Financování malých a středních podniků

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí

Financování malých a středních podniků

Diplomová práce

Autor:

Bc. Kristýna Vargová studijní obor – finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Červen, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

…………………………... V Písku, dne 12. června 2014

Bc. Kristýna Vargová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za vstřícnost a odborné vedení.

Anotace: VARGOVÁ, K. Financování malých a středních podniků: diplomová práce. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, a.s., 2014. 90 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. František Pavelka, CSc. Klíčová slova: finanční analýza, male a střední podnikání, finanční struktura podniku, podnikatelský subjekt.

Předmětem práce je analyzovat financování malých a středních podniků z hlediska dostupných finančních derivátů pro financování v České Republice. Teoretická část práce analyzuje na základě studia odborné literatury systém financování malých a středních podniků, zaměřuje se také na moţnost financování z prostředků EU. Cílem praktické části je analýza finanční struktury vybrané společnosti – firmy Ecomodula s.r.o. v Písku.

4

Annotation: VARGOVÁ, K. Small and middle enterprises financing. Prague: College of Banking Praha, a.s., 2014. 90 s. Thesis Supervisor doc. Ing. František Pavelka, CSc. Key words: financial analysis, small and medium enterprises, SMEs, financial structure, the business subject.

The subject of my thesis,, Financing SMEs "is familiar with the possible financing of small and medium-sized enterprises in terms of available instruments to finance in the Czech Republic. The practical part is a description of the structure and potential funding sources. A detailed description of all the financial possibilities and the end of the theoretical concept of SME support in 2014-2020. The practical part analyzes the financial structure of the selected company Ecomodula s.r.o. from the town Pisek.

5

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1. CÍL A METODIKA ...................................................................................................... 10 2.1 Cíl diplomové práce ................................................................................................. 10 2.2 Metodika diplomové práce ....................................................................................... 10 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA – VYMEZENÍ ZÍKLADNÍCH POJMŮ ............. 12 2.1 Zaloţení podnikatelského subjektu .......................................................................... 13 2.2 Ţivnostníci ................................................................................................................ 13 2.3 Vymezení malých a středních podniků (MSP) ......................................................... 14 2.4 Význam malých a středních podniků ....................................................................... 15 2.5 Společenské přínosy malých a středních podniků .................................................... 15 2.6 Ekonomické přínosy malých a středních podniků .................................................... 16 2.7 Omezení malých a středních podniků ...................................................................... 17 2.8 Podpora malého a středního podnikání .................................................................... 19 2.9 Organizace poskytující sluţby podnikatelům ........................................................... 19 2.10 Potřeby malých a středních podniků ...................................................................... 22 3. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ................. 24 3.1 Instituce vyuţívané pro financování MSP v EU ...................................................... 25 3.2 Bankovní úvěry ........................................................................................................ 26 3.3 Krátkodobé bankovní úvěry ..................................................................................... 27 3.4 Směnečný úvěr ......................................................................................................... 28 3.5 Lombardní úvěr ........................................................................................................ 29 3.6 Investiční úvěry ........................................................................................................ 30 3.7 Klasické investiční úvěry ......................................................................................... 31 3.8 Hypoteční úvěry ....................................................................................................... 31 3.9 Úvěry rozvojové ....................................................................................................... 32 3.10 Úvěry konsolidační ................................................................................................. 33 3.11 Americká hypotéka ................................................................................................. 33 3.12 Obchodní a dodavatelské úvěry.............................................................................. 34 3.13 Charakteristika factoringu ...................................................................................... 37 3.14 Forfaiting ................................................................................................................ 39 4. KONCEPCE PODPORY MPS 2014 - 2020 ................................................................ 41 4.1 Strategické vize......................................................................................................... 42 4.2 Globální a hlavní cíle................................................................................................ 42 6

4.3 Strategické priority ................................................................................................... 44 4.3.1 Strategická priorita č. 1 ................................................................................... 45 4.3.2 Strategická priorita č. 2 ................................................................................... 53 4.3.3 Strategická priorita č. 3 ................................................................................... 58 4.3.4 Strategická priorita č. 4 ................................................................................... 60 5. ANALÝZA FINANČNÍ STRUKTURY VYBRANÉ SPOLEČNOSTI .................... 62 5.1 Informace o vybrané společnosti .............................................................................. 64 5.2 Finanční analýza ....................................................................................................... 64 5.3 Horizontální analýzy ................................................................................................ 65 5.3.1 Horizontální analýza aktiv .............................................................................. 65 5.3.2 Horizontální analýza pasiv ............................................................................. 66 5.3.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát ...................................................... 67 5.4 Vertikální analýzy ..................................................................................................... 67 5.4.1 Vertikální analýza aktiv .................................................................................. 67 5.4.2 Vertikální analýza pasiv ................................................................................. 68 5.4.3 Vertikální analýza výnosů .............................................................................. 69 5.4.4 Vertikální analýza nákladů ............................................................................. 70 5.5 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................................ 70 5.5.1 Čisté pohotové prostředky .............................................................................. 70 5.5.2 Čistý pracovní kapitál ..................................................................................... 71 5.5.3 Analýza cash - flow ........................................................................................ 71 5.6 Analýza poměrových ukazatelů................................................................................ 72 5.6.1 Ukazatelé likvidity .......................................................................................... 72 5.6.2 Ukazatelé zadluţenosti ................................................................................... 73 5.6.3 Ukazatelé rentability ....................................................................................... 74 5.6.4 Ukazatelé aktivity ........................................................................................... 76 5.6.5 Provozní ukazatelé .......................................................................................... 77 5.6.6 Analýza soustav ukazatelů .............................................................................. 78 5.7 Zhodnocení finanční situace společnosti Ecomodula s.r.o. ...................................... 79 6. VÝSLEDKY A DISKUSE ............................................................................................ 80 6.1 Hypotéza ................................................................................................................... 80 6.1.1 Výsledky k výzkumné otázce č. 1 .................................................................. 81 6.1.2 Výsledky k výzkumné otázce č. 2 .................................................................. 81 6.2 Shrnutí ....................................................................................................................... 82 7

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 85 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 87 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 88 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 89 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 90

8

ÚVOD

Malé a střední podniky hrají významnou roli v ekonomice nejen ČR, ale i v celé EU. V ČR se tento sektor významně podílí na vytváření pracovních míst, upevňuje sociální stabilitu a posiluje hospodářský vývoj státu. Malé a střední podniky jsou protipólem velkých monopolů, jsou konkurenceschopnými díky schoponosti rychle a pohotově reagovat na změny poptávky trhu. MSP byly v evropské legislativě vymezeny v 90. letech 20. století, od 1. ledna 2005, na základě nové definice Evropské Komise, jsou hlavními kritérii pro zařazení: počet zaměstnanců, celková bilanční suma, obrat a nezávislost. Tyto podniky jsou tedy dle výše uvedených kritérií členěny na mikropodniky, malé podniky, střední podniky nebo také na podniky nezávislé, partnerské a propojené. Aby MSP mohly vznikat a rozvíjet se a fungovat, je potřeba, aby bylo zabezpečeno jejich financování a platební styk. Pro zajištění platebního styku je pouţíván běţný účet, který banky nabízí všem podnikatelským subjektům. Financování investic či rozvoje podniku se řídí dle velikosti podniku či oboru podnikání. Z hlediska vývoje podniku můţeme potřeby dělit pro nově zaloţený podnik, podnik s nečekanou potřebou finančních prostředků, podnik rozšiřující svoji činnost a úspěšně podnikající podnik. Po vstupu ČR do EU se rovněţ podnikatelům v kategorii MPS otevírají nové velké moţnosti. Není to jen volný pohyb osob, zboţí, sluţeb ale zejména kapitálu. Evropská unie, její instituce a agentury poskytují širokou podporu evropským malým a středním podnikům (MSP). Ta je dostupná v různých formách, jako jsou granty, půjčky a v některých případech záruky buď přímo nebo prostřednictvímprogramů řízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jako jsou strukturální fondy Evropské unie. Malé a střední podniky mohou také těţit z opatření ve formě různých programů a podpor podnikání poskytovaných členskými státy EU. Evropská podpůrná schémata tak tyto podpory vhodně doplňují. Politika soudrţnosti (kohezní politika) financovaná ze strukturálních fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj [ERDF] a Evropský sociální Fond [ESF]) a z Fondu Soudrţnosti) tvoří se Společnou zemědělskou politikou nejdůleţitější výdajovou kapitolu EU. Malým a středním podnikům tak nabízí řadu podpor, které mohou mít různé formy. Podpora se ke konečným příjemcům dostává přes tzv. operační programy, o jejichţ počtu a zaměření

8

společně s implementační strukturou rozhodují jednotlivé členské státy Evropské unie po příslušné konzultaci s Evropskou komisí. V České republice funguje v období 2007–2013 osm tematických operačních programů a sedm tzv. regionálních operačních programů. V hlavním městě Praze fungují dva operační programy – Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Cílem politiky soudrţnosti je podpořit regionální rozvoj a pomoct ekonomicky slabším regionům dostat se na úroveň ekonomicky silnějších. Z tohoto důvodu se při hledání podpory musí podnikatelé zaměřit na takové prostředky, které jsou pro daný region/zemi určeny. V současnosti se připravují národní priority nového programovacího období politiky soudrţnosti na léta 2014–2020. Dosavadních podpor a programů poskytovaných EU vyuţily jiţ desítky tisíc evropských malých a středních podniků ke vstupu na zahraniční trhy nebo k zefektivnění a rozšíření svých zahraničních aktivit. Přesto je povědomí o těchto programech stále nedostatečné. Jedním z cílů této diplomové práce je přispět k rozšíření tohoto povědomí.

9

1. CÍL A METODIKA 1.1 Cíl diplomové práce Cílem diplomové práce je analyzovat moţnosti financování malých a středních podniků v České republice z hlediska dostupnosti, vyuţitelnosti a nákladovosti. Dle těchto kritérií budou v teoretické části práce analyzovány a vymezeny produkty představující moţnosti financování malých a středních podniků a bude také představena koncepce podpory malého a středního podnikání pro programové období 2014 – 2020. S ohledem na bydliště autorky ve městě Písku, bude v praktické části práce vybrána pro analýzu finanční struktury vybrané společnosti, firma Ecomodula s.r.o. Písek. Po provedení podrobné finanční analýzy za období 2008 – 2011 bude zhodnocena finanční situace společnosti Ecomodula s.r.o. a budou hledány odpovědi na 2 hypotézy. v závěru bude zhodnoceno, zda byly dosaţeny cíle stanovené pro tuto diplomovou práci. Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny 2 výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jak je firma Ecomodula financována v současné době? Výzkumná otázka č. 2: Jaké jsou plány rozvoje firmy Ecomodula do budoucna a jejich financování?

1.2

Metodika diplomové práce V teoretické části diplomové práce budou vymezeny základní pojmy, kterých

se zpracovávané téma přímo týká. Budou shromáţděny a analyzovány materiály a literatura, jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Všechny prameny budou uvedeny v kapitole „Seznam pouţitých zdrojů“. Poznatky získané studiem odborných zdrojů a literatury budou obsahem zejména teoretické části práce, která bude představována druhou kapitolou s názvem „Teoretická východiska – vymezení základních pojmů“, následovat bude představení moţností financování malých a středních podniků, coţ bude obsahem třetí kapitoly. Určitý pohled do blízké budoucnosti bude představovat kapitola číslo čtyři s názvem „Koncepce podpory malého a středního podnikání 2014 – 2020“.

10

Analýza finanční struktury vybrané společnosti, tj. firmy Ecomodula s.r.o. Písek, bude obsahem páté části práce. V závěru této kapitoly bude zhodnocena na základě provedené analýzy finanční situace společnosti Ecomodula s.r.o. V následující poslední kapitole dojde na základě získaných poznatků k potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Metoda sekundárního výzkumu Autorka se bude spoléhat na data a informace, která jsou k dispozici, a pouţije metodu tzv. sekundárního výzkumu. Údaje ke zpracování teoretické části budou čerpány z odborné literatury a internetových zdrojů. Údaje ke zpracování praktické části budou čerpány z účetních výkazů firmy Ecomodula za období 2008 – 2011 a z internetových stránek firmy. Při hledání odpovědí na hypotetické otázky budou pouţity všechny získané informace a zejména pak poznatky získané z analýzy finanční struktury vybrané společnosti, kterou bude firma Ecomodula s.r.o. v Písku.

11

2.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA – VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Slovo podnikatel je původem z francouzského jazyka a původem znamenal

prostředníka či zprostředkovatele. Tento výraz zcela odpovídal realitě, protoţe podnikatel se v tehdejší době podílel na zprostředkování především obchodů. Postupem času přibylo zprostředkování pro vládu. Jiţ v této době bylo jasné, ţe forma tohoto podnikání přináší jisté riziko a proto se zcela oddělila od rentiéra. Jelikoţ rentiér poskytoval kapitál za určitou cenu v podstatě rentu, která mu přinášela i úroky, kdeţto podnikatel uskutečňuje jistý projekt, který mu přináší určité riziko úspěchu či neúspěchu.1 Segmentace slova podnikání: 1. Ekonomické pojetí – podnikání je zapojeno do ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Jedná se o proces, který vytváří přidanou hodnotu. 2. Psychologické pojetí – činnost, která je motivována potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, splnit si svůj sen postavit se na vlastní nohy. 3. Sociologické pojetí – podnikání vytváří pocit blahobytu pro všechny zainteresované, ukazují se cesty k lepšímu vyuţití a zpracování zdrojů kde se vytvářejí nové příleţitosti. 4. Právnické pojetí – činnost, která je provozována na vlastní zodpovědnost vlastním jménem za účelem dosaţení zisku.2 Jedná se o: - cílevědomou činnost; - kreativní přístupy; - praktický přínos, uţitek, přidanou hodnotu; - opakovaný a cyklický proces.3 Podnikání není činnost, která by se dala naplánovat či nařídit, lze jí však vytvořit ne usnadnit.

1

VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 15. VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 15. 3 VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 1. 2

12

2.1 Založení podnikatelského subjektu V různých částech světa převládají pouze tři formy existence malých podnikatelských subjektů následovně: - firma, která je vlastněná pouze jednotlivcem, tedy individuálním podnikatelem, kdy v tomto případě patří podnikatelský kapitál pouze jedné osobě; - společný podnik, kdy dvě či více osob sdílí své finanční prostředky za účelem společného podnikání; - společnost s ručením omezeným, - akciové společnosti, které mohou mít teoreticky upsán podíl akcií aţ několik tisíc vlastníků, kteří je zároveň řídí.4

2.2 Živnostníci Největším počtem kaţdoročně zakládaných nových podniků v České Republice jsou ţivnosti neboli ţivnostníci. Ve své podstatě zaloţit podnik této formy, je velmi jednoduché obzvlášť, pokud se nechystáte registrovat jako plátce DPH. Neexistuje ţádný předpis, zákon nepoţaduje audit Vašeho účetnictví, ani poskytování informací o firmě v rámci Vaší finanční situace podnikatelské komoře.5 Jako ţivnostník, není ţádného právního rozdílu mezi Vámi a Vaším podnikem. Podnik je součástí soukromých ale i pracovních aktivit ve své podstatě stejně tak jako vlastnictví domu či motorky. Pokud však Vaše společnost zkrachuje, věřitelé, kteří jsou majiteli společnosti, mají právo na Vás podnikatelský majetek, ale i na Váš osobní majetek s výjimkou věcí osobní potřeby, dle zákona o bankrotu (ten umoţňuje ponechat si ve svém vlastnictví pouze nezbytně nutné osobní věci pro sebe, popřípadě svoji manţelku či děti).6 Vklad k provozování ţivnosti můţe být Váš vlastní popřípadě půjčený. Neexistuje kapitál, který by neměl za sebou riziko, ač za podstoupené riziko se dostává odměny. V případě zaloţení vlastní firmy, se stáváte svým vlastním pánem, kde máte jednu jedinou povinnost a to vypracovat daňové přiznání o svých příjmech.

4

BARROW, C., Základy drobného podnikání, s. 26. BARROW, C., Základy drobného podnikání, s. 27. 6 BARROW, C., Základy drobného podnikání, s. 28. 5

13

Ţivnostníky doprovází ve světě podnikání i riziko. Toto riziko přináší rozhodování podnikatele, které se týká různých podnikatelských aktivit. Většina rozhodování, vychází z určitých předpokladů, které se mohou, ale nemusí naplnit. Vzhledem k tomu, ţe podnikatel nezná předem faktory, které mohou ovlivnit řadu věcí, můţe se dostat do podnikatelského rizika. Typologie RIZIK: 1. interní riziko – riziko, které se projevuje pouze uvnitř podniku a chytrý podnikatel je schopen se rizikům vyhnout. Jedná se o dobré zamýšlení s financemi, zvládnout dobře výrobní a organizační procesy a také personální management; 2. externí riziko – jedná se především o faktory podnikatelského prostředí, které musí být podnikatelem respektovány. Musí se před těmito riziky dostatečně chránit, přičemţ nemá dostatek obraných pomůcek k jejich ovlivňování. Rizika mohou nastat z ekonomických podnětů (devizové kurzy, úrokové míry, daňové povinnosti aj.) změny mohou nastat i v trţním prostředí jako je konkurence poţadavky zákazníka či obchodní podmínky či změny na trhu práce.

2.3 Vymezení malých a středních podniků (MSP) Od roku 1997 se česká statistika harmonizovala s kvantitativní typologií podnikání Eurostatu (statistický úřad EU) a podniky dělí do tří skupin dle počtu zaměstnanců na: 1. malé – do 20 zaměstnanců; 2. střední – do 100 zaměstnanců; 3. velké – 100 a více zaměstnanců.7

Nutno dodat, ţe podniky, které mají méně neţ 20 zaměstnanců nemají statistickou povinnost a pokud dojde k šetření realizuje se výběrovým způsobem. Poněkud jiné hodnocení má komise Evropské Unie, která pouţívá 4 kritéria: 1. počet zaměstnanců 2. roční trţby

7

VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 19.

14

3. hodnota aktiv 4. nezávislost Členění podniků: -

velmi malý podnik (drobný respektive mikropodnik – do 10 zaměstnanců);

-

malý podnik do 50 zaměstnanců přičemţ obrat nesmí přesáhnout 7 mil. EUR a jeho aktiva nesmí převyšovat 5 mil. EUR;

-

střední podnik do 250 zaměstnanců nesmí být však obrat větší neţ 40 mil. EUR a jeho aktivita nesmí přesáhnout 27 mil. EUR;

-

velký podnik můţe přesáhnout a ve většině případů přesahuje všechny uvedené limity, přičemţ v EU je velký podnik do 500 zaměstnanců, pokud je však překročen počet zaměstnanců, jedná se o velmi velký podnik.8

2.4

Význam malých a středních podniků V České Republice ale i ve Světě tvoří drtivou většinu malé a střední podniky. Jenom

v Evropě existuje 20 milionů malých a středních podniků, které zamněstávají více neţ 75 miliónů lidí.

2.5

Společenské přínosy malých a středních podniků Malé a střední podniky, dávají lidem šanci seberealizace, svobodné uplatnění

občanům, nezávislé chování lidí, které spočívá v heslu podnikání na vlastní jméno, na vlastní zodpovědnost za účelem dosaţení zisku. Nemohou na sebe strhnout moc, nedosáhnou nikdy monopolního postavení. Jedná se o protipól ekonomické ale i politické moci. Lidé se v těchto podnicích naučí přeţít, naučí se jednat a ţit zodpovědně, protoţe kterýkoliv omyl pro ně znamená pád na dno a ztrátu z vlastního kapitálu. Malý či střední podnikatel nemá kam uniknout, důsledky a neúspěch nese velmi osobně. Malá a střední firma vytváří pro společnost stabilizující prvek, neboť kterákoliv výrazná politická nejistota či radikální změna je pro něj jistá forma rizik. Malé a střední podniky jsou obvykle svázány s regionem, ve kterém podnikají. Podnikatel v něm často bydlí, to znamená, ţe ho velmi dobře zná. Nejen, ţe poskytuje 8


15

v daném region zaměstnání mnoha lidem, ale často se interesuje i jako sponzor různých akcí a to jak sportovních, tak i charitativních. Nevýhodou je popularita mezi lidmi, a tak je jejich soukromí dobře ,,sledováno“. Velmi známé jsou malé obchůdky, domácí hospůdky či kavárničky, které na vesnici či maloměstě vytvářejí takzvanou urbanizaci. Jejich prostor je oţivením vesnice či města a to zejména pokud se jedná o historickou budovu.

2.6

Ekonomické přínosy malých a středních podniků Ekonomickým přínosem malých a středních podniků, který je velmi dobře ceněn, je

časová flexibilita podnikatele a skutečnost, ţe se v daný okamţik můţe vše změnit tedy i přizpůsobení se. Protipól monopolů Malé a střední podniky jsou dynamickým momentem v podnikatelské struktuře. Se skutečností, ţe na trh nastupují multinárodní korporace a světové obchodní řetězce malé a střední podniky působí proti posilování monopolních zvyků. Z jedné strany jsou neustále vytlačovány monopoly z trhu, na straně druhé si stále nacházejí nové oblasti, ve kterých se velmi dobře rozvíjejí. Stále hledají nové moţnosti, čím by se zavděčili poptávce trhu a tak například plní individuální přání. Velmi rádi se zapojují do okrajových oblastí trhu, které pro velké firmy nejsou ničím zajímavé. Některé MSP spolupracují s velkými podniky jako jejich subdodavatelé. Jak je známo často si velké firmy nechávají různé sluţby dělat právě MSP. LEAN Koncepce Koncepce "štíhlé výroby" (lean production, lean manufacturing) pochází z firmy Toyota, kde vznikla v 50-60 letech 20. století jako alternativa k hromadné výrobě v prostředí, které vyţádovalo vysokou úroveň flexibility a postrádalo finance na nákladné investice. Provádí komplexní organizaci vývoje a výroby produktu, dodavatelů a kontakty se zákazníkem tak, aby při lepším plnění zákazníkova poţadavku bylo zapotřebí méně lidského úsilí, prostoru, kapitálu a času - a přitom produkty mají mnohem lepší kvalitu neţ v hromadné výrobě.9

9


16

Filozofie štíhlé společnosti nevynalézá nový business model, nenutí Vám nepřirozené nové metody. Jednoduše se vrátí k základům všech obchodních (a výrobních) činností, a klade otázku: co vlastně zákazník akceptuje, jako hodnotu. Potom seřadí ty činnosti, které přinášejí hodnotu, do řady (na jeden produkt se tomu říká tok hodnot - value stream), a odstraní ostatní činnosti, které hodnotu nepřinášejí. Následuje vytvoření toku, ve kterém vývoj a jeho produkt samotný postupuje hladce a rychle kupředu na "tah" zákazníka (oproti "tlaku" třeba výroby). Nakonec se k tomu přidá cyklus neustálého zlepšování s cílem hledání dokonalosti.10 Shrnutí: -

malé a střední podniky dosahují konkurenčních cen a to i v případě, ţe výroba jede pouze v malých sériích;

2.7

-

citlivěji reagují na potřeby trhu a změny ekonomických podmínek;

-

kapitálová náročnost na jedno pracovní místo je často mnohem niţší.11

Omezení malých a středních podniků

Malé a střední podniky budou mít vţdy na trhu nějaká omezení, neboť: 1. nemají tak výrazně silnou ekonomickou sílu, ve spoustě případů mají obtíţní přísun kapitálu, a tak nemohou rozvíjet své kapacity; 2. nemají takovou sílu o pozice ve státních zakázkách; 3. nemohou si dovolit zaměstnávat lidi na vysoké urovni vzdělání a kvalitních znalostí jako jsou například vědci, manaţeři, obchodníci; 4. jsou ohroţeny chováním velkých velmi často nadnárodních řetězců, které si mohou prosadit dumpingové ceny. 12 Přehled vývoje malého a středního podnikání od roku 2013 až po součastnost dle ČSÚ: podnikatelskou činnost k 31. 12. 2012 v ČR vykonávalo (dle ČSÚ) celkem 1 122 511 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0–249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0–249) bylo 851 178 a právnických osob (s počtem

10

VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 19. VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 20. 12 VEBER, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 22. 11

17

zaměstnanců 0–249) bylo 271 333. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2012 byl 99,86 %; celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků v roce 2012 činil 1 786 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2012 činil 59,43 %; podíl přidané hodnoty malých a středních podniků na celku ČR tvořil 53,81 %; v roce 2012 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu malých a středních podniků o 98 747 mil. Kč, tj. o 6,56 %. Podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2012 byl 59,88 % a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 53,51 %; v dotačních programech Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2012 výhradně pro malé a střední podniky od počátku realizace vyčerpáno celkem 26 240,6 mil. Kč, coţ je z hlediska skupin příjemců podpory téměř 80 % objemu celkově; proplacené částky dotací, z hlediska počtu projektů jsou pak malé a střední podniky zastoupeny 90 %. Protoţe prostředky státního rozpočtu jsou doplněny prostředky ze strukturálních fondů v poměru 85/15, podílí se státní rozpočet na uvedeném čerpání částkou 3 936,1 mil. Kč a strukturální fondy EU částkou 22 304,5 mil. Kč; v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu 361 projektů malých a středních podniků v celkové výši 1 302,5 mil. Kč; Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaloţilo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 2,595 mld. Kč; Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy v roce 2012 v rámci programu EUREKA poskytlo malým a středním podnikům 112,5 mil. Kč a v rámci programu KONTAKT II poskytlo z účelové podpory 3,321 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů; Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2012 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 35 projektům malých a středních podniků v celkové výši 46,4 mil. Kč. Integrovaný operační program poskytl podporu 906 projektům malých a středních podniků s objemem podpory ve výši 4 488 mil. Kč;

18

Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci kterého v roce 2012 proplatilo 398 projektům malých a středních podniků dotaci v celkové výši cca 1,6 mld. Kč; Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2012 realizovalo 65 projektů na podporu ekonomické diplomacie v hodnotě 4,792 mil. Kč. Tento program je primárně zaměřen na pomoc malým a středním podnikům při jejich vstupu na zahraniční trhy.

2.8

Podpora malého a středního podnikání Řada lidí ve společnosti se domnívá, ţe být podnikatelem je snadné. Tato skutečnost

vede k názoru, ţe si kaţdý myslí, ţe se narodil jako podnikatel, a zaleţí pouze na něm, zda podnikání zvládne či nikoliv. Mnozí si ale neuvědomují, ţe nemalé počty podnikatelů zanikají, a jejich krach většinou souvisí s nemalou finanční ztrátou či jinými tragédiemi. V tomto případě je dobré zajímat se jak v začínajícím, tak i v pokročilém stádiu podnikání o instituce, a to buď na bázi komerční či zvýhodněné finanční podporou a to jak z prostředků státních, tak i rozvojových fondů Evropské Unie.13 Jedná se zejména o podporu: -

informační;

-

finanční.

2.9

Organizace poskytující služby podnikatelům

Podporu podnikatelům poskytují dva typy organizací: -

vládní organizace, které poskytují sluţby podnikatelům;

-

nevládní organizace, které fungují na bázi neziskových organizací.

Vládní organizace Ministerstvo průmyslu, které je vládní institucí připravilo zvýhodněné poradenské programy na podporu podnikatelům z řady malých a středních podniků - mají celostátní působnost.

13

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2012. [online]. Praha: Podpora podnikání, 2013. [cit. 2013-11-20]. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument142895.html>.

19

CzechInvest – je organizace zřízená ministerstvem obchodu a průmyslu (MPO) jako rozvojová národní agentura, která podporuje restrukturalizaci průmyslu v České republice. Na podporu malého a středního podnikání se snaţí CZECHINVEST ve spolupráci s Evropskou unií zajistit podnikatelům lepší podnikatelské prostředí. Z velké kopie zemí EU byla u nás v České republice zřízena regionální a informační poradenská centra (RPIC) a podnikatelská a inovační centra (BIC). Regionální informační poradenské centrum nabízí podnikatelům cenově zvýhodněné poradenské sluţby, pomoc s podnikatelským plánem, pomoc při bankovních úvěrech, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších moţných podporách v regionu a organizují vzdělávací semináře pro podnikatele.14 Podnikatelská a inovační centra mají za úkol poradenství v oblasti technické, technologické, transfer různých technologií ze zahraničí. Specifickou sluţbou je umístění firem do tzv. „Podnikatelských inkubátorů“. To znamená, ţe pro začínající podnikatele je poskytnut prostor-podnájem za velmi výhodných podmínek s dalším servisem. Takovéto centrum je vystavěno dle Evropské unie v Českých Budějovicích na sídlišti MÁJ u Jihočeské univerzity. RPIC a BIC jsou dotovány ze státního rozpočtu, takţe jsou výhodnější neţ vyuţívání jednotlivých poradenských sluţeb. Czech TRADE – organizace zřízena na podporu malých a středních podniků v oblasti podpory obchodu. Hlavní cílem této organizace je upevnění a prosazení pozice českých exportérů na zahraničním trhu. Czech trade se zabývá především hledáním nových informací o zahraničním trhu, například jaké jsou celní sazby v daných lokalitách nebo jaké jsou podmínky zaloţení společnosti v jiných zemích a to vše proto, aby mohl vyhledat potencionálního partnera z jiného státu neţ ČR. Skutečnost je i taková, ţe je moţné zastoupení při jednání či uzavírání obchodního kontraktu. Centrum pro regionální rozvoj v ČR – organizace zřízená MMR ČR na podporu činnosti ministerstva, k realizaci v regionální politice a to zejména ze zdrojů financovaných a podporovaných Evropskou unií. Nabízí pomoc při zpracování odborných ţádostí, které pro neznalce nejsou vůbec jednoduché a její následné dokumentace.

14


20

Informační portály - existují dílčí informační portály, které slouţí podnikatelské veřejnosti pro dostupné informace: -

integrovaný systém informací pro podnikání a export na dostupné adrese www.businessinfo.cz

portál, který je vstupní branou pro dosaţení základních

informací pro podnikatele i exportéry; -

Euro Info Centrum (EIC) dostupný na adrese www.crr.cz v současné době je v České Republice cca 6 Euro Info center, které jsou od roku 1999 plnoprávnými členy evropské sítě EIC. Tyto EIC jsou ve větších městech jako je Praha, Plzeň, Ostrava, Brno, Most a Liberec. Tyto centra nabízejí informace o legislativě, daních, věřejných zakázkách či o podnikatelském prostředí v zemích EU, ve středomoří aj.15

Nevládní organizace Nevládní organizace mají různorodé odvětví podnikatelů, které v rámci plnění veškerých funkcí poskytují velké spektrum uţitečných sluţeb a produktů všem podnikatelských subjektům včetně malého a středního podnikání. Hospodářská a agrární komora. Obě komory plní důleţité role v jakési platformě, která pomáhá podnikatelům všech odvětví prosazovat jejich podnikatelský plán a zájmy před státními orgány. Poskytují svým členům veškerý servis a zajišťují pro ně obchodní kontakty. Hospodářská komora (HK) člení se na regionální oborovou (členstvo, svazy, asociace) jde o důleţitou formu sdruţování pro malé a střední podnikatele. Kontrolní z profesní etiky takzvané svobodné povolání jakým je podnikání. Dále slouţí komora jako zdroj velmi dobrých informačních toků a také pořádná diskuzní forum pro členy, kde kaţdý jedinec můţe vyjádřit své vlivy a zájmy. Nejvíce důleţitá je hospodářská komora pro malé a střední podnikatele v oblasti poradenství daní a financí. Agrární komora (AK) slouţí podnikatelům v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Na podporu podnikání má skoro stejné funkce jako hospodářská komora s tím 15


21

rozdílem, ţe vydává různá vyhlášení ohledně dané problematiky, která se týká ochranářských zvyků týkajících se obchodu potravinářského a zemědělského. Svaz obchodu ČR jedná se o nezávislé, vrcholové a otevřené sdruţení, které reprezentuje svazy a asociace nadále i franchisingové společnosti. Své sluţby nabízí zejména v oblasti pohostinství, obchodu, ubytování a cestovního ruchu. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR jedná se o dobrovolné a zároveň profesní asociaci právnických osob, která působí v nejrůznějších oborech. Tato asociace si klade za velké cíle v realizaci různých činností týkající se malých a středních podniků: -

stálé vylepšování podnikatelského prostředí;

-

lepší dostupnost finančních prostředků;

-

stále obsáhlejší nabídka informací v oblasti podnikání;

-

stála reprezentace jak v České Republice tak i v zahraničí. Privátní organizace s vládními i neziskovými organizacemi existuje i řada privátním

organizací nabízející různé sluţby z různých sfér podnikání a poradenskou činností jako je třeba účetnictví, daňové poradenství, právní konzultace aj.

2.10 Potřeby malých a středních podniků V této práci se zaměřuji na financování malých a středních podniků, proto i potřeby těchto podniků budu směřovat do oblasti financování. Pro následné vymezení potřeb malých a středních podniků jsem se inspirovala průvodcem firmy vytvořeným Komerční bankou naserveru www.moje-firma.cz.16 Mezi základní potřeby pro podniky patří zabezpečení platebního styku a moţnost vyuţít peněţní prostředky na financování podnikatelských aktivit. Základním produktem pro zajištění platebního styku je běţný účet, který banky nabízí prakticky všem podnikatelským subjektům, a to jak v tuzemské tak v zahraniční měně. V rámci běţného účtu podniky vyuţívají vklad a výběr peněţních prostředků, převod peněţních prostředků, vystavení platební karty, výpis z účtu a zejména sluţbu internetbanking 16

KOMERČNÍ BANKA. Firmy s obratem pod 60 mil. Kč. [online]. Praha: Podnikatelský servis, 2014. [cit. 2014-06-07]. Dostupný na WWW: .

22

nebo homebanking. Díky internetovému bankovnictví šetří podnikatel čas, dokáţe rychle reagovat na převod peněţních prostředků nebo má téměř okamţitě k dispozici přehled o provedených transakcích. Ve financování podnikatelských aktivit se podnik od podniku různí. Liší se jak potřeby malých a středních podniků, tak potřeby podniků podle oblastí, ve kterých působí. Průmyslové a stavební podniky budou mít větší potřebu finančních prostředků neţ podniky zabývající se obchodní činností. Z hlediska fáze vývoje malého a středního podniku banky člení podniky na: Nově založený podnik Nově zaloţený podnik se zpočátku rozhoduje o tom, jak profinancovat provozní potřeby. Nejčastěji se začínající podniky setkávají s ne příliš dobrými platebními podmínkami od dodavatelů a řeší, jak v krátké době splatit dodavatelskou fakturu. Banka těmto klientům můţe nabídnout povolený debet na běţném účtu nebo kreditní kartu. Podniky tyto produkty vyuţívají, aniţ by kladli důraz na kvalitu a ceny. Tyto podniky také mohou ţádat o podporu ze strukturálních fondů. Podnik s nečekanou potřebou finančních prostředků. Do této kategorie jsem zařadila podniky, které řeší nesoulad placení dodavatelských a odběratelských faktur. Provozní prostředky, které jsou často vázány v pohledávkách, brzdí podnik ve svém vývoji a rozvoji, proto je moţné získat peněţní prostředky pomocí bankovních produktů jako revolvingový úvěr nebo faktoring. Nečekaná potřeba finančních prostředků vzniká i podnikům, které mají problémy se splácením bankovních úvěrů. Banky často vycházejí podnikům vstříc a mění splátkový kalendář či dochází k odkladu splátek. Podnik rozšiřující svou činnost. Prosperující podniky mají tendence neustále zvyšovat svůj podíl na trhu, přijímat nové zaměstnance, rozšiřovat výrobu, nakupovat stroje apod., ale nemají dostatek vlastních prostředků. Tuto situaci můţeme označit jako potřebu investičního financování. Banky nabízí na financování investičních potřeb úvěry nebo leasingové financování. Úspěšně podnikající podnik. Po letech podnikání si podnik vytvořil jiţ takovou pozici, kdy je moţné smlouvat s bankou o platebních podmínkách, dodacích lhůtách aj. Podnik klade velký důraz na kvalitu a ceny bankovních produktů. Jedná se zejména o střední podniky s velkým trţním podílem. 23

Ze segmentu malých a středních podniků jsou pro banku zajímavé střední podniky z důvodu lepší kapitálové vybavenosti, niţší míry rizika a podnikatelského zázemí těchto firem. U malých firem je moţnost financování omezena.

3.

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Malé a střední podniky se zameřují především na vyhledávání všech dostupných

zdrojů, které jsou moţné pro financování. Podniky většinou často trpí nedostatkem finančních prostředků a jsou často omezovány k přístupům některých zdrojů. Jsou často ovlivňovány oborovým zaměřením a objemem produkce. Vyrobní firma bude mít jiště poţadavky na finance vyšší neţ třeba firma vybudována na poradenskou činnost.17 U malého a zakládajícího podniku se často setkáváme s nedostatkem vlastních finančních prostředků, který je způsoben výdaji v provozní a investiční činnosti podniku, jejichţ výši zisk nepokryje. Střední podnik jiţ můţe vlastní prostředky vyuţít, ale nevýhodou je vyšší cena vlastních zdrojů a s ní i spojená rizika, která se týkají především akciových společností a jejich výplaty dividend. Akcionáři totiţ mohou kdykoliv při zlepšení ekonomické situace podniku zvýšit nároky na dividendy a pokud podnik tyto prostředky pouţije jiným způsobem, můţe se snadno dostat do finančních potíţí. Z toho důvodu je podnikem vyuţíváno tzv. dluhové financování, které nepochází z vlastních zdrojů podniku, a této oblasti se budu nadále věnovat. Následující teorie představuje instituce, které jsou nejčastěji vyuţívané malými a středními podniky při financování jejich potřeb. Z grafu je patrné, ţe 79% malých a středních podniků vyuţívá bankovní produkty. Banky mají oproti ostatním institucím obrovskou výhodu díky rozmanité škále nabízených produktů pro podniky, leasingové společnosti, které vyuţívá 24% společností, jsou tímto v nevýhodě, stejně jako např. společnosti rizikového kapitálu, kde je produktová nabídka omezená.

17

HRDÝ, M. a kol., Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie, s. 124.

24

3.1

Instituce využívané pro financování MSP v EU 51% společností vyuţívá pro financování svých potřeb leasing, na druhém místě se

s 49% nachází kontokorentní úvěr. Podle mého názoru je vedoucí pozice leasingu a kontokorentního úvěru způsobena snadnou dostupností těchto produktů. Podrobněji se však těmto produktům budu věnovat v následujících oddílech. Pro Českou Republiku není bohuţel zpracována ţádná analýza, která by zhodnotila vyuţití produktů malými a středními podniky, ČNB sice zpacováva statistiky, ale pouze pro celý podnikatelský sektor. Financování dluhové je označením pro cizí zdroje financování, které bude muset podnik v budoucnu splácet buď formou jednorázových splátek, nebo jednorázově na konci doby splatnosti. Krom toho podnik pravidelně a po celou dobu poskytnutí finančních zdrojů platí úroky, které jsou odměnou za poskytnutí finančních zdrojů. Podnik však nesmí zapomenout na důleţitý předpoklad, který musí být vţdy splněn pro přijmutí dluhu. Jedná se o vztah rentability vlastního kapitálu (ROE - měřeno podílem hospodářské výsledku po zdanění ku vlastnímu kapitálu), rentability celkového kapitálu (ROA- měřeno podílem hospodářského výsledku před zdaněním a odpisy ku sumě) a úrokovou sazbou placenou podnikem za půjčený kapitál po zohlednění sazby daně. Vztah ROE> ROA> i*(1-d) musí vţdy platit.18 Produkty dluhového financování lze rozdělit jak z hlediska časového, tak z hlediska účelového. Pro časové rozlišení je důleţitým faktorem doba čerpání a splatnosti úvěru. Dělíme je na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, přičemţ krátkodobé jsou splatné do 1 roku, střednědobé od 1 do 5 let a dlouhodobé nad 5 let. Z účelového hlediska můţeme finanční produkty rozdělit na finanční produkty ke krytí provozních potřeb a finanční produkty ke krytí investičních potřeb. Zpravidla jsou provozní potřeby kryty krátkodobými produkty a investiční potřeby produkty dlouhodobými. Pro následné vymezení produktů financování malých a středních podniků budu pracovat s uvedenou strukturou na obrázku č. 1. Produkty dluhového financování malých a středních podniků jsem rozdělila na bankovní úvěry, obchodní a dodavatelské úvěry, leasing, faktoring, forfaiting, rizikový kapitál a na státní podporu a podporu z fondů Evropské unie.

18

REŢŇÁKOVÁ, M., Finanční management, s. 61.

25

3.2

Bankovní úvěry Dříve neţ naváţi na tuto kapitolu, ráda bych Vám představila vývoj všech úvěrů

v podnikatelské sféře. Roční růst jakéhokoliv úvěru je rozčleněn dle počtu zaměstnanců v podnicích, které banky rozdělují na podniky s 0-9 zaměstnanci, kdy se jedná o podniky malé, s 10-99 zaměstnanci, kdy se jedná o podniky střední a s počtem 100 a více zaměstnanců, kdy se jedná o podniky velké. Rokem 2004 vyšel trend a výrazně vzrostl zájem o bankovní úvěry a nejvíce tento trend začaly pouţívat podniky s 9 zaměstnanci. Od roku 2010 tento zájem klesl a to z důvodu, ţe došlo k zpřísnění podmínek na získání úvěru či dochází k jinému typu financování, které banka neposkytuje jakým je teď nový trend dotace od Evropské unie. Zájem o úvěry velmi klesl i u podniků s větším počtem zaměstnanců a to z důvodu finační situace na trhu, k němuţ přispívá i finanční krize. ČNB se k tomu vyjadřuje takto: ,,Nepříznivý hospodářský vývoj se promítl do horšících se finančních výsledků podnikového sektoru a představuje hlavní rizikový faktor pro finanční stabilitu podniků v dalším období. Negativní signály se začínají objevovat také v odvětvích, které dříve patřily k těm, které ekonomiku táhly. S prodlužováním doby trvání nepříznivého vývoje lze očekávat další nárůst rizik a posun k jejich materializaci. Úvěrové riziko se v roce 2012 pohybovalo na přijatelné úrovni, ale předstihové indikátory naznačují jeho budoucí nárůst. Ten může být dále znásoben některými formami podhodnocení úvěrového rizika napříč bankovním systémem a naplňováním předpokladů zátěžového scénáře Vleklá deprese. Omezené investiční příležitosti vedly k umírněnému vývoji celkové zadluženosti a přibrzdění úvěrové dynamiky. Nízké úrokové sazby přispěly ke zlepšení ukazatelů udržitelnosti dluhu a zabránily vyostření úvěrových problémů podniků. Další vývoj bude při rostoucí závislosti sektoru na vývozech z velké míry ovlivňován situací v zemích obchodních partnerů. Pokles ekonomické aktivity negativně ovlivňuje finanční výsledky sektoru. Obnovená recese vyústila u nefinančních podniků ve zhoršení ukazatelů jejich výkonnosti. Slábnoucí domácí poptávka a zpomalující čistý vývoz omezily skrze pokles marží prostor pro ziskový potenciál sektoru a vedly k poklesu rentability vlastního kapitálu i aktiv. Klesající hodnoty indikátoru podnikatelské důvěry naznačují, že podniky ani v roce 2013 S ohledem na současnou situaci v eurozóně je však tento vývoj zatížen značnými nejistotami. Nejistý výhled se týká i domácí poptávky, která je vedle horšící se příjmové situace domácností ovlivňována obtížně predikovatelným 26

spotřebitelským sentimentem. Pokles výkonnosti sektoru na druhou stranu utlumil tempo růstu přijatých úvěrů a napomohl k umírněnému vývoji celkové zadluženosti. Vyostření úvěrových problémů bránily zejména nízké úrokové sazby, které přispěly ke zlepšení ukazatelů (krátkodobé) udržitelnosti dluhu. Nefinanční podniky díky nižším úrokovým sazbám vykázaly oproti roku 2011 úsporu přes 3,5 mld. Kč. Ztráta investičních příležitostí částečně vedla k akumulaci finančních prostředků, která se promítla do nárůstu celkové likvidity. Hospodářský pokles se přes rozdílnou situaci v jednotlivých segmentech dotkl ziskovosti téměř všech odvětví . Úvěrové riziko v bankovních bilancích vyjádřené podílem úvěrů v selhání (NPL) na celkových úvěrech rezidentům pokračovalo v roce 2012 v pozvolném sestupném trendu posledních dvou let a v březnu 2013 dosáhlo úrovně 5,7 % Sektory nefinančních podniků a domácností však zaznamenaly protichůdný vývoj, zatímco v sektoru nefinančních podniků podíl NPL meziročně klesl z 8,2 % na 7,4 %, v sektoru domácností naopak mírně vzrostl z 4,9 % na 5,1 %. Kromě uvedeného vývoje pro sektor rezidentů došlo v posledním čtvrtletí 2012 ke skokovému nárůstu úvěrů v selhání u podnikových úvěrů poskytnutých nerezidentům, a too 5,5 mld. Kč. Tento vývoj byl však způsoben jednorázovou klasifikací několika velkých pohledávek, a nesouvisí proto se systémovým růstem rizik úvěrů poskytnutých nerezidentům, které tvoří na celkovém objemu poskytnutých úvěrů necelých 10 %. K poklesu úvěrů v selhání v sektoru nefinančních podniků v průběhu roku 2012 přispěl nejen pokles nových selhání (tj. nižší míra defaultu) oproti předchozímu období, ale i rostoucí odliv úvěrů v selhání způsobený odpisem úvěrů z bilance banky či překlasifikováním původních úvěrů na úvěry bez selhání. V posledním čtvrtletí 2012 však došlo k opětovnému nárůstu nových selhání ve srovnání s hodnotami za celý rok 2012 a zvýšené hodnoty míry defaultu by měly v základním scénáři přetrvávat i v následujícím roce, a to jak pro sektor domácností, tak nefinančních. podniků.“19

3.3

Krátkodobé bankovní úvěry Pokud se jedná o krátkodobý bankovní úvěr, rozumíme jím jako úvěry poskytnuté

různými bankami, které nazýváme věřiteli poskytnuté různým podnikům, které nazýváme dluţníky, kde dochází ke krytí jejich oběţného majetku a k financování k moţnému přístku. Tyto úvěry jsou často pouţívány k jasné úhradě potřeb. Tyto potřeby můţeme jako příklad 19

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o stabilitě financí 2012/2013. [online]. Praha: ČNB, 2014. [cit. 201406-09]. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ zpravy_fs/fs_2012-2013/fs_2012-2013.pdf .

27

úvést platba faktur za dodané zboţí, sluţba jiţ poskytnutá aj. K splacení úvěru dochází převodem na běţný předem určený účet.20 Krátkodobé finanční úvěry rozdělujeme na:

3.4

-

směnečný úvěr;

-

lombardní úvěr;

-

kontokorentní úvěr;

-

ostatní.

Směnečný úvěr Směnečným úvěrem rozumíme směnku jako druh cenného papíru. Tento typ úvěru je

v dnešní době velmi vyuţívaný a stále se rozvyjí. Na tento typ úvěru navázaly i uvěrové praxe bank a stává se velmi často oblíbeným předmětem zejména ve fazí krátkodobých úvěrů. I tento vývoj směnky potřeboval důkladnou úpravu v legislativě a právu aby došlo k její dokonalosti. Pokud chceme definovat směnku, hovoříme o ní jako o cenném papíru, ze kterého vyplívá dluţnický závazek. Nařizuje dluţníkovi tento závazek zaplatit a majiteli směnky dluţnou částku zaplatit ve stanoveném čase a na předem určeném místě.21 Směnky rozlišujeme na: směnka vlastní – směnku vystavuje dluţník a majitel směnky, který je věřitelem, se označuje jako remitent.

Dluţník se zavazuje zaplatit majiteli v určitý termín

stanovenou částku na předem určeném místě. směnka cizí (trata) – vystavovatel dává směnkou příkaz třetí osobě, aby zaplatila věřiteli ve stanovený termín určenou peněţní sumu. Výstavce je vedlejší dluţník neboli trasant, majitel je remitent a třetí osobou (směnečníkem), která směnku akceptuje a tím se zavazuje ji zaplatit, je hlavní dluţník neboli trasát. Z účetního pohledu jsou směnky děleny na směnky k úhradě a směnky k inkasu podle toho, zda podnik stojí na straně věřitele nebo dluţníka. Směnka je velice velmi vhodným platebním a zajišťovacím prostředkem, avšak je nutné dbát na to, aby obsahovala všechny náleţitosti. Pokud směnka základní náleţitosti 20 21

VALACH, J. a kol., Finanční řízení podniku, s. 165. POLIDAR, V., Management bank a bankovních obchodů, s. 119.

28

neobsahuje, můţe se stát, ţe nebude proplacena. Směnka musí podle zákona obsahovat tyto náleţitosti: -

označení, ţe jde o směnku v jazyce, ve kterém je tato listina sepsána,

-

bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţitou sumu, v případě směnky vlastní o nebo kombinovaně slib zaplatit uvedenou sumu jako původní jistinu a k ní úrok určený procentní sazbou fixně k datu nebo p.a. (roční),

-

u cizí směnky bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu,

-

u cizí směnky jméno toho, kdo má platit (směnečník / akceptant / příjemce),

-

jména dalších ručitelů (aval, avalisté), v případě směnky vlastní,

-

údaj splatnosti: o na viděnou (při předloţení) = vistasměnka o na určitý čas po viděné = časová vistasměnka o na určitý čas po vystavení směnky = dato směnka o na určitý den = směnka fixní,

-

údaj místa, kde má být placeno,

-

jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno (remitent),

-

datum a místo vystavení směnky,

-

podpis výstavce (adresa není nutnou náleţitostí, usnadní však dokazování, kdo je výstavcem).22

3.5

Lombardní úvěr Lombardní úvěr je v podstatě krátkodobá bankovní půjčka, která je zajištěná zástavou

movité věci. Velmi často se poskytuje novým a zcela neznámým podnikům. Úvěr je poskytován pevnou částkou na pevnou dobu sjednané splatnosti. Úrok z úvěru se vztahuje na celou částku bez ohledu na to, jestli ji podnik vyuţije či ne. Zbylou částku je třeba vyuţit na jinou účelnost. Zástavou mohou být tyto věci:

22

-

zboţí;

-

cenné papíry;

-

cennosti a drahé kovy;

POLIDAR, V., Management bank a bankovních obchodů, s. 122.

29

-

směnky;

-

faktury nebo účetní pohledávky aj. Cena lombardního úvěry je z pravidla niţší neţ kontokorentního úvěru a vyšší

u eskontního úvěru. Cena je velmi často ovlivňována bonitou dluţníka a jeho zástav. Pokud je půjčka poskytnuta zástavou warantu či konosamentu, je poskytnut úvěr na zboţí. Slouţí-li při úvěrování pohledávek jako zástava směnka, hovoříme o směnečném úvěru atd. Není ale podmínkou soulad účelu úvěru a zástavy. Úvěr na výrobní zásoby a zboţí můţe být zastaven cennými papíry, směnkami i jinými způsoby. Platí to i pro úvěry na cenné papíry, kdy klient můţe tento typ úvěru pouţít k financování různých provozních potřeb.23

3.6

Investiční úvěry Pokud hovoříme o investičním úvěru, hovoříme o něm jako o způsobu financování

projektů, které řeší problematiku financování projektů určující dlouhodobější perspektivu firmy, tj. pro financování investic, které mají hlavní spojitost s předmětem podnikání. Rozdělují se do 3 skupin: -

investice finanční, jedná se o investice do cenných papírů s majetkovou funkcí tedy investice do akcií, nebo s funkcí dluhovou, tedy investice do dluhopisů;

-

investice nehmotné, nebo - li investice do know how;

-

investice kapitálová, jedná se o investici do hmotného investičního majetku, to znamená nemovitosti, stroje a technologie.24 Investiční majetek slouţí v mnoha případech jako nejlepší moţné řešení záruky

spojené se splácením úvěru.

3.7

Klasické investiční úvěry Tyto úvěry banka poskytuje na výstavbu nebo zakoupení investičních celků, třeba

na nákup pozemků, výstavba inţenýrských sítí nebo k zakoupení budov, strojů zařízení aj. Rozdíl v poskytnutí úvěru se liší v tom zda se jedná o úvěr na nákup v tomto případě se jedná

23 24

POLIDAR, V., Management bank a bankovních obchodů, s. 146. KALABIS, Zbyněk, Základy bankovnictví, s. 54.

30

o jednorázové poskytnutí úvěru. Pokud se jedná o rekonstrukci nebo modernizaci, řeší se i otázka spoluúčasti klienta na financování investice. Úvěry konsorciální a syndikátní Tyto úvěry se řeší při poţadavku klienta na objemově velké bankovní úvěry. Konsorcium je pro banky vytvořeno na základě smlouvy o sdruţení. Ta obchodní banka, která byla zvolena do čela konsorcia, zastupuje ostatní banky. Syndikát je termín, který představuje pěvnější propojení zainteresované skupiny obchodních bank, které je ve většině případů zaloţeno na vzájemné účasti kapitálu. Obchodní banky, které jsou zainteresovány působící buď v rámci konsorcia nebo syndikátu, poskytují kaţdá sjednané mnoţství zdrojů a to buď na principu paritním (při poskytnutí rovnoměrného mnoţství poskytnutí zdrojů), nebo na principu relativistickém (v případě nerovnoměrného mnoţství zdrojů buď dle svých zájmů nebo moţností) v tomto případě pak odpovídá i míra ručení i míra rizika za poskytnutý úvěr.25

3.8

Hypoteční úvěry Vyuţití nemovitostí pozemků nebo staveb pro záruku při splácení poskytnutého úvěru.

,,Hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehoţ splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty.“26 Zákon č.190/2004 Sb. O dluhopisech je právní úprava v oblasti hypotečního úvěrování v České Republice. V tomto zákoně je úvěr definován jako úvěr na investice do nemovitosti na území České Republiky, na její výstavbu nebo pořízení, jehoţ splácení je zajištěno zástavou k této nemovitosti a to i nemovitosti rozestavěné. Typické vlastnosti: -

zajišťováno nemovitostmi;

-

jsou financovány i zvlaštní formou dluhopisů jedná se o hypoteční zástavní listy. Tento typ krytí je vyţadován dlouhou dobou splatnosti hypotečních úvěrů. Tento typ

25 26

KALABIS, Zbyněk, Základy bankovnictví, s. 61. KALABIS, Zbyněk, Základy bankovnictví, s. 68.

31

zástavních listů mohou vydávat ve většině připadů jen banky se zvláštním typem povolení – hypoteční banky. Hypoteční úvěry dělíme na: -

hypoteční úvěr na bydlení;

-

hypoteční úvěr na podnikání.

Pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů: -

pohledávky z hypotečního úvěru ve většině případů nepřekročí 60 – 80 % tzv. ceny obvyklé zastavených nemovitostí;

-

s podpisem úvěrové smlouvy by na dané nemovitosti nemělo být jiné zástavní právo;

-

nemovitosti jako jistina hypotečního úvěru nesmí banka pouţít jako zástavu ke svým obchodním aktivitám.

3.9

Úvěry rozvojové Rozvoj infrastruktury je záleţitostí celospolečenského významu k tomu slouţí tzv.

Rozvojové programy. Jedná se o investiční úvěry na financování rozvojových investic. Dlouhodobost, nízká úroková marţe a praktická nemoţnost zajistit návratnost rozvojových uvěrů směřuje k tomuto: -

jsou poskytovány pouze rozvojovými bankami;

-

poskytování je podporováno státem nebo specializovanými nestátními národními ale i mezinárodními organizacemi jakou například jsou nadace nebo rozvojové země;

-

bankovnictví s rozvojou funkcí funguje převáţně na principu intervenčním neţli na princupu komerčním.

3.10 Úvěry konsolidační Jsou poskytovány dluţníkům pro záchranu před úpadkem nebo případnou insolvencí a zároveň ochranu dříve poskytnutích úvěrů ohroţené moţným úpadkem dluţníka. Rozlišujeme 3 způsoby konsolidace: 32

-

odkup dříve poskytnutých úvěrů jinou organizací;

-

restruktualizace dříve poskytnutých úvěrů;

-

sekuritizace dříve poskynutých úvěrů. O restruktualizaci nejčastěji hovoříme, pokud představujeme přeměnu krátkodobých a

střednědobých úvěrů na úvěry dlouhodobé. Tento typ činnosti představuje prostor dluţníkovi pro konsolidaci jeho finanční situace. Vhodné je to tehdy, pokud se očekává konsolidace dluţníka v kratkém časovém horizontu. O sekuritizaci hovoříme tehdy, pokud dochází k přeměně pohledávek z poskytnutých úvěrů na kapitál dluţníka v podobě akciového kapitálu. Vhodné je to v případě, ţe klient potřebuje delší časové období a celkovou změnu hospodaření dluţníka. Podmínkou pro poskytnutí konsolidačního úvěru je schopnost dluţníka zkonsolidovat své hospodaření a vypracování přesného konsolidačního programu.

3.11 Americká hypotéka Jedná se o neúčelový hypoteční úvěr je umoţněn zákonem č.190/2004 Sb., o dluhopisech. Je to velmi výhodná půjčka, která je určena lidem, kteří mají vlastní nemovitost (chata, dům, pozemek, byt) a jsou ochotni ji dát bance do zástavy). Rozdílem mezi americkou a klasickou hypotéku je ten, ţe nemusí být určena k nákupu nemovitosti, ale mohou být určený k jakkékoliv koupi zboţí či sluţeb. Velkou výhodou americké hypotéky bývá níţší úrok, neţ u klasických hypoték a delší doba splatnosti cca 15 aţ 20 let. Nevýhodou jsou docela vysoké poplatky s poskytnutím úvěru a s jeho obstaráním. Vyjma této nevýhody můţe klient příjít o svou nemovitost, která je ve své podstatě jeho. Na tento typ hypotéky je dobré pomýšlet, pokud má klient uţ klasickou hypotéku a potřebuje další rychlé peníze například na rekonstrukci k zakoupené nemovitosti či zakoupení výrobních prostředků určené k podnikání či zdokonalení sluţeb v různých odvětvích. Tento typ hypotéky poskytne banka v tom případě, ţe mu jiţ poskytla hypotéku klasickou.27

3.12 Obchodní a dodavatelské úvěry 27

KALABIS, Zbyněk, Základy bankovnictví, s. 73.

33

Obchodní úvěr V hospodářských stycích mezi podniky je časté, ţe se za dodávky výrobků, prací a sluţeb neplatí ihned, ale prakticky s časovým zpoţděním. Obchodní úvěr je úvěrem, který je poskytnut dodavatelem odběrateli tak, ţe odběratel platí za dodávky výrobků, prací a sluţeb aţ po uplynutí sjednané lhůty, např. 14, 30, 60 dní, ale i delší doby. Odběratel je v postavení dluţníka. Poskytuje se ve věcné formě (zboţí, sluţba, práce) a je splácen ve většině případů v penězích. Je přirozenou formou úvěru, vyplývající ze vzájemných vztahů mezi odběrateli a dodavateli. Obchodním úvěrem se podporuje odbyt a urychluje reprodukční proces. Posiluje trh na straně nabídky a poptávky, ale i ze strany konkurence. Odběrateli je umoţněn nákup, i kdyţ nemá peněţní prostředky, kontrola dodávek před zaplacením a běţné pokračování činnosti. Dodavatel by mnohdy ani dodávku nerealizoval, pokud by úvěr neposkytoval. Obchodní úvěr je z hlediska nákladů levným zdrojem, protoţe se zpravidla poskytuje bezúročně, ale nemusí tomu tak být. Dodavatel můţe nabídnout odběrateli sconto, tj. slevu z prodejní ceny při okamţitém ev. dřívějším zaplacení dodávky. Podněcuje tímto odběratele nejen k odběru, ale také rychlému zaplacení. Poskytování úvěru je rizikem pro dodavatele, proto můţe poţadovat různé formy zajištění úvěru. Poţadavky na jištění se vztahují k zadluţenosti ze strany odběratele. Dodavatel můţe tedy poskytnout úvěr bez písemných záruk, s dluţním úpisem, se směnečním jištěním, se zárukou třetí osoby, zástavou movitých věcí apod. Riziko obchodního úvěru je také spjato i s odběratelem. Odběratel si hlídá dostatek likvidních prostředků na včasné splácení závazků, výkyvy v objemu, ve lhůtách, cenách dodávek apod. Dodavatelské úvěry Z hlediska dlouhodobého se jako moţnost financování podniku mohou objevovat i dodavatelské úvěry. Poskytují je zejména dodavatelé strojů a technologických zařízení. Odběratel jednotlivé stroje či investiční celky splácí postupně (eventuelně najednou) včetně úroků. Splatnost úvěru by měla být kratší neţ je ekonomická ţivotnost zařízení. V bilancích českých podniků jsou tyto úvěry vykazovány jako dlouhodobé závazky, ale bývají podstatně niţší neţ bankovní dlouhodobé úvěry. Dodavatelé poskytují úvěr buď přímo, nebo pomocí refinancování prostřednictvím bankovních úvěrů. Z hlediska záruky lze dlouhodobé dodavatelské úvěry rozdělit na dva typy:

34

a) Podmíněný prodejní kontrakt – dodavatel zůstává vlastníkem dodávky aţ do okamţiku úhrady všech splátek. Odběratel při koupi uhradí menší část ceny a na zbytek ceny vydá vlastní směnku. Dokud směnka není uhrazena, platí odběratel dodavateli jistinu a úrok. Při poslední splátce se odběratel stává majitelem zařízení. b) Úvěr na movitou zástavu – odběratel je majitelem zařízení, které splácí, avšak toto zařízení slouţí jako záruka pro věřitele.28 Leasing Velmi významným finančním produktem pro malé a střední podniky je leasing. Pojem leasing pochází z anglického výrazu „lease“, který znamená pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasing tedy znamená pronájem hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněţní plnění nájemci právo danou věc v průběhu doby pronájmu vyuţívat. Důleţitá pro podnik je skutečnost, ţe při leasingu daný majetek podnik nevlastní, má pouze právo ho vyuţívat.29

Finanční leasing -

je zaloţen na dlouhodobém pronájmu předmětu leasingu;

-

majitelem předmětu leasingu je leasingová společnost;

-

nájemce má předkupní právo na předmět leasingu po ukončení leasingové smlouvy;

-

velmi obvyklý je při financování osobních automobilů, je vhodný pro financování i další techniky a to nákladních automobilů, autobusů, tahačů, návěsů, přívěsů, vysokozdviţných vozíků a další manipulační techniky, zemědělské techniky. Lze financovat také strojní a výrobní zařízení nebo i nemovitostí;

-

délka doby trvání leasingu se liší podle nabídky konkrétní leasingové společnosti, které přihlíţejí k povaze předmětu leasingu;

-

akontace (první mimořádná splátka) se pohybuje od 0% aţ do 70% pořizovací ceny financovaného předmětu;

-

do leasingových splátek je většinou zahrnuto havarijní pojištění a pojištění povinného ručení, neměnná úroková sazba, případně i další sluţby.30

Operativní leasing (full-service leasing)

28

VALACH, J., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 372. VALACH, J. a kol., Finanční řízení podniku, s. 160. 30 VALOUCH, Petr, Leasing v praxi: praktický průvodce, s. 9. 29

35

-

na rozdíl od ostatních forem leasingu není cílem přechodu předmětu leasingu do majetku nájemce po ukončení;

-

akontace není poţadována;

-

full-service leasing zahrnuje další sluţby leasingové společnosti, kterými jsou nákup a přihlášení vozu, jeho pojištění, uhrazení poplatků (silniční daň, dálniční známka, poplatek za rádio atd.), pravidelný servis vozidla včetně výměny pneumatik, řešení pojistných událostí atd.;

-

leasingová splátka by měla obsahovat veškeré poplatky a náklady spojené s provozem vozidla;

-

všechna rizika spojená s vlastnictvím, provozem a poškozením, zničením předmětu leasingu přebírá leasingová společnost.

Zpětný leasing -

jeho podstatou je odkoupení předmětu leasingu leasingovou společností, který jiţ společnost (firma) eviduje ve svém hmotném investičním majetku a jeho následné splácení;

-

tímto způsobem firma získá finanční prostředky na další rozvoj podnikání;

-

cenu předmětu leasingu zpravidla určuje soudní znalec ve svém posudku;

-

předmětem zpětného leasingu mohou být automobily, stroje, výrobní zařízení a další;

-

akontace není poţadována;

-

tento způsob financování není v nabídce všech leasingových společností.

Předmět leasingu Leasing automobilů a dopravní techniky -

na našem trhu nejrozšířenější;

-

předmětem leasingu jsou nejčastěji osobní automobily, uţitkové automobily, nákladní automobily, hromadná dopravní technika, manipulační technika, stavební stoje, zemědělské stroje, motocykly;

-

doba trvání leasingové smlouvy je zpravidla 36 aţ 72 měsíců (u operativního leasingu od 12 měsíců);

-

první mimořádná splátka (akontace) od 0% do 70% z pořizovací ceny předmětu leasingu;

-

odkupní cena předmětu leasingu od 1.000 Kč. 36

Leasing strojů a zařízení -

je vyuţíván firmami za účelem pořízení vybavení, kterými jsou technologické celky, výrobní linky, různé stroje, zdravotnické vybavení, elektronika, výpočetní a kancelářská technika, včetně počítače a vybavení kanceláře;

-

doba trvání smlouvy je určena individuálně v závislosti na předmětu leasingu;

-

první mimořádná splátka (akontace) od 0% do 70% z pořizovací ceny předmětu leasingu;

-

odkupní cena předmětu leasingu od 1 000 Kč.

Leasing nemovitostí -

jde o formu dlouhodobého financování nemovitosti;

-

předmětem leasingu můţe být nově zkolaudovaná nemovitost, rekonstrukce nemovitosti, starší nemovitost, nemovitost zatíţená zástavním právem;

-

z pohledu vyuţití se můţe jednat o výrobní objekty, obchodní objekty, administrativní budovy, pozemky atd.;

-

doba trvání leasingové smlouvy bývá od 8 let;

-

jsou vyuţívány modely financování – finanční leasing, operativní leasing, zpětný leasing.

3.13 Charakteristika factoringu Definice factoringu (podle Asociace Factoringových společností ČR): „Factoring je moderní finanční nástroj, který pro svého uţivatele představuje alternativu k bankovnímu úvěru. Zdrojem financování jsou pohledávky, které uţivateli factoringu vznikají z dodávek zboţí nebo za sluţby. Pohledávky postoupením přecházejí na factoringovou společnost a ta, kromě jejich profinancování, zajišťuje v oblasti správy a inkasa pohledávek pro uţivatele factoringu komplex sluţeb různého rozsahu, případně aţ po převzetí rizika neplacení z důvodu platební neschopnosti či nevůle jednotlivých odběratelů. Factoring Factoring je alternativní forma financování, které je poskytováno proti postupování pohledávek z dodávek zboţí nebo za provedené sluţby. 37

Smluvně dojednaná splatnost těchto pohledávek obvykle nepřesahuje 90 dnů. Ve factoringové smlouvě se klient zavazuje, ţe všechny pohledávky nebo pohledávky za vyspecifikovanými odběrateli bude postupovat factoringové společnosti. Ta proti nim poskytne bezprostředně po postoupení finanční prostředky ve výši odpovídající poměrné části dojednané ve smlouvě. Jedná se o dlouhodobou spolupráci, factoringové společnosti zpravidla neřeší jednotlivé pohledávky a nevstupují do jednorázových transakcí. Po úhradě odběratelem, která proběhne na účet factoringové společnosti, je dílčí transakce zúčtována a klient má k dispozici doplatek. Uţivateli factoringu tak jsou průběţně k dispozici peněţní prostředky, které by měl jinakvázané v pohledávkách, a můţe je vyuţít k doplnění provozních zdrojů nebo k realizaci dalších podnikatelských záměrů. Náklady s vyuţitím factoringu se skládají ze dvou sloţek: z factoringového poplatku (za administraci postoupení) a úroku, který je účtován z čerpaných částek. Factoringový poplatek se stanovuje procentem z nominální hodnoty pohledávky a obvykle se pohybuje do 1,5 %. Úroková sazba aplikovaná na čerpané zdroje se pohybuje na úrovni běţných sazeb účtovaných bankami u kontokorentních úvěrů. Regresní factoring Factoringová společnost nenese riziko platební neschopnosti nebo nevůle odběratele. Po uplynutí lhůty (obvykle 90 dnů po splatnosti) ztrácí klient nárok čerpat proti pohledávce v prodlení financování.

Bezregresni factoring Riziko platební neschopnosti nebo nevůle nese do výše limitů stanovených pro jednotlivé odběratele factoringová společnosti. Náklad s vyuţitím této formy factoringu se zvyšuje o odměnu za převzetí rizika. Díky faktoringu se obchodník můţe soustředit na prodej zboţí, nezatěţují ho ţádné administrativní náklady, urychluje se mu uzavírání hospodářských smluv a zlepšuje se jeho cash-flow díky disponibilním platebním prostředkům. Provizi, kterou podnik za faktoring 38

zaplatí, se mu celkově vyplatí, avšak je potřeba provést příslušné kalkulace, neboť při malém obchodním obratu se můţe faktoring objevit jako ne příliš výhodná sluţba. Provize faktorů v ČR se pohybuje mezi 1-3% podle převzaté míry rizika. Niţší je u faktoringových společností a mírně vyšší je u bank.31

3.14 Forfaiting Forfaiting je zvláštní formou střednědobého a dlouhodobého úvěrování investic nakupovaných v zahraničí. Tento způsob úvěrování spočívá v tom, ţe vývozce dodá nakupovaný investiční majetek dováţejícímu podniku na úvěr. Pokud potřebuje vývozce získat peněţní prostředky dříve neţ před lhůtou splatnosti pohledávky, poţádá forfaitra o převzetí pohledávky. Forfaitr po sráţce úroků a provize pohledávku vývozci zaplatí. Forfaiting je tedy odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek faktoringovou organizací, kterou můţe být banka či speciální organizace. Jedná se v podstatě o „odkup v budoucnu splatných pohledávek klienta bankou.” Forfaiting je určen: podnikatelům; fyzickým i právnickým osobám; klientům s oprávněním podnikat na území České republiky; aktivně podnikajícím klientům; klientům s daňovou povinností na území České republiky; klientům, kteří mohou být podle příslušných právních předpisů příjemcem úvěru; klientům, kteří dodávají své zboţí, sluţby, stavební práce s odloţenou platbou. Charakteristika Forfaitingu: úplatné postoupení v budoucnu splatných pohledávek klienta, které vznikly v rámci realizovaných obchodních případů, na Komerční banku odkup pohledávek bez zpětného postihu na původního majitele (zpravidla dodavatele) můţe být realizován dvěma způsoby: o 31

na riziko bankovního subjektu

POLIDAR, V., Management bank a bankovních obchodů, s. 98.

39

o



směnka (vlastní, cizí) s bankovním avalem



dokumentární akreditiv

na riziko podnikatelského subjektu (dluţník – odběratel) 

faktura



směnka bez bankovního avalu

postupovány jsou pohledávky: o

krátkodobé

o

střednědobé

o

dlouhodobé (v závislosti na míře přebíraného rizika a charakteru pohledávky)

minimální splatnost: 45 dní dolní hranice odkupované pohledávky: cca 1 milion Kč, případně ekvivalent této částky v cizí měně cena za postoupení se stanovuje individuálně a závisí zejména na: o

bonitě dluţníka

o

výši, splatnosti a charakteru pohledávky

o

veškeré poplatky se zpravidla odečítají od vyplácené částky v okamţiku odkupu pohledávky

Výhody forfaitingu: získání finančních prostředků bezprostředně po dodávce snížení objemu pohledávek v rozvaze zlepšení finančních ukazatelů flexibilní forma financování nezvyšující úvěrovou angaţovanost dodavatele u Komerční banky zvýšení konkurenceschopnosti při získání zakázek (nabídka odloţené splatnosti) moţnost připravit forfaiting jiţ v předkontraktační fázi a zahrnout jeho náklady do ceny dodávky Forfaiting umožní: dodávat zboží s odloţenou platbou získat finanční prostředky bezprostředně po dodávce.

40

4.

KONCEPCE PODPORY MPS 2014 – 2020 Vzhledem k významu, který sektor malého a středního podnikání jiţ nyní má, a k jeho

nezastupitelné úloze v rámci trţní ekonomiky, povaţuje vláda ČR za nezbytné, aby malí a střední podnikatelé měli pro svoji činnost vhodné prostředí, které jim umoţňuje rozvinout jejich schopnost přispívat k ekonomickému růstu a zachování a posilování sociální soudrţnosti. Tuto úlohu by malí a střední podnikatelé měli sehrávat v národní ekonomice, ale v rostoucí míře i v rámci evropské či světové ekonomiky.Pozitivní dopad z fungování sektoru malého a středního podnikání můţe být realizován pouze za podmínky, ţe si tento sektor zachová a dále zvýší svoji konkurenceschopnost, coţ je moţné pouze, bude-li schopen ve zvýšené míře inovovat a sniţovat náklady, a získávat tak konkurenční výhodu. Zásadní význam pro dosaţení tohoto cíle bude mít zapojení té části sektoru malého a středního podnikání, která je schopna na tuto výzvu reagovat. Proto budou realizována různá opatření a do úvahy bude brána i velikost a doba či obor podnikání, aby tak byla zabezpečena co nejvyšší efektivnost veřejných výdajů. Současně je však i nadále potřebné podporovat vstup do podnikání a jeho rozvoj pro co nejširší spektrum podnikatelů. Vláda ČR bude usilovat o to, aby podnikatelská aktivita nebyla nadbytečně omezována administrativními bariérami a neefektivností ve fungování státní správy. Zároveň bude i při relativně omezených moţnostech i nadále vynakládat veřejné prostředky v souvislosti se zmírňováním dopadů vyplývajících z niţší ekonomické síly malých a středních podnikatelů a vyšší citlivosti na trţní výkyvy, aby tak zachovala a dále posílila jejich přínos pro fungování české ekonomiky. K realizaci koncepce budou vyuţity prostředky ze strukturálních fondů, včetně revolvovaných, které bude i v dalším programovacím období moţné pouţívat na podporu rozvoje malého a středního podnikání. Doplňkově v rámci financování podpor pro malé a střední podnikatele bude vyuţito i státního rozpočtu a podnikatelé budou rovněţ motivování k vyuţívání prostředků z unijních programů EU66.

41

4.1

Strategická vize Malí a střední podnikatelé budou hrát i nadále v české ekonomice klíčovou roli

především v oblasti růstu HDP, zaměstnanosti a zahraničního obchodu. Je nutné, aby konkurenceschopnost malých a středních podniků byla zaloţena především na inovační konkurenční výhodě. Proto byla stanovena následující strategická vize koncepce: „český podnikatel = nápady, sebevědomí, konkurenceschopnost a prosperita" Strategická vize této Koncepce MSP 2014+ představuje českého malého a středního podnikatele jako ekonomický subjekt, který má svou konkurenceschopnost zaloţenou na: kvalitních a konkurenceschopných výrobcích a sluţbách; kontinuálním zvyšování inovační kapacity; schopnosti produkovat nové nápady a větším uplatňování ochrany duševního vlastnictví; schopnosti vyuţívat znalostí a výsledků výzkumu vytvořených především v domácích výzkumných organizacích; schopnosti reagovat pruţně na poţadavky zákazníků a promítat je do inovovaných produktů; uplatnění dovedností vyplývající z efektivního vyuţívání internetu a ICT; kvalitativní i cenové výhodě; schopnosti prosadit se na mezinárodním trhu a dále kvalitativně a kvantitativně expandovat; účinné přeshraniční spolupráci.

4.2

Globální a hlavní cíle Globálním cílem Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let

2014-2020 je kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů zaloţené na kvalitním podnikatelském prostředí, na vyuţití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání (upgrading malých a středních podniků k podnikání zaloţenému na inovační konkurenční výhodě a posunu výše v hodnotových řetězcích), internacionalizaci vyplývající z vnitřního trhu EU a perspektivních trhů ve třetích zemích a celkovém sniţování energetické náročnosti podnikání. 42

Hlavní cíle: 1. Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu. 2. Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských sluţeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence. 3. Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury. 4. Sniţování energetické a materiálové náročnosti při podnikání malých a středních firem.

Tabulka č. 1: indikátory hlavních cílů Indikátory hlavních cílů Hlavní cíle

Indikátor

Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu.

Podíl MSP na HDP Postavení ČR v rámci konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra Počet podpořených projektů MSP (počet podniků) Přidaná hodnota (% přírůstek přidané hodnoty) Počet exportních MSP Podíl exportu MSP na celkovém exportu Počet exportních MSP do zemí mimo EU

Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence.

Počet podniků usazených ve VTP a inkubátorech Počet podniků zainvestovaných rizikovým kapitálem Počet podpořených projektů MSP (počet podniků) Přidaná hodnota MSP (% přírůstek přidané hodnoty) Počet studentů technických oborů - SŠ (zejména odborných učilišť), VŠ Realizovaná spolupráce firem a SŠ či VŠ (počet SŠ, VŠ zapojených do spolupráce) Počet dní a výše nákladů pro založení podnikání

Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury.

Počet udělených patentů, ochranných známek, zapsaných užitných a průmyslových vzorů Komerční využití ochrany duševního vlastnictví (příjmy z licencí apod.) Podíl podniků s inovačními aktivitami Tržby u produktově inovujících podniků

43

Indikátory hlavních cílů Hlavní cíle

Indikátor Podíl výdajů podnikatelských subjektů na VaV na HDP Počet podpořených projektů MSP Přidaná hodnota (% přírůstek přidané hodnoty)

Snižování energetické a materiálové náročnosti při podnikání malých a středních firem.

Úspora energie (GJ)/rok Instalovaný výkon (MW) Vyrobená energie z obnovitelných zdrojů (MWh/rok) Podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie Počet podpořených projektů MSP

Zdroj: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce politiky MSP 2014 - 2020. [online]. Praha: Businessinfo.cz, 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: .

4.3

Strategické priority V rámci Koncepce MSP 2014+ jsou vymezeny čtyři strategické priority - Kultivace

podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských sluţeb a vzdělávání pro podnikání, Rozvoj podnikání zaloţeného na podpoře výzkumu, vývoj a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury, Podpora internacionalizace MSP a Udrţitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice. Opatření se pak zaměří především na podporu a rozšiřování inovačních kapacit a infrastruktury pro malé a střední podniky, zlepšení spolupráce mezi podnikateli a akademickou a výzkumnou sférou (spolu s rozvojem vzdělávání pro podnikání), větší zpřístupnění zahraničních trhů pro MSP, zlepšení kvality poskytovaných poradenských sluţeb pro podniky či zlepšení technických a netechnických kompetencí MSP samotných. Důleţitým opatřením je i zvýšení energetické účinnosti a vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Strategické priority byly naformulovány na základě strategických dokumentů EU a ČR, analýz a studií MPO a dalších resortů, konzultací se širokou odbornou veřejností a provedené analýzy názorů malých a středních podniků v ČR67, kterou zpracovala Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR. Vláda ČR se chce zaměřit především na podporu schopnosti malých a středních podnikatelů vytvářet inovace, ať uţ v technické, či netechnické podobě. Inovace jsou v této Koncepci MSP 2014+ chápány jako: zavedení nového nebo podstatně zlepšeného produktu

44

(výrobku nebo sluţby), nebo procesu, nové marketingové metody nebo nové organizační metody v podnikatelských praktikách, organizaci pracoviště nebo externích vztahů. Faktor inovační schopnosti malých a středních podniků hraje důleţitou roli také pro internacionalizaci, tzn. schopnost prosadit se na zahraničních trzích. Převáţná část oborů a aktivit v České republice se nachází ve druhé fázi vývoje konkurenceschopnosti, tedy konkurenceschopnosti zaloţené na efektivnosti (i kdyţ stále jsou i obory či firmy, kde převaţující konkurenční výhodou je cena faktorů), proto chce vláda ČR podpořit prostřednictvím Koncepce MSP 2014+ zejména upgrading malých a středních podniků směrem k inovační konkurenční výhodě, tzn. posun MSP z druhé do třetí fáze z pohledu zdrojů konkurenceschopnosti.

4.3.1

Strategická priorita č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání

Zlepšování podnikatelského prostředí v ČR Podnikatelské prostředí tvoří široká škála podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a fungování trhů a představuje tak jeden ze základních faktorů ekonomického rozvoje. Kvalitní a podnikatelsky přívětivé prostředí je jednou z podmínek růstu konkurenceschopnosti

podniků

a

současně

tak

i

základním

předpokladem

růstu

konkurenceschopnosti ekonomiky. Stabilní a kultivované podnikatelské prostředí přispívá také k tvorbě příznivých podmínek pro vytváření pracovních míst. Podnikatelské prostředí je formováno celou řadou faktorů a pro jeho zkvalitňování je zásadní usnadňovat podnikání zejména malým a středním podnikům. V současné fázi přípravy Koncepce MSP 2014+ je ale obtíţné specifikovat, co bude aktuální v kultivaci podnikatelského prostředí při vstupu do roku 2014 a dále. Podnikatelské prostředí ale stále musí být transparentní, stabilní a motivační a také musí mít co nejjednodušší pravidla, jen nezbytnou míru regulace a jednoduché administrování. Abychom k takovéto kvalitě podnikatelského prostředí směřovali, nelze slevit z úsilí, které bylo – spolu s vhodnou kombinací podpor podnikání – nastartováno jiţ v roce 2008, a to projektem sniţování administrativní zátěţe podnikatelů (podrobněji v kapitole 3 Analýza podnikatelského prostředí ČR z pohledu hodnocení administrativní zátěţe podnikatelů).

45

Přestoţe se kultivaci podnikatelského prostředí věnuje trvalá a vstřícná pozornost, nelze nemít na zřeteli dvě zásadní kritické a oprávněné připomínky k tomuto procesu, a sice: ţe nová legislativa vytváří stále „další a další“ novou právní a i administrativní zátěţ; ţe nejsou vyuţívány dostatečně řádně stávající mechanizmy legislativy a ostatních pravidel k nápravě současného stavu některých oblastí podnikání. Proto bude třeba, aby byla maximální pozornost upřena také k těmto oblastem: posuzování dopadu navrhované legislativní změny na MSP jako nedílné součásti legislativního procesu (RIA); promítání

poţadavků

legislativy

EU

do

českého

právního

řádu

„jen“

v nezbytném/potřebném rozsahu; zveřejňování právních předpisů v dostatečném předstihu před jejich účinností; dodrţování reţimu pro dovoz a vývoz zboţí, celních, daňových, technických a zdravotních předpisů a důslednou činnost orgánů Celní správy; stimulování podnikatelů a zaměstnanců ke zvyšování kvalifikace; zabezpečení podpory technické normalizace, metrologie a zkušebnictví v souladu s potřebami trhu a společnosti s cílem zvýšení konkurenceschopnosti MSP, apod. Pro kultivaci podnikatelského prostředí je také důleţitá participace zástupců malých a středních podnikatelů v legislativním procesu na národní, ale i evropské úrovni. Účast komor, asociací MSP a svazů je nezbytná jak v počátcích návrhu, tak i při implementaci přijatých legislativních aktů. V rámci této strategické priority budou mimo jiné podpořeny i projekty malých a středních podnikatelů orientované na kultivaci českého podnikatelského prostředí. V této souvislosti bude tedy podpora zaměřena na zavádění managementu kvality a pozornost se bude také soustředit na podporu dobrovolných přístupů a rozvoj společenské odpovědnosti podniků (koncept CSR) včetně podpory sociálního podnikání. V současné době se řada malých a středních podniků, které vznikly převáţně v 90. letech, začíná také potýkat mj. i s problémem předání firmy a jejího úspěšného pokračování po odchodu jejího majitele. Předání podniku, ať uţ další generaci, či někomu z firmy nebo zvenčí, je poměrně sloţitý proces a musí být proto plánováno dostatečně dopředu a velmi pečlivě. Majitelé často nemají znalosti ani zkušenosti na to, aby si poradili s právními, daňovými a administrativními náleţitostmi, které jsou s tím spojeny. Mnohým z nich 46

v předání brání i jistá psychologická bariéra. Pokud předání podniku proběhne mezi generacemi a podnik tak zůstane v rodině, je to asi nejjednodušší a pro majitele mnohdy nejpříjemnější řešení. Zvlášť pokud je nástupcem přímý potomek. Pohled na jeho schopnosti však musí být nezaujatý a také na to musí být potomek připravený, i tak to není jednorázový akt ve smyslu právním nebo ekonomickém, ale je to mnohem komplikovanější. Z tohoto důvodu bude za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytována odborná příprava a podpora, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku. Z důvodu posílení konkurenceschopnosti a k naplnění opatření vyplývajících ze Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udrţitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020, je nezbytné podpořit usnadnění přístupu malých a středních podnikatelů k technickým normám, jejich míru informovanosti o moţnostech přístupu k technickým normám a jejich zapojení do procesu tvorby technických norem na národní úrovni. Podpora je rovněţ nutná k účasti národních organizací zastupujících malé a střední podniky a společenské subjekty včetně případné finanční podpory v evropském normalizačním systému. Naplnění těchto cílů je předpokládáno například ve formě tvorby tematických příruček, návodů, metodik nebo obdobných dokumentů, které pomáhají zapojení jednotlivých skupin do normalizační práce nebo usnadňují orientaci v systému českých technických norem (ČSN), resp. v systému poţadavků stanovených právními předpisy. S technickou normalizací úzce souvisí právní rámec volného trhu výrobků, kde by významnou roli mělo sehrát vzdělávání i poradenství v oblasti tzv. technické harmonizace, tj. vazby právních předpisů a technických norem, tedy oblast posuzování shody – certifikace a akreditace. Rámec technické harmonizace doplňuje i metrologie. Zde je moţno vyuţít jak přímé formy vzdělávání, tak i poradenství na informačních internetových portálech (MPO, ÚNMZ, HK apod.). Efektivnější poradenské sluţby pro podnikatele Pro malé a střední podniky je v současné době mimo jiné klíčové získávání informací např. o podporách či podnikatelské legislativě, a to především ve vztahu k zahraničí, ochraně duševního vlastnictví, ale také zlepšování netechnických kompetencí v oblasti strategického řízení a inovačního managementu. Proto budou informace poskytovány prostřednictvím k tomu vytvořených kanálů (např. BusinessInfo.cz) a podpora bude také zaměřena 47

na zvyšování kvality poradenských sluţeb. Je nutné nabídnout malým a středním podnikatelům také nový typ poradenských sluţeb inovačního typu jako mentoring, technologický scouting, koučing, market intelligence či technologický foresighting, který jim pomůţe lépe a efektivněji vytipovat oblasti, ve kterých mají potenciál a schopnosti dlouhodobě obstát v globální soutěţi. Nové typy poradenských sluţeb jsou zároveň vhodné pro přípravu začínajících podniků na vstup rizikového kapitálu. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010-2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) bude pokračovat podpora i základních poradenských sluţeb. V rámci poradenských sluţeb bude velký důraz kladen také na zvyšování finanční gramotnosti podnikatelů. Tyto znalosti jsou nezbytné z hlediska správného řízení ať uţ vlastních finančních prostředků podniku, tak i cizích zdrojů, a souvisí i s moţností kapitálového vstupu do podniku. Důleţitou oblastí podpory je také podpora poradenských sluţeb pro rozvoj poskytování ochrany duševního vlastnictví, která má velký význam nejen pro postavení, ale i konkurenceschopnost podniků na trhu. Chráněné duševní vlastnictví usnadňuje volit obchodní strategii, získání nového kapitálu a investovat zpět do výzkumu, vývoje a inovací. V oblasti patentové ochrany a podpory transferu technologií je třeba zvýšit informovanost českých podnikatelů o moţnostech ochrany práv duševního vlastnictví a o významu ochrany technických a kreativních řešení prostřednictvím patentů. Pomocí nástrojů finanční podpory pro registraci a udrţování patentů je třeba usnadnit přístup k patentové ochraně, aby byly firmy a výzkumné organizace schopny v co největší míře vyuţívat jak národní, tak zahraniční (či mezinárodní) systémy patentové ochrany a další ochrany duševního vlastnictví, a poskytnout dostatečnou podporu při vyuţívání a komercializaci udělených patentů. Současně je důleţité zaměřit se na zlepšení vymahatelnosti práv z duševního vlastnictví. Další významnou součástí rozvíjení trhu sluţeb týkajících se přístupu k patentovým informacím je také nabídka placených cílených rešerší pro MSP či výzkumníky zahajující podnikání, provádění a podpora průmyslově právního auditu, asistence a poradenství pro účinnou právní ochranu duševního vlastnictví a podpora při zavádění vynálezů, či poskytování licencí. Pro rozvoj inovativních poradenských sluţeb bude vyuţito podnikatelských a inovačních center, vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů, které nabízejí v současnosti spíše základní poradenské sluţby. V této souvislosti bude zavedena podpora na zkvalitnění a rozšíření poskytovaných poradenských sluţeb, např. ve formě podpory transferu

zahraničních

zkušeností

jiţ

zavedených

podnikatelských inkubátorů. 48

vědeckotechnických

parků

či

Podpora bude také zacílena na rozvoj podnikavosti. Zde budou podporovány aktivity, jako je pořádání soutěţí o nejlepší podnikatelský záměr či zakládání firem. V této souvislosti budou podporovány i specifické soutěţe pro podporu ţen podnikatelek jako např. podnikatelka roku apod. Dalším typem podporovaných projektů bude financování přípravy a realizace manaţerských praxí studentů středních a vysokých škol. Vzdělávání pro podnikání Další důleţitou oblastí, která bude podporována v této strategické prioritě, je rozvoj vzdělávání pro podnikání. V této souvislosti budou podpůrné nástroje zaměřeny především na rozvoj dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelů, tj. malých a středních podniků, a zaměstnanců formou prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení či udrţení kvalifikace a také na získání klíčových dovedností zvyšujících udrţitelnost zaměstnání v rámci daného malého a středního podniku. V rámci vzdělávání budou také podnikatelé (zaměstnavatelé) motivováni k flexibilnějšímu zaměstnávání a odměňování. Dále se bude proškolování podnikatelů orientovat i na zvýšení jejich přehledu v nových specifických právních předpisech. Vyuţívání těchto nástrojů je důleţité zejména při poklesu výkonnosti ekonomiky. Podporovanou aktivitou bude rovněţ tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů a podpora všech forem vzdělávání pro přípravu na konkrétní pracovní pozici. V rámci podpory vzdělávání je také nezbytná podpora technických oborů, a to hned z několika důvodů. Nejvýznamnějším je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a s tím související převis poptávky po pracovnících v technických oborech na trhu práce, coţ potvrdila také analýza potřeb zaměstnavatelů provedená v listopadu 2011 Hospodářskou komorou ČR. Podle této analýzy má 60 % firem problém sehnat potřebné pracovní síly a z tohoto počtu pak více neţ dvě třetiny uvedly, ţe obtíţně shání zejména kvalifikované pracovníky v technických profesích. Dalším současným problémem je kompetence absolventů českých technických škol, která často neodpovídá očekáváním a potřebám zaměstnavatelů, a také atraktivita oborů mezi studenty. Rozdíl mezi kvalitou absolventů a poţadavky zaměstnavatelů se prohlubuje z důvodu toho, ţe podniky poţadují stále vyšší kvalitu znalostí a dovedností, v souvislosti s tím se tento rozdíl zvětšuje především v odvětvích, kde je technologický pokrok rychlý a školy tak nestačí přizpůsobovat studijní plány aktuálním potřebám a ani nedisponují dostatkem finančních prostředků. Důleţité tedy je zaměřit se na podporu a propagaci řemeslných oborů na učňovských školách a technických oborů na středních a vysokých školách a motivovat ţáky a studenty studovat tyto technické 49

obory, současně také zkvalitňovat výuku technických oborů, včetně praxe, a zvyšovat kooperaci vzdělávacího systému s podniky. Přístup MSP k financím Vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo v souvislosti s přípravou Koncepce MSP 2014+, potvrdilo jiţ známý fakt, a to problematický přístup malých a středních podnikatelů k finančním prostředkům. To se týká zejména drobných podnikatelů, kteří ve čtvrtině případů uvedli přístup k financím jako největší problém, se kterým se v současné době potýkají. Stejný problém v podobě dostupnosti soukromých prostředků pro zakládání a rozvoj podniků se týká také inovačně zaměřených malých a středních podniků, a to především v raných fázích rozvoje (tzv. early stage – seed a start-up). Počet spin-off firem také zůstává nadále nízký, coţ pramení mj. z nedostatečné podpory trţních souvislostí při vzdělávání v technických oborech. V tomto ohledu je vhodné zaměřit podporu inovativních MSP i na fázi před samotným zaloţením firmy, tzv. pre-seed. Ve fázi pre-seed dochází k identifikaci potenciálu komercializace výsledků výzkumu a vývoje např. na univerzitě. Analýza VaV můţe označit některé projekty jako vhodné ke komercializaci v podobě zaloţení nového podniku, tzv. spinoff. Začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíţí podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské sluţby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění. Dalším navazujícím krokem v podpoře začínajících inovačních MSP je financování jejich rozvoje rizikovým kapitálem. Podniky tradičně prostředky na svůj rozvoj získávají především prostřednictvím bankovních úvěrů, na ty však začínající firmy většinou nedosáhnou. Navíc v ČR dosud nefunguje dostatečně rozsáhlá síť business angels a fondů rizikového kapitálu ochotných investovat do malých a vysoce rizikových projektů MSP v raných fázích rozvoje. Kromě úvěrových a záručních nástrojů se proto v případě inovativních MSP jeví vhodné vyuţít finanční nástroje zahrnující rizikový kapitál – seed a venture kapitálové fondy. Tento způsob financování je vhodný jak pro firmy usazené v podnikatelských inkubátorech a vědeckotechnických parcích (včetně spin-off), tak pro další typy MSP orientovaných 50

na inovace. Pro období 2014-2020 jiţ bude k dispozici zkušenost v podobě realizace pilotního seed fondu OPPI. V budoucím programovacím období tedy bude kladen větší důraz na návratné finanční nástroje neţ doposud. Návratné nástroje typu úvěr, záruka či přímý kapitálový vstup (private equity) jsou zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty s reálnou schopností dosaţení poţadované návratnosti a jejich charakteristickým rysem je naplnění tří kladených poţadavků: efektivnosti, účelnosti a udrţitelnosti. Mezi jejich největší výhody patří revolvingový charakter fondů, mobilizace soukromých zdrojů, rychlé vyřizování ţádosti a proplácení prostředků. Navíc je moţné tyto nástroje kombinovat s financováním formou dotací. Právě díky vybudování zdravého a spolehlivého systému finančních návratných nástrojů vznikne moţnost dlouhodobého „recyklování“ finančních zdrojů. V budoucím programovacím období poroste také důleţitost podpory poskytované formou blendingu74, jehoţ výhodou je výrazný pákový efekt. V rámci strukturálních fondů však i nadále bude podpora poskytována ve většině případů formou dotací. Další moţnost podpory prostřednictvím finančních nástrojů po roce 2014 budou představovat unijní programy EU pro oblast VaVaI a podnikání (především COSME a Horizont 2020), programy mezinárodní spolupráce ve VaVaI, a zejména pro drobné podnikatele budou tuto moţnost skýtat pravděpodobně také i národní programy. Ty jsou mimo jiné klíčové pro podporu oborů, které nemohou být podpořeny z operačních programů, a hlavně také pro podporu podnikatelů z regionů, které nebudou zahrnuty do podpory ze strukturálních fondů EU. Kromě finančních nástrojů by podpora měla směřovat i na sítě informující podnikatele o moţnostech jejich účasti zejména v unijních programech EU, včetně pomoci s projektovou přípravou (jako jsou Enterprise Europe Network a Národní kontaktní místa) a i aktivním vyhledáváním takových příleţitostí. V této prioritě bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010-2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se můţe rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohroţených či postiţených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude vyuţito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 aţ 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtíţné rané fázi 51

podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v hightech oborech, coţ by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky. Poslední podporovanou oblastí bude podpora malých a středních podnikatelů ve veřejných zakázkách v České republice, i v zahraničí. V této souvislosti jim bude poskytována záruka za návrh do veřejné zakázky, která je poţadována při vyhlašování veřejné zakázky a je často limitujícím faktorem pro účast malých a středních podniků v těchto veřejných zakázkách. Poskytnutí záruky za návrh do veřejné zakázky umoţní malým a středním podnikatelům účast ve veřejných zakázkách bez nutnosti vázat své finanční prostředky ke sloţení jistoty. Pro větší zpřístupnění veřejných zakázek malým a středním podnikatelům budou také podporována speciální školení, která zlepší orientaci podnikatelů v zákoně o veřejných zakázkách, zejména pak s ohledem na zadávací dokumentace a postupy ve výběru uchazečů, a také poskytování informací (BusinessInfo.cz). Oblasti podpory: Zlepšování podnikatelského prostředí; Sniţování administrativní zátěţe; Podpora zavádění managementu kvality; Podpora zapojení malých a středních podnikatelů do oblasti technické normalizace; Zvyšování kvality poradenských sluţeb a zvyšování informovanosti; Inovativní poradenské sluţby pro podnikání zaloţené na znalostech – mentoring, technologický scouting, koučing, market intelligence a technologický foresighting; Rozvoj poradenských sluţeb na podporu ochrany a nakládání s duševním vlastnictvím; Rozvoj poradenských sluţeb pro strategické řízení podniku a inovační management, včetně poradenství při ukončení podnikání a předávání firem; Podpora podnikavosti (pořádání soutěţí o nejlepší podnikatelský záměr či zakládání firem); Rozvoj vzdělávání pro zkvalitnění netechnických kompetencí firem včetně rozvoje klíčových dovedností; Podpora technického vzdělávání a speciálních školení;

52

Podpora infrastruktury pro firemní vzdělávání a školení, včetně rozvoje školicích středisek; Podpora sociálního podnikání včetně CSR; Podpora začínajících malých a středních podnikatelů pomocí finančních nástrojů; Podpora školení pro větší zapojení MSP do veřejných zakázek; Podpora MSP v rámci veřejných zakázek prostřednictvím záruk za návrh do veřejné zakázky.

4.3.2

Strategická priorita č. 2 – Rozvoj podnikání založeného na podpoře výzkumu, vývoje a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury Tato strategická priorita je orientována na podporu počáteční fáze podnikání

inovativních malých a středních podniků a následný rozvoj jejich podnikání a zahrnuje rovněţ podporu rozvoje podnikatelské a inovační infrastruktury s důrazem na podporu spolupráce firem a výzkumných organizací. Hlavním cílem je podpora upgradingu malých a středních podniků k podnikání zaloţenému na inovační konkurenční výhodě. Výzkumné, vývojové a inovační aktivity MSP a spolupráce s výzkumnými organizacemi Mezi hlavní výzvy v oblasti posílení konkurenceschopnosti patří zvýšení soukromých výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Cílem je zvýšit angaţovanost a motivaci malých a středních podniků financovat výzkum a vývoj, a to jak vlastní, tak i externí nakoupený od jiné soukromé společnosti či veřejné instituce. V rámci této priority budou podporovány především inovační aktivity a kooperační vazby v oborech s vysokou přidanou hodnotou, klíčových technologií a s růstovým potenciálem zaměřené na technické i netechnické inovace. Důraz bude kladen na podporu vlastních výzkumných a vývojových kapacit nejlépe s mezinárodním prvkem. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na rozvoj digitální ekonomiky a center progresivních ICT sluţeb. Prostřednictvím této priority dojde k přímé podpoře inovačních projektů malých a středních firem a klíčovým faktorem bude především přenesení výsledků výzkumu a vývoje, případně dalších nových znalostí do praxe. Výsledkem poskytnutých podpor bude zvýšení konkurenceschopnosti MSP, vznik nových pracovních příleţitostí a pozitivní dopad na ţivotní prostředí a společnost prostřednictvím inovací v oblasti pouţívaných technologií. Absence moderních technologických zařízení je jedna z přetrvávajících bariér konkurenceschopnosti 53

českých podnikatelů, nicméně samotná investice do těchto zařízení sama o sobě tuto konkurenceschopnost neposílí. Sofistikované investice musí být doplněny rozvojem vlastních znalostních a vývojových aktivit a rozvojem samotného výrobního produktu, tzn. ne pouze nákupem inovací. V rámci těchto aktivit se zejména bude posuzovat jaká je vazba nakupované technologie na strategické cíle firmy, jaká je vazba na rozvoj vlastních vývojových a inovačních aktivit a tvorbu vlastního unikátního know-how a také vazba na expanzi na nové trhy. Ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů napomáhá i špičkový design. Proto bude součástí podporovaných činností i podpora při začleňování designu do podnikatelské strategie malých a středních podniků, pomoc při výběru vhodného designéra, vytvoření podmínek pro účinnou spolupráci designéra s podnikateli, částečná úhrada finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagace takto vzniklých nových produktů s kvalitním designem. Tato priorita je dále také zaměřena na posílení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím podpory rozvoje progresivních ICT v podnicích. Sektor ICT se stává stále důleţitější, stále zvyšuje svůj podíl na fungování podniků i na tvorbě HDP. Současně ICT podporují i inovační procesy v ostatních odvětvích. V rámci podpory inovačního podnikání hraje velmi významnou roli navázání spolupráce malých a středních podniků s vysokými školami (zejména s technickými a přírodovědnými obory) a výzkumnými institucemi. Nástroje na podporu spolupráce by měly směřovat postupně od společných diplomantů a doktorandů aţ po profesorské ţidle, případně na další nástroje podporující horizontální mobilitu mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Malé a střední podniky potřebují v rané etapě především sníţit rizika a náklady při vyhledávání vhodných partnerů z vědecko-výzkumného sektoru, proto bude podporován transfer znalostí a technologií mezi výzkumnými organizacemi a podniky, např. prostřednictvím inovačních voucherů. Přínosem inovačních voucherů bude sníţení nákladů malých a středních firem, zvýšení dostupnosti specializovaných měřících, testovacích a výzkumných sluţeb pro malé a střední podniky a také dojde k motivaci výzkumných organizací, aby aktivně vytvářely v rámci své organizační struktury vnitřní podmínky a přístupy, které budou malým a středním podnikatelům vyhovovat. Inovační vouchery pomohou odbourávat bariéry vzájemné nedůvěry firemního a akademického sektoru. Další moţnosti pro zintenzivnění spolupráce mezi malými a středními podnikateli a vysokými školami jsou tzv. profesorské ţidle. Tento nástroj je zaloţen na principu sdíleného financování vícero malých a středních firem, které umoţní do regionu přivést či následně 54

udrţet špičkové vědecké pracovníky, profesory, včetně zahraničních výzkumníků. Tento typ podpory výrazně přispěje k rozvoji spolupráce mezi akademickým a podnikovým sektorem a současně vytvoří podmínky pro větší přínos výzkumu pro danou regionální či místní ekonomiku. Bude podporován transfer znalostí a zkušeností z univerzit a výzkumných center do malých a středních podniků. Zde bude vyuţito znalostí z programovacího období 2007 aţ 2013, konkrétně z projektu s britskou University of Salford75. Podpora bude směřována především na zvýšení mobility akademických a výzkumných pracovníků, čímţ dochází k intenzivnějšímu přenosu nekodifikovatelných znalostí. Na kvalitu spolupráce mezi podnikateli a akademickou sférou, ale i mezi podnikateli navzájem, mají významný vliv i intermediální instituce typu komor, asociací, svazů či klastrů. Tyto instituce mohou napomoci při zprostředkování vzniku konkrétní zacílené spolupráce dosud neznajících se partnerů. Proto budou poskytovány koordinační a vyhledávací granty zacílené na tento intermediální sektor. Inovační a podnikatelská infrastruktura Podnikatelské aktivity ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou ve většině případů spojeny s investicemi do technologického, ale i laboratorního vybavení. Malí a střední podnikatelé, kteří tyto aktivity v oblasti VaVaI realizují jen zřídka, mohou vyuţít sluţeb výzkumných organizací, jako jsou vysoké školy či výzkumné ústavy, které disponují špičkovým vybavením a technologiemi. Při častějších výzkumných činnostech ovšem podnikatelé potřebují tato technologická a laboratorní zařízení nakoupit a přizpůsobit vlastním specifickým podmínkám. V takovémto případě se jedná o finančně velmi náročnou investici pro malé a střední podnikatele, a proto bude v rámci této strategické priority podporována. V současném i předchozím programovacím období ČR investovala značné prostředky do rozvoje technické infrastruktury vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Na počátku období 2014+ tak bude prakticky ve všech krajích připravena technická infrastruktura pro fungování těchto podpůrných institucí. Je ale nezbytné se neomezit pouze na část fyzické výstavby, ale soustředit se na dlouhodobou péči o tyto nemovitosti a na rozvoj potřebné škály a zejména kvality poskytovaných sluţeb podporujících inovativní podnikání. V rámci této priority budou podpořeny projekty, jejichţ cílem bude rozvoj podnikatelské infrastruktury. V této souvislosti je nutné především zmínit rozvoj průmyslových zón a parků, regeneraci brownfieldů za účelem další podnikatelské činnosti či 55

rozvoj především stávajících podnikatelských inkubátorů a inovačních center, které umoţňují zejména malým a středním podnikatelům zaloţit své podnikání a následně i jeho rozvoj. Začínajícím podnikatelům poskytují vhodné startovací podmínky pro fungování podniku a mimo podnikatelských prostor jim nabízejí také kancelářskou infrastrukturu, administrativní sluţby a odborné poradenství. Budování podpůrné podnikatelské infrastruktury v regionech je dobrý předpoklad pro rozhodnutí podnikatelů či velkých nadnárodních firem přinést zamýšlenou investici právě do určitého regionu, a tím pak následně sníţit nezaměstnanost v tomto regionu a také zvýšit jeho ekonomickou prosperitu. Podpora inovací prostřednictvím poptávkových nástrojů V návaznosti na zkušenosti z předešlého programovacího období a vyhodnocení současné situace bude podpořen rozvoj klastrových iniciativ jak z hlediska horizontální dimenze spolupráce (mezi MSP a institucemi podobného či doplňkového zaměření), tak i vertikální spolupráce (mezi firmami, jejichţ produkty na sebe navazují v rámci hodnotového řetězce). Podpora se bude zaměřovat zejména na projekty kolektivního výzkumu odpovídající inovačním potřebám malých a středních podniků v dané technologické oblasti a projekty s potenciálem posunu odvětví na vyšší technologickou úroveň. Důleţitou oblastí je také větší zapojení klastrů do evropského výzkumného prostoru a posílení jejich přeshraničních aktivit. Mnoho příleţitostí pro uplatnění inovací je v institucích veřejného sektoru, zejména v institucích, kde jsou nezbytné špičkové technologie (např. nemocnice, vojenské a bezpečnostní instituce apod.). Na tyto příleţitosti je však třeba vhodně upozornit ve formě poptávky, aby na ně firmy, včetně malých a středních, mohly reagovat. Za tímto účelem vznikne v ČR nástroj, který tento problém bude řešit prostřednictvím kombinace koordinace poptávky veřejných institucí po inovativních řešeních a financování projektů firem v podobě veřejných soutěţí na cílený VaV. Cílem této priority bude vytvoření nástroje obdobného britskému programu Small Business Research Initiative (SBRI)76 či jeho ekvivalentu z jiných zemí (např. Nizozemsko). Program vytvoří poptávku po inovativních produktech či technologiích prostřednictvím koordinace a selekce poptávky institucí veřejného sektoru, přičemţ vývoj inovativního řešení konkrétního problému bude podpořen z veřejných zdrojů. Současně bude program motivovat firmy k hledání vhodných partnerů pro spolupráci, čímţ se veřejné prostředky dostanou přes podpořené firmy do výzkumných organizací. V případě vývoje úspěšného řešení vzniknou nové obchodní příleţitosti (nejen v rámci ČR) a zvýší se konkurenceschopnost firem. Vedle samotného vývoje nového řešení je významnou formou 56

podpory zavedení anebo jeho prověření přímo ve veřejných institucích (nemocnice, školy, energetické, vodárenské, dopravní podniky atd.) či jimi zřizovaných firmách. Oblasti podpory: Podpora zavádění technických a netechnických inovací v podnicích a nových technologií; Podpora zavádění nových produktů na bázi moderních technologií; Podpora vlastních výzkumných a vývojových kapacit podniků, včetně podpory investic do technologického a laboratorního vybavení; Podpora spolupráce MSP a výzkumných organizací (inovační vouchery, profesorské ţidle, podpora horizontální mobility), včetně moţných změn v rámci legislativy; Podpora rozvoje klastrů; Podpora transferů znalostí a technologií, včetně rozvoje VTP, PI a CTT a jejich sluţeb; Podpora komercionalizace výsledků VaV a uţší propojení VaV výzkumných organizací s poptávkou MSP; Podpora designu; Rozvoj digitální ekonomiky – center progresivních ICT sluţeb; Podpora rozvoje ICT v malých a středních podnicích; Podpora vývoje nových řešení prostřednictvím veřejných zakázek; Podpora podnikatelské a inovační infrastruktury; Rozvoj průmyslových zón a parků a regenerace brownfieldů; Podpora výstavby nájemních objektů; Podpora rekonstrukce podnikatelských objektů (včetně profinancování projektové dokumentace); Rozvoj strategických sluţeb a center sdílených sluţeb; Podpora opravárenských center high-tech výrobků a technologií.

57

4.3.3

Strategická priorita č. 3 – Podpora internacionalizace MSP Současná vlna globalizace se vyznačuje výrazným sniţováním překáţek obchodu a

také dopravních, komunikačních a informační nákladů, a otevírá tak velké moţnosti i za hranicemi Evropy. Pro mnohé malé a střední podniky však státní hranice stále představují významnou překáţku pro rozšiřování podnikání a tyto podniky jsou stále značně nebo dokonce zcela závislé na svých domácích trzích. Znepokojivá je skutečnost, ţe velká část malých a středních podniků o internacionalizaci ani neuvaţuje, přestoţe jiţ dnes čelí na domácím trhu výrazné mezinárodní konkurenci. Aktivní internacionalizace navíc posiluje růst, zvyšuje konkurenceschopnost a podporuje dlouhodobou udrţitelnost podniku. Zahájení mezinárodních aktivit je však pro většinu malých společností stále ještě velkým krokem. Tyto společnosti většinou nemají zdroje a kontakty, které by je upozornily na vhodné obchodní příleţitosti, potenciální partnery a mezery na zahraničních trzích. Mnoha malým a středním podnikatelům, kteří se nachází v nejranějších stadiích internacionalizace, chybí zdroje a odborné znalosti potřebné pro rozpoznání obchodních příleţitostí v zahraničí, nalezení potencionálních obchodních partnerů či partnerů pro technologickou spolupráci, osvojení zahraničních obchodních praktik, efektivní ochranu duševního vlastnictví, zvládnutí vývozních postupů, dovozních předpisů, technických norem a výrobkových specializací, právních a správních předpisů, marketingových poţadavků apod. Za účelem zvládnutí těchto překáţek a usnadnění vstupu na zahraniční trhy bude malým a středním podnikům poskytována podpora v podobě specifického exportního vzdělávání a školení a dalších podpůrných sluţeb. Rozvoj specializovaných poradenských sluţeb pro malé a střední podnikatele zajistí co nejjednodušší přístup k informacím důleţitým z hlediska exportu a přispěje ke kontinuálnímu sniţování prvotních nákladů a rizik souvisejících se zahájením jejich mezinárodních aktivit. Dostupnost těchto klíčových informací má totiţ i přímý vliv na kvalitu internacionalizační strategie podnikatelů. Poradenské sluţby budou zacíleny na poskytování informací o zahraničních trzích, o uplatnění technologií na těchto trzích, o moţnostech financování a pojištění exportu, o sluţbách sítě pro podporu exportu a o Enterprise Europe Network (EEN). Dále se zaměří na pomoc s vyhledáváním obchodních partnerů a partnerů pro technologickou spolupráci, identifikaci a předvídání nových trendů a směrů vývoje a globální poptávky (foresight), individuální poradenství „na míru“ či vytváření sítí spolupráce v oblasti informačních sluţeb (viz strategická priorita č. 1).

58

Významným nástrojem pro zvýšení poptávky po českém exportu a usnadnění internacionalizace malých a středních podniků je podpora jejich účasti na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí, incomingových misích, zahraničních obchodních misích za

přítomnosti

zástupců

české

politické

reprezentace

a

jiných

specializovaných

networkingových aktivitách v zahraničí. Současně budou moci české malé a střední podniky ucházející se o veřejné zakázky v zahraničí získat podporu ve formě záruky za návrh do veřejné zakázky. Neexistence tohoto opatření můţe totiţ výrazně limitovat přístup českých malých a středních podniků k zahraničním tendrům. Podpora zapojení českých malých a středních podniků do přeshraničních a mezinárodních klastrových iniciativ přispěje k jejich rozvoji na cílových trzích, nalezení strategických či obchodních partnerů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. S těmito cíli souvisí také podpora účasti českých společností v mezinárodních projektech (např. projekty vnější pomoci EU, unijní programy EU pro podporu VaVaI a podnikání), podpora bilaterálních programů mezinárodní spolupráce firem či podpora jejich inkubace v zahraničí. Pro povzbuzení pronikání malých a středních podnikatelů na trhy třetích zemí a rychle rostoucích ekonomik (high growth markets) je nezbytné, aby státní instituce (ČEB, EGAP), komerční banky a komerční pojišťovny (s případnou státní podporou) ve svém produktovém portfoliu nabídly takové exportní pojištění a financování, jeţ bude vyhovovat potřebám malých a středních firem. V oblasti státem podporovaného financování a pojišťování vývozu je připraveno několik programů, které umoţní malým a středním podnikům získat financování svých přímých vývozních aktivit nebo svých subdodávek v rámci financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů realizovaných významnými českými exportéry. Programy realizuje ČEB formou přímého financování nebo ve spolupráci s ČMZRB, EGAP a komerčními bankami. Do praxe jsou uváděny i nové distribuční kanály pro zajištění sluţeb pro malé a střední podniky (např. přes faktoringové společnosti). Vstupem České republiky do Evropské unie se českým firmám otevřel trh se 450 mil. spotřebiteli. V současné době je v EU věnována zejména velká pozornost odbourávání bariér na vnitřním trhu EU, nicméně pro české podnikatele stále představuje státní hranice významnou překáţku pro rozšíření podnikání a někteří z nich se spoléhají pouze na domácí poptávku. Nicméně jak na domácím, tak i na unijním trhu se musí malí a střední podnikatelé vyrovnat s velmi ostrou konkurencí jak českých, tak i zahraničních podnikatelských subjektů. 59

Evropa se navíc potýká s vleklou finanční a ekonomickou krizí, vysokým zadluţením a poklesem růstu a poptávky, které se přesouvají do zemí BRICS. Proto bude kladen velký důraz i na podporu aktivní internacionalizace a hledání nových exportních teritorií a příleţitostí. Oblasti podpory: Vzdělávání a školení zaměřené na internacionalizaci; Informační, zpravodajské a poradenské sluţby pro podporu internacionalizace MSP; Podpora hledání obchodních partnerů a partnerů pro technologickou spolupráci; Vytváření sítí spolupráce a inkubačních center v zahraničí; Podpora účastí MSP na specializovaných veletrzích a výstavách; Podpora MSP ve veřejných zakázkách v zahraničí Bilaterální i multilaterální programy mezinárodní spolupráce, nadnárodní projekty evropských a mezinárodních organizací; Financování a pojištění exportu.

4.3.4

Strategická priorita č. 4 – Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice Tato oblast se zaměří na podporu podnikatelských aktivit v oblasti úspor energie a

také obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem poskytování podpor je sníţit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru. Právě sniţování energetické náročnosti, zvyšování účinnosti přeměn a vyuţití energie a také úspory energie jsou důleţitým základem pro dlouhodobě udrţitelné hospodaření s energií a zvyšování konkurenceschopnosti podnikání v důsledku sniţování nákladů na jejich aktivity. Zvyšování efektivnosti vyuţívání energie je nezbytné také v souvislosti s klesající dostupností vlastních disponibilních zdrojů a trvající průmyslovou orientací ČR. Mezi další cíle této priority patří omezení závislosti české ekonomiky na dovozu energetických komodit, sníţení spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpora podnikatelů v oblasti vyuţití obnovitelných zdrojů energie. Dále bude podporována také modernizace stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti,

60

zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a sniţování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla a vyuţití ztrátové energie v průmyslových procesech. Podpora v oblasti udrţitelného hospodaření s energií se neomezí pouze na podporu efektivnějšího vyuţívání zdrojů energie nákupem a zaváděním dostupných moderních technologií, ale bude se soustředit i na podporu zavádění inovací, a to ve hledání nových alternativních zdrojů a také v oblasti efektivnějšího vyuţívání tradičních energetických zdrojů, které přináší jak významné úspory energie, tak i technologie šetrnější k ţivotnímu prostředí. Důleţité jsou také inovace v oblasti úspor spotřeby energie. Dále bude také podporováno sniţování energetické náročnosti budov, výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem vyuţití obnovitelných zdrojů energie. Podporovat se bude také zavádění technických normy ČSN EN ISO 50001 (01 1501) Systémy managementu hospodaření s energií – Poţadavky s návodem k pouţití. Oblasti podpory: Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti; Zavádění a modernizace systémů měření a regulace; Modernizace, rekonstrukce a sniţování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla; Zlepšování tepelně technických vlastností budov, s výjimkou rodinných a bytových domů; Vyuţití odpadní energie v průmyslových procesech; Zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla; Sniţování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů. Výstavba nových a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie a tepla vyrobené s vyuţitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Podpora vyššího vyuţívání druhotných surovin.32

32

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce politiky MSP 2014 - 2020. [online]. Praha: Businessinfo.cz, 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: .

61

5.

ANALÝZA

FINANČNÍ

STRUKTURY

VYBRANÉ

SPOLEČNOSTI V praktické části diplomové práce bude provedena analýza finanční struktury ve společnosti Ecomodula s. r. o., kterou jsem si vybrala, poté bude následovat rozbor konkrétních ukazatelů a následovat bude zhodnocení finanční situace podniku. Pro zpracování byly pouţity zdroje z účetních výkazů společnosti za období 2008 - 2011, bylo čerpáno z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Představení společnosti ,, ECOMODULA” Společnost Ecomodula vyvíjí, vyrábí a montuje širokou škálu typů domů a objektů. Tato stavební společnost, zaloţená v roce 2000, je významným výrobcem prefabrikovaných panelů a standardizovaných komponentů pro dřevostavby. Nabízí na stavebním trhu nové, kvalitní a certifikované řešení schopné spojit příznivou cenu s ochranou ţivotního prostředí. Ecomodula staví rodinné domy, administrativní a obchodní budovy, školy - sociální stavby, rekreační objekty a průmyslové haly. Ecomodula se vypracovala mezi nejlepší evropské firmy zaměřené na realizaci dřevostaveb při zachování stejné cenové nabídky výstavby na celém území České republiky, jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. Společnost Ecomodula působí od roku 2000 v České republice v Písku, kde nabízí své zkušenosti získané od roku 1994 v oboru výstavby dřevostaveb. Společnost Ecomodula s.r.o. působí na trhu nízkoenergetických dřevostaveb jiţ více neţ 12 let. Za tu dobu realizovala stovky rodinných domů a desítky hotelů, rekreačních objektů, výrobních hal, škol a školek v ČR, Francii, Švýcarsku a Karibiku. Ecomodula s.r.o. má zkušené francouzské architekty a vlastní projekční oddělení. Dodává

jak difuzně-otevřené,

tak difuzně-uzavřené skladby

stěn.

Jednotlivé

dřevostavby montuje z certifikovaných prefabrikovaných panelů. Tím je zajištěna jejich kvalita jako celku a zároveň kvalita jejich tepelně- technických vlastností. Firma postavila několik staveb v pasivním standardu. Nově kutilům a stavebním firmám

nabízí

k odběru ESP malometráţní panely ke stavbám svépomocí snadno a rychle. Ecomodula má Certifikovaný systém řízení kvality ISO 9001:2008. Jako jedna z prvních zavedla do svého standardu termovizní měření staveb a měření vzduchové neprůvzdušnosti tzv. blower-door test, aby klientům zajistila kvalitu provedeného díla. 62

Za stavbu mateřské školky Skalníkova v Mariánských Lázních získala ocenění Dřevěná stavba roku 2011.33

Obrázek č.1: objekt společnosti Ecomodula s.r.o.

Zdroj: Ecomodula s.r.o.

Obrázek č. 2: Výrobní linka společnosti Ecomodula s.r.o.

Zdroj: Ecomodula s.r.o.

33

ECOMODULA s.r.o.. O společnosti. [online]. Písek: Ecomodula s.r.o., 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: .

63

5.1

Informace o vybrané společnosti Pro diplomovou práci byl vybrán podnik Ecomodula s. r. o., který má sídlo

v jihočeském okresním městě Písek. Tento podnik byl zaloţen v Písku v roce 2000. Podnik Ecomodula s. r. o. působí po celé ČR např. (Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Ústecký kraj, Středočeský kraj atd.) i v zahraničí (Francie, Švýcarsko a v oblasti Karibiku). Předmětem podnikání této společnosti je provádění staveb, jejich změn a odstraňování, truhlářství, podlahářství, výroba, obchod, sluţby. Jako statutární orgán společnosti vystupuje jednatel Vincent Pierre René Guillot. Vklad do společnosti byl ve výši 3 200 000 Kč, obchodní podíl 100 %. Vybraná společnost působí na trhu jiţ více neţ 12 let, za tuto dobu realizovala stovky rodinných domů, desítky hotelů, rekreačních objektů, výrobních hal, školek, škol.34

5.2

Finanční analýza Finanční analýza slouţí ke zjištění, zda podnik je finančně v pořádku nebo mu hrozí

finanční tíseň, k tomuto zjištění lze pouţívat několik ukazatelů. Mezi základní tyto ukazatele patří: Rentabilita – neboli výnos z pronájmu, nebo také výnosnost – schopnost dosahovat výnosu např. zisk apod. na základě vloţených prostředků Likvidita – je charakterizována jako momentální schopnost uhradit splatné závazky Aktivita – vypovídá o schopnosti manaţerů vyuţívat majetek v daném podniku Finanční stabilita – hraje zásadní úlohu v celém finančním systému a ekonomice, ekonomický pojem, který se vyznačuje finanční rovnováhou Soubor ukazatelů měřený prostřednictvím kapitálového trhu V závislosti na daných potřebách lze finanční analýzu provádět různými způsoby, pomocí různých forem a technik. Kromě kvantitativních metod testování se nejčastěji pouţívají poměrové, rozdílové či absolutní ukazatelé.

34

Rejstrik-firem.kurzy.cz. Ecomodula s. r. o. [online]. Praha: Kurzy.cz, s.r.o., 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: .

64

Absolutní ukazatelé – nejčastěji pouţíváme k analýze tzv. vývojových trendů, rozlišuje se horizontální a vertikální analýza. Tyto analýzy jsou tzv. výchozím bodem rozboru účetních výkazů. Rozdíloví ukazatelé – získáváme je jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů, často se označují jako tzv. fondy finančních prostředků. Mezi nejčastější pouţívané fondy ve finanční analýze patří: čisté pohotové prostředky, čistý pracovní kapitál, čisté peněţně pohledávkové finanční fondy. Poměroví ukazatelé – jsou základním jádrem finanční analýzy, poměrové ukazatelé se běţně vypočítávají vydělením jedné poloţky jinou poloţkou, která je často uvedena v účetních výkazech.

5.3

Horizontální analýzy

5.3.1

Horizontální analýza aktiv Horizontální analýza – porovnává tzv. změny ukazatelů v dané časové řadě. Slouţí

jako pracování s daty v účetních výkazech a ve výročních zprávách společností. V horizontální analýze se bere v úvahu změny absolutní hodnoty, ale také i procentní změny poloţek výkazů ale i horizontálně po řadách. Tabulka č. 2: horizontální analýza vybraných položek aktiv Vybrané položky aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky

Změna 2008/2009 v tis. Kč 75 260 2 100 1 200 1 400 18 250 16 200 3 500 -1 450 0

Zdroj: vlastní zpracování

65

Změna 2009/2010 v tis. Kč 20 319 -1 329 -459 -1 48 914 11 457 19 870 17 587 0

Změna 2010/2011 v tis. Kč -16 576 256 -5 467 190 17 549 23 458 -21 345 15 436 0

Položka - Aktiva celkem Mezi lety 2008 a 2011 vzrostla aktiva téměř o 100 %, příčinou takového nárůstu je hlavně růst zásob a nákladů příštích období. Položka - Oběžná aktiva Z tabulky následně vidíme, ţe oběţná aktiva z roku 2008/2009 vzrostly na 48 914 Kč, je to hlavně kvůli růstu zásob.

5.3.2

Horizontální analýza pasiv

Tabulka č. 3: údaje o horizontální analýze pasiv Vybrané položky aktiv Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál VH běţného účetního období VH minulých let Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry

Změna 2008/2009 v tis. Kč 65 135 31 037 45 500 -4 587 9 876 34 098 -10 200 27 544 16 754

Změna 2009/2010 v tis. Kč 10 296,33 33 107,33 23 400 -45,67 9 753 -22 811 -26 577 -2 653 6 419

Změna 2010/2011 v tis. Kč -18 501 6 834 0 -15 763 22 597 -25 335 -6 827 -9 742 -8 766


Položka - Vlastní kapitál Z tabulky je značně viditelné, ţe vlastní kapitál v kaţdém roce narůstal a to především v roce 2009, kdy se hodnota vlastního kapitálu zvýšila o 45,5 mil. Kč z 1 mil Kč. Položka - Cizí zdroje Hodnota cizích zdrojů do roku 2009 vzrostla, ale poté klesla v roce 2010 o cca 20 % a v roce 2011 o 29 %, má na to vliv především časté sniţování dlouhodobých závazků firmy.

66

5.3.3 Horizontální analýza výkazu zisků ztrát Tabulka č. 4: horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Položky výkazu zisku a ztrát Výkony Přidaná hodnota Osobní N Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření VH za běţnou činnost VH za účetní období

Změna 2008/2009 Změna 2009/2010 v tis. Kč v % v tis. Kč v % 56 325 26,44 66 098 24,55 24 576 50,56 31 245 43,57 6 700 19,08 14 356 34,67 10 065 83,01 18 675 81,9 -17 969 -852,45 4 213 28,66 -5 769 -55,21 17 566 388,65 -5 769 -55,21 17 966 385,3

Změna 2010/2011 v tis. Kč v % 19 876 5,67 -24 798 -24,58 1876 3,13 36 458 75,6 16 421 153,45 16 058 72,03 -15 899 -71,66


Položka - Výkony Výkony se kaţdoročně zvyšovaly přibliţně o 25 % do roku 2010, ale naopak v roce 2011 klesli výkony cca o 6 %. Položka - Osobní náklady Kaţdý rok dochází k poloţce „osobní náklady“ k růstu, hlavním důvodem je zaměstnávání více lidí, od roku 2008 do roku 2010 firma nabídla cca 20 nových zaměstnání. Položka - Provozní výsledek hospodaření Poloţka „Provozní výsledek hospodaření“ se kaţdý rok zvýšil cca o 82 %, další rok výsledek hospodaření klesl cca o 6 %.

5.4

Vertikální analýzy

5.4.1

Vertikální analýza aktiv Vertikální analýza – slouţí k zobrazení struktury základních účetních výkazů

společnosti a jejich následujících změn. Nejdůleţitější význam má při mezinárodním srovnání, kdy dochází ke srovnání podniku ke stejným nebo různým velikostem. Tato analýza je zaloţena na tzv. propočtech procentního podílu jednotlivých sloţek na celku. Mezi výhody vertikální analýzy je tzv. nezávislost na inflaci (meziroční).

67

Tabulka č. 5: vertikální analýza aktiv Vybrané položky aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý majetek DNM DHM DFM Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky KFM Časové rozlišení

2008 částka % 94 382 100 8 500 8,98 1 700 1,8 6 800 7,18 0 0 85 200 90 50 100 52,34 28 900 30,54 0 0 6 200 6,83 682 0,73

2009 částka % 174 859 100 17 845 9,55 6 298 3,21 11 547 6,34 0 0 102 117 58 65 200 37,56 34 220 19,24 0 0 2 697 1,44 54 897 31,18

2010 částka 198 544 15 059 3 987 10 234 838 150 907 77 654 53 498 0 19 755 32 578

% 100 6,77 1,24 5,21 0,32 76 39,1 27,1 0 9,97 16,6

2011 částka % 181 742 100 10 210 5,54 4 210 2,25 4 568 2,8 1 432 0,49 164 182 89 102 675 56,2 26 530 14,12 0 0 34 977 19,12 7 350 4,01


Položka – Dlouhodobý majetek U společnosti Ecomodula s. r. o., tvoří stálá aktiva pouze 9 % z celkových aktiv. Nejvyšší částku tvoří právě poloţka dlouhodobý hmotný majetek. Položka – Oběžná aktiva Tvoří většinu celkových aktiv a to v roce 2008 a 2011 kde má největší procentuální podíl. 5.4.2

Vertikální analýza pasiv

Tabulka č. 6: vertikální analýze pasiv Vybrané položky aktiv Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

2008 částka % 84 587 100 1 654 2 1 000 1,08 82 356 98 54 987 64,21 28 701 33,67 0 0

2009 2010 2011 částka % částka % částka % 171 432 100 175 678 100 174 567 100 60 547 35,46 89 765 50,65 111 987 63,22 49 800 28,65 73 400 41,29 73 400 42,31 111 876 64,78 86 807 49,35 62 356 36,17 44 321 25,68 16 567 9,22 10 003 5,65 49 899 29,07 47 119 26,57 37 655 21,58 16543 9,87 23 456 13,29 14 000 8,41


Aktiva a pasiva celkem se vám nerovnají 68

Položka – Vlastní kapitál Z tabulky vertikální analýza pasiv je značně viditelné, ţe kapitál od roku 2009 prudce roste, v roce 2010 vlastní kapitál činí 89 765 Kč a v roce 2011 rapidně stoupnul na 111 987 Kč. Položka – Cizí zdroje Kdyţ roste vlastní kapitál tak naopak se sniţují tzv. cizí zdroje. Z původních 98 % cizí zdroje v roce 2008 klesly v roce 2009 na 65 %, v roce 2010 na 49 % a v roce 2011 na 36 %. 5.4.3

Vertikální analýza výnosů

Tabulka č. 7: vertikální analýza výnosů 2008 Vybrané poloţky V v Kč částka Výnosy celkem 229 187 100 Provozní V 221 521 96,54 Výkony 214 567 93,43 Trţby z prodeje DM a mat. 2515 1,01 Finanční V 7 986 3,44 Mimořádné V 0 0

2009 2010 v Kč částka v Kč částka 276 565 100 315 678 100 274 987 99,11 348 765 99,44 271 423 98,23 338 087 96,4 2856 1,03 9505 2,61 1821 0,68 1 534 0,43 0 0 0 0

2011 v Kč částka 357 654 100 339 665 94,66 318 456 89,05 10 667 2,99 18 331 5,11 0 0


Položka – Provozní výnosy Podíl provozních výnosů se blíţí téměř na 100 %, zajímavé je, ţe trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu se pohybují okolo 1% aţ v roce 2011 se dostaly aţ na 3 %. Položka – Finanční výnosy Finanční výnosy mají na celkových výnosech minimální podíl, pohybuje se okolo 3 %, v roce 2011 okolo 5 %.

69

5.4.4

Vertikální analýza nákladů

Tabulka č. 8: vertikální analýza nákladů 2008 2009 2010 2011 Vybrané položky N částka % částka % částka % částka % Náklady celkem 218 657 100 271 560 100 328 231 100 348 221 100 Provozní N 209 765 95,82 252 318 92,83 309 111 94,18 335 435 96,28 Výkonová spotřeba 166 543 76,05 199 016 73,2 234 567 71,39 239 423 68,67 Spotřeba mat. a energie 121 345 55,38 148 430 54,33 175 678 53,52 175 419 50,2 Mzdové N 25 456 11,66 30 630 11,28 41 123 12,54 43 734 12,66 Finanční N 9 145 4,18 19 483 7,16 18 989 5,76 13 037 3,75 Mimořádné N 0 0 0 0 160 0,04 0 0 Zdroj: vlastní zpracování

Položka – Provozní náklady Provozní náklady mají skoro 100 % z celkových nákladů, v roce 2008 činí 95,82 %, v roce 2009 92,83 %, v roce 2010 94,18 %, v roce 2011 96,28 %. Mezi hlavní dvě sloţky patří spotřeba materiálu a energie, kde jsou náklady 28 % a výkonová spotřeba činí kaţdoročně okolo 40 %. Další zbytek nákladů tvoří: mzdové a osobní náklady a sluţby.

5.5

Analýza rozdílových ukazatelů

5.5.1

Čisté pohotové prostředky Tento ukazatel charakterizuje nejvyšší stupeň tzv. LIKVIDITY, kam do peněţních

prostředků jsou pouze zahrnovány peníze (neboli hotovost) a peníze na běţných účtech. Tabulka č. 9: čisté pohotové prostředky Položky Krátkodobé závazky Finanční majetek Čisté pohotové prostředky

2008 6 180 28 402 -22 222


70

2009 2 687 48 976 -46 289

2010 19 465 47 116 -27 651

2011 34 578 37 653 -3 075

Z následující tabulky je značně viditelné, ţe čisté pohotové prostředky jsou v záporných číslech, po roce 2009 klesají, z důvodu toho, ţe se sniţují krátkodobé závazky a zvyšuje finanční majetek (viz rok 2010 krátkodobé závazky činí 19 465 ale finanční majetek se zvýšil na 47 116 Kč). 5.5.2

Čistý pracovní kapitál

Tabulka č. 10: čistý pracovní kapitál Položky Oběţná aktiva Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál

2008 85 116 28 403 56 713

2009 102 546 49 887 52 659

2010 150 234 47 119 103 115

2011 163 987 37 420 126 567


Hodnoty čistého pracovního kapitálu dosahují v roce 2008 a 2009 přiměřených hodnot, naopak v roce 2010 a v roce 2011 čistý pracovní kapitál dosahuje značně vyšší hodnot okolo 100 000 Kč z důvodu toho, ţe se vysoce navýšily zásoby. 5.5.3

Analýza cash – flow

Tabulka č. 11: analýza cash – flow P Z A* A*** B*** C*** F. R.

Vybrané položky cash flow Stav peněţeních prostředků …. Účetní zisk nebo ztráta …. Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním.. Čistý peněţní tok z provozní činnosti ČPT vztahující se k investiční činnosti ČPT vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, sníţení peněţních prostředků Stav peněţních prostředků na konci období

2008 2009 6540 6 605 14 156 6 940 14 765 -43 305 -7 425 -47 703 -1 564 -12 699 9 154 55 835 354 -3 909 6 875 2 658

2010 2 698 29 507 55 678 16 134 -1 845 2 448 16 759 19 456

2011 19 455 9 723 42 883 34 178 -2 658 -9 653 17 050 36 513


Položka – Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněţní tok z provozní činnost patří mezi rozhodující článek o stavu peněţních tocích. V roce 2008 a 2009 se peněţní tok z provozní činnost pohybuje v záporných částkách (r. 2008 má uvedenou zápornou částku 7 425 Kč a rok 2009 má uvedenou zápornou částku 71

47 703 Kč), hlavním důvodem jsou vysoké náklady příštích období, ale naopak rok 2010 a 2011 mají uţ kladný čistý peněţní tok z provozní činnosti. Položka – Čistý peněžní tok z finanční činnosti Zde je viditelné, ţe záporná hodnota – 9 653 Kč je pouze v posledním roce 2011, naopak velké mnoţství můţeme vidět v roce 2009, kdy částka činí 55 835 Kč. Položka – Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentům konci období Z tabulky je značně viditelné, ţe stav peněţních prostředků se od roku 2009 zvyšuje, hlavním důvodem je dobrá reputace firmy Ecomodula s. r. o.

5.6

Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je chápaná jako poměr dvou čísel respektive mezi

dvěma poloţkami účetních výkazů pomocí jejich poměrů. Patří sem ukazatelé rentability, likvidity, zadluţenosti, koeficient samofinancování, úrokové krytí, ukazatelé aktivity atd. 5.6.1

Ukazatelé likvidity Tento ukazatel hodnotí tzv. schopnost podniku uhradit své závazky. Rozlišujeme

běţnou, okamţitou a pohotovou likviditu. Tabulka č. 12: ukazatelé likvidity Ukazatelé likvidity Běţná likvidita Pohotová likvidita Okamţitá likvidita

2008 3,02 1,24 0,23

2009 2,05 0,74 0,04

2010 3,18 1,33 0,31

2011 4,32 1,67 0,92


Položka – Běžná likvidita Hodnoty běţných likvidit dosahují spíše vyšších hodnot a to převáţně v roce 2011, kdy běţná likvidita činila 4,32, hlavním důvodem jsou vysoké zásoby, která se kaţdoročně zvyšují.

72

Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Položka – Pohotová likvidita O pohotové likviditě se často hovoří, ţe by se měla nacházet v intervalu od <1 do 1,5> s výjimkou v roce 2009 kdy likvidita činí 0,74. Hlavním důvodem je nízký krátkodobý finanční majetek. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky Položka – Okamžitá likvidita O okamţité likviditě se často hovoří, ţe by se měla nacházet v intervalu od <0,2 do 0,5> v letech 2008 a v 2010 jsou v přijatelné míře. V roce 2009 hodnota 0,04 je velmi nízká, je to způsobeno nízkým zůstatkem na běţném účtu. V roce 2011 je naopak hodnota okamţité likvidity velmi vysoká, činí 0,92, kde je naopak na běţném účtu více peněţ. Okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobá závazky 5.6.2

Ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluţenosti sleduje vztah mezi vlastními a cizími zdroji.

Tabulka č. 13: ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluženosti Celková zadluţenost Koeficient samofinancování Doba splácení dluhů Úrokové krytí

2008 0,86 0,12 -10,51 -

2009 0,62 0,36 -2,2 17

2010 0,43 0,55 4,15 38,15

2011 0,34 0,66 0,97 9,7


Položka – Celková zadluženost Celková zadluţenost nám udává poměr mezi cizími aktivy a celkovými aktivy. Průměrná zadluţenost je často udávaná okolo 30 – 50 %. Ve firmě Ecomodula s. r. o. byla zadluţenost v roce 2008 86 % ale oproti roku 2011 rapidně klesla na 34 %.

73

Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva (v %) Položka – Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování nám říká, do jaké míry jsme schopni celkový majetek financovat vlastními zdroji. Položka – Úrokové krytí Úrokové krytí informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk nad placenými úroky. V roce 2008 bylo úrokové krytí rovno zisku, tzn. ţe firma nevykazovala ţádné nákladové úroky. V roce 2010 převyšuje zisk nad placenými úroky 38krát, z pohledu zadluţenosti je o tzv. pozitivní jev. Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky EBIT = čistý zisk + splatná daň + nákladové úroky Kvóta vlastního kapitálu Jedná se o tzv. vsuvku k ukazateli celkové zadluţenosti. Kvóta vlastního kapitálu je charakteristická finanční nezávislostí firmy. Kvóta vlastní kapitálu = vlastní kapitál / celková aktiva Koeficient zadluženosti Tento koeficient se pouţívá v případě leasingového financování. Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál 5.6.3

Ukazatelé rentability Ukazatel rentability se vypočítává jako poměr zisku s jinými veličinami, aby se mohla

zhodnotit tzv. úspěšnost při dosahování podnikových cílů. Rozlišujeme se rentabilita vloţeného kapitálu, celkových aktiv, trţeb a vlastního kapitálu.

74

Tabulka č. 14: ukazatelé rentability Ukazatelé rentability

2008

2009

2010

2011

ROI

0,14

0,05

0,14

0,04

ROA

0,12

0,03

0,12

0,02

ROE

0,87

0,08

0,3

0,04

ROS

0,04

0,01

0,06

0,03


Položka – ROI – rentabilita vloženého kapitálu Poloţka rentabilita vloţeného kapitálu se pro firmu v roce 2008 a 2010 pohybuje v přijatelných hodnotách, ale naopak v roce 2009 a 2011 je tato hodnota velmi nízká. Položka – ROA – rentabilita vlastních aktiv U poloţky rentability vlastních aktiv budou menší hodnoty neţ u poloţky ROI. ROA= EBIT/aktiva EBIT = výsledek hospodaření před daněmi a úroky Položka – ROE – rentabilita vlastního kapitálu Z tabulky je značně viditelné, ţe v roce 2008 je rentabilita vlastních aktiv velmi vysoká pohybuje se okolo 0,87, hlavním důvodem je, ţe základní kapitál je roven 1 milionu korun oproti budoucím letům. Tento ukazatel je hlavně pro vlastníky (akcionáře, společníky). Poznámka – do vlastní kapitálu se zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy a fondy ze zisku a VH (minulého a účetního období). ROE= čistý zisk/vlastní kapitál Položka – ROS – rentabilita tržeb Rentabilita trţeb hodnotí výnosnost trţeb. U vybrané společnosti Ecomodula s. r. o. se pohybuje poloţka rentabilita trţeb od cca 2 % do 7 %, ale v roce 2009 a v roce 2011 je rentabilita trţeb na nízké úrovni. ROS = EBIT/tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje zboží ROS = EAT/ tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb +tržby z prodeje zboží EAT = jedná se o tzv. zisk po zdanění (zisková marţe)

75

Ukazatel – rentability nákladů Jedná se o ukazatel, který informuje o tom, jak došlo ke zhodnocení vloţených nákladů do podnikatelské činnosti. Rentabilita nákladů = čistý zisk/ celkové náklady Ukazatel nákladovosti Udává, kolik Kč celkových nákladů bylo vynaloţeno na 1 Kč trţeb. Nákladovost = celkové náklady/tržby 5.6.4

Ukazatelé aktivity Ukazatel aktivity slouţí k tomu, aby dokázal změřit schopnost společnosti, která

vyuţívá investované finanční prostředky a vázanost jednotlivých sloţek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tabulka č. 15: ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity

2008

2009

2010

2011

Obrat celkových aktiv

2,14

1,54

1,65

1,68

Doba obratu závazků

41,06

62,65

38,95

37,66

Doba obratu pohledávek

41,18

31,07

30,66

19,54

Obrat zásob

4,05

4,06

4,25

3,01

Doba obratu zásob

109,76

120,43

120,49

154,54


Nejčastějšími pouţívanými ukazateli aktivity jsou: ● Vázanost celkových aktiv Podává informace o výkonnosti. Vázanost celkových aktiv = celková aktiva / roční tržby ● Relativní vázanost stálých aktiv Relativní vázanost stálých aktiv = stálá aktiva / roční tržb Položka – obrat celkových aktiv Poloţka obrat celkových aktiv se vyjadřuje jako poměr trţeb ku celkovému vloţenému kapitálu. 76

Obrat celkových aktiv = roční tržby / aktiva Položka- Doba obratu závazků Poloţka doba obratu závazků udává za kolik dní je firma schopna splatit své závazky. Udává se, ţe doba obratu závazků by měla být delší neţ doba obratu pohledávek, kvůli tomu aby se nenarušila finanční rovnováha. Doba obratu závazků = závazky vůči dodavatelům / denní tržby na fakturu Položka – Doba obratu pohledávek Tento ukazatel udává za kolik dní dostane společnost zaplaceno za své vyrobené výrobky a sluţby. Doba obratu pohledávek = obchodní pohledávky / denní tržby na fakturu Položka – Doba obratu zásob Tento ukazatel nám udává jak dlouho budou zásoby vázány ve společnosti, neţ dojde k jejich spotřebě či k prodeji. V našem případě se v roce 2008 doba obratu zásob pohybovala okolo 109 dnů, v roce 2009 okolo 120 dnů, v roce 2010 okolo 120 dnů a v roce 2011 okolo 154 dnů. Doba obratu zásob = roční tržby / zásoby 5.6.5

Provozní ukazatelé

Tabulka č. 16: provozní ukazatelé Provozní ukazatelé

2008

2009

2010

2011

Mzdová produktivita

8,8

9,02

8,53

8,17

Nákladovost výnosů

0,96

0,99

0,94

0,96

Produktivita z přidané hodnoty

371,54

526,47

617,52

526,8


77

Položka - mzdová produktivita Tato poloţka má od roku 2009 klesající charakter, v roce 2010 klesla na 8,53 a v roce 2011 na 8,17. Položka - nákladovost výnosů Tato poloţka se pohybuje okolo 94 – 96 %, kde rok 2009 je na tom nejlépe nákladovost výnosů činí 99 %. Položka - produktivita z přidané hodnoty Poslední poloţka má od roku 2009 rostoucí charakter, v roce 2010 je na tom produktivita z přidané hodnoty nejlépe. 5.6.6

Analýza soustav ukazatelů

Tabulka č. 17: index bonity Rok

2008

2009

2010

2011

2,4

0,6

2,7

1,7

velmi dobrá

dobrá

velmi dobrá

dobrá

Indikátor bonity Hodnocení situace Zdroj: vlastní zpracování

Pomocí ukazatele „index bonity“ je značně viditelné, ţe firma v roce 2008 a v roce 2010 na tom byla velmi dobře oproti roku 2009 a 2011, ale kdyţ se to vezme v potaz, firma má stále optimistická čísla. Tabulka č. 18: IN 05 Ukazatelé

2008

2009

2010

2011

X1

1,16

1,57

2,27

2,86

X2

0

16

38,17

9,7

X3

0,13

0,03

0,14

0,04

X4

2,4

1,55

1,76

1,94

X5

3,02

2,04

3,17

4,32

IN 05

1,54

1,63

3,07

1,83


78

Ve sledovaném období je na tom společnost Ecomodula s. r. o., která sídlí v jihočeském okresním městě Písek ve velmi dobré finanční situaci a to v roce 2008 a 2010 podle indexu IN 05. V roce 2008 sice hodnota IN 05 ukazuje hodnotu 1,54, ale protoţe je to dáno nulovými nákladovými úroky a ty nejsou do tohoto indexu započítávány.

5.7

Zhodnocení finanční situace společnosti Ecomodula s. r. o. Po provedení finanční analýzy podniku Ecomodula s. r. o. za pomocí účetních výkazů,

podrobné literatury a interních zdrojů z roku 2008 – 2011, se snaţíme zhodnotit stav, ve kterém se společnost nachází. Po prvním zhlédnutí finanční analýzy, lze říci, ţe vybraná společnost se nachází ve velmi dobré finanční situaci a rozpoloţení, a neměly by jí hrozit ţádné existenční problémy. Majetková struktura Ve struktuře aktiv respektive v poloţce v dlouhodobém majetku dochází ke sníţení hodnoty. Toto sníţení lze hodnotit negativně z důvodu toho ţe starší dlouhodobý majetek stárne a opotřebovává se, ale naopak dá se říci, ţe oběţný majetek má opačný trend, dochází zde ke zvýšení poloţky zásob. Kapitálová struktura Lze konstatovat, ţe vlastní kapitál má rostoucí trend a naopak cizí zdroje klesají. Společnost Ecomodula s. r. o. je převáţně tvořena z vlastních zdrojů, tato situace seboou nese menší podnikatelské riziko. Tržby, náklady Trţby společnosti Ecomodula s. r. o., která sídlí v jihočeském okresním městě Písek lze z hodnoty jejich výkonů hodnotit velmi pozitivně.

79

Rozdíloví a poměroví ukazatelé U těchto ukazatelů respektive u ukazatele čistého pracovního kapitálu dosahuje společnost vysokých hodnot jednoznačně v roce 2010 a 2011, ale mělo by se brát ohled na převaţující část oběţného majetku. Co se týče ukazatele likvidity tato společnost nemá ţádné problémy. U ukazatelů celkové zadluţenosti má společnost spíše klesající charakter. Z 86 % společnost klesla na 34 % podílu cizích zdrojů na celkových pasivech. Při pohledu na ukazatel rentabilitu si povšimneme kolísavého vývoje hodnot. V letech 2008 a 2010 hodnoty vypočtené rentability dosahují přijatelných a převyšujících hodnot. V letech 2009 a 2011 jsou hodnoty rentability o trochu menší neţ v roce 2008 a 2011, hlavní důvod je zapříčinění nízkým hospodářským výsledkem firmy. Další ukazatelé aktivity se pohybují v tzv. optimistických číslech aţ na dobu obratu zásob, kde je tato doba dvojnásobná, neţ jsou její doporučující hodnoty. Doba obratu závazků a pohledávek má klesající charakter, coţ je pro vybranou společnost optimistické, dochází k lepšímu vztahu s dodavateli a k lepší platební morálce. U doby obratu zásob je značně viditelné, ţe vybraná společnost má převáţně velké mnoţství zásob, ve které váţe své finanční prostředky. Shrnutí Z finanční analýzy vybraného podniku Ecomodula s. r. o., který se nachází v jihočeském okresním městě Písek vyplynulo, ţe se jedná o stabilní podnik. Pozitivním jevem jsou rostoucí trţby, klesající zadluţenost, přijatelný ukazatel rentability a ukazatel likvidity na velmi dobré úrovni. Zatěţujícím faktorem jsou zásoby materiálu, v nichţ je akumulována poměrně velká část finančních prostředků, které pak nemohou být vyuţity například pro investice do modernizace firmy.

6.

VÝSLEDKY A DISKUZE

6.1

Hypotéza

H1:

Jak je firma Ecomodula financována v současné době?

H2:

Jaké jsou plány rozvoje firmy Ecomodula do budoucna a jejich financování?

80

6.1.1

Výsledky k výzkumné otázce č. 1

H1:

Jak je firma Ecomodula financována v současné době?

Předpoklad: Autorka na základě provedené finanční analýzy hospodaření firmy předpokládala financování aktivit firmy především z vlastních zdrojů a v případě velkých investic téţ ze zdrojů EU. Výsledek: Tento předpoklad se potvrdil, tím, ţe firma jiţ působí na trhu 14 let, stačila si vytvořit poměrně silný zdroj vlastních úspor. Pro firmu je to výhodná veličina, která nezpůsobuje její zadluţenost. Nadruhou stranu, pokud se jedná o velké investice, firma dovedla vyuţít podpory (finančních dotací) z fondů EU. V roce 2013 tato česká firma rozšířila areál o expediční halu s jeřábovou dráhou a modernizovala výrobu pořízením poloautomatické linky na výrobu stavebních panelů. Iindustriální výroba s vyuţitím nejmodernější technologie přispívá nyní k jejich vysoké kvalitě. Výrobní kapacita firmy se rozšířila na trojnásobek. Stalo se tak díky dotaci v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). 6.1.2

Výsledky k výzkumné otázce č. 2

H2:

Jaké jsou plány rozvoje firmy Ecomodula do budoucna a jejich financování?

Předpoklad: Autorka na základě provedené finanční analýzy hospodaření firmy předpokládala, ţe firma si bude chtít nadále udrţet vysokou prestiţ i díky nejvýhodnějšímu financování, tj. v rámci dotací zejména z evropských fondů. Výsledek: Tento předpoklad se také potvrdil, firma se snaţí při své produkci vyuţívat nejmodernější technologie, to přispívá k vysoké kvalitě při výrobě nízkoenergetických domů,

81

tím se zvyšuje produktivita práce. Pro financování těchto nejmodernějších technologií firma i do budoucna počítá s vyuţitím transferů z Evropské unie.

6.2

Shrnutí Obě hypotézy se potvrdily, firma Ecomodula pouţívá pro své financování jak vlastní

finanční zdroje, které jsou vyuţívány zejména pro provozní výdaje, tak i dotací z EU poskytovaných např. v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, tyto dotace jsou vyuţívány hlavně pro investice do pořízení nejmodernějších technologií, aby firma obstála v podmínkách náročného zahraničního trhu. A ţe se jim to daří, potvrzují zakázky nejen z ČR, ale také ze Švýcarska, Francie a Karibiku.

ZÁVĚR Práce obsahuje základní informace o moţnosti financování malých a středních podniků z hlediska vyuţitelnosti, dostupnosti a nákladovosti v podmínkách České republiky a na praktický příklad, kdy byla provedena analýza finanční struktury vybrané společnosti – firmy Ecomodula s.r.o. V úvodní teoretické části byly vemezeny základní pojmy týkající se malých a středních podniků. Segment malých a středních podniků byl definován z několika pohledů, jednalo se o pohled Evropské unie, České republiky a zejména z pohledu bankovního sektoru. Banky člení podniky z několika hledisek, např. podle velikosti, vlastnických vztahů, ekonomické aktivity, podílu na trhu, podle produkce, podle orientace na tuzemský či zahraniční trh. Nejvíce malých a středních podniků půsoví v ČR v oblasti sluţeb a obchodu, tyto podniky však nedosahují příliš vysokých výkonů. Lépe jsou na tom průmyslové podniky, které vytvářejí vyšší výkony. Pozitivní stránkou malého a středního podnikání také je, ţe mají kladný vliv na vývoj zaměstnanosti. Kapitola číslo tři analyzovala moţnosti financování malých a středních podniků. Mezi základní potřeby patří bezesporu zabezpečení platebního styku a moţnost vyuţít finanční prostředky k investičním činnostem spojených s rozvojem firmy. Pro zabezpečení platebního 82

běţného styku slouţí podnikatelům tzv. běţný účet, který nabízejí všechny banky v ČR a to jak v tuzemské, tak i v zahraniční měně. Z hlediska vývoje byly podniky rozčleněny na: nově zaloţené, s nečekanou potřebou finančních prostředků, rozšiřující se a úspěšně podnikající. Malé a střední podniky se při financování svých aktivit orientují na vyuţití všech dostupných zdrojů. U nově vznikajícího podniku se často setkáváme s nedostatkem vlastních finančních prostředků, je to např. z důvodu nákupu zásob (či financování běţných provozních činností), ale můţe to být i z důvodu investiční činnosti podniku (např. nákup nové moderní výrobní linky apod.) coţ většinou zisk společnosti nepokryje. Úspěšně podnikající podnik jiţ můţe vlastní prostředky vyuţít, jistou nevýhodou je však vyšší cena vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu je často vyuţíváno tzv. dluhové financování, které nepochází z vlastních zdrojů podniku. Podle statistik jsou nejčastěji vyuţívány produkty bankovního sektoru a leasingových společností. Mezi produkty je pak nejoblíbenější leasing a kontokorentní úvěr. Je to způsobeno snadnou dostupností těchto produktů, byť za ni podniky celkem slušně zaplatí. Pro podniky, které mají obtíţný přístup k úvěrům je to mnohdy jediná moţnost jak získat zdroj pro financování majetku. Pro podniky, které mají důvěru bank, je naopak výhodnější financování pomocí úvěrů. V neposlední řadě však nesmíme opominout také tu výhodu leasingu, ţe se účetně nepromítá v rozvaze a tím neovlivňuje výpočty zadluţenosti. Z krátkodobých bankovních úvěrů je nejvíce vyuţíván kontokorentní úvěr. Jeho výhodou je, ţe je čerpán dle potřeby podniku a platí úrok jen z té částky, kterou skutečně vyčerpá. Vyrovnání úvěru je většinou poţadováno za období 12 měsíců. Z dlouhodobých bankovních úvěrů jsou nejoblíbenější investiční úvěr a hypoteční úvěr. Investiční úvěr je vhodný zejména pro financování rozvoje výroby podniku, hypoteční úvěry jsou vhodné pro zajištění nemovitostí, jejich výhodou je niţší úroková sazba a rozloţení splátek do delšího časového období. V hospodářských stycích mezi podniky je časté, ţe se za dodávky výrobků, prací a sluţeb neplatí ihned, ale prakticky s časovým zpoţděním. Obchodní úvěr je úvěrem, který je poskytnut dodavatelem odběrateli tak, ţe odběratel platí za dodávky výrobků, prací a sluţeb aţ po uplynutí sjednané lhůty, např. 14, 30, 60 dní, ale i delší doby. Odběratel je v postavení dluţníka. Poskytuje se ve věcné formě (zboţí, sluţba, práce) a je splácen ve většině případů v penězích. Je přirozenou formou úvěru, vyplývající ze vzájemných vztahů mezi odběrateli a dodavateli. Obchodním úvěrem se podporuje odbyt a urychluje reprodukční proces. Posiluje trh na straně nabídky a poptávky, ale i ze strany konkurence.

83

Z hlediska dlouhodobého se jako moţnost financování podniku mohou objevovat i dodavatelské úvěry. Poskytují je zejména dodavatelé strojů a technologických zařízení. Odběratel jednotlivé stroje či investiční celky splácí postupně (eventuelně najednou) včetně úroků. Splatnost úvěru by měla být kratší neţ je ekonomická ţivotnost zařízení. V bilancích českých podniků jsou tyto úvěry vykazovány jako dlouhodobé závazky, ale bývají podstatně niţší neţ bankovní dlouhodobé úvěry. Dodavatelé poskytují úvěr buď přímo, nebo pomocí refinancování prostřednictvím bankovních úvěrů. Po vstupu ČR do EU se malým a středním podnikům nabízí v rámci tzv. Politiky soudrţnosti (kohezní politika) financování ze strukturálních fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj [ERDF] a Evropský sociální Fond [ESF]) a z Fondu Soudrţnosti). Podpora se ke konečným příjemcům dostává přes tzv. operační programy, o jejichţ počtu a zaměření společně s implementační strukturou rozhodují jednotlivé členské státy Evropské unie po příslušné konzultaci s Evropskou komisí. V České republice funguje v období 2007–2013 osm tematických operačních programů a sedm tzv. regionálních operačních programů. V hlavním městě Praze fungují dva operační programy – Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Cílem politiky soudrţnosti je podpořit regionální rozvoj a pomoct ekonomicky slabším regionům dostat se na úroveň ekonomicky silnějších. Z tohoto důvodu se při hledání podpory musí podnikatelé zaměřit na takové prostředky, které jsou pro daný region/zemi určeny. V současnosti se připravují národní priority nového programovacího období politiky soudrţnosti na léta 2014–2020. V praktické části diplomové práce byla provedena finanční analýza vybraného podniku Ecomodula s. r. o., který se nachází v jihočeském okresním městě Písek. Z této analýzy vyplynulo, ţe se jedná o stabilní podnik. Pozitivním jevem jsou rostoucí trţby, klesající zadluţenost, přijatelný ukazatel rentability a ukazatel likvidity na velmi dobré úrovni. Zatěţujícím faktorem jsou zásoby materiálu, v nichţ je akumulována poměrně velká část finančních prostředků, které pak nemohou být vyuţity například pro investice do modernizace firmy. Na základě zodpovězených hypotéz můţeme konstatovat, ţe ačkoliv má dnes podnik dostatek vlastních finančních prostředků ani do budoucna se nezdráhá vyuţít všech moţností, které se budou nabízet, zejména pak financování ze strukturálních fondů Evropské unie.

84

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie: 1. BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 200 s. ISBN: 80-7169-232-8. 2. HRDÝ, M. a kol. Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie. 1.vyd. Plzeň: Západočeká univerzita, 2008. 172 s. ISBN 978-80-70437-46-9. 3. KALABIS, Zbyněk. Základy bynkovnictví. 1. vyd. Praha: Bizbooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 4. POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 131 s. ISBN 80-86119-11-4. 5. REŢŇÁKOVÁ, Mária. Finanční management. 2. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 2003. 116 s. ISBN: 80-2142-487-7. 6. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. 7. VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 978-80-86929-71-2. 8. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 4. vyd. Praha: Grada, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2923-7. 9. VEBER, Jaromír, SRPOVÁ Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 336 s. ISBN: 978-80-247-4520-6.

85

Elektronické dokumenty: 1. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o stabilitě financí 2012/2013. [online]. Praha: ČNB, 2014. [cit. 2014-06-09]. Dostupný na WWW:
cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2012-2013/fs_2012-2013.pdf>.

2. ECOMODULA s.r.o.. O společnosti. [online]. Písek: Ecomodula s.r.o., 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW:

nas/>. 3. KOMERČNÍ BANKA. Firmy s obratem pod 60 mil. Kč. [online]. Praha: Podnikatelský

servis,

2014.

[cit.

2014-06-07].

Dostupný

na WWW:

. 4. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce politiky MSP 2014 - 2020. [online]. Praha: Businessinfo.cz, 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: .

5. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2012. [online]. Praha: Podpora podnikání, 2013. [cit. 2013-11-20]. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument142895.html>. 6. Rejstrik-firem.kurzy.cz. Ecomodula s. r. o. [online]. Praha: Kurzy.cz, s.r.o., 2014. [cit. 2014-06-10]. Dostupný na WWW: ecomodula-sro/>.

86

SEZNAM ZKRATEK AK

AGRÁRNÍ KOMORA

BIC

PODNIKATELSKÁ A INOVAČNÍ CENTRA

BRICS SPOLEČNÉ HOSPODÁŘSKÉ USKUPENÍ ZEMÍ (BRAZÍLIE, RUSKO,INDIE, ČÍNA, JIŢNÍ AFRIKA) ČEB

ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA

ČNB

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

ČSN

ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY

ČR

ČESKÁ REPUBLIKA

DPH

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

EBIT

ČÍSTÝ ZISK EGAP

EIC

EURO INFORMAČNÍ ROZVOJOVÉ CENTRUM

EU

EVROPSKÁ UNIE

HDP

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

HK

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA

ISO

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE STANDARDŮ

MMR

MINISTERSTVO PRO MEZINÁRODNÍ ROZVOJ

MPO

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

MSP

MALE A STŘEDNÍ PODNIKY

N

NÁKLAD

RIA

HODNOCENÍ REGULACE DOPADŮ

ROA

RENTABILITA CELKOVÉHO KAPITÁLU

ROE

RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU

ROI

RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU

ROS

RENTABILITA

RPIC

REGIONÁLNÍ A INFORMAČNÍ PORADENSKÁ CENTRA

SBRI

SMALL BUSINESS RESEARCH INITIATIVE

SŠ

STŘEDNÍ ŠKOLA

VŠ

VYSOKÁ ŠKOLA

ÚVĚROVÁ POJIŠTOVNA

ÚNMZ ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI A METROLOGII A STÁTNÍ SLUŢEBNICTVÍ V

VÝNOS

VAV

VĚDA A VÝZKUM

VTP

VEDĚCKO TECHNICKÝ PARK

87

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č.1: objekt společnosti Ecomodula s.r.o. Obrázek č. 2: výrobní linka společnosti Ecomodula s.r.o.

88

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: indikátory hlavních cílů Tabulka č. 2: horizontální analýza vybraných poloţek aktiv Tabulka č. 3: údaje o horizontální analýze pasiv Tabulka č. 4: horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Tabulka č. 5: vertikální analýza aktiv Tabulka č. 6: vertikální analýze pasiv Tabulka č. 7: vertikální analýza výnosů Tabulka č. 8: vertikální analýza nákladů Tabulka č. 9: čisté pohotové prostředky Tabulka č. 10: čistý pracovní kapitál Tabulka č. 11: analýza cash – flow Tabulka č. 12: ukazatelé likvidity Tabulka č. 13: ukazatelé zadluţenosti Tabulka č. 14: ukazatelé rentability Tabulka č. 15: ukazatelé aktivity Tabulka č. 16: provozní ukazatelé Tabulka č. 17: index bonity Tabulka č. 18: IN 05

89

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Rozvaha (2008 – 2011 v tis. Kč) Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát (2008 – 2011 v tis. Kč) Příloha č. 3: Zadání diplomové práce

90

Příloha č. 1: Rozvaha (2008 – 2011 v tis. Kč)

Aktiva celkem A Pohledávky za upsaný základní kapitál B Dlouhodobý majetek B.I Dlouhodobý nehmotný majetek B.I 1 Zřizovací výdaje B.I 2 Nehmotné výsledky výzkumné a činnosti B.I 3 Software B.I 4 Ocenitelná práva B.I 5 Goodwill B.I 6 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek B.I 7 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.I 8 Poskytnuté zálohy na DNM B II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II 1 Pozemky B.II 2 Stavby B.II 3 Samostatné motivé věci a soubory motivých věcí B.II 4 Pěstitelské celky trvalých porostů B.II 5 Základní stádo a taţná zvířata B.II 6 Jiný dlouhodobý hmotný majetek B.II 7 Nedokončený DHM B.II 8 Poskytnuté zálony na DHM B.II 9 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek B.III B.III 1 Podíly v ovládaných a řídících osobách B.III 2 Podíly v učetních jednotkách pod podstatným vlivem B.III 3 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly B.III 4 B.III 5 B.III 6 B.III 7 C CI C.I 1 C I. 2 C.I 3 C.I 4 C.I 5 C.I 6 C.II C.II 1 C.II 2

Půjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na DFM Obežná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za řízenými a ovládanými osobami

91

2008 2009 2010 2011 94 382 174 859 198 544 181 742 0 0 0 0 8 500 17 845 15 059 10 210 1 700 6 298 3 987 4 210

185 29

5 817 20

3 530 16

3 876 11

0 1 486 0 6 800

0 219 242 11 547

0 103 354 10 234

0 41 282 4 568

5 308

10 376

8 530

3 578

0 86

0 0

0 943

240 57

1 406 0 0 0

1 171 0 0 0

761 838 0 838

4 271 1 432 200 1 232

85 200 102 117 150 907 164 812 50 100 65 200 77 654 102 675 33 255 43 562 49 678 65 345 12 858 13 216 17 654 19 513 3 816 9 665 9 854 16 429

0 28 900

134 34 220

0 53 498

0 26 530

C.II 3 C.II 4 C.II 5 C.II 6 C.II 7 C.II 8 C.III C.III 1 C.III 2 C.III 3 C.III 4 C.III 5 C.III 6 C.III 7 C.III 8 C.III 9 C.IV C.IV 1 C.IV 2 C.IV 3 C.IV 4 D. I D.I 1 D.I 2 D.I 3

A A.I A.I 1 A.I 2 A.I 3 A.II A.II 1 A.II 2 A.II 3 A.II 4 A.III A.III 1 A. III 2 A.IV A.IV 1

Pohledávky za účetními jednotkami pod postatným .. Pohledávky za společníky, členy druţstva … Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za řízenými a ovládanými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod postatným .. Pohledávky za společníky, členy druţstva … Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní áţio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění maj. a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při změnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření z minulých let Nerozdělený zisk z minulých let

92

0

0

0

0

6 200 470 5 730 0

2 697 312 2 385 0

19 755 102 19 653 0

34 977 165 34 812 0

682 682

54 897 54 897

32 578 32 578

7 350 685

0

0

0

6 665

2008 84 587 1 654 1 000 1 000

2009 2010 2011 171 432 175 678 174 567 60 547 89 765 111 987 49 800 73 400 73 400 49 800 73 400 73 400

0

0

-1

8

0

0

-1

8

564 100 464 116 116

564 100 464 10 464 10 464

564 100 464 15 022 15 022

564 100 464 37 150 37 150

A.IV 2 A.V B B.I B.I 1 B.I 2 B.I 3 B. I 4 B.II B.II 1 B.II 2 B.II 3 B.II 4 B.II 5 B.II 6 B.II 7 B.II 8 B.II 9 B.II 10 B.III B.III 1 B.III 2 B.III 3 B.III 4 B.III 5 B.III 6 B.III 7 B.III 8 B.III 9 B.III 10 B. III 11 B.IV B.IV 1 B.IV 2 B.IV 3 C. I C.II 1 C.II 2

Neuhrazená zráta z minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvlášních právních předpisů Rezervy na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky k obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným .. Závazky ke společníkům, členům druţstva … Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odloţený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným .. Závazky ke společníkům, členům druţstva … Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního .. Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

93

0 10 348 82 356 0

0 4 556 111 876 0

0 22 125 86 807 0

0 6 224 62 356 454

0 54 987

0 44 321

0 15 567

454 10 003

55 015 28 28 701 22 193 1 000

44 131 190 49 899 45 586 0

15 114 453 47 119 35 193 0

9 906 97 37 655 31 562 0

456 871 1 867

2 340 1 245 534

2 678 1 340 5 235

2 911 1 456 305

17 1 219 0

27 348 16 543

265 2 514 23 456

1 057 365 14 000

0 0 0

15 000 1 543 0

15 000 8 456 0

14 000 0 0

Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát (2008 – 2011 v tis. Kč)

I A + II. II. 1 II. 2 II. 3 B B. 1 B. 2 + C C. 1 C. 2 C. 3 C. 4 D E III. III. 1 III. 2 F F. 1 F. 2 G IV. H V. I. + VI. J. VII. VII. 1 VII. 2 VII. 3 VIII. K. IX. L. M.

Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodej zboţí Obchodní marže Výkony Trţby za prodej vl.výrobků a sluţeb Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální a zdravotní zabezpečení Sociální pojištění Daně a poplatky Odpisy investičního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Trţby z prodeje materiálu ZC prodaného dlouhodobého majetku a materiálu ZC prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných poloţek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Trţby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z CP a vkladů ve skupině Výnosy z ostatních CP a vkladů Výnosy z ostatních finančních investic Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve fin.oblasti

94

2008

2009

0 0 0 214 351 203 719 10 500 132 166 543 121 418 45 125 47 501 35 502 25 746 0 9 153 604 58 2105 2 515 0 2 515 2 728

0 0 0 271 127 265 711 5 416 0 199 016 148 200 50 816 72 111 42 303 30 678 120 10 820 728 86 2 976 2 856 715 2 141 2 955

2010 1 057 1 057 -60 338 074 328 965 5 788 3 321 234 567 175 654 58 913 103 742 56 789 41 132 460 14 553 817 68 5 315 9 505 6 9 499 10 118

2 728 -1 578 4 840 4 435 0 0 12 129 5 000 5 000 0 0

2 955 1 623 299 3 073 0 0 22 198 0 0 0 0

10 188 -1 885 859 3 145 0 0 40 374 0 0 0 0

2011 953 945 8 318 970 304 618 8 611 5 741 239 423 175 316 64 107 79 008 58 876 43 745 460 13 754 888 716 5 132 10 667 378 10 289 10 030 62 9 968 1 358 9 297 19 007 35 35 3 875 0 0 2 943 2 943

X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q.1 Q.2 ** XIII. R. S. S1. S2. * T ***

Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost splatná odloţená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odloţená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílů na HV společníkům Výsledek hospodaření za účetní jednotku Výsledek hospodaření před zdaněním

95

11 0 2 378 356

13 408 1 827 16 117

42 794 1 544 11 697

87 1 104 12 365 8 453

2 040 -15 278 -10 916 3 810 2 364 7 184 4 200 2 884 7 136 -390 -520 48 10 348 4 559 22 275

5 837 3 485 3 576 -91 6 337

0 0

0 0

140 0

1 0

0

0

-140

-1

10 348 14 158

4 559 6 923

22 135 29 319

6 336 9 821

Příloha č. 3: Zadání diplomové práce

96

Financování malých a středních podniků

Recommend Documents