

222303


30

Graf 2: Struktura financování majetku v časové řadě

Struktura financování 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

2008

2009

2010

Vlastní kapitál celkem

325187

328336

331935

Cizí zdroje celkem

312038

272286

283930

Pramen: Práce autora Grafické doplnění horizontální analýzy rozvahy obsahuje data absolutní změny dílčích součtových položek aktiv a pasiv a zdůrazňuje podíly jednotlivých složek majetku a jeho financování na celkových veličinách.

31

4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát

Relativní změna 2009 2010

COLORLAK, a.s. Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy celkem Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Finanční výnosy celkem Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál ZS rezerv a opr. položek v prov. oblasti Ostatní provozní náklady Provozní náklady celkem Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Náklady z finančního majetku ZS rezerv a opravných položek ve fin. oblasti Finanční náklady celkem Náklady celkem


32

Absolutní změna 2009 2010

1%

-41%

421

-15%

14%

- 67 427

-76%

-417%

3%

20%

29

10%

-95%

778

-16%

48%

-

-

4 437

-

12 593 53 690

-

5 788 217

-

1 187

8 001 3 122

2%

132%

-14%

9%

145

8 638

- 71 678

39 285

234%

-17%

-32%

102%

-

2 165

4 600

-17%

74%

-

1 223

4 365

-14%

10%

- 72 901

43 650

0%

-40%

72

-19%

20%

- 56 296

-17%

-3%

- 10 403

-10%

5%

-

5%

0%

-12%

10%

-1%

942

-

-

235

10 675 46 724

-

1 647

5 970

2 822

33

-

-

2 568

1 888

51%

-

9

600

-18%

43%

-

155

300

-11%

3%

-

1 421

377

143%

-100%

-3%

31%

-84%

4 984 -

-

8 476

197

2 269

-54%

51 499

5 461

-66%

-18%

- 43 515

-13%

8%

- 63 946

-13%

-15%

3%

104%

153

0%

-100%

6 230

0%

-100%

-

6 230

6 230

-8%

29%

-

1 307

4 389

-13%

9%

- 65 253

39 946

-

1 460

-

4 086 35 557

-

1 472 5 861

-

6 230

4.2.2

Vertikální analýza

4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv

Podíl na celkových aktivech

COLORLAK, a.s.

2008

2009

2010

Aktiva celkem

100%

100%

100%

Peníze Účty v bankách

0%

0%

0%

0%

2%

2%

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - podstatný vliv Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky

10%

7%

12%

21%

14%

10%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Náklady příštích období Materiál

0%

0%

0%

5%

4%

6%

Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Krátkodobá oběžná aktiva celkem

1%

1%

1%

5%

5%

4%

0%

0%

0%

43%

35%

36%

Software Ocenitelná práva Nedokončený dl. nehmotný majetek Pozemky

0%

2%

2%

5%

6%

6%

1%

0%

0%

2%

2%

2%

Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí

16%

16%

16%

4%

3%

3%

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0%

0%

0%

1%

1%

2%

Podíly v ovládaných a řízených osobách Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

28%

31%

30%

0%

0%

1%

Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv

0%

0%

3%

0%

3%

0%

Jiné pohledávky Stálá aktiva celkem

0%

1%

1%

57%

65%

64%


33

Tabulka 6: Vertikální analýza pasiv

Podíl na celkových pasivech

COLORLAK, a.s.

2008

2009

2010

100%

100%

100%

10%

8%

9%

0%

0%

0%

2%

1%

1%

3%

3%

3%

0%

0%

0%

Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Dohadné účty pasivní Jiné závazky

0%

0%

1%

0%

0%

0%

Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Odložený daňový závazek Bankovní úvěry dlouhodobé Výdaje příštích období Výnosy příštích období Cizí zdroje celkem Základní kapitál Ostatní kapitálové fondy Zákonný rezervní fond Nerozdělený zisk minulých let VH běžného úč. období Vlastní kapitál celkem

18%

19%

18%

5%

5%

5%

0%

0%

0%

9%

7%

6%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

49%

45%

46%

28%

30%

29%

1%

1%

0%

2%

2%

2%

18%

21%

21%

2%

1%

1%

51%

55%

54%

Pasiva celkem Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezp. a zdrav. pojiš.


34

4.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztát Tabulka 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

Podíl na celkových výnosech/nákladech 2008 2009 2010

COLORLAK, a.s. Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy celkem Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Finanční výnosy celkem Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na soc. zabezp. zdrav. Poj. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál ZS rezerv a opr. položek v provozní oblasti Ostatní provozní náklady Provozní náklady celkem Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Náklady z finančního majetku ZS rezerv a oprav. položek ve fin. oblasti Finanční náklady celkem Náklady celkem


35

6%

7%

4%

87%

87%

90%

1%

0%

1%

0%

0%

0%

1%

2%

0%

1%

1%

2%

1%

1%

3%

99%

99%

98%

0%

0%

0%

1%

1%

2%

1%

1%

2%

100%

100%

100%

5%

6%

3%

57%

53%

58%

12%

11%

10%

12%

12%

12%

0%

0%

0%

4%

4%

4%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

3%

3%

2%

1%

2%

0%

2%

2%

2%

12%

2%

1%

13%

5%

4%

97%

97%

96%

2%

2%

2%

1%

1%

2%

0%

1%

0%

0%

1%

0%

3%

3%

4%

100%

100%

100%

4.3

Hodnocení analýzy absolutních ukazatelů

V následném hodnocení výsledků analýzy absolutních ukazatelů společnosti COLORLAK, a.s. vycházím z údajů dostupných externím uživatelům, které jsou upraveny dle likvidnosti (aktiva), splatnosti (pasiva) a typu toku (VZZ). Jak již bylo zmíněno výše, celková analýza pracuje s časovou řadou tří po sobě jdoucích účetních období (2008-2010). 4.3.1

Hodnocení horizontální analýzy

Statistický pohled na změny jednotlivých položek majetku by doporučoval soustředit pozornost na oba extrémy trendu, nicméně v kombinaci s informacemi, obsaženými ve vertikální analýze týž výkazů, a s pohledem účetně-ekonomickým je nutné vymezit pozornost na takové rozdíly, které mají v celkovém objemu relevantní váhu, jejich příčiny či důsledky lze interpretovat a vyvodit z nich určité závěry. Vysoký zůstatek bankovních účtů ke konci roku má zpravidla povahu strategickou – nastavené vnitřní cykly např. splatnosti či inkasa pohledávek, což odpovídá i v tomto konkrétním případě snížení tohoto druhu majetku v účetním období 2009 o celou třetinu. Struktura pohledávek však naznačuje, že v průběhu roku 2009 došlo úbytku celkových pohledávek v i po lhůtě splatnosti. Největší podíl na celkových pohledávkách v obdobích 2008 a 2010 představovaly pohledávky za ovládanými osobami a informace o platební morálce uvnitř skupiny nejsou k dispozici. Příčinu nárůstu konečného stavu bankovních účtů tedy ve svém důsledku vysvětluje pouze zvýšený provozní tok o položku Změna stavu pohledávek z provozní činnosti ve výkazu cash flow, která zahrnuje jak pohledávky samostatné obchodní činnosti, tak i změnu ostatních, především vnitroskupinových, pohledávek.

36

Graf 3: Vývoj celkových pohledávek

Pohledávky celkem 250000 200000 150000 100000 50000 0 Pohledávky celkem

2008

2009

2010

231264

177614

182736

Pramen: Práce autora Další změny v oběžných aktivech, zejména v položkách materiálu a změně stavu vlastních výrobků, resp. zboží a výrobky poukazují na relativně pomalý výrobní cyklus, kdy údaje účetní závěrky zachytí stavy ke konci účetního období a následný pohyb – dokončení výroby / prodej, patrný ze změny v přechodech jednotlivých období v časové řadě, je vykázán až v následujícím „měření stavů“. Z dostupných údajů o změnách v těchto souvisejících položkách je však zřejmý disproporcionální pokles výroby v roce 2009 a následná obnova objemu stavů ve výrobě a skladech v období 2010. Stálá aktiva mají ve srovnání s oběžným majetkem relativně stabilní průběh sledovaných období. Položky dlouhodobého nehmotného majetku – v tomto případě se jedná o software - vzrostly v roce 2009 v předchozím období realizované pořízení software. Informace o této investici nejsou k dispozici, nicméně vzhledem k typu činnosti podniku lze předpokládat, že se jedná o nový provozní či administrativní systém. Pokles stavu hmotného majetku (položky samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí), souvisí s později zmíněnou situací (a strategií) společnosti, týkající se prodeje tohoto druhu majetku v roce 2009.

37

Na straně pasiv vykazují data stabilnější průběh než položky majetku. Významnější změny lze pozorovat u závazků, jejichž struktura je podobná položkám pohledávek s tím rozdílem, že závazky z obchodních vztahů jsou zastoupeny většinově ve všech sledovaných obdobích. Další sledovanou položkou jsou závazky vůči státu a dotace. Společnost čerpá v určených obdobích státní neinvestiční dotace na výzkum nátěrových hmot a programu „Vzdělávej se“ a jejich nárůst je nejmarkantnější v roce 2009. Podnik dále vykazuje značné změny (konkrétně nárůst po všechna období) u položky Dohadné účty pasivní. Relevantní informace o původu tohoto nárůstu nejsou k dispozici, nicméně u výrobních podniků zpravidla tato položka popisuje určitý cyklus nakupovaných zásob a jejich promítnutí do účetnictví. Časové rozlišení v tomto případě vykazuje známky významných změn mezi jednotlivými obdobími, avšak z údajů absolutní změny je patrné, že tyto informace nejsou vzhledem k objemu relevantní. Analýza výkazu zisku a ztráty poskytuje v souhrnných řádcích poměrně jasné informace o změnách výnosů a nákladů za sledovaná účetní období. Rok 2008 představuje poměrně tvrdý benchmark pro další roky z hlediska realizovaných výnosů. Společnost naznačila ve výroční zprávě 2009 svou strategii, která reaguje na pokles tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb celkem prozaicky: „Snižování nákladů“. Co již ale ve výroční zprávě není na první pohled patrné, je způsob, jakým

byl

výpadek

tržeb

z provozní

činnosti

nahrazován

–

prodejem

dlouhodobého majetku. Následné snižování nákladů (nejvíce v položkách Spotřeba materiálu a energie, Služby a Mzdové náklady) v řádech desítek procent zjevně vedlo k určité stabilizaci činnosti a v následujícím období (2010) již trvalý pokles tržeb nepředstavoval takovou zátěž a výsledek hospodaření vykazoval výrazný nárůst.

38

Graf 4: Vývoj celkových nákladů a výnosů

Celkové náklady/výnosy 540000 520000 500000 480000 460000 440000 420000 400000

2008

2009

2010

Výnosy celkem

519507

446606

490256

Náklady celkem

506137

440884

480830


39

4.3.2

Hodnocení vertikální analýzy

Hodnocení podílu jednotlivých položek účetních výkazů navazuje víceméně na některá pozorování, vzniklá při hodnocení změn v čase. Analýza položek aktiv, vztažených k sumě celkových aktiv, dokresluje situaci v oblasti oběžných aktiv, kdy nejvýznamnější složkou celku jsou pohledávky, konkrétně za ovládanými osobami s podstatným vlivem, dosahující v jednotlivých letech výše 21 %, 14 %, resp. 10 % sumy celkových aktiv. Takto významné podíly poukazují na velký vliv vnitroskupinových transakcí na obchodní činnosti podniku samotného. Trend poklesu podílu této položky na úkor položky Pohledávky z obchodních vztahů (zejména v období roku 2010) však dokládá, že společnost stabilizuje svojí pozici ve vztahu k tržbám z její výrobní činnosti. V rámci stálých aktiv je složení majetku typické pro výrobní podnik s výjimkou „velikosti“ dceřiných společností a tedy i velikosti podílů v ovládaných osobách. Podnik vlastní své výrobní prostory a proto v dlouhodobém majetku figurují vysoké podíly položek Stavby a Pozemky. Na straně pasiv, konkrétně v analýze cizího kapitálu, je nápadná informace o struktuře financování aktivit podniku. Podíl krátkodobých úvěrů výrazně převyšuje ve všech sledovaných obdobích financování dlouhodobé. Údaje o výhodnosti této struktury nejsou v dostupných výkazech patrné, nicméně důkladnější vyhodnocení přiměřenosti poskytnou další části finanční analýzy podniku. Rozbor výkazu zisku a ztráty podporuje výše zmíněnou tezi o určité typičnosti výrobních podniků ve vztahu ke složení jejich nákladů a výnosů. Podíl výnosů z prodeje vlastních výrobků a služeb v kombinaci s výnosy z prodeje zboží dosahuje ve všech sledovaných obdobích hladiny 90 % a více z celkové sumy výnosů. Určitým rozdílem je již také zmíněná „snaha o stabilizaci“ v roce 2009, kdy došlo k vyššímu podílu tržeb z prodeje dlouhodobého majetku. Provozní náklady víceméně dominují podílu na celkových nákladech společnosti s výjimkou poměrně vysokého procenta úrokových nákladů, související s výrazným dluhovým financováním provozu.

40

4.4

Poměrová analýza

4.4.1

Rentabilita

Analýza rentability podniku se opírá o dva základní poměrové ukazatele, zmíněné v teoretické části. Důvodem pro omezení sledování pouze na ukazatele ROA a ROE je jejich univerzální obliba mezi externími uživateli i metodiky finanční analýzy jako takové. Varianty dalších použitelných poměrových ukazatelů jsou víceméně individuální a literatura (v tomto případě spíše její autoři) nemá jednotný názor na jejich vypovídací schopnost či použitelnost pro konkrétní typy společností. Graf 5: Vývoj ukazatelů rentability

Ukazatelé rentability 4,50% 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00%

2008

2009

2010

ROE

4,10%

1,22%

2,01%

ROA

3,86%

2,57%

2,87%

Pramen: Práce autora Z grafické ilustrace je patrný trend poklesu a mírné stabilizace mezi již zmíněným kritickým přechodem 2008 – 2009. Hodnoty rentability aktiv (ROA) zůstávají kladné i přes negativní působení (pokles) obou složek ukazatele. Oproti tomu prognóza, zda tendence růstu roku 2010 bude pokračovat i v dalších obdobích, je nejistá i přes aktivní politiku snižování nákladů podniku. Údaje rozkladu ukazatele 41

potvrzují hypotézu postupné stabilizace výsledných hodnot ukazatelů rentability aktiv. Tabulka 8: Veličiny ROA

Rentabilita tržeb (EBIT/tržby celkem) Obrátkovost aktiv (Tržby celkem/ Aktiva celkem)

2008 4,78% 0,81

2009 3,46% 0,74

2010 3,70% 0,78

Pramen: Práce autora Hodnocení ukazatele rentability vlastního kapitálu vyžaduje podrobnější analýzu jednotlivých složek, působících na výslednou hodnotu. Z celkového ukazatele a jeho trendu totiž není patrné, zda výrazný pokles v roce 2009 téměř na negativní hranici neměl v příslušném období i jiné negativní důsledky, zejména v souvislosti se zadlužeností resp. využíváním cizího kapitálu. 4.4.1.1 Analýza finanční páky

Analýza vychází ze základního vyjádření finanční páky a jejího vztahu k rentabilitě vlastního kapitálu ve formě ziskového účinku finanční páky. ROE = (EAT / Tržby) x (Tržby / Aktiva) x (Aktiva / Vlastní kapitál) ≡ (EBIT/ Tržby) x (Tržby / Aktiva) x (EAT / EBT) x (EBT / EBIT) x (Aktiva / Vlastní kapitál) Z tohoto rozkladu je patrné, které položky ovlivňují ukazatel ROE. Součin (EBT / EBIT) x A/E se nazývá ziskový účinek finanční páky a pokud platí vztah (EBT / EBIT) x A/E > 1, ovlivňuje použití cizích zdrojů pozitivně rentabilitu vlastního kapitálu.

42

Graf 6: Vliv cizích zdrojů na rentabilitu vlastního kapitálu

Ziskový účinek finanční páky 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Ziskový účinek finanční páky

2008

2009

2010

1,07

0,68

0,99

Pramen: Práce autora Vliv cizího kapitálu na ROE byl pozitivní pouze v roce 2008. Následná období ukazují opět trend stabilizace po výrazném propadu období 2009. Tato situace naznačuje, že management financování činnosti není optimální a vysoké zadlužení v kombinaci se strukturou tohoto zadlužení může při nepříznivé situaci ohrozit pozici podniku resp. jeho vedení ve vztahu k vlastníkům.

43

4.4.1.2 Du Pont rozklad Schéma 2: Pyramidový Du Pont rozklad COLORLAK, a.s. 2009

ROE 0,0122

ROA

Finanční páka

0,0257

1,83 Obrat celkových aktiv

Ziskové rozpětí 0,009

0,74

EAT

Tržby

4015

446547

Aktiva

Vlastní kapitál

600622

328336

Obrat stálých aktiv

Obrat oběžných aktiv

1,15

2,11

Tržby

Stálá aktiva

Tržby

Oběžná aktiva

446547

389096

446547

211526


4.4.2

Aktivita

Ukazatele obrátkovosti různých druhů majetku nemají pro praktickou část finanční analýzy zásadní význam z důvodu absence detailních informací o strategii podniku. Interpretace „počtu obrátek“ proto není zcela relevantní údaj pro hodnocení způsobu využívání majetku a v této části nebudou tyto ukazatele použity. Zvolené ukazatele doby obratu zásob, pohledávek, oběžných aktiv a krátkodobých používají ve výpočtech bankovní model počtu dnů v roce (360E/360).

44

Graf 7: Doba obratu sledovaných veličin

Doba obratu 300 250 Dny

200 150 100 50 0

2008

2009

2010

Doba obratu zásob

49

52

52

Doba obratu pohledávek

139

124

123

Doba obratu oběžných aktiv

279

250

247

Doba obratu krátkodobých závazků

76

65

74

Pramen: Práce autora Doba obratu jednotlivých veličin je celkově poměrně vysoká. Zásadou správného finančního řízení podniku je minimalizace doby obratu a v tomto případě dochází k situaci, kdy doba obratu pohledávek (tedy průměrná doba inkasa pohledávky) přesahuje dobu splácení krátkodobých závazků, z čehož lze usuzovat, že politika řízení pohledávek buď dovoluje delší splatnost, nebo platební morálka zákazníků je nízká a zároveň společnost financuje svou činnost z velké části krátkodobými úvěry (jak je již patrné z analýzy absolutních ukazatelů). Interpretace doby obratu zásob je problematická bez doplňujících informací, nedostupných externím analytikům. Obecně lze předpokládat, že doba, po kterou jsou zásoby vázány v podniku, souvisí s náročností výroby či vysokými požadavky na minimální velikost zásob, nicméně nelze vyloučit ani špatně nastavené limity nákupu zásob a problematické vymáhání pohledávek. 4.4.3

Likvidita

Vzhledem k postavení ukazatelů likvidity ve finanční analýze jsou výsledné hodnoty porovnávány s určitým intervalem „přiměřenosti“, který v tomto případě vychází z použité metodiky. 45

Pro ukazatel běžné likvidity nabývá tento interval hodnot <1,5;2,5>, kdy spodní hranice je kritická mez rizika platební neschopnosti. Hodnoty rychlé likvidity by se měly pohybovat v rozmezí <1;1,5> a peněžní likvidita doporučuje minimální hranici 0,5. Vypovídací schopnost peněžní likvidity je však mizivá z důvodu měření hodnot k okamžitému datu a absence informací o struktuře a splatnosti závazků k tomuto okamžiku. Graf 8: Ukazatele likvidity

Likvidita 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

2008

2009

2010

Bežná likvidita

2,51

2,90

2,48

Rychlá likvidita

1,86

2,10

1,77

Peněžní likvidita

0,03

0,17

0,11

Pramen: Práce autora S výjimkou již zmíněného problému s peněžní likviditou vykazují hodnoty bezpečnou schopnost podniku hradit své závazky. Problémem se však stává poměrně vysoká hodnota běžné likvidity. Faktory, které mohly přispět k vysokým hodnotám tohoto ukazatele, jsou pomalá doba obratu zásob a vysoký stav pohledávek. Struktura pohledávek, patrná z předchozí analýzy, nenaznačuje velký podíl nedobytných pohledávek, protože velká část celkové veličiny sestává z vnitropodnikových vztahů. Celkově lze hodnotit platební schopnost podniku kladně.

46

4.4.4

Zadluženost

Zvolené ukazatele zadluženosti pomohou zhodnotit úroveň financování podniku a její přiměřenost ve vztahu k rentabilitě. Graf 9: Veličiny hodnocení zadluženosti podniku

Zadluženost 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

2008

2009

2010

Equity ratio

0,51

0,55

0,54

Debt ratio

0,49

0,45

0,46

Úrokové krytí

2,19

1,59

2,14

Pramen: Práce autora Podíl využívání cizího kapitálu resp. vlastního kapitálu ve financování aktivit společnosti vykazuje vcelku stabilní výsledky, kdy jednotlivé složky inklinují k vyvážené struktuře 50 % Vlastní kapitál/ 50 % Cizí kapitál. Zásadní je však informace o úrokovém krytí. Tento ukazatel v podstatě vyjadřuje, kolikrát lze ze zisku (v tomto případě je použit EBIT) uhradit úroky z použití cizího kapitálu. V našem případě je zřejmé, že podnik nedosahuje vzhledem k úrokům takového zisku, aby mohl uspokojit pohledávky věřitelů v případě existenčních problémů. Použitá metodika předpokládá hodnotu úrokového krytí na minimální hranici 5,032 (s předpokladem, že čím vyšší hodnota, tím lepší výsledek) a analyzované výsledky jsou hluboko pod touto hranicí. Z hlediska kritéria uspokojení věřitelů

32


47

vykazuje společnost zásadní nedostatky a může mít problémy se získáváním investorů v budoucnu. 4.4.5

Poměrové ukazatele na bázi cash flow

Tabulka 9: Agregované údaje výkazu cash flow

2008 9827 47564 -48318 -5378 -6133 3694

Stav peněžních prostředků na začátku úč. období Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čistý peněžní tok Stav peněžních prostředků na konci úč. období

2009 3694 36640 -15034 -11425 10181 13875

2010 13875 20825 -16259 -7687 -3121 10754

Pramen: Práce autora Graf 10: Analýzu ukazatelů založených na cash flow

Poměrové ukazatele cash flow 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00

2008

2009

2010

Cash likvidita

0,44

0,46

0,21

Krytí čistých dluhů

0,15

0,14

0,08

Cash rentabilita vlastního kapitálu

15%

11%

6%

Pramen: Práce autora Podobně jako v případě analýzy likvidity na bázi rozvahy vyjadřují ukazatelé cash likvidity a krytí čistých dluhů schopnost podniku hradit své závazky. V tomto případě však používají k poměřování hodnotu peněžních toků. Poměr schopnosti krýt krátkodobé závazky vyprodukovaným provozním cash flow nedosahuje ani 48

hodnoty 1, což může signalizovat nedostatečnou tvorbu peněžních prostředků v provozní činnosti a nutnost využívání dodatečného financování chodu podniku. Z předchozí analýzy je patrné, že podnik preferuje financování krátkodobými úvěry a takto strukturovaný dluh a klesající trend ukazatele potvrzují hypotézu o nepříliš stabilní finanční pozici. Cash rentabilita vlastního kapitálu je vyšší než ukazatel rentability vlastního kapitálu a teoreticky by tento poměr měl vyjadřovat možnost použít zisk běžného období např. k výplatě dividend. Z údajů výročních zpráv však vyplývá, že k tomuto kroku nedošlo.

49

4.5

Bonitní a bankrotní modely

4.5.1

Altmanovo Z-skóre Z = 3,3 x X1 + 1,0 x X2 + 0,6 x X3 + 1,4 x X4 + X5

Graf 11: Výsledné Altmanovo Z- skóre

Altmanovo Z-skóre 2,95 2,9 2,85 2,8 2,75 2,7 2,65 2,6 2,55 Z

2008

2009

2010

2,718059319

2,917721049

2,701779841

Pramen: Práce autora V letech 2008 a 2010 výsledná skóre neumožňují posouzení rizika bankrotu společnosti, neboť hodnoty spadají do intervalu „šedé zóny“. Období 2009 vykazuje finanční stabilitu podniku a nízké riziko bankrotu.

50

4.5.2

Tafflerův model Z = 0,53 x R1 + 0,13 x R2 + 0,18 x R3 + 0,16 x R4

Graf 12: Skóre podle Tafflerova modelu

Tafflerův model - skóre 0,35 0,34 0,33 0,32 0,31 0,30 0,29 0,28 0,27 0,26 Z

2008

2009

2010

0,34

0,29

0,32

Pramen: Práce autora Podnik ve sledovaných obdobích podle výsledků modelu nevykazuje náchylnost k bankrotu. V návaznosti na Altmanův i Tafflerův model je nutné dodat, že ukazatele, ze kterých jsou bankrotní modely sestaveny, obsahují údaje z účetních výkazů, a tedy výsledná zjištění trpí stejnými problémy jako ukazatele samotné. Z předchozích částí analýzy je patrné, že údaje na bázi klasických účetních výkazů z velké části vykreslují finanční situaci podniku pozitivně, avšak ukazatele na bázi cash flow tuto hypotézu (opět částečně) vyvracejí.

51

4.5.3

Kralicekův quicktest

Graf 13: Kralicekův quicktest

Kralicekův quicktest 4,5 4 3,5

Body

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

2008

2009

2010

R1

4

4

4

R2

4

4

3

R3

1

1

1

R4

3

3

1

FS

3

3

2,25

Pramen: Práce autora Řádek FS vyjadřuje finanční situaci podniku v jednotlivých letech. Výsledky modelu navrhují hodnotit podnik jako velmi dobrý v letech 2008 a 2009 a nadprůměrný v roce 2010.

52

5

Závěr

V teoretické rovině byla představena metodika finanční analýzy z pohledu různých autorů. Přístup ke zpracování konkrétních dat, ukazatelů a jejich následné hodnocení, kategorizování a poměřování je v některých případech velmi rozdílný, avšak základní rámec informací, které finanční analýza jako finančně – ekonomický obor považuje za nezbytné, se příliš neliší. Analýza absolutních ukazatelů představovala v metodologické části oblast, kde došlo k nejmenším rozdílům v její struktuře. Citovaní autoři (a v důsledku i autor této práce) považují horizontální a vertikální analýzu účetních výkazů za základní nástroj seznámení se s podnikem především pro externí analytiky, kteří nemají hlubší znalost poměrů uvnitř subjektu a spoléhají při finanční analýze na veřejně dostupná data. V konečném hodnocení situace podniku však takto získané informace neobstojí jako samostatné kritérium verdiktu a interpretace musí být kombinována s ostatními zjištěními dalších zkoumaných oblastí, ukazatelů a veličin. Průzkumem relevantní metodiky poměrové analýzy došlo k určité redukci (resp. výběru) množství použitelných ukazatelů i dat pro jejich zpracování. Důvod k tomuto postupu vychází již ze samotné podstaty finanční analýzy. Teorie totiž zastává názor, že samotná externí analýza je velmi subjektivní – podstatou totiž není přesná kategorizace údajů, ale jejich interpretace. Práce tedy představuje metodiku,

která

vychází

z poznatků,

získaných

kombinovaně

z různých

informačních zdrojů, zároveň však nepreferuje žádné konkrétní zpracování jednoho autora. Takto strukturovaný výběr poskytuje přiměřeně široký pohled na problematiku, ale zachovává potřebný rozsah pro analyzování finanční situace podniku. Výběr, příprava a zpracování dat, modelů a dílčích analýz pro praktickou část práce vychází z uvedené teze o subjektivním přístupu ke každé jednotlivé finanční analýze podniku. Vybraná společnost je představitelem výrobního odvětví a proto i zvolené postupy (a následná interpretace výsledků) počítá s charakteristikou tohoto druhu podnikání. Příprava dat byla provedena především s ohledem na poměrové ukazatele a veličiny v nich použité a agreguje či přesouvá některé

53

položky účetních výkazů, získaných v typizované podobě z výročních zpráv podniku. Zpracování finanční analýzy společnosti COLORLAK, a.s. proběhlo v návaznosti na výše uvedený rámec obecné metodiky a struktura kopíruje teoreticky představené oblasti analýzy absolutních ukazatelů, poměrové analýzy, bonitních a bankrotních modelů. V první části hodnocení došlo k analýze časové řady účetních období 2008 až 2010 z hlediska absolutních a relativních změn jednotlivých položek upravených výkazů rozvahy, výkazu zisku a ztrát a výkazu cash flow. Dle analyzovaných dat docházelo v podniku ve sledovaných obdobích k stabilizaci hospodaření v účetním období 2010 po propadu přechodu let 2008 a 2009 zejména v oblasti tržeb z prodeje vlastních výrobků a materiálu. Pokles těchto položek společně s velkým podílem nesplacených pohledávek na celkové sumě aktiv vedl podnik k zavedení úsporné strategie snižování provozních nákladů a částečnému financování své činnosti prodejem dlouhodobého majetku v roce 2009. Z analýzy pohledávek a závazků je patrné, že velký dopad na stav celkových položek oběžných aktiv resp. cizího kapitálu mají vnitroskupinové operace, které bez znalosti skutečných poměrů nebylo možné rozebrat. Strategie financování společnosti inklinuje k využívání krátkodobého úvěrování, což při struktuře majetku a následné analýze aktivity majetku podniku může představovat riziko pro podnik a jeho věřitele. Druhá část, která se zabývá jednotlivými poměrovými ukazateli, upřesňuje jednotlivé oblasti hospodaření z pohledu likvidity, aktivity, zadluženosti, rentability a zpracovává některé bonitní a bankrotní modely. Z hlediska rentability vlastního kapitálu (ROE) a aktiv (ROA) na bázi rozvahy a výkazu zisku a ztráty vykazuje společnost pokles obou ukazatelů v roce 2009 a následný pomalý růst v následujícím období, nicméně hodnoty ROE i ROA zůstávají kladné i přes nepříznivé působení cizího kapitálu na rentabilitu vlastního kapitálu v letech 2009 a 2010. V oblasti aktivity zjištěné údaje poukazují na dlouhé doby obratu sledovaných položek, zejména pohledávek a oběžných aktiv celkově. Příčiny těchto výsledků mohou být zejména špatná platební morálka dlužníků popř. nesprávně nastavená politika vymáhání pohledávek či vnitroskupinové faktory 54

resp. pomalý výrobní cyklus a výpadky odbytu, které jsou zmíněny ve výroční zprávě roku 2009 jako důsledek celosvětové finanční krize. Kritéria platební schopnosti (ukazatelé likvidity) a zadluženosti podporují předchozí zjištění o negativním vlivu financování aktivit krátkodobými dluhy na finanční zdraví podniku. Likvidita na bázi rozvahy modeluje bezproblémovou schopnost splácet své závazky, nicméně podobný ukazatel na bázi cash flow poukazuje na stav, kdy tvorba peněžních prostředků z provozní činnosti nepokrývá závazky v takovém poměru, v jakém „klasické“ rozvahové vyjádření naznačuje. Struktura závazků, především jejich splatnost, je však sledována k datu sestavení výkazů a hodnocení tedy není příliš relevantní již z podstaty samotného ukazatele (toková veličina / stav k datu). Oblast zadluženosti však obsahuje informace, které mohou potenciálně představovat riziko. Z údajů je totiž patrný velký objem nákladových úroků a jejich krytí, ať už z hlediska zisku či peněžního toku, není dostatečně vysoké, aby mohl být věřitel v případě nutnosti uspokojen. Opět zde platí trend stabilizace ve sledovaných obdobích. Bonitní i bankrotní modely hodnotí podnik pozitivně, bez velkého rizika bankrotu. Celkově lze hodnotit společnost COLORLAK, a.s. jako výrobní podnik, který byl zasažen výpadkem odbytu v předešlých letech, snažící se o stabilizaci do budoucna optimalizací nákladů. Podnik využívá cizí zdroje k financování své činnosti spíše neefektivně – dává přednost krátkodobým úvěrům i přes značný podíl dlouhodobého majetku, a platí za tyto dluhy vysoké úroky, které však nejsou dostatečně podloženy tvorbou prostředků k jejich úhradě. Výrobní cyklus je pomalý a vztahy s odběrateli z titulu správy pohledávek nejsou vhodně nastaveny.

55

6

Seznam použité literatury

CHUNG, Joanna; GUERRERA, Francesco. SEC subpoenas big banks over CDOs. The Financial Times Limited. [Online] 16. 1. 2010. [Citace: 17. 10. 2011.] dostupné na world wide web: . FONS, S., Jerome; PARTNOY, Frank. Rated F for Failure. The New York Times Company. [Online] 16. 03. 2009. [Citace: 19. 3. 2012.] dostupné na world wide web:

<

http://www.nytimes.com/2009/03/16/opinion/16partnoy.html?_r=3&ref=opinion>. Gramm-Leach-Bliley Act, Public law No. 106-102. [Online] 12.11.1999. [Citace: 19. 3.

2012.]

dostupné

na

word

wide

web:

<

http://thomas.loc.gov/cgi-

bin/query/D?c106:4:./temp/~c106VnHYT8::>. GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. str. 318. ISBN: 978-80-8692926-2. HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 180s. ISBN 978-80-7357-492-5 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza - krok za krokem. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2005. str. 137. ISBN: 80-7179-321-3. KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví díl II – Finanční analýza účetních výkazů. 1. Praha: POLYGON, 1995. 300 s. ISBN 80901778-4-0. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 2. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. str. 464. ISBN: 978-80-247-1992-4.

56

WALSH WILLIAMS, Mary. Audits Faults New York Fed in A.I.G. Bailout. The New York Times Company. [Online] 16. 11. 2009. [Citace: 18. 10. 2011.] dostupné na world

wide

web:

. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

57

7

Seznam tabulek

Tabulka 1: Hodnocení Kralicek quicktest.............................................................. 19 Tabulka 2: Horizontální analýza aktiv ................................................................... 28 Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv .................................................................. 29 Tabulka 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ......................................... 32 Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv ....................................................................... 33 Tabulka 6: Vertikální analýza pasiv ...................................................................... 34 Tabulka 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................. 35 Tabulka 8: Veličiny ROA....................................................................................... 42 Tabulka 9: Agregované údaje výkazu cash flow................................................... 48

8

Seznam grafů

Graf 1: Struktura aktiv v časové řadě ................................................................... 30 Graf 2: Struktura financování majetku v časové řadě ........................................... 31 Graf 3: Vývoj celkových pohledávek ..................................................................... 37 Graf 4: Vývoj celkových nákladů a výnosů ........................................................... 39 Graf 5: Vývoj ukazatelů rentability ........................................................................ 41 Graf 6: Vliv cizích zdrojů na rentabilitu vlastního kapitálu ..................................... 43 Graf 7: Doba obratu sledovaných veličin .............................................................. 45 Graf 8: Ukazatele likvidity ..................................................................................... 46 Graf 9: Veličiny hodnocení zadluženosti podniku ................................................. 47 Graf 10: Analýza ukazatelů založených na cash flow ........................................... 48 58

Graf 11: Výsledné Altmanovo Z- skóre ................................................................. 50 Graf 12: Skóre podle Tafflerova modelu ............................................................... 51 Graf 13: Kralicekův quicktest ................................................................................ 52

9

Seznam schémat

Schéma 1: Pyramidový Du Pont rozklad .............................................................. 11 Schéma 2: Pyramidový Du Pont rozklad COLORLAK, a.s. 2009 ......................... 44

10

Seznam příloh

Příloha 1: Rozvaha COLORLAK, a.s. 2008-2010................................................. 60 Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty COLORLAK, a.s. 2008-2010 ............................... 63 Příloha 3: Cash flow COLORLAK, a.s. 2008-2010 ............................................... 65

59

Příloha 1: Rozvaha COLORLAK, a.s. 2008-2010 (údaje uvedeny v tis. Kč) COLORLAK, a.s. Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry Půjčky a úvěry - ovl. a řídící osoba, podst. vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky

2008 637225 0 363178 41878 0 0 385 34268 0 0 7225 0 146051 9925 103928 28503 0 0 123 3572 0 0 175249 175249 0 0 0 0 0 0 272907 70542 33396 3753 31185 0 2208 0 0

2009 600622 0 366946 45205 0 0 10673 34268 0 0 264 0 135044 9925 98737 20540 0 0 249 5593 0 0 186697 186697 0 0 0 0 0 0 232376 64277 25465 3304 32675 0 2833 0 22150

2010 615865 0 371562 43916 0 0 9323 34268 0 0 325 0 135263 9925 96352 18587 0 0 249 10150 0 0 192383 183612 0 0 0 0 8771 0 242991 69226 35515 3587 27698 0 2426 0 22000

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

0 0 0 0 0 0 0 0 198671 63778 0 131096 0 0 2239 894 305 359 3694 1187 2507 0 0 1140 1140 0 0

0 0 16200 0 0 0 5950 0 132074 44756 0 83586 0 0 1188 1864 347 333 13875 649 13226 0 0 1300 1300 0 0

0 16200 0 0 0 0 5800 0 141011 74420 0 64150 0 0 998 1002 107 334 10754 388 10366 0 0 1312 1312 0 0

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly k přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let

637225 325187 178544

600622 328336 178544

615865 331935 178544

0 5799 0 5799 0 0 13024 13024 0 114482

0 4933 0 4933 0 0 13692 13692 0 127152

0 1856 0 1856 0 0 13897 13897 0 130962

Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

114482 0 13338 311566 0 0 0 0 0 226 0 0 0

127152 0 4015 271734 0 0 0 0 0 233 0 0 0

130962 0 6676 283288 0 0 0 0 0 650 0 0 0

0 0 0 0 0 0 226 108582 66898 11 11389

0 0 0 0 0 0 233 80145 45368 11 3670

0 0 0 0 0 0 650 98063 58059 11 4650

0 21027 2250 666 2651 0 624 3066 202758 54768 115781 32209 472 447 25

0 19626 1944 2345 2679 0 1862 2640 191356 44202 116126 31028 552 507 45

0 19695 2445 2121 2344 0 5779 2959 184575 39175 113804 31596 642 617 25

Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty COLORLAK, a.s. 2008-2010 (údaje uvedeny v tis. Kč) COLORLAK, a.s.

2008 30059 26559 3500 460710 453824 5824 1062 349701 290179 59522 114509 83887 59824 717 22157 1189 845 12687 15244 7619 7625 11123 3493 7630

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál ZS rezerv a opr. položek v prov. oblasti a komplex. nákladů příštích období -61640 Ostatní provozní výnosy 6396 Ostatní provozní náklady 66279 Převod provozních výnosů 0 Převod provozních nákladů 0 Provozní výsledek hospodaření 22968 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 0 Prodané cenné papíry a podíly 0 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0 Výnosy z podílů v ovládaných a řizených osobách a úč. jedn. pod podst. vlivem 0 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 0 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 0 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0 Náklady z finančního majetku 0 Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 0

2009 30480 26631 3849 388875 386397 1387 1091 283002 233883 49119 109722 75373 53854 750 19589 1180 690 11266 14835 8397 6438 15910 8477 7433

2010 17887 15956 1931 436994 440087 -4401 1308 328079 280607 47472 110846 80683 56676 750 21477 1780 990 11643 9956 396 9560 9703 1 9702

-10141 6541 22764 0 0 15236 0 0 0

-4680 15179 18678 0 0 18964 0 0 0

0 0 0 0 6230 0

0 0 0 0 0 0

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložena Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

0 0 402 11197 6696 5499 0 0 -9598 32 32 13338 0 0 0 0 0 0 0 13338 13370

0 -6230 1344 9737 4531 5652 0 0 -9514 1707 1699 8 4015 0 0 0 0 0 0 0 4015 5722

0 0 1109 8265 9131 11513 0 0 -9538 2750 2334 416 6676 0 0 0 0 0 0 0 6676 9426

Příloha 3: Cash flow COLORLAK, a.s. 2008-2010 (údaje uvedeny v tis. Kč) COLORLAK, a.s. Stav peněžních prostředků na začátku úč. období Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti za účetní období Účetní odpisy stálých aktiv ZS opr. položek k nabytému majetku, rezerv a přech. účtů A a P Změna stavu časového rozlišení a dohadných účtů Změna stavu pohledávek z provozní činnosti Změna stavu krátkodobých závazků Zvýšení krátkodobých úvěrů a finanční výpomoci Snižení krátkodobých úvěrů a finanční výpomoci Změna stavu krátkodobého finančního majetku Změna stavu zásob Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Změna stavu finančních investic Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků Zvýšení středně a dlouhodobých úvěrů Snížení středně a dlouhodobých úvěrů Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čistý peněžní tok Stav peněžních prostředků na konci úč. období

2008 9827 13338 12687 32 -2752 -27716 6293 62622 0 0 -16942 47564 0 0 47564 -12463 0 -35855 -48318 -397 0 -11100 6119 -5378 -6133 3694

2009 3694 4015 11266 0 1116 44489 -29679 0 -836 0 6265 36640 0 0 36640 -3586 0 -11448 -15034 7 0 -10566 -866 -11425 10181 13875

2010 13875 6676 11643 0 4235 -9027 14002 0 -1754 0 -4949 20825 0 0 20825 -10573 0 -5686 -16259 417 0 -5027 -3077 -7687 -3121 10754

Finanční analýza společnosti COLORLAK, a.s

Recommend Documents