Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín
Teorie oceňování podniku Diplomová práce
Autor:
Bc. Barbora Meisnerová Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Duben 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Trutnově dne 18. dubna 2013
Bc. Barbora Meisnerová
Poděkování Moje největší poděkování a vděčnost patří doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za ochotu, spolupráci, konzultace, cenné rady a poskytnuté podklady, ale také za poskytnutí kvalitní výuky nutné pro zpracování předložené diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Pavlovi Brátovi a celému týmu ve společnosti Varia – spol. s r. o. za ochotu a možnost ocenění daného podniku, poskytnutí potřebných podkladů a informací včetně prohlídky celého podniku.
Anotace Diplomová práce na téma „Teorie oceňování podniku“ se v první části zaměřuje na podrobný teoretický popis postupu při oceňování podniku, který zahrnuje zpracování strategické a finanční analýzy, finančního plánu a samotné metody ocenění podniku. Další částí je již praktické zpracování ocenění vybraného podniku Varia – spol. s r. o. Jedná se o zpracování konkrétní strategické analýzy, finanční analýzy a finančního plánu pro daný podnik. V neposlední řadě je provedeno samotné ocenění společnosti majetkovou metodou s využitím účetní hodnoty a výnosovou metodou s využitím metody diskontovaných cash flow do firmy (FCFF). V poslední části práce (závěru) jsou shrnuty dílčí výstupy jednotlivých podkapitol a především dodržení cíle, kterým bylo zaměření se na problematiku oceňování podniku a převedení teorie do praktického příkladu.
Klíčová slova Podnik, strategická analýza, finanční analýza, finanční plán, metody oceňování podniku.
Annotation The first part of Diploma thesis „Theory of Business Valuation“ focuses on detailed description of the creation of the procedure of evaluation of the existing firm, including description of strategic and financial analysis, business plan, and methods of valuation of existing firms. In the second part there is a practical example of a selected firm Varia spol. s r. o. This part includes description of applied processes used in strategic analysis, financial analysis and company’s specific financial plan. To conclude the process the valuation itself has been done using two methods; the first one is book value and the second one is free cash flow to the firm (FCFF). The last part summarizes the overall work. It includes key summary from the outputs of each sub-chapters and meeting the thesis target that is to focus on the business valuation for existing firms and transfer the theory to the practical example.
Key words The firm, strategic analysis, financial analysis, business plan, methods of valuation of existing firms.
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 1 TEORETICKÝ POHLED DO PROBLEMATIKY OCEŇOVÁNÍ PODNIKU ........... 9 1.1
Hladiny hodnoty podniku....................................................................................... 9
1.2 Důvody oceňování podniku ...................................................................................... 10 1.3 Doporučený postup při ocenění podniku .................................................................. 10 1.3.1 Sběr informací .................................................................................................... 11 1.3.2 Strategická analýza ............................................................................................. 12 1.3.3 Finanční analýza ................................................................................................. 14 1.3.4 Finanční plán ...................................................................................................... 17 1.3.5 Ocenění podniku................................................................................................. 18 1.4 Metody oceňování podniku ....................................................................................... 18 1.4.1 Majetková metoda .............................................................................................. 20 1.4.2 Výnosová metoda ............................................................................................... 22 1.4.3 Tržní metoda ....................................................................................................... 27 1.4.4 Kombinované metody ........................................................................................ 28 2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU V A R I A - spol. s r. o. ....................................... 30 2.1 Základní údaje o podniku .......................................................................................... 30 2.2 Historie podniku ........................................................................................................ 30 2.3 Základní kapitál......................................................................................................... 31 2.4 Zaměstnanci .............................................................................................................. 32 2.5 Politika podniku ........................................................................................................ 33 2.6 Výroba ....................................................................................................................... 34 3 STRATEGICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU V A R I A - spol. s r. o.... 36 3.1 PEST analýza ............................................................................................................ 36 3.1.1 Politické okolí podniku ...................................................................................... 36 3.1.2 Ekonomické okolí podniku ................................................................................ 37 3.1.3 Sociální okolí podniku........................................................................................ 37 3.1.4 Technicko-technologické okolí podniku ............................................................ 38 3.2 Analýza konkurence na trhu...................................................................................... 39 4 FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU V A R I A - spol. s r. o. ........... 42 4.1 Absolutní ukazatele ................................................................................................... 42 4.1.1 Majetkové ukazatele – analýza aktiv .................................................................. 42 5
4.1.2 Kapitálové ukazatele – analýza pasiv ................................................................. 46 4.1.3 Ukazatele tokových veličin – výkaz zisku a ztráty ............................................ 47 4.2 Poměrové ukazatele .................................................................................................. 50 4.2.1 Ukazatele rentability ........................................................................................... 50 4.2.2
Ukazatele aktivity ......................................................................................... 54
4.2.3
Ukazatele likvidity ........................................................................................ 56
4.2.4
Ukazatele zadluženosti ................................................................................. 57
4.3
Altmanův model ................................................................................................... 59
4.4
Vyhodnocení finanční analýzy............................................................................. 59
5
FINANČNÍ PLÁN ................................................................................................... 61
6
VLASTNÍ OCENĚNÍ PODNIKU ........................................................................... 63
6.1 Stanovení účetní hodnoty podniku ............................................................................ 63 6.2 Stanovení hodnoty podniku metodou diskontovaných cash flow do firmy .............. 64 6.2.1 Provozně nutný investovaný kapitál................................................................... 64 6.2.2
Diskontní míra .............................................................................................. 65
6.2.3
Ocenění podniku metodou FCFF.................................................................. 67
Závěr ............................................................................................................................... 70 Seznam použité literatury................................................................................................ 73 Seznam použitých zkratek (grafů, obrázků, tabulek) ...................................................... 75 Přílohy
6
Úvod V úvodu diplomové práce na téma „Teorie oceňování podniku“ je nutné říci, že potřeba odborných znalostí a praktických zkušeností v oblasti oceňování podniku na území České republiky, ale i na celém světě je nedílnou součástí zjištění tržní hodnoty podniku. V dnešní době již nestačí znát jen hodnotu účetní, která je zachycena v účetních výkazech, ale právě i zmíněnou tržní hodnotu podniku. Z výše uvedených skutečností je hlavním důvodem pro zpracování diplomové práce zaměřené na danou problematiku objasnění jak teoretické, tak i praktické stránky nutnosti a postupů jak dosáhnout ocenění podniku. Cílem práce je objasnit pojmy, jako jsou podnik, konkrétní metody oceňování podniků, finanční analýza a strategická analýza, finanční plán a konečně vlastní ocenění konkrétního podniku. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se autorka zabývá problematikou ocenění podniku a to z hlediska teoretického. Zabývá se definicí termínu podnik, jaké jsou hlavní důvody pro jeho ocenění, a rovněž představuje metody oceňování podniků. Jedná se soubor metod majetkových, výnosových a tržních. Pro zajímavost jsou metody doplněné o tzv. kombinované metody, které, jak lze předpokládat z názvu, kombinují výstupy z předchozích metod v jeden celek. Představitele jednotlivých uvedených metod rozebírá autorka v samostatné podkapitole, aby bylo zřejmé, co je podstatou zmíněných metod. Nedílnou součástí je podrobně zpracovaný postup při oceňování podniku. Tento postup je pouze doporučení, není závazným předpisem. Druhá část diplomové práce se zabývá převedením teoretických znalostí aplikovaných do praktického příkladu pro jeden konkrétní podnik, Varia – spol. s r. o., kde se tato praktická část rozděluje do několika hlavních kapitol, jako jsou charakteristika oceňovaného podniku, strategická analýza, finanční analýza, finanční plán a vlastní ocenění podniku pomocí dvou metod. Pro zpracování této praktické části si autorka po domluvě s majiteli zvolila průmyslový podnik Varia - spol. s r. o., který sídlí v Trutnově a zabývá se výrobou technických výlisků vstřikováním termoplastů, forem pro vstřikolisy, cívek elektromagnetů 7
pro hydraulické ventily, magnetických brzd, spojek a elektroinstalačních průchodek. Podrobný popis podniku je rozebrán v kapitole charakteristika podniku. Dále se práce zaměřuje na zpracování strategické analýzy podniku z hlediska makrookolí, tak i mikrookolí podniku. Využita je k tomu PEST analýza a analýza konkurence na trhu. Z velké části je práce věnována podrobně zpracované finanční analýze. V této kapitole je autorkou podrobně rozebraná celá finanční analýza, která se skládá z horizontální a vertikální analýzy, analýzy pracovního kapitálu a poměrové analýzy. Finanční analýza zahrnuje celou řadu ukazatelů, jejichž prostřednictvím lze posoudit finanční zdraví firmy. Nedílnou součástí práce je také zpracování finančního plánu podniku. Tato predikce je zpracovaná na pětileté období do budoucnosti a to jak z hlediska predikce makrookolí, které vydává Ministerstvo financí České republiky, tak i Česká národní banka. Poté je zpracována predikce vývoje sledovaných ukazatelů z finanční analýzy daného podniku na pětileté období do budoucnosti. Jedná se tedy o predikci mikrookolí podniku. Na základě poskytnutých účetních výkazů, zveřejněných informací o společnosti, ochotě a informací od majitelů společnosti a po osobní prohlídce společnosti bylo autorkou vypracováno ocenění tohoto podniku tak, jak by mohlo být i ve skutečné praxi. Jedná se o ocenění majetkovou metodou pomocí stanovení účetní hodnoty a výnosovou metodou pomocí diskontovaných cash flow do podniku (FCFF). Následně budou výsledky obou metod porovnány a stanovena konkrétní hodnota podniku. Jeden z výtisků této diplomové práce bude předán do rukou majitelů společnosti Varia - spol. s r. o., čímž se autorka práce zavazuje, že ocenění provedla na základě veškerých znalostí a dovedností tak, aby danou práci mohla společnost využít pro jakékoli vnitřní účely. Hlavním cílem práce je zaměřit se na problematiku oceňování podniku a převedení teorie do praktického příkladu. Míra splnění cíle práce a výsledek ocenění konkrétní firmy jsou popsány v závěru práce.
8
1
TEORETICKÝ
POHLED
DO
PROBLEMATIKY
OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Před řešením problematiky oceňování podniku je nutné vymezit si základní pojem - podnik. Podnik má mnoho definic i pojetí. Můžeme ho chápat různě, záleží na úhlu pohledu. Pohled je jiný ze strany zákona, ze strany vlastníků nebo ze strany občanů. Podle obchodního zákoníku je podnik soubor hmotných a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná.1 Podle ekonomické teorie můžeme podnik, který je zřízen k produkci statků, charakterizovat jako soubor činností, která je prováděná samostatně, vlastním jménem, na vlastní účet a to vše za účelem dosažení zisku. Jinými slovy jde o to, aby náklady byly pokryty výnosy.
1.1 Hladiny hodnoty podniku Podnik je možné oceňovat ve dvou hladinách: o hodnota brutto – jedná se o hodnotu podniku jako celku. Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele. o hodnota netto – hodnotou se rozumí ocenění podniku na úrovni vlastníků podniku. V principu se oceňuje vlastní kapitál. Pro pochopení pojmu hodnota je nutné vědět, co znamená. Jedná se o ekonomický pojem. Hodnota je základem pro jednání o ceně. Při ocenění znalec určí hodnotu, nikoliv cenu majetku. Hodnotu vytváří čtyři faktory: o užitečnost o přání o nedostatek (převaha poptávky nad nabídkou) o efektivní koupěschopná poptávka (kupní síla).
1
http://business.center.cz/business/pojmy/p223-podnik.aspx, ze dne 29. 1. 2013
9
Pojem hodnota může být chápán také jako prospěch vlastníka majetku, který plyne z jeho vlastnictví ke dni odhadu.2
1.2 Důvody oceňování podniku Každý podnik má své důvody pro jeho ocenění a mohou se od sebe výrazně lišit. Těchto důvodů je hojné množství. Ocenění si objednává zadavatel, většinou se jedná o majitele podniku, který z určitých důvodů potřebuje znát hodnotu podniku.3 Hlavním důvodem ocenění podniku je jeho prodej či koupě. Vzhledem k vývoji tržního hospodářství důvody neustále přibývají. Mezi další důvody se tedy mohou zařadit například kapitálový vklad do podniku, záruka za poskytnutí úvěru, pojištění podniku, nákup a prodej majetku podniku, stanovení daňového základu poplatníka. Dále změna právní formy společnosti, akvizice nebo fúze podniku, vstup na kótovaný trh cenných papírů nebo na základě rozdělení společnosti, vyplacení společníků, případně likvidace podniku a to i v případě insolvence.
1.3 Doporučený postup při ocenění podniku Při oceňování podniku by si měl odhadce zvolit z metod, které pro dané ocenění použije. Jedná se o metodu výnosovou, tržní a majetkovou. Avšak před touto volbou by si měl odhadce zpracovat postup, který bude dodržovat při oceňování podniku. Pro možnost představy, co by v tomto postupu mělo být zahrnuto, je zde uveden vzor. Ten je pouze teoretický a doporučený, není nutné ho v celé míře dodržovat, případně může být zcela odlišný. Postup vychází z teoretických i praktických znalostí. Při praktickém použití však budou mít jednotlivé kroky různou podobu, hloubku a váhu zejména podle konkrétních metod, které budou použity k vlastnímu ocenění.
4
Následující postup se skládá z pěti doporučených kroků, které jsou uvedeny níže.5
2
MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011 3 MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011 4 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3 5 MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011
10
1.3.1 Sběr informací První krok, který by neměl být nikdy vynechán, je zaměřený na sběr informací. Jedná se o vstupní data, které musí odhadce před samotným oceněním znát. Data mohou být rozdělena do několika skupin:6 o základní data o podniku – data, která identifikují podnik, jako jsou název, právní forma, předmět podnikání, rozdělení majetkových podílů, základní řídící struktura podniku a informace o historii podniku o ekonomická data – jedná se o účetní výkazy za poslední období, výroční zprávy, zprávy auditorů a podnikové plány o relevantní trh – jde o vymezení trhu, na kterém se oceňovaný podnik pohybuje, velikost a vývoj tohoto trhu, segmentace trhu, faktory atraktivity relevantního trhu a faktory vývoje trhu o konkurenční struktura relevantního trhu – hlavní přímí konkurenti a data o nich, možné substituty výrobků nebo produktů oceňovaného podniku, bariéry vstupu do odvětví, poměr sil oceňovaného podniku k dodavatelům a odběratelům o odbyt a marketing – data o struktuře odbytu v časových řadách (z hlediska struktury výrobků a odběratelů, územní struktury), hlavní produkty s jejich hodnoceními a srovnáními s konkurencí, ceny, cenová politika, hlavní odbytové cesty a jejich hodnocení, reklama, velikost a struktura výdajů, srovnání výdajů na reklamu s konkurencí, výzkum a vývoj, hlavní výsledky, výdaje na výzkum a vývoj o výroba a dodavatelé – řízení kvality, certifikáty kvality, charakter výroby (hromadná, zakázková), úroveň technologie (stáří, srovnání s konkurencí), kapacity a jejich využití, stav dlouhodobého majetku, investice prováděné v minulosti a investiční plány do budoucnosti (obnova, modernizace, rozšíření). U dodavatelů struktura dodávek a dodavatelů, míra závislosti oceňovaného podniku na dodavatelích, logistika a její úroveň, stav a struktura zásob o pracovníci – struktura pracovníků, nároky provozu podniku na kvalifikaci pracovníků, situace na trhu práce, atmosféra na pracovištích, nálady mezi zaměstnanci, míra ztotožnění se s podnikem, fluktuace pracovníků, produktivita 6
MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3
11
práce a její srovnání s konkurencí, personální náklady a jejich úroveň podle jednotlivých kategorií pracovníků.
1.3.2 Strategická analýza Druhým krokem je strategická analýza. Jedná se o velmi důležitý krok. Někteří autoři ji uvádějí jako krok první. Obsahuje různé analytické techniky využívané pro identifikaci vztahů mezi okolím podniku, zahrnujícím makrookolí, odvětví, konkurenční síly, trh, konkurenty a zdrojovým potenciálem podniku.7 Cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít v budoucnosti vliv na volbu cílů a strategie podniku.8 Zabývá se analýzou vnějšího prostředí a současně i vnitřních zdrojů a schopností podniku.9 Řeší otázky zaměřené na to, jak je podnik perspektivní, jak se budou vyvíjet tržby, a v neposlední řadě se zabývá otázkou rizik. Rizika jsou nedílnou součástí podnikání a jsou spojená s každým podnikem, proto je potřeba se na rizika řádně připravit. Strategická analýza řeší současnou situaci tržního okolí podniku a odhaduje jeho očekávaný vývoj do budoucna.10 Řeší jak makrookolí tak mikrookolí podniku, které zajišťuje například pomocí vypracování analýzy konkurence na trhu. Makrookolí zajišťuje pomocí tzv. PEST analýzy. 1.3.2.1 Pest analýza Může se s každým odvětvím podnikání lišit, ale základ zůstává stejný. Zabývá se makroekonomickými veličinami a to v makrookolí podniku. Skládá z následujících částí. P jako politické okolí podniku. V politickém okolí podniku hraje důležitou roli politická situace v daném státě, která může zásadně ovlivnit rozhodování o podnikání či spolupracování s daným státem. Příkladem je Otto Wichterle, český vynálezce kontaktních čoček, který na základě politické situace svůj vynález vyvezl do Ameriky. Dalším omezením je legislativa daného státu. Každý podnik je legislativně omezen a na tomto základě se podnikatelé rozhodují v jakém státě podnikat a s jakými státy 7
SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN 80-7179-422-8 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN 80-7179-422-8 9 MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011 10 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, 2011 8
12
spolupracovat. Příkladem je daňový zákon, díky kterému mohou chtít někteří podnikatelé se sídlem firmy unikat do zemí tzv. daňových rájů. Omezení vzniká i na straně exportu a importu, kde je příkladem nařízení EU kdo smí co, kam a v jakém množství vyvážet či dovážet. Například Česká republika byla významným vývozcem cukrové třtiny a na základě legislativního nařízení EU, vstupních a výstupních kvót, má omezené možnosti v tomto vývozu pokračovat. Existence řady zákonů, právních norem a vyhlášek nejen vymezuje prostor pro podnikání, ale upravuje i samo podnikání a může významně ovlivnit rozhodování o budoucnosti podniku.11 E jako ekonomické okolí podniku. Ekonomické okolí podniku ovlivňuje hospodářský cyklus ekonomiky. Podle fáze, ve které se právě nachází ekonomika, se odvíjí četné množství dalších faktorů. Zásadní vliv na plenění cílů podniků má růst HDP, úroková míra, míra inflace, směnný kurz, devizový kurz a výše úvěrových sazeb. Dále ekonomické prostředí ovlivňuje nezaměstnanost a průměrná mzda obyvatelstva. Spotřeba a příležitosti na trhu jsou ovlivněny ekonomickým růstem či jeho poklesem. Odhad podniku, jakým směrem se bude ekonomika státu vyvíjet je nelehký úkol, avšak ten podnik, kterému se tento odhad podaří, se vyhne konfrontaci se státem jako svým konkurentem. S jako sociální okolí podniku. Do sociálního okolí podniku zařazujeme demografický vývoj, vzdělanost obyvatel, ochotu pracovat, životní styl obyvatelstva a trávení volného času, ale i životní prostředí. V posledních desetiletích se na životní prostředí klade vyšší důraz než kdy dříve. Jedná se o uvědomění lidí k životnímu prostředí a přírodě. Na tomto základě musí podniky rozhodovat a měnit své postoje k životnímu prostředí také, není možné, aby například chemický průmysl fungoval bez čističek apod. Podniky jsou nuceny měnit své technologie, přístupy k výrobě ale také likvidaci odpadu, který vznikne při výrobě. Pochopitelně se jedná o zvyšování nákladů, ale zároveň o důležitou a nezbytnou potřebu dodržovat dané normy, které jsou na podniky kladeny. T jako technicko-technologické okolí podniku. V této části se jedná především o technickou vybavenost podniku. Podnik musí být neustále ve střehu a musí inovovat a zdokonalovat své technologie, aby nezůstal pozadu oproti svým konkurentům. Technologický vývoj jde neustále kupředu, díky tomu dochází k vysoké rychlosti zastarávání technologií. Podniky by neměli zapomínat na různé způsoby ochrany svých
11
SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN 80-7179-422-8
13
nových vynálezů a to pomocí patentů, licencí apod., aby v budoucnosti neuškodili sami sobě.
1.3.3 Finanční analýza Finanční analýza je třetím krokem při oceňování podniku. Slouží jako základní nástroj pro finanční řízení společnosti, z tohoto důvodu má nezastupitelnou roli při oceňování podniku.12 Jejím cílem je zobrazit komplexní informace o finančním zdraví podniku a odolnosti financí vůči provozním rizikům.13 Získané informace využívá především z rozvahy, účetní závěrky a přílohy účetní závěrky. Jejím cílem je získat představu o současném, nebo očekávaném stavu řízeného podniku. Pro účely této práce se počítá s čitatelem ve tvaru zisk po zdanění, tzv. net income. Avšak do čitatele je možné dosadit i zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů (EBIT) nebo zisk před úhradou dlouhodobých úroků a daně z příjmů nebo dokonce zisk před zdaněním. Tato volba závisí na účelu, pro který je finanční analýza sestavována a také na usouzení analytika. 1.3.3.1 Absolutní ukazatele finanční analýzy Řeší jak horizontální tak i vertikální pojetí analýzy, kdy horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji k nějakému minulému účetnímu období. Kdežto vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině jako například k celkové bilanční sumě.14 Nejčastěji se absolutní ukazatele zaměřují na rozbor majetkové struktury, tedy aktiv a kapitálové struktury, tedy pasiv. Dále se zaměřuje na rozbor tokových veličin, které jsou uvedeny ve výkazu zisku a ztráty. 1.3.3.2 Poměrové ukazatele finanční analýzy Umožňují získat rychlou představu o všech podstatných finančních charakteristikách podniku. Vždy dávají do poměru dvě části finančních výkazů. Poměrové ukazatele zahrnují ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Ukazatele rentability poměřují, jaký zisk vyprodukovala jedna koruna podnikových zdrojů vložených do podnikání. Jejich úkolem je ukázat jak efektivně je využíván 12
HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, 2011 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, 2011 14 KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza - krok za krokem. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5 13
14
kapitál podniku a to bez ohledu na zdroj financování. Tento ukazatel nejvíce zajímá akcionáře nebo potencionální investory. Rentabilita aktiv (return of assets - ROA) měří čistou výnosnost celkových aktiv. Udává, jaká výše zisku připadá na jednu korunu aktiv. Rentabilita aktiv měří z pohledu pasiv výsledek hospodaření získaný z peněz od majitelů a věřitelů. Jedná se o celkové vyjádření schopnosti podniku být efektivní bez ohledu na zdroj financování, ale i sazbu daní. Ukazatel je možné využít pro porovnání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a odlišnou mírou zadlužení. 15 Čím je tato hodnota vyšší, tím je lepší hodnocení analyzovaného podniku. Pro výpočet rentability aktiv je stanovený následující vzorec:
Rentabilita vlastního kapitálu (return of equity – ROE) udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářů a vlastníků. Tento ukazatel by měl dosahovat větších hodnot než hodnota předchozího ukazatele ROA. Výsledek lze porovnávat s úroky, které by plynuly z jiných forem investic, a je zde možné zvažovat, co je výhodnější.16 Tento ukazatel se stává zajímavým především pro majitele podniku, ale i jeho konkurenci, pro věřitele má nízkou hodnotu. Zejména má ukazatel nízkou vypovídací schopnost u společností, kde majitelé odčerpávají významnou část zisku přes vlastní mzdové náklady. 17 Pro výpočet rentability vlastního kapitálu je stanovený následující vzorec:
č ý í á
Rentabilita tržeb (return of sales – ROS) měří podíl čistého zisku připadající na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel by měl neustále mírně růst nebo být alespoň stabilní. Hlavní vliv na vývoj rentability tržeb má například změna nákladů, změna kurzu nebo výše tržeb a to jak za prodej zboží a služeb tak i tržeb za prodej zboží. Pro výpočet rentability tržeb je stanovený následující vzorec:
č ý ž
15
HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013 17 http://www.faf.cz/Rentabilita/Rentabilita-vlastniho-kapitalu.htm, ze dne 1. 4. 2013 16
15
Ukazatele aktivity hodnotí, jak intenzivně a efektivně využívá podnik svých aktiv, tedy zda je množství jednotlivých aktiv přiměřené k výkonům společnosti. Řeší otázku obratu aktiv a doby obratu těchto aktiv. Obrat aktiv určuje, kolikrát se konkrétní majetková položka „otočí“ v podniku za rok, a doba obratu udává, za jak dlouho se tato položka zaplatí z tržeb. Pochopitelně se podnik snaží, aby se obratovost aktiv co nejvíce zvětšovala a doba obratu naopak zkracovala. Nejčastěji je řešen obrat stálých aktiv a zásob. Dále doba obratu zásob, doba inkasa pohledávek, doba úhrady závazků a obratový cyklus peněz. Ukazatele likvidity vyjadřují, jak je podnik schopen dostát svým závazkům, tedy zda je schopen hradit své závazky v době jejich splatnosti a v požadované výši. Řízení likvidity je v podniku důležitou činností, protože platební schopnost podniku má vliv na vztahy s dodavateli. Její nízká úroveň může způsobit ztrátu dobrého jména nebo důvěryhodnosti podniku. Ukazatele likvidity řeší likviditu okamžitou, běžnou a celkovou, která je nejpřesnější z těchto ukazatelů. Ukazatele zadluženosti se zaměřují na poměr využívání vlastních a cizích zdrojů. Tento poměr by neměl přesáhnout procentní poměr 50/50 celkového kapitálu. Někteří autoři uvádějí procentní poměr 40/60 celkového kapitálu. Cizí kapitál může mít pro podnik tři výhody v podobě daňového štítu, finanční páky kdy se s rostoucí zadlužeností zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu, ale také v tom, že je levnější než kapitál vlastní. Avšak by se neměl opomenout fakt, že s cizím kapitálem klesá finanční stabilita podniku. Ukazatele zadluženosti řeší výši věřitelského rizika, koeficient samofinancování, úrokové krytí nebo také ukazatel překapitalizování. 1.3.3.3 Altmanův model Altmanův model neboli Z-skóre je model, předpovídá možné finanční problémy společnosti v horizontu následujících dvou let. Index zahrnuje veškeré podstatné faktory, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho perspektivy do budoucna. Tento model má stanovenou rovnici, do které se dosazují položky z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jedná se o dílčí poměrové ukazatele, jejichž váha je vždy vyjádřena koeficientem stanoveným na základě empirických zkušeností. Rovnice má následující tvar:18
18
HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013
16
3,107 ∗
!"# ž í á ' 0,998 ∗ ' 0,42 ∗ $% & á
$% & á
$í ,&-% ' 0,847 ∗
& , ěí $& í á ' 0,717 ∗ $% & á
$% & á
Teoreticky jsou stanoveny hodnoty, kterých podnik může dosáhnout. V případě, že podnik vykazuje hodnoty vyšší než 3, jedná se o finančně zdravý podnik, který prosperuje a pravděpodobně bude prosperovat i nadále. Podnik, který dosáhne hodnot od 1,2 do 2,99 je v tzv. šedé zóně. Podnik pohybující se v těchto hodnotách by neměl zůstávat příliš dlouho a měl by se snažit dosáhnout hodnot vyšších než 3. Avšak pokud v těchto hodnotách přetrvává jen nějaké krátké období, nemusí být predikována hrozba úpadku. Kdežto pokud se podnik pohybuje pod zmíněné hodnoty, tedy pod 1,2 nejedná se o dobrý výsledek. Predikce uvádí, že podnik postupně upadá a hrozí mu celkový bankrot. V tomto období by podnik neměl být déle než jedno sledované období. Přetrvává-li toto období delší dobu, není podnik prosperující ani efektivní. V tomto případě se doporučuje činnost ukončit. V každém uvedeném případě se jedná pouze o teoretické hodnoty a v závislosti na odvětví se můžou lišit.
1.3.4 Finanční plán Finanční plán se skládá z účetních výkazů, jako jsou výsledovka, rozvaha a výkaz cash flow. Měl by vycházet z dlouhodobé strategie podniku. Patří sem například plány prodeje, produkce, kapacit (investic, pracovního kapitálu, údržby a obnovy a odpisů) a pracovních sil.19 Odhadce pro své potřeby ocenění podniku nesestavuje finanční plán v celém rozsahu, pouze v rozsahu potřebném pro jeho ocenění. Při sestavování finančního plánu by měl být dodržen následující postup. Z již zpracované finanční analýzy má odhadce k dispozici zjištěnou výši tržeb z prodeje produktů podniku, ziskovou marži a z ní zjištěný provozní zisk v peněžním vyjádření,
19
MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011
17
plánovanou výši zásob, pohledávek a závazků a v neposlední řadě výchozí prognózu investic do dlouhodobého majetku.20 Odhadce musí provést plán financování podniku, čímž je myšleno splácení závazků. Toto financování by měl odhadce doplnit o méně významné položky, jako jsou například výnosové a nákladové položky, pohledávky a závazky apod., které se však pravidelně opakují.21 Dále by měl být odhad doplněn o položky nesouvisející s hlavním provozem podniku. Těmi je myšleno například investování do cenných papírů. Tyto položky by měly být oceňovány samostatně, ale mohou pozměnit budoucí reálnou situaci podniku, což může mít další nepříjemné důsledky pro závěry oceňovatele.22 Zapomenout by se nemělo ani na předpokládané výplaty dividend nebo podílů na zisku vlastníkům a to z důvodu neúměrného růstu těchto prostředků v rozvaze. Jedná se pouze o zpřesnění plánu, nemá vliv na hodnotu ocenění podniku. Poslední částí finančního plánu je doplnění dopočtů všech položek potřebných pro kompletní sestavení finančních výkazů, které ještě nebyly spočítány při sestavování jednotlivých dílčích plánů.23 Jedná se například o dopočet dlouhodobého majetku.
1.3.5 Ocenění podniku Posledním krokem je samotné ocenění podniku. Které je podrobně rozebráno v následující podkapitole. Jedná se o ocenění třemi způsoby: o ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění) o ocenění na základě analýzy výnosů (výnosová metoda) o ocenění založené na analýze trhu (tržní metoda)
1.4 Metody oceňování podniku Pro ocenění podniku nestačí znát pouze náklady a výnosy podniku z doby minulé, velmi důležité jsou hodnoty budoucích očekávaných užitků, které lze v případě dalšího 20
MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3 21 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3 22 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3 23 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3
18
metody a postupy. 2. metody a postupy. 2. metody a postupy. 2. metody a postupy. 2.
fungování firmy reálně očekávat, a které budou majiteli případně úspěšného provozování podniku náležet.24 Metod pro oceňování podniku existuje celá řada, k důležitým kritériím pro výběr správné metody patří účel oceňování, množství podkladů, které má znalec k dispozici, použitelnost a míra odepsání odepsání aktiv, která podnik vlastní a rovněž ekonomická situace celé země i odvětví, v němž podnik působí. 25 Nejčastěji se využívají tři oceňovací metody stejně tak jako u oceňování nemovitostí. nemovitostí. Jedná se o metodu majetkovou, výnosovou a tržní. Nejvhodnější formou formou ocenění podniku je využití a provedení všech tří metod nebo alespoň dvou metod a jejich vzájemné porovnání a propojení v jeden výsledek. Níže je uvedený obrázek č. 1: 1: Přehled metod pro oceňování podniku, kde je znázorněna struktura metod oceňování. Obr. č. 1: Přehled metod pro oceňování podniku
Zdroj: Kislingerová Eva. Oceňování podniku, podniku, str. 24
24 25
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013
19
1.4.1 Majetková metoda Majetková metoda slouží ke stanovení hodnoty majetku podniku. Podle výše uvedeného obrázku je zřejmé, že majetkovou metodu lze rozdělit na metodu substanční hodnoty a na metodu účetní hodnoty podniku. 1.4.1.1 Metoda substanční hodnoty v případě existujícího podniku Ocenění se provádí na základě reprodukčních cen. Nachází uplatnění v situacích, kdy není vhodné použít ani výnosové metody, protože nelze významné výnosy v budoucnosti očekávat, ani metody na bázi trhu, protože firma není kotována na burze.26 Ocenění touto metodou vypovídá, kolik by stálo postavení totožného podniku na jiném místě, tzv. zelené louce a to v okamžiku ocenění podniku. Při ocenění touto metodou se zjišťuje hodnota brutto, kde jde o zjištění reprodukčních cen majetku, které jsou sníženy o opotřebení a hodnota netto, kde se oceňuje vlastní kapitál podniku. V tomto případě má hodnota netto vyšší váhu, avšak pro ocenění podniku mají obě hodnoty svojí roli. Nelehkým úkolem pro odhadce je stanovení hodnoty hmotného, ale i nehmotného majetku podniku. Při ocenění nehmotného majetku musí odhadce ocenit jak know how podniku, tak různé patenty, licence, ochranné známky, vztahy s odběrateli a dodavateli, ale i profesionalitu a kvalitu zaměstnanců, což může činit značný problém především v případě, že se jedná o stanovení hodnoty pro tentýž podnik na jiném místě. V reálné praxi se toto stanovení hodnoty nepoužívá a odhadce stanovuje pouze hodnotu hmotného majetku podniku. 1.4.1.2 Metoda substanční hodnoty v případě likvidace podniku Při stanovení této hodnoty je již jisté ukončení činnosti podniku. V případě likvidace podniku se stanoví insolvenční správce, který má za úkol rozprodat část nebo celý podnik a to v určitém časovém období. Likvidace podniku je dobrovolná nebo nucená. Dobrovolná
likvidace
podniku
může
být
dopředu
naplánovaná
a
řízená.
Může se stanovovat v tržních hodnotách, protože je na rozprodání majetku dostatek času. Jedná o vyšší hodnotu než u likvidace nucené.
26
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013
20
U likvidace nucené již majitelům firmy nezbývá nic jiného než majetek rozprodat a to převážně z důvodu, že likvidační hodnota je vyšší než cena obvyklá. Stanovuje se v čistých prodejních cenách. Předpokládá se nižší hodnota a to především z důvodu časového tlaku na rozprodání majetku. Při stanovení likvidační hodnoty vychází znalec zejména z následujících předpokladů:27 o
ukončení výroby
o
propuštění zaměstnanců, vypořádání jejich pracovněprávních nároků včetně odstupného
o
prodej jednotlivých složek majetku v co nejkratší době
o
vynaložení nutných souvisejících nákladů k zabezpečení prodeje včetně likvidace
o
neprodejného zařízení a vybourání zařízení pevně spojených se stavbou
o
vypořádání obchodních závazků oceňovaného podniku
o
případně další
Likvidační hodnota se provádí při rozdělení, rozprodání či zlikvidování majetku podniku, jedná se o ocenění převážně statické, orientované na možnosti trhu vstřebat podnikový majetek v určeném časovém intervalu.28 1.4.1.3 Metoda účetní hodnoty Metoda účetní hodnoty vychází z podvojného účetnictví a je vyjádřena v účetní závěrce. Vychází z historických cen, tedy za kolik byl majetek ve skutečnosti pořízen. K její hlavní nevýhodě patří skutečnost, že jejím prostřednictvím stanovená hodnota nemá s tržní hodnotou nic společného, tzn., že neodpovídá úplné ekonomické realitě.29 Mezi její výhody patří jednoduchost metody, ale také průkaznost získaného ocenění. Výsledky slouží jako nástroj k porovnání s výsledky ostatních metod a případnému rozhodnutí o dalším postupu při stanovení tržní hodnoty firmy.30 Na jejím základě lze porovnat, zda je zjištěné ocenění vyšší nebo naopak nižší než účetní hodnota vlastního kapitálu a o kolik. V případě, že je hodnota výrazně nižší, mělo by se zvážit zpracování ocenění na základě likvidační hodnoty, protože se může jednat o první signál nebezpečí, že by výnosová hodnota mohla být nižší nežli hodnota likvidační. 27
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 29 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 30 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 28
21
1.4.2 Výnosová metoda Výnosová metoda je založena na principu zjištění budoucích výnosů podniku, do kterého předtím byla vložena investice. Jedná se o rozhodování investora, který porovnává velikost své investice do podniku s možným výnosem z této investice. Investor může investovat do státních dluhopisů, akcií, obligací, ale především do svého podniku. Při investování musí investor uvažovat s faktorem času a také kalkulovat s náklady ušlé příležitosti. Výnosová metoda zahrnuje metody, jako jsou: o metody kapitalizovaných výnosů o modely diskontu cash flow (DCF) o metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) 1.4.2.1 Metody kapitalizovaných výnosů Metody kapitalizovaných výnosů se zaměřují na stanovení hodnoty firmy skrze výnosy podniku. Tyto metody mají výhodu ve své relativní jednoduchosti, avšak nejsou příliš přesné. Jedná se o metodu kapitalizace zisku a metodu čistých kapitalizovaných výnosů. Metoda kapitalizace zisku může být nazývána také jako Mellorowiczova metoda. Jedná se o nejjednodušší metodu stanovení hodnoty podniku přímo a z toho důvodu musí být použity značné korekce. Předpokládá se, že podnik vykazuje neustále zisk na základě tzv. principu věčné renty. Metodu kapitalizace zisku vyjadřuje následující vzorec: /&,& &, 0
% ,& ž %ý 1í
%$Trvale dosažitelný zisk uvedený v předchozím vzorci je rozdílem výnosů a nákladů, který je odvozený od minulého vývoje. Metoda čistých kapitalizovaných výnosů je využívaná v Německu. Hodnota podniku se vypočítává pouze z výnosů pro vlastníky, využívá k tomu hodnotu netto. Výsledkem je hodnota vlastního kapitálu. Při ocenění touto metodou je třeba dodržet zásady, jako jsou účel ocenění, odděleně oceněný provozně nutný majetek a majetek neprovozní a v neposlední řadě vysvětlení z jakých předpokladů se vycházelo a proč. Rozlišuje dvě modifikace metody čistých kapitalizovaných výnosů.
22
První modifikace stanovuje čistý výnos společnosti na úrovni peněžních toků, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji, může být označována jako „varianta akademiků“.31 Druhá modifikace je označována jako „varianta praktiků“. Čistý výnos je zde odvozován zejména z upravených výsledků hospodaření, tedy z rozdílu upravených výnosů a nákladů.
32
Výsledek hodnoty podniku může být buď předpoklad,
že v budoucnosti nedojde k narušení produkční schopnosti podniku odebírat z podniku tzv. odnímatelné čisté výnosy, které jsou určené k rozdělení vlastníkovi, aniž by byla dotčena podstata podniku, nebo vychází z předpokladu omezené životnosti podniku, ukončení činnosti a následné likvidace. 1.4.2.3 Modely diskontu cash flow (DCF) Jedná se o základní modely při zjišťování hodnoty podniku, které jsou založeny na diskontování peněžních toků. Tržní hodnota podniku (fair market value) se vypočítává sečtením veškerých budoucích výnosů, které jsou diskontované k danému dni ocenění. Tržní hodnota je podle mezinárodních profesních organizací odhadců majetku IVSC a TEGOVA odhadnutá částka, za kterou by měla být aktiva směněna v den ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím v nestranné transakci po vhodném marketingu, kde obě strany jednají na základě znalostí, opatrně a z vlastní vůle. Podle práva EU je tržní hodnota cena, za kterou by pozemky, budovy a jiné stavby mohly být prodány na základě soukromého smluvního aktu mezi ochotným prodávajícím a nestranným kupujícím v den ocenění za předpokladu, že majetek je veřejně vystaven na trhu, že tržní podmínky dovolují řádný prodej a že obvyklá lhůta je dosažitelná při jednáních o prodeji.33 Tato metoda byla z počátku nejrozšířenější v USA a Velké Británii. Dnes je také nejčastěji využívána v České republice. Diskontní sazby využívané pro výpočet této výnosové metody jsou uvažované na úrovni nominální úrokové míry. Počítané výnosy jsou uvažovány v běžných cenách, tedy v jejich budoucí nominální výši. Na základě použitých výnosů se zvolí výnosová metoda diskontovaných cash flow do firmy nebo metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky.
31
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 33 http://www.kiseb.cz/ton/default.asp?tab=hodnota, ze dne 13. 3. 2013 32
23
Metoda diskontovaných cash flow do firmy (free cash flow to the firm - FCFF) může být označována také jako metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky a věřitele. Metoda vyjadřuje, jak velký volný peněžní tok, tedy kolik peněz je možno vzít z podniku, aniž by byl narušen jeho předpokládaný budoucí vývoj. Jedná se tedy o disponibilní prostředky, které jsou vyprodukovány navíc. Volným peněžním tokem se rozumí tvorba peněžních prostředků, které jsou k dispozici vlastníkům (akcionářům) na dividendy a věřitelům v podobě splátek úvěrů a úroků. Vyjadřuje hospodářský výsledek snížený o prostředky, ze kterých se zajišťuje rozvoj a další fungování podniku, především o investice do dlouhodobého majetku a do pracovního kapitálu. Největší výhodou dané metody je, že nerozlišuje peněžní toky na peníze směřující akcionářům a prostředky plynoucí vlastníkům. Ve své podstatě se nezabývá otázkou, komu je peněžní tok určen.34 Pro výpočet metody je stanoven následující vzorec: 2322 !"# ∗ 41 5 , ň& á 7 ' &, 5 ýš%í % $ 5 ýš%í $& í9& á0
o !"#… zisk před odečtením úroků a daní, tedy provozní hospodářský výsledek Z výše uvedeného vzorce je zřejmé, že provozní hospodářský výsledek neboli EBIT je upraven o odpisy a o investice do dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Výsledkem jsou již zmiňované volné peněžní prostředky. Kapitálová struktura společnosti se projevuje prostřednictvím vážených nákladů na kapitál (WACC), což je diskontní faktor neboli míra vycházející z dané metody. Představuje vážený průměr nákladů na vlastní i cizí kapitál. Vyjadřuje okamžik, kdy investor použil kapitál na konkrétní projekt a přišel tím o možnost investování do jiného projektu. Vypočítá se podle následujícího vzorce:35 :33 ; ∗ 41 5 7 ∗
<
' = ∗ 3 3
o ; … očekávaná výnosnost cizího kapitálu o = … očekávaný výnosnost vlastního kapitálu 34 35
HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013
24
o … sazba daně z příjmu platná pro daný podnik o <… úročený cizí kapitál o … vlastní kapitál o 3… celkový kapitál Určení výsledné hodnoty podniku se provádí za předpokladu jeho stabilního růstu v čase pomocí vzorce: 9&,&
2322 :33 5 >
o g … trvale udržitelné tempo růstu. Při různých tempech růstu ve dvou různých časových obdobích, tedy v momentě, kdy společnost dosahuje různých výsledků hospodaření, se výsledná hodnota získává za pomoci dvoufázové metody, která má stanovený následovný vzorec: 9&,& ?
2322@ 2322ABC 1 ' ∗ @ 41 ' :33@ 7 :33 5 > 41 ' :33ABC 7 ABC
o … pro roky první fáze o ' 1… pro roky druhé fáze o :33… průměrná hodnota WACC o >… trvale udržitelné tempo růstu do ∞ Metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky (free cash flow to the equity – FCFE) je druhou metodou diskontovaných cash flow. Její využití je v podobě volných peněžních toků určené pro vlastníky. Součtem výsledné hodnoty společnosti, kterou je vlastní kapitál a hodnoty cizího kapitálu, je možné získat celkovou hodnotu podniku. Výsledkem této metody je hodnota vlastního kapitálu podniku. Rozdíl mezi metodou diskontovaných cash flow do podniku a pro vlastníky je především v rozšíření základního vzorce o úroky za poskytnutí cizího kapitálu, se kterými jsou spojené splátky jistin, případně ještě o vyplacení prioritních akcií. Na základě této skutečnosti je pro metodu FCFE stanovený následovný vzorec: 232 č ý ' &, 5 ýš%í % $ 5 ýš%í $& í9& á0 5 á - 5 ý & í$9 , ,%, 25
Tak jako u předchozí metody je možné provést výpočet pomocí výsledné hodnoty společnosti za jejího stabilního růstu v čase pomocí následujícího vzorce: 9&,&
232 = 5 >
V případě, že u oceňované společnosti dochází k různému tempu růstu v různých časových obdobích, je nutné pro výpočet výsledné hodnoty společnosti využít dvoufázovou metodu, která se stanový podle následujícího vzorce:36 9&,& ?
232 @ 232 A 1 ' ∗ 41 ' = @ 7 @ = 5 > 41 ' = A 7 A
1.4.2.4 Metoda vycházející z ekonomické přidané hodnoty (EVA) Další výnosovou a často užívanou metodou je metoda ekonomické přidané hodnoty (economic value added – EVA), která vznikla ve Spojených státech amerických počátkem
devadesátých
let
minulého
století
jako
koncept
společnosti
Stern, Stewart & Co jakožto nástroj k řízení a oceňování podniků, kdy byl operativní zisk snížený o veškeré náklady na kapitál použitý k produkci daného zisku.37 Tato metoda za nově vytvořenou hodnotu považuje tzv. ekonomický zisk, který se získá odečtením nákladů na kapitál od celkového výnosu kapitálu. Jedná se o část investice, která je získaná navíc oproti alternativní investici. Tento zisk vzniká až v momentě, kdy svým rozsahem převýší nominální zisk odvozený z průměrných nákladů kapitálu vynaložených jak věřiteli, tak i vlastníky. Metoda EVA tedy vychází z toho, že je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Odhad neboli výpočet se provádí pomocí následujícího vzorce:38
D EF# 5 3 ∗ :33 o EF#… zisk z operativní činnosti podniku po zdanění o C … celkový investovaný kapitál akcionáři i věřiteli snížený o neúročené závazky na začátku období (roku) V případě, že hodnota vyjde kladně, znamená to, že byla v podniku vytvořena nová hodnota a naopak.
36
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 38 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 37
26
Ukazatel
EVA
se
využívá
především
pro
měření
výkonnosti
podniků,
v České republice je nejčastěji využíváno Ministerstvem průmyslu a obchodu.
1.4.3 Tržní metoda Tržní hodnota podniku je založena na očekáváních kapitálového trhu. Stanovuje se nejčastěji při přeměně právní formy společností jako je akvizice, fúze, prodej nebo stanovení odměn pro management. Tržní metodu lze rozčlenit na dvě hlavní skupiny metod oceňování podniků a to na relativní ocenění a srovnávací ocenění. 1.4.3.1 Metoda relativního ocenění Metoda relativního ocenění se využívá pro orientační stanovení hodnoty podniku. Nejlépe se hodnota podniku stanovuje na vyspělých kapitálových trzích. Metoda vychází z předpokladu, že oceňovaný podnik a srovnávaný podnik si jsou podobné v několika ukazatelích jako například právní formě, ziskové ukazatele (cash flow, účetní hodnota, tržby) nebo velikost podniku, počet zaměstnanců aj. Nejdůležitější srovnávanou veličinou je odvětví, ve kterém se podnik nachází. Pro kvalitní porovnání se doporučuje vyhotovit srovnání minimálně 5 podniků. Pochopitelně
čím
větší
počet
srovnatelných
podniků
je
možné
porovnat,
tím je stanovená hodnota oceňovaného podniku přesnější. Pomocí odvětvových multiplikátorů je možné rozdíly mezi podniky upravovat, aby ocenění bylo co nejpřesnější. Jedná se o úpravu rozdílů, jako jsou: lokalita, ve které se podnik nachází, struktura zákazníků, struktura financování, používané technologie, struktura dodavatelů a odběratelů nebo goodwill. Na základě potřebného upravení se volí vhodné multiplikátory. 1.4.3.2 Metoda srovnatelného ocenění Metoda srovnatelného ocenění se využívá u podniků, které nejsou obchodovány na burze. Srovnání se provádí s podniky, které naopak na burze obchodovány jsou. Výsledkem ocenění touto metodou je získání hodnoty podniku jako celku. Pro porovnání podniků je třeba stanovit multiplikátory, které rozdíly mezi podniky vyváží, stejně tak jako tomu bylo u metody relativního ocenění. Pomocí správně zvolených multiplikátorů lze vyjádřit hodnotu oceňovaného podniku jako násobek ročního zisku, ročního cash flow, účetní hodnoty vlastního kapitálu nebo realizovaného
27
ročního obratu. Při aplikaci metody srovnatelných transakcí jsou multiplikátory vztaženy nikoliv na dílčí části podniků (akcie), nýbrž na celý podnik.39
1.4.4 Kombinované metody Kombinované metody vnikají na základě propojování metody majetkové a výnosové. Vzhledem k tomu, že je doporučováno při oceňování podniku provést ocenění alespoň dvou různých metod a následně je porovnat mezi sebou, řeší tyto metody ve své podstatě usnadnění práce při vypracovávání jednotlivých metod. Kombinované metody jsou dvě, jedná se o Schmalenbachovu metodu a metodu kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů. 1.4.4.1 Schmalenbachova metoda Schmalenbachova metoda nebo také metoda střední hodnoty vznikla na základě praxe. Využívá se ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu. Výsledná hodnota podniku se stanovuje aritmetickým nebo váženým průměrem z hodnoty zjištěné výnosovým způsobem a z hodnoty substanční, založené na reprodukčních cenách. Aby bylo možné tuto metodu využít, nesmí rozdíl hodnot výnosové a substanční hodnoty přesáhnout 10 %. Výpočet v případě aritmetického průměru se provádí na základě níže uvedeného vzorce:40 9&,&
ý&& á 1% &, 5 0 čí 9&,&
2
Při použití váženého průměru, kdy je výsledná hodnota přesnější nežli u aritmetického průměru, se výpočet provádí pomocí následujícího vzorce: 9&,& C ∗ ý&& á 9&,& ' 41 5 C 7 ∗ 0 čí 9&,&
o C … koeficient určující váhu substanční hodnoty v rámci uvažovaného odvětví v intervalu (0;1) 1.4.4.2 Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů je založena na hodnotě substance a goodwillu firmy. Goodwill představuje dobré jméno firmy, image firmy, kvalitu produktů, spokojenost zákazníků a jiné dobré vlastnosti pro podnik. Vyjadřuje rozdíl mezi výnosovou a substanční hodnotou. 39 40
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013
28
29
2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU V A R I A - spol. s r. o. 2.1 Základní údaje o podniku VARIA – spol. s r. o. (dále Varia) je průmyslová firma, která byla založena a do obchodního rejstříku zapsána 24. září 1991 se sídlem Horská 84, Trutnov s identifikačním číslem (IČ) 15039323 a právní formou společnost s ručením omezeným. Společnost se zabývá širokým spektrem průmyslových činností. Ty se v průběhu let, co působí na trhu, rozšiřovaly společně s růstem společnosti. Do předmětu podnikání patří: o výroba speciálních nástrojářských výrobků o výroba elektrických a elektronických výrobků o opravy mechanických, elektrických a elektronických výrobků o velkoobchodní a maloobchodní prodej vlastních i cizích výrobků o zprostředkovatelská a poradenská činnost v rozsahu předmětu činnosti o nákup zboží za účelem prodeje, prodej včetně zahraniční obchodní činnosti o výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů o výroba nástrojů o zámečnictví, nástrojařství o výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
2.2 Historie podniku V roce 1991 se čtyři společníci po postupném rušení části vývojového oddělení Trutnovského podniku Závody průmyslové automatizace (ZPA) domluvili a založili společnost s ručením omezením pod názvem Varia. Tento název ve své podstatě značil variabilitu prací a tomu také odpovídal prvopočátek činnosti firmy. Firma se zabývala jak obchodní, tak výrobní činností. Sídlila v pronajatém objektu bývalé ubytovny ZPA, který později odkoupila. Za přelomový okamžik lze považovat vývoj a výrobu magnetu topinkovače pro firmu Wilden. Zde se uplatnila odbornost a zkušenosti společníků v oboru strojní výroby, lisování plastických hmot a elektrotechniky. 30
V roce 1996 z důvodů komplexního řešení „pod jednou střechou“ v oborech elektrovýroby, lisování plastických hmot a výroby lisovacích forem, poptala firma Hytos výrobu magnetů pro hydraulické systémy. Po dvouleté spolupráci firma přesídlila do nového vlastního objektu, neboť původní objekt již nevyhovoval rozsahu prací. Úspěšná spolupráce se neustále rozvíjela a funguje do současné doby. V té době činila závislost výroby a tím i ekonomiky firmy na firmě Hytos cca 90 % celkového objemu výroby. Společnosti se podařilo navázat spolupráci s firmou Kendrion se sídlem v Německu s přibližně stejným oborem podnikání. Ta se zabývá výrobou magnetů do brzd a spojek. I tato spolupráce se dařila rozvíjet a postupně se rozšířila i do dceřiných firem v Rakousku a Čechách. Vedle těchto hlavních oborů se úspěšně rozvíjí činnost, která převážně s tímto oborem souvisí. Jedná se o výrobu lisovacích forem na plastickou hmotu, střižných nástrojů a lisování plastických hmot (termoplastů).
2.3 Základní kapitál Během své existence se ve společnosti několikrát měnila struktura společníků i výše základního kapitálu. V roce 1991 zakládajícími společníky byl Josef Karlík, Jan Chmelař, Ing. Pavel Brát a Oldřich Rychlík, kteří do podniku vložili stejnou výši základního kapitálu ve výši 25 000 Kč. Dohromady tedy činil 100 000 Kč. Všichni společníci pochopitelně získali i stejnou výši podílu na společnosti. V roce 1996 se k společníkům přidala společnost HYTOS a. s., která se později přejmenovala AGRO-HYTOS a. s.. Základní vklad společnosti byl ve výši 25 000 Kč, stejně tak jako vklad zakládajících společníků. Základní kapitál se navýšil na 125 000 Kč. V roce 2007 ze společnosti vystoupil Jan Chmelař, jeho podíl byl rozdělen mezi zbývající společníky. I přes jeho odstoupení se v témže roce navýšil základní kapitál na 127 000 Kč. V roce 2009 ze společnosti vystoupila společnost AGRO-HYTOS a. s., základní kapitál se v daném okamžiku neměnil.
31
V roce 2010 došlo do této chvíle k poslednímu navýšení základního kapitálu a to na částku 129 000 Kč. Od 19. listopadu 2012 je jediným společníkem s jediným podílem Oldřich Rychlík.
2.4 Zaměstnanci Počet zaměstnanců se každý rok mění v závislosti na situaci trhu práce v daném oboru. K největším změnám došlo v roce 2009, kdy docházelo k radikálnímu a celoplošnému propouštění a posléze k velmi pozvolnému nabírání nových zaměstnanců v důsledku ekonomické krize. Zaměstnanci jsou zaměstnáni převážně na hlavní pracovní poměr a to ve dvousměnném a třísměnném provozu. V letním období dovolených přijímá společnost pracovní sílu na částečný úvazek v podobě brigád, především z řad rodinných příslušníků či známých zaměstnanců. Výjimku netvoří ani období přesčasů v době větších zakázek. Zajímavostí je, že převážnou část zaměstnanců tvoří ženy. Je to dáno především tím, že práce není fyzicky náročná a vyžaduje pečlivost, zručnost, trpělivost a cit. Dalším podnětem může být určitá jednotvárnost práce, i přes to, že pozice na jednotlivých úsecích se pravidelně mění kvůli zabránění stereotypní práce. Další možností může být nedostatek příležitostí pro další osobní a kariérní rozvoj. Muži, kteří jsou ve společnosti zaměstnáni, mají převážně na starosti obsluhu a údržbu velkých strojů, které pracují téměř samostatně. Vývoj počtu stálých zaměstnanců v letech 2005 – 2011 je graficky znázorněn v grafu č. 1: Vývoj počtu zaměstnanců, který je uveden níže.
32
Graf č. 1: Vývoj počtu zaměstnanců 80
73
74 70
70
64 60
60
54 47
50 40 30 20 10 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
počet zaměstnanců
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Podle grafu sledujeme, že v průběhu let dochází k výkyvům počtu zaměstnanců, ale převážně se jedná o trend rostoucí. Na základě grafu lze očekávat další růst počtu zaměstnanců, avšak v řádech jednotek a to vzhledem ke kapacitě prostor i počtu strojů v podniku.
2.5 Politika podniku Politika podniku se zaměřuje především na svou kvalitu, ale také na životní prostředí. Společnost si dává za hlavní cíl dosáhnout statusu silného a úspěšného konkurenta, ale i partnera na trhu výrobců elektromagnetů, drobných výlisků pro elektrotechniku a lisovacích forem. Dalším hlavním cílem společnosti je zajišťování, ovlivňování a maximální uspokojování zákazníků výrobky a službami. Společnost se ztotožňuje s požadavky norem CSN EN ISO řady 9000, tj. s principy účinného zavádění a neustálého zvyšování efektivnosti managementu kvality společnosti. Při řízení jednotlivých procesů se vedení společnosti zaměřuje na prevenci, efektivitu a včasnou realizaci účinných nápravných a preventivních opatření. Pochopitelně si vedení společnosti dává odpovědnost za kvalitu vyráběné produkce a poskytovaných služeb, dále za udržování, ale i rozvoj systému. Zabezpečování stabilizace vnitřních 33
procesů, rozvoje firmy v oblastech marketingu, technologií, personalistiky a financí je úkolem všech zaměstnanců společnosti, kteří řídí, provádějí a ověřují činnost ovlivňující výslednou kvalitu. Společnost si je vědoma, že nedílnou spoluúčast na tvorbě kvalitních výrobků a služeb mají subdodavatelé. Z tohoto důvodu je s nimi průběžně rozvíjena aktivní spolupráce při objasňování vzájemných požadavků na kvalitu dodávek vstupních komponentů. Do politiky kvality podniku vedení společnosti zahrnuje i účinnou pomoc při výchově, školení a výcviku zaměstnanců tak, aby byli způsobilí plnit všechny požadavky uvedené výše. Společnost dodržuje a stále se snaží zlepšovat svůj environmentální profil při rozvíjení ekonomických aktivit. Má snahu v rámci technických i ekonomických možností minimalizovat vznik odpadů, nebezpečných odpadů a emisí. Společnost nechce plýtvat surovinami a energiemi.41
2.6 Výroba Provoz se zabývá montáží podskupin pro sériovou výrobu elektrotechnických zařízení. Přesné dosažení požadovaných vlastností elektrotechnických výrobků zaručuje plynulá kontrola výrobních i vyráběných charakteristik pomocí kalibrovaných měřících přístrojů a kontrolních nástrojů. Na výrobu cívek pohybových elektromagnetů se využívají navíjecí stroje Aumann a Tanac, které mají široké spektrum průměrů navíjených drátů a vysokou spolehlivost při přesném navádění drátu vinutí. Vysoké otáčky navíjecích strojů umožňují sériovou výrobu s odpovídající produktivitou. Propojení drátů vinutí s elektrickým konektorem se provádí bodovým svářením elektrickým proudem s řízeným průběhem v čase. Propojení drátů vinutí s přívodními elektrovodnými lanky se zajišťuje mechanickým spojením technologií Amplivar firmy TYCO. Jako poslední výrobní operace je zařazena automatická kontrola důležitých charakteristik cívky včetně elektrické pevnosti. Cívky jsou vyráběny v četném množství velikostí, od nejmenší cívky, která má v průměru 2 centimetry až po 20 centimetrové cívky. Pochopitelně čím větší cívka je, tím je výkonnější. Každá cívka má na sobě vyražené informace jako jsou typ cívky,
41
http://www.variatu.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=32&Itemid=36, ze dne 16. 3. 2013
34
číslo cívky, den vytvoření cívky a tak podobně. U každé cívky je prováděna kontrola elektrickým odporem, vodivostí a také je zkoumáno, zda není nějakým způsobem poškozena. Provoz lisovny má k dispozici 6 vstřikolisů Arburg. Vysokou stabilitu rozměrů výlisků zaručuje automatická kontrola a řízení všech důležitých veličin lisovacího procesu. Stálou kvalitu výlisků zajišťují programovatelné sušičky zpracovávaných termoplastů a automatické udržování stálé teploty lisovacích nástrojů. Provoz nástrojárny se zabývá výrobou forem pro přesné technické výlisky z termoplastů. Velmi přesné dosažení požadovaného tvaru i v případě tvarově složitých technických výlisků zaručuje technologie výroby elektroerozivním hloubením na stroji ROBOFORM a řezáním drátem na stroji ROBOFORM současně s přesným měřením obráběných tvarů. Dlouhou životnost forem zaručuje kvalitní tepelné zpracování zušlechtěných ocelí. Postupové kombinované nástroje i pro složité tvary vyrábí firma Varia podle vlastní dokumentace na stroji Schall. Využití je ve vyráběných cívkách jako nože elektrických konektorů nebo nosiče přívodních kabelů. Mosazné kontakty elektrických konektorů cívek elektromagnetů jsou galvanicky povlečeny vrstvou cínu. Firma Varia s.r.o. se ve své dceřiné společnosti KXP zabývá výrobou a prodejem elektroinstalačních průchodek. Průchodky jsou vyráběny s metrickým připojovacím závitem s lamelovou konstrukcí dle normy ČSN EN 50262 a s pancéřovým závitem s lamelovou konstrukcí i s konstrukcí dle normy ČSN 370181:85, DIN 46320, DIN VDE 0619. Všechny typy průchodek mají certifikované zkoušky EZÚ a splňují veškeré požadavky zákazníka.42 Podnik vyrábí více jak 20 typů kontaktů a to svářením, lanky a pájením. Od pájení se poslední dobou upouští. Pro představu firma měsíčně vyrobí cca 120 000 magnetů nejrůznějšího provedení. Každý výrobek prochází několika fázemi výroby a v každé fázi je výrobek kontrolován kvůli vadám a chybám. Výrobky jsou chráněny zastříkávanou vrstvou, která je z 30 % tvořena sklem a chrání výrobek před prachem a jinými vnějšími vlivy.
42
http://www.variatu.eu/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=15&Itemid=30, ze dne 16. 3. 2013
35
3 STRATEGICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU V A R I A - spol. s r. o. Jak již bylo popsáno v teoretické části, je žádoucí pro ocenění podniku vytvořit strategickou analýzu. Hlavním důvodem je predikce tržeb a celé fungování podniku. Zmapováno bude jak makroprostředí, tak mikroprostředí podniku.
3.1 PEST analýza PEST analýza se zaměřuje na zpracování důležitých ukazatelů v makrookolí podniku. Zkoumány budou všechny čtyři faktory a to politické, ekonomické, sociální a technicko-technologické. Vzhledem k tomu, že oceňovaný podnik je z průmyslového odvětví, bude tomu přizpůsobena i následující analýza.
3.1.1 Politické okolí podniku Česká republika je demokratickým státem. Vzhledem k tomu, že je součástí Evropské unie musí se řídit evropskými nařízeními, vyhláškami, směrnicemi, normami atp. Přesto má svou vlastní legislativu, zákony, vyhlášky, předpisy a normy. Každý podnik se musí řídit Obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb., Občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., zákonem o účetnictví, DPH nebo o daních z příjmu. Pochopitelně podnik neovlivňují jen výše uvedené zákony, je jich celá řada. Na podnik mají vliv i ISO normy, které slouží jako certifikace výrobků. Oceňovaná společnost Varia se řídí a dodržuje zákony, ale také je vlastníkem dvou ISO norem. Vlastní zavedený systém řízení kvality výroby podle normy ISO 9001 a ekologický managament podle normy ISO 14001. V současné době je u moci vládnoucí koalice ODS, TOP09, VV a LIDEM, která prosazuje nižší státní výdaje a podporuje podnikání. Vládu vede Petr Nečas. Dne 7. března tohoto roku se stal novým prezidentem České republiky Miloš Zeman po první přímé volbě prezidenta, který vystřídal po dvě období vládnoucího prezidenta Václava Klause. Díky druhé vlně recese, která je způsobena celosvětovou krizí byla vláda nucena snížit státní výdaje a zvýšit daň z přidané hodnoty z 14 % na 15 % a z 20 % na 21 % daň, což není nejlepší cesta k podpoře růstu ekonomiky. 36
3.1.2 Ekonomické okolí podniku Česká republika se v průběhu celého roku 2012 nacházela v recesi. Na začátku roku 2013 by z této recese mohla vystoupit, ale oživování ekonomické aktivity bude velmi pozvolné. Ekonomika bude tažena přebytkem výkonové bilance. Kladný příspěvek čistých vývozů by měl být vyvážen záporným příspěvkem hrubých domácích výdajů. HDP by se v meziročním srovnání měl zvýšit pouze o 0,1 %. Předpokládá se pokles inflace z 3,3 % na 2,1 %, v roce 2014 by měla průměrná míra inflace dále klesnout na 1,8 %. V obou letech by se tedy měla pohybovat v blízkosti inflačního cíle ČNB, přičemž rizika jak zrychlení inflace, tak i deflace, jsou považována za nízká. Míra nezaměstnanosti by měla mít tendenci k mírnému růstu. Z loňských odhadovaných 6,9 % by mohla v roce 2013 vzrůst na 7,3 % a v roce 2014 dále na 7,4 %. Růst objemu mezd a platů by v tomto roce mohl dosáhnout 1,9 %.43 Ekonomika v průmyslovém odvětví v České republice má slabou domácí poptávkou již po mnoho čtvrtletí. Jinak tomu není ani na začátku roku 2013. Prohloubení recese v eurozóně v závěru loňského roku včetně poklesu německé aktivity na číslech českého průmyslu se začíná projevovat právě nyní. Do problémů se dostává dokonce i automobilový průmysl. Na potíže automobilového průmyslu se ovšem nabalují i další navazující odvětví. Pokles tak zaznamenala výroba pryžových a platových výrobků a poklesla i výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Celkově se očekává, že česká průmyslová výroba za celé první čtvrtletí poklesne o 0,2 % mezikvartálně. Od druhého čtvrtletí se pak očekává začátek cyklického oživení. Tomu by měla napomoci i slabší koruna vůči euru, která pomáhá našim exportérům. V celoročním vyjádření by ale měl průmysl zaznamenat pokles o 1,9 % po loňském snížení o 1,2 %.44
3.1.3 Sociální okolí podniku Sociální okolí podniku ovlivňuje demografický vývoj obyvatelstva, úroveň vzdělání, míra nezaměstnanosti, ale také životní prostředí. V Královéhradeckém kraji výrazně poklesl počet obyvatel. Na konci roku 2012 počet obyvatel činil 552 946, pokles za loňský rok byl celkem o 910 osob. V okrese Trutnov se jednalo o celkový úbytek
43 44
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_76417.html?year=2013, ze dne 23. 3. 2013 http://www.kurzy.cz/makroekonomika/prumysl/A=6, ze dne 23. 3. 2013
37
o 158 osob. Úbytek obyvatelstva je způsoben v důsledku stěhování obyvatel do jiných krajů za prací, ale i přirozeným úbytkem obyvatelstva. Vzdělanost v Královéhradeckém kraji je v rámci České republiky nadprůměrná u středoškolského vzdělání s maturitou a výučním listem. Oproti tomu vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé jsou v tomto kraji pod průměrem celé republiky. Struktura vzdělanosti
obyvatelstva
v okrese
Trutnov
je
uvedena
v následující
tabulce
Tab. č. 1: Vzdělanost v okrese Trutnov. Tab. č. 1: Vzdělanost v okrese Trutnov Obyvatelstvo podle stupně vzdělání
Vzdělání
Počet
Pořadí v kraji
v%
Bez vzdělání Základní vč. neukončené Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné vzdělání
229 13 395
0,7 28,3
5. 6.
22 363 12 716 1 683 3 275 630
43,2 20,1 2,5 4 1,3
13. 8. 8. 8. 6.
Celkem
54 291
100
Zdroj: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/TU-vzdelanost.htm Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji na počátku roku 2013 stoupla na rekordních 7,1 %. Nejvyšší nezaměstnanost je v okrese Trutnov, kde dosáhla 8,6 procenta. Jedním z důvodů takto vysoké nezaměstnanosti je stále trvající recese. Nejhůře na tom je stavebnictví a průmysl, převážně elektrotechnický průmysl, hutě a textilky.
3.1.4 Technicko-technologické okolí podniku Jak již bylo nastíněno v teoretické části této práce, podnik by se měl snažit veškeré své technologické postupy nějakým způsobem ochraňovat, například pomocí patentů či ochranných známek. Tuto ochranu by měl podnik provádět především z důvodu nevyužití získané technologie konkurenční společností, ale také tím může získat určitou důvěryhodnost u svých zákazníků a obchodních partnerů. V poslední době známkou dobrého podniku je i certifikace technických norem, jedná se například o ISO normy, České technické normy (ČSN) nebo převzaté Evropské normy (ČSN EN).
38
Ve společnosti Varia - spol. s r. o. je od roku 2004 zaveden systém řízení kvality výroby podle normy ISO 9001 a ekologický managament podle normy ISO 14001. V roce 2008 proběhla úspěšná recertifikace obou systémů. Všechny typy průchodek mají certifikované zkoušky EZÚ dle normy ČSN EN 50262 i DIN VDE 0619.45 Získané certifikáty jsou vyobrazeny na obrázku č. 2: Certifikáty společnosti Varia, který je uveden níže. Obr. č. 2: Certifikáty společnosti Varia
Zdroj: internetové stránky společnosti (www.varia.eu)
3.2 Analýza konkurence na trhu Pro popis mikrookolí podniku poslouží vypracovaná analýza konkurence na trhu. Podstatou analýzy je zhodnotit konkurenční postavení neboli tržní podíl společnosti Varia v této oblasti, stejně jako charakteristika nejpodstatnějších konkurentů. Porovnání je vypracováno pro okolí České republiky. Společnost Varia vyrábí kromě cívek pro brzdy a spojky elektromagnetické cívky určené převážně pro ventily hydraulických (olejových) rozvaděčů. V identickém oboru s nepatrně odlišnou mechanickou konstrukcí vyrábějí společnosti jako Kendrion Binder magnery, Bosch Rexroth, Parker Hannifin.
45
http://www.variatu.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=34, ze dne 23. 3. 2013
39
KENDRION Binder magnety, s. r. o. (dále Kendrion) je velká zahraniční společnost s pobočkami po celém světě, jedna z nich se nachází v Prostějově. Společnost zde byla založena roku 1999 se základním kapitálem ve výši 100 000 Kč. V této společnosti je zaměstnáno okolo 200 zaměstnanců. Zajímavostí je, že tato společnost a její pobočky v Německu, jsou jedním z hlavních odběratelů oceňované společnosti. Jedná se zhruba o 20 % celkového obratu oceňované společnosti. Bosch Rexroth, spol. s r. o. (dále Bosch) se sídlem v Brně má ještě pobočku v Praze a Ostravě. Společnost byla založena roku 1990 se základním kapitálem 9 100 000 Kč, momentálně je jeho výše 65 000 000 Kč. Jedná se o velkou společnost, která zaměstnává více než 200 zaměstnanců. Pro porovnání oceňované společnosti Varia a její konkurenční společnosti Kendrion a Bosch, je níže uvedená tabulka Tab. č. 2: Porovnání společností Varia, Kendrion a Bosch. Tab. č. 2: Porovnání společností Varia, Kendrion a Bosch Varia
Kendrion
Bosch
v tis. Kč
2010
2011
2010
Tržby za prodej zboží
13 939
14 752
10 520
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Provozní HV Finanční HV HV za běžnou činnost
71 819 3 544 -783 4 050
Hospodářský výsledek za účetní období
2 761
9 225
39 613
46 184
34 680
64 825
Hospodářský výsledek před zdaněním
4 050
13 802
49 313
56 861
34 680
52 560
2011
2010
2011
304 759 442 711 052
104 891 372 130 509 539 474 296 552 921 12 781 47 164 82 081 60 033 64 332 -976 2 149 -5 230 -25 353 -11 772 11 222 39 613 46 184 34 680 64 825
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Vzhledem k tomu, že společnost Kendrion je co do počtu zaměstnanců, tak objemu výroby větší než oceňovaná společnost Varia je logické, že se tato skutečnost projeví i v porovnání základních položek z výkazu zisku a ztráty. Zajímavostí je, že oceňovaná společnost má vyšší tržby za prodej zboží než její konkurenční společnost, i když jejím upřednostňovaným zaměřením je prodej vlastních výrobků a služeb. Předpokládaným důvodem je, že společnost Kendrion se také více zaměřuje na prodej vlastních výrobků a služeb než na prodej zboží, který považuje jen za vedlejší činnost. Přesto, že se jedná 40
o konkurenční společnost, jde zároveň o jednoho z největších odběratelů oceňované společnosti a z tohoto důvodu nelze společnost Kendrion doslovně nazvat konkurencí. Tato skutečnost může mít pozitivní vliv na postavení společnosti Varia na trhu. Podle výše uvedené tabulky je zřejmé, že i společnost Bosch je velkou konkurenční společností a z tohoto důvodu je její porovnání s oceňovanou společností velmi obtížné. Přesto je možné se domnívat, že společnost Bosch mohla být poznamenaná ekonomickou krizí, která byla v roce 2009. Nasvědčují tomu nižší výsledky hospodářských výsledků v roce 2010. Navzdory velikosti zmíněné konkurence si stojí společnost Varia na trhu velmi dobře, jedním z důvodů může být velká vzdálenost mezi konkurenčními firmami. Část obdobné výroby produkují firmy jako MEP Postřelmov, Lubenecké strojírny a Ekomarek. Dále existují výrobci, kteří vyrábějí stejné magnety s určením pro pneumatické (vzduchové) rozvaděče jako firma FESTO nebo výrobci vyrábějící magnety pro vodu a topení jako Danfoss. Mezi největší zahraniční konkurenci v rámci Evropské unie lze zařadit společnost Duplomatic OLEODINAMICA SpA nebo MAGNET-SCHULTZ GmbH. Pozitivně lze hodnotit, že se oceňovaná společnost na trhu drží velmi dobře a neustále roste a to i přes to, jaké konkurenci musí čelit. Jako další výhodu lze zdůraznit, že v Královéhradeckém kraji a Čechách se jedná o jedinou větší společnost tohoto zaměření. Její největší konkurence sídlí na Moravě nebo v zahraničí. Jako další výhodu lze zmínit, že společnost Varia má své hlavní odběratele v Královéhradeckém kraji, ve kterém sama působí. Jedná se především o společnost AGRO HYTOS, která tvoří více než 70 % obratu firmy. Zbylých 10 % odběratelů tvoří především společnosti jako Tyco electronics Trutnov, Siemens Trutnov nebo Keramnech Žacléř a další.
41
4
FINANČNÍ
ANALÝZA
VYBRANÉHO
PODNIKU
V A R I A - spol. s r. o. Vypracování finanční analýzy vybraného podniku Varia je nedílnou součástí vlastního ocenění daného podniku. Tato kapitola je zaměřena po podrobné zhodnocení finanční situace společnosti Varia. Pro vypracování finanční analýzy budou použity veškeré typy analýz a ukazatelů, které jsou popisovány v teoretické části této diplomové práce. Údaje jsou založené na informacích z účetních závěrek, které společnost zveřejňuje na stránkách ministerstva spravedlnosti. Konkrétně jsou informace využívány z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. V analýze bude zmapováno pětileté období a to od roku 2007 do roku 2011. Rok 2012 není zohledněn a to z důvodu, že společnost v momentě vypracování této práce neměla závěrku pro daný rok dokončenou. Pro účely této práce se počítá s čitatelem ve tvaru zisk po zdanění, tzv. net income.
4.1 Absolutní ukazatele V první části finanční analýzy bude zpracována horizontální a vertikální analýza absolutních ukazatelů, tedy vybraných položek z účetních výkazů.
4.1.1 Majetkové ukazatele – analýza aktiv Pro přehlednost stavu aktiv je níže uvedena tabulka Tab. č. 3: Vývoj aktiv a graf č. 2: Vývoj aktiv.
42
Tab. č. 3: Vývoj aktiv v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Aktiva celkem
61 797
65 335
57 423
51 600
61 973
Dlouhodobý majetek
12 158
10 109
9 247
8 310
9 091
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
0 12 158
188 9 921
111 9 136
33 8 277
0 9 091
Oběžná aktiva
49 013
54 203
47 420
42 548
52 266
Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
7 676 0 40 761 576
5 333 791 43 937 4 142
5 865 705 35 180 5 670
8 519 648 29 404 3 977
9 681 3 36 154 6 428
626
1 023
756
742
616
Časové rozlišení
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Graf č. 2: Vývoj aktiv 70,000 60,000
v tis. Kč
50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 0 2007 Aktiva
2008
2009
Dlouhodobý majetek
2010
2011
Krátkodobá aktiva
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Dlouhodobý majetek firmy, který zahrnuje jak hmotná, tak nehmotná aktiva, zůstává v průběhu let přibližně stejný. Podle grafu je vidět pozvolný pokles dlouhodobého majetku lámající se v roce 2010, kde dochází k pozvolnému růstu. Je to způsobeno především z důvodu poskytnutých záloh na dlouhodobý hmotný majetek, které v předchozích letech poskytovány nebyly. Konkrétně je stav dlouhodobého majetku vidět v následující tabulce Tab. č. 4: Stav dlouhodobého hmotného majetku.
43
Tab. č. 4: Stav dlouhodobého hmotného majetku v tis. Kč
2007
Dlouhodobý hmotný majetek
12 158
9 921
9 136
8 277
9 091
1 871 7 149
1 660 5 905
1 660 5 602
1 660 5 229
1 660 4 856
3 079
2 144
1 707
1 253
1 075
59
212
167
135
135
0
0
0
0
1 365
Pozemky Stavby Samostatné movite věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a prodeje materiálu byly v letech 2007 a 2008, avšak v následujících letech měl podnik tržby pouze z prodeje materiálu, tedy neprodával žádný dlouhodobý majetek. Konkrétní čísla pro tržby z prodeje je možné vidět v následující tabulce Tab. č. 5: Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Tab. č. 5: Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
2 826
5 208
208
487
2 253
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu
1 243 1 583
2 550 2 658
0 208
0 487
0 2 253
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Krátkodobý majetek je tvořen zásobami, dlouhodobými a krátkodobými pohledávkami. Zásadní položkou jak v rámci oběžných aktiv, tak i celkových aktiv, jsou krátkodobé pohledávky, zejména pak pohledávky z obchodních vztahů. Konkrétní čísla jsou uvedena v následující tabulce Tab. č. 6: Vývoj oběžných aktiv a v grafu č. 3: Vývoj oběžných aktiv.
44
Tab. č. 6: Vývoj oběžných aktiv v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Oběžná aktiva
49 013
54 203
47 420
42 548
52 266
Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
7 676 6 406 604 532 1 133
5 333 3 804 308 1 220 0 1
5 865 3 828 781 1 074 181 1
8 519 5 035 775 2 457 190 62
9 681 5 263 561 3 238 618 1
Pohledávky z obchodních vztahů
0
645
645
645
0
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Graf č. 3: Vývoj oběžných aktiv 60,000 50,000
v tis. Kč
40,000 30,000 20,000 10,000 0 2007 Oběžná aktiva
2008
2009
2010
2011
Pohledávky z obchodních vztahů
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Vývoj oběžných aktiv je tedy určen hlavně vývojem pohledávek z obchodních vztahů, respektive nezaplacených faktur od zákazníků. Na základě grafického znázornění lze pozorovat, že během sledovaných let nedochází téměř k žádnému nárůstu těchto pohledávek vůči oběžným aktivům. Pohledávky z obchodních vztahů vykazovala firma pouze v letech 2008 až 2010 a jednalo se o částky okolo šestseti čtyřiceti pěti tisíc korun. Naopak v letech 2007 a 2011 byly tyto pohledávky nulové. Výše pohledávek závisí hlavně na celkových výkonech, tedy tržbách za prodej vlastních výkonů a služeb, jelikož právě tyto výkony vystavuje firma faktury k zaplacení svým zákazníkům a odběratelům. Tyto tržby ale ani přibližně nekopírují vývoj pohledávek
45
v pozorovaných letech, jak je vidět v následující tabulce Tab. č. 7: Porovnání tržeb s pohledávkami. Tab. č. 7: Porovnání tržeb s pohledávkami v tis. Kč Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Pohledávky z obchodních vztahů
2007
2008
121 551 100 123 0 645
2009
2010
2011
37 336 645
71 819 104 891 645 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
4.1.2 Kapitálové ukazatele – analýza pasiv Pro prvotní přehled pasiv je níže uvedená tabulka Tab. č. 8: Vývoj pasiv a graf č. 4: Vývoj pasiv. Tab. č. 8: Vývoj pasiv v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Vlastní kapitál Cizí zdroje
32 503 29 294
38 298 27 037
24 486 32 937
28 538 23 062
39 759 22 214
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Graf č. 4: Vývoj pasiv 45,000 40,000 35,000 v tis. Kč
30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0 2007
2008
2009
Vlastní kapitál
2010
2011
Cizí zdroje
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Na základě výše uvedeného grafu je zřejmé, že firma je převážně financována z vlastních zdrojů. Výjimkou byl rok 2009, kdy cizí zdroje převyšovaly vlastní kapitál téměř o osm a půl milionu korun. Předpokládaným důvodem bylo zřejmě, že v daném 46
roce vznikl o pět milionů vyšší závazek z obchodních vztahů, tedy nezaplacených faktur dodavatelům než v letech předchozích a zároveň v daném roce odešel a následně byl vyplacen jeden ze zakládajících společníků. Dále velkou roly výkyvu hrála výše závazků k zaměstnancům neboli mzdové závazky, které vznikly z důvodu mimořádné odměny vedení společnosti ve mzdě za prosinec roku 2009, ta byla vyplacena ve mzdě v lednu 2010, proto vznikl společnosti závazek k zaměstnancům. S tím byla spojena i položka daňové závazky – odvody zálohové a srážkové daně. Důležitou informací je, že společnost si pro úhradu těchto závazků nepůjčila žádné finanční prostředky a to ani krátkodobé od finančního ústavu. Konkrétní výše krátkodobých závazků je vidět v tabulce Tab. č. 9: Přehled krátkodobých závazků, která je uvedena níže. V dalších letech výše cizího kapitálu byla stále klesající a v roce 2011 byl vlastní kapitál téměř o sedmnáct a půl milionu korun vyšší než cizí. Tab. č. 9: Přehled krátkodobých závazků v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Krátkodobé závazky
28 885
26 643
32 614
22 739
21 885
Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům
22 602
23 177
27 543
20 436
17 864
0 965
0 1 622
651 2 155
0 1 114
0 837
527 3 602 1 162 27
286 365 868 55
339 1 799 63 64
659 473 24 33
470 2 645 42 27
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňově závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
4.1.3 Ukazatele tokových veličin – výkaz zisku a ztráty Další částí finanční analýzy je zpracování horizontální a vertikální analýzy absolutních ukazatelů, které jsou obsaženy ve výkazu zisku a ztráty. Výsledky budou využity při samotném ocenění společnosti. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů je ukazatel tržeb. Na jeho vývoji si zakládá každá firma. Pro lepší přehlednost je níže uvedena tabulka Tab. č. 10: Vývoj tržeb a graf č. 5: Vývoj tržeb.
47
Tab. č. 10: Vývoj tržeb v tis. Kč
2007
Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
4 178
2008
2009
15 839
4 522
121 551 100 123
37 336
2010
2011
13 939
14 752
71 819 104 891
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Graf č. 5: Vývoj tržeb 140,000 120,000
v tis. Kč
100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2007 Tržby za prodej zboží
2008
2009
2010
2011
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Společnost Varia se zabývá prodejem zboží, ale i prodejem vlastních výrobků a služeb. Na základě výše uvedeného grafu je zřejmé, že firma se zaměřuje a vydělává především na prodeji vlastních výrobků a služeb oproti prodeji zboží. Z grafu je nadále zřejmé, že tržby za prodej zboží jsou v průběhu let vcelku stabilní s rostoucí tendencí až na rok 2009, kdy došlo k mírnému propadu. Důvodem může být efekt světové finanční krize, která měla důsledky na všechna ekonomická odvětví. Stejně tak je tomu u tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb, kde v roce 2008 začal mírný propad, který se v roce 2009 výrazně prohloubil. Avšak v následujících letech začal být trend opět růstový a tržby se vrátili do téměř stejné hladiny jako před úpadkem. S výší tržeb úzce souvisí výše výkonové spotřeby, pod kterou si lze představit spotřebu materiálu a služeb. Trend spotřeby by měl opisovat křivku tržeb. Podle následujícího grafu č. 6: Vývoj tržeb a výkonové spotřeby, je zřejmé, že je tento trend dodržen. 48
Graf č. 6: Vývoj tržeb a výkonové spotřeby 140,000 120,000 v tis. Kč
100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Výkonová spotřeba
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Dalším
důležitým
ukazatelem
je
vývoj
hospodářských
výsledků
v letech.
Zkoumá se především hospodářský výsledek provozní, finanční, mimořádný, za běžnou činnost, za účetní období a celkový. Pro lepší přehlednost je níže uvedena tabulka Tab. č. 11: Vývoj hospodářských výsledků. Tab. č. 11: Vývoj hospodářských výsledků v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Provozní výnosy Provozní náklady
129 845 114 138
121 961 116 755
44 266 50 566
88 200 84 656
122 709 109 928
15 707
5 206
-6 300
3 544
12 781
Finanční výnosy Finanční náklady
280 313
1 239 606
614 772
612 1 395
977 1 953
Finanční HV Daň z příjmu za běžnou činnost
-33
633
-158
-783
-976
3 555
1 451
-70
0
2 580
HV za běžnou činnost
11 089
5 795
-4 812
4 050
11 222
130 125 118 006
123 200 118 812
44 880 51 268
88 812 86 051
123 686 114 461
Hospodářský výsledek za účetní období
12 119
4 388
-6 388
2 761
9 225
Hospodářský výsledek před zdaněním
14 644
7 246
-4 882
4 050
13 802
Provozní HV
Výnosy celkem Náklady celkem
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv 49
Jak je ve výše uvedené tabulce vidět, tak provozní výsledek hospodaření, který se získá odečtením nákladů od výnosů, zaznamenal strmý pokles v roce 2008. Tento pokles se prohloubil až do záporných červených čísel v roce 2009. Důvod tohoto náhlého propadu lze přisuzovat ekonomické krizi. Přes tyto skutečnosti se s danými ekonomickým problémy společnost vyrovnala dobře a téměř stejným tempem jako probíhal strmý pokles, proběhl i strmý růst provozního výsledku hospodaření. Oproti tomu trendová linie finančního hospodářského výsledku se každým rokem propadá čím dál tím více. Tento nepříznivý vývoj způsobuje položka ve výkazu zisku a ztráty ostatní finanční náklady, které jsou vyšší než výnosy. Zajímavostí je, že oceňovaná společnost nemá žádné mimořádné výnosy ani náklady, z tohoto důvodu nejsou v tabulce řešeny žádné mimořádné výsledky hospodaření. Když se podíváme na hospodářský výsledek společnosti jako celek, můžeme říci, že je pozitivní. Jediným bodem zvratu a výkyvu byl kritický rok 2009, avšak tuto nepříznivou situaci podnik nemohl ovlivnit, stejné výkyvy měli i ostatní podniky v daném odvětví a nejen v něm. Naopak je možné konstatovat, že si společnost v průběhu času vede velmi dobře a od roku 2010 vykazuje rostoucí hospodářské výsledky, což dokazuje, že společnost má schopné vedení, rozvíjí se a prosperuje. Předpokladem je, že růst bude stále mírně rostoucí i v následujících letech.
4.2 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele umožňují získat rychlou představu o všech podstatných finančních charakteristikách podniku. Vždy dávají do poměru dvě části finančních výkazů. Tato část diplomové práce je zaměřena především na ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti.
4.2.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability poměřují, jaký zisk vyprodukovala jedna koruna podnikových zdrojů vložených do podnikání. Jejich úkolem je ukázat jak efektivně je využíván kapitál podniku a to bez ohledu na zdroj financování. Pro lepší představivost, v jakém jsou poměru veškeré ukazatele rentability, je vyhotoveno srovnání, které je uvedeno v grafu č. 7: Ukazatele rentability, který je uveden níže.
50
Graf č. 7: Ukazatele Ukazatele rentability
0.40 0.30
procenta
0.20 0.10 0.00 -0.10 -0.20 -0.30 2007
2008
2009
rentabilita celkového kapitálu
2010
2011
rentabilita vlastního kapitálu
rentabilita tržeb
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Podrobněji budou dané rentability rozebrány v následujících podkapitolách. 4.2.1.1 Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita aktiv (return of assets - ROA) ROA) měří čistou výnosnost celkových aktiv. Udává, jaká výše zisku připadá na jednu korunu aktiv. Jedná se o celkové vyjádření schopnosti podniku být efektivní bez ohledu na zdroj financování, ale i sazbu daní. Zpracování rentability aktiv za posledních pět let je graficky znázorněno v grafu č. 8: 8: Rentabilita aktiv podniku v procentech, který je uveden níže. Graf č. 8: 8 Rentabilita aktiv podniku v procentech 20.00 18.00
18.00
15.00 10.00
9.00
8.00
5.00 0.00 -5.00 5.00 -8.00 -10.00 10.00 2007
2008
2009
2010
2011
ROA
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv 51
Na základě výše uvedeného grafu je na první pohled zřejmé, že díky ekonomické krizi v roce 2009 došlo k strmému poklesu rentability aktiv až do záporných čísel. Bylo to způsobeno především momentální ztrátou zájmu o dané odvětví. I přes tento strmý pokles v následujících letech došlo k strmému růstu a návratu na původní hodnoty. Na základě těchto informací lze konstatovat, že podnik je dostatečně efektivní a rentabilní. Předpokladem je, že v následujících letech bude docházet i k dalšímu pozvolnému růstu této rentability. 4.2.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu – ROE Ukazatel rentability vlastního kapitálu (return of equity – ROE) udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářů a vlastníků. Tento ukazatel by měl dosahovat větších hodnot než hodnota ukazatele ROA. Podle následujícího grafu č. 9: Rentabilita vlastního kapitálu v procentech je vidět, že tato podmínka je splněna, tedy hodnoty rentability vlastního kapitálu za celé sledované období jsou vyšší než hodnoty rentability aktiv. Graf č. 9: Rentabilita vlastního kapitálu v procentech 40 30
34 28
Procenta
20 15
14
10 0 -10 -19
-20 -30 2007
2008
2009
2010
2011
ROE
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Vzhledem k ekonomické krizi, kterou byl podnik ovlivněn je vidět strmý pokles, který začal v roce 2008 a v roce 2009 se dokonce dostal do záporných hodnot. Přes toto nepříznivé období se společnost přenesla a rychlým vzrůstem se roku 2011 dostala do téměř stejných hodnot, které vykazovala v roce 2007. Podnik v posledních
52
letech vykazuje celkový růst, proto lze předpokládat i růst rentability vlastního kapitálu a to ve stejném tempu jako růst rentability aktiv. 4.2.1.3 Rentabilita tržeb – ROS Rentabilita tržeb (return of sales – ROS) měří podíl čistého zisku připadající na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel by měl neustále mírně růst nebo být alespoň stabilní. Vzhledem k již zmiňované ekonomické krizi, která způsobila dočasný propad všech výsledků společnosti, došlo k výraznému výkyvu i u rentability tržeb. Tento výkyv je možné vidět na grafu č. 10: Rentabilita tržeb v procentech, který je uvedený níže. Graf č. 10: Rentabilita tržeb v procentech 15 12
12
10 6
procenta
5
5
0 -5 -10 -12 -15 2007
2008
2009
2010
1011
ROS
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Přesto, že k tomuto výraznému výkyvu rentability tržeb v roce 2009 došlo je vidět, že se skutečně jedná o jedinečný výkyv, který byl s největší pravděpodobností způsobený ekonomickou krizí. Tato krize měla dopad nejen na oceňovaný podnik, ale i na průmyslové odvětví a celou ekonomiku. Z tohoto důvodu nelze na tento jedinečný výkyv, který byl ve všech hodnotách, které podnik vykazoval brát příliš velký zřetel a dle toho podnik hodnotit. Protože, jak je možné vidět v následujících letech, se veškeré hodnoty vyrovnali do původního stavu, podnik je prosperující a potřebné tržby vykazuje. Na základě těchto informací je předpokládaná predikce dalšího růstu rentability tržeb.
53
4.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity hodnotí, jak intenzivně a efektivně využívá podnik svých aktiv, tedy zda je množství jednotlivých aktiv přiměřené k výkonům společnosti. Řeší otázku obratu aktiv a doby obratu těchto aktiv. Obrat aktiv určuje, kolikrát se konkrétní majetková položka „otočí“ v podniku za rok, a doba obratu udává, za jak dlouho se tato položka zaplatí z tržeb. Pochopitelně se podnik snaží, aby se obratovost aktiv co nejvíce zvětšovala a doba obratu naopak zkracovala. Pro výpočet následujících ukazatelů se počítalo s kalendářním rokem, tedy že rok má 360 dnů a to především proto, že oceňovaná společnost má tří směnný provoz každý den v týnu a použití pracovního týdne by nemělo význam. Pro představu vývoje ukazatelů obratů ve sledovaném období je níže uvedena tabulka Tab. č. 12: Vývoj ukazatelů obratů a graf č. 11: Vývoj ukazatelů obratů. Tab. č. 12: Vývoj ukazatelů obratů v procentech
2007
2008
2009
2010
obrátka aktiv 2,03 1,77 0,73 1,66 obrátka fixních aktiv 10,34 11,47 4,53 10,32 obrátka zásob 16,38 21,74 7,14 10,06 obrátka závazků 5,56 5,00 1,52 4,20 Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
2011 1,93 13,16 12,36 6,70
Graf č. 11: Vývoj ukazatelů obratů 25.00
procenta
20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 2007
2008
2009
2010
2011
obrátka aktiv obrátka fixních aktiv obrátka zásob
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Ve sledovaném období opět došlo k výraznému poklesu obratu aktiv, fixních aktiv, závazků i zásob v roce 2009. Přisuzováno je to ekonomické krizi, která měla negativní 54
důsledek na vývoj všech ukazatelů. Největší procentuální skok v daném roce prodělal obrat zásob, který se z 22 procent propadl na 7 procent. Všechny hodnoty po tomto kritickém období začali znovu růst a vracet se na původní místo před svým propadem. Co se týče doby obratu sledovaných ukazatelů, došlo v roce 2009 k výraznému časovému prodloužení obrátky. Znovu je tomu přisuzována ekonomická krize. V ostatních letech ve sledovaném období je totiž doba obratu relativně krátká, tedy pozitivní. Konkrétněji je možné sledovat vývoj těchto ukazatelů v tabulce Tab. č. 13: Vývoj doby obratů a grafu č. 11: Vývoj doby obratů, které jsou uvedeny níže. Tab. č. 13: Vývoj doby obratů ve dnech
2007
2008
2009
2010
doba obratu aktiv 179,40 205,65 500,73 219,62 doba obratu stálých aktiv 35,30 31,82 80,63 35,37 doba obratu zásob 32,55 27,75 83,85 60,99 doba průměrného inkasního období 113,92 134,07 298,88 119,94 doba obratu závazků 65,62 72,95 240,17 86,98 Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
2011 189,06 27,73 50,35 110,02 54,50
Graf č. 11: Vývoj doby obratů 600.00 500.00
dny
400.00 300.00 200.00 100.00 0.00 2007
2008
2009
2010
2011
doba obratu aktiv doba obratu stálých aktiv doba obratu zásob doba průměrného inkasního období doba obratu závazků
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv V době krize roku 2009, kdy zaznamenal podnik největší a také nestandardní výkyvy ve všech sledovaných ukazatelích k nejvýraznější změně v době obratu došlo u aktiv. Zde se doba obratu z běžného kalendářního roku prodloužila na celých 500 dní,
55
což je téměř dvousetprocentní nárůst. V následujících letech se doba obratu opět zkracovala a dostala se na stejnou úroveň, jako byla před krizí. Předpokládá se, že více se doba obratu již snižovat nebude, ale bude stagnovat a držet se na stejné úrovni.
4.2.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vyjadřují, jak je podnik schopen dostát svým závazkům, tedy zda je schopen hradit své závazky v době jejich splatnosti a v požadované výši. Řízení likvidity je v podniku důležitou činností, protože platební schopnost podniku má vliv na vztahy s dodavateli. Její nízká úroveň může způsobit ztrátu dobrého jména nebo důvěryhodnosti podniku. Pro zpracování likvidity společnosti Varia jsou využity všechny její typy, tedy celková, okamžitá a běžná likvidita. Konkrétní vývoj zmíněných likvidit je možné sledovat v tabulce Tab. č. 14: Vývoj likvidity a grafu č. 12 Vývoj likvidity, které jsou uvedeny níže. Tab. č. 14: Vývoj likvidity v Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Celková likvidita 1,70 2,00 1,43 1,84 2,39 Běžná likvidita 1,43 1,80 1,25 1,47 1,95 Okamžitá likvidita 0,02 0,16 0,17 0,17 0,29 Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Graf č. 12: Vývoj likvidity 3.00 2.50
koruny
2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2007 Celková likvidita
2008
2009 Běžná likvidita
2010
2011
Okamžitá likvidita
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
56
Celková a běžná likvidita vykazuje v posledních dvou sledovaných letech rostoucí trend, který je způsobený růstem pohledávek. Výsledné hodnoty jsou v teoretickém rozmezí, kde by se podnik měl pohybovat, což svědčí o tom, že společnost je likvidní. Hodnota okamžité likvidity je sice také rostoucí, avšak výrazně nižší. Je to způsobeno především tím, že jako likvidní aktivum se bere čistě finanční hotovost v pokladně a na běžných účtech a tato aktiva se podnik snaží přesunout do provozních, investičních a jiných aktiv.
4.2.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti se soustředí na poměr využívání cizích a vlastních zdrojů. Podstatnou informací u řešení ukazatelů zadluženosti je, že oceňovaná společnost nevyužívá žádné bankovní úvěry a to ani krátkodobé. Cizí kapitál, který společnost využívá, má charakter dlouhodobých i krátkodobých závazků. Mezi dlouhodobé závazky patří odložená daň. Mezi krátkodobé závazky patří závazky z obchodních vztahů, k zaměstnancům a s nimi spojené odvody za sociální a zdravotní pojištění, dále dohadné účty pasivní a jiné závazky. Veškeré tyto závazky vznikají především z důvodu provozní činnosti podniku. Pro
představu
míry
zadluženosti
společnosti
je
níže
uvedena
tabulka
Tab. č. 15: Ukazatele zadluženosti a graf. č. 13: Ukazatele zadluženosti. Tab. č. 15: Ukazatele zadluženosti v Kč
2007
2008
2009
2010
Finanční páka 1,90 1,71 2,35 1,81 Celková zadluženost 0,47 0,41 0,57 0,45 Zadluženost vlastního jmění 0,01 0,01 0,01 0,01 Koeficient samofinancování 0,53 0,59 0,43 0,55 Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
57
2011 1,56 0,36 0,01 0,64
Graf č. 13: Ukazatele zadluženosti 2.50
koruny
2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2007
2008
2009
2010
2011
Finanční páka
Celková zadluženost
Zadluženost vlastního jmění
Koeficient samofinancování
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Podle výše uvedené tabulky a grafu je vidět, že společnost se drží v teoreticky stanovených hladinách pro dobře fungující podnik. Sledované hodnoty každým rokem spíše stagnují. Pouze v roce 2009 došlo k drobným výkyvům. Předpokládaným důvodem je již zmiňovaná ekonomická krize, která vývoj podniku v daném roce ovlivnila. V daném roce vznikl o pět milionů vyšší závazek z obchodních vztahů, tedy nezaplacených faktur dodavatelům než v letech předchozích a zároveň v daném roce odešel a následně byl vyplacen jeden ze zakládajících společníků. Nedílnou součást hrál i výkyv výše závazků k zaměstnancům neboli mzdové závazky, které vznikly z důvodu mimořádné odměny vedení společnosti ve mzdě za prosinec roku 2009, ta byla vyplacena ve mzdě v lednu 2010, proto vznikl společnosti závazek k zaměstnancům. S tím byla spojena i položka daňové závazky – odvody zálohové a srážkové daně, čímž se pochopitelně zvýšila zadluženost podniku. Vzhledem ke struktuře cizího kapitálu se nepředpokládá jeho nárůst do budoucna, bude spíše stagnovat a s ním i spojené sledované ukazatele zadluženosti.
58
4.3 Altmanův model Altmanův model, který je známý také jako Z-skóre, předpovídá možné finanční problémy společnosti v horizontu následujících dvou let. Tento model má stanovenou rovnici, do které se dosazují položky z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Po dosazení potřebných položek do rovnice pro oceňovaný podnik vychází Altmanův model následovně viz tabulka Tab. č. 16: Altmanův model, která je uvedena níže. Tab. č. 16: Altmanův model v Kč Z-skóre
2007 3,63
2008
2009
3,10
0,90
2010 2,80
2011 3,89
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv Hodnoty vykázané v letech 2007, 2008 a 2011 jsou vysoce nad stanovenou hodnotou pro finančně zdravé podniky. Výjimku tvoří rok 2009, který je v hodnotách, kdy podle modelu podnik upadá. V případě, že by se podnik pohyboval více, než jedno roční období v těchto hodnotách hrozí podniku bankrot. Pravděpodobným důvodem, proč podnik v daném roce vykázal tak nízké hodnoty je ekonomická krize, která v daném roce podnik značně ovlivnila. Avšak již v roce 2010 vznikl opětný růst, podnik byl v tzv. šedé zóně, kdy se hodnoty a finanční rizika podniku vyrovnávají. Vzhledem k tomu, že podnik je převážně nad stanovenými hladinami zdravého a prosperujícího podniku, předpokládá se, že tomu tak bude i nadále v následujících letech.
4.4 Vyhodnocení finanční analýzy Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že společnost Varia je zdravá, prosperující a fungující společnost, která je konkurenceschopná. Z hlediska finančního rizika je hospodaření a především financování společnosti naprosto bezproblémové. Společnost ke svému financování nevyužívá úročené cizí zdroje, což vede k ne zcela efektivnímu zhodnocování vloženého kapitálu, avšak neznamená to, že má společnost špatný management. Společnost má veškeré zjišťované hodnoty stabilní až mírně rostoucí s výjimkou v roce 2009, kdy byl podnik silně ovlivněn ekonomickou krizí. V daném roce se podniku zvýšila zadluženost vůči dodavatelům a zaměstnancům více než v letech předchozích, 59
ale také značně poklesly tržby a jiné ukazatele. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeden rok, kdy se společnosti nepříliš dařilo, nemůže být společnost jako celek hodnocena negativně. Naopak může být zdůrazněno, že i přes toto těžké období se společnost přenesla a v dalších letech vykazovala stejné hodnoty jako v letech před tímto úpadkem, což je více než pozitivní výsledek. Na základě výše uvedených skutečností se předpokládá, že společnost bude v následujících letech nadále mírně růst a vykazovat pozitivní výsledky ve sledovaných ukazatelích.
60
5
FINANČNÍ PLÁN
V této části diplomové práce je sestaven dlouhodobý finanční plán na dalších pět let, tedy prognóza vývoje finanční struktury rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro oceňovanou společnost Varia. Jedná se tedy o predikci vývoje mikrookolí podniku. Nedílnou součástí je i stručná predikce pro makrookolí podniku, které má vliv na podnik. Podle lednové predikce Ministerstva financí se Česká republika v roce 2013 nedočká rychlejšího růstu hrubého domácího produktu. Ten by měl oproti předchozí předpovědi (+0,7 %) růst pouze o 0,1 %. Výkon ekonomiky by měl nabrat svižnějšího tempa až v roce 2014 na úroveň 1,4 %, ovšem pouze za předpokladu oživení domácí spotřebitelské poptávky a dobrém vývoji zahraničního obchodu. Rok 2013 pravděpodobně pozitivně ovlivní pouze silnější export, zatímco negativně zde bude působit stále klesající spotřeba domácností i firem.46 Predikce vývoje HDP a inflace podle ČNB je uvedena v tabulce Tab. č. 17: Predikce vývoje dle ČNB a predikce vývoje HDP, vývozu a dovozu podle MF ČR je uveden v tabulce Tab. č. 18: Predikce vývoje dle MF ČR. Tyto tabulky jsou uvedeny níže. Tab. č. 17: Predikce vývoje dle ČNB v procentech
2013
Meziroční růst reálného HDP Inflace
2014
-0,3 2,0
2,1 1,7
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ Tab. č. 18: Predikce vývoje dle MF ČR reálné ceny v procentech
2013
HDP Vývoz Dovoz
2014
2015
1,6 3,7 2,8
2,7 4,8 4,1
3,6 7,3 6,4
2,4 4,1 3,8
4,1 5,2 4,6
5,8 6,8 5,2
běžné ceny v procentech HDP Vývoz Dovoz
Zdroj: prameny ČSÚ, propočet MF ČR 46
http://finance.celkove.cz/clanek/prognoza-mf-leden-2013, ze dne 1. 4. 2013
61
Podle výše uvedených tabulek by se v následujících letech mělo tempo růstu HDP, dovozu i vývozu zvyšovat. Naopak míra inflace by měla poklesnout. Tyto informace jsou pro podnik příznivé a pozitivní. Na základě této pozitivní predikce a na základě výsledků z provedené finanční analýzy, lze předpokládat, že i oceňovaná společnost bude v následujících letech mírně růst. Jedná se o vývoj jednotlivých sledovaných položek z finanční analýzy, ten by měl být sice pozvolný, ale pro podnik pozitivní. Díky již překonané ekonomické krizi se nepředpokládá další strmý růst, ale ani pokles ukazatelů daného podniku. Vzhledem k tomu, že společnost v následujících pěti letech neplánuje žádné investiční výdaje do majetku, nepředpokládá se, že by měla vzrůst výše závazků ani potřeba krátkodobé finanční výpomoci od banky. Předpoklad výše závazků vůči zaměstnancům či dodavatelům bude v následujících letech nejspíše stagnovat a v případě včasného hrazení těchto závazků by mohl dokonce i mírně poklesnout. Dlouhodobý nehmotný majetek i části dlouhodobého hmotného majetku, stavby a samostatné movité věci jsou ovlivňovány plánem investic. V případě oceňované společnosti se tyto položky v následujících letech nezmění a to z výše uvedeného důvodu, že nejsou v plánu žádné investice. Jejich prodej se nepředpokládá, proto budou v následujících letech stagnovat. Díky kapacitě prostor podniku, ale i výrobní kapacitě strojů se předpokládá pouze mírný růst množství oběžných aktiv, konkrétně zásob. Tento růst by mohl mít strmý charakter pouze v případě větší zakázky nežli je obvyklé, avšak by se jednalo jen o krátkodobý výkyv. Předpokládaný růst je v prvním roce o 2 % a v dalším roce o 1 % oproti roku 2011. V dalších letech se z důvodu zmíněné kapacity bez investování nepředpokládá další růst, nýbrž stagnace. Tempo růstu tržeb by mělo kopírovat růstovou křivku zvyšování produkce.
62
6
VLASTNÍ OCENĚNÍ PODNIKU
Po zpracování všech potřebných kroků, tedy strategické analýzy, finanční analýzy a finančního plánu, je možné přistoupit k vlastnímu ocenění podniku. Na základě výsledků analýz bude ocenění provedeno dvěma metodami. První metoda, kterou bude ocenění zpracováno, je metoda majetková, konkrétně pomocí účetní hodnoty na principu historických cen. Druhou metodou je metoda výnosová, konkrétně se jedná o metodu diskontovaného cash flow do firmy (FCFF). Vzhledem k tomu, že účetní hodnota podniku je spíše informativní, bude se považovat za výslednou stanovenou hodnotu podniku hodnota určená metodou diskontovaných cash flow do firmy. Datum ocenění podniku je stanoveno k 31. 12. 2011. Ocenění je prováděno pro účely zpracování této diplomové práce a může být využito pro osobní potřeby uvnitř oceňovaného podniku Varia.
6.1 Stanovení účetní hodnoty podniku Jak již bylo řečeno v teoretické části, je stanovení této hodnoty prováděno na principu historických cen, tedy za kolik byl majetek skutečně pořízen. Tyto informace jsou získány z rozvahy, kde jsou sečteny ceny jednotlivých druhů majetku, tedy celkových aktiv ponížené o ceny závazků, tedy celkových pasiv. Vzhledem k tomu, že podnik dosud nebyl ze zákona povinen dokončit účetní závěrku pro rok 2012, která se standardně podává k 31. červnu 2013, byla pro tento výpočet použita data ke konci roku 2011 z poslední řádně sestavené účetní závěrky, a tedy hodnota stanovena účetní hodnotou je k 31. prosinci 2011. Výpočet hodnoty podniku účetní metodou je proveden v tabulce Tab. č. 19: Účetní hodnota podniku, která je uvedena níže. Tab. č. 19: Účetní hodnota podniku v tis. Kč
2011
Celková aktiva Celková pasiva Výsledná hodnota
61 973 22 214 39 759
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z výročních zpráv
63
Na základě výše uvedené tabulky je zřejmé, že hodnota podniku stanovena majetkovou metodou s použitím metody účetní hodnoty podniku je odhadnuta celkovou částkou 39 759 000 Kč.
6.2 Stanovení hodnoty podniku metodou diskontovaných cash flow do firmy Stanovení hodnoty podniku metodou diskontovaných cash flow do firmy neboli pro vlastníky a věřitele je stanoveno také k 31. prosinci 2011 za účelem interního využití v podniku. Jak již bylo řečeno v teoretické části, tato metoda vyjadřuje, jak velký volný peněžní tok, tedy kolik peněz je možno vzít z podniku, aniž by byl narušen jeho předpokládaný budoucí vývoj. Jedná se tedy o disponibilní prostředky, které jsou vyprodukovány navíc. Výpočet je proveden na základě použití dvoufázového modelu, kdy hodnota první fáze vychází z účetních závěrek do roku 2011 a hodnota druhé fáze vychází z predikovaného finančního plánu a to do roku 2016.
6.2.1 Provozně nutný investovaný kapitál Před vlastním oceněním podniku je potřeba stanovit další dílčí, ale velmi důležité údaje, které samotné ocenění ovlivňují. Prvním z nich je propočet provozně nutného investovaného kapitálu, který souvisí s předem vymezeným provozně potřebným majetkem. Jedná se o jejich součet, který je uvedený v tabulce Tab. č. 20: Provozně nutný investovaný kapitál 2011 – 2016, která je níže.
64
Tab. č. 20: Provozně nutný investovaný kapitál 2011 - 2016 v tis. Kč
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
0 9 091
0 9 273
0 9 366
0 9 336
0 9 336
0 9 336
DM provozně nutný
9 091
9 273
9 366
9 336
9 336
9 336
Zásoby Krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva (časové rozlišení) Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Ostatní pasiva (časové rozlišení)
9 681 9 875 9 973 9 973 9 973 9 973 36 154 36 877 37 246 37 246 37 246 37 246 6 428 6 557 6 622 6 622 6 622 6 622 616 628 635 635 635 635 329 336 339 339 339 339 21 885 22 323 22 546 22 546 22 546 22 546 0 0 0 0 0 0
Provozně nutný pracovní kapitál 30 994 31 614 31 930 31 930 31 930 31 930 Investovaný kapitál provozně nutný 40 085 40 887 41 296 41 266 41 266 41 266 Zdroj: vlastní predikce Pro výpočet provozně nutného dlouhodobého majetku se využilo součtu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Pro výpočet provozně nutného pracovního kapitálu bylo potřeba sečíst zásoby, pohledávky, provozně potřebné peněžní prostředky, časové rozlišení aktiv a odečíst krátkodobé závazky a časové rozlišení pasiv. Pochopitelně provozně nutný investovaný kapitál je součtem provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Výše dlouhodobých závazků je v tabulce uvedena pouze jako informativní položka, která bude započtena do výpočtu diskontní míry, konkrétně v propočtu nákladů na vlastní kapitál.
6.2.2 Diskontní míra Diskontní míra neboli diskontní faktor je veličina, jejíž pomocí lze přepočítat hodnotu budoucích očekávaných výnosů k datu, kdy je stanovována hodnota podniku. Vzhledem k tomu, že je hodnota podniku stanována k datu 31. 12. 2011 jsou i zjištěné hodnoty pro výpočet diskontní míry z tohoto období. Při použití stanovení hodnoty peněžních toků do podniku se stanovuje právě na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál (WACC). Vážené náklady kapitálu odpovídají příjmům, které jsou očekávány investory z investic, které vložili do podniku 65
s přihlédnutím k spojenému riziku s těmito investicemi. Nejedná se o skutečné příjmy, nýbrž o náklady ušlé příležitosti. Vypočítá pomocí následujícího vzorce: :33 ; ∗ 41 5 7 ∗
<
' = ∗ 3 3
o ; … očekávaná výnosnost cizího kapitálu o = … očekávaný výnosnost vlastního kapitálu o … sazba daně z příjmu platná pro daný podnik o <… úročený cizí kapitál o … vlastní kapitál o 3… celkový kapitál Při daném výpočtu se vychází z několika základních kroků. Váhy jednotlivých složek kapitálu jsou převzaty z finančního plánu. Stanovení hodnot nákladů na zpoplatněný cizí kapitál je v případě oceňovaného podniku nemožné a to z důvodu, že podnik nevyužívá žádný úročený kapitál. Z tohoto důvodu musí být daná položka nulová. Výpočet nákladů na vlastní kapitál je nutné provést pomocí stavebnicového modelu CAPM, který se vypočítá podle následujícího vzorce: = H ' I ∗ JK 5 H L o = … náklady vlastního kapitálu o H … bezriziková míra výnosu o I … systematické tržní riziko o 4K 5 H 7 … tržní riziková prémie Pro stanovení bezrizikové míry výnosu byla použita hodnota na základě výnosnosti střednědobých státních dluhopisů ve výši 3,19 %. Podle profesora Damodarana 47 pro výpočet nezadluženého Beta koeficientu pro průmyslové odvětví je v daném roce ve výši 0,80. Dále se provádí výpočet zadlužené Bety, která se vypočítá pomocí následujícího vzorce: < IMNO IPQMNO ∗ R1 ' 41 5 7 ∗ S
47
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, sekce Updated Data – excelovské tabulky, ze dne 13. 4. 2013
66
o IMNO … hodnota systematického tržního rizika při zadlužení o IPQMNO … hodnota systematického rizika při nulovém zadlužení, tedy bez finanční páky Vzhledem k tomu, že oceňovaný podnik nevyužívá úročeného cizího kapitálu, vychází po dosazení do vzorce, že hodnota zadlužené Bety je ve výši 2 %. Daň z příjmů právnických osob v České republice je od roku 2010 stejná ve výši 19 % a pro další roky není plánováno její zvyšování. Celková tržní riziková prémie země, tedy České republiky je podle profesora Damodarana stanovena hodnotou 1,28 % a celková tržní riziková prémie je ve výši 6,28 %. V tuto chvíli jsou veškeré potřebné dílčí propočtové hodnoty zjištěné a je možné vypočítat vlastní hodnotu vážených nákladů na kapitál podle vzorce, který je uvedený výše. Tato výsledná hodnota je v tabulce Tab. č. 21: WACC, která je níže. Tab. č. 21: WACC 2011 D/E D/C E/C 1-t rd re rf βUNLEV βLEV (rm - rf) WACC
0,00 0,00 0,64 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,61%
2012
2013
2014
2015
2016
0,00 0,00 0,64 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,61%
0,00 0,00 0,63 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,53%
0,00 0,00 0,63 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,53%
0,00 0,00 0,63 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,53%
0,00 0,00 0,63 0,81 0,00 8,78% 3,19% 0,69 0,20 6,28% 5,53%
Zdroj: vlastní propočty
6.2.3 Ocenění podniku metodou FCFF Po propočtu potřebných dílčích ukazatelů je možné přistoupit k vlastnímu ocenění podniku Varia – spol. s r. o. metodou diskontovaných volných cash flow do podniku. Jedná se o stanovení hodnoty podniku volných peněžních toků, které jsou v podniku vyprodukovány navíc a to pro vlastníky a věřitele.
67
Stanovení hodnoty podniku, jak již bylo řečeno je ke dni 31. prosince 2011. Vypočtená hodnota může být využita pro interní účely podniku. Výpočet je proveden na základě použití dvoufázového modelu, kdy hodnota první fáze vychází z účetních závěrek do roku 2011 a hodnota druhé fáze vychází z predikovaného finančního plánu a to do roku 2016. Podrobný způsob stanovení hodnoty FCFF byl uveden v teoretické části této diplomové práce, přesto je zde připomenut vzorec pro jeho výpočet, který je uvedený níže. 9&,& ?
2322@ 2322ABC 1 ' ∗ @ 41 ' :33@ 7 :33 5 > 41 ' :33ABC 7 ABC
o … pro roky první fáze o ' 1… pro roky druhé fáze o :33… průměrná hodnota WACC o >… trvale udržitelné tempo růstu do ∞ Nejprve tedy bylo nutné provést samotný výpočet hodnoty FCFF pomocí následujícího vzorce: 2322 !"# ∗ 41 5 , ň& á 7 ' &, 5 ýš%í % $ 5 ýš%í $& í9& á0
o !"#… zisk před odečtením úroků a daní, tedy provozní hospodářský výsledek Tento výpočet je uvedený v tabulce Tab. č. 22: Výpočet hodnoty FCFF, který je uvedený níže.
68
Tab. č. 22: Výpočet hodnoty FCFF v tis. Kč
2011
2012
2013
2014
2015
EBIT EBIT po zdanění Odpisy Zvýšení investic Zvýšení pracovního kapitálu
14 778 11 970 898 0
15 074 12 210 1 015 0
14 926 12 090 1 147 0
14 926 12 090 1 147 0
14 926 14 926 12 090 12 090 1 147 1 147 0 0
10 572
607
310
310
2 296
12 618
12 927
12 927
FCFF
310
2016
310
12 927 12 927
Zdroj: vlastní propočty Po zjištění této hodnoty se přistoupilo k výpočtu zmiňovaných jednotlivých fází, z nichž se součtem vypočte celková tržní hodnota podniku. Celý výpočet je uvedený v tabulce Tab. č. 23: Hodnota podniku. Tab. č. 23: Hodnota podniku v tis. Kč
2011
2012
2013
2014
2015
2016
FCFF WACC WACC + 1 DCF
2 296 0,0561 1,0561 2 174
12 618 0,0561 1,0561 11 948
12 927 0,0553 1,0553 12 250
12 927 0,0553 1,0553 12 250
12 927 0,0553 1,0553 12 250
12 927 0,0553 1,0553 12 250
Průměrná hodnota WACC Tempo růstu g
5,56% 2,00%
Hodnota 1. fáze
2 174 036 Kč
Hodnota 2. fáze
275 969 663 Kč
Hodnota podniku
278 143 699 Kč Zdroj: vlastní propočty
Hodnota první fáze byla stanovena k roku 2011. Hodnota druhé fáze byla stanovena k roku 2016. Výsledná hodnota druhé fáze se může zdát příliš vysoká, je to však z důvodu, že oceňovaná společnost není zadlužená a předpokládá se její stabilní tempo růstu. Celková tržní hodnota podniku stanovena k 31. 12. 2011 metodou diskontovaných cash flow do podniku je po zaokrouhlení ve výši 278 143 700 Kč.
69
Závěr Cílem diplomové práce na téma „Teorie oceňování podniku“ bylo objasnit pojmy, jako jsou podnik, konkrétní metody oceňování podniků, finanční analýza a strategická analýza, ale také finanční plán. Tyto cíle se podařilo splnit v první, teoretické části diplomové práce. Tato část se zabývala vysvětlováním a členěním všech zmíněných pojmů a dále řešila hladiny podniku a důvody pro ocenění podniku. Hlavním cílem práce bylo zaměření se na problematiku oceňování podniku a převedení teorie do praktického příkladu. Splnění tohoto cíle bylo provedeno v druhé praktické části diplomové práce, která navazovala na část teoretickou. Na začátku praktické části této diplomové práce byla nejprve obecně popsána charakteristika oceňovaného podniku Varia – spol. s r. o. při čemž byl zjišťován předmět činnosti podniku, stručná historie podniku a popis vývoje základního kapitálu, který byl do podniku vložen. Dále byla řešena otázka počtu zaměstnanců a jejich vývoj ve sledovaném období, politika podniku, ale také popis vlastní výroby daného podniku. Následně byla zpracována strategická analýza daného podniku. Pro makrookolí podniku byla zpracována PEST analýza zaměřující se na čtyři oblasti faktorů, které mají vliv na oceňovaný podnik. Konkrétně se jednalo o právní okolí podniku, kde byla stručně popsána legislativa, kterou se musí podnik řídit, současná politická situace v České republice a normy, které podnik vlastní. Dále bylo popsáno ekonomické okolí podniku pomocí stručného popisu současné ekonomické situace zahrnující růst HDP, inflace, míru nezaměstnanosti, ale také zaměření se problematiku v průmyslovém odvětví. V sociálním okolí podniku byl shrnut demografický vývoj obyvatelstva, vzdělanost a míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, tedy místě kde se podnik nachází. Technicko-technologické okolí podniku zahrnovalo popis získaných norem společností Varia. Součástí strategické analýzy bylo také zpracování mikrookolí podniku, konkrétně zaměření se na konkurenční podniky. Bylo zjištěno, že oceňovaná společnost má mezi svou konkurencí dva velké podniky, které jsou kapacitně několikanásobně větší než oceňovaný podnik, přesto je společnost Varia konkurenceschopný a rozvíjející se podnik.
70
Velmi důležitou praktickou částí pro stanovení hodnoty podniku bylo vypracování finanční analýzy daného podniku. Pro zpracování finanční analýzy byly použity údaje založené na informacích z účetních závěrek, konkrétně rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které oceňovaná společnost zveřejňuje na stránkách ministerstva spravedlnosti. Zmapováno bylo pětileté období od roku 2007 do roku 2011. Rok 2012 nebyl v této práci zahrnut z důvodu odevzdávání účetní závěrky v polovině roku 2013, z tohoto důvodu závěrka v době zpracování této práce nebyla dokončena a nemohla být použita. Výsledky provedené finanční analýzy potvrdily, že společnost Varia je zdravá, prosperující a fungující ale také konkurence schopná společnost. V rámci absolutních i poměrových ukazatelů byli veškeré ukazatele podrobně zpracovány a popsány výkyvy a trendy daných ukazatelů. Společnost Varia se stabilně rozvíjela do roku 2008, kdy začalo docházet k mírným výkyvům ve všech sledovaných ukazatelích. K strmému poklesu všech sledovaných ukazatelů došlo pravděpodobně v důsledku ekonomické krize v roce 2009. Zároveň se v daném roce podniku zvýšila zadluženost vůči dodavatelům a zaměstnancům, oproti rokům předchozím, což nemělo na vývoj ukazatelů pozitivní vliv. Avšak z tohoto problému se společnost stejně strmým tempem růstu, jakým vykazovala pokles, dostala a nyní vykazuje stabilní až mírně rostoucí hodnoty. Zajímavostí je, že oceňovaný podnik nevyužívá žádné úročené cizí zdroje. Z finančního hlediska se tedy jedná o bezproblémový podnik. Jedinou formou cizích zdrojů v podniku představují závazky vůči dodavatelům a zaměstnancům. V případě, že by společnost začala své závazky hradit na přelomu roku včas, k růstu zadluženosti by nedocházelo. Avšak je nutné zdůraznit, že touto formou financování, při které není využíván cizí kapitál, se společnost připravuje o možnost efektivního zhodnocování vloženého kapitálu. Jedná se především o výhody daňového štítu, finanční páky a levnějšího cizího kapitálu než je kapitál vlastní. Přesto tato skutečnost neznamená, že je v podniku zavedena špatná politika a neschopný management. Další praktickou částí bylo zpracování krátkodobého finančního plánu daného podniku. Predikce byla zpracována jak pro makrookolí, tak pro mikrookolí podniku. Makroekonomická predikce byla zpracována na základě vydaných predikcí České národní banky (ČNB) a Ministerstva financí (MF ČR). Predikce vývoje mikookolí podniku byla zpracována na základě trendového vývoje sledovaných ukazatelů
71
z finanční analýzy. Vzhledem k tomu, že se jedná o prosperující zdravý podnik je i predikce finančního plánu pozitivního charakteru. Poslední a nejdůležitější částí celé diplomové práce bylo stanovení hodnoty oceňovaného podniku. Hodnota podniku byla stanovena pomocí dvou metod. První ocenění bylo provedeno majetkovou metodou pomocí stanovení účetní hodnoty podniku. Ocenění je založeno na principu historických cen, tedy za kolik byl majetek skutečně pořízen. Hodnota byla stanovena odečtením celkových pasiv od celkových aktiv, položek, které se nacházejí v rozvaze. Na základě takto stanovené hodnoty byl majetek společnosti Varia oceněn na hodnotu 39 759 000 Kč. Tato hodnota je stanovena k účetní závěrce roku 2011 z důvodu, že novější závěrka doposud není stanovena. Hodnota stanovena touto metodou má spíše informativní charakter. Lépe vypovídací hodnotu podniku stanovuje druhá metoda, kterou byl podnik oceněn. Jedná se o výnosovou metodu diskontovaných cash flow do podniku (FCFF). Nejprve bylo nutné stanovit pomocné výpočty jako například provozně nutný investovaný kapitál nebo diskontní míru. Ta byla stanovena a vypočítána v podobě vážených nákladů na kapitál. Vzhledem k měnící se výši výsledku hospodaření byla pro výpočet hodnoty podniku využita dvoufázová metoda. První fáze byla počítána do roku 2011 a druhá fáze byla počítána do roku 2016. I když se může na první pohled zdát, že hodnota druhé fáze je oproti první fázi příliš vysoká, je to způsobeno tím, že oceňovaná společnost není zadlužená, ani se nepředpokládá její budoucí zadlužení a zároveň se předpokládá její stabilní tempo růstu. Na základě těchto skutečností byla stanovena tržní hodnota podniku k 31. 12. 2011 na 278 143 700 Kč.
72
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. DAMODARAN, Aswath. Investment Valuation. New York: John Wiley and Sons, 2002. ISBN 0-471-41488-3 2. KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza - krok za krokem. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5 3. KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. ISNB 80-7179-529-1 4. KRABEC, Tomáš: Oceňování podniku a standardy hodnoty. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-247-2865-0 5. MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění – základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3 6. MAŘÍK, Miloš, MAŘÍKOVÁ, Pavla: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. ISBN 80-8611961-0 7. MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, 2011 8. RŮŽIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza; metody, ukazatele, využití v praxi. 3. Rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-2473308-1 9. SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN 807179-422-8
Elektronická monografie 1. HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, 2013
Studijní materiály 1. HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku I. studijní materiály, 2010 2. HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, 2011 3. HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, 2013 4. MAREŠ, David. Finanční analýza I. Studijní materiály, 2011 5. MAREŠ, David. Podnikové finance. Studijní materiály, 2011 73
Internetové stránky 1. www.boschrexroth.cz 2. www.business.center.cz 3. www.cnb.cz 4. www.damodaran.com 5. www.faf.cz 6. www.finance.celkove.cz 7. www.justice.cz 8. www.kendrion.com 9. www.kiseb.cz 10. www.kurzy.cz 11. www.mfcr.cz 12. www.patria.cz 13. www.variatu.eu
74
Seznam použitých zkratek (grafů, obrázků, tabulek) Seznam použitých grafů Graf č. 1: Vývoj počtu zaměstnanců Graf č. 2: Vývoj aktiv Graf č. 3: Vývoj oběžných aktiv Graf č. 4: Vývoj pasiv Graf č. 5: Vývoj tržeb Graf č. 6: Vývoj tržeb a výkonové spotřeby Graf č. 7: Ukazatele rentability Graf č. 8: Rentabilita aktiv podniku v procentech Graf č. 9: Rentabilita vlastního kapitálu v procentech Graf č. 10: Rentabilita tržeb v procentech Graf č. 11: Vývoj doby obratů Graf č. 12: Vývoj likvidity Graf č. 13: Ukazatele zadluženosti
Seznam použitých obrázků Obr. č. 1: Přehled metod pro oceňování podniku Obr. č. 2: Certifikáty společnosti Varia
Seznam použitých tabulek Tab. č. 1: Vzdělanost v okrese Trutnov Tab. č. 2: Porovnání společností Varia, Kendrion a Bosch Tab. č. 3: Vývoj aktiv Tab. č. 4: Stav dlouhodobého hmotného majetku Tab. č. 5: Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tab. č. 6: Vývoj oběžných aktiv Tab. č. 7: Porovnání tržeb s pohledávkami Tab. č. 8: Vývoj pasiv Tab. č. 9: Přehled krátkodobých závazků Tab. č. 10: Vývoj tržeb Tab. č. 11: Vývoj hospodářských výsledků 75
Tab. č. 12: Vývoj ukazatelů obratů Tab. č. 13: Vývoj doby obratů Tab. č. 14: Vývoj likvidity Tab. č. 15: Ukazatele zadluženosti Tab. č. 16: Altmanův model Tab. č. 17: Predikce vývoje dle ČNB Tab. č. 18: Predikce vývoje dle MF ČR Tab. č. 19: Účetní hodnota podniku Tab. č. 20: Provozně nutný investovaný kapitál 2011-2016 Tab. č. 21: WACC Tab. č. 22: Výpočet hodnoty FCFF Tab. č. 23: Hodnota podniku
76
Přílohy Příloha č. 1 Rozvaha v plném rozsahu za roky 2007 - 2011 v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál
61 797
65 335
57 423
51 600 61 973
0
0
0
0
0
Dlouhodobý majetek
12 158
10 109
9 247
8 310
9 091
Dlouhodobý nehmotný majetek
0
188
111
33
0
Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a činnosti Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
0
0
0
0 0 0 0 0
0 188 0 0 0
0 111 0 0 0
0 33 0 0 0
0 0 0 0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12 158
9 921
9 136
8 277
9 091
Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
1 871 7 149
1 660 5 905
1 660 5 602
1 660 5 229
1 660 4 856
3 079 0 0 0
2 144 0 0 0
1 707 0 0 0
1 253 0 0 0
1 075 0 0 0
59
212
167
135
135
0
0
0
0
1 365
0
0
0
0
0
Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek
2011
Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
49 013
54 203
47 420
Zásoby
7 676
5 333
5 865
8 519
9 681
Materiál
6 406
3 804
3 828
5 035
5 263
604 532 0 1 133
308 1 220 0 0 1
781 1 074 0 181 1
775 2 457 0 190 62
561 3 238 0 618 1
Dlouhodobé pohledávky
0
791
705
648
3
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
0
645
645
645
0
0
0
0
0
0
Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem
0
0
0
0
0
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka
0 0 0 0 0
146 0 0 0 0
0 60 0 0 0
0 3 0 0 0
0 3 0 0 0
Krátkodobé pohledávky
40 761
43 937
35 180
29 404 36 154
Pohledávky z obchodnch vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
39 242
42 595
34 275
28 180 36 062
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 1 174 328 17
0 315 972 38 17
0 700 41 151 13
0 1 167 38
0 21 49
19
22
576
4 142
5 670
3 977
6 428
Oběžná aktiva
Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek
42 548 52 266
Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
33 543 0
17 4 125 0
38 5 632 0
11 3 966 0
16 6 412 0
0
0
0
0
0
Časové rozlišení
626
1 023
756
742
616
Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
626 0 0
1 023 0 0
756 0 0
742 0 0
616 0 0
61 797
65 335
57 423
51 600 61 973
Vlastní kapitál
32 503
38 298
24 486
28 538 39 759
Základní kapitál
127
127
127
129
129
Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu
127
127
127
129
129
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Kapitálové fondy
0
0
0
0
0
Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
40
40
40
40
40
40
40
40
40
40
21 247
32 336
29 131
24 319 28 368
Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
21 247 0
32 336 0
29 131 0
29 131 33 180 -4 812 -4 812
11 089
5 795
-4 812
4 050 11 222
Cizí zdroje
29 294
27 037
32 937
23 062 22 214
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
Pasiva celkem
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření z minulých let
Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezervna na daň z příjmů Ostatní rezervy
Dlouhodobé závazky
409
394
323
323
329
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 0 0 0 0 409
0 0 0 0 0 0 394
0 0 0 0 0 0 323
0 0 0 0 0 0 323
0 0 0 0 0 0 329
Krátkodobé závazky
28 885
26 643
32 614
22 739 21 885
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k ÚJ pod podstatným vlivem
22 602
23 177
27 543
20 436 17 864
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 965 527 3 602 0 0 1 162 27
0 1 622 286 365 0 0 868 55
651 2 155 339 1 799 0 0 63 64
0 1 114 659 473 0 0 24 33
0 837 470 2 645 0 0 42 27
Bankovní úvěry a výpomoci
0
0
0
0
0
Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
Časové rozlišení
0
0
0
0
0
Výdaje příštích období Výnosy příštích období
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k ÚJ pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek
Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze SP a ZP Stát - daňově závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky
Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu za roky 2007 – 2011 v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
Tržby za prodej zboží
4 178
15 839
4 522 13 939 14 752
Náklady vynaložené na prodej zboží
3 946
13 914
3 978 11 854 13 172
232
1 925
Obchodní marže
544
2 085
Výkony
122 031 100 626 37 678 73 516
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
121 551 100 123 37 336 71 819
Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby Aktivace
480 0
503 0
342 0
1 697 0
1 580 105 527 104 891 636 0
Výkonová spotřeba
86 073
70 136 25 529 50 980 70 179
Spotřeba materiálu a energie Služby
80 507 5 566
65 561 22 849 48 185 67 715 4 575 2 680 2 795 2 464
Přidaná hodnota
36 190
32 415 12 693 24 621 36 928
Osobní náklady
19 599
25 780 16 349 18 010 20 738
Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy investičního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
14 359
20 315 12 757 13 352 15 393
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů
0
0
0
0
0
5 009 231 57 1 515
5 249 216 122 1 620
3 439 153 54 1 464
4 457 201 56 1 012
5 150 195 56 898
2 826
5 208
208
487
2 253
1 243 1 583
2 550 2 658
0 208
0 487
0 2 253
1 792
3 144
121
390
1 976
276 1 516
1 153 1 991
0 121
0 390
0 1 976
671 139 844 0 0
-401 689 1 434 0 0
-402 2 260 2 299 0 0
53 205 959 0 0
-22 199 956 0 0
Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z CP a vkladů ve skupině Výnosy z ostatních CP a vkladů Výnosy z ostatních finančních investic Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů
14 677
6 613 -4 724
4 833 14 778
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 4 1 276 312 0 0
0 28 1 1 211 605 0 0
0 40 0 574 772 0 0
0 33 0 579 1 395 0 0
0 15 0 962 1 953 0 0
-33
633
-158
-783
-976
Daň z příjmů za běžnou činnost
3 555
1 451
-70
0
2 580
splatná odložená Výsledek z hospodaření za běžnou činnost
3 551 4
1 467 -16
0 -70
0 0
2 574 6
Finanční výsledek hospodaření
11 089
5 795 -4 812
4 050 11 222
Mimořádné výnosy Mimořádné náklady
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Daň z příjmů z mimořádné činnost
0
0
0
0
0
splatná odložená
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Mimořádný výsledek hospodaření
0
0
0
0
0
Převod podílu na HV společníkům Výsledek hospodaření za účetní jednotku Výsledek hospodaření před zdaněním
0
0
0
0
0
11 089
5 795 -4 812
4 050 11 222
14 644
7 246 -4 882
4 050 13 802
