FINANCE Kam s penûzi Ekonomická diplomacie ENERGETIKA Evropské fondy r m a

Cover final EZ310 hrbet 3mm:NEW

9/16/10

6:37 PM

Stránka 1

EUROZPRAVODAJ

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

IX. ROâNÍK â. 3/2010 Cena: 39 Kã / 1,68 €

FINANCE

Kam s penûzi Pfiední odborníci radí, do jak˘ch komodit nejlépe investovat

Ekonomická diplomacie Zamûstnavatelé poÏadují vût‰í podporu exportu

Evropské fondy Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

Prostfiedky na pozvoln˘ útlum tûÏby uhlí PROGNÓZA

Slunce jako nepfiítel Zemû âeká nás za dva roky nejvût‰í katastrofa v dûjinách?

Makroekonomický stratég ČSOB TOMÁ· SEDLÁâEK:

„UÏ takhle se u nás máme dobfie.“ IX. ROâNÍK â. 3/2010

Jsme ochotni všechno obětovat růstu, včetně zadlužení. Tahle celoevropská mantra maximalizace růstu by se měla změnit na minimalizaci dluhu.

ENERGETIKA

Jádro

Návrat ruského paliva na tuzemský elektrárenský trh

Zku‰enosti Ty nejčastější důvody, které znepříjemňují českým firmám obchodování s energiemi v zahraničí

V˘hledy Proč se ČEZ rozhodl investovat do projektů fotovoltaických elektráren

www.eurozpravodaj.com

02 zat EZ310:NEW

9/16/10

12:22 AM

Stránka 2

03-05 rozhovor sedlacek EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:18 PM

Stránka 3

ROZHOVOR MùSÍCE

EKONOMIKA

P

remiér Petr Neãas si – podobnû jako jeho stranick˘ pfiedchÛdce – pfiizval k ruce experty, ktefií mu budou radit v ekonomick˘ch otázkách. Národní ekonomická rada vlády (NERV) je poradním orgánem, kter˘ má pomoci vládû nalézt nejvhodnûj‰í podobu reforem a ekonomick˘ch opatfiení. NERV radil ãeské vládû od ledna 2009, kdy âeská republika zaãala pociÈovat první dopady ekonomické recese. Od záfií 2009 byla jeho ãinnost pozastavena, v srpnu 2010 Neãas její ãinnost obnovil. Jak zastavit zadluÏování státu? Kde ‰krtat ve státním rozpoãtu? Jak provést systémové zmûny? Jak to v‰e vysvûtlit obãanÛm? Na to v‰e by mûl spolu s novou vládou hledat odpovûdi v pofiadí jiÏ druh˘ sbor poradcÛ znám˘ pod zkratkou NERV. „Chceme se u závaÏn˘ch zmûn vyhnout chybám a projektovat je tak, aby byly úãinné a zároveÀ pro vefiejnost stravitelné. Souãasnû se tato vláda, vãetnû jejího pfiedsedy, nechce tváfiit, Ïe snûdla v‰echnu moudrost a Ïe nepotfiebuje sly‰et rady od expertÛ,“ fiekl premiér Petr Neãas pfii pfiedstavování nového NERVu. Místo hledání protikrizov˘ch opatfiení se tak NeãasÛv NERV soustfiedí zejména na opatfiení pro nastartování ekonomiky a zavedení systémov˘ch zmûn. Od pfiedchozího NERVu se jeho následovník bude li‰it i frekvencí setkávání. Zasedání v‰ech ãlenÛ NERVu v jeho nej‰ir‰ím sloÏení bude probíhat minimálnû jednou za mûsíc a do jeho ãinnosti se zapojí i ekonomiãtí ministfii vlády. Na podrobnosti a zákulisí jsme se zeptali Tomá‰e Sedláãka.

JAK NEJLÉPE STABILIZOVAT

VEŘEJNÉ FINANCE? „Musíme provést audity státní správy, roz‰ífiit rozpoãtov˘ rámec, vázat rozpoãtov˘ deficit na rÛst HDP a zamezit korupci,“ fiíká ãlen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomá‰ Sedláãek, v souãasnosti makroekonomick˘ stratég âSOB. Jaký je rozdíl mezi NERVem Topolánkovy vlády a NERVem vlády Nečasovy? „TopolánkÛv“ NERV byla za prvé novinka, za druhé byl urãen na velmi rychlou práci. Byl zamûfien na protikrizová opatfiení, která mûla zmûkãit dopady hospodáfiské krize. Také vznikal v dobû ãeského pfiedsednictví EU. âili toto jsou specifika, která se nebudou v dohledné dobû opakovat. NERVu vlády premiéra Neãase jde spí‰e o reformy a konsolidaci vefiejn˘ch financí. Hlavní rozdíl je tedy do jisté míry takov˘, Ïe zatímco

tehdy bylo potfieba zachraÀovat ekonomiku ze zdrojÛ státu, dnes je to opaãnû: Ekonomika funguje dobfie, a jestli nûkde hrozí krize, tak je to na úrovni státu. âili ekonomika musí zachraÀovat stát, ona „krevní transfúze“ jde jin˘m smûrem. Je pravda, že členové NERVu vykonávají svou poradenskou činnost ve volném čase? Je to tak, vÏdycky to byla neplacená funkce. Já za to dostal jen jednou pomeranã od jedné star‰í dámy ve vlaku, a pak Ïárovku,

která nám pfii‰la na Úfiad vlády v rámci úsporn˘ch opatfiení. Tedy v‰ichni z nás to dûlají dobrovolnû, ve volném ãase a vût‰ina na‰ich zamûstnavatelÛ má pro to pochopení. Souãasn˘ NERV je nároãnûj‰í neÏ minul˘ v tom smyslu, Ïe zábûr je dlouhodobûj‰í, máme mnohem víc práce. Zaobíráme se detaily a snaÏíme se koneãnû udûlat reformy, o kter˘ch se v âR mluví minimálnû od roku 1999, od Dfievíãské v˘zvy. Zhruba víme, co máme dûlat, ale nikdy se to pofiádnû neudûlalo. EUROZPRAVODAJ 3


9/16/10

11:18 PM

Stránka 4

ROZHOVOR MùSÍCE

EKONOMIKA Reforma veřejných financí je skutečně téma, které se u nás probírá mnoho let. Myslíte, že teď máte skutečně nakročeno k nějakým změnám? Konstelace je vhodná, v‰ichni do toho uÏ dlouho investujeme svÛj ãas a atmosféra v NERVu je skuteãnû taková, Ïe si fiíkáme, Ïe teì se to uÏ podafiit musí... A jestli se to nepovede teì, tak nás to asi pfiestane bavit. Jediné, ãeho se bojíme, je, Ïe se politici mezi sebou rozhádají v rámci koalice. Ale jsem optimista: Máme nejsilnûj‰í mandát od roku 1993, souãasná koalice vyhrála volby na základû slíben˘ch reforem. Takhle bychom mohli interpretovat ale i výsledek voleb v roce 2006. To ale vznikla slabá vláda, které pÛl roku trvalo, neÏ se zformovala. Od toho roku se to u nás vlastnû hroznû plácalo: PÛl roku jsme byli nejvût‰í nevládní organizace na svûtû, potom pfii‰lo pfiedsednictví EU, následnû pád vlády, odloÏení parlamentních voleb Ústavním soudem... Zrovna ten ne‰Èastn˘ pád vlády uprostfied pfiedsednictví budeme asi tûÏko nûkomu vysvûtlovat. Cui bono? Kdo na tom vyhrál? TakÏe z tûch období, která probûhla, mi opravdu pfiijde, Ïe teì je ta energie nûco mûnit

– na tom jsme se shodli. To je politikum, které náleÏí nûkomu jinému. My chceme nabídnout rámec, to znamená filozofii reformy. Nebudeme nikomu fiíkat, kde má ‰krtat. My fiíkáme: Mûly by se udûlat audity státní správy. Rozpoãtové rámce by se mûly roz‰ífiit ze ãtyfi let na pût let. Momentálnû jsme v prokletí politického cyklu: Na zaãátku volebního období se ‰etfií, na konci se utrácí. Ve chvíli, kdy si na pût let dopfiedu zváÏíme v˘dajov˘ rámec, to znamená – vláda aÈ je jakákoliv, tak pût let nesmí utratit víc neÏ jistou nominální ãástku – tak se tím pfiekroãí prokletí onoho bludného ãtyfiletého kamene. Dal‰í praktické opatfiení je dynamické fiskální pravidlo – vázat deficit na úroveÀ rÛstu HDP. Ve chvíli, kdy roste HDP, by se mûly dûlat pfiebytky vefiejn˘ch rozpoãtÛ, aby suma rÛstu a deficitu byla konstantní. Pak tam máme asi tfii stránky na omezení korupce a posilování transparentnosti ve vefiejné správû. Korupce je velmi ožehavé téma. Jak ji konkrétně chcete alespoň částečně eliminovat? Vezmûme si napfiíklad Jana Farského, starostu Semil, kter˘ se teì stal poslancem a pfiedsedou rozpoãtového v˘boru. KdyÏ byl

„Odpovědnost politika je jiná než odpovědnost expertů: politik má umět rozhodovat, což experti často neumí. Vlastní jim je spíše schopnost vypracovat různá řešení a domyslet jejich dopady.“

nejkoncentrovanûj‰í. PokusÛ a omylÛ bylo uÏ hodnû. Nyní jsme se rozhodli, Ïe nebudeme sepisovat Ïádné anal˘zy, ale rozebereme si postupnû v‰echna opatfiení, po kter˘ch pÛjdeme a budeme se je snaÏit dotáhnout. Když budeme hovořit konkrétně – v jaké oblasti by se v rámci úspor mělo nejvíc škrtat? My právû rozhodnû nechceme „dûlat ‰krty“ 4 EUROZPRAVODAJ

starostou, nechal zvefiejnit ve‰keré v˘daje vefiejn˘ch penûz. ProtoÏe to nejsou peníze jeho ani úfiedníkÛ, ale daÀov˘ch poplatníkÛ. Ti mají právo vûdût, co se s jejich penûzi dûje. âili dal na internet ve‰keré smlouvy od padesáti tisíc korun nahoru, ve‰kerá v˘bûrová fiízení, v‰echny nabídky. Tím odpadlo hlídání a kontrola, protoÏe v takovém stavu se konkurenti hlídají navzájem. Neexistuje lep‰í a kvalitnûj‰í zpÛsob hlídání, neÏ je tento. To je vûc,

kterou bychom chtûli roz‰ífiit na v‰echny municipality. Opatfiení je mnoho, za mûsíc fungování je tûch oblastí opravdu hodnû, vãetnû hlídání pfiedraÏování vûcí, aby ve vefiejn˘ch tendrech byl vÏdy nezávisl˘ ãlovûk, nebo tfieba moÏnost odvolat celé v˘bûrové fiízení v momentû, kdy se jen objeví podezfiení z korupce, a tak dále. Hodně se mluví o tom, že reformy by měly „bolet“... U nás uÏ dlouhou dobu vládne mantra, Ïe politik je tu od toho, aby nûco lidem dával nebo nûjak˘m zpÛsobem vylep‰oval jejich Ïivotní situaci. Úplnû se zapomnûlo na to, Ïe politika je jen „administrace bolesti“. Ministr, z latinského ministrare, znamená „sluÏebník“. UÏ takhle se u nás máme dobfie. Nefiíkám, Ïe je v‰echno dokonalé, ale není moÏné neustále jen zvy‰ovat Ïivotní úroveÀ. Druhá a moÏná nejdÛleÏitûj‰í vûc je, Ïe politik je sice zodpovûdn˘ za hospodafiení státu, ale není zodpovûdn˘ za rÛst hospodáfiství! Ten, zvlá‰tû v pfiípadû ãeské ekonomiky, není v na‰ich rukou. Není moÏné ani chválit, ale ani bít politika za to, Ïe nemáme rÛst. To je jako kdybych já vinil vás z toho, Ïe je dnes o‰klivé poãasí. To si u nás mnoho lidí neuvûdomuje a zde to chce zásadní zmûnu paradigmatu: Politika je tfieba hodnotit podle toho, jak umí vyjít s danou situací a podle v˘sledku vefiejn˘ch financí, podle toho, jak s nimi hospodafiil. Nikoliv podle rÛstu. Tfietí vûc je celoevropské téma nebo téma celé na‰í západní civilizace: Jsme ochotni v‰echno obûtovat rÛstu, vãetnû zadluÏení. Tahle mantra maximalizace rÛstu by se mûla zmûnit na minimalizaci dluhu. V momentû, kdy se bude volit jen podle v˘sledku rÛstu HDP, tak politici budou dûlat jen v‰echno pro to, aby tuto velice krátkozrakou veliãinu maximalizovali. Dokonce si troufám fiíct, Ïe bychom mûli pfiestat cílit maximální rÛst a zaãít cílit tfieba dvouprocentní, nechtít víc neÏ dvû procenta, a kdyby byly optimální podmínky, tak onu energii rÛstu pfiibrzdit a rekuperovat ji na sniÏování dluhu. Je to jak jízda v elektroautû – kdyÏ jedete do kopce, pfiidáváte plyn, kdyÏ z kopce, dobíjíte baterku. Momentálně jsme před volbami, tedy v čase, kdy si ani pravicové strany nedovolí říct občanům nic o bolestivých reformách – například o zvyšování daňové zátěže. Máte ji v plánu? Konsensus je takov˘, Ïe se daÀové bfiemeno nebude ani zvy‰ovat ani sniÏovat, ale Ïe budeme nûjak˘m zpÛsobem optimalizovat. To znamená restrukturalizovat pfiíjmovou stránku rozpoãtu. Není v‰ak ani ãas, ani prostor daÀové bfiemeno mûnit. My nejsme politici a tohle je politick˘ boj. My jsme tu od toho, abychom pomáhali k rozumnému


9/16/10

11:19 PM

Stránka 5

V¯HLEDY DO BUDOUCNA text: Jan Martinek; foto: Jan Pfierovsk˘

smûfiování této zemû. Pokud zaãneme mít pocit, Ïe to smûfiování rozumné není, tak patnáct lidí tûÏko bude vûnovat svou energii nûãemu, co nemá smysl. Jak se vám s premiérem Nečasem spolupracuje? Mnû zatím v˘bornû. Jsem z na‰í spolupráce nad‰en˘. KdyÏ je pan premiér pfiítomen, tak jednání ods˘pají dobr˘m smûrem. Cítím z jeho strany plnou podporu. Mezi námi panuje vzájemn˘ respekt, jak ze strany premiéra vÛãi ãlenÛm NERVu, tak naopak. Bez toho by to asi ne‰lo. Dfiíve se ale na‰ich jednání zúãastÀovali i ãlenové vlády, coÏ bylo pro nás efektivnûj‰í. KdyÏ vám ministr nebo ministrynû zdravotnictví rovnou fiekne, Ïe tohle dûlat nechce, tak hned víte, Ïe to dûlat nebudeme. Je to hned vyfie‰ené, neztrácíte ãas, nevypracováváte variantní fie‰ení bodu, kter˘ ad block není chtûn˘. Ale tohle musí dûlat politici, my za nû nesmíme rozhodovat, mÛÏeme jen doporuãovat, pfiípadnû pfiesvûdãovat. Předseda Europarlamentu José Manuel Barosso přednesl před pár dny svou „zprávu o stavu Unie“, kde říká, že EU už překonala hospodářskou krizi. Souhlasíte? Hospodáfiskou krizi asi ano, ale jak uÏ jsem fiíkal na zaãátku, krize se pfiestûhovala na úroveÀ jednotliv˘ch státÛ. Moje nervozita tedy spí‰ smûfiuje k udrÏitelnosti zajeté mentality státních financí. Ekonomika funguje, nebezpeãí je na úrovni státÛ. Tam je krize neoddiskutovatelná. Máme tu ¤ecko, Maìarsko, Island, pobaltské zemû a dal‰í zemû, nad kter˘mi visí otazník. Krize skonãí v momentû, kdy se vrátíme pfiinejmen‰ím na pfiedkrizovou úroveÀ státního dluhu. Z filozofického hlediska je pak nutná zmûna my‰lení v ohledu, Ïe stát je tu od toho, aby nám poskytoval rÛst a zvy‰oval nám blahobyt. Pokud se tahle mentalita nezmûní, dal‰í krize mÛÏe b˘t smrtelná. V souvislosti s Řeckem a Maďarskem nicméně skeptické hlasy už hovořily o možném rozpadu eurozóny... To byla celkem ãastá diskuse, ale z mého hlediska absolutnû nepochopitelná. Jako kdybychom z problémÛ státu Kalifornie nebo Illinois vyvozovali pád amerického dolaru ãi konec Spojen˘ch státÛ. Tento problém je témûfi identick˘, pfiesto v Americe nevy‰el jedin˘ ãlánek, kter˘ by mluvil o nûãem takovém, kdeÏto u nás jsem takové ãetl ve v‰ech novinách. Vysvûtluju si to tím, Ïe euro je mladá mûna. Kdyby existovalo dvû stû let, nikoho by to ani nenapadlo. Rozpad eurozóny by byl naprosto nejhor‰ím vyústûním krize. To není v zájmu nikoho. Îádn˘ stát – moÏná

s v˘jimkou Nûmecka – by odchod z eurozóny nepfieÏil. UÏ jen kvÛli tomu, Ïe kdyby se v ¤ecku zaãalo spekulovat o zru‰ení eura a návratu k drachmû, kaÏd˘ by si své úspory v eurech pfievedl do jiné banky v jiné zemi. CoÏ by pochopitelnû zru‰ilo cel˘ bankovní systém v té zemi. Druhá vûc je, zda by se to vÛbec povedlo. Mohlo by totiÏ dojít k takzvané spontánní magnetizaci k euru. ¤ekové by nevûfiili nové mûnû, protoÏe by tu‰ili, Ïe bude devalvovat ãím dál tím víc, a drÏeli by se eura. Je tfieba si také uvûdomit, Ïe ¤ecko bychom museli zachraÀovat, i kdyby v eurozónû nebylo, i kdyby nebylo ãlenem EU. I kdyby zaãalo bankrotovat ·v˘carsko, museli bychom mu pomoci. Teì fieknu úplnû absurdní pfiíklad – kdyby bankrotovala âína, tak je v zájmu Ameriky i Evropy ji podrÏet na nohou. Za dal‰í, kdyby ¤ecko euro nemûlo, tak by se dostalo do stejného srabu, a moÏná vût‰ího. Záchrana by byla draÏ‰í, protoÏe by je‰tû

navíc mûli mûnovou krizi. V‰ichni euroskeptici z nûjakého zvlá‰tního dÛvodu jsou fanatick˘mi vyznavaãi toho, Ïe devalvace vyfie‰í hospodáfiské problémy. Z historie ov‰em víme, Ïe devalvace dlouhodobû nevyfie‰ila nikdy nic. V‰ude kolem sebe ale sly‰íme, Ïe kdyby ¤ecko devalvovalo, do krize by se nedostalo. To je taková hloupost! Îádná devalvace vám nezv˘‰í konkurenceschopnost zemû, jen relativnû vÛãi obchodním partnerÛm. Pfiedstavme si, jak by vypadala hospodáfiská krize, kdyby Evropská unie, nebo Evropa, mûla dvacet sedm separátních mûn. Pravdûpodobnû by do‰lo k tomu, k ãemu vÏdy v minulosti – k principu beggar thy neighbour policy, Ïe proti sobû zaãnou devalvovat ceny navzájem, coÏ nikdo nechce. To jsou pochopitelnû hypotetické pfiíklady, ale na to, jaké bylo euro coby jedenáct let stará mûna vystaveno zkou‰ce, obstálo na jedna mínus. I EUROZPRAVODAJ 5

06-07 obsahy EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:26 PM

Stránka 6

Obsah IX. ROâNÍK â.3/2010

03 Vefiejné finance

50 Obãansk˘ prÛkaz

„Musíme provést audity státní správy a zamezit korupci,“ fiíká ãlen Národní ekonomické rady vlády Tomá‰ Sedláãek.

V polovinû kvûtna skonãilo natáãení filmu Obãansk˘ prÛkaz, kter˘ vznikl podle románu Petra ·abacha. Teì pfiichází film do kin.

22 Pohled do budoucna

54 Parádní show

OdjakÏiva lidstvo lákala pfiedstava vidût do budoucnosti. Do jaké míry jsou pravdivé pfiedpovûdi futurologa Davea Evanse?

Luxusní jízda v podobû netradiãní talk show v dlouhém voze! Jak vypadá zákulisí natáãení, nám prozradil Míra Hejda.

32 Uzavfiení uheln˘ch dolÛ

56 Oãní chirurg

Evropská komise plánuje do roku 2014 uzavfiít v‰echny ztrátové uhelné doly. Uheln˘ sektor má v souãasné dobû v˘jimku t˘kající se dotací k usnadnûní jejich uzavírání.

Ladislav Viktor Nováãek je specialistou na léãbu nádorÛ oãí gama noÏem.

46 Krabice Taky pracujete v open space – obrovské kanceláfii, v níÏ jsou desítky lidí oddûleny jen nízk˘mi pfiíãkami? A víte, Ïe tím dennû riskujete svÛj Ïivot?

60 Jack Daniel Jak se mu podafiilo vybudovat jednu z nejslavnûj‰ích znaãek whiskey na svûtû?

64 Shakira Zpûvaãka, která je pr˘ v hudebním prÛmyslu ãtvrtou nejbohat‰í Ïenou.

> 34

Jaderná elektrárna Temelín má od letošního roku jiného dodavatele paliva. Stala se jím ruská společnost TVEL.

06-07 obsahy EZ310-jr:NEW

9/20/10

11:40 AM

Stránka 7

> 26

> 24

Stačí jediný nezodpovědný manažer a klidně položí vaši banku na lopatky.

Podle astrofyzika Kaku bude životodárné Slunce naším vrahem.

> 36

> 39

„Největším úskalím pro elektrárny jsou velké změny,“ říká Pavel Cyrani.

Potřebujete na práci opravdového obra? Obraťte se na společnost Prodeco.

> 43

> 40

Kerio Technologies se řídí heslem: „Bezpečnost IT nechte na nás...“

První Elektro je už 20 let partnerem leaderů českého těžebního průmyslu a energetiky.

> 44

Jakým směrem se vyvíjí současný logistický trh a jaké jsou trendy?

> 58

Filmový festival nejsou jen filmy, dá se při něm i dobře sportovat.

#

08 editorial&tirage EZ310-jr:NEW

9/17/10

7:17 PM

Stránka 10

e di t o r i al

EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick˘ ãasopis Vydavatel EuroNova & Partner’s spol.s r.o.

V¯HLEDY DO BUDOUCNA Veřejnost z toho vnímá jen vrcholek ledovce. To co je schované, jsou rozsáhlé diskuze napříč státy o energetické budoucnosti. kologické zdroje energie nejsou pro nás to pravé ofiechové. O tom se uÏ pfiesvûdãujeme z úvodníkÛ renomovan˘ch deníkÛ nûkolik t˘dnÛ. Na‰e zemû má málo slunce, málo vûtru a nûkdy pfiíli‰ vody. Kromû toho nechceme za ekologii platit ani korunu navíc.

E Nemohli jsme si odpustit sondu do ruských médií. Když jsme se dozvěděli, že dodavatelem jaderného paliva bude ruská společnost, byli jsme zvědavi, jak to naši východní obsousedé okomentují. Ve veskrze věcných komentářích probleskoval jen tu a tam ten ironický úsměv: „Vidíte, tak jsme vám zase dobří...“ 8 EUROZPRAVODAJ

Minimálnû na dvou místech tohoto vydání najdeme vysvûtlení, proã se zfiejmû v pfií‰tím roce zdraÏí elektrická energie. Ty dÛvody jsou zfiejmé a vy, odborníci, pro které je energetick˘ prÛmysl domácí oblastí, si to ani nemusíte ãíst. A tak zatímco zemû, kde to fiãí, budují rozsáhlá pole vûtrn˘ch elektráren (viz euromozaika na stranû 13), jinde se tlumí tûÏba uhlí (viz strana 32) a v‰ude se probírají moÏnosti, které jako lidstvo pro zaji‰tûní dostatku energie máme. A do toho pfiijde japonsk˘ vûdec, kter˘ fiíká, abychom se na to v‰echno vyka‰lali,

protoÏe za dva roky vypuknou rozsáhlé sluneãné erupce, které nám pofiádnû zkomplikují Ïivot (o tom pí‰eme na stranû 24). Normálnû bychom se vydûsili k smrti, ale uÏ na stranû 22 jsme ãetli v˘hledy na rozvoj technologie v pfií‰tích padesáti letech, kde onen pán vÛbec se Ïádn˘mi komplikacemi ohlednû slunce nepoãítá a vesele pfiedpovídá, jak si budeme za nûkolik let tisknout na domácích tiskárnách náhradní ãásti na‰ich orgánÛ. S ekonomikou je to zase tak, Ïe jsme sice v krizi, ale máme se dobfie a v blízké budoucnosti nás ãeká jenom samé zlep‰ení kromû obãasn˘ch zhor‰ení. To nevtipkuji, to jen shrnuji dal‰í v˘hledy, tentokrát v ekonomické oblasti, jak je zji‰tujeme od lidí, ktefií tomu rozumûjí. S tímto pfiístupem by mohl b˘t prorokem kaÏd˘, takÏe pokud vás zajímá, jak˘ budeme mít podzim, tak bude hezky aÏ na ty dny, kdy bude hnusnû, v osobním Ïivotû to bude v‰echno bájeãné kromû okamÏikÛ, kdy se to v‰echno podûlá, a v profesní oblasti to povede jenom k jásav˘m zítfikÛm s v˘jimkou tûch oblastí, kde to pÛjde od desíti k pûti...

Jiří Roth

Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Mgr. Jana Brabencová Ing. Petra Brodzianská Vladˇka Bauerová Redakce Praha Jifií Roth, Mgr. Juraj Li‰ka [email protected] Redakce Brno Denisa Ranochová Inzerce Vlaìka Bauerová Martina Kfiivancová Milan Dado Juraj Li‰ka Miroslav Dolansk˘ EuroNova & Partner's, spol. s r. o. Mikulá‰ské nám. 17, 326 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585 [email protected] www.eurozpravodaj.com V˘konn˘ fieditel Radek Novák Asistentka Petra PfiibáÀová

Produkce Emílie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. – www.eurolingua.cz Korektury Ivana Riegrová Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 20 000 ks; SR – 5000 ks Právní oddûlení Mgr. Karel Touschek, Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39,- Kã Náklad ovûfien ABC CR (kanceláfi ovûfiování nákladu tisku – Audit Bureau of Circulations )

Vyrobeno ve spolupráci s EPIMEDIA Production

09 pemanobra EZ310:NEW

9/16/10

12:19 AM

Stránka 9

#

10 komentar EZ310-jr:NEW

co

se

9/16/10

11:36 PM

Stránka 10

dûje

KOMENTÁ¤E K VOLBÁM

NOVÉ TÉMA PRO EVROPU Eurounijní politika má nové téma: sport. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy v členských zemích by se měl stát jedním z pilířů politiky EU. text: redakce; foto: archiv

P

odle zástupce ‰éfa v˘boru pro sport Pedra Velázqueze by se mûla nová koncepce evropského pojetí sportu pfiímo dot˘kat ãlánku 165 ve Smlouvû o fungování Evropské unie, kter˘ fiíká: „Unie by mûla pomáhat propagovat sportovní aktivity s pfiihlédnutím ke specifické povaze sportu, k jeho strukturám zaloÏen˘m na dobrovolné aktivitû a jeho spoleãensko-v˘chovné funkci“.

Evropská komise vydala uÏ v roce 2007 dokument zvan˘ Bílá kniha o sportu, a právû ze zku‰eností s pfiijetím tohoto dokumentu bude vycházet nová agenda, která bude pfiedstavena Evropskému parlamentu v listopadu 2010. Podle Velázqueze má tato agenda následující hlavní body: Podpora spoleãensko-v˘chovné funkce sportu (sem patfií zejména snaha integrovat postiÏené obãany do sportovní komunity, osvûta o prospû‰nosti sportu na lidské zdraví), podpora tzv. dobrovolnického systému, podpora evropsk˘ch hodnot fair play a otevfienosti (boj proti diskriminaci a násilí i proti dopingu, ochrana integrity sportovcÛ), posilování specifické povahy sportu a dialogu mezi investory. V období mezi dubnem a červnem tohoto roku uspofiádala EU rozsáhl˘ internetov˘ prÛzkum mezi sportovními investory ohlednû témat na sportovním poli, kter˘mi by se mûla 10 EUROZPRAVODAJ

spoleãnû zab˘vat. „Je vyplnûno asi 1300 dotazníkÛ, které vyplnili investofii jménem sv˘ch organizací. V˘sledky teprve analyzujeme, ale uÏ teì je jasné, Ïe mezi respondenty dochází ke konsensu u vût‰iny otázek,“ konstatuje Velázquez s odÛvodnûním, Ïe prioritní témata zmínûné agendy (sociálnû v˘chovná funkce, podpora dobrovolníkÛ) vze‰la právû z této ankety. Unie rovnûÏ v dubnu tohoto roku uspofiádala v Madridu Evropské sportovní fórum a podle eurokomisafie organizuje i rÛzná bilaterální setkání s klíãov˘mi sportovními organizacemi, napfiíklad UEFA ãi EU Athletes. Právû fotbalov˘ svaz UEFA v kvûtnu tohoto roku zaãal bojovat za oãistu evropského fotbalu – úãast v Lize mistrÛ podmínil solidním finanãním zázemím zúãastnûn˘ch klubÛ. Svaz k tomu vedla iniciativa nûkter˘ch

aplikovat a jsme pfiipraveni asistovat UEFA, ale i dal‰ím ligám, klubÛm a organizacím v dal‰í diskuzi na toto téma,“ fiíká eurokomisafi, kter˘ zároveÀ pfiipomíná, Ïe komise má také dohlíÏet na to, aby schémata udûlování jednotliv˘ch licencí zÛstala proporãní a aby nebyla pfiíli‰ omezována volná soutûÏ a zákony volného trhu. Vznikne tedy něco, co mÛÏeme naz˘vat „evropsk˘m sportovním modelem“? Zákonné normy o sportu jsou v kompetenci jednotliv˘ch

KOMISE PODPORUJE DLOUHOLETOU TRADICI, KDE MNOHO SPORTOVNÍCH ODVĚTVÍ FUNGUJE NA OTEVŘENÉM PYRAMIDOVÉM SYSTÉMU, COŽ JE SPECIFICKÉ PRO EVROPSKÝ SPORT. europoslancÛ, ktefií poukázali na to, Ïe kaÏd˘ druh˘ evropsk˘ fotbalov˘ klub je ztrátov˘ a jeho financování je nepfiehledné a podivné. „Podporujeme snahu UEFA o zaji‰tûní fair play i ve financování klubÛ,“ vyjádfiil se k tématu Velázquez, kter˘ pfiipomnûl závûry konference Komise pfiijaté v záfií uplynulého roku, která se t˘kala financování evropsk˘ch sportovních klubÛ. „Jsme si vûdomi toho, Ïe konkrétní závûry se teprve budou

národních státÛ. „Komise podporuje dlouholetou tradici v Evropû, kde mnoho sportovních odvûtví funguje na otevfieném pyramidovém systému, coÏ je specifick˘ charakter evropského sportu. Aby se takov˘ model vytvofiil, chce to vyváÏen˘ pfiístup, kter˘ by zároveÀ vyuÏil nové moÏnosti dané Lisabonskou smlouvou,“ fiíká Pedro Velázquez, podle kterého bere Komise v úvahu evropsk˘ zákon o vnitfiním trhu a jeho základních svobodách. I

Sport není pro EU úplně nové téma. Vedle Bílé knihy o sportu již například nějakou dobu existuje evropský thinktank pro sportovní politiku nazvaný Sport et Citoyenneté, který se na pravidelných setkáních u kulatého stolu věnuje tématům jako posílení žen ve sportu či spravedlivých peněžních odměn.

11 soho EZ310:NEW

9/16/10

12:22 AM

Stránka 11

12-15 euromix cz EZ310-jr:NEW

9/17/10

8:55 PM

Stránka 12

Euromix

EU vs svût TOTALITNÍ REÎIMY A MY

Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii Europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.

Cenzurovaný internet Cenzura internetu je citlivá věc. Jak lze ochránit lidská práva před snahou úřadů zasahovat do svobody internetu? O této otázce jednali europoslanci. Čína zavedla například seznam zakázaných internetových stránek a Írán se snaží zamezit disidentům publikovat na internetu. Podvýbor pro lidská právy nyní předložil na dané téma zprávu. Svoboda na internetu není zdaleka tak jednoznaãná, jak se mÛÏe na první pohled zdát. Podle aktuálních údajÛ kaÏd˘ ãtvrt˘ uÏivatel nemá plnû svobodn˘ pfiístup do celosvûtové sítû. Cenzura internetu je samozfiejmostí ve více neÏ

KONEC BONUSŮM Nadměrné a neobezřetné riskování v bankovním odvětví vedlo k selhání jednotlivých finančních institucí a k systémovým problémům v členských státech i po celém světě. Poslanci se shodli, Ïe jakkoli jsou pfiíãiny takového riskování ãetné a sloÏité, pfiispûly k nûmu i nevhodné struktury odmûÀování v nûkter˘ch finanãních institucích. Politika odmûÀování, která podnûcuje k riskování, mÛÏe naru‰it

úãinné fiízení rizik a zhor‰it nadmûrnû rizikové chování bank. Zmûna se r˘suje na obzoru. „Dva roky od globální finanãní krize dojde ke zpfiísnûní pravidel ohlednû udûlování bonusÛ a ukonãí se tím podnûty k nadmûrnému riskování. Systém udûlování vysoce rizikov˘ch a krátkodob˘ch bonusÛ vyvolává zmatek v globální ekonomice a bere peníze daÀov˘m poplatníkÛm,“ uvedla Arlene McCarthy.

POTENCIÁL SE NABÍZÍ ROZVOJI SVOBODNÉHO PROJEVU...

Afrika: Systémy zdravotní péče Skončilo mistrovství světa ve fotbale a život v Africe se vrací do normálu. Co je ale normál? Životní očekávání obyvatel v mnohých afrických zemích se pohybuje o 30-40 let pod evropským průměrem. Extrémní chudoba, války a chamtivost místních hodnostářů na tom mají podíl stejně tak jako dopady přírodních katastrof, finanční krize a špatné vlády. Parlament nyní projednal efektivitu evropské zahraniční pomoci. Belgická poslankyně Veronique de Keyser uvedla, že poskytování finanční pomoci souvisí se zachraňováním životů. 12 EUROZPRAVODAJ

‰edesáti zemích na svûtû, pfiiãemÏ nejhor‰í situace panuje v Saudské Arábii, v Barmû, v âínû, v Severní Koreji, na Kubû, v Egyptû a v Íránu. Podle odborníkÛ, ktefií prezentovali své nejnovûj‰í v˘zkumy, se internet rozvíjí velice rychle a umoÏÀuje vytváfiení nadnárodních systémÛ, které propojují jak vlády, tak i podnikatelsk˘ svût a podnûcují dal‰í rozvoj technologií. Andrew Puddephatt ze spoleãnosti Global Partners v této souvislosti poukázal na obrovsk˘ potenciál, kter˘ se nabízí rozvoji svobodného projevu, kter˘ jiÏ není jen omezen na spoleãenské elity, ale zahrnuje i nej‰ir‰í vrstvy obyvatelstva. Pro EU vidí jasn˘ úkol: podporovat nevládní organizace pro rozvoj informaãních technologií a umoÏnit mlad˘m lidem stát se odborníky na IT.


9/17/10

8:55 PM

Stránka 13

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Krátce

Galileo:

> DIPLOMACIE

evropská odpovûì na GPS. ZpÛsob, jak se vymanit z nadvlády Ameriky... Chcete-li využívat navigace s pomocí družic, pak je zatím jediný dostupný systém americký GPS, který spravuje armáda USA. Novou generaci navigačního systému vyvíjejí Evropané pod názvem Galileo. Bude přesnější a spolehlivější, ale nemá zatím zajištěné stoprocentní financování. Odkud vzít na obrovský projekt peníze a jak odůvodnit tak vysoké náklady v době hospodářské krize? Pfiedseda v˘boru pro prÛmysl Herbert Reul zdÛraznil, Ïe jak z hospodáfiského, tak i z politického hlediska je financování systému Galileo rozumné a smysluplné. Nedokonãit projekt by bylo

nesmyslné, protoÏe na vyuÏívání navigaãního systému je napojena fiada odvûtví prÛmyslu a rozvoj celkového potenciálu je v˘znamn˘. Proto zorganizoval v˘bor pro prÛmysl sly‰ení o souãasné situaci projektu Galileo. Se zástupci Evropské komise bylo projednáno pfiedev‰ím financování na pfií‰tí roky. Galileo má b˘t pfiesnûj‰í

PROJEKT GALILEO NARAZIL NA KRIZI A POTÝKÁ SE S ÚBYTKEM PENĚZ. a spolehlivûj‰í neÏ dosavadní systém GPS. Oãekává se, Ïe bude vyuÏíván i pro ekologické projekty a pro rozvoj moderního zemûdûlství. Evropská vesmírná agentura ESA poãítá s vysláním 27 druÏic na obûÏnou dráhu, které umoÏní navigaci na zemském povrchu s pfiesností na metr vzdálenosti. Financování je doposud zaji‰tûno pro 18 druÏic z celkového poãtu 30.

EVROPSK¯ ZÁSADNÍ PROJEKT

Větrné elektrárny Bûhem první poloviny leto‰ního roku do‰lo k masivnímu nárÛstu zdrojÛ vûtrné energie. Je to v˘sledek politiky Evropské asociace vûtrné energie (EWEA), která prosazuje vût‰í vyuÏívání tohoto pfiírodního zdroje. Faktem je, Ïe pobfieÏí Evropy sk˘tá velk˘ potenciál pro budování vûtrn˘ch polí. âlenové asociace pomáhají ãlensk˘m zemím Evropské unie vytipovávat nejvhodnûj‰í lokality pro budování vûtrn˘ch polí. Podstatou je, aby bylo dosaÏeno co nejvy‰í efektivity. Jeden z projektÛ vzniká napfiíklad na severním pobfieÏí ·védska a stal se vzápûtí snad nejvût‰í v˘robnou elektrické energie z vûtru. Jeho dokonãení se plánuje na rok 2020, kdy by se mûlo otáãet neuvûfiiteln˘ch 1100

vûtrn˘ch turbin. Vzhledem k tomu by mûlo toto vûtrné pole produkovat 12 TWh elektrické energie pfii instalovaném v˘konu od 2500 do 4000 MW. Dal‰í z projektÛ se buduje ve stfiedu ·panûlska. ·panûlsko vÛbec sází na získávání energie z vûtru. V souãasné dobû tento zdroj pokr˘vá 1,5 procent celkové spotfieby zemû a sestává z více neÏ 16 000 turbin po celé zemi. Energetiãtí odborníci ov‰em varují pfied unáhlen˘m budováním tûchto zdrojÛ v místech, kde k tomu nejsou ideální podmínky. V zemích, které nemají stálé vûtrné podmínky a k nimÏ patfií i âeská republika, se ekologick˘ zdroj stává zároveÀ zdrojem draÏ‰ím, na coÏ zatím nejsme zvyklí.

SETKÁNÍ KRAJANŮ rvní zahraniční návštěva nově zvoleného polského prezidenta vedla do Bruselu. V budově Evropského parlamentu se mu dostalo vřelého přijetí od muže, který je často v souvislosti s ním nazýván bývalý šéf. Nebyl to nikdo jiný než současný předseda Parlamentu Jerzy Buzek. Komorowski byl v letech 2000 až 2001 ministrem obrany ve vládě vedené právě Buzkem. Během společného rozhovoru spolu

P

hovořili zejména o nadcházejícím polském předsednictví v roce 2011, ale také o strategické úloze Polska v rámci unijní obranné a zahraniční politiky, o vytvoření evropské diplomatické služby a dalších tématech. Polský představitel také přivítal vojenskou alianční spolupráci francouzských, německých a polských jednotek, která by měla být funkční od roku 2013. Buzek prohlásil, že polské předsednictví bude přínosem.

Šest až sedm tisíc diplomatů bude hájit zájmy Evropské unie ve světě pod vlajkou s dvanácti hvězdičkami. Parlament prosadil, aby diplomatická služba úzce spolupracovala s Evropskou komisí a bude hlasovat o rámcové dohodě začátkem července. Vzhledem k tomu, že europoslanci budou dohlížet na rozpočet diplomatů, hodlají také pečlivě sledovat jejich

> ZÁKAZ MUČENÍ V řadě evropských zemí dodnes nevstoupil v platnost zákon z roku 2006 zakazující výrobu a vývoz zboží určeného k mučení. Předsedkyně podvýboru pro lidská práva Heidi Hautala uvedla, že evropské země nedosahují vlastních vysokých standardů. Zatím v EU nedostatečně funguje systém licencí a pokut za výrobu a vývoz věcí, které lze použít pro mučení lidí.

>ENERGIE PRO BUDOUCNOST Klub plynárenských podnikatelů pořádal ve dnech 15.–18. září setkání odborníků v oblasti plynárenství a energetiky. Na téma Energie pro budoucnost hovořili například místopředseda ITRE EP Ing. Evžen Tošenovský, předseda představenstva RWE Martin Herrmann nebo předseda představenstva Vítkovice, a.s. Ing. Jan Světlík. V příštím vydání přineseme reportáž z akce.

EUROZPRAVODAJ 13


9/17/10

8:57 PM

Stránka 14

Stručně...

Evropská unie jedná o liberalizaci obchodu s Jižní Koreou v době, kdy USA s Korejci téměř dojednali vlastní dohodu.

> OBCHODOVÁNÍ S LIDMI Kteří zločinci dnes počítají největší zisky? Drogoví dealeři? Nikoliv. Otrokáři! Obchodování s lidmi je moderní formou otroctví, závažným zločinem a hrubým porušováním základních lidských práv. Má přitom celou řadu podob souvisejících se sexuálním vykořisťováním, nucenou prací, s obchodem s lidskými orgány, žebráním, nelegální adopcí a s prací v domácnosti.

DOHODA S JIŽNÍ KOREOU říjnu minulého roku podepsala Evropská unie s Jižní Koreou rozsáhlou dohodu o obchodní spolupráci. Než vstoupí dohoda v platnost, musí jí schválit Evropský parlament. Výbor pro obchod proto zorganizoval konferenci o vztazích mezi EU a Jižní Koreou, na které diskutovali odborníci o dopadech rozšíření hospodářské spolupráce. Největší obavy zazněly z automobilového průmyslu, který se obává sílící konkurence značek, jako jsou Hyundai, Kia,

V

SSang Yong anebo Daewoo. Ivan Hodač (ACEA) uvedl, že automobilový průmysl dohodu s Jižní Koreou odmítá, protože v ní vidí ohrožení svých obchodních zájmů. Dle jeho názoru může dohoda vést ke ztrátě až 30 000 pracovních míst a v důsledku i k uzavření deseti automobilových fabrik v Evropě. Dohoda zpřístupní evropským výrobcům trh s 49 miliony zákazníků, kdežto jihokorejský automobilový průmysl získá přístup k trhu s 500 miliony zákazníků.

> OCHRANA ŽEN Pro oběti fyzického a sexuálního násilí, které se většinou týká žen, byl v řadě zemí zaveden evropský ochranný příkaz. Tyto příkazy však platí jen v rámci státu, který je vydává. Výbor pro práva žen projednal návrh, aby tyto příkazy byly platné v celé Evropské unii.

POSLANCI JEDNALI O NÁSLEDCÍCH POVODNÍ

Na pomoc Pákistánu >75WATTOVÉ ŽÁROVKY ZMIZÍ Každá domácnost může ušetřit a zároveň snížit emise CO2. Vymění-li staré typy žárovek za alternativy nové generace. Na základě pravidel EU skončily loni dodávky stowattových žárovek do našich obchodů a od 1. září potkal stejný osud i jejich 75wattové kolegyně. Výrobci nabízejí jako náhradu celou řadu úsporných žárovek. 14 EUROZPRAVODAJ

Komisafika pro humanitární pomoc Kristalina Georgieva seznámila poslance se souãasn˘m stavem pomoci EU záplavami postiÏenému Pákistánu. Aãkoliv praktická i finanãní pomoc jiÏ byla poskytnuta ãi pfiislíbena, vyzdvihla a zdÛraznila, Ïe v Pákistánu je stále akutní nedostatek ãisté pitné vody, jídla a pfiístfie‰í. Komisafika po svém návratu z postiÏen˘ch území nav‰tívila Parlament a informovala ãleny v˘boru, Ïe v rámci Mechanismu civilní ochrany EU byla koordinována pomoc v‰ech jeho 31 ãlenÛ.

Materiální pomoc, jeÏ díky tomuto systému byla okamÏitû poskytnuta, obsahovala zejména stany, zafiízení na ãi‰tûní vody, nejnutnûj‰í zdravotnické potfieby a elektrické generátory. Vedle toho pfiislíbila Evropská unie ze sv˘ch zdrojÛ 70 miliónÛ eur a dal‰ích 160 miliónÛ finanãní pomoci by mûly poskytnout ãlenské státy. Pokles hladiny vody neznamená zlep‰ení. Jak poznamenala komisafika, krize se mÛÏe je‰tû zhor‰it. Mûla na mysli zejména akutní nedostatek pitné vody, jídla, zdravotnick˘ch a hygienick˘ch potfieb a pfiístfie‰í pro osm miliónÛ lidí.

Finance Na jedné stranû se utrácejí miliardy, na druhé stranû se ‰etfií kaÏd˘ cent...

UEFA CHCE FAIR PLAY I VE FINANCÍCH Účast v oblíbené Lize mistrů bude v budoucnosti podmíněna solidním finančním zázemím zúčastněných klubů. Iniciativa „Finanãní fair play“ má vnést vy‰‰í míru zodpovûdnosti do evropského fotbalu, kde se v posledních letech rozmohlo nezodpovûdné hospodáfiské chování. Zástupce UEFA Andrea Traverso fiekl na zasedání v˘boru pro kulturu a sport, Ïe v evropském fotbale panují neudrÏitelné finanãní podmínky, kdy nûkteré kluby utrácejí za hráãe v˘raznû víc penûz, neÏ si mohou dovolit.

RECYKLUJTE BIOLOGICK¯ ODPAD! Sto milionů tun bioodpadu vzniká v EU každý rok, v kuchyních a na zahradách, z čehož však většina končí na skládkách anebo ve spalovnách. Parlament hodlá podpořit iniciativy, jak lépe a efektivněji recyklovat tento cenný odpad a posílit snahy o kompostování. Řada členských zemí EU má i dnes ještě nedostatečné zákony pro recyklaci. Evropská komise vydala k tématu biologického odpadu zelenou knihu, která navrhuje rÛzná fie‰ení souãasné situace. Europoslanci chtûjí vytvofiit samostatnou evropskou smûrnici, která by situaci vyjasnila a o‰etfiila po právní stránce. Priority jsou pfiitom povinné zavedení tfiídûní biologického odpadu, kromû situací kdy to je hospodáfisky obtíÏné anebo

nemoÏné z dÛvodu ochrany Ïivotního prostfiedí. Podíl recyklace bioodpadu má b˘t zv˘‰en. V˘sledn˘ kompost, kter˘ z recyklace biologického odpadu vzniká, by mûl b˘t jasnûji klasifikován.


9/17/10

8:55 PM

Stránka 15


Buzek v Rusku a Číně Pfiedseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek nav‰tívil v kvûtnu Moskvu a Peking. O sv˘ch rozhovorech informoval ãleny v˘boru pro lidská práva. Své rozhovory s rusk˘m prezidentem Medvedûvem popsal jako „otevfiené“, s ãínsk˘m premiérem projednal také otázky lidsk˘ch práv. Pfiedsedkynû v˘boru pro lidská práva Heidi Hautala náv‰tûvu uvítala jako vhodn˘ zpÛsob vzájemn˘ch

Legislativa

v˘mûn. Buzek v Moskvû jednal mimo jiné i o situaci v Gruzii, v Bûlorusku a zmínil i pfiípady zavraÏdûn˘ch novináfiÛ v Rusku. Pfii sv˘ch rozhovorech v âínû poukázal Buzek na v˘znam vzájemného dialogu a uvítal snahu ãínského vedení naslouchat evropsk˘m názorÛm. Jak âína, tak i Rusko mají pro Evropskou unii zvlá‰tní v˘znam a jsou strategick˘mi partnery ve svûtové politice.

A PROBLÉMY, KTERÉ P¤INÁ·Í

Přísnější pravidla pro elektrický odpad

EUROPOSLANCI H¤ÍMALI JEDNOTN¯M HLASEM:

OBLÉHÁNÍ GAZY MUSÍ SKONČIT

ZHORŠUJÍCÍ SE HUMANITÁRNÍ SITUACE si žádá okamžité a trvalé ukončení izraelské blokády pásma Gazy. S tímto závěrem se vrátila z návštěvy Izraele a okupovaných palestinských teritorií poslanecká parlamentní delegace. Po jejich návratu zaplavily média zprávy o izraelské snaze zastavit lodě, přivážející humanitární pomoc na obsazená palestinská území. Předseda Parlamentu Jerzy Buzek označil izraelskou reakci za nepřiměřenou a odsoudil jejich počínání. Návštěva delegace blokovaného pásma Gazy byla možná díky egyptským úřadům, protože izraelská strana žádosti odmítá.

PODPORA MLADÝCH DEMOKRACIÍ emokracie, pfiedev‰ím kdyÏ je je‰tû mladá, potfiebuje podporu. Evropsk˘ parlament je nejvût‰í demokraticky volenou institucí na svûtû, a tak není divu, Ïe v roce 2008 zfiídil kanceláfi pro podporu demokratick˘ch institucí a nov˘ch demokracií na svûtû (OPPD). Aby demokracie byla funkãní, je nutné zajistit svobodné a rovnoprávné volby. S tím souvisí pak vytvofiení stabilních podmínek, ve kter˘ch mÛÏe fungovat

D

parlament, kter˘ zastupuje zájmy obãanÛ. Místopfiedseda Evropského parlamentu Edward McMillan-Scott to shrnuje následnû: „Evropsk˘ parlament hraje ústfiední roli vÛãi národním parlamentÛm v EU a je jeho povinností ‰ífiit koncepci parlamentní demokracie po celém svûtû.“ T˘m z OPPD pfiedstavil svou práci ãlenÛm v˘boru pro rozvoj. Nûkolik klíãov˘ch prvkÛ jejich práce zahrnuje napfiíklad v˘mûnn˘ program pro úfiedníky z parlamentÛ na

celém svûtû, ktefií mohou v Bruselu a ve ·trasburku sledovat práci Parlamentu. Práce obsahuje napfiíklad také vytváfiení studií o situaci v nov˘ch demokraciích, o tamních zákonodársk˘ch projektech, vlivu parlamentu na dohled nad prací vlády atd., které slouÏí jako podklad pro delegace, jeÏ udrÏují s tûmito zemûmi kontakty. ZároveÀ poskytují ‰kolení pro ãleny poslaneck˘ch delegací. Také je moÏné zafiídit technickou podporu.

Sběr nefunkčních mobilů, počítačů či televizorů v rámci EU není právě nejúčinnější. Výbor pro životní prostředí podpořil lepší pravidla pro sběr elektrického a elektronického odpadu ve snaze zabránit jeho nelegálnímu vývozu a nedostatečnému zpracování nebo recyklaci. Do ‰esti let by ho mûlo b˘t zpracováno a recyklováno aÏ 85 %. Tato snaha by mûla zabránit také tomu, aby nefunkãní telefony rozebíraly dûti z rozvojov˘ch zemí

a ohroÏovaly tak svoje zdraví. Tento typ odpadu patfií k nejrychleji rostoucímu v Evropské unii. Vedle toho tyto pfiístroje obsahují mnoÏství nebezpeãn˘ch látek, které je tfieba profesionálnû zpracovat. V mnoh˘ch pfiípadech lze ãásti nefunkãních pfiístrojÛ recyklovat a získat tak zpût cenné suroviny. „Díky tomu, Ïe elektrick˘ odpad je z Evropy nelegálnû vyváÏen, ztrácíme mnoho nerostného bohatství. Jen pro pfiíklad:

NELEGÁLNÍ VÝVOZ ELEKTRICKÉHO ODPADU JE PALČIVÝ PROBLÉM... jeden milion mobilních telefonÛ obsahuje 250 kg stfiíbra, 24 kg zlata, 9 kg paladia a 9 tun mûdi,“ zdÛraznil nûmeck˘ poslanec Karl-Heinz Florenz. V souãasné dobû Unie poãítá roãnû se ãtyfimi kilogramy tohoto odpadu na osobu, skuteãnost je ale ãasto v závislosti na rozvoji ãlenského státu odli‰ná. Podle národních zpráv se reálnû podafií sebrat a zpracovat asi tfietinu z celkového mnoÏství tohoto typu odpadu.

EUROZPRAVODAJ 15

16-19 euromix sk EZ310-jr:NEW

9/17/10

9:29 PM

Stránka 16

Euromix

ZaujímavosÈ EURÓPA A FILM

Z legislatívnej smr‰ti, závereãn˘ch zpráv a z usnesení rôznych komisií pri Európskom parlamente sme pre vás vybrali to najzaujímavej‰ie.

Úspech filmov platen˘ch EU Čo majú spoločné ôsmi kresťanskí mnísi v horách severnej Afriky, so skupinkou striptízových tanečníc v Paríži a majiteľom francúzskej galérie v Toskánsku? Ide o úspech Európskou úniou financovanej kinematografie po celom svete.

HAZARDNÉ HRY V EU Viacerí europoslanci minulý týždeň v Štrasburgu požiadali, aby cezhraničné stávkovanie a hazardné hry, ktoré sa rozmáhajú najmä cez internet, spadali pod spoločné európske pravidlá. Komisár pre vnútorn˘ trh prisºúbil, Ïe Komisia o tomto probléme uÏ ãoskoro zaãne diskutovaÈ so v‰etk˘mi zainteresovan˘mi stranami. Cezhraniãné stávkovanie a hazardné hry sa ‰íria najmä na internete.

Filmy, ktoré boli v tomto roku financované z programu Európskej únie MEDIA, vyhrali tri zo ‰iestich najprestíÏnej‰ích ocenení na známom festivale v Cannes. „V˘sledky v Cannes sú veºmi príjemné. Je to znamenie vynikajúcej kvality európskych filmov. Tieto filmy je ãasto moÏné vyrobiÈ iba vìaka

Okrem zábavy sa v‰ak spájajú aj so závislosÈou, podvodmi ãi praním ‰pinav˘ch peÀazí. EÚ ich ãinnosÈ nijako nereguluje. Viaceré krajiny sa pritom pokúsili cezhraniãné stávkovanie zakázaÈ. Komisia v‰ak proti nim zaãala právne konanie s argumentom o slobode poskytovania sluÏieb. Aj tak Európsky súdny dvor uznal zákaz a pokutu, ktorú zahraniãnej stávkovej spoloãnosti vyrubilo Portugalsko.

JE TO ZNAMENIE DOBREJ KVALITY EURÓPSKYCH FILMOV...

Anketa: Európania a šport Nedávno zverejnená anketa o športových zvykoch Európanov ukázala, že situácia je prekvapivejšia než by sa dalo čakať. Športovaniu sa venuje viac mužov než žien a o obyvatelia severnej Európy športujú viac než ľudia žijúci na juhu starého kontinentu. Hlavným dôvodom, prečo sa ľudia venujú športu, je zdravie. Írsky ľudovec Seán Kelly to komentoval takto: „Menej športujúce obyvateľstvo má vyšší podiel obezity a s tým súvisiacich chorôb. Zdravotnícke zariadenia potom musia riešiť negatívne dôsledky takeho životného štýlu.“ 16 EUROZPRAVODAJ

podpore programu MEDIA,“ vysvetºuje situáciu predsedníãka V˘boru pre kultúru a vzdelávanie Nemka Doris Pack z Európskej ºudovej strany. Veºkú cenu, druhú najprestíÏnej‰iu po Zlatej Palme, získal film MuÏi a Bohovia od reÏiséra Xaviera Beauvoia. Film je nakrúten˘ podºa skutoãnej udalosti. Ide o únos a vyvraÏdenie kresÈansk˘ch mníchov v alÏírskych horách islamistami v roku 1996. Cenu za najlep‰iu réÏiu dostal Francúz Mathieu Amalric za film Turné. Jedineãná fancúzska hereãka Juliette Binoche bola ocenená Cenou za Ïenskú interpretáciu vo filme Správny odpis.


9/17/10

9:29 PM

Stránka 17


Zkrátene

Zahraničie

> TECHNOLÓGIE

Vplyv internetu na Ïivot ºudí alebo vstup Estónska do eurozóny...

INTERNET A KULTÚRA Internet má obrovský potenciál v oblasti vzdelávania a porozumenia medzi kultúrami, no sú tu aj riziká, ktoré so sebou prináša. Zhodli sa na tom poslanci a pozvaní odborníci vo Výbore pre kultúru. Johannes De Gruyter z belgickej univerzity v Leuvene podãiarkol, Ïe vìaka nov˘m technológiám vzniká takzvaná „virtuálna mobilita“. ªudia sa tak môÏu vzdelávaÈ priamo z domu.Francúzsky profesor JeanJoël Jeanneney sa p˘ta: „Je internet pre kultúru v˘hodou, alebo hendikepom?“ Hoci zostáva optimistom, domnieva sa, Ïe obavy sú na mieste. „Nemali by sme dovoliÈ, aby sa internet vyvíjal spontánne, bez zásahu verejn˘ch orgánov,“ uzatvára.

ESTÓNSKE EURO A JEHO VSTUP DO EUROZÓNY Na prvý pohľad sa môže zdať, že rozšírenie eurozóny o ďalších členov je v protiklade so súčasnou ekonomickou krízou. Napriek tomu sa Estónsko so svojimi hospodárskymi výsledkami jednoznačne kvalifikovalo, aby mohlo od januára 2011 vstúpiť do klubu krajín, ktoré používajú euro.

Jedin˘m problémom je vysoká miera nezamestnanosti, ktorá sa blíÏi k 20 %. Maltsk˘ socialista Edward Scicluna predstavil v máji na plenárnom zasadnutí v ·trasburgu podpornú správu pre estónske ãlenstvo v euroklube: „Je veºmi v˘znamné, Ïe takáto malá krajina klope na dvere eurozóny v ãase najhor‰ej finanãnej, hospodárskej a sociálnej krízy.“ Estónsku sa ako prvému pobaltskému ‰tátu splniÈ potrebné kritériá pre zavedenie eura.

POSLANCI EP: PREPRACOVANIE PRAVIDEL

Rozpočtová pravidla EÚ Finanãná a hospodárska kríza ukázala, Ïe nezodpovedné správanie bánk a in˘ch finanãn˘ch in‰titúcií môÏe maÈ váÏne a nákladné dôsledky na hospodárstvo a obyvateºov Európy. Efektívnej‰í dohºad nad európskymi finanãn˘mi trhmi je prioritou Parlamentu. Poslanci úspe‰ne ukonãili rokovania s Európskou komisiou a vládami EÚ o budúcej podobe finanãného dohºadu v Európe. Dohodnutú ‰truktúru tvoria nov˘ Európsky v˘bor pre systémové riziká (ESRB) a tri európske orgány dohºadu (ESA) nad bankami, poisÈovÀami a dôchodkov˘mi poisÈovÀami a cenn˘m papiermi a trhmi. ESRB sa bude zaoberaÈ makroekonomick˘mi rizikami,

teda rizikami t˘kajúcimi sa stability finanãného systému, priãom ESA sa zamerajú na riziká t˘kajúce sa stability ‰pecifick˘ch trhov, ako sú bankovníctvo a poisÈovníctvo. Rokovania sa zamerali na právomoci ESA uloÏiÈ finanãn˘m in‰titúciám v prípade zistenia rizík t˘kajúcich sa stability povinnosÈ konaÈ. Niektoré vlády EÚ chceli silnej‰iu úlohu národn˘ch regulátorov, ale Parlament zachoval právomoci ESA. Právomoc vyhlásiÈ núdzovú situáciu majú v‰ak aj naìalej európske vlády. ESA môÏu doãasne zakázaÈ alebo obmedziÈ ‰kodlivé finanãné ãinnosti alebo produkty, na ktoré sa vzÈahujú finanãné právne predpisy.

SANKCIE PRE KAMIONISTOV orušenie pracovných predpisov môže kamionistov v jednej krajine EÚ vyjsť až desaťkrát drahšie ako v inom členskom štáte. Europoslanci preto navrhujú tieto sankcie zosúladiť tak, aby rozdiely v EÚ neboli také veľké. Rovnaké porušenie pracovných predpisov, rôzne sankcie. Takto dnes vidia európske cesty vodiči nákladných automobilov. Za manipuláciu s tachografom

P

môže napríklad šofér v Litve zaplatiť 586 eur, pričom rovnaký priestupok v Poľsku ho vyjde až na 2460 eur. Rozdiely sú však ešte väčšie. Kým v Španielsku za to môžete dostať pokutu 4601 eur, v Taliansku vám hrozí 6232 eur a vo Francúzsku dokonca 30 000 eur plus odňatie slobody až na jeden rok. Výbor EP pre dopravu rajiny EÚ vyzýva, aby zmenšili tieto rozdiely a dohodli sa na minimálnej a maximálnej výške sankcií. Systémy sankcií v členských štátoch EÚ sa historicky vyvíjali a preto sú v nich také veľké rozdiely...

Nové technológie sú v súvislosti s ľudskými právami dvojsečnou zbraňou. Na jednej strane môžu pomáhať aktivistom, no na strane druhej tiež tvrdým režimom, ktoré ľudské práva utláčajú. O tejto téme diskutovali začiatkom júna europoslanci a zástupcovia technologických firiem. Viacero konkrétnych príkladov smerovalo na situáciu v Číne či Iráne.

> ODMIETNUTIE NANOPOTRAVÍN Nové potraviny, spracované nanotechnológiou, nesmú vstúpiť na európsky trh skôr, než ich účinky na zdravie ľudí nebudú riadne preskúmané. Zhodli sa na tom členovia Výboru EP pre životné prostredie, verejné zdravie a bezpečnosť potravín. Za nové potraviny sa považujú všetky také produkty, ktoré vstúpili na trh po schválení prvej legislatívy.

>ENERGETICKÝ BALÍČEK EU Európsky parlament podporil tri návrhy, ktorých cieľom je zvýšiť energetickú efektivitu. Šetrenie a lepšie hospodárenie s energiou rieši práve energetický balíček. Jeho súčasťou sú tri zákony. Prvý sa týka nového označovania pneumatík, druhý hospodárenia s energiou v budovách a tretí označovania elektrických spotrebičov.

EUROZPRAVODAJ 17


9/17/10

9:29 PM

Stránka 18

Stručňe...

Renate Sommer: Našou úlohou je nájsť taký systém informácií na obaloch, ktorý sa bude hodiť na každú potravinu a každý nealkoholický nápoj.

> NIE TRESTU SMRTI V ÍRÁNE Parlament prijal uznesenie, v ktorom všetky jeho politické skupiny ostro odsúdili trest smrti Iránky Sakíne Mahommadi-Aštianiovej. Poslanci uvádzajú, že bez ohľadu na akékoľvek okolnosti nemôže byť trest smrti ukameňovaním nikdy odôvodniteľný, ani akceptovateľný. Vyzvali preto dotčené iránske orgány, aby prehodnotili rozsudky, ktoré boli nad Íránkou Sakíne vynesené.

PRÁVA SPOTREBITEĽA arlament schválil nové pravidlá pre označovanie potravín. Informácie o energetickej hodnote a množstve cukru či tuku budú po novom povinné a čitateľné. Poslanci však zároveň odmietli návrh, aby sa tieto ukazovatele zobrazovali farebnou škálou ako na semafore, kde by červená farba znamenala priveľa tukov či solí. Zaujímalo nás, prečo túto myšlienku nepodporila ani autorka správy, nemecká poslankyňa z frakcie

P

ľudovcov, Renate Sommer. Tu je odpoveď: „Odmietli to dve tretiny Parlamentu z viacerých dôvodov. V prvom rade systém farieb vznikol v Anglicku pre pripravené jedlá, čo znamená, že na bežné potraviny to nefunguje. Keďže Coca-Cola light má namiesto cukru sladidlá, za množstvo cukrov by získala zelenú, kým prírodný ovocný džús bez pridaného cukru by kvôli prirodzenému obsahu cukru získal varovný červený bod.“

> OPÄŤ NIŽŠIE CENY ZA ROAMING

Čo sa robí... Europoslanci sa zamerajú na paºãive otázky spoloãnej Europy...

ZNEPOKOJENIE V¯ROBCOV ÁUT V EÚ Dohodu o voľnom obchode medzi EÚ a Južnou Kóreou, ktorú najskôr musí odobriť Európsky parlament, nevítajú všetci. Pomôcť by mohla európskemu chemickému priemyslu či službám. Výrobcovia automobilov však majú isté obavy. Ak v Parlamente prejde táto dohoda o voºnom obchode, bude to najväã‰í obchodn˘ kontrakt za posledn˘ch dvadsaÈ rokov. Europoslanci by mali o tejto otázke hlasovaÈ v jeseni. UÏ teraz sa v‰ak Ïivo diskutuje, ãi dohodu podporiÈ, alebo nie. Najväã‰ia obava vypl˘va z vrátenia cla. V˘robcovia automobilov v Kórei budú môcÈ ÏiadaÈ o spätné vyplatenie dovozného cla na tie súãasti automobilov, ktoré pochádzajú napríklad z âíny.

BUZEK: VYTVORME EURÓPSKE ENERGETICKÉ SPOLOâENSTVO

Volanie či surfovanie cez mobil v inej krajine EÚ je od 1. júla opäť lacnejšie. Vďaka legislatíve, ktorú Parlament schválil v apríli 2009, sa znižujú ceny uskutočnených aj prijatých hovorov a stanovuje sa cenový strop pre dátové služby.

„Občania možno nerozumejú geopolitike, ale rozumejú tomu, ak nefunguje kúrenie,“ zdôraznil predseda EP Jerzy Buzek.. Vo V˘bore pre priemysel a energetiku preto navrhol vytvoriÈ Európske energetické spoloãenstvo. EÚ by tak lep‰ie prepojila doteraj‰ie ropovody a plynovody, viac investovala do v˘skumu a bola silnej‰ia pri vyjednávaní o cenách za energie. My‰lienka vytvorenia Európskeho energetického spoloãenstva bola oficiálne predstavená 5. mája. Stoja MÔÎE SA ROPNÁ KATASTROFA STAË V EURÓPE?

EP a rizika ťažby rópy >OBMEDZENIA TESTOV NA ZVIERATÁCH Po predošlej dohode s Radou schválil Európsky parlament legislatívu EÚ, ktorá by čoskoro mala obmedziť využívanie zvierat na vedecké experimenty. Nové predpisy odrážajú snahu o dosiahnutie rovnováhy medzi zlepšením životných podmienok testovaných zvierat a podporou vedeckého výskumu. 18 EUROZPRAVODAJ

Europoslancov znepokojuje ekologická katastrofa v Mexickom zálive a p˘tajú sa, ãi by sa nieão podobné nemohlo staÈ aj v Európe. Poslanci preto vyzvali eurokomisára pre energetiku, aby s nimi o podobnom riziku v Európe diskutoval. Aj Európa má za sebou niekoºko ropn˘ch havárií. V roku 1978 do‰lo k havárii tankera Amoco Cadiz pri pobreÏí Francúzska a na podobnom mieste vytiekla ropa aj o 21 rokov neskôr z tankera Erika. Prípad v Mexickom zálive je v‰ak zìaleka hrozivej‰í. Belgick˘ poslanec z frakcie zelen˘ch Bart Staes poznamenal, Ïe pre ÈaÏobné firmy nie je bezpeãnosÈ prioritou. „Máme Európsku námornú bezpeãnostnú agentúru, ktorá odvádza dobrú prácu. Vznikla v‰ak po havárii ropn˘ch tankerov a vôbec nesúvisí s ropn˘mi vrtmi. MoÏno by sme mali roz‰íri jej pôsobnosÈ,“ dodal. Zástupca Komisie v‰ak na stretnutí zdôraznil, Ïe sa danej problematike venujú. Upozornil aj na fakt, Ïe vrty v Európe sa nachádzajú v priemernej hæbke 100 metrov. Vrt v Mexickom zálive je pritom aÏ 1500 metrov pod hladinou.

za Àou Jerzy Buzek a b˘val˘ predseda Európskej komisie Jacques Delors. „Pred 60timi rokmi vzniklo prvé európske energetické spoloãenstvo. Pre na‰ich prarodiãov to bolo spoloãenstvo uhlia a ocele. Teraz je dôleÏité ísÈ ìalej so ‰ir‰ou perspektívou,“ zdôrazÀuje Buzek.


9/17/10

9:29 PM

Stránka 19


Energeticke prepojenie EÚ Prv˘m krokom k uÏ‰ej spolupráci krajín EÚ v oblasti energetiky musí byÈ vzájomné prepojenie energetick˘ch sústav. Zhodlo sa na tom viac neÏ 250 europoslancov a ich kolegov z národn˘ch parlamentov na dvojdÀovom stretnutí v Europskom parlamente. Profesor z univerzity v Rotterdame Marc Van Der Woude hovorí, Ïe v energetike pravdepodobne dôjde k novej

Ekológia

priemyselnej revolúcii. Únii pritom ch˘ba v˘skum a koordinácia. Profesor preto skôr neÏ novú zmluvu navrhuje pragmatickú politiku. Predseda EP Jerzy Buzek je presvedãen˘, Ïe európske energetické spoloãenstvo by bolo v˘hodné z hºadiska budovania energetick˘ch sietí, uskladÀovacej kapacity ãi podpory v˘skumu. Prv˘m krokom by v‰ak bolo prepojenie plynovodov a ropovodov v EÚ.

A EURÓPA

Proti nelegálne ÈaÏenemu drevu

VYHOSTENIE RÓMOV Z FRANCÚZSKA

PARLAMENT VYZVAL EÚ NA ZÁSAH

EURÓPSKY PARLAMENT SA VENUJE SITUÁCII ROMOV. Poslanci zo skupiny EPP zdôraznili v diskusii o situácii Rómov potrebu spoločného postupu s cieľom začleniť Rómov do spoločnosti, zatiaľ čo poslanci za S&D, ALDE, Zelení/EFA a GUE/NGL odsúdili konanie francúzskej vlády, ktoré je podľa nich diskriminujúce a v rozpore s právom EÚ. Legálnosť opatrení francúzskych orgánov musí byť preskúmaná, vyhlásila komisárka Viviane Reding. Zástupca Rady, belgický minister pre európske záležitosti, Olivier Chastel, pripomenul, že integrácia Rómov je záležitosťou každého členského štátu.

AKO ZMIERNIT DOPADY GLOBALIZÁCIE

P

roces aktivácie podpory pre zamestnancov, ktorí pri‰li o svoje miesta v dôsledku globalizácie alebo finanãnej krízy, by mal byÈ r˘chlej‰í. Európsky parlament v tejto súvislosti prijal súbor odporúãaní s cieºom upraviÈ procedurálne a rozpoãtové postupy Európskeho fondu na prispôsobenie sa globalizácii. „Sme svedkami trendu zniÏovania sociálnych v˘davkov vládami. Ná‰ návrh sa preto zameriava na zvrátenie tohto trendu pre

ºudí, ktorí pri‰li o svoju prácu v dôsledku globalizácie alebo finanãnej krízy. Radi by sme nielen zv˘‰ili reguláciu, ale zároveÀ udrÏali EGF a pokiaº moÏno zmenili ho na stály fond. Dúfam, Ïe sa nám podarí presvedãiÈ ãlenské ‰táty o potrebe pokraãovanie EGF aj poãas rokov 2013–2020,“ vyhlásil spravodajca Miguel PORTAS (GUE/NGL, PT) a vyjadril radosÈ zo ‰irokej podpory jeho odporúãaní. Európsky fond na prispôsobenie sa globalizácii

(EGF) vznikol v roku 2006 s roãn˘m stropom 500 miliónov EUR, v prv˘ch rokoch jeho existencie v‰ak aj v dôsledku nároãn˘ch podmienok na ãerpanie finanãnej pomoci a spolufinancovanie nezaznamenal vy‰‰í poãet Ïiadostí. Odvtedy sa rozsah pomoci roz‰íril a podmienky zvoºnili, ão viedlo k v˘znamnému zv˘‰eniu poãtu Ïiadostí, a teda k intenzívnej‰ej pomoci nezamestnan˘m vo v‰etk˘ch krajinách EÚ.

Parlamentný výbor pre životné prostredie opätovne požaduje zákaz obchodovania s nelegálne vyťaženým drevom z tropických pralesov. Poslanci tak vyslovujú nespokojnosť so zmenami, ktoré v návrhu zákona presadili ministri pre životné prostredie krajín EÚ. Autorka parlamentnej správy, britská poslankyÀa zo skupiny zelen˘ch Caroline Lucas zdôrazÀuje, Ïe na hlavn˘ch bodoch textu sa vo v˘bore zhodli zástupcovia väã‰iny politick˘ch skupín. Ide predov‰etk˘m o zákaz obchodovania s nelegálne vyÈaÏen˘m tropick˘m drevom, roz‰írenie povinností ohºadom oznaãovania pôvodu v˘robkov a stanovenie

minimálnych noriem pre sankcie. Tropické drevo sa v mnoh˘ch prípadoch ÈaÏí nelegálne, ão spôsobuje úbytok daÏìov˘ch pralesov a pokles ceny dreva. Odhaduje sa, Ïe 20 aÏ 40 % dreva pochádza práve z nelegálneho v˘rubu. Hovoríme o odhadoch, pretoÏe pravidlá oznaãovania pôvodu nie sú dostatoãne prísne. Tropické

20 AŽ 40 % DREVA POCHÁDZA PRÁVE Z NELEGÁLNEHO VÝRUBU... drevo je obºúbené najmä kvôli svojmu vzhºadu, tvrdosti a odolnosti. Ide napríklad o tíkov˘ záhradn˘ nábytok, mahagónovú skriÀu, ãi okenné rámy z meranti. Alternatívou by mohol byÈ európsky dub, no jeho cena je pomerne vysoká. EP zákaz obchodovania Ïiadal e‰te v apríli 2009. Ministri krajín EÚ v‰ak poÏiadavky znaãne zmiernili. KeìÏe sa názory Parlamentu a Rady znaãne odli‰ovali, návrh sa vrátil späÈ k poslancom.

EUROZPRAVODAJ 19

20-21 baroso EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:53 PM

Stránka 20

REPORT

EVROPSKÁ UNIE obstála ve svûtové konkurenci a mohla ãelit demografick˘m v˘zvám,“ zdÛraznil. Ve své fieãi také upozornil na potfiebu dal‰ích regulací a obhájil snahu Komise sniÏovat v˘‰i dluhu v „problémov˘ch státech“ i za cenu sociálních nepokojÛ. V ¤ecku se

„PENÍZE, KTERÉ POUŽIJEME NA ZÁCHRANU ROZPOČTU, NEMŮŽEME POUŽÍT NA SOCIÁLNÍ DOBRO.“ napfiíklad ‰krty, nafiízené Evropskou komisí a Mezinárodním mûnov˘m fondem, setkaly s propuknutím demonstrací a pouliãního násilí. REFORMACE FINANâNÍHO SEKTORU Cílem Evropské komise do roku 2011 je podle jejího pfiedsedy reformovan˘ finanãní sektor. „NeudrÏitelné rozpoãty dûlají Evropskou unii zranitelnou,“ fiekl Barroso. ZároveÀ podotkl, Ïe dluh a deficit vedou

Témûfi PREZIDENTSK¯ projev... „Obstáli jsme. Radujme se, hospodáfiská krize pr˘ skonãila, alespoÀ pro Evropskou unii.“ To fiekl pfiedseda Evropské komise José Manuel Barroso ve své ‚zprávû o stavu Unie‘, kterou bude pfiekládat Evropskému parlamentu od teì kaÏd˘ rok. Hned několik frakcí komisi vytklo to, jak se staví k současnému problému kolem vyhošťování Romů z Francie. „Nepřijmeme žádný útok proti lidským právům,“ slíbil jim Barroso, jehož sbor si od Paříže už vyžádal více podrobností kvůli analýze.

N

a zprávû, která sv˘m názvem pfiipomíná kaÏdoroãní proslovy americk˘ch prezidentÛ, se Barroso dohodl s europoslanci pfii sloÏit˘ch vyjednáváních, jeÏ provázela schvalování jeho sboru. Komise, v jejímÏ ãele stojí Barroso jiÏ podruhé, dostala definitivní zelenou v únoru. Její pfiedseda v Evropském parlamentu vystupuje pomûrnû pravidelnû, takÏe z tohoto hlediska o Ïádnou velkou premiéru ne‰lo. Zhruba čtyřicetiminutový projev, v nûmÏ se Barroso dotkl kromû ekonomiky i tfieba energetiky, zahraniãní politiky nebo boje proti zmûnám klimatu, byl protkán fiadou obecn˘ch prohlá‰ení, na coÏ upozornili i nûktefií europoslanci v následné debatû.

„Minulý rok zažila Evropská unie jednu z nejvût‰ích zatûÏkávajících zkou‰ek. KdyÏ se v‰ak ohlédnu zpátky, fiekl bych, Ïe jsme obstáli,“ sdûlil Barroso europoslancÛm. „Ukázalo se, Ïe ti, kdo pfiedvídali konec Unie, se m˘lili.“ Rozpadem eurozóny, kter˘ by nejspí‰ vedl ke krachu celého evropského bloku, nûktefií skeptici po problémech v ¤ecku a ve ·panûlsku skuteãnû hrozili. „Ekonomická situace v Evropské unii je lep‰í neÏ pfied rokem, nikoliv v‰ak na‰ím pfiiãinûním. OÏivení nabírá na rychlosti, byÈ nerovnomûrnû v rámci Unie. RÛst bude vy‰‰í, neÏ se pÛvodnû pfiedpokládalo. Míra nezamûstnanosti, která je stále dost vysoká, se pfiestala zvy‰ovat,“ zaznûla v projevu ‰éfa komise optimistická fieã. „Pfií‰tích dvanáct mûsícÛ musíme vyuÏít na akceleraci na‰í reformní agendy,“ fiekl Barroso, kter˘ pûtibodovou agendu, na jejíÏ pomysln˘ vrchol umístil ekonomickou budoucnost Evropské unie, pfiedstavil ãlenÛm Parlamentu. „Na‰e práce není u konce. Nejistoty a risky stále zÛstávají. Nyní je tfieba modernizovat na‰i sociálnû trÏní ekonomii, aby 20 EUROZPRAVODAJ

k rozevírání sociálních nÛÏek. „Peníze, které pouÏijeme na záchranu rozpoãtu, nemÛÏeme pouÏít na sociální dobro,“ fiekl. Také se vyslovil pro „ambiciózní“ budoucí rozpoãet Evropské unie. „Evropsk˘ rozpoãet není pro Brusel – je pro lidi, které reprezentujete právû vy,“ apeloval na europoslance. Spoleãnû s tûmito slovy pak zkritizoval pesimistickou náladu, která podle nûj v nûkter˘ch hlavních mûstech EU panuje. „Nemohu vûfiit tomu, Ïe nûktefií z vás uÏ pfiedem odmítáte návrhy na

rozpoãet, aniÏ byste vÛbec vûdûli, jaké jsou,“ hfiímal Barroso. Jaké jsou jednotlivé projekty Komise k ozdravení finanãního sektoru v Unii? José Manuel Barroso pfiedstavil nûkteré z nich. Brusel má podle nûj ve spolupráci

20-21 baroso EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:54 PM

Stránka 21

s Evropskou investiãní bankou rozjet projekt, kter˘ by pomohl financovat novou infrastrukturu. Slíbil také ambiciózní Single Market Act, neboli „zákon jednoduchého trhu“, kter˘ by zbavil malé obchodníky byrokratické zátûÏe, pomohl liberalizovat energetick˘ sektor a vytvofiil nové pracovní pfiíleÏitosti v environmentální sféfie. Barroso europoslancÛm rovnûÏ slíbil, Ïe komise pfiijde s dal‰ími návrhy na to, jak zakroãit proti spekulantÛm na trzích. Právû jim a jejich rizikov˘m obchodÛm je pfiipisován podíl na vzniku souãasné nejhor‰í finanãní a hospodáfiské krize v dûjinách unie. „Evropa musí ukázat, Ïe pfiedstavuje více neÏ 27 odli‰n˘ch národních fie‰ení. Buì budeme plavat spoleãnû, nebo se potopíme kaÏd˘ zvlá‰È,“ podotkl Barroso, kter˘ vyz˘val EU k solidaritû napfiíã blokem.

roztrpãení: „Jak mÛÏeme ospravedlnit to, Ïe jsme nebyli u vyjednávání pfiítomni?“ fiekl, aniÏ by baronku jmenoval. Belgickému poslanci Guy Verhofstadtovi se zase nelíbilo, Ïe Ashtonová nebyla u Barrosova projevu pfiítomna. „Bylo by mnohem lep‰í, kdyby zde byla,“ fiekl. MoÏná to byla i reakce na vá‰nivé debatovaly v kuloárech Parlamentu o nápadu z dílny vedení zákonodárného sboru, jeÏ mûlo v plánu pokutovat

PROTI RASISMU V části projevu o evropsk˘ch hodnotách do‰lo i na ostrá slova. AniÏ by jmenoval Francii, dotkl se kontroverzního poãinu premiéra Sarkozyho, a sice vystûhování RomÛ. „V‰ichni v Evropû musíme

„BUĎ BUDEME PLAVAT SPOLEČNĚ, NEBO SE POTOPÍME KAŽDÝ ZVLÁŠŤ," HŘÍMAL VE SVÉM PROJEVU. respektovat zákon a vlády musí respektovat lidská práva, vãetnû práv men‰in. Rasismus a xenofobie nemají v Evropû místo,“ prohlásil Barroso, kter˘ u tohoto tématu zabrousil aÏ za hranice EU – tvrdû odsoudil pfiípad v Iránu, kde byla Ïena odsouzena k smrti za nevûru: „Byl jsem naprosto zdû‰en, kdyÏ jsem sly‰el, Ïe Sakineh Mohammadi Ashtiani odsoudili k smrti ukamenováním. To je tak barbarské, Ïe se to ani nedá vyjádfiit slovy.“ Souãasnû ale dodal, Ïe obãané nemají jen práva, ale také povinnosti a Ïe je tfieba dohlíÏet na dodrÏování bezpeãnosti. Na to ‰éf socialistÛ Martin Schulz pfiipustil, Ïe Romové jsou komplikovanou men‰inou, ale i její práva je tfieba respektovat. Státy musejí dbát na pofiádek, bojovat s kriminalitou, ale není moÏné to cílit jen na jednu skupinu obyvatel, dodal. KDO JE VLASTNù PREZIDENT EU, PTAJÍ SE KRITICI Barrosův apel na europoslance, aby podpofiili novou evropskou ministryni zahraniãních vûcí Catherine Ashtonovou, se nicménû po projevu setkal s rozpaãit˘m pfiijetím. Nûktefií poslanci v kuloárech britskou baronku kritizovali za to, Ïe se nezúãastnila vyjednávání o míru na Blízkém v˘chodû ve Washingtonu minul˘ t˘den. Joseph Daul, ‰éf francouzské stfiedopravicové Lidové strany, neskr˘val své

europoslance, ktefií by pfii opakované kontrole nebyli pfii Barrosovû projevu pfiítomni v sále. Sál parlamentu totiÏ pfii nûkter˘ch vystoupeních zeje prázdnotou. Barrosův projev se stal také terãem kritiky ze strany nûkter˘ch skeptick˘ch europoslancÛ. Britskému konzervativci Timothymu Kirkhopovi pfii‰el pfiíli‰ prezidentsk˘. „AlespoÀ víme, kdo je teì v EU ãíslo jedna. Doteì jsem myslel, Ïe

OZVALA SE I KRITIKA: „PROČ SE NEZAMYSLEL NAD VÝVOJEM, KTERÝ UNIE V MINULÝCH MĚSÍCÍCH PRODĚLALA?“ prezidentem Evropské unie je Hermann Van Rompuy,“ fiekl novináfiÛm. Mezi skeptiky se fiadí také ãesk˘ poslanec Ivo Strejãek, kterého do Europarlamentu vyslali obãan‰tí demokraté. „Za problematické povaÏuji pfiedev‰ím to, Ïe aãkoliv mûl pfiedseda Komise pfiednést zprávu o stavu Unie, neuãinil tak. Ani jednou vûtou se nepokusil o politickou inventuru uplynulého roku. Nezamyslel se nad v˘vojem, kter˘ Unie v minul˘ch mûsících prodûlala. Zamûfiil se pouze na popis budoucích úkolÛ,“ napsal Strejãek na sv˘ch stránkách. I

INZERCE

text: redakce; foto: archiv

22-23 futurolog EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:43 AM

Stránka 22

PROGNÓZY

IT PRÒMYSL

POHLED DO BUDOUCNA OdjakÏiva lidstvo lákala pfiedstava vidût do budoucnosti. Staãí se podívat na pohlednice z poãátku dvacátého století, jak smû‰né byly pfiedstavy na‰ich pfiedkÛ o konci tohoto století. ·koda Ïe ne kaÏd˘ si bude moci ovûfiit, do jaké míry byly pravdivé pfiedpovûdi futurologa Davea Evanse o budoucnosti nov˘ch technologií. Ale zamyslet se nad tím mÛÏeme... text: redakce; foto: archiv

dyÏ si pfieãtete nûkteré z pfiedpovûdí Davea Evanse, futurologa spoleãnosti Cisco, na otázky t˘kající se budoucího v˘voje ve svûtû moderních technologií, moÏná se vám lehce zvednou koutky úst do pobaveného úsmûvu. Ale dokázali byste si je‰tû pfied dvaceti lety pfiedstavit, Ïe budete brouzdat po internetu nebo Ïe takfika zaniknou bûÏné dopisy a vût‰ina komunikace se bude odehrávat prostfiednictvím mobilÛ? Pfieãtûte si struãné shrnutí toho,

K

22 EUROZPRAVODAJ

o ãem Dave Evans hovofiil. Záznam celé diskuze si mÛÏete prohlédnout na blogu Cisco. V příštích padesáti letech se doãkáme poãítaãÛ schopn˘ch myslet a vûdomû uvaÏovat. S poãítaãi budeme schopni také normálnû hovofiit. Podle Davea Evanse dojde k zastavení nebo alespoÀ v˘raznému zpomalení procesu stárnutí a na scénû se objeví kvantové poãítaãe s nepfiedstavitelnou v˘poãetní silou. V roce 2050 bude stát poãítaã s v˘konem srovnateln˘m s devíti miliardami lidsk˘ch mozkÛ pouze tisíc dolarÛ. âekají nás také bio tiskárny, pomocí kter˘ch si budeme

v budoucnu moci vytvofiit témûfi jakoukoli ãást tûla (ledviny, plíce, kÛÏi). Technologie také přispějí k ochranû Ïivotního prostfiedí. Dave Evans pfiedpovídá

POMOCÍ BIOTISKÁREN SI BUDEME VYTVÁŘET JAKOUKOLI ČÁST TĚLA (LEDVINY, PLÍCE, KŮŽI)... vytvofiení uhlíkov˘ch pastí na sníÏení mnoÏství skleníkov˘ch plynÛ v atmosféfie nebo vyuÏívání navzájem komunikujících zafiízení redukujících spotfiebu elektfiiny

22-23 futurolog EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:43 AM

Stránka 23

V¯VOJ A VUÎITÍ JAK TO VIDÍ ODBORNÍK

v domácnostech. Tato zafiízení, jako jsou domácí spotfiebiãe zapojené do komunikaãní sítû nebo chytré elektromûry a technologie inteligentní rozvodné sítû (smart grid) obecnû, dopomohou rapidnû sníÏit spotfiebu energie. V domácnostech je totiÏ mnoho energetick˘ch upírÛ, jejichÏ spotfieba ãiní prÛmûrnû ãtyfiicet procent ve‰keré energie. Ta je spotfiebovávána neustále, a to i v pfiípadû, Ïe nejste doma. Nárůst počtu zařízení pfiipojen˘ch do sítû je enormní a bude i nadále rÛst. Tato síÈ, takzvan˘ internet vûcí, jiÏ dnes obsahuje více neÏ 35 miliard zafiízení a stfiízliv˘ odhad pro rok 2013 pfiedpovídá 1 bilion takov˘ch zafiízení. Roste také mnoÏství vygenerovan˘ch dat. V roce 2009 jich lidstvo vytvofiilo více neÏ za pfiedchozích 5000 let dohromady. Napfiíklad dnes je podle Davea Evanse na Facebooku uloÏeno více neÏ 40 miliard fotografií a na YouTube je nahráno kaÏdou minutu 20 hodin nového videa. Ostatnû v roce 2012 bude 90 % v‰ech dat pfiedstavovat právû video. Takto obrovsk˘ nárÛst mnoÏství dat pfiedstavuje v˘zvu pro moderní poãítaãe a programátory. JiÏ brzy se tak stane filtrování a tfiídûní jedním z nejdÛleÏitûj‰ích aspektÛ v˘voje poãítaãÛ.

V DOMÁCNOSTECH JSOU ENERGETIČTÍ UPÍŘI, KTEŘÍ „VYSAJÍ“ TÉMĚŘ ČTYŘICET PROCENT ENERGIE. A konečně odpověď na otázku, kterou se lidstvo zaobírá jiÏ od dob, kdy o robotice je‰tû nikdo nemûl ani ponûtí. Nahradí stroje v budoucnu lidi? Podle Davea Evanse ano. Ale nemusíme mít strach, neznamená to, Ïe lidstvo bude Ïít pod nadvládou robotÛ, ale jen budou stroje vykonávat mnoho ãinností za nás. Dave Evans nazývá tento trend obrovského nárÛstu nov˘ch technologií technologickou lavinou. Kdo se jí pfiizpÛsobí a „sveze“ se s ní, bude z ní tûÏit. Kdo se zastaví a bude technologickou transformaci ignorovat, toho smete. Základem technologické inovace jsou ãtyfii pilífie. Storage, Computing, Information a Network, tedy úloÏi‰tû, v˘poãetní síla, informace, kvalita a roz‰ífiení pfiipojení. Napfiíklad uÏ v roce 2030 by mûlo stát 11 petabaitÛ sto dolarÛ. Na takov˘ disk by bylo moÏné uloÏit 546 kopií v‰ech písní, které byly kdy nahrány.

UMùLÉ MOZKOVÉ IMPLANTÁTY. SCI-FI? NE, BLÍZKÁ BUDOUCNOST. Top 25 pfiedpovûdí budoucího technologického v˘voje Víte, kdy se zaãnou pouÏívat umûlé

mozkové implantáty, kdy se v˘kon osobního poãítaãe vyrovná lidskému mozku ãi kdy se objeví první teleportace? Toto jsou otázky, kter˘mi se bûÏnû zab˘vá Dave Evans, futurolog spoleãnosti Cisco. Dave Evans pfiedpovídá, jak dne‰ní trendy v technologii ovlivní ná‰ svût v budoucnosti. MoÏná se tedy doãkáme interaktivních displejÛ tak tenk˘ch a levn˘ch, Ïe budou

V BUDOUCNU SE ZVÝŠÍ OBJEM ULOŽENÝCH INFORMACÍ, ZRYCHLÍ PŘENOS DAT I ZLEVNÍ PROVOZ IT. slouÏit jako „elektronick˘ papír“, poãítaãÛ, které nám umoÏÀují okamÏité pfieklady z jednoho jazyka do druhého, ãi robotÛ uvûdomujících si sami sebe a doÏadujících se sv˘ch práv. Co nás tedy čeká v nebliÏ‰í budoucnosti? Tyto pfiedpovûdi, sestavené Evansem, nám ledacos napoví. 1. V roce 2029 bude 11 petabajtÛ pamûti stát 100 dolarÛ, coÏ odpovídá nepfietrÏitû pu‰tûnému videu v DVD kvalitû po dobu 600 let. 2. V pfií‰tích 10 letech se rychlost domácí sítû dvacetkrát zv˘‰í. 3. V roce 2013 dosáhne bezdrátov˘ síÈov˘ provoz objemu 400 petabajtÛ za mûsíc. Dnes ve‰keré celosvûtovû sítû pfienesou 9 exabajtÛ za mûsíc. 4. Do konce roku 2010 bude v prÛmûru vycházet na jednoho ãlovûka jedna miliarda tranzistorÛ. KaÏd˘ bude stát od jedné desetiny do jedné miliontiny centu. 5. Internet se vyvine tak, aby umoÏÀoval okamÏitou komunikaci bez ohledu na vzdálenost. 6. První komerãní kvantov˘ poãítaã bude k dispozici v polovinû roku 2020. 7. V roce 2020 bude mít osobní poãítaã v hodnotû tisíc dolarÛ procesní v˘kon lidského mozku. 8. V roce 2030 bude potfieba mozková kapacita v‰ech obyvatel jedné vesnice, aby se vyrovnala v˘konnosti poãítaãe za tisíc dolarÛ. 9. V roce 2050 (za pfiedpokladu, Ïe celosvûtová populace bude 9 miliard) bude poãítaãov˘ v˘kon v hodnotû tisíc dolarÛ odpovídat procesnímu v˘konu v‰ech lidsk˘ch mozkÛ na svûtû.

10. Dnes víme pût procent toho, co budeme znát za 50 let. Jin˘mi slovy, 95 procent toho, co budeme znát za 50 let, bude teprve objeveno. 11. Celosvûtov˘ objem dat se zv˘‰í ‰estkrát v kaÏdém z pfií‰tích dvou let, zatímco objem firemních dat poroste padesátkrát. 12. V roce 2015 bude mít Google zaindexováno pfiibliÏnû 775 miliard stránek. 13. V roce 2015 bude staãit 1 rok k tomu, aby datov˘ objem odpovídal 92,5 milionÛm knihoven amerického Kongresu. 14. V roce 2020 bude prÛmûrná osoba uchovávat 130 terabajtÛ osobních dat (dnes je to 128 gigabajtÛ). 15. V roce 2015 stahování filmÛ a sdílení souborÛ dosáhne 100 exabajtÛ, coÏ odpovídá 5 milionÛm knihoven amerického Kongresu. 16. V roce 2015 budou pfievládat videohovory vytváfiející 400 exabajtÛ datového objemu. To odpovídá 20 milionÛm knihoven amerického Kongresu. 17. V roce 2015 telefon, web, email, fotky a hudba vygenerují 50 exabajtÛ datového objemu. 18. Bûhem dvou let se kaÏd˘ch jedenáct hodin zdvojnásobí informace na internetu. 19. V roce 2010 bude k internetu pfiipojeno 35 miliard zafiízení (témûfi ‰est zafiízení na jednoho ãlovûka). 20. V roce 2020 bude pfiipojeno k síti více zafiízení neÏ uÏivatelÛ.

KDO SE TRANSFORMACI PŘIZPŮSOBÍ A „SVEZE“ SE S NÍ, BUDE Z NÍ TĚŽIT, KDO SE ZASTAVÍ, TOHO SMETE. 21. Díky IPv6 bude k dispozici dostatek adres pro kaÏdou hvûzdu z vesmíru, coÏ odpovídá 4,8 bilionÛm. 22. V roce 2020 bude univerzální jazykov˘ pfiekladaã souãástí kaÏdého zafiízení. 23. V pfií‰tích pûti letech bude moci jak˘koli povrch slouÏit jako display. 24. V roce 2025 se zaãne objevovat teleportace na úrovni ãástic. 25. V roce 2030 se zaãnou pouÏívat umûlé mozkové implantáty. I EUROZPRAVODAJ 23

24-25 slunce EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:49 AM

Stránka 24

V¯HLEDY

VESMÍR

P

fiesnûji fieãeno, jeho skvrny neboli erupce. Právû z nich má jiÏ zmínûn˘ astrofyzik a znám˘ vûdní popularizátor a expert na „teorii strun“, kter˘ ãasto a rád pfiedpovídá budoucnost, zejména na televizní obrazovce, strach. Dost pesimistické úvahy, co se dal‰ího moÏného v˘voje svûta t˘ãe, ‰ífiil nedávno na konzervativní FOX News.

Podle nûj bychom rozhodnû nemûli rozzlobené Slunce podceÀovat. Jednou za sto aÏ dvû stû let pr˘ na jeho povrchu exploduje masivní erupce, kterou pfiirovnal ke tsunami a která mÛÏe na zemi zpÛsobit globální katastrofu – zfiejmû by totiÏ vyfiadila z provozu ve‰kerou elektfiinu. Nûco takového se pr˘ mÛÏe stát uÏ za dva roky. Na‰i pfiedci by ostatnû mohli vyprávût:

SLUNCE JAKO NEP¤ÍTEL MoÏná Ïe zemfieme dfiív, neÏ si myslíme, a neskolí nás infarkt. Podle astrofyzika Michio Kaku bude totiÏ na‰í vraÏednou zbraní Ïivotodárné Slunce. takzvaná solární boufie jim dala pofiádnû zabrat v roce 1859. Tehdy to ov‰em odnesl „jen“ telegrafní systém. Dnes by ale taková katastrofa mûla následky mnohem

internet? A bylo by je‰tû mnohem hÛfi. „Ve‰kerá ekonomika by zfiejmû byla paralyzována. Pohroma by vyfiadila z provozu v‰echny elektrárny a satelity. Pfiestala by fungovat chladící zafiízení, takÏe bychom byli brzy bez potravin. Bez

TAKOVÁ KATASTROFA BY MĚLA NÁSLEDKY MNOHEM NEDOZÍRNĚJŠÍ – NA ELEKTŘINĚ JE ZÁVISLÝ CELÝ SVĚT. radarÛ a navigace by se také nejspí‰ zfiítila v‰echna letadla, co by byla v té dobû ve vzduchu,“ varuje Kaku. Ve vysílání americké televize dodal, Ïe taková katastrofa by celé lidstvo rázem uvrhla o sto let zpátky. Tû‰it bychom se mohli také na rozsáhlé rabování, anarchii a ostatní libÛstky, které zatím známe jen z katastrofick˘ch filmÛ. Dr. Michio Kaku je mezinárodně uznávaným teoretickým fyzikem. Narodil se v San José ve státě Kalifornie, žije ale v New Yorku.

nedozírnûj‰í – na elektfiinû je závisl˘ cel˘ svût. Kdyby napfiíklad v˘padek proudu postihl celé Spojené státy, dát vûci do pofiádku by trvalo celé mûsíce. I bez fungující GPS navigace bychom napfiíklad mûli velké problémy. Ale dokáÏeme si tfieba pfiedstavit, co by se stalo, kdyby jednoho dne pfiestal jít na celém svûtû 24 EUROZPRAVODAJ

JE T¤EBA ZAâÍT PANIKA¤IT? Michio Kaku fiíká, Ïe solární boufie zkrátka existují, je tfieba se jich obávat a dûjí se jednou za století aÏ dvû (a od té poslední, jak uÏ víme, ubûhlo nedávno sto padesát let), ale pfiece jen pro lidstvo neznamenají hrozbu srovnatelnou s nárazem obrovského meteoritu na Zemi. Ten bychom pravdûpodobnû nepfieÏili, stejnû jako obrovské zemûtfiesení, které by

mohla vyvolat zmûna zemsk˘ch pólÛ. Na v˘buch sluneãních skvrn se ale alespoÀ ãásteãnû pfiipravit mÛÏeme. Chce to jen mít dostatek zásob k pfieÏití. Ve v˘hodû by samozfiejmû byli ti ‰ikovnûj‰í z nás, ktefií nepotfiebují kaÏdodennû vyuÏívat v˘dobytky moderního svûta a na nûjak˘ ãas by se obe‰li i bez techniky. Kutilové a fachmani by se tak rázem ocitli na první pfiíãce spoleãenského Ïebfiíãku a v postkatastrofick˘ch dnech by se nejspí‰ tû‰ili z rÛzn˘ch v˘hod, napfiíklad z obrovské pfiíznû Ïen. TakÏe se rychle pusÈte do práce. Máte dva roky na to, nauãit se dûlat rukama! CO P¤EDPOVùDùLI MAYOVÉ Je-li na celé vûci nûco znepokojujícího, je to mystické datum 2012 – uÏ nûkolik let se totiÏ nahlas hovofií o tom, Ïe v tento

Má znalosti a je schopný prezentovat je srozumitelným způsobem. Proto je populární.

24-25 slunce EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:49 AM

Stránka 25

CO NÁS âEKÁ text: Jan Martinek; foto: archiv

rok by mûl podle proslulého mayského kalendáfie nastat konec svûta – tímhle rokem totiÏ kalendáfi konãí. A nejvy‰‰í vrchol sluneãní aktivity pfiedpovídají vûdci právû v onom roce. Îe by mûli stafií Mayové váÏnû recht? Skeptici nicménû moÏná právem oznaãují

nám mÛÏe b˘t jedno. Jehovisté: Sekta SvûdkÛ Jehovov˘ch uÏ pfiedpovûdûla Armageddon nûkolikrát. První datum stanovili kameloti ãasopisÛ StráÏná vûÏ a Probuìte se na rok 1914. Posléze na rok 1918 a 1925. Zatím poslední termín konce svûta mûl podle

Slunce bychom prý neměli podceňovat. Jednou za sto až dvě stě let na jeho povrchu exploduje masivní erupce, kterou lze přirovnat ke tsunami a která může na Zemi způsobit globální katastrofu – zřejmě by totiž vyřadila z provozu veškerou elektřinu.

NA VÝBUCH SLUNEČNÍCH SKVRN SE ALE ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ PŘIPRAVIT MŮŽEME. ZÁSOBAMI. podobná varování za projevy nemístného alarmismu, které vyvolávají rÛzné politické a ekonomické elity za jedin˘m úãelem: Pofiádnû se napakovat na penûÏenkách vystra‰en˘ch obãanÛ. Konec svûta uÏ totiÏ v historii kázalo mnoho prorokÛ a on stále ne a ne pfiijít. NEJZNÁMùJ·Í PROROCTVÍ ZKÁZY: Nostradamus: Nejznámûj‰í historick˘ prorok, Michael de Nostradamus, hovofiil o konci svûta nûkolikrát. Vykladaãi jeho proroctví stanovili první termín apokalypsy na srpen roku 1999. KdyÏ to nevy‰lo, objevila se teorie o mylné interpretaci – vû‰tec pr˘ ve skuteãnosti mluvil aÏ o ãtvrtém tisíciletí. TakÏe skvûlé, to uÏ

V ní pfiedpovûdûl, Ïe v osmdesát˘ch letech miliony pozem‰ÈanÛ zahynou hlady, protoÏe planeta uÏ nebude mít kapacitu na to, aby nakrmila v‰echny lidi. Posléze pfiiznal, Ïe to pfiece jen trochu pfiehnal. Y2K: V roce 1999 uÏ mnoho lidí budovalo

jehovistÛ nastat v roce 1975. Jak víme, ani tehdy to odpíraãÛm krevní transfúze nevy‰lo. Dnes s oblibou fiíkají, Ïe konec svûta bude „uÏ brzy“. Paul Ehlrich: Americk˘ entomolog vydal v roce 1968 knihu nazvanou „The Population Bomb“, Populaãní bomba.

atomové kryty v obavû, Ïe s letopoãtem zaãínajícím dvojkou si poãítaãe nebudou vûdût rady a cel˘ elektronick˘ systém se tak v první vtefiinû roku 2000 zhroutí. Nakonec se nic takového nestalo a celá záleÏitost pouze poslouÏila coby námût na katastrofick˘ snímek nazvan˘ Y2K. I INZERCE

26-27 podvody EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:59 AM

Stránka 26

BANKOVNICTVÍ

FINANCE zabezpeãiÈ voãi riziku, ktoré sa mohlo prejaviÈ v poklese cien akcií na burze. Takéto zabezpeãenie sa uskutoãÀuje prostredníctvom hedÏingov˘ch operácií. Jerôme Kerviel sa v‰ak rozhodol, Ïe bude plniÈ iba prvú úlohu a otváral veºké mnoÏstvo pozícií na trhu s futuritami. Súhrnná hodnota t˘chto pozícií bola na úrovni 50 miliárd EUR, ão sa ukázalo aÏ v januári 2008. Namiesto beÏn˘ch hedÏingov˘ch zmlúv obchodovan˘ch prostredníctvom trhu s cenn˘mi papiermi sa J. Kerviel tváril, Ïe predával tieto kontrakty priamo beÏn˘m veºk˘m obchodn˘m partnerom banky Société Générale. Na podvod tak˘chto gigantick˘ch rozmerov

JERÔME KERVIEL SA IBA SNAŽIL VYZERAŤ AKO SKÚSENÝ OBCHODNÍK A TÝM ZÍSKAŤ VEĽKÉ BONUSY.

NAJVÄâ·IE FINANâNÉ podvody v histórii

V poslednom ãase nastáva kriminalizovanie nov˘ch spoloãensko-právnych vzÈahov a poãítaãovo orientovaná kriminalita sa presadzuje ãoraz viac... text: Ing. Anton Korau‰, PhD., foto: archiv

R

˘chly v˘voj informaãn˘ch technológií, poãítaãov˘ vek svetovej spoloãnosti spolu s pozitívnymi trendmi dávajú priestor na v˘voj a zlep‰ovanie v mnoh˘ch oblastiach, okrem iného aj metód v oblasti kriminálnej.

OblasÈ IT neposkytuje moÏnosti len na tradiãné druhy kriminality ako sú krádeÏe, podvody, sprenevery, pranie peÀazí, fal‰ovanie dokumentov v rátane ‰ekov, ale vytvára i nové druhy ako sú napr. neoprávnené pouÏívanie cudzích informácií, poãítaãové falzifikáty, poãítaãové podvody. O pojmoch ako poãítaãová informácia, poãítaãová kriminalita, cyber terorizmus, informaãné zbrane môÏeme v súãasnosti poãuÈ ãoraz ãastej‰ie. V t˘chto súvislostiach sú zaujímavé dva obrovské finanãné podvody, ktoré ovplyvnili finanãn˘ svet a podlomili dôveru bánk. K zneuÏitiu vnútorného informaãného systému banky Société Générale do‰lo zaãiatkom roka 2008 zo strany 30-roãného Jérôma Kerviela, ktor˘ bol zamestnancom danej banky od roku 2000. Strata, ktorú svojim zneuÏitím vytvoril, sa odhaduje na úrovni 5 miliárd EUR. 26 EUROZPRAVODAJ

V tomto prípade vyvstáva otázka, ako dokáÏe jedin˘ ãlovek vyrobiÈ vlastnej banke takú obrovskú stratu.

sa pri‰lo aÏ keì jeden z obchodn˘ch partnerov, nemecká banka Deutsche Bank, prekroãil dohodnut˘ úverov˘ limit pri nákupe falo‰n˘ch cenn˘ch papierov. Pôvodnou náplÀou práce J. Kerviela bolo obchodovanie s veºk˘mi objemami peÀaÏn˘ch prostriedkov v mene banky pri veºmi nízkom trhovom riziku. On sa v‰ak naopak rozhodol zariskovaÈ a investoval veºké sumy peÀaÏn˘ch prostriedkov do obchodov s vy‰‰ím rizikom, ãoho v˘sledkom bola strata vo v˘‰ke 5 miliárd EUR. V tomto prípade ne‰lo o spreneveru peÀaÏn˘ch prostriedkov banky, J. Kerviel sa iba snaÏil vyzeraÈ ako skúsen˘ obchodník

POSTUP USKUTOČNENIA PODVODU Jerôme Karviel nastúpil do banky Société Générale ako zamestnanec v roku 2000 a postupom ãasu sa prepracoval cez rôzne pracovné pozície aÏ na pozíciu dealera. KeìÏe z predchádzajúcich pracovn˘ch pozícií vedel, ak˘m spôsobom sa banka chráni pred rizikov˘mi obchodmi, vedel, ak˘m spôsobom sa má pri uskutoãnení svojho podvodu uberaÈ. Hlavnou náplÀou jeho práce dealera bola arbitráÏ.

VYVSTÁVA OTÁZKA, AKO DOKÁŽE JEDINÝ ČLOVEK VYROBIŤ VLASTNEJ BANKE TAKÚ OBROVSKÚ STRATU? Sústreìoval sa najmä na nakupovanie futurít, priãom i‰lo vlastne o urãit˘ druh „stávok“ na nárast cien akcií na burze. Veºmi dôleÏit˘m prvkom jeho pracovnej náplne bolo aj zabezpeãovanie sa voãi opaãnému v˘voju na burze. To znamená, Ïe dané futurity, s ktor˘mi obchodoval, mal

a t˘m získaÈ veºké bonusy. Svojim konaním v‰ak poukázal na veºké medzery v informaãnom systéme banky Société Générale, ktoré by mohli byÈ vyuÏité v prípade skutoãnej sprenevery peÀaÏn˘ch prostriedkov. DOPADY PODVODU Cel˘ tento prípad zasiahol najmä odbornú verejnosÈ, ktorá sa podobne ako sama banka snaÏí dopátraÈ ku konkrétnym detailom, aby si na nedostatky vnútorného systému a kontroln˘ch mechanizmov dala v budúcnosti pozor. K viacer˘m detailom daného prípadu sa snaÏia dopátraÈ aj

26-27 podvody EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:59 AM

Stránka 27

V¯RAZNÉ FINANâNÉ STRATY

vy‰etrovatelia daného prípadu, ktorí zistili, Ïe J. Kerviel vykonával neautorizované obchody uÏ od roku 2005. Ako teda mohol jedin˘ dealer banky otvoriÈ pozície aÏ v hodnote 50 miliárd EUR? Odpoveì na túto otázku poskytol vy‰etrovateºom samotn˘ J. Kerviel, ktor˘ na to, aby obi‰iel kontrolné mechanizmy, ktoré ho mali zastaviÈ pri uzatváraní takého objemu pozícií, vyuÏíval aj poãítaãe svojich kolegov, priãom poznal ich prístupové heslá. S t˘mito heslami mu uÏ niã nebránilo v tom, aby uzatvoril toºko pozícií, koºko len chcel. Kerviel vo v‰eobecnosti obchodoval tak˘mto spôsobom uÏ dlh‰í ãas. Za minul˘ rok priniesli jeho obchody banke Société Générale zisk vo v˘‰ke 55 miliónov EUR, za ão zinkasoval bonusy vo v˘‰ke 300.000 EUR. Po vyjdení v‰etk˘ch skutoãností tohto podvodu na povrch mu v‰ak hrozí pokuta vo v˘‰ke 750.000 EUR a taktieÏ môÏe za mreÏami stráviÈ aÏ 7 rokov. Veºmi dôleÏit˘m priznaním J. Kerviela pri vy‰etrovaní tohto podvodu bola aj informácia t˘kajúca sa toho, Ïe podobné praktiky i keì v men‰om objeme vyuÏívajú takmer v‰etci obchodníci, ktorí pri vidine vy‰‰ích bonusov sú ochotní obchádzaÈ vnútorné systémy bánk. DOPAD PODVODU NA BANKU Banka Société Générale sa snaÏí stratu vyrovnaÈ prostredníctvom emisie dlhopisov

Svet prežil v minulosti mnoho finančných káuz, preto by mali banky zvýšiť zabezpečenie, a to nielen vonkajšie, ale aj to vnútorne.

v objeme pribliÏne 5,5 miliardy EUR. Táto informácia v‰ak nepote‰ila akcionárov banky, ktor˘ sa ihneì po vypuknutí ‰kandálu pustili do masívneho predaja akcií banky. Francúzska vláda uÏ údajne uvaÏuje

BANKA SOCIÉTÉ GÉNÉRALE SA SNAŽÍ STRATU VYROVNAŤ PROSTREDNÍCTVOM EMISIE DLHOPISOV. o rozdelení banky Société Générale medzi jej dvoch najväã‰ích konkurentov, banky Credit Agricóle a BNP Paribas. Záujemcovia o kúpu banky sa taktieÏ oz˘vajú aj zo zahraniãia, av‰ak prípadn˘ predaj banky by mohol trvaÈ dlhé mesiace, pretoÏe v prípade 5miliardového podvodu sa neustále objavujú nové a nové skutoãnosti.

ëal‰ím veºmi známym príkladom zneuÏitia vnútorného systému banky je prípad anglickej banky Barings. Podobne ako v prípade podvodu vo francúzskej banke Société Générale, tak aj v anglickej banke Barings do‰lo k zlyhaniu informaãného systému a kontroln˘ch mechanizmov banky. V tomto prípade za zlyhaním stál opäÈ jedin˘ ãlovek, zamestnanec banky. Nick Leeson, 27-roãn˘ burzov˘ maklér, pripravil banku Barings v roku 1995 o pribliÏne 1,3 miliardy USD. Táto strata bola dosiahnutá na základe obchodovania s derivátmi na Singapurskej burze. V prvej fáze obchodovania na dynamickej ázijskej burze dosahoval Leeson vynikajúce v˘sledky. Samotné vedenie banky Barings ho v tom ãase povaÏovalo za chlapca so „zlat˘mi“ rukami. Neskôr ho v‰ak ‰Èastie opustilo a v prípade banky Barings to viedlo aÏ k jej pádu a následnému predaju banke ING za symbolickú jednu libru. I INZERCE

#

28-30 finance EZ310-jr:NEW

9/17/10

7:38 PM

Stránka 28

mozai k a

Finance

Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... >Investiční a obchodní pobídky v USA Dokument se zabývá přístupem na trhy ve státech USA, odstraňováním obchodních překážek, inovacemi, rozvojem dalších obchodních příležitostí, podporou

vzájemné obchodní výměny a nárůstu přímých zahraničních investic. Nový ekonomický a obchodní dialog mezi ČR a USA umožní oběma partnerům zabývat se oblastmi, které zajímají obě strany, přístup na trhy nebo liberalizace obchodu.

>Pro podnikatele Jihomoravské inovační centrum ve spolupráci se společností Fraunhofer IPA Slovakia otevírá už třetí ročník úspěšného vzdělávacího projektu pro majitele a manažery společností v oblasti inovací...

Co vás zajímá... Investice se mohou vyplácet i v dobû panující krize. A nejde jen o investice do akcií.

DEVELOPE¤I VÍCE RISKUJÍ Tři z celkových čtyř kancelářských budov, jejichž výstavba započne v nejbližších týdnech a měsících, budou mít charakter tzv. green buildings. Kromû mezinárodnû uznávan˘ch certifikátÛ spojuje pfiipravované projekty ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí je‰tû jedna vûc: spekulativní development. „Developefii chystan˘ch kanceláfisk˘ch budov, jako Skanska, HB Reavis, Karimpol ãi Immorent, pfiedstavují na trhu nov˘ fenomén – zvy‰ující se dÛvûru. Je‰tû pfied pár mûsíci by bylo zahájení realizace bez pfiedpronájmÛ na úrovni minimálnû 40 % takfika nemyslitelné,“ konstatuje Bert Hesselink z poradenské spoleãnosti DTZ.

VÍTùZOVÉ A PORAÎENÍ PODLE INVESTIâNÍCH PROFESIONÁLÒ Pololetní výsledky řady společností, s jejichž akciemi se obchoduje na pražské burze, jsou lepší než ve srovnatelném období minulého roku.

28 EUROZPRAVODAJ

SÁZEJTE NA ZLATO JiÏ v fǐíjnu 2006 pfiedpovídal Peter Schiff z fondu Euro Pacific Capital propad cen nemovitostí. A mûl pravdu. Nyní oãekává pokraãování recese...

P

eter Schiff tvrdí, že v podstatě teprve začíná období deprese. Radí nakupovat komodity, především zlato, a zbavit se dolarů a amerických aktiv obecně. Pro běžné Američany to bude podle něj příšerná zkušenost, když zažijí, jak jim klesá životní standard.

Jak hodnotíte současný stav ekonomiky? Jsme v poãáteãní fázi deprese. Îivotní náklady dramaticky narostou. Budeme svûdky raketovû rostoucích cen u základních potfieb – energií, obleãení i zdravotní péãe. Miliony lidí pfiijdou o práci a budeme obráni o svobody a práva, jak se bude vládní aparát rozrÛstat a snaÏit zabránit krizi. Nová politika situaci jen zhor‰í a vym˘tí stfiední tfiídu. UblíÏí to chud˘m, ublíÏí to lidem v dÛchodu. NashromáÏdûné úspory ztratí na hodnotû. Îádné ekonomické oÏivení zatím není. Zatím jsme jen utratili dal‰í pÛjãené peníze. Dostali jsme se do je‰tû vût‰ího prÛ‰vihu.

>Snídaně se SASem První podzimní setkání, které se uskuteční 19. a 20. října 2010, se bude věnovat tématu řízení a optimalizace nákladů. První den je určen pro zájemce z finančního sektoru a druhý den je připraven pro výrobní společnosti a utility. Prostřednictvím metod zaměřených na řízení nákladů lze objevit dosud „neznámé“ úspory a rezervy v nákladech finančních institucí. (www.sas.com)

PETER SCHIFF: DEPRESE JE TADY...

Nûkdy to ale souvisí hlavnû s úsporami a sniÏováním nákladÛ. Které firmy povaÏují analytici za nejzajímavûj‰í? Oproti loÀsku vût‰inû firem narostly trÏby, coÏ znamená lep‰í prodeje. NWR, CME nebo Unipetrol se dokonce dostaly ze ztráty. Zajímavé firmy jsou Komerãní banka, z nejlikvidnûj‰ích cenn˘ch papírÛ praÏské burzy si analytici berou nejvíce na pa‰kál v˘konnost spoleãností âEZ a Telefónica O2. Jednoznaãn˘m poraÏen˘m je developerská firma ECM, u které vyvstávají otázky co dál... (www.investicniweb.cz)

ŽÁDNÉ EKONOMICKÉ OŽIVENÍ ZATÍM NENÍ. ZATÍM JSME JEN UTRATILI DALŠÍ PŮJČENÉ PENÍZE. DOSTALI JSME SE DO VĚTŠÍHO PRŮŠVIHU. Napsal jste knihu o tom, jak ekonomiky rostou a krachují. Tvrdíte, že oživení je falešné. Zjevně oslabuje, když stimulační balíčky vypršely. Jak vrátit ekonomiku na správnou cestu a získat více nových pracovních míst? Musíme pfiestat se stimulováním ekonomiky, omezit roli vlády a vládních v˘dajÛ. Ekonomika je tak naru‰ená, protoÏe se vládní regulace a dotace projevily na niÏ‰ím hospodáfiském rÛstu. Zabránily trÏním silám, aby pracovaly, jak mají – smûrem k efektivní alokaci zdrojÛ. Musíme znovu vybudovat siln˘ prÛmyslov˘ základ,


9/17/10

7:36 PM

Stránka 29

industrializovat a modernizovat. NedokáÏeme to bez úspor a investic. Vytvofiili jsme národ utrácejících lidí, spekulantÛ a spotfiebitelÛ, pfiitom jsme zniãili spofiení, producenty a investory, ktefií tuto zemi vybudovali. V podstatû se z trÏní ekonomiky dostáváme do urãitého typu plánované ekonomiky, opou‰tíme kapitalismus a pfiijímáme socialismus. Fiskální podpora a intervence Fedu – myslíte, že nepomohou k růstu HDP? Îádn˘ rÛst není. HDP sice roste, ale není to znak ekonomického rÛstu, pfiedstavuje to jen konzum placen˘ rÛstem dluhu. Paradoxnû jsme na tom jako národ hÛfie kvÛli rÛstu HDP, reálná ekonomika se zmen‰uje.

ZAŽIJEME DEPRESI DOPROVÁZENOU SILNOU INFLACÍ, TEDY VŮBEC NEJHORŠÍ MOŽNÝ SCÉNÁŘ. Jen si pÛjãujeme peníze od rostoucích ekonomik (napfiíklad âíny) a utrácíme je. Tento proces musí jednou skonãit. Zmínil jste, že jsme v prvních fázích deprese. Kdy tedy uvidíme dvojciferný pokles a propad do recese? UÏ jsme to vidûli, HDP zpomaluje, jak pomalu opadává vládní podpora a pomalu pfiichází kocovina. Vûfiím, Ïe do pfií‰tího roku budeme i podle údajÛ o HDP opût v recesi.

Krátce...

Finanční trhy Poptávka po nebankovních finanãních produktech neroste

LEASING MOVIT¯CH VùCÍ Členské společnosti ČLFA financovaly v 1. pololetí 2010 prostřednictvím leasingu stroje, zařízení a dopravní prostředky v souhrnu pořizovacích cen (bez DPH) 18,82 mld. Kč. Proti 1. pololetí 2009 to pfiedstavuje u nejvût‰ích patnácti spoleãností meziroãní sníÏení o 16,6 %. Proti 1. ãtvrtletí 2010 do‰lo ke zmírnûní meziroãního propadu leasingov˘ch objemÛ. ProtoÏe podíl ãlensk˘ch spoleãností âLFA na na‰em trhu leasingu movit˘ch vûcí je dlouhodobû 97 %, lze dovodit, Ïe

Pokud budeme pokračovat v současné politice, existuje pravděpodobnost „japonského scénáře“? Neboli pomalý růst doprovázený hrozbou deflace? Tak jednoduché jako v Japonsku to ve Spojen˘ch státech nebude. Na‰e situace je daleko hor‰í. ZaÏijeme rychlou inflaci a souãasnû recesi. ZaÏijeme depresi doprovázenou silnou inflací, tedy nejhor‰í moÏn˘ scénáfi. Takže si myslíte, že se dostaneme do deprese, ale neznepokojuje vás deflace? Ne. ZaÏijeme maximálnû klesající ceny akcií a padající ceny nemovitostí. Ale to není deflace, ceny rostou. Ropa je na 80 dolarech za barel a její cena roste. Japonsk˘ jen je na patnáctiletém maximu k dolaru, Fed tiskne hromadu penûz. Na obzoru jsou typické znaky inflace. Potfiebujeme drobnou deflaci, která bude zdravá, ale kvÛli Fedu a vládní politice nás ãeká inflace. Jak mají investoři v takovém prostředí chránit svůj majetek? Mûli by se zbavit americk˘ch aktiv a nevlastnit dluh denominovan˘ v dolarech; nedrÏet vládní dluhopisy; investovat do zemí, kter˘m se dafií, do mlad˘ch trhÛ – jihov˘chodní Asie a âíny; do ekonomik bohat˘ch na pfiírodní zdroje, jako jsou Austrálie, Norsko nebo Kanada. Já investuji do komodit a vzácn˘ch kovÛ, snaÏím se zbavit dolaru. I

v âR byly v 1. pololetí 2010 financovány leasingem stroje, zafiízení a dopravní prostfiedky za více neÏ 19,4 mld. Kã. Celková ãástka (vstupní dluh) poskytnutá v 1. pololetí 2010 ãlensk˘mi spoleãnostmi âLFA do leasingu movit˘ch vûcí dosáhla 16,59 mld. Kã. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu strojÛ, zafiízení a dopravních prostfiedkÛ dosáhl v 1. pololetí 2010 27,3 % (dle PC bez DPH). Je zfiejmé, Ïe se o operativní leasing dále zvy‰uje zájem.

> Antibiotika nejsou na infekci potřeba Nová forma fágového lyzátu, umožňujícího léčit bakteriální infekce s větším úspěchem než antibiotika a bez rizika rezistence, vzniká v biotechnologickém inkubátoru INBIT. Inkubovaná firma IMUNA

CZ s.r.o. zahájila 1. září provoz specializovaného pracoviště v biotechnologickém inkubátoru v areálu kampusu Masarykovy univerzity. Projekt „Inovace bakteriofágů“ získal finanční podporu z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Fágový lyzát se používá v lékařství u všech forem stafylokokových infekcí jako lokální antibakteriální přípravek k destrukci stafylokokových buněk. Aplikuje se do postižených ložisek či operačních ran. Největší výhodou lyzátů je překonání rezistence k antibiotikům. INZERCE

#


9/17/10

7:36 PM

Stránka 30

mo zai k a

Finance

Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... > Debata o efektivitě V České republice byla při kulatém stole zahájena debata o nové podobě systému řízení ekonomické diplomacie. Mezi účastníky byli jak nejvyšší zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, tak i představitelé státní sféry, včetně tří náměstků MPO a MZV. Více než dvě desítky přítomných se shodly na tom, že současný systém musí doznat zásadní

Co vás zajímá... KaÏd˘ chce dlouhodobû vydûlávat a také ‰etfiit náklady. A co jde, odeãíst z daní...

KAM INVESTOVAT? Při současném trendu, kdy se drobní investoři snaží hlavně neprodělat, je možnost rozložení portfolia do více regionů vítanou příležitostí pro diverzifikaci. „Dlouhodobé portfolio by mûlo vÏdy obsahovat akcie z rozvinut˘ch i rozvíjejících se trhÛ. Akciím emerging markets v ãele s BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a âína) dávám v portfoliích klientÛ zpravidla tfietinov˘ aÏ poloviãní podíl. Chce-li mít investor z akcií pasivní pfiíjem, pak dáváme vût‰í váhu akciím velk˘ch evropsk˘ch firem se stabilními trÏbami a vysok˘mi dividendami. Pokud chce maximalizovat dlouhodob˘ rÛst, dáváme vût‰í váhu rÛstov˘m akciím emerging a frontier markets,“ fiíká Jan Traxler (FINEZ).

NEZAMùSTNANOST

Volných míst je málo

Vyhnout by se mûl naopak oblasti ubytování a stravování, zemûdûlství, stavebnictví, velkoobchodu ãi maloobchodu, kde chtûjí zamûstnavatelé více

lépe je na tom Morava, kde má tento indikátor hodnotu -4 procenta. Nejvût‰ími optimisty jsou praÏ‰tí zamûstnavatelé – v metropoli má hodnota indexu dosáhnout +8 procent. Podle Rezlerové to nejspí‰ souvisí s oãekávan˘m rÛstem poãtu pracovních míst ve finanãním sektoru, poji‰tovnách, oboru nemovitostí a dal‰ích sluÏeb podnikÛm v Praze. Index Manpower je kladn˘ ve 13 ze 17 sledovan˘ch evropsk˘ch zemí, vût‰ina si ale proti 3. ãtvrtletí pohor‰ila. Zatím je pfiedãasné spekulovat, nakolik mÛÏe ke zv˘‰ení zamûstnanosti v âR pfiispût lep‰í situace v Nûmecku.

propou‰tût neÏ pfiijímat nové zamûstnance. Vypl˘vá to z tzv. ãistého indexu trhu práce spoleãnosti Manpower, kter˘ mapuje náladu zamûstnavatelÛ, tedy zda chtûjí ponechat poãet zamûstnancÛ stejn˘, nabírat je, nebo propou‰tût. Hodnota indexu se má sníÏit z +1 procenta ve 3. ãtvrtletí na -2 procenta ve ãtvrtém ãtvrtletí. Zamûstnavatelé, jejichÏ náladu index zachycuje, jsou tedy pomûrnû skeptiãtí. Chtûjí tedy více propou‰tût neÏ pfiijímat nové pracovníky. V˘znam zmínûného indikátoru nelze pfiecenovat, pfiesto nabízí zajímavé vodítko pfii hledání práce. Hodnota indexu vychází z názorÛ reprezentativního vzorku 753 zamûstnavatelÛ pÛsobících v âR v deseti odvûtvích ãi oborech, mezi nimiÏ existují rozdíly. Rozdílná je i jak uvedla generální fieditelka Manpower âR Jaroslava Rezlerová situace v jednotliv˘ch regionech. Nejpesimistiãtûj‰í jsou zamûstnavatelé v âechách, kde se bude podle hodnoty indexu -8 procenta spí‰e propou‰tût. Trochu

Velmi pozitivnû vychází uveden˘ indikátor pro USA, Asii a Pacifik. Dá se ale z toho soudit, Ïe je globální recese za námi? Podle evropského statistického úfiadu Eurostat pracují âe‰i 41,1 hodin, tedy nejdéle v EU. „Více se pracuje ve v‰ech v˘chodoevropsk˘ch zemích. V ãesk˘ch firmách moÏná i proto, Ïe jsou nûkdy ‰patnû fiízeny, ve firmách se zahraniãním majitelem zase pfieÏívá kultura z 90. let. Nemyslím si ale, Ïe je to proto, Ïe zamûstnavatelé chtûjí, aby stejné mnoÏství práce dûlalo ménû lidí. Zmínûná data mohou b˘t navíc zkreslená. Vycházejí z toho, Ïe po propu‰tûní hodnû lidí na dohodu mohl podíl práce na zamûstnance vzrÛst,“ fiekla Rezlerová. Zmûní na tom nûco chystané zmûny v Zákoníku práce? Návrh zmûn pfiedloÏen˘ ministrem práce a sociálních vûcí Jaromírem Drábkem byl staÏen a má ho nahradit ‰ir‰í verze, kterou prosazuje premiér Petr Neãas. MPSV ale tvrdí, Ïe jin˘ návrh Zákoníku není aktuální. I

Vyhlídky na získání práce ve 4. čtvrtletí jsou podle zaměstnavatelů nadále nejisté. Platí to pro jak pro Čechy, tak Moravu. Nejlépe na tom mají být podle firmy Manpower Praha a finanční sektor, nejhůře si povede oblast cestovního ruchu. Kdo hledá zaměstnání, měl by se zajímat o práci ve finančnictví, sektoru dopravy a kupodivu i státní správě.

DOVOLENÁ, P¤I KTERÉ SE TVRDù PRACUJE změny, která by vedla k vyšší efektivitě podpory exportu a investic našich firem ve světě. „Systém řízení ekonomické diplomacie by měl implementovat princip měřitelnosti a efektivity práce zastupitelských úřadů a vládních agentur,“ shrnul Jaroslav Míl (na snímku).

Mnoho tuzemských podnikatelů si dovolenou v tuzemsku často spojuje s pracovními schůzkami s partnery působícími mimo jejich domovský region, s návštěvami poboček či sháněním materiálů pro firmu.

>Roboti místo vojáků? To není fikce, ale realita. Vojenský program robotických systémů zažívá boom. Ten pocítila především společnost iRobot, která již několik let vyrábí průmyslové roboty, jež jsou aktivně využíváni např. americkou armádou. Tomu by tak mělo být i nadále. Totiž právě s americkou armádou pravděpodobně uzavře největší robotickou zakázku amerického kontinentu. 30 EUROZPRAVODAJ

Jak ale v rámci dovolené zohlednit pracovní náklady – napfiíklad na stravování, ubytování, cestovní v˘daje a podobnû? Obecnû lze fiíci, Ïe v˘daje, které mají b˘t uznány, se musí doloÏit fiádn˘mi daÀov˘mi doklady, které splÀují ve‰keré náleÏitosti, jeÏ má daÀov˘ doklad obsahovat. V‰echny doklady také musí mít souvislost s dosaÏením, zaji‰tûním a udrÏením pfiíjmÛ. Obvykle není moÏné snaÏit se uplatnit lístky z akvaparku nebo úãty za zmrzlinu. Ale dají se uplatnit náklady na cestu, nocleh a dal‰í...

31 vuvuzely EZ310 - jr:NEW

9/16/10

11:59 PM

Stránka 31

REPORT

SPORT

text: Vítek Pikhart; foto: archiv autora

ZVUKY AFRIKY Letos to bylo poprvé v historii mistrovství světa ve fotbale, kdy tak významnou akci pořádal africký kontinent. A objevila se i další novinka: vuvuzely. aÏdé setkání nejlep‰ích hráãÛ svûtového fotbalu s sebou pfiiná‰í i urãité novinky. AÈ uÏ jde o v˘stavbu nov˘ch stadionÛ, tradiãní pfiedstavení nového míãe pro ‰ampionát nebo jiÏ samotné drama bitev o fotbalov˘ trÛn. Letos tohle v‰echno zastínila zcela nesportovní vûc – vuvuzela.

K

Vuvuzela je africk˘ lidov˘ hudební nástroj. Navazuje na starou africkou tradici, kdy pomocí vuvuzely náãelník klanu svolával svÛj lid k ve‰ker˘m dÛleÏit˘m aktivitám. Nástroj má podobu rohu a v souãasné dobû se pro komerãní úãely

vyrábí pfiedev‰ím z plastu. Dfiíve pochopitelnû Ïádné plasty nebyly, takÏe se vuvuzely vyrábûly z rohÛ zvífiat (vût‰inou antilop Kudu). KaÏdá mûla svÛj specifick˘ zvuk, a tak bylo moÏné na dálku rozeznat i rÛzné kmeny a lidi. Pozdûji se vuvuzely vyrábûly z cínu i hliníku, z bezpeãnostních dÛvodÛ se nakonec pfie‰lo k plastu. JIHOAFRICKÉ SPECIFIKUM

Vuvuzely, které byly víceménû regionální záleÏitostí, se staly v˘znamn˘m tématem zpravodajství. Trubka je pfiibliÏnû metr dlouhá a pouÏívali ji fotbaloví fanou‰ci z Jihoafrické republiky. Pfii fouknutí vydává hlubok˘ monotónní zvuk pfiirovnávan˘ k slonímu troubení nebo vãelímu ãi vosímu roji. Pro domácí pfiíznivce bûÏn˘, pro

Zdá se to až neuvěřitelné, ale v celém „trumpetovém“ byznysu se v době fotbalového šampionátu točilo podle odhadů více než 130 milionů korun.

evropské fanou‰ky zcela nov˘ prvek v oblasti skupinového fandûní. Jihoafriãtí fanou‰ci vÏdy vydrÏeli nepfietrÏitû houfnû troubit bûhem celého utkání a tím podporovat svÛj t˘m. Na nepfiíjemné hlasité troubení si pak stûÏovali nûktefií nejihoafriãtí hráãi, trenéfii, diváci i fanou‰ci pfii zápasech Mistrovství svûta ve fotbale 2010. A není divu. Pfii ústí trubky dosahuje zvuk pfiibliÏnû 130 decibelÛ, coÏ je blízko hranice trvalého

po‰kození sluchu. Sportovní fanou‰ci, ktefií si je pofiídili, ale nejspí‰ narazí, pokud dostanou chuÈ si zatroubit ve své zemi. Se závûrem mistrovství zfiejmû skonãilo i bzuãení na stadionech. V âesku ani v zahraniãí bakelitová troubítka nechtûjí... I

INZERCE

32 doly fondy EU EZ310-jr:NEW

9/17/10

12:03 AM

Stránka 32

EVROPSKÁ UNIE text: redakce; foto: archiv

ZMùNY

Projekt uzavfiení uheln˘ch dolÛ Evropská komise plánuje do roku 2014 uzavfiít v‰echny ztrátové uhelné doly. Uheln˘ sektor má v souãasné dobû v˘jimku t˘kající se dotací k usnadnûní jejich uzavírání. ov˘ návrh Evropské komise, aby k 15. fiíjnu 2014 skonãila státní podpora ztrátov˘m ãernouheln˘m dolÛm, se âeska net˘ká. A to navzdory skuteãnosti, Ïe tuzemsk˘ podíl na tûÏbû této suroviny unijní exekutiva v pfiíslu‰né tiskové zprávû pfiímo zmiÀuje. Opatfiení komise se rovnûÏ net˘ká dolu v Debiensku na jihu Polska, kde NWR pfied dvûma lety získala povolení ke znovuotevfiení. Zámûr Bruselu, aby dotace v odvûtví se sto tisíci lidmi skonãily v fiíjnu 2014, nikoli podle pÛvodních pfiedstav komisafie pro hospodáfiskou soutûÏ Joaquína Almunii do konce roku 2022, sleduje konec toku státních penûz tam, kde je to zbyteãné.

N

Speciální program dotací vypr‰í na konci roku, Brusel v‰ak navrhuje jeho prodlouÏení do roku 2014 jako precedent. Evropská komise navrhuje schválit pomoc spoleãnostem s plánem na uzavfiení, dotace budou vyuÏívány pouze k fie‰ení sociálních nákladÛ,“ fiekl komisafi pro hospodáfiskou

Komise poukazuje na klesající poptávku po evropském černém uhlí a snahu o posun k čistším energiím z obnovitelných zdrojů.

·panûlsko nebo Rumunsko. Regulace nabízené Komisí vyvolaly fiadu diskusí ve vedení EU. Almunia navrhl del‰í periodu, coÏ vÛbec nepotû‰ilo jeho kolegy ze sektoru pro ochranu Ïivotního prostfiedí. Koneãné rozhodnutí sdûlí v prosinci Evropská rada. Debaty na toto téma budou zfiejmû boufilivé, jak ukázaly prvotní reakce. V Německu oznámení Komise vyvolalo rozdílné reakce. Ministr ekonomiky Rainer Brüderl (FDP) o tomto rozhodnutí mluvil ve smyslu, Ïe „vypadá pochopitelnû z hlediska ekonomiky a ekologie“. Ov‰em kancléfika Angela Merkelová se vyjádfiila velmi rezervovanû: „Mû to nijak nevzru‰uje. Myslím si, Ïe by byla chyba znovu to s ãlensk˘mi státy probírat.“ Odbory stojí proti opatfiení,

·panûlská Asociace uheln˘ch dolÛ, jeÏ sjednocuje poslance a pfiedstavitele regionálních vlád Asturie, Kastilie a Leonu a Andalusie, se domnívá, Ïe navrhované

OPATŘENÍ, NAVRHOVANÁ EVROPSKOU KOMISÍ, MOHOU ZNAMENAT MASOVÉ PROPOUŠTĚNÍ. zmûny je‰tû zhor‰í krizi v odvûtví. PoÏaduje nepfietrÏitou podporu alespoÀ deset let. Vláda Asturie odhaduje, Ïe cena za zru‰ení uhelného prÛmyslu bude nesrovnatelnû vy‰‰í neÏ cena za jeho udrÏení.

„MĚ TO NIJAK NEVZRUŠUJE. MYSLÍM SI, ŽE BY BYLA CHYBA ZNOVU TO S ČLENSKÝMI STÁTY PROBÍRAT.“ soutûÏ, ·panûl Joaquín Almunia. RovnûÏ budou oznámena opatfiení v oboru obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a tûÏby uhlí, vedoucí k omezení dotací uhelného prÛmyslu. Pfiíspûvky, které v roce 2008 dosáhly 2,9 miliard eur, budou postupnû sniÏovány a vráceny, pokud doly nebudou uzavfieny v fiíjnu roku 2014. Polovina energie v Unii se získává z dováÏeného uhlí. Témûfi polovina evropské produkce uhlí je situována v Polsku, ale dotace získávají hlavnû zemû jako Nûmecko, 32 EUROZPRAVODAJ

které jde proti „uhelnému kompromisu“, dohodû uzavfiené mezi federální vládou a uheln˘m prÛmyslem. Ta pfiedpokládala ukonãení dotací v roce 2018. Pro Michaela Vassiliadise, hlavu dÛlních odborÛ, mohou opatfiení, navrhovaná Evropskou komisí, znamenat „masové propou‰tûní“. Vlády Sárska a Severního Por˘ní – Vestfálska rovnûÏ dÛraznû protestovaly. Nespokojenost panuje i v komerãní sloÏce odvûtví – napfiíklad spoleãnost RAG Deutsche Steinkohle Ïádá vládu o dodrÏování jejích závazkÛ.

Experti ovšem připomínají, že z většiny uhlí se vyrábí koks, surové železo, ocel či chemikálie.

Dva nejdÛleÏitûj‰í odboráfiské svazy ·panûlska, UGT a CCOO, tvrdí, Ïe Evropská unie podlehla tlaku lobbistÛ. Vyz˘vají k opatfiením v odvûtví, které z 25 % pfiispívá k v˘robû elektfiiny vyuÏívané ·panûlskem. I

33 ZAT EZ310-jr:NEW

9/17/10

6:54 PM

Stránka 33

ROZHOVOR text: Denisa Ranochová; foto: archiv

ENERGETIKA

Nová poboãka ZAT na Slovensku Spoleãnost ZAT, a.s. otevfiela v ãervnu 2009 novou obchodnû-technickou kanceláfi na Slovensku. Co firmu vedlo k tomuto kroku a jak hodnotí její roãní pÛsobení?

S

poleãnost ZAT, a.s. se zab˘vá dodávkami komplexních fie‰ení v oblasti automatizace pro energetiku a prÛmyslové procesy a v˘robou zdravotnick˘ch pfiístrojÛ. Na novou kanceláfi na Slovensku jsme se ptali fieditele slovenské poboãky Ing. Mariána Pi‰ka.

zákazníkÛ jako jsou SE-ENEL, PPA Energo, teplárny, strojírenské a technologické provozy apod., se kter˘mi máme dlouhodobé dobré obchodní styky a kontakty. Se zaloÏením poboãky se snaÏíme sami vyhledávat nové obchodní pfiíleÏitosti. To samozfiejmû pfiiná‰í i poptávku firem nejen na realizaci zakázky, ale i na oblast servisu, údrÏby, záruk apod. Uvûdomujeme si, Ïe budeme muset b˘t „Chceme se aktivně zapojit do energetických projektů, obnov a rekonstrukcí plánovaných na Slovensku ve všech segmentech naší působnosti. Našim cílem je, aby byl ZAT součástí zdejší energetiky a všech souvisejících procesů.“

V červnu tomu bylo rok, co jste založili pobočku ZAT na Slovensku, co bylo důvodem tohoto kroku? Rozhodnutí zaloÏit zde poboãku nebylo náhodné, ZAT na Slovensku pÛsobí historicky nûkolik desetiletí. Vûdûli jsme, Ïe se zde pfiipravují zajímavé projekty v oblasti energetiky, napfi. dostavba tfietího a ãtvrtého bloku v JE Mochovce nebo v˘stavba bloku v Jaslovsk˘ch Bohunicích, coÏ jsou velké energetické projekty. Slovensko otevfielo prostor pro rozvoj energetiky, tudíÏ jsme zde oãekávali zv˘‰ené investice. To rozhodlo

více aktivní i v tomto smûru. Nûjakou dobu uÏ pfiem˘‰líme o zámûru roz‰ífiit na‰e obchodní zastoupení o technické sloÏky, servisní pracovníky atd. Máte na starosti slovenský trh nebo i okolní země? Mezi hlavní zákazníky na‰í poboãky patfií slovenské elektrárny a teplárny, napfi: SE-ENEL, PPA a. s., IEG a. s., VUJE a.s., ENSECO a. s. Slovensko z pohledu energetiky a celkového pÛsobení spoleãnosti ZAT je v‰ak pouze dílãí region, proto v souãasné dobû provádíme dal‰í aktivity smûrem do Maìarska, Polska a vyhlídkovû i na Ukrajinu. Slovensko chápeme v na‰í poboãce jako prioritu, nicménû se snaÏíme ná‰ rozsah posunout i do okolních zemí.

PODAŘILO SE NÁM, ŽE ZAT JE DNES S MÍRNOU NADSÁZKOU ZNÁMĚJŠÍ NA SLOVENSKU NEŽ V ČECHÁCH. aktivnû vstoupit na slovensk˘ trh a otevfiít zde poboãku ZAT a. s. Hovoříte o působení vaší společnosti na Slovensku. V čem je dnes hlavní změna? V pfiedchozích letech na‰e spoleãnost na slovenském trhu reagovala pfiedev‰ím na jednotlivé poptávky a zakázky od stabilních

Pokud se podíváme na vaše zahraniční aktivity, kde vidíte nejvíce šancí uspět? Momentálnû asi nejvíce v Maìarsku, kde se v souãasné dobû pfiipravují projekty v klasické energetice. Na jaderné elektrárnû v Paksi uÏ bûÏí proces zvy‰ování Ïivotaschopnosti nûkter˘ch systémÛ, do

kterého se chceme aktivnû zapojit. Dal‰í náznaky aktivit jsou také z Polska a Ukrajiny. Na Ukrajinû je v‰ak situace trochu ztíÏená kvÛli silnému vlivu ruské konkurence. Jaké projekty jste na Slovensku za ten uplynulý rok uskutečnili? Pokud jde o konkrétní zakázky, zvítûzili jsme ve vefiejné soutûÏi na rekonstrukci buzení turbogenerátorÛ v Martinské teplárenské,

NAŠIM KLIENTŮM CHCEME NABÍZET KVALITU, DOBROU CENU I PŘÁTELSKÝ A SPOLEHLIVÝ PŘÍSTUP. aktuálnû jsme vyhráli soutûÏ vypisovanou akciovou spoleãností Slovenské elektrárne na rekonstrukci budicích souprav na vodním díle Gabãíkovo. Tato zakázka nás velmi tû‰í, jak z pohledu získan˘ch referencí tak z pohledu toho, Ïe je to zajímavá a pfiínosná práce pro na‰e zamûstnance, ktefií se vûnují oblasti práce „na vodû“. V blízké budoucnosti budeme také realizovat pro

ZAT vcelku zajímav˘ projekt, a to „Úpravu slévárensk˘ch pískÛ a stavební chemie“, kde budeme dodávat mûfiení a regulaci pro celou technologii. Uspûli jsme také v fiadû dílãích a kusov˘ch dodávek pro SE a jiné subjekty. Dofie‰ili jsme dlouhodobé smlouvy na servis ve Vojanech a Novákách, coÏ jsou klasické uhelné elektrárny. Dále provádíme servis, údrÏbu a revize v jadern˘ch elektrárnách Jaslovské Bohunice a Mochovce na na‰ich provozovan˘ch zafiízeních. Navázali jsme úzkou spolupráci s firmou Istroenergo Group a.s. Levice, jednou z TOP firem na svûtovém trhu realizující energetické projekty na klíã. Pracujeme spoleãnû na projektech v oblasti fiídicích systémÛ a regulace na PPC (paroplynov˘ cyklus). Za rok pÛsobení poboãky ZAT na Slovensku se nám podafiilo kontaktovat firmy zpÛsobem, ze kterého lze oãekávat nav˘‰ení na‰ich zakázek. I EUROZPRAVODAJ 33

34-35 ruske jadro EZ310-jr:NEW

9/17/10

12:26 AM

Stránka 34

REPORT

ENERGETIKA N O V Á

V L N A

R U S K É

E X P A N Z E

NA SVùTOV¯ JADERN¯ TRH Jaderná elektrárna Temelín má od letošního roku jiného dodavatele paliva. Stala se jím ruská společnost TVEL, jejíž základní činností je vývoj, výroba a realizace jaderných paliv. Jak toto své vítězství na poli české energetiky vnímá ruská strana? Nahlédli jsme do ruských médií. text: Anastasia Sochneva; foto: archiv

Reaktory ruského typu, včetně obou reaktorů VVER 1000, které pracují v Temelíně, používají palivové články o šestihranném průřezu. Americký Westinghouse má palivové články čtvercového průřezu. Při výběrovém řízení na nové palivo pro Temelín mohla společnost TVEL nabídnout „trvanlivější“ palivový článek vhodného tvaru. A vyhrála.

34 EUROZPRAVODAJ

e stfiedu 18. srpna 2010 bylo palivo typu TVSA-T úspû‰nû dodáno do aktivní zóny prvního bloku Temelína. Spoleãnosti TVEL se tak stane jedin˘m dodavatelem paliva pro fiadu ãesk˘ch a slovensk˘ch jadern˘ch elektráren. Nahradí totiÏ analogick˘ materiál americké spoleãnosti Westinghouse. Jeho vyuÏití mimo jiné v˘znamnû sníÏí v˘daje na exploataci jin˘ch elektráren, které byly postaveny ve spolupráci se Sovûtsk˘m svazem a pozdûji Ruskem. Smlouva mezi spoleãnostmi âEZ a TVEL je podepsána na 10 let s moÏností dal‰ího prodlouÏení, pfiiãemÏ v prÛbûhu této doby se plánuje distribuce pfiibliÏnû 400 tun paliva. Dnes jiÏ jsou rusk˘m palivem zásobovány elektrárny v Dukovanech a Jaslovsk˘ch Bohunicích a Mochovcích na území Slovenské republiky.

V

VÍTĚZSTVÍ VE VÝCHODNÍ EVROPĚ Problémy, se kter˘mi se pot˘kaly evropské jaderné elektrárny pouÏívající produkci Westinghouse, se tak staly pro ruské jaderné

palivo velmi dobrou reklamou. Nebyla to jen âeská republika, kdo se rozhodl od spolupráce s americkou spoleãností ustoupit, spolupráci se spoleãností TVEL obnovilo i Finsko. Westinghouse se snaÏil proniknout i na bulharsk˘ trh, ov‰em neúspû‰nû – bulhar‰tí odborníci prohlásili, Ïe americké palivo není kompatibilní s místními jadern˘mi reaktory. Je ale nutné podotknout, Ïe zpevnûní pozice americké spoleãnosti na trzích v˘chodní a stfiední Evropy je komplikované v tom smyslu, Ïe jsou nutná doplÀující testování paliva. Mimo technick˘ch komplikací to znamená i dal‰í v˘daje, coÏ automaticky zvy‰uje cenu produkce. Mnohé z evropsk˘ch reaktorÛ se pÛvodnû stavûly v souladu s produkcí spoleãnosti TVEL, proto se problémy s kompatibilitou, zvlá‰tû ve v˘chodní ãásti Evropy, nevyskytují. TVEL má také atraktivnûj‰í cenovou politiku a neváhá této pfiednosti vyuÏít. Vzhledem k tendenci trhu ke sniÏování cenové hodnoty produkce bude mít tento faktor dÛleÏit˘ v˘znam v bitvû o postavení na evropském trhu. POSÍLENÍ RUSKÝCH POZIC Postavení Ruska na trhu exportu jadern˘ch paliv do zemí v˘chodní Evropy se v posledních letech evidentnû zpevnilo. Reflektuje to pfiedev‰ím souãasné ekonomické reálie – elektrárny byly projektovány a stavûny ve spolupráci s rusk˘mi odborníky a pokusy lokálních vlád o navázání spolupráce se západními spoleãnostmi pouze zv˘‰ily v˘daje na

34-35 ruske jadro EZ310-jr:NEW

9/17/10

12:25 AM

Stránka 35

CO PÍ·Í ZAHRANIâNÍ MÉDIA

exploataci a údrÏbu. Návrat rusk˘ch zásobovatelÛ na ãesk˘ trh s energetikou po iniciativû spoleãnosti âEZ se uskuteãnil i pfiesto, Ïe vláda spí‰e usilovala o posílení americk˘ch a západoevropsk˘ch spoleãností v tomto sektoru. Posílení pozic ve v˘chodní Evropû

NEBYLA TO JEN ČR, KDO SE ROZHODL OD SPOLUPRÁCE S AMERICKOU SPOLEČNOSTÍ USTOUPIT. a perspektivy deregulace evropského trhu s jadern˘mi palivy dává rusk˘m spoleãnostem pfiíleÏitost k roz‰ífiení distribuce do zemí, ve kter˘ch se vyuÏívají reaktory západního designu. Kladn˘ vliv na to má jak kontrola zdrojÛ surovin, tak napfiíklad pomûrnû nízká cenová hodnota v˘roby. Pro Rusko to je pfiínos nejen z obchodního hlediska. Pro úspû‰né prosazení na nov˘ch trzích je nutná také v‰estranná podpora státu, pro kter˘ jsou zajímavé nejen dal‰í pfiíjmy z exportu, ale i moÏnost zv˘‰ení v˘konnosti, coÏ zv˘‰í konkurenceschopnost rusk˘ch podnikÛ a umoÏní zv˘‰ení nabídky pracovních míst. SOUČASNÁ SITUACE NA RUSKÉM ENERGETICKÉM TRHU Jaderné odvûtví Ruska dnes pfiedstavuje rozsáhl˘ soubor organizací a vûdecko-v˘zkumn˘ch institucí. Patfií do nûj okolo

bezpeãnosti dbá Federální sluÏba ekologického, technologického a jaderného dozoru. Ruské jaderné odvûtví je momentálnû jedním z vedoucích ve svûtû, pokud jde o úroveÀ vûdecko-technick˘ch aktivit v oblasti projektování a v˘roby paliva a zku‰enosti s vyuÏíváním jadern˘ch elektráren. První jaderná elektrárna byla vybudována jiÏ v roce 1954 a Rusko nyní disponuje mnoha technologiemi na obohacení paliva. Ruskému jadernému odvûtví se mimofiádnû dafií v mezinárodních v˘bûrov˘ch fiízeních na dodávky jaderného paliva a v˘stavbu nov˘ch jadern˘ch elektráren v zahraniãí. Jako pfiíklad mÛÏeme uvést jadernou elektrárnu v íránském Bushehru, která byla vybudována koncernem RosAtom a 21. srpna se uskuteãnilo slavnostní spu‰tûní prvního bloku. Rusko navíc roz‰ifiuje své pole pÛsobnosti i za oceánem, zároveÀ koncem srpna byla uskuteãnûná koupû kontrolního balíku akcií kanadské spoleãnosti Uranium One. PfiibliÏme si nyní zásadní spoleãnosti na ruském trhu s jadernou energetikou. ROSATOM: Státní kolos RosAtom, cel˘m názvem Federální agentura pro atomovou energii Ruské federace, spravuje v‰echna jaderná aktiva zemû vãetnû vojenského komplexu. RosAtom spojuje komerãní ãinnost, zaji‰Èující rozvoj atomové energetiky, se zabezpeãením jaderné bezpeãnosti a vûdeck˘m bádáním. V roce 2006 společnost TVEL vyhrála tender na dodávání paliva do dvou bloků jaderné elektrárny. Smlouvy na dodávky uranu do Česka vyprší v roce 2018. Pak bude další vývoj záviset na tom, jak budou obě strany spokojené.

200 podnikÛ, v nichÏ je zamûstnáno více neÏ 300 tisíc lidí. Základní strukturu odvûtví tvofií ãtyfii hlavní typy podnikÛ: podniky zab˘vající se jadernû-palivov˘m cyklem, podniky s jadernû-zbrojním zamûfiením, vûdecko-v˘zkumné instituce a podniky jaderné energetiky. Podniky a organizace jaderného prÛmyslu jsou fiízeny Federální agenturou pro jadernou energii. Na dodrÏování radiaãní

pfies strojírenství a v˘robu jaderného paliva, v˘robou energie v elektrárnách konãe. Nejvût‰ími spoleãnosti ve vlastnictví Atomenergopromu jsou Koncern Rosenergoatom, spravující v‰echny jaderné elektrárny na území Ruska, TVEL, kter˘ má sedmnáctiprocentní podíl na

ATOMENERGOPROM: NejdÛleÏitûj‰ím brandem RosAtomu je spoleãnost Atomenergoprom, která v roce 2007 sjednotila 89 podnikÛ, pÛsobících ve v‰ech segmentech atomové energetiky, které byly pozdûji restrukturovány v nové konfiguraci. Kapitál spoleãnosti nyní pfiesahuje 277 miliard korun. V‰echny podniky jsou seskupeny do divizí poãínaje tûÏbou uranové rudy a jejím zpracováním,

svûtovém trhu s jadern˘mi palivy, a Techsnabexport se ãtyfiicetiprocentním podílem na svûtovém trhu s uranem. TVEL: Spoleãnost TVEL funguje na ruském trhu od roku 2006 a její hlavní ãinností je v˘roba jaderného paliva pro energetické, v˘zkumné a lodní reaktory. Zab˘vá se zdokonalováním souãasn˘ch a zavádûním nov˘ch typÛ paliva. Kromû jaderné produkce spoleãnost nabízí také zirkonium, lithium nebo vápník. Spoleãnost souãasnû nabízí sluÏby t˘kající se licencování a vûdecko-technické strany exploatace paliva. Hlavními v˘robními závody korporace jsou Ma‰inostroitûºnyj závod, Novosibirskij

POSTAVENÍ RUSKA NA TRHU EXPORTU JADERNÝCH PALIV DO VÝCHODNÍ EVROPY SE EVIDENTNĚ ZPEVNILO. závod chemick˘ch koncentrátÛ a âepeckij mechaniãeskij závod, kter˘ je momentálnû tfietí na svûtû v odvûtví v˘roby zirkonu a jeho slitin. TVEL zaji‰Èuje palivo nejen v rámci Ruska, pÛsobí také ve tfiinácti dal‰ích zemích vãetnû âíny, Finska, Litvy nebo âeské republiky. DÛleÏité je podotknout, Ïe 100% podíl akcí holdingu vlastní akciová spoleãnost Atomenergoprom. I EUROZPRAVODAJ 35

36-37 cyrani EZ310-jr:NEW

9/16/10

12:08 PM

Stránka 36

ROZHOVOR

PAVEL CYRANI údrÏbou, a nakonec i dal‰ím investiãním rozvojem. Co je nejobtížnější při správě portfolia elektráren v dnešní době? Jaké jsou hlavní výzvy a příležitosti? Nejvût‰ím úskalím jsou pro nás velké zmûny – trÏní i legislativní. Napfiíklad nûkteré na‰e elektrárny byly po roce 2000 málo ziskové a byly pomalu smûfiovány do útlumu. Strm˘ rÛst cen elektfiiny i dal‰ích komodit po roce 2005 v‰ak znamenal rÛst ziskovosti a vyústil v rychlou obnovu tûchto elektráren a nastartování na maximální v˘robu. Za poslední dva roky ceny zase propadly a navíc se zpfiísÀuje legislativa v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a my opût fie‰íme, která investice ãi údrÏba se nám je‰tû vrátí a která uÏ ne. Komplikací

K ŽÁDNÝM NEKALOSTEM NEDOCHÁZÍ. VŽDYŤ ČEZ JE NEJVÍCE SLEDOVANOU SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE. samozfiejmû je, Ïe zmûna rozsahu údrÏby se projevuje s nûkolikalet˘m odstupem a stejnû tak pfiíprava investiãních akcí nûkolik let trvá. âasto se tedy rozhodujeme, aniÏ bychom vûdûli, jak bude trh i legislativní prostfiedí po realizaci na‰eho rozhodnutí vypadat.

ASSET MANAGEMENT „Nejvût‰ím úskalím pfii fiízení investic a údrÏby portfolia elektráren jsou pro nás velké zmûny – trÏní i legislativní,“ fiíká v rozhovoru pro Eurozpravodaj Pavel Cyrani, fieditel pro asset management spoleãnosti âEZ, a.s. text: redakce; foto: archiv „Určitě platí, že Česká republika je pro ČEZ domácím a klíčovým teritoriem. Pečlivě zvažujeme každou korunu, kterou budeme v zahraničí investovat.“

36 EUROZPRAVODAJ

A

sset management znamená správu majetku, kter˘ spoleãnost pouÏívá pro své podnikání. To je stejné v bankovnictví i v energetice. Rozdíl je ten, Ïe v bankovnictví se jedná o peníze a dal‰í finanãní majetek, zatímco

v energetice jsou to napfiíklad elektrárny. Cílem energetického asset managementu, kter˘m se zab˘vá Pavel Cyrani, je maximalizace hodnoty portfolia elektráren a teplárensk˘ch aktiv Skupiny âEZ, a to nûkolika zpÛsoby. Za prvé stanovením koncepce provozu, dále fiízením technického stavu, tedy

Jak to řešíte? Celkovû se snaÏíme mít na‰e portfolio elektráren pfiipravené na nûkolik moÏn˘ch scénáfiÛ dal‰ího v˘voje, abychom v kaÏdém z nich alespoÀ ãást na‰eho portfolia vyuÏívali na maximum. Co říkáte obvinění ČEZu, třeba jako byl případ Prunéřova, z nějakých nekalostí právě ze strany investic do údržby, obnovy nebo výstavby elektráren? V rámci pfiípravy modernizace elektrárny Prunéfiov ani pfii dal‰ích investicích rozhodnû k Ïádn˘m nekalostem nedochází. VÏdyÈ âEZ je nejvíce sledovanou spoleãností v âR vefiejností, burzovním dohledem i zahraniãními analytiky. Zopakuji pár faktÛ konkrétnû k elektrárnû Prunéfiov. Pfiíprava a realizace velké investice, jako je modernizace celé elektrárny, trvá nûkolik let a znamená

36-37 cyrani EZ310-jr:NEW

9/16/10

12:09 PM

Stránka 37

VE VEDENÍ SPOLEâNOSTI âEZ

pro investora velké riziko – trÏní, legislativní i realizaãní. Jednou z legislativních podmínek je kladné stanovisko z posouzení vlivu na Ïivotní prostfiedí, tedy EIA. Proto, abychom minimalizovali pfiípadná pfiekvapení, se âEZ v rámci tohoto procesu snaÏil o maximálnû otevfienou komunikaci a souãinnost. Splnil v‰echny poÏadavky, které mu byly orgány státní správy a samosprávy uloÏeny. Mimo jiné získal souhlasná stanoviska v‰ech orgánÛ samosprávy i kontrolních orgánÛ k pfiedloÏenému zámûru. âEZ se pfiihlásil i ke splnûní poÏadavku uspofiit dal‰í emise CO2, kter˘ byl uloÏen na základû dodateãné studie DNV. Ta byla mimochodem zpracována 11 t˘dnÛ po 4. lednu 2010, kdy mûlo ministerstvo nejpozdûji stanovisko vydat. Suma sumárum, v pfiípadû Prunéfiova pro‰el âEZ v˘raznû podrobnûj‰ím zji‰Èovacím fiízením a ministerstvo Ïivotního prostfiedí nám uloÏilo podmínky pfiísnûj‰í neÏ u srovnateln˘ch projektÛ. Po splnûní v‰ech zákonn˘ch podmínek povaÏuji tedy vydání kladného stanoviska za zcela logick˘ a jedin˘ správn˘ krok. Na jakém místě je při rozhodování o investicích ochrana životního prostředí? Je silnějším argumentem než třeba cena? Tady si vypÛjãím obrat z matematiky. DodrÏení v‰ech pravidel a podmínek pro ochranu Ïivotního prostfiedí je podmínkou nutnou, nikoliv v‰ak postaãující. To samé platí pro

PRO VELKOU ENERGETIKU ZNAMENAJÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE SAMOZŘEJMĚ KONKURENCI. bezpeãnost jadernou, bezpeãnost práce a dal‰í. âEZ vÏdy klade splnûní v‰ech platn˘ch pravidel – tedy zákonÛ, vyhlá‰ek a tak dále – na první místo. Po jejich splnûní je v‰ak samozfiejmû nutné, aby na‰e investice byly i ekonomicky v˘hodné. Cílem spoleãnosti âEZ, stejnû jako kaÏdé jiné obchodní spoleãnosti, je spravovat prostfiedky vloÏené akcionáfii a vypÛjãené od bank. Pokud bychom tak neãinili, klesal by postupnû objem dividend vyplácen˘ státu a klesala by i cena akcií

a moÏnost státu je pouÏít napfiíklad pro financování dÛchodové reformy. Co znamená pro velkou energetiku aktuální rozvoj obnovitelných zdrojů? Pro velkou energetiku znamenají obnovitelné zdroje samozfiejmû konkurenci – v krátkém a stfiednûdobém horizontu hlavnû

procent. Proã tedy âEZ do tûchto zdrojÛ investuje? Odpovûì na tuto otázku má dvû ãásti. Za prvé, stále platí, Ïe âEZ je podnikatelsk˘ subjekt a chce b˘t v˘znamnou energetickou firmou i v del‰ím horizontu. Musí si tedy vydob˘t pozici a získat zku‰enosti i na poli obnoviteln˘ch zdrojÛ. Za druhé, âEZ kupuje pouze takové

Pavel Cyrani vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Mezinárodní obchod, a titul M.B.A. v oboru finance získal ve Spojených státech amerických na Kellogg School of Management.

fotovoltaické projekty, k jejichÏ realizaci by do‰lo i bez nûj. Dodateãn˘ vliv na rÛst koncov˘ch cen tedy spoleãnost âEZ nemá, a pokud jsou tyto elektrárny ve vlastnictví âEZ, smûfiují vícenáklady na v˘kup solární elektfiiny formou dividend zpût do státní kasy.

Od roku 2006 pracuje ve společnosti ČEZ, a.s., nejprve na pozici controllingového ředitele a od 1.1.2010 na pozici ředitele pro asset management. Před nástupem do ČEZ, a.s., působil sedm let v management consultingu ve společnosti McKinsey & Company, kde se specializoval na sektor energetiky.

ČEZ KUPUJE POUZE PROJEKTY, K JEJICHŽ REALIZACI BY DOŠLO I BEZ NĚJ. VLIV NA RŮST KONCOVÝCH CEN TEDY NEMÁ. v podobû pfiebyteãného v˘konu, kter˘ má díky povinnému v˘kupu „pfiednost“ pfied stávajícími elektrárnami. Z pohledu spotfieby energie pokr˘vají v‰ak obnovitelné zdroje jen její zlomek. V del‰ím horizontu, ve kterém se snad podafií vyfie‰it problém ukládání energie a navíc úãinnost obnoviteln˘ch zdrojÛ – zejména solárních – v˘raznû stoupne, mohou obnovitelné zdroje nahradit i ãást velk˘ch elektráren. Podmínkou ale samozfiejmû bude dodrÏení bezpeãnosti a spolehlivosti provozu celé elektrizaãní soustavy. Myslím, Ïe se tento v˘voj v âeské republice zhruba potká s vytûÏením zásob uhlí, takÏe vnímáme rozvoj obnoviteln˘ch zdrojÛ spí‰e jako pfiíleÏitost neÏ hrozbu. Proto spoleãnost âEZ zafiadila do své strategie pilífi inovací a do obnoviteln˘ch zdrojÛ i dal‰ích moderních technologií investuje. Šéf ČEZu Martin Roman straší, že kvůli obnovitelným zdrojům se výrazně zdraží ceny energie. Proč? A proč tedy ČEZ do těchto zdrojů investuje? Stávající legislativa garantuje provozovatelÛm zejména fotovoltaick˘ch elektráren v˘raznû vy‰‰í v˘kupní ceny elektfiiny, neÏ mají ostatní zdroje. Jde zhruba o desetinásobek. Náklady na takto drahou elektfiinu jsou následnû rozpu‰tûny na v‰echny koncové zákazníky v âeské republice. Pfii oãekávaném rÛstu v˘roby ze solárních panelÛ se tyto vícenáklady projeví v˘razn˘m zdraÏením ceny energie. Odhady expertÛ udávají, Ïe ceny elektfiiny stoupnou vlivem fotovoltaik o deset aÏ dvacet

Jaký dopad měla na ČEZ a jeho portfolio krize? Finanãní krize a zejména pokles cen elektfiiny, kter˘ krize vyvolala, samozfiejmû zvy‰uje tlak na efektivitu v‰ech na‰ich ãinností. Pro pfií‰tí rok tak musíme zredukovat v˘daje na údrÏbu a investice do na‰ich elektráren v fiádech stovek milionÛ korun. Na‰tûstí jsme v posledních pûti letech zahájili nûkolik programÛ zamûfien˘ch na optimalizaci nákladÛ, takÏe budeme schopni úspor dosáhnout bez v˘znamnûj‰ích dopadÛ do parametrÛ jednotliv˘ch zafiízení. I

EUROZPRAVODAJ 37

38 slov_elektrarny EZ310-jr:NEW

9/17/10

7:13 PM

Stránka 38

ROZHOVOR text: redakce; foto: archiv

ENERGETIKA

Kdo může využívat

SLOVENSKÉ ZDROJE Celá fiada firem a podnikatelÛ se rozhodla uzavfiít smlouvu s organizaãní sloÏkou Slovensk˘ch elektráren, a. s., a tím odebírat elektfiinu vyrobenou na území sousedního státu. lovenské elektrárne, a.s. zfiídily svoji organizaãní sloÏku v âeské republice v roce 2005 za úãelem obchodování s elektfiinou. První smlouvy zaãali její pracovníci uzavírat v roce 2007. O práci organizaãní sloÏky hovofiíme s její vedoucí Ing. ·árkou Vinklerovou.

Já jsem si spíš myslel, že jsou Češi v tomto ohledu konzervativní... Pfiiznám se, Ïe jsme se neobe‰li bez jistého dílu ‰tûstí na zaãátku minulého roku, kdy docházelo k nucené zmûnû dodavatele, neboÈ jeden z v˘znamn˘ch subjektÛ na trhu s elektfiinou Moravia Energo pfiestal dodávat a velké mnoÏství zákazníkÛ si hledalo nové obchodní partnery. ¤ada men‰ích firem v té dobû pochopila, Ïe se nevyplatí izolovanû soustfiedit na jednoho dodavatele.

Jak začínala spolupráce s ČR? Po zaloÏení jsme v prÛbûhu prvních dvou let získávali potfiebné licence a podepisovali základní smlouvy a rámcové dohody, probíhaly první obchody na bázi velkoobchodního trhu mezi subjekty zúãtování. Od roku 2007 zástupci bratislavského obchodního útvaru vyjíÏdûli na Moravu za úãelem získávání prvních

Myslíte si, že je možné získávat zákazníky servisem? Nebo jen cenou? V dne‰ní dobû má pût nejvût‰ích spoleãností na trhu stejné podmínky z hlediska cenotvorby a také podobné zku‰enosti. Potom jde opravdu o to, co ten dodavatel mÛÏe nabídnout. Nûkdy nabízí flexibilní cenotvorbu se v‰emi z toho vypl˘vajícími riziky trhu. Nûkdy se naopak

S

Slovenské elektrárne, a. s., které jsou členy skupiny Enel, nabízejí elektřinu z vlastních zdrojů. Kromě jaderných a tepelných elektáren mají také vydatný zdroj energie v podobě vodních elektráren. Na snímku je jaderná elektrárny v Mochovích, kde v současné době probíhá dostavba nových bloků.

zákazníku do portfolia âech. Pozdûji vzniká v âR pracovní t˘m, kter˘ má za úkol roz‰ífiit aktivity Slovensk˘ch elektráren v âR a zamûfiit se na oblast dodávek koncov˘m zákazníkÛm. Postupnû jsme navy‰ovali objem dodávek a v leto‰ním roce dodáme pro segment koncov˘ch zákazníkÛ více neÏ 1 TWh. Teì se snaÏíme vyuÏívat toho, Ïe uÏ o nás zákazníci vûdí. V âesku jsou navíc celkem kladnû pfiijímáni noví hráãi na trhu. 38 EUROZPRAVODAJ

spoleãnost vydá opaãnou cestou, kdy zákazníkovi nabízí standardní pevnou cenu a zároveÀ spolupráci z hlediska servisu, tzn. zaji‰tûní nabízen˘ch sluÏeb a zpracování dat. Jde o to, na co je zákazník orientován. My se snaÏíme pracovat s daty klienta a nabízet mu nejrÛznûj‰í optimalizace, které je bûhem roku zákazník schopen akceptovat. Na‰e informace jsou nûkdy rychlej‰í nebo lépe zpracované, neÏ kdyÏ se

tomu u klienta vûnuje jeden jeho ãlovûk a sbírá je spí‰e náhodnû. Pokud je zákazník ochotn˘ s námi na tom spolupracovat, pak se nabízejí velké moÏnosti z hlediska optimalizace nákladÛ. Napfiíklad ãasové rozloÏení odbûru energie, kdy pfiechází do niÏ‰ích tarifních pásem, a podobnû. To ostatní dodavatelé nenabízí? To nabízí vût‰ina firem, jde spí‰e o to, na co se primárnû soustfiedí. Jak získáváte nové zákazníky? Zajímají se spotřebitelé aktivně o dění na trhu? Taky, protoÏe povûdomí o znaãce existuje. My se ale prezentujeme napfiíklad na konferencích nebo kontaktujeme zákazníky. Jaké je v Čechách povědomí o Slovenských elektrárnách? Je pravda, Ïe povûdomí je prozatím mizivé. Setkáváme se s otázkami typu: „Mají Slovenské elektrárny pofiád jenom jednu

PRACUJEME NA ZLEPŠENÍ DIAGRAMŮ NEJRŮZNĚJŠÍCH OPTIMALIZACÍ, KTERÉ SE DAJÍ DOHODNOUT. elektrárnu?“ My jsme tím samozfiejmû pfiekvapeni, protoÏe do podnikÛ pfiicházíme s tím, Ïe jsme druh˘ nejvût‰í v˘robce v regionu. Uvûdomujeme si, Ïe je to urãitá mezera v komunikaci, a do budoucna se budeme snaÏit tento pfiístup napravit. Využíváte energii, kterou máte na Slovensku, nebo z celé skupiny Enel? My jsme organizaãní sloÏka Slovensk˘ch elektráren, které jsou pro nás nejvût‰í entitou. Budete dostavovat Mochovce? Ano, jak jsme jiÏ nûkolikrát deklarovali, v˘stavba jde podle plánu a se spu‰tûním nov˘ch blokÛ poãítáme na pfielomu let 2012 a 2013. Jak jsou na tom Slovenské elektrárny s obnovitelnými zdroji energie – s větrnými a vodními elektrárnami? Slovenské elektrárne mají velkou ãást své produkce ve vodních elektrárnách, zároveÀ v souãasnosti probíhá pfiíprava v˘stavby solárních elektráren a uvaÏuje se o v˘stavbû dal‰í malé vodní elektrárny. RovnûÏ Enel je nejvût‰ím dodavatelem zelené elektfiiny v rámci svého regionu. Jaké jsou perspektivy zelené energie? Já si myslím, Ïe vlivem zv˘‰ení poplatkÛ za zelenou elektfiinu pfií‰tí rok, se stane spí‰e nepopulární. V âechách jde hlavnû o solární elektrárny, které lokálním pfiedimenzováním pfiispívají k negativnímu pfiístupu zákazníkÛ. I

39 prodeco EZ310-jr:NEW

9/17/10

12:10 AM

Stránka 39

REPORT text: redakce; foto: archiv

STROJÍRENSTVÍ

Odshora zleva: Rypadlo RK 5000, Zakladač ZP 6800, Zakladač ZPDH 6300, Rypadlo K 10000, Rypadlo RK 5000 (noční pohled), Rypadlo SchRS 1550/4x30 (celkový pohled). Dole zleva: Zakladač ZP 6600, Rypadlo SchRS 1550/4x30 (noční pohled).

Potřebujete na práci opravdového obra? PROjects, DElivery, COnstruction – staãí sloÏit z poãáteãních slabik anglick˘ch slov akronym a vyjde vám název spoleãnosti dodávající tyhle nádherné velkostroje.

S

poleãnost PRODECO, a.s. je inÏen˘rsko dodavatelská spoleãnost orientovaná na dodávky a sluÏby zákazníkÛm pfiedev‰ím na povrchov˘ch dolech a tepeln˘ch elektrárnách. Spoleãnost je vybavená tak, aby byla schopna dodávat i velké

projekty na klíã, vãetnû souvisejících dodávek a sluÏeb. V rámci inÏen˘rské ãinnosti zpracovává projektovou dokumentaci, zaji‰Èuje dodávky a montáÏ technologie a uvádí zafiízení do provozu. Kromû dodávek vlastních velkostrojÛ a dal‰ích zafiízení pro povrchovou tûÏbu

nabízí zákazníkÛm i dÛkladn˘ a komplexní servis zaloÏen˘ na jejich individuálních potfiebách. Souãástí tohoto servisu jsou nejen dodávky náhradních dílÛ a provádûní oprav dodan˘ch zafiízení, ale také poskytování technické pomoci za úãelem pfiiná‰et vám v˘sledky nejnovûj‰ích poznatkÛ technického pokroku. I

EUROZPRAVODAJ 39

40-41 prvni elektro EZ310-jr:NEW

9/16/10

12:18 PM

Stránka 40

SEZNAMTE SE

ELEKTRO

NA·ÍM CÍLEM JE:

Vždy spokojený zákazník!

JiÏ témûfi 20 let jsou spolehliv˘m partnerem leaderÛ ãeského tûÏebního prÛmyslu a energetiky. Jejich sluÏby ale vyhledávají i firmy v jin˘ch odvûtvích... text: redakce, foto: archiv

P

rvní Elektro, a.s. byla zaloÏena v roce 1993 nejprve jako spoleãnost s ruãením omezen˘m t˘mem zku‰en˘ch odborníkÛ a praktikÛ z elektrotechnického oboru pÛsobících v té dobû v severoãeském hnûdouhelném prÛmyslu. V roce 1997 První Elektro uvedla na trh novou generaci mobilních technologick˘ch rozvoden, které díky prestiÏnímu ocenûní na veletrhu MSV Brno nejen posílily povûdomí o firmû v elektrotechnické branÏi jako takové, ale otevfiely cestu k obecnému vyuÏití také mimo oblast tûÏebního prÛmyslu. V roce 2002 do‰lo k transformaci firmy na akciovou spoleãnost. PRVNÍ ELEKTRO DNES Dnes je spoleãností s více neÏ 200 zamûstnanci a na trhu elektrotechniky rozhodnû není neznámá. Má vlastní ucelen˘ v˘robní sortiment a pokr˘vá ‰iroké poÏadavky zákazníkÛ poãínaje kvalitní Interiér výrobní haly v Chomutově a kabelové systémy dceřiné firmy Brugg Kabel CZ.

40 EUROZPRAVODAJ

projekcí a inÏen˘ringem pfies v˘robu aÏ po servis a údrÏbu elektrozafiízení. Pfii práci se jednoznaãnû fiídí pravidly dle ISO 9001, 14001 a 18001. Sídlo firmy a v˘robní zázemí je

FIRMA UVEDLA NA TRH NOVOU GENERACI MOBILNÍCH TECHNOLOGICKÝCH ROZVODEN. v Chomutovû. ElektroúdrÏbu a servis zaji‰Èuje pfiedev‰ím divize v Tu‰imicích u Kadanû, o oblast Prahy a stfiedních âech peãuje praÏská divize a mûfiení a diagnostiku má na starosti divize v Mostû.

Elektroúdržbu a servis společnosti zajišťuje především divize v Tušimicích u Kadaně. Tuto divizi zachycuje fotografie úplně nahoře.

První Elektro se angaÏuje jiÏ léta na poli technického rozvoje a v˘voje za úãelem inovace a zvy‰ování úrovnû sv˘ch v˘robkÛ a optimalizace fie‰ení nároãn˘ch komplexních zakázek. Díky vysoké odbornosti a fundovanosti sv˘ch pracovníkÛ má moÏnost podílet se napfi. na rozsáhl˘ch dlouhodob˘ch projektech odborn˘ch institucí a v˘znamn˘ch investiãních poãinech leaderÛ zejména tûÏebního a energetického prÛmyslu. SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM Se zahraniãím spolupracuje jiÏ dlouhá léta. V˘znamn˘m partnerem První Elektro je ‰v˘carská spoleãnost Brugg Kabel AG, dodávající kabelové systémy aÏ do úrovnû VVN, se kterou v roce 2004 zaloÏili spoleãnou dcefiinou firmu Brugg Kabel CZ s pÛsobností na ãeském a slovenském trhu. Spoleãnost je také partnerem a systémov˘m integrátorem nûkolika uznávan˘ch firem. Velmi úzce spolupracuje od loÀského roku napfi. s finskou firmou VACON – v˘robcem ‰piãkov˘ch stfiídaãÛ, s jejichÏ podporou vyvinula unikátní technologické fie‰ení pro oblast fotovoltaiky. Formou kooperace a spolupráce s firmami zvuãn˘ch jmen, jako

40-41 prvni elektro EZ310-jr:NEW

9/16/10

12:18 PM

Stránka 41

napfi. Siemens, ABB, Rockwell apod. dob˘vá na poli tûÏebního prÛmyslu a palivoenergetiky trhy, jako je napfi. Srbsko, Gruzie nebo tfieba Bulharsko. Své zku‰enosti má také jiÏ s ãínsk˘m nebo nûmeck˘m trhem. V leto‰ním roce První Elektro otevfiela obchodní zastoupení i na Slovensku, kde si vede velmi dobfie. JAK SE PODNIKÁ V DOBĚ KRIZE? V loÀském roce zaznamenala První Elektro jist˘ pokles zpÛsoben˘ pfiedev‰ím utlumením investiãních aktivit jejích nejv˘znamnûj‰ích odbûratelÛ. Znamenalo to pro ni pfiedev‰ím to, Ïe nemûla moÏnost obhájit fenomén trvalého exponencionálního rÛstu a v˘sledkem byl obratov˘ návrat na úroveÀ pfiedminulého roku. Ve velmi krátkém ãase

S finskou firmou VACON – výrobcem špičkových střídačů – vyvinula První Elektro, a.s. unikátní technologické řešení pro oblast fotovoltaiky. Na obrázku jsou rozvaděče se střídači.

byla nucena uãinit fiadu zmûn a strategick˘ch rozhodnutí, která se ale vyplatila. V leto‰ním roce byla její tvrdá práce v oblasti fotovoltaiky odmûnûna pfiekvapivû vysok˘m ohlasem ze strany investorÛ. Trend propou‰tûní zamûstnancÛ z dÛvodu nedostatku práce ji zatím zcela obchází. Naopak v leto‰ním roce jsou její v˘robní kapacity plnû vytíÏeny a v˘robu plní na základû kooperací s jin˘mi firmami. KONKURENCE V ČR První Elektro pracuje pro specifick˘ technick˘ obor a stejnû jako v‰echny firmy i ona má své konkurenty. Její nespornou v˘hodou je ale jiÏ zmínûn˘ komplexní servis a schopnost navrhovat jedineãná technická fie‰ení vãetnû optimalizace nákladÛ, opfiená o léta praxe a také silné v˘robní portfolio. Má tak podmínky a v‰echny pfiedpoklady postarat se i o nejnároãnûj‰í zákazníky.

PROJEKTY V RÁMCI EU V souãasné dobû První Elektro dokonãila jeden vlastní projekt s názvem Vzdûlávání a aktivnû spolu s dal‰ími partnery z regionu participuje také na projektu PERSTAV. Projekt Vzdûlávání je, velmi struãnû fieãeno, zamûfien na zvy‰ování klíãov˘ch dovedností a odborn˘ch kompetencí a znalostí jejích zamûstnancÛ, dÛleÏit˘ch a oboustrannû prospû‰n˘ch nejen pro úspû‰n˘ v˘voj a rÛst firmy, ale také pro dal‰í osobní rÛst pracovníkÛ a jejich lep‰í uplatnûní na trhu práce. Nositelem projektu PERSTAV je Stfiední ‰kola energetická a stavební v Chomutovû. Cílem tohoto programu je systematické propojení vzdûlávání ve stavebních firmách a firmách, které sv˘m programem sektor stavebnictví

bezprostfiednû doplÀují (zejména elektrotechnika se zamûfiením na instalace ve stavebnictví), a vzájemné propojení firemního a ‰kolního vzdûlávání a spolupráce tak, aby absolventi ‰koly byli lépe pfiipraveni

PRVNÍ ELEKTRO SE NEVYHÝBÁ ANI SPONZORINGU. PODPORUJE SPORTOVNÍ A KULTURNÍ AKTIVITY. na vstup do praxe a zamûstnanci firem mûli naopak moÏnost si prohlubovat a zvy‰ovat svou kvalifikaci v souladu s moderními technologiemi a postupy. OBLAST SPONZORINGU Chvályhodné je i to, Ïe První Elektro vyuÏívá svého postavení v regionu a na trhu a finanãnû podporuje nejrÛznûj‰í sportovní a kulturní aktivity. Nezapomíná pfii tom samozfiejmû ani na oblast sociální, zejména na dûti a handicapované obãany. I

INZERCE

ZAJÍMAVÁ FIRMA

42 lumius EZ310-jr:NEW

9/16/10

10:05 PM

Stránka 42

V¯HLEDY JAK SE PODNIKÁ V ZAHRANIâÍ

ENERGETIKA

OBCHODOVÁNÍ S ENERGIEMI Házení klackÛ pod nohy a siln˘ politick˘ vliv – to jsou nejãastûj‰í dÛvody, které znepfiíjemÀují ãesk˘m firmám obchodování s energiemi v zahraniãí.

kter˘ nabízí dodávky energie nejen v âeské republice, ale prostfiednictvím dcefiin˘ch spoleãností také v Polsku, na Slovensku, v Maìarsku a v Chorvatsku a jehoÏ leto‰ní obrat se odhaduje na více neÏ devût miliard korun, napomáhá situaci v dal‰ích zemích zlep‰it. Je aktivním ãlenem spoleãnosti EFET, která bojuje za

kdo Ïádá o licenci. Slovensko je pfiitom jedinou zemí, která ji vyÏaduje. V pozitivní zmûnu zaãali obchodníci doufat po leto‰ních volbách, kdy se k moci dostala nová vláda v ãele s premiérkou Ivetou Radiãovou. Na lepší časy se ale zatím nebl˘ská v Polsku. „Zde máme pfiíslib o získání licence na plyn

text: Libûna Nová; foto: archiv

P

fiesnûji fieãeno, tenhle problém se t˘ká pfiedev‰ím státÛ b˘valého v˘chodního bloku. Oproti âeské republice tady totiÏ liberalizace trhu neprobûhla tak, jak by se dalo oãekávat. U nás se dûjiny obchodování s elektfiinou a plynem zaãaly pfiepisovat jiÏ v roce 2001, kdy byl zaloÏen Operátor trhu s elektfiinou (od ledna 2010 i s plynem), kter˘ nastavil podmínky pro fungování v elektroenergetice.

Od začátku existoval jako nezávislá společnost, kterou zřizoval stát a jež neměla a nemá v okolních státech obdoby – v okolních zemích je totiž operátor trhu součástí provozovatele přenosové soustavy.

„Myslím si, že celou situaci u nás pozitivnû ovlivnili v‰ichni zúãastnûní – firmy, legislativci i regulátor, ktefií mûli od zaãátku spoleãn˘ cíl a pro rozjetí trhu s elektfiinou (a pozdûji plynem) udûlali maximum,“ pfiibliÏuje 42 EUROZPRAVODAJ

Ing. MiloÀ Vojnar, obchodní fieditel ryze ãeské spoleãnosti Lumius, a dodává: „Ostatní státy by se od nás mohly uãit.“ Trh v Česku se uvolÀoval postupnû od nejvût‰ích zákazníkÛ aÏ po domácnosti, které si svého dodavatele mohly

V TĚCHTO ZEMÍCH JE OPERÁTOR TRHU SOUČÁSTÍ PROVOZOVATELE PŘENOSOVÉ SOUSTAVY. zvolit od roku 2006. Úsilí v‰ech vyvrcholilo v roce 2007 vznikem PraÏské energetické burzy, na které se zaãalo obchodovat se standardizovan˘mi produkty. Následnû vznikl spoleãn˘ spotov˘ trh mezi âeskou a Slovenskou republikou. KdyÏ si o dva roky pozdûji operátor vzal pod sebe i druhou

komoditu, plyn, tak i tehdy probûhlo v‰e hladce – aÏ na drobné porodní bolesti, které trvaly asi mûsíc. Lumius jako lídr alternativních dodavatelÛ elektfiiny a plynu,

Lumius si své postavení upevnil loni v květnu, kdy většinovým podílem ovládl Českomoravskou energetickou. Na obr. je obchodní ředitel Miloň Vojnar.

rovnoprávné podmínky na jednotliv˘ch trzích s elektfiinou a plynem. Ta si za dobu svého více neÏ desetiletého fungování dokázala vybudovat renomé a sv˘mi vazbami na regulátory, ministerstva ãi Evropskou komisi upozorÀuje na nejvût‰í problémy, které brání volnému obchodování. Je to mravenãí a trpûlivá práce, odmûÀovaná dílãími úspûchy v prÛbûhu nûkolika let. Velmi diskutovanou zemí v posledních letech jsou i na‰i sousedé, Slovensko. I kdyÏ tamní legislativa vycházela z té na‰í, b˘valá vláda zavedla spoustu nelogick˘ch krokÛ, z nichÏ nûkteré byly ãasto vnímány jako „na truc“ Evropské unii. Jde o regulace mal˘ch zákazníkÛ a domácností, ·tandard bezpeãnosti dodávek plynu, exportní poplatek nebo zkou‰ku na zodpovûdnou osobu – tou musí projít kaÏd˘,

pfies rok. Îádn˘ velk˘ posun ale neoãekáváme. Je to ‰ílená zemû, která je pod obrovsk˘m politick˘m tlakem. NejdÛleÏitûj‰í tady je, aby národní ‰ampioni Ïili a pfieÏili co nejdéle,“ komentuje situaci u na‰ich dal‰ích sousedÛ Ing. Vojnar. O obrovsk˘ch

V SOUVISLOSTI S ELEKTŘINOU A PLYNEM SE V POSLEDNÍCH LETECH HODNĚ MLUVÍ TAKÉ O SLOVENSKU. regulacích a exportních poplatcích v Rumunsku, Bulharsku ãi dal‰ích zemích uÏ se ale rozpovídávat ani nechce. Pr˘ to nemá smysl. Slovo liberalizace se v tûchto zemích teprve zaãíná skloÀovat a cesta k volnému trhu je tady tak je‰tû hodnû dlouhá. I

43 kerio EZ310-jr:NEW

9/16/10

12:38 PM

Stránka 43

ROZHOVOR POMOCNÍK PRO MALÉ A ST¤EDNÍ FIRMY

IT PRODUKTY

SPRÁVCI SÍTÍ BEZ STAROSTÍ... Spoleãnosti Kerio Technologies se fiídí heslem: „Bezpeãnost IT nechte na nás, vy mÛÏete vûnovat ãas svému businessu“. text: redakce; foto: archiv

K

erio Technologies je jedním z hlavních v˘robcÛ bezpeãnostního internetového softwaru pro malé a stfiednû rozsáhlé sítû, se specializací na síÈové firewally a bezpeãnost interní firemní komunikace. Nejen o tom, jak funguje, jsme si povídali s Lindou VaÀkovou, Channel Sales Managerkou pro âR.

Kolik máte v ČR partnerů a jak se jejich počet vyvíjel v uplynulých deseti letech? V souãasné dobû partnerskou síÈ v âR tvofií 73 preferovan˘ch a certifikovan˘ch partnerÛ, tfii distributofii a témûfi dva tisíce resellerÛ. KdyÏ jsem pfied dvanácti lety do Kerio Technologies nastupovala, bylo registrováno nûkolik málo prodejcÛ, prodávalo se napfiímo koncov˘m zákazníkÛm a spolupráce s prvním distributorem byla v plenkách. Po boomu nabírání nov˘ch resellerÛ se zhruba pfied pûti lety Kerio Technologies odhodlalo k ukonãení pfiímého prodeje a vybudování prodejní partnerské sítû. Spoleãnost si byla vûdoma, Ïe nikdy nemÛÏeme b˘t koncov˘m zákazníkÛm tak blízko, jako lokální IT spoleãnosti, a tak jsme na novû vzniklou partnerskou síÈ

pfiesunuli zodpovûdnost za ve‰keré koncové zákazníky, se kter˘mi jsme do té doby obchodovali napfiímo. Tím v‰ak práce na rozvoji partnerského kanálu neskonãila a i bûhem dne‰ních dnÛ pracujeme na roÏ‰ífiení této sítû. Jakou má vaše společnost filozofii – co nejvíce prodejců, aby se zvyšovala šance, že se budou vaše produkty prodávat, nebo raději ustálit jejich počet na nějaké hranici a věnovat se spíše zkvalitňování služeb? Od v‰eho trochu, proto je na‰e partnerská síÈ víceúrovÀová.

PŘED PĚTI LETY JSME UKONČILI PŘÍMÝ PRODEJ A VYBUDOVALI PRODEJNÍ PARTNERSKOU SÍŤ. Certifikovaní a preferovaní partnefii jsou spoleãnosti, jejichÏ „core business“ je soustfiedûn na Kerio produkty, a proto na‰e úsilí cílí primárnû na tuto ãást sítû. Nedomnívám se, Ïe bychom poãet partnerÛ v této vûtvi dramaticky zvy‰ovali. Na druhou stranu se zamûfiujeme i na bûÏné resellery, kde ve spolupráci s distributory pofiádáme ‰kolení na Kerio produkty a snaÏíme se dostat do povûdomí i u spoleãností, které Kerio zatím neprodávájí.

Zde naopak usilujume o zv˘‰ení poãtu prodejcÛ. Jaké služby vaši prodejci zákazníkům nabízejí? Troufám si fiíci, Ïe v‰ichni na‰i partnefii jsou schopni zákazníkÛm nabídnout komplexní fie‰ení v oblastech v˘poãetní techniky. Jmenovitû s Kerio produkty jsou partnefii schopni zajistit v‰e – od pfiedprodejních prezentací, dodávek licencí, po instalace a odbornou správu celého fie‰ení ãi nadstandardní technickou podporu zaji‰tûnou pfiímo u zákazníka. Na čem je postavený váš partnerský program? Na profesionálech, ktefií mají na‰i plnou dÛvûru. Co vaši klienti nejvíce oceňují? Na základû zpûtné vazby, kterou mám, si partnefii cení na‰eho osobního pfiístupu, kvitují péãi a systém soustavného pro‰kolování, vzdûlávání

> Krátk˘ dotazník Lindy VaÀkové O INTERNETU A IT OBECNĚ... • Na internetu se mi líbí dostupnost informací kdykoli, kdekoli... Stačí vědět, co chci najít, a informací je tady zdarma tolik, kolik jich jen člověk může vstřebat. • Co se mi na něm naopak nelíbí? Nevím. Kdyby byl internet bez problémů, spamu, spyware, virů atd., my bychom byli bez práce. • Z možnosti znalosti se stala nutnost. Dnes už najdeme jen velmi málo oborů, které jsou „IT prosté“. • Salaš, ovce, louka, žádný signál... Ne! Svou práci bych neměnila. IT je dynamický svět, který vás nenechá vydechnout, nutí vás rozvíjet se a posouvat dál.

a dodávání obchodních pfiíleÏitostí pfiímo z Keria. Jak se vyvíjí situace s konkurenčním prostředím – přibývá konkurentů, jsou agresivnější, kvalitnější... Konkurence je zdravou souãástí svûta obchodu. Kerio je natolik siln˘m hráãem, kter˘ má zákazníkÛm v trhu IT security a messagingu co nabídnout, Ïe nepociÈujeme odliv zákazníkÛ ani partnerÛ.

KERIO MÁ ZÁKAZNÍKŮM IT SECURITY A MESSAGINGU CO NABÍDNOUT. Na internet se přesouvá stále více obchodů, jak vy osobně vnímáte nakupování přes internet – nevadí vám anonymní prostředí? Nemám s tím problém. Den má jen 24 hodin, a neÏ abych bûhala po obchodech, je pro mne ekonomiãtûj‰í klikat. Ale pfiiznávám, Ïe nejsem pfiíznivce adrenalinov˘ch nákupÛ a objednávám radûji v draÏ‰ích, ale ovûfien˘ch e-shopech. Co nejdražšího jste si přes internet pořídila vy? Pfiítele... I EUROZPRAVODAJ 43

44-45 GO! II EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:05 PM

Stránka 44

ROZHOVOR

LOGISTIKA základní trendy, které logistick˘ trh ovlivnily, ovlivÀují jej i teì, v dobû po krizi, a v‰e nasvûdãuje tomu, Ïe jej budou ovlivÀovat i v budoucnu. Prvním z nich byl pfiechod zákazníkÛ v mezinárodní expresní pfiepravû od drah˘ch expresních sluÏeb ke sluÏbám pomalej‰ím, ale stále je‰tû v rámci moÏností spolehliv˘m a levnûj‰ím variantám

KDYBY SE KVŮLI CENĚ ZA PŘEPRAVU MĚLA KOUPĚ PŘES INTERNET PRODRAŽIT, NEMĚLO BY SMYSL TAKHLE NAKUPOVAT.

NOVÉ TRENDY V EXPRESNÍ LOGISTICE Jak˘m smûrem se vyvíjí souãasn˘ logistick˘ trh a jaké jsou trendy? Vyzpovídali jsme Martina Koãu, Executive Directora spoleãnosti GO! Express & Logistics. text: redakce; foto: archiv GO! Express & Logistics

E

konomická krize nás zasáhla v‰echny, segment logistiky nevyjímaje. Poskytovatelé logistick˘ch sluÏeb tak nyní ãelí jedné zásadní otázce: Jak se vyrovnat spoklesem zakázek a zároveÀ udrÏet získané postavení na trhu bez drastick˘ch ‰krtÛ? A nemluvíme teì pouze o mal˘ch firmách, podobnû je na tom i spoleãnost GO! Express & Logistics. Spoleãnost, která má své zcela jasnû vydefinované místo na mezinárodním expresním trhu, která má jasn˘ smûr, svoji nezamûnitelnou dynamiku, vycházející z firmy samotné a která není ovlivnûna nebo zkreslena ãísly nejrÛznûj‰ích akvizic. Je to firma, která

44 EUROZPRAVODAJ

se snaÏí naplÀovat smûrem ke sv˘m zákazníkÛm motto „V‰echno jde!“. Jde to ale i v dne‰ní dobû? Budeme-li se bavit o aktuálních trendech a budoucím směřování

KVŮLI KRIZI POSKYTOVATELÉ LOGISTICKÝCH SLUŽEB ČELÍ POKLESU POČTU ZAKÁZEK. logistického trhu, nelze nezmínit zcela zásadní vliv hospodářské krize. Shrňte nám tedy prosím její konkrétní dopady na trh logistiky a na poskytovatele logistických služeb. Ekonomická krize jednoznaãnû zbrzdila rÛst celého odvûtví logistiky. Zatímco do poloviny

roku 2008 rostl trh aÏ ãtyfiprocentním tempem, od druhé poloviny roku kleslo tempo na pouhá dvû procenta a dále zpomalovalo. V roce 2009 trh stagnoval a my, poskytovatelé logistick˘ch sluÏeb, jsme ãelili poklesu poãtu zakázek. Následnû do‰lo nejen k v˘raznému poklesu pfiepravovan˘ch zásilek, ale také ke sníÏení jejich prÛmûrné hmotnosti a k vût‰ímu tlaku na cenu, pfiestoÏe pfiepravovaná mnoÏství byla men‰í. Zaměřme se na aktuální situaci na trhu. Jsou již nyní patrné nějaké nové trendy na trhu, které by byly zapříčiněny nebo ovlivněny hospodářskou recesí, nebo je na to ještě příliš brzy? Logistika obecnû reaguje na zmûnu podmínek na trhu velice rychle, takÏe jiÏ v prÛbûhu krize jsme mohli vypozorovat tfii

mezinárodní standardní pfiepravy. Druh˘m v˘znamn˘m trendem, kter˘ se objevoval jiÏ pfied krizí a kter˘ krize v˘znamnû urychlila, byl pokles cen za expresní zásilky a tfietím trendem, kter˘ se v poslední dobû zaãal stále více prosazovat, je vût‰í centralizace distribuãních sítí. Napfiíklad firma, která mûla tfii, ãtyfii distribuãní centra v regionu stfiední Evropy, vytvofiila pouze jedno mezinárodní distribuãní centrum, ze kterého jsou obsluhovány v‰echny zemû regionu. Díky tomu se v nûkter˘ch segmentech nepatrnû sníÏily poãty pfiepravovan˘ch zásilek na úkor pfieprav mezinárodních. Nicménû tento trend nikdy nebude tak siln˘, aby mohl v˘raznû promluvit do v˘voje poãtu národních zásilek. Hovoříte o expresní a standardní přepravě. Mohl byste nám vysvětlit, v čem konkrétně se liší? V expresní pfiepravû se jedná o zásilky, které jsou transportovány nejrychlej‰ím moÏn˘m zpÛsobem. To znamená, Ïe se k jejich pfiepravû vyuÏívá nejkrat‰í moÏná doba garantovaná v pfiepravní síti. Na vnitrostátních trzích je to dnes ménû neÏ jeden den. Oproti tomu standardní mezinárodní

44-45 GO! II EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:05 PM

Stránka 45

GO! EXPRESS & LOGISTICS JAKÉ DOPADY MÁ KRIZE

pfieprava nabízí doruãení zásilek, ale s negarantovanou pfiepravní dobou. Zajímav˘m trendem, kter˘ je zde moÏno vypozorovat, je dlouhodobá snaha poskytovatelÛ standardních pfieprav o pfiiblíÏení se expresním pfiepravcÛm na produktové úrovni, kdy se poskytovatelé standardních mezinárodních pfieprav snaÏí své produkty vylep‰ovat, a na druhé stranû snaha o vymezení se prémiov˘mi produkty ze strany expresních pfiepravcÛ, kdy poskytovatelé expresních sluÏeb nabízejí sluÏby s vût‰í pfiidanou hodnotou a zároveÀ otevírají své brány i klientÛm, ktefií chtûjí pomalej‰í a levnûj‰í produkty. Stále více se na logistickém trhu hovoří o segmentu B2C, protože právě tento segment disponuje největším růstovým potenciálem. V čem jsou jeho specifika a vidíte i tam nějaké nastupující trendy? Ano, segment B2C (business-to-customer) je v tuto chvíli skuteãnû nejdynamiãtûj‰ím segmentem. Hlavní rozdíl oproti segmentu B2B (business-to-business) tkví v tom, Ïe se doruãuje fyzick˘m osobám a s tím souvisí v‰echny atributy pfiepravy: doruãení v odpoledních aÏ veãerních hodinách, kdy zákazníci pfiijdou z práce, telefonát pfied doruãením a dohodnutí si ãasového okna, kdy klient bude k zastiÏení, popfi. pfiedání informace, kde je

moÏné zásilku pfiedat v jiném ãasovém oknû. Kur˘r musí b˘t dále vybaven hotovostí. U tûchto typÛ zásilek se totiÏ velice ãasto vyskytují dobírky, protoÏe vût‰ina tûchto zásilek pochází z objednávek pfies internet. V zemích západní Evropy pak na trhu B2C mÛÏeme jasnû pozorovat trend smûrem k vût‰í segmentaci. Základním a prvotním dÛvodem, proã lidé zaãali nakupovat pfies internet, byl fakt, Ïe cena zboÏí zakoupeného pfies internetové e-shopy ãi aukce byla a je v porovnání s cenou v kamenn˘ch obchodech niÏ‰í. Tomu se musela pfiizpÛsobit i logistika, protoÏe kdyby se kvÛli cenû za pfiepravu mûla koupû pfies internet prodraÏit,

POSKYTOVATELÉ PŘEPRAVNÍCH SLUŽEB JSOU NYNÍ V DŮSLEDKU KRIZE TLAČENI JEŠTĚ VÍCE KE ZVYŠOVÁNÍ EFEKTIVITY. nemûlo by smysl pfies internet vÛbec nakupovat. Na druhé stranû roste segment klientÛ, ktefií urãité zboÏí nakupují pfies internet ne proto, Ïe by bylo levnûj‰í, ale prostû proto, Ïe nemají ãas jít nakupovat do kamenn˘ch obchodÛ. Pro tuto cílovou skupinu hraje roli ãas a kvalita logistické sluÏby daleko více neÏ nejniÏ‰í

moÏná cena. Právû z toho dÛvodu se trh segmentuje a zavádí se pfiíplatky za rychlej‰í doruãení. Jak tedy vypadá výhled na vývoj logistického trhu ve střednědobém horizontu? Z v˘voje v posledních 5-6 letech se dají odvodit tfii hypotézy moÏného v˘voje logistického trhu. 1. Je to další přesun z oblasti expresních služeb do služeb standardních. 2. Trh expresních přepravních služeb se uvnitř Evropy přemění ze služby s nejkratším

Segment B2C (business-to-customer) je v tuto chvíli nejdynamičtějším segmentem. Hlavní rozdíl oproti segmentu B2B (business-to-business) tkví v tom, že se doručuje fyzickým osobám a s tím souvisí všechny odpovídající atributy přepravy.

přepravním časem na trh služeb s větší přidanou hodnotou (kompletace zásilek, teplotní režim po dobu přepravy, doručení v časových oknech, doručení v dopoledních hodinách apod.) se zachováním garancí času. 3. Odvětví expresních přepravních služeb se změní z obchodů s vysokou marží na obchody se spotřebním zbožím a průměrnými maržemi. Tento scénář se již v plné míře začal uplatňovat. Co bude pro přepravce do budoucna to nejdůležitější, chtějí-li uspět? Poskytovatelé pfiepravních sluÏeb jsou nyní v dÛsledku krize tlaãeni více neÏ v minulosti ke zvy‰ování efektivity. Aby v budoucnu tento tlak ustáli, bude zapotfiebí velmi pfiísné a efektivní fiízení nákladÛ, aniÏ by to mûlo dopad na zákazníky vnímanou úroveÀ poskytovan˘ch sluÏeb. Dále bude tfieba se zamûfiit na zmiÀovan˘ segment B2C a v krátkém ãasovém horizontu nabídnout zákazníkÛm paletu inovativních fie‰ení, která umoÏní koneãnému klientovi volit mezi variantou nejniÏ‰ích nákladÛ a mezi prvky komfortnûj‰ího fie‰ení za vy‰‰í cenu. I EUROZPRAVODAJ 45

46-49 koje EZ310-jr:NEW

9/16/10

11:08 PM

Stránka 46

NA VLASTNÍ KÒÎI

V KÓJI

MOJE KANCELÁ¤ JE JEN MALÁ

KRABICE

Taky pracujete v open space – obrovské kanceláfii, v níÏ jsou desítky lidí oddûleny jen nízk˘mi pfiíãkami? A víte, Ïe tím dennû riskujete svÛj Ïivot?

text: redakce; foto: archiv

M

áte plné zuby toho, dívat se neustále na stejného ãlovûka? Teì nemluvíme o va‰í partnerce, ale o vousaté BoÏenû, která si vûãn˘m pojídáním brambÛrkÛ pûstuje ve svém knírku desítky rozliãn˘ch Ïiv˘ch organismÛ, a protoÏe vedle vás sedí uÏ celé tfii roky, víte o tom v‰e. Necháváte se

46 EUROZPRAVODAJ

znásilÀovat v‰udypfiítomn˘mi zvuky telefonÛ, kopírek, rádií, ‰ustûním sáãkÛ, smrkáním a ka‰láním a pfiitom se bojíte pohnout na své vlastní Ïidli, protoÏe víte, Ïe pfii vrzání napodobuje zvuk flatulence? Je vám horko, protoÏe ostatní jsou zimomfiiví, a zaãínáte b˘t tak vystresovan˘, Ïe jste najednou schopni i vraÏdit? Ano, ãetli jste správnû: vraÏdit!

Pfiedstavte si, Ïe existují mimozem‰Èané (urãitû totiÏ musí existovat civilizace, která uÏ má Ïivot dávno vymakanûj‰í neÏ my!) a tito mimozem‰Èané sledují na sv˘ch 5D obrazovkách dokumenty, tfieba ten o na‰í Zemi. Sedí si jen tak v luxusní sedaãce, popíjejí whisky a válejí se smíchy, kdyÏ vidí, jak absurdnû brzy ráno vstáváme, jak se dobrovolnû cpeme do autobusÛ nebo do krabiãky s motorem a spûcháme do urãité budovy. KaÏd˘ den jen s cílem zavfiít se tam na osm aÏ deset hodin Ïivota do nûjaké nev˘razné kóje, kde jsme pozorováni jako v akváriu. Smûjí se a vzpomínají na dobu, kterou uÏ mají dávno za sebou. Nechápou to, protoÏe z pfiedchozích dokumentÛ uÏ vûdí o na‰í historii v‰echno. O tom, Ïe neÏ pfii‰la na‰e prÛmyslová revoluce a továrny systematicky zaãaly cpát lidi dohromady jako sardinky v konzervû, vypadal ná‰ v‰ední den úplnû jinak. ¤ímané, ¤ekové i Arabové si dokázali uÏít dobré jídlo i Ïivot jako takov˘. Vûdûli, jak dÛleÏité je soukromí a prostor pro my‰lení a v˘voj. Nejen pro vÛdce, „manaÏera“ onûch ãasÛ. Sluha mûl


9/16/10

11:08 PM

Stránka 47

JIN¯ POHLED NA KANCELÁ¤E

svÛj vlastní pokoj, do kterého se mohl zavfiít a pofiádnû si odpoãinout mezi povinnostmi. Kováfi mûl ãtyfii zdi a i ten písafi, kter˘ opisoval knihy, mûl svÛj vlastní plácek. Lidé se daleko víc soustfiedili a vyrábûli tak skuteãnû kvalitní produkty. Intimní prostfiedí nám dovolilo b˘t natolik inspirativními, Ïe jsme uÏ pfied nûkolika tisíci lety vynalezli tfieba vytápûné podlahy a vodovod. UÏ v dávné historii ¤ímané, ¤ekové a Arabové zavedli hygienu, vzdûlávání a hlavnû prostor pro kaÏdého právû proto, aby mohl zlep‰it kvalitu a produktivitu své práce. A historie se stále opakovala. Pfii‰la dal‰í lÛza a pfiedhodila dal‰ího vÛdce a byli jsme zase na nule. Zaãali jsme znovu objevovat jiÏ dávno objevené. Jak vyrábût vytápûné podlahy a jak vést lidi... Z HISTORICKÉHO HLEDISKA to vypadá, jako by nám dnes zrovna moc nezáleÏelo na kvalitû pracovního prostoru, a tedy ani na v˘sledném produktu (kromû toho, Ïe od vysnûného ferrari oãekáváme samozfiejmû dokonalost, ale to jen pokud zastáváme manaÏersk˘ post v âEZ, protoÏe 200 let pracovat nebudeme). Není to tak dávno, kdy si pradûdeãek mohl za rozumnou cenu koupit hodinky, které vy teì máte ve skfiíÀce a stále je‰tû tikají. V souãasné dobû jsme jen spotfiebitelé a trh se tak i chová. ZáleÏí

dal‰ích asi 25 tisíc mikrobÛ na cm2. Klávesnici a my‰ také okupují bakterie, stejnû jako cel˘ povrch va‰eho stolu. Pokud pracujete tfieba v bankovnictví a jste obklopeni hromadami papírÛ, na nichÏ se drÏí tuny prachu, jde vám opravdu o Ïivot. Statistiky praví, Ïe 20 % zamûstnancÛ nikdy neutírá svÛj pracovní stÛl, 75 % ho utírá jen nûkdy. Navíc, jestli si BoÏena odvedle uÏ dva t˘dny schovává pa‰tiku v ‰uplíku, kam si myslíte, Ïe ta plíseÀ poleze? Vût‰ina bakterií pfiichází právû od sousedÛ. A co ten chlap, co cel˘ den tak protivnû posmrkává? AÈ chcete nebo ne, va‰e „kanceláfi“ je s nejvût‰í pravdûpodobností infekãní. Pokud jste nûkdy mûli pocit, Ïe jste alergiãtí na práci, nemusela za tím b˘t jen va‰e lenost. Pracovní astma (pálení oãí a ka‰lání) opravdu existuje. Ve Spojen˘ch státech je zodpovûdné za 24,5 milionu dní nemocenské. Plesnivé nebo ‰patnû vûtrané kanceláfie zpÛsobují bolesti hlavy, únavu a nucení ke zvracení. Jak vám to zní? A pak Ïe neexistuje peklo. I vztah mezi stresem a sestavami kójí je velmi úzk˘. Pokud kóje nepodporují va‰i touhu po pohodlí a dobr˘ch podmínkách k práci, stres stoupá. PrÛzkumy ukázaly, Ïe lidé, ktefií mají vût‰í kontrolu nad sv˘m pracovním prostorem, proÏívají i ménû pfiíznakÛ stresu. Navíc kóje a jejich nábytek

jednotlivce, ale s ve‰ker˘m rozpt˘lením okolo. Navíc kdokoli projde okolo va‰eho místa, mÛÏe se zastavit, a to bez klepání. Zdá se to moÏná jako maliãkost, ale va‰e nervová soustava to vidí jinak. Trvalé ataky na va‰e nervy sniÏují chuÈ i moÏnost pracovat efektivnû a v˘konnû. Trval˘ stres mÛÏe zabít. Nic nového pod sluncem. Va‰e tûlo na stres reaguje tím, Ïe rychleji a mûlãeji

PODSTATOU KÓJÍ JE VYTVOŘIT ZE SAMOSTATNÝCH PRACOVNÍKŮ TÝM. JENŽE SAMOTA MÁ PRO PRÁCI SVŮJ VÝZNAM. d˘cháte, vyplavují se neÏádoucí hormony stresu a va‰e svaly jsou napnuté k prasknutí. Jak dlouho to vydrÏíte? V‰echny tyto symptomy jsou spojeny se zv˘‰en˘m tlakem, únavou, depresemi a nakonec infarktem. Taky to mÛÏe oslabit imunitní systém a mozek. Hipokampus v mozku sniÏuje reakce na stres, ale kdyÏ je stres neustál˘, mÛÏe to ovlivnit hipokampus v rÛzn˘ch jin˘ch funkcích, jako je uãení a pamûÈ. Zemfiít klidnû mÛÏete i kvÛli tomu, Ïe v pracovní kóji trávíte dlouhé hodiny.

LIDÉ SE DŘÍVE DALEKO VÍC SOUSTŘEDILI A VYRÁBĚLI TAK SKUTEČNĚ KVALITNÍ PRODUKTY, KTERÉ PŘETRVÁVAJÍ VĚKY. jen na rychlém obratu. Vyrábíme o sto ‰est, krátkozrace hledáme, kde nejvíce u‰etfiit peníze, a to i za cenu maximálnû potlaãen˘ch podmínek pracujících. Nakonec se tak kvalita produktÛ naprosto zhroutí. Firmy nás nutí pracovat v maximálním ruchu a je‰tû nás pfiesvûdãují, Ïe je to pro nás lep‰í. Kolik toho ãlovûk psychicky ve jménu u‰etfiení penûz zvládne, neÏ znovu zjistíme, Ïe postavit zeì je vlastnû skvûl˘ nápad? ABY âLOVùK PRACOVAL co nejlépe, musí b˘t zdrav˘. To je tak jasné, jako Ïe Megan Fox je krásná Ïenská. Podstatou kójí je vytvofiit ze samostatn˘ch pracovníkÛ t˘m, to chápeme, jenÏe... Samota má pro práci svÛj v˘znam a v kóji nejste nikdy sami. Jsou tu s vámi i tisíce bakterií. KaÏd˘ hygienik by vám fiekl, Ïe restauraci, ve které se na centimetru ãtvereãním nachází více neÏ 700 bakterií, je nutné zavfiít. A teì si pfiedstavte, Ïe prÛmûrná kóje obsahuje více neÏ 10 milionÛ bakterií. KdyÏ máte telefonick˘ hovor, poslouchá ho kromû BoÏeny nenasytnû si cpoucí do pusy své brambÛrky

Zaměstnance většinou měkké zdi štvou, na druhou stranu si zpočátku říkají, že až se o něco blíž poznají s kolegy, budou moct občas hodit přes příčky třeba papírovou vlaštovku.

jsou jako „jedna velikost pro v‰echny“, pfiitom se do nich ale musí vejít lidé v‰ech velikostí a tvarÛ. Jak se s tím asi popere na‰e stále tloustnoucí BoÏena? OPRAVDU MUSÍTE POSLOUCHAT v‰echny hovory, rádia, stfiíhání nehtÛ a ‰ustûní svaãinov˘ch papírÛ? Pokud se va‰e firma rozhodla, Ïe na vás u‰etfií, tak musíte! Zdi kójí byly mínûny jako oplocení

V Japonsku má smrt z pfiepracování vlastní jméno: karo‰i. V roce 2001 bylo karo‰i zodpovûdné za 143 úmrtí. A TEë STRA·ENÍ z trochu jiného soudku. Koneãnû se dostáváme k oné jiÏ zmínûné vraÏdû. V Americe se stanou kaÏd˘ rok víc neÏ tfii miliony lidí obûtí útoku na pracovi‰ti. Pokud jste muÏ, máte ale mnohem vût‰í ‰anci, Ïe to nebudete vy, kdo skonãí pod EUROZPRAVODAJ 47


9/16/10

11:08 PM

Stránka 48

NA VLASTNÍ KÒÎI

V KÓJI drnem. Na Ïebfiíãku násiln˘ch ãinÛ na pracovi‰ti zaujímají totiÏ první místo vraÏdy Ïen. Jak pravil jeden odsouzen˘: „UÏ jsem nemohl vydrÏet to její vûãné Ïvatlání, kam Ïe pÛjde nakupovat po práci, kdyÏ jsem se potfieboval soustfiedit na faktury...“ I KDYBYSTE SE NEDOPRACOVALI k smrti nebo k násilí, stres rozhodnû ‰kodí va‰emu tûlu. Vystresovaní pracující stojí v Americe zdravotní poji‰Èovny a zamûstnavatele o 46 % víc penûz neÏ zamûstnanci, ktefií jsou v pohodû. U nás se kupodivu takov˘mito prÛzkumy zatím nikdo moc nezab˘vá. MoÏná proto, Ïe jsme v „kójové kultufie“ teprve na zaãátku. I kdyÏ... Prodej kójí v na‰í republice rok od roku roste. To potvrzuje nejen marketingov˘ fieditel firmy Top Office Chovanec, ale i firma Regus, velmoc v kanceláfiském vybavení, která v souãasné dobû zafiídila kanceláfie Burza Praha a Brno Centre. DÛvodem vzrÛstajícího zájmu o kóje je podle nich pokles zisku velk˘ch firem a hledání ekonomick˘ch fie‰ení – jednodu‰e fieãeno,

motivováni k vût‰í pracovní v˘konnosti. Navíc lépe odhadnou, kdy je správn˘ ãas se nûkoho na nûco zeptat a kdy mají radûji mlãet. KAREL (29 let), personalista, pracuje

v kanceláfiské kóji uÏ rok. Jak sám fiíká: „Nûkdy mi pfiipadá, Ïe její rozloha je asi metr na metr.“ Co mu ale vadí nejvíc, jsou ty vûãné hovory o niãem. Karel je totiÏ

POKUD KÓJE NEPODPORUJÍ VAŠI TOUHU PO POHODLÍ A DOBRÝCH PODMÍNKÁCH K PRÁCI, STRES STOUPÁ. pracovit˘ muÏ, má v úmyslu ve firmû rÛst a získat tak zajímavûj‰í pozici. „Asi bych se mûl zapojit a b˘t spoleãen‰tûj‰í, ale neumím to. Jsem v práci, tak proã bych se mûl dívat na porno web nebo fie‰it bulvár jako

Trvalé ataky na vaše nervy snižují chuť i možnost pracovat efektivně a výkonně. Trvalý stres může zabít. Vaše tělo na stres reaguje tím, že rychleji a mělčeji dýcháte a vyplavují se nežádoucí hormony stresu.

dostat co nejvíce pracujících na co nejmen‰í plochu. Je jasné, Ïe dát zamûstnancÛm samostatné kanceláfie není pro vût‰inu firem finanãnû v˘hodné, navíc nûkterá zamûstnání otevfiené kanceláfie pfiímo vyÏadují. Vlastní kanceláfi totiÏ na jedné stranû zmen‰í rozpt˘lení, ale taky souãasnû spoleãensky izoluje a omezuje moÏnost v˘mûny pracovních informací. V tom pfiípadû ov‰em vidím fie‰ení v úplném odstranûní tûch „bájeãn˘ch mûkk˘ch zdí“ s nalepen˘mi vzkazy a úkoly. Tûch zdí, které dávají lidem pseudosoukromí a umoÏÀují jim donekoneãna kecat do mobilu a stfiíhat si nehty na nohou. MoÏná jim pak takové chování pfiijde trapné a zaãnou b˘t 48 EUROZPRAVODAJ

ostatní? Leze mi na nervy kolegynû, která si vûãnû piluje nehty a celé dny se nahlas smûje. Její hlas mû dohání k ‰ílenství. ¤e‰ím to tak, Ïe se snaÏím soustfiedit na rádio v pozadí nebo si nasadím sluchátka. Hodnû mi vadí i to, Ïe se u mého stolu mÛÏe zastavit kdokoli a ru‰í mû tak z práce. Jiní mû zase pofiád brzdí tím, Ïe mi dávají blbé otázky. Tím nechci fiíct, Ïe v‰echny kóje jsou ‰patné. Pracoval jsem uÏ dfiív v jin˘ch t˘mech a tam to fungovalo. Kóje mají svÛj úãel v profesích, kde to s produktivitou práce nic neudûlá. Urãitû je milé, Ïe kdyÏ se mi tfieba nûco nepovede a fieknu nahlas ‚sakra‘, zvedne se nûkolik hlav a nabízejí pomoc. Tady jsem ale narazil na blb˘ t˘m.“

JI¤Í (38 let), manaÏer call centra,

bere práci v kóji docela v pohodû. „Pracuju tady dost dlouho na to, abych ‚Ïivot v hroznu‘ bral jako svÛj druh˘ domov. Navozuje dojem soukromého vlastnictví malého kousku zemû, ve kterém trávíte dlouhé hodiny dennû. UmoÏní vám mít ‚soukromí‘, ale souãasnû sdílet prostor s ostatními, staãí pouze vstát, naklonit se vedle nebo se porozhlédnout a setkat se tak s lidmi okolo vás. A tûch tam není zrovna málo. Tahle práce je pro lidi, ktefií rádi komunikují, a ne pro ty, ktefií potfiebují b˘t sami a v tichu.“ VLADISLAV (39 let), senior direct

marketing campaign manager, má to ‰tûstí, Ïe zatím vÏdycky pracoval v kanceláfiích, kde byl prostor rozumnû ãlenûn˘. „KaÏdá pracovní skupina je oddûlená vy‰‰ími skfiíÀkami a Ïiv˘mi rostlinami, takÏe prostfiedí není tak deprimující, jak by se pfii vyslovení slova ‚oupenspejs‘ mohlo zdát. Vyhovuje mi i to, Ïe nemusím vyfiizovat v‰echno jenom po mailech a telefonech, rád se zastavím u kolegÛ v sekci a proberu s nimi, co mû zrovna pálí, nebo odpovím na bûÏné dotazy. Mám pocit, Ïe tohle prostfiedí podporuje vytváfiení neformálních vazeb. A na mû osobnû pÛsobí inspirativnû. Jasnû Ïe míra soukromí je omezená, coÏ se projevuje zejména v okamÏicích, kdy si chcete prohlédnout (nebo vytisknout) v˘platní pásku. Takovéhle vûci dûlám, kdyÏ jsou kolegové tfieba na obûdû... Tipuji, Ïe jedním z cílÛ kójí bylo posílit soudrÏnost na‰eho úseku napfiíã jednotliv˘mi odbory, a to se myslím povedlo. Rozhodnû spolu víc mluvíme, ãastûji se potkáváme a poznáváme, a tím se nám spolu i lépe pracuje, alespoÀ u mû to platí,“ dodává. „V‰echno záleÏí na lidech, ti tu správnou nebo ‰patnou atmosféru na pracovi‰ti

DŮVODEM VZRŮSTAJÍCÍHO ZÁJMU O KÓJE JE POKLES ZISKU VELKÝCH FIREM A NÁSLEDNÉ HLEDÁNÍ LEVNĚJŠÍCH ŘEŠENÍ. dûlají.“ Vladislav mi trochu pfiipomnûl dva mé dfiívûj‰í kolegy, ktefií nebyli schopni pracovat o samotû. KdyÏ je pov˘‰ili a pfiidûlili jim vlastní kanceláfie, jejich pracovní v˘sledky rapidnû klesly. Pfiesunutí zpátky do kójí si vyloÏenû vyprosili. JAN (46 let), IT manaÏer

v maloobchodní firmû, je naopak pfiesvûdãen˘, Ïe pokud by se jejich kanceláfi je‰tû o centimetr otevfiela, dá okamÏitou v˘povûì. MoÏná je to dané i tím, Ïe


9/16/10

11:09 PM

Stránka 49

JIN¯ POHLED NA KANCELÁ¤E

pracoval 20 let ve své vlastní kanceláfii. Teprve nedávno zmûnila jeho firma prostory a Jan se najednou ocitl v‰em na oãích. Zmûna kanceláfie na kóje pro nûho byla tûÏkou ranou. „I kdyÏ pofiád jsem na tom je‰tû lépe neÏ nûktefií mí kolegové. Ti nemají uÏ ani vlastní kóje, ale úplnû otevfiené stoly, kde navíc u kaÏdého stolku sedí dva lidi. Na‰tûstí to sná‰ejí vcelku dobfie, zfiejmû i proto, Ïe tam tráví jen jeden a pÛl dne v t˘dnu. JenÏe já musím b˘t v práci od rána do veãera a potfiebuju se soustfiedit. V kójích je stra‰nû jednoduché nechat se rozpt˘lit a pfiidat se k plácání o niãem. To je dÛvod, proã takové prostfiedí není vhodné pro IT oddûlení. VÏdyÈ programátor se musí mimofiádnû soustfiedit. Technici zase musí obvolávat kolegy a klienty a vytváfiejí tak hluãné prostfiedí pro programátory.“ Pfiesto se Jan ale bojí ozvat nahlas, uÏ jen proto, Ïe ví, Ïe nepfiítel mÛÏe ãekat hned za rohem jeho kóje. „Lidi u nás v kanceláfii mají nastraÏené u‰i a akustika je bohuÏel vynikající...“ A CO NA TO ODBORNÍK z nejpovolanûj‰ích? B˘val˘ vedoucí lékafi a nynûj‰í fieditel Psychiatrické léãebny v Bohnicích MUDr. Martin Holl˘ pomáhal mnoha ãesk˘m firmám jako poradce pro kójové a OS kanceláfie. Jeho názor na nû je pfiesto nejednoznaãn˘. „Pokud mi chybí intimita vlastního prostfiedí, tak ãím ménû ho mám, tím jsem stresovanûj‰í a teritoriálnûj‰í. Vadí mi, Ïe mi nûkdo vstupuje do ‚mého prostoru‘, a pfiitom vím, Ïe ten prostor není mÛj. Kdyby krysy narvali do takové hustoty, v jaké my Ïijeme dobrovolnû, tak se poÏerou. Pracoval jsem pût let v krizovém centru a bûÏnû se setkával s lidmi, ktefií byli pfiepracovaní, ten nejvût‰í stres se u nich ale objevil, aÏ kdyÏ zaãali pracovat v OS. Ta zmûna byla ale jen jedna ze závaÏn˘ch pfiíãin stresu. Teritoriální stres je totiÏ stres, kter˘ si ãasto neuvûdomujeme, takÏe bych urãitû nehledal vinu jen v kójích. DÛleÏité je uvûdomit si to a nûco s tím udûlat. Najít si tfieba nûjak˘ ‚jenom svÛj prostor‘ a chvíli v nûm pob˘t. MÛÏe to b˘t i záchod. Stres se kumuluje, a tak je dobré najít cestu ãi strategii, která ho pfiitlumí,“ dodává. „Pfiesto existují zamûstnanci, kter˘m se OS

líbí – pfiiznejme, Ïe vût‰inou jsou to mladí lidé. ·um a frmol je neru‰í, mohou pracovat s nasazením, ale jsou také takoví, ktefií kvÛli témuÏ odcházejí. Prostû to povahovû nesnesou, potfiebují víc soukromí, víc ticha. ZáleÏí samozfiejmû také na charakteru práce, protoÏe pokud má extrovert systematickou práci, tak spí‰ vyhledává

fie‰ení, ale i tak bychom mûli respektovat individualitu a nechat lidi udûlat si alespoÀ tro‰ku vlastní prostor a pfiíjemné prostfiedí. MoÏností je tfieba prosklen˘ kójov˘ systém s odhluãnûním a Ïaluziemi, kde ‰éf mÛÏe kdykoli zavolat, proã je má nûkdo zataÏené, a tím pádem mu to usnadÀuje pfiehled,“ navrhuje doktor Holl˘ fie‰ení.

Kdokoli projde okolo vašeho místa, může se zastavit a začít vás obtěžovat. A to bez klepání. Zdá se to možná jako maličkost, ale vaše nervová soustava to vidí jinak.

izolovan˘ prostor, kdeÏto introvert se dokáÏe soustfiedit, i kdyÏ je kolem hluk.“ Nûkdy ale nejde jen o to, zda jste extrovert ãi introvert, mladík nebo muÏ stfiedních let. DÛleÏité je celkové uspofiádání kanceláfie. MUDr. Holl˘ zná dobré i ‰patné OS. „Jednou jsem dûlal semináfi s kolegou v poji‰Èovnû. Nebyla to velká kanceláfi, ale to, jak v ní byly rozmístnûné stoly, bylo úplnû ‰patnû. Neustále tady vznikaly konflikty kvÛli klimatizaci a vûtrání.“ Je pravda, Ïe ãastokrát lidé, ktefií zafiizují interiér, dbají spí‰ na krásu a na vysok˘ poãet umístûn˘ch pracovníkÛ neÏ na úãelnost a pohodlí. Neberou ohledy na vûtrání a správné proudûní vzduchu. „Podle mû nemÛÏeme dûlat nûco s tlakem na zefektivÀování pracovního prostfiedí, je to prostû levnûj‰í

> KDE A JAK VZNIKLY PRVNÍ KÓJE Dnes jsou „domovem“ pro zhruba 40 milionů zaměstnanců Za vším hledejme Roberta Propsta. Myslel to jistě dobře, když v roce 1968 vynalezl kóje. Svou myšlenku tehdy zdůvodnil zvýšením efektivity práce a snížením nákladů na prostor. Pracující si byli blízko, odděleni pouze měkkými zdmi, na něž si mohli lepit své poznámky. Jenže pár chytráků tehdy napadlo, proč kóje nevyužít opravdu dokonale – nacpat co největší počet pracovníků do jedné obrovské místnosti. Kóje se tím pádem ale najednou staly klecemi, které začaly zpomalovat produktivitu a ohrožovat zdraví i životy zaměstnanců. Otázkou je, zda si tohle zaměstnavatelé někdy uvědomí.

Ano, doba se zmûnila, s tím asi nic nenadûláme. Pofiád se nûkam Ïeneme a je nás tisíckrát víc. Ekonomie a úsporná opatfiení h˘bou svûtem, zvlá‰È teì, v krizi. Co takhle ale místo pfiepáÏek pfiihodit pár sklenûn˘ch kójí navíc? Ono se nám to ve

PŘESTO EXISTUJÍ ZAMĚSTNANCI, KTERÝM SE OS LÍBÍ – VĚTŠINOU JSOU TO MLADÍ LIDÉ. ŠUM JE NERUŠÍ. finále bohatû vrátí. KdyÏ budeme respektovat potfieby sv˘ch zamûstnancÛ a jejich typ práce, brzy zjistíme, Ïe jejich v˘konnost je vy‰‰í a firma tím jen získá. MoÏná nebudeme moci fie‰it dÛleÏité pracovní problémy stejnû hladce jako se procházet rÛÏovou zahradou, ale alespoÀ budeme mít na v˘bûr, jestli chceme kaÏd˘ den ãumût na toho vousatého chlapa, tedy pardon, BoÏenu. Po nûkolika t˘dnech prolézání v‰ech moÏn˘ch kanceláfisk˘ch prostor jsem si ujasnila jen jednu vûc: láska ãi nenávist ke kójím je hodnû osobní záleÏitostí. Nûktefií z nás jsme patrnû zvyklí b˘t nacpaní do mal˘ch krabic, mnoh˘m z nás ale pocit stísnûnosti staãí k tomu dát v˘povûì. Na‰tûstí jsme národ pohodáfiÛ a zatím nevraÏdíme. I EUROZPRAVODAJ 49

50 film obcanka EZ310-jr:NEW

9/16/10

10:43 PM

Stránka 50

FILM text: redakce; foto: archiv

KULTURA

Občanský průkaz – mífií do ãesk˘ch kin V polovinû kvûtna padla první klapka závûreãné fáze natáãení filmu Obãansk˘ prÛkaz, kter˘ vznikl podle románu Petra ·abacha a scénáfie Petra Jarchovského v reÏii Ondfieje Trojana.

P

fied kamerou se tak uzavfiely osudy ãtvefiice dospívajících mladíkÛ, jejich pfiátel, lásek a rodin. Osudy, které mÛÏete sledovat od okamÏiku, kdy v patnácti letech dostanou obãansk˘ prÛkaz, aÏ do chvíle, kdy se v osmnácti snaÏí uniknout vojnû a pokou‰ejí se získat modrou kníÏku.

Petr, Ale‰, Popelka a MíÈa dospívají v sedmdesát˘ch letech, v dobû, kdy vyjít na ulici bez obãanského prÛkazu znamenalo koledovat si o prÛ‰vih a kdy povinná vojenská sluÏba byla pro mnohé tím nejvût‰ím stra‰ákem. KaÏd˘ po svém i spoleãnû se snaÏí neztratit v totalitním státû zdrav˘ rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s reÏimem. ProÏívají fiadu epizod, nûkteré jsou úsmûvné, s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Obãansk˘ prÛkaz vypráví o tom zvlá‰tním Ïivotním období, kdy dûtství zvolna pfiechází v dospûlost, a tahle cesta v kaÏdé dobû vede skrz bourání konformismu a rodiãovsk˘ch ideálÛ, revoltu vÛãi spoleãnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejnû jako dnes... „Mám takové déjà vu. Film natáãíme na ãtyfii etapy v prÛbûhu jednoho roku, stejnû jako jsme toãili Îelary. A stejnû jako u Îelar jsme si na závûr natáãení naordinovali ty nejnároãnûj‰í davové scény,” fiekl o konci natáãení reÏisér a producent Ondfiej Trojan. Jedna z tûchto davov˘ch scén je brutální zákrok komunistické policie proti mlad˘m lidem, kde se nabízí paralela s nedávn˘m zásahem policie na CzechTecku. 50 EUROZPRAVODAJ

„Ta scéna je parafrází na policejní zákrok proti hudebním fanou‰kÛm na neuskuteãnûném vystoupení Plastic People a dal‰ích skupin v Rudolfovû u Budûjovic v bfieznu 1974. Na‰e parta filmov˘ch hrdinÛ vyrazí spolu s dal‰í omladinou vláãkem na venkovsk˘ bigbítov˘ koncert. Vystoupí z vlaku a v podchodu dostanou od policajtÛ pendrekama pfies ústa. Teãka,“ dodává Ondfiej Trojan. „Mluvím-li o paralele, mûl jsem na mysli, Ïe ná‰ film, pfiestoÏe se odehrává v dobû tuhé komunistické diktatury, je v mnoha ohledech aktuální k dne‰ku. Jeden z mnoha dÛvodÛ, proã jsem se rozhodl toãit Obãansk˘ prÛkaz, je fakt, Ïe se mi nelíbí, kdyÏ si politická moc vynucuje svou vÛli represivním zákrokem prostfiednictvím bezpeãnostních sloÏek jenom proto, Ïe ti lidé, proti kter˘m zákrok nafiídí, jsou jiní. Za totality se spoustu mlad˘ch lidí vymezovalo proti nomenklaturním tesilov˘m komou‰sk˘m kádrÛm, ale i generaci sv˘ch rodiãÛ posloucháním bigbítu a no‰ením dÏín a dlouh˘ch vlasÛ. Policajti tyto „nepfiizpÛsobivé“ lidi oznaãovali jako vlasatce,

které se snaÏili v tehdy dostupn˘ch médiích za pouÏití i tûch nejabsurdnûj‰ích lÏí zdiskreditovat jakoÏto kriminální Ïivel, a uchránit tak spofiádanou masu spoluobãanÛ, aby mûla takzvanû klid na práci. Dneska je tato spofiádaná masa nûkter˘mi politick˘mi kádry za‰katulkovaná

„NELÍBÍ SE MI, KDYŽ SI POLITICKÁ MOC VYNUCUJE SVOU VŮLI.“ jako „obyãejní lidé“, které v jejich zaslouÏeném odpoãinku na chatkách nemá otravovat parta „mladejch smaÏek“ kfiepãících na louce na monotónní na pln˘ kule vyhulenou technohudbu. V tom je ta paralela, Ïe si zase jistí chytrolíni myslí, Ïe se s jinakostí vypofiádají pendrekem, coÏ sice není hlavní téma Obãanského prÛkazu, ale bylo by mi milé, aniÏ bych chtûl touto scénou z filmu mentorovat, kdyby si mladí lidi nenechali ‰lapat po hlavû. Hrdinové na‰eho filmu si po hlavách ‰lapat nenechají, i kdyÏ za ãasÛ totality to bylo mnohem obtíÏnûj‰í neÏ dneska.” I

> „MODRÁ KNÍÎKA BYLA NEJCENNùJ·Í KNIHOU v knihovničce lecjaké máničky a mladých mužů vůbec,“ říká Trojan. Film by měl být nesentimentální vzpomínkou na dobu, ve které byli autoři nuceni dospívat, a zároveň nadčasovou tragikomedií o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost. Čtveřici kamarádů hrají: Libor Kovář (Petr), Matouš Vrba (Popelka), Jakub Šárka (Aleš), Jan Vlček (Míťa). V rolích dospělých se objeví například Aňa Geislerová, Martin Myšička, Marek Taclík, Jiří Macháček, Kristýna LiškaBoková, Jana Šulcová, Magdalena Sidonová, Jaromír Dulava či Oldřich Vlach. Premiéra filmu je plánována na 21. října 2010.

#

52-53 kultura mozaika EZ310-jr:NEW

9/16/10

10:27 PM

Stránka 52

moz ai ka

Mozaika

Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Stručně... > V hlavní roli scenárista Kam až může dojít partnerská krize, sleduje komorní psychologické drama, které se 7. září začalo natáčet v České televizi pod pracovním názvem Zdeněk. Zdeněk a Jana se spolu

starají o svoji malou dceru Jitku. Oba odevzdávají rodině část svého soukromí. Oba mají pocit, že dělají vše, co je v jejich silách, ale oba jsou zároveň přesvědčeni, že ten druhý by měl udělat ještě víc. Zprvu nevinná krize se postupně zvrhne až k nenávisti.

Co vás zajímá... V Plzni se rozjel nejvût‰í divadelní svátek a Blanka Matragi navrhla nové ‰perky...

DIVADLO V PLZNI Již 18. ročník mezinárodního festivalu Divadlo, který se koná od 15. do 23. září v Plzni, nabídne kromě předních činoherních souborů od nás a ze střední Evropy také rozsáhlý site-specific program. Pfiedstavení z oblasti souãasného tance, nového cirkusu, pohybového a alternativního divadla, která v rámci festivalu spolupofiádá obãanské sdruÏení Johan, se odehrají navíc na netradiãních místech – v prostoru Moving Station zastávky PlzeÀ – JiÏní pfiedmûstí, v b˘valém pivovaru Svûtovar a v klá‰tefie v Plasech. K pfiedstavením patfií také nûkolik akcí ve vefiejném prostoru, které budou pfiístupné zdarma.

HARLEM GOSPEL CHOIR TOUR 2010

SONGS OF PRAISE Nejslavnûj‰í a nejúspû‰nûj‰í gospelov˘ sbor svûta – Harlem Gospel Choir – dorazí v listopadu jiÏ popáté do âeské republiky. Kromû standardních zastávek z pfiedchozích let se letos novû pfiedstaví v Praze na exkluzivním koncertû v kostele ·imona a Judy. Vrátí se také po roãní pfiestávce do Zlína. V Brnû tentokrát vystoupí v katedrále sv. Petra a Pavla, v Plzni pro zmûnu v nádherné Mû‰Èanské besedû. Harlem Gospel Choir ‰ífií lásku a radost po celém svûtû. Jednûmi z nejvût‰ích fanou‰kÛ jsou bezesporu ti ãe‰tí. Samotní ãlenové sboru se k nám vÏdy velmi tû‰í a je pro nû podle jejich slov velkou poctou moci vystoupit pfied publikem, které je tak miluje a fandí jim a se kter˘m je kaÏd˘

koncert opravdovou spoleãnou radostí. V tûchto dnech koncertuje Harlem Gospel Choir na Novém Zélandu a v Austrálii. Letos se také je‰tû vrátí do âíny, zavítá do Thajska i Bulharska. Jejich koncertní kalendáfi je pln˘ do konce roku 2011. V roce 2006 pfiijel do âeské republiky tehdy je‰tû ãeskému publiku neznám˘ Harlem Gospel Choir tak trochu „na zkou‰ku“. Gospely v na‰í republice nemûly nikdy velkou tradici a málokdo ãekal, Ïe by ãeské publikum tento sbor zaujal. Av‰ak nad‰ení a euforie, které doprovázely celou ãeskou ãást turné, se dostaly do v‰ech médií. Turné bylo do posledního místa v rámci v‰ech zastávek vyprodané...

NOVÁ BIBLE 259 knižních ilustrací na 1070 stranách

DIAMANTOVÉ ·PERKY > Bohulibé zpívání Zpěvačka Vlaďka Bauerová, která nedávno vydala své nové CD, vystoupila v sobotu 18. září od l4 hodin v Plaském klášteře. Diváci se těšili z pořadu složeném z původních i převzatých songů laděných do blues, šansonů, bossa novy či swingu, který začal ve dvě hodiny odpoledne v sále s názvem Bernard. Vstupné ve výši 100 Kč bude věnováno na podporu Plaského kláštera. 52 EUROZPRAVODAJ

Módní návrhářka Blanka Matragi vytvořila autorskou kolekci šperků pro společnost Diamonds International Corporation (D.I.C.) a osobně je představila v pražském showroomu v Široké ulici. Vznikly dvû sady – první s názvem „Klávesy“ na‰la inspiraci v kubismu, zejména v tvorbû Franti‰ka Kupky a jeho obraze Klávesy. Druhá sada ‰perkÛ s názvem „Octopus“ je celkovû hravûj‰í a barevnûj‰í, na motivy podmofiského dna a inspirována vlastní návrháfiskou tvorbou. Známá módní návrháfika Blanka Matragi dlouhodobû Ïije a tvofií v Libanonu a jejími klienty jsou i ãlenové královské rodiny. Blanka Matragi vytvofiila návrhy náhrdelníkÛ, náu‰nic a prstenÛ a pfiísn˘m okem dohlíÏela i na samotnou realizaci.

Světoznámá Rakouská národní knihovna zpřístupnila exkluzivně nakladatelství Euromedia Group své archivy. Nakladatelství vydává v září 2010 BIBLI obsahující její největší poklady, které vznikly v průběhu uplynulých staletí. Jedná se o pestrou a svým složením zcela ojedinělou sbírku dokonalých reprodukcí středověkých umělců. Každý výtisk je ručně zhotoveným unikátem vysoké umělecké hodnoty. Reprezentativní, velkoformátové dílo (24,5 x 34,5 cm) představuje na 1070 stranách 259 jedinečných knižních ilustrací. Velkolepá díla mistrovského biblického umění středověku jsou vytištěna na kvalitním papíře se zlatotiskem. BIBLE obsahuje úplné znění Starého a Nového zákona podle českého překladu

Jeruzalémské bible z roku 2009, jehož autory jsou manželé František X. a Dagmar Halasovi. Jeruzalémská bible vznikla překladem z původních jazyků do francouzštiny. Jedná se o jeden z nejuznávanějších moderních překladů Písma svatého. Jednu z knih obdržel od ředitele nakladatelství i primas český, kardinál Duka (na snímku).

52-53 kultura mozaika EZ310-jr:NEW

9/16/10

10:36 PM

Stránka 53

KULTURA NAP¤Íâ REGIONY

Rockové legendy jsou stále pfii síle Michal Prokop, Vladimír Mišík, Radim Hladík, Luboš Andršt, Jan Hrubý. Když člověk vidí za sebou napsaná tahle slavná jména, jako by mu před očima procházela historie českého rocku a bigbeatu. Co jméno, to pojem, co jméno, to zároveň naprosto jiná autorská a interpretační osobnost. Přesto, nebo možná právě proto spolu tihle pánové hrají plus/minus 40 let. Určitě ne stále a pouze spolu, ale spočítat uskupení, ve kterých se v různých dobách a sestavách podíleli na té nejlepší české rockové muzice, je asi nemožné. Hosty ve Velké synagoze v Plzni budou tito pánové 23. září už po několikáté a vidět a hlavně slyšet je „džemovat“ v tomhle magickém prostoru je skutečný zážitek. Tentokrát ale bude sestava poprvé šestičlenná a na řadu přijde i mluvené slovo další legendy, Mirka Kováříka. PODZIMNÍ TURNÉ

NEÚNAVN¯ MIRO ÎBIRKA egenda ãeské a slovenské hudební scény, nûkolikanásobn˘ slovensk˘ Slavík Miro Îbirka v fiíjnu zavítá mezi své pfiíznivce v rámci exkluzivního a umûlecky v˘jimeãného velkého koncertního turné po dvanácti slovensk˘ch mûstech. Meky Îbirka uÏ léta patfií mezi nejpopulárnûj‰í umûlce na Slovensku i v âeské republice. V prÛbûhu své kariéry nahrál velké mnoÏství hitÛ, které zazní

L

bûhem turné v nové speciální úpravû. Na koncertech Aupark tour 2010 jej kromû rockové kapely doprovodí také témûfi ãtyfiicetiãlenn˘ symfonick˘ orchestr Cappella Istropolitana pod taktovkou dirigenta Adriana Koko‰e. Po úspû‰ném akustickém turné v âesku a na Moravû tak velkolepá produkce slibuje nezapomenuteln˘ umûleck˘ záÏitek pro slovenské publikum.

Nový projekt Nov˘ distribuãní projekt MANIFESTO pfiipravuje na záfií 2010 Jifií Králík

OZVùNY FESTIVALÒ MANIFESTO (ozvěny světových filmových festivalů) připravuje Jiří Králík, ředitel distribuční společnosti 35 mm Hollywood Classic Entertainment a umělecký ředitel pražského kina Atlas. „V souãasné dobû dochází k zásadnûj‰í diferenciaci mezi tzv. festivalovou distribucí a klasickou distribuãní nabídkou stál˘ch kin,“ objasÀuje Jifií Králík. „Je paradoxní, Ïe dobr˘ch a úspû‰n˘ch festivalov˘ch filmÛ je ãím dál víc, vût‰ina z nich se ale nedostává do ‰ir‰í distribuce a vidí je jen festivaloví náv‰tûvníci. V poslední dobû se tak ãeská kina stále více spoléhají jen na osvûdãené komerãní tituly. Zásadní distribuãní zmûnu chce pfiinést ná‰ projekt, kter˘ vychází z pozitivního festivalového efektu a dává vybran˘m kinÛm unikátní moÏnost v pfiedpremiéfie nabídnout divákÛm kvalitní filmy, které jsou masovû nav‰tûvované na velk˘ch filmov˘ch festivalech.“ INZERCE

54 limuzina EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:13 PM

Stránka 54

ROZHOVOR JAK SE TOâÍ LUXUSNÍ TALKSHOW

KULTURA

PARÁDNÍ SHOW Luxusní jízda v podobû netradiãní talk show v dlouhém voze! Známé osobnosti, kuriózní otázky a pohotov˘ moderátor jsou k vidûní kaÏd˘ t˘den na televizi Public. Jak vypadá zákulisí natáãení nám prozradil Míra Hejda. nes uÏ to jde snadno. Diváky vymy‰len˘ název luxusní talkshow, v níÏ se kaÏd˘ t˘den na obrazovkách digitální televize Public prohání devítimetrová ãerná limuzína, zná kdekdo. V ní se stfiídají hosté od showmanÛ, sportovcÛ aÏ po top celebrity. Ale cesta byla dlouhá.

D

Jaké to je dostat takovou životní nabídku? Celebrity, luxusní limuzína a vy? Îivotní nabídku jsem dostal dfiíve, z televize Prima, na moderování Vyvolen˘ch. Tohle je ale ãistû mÛj projekt. Zaãal krátce po Vyvolen˘ch, protoÏe jsem se moderování chtûl vûnovat a tohle je systém, kter˘ mám rád – projekty tvofiit. Tehdy mû svezli limuzínou a mû napadlo, Ïe je to hezké mobilní studio. Ov‰em od nápadu je k realitû daleko. Velmi obsáhlá je produkce pofiadu a technická nároãnost toãit v limuzínû. Mûl jsem partnera pofiadu a hledal vhodnou televizi. Jak tedy funguje taková výroba televizního pořadu? V‰ichni si myslí, Ïe pofiad vyrobíme 54 EUROZPRAVODAJ

a pak ho za peníze prodáváme do televize. Dnes uÏ je ale jiná doba. Pofiad zaãíná tím, Ïe ho nûkdo musí financovat. Tuto nabídku jsem dostal od spoleãnosti Profi-cz. Komplikace byla i s instalací kamer a sluneãních clonek. Studio je vÏdy bez oken a nasvûtluje se umûle, coÏ u nás nejde. Naopak jsme chtûli, aby se v oknech odráÏela reálná krajina. Pak uÏ je ãas shánût atraktivní hosty. Scénáfi, stfiih a reÏii jsem chtûl dûlat sám – je to jednodu‰‰í v tom, Ïe máte cel˘ koncept v hlavû. KdyÏ se dnes ohlíÏím a vím, co v‰e komplikuje v˘robu, byl to velk˘ risk. Ale risk se nakonec vyplatil? Má vaše talk show úspěch? Troufnu si fiíct, Ïe jednoznaãnû. Za dva roky jsme natoãili 100 dílÛ a sledovanost TV Public jen narÛstá. V tento moment podle mûfiení people mettery dosahuje t˘dnû poãtu 1,4 miliony divákÛ, coÏ je vysoké ãíslo. Public limuzína je ze ãtyfiiceti dvou pofiadÛ tfietí nejsledovanûj‰í. Povedlo se nám pofiad propojit i s dal‰ími partnery. Sítí rádií Kiss, kde bûÏí krátké rozhovory s hosty a pozvánky na pofiad. Spoleãnost Reportershop.cz nám dodává obleãení a ãasem tak jde v‰e jednodu‰eji. Nedávno jsme navíc kfitili

i DVD Best of Public limuzína v nákladu 10 000 kusÛ. Setkáváte se při natáčení se zajímavými hosty, který z nich byl nejzajímavější? Na to se asi nedá odpovûdût, pravda je, Ïe nûkdo ve vás zanechá lep‰í pocity. Co jsem ale poznal, kdo je profesionál a kdo se snaÏí b˘t jen vidût. Urãitû mezi nejlep‰í hosty patfiila Lucie Bílá. UÏ v první minutû natáãení mi nabídka kafe z termosky, které si donesla. Naprosto pozitivní a spontánní ãlovûk, je radost pracovat s takov˘mi lidmi. Ví, Ïe tam nejdou kvÛli mnû, ale kvÛli lidem. Tak to má b˘t. Ani já tam pfiece nejsem jako nûjak˘ slavn˘ moderátor, ale ten co se za lidi mÛÏe zeptat... Je těžké pozvat známé osobnosti do vaší talk show? Kterého hosta byste si přál do limuzíny? Dnes uÏ v podstatû ne. Jen málo komu dnes musím vysvûtlovat, co je Public limuzína a Ïe ji vysílá tv Public. Pfied dvûma lety v zaãátcích to ale dalo dost práce. V momentû, kdy jsem toãil Lucku Bílou nebo Helenu Vondáãkovou, jsem mûl pocit, Ïe jsme tu hranici pfiekonali. Teì jen doufám, Ïe snad tenhle ãlánek bude ãíst i Karel Gott (smích). S tím jsem teì v jednání. I

Nachystali jsme novou grafiku, vydali DVD a rozjeli pár inovací. V listopadu nás čeká večírek pro všechny hosty v pořadu, důležité klienty a novináře. Oslava celého projektu Public limuzína. K tomu od září jedeme Public limuzina disco tour po diskotékách. Budeme vozit návštěvníky klubu. Připravena je projekce, oblečení a mnoho detailů ve stylu Public limuzíny. Na to se opravdu těším.

55 BGC EZ310-jr:NEW

9/16/10

9:52 PM

Stránka 55

REPORT TURNAJOVÁ SÉRIE ZHODNOCENÍ

GOLF

Business Golf Cup 2010 Osm˘ roãník golfové túry skonãil. Hráãi si druh˘ záfiijov˘ víkend uÏili moÏná poslední slunné poãasí v tomto roce. Pro promotéra turnaje tím zaãala pfiíprava dal‰ího roãníku.

V

období letních prázdnin se odehrály pfied finálem v Mariánsk˘ch Lázních je‰tû dva turnaje – ve Veºkej Lomnici na Slovensku na hfii‰ti Black Stork a v beskydské Ropici. Oba turnaje byly hojnû nav‰tívené, jak uÏ u v‰ech turnajÛ Business Golf Cupu b˘vá zvykem. V sobotu 17. júla prebehol na ihrisku Black Stork vo Veºkej Lomnici ìal‰í turnaj v rámci golfovej túry Business Golf Cup. Generálnym partnerom tohto turnaja boli Slovenské elektrárne a.s. a ProCS s.r.o. Turnaj hran˘ systémom Stableford bol slávnostne zahájen˘ o 10.30 v hoteli International Veľká Lomnica. Účastníci turnaja sa mali moÏnosť stretnúť uÏ večer pred a to na V.I.P. večierku, ktor˘ prebiehal od 19:00 do neskor‰ích večern˘ch hodín. Tento turnaj bol koncipovan˘ pre priateºov a obchodn˘ch partnerov, nebol urãen˘ pre profesionálnych hráãov. Tím bol poskytnut˘ priestor pre stretnutie s nov˘mi potencionálnymi klientmi,

stávajúcimi klientmi a s obchodn˘mi priateºmi. Po cel˘ deÀ sprevádzala turnajom moderátorka SoÀa Vala‰íková, ktorú mnoh˘ poznali z rádia Európa 2. Hostia, ktorí pri‰li len ako sprievod, sa mohli zúãastniÈ golfovej akadémie s profesionálnym trénerom a taktieÏ si neskôr zmeraÈ svoje sily v turnaji pre zaãiatoãníkov. Hráãi sa poãas hry mohli obãerstviÈ na troch jamkách, ochutnaÈ víno zn. Pieroth. Neustály prísun minerálnych vôd zabezpeãovalo bufetové autíãko, ktoré sa pohybovalo poãas turnaja na ihrisku. NA MORAVù

Na hfii‰ti Ropice Golf Course byla generálním partnerem turnaje spoleãnost Linde Gas a.s. Turnaj hran˘ systémem Texas scramble dvojic byl slavnostnû zahájen˘ v 10.10 hod. Také tento turnaj byl urãen˘ pro pfiátele, obchodní partnery, a znamenal tedy nové pfiíleÏitosti pro setkání nov˘ch potenciálních klientÛ se stávajícími klienty i s obchodními pfiáteli. Po cel˘ den turnajem provázela moderátorka Lucie Hajdová. Na hráãe opût ãekalo bohaté obãerstvení jak bûhem hry, tak po jejím skonãení.

MARIÁNSKÉ LÁZNù

Finále VIII. roãníku BUSINESS GOLF CUPU probûhlo za krásného sluneãného poãasí na malebném golfovém hfii‰ti v Mariánsk˘ch Lázních. Úãast byla samozfiejmû opût hojná jak v rámci hráãÛ v hlavním turnaji, tak i v rámci doprovodu a malého turnaje na vefiejném hfii‰ti. V˘sledky v‰ech jednotliv˘ch turnajÛ i celé túry najdete na webov˘ch stránkách Business Golf Cupu, www.businessgolfcup.com I INZERCE

56-57 ocni chirurg EZ310 - jr:NEW

9/16/10

9:54 PM

Stránka 56

ROZHOVOR

CHYTRÉ HLAVY Za mnohé vdûãím MUDr. Pilbauerovi, on tuto metodiku zavedl v oãním lékafiství. Aby to mohl dokázat, tak mu bylo velmi ku prospûchu vzácné spojení manÏelÛ Vladykov˘ch – docenta a doktorky vûd. Docent Vladyka (neurochirurg) byl pfiednostou kliniky, kde se zmínûn˘ gama nÛÏ nacházel. Doktorka Vladyková (oftalmoloÏka) zase vychovala celou fiadu m˘ch uãitelÛ. Právû moudrostí a invencí tûchto

„VE SVĚTĚ POUZE NA DVOU MÍSTECH POUŽÍVAJÍ GAMA NŮŽ PRO LÉČBU NÁDORŮ OKA.“

OâNÍ CHIRURG Ladislav Viktor Nováãek z Ústfiední vojenské nemocnice je specialistou na léãbu nádorÛ oãí prostfiednictvím gama noÏe. V tomto specifickém zákroku jsou âe‰i svûtov˘mi experty... text: Vladimír Kavãiak, redakce; foto: archiv

„Z hlediska pacienta s nádorovým onemocněním jde o šetřící technologii, protože když uvážíme, co by spotřeboval za péči – pojištěneckou, morální, rodinnou, tak pomoc gama nožem je cenově ještě dost nízká,“ tvrdí MUDr. Ladislav Viktor Nováček.

V

y pracujete čtyři dny v týdnu ve Vojenské nemocnici a jeden den v nemocnici Na Homolce. A protože náš rozhovor se týká zařízení gama nože Na Homolce, rád bych se v této souvislosti něco dozvěděl o vaší pracovní náplni. Konzultuju, indikuju a léãím v koordinaci s neurochirurgy a radiodiagnostiky pacienty, ktefií jsou vhodní pro léãbu gama noÏem, to jsou ponejvíce pacienti s nádorem v oku. Druhou nejãastûj‰í indikací jsou bolestivé stavy oka, které lze tûÏko ovlivnit bûÏnou chirurgickou terapií. To znamená, Ïe tyto oãi jiÏ

prodûlaly laserovou, konzervativní a chirurgickou léãbu. Zákrok na gama noži tak zabrání, aby bylo pacientovi odejmuto oko? Pfiesnû tak. Gama nÛÏ má v‰ak fiadu dal‰ích vyuÏití v oãním lékafiství, kupfiíkladu dokáÏeme léãit cévní abnormality na sítnici nebo ovlivnit nesnesitelné bolestivé stavy oka. Jakou souhrou okolností jste se dostal k této specializaci?

„GAMA NŮŽ MÁ V OČNÍM LÉKAŘSTVÍ CELOU ŘADU MOŽNÝCH VYUŽITÍ.“

dvou lékafiÛ vzniklo vyuÏití gama noÏe pro lidské oko. M˘m úkolem bylo pokraãovat v nastoupené cestû a obhajovat tuto indikaci pfied odbornou vefiejností. A to v oblasti oftalmologie a stereotaktické neurochirurgie. V tom mi v‰emoÏnû pomáhá a povzbuzuje mû doc. MUDr. Pa‰ta CSc., pfiednosta na‰í kliniky, kter˘ ke mnû pfiistupuje spí‰e z pozice kolegy a rádce, neÏ direktivního ‰éfa. Cením si pfiedev‰ím toho, Ïe byl a je ochoten tolerovat mnohé moje svéhlavé pokusy a taktnû mi naznaãit, jak se z omylÛ pouãit a jít kupfiedu. Mnohdy zpÛsob podání a v˘klad faktÛ rozhoduje o jejich pfiijetí posluchaãem. To je ale běh na dlouhou trať… Pfiesnû tak. Trvá to uÏ více neÏ deset let. KdyÏ si uvûdomíme, Ïe první oko bylo ozáfieno v roce 1986 poté, co byl gama nÛÏ instalován na Homolce, tudíÏ velmi záhy. V podstatû od té doby zaãala obhajoba této metodiky v oãním lékafiství. V medicínû se totiÏ v‰echno posuzuje velmi kriticky. V tomto smûru jsou nejdÛleÏitûj‰í pfiípadné neÏádoucí úãinky na lidsk˘ organismus, zvaÏují se relativní rizika, vyhodnocuje se, do jaké míry nemocn˘m pomáháme. KaÏdá nová metoda se porovnává s jin˘mi zaveden˘mi metodikami. Souãástí obhajoby jsou i pfiedná‰ky, a to nejen u nás, ale byly vyÏádány i v zahraniãí. Tuto tématiku jsem mûl ãest pfiedná‰et uÏ v USA, JiÏní Koreji, Kanadû a podobnû. Existují ve světě srovnatelné zkušenosti s gama nožem, jaké jsou v nemocnici na Homolce? Pokud je mi známo, tak ve svûtû

56 EUROZPRAVODAJ

56-57 ocni chirurg EZ310 - jr:NEW

9/16/10

9:54 PM

Stránka 57

KDYÎ SE âECHÒM DA¤Í PRORAZIT DO SVùTA

zaãali pouze na dvou pracovi‰tích pouÏívat gama nÛÏ pro léãbu nádorÛ oka. V jin˘ch indikacích zatím mimo âeskou republiku pouÏit nebyl. Jsou ale na zaãátku, to znamená, Ïe ozáfiili maximálnû jen nûkolik pacientÛ, zatímco Na Homolce standardnû léãime 60 pacientÛ roãnû s oãními indikacemi. TakÏe za celé období se dostáváme k ãíslu kolem tfií set pacientÛ, coÏ je unikátní soubor odléãen˘ch pacientÛ touto metodou. âeskou raritou je, Ïe gama nÛÏ Na Homolce, co se t˘ká poãtu pacientÛ, je nejv˘konnûj‰ím gama noÏem na svûtû. T˘my pracující s tímto zafiízením jsou schopné odléãit aÏ 800 lidí roãnû díky perfektní souhfie a spolupráci. V˘tûÏnost tohoto zafiízení je adekvátní velké pofiizovací cenû gama noÏe. Z tohoto poãtu je dnes 10% oãních indikací. Od ledna je Na Homolce nový typ gama nože. Jak se liší od předešlého? Z pohledu léãby pacienta se ty dva stroje v niãem neli‰í. Rozdíl je v oblasti komfortu, pacient mÛÏe po celou dobu zákroku leÏet na zádech, coÏ u pfiedchozího modelu nebylo moÏné. Teì mluvíme o tzv. oãních pacientech. Pfiede‰l˘ stroj mûl men‰í kolimátorovou helmici. Pfies tuto helmici proudí paprsky, které se protínají v jednom bodû, kde gama

„GAMA NŮŽ NA HOMOLCE JE CO DO POČTU PACIENTŮ NEJVÝKONNĚJŠÍM NA SVĚTĚ.“ Čím se liší ostravský gama nůž od toho Na Homolce? V Ostravû mají tzv. cyber knife. Úãinek jejich záfiení je v podstatû shodn˘, zafiízení pracuje také s gama záfiením. Technologie je jiná v tom, Ïe gama nÛÏ pracuje se strukturami, které se neh˘bou, ale oko musíme dvûma stehy zafixovat, aby se bûhem v˘konu nepohnulo. Pracujeme s vysokou pfiesností (cca 0,2 mm). Cyber knife má pohybliv˘ systém díky servomotorÛm – ozafiuje struktury, které se h˘bou – s dechem, s pulzem. Vlastnû mÛÏe zasahovat cíle po celém tûle. V oblasti oka samozfiejmû s Ostravou komunikujeme a snaÏíme se vyvinout a aplikovat sytém pro léãbu oka i pro tento systém. Na‰e zku‰enost v‰ak vychází z toho, Ïe k lebce ãtyfimi ‰rouby upevÀujeme rám, a ten neumoÏÀuje Ïádn˘ pohyb cílen˘ch struktur. Cyber knife potfiebuje mít rovnûÏ zamûfiovací body, které jsou nezbytné pro zamûfiení celého systému. Musí se implantovat plomby ze zlata. A jak se tyto znaãky

oka dvûma stehy k stereotaktickému rámu. Ale to uÏ jsme se dostali na jiné pole. Jak se vyvíjí křivka nádorových onemocnění oka? Nádory oka jsou pomûrnû sloÏitá tématika. Pro mnoho lékafiÛ a pacientÛ se jedná o zcela v˘jimeãn˘ stav a ãasto jednají pod velk˘m emocionálním vypûtím. Pokud bych mûl posoudit poãet nádorÛ, které léãíme, fiekl bych, Ïe tato kfiivka je stabilní. Zdánliv˘ nárÛst je dan˘ tím, Ïe máme lep‰í diagnostiku. Drtivá vût‰ina tûchto nádorÛ jsou melanomy, které se

„NÁDORY OKA JSOU SLOŽITÁ TÉMATIKA. VĚTŠINOU JDE O MELANOMY, KTERÉ SE CHOVAJÍ NAPROSTO NEVYZPYTATELNĚ.“ záfiení pracuje. Nyní konstruktéfii vyvinuli vût‰í systém kolimátorÛ pro vût‰í dosah pÛsobení a právû léãba oka byla jedním z hlavních podnûtÛ k této nové konstrukci. Samozfiejmû nás to naplÀuje uspokojením. Impulz pfii‰el z na‰eho pracovi‰tû a poãty odléãen˘ch pacientÛ byly pádn˘m argumentem pro ‰védské konstruktéry.

pohybují, tak cyber knife pohybuje cel˘m systémem. A teì jsme u toho obtíÏnûj‰ího, problematického kroku. Tyto znaãky se musí pacientovi implantovat do tkání. Cel˘ proces je zdlouhavûj‰í a nefie‰í fixaci oka proti pohybÛm bûhem v˘konu. Zfiejmû budeme muset zvolit kombinovan˘ systém stereotaktického rámu a znaãkov˘ch bodÛ s tradiãní fixací

„Devadesát procent očí pacientům zachováme. Jinými slovy, tito pacienti už následně nemusí postoupit chirurgický zákrok – vyjmutí oka. V drtivé většině dokonce zachováme i vizuální schopnosti oka. Pacient má stejnou prognózu dalšího života, i když mu oko nevyjmeme,“ vysvětluje výhody léčby nádorů očí gama nožem MUDr. Ladislav Viktor Nováček.

chovají naprosto nevyzpytatelnû. Nûkteré mohou rÛst léta, v jin˘ch pfiípadech dokáÏe melanom rychle zabíjet. Od roku 1986 jsme získali fiadu zku‰eností, takÏe máme daleko vût‰í odhad, jak tyto pacienty s nádorov˘m onemocnûním léãit. V˘hoda gama noÏe je hlavnû v tom, Ïe nemusíme chirurgicky pronikat do oka a pfiitom dokáÏeme zasáhnout kteroukoliv strukturu v oku. I EUROZPRAVODAJ 57

58-59 tenis turnaj EZ310 - jr:NEW

9/16/10

10:29 PM

Stránka 58

FILM

KULTURA A SPORT „Když hraju s takovým hráčem, jako je Jirka Novák, tak nemůžu prohrát. On se tomu věnuje už dlouho, a i když má proti sobě silné soupeře, netlačí na pilu a je v pohodě,“ pochvaloval si Zedníček svého spoluhráče.

FILM FESTIVAL TENNIS CUP Filmov˘ festival, to nejsou zdaleka jen filmy, herci, reÏiséfii, ãerven˘ koberec, celebrity, limuzíny i veãírky a party. Jak dokládá leto‰ní pûtaãtyfiicát˘ roãník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, vedle sledování filmÛ se tu dá i dobfie sportovat.

F

ilmov˘ festival v Karlov˘ch Varech je pochopitelnû pfiedev‰ím pfiehlídkou filmÛ a v‰eho, co s nimi souvisí. To ale zdaleka neznamená, Ïe musíte trávit ãas v˘hradnû na projekcích nebo spoleãensk˘ch party. U pfiíleÏitosti filmové pfiehlídky jste si letos mohli zahrát i tenis.

Prezident festivalu Jiří Bartoška se turnaje neúčastnil. Snad kvůli své vášni pro cigarety. „Golf je vlastně jedinou hrou, kde je při hře dovolená cigareta," říká Jiří Bartoška. Golf se v jeho životě stal jednoznačně sportem číslo jedna. A úplně vytlačil tenis, kterému se s velkou zálibou věnoval předtím... 58 EUROZPRAVODAJ

Tenis není na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlov˘ch Varech Ïádnou novinkou. U pfiíleÏitosti filmov˘ch pfiehlídek se v Karlov˘ch Varech tenis hrával i dfiív. Své by o tom mohl vyprávût

napfiíklad i prezident Václav Klaus, kter˘ si na zdej‰ím turnaji pfied pûti lety poranil nohu. Z turnaje tehdy odstoupil záhy po postupu do ãtvrtfinále, kam se prezident probojoval se sv˘m partnerem ve ãtyfihfie, b˘val˘m daviscupov˘m

LETOS ŠLO O PRVNÍ ROČNÍK TENISOVÉHO TURNAJE S NOVÝM LOGEM, SPONZORY A POŘADATELI. reprezentantem Ctislavem Dosedûlem. Vtipnû to tehdy komentoval pfiítomn˘ Juraj Jakubisko. „Je to pro mne zázraãn˘ ãlovûk. KdyÏ jezdí na lyÏích, tak si

zlomí ruku. KdyÏ hraje tenis, tak si zlomí nohu. Není to zázrak?“ usmíval se tehdy slovensk˘ reÏisér. Letos na‰tûstí na tenisovém turnaji Ïádn˘ státník k úhonû nepfii‰el. TURNAJ V NOVÉM HÁVU Novinkou leto‰ního festivalu i tradiãního tenisového turnaje byl fakt, Ïe turnaj dostal zcela nov˘ náboj i háv. ·lo o první roãník konan˘ pod nov˘m logem a pofiádan˘ jako oficiální doprovodn˘ program filmového festivalu. Místem konání byl Tenisov˘ klub Gejzírpark, pofiadatelem Fond investorsk˘ch spoleãností a producentem spoleãnost Euronova & Partners. Místo nebylo vybráno náhodnû. Gejzírpark i tenis jsou totiÏ

58-59 tenis turnaj EZ310 - jr:NEW

9/16/10

9:24 PM

Stránka 59

FILMOV¯ TENISOV¯ TURNAJ text: redakce, foto: archiv

s Karlov˘mi Vary uÏ dlouho spjaty. Vznik karlovarského tenisu se datuje od roku 1893, kdy byl v místech dne‰ních Lázní VI postaven první tenisov˘ asfaltov˘ dvorec. V roce 1905 pak nechala mûstská rada vybudovat na svÛj náklad ‰est tenisov˘ch dvorcÛ u kavárny Kaiserpark – na místû dne‰ního Gejzírparku. LETO·NÍ V¯SLEDKY Letos se vítûzi v divizi mistrÛ stali Ivan Boro‰ s Josefem Truhláfiem.

Druhé místo obsadil profesionální tenista Jifií Novák s hercem Pavlem Zedníãkem. Hned za nimi se pak umístila dvojice Zdenûk âech a Jan Píseck˘. V divizi ‰ampionÛ kralovali Jakub Mal˘ a Ivan Havel. Stfiíbro si

HRÁČE PŘED ÚČASTÍ NA TURNAJI NEODRADILA ANI TŘICETISTUPŇOVÁ LETNÍ VEDRA. odnesli Jan Kuãera a Karel Weiss a na tfietí pozici skonãili Martin ·retr a Petr Haak. Hráãe pfiitom neodradila ani tfiicetistupÀová vedra. Pavel Zedníãek ve ãtyfihfie postoupil do semifinále a byl spokojen˘. „KdyÏ

hraju s takov˘m hráãem, jako je Jirka Novák, tak nemÛÏu prohrát. On se tomu vûnuje uÏ dlouho, a i kdyÏ má proti sobû silné soupefie, netlaãí na pilu a je v pohodû,“ pochvaloval si Zedníãek svého spoluhráãe. Herec sám hraje tenis uÏ od dûtsk˘ch let. Aktivnû se mu ale zaãal vûnovat aÏ ve tfiiceti. „Jak dlouho pfiesnû hraju, to nevím. Ale zaãínal jsem uÏ jako mal˘ kluk. U nás v baráku jsme mûli hfii‰tû, kde jsme hráli volejbal, nohejbal a fotbal. V zimû jsme antuku postfiíkali vodou

a hráli jsme hokej. Obãas i tenis. Ale málo. Pak jsem ho dlouho nehrál a zaãal jsem s tím zase aÏ ve tfiiceti. Od té doby uÏ ho hraji celkem pravidelnû,“ svûfiil se. Do Karlov˘ch VarÛ pfiijel i s pfiítelkyní Hankou Kousalovou na zahajovací veãírek a hlavnû na tenisov˘ turnaj. Ten si pr˘ nikdy nenechá ujít. „Jezdím sem pravidelnû uÏ nûkolik let. To je‰tû Jirka Barto‰ka nebyl ani prezidentem, kdyÏ jsme sem spolu jezdívali,“ zavzpomínal se smíchem Zedníãek. DLOUHÁ HISTORIE Mezinárodní filmov˘ festival Karlovy Vary je nejvût‰í filmov˘ festival v âeské republice a nejprestiÏnûj‰í filmov˘ festival ve stfiední a v˘chodní

Evropû. Jako jeden z nejstar‰ích je zafiazen do kategorie A (tj. nespecializovan˘ festival se soutûÏí celoveãerních hran˘ch filmÛ) napfiíklad spolu s festivaly v Cannes,

VZNIK TRADICE KARLOVARSKÉHO TENISU SE DATUJE OD ROKU 1893, KDY BYL POSTAVEN PRVNÍ DVOREC... Součástí letošního ročníku tenisového turnaje byly i doprovodné akce, jako například předváděcí jízdy vozů Audi A8 a Audi TT RS, tenisová škola profesionálního trenéra či služby sportovního maséra. K pohodové atmosféře přispívalo i rautové občerstvení či

Berlínû, Benátkách nebo Tokiu.Tento festival má své kofieny v Mariánsk˘ch Lázních, kde byl roku 1946 uspofiádán 1. Mezinárodní filmov˘ festival v âeskoslovensku. V Karlov˘ch Varech byla filmová pfiehlídka poprvé pofiádána v roce 1947. Po sametové revoluci proÏíval festival nejtûÏ‰í chvíle – aÏ se roku 1994 jeho organizace ujali Jifií Barto‰ka a Eva Zaoralová. Festival je od roku 1994 pofiádán opût kaÏdoroãnû a objevují se na nûm slavní filmoví tvÛrci z celého svûta. I

venkovní grilování. Večer pak zábava pokračovala u slavnostního vyhlašování vítězů. Jeho součástí byla i módní přehlídka či představení moderního baletu Národního divadla a noční vypouštění balónků štěstí.

EUROZPRAVODAJ 59

60 daniels EZ310-jr:NEW

9/16/10

9:17 PM

Stránka 60

GURMÁN CO JSTE MOÎNÁ NEVùDùLI text: redakce foto: archiv

ALKOHOL

PODNIKAV¯ JACK DANIEL Ve sv˘ch devûtapadesáti letech kopl ve vzteku do trezoru a o ‰est a pÛl roku pozdûji na následky tohoto kopance zemfiel. Jak se mu ale podafiilo vybudovat jednu z nejslavnûj‰ích znaãek whiskey na svûtû? K výrobě Jack Daniel’ s whiskey je zapotřebí 80 % kukuřice, 12 % ječmene a 8 % žita. Na první pohled se jedná o ingredience, které lze bez obtíží vypěstovat téměř kdekoli na zeměkouli. To, na čem kvalita Jack Daniel’s stojí a padá, je jeskynní voda vyvěrající z jeskyně v Lynchburgu. V první fázi výroby se vaří kukuřice, do ní se přidá ječmenný slad a směs následujících šest dní zraje. Pak prochází destilačním procesem. Po něm by se tekutina mohla stočit do sudů, vznikl by ale obyčejný bourbon, který nemá s kouřovou Tennessee Whiskey Jack Daniel’ s nic společného. Proto se nápoj nechává následně přibližně 10 dní překapávat přes třímetrovou vrstvu uhlí z javoru cukrodárného, aby whiskey získala svou charakteristickou chuť.

whiskey ve Státech. Na Louisianské prodejní v˘stavû v roce 1904 odborná porota konstatovala, Ïe zde není Ïádná jiná whiskey, která by byla lep‰í neÏ jeho Old No.7. Pro mnohé velké lihovarníky byl velk˘ ‰ok, Ïe mal˘ lihovar z Tennessee dostal prestiÏní ocenûní „nejlep‰í whiskey na svûtû“, ale Jack pfiekvapen˘ nebyl. Pfii v˘robû whiskey, které dal své jméno, vyuÏíval svÛj ‰arm, dÛvtip a v˘razn˘ obchodní talent. Jen díky tomu se mu podafiilo z malé lokální znaãky vybudovat celosvûtov˘ fenomén nesoucí jméno Jack Daniel’s Tennessee Whiskey. Ale vraťme se k našemu úvodu. Jednoho ãasného jarního rána v roce 1905 pfiijel pan Jack do kanceláfie svého lihovaru o nûco dfiíve neÏ v‰ichni ostatní, aby vyfiídil nûjakou korespondenci, která byla uloÏena

J

ack Daniel se narodil v záfií 1846 do rodiny DanielÛ jako desáté dítû. Krátce po jeho narození mu zemfiela matka a on velmi brzy, uÏ v ‰esti letech, rodn˘ domov opustil. Nesnesl se totiÏ se svou macechou. Nejprve vypomáhal v domácnosti sousedÛm a od sedmi let pak pob˘val u pastora Dana Calla a jeho Ïeny. Tady zpočátku pomáhal s drobn˘mi pracemi v jejich obchodû se smí‰en˘m zboÏím, pozdûji se zapojil do prací v Danovû lihovaru. To bylo ve‰keré vzdûlání, které od Callov˘ch dostal, za práci v obchodû navíc pobíral mzdu, kterou si ‰etfiil, aby mohl b˘t co nejdfiíve sobûstaãn˘. V prÛbûhu let lihovar od Dana Calla odkoupil a úspû‰nû rozvíjel. Z Dana se totiÏ témûfi pfies noc stal zapfiísáhl˘ abstinent. V té dobû bylo Jackovi necel˘ch tfiináct let. Postupem ãasu dospûl a investoval peníze do stavby nového lihovaru na

60 EUROZPRAVODAJ

místû, kde byla v˘borná voda a odkud to bylo k Ïeleznici pouh˘ch patnáct mil – v Cave Spring Hollow blízko Lynchburgu a Tullahomy. Zamûstnal b˘valé Danovy otroky, kamarády George a Eliho Greenovy, a dosáhl v˘roby pûtasedmdesáti galonÛ whiskey dennû. KdyÏ si zajistil produkci, pustil se do budování svého sídla, na farmû své sestry Elizabeth a jejího manÏela Jamese Connera, veterána konfederaãní armády. Velk˘ dvoupodlaÏní dÛm, postaven˘ ve stfiedu farmy, byl pozdûji znám˘ jako „Sídlo Jacka Daniela“. Začátek 20. století zastihl Jacka jako v˘robce snad nejoblíbenûj‰í znaãky

MALÝ JACK STÁL NA VLASTNÍCH NOHÁCH UŽ OD SVÝCH ŠESTI LET. TO BYL VĚK, KDY OPUSTIL DOMOV. v sejfu. Vyzkou‰el ãíselnou kombinaci, ale sejf se neotevfiel. Tehdy do‰lo k onomu osudnému kopanci, kvÛli kterému mu lékafii museli na sklonku Ïivota amputovat nohu. Pfiesto si uÏil je‰tû pûti let penze, neÏ den pfied sv˘mi pûta‰edesát˘mi narozeninami v roce 1911 zemfiel. Do poslední chvíle se setkával s pfiáteli a obchodníky, zatímco podnik mu vedl uÏ tehdy zku‰en˘ synovec Lem Motlow. Nutno fiíci, Ïe i jeho Ïivot byl naplnûn˘ dramatem, tvrdou prací a energií stejnû jako JackÛv. I

> Limitovaná edice lahve KE 160. NAROZENINÁM Letos v září by zakladatel Tennessee Whiskey Jack Daniel´s pan Jack oslavil 160 let. Nikdo už nedokáže s určitostí říct, kdy přesně se narodil, proto fanoušci kouřové chuti a jantarové barvy slaví jeho narozeniny každý rok celé září. Díky 160. výročí budou letošní narozeniny o něco bouřlivější. Palírna Jack Daniel´s totiž připravila speciální edici pamětní lahve určené pro sběratele. Každá lahev je označena sběratelským číslem, každý zákazník tak vlastně bude mít originál.

61 frape EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:17 PM

Stránka 61

KUCHYNù PRO GURMÁNY text: redakce; foto: archiv

FOOD SERVIS

KDYÎ SE ¤EKNE FRAPPÉ... „Dám si jedno frappé,“ zní obvykle objednávka v kavárnû nebo restauraci. Co si to ale dáváme a proã nám to tolik chutná? A mÛÏeme si to pfiipravit i doma? v sobû snoubí hned nûkolik v˘hod – osvûÏí, zejména kdyÏ je horko, a také povzbudí, a to pfiedev‰ím díky základní surovinû, kávû. Fappé vzniklo vlastnû náhodou, kdyÏ ¤ek Dimitris Vakondios, kter˘ pracoval pro Nestlé, si na veletrhu, kde propagoval v˘robky Nestlé, o pfiestávce chtûl udûlat kávu. ProtoÏe nikde nebyla horká voda, promíchal v ‰ejkru NESCAFÉ se studenou vodou.

Vznikly tak variace, z nichÏ nûkeré jsou aÏ na hranici bizarnosti. Jako tfieba bulharsk˘ nápad nahradit pfii pfiípravû vodu Coca-Colou. Základní surovina ov‰em pro svou jedineãnost zÛstává nezmûnûna. A to je NESCAFÉ Classic.

sklenice dolijeme vychlazenou vodou (150-200ml). Podáváme se slámkou. Pro ty, ktefií preferují kávu s mlékem, doporuãujeme ãást studené vody nahradit studen˘m mlékem. I

A jak si mÛÏete i doma pfiipravit tento nápoj? Staãí vzít 180 ml studené vody, 1–2 lÏiãky kávy NESCAFÉ Classic, 1–2 lÏiãky cukru krupice, kostky ledu.

FRAPPÉ VZNIKLO NÁHODOU, ALE OD DOBY VZNIKU SE Z NĚJ STAL JEDEN Z NEJOBLÍBENĚJŠÍCH NÁPOJŮ SVĚTA. álokdo, kdo nûkdy frappé ochutnal, se o nûm vyjádfiil jinak neÏ pochvalnû. Je to zfiejmû tím, Ïe tento v˘teãn˘ nápoj

M

Nápoj mu chutnal, navíc ho pfiíjemnû osvûÏil a povzbudil, tak pfiidal je‰tû led a novinka byla na svûtû. Psal se rok 1957. Tisíce konzumentÛ na celém svûtû pak tento základní recept doplÀovaly podle vlastní chuti.

40 ml vody o pokojové teplotû smícháme s NESCAFÉ Classic a ‰ejkrujeme tak dlouho, aÏ se vytvofií hustá béÏová pûna, kterou poté pfielijeme do sklenice o objemu 300 ml, pfiidáme cukr a 1–3 kostky ledu. Zbytek

O vhodném druhu kávy pro přípravu frappé se dozvíte na webových stránkách www.nescafe.cz. INZERCE

62-63 tech EZ310-jr:NEW

9/16/10

9:31 PM

Stránka 62

NOVINKY

TECHNIKA

HRAČKY PRO NÁROČNÉ

Hračky jsou všechny věci, které nemusíte mít, ale chcete je. Protože jsou krásné a zábavné. Zesilovač pro iPod, plnicí pero, sluchátka, hodinky nebo počítačová myš jsou bezesporu předměty denní potřeby. Proč ale používat tyto věci obyčejné, když můžete mít něco extra? 1

1) FATMAN iTUBE 452 (cena: 50 686 Kã) Nový iTube 452 je plně integrovaný zesilovač špičkového audiovýkonu vybavený devíti lampami a čtyřmi linkovými vstupními stupni se 45 W na kanál. Od nejhlubších basů až po nejvyšší tóny je programový materiál reprodukován ve špičkové čistotě, přesnosti a otevřenosti s krásnou a teplou tonalitou. iTube 452 dosahuje skvělého výkonu využitím vysoce kvalitních obvodů s pravou žhavenou katodou. www.muzikant.cz

62 EUROZPRAVODAJ

2) SENNHEISER HD 800 (cena: 27 000 Kã) Dlouho očekávaný vrcholný model zcela nové generace. Mnoho let vývoje předcházelo uvedení tohoto klenotu na trh. Od teď má slovo reference úplně nový význam. Podle „ušitých“ svědků Sennheiser opět značně uskočil vpřed oproti konkurenci (také si to nechá velmi dobře zaplatit). Na těchto sluchátkách je nové snad úplně všechno. Od přepracovaných měničů přes mechanickou konstrukci až po nové kabely i konektory.

Sluchátka berou jako konkurenci již jen elektrostatické modely. www.headphones.cz 3) MAURICE LACROIX MASTERPIECE SQUELETTE CHRONOGRAPH (cena: cca 480 000 Kã) Skvost mezi hodinkami umocněný tím, že tomuto chronografu vidíte až do nejtajnějších útrob. Hodinky jsou ručně skládané, strojek je vyrobený z těch nejkvalitnějších materiálů, zajišťující přesnost chodu, a kryje ho safírové sklíčko. Za zmínku

62-63 tech EZ310-jr:NEW

9/16/10

9:31 PM

Stránka 63

NùCO PRO FAJN·MEKRY NA HRANÍ 2

3

4

5

stojí, že se ručně natahují a ozdobit je můžete některým z kvalitních řemínků – třeba tím z krokodýlí kůže. www.chrono24.com 4) PELIKAN M800 DEMONSTRATOR (cena: 9750 Kã) Časově limitovaná edice plnícího pera vyrobeného z vysoce kvalitní průsvitné pryskyřice. Doplňky jsou pozlacené třiadvacetikarátovým zlatem, ručně vyrobený jemně rytý velký hrot je z osmnáctikarátového zlata zdobený rhodiem. V mechanické části

jsou ukryté pevné mosazné díly, které jsou díky průhlednému obalu dokonale vidět. Rovněž průsvitné víčko se zavírá na závit, takže nehrozí, že se vám v kapse otevře a znečistí drahou košili kaňourem. Plnění inkoustem se provádí pomocí zabudovaného pístu přímo z lahvičky. Průhlednost těla dovoluje nahlédnout nejen na vnitřní mechaniku nástroje, ale také pouhým mrknutím oka zkontrolovat množství inkoustu. Pero je dodávané ve speciální dárkové krabičce a vztahuje se na něj prodloužená záruka na tři

roky. A když nebudete moc tlačit, budete s ním psát ještě hodně dlouho. www.pisar.cz 5) CYBORG RAT 7 (cena: 2500 Kã) Myš je primárně určená pro náruživé hráče počítačových her. Má několik vychytávek, které při běžném používání počítače neoceníte. Na první pohled si všimnete například válečku pro horizontální posun nebo speciální ergonomie, která zaručuje, že se vaše ruka hned tak neunaví. www.ddworld.cz

EUROZPRAVODAJ 63

64-65 shakira EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:24 PM

Stránka 64

OSOBNOST

FILMOV¯ SVùT

ZPùVAâKA SHAKIRA:

Tahle holka nelÏe... V hudebním průmyslu je prý čtvrtou nejbohatší ženou. Před ní jsou už jen Céline Dion, Barbra Streisand a žebříčku pravděpodobně vévodí Madonna. text: redakce; foto: Jaume La Iguana / Sony Music

J

e Shakira nûãím v˘jimeãná? „Mám mnohem míÀ penûz, neÏ si o mnû lidé myslí, a mnohem víc, neÏ sama na vefiejnosti fiíkám,“ prohlásila jednou Shakira v rozhovoru pro kolumbijskou televizi. Její vztah k bohatství a zároveÀ i k chudobû se zaãal formovat uÏ v docela útlém vûku, a to dost drsn˘m zpÛsobem. V devíti letech Shakira zjistila, jak velk˘ v˘znam mají peníze v Ïivotû ãlovûka, kdyÏ o nû její rodina pfii‰la. Její tatínek, klenotník, Libanonec italského pÛvodu, vyhlásil bankrot.

V prosinci loňského roku měla Shakira na Oxfordské univerzitě projev o své práci pro děti a jejich vzdělávání: „Chci, aby mládež v roce 2060 věděla, že naše práce pro světový mír spočívala v tom, že místo toho, abychom do Afghánistánu poslali třicet tisíc vojáků, poslali jsme tam třicet tisíc učitelů. Vzdělání je v dnešním světě důležitější než nadřazenost.“ 64 EUROZPRAVODAJ

Shakira se narodila a vyrÛstala v Barranquille, prÛmyslovém mûstû na karibském pobfieÏí Kolumbie. PfiestoÏe zemi tou dobou devastovaly obãanské války, drogové syndikáty a jiné zloãinecké organizace, Shakira mohla proÏít docela klidné dûtství v kruhu poãetné rodiny. I kdyÏ byla jedin˘m dítûtem sv˘ch rodiãÛ, nikdy netrpûla jedináãkovsk˘m komplexem, protoÏe její tatínek jí z prvního manÏelství pfiivedl osm sourozencÛ. Vztah k umûní se u Shakiry rozvinul je‰tû dfiív neÏ vztah k penûzÛm. Svou první báseÀ napsala uÏ ve ãtyfiech letech. Její krátké básniãky se postupnû rozrÛstaly a nakonec se z nich stávaly texty písní. Ta první byla o jejím otci, kterého velmi miluje. KdyÏ jí byly asi dva roky, zazvonil u nich doma policista a rodinû oznámil, Ïe jeden ze Shakifiin˘ch star‰ích bratrÛ se zabil pfii nehodû na motorce. Aby tatínek zakryl svÛj smutek, nosil pak dlouhou dobu na vefiejnosti tmavé br˘le. Shakifiina první píseÀ nesla název Tvé tmavé br˘le. „Abych fiekla pravdu, smrti se nebojím,“ fiíká

Shakira. „Nûkdy se nad tím samozfiejmû zamyslím a snaÏím se dávat pozor, abych o nic nepfii‰la. Nechci, abych jednou litovala, Ïe jsem neÏila naplno. Také proto hodnû pracuji. Víc neÏ smrti se ov‰em bojím manÏelství.“ Faktem zÛstává, Ïe Shakira se pod ãepec zatím nechystá, a to navzdory tomu, Ïe je od bfiezna 2001 zasnoubená. Rok pfiedtím totiÏ potkala svoji Ïivotní lásku Antonia de la Rúe, syna b˘valého argentinského prezidenta Fernanda de la Rúe. Její zpûv, kter˘ jí dneska vydûlává ohromné peníze – její majetek se odhaduje na tfiiadvacet milionÛ dolarÛ –, nebyl ov‰em hned od zaãátku pfiijímán s nad‰ením. S oblibou zpívala sv˘m spoluÏákÛm a s nad‰ením jí naslouchali nejenom kantofii, ale také jepti‰ky na katolické ‰kole, kam chodila. Její rodiãe tedy neváhali a pfiihlásili ji i do ‰kolního sboru, jenomÏe ten musela Shakira

nadfiízen˘ch, ktefií Shakiru oznaãili za ztracen˘ pfiípad. Nenechal se ov‰em odradit. Ve studiu uspofiádal nûco jako konkurz, kam pozval své kolegy a nadfiízené, aby si Shakiru poslechli osobnû. Tady se opût projevil její talent pro Ïivá vystoupení. PánÛm ze Sony Shakira zazpívala tfii písnû a v˘sledek byl, Ïe s ní podepsali smlouvu na tfii alba. Její zlomové album mûlo pofiadové ãíslo tfii a neslo název Pies Descalzos. Tou dobou uÏ Shakira moc dobfie vûdûla, Ïe mít talent je‰tû neznamená mít vysoké prodeje. V rámci promo své nejnovûj‰í desky se tedy snaÏila dûlat maximum. „S deskou v ruce jsem ‰la do kaÏdého rádia – dokonce jsem se dostala i do nûjakého podivného místa nûkde v Hondurasu.“ V˘sledek byl ten, Ïe se této desky prodalo ‰est milionÛ kopií. Shakira prorazila. Postupnû si na‰la i jin˘ zpÛsob, jak o sobû dát svûtu vûdût. V roce 1995 zaloÏila

SVŮJ NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH V UMĚLECKÉ OBLASTI ZAZNAMENALA SHAKIRA HITEM HIPS DON’T LIE (BOKY NELŽOU). JE O TOM, ŽE MÁTE SLEDOVAT ZNAMENÍ JEJÍHO TĚLA. po roce opustit. Sbormistrynû totiÏ prohlásila, Ïe zpívá jako koza. Nicménû jejího hlasu se nezalekla místní divadelní produkãní Monica Ariza a rozhodla se, Ïe pomÛÏe Shakifie prorazit a prosadit se. Postarala se o to, aby nahrála svoji první demonahrávku, a pak se pokou‰ela nabídnout ji na tûch nejlep‰ích místech. Bûhem letu do Bogoty se Monica seznámila s kolumbijsk˘m ‰éfem spoleãnosti Sony Cirem Vargasem a pfiesvûdãila ho, aby si Shakiru poslechl. Byl z ní nad‰en˘, ale narazil na odpor u sv˘ch

nadaci Pies Descalzos Foundation, která se pÛvodnû zamûfiovala na zakládání ‰kol pro chudé dûti v Kolumbii. Její práce v charitativní oblasti dnes dosahuje enormních rozmûrÛ. Kromû toho, Ïe se zúãastnila bezpoãtu benefiãních akcí, podafiilo se jí získat od ‰panûlské vlády 40 milionÛ dolarÛ na pomoc obûtem pfiírodních katastrof ãi pût milionÛ od státÛ Latinské Ameriky na podporu vzdûlávání a zdravotnictví. Mezitím UNICEF jmenoval Shakiru sv˘m vyslancem dobré vÛle. I

64-65 shakira EZ310-jr:NEW

9/16/10

1:24 PM

Stránka 65

SHAKIRA ZPĚVAČKA

66 adresar EZ310-jr:NEW

9/16/10

www.zat.cz

Stránka 66

str.9 PEMANOBRA GROUP s.r.o.

www.eurozpravodaj.com

str.2 ZAT a. s.

9:04 PM

str.11 SOHO www.soho.cz

www.pemanobra-group.cz

str.51 HOTELY.cz

str.67 PRODECO, a.s.

www.hotely.cz

www.prodeco.cz

str.68 RWE Transgas, a.s. www.rwe.cz

str.25 PEMANOBRA GROUP s.r.o.

str.27 Kerio Technologies s.r.o.

www.pemanobra-group.cz

www.kerio.cz

str.53 Royal Golf Club Mariánské Láznû

str.55 Business Golf Cup www.businessgolfcup.com

str.31 IC Hotels a.s. www.ichotels.cz

str.61 Francouzská restaurace v Obecním domû www.francouzskarestaurace.cz

www.golfml.cz

str.29 VWS MEMSEP www.memsep.cz

str.21 âEPS, a.s. www.ceps.cz

str.41 Prvni Elektro, a.s. www.prvnielektro.cz

66 EUROZPRAVODAJ

Adresáfi inzerentÛ IX. ROâNÍK 3/2010

67 prodeco EZ310:NEW

9/16/10

12:18 AM

Stránka 67

68 RWE EZ310:NEW

9/16/10

12:20 AM

Stránka 68

FINANCE Kam s penûzi Ekonomická diplomacie ENERGETIKA Evropské fondy r m a

Recommend Documents