Finanční analýza podniku Financial Analysis

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

Finanční analýza podniku Financial Analysis Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Bc. Petr Suchánek

Brno, duben 2008

Jméno a příjmení autora:

Bc. Petr Suchánek

Název diplomové práce:

Finanční analýza podniku

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Financial Analysis

Ka t e d r a:

podnikového hospodářství

Ve d o u c í di p l omové p r á c e:

Doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Ro k ob h a j ob y:

2008

Anotace Tato diplomová práce, která nese název „Finanční analýza podniku“, se zabývá teoretickou a praktickou stránkou finanční analýzy podniku. Na začátku teoretické části jsou definovány hypotézy, které jsou v práci na základě matematicko-statistických metod ověřovány. Teoretická část dále obecně vymezuje finanční analýzu a vymezuje její jednotlivé metody. Praktická část obsahuje praktickou aplikaci metod finanční analýzy ve společnosti Wolseley Czech Republic a ověřování definovaných hypotéz. Hlavním přínosem mé diplomové práce je popis finanční situace podniku za posledních 13 let, ve které se podnik nachází a navržení doporučení ke zlepšení.

Annotation This thesis, entitled “Financial Analysis“, deals with theory and practice of financial management.At the beginning are defined hypothesis which are subsequently verificated through statistic methods. The theoretical part contains definition of financial analysis and defined various method of financial analysis. The practical part contains aplication of financial analysis methods in Wolseley Czech Republic and verification of defined hypothesis. The main contribution of my work is a description of financial situation in Wolseley Czech Republic during last 13 years and suggestion of recommendation .

Klíčová slova Finanční analýza, elementární metody finanční analýzy, poměrové ukazatele, statistické metody

Keywords Financial analysis, elementary methods of financial analysis, financial ratios, statistic methods

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Finanční analýza podniku vypracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Petra Suchánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2008

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat Doc. Ing. Petru Suchánkovi, Ph.D. za velmi ochotný přístup a cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat managementu společnost Wolseley Czech Republic spol. s r.o. za poskytnutí finančních podkladů a vytvoření prostředí pro zpracování této práce.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................................ 13 Obecné informace........................................................................................................................................... 13 Pracovní hypotézy .......................................................................................................................................... 14 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................ 15 Finanční analýza podniku ........................................................................................................................... 15 Historie finanční analýzy............................................................................................................................ 15 Zdroje dat a ukazatele finanční analýzy ..................................................................................................... 16 Uživatelé finanční analýzy ......................................................................................................................... 17 Přístupy k finanční analýze ........................................................................................................................ 18 Metody finanční analýzy ............................................................................................................................ 19 Elementární metody ................................................................................................................................... 19 Analýza absolutní ukazatelů ....................................................................................................................... 20 Analýza rozdílových ukazatelů .................................................................................................................. 21 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................................................. 23 Analýza soustav ukazatelů ......................................................................................................................... 32 Vyšší metody finanční analýzy – matematicko-statistické metody............................................................ 38 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................................... 40 Informace o podniku ...................................................................................................................................... 40 Analýza rozvahy ............................................................................................................................................. 40 Aktiva ......................................................................................................................................................... 40 Pasiva ......................................................................................................................................................... 45 Analýza výkazů zisků a ztrát .......................................................................................................................... 48 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................................................................... 56 Analýza ukazatelů rentability ..................................................................................................................... 56 Analýza ukazatelů aktivity ......................................................................................................................... 58 Analýza ukazatelů zadluženosti ................................................................................................................. 60 Ukazatele likvidity ..................................................................................................................................... 61 Ukazatele na bázi čistého pracovního kapitálu .......................................................................................... 62 Pyramidová soustava ukazatelů...................................................................................................................... 64 Analýza bonitních a bankrotních modelů ....................................................................................................... 65 Bonitní modely ........................................................................................................................................... 65 Bankrotní modely ....................................................................................................................................... 67 Testování hypotéz........................................................................................................................................... 69 Popis výstupních tabulek programu SPSS ................................................................................................. 69

Hodnocení výsledků finanční analýzy společnosti Wolseley Czech Republic .............................................. 79 Hospodaření roku 2004 .................................................................................................................................. 79 Hospodaření roku 2005 .................................................................................................................................. 79 Hospodaření roku 2006 .................................................................................................................................. 79 Hospodaření roku 2007 .................................................................................................................................. 79 Silné a slabé stránky podniku ......................................................................................................................... 80 Doporučení ke zlepšení finanční situace podniku .......................................................................................... 80 Závěr................................................................................................................................................................... 82 Seznam použité literatury ................................................................................................................................... 83 Ostatní zdroje ..................................................................................................................................................... 84 Internet ............................................................................................................................................................... 84 Přehled tabulek ................................................................................................................................................... 85 Přehled grafů a obrázků...................................................................................................................................... 86 Seznam příloh ..................................................................................................................................................... 88

ÚVOD Obecné informace Finanční analýza v dnešní době představuje nedílnou součást finančního řízení podniku. Skrze finanční analýzu získává podnik zpětnou vazbu o očekávaném a skutečném stavu, ve kterém se jednotlivé podnikové oblasti nacházejí. Finanční analýza se primárně nezaměřuje na identifikaci jednotlivých faktorů a příčin, které ovlivňují ekonomickou situaci podniku, ale zaměřuje se na analýzu jejich působení. Díky finanční analýze založené na datech delšího časového období lze identifikovat slabá místa podniku, která se mohou v budoucnosti stát hrozbou nebo mu působit problémy. Na druhou strany lze identifikovat také silné stránky podniku, o které se bude možné v budoucnosti opřít. Výsledky z finanční analýzy neposkytují informace pouze managementu podniku, ale také další zainteresovaným subjektům v podniku jako jsou věřitelé, dodavatelé, zaměstnanci podniku, bankovní instituce a další. Cílem této práce je na základě teoretických poznatků provést finanční analýzu vybraného podniku na základě jeho účetních dat za dostatečně dlouhé časové období. Finanční analýza bude provedena elementárními metody, na které budou následně navazovat metody vyšší matematickostatistické. Na základě provedené analýzy dostatečně dlouhé časové řady dat budu schopen popsat vývoj i skutečný stavu finančního hospodaření podniku, který následně využiji k doporučení o možném dalším směřování podniku. Subjektem finanční analýzy v této diplomové práci bude společnost Wolseley Czech Republic spol. s r.o. (OKEČ 51.18). Jako podklad slouží účetní výkazy od roku 1994 do roku 2007. V teoretické část této práce je zaměřena na obecné uvedení do problematiky finanční analýzy. První část je věnovaná obecné charakteristice finanční analýzy, z kterých zdrojů čerpá své informace a pro koho mohou být výsledky finanční analýzy užitečné. Následuje vymezení metod finanční analýzy, na které navazuje detailnější popis jednotlivých ukazatelů, které se ve finanční analýze používají. Na teoretickou část navazuje část praktická. Praktická část začíná vymezením podniku, který budu analyzovat, aby si čtenář mohl zasadit průběh a výsledky analýzy do konkrétnějšího rámce. Dále následuje samotná analýza, která je provedena na základě účetních výkazu analyzované společnosti a následuje ověření definovaných hypotéz pomocí matematicko-statistický metod. Po praktické části následuje závěr, ve kterém dochází ke shrnutí výsledků praktické části a identifikaci silných a slabých stránek podniku, na které navazuje návrh doporučení, který by měl pomoci se se slabými stránkami, popř. identifikovanými problémy vypořádat.

13

Pracovní hypotézy Cílem potvrzením či vyvrácení níže definovaných hypotéz je identifikace trendů, které v podniku probíhají. Hypotézy vycházejí jednak z teorií, jejichž platnost díky praktické aplikaci ověřují, jednak slouží k přesnějšímu rozlišení faktorů, které ovlivňují hospodářský výsledek podniku.

1. S růstem tržeb za zboží dochází k růstu obchodní marže Podnik je schopen růst tržeb pozitivně promítnout do obchodní marže a tím zefektivnit svou provozní činnost. Pokud by podnik zvyšoval své tržby, ale náklady na prodané zboží by se zvyšovali rychleji než tržby samotné, má to na negativní vliv na celkový výsledek hospodaření podniku. Podnik by měl využít růstu tržeb ke zvýšení tlaku na své dodavatele na zlepšení obchodních podmínek, které se mohou promítnout do snížení nákladů na zboží. 2. S růstem tržeb za zboží dochází k růstu zásob 3. S růstem tržeb za zboží dochází k růstu obratu zásob Potvrzením či vyvrácení druhé nebo třetí hypotézy nalezneme odpověď na otázku, zda-li se podnik se vyrovnává s růstem objemu zboží zvyšováním hladiny zásob nebo jestli se podnik zaměřuje na rychlejší obrat zásob, který je schopen zvýšení toků zboží dostatečně pokrýt, aniž by se hladina zásob zvyšovala.

4. Růst krátkodobých pohledávek je doprovázen růstem krátkodobé závazky Lze předpokládat, že podnik si drží pro něj optimální úroveň finančních prostředků a při jeho využívání se chová pro něj maximálně efektivně. V případě, že podniku rostou krátkodobé pohledávky, což znamená, že daný podnik poskytuje stále vyšší obchodní úvěr svým odběratelů, musí se podnik s tímto stavem vyrovnat. Efektivním a levným řešením tohoto problému je jeho přenesení na své vlastní dodavatele, tedy promítnutí tohoto stavu do krátkodobých závazků. 5. Podíl tržeb za zboží a aktiv se s rostoucími tržbami zvyšuje Při efektivním chování podniku se podíl celkových aktiv na tržbách za zboží snižuje. To znamená, že tržby za zboží by měli růst rychleji než celkový aktiv podniku. 6. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE je vyšší než úročení státních

obligací Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než úročení státních obligací, které jsou brány jako bezriziková investice. Pokud je dlouhodobě výše rentability vlastního kapitálu nižší než výše úročení státních obligací, chová se vlastník kapitálu iracionálně, protože podstupuje vyšší riziko s nižším výnosem

14

TEORETICKÁ ČÁST Finanční analýza podniku Finanční analýzu lze definovat jako hodnocení podniku za pomocí soustavy vybraných ukazatelů. Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku a tyto důležité oblasti podniku spojuje dohromady. Účetnictví poskytuje finančnímu manažerovi údaje momentálního typu, které mají podobu převážně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu nebo za určité období. Tyto data sama o sobě mají jen velmi omezenou vypovídající schopnost. Pro vyšší vypovídající schopnost finančních dat se využívá finanční analýzy. Finanční analýza je definována jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídající schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům celkového hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí.1 Blaha2uvádí, že finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Podle Valacha 3 je smyslem a účelem finanční analýzy provést s pomocí speciálních metodických prostředků diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky v případě potřeby při podrobnější analýze zhodnotit některé ze složek finanční situace (např. analýzu rentability, analýzu zadluženosti, analýzu likvidity apod.)

Historie finanční analýzy Kořeny finanční analýzy lze nalézt v době, kdy lidstvo začínalo ke směně využívat peněz. Je zřejmé, že metody finanční analýzy se během dlouhé doby velmi dynamicky měnili zejména dle aktuálních potřeb. Základní principy sestavování finanční analýzy ovšem zůstali stejné. Kořeny moderní finanční analýzy jsou zapuštěny ve Spojených státech, kde se jí věnovalo nejvíce teoretických prací. Ve Spojených státech také jako v první zemi sestaveny na základě analýzy účetních dat oborové přehledy, které sloužili a slouží k porovnání jednotlivých podniků. Původní chápání finanční analýzy se zaměřovala zejména na sledování rozdílů absolutních ukazatelů. V dalších letech vstoupily do popředí ukazatele likvidity a přežití podniku, ke které se postupem času přidaly i ukazatele rentability a hospodárnosti. V současné době je hlavním smyslem finanční analýzy dojít k výsledkům, které zobracují celkovou finanční a hospodářskou situaci podniku.

1

Upraveno dle GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 8070792574. 2 BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, S.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2 vyd. Praha: Management Press, 1995, 159s. ISBN 8085603802. 3 VALACH, J.: Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 8086119211.

15

Zdroje dat a ukazatele finanční analýzy Hlavním zdrojem dat potřebných pro finanční analýzu jsou účetní výkazy, jejichž hlavní funkcí je zachycení finančního hospodaření podniku. Data z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow) jsou pro finanční analýzu nezbytně nutná a bez nich by nebylo možné finanční analýzu provést. Samotný rozbor dat z účetních výkazů však není schopno podat věrný obraz o finanční situaci podniku a proto je potřeba začlenit do finanční analýzy i další doplňková data. Sůvová 4 rozděluje informační data podle několika kritérií na tyto kategorie: Finanční zdroje informací • • • • • •

Účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy Vnitropodnikové účetní výkazy Předpovědi finančních analytiků a managementu podniku Burzovní zpravodajství Kurzovní lístky Mediální ekonomické zpravodajství

Kvantifikované nefinanční informace • • •

Podniková statistika a další podniková evidence Interní směrnice Oficiální ekonomické statistiky

Nekvantifikované informace • Zprávy vedoucích pracovníků a auditorů • Komentáře manažerů • Komentáře odborného tisku • Nezávislá hodnocení a prognózy Protože účetní data mají sama o sobě pouze omezenou vypovídající schopnost, byly vytvořeny tzv. ukazatele, které s účetními daty pracují a dávají ji vyšší vypovídající schopnost. Ukazatel lze chápat jako určitou číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku provázenou atributy dat, postačujícímu k danému účelu analýzy, jakož i údaje z daných charakteristik odvozené 5 Celkový počet ukazatelů je vysoký, proto byly rozděleny dle konstrukce na ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. 4

SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. 622 s. ISBN 8072650270. 5 KOVANICOVÁ, D, KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví : Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 1997. 303 s. ISBN 8085967561.

16

Ukazatele absolutní Absolutní ukazatele popisují stav majetků a zdrojů k určitému časovému okamžiku (položky aktiv a pasiv). Ukazatele rozdílové Rozdílové ukazatele jsou výsledkem rozdílu stavu určitých skupin aktiv a pasiv ve stejném časovém úseku (např. čistý pracovní kapitál) nebo se může jednat o rozdíl stejné skupiny majetku či zdrojů v různém časovém okamžiku (např. cash flow). Tyto ukazatele bývají označovány jako ukazatele tokové. Ukazatele poměrové Vyjadřují podíl dvou různých položek účetních výkazů – např. ukazatele procentní, vztahové, rentability a další6.

Uživatelé finanční analýzy Informace získané na základě provedení finanční analýzy podniku slouží mnohem širším skupinám uživatelů než managementu podniku, který informace využívá při řízení a rozhodování v podniku. Mezi nejvýznamnější uživatele finanční analýzy patří7: • • • • • • •

Management Zaměstnanci Zákazníci a dodavatelé Vlastníci Investoři Banky Stát

o Management Manažeři využívají finanční analýzu a informace získané z finanční analýzy především k finančnímu řízení podniku. Finanční analýza identifikuje silné a slabé stránky podniku a na základě jejich znalosti mohou přijmout rozhodnutí na budoucí období, které bude rozpracováno ve finančním plánu dalšího období. Díky finanční analýze lze také zjistit informace o stavu jiných podniků – konkurence, obchodní partneři, potenciální obchodní partneři apod.

6

Upraveno dle SUCHÁNEK, P.: Finanční management. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773 7 Zpracováno dle GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 8070792574

17

o Zaměstnanci Mohou využít finanční analýzy zejména pro zjištění stavu, v jakém se podnik nachází. Na základě takto zjištěného stavu mohou usuzovat o celkové stabilitě podniku, z níž vycházejí stabilita zaměstnání, mzdové a sociální jistoty a další. Výsledky hospodaření podniku (zejména pokud jsou příznivé) mohou také být využity při kolektivním vyjednáváním odborů se zástupci podniku o Zákazníci a dodavatelé Zákazníci – odběratelé mají zájem zejména na dlouhodobé stabilitě podniku, na jejichž dodávkách jsou více či méně závislý. Dodavatelé – zaměřují se zejména na solventnost podniku, zda-li je podnik schopen dostát svým závazkům. o Vlastníci Získávají informace o úspěšnosti a efektivnosti řízení podniku o Investoři Využívají informace o podniku při rozhodování o budoucích investicích o Banky Informace z finanční analýzy využívají při rozhodování, zda poskytnout úvěr (popř. jiné služby), v jaké výši a za jakých podmínek. Některé z podmínek mohou být vázány přímo na jednotlivé finanční ukazatele o Stát Jednotlivé státní orgány informace využívají zejména jako statistické podklady, pro daňovou kontrolu, kontrolu podniku se státní účastí apod.

Přístupy k finanční analýze Obecně lze rozlišit 2 základní přístupy hodnocení hospodářských jevů, které je možné uplatnit i při finanční analýze podniku: • FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA

Fundamentální analýza „ je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků (nejen pozorovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů), na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy“ (Sedláček, 2001: 5). Při fundamentální analýze je zpracováváno velké množství kvalitativních údajů. Pokud jsou při analýze využívány i kvantitativní data, jejich interpretace se odvozuje zpravidla bez algoritmizovaných postupů.

18

• TECHNICKÁ ANALÝZA Technická analýza je založena na analýze kvantitativních ekonomických dat za použití matematických, statistických a další algoritmizovaných metod s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Díky algoritmizovaným postupům je analýza méně náročná na osobní zkušenosti finančního analytika a proto je v podnikové praxi velice rozšířená. Z těchto důvodů se v této práci budu nadále věnovat právě technické analýze.

Metody finanční analýzy Metody technické finanční analýzy se dají obecně rozdělit na metody, které využívají elementární matematiku a na metody, které jsou založeny na složitějších matematických postupech.

Elementární metody Mezi elementární metody finanční analýzy patří8: •

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů

•

o Analýza trendů (horizontální analýza) o Procentní analýza komponent (vertikální analýza) Analýza rozdílových ukazatelů

•

o Čistý pracovní kapitál o Čisté pohotové prostředky o Čisté peněžně - pohledávkové finanční fondy Analýza poměrových ukazatelů

•

o rentabilita o aktivity o finanční závislosti o likvidity o tržní hodnoty o ukazatelů na bázi Cash Flow Analýza soustav ukazatelů o pyramidové rozklady – Du Pont analýza

8

Převzato ze SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : Finanční analýza v řízeni firmy. 2. dopl. vyd. Praha : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628.

19

Vyšší metody finanční analýzy9 Vyšší metody finanční analýzy využívají složitějších matematických postupů a snaží se zachytit nejen vazby mezi jednotlivými ukazateli, ale i vazby mezi různými podniky. •

Matematicko-statistické metody o Korelační koeficienty – slouží k posouzení stupně vzájemné závislosti ukazatelů o Analýza rozptylu – slouží k výběru ukazatelů majících rozhodující vliv na žádaný výsledek o Faktorová analýza – slouží ke zjednodušení závislosti struktury ukazatelů o Bodové odhady - slouží k určení orientační „normální“ a „standardní“ hodnoty ukazatele pro skupinu podniku o Regresivní modelování – slouží k charakterizaci vzájemných souvislostí mezi dvěma nebo více ukazateli

•

Nestatistické metody o Expertní systémy o Matné (fuzzy) množiny o Gnostická teorie neurčitých dat

Analýza absolutní ukazatelů Při zjišťování situace podniku na základě analýzy absolutních ukazatelů se využívá dat obsažených přímo v účetních výkazech – rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Při analýze se sledují jak změny absolutní, tak i změny procentní. Konkrétní využití absolutních ukazatelů pak lze nalézt v horizontální a vertikální analýze.

Horizontální analýza - analýza trendů Analýza trendů porovnává změny jednotlivých ukazatelů v čase. Při horizontální analýze porovnáváme jednotlivé položky finančních výkazů po jednotlivých řádcích, tedy horizontálně. Pro tento způsob analýzy je nutné mít účetní data z více než jednoho účetního období. Aby analýza přinesla dostatečně vypovídající výsledky, měla by být provedena na základě dat alespoň za 4 účetní období. Obecně platí, že čím je časová řada delší, tím jsou výsledky analýzy věrohodnější a přesnější. Na základě finanční analýzy časových řad lze detailně analyzovat průběh změn, které v podniku během let proběhly a také identifikovat trendy, které se budou projevovat i v budoucích obdobích. 9

Převzato ze SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : Finanční analýza v řízeni firmy. 2. dopl. vyd. Praha : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628.

20

Při horizontální analýze pracujeme s hodnotami jak absolutními, tak i procentními. Absolutní i relativní změny se počítají ze dvou po sobě následujícím období, přitom se předešlý rok bere jako výchozí. Výpočet relativní změny:

Při hodnocení finanční situace podniku nelze vycházet pouze z interních informací podniku, ale je nutné brát v úvahu i okolní podmínky podniku – např. změna daňové soustavy, konkurence podniku, ceny vstupů, vývoj měnových kurzů a další 10 Nevýhodou horizontální analýzy je fakt, že pracuje pouze s finančními výkazy a výsledky jednotlivých let, ale nebere v úvahu okolní podmínky podniku jako je změna inflace a další. V tomto případě mezi roční změna výsledků nemusí být nutně zapříčiněna změnou hospodaření podniku, ale vnějšími vlivy.

Procentní analýza komponent (vertikální analýza) „ Při vertikální analýze posuzujeme jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. strukturu

aktiv a pasiv podniku. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity firmy a z jakých zdrojů (kapitálu) jsou pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita firmy“ (Sedláček, 2001: 17). Jednotlivé položky výkazů (komponenty) se vyjadřují jako procentní podíly k tzv. základní komponentě. Základní komponentou při analýze rozvahy je suma aktiv a pasiv, při analýze výkazu zisků a ztrát se obvykle za základní komponentu bere velikost tržeb. Výhodou procentní analýzy komponent je nezávislost na externích podmínkách, což umožňuje objektivnější srovnání výsledků a vývojových trendů jednotlivých období.

Analýza rozdílových ukazatelů Jako rozdílové ukazatele se ve finanční analýze považují ukazatele označované jako fondy finančních prostředků, které jsou primárně orientovány na likviditu podniku. Ve finanční analýze se fond chápe jako „ souhrn určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. rozdíl mezi souhrnem určitých (tj. všech či jen vybraných) položek krátkodobých aktiv na jedné straně a souhrnem určitých položek krátkodobých pasiv na straně druhé. Takový rozdíl se obvykle označuje jako čistý fond“ (Kovanicová, Kovanic, 1997: 42).

10

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : Finanční analýza v řízeni firmy. 2. dopl. vyd. Praha : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628.

21

Čistý pracovní kapitál Patří mezi nejčastěji používané ukazatele a vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy (ty bývají vymezeny od splatnosti 1 roku do splatnosti 3. měsíční - toto rozdělení umožňuje oddělení té části finančních prostředků, které jsou určeny pro úhradu krátkodobých závazků a těch, které jsou relativně volné a které můžeme označit jako finanční fond). Podle11 Existují 2 přístupy k čistému pracovnímu kapitálu – manažerský a vlastnický. Manažerský přístup – čistý pracovní kapitál z pozice aktiv Pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl oběžných aktiv (zásoby, krátkodobé pohledávky a finanční majetek) a krátkodobých závazků. Čistý pracovní kapitál je částí oběžných aktiv, jež jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál s délkou splatnosti delší než 1 rok). Obrázek č. 1 – ČPK z pozice aktiv

SA

VK

ČPK

CKDL

OA

CKKR

SA – stálá aktiva ČPK – čistý pracovní kapitál OA – oběžná aktiva VK – vlastní kapitál CKDL – cizí dlouhodobý kapitál CKKR – cizí krátkodobý kapitál

Zdroj: Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza: krok za krokem, str. 42.

Vlastnický přístup – čistý pracovní kapitál z pozice pasiv Určuje, jak velký podíl dlouhodobého kapitálu připadne na financování běžné činnosti. Čistý pracovní kapitál = vlastní kapitál + cizí dlouhodobý kapitál – stálá aktiva Obrázek č. 2 – ČPK z pozice pasiv

VK SA

SA – stálá aktiva ČPK – čistý pracovní kapitál

CKDL

OA – oběžná aktiva

ČPK

VK – vlastní kapitál

OA

CKDL – cizí dlouhodobý kapitál

CKKR

CKKR – cizí krátkodobý kapitál

Zdroj: Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza: krok za krokem, str. 42.

11

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1.vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

22

Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) Pokud chceme sledovat vývoj okamžité likvidity podniku, preferujeme sledování ukazatele čistých pohotových prostředků před ukazatelem čistý pracovní kapitál. Důvod je fakt, že ukazatel čistý pracovní kapitál se vypočítá rozdílem mezi oběžnými prostředky a krátkodobými závazky. Mezi oběžnými prostředky se objevují i málo likvidní (někdy i dlouhodobě nelikvidní) položky, které vztah mezi čistým pracovním kapitálem a okamžitou likviditou silně oslabují. Právě z těchto důvodů se pro sledování okamžité likvidity používá ukazatel čisté pohotové prostředky. Výpočet: Čisté pohotové prostředky = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky. Pohotové peněžní prostředky obsahují hotovost a peníze na běžných účtech. V méně striktním pojetí mohou obsahovat i peněžní ekvivalenty.

Čisté peněžně - pohledávkové finanční fondy Představuje střední cestu mezi dvěma výše uvedenými ukazateli. Z oběžných aktiv se vylučují zásoby popř. i nelikvidní pohledávky. ČPPF = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobé závazky

Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele mají ve finanční analýze nezastupitelné místo. „ Jestliže analýza absolutních čísel umožňuje zabývat se vývojem vertikální a horizontální struktury jednotlivých jevů, jakož i umožňuje poznání základních vývojových tendencí, poměrové ukazatele pomáhají dávat jednotlivé jevy do vzájemných souvislostí“(Suchánek, 2007:40). Z velkého množství poměrových ukazatelů je nutné vybrat pouze část z nich, aby analýza byla smysluplná a odpovídala potřebám kladených na danou analýzu a aby situaci podniku zobrazovala komplexně. Pro potřeby této práce jsem vybral následující poměrové ukazatele: • Ukazatele rentability (efektivnosti)12 • Ukazatele aktivity13 12

Zpracováno dle: VALACH, J.: Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 8086119211. SYNEK, M. : Manažerská ekonomika. 3 přeprac. a akt. vyd. Praha: Grada Publishing. 2003. 466 s. ISBN 802470515X HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1999. 161 s. ISBN 8021021616. 13 Zpracováno dle HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1999. 161 s. ISBN 8021021616.

23

• Ukazatele finanční závislosti (zadluženosti) • Ukazatele likvidity (platební schopnosti) • Ukazatele na bázi cash-flow

Ukazatele rentability podniku Ukazatelé rentability obecně poměřují dosažený zisk s výší zdrojů podniku, který bylo v podniku využito k jeho dosažení. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. Obecně lze ukazatele rentability vnímat jako jeden z nejkomplexnějších způsobů hodnocení hospodaření podniku. Mezi nejčastější modifikace ukazatelů rentability patří: • • • • •

Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA Ukazatel rentability vloženého kapitálu - ROI Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů – ROCE Ukazatel rentability tržeb ROS a ukazatele ziskové marže PMOS

Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE Tento ukazatel vyjadřuje výnosnost vlastního kapitálu vloženého do podniku jeho vlastníky. Dle toho ukazatele mohou investoři zjistit, zda-li je jejich kapitál dostatečně reprodukován z ohledem na riziko jejich investice. Hodnota ukazatele by měla být vyšší než úrok, který by investorovi plynul z alternativní investice (např. vložením prostředků na termínovaný vklad apod.) Možnosti výpočtu ukazatele: před zdaněním:

po zdanění:

ROE =

ROE =

EBT = zisk před zdaněním

EAT = zisk po zdanění

Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA Ukazatel rentability celkových vložených aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy podniku – bez ohledu na zdroj financování. Ukazatel vyjadřuje celkovou výdělečnou schopnost podniku, jinými slovy jaký potenciál je v daném podniku skryt. Ukazatel představuje celkový výdělek podniku, který není ještě ovlivněn jeho finanční strukturou.14

14

HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1999. 161 s. ISBN 8021021616.

24

Možnosti výpočtu ukazatele: nezdaněná výkonnost:

EBIT = zisk před zdaněním a úroky

zdaněná výkonnost:

EAT = zisk po zdanění r = sazba daně

Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů – ROCE Ukazatel ROCE má podobnou vypovídající schopnost jako ROA s tím rozdílem, že se zaměřuje pouze na dlouhodobý kapitál a vylučuje krátkodobé cizí zdroje a ostatní pasiva. ROCE tedy vypovídá o výnosovém potenciálu dlouhodobých zdrojů. Výpočet ukazatele: ROCE

Ukazatel rentability vloženého kapitálu - ROI Ukazatel rentability vloženého kapitálu vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku nezávisle na zdroji jeho financování. Výpočet ukazatele:

Ukazatel rentability tržeb ROS a ukazatel ziskové marže PMOS Ukazatel rentability tržeb vyjadřuje poměr mezi ziskem a tržbami. Tržby ve jmenovateli představují tržní hodnotu výkonů podniku za vybrané časové období. Rentabilita tržeb měří dle Hamplové15 výkonnost podniku na základě tzv. ziskového rozpětí (marže). Z konstrukce tohoto ukazatele lze zjistit, kolik zisku je vyprodukováno z jednotky tržby. Výpočty ukazatelů: rentabilita tržeb

zisková marže

PMOS Zisková marže je modifikací ukazatele ROS, jen v čitateli používá čistý zisk po zdanění.

15

HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1999. 161 s. ISBN 8021021616.

25

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud podnik má aktiv více než je pro něj účelné, vznikají mu nadbytečné náklady, které mu snižují zisk. Naopak pokud má podnik aktiv méně než je pro něj potřebné, přichází o tržby, které by díky nim mohl získat.

Ukazatel doby obratu zásob Ukazatel doby obratu zásob určuje dobu, po kterou jsou zásoby v podniku vázány. Udává počet obrátek zásob za sledované období. Obecně podniky tlačí na zrychlení doby obratu zásob, což obvykle vede ke zvyšování zisku nebo snížení potřeby kapitálu k dosažení stejného zisku. Ukazatel doby obratu zásob je rovněž indikátorem likvidity, tudíž je nutno je držet na co nejnižší úrovni – ovšem bez negativního dopadu na zásobování podniku.

Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv udává počet obrátek za daný časový úsek. Ukazatel je převrácenou hodnotou vázaností celkových aktiv a v tomto případě je pro podnik lepší vyšší hodnota ukazatele.

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek (průměrná doba splatnosti pohledávek) udává průměrnou dobu, po kterou odběratelé jsou podniku dlužni – tj. doba, která uběhne mezi prodejem na obchodní úvěr a inkasem peněz. Podniky se snaží dobu obratu pohledávek zkracovat na co nejkratší dobu za pomocí různých druhů smluvních skont za splacení pohledávky před datem splatnosti. Dobu obratu pohledávek lze srovnat s běžnými platebními podmínkami, za které podnik zboží fakturuje. Pokud je doba obratu pohledávek delší než běžná doba splatnosti, stav indikuje špatnou platební morálku obchodních partnerů. Pokud je tento trend dlouhodobý, podnik by vůči tomuto negativnímu jevu protiopatření.

26

Doba obratu závazků Doba obratu závazků (průměrná doba odkladu faktur či doba provozního úvěru) udává, jak dlouho podnik odkládá platbu faktury svým dodavatelům. Během této doby může podnik využít prostředky k financování svých vlastních aktivit. doba obratu závazků

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zobrazují vztah mezi vlastními a cizími zdroji podniku. Jejich analýzou se pak následně zjišťuje míra rizika věřitelů. Dle 16 ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém podnik užívá k financování dluh.

Ukazatel míry celkové zadluženosti17 Ukazatel zobrazuje míru využívání cizích zdrojů k financování celkových aktiv. S růstem tohoto ukazatele roste riziko věřitelů, že při platební neschopnosti podniku přijdou o svůj investovaný majetek.

Ukazatel úrokového krytí Ukazatel úrokového krytí informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Pokud je ukazatel = 1, lze výsledek interpretovat tak, že náklady na zaplacení úroku se budou rovnat celkovému zisku podniku

Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti (míra zadluženosti) se vypočítá jako podíl cizího a vlastního kapitálu a má stejnou vypovídající schopnost jako celková zadluženost, kdy „ celková zadluženost roste lineárně (až do 100%), zatímco koeficient zadluženosti roste exponenciálně až k ∞ (Sedláček, 2001: 70)“. Převrácená hodnota tohoto ukazatele bývá označována jako míra finanční závislosti podniku.

16

SYNEK, M. : Manažerská ekonomika. 3 přeprac. a akt. vyd. Praha: Grada Publishing. 2003. 466 s. ISBN 802470515X 17 V literatuře používané také pojem ukazatel věřitelského rizika

27

Dlouhodobá zadluženost Podává informaci o tom, jaká část celkových aktiv podniku je financována dlouhodobými cizími zdroji. Do dlouhodobých cizích zdrojů jsou zahrnovány dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy

Běžná zadluženost Na rozdíl od dlouhodobé zadluženosti poměřuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy podniku. Do krátkodobého cizího kapitálu jsou zahrnovány krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné a dohadné položky.

Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Analýza platební schopnosti (ve smyslu solventnosti) zkoumá schopnost podniku hradit krátkodobé závazky. V souvislosti s platební schopností podniku se v literatuře můžeme setkat se třemi pojmy – solventnost, likvidita a likvidnost. Valach (1999) definuje výše uvedené pojmy takto: Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků v době jejich splatnosti. Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky. Likvidnost označuje míru obtížnosti transformovat majetek na hotovost Podmínkou solventnosti je likvidita, resp. nutnost podniku držet část svého majetku v peněžité formě. Likvidita určitého aktiva je tím větší, čím kratší je doba transformace na peněžní formu a čím je při této přeměně ztráta podniku menší18. Ukazatele likvidity poměřují ve svém čitateli to, čím je možno platit a ve svém jmenovateli to, co je nutno zaplatit. Nevýhodou ukazatelů likvidity je dle 19 fakt, že hodnotí likviditu podle zůstatku finančního (oběžného) majetku, která ale ve velké míře závisí na budoucí cash flow. Při analýze podniku jsou nejčastěji sledovány 3 ukazatele likvidity podniku:

18

SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha : PROFESS, 1996. 152 s. ISBN 8085235404. 19 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : Finanční analýza v řízeni firmy. 2. dopl. vyd. Praha : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628.

28

• Běžná likvidita • Pohotová likvidita • Hotovostní likvidita

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vypovídá o tom, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Oběžná aktiva zahrnují hotovost, účty v bankách a krátkodobý finanční majetek. Hlavním smyslem tohoto ukazatele je to, že „pro úspěšnou činnost podniku má zásadní význam hrazení krátkodobých závazků z těch položek aktiv, které jsou pro tento účel určen a nikoliv např. tak, že by byl nucen prodávat hmotný investiční majetek“ (GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., 2001: 65).

Nevýhodou ukazatele je skutečnost, že nepřihlíží ke struktuře jednotlivých oběžných aktiv a nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků a dobu jejich splatnosti. Obecně by Výše hodnoty ukazatele měla být vyšší než 1,5. Je nutné ale zdůraznit, že vhodnost výše ukazatele u jednotlivých podniků je nutno posuzovat s ohledem na konkrétní podmínky, ve kterých se podnik nachází.

Pohotová likvidita Tento ukazatel odstraňuje vliv nejméně likvidní části oběžných aktiv – zásob. Poměřuje tedy jen pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým závazkům. Podle 20 je vhodnější, více než samotná hodnota ukazatele, sledování jejího vývoje v čase. Z analytických důvodů lze také pohotovou likviditu s ukazatelem běžné likvidity, jejichž vysoký rozdíl ukazuje nadměrnou váhu zásob ve struktuře aktiv podniku. Vyšší hodnota ukazatele je vhodnější pro věřitele, naopak negativní pro managementu podniku a vlastníky, protože vysoký objem oběžných aktiv je vázán ve formě pohotových prostředků, které přinášejí jen minimální zhodnocení. Hodnota ukazatele pohotové likvidity by měla být vyšší než 1.

20

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 8070792574.

29

Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Do likvidních aktiv jsou zahrnuty všechny pohotové platební prostředky (peníze v hotovosti, na účtech, volně obchodovatelné cenné papíry, šeky a další). Hodnota ukazatele by měla být vyšší než 0,2

Ukazatele na bázi cash flow Hlavním cílem analýzy cash flow je „ zachytit jevy signalizující platební potíže a posoudit, kam spěje finanční situace podniku (Suchánek, 2007: 53). Pro analýzu je nezbytné vymezení samotného obsahu cash flow, které je pak následně do ukazatelů dosazováno. Mezi nejvýznamnější se považuje cash flow z provozní činnosti, protože je základním zdrojem financování vytvořeným vlastní činností. 21 Mezi nejpoužívanější ukazatele konstruované na bázi cash flow patří tyto ukazatele22:

• Ukazatele rentability

• Ukazatele likvidity Doporučená hodnota tohoto ukazatele je dle 23 0,4.

21

KOVANICOVÁ, D, KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví : Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 1997. 303 s. ISBN 8085967561. 22 Převzato z SUCHÁNEK, P.: Finanční management. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773

30

• Ukazatele zadluženosti

Dalším typem ukazatelů konstruovaných na bázi cash flow jsou ukazatele čistého pracovního kapitálu. Účelem těchto ukazatelů je „ vyjádřit a poměřit vnitřní finanční potenciál firmy, tj. schopnost vytvořit z vlastní hospodářské činnosti finanční přebytky, použitelné k financování potřeb (k úhradě závazků, výplatě dividend či podílů na zisku a k financování investic)“ (Sedláček, 2001: 80). Čistý pracovní kapitál lze vypočítat jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a cizím krátkodobým kapitálem.

Přehled nejdůležitějších ukazatelů konstruovaných na bázi čistého pracovního kapitálu:

23

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 8070792574.

31

Analýza soustav ukazatelů Nevýhodou výše popsaných ukazatelů je fakt, že mají pouze omezenou vypovídající schopnost, protože charakterizují jen určitý úsek činnosti podniku. Proto se pro posouzení celkové finanční situace podniku používají celé soustavy ukazatelů, které se často označují jako analytické systémy nebo modely finanční analýzy 24. Čím je vyšší počet jednotlivých ukazatelů v analytickém souboru, tím mohou výsledky analýzy detailněji zobrazovat finančně ekonomickou situaci v podniku. Na druhou stranu ovšem velký počet ukazatelů ztěžuje orientaci a výsledné hodnocení podniku.

Při vytváření soustav ukazatelů se rozlišují 25 • Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů – typickým příkladem jsou pyramidové rozklady, které slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem - např. Du Pont analýza • Účelové výběry ukazatelů – jsou sestavovány na bázi komparativně-analytických nebo matematicko-statistických metod s cílem sestavit takový výběr ukazatelů, které dokážou kvalitně diagnostikovat finanční situaci podniku (její finanční zdraví), resp. predikovat její krizový vývoj. Podle účelu se člení na: o Bonitní (diagnostické modely) - snaží se na základě jednoho syntetického ukazatele vyjádřit finanční situaci podniku o Bankrotní (predikční) modely – podle chování určitých ukazatelů jsou schopny indikovat případné ohrožení finančního zdraví podniku.

Pyramidové rozklady ukazatelů – pyramidový rozklad Du Pont26 Pyramidové rozklady ukazatelů jsou obvykle uspořádány do tvaru pyramidy, na jejímž vrcholu je ukazatel, který se následně rozkládá pomocí multiplikativních (součin nebo podíl) nebo aditivních (součet nebo rozdíl) vazeb na jednotlivé příčinné. Du Pont analýza patří mezi nejvýznamnější pyramidový rozklad - jedná se o analýzu rentability (ROE), jejíž součástí je rozklad syntetických ukazatelů na ukazatele dílčí, se kterým přišla v 60 letech nadnárodní chemická společnost Du Pont de Nemours.

24

SEDLÁČEK, J, HAMPLOVÁ, E, ÚRADNÍČEK, V. Finanční analýza. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita , 1998. 200 s. ISBN 8021017759. 25

SEDLÁČEK, J, HAMPLOVÁ, E, ÚRADNÍČEK, V. Finanční analýza. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita , 1998. 200 s. ISBN 8021017759. 26 Známo také pod pojmem Pyramidový rozklad rentability

32

27

Obrázek č. 3 Pyramidový rozklad Du Pont

Zdroj: SUCHÁNEK, P.: Finanční management

Na prvním stupni analýzy je rentabilita vloženého kapitálu (ROA) vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů: o Ukazatel ziskovosti tržeb (

)

o Ukazatel obratu celkových aktiv (

)

ROA = ROA…. rentabilita celkového vloženého kapitálu Z ……….čistý zisk A……….celková aktiva T……..tržby Z pyramidového rozkladu lze odvodit, že na rentabilitu celkového vloženého kapitálu mají vliv různé kombinace ziskovosti tržeb a obratovosti celkových aktiv. Ziskovost tržeb je ovlivněna především výší nákladů, vysoký obrat celkových aktiv je projevem efektivního využívání kapitálu a majetku, se kterým podnik hospodaří. Pro podnik je vhodné dosahovat co nejvyšší ziskovost tržeb. „ Hodnota tohoto ukazatele však musí být posuzována s ohledem na další faktory, a to celkový objem tržeb a rychlost obratu zásob. Nízká ziskovost tržeb při rychlém obratu zásob a vysokém absolutním objemu tržeb může být výhodnější, neboť absolutní částku zisku lze zvyšovat zvětšováním objemu odbytu i při klesajícím 27

Zpracováno z SUCHÁNEK, P.: Finanční management. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773

33

ziskovém rozpětí...Jestliže ziskové rozpětí dlouhodobě klesá, je třeba se zaměřit na analýzu jednotlivých druhů nákladů, neboť ziskové rozpětí je také měřítkem schopnosti podniku ovlivňovat úroveň nákladů. K vyjádření´relativní úrovně nákladů se používá ukazatel nákladovosti ( náklady / tržby)m který je doplňkovým ukazatelem k ukazateli ziskovosti tržeb (zisky / tržby)...Obecně platí, že čím je nižší hodnota tohoto ukazatele, tím lepší jsou hospodářské výsledky podniku, protože 1 Kč tržeb byla vytvořena s nižšími náklad“ (Suchánek, 2007: 89)“. Pokud je podnik financován i z cizích zdrojů, projevuje se efekt finanční páky a je možné provést druhý stupeň analýzy.„Efektem finanční páky je vyšší výnosnost vlastního kapitálu, díky multiplikátoru jmění akcionářů (aktiva / vlastní kapitál)“ (Suchánek, 2007: 89). 1. stupeň analýzy:

ROE = ROA

2. stupeň analýzy: ROA =

Druhý stupeň analýzy naznačuje, jak jednotlivé složky celkových aktiv – ziskové rozpětí, obrat celkových aktiv a finanční páka – působí při stanovování rentability vlastního kapitálu.

Bonitní a bankrotní modely Bonitní a bankrotní modely finanční analýzy byly vyvinuty především bankovními institucemi, pro které bylo velmi důležité odhadnout finanční situaci podniku, na jejichž základě rozhodovali o udělení či odmítnutí půjčky. Na základě těchto modelů je identifikována a ohodnocena míra rizika, které bankovní instituce ponesu, pokud úvěr podniku poskytne. Pro účely této práce jsem vybral z velkého množství bonitních modelů ty nejvíce rozšířené – Kralickův rychlý test a Altmanův index důvěryhodnosti.

34

Index bonity Index bonity je založena na multivariační diskriminační analýze a pracuje s následujícími 6 ukazateli: • • • • • •

x1 = cash flow / cizí zdroje x2 = celková aktiva / cizí zdroje x3 = zisk před zdaněním / celková aktiva x4 = zisk před zdaněním / celkové výkony x5 = zásoby / celkové výkony x6 = celkové výkony / celková aktiva

Index bonity se počítá podle rovnice: Bi = 1,5 * x1 + 0,08 * x2 + 10 * x3 + 5 * x4 + 0,3 * x5 + 0,1 * x6 Čím je hodnota index bonity vyšší, tím je finančně ekonomická situace podniku lepší. Hodnocení Extrémně špatná

Velmi špatná

Špatná

Určité problémy

Dobrá

Velmi dobrá

Extrémně dobrá

od -3 do -2

od -2 do – 1

od -1 do 0

od 0 do 1

od 1 do 2

od 2 do 3

nad 3

Kralickův rychlý test (Q test)28 Kralicek vybral z jednotlivých skupin ukazatelů čtyři ukazatele a podle jejich výsledných hodnot přiděluje podniku body. Vybrané ukazatele: • Kvóta vlastního kapitálu – podíl celkového vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě a vypovídá o finanční síle podniku • Doba splácení dluhu z cash flow – ukazuje, za jak dlouhou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy, pokud by každý rok generoval stejné cash flow jako v právě analyzovaném roce. Cash flow se pro tento případ vypočítá jako výsledek hospodaření za účetní období + odpisy + změna stavu rezerv • Rentabilita tržeb – měřena z cash flow • Rentabilita aktiv – odráží celkovou výdělečnou schopnost podniku

28

Zpracováno dle KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1.vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

35

Na základě dosažených hodnot dosažených z jednotlivých ukazatelů jsou podniku přiděleny body a výsledná známka, která odráží postavení podniku, se vypočítá jako aritmetický průměr bodů za jednotlivé ukazatele

Tabulka č. 1 – Kralickův rychlý test (Q test)

Výborně Velmi dobře Dobře

Špatně

Ohrožení

1

2

3

4

5

> 30%

> 20%

> 10%

> 0%

negativní

Doba splácení dluhu z CF < 3 roky

< 5 let

< 12 let

< 20let > 30 let

Cash flow v tržbách

> 10%

> 8%

> 5%

> 0%

negativní

ROA

> 15%

> 12%

> 8%

> 0%

Negativní

Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu

Zdroj: Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza: krok za krokem. str. 77

Altmanův index důvěryhodnosti29 Tento index byl sestaven v roce 1968 prof. Altmanem, který vytipoval na základě statistické analýzy souboru podniků několik ukazatelů, které ze statistického hlediska byly schopny předpovídat finanční krach podniku. Index se vypočítá na základě diskriminační analýzy. Jejím výsledkem je rovnice, do které se dosazují hodnoty finančních ukazatelů. Na základě výsledků se o podniku dá s pravděpodobností říci, jestli se jedná do budoucnosti o prosperující podnik nebo podnik mířící k bankrotu. ALTMANOVA ROVNICE - pro podniky nekótované na kapitálovém trhu Z = 0,717 * X1 + 0,847 * X2 + 3,107 * X3 + 0,420 * X4 + 0,998 * X5 Kde: • • • • •

X1 = EBIT / celková aktiva X2 = tržby / celková aktiva X3 = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota dluhu X4 = zadržené zisky (VH za úč. obd. +VH minulých let+fondy ze zisku) / celková aktiva X5 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva

29

Zpracováno dle SUCHÁNEK, P.: Finanční management. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773

36

Interpretace Z faktoru: • Z faktor > 2,99 - můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci • 1,8 < Z faktor > 2,99 - „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků • Z faktor < 1,8 - podnik je ohrožen vážnými finančními problémy

Index IN 01 – index důvěryhodnosti českého podniku Tento index se snaží posoudit finanční riziko českých podniků z pohledu světových ratingových agentur. Index je sestaven speciálně na české prostředí a funguje podobně jako Altmanův model. Na rozdíl od něj je doporučován pro roční hodnocení finančního zdraví. Způsob výpočtu: IN01 = 0,13 * A/Z + 0,04 + EBIT / U + 3,92 * EBIT / A + 0,21 * V / A + 0,09 * OA / (KZ + KBU)        

A = aktiva CZ = cizí zdroje EBIT = hospodářský výsledek před zdaněním a splacením úroků U = nákladové úroky V = výnosy OA = oběžná aktiva KZ = krátkodobé závazky KBU = krátkodobé bankovní úvěry

Hodnocení výsledků: • IN01 je menší než 0,75 – podnik spěje k bankrotu • IN01 = 0,75 až 1,77 – šedá zóna • IN01 je větší než 1,77 – podnik tvoří hodnotu

37

Vyšší metody finanční analýzy – matematicko-statistické metody Vyšší metody finanční analýzy využívají složitější matematické postupy a jejich cílem je zachycení nejen složitějších vazeb mezi jednotlivými ukazateli, ale i jednotlivými podniky. Úkolem vyšších metod finanční analýzy je zpřesnění a objektivizace výsledků elementární finanční analýzy.

Regresní a korelační analýza30 Cílem regresní a korelační analýzy je hlubší proniknutí do podstaty sledovaných jevů a identifikace příčinných (kauzálních) souvislostí mezi sledovanými jevy. Příčinnou souvislostí mezi dvěma jevy se rozumí situace, kdy existence jednoho jevu má za následek existenci jiného jevu. Závislosti mezi proměnnými lze rozdělit na závislost pevnou a závislost volnou. Pevná závislost označuje stav, kdy se při výskytu jednoho jevu (nebo proměnné) musí s pravděpodobností rovnou 1 vyskytovat i jev druhý. Volná závislost označuje stav, kdy výskyt jednoho jevu ovlivňuje výskyt druhého jevu ve smyslu zvýšení pravděpodobnosti výskytu druhého jevu při výskytu jevu prvního. Pokud bude mezi dvěma proměnnými volná závislost, můžeme při změně hodnoty jedné proměnné očekávat tendenci i ke změně druhé proměnné. Pokud se volná závislost týká kvantitativních statistických znaků, lze ji označit jako statistickou závislost. K deskripci a poznání statistických závislostí slouží regresivní a korelační analýza. Jednostrannými závislostmi se zabývá regresivní analýza. Využívá se v situaci, kdy na základě nezávisle proměnné (příčina) zkoumáme proměnu závisle proměnné (následku). Vzájemnými závislostmi se zabývá korelační analýza – klade důraz více na intenzitu vzájemného vztahu než na zkoumání příčiny a následku.

Analýza časových řad31 Časovou řadu lze definovat jako posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat), která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost – budoucnost. Analýzou časových řad se pak rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad (případně i předvídání jejich budoucího chování). 32 Členění časových řad • Podle rozhodného časového hlediska – časové řady intervalové (velikost závisí na délce intervalu, během něhož je sledován) a časové řady okamžikové (ukazatele jsou sledovány k určitému okamžiku). 30

HINDLS, R., HRONOVÁ, S. SEGER, J.: Statistika pro ekonomy. 7 vyd. Praha - Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 8086946169 31 Zpracováno dle HINDLS, R., HRONOVÁ, S. SEGER, J.: Statistika pro ekonom. 7 vyd. Praha - Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 8086946169 32 HINDLS, R., HRONOVÁ, S. SEGER, J.: Statistika pro ekonom. 7 vyd. Praha - Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 8086946169

38

• Podle periodicity sledování - časové řady dlouhodobé (roční) a časové řady krátkodobé (sledovány v týdenních až čtvrtletních periodách).

Elementární charakteristiky časových řad Jedním z prvních úkolů analýzy časových řad je získat rychlou a hrubou představu o charakteru procesu, který tato řada reprezentuje – proto mezi základní metody patří vizuální analýza výsledků analýzy (grafů), které pomohou rozpoznat dlouhodobé tendence či pravidelné změny, které v pozorovaném procesu probíhají. Tento první krok analýzy má však převážně deskriptivní charakter a neumožňuje poznání hlubších souvislostí v pozorovaném procesu ani identifikace vlastností těchto procesů. K elementárním charakteristikám časových řad patří diferenciace (různého řádu), tempa a průměrného tempa růstu

Klasické modelování časových řad Dle klasického modelování lze časovou řadu dekomponovat na 4 složky • • • •

Trendová položka Tt – trendem se rozumí dlouhodobý vývoj hodnot analyzovaného ukazatele v čase Sezónní položka St – pravidelně opakující se odchylka od trendové složky, která se vyskytuje s opakování kratší nebo rovnou jednomu roku Cyklická položka Ct – kolísání v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje delší než jeden rok Náhodná položka εt – jedná se o náhodnou složku, jejíž chování můžeme popsat pravděpodobnostně.

39

PRAKTICKÁ ČÁST Informace o podniku Společnost Wolseley Czech Republic spol. s r.o. byla založena v roce 1991 pod názvem Cesaro. Předmětem podnikání je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Wolseley CZ je velkoobchodem se sortimentem voda, topení, plyn a inženýrské sítě. Své hlavní sídlo má v Brně, kde se nachází i centrální sklad, ze kterého je zásobována celá prodejní síť. Prodejní síť se skládá (v roce 2007) z 25 poboček po celé České republice. Společnost je zaměřena výhradně na český trh, obchody se zahraničími klienty probíhá pouze skrze osobní prodej z českých poboček (především u hranic s Rakouskem a Německem). Základní kapitál podniku je od roku 2000 roven 180 000 000 Kč. Výše vlastního kapitálu dosahovala v roce 2007 296 352 Kč. Počet zaměstnanců byl v roce 2004 169, což platilo i pro rok 2005. V roce 2006 došlo k mírnému navýšení na 171 a na konci finančního roku 2007 byl počet zaměstnanců 180. Účetní období společnosti bylo od roku 1991 do roku 2002 od 1. ledna do 31. prosince. V roce 2002 bylo rozhodnuto o přechodu na účetní období začínající 1. 8. a končící 31.7. následujícího roku. Kvůli této změně trvalo účetní období mezi rokem 2002 a 2003 18 měsíců. Právě tento fakt je důvodem, proč v následujících analýzách chybí údaje za rok 2003. Kvůli minimalizaci vlivů tohoto přechodu na finanční analýzu podniku jsem se rozhodl na rozdělení tohoto období na prvních 12 měsíců. Zbylá doba 6 měsíců nebyla kvůli nebezpečí možného zkreslení do analýzy zahrnuta.

Analýza rozvahy Aktiva Tabulka č.2 - Přehled vývoje aktiv

AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

75 805 19 894 52 897 3 014

90 922 20 867 66 726 3 329

171 050 48 473 113 985 8 592

212 794 50 809 150 908 11 077

280 606 92 661 184 424 3 521

297 891 93 121 202 003 2 767

430 061 99 412 328 984 1 665

320 243 94 155 221 929 4 159

339 935 94 598 239 173 6 164

339 957 98 965 234 089 6 903

346 454 96 376 241 768 8 310

385 293 103 850 270 633 10 780

459 293 92 463 357 713 9 117

Zdroj: Vlastní práce na základě finančních výkazů Wolseley CZ

Tabulka č.3 - Vertikální analýza aktiv 40

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

AKTIVA CELKEM

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Stálá aktiva

26,2%

23,0%

28,3%

23,9%

33,0%

31,3%

23,1%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

29,4%

27,8%

29,1%

27,8%

27,0% 20,1%

Oběžná aktiva

69,8%

73,4%

66,6%

70,9%

65,7%

67,8%

Ostatní aktiva

4,0%

3,7%

5,0%

5,2%

1,3%

0,9%

76,5%

69,3%

70,4%

68,9%

69,8%

70,2% 77,9%

0,4%

1,3%

1,8%

2,0%

2,4%

2,8%

2,0%


Tabulka č.4 – Horizontální analýza aktiv 2004 AKTIVA CELKEM 339 957 Dlouhodobý majetek 98 965 Oběžná aktiva 234 089 Zásoby 130 691 Krátkodobé pohledávky 84 576 Finanční majetek 18 822 Ostatní aktiva přechodné účty aktiv 6 903

Rozdíl 22 4 367 -5 084 4 555 6 441 -16 080

Rozdíl v % 2005 0,0% 346 454 4,6% 96 376 -2,1% 241 768 3,6% 113 580 8,2% 109 381 -46,1% 18 807

Rozdíl 6 497 -2 589 7 679 -17 111 24 805 -15

Rozdíl v % 2006 1,9% 385 293 -2,6% 103 850 3,3% 270 663 -13,1% 117 458 29,3% 135 310 -0,1% 17 895

Rozdíl 38 839 7 474 28 895 3 878 25 929 -912

Rozdíl v % 2007 11,2% 459 293 7,8% 92 463 12,0% 357 713 3,4% 148 968 23,7% 154 412 -4,8% 60 735

Rozdíl 74 000 -11 387 87 050 31 510 19 102 42 840

Rozdíl v % 19,2% -11,0% 32,2% 26,8% 14,1% 239,4%

739

12,0%

1 407

20,4%

2 470

29,7%

-1 663

-15,4%

8 310

10 780

9 117


Vývoj struktury aktiv Graf č. 1 – Vývoj absolutní výše aktiv


Podle horizontální analýzy aktiv je patrné, že výše aktiv neustále roste. Mezi lety 2004 a 2005 pouze pozvolna, v následujících letech se ovšem dynamika zvyšuje, kdy rozdíl mezi lety 2006 a 2005 přes 11%, v následujícím období dokonce přes 19%. Během 4 let tedy aktiv vzrostla takřka o třetinu. V ideálním případě by mělo být tempo růstu aktiv nižší než tempo růstu tržeb. Jestli tento vztah platí i ve Wolseley CZ bude ověřeno testováním dané hypotézy.

41

Graf č. 2 – Struktura celkových aktiv


Podíl stálých a oběžných aktiv až na poslední rok mírně klesá, v posledním roce klesá rychleji. Stálá aktiva Stálá aktiva by měla tvořit u obchodního podniku menší část celkových aktiv, což potvrzují analýzy i u společnosti Wolseley CZ. Nejdůležitější složkou stálých aktiv (přes 98 %) je dlouhodobý hmotný majetek a v posledních letech tvoří jeho hlavní podíl stavby a pozemky. Podíl stálých aktiv na celkových aktivech se v prvních třech letech mírně snižoval, v roce 2007 došlo k razantnějšímu poklesu, který činil v absolutní hodnotě přes 11 mil. Kč. Doporučil bych investice do stálých aktiv k posílení stability podniky a zejména investice do stávající prodejní sítě podniku, která je podle mého názoru co se týče kvality a umístění naprosto nevhodná. Tabulka č. 5 – Struktura dlouhodobého majetku

Stálá aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

2004 98965 99,9% 16,6% 71,6%

2005 96376 98,6% 17,2% 72,3%

2006 103850 98,9% 16,7% 72,9%

2007 92463 99,3% 18,6% 70,2%

7,4%

6,3%

6,1%

6,8%

0,6%

0,7%

1,5%

1,7%

3,8%

3,5%

2,8%

2,7%


42

Oběžná aktiva Pro obchodní podniky je specifické, že mají vyšší podíl oběžných aktiv na celkových aktivech a podle vertikální analýzy rozvahy Wolseley CZ tyto charakteristiky splňuje – aritmetický průměr podílu oběžných a stálých aktiv během sledovaného období je 62 %. Tabulka č. 6 – Struktura oběžných aktiv

Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek

2004 234 089 55,8% 36,1% 8,0%

2005 241 768 47,0% 45,2% 7,8%

2006 270 663 43,4% 50,0% 6,6%

2007 357 713 41,6% 43,2% 17,0%


Zásoby: V zásobách bylo v roce 2007 vázáno 149 mil.Kč, což tvoří podíl 32 % z celkové sumy aktiv a 42 % z celkové sumy oběžných aktiv. Při analýze celé sledované časové řady lze sice identifikovat mírný růst absolutních hodnot zásob, relativní podíl na celkových oběžných aktivech ovšem značně klesá – rozdíl mezi lety 2003 a 2007 je přes 14%. Lze tedy vidět, že snaha managementu o snižování stavu zásob je úspěšná. Oproti tomu tlak na snižování doby obratu zásob již tak úspěšný není33. Krátkodobé pohledávky: Graf č. 3 - Podíl krátkodobých pohledávek na oběžných aktivech


Krátkodobé pohledávky tvoří spolu se zásobami většinovou část oběžných aktiv. Při horizontální analýze zásob jsem zjistil, že trend výše zásob je klesající. Naopak při horizontální analýze krátkodobých pohledávek je tento trend naopak dlouhodobě rostoucí. V roce 2007 byla absolutní výše krátkodobých pohledávek 148 157 tis.Kč, což prakticky znamená vyrovnání s absolutní výší stavu zásob. 33

Detailnější analýza doby obratu zásob v oddíle analýzy poměrových ukazatelů

43

Krátkodobé pohledávky jsou tvořeny hlavně pohledávkami z obchodního styku. Management by se měl snažit o vypořádání těchto pohledávek a vytvořit tlak na snížení doby splatnosti pohledávek, což se mu zatím moc nedaří. Finanční majetek: Představuje nejmenší část oběžných aktiv, ale přitom nejlikvidnější část aktiv. Graf č. 4 - Podíl finančního majetku na oběžných aktivech


Absolutní hodnota finančního majetku v roce 2007 činila 60 735 tis. Kč, což je ve srovnání s minulými třemi lety velmi citelný nárůst – v roce 2006 činila absolutní výše finančního majetku 17 895 tis., což je růst o 240%. Nejvyšší podíl na finančním majetku mají dlouhodobě finanční prostředky na bankovních účtech. Relativně vysoká absolutní i relativní hodnota finančního majetku ve Wolseley CZ má pozitivní vliv na likviditu podniku, která se obecně drží nad doporučovanými hodnotami34. Analýza finančních prostředků z ročních účetních výkazů má bohužel svá omezení v tom, že tato položka je velmi snadno ovlivnitelná ke dni uzávěrky a proto nemusí vypovídat o celkové situaci v podniku. Proto by pro věrnější obraz o situaci finančního majetku během celého roku byla vhodná analýza výkazů zobrazující kratší časový úsek – měsíční či dokonce i denní.

34

Podrobněji se tématu likvidita budu věnovat v oddílu analýza poměrových ukazatelů

44

Pasiva Graf č. 5 – Struktura pasiv


Tabulka č. 7- Vertikální analýza pasiv 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

PASIVA CELKEM

75 805

90 922

171 050

212 850

280 606

297 891

430 061

320 243

339 935

339 957

346 454

385 293

459 293

Vlastní kapitál

8,5%

32,1%

4,1%

5,3%

2,9%

0,6%

27,4%

34,8%

19,7%

17,5%

19,6%

20,1%

64,5%

Cizí zdroje

90,0%

65,6%

93,7%

93,5%

94,4%

98,9%

71,4%

64,7%

76,9%

79,3%

77,0%

77,0%

29,8%

1,6%

2,2%

2,1%

1,2%

2,7%

0,5%

1,3%

0,4%

3,5%

3,2%

3,4%

2,9%

5,7%

Ostatní pasiva


Tabulka č. 8 – Horizontální analýza pasiv

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva

2004

Rozdíl

Rozdíl %

339 957

22

59 337 180 000

-7 536 0

5 406

v

2005

Rozdíl

Rozdíl v %

Rozdíl v %

2007

0,0%

346 454

6 497

1,9%

385 293

-11,3% 0,0%

67 933 180 000

8 596 0

14,5% 0,0%

77 513 180 000

38 839

11,2%

459 293 74 000

19,2%

9 580 0

14,1% 0,0%

296 352 218 839 180 000 0 260 000

282,3% 0,0%

0

0,0%

5 406

0

0,0%

5 836

430

8,0%

6 315

479

8,2%

-118 533

-44 701

-60,5%

-126 069

-7 536

6,4%

-117 903

8 166

6,5%

-108 802

9 101

-7,7%

-7 536

37 165

83,1%

8 596

16 132

214,1%

9 580

984

11,4%

-41 161

-50 741

529,7%

269 612 6 062

8 282 62

3,2% 1,0%

266 860 7 125

-2 752 1 063

-1,0% 17,5%

296 548 1 539

29 688 -5 586

11,1% -78,4%

136 816 -159 732 2 362 823

-53,9% 53,5%

104 509

-768

-0,7%

115 775

11 266

10,8%

122 866

7 091

6,1%

134 454 11 588

9,4%

159 041

8 988

6,0%

143 960

-9,5%

172 143

28 183

19,6%

0

-172 143

-100,0%

11 008

-724

-6,2%

11 661

5,9%

11 232

-429

-3,7%

26 125

14 893

132,6%

-15 081 653

2006


45

Rozdíl

Rozdíl

Rozdíl v %

Graf č. 6 – Vývoj absolutní hodnoty pasiv


Vlastní kapitál Vlastní kapitál se v prvních třech sledovaných letech podílí na celkových pasivech zhruba jednou pětinou a má mírně rostoucí tendenci, kdy mezi lety 2004 – 2005 a 2005 – 2006 podíl na celkových pasivech rostl zhruba o 14%. V roce 2006 vzrostly neuhrazené ztráty společnosti polovinu jejího základního kapitálu, proti čemuž Wolseley CZ musela dle Obchodního zákoníku přijmout opatření na řešení situace – proto bylo v roce 2007 rozhodnuto o navýšení vlastního kapitálu společnosti Wolseley Eastern Europe, jako jediného společníka Wolseley CZ, příplatkem mimo základní kapitál ve výši 260 mil. Kč. Výši vlastního kapitálu je dlouhodobě negativně ovlivňována výsledky hospodaření minulých let, kdy během celé historie podniku podnik dosáhl zisku pouze ve 4 ze 13 sledovaných období a to ještě ve výši, která nebyla schopna pokrýt ztráty z minulých let. Následkem toho byl podnik nucen zvyšovat svůj základní kapitál. Graf č. 7 – Struktura vlastního kapitálu


46

Cizí zdroje Graf č. 8 – Podíl cizích zdrojů na pasivech


Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech do značné míry kopíruje zvyšování základního kapitálu společnosti, kdy v prvních třech letech se podíl na celkových pasivech drží mezi 77 % – 79 % a v roce 2007 klesá pod 30 %. Tento pokles je zapříčiněn jednorázovým vkladem 260 mil. Kč a navýšení vlastních zdrojů. Graf č. 9 – Struktura cizích zdrojů


Bankovní úvěry Bankovní úvěry tvořily v prvních třech let většinovou část cizích zdrojů a podílely se na nich 54% - 59%. Absolutní hodnota úvěrů byla v roce 2006 172 143 tis.Kč v roce 2007 Wolseley CZ žádných bankovních úvěrů nevyužívala, proto přes 98 % cizích zdrojů je tvořeno krátkodobými závazky. Důvodem omezení využití bankovních úvěrů je jednorázové navýšení vlastního kapitálu o 260 mil.Kč, což výrazně změnilo strukturu celkových pasiv i nutnost využívání cizích zdrojů.

47

Závazky Společnost nemá žádné dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky se na cizích zdrojích podílejí v prvních třech letech okolo 40%, v posledním roce tvoří takřka celou sumu cizích zdrojů - díky absenci bankovních úvěrů. V absolutní výši krátkodobých závazků lze ovšem rostoucí trend, kdy meziroční růst krátkodobých závazků se pohyboval mezi 6% - 10%. V dramatický růst podílu krátkodobých závazků na cizích zdrojích v roce 2007 pouze změnil strukturu cizích zdrojů, jejich absolutní hodnota vzrostla ve srovnání s rokem 2006 o 9,43 %, resp. o 11 588 tis. Kč. Krátkodobé závazky jsou tvořeny nejvíce závazky z obchodního styku. Rezervy Rezervy dlouhodobě tvoří jen velmi malá část cizích zdrojů – 0,5% - 2,7% a jsou tvořeny v prvních dvou letech rezervou na daň z příjmu a ostatními rezervami, v posledních dvou letech pouze ostatními rezervami, přesněji rezervami na dovolenou.

Analýza výkazů zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) patří, spolu s rozvahou, ke dvěma základním účetním dokladům a jejím hlavním smyslem je na základě srovnání všech výnosů a nákladů zjištění hospodářského výsledku podniku. Výkaz zisků a ztrát lze rozdělit na 3 základní části, ve který je postupně zjišťován provozní hospodářský výsledek, finanční výsledek hospodaření a mimořádný hospodářský výsledek.

Analýza vybraných položek výkazů zisků a ztrát

Vývoj tržeb za zboží: Graf č. 10 – Tržby za zboží


48

Tržby za prodej zboží jsou u obchodních společností hlavním zdrojem zisku. Ve sledovaném období mají tržby rostoucí trend, i když velice pozvolný. Mezi lety 2004 a 2005 rostly o 1,2%, 2006 a 2005 jen o 0,03%. Vyšší růst lze identifikovat v roce 2007, kdy tržby vzrostly téměř o 10%. Ve srovnání s růstem trhu, který rostl meziročně mezi 4 % - 7% pokládám minimální růst tržeb mezi lety 2004 – 2006 za naprosto nedostatečný. Pouze v roce 2007 rostly tržby rychleji než trh. Při analýze vývoje tržeb od roku 1994 je patrné, že tržby mají obecně rostoucí charakter. Do roku 1997 lze identifikovat vysoce dynamický růst tržeb. Tento trend končí v roce 1998, kde lze zaznamenat pokles tržeb o 4,5%. Následující rok vykazuje společnost růst tržeb o 11,4 %. Od roku 2000 až do roku 2006 vykazuje podnik minimální růst tržeb. V absolutním srovnání tržby činí tržby v roce 2000 629 418 tis. Kč., v roce 2006 651 875 tis. Kč což znamená růst tržeb během 6 let o 3,5 % při vysoce dynamické růst trhu.

Náklady vynaložené na prodané zboží Graf č. 11 – Náklady vynaložené na prodané zboží


Náklady vynaložené na prodané zboží kopírují tržby za zboží. Náklady v prvních třech letech rostou velice mírně do 1%, v roce 2007 o 9,56%. Absolutní výše nákladů na prodané zboží vzrostla od roku 2004 do roku 2007 o 58 385 tis. Kč. Obchodní marže Graf č. 12 – Vývoj obchodní marže


49

Obchodní marže se vypočítá jako rozdíl tržeb z prodeje zboží a nákladů na ně vynaložených. V roce 2005 roste obchodní marže o 5,1 %, v následujícím roce ale dochází k jejímu poklesu o 3,7 %, který je způsobem pomalejším růstem tržeb a naopak rychlejšímu růstu nákladů. V roce 2007 nastává opět růst – o 9,53 % na 123 280 tis. Kč. Graf č. 13 - Podíl nákladů za zboží a obchodní marže na tržbách


Při vertikální analýze je patrné, že podíl obchodní marže na tržbách za zboží si udržuje stabilní úroveň nad 17%. Výkonová spotřeba Graf č. 14 – Výkonová spotřeba


Výkonová spotřeba patří mezi druhou nejvýznamnější nákladovou položku. Nejvyšší položku výkonové spotřeby činí služby, které se na ní podílejí zhruba 80 %. Podíl výkonové spotřeby na tržbách se během sledované doby pohybuje kolem 10%. 50

Přidaná hodnota Graf č. 15 – Vývoj přidané hodnoty k tržbám


Přidaná hodnota ukazuje, jakou část tržeb si je podnik schopen udržet. Vypočítá se jako součet obchodní marže a výkonů minus výkonová spotřeba. Od roku 2005 lze vidět negativní trend snižování přidané hodnoty podniku, která v roce 2007 byla 6,5% - to znamená, že podnik si byl schopen udržet pouze 6,5 % svých tržeb. V absolutních byl podnik schopen v roce 2004 vyprodukovat přidanou hodnotu ve výši 46 563 tis. Kč a v roce 2007 46 406 tis. Kč. Tento výsledek lze interpretovat tak, že při téměř 11% růstu tržeb se v absolutní hodnotě snížila přidaná hodnota o 0,3%. Provozní náklady Provozní náklady se skládají z osobních nákladů, daní a poplatků, odpisů dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, změny stavu rezerv a opravných položek v provozní činnosti a ostatních provozních nákladů. Graf č. 16 – Struktura provozních nákladů


51

Při provedení vertikální analýzy provozních nákladu je patrné, že jejich hlavní složku tvoří osobní náklady a v nich obsažené mzdové náklady. Graf č. 17 – Vývoj mzdových nákladů


Z analýzy mzdový nákladů je patrné, že mají rostoucí trend. Pro objektivnější srovnatelnost jednotlivých období jsem převedl celkové mzdové náklady na mzdové náklady na jednoho zaměstnance, protože během sledovaného období se počet zaměstnanců měnil. Graf. č. 18 – Vývoj mzdových nákladů na 1 zaměstnance


Z grafu je patrné, že mzdové náklady na jednoho zaměstnance neustále rostou, zejména během posledního roku, kdy mzdové náklady vzrostly o 8,2 %, i když celkový podíl osobních nákladů v celkových provozních nákladech klesl.

Provozní výsledek hospodaření Provozní výsledek hospodaření je rozdílem mezi provozními výnosy a provozními náklady společnosti.

52

Graf č. 19 – Vývoj provozního hospodářského výsledku


Během prvních třech let byly výsledky kladné. V roce 2005 se zvýšil provozní výsledek hospodaření o 11 726 tis. Kč. V roce 2006 se výsledek hospodaření snížil na 10 919 tis. Kč., což znamenalo pokles o 13%. Rok 2007 znamenal prudký pokles na ztrátu 32 138 tis. Kč.

Finanční výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření závisí na způsobu financování podniku a dalšími finančními operacemi a vypočítá se jako rozdíl finančních výnosů a finančních nákladů. Graf č. 20 – Vývoj finančního výsledku hospodaření


V roce 2004 činil finanční výsledek hospodaření ztrátu ve výši 4 102 tis. Kč. V roce 2005 se situace zlepšila a podnik vykázal zisk ve výši 3 700 tis. Kč, stejně jako v roce 2006. V roce 2007 dochází opět k propadu ke ztrátě 2 165 tis. Kč. Pro detailnější analýzu finančního výsledku hospodaření je v následující tabulce finanční výsledek rozdělen na finanční výnosy a finanční náklady.

53

Graf č. 21 – Vývoj finančních výnosů a nákladů


Na základě rozdělení finančního výsledku na výnosy a náklady je patrné, že úroveň finančního výsledku ovlivňují hlavně finanční výnosy, jejichž výše je méně stabilnější než výše finančních nákladů. V roce 2005 dochází k poklesu finančních nákladů o 8,3 %, v roce 2006 se opět zvýšily o 12,8 %. V roce 2007 klesly o 20% na úroveň 6 734 tis. Kč. Za tímto úrokem stojí zejména snížení nákladových úroků o 44 %.

Daň z příjmů za běžnou činnost Daň z příjmů za běžnou činnost zahrnuje daňovou povinnost podniku a závisí na míře zdanění právnických osob, která je dána zákonem. Míra zdanění byla v analyzovaných letech následující: • • •

2004 – 28% 2005 – 26% 2006 a 2007 – 24%

Graf č .22 – Vývoj daně z příjmu za běžnou činnost


54

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost je dán součtem provozního výsledku hospodaření a finančního výsledku hospodaření, který je snížen o daň z příjmů z běžné činnosti. Graf č. 23 – Výsledek hospodaření za běžnou činnost


Výsledek hospodaření za běžnou činnost v roce 2004 skončil ztrátou ve výši 7 536 tis. Kč. V následujících letech se podnik ze ztráty dostal a v roce 2005 vykázal zisk 8 586 tis. Kč. V roce 2006 se zisk zvýšil o 11,5 % na 9 580 tis. Kč, což je nejlepší výsledek během celé historie podniku. Navzdory tomu byla v roce 2007 vykázána ztráta ve výši 41 161 tis. Kč, což je nejhorší výsledek hospodaření v historii. Jelikož Wolseley CZ nemá v uvedené době žádné mimořádné náklady ani výnosy, jsou výsledky hospodaření za běžnou činnost a výsledky hospodaření za účetní období totožné. Analýza výsledku hospodaření v letech 2006 a 2007 Protože jsou výsledky hospodaření za běžnou činnost dvou posledních let natolik rozdílné, podrobil jsem je hlubší analýze, abych identifikoval hlavní příčinu těchto výsledků. Jako výchozí bod je přidaná hodnota, která je v obou letech srovnatelná. V roce 2007 je přidaná hodnota 46 406 tis. Kč, což je o 3,7 % více než v roce 2006. Na základě horizontální analýzy je patrné, že první nákladovou položkou, která významně vzrostla ve srovnání s rokem 2006, jsou osobní náklady, které vzrostly o 13, 7 %, zejména teda mzdové náklady. Další významnou položkou je změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti, která vzrostla o 215 % na hodnotu 35 671 tis. Kč z 11 306 tis. Kč. Tvorba opravných položek je jednorázová akce, které by neměla mít dlouhodobější negativní vliv. Poslední významnou nákladovou položkou ovlivňující negativně výsledek hospodaření jsou ostatní provozní náklady, které ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 179 %. Výroční zpráva bohužel nedává o této položce bližší informace, proto není možné ji rozklíčovat. Tyto 3 položky se nejvíce podílely na propadu provozního hospodářského výsledku ve srovnání s rokem 2006, který se ze zisku 10 919 tis. Kč propadl téměř o 300% na ztrátu 32 138 tis. Kč. 55

Ve finančním hospodaření je největší rozdíl v ostatních finančních výnosech, které meziročně klesly o 63 %. Ty ve výroční zprávě bohužel také nejsou blíže specifikovány.

Analýza poměrových ukazatelů Horizontální a vertikální analýza sleduje vývoj jedné veličiny v čase nebo ve vztahu k jedné vztažné veličině v případě vertikální analýzy. Poměrová analýza dává položky do vzájemného vztahu mezi sebou, což umožňuje objevit nové souvislosti v podniku. V následující analýze se zaměřím na analýzu: • • • • •

Ukazatelů rentability (efektivnosti) Ukazatelů aktivity Ukazatelů finanční závislosti (zadluženosti) Ukazatelů likvidity (platební schopnosti) Ukazatelů na bázi cash-flow

Analýza ukazatelů rentability Ukazatele rentability informují o efektu, kterého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Tabulka č. 9 – Přehled ukazatelů rentability

ROE z EBT ROA z EBIT ROCE z EBIT ROI ROS z EBT PMOS

2004 -5,5% 0,2% 1,2% 0,2% -0,5% -1,2%

2005 23,9% 6,0% 30,3% 6,0% 2,5% 1,3%

2006 24,7% 6,3% 31,2% 6,3% 2,9% 1,5%

2007 -41,5% -6,9% -38,2% -6,9% -4,8% -5,8%


Vývoj ukazatelů rentability má ve sledovaném období podobný průběh, kdy v roce 2004 se drží na minimálních hodnotách, v letech 2005 a 2006 dochází k jejich silnému růstu a v roce 2007 k prudkému pádu. Negativní hodnoty v roce 2007 jsou ovlivněny zejména hlubokým záporným výsledkem hospodaření společnosti.35

35

Hlubší analýza v kapitole Analýza výkazů zisků a ztrát

56

Graf č. 24 – Vývoj vybraných poměrových ukazatelů


Rentabilita vlastního kapitálu ROE se v letech 2005 a 2006 drží na velmi vysoké úrovni, kdy se rentabilita drží okolo 24 %. To je v porovnání s historií podniku nejlepší výsledek, kterého podnik dosáhla, protože měl dlouhodobě s rentabilitou vlastního kapitálu problémy. Graf č. 25 – Vývoj ROE


Rentabilita celkového kapitálu ROA Tento ukazatel odráží skutečnost, s jakou účinností pracuje celkový kapitál vložený do podniku. Čím je ukazatel vyšší, tím je to pro podnik výhodnější. V roce 2005 dochází k růstu rentability celkového kapitálu na 6 % a tento růstu pokračuje i v roce 2006, kdy se rentabilita zvyšuje na 6,3 %. V roce 2007 opět dochází k dramatickému snížení rentability celkového kapitálu na - 6.9 %.

Rentabilita tržeb Ukazatel rentability tržeb se vypočítá jako podíl EBT a tržeb. Jelikož tržby během sledovaného období rostly jen velmi málo, je hodnota ukazatele ovlivněna zejména výší EBT. V roce 2004 je 57

rentabilita tržeb na úrovni – 0,5 %, v následujících dvou letech roste na 2,5, resp. 2,9 % a následuje dramatické snížení rentability na 4,8 %.

Analýza ukazatelů aktivity Ukazatele aktivity vypovídá o využívání aktiv v podniku jeho managementem. Tabulka č. 10 – Vývoj ukazatelů aktivity 2004

2005

2006

2007

Doba obratu zásob

73

63

65

75

Obrat celkových aktiv

1,89

1,88

1,69

1,55

Doba obratu pohledávek

47

60

75

75

Doba obrat závazků

55

60

63

65


Doba obratu zásob Ukazatel doby obratu zásob ukazuje dobu, po jakou jsou zásoby v podniku vázány. Obecně je tlak co nejnižší dobu vázanosti, protože v zásobách má podnik vázány své finanční prostředky. Zvýšení obratu zásob může mít za následek zvyšování zisku nebo alespoň snižování kapitálové náročnosti při dosažení stejného zisku. Graf č. 26 – Doba obratu zásob


Z historie podniku lze vidět tendence ke snižování doby obratu zásob až do roku 2000. Potom další 3 roky doba obratu zásob mírně rostla až do roku 2005, kdy došlo ke snížení o 14%. V posledním roce činila doba obratu zásob76 dní. Tento růst je zapříčiněn z velké míru růstem absolutní výše zásob, které rostly rychleji než tržby podniku.

58

Obrat celkových aktiv Ukazatel udává obrat celkových aktiv za 1 rok. Vypočítá se jako podíl ročních tržeb na celkových aktivech. Podnik by se měl snažit o zvyšování tohoto ukazatele.

Graf č. 27 – Obrat celkových aktiv


Od roku 2001 lze identifikovat plynulé negativní mírné snižování ukazatele. V roce 2006 a 2007 dochází k dynamičtějšímu snižování ukazatele, které zapříčiňuje rychlejší růst aktiv než tržeb podniku.

Ukazatel doby obratu pohledávek Udává dobu, po jakou jsou odběratelé podniku dlužni. Podnik by se měl snažit tuto dobu maximálně zkracovat na základě svých obchodních podmínek. Graf č. 28 – Doba obratu pohledávek


59

Z grafu lze vyčíst velmi negativní růst doby obratu pohledávek od roku 1999 až do roku 2007, kdy doba obratu pohledávek činí 73 dní. Místo požadovaného snižování doby obratu pohledávek tedy dochází k jejich dlouhodobému růstu, což podstavně zvyšuje kapitálovou náročnost podniku.

Ukazatel doby obratu závazků Udává dobu, jak dlouho podnik odkládá platbu faktury svým dodavatelům. Během této doby může využít finanční prostředky k financování svých vlastních aktivit. Ukazatel doby obratu závazků se vypočítá jako podíl závazků vůči dodavatelům na denních tržbách. Graf č. 29 – Doba obratu závazků


Od roku 2004 lze identifikovat rostoucí trend doby krátkodobých závazků. V roce 2005 vzrostla doba obratu o 9,1 % na 60 dní. V dalších letech lze sledovat mírný růst mezi 3 % - 5 %. V roce 2007 byla doba obratu závazků 65 dní.

Analýza ukazatelů zadluženosti Ukazatelé zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Tabulka č. 11 – Vývoj ukazatelů zadluženosti

Míra celkové zadluženosti Úrokové krytí Koeficient zadlužení Běžná zadluženost

2004 79,3% 0,2 4,5 30,7%

2005 77,0% 4,7 3,9 33,4%


60

2006 79,9% 4,8 4,0 31,9%

2007 29,8% -11,3 0,5 29,3%

V prvních třech letech se míra zadluženosti drží na velmi vysoké úrovni kolem 78 %. V roce 2007 míra zadluženosti razantně klesá. Tento pokles je zapříčiněn jednorázovým zvýšením vlastního kapitálu a absence bankovních úvěrů. Podobné trendy lze identifikovat i v koeficientu zadlužení podniku. Pokles úrokové krytí v roce 2007 je zapříčiněn výši EBIT, který skončil ve ztrátě. Ukazatel běžné zadluženosti, který udává míru financování krátkodobým cizím kapitálem má od roku 2005 mírně klesající tendenci. Příčinou poklesu je rychleji rostoucí růst celkových aktiv než krátkodobých cizích zdrojů.

Ukazatele likvidity Analýza likvidity zkoumá schopnost podniku hradit krátkodobé závazky. Tabulka č. 12 – Vývoj ukazatelů likvidity 2004

2005

2006

2007

Běžná likvidita

2,2

2,1

2,2

2,7

Pohotová likvidita

1,0

1,1

1,2

1,6

Hotovostní likvidita

0,2

0,2

0,1

0,5


Graf č. 30 – Vývoj likvidity


Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vypovídá o tom, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Doporučená hodnota tohoto ukazatele by měla být nad 1,5. Z výsledků posledních 4 let je patrné, že dosažené hodnoty relativně vysoce převyšují doporučené hodnoty. V roce 2007 činila hodnota 61

ukazatele 2, což je meziroční růst o 17%. Tento růst je zapříčiněn růstem oběžných aktiv – zejména zásob. Pohotová likvidita Ukazatel pohotové likvidity odstraňuje z čitatele nejméně likvidní část oběžných aktiv – zásoby. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1. Z analýzy vývoje ukazatele lze identifikovat rostoucí trend v prvních třech letech zhruba o 10 %, v roce 2007 o 25%. Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Hodnota ukazatele by měla být větší než 0,2. V prvních třech letem je úroveň hotovostní likvidity mírně pod doporučenou hodnotou a má klesající tendenci. V roce 2007 ovšem hodnota ukazatele roste na 0,45, který je převážně zapříčiněn růstem peněžních prostředků na bankovních účtech z 12 562 tis. Kč na 56 624 tis. Kč. Obecně lze říci, že míra likvidity podniku je na velmi dobré úrovni a podniku nehrozí upadnutá do platební neschopnosti. Z analýz lze vyčíst, že v roce 2007 rostou všechny tři ukazatele likvidity relativně podstatným způsobem, což značí tlak managementu na upevnění likvidity podniku.

Ukazatele na bázi čistého pracovního kapitálu Tabulka č. 13 – Vývoj ukazatelů na bázi ČPK

Čistý pracovní kapitál Podíl ČPK na celkových aktivech Rentabilita ČPK Doba obratu ČPK

2004 129 580 38% -5,8% 73


Čistý pracovní kapitál Graf č. 31 – Čistý pracovní kapitál


62

2005 125 993 36% 6,8% 71

2006 147 767 38% 6,5% 83

2007 223 259 49% -18,4% 114

Čistý pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. V roce 2005 lze identifikovat nízký pokles ČPK, který byl zapříčiněn rychlejším tempem růstu krátkodobých závazků. V roce 2006 a 2007 dochází k růstu ČPK o 17%, resp. 51%. Vysoký růst ČPK v roce 2007 je zapříčiněn zejména růstem oběžných aktiv přes 30%. Rentabilita ČPK Graf č. 32 – Rentabilita ČPK


Rentabilita ČPK se vypočítá jako výsledek hospodaření za účetní období a ČPK. Mezi lety 2004 a 2005 zvýšila z hodnoty – 5,8% na 6,8 %, na čemž se podíl zejména růst hospodářského výsledku. V roce 2007 dochází opět k propadu rentability ČPK v důsledku prudkého poklesu výsledku hospodaření. Doba obratu ČPK Graf č. 33 – Doba obratu ČPK


63

Doba obratu ČPK se vypočítá jako podíl ČPK na denních tržbách. V roce 2005 poklesla hodnota o 2 dny, následoval růst v roce 2006 na dobu obratu 82 dní. V roce 2007 dochází k růstu doby obratu na 113 dní, který je zapříčiněn vysokým zvýšením ČPK.

Pyramidová soustava ukazatelů Analýza pyramidové soustavy ukazatelů je dalším možným přístupem k finanční analýze podniku. Jeho výhodou je to, že poskytuje přehlednou analýzu rozkladu rentability na jednotlivé dílčí ukazatele a pomůže nám pochopit jednotlivé souvislosti, které daný ukazatel rentability skrývá.

Du Pont rozklad Obrázek č. 4 – Rozklad Du Pont


Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE lze rozložit na součin dvou poměrových ukazatelů. V roce 2007 vypadal rozklad:

64

ROE (-13,9%) =

( - 5,8%) *

(1,56) *

* (1,54)

Z daného rozkladu lze vyčíst, že společnost Wolseley CZ vytvořila v roce 2007 z 1 koruny tržeb ztrátu 0,058 Kč a celková aktiva se obrátila 1,56 krát. V případě, že by podnik využíval pouze vlastní zdroje financování, činila by rentabilita vlastního kapitálu – 9,05%. V podniku působí finanční páka záporně, což má za následek, že zapojení cizích zdrojů prohloubilo propad ROE. Na druhou stranu snížením cizích zdrojů byl propad menší, než by tomu bylo při zapojení cizích zdrojů v objemu roku minulého.

Analýza bonitních a bankrotních modelů Bonitní modely Úkolem bonitních modelů je odpovědět na otázku, zda-li jde ve zkoumaném případě o dobrý nebo špatný podnik.

Index bonity Graf č. 34 – Vývoj indexu bonity


Hodnocení indexu bonity Extrémně špatná

Velmi špatná

Špatná

Určité problémy

Dobrá

Velmi dobrá

Extrémně dobrá

od -3 do -2

od -2 do – 1

od -1 do 0

od 0 do 1

od 1 do 2

od 2 do 3

nad 3

.

65

Na základě výpočtu indexu bonity a jeho následného hodnocení je patrné, že se společnost Wolseley CZ pohybuje v oblasti, která indikuje určité problémy. V roce 2007 se dokonce se zápornou hodnotou indexu dostala do oblasti špatného podniku.

Kralickův rychlý test Tabulka č. 14 – Kralickův rychlý test

Ukazatel

2004

2005

2006

2007

Kvóta vlastního kapitálu

3

3

2

1

Doba splácení dluhu z CF

5

2

5

5

Cash flow v tržbách

5

4

5

5

ROA

4

4

4

5

PRŮMĚR

4,25

3,25

4

4


Graf č. 35 – Kralickův rychlý test


Na základě výsledků získaných aplikací Kralickova rychlého testu na společnost Wolseley CZ je patrné, že se výsledek hospodaření mezi lety 2004 a 2005 mírně zlepšil a to zejména díky růstu CF z provozní činnosti. Od roku 2006 se hodnota ukazatele drží na hodnotě 4, což lze interpretovat jako špatné výsledky finančního hospodaření.

66

Bankrotní modely Altmanův index důvěryhodnosti Z = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E • • • • •

A = pracovní kapitál / celková aktiva B = zisk po zdanění / celková aktiva C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva D = podíl základního kapitálu k celkovým dluhů E = celkové tržby / celková aktiva

Tabulka č. 15 – Altmanův model důvěryhodnosti 2004

2005

2006

2007

A

0,38

0,36

0,38

0,49

B

-0,02

0,02

0,02

-0,09

C

0,00

0,06

0,06

-0,07

D

1,72

1,55

1,47

1,34

E

1,90

1,88

1,69

1,56

Z

2,88

3,00

2,79

2,17


Graf č. 36 – Altmanův index důvěryhodnosti


Výsledky Altmanova index důvěryhodnosti se pohybují v šedé zóně, kdy není možno jednoznačně určit, kam podnik spěje. Výše ukazatelů v prvních dvou letech je blízko hranici pro 67

uspokojivou finanční situaci. V roce 2006 se ovšem výše indexu snižuje na úroveň 2,79 a v roce 2007 dokonce na 2,17, což značí směřování podniku k finančním problémům. Jelikož ale byl výsledek hospodaření v roce 2007 silně ovlivněn jednorázovými účetními operacemi, proto lze předpokládat, že tak silně negativní pokles indexu nebude v příštím roce pokračovat.

INDEX IN 01 Graf č. 37 – Vývoj indexu IN 01


Jak lze vidět z grafu, výsledky IN 01 indexu kopírují výsledky Altmanova indexu. V roce 2006 nastal mírný pokles indexu, který se ovšem v roce 2007 silně prohloubil. Hodnota 0,30, což je hluboko pod kritickou hodnotou 0,75.

68

Testování hypotéz Testování jednotlivých pracovních hypotéz bylo provedeno pomocí matematicko–statistických metod, přesněji byla použita bivariační analýza, která vztahy mezi dvěma proměnnými. Výsledkem bivariační analýzy je informace o tom, do jaké míry jedna proměnná ovlivňuje druhou proměnnou. K provádění analýz byl použit statistický program SPSS. Na začátku analýz považuji za nutné zdůraznit, že výsledky analýzy mohou být vztahová pouze ke zkoumanému podniku a nemají obecnou vypovídající hodnotu. Dalším problémem při zpracování statistické analýzy je nevelký počet údajů, které mohly být použity. Analyzovány byly dat za posledních 13 účetních období, což pro statistickou analýzu není mnoho. Rozložení dat jednotlivých proměnných není normální, což omezuje použití některých statistických metod. Jsem si tohoto omezení vědom, navzdory tomu ovšem si myslím, že statistická analýza v dané situaci má smysl a pomůže nám najít vztah mezi hypotézami a reálnou situací v podniku.

Popis výstupních tabulek programu SPSS Statistics

N

Valid Missing

Std. Deviation Skewness Std. Error of Skewness Kurtosis Std. Error of Kurtosis

Tržby 12 1 ,4731163 1,760 ,637 1,725 1,232

Obchodní marže 12 1 ,5094474 2,107 ,637 4,177 1,232

Tabulka s názvem Statistics dává informace o souboru dat v jednotlivých proměnných • Std. Deviation – směrodatná odchylka – vzdálenost od průměru • Skewness – šikmost • Std. Error of Skewness – směrodatná odchylka šikmosti • Kurtosis – špičatost • Std. Error of Kurtisus – směrodatná odchylka špičatosti Correlations Obchodní marže 1 ,935** , ,000 12 12 ,935** 1 ,000 , 12 12

Tržby Tržby

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Obchodní marže Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed).

69

Tabulka s názvem Correlations zobrazuje informace o vztahu mezi proměnnými • Pearson Correlation – korelační koeficient mezi analyzovanými proměnnými • **. Correlation is signifiant at the 0,01 level – určuje stupeň statistické významnosti korelačního koeficientu.

Trzby 10

8

6

Frequency

4

2

Std. Dev = ,47 Mean = ,27 N = 12,00

0 0,00

,25

,50

,75

1,00

1,25

Trzby

Graf rozložení dat proměnné s histogramem normálního rozložení • Std. Dev. – směrodatná odchylka od průměru • Mean – průměrná hodnota • N – počet dat v proměnné

S růstem tržeb za zboží dochází k růstu obchodní marže Graf č. 38 – rozložení proměnných Trzby Obchodní marže

10 10

8 8

6 6

4

2

Frequency

Frequency

4

Std. Dev = ,47 Mean = ,27 N = 12,00

0 0,00

,25

,50

,75

1,00

1,25

2

Std. Dev = ,51 Mean = ,26 N = 12,00

0 0,00

,50 ,25

1,00 ,75

Trzby Obchodní marže

70

1,50 1,25

Tabulka č. 15 – Výsledky statistické analýzy Correlations Statistics

N

Valid Missing


Obchodní Tržby marže Tržby Pearson Correlation 1 ,935** Sig. (2-tailed) , ,000 N 12 12 Obchodní marže Pearson Correlation ,935** 1 Sig. (2-tailed) ,000 , N 12 12

Obchodní Tržby marže 12 12 1 1 ,4731163,5094474 1,760 2,107 ,637 ,637 1,725 4,177 1,232 1,232

**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Zdroj: Vlastní práce na základě finančních výkazů Wolseley CZ

Na základě výsledků analýzy je patrné, že mezi oběma proměnnými je velmi silná úroveň pozitivní korelace 0,935 při statistické významnosti 0,01. Mezi oběma proměnnými byla zjištěna korelace 93,5% se statistickou významností 99 %, což značí velmi silnou vazbu mezi oběma proměnnými. Podle analýzy časových řad testovaná vazba nebyla zjištěna ve dvou letech - v roce 2004 a 2006, kdy i mírný pokles tržeb (dochází ke zvyšování obchodní marže). Opačný případ je v roce 2006, kdy i přes růst tržeb obchodní marže klesá. Graf č. 39 – Meziroční změny tržeb a obchodní marže


Tabulka č. 16 – Meziroční změny tržeb a obchodní marže 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

Tržby

47,66%

128,45%

118,41%

-4,49%

11,38%

3,60%

-0,13%

2,71%

-0,30%

1,23%

0,03%

9,55%

Obchodní marže

39,64%

92,73%

160,31%

-8,13%

3,61%

20,51%

-11,46%

1,22%

2,22%

5,06%

-3,70%

9,53%

Rozdíl

8,02%

35,72%

-41,90%

3,65%

7,77%

-16,90%

11,33%

1,49%

-2,53%

-3,83%

3,74%

0,02%


Na základě provedených analýz lze konstatovat, že s růstem tržeb za zboží dochází ve většině případů i k růstu obchodní marže. 71

S růstem tržeb za zboží dochází k růstu zásob Graf č. 40 – rozložení proměnných

Trzby

ZASOBY

10

8

8 6

6 4

2

Std. Dev = ,47 Mean = ,27 N = 12,00

0 0,00

,25

,50

,75

1,00

Frequency

Frequency

4

2 Std. Dev = ,34 Mean = ,15 N = 12,00

0

1,25

-,25 0,00 ,25

Trzby

,50

,75 1,00 1,25

ZASOBY


Tabulka č. 17 – Výsledky statistické analýzy Correlations

Statistics

N

Valid Missing


ZASOBY Trzby 12 12 1 1 ,3352292,4731163 2,554 1,760 ,637 ,637 7,447 1,725 1,232 1,232

ZASOBY Tržby ZASOBYPearson Correlation 1 ,695* Sig. (2-tailed) , ,012 N 12 12 Tržby Pearson Correlation,695* 1 Sig. (2-tailed) ,012 , N 12 12

*.Correlation is significant at the 0.05 level (2-tail Zdroj: Vlastní práce na základě finančních výkazů Wolseley CZ

Výsledky testování první hypotézy ukazují korelaci 0,695 při hladině statistické významnosti

0,05.

72

Graf č. 41 – Meziroční změny tržeb a zásob


Tabulka č. 18 – Výsledky analýzy

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

Tržby

47,66%

128,45%

118,41%

-4,49%

11,38%

3,60%

-0,13%

2,71%

-0,30%

1,23%

0,03%

9,55%

Zásoby

-4,57%

113,00%

21,81%

30,08%

5,97%

-8,13%

1,55%

4,40%

3,61%

13,09%

3,41%

26,83%


Mezi oběma proměnnými existuje korelační vztah na hladině významnosti 0,695, což znamená střední hladinu korelace a není možné jednoznačně konstatovat, zda-li daná hypotéza v podniku opravdu platí či nikoliv. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy jsem následně použil metody srovnání časových řad, podle které jsem zjistil, že vztah formulovaný v hypotéze platí pouze v polovině sledovaných případů. Na základě výše uvedených výsledků lze tedy konstatovat, že růst tržeb nemá za následek růst zásob.

73

S růstem tržeb za zboží dochází k růstu obratu zásob Graf č. 42 – rozložení proměnných

Trzby

Doba obratu zasob

10

6

5

8

4 6

3 4

2

Frequency

Frequency

2

Std. Dev = ,47 Mean = ,27 N = 12,00

0 0,00

,25

,50

,75

1,00

Std. Dev = ,21

1

Mean = -,04 N = 12,00

0 -,50

1,25

-,25 -,38

0,00 -,13

,25 ,13

,38

Trzby

Doba obratu zasob


Tabulka č. 19 – Výsledky statistické analýzy Statistics

Correlations

Trzby Trzby

Doba obratu zasob

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

1 , 12 -,590* ,043 12

Doba obratu zasob -,590* ,043 12 1 , 12

N Std. Deviation Skewness Std. Error of Skewness Kurtosis Std. Error of Kurtosis

*. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed).


Graf č. 43 – Meziroční změny tržeb a doby obratu zásob


74

Valid Missing

Trzby 12 1 ,4731163 1,760 ,637 1,725 1,232

Doba obratu zasob 12 1 ,2116577 -,196 ,637 ,934 1,232

Tabulka č. 20 – Výsledky analýz 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Tržby 47,7% 128,4% 118,4% -4,5% 11,4% 3,6% Doba obratu zásob -35,4% -6,8% -44,2% 36,2% -4,9% -11,3% Zdroj: Vlastní práce na základě finančních výkazů Wolseley CZ

2001

2002 2004

2006

2007

-0,1%

2,7% -0,3% 1,2% 0,0% 1,6% 3,9% 14,1% 3,4%

9,6%

1,7%

2005

15,7%

Hladina korelace mezi oběma položkami je na úrovni -0,590 při hladině statistické signifikace 0,05, což signalizuje nepřímo úměrnou závislost mezi sledovanými proměnnými. Pro potvrzení hypotézy musí platit, že s rostoucími tržbami se snižuje hodnota obratu zásob a tudíž se obrat zvyšuje. Po provedení metody srovnání časových řad pouze 3 výsledky ze 12 sledovaných období s výše uvedenou hypotézou nesouhlasili, proto lze hypotézu potvrdit.

Růst krátkodobých pohledávek zvyšuje krátkodobé závazky Graf č. 44 – Rozložení proměnných

Pohledávky

Závazky

7

10

6

8 5

6 4

4

Frequency

3

Frequency

2 Std. Dev = 26,28

1

Mean = 27,3 N = 12,00

0 0,0

20,0

40,0

60,0

2

Std. Dev = 75,05 Mean = 30,6 N = 12,00

0 -50,0

50,0 0,0

80,0

Pohledávky

150,0 100,0

250,0 200,0

Závazky

Zdroj: Vlastní práce na základě finančních výkazů Wolseley CZ Tabulka č. 21 – Výsledky statistické analýzy Correlations Pohledávky Pohledávky Pearson Correlation 1 Sig. (2-tailed) , N 12 Závazky Pearson Correlation ,289 Sig. (2-tailed) ,363 N 12

Statistics

Závazky ,289 ,363 12 1 , 12

75

N Std. Deviation Skewness Std. Error of Skewness Kurtosis Std. Error of Kurtosis

Valid Missing

Pohledávky 12 1 26,2774163 1,207 ,637 1,996 1,232

Závazky 12 1 75,05260 2,725 ,637 8,205 1,232

Po provedení korelační analýzy byla zjištěna hladina korelace mezi oběma proměnnými 0,289, což naznačuje velmi slabou korelaci mezi oběma položkami. Lze tedy říci, že mezi krátkodobými pohledávkami a krátkodobými závazky žádný přímý vztah není, proto byla hypotéza zamítnuta.

Podíl tržeb za zboží a aktiv se s rostoucími tržbami zvyšuje Graf č. 45 – rozložení proměnných Trzby

podil 10

5

8

4

6

3 4

1

Std. Dev = ,49 Mean = ,05

Frequency

Frequency

2 2

Mean = ,27

-,75

-,25 -,50

,25 0,00

,75 ,50

N = 12,00

0 0,00

N = 12,00

0

Std. Dev = ,47

1,25

,25

,50

,75

1,00

1,25

Trzby

1,00

podil


Tabulka č. 22 – Výsledky statistické analýzy

Statistics

Correlations Trzby Trzby Pearson Correlation 1 Sig. (2-tailed) , N 12 podil Pearson Correlation ,665* Sig. (2-tailed) ,018 N 12

podil ,665* ,018 12 1 , 12

N

Valid Missing


*. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed).


76

Trzby podil 12 12 1 1 ,4731163 ,4891528 1,760 ,686 ,637 ,637 1,725 1,738 1,232 1,232

Graf č. 46 – Meziroční změna tržeb a podílu tržeb a aktiv


Tabulka č. 23 – Výsledky statistické analýzy 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

Podíl tržeb a aktiv

23,63%

26,98%

115,51%

-73,99%

9,55%

-57,58%

49,94%

-6,35%

-0,59%

-1,27%

-18,90%

-13,70%

Tržby

47,7%

128,4%

118,4%

-4,5%

11,4%

3,6%

-0,1%

2,7%

-0,3%

1,2%

0,0%

9,6%

Rozdíl

24,03%

101,47%

2,90%

69,50%

1,82%

61,19%

-50,07%

9,07%

0,28%

2,50%

18,94%

23,25%


Dle korelační analýzy byla mezi oběma proměnnými zjištěna korelace ve výši 0,665 při hladině statistické významnosti 0,05, což naznačuje střední hladinu korelace mezi uvedenými proměnnými. Při analýze časových řad byl pouze jeden případ, kdy daný vztah neplatil – a to v roce 2001. V ostatních sledovaných obdobích se sledovaný stav objevil. Na základě provedených analýz byla hypotéza potvrzena.

Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE je vyšší než úročení státních obligací Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než úročení státních obligací, které jsou brány jako bezriziková investice. Pokud je dlouhodobě výše rentability vlastního kapitálu nižší než výše úročení státních obligací, chová se vlastník kapitálu iracionálně, protože podstupuje vyšší riziko s nižším výnosem

77

Graf č. 47 – Vývoj ROE a úročení státních obligací


Tabulka č. 24 – Výsledky statistické analýzy 1994 ROE z EAT Úročení státních dluhopisů

1995

1996

1997

1998 -279,4% -100,7% -312,2% 37,2% 38,9%

1999

-339,4% 0,7%

-5,5%

2002 45,5%

7,4% 6,7%

5,4% 10,9%

4,2% 49,6%

Rozdíl

2000

2001

2004 12,7% 4,0% 16,7%

2005

2006

2007

12,7% 12,4%

-49,8%

3,6%

3,7%

4,7%

9,0%

8,7%

-54,5%


Pro potvrzení dané hypotézy musí platit, že rozdíl mezi ukazatelem rentability vlastního kapitálu ROE a úrokem získaným ze státních obligací je kladný – tedy že rentabilita převyšuje výnosový úrok státních obligací. Při analýze výsledku je patrné, že je tomu tak pouze ve dvou sledovaných letech – v roce 2005 a 2006. Bohužel se mi nepodařilo zajistit data úročení státních obligací z let 1994 – 1999, při pohledu na úroveň rentability podniku ovšem je patrné, že úroky byly podstatně vyšší než zjištěná rentabilita. Proto byla hypotéza zamítnuta.

78

Hodnocení výsledků finanční analýzy společnosti Wolseley Czech Republic V praktické části této diplomové práce jsem se věnoval analýze finančních výsledků společnosti Wolseley CZ, jejichž výsledky od roku 2004 bych chtěl v této části shrnout.

Hospodaření roku 2004 Rok 2004 se nesl ve znamení zlepšování provozních výsledků společnosti, kdy provozní výsledek skončil v plusových hodnotách. Společnost se v této době nachází situaci, kdy je silně zadlužená s velmi malou rentabilitou kapitálu a nízkou schopností zvyšovat své tržby. Naopak běžná a pohotová likvidita podniku je na velmi vysoké úrovni. Tento rok lze považovat za začátek růstu krátkodobých pohledávek z obchodního styku, stejně jako krátkodobých závazků. Doba obratu zásob, která je pro obchodní podnik velmi důležitá, se drží na velmi vysoké úrovni v porovnání s konkurencí téměř na dvojnásobné hodnotě.

Hospodaření roku 2005 Výsledek hospodaření roku 2005 je zatím nejlepším hospodářským výsledkem za dobu existence podniku. Tohoto výsledku podniku bylo dosaženo ve větší míře ovlivněním nákladové složky než růstu tržeb za zboží. Tržby zaznamenaly růst 1,2 % při 4,2 % růstu stavebního trhu, což nelze považovat za úspěch. Spolu s hospodářským výsledkem se zlepšila i rentabilita podniku při zachování vysoké úrovně likvidity. Dobu obratu zásob se podařilo snížit o deset dní, což lze považovat za pozitivní trend. Naopak se podniku nedaří snižovat dobu obratu svých pohledávek, která se od roku 2004 zvýšila o 13 dní. Výše krátkodobých závazků se zvýšila o pět dní. Celková zadluženost podniku se pohybuje na úrovni 77%.

Hospodaření roku 2006 Výsledek hospodaření tohoto roku je ještě lepší než v roce 2006, kdy společnost Wolseley CZ vykazuje zisk přes 9,5 mil. Kč, který je ovšem do určité míry ovlivněn snížením daňové sazby. Negativními rysy jsou růst tržeb ve výši 0,03 % při růstu trhu 6,6%, pokles obchodní marže a na ni navazující přidané hodnoty. Rentabilita i likvidita podniku se udržuje na dobré úrovni. Struktura pasiv zůstává podobná jako v předchozích letech, struktura aktiv se mírně mění, kdy se hlavní složkou oběžných aktiv stávají krátkodobé pohledávky, jejichž růst se nastartoval již v roce 2004. Celková zadluženost se mírně zvýšila na úroveň 80%.

Hospodaření roku 2007 Rok 2007 byl ve znamení pro podnik velice podstatných změn, kdy došlo ke změně vedení podniku, což může mít za následek i změnu v hospodaření podniku. Hospodářský výsledek skončil ve ztrátě 41 mil. Kč, což je nejhorší výsledek za dobu existence podniku. Největší negativní vliv na výsledek hospodaření měla změna stavu rezerv a opravných položek, které dosahovaly výše přes 35 mil. Kč (v roce 2006 činily 11 mil. Kč). Z informací které jsem měl pro zpracování této diplomové práce k dispozici nelze přesně tuto položku rozklíčovat, ovšem jako nejvíce pravděpodobné se mi jeví vypořádání se nového managementu podniku s nedobytnými pohledávkami, což je jednorázová účetní operace, která by neměla negativně ovlivnit hospodaření podniku v dalších letech. V tomto roce také došlo k navýšení vlastního kapitálu o 260 mil. Kč Wolseley Eastern Europe. Tento vklad měl za následek změnu struktury cizích zdrojů, kdy podnik přestal využívat bankovních úvěrů a cizí kapitál je tvořen převážně krátkodobými závazky, jejíž hodnota opět vzrostla. 79

Jako pozitivní lze označit růst tržeb, které meziročně vzrostly téměř o 10%. Rostou ovšem také náklady podniku (podstatně vzrostly mzdové náklady) a klesá přidaná hodnota. Rentabilita podniku se díky negativnímu hospodářskému výsledku propadla do negativních hodnot, naopak likvidita podniku se ještě posílila. Navýšení vlastního kapitálu mělo za následek snížení celkové zadluženosti na úroveň 30 %

Silné a slabé stránky podniku Mezi silné stránky podniku patří silné mezinárodní zázemí, které podniku poskytuje potřebnou stabilitu i v době, kdy se podniku moc nedaří. Jako nejsilnější stránku podniku bych označil likviditu podniku, která je během sledovaného období na velmi vysoké úrovni. Podnik si do roku 2006 držel velmi vysoký podíl cizích zdrojů, který je pro obchodní podnik typický. Podíl krátkodobých závazků na cizích pasivech v průběhu času roste – podnik se tak snaží získat levný kapitál.

Jako největší slabou stránku podniku vidím neschopnost využití růstového potenciálu trhu a na něm postaveného růstu tržeb. Tržby až na poslední zkoumaný roku rostly pouze minimálně, navzdory dynamicky rostoucímu trhu. Podnik se orientoval spíše na náklady než na zvyšování tržeb, což oslabilo jeho pozici na trhu. Další slabou stránkou je dlouhodobá špatná rentabilita podniku, která se odvíjí od dlouhodobě špatných hospodářských výsledků podniku. Podniku rychle rostou krátkodobé pohledávky a zvyšuje se i doba obratu pohledávek, což má za následek zvyšování finanční náročnosti podniku. Poměr krátkodobých závazků a krátkodobých pohledávek byl v prvních dvou letech ve prospěch závazků, v roce 2006 a 2007 ovšem pohledávky závazky převyšují, podnik tedy poskytuje větší obchodní úvěr svým odběratelům než který čerpal od svých dodavatelů. Další slabou stránkou podniku je doba obratu zásob, které má jednak od roku 2005 rostoucí tendenci, jednak je doba obratu pohledávek ve srovnání s konkurencí téměř dvojnásobná.

Doporučení ke zlepšení finanční situace podniku V podniku lze během analyzovaného období sledovat značný vývoj. Podnik nebyl schopen se dlouhodobě dostat ze ztráty a kladný hospodářský výsledek vykazoval pouze ojediněle. Jako zlomové období lze označit rok 2004, kdy se podniku daří dosáhnout kladného provozního výsledku hospodaření a v následujících dvou letech i kladný hospodářský výsledek. V roce 2007 se změnil management společnosti a v následujících letech se ukáže, zda-li pozitivní trend vývoje nastartovaný v letech 2005 a 2006 bude pokračovat. Negativní výkyv hospodářského výsledku 80

v roce 2007 byl zapříčiněn zejména účetními operacemi. Podnik ale dokázal zvýšit své tržby i obchodní marži, což naznačuje v pokračování pozitivního trendu let 2005 a 2006. Jako hlavní problém podniku je naprosto minimální růst tržeb během sledovaného období 2004 – 2007. Podnik by se proto měl primárně zaměřit na růst tržeb s přiměřeným růstem obchodní marže. Jednou z možností zvýšení tržeb je reorganizace prodejní sítě podniku. Mnoho poboček se nachází na místech, které jsou pro zákazníky špatně dostupné nebo někdy dokonce skryté. Pokud by se vybrané provozovny přestěhovaly do přístupnějších míst, zvýšila by se podíl zákazníků „z ulice“, kteří by podniku přinesli i požadované zvýšení obchodní marže. Dalším problematickým místem podniku je doba obratu zásob, kterou podnik není schopen efektivně snižovat. Přitom hodnota tohoto ukazatele u konkurence je na poloviční hodnotě. Podnik tak zbytečně váže svůj kapitál v zásobách a mohl by je použít na financování svých dalších aktivit. Řešením problému by mohlo být provedení detailní analýzy prodejnosti zboží a stavu zásob, identifikace bezobrátkového zboží a zbavení se ho. Tím podnik získá dodatečné finanční prostředky a uvolní své skladovací kapacity. U nízkoobrátkového zboží by se měl podnik racionálně rozmýšlet, jaké z tohoto druhu zboží si bude na skladu držet a měl by se snažit jej držet na minimu. Podniku během posledních 5 let silně vzrostly krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů. Podnik by se měl snažit vypořádat se s pohledávkami – včas upomínat dlužníky, zavést úroky z prodlení, efektivně vymáhat nedobytné pohledávky či využít faktoringových služeb. Vzniku problematických pohledávek lze předejít zjišťováním informací o platební morálce nových klientů a v pochybných případech vyžadovat od zákazníků zálohové platby.

81

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce diplomové práce bylo zpracování finanční analýzy ve vybraném podniku – v mém případě ve společnosti Wolseley Republic spol. s r.o. s využitím matematicko–statistických metod. Finanční analýza v daném podniku vycházela z teoretických poznatků získaných během mého studia, které byly doplněny odbornou literaturou vztahující se k tématu. Na teoretickém základu byla provedena finanční analýza podniku, která vychází zejména z účetních dat podniku, která mi byla poskytnuta od roku 1994 do roku 2007. Zvláště důležitá jsou data posledních 4 let, které dokumentují hospodaření blízké historie podniku, která je pro současný a zejména budoucí vývoj stěžejní. Na začátku práce byly vymezeny pracovní hypotézy, jejichž cílem je blíže identifikovat faktory, které mají silný vliv na hospodářský výsledek podniku. Vycházejí buďto z teoretických podkladů a cílem analýzy je potvrzení či vyvrácení existence daných teoretických jevů v analyzovaném podniku. Druhý úkolem hypotéz je, kromě potvrzení teorie v praxi, potvrzení očekávaných jevů a trendů, které v daném podniku působí. Hypotézy byly testovány matematicko-statistickými metodami, které ovšem bylo možné využít jen velmi omezeně z důvodu nízkého počtu dat, které jsem měl k analýzám k dispozici. Tyto data navíc nebyla normálně rozložena, což neumožnilo provedení některých dalších statických testů. Hypotézy byly testovány bivariační korelační analýzou, jejímž cílem bylo zjistit, jak silně spolu analyzované proměnné souvisí. Pro zjištění vztahu mezi zkoumanými proměnnými byla využitá analýza časových řad. Výsledky statistických analýz jednotlivých hypotéz jsou uvedeny v praktické části. Společnost Wolseley Czech Republic spol. s r.o. patří mezi největší velkoobchody se sortimentem voda, topení a plyn v České republice. Při analýze jejího hospodaření v posledních 13 letech ovšem zjistíme, že její situace není dobrá. Podnik ve většině zkoumavých období vykazoval ztrátu, která následně negativně ovlivňovala rentabilitu podniku. Podnik dále nebyl schopen v posledních 8 letech využít možnosti trhu, který rostl velmi vysokým tempem. Růst tržeb podniku za tímto růstem trhu značně zaostával, což se projevilo také na oslabení pozice podniku vzhledem ke své konkurenci, která možností trhu využila mnohem efektivněji. Určitým zlomovým momentem je dle mého názoru rok 2005, kdy výsledek hospodaření podniku končí nejvyšším ziskem v jeho historii. Tento výsledek je schopen zopakovat i v roce 2006. V roce 2007 upadá zpět do hluboké ztráty, která je ovšem způsobena z největší části účetními operacemi. Podniku se v roce 2007 podařilo po dlouhé době podstatně zvýšit své tržby i přidanou hodnotu. Proto bych rok 2007 nepojmenoval jako zlom pozitivního trendu vývoje hospodaření, ale pouze výkyv. Zda-li je tato interpretace správná zjistíme až v následujících letech. Mezi silné stránky podniku lze zahrnout likviditu, která se drží v posledních 4 letech na velmi vysoké úrovni. Celkově bych situaci podniku za zkoumaných 13 let hodnotil jako negativní - dlouhodobě neuspokojivou s mírným zlepšením v posledních 4 letech, které jsou pro podnik nejdůležitější. 82

Seznam použité literatury BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, S.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2 vyd. Praha: Management Press, 1995, 159s. ISBN 8085603802 CISKO, Š.: Finančná analýza a plánovanie. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. 121 s. ISBN:8073140608 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 8070792574 HAMPLOVÁ, E.: Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. 161 s. ISBN 8021021616 HIGGINS, R. C.: Analýza pro finanční management, 1. vydání, Grada, Praha, 1997, 399 s. ISBN 8071694045 HINDLS, R., HRONOVÁ, S. SEGER, J.: Statistika pro ekonomy. 7 vyd. Praha - Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 8086946169 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 8071793213 KOVANICOVÁ, D, KOVANIC, P.: Podklady skryté v účetnictví: Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 8085967561 KRALICEK, P.: Základy finančního hospodaření. Praha: Linde 1993. 110 s. ISBN 8085647117 MAŘÍK, M.: Oceňování podniků, 1. vydání, Ekopress, Praha, 1996, 111 s. ISBN 8090199119 NEUMAIEROVÁ, I.: Řízení hodnoty, 1. vydání, VŠE, Praha, 1998, 137 s. ISBN 8070799218 SEDLÁČEK, J, HAMPLOVÁ, E, ÚRADNÍČEK, V.: Finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 200 s. ISBN 8021017759 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízeníi firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628 SEKERKA, B.: Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha: PROFESS, 1996. 152 s. ISBN 8085235404 SEKERKA, B.: Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů, 1. Vydání, Proffes, Praha, 1996, 152 s. ISBN 8085235404 SUCHÁNEK, P.: Finanční management. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773 SŮVOVÁ, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 622 s. ISBN 8072650270 83

SYNEK, M.: Manažerská ekonomika. 3 přeprac. a akt. vyd. Praha: Grada Publishing. 2003. 466 s. ISBN 802470515X VALACH, J.: Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 8086119211

Ostatní zdroje Výroční zprávy společnosti Wolseley Czech Republic spol. s r.o. za roky 1994 – 2007

Internet Webové stránky Informační server českého soudnictví <www.justice.cz>

84

Přehled tabulek Tabulka č. 1 – Kralickův rychlý test (Q test) Tabulka č. 2 - Přehled vývoje aktiv Tabulka č. 3 - Vertikální analýza aktiv Tabulka č. 4 – Horizontální analýza aktiv Tabulka č. 5 – Struktura dlouhodobého majetku Tabulka č. 6 – Struktura oběžných aktiv Tabulka č. 7- vertikální analýza pasiv Tabulka č. 8 – horizontální analýza pasiv Tabulka č. 9 – Přehled ukazatelů rentability Tabulka č. 10 – Vývoj ukazatelů aktivity Tabulka č. 11 – Vývoj ukazatelů zadluženosti Tabulka č. 12 – Vývoj ukazatelů likvidity Tabulka č. 13 – Vývoj ukazatelů na bázi ČPK Tabulka č. 14 – Kralickův rychlý test Tabulka č. 15 – Altmanův model důvěryhodnosti Tabulka č. 15 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 16 – Meziroční změny tržeb a obchodní marže Tabulka č. 17 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 18 – Výsledky analýzy Tabulka č. 19 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 20 – Výsledky analýz Tabulka č. 21 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 22 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 23 – Výsledky statistické analýzy Tabulka č. 24 – Výsledky statistické analýzy

85

Přehled grafů a obrázků Graf č. 1 – Vývoj absolutní výše aktiv Graf č. 2 – Struktura celkových aktiv Graf č. 3 - Podíl krátkodobých pohledávek na oběžných aktivech Graf č. 4 - Podíl finančního majetku na oběžných aktivech Graf č. 5 – Struktura pasiv Graf č. 6 – Vývoj absolutní hodnoty pasiv Graf č. 7 – Struktura vlastního kapitálu Graf č. 8 – Podíl cizích zdrojů na pasivech Graf č. 9 – Struktura cizích zdrojů Graf č. 10 – Tržby za zboží Graf č. 11 – Náklady vynaložené na prodané zboží Graf č. 12 – Vývoj obchodní marže Graf č. 13 - Podíl nákladů za zboží a obchodní marže na tržbách Graf č. 14 – Výkonová spotřeba Graf č. 15 – Vývoj přidané hodnoty k tržbám Graf č. 16 – Struktura provozních nákladů Graf č. 17 – Vývoj mzdových nákladů Graf č. 18 – Vývoj mzdových nákladů na 1 zaměstnance Graf č. 19 – Vývoj provozního hospodářského výsledku Graf č. 20 – Vývoj finančního výsledku hospodaření Graf č. 21 – Vývoj finančních výnosů a nákladů Graf č. 22 – Vývoj daně z příjmu za běžnou činnost Graf č. 23 – Výsledek hospodaření za běžnou činnost Graf č. 24 – Vývoj vybraných poměrových ukazatelů Graf č. 25 – Vývoj ROE Graf č. 26 – Doba obratu zásob Graf č. 27 – Obrat celkových aktiv Graf č. 28 – Doba obratu pohledávek Graf č. 29 – Doba obratu závazků Graf č. 30 – Vývoj likvidity 86

Graf č. 31 – Čistý pracovní kapitál Graf č. 32 – Rentabilita ČPK Graf č. 33 – Doba obratu ČPK Graf č. 34 – Vývoj indexu bonity Graf č. 35 – Kralickův rychlý test Graf č. 36 – Altmanův index důvěryhodnosti Graf č. 37 – Vývoj indexu IN 01 Graf č. 38 – rozložení proměnných Graf č. 39 – Meziroční změny tržeb a obchodní marže Graf č. 40 – rozložení proměnných Graf č. 41 – Meziroční změny tržeb a zásob Graf č. 42 – rozložení proměnných Graf č. 43 – Meziroční změny tržeb a doby obratu zásob Graf č. 44 – rozložení proměnných Graf č. 45 – rozložení proměnných Graf č. 46 – Meziroční změna tržeb a podílu tržeb a aktiv Graf č. 47 – Vývoj ROE a úročení státních obligací Obrázek č. 1 – ČPK z pozice aktiv Obrázek č. 2 – ČPK z pozice pasiv Obrázek č. 3 - Pyramidový rozklad Du Pont Obrázek č. 4 – Rozklad Du Pont

87

Seznam příloh Příloha č. 1 : Rozvaha Wolseley CZ za roky 1994 – 2007 Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát Wolseley CZ za roky 1994 – 2007 Příloha č. 3: Cash flow Wolseley CZ za roky 2004 – 2007 Příloha č. 4: Horizontální analýza rozvahy Příloha č. 5 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

88

Příloha č. 1 : Rozvaha Wolseley CZ za roky 1994 – 2007

89

Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát Wolseley CZ za roky 1994 – 2007

90

Příloha č. 3: Cash flow Wolseley CZ za roky 2004 - 2007

91

Příloha č. 4: Horizontální analýza rozvahy

92

Příloha č. 5 – Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

93

94

95

Finanční analýza podniku Financial Analysis

Recommend Documents