Finan ní analýzafirmy Jilana a.s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava Obor: Finance a ízení

Finan ní analýza firmy Jilana a. s.

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

Vedoucí práce:

Romana Tomicová

Ing. Ivana D rasová Jihlava 2009

Prohlášení

Tímto prohlašuji, že jsem vypracovala tuto bakalá skou práci samostatn a veškeré použité materiály, ze kterých jsem erpala, uvádím v seznamu použitých zdroj .

V Malém Beranov 12.5.2009

Romana Tomicová

Pod kování

Ráda bych pod kovala vedoucí práce Ing. Ivan D rasové za poskytnuté konzultace, pomoc a cenné rady p i zpracování mé záv re né bakalá ské práce. Dále bych cht la pod kovat pracovník m firmy Jilana a.s. za poskytnutí pot ebných informací ke zpracování této práce.

Anotace

Cílem této bakalá ské práce je vypracovat finan ní analýzu akciové spole nosti Jilana se sídlem v Malém Beranov . V práci jsou vybrány základní ukazatele finan ní analýzy. V teoretické ásti je uvedení do problematiky a popis vybraných ukazatel finan ní analýzy. Dále následuje praktický rozbor finan ního hospoda ení akciové spole nosti Jilana. K jednotlivým ukazatel m je proveden výpo et, grafické znázorn ní a komentá . Poslední ást této práce se zabývá souhrnným zhodnocením vypo ítaných ukazatel a návrhy na ešení problém .

Annotation

The goal of this thesis is to elaborate the financial analysis for one of the joint-stock company called Jilana in Maly Beranov. In the thesis there are concentrated the basic financial indicators. The theoretical part is consisted of the financial indicators description. The other part includes practical analysis of econimical situation of the company Jilana. Notations and graphs suplement the calculation of selected financial indicators. The last part of the thesis is focused on the evaluation of calculated indicators and the proposals for problem solution.

Obsah ÚVOD...................................................................................................................8 I. TEORETICKÁ ÁST .....................................................................................9 1. Význam finan ní analýzy.............................................................................9 2. Uživatelé finan ní analýzy .........................................................................10 3. Hlavní zdroje informací pro finan ní analýzu ..........................................12 3.1 Rozvaha .................................................................................................12 3.2 Výkaz zisk a ztrát .................................................................................12 3.3 Výkaz cash-flow.....................................................................................13 4. Metody finan ní analýzy ............................................................................13 4.1 Analýza absolutních ukazatel ...............................................................14 4.1.1 Analýza trend (horizontální analýza)..........................................14 4.1.2 Procentní rozbor (vertikální analýza) ...........................................15 4.2 Analýza rozdílových ukazatel ...............................................................15 4.2.1 istý pracovní kapitál ..................................................................15 4.2.2 istý pen žní majetek ..................................................................16 4.2.3 isté pohotové prost edky............................................................16 4.3 Analýza pom rových ukazatel ..............................................................16 4.3.1 Ukazatele likvidity.......................................................................17 4.3.2 Ukazatele rentability ....................................................................19 4.3.3 Ukazatele aktivity ........................................................................21 4.3.4 Ukazatel zadluženosti ..................................................................23 4.4 Komplexní ukazatele finan ní analýzy ...................................................24 4.4.1 Altmanovo Z – skóre ...................................................................25 4.4.2 Kralick v Quicktest .....................................................................26

II. PRAKTICKÁ ÁST.....................................................................................28 5. Profil analyzované spole nosti ...................................................................28 5.1 Historie podniku.....................................................................................28 5.2 Charakteristika podniku..........................................................................29 6. Vlastní analýza podniku.............................................................................32 6.1 Absolutní ukazatele ................................................................................32 6.1.1 Analýza trend .............................................................................32 6.1.2 Procentní rozbor ..........................................................................36 6.2 Rozdílové ukazatele ...............................................................................41 6.2.1 istý pracovní kapitál ..................................................................41 6.2.2 istý pen žní majetek ..................................................................42 6.3 Pom rové ukazatele................................................................................43 6.3.1 Ukazatele likvidity.......................................................................43 6.3.2 Ukazatele rentability ....................................................................47 6.3.3 Ukazatele aktivity ........................................................................51 6.3.4 Ukazatele zadluženosti.................................................................55 6.4 Komplexní ukazatele finan ní analýzy ...................................................57 6.4.1 Altmanovo Z – skóre ...................................................................57 6.4.2 Kralick v Quicktest .....................................................................58 7. Souhrnné zhodnocení a návrhy na ešení..................................................64 8. Záv r...........................................................................................................67 Seznam použité literatury..............................................................................68 Seznam použitých zkratek .............................................................................69 Seznam tabulek ..............................................................................................70 Seznam graf ..................................................................................................71

ÚVOD V dnešní dob se podniky potýkají s problémem, jak nejlépe obstát ve složitém konkuren ním prost edí. Snahou každého podniku je dosáhnout co nejvyššího zisku a k tomu je zapot ebí dostate ný kapitál. Proto, aby byl podnik úsp šný ve st etu s konkurencí, je t eba jej správn

ídit. Významným prvkem soustavy podnikového

ízení je finan ní analýza, která je d ležitou sou ástí každého podniku a jeho finan ního ízení. Finan ní analýza slouží k posouzení finan ního zdraví a je d ležitá pro rozhodování o finan ní situaci podniku. Její postavení se m ní vzhledem k r stu významu ukazatel

efektivnosti, aktivity, likvidity a dalších ukazatel . Získává

informace pro finan ní rozhodování prost ednictvím základních finan ních výkaz , mezi které pat í výkaz zisku a ztráty, rozvaha a p ehled o pen žních tocích (cash-flow). Tyto informace se mezi sebou navzájem pom ují, umož ují zjistit výsledky hospoda ení, porovnávají se s p edchozími roky a odvozují finan ní situaci podniku do budoucna. Finan ní analýza poskytuje informace jak interním uživatel m, tak i externím uživatel m (banky, investo i, krátkodobí v itelé). Pravidelné opakování této analýzy nám pomáhá zjiš ovat ur ité nedostatky podniku, které lze napravit ú innými opat eními. Bakalá ská práce se zabývá finan ní analýzou podniku Jilana a.s. v Malém Beranov . Cílem této práce je na základ ú etních výkaz provést finan ní analýzu a posoudit vývoj finan ní a ekonomické situace podniku s možnými návrhy na ešení zjišt ných problém . Teoretická

ást se zabývá úlohou finan ní analýzy, podrobným vysv tlením

základních pojm a vytvá í podklad pro následnou praktickou aplikaci. V praktické ásti jsou provedeny výpo ty, grafická znázorn ní a komentá e, které vychází rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash-flow. V záv ru se nachází celkového zhodnocení finan ní situace podniku.

8

I. TEORETICKÁ ÁST 1. Význam finan ní analýzy Hlavním významem finan ní analýzy je vytvo it kvalitní podklady pro rozhodování o fungování podniku. Spojitost mezi ú etnictvím a rozhodováním o podniku je velice úzká. Ú etnictví p edkládá informace pro finan ní rozhodování prost ednictvím základních výkaz , mezi které pat í rozvaha, výkaz zisk a ztrát, p ehled o pen žních tocích (cash-flow) a p ípadn p ílohy k ú etní záv rce. Získané informace mezi sebou finan ní analýza porovnává, posuzuje zdraví podniku, nachází jeho silné a slabé stránky a na základ výsledk umož uje dosp t k ur itým záv r m. Hodnotí firemní minulost, p ítomnost a p edpokládanou budoucnost finan ního hospoda ení podniku. K základním cíl m finan ního

ízení podniku je možno za adit p edevším

dosahování finan ní stability, kterou je možno hodnotit pomocí dvou základních kriterií: • schopnost vytvá et zisk, zajiš ovat p ír stek majetku a zhodnocovat vložený kapitál – toto kritérium je obecn považováno za nejd ležit jší, nebo postihuje podstatu podnikání jako takové. Každý vstupuje do podnikání s myšlenkou zhodnocování pen ž, respektive rozší ení vlastního bohatství; • zajišt ní platební schopnosti podniku – je sice na první pohled cíl druhotný, nicmén je pot eba si uv domit, že bez platební schopnosti (a mnoho firem si to vyzkoušelo a vyzkouší) v tšinou neexistuje možnost firmy nadále fungovat a p edznamenává konec podnikatelské innost dané firmy. [1] Finan ní d v ryhodnost a finan ní spolehlivost se opírá o finan ní zdraví a o finan ní chování. Finan ní zdraví je dáno aktuálním stavem podnikových financí. Finan n zdraví podnik nejeví p íznaky finan ního ohrožení svého pokra ujícího trvání, protože lze p edpokládat, že v dohledné dob

(minimáln

neschopnosti ani k p edlužení.

9

do roka) nedojde ani k platební

Podlomení finan ního zdraví se projevuje jako finan ní tíse . Podnik je ve finan ní tísni, když jsou finan ní potíže tak vážné, že nemohou být vy ešeny bez výrazných zm n v provozní nebo ve finan ní innosti. Finan n

zdraví podnik vykazuje dostate nou rentabilitu a p im ené jišt ní

finan ních rizik (likviditu a finan ní stabilitu). Finan ní chování spo ívá ve zp sobu, relevantní podn ty – interní (z provozní

jakým podnik reaguje na finan n innosti) nebo externí (tržní vlivy). Je

charakterizováno zm nami ve finan ním zdraví za dva nebo více rok . [2]

2. Uživatelé finan ní analýzy Mnoho subjekt , které p icházejí s podnikem do kontaktu, se zajímá o finan ní stav podniku. Uživatelé finan ní analýzy jsou jak externí, tak i interní.

Investo i Investo i (akcioná i a ostatní), kte í cht jí podniku poskytnout kapitál, se zajímají o finan ní výkonnost podniku. Investují kapitál proto, aby jej zhodnotili. Pot ebují dostate né množství informací pro rozhodnutí o p ípadné investici do daného podniku a sledují jak podnik nakládá se zdroji, které již

podniku poskytli. Rozlišujeme dv

základní kategorie investor . Investo i, kte í mají p ímý vstup ke všem informacím kdy vlastník podniku sou asn

podnik sám p ímo ídí (podniky fyzických osob,

ve ejných obchodních spole ností, spole ností s ru ením omezeným). Investo i, kte í nemají p ímý vstup ke všem informacím – vlastnictví odd leno od ízení spole nosti (akciové spole nosti, družstva).

Banky a ostatní v itelé Banky se rozhodují zda poskytnou nebo neposkytnou podniku úv r, v jaké výši a za jakých podmínek. Krátkodobí v itelé (dodavatelé, banky poskytující krátkodobé úv ry) se zam ují na schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky, k tomu slouží p edevším ukazatel likvidity.

10

Dlouhodobí v itelé (banky, leasingové spole nosti, investi ní a penzijní fondy) podniku, o finan ní stabilit , o mí e

požadují informace o dlouhodobé likvidit zadluženosti podniku.

Stát a jeho orgány Úkolem je kontrola státu nad správností vykazovaných daní.

Státní orgány

využívají podnikové informace nap . ke statistickým šet ením, k rozd lování finan ních výpomocí (dotace), ke kontrole podnik se státní majetkovou ú astí.

Management podniku Skupina lidí zodpovídající za celkovou

innost podniku a dosažení jeho cíl .

Vedení podniku pot ebuje pro vykonávání svých funkcí daleko více informací než ostatní uživatelé.

Odb ratelé Zajímají se nejen o b žnou finan ní situaci podniku, ale i o dlouhodobé vyhlídky a jeho rozvoj. Jejich zájmem je udržovat dlouhodobé obchodní spojení s dodavatelem, protože jej považují za stabilní a spolehlivý zdroj zásobování.

Zam stnanci podniku Zam stnanci sbírají informace o prosperit podniku, podle které mohou posuzovat zajišt ní zam stnání i do budoucna, možnosti v oblasti mzdové a sociální, pop . další výhody, které jim zam stnavatel nabídne.

Konkuren ní podniky Všichni výše uvedení uživatele mají finan ní zájem na efektivní innosti podniku. Konkuren ní podniky mohou mít opa ný zájem, zajímají se o výsledky jiných podnik proto, aby mohly nap . usilovat o získání kontroly nad inností daného podniku, o jeho koupi, snaží se získat informace, které použijí pro vlastní rozvojovou strategii.

11

3. Hlavní zdroje informací pro finan ní analýzu Hlavním zdrojem informací pro finan ní analýzu je p edevším finan ní ú etnictví. Ú etní výkazy zachycují pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a všech fázích innosti podniku. Jsou výchozím a základním zdrojem informací pro finan ní analýzu a pro všechny uživatele finan ní analýzy, a to jak uvnit podniku, tak mimo podnik. Aby tyto výkazy byly pro finan ní analýzu využitelné a finan ní analýza m la sv j smysl, musí ú etní výkazy v rn odrážet skute nou finan ní situaci v podniku, nesmí být zkreslené. [3] Finan ní výkazy rozvaha, výkaz zisk a ztrát a p ehled o pen žních tocích jsou sou ástí tzv. ú etní záv rky podle zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví.

3.1 Rozvaha Petr Ryneš v knize „Podvojné ú etnictví a ú etní záv rka“ definuje rozvahu jako bilan n uspo ádaný p ehled aktiv (majetku) na jedné stran a zdroj

financování

(vlastní a cizí zdroje) na stran druhé. Zdroje financování se nazývají pasiva. Aktiva leníme na dlouhodobý majetek (stála aktiva), ob žný majetek a asové rozlišení (ostatní aktiva). Pasiva d líme na vlastní kapitál, cizí zdroje a asové rozlišení (ostatní pasiva). V rozvaze musí vždy platit základní zásada, kterou je bilan ní rovnice: AKTIVA celkem = PASIVA celkem Den, k n muž se rozvaha sestavuje, se nazývá rozvahový den. Pro pot eby finan ní analýzy je nejd ležit jší ro ní výkaz k 31.12., používají se i výkazy

tvrtletní

i

m sí ní. [3]

3.2 Výkaz zisk a ztrát Smyslem výkazu zisk

a ztrát (výsledovky) je informovat o úsp šnosti práce

podniku, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou inností. Zachycuje vztahy mezi

12

výnosy podniku dosaženými v ur itém období a náklady spojenými s jejich vytvo ením. Podle principu akruálního ú etnictví se za výnosy považují pen žní ástky, které podnik získal z veškerých svých inností za dané ú etní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady pak p estavují pen žní ástky, které podnik v daném ú etním období ú eln vynaložil na získání výnos , i když k jejich skute nému zaplacení nemuselo v stejném období dojít. [4]

3.3 Výkaz cash-flow Informuje o p ír stcích a úbytcích pen žních prost edk hospodá ské

za ur ité období p i

innosti podniku. Má schopnost zjistit p í inu platební neschopnosti

podniku. Na za átku a na konci období udává stav pen žních prost edk , jejich tvorbu a užití. Rozvaha za b žné období, výkaz zisk a ztrát za b žné období, údaje o stavech na rozvahových ú tech na po átku období jsou hlavními zdroji pro sestavení výkazu cashflow. Ostatní zdroje informací je možné získat p ímo z ú etnictví nebo z p ílohy k ú etním výkaz m. Výkaz cash-flow rozlišuje pen žní toky ze t í základních inností, a to: • CF z provozní innosti • CF z investi ní innosti • CF z finan ní innosti

4. Metody finan ní analýzy Metody finan ní analýzy zpravidla leníme na metody vyšší a metody elementární. Vyšší metody nepat í k metodám univerzálním. Použití t chto metod je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky, ale také hlubších teoretických i praktických ekonomických znalostech. K aplikaci t chto metod je zapot ebí zejména kvalitní softwarové vybavení. T mito metodami se zpravidla zabývají specializované firmy. [1] Obecn se jedná o matematicko-statistické metody a nestatistické metody.

13

K výpo t m elementárních metod nám posta í základní aritmetické operace. Ukazatelé t chto metod jsou položky ú etních výkaz

nebo ísla z nich odvozená.

Extenzivní ukazatele podávají informace o rozsahu, objemu – u položek ú etních výkaz se jedná o pen žní jednotky. Intenzitní ukazatele charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele využívány v podniku a jak rychle a siln se v podniku m ní. [3] Ukazatele elementárních metod leníme na ukazatele absolutní, rozdílové, pom rové.

4.1 Analýza absolutních ukazatel 4.1.1 Analýza trend (horizontální analýza) Porovnává vývoj sledované veli iny v ase ve vztahu k n jakému minulému ú etnímu období. Rozbor se uskute uje po ádcích (horizontáln ). Zjiš ujeme o kolik se zm nila konkrétní položka a dále kolik tato zm na iní v procentech. Tato analýza nám podává informace o základních zm nách v jednotlivých položkách ú etních výkaz a o intenzit tohoto zm n. •

et zové indexy ( i) znamenají, že porovnáváme hodnoty b žného období k základnímu období,

• Bazický index (Bi) porovnává b žné období s výchozí bází.

Absolutní zm na = ukazatel t – ukazatel t-1

absolutní zm na * 100 Procentní zm na = -----------------------------ukazatel t-1 kde: t………..sledovaný rok (t-1)…....porovnávací rok

14

4.1.2 Procentní rozbor (vertikální analýza) Tuto metodu nazýváme též jako analýzu spole né základny. Základna vždy vyjad uje 100 %. Jednotlivé položky výkazu vyjad ují procentuální podíly zvolené základny. V p ípad rozvahy je volba sumy položek vcelku jednozna ná – (celková) bilan ní suma. Jednotlivé položky rozvahy pak p i tomto pom ru odrážejí, z kolika procent se podílejí na (celkové) bilan ní sum . Samoz ejm , že bilan ní sumu lze chápat nejen jako sumu všech položek, ale i r zných podpoložek, které chceme analyzovat – ob žná aktiva, cizí zdroje apod. Pon kud mén jednozna ná je volba vztažné veli iny v p ípad zisku a ztrát. Je otázkou, zda chceme sledovat podíl jednotlivých položek nap . na celkových výnosech, p ípadn celkových tržeb. [5]

4.2 Analýza rozdílových ukazatel Ukazatele získáme z rozdílu n kterých položek aktiv a pasiv v rozvaze. Rozdílové ukazatele rovn ž nazýváme jako finan ní fondy, které nep edstavují zdroje krytí, ale které jsou zam ené na likviditu podniku. Mezi analýzy rozdílových ukazatel se adí: •

istý pracovní kapitál

•

istý pen žní majetek

•

isté pohotové prost edky

4.2.1 istý pracovní kapitál istý pracovní kapitál se také ozna uje jako provozní kapitál , který se vyjad uje jako rozdíl mezi ob žnými aktivy a krátkodobými závazky. Vyjad uje p ebytek ob žných aktiv nad krátkodobými dluhy, jsou to tedy ob žná aktiva financována dlouhodobými zdroji.

15

PK = ob žná aktiva – krátkodobá pasiva kde: • ob žná aktiva jsou snížena o dlouhodobé pohledávky, které jsou v krátké dob nelikvidní • krátkodobá pasiva obsahují krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úv ry (krátkodobou složku rezerv) a asové rozlišení

4.2.2 istý pen žní majetek istý pen žní majetek, také nazývaný jako pen žní finan ní fond, má n které výhody oproti provoznímu kapitálu. Tento ukazatel vylu uje zásoby z ob žných aktiv. Pen žní finan ní fond informuje o okamžité likvidit splatných krátkodobých závazk . PM = ob žná aktiva – zásoby – krátkodobá pasiva

4.2.3 isté pohotové prost edky Ukazatel použijeme, pokud chceme informovat o okamžité platební schopnosti podniku. Ukazatel lze t žko vypo ítat, nebo je jeho konstrukce složitá, vyjad uje pouze nejlikvidn jší ást aktiv. PP = pohotové pen žní prost edky – splatná krátkodobá pasiva kde: • splatná krátkodobá pasiva jsou okamžit splatné krátkodobé závazky asto se používá pouze pojem pohotové prost edky, jeho výpo et je mén složitý, nebo

vylu uje všechny t žko ur itelné položky z finan ního majetku a okamžit

splatných krátkodobých pasiv.

4.3 Analýza pom rových ukazatel Pom rové ukazatele vyjad ují vztah mezi absolutními ukazateli a mezi položkami ú etních výkaz , což je adí mezi nejvíce používané nástroje finan ní analýzy. Uživatelé tak rychle získají p ehled o základních finan ních charakteristikách firmy

16

za delší období. Vyjad ují se jako podílové ukazatele, kdy se dává do pom ru ást celku a celek nebo jako vztahové kdy se dávají do pom ru samostatné veli iny. Výhody pom rových ukazatel : • umož ují srovnávání výkaz podniku za více období, tzv. analýza asového vývoje, • umož ují porovnávání výsledk

podniku s výsledky obou jako celku, tzv.

oborová analýza, • umož ují porovnání finan ní situace podniku s finan ní situací podobných podnik , tzv. pr ezová analýza, • umož ují konstrukci finan ních model .[6]

4.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity jsou z ejm

nejpoužívan jší ukazatele, které vyjad ují

schopnost firmy dostát svým krátkodobým závazk m. Ur ení platební schopnosti firmy závisí na tom, ím m že podnik platit a také, co má podnik uhradit. Eva Kislingerová definuje ve své knize „Manažerské finance“: Solventnost jako vyjád ení schopnosti podniku nahradit v as, v požadované výši a na požadovaném míst všechny splatné závazky. Likviditu jako vyjád ení schopnosti podniku p em nit svá aktiva na pen žní prost edky a t mi krýt v as, v požadované podob a na požadovaném míst všechny splatné závazky. Likvidnost vyjad uje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku; jednotlivé majetkové ásti se liší podle schopnosti rychlosti p em ny. Likvidnost se váže p edevším k majetkovým složkám, které nazýváme ob žná aktiva; na stran pasiv mají protipoložku v krátkodobých závazcích. Rozlišujeme 3 stupn likvidnosti: • nejvyšší – peníze na b žné ú tu, v pokladn a krátkodobé cenné papíry • krátkodobé pohledávky • zásoby.

17

B žná likvidita Ukazatel b žné likvidity (celkové) m í, kolikrát pokrývají ob žná aktiva krátkodobé závazky podniku. Vyjad uje nám, kolikrát podnik m že uspokojit své v itele, když prom ní všechna svá ob žná aktiva na hotovost. B žná likvidita vykazuje vysokou citlivost na strukturu zásob, na jejich oce ování a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lh t nebo nedobytnosti. Firma, která má nevhodnou strukturu ob žných aktiv (nadm rné zásoby, nedobytné pohledávky) se m že lehce dostat do obtížné finan ní situace. Ukazatel informuje o solventnosti podniku. Hodnota ukazatele by se m la pohybovat v intervalu 2,0 – 2,5. Vyšší hodnota ukazatele vypovídá o vyšší platební schopnosti podniku a o tom, že m že lépe dostát svých závazk . B žná likvidita = ob žná aktiva / krátkodobé závazky

Pohotová likvidita Tento ukazatel vylu uje z ob žných aktiv zásoby a zahrnuje v itateli jen pen žní prost edky (v hotovosti a na b žných ú tech), krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky (bez vymahatelných a pochybných) proto, aby odstranil nevýhody vypovídací schopnosti p edchozího ukazatele.

Pro zachování likvidity firmy by nem la hodnota ukazatele klesnout pod 1. Pokud je rovna 1 znamená to, že podnik je schopen vyrovnat se se svými závazky, aniž by musel prodávat své zásoby. Výrazn nižší hodnota ukazatele vyjad uje nadm rnou váhu zásob v rozvaze.[7] Pohotová likvidita = (ob žná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita, také ozna ována jako hotovostní, vyjad uje schopnost podniku hradit práv splatné závazky. Do itatele se dosazují pen žní prost edky, což jsou nejen

18

peníze v hotovosti a na b žných ú tech, ale také voln obchodovatelné krátkodobé cenné papíry a šeky. Doporu ená hodnota ukazatele by m la být v intervalu 0,2 – 0,5. ím vyšší je hodnota, tím je situace podniku p ízniv jší, avšak hodnoty nad 1,0 znamenají nerentabilní vázání prost edk

na ú tech, což není výhodné z hlediska

výnosnosti podnikání. [3] Okamžitá likvidita = finan ní majetek / krátkodobá pasiva

4.3.2 Ukazatele rentability Rentabilita nebo jinak také jako výnosnost (ziskovost) kapitálu m í schopnost podniku vytvá et nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Tyto ukazatele využívají rozvahu a výkaz zisk

a ztrát, což je adí do tzv.

mezivýkazových pom rových ukazatel . Používají se pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti a výd lkové schopnosti podniku a tyto ukazatele vyjad ují intenzitu reprodukce, využívání a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. Rentabilita se obecn vyjad uje jako pom r n jakého ukazatele odpovídajícího hospodá skému výsledku a n jakého druhu kapitálu (tržby). Pokud se v itateli vyskytuje toková veli ina, pak ve jmenovateli m že být op t veli ina toková (tržby) nebo stavová veli ina (nap . základní kapitál nebo vlastní kapitál). V p ípad stavové veli iny se pracuje s hodnotou k ur itému okamžiku nebo s pr m rnou hodnotou v daném období, která se v tšinou vyjad uje aritmetickým pr m rem po áte ní a koncové hodnoty stavové veli iny.

Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA (Return of Assets) Ukazatel rentability aktiv se nazývá také jako ukazatel celkového vloženého kapitálu a bývá považován za klí ové m ítko rentability, protože pom uje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a poukazuje tak na celkovou efektivnost podniku. Podává informaci o tom, jak byl zhodnocen celkový vložený kapitál. Nezohled uje zda byl financován z cizích nebo vlastních zdroj . ROA = EBIT / aktiva celkem

19

Zisk m žeme p i výpo tu r zn vyjád it, v našem p ípad je do itatele dosazen EBIT což je zisk p ed úhradou úrok a dan z p íjmu. ROA = ( istý zisk + úroky (1-sazba dan )) / aktiva Dosadíme-li do

itatele

istý zisk zvýšený o zdan né úroky, znamená to, že

požadujeme, aby ukazatel pom il vložené prost edky nejen se ziskem, ale i s t mi efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu. [9] Ukazatel se využívá: • ke komplexnímu posouzení výd lkové innosti podniku jako celku, • p i hodnocení vnitropodnikových útvar .

Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE (Return of Equity) P edevším akcioná i, majitelé a další investo i budou soust edit svoji pozornost práv k tomu ukazateli, který vyjad uje zda je jejich kapitál dostate n výnosný, tj. kolik

istého zisku p ipadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Investor

samoz ejm vyžaduje, aby zhodnocení vloženého kapitálu bylo vyšší než zhodnocení, které by obdržel p i jiné form investování, nebo p ináší jist vyšší riziko (bankrot podniku i špatné hospoda ení). Pokud je hodnota ukazatele trvale nižší, p ípadn i stejná jako výnosnost cenných papír garantovaných státem (nap . státních obligací, státních pokladni ních poukázek aj.), potom je podnik fakticky odsouzen k zániku, nebo racionáln uvažující investor požaduje od rizikov jší investice vyšší míru zhodnocení. [8] ROE = istý zisk / vlastní kapitál V itateli je v tšinou uveden istý zisk po zdan ní, ve jmenovateli je pot eba zvážit, které fondy bude lepší vypustit.

Ukazatel rentability tržeb – ROS (Return of sales) O tom, zda je podnik ziskový ve vztahu k tržbám po odpo tu všech náklad informuje ukazatel rentability tržeb. Udává kolik korun zisku p ipadne na jednu korunu

20

tržeb. Ve jmenovateli jsou tržby, které vyjad ují tržní ohodnocení výkon podniku za ur ité asové období, které se do firmy dostanou zp t k vytvo ení zisku a na pokrytí náklad . Rentabilitu tržeb je možné brát jako m ítko úsp šnosti firmy na trhu p i užití vlastních výrobk , služeb a zboží. Nízká úrove

vypovídá o špatném ízení podniku, vysoká úrove

informuje

o budoucích problémech s konkurencí, která se pokusí vytla it hodnocený podnik z trhu. Ukazatel lze vyjád it v procentech. ROS = zisk / tržby V itateli dosazujeme istý zisk po zdan ní.

Ukazatel rentability náklad Ukazatel rentability náklad vyjad uje, kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny náklad , vyjad uje tedy, s jakou mírou efektivnosti byly náklady vynaloženy. Hodnota tohoto ukazatele by m la být co nejvyšší a m la by se ve svém vývoji stále zvyšovat, nebo podnik by se m l snažit dosahovat co nejvyššího zisku p i co nejnižších nákladech. [3] Rentabilita náklad = istý zisk / náklady

4.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjad ují skute nost, jak ú inn využít vložených prost edk . Informují o efektivním využití aktiv a v jaké intenzit je využíván kapitál, který má spole nost k dispozici. Pokud má podnik více aktiv, vznikají zbyte n náklady spojené se skladováním, p i nedostatku p ichází spole nost o ást zisku. Rychlost obratu - kolikrát se p em ní ur itý druh majetku v daném období. Definuje se jako pom r tržeb a pr m rný stav zásob všeho druhu, výsledkem je absolutní íslo, které znamená po et obrátek za rok. Doba obratu - za jak dlouho se ob žná aktiva ve form zásob p em ní do pen žní podoby. Je vyjád en v pom ru ur itých složek aktiv nej ast ji k tržbám. Vypo ítaná hodnota vyjde ve dnech.

21

Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Je to pom r tržeb k celkovému vloženému kapitálu (celkovým aktiv m), ím je obrat vyšší tím efektivn ji podnik využívá sv j majetek. Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva

Ukazatel rychlosti obratu zásob Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v pr b hu roku prodána a op tovn

naskladn na. V literatu e se objevuje v podob

podílu tržeb a pr m rné

hodnoty zásob nebo jsou tržby nahrazovány denními náklady, pop . denní spot ebou, která obvykle p esn ji vyjad uje obrat zásob. Pokud je hodnota ukazatele v porovnání s pr m ry lepší, pak to znamená, že firma nemá zbyte né nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbyte né financování. P ebyte né zásoby jsou neproduktivní a jsou v nich umrtveny prost edky, které musí být profinancovány; dochází k r stu vázanosti kapitálu, který nenese žádný výnos.[4] Obrat zásob = tržby / zásoby

Ukazatel doby obratu zásob Pomocí toho ukazatel vypo ítáme kolik dn jsou ve form zásob vázána ob žná aktiva, tj. jak dlouho jsou zásoby na sklad než se spot ebují nebo prodají. Podniky by m ly tuto dobu co nejvíce zkrátit, sníží tím náklady na skladování a volné pen žní prost edky mohou využít n kde jinde. Hodnota ukazatele mezi 50 až 100 dny je u v tšiny spole ností, nejoptimáln jší je však okolo 30 dní. Doba obratu nad 100 dní má negativní dopady. Doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 365) Hlavním úkolem podniku je zajistit optimální pom r mezi velikostí zásob a rychlostí obratu zásob.

22

Ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek Ukazatel informuje za jak dlouho odb ratel uhradí pohledávku. Z hodnoty pohledávek by se m ly vylou it nedobytné pohledávky. Doba obratu pohledávek = pohledávky / pr m rné denní tržby

4.3.4 Ukazatel zadluženosti Pojem zadluženost vyjad uje skute nost, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používáním cizích zdroj ovliv uje jak výnosnost kapitálu akcioná , tak riziko podnikání. Dnes je prakticky u cizích podnik

nesmyslné, aby podnik

financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího. Použití vlastního kapitálu by totiž znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé stran financování všech podnikových aktiv jen cizím kapitálem je vylou eno již proto, že v právních p edpisech je zakotvena ur itá povinná výše vlastního kapitálu p i zahájení podnikání. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál. [4] Finan ní strukturou nazýváme stanovení optimálního pom ru mezi vlastními a cizími zdroji, které se používají k financování inností podniku. P i stanovení struktury vycházíme z p edpoklad : • Cizí kapitál je oproti vlastnímu levn jší, protože vložení kapitálu do základního jm ní je rizikov jší, • Úrok je cena cizího kapitálu, • Zvyšující zadluženost má za následek rostoucí úrokovou míru rizika pro banku a v tší riziko požaduje v tší výnosnost. • Dluh který nahradí vlastní kapitál nese zlevn ní náklad na celkový kapitál až do ur ité míry zadluženosti, pak se náklady za ínají zvyšovat. • P ílišná zadluženost vede podnik k bankrotu Finan ní struktura vychází z výsledovky (výpo tem zjistíme, jak provozním ziskem kryjeme náklady na cizí kapitál) a rozvahy (zjistíme rozsah dluhu financující aktiva).

23

Celková zadluženost Vyjad uje se jako podíl cizího kapitálu a celkových aktiv. V itelé up ednost ují nižší ukazatel zadluženosti, protože ím je podíl vlastního kapitálu v tší, tím je v tší bezpe nost proti ztrátám v itel v p ípad likvidace. Snahou vlastník je najít v tší finan ní páku, aby mohli zvýšit své výnosy. Hodnota ukazatele, která je vysoká, zna í vyšší zadluženost spole nosti. Zvyšuje se riziko, že p i platební neschopnosti ztratí v itelé sv j vložený podíl majetku. Pokud je ukazatel vyšší než oborový pr m r, bude pro podnik t žké získat dodate né zdroje, aniž by nejd íve navýšil vlastní kapitál. Podnik by m l potíže získat od v itel další peníze nebo by musel p ijmout vyšší úrokovou sazbu. Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva

Ukazatel úrokového krytí Úrokové krytí nebo-li zisková úhrada úroku porovnává zisk p ed úroky a zdan ním (EBIT) a celkovými nákladovými úroky. Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky Ukazatel tak informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce p evyšuje úrokové platby. Pr m rná hodnota tohoto ukazatele se v amerických pr myslových podnicích pohybuje kolem 8. [8] Ve zbylých zemích je kritická hodnota kolem 3,0.

4.4 Komplexní ukazatele finan ní analýzy Jednou z d ležitých úloh finan ní analýzy je p edpov podniku. Existují dva modely na tuto p edpov

budoucího vývoje

, jedná se o:

• bankrotní modely – varovný signál zda se na podnik neblíží krize nebo nehrozí bankrot • bonitní modely – mají vypovídací schopnost jestli je na tom podnik dob e nebo špatn

24

4.4.1 Altmanovo Z – skóre Altmanova analýza, která pat í mezi bankrotní modely p edstavuje jednu z možností, jak vyhodnotit souhrnn zdraví podniku prost ednictvím jediného íselného údaje. [4] Tento faktor v sob obsahuje rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,42 x4 + 0,998 x5 kde: x1 = istý pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozd lený zisk minulých let (zadržené výd lky) / celková aktiva x3 = zisk p ed úroky a zdan ním (EBIT) / celková aktiva x4 = ú etní hodnota akcií / cizí zdroje x5 = tržby / celková aktiva

Hodnocení: 2,9 a více……..jde o velmi dobrý stav podniku 1,2 - 2,9……..firma má finan ní potíže – v tšina eských podnik 1,2 a mén …..velké finan ní potíže, m že hrozit bankrot spole nosti Rovnice pro podniky jejichž akcie jsou obchodovány na burzách: Z = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x3 + 0,6 x4 + 1 x5 Kde x4 = Tržní hodnota akcie / cizí zdroje; ostatní x jsou stejná

Hodnocení: 2,98 a více……..jde o velmi dobrý stav podniku 1,81 - 2,98……..firma má finan ní potíže, šedá zóna 1,81 a mén …..velké finan ní potíže, m že hrozit bankrot spole nosti eská varianta Altmanova Z-skóre je rozší ena o index x6: Z = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x3 + 0,6 x4 + 1 x5 + 1 x6 x6 = Závazky po lh t splatnosti / Výnosy

25

4.4.2 Kralick v Quicktest Tento bonitní model pracuje s následujícími ukazateli: • koeficient samofinancování = vlastní aktiva / celková aktiva koeficient samofinancování vyjad uje z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdroj podniku (z pen z vlastník ). Ukazuje stupe finan ní nezávislosti ú etní jednotky.

Spolu s ukazatelem celkové likvidity je považován

za nejvýznamn jší ukazatel pro hodnocení celkové finan ní situace podniku. [3] • doba splácení dluhu z CF = (celkové závazky - fin. majetek) / bilan ní cashflow kde: bilan ní suma CF = Hospodá ský výsledek za ú etní období – da z p íjmu + odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Výsledek se musí p epo ítat na celoro ní hodnotu (tj. vyd lit po tem m síc a vynásobit dvanácti). Na konec se ješt ode te saldo p echodných ú t aktiv a p i te saldo p echodných ú t pasiv Ukazatel vyjad uje za jak dlouho je podnik schopen uhradit své závazky. Koeficient samofinancování a doba splácení dluhu z cash-flow vypovídají o finan ní stabilit

sledovaného podniku a jejich vzájemná hodnota poukazuje

na solventnost dané spole nosti. • Cash-flow v % tržeb = provozní CF / Tržby • ROA = EBIT / Aktiva Poslední 2 ukazatele analyzují výnosovou situaci daného podniku. Bonita se pak stanoví tak, že každý ukazatel se podle dosaženého výsledku nejprve oklasifikuje (viz. Tabulka

. 1) a výsledná známka se pak ur í jako jednoduchý

aritmetický pr m r známek získaných za jednotlivé ukazatele. Doporu uje se vypo ítat i pr m rnou známku zvláš pro finan ní stabilitu a zvláš pro výnosovou situaci. Výhodou Quick testu je jeho jednoduchost a „rychlost“.[7]

26

Ukazatel

Výborný

Velmi dobrý

Dobrý

Špatný

Ohrožen

(1)

(2)

(3)

(4)

insolvencí (5)

Koeficient

> 30 %

> 20 %

> 10 %

>0%

negativní

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

CF v % z tržeb

> 10 %

>8%

>5%

>0%

negativní

ROA

> 15%

> 12 %

>8%

>0%

negativní

samofinancování Doba splácení dluhu z CF

Tabulka . 1: Stupnice hodnocení ukazatel Quicktestu

27

II. PRAKTICKÁ ÁST 5. Profil analyzované spole nosti 5.1 Historie podniku Firma má dlouholetou tradici a po átky jejího založení sahají až do 18. století. V roce 1774 z ídil hrab Plm v Malém Beranov p ádelnu vlny, která je považována za nejstarší manufakturu na Jihlavsku. P l století byl provoz p ádelny v rukou r zných nájemc a majitel až do roku 1836, kdy byla p ádelna p estav na na pr myslové základn a tento rok je považován za vznik tovární výroby v Malém Beranov . V roce 1845 p evzala švýcarská firma Schmidt a Norbel z Basileje továrnu se soukenickým právem a závod se rozší il. V roce 1870 závod koupili brn nští pr myslníci Adolf Löw a Bed ich Schmall. Löwovy závody ro n vyráb ly 40 000 kus vln ného sukna r zných druh , 15 000 kus plst ných výrobk , 100 000 kus p ikrývek a zam stnávaly pr m rn 2 500 pracovník . V té dob pat ily k nejv tším podnik m svého druhu nejen v tehdejší rakousko-uherské monarchii, ale i v celé Evrop . B hem I. a II. sv tové války byla výroba zam ena výhradn na vojenské dodávky. Koncem roku 1945 byla továrna na sukna a p ikrývky znárodn na a byla za len na do Moravsko-slezkých vlna ských závod . Dne 3.10.1949 byl ustanoven samostatný národní podnik Jilana, který existoval do roku 1951. Od roku 1952 byl národní podnik Jilana za len n do národního podniku Partex. V té dob se výroba hlavn soust edila na mykané p íze, netkané textilie a obuvnické tkaniny. Po átkem 90 - tých let dochází k rozpadu národního podniku Partex a k 1.1. 1993 vzniká Jilana a. s. Podnik prošel privatiza ním procesem a byl privatizován kupónovou metodou ve druhé vln kupónové privatizace a získal majoritního vlastníka akcií, kterou je firma Nelana a. s., zbytek akcií vlastní drobní akcioná i. Firma Jilana a. s. vlivem zastaralého strojového za ízení stagnovala jak ve výrobní tak v obchodní innosti. Spole nost nebyla schopna zmodernizovat toto za ízení, aby zvýšila výrobní a obchodní innost, proto v roce 2007 prodal majoritní vlastník Nelana s. r. o. své akcie zahrani ní spole nosti Help H&K, s.r.o.

28

V sou asné dob je ve firm Jilana a. s. v trvalém pracovním pom ru celkem 34 zam stnanc , z ehož je 24 výrobních pracovník

a 10 technicko-hospodá ských

pracovník .

5.2 Charakteristika podniku Akciová spole nost Jilana byla založena jednorázov Ministerstvem pr myslu a obchodu

eské republiky jako jediným zakladatelem na základ zakladatelské listiny

ze dne 19. listopadu 1993 ve form notá ského zápisu. Základní jm ní spole nosti je p edstavováno cenou hmotného a dalšího majetku akciové spole nosti Partex, vlna ské závody Nová V elnice, která byla zrušena rozd lením podle obchodního zákoníku. V souladu se schváleným privatiza ním projektem . 21166 byl majetek akciové spole nosti Jilana vy len n z akciové spole nosti Partex podle delimita ního protokolu z 19. listopadu 1993. Podíl spole nosti na základním jm ní zrušené akciové spole nosti Partex iní 14,5 %.Akciová spole nost byla zapsána v obchodním rejst íku u Okresního soudu v Brn , oddíl B, vložka 1188. Den zápisu: 1. prosince 1993 Den vzniku: 1. prosince 1993

• Vlastníci: Firma Help H&K, s.r.o. vlastní 54 % akcí, 46 % akcií vlastní drobní akcioná i.

• Orgány spole nosti: Dne 19. prosince 2007 odvolala valná hromada dosavadní p edstavenstvo a dozor í radu spole nosti. Zárove zvolila nové orgány a provedla zm nu stanov.

29

Valná hromada: Valná hromada spole ník se koná jednou ro n , do 6 m síc od posledního dne ú etního období. Svolává ji p edstavenstvo. P edstavenstvo: P edstavenstvo má 3 leny odvolávané a volené valnou hromadou na funk ní období t í let. • P edseda: Josef Hreha • Místop edseda: Ing. Peter Knižka •

len: Jan Krivda

Dozor í rada: T i lenové dozor í rady jsou voleni valnou hromadou na funk ní období t í let. • P edseda: Ing. Vladimír Knižka • Místop edseda: Ing. Vladimír Knižka •

len: Ing. Alois Kucha

Spole níci a.s. JILANA jsou úpln vylou eni z ru ení za její závazky a nejsou oprávn ni požadovat navrácení svých majetkových vklad . Odm nou za jejich vklad je jim podíl ze zisku spole nosti – dividenda, jejíž velikost stanoví valná hromada v závislosti na tom, jak rozhodne o rozd lení hospodá ského výsledku. Za porušení závazk ru í spole nost celým svým majetkem. • Základní jm ní spole nosti: Základní jm ní iní 39 751 000,- K . Je tvo eno 39 751 ks akcií na majitele ve jmenovité hodnot 1 000,- K .

30

• Výrobní program spole nosti: Dnešní výrobní program a.s. JILANA je zam en na pot eby t chto odv tví: •

alounický pr mysl – netkané textilie ur ené na výrobu matrací – proševy a výpl kový materiál pro alounické výrobky

• Obuvnický pr mysl – netkané textilie pro stélky – podšívky a vrchový materiál obuvi • Od vní pr mysl – netkané textilie pro oteplovací od vní vložky, jehlované nebo pojené ultrazvukem • Konfekce – p ikrývky – polštá e – podložky pod ran né Spole nost dále vyrábí – netkané textilie ur ené pro technické ú ely.

31

6. Vlastní analýza podniku 6.1 Absolutní ukazatele 6.1.1 Analýza trend Horizontální analýza vychází z porovnávání položek ú etních výkaz získaných z ú etnictví

v asové posloupnosti. Je vypo ítán rozdíl hodnot rozvahy mezi roky

2006-2005, 2007-2006, 2008-2007 a indexy jednotlivých položek.

Aktiva

Výkazová položka AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finan ní majetek

Ob žná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finan ní majetek

2006/2005 relativ. v absolut. %

2007/2006 relativ. v absolut. %

2008/2007 relativ. v absolut. %

-3 218

-8,47

-1 884

-5,42

-840

-2,55

-1 777 0 -1 777 0

-6,76 0,00 -6,76 0,00

-1 246 0 -1 246 0

-5,08 0,00 -5,08 0,00

-193 80 -273 0

-0,83 0,00 -1,17 0,00

-1 417 -663 0 -1 040 286

-12,17 -8,00 0,00 -31,31 986,21

-731 -274 0 -1 006 549

-7,15 -3,59 0,00 -44,08 174,29

-559 -677 0 479 -361

-5,89 -9,21 0,00 37,54 -41,78

Tabulka . 2: Horizontální analýza aktiv (údaje v tisících K )

32

Vývoj aktiv v letech 2005-2008 (v tisících K ) 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005

2006

2007

2008

rok AKTIVA CELKEM

Dlouhodobý majetek

Ob žná aktiva

Graf . 1: Vývoj aktiv v letech 2005-2008 (v tisících K ) Celková aktiva ve sledovaných letech klesala. Nejv tší pokles byl zaznamenán v roce 2006/2005 a to zhruba o 8 %, v následujících letech byl kolem 2-5 %. Dlouhodobý majetek nejvíce snížil v letech 2006/2005 a to o 6,76 %, což bylo u dlouhodobého hmotného majetku (stavby, movité v ci) zejména prodejem staveb a snížením nedokon eného dlouhodobého majetku (plynofikace), který firma vlastní. Teprve v letech 2008 p ibyl spole nosti dlouhodobý nehmotný majetek respektive software v hodnot 80 tisíc K . Firma nevykazuje žádný dlouhodobý finan ní majetek.

Ob žná aktiva, zásoby, kr. pohledávky, kr. finan ní majetek 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005

2006

2007

2008

rok Ob žná aktiva

Zásoby

Krátkodobé pohledávky

Finan ní majetek

Graf . 2: Ob žná aktiva, zásoby, kr. pohledávky, kr. finan ní majetek (v tis. K ) V ob žném majetku zahrnuje firma zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a finan ní majetek. Nejv tší ást ob žných aktiv tvo ily zásoby, které

33

p edstavují zna ný objem pen žních prost edk , které jsou v nich vázány. V letech 2008/2007 byl pokles nejvýrazn jší a to o 9,21 %. Podnik nevykazuje žádné dlouhodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky p edevším pohledávky z obchodních vztah m ly klesající tendenci, což bylo pozitivním jevem. V roce 2008 klesly oproti roku 2005 o 1567 tisíc K . Mezi roky 2007/2006 byl pokles nejvýznamn jší a to o 44 %. Mezi roky 2008/2007 byl nár st o 37 %. Finan ní majetek, který pat í mezi nejlikvidn jší prost edky spole nosti, byl od roku 2005 do roku 2007 navýšen o 840 tisíc K , v roce 2008 byl pokles o necelých 42 %. Ú ty v bankách mají nejvýznamn jší podíl na finan ním majetku sledovaného podniku.

Pasiva

2006/2005

Výkazová položka

absolut.

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

2007/2006 relativ. v relativ. v % absolut. %

2008/2007 relativ. v absolut. %

-3 218

-8,47

-1 884

-5,42

-840

-2,55

502

1,75

-1 530

-5,25

-1 632

-5,91

Základní kapitál

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Kapitálové fondy

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Rezervní fond, fondy ze zisku Výsledek hospoda ení minulých let Výsled. hospoda ení b žného ú etního období

0

0,00

25

4,72

0

0,00

-1 068

10,09

476

-4,09

-1 530

13,69

1 570

-146,87

-2 031

-405,39

-102

6,67

Cizí zdroje

-3 719

-39,73

-360

-6,38

795

15,05

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Dlouhodobé závazky

-23

-1,13

-281

-13,94

-225

-12,97

Krátkodobé závazky

-3 196

-46,86

-79

-2,18

759

21,40

-500

-100,00

0

0,00

261

0,00

Rezervy

Bankovní úv ry a výpomoci

Tabulka . 3: Horizontální analýza pasiv (v tisících K )

34

Vývoj pasiv v letech 2005-2008 (v tisících K ) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2005

2006

2007

2008

rok PASIVA CELKEM

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Graf . 3: Vývoj pasiv v letech 2005-2008 (v tisících K ) Do pasiv je zahrnut vlastní kapitál, který tvo í základní kapitál, fondy ze zisku, výsledek hospoda ení minulých let a výsledek hospoda ení b žného období a cizí zdroje, do kterých pat í dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úv ry. Vlastní kapitál od roku 2006 klesl z 29 154 tisíc K na 25 983 tisíc K (rok 2008). Základní kapitál byl po dobu sledovaného období stále 39 751 tisíc K . Výsledek hospoda ení minulých let, respektive neuhrazená ztráta, se stále navyšovala, v roce 2008 se zvýšila oproti roku 2007 o 14 % a iní tak -12 704 tisíc K , což bylo pro podnik nep íznivé. Cizí zdroje, dl. závazky, kr. závazky, bankovní úv ry (v tisích K ) 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005

2006

2007

2008

rok Cizí zdroje

Dlouhodobé závazky

Krátkododobé závazky

Bankovní úv ry a výpomoci

Graf . 4: Cizí zdroje, dl. a kr. závazky, bankovní úv ry (v tisících K ) U cizích zdroj došlo mezi roky 2006/2005 k velkému snížení a to o 40 %. Následující rok byl pokles nepatrný, v roce 2008 došlo k menšímu navýšení o 15 %.

35

Dlouhodobé závazky, v tšinu tvo í odložené da ové závazky, které se od roku 2005 do roku 2008 snížily o 529 tisíc K , i p esto, že mezi roky 2008/2007 byl nár st o 21 %. U krátkodobých závazku došlo také v pr b hu let ke snížení a to zejména u závazk z obchodní vztah , které v roce 2008 inily 2322 tisíc K . V roce 2005 byl podniku poskytnut dlouhodobý bankovní úv r ve výši 500 tisíc K , který byl v pr b hu roku splacen, v roce 2008 m la spole nost op t k dispozici dlouhodobý bankovní úv r v hodnot 189 tisíc K a krátkodobý bankovní úv r na ástku 72 tisíc K .

6.1.2 Procentní rozbor Aktiva

Výkazová položka

2006

2007

2008

AKTIVA CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

Dlouhodobý majetek

70,48%

70,73%

71,98%

Dlohodobý nehmotný majetek

0,00%

0,00%

0,25%

Dlouhodobý hmotný majetek

70,48%

70,73%

71,73%

Dluhodobý finan ní majetek

0,00%

0,00%

0,00%

29,38%

28,84%

27,86%

Zásoby

21,92%

22,34%

20,81%

Dlouhodobé pohledávky

0,00%

0,00%

0,00%

Krátkodobé pohledávky

6,56%

3,88%

5,47%

Krátkodobý finan ní majetek

0,91%

2,63%

1,57%

Ostatní aktiva 0,14% 0,43% Tabulka . 4: Vertikální analýza aktiv

0,17%

Ob žná aktiva

36

Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2006

2007

Dlouhodobý majetek

2008

Ob žná aktiva

Ostatní aktiva

Graf . 5: Struktura aktiv Obecn platí, že je pro podnik výhodn jší investovat do dlouhodob jších aktiv, díky nimž m že podnik dosáhnout v tší výnosnosti. Z grafu vyplývá, že stálá aktiva, tedy dlouhodobý majetek, tvo ila nejv tší ást z celkových aktiv. V roce 2008 72 % a v p edešlých letech kolem 70 %. Ob žná aktiva tvo ila pr m rn

kolem 28,5 %

z celkových aktiv. Ostatní aktiva byla po celé sledované období do 0,5 % celkových aktiv, proto jsou na grafu tém

zanedbatelné.

Struktura ob žných aktiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2006 Zásoby

2007 Krátkodobé pohledávky

2008 Krátkodobý f inan ní majetek

Graf . 6: Struktura ob žných aktiv Ob žná aktiva jsou mén výnosn jší než investice do dlouhodobého majetku. Nejmenší výnosnost vykazují hotové peníze. Ob žná aktiva byla po celou dobu sledovaného období z nejv tší ásti tvo ena zásobami a to kolem 21 %. V roce 2006

37

byly krátkodobé pohledávky tvo eny 6,5 % z celkového ob žného majetku, v následujícím roce klesly na 4,5 %, což se projevilo ve zvýšeném podílu finan ního majetku. V roce 2008 tvo ily pohledávky 5,4 % ob žných aktiv. V roce 2006 m l podnik nejv tší podíl dlužník , proto tvo il finan ní majetek pouze 0,91 % z celkových ob žných aktiv. V roce 2007 došlo ke zvýšení na 2,6 %, avšak v posledním sledovaném roce došlo op t k navýšení dlužník a tedy ke snížení finan ního majetku na 1,5 %.

Pasiva

Výkazová položka

2006

2007

2008

PASIVA CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

Vlastní kapitál

83,78%

83,92%

81,03%

Základní kapitál

114,26%

120,81%

123,97%

Kapitálové fondy

0,04%

0,04%

0,04%

Rezervní fond, fondy ze zisku

1,52%

1,69%

1,73%

-33,49%

-33,96%

-39,62%

1,44%

-4,65%

-5,09%

16,21%

16,05%

18,95%

Rezervy

0,00%

0,00%

0,00%

Dlouhodobé závazky

5,79%

5,27%

4,71%

Krátkodobé závazky

10,42%

10,78%

13,43%

Bankovní úv ry a výpomoci

0,00%

0,00%

0,81%

Ostatní pasiva 0,01% 0,03% Tabulka . 5: Vertikální analýza pasiv

0,02%

Výsledek hospoda ení minulých let Výsled. hospoda ení b žného ú etního období

Cizí zdroje

38

Struktura pasiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006

2007 Vlastní kapitál

Cizí zdroje

2008 Ostatní pasiva

Graf .7: Struktura pasiv Pasiva nám obecn

íkají, z eho byla nabyta aktiva. Z grafu vyplývá, že pasiva

byla p evážn tvo ena vlastními zdroji, tedy vlastním kapitálem, který se po celou dobu pohyboval kolem 83 %. To ukazuje, že podnik financoval obchodní majetek z pasivních zdroj . Cizí zdroje tvo ily v letech 2006-2008 necelých 20 % celkových pasiv. Podíl celkových pasiv nad ostatními byl pr m rn kolem 0,02 %.

Struktrura vlastního kapitálu

2008

2007

2006 -40%

-20%

0%

20%

40%

60%

Základní kapitál

Kapitálové fondy

Rezervní fond, fondy ze zisku

Výsledek hospoda ení min. let

80%

Výsled. hospod. bež. ú . obdo.

Graf . 8: Struktura vlastního kapitálu Nejv tší podíl na vlastním kapitálu má základní kapitál. V roce 2007 p ešla spole nost ze zisku do ztráty, kde byla po zbytek sledovaného období. Kapitálové fondy a fondy ze zisku se po celou dobu pohybovaly kolem 0,04 % a 1,6 % na celkových

39

pasivech. Neuhrazená ztráta minulých let nejvíce ovlivnila výsledek hospoda ení minulých let.

Struktura cizích zdroj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006 Dlouhodobé závazky

2007 Krátkodobé závazky

2008 Bankovní úv ry a výpomoci

Graf . 9: Struktura cizích zdroj Z grafu struktury cizích zdroj je na první pohled vid t, že krátkodobé závazky tvo ily nejvýznamn jší podíl cizích zdroj . V roce 2006 a 2007 to bylo kolem 10,5 % na celkových pasivech a v roce 2008 na 13,4 % a to díky nár stu závazk z obchodních vztah a závazk v i spole ník m. Dlouhodobé závazky respektive odložené da ové závazky se v pr b hu sledového období snížily, v roce 2006 byly tvo eny 5,8 % a v roce 2008 již 4,7 % na celkových pasivech. V roce 2008 m l podnik k dispozici dlouhodobý i krátkodobý bankovní úv r. Pro podnik je levn jší financovat aktiva z krátkodobých cizích zdroj , i když jsou rizikov jší, protože se musí splácet úv ry v kratších lh tách než u dlouhodobých cizích zdroj .

40

6.2 Rozdílové ukazatele 6.2.1 istý pracovní kapitál istý pracovní kapitál vypo ítáme, když od ob žných aktiv ode teme krátkodobá pasiva, která jsou tvo ena krátkodobými závazky a krátkodobými bankovními úv ry.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Ob žná aktiva

10 222

9 491

8 932

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4 305

0

0

72

6 597

5945

4 555

Krátkodobé bankovní úv ry istý pracovní kapitál

Tabulka . 6: Výpo et istého pracovního kapitálu (v tisících K )

istý pracovní kapitál 7 000

6 597

6 500 5 945

6 000 5 500 5 000

4 555

4 500 4 000 2006

2007

2008

istý pracovní kapitál

Graf . 10: Vývoj istého pracovního kapitálu istý pracovní kapitál nám vyjad uje ob žná aktiva, která jsou financována dlouhodobými zdroji. Firma m la dostatek prost edk k zajišt ní a financování b žné innosti, o emž nám vypovídají kladné hodnoty ukazatele. Nejlepší hodnoty bylo dosaženo v roce 2006, od tohoto roku ukazatel klesal. Ve sledovaném období došlo

41

ke snížení ob žných aktiv (zejména zásob). Oproti roku 2006 se navýšily krátkodobé závazky. V roce 2008 byl spole nosti poskytnut krátkodobý bankovní úv r. Hodnoty ukazatele byly v letech 2006-2008 p íznivé, vyjad ovaly schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky.

6.2.2 istý pen žní majetek Ukazatel vyjad uje rozdíl mezi ob žnými aktivy, zásobami a krátkodobými pasivy.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Ob žná aktiva

10 222

9 491

8 932

Zásoby

7 625

7 351

6 674

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4 305

0

0

72

-1 028

-1 406

-2 119

Krátkodobé bankovní úv ry istý pen žní majetek

Tabulka . 7: Výpo et istého pen žního majetku (v tisících K )

istý pen žní majetek 0 2006

2007

2008

-500 -1 000 -1 028 -1 500

-1 406

-2 000 -2 119 -2 500 istý pen žní majetek

Graf . 11: Vývoj istého pen žního majetku istý pen žní majetek, také zvaný jako pen žní finan ní fond, nabýval ve všech sledovaných letech záporných hodnot, z toho vyplývá nedostatek t chto fond . Jedna

42

z p í in záporných hodnot byl nár st krátkodobých dluh a také v tší podíl zásob, zejména materiálu a výrobk , ve kterých byly vázány pen žní prost edky.

6.3 Pom rové ukazatele 6.3.1 Ukazatele likvidity Do itatele ukazatel likvidity se dosazují ob žná aktiva nebo jen n která složka ob žných aktiv, a to podle stupn likvidity. Do jmenovatele pak krátkodobé závazky v etn krátkodobých bankovních úv r . Nejvýhodn jší je úhrada pen z p ímo z ú t nebo v hotovosti, protože p em na ob žného majetku na hotovost chvíli trvá.

B žná likvidita

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Ob žná aktiva

10 222

9 491

8 932

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4377

B žná likvidita

2,820

2,677

2,041

Tabulka . 8: Výpo et b žné likvidity (v tisících K )

43

B žná likvidita 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 B žná likvidita

0,5 0,0 2006

2007 rok

2008

Graf . 12: Vývoj b žné likvidity Z vypo tených hodnot vyplývá, že byl podnik schopen krýt své krátkodobé závazky pomocí ob žných aktiv, tedy spolehliv uspokojit své v itele. V prvních dvou sledovaných letech m l podnik nadpr m rné výsledky, což vykazovalo velmi dobrou platební schopnost. V roce 2008 došlo k mírnému poklesu, ale i p esto se firma pohybovala v doporu eném intervalu.

Pohotová likvidita Tento ukazatel vylu uje oproti b žné likvidit

z ob žných aktiv zásoby, tedy

zahrnuje pouze pen žní prost edky a krátkodobé pohledávky

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Ob žná aktiva

10 222

9 491

8 932

Zásoby

7 625

7 351

6 674

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4 377

Pohotová likvidita

0,716

0,603

0,516

Tabulka . 9: Výpo et pohotové likvidity

44

Pohotová likvidita 0,800 0,600 hodnota 0,400 Pohotová likvidita 0,200 0,000 2006

2007

2008

rok

Graf . 13: Vývoj pohotové likvidity Ve všech sledovaných letech byly hodnoty menší než jedna, dokonce se hodnota stále snižovala, v roce 2008 byl ukazatel pohotové likvidity roven 0,5. Podnik nebyl schopen dostát svým krátkodobým závazk m, aniž by nemusel rozprodat své zásoby. Oproti b žné likvidit se hodnota roku 2006 snížila o 75 %, v roce 2007 o 77 % a v roce 2008 o 75 %. Tyto hodnoty vypovídaly o nadm rných zásobách ve skladech. Firma byla v roce 2006 schopna uhradit 71,6 % svých závazk , v roce 2008 už pouze 51,6 %.

Okamžitá likvidita V itateli je dosazen finan ní majetek. Podnik tak zjistí, zda je schopen uhradit okamžit všechny své splatné krátkodobé závazky. Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

315

864

503

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4 377

Okamžitá likvidita

0,087

0,244

0,115

Finan ní majetek

Tabulka . 10: Výpo et okamžité likvidity

45

Okamžitá likvidita 0,25 0,20 0,15 hodnota

0,10

Okamžitá likvidita

0,05 0,00 2006

2007 rok

2008

Graf . 14: Vývoj okamžité likvidity Hodnota ukazatele v roce 2006 a 2008 nedosáhla optimálních hodnot, z ehož vyplývá, že m l podnik pen žní prost edky vázány nejen v zásobách, ale i v krátkodobých pohledávkách. V roce 2008 byl podnik Jilana a. s. schopen pokrýt svými pen žními prost edky 11,5 % svých krátkodobých závazk a v roce 2006 pouze 8,7 %. Nejvyšší hodnota ukazatele okamžité likvidity byla v roce 2007, podnik tak mohl hradit 24,4 % svých krátkodobých závazk .

46

6.3.2 Ukazatele rentability Tyto ukazatele hodnotí podnikatelskou innost firmy, tedy jak je schopna vytvá et zisk. Pom uje celkový zisk s velikostí zdroj , které byly použity k jeho dosažení. Je to jedna ze základních ekonomických veli in, která vyjad uje úsp šnost podniku.

Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA V itateli je dosazen EBIT (zisk p ed úhradou dan a úrok ), ve jmenovateli celková aktiva.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

628

-1 641

-1 986

Aktiva celkem

34 789

32 905

32 065

ROA

0,018

-0,050

-0,062

EBIT

Tabulka . 11: Výpo et ROA (v tisících K )

ROA 0,02 0,00 -0,02 hodnota -0,04 ROA -0,06 -0,08 2006

2007

2008

rok

Graf . 15: Vývoj ROA Rentabilita celkových vložených aktiv byla v roce 2006 1,8 %, v roce 2007 se snížila na -5 % a v roce 2008 na tém

-6,2 %. Hodnota ukazatele do roku 2008 výrazn

47

klesla, což pro podnik nebylo dobrým znamením. Nejp ízniv jší byl rok 2006, kdy podnik vykazoval zisk, v dalších dvou letech hospoda il se ztrátou zp sobenou poklesem odbytu výrobk . Všechny sledovaného hodnoty se pohybovaly výrazn níže než je doporu ené rozmezí. Z dosažených výsledk lze vyvodit, že firma Jilana, a.s. nedokázala zhodnotit vložený kapitál.

Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE Tento ukazatel porovnává istý zisk s vlastním kapitálem.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

501

-1 530

-1 632

Vlastní kapitál

29 145

27 615

25 983

ROE

0,017

-0,055

-0,063

istý zisk

Tabulka . 12: Výpo et ROE (v tisících K )

ROE 0,02 0,00 -0,02 hodnota -0,04 ROE -0,06 -0,08 2006

2007

2008

rok

Graf . 16: Vývoj ROE Z výše uvedených výpo t

je patrné, že v roce 2006 byl dosažen zisk ve výši

501 tisíc K a vlastní kapitál byl ve sledovaném období 29 145 tisíc K . To znamená, že v roce 2006 získal podnik z vlastních zdroj 1,7 % zisku. Rok 2007 a 2008 byl pro

48

majitele podniku nep íznivý, nebo jimi vložený kapitál nep inesl žádný výnos. Ztráta byla v roce 2007 1 530 tisíc K a v roce 2008 1 632 tisíc K .

Ukazatel rentability tržeb – ROS Vyjad uje pom r istého zisku a tržeb.

Rok

Název / hodnota

istý zisk Tržby ROS

2006

2007

2008

501

-1 530

-1 632

31 751

28 974

22 300

0,016

-0,053

-0,073

Tabulka . 13: Výpo et ROS (v tisících K )

ROS 0,02 0,00 -0,02 hodnota -0,04

ROS

-0,06 -0,08 2006

2007 rok

2008

Graf . 17: Vývoj ROS Z tabulky . 12 je patrné, že z jedné koruny tržeb dosáhl podnik Jilana, a.s. v roce 2006 0,016 K zisku, v roce 2007 0,053 K ztráty a v roce 2008 dokonce 0,073 K ztráty. Z výsledku vyplývá, že ve sledovaném období se výrazn snížila ziskovost tržeb dané spole nosti. P í inou záporných hodnot byly ztráty z hospodá ské innosti. Firma by m la zhodnotit obchodní a cenovou politiku a ur it jak zvýšit tržby.

49

Ukazatel rentability náklad

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

501

-1 530

-1 632

Náklady

35 189

31 647

27 957

Rentabilita náklad

0,014

-0,048

-0,058

istý zisk

Tabulka . 14: Výpo et rentability náklad (v tisících K )

Rentabilita náklad 0,02 0,00 hodnota

-0,02 Rentabilita náklad -0,04 -0,06 2006

2007

2008

rok

Graf . 18: Vývoj rentability náklad Z výše uvedené tabulky vychází, že spole nost nedokázala nejlépe zhodnotit náklady. Podnik získal vydáním jedné koruny náklad v roce 2006 0,014 K zisku, v roce 2007 0,048 K ztráty a v roce 2008 0,058 K ztráty.

50

6.3.3 Ukazatele aktivity Tyto ukazatelé m í jak podnik efektivn využívá aktiva. Využívá se p edevším pro ízení zásob.

Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Porovnává tržby s celkovými aktivy.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Tržby

31 751

28 974

22 300

Aktiva celkem Rychlost obratu celkových aktiv

34 789

32 905

32 065

0,913

0,881

0,695

Tabulka . 15: Výpo et rychlosti obratu celkových aktiv (v tisících K )

Rychlost obratu celkových aktiv 1,00 0,80 0,60 hodnota 0,40

Obrat celkových aktiv

0,20 0,00 2006

2007

2008

rok

Graf . 19: Vývoj rychlosti obratu celkových aktiv ím vyšší je obrat tím je efektivn jší využívání majetku. Z vypo tených hodnot je patrné, že rychlost obratu celkových aktiv ve sledovaném období klesala díky postupnému snižování tržeb. Nejefektivn ji byl majetek využit v roce 2006, celková aktiva se za rok oto ila 0,913×.

51

Ukazatel rychlosti obratu zásob Hodnotu získáme když tržby vyd líme zásobami.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Tržby

31 751

28 974

22 300

v Zásoby

7 625

7 351

6 674

4,1

3,9

3,3

Rychlost obratu zásob

Tabulka . 16: Výpo et rychlosti obratu zásob (v tisících K )

Obrat zásob

5,0 4,0 3,0 hodnota 2,0 Obrat zásob 1,0 0,0 2006

2007

2008

rok

Graf . 20: Vývoj rychlosti obratu zásob Ukazatel rychlosti obratu zásob udává, kolikrát se za rok každá položka zásob prodá a znovu uskladní. Nejv tší rychlost obratu zásob podnik vykazoval v roce 2006, kdy se položka zásob b hem roku ty ikrát prodala a znovu uskladnila. V roce 2007 byly zásoby prodány a op t uskladn ny 3,9×. Rok 2008 byl pro podnik nejmén p íznivý, prodání a nové uskladn ní zásob se za rok uskute nilo pouze 3,3×. Pro spole nost byla nízká hodnota ukazatele nevýhodná, nebo bylo zbyte n mnoho nelikvidních zásob, které zvyšovaly náklady na skladování.

52

Ukazatel doby obratu zásob Dobu obratu zásob vypo ítáme, když zásoby vyd líme pr m rnými denními tržbami.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Zásoby

7 625

7 351

6 674

Pr m rné denní tržby

87,0

79,4

61,1

Doba obratu zásob

87,7

92,6

109,2

Tabulka . 17: Výpo et doby obratu zásob (v tisících K )

Doba obratu zásob 120,0 100,0 80,0 dny

60,0 Doba obratu zásob

40,0 20,0 0,0 2006

2007

2008

rok

Graf . 21: Vývoj doby obratu zásob Doba obratu zásob vyjad uje po jakou dobu má podnik ve form zásob vázána ob žná aktiva. U tohoto ukazatele se vyžaduje hodnota co nejnižší, tedy co nejmenší dobu než se zásoby ze skladu spot ebují nebo prodají. Nejlépe si podnik vedl v letech 2006 a 2007 kdy se hodnoty pohybovaly v doporu eném rozmezí 50 – 100 dní. Pr m rný po et dn , kdy byly zásoby vázány v ob žném majetku do doby, než byly dále spot ebovány nebo prodány se pohyboval v roce 2006 okolo 87 dní a v roce 2007 kolem 92 dní. Rok 2008 byl pro spole nost

53

negativní, zásoby byly ve skladech do doby spot eby i prodeje p es 109 dní. Podnik by m l do budoucna zrychlit vývoz zásob ze skladu a tudíž snížit jejich podíl ve skladech.

Ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek Tento ukazatel vyjad uje pom r pohledávek a pr m rných denních tržeb daného podniku. Z pohledávek by se m ly vylou it ty, které jsou nedobytné.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

2 282

1 276

1 755

Nedobytné pohledávky

856

1040

1022

Pr m rné denní tržby

87,0

79,4

61,1

Doba splatnosti pohledávek

16,4

3,0

12,0

Pohledávky

Tabulka . 18: Výpo et doby splatnosti pohledávek (v tisících K )

Doba splatnosti pohledávek

18,0 15,0 12,0 dny

9,0 6,0

Doba splatnosti pohledávek

3,0 0,0 2006

2007

2008

rok

Graf . 22: Vývoj doby splatnosti pohledávek Ukazatel informuje za jakou dobu odb ratelé uhradí své pohledávky. To znamená dobu, kdy podnik eká než mu odb ratelé uhradí své dluhy.

54

V roce 2006 byly pohledávky podniku splaceny pr m rn za 16 dní, v roce 2007 za 3 dny a v roce 2008 za 12 dní. Takto nízká doba m la pro podnik pozitivní p ínosy, nebo m la firma dostatek volných prost edk na zaplacení vlastních závazk .

6.3.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele vyjad ují jak podnik využívá cizí zdroje k financování aktiv. Cizí zdroje ovliv ují výnosnost kapitálu i výši rizika podnikání.

Celková zadluženost Hodnotu získáme, když cizí kapitál vyd líme celkovými aktivy.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Cizí kapitál

5 641

5 281

6 076

Aktiva celkem

34 789

32 905

32 065

Celková zadluženost

16,21%

16,05%

18,95%

Tabulka . 19: Výpo et celkové zadluženosti (v tisících K )

Celková zadluženost 19,00% 18,00% hodnota 17,00% Celková zadluženost 16,00% 15,00% 2006

2007

2008

rok

Graf . 23: Vývoj celkové zadluženosti

55

Celková zadluženost vyjad uje podíl cizího kapitálu na celkových aktivech. Hodnota ukazatele by nem la p ekro it 50 %. Z tabulky . 19 je patrné, že podnik Jilana a. s. byl velmi málo zadlužen. V roce 2006 p estavovaly cizí zdroje zhruba 16,2 % všech zdroj krytí majetku. V roce 2007 se podíl cizích zdroj snížil na 16,05 %. V následujícím roce 2008 došlo ke zvýšení, 19 % cizích zdroj na financování svých aktiv.

podnik použil tém

Ukazatel úrokového krytí Tento ukazatel vypo ítáme, když zisk p ed úroky a zdan ním vyd líme nákladovými úroky.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

EBIT

628

-1 641

-1 986

Nákladové úroky

58

66

-285

10,8

-24,8

6,9

Úrokové krytí

Tabulka . 20: Výpo et úrokového krytí (v tisících K ) Úrokové krytí 20,0 10,0 0,0 hodnota

-10,0

Úrokové krytí

-20,0 -30,0 2006

2007

2008

rok

Graf . 24: Vývoj úrokového krytí

56

Z hodnot uvedených v tabulce . 21 vyplývá, že v roce 2006 pokrýval vytvo ený zisk 10,8× nákladové úroky a v roce 2008 byly nákladové úroky pokryty ziskem 6,9×. Práv v tomto roce dosáhly nákladové úroky záporných hodnot. Oba tyto výsledky se pohybovaly kolem pr m rné hodnoty, která je v amerických pr myslových podnicích. Pouze rok 2007 byl v úrokovém krytí nedostate ný, nebo dosáhl záporných hodnot. Znamená to, že spole nost Jilana a. s. svým ziskem nepokryla placené úroky.

6.4 Komplexní ukazatele finan ní analýzy 6.4.1 Altmanovo Z – skóre Rok 2006

2007

2008

Váha ukazatele

0,136

0,129

0,102

0,717

0,000 0,000 0,056 -0,155 0,055 0,055 0,911 0,879 1,157 0,908

0,000 -0,192 0,045 0,694 0,649

0,847 3,107 0,42 0,998

Název / hodnota PK / celková aktiva Nerozd lený zisk minulých let / celková aktiva EBIT / celková aktiva Ú etní hodnota akcií / cizí zdroje Tržby / celková aktiva Z – skóre

Tabulka . 21: Výpo et Z – skór

Z - skóre 1,20 1,00 0,80 hodnota 0,60 0,40

Z - skóre

0,20 0,00 2006

2007 rok

2008

Graf . 25: Vývoj Z – skóre Jednotlivé výsledky nebyly pro podnik p íznivé. Vypo ítané hodnoty výrazn klesly pod hranici, kdy se podnik hodnotí jako problematický. Jednozna n z Altmanova Z - skóre nelze ur it, zda podniku Jilana a. s. hrozí bankrot i ne.

57

však

6.4.2 Kralick v Quicktest Quicktest hodnotí finan ní stabilitu a výnosovou situaci firmy na základ jednotlivých díl ích ukazatel

Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování je pom r vlastního kapitálu a celkových aktiv.

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Vlastní kapitál

29 145

27 615

25 983

Aktiva celkem

34 789

32 905

32 065

Koeficient samofinancování

83,78%

83,92%

81,03%

Tabulka . 22: Výpo et koeficientu samofinancování (v tisících K )

Koeficient sam ofinancování

84,00% 83,00% hodnota 82,00% Koeficient samofinancování

81,00% 80,00% 2006

2007

2008

rok

Graf . 26: Vývoj koeficientu samofinancování Ukazatel udává podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech. Sou et koeficientu samofinancování a celkové zadluženosti by se m l rovnat jedné. V roce 2006 a 2007 byla hodnota ukazatele necelých 84 %, tedy z 84 % byla celková aktiva financována z pen z vlastník . V roce 2008 došlo nepatrn k poklesu a

58

to na 81 %. Firma Jilana a. s. m že být ohodnocena výbornou známkou, protože hodnota koeficientu samofinancování byla vyšší jak 30 %. Spole nost by m la pouvažovat, zda by nebylo výhodn jší použít na financování n kterých pot eb i jiné zdroje než ty vlastní.

Doba splácení dluhu z CF

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Hospodá ský výsledek za ú etní období

501

-1 530

-1 632

Da z p íjmu

69

-177

-69

Odpisy DHM a DNM

1 676

1 588

1 615

Bilan ní cash-flow

2 108

235

52

Tabulka . 23: Výpo et bilan ního cash-flow (v tisících K )

Rok

Název / hodnota 2006

2007

2008

Krátkodobé závazky

3 625

3 546

4 305

Dlouhodobé závazky

2 016

1 735

1 510

315

864

503

Bilan ní cash-flow

2 108

235

52

Doba splácení dluhu

2,527

18,796

102,154

Finan ní majetek

Tabulka . 24: Výpo et doby splácení dluhu z cash-flow (v tisících K )

59

Doba splácení dluhu 120 100 80 doby v letech

60 40

Doba splácení dluhu

20 0 2006

2007

2008

rok

Graf . 27: Vývoj doby splácení dluhu Ukazatel doby splácení dluhu p edstavoval v roce 2006 výborný trend, protože byl schopen splácet závazky do 2,5 let. V roce 2008 došlo k velkému zhoršení, schopnost podniku splatit své závazky byla kolem 102 let.

Cash-flow v procentech z tržeb

Rok

Název / hodnota

Provozní CF Tržby Cash-flow v % z tržeb

2006

2007

2008

722

659

-1 966

31 751

28 974

22 300

2,27%

2,27%

-8,82%

Tabulka . 25: Výpo et cash-flow v % z tržeb (v tisících K )

60

Cash-flow v % z tržeb 4% 2% 0% -2% hodnota -4% -6% -8% -10%

Cash-flow v % z tržeb

2006

2007

2008

rok

Graf . 28: Vývoj cash-flow v % z tržeb Cash-flow vypovídá o finan ní výkonnosti podniku. V letech 2006 a 2007 byla finan ní výkonnost spole nosti Jilana a. s. pom rn p íznivá, nebo v obou letech byla 2,3 %. V roce 2008 hodnota ukazatele klesla do záporných

ísel, díky tomu se

spole nost ocitá v platební neschopnosti. P í inou bylo záporné cash-flow.

61

ROA

Rok

Název / hodnota

EBIT Aktiva celkem ROA

2006

2007

2008

628

-1 641

-1 986

34 789

32 905

32 065

1,81%

-4,99%

-6,19%

Tabulka . 26: Výpo et ROA (v tisících K )

ROA 0,02 0,00 -0,02 hodnota -0,04 ROA -0,06 -0,08 2006

2007

2008

rok

Graf . 29: Vývoj ROA

Rentabilita celkových vložených aktiv se v podniku pohybovala ve sledovaném období pod 8 %, což je minimální hranice, kdy se m že firma hodnotit jako dobrá. Hodnoty tohoto ukazatele tedy vypovídali o postupném ohrožování spole nosti platební neschopností.

62

Výsledky Quicktestu jsem zhrnula do tabulky, kde jsou zobrazeny celkové výsledky jednotlivých ukazatel .

Ukazatel Vypovídá o Výše ukazatele Známka ukazatele Známka finan ní stability Známka výnosové situace 2006

2007

2008

Známka celkem Výše ukazatele Známka ukazatele Známka finan ní stability Známka výnosové situace Známka celkem Výše ukazatele Známka ukazatele Známka finan ní stability Známka výnosové situace

Rentabilita celkových vložených aktiv

Doba splácení Cash flow v Koeficient dluhu z Cash procentech z samofinancování flow tržeb finan ní kapitálové síle zadlužení výkonnosti

83,78% 1

2,527 1

výnosnosti

2,27% 4

1,81% 4

1 4 2,25 83,92% 1

18,796 4

2,27% 4

-4,99% 5

2,5 4,5 3,5 81,03% 1

102,154 5

-8,82% 5

-6,19% 5

3 5,00

Známka celkem 4 Tabulka . 27: Vyhodnocení Quicktestu

Z tabulky . 27 je patrné, že ve sledovaných letech se firma Jilana a. s. pohybovala v pr m rné finan ní stabilit naopak výnosová situace nebyla p íznivá.

63

7. Souhrnné zhodnocení a návrhy na ešení Tato ást bakalá ské práce se zabývá souhrnným zhodnocením situace podniku a návrhy ešení, které by mohly vést ke zlepšení finan ní situaci dané spole nosti. Práce je zpracována od roku 2006 do roku 2008. Základními ú etními výkazy se kterými bylo pracováno jsou rozvahy a výkazy zisk a ztrát jednotlivých let. Na základ provedené analýzy se dosp lo k následujícím poznatk m: Z rozboru rozvahy vyplývá, že celková aktiva spole nosti Jilana a. s. tvo il p evážn

dlouhodobý hmotný majetek, jehož podíl byl pr m rn

kolem 70 % a

v pr b hu sledovaných let klesal. Zbytek tvo il ob žný majetek zejména zásoby, u kterých došlo ve sledovaném období k poklesu. Podnik nevykazoval žádné dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky do roku 2007 klesly, ale v roce 2008 došlo op t k nár stu o 37 %. Vlastní kapitál tvo il p evážnou ást celkových pasiv. Spole nost tedy financovala svá aktiva p evážn z vlastních zdroj . Cizí kapitál zabíral zhruba 17 % celkových pasiv. Velkým ohrožením podniku byla stále nar stající neuhrazená ztráta, která od roku 2007 do roku 2008 narostla o 14 %. Ve sledovaném období došlo k mírnému poklesu

istého pracovního kapitálu,

p esto byl podnik dob e schopen uhradit své krátkodobé závazky. istý pen žní majetek nabýval záporných hodnot díky velkému podílu zásob, ve kterém byly vázány pen žní prost edky spole nosti. Vypo tené hodnoty ukazatele likvidity byly celkem dobré, ani v jednom roce nedošlo k poklesu b žné likvidity pod doporu ený interval. Hodnoty pohotové likvidity nám udávají, že podnik bude schopen pokrýt své krátkodobé závazky pokud p em ní zásoby, ve kterých je vázáno velké množství pen žních prost edk , na hotovost. Ukazatelé rentability na tom byly o n co h e než výše uvedené ukazatele likvidity. Z výpo t vyplývá, že v posledních dvou letech byla situace kritická, protože u firmy Jilana a. s. nedocházelo ke zhodnocení vloženého kapitálu.

64

Ukazatel rentability celkových vložených aktiv byly v roce 2007 a 2008 záporné, nebo podnik hospoda il se ztrátou zp sobenou poklesem prodeje výrobk , který byl zap í in n velkým snížením po tu odb ratel . P íznivý byl jen rok 2006 kdy ROA inila 1,8 %. Ukazatel rentability vlastního kapitálu v roce 2006 vyjad oval, že z každé vložené koruny získala firma zisk ve výši 0,017 K . V dalších dvou letech byly hodnoty ukazatele záporné, tudíž vložený kapitál nep inesl žádný zisk. Ukazatel rentability tržeb také nedosahoval p íznivých hodnot. V prvním sledovaném roce 2006 firma dosáhla z jedné koruny tržeb 0,016 K zisku. Tato vypo tená hodnota byla ale na velmi nízké úrovni. V dalších dvou sledovaných letech byly výsledné hodnoty záporné, což bylo zp sobeno ztrátou z hospodá ské innosti. Rentabilita náklad m la obdobné výsledky jako ukazatel rentability tržeb. Podnik v roce 2006 získal vydáním jedné koruny náklad 0,014 K zisku, v roce 2007 a 2008 byly hodnoty ukazatele op t záporné.

Ukazatelé aktivity se zam ují na efektivní využití svých aktiv. Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv dosáhl nejlepšího výsledku v roce 2006. V tomto roce byla spole nost Jilana a. s. schopna oto it svá aktiva 0,913× za rok. Výsledky ukazatele rychlosti obratu zásob ve sledovaném období klesají. Nejefektivn ji byly zásoby prodány a následn uskladn ny v roce 2006, tento proces byl opakován 4× do roka. Ukazatel doby obratu zásob vyjad uje po et dn , kdy byly zásoby vázány v ob žném majetku do doby, než byly dále spot ebovány nebo prodány. Pr m rný po et dn v roce 2006 byl 87 dní, v roce 2007 92 dní a v roce 2008 109 dní. Po et dní v roce 2008 p ekra oval doporu ený interval. Hodnoty ukazatele doby splatnosti pohledávek byly sníženy o nedobytné pohledávky, které tvo ily ve sledovaném období v tšinu krátkodobých pohledávek. V roce 2007 podnik Jilana a. s. ekal na platby od odb ratel pr m rn 3 dny, což bylo pro podnik velmi výhodné.

65

Ukazatelé zadluženosti informují, že firma využívala ke své innosti kolem 83 % vlastních finan ních prost edk . Zlaté bilan ní pravidlo doporu uje pom r cizího kapitálu a vlastního kapitálu 1:1, nebo jsou cizí zdroje levn jší než vlastní.

Provedená finan ní analýza vybraných ukazatel poukázala na n které nedostatky ve firm . Firma Jilana a. s. by m la naleznout postup jak co nejvíce zvýšit tržby. V prvé ad je pot eba p ehodnotit obchodní a cenovou politiku. Cílem firmy je získávání obchodních p íležitostí p i respektování cen, ve kterých je zakalkulován p ijatelný zisk a úspora náklad . Spole nost by se m la také zam it na získání solidních odb ratel , kte í budou schopni hradit své závazky v as, nebo

má podnik vázánou vysokou

pen žní ást v nedobytných pohledávkách. Vývoj a rozvíjení nových výrobkových ad na bázi p írodních a technických vláken, by bylo pro spole nost velkým p ínosem. Další možností jak dosáhnout zisku je, že podnik využije strategického položení firmy, které je v centru

eské republiky a 4 km daleko od dálnice, k pronajmutí

nevyužívaných skladových prostor. Další možností je prodej volných skladových prostor a pozemk . Podnik vykazuje velmi malý podíl cizích zdroj , proto by bylo vhodné zvýšit tento podíl.

66

8. Záv r Cílem této bakalá ské práce bylo provést finan ní analýzu firmy Jilana a. s. za období 2006 – 2008, která se zabývá textilní výrobou. Výpo ty jsou provedeny na základ

poskytnutých ú etních výkaz

a díky

konzultaci s pracovníky dané spole nosti. V teoretické ásti jsou definovány základní pojmy a ukazatelé finan ní analýzy, které byly pot eba k vlastní analýze podniku. Na za átku praktické ásti je uvedena historie a charakteristika podniku. Vlastní analýza pracovala s jednotlivými rozbory ukazatel , které dopl ovaly pro p ehlednost tabulky a grafy. V další kapitole jsou provedena celková zhodnocení a doporu eny návrhy na ešení problematických ástí. Z výsledných hodnot vybraných ukazatel

je z ejmé, že firma Jilana a. s. je

schopna plnit své krátkodobé závazky, o emž vypovídají ukazatelé likvidity. Co se tý e zadluženosti je podnik p evážn

financován vlastním kapitálem. Ukazatele

rentability nejsou pro spole nost ve sledovaném období p íznivé. Vypo tené hodnoty ukazatel aktivity upozor ují, že by m la firma efektivn ji využívat svá aktiva. Pro zajímavost jsou v práci uvedeny dva komplexní ukazatele finan ní analýzy, a to bankrotní Altmanovo Z-skóre a bonitní Kralick v quicktest. Hodnota Altmanova Z-skóre by se m la pohybovat od 1,2 a výše, to bohužel nespl oval ani jeden sledovaný rok. Vypo ítané hodnoty upozor ují na velké potíže spole nosti. Výsledky Kralickova quicktestu informují o pr m rné finan ní stabilit

a o špatné výnosové situaci

spole nosti Jilana a. s. Zm na majitele vedla k p ehodnocení struktury ízení a ke zm n celkové filozofie jak v obchodní tak ve výrobní innosti podniku, proto byl pro spole nost rok 2008 velice náro ný. V tomto období nedosahovala nejlepších výsledk . Do budoucna je snaha získat kvalitní odb ratele, získat zp t finan ní prost edky z nedobytných pohledávek, získat v tší podíl cizích zdroj .

67

Seznam použité literatury [1] R

KOVÁ, P. Finan ní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vydání.

Praha: Grada 2008. ISBN 978-80-247-2481-2 [2] GRÜNWALD, R. Analýza finan ní d v ryhodnosti podniku. 1. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-47-5 [3] JI Í EK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finan ní analýza. 1. vydání. Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN 978-80-87035-14-6 [4] KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 [5] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finan ní analýza krok za krokem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3 [6] VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finan ní analýza. 1. vydání. Praha: Linde 1997. ISBN 80-902105-3-8 [7] FOTR, J. Podnikatelský plán a investi ní rozhodování. 2. vydání. Praha: Grada 1999. ISBN 80-7169-812-1 [8] GRÜNWALD, R., HOLE KOVÁ, J. Finan ní analýza a plánování podniku. 2. vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 80-7079-257-4 [9] KONE NÝ, M. Finan ní analýza a plánování. 7. vydání. Brno: Nakladatelství Novotný, 2001. ISBN 80-86510-30-01

68

Seznam použitých zkratek CF

cash-flow

K

Korun eských

.

íslo

tis.

tisíc

a. s.

akciová spole nost

s. r. o.

spole nost s ru ním omezeným

kr.

krátkodobé

dl.

dlouhodobé

69

Seznam tabulek Tabulka . 1: Stupnice hodnocení ukazatel Quicktestu …..…………………………27 Tabulka . 2: Horizontální analýza aktiv ……………………………………………..32 Tabulka . 3: Horizontální analýza pasiv ……………………………………………..34 Tabulka . 4: Vertikální analýza aktiv ………………………………………………..36 Tabulka . 5: Vertikální analýza pasiv ………………………………………………..38 Tabulka . 6: Výpo et istého pracovního kapitálu …………………………………..41 Tabulka . 7: Výpo et istého pen žního majetku …………………………………...42 Tabulka . 8: Výpo et b žné likvidity ………………………………………………..43 Tabulka . 9: Výpo et pohotové likvidity …………………………………………….44 Tabulka . 10: Výpo et okamžité likvidity …………………………………………….45 Tabulka . 11: Výpo et ROA …………………………………………………………..47 Tabulka . 12: Výpo et ROE …………………………………………………………..48 Tabulka . 13: Výpo et ROS …………………………………………………………..49 Tabulka . 14: Výpo et rentability náklad ……………………………………………50 Tabulka . 15: Výpo et rychlosti obratu celkových aktiv ……………………………..51 Tabulka . 16: Výpo et rychlosti obratu zásob ………………………………………..52 Tabulka . 17: Výpo et doby obratu zásob ……………………………………………53 Tabulka . 18: Výpo et doby splatnosti pohledávek ………………………………….54 Tabulka . 19: Výpo et celkové zadluženosti …………………………………………55 Tabulka . 20: Výpo et úrokového krytí ………………………………………………56 Tabulka . 21: Výpo et Z-skóre ……………………………………………………….57 Tabulka . 22: Výpo et koeficientu samofinancování ………………………………...58 Tabulka . 23: Výpo et bilan ního cash-flow …………………………………………59 Tabulka . 24: Výpo et doby splácení dluhu z cash-flow……………………………...59 Tabulka . 25: Výpo et cash-flow v % z tržeb ………………………………………...60 Tabulka . 26: Výpo et ROA ………………………………………………………….62 Tabulka . 27: Vyhodnocení Quicktestu ………………………………………………63

70

Seznam graf Graf . 1:

Vývoj aktiv v letech 2005 – 2008 ……………………………………...33

Graf . 2:

Ob žná aktiva, zásoby, kr. pohledávky, kr. finan ní majetek …………33

Graf . 3:

Vývoj pasiv v letech 2005 – 2008 ……………………………………...35

Graf . 4:

Cizí zdroje, dl. a kr. závazky, bankovní úv ry …………………………35

Graf . 5:

Struktura aktiv ………………………………………………………….37

Graf . 6:

Struktura ob žných aktiv ………………………………………………37

Graf . 7:

Struktura pasiv …………………………………………………………39

Graf . 8:

Struktura vlastního kapitálu ……………………………………………39

Graf . 9:

Struktura cizích zdroj …………………………………………………40

Graf . 10:

Vývoj istého pracovního kapitálu …………………………………….41

Graf . 11:

Vývoj istého pen žního majetku ……………………………………...42

Graf . 12:

Vývoj b žné likvidity …………………………………………………..44

Graf . 13:

Vývoj pohotové likvidity ………………………………………………45

Graf . 14:

Vývoj okamžité likvidity ………………………………………………46

Graf . 15:

Vývoj ROA …………………………………………………………….47

Graf . 16:

Vývoj ROE ……………………………………………………………..48

Graf . 17:

Vývoj ROS ……………………………………………………………..49

Graf . 18:

Vývoj rentability náklad ………………………………………………50

Graf . 19:

Vývoj rychlosti obratu celkových aktiv ………………………………..51

Graf . 20:

Vývoj rychlosti obratu zásob …………………………………………..52

Graf . 21:

Vývoj doby obratu zásob……………………………………………….53

Graf . 22:

Vývoj doby splatnosti pohledávek ……………………………………..54

Graf . 23:

Vývoj celkové zadluženosti ……………………………………………55

Graf . 24:

Vývoj úrokového krytí …………………………………………………56

Graf . 25:

Vývoj Z-skóre ………………………………………………………….57

Graf . 26:

Vývoj koeficientu samofinancování …………………………………...58

Graf . 27:

Vývoj doby splácení dluhu …………………………………………….60

Graf . 28:

Vývoj cash-flow v % z tržeb …………………………………………..61

Graf . 29:

Vývoj ROA …………………………………………………………….62

71

Seznam p íloh 1. Rozvaha 2005 2. Rozvaha 2006 3. Výkaz zisk a ztrát 2006 4. Rozvaha 2007 5. Výkaz zisk a ztrát 2007 6. Rozvaha 2008 7. Výkaz zisk a ztrát 2008

72