FINAN NÍ STRUKTURA VYBRANÉHO PODNIKU - KONFRONTACE TEORIE A PRAXE

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

BakaláĜský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Úþetnictví a finanþní Ĝízení podniku

FINANýNÍ STRUKTURA VYBRANÉHO PODNIKU - KONFRONTACE TEORIE A PRAXE BAKALÁěSKÁ PRÁCE

Autor:

Petra KUDLÁýKOVÁ

Vedoucí bakaláĜské práce:

Ing. František KALOUDA, MBA, CSc.

Znojmo, 2011

ABSTRAKT Tématem bakaláĜské práce je finanþní struktura podniku se zamČĜením na porovnání teorie a praxe. Práce je rozdČlena do dvou þástí, teoretické a praktické. Teoretická þást se v úvodu zabývá vymezením pojmu finanþní struktura a jejím rozdČlením na vlastní a cizí zdroje. Další þást je vČnovánu pĜehledu nákladĤ kapitálu. Teoretická þást je ukonþena popisem nejznámČjších teoretických pĜístupĤ optimalizace kapitálové struktury. Praktická þást je zahájena pĜedstavením vybrané akciové spoleþnosti, následuje finanþní analýza se zamČĜením na finanþní strukturu a výpoþet nákladĤ kapitálu. V závČru práce je zahrnuto hodnocení získaných údajĤ a krátké doporuþení pro spoleþnost. Klíþová slova: finanþní struktura, náklady kapitálu, optimální kapitálová struktura

ABSTRACT The central theme of the bachelor thesis is the financial structure of the company with a focus on the confrontation of theory and practice. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The introduction of the theoretical part deals with the definition of a concept of the financial structure and its division into own capital and loan capital. The next part is devoted to a review of the cost of capital. The theoretical part is completed by a description of the best-known theoretical approaches to optimization of capital structure. The practical part begins with an introduction to the selected joint-stock company, followed by a financial analysis focused on the financial structure and calculation of cost of capital. In conclusion, the work includes an evaluation of the data and a brief recommendation for the company.

Keywords: financial structure, the cost of capital, optimal capital structure

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA .............................................................................................. 9 1

FINANýNÍ STRUKTURA PODNIKU ................................................................... 10

1.1

Definice pojmu finanþní struktura podniku ...................................................................................... 10

1.2

Rozvaha ................................................................................................................................................. 11

1.3

Zdroje financování podniku ................................................................................................................ 11

1.4 Vlastní kapitál....................................................................................................................................... 12 1.4.1 Základní kapitál ............................................................................................................................ 12 1.4.2 Kapitálové fondy .......................................................................................................................... 12 1.4.3 Fondy ze zisku .............................................................................................................................. 12 1.4.4 NerozdČlený hospodáĜský výsledek minulých let ......................................................................... 13 1.4.5 HospodáĜský výsledek bČžného úþetního období ......................................................................... 13 1.5 Cizí kapitál ............................................................................................................................................ 13 1.5.1 Rezervy ......................................................................................................................................... 13 1.5.2 Dlouhodobé závazky .................................................................................................................... 13 1.5.3 Krátkodobé závazky ..................................................................................................................... 13 1.5.4 Bankovní úvČry ............................................................................................................................. 13 1.6 Souvislost majetkové a finanþní struktury ......................................................................................... 14 1.6.1 Zlatá pravidla financování ............................................................................................................ 14 1.6.2 ýistý pracovní kapitál ................................................................................................................... 15 1.7 Kritéria výhodnosti použití cizích zdrojĤ........................................................................................... 15 1.7.1 Ziskový úþinek finanþní páky ....................................................................................................... 15 1.7.2 Index finanþní páky ...................................................................................................................... 16 1.8 Dividendy a dividendová politika podniku ........................................................................................ 16 1.8.1 Základní druhy dividendové politiky ............................................................................................ 16

2

NÁKLADY KAPITÁLU ........................................................................................... 17

2.1

Náklady na poĜízení jednotlivých druhĤ kapitálu ............................................................................. 17

2.2 Náklady vlastního kapitálu .................................................................................................................. 18 2.2.1 Stavebnicová metoda .................................................................................................................... 19 2.2.2 Dividendový model ...................................................................................................................... 19 2.3

Náklady cizího kapitálu ....................................................................................................................... 19

2.4

Náklady na celkový kapitál ................................................................................................................. 20

2.5

Náklady finanþní tísnČ ......................................................................................................................... 20

3

OPTIMALIZACE KAPITÁLOVÉ STRUKTURY................................................ 21

3.1

Teorie optimální kapitálové struktury ............................................................................................... 21

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

Model MM .................................................................................................................................... 21 Kompromisní teorie kapitálové struktury ..................................................................................... 22 Teorie hierarchického poĜádku ..................................................................................................... 23 Teorie kapitálové struktury Brealeyho – Myerse .......................................................................... 24

3.2

Praxe pĜi uplatĖování teorie optimální kapitálové struktury .......................................................... 24

4

FINANýNÍ ANALÝZA SPOLEýNOSTI ............................................................... 26

4.1 Charakteristika vybrané spoleþnosti .................................................................................................. 26 4.1.1 Základní údaje spoleþnosti............................................................................................................ 26 4.1.2 Historie spoleþnosti ...................................................................................................................... 26 4.1.3 PĜedmČt podnikání ........................................................................................................................ 27 4.1.4 Organizaþní struktura spoleþnosti ................................................................................................. 28 4.2 Analýza absolutních ukazatelĤ............................................................................................................ 28 4.2.1 Analýza aktiv ................................................................................................................................ 29 4.2.2 Analýza pasiv................................................................................................................................ 31 4.2.3 Analýza výsledku hospodaĜení ..................................................................................................... 36 4.3 Analýza rozdílových ukazatelĤ ........................................................................................................... 37 4.3.1 ýistý pracovní kapitál ................................................................................................................... 37 4.3.2 Ostatní fondy finanþních prostĜedkĤ ............................................................................................. 38 4.4 Bilanþní pravidla .................................................................................................................................. 39 4.4.1 Zlaté bilanþní pravidlo financování .............................................................................................. 39 4.4.2 Zlaté bilanþní pravidlo vyrovnání rizika ....................................................................................... 39 4.4.3 Zlaté bilanþní pari pravidlo ........................................................................................................... 39 4.4.4 Zlaté bilanþní pomČrové pravidlo ................................................................................................. 40 4.5 Analýza pomČrových ukazatelĤ .......................................................................................................... 40 4.5.1 Ukazatele aktivity ......................................................................................................................... 40 4.5.2 Ukazatele likvidity ........................................................................................................................ 41 4.5.3 Ukazatele rentability ..................................................................................................................... 41 4.5.4 Ukazatele zadluženosti ................................................................................................................. 43 4.5.5 Ziskový úþinek finanþní páky ....................................................................................................... 43 4.6

Shrnutí finanþní analýzy ...................................................................................................................... 44

5

NÁKLADY KAPITÁLU ........................................................................................... 46

5.1 Náklady vlastního kapitálu .................................................................................................................. 46 5.1.1 Dividendová politika spoleþnosti .................................................................................................. 46 5.1.2 Dividendový model ...................................................................................................................... 46 5.1.3 Komplexní stavebnicová metoda .................................................................................................. 47 5.2

Náklady cizího kapitálu ....................................................................................................................... 49

5.3

Náklady na celkový kapitál ................................................................................................................. 50

5.4

Shrnutí nákladĤ na kapitál .................................................................................................................. 53

NÁVRHY A DOPORUýENÍ ............................................................................................ 54 ZÁVċR ............................................................................................................................... 55

ÚVOD Zdroje financování v souvislosti s finanþní strukturou podniku a volba optimálního složení tČchto zdrojĤ patĜí mezi nejvýznamnČjší problémové oblasti finanþního Ĝízení. Optimální kapitálová struktura podniku je v teorii i praxi finanþního Ĝízení dlouhodobČ diskutovaným problémem. Za kritérium optimální kapitálové struktury se považuje optimální podíl dluhu a vlastního kapitálu na celkovém kapitálu podniku. ýasto se za optimalizaci kapitálové struktury považuje také maximalizace tržní hodnoty firmy – obecnČ považovaná za hlavní cíl podniku. Pro svou bakaláĜskou práci jsem si zvolila téma „Finanþní struktura vybraného podniku – konfrontace teorie a praxe.“ V teoretické þásti se budu vČnovat charakteristice finanþní struktury podniku a jejím rozdČlením na vlastní a cizí zdroje. Dále zde budu uvádČt náklady na jednotlivé druhy kapitálu a pĜehled pĜístupĤ k optimální struktuĜe kapitálu. Praktická þást je zamČĜena na finanþní strukturu akciové spoleþnosti, která je jednou z nejvČtších þeských firem ve svém oboru. Finanþní analýzou za posledních šest let se budu snažit o celkové zhodnocení finanþní situace a identifikaci významných þinitelĤ ve finanþní struktuĜe spoleþnosti. Od finanþní analýzy oþekávám, že vyjádĜí míru finanþních rizik, které vyvolává stávající zpĤsob financování. Náklady kapitálu výraznČ ovlivĖuje míra zadluženosti podniku – pomČr vlastních a cizích zdrojĤ. V praktické þásti se tedy také budu zabývat výpoþtem nákladĤ na vlastní a cizí kapitál a výsledkem výpoþtĤ by mČlo být stanovení optimální míry zadlužení spoleþnosti, tedy optimální složení finanþní struktury podniku. Spoleþnost si nepĜála být zveĜejnČna, proto zde neuvádím název spoleþnosti, sídlo a identifikaþní þíslo.

8

CÍL PRÁCE A METODIKA Práce je rozdČlena do dvou þástí – teoretické a praktické. V teoretické þásti je cílem charakteristika finanþní struktury podniku vþetnČ pravidel pro její hodnocení a teoretických pĜístupĤ k volbČ optimální kapitálové struktury. V praktické þásti je cílem popis finanþní struktury vybrané spoleþnosti, finanþní analýza v þasovém horizontu šesti let, výpoþet nákladĤ na vlastní, cizí a celkový kapitál a stanovení optimální kapitálové struktury. V závČru dojde k porovnání získaných údajĤ z teoretické a praktické þásti, provedení jejich zhodnocení a návrh doporuþení pro spoleþnost. V praktické þásti bude využita finanþní analýza vybraných absolutních, rozdílových a pomČrových ukazatelĤ ke zhodnocení finanþní struktury podniku. Pro výpoþet nákladĤ na kapitál bude zvolena metoda popsaná v teoretické þásti práce. Výsledky budou zpracovány do tabulek a zobrazeny graficky. PĜi zpracování praktické þásti budou použity veĜejnČ dostupné dokumenty, výroþní zpráva vþetnČ rozvahy, výkazu ziskĤ a ztrát, pĜílohy k úþetní závČrce, webové stránky spoleþnosti a dále vlastní úvahy a postĜehy z pozice zamČstnance.

9

TEORETICKÁ ýÁST 1 Finanþní struktura podniku 1.1 Definice pojmu finanþní struktura podniku Finanþní struktura podniku pĜedstavuje strukturu celkového podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho celkový majetek. Ze statického hlediska je finanþní struktura zachycena v pasivech rozvahy, jako stav k urþitému okamžiku. Z dynamického hlediska pĜedstavuje složení celkového kapitálu, ze kterého je financován pĜírĤstek celkového majetku podniku. Vedle pojmu finanþní struktura je používán i pojem kapitálová struktura. Ve finanþní teorii je kapitálová struktura charakterizována jako struktura dlouhodobého kapitálu, ze kterého je financován fixní majetek a trvalá þást obČžného majetku. Finanþní struktura je tedy širší pojem než kapitálová struktura, kterou lze chápat jako þást finanþní struktury. Pro úþely práce zde budu uvažovat pojmem kapitál veškeré finanþní zdroje podniku, nejen dlouhodobé, jak uvádí odborná literatura.1 „Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech, zejména:

velikosti podniku, pĜiþemž samotná velikost podniku by mČla být optimální; obecnČ platí: þím vČtší podnik, tím vČtší kapitál vyžaduje,

stupni mechanizace, automatizace, robotizace (þím vyšší použití techniky, tím vČtší kapitál),

rychlosti obratu kapitálu (þím rychlejší obrat, tím menší kapitál),

organizaci odbytu (podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál než prodej pĜes obchodní podniky) aj.“ 2

Podnik by mČl mít právČ tolik kapitálu, kolik potĜebuje. Má-li kapitálu více, je jeho využití nehospodárné, Ĝíkáme, že podnik je pĜekapitalizován. To u akciové spoleþnosti znamená, že bylo emitováno více akciového kapitálu, než mĤže být efektivnČ použito. Výsledkem potom je, že akciová spoleþnost nevytváĜí takový zisk, aby akcionáĜi dostali požadovanou míru dividend. Obvyklým ukazatelem pĜekapitalizovaní podnik je pomČr vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku. Je-li tento podíl vČtší než jedna, hovoĜíme o pĜekapitalizování.3

1

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 264. SYNEK, M., aj. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, str. 122. 3 SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, str. 50. 2

10

Má-li podnik kapitálu tak málo, že to zpĤsobuje poruchy v chodu podniku, Ĝíkáme, že podnik je podkapitalizován. Podnik se zadlužuje u svých dodavatelĤ, dostává do platební neschopnosti, což bývá poþátkem jeho konce. Ukazatelem podkapitalizování mĤže být pomČr dlouhodobého majetku k dlouhodobým zdrojĤm. Je-li jeho hodnota vČtší než jedna, jsou stálá aktiva kryta i krátkodobými závazky a podnik je podkapitalizován.4

1.2 Rozvaha Rozvaha je základním úþetním výkazem každého podniku a informuje nás o tom, jaký majetek podnik vlastní a z þeho je majetek financován. Finanþní struktura podniku spoleþnČ s majetkovou strukturou tvoĜí rozvahu podniku, zobrazuje koneþný stav aktiv a pasiv k urþitému þasovému okamžiku. Základem pro sestavení rozvahy je bilanþní rovnice, která vyjadĜuje rovnováhu aktiv a pasiv, tedy rovnováhu majetkové a finanþní struktury podniku. Aktiva = Pasiva Majetková struktura podniku = Finanþní struktura podniku

1.3 Zdroje financování podniku Finanþní zdroje podniku dČlíme: a) z þasového hlediska na dlouhodobé, s dobou splatnosti delší než jeden rok a na krátkodobé se splatností do jednoho roku, b) z hlediska vlastnictví na vlastní zdroje, jenž má podnik trvale k dispozici a tvoĜí vlastní kapitál podniku a cizí zdroje, které tvoĜí všechny závazky, rezervy a úvČry, c) podle zdroje, ze kterého do podniku plynou, na interní, které vznikají na základČ vlastní þinnosti podniku (napĜ. zisk, odpisy) a externí zdroje, plynoucí do podniku od jiných subjektĤ (napĜ. pĤjþky, úvČry a dotace), d) podle úþelu na peníze, urþené na zabezpeþení platební schopnosti a likvidity, uspokojují zpravidla krátkodobou finanþní potĜebu a získávají se na penČžním trhu a dále kapitál, urþený na založení, rozšíĜení nebo modernizaci podniku, vkládá se do podniku trvale nebo dlouhodobČ.

4

SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, str. 50.

11

1.4 Vlastní kapitál Vlastní kapitál je kapitál, který patĜí majiteli podniku a je hlavním nositelem podnikatelského rizika. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanþní jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veliþinou, ale mČní se podle výsledkĤ hospodaĜení v pĜíslušném období.5 1.4.1

Základní kapitál

Základní kapitál se v akciové spoleþnosti vytváĜí povinnČ, vzniká emisí akcií o urþité jmenovité (nominální) hodnotČ, jeho výše se zapisuje do Obchodního rejstĜíku a musí být vyjádĜen v jednotkách þeské mČny. Základní kapitál spoleþnosti založené s veĜejnou nabídkou akcií musí þinit alespoĖ 20 000 000 Kþ, bez veĜejné nabídky akcií musí þinit alespoĖ 2 000 000 Kþ.6 1.4.2

Kapitálové fondy

Kapitálové fondy pĜedstavují externí kapitál, který podnik získal zvnČjšku, ale nejedná se o cizí kapitál. Hlavní þást tvoĜí emisní ážio, tj. kladný rozdíl mezi skuteþnČ dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální pĜi upisování nebo navyšování základního kapitálu. Kapitálové fondy tvoĜí také dary, dotace, oceĖovací rozdíly pĜecenČní majetku a kapitálových úþastí.7 1.4.3

Fondy ze zisku

Fondy ze zisku jsou tvoĜeny internČ ze zisku. PatĜí sem rezervní fond nebo fondy vytvoĜené na základČ vlastního rozhodnutí spoleþnosti (napĜ. sociální fond). Rezervní fond vytváĜí akciová spoleþnost povinnČ ze zisku bČžného úþetního období po zdanČní, a to v prvním roce, kdy je vytvoĜen þistý zisk ve výši nejménČ 20 % z þistého zisku a maximálnČ 10 % z hodnoty základního kapitálu, v dalších letech nejménČ 5 % z þistého zisku až do dosažení výše nejménČ 20 % základního kapitálu.8

5

SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, str. 51. ÚZ: Obchodní zákoník a další zákony. Ostrava-HrabĤvka: Sagit, 2010, str. 51. 7 SYNEK, M., aj. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, str. 123. 8 ÚZ: Obchodní zákoník a další zákony. Ostrava-HrabĤvka: Sagit, 2010, str. 81. 6

12

1.4.4

NerozdČlený hospodáĜský výsledek minulých let

HospodáĜský výsledek minulých let pĜedstavuje þást zisku, která nebyla použita do fondĤ nebo na vyplacení na dividendy a pĜevádí se do dalšího období. Výsledkem hospodaĜení minulých let však mĤže být i ztráta, a to i kumulovaná za nČkolik let. 1.4.5

HospodáĜský výsledek bČžného úþetního období

HospodáĜský výsledek bČžného úþetního pĜedstavuje rozdíl výnosĤ a nákladĤ v daném úþetním období. Pokud pĜesahují výnosy nad náklady, generuje podnik zisk, v opaþném pĜípadČ se jedná o ztrátu.

1.5 Cizí kapitál Cizí kapitál je dluhem podniku, který podnik musí v urþené dobČ splatit. 1.5.1

Rezervy

Rezervy jsou tvoĜeny na vrub nákladĤ podniku (snižují vykazovaný zisk), pĜedstavují zdroje krytí oþekávaných výdajĤ v budoucnosti. Rozlišujeme rezervy zákonné, které patĜí do daĖovČ uznatelných nákladĤ (napĜ. rezervy na opravy hmotného majetku) a ostatní, které musí být upraveny vnitĜním pĜedpisem spoleþnosti (napĜ. rezervy na kurzové ztráty, na záruþní opravy, na rizika a ztráty z podnikání). 1.5.2

Dlouhodobé závazky

Dlouhodobé závazky jsou ve finanþní struktuĜe závazky z obchodního styku delší než jeden rok; patĜí sem i emitované obligace, dlouhodobé zálohy od odbČratelĤ, dlouhodobé smČnky k úhradČ a jiné. 1.5.3

Krátkodobé závazky

Krátkodobé závazky pĜedstavují závazky vĤþi dodavatelĤm kratší než jeden rok, krátkodobé smČnky k úhradČ, krátkodobé zálohy od odbČratelĤ, závazky vĤþi zamČstnancĤm, institucím, spoleþníkĤm. 1.5.4

Bankovní úvČry

Bankovní úvČry zahrnují úvČry dlouhodobé se splatností delší než rok a bČžné úvČry krátkodobé.

13

1.6 Souvislost majetkové a finanþní struktury „MajetkovČ-finanþní stabilitou rozumíme schopnost podniku vytváĜet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem.“ KonkrétnČ jde o tĜi základní otázky: a) pomČr mezi jednotlivými složkami majetku, b) pomČr mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu, c) vzájemný vztah mezi jednotlivými složkami majetku a jednotlivými druhy používaného kapitálu. 9 1.6.1

Zlatá pravidla financování

Jedná se o doporuþení, kterými by se mČl management Ĝídit ve financování s cílem dosažení dlouhodobé finanþní rovnováhy a stability. Zlaté bilanþní pravidlo financování Je nezbytné sladit þasový horizont trvání majetkových þástí s þasovým horizontem zdrojĤ, ze kterých jsou financována. Stálá aktiva financujeme tedy pĜedevším z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojĤ, krátkodobé složky majetku z krátkodobých zdrojĤ. Zlaté bilanþní pravidlo vyrovnání rizika Sleduje vztahy na stranČ pasiv a Ĝíká, že vlastní zdroje by pokud možno mČly pĜevyšovat cizí zdroje; v krajním pĜípadČ se mají rovnat. Zlaté bilanþní pari pravidlo Jde o vztah stálých aktiv a vlastních zdrojĤ. Má se za to, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojĤ, a proto se tyto dvČ položky (stálá aktiva a vlastní zdroje) rovnají jen v krajním pĜípadČ. Zlaté bilanþní pomČrové pravidlo Zvyšování investic nesmí stĜednČ a krátkodobČ pĜedbíhat dynamiku výnosĤ (tempo rĤstu tržeb). Neboli trvale udržitelné tempo rĤstu spoleþnosti znamená, že nepotĜebuje pro své financování žádné dodateþné zdroje.

9

VALACH, J. Finanþní Ĝízení podniku, 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999, str. 71.

14

1.6.2

ýistý pracovní kapitál10

Použitý kapitál pro financování majetku by mČl odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhĤ majetku. Jako oznaþení þistého pracovního kapitálu používáme také Net Working Capital (NWC). Pro jeho výpoþet požijeme výraz: NWC = OA – obČžná pasiva Pro NWC > 0 jde o konzervativní strategii financování podniku, dlouhodobými zdroji je financován i krátkodobý majetek podniku, tato situace je bezpeþná avšak relativnČ drahá. Pro NWC < 0 jde o agresivní strategii, spoþívá v relativním nedostatku dlouhodobých zdrojĤ a k orientaci na zdroje krátkodobé, tato strategie je riskantní (mĤže ohrozit stabilitu), je pro ni typická nízká cena zdrojĤ. Pro NWC = 0 strategie neutrální, respektuje zlaté pravidlo financování.

1.7 Kritéria výhodnosti použití cizích zdrojĤ „VšeobecnČ o cizím kapitálu platí: vypĤjþené peníze pomáhají více vydČlat. Urþit pĜedem optimální stupeĖ zadluženosti i optimální strukturu dluhĤ je však v praxi velmi obtížné.“ 11 Jak vČĜitele, tak akcionáĜe zajímá pĜimČĜenost zadluženosti. Zda použití cizího kapitálu bylo výhodné nebo nevýhodné mĤžeme zjistit (ovšem dodateþnČ) pomocí kritérií výhodnosti použití cizích zdrojĤ:

ziskovým úþinkem finanþní páky,

indexem finanþní páky.

1.7.1

Ziskový úþinek finanþní páky

Spoleþný vliv úrokové redukce zisku a finanþní páky lze vyjádĜit jejich souþinem, který se nazývá ziskový úþinek finanþní páky neboli multiplikátor jmČní akcionáĜĤ (multiplikátor vlastního kapitálu). Pokud je hodnota multiplikátoru vČtší než jedna, pak zvyšování podílu cizích zdrojĤ má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. 12 (EBT/EBIT) × (A/VK) > 1

10

KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009, str. 86. GRÜNWALD, R., HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007, str. 94. 12 Viz tamtéž. 11

15

1.7.2

Index finanþní páky

Výhodnost použití cizího kapitálu a únosnost dluhového bĜemene lze také zjistit pomČrem rentability celkového kapitálu a rentability vlastního kapitálu. Tuto souvislost vyjadĜuje index finanþní páky. rentabilita vlastního kapitálu/ rentabilita celkového kapitálu > 1 Index finanþní páky na bázi rentabilit pĜed zdanČním se rovná ziskovému úþinku finanþní páky.13

1.8 Dividendy a dividendová politika podniku Dividenda pĜedstavuje právo na podíl na zisku spoleþnosti a je vyplácena ze zisku bČžného roku, nerozdČleného zisku minulých let, statutárních a ostatních fondĤ ze zisku, zákonného rezervního fondu (ve výši dobrovolných pĜídČlĤ).14 Dividendová politika pĜedstavuje zpĤsob, jakým bude podnik zisk zadržovat nebo rozdČlovat na dividendy (podíly na hospodáĜském výsledku) a následnČ i stanovení výše dividendy na jednotlivé akcionáĜe nebo na jednu akciiJe odvislá od celé Ĝady faktorĤ, k nimž patĜí pĜedevším výše dosaženého hospodáĜského výsledku, finanþní plány podniku v oblasti investic, výše zadluženosti podniku i vývoj vnČjšího finanþního okolí. Ekonomická teorie rozlišuje v podstatČ þtyĜi druhy dividendové politiky. 1.8.1

Základní druhy dividendové politiky15

Stabilní dividendová politika – je založená na udržování stabilní výše dividendy na jednu akcii, jejím cílem je zabránit vČtším meziroþním výkyvĤm dividendy, pĜedevším jejímu poklesu. Tato dividendová politika je ve stabilizovaných ekonomikách preferována. Politika stálého dividendového podílu – je založena na meziroþní konstantČ dle výplatního pomČru = dividendy/zisk po zdanČní. Absolutní výše dividendy kolísá dle zisku po zdanČní. Historicky nejstarší, dnes již málo používaná dividendová politika. Pasivní reziduální dividendová politika – þistý zisk se reinvestuje, pokud jsou investiþní pĜíležitosti s vyšším výnosem, než je akcionáĜi požadováno, teprve zbytek zisku jde do dividend.

13

GRÜNWALD, R., HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007, str. 98. KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009, str. 207. 15 Tamtéž, str. 208–209. 14

16

Politika nízkých dividend bČhem roku a prémie na konci roku – optimální v podmínkách rychle se mČnících ziskĤ a investiþních potĜeb. Dovoluje pružnČ zadržovat zisky (pokud to financování podniku vyžaduje) a dodržovat zaruþenou úroveĖ dividend.

2 Náklady kapitálu Náklady kapitálu pĜedstavují pro podnik výdaj, který musí zaplatit za získání rĤzných forem kapitálu použitých na financování nových investic. VyjadĜují se v procentech z hodnoty vloženého kapitálu a nČkdy se pro jejich oznaþení používá termín cena kapitálu.16

2.1 Náklady na poĜízení jednotlivých druhĤ kapitálu17 Náklady jednotlivých druhĤ kapitálu závisí na tĜech hlavních faktorech: a) na dobČ splatnosti kapitálu, b) na stupni rizika, které investor podstupuje, c) na zpĤsobu úhrady nákladĤ kapitálu podnikem. ýím je pĜedpokládaná doba splatnosti kapitálu (napĜ. úvČru) delší, tím vyšší výnosnost investor požaduje a tím je také vyšší náklad kapitálu. ýím vyšší riziko investor podstupuje, tím vČtší požaduje výnos ze svého vkladu a z toho vyplývá vyšší náklad kapitálu. Pokud náklady na cizí kapitál snižují daĖový základ jako daĖovČ uznatelný náklad, jsou pro podnik levnČjší. Náklady kapitálu hrazené až ze zisku po zdanČní jsou pro podnik dražší. Jednotlivé druhy kapitálu z hlediska jejich ceny mĤžeme seĜadit takto:

nejlevnČjší je krátkodobý cizí kapitál, má krátkou dobu splatnosti, relativnČ nejmenší riziko vČĜitele a úrok je souþástí nákladĤ podniku,

dražší je stĜednČdobý a dlouhodobý cizí kapitál, má delší dobu splatnosti, stoupá riziko vČĜitele a úrok je také nákladem podniku,

nejdražší je akciový kapitál, splatnost je nulová (akciový kapitál se nesplácí), riziko akcionáĜe je významnČ vČtší než riziko vČĜitele a koneþnČ náklady akciového kapitálu nelze zahrnovat do nákladĤ snižujících daĖový základ.

16 17

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 266. Tamtéž, str. 267.

17

2.2 Náklady vlastního kapitálu Urþit náklady na vlastní kapitál patĜí k obtížným úkolĤm finanþního Ĝízení. Cenou vlastního kapitálu pro akciové spoleþnosti je výše dividendy a je dána výnosovým oþekáváním vlastníkĤ. Výnosové oþekávání je nutné odvodit z možného alternativního výnosu kapitálu s pĜihlédnutím k riziku. S rostoucím rizikem rostou i náklady vlastního kapitálu, které vlastníkĤm vyrovnávají zvýšené ohrožení jejich vloženého kapitálu do podniku. Pro výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu je nutné rozlišit, jaký typ akcií spoleþnost emitovala, zda byly spoleþností vydány pouze kmenové akcie (nejsou s nimi spojena žádná zvláštní práva) nebo také prioritní akcie, tedy akcie spojené s pĜednostním právem na výplatu dividend a podílu na likvidaþním zĤstatku. OceĖování vlastního kapitálu v pĜípadČ použití kmenových akcií se provádí variantním zpĤsobem, jehož podstatou je využití tzv. oportunitních nákladĤ, tedy nákladĤ ušlé pĜíležitosti, kdy uvažujeme obČtovaný výnos z jiné nevyužité investice se stejnou mírou rizika.18 Obrázek 1: PĜehled pĜístupĤ k odhadu nákladĤ na vlastní kapitál Odhad nákladĤ na vlastní kapitál

Pro a.s. obchodované na kapitálovém trhu

CAPM

Pro ostatní podniky

Stavebnicová metoda

Analýza rizika

PrĤmČrná rentabilita

Dividendový model

CAPM s náhradními odhady beta

Odvození nákladĤ VK z nákladĤ CK

Zdroj: Pavelková, Knápková, Podnikové finance, 2007, str. 156.

18

KISLINGEROVÁ, E., aj. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 323.

18

2.2.1

Stavebnicová metoda19

Podstata stavebnicových metod je jednoduchá, základní schéma je: Výnosnost „bezrizikových“ cenných papírĤ + PĜirážka za riziko = Kalkulovaná úroková míra (tj. diskontní míra). Postup pĜi aplikaci komplexní stavebnicové metody: 1. Vymezení faktorĤ rizika: a) faktory obchodního rizika – rizika oboru, rizika trhu, rizika z konkurence, management, výrobní proces, specifické faktory, b) faktory finanþního rizika – ukazatele zadlužení, likvidity a velikost pracovního kapitálu. 2. Ohodnocení stupnČ rizika – stupnice se þtyĜmi úrovnČmi rizika – riziko nízké, pĜimČĜené, zvýšené a vysoké. 3. PĜevod zjištČných stupĖĤ rizika na velikost pĜirážky – stanovení dolní a horní hranice nákladĤ vlastního kapitálu, pĜevod zvolených kritérií na velikost dílþí rizikové pĜirážky. Náklady vlastního kapitálu se urþí jako souþet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, náklady vlastního kapitálu lze zvýšit o pĜirážku za sníženou obchodovatelnost. 2.2.2

Dividendový model

Pokud bereme v úvahu i pĜedpokládané tempo rĤstu dividend, dostáváme pro cenu vlastního kapitálu výraz NVK = dividenda/cena akcie + míra rĤstu dividend.20 Dividendový model je nenároþný na informace, pokud podnik pĜijal stabilní dividendovou politiku a je známa tržní cena akcie.

2.3 Náklady cizího kapitálu Cenou cizího kapitálu je úrok, který je tĜeba platit vČĜitelĤm. Základní úroková míra je spojená se situací na finanþním trhu, její konkrétní výše se odlišuje dobou poskytnutí úvČru a dále bonitou dlužníka.

19 20

MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku. Praha: Oeconomica, 2007, str. 181. KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009, str. 94.

19

Náklady na cizí kapitál definujeme vztahem, který vyjadĜuje vliv daĖového systému:21 NCK = (1 െ DS) ൈ i VysvČtlivky: NCK

náklady na cizí kapitál

i

úroková míra (v desetinné podobČ)

DS

daĖová sazba (v desetinné podobČ)

Jak již bylo Ĝeþeno v pĜedchozím textu, cenu cizího kapitálu ovlivĖuje systém zdanČní, kdy úroky jsou souþástí daĖovČ uznatelných nákladĤ, tedy snižují základ danČ z pĜíjmu podniku. PĤsobí tzv. daĖový štít. Tento efekt má úþinek pouze za pĜedpokladu, že je podnik v zisku. Pokud má podnik malý, nulový nebo záporný zisk, pĤsobí daĖový štít omezenČ nebo vĤbec.

2.4 Náklady na celkový kapitál Náklady na celkový kapitál definuje vztah22 NK = i ൈ (1 െ DS) ൈ

େ୏ ୏

+ NVK ൈ

୚୏ ୏

a je znám též pod oznaþením WACC (Weighted Average Cost of Capital). VysvČtlivky: K

celkový kapitál

CK

cizí kapitál

VK

vlastní kapitál

NK

náklady celkového kapitálu (prĤmČrné a vážené)

NVK

náklady na vlastní kapitál po zdanČní zisku v desetinné podobČ

i

úroková míra (v desetinné podobČ)

DS

daĖová sazba (v desetinné podobČ)

Jedná se o vážené prĤmČrné náklady kapitálu poþítané z nákladĤ na vlastní a z nákladĤ na cizí kapitál s vahou tČchto nákladĤ v závislosti na podílu jednotlivých zdrojĤ na celkovém vloženém kapitálu.23

2.5 Náklady finanþní tísnČ Náklady finanþní tísnČ jsou náklady vznikající v dĤsledku finanþních obtíží podniku se splácením závazkĤ a zahrnují: a) náklady úpadku, b) náklady plynoucí z konfliktĤ zájmĤ mezi vlastníky a manažery nebo vČĜiteli. 21

KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009, str. 82. Tamtéž, str. 83. 23 PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finanþního manažera. Praha: Linde, 2005, str. 170. 22

20

Do nákladĤ úpadku patĜí všechny pĜímé a nepĜímé náklady, které podnik musí hradit, jestliže je firma velmi zadlužená a hrozí jí úpadek. PatĜí sem poplatky právníkĤm, expertĤm, zvýšené úroky požadované vČĜiteli a další.24

3 Optimalizace kapitálové struktury Teoreticky lze stanovit optimální kapitálovou strukturu neboli optimální zadluženost jako minimum celkových nákladĤ na podnikový kapitál. Jestliže je kapitálová struktura optimální, lze pĜedpokládat, že celková tržní hodnota podniku dosahuje svého maxima. „Optimální kapitálovou strukturu podniku mĤžeme proto také definovat jako takové složení kapitálu, které maximalizuje tržní hodnotu firmy.“25

3.1 Teorie optimální kapitálové struktury Názory na optimální kapitálovou strukturu a zjištČné teoretické postupy rozdČlujeme do dvou skupin. První skupina, tzv. statické teorie, vychází z obecné ekonomické teorie a je doplnČna empirickým zkoumáním skuteþného chování podnikĤ. Druhá skupina, tzv. dynamické teorie, dává empirické zkoumání skuteþného chování podnikĤ na první místo a doplĖuje je o teoretické zobecnČní.26 3.1.1

Model MM

Model je pojmenován po autorech, tvĤrci modelu jsou Franco Modigliani a Merton Miller a vychází ze základních tvrzení a pĜedpokladĤ, za nichž platí. PatĜí do první skupiny teoretických postupĤ. Tvrzení MM I S rostoucím zadlužením náklady dluhu zĤstávají stejné, náklady vlastního kapitálu rostou. PrĤmČrné náklady kapitálu a tržní hodnota podniku jsou v pomČru k míĜe zadlužení konstantní. Optimální kapitálová struktura neexistuje.27 Tvrzení MM II „PrĤmČrné náklady kapitálu v dĤsledku úrokového daĖového štítu se stupnČm zadlužení klesají a tržní hodnota firmy roste.“28 Optimální je co nejvyšší podíl dluhu.

24

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 275. Tamtéž, str. 289. 26 KISLINGEROVÁ, E., aj. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 352 27 VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 289. 28 Tamtéž, str. 298. 25

21

Obrázek 2: Koncept MM I – bez uvážení vlivu daĖového systému

PrĤmČrné náklady celkového kapitálu

Podíl dluhu na celkovém kapitálu Zdroj: KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. 2009, str. 84.

Obrázek 3: Koncept MM II – s uvážením vlivu daĖového systému


Podíl dluhu na celkovém kapitálu Zdroj: KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. 2009, str. 85.

3.1.2

Kompromisní teorie kapitálové struktury

Tato teorie vychází z klasické teorie optimalizace kapitálové struktury a chápe volbu kapitálové struktury jako kompromis mezi úrokovým daĖovým štítem a náklady finanþní tísnČ. Kapitálová struktura je optimální, když rozdíl mezi úrokovým daĖovým štítem a náklady finanþní tísnČ je maximální. Kompromisní teorie zároveĖ zdĤrazĖuje vliv velikosti a stability zisku podniku.29 PĜi optimalizaci míry zadluženosti se vychází z toho, že:

cizí kapitál je levnČjší než vlastní – vlastní kapitál nese nejvČtší riziko a odmČna za jeho vlastnictví se vytváĜí ze zisku po zdanČní,

29

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 302.

22

s rĤstem zadluženosti rostou náklady dluhu – pro banku roste riziko a vyžaduje vČtší výnosnost,

jako dĤsledek rizika s rĤstem zadluženosti roste i požadavek vlastníkĤ na vyšší odmČnu (dividendu),

nahrazení vlastního kapitálu dluhem pĜináší snížení nákladĤ až do urþité míry zadluženosti, potom zaþnou náklady celkového kapitálu rĤst.30

Podle Valacha nejnižších prĤmČrných nákladĤ kapitálu dosahuje kapitálová struktura se 35 % dluhu a 65 % vlastního kapitálu.31 Teorii optimální kapitálové struktury lze graficky vyjádĜit pomocí tzv. „U – kĜivky“. Obrázek 4: Koncept „U – kĜivky“


Optimum Podíl dluhu na celkovém kapitálu Zdroj: KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. 2009, str. 85.

3.1.3

Teorie hierarchického poĜádku

Tento pĜístup k optimalizaci kapitálové struktury nezkoumá složení kapitálu z hlediska vlivu na náklady kapitálu nebo tržní hodnotu podniku. ZdĤrazĖuje znaþný vliv podnikových manažerĤ na volbu kapitálové struktury a pĜedpokládá stabilní dividendovou politiku, kdy se kapitálová struktura podĜizuje požadavku zachování míry dividend. PĜi volbČ kapitálové struktury jsou preferovány pĜedevším interní zdroje, následují rĤzné formy úvČru a nakonec zdroje z emisí akcií.32

30

SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, str. 57. VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 292. 32 Tamtéž, str. 303. 31

23

3.1.4

Teorie kapitálové struktury Brealeyho – Myerse

Dochází k závČru, že pro nalezení optimální kapitálové struktury neexistuje jednoduchá odpovČć. „Dluh mĤže být nČkdy lepší než vlastní jmČní, jindy horší“. Tato teorie doporuþuje uvažovat o kapitálové struktuĜe ve þtyĜech dimenzích: 1. DanČ – ve svém dĤsledku vedou k úrokovému daĖovému štítu, pokud ale podnik není ziskový a nemĤže využít daĖový štít, nemČl by se pĜíliš zadlužovat. Jako daĖový štít doporuþují využít napĜíklad také zrychlené odpisy majetku. 2. Riziko – finanþní tíseĖ je pravdČpodobnČjší pro firmy s vysokým rizikem podnikání (za jinak stejných okolností). Proto se takové podniky obecnČ ménČ zadlužují. 3. Typ aktiv – náklady finanþní tísnČ bývají vČtší u podnikĤ, jejichž hodnota závisí na rĤstových pĜíležitostech nebo na nehmotných aktivech. Firmy s pĜevahou nehmotných aktiv si mohou pĤjþovat podstatnČ ménČ, než firmy s aktivy, kde lze jejich existenci ovČĜit nakoupením. 4. Finanþní volnost – podnik by mČl mít dostateþnou finanþní volnost, aby mČl rychle dostupné peníze, když se naskytne dobrá investiþní pĜíležitost. Finanþní volnost je nejvýhodnČjší pro firmy s bohatými rĤstovými pĜíležitostmi, které obvykle usilují o konzervativní kapitálovou strukturu.33

3.2 Praxe pĜi uplatĖování teorie optimální kapitálové struktury „Otázka optimální zadluženosti patĜí k velmi diskutovaným, ale stále nevyĜešeným problémĤm kapitálové struktury. PĜestože v akademické rovinČ je pĜedmČtem sporĤ, zda optimální zadluženost vĤbec existuje, a pokud ano, jak ji definovat, v praktické rovinČ se musí manažeĜi vypoĜádat s rozhodnutím ohlednČ zpĤsobu financování podniku.“ 34 „Praxe finanþního Ĝízení zdĤrazĖuje pĜi pokusech o uplatĖování teorie optimální kapitálové struktury zejména dva problémy: 1. Obtížnost zjištČní prĤmČrných nákladĤ kapitálu, zejména pak nákladĤ vlastního kapitálu, a tím i urþení optimálního pomČru dluhu a vlastního kapitálu.

33 34

BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha: Victoria Publishing, 1991, str. 478. NEUMAIEROVÁ,I., NEUMAIER, I.: Úvaha o optimální zadluženosti. Finance a úvČr, 1996, roþ. 46, þ. 1, s. 51.

24

2. Nutnost zohledĖovat pĜi volbČ kapitálové struktury i jiné faktory než náklady kapitálu.“35 PĜi praktickém rozhodování o složení kapitálu pĤsobí zejména faktory: a) majetková struktura podniku – je velmi diferencovaná, závisí na technické nároþnosti výroby, která ovlivĖuje podíl dlouhodobého hmotného majetku a výraznČ pĤsobí na složení kapitálu, b) postoje manažerĤ k riziku – u vČtšiny manažerĤ pĜevládá averze k riziku, která vede k tomu, že neupĜednostĖují optimální variantu financování s vyšším zadlužením, není optimálnČ využíván úrokový štít, c) snaha o udržení kontroly nad þinností podniku – jeví se nejvýhodnČjší financování pomocí interních zdrojĤ, d) velikost a stabilita realizovaného zisku – þím je vyšší realizovaný zisk a jeho stabilita, tím vyšší podíl dluhu mohou podniky využívat, e) požadavky vČĜitelĤ – vedle stanovení úrokĤ si vČĜitelé þasto kladou rĤzné podmínky pro zvýšení úvČru, f) odvČtvové standardy – firmy se zpravidla snaží pĜiblížit k prĤmČrné úrovni zadluženosti ve svém oboru podnikání.36

35

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006, str. 292. PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. ěízení podnikových financí. Studijní pomĤcka pro distanþní studium. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003, str. 173–174. 36

25

PRAKTICKÁ ýÁST 4 Finanþní analýza spoleþnosti V této þásti bakaláĜské práce se vČnuji posouzení finanþní situace vybrané spoleþnosti se zamČĜením na finanþní strukturu. Metody finanþní analýzy jsou aplikovány na výsledky hospodaĜení spoleþnosti v letech 2005–2010. Jedná se o analýzu vybraných absolutních, rozdílových, pomČrových ukazatelĤ. Vstupy pro finanþní analýzu lze najít v pĜíloze. Všechny údaje v grafech a tabulkách jsou uvádČny v tis. Kþ nebo v procentech.

4.1 Charakteristika vybrané spoleþnosti 4.1.1

Základní údaje spoleþnosti37

Vybraná spoleþnost si nepĜála být v této bakaláĜské práci jmenována, a proto zde nebude uveden název spoleþnosti, sídlo a identifikaþní þíslo. Právní forma spoleþnosti je akciová spoleþnost. Základní kapitál spoleþnosti je zapsán v obchodním rejstĜíku ve výši 150 000 000 Kþ a je rozdČlen na 15 000 kusĤ kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotČ 10 000 Kþ. Akcie jsou vydány v listinné podobČ a jsou neomezenČ pĜevoditelné. Statutárním orgánem je pĜedstavenstvo, tvoĜené pĜedsedou, místopĜedsedou a þlenem pĜedstavenstva. Jménem spoleþnosti jsou oprávnČni jednat navenek a podepisovat dva þlenové pĜedstavenstva. Na þinnost pĜedstavenstva dohlíží dozorþí rada se tĜemi þleny, dvČ tĜetiny dozorþí rady volí a odvolává valná hromada, jednu tĜetinu volí a odvolávají zamČstnanci. Spoleþnost vlastní tĜi dceĜiné spoleþnosti, kde je zapsána jako jediný spoleþník. Dále má spoleþnost založenou organizaþní složku na Slovensku. 4.1.2

Historie spoleþnosti38

Spoleþnost byla založena v roce 1993 tĜemi spoleþníky jako spoleþnost s ruþením omezeným se základním jmČním ve výši 10 000 000 Kþ. K významné zmČnČ došlo v roce 1999, kdy spoleþnost mČla již pouze jednoho vlastníka a následnČ v roce 2000 bylo navýšeno základní jmČní na 45 000 000 Kþ. V roce 2004 byla spoleþnost pĜemČnČna na akciovou spoleþnost s jediným akcionáĜem a základní kapitál byl navýšen z nerozdČleného 37 38

Ministerstvo spravedlnosti ýeské republiky. Obchodní rejstĜík a sbírka listin. [online]. Praha. [cit. 2011-10-31]. Viz tamtéž.

26

zisku na 150 000 000 Kþ. V roce 2008 byla spoleþnost prodána novému akcionáĜi, zahraniþní spoleþnosti a následnČ v roce 2010 došlo opČt ke zmČnČ vlastnických pomČrĤ. PĜehled nejvýznamnČjších zmČn v historii spoleþnosti je v následující tabulce: Tabulka 1: Historie spoleþnosti Rok 1993 1995 1999 2000 2004 2008 2010

Základní kapitál v tis. Poþet vlastníkĤ 10 000 3 10 000 2 10 000 1 45 000 1 150 000 1 150 000 1 150 000

2

Vlastnický pomČr 34%, 33%, 33% 66%, 34% 100% 100% 100% 100%

Právní forma s.r.o. s.r.o. s.r.o. s.r.o. a.s. a.s.

Poznámka vznik spoleþnosti zmČna vlastníka zmČna vlastníka navýšení ZK navýšení ZK, zmČna právní formy zmČna vlastníka - zahr. spoleþnost

99%, 1%

a.s.

zmČna vlastníka - zahr. spoleþnost

Zdroj: Práce autora dle Obchodního rejstĜíku a webových stránek spoleþnosti.

4.1.3

PĜedmČt podnikání39

Spoleþnost pĜedstavuje inženýrsko-dodavatelskou spoleþnost, která úspČšnČ pĤsobí na prĤmyslovém trhu v ýeské republice i v zahraniþí, a to zejména v elektro-energetickém segmentu. Svým poþtem více než 1 300 pracovníkĤ a zastoupením ve více než dvaceti lokalitách témČĜ ve všech regionech ýeské republiky a také na Slovensku patĜí mezi nejvČtší þeské firmy ve svém oboru. Kvalita poskytovaných služeb, znalosti a silná pozice na þeském trhu umožĖuje spolupracovat na zakázkách v rámci Evropské unie a dalších mimoevropských státech. 4.1.3.1 Produktové portfolio Investiþní dodávky Spoleþnost zajišĢuje dodávky v oblastech systémĤ kontroly a Ĝízení, prĤmyslové automatizace a systémĤ elektro v komplexním rozsahu – od zpracování studií a projektĤ, tvorby softwaru, systémové integrace a podpory pĜes dodávky, montáž, uvedení do provozu a zajištČní pravidelného záruþního i pozáruþního servisu. Servis Spoleþnost patĜí mezi nejvČtší þeské dodavatele komplexních servisních služeb v oblasti automatických systémĤ Ĝízení technologických procesĤ a elektrozaĜízení NN, VN a VVN pro rĤzné prĤmyslové aplikace vþetnČ zajištČní systémové integrace a podpory.

39

Roþní zpráva spoleþnosti (2010).

27

Optimalizace energetických výroben Spoleþnost je pĜedním dodavatelem služeb a ucelených Ĝešení pro Ĝízení, diagnostiku a optimalizaci jaderných a klasických elektráren a tepláren. 4.1.4

Organizaþní struktura spoleþnosti

Spoleþnost je vnitĜnČ uspoĜádána do výkonných divizí a centrálních úsekĤ. Své zakázky realizuje ve tĜech hlavních produktech: Servis, Investiþní dodávky a Optimalizace energetických výroben. Úseky vykonávají obchodnČ-akviziþní þinnost a poskytují služby interním zákazníkĤm. Obrázek 5: Organizaþní struktura spoleþnosti

Zdroj: Webové stránky spoleþnosti.

4.2 Analýza absolutních ukazatelĤ Pro analýzu absolutních ukazatelĤ jsem využila horizontální a vertikální analýzu úþetních výkazĤ. Téma bakaláĜské práce je zamČĜeno na pravou stranu rozvahy, finanþní strukturu. Je ale dĤležité sledovat k þemu byly finanþní zdroje použity, tedy i vývoj majetkové struktury a hospodáĜský výsledek.

28

4.2.1

Analýza aktiv

Tabulka 2: Majetková struktura spoleþnosti (v tis. Kþ)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Aktiva celkem

703 622

946 043

997 106

1 189 534

1 017 705

1 527 256

89 436

92 721

88 863

102 121

101 037

137 397

6 168

8 501

6 043

8 776

10 758

13 615

Dlouhodobý hmotný majetek

67 890

79 220

77 820

88 345

85 279

77 625

Dlouhodobý fin. majetek

15 378

5 000

5 000

5 000

5 000

46 157

ObČžná aktiva

604 347

849 001

906 713

1 085 520

913 844

1 387 798

Zásoby

317 127

542 451

414 601

364 940

137 914

337 204

Dlouhodobé pohledávky

1 474

6 882

6 554

6 544

23 084

10 270

Krátkodobé pohledávky

278 838

274 599

392 401

590 508

613 484

626 978

Krátkodobý fin. majetek

6 908

25 069

93 157

123 528

139 362

413 346

ýasové rozlišení

9 839

4 321

1 530

1 893

2 824

2 061

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehm. majetek

Zdroj: Práce autora

Tabulka 3: Vertikální analýza aktiv 2005

2006

2007

2008

2009

2010

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

12,7%

9,8%

8,9%

8,6%

9,9%

9,0%

Dlouhodobý nehm. majetek

0,9%

0,9%

0,6%

0,7%

1,1%

0,9%


9,6%

8,4%

7,8%

7,4%

8,4%

5,1%

Dlouhodobý fin. majetek

2,2%

0,5%

0,5%

0,4%

0,5%

3,0%

ObČžná aktiva

85,9%

89,7%

90,9%

91,3%

89,8%

90,9%

Zásoby

45,1%

57,3%

41,6%

30,7%

13,6%

22,1%

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

Dlouhodobé pohledávky

0,2%

0,7%

0,7%

0,6%

2,3%

0,7%

Krátkodobé pohledávky

39,6%

29,0%

39,4%

49,6%

60,3%

41,1%

Krátkodobý fin. majetek

1,0%

2,6%

9,3%

10,4%

13,7%

27,1%


1,4%

0,5%

0,2%

0,2%

0,3%

0,1%


PomČr stálých a obČžných aktiv se i pĜes vysoký nárĤst bilanþní sumy výraznČ nezmČnil, zĤstává pĜibližnČ na hodnotČ 10 : 90. Podíl dlouhodobého hmotného majetku klesá, snížení je

þásteþnČ

kompenzováno

rĤstem

podílu

dlouhodobého

finanþního

majetku.

NejvýznamnČjší þást na obČžných aktivech tvoĜí krátkodobé pohledávky, v roce 2010 pĜedstavují 40 % celkových aktiv, v roce 2009 dokonce 60 %, což je vždy výraznČ více než je podíl dlouhodobého majetku. Druhou nejvČtší složkou jsou zásoby, kdy v roce 2005 tvoĜily 45 %, v roce 2009 se snížily až na 14 % a v roce 2010 došlo ke zvýšení na 22 %.

29

Další významnou složkou je krátkodobý finanþní majetek, jeho vývoj je z 1% v roce 2005 až na 27 % v roce 2010. Podíl þasového rozlišení na celkových aktivech je zanedbatelný. Obrázek 6: Vývoj majetkové struktury v letech 2005–2010 1 600 000 1 400 000 1 200 000 Aktiva celkem

1 000 000 800 000

Dlouhodobý majetek

600 000

ObČžná aktiva ýasové rozlišení

400 000 200 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv zmČna Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

2006/05

2007/06

2008/07

2009/08

2010/09

absolutní

242 421

51 063

192 428

-171 829

509 551

relativní

34%

5%

19%

-14%

50%

absolutní

3 285

-3 858

13 258

-1 084

36 360

relativní

4%

-4%

15%

-1%

36%

Dlouhodobý nehm. majetek

absolutní

2 333

-2 458

2 733

1 982

2 857

relativní

38%

-29%

45%

23%

27%


absolutní

11 330

-1 400

10 525

-3 066

-7 654

relativní

17%

-2%

14%

-3%

-9%

absolutní

-10 378

0

0

0

41 157

relativní

-67%

0%

0%

0%

823%

absolutní

244 654

57 712

178 807

-171 676

473 954

Dlouhodobý fin. majetek ObČžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek ýasové rozlišení

relativní

40%

7%

20%

-16%

52%

absolutní

225 324

-127 850

-49 661

-227 026

199 290

relativní

71%

-24%

-12%

-62%

145%

absolutní

5 408

-328

-10

16 540

-12 814

relativní

367%

-5%

0%

253%

-56%

absolutní

-4 239

117 802

198 107

22 976

13 494

relativní

-2%

43%

50%

4%

2%

absolutní

18 161

68 088

30 371

15 834

273 984

relativní

263%

272%

33%

13%

197%

absolutní

-5 518

-2 791

363

931

-763

relativní

-56%

-65%

24%

49%

-27%


30

Z hlediska þasového vývoje ve spoleþnosti mĤžeme pozorovat silnČ rostoucí bilanþní sumu aktiv, která se od roku 2005 zvýšila o více než 100 %. K výraznému navýšení aktiv došlo v roce 2006 a 2008, v tČchto letech došlo k fúzi dvou spoleþností. NejvČtší nárĤst aktiv je v roce 2010, kdy v souvislosti s rĤstem tržeb vzrostl krátkodobý finanþní majetek, zásoby, pohledávky a také dlouhodobý majetek, zejména finanþní (vklad do dceĜiných spoleþností). 4.2.2

Analýza pasiv

Tabulka 5: Finanþní struktura spoleþnosti (v tis. Kþ)

2005

2006

2007

Pasiva celkem

703 622

946 043

997 106

1 189 534

1 017 705

1 527 256

Vlastní kapitál

277 020

302 698

353 314

448 336

440 237

576 803

Základní kapitál

150 000

150 000

150 000

150 000

150 000

150 000

6 000

8 900

10 450

15 000

15 000

20 088

Statutární a ostatní fondy

38 169

38 426

34 703

39 249

39 192

38 974

VH minulých let

24 836

74 792

81 221

141 776

134 287

223 957

VH bČžného úþ. období

58 015

30 580

76 940

102 311

101 758

143 784

426 602

643 345

643 792

741 198

577 468

950 453

15 874

8 915

13 768

49 377

54 504

75 827


150 612

49 178

128 203

2 280

195 907

148 949


201 278

575 664

495 601

685 841

325 877

725 677

Bankovní úvČry dlouh.

3 516

6 220

3 700

1 180

0

0

Bankovní úvČry krátk.

55 322

3 368

2 520

2 520

1 180

0

0

0

0

0

0

0

Rezervní fond

Cizí zdroje Rezervy


2008

2009

2010


Obrázek 7: Vývoj finanþní struktury v letech 2005–2010 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000

Pasiva celkem

800 000

Vlastní kapitál

600 000

Cizí zdroje

400 000 200 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


31

Tabulka 6: Vertikální analýza pasiv 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pasiva celkem

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Vlastní kapitál

39,4%

32,0%

35,4%

37,7%

43,3%

37,8%

Základní kapitál

21,3%

15,9%

15,0%

12,6%

14,7%

9,8%

Rezervní fond

0,9%

0,9%

1,0%

1,3%

1,5%

1,3%

Statutární a ostatní fondy

5,4%

4,1%

3,5%

3,3%

3,9%

2,6%

VH minulých let

3,5%

7,9%

8,1%

11,9%

13,2%

14,7%


8,2%

3,2%

7,7%

8,6%

10,0%

9,4%

60,6%

68,0%

64,6%

62,3%

56,7%

62,2%

2,3%

0,9%

1,4%

4,2%

5,4%

5,0%


21,4%

5,2%

12,9%

0,2%

19,2%

9,8%


28,6%

60,8%

49,7%

57,7%

32,0%

47,5%

Bankovní úvČry dlouhodobé

0,5%

0,7%

0,4%

0,1%

0,0%

0,0%

Bankovní úvČry krátkodobé

7,9%

0,4%

0,3%

0,2%

0,1%

0,0%


0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Cizí zdroje Rezervy


PĜi zachování bilanþní rovnice aktiv a pasiv dochází ke zvyšování pasiv. Z tabulky þ. 6 je patrné, že i pĜes nárĤst pasiv se pomČr vlastních a cizích zdrojĤ od roku 2005 výraznČ nezmČnil. Pasiva jsou ve všech letech tvoĜena z vČtší þásti cizími zdroji, které pĜedstavují ve všech sledovaných letech pĜibližnČ 60 % celkové sumy pasiv. Spoleþnost používá vČtší pomČr cizích zdrojĤ než je v odvČtví obvyklé. To ukazuje na ponČkud riskantní zpĤsob financování levnČjším, avšak rizikovČjším kapitálem. Podíl vlastního kapitálu na pasivech je výraznČ vyšší než podíl dlouhodobého majetku na aktivech. Spoleþnost se jeví jako znaþnČ pĜekapitalizovaná. 4.2.2.1 Vlastní kapitál40 Základní kapitál v letech 2005–2006 tvoĜí pĜibližnČ 50 % vlastního kapitálu, v dalších letech se jeho podíl snižuje a v roce 2010 pĜedstavuje základní kapitál už jen 26 %. Hlavní podíl na vlastním kapitálu od roku 2008 zaujímá hospodáĜský výsledek minulého a bČžného období, a to více než jednu polovinu. Statutární fondy se snižují ze 14ti% v roce 2005 na 7 % v roce 2010. Rezervní fond tvoĜí 3 % z vlastního kapitálu.

40

Viz PĜíloha þ. 2: Vertikální analýza vlastních a cizích zdrojĤ.

32

Obrázek 8: Struktura vlastního kapitálu 2010 2009

Základní kapitál

2008

Rezervní fond Statutární a ostatní fondy

2007

VH minulých let

2006


2005 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%


4.2.2.2 Cizí zdroje NejvýznamnČjší složku ve struktuĜe cizích zdrojĤ tvoĜí krátkodobé závazky, jejich podíl v roce 2008 dosahuje dokonce 92 %. Krátkodobé závazky tedy budou dále ještČ podrobnČji zobrazeny. Další významnou složkou cizích zdrojĤ jsou dlouhodobé závazky, které pĜedstavují výhradnČ dlouhodobé pĜijaté zálohy od odbČratelĤ. Jejich podíl v jednotlivých letech kolísá, pĜíþinou je fakturace investiþních zakázek po splnČní smluvních milníkĤ. V letech 2005 a 2009 je jejich podíl nevyšší, pĜes 33 % z celkové sumy cizích zdrojĤ. Nezanedbatelná je také výše rezerv (od 3 do 9 %), které spoleþnost tvoĜí na reklamace, záruþní opravy, v letech 2008 a 2009 vytvoĜila také rezervy na arbitrážní Ĝízení a v roce 2010 na doplatek manažerských odmČn. Spoleþnost postupnČ splatila a již nevyužívá bankovních úvČrĤ. Nevyužití bankovních úvČrĤ a vyšší podíl dlouhodobých závazkĤ není v odvČtví obvyklé. Obrázek 9: Struktura cizích zdrojĤ 2010 2009

Rezervy

2008

Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

2007


2006


2005 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%


33

4.2.2.2.1 Krátkodobé závazky41 Tabulka 7: Vertikální analýza krátkodobých závazkĤ 2005

2006

2007

2008

2009

2010

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Závazky z obchodního styku

57,0%

18,6%

21,7%

40,8%

49,9%

45,2%

Závazky k zamČstnancĤm

11,0%

4,6%

5,3%

5,3%

10,4%

5,3%

6,9%

2,9%

3,4%

3,1%

5,8%

3,2%

15,4%

5,5%

10,5%

6,6%

19,1%

5,0%


Závazky ze soc. zabezpeþení Stát - daĖové závazky a dotace Jiné závazky

5,1%

0,0%

0,1%

0,0%

0,1%

0,1%

PĜijaté zálohy

2,9%

67,6%

58,6%

42,3%

10,0%

39,7%

Dohadné úþty pasivní

1,6%

0,7%

0,4%

1,9%

4,7%

1,5%


NejvýznamnČjší podíl na krátkodobých závazcích mají závazky z obchodního styku a krátkodobé pĜijaté zálohy. Spoleþnost silnČ využívá bezúroþných dodavatelských úvČrĤ. Podíl závazkĤ po splatnosti na celkových závazcích je nulový, spoleþnost má velmi dobrou platební morálku a hradí všechny své závazky vþas a v plné výši. Obrázek 10: Struktura krátkodobých závazkĤ 2010 2009 2008 2007 2006 2005 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%



Závazky ze soc. zabezpeþení

Stát - daĖové závazky a dotace

Jiné závazky

PĜijaté zálohy

90%

100%

Dohadné úþty pasivní Zdroj: Práce autora

41

Viz PĜíloha þ. 3: Krátkodobé závazky spoleþnosti.

34

Tabulka 8: Horizontální analýza pasiv zmČna

2006/05

2007/06

2008/07

2009/08

2010/09

absolutní

242 421

51 063

192 428

-171 829

509 551

relativní

34%

5%

19%

-14%

50%

absolutní

25 678

50 616

95 022

-8 099

136 566

relativní

9%

17%

27%

-2%

31%

absolutní

0

0

0

0

0

relativní

0%

0%

0%

0%

0%

absolutní

2 900

1 550

4 550

0

5 088

relativní

48%

17%

44%

0%

34%

absolutní

257

-3 723

4 546

-57

-218

relativní

1%

-10%

13%

0%

-1%

absolutní

49 956

6 429

60 555

-7 489

89 670

relativní

201%

9%

75%

-5%

67%

absolutní

-27 435

46 360

25 371

-553

42 026

relativní

-47%

152%

33%

-1%

41%

absolutní

216 743

447

97 406

-163 730

372 985

relativní

51%

0%

15%

-22%

65%

absolutní

-6 959

4 853

35 609

5 127

21 323

relativní

-44%

54%

259%

10%

39%


absolutní

0

79 025

-125 923

193 627

-46 958

relativní

0%

161%

-98%

8492%

-24%


absolutní

374 386

-80 063

190 240

-359 964

399 800

relativní

186%

-14%

38%

-52%

123%


absolutní

2 704

-2 520

-2 520

-1 180

0

relativní

77%

-41%

-68%

-100%


absolutní

-51 954

-848

0

-1 340

-1 180

relativní

-94%

-25%

0%

-53%

-100%

absolutní

0

0

0

0

0

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fond Statutární a ostatní fondy VH minulých let VH bČžného úþ. období Cizí zdroje Rezervy


relativní Zdroj: Práce autora

K nejvýznamnČjšímu nárĤstu pasiv došlo v letech 2008 a 2010. U vývoje finanþní struktury je nejdĤležitČjší skuteþnost, že položka vlastního kapitálu absolutnČ roste, pĜi nemČnné výši základního kapitálu v letech 2005 až 2010 to znamená, že je spoleþnost trvale zisková. Spoleþnost v letech 2007, 2008 a 2009 vyplatila dividendy (v roce 2009 ve výši 100 mil. Kþ) a také je ponechána þást zisku pro její další rozvoj, což je patrné z rostoucího výsledku hospodaĜení minulých let. V roce 2009 došlo ke skokovému nárĤstu dlouhodobých závazkĤ. Ve sledovaných letech dochází ke kolísání krátkodobých závazkĤ. Tabulka þ. 7 zároveĖ ukazuje, že v roce 2009 bylo opomenuto povinné pĜidČlení ze zisku do rezervního fondu. 35

4.2.3

Analýza výsledku hospodaĜení

Tabulka 9: Vývoj pĜidané hodnoty a výsledku hospodaĜení (v tis. Kþ) Celkové tržby Osobní náklady Odpisy

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1 363 949

999 040

1 667 189

2 040 482

1 994 937

1 927 235

427 432

482 348

545 004

697 136

736 075

745 992

20 245

22 836

24 128

27 129

25 625

23 067

Nákladové úroky

3 404

2 281

2 178

209

439

26

PĜidaná hodnota

547 340

547 235

672 833

914 857

992 099

861 015

3 083

-542

-6 231

48 723

90 405

-66 679

Provozní VH

96 802

50 373

107 316

131 383

134 932

188 714

Finanþní VH

-16 568

-9 151

-5 007

1 443

-4 378

-7 097

-31

0

0

0

0

0

EBDIT

63 362

20 667

80 359

105 906

105 368

158 576

EBIT

83 607

43 503

104 487

133 035

130 993

181 643

EBT

80 203

41 222

102 309

132 826

130 554

181 617

EAT

58 015

30 580

76 940

102 311

101 758

143 784

EBT (bez rezerv a OP)

77 120

41 764

108 540

84 103

40 149

248 296

ZmČna stavu rezerv a OP

MimoĜádný VH


V tabulce þ. 10 je pĜehled vývoje výsledku hospodaĜení i jeho jednotlivých þástí. Je z ní patrné, že výsledek hospodaĜení po zdanČní ve sledovaných letech absolutnČ roste. V roce 2006 došlo k propadu v dosažených tržbách, což mČlo negativní dopad i do tvorby hospodáĜského výsledku. DĤvodem byl vysoký objem dlouhodobých zakázek s fakturací v následujících letech. V roce 2010 se spoleþnosti podaĜilo o 41 % zvýšit þistý zisk oproti roku 2009. V následujícím grafu je zobrazen výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním a po zdanČní a je zde zároveĖ zanesen výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním oþištČný o vliv rezerv a opravných položek. Je zĜejmé, že prĤbČh výsledku hospodaĜení bez vlivu rezerv je plošší a spoleþnost správnČ tvoĜila v letech s vyšším ziskem rezervy na pokrytí oþekávaných rizik a ztrát v letech následujících. Jedná se zejména o rok 2008 a 2009, kdy spoleþnost tvoĜila rezervu na soudní spor z titulu vypovČzení smlouvy o dílo. V roce 2010 byl soudní spor ukonþen a rezervy rozpuštČny.

36

Obrázek 11: Vývoj hospodáĜského výsledku v letech 2005–2010 250 000 225 000 200 000 175 000 150 000

EBIT

125 000

EBT

100 000

EAT

75 000

EBT (bez rezerv a OP)

50 000 25 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


4.3 Analýza rozdílových ukazatelĤ 4.3.1

ýistý pracovní kapitál

Tabulka 10: ýistý pracovní kapitál

Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek

ObČžná aktiva Krátkodobé závazky Bankovní úvČry krátk.



2005

2006

2007

2008

2009

2010

317 127

542 451

414 601

364 940

137 914

337 204

91,6%

206,2%

103,1%

93,4%

24,5%

51,7%

278 838

274 599

392 401

590 508

613 484

626 978

80,5%

104,4%

97,6%

151,2%

108,8%

96,2%

6 908

25 069

93 157

123 528

139 362

413 346

2,0%

9,5%

23,2%

31,6%

24,7%

63,4%

602 873

842 119

900 159

1 078 976

890 760

1 377 528

174,1%

320,1%

223,9%

276,2%

158,0%

211,3%

201 278

575 664

495 601

685 841

325 877

725 677

58,1%

99,4%

99,5%

99,6%

99,6%

100,0%

55 322

3 368

2 520

2 520

1 180

0

16,0%

1,3%

0,6%

0,6%

0,2%

0,0%

256 600

579 032

498 121

688 361

327 057

725 677

74,1%

220,1%

123,9%

176,2%

58,0%

111,3%

346 273

263 087

402 038

390 615

563 703

651 851

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%


ýistý pracovní kapitál ve všech analyzovaných letech nabývá kladných hodnot. V þase narĤstá, roste tedy i likvidnost podniku, pouze v roce 2006 došlo k mírnému poklesu 37

z dĤvodu vodu vysokého nárĤ nárĤstu zásob ve formČ nedokonþené výroby. NejvČtší Nejv þást obČžných aktiv tvoĜíí krátkodobé pohledávky, jejichž objem vzrostl v posledních tĜech t letech v dĤsledku nárĤstu stu tržeb až k hodnotČ 2 mld. Kþ. Následují ásledují zásoby tvoĜené z vČtší þásti nedokonþenou výrobou.. Krátkodobé rátkodobé závazky jsou nižší než krátkodobý majetek, majetek který je tedy financován

i dlouhodobými zdroji. zdroji Podnik odnik využívá konzervativní strategii

financování – bezpeþnou, þnou, avšak relativn relativnČ drahou. Obrázek 12: Složení þistého pracovního kapitálu 1500000 1000000

Bankovní úvČry Čry krátkodobé Krátkodobé závazky

500000

Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé pohledávky

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zásoby

-500000 -1000000 Zdroj: Práce autora

4.3.2

Ostatní fondy finanþních finan prostĜedkĤ

Tabulka 11: Ostatní fondy finanþních finan prostĜedkĤ

ýisté pohotové prostĜedky ýistý penČžnČ pohledávkový fond

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-249 692

-553 963

-404 964

-564 833

-187 695

-312 331

30 620

-272 482

-6 009

32 219

448 873

324 917


PĜi výpoþtu þistých pohotových ohotových prostĜedkĤ jsou použita nejlikvidnČ nejlikvidnČjší aktiva, hotovost a peníze na bankovních úþtech. ú Hodnota ukazatele je záporná, tzn. že spoleþnost není schopna splatit své okamžité závazky z penČz v hotovosti a na bČžných bČ úþtech. Tento ukazatel je nevypovídající z dĤvodu vodu vysokého objemu pohledávek ve spole spoleþnosti, kterými jsou postupnČ hrazeny závazky. Z hlediska hodnocení schopnosti spoleþnosti spole splácet svoje závazky je vhodnČjší jší použít þistý penČžnČ pohledávkový fond,, který je kromČ let 2006 a 2007 kladný. V roce 2006 došlo k vysokému nárĤstu zásob ve formČČ nedokonþené výroby, která se pĜemČnila nila do tržeb v následujících letech. Pohledávky jsou již oþištČny o o obtížnČ

38

vymahatelné nebo nedobytné pohledávky, na které spoleþnost vytváĜí opravné položky ve výši 100%.

4.4 Bilanþní pravidla 4.4.1

Zlaté bilanþní pravidlo financování

Tabulka 12: Zlaté bilanþní pravidlo financování 2005 Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje

2006

2007

2008

2009

2010

89 436

92 721

88 863

102 121

101 037

137 397

431 148

358 096

485 217

451 796

636 144

725 752

0,21

0,26

0,18

0,23

0,16

0,19

PomČr Zdroj: Práce autora

Z vypoþítaného pomČru vyplývá, že spoleþnost splnila ve všech letech zlaté pravidlo financování, využívá tak dlouhodobý kapitál i k financování krátkodobých aktiv. ZpĤsob financování je konzervativní, málo rizikový, ale dražší. 4.4.2

Zlaté bilanþní pravidlo vyrovnání rizika

Tabulka 13: Zlaté bilanþní pravidlo vyrovnání rizika 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Vlastní kapitál

277 020

302 698

353 314

448 336

440 237

576 803

Cizí kapitál

426 602

643 345

643 792

741 198

577 468

950 453

0,65

0,47

0,55

0,60

0,76

0,61

PomČr Zdroj: Práce autora

Toto pravidlo není splnČno v žádném sledovaném roce. Ve všech letech má spoleþnost výraznČ vyšší cizí kapitál než vlastní. 4.4.3

Zlaté bilanþní pari pravidlo

Tabulka 14: Zlaté bilanþní pari pravidlo 2005 Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál PomČr

2006

2007

2008

2009

2010

89 436

92 721

88 863

102 121

101 037

137 397

277 020

302 698

353 314

448 336

440 237

576 803

0,32

0,31

0,25

0,23

0,23

0,24


Zlaté bilanþní pravidlo pari pravidlo je splnČno ve všech sledovaných letech. Dlouhodobý majetek je krytý výhradnČ vlastním kapitálem, vyjadĜuje znaþnČ konzervativní a opatrný pĜístup financování. Podnik je pĜekapitalizován. 39

4.4.4

Zlaté bilanþní pomČrové pravidlo

Tabulka 15: Zlaté bilanþní pomČrové pravidlo 2006 Tempo rĤstu investic Tempo rĤstu tržeb Výsledek

2007

2008

2009

2010

0,04

-0,04

0,15

-0,01

0,36

-0,27

0,67

0,22

-0,02

-0,03

NE

ANO

ANO

NE

NE


Spoleþnost splnila pravidlo pouze v letech 2007 a 2008, kdy tempo rĤstu investic nepĜesáhlo tempo rĤstu tržeb.

4.5 Analýza pomČrových ukazatelĤ Analýza pomČrových ukazatelĤ je nejoblíbenČjší metodou finanþní analýzy. Ve své práci jsem je rozdČlila do þtyĜ skupin, a to na ukazatele aktivity, likvidity, rentability a finanþní stability neboli zadluženosti. 4.5.1

Ukazatele aktivity

Tabulka 16: Ukazatele aktivity Výpoþet

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1,9

1,1

1,7

1,7

2,0

1,3

15,3

10,8

18,8

20,0

19,7

14,0

4,3

1,8

4,0

5,6

14,5

5,7

84,9

198,2

90,8

65,3

25,2

63,9

4,9

3,7

4,3

3,5

3,3

3,3

Obrat celkových aktiv

Tržby / Aktiva

Obrat DM

Tržby / DM

Obrat zásob

Tržby / Zásoby

Doba obratu zásob

365 / Obrat zásob

Obrat pohledávek

Tržby/Pohledávky z obch. styku

Doba obratu pohledávek

365 / Obrat pohledávek

74,4

97,4

85,7

105,4

112,0

110,5

Obrat závazkĤ

Tržby /Závazky z obch. vztahĤ

11,3

2,0

4,2

3,6

10,2

3,1

Doba obratu závazkĤ

365 /Obrat závazkĤ z obch. vztahĤ

32,3

181,3

87,1

102,1

35,7

116,7


Obrat celkových aktiv ve všech letech pĜesahuje minimální doporuþenou hodnotu 1. Vyšší hodnota obratu dlouhodobého majetku ukazuje na nižší majetkovou vybavenost podniku, což odpovídá charakteru spoleþnosti, která není výrobním podnikem. Doba obratu zásob kolísá zejména v souvislosti se zmČnou stavu nedokonþené výroby. V obratu závazkĤ jsou zahrnuty i krátkodobé pĜijaté zálohy na realizaci investiþních zakázek. Doba obratu závazkĤ v podstatČ odpovídá dobČ obratu pohledávek, s výjimkou let 2005 a 2009, kdy došlo k významnému poklesu krátkodobých pĜijatých záloh z titulu fakturace dlouhodobých investiþních zakázek. 40

4.5.2

Ukazatele likvidity

Tabulka 17: Ukazatele likvidity 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Likvidita 1. stupnČ (okamžitá likvidita)

min. 0,2

0,03

0,04

0,19

0,18

0,43

0,57

Likvidita 2. stupnČ (pohotová likvidita)

1

1,11

0,52

0,97

1,04

2,30

1,43

2,35

1,45

1,81

1,57

2,72

1,90

0,57

0,31

0,44

0,36

0,62

0,47

2–2,5

Likvidita 3. stupnČ (bČžná likvidita) ýistý pracovní kapitál / ObČžná aktiva

42

0,3–0,5


Údaje o likviditČ uvedené v Tabulce 18 podporují závČry uvedené v komentáĜi k bodu 4. 4. 2 Ostatní fondy finanþních prostĜedkĤ. PomČr ýPK na obČžných aktivech pĜesahuje doporuþené hodnoty v letech 2005 a 2009, spoleþnost má nadbytek dlouhodobých zdrojĤ. Obrázek 13: Ukazatele likvidity 3,00 2,50

2,72 2,30

2,35

1,50

1,57

1,45 1,11

1,00 0,50

1,90

1,81

2,00

0,97

1,04

0,19

0,18

2007

2008

1,43

0,52 0,03

0,04

2005

2006

0,43

0,57

2009

2010

0,00 Likvidita 1. stupnČ

Likvidita 2. stupnČ

Likvidita 3. stupnČ


4.5.3

Ukazatele rentability

Tabulka 18: Ukazatele rentability ROE ROI ROA ROS

Výpoþet EAT/VK EBIT(1-Sazba danČ)/A EBIT/A EBIT/T

2005 20,9% 8,8% 11,9% 6,1%

2006 10,1% 3,5% 4,6% 4,4%

2007 21,8% 8,0% 10,5% 6,3%

2008 22,8% 8,8% 11,2% 6,5%

2009 23,1% 10,3% 12,9% 6,6%

2010 24,9% 9,6% 11,9% 9,4%


Rentabilita vlastního kapitálu vykazuje hodnoty vysoce pĜevyšující míru výnosĤ bezrizikového investování kapitálu. V þase má mírnČ rostoucí tendenci s výjimkou roku 2006. Z ukazatele rentability celkového kapitálu vyplývá, že spoleþnost efektivnČ 42

KRALICEK, P. Základy finanþního hospodaĜení. Praha: LINDE, 1993, str. 27

41

hospodaĜí nejenom s hmotným majetkem, ale se všemi používanými prostĜedky. Ukazatele ROE a ROA dosahují vyšších hodnot v porovnání s oborovým prĤmČrem. Rentabilita tržeb se pohybuje v prĤmČru nad 6 % s mírnČ rostoucím trendem. Obrázek 14: Ukazatele rentability 25,0% 20,0%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

15,0%

Rentabilita investovaného kapitálu (ROI)

10,0%

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Rentabilita tržeb (ROS)

5,0% 0,0% 2005

2006

2007

2008

2009

2010


4.5.3.1 Du PontĤv pyramidový rozklad ukazatelĤ Tabulka 19: Du Pont ROA (EAT/A) Rentabilita tržeb (EAT/T) Obrat aktiv (T/A) ROE (EAT/VK) Rentabilita tržeb (EAT/T) Obrat aktiv (T/A) Finanþní páka (A/VK)

2005 0,082 0,043 1,938 0,209 0,043 1,938 2,540

2006 0,032 0,031 1,056 0,101 0,031 1,056 3,125

2007 0,077 0,046 1,672 0,218 0,046 1,672 2,822

2008 0,086 0,050 1,715 0,228 0,050 1,715 2,653

2009 0,100 0,051 1,960 0,231 0,051 1,960 2,312

2010 0,094 0,075 1,262 0,249 0,075 1,262 2,648


Du Pont rovnice zobrazuje, jak jednotlivé složky, tj. ziskové rozpČtí, obrat celkových aktiv a finanþní páka spolupĤsobí na rentabilitu vlastního kapitálu. V roce 2010 bylo dosaženo nejvyšší rentability vlastního kapitálu, ovlivnČné rĤstem rentability tržeb a výší dosaženého zisku.

42

4.5.4

Ukazatele zadluženosti

Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti Výpoþet

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celková zadluženost

CZ/A

61%

68%

65%

62%

57%

62%

Koeficient samofinancování

VK/A

39%

32%

35%

38%

43%

38%

Finanþní páka

A/VK

2,54

3,13

2,82

2,65

2,31

2,65

Míra zadlužení

CZ/VK

154%

213%

182%

165%

131%

165%

Krytí DM vlastním kapitálem

VK/DM

3,10

3,26

3,98

4,39

4,36

4,20

Dlouhodobé cizí zdroje/Cizí zdroje

40%

10%

23%

7%

43%

24%

Dlouhodobé CZ/Dlouhodobý kapitál

38%

18%

29%

11%

36%

28%


Spoleþnost má vyšší zadluženost, ukazatel je pĜibližnČ 60 % dluhu ve všech sledovaných letech. Ukazatel celkové zadluženosti se v roce 2007 zvýšil až k 70 %, následnČ došlo ke snížení v roce 2009 na 57 %, kdy byla dosažena nejnižší hodnota a v roce 2010 se celková zadluženost opČt vrátila na pomČr pĜibližnČ 60:40. Koeficient samofinancování je doplĖkovým ukazatelem k celkové zadluženosti a jejich souþet tvoĜí 100 %. Udává, do jaké míry jsou financována aktiva vlastním kapitálem. Ukazatel finanþní páky se zvČtšuje s podílem cizích zdrojĤ na celkovém financování. Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem dosahuje ve všech letech hodnoty vČtší než 1, podnik využívá vlastní kapitál i ke krytí obČžných aktiv. Podíl dlouhodobých cizích zdrojĤ je ovlivĖován výší pĜijatých dlouhodobých záloh od odbČratelĤ. Ukazatel úrokového krytí není použit, protože spoleþnost témČĜ nevyužívala úroþených bankovních úvČrĤ. 4.5.5

Ziskový úþinek finanþní páky

Tabulka 21: Ziskový úþinek finanþní páky 2005

2006

EBT

80 203

EBIT

83 607

2008

2009

2010

41 222 102 309

132 826

130 554

181 617

43 503 104 487

133 035

130 993

181 643

0,98

1,00

1,00

1,00

Aktiva

703 622 946 043 997 106

1 189 534

1 017 705

1 527 256

Vlastní kapitál

277 020 302 698 353 314

448 336

440 237

576 803

EBT/EBIT úroková redukce zisku

0,96

0,95

2007

A/VK finanþní páka

2,54

3,13

2,82

2,65

2,31

2,65

Multiplikátor vlastního kapitálu

2,44

2,96

2,76

2,65

2,30

2,65


V pĜípadČ analyzované spoleþnosti by zvyšování podílu cizích zdrojĤ ve finanþní struktuĜe mČlo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu ve všech letech. 43

4.6 Shrnutí finanþní analýzy Vybraná akciová spoleþnost patĜí mezi nejvýznamnČjší dodavatele komplexních služeb v elektro-energetickém segmentu prĤmyslu a dosaženým obratem pĜes 2 mld. Kþ v roce 2010 se Ĝadí mezi velké spoleþnosti v ýeské republice. Významným milníkem ve vývoji spoleþnosti byl rok 2008, ve kterém byla spoleþnost prodána zahraniþnímu vlastníkovi. Dalším neménČ významným milníkem z hlediska hodnocení spoleþnosti byly roky 2007 a 2008, kdy došlo ke skokovému nárĤstu tržeb až na 2 mld. Kþ. Spoleþnost v celém hodnoceném období vykazuje pozitivní vývoj v kontinuálním rĤstu výsledku hospodaĜení. Výjimku tvoĜí rok 2006, ve kterém byla výše tržeb negativnČ ovlivnČna vysokým objemem zásob ve formČ nedokonþené výroby, tudíž i nižším hospodáĜským výsledkem. Hodnota nedokonþené výroby dosahovala v roce 2006 kumulované výše 505 mil. Kþ, v následujících letech byla pĜemČnČna do tržeb. Nejvyšší výsledek hospodaĜení spoleþnost vykázala v posledním sledovaném roce 2010, který byl mimo jiné kladnČ ovlivnČn ukonþením arbitrážního Ĝízení se zahraniþním odbČratelem. Výsledkem bylo uhrazení dlužné þástky ve výši 50 mil. Kþ, þímž byl pĜímo ovlivnČn provozní hospodáĜský výsledek. Z hodnot ukazatelĤ aktivity vyplývá, že spoleþnost zabývající se službami je ménČ nároþná na vybavení hmotným majetkem. Využití majetku mČĜené obratem celkových aktiv je trvale vyšší než doporuþovaná hodnota 1. Doba obratu zásob má snižující tendenci v þase, opČt s výjimkou roku 2006, který ovlivĖuje výše popsaný stav nedokonþené výroby. Velká doba obratu pohledávek souvisí se skuteþností, že nejvČtší objem fakturace probíhá vždy ke konci sledovaného období. Bylo by vhodnČjší pracovat s prĤmČrnou hodnotou pohledávek z obchodního styku v bČžném roce. Ukazatele bČžné a pohotové likvidity dosahují u spoleþnosti uspokojivých hodnot blížících se doporuþeným hodnotám. Okamžitá likvidita dosahuje nízkých hodnot, avšak v þase stále se zlepšujících. Spoleþnost má také pro své provozní financování rezervy ve vysokém objemu neþerpaných kontokorentních úvČrĤ. Ukazatele rentability prezentují, že spoleþnost je ve sledovaném období stále zisková a dosahují nadprĤmČrných hodnot. Ziskovost vložených prostĜedkĤ je výraznČ vyšší než bČžná úroková míra. Ukazatel rentability vlastního kapitálu poukazuje na velký pĜínos pro vlastníka spoleþnosti. Multiplikátor vlastního kapitálu ukazuje, že zvýšený podíl cizích zdrojĤ v kapitálové struktuĜe má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. 44

Literatura doporuþuje udržovat pomČr vlastních a cizích zdrojĤ 50:50, v souþasnosti se jako optimum uvádí dokonce 30 % podílu dluhu na celkovém kapitálu. PĜestože se spoleþnost nepohybuje v doporuþeném rozsahu, nemá vyšší zadluženost vliv na její celkovou výkonnost. Z hlediska vývoje mĤžeme poukázat na relativnČ stabilní zadlužení spoleþnosti. Ukazatel úrokového krytí je nevýznamný, není v této analýze využitý z titulu nízkých úrokĤ. Spoleþnost svĤj dlouhodobý majetek pokrývá dlouhodobými zdroji. Rizikem by se mohlo jevit v budoucnosti snížení objemu získaných zálohových plateb od odbČratelĤ v dĤsledku zhoršující se ekonomické situace v hospodáĜství a s tím související snižující se solventnosti odbČratelĤ. ChybČjící bezúroþné zdroje by musely být nahrazeny þerpáním kontokorentních úvČrĤ.

45

5 Náklady kapitálu V této kapitole bakaláĜské práce se budu zabývat výpoþtem nákladĤ na kapitál ve vybrané akciové spoleþnosti. Nejprve budu poþítat náklady na vlastní kapitál, následnČ náklady na cizí kapitál a tuto kapitolu zakonþím výpoþtem prĤmČrných nákladĤ na kapitál. V úvodu þásti nákladĤ na vlastní kapitál dojde k seznámení s dividendovou politikou spoleþnosti.

5.1 Náklady vlastního kapitálu 5.1.1

Dividendová politika spoleþnosti

V souvislosti se zmČnou vlastníka v roce 2008 došlo ve spoleþnosti ke zmČnČ dividendové politiky. Zatímco pĤvodní vlastník ponechával dosažené zisky ve spoleþnosti pro její rozvoj a dividendy nebyly vypláceny vĤbec anebo ve velmi omezené míĜe, nový vlastník preferuje maximální výnos z vloženého kapitálu, jak je vidČt z následující tabulky. PĜestože za rok 2009 vlastníkem nebyly dividendy požadovány, po schválení úþetní závČrky za rok 2010 valnou hromadou bylo pĜi rozdČlení zisku použito celého zisku bČžného období (po pĜídČlu do fondĤ) a dále nerozdČleného zisku k výplatČ dividendy. Tabulka 22: Výše vyplacených dividend v letech 2005–2011 2005

2006 0

Dividendy

2007 0

15 000

2008 20 000

2009 100 000

2010

2011 0

340 000


5.1.2

Dividendový model

Pro výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu jsem nejprve zvolila dividendový model. Spoleþnost vyplácí dividendy a akcie nejsou obchodované na trhu, proto je dividendový model v upravené podobČ: (Dividendy + NerozdČlený zisk) / (Aktiva/Poþet akcií) + Míra rĤstu Pro porovnání údajĤ jsem zpracovala náklady na vlastní kapitál se zahrnutím míry rĤstu dividendy a nerozdČleného zisku v jednotlivých letech a také bez míry rĤstu.

46

Tabulka 23: Výpoþet nákladĤ na vlastní kapitál dividendovým modelem 2005

2006

2007

2008

2009

201143

2010

0

0

15 000

20 000

100 000

0

340 000

NerozdČlený zisk

24 836

74 792

81 221

141 776

134 287

223 957

14 251

(D + NerozdČlený zisk)

24 836

74 792

96 221

161 776

234 287

223 957

356 262

703 622

946 043

997 106

1 189 534

1 017 705

1 527 256

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

15 000

47

63

66

79

68

102

5,29

11,86

14,48

20,40

34,53

22,00

201,14

28,65

68,13

44,82

-4,41

59,08

5,29

213,00

43,13

88,53

79,35

17,59

5,29

11,86

14,48

20,40

34,53

22,00

Dividendy

Aktiva Poþet akcií Aktiva/Poþet akcií (D + Ner. zisk) / (A/Poþet akcií) Míra rĤstu Náklady VK s mírou rĤstu Náklady VK bez míry rĤstu Zdroj: Práce autora

Obrázek 15: Náklady na vlastní kapitál (dividendový model) 250,00 200,00 150,00

Náklady VK s mírou rĤstu

100,00

Náklady VK bez míry rĤstu

50,00 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010


Na první pohled je patrné, že náklady na vlastní kapitál se zahrnutou mírou rĤstu dividend a nerozdČleného zisku mají kolísavý vývoj a dosahují extrémnČ vysokých hodnot. 5.1.3

Komplexní stavebnicová metoda

Akcie spoleþnost nejsou obchodovány na trhu, spoleþnost nepĜijala stabilní dividendovou politiku a vyplácené dividendy jsou nepravidelné. Proto jsem si pro výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu vybrala také Komplexní stavebnicovou metodu od autorĤ Pavly MaĜíkové a Miloše MaĜíka. PomĤckou pĜi výpoþtu mi byla publikace „Diskontní míra pro

43

Hodnoty roku 2011 jsou pouze informativní pro pĜedstavu o výši vyplacené dividendy na základČ výsledku hospodaĜení roku 2010.

47

výnosové oceĖování podniku“44 a elektronická podpora PĜíklad 6: Náklady vlastního kapitálu – komplexní stavebnicová metoda v podobČ xls souboru45. Na základČ zadaných vstupních údajĤ o spoleþnosti provádí soubor výsledný propoþet sám. Vstupní údaje, které jsem použila pro výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu:

bezriziková úroková míra je v podobČ úrokové míry desetiletých státních dluhopisĤ,46

maximální hodnota nákladĤ vlastního kapitálu mĤže dosahovat výše 20 %,47

pĜiĜadila jsem stupeĖ rizika k jednotlivým faktorĤm dle svého uvážení a výpoþtĤ,

základní rizikovou pĜirážku jsem nezvýšila o prémii za sníženou obchodovatelnost, s výjimkou roku 2006 (2%).

Na základČ výše uvedených použitých vstupních údajĤ jsem provedla propoþet, výsledkem je následující tabulka. Detailní výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu je uvedený v PĜíloze 4. Tabulka 24: Náklady vlastního kapitálu urþené stavebnicovou metodou 2005 Náklady vlastního kapitálu

8,84

2006 12,19

2007

2008

9,45

2009

9,03

9,94

2010 10,51


Obrázek 16: Náklady na vlastní kapitál (stavebnicová metoda) 13,00 12,00 11,00 Náklady VK

10,00 9,00 8,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010


44 MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, str. 181–98. 45 MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku - PĜíklad 6: Náklady vlastního kapitálu: komplexní stavebnicová metoda. [online]. Praha: IOM - VŠE. [cit. 2011-11-12]. 46 Viz PĜíloha 1. 47 AutoĜi publikace doporuþují maximální hodnotu ve výši 30–35 %.

48

5.2 Náklady cizího kapitálu V teoretické þásti práce byl popsán výpoþet nákladĤ na cizí kapitál a bylo definováno, že cenou cizího kapitálu je úrok (pĜípadnČ podíl na zisku). Analyzovaná spoleþnost má trvale dostupné

úvČrové

zdroje

s velmi

dobrými

úrokovými

podmínkami

v podobČ

kontokorentních úvČrĤ u tĜí bankovních ústavĤ. Jedná se o ýeskoslovenskou obchodní banku, Komerþní banku a COMMERZBANK. Výše úrokových sazeb je každoroþnČ upravena dodatkem k základní smlouvČ o kontokorentním úvČru, úroková sazba je stanovena v podobČ pĜirážky a sazby PRIBOR. Výpoþet prĤmČrné úrokové sazby úvČrĤ jsem zpracovala do následující tabulky. PĜehled dostupných úvČrĤ a úrokových sazeb ve spoleþnosti a sazby PRIBOR v jednotlivých letech jsou uvedeny v PĜíloze 1 bakaláĜské práce. Tabulka 25: Výpoþet prĤmČrné úrokové sazby cizích zdrojĤ ýSOB Úroková sazba

KB ÚvČr

Úroková sazba

COMB ÚvČr

Úroková sazba

ÚvČr

PrĤmČrná úroková sazba48

2005

2,90

80 000

3,38

90 000

3,15

2006

3,05

80 000

3,42

90 000

3,25

2007

3,72

80 000

3,87

90 000

3,80

2008

4,39

80 000

4,54

90 000

4,47

2009

2,68

65 000

2,78

90 000

2,74

2010

1,96

65 000

2,06

30 000

2,14

75 000

2,06


Spoleþnost je trvale zisková, všechny náklady na úvČr jsou daĖovČ uznatelné, proto lze využít ve všech letech daĖového štítu. Výše sazby danČ z pĜíjmu právnických osob v letech 2005–2010 je uvedena v PĜíloze 1. Tabulka 26: Náklady cizího kapitálu 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Úroková míra (i)

3,15

3,25

3,80

4,47

2,74

2,06

Náklady cizího kapitálu (1- DS x i)

2,33

2,47

2,89

3,53

2,19

1,67


48

Výpoþet pomocí váženého prĤmČru.

49

5.3 Náklady na celkový kapitál Poté, co jsem vypoþítala náklady na vlastní kapitál a náklady na cizí kapitál s využitím daĖového štítu, dosadím hodnoty do následujícího vzorce: NK = i ൈ (1 െ DS) ൈ

େ୏ ୏

+ NVK ൈ

୚୏ ୏

V roce 2008 jsem upravila hodnotu nákladĤ na cizí kapitál, protože v tomto období mČla na výši cizích zdrojĤ velký vliv zmČna hospodáĜského cyklu. Tato externalita ovšem neovlivní významnou mČrou výši nákladĤ na cizí kapitál ve spoleþnosti vzhledem k nevyužití úroþených cizích zdrojĤ. Bylo využito prĤmČru z let 2007 a 2009. Tabulka 27: Náklady na celkový kapitál (WACC) s dividendovým modelem 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Náklady VK s mírou rĤstu

5,29

213,00

43,13

88,53

79,35

17,59

Náklady VK bez míry rĤstu

5,29

11,86

14,48

20,40

34,53

22,00

Náklady CK (1- DS x i)

2,33

2,47

2,89

2,54

2,19

1,67

Cizí kapitál

426 602

643 345

643 792

741 198

577 468

950 453

Vlastní kapitál

277 020

302 698

353 314

448 336

440 237

576 803

Celkový kapitál

703 622

946 043

997 106 1 189 534 1 017 705 1 527 256

60,6%

68,0%

64,6%

62,3%

56,7%

62,2%

WACC (s mírou rĤstu)

3,50

69,83

17,15

34,95

35,57

7,68

WACC (bez míry rĤstu)

3,50

5,47

6,99

9,27

16,18

9,35

CK/K


Tabulka 28: Náklady na celkový kapitál (WACC) se stavebnicovou metodou Náklady VK

2005 8,84

2006 12,19

2007 9,45

Náklady CK (1- DS x i) Cizí kapitál Vlastní kapitál Celkový kapitál

2,33 426 602 277 020 703 622

2,47 643 345 302 698 946 043

2,89 2,54 2,19 1,67 643 792 741 198 577 468 950 453 353 314 448 336 440 237 576 803 997 106 1 189 534 1 017 705 1 527 256

60,6%

68,0%

64,6%

62,3%

56,7%

62,2%

4,89

5,58

5,21

4,99

5,54

5,01

CK/K WACC

2008 9,03

2009 9,94

2010 10,51


Vývoj nákladĤ na celkový kapitál (WACC) pĜi rĤzném stupni zadluženosti ukazují následující tabulky a grafy. Pro grafické zobrazení jsou na ose x použity hodnoty zadluženosti (CK/K), seĜazeny vzestupnČ. Na ose y jsou zaneseny vypoþtené náklady celkového kapitálu.

50

Tabulka 29: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem bez míry rĤstu 2009 Zadluženost CK/K

2005

2010

2008

2007

2006

56,7%

60,6%

62,2%

62,3%

64,6%

68,0%

WACC

35,57

3,50

7,68

34,95

17,15

69,83

Náklady VK

79,35

5,29

17,59

88,53

43,13

213,00

Náklady CK

2,19

2,33

1,67

2,54

2,89

2,47


Obrázek 17: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem bez míry rĤstu 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 WACC

50,00

Náklady VK

40,00

Náklady CK

30,00 20,00 10,00 0,00 56,0%

57,0%

58,0%

59,0%

60,0%

61,0%

62,0%

63,0%


Tabulka 30: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem s mírou rĤstu 2009

2005

2010

2008

2007

2006

CK/K

56,7%

60,6%

62,2%

62,3%

64,6%

68,0%

WACC

16,18

3,50

9,35

9,27

6,99

5,47

Náklady VK

34,53

5,29

22,00

20,40

14,48

11,86

Náklady CK

2,19

2,33

1,67

2,54

2,89

2,47


51

Obrázek 18: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem s mírou rĤstu 40,00 35,00 30,00 25,00

WACC

20,00

Náklady VK

15,00

Náklady CK

10,00 5,00 0,00 56,0% 57,0% 58,0% 59,0% 60,0% 61,0% 62,0% 63,0% Zdroj: Práce autora

Tabulka 31: Vývoj nákladĤ kapitálu se stavebnicovou metodou 2009 Zadluženost CK/K WACC

2005

2010

2008

2007

2006

56,7%

60,6%

62,2%

62,3%

64,6%

68,0%

5,54

4,89

5,01

4,99

5,21

5,58

Náklady VK

9,9

8,8

10,5

9,0

9,5

12,2

Náklady CK

2,19

2,33

1,67

2,54

2,89

2,47


Obrázek 19: Vývoj nákladĤ kapitálu se stavebnicovou metodou 14,00 12,00 10,00 8,00

t

6,00

EĄŬůĂĚǇs< EĄŬůĂĚǇ<

4,00 2,00 0,00 ϱϱ͕Ϭй

ϱϳ͕ϱй

ϲϬ͕Ϭй

ϲϮ͕ϱй

ϲϱ͕Ϭй

ϲϳ͕ϱй

ϳϬ͕Ϭй


Ze všech grafĤ je patrné, že náklady na celkový kapitál dosahují svého optima pĜi zadluženosti 60–62 %.

52

5.4 Shrnutí nákladĤ na kapitál Pro rozhodování o optimální kapitálové struktuĜe mi pomohla klasická teorie optimalizace kapitálové struktury, která se opírá o minimalizaci prĤmČrných nákladĤ kapitálu s pĜihlédnutím k daĖovému štítu a nákladĤm finanþní tísnČ. Teorie tzv. „U kĜivky“ je založena na tom, že od urþité míry zadlužení zaþnou náklady na kapitál stoupat. Je vhodné, aby spoleþnost udržovala takovou relaci vlastního a cizího kapitálu, pĜi níž jsou celkové náklady na poĜízení kapitálu nejnižší a tržní hodnota podniku nejvyšší. U vybrané akciové spoleþnosti vyhodnocené údaje urþují optimální kapitálovou strukturu s podílem 60–62 % dluhu na celkovém kapitálu. Dále je ovČĜeno, že náklady dluhu jsou nižší než náklady vlastního kapitálu, vČĜitelé podstupují nižší riziko než vlastník spoleþnosti a také zde pĤsobí daĖový štít. S rĤstem zadlužení nepatrnČ stoupají náklady na cizí kapitál. Spoleþnost má velmi dobré bonitní hodnocení a tím i úvČrové podmínky, rĤst nákladĤ na cizí kapitál je nevýznamný a je ovlivnČn stejnou úrokovou sazbou pĜi jakékoliv výši úvČru v rozmezí 0 až nČkolik desítek miliónĤ. S rĤstem zadlužení významnČ rostou náklady na vlastní kapitál, vlastníkem požadovaná výnosnost vloženého kapitálu roste. Chceme-li odhadovat náklady vlastního kapitálu dividendovým modelem, potĜebujeme znát tržní hodnotu akcií a pĜedpokládá se stabilní tempo rĤstu dividend. Ani pĜi použití upravené podoby dividendového modelu s mírou rĤstu dividend a nerozdČleného zisku nelze považovat výsledné hodnoty nákladĤ na vlastní kapitál za vypovídající. Výsledné vysoké a kolísavé hodnoty vlastního kapitálu nepĜipouští ve své publikaci49

autoĜi

MaĜíková, MaĜík, kteĜí doporuþují maximální hodnotu nákladĤ na vlastní kapitál ve výši 30–35 % pĜi nejvyšším stupni rizika. PĜi využití dividendového modelu bez míry rĤstu jsou náklady na vlastní kapitál reálnČjší (s pĜihlédnutím na ROE ve spoleþnosti), avšak jsou silnČ ovlivnČny nepravidelnČ vyplácenými dividendami ve sledovaných letech. PĜikláním se tedy k výsledkĤm ze stavebnicové metody. Stavebnicová metoda je do jisté míry ovlivnČna mým vlastním posouzením oþekávaného rizika. PĜihlédneme-li však k nákladĤm na cizí kapitál a pĜipoþteme nČkolik procentních bodĤ, získáme urþitý odhad nákladĤ na vlastní kapitál. Zohlednit také musíme velikost podniku a vyšší dostupnost kapitálu. Výsledky lze tedy považovat za odpovídající.

49

MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007

53

NÁVRHY A DOPORUýENÍ Urþení nákladĤ na vlastní kapitál je v praxi velice obtížné a do znaþné míry subjektivní. Bylo by jistČ vhodnČjší použít kombinaci nČkolika metod výpoþtĤ nákladĤ na vlastní kapitál, pĜijmout rozhodnutí, která metoda je pro spoleþnost nejvhodnČjší a na základČ váženého aritmetického prĤmČru urþit výši nákladĤ. Pokud by se spoleþnost zamČĜila na optimalizaci svého kapitálu, mČla by svoji pozornost vČnovat zejména udržování podílu cizích zdrojĤ ve stávající struktuĜe. Spoleþnost se však problematikou optimální kapitálové struktury spíše nezabývá, což je zpĤsobeno tím, že dividendová politika spoleþnosti je urþována mateĜskou spoleþností, která jak ukazuje vývoj posledních let, preferuje maximální vyplácení dividend. Se zmČnou vlastníka došlo ke zmČnČ dividendové politiky. Je nastolena politika stálého dividendového podílu v maximální možné míĜe, zatímco pĤvodní vlastník se pĜiklánČl k pasivní reziduální dividendové politice. Pro spoleþnost by bylo vhodnČjší snažit se o návrat k pĤvodní dividendové politice. Ponechaná þást hospodáĜské výsledku ve formČ nerozdČleného zisku by mČla být reinvestována do dalšího rozvoje spoleþnosti. Dle mého názoru by mČlo vedení spoleþnosti vlastníkovi pĜedložit ucelený návrh na rozšíĜení produktového portfolia o strojní þinnosti. Dostatek interních finanþních zdrojĤ a možnost levného úvČrového financování by bylo efektivnČjší využít k investování do jeho dalšího rozvoje a pokusit se získat významný podíl na strojních dodávkách zejména pro energetiku. V souvislosti s tím investovat prostĜedky do nákupu strojĤ a zaĜízení, zvýšit podíl stálých aktiv a využít tak pĜebytku dlouhodobých zdrojĤ financování. RozšíĜení portfolia o strojní þinnosti povede k výraznému zvýšení konkurenceschopnosti spoleþnosti pĜi získávání komplexních investiþních zakázek. Tento krok by následnČ vedl k dalšímu nárĤstu tržeb a zisku spoleþnosti.

54

ZÁVċR Cílem mé práce bylo popsat finanþní strukturu podniku, shrnout poznatky z oblasti teoretických pĜístupĤ optimalizace kapitálové struktury podniku a na pĜíkladu vybrané akciové spoleþnosti se pokusit o jejich aplikaci a stanovení optimální kapitálové struktury. V teoretické þásti jsem charakterizovala finanþní strukturu podniku a její rozdČlení na vlastní kapitál a cizí zdroje. Dále jsem popsala souvislost majetkové a finanþní struktury se zamČĜením na zlatá bilanþní pravidla financování a þistý pracovní kapitál. V závČru teoretické þásti jsem se zabývala zpĤsoby mČĜení nákladĤ jednotlivých složek kapitálu a popisem hlavních teorií optimalizace kapitálové struktury. V praktické þásti jsem vybranými ukazateli finanþní analýzy hodnotila finanþní strukturu spoleþnosti v letech 2005–2010. Dále jsem pomocí zvolených metod spoþítala náklady na kapitál a vyhodnotila optimální složení kapitálu pomocí klasické teorie optimální kapitálové struktury a „U kĜivky“. Ke každé kapitole v praktické þásti je provedeno krátké shrnutí a zhodnocení. Finanþní analýzou jsem zjistila, že finanþní struktura spoleþnosti je ve složení 40 % vlastního kapitálu a 60% cizích zdrojĤ ve všech sledovaných letech. Cizí zdroje jsou pĜevážnČ ve formČ dodavatelských úvČrĤ a pĜijatých záloh od odbČratelĤ. Spoleþnost v podstatČ nevyužívá bankovních úvČrĤ. Spoleþnost dosahuje nejnižších prĤmČrných nákladĤ kapitálu pĜibližnČ pĜi 60 % dluhu. Teoretické pĜístupy optimální kapitálové struktury se pĜiklání k pomČru 30 % dluhu, maximálnČ však 50 %. PĜesto je analyzovaná spoleþnost stabilní, vysoce zisková a rentabilita vlastního kapitálu dosahuje nadprĤmČrných hodnot. Z tohoto pohledu se spoleþnost jeví jako velmi výnosná investice pro akcionáĜe.

55

POUŽITÉ ZDROJE Monografické publikace BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha: Victoria Publishing, 1991. ISBN 80-85605-24-4. GRÜNWALD, R., HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. KALOUDA, F. Finanþní Ĝízení podniku. PlzeĖ: Aleš ýenČk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. KISLINGEROVÁ, E., aj. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Finanþní analýza podniku: Komplexní prĤvodce s pĜíklady. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. KRALICEK, P. Základy finanþního hospodaĜení. Praha: LINDE, 1993. ISBN 80-8564711-7. MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1242-6. PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Podnikové finance. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2007. ISBN 978-80-7318-593. PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finanþního manažera. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-86131-63-7. PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. ěízení podnikových financí. Studijní pomĤcka pro distanþní studium. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003. SYNEK, M., aj. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7. SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. VALACH, J. Finanþní Ĝízení podniku, 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-121-1.

56

VALACH, J. Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. ÚZ: Obchodní zákoník a další zákony. Ostrava: Sagit, 2010. 320 s. ISBN 978-80-7208-779-2. Internetové zdroje ýNB. Trh státních dluhopisĤ. [online]. Praha: ýeská národní banka, © 2003-2011, poslední

aktualizace

11.

11.

2011.

[cit.

2011-11-12].

Dostupné

z WWW:

. ýNB. Sazby PRIBOR – mČsíþní a roþní prĤmČry. [online]. Praha: ýeská národní banka, © 2003-2011, poslední aktualizace 11. 11. 2011. [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne_form.jsp>. MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku - PĜíklad 6: Náklady vlastního kapitálu: komplexní stavebnicová metoda. [online]. Praha: IOM VŠE, poslední aktualizace 21. 1. 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ýeské republiky. Obchodní rejstĜík a sbírka listin. [online]. Praha. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z WWW: < http://www.justice.cz/or/>. NEUMAIEROVÁ,I., NEUMAIER, I.: Úvaha o optimální zadluženosti. [online]. Finance a úvČr,

1996,

roþ.

46,

þ.

1,

s.

51.

[cit.

2011-11-21].

Dostupné

z WWW: . Wolters Kluwer. Vývoj sazby danČ z pĜíjmu právnických osob. [online]. Praha: Wolters Kluwer,

©

2011.

[cit.

2011-11-13].

Dostupné

z WWW:

< http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickychosob/>.

57

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Historie spoleþnosti ........................................................................................... 27 Tabulka 2: Majetková struktura spoleþnosti ........................................................................ 29 Tabulka 3: Vertikální analýza aktiv ..................................................................................... 29 Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv ................................................................................. 30 Tabulka 5: Finanþní struktura spoleþnosti ........................................................................... 31 Tabulka 6: Vertikální analýza pasiv .................................................................................... 32 Tabulka 7: Vertikální analýza krátkodobých závazkĤ ......................................................... 34 Tabulka 8: Horizontální analýza pasiv ................................................................................ 35 Tabulka 9: Vývoj pĜidané hodnoty a výsledku hospodaĜení ............................................... 36 Tabulka 10: ýistý pracovní kapitál ...................................................................................... 37 Tabulka 11: Ostatní fondy finanþních prostĜedkĤ ............................................................... 38 Tabulka 12: Zlaté bilanþní pravidlo financování ................................................................. 39 Tabulka 13: Zlaté bilanþní pravidlo vyrovnání rizika ......................................................... 39 Tabulka 14: Zlaté bilanþní pari pravidlo.............................................................................. 39 Tabulka 15: Zlaté bilanþní pomČrové pravidlo .................................................................... 40 Tabulka 16: Ukazatele aktivity ............................................................................................ 40 Tabulka 17: Ukazatele likvidity........................................................................................... 41 Tabulka 18: Ukazatele rentability ........................................................................................ 41 Tabulka 19: Du Pont ............................................................................................................ 42 Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti .................................................................................... 43 Tabulka 21: Ziskový úþinek finanþní páky.......................................................................... 43 Tabulka 22: Výše vyplacených dividend v letech 2005–2011 ............................................ 46 Tabulka 23: Výpoþet nákladĤ na vlastní kapitál dividendovým modelem .......................... 47 Tabulka 24: Náklady vlastního kapitálu urþené stavebnicovou metodou ........................... 48 Tabulka 25: Výpoþet prĤmČrné úrokové sazby cizích zdrojĤ ............................................. 49 Tabulka 26: Náklady cizího kapitálu ................................................................................... 49 Tabulka 27: Náklady na celkový kapitál (WACC) s dividendovým modelem ................... 50 Tabulka 28: Náklady na celkový kapitál (WACC) se stavebnicovou metodou .................. 50 Tabulka 29: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem bez míry rĤstu ................ 51 Tabulka 30: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem s mírou rĤstu ................... 51 Tabulka 31: Vývoj nákladĤ kapitálu se stavebnicovou metodou ........................................ 52

58

SEZNAM OBRÁZKģ Obrázek 1: PĜehled pĜístupĤ k odhadu nákladĤ na vlastní kapitál ....................................... 18 Obrázek 2: Koncept MM I – bez uvážení vlivu daĖového systému ................................... 22 Obrázek 3: Koncept MM II – s uvážením vlivu daĖového systému ................................... 22 Obrázek 4: Koncept „U – kĜivky“ ....................................................................................... 23 Obrázek 5: Organizaþní struktura spoleþnosti ..................................................................... 28 Obrázek 6: Vývoj majetkové struktury v letech 2005–2010 ............................................... 30 Obrázek 7: Vývoj finanþní struktury v letech 2005–2010 ................................................... 31 Obrázek 8: Struktura vlastního kapitálu .............................................................................. 33 Obrázek 9: Struktura cizích zdrojĤ ...................................................................................... 33 Obrázek 10: Struktura krátkodobých závazkĤ ..................................................................... 34 Obrázek 11: Vývoj hospodáĜského výsledku v letech 2005–2010 ...................................... 37 Obrázek 12: Složení þistého pracovního kapitálu................................................................ 38 Obrázek 13: Ukazatele likvidity .......................................................................................... 41 Obrázek 14: Ukazatele rentability ....................................................................................... 42 Obrázek 15: Náklady na vlastní kapitál (dividendový model) ............................................ 47 Obrázek 16: Náklady na vlastní kapitál (stavebnicová metoda).......................................... 48 Obrázek 17: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem bez míry rĤstu................. 51 Obrázek 18: Vývoj nákladĤ kapitálu s dividendovým modelem s mírou rĤstu................... 52 Obrázek 19: Vývoj nákladĤ kapitálu se stavebnicovou metodou ........................................ 52

59

SEZNAM ZKRATEK A

Aktiva

CAPM

Capital Asset Pricing Model

CK

Cizí kapitál

ýPK


D

Dividendy

DM

Dlouhodobý majetek

EAT

Zisk po zdanČní

EBDIT

Zisk pĜed odpisy, úroky a danČmi

EBIT

Zisk pĜed úroky a danČmi

EBT

Zisk pĜed zdanČním

N

Náklady

NN, VN, VVN

Nízké napČtí, vysoké napČtí, velmi vysoké napČtí

NWC

Net Working Capital

OA

ObČžná aktiva

OP

Opravné položky

ROA

Rentabilita celkového kapitálu

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

ROI

Rentabilita investovaného kapitálu

ROS

Rentabilita tržeb

T

Tržby

VH

Výsledek hospodaĜení

VK

Vlastní kapitál

WACC

Weighted Average Cost of Capital

ZK

Základní kapitál

60

SEZNAM PěÍLOH PĜíloha 1: PĜehledové tabulky .............................................................................................. 62 PĜíloha 2: Vertikální analýza vlastních a cizích zdrojĤ ....................................................... 63 PĜíloha 3: Krátkodobé závazky spoleþnosti ......................................................................... 63 PĜíloha 4: Výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu – komplexní stavebnicová metoda ............ 64 PĜíloha 5: Rozvaha v tis. (AKTIVA) ................................................................................... 71 PĜíloha 6: Rozvaha v tis. (PASIVA) .................................................................................... 72 PĜíloha 7: Výkaz zisku a ztrát .............................................................................................. 73

61

PěÍLOHY PĜíloha 1: PĜehledové tabulky PĜehled úvČrĤ a úrokových sazeb spoleþnosti ýSOB Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ÚvČr 80 000 80 000 80 000 80 000 65 000 65 000

KB

Úroková sazba 0,95 + 1D PRIBOR 0,95 + 1D PRIBOR 0,95 + 1D PRIBOR 0,95 + 1D PRIBOR 1,1 + 1D PRIBOR 1,1 + 1D PRIBOR

ÚvČr 90 000 90 000 90 000 90 000 90 000 30 000

COMB

Úroková sazba 1,4 + 1M PRIBOR 1,2 + 1M PRIBOR 1,1 + 1D PRIBOR 1,1 + 1D PRIBOR 1,2 + 1D PRIBOR 1,2 + 1D PRIBOR

ÚvČr

Úroková sazba

75 000 1,05 + 1M PRIBOR

50


Sazby PRIBOR v letech 2005–2010 PRIBOR 1D 1M

2005 1,95 1,98

2006 2,10 2,22

2007 2,77 2,96

2008 3,44 3,81

2009 1,58 1,93

2010 0,86 1,09

Zdroj: Práce autora51

Sazby danČ z pĜíjmu právnických osob v letech 2005–2010 Sazba danČ

2005 26 %

2006 24 %

2007 24 %

2008 21 %

2009 20 %

2010 19 %


Úroková míra desetiletých státních dluhopisĤ Úroková míra

2005 3,8%

2006 3,4%

2007 4,0%

2008 4,0%

2009 5,0%

2010 5,0%


50

Zpracováno na základČ údajĤ z pĜíloh úþetní závČrky a poskytnutých údajĤ ve spoleþnosti. ýNB. Sazby PRIBOR – mČsíþní a roþní prĤmČry. [online]. 52 Wolters Kluwer. Vývoj sazby danČ z pĜíjmu právnických osob. [online]. 53 ýNB. Trh státních dluhopisĤ. [online]. 51

PĜíloha 2: Vertikální analýza vlastních a cizích zdrojĤ (v tis. Kþ)

2005

2006

2007

Pasiva celkem

703 622

946 043

997 106

Vlastní kapitál

100,0%

100,0%

54,1%

Základní kapitál Rezervní fond Statutární a ostatní fondy VH minulých let VH bČžného úþ. období Cizí zdroje

2008

2009

2010

1 189 534

1 017 705

1 527 256

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

49,6%

42,5%

33,5%

34,1%

26,0%

2,2%

2,9%

3,0%

3,3%

3,4%

3,5%

13,8%

12,7%

9,8%

8,8%

8,9%

6,8%

9,0%

24,7%

23,0%

31,6%

30,5%

38,8%

20,9%

10,1%

21,8%

22,8%

23,1%

24,9%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

3,7%

1,4%

2,1%

6,7%

9,4%

8,0%


35,3%

7,6%

19,9%

0,3%

33,9%

15,7%


47,2%

89,5%

77,0%

92,5%

56,4%

76,4%


0,8%

1,0%

0,6%

0,2%

0,0%

0,0%


13,0%

0,5%

0,4%

0,3%

0,2%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Rezervy


PĜíloha 3: Krátkodobé závazky spoleþnosti (v tis. Kþ)

2005

2006

2007

2008

2009

2010


201 278

575 664

495 601

685 841

325 877

725 677


114 829

106 906

107 489

280 075

162 684

327 968


22 179

26 508

26 285

36 088

33 810

38 757

Závazky ze soc. zabezpeþení

13 964

16 875

16 698

21 002

18 777

22 962

Stát - daĖové závazky a dotace

30 905

31 815

52 030

45 239

62 322

36 334

Jiné závazky

10 339

152

551

195

410

462

PĜijaté zálohy

5 745

389 201

290 528

290 429

32 585

288 288

Dohadné úþty pasivní

3 317

4 207

2 020

12 812

15 289

10 906


PĜíloha 4: Výpoþet nákladĤ vlastního kapitálu – komplexní stavebnicová metoda54 RIZIKO

2005 2006 2007 2008 2009 2010

A. OBCHODNÍ RIZIKO I. Rizika na úrovni oboru 1. Dynamika oboru 1. stabilní obor, vČtší zmČny se nepĜedpokládají (tempo rĤstu asi na úrovni inflace)

nízké

2. dlouhodobČ mírnČ rostoucí obor 3. obor v krizi, tendence k poklesu, obtížnČ pĜedvídatelný vývoj (v ýR napĜ. chemický prĤmysl)

zvýšené

4. velmi rychle rostoucí obor, pravdČpodobné zvraty a výkyvy

vysoké

Elektro-energetika je stabilní prĤmyslové odvČtví.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

pĜimČĜené

55

2. Závislost oboru na hospodáĜském cyklu 1. nezávislost oboru na hospodáĜském cyklu

nízké

2. mírná závislost na hospodáĜském cyklu

pĜimČĜené

3. znaþná závislost na hospodáĜském cyklu

zvýšené

4. typicky cyklická produkce Údržba výroben el. a tepla probíhá v pravidelných plánovaných cyklech, souvislost s bezp. pĜedpisy.

vysoké

3. Potenciál inovací v oboru 1. standardní obor s minimem technologických zmČn

nízké

2. standardní obor s mírnými technologickými zmČnami 3. obor se znaþným technologickým rĤstem, ale bez Ĝádových inovací

pĜimČĜené

4. obor vyznaþující se zásadními technologickými inovacemi

vysoké

zvýšené

V oboru nedochází k zásadním technologickým zmČnám. 4. Urþování trendĤ v oboru 1. podnik se výraznČ podílí na urþování nových trendĤ v oboru

nízké

2. podnik je schopen rychlé reakce na nové trendy v oboru

pĜimČĜené

3. podnik je schopen postupnČ reagovat na nové trendy v oboru

zvýšené

4. podnik obtížnČ zachycuje a dohání nové trendy v oboru

vysoké

Vysoce kvalifikovaný personál. II. Rizika na úrovni trhu, kde je podnik þinný 1. Kapacita trhu, možnost expanze 1. domácí trh nenasycen, dominantní podíl, minimální vývoz 2. domácí trh nenasycen, tržní podíl srovnat. s hlav. konkurenty, min. vývoz

nízké

3. domácí trh nasycen

zvýšené

pĜimČĜené

4. domácí trh nasycen, hledání nových zahraniþních trhĤ vysoké Od r. 2009 dochází ke zmrazení rozsáhlého investiþního programu v elektro-energetice. 2. Rizika dosažení tržeb 1. prokazatelná historie tržeb, prognózovatelný malý rĤst tržeb

nízké

2. prokazatelná historie tržeb, prognózovatelný nárĤst tržeb

pĜimČĜené

54

x

x

x

x

MAěÍKOVÁ, P., MAěÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceĖování podniku - PĜíklad 6: Náklady vlastního kapitálu: komplexní stavebnicová metoda. [online]. 55 Vlastní poznámky autora jsou vyznaþeny kurzívou.

RIZIKO 3. nová spoleþnost, bez historie tržeb, umírnČný nárĤst tržeb 4. nová spoleþnost, bez historie tržeb, extrémní nebo skokový nárĤst tržeb

2005 2006 2007 2008 2009 2010

zvýšené vysoké

DlouhodobČ uzavĜené smlouvy o dílo. 3. Rizika proniknutí na trhy, cílové trhy 1. zavedené služby, rozhodující jsou stávající trhy 2. zavedené služby, zvýšení tržního podílu nebo proniknutí na nové trhy

nízké

3. nové služby, stávající trhy

zvýšené

4. nové služby, nové trhy

vysoké

x

pĜimČĜené

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

UplatnČní stávajících montážních kapacit na zahr. trhy je nízké. III. Rizika z konkurence 1. Konkurence 1. tržní mezera, konkurence nepĤsobí

nízké

2. nekonsolidovaná konkurence na cílovém trhu 3. obtížný vstup na nový trh a pĤsobení mezi existujícími konkurenty 4. zvyšující se tlak existujících konkurentĤ, nástup nové konkurence V souvislosti s vývojem hosp. cyklu se mČní tlak konkurence, cenové podbízení.

pĜimČĜené zvýšené

x

vysoké

x

2. Konkurenceschopnost produktĤ 1. parametry a životnost - srovnatelné se špiþkovou konkurencí

nízké

2. parametry a životnost - srovnatelné s lepší konkurencí

pĜimČĜené

3. parametry a životnost - srovnatelné s prĤmČrnou konkurencí

zvýšené

4. parametry a životnost - nižní než prĤmČrná konkurence

vysoké

x

x

x

Vysoká úroveĖ poskytovaných služeb. 3. Ceny 1. ceny nižší než konkurence, uspokojivá marže zisku, možnost poskytnutí slev

nízké

2. ceny a marže zisku obdobná jako u konkurence

pĜimČĜené

3. ceny srovnatelné s konkurencí, nízká marže zisku

zvýšené

4. ceny vyšší než konkurence, minimální marže zisku Nejsou výrazné odchylky v cenách, výbČrová Ĝízení srovnávají ceny.

vysoké

4. Kvalita, Ĝízení kvality 1. lepší než konkurence (napĜ. certifikace, pokud není bČžnou záležitostí)

nízké

2. srovnatelné s konkurencí

pĜimČĜené

3. mírnČ nižší než konkurence

zvýšené

4. výraznČ zaostává za konkurencí, þasté reklamace

vysoké

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Stejné podmínky nutné pro úþast ve výbČrových Ĝízeních. 5. Výzkum a vývoj 1. vlastní vývoj, nové sofistikované výrobky, pĜedstih pĜed konkurencí 2. vývoj reaguje na požadavky zákazníkĤ, vylepšování stávajících konk. výrobkĤ

nízké

3. kopírování konkurenþních výrobkĤ, snaha dohnat konkurenci

zvýšené

4. absence vlastního vývoje, podniková kooperace, pĜíležitostné

vysoké

pĜimČĜené

RIZIKO

2005 2006 2007 2008 2009 2010

zakázky Obtížnost prosazení inovací nepožadovaných zákazníkem. 6. Reklamace a propagace 1. pravidelné náklady vČtší než v odvČtví, úþinnost vysoká 2. pravidelné náklady odpovídající prĤmČru v odvČtví, úþinnost obvyklá

nízké

3. nepravidelnČ, sporný pĜínos

zvýšené

4. nepravidelnČ, omezené náklady, nejistý pĜínos získávání zakázek je nezávislé na reklamČ, ale na etablování na trhu

vysoké

pĜimČĜené x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

7. Distribuce, servis 1. vybudovaná distribuþní síĢ, rychlé a spolehlivé dodávky 2. vybudovaná distribuþní síĢ, obþas nepravidelné dodávky zákazníkĤm

nízké

3. neúplná distribuþní síĢ

zvýšené

4. nedostateþná distribuþní síĢ, bez zpČtné vazby

vysoké

pĜimČĜené

Stabilní portfolio zákazníkĤ. IV. Management 1. Vize, strategie 1. jasná vize a strategie a prostĜedky jejího dosažení 2. zmČna vize, upĜesĖování strategií a bezprostĜedních cílĤ spoleþnosti

nízké

3. strategie spoleþnosti se postupnČ vytváĜí

zvýšené

4. neurþitá strategie, pĜevažuje improvizace

vysoké

pĜimČĜené

Spoleþnost má pravidelnČ obnovující se strategii. 2. Klíþové osobnosti 1. zastupitelnost klíþových osobností

nízké

2. dostupná pĜimČĜená náhrada

pĜimČĜené

3. obtížná náhrada klíþových osobností 4. vysoká závislost na nČkolika klíþových nepostradatelných osobnostech

zvýšené vysoké

NČkolik klíþových manažerĤ, nejsou však nepostradatelní. 3. Organizaþní struktura 1. jednoduchá a pĜehledná struktura, komunikace bez potíží

nízké

2. jednoduchá organizaþní struktura, bČžné komunikaþní potíže

pĜimČĜené

3. složitá organizaþní struktura, mnohoúþelové Ĝízení

zvýšené

4. komplikovaná, nepĜehledná, þasto se mČnící struktura

vysoké

x

x

x

x

x

x

Se zmČnou vlastníka došlo ke zjednodušení organizaþní struktury. V. Výrobní proces 1. Struktura výrobkĤ (hodnocení pouze z pohledu výrobních rizik) 1. vlastní finální nebo zavedené výrobky, opakované prodeje, min. tech. zmČny nízké 2. vlastní výrobky, þetné modifikace 3. zakázková výroba, opakované stabilní požadavky dle dodané dokumentace

pĜimČĜené

4. nepravidelné zakázky, þastá zmČna dokumentace od zákazníkĤ

vysoké

zvýšené

RIZIKO Opakované zakázky obdobného charakteru. 2. Technologické možnosti výroby (nebo obČhu zboží u obchodního podniku) 1. postaþující stavající zaĜízení, vyzkoušená technologie, stávající výrobky 2. vyzk. technologie, stávající výrobky, nutné rozšíĜení nebo rekonstrukce stáv. zaĜízení 3. stávající výrobky, obdobné postupy, potĜebná zásadní obnova výrobních zaĜízení 4. komplexnČ nová výrobní zaĜízení, nová technologie, nové výrobky

nízké

2005 2006 2007 2008 2009 2010

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

pĜimČĜené zvýšené vysoké

Minimální investiþní nároþnost. 3. Pracovní síla 1. bČžnČ dostupné profese, bez mimoĜádných nárokĤ na kvalifikaci nízké 2. dostupné profese, bČžná uþĖovská, SŠ, VŠ kvalifikace 3. vyšší podíl specializovaných profesí, požadavky na zvyšování kvalifikace

pĜimČĜené

4. pĜevaha vysoce specializovaných profesí

vysoké

zvýšené

Vyšší podíl pracovníkĤ v profesích projektant, programátor. 4. Dodavatelé 1. stabilní dodavatelé, pravidelnČ požadované množství, bez potíží

nízké

2. stabilizovaný okruh dodavatelĤ, bČžné dodavatelské problémy

pĜimČĜené

3. þásteþná zmČna klíþových dodavatelĤ, výpadky dodávky

zvýšené

4. znaþnČ nestálí dodavatelé, pravidelné potíže s dodávkami Spoleþnost používá provČĜené dodavatele splĖující požadavky na jadernou bezpeþnost. VI. Ostatní faktory provozních ziskových marží (pĜidané hodnoty)

vysoké

1. ÚroveĖ fixních nákladĤ (v pĜípadČ problémĤ s daty možno nahradit podílem fixních aktiv) 1. podíl fixních nákladĤ (aktiv) na celkových nákladech (aktivech) je malý

nízké

2. podíl fixních nákladĤ (aktiv) je okolo prĤmČru

pĜimČĜené

3. podíl fixních nákladĤ (aktiv) je vysoký

zvýšené

4. podíl fixních nákladĤ (aktiv) je velmi vysoký Je hodnocen podíl fixních aktiv, spoleþnost má malou investiþní nároþnost.

vysoké

2. Postavení podniku vĤþi odbČratelĤm 1. velmi silné - vČtší poþet malých odbČratelĤ 2. silné - vČtší poþet odbČratelĤ, nČkolik vČtších odbČratelĤ s nepĜevažujícím podílem

nízké pĜimČĜené

3. slabší - rozhodující váhu má nČkolik velkých odbČratelĤ

zvýšené

4. slabé - závislost na 1 až 2 silných odbČratelích NejvýznamnČjšími zákazníky jsou nejvČtší spoleþnosti na trhu elektro-energetiky (3-5 odb.).

vysoké

x

x

x

x

x

x

3. Postavení podniku vĤþi dodavatelĤm 1. velmi silné - vČtší poþet malých dodavatelĤ 2. silné - vČtší poþet dodavatelĤ, nČkolik vČtších dodavatelĤ s nepĜevažujícím podílem

nízké pĜimČĜené

3. slabší - rozhodující váhu má nČkolik velkých dodavatelĤ

zvýšené

4. slabé - závislost na 1 až 2 silných dodavatelích

vysoké

RIZIKO

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Stabilní struktura provČĜených dodavatelĤ. 4. Bariéry vstupu do odvČtví 1. velmi silné (napĜ. výroba elektrické energie)

nízké

2. silné (napĜ. výroba tČžkého strojírenství)

pĜimČĜené

3. pĜekonatelné (specializované produkce)

zvýšené

4. slabé (napĜ. oblast služeb - vzdČlávácí kurzy) Pro práce v oblasti elektro-energetiky je nutný velký rozsah speciálních oprávnČní.

vysoké

x

x

x

x

x

x

B. FINANýNÍ RIZIKO 1. Úroþený cizí kapitál / vlastní kapitál 1. nízký podíl cizích zdrojĤ, dostateþná úvČrová kapacita 2. pĜimČĜené cizí zdroje, prostor pro další financování cizím kapitálem

nízké

3. cizí zdroje ve stejné výši jako vlastní kapitál

zvýšené

4. cizí zdroje výraznČ vyšší než vlastní kapitál Spoleþnost má/mČla uzavĜené úvČrové smlouvy s dostateþným limitem pro financování potĜeb.

vysoké

pĜimČĜené

x

x x

x

x

x

2. Krytí úrokĤ - EBIT / placené úroky dosahuje 1. dosahuje hodnotu 4,5 a více

nízké

2. dosahuje hodnotu 2,18 až 4,49

pĜimČĜené

3. dosahuje hodnotu 1,57 až 2,17

zvýšené

4. je nižší než 1,57

vysoké

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Viz finanþní analýza. 3. Krytí splátek úvČrĤ z cash flow - EBITDA / (splátky úvČrĤ + leasingové splátky) 1. cash flow mnohonásobnČ pĜevyšuje splátky

nízké

2. cash flow nČkolikanásobnČ pĜevyšuje splátky

pĜimČĜené

3. cash flow dostateþnČ pĜevyšuje splátky

zvýšené

4. cash flow je nižší než 1,2 násobek splátek 4. Podíl þistého pracovního kapitálu (WC) na obČžných aktivech

vysoké

1. WC kryje i þást pĜechodné výše obČžných aktiv

nízké

2. WC kryje stálou výši obČžných aktiv

pĜimČĜené

3. WC nekryje stálou výši obČžných aktiv

zvýšené

4. WC je nulový nebo dokonce záporný

vysoké

Viz finanþní analýza. 5. BČžná a rychlá (okamžitá) likvidita 1. vysoká bČžná a rychlá likvidita, dostaþující likvidní prostĜedky

nízké

2. vysoká bČžná likvidita, mírná závislost na zásobách 3. obvyklá hodnota bČžné likvidity, nízký podíl likvidních prostĜekĤ v obČžných aktivech 4. nízká bČžná likvidita, vysoké pohledávky a zásoby, nedostatek likvidních prostĜedkĤ Hodnota je ovlivnČna vysokým objemem pĜijatých záloh od odbČratelĤ, vysoký podíl zásob (NV).

pĜimČĜené zvýšené

x

vysoké

x x

x

x

x

x

x

x

6. PrĤmČrná doba inkasa pohledávek 1. odpovídá dobČ splatnosti faktur

nízké

x

x

x

RIZIKO 2. pĜimČĜenČ pĜevyšuje splatnost faktur 3. znaþnČ pĜevyšuje splatnost faktur, riziko nedobytných pohledávek 4. vysoce pĜevyšuje splatnost faktur, znaþný podíl nedobytných pohledávek

2005 2006 2007 2008 2009 2010

pĜimČĜené zvýšené vysoké

Významný podíl solventních zákazníkĤ. 7. PrĤmČrná doba držení zásob 1. odpovídá minimálním nutným technologickým zásobám

nízké

2. pĜimČĜená rezerva zásob, mírné pĜedzásobení

pĜimČĜené

3. zĜetelnČ vyšší zásoby než je nutné, þásteþnČ zastaralé zásoby 4. vysoce pĜedzásobená spoleþnost, vysoký podíl zastaralých a neprodejných zásob Objem zásob odpovídá charakteru zakázek, prokazuje se pĜipravenost na realizaci zákazníkovi.

zvýšené vysoké

x

x

x

NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU 2005 Bezriziková výnosová míra I. Rizika oboru II. Rizika trhu III. Rizika z konkurence IV. Management V. Výrobní proces VI. Specifické faktory Obchodní riziko Finanþní riziko Riziková prémie celkem Prémie za nižší likviditu Náklady vlastního kapitálu

3,8% 0,41% 0,35% 1,26% 0,35% 0,68% 0,75% 3,80% 1,24% 5,04% 8,84%


3,8% 0,41% 0,44% 1,46% 0,35% 0,68% 0,75% 4,10% 2,29% 6,39% 2,00% 12,19%


4,0% 0,41% 0,36% 1,26% 0,36% 0,68% 0,75% 3,81% 1,64% 5,45% 9,45%

x

x

x


4,0% 0,41% 0,36% 1,12% 0,27% 0,68% 0,55% 3,39% 1,64% 5,03% 9,03%


5,0% 0,42% 0,49% 1,30% 0,27% 0,67% 0,55% 3,70% 1,24% 4,94% 9,94%


5,0% 0,42% 0,49% 1,30% 0,27% 0,67% 0,55% 3,70% 1,81% 5,51% 10,51%

PĜíloha 5: Rozvaha v tis. (AKTIVA) A. B. B.I. B.II. B.II.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9

B.III. C. C.I. C.I.

1. 2. 3. 4. 5.

C.II. C.III. C.III. 1. 2. 3. C.IV. C.IV. 1. 2. 3. D.I.

AKTIVA

2005

2006

2007

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZK DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité vČci PČstitelské celky trvalých porostĤ Základní stádo a tažná zvíĜata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokonþený DHM Poskytnuté zálohy na DHM Opravná položka k nabytému majetku Finanþní investice

0 89 436 6 168 67 890 1 914 20 059 32 804 0 0 22 13 091 0 0 15 378

0 92 721 8 501 79 220 1 605 34 339 36 954 0 0 22 6 300 0 0 5 000

0 88 863 6 043 77 820 1 605 40 737 35 143 0 0 79 256 0 0 5 000

604 347

849 001

906 713

317 127 32 269 284 858 0 0 0 1 474 278 838 278 031 0 807 6 908 710 6 198 0 9 839

542 451 36 655 505 796 0 0 0 6 882 274 599 266 536 7 206 857 25 069 1 211 23 858 0 4 321

414 601 30 387 384 214 0 0 0 6 554 392 401 391 560 0 841 93 157 720 92 437 0 1 530

703 622

946 043 997 106 1 189 534 1 017 705 1 527 256

OBċŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokonþená výroba Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Stát - daĖové pohledávky Jiné pohledávky Krátkodobý finanþní majetek Peníze Úþty v bankách Krátkodobý finanþní majetek ýASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVA

2008

2009

2010

0 102 121 8 776 88 345 1 889 42 405 43 745 0 0 88 218 0 0 5 000 1 085 520 364 940 71 613 293 327 0 0 0 6 544 590 508 589 451 0 1 057 123 528 1 263 122 265 0 1 893

0 101 037 10 758 85 279 2 356 42 411 36 621 0 0 88 3 803 0 0 5 000

0 137 397 13 615 77 625 2 364 42 074 29 852 0 0 88 3 247 0 0 46 157 1 387 798 337 204 70 538 266 666 0 0 0 10 270 626 978 583 469 42 410 1 099 413 346 1 449 411 897 0 2 061

913 844 137 914 57 904 80 010 0 0 0 23 084 613 484 612 289 0 1 195 139 362 1 067 138 295 0 2 824

PĜíloha 6: Rozvaha v tis. (PASIVA) A. A.I. A.II. A.II. A.II.

1. 2. 1. 2.

A.III. A.III. 1. A.IV. A.IV. 1. A.V. B. B.I. B.I. 1. 2. B.II. B.II. 1. 2. 3. B.III. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 7. B.IV. B.IV. 1. 2. 3 C.I.

PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál ZmČny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Rezervní fond a ost. fondy ze zisku Zákonný rezervní fond VH minulých let NerozdČlený výsledek hospodaĜení VH bČžného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy zákonné Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky PĜijaté zálohy Jiné dlouhodobé závazky Odložený daĖový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku PĜijaté zálohy Závazky k zamČstnancĤm Závazky ze sociálního zabezpeþení Stát - daĖové závazky a dotace Jiné závazky Bankovní úvČry a výpomoci Bankovní úvČry dlouhodobé BČžné bankovní úvČry Krátkodobé finanþní výpomoci ýASOVÉ ROZLIŠENÍ

2005 277 020 150 000 150 000 0 0 0 0

2006 302 698 150 000 150 000 0 0 0 0

2007 353 314 150 000 150 000 0 0 0 0

2008 448 336 150 000 150 000 0 0 0 0

2009 440 237 150 000 150 000 0 0 0 0

2010 576 803 150 000 150 000 0 0 0 0

44 169 44 169 24 836 58 015 58 015 426 602 15 874 0 15 874 150 612 147 863 1 687 1 062 201 278 118 146 5 745 22 179 13 964 30 905 10 339 58 838 3 516 55 322 0 0

47 326 47 326 74 792 74 792 30 580 643 345 8 915 0 8 915 49 178 47 393 416 1 369 575 664 111 113 389 201 26 508 16 875 31 815 152 9 588 6 220 3 368 0 0

45 153 45 153 81 221 81 221 76 940 643 792 13 768 0 13 768 128 203 125 738 0 2 465 495 601 109 509 290 528 26 285 16 698 52 030 551 6 220 3 700 2 520 0 4

54 249 54 249 141 776 141 776 102 311 741 198 49 377 0 49 377 2 280 2 280 0 0 685 841 292 888 290 429 36 088 21 002 45 239 195 3 700 1 180 2 520 0 0

54 192 54 192 134 287 134 287 101 758 577 468 54 504 0 54 504 195 907 195 907 0 0 325 877 177 973 32 585 33 810 18 777 62 322 410 1 180 0 1 180 0 0

59 062 59 062 223 957 223 957 143 784 950 453 75 827 0 75 827 148 949 148 949 0 0 725 677 338 874 288 288 38 757 22 962 36 334 462 0 0 0 0 0

PASIVA

703 622

946 043

997 106

1 189 534

1 017 705 1 527 256

PĜíloha 7: Výkaz zisku a ztrát I. A. + II. II. 1 2 3 B. B. + C. C.

1 2

1 2 3 4

D. E. III. III. 1 2 F. F. 1 2 G. IV. H. V. I. + VI. J. VII. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. + Q. Q. 1 2 ++ XIII. R. S. + T. +++ +++

Tržby z prodeje zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb ZmČna stavu zásob vlastní þinnosti Aktivace Výkonová spotĜeba SpotĜeba materiálu a energie Služby PĜidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady OdmČny þlenĤm orgánĤ spoleþnosti Náklady na sociální a zdravotní pojištČní Sociální náklady DanČ a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje materiálu ZC prodaného DM a materiálu ZC prodaného dlouhodobého majetku ZC prodaného materiálu ZmČna stavu rezerv a OP Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PĜevod provozních výnosĤ PĜevod provozních nákladĤ Provozní výsledek hospodaĜení Tržby z prodeje CP a podílĤ Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého FM Výnosy z krátkodobého FM Náklady z finanþního majetku Výnosy z pĜecenČní cenných papírĤ Náklady z pĜecenČní cenných papírĤ ZmČna stavu rezerv a OP Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanþní výnosy Ostatní finanþní náklady PĜevod finanþních výnosĤ PĜevod finanþních nákladĤ Finanþní výsledek hospodaĜení DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þin. - splatná DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þin. - odložená VH za bČžnou þinnosti MimoĜádné výnosy MimoĜádné náklady DaĖ z pĜíjmĤ z mimoĜádné þinnosti MimoĜádný výsledek hospodaĜení PĜevod podílu na VH VH za úþetní období VH pĜed zdanČním

2006 2007 2008 2005 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 197 684 1 226 497 1 545 912 1 958 881

2009 2010 0 0 0 0 0 0 1 839 867 2 070 311

1 363 949 -166 912 647 650 344 296 759 353 585 547 340 427 432 312 418 359 108 650 6 005 856 20 245 794 794 0 21 21 0 3 083 8 701 8 396 0 0 96 802 0 0 0 0 0 0 0 956 24 3 404 543 12 775 0 0 -16 568 22 188 21 478 710 58 046 0 31 0 -31 0 58 015 80 203

1 994 937 1 927 235 -156 517 138 477 1 447 4 599 847 768 1 209 296 240 677 423 448 607 091 785 848 992 099 861 015 736 075 745 992 527 372 530 216 549 760 178 079 182 208 30 075 32 808 3 845 6 389 25 625 23 067 1 020 1 469 1 020 1 469 0 0 97 0 97 0 0 0 90 405 -66 679 12 380 68 804 14 520 33 805 0 0 0 0 134 932 188 714 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 901 1 669 439 26 4 187 5 453 9 027 14 193 0 0 0 0 -4 378 -7 097 28 796 37 833 45 336 25 018 -16 540 12 815 101 758 143 784 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 101 758 143 784 130 554 181 617

999 040 1 667 189 2 040 482 220 938 -121 583 -82 079 6 519 306 478 679 262 873 079 1 044 024 356 198 385 403 379 266 323 064 487 676 664 758 547 235 672 833 914 857 482 348 545 004 697 136 350 409 394 883 499 513 364 401 480 122 034 138 970 174 267 9 541 10 750 22 876 968 743 2 361 22 836 24 128 27 129 4 714 919 519 4 714 919 519 0 0 0 3 294 97 3 3 294 97 3 0 0 0 -542 -6 321 48 723 16 717 9 763 11 651 9 389 12 548 20 292 0 0 0 0 0 0 50 373 107 316 131 383 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 81 63 1 823 2 281 2 178 209 7 292 14 766 9 020 14 243 17 658 9 191 0 0 0 0 0 0 -9 151 -5 007 1 443 10 642 25 369 30 515 10 335 24 273 39 640 307 1 096 -9 125 30 580 76 940 102 311 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 580 76 940 102 311 41 222 102 309 132 826

FINAN NÍ STRUKTURA VYBRANÉHO PODNIKU - KONFRONTACE TEORIE A PRAXE

Recommend Documents