MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU - SROVNÁNÍ TEORIE A REÁLNÝCH PODNIKOVÝCH DAT

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU SROVNÁNÍ TEORIE A REÁLNÝCH PODNIKOVÝCH DAT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Karel FUNK

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. František KALOUDA, MBA, CSc.

Znojmo, duben 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Majetková struktura podniku – srovnání teorie a reálných podnikových dat“ vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a za pouţití literatury, kterou uvádím v části Pouţité zdroje.

V Jaroslavicích dne 6. dubna 2010

………………………… Karel FUNK

PODĚKOVÁNÍ Chtěl

bych

tímto

poděkovat

vedoucímu

bakalářské

práce,

panu

Ing. Františku KALOUDOVI, MBA, CSc., za jeho cenné připomínky a rady, které mi při zpracovávání

bakalářské

práce

poskytl.

Dále

děkuji

zaměstnancům

firmy

PEGAS NONWOVENS s.r.o. za důleţité podklady ke zpracování bakalářské práce a za jejich čas, který mi věnovali.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Karel FUNK

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Majetková struktura podniku - srovnání teorie a reálných podnikových dat

Zásady pro vypracování: 1. Cílem bakalářské práce je analýza majetkové struktury textilního podniku PEGAS - NT a. s. v čase, která má zhodnotit strukturu jejích jednotlivých sloţek a odhalit její vliv na hospodaření daného podniku. 2. V bakalářské práci budou pouţity zejména tyto metody: - Analýza a syntéza, - Historická analogie (srovnání), - Metody finanční analýzy (v detailním pohledu). 3. Vstupní data budou čerpána z výročních zpráv daného podniku. 4. Dosaţené výsledky budou doprovázeny grafickým znázorněním a na jejich základě budou formulovány dílčí závěry a hodnocení.

Rozsah práce:

55

Seznam odborné literatury: 1. KALOUDA, F. Finanční ISBN 978-80-7380-174-8.

řízení

podniku.

Plzeň:

A.

Čeněk,

2009.

279

s.

2. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. 3. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. 4. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 5. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přeprac. a rozšiř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6.

Datum zadání bakalářské práce:

duben 2009

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2010

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá rozborem majetkové struktury znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s. v časové řadě a hledá vlivy, kterými majetková struktura ovlivňuje hospodaření daného podniku. Teoretická část rozebírá pojmový aparát z oblasti majetkové struktury podniku a metody vhodné pro její analýzu. Tato část je provázána s kapitolou Pouţité zdroje. V praktické části je pomocí metod finanční analýzy hodnocen vývoj majetkové struktury podniku PEGAS-NT a.s. v období 2004 – 2008. Dále je sledována vazba majetkové struktury na výkonnost uvedeného podniku za pouţití rozkladu rentability aktiv. Klíčová slova: majetek, majetková struktura, podnik, rozvaha, finanční analýza.

ABSTRAKT Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Analyse der Vermögensstruktur des Textilbetriebs PEGAS-NT a.s. in der Zeitreihe und sie sucht die Einflüsse, denen die Vermögensstruktur auf die Wirtschaft dieses Betriebs einwirkt. In dem theoretischen Teil werden die Begriffe aus dem Gebiet der Vermögensstruktur des Betriebs und der Finanzanalyse zergliedert. Dieser Teil ist verbunden mit dem Kapitel Pouţité zdroje. In dem praktischen Teil wird durch die Methoden der Finanzanalyse die Entwicklung der Vermögensstruktur des Betriebs PEGAS-NT a.s. in den Jahren 2004 – 2008 bewertet. Weiter wird die Vermögensstrukturbindung auf die Leistung des Betriebs durch die Zerlegung der Aktivrentabilität verfolgt. Die Schlüsselwörter: das Vermögen, die Vermögensstruktur, der Betrieb, die Bilanz, die Finanzanalyse.

OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................. 8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA..................................................................................... 9 3. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 11 3.1 Základní pojmy ................................................................................................ 11 3.2 Majetková struktura podniku ................................................................... 12 3.2.1 Rozvaha ............................................................................................................ 12 3.2.2 Dlouhodobý majetek ........................................................................................ 14 3.2.3 Oběžný majetek ............................................................................................... 16 3.2.4 Výše celkového majetku ................................................................................. 17 3.2.5 Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku ....................................... 20 3.2.6 Vazba majetkové struktury podniku na výkonnost podniku ...................... 21 3.2.7 Vztah mezi majetkovou a kapitálovou strukturou podniku ........................ 24 3.3 Horizontální a vertikální analýza ........................................................... 26 3.3.1 Horizontální analýza ........................................................................................ 26 3.3.2 Vertikální analýza............................................................................................. 27 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 28 4.1 Profil společnosti PEGAS-NT a.s. .......................................................... 28 4.2 Horizontální analýza aktiv ......................................................................... 30 4.2.1 Horizontální analýza dlouhodobého majetku .............................................. 33 4.2.2 Horizontální analýza oběžného majetku ...................................................... 38 4.3 Vertikální analýza aktiv .............................................................................. 42 4.3.1 Vertikální analýza dlouhodobého majetku ................................................... 45

4.3.2 Vertikální analýza oběžného majetku ........................................................... 47 4.4 Analýza zlatých bilančních pravidel ..................................................... 49 4.5 Rentabilita celkových aktiv a její rozklad ......................................... 51 5. ZÁVĚR ......................................................................................................................... 57 6. POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................. 59 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................... 62 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 62

1. ÚVOD Majetková struktura podniku a její optimální volba patří ke klíčovým elementům efektivního fungování podniku. Majetkovou strukturu podniku vyjadřuje levá strana rozvahy, která podává přehled o struktuře fixních aktiv, oběţných aktiv a ostatních aktiv (časové rozlišení) a o jejich hodnotách. Naproti tomu pravá strana rozvahy se dívá na majetkovou strukturu z pohledu zdrojů jejího financování. Správná volba jednotlivých sloţek majetku a jejich optimálního mnoţství je pro podniky velmi důleţitá, neboť má vliv na celkovou výkonnost podniku. Podnik by měl mít pouze takové mnoţství majetku, které skutečně potřebuje. V nevyuţitých aktivech jsou vázány peněţní prostředky, které nepřináší ţádný výnos a mohly by být podnikem vyuţity jinde, efektivněji. Efektivnost či intenzitu s jakou podnik vyuţívá svá aktiva je moţno změřit pomocí ukazatele obratu aktiv, který prozradí, kolik Kč trţeb připadá na 1 Kč aktiv. Schopnost managementu zhodnotit majetek podniku je vyjadřována pomocí ukazatele rentability aktiv, který ukáţe, kolik Kč zisku bylo vytvořeno z 1 Kč aktiv. Hodnoty uvedených ukazatelů se liší napříč odvětvími, proto by měly být vyhodnocovány s přihlédnutím k oborovým průměrům či k výsledkům nejbliţší konkurence. Velký vliv na skladbu podnikového majetku a na vzájemný poměr jednotlivých majetkových částí má charakter podnikatelské činnosti, kterou se firma zabývá. Ve výrobním podniku, který se zabývá výrobou automobilů, bude jistě převaţovat dlouhodobý majetek, na rozdíl od spotřebních druţstev, kde bude rozhodující podíl oběţného majetku ve formě zásob zboţí. Bakalářská práce hodnotí majetkovou strukturu znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s., jehoţ hlavním oborem činnosti je výroba netkaných textilií, které se vyuţívají z největší části v oblasti hygieny. Na trhu netkaných textilií patří PEGAS k absolutní evropské špičce.

8

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je analýza majetkové struktury znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s. v čase, která má zhodnotit strukturu jejích jednotlivých sloţek a odhalit její vliv na hospodaření daného podniku. Bakalářskou práci je moţno rozdělit na dvě stěţejní části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá výkladem klíčových pojmů z oblasti majetkové struktury podniku a dále popisuje vybrané metody finanční analýzy vhodné k rozboru majetkové struktury podniku. Informace pro teoretickou část jsou čerpány z materiálů od autorů, jejichţ seznam je uveden v části Pouţité zdroje. Jednotlivé zdroje jsou citovány nepřímo. Náplní praktické části bakalářské práce je zhodnocení vývoje majetkové struktury uvedeného podniku za pětileté časové období. Výsledky z jednotlivých let jsou vzájemně srovnávány a jsou hledány příčiny případných rozdílů. Je sledován dopad zjištěných skutečností na výkonnost podniku. Data pro praktickou část jsou čerpána z účetních závěrek podniku PEGAS-NT a.s., které jsou součástí výročních zpráv. V bakalářské práci jsou pouţity metody: a) analýza, b) syntéza, c) komparace, d) analogie, e) metody finanční analýzy. Analýza (z řeckého ana-lyó, rozvazovat, rozebírat) – z filosofického hlediska se jedná o základní myšlenkový či faktický postup rozkládající vymezený celek na jeho části (ty samy pak opět mohou být předmětem analýzy). Odděluje podstatné od nepodstatného, vede od sloţitého k jednoduchému, od mnohosti k jednotě. Jde o systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, pečlivé zkoumání detailů a podrobností v naději, ţe se mezi nimi najde klíč k pochopení věci. Obecně je za analýzu povaţována kaţdá metoda,

9

která se snaţí nějaký předmět či jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho sloţek. Opakem analýzy je syntéza [1, s. 47]. Syntéza (z řeckého syn-thesis, skládání) – v obecné rovině se jedná o skládání, slučování, spojování částí do organického celku. Je to elementární myšlenkový postup skládající z nejjednodušších pojmů nebo faktů sloţitější pojmy či fakty, ze kterých se utváří strukturovaný celek [2, s. 467]. Komparace (z latinského comparare, srovnávat) – má několik významů a pouţívá se v různých oblastech. Obecně znamená přirovnání, srovnání, porovnání [1, s. 628]. Při srovnávání jsou zjišťovány shodné či rozdílné stránky u dvou či více různých předmětů, jevů či úkazů. Srovnávat je moţno tytéţ ukazatele v statistických souborech, které se mohou lišit např. věcně, prostorově či časově [13, s. 19]. Komparace se prolíná s analýzou a syntézou. Metoda, která slouţí k zjišťování podobností a rozdílů mezi jednotlivými jevy, se nazývá komparativní [8, s. 403]. Analogie (z řeckého analogia, podobnost) – myšlenkový postup, při němţ se na základě zjištění shody některých znaků dvou či více různých předmětů nebo jevů usuzuje na přibliţnou shodu i u některých dalších znaků těchto předmětů či jevů. Analogie poskytuje orientaci při zkoumání neznámých jevů. Kaţdá analogie má ovšem své hranice, neboť výsledné charakteristiky vznikají pod vlivem velmi diferencovaně působících faktorů, které se mohou vzájemně kompenzovat [13, s. 20]. Metody finanční analýzy – v bakalářské práci jsou pouţity vybrané metody finanční analýzy, které by měly být klíčové pro zhodnocení jednotlivých sloţek majetkové struktury dané firmy, jejich vývoje v čase a odhalení vlivu majetkové struktury na hospodaření této firmy. Přehled pouţitých metod finanční analýzy je následující:  horizontální analýza,  vertikální analýza,  rozklad rentability aktiv.

10

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Základní pojmy Podnikání – soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku [20, §2]. Podnikatel – dle obchodního zákoníku jsou podnikatelem tyto subjekty: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu [20, §2]. Podnik – podnikem se rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit [20, §5]. Majetek podniku – tvoří věcný základ pro výkon hospodářské činnosti podniku. Jedná se o hmotné, nehmotné a finanční prostředky, které podnik vlastní a které jsou určeny k jeho podnikatelské činnosti. Mohou to být i prostředky, které podnik nevlastní, ale které při své hospodářské činnosti pouţívá (např. na základě nájemní smlouvy, formou leasingu apod.). Těmto prostředkům se říká hospodářské prostředky. Jejich konkrétní sloţení v jednotlivých podnicích závisí na specifických zvláštnostech činnosti kaţdého podniku. [19, s. 62]. Základní rozdělení majetku podniku se děje v závislosti na tom, v jaké formě a jakým způsobem se účastní hospodářské činnosti. Hlediskem pro jeho strukturování je doba, po kterou je majetek v podniku určen k pouţívání a jeho cena [19, s. 62].

11

3.2 Majetková struktura podniku Mezi nejdůleţitější faktory, na nichţ závisí hospodářský úspěch podniku, patří obchodní zdatnost vedení podniku. Součástí této obchodní zdatnosti je udrţení majetkově-finanční stability, coţ znamená, ţe podnik je schopen tvořit a trvale udrţovat optimální vztah mezi majetkem a kapitálem. Při aplikaci těchto zásad musí vedení podniku řešit následující tři okruhy otázek: 1. poměr mezi jednotlivými sloţkami majetku (majetková struktura), 2. poměr mezi druhy pouţívaného kapitálu (finanční struktura), 3. vztah mezi jednotlivými sloţkami majetku a druhy pouţívaného kapitálu [16, s. 71]. Majetková struktura podniku je při odlišném přístupu k této problematice vnímána jako: a) funkce ekonomické praxe v dané zemi, b) funkce právní formy podnikání [5, s. 77]. Majetkovou strukturou podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a dalších majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Jsou rozlišovány dvě základní skupiny majetku, které se liší dobou pouţitelnosti (neţ se vrátí do peněţní formy), a to dlouhodobý majetek a oběţný majetek. Další skupinou aktiv jsou aktiva přechodná, coţ jsou poloţky přechodného charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy. Sumu majetku podniku vyjadřuje levá strana rozvahy [11, s. 41].

3.2.1 Rozvaha Rozvaha, jinak také bilance, poskytuje statický pohled na majetek podniku a jeho strukturu. Základní funkcí rozvahy je poskytnout uţivatelům k určitému datu přehled o struktuře majetku (aktivech) a o zdrojích jeho krytí (pasivech). Vytváří tedy přehled o finanční situaci podniku. Slouţí pro její řízení a analýzu, coţ ovlivňuje třídění aktiv a pasiv v rozvaze [16, s. 72]. Jednotlivé poloţky aktiv bývají v rozvaze vyjádřeny v brutto a netto hodnotě. Netto hodnota je hodnota brutto sníţená o oprávky či opravné poloţky. Tyto rozdíly bývají uvedeny ve sloupci „korekce“. V rozvaze musí platit bilanční rovnice: ∑ AKTIVA = ∑ PASIVA.

12

Podle časového okamţiku, k němuţ je rozvaha sestavována, se rozlišuje: 1. zahajovací rozvaha – sestavuje se při zaloţení podniku, 2. počáteční rozvaha – sestavuje se na počátku účetního období, 3. konečná rozvaha – sestavuje se na konci účetního období, případně při ukončení činnosti podniku [14, s. 34]. Respektování funkce majetkových sloţek a jejich úlohy při uskutečňování podnikatelské činnosti a respektování způsobů jejich financování je v rozvaze základní podmínkou, která umoţňuje uţivatelům vyuţít ji k posouzení finanční situace podniku [19, s. 71]. Důleţitým faktem je, ţe jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z toho důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. Další funkcí rozvahy je skutečnost, ţe umoţňuje zjistit hospodářský výsledek, který lze získat rozdílem mezi sumou aktiv a dosud známých pasiv (bez zisku), avšak informace o jeho tvorbě rozvaha nepodává, to je úkolem výsledovky [14, s. 34]. Tab. 1: Základní struktura rozvahy (redukovaná) A A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL

ROZVAHA P A. VLASTNÍ KAPITÁL A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek a ostatní fondy ze zisku B. II. Dlouhodobý hmotný majetek A. IV. Výsledek hospodaření minulých B. III. Dlouhodobý finanční majetek let A. V. Výsledek hospodaření běţného účetního období /+ -/ C. OBĚŢNÁ AKTIVA C. I. Zásoby C. II. Dlouhodobé pohledávky B. CIZÍ ZDROJE C. III. Krátkodobé pohledávky B. I. Rezervy C. IV. Krátkodobý finanční majetek B. II. Dlouhodobé závazky B. III. Krátkodobé závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci D. I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ D. I. 1 Náklady příštích období D. I. 2 Komplexní náklady příštích C. I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ období C. I. 1 Výdaje příštích období D. I. 3 Příjmy příštích období C. I. 2 Výnosy příštích období Zdroj: [17, příl. 1]

13

3.2.2 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek, jinak také zvaný neoběţný, investiční, stálá či fixní aktiva, je majetek, který slouţí podniku po dobu delší neţ jeden rok, je podstatou jeho majetkové struktury. Během pouţívání neztrácí svou původní formu a není získáván za účelem dalšího prodeje [11, s. 41]. Dlouhodobý majetek se odepisuje, avšak pouze ten, který se opotřebovává. Opotřebení majetku známe dvojího druhu, buď fyzické, nebo morální. Skutečné opotřebení dlouhodobého majetku vyjadřují účetní odpisy, jejichţ stanovení je plně v kompetenci účetní jednotky. Pomocí odpisů je hodnota majetku postupně přenášena do nákladů. Pravidla pro účetní odepisování dlouhodobého majetku jsou uvedena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Kromě účetních odpisů se dlouhodobý majetek odepisuje také pomocí odpisů daňových, které se vyuţívají pro stanovení základu daně. Daňové odepisování dlouhodobého majetku je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek se dělí do tří hlavních skupin: 1. dlouhodobý nehmotný majetek, 2. dlouhodobý hmotný majetek, 3. dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek – základní charakteristikou tohoto typu majetku je jeho nemateriální povaha. Jde o majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok a současně jeho ocenění převyšuje hodnotovou hranici stanovenou účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu) při respektování principu významnosti a věrného zobrazení majetku [9, s. 29]. Pro účely daňového odepisování je vstupní cena vymezena částkou 60 000 Kč. Dlouhodobý hmotný majetek – majetek, který má hmotnou podstatu a není určen pro jednorázovou spotřebu, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. Dlouhodobý hmotný majetek je moţno dále rozdělit na movitý, který lze přenášet z místa na místo (stroje, zařízení aj.) a nemovitý, který je spjat se zemí pevným základem (budovy, stavby, pozemky aj.) [11, s. 42]. 14

Hodnotovou hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku si účetní jednotka stanoví dle svého uváţení sama. Pro účely daňového odepisování je vstupní cena stanovena zákonem o daních z příjmů ve výši 40 000 Kč. Dlouhodobý finanční majetek – tento druh majetku představuje dlouhodobě (po dobu delší neţ jeden rok) vázané prostředky finančního charakteru. Mezi hlavní důvody, proč podnik ukládá peněţní prostředky do finančního majetku, patří snaha umístit dočasně volné peněţní prostředky, pro jejichţ vyuţití nemá účetní jednotka dostatek vhodných příleţitostí v rámci vlastního podniku (podnik si tak zajišťuje výnosy např. ve formě úroků, dividend apod.). Dalším důvodem můţe být situace, kdy podnik chce získat vliv ve společnosti, do které své peníze investuje, a to s cílem zajistit si určitý ekonomický přínos [15, s. 70]. Tab. 2: Struktura dlouhodobého majetku Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Zřizovací výdaje

Pozemky

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

Stavby

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

Software Ocenitelná práva Goodwill

Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry – ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Zdroj: [17, příl. 1]

15

3.2.3 Oběžný majetek Oběţný majetek (krátkodobý, provozní) je v podniku přítomen ve věcné či v peněţní podobě. Dochází u něj k jednorázové spotřebě. Pro tento typ aktiv je typické, ţe jedna forma přechází v jinou. Obrat oběţného majetku, který je ukazatelem jeho vyuţití, je ve srovnání s obratem dlouhodobého majetku velice rychlý. Za jinak stejných podmínek platí, ţe čím rychleji se oběţný majetek obrací, tím vyšší zisk přinese [11, s. 43]. Oběţná aktiva plní v podniku tyto základní funkce:  Zabezpečování bezporuchového koloběhu majetku a kapitálu podniku (vnitřní funkce).  Oběţný majetek zabezpečuje potřebnou platební schopnost podniku (likviditní funkce).  Část oběţného majetku slouţí jako rezerva pro krytí různých rizik (rezervní funkce).  Oběţný majetek slouţí jako záruka závazků podniku (záruční funkce).  Slouţí k realizaci ekonomických a finančních vztahů podniku k okolí (vnější funkce) [16, s. 119, 120]. Tab. 3: Struktura oběţného majetku Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby

Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící osoba Pohledávky – podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící osoba Pohledávky – podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát – daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky

Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

Zdroj: [17, příl. 1] 16

Obr. 1: Koloběh oběţného majetku

Peníze

Pohledávky

Zásoby hotových výrobků

Zásoby materiálu, surovnin a polotovarů

Zásoby nedokončené výroby

Zdroj: [6, s. 481]

3.2.4 Výše celkového majetku Výše celkového majetku, která je potřebná pro realizaci daného podnikatelského záměru v určitém prostředí, kde firma působí, je ovlivňována následujícími faktory: 1. rozsah podnikových výkonů (trţby), 2. stupeň vyuţiti majetku, 3. cena majetku. Rozsah podnikových výkonů (trţby) – růst podnikových výkonů zvyšuje poţadavky na velikost majetku při stejném stupni jeho vyuţití a stejných cenách [16, s. 74]. Stupeň vyuţití majetku – ve srovnání s tempem růstu objemu majetku zde dochází k relativně rychlejšímu růstu výkonů. Platí skutečnost, ţe čím vyšší je pro dané výkony vyuţití daného majetku, tím niţší je jeho potřeba [5, s. 78]. Vyuţití majetku vyjadřuje ukazatel obratu aktiv:

17

Cena majetku – jedná se o faktor, který působí na výši celkového majetku přímo. Procesu oceňování a výběru vhodné oceňovací metody je třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť ovlivňuje kvalitu účetních informací, které jsou dále vyuţívány ve finanční analýze či pro potřeby podnikového finančního plánování. Záměrné nadhodnocení majetku zvyšuje zisk podniku, na čemţ mohou mít zájem podniky s narušenou finanční stabilitou z důvodu udrţení své úvěruschopnosti. Podhodnocování majetku zisk naopak sniţuje, čímţ je ovlivněn základ zdanění. Je tak utajen zisk před státem, konkurencí či akcionáři (např. z důvodu snahy managementu omezit tlak na výplatu vyšších dividend). Nejčastěji dochází k podhodnocování dlouhodobého majetku, a to cestou uplatňování vyšších odpisů, které neodpovídají skutečnému opotřebení majetku [16, s. 74]. Mezi hlavní oceňovací základny patří: a) pořizovací cena, b) vlastní náklady, c) reprodukční pořizovací cena, d) jmenovitá hodnota (nominální). Pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen, zvýšená o náklady s jeho pořízením související [21, §25]. Vlastní náklady – tato metoda ocenění se pouţije při tvorbě majetku vlastní činností. Cena pak zahrnuje přímé náklady vynaloţené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti [21, §25]. Reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek oceněn v době, kdy se o něm účtuje. Takto se oceňuje např. majetek nabytý darováním [21, §25]. Jmenovitá hodnota (nominální) – peněţní hodnota, která je trvale přiřazena určité sloţce majetku. Můţe se lišit od skutečné trţní hodnoty majetku. Ocenění touto metodou se pouţívá např. při oceňování pohledávek, cenin či peněţních prostředků [21, §25]. Jedním z důleţitých úkolů řízení podniku je stanovení výše oběţného majetku. Za jeho optimální výši je povaţováno takové mnoţství, které zabezpečuje normální chod podniku s co nejniţšími náklady. Management podniku proto musí věnovat pozornost plánování 18

výše kaţdé poloţky oběţného majetku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oceňování zásob, které tvoří podstatnou část oběţného majetku, a to z důvodu častých změn jejich mnoţství. Při volbě techniky oceňování zásob záleţí na tom, zda zásoby pořizujeme, či zda je vyskladňujeme [12, s. 121, 122]. Oceňování zásob při jejich pořízení: a) pořizovací cena, b) vlastní náklady. Oceňování zásob při jejich vyskladnění (spotřebě): Při nákupu materiálu dochází často k tomu, ţe ceny jednoho druhu bývají rozdílné. Tím mohou vznikat různé komplikace, např. při oceňování vydaného materiálu ze skladu. Proto existují metody oceňování, které se snaţí těmto komplikacím zamezit [15, s. 14]. ČÚS uvádějí tyto metody oceňování stejných druhů zásob při jejich výdeji: a) ceny zjištěné váţeným aritmetickým průměrem, b) metoda FIFO. Ceny zjištěné váţeným aritmetickým průměrem – průměr se počítá nejméně jednou za měsíc. Existují dvě varianty ocenění zásob váţeným aritmetickým průměrem, a to váţený průměr proměnlivý, kde se po kaţdém novém přírůstku zjišťuje i nový průměr, a váţený průměr periodický, kdy se vypočítá jediný průměr za období ne delší neţ jeden měsíc. Takto zjištěná cena se pouţije pro ocenění výdeje materiálu v dalším období [15, s. 14]. Metoda FIFO (zkratka anglického výrazu first in, first out – první do skladu, první ze skladu) – výdeje se oceňují postupně od nejstarší zásoby k zásobám novějším podle toho, jak je materiál postupně ze skladu odebírán [15, s. 14]. To je pro podnik při růstu cen daňově výhodné, neboť dochází k umělému nárůstu nákladů reprodukčního procesu, čímţ dochází ke sníţení základu daně [5, s. 79]. Metoda LIFO (zkratka anglického výrazu last in, first out – poslední do skladu, první ze skladu) – vychází z předpokladu, ţe nejdříve se spotřebuje poslední dodávka. Tento způsob je vyuţíván zpravidla v období růstu cen, neboť sniţuje dopad inflace na zisk podniku [11, s. 58]. Pokud dojde k poklesu cen zásob, můţe podnik při pouţití tohoto způsobu 19

oceňování získat daňovou výhodu. Česká legislativa však tuto metodu oceňování zásob zakazuje [5, s. 79].

3.2.5 Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku Majetková struktura podniku je ovlivňována následujícími faktory: 1. technická náročnost výroby, 2. stupeň rozvoje peněţního a kapitálového trhu, 3. ekonomická situace podniku a orientace jeho hospodářské politiky. Technická náročnost výroby – ovlivňuje podíl stálého hmotného majetku. Má obvykle za následek zvýšení podílu nehmotného majetku, a to jak cestou růstu jeho absolutní hodnoty, tak i poklesem hodnoty fixních sloţek majetku podniku (prodej, leasing apod.). Technická náročnost výroby můţe být definována pomocí ukazatele provozní páky, jeţ je moţno vyjádřit jako poměr mezi fixními a oběţnými aktivy, který rozděluje firmy na kapitálově lehké (lehčí, provozně intenzivní) a těţké (těţší, investičně intenzivní) [5, s. 79]. Ke kapitálově lehkým firmám patří například podniky působící v oblasti spotřebního průmyslu, které jsou charakteristické převládajícím mnoţstvím oběţného majetku, zejména zásob zboţí či vlastních výrobků. Příkladem kapitálově těţké firmy můţe být podnik, který se pohybuje v oblasti těţebního průmyslu, kde převládá mnoţství stálých aktiv (např. stroje a zařízení, nemovitý majetek) nad oběţnými [5, s. 39]. Ve standardní situaci (fixní náklady kapitálově lehké firmy jsou niţší neţ fixní náklady kapitálově těţké, jednotkové náklady kapitálově lehké firmy jsou vyšší neţ u firmy kapitálově těţké, jednotková cena produktu obou firem je totoţná) a za jinak stejných podmínek (rychlost s jakou prodávají obě firmy svou produkci je totoţná, jednotková cena produktu obou firem je stejná, jednotková cena je vyšší neţ jednotkové náklady firmy kapitálově lehké) platí:  firma kapitálově lehká dosahuje dříve bodu zvratu (trţby jsou vyrovnány s celkovými náklady) a zisku neţ firma kapitálově těţká,  kapitálově těţká firma generuje zisk při překročení bodu zvratu či ztrátu při jeho nedosaţení s větší dynamikou neţ firma kapitálově lehká [5, s. 42, 43].

20

Stupeň rozvoje peněţního a kapitálového trhu – rozmanitá nabídka produktů na těchto trzích poskytuje prostor pro zvýšení podílu finančního majetku, růst finančních investic či pro pestřejší portfolio finančního majetku podniku. Tyto faktory mají příznivé důsledky pro rentabilitu podniku a také pro řízení podnikatelského rizika [5, s. 80]. Ekonomická situace podniku a orientace jeho hospodářské politiky – preference podniků v této oblasti se mohou lišit, vţdy se však objevuje snaha především o zvyšování rentability podnikání, čehoţ lze dosáhnout např. prostřednictvím růstu zisku na jednotku trţeb. Tento postup vede k tlaku na sniţování nákladů např. cestou inovací pouţívané techniky a projevuje se v růstu podílu fixního majetku [16, s. 76]. Jiné podniky prosazují zvýšení rentability podnikání zejména prostřednictvím zrychlování obratu vloţeného majetku, coţ se však projevuje na úkor sníţení rentability trţeb. U managementu těchto firem se objevuje tendence k zamezení růstu fixního majetku. Management se snaţí o zvyšování podílu oběţných aktiv, čímţ se zvyšuje obrat celkového majetku (rychlost obratu oběţného majetku je mnohonásobně vyšší neţ rychlost obratu majetku fixního). Vedení můţe podíl oběţného majetku zvyšovat např. následujícími způsoby:  pronájem fixního majetku pomocí leasingu,  pouţívání zrychleného odepisování fixního majetku [16, s. 76].

3.2.6 Vazba majetkové struktury podniku na výkonnost podniku Při rozboru výkonnosti podniku je důleţité si uvědomit, ţe je rozlišována výkonnost podniku z hlediska produkční síly a výkonnost podniku pro vlastníky, kde je pozornost zaměřena na výnosnost vlastního jmění [11, s. 411]. Produkční sílu podniku (anglicky Basic Earning Power) měří ukazatel rentability aktiv (anglicky Return on Assets, zkratka ROA). Ukazatel je konstruován jako poměr zisku k celkovým aktivům investovaným do podnikání (nebo jejich průměrné hodnotě za období) [6, s. 72]. Umoţňuje vyjádřit, jak management dokáţe zhodnotit majetek podniku bez ohledu na původ zdrojů jeho krytí, a tedy i bez ohledu na to, kdo bude příjemcem vyprodukovaného výstupu. Proto se částka celkového vloţeného kapitálu nepřebírá z pravé 21

strany rozvahy, ale z levé, v níţ jsou vykazována aktiva podniku, která vytváří nové zdroje, výnosy, které se rozdělují na zisk, úroky a daně [16, s. 96]. Pro výpočet rentability aktiv existuje několik variant vzorců, které se liší zejména kategorií zisku, která je pouţita v čitateli:

Jedná se o nejkomplexnější ukazatel. V čitateli je zde pouţit EBIT (zkratka anglického výrazu Earning before Interest and Taxes), který představuje zisk před odečtením nákladových úroků a daní (provozní zisk). Tento tvar výrazu ROA je vhodné pouţít tehdy, mění-li se v čase sazba daně ze zisku, a v případě, ţe se v čase mění struktura financování, případně porovnávají-li se mezi sebou podniky s odlišnou strukturou financování [6, s. 73].

V čitateli této varianty ukazatele ROA se objevuje pojem EAT (zkratka anglického výrazu Earning after Taxes), coţ je zisk po zdanění, čistý zisk. Poměr čistého zisku k celkovým aktivům bývá označován jako výnos na aktiva. Charakterizuje, jak management podniku vyuţívá celková aktiva k uspokojování vlastníků [16, s. 98].

Zde je zisk po zdanění navýšen o zdaněné nákladové úroky, čímţ je zohledněna skutečnost, ţe efektem reprodukce je nejen čistý zisk představující odměnu akcionářům (vlastníkům), ale i úrok jako odměna věřitelům za půjčení kapitálu. Úrok jako součást zisku věřitelů podléhá zdanění, proto je jeho hodnota v čitateli sníţena o daň z příjmu, čímţ je převedena na srovnatelnou úroveň. Díky tomu je ukazatel nezávislý na charakteru zdrojů financování. Pokud by zdanění úroků nebylo uvaţováno, docházelo by ke změně ukazatele pouze vlivem změny finanční struktury. Tato konstrukce ukazatele umoţňuje srovnatelnost u podniků s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře [16, s. 97].

22

Pro tvorbu produkční síly je rozhodující:  rentabilita trţeb,  dosaţený obrat aktiv [11, s. 411]. Rentabilita trţeb (anglicky Return on Sales, zkratka ROS) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni trţeb. Ukazuje, kolik Kč zisku dokáţe podnik vyprodukovat na 1 Kč trţeb [16, s. 100]. Výpočtových vztahů existuje i zde několik, liší se pouţitým typem zisku v čitateli. Ve jmenovateli se většinou počítá se trţbami, některé modifikace však uvádějí celkové výnosy [6, s. 74]. Mezi nejpouţívanější tvary ukazatele rentability trţeb patří:

Tato varianta ukazatele ROS s EBIT v čitateli je vhodná pro mezipodnikové srovnávání, kdy jsou vzájemně porovnávány podniky s proměnlivými podmínkami (např. různá frekvence vyuţívání cizího kapitálu atd.) [6, s. 74].

Tvar, kdy v čitateli pouţijeme zisk po zdanění (EAT), vyjadřuje tzv. ziskovou marţi (anglicky Profit Margin), která má tendenci chovat se opačně neţ obrat aktiv, tzn., kdyţ obrat aktiv roste, zisková marţe klesá a naopak [6, s. 74]. Při vyhodnocování ziskovosti trţeb je třeba brát v úvahu celkový objem trţeb (odbyt) a obrat zásob. Zisková marţe je také měřítkem schopnosti podniku ovlivňovat své náklady, pokud se její hodnota vyvíjí dlouhodobě nepříznivě, je třeba analyzovat jednotlivé druhy nákladů. Proto se ukazatel ROS v určitých situacích hodnotí s přihlédnutím k hodnotě ukazatele nákladovosti, který vyjadřuje relativní úroveň nákladů a je konstruován jako poměr celkových nákladů podniku k dosaţeným trţbám [16, s. 101]. Obrat celkových aktiv (anglicky Total Assets Turnover Ratio) je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost vyuţívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí do trţeb za rok. Obecně se má za to, ţe by obrat celkových aktiv měl být minimálně na úrovni 23

hodnoty 1. Jinak je pro objektivizaci výsledků vhodné především odvětvové srovnání [6, s. 82]. Pokud je intenzita vyuţívání aktiv podniku niţší neţ počet obrátek aktiv zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny trţby nebo odprodána některá aktiva [10, s. 61].

Problematiku produkční síly a vztah mezi výše uvedenými ukazateli zřejmě nejlépe ilustruje původní schéma pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont, které na rozdíl od toho současného neobsahuje výnosnost vlastního jmění. Obr. 2: Původní schéma pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont

zisk/aktiv a

zisk/tržby

x

tržby/aktiva

Zdroj: vytvořeno podle [11, s. 366]

3.2.7 Vztah mezi majetkovou a kapitálovou strukturou podniku Pouţitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku. Aktiva, která lze rychle převést na peněţní prostředky, lze krýt krátkodobými závazky. Naopak aktiva dlouhodobá je účelné financovat dlouhodobým kapitálem, vlastním i cizím. Je prosazována zásada, ţe vlastní kapitál by měl krýt jen ta dlouhodobá aktiva, která jsou pro podnik typická. Ostatní dlouhodobá aktiva mohou být

24

kryta cizím kapitálem, leasingem apod., protoţe jsou snáze prodejná neţ speciální stroje a zařízení [6, s. 338]. Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu sniţuje celkovou efektivnost činnosti podniku, protoţe dlouhodobý kapitál je draţší. Naopak niţší podíl dlouhodobého kapitálu je značně riskantní, jelikoţ můţe vyvolat váţné platební potíţe [6, s. 338]. Od vzájemného vztahu levé a pravé strany rozvahy jsou odvozena ustálená pravidla financování, platná zejména v dlouhodobějším časovém horizontu, která vyjadřují doporučení, kterými by se měli finanční manaţeři podniku řídit, aby byla zajištěna dlouhodobá stabilita podniku a jeho dobrá finanční kondice. Tyto pravidla bývají označována jako tzv. zlatá bilanční pravidla, která však nelze brát dogmaticky [10, s. 28]. Mezi nejznámější bilanční pravidla patří: Zlaté bilanční pravidlo financování – časový horizont pouţívání aktiv v podniku by měl odpovídat časovému horizontu zdrojů, ze kterých jsou aktiva financována. Podnik by měl zajistit financování svého dlouhodobého majetku prostřednictvím vlastního kapitálu nebo dlouhodobých cizích zdrojů. Podnik však musí zváţit cenu jednotlivých zdrojů a riziko s nimi spojené. Na základě výše uvedeného tedy platí, ţe dlouhodobý majetek se rovná součtu vlastního kapitálu s dlouhodobými cizími zdroji [6, s. 339]. Co se týče oběţných aktiv, měl by je podnik naopak financovat ze svých krátkodobých zdrojů. Musí si však uvědomit praktickou povahu svých zásob. Pokud jde o trvale vázané či dlouhodobé zásoby, je nutné, aby byly financovány pomocí časově sladěných dlouhodobých zdrojů. [6, s. 339]. Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika – toto pravidlo se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu. Doporučuje se maximální poměr 1 : 1 s tím, ţe záleţí na oboru, ve kterém firma působí. Vklad majitelů do firmy by měl tedy být zhruba stejně velký jako vklad věřitelů. Jedná se tedy o stupeň zadluţení firmy [6, s. 339]. Zlaté bilanční pari pravidlo – je poţadováno krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním

kapitálem

podniku.

Jde

tedy

v moderním

pojetí

financování

o značně konzervativní a opatrný přístup, který však v praxi není příliš dodrţován, neboť 25

neumoţňuje

vyuţití

výhod

financování

dlouhodobým

cizím

kapitálem

[6,

s. 340]. Zlaté bilanční poměrové pravidlo – řeší otázky vztahu vývoje investic a trţeb podniku. Podle něj by tempo růstu investic nemělo předběhnout tempo růstu trţeb. Příliš vysoké investice by firmu do budoucna mohly zatěţovat, a to z důvodu sníţení rentability, moţných problémů s likviditou, ztráty konkurenceschopnosti, nevyuţití kapacit apod. [6, s. 340].

3.3 Horizontální a vertikální analýza Metody horizontální a vertikální analýzy vycházejí z absolutních ukazatelů, a to jak stavových (např. údaje z rozvahy), tak tokových, intervalových (např. údaje z výkazu zisku a ztráty). Představují přechod od analýzy absolutních ukazatelů k analýze poměrových ukazatelů [11, s. 354].

3.3.1 Horizontální analýza Horizontální analýza, jinak téţ zvaná analýza vývojových trendů, zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase. Vstupní data čerpá z účetních výkazů nebo z výročních zpráv. Změny jednotlivých poloţek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně [10, s. 13]. Předpokladem pro provádění horizontální analýzy je nutnost znát údaje minimálně za dvě po sobě následující účetní období [4, s. 43]. Vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 aţ 10 let) se zjišťují také jejich změny relativní (procentní) [10, s. 13]. Změnu lze vyjádřit také pomocí indexu, a to buď indexem řetězovým, který srovnává hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele v předcházejícím období, nebo indexem bazickým, jeţ porovnává hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je základem pro srovnání (výchozí báze). Cílem horizontální analýzy je tedy změření pohybů jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně, a změření jejich intenzity [4, s. 43]. 26

V rámci horizontální analýzy rozvahy resp. výkazu zisku a ztráty se stanoví indexy meziročních změn majetku a kapitálu resp. nákladů a výnosů. Rozdílná tempa vývoje aktiv a pasiv či nákladů a výnosů si ţádají vysvětlení, neboť mohou mít vliv na finanční situaci resp. na výkonnost [4, s. 43, 44]. V případě horizontální analýzy výkazu o peněţních tocích se provádí časové srovnání absolutních údajů za jednotlivé poloţky ve dvou nebo několika po sobě následujících ročních přehledech o peněţních tocích, jeţ umoţňuje posoudit jakým způsobem a do jaké míry se podnik vypořádal s důsledky příznivých i nepříznivých okolností. Jsou hledány náznaky hrozící finanční tísně v těch peněţních tocích, které byly nejspíš vynuceny nepříznivými okolnostmi. Objevuje se snaha o odhalení slabých míst a hodnotí se způsob, jakým se těmto okolnostem v příjmech a výdajích čelilo. Při horizontální analýze přehledu o peněţních tocích jsou také diagnostikovány symptomy marnotratného nakládání s nadbytkem peněţních prostředků [3, s. 150, 151].

3.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza, jinak téţ procentní rozbor komponent nebo strukturální analýza, patří společně s horizontální analýzou k výchozím bodům rozboru účetních výkazů, s kterými pracuje v jednotlivých letech odshora dolů, vertikálně. Umoţňuje zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku. Při srovnání údajů za dva roky či za více let je moţno identifikovat trendy nebo nejzávaţnější časové změny komponent. Je vhodným nástrojem pro meziroční a mezipodnikové srovnávání a napoví mnohé o ekonomice podniku [4, s. 44]. Metodika vertikální analýzy spočívá v tom, ţe se na jednotlivé poloţky účetních výkazů pohlíţí v relaci k nějaké veličině, zjišťuje se procentní podíl jednotlivých poloţek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají poloţky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření bere obvykle velikost celkových výnosů nebo trţeb [4, s. 44].

27

4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Profil společnosti PEGAS-NT a.s. Společnost PEGAS-NT a.s., která má v současnosti 70 zaměstnanců, byla zapsána do obchodního rejstříku 30. května 2002. Náleţí do skupiny PEGAS, která se skládá z holdingové společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. se sídlem v Lucembursku a dále z pěti provozních společností sídlících v ČR, kterými jsou PEGAS NONWOVENS s.r.o., PEGAS-DS a.s., PEGAS-NT a.s., PEGAS-NW a.s. a PEGAS-NS a.s. [18].

Obr. 3: Logo skupiny PEGAS

Zdroj: [7] Obr. 4: Organizační struktura skupiny PEGAS

PEGAS NONWOVENS S.A.

PEGAS NONWOVENS s.r.o.

PEGAS-DS a.s.

PEGAS-NT a.s.

PEGAS-NW a.s.

PEGAS-NS a.s.

Zdroj: [18] 28

PEGAS dodává svým zákazníkům „spunbond“ a „meltblown“ (dohromady „spunmelt“) textilie na bázi polypropylenu a polyetylenu převáţně pro účely výroby jednorázových hygienických produktů (jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a dámské hygienické výrobky) a dále, v menší míře, do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací [18]. Základní identifikační údaje: Obchodní firma: PEGAS-NT a.s. Sídlo: Znojmo, Přímětická 86, PSČ 669 04 IČ: 26287153 Orgány společnosti: VALNÁ HROMADA – nejvyšší orgán společnosti, který je tvořen shromáţděním všech akcionářů. V případě společnosti PEGAS-NT a.s. se jedná o akcionáře jediného, který disponuje 100 % hlasovacích práv, a tím je společnost PEGAS NONWOVENS s.r.o. PŘEDSTAVENSTVO – statutární orgán společnosti, jehoţ úkolem je řídit společnost v době mezi valnými hromadami. V jeho čele stojí předseda. Kromě předsedy má představenstvo ještě další dva členy. Jménem společnosti jedná předseda představenstva společně s jedním členem představenstva nebo dva členové představenstva společně. DOZORČÍ RADA – orgán, který má za úkol dohlíţet na činnost představenstva. Skládá se z předsedy a dalších dvou členů. Předmět podnikání dle obchodního rejstříku:  výroba textilního zboţí (kromě oděvů a oděvních doplňků)  velkoobchod  zprostředkování obchodu  výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd Základní kapitál: Základní kapitál společnosti činí 550 000 000,-- Kč (splaceno), který je tvořen 10 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000,-- Kč a 54 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 000,-- Kč. Akcie jsou v listinné podobě a nejsou veřejně obchodovatelné. 29

4.2 Horizontální analýza aktiv Tato část bakalářské práce se zabývá horizontální analýzou levé strany rozvahy. Vstupní data jsou čerpána z rozvah a příloh k účetní závěrce podniku PEGAS-NT a.s. Analyzovány jsou údaje za období 2004 – 2008. Sledují se změny v hodnotách jednotlivých sloţek majetku jednak vůči předcházejícímu období (změny meziroční), které jsou vyjádřeny relativně (%) a absolutně (tis. Kč), jednak změny vůči roku 2004, který je výchozí bází (bazický index). Relativní změny jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo, hodnoty bazických indexů na tři desetinná místa. Pokud se v tabulce objeví symbol pomlčky, znamená to, ţe se hodnota dané poloţky ve sledovaném období nevyskytuje, kříţek zase vyjadřuje skutečnost, ţe nelze vyjádřit relativní změnu či zkonstruovat index.

Tab. 4: Hodnoty aktiv v letech 2004 - 2008 Zn.

Poloţka

CELKEM AKTIVA B. Dlouhodobý majetek C. Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: [18]

Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 861 731 784 064 885 986 948 020 808 023 823 125 717 168 623 661 577 774 538 511 36 228 64 804 261 092 369 942 269 240 2 378 2 092 1 233 304 272

A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNOTÁCH AKTIV: Tab. 5: Horizontální analýza aktiv – změny v absolutním vyjádření Zn.

Poloţka

CELKEM AKTIVA B Dlouhodobý majetek C Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní výpočty

2005/04 -77 667 -105 957 28 576 -286

Absolutní změna (tis. Kč) 2006/05 2007/06 2008/07 -133 997 101 922 62 034 -93 507 -45 887 -39 263 196 288 108 850 -100 702 -859 -929 -32

30

Tab. 6: Horizontální analýza aktiv – změny v relativním vyjádření Poloţka

Zn.

2005/04 -9,0 -12,9 78,9 -12,0

CELKEM AKTIVA B Dlouhodobý majetek C Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní výpočty

Relativní změna (%) 2006/05 2007/06 13,0 7,0 -13,0 -7,4 302,9 41,7 -41,1 -75,3

2008/07 -14,8 -6,8 -27,2 -10,5

Z výše uvedených informací vyplývá, ţe meziroční změny v hodnotách celkových aktiv se vyvíjely nepravidelně. Hodnota nejprve poklesla, v dalším období dosáhla svého maximálního růstu, v následujícím období jiţ byl růst méně výrazný a v posledním sledovaném období nastal znovu pokles. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v období 2006/2005, a to o 13 % oproti předcházejícímu období, coţ činilo 101 922 tis. Kč. Naopak nejvyšší meziroční pokles nastal v období 2008/2007, a to o velikosti -14,8 %, v peněţním vyjádření se jednalo o částku -133 997 tis. Kč. Graf 1: Meziroční změny v hodnotách celkových aktiv

Meziroční změny v hodnotách celkových aktiv (%) 120%

+13,0

100% 100,0

-9,0

100,0

+7,0 100,0

100,0

-14,8

80% 60% 40% 20% 0% 2005/2004

2006/2005 Přecházející období

2007/2006

2008/2007

Srovnávané období

Zdroj: práce autora

31

Meziroční změny v celkových aktivech jsou způsobeny zejména změnami v hodnotách dlouhodobého a oběţného majetku. Tyto majetkové části představují největší část z celkových aktiv podniku PEGAS-NT a.s., a proto budou v dalších podkapitolách podrobeny detailnějšímu rozboru. B. ZMĚNY V HODNOTÁCH AKTIV OPROTI ROKU 2004: Tab. 7: Horizontální analýza aktiv – změny oproti roku 2004 Zn.

Bazický index (výchozí báze = rok 2004) 2004 2005 2006 2007 2008 1,000 0,910 1,028 1,100 0,938 1,000 0,871 0,758 0,702 0,654 1,000 1,789 7,207 10,211 7,432 1,000 0,880 0,519 0,128 0,114

Poloţka

CELKEM AKTIVA B Dlouhodobý majetek C Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní výpočty

Graf 2: Změny v hodnotách celkových aktiv vůči roku 2004

Změny v hodnotách celkových aktiv vůči roku 2004 (%) 120% +2,8

100% 100,0

-9,0

2004

2005

+10,0 -6,2

80% 60% 40% 20% 0% 2006

2007

2008

Celková aktiva

Zdroj: práce autora Hodnota celkových aktiv se oproti výchozímu roku 2004 dle bazického indexu vyvíjela také nepravidelně. Nejprve došlo k poklesu, v následujícím období nastal mírný růst, v období 2007 růst dosáhl maxima a v roce 2008 došlo opět k poklesu celkové hodnoty.

32

Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2005, kdy hodnota poklesla o -9 % oproti roku 2004, naopak nejvyšší růst nastal v roce 2007, kdy hodnota ve srovnání s rokem 2004 vzrostla

o

10

%.

Bliţší

důvody

těchto

změn

jsou

podrobněji

rozebrány

v následujících podkapitolách.

4.2.1 Horizontální analýza dlouhodobého majetku Zásadní účetní postupy pouţívané společností v oblasti dlouhodobého majetku:  Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je evidován v pořizovací ceně.  Drobným

nehmotným

majetkem se rozumí dlouhodobý nehmotný majetek

v pořizovací ceně do 60 tis. Kč.  Drobným hmotným majetkem se rozumí dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně do 40 tis. Kč.  Drobný nehmotný a hmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu dvou let. Tab. 8: Hodnoty dlouhodobého majetku v letech 2004 – 2008 Zn.

Poloţka

Celkem dlouhodobý majetek Dlouhodobý B.I. nehmotný majetek B.I.3 Software Dlouhodobý hmotný B.II. majetek B.II.1 Pozemky B.II.2 Stavby Samostatné movité B.II.3 věci a soubory movitých věcí Nedokončený B.II.7 dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na B.II.8 dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: [18] B.

Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 823 125

717 168

623 661

577 774

538 511

823 122

717 168

623 661

577 774

538 511

7 464 191 734

7 464 181 193

7 464 174 313

7 464 169 373

7 464 164 536

622 266

518 432

441 884

400 937

366 497

3 3

51

1 607

14

10 079

33

A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNOTÁCH DLOUHODOBÉHO MAJETKU: Tab. 9: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny v absolutním vyjádření Zn.

Poloţka

Celkem dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci B.II.3 a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý B.II.7 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na B.II.8 dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní výpočty B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2

Absolutní změna (tis. Kč) 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 -105 957 -93 507 -45 887 -39 263 -3 -3 -105 954 -93 507 -45 887 -39 263 0 0 0 0 -10 541 - 6 880 -4 940 -4 837 -103 834

-76 548

-40 947

-34 440

-51

-

-

14

8 472

-10 079

-

-

Tab. 10: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny v relativním vyjádření Zn.

Poloţka

Celkem dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci B.II.3 a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý B.II.7 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na B.II.8 dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní výpočty B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2

2005/04 -12,9 -100,0 -100,0 -12,9 0,0 -5,5

Relativní změna (%) 2006/05 2007/06 -13,0 -7,4 -13,0 -7,4 0,0 0,0 - 3,8 -2,8

2008/07 -6,8 -6,8 0,0 -2,9

-16,7

-14,8

-9,3

-8,6

-100,0

-

-

x

527,2

-100,0

-

-

Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku se pohybují v záporných hodnotách, avšak meziročně se sniţují. Největší relativní pokles byl zaznamenán v období 2006/2005, který činil -13 %, coţ představuje -93 507 tis. Kč. Nejintenzivnější absolutní pokles nastal v období 2005/2004 v částce -105 957 tis. Kč (-12,9 %). Naopak nejmenší pokles 34

v relativním i absolutním vyjádření se objevil v období 2008/2007, a to -6,8 % resp. -39 263 Kč. Graf 3: Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku

Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku (%) 100% 100,0

-12,9

100,0

-13,0

100,0

-7,4

100,0

-6,8

80% 60% 40% 20% 0% 2005/2004

2006/2005 Předcházející období

2007/2006

2008/2007

Srovnávané období

Zdroj: práce autora Tab. 11: Příčiny meziročních změn hodnot dlouhodobého majetku Poloţka Stav k 31. 12. (netto) minulé účetní období + Přírůstky - Úbytky - Odpisy Stav k 31. 12. (netto) běţné účetní období Celková změna Zdroj: vlastní výpočty

Hodnoty poloţek v období (tis. Kč) 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 823 125

717 168

623 661

577 774

18 888 -124 845

34 166 -67 -127 606

1 947 -34 -47 800

9 326 -82 -48 507

717 168

623 661

577 774

538 511

-105 957

-93 507

-45 887

-39 263

Pozn.: Poloţka odpisy v tabulce č. 11 je v období 2006/2005, 2007/2006, 2008/2007 sníţena o oprávky k úbytkům v částkách -52 tis. Kč, -33 tis. Kč a -82 tis. Kč. Z tabulky č. 11 je patrné, ţe největší vliv na meziroční změny zde mají účetní odpisy a v menší míře také přírůstky (nákupy). Firma pouţívá lineární metodu odepisování s přesností na měsíce. Odpisy v obdobích 2007/2006 a 2008/2007 jsou mnohonásobně 35

niţší neţ odpisy v předchozích letech, aniţ by došlo k výraznému úbytku odepisovaného majetku. Je to způsobeno tím, ţe podnik v roce 2007 přehodnotil doby vyuţitelnosti svého dlouhodobého majetku a prodlouţil doby odepisování, čímţ se odpisy významně sníţily. Doby odepisování podle skupin majetku platné do 1. 1. 2007:  Budovy a stavby

30 let

 Movitý majetek

12 let

 Technologické linky

6 let

 Software

4 roky

Doby odepisování podle skupin majetku platné od 1. 1. 2007:  Administrativní budovy

60 let

 Ostatní budovy a stavby

20 – 40 let

 Výrobní linky

12 – 20 let

 Laboratorní přístroje

10 let

 Výpočetní technika

4 roky

 Osobní automobily

5 let

 Ostatní hmotný majetek

6 – 8 let

 Nehmotný majetek

8 let

Nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého majetku ve sledovaném období:  2005 – nákup balicí poloautomatické linky v hodnotě 4 540 tis. Kč a zaplacení zálohy na dvě regranulační linky v částce 10 079 tis. Kč,  2006 – nákup dvou regranulačních linek Recostar v hodnotě 31 924 tis. Kč a dvou vysokozdviţných vozíků za 1 594 tis. Kč,  2007 – technické zhodnocení: navíjecího a řezacího stroje za 447 tis. Kč a regranulační linky v celkové výši 946 tis. Kč,  2008 – nákup dvou kusů elektrických kladkostrojů za 351 tis. Kč, výstavba protihlukové stěny za 105 tis. Kč, technické zhodnocení: kalandru za 7 695 tis. Kč, sušičky za 351 tis. Kč, navíjecího a řezacího stroje za 219 tis. Kč a vysokozdviţného vozíku za 81 tis. Kč.

36

B. ZMĚNY V HODNOTÁCH DLOUHODOBÉHO MAJETKU OPROTI ROKU 2004: Tab. 12: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny oproti roku 2004 Bazický index (výchozí báze = rok 2004) 2004 2005 2006 2007 2008

Poloţka

Zn.

Celkem dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný B.I. majetek B.I.3 Software Dlouhodobý hmotný B.II. majetek B.II.1 Pozemky B.II.2 Stavby Samostatné movité věci B.II.3 a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý B.II.7 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na B.II.8 dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní výpočty B.

1,000

0,871

0,758

0,702

0,654

1,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,000

0,871

0,758

0,702

0,654

1,000 1,000

1,000 0,945

1,000 0,909

1,000 0,883

1,000 0,858

1,000

0,833

0,710

0,644

0,589

1,000

0,000

0,000

0,000

0,275

1,000

6,272

0,000

0,000

0,000

Následující graf 4 zobrazuje klesající tendenci hodnot dlouhodobého majetku oproti roku 2004, jednalo se o relativní změny -12,9 %, -24,2 %, -29,8% a -34,6 %. Pokles se v letech 2007 a 2008 zpomalil zejména díky prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku. Graf 4: Změny v hodnotách dlouhodobého majetku vůči roku 2004

Změny v hodnotách dlouhodobého majetku vůči roku 2004 (%) 100% 80%

100,0

-12,9

-24,2 -29,8

-34,6

2007

2008

60% 40% 20% 0% 2004

2005

2006

Dlouhodobý majetek celkem

Zdroj: práce autora 37

4.2.2 Horizontální analýza oběžného majetku Zásadní účetní postupy pouţívané společností v oblasti oběţného majetku:  Materiál je oceňován v pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení, celní poplatky, skladovací poplatky při dopravě a dopravné za dodání do výrobního areálu.  Úbytek materiálu je oceňován metodou váţeného aritmetického průměru.  Polotovary a hotové výrobky jsou oceňovány vlastními náklady dle plánové kalkulace, které zahrnují cenu vstupní suroviny dle receptury, práce a proporcionální část výrobních reţijních nákladů podle stavu rozpracovanosti.  Opravné poloţky jsou tvořeny netto způsobem, tj. do nákladů se vţdy účtuje částka ve výši rozdílu stavu opravných poloţek na počátku a konci účetního období.  Opravné poloţky pro pochybné pohledávky společnost stanovuje podle vlastní analýzy platební schopnosti svých zákazníků. Tab. 13: Hodnoty oběţného majetku v letech 2004 - 2008 Zn.

Poloţka

Celkem oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba C.I.2 a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních C.III.1 vztahů C.III.6 Stát – daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté C.III.7 zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: [18] C. C.I. C.I.1

Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 36 228 64 804 261 092 369 942 269 240 17 339 45 834 49 343 89 757 83 239 10 484 34 757 31 191 34 132 39 880 50

80

1 809

6 805

10 997

16 343

6 887

8 010

10 645

37 691 34 349 11 047 18 450 211 119 280 086 185 831

3 554

199 877 269 993 175 427

6 484

565 42 8 244 51 8 193

18 290 160 520 131 389

11 207 35 630 95 535

5

9

10 063 25 99 85 14

10 374 21 170 117 53

38

A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNTOÁCH OBĚŢNÉHO MAJETKU: Tab. 14: Horizontální analýza oběţného majetku – změny v absolutním vyjádření Zn.

Poloţka

C. Celkem oběţná aktiva C.I. Zásoby C.I.1 Materiál C.I.2 Nedokonč. výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1 Pohledávky z obchodních vztahů C.III.6 Stát – daňové pohledávky C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: vlastní výpočty

Absolutní změna (tis. Kč) 2005/04 2006/05 2007/06 2008/07 28 576 196 288 108 850 -100 702 28 495 3 509 40 414 -6 518 24 273 -3 566 2 941 5 748 30 1 729 5 078 1 123 4 192 5 346 21 348 -2 342 11 047 -11 047 7 805 192 669 68 967 -94 255 -3 554 199 877 70 116 -94 566 -6 484 5 4 17 725 -7 083 -1 144 311 118 -125 -10 -4 -7 724 110 -531 71 80 -36 -10 32 -7 804 146 -521 39

Tab. 15: Horizontální analýza oběţného majetku – změny v relativním vyjádření Zn.

Poloţka

C. Celkem oběţná aktiva C.I. Zásoby C.I.1 Materiál C.I.2 Nedokonč. výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1 Pohledávky z obchodních vztahů C.III.6 Stát – daňové pohledávky C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: vlastní výpočty

2005/04 78,9 164,3 231,5 60,0 61,6 73,3 -100,0 -100,0 3 137,2 281,0 -93,7 156,9 -95,3

Relativní změna (%) 2006/05 2007/06 302,9 41,7 7,7 81,9 -10,3 9,4 2 161,3 280,7 48,6 130,6 x 1 044,3 32,7 x 35,1 x -38,7 -10,2 -78,1 -28,6 21,2 -84,3 -27,5 -10,5 37,5 -97,4

2008/07 -27,2 -7,3 16,8 16,3 -6,2 -100,0 -33,7 -35,0 80,0 3,1 -16,0 71,7 37,6 278,6 39

Graf 5: Meziroční změny v hodnotách oběţného majetku

Meziroční změny v hodnotách oběţného majetku (%) 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0%

+302,9

+78,9 +41,7 100,0 2005/2004

100,0 2006/2005 Předcházející období

100,0 2007/2006

100,0

-27,2

2008/2007

Srovnávané období

Zdroj: práce autora Hodnota meziročních změn oběţného majetku v prvních dvou obdobích výrazně vzrůstala, poté se meziroční růst sníţil a v posledním sledovaném období došlo dokonce k poklesu oproti předcházejícímu roku. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v období 2006/2005, a to 302,9 % resp. 196 288 tis. Kč. Hodnota meziročního poklesu v období 2008/2007 představovala -27,2 %, coţ v peněţním vyjádření činí -100 702 tis. Kč. Změna v období 2005/2004 činila 78,9 %, v peněţním vyjádření 28 576 tis. Kč. Byla způsobena výrazným růstem zásob materiálu a výrobků. Významně v tomto období vzrostly dohadné účty aktivní, naopak pohledávky z obchodních vztahů a daňové pohledávky klesly na nulu. Velký pokles se objevil v případě krátkodobého finančního majetku, kdy se mnohonásobně sníţily zůstatky prostředků na bankovních účtech. Největší meziroční růst v období 2006/2005 byl spojen s menším poklesem zásob materiálu, avšak došlo k většímu nárůstu v oblasti nedokončené výroby a polotovarů, znovu rostly také zásoby výrobků. Aţ dramatický nárůst oproti předcházejícímu období byl zaznamenán v oblasti pohledávek z obchodních vztahů. Dohadné účty aktivní se sníţily o více neţ třetinu. Oběţná aktiva v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla o částku 108 850 tis. Kč, coţ je růst o 41,7 %. V porovnání s obdobím 2006/2005 je to méně výrazný růst. Došlo 40

k menšímu nárůstu zásob materiálu, výrazněji vzrostla nedokončená výroba a polotovary a výrobky. Velký nárůst nastal i u poskytnutých záloh na zásoby. Výrazně se zvýšily také pohledávky z obchodních vztahů, i kdyţ ne tak dramaticky jako v období 2006/2005. Došlo k nepatrnému poklesu u dohadných účtů aktivních a znovu k velkému poklesu v případě zůstatků na bankovních účtech. Rok 2008 znamenal pokles stavu oběţných aktiv oproti roku 2007. Vzrostly zásoby materiálu a nedokončená výroba a polotovary, naopak došlo k menšímu poklesu zásob výrobků.

Na nulu se sníţily poskytnuté zálohy na zásoby. Hodnota pohledávek

z obchodních vztahů klesla o více neţ třetinu. Dohadné účty aktivní vzrostly pouze nepatrně. Krátkodobý finanční majetek vzrostl o téměř tři čtvrtiny, avšak v peněţním vyjádření se nejedná o významnou částku. B. ZMĚNY V HODNOTÁCH OBĚŢNÉHO MAJETKU OPROTI ROKU 2004: Tab. 16: Horizontální analýza oběţného majetku – změny oproti roku 2004 Zn.

Poloţka

Celkem oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba C.I.2 a polotovary C.I.3 Výrobky Poskytnuté zálohy na C.I.6 zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních C.III.1 vztahů C.III.6 Stát – daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté C.III.7 zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý fin. majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: vlastní výpočty C. C.I. C.I.1

Bazický index (výchozí báze = rok 2004) 2004 2005 2006 2007 2008 1,000 1,789 7,207 10,211 7,432 1,000 2,643 2,846 5,177 4,801 1,000 3,315 0,897 3,256 3,804 1,000

1,600

31,180 137,740 160,200

1,000

1,616

2,402

5,539

5,195

-

-

-

x

-

1,000

1,733

19,833

26,312

17,457

1,000

0,000

56,240

75,969

49,360

1,000

0,000

0,000

0,000

0,000

-

-

-

x

x

1,000 1,000 1,000 1,000 1,000

32,372 3,810 0,063 2,569 0,047

19,835 0,833 0,076 1,863 0,065

17,811 0,595 0,012 1,667 0,002

18,361 0,500 0,021 2,294 0,006

41

Graf 6: Změny v hodnotách oběţných aktiv vůči roku 2004

Změny v hodnotách oběţných aktiv vůči roku 2004 (%) 1100% 1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100% 0%

+921,1

+643,2

+620,7

+78,9 100,0 2004

2005

2006

2007

2008

Oběžný majetek celkem

Zdroj: práce autora Graf 6 ukazuje velmi razantní růst hodnoty oběţného majetku oproti roku 2004. Hodnota v jednotlivých letech vzrůstala o 78,9 % v roce 2005, 620,7% v roce 2006, roku 2007 o 921,1 % a v roce 2008 o 643,2%. Tento markantní nárůst je spojen zejména s růstem pohledávek z obchodních vztahů, jejichţ hodnota byla nejvyšší roku 2007. Tento rok odpovídá i nejvyššímu nárůstu stavu oběţného majetku oproti roku 2004.

4.3 Vertikální analýza aktiv Následující podkapitola se zabývá zjišťováním procentního podílu jednotlivých sloţek majetku na celkových aktivech. Kromě zjišťování podílů na celkových aktivech je srovnáván i vývoj těchto podílů v čase, a to v horizontu let 2004 – 2008. Vstupní informace jsou i zde čerpány z rozvah a příloh k účetní závěrce podniku PEGAS- NT a.s., které jsou jako povinná součást účetní závěrky uvedeny ve výročních zprávách podniku za příslušná období. Dosaţené výsledky jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo.

42

Tab. 17: Vertikální analýza aktiv – vývoj podílů na celkových aktivech v čase (2004–2008) Zn.

Podíl jednotlivých poloţek na celkových aktivech v období (%) 2004 2005 2006 2007 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 95,5 91,5 70,4 61,0 66,7 4,2 8,2 29,5 39,0 33,3 0,3 0,3 0,1 0,0 0,0

Poloţka

CELKEM AKTIVA B Dlouhodobý majetek C Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní výpočty

Graf 7: Vývoj podílů jednotlivých sloţek aktiv na celkových aktivech v čase (2004–2008)

Vývoj podílů na celkových aktivech v čase (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

95,5

91,5 61,0

70,4

66,7 39,0

33,3

29,5 8,2

4,2 0,3 2004

0,1

0,3 2005

Dlouhodobý majetek

2006 Oběžná aktiva

0,0

0,0 2007

2008

Časové rozlišení

Zdroj: práce autora Největší podíl na celkových aktivech má dlouhodobý majetek. Jeho podíl se však postupně sniţuje, vyjma roku 2008, ve prospěch oběţného majetku. Z grafu 7 je moţno postřehnout, ţe podíly dlouhodobého a oběţného majetku na celkových aktivech se v čase vyvíjí přesně opačně, křivky vývoje jsou si vzájemně zrcadlově zobrazeny. Vzájemný podíl mezi fixními a oběţnými aktivy je mj. ovlivňován technickou náročností výroby. Tento vztah ilustruje ukazatel provozní páky, který rozděluje firmy na kapitálově lehké či těţké. Ve standardní situaci a za jinak stejných podmínek (neměnná jednotková cena, která přesahuje jednotkové náklady a neměnná rychlost prodeje produkce) platí skutečnost, ţe firmy kapitálově lehké jsou schopny dosáhnout rychleji bodu zvratu, coţ je

43

stav, kdy jsou trţby vyrovnány s celkovými náklady, a tím generovat zisk rychleji neţ firmy kapitálově těţké. Kapitálově těţší firmy sice dosahují ve standardní situaci a za jinak stejných podmínek bodu zvratu později neţ firmy kapitálově lehčí, ale zato generují zisk s větší dynamikou neţ kapitálově lehké firmy, na druhou stranu ale generují s větší dynamikou i ztrátu při nedosaţení bodu zvratu. Tab. 18: Vývoj ukazatele provozní páky podniku PEGAS-NT a.s. ve sledovaných letech Poloţka Dlouhodobý majetek Oběţný majetek Podíl (provozní páka) Zdroj: vlastní výpočty

Hodnota poloţek v období 2005 2006 2007 717 168 623 661 577 774 64 804 261 092 369 942 11,067 2,389 1,562

2004 823 125 36 228 22,721

2008 538 511 269 240 2,000

Graf 8: Vývoj ukazatele provozní páky v letech 2004 - 2008

Vývoj ukazatele provozní páky v letech 2004 - 2008 25 22,721 20 15 11,067

10 5

2,389

1,562

2,000

0 2004

2005

2006

2007

2008

Ukazatel provozní páky

Zdroj: práce autora Z vypočtených hodnot je patrné, ţe se hodnota provozní páky razantně sniţovala, coţ by znamenalo, ţe se výroba stávala technicky méně náročnou. Firma se stávala kapitálově lehčí. Ve standardní situaci a za jinak stejných podmínek by tedy, kromě roku 2008, měla dosahovat rychleji bodu zvratu a zisku (s niţší dynamikou) neţ v letech předešlých. Nárůst hodnoty oběţných aktiv je spojen zejména s růstem pohledávek z obchodních vztahů, a také, v menší míře, s růstem zásob materiálu a výrobků. 44

Tyto úvahy spojené s provozní pákou podniku zůstávají v čistě teoretické rovině. Jakýkoliv pokus o nalezení analogie v praxi ztroskotává na poţadavku „za jinak stejných podmínek“, jehoţ splnění je v současné době nepravděpodobné.

4.3.1 Vertikální analýza dlouhodobého majetku Tab. 19: Vertikální analýza dlouhodobého majetku Zn.

Poloţka

CELKEM AKTIVA Celkem dlouhodobý B. majetek Dlouhodobý nehmotný B.I. majetek B.I.3 Software B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1 Pozemky B.II.2 Stavby Samostatné movité věci B.II.3 a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý B.II.7 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na B.II.8 dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní výpočty

Podíl jednotlivých poloţek na celkových aktivech v období (%) 2004 2005 2006 2007 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 95,5

91,5

70,4

61,0

66,7

0,0

-

-

-

-

0,0 95,5 0,9 22,2

91,5 1,0 23,1

70,4 0,8 19,7

61,0 0,8 17,9

66,7 0,9 20,4

72,2

66,1

49,9

42,3

45,4

0,0

-

-

-

0,0

0,2

1,3

-

-

-

V roce 2004 měl dlouhodobý majetek na celkových aktivech podíl 95,5 %, z něhoţ nejvyšší část zaujímaly samostatné movité věci (72,2 %) a stavby (22,2 %). Tabulka 16 ukazuje, ţe podíl dlouhodobého majetku na bilanční sumě se v roce 2005 oproti předchozímu roku sníţil na 91,5 %. Důvodem je růst některých sloţek oběţného majetku, zejména zásob materiálu. V roce 2006 došlo ke změně podílu na celkových aktivech ve srovnání s rokem 2005 o -21,1 procentních bodů, coţ je rozdíl velmi výrazný. Změna hodnoty dlouhodobého majetku dle horizontální analýzy (viz tabulky 9 a 10) oproti předchozímu roku činila -13 %, coţ představuje -93 507 tis. Kč. Tedy rozdíl příliš se neodlišující od období 45

2005/2004, kdy byla změna podílu na celkových aktivech nevýrazná. Markantní pokles podílu na bilanční sumě v roce 2006 lze vysvětlit výrazným nárůstem podílu oběţného majetku. Jak ukazuje horizontální analýza (viz tabulky 14 a 15), jeho netto hodnota se v tomto období meziročně zvýšila o 302,9 %, resp. o 196 288 tis. Kč. Jednalo se zejména pohledávky z obchodních vztahů. Roku 2007 podíl dlouhodobého majetku znovu poklesl, a to o -9,4 procentních bodů oproti předcházejícímu roku 2006. Podíl oběţného majetku na celkových aktivech se opět, na úkor sníţení podílu dlouhodobého majetku, zvyšoval, ale jiţ ne tak intenzivně jako v předchozím roce. Razantní sniţování podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech, které bylo zaznamenáno v roce 2006, se v roce 2007 podařilo částečně zpomalit, a to díky prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku. Rok 2008 znamenal naopak nárůst podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech, konkrétně o 5,7 procentních bodů. Příčinou byl pokles netto hodnoty oběţného majetku o -27,2 %, resp. o -100 702 Kč (viz tabulky 14 a 15). Graf 9: Vývoj podílů dlouhodobého majetku na celkových aktivech v čase (2004–2008)

Vývoj podílů jednotlivých sloţek dlouhodobého majetku na celkových aktivech v čase (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

72,2

66,1 49,9 42,3

45,4

22,2

23,1

19,7

17,9

20,4

2004

2005

2006

2007

2008

Stavby

Samostatné movité věci

Podíl připadající na aktiva jiná než dlouhodobá

Zdroj: práce autora Pozn.: Graf 9 neobsahuje poloţku poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek, která se vyskytuje pouze v letech 2004 a 2005, jejíţ podíl na celkových aktivech není příliš významný. V grafu dále není zachycena poloţka pozemky, která má oproti bilanční sumě taktéţ nevýznamnou hodnotu. 46

4.3.2 Vertikální analýza oběžného majetku Tab. 20: Vertikální analýza oběţného majetku Zn.

Poloţka

CELEM AKTIVA C. Celkem oběţná aktiva C.I. Zásoby C.I.1 Materiál Nedokončená výroba C.I.2 a polotovary C.I.3 Výrobky Poskytnuté zálohy na C.I.6 zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních C.III.1 vztahů C.III.6 Stát – daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté C.III.7 zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: vlastní výpočty

Podíl jednotlivých poloţek na celkových aktivech v období (%) 2004 2005 2006 2007 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 4,2 8,2 29,5 39,0 33,3 2,0 5,8 5,6 9,5 10,3 1,2 4,4 3,5 3,6 4,9 0,0

0,0

0,2

0,7

1,0

0,8

1,4

1,9

4,0

4,4

-

-

-

1,2

-

1,2

2,3

23,8

29,5

23,0

0,4

-

22,5

28,4

21,7

0,7

-

-

-

-

-

-

-

0,0

0,0

0,1 0,0 1,0 0,0 1,0

2,3 0,0 0,1 0,0 0,1

1,3 0,0 0,1 0,0 0,1

1,1 0,0 0,0 0,0 0,0

1,3 0,0 0,0 0,0 0,0

Roku 2004 byl podíl oběţného majetku na celkových aktivech velmi nízký, pouze 4,2 %. Společnost v této době teprve pořizovala výrobní kapacity a výroba se intenzivněji rozběhla aţ v následujícím roce. V roce 2005 se podíl oběţného majetku na celkových aktivech oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil, a to zejména díky růstu podílu zásob materiálu a dohadných účtů aktivních. Rok 2006 představoval pro oběţný majetek razantní růst jeho podílu na celkových aktivech. Zejména díky velkému nárůstu pohledávek z obchodních vztahů (růst podílu 47

z 2,3 % v roce 2005 na 23,8 % v roce 2006) činil podíl oběţného majetku v roce 2006 29,5 % netto hodnoty celkových aktiv. V roce 2007 se hodnota podílu vyšplhala aţ na 39,0 % bilanční sumy. Opět rostl podíl pohledávek z obchodních vztahů (růst podílu na 29,5 %) a také, v menší míře, podíl celkových zásob (podíl vzrostl na 9,5 %), z nichţ největší nárůst podílu byl zaznamenán u zásob výrobků (růst z 1,9 % v roce 2006 na 4,0 % v roce 2007). Rok 2008 znamenal poprvé za sledované období 2004 – 2008 sníţení podílu oběţného majetku na celkových aktivech, který oproti předchozímu roku klesl na 33,3 % netto hodnoty celkových aktiv. Důvodem bylo sníţení hodnoty pohledávek z obchodních vztahů, jejichţ podíl na celkových aktivech klesl na 21,7 %, coţ představuje rozdíl -6,7 procentních bodů oproti předcházejícímu roku 2007. Graf 10: Vývoj podílů oběţných aktiv na celkových aktivech v čase (2004–2008)

Vývoj podílů jednotlivých sloţek oběţných aktiv na celkových aktivech v čase (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 29,5

30% 23,8

20% 10% 0%

2,0

1,2

2004 Zásoby

23,0

2,3 5,8

5,6

9,5

10,3

2005

2006

2007

2008

Krátkodobé pohledávky

Podíl připadající na aktiva jiná než oběžná

Zdroj: práce autora Pozn.: Graf 10 nezobrazuje poloţku krátkodobý finanční majetek, jejíţ podíl na celkových aktivech je zanedbatelný.

48

4.4 Analýza zlatých bilančních pravidel Zlatá bilanční pravidla představují doporučení, kterými by se měl podnik v rámci financování svých aktivit řídit, aby byla z dlouhodobého hlediska zajištěna jeho stabilita a dobrá finanční kondice. Mezi nejznámější zlatá bilanční pravidla patří zejména:  zlaté bilanční pravidlo financování,  zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika,  zlaté bilanční pari pravidlo,  zlaté bilanční poměrové pravidlo. Analýza zlatých bilančních pravidel zkoumá, zda se podnik PEGAS-NT a.s. výše uvedenými pravidly ve sledovaném období 2004 – 2008 řídil a jaké moţné důsledky můţe mít nedodrţování těchto pravidel, která však nelze povaţovat za dogmata. Údaje pro analýzu zlatých bilančních pravidel jsou čerpány z výročních zpráv, konkrétně z rozvah, výkazů zisku a ztráty či z přehledů o peněţních tocích za příslušná období. Tab. 21: Zlaté bilanční pravidlo financování Poloţka Dlouhodobý majetek (tis. Kč) Dlouhodobé zdroje (tis. Kč) Rozdíl (tis. Kč) Rozdíl (%) Krytí (%) Oběţná aktiva (tis. Kč) Krátkodobé zdroje (tis. Kč) Rozdíl (tis. Kč) Rozdíl (%) Krytí (%) Zdroj: vlastní výpočty

2004 823 125 535 494 287 631 34,9 65,1 36 228 325 865 -289 637 -799,5 899,5

Hodnota poloţek v období 2005 2006 2007 717 168 623 661 577 774 696 305 834 005 900 906 20 863 -210 344 -323 132 -33,7 -55,9 2,9 97,1 133,7 155,9 64 804 261 092 369 942 87 728 51 902 43 489 -22 924 209 190 326 453 -35,4 80,1 88,2 135,4 19,9 11,8

2008 538 511 772 419 -233 908 -43,4 143,4 269 240 34 862 234 378 87,1 12,9

Pozn.: Poloţka dlouhodobé zdroje je konstruována jako suma vlastního kapitálu s rezervami a dlouhodobými závazky. Dle zlatého bilančního pravidla financování by stálá aktiva podniku měla být kryta dlouhodobými zdroji a oběţná aktiva zdroji krátkodobými. V roce 2004 byl dlouhodobý majetek podniku kryt z více neţ jedné třetiny krátkodobými zdroji, jejichţ hodnota 49

mnohonásobně převyšovala hodnotu oběţného majetku. Krytí dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji je sice levnější, protoţe cena krátkodobých zdrojů je niţší neţ v případě dlouhodobých zdrojů, avšak značně riskantní. V roce 2005 byl dlouhodobý majetek kryt dlouhodobými zdroji z 97,1 %, coţ ve srovnání s rokem 2004 jiţ nepředstavuje takové riziko. Krátkodobé zdroje opět převyšovaly hodnotu oběţných aktiv, a to o více neţ třetinu. V letech 2006 – 2008 hodnota dlouhodobých zdrojů převyšovala hodnotu dlouhodobého majetku a těmito zdroji byla kryta i většina oběţného majetku. Tento způsob financování aktiv je bezpečný, ale nákladný. Tab. 22: Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika Poloţka Vlastní kapitál (tis. Kč) Cizí zdroje (tis. Kč) Rozdíl (tis. Kč) Rozdíl (%) Zdroj: vlastní výpočty

2004 535 494 325 865 209 629 39,1

Hodnota poloţek v období 2005 2006 2007 696 305 833 607 900 524 87 728 52 300 43 871 608 577 781 307 856 653 87,4 93,7 95,1

2008 747 587 59 694 687 893 92,0

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika říká, ţe by vlastní kapitál podniku měl být stejně velký či o něco vyšší neţ cizí zdroje financování. Ve všech sledovaných letech vlastní kapitál výrazně převyšoval cizí zdroje, jejichţ hodnota byla zejména v letech 2005 – 2008 mnohonásobně niţší neţ hodnota vlastního kapitálu, coţ hovoří o nízkém stupni zadluţení firmy. Tab. 23: Zlaté bilanční pari pravidlo Poloţka Dlouhodobý majetek (tis. Kč) Vlastní kapitál (tis. Kč) Rozdíl (tis. Kč) Rozdíl (%) Krytí (%) Zdroj: vlastní výpočty

2004 823 125 535 494 287 631 34,9 65,1

Hodnota poloţek v období 2005 2006 2007 717 168 623 661 577 774 696 305 833 607 900 524 20 863 -209 946 -322 750 -33,7 -55,9 2,9 97,1 133,7 155,9

2008 538 511 747 587 -209 076 -38,8 138,8

50

Zlaté bilanční pari pravidlo představuje velmi konzervativní a opatrný přístup v oblasti financování majetku podniku. Uvádí, ţe by dlouhodobý majetek měl být kryt výhradně vlastním kapitálem podniku, coţ je značně nákladné, neboť cenou vlastního kapitálu je odměna vlastníkům (dividenda), která je vyšší neţ cena cizích zdrojů (úrok). Tento přístup tedy neumoţňuje vyuţití výhod financování dlouhodobým cizím kapitálem. Zlaté bilanční pari pravidlo podnik PEGAS-NT a.s. naplňuje v letech 2006 – 2008. V tomto období však nejsou vlastním kapitálem kryta pouze stálá aktiva, nýbrţ i výrazná část aktiv oběţných, protoţe hodnota vlastního kapitálu převyšuje hodnotu dlouhodobého majetku. Tab. 24: Zlaté bilanční poměrové pravidlo Poloţka Investice (tis. Kč) Trţby (tis. Kč) Vývoj investic (index) Vývoj trţeb (index) Zdroj: vlastní výpočty

Hodnota poloţek v období 2004 2005 2006 2007 755 938 18 888 34 166 1 947 33 893 862 729 1 092 667 1 079 755 2005/2004 2006/2005 2007/2006 0,025 1,809 0,057 25,454 1,267 0,988

2008 9 326 959 512 2008/2007 4,790 0,889

Podle zlatého bilančního poměrového pravidla by tempo růstu investic nemělo předstihnout tempo růstu trţeb. Vysoké tempo růstu investic by mohlo firmě v budoucnu přinést problémy s likviditou, rentabilitou, konkurenceschopností atp. Pokud se firma pouští do nového oboru podnikání, který vyţaduje růst investic, či pokud očekává na svém trhu konjunkturu, nelze se tímto pravidlem řídit. Firma PEGAS-NT a.s. zlaté bilanční poměrové pravidlo dodrţela v obdobích 2005/2004 a 2007/2006. Z nedodrţení tohoto pravidla v obdobích 2006/2005 a 2008/2007 nelze vyvozovat ţádné negativní závěry, neboť trh netkaných textilií, na kterém firma působí, se neustále rozvíjí a vyţaduje růst investic.

4.5 Rentabilita celkových aktiv a její rozklad Cílem následující podkapitoly je měření produkční síly podniku PEGAS-NT a.s. v období 2004 – 2008 prostřednictvím ukazatele rentability celkových aktiv a jeho rozklad na ukazatele rentability trţeb a obratu celkových aktiv, který vychází z modelu DuPont. 51

Z důvodu zvýšení vypovídací schopnosti je zde počítáno s průměrnou hodnotou stavu celkových aktiv za sledované období, která je vypočtena jako suma netto hodnoty celkových aktiv k 1. 1. daného roku a k 31. 12. téhoţ roku dělená dvěma. U rentability trţeb a obratu aktiv se ve výpočtových vztazích počítá s trţbami, kterými se v tomto případě rozumí trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb (trţby z prodeje zboţí firma ani v jednom ze sledovaných období nevykázala), které jsou relativně stálou a nejvýznamnější sloţkou výnosů společnosti PEGAS-NT a.s. Rozklad rentability aktiv je prováděn s kategorií zisku EBIT (zkratka anglického výrazu Earning before Interest and Taxes – zisk před odečtením nákladových úroků a daní) v čitateli ukazatelů rentability aktiv a rentability trţeb, a to zejména z důvodu vyloučení vlivu častých změn sazeb daně z příjmů právnických osob ve sledovaných letech 2004 – 2008, které by mohly produkční sílu a faktory její tvorby zkreslovat (sazba daně z příjmů právnických osob se z původních 28 % v roce 2004 v dalších letech postupně sniţovala aţ na 21 % v roce 2008). Data jsou čerpána z rozvah, výkazů zisku a ztráty a z příloh k účetní závěrce podniku PEGAS-NT a.s. Vypočtené hodnoty ukazatelů rentability jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo, hodnoty obratu aktiv na tři desetinná místa. Tab. 25: Rozklad rentability celkových aktiv za období 2004 – 2008 Ukazatel Rentabilita aktiv Rentabilita trţeb Obrat aktiv Zdroj: vlastní výpočty

2004 -3,0 % -44,6 % 0,067

Hodnota ukazatele v období 2005 2006 2007 19,6 % 33,0 % 35,9 % 18,7 % 25,2 % 30,5 % 1,048 1,309 1,177

2008 21,0 % 19,2 % 1,093

Společnost v roce 2004 teprve pořizovala nejdůleţitější provozní aktiva, k nimţ patří pořízení a instalace výrobní linky či dostavění výrobní haly. Výrobní činnost se intenzivněji rozběhla aţ v následujícím roce. Výnosy byly nízké, za prodej vlastních výrobků a sluţeb firma utrţila 33 893 tis. Kč, coţ je také důvodem, proč v roce 2004 vykázala ztrátu, která představovala -15 175 tis. Kč. Netto hodnota aktiv činila 861 731 tis. Kč. Obrat celkových aktiv je jen o něco větší neţ nula. Rentability aktiv a trţeb vykazují záporné hodnoty. 52

V roce 2005 je jiţ hospodaření firmy ziskové (EBIT 161 108 tis. Kč), trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb dosahují hodnoty 862 729 tis. Kč. Netto hodnota aktiv činí 784 064 tis. Kč. Obrat aktiv překračuje hodnotu jedna. V období 2006 opět roste EBIT i trţby (275 654 tis. Kč resp. 1 092 667 tis. Kč). Stav aktiv netto dosahuje hodnoty 885 986 tis. Kč. Rentabilita celkových aktiv se oproti roku 2005 zvyšuje z 19,6 % na 33,0 %. Roste i rentabilita trţeb, a to o 6,5 procentních bodů ve srovnání s rokem 2005. Aktiva se do trţeb za rok obrátila 1,309 krát (zvýšení vůči roku 2005, kdy hodnota dosahovala úrovně 1,048). Rentabilita aktiv v roce 2007 dosahovala hodnoty 35,9 %, coţ je znovu zvýšení oproti předchozímu roku. Netto hodnota aktiv vzrostla na 948 020 tis. Kč. Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb mírně poklesly. Díky výraznému prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku však klesly i náklady (odpisy), a tak se EBIT oproti roku 2006 ještě zvýšil (růst z 275 654 tis. Kč na 328 864 tis. Kč). Rentabilita trţeb vzrostla na 30,5 %, došlo ke sníţení rychlosti obratu aktiv (1,177). Firma v roce 2008 za prodej vlastních výrobků a sluţeb utrţila 959 512 tis. Kč, coţ je méně neţ v roce 2007 (1 079 755 tis. Kč). Došlo k výraznému sníţení EBITu na částku 183 981 tis. Kč. Netto hodnota aktiv se sníţila na částku 808 203 tis. Kč. Rentabilita aktiv klesla z 35,9 % v roce 2007 na 21,0 %, podobně jako rentabilita trţeb: 30,5 % v roce 2007 a 19,2 % v roce 2008. Klesl i obrat aktiv (1,093). Jedná se tedy o hodnoty relativně srovnatelné s rokem 2005. Negativní změna hodnot sledovaných ukazatelů v roce 2008 můţe být částečně spojena se začínající krizí v textilním průmyslu, která byla způsobena zejména levným dovozem zboţí (z Asie), sílícím kurzem koruny či zvyšováním cen energií. Výsledky společnosti PEGAS-NT a.s. z let 2005 – 2008 jsou v porovnání s odvětvovými průměry, které kaţdoročně zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (OKEČ 17 – Výroba textilií a textilních výrobků), výrazně nadprůměrné.

53

Graf 11: Rozklad rentability celkových aktiv za období 2004 – 2008

Rozklad rentability aktiv za období 2004 - 2008 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 -0,2 -0,4 -0,6

1,048

1,177

0,33

0,359

0,187

0,252

0,305

2005

2006

2007

0,196 0,067

1,309

1,093

0,210 0,192

-0,030 -0,446 2004

Rentabilita aktiv

Rentabilita tržeb

2008

Obrat aktiv

Zdroj: práce autora Při práci s účetními výkazy v rámci rozkladu rentability aktiv bylo zjištěno, ţe firma PEGAS-NT a.s. získala na počátku sledovaného období investiční pobídku od Ministerstva financí České republiky ve formě dotace, kterou má přislíbenu do roku 2014. Investiční pobídku firma uplatňuje formou slevy na dani z příjmů. Po jejím odečtení je daň velmi nízká, ve většině případů dokonce nulová. Hodnota nákladových úroků vykazovaných společností nepředstavuje příliš významnou částku, a to z důvodu velice nízkého podílu cizích zdrojů financování na celkových zdrojích. Ve společnosti převaţují vlastní zdroje financování. Z těchto důvodů by nemělo příliš velký význam dále provádět rozklad rentability aktiv s pouţitím zisku po zdanění (anglicky Earning after Taxes, zkratka EAT) či zisku po zdanění zvýšeného o zdaněné nákladové úroky, protoţe výsledky by se příliš nelišily od hodnot vypočtených s pouţitím EBITu v čitateli rentabilit. Další část této podkapitoly se zabývá vlivem změny v odepisování dlouhodobého majetku (prodlouţení dob odepisování), kterou společnost zavedla s účinností od 1. 1. 2007, na rentabilitu celkových aktiv. Změna se týkala dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou nad 40 000 Kč a dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nad 60 000 Kč. Efekt, který změna přinesla, je zjišťován pomocí srovnání stavu po změně v odepisování se stavem, kdyby ke změně nedošlo. Odpisy z let 2007 a 2008 jsou

54

přepočítány dle odpisového plánu pouţívaného společností před rokem 2007 (odpisové plány jsou uvedeny v kapitole 4.2.1). Přepočet odpisů se v letech 2007 a 2008 v rozkladu rentability aktiv přímo projeví v:  netto hodnotě aktiv (sníţení), která vliv přenese do ukazatelů rentability celkových aktiv a obratu celkových aktiv,  EBITu (sníţení), který vliv přenese do ukazatelů rentability celkových aktiv a trţeb. Tab. 26: Hodnota odpisů, celkových aktiv (netto) a EBITu po změně v odepisování Poloţka

Hodnota jednotlivých poloţek v období (tis. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 5 142 124 845 127 658 47 833 48 590

Odpisy Celkem aktiva 861 731 (netto) EBIT -15 124 Zdroj: vlastní výpočty

784 064

885 986

948 020

808 023

161 108

275 654

328 864

183 981

Tab. 27: Rozklad rentability celkových aktiv (změna v odpisech od 1. 1. 2007) Ukazatel Rentabilita aktiv Rentabilita trţeb Obrat aktiv Zdroj: Vlastní výpočty

2004 -3,0 % -44,6 % 0,067

Hodnota ukazatele v období 2005 2006 2007 19,6 % 33,0 % 35,9 % 18,7 % 25,2 % 30,5 % 1,048 1,309 1,177

2008 21,0 % 19,2 % 1,093

Tab. 28: Hodnota odpisů, celkových aktiv (netto) a EBITu v situaci, kdyby ke změně v odepisování nedošlo Poloţka

Hodnota jednotlivých poloţek v období (tis. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 5 142 124 845 127 658 132 445 134 969

Odpisy Celkem aktiva 861 731 (netto) EBIT -15 124 Zdroj: vlastní výpočty

784 064

885 986

863 408

721 644

161 108

275 654

244 252

97 602

55

Tab. 29: Rozklad rentability celkových aktiv (bez změny v odpisech) Ukazatel Rentabilita aktiv Rentabilita trţeb Obrat aktiv Zdroj: vlastní výpočty

2004 -3,0 % -44,6 % 0,067

Hodnota ukazatele v období 2005 2006 2007 19,6 % 33,0 % 27,9 % 18,7 % 25,2 % 22,6 % 1,048 1,309 1,234

2008 12,3 % 10,2 % 1,211

Graf 12: Vliv změny v odepisování dlouhodobého majetku na rentabilitu celkových aktiv

Vliv změny v odepisování na rentabilitu celkových aktiv 0,4

0,330

0,35

0,359

0,3 0,25

0,279

0,196

0,2

0,210

0,15 0,1

0,123

0,05 0

-0,030

-0,05 2004

2005

2006

Rentabilita aktiv (nezměněno)

2007

2008

Rentabilita aktiv (změněno)

Zdroj: práce autora Prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku od 1. 1. 2007, čímţ se odpisy výrazně sníţily, přineslo v letech 2007 a 2008 tento efekt:  růst rentability celkových aktiv o 8,0 procentních bodů (28,7 %) v roce 2007 a o 8,7 procentních bodů (70,7 %) v roce 2008, který byl způsoben: - zvýšením EBITu o 84 612 tis. Kč (34,6 %) resp. o 86 379 tis. Kč (88,5 %), - zvýšením netto hodnoty aktiv o 84 612 tis. Kč resp. o 86 379 tis. Kč,  zvýšení rentability trţeb o 7,9 procentních bodů (35,0 %) v roce 2007 a o 10,8 procentních bodů (88,2 %) v roce 2008 bylo zapříčiněno: -

zvýšením EBITu,

 sníţení rychlosti obratu celkových aktiv o -5,7 procentních bodů (-4,6 %) v roce 2007 a o -11,8 procentních bodů (-9,7 %) v roce 2008 bylo ovlivněno: - zvýšením netto hodnoty aktiv. 56

5. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byla analýza majetkové struktury znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s. za období 2004 – 2008, která měla zhodnotit strukturu jejích jednotlivých sloţek a odhalit její vliv na hospodaření tohoto podniku. Pro zhodnocení vývoje majetkové struktury v čase a odhalení moţných vývojových trendů byly vybrány metody horizontální a vertikální analýzy. Dále byla pomocí rozkladu rentability aktiv, který vychází z pyramidového modelu DuPont, sledována vazba majetkové struktury na výkonnost podniku. Data pro praktickou část bakalářské práce byla čerpána z výkazů podniku PEGAS-NT a.s., které jsou součástí výročních zpráv. Horizontální analýza aktiv ukázala, ţe hodnota celkových aktiv se v roce 2005 oproti předchozímu roku sníţila, v letech 2006 a 2007 rostla nad úroveň hodnoty roku 2004, aby pod tuto úroveň znovu poklesla v roce 2008. Hodnota dlouhodobého majetku postupně klesala, avšak meziroční změny se postupně sniţovaly, a to zejména díky přehodnocení dob vyuţitelnosti dlouhodobého majetku společností, které byly od 1. 1. 2007 výrazně prodlouţeny. Hodnota oběţného majetku v letech 2004 – 2007 výrazně rostla, v roce 2008 došlo k jejímu sníţení oproti roku 2007. Stav oběţného majetku byla ovlivňován zejména vývojem hodnot pohledávek z obchodních vztahů. Pomocí vertikální analýzy aktiv bylo zjištěno, ţe nejvyšší podíl na celkových aktivech má dlouhodobý majetek, jehoţ podíl se však v období 2004 – 2007 postupně sniţoval ve prospěch majetku oběţného. Na vzájemné změny podílů dlouhodobého a oběţného majetku na celkových aktivech měl největší vliv růst pohledávek z obchodních vztahů na straně oběţného majetku a na straně dlouhodobého majetku sniţování jeho hodnoty vlivem odpisů. V roce 2008 se tendence z předchozích let změnila, klesl podíl oběţného majetku na celkových aktivech vlivem sníţení hodnoty pohledávek z obchodních vztahů, coţ vyvolalo zvýšení podílu dlouhodobého majetku na bilanční sumě. Z analýzy zlatých bilančních pravidel vyplynulo, ţe vlastní kapitál firmy výrazně převyšuje cizí zdroje financování, které jsou tvořeny zejména zdroji krátkodobými. V letech 2006 – 2008 byla vlastním kapitálem kryta nejen stálá aktiva, ale i většina aktiv 57

oběţných. Firma téměř veškerý svůj majetek financuje z vlastních zdrojů, coţ je sice bezpečné, ale nákladné. Produkční síla podniku PEGAS-NT a.s. byla měřena za pouţití ukazatele rentability aktiv, který byl dále podle pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont rozloţen na ukazatele rentability trţeb a obratu aktiv, coţ jsou hlavní faktory tvorby produkční síly. Rentabilita celkových aktiv i trţeb se do roku 2007 zvyšovala, poté došlo k poklesu hodnot obou ukazatelů o více neţ třetinu. Rapidní sníţení hodnot rentabilit bylo způsobeno zejména sníţením trţeb a EBITu, coţ mohlo být zapříčiněno začínající krizí v textilním průmyslu. Hodnoty obratu aktiv, který měří efektivnost vyuţívání celkových aktiv, do roku 2006 vzrůstaly. Poté, co k 1. 1. 2007 došlo k prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku, čímţ se odpisy výrazně sníţily, obrat aktiv začal klesat. Pokud by společnost nepřehodnotila doby vyuţitelnosti svého dlouhodobého majetku, zvyšovaly by se v letech 2007 a 2008 odpisy, čímţ by klesal dosaţený EBIT a sniţovala by se rentabilita aktiv i trţeb. Hodnota obratu aktiv by byla ve srovnání se stavem po změně v odepisování naopak vyšší. Jestliţe se společnosti v dalších letech nepodaří zvýšit trţby, měla by se pokusit o sníţení svých nákladů, čehoţ lze dosáhnout např. inovacemi pouţívané techniky. Došlo by tak k růstu podílu fixního majetku na celkových aktivech, čímţ by se sice zpomalil obrat celkových aktiv, avšak zvýšení EBITu by mělo za následek růst rentability trţeb, která by měla příznivý vliv na růst rentability celkových aktiv. Další moţnost, jak zvýšit rentabilitu celkových aktiv, vede cestou zrychlování obratu celkových aktiv pomocí růstu podílu oběţného majetku na celkových aktivech, čehoţ je moţno dosáhnout například pronájmem fixního majetku pomocí leasingu či vyuţitím tzv. leasbacku. Zvýšení obratu celkových aktiv se však projeví na úkor sníţení rentability trţeb.

58

6. POUŽITÉ ZDROJE [1] BULISOVÁ, J. a kol. Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích A-L. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 735 s. ISBN 80-7181-938. [2] BULISOVÁ, J. a kol. Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích M-Ž. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 752 s. ISBN 80-7181-947-6. [3] GRÜNWALD, R. – HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. [4] HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: Aspi, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. [5] KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: A. Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. [6] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. [7] PEGAS

NONWOVENS

[online].

©2005

[cit.

Dostupné

2010-01-12].

z:

< http://www.pegasas.cz/default.asp?nLanguageID=1>. [8] PETRÁČKOVÁ, V. – KRAUS, J. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. [9] PRUDKÝ, P. – LOŠŤÁK, M. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2009. 11. aktual. vyd. Olomouc: Anag, 2009. 271s. ISBN 978-80-7263-515-3. [10] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. [11] SYNEK,

M.

a

kol.

Manažerská

ekonomika.

2.

přeprac.

a

rozšiř.

vyd.

Praha: Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [12] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. [13] SYNEK, M. – SEDLÁČKOVÁ, H. – VÁVROVÁ, H. Jak psát diplomové a jiné písemné práce. 3. vyd. Praha: VŠE-FPH, 2002. 59 s. ISBN 80-245-0309-3. [14] ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2004 – I. díl. 7. upr. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2004. 141 s. [15] ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2007 – II. díl. 9. upr. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80903915-1-2.

59

[16] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. [17] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. [18] Výroční zprávy podniku PEGAS-NT a.s. za období 2004 – 2008. [19] WAGNEROVÁ, E. a kol. Ekonomika podniku. 1. vyd. Karviná: SUO-OPFK, 2005. 252 s. ISBN 80-7248-295-5. [20] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [21] Zákon č 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

60

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Základní struktura rozvahy (redukovaná) ............................................................. 13 Tab. 2: Struktura dlouhodobého majetku .......................................................................... 15 Tab. 3: Struktura oběţného majetku .................................................................................. 16 Tab. 4: Hodnoty aktiv v letech 2004 – 2008...................................................................... 30 Tab. 5: Horizontální analýza aktiv – změny v absolutním vyjádření ................................ 30 Tab. 6: Horizontální analýza aktiv – změny v relativním vyjádření ................................. 31 Tab. 7: Horizontální analýza aktiv – změny oproti roku 2004 .......................................... 32 Tab. 8: Hodnota dlouhodobého majetku v letech 2004 – 2008 ......................................... 33 Tab. 9: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny v absolutním vyjádření ... 34 Tab. 10: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny v relativním vyjádření ... 34 Tab. 11: Příčiny meziročních změn hodnot dlouhodobého majetku ................................. 35 Tab. 12: Horizontální analýza dlouhodobého majetku – změny oproti roku 2004 ........... 37 Tab. 13: Hodnoty oběţného majetku v letech 2004 – 2008 .............................................. 38 Tab. 14: Horizontální analýza oběţného majetku – změny v absolutním vyjádření ......... 39 Tab. 15: Horizontální analýza oběţného majetku – změny v relativním vyjádření .......... 39 Tab. 16: Horizontální analýza oběţného majetku – změny oproti roku 2004 ................... 41 Tab. 17: Vertikální analýza aktiv – vývoj podílů na celkových aktivech v čase ............... 43 Tab. 18: Vývoj ukazatele provozní páky podniku PEGAS-NT a.s. ve sled. letech .......... 44 Tab. 19: Vertikální analýza dlouhodobého majetku .......................................................... 45 Tab. 20: Vertikální analýza oběţného majetku ................................................................. 47 Tab. 21: Zlaté bilanční pravidlo financování ..................................................................... 49 Tab. 22: Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ............................................................. 50 Tab. 23: Zlaté bilanční pari pravidlo ................................................................................. 50 Tab. 24: Zlaté bilanční poměrové pravidlo ........................................................................ 51 Tab. 25: Rozklad rentability celkových aktiv za období 2004 – 2008 .............................. 52 Tab. 26: Hodnota odpisů, celkových aktiv (netto) a EBITu po změně v odepisování ...... 55 Tab. 27: Rozklad rentability celkových aktiv (změna v odpisech od 1. 1. 2007).............. 55 Tab. 28: Hodnota odpisů, celkových aktiv (netto) a EBITu v situaci, kdyby ke změně v odepisování nedošlo ......................................................................................... 55 Tab. 29: Rozklad rentability celkových aktiv (bez změny v odpisech) ............................. 56

61

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Meziroční změny v hodnotách celkových aktiv .................................................... 31 Graf 2: Změny v hodnotách celkových aktiv oproti roku 2004 ......................................... 32 Graf 3: Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku ........................................ 35 Graf 4: Změna v hodnotách dlouhodobého majetku vůči roku 2004 ................................ 37 Graf 5: Meziroční změny v hodnotách oběţného majetku ................................................ 40 Graf 6: Změny v hodnotách oběţných aktiv vůči roku 2004 ............................................ 42 Graf 7: Vývoj podílů jednotlivých sloţek aktiv na celkových aktivech v čase ................. 43 Graf 8: Vývoj ukazatele provozní páky v letech 2004 – 2008 .......................................... 44 Graf 9: Vývoj podílů dlouhodobého majetku na celkových aktivech v čase .................... 46 Graf 10: Vývoj podílů oběţných aktiv na celkových aktivech v čase ............................... 48 Graf 11: Rozklad rentability aktiv za období 2004 – 2008................................................ 54 Graf 12: Vliv změny v odepisování na rentabilitu celkových aktiv .................................. 56

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Koloběh oběţného majetku ................................................................................... 17 Obr. 2: Původní schéma pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont .................. 24 Obr. 3: Logo skupiny PEGAS ........................................................................................... 28 Obr. 4: Organizační struktura skupiny PEGAS ................................................................. 28

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2004 (v tis. Kč) Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2004 (v tis. Kč) Příloha 3: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2005 (v tis. Kč) Příloha 4: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2005 (v tis. Kč) Příloha 5: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2006 (v tis. Kč) 62

Příloha 6: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2006 (v tis. Kč) Příloha 7: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2007 (v tis. Kč) Příloha 8: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2007 (v tis. Kč) Příloha 9: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2008 (v tis. Kč) Příloha 10: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2008 (v tis. Kč)

63

Příloha 1: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2004 (v tis. Kč) Ozn.

A. B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 B.II.7 B.II.8 C. C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.III. C.III.1 C.III.6 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 D.I. D.I.2

AKTIVA AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát – daňové pohledávky Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Komplexní náklady příštích období

31.12.2004 Brutto Korekce Netto -5 142 861 731 866 873

31.12.2003 Netto 150 784 77 800

828 267 6 6 828 261 7 464 191 975

-5 142 823 125 -3 3 -3 3 -5 139 823 122 7 464 -241 191 734

627 164

-4 898 622 266

51

51

5 257

1 607

1 607

67 043

36 228 17 339 10 484 50 6 805 10 645 3 554 6 484 565 42 8 244 51 8 193 2 378 2 378

36 228 17 339 10 484 50 6 805 10 645 3 554 6 484 565 42 8 244 51 8193 2 378 2 378

684

72 300

72 300

39 39

645 1 644

Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2004 (v tis. Kč) Ozn. II. II.1 II.2 II.3 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. III. III.2 F. F.2 G. IV. H. * X. N. XI. O. * ** *** ****

TEXT Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Skutečnost v účetním období běţném minulém 40 846 33 893 6 855 98 49 385 193 46 713 2 672 193 -8 539 -193 6 190 4 237 405 1 476 72 2

9

5 142 23 037 23 037 23 007 23 007 -2 378 1 214 420 -16 671 371 51 13 102 11 926 1 496 -15 175 -15 175 -15 175

-202 84 940 34 970 768 768 768

Příloha 3: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2005 (v tis. Kč) Ozn.

B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 B.II.7 B.II.8 C. C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.III. C.III.1 C.III.6 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 D.I. D.I.1 D.I.2

AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát – daňové pohledávky Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období

31.12.2005 Brutto Korekce Netto 914 051 -129 987 784 064 847 155 -129 987 717 168 6 -6 6 -6 847 149 -129 981 717 168 7 464 7 464 188 309 -7 116 181 193

31.12.2004 Netto 861 731 823 125 3 3 823 122 7 464 191 734

641 297 -122 865 518 432

622 266 51

10 079

10 079

1 607

64 804 45 834 34 757 80 10 997 18 450

64 804 45 834 34 757 80 10 997 18 450

18 290 160 520 131 389 2 092 507 1 585

18 290 160 520 131 389 2 092 507 1 585

36 228 17 339 10 484 50 6 805 10 645 3 554 6 484 565 42 8 244 51 8 193 2 378 2 378

Příloha 4: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2005 (v tis. Kč) Ozn. II. II.1 II.2 II.3 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. III. III.1 III.2 F. F.1 F.2 G. IV. H. * X. N. XI. O. * ** *** ****

TEXT Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a oprav. poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Skutečnost v účetním období běţném minulém 866 951 40 846 862 729 33 893 4 222 6 855 98 569 588 49 385 540 056 46 713 29 532 2 672 -8 539 297 363 16 297 6 190 11 572 4 237 388 405 4 076

1 476

261 1 088

72 2

124 845

5 142

149

23 037

3 146

23 037

3

23 007

3 23 007 793

-2 378

4 253 2 900 155 839 21 220 7 252 2 004 5 049 160 888 160 888 160 888

1 214 420 -16 671 371 51 13 102 11 926 1 496 -15 175 -15 175 -15 175

Příloha 5: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2006 (v tis. Kč) Ozn.

B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 B.II.8 C. C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.III. C.III.1 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 D.I. D.I.1 D.I.2

AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období

Brutto 1 143 579 881 254 6 6 881 248 7 464 188 309 685 475

31.12.2006 Korekce -257 593 -257 593 -6 -6 -257 587

Netto 885 986 623 661

31.12.2005 Netto 784 064 717 168

-13 996

623 661 7 464 174 313

717 168 7 464 181 193

-243 591

441 884

518 432 10 079

261 092 49 343 31 191

261 092 49 343 31 191

64 804 45 834 34 757

1 809

1 809

80

16 343 211 119

16 343 211 119

10 997 18 450

199 877

199 877

11 207 35 630 95 535 1 233 440

11 207 35 630 95 535 1 233 440

18 290 160 520 131 389 2 092 507

793

793

1 585

Příloha 6: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2006 (v tis. Kč) Ozn. II. II.1 II.2 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. III. III.1 III.2 F. F.1 G. IV. H. * X. N. XI. O. * ** *** ****

TEXT Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Skutečnost v účetním období běţném minulém 1 099 742 866 951 1 092 667 862 729 7 075 4 222 672 195 569 588 631 915 540 056 40 280 29 532 427 547 297 363 19 915 16 297 14 387 11 572 53 388 5 063

4 076

412 83

261 1 088

127 658

124 845

198

149

21 177

3 146

15

3

15

3

1 191

793

1 558 4 442 275 999 1 245 134 480 -590 275 049 275 049 275 049

4 253 2 900 155 839 21 220 7 252 2 004 5 049 160 888 160 888 160 888

Příloha 7: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2007 (v tis. Kč) Ozn.

B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 C. C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.I.6 C.III. C.III.1 C.III.7 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 D.I. D.I.1 D.I.2

AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobě poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období

Netto 948 020 577 774

31.12.2006 Netto 885 986 623 661

-18 936

577 774 7 464 169 373

623 661 7 464 174 313

-286 451

400 937

441 884

369 942 89 757 34 132

369 942 89 757 34 132

261 092 49 343 31 191

6 887

6 887

1 809

37 691 11 047 280 086

37 691 11 047 280 086

16 343 211 119

269 993

269 993

199 877

5 10 063 25 99 85 14 304 304

5 10 063 25 99 85 14 304 304

11 207 35 630 95 535 1 233 440

Brutto 1 253 413 883 167 6 6 883 161 7 464 188 309 687 388

31.12.2007 Korekce -305 393 -305 393 -6 -6 -305 387

793

Příloha 8: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2007 (v tis. Kč) Ozn. II. II.1 II.2 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. III. III.1 III.2 F. F.1 G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. Q.1 ** *** ****

TEXT Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a oprav. poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Skutečnost v účetním období běţném minulém 1 106 182 1 099 742 1 079 755 1 092 667 26 427 7 075 734 367 672 195 697 136 631 915 37 231 40 280 371 815 427 547 23 010 19 915 16 371 14 387 460 53 5 749

5 063

430 104

412 83

47 833

127 658

462

198

19 443

21 177

1

15

1

15

777

1 191

32 508 4 030 329 030 1 295 165 332 -461 13 13 328 556 328 556 328 569

1 558 4 442 275 999 1 245 134 480 -590

275 049 275 049 275 049

Příloha 9: Aktiva společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2008 (v tis. Kč) Ozn.

B. B.I. B.I.3 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 B.II.7 C. C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.I.6 C.III. C.III.1 C.III.7 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 D.I. D.I.1

AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobě poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období

Brutto 1 161 923 892 411 6 6 892 405 7 464 188 413 696 514

31.12.2008 Korekce -353 900 -353 900 -6 -6 -353 894

Netto 808 023 538 511

31.12.2007 Netto 948 020 577 774

-23 877

538 511 7 464 164 536

577 774 7 464 169 373

-330 017

366 497

400 937

14

14

269 240 83 239 39 880

269 240 83 239 39 880

369 942 89 757 34 132

8 010

8 010

6 887

35 349

34 349

185 831

185 831

37 691 11 047 280 086

175 427

175 427

269 993

9 10 374 21 170 117 53 272 272

9 10 374 21 170 117 53 272 272

5 10 063 25 99 85 14 304 304

Příloha 10: Výkaz zisku a ztráty společnosti PEGAS-NT a.s. k 31. 12. 2008 (v tis. Kč) Ozn. II. II.1 II.2 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. III. III.1 III.2 F. F.1 G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. Q.1 Q.2 ** *** ****

TEXT Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodob. majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku Změna stavu rezerv a oprav. poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost - splatná - odloţená Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Skutečnost v účetním období běţném minulém 958 293 1 106 182 959 512 1 079 755 -1 219 26 427 699 804 734 367 668 594 697 136 31 210 37 231 258 489 371 815 24 788 23 010 17 330 16 371 791 460 6 209

5 749

458 100

430 104

48 590

47 833

65 18 47

462 19 443 1 1

-30

777

2 011 3 237 183 880 1 309 886 786 -208 24 481

32 508 4 030 329 030 1 295 165 332 -461 13 13

24 481 159 191 159 191 183 672

328 556 328 556 328 569