Financování malých a středních podniků

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Financování malých a středních podniků Bakalářská práce

Autor:

Radka Zemanová Bankovní management, Bankovní manažer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Petera

Duben, 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chrášťanech dne

Radka Zemanová

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Petru Peterovi za odborné vedení mé bakalářské práce a rady, které mi v průběhu jejího zpracování ochotně poskytoval. Také bych chtěla poděkovat společnosti Poprokan s.r.o. za poskytnuté informace a umožnění realizace výzkumu.

Anotace Bakalářská práce na základě studia literatury identifikuje hlavní pravidla finančního řízení malých a středních podniků s akcentem na volbu zdrojů financování. Cílem praktické části je popis struktury zdrojů financování vybraného podniku a následné zhodnocení finančního řízení prostřednictvím analýzy poměrových ukazatelů. Závěr praktické části porovnává dva způsoby financování, které mohou napomoci řešit neuhrazené pohledávky. Účelem srovnání využití faktoringu a pojištění pohledávek je poskytnout přehled o výhodách a nevýhodách těchto forem financování.

Annotation The bachelor assignment on the study of literature identifies the main rules for the financial management of small and medium-sized enterprises with an emphasis on the choice of funding sources. The focus of the practical part describes the structure of financial resources of selected enterprises and the subsequent assessment of financial management through the analysis of financial ratios. Conclusion the practice of comparing two means, which may help to resolve outstanding claims. The purpose of the comparison of use of factoring and insurance of receivables is to provide the abstract of advantages and disadvantages of these forms of financing.

Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 8 1

Finanční řízení malých a středních podniků........................................................... 10 1.1

Definice malého a středního podniku.................................................................. 10

1.2

Obsah finančního řízení malých a středních podniků ......................................... 10

1.2.1

Faktory ovlivňující finanční řízení MSP ..................................................... 10

1.2.2

Typy finančního řízení MSP........................................................................ 12

1.2.3

Zásady a obsah finančního řízení MSP ....................................................... 12

1.3

2

Pojetí rizika, druhy a ochrana proti rizikům ........................................................ 13

1.3.1

Pojetí rizika.................................................................................................. 13

1.3.2

Druhy rizik................................................................................................... 14

1.3.3

Ochrana proti rizikům.................................................................................. 15

Struktura zdrojů financování malých a středních podniků a její specifika ........ 16 2.1

Interní zdroje financování.................................................................................... 16

2.1.1

Nerozdělený zisk (samofinancování) .......................................................... 16

2.1.2

Rezervy........................................................................................................ 16

2.1.3

Odpisy.......................................................................................................... 17

2.2

Externí zdroje financování .................................................................................. 18

2.2.1 2.2.1.1 2.2.2

Vlastní zdroje............................................................................................... 18 Základní kapitál ....................................................................................... 18 Cizí zdroje ................................................................................................... 19

2.2.2.1

Dlouhodobé úvěry ................................................................................... 19

2.2.2.2

Krátkodobé úvěry .................................................................................... 19

2.2.2.3

Leasing .................................................................................................... 21

2.2.2.4

Získávání kapitálu emisí cenných papírů ................................................ 22

2.2.2.5

Faktoring.................................................................................................. 22

2.2.2.6

Státní a nadnárodní podpora podnikání ................................................... 24

2.2.2.7

Tiché společenství ................................................................................... 25

2.2.2.8

Rizikový kapitál....................................................................................... 25

5

3

Základní poznatky z finanční analýzy..................................................................... 26 3.1

Podstata finanční analýzy .................................................................................... 26

3.2

Zdroje finanční analýzy....................................................................................... 26

3.2.1

Rozvaha ....................................................................................................... 27

3.2.2

Výkaz zisku a ztráty .................................................................................... 28

3.2.3

Přehled o peněžních tocích (Výkaz cash flow) ........................................... 28

3.2.4

Příloha k účetní závěrce............................................................................... 29

3.2.5

Výroční zpráva ............................................................................................ 29

3.3

4

5

Metody finanční analýzy ..................................................................................... 30

3.3.1

Horizontální a vertikální analýza................................................................. 30

3.3.2

Zlatá bilanční pravidla ................................................................................. 30

3.3.3

Analýza poměrových ukazatelů................................................................... 31

3.3.3.1

Ukazatele rentability................................................................................ 31

3.3.3.2

Ukazatele aktivity.................................................................................... 32

3.3.3.3

Ukazatele likvidity................................................................................... 32

3.3.3.4

Ukazatele finanční stability ..................................................................... 33

Charakteristika vybraného podniku ....................................................................... 34 4.1

Zaměření podniku................................................................................................ 34

4.2

Vznik a historie podniku ..................................................................................... 34

Finanční analýza zvoleného podniku, rozbor struktury zdrojů jeho financování a

návrhy na zlepšení finančního řízení ............................................................................... 36 5.1

Finanční situace podniku ..................................................................................... 36

5.1.1

Majetková struktura společnosti.................................................................. 37

5.1.2

Kapitálová struktura společnosti ................................................................. 38

5.1.3

Interní zdroje financování............................................................................ 40

5.1.4

Externí zdroje financování .......................................................................... 41

5.2

Vyčíslení hodnot poměrových ukazatelů a návrhy na zlepšení nežádoucích

hodnot …………………………………………………………………………………..43 5.2.1

Ukazatele rentability.................................................................................... 43

5.2.2

Ukazatele aktivity........................................................................................ 43 6

5.2.3

Ukazatele likvidity....................................................................................... 44

5.2.4

Ukazatele finanční stability ......................................................................... 45

5.3

Srovnání využití faktoringu či pojištění pohledávek........................................... 47

5.3.1

Stav neuhrazených pohledávek po termínu splatnosti................................. 47

5.3.2

Porovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek....................... 48

5.3.2.1

Analýza tuzemského bezregresního faktoringu....................................... 48

5.3.2.2

Analýza pojištění pohledávek.................................................................. 50

5.3.3

Srovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek......................... 51

Závěry a doporučení.......................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ................................................................................................. 56 Seznam tabulek .................................................................................................................. 59 Seznam obrázků................................................................................................................. 59 Seznam grafů ..................................................................................................................... 59

7

Úvod V současné době je pro každý podnik a to v jakémkoliv odvětví stále složitější a náročnější získat a následně si udržet svůj podíl na trhu. Vše záleží na managementu společnosti, který rozhoduje např. o získávání zdrojů financování, řízení výroby a zásob, investičních projektech aj. Je však zcela jisté, že žádný podnik se při svém rozhodování nevyhne rizikům, která mohou nastat. Současně je třeba konstatovat, že se na trhu nachází dostupné instrumenty, prostřednictvím nichž podnik může rizika řídit resp. rizika minimalizovat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro volbu tématu financování malých a středních podniků. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit finanční řízení podniku pomocí finanční analýzy, popsat strukturu zdrojů financování a podat návrhy na zlepšení financování podniku. V teoretické části hodlám definovat malý a středních podnik a uvést obsah jeho finančního řízení, zaměřím se na pojetí rizika, jeho druhy a případnou ochranu proti rizikům. V dalším kroku mé práce uvedu strukturu interních a externích zdrojů financování, které může podnik využívat, uvedu podstatu finanční analýzy a představím metodiku, prostřednictvím které je možné provádět finanční analýzu účetních výkazů. Hlavním objektem mé bakalářské práce je firma Poprokan s.r.o., která je velkoobchodem zaměřeným na distribuci papíru, školních a kancelářských potřeb. Na společnosti hodlám analyzovat financování její činnosti a popsat její finanční situaci. Zaměřím se na majetkovou a kapitálovou strukturu společnosti. Provedu analýzu interních a externích zdrojů financování využívané vybraným podnikem Poprokan s.r.o. Zhodnotím poměrové ukazatele, konkrétně ukazatele rentability, aktivity, likvidity a ukazatele finanční stability. Tato analýza mi umožní stanovit návrhy na zlepšení nevyhovujících hodnot těchto poměrových ukazatelů. Jelikož mnou zvolený podnik, Poprokan s.r.o., se zabývá podnikatelskou činností ve smyslu nákupu zboží za účelem dalšího prodeje, předpokládám, že se setkává s problematikou neuhrazených pohledávek vůči svým odběratelům. Každá společnost se neustále potýká s různými druhy rizik, jedním z nich může být právě riziko výše definované – neuhrazené pohledávky. Pokud se má domněnka potvrdí, pokusím se

8

navrhnout možnosti jak toto riziko minimalizovat prostřednictvím dvou instrumentů, bezregresním faktoringem a pojištěním pohledávek. Firmu Poprokan s.r.o. dobře znám a jsem názoru, že u ní najdu vstřícný postoj a pochopení, z tohoto důvodu jsem si právě ji zvolila pro realizování výzkumu mé bakalářské práce. Zároveň chovám k tomuto podniku osobní vztah a v budoucnu mám v úmyslu se ucházet o pracovní místo právě uvnitř této úspěšné společnosti. Věřím, že má práce bude praktickým přínosem jak pro mě, tak pro vedení společnosti Poprokan s.r.o., kterému se pokusím touto formou předat mé návrhy na případné zlepšení finančního řízení.

9

1 Finanční řízení malých a středních podniků 1.1 Definice malého a středního podniku Evropská rada k 1. květnu 2004 rozhodla o přijetí České republiky do Evropské unie a od 1. 1. 2005 nabyla v platnost nová definice malých a středních podniků, dále jen MSP. Česká republika se tak přiklonila k doporučení Evropské komise a tímto se i s aktuálním zněním ztotožnila. V tabulce č. 1 jsou zpracována data, která mapují definici MSP a jsou založena na třech základních kritériích – počet zaměstnanců, výši obratu nebo majetku a míry nezávislosti1. Samotné praktické určení MSP má mnoho úskalí a jsem si vědoma, že tato mnou zmíněná definice MSP není jedinou. Odlišný pohled na dělení MSP mají např. Orgány sociálního zabezpečení, Asociace malých a středních podniků a živnostníků při Svazu průmyslu a dopravy České republiky nebo Evropská investiční banka atd. Z mého pohledu považuji za důležité dělení doporučené právě Evropskou komisí, které je podrobněji popsáno v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 - Charakteristika malého a středního podniku Kritéria definice MSP Počet zaměstnanců Hranice obratu Hranice aktiv Kritérium nezávislosti

Střední podnik

Malý podnik

Mikropodnik

méně než 250 osob max. 50 milionů € max. 43 milionů €

méně než 50 osob

méně než 10 osob

max. 10. milionů €

max. 2 miliony €

25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo více podniků, které nesplňují kritéria MSP

Zdroj: Úřední věstník Evropské unie dle Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 Pozn.: Mezi hodnotami „Hranice obratu“ a „Hranice aktiv“ musí být splněna minimálně jedna podmínka těchto dvou kritérií.

1.2 Obsah finančního řízení malých a středních podniků 1.1.1 Faktory ovlivňující finanční řízení MSP Cíle finančního řízení jsou provázány se zhodnocováním finančních prostředků, a to s menším či větším akcentem na krátkodobé nebo dlouhodobé časové období.

1

Evropská unie. Nařízení komise evropských společenství č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008. In Úřední věstník Evropské unie. 2008, svazek 53. Dostupný také z WWW: .

10

Veškeré finanční řízení a financování je ovlivňováno dvěma faktory, jsou jimi právě čas a riziko. Faktor času vyplývá ze skutečnosti, že peněžní jednotka v dnešním okamžiku je cennější než peněžní jednotka získaná později, neboť pozdějším získáním nemůže být peněžní jednotka ihned investována do dalšího projektu, který nám přinese pozitivní efekt. Faktor rizika spočívá v nejistotě rozhodující se osoby o vhodné variantě, neboť riziko představuje nebezpečí, že výnosu nebude dosaženo v očekávané míře nebo že vynaložené finanční prostředky budou zcela ztraceny. Zároveň tato rizika mohou vznikat z vnějších příčin (např. hospodářské krize, inflace, katastrofy) nebo z vnitřních příčin samotné společnosti (např. špatný odhad poptávky, chybné rozhodnutí manažerů aj.). Riziko ztráty investičního kapitálu je možné snižovat např. diverzifikací výroby a investic, pojištěním apod. Pro práci s rizikem je třeba znát obecná pravidla, kterými se řídí jak finanční manažeři, tak i investoři. Mezi tato pravidla patří2: -

při stejném riziku se upřednostňuje vždy větší výnos před výnosem menším,

-

při stejném riziku se upřednostňuje vždy menší riziko před rizikem větším,

-

za předpokladu většího rizika je očekáván větší výnos,

-

upřednostňují se peníze získané dříve před stejnou částkou peněz, která je získána později; zároveň v tomto případě musí platit předpoklad, že obdržené peníze dnes mohou být investovány ihned za účelem dosažení dalšího zisku,

-

motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, než by bylo získáno investováním do jiné akce; zároveň je třeba přihlédnout k míře rizika,

-

motivací veškerého investování je zvětšení majetku, toto kritérium není operabilní, a proto je všeobecným kritériem finančního rozhodování získaný zisk resp. cash flow.

Finanční řízení není ovlivňováno jen faktory času a rizika, ale i vlivem okolí firmy, které je nutné považovat za dynamické. Při finančním řízení je třeba klást velký důraz na odhady pravděpodobného vývoje a pravidelně sledovat dění ve svém okolí. Informace můžeme čerpat z bankovních a vládních prognóz vývoje ekonomiky, z pravidelných publikací zaměřených na vývoj reálné ekonomické situace, z hodnocení úrovně naší ekonomiky zahraničními subjekty apod. Mezi stěžejní vlivy okolí patří3: -

2 3

výše a vývoj inflace,

SYNEK, Miloslav et al., Podniková ekonomika, str. 234 VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, et al., Podnikání malé a střední firmy, str. 146

11

-

vývoj měnových kurzů, přičemž oslabení domácí měny je pozitivní pro export a její posílení naopak pozitivní pro import,

-

vývoj na kapitálovém trhu, především úroveň úrokových sazeb, kdy při mechanismu zvyšování úrokových sazeb dochází ke zdražování peněz během současného tlaku na posilování domácí měny,

-

daňová politika,

-

ekonomická legislativa.

1.1.2 Typy finančního řízení MSP Finanční rozhodnutí jsou dělena z hlediska úrovně na taktická a strategická. Taktická rozhodnutí obvykle nemění dosavadní činnost společnosti a vyžadují relativně malé peněžní částky. Současně chybná taktická rozhodnutí finančního managementu obvykle podnik neohrožují a jeho výsledky lze většinou předem propočítat. Druhým typem jsou strategická rozhodování, která vyžadují relativně velké peněžní částky a poměrně velké změny v činnosti společnosti. Primární motivací je značné zvýšení tržní hodnoty podniku. Tato motivace je zároveň spojena s vyšším stupněm rizika. Chybné strategické rozhodnutí může podnik přivést v horším případě až k bankrotu4. Z hlediska časového horizontu rozlišujeme tři úrovně řízení, kterými jsou dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá. Při čemž dlouhodobá řízení jsou většinou prováděna na více než pětileté období, střednědobá řízení se obvykle pohybují v rozsahu jednoho roku až pěti let a krátkodobá řízení obvykle pokrývají roční, popř. i kratší období5.

1.1.3 Zásady a obsah finančního řízení MSP Při řízení podnikových financí by měl příslušný management brát na zřetel následující zásady6: -

Za předpokladu působení tržní ekonomiky nelze společnost řídit pouze z hlediska výnosů, nákladů a zisku. Existence podniku je totiž také závislá na schopnosti řízení peněžních toků a hrazení závazků ve splatných termínech. Pokud by společnost vykazující zisk neplatila dlouhodobě své závazky, může se tak dostat do závažné finanční krize.

4

SYNEK, Miloslav et al., Podniková ekonomika, str. 235 VEBER, Jaromír, Management - základy, prosperita, globalizace, str. 57 6 VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, et al., Podnikání malé a střední firmy, str. 147 5

12

-

Společnost by měla investiční projekt realizovat jen za předpokladu, kdy rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a výdaji projektu je roven nebo je větší než nula.

-

Ve všech finančních rozhodnutích je nutné klást důraz na vliv času a rizika, zvláště při dlouhodobých finančních rozhodnutích.

Finanční management musí při správném finančním řízení podniku plnit čtyři hlavní úkoly7: 1) Opatřit kapitál pro běžné i mimořádné potřeby společnosti, rozhodování o finanční struktuře a navržení případné změny této struktury. Tyto aktivity, kterými je např. získání úvěru nebo vydání obligace, se v rozvaze týkají strany pasiv. 2) Rozhodnout o alokaci kapitálu, vývoji výrobků nebo nových technologií, financování běžné činnosti podniku aj. Tyto aktivity se v rozvaze převážně týkají strany aktiv. 3) Rozhodnout o rozdělení zisku např. reinvestováním. 4) Prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářské stránky činnosti společnosti. Toto vše je prováděno za účelem zajištění finanční stability tak, aby byl podnik schopný platit své současné i budoucí splatné závazky z příjmů, z vytvořených fondů hradit potřebné investice nebo neplánované výdaje, případně mít možnost si na tyto úhrady bez problémů zapůjčit.

1.2 Pojetí rizika, druhy a ochrana proti rizikům 1.2.1 Pojetí rizika Hospodářská činnost každé společnosti sebou přináší nebezpečí podnikatelského neúspěchu resp. ztrát a tím může být narušena její finanční rovnováha. K této situaci může dojít např. při zavádění nových výrobků či zboží na neznámé trhy, při výzkumu a vývoji nových technologických postupů apod.8. Žádný podnik není schopen riziko úplně odstranit, ale má možnost ho řídit jednotlivými nástroji jako jsou např. pojištění pohledávek, bezregresní faktoring aj. Podnik může prostřednictvím těchto nástrojů riziko alespoň snižovat. Současně jsem i názoru, že vedení společnosti může svou hospodářskou

7 8

SYNEK, Miloslav et al., Podniková ekonomika, str. 233 VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 59

13

činnost s využitím patřičných nástrojů směřovat k mimořádně pozitivním výsledkům a tím posílit finanční stabilitu podniku.

1.2.2 Druhy rizik Každá společnost se při své činnosti potýká s tzv. podnikatelským rizikem, které vzniká z různých důvodů, jež uvedu v této kapitole níže. Na podnikatelské riziko lze pohlížet ze dvou hledisek. Jedním z nich je hledisko možné ovlivnitelnosti, druhé se zaměřuje na oblasti, ve kterých podnikové riziko může vzniknout9, k nimž jsem se snažila uvézt i názorný příklad pro lepší nastínění konkrétních příčin. Z hlediska možné ovlivnitelnosti rizik10: -

objektivní, které nejsou závislé na činnosti společnosti,

-

subjektivní, které mohou být zaviněny činností finančního managementu nebo zaměstnanců.

Z hlediska zaměření na oblast vzniku rizik11: -

provozní, která mohou být způsobena havárií strojů,

-

inovační, která mohou vzniknout např. zaváděním nového výrobku nebo služby na doposud neznámý trh,

-

investiční, která mohou vzniknout při koupi neznámé techniky.

Dále je třeba zmínit i riziko finanční, které lze považovat za část rizika podnikatelského a je jím chápána v užším slova smyslu nutnost zajistit úhradu fixních výdajů společnosti bez ohledu na vývoj podnikových příjmů v čase12. Těmito fixními náklady jsou myšleny např. leasingové splátky, splátky úvěru, úrok z úvěru apod. Jako důležité dělení rizik považuji ještě dělení na tzv. rizika systematická, která vznikají v důsledku změn celkového ekonomického prostředí (změna daní, kurzů, legislativy,…) a tzv. rizika nesystematická, která se oproti systematickým nedají snižovat diversifikací, nýbrž jsou spojena s konkrétní firmou a oborem podnikání13.

9

VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 59 VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 60 11 VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 60 12 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 24 13 VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 59 10

14

1.2.3 Ochrana proti rizikům Při bližší specifikaci jednotlivých rizik v předchozí kapitole je zřejmé, že každý podnik působící na trhu se potýká ihned s několika z nich. Proto důsledky těchto podnikatelských rizik jsou považovány za velmi závažné a souhlasím s názorem pana profesora Valacha, který razí myšlenku, že každý podnik by měl proti těmto dopadům rizik realizovat aktivní politiku. Politika je zakládána právě na identifikaci příčin rizika, analyzování jeho stupně, kvantifikaci vlivu rizika vůči podnikatelským výsledkům a v neposlední řadě zaměření se na ochranu proti zjištěným rizikům14. Zároveň jsem si vědoma, že ochrana proti rizikům nepřináší jen samá pozitiva, nýbrž je třeba brát na zřetel, že znamenají i růst některých nákladů např. pojistné resp. může i dojít ke znehodnocení dlouhodobě skladovaných pojistných zásob apod. V praxi rizikům můžeme předcházet resp. je minimalizovat různými způsoby15: -

Volba právní formy podnikatelské činnosti. Touto ochranou proti riziku můžeme redukovat riziko z hlediska dopadů podnikání na soukromý majetek vlastníka společnosti.

-

Vymezení rizikových mantinelů tak, že si např. stanovíme hranici maxima obchodního úvěru pro odběratele, objem výroby, počet zaměstnanců, limit hodnoty zásob apod.

-

Snižování fixních nákladů, např. pomocí outsourcingu.

-

Diverzifikace rizika z hlediska geografického, diverzifikace odběratelů, dodavatelů a finančních investic.

-

Transfer rizika na jiné subjekty, kterými jsou např. dodavatelé, leasingové společnosti, pojišťovny, franchising apod.

-

Outsourcing náročných firemních činností na specializované společnosti.

-

Využití určitých finančních nástrojů jako jsou faktoring (bezregresní), forfaiting, termínové obchody, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso a bankovní záruky.

14 15

VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 60 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 26

15

2

Struktura zdrojů financování malých a středních podniků a její specifika

2.1 Interní zdroje financování 2.1.1 Nerozdělený zisk (samofinancování) Ziskem se rozumí kladný rozdíl mezi podnikovými výnosy a náklady, který je součástí vlastního kapitálu podniku. Nerozdělený zisk tvoří část výsledku hospodaření po zdanění16. Nerozdělený zisk může společnost dále využít k možným investicím. Při pohledu na stranu aktiv firma např. peníze uložené na bankovním účtu použije na nákup softwaru. Valná hromada společníků rozhoduje o rozdělení zisku a zodpovídá za schválení řádné účetní závěrky, která musí proběhnout nejpozději do šesti měsíců od konečného dne účetního období. Pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, dle zákona č. 513/1991 Sb.17 uvedeného v Obchodním zákoníku, vyplývá povinnost tvořit zákonný rezervní fond nejpozději od prvního roku, ve kterém společnost vykázala zisk. Tento zákonný rezervní fond může být použit pouze k úhradě ztráty. Podnikem mohou být tvořeny i tzv. dobrovolné fondy, které vznikají na základě jeho rozhodnutí a potřeb. Ze zbývajícího zisku jsou hrazeny ztráty z minulých let, vypláceny podíly pro společníky, tantiémy členům představenstva a dozorčí rady. Kromě výplaty podílů je možné i zvýšit položku základního kapitálu nebo nerozdělený zisk reinvestovat do podnikání. Motivací reinvestování je budoucí růst zisku vlastníků a zhodnocení jejich majetku18.

2.1.2 Rezervy Rezervami se rozumí tvorba účelově vytvořených zdrojů financování ke krytí finančně náročných výdajů. Obvykle jsou zahrnuty do nákladů a tím i snižují výsledek hospodaření, zároveň ne vždy je tvorba rezervy daňově uznatelným nákladem. Dle toho jsou rezervy členěny na zákonné a účetní. Jelikož rezervy představují závazky podniku za výkon např. údržby majetku externím dodavatelem v budoucím čase, v podnikové rozvaze jsou rezervy

16

NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 84 Česko. Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474-2565. Dostupný také z WWW: 18 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 84 17

16

vedeny jako cizí zdroje. Tvorbu zákonných rezerv upravuje zákon č. 593/1992 Sb.19. Zřizování rezerv se nejčastěji vyskytuje za účelem opravy hmotné majetku, jehož zákonná doba odepisování je pět a více let. V praxi tak rezervy byly využívány jako nástroj, který napomáhal ke snížení daňové povinnosti. Roku 2009 však vyšla v platnost novela, dle které je nutné peněžní prostředky – shromaždované jako rezervy, převést na samostatný bankovní účet, z něhož mohou být tyto peněžní prostředky čerpány pouze na účel, ke kterému byla rezerva vytvořena20. Podrobnější výpočet výšky rezervy a její čerpání je obsaženo ve výše zmíněném zákoně č. 593/1992 Sb.

2.1.3 Odpisy Odpisy dlouhodobého majetku jsou důležitým interním zdrojem financování, vyjadřují postupné opotřebení (spotřebu) dlouhodobého majetku a zároveň jsou nákladem, který nevyvolává výdaj peněžních prostředků. Odpisy dělíme na tzv. daňové a účetní21. Daňové odpisy podléhají regulaci státem, protože snižují základ pro výpočet daně z příjmu. Příloha č. 1, daně z příjmu, stanoví zařazení dlouhodobého majetku do příslušné odpisové skupiny a pro jednotlivé odpisované skupiny majetku je stanovena doba odpisování v letech. Daňové odpisy dlouhodobého majetku v České republice dále dělíme na rovnoměrné (lineární) nebo zrychlené (degresivní). Zároveň platní pravidlo, že zvolený způsob odpisování majetku nemůžeme během stanoveného období odpisování měnit. Při využití zrychleného odpisování se nám mění výše odpisů v závislosti na čase a to tím, že odpisy klesají. Celková doba odpisování je shodná s dobou odpisů při využití lineárního způsobu22. „Účetní odpisy ve finančním účetnictví nepodléhají regulaci státem, nýbrž musí respektovat platnou účetní legislativu, zejména nemožnost účetně odepsat více než 100 % pořizovací ceny majetku na optimální vyjádření opotřebení majetku, a to vzhledem k předpokládané době jeho fyzické životnosti23.“ Účetní odpisování dlouhodobého majetku je prováděno dvojím způsobem: -

v závislosti na čase, které převládá,

-

v závislosti na výkonech.

19

Česko. Zákon č. 593/1992 Sb., ze dne 20. listopadu 1992 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 1, s. 11-12. Dostupný také z WWW: . 20 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 86 21 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 54 22 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 54 23 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 55

17

Účetní odpisy dlouhodobého majetku pro podnik znamenají náklad a tím i ovlivňují hospodářský výsledek. Rozdíl daňových a účetních odpisů finančního účetnictví modifikuje výši základu pro výpočet výše daně z příjmů. Při dosažení kladného rozdílu daňových a účetních odpisů dochází ke snížení základu pro výpočet daně z příjmu a naopak. V případě odpisování v manažerském účetnictví (kalkulační odpisy) je výše a průběh odpisování zcela v kompetenci účetní jednotky. Majetek lze odpisovat i nad 100 % jeho pořizovací ceny24.

2.2 Externí zdroje financování 2.2.1 Vlastní zdroje 2.2.1.1

Základní kapitál

Prakticky vzato se žádný podnikatelský subjekt neobejde bez počátečního vkladu jedinců, kteří se rozhodli podnikat. Může se jednat o jednoho podnikatele, ale i o více osob, ať už fyzických či právnických. V případě, že tito partneři založí novou právnickou osobu za účelem podnikání, nazýváme je společníky. „Základní kapitál společnosti představuje peněžní vyjádření peněžních i nepeněžních vkladů všech společníků25.“ Způsob tvorby tohoto zdroje závisí na právní formě podnikání. V České republice se základní kapitál vytváří povinně ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a v komanditní společnosti. Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti vkládají základní kapitál do společnosti dobrovolně26. Zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu pro společnost s ručením omezeným je 200.000 Kč a minimální výše základního kapitálu pro akciové společnosti je 2.000.000 Kč, v případě veřejné nabídky je minimální základní kapitál až 20.000.000 Kč. Výše základní kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. V případě komanditní společnosti ručí jeden nebo více společníků za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).

24

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 55 VEBER, Jaromír, et al., Management - základy, prosperita, globalizace, str. 484 26 KOVANICOVÁ Dana, Abeceda účetních znalostí pro každého, str. 10 25

18

2.2.2 Cizí zdroje 2.2.2.1

Dlouhodobé úvěry

Jednou z nejčastěji používané formy externího financování jsou bankovní úvěry. Na rozdíl od emise cenných papírů je financování prostřednictvím úvěru přístupné i malým společnostem, které by emisi cenného papíru zdaleka nebyly schopny efektivně realizovat. V souladu s Obchodním zákoníkem vzniká úvěrová smlouva mezi věřitelem a dlužníkem. Tato smlouva určuje její předmět a způsob splácení dluhu. Hlavními druhy dlouhodobých úvěrů jsou tzv. dodavatelské a bankovní27. Dodavatelský úvěr Dodavatelský úvěr poskytuje dodavatel odběrateli ve formě dodávky zboží. Tento druh úvěru je poskytován na základě konkurenčního boje, dodavatel má větší jistotu odbytu zboží, jehož cenu kryje náklady na výrobu, zisk a úrok, který většinou bývá vyšší než u bankovního úvěru28. Bankovní úvěr „Ve smlouvě o úvěru je dohodnuta částka, kterou banka dlužníkovi půjčuje, doba splatnosti nebo termíny splátek a úroková sazba spolu se způsobem výpočtu úrokových plateb. Banka obvykle požaduje nějaké formy zajištění pro případ neplacení a další smluvní závazky dlužníka29.“

2.2.2.2

Krátkodobé úvěry

Získávání zdrojů pro financování krátkodobých podnikových potřeb může mít některou z následujících forem30: 1) Krátkodobé úvěry komerčních bank: a) Kontokorentní úvěr je zřizován současně s běžným podnikatelským účtem, prostřednictvím kterého probíhá běžný platební styk. Jinak řečeno, podnik má dojednaný úvěrový limit a v případě nedostatku finančních prostředků na běžném účtu, banka proplácí závazky podniku do výše sjednaného limitu. Čas, 27

NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 89 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 89 29 KISLINGEROVÁ, Eva et al., Manažerské finance, str. 543 30 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 150 28

19

po který banka podnik úvěruje, úročí poskytnutou sumu sjednanou úrokovou sazbou. V okamžiku příjmů na běžný účet podniku, jsou takto získané prostředky bankou použity na platbu úroku a splátku úvěru. b) Krátkodobé bankovní půjčky jsou na rozdíl od kontokorentního úvěru sjednávány na zvláštním účtu, který je zřízen na základě úvěrové smlouvy za účelem jednorázové úhrady konkrétních závazků podniku. Po splacení závazku probíhá sjednání nové půjčky. c) Revolvingový úvěr, je určitou modifikací kontokorentního úvěru a krátkodobé bankovní půjčky. Úvěr je možné čerpat do stanovené výše. Po určité době banka obnovuje částečně splacený úvěr na původní částku (až čtyři roky). d) Lombardní úvěr představuje typ zajištěného finančního instrumentu, kdy je banka jištěna proti případným budoucím rizikům zástavou majetku, eventuelně majetkových práv. Tento druh úvěru je využíván u nově zakládaných podniků, u nichž není možné stanovit bonitu vzhledem ke krátké době působení na trhu, případně určit rizikovost klienta. e) Eskontní úvěr je obdobně jako lombardní úvěr zajištěným finančním instrumentem. Obvykle je spojován s obchodním úvěrem, kdy banka přijímá ručení prostřednictvím směnky, kterou držitel poskytuje s určitým diskontem. Držitel směnky se stává druhotným dlužníkem. Až v okamžiku, že původní dlužník směnku nesplatí, vymáhá ji banka od držitele. 2) Krátkodobé úvěry finančních společností, které představují příležitost úvěrování podnikových

potřeb

pomocí

jiných

nebankovních

subjektů,

které

jsou

specializovány na krytí rizik a disponují volným kapitálem získaným na peněžním nebo kapitálovém trhu. Vzhledem k vyššímu stupni rizika pro tyto nebankovní subjekty je třeba z pohledu podniku počítat i s relativně vyššími náklady za poskytnutý krátkodobý úvěr – vyšší úrok a poplatky. 3) Obchodní úvěr, při kterém může podnik vystupovat jako věřitel nebo jako dlužník. V případě, že se podnik vystupuje v roli věřitele, poskytuje svému odběrateli odklad platby za dodané zboží nebo služby. Při opačné situaci, se podnik ocitá v roli dlužníka svých dodavatelů, kteří mu poskytnou odklad platby za své výrobky, které z pohledu podniku představují materiálové vstupy do procesu výroby. 4) Převzetí bankovní záruky – v obchodním styku se využívá speciálních instrumentů, tzv. akreditivů. Na základě smlouvy mezi obchodními partnery se banka zaručuje

20

za závazky odběratele. Dodavatel po zaslání předepsaných dokladů inkasuje příslušnou částku přímo prostřednictvím banky namísto odběratele. 5) Nesplacené závazky po dobu od jejich vzniku až po dobu, kdy musí být splaceny, jsou dalším z významných zdrojů financování podnikových potřeb. V tomto případě se jedná především o nevyplacené mzdy, pojištění a odvody daní. Vzhledem

k určité

periodicitě

těchto

plateb,

v krátkodobém

finančním

managementu představují tzv. trvalý zdroj financování.

2.2.2.3

Leasing

Leasing, jiným slovem pronájem, je třístranný právní vztah mezi výrobcem, leasingovou společností a nájemcem. Podnik má tak možnost získat majetek, aniž by za jeho pořízení (kupní cenu) musel ihned zaplatit. Mezi výrobcem a leasingovou firmou je uzavřena kupní smlouva a tím předmět leasingu přechází do vlastnictví leasingové společnosti. Dále mezi leasingovou společností, tedy pronajímatelem, a nájemcem je uzavřena leasingová smlouva. Tato smlouva upravuje během nájmu vztahy a především řeší budoucnost pronajímaného předmětu po ukončení nájemního ujednáni. Rozeznáváme operativní, finanční a zpětný leasing. Operativní leasing znamená smluvní vztah ke krátkodobému až střednědobému pronájmu majetku a jeho součástí je i servis, například pojištění nebo opravy. Pronájem se sjednává na kratší dobu, než je samotná životnost pronajaté věci, smlouvu je možné vypovědět v průběhu zapůjčení a po uplynutí doby smluvního vztahu zůstává majetek ve vlastnictví leasingové společnosti. Finanční leasing znamená opět smluvní vtah k pronájmu majetku, smlouvu nelze vypovědět v průběhu zapůjčení, splátky pokrývají cenu majetku a příplatek za zapůjčení. K finančnímu leasingu není poskytován servis, a proto si danou věc nájemce sám udržuje a sjednává pojištění. Zpětný leasing znamená prodej majetku podniku do vlastnictví leasingové společnosti, která nechá majetek nadále v užívání původního majitele. Za umožnění pronájmu platí nájemce leasingové společnosti odměnu. Tento nástroj zajišťuje likviditu podniku. Nevýhodou je skutečnost, že cena předmětu leasingu je vyšší, než cena samotného majetku31.

31

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 68

21

2.2.2.4

Získávání kapitálu emisí cenných papírů

V českých podmínkách je jedním z méně užívaných způsobů získání kapitálu pro rozvíjející se podnik právě emise různých forem akcií a dluhopisů. Na jedné straně stojí společnost v roli emitenta cenných papírů, na straně druhé stojí nakupující investoři, kteří chtějí zhodnotit svůj volný kapitál. V momentě, kdy investor nakoupí akcie, stává se podílníkem na vlastním kapitálu podniku, tedy vlastníkem neboli akcionářem. Naopak při nákupu dluhopisu je investor stavěn do role věřitele. Dluhopisy i akcie mohou být emitovány jak v podobě listinné, tak zaknihované. Listinná podoba je v České republice nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence, kterou vede Středisko cenných papírů32. Emise dluhopisů je upravena zákony č. 190/2004 Sb.33 a č. 513/1991 Sb.34, uvedených v Obchodním zákoníku. Jelikož je toto získávání kapitálu pro malé a střední podniky nepoužívané, nebudu se touto tématikou dále zabývat.

2.2.2.5

Faktoring

Faktoring je často charakterizován jako postoupení krátkodobých pohledávek za úplatu. Tyto pohledávky nejsou zajištěné a zároveň jsou snížené o diskont. Diskont znamená poplatek, který inkasuje faktoringová společnost za poskytnuté služby. Předmět faktoringu tvoří výhradně pohledávky z obchodního styku za subjekty s akceptovatelnou bonitou. Tyto pohledávky mají obvykle splatnost kratší než 180 dní. Faktoring je poskytován ve dvou hlavních formách – jako „bezregresní faktoring“, označován také jako faktoring bez postihu nebo jako faktoring s pojištěním. Druhou formou je „regresní faktoring“, označován jako faktoring s postihem. Při bezregresním faktoringu přebírá faktoringová společnost riziko nezaplacení pohledávky. Při využití regresního faktoringu si faktoringová společnost vyhrazuje nárok na „vrácení“ předané pohledávky prvnímu majiteli v případě, že věřitel (kupující) dlužnou částku neuhradí v době splatnosti. Faktoringová společnost sice prošetřuje bonitu odběratele, ale nepřebírá na sebe riziko platební neschopnosti nebo platební nevůle. Faktoringová společnost si proto vymezuje nárok na zpětné přenesení 32

NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 92 Česko. Zákon č. 190/2004 Sb., ze dne 1. dubna 2004 o dluhopisech. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 63, s. 2888-2901. Dostupný také z WWW: . 34 Česko. Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474-2565. Dostupný také z WWW: . 33

22

pohledávky prodávajícímu (postupiteli pohledávky) v případě jejího nezaplacení. Faktoringová společnost se svazuje na vedení saldokonta a vymáhání pohledávek. Odběrateli se zpravidla převedení pohledávky na faktoringovou společnost oznamuje, proto se jedná o tzv. „otevřený faktoring“. Jeho opakem je „tichý faktoring“, ale ten už se v dnešní době příliš nevyužívá35. Obrázek č. 1 - Průběh bezregresní formy faktoringu dodavatel

3. dodávka zboží

odběratel

a vystavení faktury

1. žádost o faktoring pohledávek

7. úhrada pohledávky

2. uzavření smlouvy

nebo garanční platba

6. inkaso pohledávky

o faktoringu

v době splatnosti 5. předfinancování

faktoringová

4. cese pohledávky

společnost

Zdroj: REŽŇÁKOVÁ, Mária et al., Řízení platební schopnosti podniku, str. 93

Faktoring se provádí na základě faktoringové smlouvy, která je uzavřena mezi faktoringovou společností (faktorem) a prodávajícím (dodavatelem). Za odkoupení pohledávky faktoringová společnost zaplatí 70-90 % ceny pohledávky, zbytek obdrží poskytovatel pohledávek (zákazník) po odečtení diskontu nejpozději v termínu, který je dojednán ve smlouvě. Při dojednání faktoringové smlouvy se definuje typ odkupovaných pohledávek, ručení za riziko z nezaplacení, jejich limit, výše poplatků za poskytnutou faktoringovou službu (tj. diskont, myšleno jako procento z tržeb), zúčtování plateb a průběh plateb apod.

35

REŽŇÁKOVÁ, Mária et al., Řízení platební schopnosti podniku, str. 92

23

Poplatek za faktoring záleží na36: -

výši výloh spojených s obstaráním nezbytných finančních prostředků, kterými jsou úroky z placených záloh dodavateli za období do uhrazení celé pohledávky odběratelem, a tato výška úroků je srovnatelná s úroky z kontokorentního úvěru,

-

provize za poskytnutou službu, jejíž výše se pohybuje od 0,5 do 3 % hodnoty pohledávky,

-

rizikové odměny stanovené na základě bonity odběratele; pokud by se jednalo o regresní faktoring, je třeba zohlednit i bonitu dodavatele (postupitel pohledávky).

Na závěr v kapitole o faktoringu ještě shrnu pozitivní vlastnosti této služby pro podnik37: -

snižuje výši vázaného kapitálu v pohledávkách, tím společnost dosahuje zkrácení doby obratu kapitálu a dochází tak i k pozitivnímu ovlivnění rentability vloženého kapitálu,

-

eliminuje riziko úrokové, riziko nezaplacení pohledávek aj. (při formě bezregresního faktoringu),

-

ve firmě dochází ke snížení administrativních nákladů spojených s evidencí pohledávek.

2.2.2.6

Státní a nadnárodní podpora podnikání

Státní a nadnárodní podpory jsou poskytovány za účelem zajistit dlouhodobý ekonomický růst, rozvoj zaměstnanosti a vzdělání, podpořit rozvoj malých a středních podniků, podpořit zaostávající regiony země, posílit konkurenceschopnost domácích firem v zahraničí apod. Podpora v České republice je většinou vyplácena ze zdrojů Evropské unie, ale i ze státního rozpočtu v kombinaci se zdroji soukromími38. Konkrétními příklady přímých podpor poskytovaných státem jsou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry; dotace orientující se na rozvoj znalostní ekonomiky; podpory informačních, poradenských a vzdělávacích služeb; úvěry se sníženou úrokovou sazbou a finanční příspěvky; úvěry pro export a pojištění exportních rizik. Nepřímou podporu stát uskutečňuje prostřednictvím legislativních úprav podnikání nebo například poskytnutím informačních služeb pro podnikatele. Národní projekty podpory jsou udělovány většinou ve formě cenově zvýhodněných záruk za leasing, úvěr nebo kapitálové vstupy, dotovaného poradenství atd. V podpoře podnikání mají významnou roli také instituce, jako je například 36

REŽŇÁKOVÁ, Mária et al., Řízení platební schopnosti podniku, str. 93 REŽŇÁKOVÁ, Mária et al., Řízení platební schopnosti podniku, str. 93 38 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 98 37

24

Českomoravská záruční a rozvojová banka, Hospodářská komora, CzechTrade, CzechInvest apod. Podpory z Evropské unie jsou poskytovány ze strukturálních fondů a Fondů soudržnosti, které se zaměřují na rozvoj infrastruktury, podnikání, vývoj a výzkum, celoživotní vzdělání, podpora zaměstnanosti apod.39.

2.2.2.7

Tiché společenství

Tiché společenství je upraveno v § 673-681 obchodního zákoníku40, jehož prostřednictvím dochází k získání kapitálu od tichého společníka, kterým může být fyzická, ale i právnická osoba. K využití tichého společenství dochází v případech, kdy jsou standardní zdroje financování obtížně dostupné. Zároveň je tichým společníkem požadován vyšší výnos, než při běžných způsobech financování.

2.2.2.8

Rizikový kapitál

„Rizikový kapitál obvykle vstupuje do vlastního kapitálu podniku. Dodavatelé rizikového kapitálu poskytují dlouhodobé zdroje financování investičních projektů, u kterých je zajištění financování klasickými zdroji, jinak nemožné, nevýhodné nebo problematické. Společnost rizikového kapitálu vstupuje do projektů, kde očekává poměrně značné zhodnocení vložených prostředků (vyplývající z podstoupeného rizika). Přináší své obchodní kontakty, další z obvyklých podmínek vstupu je i účast na řízení podniku41.“ Jelikož můj zvolený podnik rizikový kapitál nevyužívá, nebudu se tímto tématem dále podrobněji zabývat.

39

NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ Pavel, Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy, str. 99 Česko. Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474-2565. Dostupný také z WWW: . 41 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 70 40

25

3

Základní poznatky z finanční analýzy

3.1 Podstata finanční analýzy Provádění finanční analýzy hraje ve finančním řízení společnosti velmi významnou roli. Dalo by se říci, že zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným účinkem minulých rozhodnutí a dosaženou skutečností. Finanční analýza se dotýká všech oblastí podnikové ekonomiky, přičemž vybrané oblasti se posuzují a analyzují podrobněji. Finanční manažeři musí prostřednictvím finanční analýzy identifikovat a následně podrobněji zkoumat slabé a silné stránky společnosti s akcentem, na odstranění příčin negativně se vyvíjejících ukazatelů a zároveň aby pozitivně se vyvíjející ukazatelé byly využity. Význam finanční analýzy spočívá v rozšíření vypovídající schopnosti účetních výkazů, aby bylo vedení podniku schopno detailně posoudit účinnost finančního řízení. Výstupy finanční analýzy umožňují připravit návrhy, které zabezpečí optimalizaci finančního řízení k zajištění podnikových cílů. „Na základě analýzy historických dat účetních výkazů lze odhadnout (relativně přesně) výsledek hospodaření a solventnost podniku pro krátké období přibližně jednoho roku42.“

3.2 Zdroje finanční analýzy K základním zdrojům informací pro provedení finanční analýzy patří účetní závěrka, jejímž obsahem (zákon č. 563/1991 Sb.43) jsou účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty) a příloha, resp. výroční zpráva, ale to jen v případech, že zákon stanovuje povinnost tuto výroční zprávu zpracovat44. Auditor totiž ověřuje u některých společností povinně, zda účetní závěrka a výroční zpráva skutečně „věrně zobrazuje“ finanční stav a hospodaření podniku45. Účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku zveřejňují účetní rozvahu a výroční zprávu uložením do Sbírky listin obchodního rejstříku. Účetní jednotky, u kterých je požadováno ověření účetní závěrky auditorem, zveřejňují závěrku také v obchodním věstníku. Dalším zdrojem finanční analýzy je přehled o peněžních tocích tzv. cash flow.

42

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 135 Česko. Zákon 563/1991 Sb. ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; §18. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s 2802-2809. Dostupný také z WWW: . 44 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 137 45 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava, Finanční analýza a plánování podniku, str. 33 43

26

3.2.1 Rozvaha Bilance neboli rozvaha je účetní výkaz, který k určitému datu podává přehled o majetku podniku (aktivech), jeho struktuře a finančním krytí tohoto majetku (pasivech a vlastním jmění). Aktiva firmy jsou vždy zobrazena na levé (debetní) straně výkazu a pasiva na pravé (kreditní) straně. Tato bilance se ve všech podnicích sestavuje minimálně jednou ročně. Můžeme se však setkat se sestavováním bilance čtvrtletně, případně i měsíčně46. Ve své teorii profesor Synek uvádí, že majetek vyjadřuje to, „co podnik vlastní“47 a naopak finanční kapitál vyjadřuje skutečnost, „komu to patří“48. Pro přehlednost jsem níže vypracovala tabulku č. 2 znázorňující majetkovou a kapitálovou strukturu. Tabulka č. 2 - Základní struktura majetku a zdrojů jeho financování Majetek - aktiva

Kapitál – pasiva

Nehmotný Hmotný Dlouhodobý Finanční

Vlastní

Zásoby Oběžný

Časové rozlišení

Pohledávky

Cizí

Prostředky na účtech Hotovost Náklady příštích období Příjmy příštích období

Časové rozlišení

Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření Rezervy Dlouhodobé a krátkodobé závazky Dlouhodobé a krátkodobé BÚ Krátkodobé výpomoci Výdaje příštích období Výnosy příštích období

Zdroj: GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava, Finanční analýza a plánování podniku, str. 36, vlastní úpravy

V rozvaze platí zákonitost, že aktiva jsou vždy rovna pasivům, protože ve výkazu se díváme na stejnou věc ze dvou pohledů. Majetek podniku se v bilanci uvádí v hodnotách tzv. „brutto“, „korekce“, „netto“. Ve výkazu je majetek a kapitál uváděn v položkách za minulé a sledované období, díky tomu můžeme porovnávat vývoj majetkové a kapitálové struktury společnosti v čase49.

46

VALACH, Josef, et al., Finanční řízení podniku, str. 72 SYNEK, Miloslav, et al., Podniková ekonomika, str. 117 48 SYNEK, Miloslav, et al., Podniková ekonomika, str. 117 49 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 70 47

27

3.2.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti podniku, které se podílely na tvorbě výsledku hospodaření. Hodnotové veličiny uváděné v peněžních jednotkách jsou v tomto účetním výkazu zaznamenávány v souhrnu od počátku období a uvádějí se za aktuální i minulé období. Vzhled výsledovky má svou povinnou strukturu. Sestavování výsledovky může být prováděno v druhovém resp. účelovém členění. Tedy dle nákladových druhů se jedná o členění druhové. Výsledovka slouží k posouzení schopnosti společnosti zhodnocovat vložený kapitál za stanovené období a toto je možné identifikovat prostřednictvím zaznamenaných výnosů a nákladů plynoucích z jednotlivých činností hospodaření podniku. Pokud chce firma provádět efektivní finanční řízení, je třeba výsledovku sestavovat minimálně měsíčně a to zhruba pět pracovních dnů po jeho skončení50.

3.2.3 Přehled o peněžních tocích (Výkaz cash flow) Doposud jsme hovořili o obligatorních účetních výkazech jako je rozvaha a výkaz zisku a ztráty, kdy rozvaha podává informace o počátečním a konečném zůstatku peněžních prostředků účetního období, ale už uživateli nesděluje příčiny, které tento stav ovlivnily. Druhým obligatorním účetním výkazem je výkaz zisku a ztráty, který zachycuje výnosy, náklady a výsledek hospodaření za určité časové období bez ohledu na skutečnost, zda v tom čase vznikají příjmy a výdaje. Z uvedených důvodů podniky sestavují výkaz cash flow, jehož účelem je zejména vyčíslení stavu peněžních prostředků na začátku a konci období, zachycení přírůstku a úbytku peněžních prostředků provozní, investiční a finanční činnosti podniku. Pro finanční řízení podniku je stěžejním přínosem výkazu cash flow především určení důvodů změn peněžních toků. Proto je vhodné tento přehled o peněžních tocích spolu s výsledovkou sestavovat jedenkrát měsíčně. Považuji za nutné zdůraznit, že tvorba výkazu cash flow, na rozdíl od výkazu zisku u ztráty, není stanovena žádným zákonným nařízením. Výkaz můžeme sestavovat buď přímou, nebo nepřímou metodou. Při využití přímé metody je nutné, aby podnik evidoval příjmy a výdaje. V případě užití nepřímé metody je třeba vycházet z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a jiných zdrojů. Nepovinný postup k sestavení cash flow je uveden v českém účetním standardu 023.

50

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 92

28

Rozhodnutí o způsobu a postupu sestavení výkazu o peněžních tocích je plně v kompetencích podniku51.

3.2.4 Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce tvoří povinnou součást účetní závěrky, vysvětluje a podrobněji doplňuje informace, které nalezneme v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Přispívá k vysvětlení skutečností, které jsou důležité pro vytvoření správného úsudku o finanční situaci a výsledcích hospodaření52. Příloha je sestavována dle § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb.53.

3.2.5 Výroční zpráva V § 21 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.54 jsou obsaženy povinné náležitosti výroční zprávy. Za povinné informace je považováno55: -

postavení a vývoj účetní jednotky nejméně za minulá dvě nejbližší předcházející účetní období,

-

o skutečnostech, které informují o předpokladech nebo situacích, které se udály až na začátku dalšího rozvahového dne,

-

o předpokládaném vývoji působení účetní jednotky,

-

o výdajích na provoz v oblasti vývoje a výzkumu,

-

o pořizování vlastních akcií,

-

účetní uzávěrka zpracovaná za účetní období a vyjádření auditora, účetní závěrka za nejbližší dvě předcházející účetní období,

-

o tom, zda má účetní jednotka organizační složku v zahraničí.

51

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 96 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 137 53 Česko. Zákon 563/1991 Sb. ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; §18. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s 2802-2809. Dostupný také z WWW: . 54 Česko. Zákon 563/1991 Sb. ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; §21. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s 2802-2809. Dostupný také z WWW: . 55 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava, Finanční analýza a plánování podniku, str. 50 52

29

3.3 Metody finanční analýzy 3.3.1 Horizontální a vertikální analýza Součástí finanční analýzy je tzv. horizontální a vertikální rozbor finančních výkazů. Prostřednictvím těchto dvou metod je možné vidět původní absolutní data z účetních výkazů v určitých souvislostech a relacích. Při použití horizontální analýzy se uživatel zaměřuje na vývoj sledované veličiny v čase, nejčastěji k nejbližšímu účetnímu období, např. období běžného roku ke stejnému období roku minulého. Pokud chceme vhodným prostředkem kvantifikovat změny mezi jednotlivými roky, můžeme využít postup porovnávání tzv. různých indexů nebo rozdílů (diferencí). V případě využití postupu dle indexů zjišťujeme, o kolik procent se jednotlivé položky např. v rozvaze změnily oproti minulému období. Případně můžeme i sledovat změnu jednotlivých položek jako rozdíl (diferenci) absolutních čísel. Při uplatnění vertikální analýzy se na položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké jiné veličině. V případě provádění vertikální analýzy rozvahy, je třeba jednoznačně volit hlavní sumu položek (celkovou) bilanční sumu. Jednotlivé položky v rozvaze pak při tomto vztahu odráží skutečnost, z kolika procent se podílejí na (celkové) bilanční sumě. Horizontální a vertikální analýzu lze aplikovat i na další účetní výkazy56.

3.3.2 Zlatá bilanční pravidla Zlaté bilanční pravidlo uvádí, že oběžný a dlouhodobý majetek trvale vázaný v podniku má být financován z dlouhodobých vlastních nebo cizích zdrojů. Jinak řečeno, je třeba zharmonizovat čas životnosti majetku a čas splatnosti zdrojů užitých na jeho pořízení. Na splátky je třeba, aby dlouhodobý majetek vytvářel zdroje v podobě tržeb a zisku. Zlaté pari pravidlo ve své konzervativní podobě uvádí, že dlouhodobý majetek by měl být financován výhradně vlastním kapitálem. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika uvádí, že vložený vlastní kapitál by měl být vyšší než cizí kapitál a jejich poměr by měl být minimálně 1:1. Zároveň je třeba přihlédnout k povaze podniku, zda je malý, velký, obchodní, průmyslový apod. Podíl vlastního kapitálu vložený do podnikání poukazuje na ochotu majitelů podílet se na podnikatelském riziku, a proto by vlastní kapitál měl být minimálně stejný jako kapitál cizí, který byl vložen do podnikání.

56

KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem, str. 11

30

Zlaté poměrové pravidlo uvádí, že tempo růstu investic by nemělo předstihovat tempo růstu tržeb, aby byla zachována dlouhodobá finanční rovnováha společnosti57.

3.3.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele tvoří jádro finanční analýzy. Soustava těchto poměrových ukazatelů podává uživateli komplexní přehled výkonnosti i finanční pozice podniku. Poměrové ukazatelé jsou uspořádány do pěti obecně akceptovaných skupin58: -

ukazatele výkonnosti (rentability),

-

ukazatele aktivity,

-

ukazatele likvidity,

-

ukazatele finanční stability.

3.3.3.1

Ukazatele rentability

Rentabilita celkových aktiv (ROA) ROA = EBIT (zisk před zdaněním a nákladovými úroky) / kapitál (aktiva) „Ukazatel informuje o výši efektu, který vytváří majetek podniku a který je následně rozdělen na čistý zisk, placený úrok a daň z příjmů. Ukazatel je vhodný pro porovnání výkonnosti podniků59.“ Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE = EAT (zisk po zdanění) / vlastní kapitál „Ukazatel měří míru zhodnocení kapitálu vloženého do podnikání majiteli. Hodnota tohoto ukazatele by měla být podstatně vyšší než míra výnosu bezrizikové investice na finančním trhu (státní dluhopisy, pokladniční poukázky nebo termínované a pojištěné vklady u bank)60.“

57

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 63 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 143 59 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 144 60 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 144 58

31

Rentabilita tržeb (ROS) ROS = čistý zisk / tržby „Ukazatel informuje, kolik CZK po zdanění (EAT) vyprodukuje 1 CZK tržeb. Vyjadřuje hodnotu ziskové marže, resp. účinnost řízení nákladů61.“

3.3.3.2

Ukazatele aktivity

Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku = tržby / dlouhodobý majetek netto „Ukazatel vyjadřuje schopnost a vůli managementu využívat dlouhodobého majetku ke generování tržeb. Udává hodnotu tržeb v CZK, které vyprodukuje 1 CZK dlouhodobého majetku za hodnocené období62.“ Doba obratu zásob a pohledávek Doba obratu zásob nebo pohledávek = hodnota zásob (pohledávek) / jednodenní tržby „Ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou jsou peněžní prostředky podniku vázány v zásobách nebo pohledávkách63.“ Doba splácení závazků Doba splácení závazků = hodnota závazků z obchodního styku / jednodenní tržby „Ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou poskytují dodavatelé podniku obchodní úvěr64.“

3.3.3.3

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům v dohodnuté výši a termínech. Celková (běžná) likvidita (CL) Celková likvidita = oběžný majetek / krátkodobé závazky „Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát více má podnik oběžného majetku než krátkodobých závazků65.“

61

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 144 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 145 63 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 145 64 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 145 65 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 147 62

32

Pohotová likvidita (PL) Pohotová likvidita = (krátkodobé pohledávky + peněžní prostředky) / krátkodobé závazky nebo Pohotová likvidita = (oběžný majetek – zásoby) / krátkodobé závazky „Význam pohotové likvidity pro finanční řízení vychází z redukce její vypočtené hodnoty způsobené odstraněním hodnoty zásob z čitatele zlomku. Maximalizace hodnoty ukazatele minimalizuj riziko platební neschopnosti66.“ Peněžní likvidita (PeL) Peněžní likvidita = peněžní prostředky / krátkodobé závazky „Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen uhradit okamžitě67.“

3.3.3.4

Ukazatele finanční stability

Ukazatele finanční stability měří výši zadluženosti podniku, schopnost splácet náklady na cizí kapitál a celkově signalizují zájem vlastníka podniku o zapojení peněžních prostředků do podnikání. Zadluženost podniku Zadluženost podniku = cizí kapitál (dluhy) / celkový kapitál „Zvyšující se podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu znamená růst zadluženosti a tedy i rizika dodavatelů cizího kapitálu (věřitelů) i akcionářů. Pomocí ukazatele lze posuzovat dodržování zlatého pravidla vyrovnání rizika68.“ Úrokové krytí Úrokové krytí = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / nákladové úroky „Ukazatel udává, kolikrát převyšuje hodnota vykázaného zisku před zdaněním a úroky nákladové úroky, neboli vyjadřuje schopnost podniku tvořit interní zdroje kapitálu na splácení úroků69.“ Poměr cizího a vlastního kapitálu Poměr cizího a vlastního kapitálu = cizí kapitál / vlastní kapitál „Ukazatel vyjadřuje ochotu majitelů podniku zapojit do podnikání vlastní kapitál, a tím snižovat finanční riziko70.“ 66

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 147 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 147 68 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 149 69 ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 149 67

33

4

Charakteristika vybraného podniku

4.1 Zaměření podniku Hlavním objektem pro zpracování mé bakalářské práce se stala firma Poprokan s.r.o. a přistoupím ke krátkému představení této společnosti. Obchodní jméno: Poprokan s. r. o. Sídlo centrály: Václava Majera 2669, 440 01 Louny Velkoobchodní provozovny: Plzeň, Svatava u Sokolova, Ústí nad Labem Maloobchodní prodejny: Cheb, Jablonec nad Nisou, Mariánské Lázně, Most, Písek, Plzeň, Plzeň – Slovany, Sušice, Sezimovo Ústí, Teplice, Trhové Sviny, Klášterec nad Ohří, Klatovy Předmět podnikání: -

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (mimo přílohy č. 1, 2 a 3 zákona č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání),

-

kopírovací práce.

Společnost

Poprokan

s.r.o.

je

velkoobchod

zaměřený

na

distribuci

školních

a kancelářských potřeb. Samotné jméno společnosti vzniklo zkrácením hesla POtřeby PRO KANceláře. Složení sortimentu zahrnuje veškeré vybavení kanceláří a školních aktovek od penálů, obyčejných a propisovacích tužek, vodových barev apod., přes kancelářské papíry do kopírovacích strojů, tiskáren, faxů, tiskopisy, až po dražší zboží, jako jsou např. tiskárny, kalkulačky apod. Mimo jiné je Poprokan s.r.o. prodejce obalových materiálů pro uzenáře, lahůdky, cukrárny apod.

4.2 Vznik a historie podniku Vznik firmy je zaznamenán dnem 1. 1. 1992 v Lounech zápisem do Obchodního rejstříku. Z právního hlediska byla firma, v této době s obchodním názvem POPROKAN, vedena jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění. Zprvu firma POPROKAN své podnikání zahájila v najatých prostorách o rozloze 60 m2 a financována byla z vlastních prostředků získaných z podnikání, z vlastních vkladů a úvěrem u Komerční banky v Lounech. 70

ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr, Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi, str. 149

34

Firma POPROKAN se ihned od počátku svého podnikání potýkala se třemi velkými konkurenty: Hoffer, Paur a pražská firma Fénix, které svým zákazníkům nabízeli podobný sortiment. Firma POPROKAN se však v tomto konkurenčním boji dokázala prosadit a zaujmout tak nemalé procento na trhu, což přispělo ke krachu jednoho konkurenčního podniku a později i k odkoupení ostatních dvou. V roce 1995 byla současná společnost Poprokan s.r.o. založena jako velkoobchod s papírem, školními a kancelářskými potřebami. Společnost byla založena na základě společenské smlouvy uzavřené mezi dvěma společníky a základní kapitál byl tvořen z předem stanovených vkladů obou společníků ve stejné výši a to 50.000 Kč. V roce 2006 se počet společníků navýšil na čtyři a základní jmění již do současnosti činí 1.400.000 Kč. Jedná se tedy o kapitálovou společnost, která je tvořena vklady společníků. Společnost s ručením omezeným ručí za své závazky celým svým majetkem a společníci pouze do výše jejich vkladů. Každý společník je členem valné hromady tedy členem nejvyššího orgánu, statutárním orgánem jsou jednatelé a podkladem pro rozdělení zisku je roční účetní závěrka, kterou schvaluje valná hromada. V místě nynějšího sídla v Lounech byla roku 1997 dokončena a slavnostně otevřena nová skladovací hala, jejíž rozloha činí 2000 m2. Prostřednictvím poboček působících v Ústí nad Labem, Plzni a Sokolově se Poprokan s.r.o. stal dodavatelem pro velkou část republiky s hlavním zaměřením na oblast severozápadních Čech, Prahu a Středočeský kraj. Díky velkým obchodním aktivitám podniku a jeho rozvoji došlo v roce 1998 ke spojení s dalšími konkurenčními velkoobchody v Plzni a v Lounech a od tohoto okamžiku zaujala společnost Poprokan s.r.o. přední příčku v oblasti velkoobchodu s papírem, školními a kancelářskými potřebami působícím na českém trhu. Nyní firma zásobuje maloobchodní prodejny a kanceláře.

35

5

Finanční analýza zvoleného podniku, rozbor struktury zdrojů jeho financování a návrhy na zlepšení finančního řízení

5.1 Finanční situace podniku Společnost Poprokan s.r.o. hospodařila v roce 2008 se ziskem 1.300.000 Kč. Při pohledu na účetní výkazy je alarmující, že v tomto roce byla společnost nucena vytvořit opravné položky na nedobytné pohledávky, které jsou starší více než 360 dní po splatnosti. Výše opravných položek se pohybovala od 20 % do 100 % hodnoty jednotlivých pohledávek a za tento rok byla vytvořena opravná položka v celkové výši 414.000 Kč. V roce 2009 byl zaznamenán zisk 1.734.000 Kč, v roce 2010 bylo dosaženo zisku ve výšce 1.745.000 Kč. V letech 2009 a 2010 již společnost tvořila opravné položky ve výši 100 % k nedobytným pohledávkám po splatnosti více než 360 dní. K ostatním pohledávkám do doby jejich splatnosti nižší jak 360 dní opravné položky byly tvořeny od 20 % do 100 % jejich hodnoty. Tedy hodnota opravné položky v roce 2009 činila 940.000 Kč, v roce 2010 opravné položky dosáhly částky 1.010.000 Kč. Jelikož se společnost potýká neustále s nezaplacenými pohledávkami a doposud nevyužívá žádný instrument, který by řešil tuto problematiku, budu se tímto tématem více zabývat v kapitole 5.3, ve které doporučím využití faktoringu a pojištění pohledávek. Graf č. 1 - Obrat společnosti Poprokan s.r.o.

Hodnoty v tis. Kč

Obrat společnosti Poprokan s.r.o. 224 000 222 000 220 000 218 000 216 000 214 000 212 000 210 000 208 000 206 000 204 000 202 000

221 939 218 738 209 923 2008

2009

Rok Zdroj: Výroční zprávy společnosti Poprokan s.r.o.

36

2010

5.1.1 Majetková struktura společnosti Složení majetkové struktury společnosti Poprokan s.r.o. je dáno oblastí, ve které podnik působí. Jedná se o odvětví poměrně náročné na výši oběžného majetku ve formě skladovaného zboží v halách a prodejních zařízeních. Následující tabulka zobrazuje vývoj celkových aktiv, oběžného a dlouhodobého majetku za sledované období 2008-2010. Graf č. 2 - Vývoj celkových aktiv, oběžného a dlouhodobého majetku

Hodnoty v tis. Kč

Vývoj celkových aktiv, oběžného a dlouhodobého majetku 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Aktiva celkem Oběžný majetek Dlouhodobý majetek

2008

2009

2010

Rok Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Na základě sledovaných výkazů je zřetelné, že celková aktiva i oběžný majetek mají klesající tendenci. V roce 2009 společnost vykazovala celková aktiva v netto hodnotě 77.129.000 Kč, z toho 49.532.000 Kč činil oběžný majetek. V následujícím roce 2010 dosahovala celková aktiva v netto hodnotě výše 71.692.000 Kč, z toho oběžný majetek činil 44.190.000 Kč. Toto výrazné snížení oběžného majetku bylo učiněno za účelem snížení finančních prostředků vázaných v zásobách. Proto je v současné době na skladech soustředěno optimální množství zboží, které udržuje plynulý chod velkoobchodních a maloobchodních jednotek.

37

Tabulka č. 3 - Podíl oběžného a dlouhodobého majetku na celkových aktivech Sledovaný rok

Název položky

2008

2009

2010

49 874 000

49 532 000

44 190 000

63,86%

64,22%

61,64%

Dlouhodobý majetek Podíl dlouhodobého maj. na celk. aktivech

27 736 000

26 605 000

26 549 000

36,14%

35,78%

38,36%

Aktiva celkem

78 094 000

77 129 000

71 692 000

Oběžný majetek Podíl oběžného maj. na celk. aktivech

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Pro doplnění konkrétních hodnot za sledované období i s doprovodným výpočtem podílů uvádím v tabulce č. 3, z níž je zřejmé, že podíly oběžného a dlouhodobého majetku jsou za sledované období téměř neměnné. Zároveň z hlediska celkového majetku společnosti můžeme pozorovat klesající hodnotu bilanční sumy aktiv.

5.1.2 Kapitálová struktura společnosti Kapitálovou strukturu tvoří vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva. Pomocí těchto položek je podnik schopen financovat svou činnost. V grafu č. 3 uvádím zobrazení kapitálové struktury společnosti Poprokan s.r.o. za sledované období 2008-2010. Z grafu č. 3 je jasně vidět, že činnost podniku je financována z převážné většiny cizími zdroji. Graf č. 3 - Kapitálová struktura podniku

Kapitálová struktura podniku Hodnoty v tis. Kč

100 000 80 000

Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje

60 000 40 000 20 000 0 2008

2009 Rok

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

38

2010

V tabulce č. 3 je zaznamenán vývoj finanční struktury společnosti Poprokan s.r.o., jež zobrazuje důležitou skutečnost, položka vlastního kapitálu po celé sledované období 2008-2010 absolutně roste, což při neměnné výši základního kapitálu znamená, že společnost je trvale zisková. Další podstatnou skutečností shledávám, že společnost ponechává vydělaný zisk vně podniku pro jeho další rozvoj, což je patrné ze stále rostoucího výsledku hospodaření minulých let. Tabulka č. 4 - Kapitálová struktura po zdanění (v tis. Kč) Název položky

Sledovaný rok 2008

2009

2010

Vlastní kapitál

9 055

9 789

11 534

Základní kapitál

1 400

1 400

1 400

140

140

140

VH minulých let

6 215

6 515

8 249

VH běžného účetního období

1 300

1 734

1 745

Cizí zdroje

69 039

67 340

60 158

Dlouhodobé závazky

4 044

4 774

5 087

Krátkodobé závazky

50 237

47 852

40 631

Bankovní úvěry a výpomoci

14 758

14 714

14 440

78 094

77 129

71 692

Rezervní fond a fondy ze zisku

Pasiva celkem

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Podíl v zastoupení vlastního kapitálu a cizích zdrojů není vyvážený, z tohoto důvodu nebylo splněno zlatého bilančního pravidla vyrovnávání rizika, které uvádí, že vložený vlastní kapitál by měl být vyšší než kapitál cizí a jejich poměr by měl být minimálně 1:1. V případě společnosti Poprokan s.r.o. ve sledovaném období 2008-2010 tvoří cizí zdroje více jak 83% hodnoty celkových pasiv – podrobněji uvádím v tabulce č. 4. Dále z hlediska dlouhodobé finanční rovnováhy by dle zlatého bilančního pravidla mělo platit, že dlouhodobý majetek je financován z dlouhodobých vlastních nebo cizích zdrojů, což ve sledovaném období 2008-2010 také nebylo splněno a dlouhodobý majetek je naopak financován krátkodobými cizími zdroji, které se například v roce 2008 podílely až z 64 % na bilanční sumě. Základní kapitál po dobu roků 2008-2010 činí 1.400.000 Kč.

39

Tabulka č. 5 - Vertikální a horizontální analýza kapitálové struktury Vertikální analýza

Název položky

Horizontální analýza

2008

2009

2010

07/08

08/09

09/10

Vlastní kapitál

11,6%

12,7%

16,1%

3,4%

8,1%

17,8%

Základní kapitál

1,8%

1,8%

2,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Rez. fondy a fondy ze zisku

0,2%

0,2%

0,2%

0,0%

0,0%

0,0%

VH minulých let VH běžného účet. Období Cizí zdroje

8,0%

8,4%

11,5%

22,4%

4,8%

26,6%

1,7%

2,2%

2,4%

- 39,2%

33,4%

0,6%

88,4%

87,3%

83,9%

10,1%

- 2,5% - 10,7%

Dlouhodobé závazky

5,2%

6,2%

7,1%

56,1%

18,1%

6,6%

Krátkodobé závazky

64,3%

62,0%

56,7%

11,0%

- 4,7%

- 15,1%

Bank. úvěry a výpomoci

18,9%

19,1%

20,1%

- 0,5%

- 0,3%

- 1,9%

9,3%

- 1,2%

- 7,0%

Pasiva celkem

100,0% 100,0% 100,0%

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

5.1.3 Interní zdroje financování Společnost Poprokan s.r.o. v každém roce sledovaného období 2008-2010 vykazovala zisk, vytvářela zákonný rezervní fond ve výši 140.000 Kč. Na základě rozhodnutí valné hromady společníků byla schválena roční účetní závěrka v letech 2007, 2008 a 2009. Jak bylo o dosaženém výsledku hospodaření (zisku) rozhodnuto, uvádím v Tabulce č. 5, z níž je patrné, že valná hromada za roky 2007 dosažený výsledek hospodaření směřovala z 53 % do fondu nerozděleného zisku a později až 100 % dosaženého hospodářského výsledku za rok 2009. Tabulka č. 6 - Rozdělení zisku na základě roční účetní závěrky v Kč (2008-2010) Dělení zisku

Rok 2008

2009

2010

Výplata společníkům

1 000 000,00

1 000 000,00

0,00

Nerozdělený zisk

1 138 240,76

299 697,47

1 734 453,85

Dosažený zisk celkem

2 138 240,76

1 299 697,47

1 734 453,85

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

40

Dalším zdrojem interního financování společnosti Poprokan s.r.o. jsou odpisy. Pro společnost představují náklad a zároveň nejsou peněžním výdajem. V tabulce č. 7 uvádím přehled výše odpisů za sledované období v letech 2008-2010. Tabulka č. 7 - Výše odpisů dlouhodobého hmotného majetku Rok

Odpis v tis. Kč Dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

2008

2009

2010

1 049

1 375

1 382

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

5.1.4 Externí zdroje financování Společnost Poprokan s.r.o. k financování své podnikatelské činnosti využívala v roce 2008 dva dlouhodobé úvěry a jeden úvěr krátkodobý. Všechny tyto bankovní úvěry jsou poskytnuty Českou spořitelnou a.s., která společnosti přináší výhodnou úrokovou sazbu a zároveň v případě potřeby možnost pozastavení splátek. Současně společnost Poprokan s.r.o. absolvuje každoroční analýzu ze strany bankovního ústavu, který např. v roce 2006 požadoval navýšení vlastního kapitálu na 1.400.000 Kč. Bankovní ústav klade určité podmínky např. hodnotu dosaženého zisku, rozdělení zisku mezi společníky v určité výši, požaduje optimalizaci poměrových ukazatelů apod. V roce 2009 byl společnosti poskytnut nový krátkodobý úvěr k financování pohledávek. Jelikož má společnost všechny bankovní úvěry a výpomoci vedeny u České spořitelny a.s., není třeba spekulovat o jejich sloučení. Přehled o hodnotách krátkodobých a dlouhodobých úvěrů uvádím v tabulce č. 7. K zajištění krátkodobých úvěrů slouží pohledávky z obchodního styku a k zajištění dlouhodobých úvěrů slouží nemovitosti v Sokolově a Lounech. Tabulka č. 8 - Hodnota dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů v Kč Bankovní úvěry

Rok 2008

2009

2010

Dlouhodobé

7 935 000

6 192 000

5 914 000

Krátkodobé

6 823 000

8 522 000

8 526 000

14 758 000

14 714 000

14 440 000

Celkem

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

41

Z hlediska externího financování je pro firmu výhodnější využívání krátkodobých zdrojů z důvodu, že dlouhodobé zdroje jsou přirozeně dražší. Zároveň je třeba brát na vědomí, že krátkodobé zdroje financování jsou rizikovější a společnost se tak může dostat do situace, kdy finanční prostředky nebudou k dispozici. Vzhledem k oboru podnikání firma Poprokan s.r.o. shledává nejvyváženější strukturu financování v současném složení a tuto strukturu si hodlá nadále udržovat. Dalším zdrojem externího financování společnosti Poprokan s.r.o. je finanční leasing k dopravním prostředkům a vysokozdvižnému vozíku. V tabulce č. 8 jsem vypracovala vývoj leasingových splátek. V roce 2008 společnost Poprokan s.r.o. prostřednictvím finančního leasingu financovala 6 vozidel a 1 vysokozdvižný vozík, v tomto roce byly leasingové splátky uhrazeny až z 60 %, došlo ke splacení jednoho osobního vozidla. Jelikož je pro zkoumanou firmu využívání finančního leasingu výhodné, v roce 2009 společnost zakoupila další 4 vozidla, dosavadní leasing byl splacený ze 41 %. V roce 2010 došlo k zakoupení 1 osobního vozidla a uhrazené splátky se pohybují okolo 61 %. Tabulka č. 9 - Vývoj leasingových splátek (v tis. Kč) Leasingové splátka

Rok 2008

2009

2010

Uhrazené

2 982

2 924

4 858

Zbývá uhradit

2 005

4 208

3 140

Celkem

4 987

7 132

7 998

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Společnost Poprokan s.r.o. k financování své podnikatelské činnosti nevyužívá faktoring, rizikový kapitál ani tiché společenství, nezískává žádnou státní ani nadnárodní podporu podnikání a zároveň nezískává kapitál emisemi cenných papírů.

42

5.2 Vyčíslení hodnot poměrových ukazatelů a návrhy na zlepšení nežádoucích hodnot V této kapitole provedu ekonomické zhodnocení společnosti Poprokan s.r.o. ve sledovaném období 2008-2010 za využití finanční analýzy dle jednotlivých ukazatelů. Podrobnější popis výpočtu jednotlivých ukazatelů a jejich vypovídající schopnost uvedu v teoretické části.

5.2.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti) patří k hodnocení úspěšnosti podniku, poukazuje na schopnost společnosti vytvářet z investovaného kapitálu zisk a nové zdroje. Ukazatelé ROA, ROE a ROS by měly dosahovat plánované hodnoty, měly by v čase růst, resp. neměly by v čase klesat. Tabulka č. 10 - Ukazatele rentability Ukazatele rentability v %

Rok 2008

2009

2010

5,59

5,63

5,69

14,36

17,71

15,13

0,60

0,79

0,84

ROA - rentabilita celkových aktiv ROE - rentabilita vlastního kapitálu ROS - rentabilita tržeb Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Hodnoty ukazatelů rentability (výnosnosti) dosahují kladných hodnot. Dle tabulky č. 9 bylo růstu dosaženo při ukazateli ROA a ROS po celé sledované období. V případě ukazatele ROE byl v roce 2010 zaznamenán nežádoucí parametr, tedy pokles. Rentabilita tržeb je sice nízká, ale dosahuje kladných rostoucích hodnot. Tento stav hodnot v tabulce č. 9 poukazuje na ziskovost společnosti.

5.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatel aktivity vyjadřuje schopnost, jak efektivně dokáže společnost hospodařit s aktivy. V tabulce č. 11 jsou uvedeny výpočty těchto ukazatelů.

43

Tabulka č. 11 - Ukazatele aktivity (doby obratu) Rok

Ukazatele aktivity (doby obratu)

2008

2009

2010

Obrat celkového majetku (aktiv)

2,77

2,83

2,89

Obrat dlouhodbého majetku

7,75

8,20

7,79

Doba obratu celkových zásob (dny)

65,55

68,20

62,13

Doba obratu (inkasa) celkových pohledávek (dny)

15,91

12,37

13,17

Doba splatnosti celkových závazků (dny)

90,43

86,79

79,56

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Při ukazatelích obratu celkových aktiv a obratu dlouhodobého majetku je žádoucí rostoucí parametr, který byl v případě společnosti Poprokan s.r.o. téměř dosažen. V roce 2010 totiž společnost vykazovala při obratu dlouhodobého majetku pokles, tento okamžik signalizuje nedostatečné využívání podnikového majetku a tak dochází ke snížení rentability. Při ukazatelích doby obratu celkových zásob a pohledávek je žádoucí hodnoty minimalizovat, což ve sledovaném období nebylo dosaženo jen u hodnoty doby obratu celkových aktiv v roce 2009 a současně nežádoucího parametru bylo dosaženo v roce 2010 u doby obratu celkových pohledávek. U ukazatele doby splácení závazků je třeba hodnoty maximalizovat, ve sledovaném období však hodnoty klesají. Současně musím konstatovat, že absolutní hodnoty vypočítaných ukazatelů doby obratu závazků jsou podstatně vyšší než doby obratu pohledávek, což je pro podnik pozitivní stav.

5.2.3 Ukazatele likvidity Likvidita znamená schopnost dostát svým závazkům. Likvidita zajišťuje finanční rovnováhu podniku. Tabulka č. 12 - Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity

Rok

Doporučené

2008

2009

2010

hodnoty

Celková (běžná) likvidita

0,99

1,04

1,09

1,5 - 2,5

Pohotová likvidita

0,21

0,17

0,21

0,8 - 1,4

Peněžní likvidita

0,02

0,01

0,02

0,2

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

44

Při prvním pohledu na tabulku č. 11, musím konstatovat, že společnost dopo doporučených optimálních hodnot nedosahuje ani při jednom ze sledovaných ukazatelů likvidity. Celková (běžná) likvidita má však rostoucí tendenci směrem k požadované hodnotě. Z hlediska celkové likvidity byla společnost zcela nelikvidní pouze v roce 2008, kdy poměr oběžného majetku a krátkodobých závazků dosahoval nižší hodnoty jak 1. Pohotová likvidita by byla v letech 2008 a 2010 rovna hodnotě 0,21, zároveň v roce 2009 mírně klesla na hodnotu 0,17.. Tento stav pohotové likvidity se zdánlivě nepřibližuje optimální hodnotě 0,8. Při ukazateli peněžní likvidity bylo dosaženo hodnoty 0,02, která vypovídá o schopno schopnosti společnosti, jakou část krátkodobých závazků může uhradit okamžitě. Této hodnoty opět nebylo dosaženo v optimální míře. Dle vyčíslení všech ukazatelů likvidity vyplývá, že společnost Poprokan s.r.o. není schopna uspokojit své věřitele zaplacením pohled pohledávek. Graf č. 4 - Ukazatele likvidity

Hodnoty ukazatele

Ukazatele likvidity 1,2 1 0,8

0,99

1,09

1,04

Celková (běžná) likvidita

0,6 0,4 0,2 0

Pohotová likvidita 0,21 0,02 2008

0,21

0,17

0,02

0,01 2009

Peněžní likvidita

2010

Rok Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

5.2.4 Ukazatele finanční stability Finanční stabilita společnosti (spolu s rentabilitou) je zkladním ukazatelem měřícím finanční zdraví společnosti. společnosti Ukazatele finanční stability měří výši zadluženosti podniku, poukazují na schopnost splácet náklady na cizí kapitál a celkově signalizují, v jaké míře jsou vlastníci podniku ochotni zapojit vlastní peněžní prostředky do podnikání.

45

Tabulka č. 13 - Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy (zadluženosti) Rok

Ukazatele finanční stability

2008

2009

2010

88,4

87,31

83,91

762,44

687,92

521,57

Úrokové krytí z EBIT

2,53

2,53

2,6

Úrokové krytí z EBITDA

3,14

3,34

3,48

Zadluženost (v %) Poměr cizího a vlastního kapitálu (v %)

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o. Pozn.: EBIT = zisk před úroky a zdaněním, EBITDA = EBIT + odpisy

Ukazatel zadluženosti má ve sledovaném období 2008-2010 klesající tendenci, což je pro společnost žádoucím parametrem. Při hodnotách zadluženosti nad 50 % je nutné počítat s finančním rizikem a to zejména v případě, že by v budoucnu došlo k poklesu tržeb. Hodnoty míry zadluženosti v případě společnosti Poprokan s.r.o. nestoupají, ale pohybují se v hodnotách vyšších nad 70 %, což je rizikový stav, při kterém dochází jak ke snížení důvěryhodnosti podniku, tak se díky tomuto stavu zvyšuje obtížnost získání případného dalšího kapitálu. Finanční zatížení podniku je jednak způsobeno úhradou úroků a také splácením dluhu ke stanovenému termínu. Při ukazateli poměru cizího a vlastního kapitálu hodnoty klesají, což je pro společnost opět žádoucí parametr. Dalším sledovaným ukazatelem je úrokové krytí, které vyjadřuje jak je společnost schopna splácet náklady cizího kapitálu z výsledku hospodaření. Obecně akceptovatelnou hodnotou ukazatele je číslo 3 a vyšší. Tato hodnota v případě společnosti Poprokan s.r.o. byla splněna jen u ukazatele úrokového krytí z EBITDA, nikoliv EBIT, ale současně je u obou ukazatelů zaznamenán růst, což je pro podnik žádoucím jevem. Ukazatele finanční stability poukazují, že společnost byla v roce 2008 zadlužena z 88,4 % a postupně tato míra zadluženosti klesla v roce 2010 a na 83,91 %. Hodnoty poukazující na schopnost splácet náklady na cizí kapitál se pohybují mírně pod žádoucí optimální hodnotou 3. Vlastní kapitál společnosti se po celé sledované období 2008-2010 nezměnil, zároveň poměr cizího a vlastního kapitálu se v roce 2009 snížil o 10 % a v následujícím roce 2010 se hodnota oproti roku 2009 snížila téměř o dalších 25 %.

46

5.3 Srovnání využití faktoringu či pojištění pohledávek 5.3.1 Stav neuhrazených pohledávek po termínu splatnosti Jak již bylo dříve konstatováno, společnost Poprokan s.r.o. se každým rokem potýká s problémem neuhrazených pohledávek. V tabulce níže uvádím vývoj těchto pohledávek po termínu splatnosti. Tabulka č. 14 - Přehled pohledávek z obchodního styku po termínu splatnosti Rok

Pohledávky v tis. Kč

2008

2009

2010

Po termínu splatnosti 1-30 dnů

3 838

1 598

1 390

Po termínu splatnosti 31-60 dnů

1 099

353

484

Po termínu splatnosti 61-90 dnů

46

183

169

Po termínu splatnosti 91-180 dnů

177

372

198

Po termínu splatnosti 180-360 dnů

0

464

42

Po termínu splatnosti nad 360 dnů

414

728

987

0

179

167

3 877

3 437

Předplacené platby leasingových splátek CELKEM

5 574

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Poprokan s.r.o.

Na první pohled je zřejmé, že celková suma neuhrazených pohledávek každým rokem klesá, ale i přesto je celková suma neuhrazených pohledávek relativně vysoká a společnost nemůže s těmito peněžními prostředky volně disponovat. Společnost Poprokan s.r.o. v roce 2008 vytvořila opravné položky na nedobytné pohledávky, které jsou po termínu splatnosti více než 360 dní. Výše opravných položek činila od 20 % do 100 % hodnoty jednotlivých pohledávek. Celková výše opravných položek v tomto roce 2008 činila 414.000 Kč. V následujícím roce 2009 tvořily opravné položky k nedobytným pohledávkám od 20 % do 100 % hodnoty jednotlivých pohledávek podle doby, která uplynula od jejich splatnosti. K pohledávkám po splatnosti více než 360 dní byly vytvořeny opravné položky v celkové výši 100 % hodnoty těchto pohledávek. Konečná suma opravných pohledávek v roce 2009 činila 940.000 Kč. V roce 2010 společnost procentuálně s vytvářením opravných položek postupovala shodně jako v roce 2010 a celková suma těchto opravných položek činila již 1.010.000 Kč.

47

5.3.2 Porovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek Společnost Poprokan s.r.o. se neustále potýká s problémem neuhrazených pohledávek a v následující praktické části mé bakalářské práce se zaměřím na využití Tuzemského faktoringu České spořitelny a pojištění pohledávek.

5.3.2.1

Analýza tuzemského bezregresního faktoringu

Pro výběr bankovního ústavu k využití faktoringu jsem se rozhodla z důvodu, že společnost Poprokan s.r.o. má své bankovní úvěry a výpomoci vedeny právě u České spořitelny. Tuzemský faktoring České spořitelny zabezpečuje: -

Okamžitou hotovost – podnik má k dispozici až 90 % hodnoty postoupených pohledávek zpravidla do 24 hodin po obdržení řádně postoupených pohledávek Faktoringu České spořitelny.

-

Ochranu před platební neschopností – v případě, že odběratelé společnosti Poprokan s.r.o. nebudou schopni uhradit pohledávky z titulu platební neschopnosti či nevůle, při využívání tuzemského bezregresního faktoringu uhradí Faktoring České spořitelny tuto pohledávku v dohodnuté výši.

-

Správu a inkaso pohledávek – komplexní správa pohledávek se zajištěním upomínání až po případné vymáhání.

-

eFaktoring – internetové řešení poskytuje společnosti Poprokan s.r.o. on-line přístup k přehledům sald pohledávek, statistikám a dalším datům faktoringové spolupráce.

-

Flexibilní financování – dostupnost finančních zdrojů je přímo úměrná prodeji, tzn. při zvyšováním prodeje roste i objem peněz, které bude mít společnost k dispozici.

-

Podpora prodeje – společnost Poprokan s.r.o. má možnost prodávat na otevřený dodavatelský úvěr a přesto finanční prostředky inkasovat okamžitě.

-

Konkurenceschopnost – společnost Poprokan s.r.o. může nabízet srovnatelné nebo lepší platební podmínky (odložená splatnost při hladké platbě) než konkurence.

-

Žádné dodatečné záruky – k získání faktoringového financování nejsou nutné žádné dodatečné záruky.

-

Nižší finanční náklady – financování má charakter kontokorentního úvěru s přidanou hodnotou ve formě komplexního balíku služeb.

48

-

Nenavyšování úvěrové angažovanosti – čerpání finančních zdrojů prostřednictvím faktoringu nenavyšuje společnosti Poprokan s.r.o. cizí zdroje.

Číselné vyjádření výpočtu Tuzemského faktoringu České spořitelny vychází z konkrétní nabídky tohoto bankovního ústavu s následujícími hodnotami. Podmínky plynoucí z faktoringové smlouvy Minimální limit postoupených pohledávek: 1.500.000 Kč Fakturovaná částka: 900.000 Kč Doba splatnosti: 60 dní Faktoringový poplatek: 0,7 % z nominální hodnoty pohledávky Úrok z profinancování: 1M PRIBOR + 2,0 % p.a. (2,0 % + 2,0 % p.a. = 4,0 % p.a.) Výše zálohové platby: 80 % z nominální hodnoty pohledávky Postup při financování 1. den – Dodavatel vystaví fakturu a kopii s dodacím listem zašle faktoringové společnosti. 2. den – Faktoringová společnost poskytne dodavateli zálohu: 900.000 Kč x 80 % = 720.000 Kč. 61. den – Odběratel zaplatí ve prospěch faktoringové společnosti 900.000 Kč. Faktoringová společnost doplatí klientovi 180.000 Kč, propočte faktoringový poplatek: 900.000 Kč x 0,7% = 6.300 Kč, a úrok z profinancování: 720.000 Kč x 60/365 x 4,0 % = 4.734 Kč. Faktoringová společnost fakturuje klientovi (společnosti Poprokan s.r.o.) náklady z faktoringu 11.034 Kč (6.300 Kč + 4.734 Kč). Tedy celkový náklad kompletní faktoringové služby představuje 1,2 % nominální hodnoty pohledávky.

49

5.3.2.2

Analýza pojištění pohledávek

V dalším kroku mého průzkumu jsem se zaměřila na pojištění pohledávek a oslovila jsem několik

firem

působících

na

trhu.

Pouze

společnost

INSIA

(INSURANCE

INTELLIGENCE & ASSISTANCE) mi byla ochotna poskytnout alespoň orientační pojistné sazby a tyto informace jsou následující. Obrázek č. 2 - Časová osa řešení pojistné události

Zdroj: Informace poskytnuty společností INSIA, a.s.

Vysvětlení časové osy 1. Dodávka: den odeslání nebo dodávky zboží zákazníkovi. 2. Splatnost: den původní splatnosti nejstarší vystavené faktury. 3. Délka lhůty pro oznámení dlužné pohledávky: 2-3 měsíce po splatnosti. 4. Povinnost ohlásit pohledávku a předat k vymáhání: nejpozději 2-3 měsíce po překročení sjednané splatnosti nejstarší nezaplacené faktury. 5. Karenční lhůta: lhůta sloužící k vymáhání dlužné pohledávky, s počátkem od data splatnosti nebo od data nahlášení dlužné pohledávky. 6. Vymáhání: po nahlášení dlužné pohledávky vymáhá pojištěný ve spolupráci s pojišťovnou nebo pojistitel, popřípadě dohodnutá inkasní agentura (náklady na mimosoudní vymáhání obvykle z velké části či dokonce do 100 % hradí pojistitel). 7. Vznik pojistné události: jako okamžik vzniku pojistné události platí den, v němž uplyne karenční lhůta. 50

8. Pojistné plnění: plnění je splatné obvykle do 30 dnů od uplynutí karenční lhůty, popřípadě do 30 dnů od vzniku platební neschopnosti. Konkrétní výši pojistné sazby ovlivňuje celá řada faktorů: -

zvolený rozsah pojištění,

-

předpokládaná výše pojistitelného obratu společnosti,

-

země pojištění,

-

rozložení rizika,

-

obchodní ztráty v minulých letech,

-

obor podnikání a další podmínky.

V tabulce č. 15 uvádím orientační rozsahy výše pojistných sazeb (odhad vychází ze zkušeností společnosti INSIA) dle jednotlivých teritorií. Tabulka č. 15 - Orientační rozsahy výše pojistných sazeb dle teritoria Teritoria

Pojistná sazba

Česká republika

0,10 % - 1,50 %

Vyspělé země - Rakousko, SRN, Francie, USA apod.

0,10 % - 1,50 %

Maďarsko, Polsko, Slovensko, Litva apod.

0,20 % - 1,50 %

Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko

0,30 % - 1,50 %

Riziková teritoria - Rusko, Ukrajina, Afrika apod.

individuálně

Zdroj: Informace poskytnuty společností INSIA, a.s.

Pokud budu vycházet z předpokladu, že výše pojistného se v České republice pohybuje od 0,10 % do 1,50 % a pro můj výzkum zvolím průměrnou hodnotu, kterou považuji 0,80 %. V případě pojištění pohledávky na částku 900.000 Kč bude výše pojistného činit 7.200 Kč. Tedy celkový náklad kompletní služby pojištění pohledávek představuje 0,8 % nominální hodnoty pohledávky.

5.3.3 Srovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek Číselné porovnání dvou finančních instrumentů, kterými je faktoring a pojištění pohledávek, je založeno na vzájemně odlišných podmínkách a toto porovnání není jednoduché. Zároveň jsem se při průzkumu setkala s neochotou institucí poskytnout mi podrobnější data k určení sazby pojištění pohledávky konkrétního odběratele. Z tohoto 51

důvodu je výpočet pojistného pouze orientační a jsem si vědoma, že výsledné srovnání není zcela přesné. V každém případě jsem níže vypracovala přehled porovnání vlastností bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek. Tabulka č. 16 - Srovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek Bezregresní faktoring Méně podkladů, flexibilní. Peněžní prostředky máme z 80 % okamžitě na bankovním účtu po vydání faktury. Spoluúčast - ne.

Pojištění pohledávek Více podkladů k žádosti, vyřízení trvá déle. Peněžní prostředky nemáme do konce karenční lhůty, která může trvat až 6 měsíců. Spoluúčast - ano, obvykle 15 % - 20 %.

Franšíza - ne. Franšíza - ano, 20 - 50 tis. Kč. Rámec financí na základě limitů na jednotlivé Neomezený rámec financí, který může odběratele. být pojištěn. Riziko vyvedeno na portfolio odběratelů. Jasná struktura nákladů – faktoringový poplatek Výpočet pojistného na základě a úrok z profinancování. Platba provedená po pojistných sazeb před vznikem uhrazení faktury odběratelem ve prospěch problému neuhrazených pohledávek. faktoringové společnosti. Méně bonitní klient s bonitními odběrateli bývá obvykle schválen. Zdroj: Vlastní zpracování

Na základě výpočtů bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek je na prvním pohled zřejmé, že pojištění pohledávek je z hlediska nákladového zatížení pro podnik příznivější. Nadále je však třeba brát na zřetel, že tento výpočet není směrodatný, jelikož bylo při výpočtu využito průměrné hodnoty sazby pojištění pohledávek. Na základě srovnání vlastností dvou finančních instrumentů musím konstatovat jasnou převahu kladných vlastností při využití faktoringu. Za podstatnou skutečnost považuji, že při využití faktoringu může společnost Poprokan s.r.o. okamžitě disponovat s finančními prostředky ve výši 80 % bezprostředně po vydání faktury. Současně ve prospěch faktoringu mluví nulová spoluúčast a franšíza. Ze zmíněných důvodů bych doporučila společnosti Poprokan s.r.o. využívání právě bezregresního faktoringu a prostřednictvím tohoto instrumentu má firma možnost řídit své pohledávky.

52

Závěry a doporučení V teoretické části mé bakalářské práce jsem definovala pojmy malého a středního podnikání a vymezila jsem úlohy finančního řízení takovýchto podniků. V další části jsem se zaměřila na pojetí, druhy a ochranu proti rizikům, která jsou nedílnou součástí každé podnikatelské činnosti. Je třeba brát na vědomí, že riziko není možné úplně odstranit, nýbrž každý podnik má možnost rizika řídit. Následující kapitolu mé práce jsem zaměřila na strukturu zdrojů financování, v níž jsem popsala interní a externí zdroje financování malých a středních podniků. V další kapitole jsem uvedla podstatu a zdroje finanční analýzy. Popsala jsem příslušnou metodiku sloužící k vypracování finanční analýzy, v níž jsem se zaměřila především na horizontální a vertikální analýzu, zlatá bilanční pravidla a analýzu poměrových ukazatelů. Cílem teoretické části bylo poskytnout přehlednou strukturu interních a externích zdrojů financování malých a středních podniků s využitím odborné literatury. V praktické části jsem uvedla charakteristiku vybraného podniku Poprokan s.r.o., který je velkoobchodem zaměřeným především na distribuci papírů, školních a kancelářských potřeb. Popsala jsem finanční situaci ve sledovaném období 2008-2010, kde jsem zaznamenala rostoucí trend dosaženého zisku a zároveň jsem z přílohy účetních výkazů registrovala vzrůstající problém neuhrazených pohledávek, na které byla společnost nucena každoročně vytvářet opravné položky. V dalším kroku jsem analyzovala majetkovou strukturu, která poukazuje na výrazný pokles oběžných aktiv v roce 2010, jež byl zapříčiněn snahou udržet optimální množství zboží na skladech, a současně v tomto roce došlo k výraznému poklesu bilanční sumy. Přehled o kapitálové struktuře jsem zpracovala pomocí vertikální a horizontální analýzy, prostřednictvím níž bylo zjištěno, že položka vlastního kapitálu po celé sledované období absolutně roste, což při neměnné výši základního kapitálu znamená, že společnost je trvale zisková. Dále jsem zjistila, že podíl v zastoupení vlastního kapitálu a cizích zdrojů není vyvážený a zaznamenala jsem skutečnost, že dlouhodobý majetek je financován krátkodobými cizími zdroji, což poukazuje na nesplněnou dlouhodobou finanční rovnováhu. V další části jsem se zaměřila na využití interních a externích zdrojů financování. Společnost Poprokan s.r.o. ve sledovaném období 2008-2010 vykazovala zisk, který jako interní zdroj financování ponechávala uvnitř firmy k dalšímu zhodnocování. Dalším 53

využívaným interním zdrojem byly odpisy. Výrazným externím zdrojem financování byly pro společnost Poprokan s.r.o. dlouhodobé a krátkodobé úvěry poskytnuté Českou spořitelnou a.s., která společnosti nabízí výhodné smluvní podmínky. Dalším zdrojem externího financování je finanční leasing k dopravním prostředkům a vysokozdvižného vozíku, jehož využívání ve sledovaném období rostlo. V další kapitole mé bakalářské práce jsem provedla finanční analýzu společnosti pomocí poměrových ukazatelů. Tyto ukazatele podávají přehled o rentabilitě, aktivitě, likviditě a finanční stabilitě společnosti Poprokan s.r.o. Ukazatele rentability po celé sledované období 2008-2010 dosahovaly kladných hodnot a převážně měly rostoucí tendenci, což je pro podnik pozitivní vývoj. Ukazatele aktivity nás všeobecně informují o efektivitě podniku hospodaření se svými aktivy. Ve sledovaném období 2008-2010 dochází k poklesu doby obratu zásob, což poukazuje na snahu společnosti optimalizovat množství zásob na skladě. Současně došlo i ke snížení doby obratu celkových pohledávek, což je pro podnik také pozitivní vývoj. Ukazatele likvidity nedosahují doporučených hodnot ani v jednom roce sledovaného období. Ukazatelé finanční stability poukazují na skutečnost, že zadluženost společnosti postupně klesá a sledované hodnoty se přibližují k žádoucím parametrům. Na základě provedené analýzy poměrových ukazatelů jsem došla k návrhům, aby společnost Poprokan s.r.o. důsledně sledovala zásoby a to za účelem snížení nízkoobrátkové zásoby, dále aby společnost omezila dalších investic až do doby splacení čerpaných úvěrů, dále aby společnost rozšířila maloobchodní prodej, který umožňuje vyšší obchodní přirážku, a v poslední řadě ještě doporučuji zaměřit se na skladbu nákladů, např. efektivnější logistické cesty, produktivita práce apod. V závěru praktické části mé bakalářské práce jsem srovnávala využití faktoringu a pojištění pohledávek, za účelem řízení rizika s neuhrazenými pohledávkami. Jak již bylo dříve konstatováno, společnost Poprokan s.r.o. se tímto problémem při své podnikatelské činnosti potýká každoročně a nedobytné pohledávky nedosahují žádných nízkých částek. Průzkum využití faktoringu jsem prováděla ve spolupráci s Českou spořitelnou a.s.. Dle konkrétní nabídky jsem provedla výpočet, který vypovídá, že celkový náklad kompletní faktoringové služby představuje 1,2 % nominální hodnoty pohledávky. Při průzkumu pojištění pohledávek mi bohužel byla odpověď věnována jen od společnosti INSIA, která mi poskytla pouze hranice pojistné sazby dle jednotlivých teritorií. Konkrétní hranici sazby platnou pro Českou republiku jsem zprůměrovala a výsledek vypovídá o skutečnosti, že 54

celkový náklad kompletní služby pojištění pohledávek představuje 0,8 % nominální hodnoty pohledávky. Jsem si vědoma, že tyto výpočty pro rozhodnutí společnosti Poprokan s.r.o. mezi bezregresním faktoringem a pojištěním pohledávek dle uvedeného výpočtu nemohou být rozhodujícím kritériem, proto jsem vypracovala přehled výhod a nevýhod obou nástrojů financování podniku. Dle charakteristiky obou instrumentů finančního řízení se z mého pohledu přikláním pro volbu varianty využití bezregresního faktoringu. Jak vyplývá z výše uvedeného, hlavní cíl bakalářské práce byl splněn. Mé návrhy byly vedením společnosti Poprokan s.r.o. kladně přijaty a současně mi bylo sděleno, že o případných změnách budou do budoucna uvažovat.

55

Seznam použité literatury Bibliografie 1) BLAHA SID, Zdenek; JINDŘICHOVSKÁ, Irena; Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha : Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261145-3. 2) GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2009. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. 3) KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. 4) KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. 5) KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. 6) KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 15. aktualizované vydání. Praha : Polygon, s.r.o., 2005. 444 s. ISBN 80-7273-118-1. 7) NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ, Pavel. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 208 s. ISBN 97880-247-3158-2. 8) REŽŇÁKOVÁ, Mária, et al. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3441-5. 9) SYNEK, Miloslav, et al. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.

56

10) ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr. Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8. 11) VALACH, Josef, et al. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha : Ekpress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. 12) VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a rozšíření vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 13) VEBER, Jaromír, et al. Management – základy, prosperita, globalizace. 1. vydání. Praha : Management Press, 2002. 700 s. ISBN 80-7261-029-5.

Zákony: 1) Česko. Zákon č. 190/2004 Sb., ze dne 1. dubna 2004 o dluhopisech. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 63, s. 2888-2901. Dostupný také z WWW: . 2) Česko. Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474-2565. Dostupný také z WWW: 3) Česko. Zákon 563/1991 Sb. ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s 2802-2809. Dostupný také z WWW: . 4) Česko. Zákon č. 593/1992 Sb., ze dne 20. listopadu 1992 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 1, s. 11-12. Dostupný také z WWW: .

57

1) Evropská unie. Nařízení komise evropských společenství č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008. In Úřední věstník Evropské unie. 2008, svazek 53. Dostupný také z WWW:

Internetové zdroje: 1) Společnost Poprokan, s.r.o. Dostupné z WWW: <www.poprokan.cz> 2) Společnost Insia, a.s. – INSURANCE INTELLIGENCE & ASSISTANCE. Dostupné z WWW: <www.insia.cz>

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Charakteristika malého a středního podniku.......................................... 10 Tabulka č. 2 - Základní struktura majetku a zdrojů jeho financování ......................... 27 Tabulka č. 3 - Podíl oběžného a dlouhodobého majetku na celkových aktivech .......... 38 Tabulka č. 4 - Kapitálová struktura po zdanění (v tis. Kč) ............................................ 39 Tabulka č. 5 - Vertikální a horizontální analýza kapitálové struktury ......................... 40 Tabulka č. 6 - Rozdělení zisku na základě roční účetní závěrky v Kč (2008-2010) ...... 40 Tabulka č. 7 - Výše odpisů dlouhodobého hmotného majetku....................................... 41 Tabulka č. 8 - Hodnota dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů v Kč......... 41 Tabulka č. 9 - Vývoj leasingových splátek (v tis. Kč) ...................................................... 42 Tabulka č. 10 - Ukazatele rentability ................................................................................ 43 Tabulka č. 11 - Ukazatele aktivity (doby obratu) ............................................................ 44 Tabulka č. 12 - Ukazatele likvidity.................................................................................... 44 Tabulka č. 13 - Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy (zadluženosti) ................... 46 Tabulka č. 14 - Přehled pohledávek z obchodního styku po termínu splatnosti .......... 47 Tabulka č. 15 - Orientační rozsahy výše pojistných sazeb dle teritoria ........................ 51 Tabulka č. 16 - Srovnání bezregresního faktoringu a pojištění pohledávek ................. 52

Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Průběh bezregresní formy faktoringu ..................................................... 23 Obrázek č. 2 - Časová osa řešení pojistné události .......................................................... 50

Seznam grafů Graf č. 1 - Obrat společnosti Poprokan s.r.o. .................................................................. 36 Graf č. 2 - Vývoj celkových aktiv, oběžného a dlouhodobého majetku ........................ 37 Graf č. 3 - Kapitálová struktura podniku ........................................................................ 38 Graf č. 4 - Ukazatele likvidity............................................................................................ 45

59